VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2013
Bc. Martina Barvíková
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Hlavní specializace: Mezinárodní obchod
Elektronické knihy a jejich uplatnění v českém vysokém školství
Diplomová práce Vypracovala: Bc. Martina Barvíková Vedoucí diplomové práce: Ing. Markéta Kubálková, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Elektronické knihy a jejich uplatnění v českém vysokém školství“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 16. 12. 2013
………………….
Poděkování Chtěla bych tímto poděkovat vedoucí mé diplomové práce paní Ing. Markétě Kubálkové, Ph.D. za cenné rady, připomínky a také za čas, který mi věnovala. Současně bych chtěla poděkovat rodině a přátelům za jejich podporu při studiu.
Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 1 1
Elektronická kniha ......................................................................................................... 4 1.1
1.1.1
Projekt Gutenberg ............................................................................................ 5
1.1.2
První dekáda 21. století ................................................................................... 5
1.1.3
Současnost ....................................................................................................... 6
1.2
Výhody a nevýhody e-knih oproti klasickým knihám ............................................ 7
1.3
Právní úprava .......................................................................................................... 8
1.4
Zabezpečení elektronických knih ........................................................................... 9
1.4.1
Tvrdé DRM ................................................................................................... 10
1.4.2
Sociální DRM ................................................................................................ 11
1.4.3
Proprietární řešení.......................................................................................... 11
1.5
2
3
Historie e-knih ........................................................................................................ 4
Formáty e-knih ...................................................................................................... 12
1.5.1
Nejpoužívanější formáty e-knih .................................................................... 12
1.5.2
Další formáty e-knih ...................................................................................... 14
Výroba elektronické knihy .......................................................................................... 15 2.1
Příprava textu a korektury..................................................................................... 15
2.2
Sazba a výroba e-knihy ......................................................................................... 16
2.3
Distribuce .............................................................................................................. 17
2.4
Porovnání nákladů na výrobu elektronické a klasické knihy ............................... 18
Čtecí zařízení ............................................................................................................... 20 3.1
Osobní počítače a notebooky ................................................................................ 20
3.1.1 3.2
Softwarové programy pro čtení a správu e-knih v osobním počítači ............ 20
Čtečky ................................................................................................................... 22
3.2.1
První čtečky ................................................................................................... 22
3.2.2
Současné čtečky............................................................................................. 22
3.2.3
Čtečky ve světě .............................................................................................. 23
3.2.4 3.3 4
Spojené státy americké .................................................................................. 26
4.1.2
Evropské země ............................................................................................... 27
4.1.3
Asie a jižní Amerika ...................................................................................... 28
Obchodní modely ve světě .................................................................................... 29
4.2.1
Spojené státy americké .................................................................................. 29
4.2.2
Evropské země ............................................................................................... 29
4.2.3
Asie a jižní Amerika ...................................................................................... 31
4.3
Prognóza světového trhu ....................................................................................... 32
4.4
Vývoj v ČR ........................................................................................................... 33
4.5
Obchodní model v ČR .......................................................................................... 35
4.6
Prognóza českého trhu .......................................................................................... 37
Elektronické učebnice.................................................................................................. 38 5.1
Výhody a nevýhody elektronických učebnic ........................................................ 40
5.2
Možnosti nákupu elektronických učebnic v ČR a v zahraničí .............................. 42
5.2.1
Nákup elektronických učebnic v zahraničí .................................................... 42
5.2.2
Nákup elektronických učebnic v České republice ......................................... 43
5.3
7
Světový vývoj ....................................................................................................... 26
4.1.1
4.2
6
Tablety .................................................................................................................. 25
Elektronické knihy ve světě a v ČR............................................................................. 26 4.1
5
Čtečky v České republice .............................................................................. 24
Možnosti vypůjčení elektronických učebnic v ČR a v zahraničí .......................... 44
5.3.1
Vypůjčení elektronických učebnic v zahraničí .............................................. 44
5.3.2
Vypůjčení elektronických učebnic v ČR ....................................................... 45
Elektronické učebnice v ČR ........................................................................................ 48 6.1
Veřejné a státní vysoké školy ............................................................................... 49
6.2
Soukromé vysoké školy ........................................................................................ 51
Dotazníkové šetření mezi studenty vysokých škol ...................................................... 55 7.1
Dotazníkové šetření .............................................................................................. 58
7.1.1
Studijní opory ................................................................................................ 58
7.1.2
Klasické tištěné učebnice............................................................................... 58
7.1.3
Elektronické učebnice.................................................................................... 59
7.1.4
Nabídka a poptávka po elektronických učebnicích ....................................... 62
7.1.5
Ochrana autorských práv a DRM .................................................................. 64
7.1.6
Výpůjčky elektronických učebnic ................................................................. 66
7.1.7
Stávající nabídka elektronických učebnic v rámci studovaných předmětů ... 67
7.2 8
Vyhodnocení ......................................................................................................... 69
Doporučení .................................................................................................................. 72
Závěr .................................................................................................................................... 75 Seznam použité literatury .................................................................................................... 78 Knižní zdroje ................................................................................................................... 78 Právní normy ................................................................................................................... 78 Internetové zdroje ............................................................................................................ 79 Seznam grafů ....................................................................................................................... 89 Seznam tabulek .................................................................................................................... 90 Seznam příloh ...................................................................................................................... 91
Seznam použitých zkratek AV ČR – Akademie věd České republiky BBeB – Broad Band eBook CSS – Cascading Style Sheets, kaskádové styly ČR – Česká republika DPH – Daň z přidané hodnoty DRM – Digital Rights Management, ochrana digitálních práv DTP – Desktop publishing EPUB – Otevřený formát e-knih EU – Evropská unie HTML – Hypertext ID – Identifikace IDC – International Data Corporation IDPF – International Digital Publishing Forum ISBN – International Standard Book Number, mezinárodní standardní číslo knihy LCD – Liquid Crystal Display MOBI – Formát e-knih MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy PDA – Portable Digital Assistant PDF – Portable Document Format PDB – Formát e-knih RSS – Rich Site Summary, XML formát pro čtení novinek na webových stránkách SČKN – Svaz českých knihkupců a nakladatelů TXT – Textový soubor UK – Univerzita Karlova USA – Spojené státy americké USD – Americký dolar VB – Velká Británie VŠ – Vysoká škola
Úvod V 16. století Gutenberg vynalezl knihtisk a způsobil revoluci v předávání informací.1 Knihtisk umožnil v krátké době přesně reprodukovat text i grafiku ve velkém množství, knihy se staly levnějšími a vzdělanost obyčejných lidí vzrostla. Podobný přelomový význam je připisován vynálezu elektronických knih. Elektronická kniha přináší celou řadu výhod. Reflektuje globální potřebu efektivního a rychlého šíření informací, konzumace obsahu kdekoliv a kdykoliv a usnadňuje i práci s daty.2 Ačkoliv první elektronické knihy vznikly již v 70. letech 20. století ve Spojených státech amerických v projektu Gutenberg digitalizací klasických knih, na které se již nevztahovala autorská práva, trvalo téměř čtyři další desetiletí, než se elektronické knihy staly masovou záležitostí. K masivnímu rozvoji elektronických knih přispěla především nová elektronická zobrazovací zařízení – čtečky na bázi elektrického inkoustu a tablety.3 Ve Spojených státech amerických se trh s elektronickými knihami začal utvářet v roce 2009 (o tři roky dříve než v České republice). V roce 2012 již dokonce překonaly v USA prodeje elektronických knih prodej knih v pevné vazbě.4 V témže roce v České republice však trh s elektronickými knihami představoval pouze 0,35 % finančního objemu celého knižního trhu.5 Český trh kopíruje vývoj zahraničních trhů se zpožděním způsobeným pomalejším nástupem technologií i zastaralou legislativou. České právo pohlíží na e-knihy jako na službu, ke které je nutné zakoupit licenci. Podle českého práva je také možné půjčovat v rámci knihovnických služeb pouze knihy jako hmotné rozmnoženiny díla, takže výpůjčky elektronických knih české právo nedefinuje a jsou možné pouze po uzavření licenční smlouvy s držitelem autorských práv. V České republice nespadá elektronická kniha (na rozdíl od klasických knih) do kategorie se sníženou sazbou daně z přidané hodnoty.
1
LEBERT, Marie. A Short History of eBooks [online]. Toronto: NEF, University of Toronto, 2009 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.etudes-francaises.net/dossiers/ebookEN.pdf, s. 5 2 FRYŠ, Jakub. Český trh elektronických knih. Část I. Inflow: information journal [online]. 2013, roč. 6, č. 1 [cit. 201304-19]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/cesky-trh-elektronickych-knih-cast-i 3 Industry Statistics. In: International Digital Publishing Forum [online]. c 2013 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://idpf.org/about-us/industry-statistics 4 INDVIK, Lauren. Ebook Sales Surpass Hardcover for First Time in U. S. In: Mashable [online]. Jun 17, 2012 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://mashable.com/2012/06/17/ebook-hardcover-sales/ 5 SVAZ ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ. Zpráva o českém knižním trhu 2012/2013 [online]. SCKN, Říjen 2013 [cit. 2013-10-19]. ISBN 978-80-902495-7-8. Dostupné z: http://www.sckn.cz/content/zpravy/file-936.pdf
1
Nová generace zobrazovacích zařízení, která podnítila rozvoj elektronických knih, přináší i změny do školství. V současnosti na trh přichází nové interaktivní elektronické učebnice, které zatraktivňují a zefektivňují učení a studium. Zatímco v České republice se teprve rozbíhají pilotní projekty se zapojením elektronických učebnic v základním školství, v Jižní Koreji budou již v roce 2015 žáci studovat pouze z elektronických učebnic.6 Ve Spojených státech amerických již dokonce fungují společnosti, které se specializují na prodej a výpůjčky vysokoškolských elektronických učebnic a zároveň nabízejí platformy pro „sociální učení“, tedy sdílení poznámek, zápisků, studijních materiálů apod. V České republice v současnosti žádná platforma specializující se pouze na prodej elektronických učebnic neexistuje, ale už se objevují první projekty s elektronickými učebnicemi. Distributoři elektronických knih nabízejí odbornou literaturu, existuje projekt eReading.cz eStudovna, v rámci kterého jsou studentům vybraných vysokých škol nabízeny elektronické učebnice zdarma. Knihovny vysokých škol zpřístupňují databáze plnotextových elektronických zdrojů a učebnic. Jaká je však skutečně dostupnost skript a učebnic v elektronickém formátu na českých vysokých školách? Jsou vysokoškolští studenti nakloněni elektronickým učebnicím a byli by ochotni za tyto učebnice zaplatit? Lze elektronické učebnice ochránit proti nelegálnímu zneužití obsahu a byla by výroba elektronických učebnic pro vysokoškolská nakladatelství rentabilní? Diplomová práce je zaměřena na využití elektronických knih v českém vysokém školství. Je zde definována elektronická kniha a popsána její historie, výhody, nevýhody a právní úprava v České republice. Dále jsou popsány možnosti zabezpečení digitálního obsahu elektronických knih a jejich nejpoužívanější formáty. Také je zmíněn proces výroby elektronické knihy především s důrazem na odlišnosti od výrobního procesu klasické tištěné knihy. Jsou vyčísleny i náklady na výrobu elektronické knihy a porovnány s náklady na výrobu a distribuci elektronické knihy. Následně jsou zmíněna různá čtecí zařízení elektronických knih, vyjmenovány jejich výhody, nevýhody a vhodnost jejich použití pro odborné texty a učebnice v elektronickém formátu. Velká pozornost je věnována i popisu minulého vývoje, současného stavu a prognóze trhu s elektronickými knihami ve světě a v České republice.
6
GOBRY, Pascal-Emmanuel. South Korea Will Replace All Paper With Tablets In Schools By 2015. In: Businessinsider.com [online]. 5. 7. 2011 [cit. 2013-08-04]. Dostupné z: http://www.businessinsider.com/south-koreatablets-in-schools-by-2015-2011-7
2
Dále je diplomová práce zaměřena na elektronické učebnice. Jsou vyjmenovány jejich výhody a nevýhody ve vztahu ke klasickým tištěným učebnicím a porovnány možnosti nákupu a půjčování elektronických učebnic a dalších akademických prací ve světě a v České republice. Je popsána současná situace a možnosti využití elektronických učebnic v českém vysokém školství. V praktické části diplomové práce je zhodnocena dostupnost elektronických učebnic a textů na českých vysokých školách. Na základě dotazníkového šetření je kvantifikována poptávka studentů českých vysokých škol po elektronických učebnicích. Srovnáním nákladů na výrobu elektronických knih s částkou, kterou by byli studenti ochotni zaplatit za pořízení elektronické učebnice, je posouzena rentabilita vydávání elektronických učebnic. Dále je výzkum zaměřen na zjištění funkcí, které by studenti u elektronických učebnic využívali. V dotazníkovém šetření je věnována pozornost i ochraně autorských práv a možnosti zabránění nelegálního šíření obsahu elektronických učebnic. Cílem této diplomové práce je formulovat doporučení českým vysokým školám ohledně vhodnosti vydávání učebnic a odborných textů v elektronických formátech. Na základě kvantitativního dotazníkového šetření je kvantifikována poptávka studentů po učebnicích v elektronických formátech a je posouzeno, zda by výroba elektronických učebnic pro české vysoké školy mohla být rentabilní (na základě ceny, kterou jsou studenti za elektronickou učebnici ochotni zaplatit). Z šetření je také vyvozeno, zda existující možnosti ochrany digitálního obsahu dostatečně chrání autorská práva a zabraňují nelegálnímu šíření obsahu elektronických učebnic. V rámci diplomové práce jsou ověřeny následující hypotézy: 1. Studenti vysokých škol mají zájem o učebnice v elektronickém formátu. 2. Poptávka studentů vysokých škol po elektronických učebnicích je dostatečná k zabezpečení rentability výroby elektronických učebnic. 3. Existující nástroje na ochranu obsahu elektronických učebnic umožňují zabránit zneužití autorských práv a šíření nelegálního obsahu.
3
1 Elektronická kniha Pojem elektronická kniha (také e-kniha či e-book, ebook) se používá ve dvou významech. Nejčastěji se jím označuje „elektronická verze tištěné knihy, která může být čtena na počítači či speciálně navrženém přenosném zařízení“7 či „digitálně mediální ekvivalent tradiční tištěné knihy.“8 Arnošt Katolický definuje v tomto významu e-knihu jako „digitální soubor se specifickým obsahem“ či „soubor vyjádřený v některém z řady speciálních formátů odpovídajících podmínkám softwarového produktu nebo přímo hardwarového čtecího zařízení.“9 Méně často se používá pojem „ebook“ pro označení „zařízení, které je speciálně upravené pro čtení souborů s obsahem odpovídajícím pojmu kniha.“10 Pro označení zařízení pro čtení elektronických knih (čili hardwarového zařízení) je přesnější použít termín „ebook reader“, do češtiny překládaný jako čtecí zařízení či „čtečka“. Pro účely této diplomové práce je elektronická kniha (či zkráceně e-kniha) definována jako digitální ekvivalent tradiční knihy, zařízení pro čtení knih je definováno jako „čtečka“, pojmy jsou důsledně odděleny.
1.1 Historie e-knih Vynález knihtisku v polovině 15. století představoval revoluci v produkci tištěných knih, vynálezu e-knih je připisován podobný význam. Ačkoliv první elektronická kniha byla vytvořena již v roce 1971 v rámci digitální knihovny Projektu Gutenberg ve Spojených státech amerických,11 e-knihy v současné podobě začaly být prodávány až v první dekádě 21. století prostřednictvím elektronických knihkupectví Amazon.com a Barnes & Noble.com či prostřednictvích elektronických obchodů specializovaných pouze na e-knihy.12
7
Definition of e-book. In: Oxford Dictionaries [online]. c 2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://oxforddictionaries.com/definition/english/e-book 8 LEE, Jane. E-books: Understanding the Basics. In: California Digital Library [online]. June 2009 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.cdlib.org/services/uxdesign/docs/2009/e-book_basics_june2009.pdf, s 1 9 KATOLICKÝ, Arnošt. E-Book. E-Kniha. Elektronická kniha. In: Ebook.zcu.cz [online]. 21. 10. 2000 [cit. 2013-0419]. Dostupné z: http://www.ebook.zcu.cz/e_book_pdf.pdf 10 KATOLICKÝ, Arnošt. E-Book. E-Kniha. Elektronická kniha. 11 LEBERT, Marie. A Short History of eBooks, s. 5. 12 LEBERT, Marie. A Short History of eBooks, s. 65.
4
1.1.1 Projekt Gutenberg Prvopočátkem historie e-knih byl projekt Gutenberg, jehož prvotním cílem bylo zpřístupnit knihy co největšímu počtu čtenářů. V rámci projektu byly knihy dostupné ve veřejných knihovnách digitalizovány a uloženy do souboru ve formátu TXT, aby mohly být čteny na jakémkoliv hardwarovém zařízení. První takto vytvořenou e-knihou byla v červenci roku 1971 kopie Deklarace nezávislosti spojených států amerických vytvořená zakladatelem projektu, Michaelem Hartem.13 V roce 2009 bylo možné v rámci projektu zdarma získat jednu z 32 500 e-knih nejen v angličtině, ale i v cizích jazycích.14 1.1.2 První dekáda 21. století E-knihy v současné podobě zaznamenaly rozmach až na počátku 21. století. Velký problém rozvoje e-knih představoval značný počet formátů, ve kterých byly e-knihy prodávány a distribuovány. V podstatě každý výrobce čtecího zařízení či distributor e-knih měl svůj specifický formát. Na tento problém se zareagovalo vytvořením EBOOK formátu (později EPUB formátu) Mezinárodního fóra digitálního publikování (International Digital Publishing Forum – dále IDPF). Globálním standardem pro e-knihy stal také formát PDF.15 V roce 2004 byl založen projekt Google Print za účelem zpřístupnit uživatelům internetu úryvky knih, které by mohli nakoupit online v internetových obchodech. Společnost Google digitalizovala knihy partnerských knihoven (především univerzit a vysokých škol), zpřístupňovala knihy, na které se nevztahovala autorská práva, a úryvky knih, na které se autorská práva vztahovala. Tato praxe, především zveřejňování úryvků knih podléhajících autorským právům, se nelíbila nakladatelům a projekt byl pozastaven kvůli soudním sporům mezi společností Google a nakladateli. Projekt byl obnoven v roce 2006 pod názvem Google Books.16 V 90. letech 20. století mohly být e-knihy čteny především na dnes již zastaralých „osobních digitálních pomocnících“ (PDA – Portable Digital Assistant). Již v těchto letech se objevovala speciální zařízení pro čtení e-knih, nicméně se nedočkala komerčního úspěchu především kvůli své nízké kvalitě. S rozvojem „chytrých“ mobilních telefonů se začal prosazovat i trend čtení e-knih na mobilních zařízeních, nicméně se předpokládalo,
13 14
15 16
LEBERT, Marie. A Short History of eBooks, s. 5. LEBERT, Marie. A Short History of eBooks, s. 10.
LEBERT, Marie. A Short History of eBooks, s. 67. LEBERT, Marie. A Short History of eBooks, s. 72.
5
že přenosná zobrazovací zařízení s obrazovkou budou mít jen malou šanci nahradit papírovou tištěnou knihu.17 1.1.3 Současnost Masový rozvoj e-knih umožnila technologie elektrického inkoustu (v angličtině e-ink). Obrazovky čtecích zařízení s technologií elektrického inkoustu se velmi přibližují podobě tištěných knih. Prvním čtecím zařízením založeným na technologii elektrického inkoustu byla čtečka společnosti Sony Librié 1000-EP. V roce 2007 internetové knihkupectví Amazon uvedlo na trh vlastní čtecí zařízení založené na technologii elektronického inkoustu – Kindle. Zařízení Amazonu (předního amerického internetového knihkupectví) nepotřebovalo propojení s počítačem pro nákup a stahování elektronických knih, e-knihy se daly pořídit přímo do čtečky díky wi-fi připojení. Nová čtecí zařízení zaznamenala velký komerční úspěch a podnítila rozvoj trhu s e-knihami. Podle statistiky IDPF činily příjmy z prodeje e-knih v prvním čtvrtletí roku 2007 (tedy před nástupem čtečky Kindle) 7 500 000 USD, zatímco ve třetím čtvrtletí roku 2010 již 119 700 000 USD.18 V roce 2012 ve Spojených státech amerických překonaly prodeje e-knih (celkem 282,3 milionů USD) prodeje knih v pevné vazbě (celkem 229.6 milionu USD).19 V současnosti se očekává pokles prodeje specializovaných čtecích zařízení a nárůst prodejů multifunkčních tabletů.20 Podle odhadů budou prodeje e-knih růst. Podle předpovědi společnosti PricewaterhouseCoopers se v roce 2015 na trhu ve Spojených státech amerických prodají e-knihy v hodnotě 5,571 milionů USD.21
17
LEBERT, Marie. A Short History of eBooks, s. 76 – 78.
18
Industry Statistics. In: International Digital Publishing Forum [online]. 19 INDVIK, Lauren. Ebook Sales Surpass Hardcover for First Time in U.S. In: Mashable [online]. 20 NUTTALL, Chris. EReader sales results expected to fall in 2012. In: Financial Times [online]. December 24, 2012 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.ft.com/cms/s/0/2792ef86-4da3-11e2-82d100144feab49a.html#axzz2RYk3CoHr 21 PWC. Revenue from e-book sales in the United States from 2009 to 2015 (in million U.S. dollars). In: Statista [online]. 2010 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.statista.com/statistics/190800/ebook-sales-revenue-forecast-for-the-usmarket/
6
Graf 1 Očekávané výnosy z prodejů e-knih v USA mezi roky 2009 a 2015 podle PwC
6000
5571 5022
miliony USD
5000
4302
4000
3371
3000
2569
2000 1000
1518 551
0 2009
2010*
2011*
2012*
2013*
2014*
2015*
Zdroj: PWC. Revenue from e-book sales in the United States from 2009 to 2015 (in million U.S. dollars). In: Statista [online]. 2010 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.statista.com/statistics/190800/ebook-sales-revenue-forecast-for-the-us-market/
1.2 Výhody a nevýhody e-knih oproti klasickým knihám Podle Marka Pečenky je výhodou e-knihy oproti klasické knize to, že „do čtečky lze nahrát více knih najednou (výhoda pro často cestující čtenáře), e-knihy lze snadno prohledávat (výhoda pro akademickou obec), u e-knihy lze měnit velikost písma (výhoda pro seniory – kupodivu na ně reklama vůbec nemíří a soustřeďuje se jako v jiných segmentech trhu takřka výhradně na mladší generace).“22 Výhodou e-knih je tedy nízká hmotnost čtecích zařízení a jejich úsporné rozměry, vysoká kapacita zařízení, které umožňuje do čtečky uložit velké množství e-knih. E-knihy přinášejí nesporné výhody, především lze snadno pracovat s obsahem e-knihy, tedy vyhledávat v textu, tvořit poznámky i záložky. E-knihy nelze v distribučním procesu vyprodat a díky rychlosti distribučního řetězce jsou e-knihy dostupné čtenářům na internetu okamžitě po jejich vydání. Informace v e-knihách lze aktualizovat a lze vytvářet odkazy na jiné tituly. Velikost písma lze na čtecím zařízení přizpůsobit osobním čtenářovým požadavkům. Publikační proces e-knihy je oproti klasické tištěné knize jednodušší a knihu lze vyrobit s nižšími vstupními náklady. Existuje řada softwarových nástrojů na vytváření e-knih – ty tak mohou publikovat sami autoři či vyučující
22
PEČENKA, Marek. Elektronické knihy 1 (in Knižní novinky). In: Iliteratura.cz [online]. 2. 2. 2011 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.iliteratura.cz/Clanek/27793/elektronicke-knihy-1-in-knizni-novinky
7
(tzv. „self-publishing“). Novější čtecí zařízení zajišťují i vysokou multimedialitu e-knih s možností přehrávat videa či animace.23 Nevýhodou e-knihy oproti klasické tištěné knize je především nemožnost publikace knih s vysokou přidanou hodnotou typu uměleckých a fotografických knih větších formátů a vysoká počáteční investice do pořízení čtecího zařízení. Další nevýhodou e-knih je nutnost zdroje energie pro čtecí zařízení a také problém trvanlivosti dat ve vztahu k formátům e-knih. Formáty e-knih i možnosti čtecích zařízení se rychle vyvíjejí, tudíž i rychle zastarávají, za 10 let již pravděpodobně nebude možné e-knihy v původních formátech používat a pravděpodobně ani nebude možné zakoupené e-knihy převést na nová čtecí zařízení.24
1.3 Právní úprava V České republice není elektronická kniha přímo kodifikována v zákoně, na elektronické knihy se tak vztahuje Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále „autorský zákon“). Ačkoliv autorský zákon nerozlišuje knihu klasickou od elektronické, v závislosti na formě záznamu se řídí každá jiným předpisem. Text na hmotném nosiči (papír, ale i DVD) se řídí § 14 autorského zákona, který se týká „rozšiřování“ autorského díla. Podle § 14 „Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem.“25 Dílo v nehmotné formě (publikované například na internetu) se řídí § 18 týkající se „sdělování veřejnosti“. Podle § 18 „Sdělováním díla veřejnosti se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově.“26 E-knihu je podle zákona zakázáno kopírovat, tisknout, půjčovat, ale i prodat dále. Na rozdíl od klasické tištěné knihy, kde čtenář koupí knihy získává i práva k ní a může ji dále prodat, není čtenář e-knihy ve čtecím zařízení jejím vlastníkem, ale pouze „konzumentem“. Práva k e-knize zůstávají provozovateli portálu, na kterém byla kniha zakoupena. 23
FRYŠ, Jakub. Český trh elektronických knih. Část I. Inflow: information journal [online]. PEČENKA, Marek. Elektronické knihy 1 (in Knižní novinky) 25 Česká republika. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon): Zákon č. 121/2000 Sb. In: Zákony pro lidi. 2000, roč. 2000, č. 121, Částka 36/2000. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121#cast 26 Česká republika. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon): Zákon č. 121/2000 Sb 24
8
Prodej e-knih neprobíhá formou kupní smlouvy, ale realizuje se formou nepřenosné licence. Na e-knihy se tak nevztahuje ani dvouletá záruční lhůta na spotřební zboží a po smrti vlastníka elektronických knih se musí všechny jeho e-knihy vymazat.27 Problém z hlediska českého autorského zákona představuje možnost zapůjčení e-knihy z knihovny. Český autorský zákon neobsahuje úpravu zákonné licence k elektronickému půjčování e-knihy.28 Podle § 16 autorského zákona se „půjčováním originálu nebo rozmnoženiny díla rozumí zpřístupňování díla ve hmotné podobě zařízením přístupným veřejnosti nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou.“29 E-knihu nelze půjčovat v hmotné podobě, půjčování e-knih je tak podmíněno uzavřením licenční smlouvy s držiteli majetkových práv k dílu či s nakladateli e-knih.30 Takový proces je však s ohledem na počet autorů a nakladatelů zdlouhavý a nákladný. V posledních letech se hovořilo o nutnosti novelizovat autorský zákon s ohledem na nové trendy na knižním trhu a spolu s nárůstem využívání elektronických knih,31 novela autorského zákona z roku 2013 však pouze transponuje do českého právního řádu dvě směrnice Evropské unie přijaté v posledních dvou letech.32
1.4 Zabezpečení elektronických knih Ačkoliv
jednou
z možností
publikování
e-knih
je
vydat
ji
v uživatelsky
příjemném otevřeném formátu, který umožňuje čtení e-knihy na všech čtecích zařízeních, v současnosti existuje mnoho forem ochrany elektronických knih. Ochrana digitální práv (Digital Rights Management, dáme DRM) je definována jako „kolekce opatření použitých za účelem ochrany elektronických médií.“33 Pojem zastřešuje technické metody, které se používají především za účelem kontroly používání obsahu digitálních médií v souladu 27
FRYŠ, Jakub. Český trh elektronických knih. Část II. Inflow: information journal [online]. 2013, roč. 6, č. 2 [cit. 201304-19]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/cesky-trh-elektronickych-knh-cast-ii 28 BOUDA, Tomáš a kol. Elektronické knihy v českých knihovnách [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2013-04-19]. ISBN 978–80–210–6000–5. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/kniha/elektronicke-knihy-v-ceskychknihovnach, s. 37 29 Česká republika. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon): Zákon č. 121/2000 Sb 30 BOUDA, Tomáš a kol. Elektronické knihy v českých knihovnách, s. 37 31 SUDOVÁ, Miroslava. Autorskepravo.knihovna.cz: Seminář o autorském právu. In: Inflow: information journal [online]. 06/05/2011 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/autorskepravoknihovnacz-seminar-oautorskem-pravu 32 Návrh novely autorského zákona předložen vládě. In: Ministerstvo kultury [online]. 25. 3. 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/navrh-novely-autorskeho-zakona-predlozen-vlade-171523/ 33 DRM. In: Tech Terms [online]. c 2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.techterms.com/definition/drm
9
s autorskými právy. Kvůli obavám řady autorů ze zneužití autorských práv nelegálním šířením či kopírováním e-knih se přistupuje k některé z forem zabezpečení obsahu. Mezi nejpoužívanější formy ochrany obsahu patří: tvrdé DRM, měkké či sociální DRM a proprietární řešení DRM. 1.4.1 Tvrdé DRM Při tvrdém DRM je e-kniha zašifrována pro použití na konkrétním čtecím zařízení registrovaného majitele. Možnost nakládat s textem e-knihy je programově omezena a e-knihu lze zobrazit pouze v čtečkách a aplikacích, které podporují daný typ šifrování. Jedná se tedy o silnější formu ochrany využívající principu autorizace uživatele a jeho čtecího zařízení.34 Nejpoužívanějším systémem ochrany tvrdým DRM je Adobe DRM, technicky se jedná o formáty EPUB nebo PDF s DRM ochranou. V praxi je získání e-knihy s touto ochranou složité. Je nutno vytvořit Adobe ID při registraci na jejich webových stránkách. Posléze se musí stáhnout a nainstalovat do počítače program Adobe Digital Editions. V programu se poté autorizuje čtecí zařízení (pro jedno Adobe ID maximálně 6 zařízení) vložením Adobe ID a připojením čtecího zařízení.35 Po zaregistrování na webu prodejce e-knih lze spuštěním speciálního souboru z webu knihu stáhnout. Výhodou formátu je široké spektrum podpory elektronických čteček a rozsáhlá nabídka zahraničních titulů. Nevýhodou je složité pořízení e-knihy a některá další omezení, například problémy při zobrazování českého textu.36 Dalším problémem je nekompatibilita formátu chráněného tvrdým DRM s nejrozšířenější čtečkou v České republice Kindle a nutnost certifikace čtecího zařízení.37 Tvrdé DRM bylo v počátcích formování trhu s e-knihami používáno i českými nakladateli. Po zkušenostech s prodeji e-knih chráněných tvrdým DRM se čeští nakladatelé a distributoři od tohoto způsobu ochrany odvracejí. Podle Olgy Biernátové z vydavatelství
34
Formáty a ochrany elektronických knih. In: Alza.cz [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.alza.cz/pouzivane-formaty-a-ochrany-elektronickych-knih-art5061.htm 35 Formáty a ochrany elektronických knih. In: Alza.cz 36 KRATOCHVÍL, Petr. Chcete nakupovat e-knihy?. In: Chip.cz [online]. 2011 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://earchiv.chip.cz/cs/earchiv/vydani/r-2011/chip-04-2011/nakupovat-e-knihy.htm 37 Formáty a ochrany elektronických knih. In: Alza.cz
10
Kniha Zlín „tvrdé DRM v České republice kazí prodeje. Je to prokazatelné. My jsme měli distributory s tvrdým DRM a ty prodeje byly desetinásobně nižší.“38 1.4.2 Sociální DRM Sociální DRM je metoda ochrany e-knih, která eliminuje problémy spojené s ochranou e-knih tvrdým DRM, a zároveň umožňuje ochránit e-knihy před zneužitím, nelegálním šířením či kopírováním. „Sociální DRM je v podstatě vodoznak nebo jeho obdoba, která se k dílu přidá a jednoznačně jej spojí s kupujícím.“39 Majitel e-knihy je vyznačen v zakoupené knize spolu s jeho osobními údaji či IP adresou formou vodoznaku, v zápatí nebo zcela skrytě. Formát e-knihy zůstává nezměněn a e-knihu lze zobrazit na všech čtecích zařízeních jako e-knihu bez DRM. K implementaci ochrany děl formou sociálního DRM se v České republice přiklonila velká část distributorů – v ČR se „85-90 % e-knih prodá v otevřeném formátu, tedy bez ochrany nebo se sociálním DRM“.40 Výhodou sociálního DRM je jeho snadné použití a kompatibilita s různými čtecími zařízeními, především bezproblémová kompatibilita se čtečkou Kindle. Nevýhodou je nekompletní nabídka dostupných titulů.41 1.4.3 Proprietární řešení Proprietární řešení představuje specifickou variantu řešení ochrany e-knih. Jedná se o aplikaci, kterou je nutné používat pro práci s chráněnou e-knihou. Nejčastěji jsou to webové stránky či aplikace pro operační systémy čtecích zařízení. V této oblasti ochrany e-knih má unikátní postavení server Amazon díky vlastní čtečce a velké nabídce e-knih. Zákazník není omezen jako v případě tvrdého DRM, nekoupí však e-knihu jinde než na serveru Amazonu a nezobrazí ji jinde než na čtečce Amazonu Kindle. Amazon používá vlastní formát AZW založený na formátu MOBIPOCKET s DRM ochranou. Dále nabízí konverzi formátů na emailu, který je přidělen ke každé čtečce. Knihy lze nakupovat pouze přes web Amazonu či přes čtečku Kindle s wi-fi připojením.42 E-knihy jiných distributorů či nakladatelů lze zobrazit pouze v otevřených formátech či ve formátech se sociálním DRM.
38
BIERNÁTOVÁ, Olga. E-knihy rulez!. In: Lupa.cz: Czech Internet Forum [online]. 17. 12. 2012 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=gSm1pwjK9MA 39 Formáty a ochrany elektronických knih. In: Alza.cz 40FRYŠ, Jakub. Český trh elektronických knih. Část II 41 Formáty a ochrany elektronických knih. In: Alza.cz 42 KRATOCHVÍL, Petr. Chcete nakupovat e-knihy?
11
Výhodou tohoto řešení je především jistá pojistka před konkurencí a vysoká ochrana e-knihy. Nevýhodou je především malá nabídka e-knih v lokálních jazycích (převážná většina e-knih na serveru Amazon je v angličtině). Neanglicky mluvící uživatelé čtečky Kindle jsou proto nuceni vyžadovat díla chráněná sociálním DRM či díla v otevřených formátech bez ochrany.43
1.5 Formáty e-knih Jak již bylo zmíněno, prvními e-knihami byly digitalizované knihy v projektu Gutenberg ve formátu TXT. V průběhu vývoje e-knih se vyvinulo mnoho formátů, v 90. letech 21. století často proprietárních. Je třeba zdůraznit, že některé formáty e-knih se více hodí pro zobrazování beletrie a jiné spíše pro zobrazení akademických textů a textů s velkým množstvím tabulek a ilustrací. Následující přehled nejpoužívanějších formátů e-knih je spíše ilustrativní vzhledem k velkému množství existujících formátů. 1.5.1 Nejpoužívanější formáty e-knih Textové soubory (.txt) – jedná se univerzální formát souboru, který umožňuje čitelnost souboru na různých zobrazovacích zařízeních. Jeho výhodou je malá velikost souboru a jednoduchá možnost přenesení obsahu na jiné platformy. Nevýhodou je nemožnost zobrazovat obrázky a grafiku. Problémy se také vyskytují u zobrazování různých znakových sad.44 Hypertext (.htm, .html) – výhodou tohoto formátu je možnost číst e-knihu ve webovém prohlížeči. Formát umožňuje formátování textu a grafiky. Formát HTML se používá v některých specifických e-knižních formátech (typu Kindle, Open eBook, MOBI, IPDF/EPUB). Pro správné zobrazení formátu musí mít čtecí zařízení nainstalovanou správnou znakovou sadu, u e-knih v češtině bývá zobrazení problematické.45 Portable Document (.pdf) – hojně využívaný formát e-knih, zachovává zobrazení původní předlohy, což však může působit problém při zobrazení na zařízeních s menšími displeji. Standardně mají přenosná čtecí zařízení menší obrazovku než klasický osobní počítač. Soubor v PDF pak musí být na menších obrazovkách přiblížen a neumožňuje pohodlné
43
FRYŠ, Jakub. Český trh elektronických knih. Část II DOČEKAL, Daniel. E-knihy, e-čtečky, prostě takový e-svět (2). In: Lupa.cz [online]. 12. 3. 2010 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/e-knihy-e-ctecky-proste-takovy-e-svet-2/ 45 DOČEKAL, Daniel. E-knihy, e-čtečky, prostě takový e-svět (2) 44
12
čtení souboru bez rolování. PDF soubor je možno zabezpečit pomocí DRM a e-knihu ve formátu PDF lze zobrazit na většině zobrazovacích zařízení bez nutnosti její konverze.46 eReader/PDB (.pdb) – Tento formát je jedním z nejpoužívanějších formátů pro e-knihy. Je založen na jednoduchém textovém systému nazvaném Palm Markup Language (PML), který umožňuje jednoduché formátování a ochranu díla pomocí DRM. Tento formát je používán především pro e-knihy zakoupené na serveru ereading.com amerického nakladatelství Barnes&Noble.47 Mobipocket (.prc, .mobi) – tento formát je založený na Open eBook standardu. Díky HTML a podpoře JavaScriptu nabízí pokročilejší možnosti interakce i formátování. Formát má problémy se zobrazováním jiných znakových sad než US ASCII. 48 Mobipocket umožňuje ochranu e-knihy pomocí DRM, ale e-knihu v tomto formátu je možno publikovat i bez ochrany. Po stažení e-knihy do zařízení je e-kniha uzamknuta v registrovaném přístroji.49 Kindle (.azw) – tento formát používaný firmou Amazon je založený na Mobipocket standardu a umožňuje i DRM ochranu. Funkčně se neliší od již zmíněného standardu. E-knihy v tomto formátu lze pořídit pouze na serveru Amazonu.50 IDPF/EPUB (.epub) – otevřený standard e-knih vytvořený a prosazovaný IDPF. Formát je založený na velké řadě jiných technologií a standardů (například Open eBook a XHTML 1.1). Kombinace technologií a standardů umožňuje solidní formátování e-knih. Formát je poměrně široce podporovaný a umožňuje ochranu DRM pomocí Adobe Content Serveru používaného mnoha distributory e-knih. E-knihu v tomto formátu lze přečíst v podstatě na všech čtecích zařízeních s výjimkou čtečky Kindle.51
46
EBook Formats. In: EBook architects [online]. c 2013 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://ebookarchitects.com/conversions/formats.php/ 47 EBook Formats. In: EBook architects 48 DOČEKAL, Daniel. E-knihy, e-čtečky, prostě takový e-svět (2) 49 EBook Formats. In: EBook architects 50 DOČEKAL, Daniel. E-knihy, e-čtečky, prostě takový e-svět (2) 51 EBook Formats. In: EBook architects
13
1.5.2 Další formáty e-knih Open eBook (.opf) – XML formát vytvořený spoloečností E-Book Systems.52 Microsoft LIT (.lit) – tento proprietární formát Microsoftu je založen na komprimovaném HTML, avšak přestává se používat z důvodu ukončení podpory formátu ze strany Microsoftu. Formát umožňuje ochranu DRM, která je však lehce překonatelná. E-kniha v tomto formátu může být zobrazena v podstatě jen na zařízeních s operačním systémem Windows či Windows Mobile.53 BBeB (.lrf, .lrs, .lrx) – Broad Band eBook (BBeB) je proprietární formát vyvinutý firmou Sony pro čtečky její vlastní značky, formát tak není možno využívat na jiných čtecích zařízeních. V roce 2009 přestala firma formát podporovat a začala ve svých čtecích zařízeních podporovat formát EPUB. DRM bylo umožněno pouze u formátu s koncovkou LRX.54 TomeRaider (.tr2, .tr3) – tento proprietární formát byl vytvořen pro TomRaider software. Podporuje HTML a CSS (kaskádové styly).55 Apabi Reader (.ceb, .xeb) – jedná se o binární formát pro čínské e-knihy. Formát je přístupný pomocí Apabi Reader.56
52
DOČEKAL, Daniel. E-knihy, e-čtečky, prostě takový e-svět (2) EBook Formats. In: EBook architects 54 EBook Formats. In: EBook architects 55 DOČEKAL, Daniel. E-knihy, e-čtečky, prostě takový e-svět (2) 56 DOČEKAL, Daniel. E-knihy, e-čtečky, prostě takový e-svět (2) 53
14
2 Výroba elektronické knihy Výroba elektronické knihy se v počátcích neliší od výroby knihy klasické. Je potřeba rukopis napsat či přepsat a redigovat v textovém editoru na počítači. Poté následují korektury textu. Dále se už výroba e-knihy liší od klasické knihy. Klasické knihy se v současnosti sázejí v softwarových programech na počítači, tzv. „DTP (z anglického desktop publishing) programech“. Těchto programů existuje celá řada, mezi nejznámější patří Adobe InDesign. Provádějí se stránkové korektury a dále se kniha tiskne, váže a distribuuje. Výroba e-knihy probíhá dvojí cestou. První možností je využít původní digitální zdroj, tedy text, který je vytvořen v textovém editoru. Tento text se následně zformátuje a pomocí software převede do formátu elektronické knihy. Druhou možností je digitalizace stávajících klasických knih. Pomocí skeneru jsou stránky převedeny do digitální podoby tak, aby mohly být zobrazeny na elektronických zařízeních. V současnosti už existují digitalizační linky, které samostatně a automaticky obracejí stránky digitalizované knihy. Proces digitalizace je urychlen a zjednodušen, protože je odstraněna práce obsluhy stroje při obracení stránek.57 Následující podkapitoly jsou zaměřeny na jednotlivé fáze výroby e-knihy a porovnání procesu výroby e-knihy s klasickou knihou.
2.1 Příprava textu a korektury U klasické knihy po sepsání či přepisu textu v textovém editoru dochází ke korekturám. V současnosti se zpravidla provádí dvoje až troje korektury. Prvním druhem korektur jsou tzv. domácí či první korektury. V rámci těchto korektur opravují autor s redaktorem chyby autorské a stylistické či chyby vzniklé při přepisu. Z těchto korektur vzejde definitivní podoba textu, který se předává k sazbě a ke zlomu.58
57
Digitalizace knih. In: Scanservice.cz [online]. 2013 [cit. 2013-09-28]. Dostupné z: http://www.scanservice.cz/digitalizace-knih/s/ 58 PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele. 1. vyd. Praha: Paseka, 2003, 248 s. ISBN 80-7185516-2, s. 92.
15
Jak již bylo řečeno, výroby e-knihy probíhá dvojí cestou. Buď se využije původní digitální zdroj, který se pomocí software převede do formátu elektronické knihy, nebo se digitalizují stávající klasické knihy. V případě, že se využívá původní digitální zdroj textu, je důležité, aby byl text správně stylizovaný pro logickou strukturu textu. Dále dochází ke korektuře textu, kde se opravují autorské a stylistické chyby.59
2.2 Sazba a výroba e-knihy U klasické knihy dochází k sazbě v DTP programu. Pokud je text přepsán z papírové verze, dochází k další korektuře, pokud už byl vložen z textového editoru, měly by být chyby odstraněny při první korektuře. Dále se text láme na stránky. 60 Dalším krokem v procesu výroby klasické knihy jsou stránkové korektury, kde se kontroluje definitivní podoba stránek a také se opravují chyby zlomu. Pokud se ve stránkových korekturách vyskytuje hodně závažných chyb, dochází ke třetí korektuře, zejména vybraných stran.61 Ke knize je také potřebné získat ISBN. Klasická kniha je dále vytištěna, svázána a distribuována. Text budoucí e-knihy v textovém editoru se po korektuře textu zpracovává ve speciálním softwaru pro výrobu e-knih. Důležité je, aby se text e-knihy dobře zobrazoval v různých formátech pro různá čtecí zařízení, a rychle a správně se překresloval při změně stránky na čtecím zařízení. Programů, ve kterých lze vytvořit z textového souboru e-knihu, je celá řada a často jsou tyto programy dostupné i zdarma. Jednoduše lze například vyrobit e-knihu v textovém editoru LibreOffice a v jeho doplňku Writer2ePub. Ve Writer2ePub se zadají metadata k e-knize a může se k ní přidat titulní stránka. Dále už software konvertuje text zapsaný v LibreOffice do EPUB formátu. Po vytvoření e-knihy v EPUB formátu je důležité zkontrolovat obsah, zda e- kniha obsahuje všechny důležité nadpisy, jednotlivé odstavce,
59
BEHRENSHAUSEN, Bryan. How to create an eBook the open source way. In: Opensource.com/ [online]. 6. 8. 2013 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://opensource.com/life/13/8/how-create-ebook-open-source-way 60 LING, Greg. How Products Are Made: Book. In: Madehow.com [online]. © 2013 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.madehow.com/Volume-1/Book.html 61 PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele, s. 92.
16
kapitoly a také správnou funkčnost hypertextových odkazů. Knihu lze dále distribuovat nebo konvertovat do dalších formátů pomocí jiných softwarů.62 Programem, ve kterém lze pohodlně konvertovat e-knihu v určitém formátu do jiného, je Calibre. V tomto softwarovém programu lze i odstranit DRM ochranu, pokud čtecí zařízení nepodporuje zakoupený formát e-knihy, a lze také spravovat databázi e-knih. Dalším softwarovým programem vhodným pro přípravu e-knihy je Sigil. V tomto programu lze nahlížet jak na konečnou podobu e-knihy, tak upravovat zdrojový kód (XHML). Výsledkem je e-kniha, kterou lze v programu Calibre dále konvertovat do jiných formátů. Další možností je program Mobipocket Creator, který převádí čistý HTML kód do podoby e-knihy. Program eCub pracuje se vstupním HTML souborem, který převede do EPUB formátu.63
2.3 Distribuce Distribuce klasické knihy znamená přiblížit knihu ke čtenářům v knihkupectví. V současnosti se v rámci distribuce klasických knih vedle klasického offsetového tisku využívá i alternativního systému „print on demand“. Díky digitálnímu tisku lze vytisknout přesně objednané množství knih podle poptávky. Výhodou je eliminace velkých skladových zásob neprodaných knih a také snížení počátečního kapitálu na vytištění knihy, nevýhodou jsou vyšší pořizovací náklady digitálního tisku na jednu knihu oproti offsetovému tisku, vyšší náklady u bestselerů a nižší kvalita digitálního tisku v porovnání s offsetovým tiskem.64 Mnohá nakladatelství uzavírají smlouvu o výhradní distribuci s velkoobchody, například velkoobchod Kosmas nabízí ve výhradní distribuci knihy nakladatelství Argo, Paseka nebo Torst. V České republice je významné postavení velkoobchodů, které provozují vlastní maloobchodní sítě i internetová knihkupectví, například Euromedia Group, k. s., Kosmas spol. s r. o. či Pemic Books a. s.65
62
BEHRENSHAUSEN, Bryan. How to create an eBook the open source way. In: Opensource.com/ [online]. ČERNÁ, Zuzana a Mgr. Michal ČERNÝ. Tvorba elektronických knih. In: Metodický portál: inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 02. 04. 2012 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/g/15127/TVORBAELEKTRONICKYCH-KNIH.html/ 64 FRIEDLANDER, Joel. How Print-on-Demand Book Distribution Works. In: The Book Designer [online]. 3. 12. 2009 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.thebookdesigner.com/2009/12/how-print-on-demand-works/ 65 SVAZ ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ. Zpráva o českém knižním trhu 2011/2012 [online]. SCKN, 2012 [cit. 2013-04-19]. ISBN 978-80-902495-6-1. Dostupné z: http://sckn.cz/content/zpravy/file-847, s. 16 63
17
Distribuce je u e-knih oproti klasickým knihám významně zjednodušená. E-knihu lze jednoduše pořídit odkudkoliv, v jakémkoliv čase a také v potřebném množství. Distributoři e-knih dokáží zajistit převod textu zapsaného v textovém editoru do požadovaných formátů pro různá čtecí zařízení, zkontrolovat konvertované texty, zabezpečit je pomocí sociálního DRM, zajistit platební kanály pro nakladatelství a e-knihy distribuovat.66
2.4 Porovnání nákladů na výrobu elektronické a klasické knihy Náklady na vydání a prodej klasické knihy lze rozdělit na tzv. externí a interní náklady. Interní náklady jsou náklady vynaložené na práci zaměstnanců spojené s výrobou a prodejem titulu. Patří mezi ně především mzdy a režijní náklady – nájemné, platby za energie, odpisy apod. Mezi externími jsou náklady spojené s přípravou a prodejem konkrétního titulu, které nakladatelství vyplatí jiným subjektům. Patří mezi ně autorské honoráře a polygrafické náklady. Výrobní cena knihy či pořizovací cena jednoho výtisku se zjistí vydělením výrobních nákladů počtem výtisků.67 Obnos, který zaplatí zákazník za koupi daného titulu, se rozdělí mezi jednotlivé subjekty knižního řetězce, tedy mezi autora knihy, tiskárnu, nakladatele, velkoobchod a knihkupce zhruba v následujícím poměru:
40 % - distribuce
35 % - polygrafie
15 % - nakladatel
10 % - autor.68
Český trh je charakteristický vysokým podílem výrobních nákladů klasické knihy na celkové ceně. Porovnání výrobních nákladů klasické a elektronické knihy podle Olgy Biernátové z nakladatelství Kniha Zlín lze nalézt v následující tabulce.
66
Pro nakladatele. In: Palmknihy.cz [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.palmknihy.cz/web/p/nakladatele 67 PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele, s. 122. 68 PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele, s. 126.
18
Tabulka 1 Porovnání výrobních nákladů klasické knihy s e-knihou
Distribuce Výroba Provize
Klasická kniha 45 % Vysoké náklady 7 % - 10 %
E-kniha 35 % Nízké náklady 25 % - 50 %
Zdroj: Vyrobeno autorkou na základě: BIERNÁTOVÁ, Olga. E-knihy rulez!. In: Lupa.cz: Czech Internet Forum [online]. 17. 12. 2012 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=gSm1pwjK9MA
Z porovnání výrobních nákladů klasické knihy s e-knihou tak vychází, že u e-knih dosahují nakladatelé vyšší provize při nižších výrobních i distribučních nákladech. Olga Biernátová dále uvádí konkrétní příklad porovnání výrobních nákladů knihy s e-knihou u čtyř set stránkového díla v nákladu dvou tisíc kusů. Tabulka 2 Výrobní náklady knihy a e-knihy
Náklady na práva Náklady na tisk Překlad, korekce, grafika Celkem Náklady na 1 kus
Klasická kniha 50 000 Kč 70 000 Kč 120 000 Kč 240 000 Kč 120 Kč
E-kniha 50 000 Kč 0 Kč 120 000 Kč 170 000 Kč 85 Kč
Zdroj: Vyrobeno autorkou na základě: BIERNÁTOVÁ, Olga. E-knihy rulez!. In: Lupa.cz: Czech Internet Forum [online]. 17. 12. 2012 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=gSm1pwjK9MA
Výrobní náklady e-knihy tak představují zhruba 70 % výrobních nákladů klasické knihy. Dlouhodobě se průměrná cena e-knihy pohybuje okolo 120 Kč bez DPH, tedy 145 Kč s DPH. Průměrná cena e-knihy představuje 62 % průměrné ceny papírové knihy.69
69
SVAZ ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ. Zpráva o českém knižním trhu 2012/2013 [online], s. 21.
19
3 Čtecí zařízení Pro rozšíření trhu s e-knihami je důležitý nejen počet titulů v nabídce distributorů, ale především dostupnost a uživatelská přívětivost čtecích zařízení. První e-knihy mohly být zobrazeny především na osobních počítačích, v 90. letech i na „osobních digitálních pomocnících“ (PDA).70 V současnosti se ve větší míře pro čtení e-knih používají speciální čtečky, v hojné míře se používají i osobní počítače či notebooky a netbooky a stále více se prosazují i „chytré“ mobilní telefony a tablety.71 E-knihu lze číst na konkrétní čtečce nebo prostřednictvím jiného zařízení s nainstalovaným softwarovými čtečkami e-knih. V následujících podkapitolách jsou zmíněny specializovaná i ostatní možná zařízení pro čtení e-knih.
3.1 Osobní počítače a notebooky Osobní počítače ještě před érou notebooků a netbooků se pro čtení elektronických knih používaly především v 90. letech.72 Dnes se usuzuje, že čtení e-knih na osobním počítači není příliš pohodlné, protože po delším čtení z LCD obrazovky bolí čtenáře oči a manipulace se zařízením není tak snadná jako v případě uzpůsobených čteček na bázi elektronického inkoustu či tabletů.73 Přesto se osobní počítače používají nejen ke čtení e-knih, ale především pro správu digitální knihovny či konverzi formátů jednotlivých e-knih. Pro čtení e-knih existuje celá řada softwarových programů. 3.1.1 Softwarové programy pro čtení a správu e-knih v osobním počítači Calibre – program umožňuje nejen čtení e-knih ve většině formátů bez ochrany tvrdým DRM na osobním počítači, ale také správu digitální knihovny a obsahu čtečky. Dále software umožňuje konverzi různých formátů elektronických knih, především těch, které se špatně zobrazují na čtečkách s vlastními software a formáty. Software také dokáže odesílat do čtecího zařízení aktuality z RSS kanálů různých zpravodajských serverů.74
70
LEBERT, Marie. A Short History of eBooks, s. 76. LIŠKA, Petr. E-knihy a Češi si zatím do oka nepadli. In: HD World [online]. 06. 04. 11 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://hdworld.cz/infotech/e-knihy-a-cesi-si-zatim-do-oka-nepadli-2094 72 LEBERT, Marie. A Short History of eBooks, s. 76. 73 KRAUS, Josef. 6 nejlepších programů pro čtení e-knih na počítači. In: Zive.cz [online]. 30. 12. 2012 [cit. 2013-07-29]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/6-nejlepsich-programu-pro-cteni-e-knih-na-pocitaci/sc-3-a-166960/default.aspx 74 Free eBook Reader Software. In: TheeBookReader.com [online]. © 2009 - 2013 [cit. 2013-07-29]. Dostupné z: http://www.the-ebook-reader.com/free-ebook-reader.html 71
20
Adobe Digital Editions – software na čtení elektronických knih umožňuje četbu e-knih v EPUB a PDF formátu a je kompatibilní s většinou čtecích zařízení vyjma čtečky Kindle. Program je využíván u čtecích zařízení bez vlastního software. Při čtení e-knihy je možno zobrazit postranní panel se záložkami, anotacemi a obsahem. 75 Dále aplikace obsahuje funkce pro vyhledávání, třídění a v zahraničí i pro půjčování e-knih.76 FBReader – aplikace je dostupná pro počítače i pro řadu mobilních zařízení s Windows, Linux, Android, Apple a Blackberry. Software funguje jako čtečka e-knih podporující řadu knižních formátů, komunikuje v češtině a zvládá nezvyklá písma a znaky. K aplikaci lze instalovat řadu doplňků a software přizpůsobit.77 Aplikace Kindle – aplikace je nabízená zdarma Amazonem pro zařízení s různými operačními systémy, podporuje však pouze formát MOBI. S aplikací lze nakupovat e-knihy na webu Amazonu a také synchronizovat záložky všech registrovaných čtecích zařízení uživatele.78 Blio – aplikace je dostupná pro počítače a tablety s operačním systémem Windows a zařízení s operačními systémy Android a iOS. Slouží ke čtení, správě a nákupu e-knih na internetu.79 Sony Reader – aplikace existující pro platformy Windows, Mac, iOS a Android slouží ke čtení e-knih ve formátu EPUB a ke správě obsahu čteček značky Sony.80 Microsoft Reader – není považován za uživatelsky přívětivý, protože podporuje pouze formát LIT a nelze do něj importovat složky, navíc lze software aktivovat pouze za použití vyhledávače Internet Explorer. Aplikace podporuje různou velikost písma, čtení na celé obrazovce, zvýrazňování, záložky, poznámky a také obrázky. Lze také prohlížet a editovat anotace.81
75
Free eBook Reader Software. In: TheeBookReader.com [online]. KUBEŠ, Radek. Nejlepší programy pro správu a čtení elektronických knih. In: Technet.cz [online]. 25. 11. 2012 [cit. 2013-07-29]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/programy-pro-elektronicke-knihy-dor/software.aspx?c=A121123_133806_software_nyv 77 KRAUS, Josef. 6 nejlepších programů pro čtení e-knih na počítači. In: Zive.cz [online]. 76
78
Free eBook Reader Software. In: TheeBookReader.com [online].
79
KUBEŠ, Radek. Nejlepší programy pro správu a čtení elektronických knih. In: Technet.cz [online]. 80 KUBEŠ, Radek. Nejlepší programy pro správu a čtení elektronických knih. In: Technet.cz [online]. 81
Free eBook Reader Software. In: TheeBookReader.com [online].
21
3.2 Čtečky 3.2.1 První čtečky První čtečky (či e-readery) byly uvedeny na trh v roce 1998 a od přelomových zařízení z konce první dekády 21. století se funkcionálně příliš nelišily. Prvními komerčně dostupnými čtečkami v USA v roce 1998 byly Rocket eBook a SoftbookReader. V této době se na trhu objevovalo velké množství čteček, žádná však nedosáhla masivnějšího rozšíření především kvůli svým vysokým pořizovacím nákladům.82 Skutečný zlom a nový trend přinesla firma Sony se svou čtečkou Librié EBR-1000EP v roce 2004. Tato první čtečka s technologií elektrického inkoustu byla první dva roky dostupná pouze v Japonsku. Ačkoliv se technologie setkala s velkým ohlasem, elektrický inkoust měl v počátcích problémy s pomalým načítáním jednotlivých stránek a zároveň nabídka titulů e-knih pro tuto technologii byla velice omezená. Komerčního úspěchu a většího rozšíření dosáhla čtečka Sony PRS-500 využívající technologii elektrického inkoustu a vážící 250 gramů až v roce 2006.83 3.2.2 Současné čtečky Výhodou současných čteček, které se oproti svým předchůdkyním staly dostupnou elektronikou, je především obrazovka na bázi elektronického inkoustu (e-ink). Text na čtečce se za použití této technologie přibližuje podobě textu v klasické papírové knize a čtení je příjemné i na přímém slunci. Výdrž baterie čtečky je několikanásobně vyšší než v případě jiných elektronických zařízení především s LCD obrazovkou, protože čtečka spotřebovává elektrickou energii pouze při „otočení“ stránky, tedy při překreslení obrazovky, výdrž baterie čtečky tak může dosáhnout i několika týdnů.84 Fenoménem se stala především čtečka Kindle americké firmy Amazon, která byla na trh uvedena v roce 2007.85 Dosáhla masového rozšíření především díky svým nízkým
82
POKORNÝ, Lukáš. Pohled na historii e-readerů s důrazem na jejich funkce. Inflow: information journal [online]. 2012, roč. 5, č. 3 [cit. 2013-04-19]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/pohled-na-historii-ereaderu-sdurazem-na-jejich-funkce-0 83 POKORNÝ, Lukáš. Pohled na historii e-readerů s důrazem na jejich funkce. Inflow: information journal [online]. 84 Vše o ebook čtečkách. In: Ebook-ctecky.cz [online]. c 2013 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.ebookctecky.cz/pomoc-s-vyberem-a11 85 LEBERT, Marie. A Short History of eBooks, s. 76.
22
pořizovacím nákladům, vysokému množství dostupných e-knih a také snadnému pořízení obsahu z webu Amazonu.86 Funkce současných čteček vyjmenovává Lukáš Pokorný. Patří mezi ně především:
slovník
možnost změny velikosti písma
fulltextové vyhledávání
možnost vytvářet poznámky
možnost vkládat záložky
dotyková obrazovka
internetové připojení
zobrazení webových stránek
možnost přehrávat audio soubory
přímý nákup v e-shopu
změna orientace obrazovky.87
3.2.3 Čtečky ve světě Mezi celosvětově nejrozšířenější čtečky v současnosti patří především čtecí zařízení Kindle od Amazonu, Nook od Barnes&Noble a čtečka Sony. Kindle – Amazon v současnosti nabízí širokou škálu čtecích zařízení, nejjednodušší čtečky na bázi elektrického inkoustu Kindle, dotykové čtečky s podsvíceným displejem Paperwhite i čtečky s barevným displejem Kindle Fire, které se přibližují tabletům. Největší výhodou čteček Kindle je snadný přístup ke knihám. Server Amazon nabízí širokou škálu především anglických knih za nízké ceny a také e-knihy zdarma. Aplikaci Kindle lze také stáhnout do různých zobrazovacích zařízení. Nevýhodou je, že čtečka nepodporuje formát EPUB. Knihy zakoupené na webu Amazonu jsou ve formátu AZW, který není kompatibilní s dalšími čtecími zařízeními. Je tak zabráněno přenosu e-knih uživatele do čtečky jiné značky.88
86
POKORNÝ, Lukáš. Pohled na historii e-readerů s důrazem na jejich funkce. Inflow: information journal [online]. POKORNÝ, Lukáš. Pohled na historii e-readerů s důrazem na jejich funkce. Inflow: information journal [online]. 88 Ebook readers: How to buy the best ebook reader. In: Which.co.uk [online]. © 2013 [cit. 2013-07-29]. Dostupné z: http://www.which.co.uk/technology/computing/guides/how-to-buy-the-best-ebook-reader/amazon-kindle-versus-nookkobo-and-sony-ebook-readers/ 87
23
Nook – čtecí zařízení firmy Barnes&Noble je k dostání především ve Spojených státech amerických a ve Velké Británii. Lze zakoupit titul nabízený knihkupectvím Barnes&Noble, zároveň je však čtečka kompatibilní s formátem EPUB a umožňuje tak i nákup e-knih od jiných prodejců. Čtečka obsahuje slot pro paměťovou kartu za účelem rozšíření omezené vnitřní paměti.89 Sony Ebook Reader – také čtečka Sony používá epub formát, je tak umožněn nákup e-knih od různých prodejců. Dostačující paměť zařízení lze dále rozšířit pomocí paměťové karty. Nevýhodou čtečky je její vyšší pořizovací cena.90 3.2.4 Čtečky v České republice Ačkoliv je podle průzkumů nejpoužívanějším čtečkou v České republice Kindle od Amazonu,91 existuje na trhu i řada českých čteček s technikou elektronického inkoustu. Mezi nejpoužívanější patří Booken Cybook Odyssey PRO CZ serveru PalmKnihy.cz, čtečka eReading a čtečka Wooky. Bookeen Cybook Odyssey PRO CZ – čtečka serveru Palmknihy.cz s dotykovým displejem s technikou elektronického inkoustu podporuje formáty EPUB, PDF či Adobe DRM. Umožňuje přímý nákup v elektronickém obchodu Palmknih. Do e-knihy lze vkládat poznámky, záložky a vyhledávat. Nevýhodou čtečky je chybějící slovník a nepřesný překlad originálního anglického firmware.92 eReading – čtečka Hanlin V60 je doplněna o české menu s možností přímo nakupovat na portálu eReading.cz. Umožňuje použití formátů EPUB, MOBI, PDF i Adobe DRM a nabízí možnost čtení periodického tisku. Čtečka bez dotykového displeje nabízí plnou klávesnici.93 Wooky – čtečka Wooky nabízí vlastní proprietární formát e-knih a prodává pouze knihy zabezpečené DRM u mnoha obchodních partnerů. Wooky nabízí dotykový displej, jehož nevýhodou je poblikávání u překreslování stránek.94
89
Ebook readers: How to buy the best ebook reader. In: Which.co.uk [online]. Ebook readers: How to buy the best ebook reader. In: Which.co.uk [online]. 91 FRYŠ, Jakub. Český trh elektronických knih. Část I. Inflow: information journal [online]. 92 KASÍK, Pavel. TEST: České čtečky knih. Nejhorší je Wooky, Cybook stojí za úvahu. In: Technet.cz [online]. 1. 8. 2012 [cit. 2013-07-29]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/ceske-e-inkove-ctecky-recenze-cybook-odyssey-odpalmknihy-cz-wooky-1dn-/tec_technika.aspx?c=A120730_140748_tec_technika_pka 93 KASÍK, Pavel. TEST: České čtečky knih. Nejhorší je Wooky, Cybook stojí za úvahu. In: Technet.cz [online]. 94 KASÍK, Pavel. TEST: České čtečky knih. Nejhorší je Wooky, Cybook stojí za úvahu. In: Technet.cz [online]. 90
24
3.3 Tablety Stále více se pro čtení e-knih prosazují i tablety, u kterých lze využít instalaci softwarové aplikace zmíněné v kapitole 3.1.1 Softwarové programy pro čtení a správu e-knih v osobním počítači. Tablety jsou na rozdíl od čteček koncepčně odlišná zařízení, čtení e-knih je jen jednou z možností jejich využití. Tablety umožňují nejen četbu knih s ilustracemi, video nahrávkami či s interaktivními prvky, ale také umožňují prohlížet webové stránky, pořizovat fotografie, přehrávat videa a fungují také jako herní konzole. Jejich hlavní nevýhodou oproti čtečkám je, že mají nižší výdrž baterie na jedno nabití.95 Mnoho čtenářů e-knih začíná dávat přednost tabletům před čtečkami s elektronickým inkoustem. Podle výzkumu Book Industry Study Group and Bowker provedeném v roce 2013 44 % čtenářů preferuje četbu e-knih na tabletech oproti 37 % čtenářů v roce 2012. Počet čtenářů, kteří pro četbu e-knih preferují čtečku, klesl z 49 % v roce 2012 na 42 % čtenářů v roce 2013.96 Tomuto trendu se přizpůsobují i distributoři e-knih, kteří kromě vlastních čteček začali pro četbu e-knih nabízet i tablety, například firma Amazon začala nabízet kromě čteček Kindle i tablet Kindle Fire, Barnes&Noble nabízí Nook Tablet. Tablety se stále více prosazují i ve školství. Podle výzkumu International Data Corporation (IDC) se počet tabletů využívaných ve školství ve Spojených státech amerických zvýšil v roce 2012 o 103 %.97 Učebnice na tabletech umožňují přizpůsobit probíranou látku podle potřeb každého studenta, látka je podávána interaktivně a zapojuje více smyslů studenta. Tablety také umožňují hodnotit úroveň znalostí jednotlivých žáků a zachytit problémy v jejich výuce.98 Strategie vzdělávání do roku 2020 v ČR zapojení počítačů či tabletů do výuky nezmiňuje. Ve školním roce 2012/2013 se rozběhl projekt Flexibook 1:1 aneb Pilotní projekt profesionální podpory pedagoga digitální výuky 1:1 nakladatelství Fraus, firmy Apple a dalších odborníků. Cílem projektu je vyzkoušet výuku v plně digitalizované třídě ve formátu, kdy je každý student vybaven tabletem s interaktivní učebnicí, která tak plně nahrazuje učebnici tištěnou.99
95
Vše o ebook čtečkách. In: Ebook-ctecky.cz [online]. Shift From E-Readers to Tablets Continues. In: Digitalbookworld.com [online]. 5. 4. 2013 [cit. 2013-08-04]. Dostupné z: http://www.digitalbookworld.com/2013/shift-from-e-readers-to-tablets-continues/ 97 BACON, Beth. 5 Ways Tablets Will Change K-12 Education. In: Digitalbookworld.com [online]. 19. 6. 2013 [cit. 2013-08-04]. Dostupné z: http://www.digitalbookworld.com/2013/5-ways-tablets-will-change-k-12-education-2/ 98 BACON, Beth. 5 Ways Tablets Will Change K-12 Education. In: Digitalbookworld.com [online]. 99 Flexibook 1:1 (šk. rok 2012/2013). In: Fraus.cz [online]. © 2013 [cit. 2013-08-04]. Dostupné z: http://www.fraus.cz/rozsireni/flexibook-11-sk-rok-20122013/ 96
25
4 Elektronické knihy ve světě a v ČR 4.1 Světový vývoj Nejrozvinutějšími trhy s e-knihami jsou Spojené státy americké a Velká Británie, kde se e-knihy prodávají i ve více než milionových nákladech. 100 V Evropě se jednotlivé trhy liší především rozdílnou regulací či politikami a programy na podporu knižního trhu. V některých zemích spadají tištěné knihy do kategorie se sníženou sazbou daně z přidané hodnoty nebo se u nich uplatňují přesně stanovené systémy cenotvorby. V asijských a jihoamerických zemích se nejvíce rozvíjí sektor učebnic a výukových materiálů i díky masivní státní podpoře od roku 2012.101 4.1.1 Spojené státy americké Popularitu e-knih a aplikací či zařízení pro čtení e-knih lze ilustrovat rychlým rozvojem trhu v posledních letech. Dochází k poklesu prodejů tištěných knih především u fikce pro dospělé, zatímco prodej e-knih neustále roste. V roce 2008 byl podíl e-knih na celkovém knižním trhu v USA pouze 0,6 %, v roce 2010 to již bylo 6,4 % a u fikce dokonce 13,6 %.102 Rozvoj prodeje e-knih ovlivňuje v USA tradiční trh s tištěnými knihami. Distributoři a prodejci e-knih (například Amazon) dokázali od svých zákazníků získat ohromné množství dat, které využívají pro přizpůsobení nabídky jejich preferencím. Dokonce i distributoři se stali vydavateli a začali vydávat e-knihy. U některých autorů se nejdříve vydá e-kniha a posléze díky „word of mouth“ a vysokým prodejům e-knihy se vydá klasická tištěná kniha. Ve Spojených státech se prosazují elektronické učebnice a akademické texty u distančního i prezenčního studia. Společnost Vital Source Content nabízí 80 000 elektronických učebnic v 17 jazycích 1,6 milionu studentů nacházejících se ve 180 zemích světa.103
100
WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections. In: Publishersweekly.com[online]. 2011 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.publishersweekly.com/binarydata/ARTICLE_ATTACHMENT/file/000/000/522-1.pdf, s. 2. 101 SAENZ, Aaron. South Korea: We’re spending $2 billion to put our textbooks on tablet pcs by 2015. What are you doing?. In: SingularityHUB [online]. 7. 6. 2011 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://singularityhub.com/2011/07/06/south-korea-were-spending-2-billion-to-put-our-textbooks-on-tablet-pcs-by-2015what-are-you-doing/ 102 WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections, s. 4. 103 WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections, s. 5.
26
4.1.2 Evropské země V Evropě je nejrozvinutějším e-knižním trhem Velká Británie, v ostatních evropských zemích se trh s e-knihami vyvíjí pomaleji nebo je na počátku vývoje. Oproti USA a také asijským či jihoamerickým zemím se nedostatečně rozvíjejí elektronické učebnice.104 Celkový tržní podíl e-knih představoval ve Velké Británii (VB) v roce 2010 11 % knižního trhu.105 Oproti ostatním evropským zemím byl počet čtecích zařízení pro e-knihy ve VB vyšší. Hlavními představiteli růstu jsou nakladatelé profesionální a akademické literatury. V roce 2010 představovaly 72 % prodaných e-knih právě odborné a akademické tituly.106 V Německu tvořil trh s e-knihami v roce 2011 pouze 1 % knižního trhu s nabídkou cca 25 000 e-knih v němčině.107 V Německu má klasická kniha silnou tradici – 78 % Němců prohlašuje, že nechtějí číst z obrazovky a dokonce 85 % Němců nepřináší četba e-knihy stejný prožitek jako četba klasické knihy.108 Ačkoliv francouzská Národní knihovna nabízí 1,5 milionu digitalizovaných dokumentů, na začátku roku 2011 se tržní podíl e-knih ve Francii odhadoval pouze na 0,5 %. V červnu roku 2011 již tržní podíl představoval 1,8 %.109 Podle průzkumu provedeného agenturou GfK 52 % stažených e-knih pocházelo z veřejných knihoven, dalších 41 % z domácích internetových knihkupectví. 77 % stažených e-knih bylo zdarma, dalších 27 % potom z pirátských stránek.110 V ostatních evropských zemích se trh s e-knihami teprve vyvíjí. Ve Španělsku jsou e-knihy novým úzkým segmentem a nakladatelé očekávají, že v roce 2020 budou tištěné knihy stále jejich hlavním zdrojem příjmů. V roce 2011 bylo ve Španělsku nabízeno 10 000 titulů e-knih ve španělštině.111 V Polsku bylo v roce 2011 dostupných 18 000 titulů e-knih, z toho 7 000 komerčních titulů a 11 000 titulů, na které se již nevztahují autorská práva. Ve Slovinsku bylo v témže roce možné vybírat pouze z 300 e-knižních titulů ve slovinštině nabízených zdarma.112
104
WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections, s. 32. WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections, s. 6. 106 WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections, s. 6. 107 WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections, s. 8. 108 WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections, s. 11. 109 WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections, s. 12. 110 WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections, s. 12. 111 WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections, s. 15. 112 WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections, s. 23 -24. 105
27
4.1.3 Asie a jižní Amerika Jedny z nejvíce se rozvíjejících trhů s elektronickými knihami představují asijské země v čele s Čínou a také jihoamerická Brazílie. V Číně se rozvinul svébytný systém vydávání, distribuce i technologie e-knih. V dalších asijských zemích, především v Koreji a Japonsku, se díky státní podpoře vyvinuli významní distributoři a nakladatelé především elektronických učebnic a akademické literatury. Odhaduje se, že na začátku roku 2011 brazilští distributoři nabízeli zhruba 4000 titulů v portugalštině.113 V nadcházejících letech se předpokládá silný rozvoj odvětví elektronických knih. V Číně jsou hlavními zařízeními pro konzumaci digitálních médií, potažmo e-knih, mobilní telefony. Na základě Dvanácté čínské pětiletky je v Číně podporováno digitální vydávání knih, které by v roce 2015 mělo dosáhnout 25% tržního podílu.114 Tento cíl je však ohrožen vysokou mírou pirátství a relativně nižšími technologickými standardy v zemi. Čínská vláda podporuje strategie spolupráce místních nakladatelů s mezinárodními firmami ve formě výměny know-how či zakládání strategických aliancí. Většina čínských e-knih je vydávána ve formátu CEB (China Ebook Format) podporovaného firmou Apabi. Tento formát je používán i zahraničními distributory, kteří uvádějí e-knihy na čínský trh. Rozvinutý e-knižní trh představuje Jižní Korea, kde tržní podíl e-knih dosahuje 24,2 % celého knižního trhu.115 Rozvoji e-knižního trhu napomáhá i silná státní podpora. V Jižní Koreji se předpokládá plná digitalizace a využití tabletů ve školství místo klasických učebnic do roku 2015.116
113
WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections, s. 25. WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections, s. 27. 115 HAZARD OWEN, Laura. What will the global e-book market look like by 2016?. In: PaidContent [online]. 12. 6. 2012 [cit. 2013-08-18]. Dostupné z: http://paidcontent.org/2012/06/12/what-will-the-global-e-book-market-look-like-by2016/ 116 GOBRY, Pascal-Emmanuel. South Korea Will Replace All Paper With Tablets In Schools By 2015. In: Businessinsider.com [online]. 114
28
4.2 Obchodní modely ve světě Knižní trh je považován za významný pro rozvoj kultury státu a v řadě zemí se mu dostává nějaké formy státní podpory. Podle Pistoriuse mezi nejčastější státní podporu knižního trhu podporu patří:
daňové úlevy - snížená či nulová sazba daně z přidané hodnoty
pevná cena knihy – titul je za stejnou cenu prodáván ve všech obchodech, aby se zabránilo vzniku monopolního trhu
podpora knihoven a čtenářských návyků
přímá podpora vydávání malonákladových knih
osvobození knih od cla.117
Na světovém trhu s e-knihami dominují globální firmy, které lokálně přizpůsobují své nabídky: Amazon, Google Editions, Apple a Kobo. Tyto firmy mají vyvinuty vlastní čtecí zařízení, distribuční kanály i širokou nabídku e-knih především v anglickém jazyce. 4.2.1 Spojené státy americké Maloobchodní ceny e-knih jsou v USA stanovovány dvěma způsoby. Velcí vydavatelé stanovují cenu podle tzv. „agency modelu“, stanovují tedy konečnou maloobchodní cenu, za kterou je e-kniha prodávána. Nezávislí nakladatelé stanovují pouze velkoobchodní cenu e-knihy a nezasahují do vytváření maloobchodních cen distributory. Průměrná cena e-knihy je 7,72 USD.118 Trhu s klasickými i elektronickými knihami v USA dominuje firma Amazon, 70 % čtenářů e-knih preferuje pro jejich pořízení právě internetový obchod Amazonu.119 Druhým největším prodejcem e-knih na americkém trhu je Barnes&Noble, který nabízí více než 2 000 000 e-knih.120 Oba největší distributoři nabízejí i vlastní čtecí zařízení a tablety a zároveň jsou globálními distributory e-knih s přítomností v mnoha dalších státech světa. 4.2.2 Evropské země V evropských zemích většinou neexistuje regulace cen knih, ale konečná cena e-knihy je stanovována nakladatelem. Zatímco jsou tištěné knihy osvobozeny od daně z přidané 117
PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele, s. 9-10. WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections. s. 5. 119 WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections. s. 5. 120 WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections, s. 5. 118
29
hodnoty (DPH) popřípadě se na ně vztahuje nižší sazba DPH, protože jsou považovány za produkt, na elektronické knihy se aplikuje standardní sazba DPH, protože e-knihy jsou považovány za službu, ke které si zákazník kupuje licenci. Ve Francii a v Lucembursku aplikovali v roce 2012 nižší sazbu DPH i na e-knihy, ale tento krok vyvolal vyšetřování Evropské komise pro nelegální snížení sazby DPH. E-knihy jako služba se nevyskytují na seznamu položek, na které se podle EU může vztahovat nižší sazba DPH. Snížením sazby by mohlo dojít k porušení zásad jednotného vnitřního trhu EU.121 V roce 2013 se ve Francii vztahovala na klasické knihy i e-knihy snížená sazba DPH 5,5 %, v Lucembursku dokonce snížená sazba DPH 3 %.122 Knižní průmysl ve Velké Británii (VB) není nijak cenově regulován, ale na e-knihy se stejně jako v ostatních evropských zemích vztahuje základní sazba daně z přidané hodnoty (20 %), zatímco tištěné knihy jsou daně zproštěny.123 Ve VB jsou přítomni globální distributoři e-knih jako například Amazon, který v zemi provozuje britskou verzi internetového obchodu. V Německu existuje celá řada lokálních domácích distributorů, kteří s globálními distributory spolupracují nebo jim konkurují. Hlavními distributory e-knih v roce 2011 byli domácí distributoři jako Libreka, Libri, Ciando a mnoho dalších. V roce 2011 vstoupil na německý trh Amazon s nabídkou 45 000 e-knih v němčině.124 Cena e-knih v porovnání s klasickými knihami je jen mírně nižší, protože v Německu je knihám přisuzována silná kulturní hodnota. Nicméně regulace cen e-knih neexistuje a cenu e-knihy stanovují distributoři podle cen nakladatelů. Ve Francii, podobně jako v dalších evropských zemích, podléhají klasické knihy zvýhodněné sazbě DPH 5,5 %, zatímco e-knihy podléhaly ještě v roce 2011 základní sazbě DPH 19,5%.125 V roce 2011 započaly snahy rozšířit systém regulovaných cen z klasických knih na e-knihy. Ve Francii se o e-knihách, potažmo o online prodeji knih, hovoří jako o hrozbě pro malé knihkupce a knihovny, a proto žádný z celosvětových distributorů na francouzský trh až do roku 2011 přímo nevstoupil. Nejvýznamnějšími distributory e-knih v roce 2011 byli lokální distributoři jako Numilog, Eden-Livres či Eplateforme. 121
VAT Review: The End of Reduced Rates in the EU?. In: Tax-News [online]. 9. 4. 2013 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.tax-news.com/features/VAT_Review_The_End_of_Reduced_Rates_in_the_EU__570536.html 122 SVAZ ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ. Zpráva o českém knižním trhu 2012/2013 [online], s. 9. 123 SVAZ ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ. Zpráva o českém knižním trhu 2012/2013 [online], s. 10. 124 WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections, s. 9. 125 WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections, s. 12.
30
Amazon vstoupil na francouzský trh v roce 2011,126 ale francouzská vláda se stále snaží ochránit lokální prodejce knih. V říjnu 2013 prošel francouzským parlamentem zákon, který ve snaze snížit dominanci amerického distributora na francouzském trhu zakazuje internetovým distributorům nabízet dodání knih zákazníkům zdarma.127 Také ve Španělsku se na e-knihy vztahuje vyšší sazba DPH v porovnání s tištěnými knihami, které podléhají snížené sazbě. Nicméně systém fixních cen stanovených nakladatelem se vztahuje i na e-knihy. Průměrně jsou e-knihy ve Španělsku levnější než jejich tištěné verze o 30 až 35 %.128 I na španělském trhu jsou globální distributoři přítomni formou lokalizovaných internetových obchodů, nicméně prvním platformou pro distribuci e-knih v EPUB formátu s Adobe DRM ochranou byla platforma tří největších španělských nakladatelství Libranda. Podobně jako na francouzský trh vstoupil Amazon na španělský trh rovněž v roce 2011.129 4.2.3 Asie a jižní Amerika V Brazílii, Rusku, Japonsku i Jižní Koreji se také díky státní podpoře vyvinuli významní distributoři především elektronických učebnic, kteří se stávají partnery globálních distributorů e-knih.130 V počátcích e-knižního trhu distribuovala e-knihy v Brazílii celá řada místních distributorů, v roce 2012 na trh vstoupil Amazon.131 Průměrná cena e-knih je v Brazílii o 25 % nižší než u tištěných knih a na knihy ani na e-knihy se nevztahuje daň z přidané hodnoty.132 Průměrná cena čínské knihy se pohybuje v rozmezí 1 až 3 USD.133 Největším distributorem e-knih na čínském trhu je Cloudary Corporation (původně Shanda Literature), která ovládá 70 % online literárního trhu v Číně.134 Nicméně většina e-knih je vytvářena amatérskými autory v komunitách čtenářů. V případě úspěšnosti jsou jejich díla 126
CAMPBELL, Lisa. Amazon launches French Kindle store. In: The Bookseller [online]. 07. 10. 11 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.thebookseller.com/news/amazon-launches-french-kindle-store.html 127 CARNEGY, Hugh. France targets Amazon to protect bookshops. In: Financial Times [online]. 3. 10. 2013 [cit. 201310-06]. Dostupné z: http://www.ft.com/intl/cms/s/0/3c173108-2c3a-11e3-acf4-00144feab7de.html#axzz2gw1ztHaq 128 WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections, s. 17. 129 NEILL, Graeme. Amazon launches in Spain. In: The Bookseller [online]. 14. 09. 11 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.thebookseller.com/news/amazon-launches-spain.html 130 WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections, s. 32. 131 WHITTAKER, Zack. Amazon launches in Brazil; opens Kindle Store, tablet coming soon. In: ZDNet [online]. 6. 12. 2012 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.zdnet.com/amazon-launches-in-brazil-opens-kindle-store-tablet-comingsoon-7000008416/ 132 WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections, s. 26. 133 WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections, s. 27. 134 WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections, s. 29.
31
posléze vydána v tištěné podobě společností Cloudary, která participuje na zisku z prodeje. Skupina provozuje také platformu pro distribuci e-knih. Na sklonku roku 2012 vstoupil americký distributor knih a e-knih Amazon i na čínský trh.135
4.3 Prognóza světového trhu Podle Globálního výhledu zábavy a médií (Global Entertainment and Media Outlook) společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) poroste celý knižní trh mezi roky 2011 až 2016 meziročně o zhruba 1,1 %. Tržní podíl e-knih na celém knižním trhu však vzroste do roku 2016 až na 50 %, což je podíl představující částku 21 miliard USD.136 Zatímco celkové výdaje na tištěné knihy budou klesat, růst prodejů e-knih bude tak vysoký, že vykompenzuje pokles tržeb z prodejů tištěných knih. PwC dále očekává, že v regionu Evropa, Střední východ a Afrika se velikost knižního trhu sníží.137 Hlavní rozdíly mezi jednotlivými trhy s e-knihami pramení z rozdílné legislativy, která trh reguluje, z rozdílných cenových strategií, politik, ale také z rozdílných platforem pro čtení e-knih a souvisejících čtenářských zvyklostí. Relativně velké knižní trhy jako Francie, Německo či Čína podporují národní distributory e-knih, ale na tyto velké trhy upírají svou pozornost i globální distributoři Amazon, Google, Apple a Kobo. Amazon připravuje lokalizované verze čteček Kindle, ale také platformu pro vydávání e-knih vlastním nákladem. Google s Google Editions přináší e-knihy a další obsah především do mobilních zařízení. Apple sjednocuje distribuci digitálních médií do všech svých zařízení. Kanadská firma Kobo zaměřuje svou strategii na spojení se s lokálními platformami na největších trzích.138 Prognózu vývoje celého knižního trhu ovlivňuje i fakt, do jaké míry ovlivní růst trhu s elektronickými knihami celý knižní trh. Distributoři e-knih tvrdí, že podle statistických dat
čtenáři
e-knih
nakupují
stejné
množství
klasických
tištěných
knih
jako
před vlastnictvím čtecích zařízení a k tomu navíc kupují e-knihy. Nakladatelé klasických knih se obávají, že nárůst prodejů e-knih kanibalizuje prodeje tištěných knih, zejména
135
Amazon launches Kindle store in China, could pave way for Kindle. In: Reuters [online]. 13. 12. 2012 [cit. 2013-1006]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/2012/12/13/us-amazon-china-kindle-idUSBRE8BC0CF20121213 136 HAZARD OWEN, Laura. What will the global e-book market look like by 2016?. In: PaidContent [online]. 137 HAZARD OWEN, Laura. What will the global e-book market look like by 2016?. In: PaidContent [online]. 138 WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections, s. 31 – 37.
32
těch, které jsou významně dražší než jejich elektronické protějšky. Nakladatelé čelili těmto obavám v letech 2009 a 2010 opožděným vydáváním e-knih oproti tištěným knihám.139 V experimentu provedeném Hu a Smithem se však ukázalo, že odložení vydání e-knihy oproti tištěné knize znamená významný pokles online prodejů, který není nahrazen nárůstem prodejů tištěných knih. Odložení vydání e-knihy tedy znamená pokles celkových výnosů z prodeje titulu.140 Výrazný trend se projevuje i na poli čtecích zařízení. Stále více čtenářů používá jako primární čtecí zařízení tablet (v roce 2012 to bylo 38 % čtenářů oproti 19 % čtenářů v roce 2011) a tento trend přechodu od čtecích zařízení k multifunkčním tabletům stále pokračuje.141 Americká společnost IDC odhaduje, že prodeje čteček se v roce 2012 propadly na 19,9 milionů, což oproti roku 2011 představuje pokles o 28 %. Na druhou stranu se v roce 2012 prodalo 122,3 milionu tabletů.142
4.4 Vývoj v ČR Stimulem k utvoření trhu s e-knihami v České republice se stal rozmach čtecích zařízení v roce 2009.143 Během let 2009 až 2011 vydávaly e-knihy především menší nakladatelství jako například Jan Melvil Publishing či Kniha Zlín.144 Nakladatelství Kniha Zlín uvádí, že za rok 2012 prodalo 11 420 e-knih, což na celkovém prodeji nakladatelství tvoří asi 10,5 %. Z tohoto počtu e-knih bylo 7 741 e-knih od autora Joa Nesbøho, jehož tištěných knih se prodalo 100 000 kusů.145 Prodej e-knih tak nekanibalizuje prodej tištěných knih. V současnosti vydávají e-knihy již všechna velká nakladatelství. Český trh je oproti zahraničí specifický. Zatímco v zahraničí se často prosazují uzavřená, proprietární řešení čtecích zařízení a formátů jednotlivých distributorů e-knih, v České republice se prosazuje řešení otevřené. E-knihy jsou nejčastěji chráněny pouze sociálním 139
HU, Jeffrey Yu a Michael D. SMITH. The Impact of Ebook Distribution on Print Sales: Analysis of a Natural Experiment. In: Social Science Research Network [online]. August 29, 2011 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1966115, s. 2-3 140 HU, Jeffrey Yu a Michael D. SMITH. The Impact of Ebook Distribution on Print Sales: Analysis of a Natural Experiment, s. 25. 141 Tablets Gain on Dedicated E-Readers, Says New BISG Study. In: Book Industry Study Group [online]. 14. 11. 2012 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.bisg.org/news-5-808-press-releasetablets-gain-on-dedicated-e-readers-saysnew-bisg-study.php 142 Hrozí čtečkám knih zánik? Z trhu je vytlačují levné tablety. In: E15.cz [online]. 4. 1. 2013 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://magazin.e15.cz/e-svet/hrozi-cteckam-knih-zanik-z-trhu-je-vytlacuji-levne-tablety-943775 143 FRYŠ, Jakub. Český trh elektronických knih. Část I. Inflow: information journal [online]. 144 FRYŠ, Jakub. Český trh elektronických knih. Část I. Inflow: information journal [online]. 145 BIERNÁTOVÁ, Olga. E-knihy rulez!. In: Lupa.cz: Czech Internet Forum [online].
33
DRM, tedy osobními údaji nakupujícího čtenáře, které jsou vepsány do vodoznaku e-knihy.146 Ochrana tvrdým DRM se v České republice neprosadila z důvodu pozdního vzniku trhu s elektronickými knihami v době, kdy už v České republice existoval velký počet čtenářů e-knih se čtecími zařízeními ze zahraničí.147 Odhaduje se, že v roce 2011 distribuční společnosti s největším tržním podílem na trhu s e-knihami (Palmknihy, Kosmas, eReading a Wooky), prodaly přibližně 42 000 elektronických knih, což představovalo 0,07 % všech prodaných knih. 148 V roce 2012 se v České republice prodalo již přes 187 000 e-knih. Nejvíce, konkrétně 65 000 e-knih, prodaly Palmknihy, je však zahrnut i prodej přes e-shopy Alza.cz a Datart.cz, které Palmknihy provozují.149 V roce 2012 byla nabídka českých e-knižních titulů v jednotkách tisíců a vydávalo je zhruba 150 nakladatelů. Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) odhaduje, že zatímco v roce 2010 bylo v češtině dostupných 250 titulů e-knih, v roce 2011 to již bylo 1500 e-knih a v roce 2012 již 4000 e-knih.150 Mezi nakladatele, kteří vydávají největší počet e-knih, patří Euromedia Group, Grada, Baronet, Libri a Argo.151
Na trh s e-knihami vstoupili v roce 2013 i velcí nakladatelé a zároveň na trhu dochází ke konsolidaci distributorů. Příkladem je vstup vydavatelství Albatros na e-knižní trh v dubnu roku 2013. Albatros místo budování vlastního knižního portálu koupil majoritní podíl v projektu eReading.cz s cílem zajistit eReading pozici české jedničky v distribuci e-knih investicemi do dalšího rozvoje, propagací webu a také rozvojem nových služeb. Server eReading zároveň získal exkluzivní práva na vydávání elektronických titulů vydavatelství Albatros.152 Podle průzkumu Národní knihovny ČR a Ústavu pro českou literaturu AV ČR, který byl představen v září roku 2013, čtou Češi knihy v digitálním prostředí nejčastěji na počítači, notebooku nebo chytrém telefonu. Češi si za poslední léta pořídili 200 000 elektronických
146
BIERNÁTOVÁ, Olga. E-knihy rulez!. In: Lupa.cz: Czech Internet Forum [online]. BIERNÁTOVÁ, Olga. E-knihy rulez!. In: Lupa.cz: Czech Internet Forum [online]. 148 FRYŠ, Jakub. Český trh elektronických knih. Část I. Inflow: information journal [online]. 149 VYLEŤAL, Martin. Češi loni koupili čtyřikrát víc e-knih než před rokem, na trh už míří i zbývající vydavatelé. In: Lupa.cz [online]. 9. 1. 2013 [cit. 2013-09-29]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/cesi-loni-koupili-ctyrikrat-vice-knih-nez-pred-rokem-na-trh-uz-miri-i-zbyvajici-vydavatele/ 150 SVAZ ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ. Zpráva o českém knižním trhu 2012/2013 [online], s. 21. 151 SVAZ ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ. Zpráva o českém knižním trhu 2011/2012 [online], s. 20. 152 SLÍŽEK, David. Vydavatelství Albatros koupilo online knihkupectví eReading.cz. In: Lupa.cz [online]. 8. 4. 2013 [cit. 2013-09-29]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/vydavatelstvi-albatros-koupilo-online-knihkupectvi-ereadingcz/ 147
34
čteček a 250 000 tabletů.153 Podle průzkumu však používá čtečky pouze 1 % respondentů, rozvoj čtení e-knih na čtečkách byl pozastaven nástupem tabletů.154
4.5 Obchodní model v ČR Do roku 1989 existovalo v České republice zhruba 40 velkých státních nakladatelství, po roce 1989 vzniklo v krátké době asi 3000 soukromých nakladatelství, avšak v roce 2001 již existovalo zhruba 1200 nakladatelů.155 Mezi největší distributory e-knih patří společnost Euromedia Group, eReading.cz a Palmknihy.cz. Euromedia Group vsadila na strategii podobnou americkému Amazonu. Prostřednictvím spolupráce s firmou Wooky vytvořila uzavřenou platformu, čtečku eWooky s podporou výhradně Wooky e-knih s Wooky DRM, avšak od tohoto proprietárního řešení již ustoupila. V současnosti již čtečka podporuje kromě Wooky formátu i EPUB. E-knihy lze nakoupit u velké části prodejců, nicméně e-kniha ve Wooky formátu nemůže být otevřena na jiném čtecím zařízení. EReading.cz přišel jako první na českém trhu s vlastní čtečkou na bázi elektronického inkoustu a od začátku podporuje otevřenost a velké množství formátů. EReading však nepodporuje Adobe DRM, na jejich čtečce tak nelze otevřít e-knihu s ochranou nakoupenou u jiného vydavatele. Dalším zavedeným vydavatelem e-knih jsou Palmknihy.cz, které na českém trhu fungují už od roku 1999.156 V počátcích se Palmknihy zaměřovaly na distribuci e-knih, u nichž již vypršela autorská práva. Palmknihy také jako jediný český distributor nabízí mezi dalšími čtečkami i čtečku Kindle od Amazonu. Dalším významným vydavatelstvím na českém trhu je internetové knihkupectví Kosmas, které začalo prodávat e-knihy až v listopadu roku 2011.157 Ačkoli se v České republice u klasických knih od dvacátých let dvacátého století do roku 1990 používal systém pevných cen, od roku 1990 se používá systém tzv. doporučených cen
stanovených
nakladatelem.158
Stejný
153
systém
stanovení
cen
se
s velkou
Prodej elektronických knih v Česku vzrostl čtyřnásobně. Hodně se ale stahuje načerno. In: Ihned.cz [online]. 13. 5. 2013 [cit. 2013-09-29]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-59868290-prodej-elektronickych-knih-v-cesku-vzrostlctyrnasobne-hodne-se-ale-stahuje-nacerno 154 SVOBODA, Luděk. Čtenáři a čtení v České republice 2013. In: Akademický bulletin [online]. 26. 9. 2013 [cit. 201309-29]. Dostupné z: http://abicko.avcr.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/news_1135.html 155 PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele, s. 32. 156 O NÁS. In: Palmknihy.cz [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-09-29]. Dostupné z: http://www.palmknihy.cz/web/p/onas 157 FRYŠ, Jakub. Český trh elektronických knih. Část I. Inflow: information journal [online]. 158 PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele, s. 23.
35
pravděpodobností projevuje i u e-knih, jak vyplývá z následující ilustrativní tabulky, v níž je srovnána cena pěti titulů u konkurenčních distributorů dne 29. září 2013. Tabulka 3 Porovnání ceny e-knih u distributorů 29. 9. 2013
Titul Kolektiv: Světové krimipovídky Nesbø, Jo: Švábi Tučková, Kateřina: Žítkovské bohyně Isaacson, Walter: Steve Jobs Pratchett, Terry: Šňupec
Palmknihy.cz Kosmas.cz eReading.cz 179 Kč 179 Kč 159 Kč 229 Kč 229 Kč 229 Kč 169 Kč 169 Kč 169 Kč 199 Kč 199 Kč 199 Kč 202 Kč 202 Kč 202 Kč
Zdroj: Vypracováno autorkou na základě katalogů Palmknihy.cz, Kosmas.cz a eReading.cz dne 28. 9. 2013.
Velký problém však na českém trhu s e-knihami představují zahraniční agenti. Ti při cenotvorbě e-knih nastavují podmínky vydávání titulů podle zahraničních trhů, které často neodpovídají českým podmínkám. Jsou tak například stanovovány minimální ceny e-knih.159 V České republice jsou klasické tištěné knihy zařazeny do snížené sazby DPH, která je v roce 2013 stanovena ve výši 15 %.160 E-knihy podobně jako v dalších evropských zemích spadají do skupiny zboží se základní sazbou DPH,161 která v roce 2013 činí 21 %.162 I v České republice byl podán návrh na zařazení e-knih do snížené sazby DPH také s argumenty, že elektronické knihy jsou autorským dílem stejně jako knihy tištěné, dále čtecí zařízení e-knih zpřístupňují text i osobám se zrakovým postižením a v neposlední řadě i argumentem, že v Evropské unii je jednoznačným trendem sjednotit sazbu DPH na klasické knihy i e-knihy.163 Tento návrh však zatím neprošel legislativním procesem. Česká republika podporuje oblast literatury dotačním programem Ministerstva kultury. Program mimo jiné zahrnuje podporu vydávání původní české literatury, debutů, překladů děl literární vědy, české ilustrované literatury pro děti a mládež, komiksů a také finanční podporu knihoven na nákup hotových knih.164 V letech 2007 – 2012 se objem prostředků
159
BIERNÁTOVÁ, Olga. E-knihy rulez!. In: Lupa.cz: Czech Internet Forum [online]. Sazby DPH, výpočet DPH. In: Jakpodnikat.cz [online]. 22. 5. 2013 [cit. 2013-09-28]. Dostupné z: http://www.jakpodnikat.cz/dph-sazby.php 161 SVAZ ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ. Zpráva o českém knižním trhu 2011/2012 [online], s. 10. 162 ŽÁK, Josef. Zařazení elektronických knih do snížené sazby DPH. In: Portál české literatury [online]. 4. července 2012 [cit. 2013-09-28]. Dostupné z: http://www.czechlit.cz/zpravy/zarazeni-elektronickych-knih-do-snizene-sazby-dph/ 163 ŽÁK, Josef. Zařazení elektronických knih do snížené sazby DPH. In: Portál české literatury [online]. 164 Výběrová dotační řízení na rok 2014 - oblast LITERATURY. In: Ministerstvo kultury [online]. 2013 [cit. 2013-0929]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/literatura-a-knihovny/granty-a-programy/oblast/vyberova-dotacni-rizeni-na-rok2014---oblast-literatury-190963/ 160
36
na dotační program pohyboval v rozmezí 25 až 33 milionů Kč, konkrétně v roce 2012 dosáhl objem dotačních prostředků výše 31 096 000 Kč.165
4.6 Prognóza českého trhu Distributoři e-knih očekávají, že trh poroste i v roce 2013, konkrétně Jiří Vlček z Palmknih předpokládá, že v roce 2013 se v České republice prodá půl milionu e-knih a v roce 2015 budou segment e-knih tvořit 15 % knižního trhu.166 Velkou hrozbou pro stávající subjekty na českém trhu s e-knihami je potenciální vstup největšího světového distributora elektrických knih Amazonu. Po rozhodnutí Amazonu zřídit u Prahy centrum pro vrácené zboží z Německa se očekává vstup Amazonu na trhy ve střední a východní Evropě, tedy i do České republiky.167 Stávající distributoři mohou na potenciální hrozbu odpovědět zjednodušením procesu nákupu a přidáváním nových funkcí v obchodech, například možností darovat e-knihu jiné osobě, umožněním správy obsahu e-knih ve čtenářském kontu nebo doporučením e-knihy čtenářům. Pro menší nakladatelství a distributory je důležité budovat síť čtenářů, posilovat image e-knih na sociálních sítích nebo spolupracovat a komunikovat s bloggery, kteří knihu dále doporučují na svých blozích. Tyto aktivity umožní malým nakladatelům a distributorům vyprofilovat se a udržet se na trhu i po vstupu silných subjektů.168 Pro rozvoj e-knižního trhu je podle Olgy Biernátové nutné, aby e-knihy vycházely ve stejný okamžik jako klasické knihy a dále aby se vydávání e-knih podpořilo marketingovými akcemi, které jsou v České republice stále nedostatečné.169
165
SVAZ ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ. Zpráva o českém knižním trhu 2011/2012 [online], s. 22. VYLEŤAL, Martin. Češi loni koupili čtyřikrát víc e-knih než před rokem, na trh už míří i zbývající vydavatelé. In: Lupa.cz [online]. 167 Amazon zřídí u Prahy obří sklad pro západní Evropu. In: E15.cz [online]. 30. 7. 2013 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: Amazon zřídí u Prahy obří sklad pro západ Více na: http://zpravy.e15.cz/byznys/reality-a-stavebnictvi/amazon-zridi-uprahy-obri-sklad-pro-zapadni-evropu-1010016#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink 168 BIERNÁTOVÁ, Olga. E-knihy rulez!. In: Lupa.cz: Czech Internet Forum [online]. 169 BIERNÁTOVÁ, Olga. E-knihy rulez!. In: Lupa.cz: Czech Internet Forum [online]. 166
37
5 Elektronické učebnice Do kategorie elektronických knih lze zařadit i elektronické učebnice (zkráceně e-učebnice, v angličtině digital textbook či zkráceně e-textbook). Klasickou tištěnou učebnici lze chápat jako „přehledně uspořádaný, lineární, kontinuální, hierarchizovaný a ukončený text, s obsahem a strukturou určenou k didaktické komunikaci“.170 Elektronickou učebnici Dostál definuje jako „druh elektronické publikace uzpůsobené svým obsahem a strukturou k didaktické komunikaci.“171 Z teorie učení podle Dostála vyplývá, že čím intenzivněji jedinec s učebním textem pracuje, tím efektivněji se učí. V tištěném textu lze na okraj vypisovat poznatky, důležité pasáže podtrhávat či zvýrazňovat a k upravenému textu se vždy vracet.172 Tyto funkce lze dnes využívat již také u e-učebnic. Podle studie, provedené Ericem Simonem z Fordham College, jsou nejpoužívanějšími funkcemi u e-učebnic právě „možnost vyhledávání, vytváření záložek, zvýrazňování a vysvětlivky.“173 Podle studie provedené Custhallem oceňují studenti na elektronické učebnici možnost jednoduše se orientovat v textu a vyhledávat informace.174 V klasické učebnici převedené do elektronické podoby (například do formátu pdf) je zachována lineárnost, kontinuálnost a ukončenost textu, ale efektivita učení je snížena. Text lze pouze stránku po stránce posouvat na monitoru a řada studentů si raději takový obsah vytiskne.175 Také podle Neumajera není moderní digitální učebnice e-kniha, kterou lze zobrazit na čtečce elektronických knih. Interaktivitu a multimediálnost nových formátů elektronických učebnic podporují nové generace přenosných zařízení, například tablety, ultrabooky či chytré telefony.176
170
DOSTÁL, Jiří. Multimediální, hypertextové a hypermediální učební pomůcky - trend soudobého vzdělávání. Journal of Technology and Information Education. 2009, Volume 1, Issue 2. Dostupné z: http://www.jtie.upol.cz/clanky_2_2009/dostalx.pdf 171 DOSTÁL, Jiří. Multimediální, hypertextové a hypermediální učební pomůcky - trend soudobého vzdělávání. 172 DOSTÁL, Jiří. Multimediální, hypertextové a hypermediální učební pomůcky - trend soudobého vzdělávání. 173 SIMON, Dr. Eric J. KENT STATE UNIVERSITY. Electronic Textbooks: A Pilot Study of Student E-Reading Habits. Future of Print Media. 2001, Winter. Dostupné z: http://bogliolo.eci.ufmg.br/downloads/TGI061%20ERIC%20SIMON%20Electronic%20Textbooks.pdf 174 CUTSHALL, Robert C., Joseph S. MOLLICK a Eugene M. BLAND. Use of an e-Textbook and Web-Based Homework for an Undergraduate Business Course: Students’ Perceptions. In: Academy of Business Education [online]. 2009 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://abeweb.org/proceedings/proceedings09/cutshall.pdf 175 DOSTÁL, Jiří. Multimediální, hypertextové a hypermediální učební pomůcky - trend soudobého vzdělávání. 176 NEUMAJER, Ondřej. Ideál elektronické učebnice. In: Eduin [online]. 21. Duben 2013 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://neumajer-blog.eduin.cz/2013/04/21/ideal-elektronicke-ucebnice/
38
Mnohem efektivněji lze tedy pracovat s elektronickou učebnicí v hypertextové podobě. Hypertext lze definovat jako: „Text složený z lexií (bloků slov nebo symbolů), elektronicky propojených cestami (elektronické linky) v otevřené a stále neukončené struktuře (síti) textů.“177 V hypertextu neexistuje hlavní centrální text a podřízené texty jako u tištěných stránek, je však zpravidla zřejmé, který text je hlavní. Studium hypertextové elektronické učebnice předpokládá tzv. multisekvenční čtení. Student v textu označuje link, který odkazuje na adresu jiného dokumentu, který lze po aktivaci zobrazit. Speciálním druhem elektronické učebnice je hypermediální učební pomůcka. Lze ji definovat jako „digitální prostředek, který obsahuje aktivní odkazy nejen na texty, ale i tabulky, animace, obrazy, zvuk, video apod., zprostředkující nebo napodobující realitu, napomáhající větší názornosti nebo usnadňující výuku.“178 Klement uvádí, že se elektronická studijní opora skládá z „hypertextu a dalších prvků, jako jsou například bloky s poznámkami, definicemi a příklady, které se vkládají přímo do hypertextu (jsou zvýrazněny ikonami či margináliemi), a z multimediálních prvků, jež je nutné předem připravit ve formě souborů či webových destinací.“179 Hlavní rozdíl mezi klasickou studijní oporou a elektronickou studijní oporou pak vyplývá z rozdílných prvků, které každá obsahuje. U klasické studijní opory je hlavním prvkem „psaný“ text, u elektronické jsou to kromě textu i interaktivní prvky multimediálního charakteru. Podle Klementa elektronická studijní opora představuje „funkční propojení textu a multimédií pro dosažení efektivní podpory studia.“180 Podle Neumajera je ideálem elektronické učebnice „počítačová aplikace, která umožňuje dotykovým způsobem procházet multimediální a interaktivní knihu, která propojuje tradiční čtení, poslech, video a animace s možnostmi interaktivních prvků jako jsou hypertextové odkazy, interaktivní grafy, simulace, propojení s internetovými zdroji a nejlépe i sociálními sítěmi určenými pro učení. Samozřejmostí pak je, že taková učebnice
177
DOSTÁL, Jiří. Multimediální, hypertextové a hypermediální učební pomůcky - trend soudobého vzdělávání. DOSTÁL, Jiří. Multimediální, hypertextové a hypermediální učební pomůcky - trend soudobého vzdělávání. 179 KLEMENT, Milan. Přístupy k hodnocení elektronických studijních opor určených pro realizaci výuky formou elearningu. Olomouc: Velfel Ladislav, 2011. ISBN 978-80-87557-13-6. Dostupné z: http://www.kteiv.upol.cz/uploads/soubory/klement/elearning/klement-hodnoceni-el-opor.pdf, s. 21-22. 180 KLEMENT, Milan. Přístupy k hodnocení elektronických studijních opor určených pro realizaci výuky formou elearningu, s. 24. 178
39
umožňuje žákovi vkládat vlastní poznámky, sdílet je s ostatními aktéry učení a získávat zpětnou vazbu.“181 Elektronická učebnice by kromě textu převedeného do elektronické podoby měla obsahovat i další interaktivní a multimediální prvky, které činí studium atraktivnějším a zintenzivňují proces učení.
5.1 Výhody a nevýhody elektronických učebnic Výhody a nevýhody elektronických učebnic lze porovnat především v souvislosti s klasickou tištěnou učebnicí. Elektronická multimediální učebnice je oproti klasické učebnici interaktivní učební pomůckou, která působí na všechny smysly studenta či učícího se jedince. Zatímco mezi hlavní nedostatky klasické učebnice patří nízká motivace a pasivní pozice učících se, u elektronické učebnice toto neplatí.182 Zapojením více smyslů do studia v jediném okamžiku se dosahuje lepších výsledků, učivo je trvaleji a hlouběji osvojeno. E-učebnice umožňuje studujícímu nejen získat nové znalosti, ale také jej povzbuzuje k testování, seberegulaci a samostatnému učení.183 Další výhodou elektronické učebnice je její nízká hmotnost. U klasických učebnic je student do určité míry limitován počtem učebnic, které může mít u sebe, kvůli jejich hmotnosti. U elektronických učebnic je student limitován pouze kapacitou paměti čtecího zařízení. Jistou nevýhodou je však nutnost mít k dispozici čtecí zařízení s příslušným softwarem pro četbu e-knih.184 Student však může přenášet velké množství studijního materiálu
kamkoliv.185
Další
výhodou
elektronické
učebnice
je,
stejně
jako
u elektronických knih, jejich snadná a rychlá dostupnost.186 Studenti tak získají přístup i k učebnicím, které jsou v klasickém knihkupectví vyprodané nebo jsou v univerzitních nebo školních knihovnách vypůjčené.187
181
NEUMAJER, Ondřej. Ideál elektronické učebnice. In: Eduin [online]. BARIAKOVÁ, Zuzana. Nie je kniha (papierová) ako kniha (elektronická)…. In: Kniha ve 21. století 2007: Konference Kniha ve 21. století [online]. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2007 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://k21.fpf.slu.cz/wp-content/uploads/2012/01/Sborn%C3%ADk-K21-2007.pdf 183 DOSTÁL, Jiří. Multimediální, hypertextové a hypermediální učební pomůcky - trend soudobého vzdělávání. 184 DOSTÁL, Jiří. Multimediální, hypertextové a hypermediální učební pomůcky - trend soudobého vzdělávání. 185 WILSON, Ruth. E-book readers in higher education. Journal of Educational Technology & Society. 2003, roč. 6, č. 4, s. 8-17. Dostupné z: http://www.ifets.info/journals/6_4/3.pdf 186 FRYŠ, Jakub. Český trh elektronických knih. Část I. Inflow: information journal [online]. 187 SHIRATUDDIN, Norshuhada, Shahizan HASSAN a Monica LANDONI. A usability study for promoting eContent in higher education. In: Cite SeerX [online]. 2003 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/summary?doi=10.1.1.124.6731 182
40
Jednou z velkých výhod elektronické učebnice je možnost snadno měnit a upravovat písmo v elektronické podobě. Data v učebnicích také mohou být pravidelně aktualizována.188 Výhodou elektronické učebnice je i její nižší výrobní cena, protože výrobní náklady e-knihy představují zhruba 70 % výrobních nákladů tištěné knihy.189 Velkou výhodu představuje pro studenty nižší pořizovací cena elektronické učebnice. Student v USA si již může místo použité učebnice za 200 USD koupit elektronickou verzi za 80 USD a ušetřit tak až 60 % pořizovacích nákladů klasické učebnice.190 Výhodu může představovat i vyšší zisk pro autora elektronické učebnice při samostatném publikování (tzv. self-publishing). Jak uvádí Anne Marie Knott z Washingtonovy univerzity v St. Luis v USA, při vydání učebnice skrze klasické vydavatele vydělá autor na kopii učebnice za 100 USD 11,25 USD, při self-publishingu získá autor při zachování stejné ceny elektronické učebnice až 75 % prodejní ceny, tedy 75 USD.191 Zápory elektronických učebnic se mohou vyskytnout v momentech, kdy technologicky nefungují a kdy je problematické je získat nebo stáhnout do čtecího zařízení. E-učebnice může být při studiu neefektivní, pokud je s ní namáhavá práce v čtecím zařízení, nelze-li ji snadno procházet, neexistuje-li v ní slovník či v ní nefungují-li hypertextové odkazy.192 E-učebnici znevýhodňuje i jistá nechuť a nedůvěra studentů k moderním technologiím. Podle studie provedené Lamem mají pozitivnější přístup k používání elektronických učebnic studenti přírodovědných a technických oborů.193
188
SHIRATUDDIN, Norshuhada, Shahizan HASSAN a Monica LANDONI. A usability study for promoting eContent in higher education. In: Cite SeerX [online]. 189 BIERNÁTOVÁ, Olga. E-knihy rulez!. In: Lupa.cz: Czech Internet Forum [online]. 190 LEE, Ellen. E-Books And Cost Pressures Push College Students Away From Textbooks. In: Thedailybeast.com [online]. 24. 6. 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2013/06/24/death-of-thetextbook-and-the-50-pound-bookbag.html 191 LEE, Ellen. E-Books And Cost Pressures Push College Students Away From Textbooks. In: Thedailybeast.com [online]. 192 LAM, Paul, Shun Leung LAM, John LAM a Carmel MCNAUGHT. Usability and usefulness of eBooks on PPCs: How students’ opinions vary over time. In: Australasian Society for Computers in Learning in Tertiary Education [online]. Melbourne, 2008 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.ascilite.org.au/conferences/melbourne08/procs/lam.pdf 193 LAM, Paul, Shun Leung LAM, John LAM a Carmel MCNAUGHT. Usability and usefulness of eBooks on PPCs: How students’ opinions vary over time. In: Australasian Society for Computers in Learning in Tertiary Education [online].
41
5.2 Možnosti nákupu elektronických učebnic v ČR a v zahraničí S rozmachem e-knižního trhu stoupá i dostupnost elektronických učebnic ve světě i v České republice. Celosvětově zpřístupnila mnoho e-knih firma Google v programu Google Books (česky Google knihy), který navázal na projekt Google Print v roce 2006.194 Služba nabízí vyhledávání knih i e-knih online. Pokud se na knihu nebo e-knihu nevztahují autorská práva, lze si ji bezplatně stáhnout ve formátu PDF. Pokud se na knihu či e-knihu vztahují autorská práva, lze si ji prostřednictvím služby snadno koupit či dokonce vypůjčit.195 V roce 2004 spustila firma projekt Google Scholar zaměřený na rychlé vyhledávání mezi studentskými a vědeckými pracemi napříč celým internetem.196 Mezi užitečné funkce služby patří vyhledání zdrojů (článků, abstraktů či citací), nalezení plného textu článku a informace o klíčových článcích.197 5.2.1 Nákup elektronických učebnic v zahraničí V době internetových obchodů není problém objednat si zboží a tedy i e-knihu ze zahraničí. Mezi celosvětové distributory e-knih, kteří mimo jiné distribuují i e-učebnice, patří již několikrát zmíněné společnosti Amazon, Google, Apple či Barnes&Noble. V zahraničí, především ve Spojených státech amerických, se prosazují i distributoři zaměření pouze na prodej a distribuci e-učebnic. Společnost Kno, Inc. z USA spolupracuje s více než 80 vydavateli a nabízí více než 200 000 e-učebnic s interaktivními prvky a s nástroji na podporu sdílení poznámek nebo výpisků na sociálních sítích.198 Kromě e-učebnic levnějších o 30 – 50 % oproti tištěným učebnicím umožňuje společnost zakoupit e-učebnici se slevou na dobu šesti měsíců. Společnost nabízí aplikace pro operační systémy iOS, Android a Windows 7 a 8 a také pro internetové prohlížeče.199
194
LEBERT, Marie. A Short History of eBooks [online], s. 72. O službě Vyhledávání knih Google. In: Google [online]. ©2011 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://books.google.cz/intl/cs/googlebooks/about.html 196 HORKÝ, Vít. Sociální studentské weby v Česku stále chybí. In: Lupa.cz [online]. 19. 11. 2009 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/socialni-studentske-weby-v-cesku-stale-chybi/ 197 O službě Google Scholar. In: Google [online]. ©2011 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://scholar.google.com/scholar/about.html 198 About Us. In: Kno [online]. © 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.kno.com/corp 199 Features. In: Kno [online]. © 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.kno.com/features 195
42
Společnost Inkling z USA není pouze platformou pro nákup e-učebnic s interaktivními prvky a nástroji pro sdílení poznámek na sociálních sítích, ale je také partnerem předních akademických vydavatelů pro vytváření interaktivních e-učebnic.200 5.2.2 Nákup elektronických učebnic v České republice Také v České republice se pomalu rozvíjí možnost nákupu e-učebnic, nicméně zde zatím neexistuje žádná společnost, která by se specializovala na distribuci e-učebnic. Distributor e-knih Palmknihy nabízí ve svém katalogu přes 1000 titulů učebnic a odborné literatury, mimo jiné z oblasti hospodářství, technické vědy, informatiky, výpočetní techniky či společenských věd.201 V této sekci se nalézají i vysokoškolské e-učebnice vydané nakladatelstvím Grada, konkrétně například učebnice Vysoké školy ekonomické Mezinárodní obchodní operace autorského kolektivu pod vedením Hany Machkové nebo učebnice Mezinárodní obchod autorského kolektivu pod vedením Emilie Kalínské. E-učebnice lze zakoupit pouze ve formátu PDF, nejsou tak vhodné pro čtecí zařízení Kindle. E-učebnice Mezinárodní obchodní operace stála dne 20. 10. 2013 302 Kč, e-učebnice Mezinárodní obchod v 21. století stála 246 Kč.202 Také distributor e-knih Kosmas.cz nabízí v internetovém obchodě odbornou literaturu a učebnice. Lze zakoupit jak klasické učebnice, tak e-učebnice. Již zmíněnou učebnici Mezinárodní obchodní operace bylo možno zakoupit dne 20. 10. 2013 za 269 Kč v tištěné podobě a za 246 Kč v podobě e-učebnice. Učebnici Mezinárodní obchodní operace bylo možné ve stejný den zakoupit za 330 Kč v tištěné podobě a za 302 Kč v podobě e-učebnice.203 Jak vyplývá z porovnání ceny klasické učebnice s e-učebnicí, cena e-učebnice je nižší pouze o necelých 9 % v porovnání s tištěnou učebnicí. Distributor e-knih eReading.cz spolupracuje v oblasti e-učebnic s českými vysokými školami. Studentům a zaměstnancům vybraných českých vysokých škol umožňuje zdarma získat vybrané publikace v rámci projektu eStudovna. Pro přístup ke kolekci publikací je nutné se autorizovat pomocí Shibboleth (autentizační služba pro přístup k chráněným
200
Habitat. In: Inkling [online]. © 2009-2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: https://www.inkling.com/habitat/ Učebnice, odborná literatura. In: Palmknihy [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.palmknihy.cz/web/c/ucebnice-odborna-literatura 202 Vyhledávání knih. In: Palmknihy [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.palmknihy.cz/web/c?fraze=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+obchod&x=-362&y=-153 203 Výsledky hledání: mezinárodní obchod. In: Kosmas.cz [online]. 20. 10. 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.kosmas.cz/hledani/?query=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+obchod&autocomplete=1 201
43
stránkám různých webových serverů).204 Po registraci a vytvoření uživatelského účtu jsou zpřístupněné publikace přidány do sekce uživatelského účtu eStudovna. Tyto publikace zůstávají uživateli zpřístupněny i po ukončení studia.205
5.3 Možnosti vypůjčení elektronických učebnic v ČR a v zahraničí S rozvojem e-knižního trhu se rozvíjí i možnosti vypůjčování e-knih především v zahraničí. V roce 2013 se systém výpůjčky elektronické knihy (zkráceně e-výpůjčky) začal rozvíjet i v České republice. 5.3.1 Vypůjčení elektronických učebnic v zahraničí Podobně jako stoupá počet distributorů e-knih zaměřených pouze na e-učebnice, rozvíjí se v USA i distributoři, kteří jsou zaměření na výpůjčky elektronických učebnic. Společnost Chegg se specializuje na půjčování nejen klasických, ale i elektronických učebnic. Podle vlastního tvrzení nabízí společnost k půjčení několik milionů učebnic v libovolných formátech na dobu 180 dní.206 V zahraničí již řadu let existují databáze na půjčování elektronických materiálů, e-knih, e-učebnic a dalších odborných publikací. Většina databází je provozována přímo nakladateli či distributory e-knih. V praxi systém funguje tak, že si e-knihu čtenář půjčí mimo prostředí informačního systému knihovny. Knihovny, které chtějí poskytovat výpůjčky elektronických knih svým čtenářům, zaplatí paušální poplatek nebo roční předplatné za přístup k elektronickým dokumentům. Kromě systémů na půjčování e-knih (například DiViBib, eBooks-Library, OverDrive) existují i platformy nabízející specializované monografie a akademické práce. Nejvýznamnějšími platformami, v rámci kterých lze získat zahraniční akademické práce a vědecké články i v knihovnách v ČR, jsou platformy Ebrary a EBSCO.207 Platforma Ebrary nabízí specializované monografie pokrývající celou akademickou sféru. Knihovna při pořizování obsahu volí mezi několika způsoby. Prvním způsobem je předplatné kolekce s neomezeným víceuživatelským simultánním přístupem. Cena 204
SATRAPA, Pavel. Shibboleth - identifikujte se jen jednou. In: Lupa.cz [online]. 8. 12. 205 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/shibboleth/ 205 Elektronické knihy. In: Ciks.vse.cz [online]. 4. 2. 2013 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://ciks.vse.cz/zdroje/ebook/ 206 About Chegg. In: Chegg [online]. © 2003-2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.chegg.com/mediacenter/ 207 BOUDA, Tomáš a kol. Elektronické knihy v českých knihovnách [online], s. 25 - 26
44
pořízení kolekce pak závisí na počtu koncových uživatelů. Druhým způsobem je trvalé zakoupení konkrétní e-knihy. Pokud knihovna zaplatí 150 % ceny stanovené nakladatelem, může ji souběžně využívat neomezený počet čtenářů. Třetím způsobem je nabídka určité kolekce e-knih zdarma na základě určitých kritérií. Pokud si čtenář určitý titul vypůjčí, je zakoupen. Čtvrtou možností je platba knihovny za uskutečněné krátkodobé výpůjčky na jeden nebo sedm dní.208 Společnost EBSCO nabízí rozsáhlou kolekci e-knih a e-učebnic. Knihovna podobně jako u platformy Ebrary volí z několika způsobů pořízení a zpřístupnění elektronických textů. Knihovna může e-knihu koupit trvale s určitým počtem přístupů či může čtenáři e-knihu krátkodobě půjčit. Dalším způsobem je předplacení celé kolekce e-knih. Podobně jako u Ebrary lze vystavit zdarma v katalogu knihovny kolekci e-knih. Teprve po vypůjčení konkrétního titulu čtenářem je e-kniha zakoupena knihovnou. Poslední možností je tzv. „Smart PDA“. Knihovna nastaví pravidla pro případ, že si více čtenářů půjčí v jeden okamžik konkrétní titul. Knihovna tak vydává prostředky za konkrétní e-knihu na základě poptávky čtenářů.209 5.3.2 Vypůjčení elektronických učebnic v ČR Výpůjčky e-učebnic v České republice jsou problematické. Český Autorský zákon neobsahuje předpis o licenci k elektronickému půjčování. O souhlas s takovýmto způsobem užití díla je nezbytné žádat držitele autorských práv majetkových k dílu.210 Je tedy nutné smluvně zajistit souhlas každého držitele autorských práv ke každému dílu. I přesto vznikají v České republice projekty podporující e-výpůjčky. Projekt E-knihy do každé knihovny partnerských knihoven a nakladatelství se však prozatím omezuje pouze na zpřístupňování elektronických verzí novějších českých knižních titulů. Čtenáři mohou prezenčně prohlížet a studovat publikace na půdě knihoven na monitorech knihovních terminálů. Jedním z hlavních partnerů projektu je mimo celé řady knihoven Nakladatelství Academia, které mimo řady odborných publikací a monografií vydává také vysokoškolské učebnice.211
208
BOUDA, Tomáš a kol. Elektronické knihy v českých knihovnách [online], s. 26. BOUDA, Tomáš a kol. Elektronické knihy v českých knihovnách [online], s. 26. 210 BOUDA, Tomáš a kol. Elektronické knihy v českých knihovnách [online], s. 37. 211 HUŇOVÁ, Jana. Projekt „E-knihy do každé knihovny“. In: Nkp.cz [online]. 07. 09. 2012 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/katalogy-a-db/licencovane-db/prehled-lic-zdroju/edepozit 209
45
Dne 7. října 2013 spustil distributor eReading.cz systém výpůjček e-knih na 21 dní. Pro zajištění dodržení doby výpůjčky lze e-výpůjčku realizovat pouze na čtečkách eReadingu START 2 a START 3 a také ve speciálně vyvinutých mobilních aplikacích pro operační systémy Android a iOS. E-knihy jsou dostupné již od 49 Kč a lze si také předplatit zvýhodněný balíček e-výpůjček. Kromě klasických e-knih jsou mezi e-výpůjčky zařazeny i odborné publikace.212 Další možností, jak získat přístup k e-učebnicím a jiným akademickým textům, je zahraniční databáze Ebrary. V současnosti je do databáze zapojeno více než 4 500 knihoven po celém světě včetně ČR.213 Kolekce se dále dělí, například do kolekce Ebrary Business & Economics, která obsahuje 12 000 odborných ekonomických a hospodářských e-knih. E-knihy lze přečíst v aplikaci Ebrary Reader nebo lze stáhnout maximálně 40 stran z knihy ve formátu PDF. Dokument lze stáhnout i celý v rámci Adobe Digital Editions formou výpůjčky na 40 dní.214 E-učebnice i další akademické texty lze stahovat a offline číst i ze zahraniční databáze EBSCO na platformě EBSCOhost. Pro stažení knihy z této platformy je potřebná aplikace Adobe Digital Editions, osobní schránka My EBSCOhost a AdobeID (jednorázová autorizace aplikace Adobe Digital Editions).215 V eBook Business Collection je zpřístupněna kolekce cca 9400 odborných elektronických monografií zaměřených na témata spojená s obchodem a hospodářstvím.216 Současnou situaci elektronických knih v českých vysokoškolských knihovnách shrnula na konferenci Kniha ve 21. století na Slezské univerzitě pracovnice univerzitní knihovny Univerzity Karlovy (UK) Jana Matějková. Ve fondech univerzitní knihovny je k dispozici přes 120 tisíc titulů e-knih pro výuku a výzkum především v anglickém jazyce.217 E-knihy jsou zpřístupňovány na platformách poskytovatelů, mezi ně patří mimo jiné i Ebrary nebo EBSCO. V univerzitních knihovnách UK jsou zpřístupněny i referenční tablety a čtečky, 212
První výpůjčky elektronických knih v České republice. In: EReading.cz [online]. 7. října 2013 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: https://www.ereading.cz/cs/tiskove-zpravy 213 About ebrary. In: Ebrary [online]. © 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.ebrary.com/corp/about.jsp 214 VÁCLAVÍK, Ramis. Ebrary. In: Ciks.vse.cz [online]. 4.2.2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://ciks.vse.cz/zdroje/ebook/ 215 Jak stahovat eBooks na platformě EBSCOhost. In: CIks.vse.cz [online]. 20. března 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.vse.cz/letaky/Jak%20stahovat%20eBooks%20na%20platforme%20EBSCOhost.pdf 216 Elektronické informační zdroje dostupné na VŠE. In: Ciks.vse.cz [online]. 15. 10. 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.vse.cz/zdroje/vypis.php?ID_zdroje=191 217 MATĚJKOVÁ, Jana. Možnosti elektronických knih. In: Kniha ve 21. století 2012: Konference kniha ve 21. století [online]. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2012 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://k21.fpf.slu.cz/wpcontent/uploads/2012/09/Sborn%C3%ADk-K21-2012.pdf
46
které si mohou studenti a vyučující UK vypůjčit a vyzkoušet. V knihovně Psychologických a sociokulturních věd bylo v roce 2012 pro studenty zpřístupněno pět odborných titulů v rámci eStudovny distributora eReading.cz.218 Podle Martina Hanáka brání většímu rozšíření e-výpůjček v ČR řada překážek: mezi ty nejvýznamnější patří nedostatečná ukotvenost e-knih v právním řádu ČR, problematické získávání licenčních smluv na e-výpůjčky, jejich ochrana či technologické zajištění.219 V případě, že se nepodaří přesvědčit komerční nakladatele k půjčování e-knih, by podle něj bylo zajímavou alternativou vytvoření jednotného portálu e-výpůjček vysokoškolskými knihovnami. Tyto knihovny jsou součástí institucí, které samy vydávají tištěné dokumenty, a tak by finanční vypořádání jednotného portálu e-výpůjček mohlo být výhodnější. Velká část e-výpůjček by mohla probíhat výměnou mezi knihovnami a jen zbývající e-výpůjčky by si knihovny mezi sebou fakturovaly.220
218
MATĚJKOVÁ, Jana. Možnosti elektronických knih. In: Kniha ve 21. století 2012: Konference kniha ve 21. století [online]. 219 BOUDA, Tomáš a kol. Elektronické knihy v českých knihovnách [online], s. 19. 220 BOUDA, Tomáš a kol. Elektronické knihy v českých knihovnách [online], s. 23.
47
6 Elektronické učebnice v ČR V České republice funguje podle seznamu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) celkem 72 vysokých škol a univerzit (seznam všech vysokých škol v ČR je uveden v příloze). Z tohoto počtu je 26 univerzit a vysokých škol veřejných,221 jedná se o subjekty zřízené zákonem a financované především z dotací ze státního rozpočtu. Dále v ČR fungují dvě státní školy,222 Policejní akademie České republiky a Univerzita obrany. Tyto subjekty jsou zřízeny Ministerstvem vnitra a obrany a technicky jsou organizačními složkami státu. Poslední skupinou vysokých škol fungujících v ČR jsou soukromé vysoké školy. V současnosti má souhlas k provozu činnosti udělený MŠMT 44 soukromých vysokých škol, ale vysoká škola ART & DESIGN INSTITUT, s.r.o. zahájí svou činnost až v roce 2014.223 Soukromé vysoké školy jsou financovány především z vlastních zdrojů, ale může jim být poskytnuta i státní dotace. V následujících podkapitolách je vyhodnocena dostupnost elektronických učebnic na českých vysokých školách na základě veřejně dostupných informací umístěných na webových stránkách jednotlivých škol, knihoven a nakladatelství. Informace o dostupnosti e-učebnic na českých vysokých školách jsou zaznamenány v tabulkách v příloze spolu s webovými adresami knihoven a vydavatelství škol, ze kterých byly informace čerpány. Data byla sbírána především se zaměřením na informaci, zda daná vysoká škola vydává skripta a učebnice a jestli i v elektronické podobě. Dále byl sběr dat zaměřen na knihovnické služby jednotlivých univerzit a vysokých škol. Bylo zjišťováno, zda knihovna při vysoké škole existuje, a jestli jsou studentům v rámci knihovny zpřístupněny databáze elektronických zdrojů se zaměřením na plnotextové databáze elektronických knih EBSCO a Ebrary. Dále bylo zkoumáno, zda je vysoká škola zapojena do projektu eStudovna distributora e-knih eReading.cz.
221
JOHÁNEK, Jiří. Veřejné vysoké školy. In: MŠMT [online]. 29. leden 2013 [cit. 2013-10-27]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/verejne-vysoke-skoly-4 222 JOHÁNEK, Jiří. Státní (vojenské a policejní) vysoké školy. In: MŠMT [online]. 4. září 2012 [cit. 2013-10-27]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/statni-vysoke-skoly-webove-stranky 223 JOHÁNEK, Jiří. Soukromé vysoké školy. In: MŠMT [online]. 11. červen 2012 [cit. 2013-10-27]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/soukrome-vysoke-skoly
48
6.1 Veřejné a státní vysoké školy Jak již bylo zmíněno, v České republice funguje 26 univerzit a vysokých škol veřejných224 a dvě vysoké školy státní.225 Na všech 26 veřejných vysokých školách funguje nakladatelství skript a učebnic. Nakladatelství funguje také při Univerzitě obrany, avšak existenci vydavatelství při Policejní akademii se nepodařilo z dostupných veřejných zdrojů doložit. Nakladatelství vysokých škol se zaměřují především na vydávání skript a učebnic.226 Učebnice a studijní texty v elektronickém formátu v současnosti vydává pro komerční účely pouze šest vysokých škol (konkrétně Masarykova univerzita, Univerzita Karlova v Praze, Univerzita Pardubice, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Západočeská univerzita v Plzni), Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích vydává studijní opory na CD pro distanční studium. České vysoké učení technické v Praze vydávání učebnic a studijních textů elektronické formátu chystá.227 Z tohoto čísla vyplývá, že pro komerční účely vydává e-učebnice pouze pětina českých vysokoškolských nakladatelství. Graf 2 Nakladatelství a jejich publikace na veřejných a státních VŠ
Počet VŠ
28
Počet Nakladatelství
27
Skripta a učebnice
27
E-učebnice
6 0
5
10
15
20
25
30
Počet Zdroj: Vytvořeno autorkou na základě příloh Elektronické učebnice v nakladatelstvích veřejných vysokých škol a Elektronické učebnice v nakladatelstvích státních vysokých škol
Na všech veřejných a státních vysokých školách funguje knihovna. Elektronické studijní materiály prostřednictvím knihovních systémů zpřístupňují podle informací na webových stránkách téměř všechny veřejné a státní vysoké školy. Malou výjimku tvoří Akademie výtvarných umění v Praze (AVU), která na webových stránkách knihovny informace 224
JOHÁNEK, Jiří. Veřejné vysoké školy. In: MŠMT [online]. JOHÁNEK, Jiří. Státní (vojenské a policejní) vysoké školy. In: MŠMT [online]. 226 Vlastní výzkum. 227 Vlastní výzkum. 225
49
o elektronických zdrojích neuvádí. Knihovny zpřístupňují studentům elektronické materiály v rámci celé řady databází plnotextových, citačních a jiných. Přístup do plnotextové databáze e-knih a e-učebnic EBSCO, která byla zmíněna dříve, zajišťuje 20 vysokoškolských knihoven, přístup do plnotextové databáze e-knih a e-učebnic Ebrary pak devět vysokoškolských knihoven. Všech 27 vysokých škol (vyjma AVU) studentům zpřístupňuje i další databáze elektronických zdrojů. Pouze tři vysokoškolské knihovny na svých webových stránkách uvádějí, že studenti mají možnost z knihovny si prezenčně vypůjčit čtečku a stáhnout na ni elektronické knihy nebo učebnice z databáze.228 Graf 3 E-učebnice v knihovnách veřejných a státních VŠ
Počet VŠ
28
Počet knihoven
28
E-zdroje
27
EBSCO
19
Ebrary
9
Další databáze
27
Čtečky
3 0
5
10
15
20
25
30
Počet Zdroj: Vytvořeno autorkou na základě příloh Elektronické učebnice v knihovnách veřejných vysokých škol a Elektronické učebnice v knihovnách státních vysokých škol
Řada veřejných vysokých škol spolupracuje s distributorem e-knih eReading v již zmíněném projektu eStudovna. V rámci spolupráce mají studenti možnost zdarma získat vybrané e-učebnice a jiné studijní materiály.229 V současnosti je projekt zpřístupněn pro studenty 19 veřejných vysokých škol.230 Graf 4 Počet veřejných VŠ v projektu eStudovna
Počet VŠ eStudovna
28 19 0
5
10
15
20
Počet Zdroj: Vytvořeno autorkou na základě přílohy Elektronické učebnice v knihovnách veřejných vysokých škol 228
Vlastní výzkum. Elektronické knihy. In: Ciks.vse.cz [online]. 230 Vlastní výzkum. 229
50
25
30
Z provedeného sběru dat vyplývá, že na všech českých veřejných vysokých školách a také na jedné vysoké škole státní fungují nakladatelství či vydavatelství skript a učebnic. Avšak pouhá jedna pětina českých vysokoškolských nakladatelství vydává učebnice či skripta v elektronickém formátu.231 Na všech českých veřejných a státních vysokých školách funguje vysokoškolská knihovna, kromě jedné zveřejňují všechny vysokoškolské knihovny na webových stránkách informace o možnostech získání elektronických zdrojů z databází zpřístupněných knihovnou. Informace o přístupu do plnotextové databáze e-knih EBSCO zveřejňuje 19 z 28 knihoven (68 %), do plnotextové databáze e-knih Ebrary 9 z 28 knihoven (32 %). Informace o přístupu do dalších databází elektronických zdrojů zveřejňuje na webových stránkách 26 vysokoškolských knihoven.232 Možnost vypůjčit si pro čtení e-knih a e-učebnic čtečku zůstává v České republice zatím malá. Tuto možnost na svých webových stránkách propagují pouze tři vysokoškolské knihovny. Stále více vysokých veřejných škol se zapojuje do projektu eStudovna distributora eReading.cz. V současnosti je eStudovna zpřístupněna studentům 19 veřejných vysokých škol.
6.2 Soukromé vysoké školy V České republice má v současnosti souhlas k provozu činnosti udělený MŠMT 44 soukromých vysokých škol. Nicméně ART & DESIGN INSTITUT, s.r.o. zahájí svou činnost až v roce 2014.233 Nakladatelství funguje při 28 ze 43 soukromých VŠ. Avšak tři nakladatelství vydávají pouze recenzované časopisy. Akademie Sting vydává podle veřejně dostupných informací recenzovaný časopis Acta Sting,234 Vysoká škola regionálního rozvoje společně s Civitas per Populi vydává časopis Regionální rozvoj mezi teorií a praxí,235 Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o. – Praha vydává v elektronické podobě recenzovaný časopis Acta Salus Vitae.236
231
Vlastní výzkum. Vlastní výzkum. 233 JOHÁNEK, Jiří. Soukromé vysoké školy. In: MŠMT [online]. 234 Recenzovaný vědecký časopis Acta Sting. In: Sting [online]. © 2013 [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://www.sting.cz/acta/ 235 Vydavatelská činnost. In: Vysoká škola regionálního rozvoje [online]. © 2000 - 2013 [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://www.vsrr.cz/vydavatelska-cinnost 236 Acta Salus Vitae. In: Vstvs.palestra.cz [online]. © 2010 [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://vstvs.palestra.cz/node/121 232
51
Academia Rerum Civilium - Vysoká škola politických a společenských věd, s.r.o. - Kolín spolupracuje na vydávání vysokoškolských skript a sborníků s občanským sdružením Nezávislé centrum pro studium politiky, škola tak učební texty vydává prostřednictvím jiného subjektu.237 Nakladatelství vysokoškolských skript a učebnic tak funguje při 25 ze 43 soukromých škol a jedna soukromá škola vydává vysokoškolské učebnice prostřednictvím jiného subjektu. Vysokoškolské učebnice tedy vydává 26 soukromých vysokých škol (60 %).238 Elektronické učebnice pro komerční účely podle veřejně dostupných informací nabízí pouze dvě soukromé vysoké školy, Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, s.r.o. a Vysoká škola obchodní a hotelová, s.r.o. – Brno.239 Graf 5 Nakladatelství a jejich publikace na soukromých VŠ
Počet VŠ
43
Počet nakladatelství
28
Skripta, učebnice
26
E-učebnice
2 0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
Počet Zdroj: Vytvořeno autorkou na základě přílohy Elektronické učebnice v nakladatelstvích soukromých vysokých škol.
O knihovnách fungujících při soukromých VŠ informuje na webových stránkách celkem 39 z počtu 43 soukromých škol (91 %). O dostupných elektronických zdrojích však na veřejně dostupných webových stránkách informuje pouze 17 ze 43 soukromých VŠ. Databázi plnotextových elektronických učebnic EBSCO zpřístupňuje devět knihoven, databázi Ebrary pak dokonce pouze jediná soukromá VŠ. Další databáze elektronických zdrojů a učebnic zpřístupňuje 15 soukromých VŠ (35 %). O možnosti využít pro četbu elektronických knih čtečky neinformuje žádná z knihoven fungujících při soukromých VŠ a žádná soukromá VŠ není zapojena do projektu eReading.cz eStudovna.240
237
Publikace Nezávislého centra pro studium politiky. In: Vysoká škola politických a společenských věd [online]. 19. 7. 2013 [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://www.vspsv.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=277&Itemid=188 238 Vlastní výzkum. 239 Vlastní výzkum. 240 Vlastní výzkum.
52
Graf 6 E-učebnice v knihovnách soukromých VŠ
Počet VŠ
43
Počet knihoven
39
e-zdroje
17
EBSCO
9
Ebrary
1
Další databáze
15
Čtečky
0
eStudovna
0 0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
Počet Zdroj: Vytvořeno autorkou na základě přílohy Elektronické učebnice v knihovnách soukromých vysokých škol.
V následujících grafech je porovnána dostupnost elektronických zdrojů na veřejných a státních vysokých školách s dostupností na těch soukromých. Ačkoli je počet soukromých škol o třetinu vyšší než počet veřejných a státních škol dohromady, v počtu nakladatelství jsou již VŠ z obou skupin vyrovnané. Skripta a učebnice dokonce vydávají více nakladatelství fungujících při veřejných a státních vysokých školách. Elektronické učebnice pro komerční účely však vydává pouze šest nakladatelství fungujících při veřejných vysokých školách a dvě nakladatelství fungující při těch soukromých.241 Graf 7 Porovnání nakladatelství a jejich publikací na vysokých školách
Počet VŠ
28
Počet nakladatelství
27 28
43
Veřejné a státní VŠ
27 26
Skripta, učebnice E-učebnice
2 0
Soukromé VŠ
6 10
20
30
40
50
Počet Zdroj: Vytvořeno autorkou na základě příloh Elektronické učebnice v nakladatelstvích veřejných vysokých škol, Elektronické učebnice v nakladatelstvích státních vysokých škol a Elektronické učebnice v nakladatelstvích státních vysokých škol.
241
Vlastní výzkum.
53
Informace o dostupných elektronických zdrojích na webech knihoven častěji zveřejňují veřejné a státní vysoké školy, ty také častěji zpřístupňují plnotextové databáze e-knih a e-učebnic. Pouze veřejné vysoké školy se zatím zapojily do projektu distributora e-knih eReading.cz eStudovna a zpřístupňují tak e-učebnice zdarma svým studentům. Nabídka čtecích zařízení knihovnami je spíše okrajovou záležitostí.242 Graf 8 Porovnání elektronických zdrojů v knihovnách vysokých škol
Počet VŠ
28
Počet knihoven
28
e-zdroje
19
9
Ebrary
Veřejné a státní VŠ
9
1
Další databáze 0
eStudovna
0 0
Soukromé VŠ
27
15
Čtečky
39
27
17
EBSCO
43
3 19 10
20
30
40
50
Počet Zdroj: Vytvořeno autorkou na základě příloh Elektronické učebnice v knihovnách veřejných vysokých škol, Elektronické učebnice v knihovnách státních vysokých škol a Elektronické učebnice v knihovnách státních vysokých škol.
242
Vlastní výzkum.
54
7 Dotazníkové šetření mezi studenty vysokých škol Pro dosažení cíle diplomové práce - formulace doporučení českým vysokým školám ohledně vhodnosti vydávání učebnic a odborných textů v elektronických formátech - byl proveden kvantitativní výzkum mezi studenty českých vysokých škol. Na základě výsledků šetření je kvantifikována poptávka studentů po učebnicích v elektronických formátech a na základě ceny, kterou jsou studenti za elektronickou učebnici ochotni zaplatit, je ověřeno, zda by výroba elektronických učebnic pro české vysoké školy byla rentabilní. Z šetření je také vyvozeno, zda existující možnosti ochrany digitálního obsahu dostatečně chrání autorská práva a zabraňují nelegálnímu šíření obsahu elektronických učebnic. Také jsou ověřeny následující hypotézy zmíněné již v úvodu: 1. Studenti vysokých škol mají zájem o učebnice v elektronickém formátu. 2. Poptávka studentů vysokých škol po elektronických učebnicích je dostatečná k zabezpečení rentability výroby elektronických učebnic. 3. Existující nástroje na ochranu obsahu elektronických učebnic umožňují zabránit zneužití autorských práv a šíření nelegálního obsahu. Dotazník v elektronické podobě, jehož úplné znění je obsaženo v příloze 1 Dotazník, byl vytvořen pomocí aplikace Formulář služby Google Disk. Tato aplikace umožňuje vytvářet dotazníky s mnoha typy odpovědí a také větvit otázky podle odpovědí respondentů. Zároveň jsou získaná data automaticky ukládána a lze je exportovat do tabulkového procesoru k dalšímu zpracování a analyzování. Dotazník byl šířen především pomocí veřejně přístupných studijních skupin studentů jednotlivých vysokých škol na sociálních sítích v období od 16. 11. 2013 do 22. 11. 2013. Za toto období bylo získáno 250 odpovědí studentů českých vysokých škol, konkrétně dotazník vyplnilo 193 žen a 57 mužů, 208 respondentů studuje prezenční obor, 34 respondentů kombinovaný obor a 8 respondentů distanční obor.243
243
Vlastní výzkum.
55
Graf 9 Forma studia respondentů
8; 3% 34; 14%
Prezenční studium Kombinované studium 208; 83%
Distanční studium
Zdroj: Vlastní výzkum.
Z počtu 250 respondentů 94 % studuje na veřejných vysokých školách, na soukromých vysokých školách pak 5 % respondentů a na státních vysokých školách 1 % respondentů.244 Graf 10 Typ studované školy
12; 5%
2; 1%
Veřejná vysoká škola Soukromá vysoká škola 236; 94%
Státní vysoká škola
Zdroj: Vlastní výzkum.
Z počtu 42 studentů distančního a kombinovaného studia (pro účely práce jsou považováni za jednu skupinu dálkově studujících) jich 34 studuje na veřejných vysokých školách a osm na soukromých vysokých školách. Z 208 studentů prezenčního studia jich 202 studuje na veřejných vysokých školách, dva na státních vysokých školách a čtyři na soukromých vysokých školách. Konkrétní vysoké školy, které respondenti studují, lze nalézt v následujícím grafu, v kategorii ostatní jsou zařazeny vysoké školy, které studuje čtyři a méně respondentů, konkrétně Ostravská univerzita, Univerzita obrany, Vysoká škola obchodní, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Vysoká škola hotelová, Vysoká škola chemicko-technologická a České vysoké učení technické.245
244 245
Vlastní výzkum. Vlastní výzkum.
56
Graf 11 Vysoké školy studované respondenty
8; 3% Vysoká škola ekonomická
17; 7%
10; 4%
Univerzita Karlova Masarykova univerzita
15; 6%
Slezská univerzita
111; 44%
17; 7%
Mendelova univerzita Univerzita Palackého
21; 8%
Vysoké učení technické Vysoká škola finanční a správní
24; 10%
Ostatní
27; 11%
Zdroj: Vlastní výzkum.
Počet vlastněných zobrazovacích zařízení lze nalézt v následujícím grafu. 18 % studentů vlastní čtečku e-knih, lze tedy konstatovat, že mezi studenty je významně vyšší počet vlastníků čteček než ve zbytku české populace. Jak již bylo uvedeno v kapitole 4.4 Vývoj v ČR, podle průzkumu Národní knihovny ČR a Ústavu pro českou literaturu AV ČR používá čtečky v ČR pouze 1 % čtenářů.246 Také lze vypozorovat projevující se trend přechodu čtenářů od specializovaných čteček k multifunkčním tabletům, zmíněný v kapitole 3.3 Tablety či 4.3 Prognóza světového trhu. Počet vlastněných čteček a tabletů je u studentů téměř vyrovnaný.247 Graf 12 Elektronická zobrazovací zařízení vlastněná respondenty
Počet respondentů
250
Notebook/netbook
240
Smartphone
146
Stolní počítač
101
Čtečka e-knih
46
Tablet
43 0
50
100
150
200
Počet Zdroj: Vlastní výzkum. 246 247
SVOBODA, Luděk. Čtenáři a čtení v České republice 2013. In: Akademický bulletin [online]. Vlastní výzkum.
57
250
300
7.1 Dotazníkové šetření V následujících podkapitolách jsou podrobně popsány výsledky dotazníkového šetření. 7.1.1 Studijní opory Jak lze vyčíst z následujícího grafu, respondenti výzkumu ke studiu používají klasické tištěné a elektronické učebnice v takřka stejné míře, ke studiu je používá 88 %, respektive 87 % respondentů. Hojně se ke studiu využívají i webové učebnice typu Wikipedie, využívá je 54 % respondentů. V menší míře jsou ke studiu používány elektronické učebnice na CD či jiné studijní pomůcky, v této skupině respondenti nejčastěji uváděli vlastní zápisky či materiály od spolužáků.248 Graf 13 Nejčastěji používané studijní opory
Počet respondentů
250
Učebnice v tištěné podobě
221
Učebnice v elektr. formátu online
216
Wikipedii, webové učebnice
135
Učebnice v elektr. formátu na CD
11
Jiné
11 0
50
100
150
200
250
300
Počet Zdroj: Vlastní výzkum.
7.1.2 Klasické tištěné učebnice Více než polovina respondentů za jeden semestr ke studiu zpravidla použije 1 - 3 tištěné učebnice (134 respondentů, 54 %), 4 – 6 učebnic používá 28 % respondentů (70), více učebnic ke studiu použije pouze 15 % respondentů (konkrétně 38). 3 % respondentů (8) nepoužívá ke studiu tištěné učebnice vůbec.249
248 249
Vlastní výzkum. Vlastní výzkum.
58
Graf 14 Počet tištěných učebnic použitých za jeden semestr ke studiu
20; 8% 8; 3% 18; 7%
1-3 4-6
70; 28%
134; 54%
7-9 10 a více 0
Zdroj: Vlastní výzkum.
Téměř tří pětiny respondentů (148, 59 %) si tištěné učebnice nejčastěji opatřuje půjčením v knihovně univerzity nebo vysoké školy. Dalším často využívaným způsobem pořízení tištěné učebnice je její zakoupení v knihkupectví vysoké školy (132 respondentů, 53 %) popřípadě od spolužáků (102 respondentů, 41 %). V klasickém knihkupectví nebo v antikvariátu si klasickou učebnici pořizuje pouze méně než jedna třetina respondentů (shodně 71 respondentů, 28 %). Učebnici si okopíruje (a získá tak nelegálně) více než jedna pětina respondentů (56, 22 %). Jiným způsobem si pořídí klasickou učebnici méně než jedna pětina respondentů: zakoupením učebnice na burze učebnic 20 % (50 respondentů), půjčením v běžné knihovně 19 % (47 respondentů) a koupením v internetovém knihkupectví 13 % (33 respondentů).250 7.1.3 Elektronické učebnice Učebnici či studijní text v elektronickém formátu již ke studiu použilo či používá 91 % respondentů, pouze 9 % respondentů učebnice v elektronickém formátu nevyužívá.251 Graf 15Využití elektronických učebnic ke studiu
23; 9%
Využívají 227; 91%
Zdroj: Vlastní výzkum. 250 251
Vlastní výzkum. Vlastní výzkum.
59
Nevyužívají
Respondenti nejčastěji uvádějí, že e-učebnice nevyužívají, protože neví, kde je mohou získat (13 respondentů), čtení elektronické učebnice pro ně není komfortní a bolí z něj oči (11 respondentů) nebo jsou zvyklí na klasické učebnice (10 respondentů). Pro osm respondentů nejsou jimi požadované učebnice v elektronické verzi dostupné.252 Respondenti,
kteří
elektronické
učebnice
využívají,
je
nejčastěji
zobrazují
na elektronickém zařízení (99 respondentů z 227, 44 %) nebo volí kombinovaný způsob – e-učebnici zobrazují na elektronickém zobrazovacím zařízení nebo ji, podle potřeby, používají ke studiu vytištěnou (99 respondentů, 44 %). Učebnici z elektronického formátu vždy vytiskne pouze 13 % respondentů (29).253 Nejčastějším způsobem pořízení učebnice v elektronickém formátu je její získání z neautorizovaných zdrojů typu sdílených uložišť, jakým je například Uloz.to. Tento nelegální způsob pořízení elektronické učebnice využívá často 77 % respondentů. K porušování autorských práv u elektronických učebnic tak dochází mnohem častěji než u tištěných studijních materiálů – klasické učebnice nelegálně kopíruje pouze 22 % respondentů. Polovina z 227 respondentů uvedla, že jsou jim e-učebnice nabízeny v rámci studovaných kurzů či e-learningu, dalších 41 % respondentů získává e-učebnice od přátel či známých. 26 % respondentů získává e-učebnice z Google Books, 23 % z platforem EBSCO, Ebrary apod. Pouze 4 % respondentů získávají elektronické učebnice od distributorů e-knih.254 Graf 16 Pořízení elektronické učebnice
Respondenti využívající e-učebnice
227
Z neautorizovaných zdrojů
174
V rámci studovaného kurzu/e-learningu
114
Od přátel či známých
94
Z Google Books
58
Z platforem EBSCO, Ebrary apod.
53
Od internetového distributora e-knih
9 0
50
100
150 Počet
Zdroj: Vlastní výzkum. 252
Vlastní výzkum. Vlastní výzkum. 254 Vlastní výzkum. 253
60
200
250
Respondenti za elektronickou učebnici nejčastěji nezaplatili, lze se tedy domnívat, že si pořídili e-učebnici z neautorizovaných zdrojů. Konkrétně tuto odpověď při dotazování uvedlo 127 z 227 respondentů, kteří elektronické učebnice používají (56 %). Jak již bylo zmíněno v kapitole 2.4 Porovnání nákladů na výrobu elektronické a klasické knihy, dlouhodobě činí průměrná cena elektronických knih v ČR 120 Kč bez DPH255 a provize se u knih v elektronickém formátu pohybuje v rozmezí 25 – 50 %.256 Pokud vezmeme v potaz tato data, při 25% provizi přišli autoři elektronických učebnic o příjem v podobě 24 Kč na učebnici. Při nákladu 1000 učebnic již ztráta představuje 24 000 Kč. Dalších 24 % respondentů získalo elektronickou učebnici zdarma v rámci čtenářského konta v knihovně či v rámci e-learningu. Pouze zanedbatelné množství respondentů za elektronickou učebnici zaplatilo v rozmezí 1 – 49 Kč či 50 – 99 Kč. Téměř pětina respondentů za e-učebnici zaplatila více než 100 Kč.257 Graf 17 Cena zaplacená za e-učebnici
0 1 - 49 Kč
40; 18% 13; 6%
50 - 99 Kč 40; 17%
127; 56%
Vice než 100 Kč Zdarma v knihovně Zdarma v rámci e-learningu
3; 1% 4; 2% Zdroj: Vlastní výzkum.
Uživatelé elektronických knih hodnotí nejlépe u učebnic v elektronickém formátu možnost snadného vyhledávání informací: za výbornou či spíše dobrou ji označilo 77 % respondentů. Kladně hodnotí i čitelnost textu: za výbornou či spíše dobrou ji označilo 67 % respondentů. Vytváření výpisků a záložek v elektronické učebnici hodnotí respondenti neutrálně až spíše nedostatečně (57 %, respektive 65 % respondentů), podtrhávání a zvýrazňování textu spíše nedostatečně až nedostatečně hodnotí 53 % respondentů. Nejlépe hodnocenou vlastností či funkcí elektronických knih je podle respondentů vyhledávání informací, nejhůře hodnocenou podtrhávání a zvýrazňování textu.258
255
SVAZ ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ. Zpráva o českém knižním trhu 2012/2013 [online], s. 21. BIERNÁTOVÁ, Olga. E-knihy rulez!. In: Lupa.cz: Czech Internet Forum [online]. 257 Vlastní výzkum. 258 Vlastní výzkum. 256
61
Graf 18 Hodnocení funkcí a vlastností e-učebnic
Vyhledávání informací Nedostatečná
Podtrhávání a zvýrazňování textu
Spíše nedostatečná Vytváření výpisků
Neutrální
Vytváření záložek
Spíše dobrá
Čitelnost textu
Výborná 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Zdroj: Vlastní výzkum.
Při porovnání vlastností a funkcí e-učebnice s klasickou učebnicí byla elektronická učebnice lépe hodnocena pouze ve vyhledávání informací, v ostatních kategoriích hodnotí respondenti lépe klasickou učebnici.259 Graf 19 Porovnání funkcionalit e-učebnice a klasické učebnice.
Vyhledávání informací Podtrhávání a zvýrazňování textu E-učebnice
Vytváření záložek
Klasická učebnice
Vytváření výpisků Čitelnost textu 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Zdroj: Vlastní výzkum.
7.1.4 Nabídka a poptávka po elektronických učebnicích Větší nabídku elektronických učebnic by uvítalo 79 % respondentů dotazníku, poptávka po elektronických učebnicích je tedy vysoká. Nejčastěji uváděným důvodem pro zájem o e-učebnice je šetření peněžních prostředků při pořízení učebnice (77 %) či snadná dostupnost - elektronické učebnice lze získat odkudkoliv (75 %). Často také respondenti uvedli, že e-učebnice tolik neváží a nezabírá prostor (65 %) nebo že její výroba je ekologičtější než výroba klasických učebnic (40 %). Méně respondenti svou volbu zdůvodnili možností zvětšovat písma a grafy (25 %) či neexistujícími náklady na dopravu (17 %). Z ostatních zdůvodnění uvedli snadné vyhledávání informací.260
259 260
Vlastní výzkum. Vlastní výzkum.
62
Graf 20 Zájem o elektronické učebnice
53; 21%
Ano Ne
197; 79%
Zdroj: Vlastní výzkum.
Respondenti jsou ochotní za elektronické učebnice zaplatit. Částky, které jsou ochotní zaplatit za e-učebnici, jejíž klasická tištěná verze stojí 500 Kč, jsou zobrazeny v následujícím grafu. Graf 21 Cena e-učebnice na základě vnímané hodnoty
17; 7% 23; 9% 29; 12%
0 Kč (zdarma ) Méně než 50 Kč (10 % ceny) 51 - 125 Kč (11 - 25 % ceny)
91; 36% 90; 36%
126 - 250 Kč (26 - 50 % ceny) Více než 250 Kč (50 % ceny)
Zdroj: Vlastní výzkum.
Při ceně 500 Kč za klasickou učebnici a 310 Kč za elektronickou učebnici (tedy při úrovni ceny e-učenice, která představuje 62 % průměrné ceny papírové učebnice a na které se v ČR dlouhodobě pohybují ceny e-knih)261 by klasickou učebnici preferovalo 57 % respondentů, e-učebnici pouze 43 % respondentů. Cena e-učebnice by se tak pro zvýšení prodejů měla pohybovat pod touto úrovní.262
261 262
SVAZ ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ. Zpráva o českém knižním trhu 2012/2013 [online], s. 21. Vlastní výzkum.
63
7.1.5 Ochrana autorských práv a DRM Zneužívání autorských práv na internetu je velkým problémem, jak se také potvrdilo v tomto výzkumu. Elektronické učebnice z neautorizovaných zdrojů alespoň jednou ke studiu použilo již 90 % (224) respondentů.263 Graf 22 E-učebnice z neautorizovaných zdrojů
26; 10%
Ano Ne
224; 90%
Zdroj: Vlastní výzkum.
Nejčastěji respondenti použili e-učebnici z neautorizovaných zdrojů, protože potřebovali e-učebnici pouze jednorázově (62 % respondentů) a protože tak mohli e-učebnici snadno a rychle pořídit (60 %). Problém zneužívání autorských práv by v těchto případech vyřešily elektronické výpůjčky knih. Více než polovina respondentů také uvedla, že pořízením e-učebnice z neautorizovaných zdrojů ušetřili peněžní prostředky (53 %). Dvě pětiny respondentů nelegálním pořízením e-učebnice řešily problém s vypůjčenými klasickými učebnicemi v knihovně školy (42 %). Nemožnost pořídit e-učebnici z legálního zdroje jako důvod nelegálního pořízení e-učebnice uvedla třetina respondentů (32 %).264 Graf 23 Důvody použití e-učebnice z neautorizovaných zdrojů
Jednorázové použití
139
Snadné a rychlé pořízení
135
Ušetření peněz
118
Vypůjčené učebnice v knihovně
95
Legálně nelze e-učebnici získat
71
Ostatní
2 0
20
40
60
80 Počet
Zdroj: Vlastní výzkum.
263 264
Vlastní výzkum. Vlastní výzkum.
64
100
120
140
160
Pouze 10 % respondentů uvedlo, že nepoužívají e-učebnice z neautorizovaných zdrojů. Nejčastějším zdůvodněním je, že neví, kde mohou takové učebnice získat (14 respondentů, 54 %). Dále uváděli, že e-učebnice nepoužívají či k jejich používání nemají důvod (5 respondentů, 19 %). Pouze jedna desetina respondentů uvedla důvod, že takto získané e-učebnice bývají nekvalitně zpracovány (3, 12 %) či tento způsob získání e-učebnice je nelegální (2, 8 %).265 Způsoby ochrany elektronických učebnic respondenti příliš neznají. Pojem DRM zná pouze 6 % respondentů.266 Graf 24 Znalost DRM
16; 6%
Ano Ne
234; 94%
Zdroj: Vlastní výzkum.
Z odpovědí respondentů vyplývá, že e-učebnici chráněnou sociálním DRM by používalo pro svou potřebu 36 % respondentů. Dalších 29 % respondentů by e-učebnici chráněnou sociálním DRM nejen zakoupilo, ale také půjčovalo svým kamarádům a známým. Půjčování e-učebnic zakoupených pro osobní potřebu je podle stávající legislativy nelegální, avšak z praktického hlediska se tento prohřešek nejeví tak závažný, jako umístění e-učebnice do webového uložiště, kde ji může nelegálně stáhnout kdokoliv. Tento způsob používání e-učebnice chráněné sociálním DRM by použil pouze jeden respondent. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že e-učebnici chráněnou sociálním DRM by si nekoupilo 34 % respondentů.267
265
Vlastní výzkum. Vlastní výzkum. 267 Vlastní výzkum. 266
65
Graf 25 Používání e-učebnice chráněné sociálním DRM
Koupil a používal pro svou potřebu 86; 34%
Koupil a půjčoval svým kamarádům a známým
90; 36%
Koupil a umístil do webového uložiště 1; 1%
73; 29%
Nekoupil
Zdroj: Vlastní výzkum.
Možnost získat e-učebnice legálně z knihovny vysoké školy by uvítalo 96 % respondentů. Nejčastěji svou volbu zdůvodnili tím, že se jedná o možnost legálně pořídit elektronickou učebnici (160 respondentů, 67 %) a že učebnici zpravidla potřebují pouze jeden semestr (153 respondentů, 64 %). Více než polovina respondentů také uvedla, že e-učebnici by mohli pořídit v okamžiku, kdy ji potřebují (128 respondentů, 53 %) a že e-učebnici lze pořídit levněji než klasickou učebnici (49 %). Stejné procento odpovídajících také uvedlo, že tento způsob pořízení e-učebnice je snadný.268 Pouze 10 odpovídajících (4 %) uvedlo, že by možnost legálně získat e-učebnice z knihovny vysoké školy neuvítalo. Nejčastěji respondenti uváděli, že e-učebnice nepoužívají (6 respondentů).269 7.1.6 Výpůjčky elektronických učebnic Zájem o elektronické výpůjčky učebnic od distributorů e-knih za úplatu má 76 % respondentů. Nejčastěji svůj zájem zdůvodňují tím, že učebnici zpravidla potřebují pouze jeden semestr (141 respondentů, 74 %). Dalším často uváděným důvodem zájmu je, že elektronické výpůjčky jsou levnější než koupě klasických učebnic (114 respondentů, 60 %). 55 % (104) odpovídajících uvedlo, že klasické učebnice jsou v knihovně školy vždy rozpůjčovány, 48 % respondentů (92), že elektronickou výpůjčku učebnice lze pořídit snadněji než klasickou učebnici. Pouze tři respondenti uvedli i jiné zdůvodnění zájmu.270 Respondenti, kteří o elektronické výpůjčky nemají zájem, nejčastěji tvrdili, že e-učebnice lze získat zdarma z neautorizovaných zdrojů (32 respondentů, 53 %), případně že elektronická výpůjčka nemá smysl (27 respondentů, 45 %). 33% odpovídajících (20) 268
Vlastní výzkum. Vlastní výzkum. 270 Vlastní výzkum. 269
66
uvedlo, že e-učebnice lze získat zdarma v knihovně a 13 % (8), že e-učebnice nepoužívají. Pouze tři respondenti (5 %) uvedli i jiný důvod.271 Graf 26 Poptávka po elektronických výpůjčkách
60; 24%
Ano Ne
190; 76%
Zdroj: Vlastní výzkum.
Zájemci o e-výpůjčky by za elektronickou výpůjčku učebnice, která v klasické podobě stojí 500 Kč, zaplatili za jeden semestr nejčastěji méně než 10 % ceny. Druhou nejčastěji zvolenou odpovědí je rozmezí 11 – 25 % ceny. Další intervaly cen byly voleny spíše okrajově.272 Graf 27 Cena e-výpůjčky na základě vnímané hodnoty
15; 8% 5; 3%
13; 7% 0 Kč (zdarma) Méně než 50 Kč (10 % ceny)
69; 36%
51 - 125 Kč (11 - 25 % ceny) 88; 46%
126 - 250 Kč (26 - 50 % ceny) Více než 250 Kč (50 % ceny)
Zdroj: Vlastní výzkum.
7.1.7 Stávající nabídka elektronických učebnic v rámci studovaných předmětů Pouze 38 % všech respondentů jsou v rámci studovaných kurzů nabízeny e-učebnice.273
271
Vlastní výzkum. Vlastní výzkum. 273 Vlastní výzkum. 272
67
Graf 28 Nabídka e-učebnic v rámci studovaných kurzů
95; 38%
Ano Ne
155; 62%
Zdroj: Vlastní výzkum.
Z celkového počtu 208 respondentů studujících prezenční obory jich pouze 72 (35 %) uvedlo, že jim jsou v rámci studovaných kurzů nabízeny elektronické učebnice. Žádná skupina studijních oborů (přírodovědecká, společenskovědní, technická apod.) není charakteristická tím, že by elektronické učebnice nabízela studentům významně více.274 Studenti také mohli uvézt, v rámci kterých oborů jsou jim e-učebnice nabízeny. Na Masarykově univerzitě jsou e-učebnice nabízeny v rámci jazykových oborů, filologií i ekonomických či lékařských oborů. Na Karlově univerzitě je nabídka e-učebnic k oborům společenskovědním (politologie, tělovýchova, právo) i k přírodovědeckým (lékařství). Na Mendelově univerzitě jsou e-učebnice nabízeny k širokému spektru ekonomických předmětů. Na Univerzitě Palackého byly často zmiňovány materiály v elektronické podobě u lékařských oborů či u filologie. Na Vysoké škole ekonomické jsou nejčastěji elektronické učebnice nabízeny u předmětů týkajících se informatiky, manažerské informatiky a mezinárodního managementu. Na Vysokém učení technickém jsou e-učebnice nabízeny k většině přírodovědeckých i technických předmětů.275 Z celkového počtu 42 respondentů studujících distanční či kombinované studium jich více než polovina (55 %) uvedla, že jim jsou v rámci studovaných kurzů nabízeny elektronické učebnice. Lze tedy konstatovat, že studentům distančního a kombinovaného studia jsou e-učebnice nabízeny častěji než u prezenčních oborů. Ani v této skupině se neprojevilo, že by v některé ze skupiny oborů významně převažovala nabídka e-učebnic.276 Studenti kombinovaného oboru Mediální studia (obor charakteru sociologického) na Univerzitě Karlově využívají tzv. „čítanky“ (výtahy různých textů) v elektronické 274
Vlastní výzkum. Vlastní výzkum. 276 Vlastní výzkum. 275
68
podobě ke všem studovaným předmětům. Studenti kombinovaného oboru zdravotnického na Slezské univerzitě v Opavě využívají elektronické učebnice ke všem předmětům, namátkou Edukace sestry, Ošetřovatelská péče o pacienty apod. Studenti kombinovaného oboru z oblasti práva na Masarykové univerzitě využívají e-učebnice například k předmětům Právo EU či Základy obchodního práva.277
7.2 Vyhodnocení Z provedeného šetření vyplývá, že studenti českých vysokých škol mají jednoznačný zájem o učebnice a studijní texty v elektronickém formátu. E-učebnici či studijní text v elektronickém formátu již ke studiu použilo dokonce 91 % respondentů. Větší nabídku elektronických knih by pak uvítalo 79 % respondentů, možnost získat e-učebnice z knihovny vysoké školy pak dokonce 96 % respondentů. Zájem o krátkodobé výpůjčky elektronických knih od distributorů e-knih za úplatu má pak 76 % respondentů. Lze jednoznačně konstatovat, že studenti českých vysokých škol využívají učebnice v elektronickém formátu a mají zájem o rozšíření jejich nabídky.278 Hypotéza „Studenti vysokých škol mají zájem o učebnice v elektronickém formátu.“ je dotazníkovým šetřením jednoznačně potvrzena. Studenti vysokých škol mají zájem o učebnice v elektronickém formátu, ale je jejich výroba rentabilní? Dlouhodobě se cena elektronických knih pohybuje na úrovni 62 % ceny klasických knih,279 zároveň lze dosáhnout nižších výrobních nákladů a vyšší provize.280 V následující tabulce je modelována rentabilita výroby elektronické učebnice při stanovení její ceny na úrovni 62 % ceny tištěné učebnice. Také jsou porovnány náklady na výrobu obou typů učebnic. Údaje jsou modelovány na základě dat zaznamenaných v tabulce zmíněné v kapitole 2.4 Porovnání nákladů na výrobu elektronické a klasické knihy za předpokladu dvoutisícového nákladu učebnice.
277
Vlastní výzkum. Vlastní výzkum. 279 SVAZ ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ. Zpráva o českém knižním trhu 2012/2013 [online], s. 21 280 BIERNÁTOVÁ, Olga. E-knihy rulez!. In: Lupa.cz: Czech Internet Forum [online]. 278
69
Tabulka 4 Rentabilita výroby klasické a elektronické učebnice
Klasická učebnice Cena s DPH Cena bez DPH Distribuce Výrobní náklady Provize Zisk (náklad 2000 ks)
500 Kč 425 Kč (15% DPH) 191,25 Kč (45 % ceny) 191,25 Kč (45 % ceny) 42.5 Kč (10 % ceny) 85 000 Kč
Elektronická učebnice 310 Kč 244,9 Kč (21% DPH) 85,72 Kč (35 % ceny) 85,72 Kč (35 % ceny) 73,47 Kč (30 % ceny) 146 940 Kč
Zdroj: Vytvořeno autorkou na základě BIERNÁTOVÁ, Olga. E-knihy rulez!. In: Lupa.cz: Czech Internet Forum [online].
Pokud by byla cena e-učebnice stanovena na úrovni 62 % ceny klasické učebnice, byla by její výroba pro nakladatelství vysokých škol rentabilní, zisk z nákladu 2000 kusů elektronických učebnic by byl o 61 940 Kč vyšší než u tištěné učebnice.281 Studenti však nejsou ochotní za elektronickou učebnici zaplatit cenu na úrovni 62 % ceny klasické učebnice, v následujícím příkladu je proto modelována rentabilita výroby elektronických učebnic na základě ceny, kterou jsou studenti za e-učebnici ochotní zaplatit. Za předpokladu, že danou čtyř set stránkovou e-učebnici ke studiu potřebuje 2000 studentů (náklad e-učebnice je tedy 2000 kusů), jsou výrobní náklady e-učebnice, které zahrnují autorský honorář, náklady na grafiku a korekce textu, 85 Kč za kus (viz kapitola 2.4 Porovnání nákladů na výrobu elektronické a klasické knihy).282 Výrobní cenu e-učebnice, jejíž tištěná verze stojí 500 Kč, by podle dotazování zaplatilo 61 % respondentů (je bráno v úvahu, že cena 85 Kč se nachází v polovině intervalu 56 – 125 Kč za e-učebnici, a předpokládá se, že cenu 85 Kč by zaplatila polovina respondentů ochotná zaplatit za e-učebnici cenu v rozmezí tohoto intervalu).283 Cenu 125 Kč s DPH (98,75 Kč bez DPH) za e-učebnici je prokazatelně ochotno zaplatit 43 % respondentů. Při provizi na úrovni 14 % (13,75 Kč/kus) a 860 studentech (43 % z 2 000), kteří by si e-učebnici koupili, by nakladatelství vysoké školy utržilo dodatečných 11 825 Kč za rok. V případě, že by se e-učebnice ve stejném vydání prodávala tři roky, by se celý náklad vyprodal a nakladatelství vysoké školy by získalo dodatečných 27 500 Kč.284
281
Vlastní výpočet. BIERNÁTOVÁ, Olga. E-knihy rulez!. In: Lupa.cz: Czech Internet Forum [online]. 283 Vlastní výzkum. 284 Vlastní výpočet. 282
70
Tabulka 5 Rentabilita výroby elektronické učebnice
Počet studentů Náklad e-učebnic Výrobní náklady na kus Prodejní cena s DPH Prodejní cena bez DPH Počet studentů ochotných zaplatit Provize 14 % Zisk za rok (prodej 860 kusů) Dodatečný příjem za 3 roky
2000 os 2000 ks 85 Kč 125 Kč 98,75 Kč 860 os 13,75 Kč/ks 11 825 Kč 27 500 Kč
Zdroj: Vytvořeno autorkou na základě vlastního výzkumu.
Hypotéza „Poptávka studentů vysokých škol po elektronických učebnicích je dostatečná k zabezpečení rentability výroby elektronických učebnic.“ je dotazníkovým šetřením a modelovými příklady potvrzena. Studenti, kteří učebnice v elektronickém formátu ke studiu používají, je nejčastěji získávají z neautorizovaných zdrojů typu sdílených uložišť, jakým je například služba Uloz.to. Konkrétně takto získává e-učebnice 77 % respondentů. Možnosti ochrany elektronických učebnic proti zabránění nelegálního šíření obsahu a zneužívání autorských práv respondenti příliš neznají, pojem DRM umí definovat pouze 6 % respondentů. Z šetření vyplývá, že e-učebnici chráněnou sociálním DRM by používalo pro svou potřebu 36 % respondentů. Dalších 29 % respondentů by e-učebnici chráněnou sociálním DRM zakoupilo a půjčovalo svým kamarádům a známým. Půjčování e-učebnic zakoupených pro osobní potřebu je však podle stávající legislativy nelegální. Do veřejného webového uložiště, odkud lze e-učebnici volně stáhnout, by e-učebnici chráněnou sociálním DRM umístil pouze jeden respondent. Používání sociálního DRM u e-učebnic by zvýšilo ochranu autorských práv. Je však třeba zmínit, že e-učebnici chráněnou sociálním DRM by si nekoupilo 34 % respondentů. Na základě těchto dat lze konstatovat, že stávající nástroje na ochranu obsahu elektronických učebnic by do jisté míry snížily porušování autorských práv a zabránily nelegálnímu šíření obsahu e-učebnic na internetu. Jejich používáním by se však současný stav zmírnil jen částečně.285 Hypotéza „Existující nástroje na ochranu obsahu elektronických učebnic umožňují zabránit zneužití autorských práv a šíření nelegálního obsahu.“ se tedy v dotazníkovém šetření jednoznačně nepotvrdila.
285
Vlastní výzkum.
71
8 Doporučení Cílem této diplomové práce je formulovat doporučení českým vysokým školám ohledně vhodnosti vydávání učebnic a odborných textů v elektronických formátech. 1. Vysoké školy by jednoznačně měly vydávat elektronické učebnice. Studenti českých vysokých škol už elektronické učebnice ke studiu používají. Konkrétně tyto studijní opory už využívá 91 % respondentů dotazníkového šetření. Pouze 38 % respondentů však uvedlo, že jim jsou vysokou školou e-učebnice nabízeny.286 Lze tedy konstatovat, že trh s elektronickými učebnicemi vznikl i bez přispění vydavatelů učebnic. Těmi jsou často právě nakladatelství vysokých škol. 2. Vydávání elektronických učebnic může být pro nakladatelství vysokých škol rentabilní. Vydáváním a prodáváním e-učebnic lze získat finanční prostředky, protože studenti jsou ochotní za elektronické učebnice zaplatit. E-učebnice lze distribuovat z internetových obchodů vysokoškolských nakladatelství nebo se lze, pro usnadnění distribučního procesu, spojit se zavedenými internetovými obchody s elektronickými knihami (Palmknihy.cz, eReading.cz, Kosmas.cz.). Tito distributoři už nabízejí učebnice a odbornou literaturu v elektronických formátech, například od nakladatelství Grada.287 Elektronické učebnice lze také distribuovat v rámci e-learningu či v projektu eStudovna distributora e-knih eReading.cz.288 Studenti navíc vlastní elektronická zařízení potřebná pro zobrazení e-učebnic. Nejčastěji vlastněnými přístroji jsou notebook, netbook , smartphone a osobní počítač. Zhruba pětina respondentů také vlastní čtečku elektronických knih či tablet.289 3. Ochrana elektronických knih sociálním DRM by snížila míru porušování autorských práv a zkomplikovala šíření obsahu e-učebnice na internetu. Argumentem proti vydávání elektronických učebnic je vyšší míra zneužívání autorských práv a usnadnění nelegálního šíření obsahu díla na internetu. K porušování autorských práv 286
Vlastní výzkum. Učebnice, odborná literatura. In: Palmknihy [online]. 288 Elektronické knihy. In: Ciks.vse.cz [online]. 289 Vlastní výzkum. 287
72
však dochází i u tištěných učebnic, ty nelegálně kopíruje 22 % respondentů.290 U učebnic v elektronických formátech je míra porušování autorských práv vyšší, většina respondentů získává e-učebnice nelegálně ze sdílených uložišť. Tam jsou nejčastěji nahrávány nekvalitní naskenované verze klasických učebnic bez prvků, které zabraňují porušování autorských práv a nelegálnímu šíření obsahu. Vydávání učebnic v elektronických formátech s ochranou sociálním DRM by problém porušování autorských práv úplně nevyřešilo, ale podstatně zmírnilo. Takto chráněné učebnice by do sdílených webových uložišť nahrál pouze jeden respondent.291 4. Vysoké školy by měly reagovat na zájem studentů o výpůjčky elektronických knih z knihoven. Měly by podporovat uzavírání licenčních smluv na e-výpůjčky s autory učebnic z řad pedagogů školy. Ačkoli je mezi studenty o výpůjčky elektronických knih zájem a pro jejich rozšíření se vyslovilo 76 % respondentů, e-výpůjčky jsou podle stávající legislativy ČR velice problematické. E-knihy nelze půjčovat v hmotné podobě, jejich výpůjčky jsou tedy podmíněny uzavřením licenčních smluv s jednotlivými držiteli majetkových práv k dílu nebo s nakladateli e-knih.292 Uzavírání licenčních smluv na výpůjčky e-učebnic s autory z řad pedagogů vysoké školy by mohlo být jednodušší. E-výpůjčky by byly realizovány v rámci knihovních systémů jednotlivých vysokých škol.293 5. Elektronické učebnice by měly být vydávány ve formátech, které podporují interaktivní studium a usnadňují práci s textem. Elektronické učebnice by měly být vydávány ve formátech, které podporují interaktivitu studia a usnadňují orientaci v textu. Respondenti výzkumu hodnotí u elektronických učebnic nejlépe snadné vyhledávání informací, v ostatních vlastnostech (vytváření záložek a výpisků, podtrhávání textu, čitelnost) elektronické knihy zaostávají za klasickými učebnicemi.294 Pro zlepšení vlastností elektronických učebnic lze doporučit vydávání e-učebnic ve formátech, které jsou pro elektronické knihy a učebnice uzpůsobené. Ty například umožňují překreslování písma na zobrazovacím zařízení pro zlepšení čitelnosti či umožňují 290
Vlastní výzkum. Vlastní výzkum. 292 BOUDA, Tomáš a kol. Elektronické knihy v českých knihovnách, s. 37. 293 Vlastní výzkum. 294 Vlastní výzkum. 291
73
vytvářet hypertextové odkazy pro snadnou orientaci v textu. Mezi takové formáty se řadí například HTML, PBD, MOBI nebo EPUB.295 Jeden z nejpoužívanějších formátů - PDF neumožňuje překreslování stránek podle typu zobrazovacího zařízení, umožňuje však vytvářet hypertextové odkazy a navigační panely pro snadnější orientaci v textu. Formát PDF je také postačující pro zobrazení e-učebnice na nejčastěji vlastněném zobrazovacím zařízení – notebooku.296 Výsledným doporučením českým vysokým školám je, aby jejich nakladatelství učebnice a studijní texty v elektronických formátech vydávaly a aby umožňovaly jejich elektronické výpůjčky v rámci vysokoškolských knihoven.
295 296
Viz kapitola 1.5 Formáty e-knih EBook Formats. In: EBook architects [online].
74
Závěr Elektronické knihy jsou fenoménem dneška. K jejich rozvoji přispěla především nová elektronická zobrazovací zařízení – čtečky na bázi elektrického inkoustu a tablety.297 Nejrozvinutějším světovým trhem s e-knihami jsou Spojené státy americké, kde v roce 2012 prodeje elektronických knih dokonce překonaly prodej knih v pevné vazbě.298 Český trh s e-knihami se utváří pomaleji než ty zahraniční, ale i v tuzemsku prodeje e-knih rostou. Za rok 2013 se již předpokládá prodej půl milionu elektronických knih.299 Elektronické knihy reflektují potřebu efektivního a rychlého šíření informací a usnadňují práci s daty. V dnešní době existuje celá řada formátů e-knih, které umožňují překreslování textu a jeho přizpůsobení různým typům čtecích zařízení. Na čtecím zařízení lze také měnit velikost písma podle osobních čtenářových požadavků. Dnešní formáty e-knih také umožňují ochranu obsahu a zabraňují tak porušování autorských práv. Neoddiskutovatelnou výhodou elektronických knih je nízká hmotnost čtecích zařízení, jejich úsporné rozměry a vysoká paměťová kapacita, která umožňuje do zařízení uložit velké množství titulů. S obsahem knihy v elektronickém formátu lze snadno pracovat, vyhledávat v textu, tvořit poznámky i záložky. E-knihy jsou dostupné čtenářům okamžitě po jejich vydání.300 Nevýhodou e-knih oproti tištěným knihám je především nemožnost publikace knih s vysokou přidanou hodnotou, do této skupiny publikací spadají především umělecké a fotografické knihy větších rozměrů. Další nevýhodou bývá nemalá počáteční investice do pořízení čtecího zařízení či nutnost obstarat pro něj zdroj elektrické energie.301 Nová generace zobrazovacích zařízení přináší změny i do výuky ve školství. Elektronická multimediální učebnice je oproti klasické učebnici interaktivní učební pomůckou, která působí na všechny smysly studenta či učícího se jedince. Zapojením více smyslů do studia se dosahuje lepších výsledků, učivo je trvaleji a hlouběji osvojeno. E-učebnice umožňuje studujícímu nejen získat nové znalosti, ale taky jej povzbuzuje k testování, seberegulaci a samostatnému učení.302 Výhodou elektronické učebnice jsou i její nižší výrobní náklady,
297
Industry Statistics. In: International Digital Publishing Forum [online]. INDVIK, Lauren. Ebook Sales Surpass Hardcover for First Time in U.S. In: Mashable [online]. 299 SVAZ ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ. Zpráva o českém knižním trhu 2012/2013 [online], s. 20. 300 FRYŠ, Jakub. Český trh elektronických knih. Část I. Inflow: information journal [online]. 301 PEČENKA, Marek. Elektronické knihy 1 (in Knižní novinky) 302 DOSTÁL, Jiří. Multimediální, hypertextové a hypermediální učební pomůcky - trend soudobého vzdělávání. 298
75
ty se pohybují zhruba na 70 % výrobních nákladů klasické učebnice.303 Velkým přínosem pro studenty tak může být nižší pořizovací cena e-učebnice.304 Nedostatky elektronických učebnic pramení především z nefungujících technologií. Jako příklady lze zmínit nesnadné procházení textu, nefungující hypertextové odkazy či slovníky.305 Ve Spojených státech amerických již fungují společnosti, které se specializují na prodej a výpůjčky vysokoškolských elektronických učebnic. Tyto společnosti zároveň nabízejí platformy pro „sociální učení“, tedy sdílení poznámek, zápisků, studijních materiálů mezi studenty na sociálních sítích. V České republice v současnosti žádná podobná platforma neexistuje, ale již se objevují první projekty zaměřené na studenty českých vysokých škol. Distributoři elektronických knih nabízejí odbornou literaturu, existuje projekt eStudovna, v rámci kterého jsou studentům vybraných vysokých škol nabídnuty elektronické učebnice zdarma. Některá vysokoškolská nakladatelství již vydávají i elektronické učebnice, na jiných vysokých školách jsou učebnice v elektronických formátech nabízeny v rámci e-learningu. Knihovny vysokých škol zpřístupňují databáze plnotextových elektronických zdrojů a učebnic. Diplomová práce je zaměřena na využití elektronických knih v českém vysokém školství. Dotazníkovým šetřením je ověřeno, že studenti českých vysokých škol mají zájem o větší nabídku elektronických učebnic i o jejich elektronické výpůjčky. Studenti jsou ochotní za elektronické učebnice zaplatit, jejich vydávání tak může být pro nakladatelství vysokých škol rentabilní. Stávající metody ochrany elektronických knih a učebnic však stoprocentně nezabraňují zneužití autorských práv k dílu a nelegálnímu šíření jeho obsahu. Alespoň nějaká ochrana elektronických učebnic by však byla lepším řešením než žádná, elektronické učebnice chráněné sociálním DRM by veřejně na internetu sdílelo pouze minimum respondentů. V rámci diplomové práce jsou ověřeny následující hypotézy: 1. Studenti vysokých škol mají zájem o učebnice v elektronickém formátu. Hypotéza je na základě vyhodnocení dotazníkového šetření jednoznačně potvrzena.
303
BIERNÁTOVÁ, Olga. E-knihy rulez!. In: Lupa.cz: Czech Internet Forum [online]. LEE, Ellen. E-Books And Cost Pressures Push College Students Away From Textbooks. In: Thedailybeast.com [online]. 305 LAM, Paul, Shun Leung LAM, John LAM a Carmel MCNAUGHT. Usability and usefulness of eBooks on PPCs: How students’ opinions vary over time. In: Australasian Society for Computers in Learning in Tertiary Education [online]. 304
76
2. Poptávka studentů vysokých škol po elektronických učebnicích je dostatečná k zabezpečení rentability výroby elektronických učebnic. Hypotéza
je
potvrzena
modelovými
příklady
s využitím
dat
získaných
v dotazníkovém šetření. 3. Existující nástroje na ochranu obsahu elektronických učebnic umožňují zabránit zneužití autorských práv a šíření nelegálního obsahu. Hypotéza se na základě vyhodnocení dotazníkového šetření jednoznačně nepotvrdila. Cílem této diplomové práce je formulovat doporučení českým vysokým školám ohledně vhodnosti vydávání učebnic a odborných textů v elektronických formátech. Vysoké školy by měly vydávat učebnice v elektronických formátech, v současnosti je již využívá 91 % studentů, kteří také vlastní potřebná zobrazovací zařízení. Výroba e-učebnic může být pro vysokoškolská nakladatelství rentabilní, protože studenti jsou za ochotni za elektronické učebnice zaplatit. Vysoké školy by se měly zasadit o vydávání elektronických učebnic ve formátech, které podporují interaktivní studium a umožňují snadnou orientaci v textu. I když se může vydáváním elektronických učebnic zvýšit míra porušování autorských práv a jejich nelegální šíření na internetu, současné nástroje ochrany elektronických děl mohou nelegální šíření zmírnit. K porušování autorských práv dochází již dnes, kdy jsou do webových uložišť nahrávány naskenované verze tištěných učebnic bez jakékoliv ochrany DRM a bez prvků umožňujících snadnou orientaci v textu pomocí navigačních panelů nebo hypertextových odkazů. Vysoké školy by měly reagovat na zájem studentů o výpůjčky elektronických knih z knihoven a měly by podporovat uzavírání licenčních smluv na e-výpůjčky s autory učebnic z řad pedagogů školy. Závěrečným doporučením českým vysokým školám je, aby jejich nakladatelství učebnice a studijní texty v elektronických formátech vydávaly a aby umožňovaly jejich elektronické výpůjčky v rámci vysokoškolských knihoven.
77
Seznam použité literatury Knižní zdroje
BOUDA, Tomáš. Elektronické knihy v českých knihovnách [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2013-04-19]. ISBN 978–80–210–6000–5. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/kniha/elektronicke-knihy-v-ceskychknihovnach
KLEMENT, Milan. Přístupy k hodnocení elektronických studijních opor určených pro realizaci výuky formou e-learningu. Olomouc: Velfel Ladislav, 2011. ISBN 978-80-87557-13-6. Dostupné z: http://www.kteiv.upol.cz/uploads/soubory/klement/elearning/klement-hodnoceniel-opor.pdf
SVAZ ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ. Zpráva o českém knižním trhu 2011/2012 [online]. SCKN, 2012 [cit. 2013-04-19]. ISBN 978-80-902495-6-1. Dostupné z: http://sckn.cz/content/zpravy/file-847
SVAZ ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ. Zpráva o českém knižním trhu 2012/2013 [online]. SCKN, Říjen 2013 [cit. 2013-10-19]. ISBN 978-80902495-7-8. Dostupné z: http://www.sckn.cz/content/zpravy/file-936.pdf
PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele. 1. vyd. Praha: Paseka, 2003, 248 s. ISBN 80-718-5516-2.
Právní normy
Česká republika. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon): Zákon č. 121/2000 Sb. In: Zákony pro lidi. 2000, roč. 2000, č. 121, Částka 36/2000. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121#cast1
78
Internetové zdroje
About ebrary. In: Ebrary [online]. © 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.ebrary.com/corp/about.jsp
About Chegg. In: Chegg [online]. © 2003-2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.chegg.com/mediacenter/
About Us. In: Kno [online]. © 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.kno.com/corp
Acta Salus Vitae. In: Vstvs.palestra.cz [online]. © 2010 [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://vstvs.palestra.cz/node/121
Amazon launches Kindle store in China, could pave way for Kindle. In: Reuters [online]. 13. 12. 2012 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/2012/12/13/us-amazon-china-kindleidUSBRE8BC0CF201212
Amazon zřídí u Prahy obří sklad pro západní Evropu. In: E15.cz [online]. 30. 7. 2013 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: Amazon zřídí u Prahy obří sklad pro západ Více na: http://zpravy.e15.cz/byznys/reality-a-stavebnictvi/amazon-zridi-u-prahyobri-sklad-pro-zapadni-evropu1010016#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink
BACON, Beth. 5 Ways Tablets Will Change K-12 Education. In: Digitalbookworld.com [online]. 19. 6. 2013 [cit. 2013-08-04]. Dostupné z: http://www.digitalbookworld.com/2013/5-ways-tablets-will-change-k-12education-2/
BARIAKOVÁ, Zuzana. Nie je kniha (papierová) ako kniha (elektronická)…. In: Kniha ve 21. století 2007: Konference Kniha ve 21. století [online]. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2007 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://k21.fpf.slu.cz/wpcontent/uploads/2012/01/Sborn%C3%ADk-K21-2007.pdf
BEHRENSHAUSEN, Bryan. How to create an eBook the open source way. In: Opensource.com/ [online]. 6. 8. 2013 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://opensource.com/life/13/8/how-create-ebook-open-source-way
BIERNÁTOVÁ, Olga. E-knihy rulez!. In: Lupa.cz: Czech Internet Forum [online]. 17. 12. 2012 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=gSm1pwjK9MA 79
CAMPBELL, Lisa. Amazon launches French Kindle store. In: The Bookseller [online]. 07. 10. 11 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.thebookseller.com/news/amazon-launches-french-kindle-store.html
CARNEGY, Hugh. France targets Amazon to protect bookshops. In: Financial Times [online]. 3. 10. 2013 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.ft.com/intl/cms/s/0/3c173108-2c3a-11e3-acf400144feab7de.html#axzz2gw1ztHaq
CUTSHALL, Robert C., Joseph S. MOLLICK a Eugene M. BLAND. Use of an eTextbook and Web-Based Homework for an Undergraduate Business Course: Students’ Perceptions. In: Academy of Business Education [online]. 2009 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://abeweb.org/proceedings/proceedings09/cutshall.pdf
ČERNÁ, Zuzana a Mgr. Michal ČERNÝ. Tvorba elektronických knih. In: Metodický portál: inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 02. 04. 2012 [cit. 201310-06]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/g/15127/TVORBAELEKTRONICKYCH-KNIH.html/
Definition of e-book. In: Oxford Dictionaries [online]. c 2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://oxforddictionaries.com/definition/english/e-book
Digitalizace knih. In: Scanservice.cz [online]. 2013 [cit. 2013-09-28]. Dostupné z: http://www.scanservice.cz/digitalizace-knih/s/
DOČEKAL, Daniel. E-knihy, e-čtečky, prostě takový e-svět (2). In: Lupa.cz [online]. 12. 3. 2010 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/e-knihy-e-ctecky-proste-takovy-e-svet-2/
DOSTÁL, Jiří. Multimediální, hypertextové a hypermediální učební pomůcky trend soudobého vzdělávání. Journal of Technology and Information Education. 2009, Volume 1, Issue 2. Dostupné z: http://www.jtie.upol.cz/clanky_2_2009/dostalx.pdf
DRM. In: Tech Terms [online]. c 2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.techterms.com/definition/drm
EBook Formats. In: EBook architects [online]. c 2013 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://ebookarchitects.com/conversions/formats.php/
80
Ebook readers: How to buy the best ebook reader. In: Which.co.uk [online]. © 2013 [cit. 2013-07-29]. Dostupné z: http://www.which.co.uk/technology/computing/guides/how-to-buy-the-best-ebookreader/amazon-kindle-versus-nook-kobo-and-sony-ebook-readers/
Elektronické informační zdroje dostupné na VŠE. In: Ciks.vse.cz [online]. 15. 10. 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.vse.cz/zdroje/vypis.php?ID_zdroje=191
Elektronické knihy. In: Ciks.vse.cz [online]. 4. 2. 2013 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://ciks.vse.cz/zdroje/ebook/
Features. In: Kno [online]. © 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.kno.com/features
Flexibook 1:1 (šk. rok 2012/2013). In: Fraus.cz [online]. © 2013 [cit. 2013-08-04]. Dostupné z: http://www.fraus.cz/rozsireni/flexibook-11-sk-rok-20122013/
Formáty a ochrany elektronických knih. In: Alza.cz [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.alza.cz/pouzivane-formaty-a-ochranyelektronickych-knih-art5061.htm
Free eBook Reader Software. In: TheeBookReader.com [online]. © 2009 - 2013 [cit. 2013-07-29]. Dostupné z: http://www.the-ebook-reader.com/free-ebookreader.html
FRIEDLANDER, Joel. How Print-on-Demand Book Distribution Works. In: The Book Designer [online]. 3. 12. 2009 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.thebookdesigner.com/2009/12/how-print-on-demand-works/
FRYŠ, Jakub. Český trh elektronických knih. Část I. Inflow: information journal [online]. 2013, roč. 6, č. 1 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/cesky-trh-elektronickych-knih-cast-i
FRYŠ, Jakub. Český trh elektronických knih. Část II. Inflow: information journal [online]. 2013, roč. 6, č. 2 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/cesky-trh-elektronickych-knh-cast-ii
FRYŠ, Jakub. Český trh elektronických knih. Část III. Inflow: information journa [online]. 2013, roč. 6, č. 3 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/cesky-trh-elektronickych-knh-cast-iii
81
GOBRY, Pascal-Emmanuel. South Korea Will Replace All Paper With Tablets In Schools By 2015. In: Businessinsider.com [online]. 5. 7. 2011 [cit. 2013-08-04]. Dostupné z: http://www.businessinsider.com/south-korea-tablets-in-schools-by2015-2011-7
Habitat. In: Inkling [online]. © 2009-2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: https://www.inkling.com/habitat/
HAZARD OWEN, Laura. What will the global e-book market look like by 2016?. In: PaidContent [online]. 12. 6. 2012 [cit. 2013-08-18]. Dostupné z: http://paidcontent.org/2012/06/12/what-will-the-global-e-book-market-look-likeby-2016/
HORKÝ, Vít. Sociální studentské weby v Česku stále chybí. In: Lupa.cz [online]. 19. 11. 2009 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/socialnistudentske-weby-v-cesku-stale-chybi/
HU, Jeffrey Yu a Michael D. SMITH. The Impact of Ebook Distribution on Print Sales: Analysis of a Natural Experiment. In: Social Science Research Network [online]. August 29, 2011 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1966115
Hrozí čtečkám knih zánik? Z trhu je vytlačují levné tablety. In: E15.cz [online]. 4. 1. 2013 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://magazin.e15.cz/e-svet/hrozicteckam-knih-zanik-z-trhu-je-vytlacuji-levne-tablety-943775
HUŇOVÁ, Jana. Projekt „E-knihy do každé knihovny“. In: Nkp.cz [online]. 07. 09. 2012 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/katalogy-adb/licencovane-db/prehled-lic-zdroju/edepozit
INDVIK, Lauren. Ebook Sales Surpass Hardcover for First Time in U.S. In: Mashable [online]. Jun 17, 2012 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://mashable.com/2012/06/17/ebook-hardcover-sales/
Jak stahovat eBooks na platformě EBSCOhost. In: CIks.vse.cz [online]. 20. března 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.vse.cz/letaky/Jak%20stahovat%20eBooks%20na%20platforme%20EB SCOhost.pdf
JOHÁNEK, Jiří. Veřejné vysoké školy. In: MŠMT [online]. 29. leden 2013 [cit. 2013-10-27]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/verejnevysoke-skoly-4 82
JOHÁNEK, Jiří. Státní (vojenské a policejní) vysoké školy. In: MŠMT [online]. 4. září 2012 [cit. 2013-10-27]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysokeskolstvi/statni-vysoke-skoly-webove-stranky
JOHÁNEK, Jiří. Soukromé vysoké školy. In: MŠMT [online]. 11. červen 2012 [cit. 2013-10-27]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysokeskolstvi/soukrome-vysoke-skoly
KASÍK, Pavel. TEST: České čtečky knih. Nejhorší je Wooky, Cybook stojí za úvahu. In: Technet.cz [online]. 1.8.2012 [cit. 2013-07-29]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/ceske-e-inkove-ctecky-recenze-cybook-odyssey-odpalmknihy-cz-wooky-1dn/tec_technika.aspx?c=A120730_140748_tec_technika_pka
KATOLICKÝ, Arnošt. E-Book. E-Kniha. Elektronická kniha. In: Ebook.zcu.cz [online]. 21. 10. 2000 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.ebook.zcu.cz/e_book_pdf.pdf
KRAUS, Josef. 6 nejlepších programů pro čtení e-knih na počítači. In: Zive.cz [online]. 30. 12. 2012 [cit. 2013-07-29]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/6nejlepsich-programu-pro-cteni-e-knih-na-pocitaci/sc-3-a-166960/default.aspx
KRATOCHVÍL, Petr. Chcete nakupovat e-knihy?. In: Chip.cz [online]. 2011 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://earchiv.chip.cz/cs/earchiv/vydani/r-2011/chip-042011/nakupovat-e-knihy.htm
KUBEŠ, Radek. Nejlepší programy pro správu a čtení elektronických knih. In: Technet.cz [online]. 25. 11. 2012 [cit. 2013-07-29]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/programy-pro-elektronicke-knihy-dor/software.aspx?c=A121123_133806_software_nyv
LAM, Paul, Shun Leung LAM, John LAM a Carmel MCNAUGHT. Usability and usefulness of eBooks on PPCs: How students’ opinions vary over time. In: Australasian Society for Computers in Learning in Tertiary Education [online]. Melbourne, 2008 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.ascilite.org.au/conferences/melbourne08/procs/lam.pdf
LEBERT, Marie. A Short History of eBooks [online]. Toronto: NEF, University of Toronto, 2009 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.etudesfrancaises.net/dossiers/ebookEN.pdf
83
LEE, Ellen. E-Books And Cost Pressures Push College Students Away From Textbooks. In: Thedailybeast.com [online]. 24. 6. 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2013/06/24/death-of-the-textbook-andthe-50-pound-bookbag.html
LEE, Jane. E-books: Understanding the Basics. In: California Digital Library [online]. June 2009 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.cdlib.org/services/uxdesign/docs/2009/e-book_basics_june2009.pdf
LING, Greg. How Products Are Made: Book. In: Madehow.com [online]. © 2013 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.madehow.com/Volume-1/Book.html
LIŠKA, Petr. E-knihy a Češi si zatím do oka nepadli. In: HD World [online]. 06. 04. 11 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://hdworld.cz/infotech/e-knihy-a-cesisi-zatim-do-oka-nepadli-2094
MATĚJKOVÁ, Jana. Možnosti elektronických knih. In: Kniha ve 21. století 2012: Konference kniha ve 21. století [online]. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2012 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://k21.fpf.slu.cz/wpcontent/uploads/2012/09/Sborn%C3%ADk-K21-2012.pdf
Návrh novely autorského zákona předložen vládě. In: Ministerstvo kultury [online]. 25. 3. 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/navrh-novely-autorskeho-zakonapredlozen-vlade-171523/
NEILL, Graeme. Amazon launches in Spain. In: The Bookseller [online]. 14. 09. 11 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.thebookseller.com/news/amazon-launches-spain.htm
NEUMAJER, Ondřej. Ideál elektronické učebnice. In: Eduin [online]. 21. Duben 2013 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://neumajerblog.eduin.cz/2013/04/21/ideal-elektronicke-ucebnice/
NUTTALL, Chris. EReader sales results expected to fall in 2012. In: Financial Times [online]. December 24, 2012 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.ft.com/cms/s/0/2792ef86-4da3-11e2-82d100144feab49a.html#axzz2RYk3CoHr
O NÁS. In: Palmknihy.cz [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-09-29]. Dostupné z: http://www.palmknihy.cz/web/p/o-nas
84
O službě Vyhledávání knih Google. In: Google [online]. ©2011 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://books.google.cz/intl/cs/googlebooks/about.html
PEČENKA, Marek. Elektronické knihy 1 (in Knižní novinky). In: Iliteratura.cz [online]. 2. 2. 2011 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.iliteratura.cz/Clanek/27793/elektronicke-knihy-1-in-knizni-novinky
POKORNÝ, Lukáš. Pohled na historii e-readerů s důrazem na jejich funkce. Inflow: information journal [online]. 2012, roč. 5, č. 3 [cit. 2013-04-19]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/pohled-na-historii-ereaderu-sdurazem-na-jejich-funkce-0
Pro nakladatele. In: Palmknihy.cz [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.palmknihy.cz/web/p/nakladatele
Prodej elektronických knih v Česku vzrostl čtyřnásobně. Hodně se ale stahuje načerno. In: Ihned.cz [online]. 13. 5. 2013 [cit. 2013-09-29]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-59868290-prodej-elektronickych-knih-v-cesku-vzrostlctyrnasobne-hodne-se-ale-stahuje-nacerno
První výpůjčky elektronických knih v České republice. In: EReading.cz [online]. 7. října 2013 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: https://www.ereading.cz/cs/tiskovezpravy
Publikace Nezávislého centra pro studium politiky. In: Vysoká škola politických a společenských věd [online]. 19. 7. 2013 [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://www.vspsv.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=277&Itemi d=188
PWC. Revenue from e-book sales in the United States from 2009 to 2015 (in million U.S. dollars). In: Statista [online]. 2010 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.statista.com/statistics/190800/ebook-sales-revenue-forecast-for-the-usmarket/
Recenzovaný vědecký časopis Acta Sting. In: Sting [online]. © 2013 [cit. 2013-1103]. Dostupné z: http://www.sting.cz/acta/
SAENZ, Aaron. South Korea: We’re spending $2 billion to put our textbooks on tablet pcs by 2015. What are you doing?. In: SingularityHUB [online]. 7. 6. 2011 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://singularityhub.com/2011/07/06/south-koreawere-spending-2-billion-to-put-our-textbooks-on-tablet-pcs-by-2015-what-are-youdoing/ 85
SATRAPA, Pavel. Shibboleth - identifikujte se jen jednou. In: Lupa.cz [online]. 8. 12. 205 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/shibboleth/
Sazby DPH, výpočet DPH. In: Jakpodnikat.cz [online]. 22. 5. 2013 [cit. 2013-0928]. Dostupné z: http://www.jakpodnikat.cz/dph-sazby.php
Shift From E-Readers to Tablets Continues. In: Digitalbookworld.com [online]. 5. 4. 2013 [cit. 2013-08-04]. Dostupné z: http://www.digitalbookworld.com/2013/shift-from-e-readers-to-tablets-continues/
SHIRATUDDIN, Norshuhada, Shahizan HASSAN a Monica LANDONI. A usability study for promoting eContent in higher education. In: Cite SeerX [online]. 2003 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/summary?doi=10.1.1.124.6731
SIMON, Dr. Eric J. KENT STATE UNIVERSITY. Electronic Textbooks: A Pilot Study of Student E-Reading Habits. Future of Print Media. 2001, Winter. Dostupné z: http://bogliolo.eci.ufmg.br/downloads/TGI061%20ERIC%20SIMON%20Electroni c%20Textbooks.pdf
SLÍŽEK, David. Vydavatelství Albatros koupilo online knihkupectví eReading.cz. In: Lupa.cz [online]. 8. 4. 2013 [cit. 2013-09-29]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/vydavatelstvi-albatros-koupilo-online-knihkupectviereading-cz/
SUDOVÁ, Miroslava. Autorskepravo.knihovna.cz: Seminář o autorském právu. In: Inflow: information journal [online]. 06/05/2011 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/autorskepravoknihovnacz-seminar-o-autorskem-pravu
SVOBODA, Luděk. Čtenáři a čtení v České republice 2013. In: Akademický bulletin [online]. 26. 9. 2013 [cit. 2013-09-29]. Dostupné z: http://abicko.avcr.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/news_1135.html
Tablets Gain on Dedicated E-Readers, Says New BISG Study. In: Book Industry Study Group [online]. 14. 11. 2012 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.bisg.org/news-5-808-press-releasetablets-gain-on-dedicated-e-readerssays-new-bisg-study.php
Učebnice, odborná literatura. In: Palmknihy [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-1020]. Dostupné z: http://www.palmknihy.cz/web/c/ucebnice-odborna-literatura
86
VÁCLAVÍK, Ramis. Ebrary. In: Ciks.vse.cz [online]. 4. 2. 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://ciks.vse.cz/zdroje/ebook/
VAT Review: The End of Reduced Rates in the EU?. In: Tax-News [online]. 9. 4. 2013 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.taxnews.com/features/VAT_Review_The_End_of_Reduced_Rates_in_the_EU__5705 36.html
Vše o ebook čtečkách. In: Ebook-ctecky.cz [online]. c 2013 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.ebook-ctecky.cz/pomoc-s-vyberem-a11
Výběrová dotační řízení na rok 2014 - oblast LITERATURY. In: Ministerstvo kultury [online]. 2013 [cit. 2013-09-29]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/literatura-a-knihovny/granty-a-programy/oblast/vyberovadotacni-rizeni-na-rok-2014---oblast-literatury-190963/
Vydavatelská činnost. In: Vysoká škola regionálního rozvoje [online]. © 2000 2013 [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://www.vsrr.cz/vydavatelska-cinnost
Vyhledávání knih. In: Palmknihy [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.palmknihy.cz/web/c?fraze=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+obchod&x =-362&y=-153
VYLEŤAL, Martin. Češi loni koupili čtyřikrát víc e-knih než před rokem, na trh už míří i zbývající vydavatelé. In: Lupa.cz [online]. 9. 1. 2013 [cit. 2013-09-29]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/cesi-loni-koupili-ctyrikrat-vic-e-knih-nezpred-rokem-na-trh-uz-miri-i-zbyvajici-vydavatele/
Výsledky hledání: mezinárodní obchod. In: Kosmas.cz [online]. 20. 10. 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.kosmas.cz/hledani/?query=mezin%C3%A1rodn%C3%AD+obchod&au tocomplete=1
WHITTAKER, Zack. Amazon launches in Brazil; opens Kindle Store, tablet coming soon. In: ZDNet [online]. 6. 12. 2012 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.zdnet.com/amazon-launches-in-brazil-opens-kindle-store-tabletcoming-soon-7000008416/
WILSON, Ruth. E-book readers in higher education. Journal of Educational Technology & Society. 2003, roč. 6, č. 4, s. 8-17. Dostupné z: http://www.ifets.info/journals/6_4/3.pdf 87
WISCHENBART, Rüdiger. The Global eBook Market: Current Conditions & Future Projections. In: Publishersweekly.com[online]. 2011 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.publishersweekly.com/binarydata/ARTICLE_ATTACHMENT/file/000/000/522-1.pdf
ŽÁK, Josef. Zařazení elektronických knih do snížené sazby DPH. In: Portál české literatury [online]. 4. července 2012 [cit. 2013-09-28]. Dostupné z: http://www.czechlit.cz/zpravy/zarazeni-elektronickych-knih-do-snizene-sazby-dph/
88
Seznam grafů Graf 1 Očekávané výnosy z prodejů e-knih v USA mezi roky 2009 a 2015 podle PwC ...... 7 Graf 2 Nakladatelství a jejich publikace na veřejných a státních VŠ .................................. 49 Graf 3 E-učebnice v knihovnách veřejných a státních VŠ .................................................. 50 Graf 4 Počet veřejných VŠ v projektu eStudovna ............................................................... 50 Graf 5 Nakladatelství a jejich publikace na soukromých VŠ .............................................. 52 Graf 6 E-učebnice v knihovnách soukromých VŠ .............................................................. 53 Graf 7 Porovnání nakladatelství a jejich publikací na vysokých školách ........................... 53 Graf 8 Porovnání elektronických zdrojů v knihovnách vysokých škol ............................... 54 Graf 9 Forma studia respondentů ........................................................................................ 56 Graf 10 Typ studované školy .............................................................................................. 56 Graf 11 Vysoké školy studované respondenty .................................................................... 57 Graf 12 Elektronická zobrazovací zařízení vlastněná respondenty ..................................... 57 Graf 13 Nejčastěji používané studijní opory ....................................................................... 58 Graf 14 Počet tištěných učebnic použitých za jeden semestr ke studiu .............................. 59 Graf 15Využití elektronických učebnic ke studiu ............................................................... 59 Graf 16 Pořízení elektronické učebnice............................................................................... 60 Graf 17 Cena zaplacená za e-učebnici ................................................................................. 61 Graf 18 Hodnocení funkcí a vlastností e-učebnic ............................................................... 62 Graf 19 Porovnání funkcionalit e-učebnice a klasické učebnice. ........................................ 62 Graf 20 Zájem o elektronické učebnice ............................................................................... 63 Graf 21 Cena e-učebnice na základě vnímané hodnoty ...................................................... 63 Graf 22 E-učebnice z neautorizovaných zdrojů .................................................................. 64 Graf 23 Důvody použití e-učebnice z neautorizovaných zdrojů ......................................... 64 Graf 24 Znalost DRM .......................................................................................................... 65 Graf 25 Používání e-učebnice chráněné sociálním DRM ................................................... 66 Graf 26 Poptávka po elektronických výpůjčkách ................................................................ 67 Graf 27 Cena e-výpůjčky na základě vnímané hodnoty ...................................................... 67 Graf 28 Nabídka e-učebnic v rámci studovaných kurzů ..................................................... 68
89
Seznam tabulek Tabulka 1 Porovnání výrobních nákladů klasické knihy s e-knihou ................................... 19 Tabulka 2 Výrobní náklady knihy a e-knihy ....................................................................... 19 Tabulka 3 Porovnání ceny e-knih u distributorů 29. 9. 2013 .............................................. 36 Tabulka 4 Rentabilita výroby klasické a elektronické učebnice ......................................... 70 Tabulka 5 Rentabilita výroby elektronické učebnice .......................................................... 71
90
Seznam příloh Příloha 1 Dotazník ............................................................................................................... 92 Příloha 2 Seznam veřejných vysokých škol ...................................................................... 103 Příloha 3 Seznam státních vysokých škol ......................................................................... 103 Příloha 4 Seznam soukromých vysokých škol .................................................................. 104 Příloha 5 Elektronické učebnice v nakladatelstvích veřejných vysokých škol ................. 106 Příloha 6 Elektronické učebnice v nakladatelstvích státních vysokých škol..................... 107 Příloha 7 Elektronické učebnice v nakladatelstvích soukromých vysokých škol ............. 107 Příloha 8 Elektronické učebnice v knihovnách veřejných vysokých škol......................... 109 Příloha 9 Elektronické učebnice v knihovnách státních vysokých škol ............................ 110 Příloha 10 Elektronické učebnice v knihovnách soukromých vysokých škol .................. 110
91
Příloha 1 Dotazník Dobrý den, jsem studentkou oboru Mezinárodní obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze a v rámci své diplomové práce provádím výzkum možností uplatnění elektronických učebnic na českých vysokých školách. Dotazování je anonymní a zaznamenané odpovědi budou použity jen za účelem vypracování diplomové práce. Vyplnění dotazníku Vám nezabere více než 3-5 minut. * povinná otázka *Studujete nebo jste v posledním roce studoval prezenční, distanční nebo kombinovaný obor na české vysoké škole?
Ano
Ne (Dotazování ukončeno)
1. *Ke studiu používáte… (Zaškrtněte, prosím, všechny možnosti)
Učebnice a odborné texty v tištěné podobě
Učebnice a odborné texty v elektronickém formátu (PDF, MOBI, EPUB…) online
Učebnice a odborné texty v elektronickém formátu na CD
Wikipedii, webové učebnice, …
Jiné: ……….
2. *Kolik tištěných učebnic průměrně potřebujete ke studiu za jeden semestr?
Ke studiu tištěné učebnice nepoužívám (větvení na otázku č. 4)
1-3
4-6
7-9
10 a více
3. *Tištěné učebnice převážně… (Zaškrtněte, prosím, všechny možnosti)
Kupujete v knihkupectví univerzity/vysoké školy
Kupujete v klasickém knihkupectví
Kupujete v internetovém knihkupectví
Kupujete na burze učebnic
Kupujete v antikvariátu
Kupujete od spolužáků
Půjčujete si v knihovně univerzity/vysoké školy
Půjčujete si v běžné knihovně
Okopírujete
4. *Ke studiu používáte nebo jsem již použil/a i učebnici či odborný text v elektronickém formátu
Ano (Větvení na otázku č. 6)
Ne
5. *E-učebnice nepoužíváte, protože… (Lze zaškrtnout více možností, maximálně 3)
Nevím, kde je mohu získat
Nejsou dostupné elektronické verze mnou požadovaných učebnic
Čtení e-učebnice není komfortní a bolí z něj oči
Jsem zvyklý/á na klasické učebnice
Jiné: ……….
6. *Učebnici v elektronickém formátu jste
Vytiskl/a (Větvení na otázku č. 8)
Používal/a na elektronickém zobrazovacím zařízení (PC, notebook, tablet, smart phone, čtečka)
Vytiskl/a i zobrazovala na elektronickém zařízení
7. *Na jakém zobrazovacím zařízení jste učebnici v elektronickém formátu nejčastěji zobrazoval/a?
Smartphone
Tablet
Čtečka elektronických knih
Notebook/netbook
Stolní počítač
8. *Učebnici či odborný text v elektronickém formátu jste nejčastěji získal/a
Z platforem knihoven jako EBSCO, Ebrary apod.
Byl nabídnut školou v rámci studovaného kurzu/e-learningu
Od internetového distributora e-knih
Z Google Books
Od přátel či známých
Z neautorizovaných zdrojů (např. sdílená úložiště typu uloz.to)
9. *Za učebnici jste průměrně zaplatil/a
0 Kč
1-49 Kč
50-99 Kč
Více než 100 Kč
Učebnice byla zdarma v rámci čtenářského konta v knihovně
Učebnice byla zdarma v rámci e-learningu
10. *Ohodnoťte, prosím, práci s elektronickou učebnicí. Vyhledávání informací Podtrhávání, zvýrazňování textu Vytváření záložek Vytváření výpisků Čitelnost textu
Výborná
Spíše dobrá
Neutrální
Spíše Nedostatečná nedostatečná
11. *Ohodnoťte, prosím, zda se Vám lépe pracuje s tištěnou či s elektronickou učebnicí u následujících činností. Vyhledávání informací Podtrhávání, zvýrazňování textu Vytváření záložek Vytváření výpisků Čitelnost textu
Klasická učebnice
Elektronická učebnice
12. *Uvítal/a byste větší nabídku učebnic a odborných textů v elektronickém formátu (eučebnic)?
Ano (Větvení na otázku č. 13)
Ne (Větvení na otázku č. 14)
13. *E-učebnice byste více užíval/a, protože… (Lze zaškrtnout více možností, maximálně 3)
Ušetřil/a bych, protože jsou zpravidla levnější než klasické tištěné učebnice
Jejich výroba je ekologičtější než u tištěných učebnic
Nezabírají tolik prostoru a nic neváží
Lze je získat kdykoliv a odkudkoliv (i ze zahraničí)
Nejsou s nimi spojeny náklady na dopravu
Lze zvětšovat písmo i grafy
Jiné: ……….
14. *U e-učebnice, jejíž klasická tištěná verze stojí 500 Kč, byste maximálně zaplatil/a:
Méně než 50 Kč (10 % ceny tištěné učebnice)
51 – 125 Kč (11 – 25 % ceny tištěné učebnice)
126 – 250 Kč (26 – 50 % ceny tištěné učebnice)
Více než 250 Kč (5 % ceny tištěné učebnice)
0 Kč (E-učebnice by měla být zdarma)
15. *Při ceně 500 Kč za klasickou učebnici a 310 Kč za e-učebnici byste preferoval/a:
Klasickou učebnici
Elektronickou učebnici
16. *Už jste ke studiu použil/a i e-učebnici z neautorizovaného zdroje? (uloz.to apod.)
Ano (Větvení na otázku č. 17)
Ne (Větvení na otázku č. 18)
17. *Proč jste ke studiu použil e-učebnici z neautorizovaného zdroje? (Lze zaškrtnout více možností, maximálně 3)
Získat legální cestou e-učebnici nebylo možné
Ušetřím nemalé prostředky
E-učebnice lze snadno a rychle pořídit
Potřeboval jsem e-učebnici jen jednorázově
Klasické učebnice v knihovně byly vypůjčené
Jiné: ……….
(Pokračovat otázkou č. 19)
18. *Proč jste nepoužil e-učebnici z neautorizovaných zdrojů? (Lze zaškrtnout více možností, maximálně 3)
Je to nelegální
Nevím, kde se takové učebnice dají získat
Učebnice v elektronickém formátu nepoužívám
Takto získané e-učebnice jsou nekvalitně zpracovány
Jiné: ……….
19. *Víte, co je to tvrdé či měkké (sociální) DRM?
Ano
Ne
Tvrdé DRM (Digital Rights Management) je ochrana elektronického díla takovým způsobem, že jej lze zobrazit jen na určitém zobrazovacím zařízení či v určité softwarové aplikaci. Sociální DRM je ochrana elektronického díla umístěním identifikačních údajů kupujícího (jména či adresy) do vodoznaku e-knihy (například formát PDF s identifikačními údaji kupujícího). Elektronickou knihu či učebnici lze zobrazit na běžných zobrazovacích zařízeních (tablet, smartphone, notebook, osobní počítač a některé čtečky).
20. *V České republice se nejvíce prosazuje ochrana elektronických knih sociálním DRM. Elektronickou knihu chráněnou sociálním DRM, tedy s identifikačními údaji směřujícími k vaší osobě byste:
Koupil a používal pro svou potřebu
Koupil a půjčoval svým kamarádům a známým
Koupil a umístil do webového uložiště
Nekoupil
21. *Uvítal/a byste možnost českou e-učebnici získat legálně z knihovny univerzity/vysoké školy?
22.
23.
Ano (Větvení na otázku č. 22)
Ne (Větvení na otázku č. 23)
*Proč byste uvítal/a legálně získané e-učebnice? (Lze zaškrtnout více možností, maximálně 3)
Je to legální způsob pořízení elektronické učebnice
Elektronickou učebnici lze pořídit levněji než klasickou učebnici
Učebnici zpravidla potřebuji pouze semestr
Je to snadný způsob pořízení e-učebnice
E-učebnici bych mohl/a pořídit v okamžiku, kdy ji potřebuji
Jiné: ……….
*Proč byste neuvítal/a tuto možnost? (Lze zaškrtnout více možností, maximálně 3)
Nepoužívám učebnici v elektronickém formátu
Do knihovny školy nechodím
Je to zbytečné
Tištěné učebnice jsou kvalitněji zpracovány
Jiné: ……….
24. *Uvítal byste možnost dočasných výpůjček e-učebnic od distributorů za úplatu na jeden semestr?
Ano (Větvení na otázku č. 25)
Ne (Větvení na otázku č. 27)
25. *Proč byste tuto možnost uvítal/a? (Lze zaškrtnout více možností, maximálně 3)
Elektronické výpůjčky jsou levnější než klasické učebnice
Elektronickou výpůjčku učebnice lze pořídit snadněji než klasickou učebnici
Učebnici potřebuji zpravidla pouze jeden semestr
Klasické učebnice jsou v knihovně vždy rozpůjčovány
Jiné: ……….
26. *Za elektronickou výpůjčku učebnice, která v klasické tištěné podobě stojí 500 Kč, bych za jeden semestr nejvýše zaplatil/a:
Méně než 50 Kč (10 % ceny tištěné učebnice)
51 – 125 Kč (11 – 25 % ceny tištěné učebnice)
126 – 250 Kč (26 – 50 % ceny tištěné učebnice)
Více než 250 Kč (50 % ceny tištěné učebnice)
0 Kč (Výpůjčka elektronické knihy by měla být zdarma)
(Pokračovat otázkou 28) 27.
*Proč byste dočasné výpůjčky elektronických učebnic neuvítal/a? (Lze zaškrtnout více možností, maximálně 3)
E-učebnice mohu získat zdarma z neautorizovaných webů (Uložto.cz).
E-učebnice lze získat zdarma v knihovně
Dočasná výpůjčka elektronické učebnice nemá smysl
E-učebnice nepoužívám
Jiné: ……….
28. *Jsou v rámci Vámi studovaného oboru nabízeny ke kurzům učebnice v elektronickém formátu?
Ano
Ne (Pokračovat identifikačními otázkami)
29. Můžete prosím specifikovat, ke kterým kurzům jsou elektronické učebnice nabízeny? (Prosím, vypište)
1. *Jste
Muž
Žena
2. *Jste studentem/studentkou
Prezenčního studia
Distančního studia
Kombinovaného studia
3. *Studujete na:
Veřejné vysoké škole (Větvení na otázku č. 4)
Státní vysoké škole (Policejní akademie a Univerzita obrany), (větvení na otázku č. 5)
Soukromé vysoké škole (větvení na otázku č. 6)
4. *Vyberte, prosím, ze seznamu Vámi studovanou vysokou školu.
Akademie múzických umění v Praze (AMU) Akademie výtvarných umění v Praze (AVU) Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) Janáčkova akademie múzických umění v Brně (JAMU) Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JU) Masarykova univerzita (MU) Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) Ostravská univerzita v Ostravě (OU) Slezská univerzita v Opavě (SU) Technická univerzita v Liberci (TUL) Univerzita Hradec Králové (UHK) Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) Univerzita Karlova v Praze (UK) Univerzita Palackého v Olomouci (UP) Univerzita Pardubice (UPa) Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) Veterinární a farmaceutická univerzita Brno (VFU Brno) Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ) Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích (VŠTE) Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (VŠUP) Vysoké učení technické v Brně (VUT) Západočeská univerzita v Plzni (ZČU)
5. *Vyberte, prosím, Vámi studovanou státní školu.
Policejní akademie České republiky v Praze Univerzita obrany
6. *Vyberte, prosím, Vámi studovanou soukromou školu.
Bankovní institut vysoká škola, a.s. - Praha Evropský polytechnický institut, s.r.o. - Kunovice Vysoká škola hotelová v Praze 8, s.r.o. Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. - Praha Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. Vysoká škola podnikání, a.s. - Ostrava ŠKODA AUTO Vysoká škola o. p. s - Mladá Boleslav International ART CAMPUS Prague, s.r.o.) Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s.r.o. - Praha Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s. Akademie STING, o.p.s. - Brno Metropolitní univerzita Praha, o.p.s. Univerzita Jana Amose Komenského Praha, s.r.o. Vysoká škola Karla Engliše v Brně, a.s. Anglo-americká vysoká škola, o.p.s. - Praha Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. - Praha Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o. - Praha Vysoká škola ekonomie a managementu, o.p.s. - Praha University of New York in Prague, s.r.o. Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva, a.s. Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s. Mezinárodní baptistický teologický seminář Evropské baptistické federace, o.p.s. Praha Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s. Academia Rerum Civilium - Vysoká škola politických a společenských věd, s.r.o. Kolín Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s. - České Budějovice Rašínova vysoká škola s.r.o. - Brno Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o. - Praha Filmová akademi Miroslava Ondříčka v Písku, o.p.s. Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o. - Praha NEWTON College, a.s. - Brno Vysoká škola logistiky, o.p.s. - Přerov Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. - Praha B. I. B. S., a.s. Brno International Business School Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, s.r.o. Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Vysoká škola obchodní a hotelová, s.r.o. - Brno CEVRO Institut, o.p.s. - Praha Unicorn College s.r.o. - Praha Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona s.r.o. Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov, o.p.s.
AKCENT College, s.r.o. - Praha Archip, s.r.o. Vysoká škola aplikované psychologie, s.r.o.
7. *Studujete obor:
Společenskovědní
o Ekonomie o Filologie/jazyky o Filozofie o Historie o Politologie o Právo o Psychologie o Sociologie o Teologie o Tělovýchova o Uměnovědy Přírodovědecký
o Biologie o Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření o Ekologie o Farmacie o Fyzika o Geografie o Geologie o Chemie o Informatika o Lékařství o Matematika Technický
o Architektura o Doprava o Elektrotechnika o Jaderné inženýrství o Hornictví o Stavebnictví o Strojírenství o Textil Zemědělský
o o o o Umění
Vojenství a policie
Lesnictví Rybářství Zahradnictví Zemědělství
8. Vlastníte: (Zaškrtněte, prosím, všechna Vámi vlastněná elektronická zařízení)
Smartphone
Tablet
Čtečku elektronických knih
Notebook/netbook
Stolní počítač
Příloha 2 Seznam veřejných vysokých škol
Akademie múzických umění v Praze (AMU)
Akademie výtvarných umění v Praze (AVU)
Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU)
České vysoké učení technické v Praze (ČVUT)
Janáčkova akademie múzických umění v Brně (JAMU)
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JU)
Masarykova univerzita (MU)
Mendelova univerzita v Brně (MENDELU)
Ostravská univerzita v Ostravě (OU)
Slezská univerzita v Opavě (SU)
Technická univerzita v Liberci (TUL)
Univerzita Hradec Králové (UHK)
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP)
Univerzita Karlova v Praze (UK)
Univerzita Palackého v Olomouci (UP)
Univerzita Pardubice (UPa)
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB)
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno (VFU)
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO)
Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE)
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT Praha)
Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ)
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích (VŠTE)
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (VŠUP v Praze)
Vysoké učení technické v Brně (VUT)
Západočeská univerzita v Plzni (ZČU)
Příloha 3 Seznam státních vysokých škol
Policejní akademie České republiky v Praze
Univerzita obrany
Příloha 4 Seznam soukromých vysokých škol
Bankovní institut vysoká škola, a.s. – Praha
Evropský polytechnický institut, s.r.o. – Kunovice
Vysoká škola hotelová v Praze 8, s.r.o.
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. – Praha
Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s.
Vysoká škola podnikání, a.s. – Ostrava
ŠKODA AUTO Vysoká škola o. p. s - Mladá Boleslav
International ART CAMPUS Prague, s.r.o.
Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s.r.o. – Praha
Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s.
Akademie STING, o.p.s. – Brno
Metropolitní univerzita Praha, o.p.s.
Univerzita Jana Amose Komenského Praha, s.r.o.
Vysoká škola Karla Engliše v Brně, a.s.
Anglo-americká vysoká škola, o.p.s. – Praha
Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. – Praha
Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o. – Praha
Vysoká škola ekonomie a managementu, o.p.s. – Praha
University of New York in Prague, s.r.o.
Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva, a.s.
Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s.
Mezinárodní baptistický teologický seminář Evropské baptistické federace, o.p.s. – Praha
Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s.
Academia Rerum Civilium - Vysoká škola politických a společenských věd, s.r.o. – Kolín
Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s. - České Budějovice
Rašínova vysoká škola s.r.o. – Brno
Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o. – Praha
Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku, o.p.s.
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o. – Praha
NEWTON College, a.s. – Brno
Vysoká škola logistiky, o.p.s. – Přerov
Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. – Praha
B. I. B. S., a.s. Brno International Business School
Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, s.r.o.
Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s.
Vysoká škola obchodní a hotelová, s.r.o. – Brno
CEVRO Institut, o.p.s. – Praha
Unicorn College s.r.o. – Praha
Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona s.r.o.
Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov, o.p.s.
AKCENT College, s.r.o. – Praha
Archip, s.r.o.
Vysoká škola aplikované psychologie, s.r.o.
ART & DESIGN INSTITUT, s.r.o. (od 2014)
Příloha 5 Elektronické učebnice v nakladatelstvích veřejných vysokých škol Veřejná vysoká škola
Nakladatelství
Název nakladatelství
Akademie múzických umění v Praze Akademie výtvarných umění v Praze
ano ano
Nakladatelství AMU Nakladatelství AVU
Česká zemědělská univerzita v Praze České vysoké učení technické v Praze Janáčkova akademie múzických umění v Brně Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
ano ano ano
Masarykova univerzita Mendelova univerzita v Brně Ostravská univerzita v Ostravě Slezská univerzita v Opavě Technická univerzita v Liberci Univerzita Hradec Králové
ano ano ano ano ano ano
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Univerzita Karlova v Praze Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Pardubice Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
ano
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Vysoká škola ekonomická v Praze Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Vysoká škola polytechnická Jihlava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Vysoké učení technické v Brně Západočeská univerzita v Plzni Vytvořeno autorkou dne 27. 10. 2013.
Skripta a učebnice ano ano
E-učebnice
Zdroj
ne ne
Česká zemědělská univerzita v Praze Vydavatelství ČVUT Janáčkova akademie múzických umění v Brně Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Masarykova univerzita Mendelova univerzita Universitas Ostraviensis Slezská univerzita v Opavě Technická univerzita v Liberci Nakladatelství Gaudeamus
ano ano ano
ne chystá se ne
https://www.namu.cz/ http://www.avu.cz/category/avu-menu/informa%C4%8Dn%C3%ADb%C3%A1ze/katalog-knihovny https://eshop.czu.cz/ http://intranet.cvut.cz/cs/struktura/ctn http://e-shop.jamu.cz/
ano
ne
http://www.lib.jcu.cz/cs/prodejna-skript
ano ano ano ano ano ano
ano ne ne ne ne ne
ano
ne
ano ano ano ano ano
ano ne ano ano ne
http://www.cupress.cuni.cz/ink2_stat/ http://www.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/vydavatelstvi/ https://dokumenty.upce.cz/Univerzita/tiskarske-str/prodejna-skript.html http://web.utb.cz/?id=0_15_26&lang=cs&type=0 http://www.kniha-rihova.cz/
ano
Vydavatelství J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Karolinum Vydavatelství Univerzity Palackého Univerzita Pardubice Univerzita Tomáše bati ve Zlíně Veterinární a farmaceutická univerzita Brno VŠB - Technická univerzita Ostrava
http://www.muni.cz/press?lang=cs http://www.mendelu.cz/cz/sluzby_sz/edicni http://prodejna.osu.cz/index.php?id=897 http://eshop.slu.cz/ http://www.tul.cz/studenti/dokument-1017.html http://www.uhk.cz/cs-cz/fakulty-a-pracoviste/rektorat/nakladatelstvigaudeamus/zakladni-informace/Stranky/default.aspx http://knihkupectvi.ujep.cz/index.php?route=common/home
ano
ne
http://stravovani.vsb.cz/skriptarna.php
ano ano
Nakladatelství Oeconomica Vydavatelství VŠCHT Praha
ano ano
ne ano
http://nakladatelstvi.vse.cz/ http://vydavatelstvi.vscht.cz/
ano
VŠPJ
ano
ne
ano
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Nakladatelství UMPRUM Nakladatelství Vutium Vydavatelství ZČU
ano
ano (na CD)
http://www.vspj.cz/student/ostatni-informace/sluzby-prostudenty/edicni-stredisko http://www.vstecb.cz/Publikace-na-prodej-53.htm
ano ano ano
ne ne ano
https://www.vsup.cz/nakladatelstvi/ http://www.vutium.vutbr.cz/aktuality.php http://www.zcu.cz/pracoviste/vyd/
ano
ano ano ano ano ano
ano ano ano
Příloha 6 Elektronické učebnice v nakladatelstvích státních vysokých škol Státní vysoká škola
Nakladatelství
Název nakladatelství
Policejní akademie České republiky Univerzita obrany
ne ano
Vydavatelství Univerzity obrany
Skripta a učebnice ne ano
E-učebnice
Zdroj
ne ne
http://www.unob.cz/sluzby_zarizeni/Stranky/vydavatelstvi.aspx
Vytvořeno autorkou dne 27. 10. 2013.
Příloha 7 Elektronické učebnice v nakladatelstvích soukromých vysokých škol Soukromá vysoká škola
Nakladatelství
Název nakladatelství
Bankovní institut vysoká škola, a.s. - Praha Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice Vysoká škola hotelová v Praze 8, s.r.o. Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Praha Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. Vysoká škola podnikání, a.s. - Ostrava ŠKODA AUTO Vysoká škola o. p. s - Mladá Boleslav International ART CAMPUS Prague, s.r.o. Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s.r.o. - Praha Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s. Akademie STING, o.p.s. - Brno Metropolitní univerzita Praha, o.p.s. Univerzita Jana Amose Komenského Praha, s.r.o. Vysoká škola Karla Engliše v Brně, a.s. Anglo-americká vysoká škola, o.p.s. - Praha Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. - Praha Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o. Praha Vysoká škola ekonomie a managementu, o.p.s. - Praha University of New York in Prague, s.r.o.
ano ano ano ano
Bankovní institut vysoká škola Kunovice Evropský polytechnický institut Vysoká škola hotelová v Praze EUPRESS
ano ano ne
Skripta a učebnice ano ano
E-učebnice
Zdroj
ne ne
http://www.bivs.cz/pro-studenty/knihovna-bivs/prodej-skript http://edukomplex.cz/#- Výzkum a publikace
ano ano
ne ne
http://www.vsh.cz/cz/studovna-nav56/ http://www.vsfs.cz/?id=1006-nakladatelstvi-eupress
VŠKV Vysoká škola podnikání -
ano ano ne
ne ne ne
http://www.vskv.cz/veda-a-vyzkum/ http://www.vsp.cz/studenti/studovna/skripta-a-studijni-opory -
ano ne
Literární akademie -
ano ne
ne ne
http://www.literarniakademie.cz/prvotiny -
ano ano ano ano
Vysoká škola obchodní Akademie Sting Metropolitan University Prague Press UJAK Praha
ano ne ano ano
ne ne ne ne
ano ne ne
Vysoká škola Karla Engliše, a.s. -
ano ne ne
ne ne ne
http://www.vso.cz/publikacni-cinnost/ http://www.sting.cz/acta/ http://knihovna.mup.cz/knihovna/publikacni-cinnost/publikace-mup.html http://vydavatelstvi.ujak.cz/index.php?option=com_content&view=frontp age&Itemid=1 http://www.vske.cz/cnt/cen-k -
ano
Vysoká škola aplikovaného práva
ano
ne
http://www.vsap.cz/index.php?ID=33
ano
Vysoká škola ekonomie a managementu -
ano
ne
http://www.vsem.cz/edicni-cinnost-vsem.html
ne
ne
-
ne
Soukromá vysoká škola
Nakladatelství
Název nakladatelství
Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva, a.s. Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s. Mezinárodní baptistický teologický seminář Evropské baptistické federace, o.p.s. - Praha Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s. Academia Rerum Civilium - Vysoká škola politických a společenských věd, s.r.o. Kolín Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s. - České Budějovice Rašínova vysoká škola s.r.o. - Brno Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o. Praha Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku, o.p.s. Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o. - Praha
ano
ne
Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha ne
ne ne
NEWTON College, a.s. - Brno Vysoká škola logistiky, o.p.s. - Přerov Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. - Praha B. I. B. S., a.s. Brno International Business School Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, s.r.o. Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Vysoká škola obchodní a hotelová, s.r.o. Brno CEVRO Institut, o.p.s. - Praha
ano ano ano ne
Unicorn College s.r.o. - Praha Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona s.r.o. Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov, o.p.s. AKCENT College, s.r.o. - Praha Archip, s.r.o. Vysoká škola aplikované psychologie, s.r.o.
ne ano
Vytvořeno autorkou dne 27. 10. 2013.
Skripta a učebnice ano
E-učebnice
Zdroj
ne
ano
ne
http://www.vsmiep.cz/pro-studenty/knihovna/seznam-skript-vsmieurcenych-k-prodeji http://www.vip-vs.cz/images/knihovna/nakladatelska_cinnost_11.pdf
ne
ne
-
ne spolupracuje s NCSP
ne ano
ne ne
http://www.vspsv.cz/index.php?option=com_content&view=article&id= 277&Itemid=188
ano
VŠERS Č. Budějovice
ano
ne
http://www.vsers.cz/old/publikace.php
ano ano
Rašínova vysoká škola VŠRR společně s Civitas per Populi
ano ne
ne ne
http://www.ravys.cz/o-skole/publikace.html http://www.vsrr.cz/vydavatelska-cinnost
ne
ne
ne
ne
-
ano
College of Physical Education and Sport PALESTRA & Society of Research in Wellness NEWTON Books Vysoká škola logistiky Vysoká škola zdravotnická ne
ne
ne
http://vstvs.palestra.cz/node/121
ano ano ano ne
ne ne ne ne
http://www.newtonbooks.cz/index.php?dc=5_0_0 http://www.vslg.cz/page/67871.publikacni-cinnost/ http://www.vszdrav.cz/cz/leve-menu/nase-ucebnice/ -
Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo Moravská vysoká škola Olomouc Vysoká škola obchodní a hotelová
ano
ano
ano ano
ne ano
http://www.svse.cz/studium-knihovna-publikace, http://www.svse.cz/e_publikace http://www.mvso.cz/publikace-k-prodeji-k60.html http://www.hotskolabrno.cz/?stranka=101&nix=edicni-cinnost#obsah
ano
ne
ne ano
ne ne
http://www.cevroinstitut.cz/cz/sekce/vedecka+cinnost/cevro+institut+aca demic+press/ http://www.fdyson.cz/knihy.html
ne
CEVRO Institut Academic Press (ve spolupráci s Wolters Kluwer) ne Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona ne
ne
ne
-
ne ne ne
ne ne ne
ne ne ne
ne ne ne
-
ano
ano ano ano ano
Příloha 8 Elektronické učebnice v knihovnách veřejných vysokých škol Veřejná vysoká škola
eStudovna
Knihovna
e-zdroje
Čtečka
EBSCO
Ebrary
Akademie múzických umění v Praze Akademie výtvarných umění v Praze Česká zemědělská univerzita v Praze České vysoké učení technické v Praze Janáčkova akademie múzických umění v Brně Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Masarykova univerzita Mendelova univerzita v Brně Ostravská univerzita v Ostravě Slezská univerzita v Opavě
ano ne ano ano ne
ano ano ano ano ano
ano ne ano ano ano
ne ne ne ano ne
ano ne ne ano ne
ano ano ano ano ano
ano ano ano ano ano
ano ano ano ano ano
ne ne ne ne ne
Technická univerzita v Liberci Univerzita Hradec Králové
ano ano
ano ano
ano ano
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Univerzita Karlova v Praze Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Pardubice Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Vysoká škola ekonomická v Praze Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Vysoká škola polytechnická Jihlava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Vysoké učení technické v Brně Západočeská univerzita v Plzni
ano
ano
ano ano ano ne ne ano
Vytvořeno autorkou dne 27. 10. 2013.
Zdroj
ne ne ne ano ne
Další databáze ano ne ano ano ano
ano ano ano ano ano
ano ano ano ano ne
ano ano ano ano ano
ne ne
ne ano
ne ne
ano ano
ano
ne
ano
ne
ano
ano ano ano ano ano ano
ano ano ano ano ano ano
ano ne ne ne ano ne
ano ano ano ano ano ano
ano ne ano ne ano ne
ano ano ano ano ano ano
http://www.lib.jcu.cz/cs/eiz-abc http://ezdroje.muni.cz/ http://www.mendelu.cz/cz/sluzby_sz/icuk/databaze http://knihovna.osu.cz/index.php?kategorie=208 http://www.slu.cz/slu/cz/univerzitni-knihovna/Elektronicke-informacnizdroje http://knihovna.tul.cz/cat/Databaze-44.php http://www.uhk.cz/cs-cz/fakulty-a-pracoviste/rektorat/univerzitniknihovna/databaze/Stranky/default.aspx http://knihovna.ujep.cz/index.php/informacni-zdroje-vk/elektronickezdroje http://pez.cuni.cz/ http://ezdroje.upol.cz/ezdroje/ http://www.upce.cz/knihovna/eiz/abecedni.html http://www.utb.cz/knihovna/e-zdroje/elektronicke-knihy http://sis.vfu.cz/eiz/index.html http://knihovna.vsb.cz/
ano ano
ano ano
ano ano
ne ne
ano ano
ne ne
ano ano
http://ciks.vse.cz/zdroje/ebook/ http://knihovna.vscht.cz/?q=databaze-db
ne ne
ano ano
ano ano
ne ne
ne ne
ne ne
ano ano
http://knihovna.vspj.cz/e-zdroje http://www.vstecb.cz/Elektronicke-informacni-zdroje-50.htm
ne ano ano
ano ano ano
ano ano ano
ne ne ne
ne ano ano
ne ano ne
ano ano ano
https://www.vsup.cz/knihovna/ http://www.vutbr.cz/knihovny/eiz http://knihovna.zcu.cz/elektronicke-informacni-zdroje/
http://www.amu.cz/cs/info-sluzby/knihovny-amu http://vvp.avu.cz/onas/onas http://www.sic.czu.cz/cs/?r=1553 http://knihovna.cvut.cz/uvod/ http://www.jamu.cz/documents/knihovna/Poprve_v_knihovne.pdf
Příloha 9 Elektronické učebnice v knihovnách státních vysokých škol Státní vysoká škola
eStudovna
Knihovna
e-zdroje
Čtečka
EBSCO
Ebrary
Policejní akademie České republiky Univerzita obrany
ne ne
ano ano
ano ano
ne ne
ne ne
ne ne
Další databáze ano ano
Zdroj http://www.polac.cz/g2/view.php?knihovna/elinfo.html http://www.unob.cz/sluzby_zarizeni/Stranky/el_info_zdroje.aspx
Vytvořeno autorkou dne 27. 10. 2013.
Příloha 10 Elektronické učebnice v knihovnách soukromých vysokých škol Soukromá vysoká škola
eStudovna
Knihovna
e-zdroje
Čtečka
EBSCO
Ebrary
Bankovní institut vysoká škola, a.s. - Praha Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice Vysoká škola hotelová v Praze 8, s.r.o. Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Praha Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. Vysoká škola podnikání, a.s. - Ostrava ŠKODA AUTO Vysoká škola o. p. s - Mladá Boleslav International ART CAMPUS Prague, s.r.o. Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s.r.o. - Praha Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s. Akademie STING, o.p.s. - Brno Metropolitní univerzita Praha, o.p.s. Univerzita Jana Amose Komenského Praha, s.r.o. Vysoká škola Karla Engliše v Brně, a.s. Anglo-americká vysoká škola, o.p.s. - Praha Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. - Praha Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o. Praha Vysoká škola ekonomie a managementu, o.p.s. - Praha University of New York in Prague, s.r.o.
ne ne
ano ano
ano ano
ne ne
ne ano
ne ne
ano ano
ano ano
ne ne
ne ne ne
ano ano ano
ne ano ne
ne ne
ano ano
ne ne ne ne
Zdroj
ne ne
Další databáze ano ano
ano ano
ne ne
ano ano
http://www.vsh.cz/cz/knihovna-nav229/ http://www.vsfs.cz/?id=1876-volne-elektronicke-zdroje
ne ne ne
ne ano ne
ne ne ne
ne ne ne
http://www.vskv.cz/pro-studenty/knihovna/ http://www.vsp.cz/studenti/studovna/ebsco http://www.savs.cz/o-skole/informace
ne ne
ne ne
ne ne
ne ne
ne ne
http://www.literarniakademie.cz/pro-studenty/knihovna http://www.svses.cz/index.php?str=skola/struktura.php
ano ne ano ano
ano ne ano ano
ne ne ne ne
ne ne ano ne
ne ne ne ne
ano ne ano ano
http://www.vso.cz/knihovna/ http://knihovna.mup.cz/knihovna/e-zdroje/online-databaze.html http://knihovna.ujak.cz/home
ne ne ne
ano ano ano
ne ano ne
ne ne ne
ne ano ne
ne ne ne
ne ne ne
http://www.vske.cz/cnt/knihovna http://www.aauni.edu/pages/library-aau http://www.pvsps.cz/skola/knihovna/
ne
ano
ne
ne
ne
ne
ne
http://www.vsap.cz/index.php?ID=27
ne
ano
ano
ne
ne
ne
ano
http://www.knihovna.vsem.cz/
ne
ano
ano
ne
ano
ne
ano
http://www.unyp.cz/student-services/facilities/library
http://www.bivs.cz/pro-studenty/knihovna-bivs/elektronicke-zdroje http://panther.vos.cz/novaknihovna/new/index.php
Soukromá vysoká škola
eStudovna
Knihovna
e-zdroje
Čtečka
EBSCO
Ebrary
Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva, a.s. Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s. Mezinárodní baptistický teologický seminář Evropské baptistické federace, o.p.s. - Praha Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s. Academia Rerum Civilium - Vysoká škola politických a společenských věd, s.r.o. Kolín Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s. - České Budějovice Rašínova vysoká škola s.r.o. - Brno Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o. Praha Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku, o.p.s. Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o. - Praha NEWTON College, a.s. - Brno
ne
ano
ano
ne
ne
ne
ano
ne
ne
ne
ano
ano
ne ne
ano ano
ne ne
Vysoká škola logistiky, o.p.s. - Přerov Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. - Praha B. I. B. S., a.s. Brno International Business School Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, s.r.o. Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Vysoká škola obchodní a hotelová, s.r.o. Brno CEVRO Institut, o.p.s. - Praha Unicorn College s.r.o. - Praha Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona s.r.o. Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov, o.p.s. AKCENT College, s.r.o. - Praha Archip, s.r.o. Vysoká škola aplikované psychologie, s.r.o. Vytvořeno autorkou dne 27. 10. 2013.
ne
Zdroj
ne
Další databáze ano
ne
ne
ne
http://www.vip-vs.cz/cs/studenti/knihovna
ne
ano
ne
ano
http://www.ibts.eu/library
ne ne
ne ne
ne ne
ne ne
http://www.zmvs.cz/seznamy-knih-a-bp.html http://www.vspsv.cz/index.php?option=com_content&view=article&id= 260&Itemid=163
ne
ne
ne
ne
http://vsers.cz/?page_id=503
http://www.vsmiep.cz/pro-studenty/knihovna/knihovni-a-vypujcni-rad
ne ne
ano ano
ne ne
ne ne
ne ne
ne ne
ne ne
http://www.ravys.cz/o-skole/knihovna.html http://www.vsrr.cz/knihovna/obecne-informace
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
-
ne
ano
ano
ne
ne
ne
ano
http://vstvs.palestra.cz/node/117
ne
ano
ne
ne
ne
ne
ne
ne ne ne
ano ano ano
ne ne ano
ne ne ne
ne ne ne
ne ne ne
ne ne ano
http://www.newtoncollege.cz/fotogalerie/ucebny-a-knihovna-newtoncollege http://www.vslg.cz/page/67786.knihovna/ http://www.vszdrav.cz/cz/leve-menu/knihovna/ http://www.bibs.cz/knihovny-a-bookshop/
ne
ano
ne
ne
ne
ne
ne
http://www.svse.cz/studium-knihovna
ne ne
ano ano
ano ano
ne ne
ano ne
ne ano
ano ano
ne ne ne
ano ano ne
ne ne ne
ne ne ne
ne ne ne
ne ne ne
ne ne ne
http://www.mvso.cz/kdo-jsme-k91.html http://www.hotskolabrno.cz/upload/userfiles/files/VSOH%20ma%20prist up%20k%20EIZ.pdf http://www.cevroinstitut.cz/cz/sekce/studium/knihovna/ http://www.unicorncollege.cz/studium/e-learning.html -
ne
ano
ne
ne
ne
ne
ne
http://www.vsss.cz/knihovna.html
ne ne ne
ano ano ano
ne ne ne
ne ne ne
ne ne ne
ne ne ne
ne ne ne
http://www.akcentcollege.cz/cz/p/37/knihovna.html http://www.archip.eu/en/college http://www.vsaps.cz/kontakty/
