VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ. Osobnosti v cestovním ruchu v České republice

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj

Osobnosti v cestovním ruchu v České republice Bakalářská práce

Autor: Petra Panušová Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková, Ph.D.

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.

V Praze dne

…………….

………….………………… podpis studenta 2

Děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Liběně Jarolímkové, Ph.D. za metodické vedení bakalářské práce a za cenné poznámky a rady při zpracovávání tématu.

3

Obsah Úvod ............................................................................................................................................. 5 1.

Osobnost jako předmět zkoumání vědy .......................................................................... 8 1.1.

Obecné rysy osobnosti ..................................................................................... 11

1.2.

Specifika osobnosti cestovního ruchu podle povolání ..................................... 12

1.2.1.

Pedagog v cestovním ruchu ...................................................................... 14

1.2.2.

Odborník na vedoucí pozici ...................................................................... 14

1.2.3.

Mluvčí asociace působící v cestovním ruchu ........................................... 15

1.2.4.

Další povolání v cestovním ruchu ............................................................ 15

2.

Možný vliv osobnosti na cestovní ruch v České republice..................................... 16

3.

Osobnost v cestovním ruchu v České republice ..................................................... 18 3.1.

Osobnosti v cestovním ruchu na území České republiky v minulosti ............. 19

3.2.

Současná situace z mnoha pohledů .................................................................. 26

3.2.1.

Názor profesionálů v cestovním ruchu a odborných médií ...................... 26

3.2.1.1.

Názor odborníků v cestovním ruchu ................................................. 26

3.2.1.2.

Názor odborných médií ..................................................................... 28

3.2.1.3.

Názor tvůrců médií ............................................................................ 30

3.2.1.4.

Názor odborných pedagogů............................................................... 31

3.2.2.

Názor studentů oboru ................................................................................ 34

3.2.3.

Názor laické veřejnosti ............................................................................. 36

4.

Konfrontace teorie osobnosti a současné situace na poli cestovního ruchu ........... 39

5.

Názor autorky ......................................................................................................... 41

6.

Vize do budoucnosti, kréda osobností .................................................................... 42

Závěr ............................................................................................................................... 45 Použité zdroje ................................................................................................................. 47 Seznam obrázků .............................................................................................................. 51 Seznam grafů .................................................................................................................. 52 Přílohy ............................................................................................................................ 53

4

Úvod Svou práci bych ráda uvedla větou, která se v různých obměnách ozývá z úst odborníků v oboru cestovního ruchu již pátým rokem: „Osobností cestovního ruchu za rok 2008 se stává Ing. Václav Stárek!“. Dovolte, abych vysvětlila, proč začínám právě tímto výrokem, když specifikace charakteristik vedoucí ke konkrétní osobnosti by měla tvořit hlavní náplň mé práce. Výše uvedený výrok, za nímž se skrývá soutěž Holiday World Award Osobnost cestovního ruchu České republiky, by skutečně mohl být výsledkem analýzy, která je základem této práce. Stanovení osobnosti v cestovním ruchu není zdaleka tak jednoduchý úkol. Domnívám se, že je nezbytné k této problematice přistupovat o něco zodpovědněji. Podle mého názoru se nestačí pouze zamyslet nad okruhem svých přátel, současných či bývalých kolegů a z nich vybrat osoby aspirující na titul Osobnosti, jež v uplynulém roce nejvíce přispěla cestovnímu ruchu. Copak nemůže být na okraji všeobecné pozornosti někdo, kdo se ze všech sil snaží zlepšit podmínky pro turisty ve svém regionu, obětuje tomuto poslání celý svůj kariérní život – a přesto se do kategorie nominovaných nedostane? Cílem této práce je určení kritérií, na jejichž základě by se odborník mohl po právu nazývat „Osobností cestovního ruchu v České republice“. Práce bude obsahovat podrobnou analýzu problematiky. První kapitola se zaměří na pojem osobnost z vědeckého hlediska – tedy jeho výklad ve světle filozofickém a socio-psychologickém. Kromě tradičních přístupů k teorii osobnosti je zde také krátce vysvětleno, jak si tento pojem vykládají matematici. Dále bude z výše jmenovaných vědeckých disciplín vybrána psychologie osobnosti; teoretické úvahy se posunou k jejich aplikaci do praxe. Autorka se pokusí o stanovení obecných rysů osobnosti, neboli osobnostních charakteristik, které tvoří „výbavu“ každého člověka. V této části se také dotkne tématu „image osobnosti“, na něž se v práci často odvolává.

5

Závěr kapitoly nabídne analýzu osobnostních rysů v případě pracovníka v cestovním ruchu. Vedle žádoucích charakteristik odvíjejících se ze specifik tohoto oboru jsou vymezeny i modelové osobnosti v jednotlivých povoláních. Výsledkem by měl být přehled schopností a dovedností, jež by měl zvládat pedagog v cestovním ruchu, mluvčí odborné asociace či ředitel cestovní kanceláře. Ve druhé kapitole se autorka zamyslí nad otázkou, zda a do jaké míry může osobnost v České republice ovlivnit cestovní ruch – jak je vnímána veřejností a jak se nároky na ni kladené vyvíjejí spolu s časem a modernizací společnosti. Třetí kapitola se již zaměří na konkrétní osobnosti v cestovním ruchu v České republice. Nejprve půjde o návrat do historie a vytyčení jmen, která více či méně ovlivnila cestovní ruch a na která se dodnes vědci i odborníci v oboru odvolávají. Zatímco určení osobností z dob minulých je poměrně jednoduchá záležitost, stanovení konkrétních osob, jež přispívají cestovnímu ruchu v době současné, je – poněkud paradoxně – úkol nelehký. Proto jsou v tomto případě zapotřebí velmi podrobné analýzy, které zkoumají názory jednotlivých „zájmových skupin“ - od profesionálů, tvůrců odborných médií a pořadatelů již zmíněné soutěže, přes pedagogy a studenty v oboru, až po mínění laické veřejnosti. Výzkum širokého spektra názorů je základem celé práce – vyžaduje tedy časově i místně náročné metody; mezi nimiž převládá dotazníkové šetření. Otázka „Kdo je podle Vás osobností v cestovním ruchu v České republice a proč?“ byla kladena jednotlivým skupinám jak přímým, tak nepřímým způsobem. Osobní dotazování proběhlo u odborníků v oblasti cestovního ruchu, konkrétně na veletrhu cestovního ruchu MADI. Autorka také požádala o rozhovor Petra M. Ulrycha, šéfredaktora časopisu COT Business. Redakce C. O. T. media, jejíž součástí je i COT Business, se podílí na organizaci soutěže Holiday World Award Osobnost cestovního ruchu České republiky a výsledky jsou prezentovány právě na stránkách zmíněného časopisu. Audio nahrávka rozhovoru pak byla přepsána, panem Petrem Ulrychem schválena a v celém znění použita v práci. Nepřímé metody výzkumu byly aplikovány na početnější skupiny respondentů. Zatímco dotazníky byly rozeslány internetovou poštou především studentům oboru Cestovní ruch a regionální rozvoj na Vysoké škole ekonomické v Praze, mínění pedagogů v oboru si vyžádalo kombinovaný způsob zjišťování. Někteří učitelé se totiž nespokojili s písemnou odpovědí a předali autorce 6

své cenné názory při osobním setkání. O názory poslední skupiny respondentů – laické veřejnosti – se zajímali studenti cestovního ruchu prostřednictvím ankety. Ve čtvrté kapitole samozřejmě následuje komparace a konfrontace všech zkoumaných úhlů pohledů a pokus o shrnutí skutečných osobnostních rysů, jež by měla osobnost v cestovním ruchu v České republice splňovat. Na základě vytvoření modelu ideální osobnosti se pak autorka pokusí najít na poli cestovního ruchu několik jmen, která se tomuto „vzoru“ blíží nejvíce. Takovýto „výstup“ práce by měl sloužit jako teoretický podklad pro výběr osobností cestovního ruchu v praxi. V přílohách jsou kromě nezkráceného rozhovoru s Petrem M. Ulrychem, šéfredaktorem odborného časopisu COT Business, uvedeny také výsledky jednotlivých dotazníkových šetření a ankety.

7

1.

Osobnost jako předmět zkoumání vědy „Personalitas est unitas multiplex et variabilis.“ („Osobnost je jednotou v mnohosti a rozmanitosti.“) William Stern1

Citát významného amerického filozofa a psychologa Williama Sterna dokazuje pestrost a složitost fenoménu zvaného osobnost. Ačkoli si téměř každý pod tímto pojmem dokáže představit konkrétní osobu, jedince nebo člověka s určitým vzhledem, chováním, vlastnostmi a dovednostmi, skrývá se v osobnosti mnohem více. Pro pochopení pojmu je nutné se s problematikou hlouběji seznámit. Na úvod je třeba upozornit, že s termínem osobnost pracuje mnoho vědeckých disciplín, především pak psychologie, sociologie, etika, filozofie, ale i právo, medicína, historie a další. Je tedy téměř nemožné najít takovou definici, která by byla správná a platná pro všechny obory. Každá disciplína totiž přiřazuje osobnosti svůj vlastní význam, určuje specifické determinanty vývoje osobnosti a připisuje určité hodnocení. Zatímco v historii se lze setkat s osobností jako s významnou postavou hodnocenou buď kladně, nebo naopak záporně (ať už jde o váženého panovníka či krutého vládce), v psychologii se vědci přiklánějí k neutrálnímu hodnocení, neboť osobností je – velmi zjednodušeně řečeno – každý člověk.2 Pro zajímavost stojí za zmínku, že pojmem osobnost se zabývá i matematika, která osobnost jako základní paradigma psychologie popisuje funkcí R = f (S, O). Znamená to, že reakce jedince (R) je dána vzájemným působením osobnosti (O) a situace (S). Touto funkcí se vysvětluje fakt, že v konkrétní situaci reaguje každý člověk různým způsobem – podle determinujícího celku osobnostních rysů.3

1

SMÉKAL, V.: Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání. Brno, Barrister&Principal 2002 (str. 391) 2 volně podle NAKONEČNÝ, M.: Základy psychologie osobnosti. Praha, Management Press, Profit a.s. 1993 (str. 9 – 10) 3 volně podle NAKONEČNÝ, M.: Základy psychologie osobnosti. Praha, Management Press, Profit a.s. 1993 (str. 9)

8

Nejsložitější pohled na osobnost přináší pravděpodobně filozofie a psychologie. Jak již bylo zmíněno, nepřikládá psychologie pojmu žádné hodnocení, pouze se jím „popisuje a vysvětluje variabilita a jednotnost duševního dění“4. Osobnost je zde totiž chápána jako fenomén, který nelze pozorovat v celku; lze jej však odvodit z jednotlivých pozorovatelných jevů. Tento složitý přístup pak v psychologickém vidění popisuje osobnost termínem „hypotetický konstrukt“.5 Ale ani tento konstrukt není chápán stejně – záleží dále na pojetích psychologické vědy (např. behaviorismus – osobnost je utvářena souborem naučených způsobů chování; fenomenalismus – osobnost je určena psychickými vlastnostmi). Pojetí osobnosti se dále člení na vědecké a filozofické – tedy podle toho, zda „zkoumá osobnost, jakou je, nebo jakou by měla být“.6 Pro účely této práce nelze v této oblasti opomenout termín role, „který vyjadřuje to, co se od člověka očekává v určitých situacích a s ohledem na jeho věk, pohlaví, sociální status a konkrétní společenské funkce“7. Zde záleží na tom, jak se jedinec se svou rolí ztotožní; to znamená, do jaké míry v sobě dokáže sloučit svou osobnost s rolí, kterou hraje v konkrétní společnosti. Z hlediska přírodních věd je osobností „bytost biologická, determinována vrozeným uspořádáním organismu“8. Těmito determinanty jsou především vrozené instinkty, zajišťující uspokojení základních životních potřeb jedince, a dědičnost, tedy přenos genetických znaků z rodičů na dítě. Zde je však vliv dědičnosti na utváření osobnosti zpochybňován, neboť psychické vlastnosti lze vědecky zkoumat jen v omezené míře. Značný vliv je však potvrzený u formování temperamentu. Posledním hlediskem je sociokulturní pohled. Do tohoto přístupu se promítají a prolínají všechny výše uvedené teorie; je evolučně nejmladší a pro práci stěžejní. Zde je nejdůležitějším procesem formujícím osobnost tzv. socializace. Z bytosti biologické se již stává bytost lidská, která se sama na základě vlastních názorů, hodnot a norem dokáže orientovat ve společnosti; učí se identifikovat své potřeby, nastavit cíle.9

4

NAKONEČNÝ, M.: Základy psychologie osobnosti. Praha, Management Press, Profit a.s. 1993 (str. 10) NAKONEČNÝ, M.: Základy psychologie osobnosti. Praha, Management Press, Profit a.s. 1993 (str. 10) 6 NAKONEČNÝ, M.: Základy psychologie osobnosti. Praha, Management Press, Profit a.s. 1993 (str. 9 – 10) 7 NAKONEČNÝ, M.: Základy psychologie osobnosti. Praha, Management Press, Profit a.s. 1993 (str. 14) 8 NAKONEČNÝ, M.: Základy psychologie osobnosti. Praha, Management Press, Profit a.s. 1993 (str. 15) 9 volně podle KOHOUTEK, R.: Základy sociální psychologie. Brno, Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. 1998 (str. 5 – 7) 5

9

Zjednodušeně řečeno jde o přechod člověka na individuální osobnost. K socializaci významně přispívá výchova – tedy vliv rodiny – a inteligence, s jakou si jedinec dokáže „osvojit kulturní způsoby chování“10 neboli „kulturní vzorce“11 ve svém vlastním světě. S tím také souvisí vývoj profesních dovedností, které jsou nezbytné pro úspěšné zvládnutí životních i pracovních situací a které významně ovlivňují vnímání osobnosti ve společnosti. Nedílnou součástí determinující vnější obraz osobnosti jsou také již zmiňované role. Ty vnímají různé sociokulturními systémy odlišně; vyplývá z nich – dnes pro mezinárodní vztahy tolik důležitá – pestrost hodnot, pravidel chování, společenských rituálů, vnímání hranice mezi „správným“ a „špatným“ či rozdílné pojetí role muže a ženy v různých kulturách.12 Na základě těchto kritérií pak lze v každém sociokulturním

systému

nalézt

tzv.

modální

osobnost,

která

je

nositelem

charakteristických vlastností daného systému. Názorným příkladem mohou být rozdílné základní normy japonské a české kultury. Zatímco japonské děti jsou vychovávány k úctě a poslušnosti a jejich osobnosti pak striktně dbají na zachování tváře a potlačení emocí, v České republice jsou vedeny k samostatnosti a efektivnímu využití vlastních schopností, rostou z nich spíše individualisté vyznávající demokratické hodnoty.13 A konečně, spolu s procesem socializace také dochází k sebeuvědomění. Právě sebeuvědomění představuje jakousi pomyslnou tečku a vyvrcholení celého procesu formování osobnosti; nastavuje zrcadlo osobnosti, v němž se reflektuje vlastní chování, zájmy a dovednosti. Důsledkem je vydělení osobnosti z kolektivní společnosti, uvědomění si „vlastního místa ve světě“14. Pro potřeby této práce se bude pojem osobnost používat výhradně ve významu psychologicko – sociologické. Výklad podle přírodních věd se totiž svým způsobem do obou hledisek promítá; oba determinanty biologické bytosti (dědičnost a výchova) mají nesporný vliv na utváření psychologické stránky osobnosti.

10

NAKONEČNÝ, M.: Základy psychologie osobnosti. Praha, Management Press, Profit a.s. 1993 (str. 19) 11 NAKONEČNÝ, M.: Základy psychologie osobnosti. Praha, Management Press, Profit a.s. 1993 (str. 20) 12 volně podle NAKONEČNÝ, M.: Základy psychologie osobnosti. Praha, Management Press, Profit a.s. 1993 (str. 21) 13 volně podle HOFSTEDE, G.: Geert Hofstede Cultural Dimensions for International Business [online]. 1967-2009 [cit. 2009-01-03]. Dostupný z WWW: . imensions 2003, dostupné z WWW: http://www.geert-HOFSTEDE.com/index.shtml 14 KOHOUTEK, R.: Základy sociální psychologie. Brno, Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. 1998 (str. 6 – 7)

10

1.1. Obecné rysy osobnosti Pro správný a vědecky podložitelný popis osobnosti v cestovním ruchu je nutné zastavit se u obecných rysů osobnosti neboli psychických vlastností. Opět se bohužel v literatuře nevyskytuje jednotná osobnostní charakteristika, ačkoli jde o „klíčový aspekt psychologie osobnosti aplikované v praxi“15. Výčet všech přístupů a vědeckých názorů by zaplnil mnoho stránek. Proto je zde uvedena pouze jedna definice – podle W. Mischela (1968) – v níž jsou rysy popisovány jako do jisté míry ustálené zvyky a sklony reagovat v určitých situacích určitým způsobem. Jak je známo z předchozí kapitoly, jsou tyto zvyky zformovány procesem učení.16 Třídění rysů se také prolíná a různí, obecně vzato však lze rozlišit psychické vlastnosti z následujících úhlů pohledů – podle S. L. Rubinštejna (1967). Patří sem zaprvé otázka zaměřenosti („co člověk chce, o co usiluje, čím je přitahován“), dále otázka schopností („čeho je schopen“) a konečně otázka charakteru („čím je, co má pro něj v životě význam“).17 K obecným rysům dále bezesporu patří (jak se většina autorů shoduje) emocionalita a temperament (tedy míra vzrušivosti, dána z velké části dědičností – zde obecně známé rozdělení osobností na sangvinika, melancholika, cholerika a flegmatika) a také inteligence. Není pochyb o tom, že každá osobnost je svým způsobem výjimečná; u každé osobnosti se v různých poměrech „namíchávají ingredience“ psychických vlastností. Pro pochopení problematiky však v žádném případě není možné zůstat u tohoto zdánlivě jednoduchého tvrzení. Proč tomu tak je? Kdyby totiž jedinečnost každého člověka byla všeobecně přijímána, nebylo by zapotřebí provádět například výběrová řízení na vysoké posty; koneckonců by ani na otázku „Kdo je osobností v cestovním ruchu v České republice?“ neexistovala odpověď. Lidé jsou sice originálními osobnostmi, avšak velmi záleží také na tom, jak jsou vnímáni okolním světem. S tímto až filozofickým problémem se vypořádávají socio-psychologové jednak

15

NAKONEČNÝ, M.: Základy psychologie osobnosti. Praha, Management Press, Profit a.s. 1993 (str. 46) 16 volně podle NAKONEČNÝ, M.: Základy psychologie osobnosti. Praha, Management Press, Profit a.s. 1993 (str. 52) 17 NAKONEČNÝ, M.: Základy psychologie. Praha, Academia 2002 (str.528)

11

pomocí již zmiňované role a také termínu image.18 Tento obraz člověka, jak jej vnímá společnost, je v současném světě velmi důležitou součástí osobnostních kvalit. Dále o této problematice v kapitole 2. Možný vliv osobnosti na cestovní ruch v České republice. Jde o konkrétnější charakteristiky osobnosti, tedy upuštění od vědeckých teorií. Zde již lze přijmout fakt, že velmi záleží na jednotlivci – jak své rysy dokáže využít ve svůj prospěch i ve prospěch společnosti a jak jej společnost vnímá. Bez cílevědomého rozvíjení „psychické výbavy“ se jen těžko z nadaného člověka stane uznávaná osobnost. U takto nastíněných obecných rysů osobnosti autorka zůstane; podrobnější rozbor psychologie osobnosti je v této fázi značně komplikovaný a pro práci nepodstatný. Důležité jsou na tomto místě specifické osobnostní rysy, kterými by se měla vyznačovat osobnost v konfrontaci s oborem cestovního ruchu. O jejich vymezení se autorka pokusí v následující kapitole.

1.2. Specifika osobnosti cestovního ruchu podle povolání Osobnost působící v oboru cestovního ruchu by měla splňovat celou řadu kritérií vyplývajících z jeho specifik. Z charakteristických rysů jsou zde nejdůležitější následující. Cestovní ruch je obor průřezový, zasahující do mnoha dalších oblastí ekonomiky. Ačkoli se „charakteristickými“ nazývá pouze jedenáct odvětví cestovního ruchu19 (podle ČSÚ), řadí se k průmyslu cestovního ruchu i další tzv. odvětví související s cestovním ruchem a odvětví nespecifická pro cestovní ruch. S tím souvisí i převažující podíl lidské práce.

18

volně podle KOHOUTEK, R.: Základy sociální psychologie. Brno, Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. 1998 (str. 17) 19 Patří sem: Hotely a podobná zařízení, Restaurace a podobná zařízení, Osobní železniční doprava, Osobní silniční doprava, Osobní lodní doprava, Osobní letecká doprava, Doplňkové služby osobní dopravy, Pronájem zařízení pro osobní dopravu, Cestovní agentury a podobná zařízení, Kulturní služby a Sportovní a ostatní rekreační služby; podle ČSÚ, dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mz_t7/$File/mz_t07.xls

12

Cestovní ruch nabízí množství pracovních míst. Důkazem jsou statistiky Českého statistického úřadu, podle nichž se cestovní ruch podílí na celkové zaměstnanosti přibližně 4,71 %.20,21 Cestovní ruch se dále vyznačuje mezinárodním rozměrem; vyžaduje diplomatické schopnosti a všeobecný přehled. Charakteristická je i dynamika, s jakou se obor rozvíjí, přetváří a roste. Tento „boom“ jde ruku v ruce se zdokonalováním průmyslu, s novými objevy a zlepšováním životní úrovně obyvatel. Na druhou stranu však zasahuje negativně do životního prostředí a vyžaduje dohled nad udržitelným rozvojem. Samozřejmostí pro odborníka v cestovním ruchu by tedy mělo být celoživotní vzdělávání a neustálé obohacování znalostí o aktuální informace. To klade vysoké nároky na inteligenci a flexibilitu osobnosti. Dává také prostor kreativitě; dalo by se dokonce říci, že jde o „obor kreativní“ – nové nápady otvírají nové možnosti pro rozvíjení potenciálu cestovního ruchu v zemi. Téměř ve všech odvětvích cestovního ruchu člověk každodenně pracuje s lidmi – neoddiskutovatelnou podmínkou je tedy umění komunikace na všech úrovních – ať už v horizontální rovině se zákazníky nebo ve vertikální ve vztahu podřízený – nadřízený. Pestrost povolání přispívajících k rozvoji cestovního ruchu přináší také pestrost vyžadovaných charakteristických psychologických vlastností, které by měly osobnosti splňovat. Každý by jistě souhlasil s tím, že osobnost pedagoga vychovávajícího nové odborníky se bude vyznačovat odlišnými rysy než osobnost ředitele cestovní agentury či mluvčího organizace působící v cestovním ruchu. Kromě obecných rysů jsou tedy uvedeny i rysy specifické.

20

Údaj je z roku 2006, jde o předběžná data. V tomto čísle jsou zahrnuta i odvětví související s cestovním ruchem a odvětví nespecifická pro cestovní ruch, dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mz_t10/$File/mz_t10.xls 21 Absolutní číslo počtu zaměstnaných osob v oboru cestovní ruch za rok 2006: 239 465, dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mz_t7/$File/mz_t07.xls

13

1.2.1. Pedagog v cestovním ruchu Pro pedagoga je základní dovedností verbální komunikace. Pokud má dovést studenty oboru k pochopení látky, měl by „obsah svého sdělení vyjádřit řečí přiměřenou řečovým a intelektovým schopnostem žáka, resp. studenta“22. Samozřejmostí je porozumění vykládané látce, trpělivost, schopnost empatie a spravedlivost. „Ideální“ pedagog v oboru by pak měl zaujmout studenty pestrou nabídkou mimoškolních aktivit, které by prohloubily jejich zájem a nadšení. Příkladem mohou být nejrůznější exkurze, prohlídky atraktivit, návštěvy veletrhů cestovního ruchu a podobně. Je nutné vzít na vědomí, že student cestovního ruchu si svůj obor vybral dobrovolně a že tedy zájem o poznání pramení aktivně z jeho strany. Lze s určitou nadsázkou tvrdit, že úkol pedagoga je tedy „pouze“ tento zájem podporovat a dále rozvíjet. Pedagog je pro rozvoj cestovního ruchu velmi důležitým povoláním, mnohdy bohužel podceňovaným. I zde je možná v přeneseném slova smyslu aplikace vlivu výchovy na tvorbu osobnosti.

1.2.2. Odborník na vedoucí pozici Většina povolání, která veřejnost ztotožňuje s osobnostmi cestovního ruchu (podrobněji je o názoru laické veřejnosti pojednáno v kapitole 3.2.3. Názor laické veřejnosti), se nachází na vedoucích pozicích – jde o ředitele asociací, profesních sdružení, cestovních kanceláří a agentur a dalších organizací podporujících cestovní ruch v České republice. Tyto osobnosti většinou musely vynaložit značné úsilí, aby se na své posty dostaly – jistě také s přispěním štěstí. Měly by být tedy vytrvalé, pracovité, kreativní, organizačně schopné, sebevědomé a do jisté míry asertivní (konkurence je i v tomto oboru stále vyšší). Základní „výbavou“ je také empatie neboli umění vcítit se do svých podřízených, odhadnout jejich potřeby a správně je motivovat k efektivním pracovním výkonům. Důležitá je image nadřízeného mezi svými zaměstnanci – pokud je pozitivní, bude brán nejen za profesního, ale také za ideového vůdce a tím bude podporovat radost z přispívání k rozvoji cestovního ruchu.

22

KOHOUTEK, R.: Základy sociální psychologie. Brno, Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. 1998 (str. 28)

14

1.2.3. Mluvčí asociace působící v cestovním ruchu Nelze opomenout mluvčí nejrůznějších společností a institucí, kteří prezentují postoje a výsledky svého zaměstnavatele. Mají tak větší možnost stát se osobností v cestovním ruchu z pohledu veřejnosti, neboť jsou jednoduše „vidět“. Zde je nejdůležitějším rysem schopnost především non-verbální komunikace, tedy ovládání pohybů těla, mimiky obličeje a podobně. Vzhledem a postojem těla totiž dávají najevo nejen názor, jaký zaujímají k mluvenému slovu, ale také vztah k informacím, které podávají, a konečně postoj k organizaci, kterou zastupují. Je velmi důležité, aby mluvčí správnou non-verbální komunikací potvrzovali pravdivost a přesvědčivost svých slov. Souvisí to s důvěrou veřejnosti a zájmových skupin, kterým jsou informace určeny.

1.2.4. Další povolání v cestovním ruchu Pro úplnost a korektnost je třeba zmínit pracovníky v cestovním ruchu na nižších pozicích, ať už jde o úředníky nebo prodejce zájezdů na přepážkách cestovních kanceláří a agentur; patří sem nepochybně i zaměstnanci informačních center. V případě těchto „řadových pracovníků“ se však hledisko osobnosti v cestovním ruchu poněkud „vyostřuje“. Pokud se mezi úředníky, recepčními či prodejci najde taková osobnost, která má potenciál ovlivnit cestovní ruch, pak jistě na své pozici dlouho nezůstane. Naopak – pro uskutečnění nových nápadů využije svých schopností a bude usilovat o seberealizaci. S tím souvisí postup na vyšší pozice, o nichž se zmiňují předchozí podkapitoly.

15

2. Možný vliv osobnosti na cestovní ruch v České republice Není jistě jednoduché ovlivnit jakýkoli předmět lidské činnosti, zvláště pak tak významný a proměnlivý jako cestovní ruch. Přesto se v každém oboru najde několik osobností, které jsou považovány za „skutečné odborníky“ či „průkopníky“ nových nápadů. Čím si tyto osobnosti takový titul zaslouží? Co všechno musí obětovat, překonat a dokázat? Nároky na osobnost v cestovním ruchu se vyvíjí spolu s oborem. Zatímco z prvopočátků rozvoje cestovního ruchu ve 13. století jsou v dnešní době za osobnost světového cestovního ruchu považováni cestovatel Marco Polo nebo mořeplavec Kryštof Kolumbus, z doby o čtyři sta let později se zmiňuje Thomas Cook, zakladatel první cestovní kanceláře a organizátor prvního výletu, či Karl Baedecker, vydavatel prvního knižního průvodce. V porovnání s novodobými kritérii bylo opravdu relativně „snadné“ vyniknout. V českých zemích se v počátcích rozvoje také vyzdvihovali cestovatelé, o nichž bude podrobněji pojednáno v následující kapitole. Postupem času (zvláště po pádu komunistického režimu v roce 1989) však k výjimečnosti již „nestačilo“ jen cestovat do zahraničí – koneckonců, to už směl opravdu každý. S rozvojem volného času, otevřením hranic a zvyšováním životní úrovně se rozvíjela i tvrdá konkurence. A obstát v této konkurenci již nebylo zdaleka tak snadné. Pokud chce v dnešní době někdo v cestovním ruchu vyniknout, musí splňovat daleko přísnější kritéria než dříve. Měl by sledovat trendy, které hýbají cestovním ruchem nejen v rámci České republiky, ale také v mezinárodním měřítku – ať už jde o rozvoj šetrných forem cestovního ruchu, stárnutí populace a s tím související rostoucí počet relativně bohatých seniorů, zájmy o extrémní sporty a další. Důležitým fenoménem je zvyšující se důraz na kvalitu služeb a náročnost klientely. Dalším zajímavým problémem k zamyšlení je otázka, zda osobnost musí být všeobecně známá tvář, aby dokázala „hýbat“ cestovním ruchem České republiky. Je opravdu nutné, aby se osobnost objevovala ve veřejných médiích? Na koho chce takto působit – na širokou veřejnost, nebo na odborníky? 16

Tento záměr „být vidět“ velmi úzce souvisí s tématem image. Patří totiž – jak již bylo vysvětleno výše – mezi obecné rysy osobnosti. Existuje vědecky podložený důvod domnívat se, že si osobnosti skutečně potřebují vytvářet pozitivní image, aby byly přijímány za opravdové odborníky v oboru. Co je na tom pravdy a kde jsou stanovena kritéria pro „opravdového odborníka“? Pro nalezení odpovědi bude nejsnazší uvést konkrétní případ. Je pravdou, že například mluvčí určité společnosti je laickou veřejností vnímán jako specialista na cestovní ruch. Takovou osobností může být pan Tomio Okamura, majitel cestovní kanceláře Miki Travel a tiskový mluvčí a člen prezidia AČCKA. Pravidelně se v médiích vyjadřuje k problematice cestovního ruchu a mimo jiné propaguje japonskou kulturu. Zjednodušeně řečeno – každý jej zná a dává jeho jméno do souvislosti s cestovním ruchem. Jako protipól ke známé osobnosti lze uvést Ing. Milana Liona, který celý život působil v propagaci cestovního ruchu České republiky. Zasloužil se o vůbec první propagaci státu v 70. letech, organizoval veletrhy a výstavy, byl průkopníkem incentivní turistiky a zakladatelem festivalu Tourfilm. Cestovnímu ruchu České republiky přinesl více, než mnozí odborníci, kteří se všeobecně za osobnost považují. Avšak laická veřejnost jeho jméno s cestovním ruchem nejspíše ztotožňovat nebude. Z uvedených příkladů vyplývá, že není tak jednoduché určit jasná kritéria pro osobnost v cestovním ruchu v České republice. Je třeba dívat se na každého z mnoha pohledů; nejen tedy soudit podle toho, nakolik se prezentuje navenek, ale hlavně podle jeho přínosu oboru. Na závěr této úvahy se sluší uvést, že účelem práce není stanovit žebříček od „největší“ osobnosti po tu „nejméně významnou“. Jde jen o to, zamyslet se nad směry, kterými lze cestovní ruch České republiky ovlivnit, a zvážit přínos osobností nejen oboru, ale i laické veřejnosti.

17

3. Osobnost v cestovním ruchu v České republice Tato část práce se pokusí nahlédnout do historie problematiky a představit nejdůležitější postavy v cestovním ruchu v České republice od počátku až po současnost s využitím literatury i osobních rozhovorů. První část analýzy tvoří přehled osobností, které působily na území České republiky v minulosti; vychází z dostupné odborné literatury a internetových zdrojů. Osobnosti byly voleny podle významu, který jim přikládají historikové a odborníci v cestovním ruchu v dnešní době. Druhá část se zaměřuje na současnou situaci na poli cestovního ruchu. Pro komplexní a důvěryhodnou analýzu je použita složitější metodika. Kromě literatury se vychází z dotazníkových šetření a rozhovorů s různými skupinami respondentů. První skupinou jsou odborníci v cestovním ruchu, jejichž názor byl zjišťován na veletrhu MADI Travel Market prostřednictvím dotazníkového šetření. Prostor je věnován také odborným médiím, konkrétně redakci C. O. T. Media, s.r.o. Na stránkách časopisu COT Business je zaznamenána soutěž Osobnost cestovního ruchu České republiky, a to od jejích počátků až po výsledky za rok 2008. Nechybí ani pohled slučující obě výše zmíněná hlediska, a to názor tvůrců médií; s osobností Petrem Manuelem Ulrychem se autorka sešla za účelem osobního rozhovoru. Další „stranou mince“ je pohled pedagogů v cestovním ruchu a studentů oboru. Jejich názory byly zjišťovány formou dotazníkového šetření v době od prosince 2008 do dubna 2009. Nechybí ani dotazníkové šetření mezi laickou veřejností. Podrobněji o metodice činnosti v jednotlivých kapitolách.

18

3.1. Osobnosti v cestovním ruchu na území České republiky v minulosti Před samotným představením konkrétních osobností je nutné provést krátký exkurs do vývoje cestovního ruchu v České republice. V prvopočátcích svého rozvoje (ve středověku, tj. od 5. do 15. století) byl pojem cestovní ruch synonymem pro cestování. Podnikaly se výpravy z nejrůznějších důvodů, ať už misionářských, obchodních, vojenských, objevitelských či poznávacích. Takzvaný „moderní cestovní ruch“ se rozvíjel od 17. století, kdy bylo „cestování reprezentováno především cestami šlechticů a tovaryšů za získáváním zkušeností“23. Další vývoj byl ovlivněn průmyslovou revolucí, kdy vzrůstala potřeba pracovních sil; kladl se také větší důraz na vzdělání – lidé proto cestovali především za prací a za poznáním. Významu, pod jakým jej chápeme v dnešní době24, nabyl pojem cestovní ruch až s příchodem Thomase Cooka a jeho organizovanými výlety – cestování již představovalo volnočasovou aktivitu a primárními motivy se staly odpočinek a zábava. Takzvaný novodobý cestovní ruch se pak rozvíjel zcela specificky po druhé světové válce, v zemích bývalého východního bloku. Převažoval domácí cestovní ruch a cestování za hranice Československa se orientovalo především na východ. Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu se zlepšily až po roce 1989 - takzvané „současné období“ je však již předmětem následující kapitoly. Po nastínění historie a podmínek pro rozvoj cestovního ruchu lze již přikročit k výčtu nejdůležitějších osobností, které jsou známy jako čeští cestovatelé a mořeplavci. Zajímavé je sledovat motivy cest a „prvenství“, kterými se mohou pyšnit.

23

Ústav pro informační systém MZLU v Brně: Cestovní ruch. Dostupné z WWW: https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/index.pl?cast=2680 24 „Cestovní ruch je mezinárodně definován jako činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“ Český statistický úřad: Příprava satelitního účtu cestovního ruchu v ČR – 2. Metodické vysvětlivky, 1. 11. 2004. Dostupné z WWW: http://www2.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/o/1522-04--2__metodicke_vysvetlivky

19

Prvotním motivem, který vedl kroky cestovatelů za hranice rodné země, byly náboženské misie. Na počátku 14. století se na misijní cestu do oblasti Turkestánu25 a Mongolska vydal

františkánský

mnich

Odorik

z Pordenone26

(1276 – 1331), aby zde šířil svou víru. Poté podnikl čtrnáctiletou cestu na asijský kontinent a údajně jako první Evropan překročil rovník; prvenství dosáhl také ve vstupu na území Tibetu.27 O století později se do Jeruzaléma Obrázek 1 - Odorik z Pordenone Zdroj: HedvábnáStezka.cz

a Egypta vypravil pražský rodák Martin Kabátník (zemřel 1503), aby v řadách Jednoty bratrské poznal „způsob a řád

první církve tak, jak písma svatá o tom vypravují“28. Martin Kabátník patřil sice mezi první Čechy, kteří se do Svaté země vypravili, zde však úplné prvenství patří pražskému kanovníku Oslovi (11. století), který v roce 1092 vstoupil do Jeruzaléma a dokonce údajně jako první doložený Čech opustil území Evropy.29 V období 15. – 17. století se mezi českými cestovateli objevili bratři Bohuslav Hasištejnský

(spisovatel) a Jan

Hasištejnský

z Lobkovic (diplomat).

Byli

šlechtického původu a působili na dvoře českého a uherského krále Vladislava Jagellonského. Nejdříve mladší Bohuslav Hasištejnský (1461 – 1510) podnikl plavbu z Benátek do Palestiny, dále pak navštívil Egypt, Malou Asii a dokonce jako první Čech mohl obdivovat zříceniny Kartága v Tunisu. Na hradě Hasištejn také založil tehdy největší knihovnu v Evropě, v níž se objevil první glóbus v Čechách. Starší Jan Hasištejnský z Lobkovic (1450 – 1517) se ve stopách bratra vydal do Jeruzaléma, aby

25

Turkestán nebo také Země Turků je „starý název historicko-geografické oblasti ve střední Asii, zahrnující území dnešní Střední Asie, Kazachstánu, severní Afghánistán a Ujgurskou autonomníí oblast Sin-fiang v Číně“. Seznam Encyklopedie – Turkestán, 2006. Dostupné z WWW: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/105269-turkestan 26 Odorik z Pordenone „o sobě říkával, že je Čech z Furlánska, protože Pordenone v severoitalské provincii Friuli tenkrát patřilo českému králi. Otec Odorika, původem Čech, v něm tehdy sloužil jako voják Přemysla Otakara II.“ Věda.cz: Odorik z Pordenone, 2. 11. 2006. Dostupné z WWW: http://www.veda.cz/detail.do?articleId=13582 27 volně podle BOROVIČKA, M.: „Já, bratr Oldřich, Čech, z Furlánska“, Lidé a země [3/2008]. Dostupné z WWW: http://www.lideazeme.cz/clanek/ja-bratr-oldrich-cech-z-furlanska 28 MARTÍNEK, J., MARTÍNEK, M.: Kdo byl kdo – Naši cestovatelé a geografové. Praha, Libri 1998. (str. 226 – 227) 29 volně podle MARTÍNEK, J., MARTÍNEK, M.: Kdo byl kdo – Naši cestovatelé a geografové. Praha, Libri 1998. (str. 322)

20

cestu zaznamenal ve dvou cestopisech, např.: „Putování ke svatému hrobu“.30 Další osobností tehdejší doby byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 – 1621), který navštívil Středomoří, Palestinu a Egypt31, a Samuel Fritz (1654 – 1725), kartograf a jezuitský misionář, který jako první vytvořil podrobnou mapu Amazonky s popisem oblastí i obyvatelstva. Samuel Fritz byl skutečně hrdinou své doby, neboť s přispěním pevné víry, diplomatických schopností a mimořádného jazykového nadání založil v Jižní Americe mnoho indiánských misionářských osad.32,33 Ve století osmnáctém a devatenáctém, se svět potýkal s potřebou poznávat, objevovat a shromažďovat výtvory cizích kultur. Vyvíjel se tak nový motiv, který vedl kroky mnohých cestovatelů – vědců – za novými zkušenostmi a poznatky. Tato skupina se shromažďovala zejména kolem vlastence Vojtěcha Náprstka (1826 – 1894). Nutno podotknout, že on se „cestovního ruchu“ v pravém slova smyslu nezúčastnil, neboť v Americe pobýval 10 let. Přispěl však k rozvoji cestovního ruchu v Československu založením Klubu českých turistů (roku 1888, spolu s dalšími vlastenci)34 a založením Českého průmyslového muzea i muzea Náprstkova.35 A právě v Náprstkově muzeu se objevovaly sbírky mnoha českých cestovatelů – od lékaře Emila Holuba (1847 – 1902), který procestoval

jižní

Afriku36,

přes

paleontologa

Josefa

Kořenského (1847 – 1938), podnikajícího v letech 1893-94 jednu z prvních cest kolem světa (byl také velkým gourmetem – v cizích zemích nikdy nezapomněl ochutnat gastronomické

30

Obrázek 2 - Emil Holub Zdroj: Národní knihovna České republiky

volně podle MARTÍNEK, J., MARTÍNEK, M.: Kdo byl kdo – Naši cestovatelé a geografové. Praha, Libri 1998. (str. 181 – 182) 31 volně podle MARTÍNEK, J., MARTÍNEK, M.: Čeští cestovatelé a mořeplavci. Praha, Albatros 2006. (str. 116 – 119) 32 volně podle ŠIMKOVÁ, K.:Samuel Fritz. Reflex 30/2002. Dostupné z WWW: http://www.reflex.cz/Clanek10329.html 33 MARTÍNEK, J., MARTÍNEK, M.: Kdo byl kdo – Naši cestovatelé a geografové. Praha, Libri 1998. (str. 154 – 157) 34 volně podle Klub českých turistů, 2006. Dostupné z WWW: http://www.kct.cz/?oid=2 35 volně podle MARTÍNEK, J., MARTÍNEK, M.: Kdo byl kdo – Naši cestovatelé a geografové. Praha, Libri 1998. (str. 305 – 307) 36 volně podle MARTÍNEK, J., MARTÍNEK, M.: Kdo byl kdo – Naši cestovatelé a geografové. Praha, Libri 1998. (str. 199 – 203)

21

speciality)37, až po fotografa Enrique Stanko Vráze (1860 – 1932), který kromě Austrálie a Antarktidy skutečně projel všechny kontinenty světa. Tito tři pánové podle Jiřího a Miloslava Martínka „zosobňovali zlatou dobu českého cestovatelství“.38 Zmíněný ledový kontinent však na své objevení českými dobrodruhy nenechal dlouho čekat. Do mrazivých krajin Sibiře a Arktidy se nejdříve vydal Jan „Eskymo“ Welzl (1968 – 1948) a jeho vyprávění o životě eskymáků bylo zaznamenáno v knihách mnoha českých spisovatelů.39 Na severní pól se také odvážil František Běhounek (1898 – 1973), aby jako první Čech nad mezníkem přeletěl se svou vzducholodí Italia.40 A kdo byl prvním Čechem na území Antarktidy? Tímto titulem se může pyšnit polárník Václav Vojtěch (1901 – 1932), jehož výpravy na šestý světadíl byly proslulé nejen na našem území, ale i v Americe (jako první a dosud jediný Čech získal Zlatou medaili Kongresu USA).41 Mezi všeobecně známé osobnosti patří kromě Emila Holuba také Miroslav Zikmund (narozen 1919) a Jiří Hanzelka (1920 – 2003). Tito pánové se v druhé polovině 20. století proslavili zejména cestou po Africe a Jižní Americe (absolvovanou vozem Tatra 87); o několik let později navštívili Asii a Oceánii. Jejich putování sledoval bez nadsázky celý český národ se

Obrázek 3 - Jiří Hanzelka (vpravo) a Miroslav Zikmund s Tatrou 87 Zdroj: Český rozhlas

zatajeným dechem, dobrodružství jsou zvěčněna v mnoha dokumentárních materiálech (18 cestopisů a 151 filmů z celkového počtu 107 zemí).42 Prozatím se může zdát, že cestování a dobývání slávy bylo výsadou mužů. Dovolte tedy uvést ženu, která toto tvrzení vyvrací. Je jí Barbora Markéta Eliášová (1885 – 1957),

37

volně podle MARTÍNEK, J., MARTÍNEK, M.: Kdo byl kdo – Naši cestovatelé a geografové. Praha, Libri 1998. (str. 243 – 248) 38 MARTÍNEK, J., MARTÍNEK, M.: Kdo byl kdo – Naši cestovatelé a geografové. Praha, Libri 1998. (str. 458 – 464) 39 volně podle MARTÍNEK, J., MARTÍNEK, M.: Kdo byl kdo – Naši cestovatelé a geografové. Praha, Libri 1998. (str. 465 – 467) 40 volně podle MARTÍNEK, J., MARTÍNEK, M.: Kdo byl kdo – Naši cestovatelé a geografové. Praha, Libri 1998. (str. 62 – 63) 41 volně podle JANOUCH, M.: První Čech v Antarktidě. National Geographic Česko 2007. Dostupné z WWW: http://www.national-geographic.cz/scripts/detail.php?id=403&tmplid=105 42 volně podle MARTÍNEK, J., MARTÍNEK, M.: Kdo byl kdo – Naši cestovatelé a geografové. Praha, Libri 1998. (str. 170 – 178, 471 - 477)

22

která je některými autory považována za „jedinou českou profesionální cestovatelku“43. Barbora Eliášová procestovala Asii, Afriku i Austrálii. Dosud se objevovaly osobnosti cestovatelské. Souvisí to samozřejmě s původním významem pojmu cestovní ruch, jak bylo vysvětleno výše. Když však v druhé polovině 19. století vznikl díky Angličanu Thomasu Cookovi organizovaný cestovní ruch, otevírá se prostor pro další osobnosti. V České republice byl významným mezníkem ve vzniku a vývoji cestovních kanceláří rok 1920, kdy byla založena Československá cestovní a dopravní kancelář, od roku 1926 nesoucí jméno Čedok. Později vznikaly i další cestovní kanceláře, které do devadesátých let tvořily na československém trhu oligopol. Zde bohužel o jedné výrazné osobnosti hovořit nelze, neboť k těmto událostem nejsou dostupné informace. Z cestovatelů, kteří se v té době zabývali problematikou lidových kultur, lze uvést Miloslava Stingla (narozen 1930 v Bílině u Teplic). Miloslav Stingl se do dějin země zapsal nejen jako úspěšný spisovatel, ale také jako cestovatel a etnograf. Své studium i vědecké bádání zaměřil na etnografii a folkloristiku a proslavil se zejména cestami za indiány a Polynésany.44 Ve svých dílech seznamuje čtenáře s kulturami původních obyvatel Ameriky a Oceánie, dotýká

Obrázek 4 - Miloslav Stingl Zdroj: Osobnosti.net

se i nevšedních témat, jako například v knize „Sex v pěti dílech světa“45 Velmi kuriózní osobností byl cestovatel, horolezec a především vypravěč Gustav Ginzel (Liberec, 1931 - 2008), který pobýval v osadě Jizerka v Jizerských horách.46 Jeho příběh se spojuje s tzv. hnojovým domem (německy také „Misthaus“ - sloužil kdysi jako stáj pro dobytek, byl proto plný chlévské mrvy). Gustav Ginzel si však umínil, že domu navrátí původní podobu a čistotu. S pomocí dvou potoků, které svedl

43

HEROLDOVÁ, H.: Narativní metody v díle Barbory Markéty Eliášové, cestovatelky po Japonsku a jihovýchodní Asii ve dvacátých letech 20. století, 2005. Dostupné z WWW: http://gender.ff.cuni.cz/anotace_heroldova.htm 44 volně podle BABORÁKOVÁ, Marie: Miloslav Stingl, cestovatel, etnograf a spisovatel. Spisovatelé.cz, 2009. Dostupné z WWW: http://www.spisovatele.cz/miloslav-stingl 45 ČÍHALOVÁ, Blanka: Miloslav Stingl – Sex v pěti dílech světa. Sever.cz, 14. 6. 2006. Dostupné z WWW: http://www.sever.cz/text.asp?clanek=2651 46 volně podle DOULÍKOVÁ, Pavlína. Legenda Jizerky - Hnojový dům [online]. [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: .

23

přímo do stavení, se hnůj vyplavil a cestovatel se v domě usadil. Ze svých výprav po světě si do Jizerky přivezl spoustu suvenýrů i kuriozit a prodával je lidem. „V tomto domě bývala procesí návštěvníků ze všech koutů světa, dům získal věhlas a každý turista se rád setkal s vyprávěním cestovatele Ginzela.“47, píše Pavlína Doulíková pro server Turistik.cz.

Gustav

Ginzel

prý

navštívil

„desítky

zemí

čtyř

kontinentů“48

a hovořil několika jazyky. Zajímavou osobností je bezesporu strakonický rodák Pavel Pavel (1957).49 Už od malička jej přitahovaly starověké civilizace; toužil odkrýt tajemství sousoší na Velikonočním ostrově či vyluštit záhadu Stonehenge v jižní Anglii.50 K naplnění svého snu se přiblížil po studiu strojního inženýrství – vyrobil si model sochy na Velikonočním ostrově a pustil se do experimentu. Roku Obrázek 5 - Pavel Pavel Zdroj: www.czsk.net

1996 se mu skutečně spolu s Thorem Heyerdahlem podařilo

opravdové sochy pomocí systému lan rozpohybovat a vyvrátit tak hypotézu o jejich mimozemském původu. Okamžitě si získal obdiv nejen mezi vědci, ale také mezi cestovateli – byl požádán, aby „dělal průvodce turistům po stopách Thora Heyerdahla“51. Pavel Pavel pak pomohl k vyřešení dalších záhad, a to nejen takových, které patřily k hlavním turistickým cílům, ale i záhad méně romantických. Svého umění využíval při stěhování těžkých předmětů či přenášení staveb. V současné době se angažuje v politickém dění; jeho osobnost ale bude navždy spojována s „kráčejícími“ sochami Velikonočního ostrova.

47

DOULÍKOVÁ, Pavlína. Legenda Jizerky - Hnojový dům [online]. [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: . 48 STŘIHAVKOVÁ, Lenka. JabloneckýDeník.cz : Bez Gustava jako by už Hnoják nebyl [online]. 8. 1. 2009 [cit. 2009-04-22]. Dostupný z WWW: . 49 volně podle BOBŮRKOVÁ, Eva. Pavel Pavel: Muž, který rozchodil sochy moai [online]. [cit. 200904-19]. Dostupný z WWW: . 50 Stonehenge je posvátné místo v Anglii. „V době svého vzniku - někdy před 4500 lety - byla Stonehenge významná a ojedinělá stavba. Vystupuje ze Salisburské pláně, toto seskupení pískovcových kamenů, z nich největší váží více než 50 tun. Masivní překlady tohoto kamneného monumentu jsou skutečně spojeny se svislými podpěrami pomocí čepových spojů, jaké používají tesaři. Mimo jiné i proto je Stonehenge tak ojedinělé, tak záhadné, tak průlomové. O tom, že v sobě tyto promyšleně sestavené balvany nesou poselství, není pochyb.“ National Geographic Česko. Lze vyluštit záhady Stonehenge? [online]. 11.6.2008 [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: . 51 BOBŮRKOVÁ, Eva. Pavel Pavel: Muž, který rozchodil sochy moai [online]. [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: .

24

Další jména na poli cestovního ruchu v České republice by se dala zařadit do tzv. nové generace – do generace, jejíž možnosti cestovat a poznávat cizí kultury nebyly svázány komunistickým režimem. Mladí a nadšení dobrodruzi se po vzoru Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky vydávali na cestu kolem světa, ať už na kole či autem. Prvním mužem, který za tři roky a tři dny (1994 – 1997) objel na kole zeměkouli, byl Vítězslav Dostál (narozen 1959).52 Autostopem se kolem světa vydal Jiří Svoboda (1951 – 2008), jehož cestopis se stal vzorem pro každého stopaře.53 Snad nejznámější dvojicí, která po stopách Vítězslava Dostála objela zemi na kole v letech 2003 – 2005, jsou Lucie Kovaříková a Michal Jon.54 Lucie Kovaříková se tak zároveň stala první Češkou, která v cyklistickém sedle „dobyla svět“. Ačkoli jsou zmiňovaná jména v dějinách České republiky zakotvena jako výjimečné osobnosti, nebylo již po otevření hranic cestování pouze výsadou těch nejbohatších a nejodvážnějších. V této době se také začalo rozvíjet soukromé podnikání; do povědomí společnosti se dostávají i jiné osobnosti než cestovatelé a vědci. V 90. letech 20. století se v souvislosti s německou cestovní kanceláří Fischer Reisen objevila velmi známá osobnost – Václav Fischer (narozen 1954). Pan Fischer sice fakticky patří do současného období, jeho významný přínos cestovnímu ruchu však spadá na přelom 20. a 21. století. Jak uvádí na svých webových stránkách: „V roce 1990 začal Václav Fischer prodávat zájezdy v Československu. Svoji velmi úspěšnou německou Fischer Reisen Václav Fischer v roce 1996 prodal německému koncernu Thomas Cook a získané peníze investoval

Obrázek 6 - Václav Fischer Zdroj: TomiTour.com

prostřednictvím společnosti AMF - Aircraft leasing Meier & Fischer do nákupu letadel a do dalšího rozvoje svých firem v ČR. V letech 1999-2002 byl Václav Fischer prvním skutečně nezávislým senátorem Parlamentu České republiky.“55 Paradoxem zůstává fakt, že současná CK FISCHER, která je údajně jedním z nejúspěšnějších touroperátorů

52

volně podle Pojedu z Aljašky do Ohňové země, říká Vítězslav Dostál [online]. [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: . 53 volně podle CICHA , Vladimír. Smutna zprava [online]. [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: . 54 volně podle ŘÍHA, Jiří. Na kolech kolem světa všemi kontinenty [online]. 22. 4. 2005 [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: . 55 FISCHER, V.: Životopis, 2007. Dostupné z WWW: http://www.vaclavfischer.com/zivotopis.html

25

v České republice56, již s Václavem Fischerem „nic společného“ nemá. Naopak – podle něj užívá CK ve svém názvu jméno „Fischer“ protiprávně.57 V současné době sice jako německý občan pobývá Václav Fischer mimo Českou republiku, spolupracuje však s CK TOMI TOUR GmbH.

3.2. Současná situace z mnoha pohledů V této kapitole je dán prostor různým názorům na problematiku. Výsledky analýzy budou nejen východiskem pro zmapování osobností v cestovním ruchu v České republice, ale poslouží také ke konfrontaci zjištěné skutečnosti s teoretickými tvrzeními.

3.2.1. Názor profesionálů v cestovním ruchu a odborných médií Profesionálové v oboru cestovního ruchu a odborná média pravděpodobně patří k nejdůležitějším článkům analýzy. Na základě svých znalostí a odpovídající orientace v oboru jsou nejlepšími kandidáty na stanovení osobností a jejich skutečnému přínosu. Výzkum se orientuje na tři úrovně – jednak názor konkrétních odborníků, dále promítnutí jejich názorů do odborných médií a konečně názor tvůrců těchto médií.

3.2.1.1.

Názor odborníků v cestovním ruchu

Dotazníkové šetření mezi odborníky proběhlo na Mezinárodním veletrhu cestovního ruchu MADI Travel Market dne 6. listopadu 2008. Respondenti odpovídali na dvě otázky: „Zajímal by mne názor Vás, odborníka v tomto oboru, koho považujete za osobnost cestovního ruchu v ČR?“ a „Proč jste zvolil/a právě tuto osobnost?“. Z celkového počtu 30 respondentů odpovědělo necelých 17 % neutrálně, tedy „Nevím“. 10 % respondentů uvedlo Ing. Jaroslava Jarého (majitel CK Victoria) za vybudování fungující cestovní kanceláře, pro vysoké pracovní nasazení a výborné manažerské schopnosti. Desetinu hlasů také obdržel Tomio Okamura, člen prezidia Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Důvody jsou propagace České republiky v zahraničí a fakt, že „je vidět“. Po dvou hlasech, tedy necelých 7 % od respondentů dostali Zdeněk Honek (CK Vítkovice Tour) a Radim Jančura (Student Agency).

56

volně podle CK Fischer, a. s., 2005. Dostupné z WWW: http://www.fischer.cz/online/cz/informace/o-nas/ 57 volně podle FISCHER, V.: Životopis, 2007. Dostupné z WWW: http://www.fischer.cz/online/cz/informace/o-nas/

26

Stejný počet hlasů obdržela i odpověď „Nikdo“ – podle dvou respondentů v České republice není natolik významná osobnost, která by si toto označení zasloužila. Zbylé osobnosti byly zmíněny po jednom hlasu. Patří mezi ně kromě majitelů cestovních kanceláří například odborníci působící ve školství či v hotelnictví a gastronomii. Dokonce byl zmíněn lékař a cestovatel z 19. století Emil Holub. Všechny odpovědi jsou zaznamenány v Grafu 1 – Osobnosti v cestovním ruchu v České republice, názor odborníků, veletrh MADI.

Graf 1 - Osobnosti v cestovním ruchu v České republice, názor odborníků, veletrh MADI. Zdroj: Dotazníkové šetření na veletrhu MADI, vlastní výpočty.

K výsledkům dotazníkového šetření z veletrhu MADI je třeba poznamenat, že respondenty byli z velké části odborníci ze stánků cestovních kanceláří a cestovních 27

agentur. Zaměstnanci ze stánků proto často uvádějí své nadřízené, tedy majitele cestovních kanceláří nebo ředitele asociací. Studenti, kteří tento výzkum prováděli, se bohužel často setkali s neochotou a nepochopením.58 Někteří respondenti brali výzkum na lehkou váhu a své odpovědi uváděli „v žertu“. Výsledky jsou proto do určité míry zkreslené a nelze je pokládat za objektivní. Všechny odpovědi viz Příloha 2.1 – Odborníci v oboru cestovní ruch, veletrh MADI.

3.2.1.2.

Názor odborných médií

S tématem Osobností v cestovním ruchu se v České republice zabývají i odborná média – konkrétně COT Business. Ve vydavatelství C. O. T. media, s.r.o. a v hlavách „představitelů nejvýznamnějších profesních sdružení cestovního ruchu v České republice“59 se v roce 2004 zrodil nápad ocenit odborníky na poli cestovního ruchu v České republice. Vznikla tak soutěž „Osobnost cestovního ruchu České republiky“. Osobnosti, které zásadně přispívají k cestovnímu ruchu u nás, jsou nominovány a vybírány odbornou porotou. Každý člen poroty nominuje tři osoby, „o kterých je přesvědčen, že v uplynulém roce svojí průběžnou prací či konkrétním činem byly velkým přínosem pro cestovní ruch České republiky v jakémkoli z jeho oborů“60. Vítězové za rok 2004 byli vyhlašováni vydavatelstvím C. O. T. media s.r.o. ve spolupráci s Inchebou Praha na veletrhu MADI, od roku 2005 na veletrhu Holiday World.61 Nominováni jsou lidé působící v oblasti incomingového a outgoingového cestovního ruchu, a to jak na úrovni měst a regionů, tak na úrovni státní správy. Mohou jimi být například podnikatelé v hotelnictví, majitelé cestovních kanceláří a cestovních agentur, odborní pedagogové a samozřejmě také zástupci profesních sdružení. V roce 2004 proběhl nultý ročník soutěže, v níž byl pětičlennou porotou zvolen Osobností cestovního ruchu České republiky 2004 Ing. David Gladiš (ředitel

58

Jiří Lexa, Petra Panušová. Navzdory slušnému přístupu někteří respondenti s výzkumem nechtěli „ztrácet čas“, neboť se veletrhu zúčastnili za „důležitějšími účely, než odpovídat na otázky studentům VŠE“. 59 Czech Tourism: Největší profesní svazy cestovního ruchu zvolily osobnost roku. Stal se jí ředitel CzechTourism David Gladiš. Czech Tourism 2009. Dostupné z WWW: http://www.czechtourism.cz/index.php?show=023250 60 FRINDTOVÁ, Eva: Holiday World Award Osobnost cestovního ruchu 2005. COT Business 2006. Dostupné z WWW: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=5874 61 COT Business: Holiday World Award Osobnost cestovního ruchu 2007. Tisková zpráva COT Business 2008. Dostupné z WWW: http://www.incheba.cz/2772/download/tiskova_zprava_cot__osobnost_cest_ruchu.pdf

28

agentury CzechTourism), a to za „stále se zvyšující povědomí o turistických možnostech České republiky v zahraničí a tím i zvyšující se počet turistů přijíždějících do ČR na základě promyšlené koncepční marketingové práce agentury CzechTourism založené na kvalitním průzkumu trhu“62. Následujícího ročníku soutěže se již zúčastnilo daleko více odborníků – jak v řadách poroty (tentokrát složené z dvaceti čtyř zástupců nejen z profesních svazů, ale také z oblasti odborného vzdělávání a médií), tak v řadách nominovaných. Celkem se do soutěže dostalo třicet tři osobností, mezi nimiž nechyběl například Zdeněk Pšenica (předseda Folklórního sdružení ČR) nebo Tomio Okamura (člen prezidia AČCKA). Výhercem pro rok 2005 se však stal Viliam Sivek, předseda představenstva a generální ředitel společnosti EuroAgentur Hotels & Travel, 1. místopředseda AČK ČR a člen poradního sboru primátora hl. města Prahy. Vyhlášení Osobnosti cestovního ruchu České republiky se přeneslo na veletrh Holiday World v Praze; vyvrcholení soutěže se proto od roku 2005 spojuje s tímto veletrhem a název přijímá označení Holiday World Award Osobnost cestovního ruchu České republiky.63 V roce 2006 se počet zástupců profesních sdružení, vysokých škol a médií zvýšil na dvacet devět členů poroty. Na seznamu nominovaných bylo čtyřicet sedm osobností. Výhercem Holiday World Award Osobnosti cestovního ruchu České republiky 2006 se stal Ing. Pavel Hlinka, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR. Porota ocenila „osobní angažovanost v procesu sloučení HO.RE.KA a NFHR v novou jednotnou Asociaci hotelů a restaurací ČR“64. Na třetím ročníku soutěže byl při příležitosti veletrhu Holiday World Osobností cestovního ruchu České republiky 2007 vyhlášen Ing. Rostislav Vondruška, ředitel agentury CzechTourism. Zásluhy v rozvoji cestovního ruchu byly podle poroty následující: „úspěšné koncepční vedení agentury CzechTourism a systematický přístup k oboru cestovního ruchu, trpělivá činnost v oblasti propagace ČR jako destinace

62

Czech Tourism: Největší profesní svazy cestovního ruchu zvolily osobnost roku. Stal se jí ředitel CzechTourism David Gladiš. Czech Tourism 2009. Dostupné z WWW: http://www.czechtourism.cz/index.php?show=023250 63 volně podle FRINDTOVÁ, Eva: Holiday World Award Osobnost cestovního ruchu 2005. COT Business 2006. Dostupné z WWW: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=5874 64 COT Business: Osobností cestovního ruchu 2006 je Pavel Hlinka! COT Business News [04/2007] (str. 1). Dostupné z WWW: http://www.cestovni-ruch.cz/zdroje/cot/cot_news_2007_02_21.pdf

29

cestovního ruchu a dlouhodobý podíl na rozvoji příjezdového a domácího cestovního ruchu“65. Zajímavostí je, že se mezi nominované dostaly i osobnosti z oblasti vzdělávání; konkrétně doc. Ing. Jarmila Indrová, CSc. (vedoucí katedry cestovního ruchu VŠE v Praze), Prof. Ing. Jiří Jindra (prorektor Vysoké školy hotelové v Praze 8) a Ing. Zdenka Petrů (katedra cestovního ruchu VŠE v Praze). Prozatím posledním výhercem soutěže byl dne 5. února 2009 vyhlášen Ing. Václav Stárek, generální sekretář Asociace hotelů a restaurací ČR. Do finále pátého ročníku Holiday World Award Osobnosti cestovního ruchu České republiky 2008 postoupilo celkem šest osobností, mezi nimiž kromě jmen vítězů z předchozích ročníků (Rostislav Vondruška a Viliam Sivek) figurovala i jedna žena (Jade Sebek, ředitelka Prague Convention Bureau). Podle jednatelky nakladatelství C. O. T. media Evy Frindtové „přibylo (…) oproti předcházejícím ročníkům (…) více podnikatelů či vedoucích pracovníků z komerční sféry“66, kteří byli hodnoceni devatenácti porotci. Václav Stárek získal ze všech třiceti pěti nominovaných odborníků nejvíce bodů za svůj celoživotní přínos v oboru hotelnictví. Nejen, že stál roku 2006 u vzniku Asociace hotelů a restaurací České republiky67, vždy také usiloval o kvalitní vzdělání pracovníků ve svém oboru a komplexní spolupráci s dalšími asociacemi. Pan Václav Stárek je názorným příkladem osobnosti, která se z „řadové“ pozice číšníka díky svým schopnostem a zájmu o obor dostala až do čela AHR ČR a získala si tak úctu a obdiv celého oboru.68

3.2.1.3.

Názor tvůrců médií

Poslední úrovní výzkumu mezi profesionály je názor tvůrců médií. Nejde již o složitý proces nominace několika desítek osobností, z nichž mnohočlenná porota vybírá

65

COT Business: Holiday World Award Osobnost cestovního ruchu 2007. Tisková zpráva COT 2008 (str. 2). Dostupné z WWW: http://www.incheba.cz/2772/download/tiskova_zprava_cot__osobnost_cest_ruchu.pdf 66 Asociace hotelů a restaurací české republiky: Osobností cestovního ruchu za rok 2008 se stal Václav Stárek. AHR ČR 7. 2. 2009. Dostupné z WWW: http://www.ahrcr.cz/informace-z-oboru/osobnosticestovniho-ruchu-za-rok-2008-se-stal-vaclav-starek/ 67 Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR) vznikla v roce 2006 spojením Národní federace hotelů a restaurací České republiky (NFHR ČR) a HO.RE.KA ČR Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu. AHR ČR: Představení asociace. 19. 1. 2009. Dostupné z WWW: http://www.ahrcr.cz/predstaveni-asociace/ 68 volně podle Asociace hotelů a restaurací české republiky: Osobností cestovního ruchu za rok 2008 se stal Václav Stárek. AHR ČR 7. 2. 2009. Dostupné z WWW: http://www.ahrcr.cz/informace-zoboru/osobnosti-cestovniho-ruchu-za-rok-2008-se-stal-vaclav-starek/

30

finalisty a následně absolutního výherce. Zde se začíná promítat subjektivní pohled jednotlivce působícího několik let v odborných médiích. Lze proto předpokládat, že se v oboru cestovního ruchu dobře orientuje; jeho názor je pro tuto práci velmi cenný. Touto osobností je Petr M. Ulrych, šéfredaktor COT Business. Na základě rozhovoru69 bylo zjištěno, že pan Ulrych považuje za osobnost takového člověka, který má za cíl nejen úspěch vlastní firmy, ale také rozvoj celého oboru. Jako příklad uvádí pana Viliama Sivka, majitele EuroAgentur Hotels & Travel a člena představenstva ACK ČR. Profesní sdružení považuje šéfredaktor COT Business za nosnou část oboru, neboť „kopou také za zájmy ostatních podnikatelů“. Pan Ulrych také komentuje problematiku mediálně známé osobnosti – tedy osobnosti, která „je vidět“ Z tohoto hlediska „mohou být za osobnosti cestovního ruchu považováni třeba pánové Tomio Okamura (mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur), Jaromír Beránek (MAG Consulting), Michal Veber (tajemník Asociace cestovních kanceláří ČR), Jan Papež (mluvčí ACK ČR) nebo Pavel Hlinka (prezident Asociace hotelů a restaurací ČR). A samozřejmě Rostislav Vondruška, ředitel agentury CzechTourism“. Kompletní záznam rozhovoru je uveden v Příloze 1 - Rozhovor s Petrem M. Ulrychem, šéfredaktorem COT Business.

3.2.1.4.

Názor odborných pedagogů

Velmi podobné výsledky přineslo také dotazníkové šetření mezi pedagogy, kteří vyučují cestovní ruch na Vysoké škole ekonomické v Praze. Jimi zvolené osobnosti v cestovním ruchu v České republice patří – zjednodušeně řečeno – do tří profesních skupin. V prvé řadě jde o pracovníky v oboru, kteří se díky svým schopnostem „vyhoupli“ na vysoké pozice – respondenti zmiňují velmi často generální ředitele či majitele různých turistických

zařízení.

Mezi

„nominovanými“

figuruje

například

Ing.

Josef

Krůžela, CSc., který svou profesní kariéru spojil s Lázněmi Luhačovice. Ing. Lena Mlejnková oceňuje jeho diplomatické schopnosti a dlouhodobý přínos nejen v oblasti lázeňství, ale také v oblasti vzdělávání (pan Josef Krůžela stále přednáší na Střední hotelové škole). Další osobností je podle Ing. Jany Valentové Ing. Jaromír Beránek (ředitel MAG Consulting), a to pro zpřístupnění svých analýz nejen profesionálům, ale také široké veřejnosti. Aktivně se účastní mnoha odborných konferencí, na nichž

69

Petra Panušová. Rozhovor s Petrem M. Ulrychem, šéfredaktorem COT Business, se uskutečnil 6. 1. 2009 v 1000 v redakci C.O.T. media, s.r.o.

31

přednáší i komentuje výsledky práce své firmy. Dále lze uvést ředitele CK ATIS, pana Petra Krče, který – podobně jako Ing. Jaromír Beránek – vnáší své poznatky do praxe a dělí se o ně s ostatními odborníky. Kromě toho je zvýrazněna znalost marketingu a jeho úspěšná aplikace na cestovní kancelář ATIS. Vedle zástupců oboru lázeňství a cestovních kanceláří se znovu objevuje osobnost zabývající se statistikami v cestovním ruchu. Je jí Ing. Alena Hellerová (ředitelka odboru služeb na ČSÚ), která byla nominována také do soutěže Holiday World Award Osobnost cestovního ruchu České republiky pro rok 2008 paní doc. Ing. Jarmilou Indrovou, CSc. Jako důvod pro jmenování uvádí vedoucí katedry cestovního ruchu Vysoké školy ekonomické v Praze: „Jako ředitelka odboru zabývajícího se statistikou cestovního ruchu přispěla k úspěšnému sestavení Satelitního účtu cestovního ruchu, ke sladění statistiky s metodikou Eurostatu a zkvalitnění vykazovaných údajů. Prostřednictvím pracovní skupiny pro statistiku reaguje na požadavky praxe. Bohaté zkušenosti předává studentům na VŠE Praha.“70 Další skupinou, která zazněla ze strany pedagogů, jsou zástupci profesních asociací. Konkrétně jde o Aleše Dočkala (předseda Gastronomické sekce HO.RE.KA ČR – Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu), zmíněného Ing. Lenou Mlejnkovou. Pan Aleš Dočkal je mimo jiné také majitelem pražského Minipivovaru a restaurace Pivovarský dům, v němž nabízí na dvacet tři druhů piva a stále prý přichází s novými koncepcemi v oboru pivovarnictví. Je velmi pilným pracovníkem (a údajně zdatným řečníkem) nejen ve své firmě, ale také v asociaci. Dalšími osobnostmi v této skupině jsou Ing. Pavel Hlinka (prezident AHR ČR a generální ředitel zahraničního hotelového řetězce Intercontinental) a Viliam Sivek (člen představenstva ACK ČR a majitel EuroAgentur Hotels&Travel). Oba dva pánové (kteří ve své kariéře spojují ředitele firem působících v cestovním ruchu a zástupce odborných asociací) jsou vysoce ceněni u Ing. Jany Valentové. Jak pan Pavel Hlinka, aktivně a neúnavně lobbující za zájmy hoteliérů v Parlamentu České republiky, tak pan Viliam Sivek, oblíbený a ceněný pro odvážné projevy kritiky, jsou „profesionály každým coulem“71.

70

Dne 20. 2. 2009 napsala doc. Ing. Jarmila Indrová Petře Panušové <[email protected]>. 71 Petra Panušová. Rozhovor s Ing. Janou Valentovou se uskutečnil 24. 2. 2009 v 900 v prostorách VŠE.

32

Ve třetí a poslední skupině jsou zahrnuty osobnosti stejného zaměření jako respondenti tohoto šetření – pedagogové v oboru cestovního ruchu. „Výborným metodickým pedagogem s přirozeným respektem u studentů“72 se snahou o profesní růst kolegů na katedře je podle Ing. Jany Valentové doc. Ing. Vlasta Malá, CSc., působící na katedře cestovního ruchu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Dokladem je řada úspěšných kolegů na pozici manažera v oboru. Poslední jméno, které se objevuje v tomto dotazníkovém šetření, je odborná asistentka na Katedře cestovního ruchu VŠE Ing. Zdenka Petrů – opět jako výsledná osobnost šetření, nikoli respondent. Důvodem je „práce na terminologii v cestovním ruchu (…) a předávání bohatých praktických zkušeností studentům na VŠE Praha“73 i účastníkům vzdělávacích programů v praxi. Při zjišťování podkladů pro analýzu názorů pedagogů v oboru se autorka práce setkala s velmi rozdílným přístupem. Na jedné straně stojí pedagogové, kteří na prosbu o sdělení názoru nereagovali vůbec anebo svůj názor pouze přislíbili. Z tohoto důvodu tedy nebylo možné zahrnout do výzkumu všechny zaměstnance Katedry cestovního ruchu Vysoké školy ekonomické v Praze, ačkoli to bylo původně v úmyslu autorky. Na straně druhé pak vynikají učitelé, kteří své cenné zkušenosti a názory nejen přislíbili, ale se kterými se také – po důkladné úvaze – s autorkou práce podělili. Zajímavostí také je, že neuváděli pouze jednu konkrétní osobnost, ale pohovořili o několika odbornících. MgA. Ing. Tereza Raabová dokonce uvedla, že spíše než konkrétních osobností si cení drobných podnikatelů, kteří „s nasazením mnoha energie, času i peněz pomáhají rozvíjet cestovní ruch v odlehlých lokalitách, a to někdy i v kombinaci se záchranou kulturních a přírodních památek, v souladu s principy udržitelného cestovního ruchu“74. Nejdůležitější kritéria osobnosti v cestovním ruchu v České republice podle pedagogů v oboru lze shrnout do jedné věty: Lidé pracující v cestovním ruchu by měli svými aktivitami dosahovat úspěchu nejen v oblasti vlastního působení (ať už tedy ve firmě, v asociaci, jež zastupují, nebo ve vzdělávání), ale také v oblastech souvisejících

72

Petra Panušová. Rozhovor s Ing. Janou Valentovou se uskutečnil 24. 2. 2009 v 900 v prostorách VŠE. Dne 20. 2. 2009 napsala doc. Ing. Jarmila Indrová Petře Panušové <[email protected]>. 74 Dne 17. 2. 2009 napsala MgA. Ing. Tereza Raabová Petře Panušové <[email protected]>. 73

33

a nadřazených. Všechny odpovědi jsou k nahlédnutí v Příloze 2.2 – Pedagogové v oboru cestovní ruch.

3.2.2. Názor studentů oboru V období od ledna do dubna 2009 také probíhala anketa mezi studenty oboru Cestovní ruch a regionální rozvoj na Katedře cestovního ruchu Vysoké školy ekonomické v Praze. Stejná otázka byla položena všem dotazovaným: „Koho považujete za osobnost cestovního ruchu v České republice? Proč jste zvolil/a právě tuto osobnost?“, a to jak prostřednictvím internetové pošty, tak formou klasického dotazníku. Během této doby odpovědělo bohužel pouze dvacet tři studentů. Skupina respondentů byla vybírána takovým způsobem, aby její názory měly žádoucí vypovídací hodnotu. Jde tedy o studenty

posledního

ročníku

bakalářského

programu. Předpokládá se, že během tří let studia již získali určitý přehled o dění na poli cestovního ruchu a budou tedy schopni rozpoznat v množství odborníků a profesionálů osobnost, která je pro ně určitým způsobem výjimečná. Výsledky ankety jsou znázorněné v Grafu 2 – Dotazníkové šetření – studenti oboru Cestovní ruch a regionální rozvoj, VŠE.

34

Graf 2 - Dotazníkové šetření - studenti oboru Cestovní ruch a regionální rozvoj, VŠE Zdroj: Dotazníkové šetření na VŠE, vlastní výpočty

Jak je z grafu na první pohled patrné, téměř polovina studentů zvolila Tomia Okamuru, mluvčí AČCKA. Zdůvodnění se v mnoha případech téměř doslovně opakovala: „je vidět, mluví se o něm, často vystupuje v médiích, vyjadřuje se ke všem událostem“ a podobně. Dalším důvodem je pak podle studentů propagace České republiky v zahraničí, zejména v Japonsku, a popularizace oboru cestovní ruch pro „neodborníky“. V této souvislosti se jeden z respondentů vyjadřuje, že je „jediným (odborníkem na cestovní ruch), koho zná i laická veřejnost“. Na závěr lze uvést snad nejzajímavější výrok: „Podílí se na budování obrazu ČR mezi Japonci, kteří patří mezi turisty se specifickými požadavky. Veřejně však propaguje spíše vlastní osobu.“

35

Více než pětinu hlasů získal Václav Fischer, v dnešní době obchodní ředitel cestovní kanceláře TOMI TOUR GmbH75. Jeho osobnost si však studenti spojují spíše s cestovní kanceláří FISCHER; oceňují zejména podnikatelské schopnosti a odvahu posunout obor „někam dál“. S tím souvisí i několikrát zmiňovaná skutečnost, že jako první začal létat na Kanárské ostrovy. Pro jednoho respondenta je Václav Fischer dokonce „osobním vzorem“. Žádné další osobnosti v cestovním ruchu nezaujaly studenty natolik, aby získaly vysoký počet hlasů jako Tomio Okamura nebo Václav Fischer. Přesto stojí za zmínku téměř devíti procenty zastoupený Radim Jančura, ředitel Student Agency. Respondenti opět ocenili práci pro společnost a „nabídku mnoha kvalitních služeb pro široké spektrum zákazníků“. Dva studenti pak jednu konkrétní osobnost zvolit nedokázali, a tak odpověděli „nevím“; objevila se i odpověď „nikdo“. Jednotlivé názory jsou opět zaneseny v Příloze 2.3 – Studenti oboru Cestovní ruch a regionální rozvoj.

3.2.3. Názor laické veřejnosti Poslední skupinou, jejíž názory byly zjišťovány, je laická veřejnost. Její zastoupení v této práci není pouze doplňkové či náhodné. Naopak – podle autorky hraje významnou roli při určování specifických rysů osobnosti zejména v oboru tak průřezovém, jakým cestovní ruch bezesporu je. Laická veřejnost se sice v oboru „nevyzná“ natolik, aby byla kompetentní při posuzování osobnostních kvalit či přínosu jednotlivých odborníků oboru, její názor však velmi pravdivě odráží onu „image“, o níž se hovořilo v první části práce. Je nutné připomenout, že pro širokou veřejnost není podstatné, zda určitá osobnost vyniká na pozici výkonného ředitele, zástupce asociace či prodavače na pobočkách CK. Lidé, kteří se o cestovní ruch blížeji nezajímají, nebudou mít přehled o pokrocích a nových nápadech v oboru hotelnictví, dopravních služeb či zelené turistiky; lze je tedy nazvat „pasivními“ pozorovateli. Jejich pozornost zaměřená na cestovní ruch pak může být upoutána pouze „aktivně“ – tedy výlučně ze strany odborníků. Záleží tedy na

75

volně podle Tomitour.com: Aktuality. 20. 1. 2009 – Zájezdy do Egypta pokračují. 2009. Dostupné z WWW: http://www.tomitour.com/aktuality/

36

osobnostech v cestovním ruchu, jak se budou snažit „být vidět“ a dostat se do podvědomí nezaujaté veřejnosti. Těmto předpokladům odpovídají výsledky ankety zanesené v Grafu 3 – Dotazníkové šetření – laická veřejnost.76 Celkem sedmdesáti respondentům ve věku 18 – 21 let byla položena otázka: „Kdo je podle Vás nejvýznamnější osobností v cestovním ruchu v České republice?“ Anketa byla prováděna osobním dotazováním převážně v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze.

Graf 3 - Dotazníkové šetření – laická veřejnost Zdroj: PANUŠOVÁ, Petra; PERTILOVÁ, Klára; ŘEZNÍČKOVÁ, Alžběta; SOUKUPOVÁ, Tereza: Osobnosti cestovního ruchu České republiky, Seminární práce do 2CR101. 2006/2007 (str. 19)

Téměř polovina respondentů (celkem třicet dva ze sedmdesáti) odpověděla, že nejvýznamnější osobností je Václav Fischer. Zbytek dotázaných buď zmínil jinou osobnost (26 %), nebo jednoduše odpověděl, že neví (28 %). Mezi ostatními osmnácti

76

Výzkum prováděly studentky oboru Cestovní ruch a regionální rozvoj na Vysoké škole ekonomické v Praze, Alžběta Řezníčková a Tereza Soukupová. Dotazníkové šetření proběhlo v období říjen – prosinec roku 2006, respondenti byli většinou ve věku 18 – 21 let.

37

osobnostmi figurovala jména jako Emil Holub, Karel Gott či Viktor Kožený. Někteří dokonce uváděli jména osobností zahraničních – Paris Hilton, či dokonce nežijících - Kryštof Kolumbus, Mc’Donald. Z výsledků dotazníkového setření vyplývá, že laická veřejnost skutečně nezmiňuje osobnosti mediálně neznámé. Na základě uvedených jmen lze také usuzovat, že si lidé cestovní ruch spíše spojují s cestováním jako takovým. Poněkud v rozporu s teoretickým základem, jež přináší první část práce, však zůstává skutečnost, že se ani jednou neobjevilo jméno Tomio Okamura. Důvodem může být doba provádění výzkumu – období od října do prosince roku 2006. Nabízejí se spekulace, zda v této době již v médiích vystupoval s komentářem dění na poli cestovního ruchu.

38

4. Konfrontace teorie osobnosti a současné situace na poli cestovního ruchu V této části dochází k prolnutí teorie osobnosti zakotvené v kapitole 1. Osobnost jako předmět zkoumání vědy a konkrétních osobností vyplývajících zejména z podkapitoly 3.2 Současná situace z mnoha pohledů. Je téměř nemožné pokoušet se o shrnutí názorů všech „zájmových skupin“, a to hned z několika důvodů. Především jde o velmi malé vzorky zastoupených skupin – názory několika desítek respondentů tedy nelze považovat za zcela relevantní. Liší se také počet dotázaných osob v jednotlivých skupinách. Nezanedbatelnou roli může hrát i doba sběru informací. Pro důvěryhodnost a žádoucí vypovídací hodnotu by tedy musel výzkum probíhat ve stejné době, respondenty by museli být lidé podobného věku, zastoupeni stejným počtem v každé dotazované skupině. Tyto podmínky jsou však téměř nesplnitelné, vzhledem ke složitosti a specifikům problematiky – například odborníci či pedagogové v cestovním ruchu nemohou patřit do stejné věkové skupiny jako studenti oboru. Avšak navzdory zmíněným překážkám je možné z výzkumu určité informace odvodit. Lze si například všimnout několika jmen, jež získala vysoký procentuální podíl v dílčích analýzách a zároveň se u různých skupin respondentů opakovala. Tyto osobnosti patří nejčastěji ke skupině „odborník na vedoucí pozici“ – jde především o ředitele poskytovatelů služeb cestovního ruchu a zástupce profesních asociací. Konkrétně jde o Viliama Sivka (ředitel společnosti EuroAgentur Hotels & Travel, místopředseda AČK ČR), Ing. Pavla Hlinku (prezident Asociace hotelů a restaurací ČR), Radima Jančuru (ředitel Student Agency) a Tomia Okamuru (majitel cestovní kanceláře Miki Travel, a tiskový mluvčí a člen prezidia AČCKA). Tito pánové si získali hlas nejen dotázaných odborníků na veletrhu MADI, ale také odborných médií. Lze tedy usuzovat, že jejich osobnosti si všimli nejen kolegové, ale také širší veřejnost – a tedy, že dosahují úspěchů nejen ve svém oboru činnosti, ale také za jeho hranicemi. Zatímco Viliam Sivek a Ing. Pavel Hlinka lobbují za zájmy cestovních kanceláří, hotelů a restaurací, Radim Jančura s Tomio Okamurou jsou dobře známi především u budoucích profesionálů – u studentů oboru. 39

Odborníci si také všímají Ing. Rostislava Vondrušky a kladně oceňují jeho práci pro oblast propagace České republiky a incomingové turistiky. Sympatie různých respondentů si získal také Václav Fischer. V případě pana Fischera je velmi zajímavé, že je spojován s činností minulou – tedy s cestovní kanceláří FISCHER, na jejíž současný provoz žádný vliv nemá. Přesto zůstává pro mnoho lidí jakýmsi vzorem a symbolem pro cestovní ruch. A jak tedy tyto osobnosti naplňují teoretické předpoklady svých modelových osobností? Odpovídají specifickým požadavkům, jež na ně klade dynamika a průřezovost oboru spolu s pracovní pozicí? Na tyto otázky neexistuje jednoznačná odpověď. Autorka článku bohužel většinu ze zmiňovaných osobností nepoznala osobně, a nemůže tedy položit rovnítko mezi konkrétní osobností a osobností v cestovním ruchu v České republice. Může se pouze domnívat, uvažovat a odhadovat – podle zjištěných teoretických znalostí a dosavadních zkušeností v tomto oboru. Nelze popřít, že naprostá většina jmen, která se na stránkách této práce vyskytla, osobnostmi v jistém ohledu je. Kdyby totiž nesplňovala jeden z osobnostních rysů – tvorbu image – tak by je nikdo nezmínil. V této úvaze lze pokračovat a sledovat tak paralelu v rovině teoretické, jež byla autorkou vytyčena a zdůvodněna. Jsou to tedy lidé, kteří skutečně „namířili“ svou kariéru směrem k rozvoji cestovního ruchu v České republice – a neváhají hranice své působnosti nadále rozšiřovat a překonávat. Splněným předpokladem je vysoká inteligence a neustálý zájem o trendy a nové proudy v oboru. Nechybí jim ani umění komunikace a přesvědčování – důkazem je poměrně široký okruh odborné i laické veřejnosti.

40

5. Názor autorky Jména, jež jsou v kapitole 4. Konfrontace teorie osobnosti a současné situace na poli cestovního ruchu zdůrazněna, autorka za osobnosti v cestovním ruchu v České republice skutečně považuje. Dovoluje si navíc zmínit konkrétní osobnosti, které sice „potřebný“ počet hlasů pro zahrnutí do výsledné analýzy nezískali, ale které autorka poznala osobně. Jsou jimi pan Ing. Milan Lion a pan PhDr. Josef Schütz. Ačkoli žádný z pánů mediálně příliš neproslul, zasloužil se o „posun odvětví někam dál“. O panu Milanu Lionovi se již hovoří v kapitole 2. Možný vliv osobnosti na cestovní ruch v České republice: „celý život působil v propagaci cestovního ruchu České republiky. Zasloužil se o vůbec první propagaci státu v 70. letech, organizoval veletrhy a výstavy, byl průkopníkem incentivní turistiky a zakladatelem festivalu Tourfilm. Cestovnímu ruchu České republiky přinesl více, než mnozí odborníci, kteří se všeobecně za osobnost považují“. Kromě těchto objektivních faktů při opakovaných setkáních s autorkou působí velmi skromně, i když zkušeně a moudře. V rozhovorech s Ing. Milanem Lionem nechybí humor a přátelská atmosféra. Autorka se odvažuje zakladatele Tourfilmu označit za osobnost cestovního ruchu, a to jak z objektivních, tak ze subjektivních důvodů. Pan PhDr. Josef Schütz zapůsobil na autorku také nejen svou profesní činností (výkonný ředitel Avant Promotion), ale i vlastní osobností. Opět je ceněna skromnost a nadšení pro svou práci a také ochota podělit se o znalosti a zkušenosti s ostatními. Kromě úspěšné organizace festivalu Tourfilm ochotně spolupracuje s nadšenci oboru – poskytuje cenné informace studentům cestovního ruchu. Na závěr autorka upozorňuje, že se také ztotožňuje s názorem MgA. Ing. Terezy Raabové, podle níž jsou skutečnými osobnostmi ti lidé, kteří – podobně jako výše zmínění pánové – známi příliš nejsou, ale pro svůj obor dělají opravdu hodně. Jsou to tedy drobní podnikatelé, bez jejichž podpory a usilovné práce by osobnosti na vysokých postech nedosáhly takových úspěchů, o jakých se dovídáme ze stran odborných časopisů a z televizních obrazovek.

41

6. Vize do budoucnosti, kréda osobností Dosud se práce zaměřovala na historii a současnou situaci v problematice osobností v cestovním ruchu v České republice. Zbývá se tedy zamyslet nad budoucností tohoto „titulu“. Lze předpokládat, že se současný stav nijak výrazně měnit nebude – tedy co se týče především nároků na osobnosti v cestovním ruchu. Ve specifických požadavcích je již zakotvena flexibilita, zájem o nové trendy, celoživotní vzdělávání a studium jazyků. Tyto potřebné vlastnosti a dovednosti by měly pružně reagovat na globalizační tendence, s jakými je třetí tisíciletí spojováno. Zároveň však ruku v ruce s novými „slibnými“ trendy přichází i hrozby, které mohou být pro cestovní ruch zhoubné. Jde v prvé řadě o zachování udržitelného rozvoje – tedy aby výhod cestovního ruchu a klenotů přírodní nabídky destinací mohly čerpat i generace budoucí. Také je nutné dbát na identitu vlastního národa – což je zejména v případě relativně homogenní České republiky aktuální téma. Vždyť národní tradice, zvláštnosti gastronomie či českou pohostinnost žádná jiná destinace turistům nenahradí. Jsou to tedy především studenti oboru, kteří jednou na titul Osobnost v cestovním ruchu mohou aspirovat. Měli by efektivně skloubit nabyté vědomosti ze studia s praktickými zkušenostmi. Ve své budoucí profesi by měli spatřovat nejen zdroj obživy, ale také poslání. Pro zajímavost lze uvést výroky některých osobností: jejich životních moudra a vzkazy studentům.77,78

77

PANUŠOVÁ, Petra; PERTILOVÁ, Klára; ŘEZNÍČKOVÁ, Alžběta; SOUKUPOVÁ, Tereza: Osobnosti cestovního ruchu České republiky, Seminární práce do 2CR101. 2006/2007 78 BARCZI, Šimon; BURDOVÁ, Marie; ISACHOVÁ, Aneta; KLÍMA, Petr: Osobnosti cestovního ruchu České republiky, Seminární práce do 2CR101. 2008/2009 (str. 17)

42

„Máte to všechno v rukách. A hlavně si myslím, že člověk musí být v dnešní době jiný a nebát se, jít za svým názorem a snažit se o to, abyste měli ten svůj názor co nejvíc fundovaný.“

Obrázek 7 - PhDr. Josef Schütz Zdroj: http://www.cot.cz/images/07_04/c0407_074_0002.jpg

Obrázek 8 - Tomio Okamura Zdroj: http://www.tomio.cz/fotogalerie.htm

„Já si myslím, že to bude záležet hlavně na lidech, chci být optimista. Myslím, že je třeba vypouštět pozitivní signály a hledat cestu, aby to šlo dopředu. Protože kdybych byl pesimista, tak to bych tu nemohl sedět. Jsem optimista v tom, že fenomén lidové kultury se bude šířit, jak jsem říkal. V architektuře až po gastronomii se tomu může napomoci. Je to jenom taková malá střepinka v cestovním ruchu, ale může být zajímavá. Může být právě tou třešničkou na dortu.“

Obrázek 9 - Zdeněk Pšenica Zdroj: Http://tbn2.google.com/images?q=tbn:x15y0I0B1lDv3M:http://www.folklornisdruzeni.cz/imagebank/562329/250/25 0/Psenica.jpg

43

„Já bych chtěl, aby si (studenti) do svých kebulek nějakým stylem implementovali, že to nejhorší, co můžou ve svém životě říct, je: To nejde. Bohužel je to stále velmi frekventovaná věta a já si myslím, že pokud budou chtít obstát, měli spíš přemýšlet, jak to udělat.“

Obrázek 10 - Ing. Pavel Hlinka Zdroj: http://www.cot.cz/cropresize.php?f=./images/08_10/c1008_062_0001.jpg&nocrop&h=120

A pan Ing. Milan Lion vzkazuje všem studentům cestovního ruchu:

„Že si vybrali moc dobrý obor, moc zajímavý obor, který poskytuje široké možnosti zájmů a naplnění života. A že jde jen o to, jak se k němu postaví a jak se o to budou zajímat a připravovat, aby se jim ten život opravdu naplnil něčím hezkým.“

44

Závěr Věřím, že bakalářská práce přispěje k rozšíření povědomí o osobnostech v cestovním ruchu v České republice. Jejím hlavním úkolem bylo nastínit kritéria pro ty, jež se mohou nazývat Osobnostmi. Autorka si je vědoma skutečnosti, že dosažení tohoto cíle byl úkol odvážný a troufalý, neboť mu v cestě stála celá řada překážek a omezení. V první řadě chyběl jakýsi návod, který by udával směr pro práci s problematikou. Vzhledem k tomu, že šlo o oblast neprobádanou a odborníky dosud nezmapovanou, nabízelo se „volné pole působnosti“. Tento úkol byl tedy chápán jako výzva zpracovat tematiku osobnosti v cestovním ruchu co možná nejpodrobněji a nejobjektivněji. Nestrannost práce byla samozřejmě dalším problémem při tvorbě bakalářské práce. Pro její zachování se „základním stavebním kamenem“ stala podrobná analýza názorů mnoha skupin. Zastoupen je především postoj odborných médií, Holiday World Award Osobnost cestovního ruchu České republiky by měla být příkladem objektivní soutěže. Předložení celé řady hledisek z různých úhlů pohledů a následná komparace by tedy měla tuto podmínku v rámci možností zajistit. Přesto se lze jen těžko vyvarovat subjektivnímu zabarvení, neboť při hledání kritérií pro osobnost v cestovním ruchu vychází autorka ze získaných informací a dosavadních zkušeností v oboru cestovní ruch. Jak vyplývá z kapitoly 5. Názor autorky, za osobnost v cestovním ruchu v České republice považuje takového člověka, jenž svému oboru zasvětil svůj profesní i soukromý život a významně přispěl k dalšímu vývoji tohoto odvětví. Měl by mít jak teoretické vědomosti, tak empirické zkušenosti s cestovním ruchem. Práce v turismu totiž vyžaduje nejen ekonomické vzdělání; je zapotřebí znalost mezilidských vztahů a kulturních zvyklostí, a to nejen v rovině psychologické, ale také v oblasti mezinárodních vztahů. Poskytovatel služeb cestovního ruchu nemůže uspokojovat potřeby poptávajících zákazníků - a tím sledovat svůj podnikatelský záměr, aniž by tato přání dokázal analyzovat či dokonce předvídat.

45

K této „základní výbavě“ pracovníka v cestovním ruchu dále patří všeobecný přehled o událostech minulých i současných. Jsou proto kladeny nároky na celoživotní vzdělávání a flexibilitu – tedy schopnost nastavit nabízené produkty „na míru“ podle aktuálního vývoje na trhu cestovního ruchu v České republice i ve světě. S prací s lidskými zdroji, jež je v cestovním ruchu neodmyslitelná, souvisí znalost cizích jazyků,

již

zmíněné

základy

psychologie

a

schopnost

ovládat

stres

způsobený proměnlivými pracovními podmínkami. Završením výčtu požadavků na úspěšného odborníka v cestovním ruchu je pak „kouzlo osobnosti“. Jde o osobnostní rysy, které člověk nezíská usilovným studiem a prací. Naopak – jsou to vlastnosti utvářející jádro osobnosti, formující její povahu. Pokud o člověku můžeme tvrdit, že má „charisma“, že je přátelský, vstřícný a upřímný, pak pro nás jeho osobnost nabývá dalšího rozměru. Vedle roviny vědomostní a profesní je formulována i rovina charakterová. A pokud jsou tyto předpoklady splněny a cílevědomě využívány ve prospěch oboru cestovního ruchu, pak lze nepochybně hovořit o osobnosti v cestovním ruchu. Nerada bych se svým názorem dotkla osobností, jejichž jména v závěrečné části práce nezazněla – tento obor je skutečně natolik průřezový, že jej v rámci bakalářské práce nelze zahrnout komplexně. Přesto si za svými názory a zmíněnými osobnostmi stojím. Doufám, že můj příspěvek bude určitým přínosem do této oblasti cestovního ruchu a přiměje mnohé k zamyšlení nad pojmem Osobnost v cestovním ruchu v České republice.

46

Použité zdroje LITERATURA • SMÉKAL, Vladimír. Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání. Brno: Barrister&Principal, 2002. • NAKONEČNÝ, Milan. Základy psychologie osobnosti. Praha: Management Press, Profit a.s., 1993. • KOHOUTEK, Rudolf. Základy sociální psychologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 1998. • NAKONEČNÝ, Milan. Základy psychologie. Praha: Academia, 2002. • MARTÍNEK, Jiří, MARTÍNEK, Miloslav. Kdo byl kdo – Naši cestovatelé a geografové. Praha: Libri, 1998. • MARTÍNEK, Jiří, MARTÍNEK, Miloslav. Čeští cestovatelé a mořeplavci. Praha: Albatros, 2006. SEMINÁRNÍ PRÁCE •

PANUŠOVÁ,

Petra;

PERTILOVÁ,

Klára;

ŘEZNÍČKOVÁ,

Alžběta;

SOUKUPOVÁ, Tereza. Osobnosti cestovního ruchu České republiky, Seminární práce do 2CR101. 2006/2007 •

BARCZI, Šimon; BURDOVÁ, Marie; ISACHOVÁ, Aneta; KLÍMA, Petr. Osobnosti cestovního ruchu České republiky, Seminární práce do 2CR101. 2008/2009

INTERNETOVÉ ZDROJE • Geert Hofstede Cultural Dimensions for International Business [online]. 19672009 [cit. 2009-01-03]. Dostupný z WWW: . •

Český statistický úřad. MZ T7 Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle dosaženého vzdělání (27. 3. 2008) [online]. 2006, 6. 4. 2009 [cit. 2009-0406]. Dostupný z WWW: .

•

Český statistický úřad. MZ T10 Souhrnné ukazatele zaměstnanosti v národním hospodářství a cestovním ruchu v ČR (27. 3. 2008) [online]. 6. 4. 2009 [cit. 47

2009-04-06]. Dostupný z WWW: . • Ústav pro informační systém MZLU v Brně. Zobrazení e-opor : Cestovní ruch [online]. [cit. 2009-01-08]. Dostupný z WWW: https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/index.pl?cast=2680>. • Český statistický úřad. Příprava satelitního účtu cestovního ruchu v ČR - 2. Metodické vysvětlivky (1. 11. 2004) [online]. 28. 10. 2006 [cit. 2009-04-06]. Dostupný z WWW: . •

Seznam Encyklopedie - Turkestán [online]. 1996-2009 , 10. 9. 2007 [cit. 200901-08]. Dostupný z WWW: .

•

Veda.cz: Odorik z Pordenone [online]. 12. 11. 2006 [cit. 2009-01-06]. Dostupný z WWW: .

• BOROVIČKA, Michael. „Já, bratr Oldřich, Čech, z Furlánska“ [online]. 3. 3. 2008 [cit. 2009-01-06]. Dostupný z WWW: . • ŠIMKOVÁ, Kamila. Samuel Fritz. Reflex.cz [online]. 25. 7. 2002 [cit. 2009-0106]. Dostupný z WWW: . •

Klub českých turistů [online]. 2005-2006 [cit. 2009-01-06]. Dostupný z WWW: .

•

JANOUCH, Michal. První Čech v Antarktidě [online]. National Geographic Česko, 2007 [cit. 2009-01-06]. Dostupný z WWW: .

•

HEROLDOVÁ, Helena. Narativní metody v díle Barbory Markéty Eliášové, cestovatelky po Japonsku a jihovýchodní Asii ve dvacátých letech 20. století [online]. 23. září 2005 [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: .

• BABORÁKOVÁ, Marie. Miloslav Stingl : cestovatel, etnograf a spisovatel [online]. Spisovatelé.cz, c2009 [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: . 48

• ČÍHALOVÁ, Blanka . Miloslav Stingl: Sex v pěti dílech světa [online]. Sever.cz, 14. 6. 2006 [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: . • BOBŮRKOVÁ, Eva. Pavel Pavel: Muž, který rozchodil sochy moai [online]. [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: . • National Geographic Česko. Lze vyluštit záhady Stonehenge? [online]. 11. 6. 2008 [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: . • DOULÍKOVÁ, Pavlína. Legenda Jizerky - Hnojový dům [online]. [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: . • STŘIHAVKOVÁ, Lenka. JabloneckýDeník.cz : Bez Gustava jako by už Hnoják nebyl. [online]. 8. 1. 2009 [cit. 2009-04-22]. Dostupný z WWW: . • Pojedu z Aljašky do Ohňové země, říká Vítězslav Dostál [online]. [cit. 2009-0419]. Dostupný z WWW: http://www.iopavsko.cz/page/sindex.php?lang=1&menu_id=8&submenu_id=0 &article=12644>. •

CICHA , Vladimír. Smutna zprava [online]. [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: .

• ŘÍHA, Jiří. Na kolech kolem světa všemi kontinenty [online]. 22. 4. 2005 [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: . • FISCHER, Václav. Životopis [online]. c2007-2009 [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: . CK Fischer, a. s., 2005.

49

• CK FISCHER. Informace o Cestovní kanceláři FISCHER, a.s.: : O nás [online]. c2005 [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: http://www.fischer.cz/online/cz/informace/o-nas/>. • CzechTourism. Největší profesní svazy cestovního ruchu zvolily osobnost roku. Stal se jí ředitel CzechTourism David Gladiš [online]. Praha: 3. listopadu 2004 [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: . • FRINDTOVÁ, Eva. Holiday World Award Osobnost cestovního ruchu 2005 [online]. 2. 3. 2006 [cit. 2009-01-20]. Dostupný z WWW: . • COT Busines. Holiday World Award Osobnost cestovního ruchu 2007. Tisková zpráva COT Business 2008. [online]. 2008 [cit. 2009-01-20]. Dostupný z WWW: • COT Business: Osobností cestovního ruchu 2006 je Pavel Hlinka! COT Business News [online]. 04/2007 [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: • AHR ČR. Osobností cestovního ruchu za rok 2008 se stal Václav Stárek [online]. 07 únor 2009 [cit. 2009-01-20]. Dostupný z WWW: . • AHR ČR. Představení asociace [online]. 19 leden 2009 [cit. 2009-01-20]. Dostupný z WWW: . • Tomitour.com. Aktuality: Zájezdy do Egypta pokračují [online]. 20. 1. 2009 [cit. 2009-01-20]. Dostupný z WWW: . ROZHOVORY •

Petra Panušová. Rozhovor s Petrem M. Ulrychem, šéfredaktorem COT Business, se uskutečnil 6. 1. 2009 v 1000 v redakci C. O. T. media, s.r.o. 50

Seznam obrázků • Obrázek 1 - Odorik z Pordenone, Zdroj: HedvábnáStezka.cz http://www.hedvabnastezka.cz/a_image/5871 • Obrázek 2 - Emil Holub, Zdroj: Národní knihovna České republiky http://www.nkp.cz/vystavy/holub/2.jpg • Obrázek 3 - Jiří Hanzelka (vpravo) a Miroslav Zikmund s Tatrou 87, Zdroj: Český rozhlas http://img.radio.cz/pictures/osobnosti/zikmund_hanzelka.jpg • Obrázek 4 - Miloslav Stingl, Zdroj: Osobnosti.net http://www.osobnosti.net/foto/m/miloslav-stingl/89840-20080119102333.jpg • Obrázek 5 – Pavel Pavel, Zdroj: czsk.net http://www.czsk.net/svet/obrazky/pavel.jpg • Obrázek 6 - Václav Fischer, Zdroj: TomiTour.com http://vaclavfischer.tomitour.com/images/tomi/v_fischer.jpg • Obrázek 7 - PhDr. Josef Schütz http://www.cot.cz/images/07_04/c0407_074_0002.jpg • Obrázek 8 - Tomio Okamura http://www.tomio.cz/fotogalerie.htm • Obrázek 9 - Zdeněk Pšenica (předseda Folklorního sdružení ČR) http://tbn2.google.com/images?q=tbn:x15y0I0B1lDv3M:http://www.folklornisdr uzeni.cz/imagebank/562329/250/250/Psenica.jpg • Obrázek 10 - Ing. Pavel Hlinka http://www.cot.cz/cropresize.php?f=./images/08_10/c1008_062_0001.jpg&nocr op&h=120

51

Seznam grafů • Graf 1 - Osobnosti v cestovním ruchu v České republice, názor odborníků, veletrh MADI. Zdroj: Dotazníkové šetření na veletrhu MADI, vlastní výpočty. • Graf 2 - Dotazníkové šetření - studenti oboru Cestovní ruch a regionální rozvoj, VŠE. Zdroj: Dotazníkové šetření na VŠE, vlastní výpočty. • Graf 3 - Dotazníkové šetření – laická veřejnost. Zdroj: PANUŠOVÁ, Petra; PERTILOVÁ, Klára; ŘEZNÍČKOVÁ, Alžběta; SOUKUPOVÁ, Tereza: Osobnosti cestovního ruchu České republiky, Seminární práce do 2CR101. 2006/2007.

52

Přílohy ROZHOVOR Příloha 1 - Petr M. Ulrych, šéfredaktor COT Business

DOTAZNÍKOVÁ ŠETŘENÍ Příloha 2.1 – Odborníci v oboru cestovní ruch – veletrh MADI Příloha 2.2 – Pedagogové v oboru cestovní ruch Příloha 2.3 – Studenti oboru Cestovní ruch a regionální rozvoj

53

Příloha 1 Rozhovor s Petrem M. Ulrychem, šéfredaktorem COT Business Rozhovor se uskutečnil dne 6. 1. 2009 v 1000 v redakci C. O. T. media, s.r.o.; byl nahráván na diktafon a poté doslovně přepsán. Následně byl schválen Petrem M. Ulrychem. Jako šéfredaktor časopisu COT Business máte jistě přehled o současné scéně na poli cestovního ruchu u nás i ve světě. Je možné tvrdit, že se o někom píše více, že se někdo prosazuje, aby se dostal na řádky COT Business a podobně? Kdo je takovou osobností? Určitě to není tak, že by se někdo snažil ukázat v médiích jenom proto, aby ho lidé vnímali jako osobnost cestovního ruchu. Nebo alespoň v našich časopisech tento tlak rozhodně necítím. Je možné, že tomu je trochu jinak v případě médií pro laickou veřejnost – tam snahu o zviditelnění některých odborníků vyloučit nemohu. Kdo je denně vidět v médiích, může být veřejností vnímán jako osobnost příslušného oboru. A to přesto, že s jeho názory nemusí vždy souhlasit ti, kteří se v daném odvětví pohybují a rozumí mu více než laikové. Z hlediska počtu mediálních výstupů mohou být za osobnosti cestovního ruchu považováni třeba pánové Tomio Okamura (mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur), Jaromír Beránek (Mag Consulting), Michal Veber (tajemník Asociace cestovních kanceláří ČR), Jan Papež (mluvčí ACK ČR) nebo Pavel Hlinka (prezident Asociace hotelů a restaurací ČR). A samozřejmě Rostislav Vondruška, ředitel agentury CzechTourism. Jak jsem říkal, pohled odborníka může být jiný. Proto naše vydavatelství již před pěti lety přišlo s anketou Osobnost cestovního ruchu. Komise složená ze zástupců odborné veřejnosti každoročně nominuje ty odborníky, kteří se v uplynulém roce nejvíce zasloužili o rozvoj oboru, a z těchto nominovaných je pak ve druhém kole zvolen absolutní vítěz. Ke slavnostnímu vyhlašování výsledků dochází během veletrhu Holiday World, letos již počtvrté ponese tato cena název Holiday World Award. V minulých ročnících této prestižní ankety zvítězili pánové David Gladiš (tehdejší ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism), Viliam Sivek (majitel EuroAgentur

54

Hotels & Travel a člen představenstva ACK ČR), Pavel Hlinka (prezident AHR ČR) a Rostislav Vondruška (ředitel agentury CzechTourism). Považujete výherce Holiday World Award Osobnost cestovního ruchu za skutečné osobnosti? Já osobně určitě ano. Jaká kritéria by měla osobnost cestovního ruchu obecně splňovat? Obecně si myslím, že člověk, který by - byť nevědomky – v očích veřejnosti aspiroval na toto ocenění, se musí snažit být přínosem nejen pro svoji firmu, ale obecně pro celý obor. To znamená, že jeho činnost by měla směřovat k posunu oboru někam dál. Příkladem z poslední doby budiž pan Sivek, který má nejen úspěšnou vlastní firmu zabývající se incomingovou turistikou a ubytováním, ale současně je velice aktivní v profesních sdruženích. To jsou spolky, které „kopou“ také za zájmy ostatních podnikatelů. Nebýt jeho a jemu podobných, význam cestovního ruchu u nás by byl mnohem nižší. Byla práce v cestovním ruchu Vaším snem? Jak jste se dostal k pozici šéfredaktora COT Business? Nenazval bych to „snem“, ačkoli je pravdou, že mě už na základní škole bavila literatura a český jazyk, bavilo mě psát. Zároveň bylo vždy mým koníčkem cestování. Když jsem po střední škole hledal, jakým směrem upřít svoji pozornost, jednou z prvních voleb byla Vysoká škola ekonomická. Vystudoval jsem obor cestovní ruch jako vedlejší specializaci. Souběžně jsem pracoval v nejmenovaném pražském rádiu jako moderátor a také jsem přispíval do novin, bavila mě práce v médiích. Uplatnění jsem pak hledal v cestovním ruchu, ideálně ve spojení s marketingem či public relations. Po škole jsem bohužel žádnou adekvátní nabídku nedostal. Zhruba po dvou letech jsem ale nastoupil jako asistent tiskového mluvčího do cestovní kanceláře ČEDOK, po necelém roce jsem pak agendu spojenou s vnitřní a vnější komunikací firmy kompletně převzal. Tam se vlastně mé dvě záliby spojily – pracoval jsem v cestovním ruchu a zároveň s médii. Tím byla moje kariéra jasně daná. Od roku 2001 pracuji v redakci C. O. T. media. Původně jsem nenastupoval jako šéfredaktor COT business, byl jsem vedoucím projektů Travel Service Magazine, Orea 55

Hotels Revue a Meždunarodnyje Mosty, současně ale také redaktorem COT business. Šéfredaktorem tohoto měsíčníku jsem od prosince 2004. Jaká byla Vaše očekávání od práce v cestovním ruchu? Přišla nějaká deziluze, zklamání nebo naopak příjemné překvapení? Naplňuje Vás toto zaměstnání? Myslím si, že jsem měl díky studiu cestovního ruchu poměrně slušnou představu, jak to v oboru chodí a co od něj mohu očekávat, takže o příjemném nebo nepříjemném překvapení v podstatě nemůže být řeč. A jestli mne práce naplňuje? Odpověď je nabíledni. Během své praxe jsem rychle zjistil, že činnost, která mě nebaví, nejsem schopen dělat dlouhodobě - a jak jsem říkal, ve vydavatelství pracuji už přes sedm let… Jak hodnotíte současné trendy a překážky v cestovním ruchu? Myslíte si, že je Česká republika atraktivní destinací? Všechny trendy v České republice určitě nejsou pozitivní, ale na druhou stranu není všechno tak černé, jak to může někdo prezentovat. V současné době je znát pokles zejména příjezdové turistiky, a to vlivem mnoha faktorů, včetně globální finanční krize nebo vývoje kurzu tuzemské měny. Pravděpodobně hraje roli také konkurence některých nových destinací východněji od našich hranic. Přesto si myslím, že cestovní ruch České republiky obecně směřuje dobrým směrem a pomine-li během tohoto roku finanční krize (jak někteří předpovídají), dá se očekávat oživení. Česká republika je podle mého soudu velice atraktivní destinací. Otázka druhá je, zda její atraktivity umíme efektivně propagovat a prodat. To by byl námět na samostatný rozhovor. Stejně jako kvalita služeb, která mnohde ještě stále pokulhává. Neztotožňuji se ale s názorem některých odborníků, že jsou u nás obecně služby na velmi špatné úrovni. Samozřejmě jsou podniky na špičkové světové úrovni; stejně jako se najdou podniky, u kterých člověk přemýšlí, jak je vůbec možné, že ještě fungují. Ale nemyslím si, že by v tomto ohledu byla Česká republika výjimkou. Díky svým zaměstnáním jsem toho hodně nacestoval – troufám si tvrdit, že jsem projel přes půlku světa – a poznal jsem, že takováto situace je všude na světě. Také musíme rozlišovat mezi Prahou a regiony. Pravdou je, že v některých regionech může být problémem jazyková vybavenost ve službách, někde stále ještě chybí dostačující turistická infrastruktura a ani přístup personálu není úplně ideální.

56

Myslíte si, že je cestování pro odborníka v cestovním ruchu důležité? Určitě – pokud chce mít člověk přehled, bez cestování se neobejde. V době internetu někdo může namítnout, že se dá všechno během pěti minut najít na počítači. Já však věřím, že není nad osobní zkušenost. Jaký motiv podle Vás převažuje v současné době? Které destinace jsou nejatraktivnější? Podle mého názoru převažují dva hlavní motivy, a sice rekreace – tedy klasická dovolená u moře, případně na horách – a poznávací turistika. Nicméně vzhledem k tomu, že se cestování stává dostupnější, má tuto zkušenost stále více lidí. Ti, kteří se již nabažili těchto klasických forem, začnou po čase toužit po nových zážitcích. Roste proto i počet zkušených cestovatelů, kteří hledají minoritní formy turistiky, jako například gurmánskou turistiku, dobrodružné cesty, kulturní turistiku, ekologickou turistiku a další. Tyto formy cestovního ruchu jsou na vzestupu zejména ve vyspělých evropských a zámořských zemích. Adekvátně této poptávce roste přirozeně i počet těch, kteří tyto služby nabízejí. Popularita destinací je v dlouhodobém měřítku ustálená, číslem jedna je už mnoho let Francie. Co se týče destinací souvisejících s novými trendy, jsou jimi zpravidla tradiční oblasti, v nichž se cestovní kanceláře snaží přilákat nové zákazníky například nabídkou adrenalinových atrakcí. Na druhé straně jsou i nové destinace, kde se cestovní ruch začal rozvíjet díky poptávce po zmíněných nových produktech. Příkladem může být třeba argentinská Ushuaia, označovaná občas jako „konec světa“. Jde o nejjižnější město na zemi a výchozí bod pro stále častější expedice do Antarktidy. Máte nějakou představu o budoucím vývoji cestovního ruchu v České republice? Obecně si myslím, že v České republice bude v nadcházejících letech hrát větší roli než dosud domácí cestovní ruch. Nahrává tomu finanční krize – lidé méně utrácejí a cestují na kratší vzdálenosti – a také neustále rostoucí spektrum a kvalita služeb u nás. Zařízení typu libereckého Centra Babylon, která v současnosti vyrůstají, mají v domácím cestovním ruchu ještě velkou budoucnost. Jisté ale je, že Češi se asi nikdy nevzdají cest k moři. Touha po dovolené u moře je u obyvatel z vnitrozemí přirozená. Pokud jde o příjezdovou turistiku, věřím v její oživení. Bude to ovšem vyžadovat invenci 57

poskytovatelů služeb a také investice do propagace a prodeje. A souhlasím také s tím, že budoucnost cestovního ruchu u nás spočívá mimo jiné v kongresové turistice, správná je nejspíš také orientace na turistiku golfovou. Co byste vzkázal studentům cestovního ruchu? Měli by dávat pozor na to, co se ve škole učí. Určitě se vyplatí věnovat pozornost i tomu, co se na první pohled může jevit jako zbytečné – v praxi se totiž často ukáže, že člověk měl během studií poněkud zkreslené představy o tom, co bude a nebude v životě potřebovat. Zároveň by měli využít každé šance vycestovat a ověřit si na vlastní oči to, čemu se ve škole naučili. A nezapomínejte na praxi! V době, kdy já jsem studoval, byla provázanost teorie s praxí relativně nízká a všichni volali po zlepšení. V dnešní době se zdá, že jsou možnosti praxí – i těch zahraničních – mnohem lepší. Bez znalostí a dovedností získaných ve škole se člověk neobejde, ovšem praxi nelze ničím nahradit. Rozhodně nechci snižovat význam výuky, ale ze zkušenosti musím říct, že půl roku praxe může člověku v jistých ohledech dát víc, než rok proležený nad skripty.

58

Příloha 2. 1 – Odborníci v oboru cestovní ruch, veletrh MADI

Odpovědi - nikdo - nikdo nevím Attl Pavel (prorektor Vysoké školy hotelové) Beránek Jaromír (MAG Consulting) Dach Karel (TERIS a.s.) Foltýn Miroslav (Asociace turistických informačních center ČR) Holub Emil Honek Zdeněk (CK Vítkovice Tours)

Důvod Kdo se propaguje v médiích, není osobností. celkem 5x Velká pomoc - rozvoj lázní v Klášterci nad Ohří. Odborník v cestovním ruchu, články a statistiky. Odborník na kongresovou turistiku, velmi vzdělaný, ovládá až 6 jazyků. Hluboké znalosti, dlouhodobé zkušenosti, rozvoj cestovního ruchu. Cestovatel. Je spoluautorem zákonů o cestovním ruchu, pracuje v oboru mnoho let. Jako první český občan získal v Chorvatsku ocenění Osobnost cestovního ruchu 2006.

Honek Zdeněk (CK Vítkovice Tours) Horáková Milada (Fertour) Jančura Radim (Student Agency)

Nové produkty, zdarma prohlídky pro děti apod.

Jančura Radim (Student Agency)

Výrazně zvedl kulturní cestování - neustále zkvalitňuje nové oblasti v přepravě osob včetně možnosti studia jazyků.

Jarolímková Liběna (VŠE, katedra cestovního ruchu)

Vychovává nové odborníky.

Jarý Ladislav (CK Victoria) Jarý Ladislav (CK Victoria) Jarý Ladislav (CK Victoria) Kellner Pavel (CK Kellner) Krč Petr (CK Atis) Okamura Tomio (mluvčí AČCKA) Okamura Tomio (mluvčí AČCKA) Okamura Tomio (mluvčí AČCKA) Pokorný Michael (CK Kudrna)

Založil své vlastní impérium - soukromou CK.

Skvělé služby a výborné ceny.

Výborný fokus na zaměření trhu a vysoké pracovní nasazení. Dokázal vybudovat fungující CK. Pro jeho manažerské schopnosti. Seriózní, spolehlivý, pracovitý, organizačně schopný. Otec moderního domácího cestovního ruchu. Dovednost mluvit, je vidět. Má šikmé oči. Propaguje ČR v zahraničí. Podnikal v tomto oboru cestovního ruchu již před 1989, má pořád lepší nápady, průkopník v této oblasti. 59

Sivek Viliam (EuroAgentur Hotels & Travel) Šafařík Radek (CK Invia.cz)

Velká osobnost CK Invia.cz.

Vajner Miloš (tvůrce Centra Babylon v Liberci)

Nepropaguje jen své zábavní centrum a hotel, ale celý Liberecký kraj (snaha, výroba propagačních materiálů, společné výstavy, spolupráce s mnohými asociacemi).

Nikdy se nevzdává.

Příloha 2.2 – Pedagogové v oboru cestovní ruch Pedagog Ing. Lena Mlejnková

Ing. Jana Valentová

Osobnost

Povolání

Důvod Pracuje již 30 let v oboru, generální ředitel výborný ekonom a manažer, Ing. Josef a předseda diplomatická funkce, Krůžela, CSc. představenstva a.s. přednáší na Střední hotelové Lázně Luhačovice škole. Věnuje se problematice hygieny v oblasti pohostinství. Vlastní pivnice předseda v Praze, v nichž nabízí na 23 Gastronomické sekce druhů piva. Majitel Minipivovaru a restaurace HOREKA ČR, Aleš Dočkal Sdružení podnikatelů Pivovarský dům v Praze. v pohostinství O své zkušenosti se ochotně a cestovním ruchu dělí s ostatními odborníky v cestovním ruchu. Velmi pilný ve své firmě + přínos oboru. generální ředitel Obětavá práce pro lázně Eduard Bláha Léčebných lázní Jáchymov, přínos oboru. Jáchymov Za zájmy AHR ČR lobbuje prezident AHR ČR, v parlamentu. Významně se generální ředitel podílí nejen na rozvoji Ing. Pavel zahraničního oboru hotelnictví, ale také Hlinka hotelového řetězce na oboru cestovního ruchu Intercontinental jako takového. Velmi oblíbený mezi profesionály. Profesionál "každým majitel EuroAgentur coulem", jeho projevy "mají Hotels & Travel šťávu". Velmi pevné Viliam Sivek a člen představenstva postavení v oboru ACK ČR hotelnictví, nebojí se kritiky a nových nápadů.

60

doc. Ing. Jarmila Indrová, CSc.

Ing. Jaromír Beránek

ředitel MAG Consulting

Jako žák Ing. Milana Liona pracoval v 90. letech na Ministerstvu obchodu. Je velmi pracovitý, účastní se řady konferencí. Předává výsledky analýz veřejnosti.

Ing. L. Vaiglová

členka tehdejšího Vládního výboru pro cestovní ruch, tehdejší ředitelka Tourfilmu, tehdejší zástupkyně ČEDOKu

Spolu se svým manželem Ing. Milanem Lionem se zasloužili o rozvoj cestovního ruchu na našem území v 90. letech.

Petr Krč

ředitel CK Atis

doc. Ing. Vlasta Malá, CSc.

Katedra cestovního ruchu, VŠE Praha

Ing. Zdenka Petrů

odborná asistentka, Katedra cestovního ruchu, VŠE Praha

61

Rozvíjí svoji firmu, odborník v marketingu. Své poznatky a zkušenosti vnáší do praxe, dělí se o ně s ostatními odborníky. Výborný metodický pedagog s přirozeným respektem u studentů, snaha o profesní růst kolegů na katedře. Vychovala celou řadu úspěšných manažerů v oboru. Českou republiku zastupuje v mezinárodních komisích, které pracují na terminologii v cestovním ruchu CEN-TC (Technical Committe) 328 Služby cestovního ruchu, ISO-TC (Technical Commitee) 228 Služby cestovního ruchu jako expert. Své bohaté praktické zkušenosti předává studentům na VŠE Praha a podílí se na vědecko-výzkumné práci Katedry cestovního ruchu. Úzce spolupracuje s hospodářskou praxí a podílí se na vzdělávacích programech pro praxi.

MgA. Ing. Tereza Raabová

Ing. Alena Hellerová

ředitelka odboru služeb na ČSÚ

Ing. Karel Doubek

ředitel hotelu Adria Praha

drobní podnikatelé

62

Jako ředitelka odboru zabývajícího se statistikou cestovního ruchu přispěla k úspěšnému sestavení Satelitního účtu cestovního ruchu, ke sladění statistiky s metodikou Eurostatu a zkvalitnění vykazovaných údajů. Prostřednictvím pracovní skupiny pro statistiku reaguje na požadavky praxe. Bohaté zkušenosti předává studentům na VŠE Praha. V roce 2008 získal hotel Adria Praha evropskou certifikaci ekologických služeb, za svoji činnost byl oceněn na výroční konferenci AHR ČR cenou Green manažer roku 2008. Tito lidé s nasazením mnoha energie, času i peněz pomáhají rozvíjet cestovní ruch v odlehlých lokalitách, a to někdy i v kombinaci se záchranou kulturních a přírodních památek, v souladu s principy udržitelného cestovního ruchu. Tito lidé většinou nejsou žádní akademici a studovaní odborníci na cestovní ruch, přesto mají naprosto zásadní význam pro celý mikroregion svého působení. Velký potenciál mají především aktivity, které mají přesah do dalších oborů jako je vzdělávání a kultura, případně i různé komerční aktivity. Konkrétní příklady: zámek a krčma v Dětenicích, Horní hrad (Hauenštejn) - Pavel Palacký, zámek Nové Hrady, síť vinařských stezek na Jižní Moravě...

Příloha 2.3 – Studenti oboru Cestovní ruch a regionální rozvoj Osobnost Fischer Václav Fischer Václav Fischer Václav Fischer Václav Fischer Václav Jančura Radim Jančura Radim

Důvod V minulosti vlastnil jednu z největších a nejznámějších CK, dodnes je jeho jméno značkou, v cestovním ruchu podniká dál. Jako první začal létat na Kanárské ostrovy, odvážný podnikatel. První osobnost spojená s cestovním ruchem, kterou jsem v médiích zaznamenala. Nechybí mu odvaha posunout obor někam dál. Osobní vzor, jeho CK jako první létala na Kanárské ostrovy vlastními letadly. Dobrý člověk, nadšený pro svou práci. Dokázal během krátké doby vybudovat prosperující společnost Student Agency, která poskytuje nespočetně služeb. Dokázal se velmi rychle vypracovat z malé společnosti a poskytuje mnoho kvalitních služeb v cestovním ruchu pro široké spektrum zákazníků.

Jelínek Otto Lion Milan

Zasloužil se o rozvoj cestovního ruchu v ČR v 90. letech 20. století.

nevím nevím nikdo Okamura Tomio Okamura Tomio Okamura Tomio Okamura Tomio Okamura Tomio Okamura Tomio Okamura Tomio Okamura Tomio Okamura Tomio Okamura Tomio Vondruška Rostislav

Nikdo se nepokusil o vytvoření a implementaci zásad zeleného turismu do cestovního ruchu České republiky. Stále se o něm mluví. Nejvíce vystupuje v médiích - je nejvíce "vidět". Často se vyjadřuje v novinách. Součást významné asociace, komunikace - informování veřejnosti. Jediný, koho zná i "neodborná" veřejnost. Je nejvíc vidět a slyšet, vyjadřuje se médiím ke všem událostem a je jako polo - Japonec dobře zapamatovatelný. Je vidět, říkali jsme si o něm na přednáškách. Podílí se na budování obrazu ČR mezi Japonci, kteří patří mezi turisty se specifickými požadavky. Veřejně však propaguje spíše vlastní osobu. Schopný člověk s rozumnými názory a velkým přehledem. Popularizuje obor cestovního ruchu. Velkým dílem přispívá k rozvoji cestovního ruchu v ČR a zvýšení povědomí o ČR v zahraničí. Stal se také Osobností cestovního ruchu roku 2007.

63