VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2012
Alena Nakládalová
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Hlavní specializace: Cestovní ruch
Nový trend cestovního ruchu – Youth Travel
Diplomová práce Vypracovala: Bc. Alena Nakládalová Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Jarmila Indrová, CSc.
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé diplomové práce paní doc. Ing. Jarmile Indrové, CSc. za čas, který mi věnovala při zpracovávání diplomové práce a za cenné připomínky.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Nový trend cestovního ruchu - Youth Travel“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne ……………...
………………….. Podpis
Osnova Úvod............................................................................................................................................ 7 1 Definice Youth Travel a jeho odlišnosti od jiných segmentů cestovního ruchu.................... 9 1.1 Definice Youth Travel .................................................................................................... 9 1.2 Odlišnosti Youth Travel od jiných segmentů cestovního ruchu ................................... 11 1.2.1 Vysoký stupeň mobility ......................................................................................... 12 1.2.2 Rozpočet ................................................................................................................ 13 1.2.3 Doba pobytu ........................................................................................................... 14 1.2.4 Komplexnost důvodů pro cestování....................................................................... 15 2 Cestovní ruch a Youth Travel .............................................................................................. 16 2.1 Mladí cestovatelé v cestovním ruchu ............................................................................ 16 2.1.1 Poptávané produkty a vykonávané aktivity v cestovním ruchu............................. 16 2.1.2 Plánování cest ........................................................................................................ 19 2.1.3 Doprava .................................................................................................................. 21 2.1.4 Ubytování ............................................................................................................... 22 2.1.4.1 Hostely a další typy hromadných ubytovacích zařízení pro mladé .............. 22 2.1.4.2 Couchsurfing ................................................................................................ 23 2.2 Formy Youth Travel...................................................................................................... 24 2.2.1 Vzdělávací pobyty ................................................................................................. 24 2.2.2 Dobrovolnické pobyty ........................................................................................... 25 2.2.3 „Work and travel“ programy ................................................................................. 27 2.2.4 Kulturní výměny .................................................................................................... 28 2.2.5 Sportovní a dobrodružný cestovní ruch ................................................................. 28 3 Přínosy Youth Travel, jeho bariéry a faktory ovlivňující jeho vývoj .................................. 30 3.1 Přínosy Youth Travel .................................................................................................... 30 3.1.1 Přínosy pro společnost ........................................................................................... 30 3.1.2 Přínosy pro navštívené destinace ........................................................................... 31 3.1.3 Přínosy pro samotné mladé cestovatele ................................................................. 31 3.2 Bariéry pro cestovní ruch mladých cestovatelů ............................................................ 32 3.3 Faktory ovlivňující vývoj Youth Travel ....................................................................... 33 3.3.1 Instituce zabývající se segmentem Youth Travel .................................................. 34 3.3.2 Vládní politika a strategie oficiálních turistických agentur ................................... 35 4 Mladí cestovatelé ve vztahu k ČR........................................................................................ 37 4.1 Úvod k dotazníkovému šetření ..................................................................................... 37 5
4.2 Potenciál ČR k rozvoji Youth Travel ............................................................................ 39 4.2.1 Nabídka atraktivit a produktů pro mladé cestovatele ............................................ 46 4.2.2 Doprava .................................................................................................................. 49 4.2.2.1 Doprava do ČR ............................................................................................. 49 4.2.2.2 Doprava po ČR ............................................................................................. 50 4.2.3 Možnosti ubytování mladých cestovatelů v ČR .................................................... 51 4.2.3.1 Hostely a turistické ubytovny ....................................................................... 51 4.2.3.2 Couchsurfing ................................................................................................ 53 4.2.4 Volunteering v ČR ................................................................................................. 55 4.2.5 Možnosti studia v ČR, výměnné programy ........................................................... 57 4.2.5.1 Erasmus ........................................................................................................ 58 4.2.5.2 International Week ....................................................................................... 61 4.2.6 Další formy Youth Travel v ČR............................................................................. 61 4.2.6.1 Pracovní pobyty v ČR .................................................................................. 61 4.2.6.2 Aktivní dovolená v ČR ................................................................................. 62 4.3 Strategie pro zvýšení návštěvnosti destinace Česká republika mladými cestovateli .... 63 5 Olomoucký kraj, jeho potenciál pro rozvoj Youth Travel a návrh nového produktu pro Youth Travel ........................................................................................................................ 66 5.1 Destinace Olomoucký kraj ............................................................................................ 66 5.1.1 Střední Morava....................................................................................................... 66 5.1.2 Jeseníky .................................................................................................................. 68 5.2 Přístup k segmentaci a zvolená strategie....................................................................... 69 5.3 Produkt „Youth Forward“ – „Mládí vpřed“ .................................................................. 70 5.3.1 Program .................................................................................................................. 71 5.3.2 Cena produktu ........................................................................................................ 72 5.3.3 Propagace produktu ............................................................................................... 72 Závěr ......................................................................................................................................... 74 Použitá literatura ....................................................................................................................... 76 Klasická ................................................................................................................................ 76 Elektronická .......................................................................................................................... 77 Seznam obrázků ........................................................................................................................ 85 Seznam grafů ............................................................................................................................ 86 Přílohy....................................................................................................................................... 87 Příloha č. 1: Dotazník pro mladé cestovatele ....................................................................... 87 Příloha č. 2 ............................................................................................................................ 91 6
Úvod Mladí lidé dnešní doby dosahují vyššího vzdělání, mají lepší přístup k informacím a jsou více mobilní než kdy předtím. Nejen tyto faktory přispívají k rozvoji nového trendu tzv. Youth Travel neboli cestování mladých, který je v současnosti jeden z nejrychleji se rozvíjejících trhů světového cestovního ruchu. Cestování sehrává čím dál větší roli v životech mladých lidí, kteří vyjíždějí do vzdálenějších destinací, hledají nové druhy zážitků, utrácejí více peněz a jejich motivem je touha
po poznání,
zábava
a
dobrodružství.
Přispívají
tak
k ekonomickému
a společenskému rozvoji navštívených destinací, k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu a zodpovědného turismu, a také k rozvoji vlastní osobnosti. Cílem této diplomové práce je zanalyzovat současný trend cestovního ruchu v podobě mladých cestovatelů, zjistit jejich potřeby a očekávání a doporučit tak destinacím a podnikům cestovního ruchu zvolit vhodnou politiku k získání tohoto segmentu cestovního ruchu. Dílčím cílem této práce je analýza současného stavu Youth Travel na českém trhu a potenciálu zahraničních mladých cestovatelů k návštěvě České republiky. V návaznosti na výsledky těchto šetření bude cílem práce průzkum produktů českých měst, regionů a podniků cestovního ruchu zaměřených na Youth Travel a navrhnutí nové strategie pro rozvoj tohoto trendu v ČR. Téma Youth Travel je v současné zahraniční literatuře detailně zpracováno. Studie a výzkumy na toto téma jsou k nalezení v článcích odborných časopisů i na webových stránkách UNWTO a WYSE Travel Confederation. Literatura v českém jazyce naopak neexistuje téměř žádná. V současnosti je možno naleznout pouze krátké zprávy v rámci aktualit některých časopisů či na webových stránkách agentury CzechTourism. Tato diplomová práce bude mít jakožto jedna z prvních prací na toto téma v českém jazyce se zaměřením na český trh význačné postavení. Teoretická část této práce bude vycházet z již vypracovaných průzkumů a studií na téma Youth Travel. Bude v ní vysvětleno, co to Youth Travel je a jak se liší od jiných forem cestovního ruchu. Dále zde budou rozebrány cesty mladých cestovatelů a uvedeny jejich základní znaky. Nakonec budou v teoretické části zanalyzovány přínosy segmentu Youth Travel pro společnost, pro navštívené destinace a pro samotné mladé cestovatele a dále bariéry a faktory rozvoje tohoto trhu.
7
Praktická část práce bude vycházet z teoretické části a tedy z předpokladu, že Youth Travel je trendem současného trhu cestovního ruchu, a že má tedy potenciál vývoje i v ČR. Dále bude vycházet z hypotézy, že mladí cestovatelé v dnešní době preferují destinace mimo Evropu, a proto se v současnosti nepozoruje nárůst zájmu mladých cestovatelů o návštěvu naší země. V případě, že se potvrdí tato hypotéza, budou v závěru práce poskytnuty návrhy na zlepšení managementu destinací a doporučení k přilákání mladých cestovatelů do ČR. V případě, že bude hypotéza vyvrácena, bude v závěru navrhnuto řešení, jak uspokojit současnou poptávku, vytvořit nové produkty, aby si zájem Youth Travel ČR udržela. V práci bude při zjišťování očekávání mladých cestovatelů a jejich motivace k návštěvě ČR použita metoda dotazníkového šetření. Další metodou bude empirický výzkum na internetu a v médiích zaměřený na zjištění současné nabídky produktů a služeb pro mladé cestovatele v ČR. Dále budou v práci zapojeny jiné vědecké metody jako analýza potenciálu ČR pro rozvoj Youth Travel, komparace nabídky ČR s jinými zeměmi, závěry práce potom budou určeny na základě zobecnění a dedukce.
8
1 Definice Youth Travel a jeho odlišnosti od jiných segmentů cestovního ruchu 1.1 Definice Youth Travel Dnešní generace mladých lidí je více informovaná, mobilní a podnikavá, než byly generace předešlé.1 Mladí lidé vyhledávají místo nákupu produktů vlastní potřeby spíše uspokojení z činností, na které si šetří úspory.2 Jednou z takovýchto aktivit je i cestování, které získává u této věkové skupiny čím dál větší popularitu. Jelikož mladí lidé od cestování očekávají jiné zážitky, konzumují jiné produkty a jezdí do určitých destinací za jiným účelem než ostatní segmenty cestovního ruchu, vzniká tak nový segment cestovního ruchu Youth Travel neboli „mladí cestovatelé“. Již v roce 1991 uvedla Světová organizace cestovního ruchu (tehdejší WTO, dále jen UNWTO), že každý šestý přijíždějící návštěvník do všech destinací na světě je mladý cestovatel.3 Dle Federace mezinárodních organizací mladých cestovatelů (dále jen FIYTO)4 je dnes podíl mladých cestovatelů na světových mezinárodních příjezdech 25 % a je to jeden z nejdynamičtějších segmentů na trhu. Navzdory rostoucímu významu mladých cestovatelů není v současné době ve většině zemí světa Youth Travel rozpoznáván jako samostatný segment, ale pouze jako trend cestovního ruchu. Dle UNWTO (2008)5 má všal tento trend do roku 2020 velký potenciál růstu, proto se ve spojení s Youth Travel bude v této diplomové práci již objevovat i slovo segment či trh. S rostoucím významem Youth Travel se také zvyšuje mezinárodní zájem o tento segment a narůstá počet studií na toto téma. Richards a Wilson (2005)6 uvádí, že již v roce 1991 UNWTO uveřejnila statistickou definici Youth Travel, ve které určuje věkovou hranici tohoto segmentu na 15-29 let. Již o rok později se ale dle Richardse a Wilsonové 1
World Tourism Organization & World Youth Student & Educational Travel Confederation. The Power of Youth Travel. Madrid : World Tourism Organisation, 2011, s. 2. 2 MOISA, C. O. Aspects of the Youth Travel Demand. Annales Universitatis Apulensis Series Oeconomica. 2010, 12, 2, s. 575. 3 World Toursim Organisation. International Conference on Youth Tourism: Final Report, New Delhi, 1991, s. 13. 4 World Tourism Organisation. Youth Travel Matters : Understanding the Global Phenomenon of Youth Travel. Madrid : World Tourism Organisation, 2008. ISBN 978-92-844-1239-6. s. 2. 5 World Tourism Organisation. Youth Travel Matters : Understanding the Global Phenomenon of Youth Travel. Madrid : World Tourism Organisation, 2008. ISBN 978-92-844-1239-6. s. 51. 6 RICHARDS, G., WILSON, J. Youth tourism: Finally Coming of Age?. In: NOVELLI, M., Niche tourism: contemporary issues, trends and cases. Amsterdam: Elsevier Butterworth-Heinemann, 2005, s. 39. ISBN 978-80-7506-613-31.
9
(2005) upravuje věková hranice na 15-25 let. Tato definice nebyla ovšem konečná, jelikož se ohledně věku a dalších charakteristik segmentu mladých cestovatelů vedou neustálé debaty a definice se mění. Při určování základních charakteristik Youth Travel je tedy třeba vycházet z nejaktuálnější literatury a pro potřeby této diplomové práce bude tento trend definován následovně: 1. věk mladých cestovatelů Názory na věk segmentu mladých cestovatelů jsou, jak již bylo uvedeno výše, různé. Obecně by se dalo říci, že tento trh tvoří mladí lidé ve věku 15 až 26 let s tím, že věkové hranice jsou velmi pohyblivé.7 Dle definice UNWTO patří do Youth Travel i lidé do 29 let, přičemž se tato hranice neustále posouvá s rostoucí tendencí mladých lidí prodlužovat studium, odkládat nástup do zaměstnání a založení rodiny. 8 Jelikož se dle průzkumů Richardse (2003 a 2007)9 ukázalo, že více jak 60 % zástupců této skupiny je ve věku 20-25 let, bude tato kategorie považována za hlavní zdroj informací pro praktickou část této diplomové práce. Dále stejné průzkumy prokázaly zvyšující se podíl lidí ve věku 26-29 let, počet lidí do 20 let zaznamenal mezi roky 2003 a 2007 také mírný nárůst. Z uvedeného vyplývá, že mladí cestovatelé jsou tedy lidé ve věku 15-29 let. V případě, kdy člověk odpovídá ostatním charakteristikám mladého cestovatele, bude moci být zařazen mezi Youth Travel, ačkoliv nespadá do této věkové kategorie. 2. vzdělanost Pro segment mladých cestovatelů je charakteristický vyšší stupeň vzdělanosti. Toto tvrzení vychází z průzkumu WYSE (World Youth Student & Educational Travel Confederation) Travel Confederation10, jehož zjištěním bylo, že 80 % mladých cestovatelů disponuje nějakým druhem vyšší kvalifikace. Dále průzkum ukázal, že se mezi zástupci Youth Travel nachází také velký počet stále studujících lidí, přičemž 70 % z nich je v prvních třech letech svých studií. Z tohoto důvodu se někdy Youth Travel zaměňuje s tzv. Student Travel neboli cestováním studentů. Z výše uvedeného je však jasné, že se nejedná o stejný pojem, jelikož do Youth Travel spadají i lidé, kteří vyšší studium již dokončili nebo se na něj teprve chystají. 7
World Tourism Organisation. Youth Travel Matters : Understanding the Global Phenomenon of Youth Travel. Madrid : World Tourism Organisation, 2008. ISBN 978-92-844-1239-6, s. 2. 8 World Tourism Organisation. Youth Travel Matters : Understanding the Global Phenomenon of Youth Travel. Madrid : World Tourism Organisation, 2008. ISBN 978-92-844-1239-6, s. 2. 9 RICHARDS, G., WILSON, J. Today’s Youth Travellers: Tomorrow’s Global Nomads. New Horizons in Independent Youth and Student Travel, Amsterdam: International Student Travel Confederation, 2003, s. 9. 10 RICHARDS, G. New Horizons II: The Young Independent Traveller. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2007, s. 6.
10
3. pracovní zařazení Jelikož 70 % mladých cestovatelů je stále studenty, je jasné, že jejich zařazení do pracovního procesu je možné jen díky krátkodobým brigádám či pracím na poloviční úvazek. 70 % mladých cestovatelů do 26 let je nezaměstnaných.11 Z toho vyplývá, že ačkoliv již studium dokončili, nevykonávají žádnou dlouhodobě výdělečnou činnost. Ti, kteří již mají nějaký druh pracovního poměru, jsou ale většinou schopni z nějakého důvodu činnost přerušit či zaměstnání úplně opustit. Z uvedeného je jasné, že mladí cestovatelé nenastupují do povolání, které by chtěli vykonávat po většinu svého života, a nástup do pracovně aktivního života na úkor cestování a užívání si odkládají. Pro úplnost je nutné si uvědomit, které skupiny lidí mezi mladé cestovatele nepatří. Těmi jsou například lidé po střední či vysoké škole, kteří již nastoupili výkon trvalého povolání či založili rodinu a neplánují tedy cesty typické pro Youth Travel. Dále sem nepatří mladí lidé s ukončenou střední školou či učilištěm, kteří nehodlají ve studiu dále pokračovat a vzdělávat se. Důvodem je nevyhovění druhé podmínce zařazení mezi mladé cestovatele, a to dosažení vyššího vzdělání. Nicméně je třeba si uvědomit, že k určení, zda jedinec patří do segmentu Youth Travel, je nutné přistupovat individuálně na základě jeho chování v cestovním ruchu. Dle zprávy CzechTourismu12 je s mladými cestovateli úzce spojen výraz Gap Year neboli „přelomový rok“. Tento pojem pochází z Velké Británie a donedávna byl spojen s rebelským chováním mladých lidí vyjadřující vzpouru proti tehdejšímu státnímu zřízení a inspirující se cestami hippie.13 Dnes se tímto termínem má na mysli doba po skončení určité fáze studia (před nástupem na bakalářský, magisterský či doktorandský stupeň vysoké školy), před startem profesní kariéry či při změně zaměstnavatelů. Tuto dobu mladí cestovatelé využívají k cestování, a tedy i „hledání sama sebe“.
1.2 Odlišnosti Youth Travel od jiných segmentů cestovního ruchu Z uvedených charakteristik mladých cestovatelů je jasné, že se při cestování budou chovat odlišně než ostatní segmenty cestovního ruchu a preferovat jiné produkty. Hlavní znaky, které mladé cestovatele odlišují od ostatních druhů poptávky v cestovním ruchu, jsou uvedeny v podkapitolách níže. 11
RICHARDS, G., WILSON, J. Today’s Youth Travellers: Tomorrow’s Global Nomads. New Horizons in Independent Youth and Student Travel. Amsterdam: International Student Travel Confederation, 2003, s. 9. 12 ŠINDELÁŘOVÁ, L. Mladí cestovatelé. In: CzechTourism [online]. Praha, 26. září 2008 [cit. 2011-15-11]. Dostupné z WWW: 13 SIMPSON, K. Dropping Out or Signing Up? The Professionalisation of Youth Travel. Antipode. 2005, 37, 3, s. 447. ISSN 0066-4812.
11
1.2.1 Vysoký stupeň mobility Za dobu, kdy se mladí lidé řadí do segmentu Youth Travel, si budují tzv. cestovatelskou kariéru, během níž navštíví až přes desítky destinací.14 Na začátku jejich kariéry cestují do destinací nacházejících se blíže jejich vlastní zemi. Například Evropané tedy nejprve procestují země nacházející se v Evropě. Průzkumy ukázaly, že více jak polovina mladých cestovatelů navštívila severní a jižní Evropu, více jak 40 % pak Severní Ameriku a východní Evropu. Tyto destinace se potom řadí mezi ty, kam se mladí cestovatelé během své kariéry vrací. Jsou to tedy tzv. destinace s opakovanými návštěvami. Jelikož nejsou mladí cestovatelé tolik vázaní časem jako jiné segmenty cestovního ruchu, mohou si dovolit cestovat i do vzdálenějších destinací na delší časový úsek.15 Tyto destinace jsou tzv. „destinace pro cestu jedenkrát za život“ a jsou jimi Jižní Amerika, Jihovýchodní Asie a Australasie. Do těchto destinací se většinou mladí cestovatelé odváží nejdříve po pěti až osmi větších cestách za jejich kariéru. 16 S rostoucím počtem navštívených destinací se u mladých cestovatelů prokazuje touha navštívit další destinace, v odborných článcích se tomuto projevu jejich chování říká „žízeň po cestování“.17 Čím více mladí cestují, tím více odmítají nálepku turistů a spíše se přiklánějí k označení cestovatelé, jak ukazuje i graf 1 na straně 13. Často své aktivity v cizí zemi nespojují s cestovním ruchem, ale s převažující činností, kterou zde vykonávají (studium – studenti, dobrovolná činnost – dobrovolníci, aj.). Dle průzkumů se „za turisty považuje méně jak čtvrtina mladých cestovatelů“18 a ti navštěvují hlavně turistické destinace především v jižní Evropě jako je Španělsko, Řecko či Turecko. Za cestovatele se považuje téměř polovina všech představitelů Youth Travel. Čím dál více se také odmítá označení „baťůžkář“, které se používá spíše ve spojení s mladšími cestovateli navštěvujícími destinace jako Jihovýchodní Asii, Australasii a Indii. Z tohoto důvodu se zemím v těchto destinacích říká „baťůžkářské“ a nejnavštěvovanější z nich jsou Thajsko,
14
RICHARDS, G., WILSON, J. Today’s Youth Travellers: Tomorrow’s Global Nomads. New Horizons in Independent Youth and Student Travel. Amsterdam: International Student Travel Confederation, 2003, s. 15. 15 MOISA, C. O. Aspects of the Youth Travel Demand. Annales Universitatis Apulensis Series Oeconomica. 2010, 12, 2, s. 576. 16 RICHARDS, G. New Horizons II: The Young Independent Traveller. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2007, s. 12. 17 RICHARDS, G., WILSON, J. Today’s Youth Travellers: Tomorrow’s Global Nomads. New Horizons in Independent Youth and Student Travel. Amsterdam: International Student Travel Confederation, 2003, s. 15. 18 World Tourism Organisation. Youth Travel Matters : Understanding the Global Phenomenon of Youth Travel. Madrid : World Tourism Organisation, 2008, ISBN 978-92-844-1239-6, s. 11.
12
Austrálie a Nový Zéland.19 Nejnovějším označením pro mladé cestovatele je v současnosti „mix baťůžkář/ cestovatel/ turista“, které tuto skupinu vystihuje nejlépe. Vůbec nejoblíbenějšími destinacemi mladých cestovatelů jsou potom Austrálie, USA a Francie. Česká republika se objevila už na 14. místě.20 Graf 1: Nejčastější pojmenování mladých cestovatelů21
1.2.2 Rozpočet Vzhledem k tomu, že mladí cestovatelé nevykonávají žádné vysoce výdělečné činnosti, mají na cestování velmi omezený rozpočet. Z tohoto důvodu na své cesty šetří a ve většině případů se jejich celkové výdaje v cestovním ruchu blíží jejich ročnímu příjmu.22 Celková útrata mladých cestovatelů se liší dle země jejich původu. Dle průzkumů WYSE Travel Confederation23 nejvíce na jedné cestě utratí cestovatelé z Ameriky, jelikož musí uhradit vysokou cenu za dopravu. Evropané naproti tomu cestují častěji, a proto jejich celková roční útrata převyšuje útratu Američanů. Průměrná roční útrata na jednoho člověka je v současnosti 2600 USD, což je o 39 % více finančních prostředků strávených v cestovním ruchu, než tomu bylo v roce 2003. Kvůli omezeným financím se snaží mladí 19
RICHARDS, G. The Young Independent Traveller Trends. Amsterdam, WYSE Travel Confederation, 2008, s. 37. 20 RICHARDS, G. New Horizons II: The Young Independent Traveller. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2007, s. 22. 21 JONES, D. Symposium Presentation : “Youth Travel Matters: Understanding the Global Phenomenon of Youth Travel”. In ATEC Symposium 2009 [online]. 2009 [cit. 2011-11-27]. Dostupné z WWW: . 22 MOISA, C. O. Aspects of the Youth Travel Demand. Annales Universitatis Apulensis Series Oeconomica. 2010, 12, 2, s. 577. 23 RICHARDS, G. New Horizons II: The Young Independent Traveller. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2007, s. 27.
13
cestovatelé šetřit, kde je možné. Největší díl jejich výdajů představují náklady na dopravu (až 40 %) a ubytování.24 Jelikož často jejich úspory na uskutečnění cesty nestačí, musí mladí cestovatelé získat finanční prostředky z jiných zdrojů. Často tedy využívají financí vypůjčených od jejich příbuzných (8 % mladých cestovatelů) či si berou půjčky z banky (9 % mladých cestovatelů).25 Nejčastější způsob získání peněz je však práce v cizině. Podíl pokrytí nákladů finančními prostředky získanými prací se liší dle země původu mladých cestovatelů. Například Češi, kteří mají velmi omezený rozpočet, se snaží v destinaci utratit co nejméně peněz s tím, že většinu z těchto výdajů pokryjí jejich příjmy z práce v dané destinaci. Naproti tomu Němci mají vysoký rozpočet určený pro cestování, proto často buď nepracují, nebo jejich příjem představuje spíše jakési kapesné.26 1.2.3 Doba pobytu Zvláštností Youth Travel je možnost mladých cestovatelů zůstat v destinaci déle než jiné segmenty cestovního ruchu. K tomuto využívají čas během školních prázdnin či výše zmíněného Gap Year, kdy cestují do ciziny za výměnnými studijními, jazykovými nebo pracovními pobyty.27 Trendem současnosti je ovšem zkracování doby pobytu v cizině, ale o to častější výjezdy do zahraničí. Dle WYSE Travel Confederation 45 % všech hlavních cest trvá pouze 2 týdny. Pouze 8 % cest potom trvá více jak 6 měsíců.28 Délka pobytu v dané destinaci se však také odvíjí od charakteru dané destinace a její vzdálenosti od domovské země. Nejdelší délky pobytů mladých cestovatelů zaznamenávají Jihovýchodní Asie a Pacifik, Severní Amerika a Indie. Oproti tomu východní a jižní Evropa a severní, střední a jižní Afrika jsou regiony vykazující nejkratší délky pobytu. Co se týče samotných cestovatelů, na nejdelší cesty se vydávají mladí lidé z Afriky (68 dní), zatímco cestovatelé z Latinské Ameriky jezdí spíše na pobyty kratší (47 dní).29
24
MOISA, C. O. Aspects of the Youth Travel Demand. Annales Universitatis Apulensis Series Oeconomica. 2010, 12, 2, s. 577. 25 MOISA, C. O. Factors Influencing the Evolution of Youth Travel. Management and Marketing Journal, 2010, 8, 2, s. 311. 26 World Tourism Organisation. Youth Travel Matters : Understanding the Global Phenomenon of Youth Travel. Madrid : World Tourism Organisation, 2008, ISBN 978-92-844-1239-6, s. 59. 27 MOISA, C. O. Aspects of the Youth Travel Demand. Annales Universitatis Apulensis Series Oeconomica. 2010, 12, 2, s. 578. 28 New Hor. 2, s. 25. 29 MOISA, C. O. Aspects of the Youth Travel Demand. Annales Universitatis Apulensis Series Oeconomica. 2010, 12, 2, s. 578.
14
1.2.4 Komplexnost důvodů pro cestování Mladí cestovatelé mají pro návštěvu cizích zemí mnoho nejrůznějších důvodů. Jejich hlavní motivací většinou ale není útěk od reality a s tím spojená relaxace, ale spíše objevení, prozkoumání či naučení něčeho nepoznaného zábavnou formou. Více než 70 % všech cest mladých cestovatelů je konáno z více seriózního důvodu, jako je naučení jazyka, studium či práce v cizině nebo dobrovolnické práce.30 Důvody pro cestování jsou různé v závislosti na pohlaví mladých cestovatelů a na věkové kategorii, do které spadají. Například mladí lidé do 26 let hledají na svých cestách navázání nových kontaktů a přátelství. To samé je potom pozorováno více u mužů než u žen, které chtějí být více nezávislé.31 Mladí lidé ovšem v cestování vidí i jeho hlubší smysl. Je pro ně nejen způsobem vzdělávání, osobního a kariérního růstu, ale také cestou k potkávání nových lidí, ke kontaktu s jinými kulturami a k poznání sama sebe. Cestování se stává součástí jejich identity a navštívené destinace potom jejich vizitkou. O tomto trendu potom vypovídá v současné literatuře uváděné spojení: „jsi to, kde jsi byl“.32
30
RICHARDS, G. New Horizons II: The Young Independent Traveller. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2007, s. 10. 31 RICHARDS, G., WILSON, J. Today’s Youth Travellers: Tomorrow’s Global Nomads. New Horizons in Independent Youth and Student Travel. Amsterdam: International Student Travel Confederation, 2003, s. 10. 32 World Tourism Organization & WYSE Travel Confederation. The Power of Youth Travel. Madrid : World Tourism Organisation, 2011, s. 6.
15
2 Cestovní ruch a Youth Travel Cílem této kapitoly je zanalyzovat poptávku mladých cestovatelů po produktech a službách v cestovním ruchu a představit příklady forem Youth Travel, které zaznamenávají mezi mladými největší zájem.
2.1 Mladí cestovatelé v cestovním ruchu Z definice Youth Travel a jeho odlišností od ostatních segmentů je jasné, že se mladí cestovatelé budou v cestovním ruchu chovat odlišně a poptávat jiné produkty než ostatní turisté a cestovatelé. Ačkoliv se poptávka každého mladého cestovatele liší dle jeho země původu, náboženství a kultury, vzdělání, finanční úrovně a osobních dispozic, obecně jsou preference všech mladých cestovatelů velmi podobné a níže uvedená analýza se tedy dá aplikovat na každého z nich. 2.1.1 Poptávané produkty a vykonávané aktivity v cestovním ruchu Produkty poptávané mladými cestovateli mají obecně tyto znaky: 33 1. cenová dostupnost S omezeným rozpočtem si mladí cestovatelé mohou dovolit jen ty produkty, které jsou cenově přístupné. Při svých cestách tedy volí nejlevnější způsob dopravy a ubytování, kupují méně kvalitní potraviny a kladou důraz na nižší cenu u produktů podnikatelů cestovního ruchu. Na druhou stranu však u klíčových produktů, kvůli kterým do dané země přijíždí, hledají spíše kompromis kvalita-cena a jsou schopni díky svým úsporám za tyto produkty i připlatit. V tomto případě by cena za tyto produkty neměla být příliš nízká, protože vyvolává u mladých cestovatelů spíše nedůvěru.34 2. vysoká kvalita služeb U mladých cestovatelů se v tomto ohledu objevuje několik paradoxů. Vyžadují co nejnižší cenu produktů, zároveň jsou však také nároční na jejich kvalitu. Tento trend se dá vysvětlit jako důsledek výletů s jejich rodiči během dětství a přejímání spotřebitelského chování ve smyslu vysokých nároků na kvalitu. Dalším paradoxem je také fakt, že ačkoliv cena jednotlivých zakoupených produktů je nízká, celkové finance utracené během jejich cesty významně převyšují útratu jiných segmentů cestovního ruchu. 33
MOISA, C. O. The Distinctiveness of the Youth Travel Product. Annales Universitatis Apulensis Series Oeconomica. 2010, 12, 2, s. 639. 34 MOISA, C. O. Factors Influencing the Evolution of Youth Travel. Management and Marketing Journal, 2010, 8, 2, s. 311.
16
3. bezpečnost Ačkoliv mladí cestovatelé více experimentují a jsou odvážnější než jiné segmenty cestovního ruchu, při konání svých aktivit vyžadují pocit bezpečí. Navštěvují tak spíše bezpečné destinace, ale kladou důraz také na bezpečnost zakoupených produktů cestovního ruchu. Tento fakt se dá zařadit mezi paradoxy mladých cestovatelů, kteří chtějí být svobodní, ale ne za cenu vlastní nejistoty. 4. flexibilita Tento znak produktů cestovního ruchu představuje velkou variabilitu těchto produktů a širší nabídku podnikatelů v cestovním ruchu, která zohledňuje různé nároky mladých cestovatelů.35 S tímto trendem je spojená i změna v distribuci produktů a služeb prostřednictvím dodavatelů, kteří nepatří do sektoru cestovního ruchu. Dochází tak k přeměně
tradičního
distribučního
řetězce
na
distribuční
síť
znázorněnou
na obrázku 1 (str. 17). Jak je vidět, dochází k propojení aktérů působících v nejrůznějších sférách (informační a komunikační technologie, vzdělávání, místní komunity) se sektorem cestovního ruchu, a ti společně vytváří nové příležitosti k nalákání mladých cestovatelů.36 Obrázek 1: Porovnání tradičního distribučního řetězce v cestovním ruchu s novou distribuční sítí37
35
MOISA, C. O. The Distinctiveness of the Youth Travel Product. Annales Universitatis Apulensis Series Oeconomica. 2010, 12, 2, s. 639. 36 World Tourism Organization & World Youth Student & Educational Travel Confederation. The Power of Youth Travel. Madrid : World Tourism Organisation, 2011, s. 5. 37 World Tourism Organization & World Youth Student & Educational Travel Confederation. The Power of Youth Travel. Madrid : World Tourism Organisation, 2011, s. 5.
17
Aktivity mladých cestovatelů na jejich cestách se zdají být zpočátku velmi turistické. Navštěvují významné atrakce a historické památky, prochází se po městě a objevují jeho zákoutí a uličky, kam běžní turisté nechodí. Často vykonávají nějaké sporty či se vydávají na túru po místních stezkách. Snaží se tedy být co nejaktivnější a během své návštěvy poznat co nejvíce význačných míst.38 Mladí cestovatelé ale na svých cestách kromě klasického poznání dané destinace hledají i jiné zážitky, a to především zábavu v podobě dobrodružných aktivit a extrémních sportů. Příkladem může být bungee jumping, paragliding, rafting a dnes více se rozvíjející cliff jumping a canyoning (seskoky z útesů či prolézání jeskyněmi).39 Při vykonávání těchto aktivit ale opět dbají na svou vlastní bezpečnost a příliš neriskují, pokud si nejsou jisti svými vlastními schopnostmi a zajištěním od poskytovatele těchto služeb. Mimo tyto aktivity se mladí cestovatelé rádi potkávají s místními lidmi a poznávají jejich způsob každodenního života. Tento fakt je jedním z důvodů, proč v navštívené destinaci zůstávají delší dobu než klasičtí turisté. Během svého pobytu totiž navštěvují místní kavárny, restaurace a bary, chodí na nákupy do místních obchodů a využívají veřejné dopravy. Díky těmto aktivitám potom získávají lepší představu o životě v navštívené destinaci.40 Z výše popsaného je zřejmé, že ačkoliv už mladí cestovatelé navštíví klasickou turistickou destinaci, snaží se být při výběru činností vykonávaných v dané destinaci kreativní, experimentují a posunují hranice možného.41 Jsou tedy hlavním původcem inovace a změny.42 Čím více se trend mladých cestovatelů dostává do celkového povědomí, tím více nových produktů propojených s novými trendy a technologiemi se pro ně podnikatelé v cestovním ruchu snaží vytvořit.43 S experimentální povahou mladých cestovatelů je také spojena jejich obliba cestovat do míst, která buď nejsou příliš známá, nebo nejsou turisticky moc oblíbená. Největší zájem cestovat do takovýchto destinací mají především mladí lidé ze Severní 38
RICHARDS, G., WILSON, J. Today’s Youth Travellers: Tomorrow’s Global Nomads. New Horizons in Independent Youth and Student Travel, Amsterdam: International Student Travel Confederation, 2003. 39 MOISA, C. O. Aspects of the Youth Travel Demand. Annales Universitatis Apulensis Series Oeconomica. 2010, 12, 2, s. 578. 40 RICHARDS, G. New Horizons II: The Young Independent Traveller. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2007. 41 MOISA, C. O. The Distinctiveness of the Youth Travel Product. Annales Universitatis Apulensis Series Oeconomica. 2010, 12, 2, s. 639. 42 World Tourism Organization & World Youth Student & Educational Travel Confederation. The Power of Youth Travel. Madrid : World Tourism Organisation, 2011. 43 MOISA, C. O. Factors Influencing the Evolution of Youth Travel. Management and Marketing Journal, 2010, 8, 2, s. 311.
18
Ameriky a Evropy. Naproti tomu cestovatelé z Asie, Afriky a Jižní Ameriky dávají přednost klasickým turistickým destinacím. 44 2.1.2 Plánování cest Mladí cestovatelé se na své cesty velmi pečlivě připravují. Ještě před samotným odjezdem hledají co nejvíce informací o cílové destinaci a její turistické infrastruktuře, aby měli co nejlepší přehled o zajímavostech vhodných k návštěvě a možnostech ubytování, stravování a dopravy. K vyhledávání využívají nejrůznějších zdrojů. Množství vyhledávaných informací se liší dle délky jejich pobytu v destinaci. Čím déle plánují cestovatelé v destinaci pobýt, tím více zdrojů konzultují.45 V současné době je maximum informaci vyhledáváno na internetu, kterého využívá až 80 % mladých cestovatelů. Mladí na internetu nejvíce zjišťují údaje a zajímavosti o destinaci a také vyhledávají cenová srovnání různých služeb. Při hledání informací navštěvují různé webové stránky, aby si údaje ověřili a dověděli se toho co nejvíce. Dalším zdrojem informací jsou pro tento segment zkušenosti jejich příbuzných a známých, kterých většinou využívají především méně zkušení cestovatelé. Mladí se dále obracejí pro radu na cestovní kanceláře a agentury, či prostudují tištěného průvodce destinací. 46 Co se týká rezervací pobytu či způsobu dopravy, průzkumy UNWTO ukázaly, že oblíbenost internetu v tomto směru stoupá. Oproti roku 2002 byl v roce 2007 zaznamenán 40 % nárůst počtu rezervací uskutečněných přes internet. V současné době až 60 % mladých cestovatelů rezervuje přes internet ubytování a až 50 % rezervuje letenky.47 Tento trend má neustále tendenci růstu, protože je oblíbenost a důvěra v data uvedená na internetu mezi mladými stále vyšší. Ačkoliv nové technologie a především internet dnes sehrávají důležitou roli při plánování cest mladých cestovatelů, mladí především u cest na delší dobu ještě pořád využívají cestovních kanceláří pro rezervaci některých služeb. Hlavním poptávaným produktem tohoto segmentu u cestovních kanceláří jsou letenky na větší vzdálenosti.48 Mladí jsou sice schopni si letenku sami vyhledat prostřednictvím webové stránky dané 44
RICHARDS, G. The Young Independent Traveller Trends. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2008, s. 38. 45 RICHARDS, G. New Horizons II: The Young Independent Traveller. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2007, s. 14. 46 RICHARDS, G. The Young Independent Traveller Trends. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2008, s. 39. 47 RICHARDS, G. New Horizons II: The Young Independent Traveller. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2007, s. 16. 48 MOISA, C. O. The Distinctiveness of the Youth Travel Product. Annales Universitatis Apulensis Series Oeconomica. 2010, 12, 2, s. 641.
19
letecké společnosti, při dopravě do vzdálenější destinace jsou ale nuceni kombinovat více letů a v takovémto případě buď nejsou schopni sami cestu naplánovat, nebo je jimi nalezená varianta příliš drahá. Z tohoto důvodu se obrací na portály cestovních kanceláří, které jsou díky speciálnímu systému schopny vygenerovat cenově výhodnější letenku s několika na sebe navazujícími lety. Při koupi jediné letenky, která zahrnuje několik přestupů, navíc získávají mladí výhodu v tom, že při zrušení či zpoždění letu dostanou finanční náhradu za tento let a možnost náhradní dopravy. Nevýhodou zakoupení letenky přes cestovní kanceláře je naopak o něco vyšší cena za její vystavení a dále nemožnost koupě letenky u nízkonákladových společností, jejichž služby nejsou cestovními kancelářemi
nabízeny,
a proto
může
cena
letenky
ještě
vystoupat.
Letenky
od nízkonákladových dopravců jsou proto stále jedním z hlavních produktů obchodovaným na internetu.49 Mladí u cestovních kanceláří často kupují další produkty jako pojištění a levné jednodenní výlety.50 Všeobecně platí, že se na cestovní kanceláře při koupi dalších služeb obrací spíše cestovatelé s málo zkušenostmi či specifickými požadavky a přáními.51 Dále je „vyšší tendence nákupů služeb přes cestovní kancelář pozorována u mužů, lidí spadajících do mladší věkové kategorie, méně vzdělaných lidí a cestovatelů s nižším příjmem. Naopak u žen, lidí s vyšším příjmem a úrovní vzdělanosti je pozorována vyšší tendence nákupů přes internet.“52 Z uvedeného je zřejmé, že cestovní kanceláře jsou pro tento trh pořád důležitým prostředníkem pro zajištění jejich cest. Dokonce i baťůžkáři, kteří mají spíše tendenci dopředu nic neplánovat a nic nerezervovat, využívají cestovních kanceláří pro koupi letenky. Vzhledem k velkému množství různých webových stránek umožňujících koupi služeb online si i cestovní kanceláře vytváří webové portály, aby držely krok s konkurencí a využily svého postavení mezi mladými cestovateli.53 Mezi mladými cestovateli se často najdou i tací, kteří nedělají žádné rezervace dopředu a o cílové destinaci se tolik předem neinformují. Většinou mezi tyto patří výše 49
MARCUSSEN, C.H. Trends in European Internet Distribution – of Travel and Tourism Services. In: Centre for Regional and Tourism Research [online]. 23. březen, 2009 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z WWW: . 50 RICHARDS, G. The Young Independent Traveller Trends. Amsterdam, WYSE Travel Confederation, 2008 51 MOISA, C. O. The Distinctiveness of the Youth Travel Product. Annales Universitatis Apulensis Series Oeconomica. 2010, 12, 2, s. 642. 52 RICHARDS, G. New Horizons II: The Young Independent Traveller. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2007, s. 18. 53 BERTEA, P. E.; MOISESCU, O. I. Perceived Risk, Price and Online Travel Agencies : Does Price Always Matter? Management and Marketing Journal. 2011, 9, 1, s. 32.
20
zmínění baťůžkáři, ale také lidé, kteří plánují v destinaci pobýt déle. Ti mají totiž po příjezdu dostatek času na navštívení místního infocentra a prostudování cestovních průvodců. Více zkušení cestovatelé dokonce dopředu ani nezajišťují ubytování a patří mezi tzv. walk-in návštěvníky hotelů a ubytoven, kteří se přicházejí zeptat na volné kapacity přímo z ulice. V případě, že tito cestovatelé vědí, jaká bude jejich další plánovaná destinace, a zjišťují možnosti ubytování dopředu, mají díky delší trávené době v destinaci možnost plány změnit či odjezd do další destinace odsunout, pokud nenalezou žádné volné kapacity vhodné pro ubytování. 2.1.3 Doprava Segment Youth Travel se vyznačuje tím, že k cestování využívá nejlevnějšího způsobu dopravy. Použité dopravní prostředky na cestách mladých cestovatelů se liší dle dojezdové vzdálenosti, na kterou se potřebují dostat. U cest na velké vzdálenosti převažuje letecká doprava (53 %)54, kterou mladí využívají pro mezikontinentální lety a díky malé ceně nízkonákladových společností také v rámci dopravy na jednom kontinentu. Po příjezdu do cílové destinace využívají mladí místní dopravy, především autobusové (62,6 %) a vlakové (42,5 %).55 Někteří do destinace přijíždí vlastním autem nebo si jej zapůjčí v místní autopůjčovně. Celkově automobilové dopravy využívá téměř polovina mladých cestovatelů (45 %). Na velmi krátké vzdálenosti často využívají městskou hromadnou dopravu, vypůjčená kola a motorky či se na cílové místo dostávají pěšky. Navíc se v každé destinaci snaží využít takové dopravy, která je pro dané místo typická. Příkladem může být tuk-tuk v Thajsku, rikša v Malajsii, velbloud v Izraeli či osel v Egyptě.56 Mladí cestovatelé mohou v dopravě využívat výhod různých slevových karet. Nejčastěji
jsou
jim
poskytovány
slevy
u
leteckých
a
pozemních
dopravců.
Nejfrekventovaněji používanou kartou je ISIC, kterou mohou ovšem obdržet pouze studenti. Karta Euro 26 je již dopravci přijímána méně a jejich výhod nevyužívá takový počet mladých jako karty ISIC. Další karty, které přinášejí mladým cestovatelům určité výhody, jsou už potom většinou karty vydávané v dané destinaci.57 54
MOISA, C. O. The Distinctiveness of Oeconomica. 2010, 12, 2, s. 643. 55 RICHARDS, G. New Horizons II: Confederation, 2007, s. 24. 56 RICHARDS, G. New Horizons II: Confederation, 2007, s. 24. 57 RICHARDS, G. New Horizons II: Confederation, 2007, s. 20
the Youth Travel Product. Annales Universitatis Apulensis Series The Young Independent Traveller. Amsterdam: WYSE Travel The Young Independent Traveller. Amsterdam: WYSE Travel The Young Independent Traveller. Amsterdam: WYSE Travel
21
2.1.4 Ubytování Kvůli jejich omezenému rozpočtu volí mladí cestovatelé nejlevnější formy ubytování. V současné době se tak mezi hromadnými ubytovacími zařízeními vytváří nová skupina takzvaného ubytování pro mladé neboli YTA (Youth Travel Accommodation). V roce 2006 byla vytvořena asociace poskytovatelů ubytování pro mladé, která nese název STAY (Safe Travel Accommodation for Youth) WYSE. Tato organizace nyní spadá pod WYSE (World Youth Student and Educational) Travel Confederation a jejím cílem je poskytování podpory a reprezentace ubytovacích zařízení pro mladé cestovatele. Její misí je zajištění čistého, bezpečného a finančně dostupného ubytování pro mladé.58 Asociace STAY WYSE provádí průzkumy ubytovacího sektoru pro mladé, jejichž výsledky ukázaly, že největší koncentrace YTA je v Evropě, kde se nachází 50 % z celkového počtu lůžek. Dále z průzkumů vyplynulo, že se nejvíce kapacit pro mladé nachází v západní Evropě a v Oceánii, nejméně potom ve východní Evropě a v Jižní Americe. Průzkumy také narazily na zajímavosti ohledně rezervací, které jsou většinou uskutečněny během týdne příjezdu.59 Tento fakt svědčí o flexibilnosti mladých při organizování cest a o trendu neplánovat nic s velkým předstihem. 2.1.4.1 Hostely a další typy hromadných ubytovacích zařízení pro mladé Více jak polovina (60 %) mladých cestovatelů využívá ubytování v hostelech.60 Tento trend je zapříčiněn hlavně nízkou cenou ubytování v těchto provozovnách. Mladí cestovatelé jsou pro výběr tohoto typu ubytovacího zařízení motivování také možností seznámení se s dalšími cestovateli pocházejícími z různých koutů světa. Pro prostředí hostelů je tedy typický jejich multikulturalismus a snaha vytvořit pro návštěvníky příjemné prostředí, kam se budou rádi vracet z výletů a dokonce se tu i zabaví. Hostely často vytváří pro své návštěvníky program na večer a díky jejich provázanosti s místními turistickými organizacemi také umožňují čerpat výhod v podobě slev na prohlídky či dopravu. Mladí mají na výběr ze dvou typů hostelů: nezávislých, které se snaží na trhu prosadit sami za sebe, a hostelů patřících do nějaké asociace zaručující určitý standard a kvalitu služeb. Těmito asociacemi jsou například HI (Hostelling International) či YHA 58
RICHARDS, G. The Youth Travel Accommodation Industry Survey. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2010, s. 3. 59 RICHARDS, G. The Youth Travel Accommodation Industry Survey. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2010, s. 5-6. 60 RICHARDS, G. The Young Independent Traveller Trends. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2008.
22
(Youth Hostel Association), které mají provozovny rozmístěny po celém světě. Zajímavé je, že většina mladých preferuje ubytování v nezávislém hostelu.61 Přinášejí tak zisk místním provozovnám a mají tak kladný vliv na ekonomickou situaci dané destinace. Jelikož mladí při cestování pobývají v destinacích déle než jiné segmenty, potřebují při svých cestách vykonávat činnosti běžného života jako praní a vaření. Z tohoto důvodu je v hostelech pro mladé možno nalézt vybavenou kuchyni s většími lednicemi pro uskladnění potravin návštěvníků či prádelnu s pračkami a sušičkami fungujícími po vhození mincí. Dalším obvyklým vybavením hostelů jsou sejfy, telefony a počítače s internetem. Méně často je v hostelu k nalezení možnost zakoupení polopenze či snídaně.62 Hostely dále nabízí ubytování v různých typech pokojů. Nejčastěji jsou zastoupeny takzvané dormitory pro ubytování více neznámých lidí v jednom pokoji. Na jednom dormitoru může přespávat od 3 do 16 a více lidí. Přitom platí pravidlo: čím více lidí na pokoji, tím nižší cena. Některé hostely také nabízí dormitory rozdělené dle pohlaví návštěvníků. Dalším typem jsou tzv. priváty, jejichž cena bývá kvůli soukromí a menšími riziku krádeže vyšší. Tento typ pokojů častěji volí ženy, páry a cestovatelé hledající klid a relaxaci (např. ti, co již delší dobu přespávali v dormitorech). V současné době také narůstá trend ubytování v hotelu. Důvodem je čím dál menší cena za ubytování v hotelích nižší kategorie a také potřeba soukromí výše zmíněné skupiny lidí. Tyto hotely často nebývají zaměřeny přímo na segment Youth Travel a ani se neprezentují jako levnější forma ubytování. Z tohoto důvodu se nesmí plést s tzv. nízkorozpočtovými hotely (Budget Hotels), které ač svým názvem mohou vypadat vhodně pro segment mladých cestovatelů, jsou zaměřeny na obchodní klientelu a odpovídá tomu také cena a kvalita služeb. Tyto hotely mívají od 0 do 2-3 hvězdiček a patří pod velké hotelové řetězce.63 2.1.4.2 Couchsurfing Nejnovějším trendem mezi mladými cestovateli je couchsurfing. Tento výraz v překladu znamená „okupování gauče“ a představuje takovou formu ubytování, kdy si
61
RICHARDS, G. New Horizons II: The Young Independent Traveller. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2007.
62
MOISA, C. O. The Distinctiveness of the Youth Travel Product. Annales Universitatis Apulensis Series Oeconomica. 2010, 12, 2, s. 643. 63 RUETZ, D.; MARVEL, M. Budget Hotels: Low Cost Concepts in the U. S., Europe and Asia: What Lies Ahead for the Industry? In CONRADY, R.; BUCK, M. Trends and Issues in Global Tourism 2011. [s.l.] : Springer-Verlag Berlin Heidelberg, 2011. s. 100. ISBN 978-3-642-17766-8, ISSN 1868-0127.
23
mladí cestovatelé mají možnost prostřednictvím webové stránky www.couchsurfing.org a zde vytvořeného profilu zajistit ubytování zdarma u místních obyvatel cílové destinace. 64 Portál Couchsurfing byl vytvořen v roce 2004 a jeho posláním bylo „tvoření fascinujících zážitků“.65 Tímto se má na mysli fakt, že i s malým množstvím peněz je možno cestovat a zažít neopakovatelné chvíle. Couchsurfing umožňuje mladým poznat místní lidi a díky nim se také dostat na méně turistická ale stejně zajímavá místa. A to vše zcela zdarma. Nejen toto jsou důvody stále se rozrůstající komunity couchsurferů, která v současnosti čítá 3,5 milionu registrovaných členů (přesněji 3 473 548 dle statistiky k 27. 11. 2011). Nejvíce zastoupenou věkovou skupinou mezi couchsurfery jsou lidé ve věku 18-29, kterých je celkem 2 425 321 (statistika ze dne 27. 11. 2011).66 Z uvedeného je vidět velká popularita této formy cestování mezi mladými cestovateli.
2.2 Formy Youth Travel Mladí cestovatelé často vyjíždějí do dané destinace nejen za účelem poznání jejich atraktivit a potkání místních obyvatel, ale také s cílem něco nového se naučit či prožít neopakovatelné zážitky. Jednotlivé formy Youth Travel se potom rozlišují podle toho, jaký primární účel pro cestování mladí mají. Nejvíce oblíbené jsou vzdělávací a jazykové pobyty či pracovní stáže v dané destinaci, které si mladí cestovatelé po návratu mohou uvést v životopise, a tím mají větší šanci uspět při pracovním pohovoru.67 Další velmi oblíbenou formou Youth Travel jsou dobrovolnické pobyty či kulturní výměny. 2.2.1 Vzdělávací pobyty Současnou nejoblíbenější formou výjezdů do zahraničí je mezi mladými studijní pobyt v rámci jejich vysokoškolského studia. Významnou roli v tomto ohledu hraje projekt Evropské unie Erasmus, v rámci něhož mají studenti z různých univerzit možnost studia na jiných univerzitách EU zapojených do tohoto programu. Erasmus také studentům poskytuje finanční podporu. Studenti mají ale možnost studia i na jiných kontinentech 64
ŠINDELÁŘOVÁ, L. Co je to couchsurfing? In: CzechTourism [online]. Praha, 28. květen 2008 [cit. 201125-11]. Dostupné z WWW: . 65 KONVALINKA, M. Couchsurfing - nová forma cestování. [s.l.], 2009. 56 s. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. 66 CouchSurfing [online]. 21.11.2011 [cit. 2011-11-27]. CouchSurfing - Statistics. Dostupné z WWW: . 67 Latest Youth Travel Trends Revealed at ITB-Berlin 2010. PRLog (Press Release) [online]. 18. březen 2010, [cit. 2011-11-27]. Dostupný z WWW: .
24
a finanční podporu v tomto případě mohou získat v podobě stipendia jejich vlastní univerzity či jako dar od nadace. Světově nejvíce oblíbenou destinací pro výměnné vysokoškolské pobyty jsou USA (20%), které jsou zároveň i nejdražší co se týče výdajů na studium.68 Mezi nejvíce oblíbené destinace studentů dále patří Velká Británie, Francie, Čína a Austrálie.69 Studenti vysokých škol mají dále příležitost zapojit se do programu International Week, který sdružuje 24 univerzit z 20 zemí světa.70 V rámci tzv. mezinárodního týdne jedou vybraní uchazeči do jedné z 20 zemí, kde kromě mnoha vzdělávacích aktivit mají také možnost poznat nejznámější atraktivity dané destinace. Do programu jsou zapojeni místní studenti, kteří buď organizují celý průběh týdne nebo ubytovávají zahraniční studenty. Všichni účastníci spolu tráví téměř 24 hodin denně, díky čemuž navážou nové kontakty a dlouhodobá přátelství. Možnost studia v zahraničí mají ovšem i ti cestovatelé, kteří v současnosti ve vlastní zemi již studenty nejsou. Tito často vyjíždějí na jazykové pobyty, aby se naučili nový či zdokonalili již studovaný cizí jazyk. Tomuto typu studia v zahraničí se říká Language Travel a v současné době jsou jeho nejvíce poptávanou formou kurzy angličtiny v anglicky hovořících zemích (Velká Británie, USA, Kanada, Austrálie, Irsko, Nový Zéland, Jihoafrická republika, Malta).71 Kurzy mohou trvat 2 týdny až rok a více. V rámci kurzů se mladým často nabízí výlety do okolí a aktivity spojené s poznáním místní kultury. Co se týče výdajů na Language Travel, je pro něj typické, že až 70 % veškerých nákladů představují poplatky škole či jazykovému institutu, které jsou hrazeny ještě před samotným odjezdem do dané destinace.72 2.2.2 Dobrovolnické pobyty Dobrovolnictví neboli volunteering má mnoho různých forem rozlišených dle druhu poskytnuté pomoci. Mezi mladými má největší popularitu mezinárodní 68
WYSE Travel Confederation & StudentMarketing. Industry Review No.2 - Youth and Student Travel Market Data, Pricing: Executive Summary [online]. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2012 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z WWW: . 69 WYSE Travel Confederation & StudentMarketing. Industry Review No.1 - Youth and Student Travel Market Data, Statistics, and Trends: Executive Summary [online]. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2011 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z WWW: . 70 Student International Week [online]. 2008 [cit. 2011-12-02]. Dostupné z WWW: . 71 WYSE Travel Confederation & StudentMarketing. Industry Review No.1 - Youth and Student Travel Market Data, Statistics, and Trends: Executive Summary [online]. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2011 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z WWW: . 72 WYSE Travel Confederation & StudentMarketing. Industry Review No.2 - Youth and Student Travel Market Data, Pricing: Executive Summary [online]. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2012 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z WWW: .
25
dobrovolnictví neboli „volunturismus", v rámci něhož mají mladí možnost mimo vykonávání samotné dobrovolné činnosti také poznat navštívenou destinaci a každodenní život v ní. O dobrovolnické turistice se v poslední době hovoří čím dál více. Ačkoliv byly dobrovolnické činnosti vykonávány již dlouhou dobu, teprve až v 90. letech začaly vznikat specializované agentury zprostředkující tuto činnost a vytvářející specifické produkty pro dobrovolníky.73 Účastníci dobrovolnických pobytů nedostávají za svou činnost žádný plat, ale jsou jim poskytnuty základní potřeby jako ubytování, občerstvení, doprava a kapesné na útratu.74 O víkendech, kdy mívají volno, mají možnost cestování a poznávání místních atraktivit. Z uvedeného by se mohlo zdát, že volunturismus může být považován za formu nízkorozpočtového cestování. Záleží ale na tom, do jaké destinace člověk jede a jakou činnost bude vykonávat. Za „dobrovolnický balíček“ totiž musí zaplatit nemalou částku a veškeré náklady na dopravu do země musí také hradit z vlastních zdrojů. V rámci dobrovolnického pobytu mají účastníci možnost si přikoupit jazykové kurzy či si prodloužit pobyt o cestování. Je však nutné si uvědomit, že primárním cílem dobrovolníků by měla být pomoc dané destinaci a ne splnění vlastních cílů a přání. Z tohoto důvodu by přikoupené produkty neměly moc zasahovat do dobrovolnické činnosti a měly by mít zpravidla podstatně kratší trvání. Dobrovolnické pobyty se dle své délky dělí na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Krátkodobé pobyty neboli „workcampy“ jsou nejoblíbenější formou volunturismu a jsou zpravidla vykonávány v době letních prázdnin. Střednědobé a dlouhodobé pobyty už znamenají dlouhodobější spolupráci s místní komunitou a trvají od dvou měsíců do jednoho roku.75 Nejoblíbenějšími destinacemi pro dobrovolnické pobyty jsou země latinské Ameriky (Peru, Brazílie), Afrika a Asie. Počet dobrovolníků ale stále narůstá, 65 % z celkového počtu dobrovolníků pochází z USA a Velké Británie.76
73
ŠINDELÁŘOVÁ, L. Volunturismus. In: CzechTourism [online]. Praha, 8. dubna 2008 [cit. 2011-12-02]. Dostupné z WWW: 74 MOISA, C. O. Aspects of the Youth Travel Demand. Annales Universitatis Apulensis Series Oeconomica. 2010, 12, 2, s. 578. 75 Dobrovolnik.cz [online]. 2011 [cit. 2011-12-02]. Mezinárodní dobrovolnictví a rozvojová spolupráce. Dostupné z WWW: . 76 WYSE Travel Confederation & StudentMarketing. Industry Review No.1 - Youth and Student Travel Market Data, Statistics, and Trends: Executive Summary [online]. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2011 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z WWW: .
26
Organizací zabývajících se dobrovolnickými pracemi je v současnosti větší množství. Největší českou organizací zprostředkovávající workcampy je INEX, která se specializuje jak na vysílání dobrovolníků do zahraničí, tak i na hledání dobrovolníků pro pomoc v ČR.77 Dle serveru www.volunteerabroad.com jezdí nejvíce dobrovolníků do ČR kvůli ochraně přírody. Na tomto webu je potom možné nalézt konkrétní příležitosti pomoci v ČR, ale také v jiných destinacích.78 2.2.3 „Work and travel“ programy Programy
„work
and
travel“
neboli
pracovní
pobyty
v zahraničí
se od dobrovolnických pobytů liší tím, že účastníci této formy cestování dostávají za vykonávanou činnost v dané destinaci zaplaceno. Z tohoto důvodu musí pro vstup do zemí s vízovou povinností zažádat o pracovní vízum. Délka pobytu a práce v dané zemi se potom může také odvíjet od doby trvání obdrženého pracovního víza. Pracovní programy patří mezi nejdynamičtější formu Youth Travel.79 Dříve velmi populární au-pair pobyty bývají v současnosti nahrazovány prací v oblasti cestovního ruchu či ve studovaném oboru. Mladí vidí v práci v zahraničí příležitost získat zkušenosti pro budoucí povolání ve vlastní zemi. Jejich cílem není pouze vydělat si peníze na cestování, ale také získat praxi, kterou mohou uvést ve svém životopisu. Během pobytu se mladí zdokonalují v cizím jazyce, který při práci používají, mimo jiné ale také poznávají každodenní život v destinaci, seznamují se s místními zvyky a potkávají mnoho zajímavých lidí z různých koutů světa. Dále mladí v práci v zahraničí vidí i určitý způsob úniku od reality k zábavě, proto se někdy práci v cizině říká také „funemployment“. Tento termín vyjadřuje postoj mladých lidí k jejich současné situaci v domovské zemi, kdy v případě nemožnosti najít brigádu či dostat se na vysněnou školu, odjíždějí vydělávat do cizí země.80 Jednou z organizací zabývajících se pracovními pobyty mladých cestovatelů je WYSE Travel Confederation. Ta vytvořila program „WYSE Work Abroad“, v rámci něhož se snaží umožnit mladým cestovatelům větší mobilitu, lepší pracovní podmínky
77
INEX - SDA (Sdružení dobrovolných aktivit) [online]. 2009 [cit. 2011-12-02]. O INEXu. Dostupné z WWW: . 78 GoAbroad.com [online]. 2011 [cit. 2011-12-02]. Volunteer Work in Czech Republic. Dostupné z WWW: . 79 MOISA, C. O. Aspects of the Youth Travel Demand. Annales Universitatis Apulensis Series Oeconomica. 2010, 12, 2, s. 579. 80 World Tourism Organisation & World Youth Student & Educational Travel Confederation. The Power of Youth Travel. Madrid : World Tourism Organisation, 2011.
27
a bezpečnost prostřednictvím spolupráce s jednotlivými subjekty nabízejícími práci mladým lidem.81 Další známou organizací zprostředkující práci pro mladé je AIESEC. Tato organizace za úplatu nabízí vstup do databáze stáží, pracovních i dobrovolnických pobytů, ze které si mohou mladí sami vybrat a o danou pozici zažádat. Nevýhodou služeb této organizace je fakt, že je mohou využívat pouze studenti či lidé maximálně 2 roky po ukončení studia.82 2.2.4 Kulturní výměny Kulturní výměna jako forma Youth Travel označuje typ cesty, kdy se mladý cestovatel po předešlé komunikaci se zahraniční rodinou či institucí zajišťující kulturní výměny vydává do cizí země, kde se stává součástí nějaké místní rodiny, u které je ubytován, se kterou tráví čas a sdílí potraviny. Za kulturní výměnu se dá považovat i cesta za účelem práce v destinaci či naučení jazyka. Oproti pracovním a vzdělávacím pobytům se ale tato forma Youth Travel liší tím, že mladý cestovatel po skončení svého pobytu na oplátku ubytuje svého vrstevníka z hostující rodiny u sebe doma. Tento člověk potom vykonává podobné činnosti, jako mladý cestovatel vykonával v cizině. Význam kulturních výměn je spatřován především ve zvýšeném porozumění, toleranci, pochopení cizí kultury a mezilidské důvěry. Díky poznání hodnot obyvatel jiné země potom mladý cestovatel pociťuje větší sounáležitost s cizími kulturami a dokáže se lépe vcítit do jejich situace. Mladí cestovatelé mají díky těmto hodnotám více diplomatické vystupování a jsou tak schopni předejít budoucím konfliktům. 2.2.5 Sportovní a dobrodružný cestovní ruch Sportovní aktivity představují v životě mladých lidí velkou část trávení volného času. Z toho důvodu, že se mladí při cestování chtějí bavit, užívat si destinace naplno a aktivně prožít celou dovolenou, velmi často zařazují mezi své činnosti právě sport, ať už jako relaxaci od každodenního poznávání místních atraktivit nebo jako hlavní důvod cesty. Jelikož některé cesty na větší vzdálenost jsou pro mladé cestovatele neopakovatelným a vícekrát v životě neuskutečnitelným zážitkem, chtějí na těchto cestách prožít dobrodružství. Z tohoto důvodu čím dál více mladých provozuje adrenalinové sporty 81
World Youth Student and Educational Travel Confederation [online]. 2011 [cit. 2011-12-02]. Work Abroad. Dostupné z WWW: . 82 AIESEC - The World's Largest Student Driven Organization [online]. 2011 [cit. 2011-12-02]. Dostupné z WWW: .
28
s cílem mít vzpomínku na celý život. Tento fenomén je navíc umocňován faktem, že některé sporty a dobrodružné aktivity je možné vykonávat pouze v navštívené destinaci nebo jsou pro danou destinaci nějakým způsobem typické. Z toho důvodu jezdí mladí lidé na Nový Zéland, aby vyzkoušeli bungee jumping, do Austrálie kvůli potápění, na Bali kvůli surfování, do Chile kvůli raftování, do Kanady kvůli lyžování či do Černé Hory kvůli horolezectví. Díky vykonávaným sportovním a dobrodružným aktivitám mají mladí možnost potkat zajímavé lidi, poznat méně známé oblasti navštívené destinace, odpočinout si v přírodě a dosáhnout rozvoje vlastní osobnosti.
29
3 Přínosy Youth Travel, jeho bariéry a faktory ovlivňující jeho vývoj 3.1 Přínosy Youth Travel Jak vyplývá z některých poznatků v předcházející kapitole, Youth Travel má významné přínosy pro společnost, pro navštívenou destinaci a také pro samotné mladé cestovatele. V této kapitole budou všechny přínosy přehledně shrnuty a rozebrány. 3.1.1 Přínosy pro společnost Mladí cestovatelé rádi cestují do míst, která jsou navštěvována méně, nebo kam běžní turisté nejezdí vůbec. Když si před samotnou cestou nastudují dostatek informací o dané destinaci, nevadí jim ani případné drobné nebezpečí či nestabilita destinace, protože jsou na vše dostatečně připraveni. Mladí cestovatelé tak „objevují“ nové destinace a cestují, i když je situace ve světě těžká (hrozba terorismu, kriminality, ekonomická krize apod.).83 Více zkušeností s cestováním mění mladé cestovatele v chápající a tolerantní lidi přistupující k jiným kulturám s porozuměním a pocitem sounáležitosti. Tyto vlastnosti jsou významné pro další vývoj společnosti, která díky mladým cestovatelům bude schopna více odolávat konfliktům.84 Mladí cestovatelé si budují kladný vztah k přírodě a k principům udržitelného rozvoje. Při svých cestách dbají na ochranu přírody a hodnot místních komunit. Díky nim se tak více rozvíjí tzv. zodpovědné cestování neboli Responsible tourism. Dopad takového typu cestování je nejen ekologický, ale také ekonomický a sociokulturní. Účastníci Responsible tourism volí k přírodě nejšetrnější dopravní prostředky, během cesty upřednostňují produkty a služby místních podnikatelů a při cestách se chovají ohleduplně k místním obyvatelům.85 Díky svému věku jsou mladí cestovatelé dostatečně přizpůsobiví a ovlivnitelní, co se jejich cestování týče. Dle WYSE Travel Confederation stačí mladé dostatečně informovat a podnítit v nich kritické myšlení ohledně životního prostředí, aby se chovali zodpovědněji. Již nyní je pozorován menší negativní dopad mladých cestovatelů na životní
83
World Tourism Organisation & World Youth Student & Educational Travel Confederation. The Power of Youth Travel. Madrid : World Tourism Organisation, 2011. 84 RICHARDS, G. The Young Independent Traveller Trends. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2008. 85 ŠINDELÁŘOVÁ, L. Cestovat zodpovědně. In: CzechTourism [online]. Praha [cit. 2011-12-04]. Dostupné z WWW: .
30
prostředí, a to kvůli nižší produkci CO2, která je zaznamenána vzhledem k volbě ekologicky šetrnějších dopravních prostředků.86 3.1.2 Přínosy pro navštívené destinace Ačkoliv mladí cestovatelé disponují nízkým rozpočtem, který mohou alokovat na produkty cestovního ruchu, jejich ekonomický dopad na navštívenou destinaci je v porovnání s ostatními segmenty nejvyšší. Je to dáno tím, že mladí cestovatelé v destinaci pobývají delší dobu, a tak v celkovém měřítku utratí i více financí. 60 % jejich rozpočtu je navíc utraceno přímo v destinaci a většina u místních podnikatelů, a tak mladí přispívají k rozvoji místní ekonomiky. Vzhledem k tomu, že se mladí během cest zabývají i jinými činnostmi než těmi turistickými, napomáhají rozvoji jiných odvětví, jako je vzdělávání či zemědělská činnost.87 Mladí cestovatelé přináší do navštívené destinace specifickou atmosféru a ruch, což láká ostatní segmenty k návštěvě této destinace. Přínosem Youth Travel pro destinace je tedy nejen její ekonomický rozvoj, ale také zvýšení jejího potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu. Tento fakt je dále podpořen skutečností, že v případě, kdy mladí cestovatelé naleznou v navštívené destinaci zalíbení, mají větší tendenci k její opakované návštěvě či návratu do destinace v pozdějším věku s vlastní rodinou. Platí tedy, že mladí cestovatelé znamenají budoucnost cestovního ruchu neboli „Youth Travel dneška rovná se cestovní ruch zítřka“.88 Tento přínos by si měly destinace co nejdříve uvědomit a začít vytvářet produkty pro Youth Travel tak, aby je nalákaly k návštěvě a vytvořily tak u nich pozitivní vzpomínky na danou destinaci. 3.1.3 Přínosy pro samotné mladé cestovatele Přínosy pro mladé cestovatele jsou spatřovány v několika sférách. Prvním přínosem je rozvoj jejich osobnosti ve vztahu k vybrané formě Youth Travel. V případě, že se jedou do dané destinace naučit cizí jazyk, potom kladný dopad jejich cesty je samozřejmě zlepšení znalosti cizí řeči. V případě, že mladí jako účel cesty zvolí „work and travel“ program, potom mají možnost získat zkušenosti ve studovaném oboru a lepší hodnocení při přijímacím pohovoru na budoucí povolání. U ostatních forem Youth Travel jsou přínosy určeny obdobně, podrobnosti jsou popsány v kapitole Formy Youth Travel. 86
WYSE Travel Confederation. Climate Change and Youth Travel. A Youth Travel Industry Guide. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2007, s. 4-5. 87 World Tourism Organisation & World Youth Student & Educational Travel Confederation. The Power of Youth Travel. Madrid : World Tourism Organisation, 2011. 88 MOISA, C. O. Aspects of the Youth Travel Demand. Annales Universitatis Apulensis Series Oeconomica. 2010, 12, 2, s. 575.
31
Další přínos spojený se samotnou cestou mladých cestovatelů je poznání cizích kultur, jiných způsobů života a navázání dlouhodobých kontaktů a přátelství s místními obyvateli i ostatními cestovateli. Díky cestování se mladí lidé stávají více sebevědomými a uvědomujícími si vlastní hodnoty.89 Cestování dále mění život a hodnoty mladých lidí. 80 % mladých cestovatelů tvrdí, že jim cesta určitým způsobem změnila jejich životní styl, 75 % mladých cestovatelů dále tvrdí, že přehodnotili své kariérní cíle jako výsledek jejich cesty. Detailní změny hodnot a postojů mladých cestovatelů jsou popsány níže: 90
názor na navštívenou destinaci – bylo zaznamenáno, že se názory na destinaci před a po jejím navštívení příliš neliší, což je znakem dobré informovanosti mladých lidí o destinaci a splnění jejich očekávání. Pocity po cestě ale často převyšují očekávání mladých před cestou, a to kvůli vysoce ceněným sociálním aspektům cesty a kladení menšího důrazu na kvalitu některých služeb ve srovnání s jinými segmenty cestovního ruchu.
zvýšená důvěra a tolerance – díky pozitivním zkušenostem mladých cestovatelů během cest se jejich důvěra lidem zvyšuje, zastávají tak názor, že většině lidí se dá věřit. Podobně je to i s kulturní tolerancí, která závisí na intenzitě kontaktů s místními lidmi. Čím více přicházejí mladí cestovatele do styku s místní komunitou, tím více si jí váží a tolerují ji. Naproti tomu se ale tolerance mladých vůči různým rasám a menšinám i po větších cestovatelských zkušenostech nemění, a to z toho důvodu, že mladí tyto skupiny lidí všeobecně respektují.
změna stylu cestování – cestování přináší mladým pocit uspokojení a vlastní realizace. Čím více cestují, tím větší se u nich projevuje touha ještě více cestovat. Z tohoto důvodu mladí cestovatelé sami sebe neřadí mezi turisty, ale spíše mezi cestovatele či baťůžkáře, často své aktivity ani s cestovním ruchem nespojují.
3.2 Bariéry pro cestovní ruch mladých cestovatelů Jak již bylo zmíněno výše, mladí cestovatelé jsou relativně nebojácní, co se týče aktuálních problémů ve světě. Některé průzkumy ukázaly, že pouze 3 % mladých 89
RICHARDS, G., WILSON, J. Today’s Youth Travellers: Tomorrow’s Global Nomads. New Horizons in Independent Youth and Student Travel. Amsterdam: International Student Travel Confederation, 2003 90 World Tourism Organisation. Youth Travel Matters : Understanding the Global Phenomenon of Youth Travel. Madrid : World Tourism Organisation, 2008
32
cestovatelů odložilo svoji cestu kvůli terorismu, kriminalitě či politické nestabilitě. Hlavní bariérou pro cestovní ruch mladých cestovatelů je spíše strach z kriminality. Tento strach je ale neodrazuje od uskutečnění cesty, ale spíše je podněcuje ke zjištění více informací o destinaci, zaplacení pojištění či lepšího bezpečnostního zajištění.91 Další bariéry pro Youth Travel mají vztah k osobnosti a životu mladých lidí. Někteří mají jiné záliby či preferují jiné činnosti než cestování, proto se u nich i po více cestách neprojevuje tak vysoká touha po dalším cestování. Jiní mladí cestovatelé zase nemají dostatečné finance k tomu, aby si mohli dovolit vyjet vícekrát za rok, či na dlouhou dobu. Absolutní bariérou pro Youth Travel je potom práce na plný úvazek či založení rodiny. Lidé, kteří se nachází v této situaci, už potom nepatří mezi mladé cestovatele. Ostatní bariéry je možné zařadit mezi překážky spojené s nabídkou služeb. V mnoha destinacích v současnosti chybí specifické produkty pro Youth Travel, a proto mladí cestovatelé musí využívat produktů pro rodiny s dětmi a pro starší věkové kategorie, které jim ale příliš nevyhovují. V některých destinacích dokonce chybí infrastruktura pro mladé cestovatele, jako např. hostely a ubytovny, či produkty zážitkové turistiky. Některé ekonomiky a podnikatelé cestovního ruchu ještě nejsou připraveny na poptávku mladých cestovatelů, takže ačkoliv nabízí produkty pro tento segment cestovního ruchu, nejsou schopni flexibilně reagovat na jejich častá rozhodnutí na poslední chvíli. Mladí navíc drží krok s novými technologiemi a užívají nejmodernějších technických vymožeností při zařizování a uskutečnění vlastní dovolené. Toto se ovšem nedá říct o podnikatelích v cestovním ruchu, kteří nové technologie zavádějí podstatně pomaleji. S novými technologiemi se také mladí rychle přizpůsobují aktuálním trendům. I v tomto ohledu je pozorováno velké zpoždění nabídky za poptávkou po určitém typu služby. 92
3.3 Faktory ovlivňující vývoj Youth Travel Jak vyplývá z předchozího textu, všeobecné faktory působící na rozvoj Youth Travel jsou určeny jak socio-ekonomickým postavením samotných mladých cestovatelů, tak rozvojem společnosti, vědecko-technickým pokrokem a vývojem v oblasti nabídky cestovního ruchu. Konkrétně tedy mladé cestovatele ovlivňuje množství financí, které drží a jsou schopni utratit na cestování, a množství volného času, kterým disponují. V návaznosti na to 91
RICHARDS, G. The Young Independent Traveller Trends. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2008. 92 MOISA, C. O. Factors Influencing the Evolution of Youth Travel. Management and Marketing Journal, 2010, 8, 2, s. 316.
33
působí na poptávku mladých cestovatelů množství nabízených produktů vytvořených pro tento segment a jejich ceny. V současnosti mají na mladé velký vliv informace uvedené na internetu, který každý den používají. Většina z nich si ale informace ověřuje i v jiných zdrojích, hlavně v turistických průvodcích a čerpají ze zkušeností jiných lidí. Tímto mohou lépe čelit případnému nebezpečí a rozeznat dezinformace.93 Přínosy Youth Travel jsou dnes sledovány některými zaměstnavateli, vzdělávacími institucemi, oficiálními turistickými agenturami a vládami. Tito by vzhledem k velkému potenciálu tohoto trhu měli vytvářet správné podmínky pro jeho rozvoj. Poskytovatelé služeb v cestovním ruchu by si navíc měli uvědomit, že investování do kvalitních produktů a dobře vyškolených a odborně vzdělaných zaměstnanců jim nejen přináší dlouhodobý profit, ale také vytváří kladné vzpomínky u mladých cestovatelů, a tím i zvyšuje šanci jejich návratu do destinace.94 Vzhledem ke každoročnímu nárůstu počtu mladých cestovatelů se tento trh začíná rozeznávat a vytváří se specializované instituce, které se jím zabývají a snaží se o jeho rozvoj. Tyto instituce navíc provádí průzkumy o Youth Travel a organizují různá setkání a konference. Jejich účelem je zmapovat aktuální situaci na trhu Youth Travel a informovat o této problematice širší veřejnost. Bližší informace k těmto institucím budou poskytnuty v kapitole 3.3.1. Navzdory snahám některých institucí se ovšem segment Youth Travel neuznává na celém světě, ne všechny vlády tedy vytvářejí podmínky pro mladé cestovatele a málo podniků vytváří specializované produkty pro tento segment. Bližší informace k této problematice budou uvedeny v kapitole 3.3.2. 3.3.1 Instituce zabývající se segmentem Youth Travel Povědomí o Youth Travel a jeho rozvoj značně ovlivňují některé mezinárodní mimovládní instituce. Nejvýznamnější z nich je WYSE Travel Confederation, která zpracovává studie a průzkumy na toto téma, organizuje konference a zahrnuje pod sebe některé sektorové asociace, které napomáhají mladým při zařizování cest či při vlastním cestování. Mezi tyto patří STAY WYSE program učený pro rozvoj ubytování pro mladé, STUDY WYSE program týkající se studia mladých, Work Abroad Program pro pracovní příležitosti, SATA (Student Air Travel Association) spolupracující s leteckými 93
MOISA, C. O. Factors Influencing the Evolution of Youth Travel. Management and Marketing Journal, 2010, 8, 2, s. 313. 94 World Tourism Organisation & World Youth Student & Educational Travel Confederation. The Power of Youth Travel. Madrid : World Tourism Organisation, 2011.
34
společnostmi a zajišťující lepší podmínky pro mladé, IAPA (International Au Pair Association) určena pro zjednodušení zařízení au-pair pobytů, IASIS (International Association for Students Insurance Services) pro zajištění nejvhodnějšího pojištění pro mladé, ISTC (International Student Travel Confederation) pro rozvoj nových studijních příležitostí a nakonec známý ISIC (International Student Identity Card Association) poskytující mladým mnoho slev a benefitů.95 WYSE Travel Confederation dále spolupracuje s Mezinárodní organizací cestovního ruchu UNWTO, se kterou vypracovává různé studie, ze kterých mimo jiné čerpá i tato diplomová práce. Další známé instituce se zabývají specifickou částí Youth Travel a jsou jimi:
ATLAS (Association of Tourism and Leisure Education) – vztah k Youth Travel je dán jejich výzkumnými skupinami, které jsou součástí této asociace. Patří sem Volunteer Tourism Research Group zabývající se dobrovolnickou činností a Backpacker Research Group zkoumající segment baťůžkářů.96
ALTO (Association of Language Travel Organisations) – spolupracuje s profesionály v oblasti vzdělávacích a jazykových pobytů, pořádá pro ně semináře a poskytuje informace důležité k rozvoji tohoto odvětví.97
FIYTO (Federation of International Youth Travel Organisations) – sdružuje organizace a společnosti zabývající se trhem Youth Travel a snaží se o prosazení mladých cestovatelů jako segmentu cestovního ruchu a o zajištění vhodnějších a více dostupných produktů pro mladé.98
Existuje ještě více organizací a institucí zabývajících se trhem Youth Travel. Tyto jsou ale ve srovnání s výše zmíněnými méně známé či mají význam spíše místního charakteru. 3.3.2 Vládní politika a strategie oficiálních turistických agentur Youth Travel jako specifický trh je uznáván pouze v 41 zemích světa. Tento fakt má na rozvoj Youth Travel negativní vliv, protože vlády a oficiální agentury cestovního
95
World Youth Student and Educational Travel Confederation [online]. 2011 [cit. 2011-12-04]. Our Sector Associations. Dostupné z WWW: . 96 ATLAS [online]. 2011 [cit. 2011-12-04]. Backpacker Research Group. Dostupné z WWW: . 97 ALTO [online]. 2011 [cit. 2011-12-04]. Dostupné z WWW: . 98 EnglishForum.com [online]. 2007 [cit. 2011-12-04]. FIYTO: Federation of International Youth Travel Organisations. Dostupné z WWW: .
35
ruchu vytváří podmínky pro cestovatele a svými strategiemi mohou zabezpečit větší návštěvnost své destinace tímto segmentem cestovního ruchu. Co se týká vlády, její přímý vliv na cestovní ruch je spatřován ve vízové politice. Ve spojení se segmentem Youth Travel potom ovlivňuje udělování studijních a pracovních víz. Nepřímý vliv vlády je potom dán podporou podnikatelských subjektů, které mají možnost pro Youth Travel vytvářet produkty a vhodnou infrastrukturu. Centrály cestovního ruchu dále mohou ovlivnit rozvoj Youth Travel například propagací země jako destinace vhodné pro mladé cestovatele. Evropská unie vidí v mladých lidech velký potenciál pro pozitivní rozvoj současné politické a ekonomické situace ve světě. Z tohoto důvodu vytváří strategie, které se mladých týkají. Ačkoliv se v těchto strategiích přímo nehovoří o segmentu Youth Travel, Evropská unie jej nepřímo podporuje prostřednictvím Evropské komise a jejích vzdělávacích programů a programů pro dobrovolníky. Dále EU podporuje práci mladých a spolupracuje tak s organizacemi, které mohou mladým lidem zajistit první pracovní zkušenosti či zprostředkovat výměnný pobyt.99 Z uvedeného vyplývá, že trh Youth Travel je ovlivněn nejen vnitřními faktory týkajícími se osobnosti mladého cestovatele, ale také faktory vnějšími. Mezi hlavní patří vytváření podmínek pro cestování tohoto segmentu a formování nabídky pro mladé cestovatele. V současné době jsou vnější faktory spíše brzdou rozvoje Youth Travel, což negativně ovlivňuje i budoucnost cestovního ruchu.
99
European Commision - Youth [online]. .
2011
36
[cit.
2011-12-04].
Dostupné
z
WWW:
4 Mladí cestovatelé ve vztahu k ČR 4.1 Úvod k dotazníkovému šetření Česká republika má díky své ideální poloze ve středu Evropy, nízké cenové hladině a velkému počtu atraktivit různého typu velký potenciál pro rozvoj Youth Travel. Vzhledem k tomu, že se v ČR ještě Youth Travel neuznává jako samostatný segment cestovního ruchu, neexistuje mnoho průzkumů, které by se zabývaly touto problematikou a analyzovaly vztah zahraničních mladých cestovatelů k ČR a jejich motivy k návštěvě České republiky. V rámci této diplomové práce byl proto sestaven online dotazník, který byl rozeslán zahraničním mladým cestovatelům. Hlavní skupinu respondentů představovali studenti zahraničních univerzit a kontakty studentů, kteří trávili semestr v zahraničí. Dotazník vyplnilo celkem 194 zahraničních respondentů, přičemž 146 z nich odpovídalo definici mladého cestovatele. Dotazník (viz příloha číslo 1) byl rozdělen do tří částí. V první části vyplňovali respondenti údaje o svém věku, vzdělání a současném zaměstnání. Dle těchto údajů byli vybráni pouze ti respondenti, kteří odpovídali definici mladého cestovatele, a otázky z druhé části se již ukázaly pouze jim. Druhá část dotazníku se zaměřovala na obecné informace ohledně cestovatelských zkušeností a zvyklostí mladých cestovatelů. Tato část byla zakončena otázkou, zda mají respondenti povědomí o České republice, tedy zda alespoň vědí, kde leží či jaké je její hlavní město. Do třetí části dotazníku potom postoupili už jen ti, kteří na tuto otázku odpověděli kladně. Třetí a pro výzkum nejpodstatnější část dotazníku byla tvořena otázkami, které se týkaly povědomí mladých cestovatelů o ČR, jejich motivace k návštěvě ČR a v případě, že ČR již navštívili, také otázkami na jejich cestu po ČR. Z celkového počtu 48 respondentů, kteří neodpovídali definici mladého cestovatele, bylo 19 starších 35 let a zbývajících 29 již pracujících na plný úvazek či zakládajících rodinu. Na dotazník odpovědělo celkem 146 mladých cestovatelů, z čehož bylo 89 žen a 57 mužů. 82 % respondentů bylo ve věku 18-24, 12% ve věku 25-29, 3% lidí ve věku 15-17 a 3% ve věku 30-35. Většina respondentů pocházela z Evropy, na dotazník ale odpovídali i lidé z mimoevropských zemí. Největší podíl respondentů byl ze Slovinska a Turecka. 37
Další respondenti pocházeli ze Švýcarska, Francie, Japonska, Finska, Polska, USA či Německa. Mezi respondenty se ale objevili i lidé z Brazílie, Taiwanu, Bahrainu či Keni. Početní zastoupení mladých cestovatelů z jednotlivých zemí je zřejmé z grafu č. 2 (str. 38). Graf 2 Země původu respondentů
Součástí dotazníku byly i otázky týkající se současného zaměstnání mladých cestovatelů. Většina odpověděla, že stále studují (93 %), přičemž největší zastoupení bylo studentů bakalářských programů (52 %). 35 % studentů dále uvedlo, že při škole vykonávají ještě práci na poloviční úvazek. Respondenti, kteří nepatřili mezi studenty, uváděli, že právě čerpají svůj „rok volna“ (tzv. Gap Year) či už mají studium dokončeno, ale zatím nehledají práci na plný úvazek. Při otázkách spojených s četností cest během roku 73 % mladých uvedlo, že cestují jedenkrát až třikrát ročně. 55 % z nich vyjíždí na cesty dlouhé průměrně 1 – 2 týdny, 26 % potom na cesty kratší jednoho týdne. 20 % mladých cestovatelů dále uvedlo, že se na dovolenou dostanou 4 – 7 krát ročně, přičemž jedna jejich cesta bývá dlouhá průměrně 2 4 týdny. 40 % dotazovaných při otázce na délku jejich poslední „velké“ cesty (delší než klasická dovolená) odpovědělo 1 – 2 týdny. 12 % dotazovaných potom uvedlo, že jejich poslední delší cesta trvala 1 – 3 měsíce, u 10 % dotazovaných potom 3 – 6 měsíců. Fakt, že většina respondentů uvedla, že jejich poslední velká cesta netrvala déle než 2 týdny, je nejspíše spojen s tím, že mezi respondenty převládaly spíše mladší ročníky, které se na cestu dlouhou několik měsíců teprve chystají. Poslední dvě otázky druhé části dotazníku měly za úkol zjistit postoj mladých cestovatelů k cestovatelským produktům pro mladé. Mezi takové produkty patří nabídka 38
podniků cestovního ruchu přizpůsobená požadavkům tohoto segmentu, a to především nabídka dobrodružných či sportovně-zábavných produktů. Dále se však mezi tyto produkty řadí i balíčky vytvářené regiony cestovního ruchu a mající za úkol nalákat mladé cestovatele do dané destinace. 46 % respondentů odpovědělo, že takovýchto produktů využívají zřídkakdy. Jako důvod této odpovědi polovina z nich uvedla, že je to z důvodu malé nabídky produktů pro mladé v navštěvovaných destinacích. 32 % dotazovaných odpovědělo, že tyto produkty využívá často a polovina z nich navíc také uvedla, že takovýchto produktů je v destinacích všeobecně málo a uvítali by tedy více takových produktů. 15 % ze všech dotazovaných využívá těchto balíčků vždy, když jsou k dispozici, a tyto produkty vyhledává. Téměř polovina z nich potom uvedla, že by uvítala více takových produktů, ale současnou nabídku shledává dostačující. Z těchto odpovědí vyplývá, že o produkty pro mladé cestovatele je všeobecně velký zájem. Nicméně je možné konstatovat, že při návštěvě destinace mladými cestovateli se informace o nabídce takových produktů k mladým dostává pomalu a ti mají potom dojem, že takových produktů není na trhu dostatečné množství. V případě, že se nejedná o destinace, kde je nabídka produktů pro mladé opravdu nedostatečná, je zřejmé, že zaostává propagace takovýchto produktů či se objevuje na nesprávných místech.
4.2 Potenciál ČR k rozvoji Youth Travel Česká republika má velký potenciál pro rozvoj Youth Travel, a to jak z důvodu mnoha přírodních a kulturně-historických atraktivit, tak z hlediska materiálně-technické základny (hostely, doprava). Z výsledků průzkumu agentury CzechTourism vyplývá, že je ČR oblíbenou destinací mladých cestovatelů a zaujímá pozici mezi první dvacítkou zemí seřazených dle oblíbenosti u tohoto segmentu cestovního ruchu.100 Z výsledků výzkumu této diplomové práce vyšlo, že 77 % mladých cestovatelů má povědomí o ČR a je schopno si o ní něco vybavit. Zbývajících 23 % odpovědělo, že o ČR nic nevědí. Takovýto podíl lidí, kteří nemají o ČR žádné povědomí, se na první pohled zdá příliš vysoký. Je ale nutné říci, že téměř polovina z nich byla tvořena respondenty z Turecka (49 %), další země byly u této otázky zastoupeny vždy jednotlivci. Nicméně i tento výsledek je nutné brát v úvahu a Česká republika by se v Turecku měla snažit o zvýšení povědomí mladých cestovatelů o ČR.
100
ŠINDELÁŘOVÁ, L. Mladí cestovatelé. In: CzechTourism [online]. Praha, 26. září 2008 [cit. 2011-1115]. Dostupné z WWW: .
39
Mezi mladými cestovateli je ČR známá především díky Praze nebo pivu. Mladí tak díky těmto dvěma atraktivitám mají velmi silný prvotní podnět k návštěvě této destinace, což je důležitý základ pro rozvoj Youth Travel v ČR. Další odpovědi mladých cestovatelů na otázku, co se jim jako první vybaví, když se řekne Česká republika, jsou uvedeny v grafu číslo 3 na straně 40. Graf 3 Co se mladým cestovatelům vybaví jako první, když se řekne ČR
Z grafu 4 uvedeného na straně 41 je zřejmé, že je Praha nejen první věc, na kterou si mladí cestovatelé vzpomenou ve spojení s ČR, ale také hlavní atraktivita, která je láká k návštěvě této destinace. Mladí cestovatelé by dále Českou republiku navštívili také kvůli jejím historickým památkám, kulturním událostem či přírodě. Jen velmi malé procento mladých cestovatelů uvedlo, že by je lákalo studium v ČR.
40
Graf 4 Atraktivity ČR, které jsou schopny nalákat mladé cestovatele do destinace
Z těchto výsledků je tedy zřejmé, že ačkoliv se dle teoretické části této práce preference segmentu Youth Travel liší od preferencí jiných segmentů cestovního ruchu, v případě České republiky je pro všechny segmenty hlavní atraktivita stejná. Rozdíly v případě ČR potom nastávají v okamžiku příjezdu cestovatelů do země. Ti potom preferují produkty pro mladé a rádi mimo Prahu navštěvují i další místa v ČR. 54 % dotazovaných mladých cestovatelů, kteří mají povědomí o ČR, navíc také ČR navštívilo. Většina z nich navštívila ČR jedenkrát, maximálně dvakrát v životě, minimum lidí potom odpovědělo, že v ČR bylo třikrát či čtyřikrát a více. Průzkum dále ukázal, že se většinou mladí k první cestě do ČR rozhodli sami (50 %) a na této cestě se snažili navštívit co nejvíce míst a poznat zemi co nejlépe. Tito cestovatelé dále vykazují výrazně delší dobu pobytu v ČR než ti, kteří do země přijeli poprvé se svými rodiči (20 %), na kulturní či sportovní událost (9 %) či z jiných osobních důvodů (4 %). Jejich průměrná délka pobytu v ČR činila převážně 4 - 7 dní, u třetiny z nich potom téměř dva týdny. Výjimkou jsou jen ti cestovatelé, kteří přijeli do země za studiem (17 %). Někteří z nich totiž v ČR pobývali až 6 měsíců, jeden respondent dokonce až jeden rok. Zajímavostí u této skupiny cestovatelů je i fakt, že někteří odpověděli, že v ČR pobývali pouze 4 – 7 dní. Vysvětlením pro tuto skutečnost je nejspíše to, že se tito respondenti zapojili do týdenního studentského výměnného pobytu v ČR.
41
Nejkratší dobu v ČR dále strávili mladí cestovatelé navštěvující nějakou kulturní událost. Tito většinou v ČR ani nepřespali. Cestovatelé, kteří do ČR přijeli s rodiči za svého mládí, tu pobývali v průměru 1 – 3 dny, nicméně na rozdíl od ostatních cestovatelů se dle průzkumu mají největší tendenci do země vracet. Tento fakt je jasnou známkou toho, že pokud se mladým cestovatelům v ČR zalíbí, přijedou sem v budoucnu se svou rodinou a země tak má o to vyšší šanci získat další návštěvníky v podobě dětí této generace cestovatelů. Cestovatelé, kteří ČR ještě nikdy nenavštívili, ale chtěli by se do země podívat v blízké budoucnosti, by tu chtěli strávit v průměru jeden týden. Jako hlavní účel jejich cesty potom stanovili převážně zábavu a relaxaci nebo návštěvu známých atraktivit ČR. Někteří dále uvedli, že se do země chystají, aby navštívili známé a kamarády. V případě, že se nebude uvažovat poslední zmíněná skupina respondentů, která by do ČR přijela z osobních důvodů, je zřejmé, že si ČR zachovává stejnou image u segmentu Youth Travel jako u jiných segmentů. Mladí cestovatelé tak mají ČR dále v mysli spojenou s jejími pamětihodnostmi, ale také s vidinou zábavy, což je velmi pozitivní fakt, který může ČR napomoci k rozvoji Youth Travel v zemi. Výsledky výzkumu dále ukázaly, že respondenti, kteří v minulosti podnikli cestu do České republiky, byli se svou návštěvou převážně spokojeni. Při otázce, zda by destinaci Česká republika doporučili jiným cestovatelů, 49 % cestovatelů odpovědělo absolutně ano. 24 % cestovatelů by na škále od 1 do 5, kde číslo 1 představuje absolutní doporučení destinace, vybralo číslo 2. 14 % mladých cestovatelů by ČR spíše nedoporučilo a 6 % by ji nedoporučilo absolutně. Fakt, že by někteří návštěvu ČR nedoporučovali, byl zapříčiněn zejména špatnou zkušeností těchto mladých cestovatelů při jejich cestě po ČR. Cestovatelé například uvedli, že byli ošizeni ve směnárně či v restauraci, někteří si stěžovali na neznalost anglického a španělského jazyka, špatný stav dopravních komunikací či vysoké poplatky na vstup do muzeí a galerií. Převážná většina mladých cestovatelů, kteří v minulosti navštívili ČR, by se chtěla do země v budoucnu ještě vrátit. 67 % mladých cestovatelů by chtělo ČR navštívit v blízké budoucnosti, a to do roku 2015. Tento fakt je jasnou známkou toho, že se mladým v ČR líbí a chtěli by se sem vrátit ještě v době, kdy budou patřit do segmentu Youth Travel. I toto je potom důvod pro ČR, proč se segmentem Youth Travel zabývat a vytvářet vhodné prostředí pro jeho rozvoj.
42
Třetina cestovatelů, kteří by se chtěli do ČR vrátit v blízké budoucnosti, dále odpověděla, že už svou cestu plánuje. Zbylé dvě třetiny cestovatelů by sice přijet chtěly, ale zatím nevědí podrobnosti. Zajímavé dále je, že u lidí, kteří už svou cestu plánují, je zřejmá větší vůle navštívit pouze místa mimo Prahu a do hlavního města již nejezdit. Na rozdíl od toho u lidí, kteří ještě cestu neplánují, naprosto převažovala odpověď, že by chtěli navštívit i Prahu. Na základě těchto výsledků je možné se domnívat, že mladí cestovatelé, kteří už se na svou cestu chystají, mají zjištěno více informací o dalších atraktivitách ČR, nebo už mají v daném místě nějaký program (návštěva známých, studium, apod.). Naopak ti cestovatelé, kteří ještě cestu neplánují, sází na to, že informace o zajímavostech mimo Prahu zjistí až při její návštěvě. Navíc u lidí, kteří ČR v minulosti nenavštívili, převažovala odpověď, že by se chtěli podívat hlavně do Prahy a trochu také do ostatních míst ČR, jelikož by v zemi chtěli strávit v průměru 1 týden. Z uvedeného vyplývá, že propagace regionů v Praze je velmi důležitá, protože tak může přilákat větší množství dalších cestovatelů do regionů. Ti mladí cestovatelé, kteří odpověděli, že by se do ČR chtěli vrátit za delší dobu (34 %), dále uvedli jako důvod pro toto rozhodnutí převážně návštěvu jiných destinací v Evropě (30 %) a mimo Evropu (15 %), návštěvu jedné destinace na delší dobu (20 %) nebo neplánování cestování v bližší době (20 %). Většina z nich dále uvedla, že by jejich rozhodnutí nic nezměnilo. Někteří ale naopak odpověděli, že v případě větší nabídky produktů pro mladé a lepší propagaci by byli ochotni změnit své plány a do ČR přijet v blízké budoucnosti. Pouze 7 % mladých cestovatelů, kteří ČR v minulosti navštívili, uvedlo, že by se do ČR vrátit nechtělo vůbec. Důvodem pro toto rozhodnutí byla buď malá informovanost či nenalezení žádné vhodné atraktivity v ČR pro dané respondenty. Při srovnání výsledků s odpověďmi od lidí, kteří ČR ještě nikdy nenavštívili, dojdeme k podobnému závěru. Mladí cestovatelé si stěžují na nedostatek informací o atraktivitách ČR pro mladé a dávají to jako důvod, proč před návštěvou ČR preferují návštěvu jiných destinací. Graf 5 uvedený na straně 44 znázorňuje, co se cestovatelům při jejich cestě po ČR nejvíce líbilo. Je zajímavé, že kromě nízké cenové hladiny a nočního života se mladým cestovatelům líbí způsob života v zemi a příjemní lidé. Ačkoliv výsledky průzkumu mohou být ovlivněny subjektivním pohledem na věc a pozitivními zkušenostmi z cesty po ČR, je zřejmé, že se pohled mladých cestovatelů na ČR výrazně liší od názorů jiných segmentů cestovního ruchu. Velkou roli tu zřejmě sehrává i fakt, že do segmentu Youth Travel patří 43
mladí lidé, kteří jsou otevřeni svému okolí a mají pozitivní pohled na svět. Často tak některé věci berou více s nadhledem, nepřipouští si negativa tolik, jako to bývá u starších lidí. Mladí lidé se navíc častěji dostanou do míst mimo Prahu a do přírody, a tak mají příležitost setkat se s velmi odlišnou sortou lidí, než jakou potkávají ostatní segmenty cestovního ruchu, které celý pobyt v ČR stráví především v hlavním městě. Mladí lidé dále mohou navštívit malá města a vesnice, kde život není tolik uspěchaný jako ve velkých městech. Lépe se tam mohou seznámit s místními obyvateli a poznat tak některé tradice a zvyklosti, které už se v Praze neudržují. Graf 5 Co se mladým cestovatelům v ČR líbilo
Mladí cestovatelé byli dále tázáni na otázku, zda by si přáli, aby se do doby jejich příští návštěvy ČR v zemi něco změnilo. 35 % z nich odpovědělo, že by v ČR nic neměnili a vyhovuje jim vše tak, jak je nyní. Zbylých 65 % mladých cestovatelů by ale uvítalo, kdyby se v ČR něco změnilo. Většině z nich by se líbilo, kdyby v ČR přibyly produkty pro Youth Travel. Dále mladí cestovatelé považují množství ubytovacích kapacit pro mladé za nedostačující a uvítali by proto jejich rozšíření. Další odpovědi se týkaly změn vylepšení dopravního systému a stavu místních komunikací, zvýšení počtu dobrovolnických příležitostí či zpřístupnění většího počtu jazykových kurzů s výukou 44
češtiny pro cizince. Procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí je zřejmé z grafu 6 na straně 45. Graf 6 Jaké změny v ČR by mladí cestovatelé uvítali při jejich další návštěvě
Ačkoliv názory na to, jaké změny v ČR by mladí cestovatelé uvítali, jsou zřejmé, rozhodnutí o jejich budoucí návštěvě příliš neovlivňují. Většina lidí totiž uvedla, že by se do ČR vydala dříve, než nyní předpokládá, z důvodu speciální nabídky levných letenek do ČR (55 %). Dále je jejich rozhodnutí ohledně návštěvy ČR velmi ovlivněno i dohodnutím návštěvy u známých a přátel (25 %). Pouze 15 % mladých cestovatelů uvedlo, že by se rozhodli ČR navštívit z důvodu nabídky speciálních balíčků pro mladé. Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že vytváření produktů pro mladé nemá takový význam, jelikož nemá tak výrazný vliv na rozhodnutí mladých cestovatelů, zda zemi navštíví či ne. Je třeba si ale uvědomit, že Česká republika dokáže tento segment nalákat na svou hlavní atraktivitu pro cizince, na Prahu. Díky tvorbě produktů pro mladé cestovatele ČR dosáhne nejen toho, že se tento segment cestovního ruchu rozhodne k návštěvě regionů mimo Prahu, ale povede k větší spokojenosti mladých cestovatelů v zemi, k větší motivaci se do země ještě vrátit a doporučit tuto destinaci jiným představitelům segmentu Youth Travel. 45
4.2.1 Nabídka atraktivit a produktů pro mladé cestovatele Jak bylo uvedeno v teoretické části této práce, mladí cestovatelé do dané destinace necestují pouze s cílem odpočinku, ale také kvůli poznání a načerpání nezapomenutelných zážitků. Česká republika je ideální destinací pro Youth Travel, jelikož díky rozmanitosti atraktivit a nevelké rozloze země mají mladí cestovatelé možnost všechna svoje očekávání a tužby splnit během několika dní. Předpoklady pro rozvoj Youth Travel v ČR jsou splněny díky širokému výběru jak míst spojených s historií a uměním, kde mladí cestovatelé načerpají spoustu vědomostí, které uspokojí jejich touhu po poznání, tak početnými přírodními a kulturními atraktivitami. Kromě samotné návštěvy některé ze zajímavých přírodních lokalit může být pro mladé lákadlem také možnost sportovního vyžití v daném místě. Dalším faktorem, který při rozhodování o navštívení daného místa hraje velkou roli, je zábava a společenské vyžití. Díky široké nabídce různých společenských akcí a festivalů se mohou mladí cestovatelé zabavit na celém území republiky. Mladí cestovatelé však většinou ke své zábavě ani účast na žádné společenské akci nepotřebují, jelikož rádi navštěvují lokální restaurace, bary a noční podniky, kde mají možnost nejen ochutnat speciality české kuchyně a české pivo, ale také se seznámit s místními lidmi. Výše zmíněné předpoklady České republiky pro rozvoj Youth Travel byly dále podpořeny výzkumem agentury CzechTourism ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos Tambor101, podle kterého mladé lidi ve věku 15 – 39 let láká k návštěvě ČR především městská turistika a návštěva památek. Příroda, relaxace a noční život jsou potom další významné motivy mladých k návštěvě ČR. Při zaměření na osoby ve věku 15 – 24, které jako jediné ze zkoumaných segmentů odpovídají věku Youth Travel, se výsledky příliš neliší. Nicméně lidé v této věkové kategorii dávají mimo jiné důraz i na sportovní vyžití a adrenalinové sporty, na rozdíl od skupiny starší, která již na tento typ aktivit kladla menší důraz. Je tedy zřejmé, že Česká republika není výjimkou v tom, že v této destinaci mladí vyhledávají více akčních a dobrodružných aktivit než ostatní segmenty cestovního ruchu. Průzkum této diplomové práce dále ukázal, že mladí cestovatelé vidí Prahu pořád jako jednu z hlavních atraktivit České republiky, a ta se tedy stává pořád hlavním cílem jejich cesty do ČR. Prahu při návštěvě ČR navštívilo 82 % lidí. Zbylých 18 % cestovatelů, 101
Tambor: Vnímání České republiky z pohledu evropských návštěvníků a jejich cestovatelské zvyklosti [online]. [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW:
46
kteří v Praze při své návštěvě ČR nebyli, uvedlo jako důvod návštěvu kulturní události či studijní pobyt v jiném městě. Vzhledem k délce dovolené, kterou v průměru strávili mladí cestovatelé při každé návštěvě ČR (1-2 týdny), je možné předpokládat, že tento segment navštíví i místa mimo Prahu. Toto tvrzení potvrzují výsledky průzkumu, které ukazují, že 55 % cestovatelů, kteří se během své návštěvy ČR podívali do Prahy, navštívilo i místa mimo Prahu. Nejčastěji navštěvovanými destinacemi mimo Prahu jsou střední Čechy (okolí Prahy), západní Čechy a střední a jižní Morava. Pouze 30 % mladých cestovatelů, kteří v minulosti navštívili ČR, pobývalo během své cesty pouze v Praze. Z výše uvedeného je zřejmé, že díky Youth Travel mají regiony mimo Prahu velkou možnost rozvoje cestovního ruchu nalákáním právě tohoto segmentu. Vzhledem k tomu, že si mladí cestovatelé většinou neplánují své cesty moc dopředu a je pro ně typické rozhodování ze dne na den, je pro regiony důležitá především dostatečná propagace přímo v Praze, kam většinou mladí zamíří jako první. V rámci propagace vlastní destinace by měly regiony brát v úvahu typické rysy Youth Travel, jejich touhu po poznávání, dobrodružství a důraz na kvalitu za nízkou cenu. Nejlepším způsobem, jak získat tento segment cestovního ruchu, je vytvoření speciálních balíčků, které budou mladým cestovatelům šité na míru. V současné době jsou v České republice k nalezení produkty aktivní dovolené či sportovně zaměřené produkty, které by mohly mladé cestovatele určitě zaujmout. Nicméně jen v málo regionech je možné setkat se s produkty, které jsou určeny především mladým. Níže je uveden popis některých zajímavých produktů, které jsou k nalezení v regionech ČR. Pro úplnost je nutné zmínit, že tato práce pracuje především s regiony dle administrativního členění ČR, a to z toho důvodu, aby mohly při zvážení své strategie zapracovat zaměření na mladé cestovatele do Programu rozvoje kraje. Produkty popsané níže jsou ale balíčky nabízené jak jednotlivými kraji, tak i turistickými regiony, které často nabídku v kraji prohlubují. Nejlépe propracovanou nabídku produktů pro jednotlivé segmenty cestovního ruchu mají Jihomoravský a Pardubický kraj v kombinaci s turistickými regiony Jižní Morava a Východní Čechy. Tyto mají na svých webových stránkách nejen na výběr balíčky dle jednotlivých segmentů, ale dokonce mezi nimi figuruje i segment mladí a aktivní, kam se dají mladí cestovatelé zařadit. Mezi balíčky, které turistický region Jižní Morava propaguje jako produkty pro Youth Travel, jsou zařazeny spíše produkty zajímavé pro rezidenty ČR či cestovatele 47
nacházející se na území daného regionu a nejsou příliš vhodné pro zatraktivnění regionu pro cizince přijíždějící primárně do Prahy. Těmi jsou například produkt „Domácí zabijačka“, který umožňuje nejen zhlédnutí průběhu typické jihomoravské zabijačky, ale také zapojení se do procesu. Dále je to produkt „5 vinařských nej“, který zahrnuje návštěvu známých míst, ochutnávku vín, wellness a spa.102 Pro propagaci regionu pro segment Youth Travel by nejlepším krokem bylo propojení těchto balíčků a navázání dalších aktivit, kvůli kterým by se jim vyplatila cesta z Prahy až na jih Moravy. Ačkoliv turistický region Východní Čechy nabízí velký výběr rozmanitých produktů pro mladé a aktivní, jejich množství je tak velké, že není jednoduché vybrat balíček, který by odpovídal potřebám mladých cestovatelů. Navíc se opakuje podobný problém jako u Jižní Moravy, a to přílišná specifikace balíčku a malé množství aktivit v rámci jednoho produktu.103 Žádný z nabízených produktů by se tak nedal použít pro propagaci mimo samotný region a nepřiměl by zahraniční cestovatele k návštěvě regionu. Dalším regionem s dobře propracovanou nabídkou produktů je Olomoucký kraj, který ji rozdělil do dvou sekcí dle turistických regionů nacházejících se na území tohoto kraje. Těmito regiony jsou Jeseníky a Střední Morava. Oba regiony mají jednotně vytvořené webové stránky, kde je možné nalézt programy rozlišené dle typu dovolené. 104 Takovéto řazení umožňuje každému jednotlivci nalezení produktu dle osobních preferencí a nevyčleňuje zvlášť jednotlivé skupiny lidí. Mezi nabízenými produkty figurují především balíčky pro rodiny s dětmi či seniory. Ačkoli by některý balíček mohl mladé cestovatele nacházející se již v samotném regionu zaujmout, opět by nebyly použitelné při propagaci regionu pro cizince v Praze. Oproti regionům Jižní Morava a Východní Čechy má Olomoucký kraj v takovémto typu uspořádání slabou stránku ještě v tom, že pokud by i nabízel nějaký produkt šitý na míru zahraničním mladým cestovatelům, ti by si jej museli mezi množstvím ostatních produktů nejprve složitým způsobem vyhledat. Podobně utvořenou nabídku produktů jako Olomoucký kraj mají i Jižní Čechy105, Liberecký106 a Královéhradecký107 kraj. Zlínský kraj prezentuje svoji nabídku
102
Jižní Morava: Turistické balíčky - dovolená na jižní Moravě [online]. [cit. 2012-02-19]. Dostupné z WWW: . 103 Východní Čechy: Dovolená pro mladé a aktivní [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: . 104 Turistický informační portál Olomouckého kraje [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: . 105 Navštivte jižní Čechy: Oficiální turistický portál Jihočeského kraje [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: .
48
na webových stránkách turistického regionu Východní Morava108. Počet nabízených produktů už je výrazně menší, nejsou tedy seřazeny do kategorií dle jednotlivých typů balíčků, ale jsou souhrnně uvedeny v sekci „výlety“. U nabízených produktů výše zmíněných regionů opět nefiguruje ani jeden, který by byl schopný získat pozornost segmentu Youth Travel a přimět jej k návštěvě daného regionu. Průzkum nabídky zbývajících regionů ukázal podobný výsledek jako u výše zmiňovaných regionů. Žádný z jimi vytvořených balíčků neodpovídá preferencím segmentu Youth Travel. Regiony Moravskoslezský109, Středočeský110 a Plzeňský111 navíc uvádějí své produkty cestovního ruchu jako součást nabídky služeb v regionu. Tipy pro turisty jsou tedy k nalezení pod záložkami sport a volný čas, kultura, aktivní odpočinek, památky, příroda a lázně. Produkty cestovního ruchu se na jejich stránkách tedy hledají o to obtížněji a i v případě, že by v regionu produkt pro mladé existoval, neměli by velkou šanci jej na těchto stránkách nalézt. Ústecký kraj112 má podobný způsob uvádění svých produktů na stránkách jako region Moravskoslezský či Středočeský s drobným vylepšením v podobě uvedení tipů na výlet dle druhu dopravy (autovýlety, běžkařské, cyklistické, pěší). V tomto případě se už ale nejedná o komplexní soubor služeb, ale pouze o radu, kam by bylo zajímavé se podívat. Podobně má webové stránky zkonstruované i kraj Vysočina 113 a kraj Karlovarský114. 4.2.2 Doprava 4.2.2.1 Doprava do ČR Mladí cestovatelé mají mnoho možností, jak se do země dostat. Železniční síť České republiky je propojena se všemi sousedními státy, a tak mohou mladí lidé vlakem 106
Liberecký kraj: Cestou necestou [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: . 107 Královéhradecký kraj: Portál cestovního ruchu [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: . 108 Zlínský kraj: Východní Morava [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: . 109 Moravskoslezský kraj: Návštěvník [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: . 110 Středočeský kraj: Kraj, který nemůžete minout [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: . 111 Plzeňský kraj: turistů ráj [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: . 112 Ústecký kraj: Cestovní ruch a turistika [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: . 113 Vítejte na Vysočině: turistický portál [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: . 114 Turistický portál Karlovarského kraje [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: .
49
přicestovat ze všech světových stran. Stejně tomu je i u silniční dopravy. Mladí cestovatelé mohou přijet vlastním či vypůjčeným osobním automobilem, nebo mohou využít služeb poskytovatelů mezinárodní autobusové dopravy. Mezi nejznámější autobusové dopravce, kteří zabezpečují mezinárodní přepravu osob do ČR, patří Eurolines nebo Student Agency. Mezi ČR a státy Evropy ale operují i další dopravci jako například autobusy ČSAD, OnlineBus či dopravci daného státu, odkud cestovatelé přijíždějí. V posledních letech ale prochází ČR velkými změnami spojenými s poklesem cen letecké dopravy a rozmachu nízkonákladových leteckých společností. Tyto začínají využívat menších mimopražských letišť, u nichž nemusí platit vysoké poplatky, čímž ještě více snižují ceny svých letenek. K mezinárodní letecké přepravě osob se proto čím dál více využívá letiště v Brně či v Ostravě. Velkou úlohu pro leteckou dopravu do ČR hrají i letiště okolních zemí, a to ve Vídni, Bratislavě, Krakově, Berlíně či Norimberku. Lety do těchto měst bývají mnohokrát levnější, častější a obsluhující dopravu mezi destinacemi, ze kterých není přímý let do ČR k nalezení. 4.2.2.2 Doprava po ČR Cestování po ČR je díky její malé rozloze a husté síti silnic a železnic velmi snadné. Výsledky průzkumu této diplomové práce navíc ukázaly, že pohodlná doprava po městech a mezi městy patří mezi jednu z věcí, která se mladým cestovatelům při jejich návštěvě ČR nejvíce líbila. Tuto odpověď zvolilo při vyplňování dotazníku 13 % mladých cestovatelů, kteří v minulosti navštívili ČR. Na železnici mohou mladí cestovatelé využít služeb Českých drah a od roku 2011 také soukromého dopravce Regio Jet, který je vlastněn firmou Student Agency, provozující také osobní autobusovou dopravu po ČR. Autobusy firmy Student Agency obsluhují spíše dálkovou dopravu. Na malé vzdálenosti je vhodné využít služeb ČSAD. Při cenovém srovnání služeb všech výše zmíněných dopravců s cizinou je zřejmé, že cestování po ČR je pro zahraniční mladé cestovatele velmi levnou záležitostí. Tento fakt může být rozhodující při výběru cílové destinace, Česká republika by proto měla při propagaci balíčků pro mladé cestovatele klást důraz také na pohodlnou a levnou dopravu po zemi. Mladí cestovatelé, kteří mají dostatek financí nebo cestují ve větší skupině lidí, si mohou pro svou cestu po ČR vypůjčit automobil či karavan. Tento způsob cestování po ČR ale není kvůli rozsáhlým možnostem veřejné dopravy po zemi mezi mladými
50
cestovateli příliš rozšířený. Pokud už si automobil vypůjčí, využijí ho i na cesty do okolních zemí, odkud cestují dále do Evropy. Sportovně či dobrodružně založení mladí cestovatelé si potom k dopravě po ČR mohou vypůjčit motorku nebo kolo, na splavných řekách potom raft, kajak či kánoe. Ti cestovatelé, kteří k dopravě po ČR využili automobil, a to jak vlastní, kterým do ČR přijeli, tak vypůjčený v ČR, označili v průzkumu kvalitu místních komunikací za velmi špatnou a uvítali by, kdyby se stav silnic do jejich příští návštěvy zlepšil. Mohlo by se zdát, že tento fakt může mít negativní vliv na vnímání ČR mladými cestovateli. Nicméně je třeba si uvědomit, že charakteristickými rysy Youth Travel je jejich snaha snížit náklady na minimum a využívat místních spojů v dopravě. Je tedy zřejmé, že většina mladých cestovatelů si při cestě do ČR zvolí jiný typ dopravy než osobní automobilovou dopravu a nebude se tedy muset potýkat s nekvalitními komunikacemi. 4.2.3 Možnosti ubytování mladých cestovatelů v ČR Dle údajů Českého statistického úřadu115 se z celkového počtu 7235 ubytovacích kapacit v ČR v roce 2010 nacházelo 2232 penzionů, 1579 hotelů nižší kategorie (3* a méně), 843 chatových osad a turistických ubytoven a 1612 zařízení jinde neuvedených. Tyto typy ubytovacích zařízení patří mezi ta zařízení, kde se mladí cestovatelé ubytovávají nejčastěji. Nicméně nejvíce vyhledávaným typem ubytovacího zařízení segmentem Youth Travel jsou hostely, které v průzkumu ČSÚ nefigurují a jsou tedy zařazeny mezi ubytovací zařízení jinde neuvedené. Je tedy zřejmé, že celkový počet hostelů v ČR oproti ostatním typům ubytovacích zařízení není příliš velký. 4.2.3.1 Hostely a turistické ubytovny Asociace STAY WYSE zabývající se nabídkou ubytování pro mladé cestovatele zveřejňuje na svých stránkách seznam ubytovacích zařízení v jednotlivých zemích, které jsou členy této asociace. Podstatný je fakt, že členem se může stát pouze poskytovatel ubytování či turistická organizace, která nabízí ubytování a služby pro studenty a mladé cestovatele. V případě, že by si z nabídky této asociace chtěli mladí cestovatelé vybrat ubytovací zařízení, mají zaručeno, že toto zařízení bude odpovídat požadavkům Youth Travel.
115
Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR. In: ČSÚ. Cestovní ruch - časové řady [online]. 27.09.2011 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: .
51
Členem STAY WYSE116 za Českou republiku je Česká hostelová asociace Hostelling International Czech Republic. Pod tuto asociaci patří 19 hostelů rozmístěných po celé České Republice (obrázek 2 na straně 52). V Praze se nachází 4 z těchto hostelů, další hostely jsou k nalezení například v Brně, Českém Krumlově, Mariánských Lázních či ve Špindlerově Mlýně. Obrázek 2 Rozmístění hostelů Hostelling International Czech Republic v ČR117
Nabídka hostelů v ČR je ale mnohem širší než jakou propaguje STAY WYSE, jelikož se tu nachází mnoho malých a nezávislých zařízení, které si samy hledají distribuční kanály k prodeji vlastních kapacit. Mezi mladými cestovateli je v současné době
velmi
časté
zajistit
si
ubytování
pomocí
některé
z webových
stránek,
které zprostředkovávají vyhledávání takovýchto ubytovacích zařízení, a které spolupracují právě s menšími nezávislými zařízeními. Nejznámějšími online poskytovateli výhodného ubytování jsou webové stránky hostelworld.com, hostelbookers.com118 a booking.com, přičemž poslední dva zmínění spolupracují a nabízí tak stejné hostely za stejnou cenu. Webová stránka booking.com119 nabízí ubytování ve 2411 hostelech po celé ČR. Na stránce hostelworld.com120 bohužel počet nabízených kapacit v ČR není k dispozici, nicméně dle dlouhého výčtu kapacit je možné se domnívat, že bude počet dosahovat 116
Our Members. STAY WYSE [online]. 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: . 117 CzechHostels.com: Official Site of the Czech Youth Hostels Association [online]. [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: . 118 Hostels in Czech Republic: Book a Cheap Hostel in Czech Republic. HostelBookers.com [online]. 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: . 119 Hotels in Czech Republic: Book your hotel now!. Booking.com [online]. 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: . 120 Hostels Worldwide: Online Bookings, Ratings and Reviews. HostelWorld.com [online]. 2012 [cit. 201203-25]. Dostupné z WWW: .
52
stejných rozměrů jako u booking.com a hostely tedy ke své distribuci využívají raději obou zmíněných serverů. Z počtu nabízených kapacit na stránkách online poskytovatelů levného ubytování je zřejmé, že počet těchto kapacit převyšuje počet uváděný Českým statistickým úřadem. Nicméně je třeba si uvědomit, že mezi nabízené ubytovací zařízení nepatří pouze hostely, ale i hotely nižší kategorie, které cenově odpovídají hostelům. Často jsou v nabídce ubytovacích kapacit na těchto stránkách k nalezení i jiné typy zařízení, které se ale svým zaměřením na mladé či méně finančně zaopatřené lidi podobají ostatním nabízeným zařízením. 4.2.3.2 Couchsurfing Couchsurfing je v současné době ve světě jednou z rychle se rozvíjejících forem ubytování cestovatelů, kteří chtějí ušetřit, poznat místní obyvatele a kulturu života a zažít něco nového. Česká republika není v tomto trendu pozadu. Dle celkového počtu couchsurferů, kteří v ČR nabízí ubytování či alespoň setkání na kávu, se ČR řadí na 27. místo na světě. Praha má v ČR největší zastoupení couchsurferů a jejich počtem se řadí na 36. místo na světě.121 Dle statistiky serveru couchsurfing.org se čeští couchsurfeři nachází převážně ve věku 18 - 24 let (43 %). Další početnou skupinu tvoří couchsurfeři ve věku 25 – 29 let (35 %). Ostatní věkové skupiny jsou již zastoupeny méně, a to 13,7 % lidí ve věku 30 - 34 let, 4,6 % ve věku 35 – 39 let, zbývajících 3,7 % jsou couchsurfeři starší 40 let.122 Ubytování takzvaně „na gauči“ nabízí v současné době v ČR celkem 27 678 lidí na 1 388 místech země. Největší zastoupení má tento typ ubytování v Praze (48,3 %), v Brně (15,1 %) a v Ostravě (3 %). Takovéto ubytování lze ale nalézt i v menších městech a ve vesnicích, takže zahraniční návštěvníci ČR mají možnost jej využít i při cestě mimo velká města.123 Do konce března roku 2012 bylo v ČR zaznamenáno celkem 41 784 úspěšných couchsurferských pobytů. Z celkového počtu 4,3 milionu odbydlených pobytů tvoří tento výsledek pouhých 0,98 % všech pobytů. Nicméně je třeba si uvědomit, že lze couchsurfing provozovat celkem v 251 zemích, přičemž některé země vykazují výrazně vyšší zájem lidí 121
CouchSurfing [online]. 25.3.2012 [cit. 2011-03-25]. CouchSurfing - Statistics. Dostupné z WWW: . 122 Czech Republic. CouchSurfing - Statistics [online]. 25. 3. 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: . 123 Czech Republic. CouchSurfing - Statistics [online]. 25. 3. 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: .
53
o zapojení do této sítě a využívající možnosti tohoto typu ubytování. Těmi jsou například USA, Německo nebo Francie.124 Couchsurfing ale není jenom o bezplatném ubytovávání, ale především o setkávání lidí, ať už těch, kteří přespávají na cizím „gauči“ či členů této komunity. Každý, kdo má vytvořený svůj účet na tomto serveru, se může zapojit do společných aktivit s ostatními členy, chodit na jejich setkání a bavit se o svých couchsurferských zkušenostech. Na tato setkání mohou chodit nejen místní členové, ale také lidé, kteří do země přijedou na dovolenou. Díky tomu se mohou seznámit s jinými lidmi, kteří po zemi cestují či navázat kontakt s dalšími couchsurfery, kteří jim mohou nabídnout přespání na svém „gauči“. Takovýchto příležitostí je v ČR velké množství, dokonce i v menších městech, takže se členové komunity nemusí bát, že by se během svého pobytu v zemi neměli možnost setkat a pobavit se s místními obyvateli. V neposlední řadě lze couchsurfing využít jako zdroj informací pro své cesty. Jeho členové totiž mají možnost kontaktovat couchsurfery v jejich cílové destinaci a zeptat se na tipy ohledně atraktivit v destinaci či aktivit, které by v daném místě měli určitě vyzkoušet. Při samotném přespání u někoho na „gauči“ mají možnost se o těchto věcech pobavit do detailu a často i s místními členy komunity navštívit některé atraktivity destinace. Tímto mají zajištěnou i bezplatnou prohlídku města, přičemž jim z toho plynou ještě jiné výhody. Příkladem může být fakt, že v případě, kdy je zahraniční turista doprovázen místním obyvatelem, obchodníci si nedovolí tolik podvádět. Samotní cestovatelé mají dále i jistotu, že se v daném místě bez problému dorozumí. Tuto výhodu mohou čerpat i ti lidé připojení k síti couchsurfing.com, kteří se ubytují v nějakém ubytovacím zařízení. Ti se totiž mohou alespoň setkat s někým, kdo nenabízí přespání, ale pouze možnost zajít na kávu. Takovýchto lidí je v ČR v současné době nejvíce, a to 33,6 %. Možnost ubytování nabízí 19,9 %. Ostatní zvolili buď možnost, že někoho ubytují jen ve výjimečných případech, či v současné době cestují a jejich „gauč“ tedy není k dispozici.125 Výše uvedené statistiky jsou důkazem toho, že couchsurfing nabývá na popularitě i v České republice a díky oblíbenosti především u mladé skupiny lidí, která svými rysy
124
CouchSurfing [online]. 25.3.2012 [cit. 2011-03-25]. CouchSurfing - Statistics. Dostupné z WWW: . 125 Czech Republic. CouchSurfing - Statistics [online]. 25. 3. 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: .
54
odpovídá segmentu Youth Travel, má země o to vyšší možnost nalákat mladé cestovatele k její návštěvě. 4.2.4 Volunteering v ČR Kořeny dobrovolnictví v ČR spadají již do začátku 19. století, během první a druhé světové války pak dobrovolnictví nabývá větších rozměrů. Volunteering na území ČR není sledován Českým statistickým úřadem, jeho statistickým sledováním se zabývá především Evropské dobrovolnické centrum (European Volunteer Centre neboli CEV) ve spolupráci s národním dobrovolnickým centrem HESTIA126. Z jejich výzkumu vyplynulo, že význam dobrovolnictví na území ČR narůstá. Dále jejich výzkum ukázal, že o dobrovolnictví mají zájem především lidé ve věku 18-27 let a poté lidé ve věku 28-35 let.127 Nicméně ačkoliv výzkumy dobrovolnického centra HESTIA ukazují zvyšující se zájem o dobrovolnickou činnost v ČR, průzkum této diplomové práce tuto skutečnost příliš nepodpořil. Z dotazovaných respondentů ani jeden neuvedl, že by se do České republiky chtěl vydat z důvodu dobrovolnické činnosti. 6 % mladých cestovatelů ale uvedlo, že by uvítalo, kdyby v ČR vznikalo více takovýchto příležitostí. Z těchto výsledků je zřejmé, že ačkoliv v zemi přibývá dobrovolnických příležitostí, informovanost o nich je velmi nízká. Důvodem, proč mezi mladými cestovateli není volunteering v Čechách takovou atraktivitou, je fakt, že pokud se sami nezajímají o dobrovolnictví v Čechách a nehledají více informací na webových stránkách zprostředkovávajících agentur, nemají možnost se ve své rodné zemi setkat s žádnou propagací či inzerátem snažícím se získat nové dobrovolníky do země. Zahraniční zájemci o volunteering v Čechách mají možnost zkonzultovat dobrovolnické
příležitosti
dobrovolnik.cz
i
s její
na
několika
anglickou
webových
mutací
stránkách.
volunteer.cz
Webová
spolupracují
stránka
s národním
dobrovolnickým centrem HESTIA. Dalším jejich partnerem je i CEV, které kromě výše zmíněného statistického sledování provádí i průzkumy v jednotlivých evropských zemích a sepisuje reporty o stavu volunteeringu v dané zemi. V Národním reportu České republiky je potom možné nalézt statistické údaje ohledně dobrovolnictví v ČR, všeobecné informace o dobrovolnických programech v ČR a agenturách, které se touto problematikou zabývají. Dle
tohoto
reportu
se
nejvíce
dobrovolnických
126
programů
nachází
v Praze,
HESTIA [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . KNECHTLOVÁ, Jana. EUROPEAN VOLUNTEER CENTRE. Volunteering in the Czech Republic: Facts and Figures Report [online]. Brussels: CEV, July 2007 [cit. 2012-03-31], s. 12. Dostupné z WWW: . 127
55
Moravskoslezském a Středočeském kraji, nejméně potom Libereckém, Karlovarském a Plzeňském kraji.128 V současné době mají zahraniční zájemci o dobrovolnictví v ČR na stránkách volunteer.cz možnost nalézt některé dobrovolnické příležitosti při kliknutí na link „I want to volunteer“. Nicméně při této volbě se zájemcům zobrazí jen malé množství příležitostí. Z tohoto důvodu byla vytvořena webová stránka databaze.dobrovolnik.cz, kam by měli v budoucnu být vkládány všechny příležitosti neziskových organizací. Jelikož byl ale tento web spuštěn teprve v listopadu roku 2011, jeho databáze pořád není kompletní a jeho anglická verze by měla být spuštěna až během roku 2012.129 Obdobnými webovými stránkami je portál dobrovolnici.cz, který je spravován organizací INEX. Vzhledem k tomu, že tyto stránky nemají anglickou mutaci, nejsou vhodné pro zahraniční mladé cestovatele. Pro ty jsou potom vhodnější stránky GoAbroad.com, které nabízejí zahraničním cestovatelům kromě dobrovolnických příležitostí (prezentující se jako stránky VolunteerAbroad.com) také nabídku příležitostí studijních či pracovních.130 Přehled dalších webových stránek, na kterých se dají vyhledat dobrovolnické příležitosti, nabízí European Youth Portal131. Kromě výše zmíněných stránek jsou tu i odkazy na stránky zaměřené na určitý typ dobrovolnictví. Příkladem je jahodaweb.cz určený pro zájemce o práci s dětmi. Česko-německou výměnu dobrovolníků potom zastřešuje portál ahoj.info. Dobrovolnické příležitosti nabízí také Evropská unie, a to ve svém projektu Youth in action, neboli Mládež v akci. Tento program byl založen roku 2006 a má 5 hlavních cílů, kterými jsou výměnné programy, dobrovolnické programy, spojení s partnerskými zeměmi celého světa, podpora mládežnických organizací a aktivit a spolupráce evropských zemí v zájmu mládeže. Dobrovolnické aktivity podporují poskytováním cenných informací, pomocí se zařizováním víz či pojištění v cílové zemi. Od roku 2007 do roku 2010 se do programu zapojilo více než 20 000 mladých dobrovolníků. Statistiky programu 128
Legal status of volunteers: country reports. CEV - The European Volunteer Centre [online]. [cit. 2012-0331]. Dostupné z WWW: . 129 For English Speaking Volunteers. Databáze dobrovolnických příležitostí v České republice [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . 130 Volunteer in Czech Republic: Volunteer Work in Czech Republic. GoAbroad.com [online]. [cit. 2012-0331]. Dostupné z WWW: . 131 Volunteer/ Exchanges - Czech Republic. European Youth Portal [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: .
56
ukazují, že je v současné době do projektu Mládež v akci zapojeno přes 2000 Čechů. Součástí statistik již bohužel nejsou informace o tom, kolik lidí ročně bylo přes tento program vysláno do ČR ze zahraničí. 132 Z výše uvedeného je zřejmé, že dobrovolnických nabídek není málo. Nicméně je třeba zlepšit jejich propagaci, aby se informace o těchto programech dostala do povědomí zahraničních zájemců. 4.2.5 Možnosti studia v ČR, výměnné programy Zahraniční mladí cestovatelé mají možnost se do ČR podívat v rámci jejich studia a na vybrané univerzitě strávit buď celý studijní program, jeden nebo dva semestry, či u některých programů i kratší dobu. V současné době dle statistik Českého statistického úřadu v ČR studuje 37 688 zahraničních studentů.133 Počet studentů s cizím státním občanstvím v ČR stále narůstá, což je důkazem, že ČR patří mezi oblíbené destinace studujících mladých cestovatelů. Z průzkumu, který je součástí této diplomové práce, dále vyplynulo, že pro 17 % těch cestovatelů, kteří alespoň jednou za svou cestovatelskou kariéru navštívili ČR, bylo motivem jejich návštěvy studium v zemi. Při zvážení ostatních převažujících motivů, kterými byla návštěva s rodiči či návštěva země s účelem jejího bližšího poznání a zábavy, je možné považovat tento počet mladých cestovatelů za vysoké číslo a usuzovat o oblíbenosti České republiky mezi mladými cestovateli jakožto studijní destinace. Mladým cestovatelům se nabízí několik typů studia v ČR v rámci různých studijních programů. V současné době nejznámějším a nejvíce oblíbeným programem je Erasmus, v rámci něhož mohou studenti z různých zemí Evropy využít nabídky studia na některé z evropských vysokých škol a univerzit. Do ČR mohou však přijít studovat i lidé ze zemí, které nejsou zapojeny do programu Erasmus, většinou tedy ze zemí mimoevropských. Tito studenti se do ČR mohou dostat v rámci programu Erasmus Mundus, na základě vzájemných dohod mezi některými univerzitami nebo v případě, že se stanou takzvanými Free Movers, kteří si studium na zahraniční škole dohodnou sami. Dále pro zahraniční studenty existuje široká nabídka bakalářských a magisterských studijních programů. Nicméně je důležité zmínit, že kvůli výuce v angličtině, 132
Youth in Action Programme: Overview of activities 2007 - 2010. In: European Commission - Youth in Action [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . 133 Vysoké školy v České republice. In: Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: .
57
která na českých vysokých školách ještě není tak běžná jako v zahraničí, bývají tyto programy zpoplatněny, často i celkem vysokou částkou. Existují také studijní programy, do kterých jsou zapojeny pouze vybrané země. Příkladem je program CEEPUS (Central European Exchange Programme for University Studies)134, do kterého jsou zapojeny univerzity střední a jihovýchodní Evropy. Některé vysoké školy dále nabízejí i speciální programy pro zahraniční studenty zaměřené na určitý obor. Takovýmto oborem je například Management a studenti, kteří mají zájem se v tomto oboru dále vzdělávat, mají možnost zapojit se do programu CEMS135 a vycestovat na jednu z 26 vysokých škol na celém světě, které jsou do programu zapojeny. V ČR je do programu zapojena Vysoká škola ekonomická v Praze, kam mohou přijet studovat lidé dokonce až z Brazílie, Austrálie, Kanady, Číny, Singapuru či Japonska. Studentům, kteří si zvolí studium v rámci tohoto programu a projdou výběrovým řízením, se dostává šance vystudovat navazující magisterský program na zahraniční škole, získat nejen titul „inženýr“, ale také certifikát o absolvování tohoto programu s názvem CEMS MIM (Master in International Management)136. Díky tomuto certifikátu mohou mít lepší výchozí pozici na trhu práce a získat tak lepší pracovní pozici v daném oboru. 4.2.5.1 Erasmus Program Erasmus patří mezi celoživotní vzdělávací programy Evropské unie, které mají za cíl prohlubovat znalosti občanů EU a umožnit jim nabýt vzdělání v jiné zemi Evropy. Erasmus je zaměřen na vyšší vzdělávání, z tohoto důvodu je také nejvíce vhodný pro segment Youth Travel. V současné době je do programu zapojeno 33 států Evropy, a to jak všechny státy EU s omezením pro Maltu, která může studenty pouze přijímat, tak státy ESVO a EHP (Norsko, Lichtenštejnsko, Island, Švýcarsko). Dále je do programu ještě plně zapojeno Turecko a Chorvatsko.137 Tento program je možné studovat 3 až 12 měsíců, většinou ale studenti vyjíždějí na jeden nebo dva semestry. Výhodou pro studenty zapojené do tohoto programu je finanční podpora ze strany EU, která se liší dle životních nákladů ve vybrané studijní 134
CEEPUS. Oddělení zahraničních styků VŠE v Praze [online]. 10. 11. 2011 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . 135 CEMS: The Global Alliance In Management Education, Master's in International Management, MIM [online]. 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . 136 HNILICA, Jiří. Program International Management: Studijní obor International Management. [online]. 14. 7. 2010 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . 137 Program celoživotního učení (LLP). Oddělení zahraničních styků VŠE v Praze [online]. 16. 3. 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: .
58
destinaci. Díky této podpoře mají studenti možnost dovolit si studium i v destinacích, které jsou běžně finančně méně dostupné. Navíc se pro mnohé stane přístupnější i cestování v destinaci během studia v ní, popřípadě návštěvy okolních zemí. Česká republika je také zapojena do programu Erasmus a od založení tohoto programu počet vyjíždějících i přijíždějících studentů výrazně narůstá. Statistiky ukazují, že od roku 2000 do konce roku 2010 do ČR přicestovalo 23 677 studentů. Na grafu 7 na straně 59 je možné vidět, jak se počet studentů od roku 2000 postupně navyšoval. Graf 7 Počet studentů zapojených do programu Erasmus, přijíždějících do ČR v jednotlivých akademických rocích138
Graf 8 na straně 60 jasně ukazuje, ze kterých zemí přijíždí do ČR nejvíce studentů zapojených do programu Erasmus. Nicméně je třeba si uvědomit, že Španělsko, Francie a Německo jsou země, ze kterých vyjíždí ročně nejvíce studentů, není tedy překvapením, že mají i velké zastoupení v ČR. Naopak země jako Turecko, Portugalsko a Slovensko ročně vysílají na studium menší počet studentů než jiné země v rámci programu Erasmus, v případě České republiky se ale dle počtu přijíždějících studentů těchto národností řadí mezi ty početně více zastoupené. Nejzajímavější je podíl studentů z Turecka, o jehož mladých cestovatelích průzkum této diplomové práce ukázal, že o ČR příliš nevědí. Ze statistik programu Erasmus
138
Erasmus country statistics 2009-10: Czech Republic. European Commission [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: .
59
je ale možné usuzovat, že je ČR méně známá spíše mezi těmi zástupci Youth Travel, kteří do zahraničí vyjíždí s jiným motivem cesty nežli za studiem. Graf 8 Zastoupení zahraničních studentů z jednotlivých zemí zapojených do programu Erasmus, kteří v akademickém roce 2009/10 studovali v ČR139
Ve srovnání s ostatními zeměmi zapojenými do tohoto programu má ale Česká republika spíše méně významné postavení a řadí se dle výsledků z roku 2010 na 15. místo dle počtu zahraničních studentů, kteří se do země vydali na studium. Graf 9 v příloze 2 potom názorně ukazuje, jak si Česká republika vede ve srovnání s ostatními zeměmi v tomto programu. Pro některé studenty není jednoduché strávit půl roku či celý rok na zahraniční univerzitě, kde neznají tamější prostředí, nemají tam žádné kamarády a nevědí, kde se setkat s novými lidmi. Pro tyto, ale i pro zábavě otevřené studenty funguje asociace ESN (Erasmus Student Network), která se zabývá sociální integrací mezinárodních studentů v dané destinaci a přispívá ke zvýšení studentské mobility. 140 V České republice 139
Erasmus programme 2009-10: Students. European Commission [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . 140 ESN International: Erasmus Student Network [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: .
60
je do této organizace zapojeno 12 vysokých škol141. Na těchto školách se potom dostává zahraničním studentům speciální péče. Ti se mohou zapojit do projektů ESN či navštěvovat události pořádané touto asociací. Na některých univerzitách dále funguje tzv. Buddy System spadající pod činnost asociace ESN, jehož cílem je umožnit zahraničním studentům kontakt s místními studenty, kteří jim mohou být nápomocni v prvních dnech jejich pobytu v zemi, ale také se stát jejich oporou během celého studijního pobytu. Domácí studenti většinou těm zahraničním pomáhají se zařizováním důležitých formalit, jako jsou studentská karta či jízdenka na hromadnou dopravu, seznamují je s místním prostředím univerzity i daného města a radí jim, jak zvládnout studium na dané škole. 4.2.5.2 International Week Studenti z 24 univerzit na celém světě mají možnost se zapojit do programu International Week, který se liší od výše zmíněných programů tím, že se koná pouze týden, během kterého se jeho účastníci seznamují s navštívenou zemí a procházejí kurzy zaměřenými na téma daného International Weeku. International Week (dále jen IW) je přednostně zaměřen na studenty ekonomických oborů, proto jsou do něj zapojeny univerzity, které mají fakulty specializované na toto téma. V ČR je do tohoto programu zapojena Vysoká škola ekonomická v Praze. O organizaci IW v Praze se stará asociace ESN – Buddy System, která v roce 2012 uspořádá už 7. ročník tohoto programu. Od roku 2006 se IW v Praze zúčastnilo celkem 124 studentů z 20 zemí světa. 142 4.2.6 Další formy Youth Travel v ČR 4.2.6.1 Pracovní pobyty v ČR Ačkoliv existují pro Work and Travel pobyty více oblíbené destinace jako USA či Austrálie, mladí cestovatelé někdy využívají možnosti vydělat si na svůj pobyt v ČR krátkodobými brigádami. Většinou se jedná o ty cestovatele, kteří přijíždějí do země kvůli studiu. Tito potom mohou využívat nabídek na jednorázové pracovní úkony či brigád, v rámci kterých je potřeba znalost nějakého cizího jazyka. Je třeba ale zmínit, že se na vyhledávání takovýchto nabídek zaměřují především studenti z východní Evropy, kteří nemají na studium dostatek financí. 141
Section Information. ESN International [online]. [cit. 2012-03-31]. . 142 International Week Prague [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: .
61
Dostupné
z
WWW:
Další pracovní možností pro mladé cestovatele v ČR je zapojení do programu AIESEC, který se specializuje na zajišťování odborných stáží pro studenty. Tento program využívají ti mladí lidé, kteří se chtějí prosadit na trhu práce tím, že absolvují stáž, kterou nejenže potom mohou uveřejnit ve svém životopise, ale především je obohatí i cenné zkušenosti a zážitky. Na výběr jsou stáže kulturní pro ty, kteří chtějí co nejlépe poznat životní styl navštívené destinace, a stáže odborné, jejichž cílem je hlavně zdokonalení se ve studovaném oboru.143 4.2.6.2 Aktivní dovolená v ČR Další oblíbenou formou cestovního ruchu v ČR je aktivní dovolená a sport turismus. Tento typ dovolené je mezi mladými cestovateli velmi populární a často je provozován ve spojení s jinou formou cestovního ruchu, jako je studijní pobyt, či cesta za památkami. Nicméně během pobytu sehrává sport a aktivity s ním spojené důležitou část jejich cesty po ČR. Někteří cestovatelé dokonce do ČR cestují s motivem vykonávání určitého sportu, navštívení sportovní události či vykonávání nějaké dobrodružné aktivity. Dle agentury CzechTourism je ČR ideální destinací pro aktivní dovolenou.144 V letních měsících mohou mladí cestovatelé provozovat různé typy sportů od cyklistiky, přes vodní sporty až po jízdu na koni. ČR je dále známá pro golfovou turistiku, nicméně tento sport nepatří do aktivit, které jsou vykonávány segmentem Youth Travel, a proto ani v ČR tento druh sportu nebude mladými cestovateli vyhledáván. Jednou z lákavých událostí, která může být atraktivitou pro mnohé sportovně založené mladé cestovatele, je možnost zúčastnit se některého ze šesti pořádaných maratonů a půlmaratonů v ČR. Tyto se konají od března do konce září v Praze, Ústí nad Labem, Olomouci a Českých Budějovicích a zúčastní se jich každoročně až 80 000 závodníků.145 Ačkoliv jsou v ČR vhodné podmínky pro vykonávání zimních sportů, tento druh aktivit nepatří mezi ty, které by mladé cestovatele do ČR nalákaly. Sjezdové lyžování totiž mohou cestovatelé provozovat v Alpách za stejné ceny, ale lepší kvalitu. Za běžeckým lyžováním do ČR většinou přijíždí pouze ti lidé, kteří bydlí poblíž českých hranic. Bruslení
143
Chci na stáž. Nastaz.cz [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . CZECHTOURISM. Czech Republic - Active holidays in the Czech republic [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . 145 RunCzech.com: Running Circuit [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . 144
62
na přírodním ledu všeobecně nepatří mezi sporty, kvůli kterým by cestovatelé navštěvovali nějaké destinace. Pro mladé cestovatele jsou v ČR k nalezení netradiční sporty pro jejich zábavu, jako jsou motokáry, paintball či jízda na čtyřkolkách. V Čechách je dále možné provozovat i mnohé adrenalinové sporty, od raftingu přes bungee jumping až po paragliding či parachuting. Tyto aktivity mohou být velmi zajímavou atraktivitou, která při správné cenové strategii a propagaci může zapůsobit na mladé cestovatele a přilákat je k návštěvě regionu, který vykonávání těchto aktivit nabízí. V současné době se čím dál více rozšiřuje komunita, která se věnuje tzv. geocachingu. Tato aktivita sice nemá nic společného se sportem, nicméně zapojení se do tohoto programu může znamenat i mnoho adrenalinu. Cílem každého, kdo se do tohoto programu zapíše, je získat takzvanou geocache neboli „keš“, což je drobný předmět uschován v přírodě či na nějakém místě ve městě, který lze nalézt podle různých indicií a zeměpisných souřadnic. Díky geocachingu mohou jeho účastníci objevovat místa, která by se za jiných okolností nikdy nerozhodli navštívit. Keše bývají navíc často uschovány na špatně přístupných místech či je k jejich nalezení potřeba zjistit různé informace, které stopaře navedou na určité místo. Geocaching se potom stává napínavou „honbou za pokladem“, díky které získají jeho účastníci mnohé zkušenosti a vědomosti. V ČR bylo v roce 2009 zaznamenáno celkem 20 856 aktivních keší, nicméně dle trendu, jakým jejich počet narůstal do té doby, je možné usuzovat, že se jejich počet ještě od té doby významně navýšil.146 Pro nadšené kešery je typické, že chtějí mít na svém kontě co nevyšší počet nalezených keší. Je tedy možné předpokládat, že návštěva ČR může být pro cizince zapojené do tohoto programu velmi zajímavá a dá se očekávat, že se během své návštěvy v zemi vydají na cesty po celé ČR.
4.3 Strategie pro zvýšení návštěvnosti destinace Česká republika mladými cestovateli Výzkum této diplomové práce ukázal, že se Česká republika řadí mezi destinace, které mladí cestovatelé rádi navštěvují nebo kam se rádi vrací. Z celého vzorku odpovědělo pouze 5 % dotazovaných mladých cestovatelů, že by se do ČR nechtěli podívat či vrátit. Nicméně na tento výsledek je možné nahlížet z druhé strany a vycházet z charakteristiky mladého cestovatele, která jej popisuje jako člověka prahnoucího po návštěvě 146
Geocaching v číslech. GeoWiki [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: .
63
co největšího množství destinací a poznání co nejvíce kultur. Je tedy jasné, že zástupci segmentu Youth Travel by jednou chtěli navštívit i ČR. Je proto důležité brát v potaz i jiné ukazatele, jako je například motiv k cestě do ČR či časové období, během kterého plánují cestu do ČR. Z celého dotazovaného vzorku mladých cestovatelů odpovědělo 35 %, že ČR v minulosti navštívili. Pro polovinu z nich byla motivem návštěva a poznání ČR. Třetina z nich nicméně do země přijela s rodiči v době, kdy ještě nepatřili do segmentu Youth Travel a čerpali tedy odlišné služby od těch lidí, kteří se do země podívali až v době, kdy se začali řadit mezi mladé cestovatele. Dalším důležitým ukazatelem k posouzení oblíbenosti ČR mezi mladými cestovateli je fakt, zda se chystají do země v blízké budoucnosti a zda už plánují svou cestu. Z průzkumu vyšlo, že by se do ČR chtělo v blízké budoucnosti podívat 48 % všech dotazovaných mladých cestovatelů. Tento výsledek ovšem neodpovídá tomu, kolik lidí reálně v blízké budoucnosti do ČR přijede. Z tohoto důvodu je nutné uvažovat ten vzorek lidí, kteří již cestu připravují a plánují. Ze všech mladých cestovatelů takto odpovědělo pouze 15 % dotazovaných. Tento výsledek je důkazem toho, že ačkoliv by mladé cestovatele návštěva ČR lákala, preferují často před cestou do ČR návštěvu jiných destinací. Strategie ČR by se tedy měla orientovat na lidi, kteří by chtěli zemi navštívit v blízké budoucnosti a namotivovat je natolik, aby se procento těch, kteří svou cestu již plánují, výrazně zvýšilo. Analýza nabídky a potenciálu ČR pro mladé cestovatele ukázala, že má tato destinace vysoké šance pro zvýšení návštěvnosti segmentem Youth Travel. ČR disponuje atraktivitami, které jsou pro mladé cestovatele velmi zajímavé. Nízká cenová hladina, jednoduchá doprava po celé zemi a široká nabídka levného ubytování jsou jen příklady toho, že má ČR vysoké předpoklady pro rozvoj Youth Travel. Mladí cestovatelé dále mohou využít nabídky dobrovolnických příležitostí či se do země podívat v rámci mnoha studijních programů, do kterých je ČR zapojena. Nicméně pro zatraktivnění destinace Česká republika mezi mladými cestovateli je potřeba propracovat nabídku produktů pro lidi, kteří nemají zájem o studium či vykonávání dobrovolnické činnosti v zemi. Do tvorby produktů pro mladé cestovatele by se měly snažit zapojit především mimopražské regiony, které by se měly snažit z potenciálu Youth Travel co nejvíce vytěžit. Důvodem pro zapojení regionů ČR do její strategie o zvýšení návštěvnosti tímto segmentem cestovního ruchu je i fakt, že mladí cestovatelé mají tendenci pobývat 64
v destinaci delší dobu a navštěvovat místa, která nejsou turisticky tolik známá. Regiony, které se u jiných segmentů cestovního ruchu nedokáží prosadit, by tak získaly nové návštěvníky, díky kterým by mohly rozvinout turismus v dané oblasti. Z výše uvedeného vyplývá, že by se především regiony měly snažit o tvorbu produktů pro mladé cestovatele a o jejich propagaci v hlavním městě ČR, kam přijíždí většina mladých cestovatelů při své první cestě do země. Součástí této diplomové práce je tedy i vypracování návrhu produktu pro Youth Travel v jednom z regionů ČR, který by se stal součástí strategie ČR pro zvýšení návštěvnosti země mladými cestovateli.
65
5 Olomoucký kraj, jeho potenciál pro rozvoj Youth Travel a návrh nového produktu pro Youth Travel147 5.1 Destinace Olomoucký kraj Obrázek 3 Olomoucký kraj na mapě
Obrázek 4 Mapa Olomouckého kraje149
ČR148
Olomoucký kraj ležící ve střední a severozápadní části Moravy (na obrázku 3 vyznačen červeně) zaujme svou rozmanitostí i náročného návštěvníka. Kraj je rozdělen do dvou turistických oblastí – Střední Morava (na obrázku 4 vyznačena žlutě) a Jeseníky (na obrázku 4 vyznačena zeleně). Každá z těchto oblastí se vyznačuje rozdílnými charakteristikami. Zatímco ve Střední Moravě ležící na jihu Olomouckého kraje se naskýtá turistům možnost navštívit historická města, kulturní památky či oblast Hané, turistická oblast Jeseníky nabízí možnost aktivní či odpočinkové dovolené ve stejnojmenném pohoří. Nabídka pro turisty v Olomouckém kraji je velmi široká. Díky velkému množství nejrůznějších atraktivit uspokojuje všechny věkové kategorie a různé segmenty cestovního ruchu. 5.1.1 Střední Morava Střední Morava láká k návštěvě velkým množstvím atraktivit. Z důvodu jejich velkého počtu budou uvedeny níže jen ty nejznámější, které by mohly být zajímavé pro mladé cestovatele:150 147
převzato z: NAKLÁDALOVÁ, A.. Analýza zvolené destinace (Olomoucký kraj) a návrh nového produktu. Praha, 2011. 16 s. Seminární práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. 148 Olomoucký kraj. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2004 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z WWW: . 149 Turistický informační portál Olomouckého kraje [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: .
66
Památky a kultura o Památky UNESCO – Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, Arcibiskupský zámek Kroměříž o Historická centra – Olomouc o Hrady a zámky – Bouzov, Helfštýn o Církevní památky - farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Dubu nad Moravou
Sport – cykloturistika, pěší turistika, tenis, jezdectví, lanové centrum apod.
Lázeňství a wellness, relax o Lázně Slatinice, Teplice nad Bečvou a další o ZOO, kulturní a sportovní akce, jarmarky a další
Příroda – Litovelské Pomoraví
Gastronomie a folklor – olomoucké tvarůžky, Niva, pivovary (Litovel, Zubr) Vzhledem k velkému množství atraktivit a snaze o nalákání čím dál většího počtu
turistů nabízí region Střední Morava i mnoho produktů a programů pro své návštěvníky. Většina z nich je zaměřena na poznání historických a kulturních památek, na sport a odpočinek či gastronomické zážitky. Z důvodu jejich velkého počtu budou produkty rozděleny do sekcí dle svého zaměření, přičemž u každé sekce budou uvedeny příklady: 151
Historie, umění a náboženství – Dědictví rodu Liechtensteinů, Hrady a zámky, Kulturní dědictví očima průvodců, Po církevních památkách a poutních místech, Po stopách židovského dědictví
Příroda, sport – Toulky přírodou, Na koních a na farmě, Cykloturistika, Rafty a vodní radovánky, Lezecká a lanová centra, Paintball a opevnění, Víkend za tenisem, Víkend za golfem
Malé děti, děti na ZŠ – Prohlídky Olomouce s kočičkou Olou, Prohlídky Olomouce pro žáky ZŠ
Senioři – Seniorské cestování po kraji
Speciální zážitky – Plavby historickou Olomoucí, Gastronomie
150
Poznejte Střední Moravu – srdce a brány dokořán. [Online]. Poslední aktualizace 2011. [cit. 2011-11-12]. Dostupné z WWW: <www.strednimorava-tourism.cz>. 151 Poznejte Střední Moravu – srdce a brány dokořán. [Online]. Poslední aktualizace 2011. [cit. 2011-11-12]. Dostupné z WWW: <www.strednimorava-tourism.cz>.
67
Po
prostudování
jednotlivých
produktů
je
možné
dospět
k závěru,
že se marketingové aktivity a současná strategie Střední Moravy orientují především na rodiny s dětmi a starší osoby, a to hlavně z České republiky. Produkty propagující historické památky jsou spíše nevhodné pro mladou generaci ve věku 15 – 29 let, pro kterou jsou vytvořeny pouze produkty týkající se sportu a adrenalinových zážitků. 5.1.2 Jeseníky Hlavní atraktivitou této oblasti je pohoří Jeseníky rozkládající se na většině území tohoto turistického regionu. Pohoří láká návštěvníky nejen k aktivnímu odpočinku v podobě zimních sportů či pěší turistiky, ale také k relaxaci v některých z lázeňských měst. Atraktivity této oblasti jsou podobně jako v předchozí kapitole rozděleny do několika kategorií:152
Zimní a letní sporty o Lyžařská střediska (Červenohorské sedlo, Ramzová), běžecké lyžování o Pěší turistika, cykloturistika, adrenalinové sporty (horolezectví, lety a tandemové seskoky, minikáry)
Příroda o Chráněná území (CHKO Jeseníky, Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a Praděd, Šerák, Petrovy kameny) o Jeskyně, vodopády (Vysoký vodopád v Bělé pod Pradědem), rozhledny a vyhlídky
Lázeňství a wellness – lázně Jeseník, Velké Losiny
Památky a kultura o Hrady a zámky – hrad Sovinec, zámek Velké Losiny o Technické památky – přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně, vysílač a rozhledna Praděd
Národní kulturní památky – ruční papírna a muzeum papíru ve Velkých Losinách Strategie turistického regionu Jeseníky je především zaměřena na sportovní
dovolenou a lázeňský cestovní ruch. Tomu také odpovídají produkty vytvořené pro nalákání turistů do této oblasti:153 152
Navštivte Jeseníky – horský ráj v létě i v zimě. [Online]. Poslední aktualizace 2011. [cit. 2011-11-12]. Dostupné z WWW: <www.jesenikytourism.cz>. 153 Navštivte Jeseníky – horský ráj v létě i v zimě. [Online]. Poslední aktualizace 2011. [cit. 2011-11-12]. Dostupné z WWW: <www.jesenikytourism.cz>.
68
Spolupráce s Polskem: o Čarodějnickou cyklotrasou po česko-polském příhraničí – projekt založený na historických čarodějnických procesech na Šumpersku a Nysku – vytvoření expozice o Vítejte u nás v Nysko-jesenickém regionu – česko-polská turistická výměna
Sport a odpočinek: Letní a zimní dovolená, Lázně a wellness Produkty turistického regionu Jeseníky jsou zaměřeny především na aktivní
či odpočinkovou dovolenou vhodnou pro rodiny s dětmi, mladé lidi a seniory. Hlavním segmentem jsou ovšem lidé v produktivním věku, kteří vyjíždí sami nebo s dětmi do hor za odreagováním od běžného života. Důležitým segmentem tohoto regionu jsou také polští turisté, kteří mají do oblasti Jeseníků krátkou dojezdovou vzdálenost.
5.2 Přístup k segmentaci a zvolená strategie Jak vyplývá z předešlé kapitoly, Olomoucký kraj se svou nabídkou zaměřuje na několik segmentů cestovního ruchu. Hlavní cílovou skupinou jsou rodiny s dětmi, které pro sebe v kraji naleznou nejvíce atraktivit. Produkty vytvářené pro tento segment se zaměřují jak na rodiny z okolních krajů a zemí, tak především na rodiny pocházející přímo z Olomouckého kraje. Podobně situace panuje u produktů pro seniory, na které klade kraj také velký důraz. Mladí lidé bez závazků, studenti a segment Youth Travel zde naleznou produkty zážitkové turistiky většinou spojené se sportem či dobrodružstvím. Některé podniky poskytují slevu na kartu ISIC, kterou ale již nemohou využívat mladí, kteří nestudují. Ostatní mohou stejně jako další segmenty využívat výhod Olomouc Region Card. Jiné speciální produkty pro tento segment cestovního ruchu ale v Olomouckém kraji nejsou k nalezení. Z předešlého je vidět, že strategie Olomouckého kraje se zaměřuje na segmentaci dle aktuálních a potenciálních návštěvníků, a to nejen českých, ale i zahraničních. Na tyto segmenty je také zaměřena propagace kraje, která je propracovaná a velmi účinná. Na druhou stranu kraj zatím nevidí potenciál příjezdu mladých cestovatelů do kraje, proto pro ně ani nenabízí žádné produkty a nezaměřuje na ně svou propagaci. Pokud by ale byl nabídnut zajímavý produkt, který by shromažďoval aktivity a atraktivity pro mladé a měl by dostatečnou propagaci, potenciál mladých lidí k příjezdu do kraje by se zvýšil.
69
5.3 Produkt „Youth Forward“ – „Mládí vpřed“ V rámci této diplomové práce byl vytvořen produkt, díky němuž by mohl Olomoucký kraj přilákat více mladých cestovatelů do kraje. Tímto produktem by se poté mohly inspirovat i jiné kraje, které by se chtěly ve své strategii zaměřit na tento segment cestovního ruchu. Název produktu byl zvolen jako „Youth Forward“ (česky „Mládí vpřed“), aby bylo jasné, na jakou cílovou skupinu lidí je produkt zaměřen. Byl by uváděn v angličtině, aby porozuměli především zahraniční cestovatelé. Olomoucký kraj nabízí mnoho atraktivit pro mladé. Mezi ně patří nejen zábava, sport a různé druhy dobrodružných zážitků, ale také historie s Olomouckým krajem spojená, příroda, odlišný způsob života od hlavního města a gastronomie. Produkt „Youth Forward“ by měl být jakousi „ochutnávkou“ všeho, co by mohlo mladé zajímat, přičemž by měl dvě varianty – letní a zimní. Tato diplomová práce představí pouze produkt letní, zaměřený hlavně na návštěvníky města Olomouce. Do budoucna by se mohlo uvažovat rozšíření tohoto produktu do méně známých oblastí. V zimním období by se produkt orientoval na zimní sporty a byl by tedy zaměřen na turistický region Jeseníky. Produkt „Youth Forward“ je prozatím sestaven jako balíček aktivit a služeb pro mladé cestovatele, které nezahrnují ubytování a jsou možné čerpat během 3 – 5 po sobě jdoucích dní. Součástí produktu je ovšem doporučení ubytovacích zařízení a jiných služeb s výraznou slevou a jinými výhodami pro mladé cestovatele. Podniky, kde bude těchto slev možno využít, budou označeny značkou „Youth Welcome“ a budou muset splňovat určité podmínky, jako mít příznivé ceny, nabízet služby pro tento segment cestovního ruchu, mít zaměstnance hovořící plynně anglicky a být ochotny spolupracovat s dalšími podniky zařazenými do tohoto projektu. Lidé, kteří zakoupí tento produkt, budou mít při zakoupení Olomouc Region Card možnost využít speciální slevy v určitých podnicích, se kterými bude kraj spolupracovat. Důležité je zmínit, že tato sleva bude poskytnuta pouze pro osoby spadající do segmentu Youth Travel, tedy ve věku 15-29 let. Samotný produkt „Youth Forward“ bude moci být zakoupen člověkem jakékoli věkové kategorie. Koupě tohoto produktu podmiňuje alespoň 3 denní pobyt v této destinaci, což je jedním z jeho hlavních cílů. Dílčím cílem produktu je potom přivést turisty do míst, kam by se nebýt tohoto balíčku nepodívali, a tím zvýšit návštěvnost takovýchto míst.
70
V neposlední řadě jsou do balíčku zahrnuty i odborné exkurze s cílem zvýšit povědomí mezinárodních návštěvníků o místních produktech. 5.3.1 Program Produkt „Youth Forward“ bude jakýmsi balíčkem různých služeb a zážitků s jednotnou cenou, která bude velmi výhodná při srovnání s celkovou cenou jednotlivých aktivit zakoupených zvlášť. Mladým cestovatelům budou nabízeny různé variace tohoto balíčku tak, aby odpovídaly jejich zájmům, zkušenostem a náročnosti. Od těchto variací se bude také odvíjet celková cena a doba, za kterou bude možné všechny aktivity zvládnout. Nejméně náročné balíčky budou zvládnutelné během jediného dne, nejnáročnější během 3 dní. Návštěvníci, kteří tyto balíčky zakoupí, budou ovšem služby moci čerpat během 5 následujících dní. Variace No. 1 – Dobrodružný balíček (nejnáročnější) 1. Klíčovou atraktivitou jsou adrenalinové aktivity, přičemž v balíčku bude moci být zastoupena jen jedna z níže zmíněných. Za určitý poplatek bude moci být aktivita do balíčku přidána:
tandemový seskok - zajišťováno firmou FUN tandem, seskoky v Olomouci, běžná cena seskoku 3500 Kč, videozáznam nebude v ceně, možnost přikoupení
let balonem – zajišťováno firmou Jaro-Balony.cz, půlhodinový let nad Olomoucí, běžná cena letu 3000 Kč za osobu
paragliding – zajišťováno firmou X-PERT škola paraglidingu, běžná cena 1900 Kč (včetně pořízení videa)
2. Méně náročná sportovní aktivita, opět bude možnost na výběr pouze jedné z nich:
vstup do lanového centra PROUD v Olomouci – vysoké překážky + seskok z věže, 3 hodiny, běžná cena 352 Kč
kurz potápění – 25 minut v krytém bazéně v Olomouci, zajišťováno potápěčskou školou Pisces Diving World, běžná cena 500 Kč
rafty na řece Moravě trasa Střeň – Olomouc – celodenní program, zajišťováno firmou Rafting Morava, běžná cena 350 Kč
3. Exkurze, na výběr jedna z níže zmiňovaných:
pivovar Litovel v Litovli – včetně ochutnávky piva, běžná cena 50 Kč
muzeum Olomouckých tvarůžků v Lošticích – včetně ochutnávky tvarůžků, vstup pro vlastníky Olomouc Region Card zdarma, cena není uvedena na internetu 71
čokoládovna Nestlé „Zora“ v Olomouci – včetně ochutnávky čokolády, cena dle dohody
4. Vstup do Muzea hudby, Arcidiecézního muzea a Vlastivědného muzea v Olomouci 5. Vstup na radniční věž a prohlídka radnice v Olomouci Variace No. 2 – Sportovní balíček (středně náročný)
obsahuje aktivity 2 - 5 z variace No. 1 Variace No. 3 – Kulturně-poznávací balíček (nejméně náročný)
obsahuje aktivity 3 – 5 z variace No. 1 Balíčky dále zahrnují dopravu po Olomouci na 3 dny a dopravu do Loštic či Litovle
zcela zdarma. Součástí produktu budou slevové a dárkové kupony do restaurací a ubytovacích zařízení. Příkladem bude „pivo zdarma“ ve Svatováclavském pivovaru v Olomouci.
Slevy
budou
poskytovány
také
v půjčovnách
sportovních
potřeb
či v jazykových školách při výuce češtiny. 5.3.2 Cena produktu Cena jednotlivých variací produktu „Youth Forward“ se bude lišit dle zahrnutých aktivit. Cena variace No. 3 bude jednotná pro jakoukoli zvolenou exkurzi a bude 600 Kč. Cena variace No. 2 bude 900 Kč. Cena variace No. 1 bude při volbě paraglidingu 2200 Kč, při volbě letu balonem 3200 Kč a při volbě tandemového seskoku 3700 Kč. Předpokládá se, že bude kraji na tyto aktivity poskytnuta výrazná sleva, jelikož bude na aktivity a firmy zprostředkovávat reklamu a dodávat zákazníky. 5.3.3 Propagace produktu Produkt bude prezentován jako novinka na webových stránkách kraje, dále se natisknou reklamní letáčky, které budou k dispozici v Infocentrech Olomouckého a dalších krajů v ČR. Letáčky budou také zaslány do Polska a zemí, kde má zastoupení CzechTourism. Hlavní propagace bude ale cílena na mladé cestovatele navštěvující Prahu. Zde budou letáčky distribuovány i do ubytovacích zařízení, prodejen outdoorového zboží a půjčoven sportovních potřeb. Ačkoliv bude existovat několik variací tohoto produktu, pro tvorbu letáčku bude klíčová dobrodružná variace, kterou se bude chtít kraj odlišit a zaujmout tak segment mladých cestovatelů. Na letáčku budou fotky aktivit a mladých lidí bavících se nad sklenicí piva či snažící se vyrobit sýr. Produkt bude představován také na veletrzích
72
cestovního ruchu. Pro tento účel bude natočen půlminutový spot s mladými lidmi, kteří se baví při konání jednotlivých aktivit. Důležitá bude také reklama na letištích a hlavních nádražích, kam mladí lidé přijíždějí z ciziny. Kromě poskytovaných letáčků zde budou vyvěšeny tabule s fotkou, která upoutá mladé lidi na první pohled.
73
Závěr Hlavním cílem diplomové práce bylo zanalyzovat Youth Travel jakožto nový trend cestovního ruchu a přinést závěry, které objasní, jakým směrem se bude tento trh vyvíjet do budoucna. Práce poukázala na fakt, že ačkoliv je v současné době Youth Travel dynamicky se rozvíjejícím trhem na celém světě, stále v mnoha zemích není uznáván jako samostatný segment cestovního ruchu. Jeho představitelé, mladí lidé ve věku 15 – 29 let vyznačující se vyšším dosaženým vzděláním a disponující větším množstvím volného času, se vydávají na cesty do oblastí, které nepatří mezi oblíbené destinace jiných segmentů cestovního ruchu, využívají služeb místních podniků a jsou připraveni za svou zábavu v místě a vykonávání aktivit s jejich cestou spojených utratit i větší finanční obnos. Navzdory jejich ekonomickému, ekologickému a sociokulturnímu přínosu se destinace v současné době příliš na mladé cestovatele nezaměřují a neustále se svou nabídkou orientují na tradiční segmenty cestovního ruchu. Tento zvyk se snaží narušit organizace zabývající se trhem Youth Travel, WYSE Travel Confederation, pořádající konference na toto téma a publikující odborné články a statistiky mapující aktuální situaci Youth Travel. Díky činnosti této organizace se orientace destinací cestovního ruchu začíná čím dál více zaměřovat na mladé cestovatele, a do budoucna má proto tento trh ještě větší potenciál rozvoje. Dílčím cílem diplomové práce byla analýza současného stavu Youth Travel v ČR. Tento trh zatím není v ČR uznávaným segmentem cestovního ruchu a z tohoto důvodu není v žádném regionu vytvořen produkt, který by byl této skupině lidí šitý na míru a znamenal by dostatečnou atraktivitu pro mladé k návštěvě daného regionu. Praktická část práce nicméně ukázala, že ČR disponuje takovou materiálně technickou základnou, která ve spojení s velkým množstvím atraktivit nacházejících se na území ČR výrazně zvyšuje potenciál rozvoje trhu Youth Travel v této destinaci. Dotazníkové šetření dále ukázalo, že mladí cestovatelé jeví zájem o návštěvu ČR a vidí ji jako zajímavou destinaci pro svou cestu. Tímto byla vyvrácena hypotéza nastíněná v úvodu práce. Na druhou stranu ale mladí cestovatelé cestu do ČR ve skutečnosti neplánují, ačkoliv projevili zájem o návštěvu ČR, a nepreferují před jejím zhlédnutím navštívení jiné destinace. Z tohoto důvodu byl v návrhové části práce vypracován návrh na přilákání většího množství mladých cestovatelů do ČR a představen nástin produktu, který by mohl být vytvořen v jednom z regionů ČR, kam by za tímto produktem jeli i cestovatelé navštěvující Prahu, která stále zaujímá pozici hlavní atraktivity pro Youth Travel. 74
Oba cíle stanovené v úvodu práce byly tímto splněny. Youth Travel začíná být čím dál častěji skloňované téma a s jeho rozvojem vyvstávají další otázky a náměty na šetření, která by byla již nad rámec této diplomové práce. V dalších pracích by bylo možné se více dopodrobna věnovat nabídce produktů podniků cestovního ruchu pro mladé cestovatele a vypracovat dotazníkové šetření, které by bylo určené právě těmto subjektům. Výsledkem by byla přesnější analýza nabídky produktů v ČR. Dalším tématem by mohla být analýza prováděná v segmentu mladých cestovatelů české národnosti, jejich příležitosti k výjezdu do zahraničí a preference ve výběru cílových destinací.
75
Použitá literatura Klasická BERTEA, P. E.; MOISESCU, O. I. Perceived Risk, Price and Online Travel Agencies : Does Price Always Matter? Management and Marketing Journal. 2011, 9, 1, s. 32-42. Dostupný také z WWW: . KONVALINKA, M. Couchsurfing - nová forma cestování. [s.l.], 2009. 56 s. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. MOISA, C. O. Aspects of the Youth Travel Demand. Annales Universitatis Apulensis Series Oeconomica. 2010, 12, 2, s. 575 - 582. MOISA, C. O. Factors Influencing the Evolution of Youth Travel. Management and Marketing Journal, 2010, 8, 2, s. 308-316. MOISA, C. O. The Distinctiveness of the Youth Travel Product. Annales Universitatis Apulensis Series Oeconomica. 2010, 12, 2, s. 638 - 648. NAKLÁDALOVÁ, A.. Analýza zvolené destinace (Olomoucký kraj) a návrh nového produktu. Praha, 2011. 16 s. Seminární práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. RICHARDS, G. New Horizons II: The Young Independent Traveller. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2007. RICHARDS, G., WILSON, J. Youth tourism: Finally Coming of Age?. In: NOVELLI, M., Niche tourism: contemporary issues, trends and cases. Amsterdam: Elsevier ButterworthHeinemann, 2005, s. 39-41. ISBN 978-80-7506-613-31. RUETZ, D.; MARVEL, M. Budget Hotels: Low Cost Concepts in the U. S., Europe and Asia: What Lies Ahead for the Industry? In CONRADY, R.; BUCK, M. Trends and Issues in Global Tourism 2011. [s.l.] : Springer-Verlag Berlin Heidelberg, 2011. s. 99-124. ISBN 978-3-642-17766-8, ISSN 1868-0127. SIMPSON, K. Dropping Out or Signing Up? The Professionalisation of Youth Travel. Antipode. 2005, 37, 3, s. 447-469. ISSN 0066-4812. 76
World Tourism Organisation. International Conference on Youth Tourism: Final Report, New Delhi, 1991, str. 13.
Elektronická AIESEC - The World's Largest Student Driven Organization [online]. 2011 [cit. 2011-1202]. Dostupné z WWW: . ALTO [online]. 2011 [cit. 2011-12-04]. Dostupné z WWW: . ATLAS [online]. 2011 [cit. 2011-12-04]. Backpacker Research Group. Dostupné z WWW: . CEEPUS. Oddělení zahraničních styků VŠE v Praze [online]. 10. 11. 2011 [cit. 2012-0331]. Dostupné z WWW: . CEMS: The Global Alliance In Management Education, Master's in International Management, MIM [online]. 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . CouchSurfing [online]. 21.11.2011 [cit. 2011-11-27]. CouchSurfing - Statistics. Dostupné z WWW: . CouchSurfing [online]. 25.3.2012 [cit. 2011-03-25]. CouchSurfing - Statistics. Dostupné z WWW: < http://www.couchsurfing.org/statistics.html?show_all=1&country_id=>. CzechHostels.com: Official Site of the Czech Youth Hostels Association [online]. [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: . Czech Republic. CouchSurfing - Statistics [online]. 25. 3. 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: . CZECHTOURISM. Czech Republic - Active holidays in the Czech republic [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: .
77
Dobrovolnik.cz [online]. 2011 [cit. 2011-12-02]. Mezinárodní dobrovolnictví a rozvojová spolupráce. Dostupné z WWW: . EnglishForum.com [online]. 2007 [cit. 2011-12-04]. FIYTO: Federation of International Youth Travel Organisations. Dostupné z WWW: . Erasmus country statistics 2009-10: Czech Republic. European Commission [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . Erasmus programme 2009/ 2010: A Statistical Overview. European Commission [online]. December 2011 [cit. 2012-04-01], s. 33. Dostupné z WWW: . Erasmus programme 2009-10: Students. European Commission [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . ESN International: Erasmus Student Network [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . European Commision - Youth [online]. 2011 [cit. 2011-12-04]. Dostupné z WWW: . For English Speaking Volunteers. Databáze dobrovolnických příležitostí v České republice [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . Geocaching v číslech. GeoWiki [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . GoAbroad.com [online]. 2011 [cit. 2011-12-02]. Volunteer Work in Czech Republic. Dostupné z WWW: . HESTIA [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . 78
HNILICA, Jiří. Program International Management: Studijní obor International Management. [online]. 14. 7. 2010 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . Hotels in Czech Republic: Book your hotel now!. Booking.com [online]. 2012 [cit. 201203-25]. Dostupné z WWW: . Hostels in Czech Republic: Book a Cheap Hostel in Czech Republic. HostelBookers.com [online]. 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: . Hostels Worldwide: Online Bookings, Ratings and Reviews. HostelWorld.com [online]. 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: . Chci na stáž. Nastaz.cz [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . INEX - SDA (Sdružení dobrovolných aktivit) [online]. 2009 [cit. 2011-12-02]. O INEXu. Dostupné z WWW: . International Week Prague [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . Jižní Morava: Turistické balíčky - dovolená na jižní Moravě [online]. [cit. 2012-02-19]. Dostupné z WWW: . JONES, D. Symposium Presentation : “Youth Travel Matters: Understanding the Global Phenomenon of Youth Travel”. In ATEC Symposium 2009 [online]. 2009 [cit. 2011-1127]. Dostupné z WWW: . 79
Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR. In: ČSÚ. Cestovní ruch - časové řady [online]. 27.09.2011 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: . KNECHTLOVÁ, Jana. EUROPEAN VOLUNTEER CENTRE. Volunteering in the Czech Republic: Facts and Figures Report [online]. Brussels: CEV, July 2007 [cit. 2012-03-31], s. 12. Dostupné z WWW: . Královéhradecký kraj: Portál cestovního ruchu [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: . Latest Youth Travel Trends Revealed at ITB-Berlin 2010. PRLog (Press Release) [online]. 18. březen 2010, 1, [cit. 2011-11-27]. Dostupný z WWW: . Legal status of volunteers: country reports. CEV - The European Volunteer Centre [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . Liberecký kraj: Cestou necestou [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: . MARCUSSEN, C.H. Trends in European Internet Distribution – of Travel and Tourism Services. In: Centre for Regional and Tourism Research [online]. 23. březen, 2009 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z WWW: . Moravskoslezský kraj: Návštěvník [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: . Navštivte Jeseníky – horský ráj v létě i v zimě. [Online]. Poslední aktualizace 2011. [cit. 2011-11-12]. Dostupné z WWW: <www.jesenikytourism.cz>. Navštivte jižní Čechy: Oficiální turistický portál Jihočeského kraje [online]. [cit. 2012-0311]. Dostupné z WWW: .
80
Our Members. STAY WYSE [online]. 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: . Olomoucký kraj. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2004 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z WWW: . Plzeňský kraj: turistů ráj [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: . Poznejte Střední Moravu – srdce a brány dokořán. [Online]. Poslední aktualizace 2011. [cit. 2011-11-12]. Dostupné z WWW: <www.strednimorava-tourism.cz>. Program celoživotního učení (LLP). Oddělení zahraničních styků VŠE v Praze [online]. 16. 3. 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . RICHARDS, G. The Young Independent Traveller Trends [online]. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2008 [cit. 2011-11-13]. Dostupné z WWW: < http://www.tourismreview.com/travel-tourism-magazine-the-young-independent-traveler-trends-article441>. RICHARDS, G. The Youth Travel Accommodation Industry Survey [online]. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2010 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z WWW: . RICHARDS, G., WILSON, J. Today’s Youth Travellers: Tomorrow’s Global Nomads. New Horizons in Independent Youth and Student Travel [online]. Amsterdam: International Student Travel Confederation, 2003 [cit. 2011-11-13]. Dostupné z WWW: . RunCzech.com: Running Circuit [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . Středočeský kraj: Kraj, který nemůžete minout [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: .
81
Student International Week [online]. 2008 [cit. 2011-12-02]. Dostupné z WWW: . ŠINDELÁŘOVÁ, L. Cestovat zodpovědně. In: CzechTourism [online]. Praha [cit. 201112-04]. Dostupné z WWW: ŠINDELÁŘOVÁ, L. Co je to couchsurfing? In: CzechTourism [online]. Praha, 28. květen 2008 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z WWW: . ŠINDELÁŘOVÁ, L. Mladí cestovatelé. In: CzechTourism [online]. Praha, 26. září 2008 [cit. 2011-11-15]. Dostupné z WWW: ŠINDELÁŘOVÁ, L. Volunturismus. In: CzechTourism [online]. Praha, 8. dubna 2008 [cit. 2011-12-02]. Dostupné z WWW: Tambor: Vnímání České republiky z pohledu evropských návštěvníků a jejich cestovatelské zvyklosti [online]. [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: . Turistický informační portál Olomouckého kraje [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: . Turistický portál Karlovarského kraje [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: . Ústecký kraj: Cestovní ruch a turistika [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: . Vítejte na Vysočině: turistický portál [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: .
82
Volunteer/ Exchanges - Czech Republic. European Youth Portal [online]. [cit. 2012-0331]. Dostupné z WWW: . Volunteer in Czech Republic: Volunteer Work in Czech Republic. GoAbroad.com [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . Východní Čechy: Dovolená pro mladé a aktivní [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: . Vysoké školy v České republice. In: Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2012-0331]. Dostupné z WWW: . World Tourism Organisation. Youth Travel Matters : Understanding the Global Phenomenon of Youth Travel [online]. Madrid : World Tourism Organisation, 2008 [cit. 2011-11-13]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-92-844-1239-6. World Tourism Organisation & World Youth Student & Educational Travel Confederation. The Power of Youth Travel [online]. Madrid : World Tourism Organisation, 2011 [cit. 2011-10-14]. Dostupné z WWW: . World Youth Student and Educational Travel Confederation [online]. 2011 [cit. 2011-1204]. Our Sector Associations. Dostupné z WWW: . World Youth Student and Educational Travel Confederation [online]. 2011 [cit. 2011-1202]. Work Abroad. Dostupné z WWW: .
83
WYSE Travel Confederation. Climate Change and Youth Travel. A Youth Travel Industry Guide [online]. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2007 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z WWW: .
WYSE Travel Confederation & StudentMarketing. Industry Review No.2 - Youth and Student Travel Market Data, Pricing: Executive Summary [online]. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2012 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z WWW: . WYSE Travel Confederation & StudentMarketing. Industry Review No.1 - Youth and Student Travel Market Data, Statistics, and Trends: Executive Summary [online]. Amsterdam: WYSE Travel Confederation, 2011 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z WWW: . Youth in Action Programme: Overview of activities 2007 - 2010. In: European Commission - Youth in Action [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . Zlínský kraj: Východní Morava [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: .
84
Seznam obrázků Obrázek 1: Porovnání tradičního distribučního řetězce v cestovním ruchu s novou distribuční sítí .................................................................................................................. 17 Obrázek 2 Rozmístění hostelů Hostelling International Czech Republic v ČR .................. 52 Obrázek 3 Olomoucký kraj na mapě ČR ............................................................................. 66 Obrázek 4 Mapa Olomouckého kraje .................................................................................. 66
85
Seznam grafů Graf 1: Nejčastější pojmenování mladých cestovatelů ........................................................ 13 Graf 2 Země původu respondentů ....................................................................................... 38 Graf 3 Co se mladým cestovatelům vybaví jako první, když se řekne ČR ......................... 40 Graf 4 Atraktivity ČR, které jsou schopny nalákat mladé cestovatele do destinace ........... 41 Graf 5 Co se mladým cestovatelům v ČR líbilo .................................................................. 44 Graf 6 Jaké změny v ČR by mladí cestovatelé uvítali při jejich další návštěvě .................. 45 Graf 7 Počet studentů zapojených do programu Erasmus, přijíždějících do ČR v jednotlivých akademických rocích ............................................................................ 59 Graf 8 Zastoupení zahraničních studentů z jednotlivých zemí zapojených do programu Erasmus, kteří v akademickém roce 2009/10 studovali v ČR ...................................... 60 Graf 9 Počet studentů přijíždějících do jednotlivých zemí zapojených do programu Erasmus......................................................................................................................... 91
86
Přílohy Příloha č. 1: Dotazník pro mladé cestovatele 1. část dotazníku:
2. část dotazníku:
87
3. část dotazníku (pouze pro ty, kteří vědí něco o ČR):
YES (navštívili ČR)
88
NO (nechtějí se do ČR vrátit):
Yes (v blízké budoucnosti, cestu už plánují):
Yes (chtějí se vráti, ale za delší čas či ještě cestu neplánují):
89
ČR nikdy nenavštívili: Yes (už plánují cestu):
NO (nechtějí ČR v budoucnu navštívit):
Yes (v blízké budoucnosti, ale cestu ještě Yes (po roce 2015): neplnují):
90
Příloha č. 2 Graf 9 Počet studentů přijíždějících do jednotlivých zemí zapojených do programu Erasmus154
154
Erasmus programme 2009/ 2010: A Statistical Overview. European Commission [online]. December 2011 [cit. 2012-04-01], s. 33. Dostupné z WWW: .
91
