VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ. Obchodní a kulturní zvláštnosti Etiopie

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Obchodní a kulturní zvláštnosti Etiopie (bakalářská práce)

Autor: Ivana Licková Vedoucí práce: Ing. Soňa Gullová, Ph.D

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Obchodní a kulturní zvláštnosti Etiopie“ vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. Veškerou použitou literaturu a další zdroje uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne …………

………………… podpis studenta

Poděkování: Dovoluji si poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Soně Gullové za její čas, cenné rady a připomínky, které mi při tvorbě této práce věnovala.

1

Obsah ÚVOD .................................................................................................................................................... 4 1

ZÁKLADNÍ INFORMACE O ZEMI .................................................................................................... 8 1.1 HISTORIE ..................................................................................................................................... 9

2

3

1.1

PŘÍRODNÍ POMĚRY ...................................................................................................................... 10

1.2

OBYVATELSTVO .......................................................................................................................... 10

1.3

ADMINISTRATIVNĚ SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ, HLAVNÍ MĚSTO, PENĚŽNÍ JEDNOTKA................................................ 11

1.4

POLITICKÝ SYSTÉM A HLAVA STÁTU.................................................................................................. 12

1.5

EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ..................................................................................................... 12

1.5.1

Průmysl............................................................................................................................... 13

1.5.2

Zemědělství ........................................................................................................................ 13

1.5.3

Služby ................................................................................................................................. 13

1.5.4

Zahraniční obchod .............................................................................................................. 14

EUROAFRICKÁ SPOLUPRÁCE ....................................................................................................... 15 2.1

BARIÉRY NA AFRICKÝCH TRZÍCH ...................................................................................................... 15

2.2

VZTAHY S ČESKOU REPUBLIKOU A EXPORTNÍ PŘÍLEŽITOSTI .................................................................... 16

KULTURNÍ ZVLÁŠTNOSTI A ETIKETA ............................................................................................ 18 3.1

KMENY ..................................................................................................................................... 18

3.1.1 3.2

VZTAH K ČASU............................................................................................................................ 21

3.2.1 3.3

Domorodé kmeny Surma a Mursi ...................................................................................... 20

Pracovní týden a státní svátky ........................................................................................... 22

NÁBOŽENSTVÍ ............................................................................................................................ 24

3.3.1

Náboženské svátky ............................................................................................................. 24

3.3.2

doporučení pro cizince ....................................................................................................... 25

3.4

POVĚRY .................................................................................................................................... 26

3.5

HIERARCHIE SPOLEČNOSTI A ROLE RODINY ........................................................................................ 27

3.6

POSTAVENÍ ŽEN VE SPOLEČNOSTI .................................................................................................... 30

3.6.1

Sňatky................................................................................................................................. 30

3.7

OBLÉKÁNÍ A VZHLED .................................................................................................................... 31

3.8

ETIKETA ZDRAVENÍ ...................................................................................................................... 33

3.9

VERBÁLNÍ KOMUNIKACE ............................................................................................................... 34

3.10 NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE ......................................................................................................... 35 3.10.1

Interpersonální vzdálenost ............................................................................................ 37

3.10.2

Oční kontakt .................................................................................................................. 38

2

3.11 UKAZOVÁNÍ EMOCÍ ..................................................................................................................... 38 3.12 ETIKETA DAROVÁNÍ ..................................................................................................................... 38 3.13 NÁVŠTĚVY ................................................................................................................................ 39 3.14 ETIKETA STOLOVÁNÍ .................................................................................................................... 40

4

3.14.1

Tradiční pokrmy ............................................................................................................. 40

3.14.2

Stolování kávy ............................................................................................................... 41

OBCHODNÍ ZVLÁŠTNOSTI ........................................................................................................... 42 4.1

OBLÉKÁNÍ ................................................................................................................................ 42

4.2

ČASOVÝ ASPEKT.......................................................................................................................... 43

4.3

MÍSTO PRO OBCHODNÍ JEDNÁNÍ ..................................................................................................... 43

4.4

ZAHÁJENÍ OBCHODNÍHO JEDNÁNÍ ................................................................................................... 44

4.4.1

Výměna dárků .................................................................................................................... 44

4.4.2

Výměna vizitek ................................................................................................................... 45

4.5

PRŮBĚH JEDNÁNÍ, VYJEDNÁVÁNÍ .................................................................................................... 45

4.5.1

Styl komunikace ................................................................................................................. 45

4.5.2

Způsob vyjednávání............................................................................................................ 46

4.5.3

Oceňované vlastnosti manažera ........................................................................................ 47

4.5.4

Interpersonální vzdálenost při obchodním jednání ............................................................ 47

4.6

ZÁVĚR OBCHODNÍHO JEDNÁNÍ ....................................................................................................... 47

4.7

RADY PRO ŽENY.......................................................................................................................... 48

ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 49 POUŽITÉ ZDROJE: ................................................................................................................................ 52 SEZNAM OBRÁZKŮ: ............................................................................................................................. 56 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................................... 56 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................................. 56

3

Úvod Ve své bakalářské práci „Obchodní a kulturní zvláštnosti Etiopie“ jsem se snaţila vystihnout obchodní a kulturní prostředí africké Etiopie. Tato práce by měla čtenáři poslouţit jako příručka pro pochopení tamní kultury a usnadnit tak společenský styk s Etiopy. V důsledku velmi intenzivního mezinárodního obchodu a spolupráce se prohlubuje proces globalizace. Jednou z aktivit, jeţ se globalizace dotýká, je také kultura. Na jedné straně dochází k otevírání zemí a redukci kulturní rozmanitosti, a na straně druhé se zostřují národní tlaky. Přestoţe dochází ke stírání kulturních rozdílů, specifika kultur nadále existují. Česká republika je dnes otevřenou ekonomikou a expanduje na vzdálené trhy, kde jsou tradice, zvyklosti a postupy často velmi odlišné od našich. Proto by měl být kaţdý manaţer či jednatel kulturně vnímavý. Tato vlastnost znamená snahu poznat, pochopit a hlavně tolerovat odlišnosti národů a v rámci moţností se jim přizpůsobit. Cílem mé práce je vystihnout největší kulturní a obchodní odlišnosti v Etiopii a posoudit jejich vliv na obchodní jednání.

Při sběru dat jsem neobjevila ţádnou

publikaci, která by tuto problematiku komplexně vystihovala a proto si myslím, ţe práce „Obchodní a kulturní zvláštnosti Etiopie“ můţe být přínosná jak pro turisty, tak pro podnikatele nově vstupující na etiopský trh. K výběru tohoto tématu mám několik důvodů. První důvod je zcela osobní. V minulém semestru jsem absolvovala předměty „Intercultural communication“ a „Mezinárodní obchodní jednání a protokol“. Náplní obou seminářů byly kulturní zvyky a zvláštnosti různých regionů. Tato problematika mě velmi zaujala, a zejména pak Afrika svou odlišností a jedinečností, proto jsem se rozhodla věnovat některé zemi tohoto kontinentu svou bakalářskou práci. Etiopii jsem si vybrala proto, ţe s ní má naše republika mnoho společného, ačkoli se to na první pohled nezdá. Etiopie prošla, stejně jako Česká republika,

komunistickou

diktaturou

a

byla

blízkým

spojencem

tehdejšího

socialistického Československa. Češi rovněţ patří k nejváţenějším a nejčastějším turistům v Etiopii. 4

Dalším důvodem jsou naše diplomatické vztahy s Etiopií, které patří mezi nejdelší v rámci Afrických států. Etiopie je jedním z nejvýznamnějších příjemců České rozvojové pomoci v Africe. Naše republika se zde také dlouhodobě angaţuje, Čechoslováci pomáhali budovat elektrárny a pivovary, dováţeli do Etiopie zbraně (ne náhodou se v amharském jazyce pouţívá pro pušku výraz „čeko“1). Výše uvedená spolupráce a historie pro nás představuje určitou výhodu při investičních a obchodních příleţitostech a Česká republika by měla etiopského potenciálu vyuţít. Práci jsem rozdělila do čtyř hlavních kapitol. V první se budu zabývat geografickými a historickými podmínkami, které determinují chování a zvyklosti Etiopů. Dále tato část obsahuje základní informace týkající se obyvatelstva, správního členění, hlavy státu, ekonomické charakteristiky a podobně. Druhá kapitola vysvětluje důvody pro Euroafrickou spolupráci, charakterizuje exportní příleţitosti a zmiňuje i bariéry na afrických trzích. Nejedná se ale o hlubší analýzu, protoţe to není předmětem mé práce. Mým cílem je přiblíţit kulturní a obchodní zvláštnosti Etiopie, které se dají vyuţít při jednáních a mohou usnadnit přístup na trh. Na konkrétní kulturní znaky a odlišnosti se zaměřím ve třetí kapitole. Kapitola popisuje kulturní charakteristiky od etnických skupin, náboţenství, funkce rodiny a postavení ţen, aţ po etiketu stolování, etiketu darování a další zvyklosti. Poslední část je věnována pravidlům pro úspěšné obchodní jednání. Veškerá doporučení vycházejí z předcházející kapitoly a jsou aplikována do obchodního prostředí. Snaţila jsem se vystihnout celý proces jednání začínající úvodní fází, předáním darů a vizitek, přes samotné vyjednávání aţ po rozhodovací fází a konec obchodního setkání. Pro práci jsem pouţívala metody analýzy, syntézy a dedukce. Díky analýze jsem mohla získaná fakta rozdělit do jednotlivých celků podle charakteru informace a pak s nimi dále pracovat, hledat souvislosti a vazby. Protoţe se tomuto tématu nevěnuje téměř ţádná literatura, nasbírala jsem velmi mnoho kusých informacích a bylo nutné je pak syntézou spojit v jeden celek. Dedukci jsem pouţívala jen okrajově. Protoţe Etiopii nelze čistě zařadit mezi kulturu afrických států a ani mezi kulturu arabských států. V Etiopii ţije 60% křesťanů a zbývající obyvatelstvo jsou muslimové. 1

Zdroj: Přehled dvoustranných vztahů ,2007

5

Etiopie tedy přejala jak zvyklosti typické pro křesťanství, tak zvyklosti islámské. Samozřejmě jsem se musela dopustit generalizace. Na území Etiopie ţije velmi mnoho kmenů lišící se náboţenstvím a kulturou. Při rozboru kulturních zvyklostí jsem popisovala kulturní specifika největšího kmene Amharů.

6

7

1 Základní informace o zemi Etiopská federativní demokratická republika (Federal Democratic Republic of Ethiopia)1 se rozkládá ve vnitrozemí východní Afriky a je další ze zemí z oblasti takzvaného „Afrického rohu“. Slovo Ethiopie pochází z řeckého aithó (hořím) a ops (obličej).2 Na celém africkém kontinentu je tato země zajímavá tím, ţe jako jediná nebyla kolonizována. V minulosti byla také známá pod názvem Habeš. Obrázek č.1: mapa Etiopie

Etiopie patří k nejchudším zemím světa. „Podle indexu lidského rozvoje, který kromě čistě ekonomických ukazatelů (HDP) zohledňuje také aspekty „kvality života“ (zdraví a vzdělání), se Etiopie nachází na 170. příčce z celkem 177 hodnocených zemí světa. OSN udává, že minimálně 1,75 milionu „Habešanů“ je dnes ohroženo akutním hladem a potřebuje potravinovou pomoc.“ (Černý, 2006). Ačkoliv tato země patří mezi nejchudší země světa, disponuje třetí největší armádou v Africe. Další obecné informace shrnuje stručně tabulka v příloze č.1. Obr. 2: státní znak Etiopie

1 2

Obr. 3: státní vlajka Etiopie

originální název: Ityop'iya Federalawi Demokrasiyawi Ripeblik Zdroj: Gourt : The home of Knowledge [online].

8

1.1 Historie Etiopie je jednou ze zemí s nejstarším lidským osídlením a s nejbohatší historií v Africe. Na jejím území se patrně vyvinul homo sapiens - člověk rozumný. Původní název Etiopie byl Habeš. Historie tohoto území se datuje od 1. stol. n. l., kdy zde ţili Semité. V první polovině tisíciletí byla Habeš mocným centrem Aksumské říše. Ve východních oblastech země se rozšířil islám, který izoloval zemi od křesťanství. Ve středověku byla Etiopie poznamenána pokusy křesťanských horských království rozšířit svou moc i na níţiny a jimi vedoucí obchodní cesty. Rozkvětu a světového postavení se Habeši dostalo ve 13. století za vlády císařů z tzv. Šalamounské dynastie. Etiopie byla jedinou zemí Afrického kontinentu, která uhájila samostatnost během 19. století a nikdy se ji nepodařilo kolonizovat s výjimkou krátkého období Italské okupace v letech 1935-41. Během Italské okupace zemi vládl poslední císař Haile Selassie, který byl v roce 1974 sesazen, coţ znamenalo konec Šalamounské dynastie. V roce 1977 se Colonel Mengistu Haile Mariam stal prezidentem. A s podporou bývalého Sovětského svazu nastolil komunistický reţim. Během 14 let své vlády Mengistu vybudoval obrovskou armádu a bez slitování jednal s kaţdým, kdo se opováţil zpochybňovat jeho vládu. V letech 1974-90 se k moci dostala marxistická vláda. Na konci 70. let územní spory se Somálskem o oblast Ogadenu přerostly ve válku a pokračovaly aţ do roku 1988, kdy došlo ke smíru mezi oběmi zeměmi. Od konce 70. let probíhalo ozbrojené povstání v provinciích Tigre a Eritrea a v 80. letech rostlo i protivládní hnutí. Občanská válka skončila v roce 1991, kdy prezident Mengistu uprchl do Zimbabwe . V květnu 1993 byla vyhlášena nezávislost Eritreje. V prosinci 1994 byla přijata nová ústava, jíţ byla Etiopie přeměněna na federativní republiku, v platnost vstoupila v roce 1995. V tomtéţ roce podepsala Etiopie s Eritreou smlouvu o zóně volného obchodu. Konaly se téţ první parlamentní volby po svrţení komunistického reţimu a prezident Zenawi předal úřad Negasso Guidadovi. Sám byl jmenován předsedou vlády.

9

1.1 Přírodní poměry1 Etiopie s rozlohou 1 127 127 km2 patří mezi velké státy Afriky.2 Země sdílí hranice s Keňou, Súdánem, Dţibuti, Eritrejí a Somálskem. Po odtrţení Eritreje se stala Etiopie vnitrozemským státem a přístup k moři zajišťuje pouze přístav v Dţibuti. Etiopie je jednou z nejteplejších zemí na světě. Vegetace je velmi pestrá, od tropického deštného pralesa na jihozápadě, po vysokohorské lesy a louky na severu. Většinu území vyplňuje Etiopská vysočina. Průměrná výška je velmi vysoká3, je dokonce nejvyšší ze všech afrických zemích. Severojiţním směrem prochází Etiopskou náhorní plošinou kontinentální zlom - Rift Valley, který pomyslně rozděluje Etiopii na dvě části. V celém Rift Valley se nacházejí jezera, největší je Abaya 4. V této oblasti jsou časté termální prameny, které domorodci vyuţívají k léčení revmatismu a na vaření. Na severu, v pohoří Simen ve státě Amhara, se tyčí nejvyšší hora Ras Dašan. Nejniţším bodem je Danakilská proláklina ve státě Afar, kde se nalézá několik dosud činných sopek. Na západě je krajina hornatá, na východě se vyskytují polopouště. Východní oblast je pro geology zajímavá nalezišti zemního plynu a ropy. Jedná se ale o politicky velmi nestabilní část Etiopie, navíc infrastruktura je ve špatném stavu, proto se sem ještě ţádný investor neodváţil. V horách se nacházejí naleziště drahokamů, zlata nebo platiny, ale stále se tyto cenné kovy těţí primitivním způsobem. Etiopie pravděpodobně disponuje dalšími drahými kovy, ale z větší části tato země nebyla ještě důkladně prozkoumána.

1.2 Obyvatelstvo Obyvatelstvo čítá 85,254 mil. lidí. Průměrný roční přírůstek se pohybuje okolo 2,4%. Přes polovinu obyvatelstva tvoří lidé ve věku od patnácti do čtyřiceti let. Téměř 40 % lidí ţije pod hranicí chudoby. Z 1000 narozených dětí jich zemře 90 (v ČR 3,8, světový průměr 42,6), odhadovaná délka doţití je necelých padesát let (v ČR 76,6, světový průměr 66)5.

1

Zdroj: Etiopie : Geografie [online]

2

Zdroj: Central intelligence Agency : the world fact book [online]. 2007

3

Více jak 1000 m/n.m.

4

Dlouhé 70, široké 30 km.

5

Data převzata z Central intelligence Agency : the world fact book [online], 2007

10

Délka ţivota je také ovlivněna rozšířeným virem HIV. Asi 30% obyvatel je nakaţeno AIDS, hrozí zde i malárie, spavá nemoc a bilharzióza1. Gramotnost dospělých se pohybuje kolem 35,5%. Z toho větší procento je muţů, u ţen se uvádí jen 25% gramotnost.2 Etiopie je multietnickým státem, na jejímţ území ţije přes 70 etnických skupin. Kaţdá skupina má svůj zvláštní charakter. Tři nejvýznamnější etnické skupiny jsou Omoro (32,1%), Amhara (32%) a Tigray (6,2%). Amharové jsou politicky a kulturně nejdominantnější skupinou v zemi. Více jak polovina obyvatelstva je křesťanského vyznání (60%). Druhou nejpočetnější náboţenskou skupinou jsou muslimové s 32%. Podíl islámské víry se ale neustále zvyšuje. Úředním jazykem je amharština a angličtina. Kaţdý stát federace však můţe určit svůj vlastní pracovní jazyk (oromština, tygrejština apod.). V zemi se pouţívá dalších 70 jazyků. Podrobné údaje týkající se obyvatelstva poskytuje tabulka v příloze č. 2.

1.3 Administrativně správní členění, hlavní město, peněžní jednotka Země je rozdělena do 9 regionálních států a 2 statutárních měst (Tigray, Afar, Amhara, Oromiya, Somali, Benishangul-Gumaz, Harar, Dire Dawa, Southern Nations, Nationalities and People's Region, Gambella, Addis Abeba). Kaţdý ze států má svůj parlament, vládu i prezidenta, ale jen s omezenou pravomocí. Největším regionálním státem je Tigray s hlavním městem Addis Abeba, které je zároveň hlavní město celé Etiopie. V hlavním městě ţije 2 211 500 obyvatel. Měnou je etiopský birr (Br, mezinárodní kód ETB= 100 centů), pro mezinárodní bankovní styk je ale téměř výhradně pouţíván USD. Birr má hodnotu asi tří českých korun.

1

Zdroj: Hedvábná stezka : Lidé, zvyky, náboženství [online]. 2006

2

Zdroj: Tradeport : Country Facts-Ethiopia [online]. 2003-2005

11

1.4 Politický systém a hlava státu1 „Současná EFDR je federativní republikou, s dvoukomorovým parlamentem, jenž se skládá ze Sněmovny lidových zástupců (The House of People’s Representatives) o 547 přímo volených poslancích a ze Sněmovny federace ( The House of Federation) o 108 členech-zástupcích parlamentů jednotlivých států.“2 V současné době vládne koalice politických stran Etiopská lidová revoluční demokratická fronta (EPRDF). Předsedou vlády je Ato Meles Zenawi Asresu. Hlavou státu je prezident Ato Girma Woldegiorgis Lucha s omezenými pravomocemi a plní víceméně jen ceremoniální funkci. Je volen na šestileté funkční období. Etiopská federativní republika je členem několika mezinárodních organizacích, jako je OSN, UNESCO, UNIDO, UNCTAD, UNHCR, FAO, WHO, ILO či IMF. Etiopie sice zatím členem WTO není, ale v roce 2003 poţádala o přistoupení a zatím má statut pozorovatele. Dále je členem organizace African Development Bank (ADB), International Coffee Orgnization (ICO) a Africké unie (AU), která má sídlo v Addis Abebě. Etiopie patří také do společenství ACP (africké, karibské a tichomořské země) se speciálními vztahy s Evropskou unií, které se řídí dohodou podepsanou v červnu v Cotonu.3

1.5 Ekonomická charakteristika4 Etiopie patří dodnes mezi nejchudší země světa, kde se nedodrţují lidská práva, lidé trpí hladomorem, a existují pracovní tábory. Hospodářství se orientuje hlavně na extenzivní zemědělství a na rozvojovou a humanitární pomoc. Zaostalé zemědělství zaměstnává 4/5 pracujících a je velmi závislé na počasí. Hospodářský růst si pravděpodobně i tento rok Etiopie udrţí na 8%. Negativní vliv mají ceny ropy, protoţe Etiopie dováţí 100% své spotřeby paliv. Velkým problémem je také inflace, která překročila hranici 40%.

1

Zdroj: Businessinfo: Etiopie-souhrnná teritoriální informace, 1997-2009

2

Zdroj: Businessinfo: Etiopie-souhrnná teritoriální informace, 1997-2009

3

Zdroj:

4

Data z roku 2007, převzata z Businessinfo: Etiopie-STI, 1997-2009

Businessinfo: Etiopie-souhrnná teritoriální informace, 1997-2009 12

1.5.1 Průmysl Nevelký1, většinou znárodněný průmysl produkuje především textil, potraviny, kůţe a cement. V potravinářském průmyslu převládá výroba nealkoholických nápojů, vína nebo piva. Ze strojírenského průmyslu je zastoupena montáţ traktorů či nákladních automobilů. Velké mnoţství průmyslových celků bylo postaveno s finanční a technickou pomocí také bývalé ČSR. Etiopie vlastní velké, ale málo vyuţívané zásoby zlata, platiny, mramoru, ţuly a mědi. V příštích letech bude zahájen další průzkum nerostného bohatství.

1.5.2 Zemědělství Zemědělství představuje 42% HDP a zaměstnává drtivou většinu práceschopného obyvatelstva. Produkce je ale nedostatečná a potraviny se musejí dováţet. Dominuje pastevní chov skotu2, ovcí a koz. Hlavními produkty jsou obilniny a luštěniny, které se pěstují téměř výhradně pro domácí spotřebu3. Nejdůleţitější plodinou je kávovník, který je povaţován za jeden z nejkvalitnějších na světě a vývoz kávy zajišťuje zhruba dvě třetiny všech devizových příjmů země. EFDR nyní jedná se společností STARBUCKS o vytvoření ochranné známky „Ethiopian Coffee“. Zajímavostí je, ţe nás Etiopie obohatila označením pro „kávu“, které je podle záznamů odvozen z názvu province Kaffa4. Další významnou sloţku devizových příjmů tvoří khat, stimulant na úrovni měkkých drog, který vyváţí do sousedních zemí. Velká část obyvatelstva Etiopie i okolních zemí je na jeho ţvýkání závislá.

1.5.3 Služby Sluţby sice vytvářejí 46,5% HDP, ale nejsou na vysoké úrovni, coţ je pro rozvojové země typické. Turistiku pokládají Etiopové za jeden z pilířů budoucí prosperity. Pro rozvoj cestovního ruchu ale bude potřeba vyvinout dopravní i turistickou infrastrukturu. Jediná ţeleznice z Addis Abeby do přístavu Dţibuti v Adenském zálivu představuje hlavní spojení s mořem a světem.

1

do HDP přispívá 11%

2

Etiopie má největší stáda v Africe, 35 mil kusů skotu

3

z prosa se vyrábí základní národní jídlo injera

4

Zdroj: Čerstvá káva, 2004-2009.

13

1.5.4 Zahraniční obchod1 Etiopie má posledních pět let pasivní obchodní bilanci, coţ znamená, ţe dovoz převládá nad vývozem. Obchodní bilanci vystihuje níţe uvedená tabulka č.1. Ochrana domácího trhu a výrobců je nevýznamná, snad jen s výjimkou výroby piva. Největšími obchodními partnery jsou Dţibuti (12,1%), Německo (11,8%) a Švýcarsko (8,8%). Jak jsme se zmínila výše, nejvíce vyváţenou komoditou je káva (35,8%), dále pak olejniny (15,8%) a kůţe (7,6%). Největšími dovozci jsou Čína a Saúdská Arábie se strojním zařízením a technologiemi. Tabulka č.1: Obchodní bilance Etiopie

Z tabulky č. 2 je zřejmé, ţe aktivity českých vývozců na etiopském trhu rostou. V roce 2007 se export českých výrobků do EFDR zvýšil osminásobně oproti roku 2003. Dovoz do České republiky rovněţ zaznamenal nárůst, ve srovnání s rokem 2004 čtyřikrát. Obecně čeští producenti do Etiopie dováţejí optické přístroje, reaktory a výrobky ze ţeleza. Etiopie na druhou stranu zásobuje Česko kávou, kořením, zeleninou a květinami. Tabulka č.2: obchodní bilance s ČR

Zdroj:EIU

1

Zdroj: Businessinfo: Etiopie-souhrnná teritoriální informace, 1997-2009

14

2 Euroafrická spolupráce Vztah mezi Evropou a Afrikou zaloţený na rozvojové pomoci a obchodu se nyní stává rovnoprávnějším. Africký kontinent soustřeďuje jak velký potenciál, tak značná rizika. Mezi rizika patří kromě hrozby terorismu také migrační tlaky, hygienické podmínky a ţivotní prostředí na Africkém kontinentě.1 Vedle výše jmenovaných rizik Afrika skýtá významný potenciál, jako nerostné bohatství, které při růstu cen surovin je velmi důleţitým prvkem. Mimo tento „poklad“ představuje dobrý zdroj i silný demografický růst2, který je příslibem rostoucích trhů z hlediska spotřeby. Potenciálu Afriky si vedle Spojených států amerických všimla i Čína a obě země začaly do Afrického kontinentu investovat. Evropa své aktivity zde také obnovila, i kdyţ na zcela jiném přístupu neţ tomu bylo v minulosti. Preferuje spíše řízení společných cílů, neţ zasahování do vnitřních záleţitostí států. Evropská unie podporuje propojení bezpečnostní politiky a politiky rozvojové pomoci. Mezi hlavní oblasti partnerství patří migrace, energetika, zaměstnanost, demokratická vláda a změna klimatu. Ačkoliv se spolupráce prohlubuje, chybí stále společná strategie. I tak ale můţeme současný stav hodnotit jako velmi pozitivní.

2.1 Bariéry na afrických trzích3 Protoţe Afrika představuje velký potenciál, mnoho společností by rádo vstoupilo na africký trh. Ten je ale velmi odlišný od evropského trhu a má svá specifika, která mohou působit obtíţe. Místní společenské styky vyţadují velkou pozornost od evropských partnerů jiţ při navazování kontaktů. Je nutné dodrţovat daná pravidla a to také v oblasti náboţenství. Pravidly společenského styku a obchodního jednání se budu zabývat v kapitole 4 Obchodní zvláštnosti. Nyní bych se věnovala základním překáţkám podnikání. Výčet téměř všech bariér je pak uveden v přehledné tabulce č.1 přílohy č. 4.

1

Zdroj: DELAPALME, Nathalie. Je potřeba vybudovat euroafrické partnerství. Rozvojovka [online].

2

Mezi padesátkou zemí s nejvyšším růstem za poslední dekádu najdeme devatenáct afrických

3

Zdroj: MPO. Businessinfo : Jaké jsou bariéry na afrických trzích [online].

15

Hned na počátku můţe podnikatelský záměr ztroskotat na velmi komplikovaném a zdlouhavém postupu při udělování pracovních víz. Domácí firmy mají mezi sebou velmi silné vazby a neochotně navazují kontakty s partnery v jiných zemích. Při zavádění nové výroby se cizí investoři potýkají s velmi nízkou úrovní vzdělání potenciálních zaměstnanců, kritickou situací v moţnosti nákupu pozemků a budov, ne zcela vyhovující legislativou, netransparentností administrativních řízení, korupcí a dalšími problémy. Ekonomiky států jsou ovlivněny buď úplnou absencí nebo velkou pomalostí hospodářských reforem, nejasností a neprovázaností s politickým a právním systémem. Vedle velkého vlivu státu se také projevují vlivné skupiny se snahou ovládnout část trhu. Velkým problémem je nerovnoprávné postavení zahraničního subjektu před místním soudem a nedostatečná právní ochrana. Z finančního hlediska je problematická zaostalost bank a celého finančního sektoru, omezená platební schopnost zákazníků, neochota bank poskytovat úvěry a zatíţení bankovního úvěru vysokými úroky. A to vše doprovází dennodenní nejistá bezpečnostní situace. Mezi hlavní bariéry obchodu se africkými zeměmi patří vysoké celní zatíţení průmyslových a zemědělských výrobků. Současně jsou uplatňovány sloţité a zdlouhavé celní postupy, coţ má v konečném důsledku negativní vliv na náklady. Mimo tyto se uplatňují netarifní (ve formě licencí nebo kvót) a technické překáţky (předpisy, normy, atd.)

2.2 Vztahy s Českou republikou a exportní příležitosti Vztahy mezi Českou republikou a Etiopskou federativní republikou jsou zaloţeny na dlouholetém přátelství a vzájemně výhodné spolupráci ve všech oblastech datující se jiţ od 20. století minulého tisíciletí. I v dnešní Etiopii si lidé pamatují, jak předválečná ČSR aktivně podpořila Habešské císařství proti italské agresi. Česká republika, jako člen EU, se stala aktivním účastníkem společenství ACP.

1

V oblasti rozvojové spolupráce došlo v roce 2003 bohuţel k tomu, ţe administrativním opatřením byla Etiopie vyňata ze seznamu tzv. „prioritních“ zemí v rámci Koncepce

1

Zdroj: Přehled dvoustranných vztahů : Obecná charakteristika dvoustranných vztahů [online]. 2007

16

rozvojové pomoci vlády ČR. Přesto ale objem prostředků vyčleněných na rozvojové projekty v Etiopii řadí tuto zemi na místo jednoho z největších příjemců rozvojové pomoci. Kulturní, vědecké a zdravotní styky se pomalu rozvíjejí. Základem je poskytování českých vládních stipendií, rozvíjí se i kulturní a vědecká spolupráce mezi univerzitami. Jak vyplývá z textu výše, africký kontinent skýtá mnoho exportních příleţitostí. I kdyţ české podniky této moţnosti zatím moc nevyuţívaly. Na africký kontinent míří méně neţ jedno procento tuzemského vývozu. 1 Významným krokem je poskytování rozvojové pomoci, která je vykonávána jednou centralizovanou radou, namísto jednotlivých rezortů. Ministerstvo zahraničních věcí opět v letošním roce věnuje peníze na zavedení moderních vyučovacích metod na základních a středních školách v Etiopii.2 Dle autora článku „ Exportní příleţitosti v Africe“ z časopisu Profit není lehké definovat poptávku na afrických trzích, protoţe se liší země od země. Například Nigerijci kupují rádi česká auta, zatímco Etiopové se učí na českých vědeckých přístrojích. Tabulka č.2 v příloze č. 4 dokumentuje hlavní africké trhy, na kterých jsou čeští výrobci aktivní. Mezi tyto trhy se na třetím místě řadí Etiopie s českým vývozem v hodnotě 300 mil. Kč v roce 2007. Jednalo se hlavně o vědecké přístroje. Obecně má české zboţí na etiopském trhu velmi dobré jméno, ale povědomost o českých výrobcích klesá. Portál Businessinfo řadí mezi perspektivní poloţky českého exportu do Etiopie

zemědělskou a potravinářskou techniku, stavební techniku,

zdravotnickou techniku a humanitární potřeby, farmaceutika, koţedělné stroje, náhradní díly ke strojům nebo také vojenskou techniku.

1

Zdroj: BAYER, Petr. Businessinfo : Exportní příležitosti v Africe [online].1997-2009

2

Zdroj: BAYER, Petr. Businessinfo : Exportní příležitosti v Africe [online].1997-2009

17

3 Kulturní zvláštnosti a etiketa 3.1 Kmeny1 Etiopská populace čítá dnes přes 85 milionů lidí. Průměrný roční přírůstek se pohybuje kolem 2,5% a pokud tento trend bude pokračovat, v roce 2025 bude mít Etiopie 120 milionů obyvatel. Ačkoli se proces urbanizace zesiluje, ve vesnicích bydlí stále přes 80% populace. V Etiopii se mluví 83 jazyky a 200 dialekty. V následujícím textu se budu věnovat osmi největším kmenům. Domorodé kmeny Surma a Mursi nejsou nijak početně výrazné, zato patří k nejzajímavějším kmenům světa a proto stojí za zmínku.

Oromové. Oromové byli v minulosti kočující pastevci, do Etiopie migrovali v polovině 16. století z dnešní oblasti Keňy. Dnes je většina Oromů usedlíky, kteří ţijí jako farmáři nebo chovatelé dobytka. Oromové jsou muslimové, křesťané i animisté. Je to velmi pestrý národ s místy velmi odlišnou kulturou, který spojuje snad jen společný jazyk Afaan Oromo2. Jsou známí svou rovnostářskou společností, která je zaloţena na principu gada (systém věkových skupin). Ţivot člověka je rozdělen do několika věkových úseků a ve čtvrtém úseku (mezi 24-32 lety) získá muţ právo vládnout svým lidem. Oromové jsou největší etnickou skupinou Etiopie a z 85% obývají největší federální stát Etiopie Oromia.

Amharové. Amharové jsou jedním z historicky státotvorných národů. Jako válečníci, vůdci a mazaní správci ovládli historii země, politiku i společnost od roku 1270 a rozšířili vlastní jazyk a kulturu po celé zemi. Tyto snahy byly domorodými kmeny odmítány, jelikoţ v nich viděly určitý druh kolonizace. Amharové jsou spíše křesťané, ale objevují se mezi nimi i muslimové. 90% Amharů obdělává půdu a pěstuje obilovinu Teff. Po kmeni Oromo jsou druhou největší etnickou skupinou. Drtivá většina obyvatel státu Amhara jsou Amharové.

1

Zdroj: LONELY PLANET, Ethiopia and Eritrea

2

Zdroj: Etiopie: Národy a národnosti Etiopie

18

Tigrejci. Tigrejci stejně jako Amharové jsou státotvorným nezávislým kmenem. Pohrdají veškerou manuální prací s výjimkou zemědělství, protoţe mají velmi kladný, aţ fanatický vztah k půdě. Téměř 100% Tigrejců jsou ortodoxní křesťané. Je to třetí nejpočetnější skupina v Etiopii ţijící hlavně na území státu Tigray.

Sidamové. Sidamové ţijí na jihu centrální části Etiopie. Je to velmi heterogenní skupina, která můţe být rozdělena na dalších pět skupin: řádní Sidamové, Derasové, Hadiyové, Kambatové a Alabové. Většina příslušníků kmene Sidamů jsou pastevci a zemědělci pěstující tabák, obiloviny a kávu. Většinou jsou animisté. Sidamové ţijí na území státu „Southern Nations, Nationalities and People's Region“.

Somálci. Somálci obývají východní Etiopii a většinou jsou pastevci. 99% Somálců je islámského vyznání. Jedná se o silně hierarchickou společnost, pevně zaloţenou na rodovém systému, který vyţaduje silnou loajalitu všech členů. Ve velmi krutém prostředí, ve kterém ţijí, dravý boj o nedostatek půdy vede často k násilným sporům o pastevecké plochy a zdroje vody. Ve státě Somalie ţije 95% Somálců.

Afarové. Afarové obývají severovýchod Etiopie, který je povaţován jako jedno z nejméně pohostinných míst světa. Afarové jsou velmi nezávislí na centrální vládě. Ţiví se pastevectvím a jsou muslimové.

Guragové. Guragové jsou semitského původu. Jsou to farmáři známí jako dobří pracovníci, chytří improvizátoři a zruční řemeslníci. Vyznávají jak křesťanské tak islámské náboţenství. Guragové tvoří 10% populace státu „Southern Nations, Nationalities and People's Region“.

Hararové. Hararové jsou také semitského původu. Hararové dlouhou dobu obývali muslimské město Harar. Prosluli svými velmi barevnými tradičními kostými, které dodnes hararské ţeny nosí. V minulosti byli lidé z tohoto kmene známými mistry v tkalcovství, košíkářství a vazbě knih.

19

3.1.1 Domorodé kmeny Surma a Mursi Kmeny Surma a Mursi jsou domorodými kmeny z údolí Omo. Toto údolí je domovem mnoha zajímavých a nebezpečných kmenů ţijících v deštných pralesech a okolí. Kmeny Surmů a Mursiů patří do skupiny tzv. Surmických etnických skupin. Jedná se o kmeny ţijící primitivním způsobem a nejsou prakticky vůbec zasaţené civilizací.1 Největší zvláštností je pro nás zdobení ţen, kdy si před svatbou do proříznutého spodního rtu vkládají hliněné talířky, jak ilustrují níţe uvedené obrázky. Současně musí být odstraněny přední dolní zuby, aby bylo moţné talířek usadit. Talířek má značit krásu a čím větší talíř, tím krásnější ţena. Zároveň je velikost talířku ukazatelem ceny nevěsty. Po většinu času ale talířky vyndávají a ret jim pak visí aţ pod bradu. Samozřejmě nemohou pořádně mluvit, pouze huhlají a silně slintají. Talířky si také vkládají do prořezaných ušních lalůčků. Obr. 4: žena z kmene Mursi

Zdroj: Lorenzová, 2007

Obr. 5: žena z kmene Surma

Zdroj: Lorenzová, 2007

Další zvláštností je úplná muţská nahota2, ţeny chodí polonahé. Další ozdobou na tělech Surmů a Mursiů je tzv. jizvové tetování. „Jsou to vlastně zářezy do kůže, do kterých sypou domorodci popel, aby vznikla estetická boulička. Ty potom tvoří celé obrazce na těle. Jizvové tetování bývá hlavně na zádech a břiše, ale také na končetinách nebo i v obličeji“ (Lorenzová, 2007).

1

Zdroj: LORENZOVÁ, Michaela, HAVELKA, Ondřej. Cestovatel, 2007

2

Viz. Ilustrační obrázky 6 a 7 níţe

20

Obr. 6: nazí muži z kmene Surma, nejnebezpečnější domorodci

Zdroj: Lorenzová, 2007

Obr.7: muž z kmene Surma se zastrašujícím zbarvením

Zdroj: Lorenzová, 2007

3.2 Vztah k času Zatímco většina zemí světa pouţívá gregoriánský kalendář, Etiopie pouţívá svůj vlastní kalendář, kterému se říká etiopský kalendář.1 Tento kalendář je zaloţen na koptském kalendáři, který postupně vznikl z egyptského kalendáře. Je podobný juliánskému kalendáři pouţívanému v Rusku. Stejně jako koptský kalendář, má etiopský 12 měsíců po 30 dnech plus pět nebo šest dní, které patří do 13. měsíce.2 Šestý den se přidává jednou za čtyři roky při přestupném roce. Etiopské měsíce začínají ve stejný den jako měsíce koptského kalendáře, ale názvy jsou v jazyce Gee‘z. V Etiopii je první den nového roku (1.Mäskäräm) obvykle 11. září našeho gregoriánského kalendáře (toto platí pro roky 1901-2099). Vţdy v roce před přestupným rokem gregoriánského kalendáře první den nového roku etiopského kalendáře připadá na 12. září. Mimo tyto odlišnosti je etiopský kalendář o 7 let a 8 měsíců pozadu. Letos mají Etiopové rok 2001 a rok 2002 jim začne 11. září 2009 gregoriánského kalendáře.3 Přestupný rok jednou za čtyři roky je asociován se čtyřmi Apoštoly. První rok po přestupném roce je na počest Jana pojmenován rokem Jana, další je rok Matouše, rok Marka a rok s šestým dnem je určený Lukáši. V příloze č. 5 můţete nalézt tabulku srovnávající měsíce dle gregoriánského, koptského a etiopského kalendáře.

1

Amahrsky: yä'Ityoṗṗya zämän aḳoṭaṭär

2

Turistická komise Etiopie proto pouţívá slogan “13 měsíců slunce“

3

Zdroj: TIKUYE, Mola. Insight Into Ethiopia

21

Uţívání jiného kalendáře můţe působit komplikace a proto by se měl kaţdý s etiopským partnerem ujistit, zda se jedná o gregoriánský či etiopský čas. Při obchodních jednáních jsou oficiální data a termíny většinou uváděny dle gregoriánského kalendáře. Další zavádějící věcí ohledně času je místní udávání hodin. Etiopové počítají čas od východu do západu slunce. Čas se tedy dělí na denní a noční hodiny. První cyklus začíná v 6 hodin ráno s východem slunce a znamená pro Etiopy jednu hodinu, v sedm hodin jsou tedy pro ně 2 hodiny atd. Denní cyklus končí opět v 18 hodin, kdy je etiopských 12 hodin. Noční cyklus začíná v 18 hodin se západem sluncem a Etiopové tento čas označují jako jedna hodina v noci, 19 hodin tedy znamená dvě hodiny atd. 1 Toto udávání času bývá pro cizince velmi matoucí a při kaţdém stanovování termínu a domlouvání schůzky je nutné se ujistit, v jakém čase je hodina uváděna, zda v etiopském (habesha) či cizineckém (ferendţi).

3.2.1 Pracovní týden a státní svátky2 Ve všední dny se na úřadech a kancelářích začíná pracovat od osmi hodin. V poledne je hodinová pauza a odpoledne se začíná v jednu hodinu a končí v pět hodin. Z mého pohledu je zvláštní, ţe obchody zavírají dokonce o hodinu dříve neţ úřady. V Čechách jsme zvyklí na velmi omezené úřední hodiny, které se nemohou ani zdaleka vyrovnat pracovní době v Etiopii. O víkendech bývají banky, úřady a většina obchodů zavřena. Celý pracovní týden přehledně znázorňuje následující tabulka č. 3. Tabulka č. 3: Pracovní týden

kanceláře, úřady obchody banky vláda

pondělí-pátek 8-12, 13-17 8-12, 13-16 8-12, 13-17 8-12, 13-16

sobota-neděle zavřeno některé obchody otevřeny v sobotu zavřeno zavřeno

Zdroj: Business Culture Ethiopia, 2008

1

2

Zdroj: Businessinfo: Etiopie-souhrnná teritoriální informace, 1997-2009 Zdroj: Business Culture Ethiopia, 2008

22

Ačkoli je většina svátků náboţenského charakteru, a není jich málo, slaví se v Etiopii také světské svátky uznávané celou populací. Nový rok se slaví v září, protoţe se v Etiopii uţívá etiopský kalendář (E.C.). Nový rok je obdobím oslav, vítá se tancem a zpěvem, hoduje se nad kuřaty, kozami a ovcemi. Mezi další hlavní světské svátky patří Adwa Day a Patriots Victory Day, názvy lze přeloţit jako „Den nezávislosti“ a „Den svobody“. Svátek Adwa Day připomíná vítězství nad Italy v roce 1896. Patriots Victory Day oslavuje ukončení Italské okupace 1941. Níţe uvedená tabulka č. 4 zaznamenává všechny státní svátky pro rok 2009. Některé náboţenské svátky, jako třeba Velikonoce, mají pohyblivé datum, a proto je tento kalendář svátků platný jen pro tento rok. Oslavám náboţenských svátků se věnuje blíţe kapitola č.3.3.1 Náboţenské svátky. Tabulka č.4: přehled státních svátků, platí jen pro období 1901-2099

Datum dle gregoriánského kalendáře

Etiopské státní svátky pro rok 2009

7. ledna

Vánoce (Genna)

19.ledna

Tři králové(Timkat)

2.března

17. dubna

Adwa Day* Mawlid al-Nabi (narození proroka) Velký pátek

19.dubna

Velikonoce (Fasika)

1. května

Mezinárodní den práce

5.května

patriots Victory day

28.května

pád Dergue

21. srpna

Buhe

17.července

narození proroka Mohameda (Moulid)

11. září

Nový rok (Enqutatash)

21. září

Id Al Fitir (konec Ramadanu)

27. září

Meskal

28. listopadu

Eid-AlAdha (Arafat)

9. března

Zdroj: vlastní tabulka, data převzata z World travel guide, 2009

23

3.3 Náboženství1 Převládajícím náboţenstvím je křesťanství (60%). Za křesťanstvím následuje islám s 32%. Etiopie je také domovem pro malý počet Ţidů a pro stejně malou komunitu Rastafariánů, kteří věří, ţe císař Haile Selassie byl Jeţíšem. Více neţ 90% etiopských křesťanů je členem ortodoxní Tewadeho církve. Tewadeho je etiopský výraz a znamená „jediný“ 2 Víra je pro etiopskou kulturu velmi důleţitá. Téměř celá populace je přirozeně věřící. To vedlo k asimilaci různých náboţenských praktik, protoţe Etiopové nevidí ţádný rozpor v míchání křesťanské a muslimské víry a přidávání dalších rituálů a praktik původního pohanského obyvatelstva. K ateizmu se nehlásí téměř ţádný občan Etiopie. Náboţenství a víra má velký vliv na ţivot Etiopů. Tento vliv můţe být pociťován mnoha způsoby, od vyhýbání se zakázaným jídlům po působivé oslavy náboţenských svátků. Náboţenské slavnosti znamenají hodně jídla, pití, tance, a jsou slaveny s vysokou okázalostí a důleţitostí všech vesnic a komunit bez ohledu na jejich náboţenskou příslušnost. Náboţenské zvyky zahrnují zákaz masa a mléčných výrobků ve středu a v pátek a o ostatní postní dny. Dalším zvykem je porušení velikonočního půstu pokrmem z kuřecího nebo jehněčího masa doprovázený injerou. Náboţenskými konflikty Etiopie přímo netrpí, i kdyţ sice zaţila spory mezi muslimy a křesťany, bylo jich jen velmi málo. Země se obecně můţe pyšnit historií pokojného souţití různých náboţenských směrů a lidmi, kteří obecně respektují rituály a víru jiných náboţenstvích.

3.3.1 Náboženské svátky Oficiálně Etiopie uznává svátky dvou hlavních náboţenských směrů a to křesťanství a islámu. Obřady v pravoslavných kostelech jsou velmi působivé. Lidé si o svátky oblečou tradiční kroje a oslavují po celé dny a noci. Významným náboţenským svátkem je Meskel, který připadá na 27. nebo 28. září a slaví se na paměť nálezu pravého kříţe z Hory Tábor císařovnou Helenou.

1

Zdroj: Ethiopia: society and culture, 2008

2

Zdroj: Ethiopia: society and culture, 2008

24

Podle legendy byl kříţ sestaven ze tří druhů dřeva a jedna část byla z dřeva etiopského. „U příležitosti svátku se na otevřených prostranstvích každé vesnice či města vztyčuje obrovská hranice, kde skupina kněží a tanečníků v barevných krojích zpívá a tančí své písně a náboženské chorály“. (Etiopie : Etiopské náboţenské svátky, 2008) Nejvíce oslavovaným svátkem je Timket, svátek Tří králů, který oslavuje návštěvu Tří Králů při narození Jeţíška. Tento svátek připadá na 19. ledna. „Svatý Tabot, replika Archy úmluvy, je vynesena z každého kostela v celé zemi den před oslavou a je přinesena do centrálního prostoru, kde se obřad bude konat. Následující ráno se církevní hodnostáři oblečení v nejtřpytivější a nejnádhernější roucha a ozdobení nejtřpytivějšími klenoty shromáždí kolem Tabotu a pokropí svatou vodou všechny křesťany.“ (Etiopie : Etiopské náboţenské svátky, 2008) Při oslavě Etiopských Vánoc, které se slaví 7. ledna, mají cizinci moţnost vidět kněţí a mnichy při tanci a svátečním pochodu. Etiopské Velikonoce se slaví okolo 23. a 27. dubna a typická pro tyto svátky je hra podobná kriketu, tzv. Genna1. Dále se slaví Siglet (Velký pátek), Fasika (Velikonoce) a Velikonoční pondělí. Svátek Fasika (Velikonoce) se slaví po 55 dnech půstu. Ortodoxní křesťané nejedí ani maso ani mléčné výrobky. „Na svátek velikonoční jdou lidé do kostela se svíčkami v rukách, které se po půlnoci rozsvěcují a činí tak z obřadu zážitek vpravdě mystický a neopakovatelný. Hlavní bohoslužba začíná odpoledne v 6 hodin a končí asi okolo druhé hodiny ranní. Pak začíná ono hodování, při kterém se sní neuvěřitelné množství kuřecího a jehněčího masa s injerou“ (Etiopie : Etiopské náboţenské svátky, 2008). Oslavy svátků ilustrují obrázky přílohy č. 6. Muslimové slaví id al-Adha (svátek obětování se), Mawlid an-Nabi (narození proroka Mohammada) a Id al-Fitr (konec měsíce Ramadanu).

3.3.2 doporučení pro cizince Většina Etiopů nejí vepřové maso a všechny produkty spojené s vepřem. Další zakázaná jídla jsou pokrmy nevyhovující islámskému halal zákonu a ţidovskému koscher zákonu, který je dodrţován ortodoxními křesťany. Proto by cizinci při pozvání na večeři nebo oběd měli s těmito omezeními počítat. 1

Etiopie : Etiopské náboženské svátky, 2008

25

Pokud se rozhodnete pro bohosluţbu, je nutné sundat si boty neţ vstoupíte na bohosluţebné místo. Ţeny musí mít v kostele zakryté vlasy šátkem a pokud menstruují, nesmějí do kostela vůbec vstoupit.1

3.4 Pověry Kaţdá země má své vlastní pověry. Přeţívají stovky let díky tradici. Pověry se váţou převáţně na určitou geografickou nebo etnickou oblast. Proto pověry uţívané ve střední Evropě nenajdou pochopení v Africe. Protoţe jsou obyvatelé Etiopie silně věřící, vyskytuje se jich v této zemi nesčetné mnoţství. Jedna se například týká lidí zvaných BUDA2, o kterých se říká, ţe jsou to lidé divní, zlí a nebezpeční s uhrančivým pohledem. O lidech pracujících s ţelezem se věří, ţe mají také sílu ďábelských očí. V souvislosti s touto pověrou lidé umisťují amulety (nejčastěji svázaný hadr ve všech rozích) na hráškové pole, aby odvrátili sílu ďábelských očí od zničení úrody. Protoţe etiopské pověry jsou podle mého názoru velmi zvláštní a pro Evropana překvapující, rozhodla jsem se jich několik uvést. Pověry dobře ilustrují etiopskou kulturu zaloţenou na náboţenství.  Pokud člověk skácí strom, přinese mu Bůh neštěstí.  Pokud člověk jí sám, sám umře.  Zabije li člověk kočku, spáchá tolik hříchů, kolik měla kočka chlupů, a nepůjde do nebe.  Člověk, který bije v noci psa, onemocní.  Člověk, který překročí mrtvou kočku, bude zraněn.  Zabije li člověk hada, jeho syn (dcera) bude usmrcen potomkem hada.  Pokud člověk při cestě spatří bílého orla, buď zbohatne nebo bude mít dobrý den.  Ten, kdo zabije ještěrku v sobotu nebo v neděli, bude poţehnán nebo se dostane do nebe.  Pokud ptáček shodí výkal na člověk, bude mí tento člověk štěstí.

1

Zdroj: Ethiopia: society and culture, 2008

2

Člověk věřící ve vlkodlaka

26

 Pokud liška zkříţí člověku cestu, nebude mít tato osoba štěstí.  Je li člověk na cestě a ptáček mu zpívá po pravé straně, bude cesta úspěšná.  Člověk, který zabije ovci, kachnu nebo vola během stavby domu, bude ochráněn před zlými duchy.  Plivne-li člověk na výkal, bude ho bolet v krku.  Člověk močící směrem k měsíci bude nemocný.  Člověk s bolestí hlavy by měl dostat králíka. Otočit králíkem třikrát dokola kolem hlavy a nemoc bude přenesena na zvíře.  Člověk s chlupatýma nohama zbohatne.  Mrká-li člověk několikrát za sebou, někdo pravděpodobně přijde na návštěvu.  Pokud má jazyk místy černou barvu, tento člověk je krutý.  Ďábel namíří do člověka s dlouhými nehty.  Pokud někoho svědí dlaň, dostane peníze.  Pokud člověk sní o svatbě, je to špatně znamení toho, ţe brzy umře.  Pokud jí člověk v tmavém pokoji, bude seţrán ďáblem.  Člověk, který sní zbytek injery, onemocní.  Člověk, který vyhodí zbylé jídlo, v budoucnu nebude mít co jíst.  Pokud člověk jí levou rukou, bude chudý.  Bůh se rozzlobí na člověka, který pracuje o svátek.  Člověku, který nerozdělá oheň na Meskel, nebude poţehnáno dostatek jídla.  Pokud se člověk chlubí svým majetkem a bohatstvím, bude chudý.  Pokud se člověk vydá na cestu první den v měsíci, bude na cestách celý měsíc. Etiopové věří, ţe cokoliv začnou dělat první den v měsíci, to budou dělat do konce měsíce. Proto se snaţí dělat dobré skutky první den v měsíci.

3.5 Hierarchie společnosti a role rodiny1 Etiopie je vysoce hierarchickou společností. Uznání a respekt je dáno bohatstvím. Role vůdce a starších se v urbanizovaných oblastech sice oslabila, ale na venkově mají stále tyto osoby velký vliv.

1

Zdroj: NGUYEN, Cecile , MOSES, Marissa, GABROY, Victoria. Family Life : How Does Family

Effect Ethiopian Children? [online].

27

Etiopie je povaţována za třídní společnost a proto se často statut člověka přisuzuje jeho postavení ve společnosti neţ jeho zásluhám a hodnotám. Získaný status můţe být odvozený od bohatství rodiny, od úspěších ve škole nebo na pracovišti, či od kontaktů s důleţitými osobami nebo politiky. Rodina je v Etiopii základ státu a zasluhuje si pozornost jak ze strany státu, tak celé společnosti. Typická etiopská rodina se skládá z otce, matky, dětí a dalšího širokého příbuzenstva. Rodinné vazby jsou silné a inklinují k většímu počtu členů rodiny, většinou rodiny čítají 6-12 členů. Běţně mívají rodiny 5 dětí, ale výjimkou nejsou ani matky s 10 dětmi. Rodiny preferují narození syna a prvorozený syn je vţdy vítán. Hlavou rodiny je tradičně otec, ale pravidla a výchovu dětí provádí matka. Celé rodině velí nejstarší člen a můţe dělat rozhodnutí týkající se celé rodiny. Odpovědností rodiny je učit děti kulturním a náboţenským hodnotám, dovednostem a zručnostem, které dětem umoţní stát se samostatným dospělým jedincem. Na venkově, spíše neţ ve městech, je běţná dělba práce. Ţeny většinou pracují doma a muţi na polích, či v jiných zaměstnáních mimo domov. Pokud oba rodiče pracují mimo domov, je rodina závislá na sluţce či širším příbuzenstvu, které se můţe postarat o děti. Jídlo je typicky servírováno na společném talíři. Hlava rodiny natrhá kousky chleba, které rozdá dětem a manţelce, a pak se můţe začít jíst. V některých oblastech dokonce matka jí s mladšími dětmi odděleně. Výchova potomků je pro etiopské rodiče velmi důleţitá. Třebaţe rodiče učí své potomky neuţívat hrubost a násilí, často je fyzicky trestají, protoţe věří v efektivitu fyzických trestů. Rodiče povaţují děti za závislé na nich samých, a věří tomu, ţe děti mohou chránit rodinnou čest tím, ţe se chovají správně. Jiţ od nejčasnějšího dětství učí rodiče své děti určitým pravidlům a očekávají, ţe tato pravidla budou dodrţována. Pokud potomek poruší některé pravidlo, příkaz, celá rodina a blízká společnost se na ně dívá spatra, a nezbedné dítko bude patřičně potrestáno. Mezi základní pravidla patří respekt ke starším, oddanost a poslušnost, nepochybovat o autoritách, nepřerušovat rodiče, nenazývat dospělé prvním jménem a hlavně být disciplinovaný.

28

Jméno dětí neprobíhá vzájemnou dohodu obou rodičů, jako je tomu ve většině případů v Čechách, ale jméno určuje vţdy matka. Vybrané jméno synů a dcer vyjadřuje, jaké vlastnosti by děti měly být příkladem. V Etiopii se nepouţívají příjmení, ale potomci přejímají jméno otce jako své druhé jméno. Role žen a mužů je rozdělena jiţ od dětství a dívky mají jiné povinnosti neţ kluci. Děvčata pomáhají matkám s uklízením domu a nošením vody. Jsou zdatné v ručních pracích, vaření a uklízení. Poţaduje se po nich, aby zůstaly se svou rodinou, dokud se nevdají. Manţela si navíc nemohou zvolit samy, ale vybírá ho rodina. Dívky se mohou vdávat jiţ od 14 let, ale mnoho jich je vdáno jiţ v 10 letech. Chlapci pomáhají otcům se zahradou, setbou, přípravou zeminy pro pěstování plodin. Dále se starají o odplevelování polí a o dobytek. Pod dohledem svých otců pracují jiţ od 6 let. Na rozdíl od dívek si mohou vybírat své manţelky a i věk vhodný pro ţenění je aţ od 18 let. Všeobecné vzdělání se skládá ze šesti let na základní škole, dvou let na niţší střední škole a dvou let na vyšším stupni střední školy. Základní škola je povinná a poskytována zdarma. Většina dětí začne školu navštěvovat v pěti aţ šesti letech. Na venkovech se děti často učí doma. Nedostatek škol, poplatky za uniformy a školní pomůcky mnohým dětem brání v tom, aby mohly školu navštěvovat. Stáří je ve společnosti značně oceňováno. Průměrná délka ţivota v Etiopii je pouze 49 let.1 Etiopové si velmi cení prarodičů a ve stáří se synové o své rodiče starají. Osoby vyššího věku jsou velmi respektováni a hrají aktivní roli v usmiřování konfliktů týkající se například sňatků, únosů nevěst, uráţek, nebo hádek. Řeší také spory o majetek nebo náboţenské rozepře. Staří lidé se vším pomáhají dokud jim to zdraví umoţňuje. Smrt je pro Etiopy součást ţivota a je určitou událostí v dané komunitě. V kaţdé komunitě je skupina iddir, která poskytuje truchlícím finanční i morální oporu. Členové tohoto společenství přispívají pravidelně do fondu, který se pak pouţije v případě úmrtí. Vdovec/vdova pouţije tyto peníze na pohřeb, na občerstvení pro ostatní smuteční návštěvy, které navštěvují vdovce během období smutku. 1

Zdroj: Ethiopia: society and culture, 2008

29

Oromové věří, ţe mrtvý člověk převezme podobu ducha ekeraa. Věří, ţe ekeraa zůstane v okolí bydliště zesnulého a ţe potomci se musí modlit a usmiřovat s duchem svého předka tím, ţe budou jednou za čas obětovat zvíře v blízkosti hřbitova. Etiopové nevěří v boţí odplatu po smrti, domnívají se, ţe kaţdý platí za své hříchy jiţ během svého ţivota.1

3.6 Postavení žen ve společnosti2 Pro západní kultury můţe být těţko pochopitelné postavení ţen, jeţ jsou ve společnosti chápány jako nepřítel muţe. Ţeny zásadně nosí těţké předměty, melou obilí pro přípravu pokrmů, vykonávají běţné domácí práce, vaří a vychovávají děti. Většina etiopských ţen je negramotná a všudypřítomná diskriminace jim dává méně příleţitostí pro osobní rozvoj, způsobuje horší zdravotní stav a omezené šance na získání zaměstnání. Ve městech mají ţeny méně pracovních příleţitostí a jsou mnohem hůře placené neţ muţi za stejnou práci. Ţeny na vesnicích ţijí ţivot plný strachu ze smrti hladem. Etiopská patriarchální společnost v podstatě podporuje domácí násilí a zneuţívání dětí, coţ patří mezi nejváţnější problémy etiopské společnosti. Většina ţen ţije v bídě, ve velmi těţkých podmínkách a bez přístupu k základním potřebám. Ačkoli vláda přijala určitá opatření ke zlepšení postavení ţen, prakticky nic se nezměnilo. Nicméně průzkumy ukazují, ţe velmi časné vdavky, únosy dívek či genitální zmrzačování postupně klesá. Dle ústavy mají ţeny stejná práva jako muţi, realita je ovšem jiná. Ţeny smí volit a vlastnit majetek, mají rovná práva na uţívání, správu a kontrolu nad pozemkem. Zákonem je zakázána interrupce. Potraty jsou povoleny v případech váţného ohroţení ţivota ţeny. Podle zákona ţeny nesmí zahájit kroky vedoucí k rozvodu, ale v případě rozvodu mají nárok na péči dětí.

3.6.1 Sňatky Velmi běţné jsou dohodnuté svatby. Etiopové chápou sňatek jako spojení dvou rodin a proto rodina vybírá nevěstu/ţenicha. Protoţe ţeny normálně svého nastávající před 1

Zdroj: Ethiopia: society and culture, 2008

2

Zdroj: Ethiopia: society and culture, 2008

30

svatbou nespatří, „randění“ obvyklé není. Ve větších městech a urbanizovaných oblastech, jako je například Addis Abeba, se ale mladé páry scházejí. Předmanţelský sex je náboţenstvím sice zakázán, ale přesto se předmanţelský sex stává dnes běţnou záleţitostí, opět se toto týká spíše měst s vlivem západních kultur. Minimální věk na vdávání je zákonem stanoven na 18 let, ale studie dokazují, ţe tento zákon bývá porušován a dívky se vdávají i v 15 letech. Polygamie je sice legálně zakázaná, ale ve venkovských oblastech je zcela běţná. První manţelka bývá povaţována za nejdůleţitější a ta poslední za „neoblíbenější“. Od ţen se ihned po svatbě vyţaduje plození dětí. Neobvyklý a zajímavý je jeden zvyk týkající se sňatků - Abusama. Je to zvyk, kdy jsou dívky nuceny vdát se za bratrance (syna matky bratra). Důvodem je snaha zvětšit rodinný klan, pečovat o pokojné manţelství a udrţet majetek v rámci uvnitř rodu.

3.7 Oblékání a vzhled Etiopští obyvatelé nosí různé druhy oblečení. Tradiční šaty člověk můţe dnes spatřit jen na venkově. Ve městech bylo jiţ tradiční oblečení nahrazeno západním stylem. Oděvy odráţí svým způsobem také klima, ve kterém různé skupiny ţijí. Obyvatelé vysokohorských oblastí například nosí těţké látkové kapuce a látky omotané kolem těla, aby zabránili pronikání nočního chladu. V horkých níţinných oblastech nosí ţeny i muţi jen lehké, světlé, bavlněné oděvy. Tradiční šat křesťanských vysokohorských rolníků je

Obr. 8: Žena v tradičních bílých šatech

vyroben z bílé bavlněné látky. Muţi nosí jiţ od 18. století dlouhé kalhoty na způsob jezdeckých kalhot, úzká trika a shamma (volný šál). 1

Zdroj: Ethiopia and its people

1

Zdroj: Ethiopia and its people, 2009

31

Obr. 9: Hararský muž

Obr. 10: Hararská žena

Naproti tomu Hararští muslimové nosí velmi barevné oblečení. Muţe potkáte v barevných kratších kalhotách a omotaném šálu kolem těla, a ţeny v pěkných červených, fialových či černých šatech. Obrázky 9. a 10. znázorňují typické muslimské oblečení Zdroj: dostupný z www.debal-tour.com/resources/HarariGirl.jpg

Oromové a Balové jsou oblečení do koţených šatů zdobených korálky, coţ odráţí jejich hlavní činnost, a to chov dobytka. Níţe uvedená fotografie dokumentuje kmeny oblečené v kůţi. Obr. 11: ženy z kmene Hamer v tradičním oděvů

Zdroj: dostupný z http://realethiopia.com/culture/costumes/clothing

Národní kroje si Etiopové oblékají při náboţenských oslavách nebo různých slavnostech. Ulice a shromaţdiště jsou v tyto dny zaplaveny ţenami v bílých, krásně tkaných, bavlněných, krajkou zdobených šatech a muţi v oblecích. Velmi výrazní během oslav jsou jezdci na koních z kmene Oromo. Ve sváteční dny, jako je například Meskel, se zdobí lví hřívou nebo kůţí z paviána, v rukou drţí štít s kopím a přijíţdějí na koních do centra oslav.

32

Etiopové obecně, nehledě na jednotlivé kmeny, jsou velmi hrdí na své tradice. Etnické skupiny se nejvýrazněji odlišují šperky, účesy a zdobením šatů. Stříbro i zlato nosí jak křesťané, tak muslimové. Často se do šperků přidává jantarová nebo skleněná kulička. Kromě toho se lidé rádi zdobí těţkými mosaznými nebo měděnými náramky a nákotníky.1 Zálibu ve špercích ilustruje následují obrázek č. 12 dívky z kmene Afar. Ţeny z kmene Amharů a Tygrayů nosí tucty copánků (sheruba), které jsou velmi pevně upleteny u hlavy a u ramen vlají. Ţeny z kmene Harar rozdělují vlasy na půl a na kaţdé straně vytvoří za uchem drdol. Arsi ţeny nosí chlapecké účesy, stejně jako ţeny z kmene Bale, které vlasy kryjí ještě černými Klobouky.

Obr. 12: dívka zdobená šperky

Zdroj: Ethiopia and its people, 2009

3.8 Etiketa zdravení2 Etiopský způsob zdravení je zdvořilý a formální, a to i mezi rodinou. Nejčastější formou pozdravu je podání ruky doprovázené očním kontaktem. Ruku ke stisku nabízí vţdy ţena. Pokud se ale zdraví muslimský muţ s muslimkou, pro něţ je dotyk tabu, potom stačí jen kývnutí na pozdrav. Oproti západním kulturám je stisk ruky mnohem slabší. U nás bychom nazvali stisk „leklou rybou“. Pokud se Etiopové více sblíţí nebo se jedná příbuzenský vztah, jsou běţné tři aţ čtyři polibky na tvář. Tato forma pozdravu je ale moţná jen u osob stejného pohlaví. Pro přátele a rodinu je také běţné, ţe se dotýkají pravým ramenem. V Etiopii si dávají lidé na pozdravu hodně záleţet a neměli bychom ho uspěchat. Obvykle trvá od jedné minuty do deseti. Ihned po pozdravu zpravidla následuje otázka na zdraví3 a to, ať daná osoba zdraví kamaráda, rodinného příslušníka či úplně cizího člověka. Tuto otázku můţeme připodobnit anglickému „How are you?“, přičemţ se neočekává obsáhlá odpověď, ale jen stručné „I

1

2 3

am well. How are you?“. Před

Šperky kolem kotníku Zdroj: Ethiopia - Language, Culture, Customs and Etiquette Ovšem za netaktní se povaţuje podávání informací o aktuálním zdravotním stavu.

33

zahájením rozhovoru se setkávající osoby sobě navzájem ukloní, i kdyţ úklon bývá velmi malý. Edward Ellendorf na stránkách www.everything.com dokonce uvádí, ţe pokud se zdraví nadřízený, je zvykem při úklonu dotknout se pravou rukou země a potom rtů s pokornou ţádostí o rozhovor. Od dětí se dokonce očekává pokorný úklon aţ k zemi s políbením nohou matky nebo otce. Během procesu zdravení je také vhodné připojit dotaz na rodinu, zdraví, úrodu, obchod a podobně. Protoţe je Etiopie hluboce věřícím státem, odpovědím předchází „díky Bohu“ a vţdy jsou pozitivní. Proto se klidně můţe stát, ţe Etiop na začátku odpoví, ţe se mu daří výborně díky bohaté úrodě a na závěr se například dozvíte, ţe celá úroda byla zničena kobylkami. Jak z výše uvedeného vyplývá, celý proces zdravení je velmi dlouhý. Pokud jeden známý pospíchá a nemůţe pokračovat v dlouhém rozhovoru, jednoduše pokračuje v chůzi a mluví s druhou osobou dokud se slyší. Z pohledu Etiopů je naše kultura při zdravení velmi chladná a neosobní. Lidé se oslovují titulem a jménem. Pro oslovení muţe, vdané ţeny i ţeny svobodné se pouţívají výrazy „ato“, „woizero“, „woizrity“ .

3.9 Verbální komunikace Ve verbální komunikaci můţeme Etiopy srovnat například s Japonci. Jejich mluva je nepřímá, květnatá a důleţitý je kontext. Z tohoto pohledu můţeme Etiopii nazvat zemí s převahou implicitní komunikace.1 Mluva je nepřímá hlavně v případech, kdy o něco ţádají nebo mají pocit, ţe by mohli obtěţovat. Často na poţadavek uslyšíte odpověď „je to možné“, ačkoli s prosbou nesouhlasí. Na jednu stranu upozornit na chyby jim neděla problém, na druhou stranu v pochvalách jsou rezervovaní. Bez ohledu na etnickou příslušnost jsou Etiopové hrdí a stateční. Právě díky této obrovské hrdosti (která vychází z faktu, ţe jako jediná africká země nebyla kolonizována) Etiop nikdy neuzná svou chybu. Kritiku přijímají velmi těţko a proto je nezbytně nutné být při vytýkání chyb taktní a opatrný.2

1

2

Zdroj: ZAMYKALOVÁ, Miroslava. Mezinárodní obchodní jednání, 2003 Zdroj: Centre for Intercultural Learning : overview-Ethiopia, 1996

34

Důleţitější je zdvořilost neţ upřímnost. Nicméně běţné a přípustné jsou dotazy týkající se rodiny, zdraví, náboţenství nebo peněz. Naopak se nedoporučuje mluvit o sexu a politice. Také je lepší vyhnout se otázkám typu, odkud daná osoba pochází, z jakého je kmene. Vhodné je mluvit klidným, lehkým a zvučným hlasem.

3.10 Nonverbální komunikace Tak jak se vyvíjí verbální komunikace, tak se ruku v ruce s tím vyvíjí i nonverbální komunikace. Protoţe bylo výzkumy zjištěno, ţe 80 procent informací získáváme zrakem, 10 procent sluchem a zbytek ostatními smyly, není pochyb o tom, ţe nonverbální komunikace je velmi důleţitá, jak v osobním ţivotě, tak v obchodním styku. Není proto divu, ţe například při obchodním jednání mohou být mnohem významnější informace přijaté zrakem a je-li nesoulad mezi oběma hlavními způsoby přijímání informací, tak můţe dojít k opaku poţadovaného efektu. Proto při cestování do jiných zemí s odlišnou kulturou nesmíme zapomínat na tuto sloţku komunikace. Nonverbální komunikace je pro Afričany velmi důleţitá a doporučuje se proto pozorně sledovat kaţdý pohyb, tak jako oni budou sledovat Vás. Pohyb očí, tváře, hlavy, rukou je výrazem souhlasu nebo odmítnutí. Jejich řeč těla je docela podobná západním kulturám. Pokud s něčím nesouhlasí, dají to najevo například stisknutím rtů, svraštěním čela nebo pohledem jinam. Úsměv můţe znamenat i nervozitu nebo nejistotu. Pokud se cítí nepříjemně, ošívají se. Při vyjadřování podřízenosti nebo poddanosti, pouţívají zdvořilostní fráze a buď sedí, nebo stojí ve shrbené poloze. 1 Zakázaná levá ruka. V afrických zemích se levá ruka nesmí pouţívat pro přijmutí nebo podání věci jiné osobě. Dokonce i jen pohyb levé ruky při konverzaci je zakázaný. Nejdůleţitější oblastí pro dodrţování tohoto pravidla je manipulace s jídlem. Zákaz pouţívaní levé ruky můţe působit nemalé potíţe levákům. Je nevhodné psát něčí jméno levou rukou. To, ţe je někdo levák a musí psát levou rukou, je pro Afričany irelevantní západní detail a nechápou ho.

1

Zdroj: RICHMOND, Yale, GESTRIN, Phillys. Into Africa : Intercultural insights

35

Gesta. Gesta nabývají různých významů v závislosti na etnické skupině. Kultura od kultury se v interpretaci gest liší, proto je vhodné znát význam toho kterého gesta v zemi, se kterou vedeme obchodní jednání. Kaţdý by měl v cizí zemi gesta a mimiku pozorovat a snaţit se naučit pouţívané výrazy. Gestikulace má mnoho významů a můţe vyjadřovat například výhruţky, souhlas nebo osobní postoj. Problém je vţdy se správným pouţitím, neboť nesprávné gesto můţe mít za následek více škody, neţ verbální faux pas. Etiopové

pro vyjádření souhlasu, nesouhlasu, spokojenosti nebo nespokojenosti

pouţívají mohutnou gestikulaci. Masaiiové a obyvatelé východní Afriky, kam Etiopie patří, ukazují bradou, protoţe je nevhodné nebo dokonce drzé ukazovat ukazováčkem. Urazit se můţe Etiop, pokud na něj budete ukazovat.1 Trylkování jazyka a vydávání ostrého vysokého zvuku znamená nadšení a radost. „NE“ dávají najevo Etiopové ostrým kývnutím hlavy do jedné strany a pak vrácením zpět do středu.2 Pokud Etiop pomalu kývá hlavou nahoru a dolů, nemusí to znamenat souhlas. Tímto gestem dává pouze najevo, ţe poslouchá a máte pokračovat dále. Pokud souhlasí, jednoduše řekne, ţe souhlasí a nebo kývá hlavou velmi důrazně. 3 Specifickým gestem je podrbání se na krku, jak ukazuje obrázek č. 13 níţe, který znamená pomstu.

Obr. 13: gesto „POMSTA“

Zdroj: dostupné z:http://scicom.ucsc.edu/SciNotes/9601/Gestures/Ethiopia.html

1

Zdroj:JENKINS, Orville Boyd. What is culture?: gestures

2

Zdroj: ARMSTRONG, Nancy, WAGNER, Melissa. Field Guide to Gestures

3

Zdroj: Cultural guide to doing business in Addis Ababa, Ethiopia, 2009

36

Způsob přivolávání někoho k sobě, kdy se v Americe běţně pouţívá gesto ohýbání ukazováčku několikrát k sobě a od sebe (Obr. 14), je pro Afričany velmi uráţející. Afričané přivolávají druhého člověka rychlým pohybem pravé ruky, dlaní dolů, nahoru a dolů. Velmi zavádějící je také gesto, které většinou v Evropě a hlavně v USA označuje OK (Obr. 15). V Mexiku znamená „sex“, v Japonsku „peníze“ a v Etiopii „homosexuál“. Obr. 14: gesto„POJĎ SEM“

Obr. 15: gesto „OK“

dostupné z:

dostupné z:

www.edupass.org/culture/gestures.phtm

http://scicom.ucsc.edu/SciNotes/9601/Gestures/USA.html

3.10.1 Interpersonální vzdálenost Velikost osobního prostoru se liší v závislosti na náboţenství a kmenech. Obecně se povaţuje jako dostatečná vzdálenost na délku paţe a lehce méně. Pokud se jedná o osoby stejného pohlaví, pak je většinou tato vzdálenost ještě kratší. Etiopy můţeme zařadit mezi kontaktní kultury, kde je běţný dotyk při konverzaci. Toto ale platí jen pro příslušníky stejného pohlaví. Evropana můţe překvapit, ţe lze na ulici spatřit muţe drţící se za ruku, aniţ by tento projev vyjadřoval sexuální orientaci. Drţení se za ruce značí přátelství a blízkost. V Etiopii není výjimečné potkávat páry nebo skupiny muţů nebo ţen drţící se za ruce, s rukama kolem pasu nebo ramen, či objímající se. Pro nás moţná překvapivě se ţeny dotýkají méně neţ muţi a snaţí si mezi sebou zachovat ve skupině zhruba stejnou vzdálenost (blízkost). Spíše na ulici uvidíte objímající se muţe, neţ muţe se ţenou v těsnější blízkosti. I kdyţ dnes ve větších městech uţ mladší generace toto pravidlo nectí a ţena s muţem se na veřejnosti dotýkat mohou.

37

3.10.2 Oční kontakt1 Oční kontakt je součástí neverbální komunikace a nelze na něj zapomínat. V některých kulturách je oční kontakt povaţován za drzý a nevhodný (například Japonsko), ale v Etiopii je dokonce vyţadovaný. Dodrţuje se při pozdravu a také při konverzaci, ale nesmí být příliš intenzivní a trvat po celou dobu hovoru. Oční kontakt se navazuje při začátku konverzace a pak pravidelně během rozhovoru jen letmým pohledem. Silný pohled mohou chápat Afričané jako výhruţku. Vyhýbání se očnímu kontaktu můţe být interpretováno jako skrývání něčeho.2 Frekvence a intenzita přímého pohledu a četnost letmého pohledu se liší kmen od kmene, proto je nutné obyvatele pozorovat a snaţit se přizpůsobit

3.11 Ukazování emocí Kontrolované projevy emocí – jako radost ze setkání, polibek na tvář a podobně - jsou na veřejnosti v pořádku. Projevování zloby, zvyšování hlasu a rozčílení je naopak na veřejnosti nevhodné. Etiopové také neradi odkrývají své skutečné pocity a emoce. Těţko se od nich dozvíte názor na vlastní osobu. Na veřejnosti v Etiopii těţko uvidíte objímající se a líbající se pár, většina lidí se stydí ukazovat svůj milostný vztah jak na veřejnosti, tak v rodinném kruhu.3 Sex je stále povaţován za osobní a soukromou věc. Homosexualita je dokonce dodnes ilegální.

3.12 Etiketa darování Dárky se v Etiopii kromě běţných situacích jako jsou oslavy narozenin a podobné slavnostní příleţitosti nedávají. Kromě těchto okolností se také dárky předávají při oslavách různých událostí a při náboţenských příleţitostech. Etiopové raději oslavují tím, ţe se slavnostně oblečou, hodují a zpívají, neţ ţe by si předávali dary. Protoţe Etiopie patří k nejchudším státům na zemi, samozřejmě se nepředávají hodnotné a drahé dary, ale dary spíše skromné. Dokonce darování velmi drahého dárku je vnímáno

1

Zdroj: RICHMOND, Yale, GESTRIN, Phillys. Into Africa : Intercultural insights

2

Zdroj:JENKINS, Orville Boyd. What is culture?: gestures

3

Zdroj: Centre for Intercultural Learning : overview-Ethiopia, 1996

38

negativně. Můţe to být vnímáno jako pokus o vliv nebo úplatkářství, nebo můţe přivést obdarovaného do rozpaků, pokud by nemohl dárci oplatit v odpovídající hodnotě. 1 Pokud bychom byli pozváni do domu Etiopské rodiny je vhodné přinést hostiteli pečivo, ovoce nebo květiny. Také malý dárek dětem hostitele je dobrou volbou. V Evropě či Spojených státech je běţné na návštěvu přinést láhev kvalitního alkoholu, coţ se pro Etiopii nedoporučuje. Velké mnoţství Etiopů jsou muslimové nebo Amharové, kteří alkohol nekonzumují. Je zvykem, ţe dárky se otevírají ihned po předání ještě před očima dárce. Stejně jako v asijských či arabských zemích se dárky předávají oběma rukama. Akceptovatelné je také pravou rukou, ale nikdy ne levou rukou, která je povaţována za „špinavou“.

3.13 Návštěvy2 Etiopové jsou velmi štědří, pohostinní, rádi přijímají přátele ve svých domech. Pozvání do domu hostitele je povaţováno za čest. Nevyţaduje se úplná přesnost při příchodu, ale zároveň větší opoţdění je neakceptovatelné. Po příchodu do domu je běţné, ţe si hosté nechávají boty u dveří. Oblečení, v jakém se vydáme na návštěvu, by mělo být slušné, čisté a vhodné. Dalším důleţitým prvkem po příchodu je se všemi hosty se pozdravit a podat si s nimi ruce. Od ţeny-návštěvy se očekává, ţe hostitelce nabídne pomoc s přípravou pohoštění a s úklidem po ukončení večeře. V této zemi, odkud pochází označení „kaffe“, Vám bude téměř vţdy nabídnut šálek kávy a je velmi nevhodné a neslušné odmítnout. O kávě a etiketě podávání kávy bude pojednávat kapitola č. 3.15.2 Stolování kávy. Etiopové přijíţdějí včas na společenské události a to samé očekávají od ostatních. Pro osobní setkání nebo pozvání do restaurace je naprostým standardem být dochvilný a to samé platí pro formální večeře. Od hostů se totiţ očekává, ţe přijdou včas, aby přijali čestného hosta. Pokud se jedná o společné jídlo s blízkou rodinou, pak bývá malé zpoţdění přehlídnuto a na druhou stranu brzký host bývá téţ vítán.

1

Zdroj: Ethiopia: society and culture, 2008

2

Zdroj: Ethiopia - Language, Culture, Customs and Etiquette [online].

39

3.14 Etiketa stolování1 Co se týká etikety stolování, jsou Etiopové velmi podobní arabským národům. Patří mezi relativně formální národy a věří, ţe dobrá etiketa stolování je znakem respektu. Ačkoliv se v Etiopii jí často jídlo rukama, dekorum stolování je zachováno. Pokud budete pozváni na večeři, očekávejte, ţe před servírováním jídla hostitel přinese na stůl kamennou nádobu nebo kovový dţbánek na umytí rukou. Kaţdý host jednotlivě natáhne ruce nad nádobu a hostitel je polévá vodou. Jak jsem uvedla výše v kapitole o etiketě darování, levá ruka je povaţovaná za špinavou a proto byste měli i jíst jen pravou rukou. Hierarchické uspořádání společnosti určuje, ţe nejstarší osoba u stolu si nabírá jídlo ze společného talíře jako první. Je zvykem, ţe host servíruje jinému hostovi kořeněnou chuťovku během rituálu zvaném „gursa“. Rukama host vloţí tento kořeněný pamlsek jiné osobě přímo do úst. Pokud tento pamlsek přijímáte, očekává se, ţe kousek s úsměvem přijmete. Protoţe jsou Etiopové velmi pohostinní, počítejte s tím, ţe Vám budou vţdy nabízet další a další porce. Právě nabízení jídla je známkou pohostinnosti. Tak jako celá večeře začala umytím rukou ve vodě, tak i večeře končí a opět se podává káva.

3.14.1 Tradiční pokrmy Tradiční habešská kuchyně je sloţitá a různorodá. Tradiční je ostrá omáčka Berbere z papriky a dvanácti jiných koření. Je to velmi těţká a hustá omáčka, do které se přidává dostatek másla. Podává se s kuřecím nebo kozím masem. Vepřové se nejí nikde v celé Etiopii a hovězí je povaţováno za nechutné a tabu. Ryby se konzumují, ale mezi rodilými Etiopy to není oblíbené jídlo. Ţádnému pokrmu nechybí čerstvá zelenina, jak ve vařené, tak syrové formě. Habešský sýr iab, který je podobný evropskému cottage sýru, se také podává, ale ne ve velkém mnoţství.2 Národním jídlem a denním chlebem, Etiopů je injera3. Injera je tenký, placatý chléb, ve tvaru tortilly s nakyslou chutí, bez kterého se ţádná snídaně, oběd ani večeře neobejde. Je upečena ze speciální obiloviny teff, která se nikde jinde neţ v Etiopii nepěstuje.

1

Zdroj: Ethiopia - Language, Culture, Customs and Etiquette [online].

2

Zdroj: Ethiopia: Teff, Injera and Wot

3

Viz obrázky č.1,2 přílohy 9

40

Injera se nechává kynout aţ tři dny. „Svůj oblíbený pokrm poté pečou na kovovém plátu mitad nebo v obrovských pecích. Jedna placka může dosahovat i poměrně úctyhodných rozměrů - třeba metr v průměru“ (KREJCAROVÁ, 2007 ). Tento chléb natrhaný na kousky se pak namáčí do fazolových, čočkových nebo rýţových salátů s nasekanou zeleninou a rozmixovaným masem. Nebo se celá injera pokryje symetricky kolem dokola masem a zeleninou a utrhává se. Mezi další národní jídla patří wat (dušené kuřecí s vejci natvrdo), sega wat (jehněčí kousky), kitfo (tartar steak s chilli, podává se jednak syrový - coţ se pro cizince nedoporučuje konzumovat - ale i v opečené formě se špenátem ) a mnoho dalších specialit. K pití dostanete kdekoli kvalitní etiopskou kávu. O celém procesu stolovány kávy pojednává kapitola 3.14.2. Kromě kávy Vám můţe být nabídnuto medové víno (je podobné medovině) nebo také pivo a červené víno.1 Vína i piva se pít dají, ovšem o závratnou kvalitu se nejedná.

3.14.2 Stolování kávy2 Protoţe je káva hlavní plodinou Etiopie a zdrojem příjmů, stala se káva národním pitím a popíjení kávy je doprovázeno rituálem, který trvá většinou přes hodinu. Pokud budete pozváni na formální šálek kávy, posadí Vás hostitel na polštář, trávu nebo květinami posypanou zem s hořícím kadidlem v pozadí. Ţena nebo mladý muţ umyje kávová zrna a opraţí je nad uhlím. Opraţená zrna jsou pak ručně umleta a přidána do vařící se vody. Uvařenou kávou se pak zalije cukr v malých šálcích bez ucha. Před upitím se vdechuje lahodná vůně kávy. První kolo servírování, zvané awol, začíná nejstarší osobou. Kdyţ je první šálek kávy vypit, konvice na kávu („jebena“) je doplněna vodou. Pak následuje druhé kolo podávání kávy, zvané tona. Tato káva je slabší, protoţe je připravena ze stejných zrn jako káva z prvního kola. Mnohé to překvapí, ale následuje ještě třetí kolo, zvané baraka. Do konvice se opět přidá voda a pouţijí se ta samá kávová zrna. Protoţe je tento proces rituálem, je důleţité kávu pít pomalu a vychutnávat.

1

Zdroj: Ethiopia , 2009

2

Zdroj: Ethiopia - Language, Culture, Customs and Etiquette [online].

41

4 Obchodní zvláštnosti Etiopové upřednostňují jednání s přáteli, příbuznými, s lidmi, které znají. Není jim příjemné obchodovat a uzavírat kontrakty s cizími firmami a zvláštně ne s cizinci. Česká republika patří spíše k zemím, které se orientují na předmět jednání neţ na vztahy. Proto bychom tuto problematiku měli brát v úvahu při jednání s Etiopy. S Etiopy není prakticky moţné uzavřít smlouvu bez předchozího vztahu nebo nějakého spojení. Doporučuje se pouţít třetí stranu jako zprostředkovatele, který by na začátku jednání představil jednatele a firmu. Vhodným mediátorem je osoba s vysokým společenským statutem nebo osoba známá oběma stranám.

4.1 Oblékání 1 Základem vhodného oblékaní je vyhýbat se dţínům, krátkým kalhotám a odhalujícím se kusům oděvů. Některé cestovní průvodce sice doporučují muţům a ţenám, aby zkusili místní tradiční oděvy, ale pro obchodní jednání je to naprosto nevhodné. Dokonce byste mohli etiopského hostitele nedbalým nošením urazit. To, jak je člověk oblečený, odráţí jeho postoje a chování. Etiopové jsou velmi hrdým národem a tato hrdost je zřetelná i v zaměstnání. Etiopové jsou všeobecně konzervativním národem a to platí i pro styl oblékání. Běţně se pro formální obchodní jednání nosí konzervativní oblek s kravatou. Obvykle je ale také akceptovatelný neformální oděv. V zemědělských oblastech se nosí také uniforma s tričkem. Muţi by se měli vţdy ujistit, ţe tmavé ponoţky ladí a nemají díry, jelikoţ někteří amharští hostitelé praktikují arabský zvyk zouvat boty před vstupem do místnosti. Doporučuje se následovat hostitelovy pokyny. Boty by měly být vţdy zuty před vstupem do mešity.

1

Zdroj: Ethiopia: cultural profile project

42

Ţeny pro obchodní příleţitosti nosí kostýmky. Přiměřené jsou také dlouhé, tmavé a volné šaty s adekvátními botami. Stejně tak jako z muţů, i ţeny mohou nosit neformální oděv. Doporučuje se vyhnout sukním nebo šatům s délkou nad kolena. Zrovna tak kontraproduktivní je výrazný make-up nebo těţká vůně.

4.2 Časový aspekt V Etiopii není ţádný jednotný koncept vnímání času a nedá se tedy říct, zda patří k národům, pro které je velmi důleţitá dochvilnost nebo k národům, pro které i půlhodinové zpoţdění není problém. Vzhledem ale k jejich vzdělávacímu systému a snaze přiblíţit se světovým ekonomikám můţeme říci, ţe se na rozdíl od sousedních států projevuje větší respekt a snaha dodrţovat časový harmonogram.1 Protoţe v Etiopii je dochvilnost uţívána k hodnocení zájmu a zapojení se do rozvoje země, očekávají Etiopové od zahraničních partnerů, ţe budou vţdy dochvilní. Sami Etiopové se snaţí nemít zpoţdění. Jednání s vysoce postavenými úředníky jsou vedeny podle přesně stanoveného harmonogramu a jen velmi váţný důvod můţe způsobit posunutí času či zrušení jednání. Úředníci i administrativní pracovníci dodrţují domluvené časy, ale pokud se lehce zpozdíte kvůli husté dopravě nebo špatnému počasí, nepovaţují to za poklesek. Etiopové jsou pyšní na dobře odvedenou práci a mají svědomitý přístup k termínům.

4.3 Místo pro obchodní jednání Obchodní jednání se obyčejně konají v restauracích nebo hotelech. Amharové jsou velmi hrdí a k tomu také patří snaha nabízet svým hostům to nejlepší, co mají. Většinou dostanete více jídla, neţ jste schopni sníst. Porci byste neměli úplně celou sníst, ale nechat trošku jídla na talíři jako výraz hostitelovy štědrosti. Západním návštěvám mohou být nabídnuty příbory, ale spíše čekejte, ţe budete jíst rukama, respektive pravou rukou. Protoţe Etiopové dodrţují náboţenské zákazy, na talíři se určitě neobjeví hovězí, vepřové i krocaní. S největší pravděpodobností Vás poctí národním jídlem, jako je wat nebo injera. Muslimům a Amharům je sice alkohol odepřen, ale zahraničním návštěvám často alkoholický nápoj nabídnou. Pokud Vám bude alkohol nabídnut, přijměte jen velmi malé mnoţství nebo poţádejte o drink. Je krajně nevhodné, aby se člověk na

1

Zdroj: Cultural guide to doing business in Addis Ababa, Ethiopia, 2009

43

postu obchodního jednatele opil. Pozvání do domu Etiopa je pocta a rozhodně jej neodmítejte. Stejně tak není vhodné přijet nepozván. Malá pozornost hostitelku neurazí. Při konverzaci u stolu byste se měli vyhýbat politickým a osobním tématům. Věnovat se obchodním otázkám je také nevhodné, pokud hostitel sám téma nezačne. Respekt a úctu k Etiopovi vyjádříte také přijmutím pozvání na šálek kávy

4.4 Zahájení obchodního jednání1 Velmi důleţitý je první dojem a těţko se později mění. Je důleţité vědět při jednání v zahraničí, jak se správně představit a zahájit úvodní fázi. Základním pravidlem je, ţe při představování by měli muţi a ţeny stát. Představování je doprovázeno podáním ruky. Ţeny nabídnou ruku jako znamení souhlasu s podáním ruky. V osobním ţivotě se sice příslušníci opačných pohlaví nedotýkají, ale v profesním ţivotě amharský muţ přijme nabízenou ruku ţeny, aby se vyhnul moţnému podezření, ţe předem předpokládá ţeniny nedostatečné znalosti neznává ji jako partnera. Jednotlivé země se také liší v oslovování a uţívání titulů. V Africe pouţívají příjmení s titulem, dokud se osoby více nepoznají a nenabídnou oslovování prvním jménem. Etiopové ale ve skutečnosti příjmení nemají a druhé jméno je jméno otce. Proto se oslovují titulem a křestním jménem. Po představení následuje výměna dárků a výměna vizitek.

4.4.1 Výměna dárků Tak jako není běţná výměna dárků v osobním ţivotě, i v obchodních kruzích není předávání dárků obvyklé. Pro zahraniční partnery z toho vyplývá, ţe není nutné na první jednání přinést dárek, tak jako tomu je zvykem v západních kulturách. Pokud ale opravdu trváte na dárku, potom s předáním vyčkejte, aţ se s Vaším etiopským partnerem blíţe seznámíte. Dobrou volbou obvykle bývá kvalitní sada psacích pomůcek. Suvenýrem z vlastní země také nic nezkazíte. Pro cokoliv se ale rozhodnete, určitě by dárek neměl být extravagantní a na první pohled drahý. Jako místo pro předání dárku se doporučuje neformální prostředí mimo kanceláře. Neţ dárek předáte, ujistěte se, ţe je vkusně a hezky zabalený. Poslední neméně důleţitou radou je předávání dárků oběma rukama.

11

Zdroj: Ethiopia: cultural profile project

44

4.4.2 Výměna vizitek1 Nikdy by se tento proces neměl podceňovat. Vizitka by rozhodně měla obsahovat kromě jména, titulu, pozice, telefonního čísla i emailovou adresu. Protoţe kaţdá země má pro různé barvy různé významy, měla by se kaţdá firma vyvarovat barevným provedením. Nic nezkazíte bílou klasikou. Vizitka by měla být v anglickém jazyce a jazyce navštívené země. V Etiopii a dalších afrických zemích se vizitky předávají jen pravou rukou. Důleţité je vizitku ihned neschovat do kapsy nebo pouzdra, ale nějaký čas věnovat prohlédnutí a přečtení všech informací. Tímto dáme africkému partnerovi najevo úctu a zájem. Někdy si obě strany vymění pár slov o designu vizitky nebo informacích na ní uvedených.

4.5 Průběh jednání, vyjednávání Plánování jednání není příliš rigidní. Jednání bude pravděpodobně obsahovat program, ale není to vyloţeně součást místní kultury. Jedná se spíše o určité vodítko pro diskuzi a slouţí jako odrazový můstek pro další body jednání. Obchodní jednání mají zřídkakdy naplánovaný předpokládaný konec, protoţe je důleţitější jednání ukončit s uspokojivým výsledkem neţ být otrokem času. Jednání bude ukončeno, aţ kdyţ všichni účastníci řeknou své a nejváţenější Etiop rozhodne, ţe není nic dalšího, co by se mělo prodiskutovat.

4.5.1 Styl komunikace Pokud se jedná o komunikaci jsou Etiopové velmi citliví. Protoţe etiopští obchodníci začali obchodovat s cizinci teprve nedávno, stále se ještě učí novým způsobům jednání a komunikace. Jako základní pravidlo platí, ţe jsou skromní, pokorní a respektují kvality druhých. Zpravidla mluví tiše. Hlasitá mluva je pro ně agresivní. Etiopové se chlubí svou výřečností a očekávají od ostatních, ţe budou mluvit jasně a uţívat metafory, podtext a vtipné naráţky.2 Často zveličují, aby zdůraznili pointu. Etiopové jsou nekonfliktní a raději řeknou to, co se od nich očekává, neţ aby druhého uvedli do rozpaků. Na druhou stranu, pokud jsou (někteří) s něčím nespokojeni, nebojí se to říct.

1

Zdroj: Centre for Intercultural Learning : overview-Ethiopia, 1996

2

Zdroj: Ethiopia: cultural profile project

45

Nespokojenost s rozhodnutím nebo výsledkem práce dávají také najevo změnou chování, která je často markantní.1 Čest a důstojnost jsou hlavní hodnoty. Vyhýbají se všemu, co by mohlo druhé osobě způsobit stud. Velmi důleţité je vyjednávat se svými kolegy s nejvyšším stupněm profesionality a nikdy neučinit nic, co by mohlo způsobit ztrátu důstojnosti a úcty.

4.5.2 Způsob vyjednávání „negociační strategie souvisí s celkovým přístupem k jednání“ (Zamykalová, 2003). Velkou váhu má postavení ve společenské hierarchii, konformita a také respekt ke stáří. Proto je vhodné, aby jednání vedl starší muţ. Jak jsem uvedla v textu výše, ţeny v Etiopii nemají dobré postavení ve společnosti a to ani pokud jsou vzdělané. Při obchodním jednání bude mít ţena i se západním vzděláním problémy. Amharský muţ ji bude zdvořile ignorovat a pozornost bude směřovat na „alfa muţe“.2 Před obchodní návštěvou Etiopie je nutné se nad tímto zamyslet a zváţit jak se v této situaci zachovat. Při jednání by se měl jednatel drţet formalit a snaţit se vytvářet přátelské vztahy. Osobní kontakt je velmi důleţitý a je nutné partnera přesvědčovat, jak si ho váţíme a oceňujeme jeho zkušenosti. Etiopové jsou velmi hrdým aţ ješitným národem, proto je velmi výhodné, pokud si před odcestováním do této země zjistíme několik informací o kultuře a historii a budeme ji obdivovat. Nikdy nesmíme partnera urazit nebo se dotknout jeho hrdosti, důstojnosti. Velmi důleţitý je důraz na „zachování tváře“. Etiop nikdy nepřizná chybu, bude si stát za svým, i kdyţ později zjistí, ţe pravdu neměl. „Etiopští partneři se chovají spíše tiše, nenápadně a nesměle, zdají se být proto pomalí a málo flexibilní, asertivní chování není obvyklé“ (Zamykalová, 2003). Během jednání se očekává věcné vyjádření, představení sortimentu a firmy a nechybí ani důkladné posouzení technických parametrů a ceny zboţí. Velmi důleţité je mít časovou rezervu a prostor pro jednání. Od zahraničního partnera se očekává velký ústupek. Jsou to zdatní vyjednávači a musíte smlouvat, protoţe ceny bývají 2-3 vyšší neţ normální ceny. Vzhledem k ekonomické situaci je rozhodujícím faktorem cena na úkor kvality. 1

Zdroj: Centre for Intercultural Learning : overview-Ethiopia, 1996

2

Zdroj: Ethiopia: cultural profile project

46

4.5.3 Oceňované vlastnosti manažera Etiopové sami o sobě tvrdí, ţe vysoce hodnotí vzdělání, pracovní zkušenosti a schopnosti jednat s lidmi. Oceňují chytré, pracovité a týmové partnery. Dobrý vůdce je ten, kdo umí delegovat pravomoci a podporuje týmovou práci. Z perspektivy západních kultur je důleţité, aby manaţer byl neoblomný a zároveň měl pochopení, byl rozhodný a dával najevo úctu k ostatním zaměstnancům. Nejvíce uznávaným manaţerem je ten, kdo jde všem ostatním příkladem. Zpravidla bývají zahraniční jednatelé respektovanými manaţeři jen proto, ţe jsou cizinci. To souvisí s pohostinností Etiopů, kteří ji tímto dávají najevo. Mimo statut a profesní dovednosti jsou stejně tak důleţité osobní vlastnosti - být přátelský, chápající a naslouchající.1

4.5.4 Interpersonální vzdálenost při obchodním jednání Jak bylo uvedeno výše, Etiopové mají menší interpersonální prostor, neţ jsme zvyklí v Evropě. To platí i při obchodních jednáních. Můţete očekávat, ţe partner bude velmi blízko a pravděpodobně ucítíte i jeho patrný tělesný pach. Toto nemusí být znakem nečistoty a nedostatečné hygieny, ale jednoduše pro nás nezvyklým nepouţíváním deodorantů.

4.6 Závěr obchodního jednání Etiopie je extrémně patriarchální společnosti. Protoţe jsou veškeré podniky rodinnými podniky, stejný přístup se uplatňuje i zde. I kdyţ mladší členové mohou vyjednávat a vést jednání se zahraničními partnery, je to nakonec „otec“ firmy, který vysloví konečné rozhodnutí. Jednatelé ze západu uzavírající obchod v Etiopii musí počítat s tím, ţe uzavření dohody bude trvat třikrát aţ čtyřikrát déle, neţ by trvalo „normální“ jednání v rodné zemi. V Etiopii čas běţí mnohem klidnějším tempem. Velmi neradi mění své zvyklosti a způsoby. A pokud ano, tak náleţitě pomalu. Při uzavírání kontraktů s neetiopskými firmami má hlavní roli i vláda. Základem je udrţování srdečného a profesionálního vztahu se všemi patřičnými úřady.

1

Zdroj: Centre for Intercultural Learning : overview-Ethiopia, 1996

47

Realita je někdy taková, ţe firmám obchodujícím s jinými národy (jako je například Eritrea) se nepodaří uzavřít smlouvu s Etiopským podnikem. Při uzavírání ochodů s Etiopskými podniky je nutné „počítat s byrokracií a pomalým a chaotickým vyřizováním různých povolení, osobní sympatie a schopný úředník mohou ale vyřešit vše velmi rychle“ (Zamykalová, 2003). Proto se pro uzavření výhodného obchodu vyplatí mít agenta nebo místního zástupce. Tento zástupce nás můţe představit důleţitým osobám, usnadní počáteční fázi jednání, můţe poskytnout informace o trhu a výrobcích, řešit problémy s dovozem a proclením a také zprostředkovat styk s vládou a státními úředníky, kteří jsou pro zahájení obchodu na etiopském trhu nezbytní. Při výběru prostředníků je nutná obezřetnost. Mnoho západních obchodníků bylo „napáleno“ agenty, kteří slibovali hladký průběh věci. S byrokracií se v Etiopii setká snad kaţdý, místo úplatku se vyplatí být pozitivní, přátelský a chápavý. Přepracovaní a nedostatečně placení státní úředníci ve svém rozhodování promítnou přátelské chování, slovo ocenění či malý dárek. Smlouvy bývají podrobné a pro zahraniční partnery je to dokonce výhodné vzhledem k tomu, ţe se nelze spolehnout na nestrannost soudu.

4.7 Rady pro ženy Obecně by měly ţeny přijíţdějící na obchodní jednání do Etiopie přijmout konzervativní způsob chování, aby se zdrţely nechtěné pozornosti. Toto chování by měly dodrţovat dokud se alespoň neseznámí se specifickou rolí ţen v zemi. Publikace Business Culture Ethiopia všem ţenám doporučuje vyjadřovat své poţadavky jasně a zřetelně, aby se případné nejasné náznaky nestaly problémem. Jako další rada se uvádí nosit snubní prsten a fotografie dětí a manţela (dokonce i kdyţ ţádného manţela nemáte), abyste zabránila muţskému obtěţování. Mezi další prostředky, jak zabránit obtěţování, patří ignorace pokusů o seznámení, ignorace pískání a hvízdání a dalších způsobů volání a upozorňování na sebe. Další zásadou je vyhýbat se přímému očnímu kontaktu a rozhodně se nezapojovat do konverzace s cizími muţi. Při přepravě veřejnou dopravou se ţenám doporučuje sednou si blízko jiné ţeny

48

Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo vystihnout „Kulturní a obchodní zvláštnosti Etiopie“. Tento cíl se podařilo úspěšně naplnit a věřím, ţe práce bude přínosná pro všechny začínající podnikatelské subjekty na etiopském trhu. Práce není určena jen podnikatelům a obchodníkům, ale všem, kteří uvaţují o návštěvě Etiopie a rádi by se předem dozvěděli několik důleţitých informací o etiopské kultuře, zvyklostech, náboţenství a dalších aspektech ţivota v Etiopii. Etiopie nacházející se v tzv. „Africkém rohu“ nebyla jako jediná v minulosti kolonizována evropskými mocnostmi. Tato země dnes patří k nejchudším zemím světa, kdy téměř polovina obyvatelstva ţije pod hranicí chudoby. Nyní je Etiopie federativní republikou, avšak v minulosti si prošla komunistickou diktaturou stejně jako Česká republika. Přátelské vztahy Etiopie s Českou republikou se datují jiţ od 20. století minulého tisíciletí. Právě díky přátelským vztahům a společné komunistické minulosti jsou české výrobky na etiopském trhu poměrně populární a proto by toho měli čeští podnikatelé vyuţít a při rozhodování, na jaký z afrických trhů expandovat, by měli zváţit právě Etiopii. Africké země skýtají jak významný potenciál, tak velká rizika. Mezi rizika se řadí hlavně hrozba terorismu, migrační tlaky a ţivotní prostředí na africkém kontinentě. Mimo zmiňovaná rizika jsou dalším problémem bariéry na afrických trzích. Podnikání v Africe je ztěţováno mnoha okolnostmi, od zdlouhavých administrativních postupů, přes nedostatečnou kvalifikaci zaměstnanců, po korupci a nedostatečnou právní ochranu. Obchod s africkými zeměmi komplikují vysoké tarifní i netarifní překáţky. Etiopské území obývá velký počet kmenů, mluví se zde 80 jazyky a 200 dialekty. Kmen od kmene se liší, proto je velmi problematické generalizovat etiopskou kulturu. Zásadním rozdílem mezi západními kulturami a Etiopií je vnímání času. To je dáno také pouţíváním speciálního etiopského kanceláře, který je podobný ruskému juliánskému kalendáři. Odlišné je i místní udávání hodin, z toho důvodu je vţdy nezbytné ujistit se, v jakém čase je hodina udávána. Při plánování obchodní cesty do Etiopie, se nesmí zapomenout na státní a náboţenské svátky, kterých se v této zemi slaví velký počet.

49

Ţivot Etiopů je mimo jiné výrazně ovlivněn náboţenstvím. Existuje velké mnoţství zvyklostí, které mohou být v rozporu s našimi postoji. Přes polovinu populace tvoří křesťané a druhou nejpočetnější skupinou jsou muslimové. Příslušnost k náboţenské skupině ovlivňuje zvyklosti a průběh obchodního jednání. Etiopie je velmi hierarchickou společností a základem státu je rodina. Role muţů a ţen je rozdělena jiţ od dětství. Ţeny nemají lehké postavení ve společnosti a vykonávají zásadně nejtěţší práce. První dojem je velmi důleţitý a vţdy se těţko mění, proto bychom na tuto skutečnost měli myslet při prvním kontaktu s Etiopem. Etiopové si velmi dávají záleţet na zdravení a celém vítacím procesu, jenţ je oproti západnímu stylu o dost delší a vřelejší. Neodsuzujte Etiopy podle velmi lehkého stisku ruky, který je u nás vnímán většinou negativně a nesnaţte se fázi pozdravu zkracovat, bylo by to vnímáno je nezdvořilost. Při komunikaci s obyvateli Etiopie musíme mít na vědomí, ţe jejich mluva je závislá na kontextu a ţe jen tak o něco nepoţádají. Proto musí být kaţdý během rozhovoru vnímavý a pozorný k náznakům. Nejdůleţitější je zdvořilost, proto neočekávejte přílišnou upřímnost a vyhněte se otevřené kritice. Ještě významnější neţ mluvené slovo je to, jak se chováme a co vyjadřuje naše řeč těla. Nonverbální komunikace je pro Afričany velmi podstatná a proto by měli všichni, kdo navštíví Etiopii, pozorně sledovat pohyby, gesta, mimiku a oční kontakt. Řeč těla je podobná té západních kultur, tedy by neměla působit velké potíţe, i kdyţ nějaké rozdíly se v etiopské kultuře vyskytují. Etiopii řadíme mezi kontaktní kultury, tedy vzdálenost mezi osobami je menší, neţ jsme zvyklí v Evropě. Pokud navštívíte etiopskou rodinu, můţete přinést dárek, ale spíše menší a rozhodně ne drahý, abyste nepřivedli obdarovaného do rozpaků. Nezbytností je předávat dárky oběma rukama. Samotné pozvání do domu Etiopa je čest a měli bychom vyjádřit určitou poctu. Etiopové jsou štědří a pohostinní. Vţdy bude hostovi nabídnuta tradiční kvalitní káva a je slušností neodmítnout. Běţně Etiopové úplně dochvilní nebývají, ale pokud se jedná o formální večeři nebo jinou společenskou událost, je dochvilnost nutností. Dobrá etiketa stolování je velmi důleţitá a je znakem respektu k hostiteli. Opět člověk nesmí zapomenout, ţe jídlo se smí jíst jen pravou rukou, levá ruka je povaţována za špinavou.

50

Při obchodování s Etiopií musíme počítat s většími časovými nároky. Samotnému vyjednávání předchází dlouhá fáze seznamování, kdy se buduje důvěra a vytváří se téměř přátelský vztah. Podnikatelé cizinci mají vůbec obtíţné postavení v Etiopii a doporučuje se vyuţít třetí stranu jako zprostředkovatele. Pro úspěšné obchodní jednání musí být kaţdý jednatel vhodně oblečen. Etiopové jsou konzervativním národem a to se projevuje i ve formálním stylu oblékání. Protoţ dnes Etiopie usiluje o přiblíţení se západním ekonomikám, snaţí se dodrţovat časový harmonogram a nezpůsobovat velká zpoţdění. Od zahraničních partnerů pak také vyţadují dochvilnost. Jednání se obvykle vedou na neutrální půdě, v hotelu či restauraci. Po řádném představení obou stran následuje výměna vizitek. Tomuto úkonu by měla být věnována náleţitá pozornost. V západních kulturách je pravidlem výměna dárků, coţ neplatí pro Etiopii. Pokud se přesto pro dárek rozhodnete, měl by se předat aţ po bliţším seznámení s etiopským partnerem a neměl by být příliš drahý. Samotné jednání bývá zdlouhavé a není předem stanoven konec. Důleţitější neţ čas je výsledek. Jednání ukončuje nejváţenější Etiop, nepokoušejte se jednání ukončit sám. Etiopové nepatří k tvrdým a neústupným vyjednávačům, jsou spíše tiší a citliví. I kdyţ to neznamená, ţe by nebyly zdatnými vyjednávači. Zpravidla očekávají od zahraničního partnera ústupek. Nejdůleţitější je hrdost, čest a důstojnost, proto s nimi jednejte tak, abyste nezpůsobili ztrátu jejich důstojnosti a úcty, coţ by mohlo vyvolat neúspěšný konec jednání. Pro obchodní jednání je vhodné jako vyjednavače zvolit staršího muţe, ale rozhodně ne ţenu. Protoţe je Etiopie velmi patriarchální společností, konečné rozhodnutí vţdy vyjádří nejstarší člen. Při uzavírá obchodů s etiopskými podniky musí kaţdý podnikatel počítat s byrokracií, časovými průtahy a velkou rolí vlády. Získávání dat k této práci bylo velmi náročné, protoţe se v českých knihovnách a knihkupectvích nevyskytuje ţádná literatura, která by problematiku Etiopských zvyklostí a kulturních odlišností vystihovala. Z toho důvodu jsem čerpala převáţně z cizích zdrojů v anglickém jazyce. I přes problémy s literaturou se mi nakonec úspěšně podařilo bakalářkou práci „Kulturní a obchodní zvláštnosti Etiopie“ napsat a věřím, ţe bude pro čtenáře přínosná.

51

POUŽITÉ ZDROJE: Literatura 1. ARMSTRONG, Nancy, WAGNER, Melissa. Field Guide to Gestures : How to Identify and Interpret Virtually Every Gesture Known to Man. [s.l.] : Quirk Books,US, 2003. 320 s. ISBN 1-931686-20-3 2. BRIGGS, Philip. Ethiopia : The Bradt Travel Guide. [s.l.] : Bradt Travel Guides, 2005. 616 s. ISBN 1841621285. 3. FOSTER, Dean. The Global Etiquette Guide to Africa and the Middle East : John Wiley & Sons, 2002. 274 s. ISBN 978-0471419525 4. GESTELAND, Richard R. Cross-Cultural Business Behavior : Marketing, Negotiating, and Managing Across Cultures. 2nd edition. Copenhagen Business School Press, 2000. 282 s. ISBN 87-16-13428-1 5. LONELY PLANET, Ethiopia and Eritrea, 3.rd edition, Lonely Planet publications Pty Ltd, 2006. 404 s, ISBN 1-74104-436-7 6. MARTIN, Jeanette S., CHANEY, Lillian H. Global Business Etiquette : A Guide to International Communication and Customs. [s.l.] : Praeger Publishers Inc, 2006. 188 s. ISBN 978-0275988159 7. RICHMOND, Yale, GESTRIN, Phillys. Into Africa : Intercultural insights. [s.l.] : Intercultural Press Inc.,U.S., 2000. 265 s. ISBN 1-877864-57-9. 8. SHELLEY, Steve. Doing Business in Africa : A Practical Guide for Investors, Entrepreneurs and Expatriate Managers. [s.l.] : Zebra Press , 2004. 305 s. ISBN 978-1868729197 9. TIKUYE, Mola. Insight Into Ethiopia. [s.l.] : Xulon Press, 2009. 248 s. ISBN 978-1606478400 10. ZAMYKALOVÁ, Miroslava. Mezinárodní obchodní jednání. 1. vyd. Praha : Professional publishing, 2003. 152 s. ISBN 80-86419-28-2 52

Internetové zdroje 11. BAYER, Petr. Businessinfo : Exportní příležitosti v Africe [online].1997-2009, [cit. 2009-03-25]. Dostupný z WWW: www.businessinfo.cz/cz/clanek/statnipodpora-exportu/jake-jsou-bariery-na-africkych-trzich/1000485/48459 12. Businessinfo: Etiopie-souhrnná teritoriální informace [online]. 1997-2009 , 30.9.2008 [cit. 2009-03-13]. Dostupný z WWW:www.businessinfo.cz/cz/rubrika/etiopie/1000783/ 13. Business Culture Ethiopia. World trade press [online]. 2008[cit. 2009-03-17], s. 1-7. 14. Central intelligence Agency : the world fact book [online]. 2007 , 9 April 2009 [cit. 2009-04-10]. Dostupný z WWW: www.cia.gov/library/publications/theworld-factbook/geos/et.html#People 15. Centre for Intercultural Learning : overview-Ethiopia [online]. 1996 , 2009-0316 [cit. 2009-04-11]. Dostupný z WWW: http://www.intercultures.ca/cilcai/overview-apercu-eng.asp?iso=et 16. Cultural guide to doing business in Addis Ababa, Ethiopia [online]. 2009 [cit. 2009-03-18]. Dostupný z WWW: www.flybmi.com/bmi/en-gb/flight-andairport-info/where-we-fly/addis-ababa-ethiopia.aspx 17. Culture crossing : Ethiopia [online]. NA [cit. 2009-03-30]. Dostupný z WWW: www.culturecrossing.net/basics_business_student.php?id=66 18. ČERNÝ, Karel. Můj oblíbený web : www.ethiomedia.com [online]. Copyright Respekt Publishing a.s. , 22. 10. 2006 16:06 [cit. 2009-02-24]. ISSN 1801-1446. Dostupný z WWW: http://respekt.ihned.cz/c1-36284350-muj-oblibeny-web 19. Česrtvá káva : Etiopie Sidamo, zrnková [online]. 2004-2009 [cit. 2009-03-18]. Dostupný z WWW: www.cerstvakava.cz/e-shop/etiopie-sidamo-zrnkova

53

20. DELAPALME, Nathalie. Je potřeba vybudovat euroafrické partnerství. Rozvojovka [online]. 2008, č. 1 [cit. 2009-03-30]. Dostupný z WWW: www.rozvojovka.cz/je-potreba-vybudovat-euroafricke-partnerstvi_222_590.htm 21. Ethiopia [online]. 2009 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: http://wikitravel.org/en/Ethiopia#Respect 22. Ethiopia and its people [online]. 2009 , 03/04/2009 [cit. 2009-04-26]. Dostupný z WWW: www.selamta.net/culture.htm 23. Ethiopia cultural profile project [online]. NA [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: www.cp-pc.ca/english/ethiopia/index.html 24. Ethiopia - Language, Culture, Customs and Etiquette [online]. NA [cit. 200903-16]. Dostupný z WWW: www.kwintessential.co.uk/resources/globaletiquette/ethiopia.html 25. Ethiopia: society and culture [online]. World trade press , 1993-2008 [cit. 200803-15]. Dostupný z WWW: www.bestcountryreports.com 26. Ethiopia: Teff, Injera and Wot [online]. NA [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: http://artsci.wustl.edu/~anthro/courses/306/Food/injera.htm 27. Etiopie : Geografie [online]. NA [cit. 2009-04-30]. Dostupný z WWW: www.etiopie-cz.cz/etiopie_geografie_cz.htm 28. Gourt : The home of Knowledge [online]. NA [cit. 2009-04-30]. Dostupný z WWW: http://articles.gourt.com/cs/Etiopie 29. Hedvábná stezka : Lidé, zvyky, náboženství [online]. 2006 , 29. červen 2006 [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW: www.hedvabnastezka.cz/zeme/etiopie/afrikaetiopie-lide-zvyky-nabozenstvi 30. JENKINS, Orville Boyd. What is culture? : gestures [online]. 2005 [cit. 200903-28]. Dostupný z WWW: http://orvillejenkins.com/whatisculture/gesturesnewcul.html 54

31. KREJCAROVÁ, Lenka. Co mají rádi v Etiopii: injera [online]. 2007 , 27.01. 16:23 [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: www.tyden.cz/rubriky/apetit/vareckou-po-mape/co-maji-radi-v-etiopiiinjera_102439.html 32. LORENZOVÁ, Michaela, HAVELKA, Ondřej. Cestovatel : Etiopské údolí Omo - černý poklad afrických pralesů [online]. 11.6.2007 [cit. 2009-04-13]. ISSN 1213-3337. Dostupný z WWW: www.cestovatel.cz/clanky/etiopske-udoliomo-8211-cerny-poklad-africkych-pralesu 33. MPO. Businessinfo : Jaké jsou bariéry na afrických trzích [online]. 1997-2009 , 23.04.2008 [cit. 2009-03-19]. Dostupný z WWW: www.businessinfo.cz/cz/clanek/statni-podpora-exportu/jake-jsou-bariery-naafrickych-trzich/1000485/48459 34. NGUYEN, Cecile , MOSES, Marissa, GABROY, Victoria. Family Life : How Does Family Effect Ethiopian Children? [online]. 1998 [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: www.tulane.edu/~rouxbee/kids98/ethiopia3.html 35. Přehled dvoustranných vztahů : Obecná charakteristika dvoustranných vztahů [online]. 2007 , 23.02.2007 11:53 [cit. 2009-02-12]. Dostupný z WWW: www.mzv.cz/addisababa/cz/o_zemich_akreditace/etiopie/prehled_dvoustrannyc h_vztahu/index.html 36. Tradeport : Country Facts-Ethiopia [online]. 2003-2005 [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW: www.tradeport.org/countries/ethiopia/01grw.html 37. ULLENDORFF, Edward. Ethiopian greeting etiquette [online]. Sat Mar 08 2003 at 21:20:53 [cit. 2009-03-16]. Dostupný z WWW: http://everything2.com/title/Ethiopian%2520greeting%2520etiquette 38. World travel guide : public holidays Ethiopia [online]. 2009 [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: www.worldtravelguide.net/country/86/public_holidays/Africa/Ethiopia.html

55

Seznam obrázků: Obrázek č. 1 - Mapa Etiopie Obrázek č.2 – Znak Etiopie Obrázek č.3 – Vlajka Etiopie Obrázek č.4 – Ţena z kmene Mursi Obrázek č.5 – Ţena z kmene Surma Obrázek č.6 – Nazí muţi z kmene Surma Obrázek č.7 – Muţ z kmene Surma se zastrašujícím zbarvením Obrázek č. 8 - Ţena v tradičních bílých šatech Obrázek č.9 – Hararský muţ Obrázek č. 10 – Hararská ţena Obrázek č. 11 – Ţeny z kmene Hamer v tradičním oděvu Obrázek č. 12 – Dívka zdobená šperky Obrázek č.13 – Gesto „Pomsta“ Obrázek č. 14 – Gesto „Pojď sem“ Obrázek č. 15 – Gesto „OK“

seznam tabulek Tabulka č.1 – Obchodní bilance Etiopie Tabulka č.2 – Obchodní bilance s ČR Tabulka č.3 - Pracovní týden Tabulka č.4 - Přehled státních svátků

Seznam příloh Příloha č. 1- Tabulka základních údajů Příloha č. 2 – Tabulka Populace Příloha č. 3 – Mapa administrativního rozdělení Etiopie Příloha č. 4 – Tabulka 1. a 2, hlavní africké trhy Příloha č. 5 – Kalendář Příloha č. 6 – Oslavy svátků Příloha č. 7 - Injera 56

PŘÍLOHA Č. 1 Základní údaje rozloha:

1 127 127 km2

podnebí:

nadmořská výška

Addis Abeba Harar nejvyšší hora: nejnižší bod: nejdelší řeka: počet obyvatel:

2360m 1850 m Ras Dašan 4620 m -116m Abal (Modrý Nil) 2900 km

státní zřízení: největší města: úřední jazyk: etnické složení: náboženská příslušnost: měna: HDP: reálné tempo růstu: HDP/osoba: struktura HDP: míra inflace:

průměrné teploty srpen duben 15,0 C 18,5 C

16,5 C 21,0 C

roční úhrn srážek 1089 mm 895 mm

přechodná vláda s jednokomorovým zákonodárným sborem Addis Abeba ( 2 150 000), Diredawa (160 000), Gonder (130 000), Nazret (125 000) amharština Oromo 32.1%, Amara 30.1%, Tigraway 6.2%, Somalie 5.9%, Guragie 4.3%, Sidama 3.5%, Welaita 2.4%, ostatní 15.4% etiopští ortodoxní 52,5%, muslimové 31,4%, tradiční víry 11,4%, ostatní křesťané 4,5%, ostatní 0,2% etiopský birr (ETB)=100 centů 61,09 mld USD 8,50% 800 USD zemědělství rybolov 41%, těžba 0,2%, průmyls 12,8%, stavebnictví 3,5%, služby 42,5% 41%

Tabulka Základní informace, zdroj: vlastní tabulka, data převzata z Central intelligence Agency : the world fact book , 2007

57

PŘÍLOHA Č. 2 počet obyvatelstva

věková struktura

průměrný věk natalita mortalita poměr muži/ženy natalita

odhadovaná délka dožití fertilita etnické skupiny

náboženství

jazyky

gramotnost

85,237,338 0-14: 46.1% 15-64: 51.2% 65 a více: 2.7% celkem: 16.9 let 43.97 narození/1,000 populace 11.83 úmrtí/1,000 populace při narození: 1.03 pod 15 let: 1 15-64 let: 0.96 65 let a více: 0.75 celková populace: 0.97 celková populace: 55.41 let 6.12 narozených dětí/žena Oromo 32.1%, Amara 30.1%, Tigraway 6.2%, Somalie 5.9%, Guragie 4.3%, Sidama 3.5%, Welaita 2.4%, ostatní 15.4% křesťané 60.8% (Ortodoxní 50.6%, Muslimové 32.8%, tradiční 4.6%, ostatní 1.8% Amharský 32.7%, Oromijský 31.6%, Tigrijský 6.1%, Somalský 6%, Guaragijský 3.5%, Sidamignský 3.5%, ) Hadiyignský 1.7%, ostatní 14.8% celková populace: 42.7% muži: 50.3% ženy: 35.1%

(muži 19,596,784/ženy 19,688,887) (muži 21,376,495/ženy 22,304,812) (muži 975,923/ženy 1,294,437) (muži: 16.6 let/ ženy: 17.2 let)

muži: 52.92 let/ ženy: 57.97 let

Tabulka Populace, zdroj: Vlastní tabulka, data převzata z Central intelligence Agency : the world fact book, 2007

58

PŘÍLOHA Č. 3

Afar Amhara Benishangul-Gumaz Gambela Oromia Somali Southern Ethiopia Tigray

Mapa administrativního rozdělení Etiopie, zdroj dostupný z: http://wikitravel.org/en/Ethiopia

59

PŘÍLOHA Č. 4 bariéry na afrických trzích 1 absence hospodářských reforem 2 ochrana vnitřního trhu 3 nekomplexnost a pomalost probíhajících hospodářských reforem 4 ne zcela vyhovující legislativa 5 slabá ochrana práv duševního vlastnictví 6 administrativních řízení ne zcela transparentní 7 nesplňuje standardy fungování státní správy obvyklé v Evropské unii 8 přísná legislativa zadávání státních zakázek 9 složitý postup při udělování vstupních a pracovních víz 10 přetrvávající silný vliv státu na podnikatelské a právní prostředí 11 existence vlivných zájmových skupin 12 nedostatečná právní ochrana zahraničních firem na trhu, 13 nerovnoprávné postavení zahraničního subjektu před místními soudy 14 deficitní obchodní a napjatá platební bilance 15 vysoká zahraniční zadluženost 16 omezená platební schopnost zákazníků 17 sociální nepokoje, masivní stávky, radikalizace 18 bezpečnostní a sociální nestabilita 19 zastaralost a neuspokojivý stav bankovního a finančního sektoru 20 omezená směnitelnost místní měny 21 obezřetnost místních bank při poskytování úvěrů a vysoké úroky 22 korupce 23 právní nejistota 24 úzké vazby na tradiční partnery a neochota navazovat kontakty 25 existence „šedých ekonomik" 26 kritická situace v možnosti nákupu pozemků a budov 27 složité procedury pro zaměstnávání cizinců 28 nedostatek vhodné úrovně vzdělání pracovních sil 29 nevyhovující administrativa při proclívání zboží 30 tarifní, netarifní a technické překážky obchodu

Tabulka č.1 a 2, hlavní africké trhy, zdroj MPO. Businessinfo : Jaké jsou bariéry na afrických trzích, 2009

60

PŘÍLOHA Č. 5

měsíce v amharském jazyce Mäskäräm Ṭəqəmt(i) Ḫədar Taḫśaś Ṭərr(i) Yäkatit Mägabit Miyazya Gənbot Säne Ḥamle Nähase

měsíce v koptickém kalendáři Tut Babah Hatur Kiyahk Tubah Amshir Baramhat Baramundah Bashans Ba'unah Abib Misra

začátek měsíce dle Gregoriánského kalendáře September 11 October 11 November 10 December 10 January 9 February 8 March 10 April 9 May 9 June 8 July 8 August 7

začátek měsíce po roce s přidaným 6. dnem September 12 October 12 November 11 December 11 January 10 February 9 March 10 April 9 May 9 June 8 July 8 August 7

Ṗagʷəmen/Ṗagumen

Nasi

September 6

September 6

Tabulka srovnání koptského, gregoriánského a etiopského kalendáře zdroj: World travel guide : public holidays Ethiopia, 2009

61

PŘÍLOHA Č. 6 Obr 1, 2, 3, 4: Svátek Meskel, zdroj: Etiopie : Etiopské náboženské svátky, 2008

Obr. 5: Velikonoce, Obr. 6: svátek Timkat, Zdroj: Etiopie : Etiopské náboženské svátky, 2008

62

PŘÍLOHA Č. 7

Obr. 1, 2: injera, zdroj: dostupný z: www.artsci.wustl.edu/~…/injera-wot

Obr. 3: Mahaberawi,

Zdroj: Ethiopia and its people

Obr. 4: Omáčka Berbere,

Zdroj: Ethiopia and its people

63