Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů. Diplomová práce Andronic Valeria

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů

Diplomová práce

2011

Andronic Valeria

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Obor mezinárodní obchod

Účast na výstavách a veletrzích jako faktor budování značky

Student:

Bc. Andronic Valeria

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Jaroslav Halík, MBA, Ph.D.

Rok:

2011

2

Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Účast na výstavách a veletrzích jako faktor budování značky“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 16. prosince 2011

Podpis 3

Děkuji vedoucímu diplomové práce Ing. Jaroslavu Halíku, MBA, Ph.D za metodické vedení diplomové práce a organizátorům výstavy ExpoVin Moldova za poskytnuté informace. Valeria Andronic

4

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 6 1

Teoretická část................................................................................................................ 8 1.1

Marketing obecně ................................................................................................... 8

1.2

4P a nové tendence v oblasti propagace ............................................................... 12

1.3

Výstavy a veletrhy ................................................................................................ 17

1.3.1

Cílová skupina výstav a veletrhů ................................................................... 21

1.3.2

Účastníci výstav a veletrhů ............................................................................ 24

1.3.3

Koncepce a strategie výstav a veletrhů.......................................................... 28

1.3.4 Výhody a nevýhody veletrhů a výstav oproti „klasickým“ způsobům propagace ..................................................................................................................... 30 1.3.5 2

Nejznámější světové veletrhy a výstavy........................................................ 33

Praktická část................................................................................................................ 35 2.1

Moldavsko ............................................................................................................ 35

2.2

Významné veletrhy a výstavy v teritoriu .............................................................. 41

2.3

Mezinárodní výstavní praxe.................................................................................. 42

2.4

Trh s vínem v Moldavsku ..................................................................................... 44

2.5

Legislativní rámec ................................................................................................. 47

2.6

ExpoVin Moldova................................................................................................. 49

2.6.1

Historie výstavy ............................................................................................. 49

2.6.2

Koncepce a cíle výstavy ExpoVin Moldova ................................................. 52

2.6.3

Cílová skupina výstavy.................................................................................. 52

2.6.4

Reklamní kampaň .......................................................................................... 53

2.6.5

Analýzy a statistické výzkumy výstavy ........................................................ 56

Závěr .................................................................................................................................... 62 Použitá literatura .................................................................................................................. 64

1

5

Úvod Již delší dobu jsem uvažovala o tématu své diplomové práce. Na jednu stranu pocházím z Moldávie, ale v současné době žiji v České republice. Na druhou stranu během studia na Vysoké škole ekonomické mně nejvíce zaujala problematika veletrhů a výstav. Právě proto jsem se rozhodla, že sjednotím tyto na první pohled nespojité skutečnosti. Moldávie je známa svými víny, které se těší velké popularitě jak v zemi, tak i ve všech státech SNS. Obchod s vínem je srdcem moldavské ekonomiky a hlavním vývozním artikulem země. Právě z toho důvodu zaměření mé diplomové práce bylo jasné – rozhodla jsem se psát právě o vínech se zaměřením na výstavy a veletrhy. Výstavy a veletrhy jsou podle mého názoru docela zanedbanou položkou ve srovnání například s klasickými způsoby propagace – reklamou, PR, sponzoringem atd. Moje práce mimo jiné přispěje k odstranění této mezery. Hlavním cílem mé práce je analýza veletrhu s vínem ExpoVin Moldova s následnou formulací doporučení na zlepšení činnosti dané události. Ústřední hypotézou mé práce bude následující tvrzení: ExpoVin Moldova poskytuje naprosto skvělou příležitost pro vzájemnou spolupráci výrobcem vín, státní správě a prodejcům vín. Tuto hypotézu se pokusím buď potvrdit, nebo zamítnout pomocí své diplomové práce. Moje práce má klasické členění na teoretickou a praktickou část. Teoretickou část začnu základní charakteristikou marketingu, jelikož oblast veletrhů spadá právě do této vědní disciplíny. Následně se zaměřím na metodu 4P a trendy v oblasti propagace. Jádrem teoretické části mé práce bude však teoreticko-metodologický přístup k veletrhům. Velmi mnoho mých spolužáků zanedbává teorii a snaží se hned přistoupit k praxi. Tuto cestu nepovažuji za příliš vhodnou – vždycky se má pečlivě prostudovat to, co již bylo napsáno nebo uděláno v daném oboru, a teprve potom lze přistoupit k praktickému uplatnění. Praktickou část práce začnu obecnou charakteristikou země, odkud pocházím. V této části se budu věnovat zejména základním ekonomickým ukazatelům. Následně přistoupím k mnou zvolenému odvětví. V této části podrobím detailní analýze současný trh s vínem v Moldávii: hlavní hráče, cílové destinace pro export a samozřejmě základní právní normy relevantní pro tuto oblast. 6

Po této úvodní části již budu schopna přistoupit k jádru nejen praktické, ale i celé práce analýze ExpoVin Moldova. Kapitola začne historií výstavy, kde poukážu na velmi dlouhou historií tohoto veletrhu. Následně přestoupím ke strategii, kde se budu věnovat koncepcí a sledovaným cílům. Poté provedu analýzu výstavy z veřejně dostupných a interních zdrojů, kde se zaměřím jak na návštěvníky veletrhu, tak i na firmy, které na něm působí. Veškeré výsledky této analýzy budou samozřejmě podloženy výpočty a patřičně okomentovány. Praktická část diplomové práce bude ukončena výhledem do budoucnosti a návrhy na zlepšení, které vytvořím na základě provedené analýzy a teoretické části mé diplomové práce.

7

2 Teoretická část Teoretická část vytvoří základ, na kterém bude postavena aplikační část mé práce. V této části se budu věnovat zejména marketingu, popisu koncepcí, které jsou v něm využívány a úskalí při jejich uplatnění. Druhá část teoretické části bude věnována výstavám a veletrhům. Vzhledem k tomu, že pocházím z Moldávie a umím rusky, část zdrojů z této části bude mít původ na moldavském internetu.

2.1

Marketing obecně

Bez marketingu se neobejde žádné podnikání. Marketing je poměrně mladou vědní disciplínou – ten se začal vyučovat až na začátku 20. století v USA. Bylo to zřejmě způsobeno ekonomickým růstem, který byl vyvolán euforií z ukončení 1. světové války. Samotné slovo pochází z angličtiny a znamená ve volném překladu „děj s trhem“. První zmínky o marketingu se vztahují k zemím, kde došlo k velkému rozvoji hospodářství. Účelem marketingu bylo v té době odlišit se od konkurence. Klasickým evropským případem je použití jakousi formy „ochranných známek“, což byly cechové značky vytvořené proto, aby se spotřebitel snadněji orientoval ve zboží. Každá vědní disciplína má svoje jádro, něco na co se primárně zaměřuje – právo na studium právních předpisů a jejich následný výklad, finanční management na výsledovku, výkaz zisku a ztrát apod. Marketing veškerou pozornost věnuje poptávce a zákazníkovi. Poptávku bychom mohli definovat různými způsoby. Mě osobně se nejvíce líbí pojem vymezený paní Macákovou, která říká, že poptávka je „objem výrobků, které si kupující chtějí pořídit při dané ceně“ 1. Definice je dobrá kvůli tomu, že zdůrazňuje, že se jedná o funkční předpis, který vychází z objemu a ceny.

1

MACÁKOVÁ, L. a kol., Mikroekonomie (základní kurs), 4.vyd., SLANÝ: Melandrium, nakladatelství a vydavatelství, 1997, ISBN:80-901801-2-4.

8

Tuto definici bych ovšem doplnila i cizojazyčnou verzi, která definuje poptávku jako „ochotu a schopnost jedince nebo skupiny, koupit si zboží či službu za danou cenu v konkrétním čase“.2 Tato definice zdůrazňuje časové hledisko. K vysvětlení poptávkové funkce existuje velmi mnoho hledisek: mikroekonomie vychází z předpokladu, že člověk se chová racionálně, sociologie zdůrazňuje význam referenčních skupin atd. Sjednotila jsem všechny tyto názory a dospěla jsem k závěru, že poptávka je nejvíce ovlivněna těmito vlivy:

1. Elasticita (citlivost) 2. Cena zboží 3. Příjem spotřebitele 4. Ceny ostatních výrobků (substituty a komplementy) 5. Životní styl 6. Móda 7. Sezonnost 8. Vliv referenčních skupin

Marketing se mi líbí v tom, že sjednocuje všechny ostatní disciplíny a poskytuje naprosto skvělý přehled pro management společnosti. V současné době je marketing spojen s celou řadou disciplín: finančním managementem, psychologií, obchodním právem atd. Poměrně mnoho lidí zaměňuje ale pojem marketing a prodej. Prodej znamená pouze snahu prodat to, co již bylo vyrobeno, kdežto marketing znamená vyrobit to, co vyžaduje a přeje spotřebitel. V tom je poměrně velký rozdíl – v prvním případě se jedná pouze o jednu z podnikových funkcí, ve druhém případě o celkovou koncepci podniku. Právě z výše zmíněných důvodů marketing je primárně zaměřen na poptávku, která je jeho ústředním bodem, stejně jak finanční management na řízení podnikových financí. Poptávku nelze zkoumat plošně – má být udělána segmentace trhu. Samozřejmě toto tvrzení není axiomem – v 21. století stále existují trhy, které jsou zaostalé a kde je slabá koupěschopnost poptávky: na těchto trzích jsou tržní segmenty stejné. 2

COOKE, Andrew, The Economics of Leisure and Sport, 1st ed.,LONDON:Routledge 1994, ISBN: 0-41509634-0.

9

Velice krásně pojem segmentace a navazující na něj procesy popsal guru moderního marketingu P. Kotler: „Segmentace je rozčlenění trhu do homogenních skupin, které se vzájemně liší svými potřebami, charakteristikami a nákupním chováním, je možné na ně působit modifikovaným marketingovým mixem“3. Segmentaci lze rozdělit podle celé řady kritérií, Kotler nabízí dělení podle následujících kritérií: geografická, demografická a sociální (věk, pohlaví atd.) a ostatní (postoj, status věrnosti)4. Segmentovat trh můžeme buď intuitivně, nebo systematicky5. První přístup se následně dělí na metodu pokusu a omylu, systematický na deduktivní a induktivní. Metoda pokusu a omylu není moc přehledná – dva pracovníci mohou dospět k různým názorům. Kromě toho tato metoda vyžaduje poměrně mnoho času. Historicky se v marketingu vyskytly 5 koncepcí, jedná se o: výrobní, výrobkovou prodejní, marketingovou a sociální etickou koncepci. Výrobní koncepce je nejstarší a znamená soustředění firemní činnosti do vlastní výroby. Koncepce platí na trzích s poměrně nízkou segmentací, dle dané strategie zákazníci budou preferovat zejména levnější výrobky. Výrobková koncepce je zaměřena na kvalitu zboží, ústředním bodem této koncepce je výrobek a jeho technické charakteristiky. Dle dané koncepce zákazník může zaplatit za takový výrobek mimořádně vysokou cenu. Klasickým případem této koncepce jsou drahá auta (například Ferrari) nebo módní doplňky. Prodejní koncepce je podle mého názoru nejagresivnější vůči spotřebitelům a snaží se prodat zboží za každou cenu. Marketingová koncepce znamenala celkový přesun ve vnímání úlohy marketingového oddělení. Před touto koncepcí byl marketing brán spíše jako pomocná funkce výrobní činnosti podniku. Účelem marketingu byl prodej a reklama. Marketingová koncepce

3

KOTLER, Philip, ARMSTRONG, Gary. Marketing. Praha: Grada Publishing, 2004. 855 s. ISBN 80-247-0513-3. Str. 325. 4 KOTLER, Philip. Marketing management. Praha: Victoria Publishing, 1992. 789 s. ISBN 80-85605-08-2. Str. 287. 5 BOUČKOVÁ, J. -- KALIŠOVÁ, L. -- KOUDELKA, J. Základy marketingu. Praha: Oeconomica, 2011. ISBN 978-80-245-1760-5. Str. 109.

10

posunula podniky dopředu tím, že se začal vyvíjet tlak na výrobu. Marketingová koncepce dbá na to, aby podniky vyráběly to, co si přeje spotřebitel. V současné době mnoho podniků má zavedenou sociálně-etickou koncepci. V 21. století firma by měla počítat s tím, že jejím posláním by nemělo být jen hledání a dosažení zisku, ale podnik musí počítat s pozitivním vnímáním ze strany veřejnosti, kterého lze dosáhnout například zvýšenou péči o životní prostředí, ekologii, sponzoringem atd. Chtěla bych poznamenat, že bylo by omylem myslet, že v socialistickém hospodářství neexistoval marketing. Ten existoval, avšak byl v úplně jiné pozici, než v současnosti. Klasickým případem je reklama sovětské spořitelny, která vyzývala občany největší země na světě držet peníze na jejím kontě. Zajímavé bylo, že spořitelna byla jen jedna a neměla žádnou konkurenci, tudíž reklama byla ve své podstatě nesmyslná. Pokud se budeme bavit o České republice, tak marketing na tomto území zažil rozvoj v meziválečném období, ze kterého pochází heslo „Náš zákazník, náš pán“6. V pozdějším období byl význam marketingu potlačen.

6

PAVLEČKA , Václav. Marketing journal [online]. Praha : 10.12.2008 [cit. 2011-12-14]. Historie marketingu. Dostupné z WWW: . ISSN 1803-957X.

11

2.2

4P a nové tendence v oblasti propagace

Již od dávných dob existovaly snahy nějakým vhodným způsobem rozdělit marketingové strategie a následně je zjednodušit. Problémem bylo to, že na trhu působila celá řada vlivů, které se daly velice těžko sjednotit. Nakonec přišel P. Kotler s naprosto geniální myšlenkou rozdělit marketingové nástroje do 4 kategorií. Pro zjednodušení byly vybrány slova, která začínají stejným písmem:

1. Product 2. Price 3. Place 4. Promotion7

První součást strategie znamená produkt (popř. službu), jedná se o jádro celé koncepce. Price je cena a cenová strategie (rabaty, slevy atd.). Cena je jedinou složkou, která vytváří zisk. Place je fyzická distribuce zboží a Promotion je propagace. Po několika letech se zjistilo, že 4 P koncepce je nepostačující a do koncepce byly přidány další vlivy. Začněme cenou. Ke stanovení ceny lze přistoupit v podstatě třemi různými způsoby. První vychází ze svých vlastních nákladů. Tvorba ceny vypadá následovně: sečtou se náklady, vydělí se počtem výrobků, následně se vytvoří zisková přirážka. Postup je samozřejmě velice jednoduchý – existují i další způsoby (např. metoda ABC). Další způsob vychází z cen konkurence – jedná se o klasický případ, kdy nabídka převyšuje poptávku. Poslední způsob vychází z detailního prozkoumání koupěschopnosti poptávky. Chtěla bych poznamenat, že v obchodní praxi se asi těžko potkáme s výskytem vyloženě nějakého z výše zmíněných způsobů tvorby cen – vždycky se bude jednat o jejich mix.

7

KOTLER, Philip. Marketing management. Praha: Victoria Publishing, 1992. 789 s. ISBN 80-85605-08-2

12

Kromě toho cena již nehraje zas až tak podstatnou roli a cenová konkurence může vést, bych řekla, k zániku firmy. Z tohoto jednoduchého důvodu na významu přibývá necenová konkurence. Distribuce nebo umístění také přestává podle mě hrát zas až tak důležitou roli – téměř všechno se dá koupit přes internet. Na úkor ostatních oblastí marketingového mixu vzrostla role propagace, která v 21. století sjednocuje všechny ostatní složky. Reklama a podpora prodeje jsou v současnosti základem každé firmy nebo podnikatele. Po nějaké době se zjistilo, že 4P je nepostačující a byl zvýšen počet oblastí potřebných pro realizaci marketingové mixu. Nejčastěji se mluví o People (lidé), Packaging (balík služeb), Programming (aplikace), Partnership (spolupráce). People znamená zohlednění lidského faktoru – zboží kupují lidé, nikoliv firmy. Packaging je v podstatě balík služeb vhodný pro každého člověka – jak jsem již psala, trh není homogenní a každý vyžaduje něco jiného. Programming je aplikace předchozí oblasti. Partnership počítá s tím, že firma nebude působit na trhu izolovaně, ale ve spolupráci s dodavateli, popř. dalšími firmami. Trh ovšem nestojí na místě. Na konci 20. století se zjistilo, že ústředním bodem marketingového mixu není výrobek. Důvod tohoto zjištění se dá popsat jednou větou: „V současné době není důležité, co prodáváš, ale jak to prodáváš.“ Právě proto stará koncepce 4P byla nahrazena novou, kde je prvním bodem zákazník:

 Customer  Cost  Convenience  Communication8

V publikacích Philipa Kotlera se uvádí, že aby marketingový mix byl správně používán, marketér nesmí uvažovat z pohledu prodávajícího, ale kupujícího.

8

KOTLER, Philip. Marketing management. Praha: Victoria Publishing, 1992. 789 s. ISBN 80-85605-08-2

13

V současné době je důležité předpovědět touhy a přání zákazníka, nikoli vyvíjet tlak na výrobek. Druhá složka marketingového mixu je sice podobná ceně, avšak se jedná o celkový náklad z hlediska kupujícího. Předchozí koncepce počítala většinou s pohledem výrobce, kdežto koncepce 4C vychází z veškerých nákladů souvisejících s pořízením zboží – například času potřebného pro vyhledání obchodu nebo transakční náklady. Do koncepce přišla další složka, což je pohodlí (anglicky Convenience). Jedná se o snahu maximálně uspokojit zákazníka. Jediná složka, která zůstala nezměněná, je komunikace. Pokud se budeme bavit o trendech v současně společnosti, které zřejmě ovlivni propagaci, tak bych chtěla vymezit následující oblasti:

 Globalizace,  Vliv IT,  Sociální trendy,  Vliv zemí třetího světa,  Ekologie.

O prvním trendu se mluví již od začátku 20. století. Globalizaci bych vymezila jako propojení všech trhů. Každý podnik by měl počítat s tím, že dřív nebo později vstoupí na mezinárodní trh. Proto v případě propagace manažeři by měli znát nejen kulturu své země, ale mít přehled o ostatních kulturách a obchodním jednání v jiných státech. Vliv informačních technologií, zejména internetu, je naprosto obrovský. Většina obchodních transakcí a všechny účetní transakce probíhají pouze na internetu – peníze v kufříku se již nevozí. Právě proto rostou požadavky na znalost informačních technologií kladené na manažery pracující v oblasti marketingu.

14

Informační technologie zřejmě ovlivni propagaci směrem k větší digitalizaci a informatizaci reklamy. Již v současně době meziroční změny reklamních výdajů na internetovou reklamu v České republice jsou nejvyšší v porovnání s ostatními. Co se týká sociálních trendů, tak zde bych chtěla poznamenat stárnutí obyvatelstva. Velice brzy budeme svědky toho, že důchodci budou jednou z nejlepších cílových skupin: tito lidi budou mít dostatek volného času a hlavně budou mít dostatek finančních prostředků. V současné době se velmi mnoho firem orientuje na věkovou skupinu v produktivním věku, což se podle mě změní v nejbližších 10-15 letech a povede ke změně cílové skupiny na starší osoby. V sociální oblasti bych počítala s vyšší úrovní znalostí cizích jazyků. Pouze před několika lety znalost angličtiny byla určitou konkurenční výhodu jedince při pracovním pohovorů, v současnosti se to bere jako samozřejmost. Vyšší znalost cizích jazyků povede k tomu, že bude možné například psát reklamu pouze v angličtině – většina populace umí právě anglicky. Zřejmě vzroste vliv zemí tzv. třetího světa: Brazílie, Turecka, Indie, Ruska. Životní úroveň se v těchto zemích neustále zlepšuje, což povede k větší orientaci západních podniků do nových trhů. Klasickým příkladem je Rusko – pouze během jednoho roku počet Rusů, kteří navštívili Českou republiku, se zvýšil o 14 %, čímž se tato země dostala na druhé místo po Německu dle počtu návštěvníků9. V těchto zemích dojde také k naprosto nepředstavitelnému rozvoji internetu. Pouze pro zajímavost uvedu, že sociální média rostou v Brazílii 80 % tempem10. Z toho důvodů bych doporučovala firmám obrátit pozornost právě na nové trhy. Západní firmy jsou naprosto výborní v oblasti propagace, což lze využit v zemích třetího světa, kde zákazníci nejsou zvyklí na vysokou úroveň propagace. Jako velice pozitivní skutečnost hodnotím vliv ekologie. Lidská společnost se konečně všimla, že k přírodě se máme chovat velice opatrně a firmy, které jí neustále znečišťují, by měly počítat s negativním vztahem veřejnosti a následným poklesem zisků. 9

CzechTourism. Zahraniční turisté. [online]. [cit. 2011-17-09]. URL: 10 HANDL, Jan . Lupa.cz [online]. Praha : Internet Info, s.r.o. , 5. 5. 2009 [cit. 2011-12-14]. Nielsen: Jaké jsou trendy Internetu?. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-0702.

15

V propagační kampani bude zapotřebí dávat větší důraz na to, že výrobek neškodí přírodě, popřípadě na to, že firma podporuje ekologii planety.

16

2.3

Výstavy a veletrhy

Výstavy a veletrhy hrají velice důležitou roli v marketingu. Je to způsobeno tím, že výstavy a veletrhy jsou určeny pro velice úzkou skupinu lidí, které je potřeba zasáhnout pomocí marketingové strategie. Pořádání veletrhů a výstav není v žádném případě levná záležitost sloužící jako určitá forma sebeprezentace. Veletrhy jsou daleko složitějším pojmem, který bych rozdělila do tří velkých oblastí. První oblastí je tzv. core neboli česky řečeno jádro businessu, jedná se o historicky nejstarší funkci veletrhu. Veletrhy byly oblíbenou záležitostí nejen v Evropě, ale i po celém světě. První funkce je v podstatě možností osahat výrobek, popřípadě se zeptat na jeho funkčnost. Další důvod existence veletrhu se objevil již v současné době – jedná se o vizitku podniku, což je snaha odlišit se od konkurence a určitý způsob prezentovat svou firemní kulturu. V současné době dokončuji studium a navštěvuji veletrhy, kde se představují zaměstnavatele nabízející práci mladým absolventům. Tyto veletrhy jsou klasickým příkladem druhé funkce. Poslední funkce definuje veletrh jako podporu prodeje a centrum inovace. Tato oblast úzce souvisí s první funkcí a znamená v podstatě způsob představit inovace svého produktu. Veletrhy jsou velice vhodným nástrojem v současné době. Mám na mysli zejména zostření konkurenčního boje za zákazníka. Jediným způsobem jak vyhrát v tomto souboji je odlišit se od konkurence, čehož může být dosaženo jen co nejlepším poznáním svého odběratele. Veletrhy to dokážou umožnit přímým kontaktem se spotřebitelem. Právě z toho důvodu je nesmírně důležité pro firmu dopředu si zvolit strategii a koncepci prezentování. Cíle, se kterými firma přichází na veletrh je spousta. Nejjednodušším cílem účastí na veletrhu je přímý efekt v podobě prodejů. Dalším cílem může být prezentace vlastních produktů nebo myšlenek. Firmy také přicházejí na veletrh za účelem vytvořit osobní vazby na své odběratele. Posledním cílem může být například snaha vybudovat image společnosti.

17

Přejděme k rozboru toho, co očekávají firmy od veletrhu. Na jakémkoliv trhu existují dva subjekty, bez kterých trh nemůže fungovat – jedná se o nabídku a poptávku. Na pozici nabídky zpravidla vystupují firmy, na straně poptávky mohou být jak koneční spotřebitelé, tak i firmy-odběratele. Specifikou veletrhu je další subjekt, kterým je organizátor veletrhu. Chtěla bych začít popisem činnosti firmy, která vystupuje na straně nabídky. Zaprvé je nutné zvážit, zda se firmě vyplatí účast na veletrhu či nikoliv. K tomu může pomoct odpověď na otázku, zda účast na veletrhu je v souladu s koncepcí podniku a s jeho posláním. Dále bychom měli vybrat projektový tým a stanovit odpovědnosti. Bylo by naprosto ideálně, pokud by v projektovém tým byl někdo, kdo již má s tím zkušenosti. Projektový tým by měl stanovit program aktivit a harmonogram práci. Pak následuje samotné provedení výstavy a kontrola dosažitelných výsledků. Kontrola sama o sobě nepřináší žádnou přidanou hodnotu, avšak poskytuje naprosto skvělou zpětnou vazbu pro management. Nejdůležitější vlastností toho, o čem se rozhoduje projektový tým, je vizuální vzhled stánku, kde se bude firma prezentovat. Je to způsobeno tím, že člověk přikládá svým očím daleko větší význam, než ostatním smyslům. Přejděme k organizátorovi veletrhu. Organizace veletrhu je poměrně složitou procedurou, která vyžaduje poměrně mnoho péče. Pokud se bavíme o tom, co vyžaduje zákazník do daného veletrhu, tak dospějeme k závěru, že se jedná i pružnost, spolehlivost a dostupnost. Organizátor by si měl uvědomit, že je důležité nejen stát na místě a pasivně čekat až se k němu někdo přihlásí, ale aktivně hledat místa pro uspořádání akce a přímo oslovovat klienty. Pojem klient je ovšem organizátorem vnímán odlišně, neželí vystavovatelem. Je to spojeno s tím, že organizátor veletrhu rozděluje zákazníky do dvou velkých skupin: potenciální vystavovatele a návštěvníci. Velice často zájem o nějaký veletrh má zájem i odborná, popřípadě široká veřejnost. Pokud vycházíme z typu klientů, tak rozděluje veletrhy následující:

 akce pro všechny,  rodinné výstavy atraktivní pro každého člena rodiny, 18

 výstavy s dominancí muže,  odborné výstavy a veletrhy určené zejména odborné veřejnosti,  výstavy s dominancí ženy,  odborné výstavy, kde se prolíná odbornost a zároveň hobby návštěvníka11.

Při pořádání veletrhu se doporučuje oslovit a pokusit se přesvědčit o účasti velké firmy, které mají velký podíl na trhu nebo jsou lídry ve své oboru. Je to spojeno nejen s přímým efektem v podobě zvýšení image, ale i jedná se o to, že tyto firmy přivedou s sebou odběratele a dodavatele, čímž bude zajištěna větší image celého veletrhu. V současné době naprosto dravé konkurence organizátor by měl počítat s tím, že pokud chce něčeho dosáhnout, tak by se měl lišit od ostatních. Tohoto stavu lze dosáhnout pomocí vhodně zvoleného loga a názvu akce. Logo a název nejsou jen zbytečnou záležitostí – jedná se o tvar dané akce. Logo by mělo zaujmout na první pohled a být snadno zapamatovatelným. Doporučovala bych nenechávat logo nezaregistrovaným, ale nechat ho schválit na Úřadu průmyslového vlastnictví. Kromě toho logo by nemělo být měněno moc často. Veletrhy a výstavy můžeme členit podle mnoha hledisek, nejčastěji se však vychází z následujících typů:

 Podle místa konání  Podle délky trvání  Podle typu výstaviště  Podle zaměření  Podle data konání12

11

PAVLŮ , Dušan. Veletrhy a výstavy: kultura, komunikace, multimedialita, marketing. [s.l.] : Professional Publishing, 2009. 380 s. ISBN 978-80-86946-38-2. 12 Str. 203. PAVLŮ , Dušan. Veletrhy a výstavy: kultura, komunikace, multimedialita, marketing. [s.l.] : Professional Publishing, 2009. 380 s. ISBN 978-80-86946-38-2.

19

Podle místa konání dělíme veletrhy na světové, mezinárodní, národní, regionální, místní a privátní. Délka trvání může být dlouhodobá (přesáhnout jeden měsíc), střednědobá (pouze několik týdnů), krátkodobá (den, popřípadě několik dní). Typ výstaviště může být stabilní, putovní nebo provizorní. Stabilní výstaviště je nejčastější, jedná se o trvalé umístění stánku. Zaměření veletrhů nebo výstavy je velice rozsáhlé, zde bychom mohli vyjmenovat v podstatě všechny obory hospodářství. Poslední kritérium může být třech druhů – pravidelné, nepravidelné nebo jednorázový. Samozřejmě nejlepší jsou veletrhy, které jsou pravidelné a konají se v předem vymezených intervalech.

20

2.3.1 Cílová skupina výstav a veletrhů

Problematiku cílové skupiny můžeme zkoumat z několika různých hledisek. Takovými hledisky mohou být: sociodemografické, cíle účastí na veletrhu atd. V této kapitole se podívám na cílové skupiny z obecného hlediska pomocí výzkumů, které se uskutečnily za posledních pět let. Veškeré příklady zkoumání cílové skupiny budou pocházet z českého nebo slovenského prostředí – zvolila jsem tyto dvě země kvůli tomu, že výstavy a veletrhy v těchto zemích mají velmi dlouhou tradici, která nikdy nebyla porušena. Jako příklad sociodemografického složení návštěvníků bych chtěla uvést skladbu návštěvníků na výstavě FOR ARCH. Velikost zkoumaného vzorku byl tisíc osob, celkový počet návštěvníků veletrhu přesáhl sto tisíc lidí. Prvním kritériem je třídění dle pohlaví. Podle daného kritéria dominantní postavení zajímají muži, kterých přišlo 66%13. Dalším základním kritériem uplatňovaným v jakémkoliv sociologickém výzkumu je věk lidí. Tuto informaci poskytuje výsečový graf dole. Jak je vidět věkové rozložení je stejné – až na výjimku starších osob v důchodovém věku.

Obrázek 1. Rozložení osob dle věku.

Zdroj: PAVLŮ , Dušan. Veletrhy a výstavy: kultura, komunikace, multimedialita, marketing. Str. 313. Vlastní úprava.

13

str. 312. PAVLŮ , Dušan. Veletrhy a výstavy: kultura, komunikace, multimedialita, marketing. [s.l.] : Professional Publishing, 2009. 380 s. ISBN 978-80-86946-38-2

21

Do dalších základních kritérií bychom mohli zařadit například strukturu návštěvníků podle vzdělání (VŠ, SŠ, ZŠ), podle odbornosti (laik, odborník), podle místa bydliště nebo sídla firmy, podle profese atd. V případě, že provádíme veletrh, je důležitá reklama neboli informační zdroje o našem veletrhu. Mezi základními informačními zdroji patří Internet, televize, reklama v tisku a rádiu, billboardy. Pokud budeme chtít vědět jaký je nejlepší informační zdroj, tak máme k dispozici výsledky šetření o informačních zdrojích na slovenském veletrhu Nábytek z roku 2007, kde jsem vypsala pouze zdroje, které se podílejí více než 10%:

Tabulka 1. Informační zdroje

Zdroj informace

%

TV

26

Tisk

17

Rádio

15

Vlastní sily

14

Internet

11

Zdroj: PAVLŮ , Dušan. Veletrhy a výstavy: kultura, komunikace, multimedialita, marketing, Str. 319

Jak je vidět poměrně mnoho návštěvníků sami shánějí informace, což je signálem pro organizátory, že cílovou skupinu lze kontaktovat napřímo a že v tomto podnikání jsou nesmírně důležité znalosti a osobní vazby. Dále bych doporučovala se zaměřit i na úroveň rozhodování ve firmě. Touto větou mám na mysli to, zda je návštěvník schopen ovlivnit nákup daného zboží nebo služby a v jaké míře. V tomto případě se může jednat o čtyři pozice: sám rozhoduje, podílí se na rozhodování, doporučuje (má poradní hlas) a nemá vztah k rozhodování. Samozřejmě můžeme přidat k tomu i další otázky, které se budou vztahovat přímo k účelnosti a efektivnosti návštěvy veletrhu – například velikost smlouvy, ale pochybuji, že na tuto otázku někdo odpoví. 22

Když děláme výstavu nebo veletrh je důležité pochopit, co návštěvníky přivádí na veletrh. Ráda bych uvedla výsledky výzkumu z roku 2007 z veletrhu REKLAMA POLYGRAF, zde jsem uvedla jen ty cíle, které se podílely více než 10% (tabulka č. 2). Jak je vidět téměř polovina lidí navštěvuje veletrh za účelem seznámení se s celou nabídkou. Není překvapující poslední číslo, tento důvod je důležitý kvůli tomu že mnoho firem navštěvuje veletrhy za účelem „okoukání“ toho, jak se chová konkurence, jaké dělá chyby nebo naopak – v čem je dobrá.

Tabulka 2. Hlavní cíle návštěvnosti

Cíl

%

Seznámení s nabídkou

41

Obchodní jednání

20

Zjištění informace o skupině výrobků

17

Návštěva obchodního partnera

11

Zdroj: PAVLŮ , Dušan. Veletrhy a výstavy: kultura, komunikace, multimedialita, marketing, Str. 325.

23

2.3.2 Účastníci výstav a veletrhů

V této kapitole se budu zajímat o podrobnější členění lidí, kteří navštěvují veletrh. Podle mého názoru stále platí tvrzení „Kádry jsou rozhodující“. Právě proto, pokud pochopíme účastníky veletrhu a jejich očekávání, dokážeme daleko lepě uspořádat veletrh nebo se na něm zúčastnit. Stejně jak i v předchozí kapitole využiji český trh pro popis a analýzu zkoumané problematiky. Tentokrát ale budu vycházet pouze z jednoho výzkumu uspořádaného společností CENTREX. Účastníci veletrhu jsou v podstatě tři – organizátor, vystavovatel a návštěvník. Poslední osoba na veletrhu může být jak konečný spotřebitel (fyzická osoba), tak i firma popřípadě živnostník, který využívá produkty a služby nabízené na veletrhu pro další zpracování nebo pro svou činnost. Z toho důvodu se mluví o rozdělení veletrhu a výstav z hlediska B2B nebo B2C. První model spočívá v tom, že na straně návštěvníka jsou firmy, druhý model je založen na tom, že návštěvníci jsou lidé, kteří budou využívat zboží z veletrhu pro svou vlastní spotřebu. V této kapitole bych ráda odpovědět na následující otázky:

 Frekvence návštěvnosti veletrhu,  Zpracování plánu před návštěvou,  Vzdálenost strávená při cestě na veletrh,  Čas strávený na veletrhu,  Důvod návštěvy veletrhu.

Frekvence návštěvnosti znamená kolik veletrhů ročně jednotliví účastníci navštíví. Tabulka č. 3 podává informace o návštěvnosti jak veletrhů B2B, tak i B2C. Jak je patrné z tabulky, většina respondentů jezdí na veletrhy dva až třikrát do roku.

24

Tabulka 3. Frekvence návštěvnosti veletrhu

Frekvence Jednou Dva až třikrát Čtyři až šestkrát Více než šestkrát Neví

B2B 22% 47% 19% 8% 4%

B2C 27% 54% 13% 4% -

Zdroj: PAVLŮ , Dušan. Veletrhy a výstavy: kultura, komunikace, multimedialita, marketing, str. 244.

Další otázkou bylo zpracování plánu návštěvy veletrhu před samotnou návštěvou. Tato otázka byla důležitá z toho důvodu, že se jedná o to, zda návštěvník pouze nahodilé vybírá stánky, nebo přesně ví co navštíví. Výsledky jsou uvedeny v tabulce č. 4. Jak je vidět naprosto všichni návštěvníci jdou na veletrh bez plánu, což je výhoda pro firmy, které už vědí, že mohou oslovovat kolemjdoucí lidi pro účely jejich seznámeni s nabízenou produkcí.

Tabulka 4. Plán

Příprava plánu Ano Ne Neví

B2B 33% 58% 8%

B2C 37% 51% 12%

Zdroj: PAVLŮ , Dušan. Veletrhy a výstavy: kultura, komunikace, multimedialita, marketing, str. 245.

Otázka vzdálenosti je složitější – firmy jsou pochopitelně schopni a ochotni cestovat dále, než zákazníci. Z toho důvodu otázka zkoumající vzdálenost byla rozdělena podle účastníků. První číslo v pravém sloupci v tabulce č. 3 udává vzdálenost pro B2B veletrhy, číslo v závorce pro B2C veletrhy.

Tabulka 5. Vzdálenost

Kilometry Max 100 (do 10) 100-300 (13-30) 300-600 (30-60) Více než 600 (více než 200) Na vzdálenosti nezáleží

B2B 26% 26% 13% 21% 14%

B2C 20% 17% 15% 19% 29%

Zdroj: PAVLŮ , Dušan. Veletrhy a výstavy: kultura, komunikace, multimedialita, marketing, str. 247.

25

Výsledky tohoto výzkumu jsou zajímavé tím, že procento účastníků, kterým nezáleží na vzdálenosti, veletrhu je poměrně velké, což svědčí o tom, že lidé mají obrovskou ochotu cestovat za novými informacemi na velké vzdálenosti. V tom shledám obrovský náskok veletrhů a výstav oproti obyčejným formám propagace. Zajímavá je i další otázka zabývající se zkoumáním času stráveného na veletrhu. Všichni víme, že v současné době každý člověk se snaží dostat z tlaku vyvíjeného na něj reklamou, osobním prodejem atd. Tabulka č. 6 poskytuje informace o času stráveném na veletrzích.

Tabulka 6. Čas

Čas Méně než 4 hod 4-6 hodin Celý den Více než celý den

B2B 18% 31% 37% 12%

B2C 25% 47% 31% 4%

Zdroj: PAVLŮ , Dušan. Veletrhy a výstavy: kultura, komunikace, multimedialita, marketing, str. 247.

Výsledky jsou zajímavé v tom, že téměř polovina dotazovaných tráví na veletrhu den nebo více. Jedná se o další příležitost pro firmy – asi těžko najdeme nějaký propagační nástroj, který by mohl působit na zákazníka více než několik hodin. U výstav a veletrhů se jedná ovšem o zcela přirozenou záležitost. Poslední otázkou, která mě zajímala, byl důvod návštěvy veletrhu nebo výstavy. Výsledky této otázky jsou v tabulce č. 7. Odpovědi se v tomto případě lišily z hlediska toho, o jaký veletrh se jedná – pouze ve dvou případech se jednalo o různé odpovědi. Odpovědi na B2C trzích jsou uvedeny v závorce.

26

Tabulka 7. Důvod návštěvy

Důvod Hledání inovací Získání aktuálních informací Posílení obchodních vztahů (zábava) Výměna zkušeností (hledání nových nápadů) Jiné

B2B 68% 64%

B2C 65% 57%

47%

43%

41%

30%

1%

12%

Zdroj: PAVLŮ , Dušan. Veletrhy a výstavy: kultura, komunikace, multimedialita, marketing, str. 247.

Jak je vidět naprosto všichni účastníci jezdí na veletrhy a výstavy za účelem hledání nových výrobků a námětů – jedná se o největší příležitost a největší silnou stránku výstav a veletrhů oproti klasickým způsobům propagace.

27

2.3.3 Koncepce a strategie výstav a veletrhů

Veletrhy stejně jako i každý business vyžadují poměrně velkou přípravu. Je to spojeno s tím, že příprava veletrhů může trvat i několik měsíců, avšak jejich samotné konání nepřevýší více než několik dní – asi těžko se setkáme s veletrhem, který probíhá několik týdnů. Koncepci a strategii bychom mohli rozdělit do tří velkých fází – příprava, vystavování a aktivity po samotném veletrhu. Začneme první fází – přípravou. Před tím, než bychom mohli něco vystavovat, musíme odpovědět na zásadní otázku – chceme vystavovat samí nebo s někým. Obě metody mají jak své výhody, tak i nevýhody. Je pochopitelné, že hlavní výhodou při samostatném vystavování nestojíme před konkurencí, avšak náklady na takový veletrh jsou velmi velké, jelikož se nerozkládají na několik firem. Vzhledem k tomu, že vystavovat pouze vlastní zboží není v žádném případě veletrhem, budu se zabývat pouze poslední možností. Příprava začíná stánkem, což je důkaz kompetentnosti firmy. Stanek musí přesvědčit zákazníka o tom, že právě tyto výrobky dokážou uspokojit jeho potřeby – nedoporučuje se dělat univerzální výrobky instalované na každé výstavě14. Umístění stánku hraje naprosto rozhodující roli – rohové stánky upoutají daleko větší pozornost, než například stánek stojící v průchodu. Prezentace je dalším důležitým bodem výstavy, ta musí být na jednu stranu srozumitelná, ale na druhou stranu ihned upoutat pozornost kolemjdoucího. Určitým problémem prezentace je prezentace služeb, nikoliv výrobků, propagace kterých je snadnější. Pokud víme kde bude stát stánek a jaká bude prezentace, musíme připravit tým. Lidé, kteří budou prezentovat společnost, musí být kompetentní a být schopni jednat s cizími lidmi. V menších ekonomikách (např. Česká republika nebo Moldavsko) je naprostou nutností umět anglicky, jelikož veletrhy jsou navštěvovány lidmi ze zahraničí.

14

Str. 13. LEICHER, Rolf . Prezentace na výstavách a veletrzích. Grada : [s.n.], 1994. 82 s. ISBN 8071691070,9788071691075.

28

Po přípravě následuje implementace. Určitou zajímavostí veletrhu je to, že návštěvníci sem chodí záměrně, nikoliv náhodně. Odborníci na veletrhy rozdělují návštěvníky do třech velkých skupin:

 Návštěvníci, kteří přišli záměrně  Návštěvníci, kteří si spletli halu  Návštěvníci, kteří se nechají nést proudem15.

Každý z těchto zákazníků vyžaduje svůj přístup, společné je ale navázání kontaktů. Navázání kontaktů bychom mohli začít otázkou typu: „Dobrý den“ nebo něco obdobného. Možná se to bude zdát divné, ale oslovení zákazníků dělá zázraky – spotřebitel již není součástí davu, ale byl osloven, tudíž už se s ním bavíte na osobní rovině. Při samotné prezentace bychom měli vyloučit slova, která mohou vyznít negativně – například „výdej, přibližně, povinnost atd.“ Místo těchto slov se doporučuje použít slovní spojení jako „speciální nabídka, vysoká hodnota, atd.“ Samotný veletrh nekončí jen stánkem a prezentací – měli bychom provést kontrolu našeho působení. Slovo kontrola je vnímáno poměrně špatně, jelikož zaprvé má v sobě význam sankce a za druhé kontrola nepřidává žádnou přidanou hodnotu. Na druhou stranu si musíme pamatovat, že kontrola je základem pro zpětnou vazbu a pro provedení analýzy toho, zda jsme byli úspěšní na veletrhu a v čem jsou naše chyby.

15

Str. 43. LEICHER, Rolf . Prezentace na výstavách a veletrzích. Grada : [s.n.], 1994. 82 s. ISBN 8071691070,9788071691075.

29

2.3.4 Výhody a nevýhody veletrhů a výstav oproti „klasickým“ způsobům propagace

Výhody a nevýhody veletrhu bych chtěla popsat pomocí metody SWOT. S touto metodou jsou studenti seznámeni ještě v prvním ročníku, což ovšem neznamená, že metoda není efektivní – naopak přístup pro rozdělení nějakého obecného celku do čtyř oblastí poskytuje velice vypovídající výsledky. Začneme u silných stránek veletrhů a výstav. Pokud návštěvník navštíví danou akci, tak akce působí na naprosto všechny jeho smysly – zrak, čích atd. Návštěvník v podstatě nemá kam utéct, pokud přišel se podívat na nějaký stánek. Veletrhy komunikují bez prostředníků a zprostředkovatelů – každý si může seznámit s produktem napřímo, přímo u výrobce a má zpravidla možnost pohovořit s lidmi, kteří se zabývali vývojem daného produktu. Kromě toho veletrhy pomáhají lepě uvádět nějaké inovační výrobky, i když v podmínkách České republiky je podíl inovací a novinek nízký ve srovnání s celosvětovým podílem16. Veletrhy jsou kvůli tomu velice vhodným prostředkem v případě demonstrace technicky složitých výrobků17. Veletrhy dokážou sjednotit jiné nástroje marketingové komunikace, čímž dochází k většímu synergickému efektu, který znamená to, že souhrn určitých věcí má daleko větší význam, než jejich prostý součet. Zacílenou je další silnou stránkou. Obchodní firmy zbytečně vynakládají poměrně velké peněžní částky spojené s propagací, jelikož velice často neoslovují svou cílovou skupinu napřímo, ale oslovují i ostatní skupiny. Firmy účastnící se daných akcí oslovují svou cílovou skupinu v poměrně krátkém čase. Tato negativní vlastnost je odstraněna, jelikož na veletrhy zpravidla navštěvují lidí buď pracující v daném oboru, nebo zajímající se o něj – asi těžko přijde nějaký voják na veletrh s tématem cestovního ruchu.

16

PAVLŮ , Dušan. Veletrhy a výstavy: kultura, komunikace, multimedialita, marketing. [s.l.] : Professional Publishing, 2009. 380 s. ISBN 978-80-86946-38-2. Str. 242. 17 Str. 6-7. LEICHER, Rolf . Prezentace na výstavách a veletrzích. Grada : [s.n.], 1994. 82 s. ISBN 8071691070,9788071691075.

30

Další pozitivní vlastnost je spojena s tím, že mnozí potenciální zákazníci uzavírají smlouvy buď na samotném veletrhu nebo po něm. Kromě toho na veletrhu je velice dobrá čitelnost trhu – vždycky můžeme porovnat stejný výrobek u konkurence18. Přejděme k slabým stránkám. Největší slabinou výstav jsou náklady spojené s přípravou. Pod náklady nemyslím jenom finanční prostředky, ale i čas potřebný pro vytvoření vhodného stánku a prezentace produktu nebo služby. Slabá stránka souvisí i s výše zmíněnou inovací – v případě reklamy například pokud společnost vyvinula nějaký produkt, tak téměř okamžitě ho může propagovat. Tomu tak není, pokud se jedná o veletrhy – měli bychom počkat na nejbližší veletrh a teprve tam předvést svůj výrobek. Veletrh je poměrně složitý proces, do kterého vstupuje nejen firma propagující svůj výrobek, ale i organizátor. V případě, že propagující firma připravila naprosto skvělý způsob propagace, sehnala zkušené prezentátory atd., nemusí to nutně znamenat úspěch. Je to spojeno s tím, že organizátor může špatně odvést svou práci – například pozvat málo novinářů, zvolit špatnou propagační kampaň atd. Je pochopitelné, že to všechno nemůže firma propagující svůj produkt ovlivnit. V případě nevydařené PR akce je jasné, že odpovědnost leží jenom na managementu, ale v případě nevydařeného veletrhu se těžko hledá viník. Velice neprůhledné je i hodnocení návratnosti investice vložené do propagace pomocí veletrhu. Hodnocení návratnosti se špatně hodnotí kvůli tomu, že neexistuje přímé spojení mezi cenou výstavní plochy a kvalitou nabídky doprovodných služeb na jedné stráně a počtem oslovených zákazníků19. Zbývají nám poslední dvě složky – jedná se o příležitosti a hrozby. Největší příležitosti výstav a veletrhu je jejich schopnost naplňovat úzké potřeby vedení podniku – například ve výše zmíněných inovacích. Další příležitosti úzce souvisí s důvody návštěvy veletrhu, kterým je věnována předchozí kapitola mé práce. Přejděme k poslední součástí veletrhu, kterou jsou hrozby.

18

Str. 6-7. LEICHER, Rolf . Prezentace na výstavách a veletrzích. Grada : [s.n.], 1994. 82 s. ISBN 8071691070,9788071691075. 19

PAVLŮ , Dušan. Veletrhy a výstavy: kultura, komunikace, multimedialita, marketing. [s.l.] : Professional Publishing, 2009. 380 s. ISBN 978-80-86946-38-2.Str.245.

31

Za největší hrozbu současných veletrhů považuji hospodářskou krizi, která panuje po celém světě. Hospodářská krize ovlivňuje aktivity firmy směrem k jejich omezení a firmy začínají provádět úsporná opatření směřovaná na omezení svých výdajů, mezi které patří i propagační aktivity. Jedná se o velmi vážnou hrozbu v současném globalizovaném světě, kde všechny trhy jsou provázány a problémy se splacením faktur se rychle šiří nejen v rámci jedné země, ale i v celosvětovém měřítku. Z toho důvodu se dá říct, že globalizace se změnila z výzvy na hrozbu20. Další výraznou hrozbou jsou nové komunikační kanály, které dokážou ještě lepě vystihnout podstatu výrobku. Mezi nejzávažnější hrozbu v této oblasti vidím posílení internetu jako informačního zdroje.

20

PAVLŮ , Dušan. Veletrhy a výstavy: kultura, komunikace, multimedialita, marketing. [s.l.] : Professional Publishing, 2009. 380 s. ISBN 978-80-86946-38-2. str. 253.

32

2.3.5 Nejznámější světové veletrhy a výstavy

Začneme veletrhy a výstavy v České republice. V této zemi existuje velmi silná tradice v pořádání vánočních a velikonočních veletrhů. Pražské vánoční trhy jsou známé po celé Evropě. Hlavním Vánočním trhem je trh na Staroměstském a Václavském náměstí. Na těchto veletrzích lze zakoupit vánoční dekorace, ozdoby ze slámy, perníčky, vonné svíčky atd. Kromě centra města vánoční a velikonoční trhy jsou rozšířeny v každé části Prahy a po celé České republice. Když se bavíme vyloženě o veletrzích a Praze, tak musíme zmínit jedno z největších pražských výstavišť, které je v dnešní době ve správě INCHEBO EXPO Praha. Jedná se o Průmyslový palác, který vznikl 19. století21. Pokud nás zajímá počet mezinárodních akcí pořádaných v České republice, tak v této oblasti vedou Veletrhy Brno, které ročně pořádají přibližně 30 akcí22. Tradice veletrhů a výstav je také velmi populární v Evropě, kde probíhá velmi mnoho veletrhů téměř ve všech oblastech. Ráda bych uvedla aspoň pár z nich. V době psáni této práce probíhaly veletrhy v následujících městech: Veletrh zábavní a komunikační techniky, techniky pro domácnost, multimédií (ELECTRONICPARTNER v Düsseldorfe), DNI VIANOC V INCHEBE (Bratislava), Mezinárodní odborný veletrh hotelnictví a cateringu (HOREKAVA v Amsterdame), Hongkongský veletrh dětských a kojeneckých potřeb (HKTDC HK BABY PRODUCTS FAIR )23. Nejznámějším světovým veletrhem, konaném v současné době, je EXPO, které proběhlo v roce 2010 v čínské Šanghaji. Na daném trhu se předpokládala účast více než 70 milionů lidí z celého světa. V době psáni této práce EXPO již skončilo. Na daném veletrhu se jedná o velmi mnoho témat, mezi které patří například:

21

PAVLŮ , Dušan. Veletrhy a výstavy: kultura, komunikace, multimedialita, marketing. [s.l.] : Professional Publishing, 2009. 380 s. ISBN 978-80-86946-38-2.Str. 38. 22 PAVLŮ , Dušan. Veletrhy a výstavy: kultura, komunikace, multimedialita, marketing. [s.l.] : Professional Publishing, 2009. 380 s. ISBN 978-80-86946-38-2..str. 70. 23 Veletrhyavystavy.cz [online]. Praha : Progres Partners advertising s.r.o., 2011 [cit. 2011-12-14]. Aktuální akce. Dostupné z WWW: .

33

 Soužití různorodých kultur ve městech  Ekonomická prosperita měst  Inovace vědy a techniky  Přetváření městských komunit  Interakce mezi městem a venkovem24

Česká republika měla v Číně svůj pavilon, který je poměrně velký – jedná se o 2000 m². Český pavilon získal stříbrnou medaili za svůj pavilon (za kreativitu), což považuji za velmi velký úspěch této země. Z toho důvodu bych chtěla uvést ve své práci fotku českého exteriéru.

Obrázek 2. Český pavilon

Zdroj: http://www.czexpo.com/cs/pavilon-a-expozice-cr/design-pavilonu-a-expozice.shtml

Na závěr k tomuto veletrhu bych chtěla poznamenat, že se jednalo v podstatě o největší výstavu nebo veletrh všech dob, jelikož očekávání organizátorů se naplnila a do Šanghaje dorazilo více než 70 milionů návštěvníků25.

24

EuroExpo. Euroexpo.cz [online]. Praha : EUROVELETRHY, 11.6.2009 [cit. 2011-12-14]. EXPO 2010 Šanghaj - největší Světová výstava v historii. Dostupné z WWW: 25 ČT24. Ceskatelevize.cz [online]. Praha : 24. 10. 2010 [cit. 2011-12-14]. Expo v Číně se stalo nejnavštěvovanější výstavou všech dob. Dostupné z WWW: .

34

3 Praktická část Praktická část bude věnována popisu země – Moldavska – její obecné charakteristice a trhu s vínem v Moldavsku a následně se pokusím co nejlépe popsat a vyhodnotit výstavu ExpoVin Moldova pomocí interních zdrojů, laskavě poskytnutých organizátory výstavy. V závěru se pokusím potvrdit nebo vyvrátit hypotézu stanovenou v první části.

3.1

Moldavsko

Uvažujeme-li o Moldavsku z ekonomického hlediska, nemůžeme brát v úvahu pouhé statistické údaje. Nejen kvůli odlišným metodikám získávání statistických dat, ale i mnoha dalším faktorům; údaje jsou deformovány např. značným podílem neevidované šedé ekonomiky – oficiální zdroje odhadují její podíl na HDP během posledních let na 18 až 20 %, ale ve skutečnosti je zřejmě o mnoho vyšší, nezdaněné zemědělské produkty, které jsou prodávány na tržištích a u silnic, vysoká míra korupce, která se pochopitelně týká i fiskálu a cla a tím i jejich evidencí, stále se měnící a nedostačující legislativa, stejně jako nedostatečné povědomí o ní, nepříliš vysoká kvalita úředníků a také přebujelá, přesto zároveň nedostatečná administrativa. Stále ještě nefunguje velké množství standardních tržních mechanismů. Protože v zemi přežívá socialistické přerozdělování a určitý dirigismus v tvoření důležitých cen a chybí dostatečný přehled v přímé i nepřímé subsidiarizaci, je mnoho příjmových údajů nepříliš přesných. Během osmi let, kdy zemi vládli komunisté, se rozvíjel a byl udržován politický dirigismus, který dlouhodobě bránil správnému vývoji tržního prostředí a poškodil i průmysl a hospodářství jako celek. Dokonce i tak základní údaj, jako počet obyvatel Moldavska, je nejasný: spolehlivé prameny většinou uvádějí data kolísající mezi 3,2–4,5 miliónu obyvatel. Na nižší číslo má patrně vliv skutečnost, že značná část obyvatelstva v produktivním věku (400 000, během sezóny údajně až 1 milión) pracuje a pobývá v zahraničí. Stejně tak údaje o zaměstnanosti jsou značně nepřesné. Např. v I. kvartálu 2010 bylo statisticky uváděno 102,1 tisíc nezaměstnaných, zatímco v tomtéž období předchozího 35

roku bylo uváděno 90,9 tis. a v I. kvartálu roku 2008 67,4 tis. nezaměstnaných; z nich pouze část využívá podpory v nezaměstnanosti. Nezaměstnaná je v podstatě též velká část obyvatel venkova, ta přežívá pouze díky své vlastní zemědělské produkci – připadá zde v průměru 1,7 ha půdy na osobu, cca 40% podíl zemědělské půdy však není obděláván vzhledem k nedostatečné efektivitě místní produkce, která nedokáže zaplatit náklady a práci, popřípadě vlastníci půdy pracují v zahraničí. Tato část obyvatelstva ve statistikách nezaměstnanosti zahrnuta není. Tabulka 8. Makroekonomický rámec Moldavské republiky 2006 –2011 Předpoklad

2006

2007

2008

2009

2010

44.754

53.430

62.922

60.430

71.849

81.618

3.408,3

4.401,2

6.054,8

5.439,4

5.808,7

6.969

4,8

3,0

7,8

- 6,0

6,9

5,5

2.563

2.724

3.009

2.859

3.078

3.090

7,0

-4,8

-1,3

-22,2

7,0

5,5

1,0

-4,6

-23,1

-9,9

7,9

3,3

11,9

12,7

12,3

0,5

8,0

7,4

7,6

5,1

4,0

6,4

7,5

7,7

13,13

12,14

10,39

11,11

12,37

11,40

1397,6

1706,2

2219,9

1,5

-0,3

0,25

Deficit běžného účtu v USD

-226,44

-386,91

--694,68

Obch. Balance v mil. USD

-1.201,0

-1.641,6

-2.348,1

3.301,6

1.386,4

Průměrná mzda (MDL);

1.345

1.697

2.063

2.529

2.686

HDP v mil. MDL HDP V mil. USD Reálný rust HDP v % HDP na obyvatele/USD Růst průmysl. produkce v % Růst zemědělské.

2011

produkce v % Míra inflace v % Nezaměstnanost Kurs MDL/USD Zahraniční dluh / úvěry a vnější závazky, garant. státem, v mil.USD Deficit/přebytek st. rozp. v %HDP

-11,0

Zdroj: Statistický úřad Moldavské republiky, Moldavská národní banka, odhady IMF

Vcelku solidní, cca 7% růst ročně z hlediska dynamiky HDP Moldavsko zaznamenávalo poté, co se více méně vzpamatovala z dopadu finanční krize v Ruské federaci v letech 36

1997–98. Růst začal roku 2001, kdy dosáhl 6,1 % a táhl jej zejména soukromý sektor, představující v té době skoro 75 % HDP. Dynamika HDP však byla stlačena ekonomickým šokem, který následoval po ztrátě ruského trhu vína v roce 2006 a katastrofálním suchu roku 2007, na 4,8 % v roce 2006 a v následujícím roce na 3 %. Rok 2008, jehož poslední měsíce již byly ovlivněny počínající světovou krizí, z počátku (předvolebně) zaznamenal růst HDP 7,2 %, ovšem toto číslo bylo později upraveno na 5,4 %. Dopady celosvětové krize, které byly z politických důvodů zastírány, a absence krizových protiopatření v prvních sedmi měsících roku 2009 se projevily nebývalým smrštěním ekonomiky země. HDP v roce 2009 značně poklesl; zemědělství se ocitlo na pouhých 89,8 % oproti loňskému roku, průmyslová výroba klesla na 75,5 % a doprava dokonce až na 40 %. O opravdu dlouhodobém problému rodícím se v moldavské ekonomice podávaly svědectví také výjimečně nízké hodnoty investičních aktivit. HDP v roce 2009 výrazně klesl, průmyslová výroba byla na 75,5 % a zemědělství na 89,8 % ve srovnání s předcházejícím rokem, doprava dokonce jen na pouhých 40 %. O tom, že se v moldavské ekonomice rodil skutečně dlouhodobý problém svědčily i mimořádně nízké hodnoty investičních aktivit. Investice do základního kapitálu klesly na 57,7 %, přímé zahraniční investice se snížily na 33,9 % a portfoliové a jiné investice zaznamenaly oproti roku 2008 odliv v celkové výši 164 %. Růst HDP v roce 2010 představoval 6,9 %. V následujícím roce růst HDP pokračoval solidním tempem a za II. kvartál roku 2011 představuje 6,8 % oproti stejnému období roku 2010, v I. kvartálu 8,4 %; předpokládaný růst za celý rok 2011 je 5,5 % a v roce 2012 4,1 %. Jednotlivá ekonomická odvětví měla na struktuře hrubé přidané hodnoty následující podíl: služby 53,6 %, průmysl 20,1 % a zemědělství 16,3 %. V této souvislosti je nutno podotknout, že podíl služeb v posledních letech v rámci DPH každoročně roste. Nejen pro růst HDP, ale také pro vývoj inflace jsou mezi jiným důležité takové faktory, jako přijetí „evropských“ cen zemního plynu dodávaného z Ruska na začátku roku 2011, vývoj cen ropy ve světě a v ohledu vnitrostátního rámce např. zvýšení regulovaných cen za služby (jako např. dodávky energií) a zvýšení cen potravin. Nejen na cenách potravin se s určitým zpožděním postupně projevuje též nárůst cen pohonných hmot, který byl v průběhu roku 2011 zaznamenán několikrát. Po problémech s exportem vína do Ruska Moldavská republika napřela velké síly do hledání nových trhů pro svou produkci vín. Toto úsilí zaměřila především na Evropu, kde 37

je ovšem neobyčejně silná konkurence, díky čemuž si v podstatě teprve nyní moldavská strana pozici svého vína v mezinárodním měřítku uvědomuje. Mezi další cílové země patří např. Čínská lidová republika, kde je sice spotřeba vína zatím nízká, ale rychlým tempem narůstá. Export vína do Číny v posledním roce zdesetinásobil svůj objem, nicméně je nutné si uvědomit, že dosavadní vývoz byl zcela minimální, čili desetinásobek stále ještě neznamená žádná ohromující čísla. Přesto se však zdá, že čínský trh představuje pro zdejší exportéry nadějnou perspektivu, a to tím spíše vzhledem k intenzivnímu zájmu ČLR o posílení své ekonomické přítomnosti v Moldavsku. Nejvýznamnějším dovozcem moldavských vín v Evropské unii je již několik let Polsko, České republice pak patří 2.– 3. pozice, o niž se dělí s Litvou. Ekonomická reforma země nebyla dosud dokončena, pozornost zahraničních investorů lze označit za nevýraznou, zejména kvůli nejistému investičnímu a podnikatelskému prostředí. I přes významnou rozvojovou pomoc ze zahraničí, která částečně kompenzovala nedostatečnost v ohledu příjmů státního rozpočtu, postupuje růst ekonomiky Moldavska stále pomalejším tempem. Přírůstek HDP, v letech 2001–2005 cca 7%, v roce 2006 klesl na 4,8 %, v roce 2007 na 3,0 % a v roce 2009 byl dokonce zaznamenán propad. Moldavská republika i nadále spadá mezi země s HDP na jednoho obyvatele velmi nízkým; je dokonce nejnižší v Evropě. Nedostačující ekonomická efektivita, kdy zemědělská i průmyslová výroba již několikátým rokem zaznamenává pokles, není z hlediska makroekonomiky tolik patrná vzhledem k výraznému přítoku finančních prostředků od části obyvatelstva, která pracuje v zahraničí. Příliv remitencí, stejně jako další vlivy sociálně-politické povahy (např. uvolňování finančních prostředků na populistické účely) v rozporu se skutečnou ekonomickou situací působí na směnný kurs moldavského leu (MDL), jako i na inflační trendy. Na zmírnění nezanedbatelné míry chudoby je cíleno mnoho domácích i mezinárodních programů. Aby šlo v Moldavsku o udržitelný rozvoj, je nutné, aby jako hlavní zdroj snižování chudoby fungoval výkon vlastní ekonomiky (podporovaný prostředky ze zahraničních činností občanu Moldavska, které do ekonomiky vstupují). Po letech 2000–2005, kdy se kurz moldavské měny stabilizoval, nastalo především v roce 2008 díky výše uvedeným faktorům jeho zpevnění, ne však díky dobrým výsledkům ekonomiky v zahraničním obchodu. Pro ten by byl výhodnější proexportně působící slabší leu, protože v ohledu zahraničního obchodu je v zemi patrný silný deficit. 38

Hospodářský rozvoj Moldavska je omezován nízkou kapacitou trhu, malým kapitálovým potenciálem a částečně i lidskými zdroji. Moldavská republika je citlivá na vazby na Ruskou federaci a pouze zvolna rozrůzňuje své obchodní relace (RF, RO, a UA nicméně zůstávají hlavními obchodními partnery). V posledních letech se schodek obchodní bilance zvětšil ve vztahu ke všem obchodním partnerům mimo Kazachstánu. Důvodem rapidně se prohlubujícího deficitu je zejména vnitřní spotřeba, která se opírá o příjmy Moldavanů pracujících v zahraničí. Moldavská republika se roku 2001 stala členem Světové obchodní organizace (WTO). Aktuálně nevede žádný obchodní spor registrovaný v rámci WTO.26 Neprůhledné podnikatelské prostředí již bylo nominálně v legislativě sice silně harmonizováno s EU, ale přesto patří spolu s přebujelou korupcí a dosud přetrvávajícím úzkým sepětím ekonomiky s politikou mezi další otázky, jimž je třeba věnovat pozornost. Průběh privatizace je pomalý a často netransparentní. Nízké investiční atraktivitě Moldavska z pohledu potenciálních investorů napomáhá pochopitelně prodlužující se ústavní a politická krize a stejně tak i dosud nevyřešená podněsterská otázka. Nejvýznamnější srovnávací výhodou ekonomiky Moldavska je poměrně ochotná, vzdělaná a stále ještě relativně levná pracovní síla. Kvalifikační struktura na trhu práce je však výrazně narušena, protože zejména ti schopnější emigrují za prací, což způsobuje deficit především kvalifikovaných pracovníků. Nadále se moldavský průmysl potýká s vážnými obtížemi, zejména v oblasti konkurenceschopnosti, kvality a marketingu. Obyvatelé Moldavska jsou z valné části přátelští a otevření; při styku s policejními složkami či oficiálními orgány je možné narazit na úřednější nebo chladnější jednání, často z nedostatečné jistoty či z nechuti rozhodovat a nést zodpovědnost. Při obchodním jednání je doporučován osobní kontakt, zdejší obchodníci jsou uvyklí na pracovní jednání, popřípadě alespoň jeho zakončení u prostřené tabule. Moldavsko je proslavené svým vinařstvím a výrobou mnoha druhů brandy, na něž jsou místní lidé náležitě pyšní. Potraviny nabízené v restauračních zařízeních ve významnějších městech zpravidla vyhovují z hlediska chuti i dodržování hygienických standardů, výjimku může tvořit stav 26

Zastupitelský úřad CR v Kišineve. Souhrnná teritoriální informace (STI) Moldavsko. Businessinfo.cz. 17.10.2011, 1, s. 1-72. Dostupný také z WWW: .

39

sociálního zařízení. V naprosté většině případů jsou ceny nižší než v ČR. Historie a zejména období sovětské nadvlády zanechaly stopy na způsobech stolování během obchodních, politických a jiných jednání s partnery, včetně zahraničních – v průběhu jídla jsou zvyklostí časté oslavné přípitky atp. Dary jsou zpravidla přijímány kladně. Zahraniční návštěvník země by měl vzít v úvahu, že Moldavská republika je stále ještě mladou nezávislou zemí, jejíž mnohé oblasti mohou být chudší či méně rozvinuté, ale která svoji suverenitu tvrdě brání a je opravdu citlivá na veškerá velmocenské a misionářské postoje. Obzvláště v regionu Podněstří je patrný výraznější vliv ruské, potažmo sovětské mentality. Moldavsko je sice více či méně bilingvní zemí, v některých oblastech je však značně upřednostňována moldavština (de facto rumunština s určitými odchylkami a měkčí dikcí) a v jiných může být preferována ruština, popřípadě ukrajinština. Dalším používaným jazykem je turečtina v Gagauzské autonomní oblasti, případně ještě bulharština v některých osadách či vískách. Obecně lze říci, že zejména ve městech, ale i na většině ostatních míst v zemi se může cizinec s obyvateli dorozumět stejně dobře rusky jako rumunsky a s mladší generací obyvatel, zejména pak ve větších městech, také čím dál častěji anglicky.

40

3.2

Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Mezi tradiční veletrhy Moldavska patří mezinárodní zemědělský a potravinářský veletrh MOLDAGRO a MOLDAGROTECH, veletrh stavebnictví MOLDCONSTRUCT, vodního hospodářství,

spotřebního

zboží,

veletrh

potravinářství

FOOD-DRINKS,

FOOD

TECHNOLOGY, PACKAGING.DEPO, turistiky apod. Je však nutno podotknout, že povaha veletrhů se v posledních několika letech posunula od čistě moldavské na spíše mezinárodní. Často se jich účastní společnosti ze států SNS (BY, UA, RF, Ázerbájdžán atd.), ale také z Turecka; téměř na každém veletrhu je pak představena Rumunská obchodní komora a příslušné rumunské podniky a v poslední době lze stále častěji spatřit i zástupce Polska. Jistou souvztažnost mezi účastí na veletrzích a zvyšováním obchodního obratu můžeme pozorovat ve změnách v pořadí obchodních partnerů Moldavska. Jiné země Evropské unie se účastní veletrhů jen občas a jejich účast se liší v závislosti na zaměření veletrhu. Česká republika dosud podnikla jen několik pokusů o představení českých společností, např. během nábytkářského veletrhu; naši vystavovatelé se k účasti většinou rozhodují v poslední chvíli. Aktuální seznam veletrhů a výstav pro běžný rok (20–30 výstav) včetně výstavních podmínek a poplatků za účast je na internetové prezentaci kišiněvského výstaviště – společnosti MoldExpo (www.moldexpo.md). Zastupitelský úřad Kišiněv doporučuje českým společnostem především účast na veletrzích zaměřených na zemědělskou produkci a agrotechniku, jejichž význam vyplývá již ze samotné charakteristiky ekonomiky Moldavska.27 Je nutno brát v úvahu, že kišiněvské veletrhy jsou v porovnání s jinými evropskými značně méně rozsáhlé co do plochy i nabídky, ale též reprezentací a množstvím zahraničních společností a států, jejichž zástupci se veletrhu účastní.

27

Zastupitelský úřad CR v Kišineve. Souhrnná teritoriální informace (STI) Moldavsko. Businessinfo.cz. 17.10.2011, 1, s. 1-72. Dostupný také z WWW: .

41

3.3

Mezinárodní výstavní praxe

VINEXPO. Výstava pro profesionály – výrobce vína a lihovin. Místo konání: Bordeaux, Francie, výstaviště Bordeaux-Lac. Mezinárodní výstavy vín a lihovin VINEXPO se v posledních letech pravidelně účastní zhruba 2400 vystavovatelů z více než 40 zemí, včetně nejvýznamnějších hráčů na trhu s vínem, kolem 45 000 návštěvníků z cca 140 zemí a přes 1200 novinářů, což jsou čísla, která z této výstavy činí unikátní událost světové třídy. Výstava VINEXPO je určena pro:

 Firmy a jednotlivce, jejichž činnost je spojena s výrobou a distribucí vína a lihovin.  Zásadní představitele průmyslového odvětví, klasifikované na základě řady jejich výrobků, obchodování a podnikání na mezinárodní úrovni. Musí spadat do jedné nebo více z následujících kategorií: -

obchod s vínem a/nebo výroba vína,

-

výroba šumivých vín a lihovin,

-

různé organizace,

-

mediální zástupce v oblasti vinařství.

 Oficiální organizace zabývající se podporou vín a lihovin.28

ProWein. Místo konání: Düsseldorf, Německo, International Exhibition Center. ProWein je cesta kolem světa za pouhé tři dny a ochutnávka klasických vín a lihovin. Výstava ProWein pravidelně překonává všechny předcházející výstavy z hlediska svého mezinárodního charakteru a širokého rozsahu – ročně se předpokládá účast více než 3000 vystavovatelů z celého světa. V rámci výstavy se obvykle představují novinky z oboru kulinářství, a také se pořádají různé workshopy a semináře. Organizátory těchto akcí jsou známé svazy a sdružení, 28

Vinexpo.com [online]. France : 2011 [cit. 2011-12-15]. Vinexpo. Dostupné z WWW: .

42

odborné publikace, noviny a časopisy, stejně jako výrobci a prodejci alkoholických nápojů. Ideologický obsah a politiku výstavy definuje Německý vinařský institut. Nejvýznamnějším faktorem úspěchu výstavy ProWein, od samé premiéry v roce 1994, je jasný koncept, podle kterého je určena výhradně pro profesionály. Pouze odborníci, nikoliv spotřebitelé mají přístup k mezinárodní specializované výstavě vín a lihovin v Düsseldorfu a soulad s konceptem je garantován jednotnou registrací návštěvníků-profesionálů. Výsledkem je uzavřený kruh odborníků, což poskytuje výstavě ProWein profesionální charakter.29 VINITALY – Mezinárodní výstava vín. Místo konání: Verona, Itálie. Prestižní výstava, která nabízí účastníkům příležitost vychutnávat si ta nejlepší vína, předložená 4 000 vystavovatelů z mnoha zemí celého světa. Vinitaly - je pět dní intenzivních jednání, soutěží, nových kontaktů a nespočtu ochutnávek – pět dní, které dělají Veronu hlavním městem kvalitních vín. Vinitaly každoročně přitahuje více než 150 000 návštěvníků.30 Londýnský mezinárodní vinařský veletrh. Místo konání: Londýn, Velká Británie, výstaviště ExCeL. Londýnský mezinárodní vinařský veletrh je největší každoroční událostí ve světě alkoholických nápojů. Velká Británie je jedním z největších dovozců vína, proto je tato výstava důležitá pro všechny výrobce a vývozce alkoholických nápojů. Londýnský mezinárodní vinařský veletrh – to je příležitost setkat se s významnými evropskými a britskými dovozními společnostmi v uvolněné, ale přesto pro podnikání příhodné atmosféře. Program zahrnuje denní semináře, ochutnávky, soutěže.31

29

Prowein.com [online]. Germany : 2011 [cit. 2011-12-15]. Press Service. Dostupné z WWW: . 30 Vinitaly.com [online]. Italy : 2011 [cit. 2011-12-15]. Vinitaly. Dostupné z WWW: . 31 Londonwinefair.com [online]. UK : 2011 [cit. 2011-12-15]. Welcome to London International Wine Fair 2012. Dostupné z WWW: .

43

3.4

Trh s vínem v Moldavsku

Vinařský průmysl měl období trvalého růstu od roku 2001 až po 2004, pak zaznamenal snížení objemu zpracovávaných hroznů a vín vyrobených v roce 2005 a dramatický pokles celkové produkce v letech 2006–2010. Výroba vína závisí na mnoha faktorech, včetně klimatických podmínek a trendů vývoje poptávky. Přetrvávající vliv ruské finanční krize z roku 1998 vedl k nižšímu objemu prodeje a výroby v letech 2000 až 2005. Podíl červených vín k bílým v Moldavsku je přibližně 40 % ku 60 %. Obrázek 3.

Podle údajů agentury Moldova-Vin vína s označením původu (VDO a VDOC) bylo vyrobeno méně než 1 % z celkového objemu vín. Zralá a sbírková vína představují asi 5 % všech vín, ostatní, 94 %, jsou stolní vína

vysoce

jakostní.

Velmi

pozitivní trend růstu zaznamenala od roku 2006 vína šumivá, jejich výroba se za posledních pět let zvýšila více než dvakrát. Obrázek 4.

Průmysl vína v Moldavsku zahrnuje několik

typů

vinařství,

která

se

specializují na výrobu klasických vín, šumivých vín a alkoholu. Jak je uvedeno v obrázku 4, výrobu vína lze rozdělit do tří skupin: výrobci vína ve velkém (37 %), výrobci lahvového vína (33 %), výrobci alkoholu (7 %). Další součástí průmyslu vína jsou

44

firmy plnící lahve (17 %), a dále existuje také menší počet společností, které vína vyvážejí, ale neprodukují (6 %). Moldavské vinařské firmy se dělí na několik obchodních modelů:

 První model představují výrobci vína ve velkém. Tyto společnosti mají pouze zařízení na uchovávání vína, podle sovětského vzoru, a víno expedují v cisternách; pak se víno stáčí do lahví a vyváží se do zahraničí.  Druhý model zahrnuje společnosti, které vlastní zařízení na zpracování, skladování a rozlívání vína. Někdy tyto společnosti mají několik zpracovatelských továren v různých vinařských oblastech země. Většina z těchto vinic vlastní svou obchodní značku.  Třetí model zahrnuje firmy, které mají jen kapacitu pro skladování a linky na plnění lahví. Tyto společnosti kupují víno od tuzemských výrobců nebo importují víno z jiných zemí, a pak je exportují pod svou značkou.

Do roku 2006 asi 95 % vývozu vína z Moldavska bylo do CSI, Rusko bylo nejdůležitější cílovou destinací (86 %). Vývoz do Evropy a Spojených států byl nepatrný. Od uvalení dočasného embarga na dovoz moldavského vína do Ruska v březnu 2006 se situace dramaticky změnila. V pobaltských státech nicméně moldavské víno ztratilo prvenství po rozpadu Sovětského Svazu. Země, kde Moldavsko zaujímalo výrazný podíl na místním trhu, byly Bělorusko (70 %), Rusko (23 %), Kazachstán (16 %), Kyrgyzstán (13 %), Ázerbájdžán (12 %) a Lotyšsko (10 %). V dnešní době se podle agentury Moldova-Vin export vína pohybuje v těchto číslech: Rusko (32,3 %), Ukrajina (23,6 %), Bělorusko (22,6 %), Polsko (4,8 %), Kazachstán (4 %), Rumunsko (2,8 %), Česko (1,4 %), Ázerbájdžán (1,3 %), Gruzie (0,17 %) a USA (0,8 %). Na tuzemském moldavském trhu bylo v roce 2010 spotřebováno asi 2 milióny lahví moldavského vína (oproti 40 miliónům lahví vodky). Hlavními důvody pro snížení spotřeby vína jsou:

 Výroba vína v domácích podmínkách  Nezvyk kupovat nebo konzumovat průmyslově vyráběné víno 45

 Cena za láhev vína je na úrovni ceny láhve vodky, což zvýhodňuje vodku z hlediska ceny na promile alkoholu  Aktivní podpora propagace piva a výrazné zvýšení jeho konzumace

Moldavsko se už tradičně zúčastňuje dvou velkých evropských vinařských veletrhů – Mezinárodního veletrhu vína a destilátů v Londýně a ProWein v Düsseldorfu. V minulosti, před zavedením embarga, byla jednou z nejdůležitějších událostí pro vinaře výstava potravin a nápojů PRODEXPO v Moskvě. Další velká zahraniční výstava, populární mezi výrobci vína, je Food and Drink v Bukurešti v Rumunsku. Výrobci vína se často sdružují ve společném výstavním stánku, aby si snáze zajistili účast a mohli i lépe prosazovat moldavskou image. Z domácích, moldavských slavností vína je nejvýznamnější a největší Festival vína v Kišiněvě, který se koná každoročně v polovině října. K jeho atraktivitě nesporně přispívá i to, že se během festivalu vydává turistické vízum zdarma. Slavnost probíhá na centrálním náměstí v Kišiněvě, trvá dva dny a obvykle se jí zúčastní 40–50 výrobců vína. Pořadatelé festivalu jsou Moldexpo, Poliproject Exhibitions Ltd., Ministerstvo kultury a cestovního ruchu, Agentura Moldova-Vin a starosta Kišiněva. Další významnou událostí je výstava ExpoVin Moldova, která se koná v polovině února každého roku.

46

3.5

Legislativní rámec32

Základní právní dokumenty upravující činnost výrobního odvětví: Vyhlášky: O opatřeních pro zlepšení situace v odvětví výroby vína, o zřízení Rady pro organizaci a provádění Národního dne vína Dohody: Dohoda o zřízení mezinárodní kanceláře v Paříži Ustanovení (výběr): Na tvorbu a správu finančních prostředků určených pro obnovu vinařství O kvalitě a postupu při určování kvality alkoholických nápojů, které mají být označené značkou kvality O schválení programu obnovy a rozvoje vinohradnictví a vinařství v letech 2002–2020 O schválení pravidel prodeje semen, sazenic a vinných hroznů obyvatelstvu Moldavska O schválení pořadí tvorby, správy a využití finančních prostředků pro vinařství Schválení nařízení o výrobě vína a jiných produktů vína podle původu jména O posuzování hroznů a ovocných stromů O technických normách v pěstování hroznů, vinohradnictví a vinařství O vzájemné spolupráci mezi Ministerstvem zemědělství a Fondem pro rozvoj vinařství O přistoupení Moldavska k OIV (International Organisation of Vine and Wine) O rozsahu poplatků za užívání ochranných známek, které jsou státním majetkem Zákony: O hroznu a víně O způsobu kreditování výrobců vína O privatizaci tabákového a vinařského průmyslu O vyhlášení podniku "Combinatul de Vinuri Cricova s.a." národním kulturním dědictvím Moldavské republiky O produkci a obratu lihovin a alkoholických nápojů 32

Lex.justice.md [online]. Moldova : 2011 [cit. 2011-12-15]. Registrul de stat al actelor juridice al Republicii Moldova. Dostupné z WWW: .

47

Dopisy: Dopis o sbírce prostředků na oživení vinařství Programy: Program na obnovu a rozvoj vinohradnictví a vinařství v letech 2002–2020. Národní program pro cestovní ruch „Vinné cesty v Moldavsku“ Program rozvoje areálu „Combinatul de vinuri Cricova s.a.“ 2004–2013

48

3.6

ExpoVin Moldova

3.6.1 Historie výstavy Každoroční

mezinárodní

specializovaná

výstava

ExpoVin

Moldavsko je jednou z nejvýznamnějších událostí v životě vinařského průmyslu Moldavska. Historie Výstavy ExpoVin Moldavsko započala v roce 1992, kdy se skupina nadšených zakladatelů společnost Poliproject S.A. rozhodla začít vystavovat. První zkouškou na její cestě se stala výstava vinařských produktů Wine International '92, která nakonec určila další budoucnost společnosti. První výstavy v roce 1992 se zúčastnila přední vinařství z Moldavska a SNS, prvními zahraničními vystavovateli byli výrobci značky Conrado VILAR (Španělsko) a největší výrobce vybavení, firma KRONES z Německa. V roce 1995 výstava dostala nové jméno – VINMOLDOVA. Pod tímto názvem v roce 1996 získala odznak Mezinárodní unie výstav a veletrhů – důležité potvrzení obrovského přínosu pro rozvoj vinařství v Republice Moldova. Výstava VINMOLDOVA může být právem nazývána zrcadlem trhu – ve svém rozvoji zažila vzestupy a pády, typické pro rozvoj trhu, a počet členů v jednotlivých letech se pohyboval v rozmezí od 40 do 181. Neměnila se jedna věc – že totiž po celou dobu své existence byla výstava VINMOLDOVA uznávanou událostí vinařství v Moldavsku, místem setkání specialistů v tomto oboru a zástupců obchodu s vínem. Každoroční účast na této výstavě umožnila mnoha tuzemským firmám významně zvýšit svou výrobu a zlepšit konkurenceschopnost svých výrobků. V posledních letech se vytvořilo stabilní jádro výstavy – asi 70 firem, stálých vystavovatelů. Jsou mezi nimi nejen výrobci vín a lihovin z Moldavska, ale také společnosti ze zahraničí, výrobci materiálů a zařízení, které už mnoho let tradičně působí na moldavském trhu: KHS AG, Pall SeitzSchenk Filtersystems GmbH, Gültig Korken 49

(Německo), Tecnofood Group, TMCI PADOVAN SPA, Agrotecnica Italiana (Itálie), Ravena (Slovensko). Rok 2003 se stal rokem dramatické změny ve vývoji tradiční výstavy. Výstava vstoupila do nové fáze svého vývoje a získala nové jméno – ExpoVin Moldavsko. Jako událost celostátního významu výstavu ExpoVin Moldova 2003 zahájil prezident Moldavska, pan Vladimir Voronin, v jehož přítomnosti poprvé zazněla hymna výstavy, kterou napsal známý moldavský skladatel V. Dinga přímo pro výstavu ExpoVin Moldavsko. V souladu s novou koncepcí byla výstava rozdělena geograficky a tematicky podle hlavních oblastí – Vína & Destiláty a Zařízení a materiály. V roce 2005 výstava ExpoVin Moldavsko prošla mezinárodním výstavním auditem. Výstavní plocha byla 3 289,5 metrů čtverečních, zúčastnilo se 164 firem ze 16 zemí (38 firem poprvé), přišlo nejméně 11 400 návštěvníků, z toho 74,3 % odborníků a z nich 22,5 % zahraničních.33 Rok 2007 vstoupil do dějin jako rok krize moldavského vína – zákaz dovozu a prodeje alkoholu z Moldavska v Rusku tvrdě zasáhl výrobce. Společnost Poliproject Exhibitions Ltd. nechtěla zůstat stranou problémů a přijala bezprecedentní rozhodnutí – poskytla moldavským výrobcům vína výstavní plochu na ExpoVin Moldova 2007 zdarma. Analýza statistických dat ExpoVin Moldova 2007 odhalila, že 87 % návštěvníků výstavy byli odborníci ze 17 zemí. Sektor vína a nápojů se podílel na celkové výstavní ploše 48 %, 39 % zabíralo vybavení a dodávky a 10 % výstavních prostor bylo obsazeno výrobci sadby. Výstava ExpoVin Moldova 2008 zažila po druhé ve své historii mezinárodní výstavní audit. Počet návštěvníků vzrostl oproti minulému roku téměř dvojnásobně (přes 12 530), zachoval se vysoký podíl odborníků – 87 %, 29 % dotázaných odborníků byli top manažeři, 18 % technologové, 13 % manažeři; 80 % návštěvníků byli moldavští občané, 6 % bylo z Ukrajiny, 5 % z Ruska, 4 % z Rumunska, 5 % z dalších 25 zemí světa.34

33

Vinmoldova.md [online]. Moldova : 2011 [cit. 2011-12-15]. История выставки. Dostupné z WWW: . 34 Vinmoldova.md [online]. Moldova : 2011 [cit. 2011-12-15]. История выставки. Dostupné z WWW: .

50

16 června 2008 na zasedání představenstva Globální Asociace Veletržního Průmyslu (UFI), která se konala v Thessaloniki (Řecko), společnost "Poliproject Exhibitions Ltd" byla přijata jako řádný člen asociace v kategorii "Organizátor výstav a výstavních" a výstavě ExpoVin Moldavsko byl udělen status výstavní akce schválené UFI. Globální Asociace Veletržního Průmyslu byla založena v roce 1925 a nyní zahrnuje více než 500 firem z více než 80 zemí. Jako řádný člen UFI, společnost "Poliproject Exhibitions" vstoupila do "exkluzivního klubů", spojující organizátoři výstav, výstavní centra, odborné výstavní firmy všeobecně známé po celém světě a splňující nejvyšší standardy obchodovaní. Asociace UFI je privilegovanou arénou pro komunikaci profesionálů výstavního obchodů a hraje důležitou roli při pořádání výstavních události. Nástup společnosti "Poliproject Exhibitions " do asociace UFI se představil jako nová etapa v historii výstavy "ExpoVin Moldavsko", a uznání velkých úspěchů teto společnosti v oblasti výstavnictví a zachovaní úrovní vinného průmyslů Moldavska. V roce 2010 byl vyzkoušen zcela nový formát prezentace vinného průmyslů - jeden z pavilonů "ExpoVin Moldavsko" přeměnil se do degustačního prostorů, kde si každý mohl ocenit kvalitu více než 300 moldavských vín. V rámci výstavy byla realizována další událost - Divadlo vína a gastronomie. V roce 2011 výstava "Expovin Moldavsko", oslavila 20. výročí svého založení a zavedla zajímavý koncept, který v sobě spojuje tradiční formát výstavy a další propagační nástroje (prezentace v Divadle vína a gastronomie, soutěž preferencí spotřebitelů, degustace a mistrovské kurzy). Divadelní představení vína a gastronomie byli organizovány tak, aby každý návštěvník mohl být zároveň a divákem.

51

3.6.2 Koncepce a cíle výstavy ExpoVin Moldova Koncepce výstavy: Veřejná ochutnávka nejlepších moldavských vín Cíle pořadatele:

 Masové utváření a rozvíjení kultury spotřeby vína na domácím trhu  Prosazení podniků prostřednictvím jejich produktů na místním trhu  Minimalizování finančních a organizačních nákladů na účast na této akci pro různá vinařství  Poskytování rovných podmínek pro všechny zúčastněné společnosti

Úloha – přilákat maximální počet účastníků se širokou škálou produktů, včetně vzorků představených na mezinárodní soutěži vín Chisinau Wines & Spirits Contest 2010. Dosažené výsledky: Výstava se uskutečnila podle radikálně nové koncepce. Organizátory se inspirovali modelem jiných mezinárodních výstav a dosáhli mimořádných výsledku. 72 % návštěvníků ocenilo nový formát představení vinařství. Výstava a její nové akce (Divadlo vína a gastronomie, Soutěž preferencí spotřebitelů, Degustace a mistrovské kurzy), pořádané v průběhu výstavy, přilákaly různé cílové skupiny – 73,5 % odborníků a 26,5 % neodborníků z Moldavska, SNS a zahraničí, včetně nových, kteří představovali více než čtvrtinu.

3.6.3 Cílová skupina výstavy Výstava ExpoVin Moldavsko je specializovaná každoroční událost, která má vztah ke všem součástem moderního vinařství – víno, výrobní zařízení, materiály a moderní technologie, vinohradnictví.

52

Profil účastníků: 120 společností z 12 zemí  38 firem – víno a koňak  30 firem – vybavení  26 firem – materiály  13 firem – vinařství  13 firem – média, služby atd.  34 firem – noví účastníci Účastnici jsou obvykle firmy z Moldavska, SNS a zahraničí, také prodejci a distributoři.

Profil návštěvníků: Návštěvník-odborník:

typicky

zástupce

organizace

specializující

se

na

výrobu

alkoholických nápojů nebo distribuci zařízení, top manažer nebo manažer střední úrovně, věkového rozmezí od 25 až po 50 roků, který navštívil dříve výstavu v Kišiněvě a který si přeje navázat obchodní kontakty s profesionály. O výstavě se dozvěděl z reklamy a rozhodnutí navštívit výstavu bylo ovlivněno potřebou v rámci podnikání. Návštěvník-neodborník: mladí lidé do 35 let, ze dvou třetin navštívili výstavu již dříve, o výstavě se dozvěděli z různých zdrojů a reklamy.

3.6.4 Reklamní kampaň

Každý rok se provádí poměrně agresivní reklamní kampaň za účelem vytvoření přirozeného rozruchu kolem výstavy a následně přilákat vetší počet návštěvníků. Zahrnuje skoro všichni známa mediální prostředky jako Internet, Rádio, Televize, Tisk. Tito mediální nástroje jsou tedy použity v první linii reklamní kampaně a přímo ovlivňují cílovou skupinu, pro kterou je kampaň určena. Aby se reklamní kampaň stala skutečně efektivní a přinesla očekávané výsledky, je velmi pečlivě naplánovaná a připravena. Organizátory vybrali vhodná komunikační média, orientovali se na cílovou skupinu, zvolili strategii a vhodný způsob komunikace. 53

Tabulka 9. Internet

www.acco.ua/alcosoft/

www.ukrwine.pp.net.ua

www.akcyz.com.ua

www.winepages.ru

www.alconews.ru

www.worldfood.kz

www.allmoldova

www.gallerydrinks.com

www.astigroup.ru

www.krda.ru

www.drinks.com.ua

www.napitki.com

www.food.com.ua

www.vinograd.net.ua

Zdroj: Interní zdroje Poliproject Exhibition. Vlastní úprava.

Díky velmi těsné spolupráci s reklamními agentury, propagace výstavy je úspěšně integrovaná do on-line a off-line komunikačních médii a tím pádem vytvořila optimální mix.

Tabulka 10. Rádio

Media

Ruské Rádio &

Počet výstupních vysílání

Dni

Datum

84

7

12.02-18.02

48

6

14.02-19.02

Radio PLAI Radio NOROC

Zdroj: Interní zdroje Poliproject Exhibition. Vlastní úprava.

Tabulka 11. Televize

Media

Kanál N4

Počet výstupních vysílání

Dni

Datum

42

4

15.02-18.02

Zdroj: Interní zdroje Poliproject Exhibition. Vlastní úprava.

54

Podle údajů Tabulek 10 a 11. rozhlasové spoty byly umístěny na nejúspěšnějších rozhlasových stanicích a pro podporu základního pilíře komunikační strategii – image výstavy, byla využívána televize.

Tabulka 12. Tisk, Moldavsko

Typ

Počet

Článek

3

nákres

5

Businessul Agricol

nákres

1

Viticultura şi Vinificaţie

nákres

1

Omnibus

nákres

3

Monitorul Oficial

nákres

10

Media

Logos Press

Zdroj: Interní zdroje Poliproject Exhibition. Vlastní úprava.

Tabulka 13. Zahraniční media

Název

Stát

Počet

Ukrajina

3

Rusko

3

Ukrajina

3

Bělorusko

1

Food UA

Časopis, „Nápoje“

Drinks Plus

Říše Vína&Destilátu

55

Stát

Počet

Rusko

1

Kazachstán

1

Rusko

1

Francouzko

1

Název Nápojový Průmysl Astana Food SIMEI MOSCOW Eurowine Časopis «Акциз»

Ukrajina 2

Beverages&Drinks

Expoodessa

Ukrajina

3

Ukrajina

1

Rusko

banner

Ukrajina

3

Portál Alconews Hrozny

Zdroj: Interní zdroje Poliproject Exhibition. Vlastní úprava.

Podíl reklamních nákladů na celkových nákladech činil cca 22 %. Efektivnost reklamy můžeme sledovat podle průzkumů u návštěvníků, ze kterých 10 % mělo informace z rozhlasové reklamy, 1,5 % z tisku, 10 % z internetu a 1,5 % z vytištěných letáků.

3.6.5 Analýzy a statistické výzkumy výstavy

SWOT analýza Tabulka 14. SWOT analýza

Silné stránky Organizace této výstavy již 19 let

Slabé stránky Předvídatelnost sestavy účastníků

Pokrytí všech segmentů trhu výroby Nedostatek inovací vína Týden před ExpoVin PRODEXPO – klíčová

probíhá jednání 56

Největší obchodní událost v regionu

s partnery probíhají v Moskvě

Databáze permanentních účastníků Proběhla dokonce i na vrcholu krize (2007) Přítomnost loajálních zákazníků Systém bonusů a slev Soubor událostí (výstava – soutěže – konference – Ples vína) Příležitosti

Hrozby

Vzestup ukrajinského trhu a absence Výstava přestává být místem setkávání výstavy srovnatelného rozsahu kupující/prodávající na Ukrajině

Výstava přestává produkty

prezentovat

nové

Po krizi společnosti musejí prokázat svou životaschopnost Vinaři se aktivněji podílejí na výstavách v jiných zemích Rozvoj vinařského odvětví Finanční problémy Práce s místními spotřebiteli Zvyšující se konkurence Zdroj: Vlastní úprava

Průzkum návštěvníků

Poměr skupin návštěvníků  73,5 % – odborníci  26,5 % – laici Zdroje informací o výstavě  10 % – rozhlasová reklama  6 % – televizní reklama  1,5 % – tisk 57

 10 % – internet  27 % – tištěné pozvánky  1,5 % – letáky  19 % – doslechli se od příbuzenstva, přátel, známých  25 % – z různých/více zdrojů Odůvodnila se očekávání (laici)  33 % – zcela odůvodněná  38 % – spíše ano než ne  18 % – neodůvodněná  11 % – zcela neodůvodněná Odůvodnila se očekávání (odborníci)  20 % – zcela odůvodněná  38 % – spíše ano než ne  29 % – neodůvodněná  13 % – zcela neodůvodněná Poměr pravidelných a nových návštěvníků  74,5 % – navštívili výstavu v roce 2010  25,5 % – noví návštěvníci

Na základě těchto statistik můžeme dojít k závěru, že výstavu ExpoVin Moldova nejvíc navštěvují odborníci, očekávání všech návštěvníků jsou naplněna, ale bohužel ne v plném rozsahu, a návštěvníci se v dalších letech vracejí.

58

Ukazatele výkonnosti výstavy ExpoVin v 2011 roce

Tabulka 15. Ukazatele výkonnosti.

№

Ukazatel

Jednotka

2

3

Hodnoty exponentu

prodaná plocha v aktuálním období ÷ prodaná plocha v minulém období

62

MDL

příjmy z prodeje plochy v aktuálním období ÷ příjmy z prodeje plochy v minulém období

72

Průměrná cena plochy

€/ М2

příjmy z prodeje plochy ÷ množství prodané plochy

88

Úroveň plnění plánu prodeje

М2

prodaná plocha v aktuálním období ÷ plánovaný prodej plochy

53

Podíl nákladů na propagaci

%

(Σ výdajů na propagaci ÷ celková suma nákladů) * 100 %

22

M2 1

Výpočet

Objem prodeje

Zdroj: Interní zdroje Poliproject Exhibition. Vlastní úprava.

Podle těchto výsledků můžeme usoudit, že výstava byla celkem úspěšná, ačkoliv objem prodané plochy se naplnil jenom na 62 % objemu minulého období. Úroveň plnění plánu prodeje zůstává na pouhých 53 %, což mohlo být způsobeno nekompetencí zaměstnanců, nebo těžkou situací na trhu, anebo neochotou investovat do propagace prostřednictvím výstavy. Nicméně to neovlivnilo zisk pořádající firmy. Podle interních zdrojů jsem zjistila, že náklady činily 96 % plánu, výnosy překročily plán až na 118 % a zisk se vyšplhal na 148 % původního plánu.

59

Dynamika rozvoje výstavy 2006-2010

Obrázek 5.

Zdroj:http://www.vinmoldova.md/index.php?mod=content&id=193

Obrázek 5 jasně poukazuje na klesající tendence nabídky výstavní plochy. Dost se na tom podepsalo uvolněné embargo pro vývoz do Ruska, a dále světová krize, která dostala výrobní podniky do finančních problémů, a tím pádem podniky přestaly investovat do budování své image prostřednictvím účasti na ExpoVin Moldova. Obrázek 6.

Zdroj:http://www.vinmoldova.md/index.php?mod=content&id=193

60

Obrázek 7.

Zdroj:http://www.vinmoldova.md/index.php?mod=content&id=193

Počet účastníků je kolísající, ale ne nijak výrazně. Jak počet účastníků, tak i počet návštěvníků jasně svědčí o tom, že nejúspěšnější výstava z hlediska návštěvnosti a zúčastněnosti proběhla v roce 2008. Obrázek 8.

Zdroj:http://www.vinmoldova.md/index.php?mod=content&id=193

61

Závěr V současné době je moldavské vinařství v kritickém stavu. Většina společností snížila počet zaměstnanců minimálně o jednu třetinu. Pokud jde o hodnotovou stránku moldavských společností, v první polovině roku 2011 bylo vyrobeno víno v hodnotě 610,5 miliónu lei (54,5 miliónu dolarů), což je o 33,6 % méně než ve stejném období roku 2010. Vinařství se potýká s chronickým nedostatkem provozního kapitálu. Dluh vůči bankám představuje 1,3 miliardy lei (108 mil. dolarů), zatímco zásoby úrody činí 200 miliónů litrů (hodnota se odhaduje na 300 miliónů dolarů). Mimo to továrny nezaplatily své dluhy ve výši 95 miliónů lei (8 mil. dolarů) za hrozny zakoupené v předchozích letech. Vzhledem k tomu, že činnost vinařského průmyslu je navázána na mnoho dalších ekonomických subjektů – banky, vinice, dodavatelé zařízení a souvisejících materiálů, reklamní agentury, logistické a dopravní služby a další – krize průmyslu v důsledku ovlivňuje také jejich činnost. Každoroční

mezinárodní

výstava

ExpoVin Moldavsko

představuje

jednu

z nejvýznamnějších událostí v životě vinařského průmyslu v Moldavsku. Může být právem nazývána zrcadlem trhu – jejím vývojem prošly také vzestupy a pády, které jsou typické pro rozvoj trhu. V závislosti na tržní poptávce se stanovovaly i podíly jejích tematických sekcí: například v roce 1998 zvítězil podíl firem vyrábějících zařízení, v roce 1999 výrobci těsnicích materiálů a etiket a od roku 2002 až do loňského roku první místo patřilo společnostem vyrábějícím víno. Vzhledem k současnému stavu v odvětví a v zájmu prosazování úlohy podpory kultury vína na domácím trhu je třeba vytvořit nový formát akce, který by se odlišil od tradiční stávající podoby výstavy. Forma této akce může byt ochutnávka místních vinařských produktů pro širokou veřejnost domácích spotřebitelů i zahraničních turistů. Ochutnávku může doprovázet gastronomicky zážitek formou pečlivé vybraných jídel, které budou pasovat k vybraným vínem. Základní myšlenka – účast společností s vinnými výrobky, které pak budou vystavené na mezinárodní soutěži Chisinau Wines & Spirits Contest 2012. Tento přístup přispívá k dosažení následujících cílů:

62



Podpořit image státu jako země vyrábějící víno (víno se kupuje podle obrazu země)



Formování a vývoj spotřeby vína na domácím trhu



Prosazení podniků prostřednictvím jejich produktů na lokálním trhu



Minimalizace finančních a organizačních nákladů na účast v této akci ze strany vinařství



Poskytnutí rovných podmínek pro všechny zúčastněné společnosti

I přes masivní rozvoj různých reklamních prostředků včetně internetu není příliš patrné oslabení zájmu o veletrhy a výstavy. Alespoň nemáme přesvědčivé statistické údaje, že by k tomuto poklesu docházelo. Zpravidla se to vysvětluje tak, že:



Internet nemůže nahradit osobní kontakt mezi prodávajícími a jejich potenciálními

kupci,

nemůže

nahradit

atmosféru

dobrého

mezinárodního veletrhu a koncentraci celé odborné veřejnosti v zemi konání veletrhu, příp. i ze sousedních států 

Funkční exponát daleko více zaujme jak odborníky, tak i neodbornou veřejnost, než sebelepší barevné fotografie nebo video



Účast firmy na prestižním veletrhu je již sama o sobě dobrou vizitkou pro tuto firmu a přispívá k budování značky



Odborní pracovníci firem (ať již jako vystavovatelé, nebo návštěvníci) mají trvalý kontakt s vývojovými tendencemi ve svém oboru; kromě pořádání vlastního veletrhu tomu napomáhají organizátoři pořádáním akcí tzv. doprovodného programu

Ze zkoumání výstavní činnosti jako nástroje budování vinařského průmyslu je zřejmé, že celkový trh s vínem je komplexní a neustále se měnící, ale přístup k němu pro ty, kdo rychle reagují na požadavky trhu a na spotřebitelské preference ohledně kvality a stylu, je dostatečně snadný. Pro rozvoj kvalitního obrazu země a image efektivního vývozu je potřebná těsná spolupráce soukromého sektoru a vlády, společné formulování a uplatňování marketingové strategie země jako značky, se zaměřením na její pozitivní 63

vlastnosti, existenci tradice výroby vína, moderní vinařské techniky a v neposlední řadě i na Bio-trend, který obzvláště v poslední době nabývá na významu. Prostřednictvím této práce, pokusila jsem se vice přiblížit mechanizmus organizace výstav a veletrhu, snažila jsem se popsat země Moldavsko z víceméně objektivního uhlu pohledu. Výstava ExpoVin Moldova pomáhá zlepšit image země, působí jako reklama vinného průmyslu a slouží jako platforma setkání nabídky a poptávky. Myslím si, že hypotéza stanovena na začátku této práce: ExpoVin Moldova poskytuje naprosto skvělou příležitost pro vzájemnou spolupráci výrobcem vín, státní správě a prodejcům vín - je potvrzená. Organizátory odvádějí skvělou práce, bez ohledu na finanční, politické a ekonomické bariery.

64

Použitá literatura Tištené zdroje: 1. MACÁKOVÁ, L. a kol., Mikroekonomie (základní kurs), 4.vyd., SLANÝ: Melandrium, nakladatelství a vydavatelství, 1997, ISBN:80-901801-2-4 2. COOKE, Andrew, The Economics of Leisure and Sport, 1st ed.,LONDON: Routledge 1994, ISBN: 0-415-09634-0. 3. KOTLER, Philip, ARMSTRONG, Gary. Marketing. Praha: Grada Publishing, 2004. 855 s. ISBN 80-247-0513-3. 4. KOTLER, Philip. Marketing management. Praha: Victoria Publishing, 1992. 789 s. ISBN 80-85605-08-2. 5. BOUČKOVÁ, J. -- KALIŠOVÁ, L. -- KOUDELKA, J. Základy marketingu. Praha: Oeconomica, 2011. ISBN 978-80-245-1760-5. 6. PAVLŮ , Dušan. Veletrhy a výstavy: kultura, komunikace, multimedialita, marketing. [s.l.] : Professional Publishing, 2009. 380 s. ISBN 978-80-86946-38-2. 7. LEICHER, Rolf . Prezentace na výstavách a veletrzích. Grada : [s.n.], 1994. 82 s. ISBN 8071691070,9788071691075.

Internetové zdroje: 1. PAVLEČKA , Václav. Marketing journal [online]. Praha : 10.12.2008 [cit. 201112-14]. Historie marketingu. Dostupné z WWW: . ISSN 1803-957X. 2. HANDL, Jan . Lupa.cz [online]. Praha : Internet Info, s.r.o. , 5. 5. 2009 [cit. 201112-14]. Nielsen: Jaké jsou trendy Internetu?. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-0702. 3. Veletrhyavystavy.cz [online]. Praha : Progres Partners advertising s.r.o., 2011 [cit. 2011-12-14]. Aktuální akce. Dostupné z WWW: . 4. EuroExpo. Euroexpo.cz [online]. Praha : EUROVELETRHY, 11.6.2009 [cit. 201112-14]. EXPO 2010 Šanghaj - největší Světová výstava v historii. Dostupné z 65

WWW: . 5. ČT24. Ceskatelevize.cz [online]. Praha : 24. 10. 2010 [cit. 2011-12-14]. Expo v Číně se stalo nejnavštěvovanější výstavou všech dob. Dostupné z WWW: . 6. Zastupitelský úřad CR v Kišineve. Souhrnná teritoriální informace (STI) Moldavsko. Businessinfo.cz. 17.10.2011, 1, s. 1-72. Dostupný také z WWW: . 7. Vinexpo.com [online]. France : 2011 [cit. 2011-12-15]. Vinexpo. Dostupné z WWW: . 8. Prowein.com [online]. Germany : 2011 [cit. 2011-12-15]. Press Service. Dostupné z WWW: . 9. Vinitaly.com [online]. Italy : 2011 [cit. 2011-12-15]. Vinitaly. Dostupné z WWW: . 10. Londonwinefair.com [online]. UK : 2011 [cit. 2011-12-15]. Welcome to London International Wine Fair 2012. Dostupné z WWW: . 11. Lex.justice.md [online]. Moldova : 2011 [cit. 2011-12-15]. Registrul de stat al actelor juridice al Republicii Moldova. Dostupné z WWW: . 12. Vinmoldova.md [online]. Moldova : 2011 [cit. 2011-12-15]. История выставки. Dostupné z WWW: .

66