VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2010
Linda Frýzová
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Hlavní specializace: Mezinárodní obchod
Ekonomické vztahy České republiky a Itálie
Diplomová práce Vypracovala: Linda Frýzová Vedoucí diplomové práce: Ing. Pavel Žamberský, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Ekonomické vztahy České republiky a Itálie“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 10. 5. 2010
………………….. Podpis
Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu své diplomové práce, panu Ing. Pavlu Žamberskému, Ph.D., za cenné rady a připomínky, které mi ochotně poskytoval v průběhu jejího zpracování.
Obsah SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................................ 1 ÚVOD ............................................................................................................................................................... 2 1
EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ITÁLIE................................................................................................. 4 1.1 1.2 1.3 1.4
2
HDP, DEFICIT VEŘEJNÝCH FINANCÍ, STÁTNÍ DLUH .................................................................................................. 7 NEZAMĚSTNANOST ....................................................................................................................................... 10 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A INFLACE...................................................................................................................... 12 PRŮMYSLOVÁ VÝROBA A SPOTŘEBA.................................................................................................................. 17
EKONOMICKÉ VZTAHY ČR A ITÁLIE ........................................................................................................19 2.1 PODPORA VZÁJEMNÝCH OBCHODNÍCH VZTAHŮ .................................................................................................. 20 2.1.1 Podpora z české strany .................................................................................................................. 20 2.1.2 Podpora ze strany Itálie ................................................................................................................. 23 2.2 ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR A ITÁLIE ................................................................................................................... 25 2.2.1 Období od 1993-1999 .................................................................................................................... 26 2.2.2 2000-2004 ...................................................................................................................................... 29 2.2.3 Období 2005-2009 ......................................................................................................................... 33 2.2.4 Shrnutí zahraničního obchodu České republiky a Itálie ................................................................. 38
3
INVESTICE ..............................................................................................................................................41 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8
4
ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PRO VSTUP NA ITALSKÝ TRH ............................................................................................... 42 PODPORA INVESTIC ZE STRANY ITÁLIE ............................................................................................................... 43 INVESTIČNÍ POBÍDKY V ITÁLII ........................................................................................................................... 45 PODNIKÁNÍ V ITÁLII A PŘÍLEŽITOSTI PRO ČESKÉ INVESTORY .................................................................................... 48 ČEŠTÍ INVESTOŘI V ITÁLII ................................................................................................................................ 51 PODPORA INVESTIC ZE STRANY ČR ................................................................................................................... 52 INVESTIČNÍ POBÍDKY V ČR .............................................................................................................................. 52 VYBRANÉ ITALSKÉ SPOLEČNOSTI, KTERÝM BYLA PŘISLÍBENA POBÍDKA ....................................................................... 55
PODMÍNKY PRO UPLATNĚNÍ ČESKÉHO ZBOŽÍ NA ITALSKÉM TRHU ........................................................60 4.1 4.2
OBCHODNÍ JEDNÁNÍ V ITÁLII ........................................................................................................................... 61 DALŠÍ PODMÍNKY PRO BEZPROBLÉMOVÝ PRŮBĚH SPOLUPRÁCE .............................................................................. 64
ZÁVĚR .............................................................................................................................................................66 SEZNAM LITERATURY ......................................................................................................................................68 SEZNAM GRAFŮ ..............................................................................................................................................76 SEZNAM TABULEK ...........................................................................................................................................76
Seznam zkratek ČEB
Česká exportní banka
ČNB
Česká národní banka
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
EGAP
Exportní garanční a pojišťovací společnost
EMU
Evropská hospodářská a měnová unie
ES
Evropské společenství
EU
Evropská unie
EUR
Euro
EUROSTAT
Evropský statistický úřad
HDP
Hrubý domácí produkt
ISTAT
Italský statický úřad
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
MZV
Ministerstvo zahraničních věcí
OECD
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development)
OSN
Organizace Spojených národů
PZI
Přímé zahraniční investice
SITC
Standardní mezinárodní obchodní klasifikace (Standard International Trade Clasification)
SRN
Spolková republika Německo
USA
Spojené státy americké
-1-
Úvod Česká republika je otevřená ekonomika s velmi výhodnou polohou v samém srdci Evropy. Její velikost a nedostatek přírodních zdrojů ovlivňují potřebu jejího výrazného zapojení v mezinárodním obchodu. Vzhledem ke stále probíhající celosvětové ekonomické krizi je důležité upevňovat vztahy se svými obchodními partnery a pro exportéry je významné využít potenciál ostatních zemí, aby zvýšili koupěschopnou poptávku po své produkci a tedy i prostor pro odbyt svých výrobků. V České republice existuje mnoho malých a středních podniků a i přes podporu ze strany českého státu by pro ně mohly být vzdálené zahraniční trhy nedostupné např. kvůli vysokým dopravním nákladům a ostatním bariérám obchodu. Pro tyto podniky se tedy logicky nabízí možnost vyvážet na evropské trhy, kde již neexistují překážky volného obchodu a využít právě výhodné polohy v rámci Evropy. Jedním z potenciálních trhů pro další rozšíření spolupráce by mohla být právě Itálie. Itálie je mnohaodvětvová ekonomika se skoro stejným HDP jako Francie nebo Velká Británie. Tržní ekonomika je rozdělena do vyspělého průmyslového severu a méně rozvinutého zemědělsky orientovaného jihu, který bývá označován také jako Mezzogiorno. Vzhledem ke své velikosti je schopna absorbovat velkou část produkce české ekonomiky. Vzájemné vztahy byly i přes rozdílný historický vývoj vždy spíše pozitivní a spolupráce se dále prohloubila po otevření českého trhu západním zemím. Pro svou diplomovou práci jsem si vybrala téma Ekonomické vztahy České republiky a Itálie z několika důvodů. Prvním z nich je můj velmi blízký vztah k této zemi. Během posledních dvou let se seznamuji s mentalitou zdejších lidí a je možné, že bych v budoucnu uvažovala o pracovní zkušenosti v této zemi. Dalším důvodem je i mé studium italského jazyka, díky kterému mohu čerpat z části i z italských zdrojů a tím snad obohatit svou práci. Myslím si, že italský trh může stále českému trhu nabídnout další možnosti rozšíření spolupráce přesto, že Itálie nebyla zařazena do prioritních zemí pro český export. Cílem práce je analyzovat vzájemné ekonomické vztahy mezi Itálií a Českou republikou, zhodnotit dosavadní vývoj a naznačit perspektivy další spolupráce. Zároveň se budu snažit hledat konkrétní příklady spolupráce společností a obohatit práci vlastní zkušeností z teritoria.
-2-
K tomuto tématu neexistuje mnoho knižních zdrojů a tak budu čerpat především z kvalitních internetových zdrojů. Práci člením do čtyř kapitol, které na sebe logicky navazují. V první kapitole se zabývám ekonomickou charakteristikou Itálie, abych čtenáře seznámila s vývojem nejdůležitějších ekonomických ukazatelů. Upozorňuji na problémy italského trhu a přístupu vlády k jejich řešení. Zabývám se vývojem ekonomiky před zásahem ekonomické krize a jejím průběhem po zpomalení světové poptávky. Pro srovnání některé údaje porovnávám i s vývojem v České republice. Ve druhé kapitole své práce se zaměřuji na zahraniční obchod mezi Českou republikou a Itálií. Důležitou součástí je přehledné zpracování podpory vzájemných vztahů na konkrétních příkladech firem. Největší pozornost věnuji vzájemné obchodní výměně mezi zeměmi. K její analýze využívám především údaje z českého a italského statistického úřadu. Její průběh jsem rozčlenila do třech období a to vývoj v průběhu 90. let, kdy se obě ekonomiky potýkaly s určitými finančními problémy, dále vývoj na počátku nového tisíciletí a období po vstupu ČR do Evropské unie. Vzájemnou ekonomickou výměnu rozebírám dle mezinárodní klasifikace SITC a porovnávám hodnoty obchodu v jednotlivých letech. Dílčím cílem je stanovit perspektivní obory, ve kterých je výměna nejintenzivnější. Pro větší názornost jsem sestavila několik grafů a tabulek, pomocí kterých analyzuji změny a tyto perspektivní obory. Do třetí kapitoly jsem zařadila vzájemné investice. Nejdříve krátce zhodnocuji situaci mezi zeměmi a rozebírám podmínky pro vstup investorů na italský trh. Zároveň upozorňuji na možné problémy, které tento vstup přináší. Zaměřuji se dále na italské pobídky a zhodnocuji hlavní obory, které by mohly být zajímavé pro české investory. Za důležité považuji zmínit i české pobídky, kterých mohou zahraniční investoři využít, a opět hledám konkrétní příklady italských firem, kterým byly tyto pobídky přislíbeny. V závěrečné kapitole se zabývám základními podmínkami, které by měly české firmy splnit, pokud chtějí prohloubit vzájemnou spolupráci a proniknout na italský trh. Vzhledem k tomu, že Itálie se vyznačuje specifickou kulturou, která se v mnohém liší od specifik české kultury, zaměřuji si i na některé detaily obchodního jednání, které se mi jeví jako stále aktuální existující překážky vzájemné spolupráce. Upozorňuji také na další podmínky bezproblémové spolupráce, které vyplynuly při zpracování mé diplomové práce a které by měly firmy splnit, nebo si na ně dát pozor, aby mohla spolupráce mezi zeměmi fungovat hladce bez zbytečných komplikací. Přidávám také zajímavosti vypozorované z vlastní zkušenosti.
-3-
1 Ekonomická charakteristika Itálie Itálie je exportně orientovaná ekonomika a její vývoj je značně ovlivněn světovou poptávkou. Vývoj italské ekonomiky za posledních deset let lze rozdělit do dvou období a to vývoj před ekonomickou krizí a vývoj po ekonomické krizi. Itálie není příliš obdařena přírodními zdroji a je závislá na dovozu většiny surovin. I to je jedním z důvodů, proč se již po II. světové válce intenzivně zapojovala do mezinárodní spolupráce a odstraňování bariér zahraničního obchodu. Byla také jednou ze zakládajících zemí Evropského společenství uhlí a oceli a tedy signatářem Pařížské smlouvy. Díky tomu stála už od počátku u zrodu Evropské unie a tomu přizpůsobovala svou legislativu. K 1. 1. 1999 vstoupila do nově vzniklé Eurozóny po splnění Maastrichtských kriterií a společně s ostatními zakládajícími členy přijala společnou měnu euro. V období 2001-2005 italská ekonomika stagnovala. Nejhorší výsledky zaznamenala země v roce 2003. Hrubý domácí produkt začal stagnovat od roku 2001, kdy byl jeho růst pouze 1,8 % oproti 3,7 %1 v roce 2000 a v roce 2003 dosáhl 0 %2. V tomto roce byla také na italské poměry vyšší inflace 2,8 %3, což mělo vliv na domácí spotřebitele, kteří omezili výdaje. Nemalý podíl na zpomalení měly i teroristické útoky v New Yorku v září 2001 a následný pokles světové poptávky. Zatímco v období 1995-2000 rostla průměrně soukromá spotřeba o 2,35 %4, v období 2001-2005 už byl zaznamenán pouze 0,78%5 nárůst. Na HDP měl negativní vliv i čistý export, který se od roku 2001 neustále snižoval. Zatímco obchodní bilance v roce 2001 dosahovala přebytek 9,23 mld. EUR6, v roce 2003 už byl přebytek pouze 1,62 mld. EUR a v roce 2004 zaznamenala Itálie deficit v hodnotě 1,22 mld. EUR7. Itálie
se
potýkala
především
se
silným
eurem,
které
oslabovalo
její
konkurenceschopnost na zahraničních trzích. Země ztrácela podíl na světových trzích díky asijským exportérům, kteří se specializovali v podobných odvětvích jako Itálie, tedy textil, obuv, nábytek a bílé zboží8. Životní náklady výrazně stoupaly po roce 2002, kdy bylo zavedeno hotovostní euro a začaly se ukazovat slabosti italské ekonomiky, především 1
Eurostat, ec.europa.eu/eurostat Eurostat, ec.europa.eu/eurostat 3 Eurostat, ec.europa.eu/eurostat 4 Vlastní dopočet dle údajů ze statistik OECD, titania.sourceoecd.org 5 Vlastní dopočet dle údajů ze statistik OECD, titania.sourceoecd.org 6 Dopočet dle údajů ISTAT, www.istat.it 7 Dopočet dle údajů ISTAT, www.istat.it 8 Addio, Dolce Vita, The Economist, www.economist.com 2
-4-
v infrastruktuře. Domácnosti reagovaly na rostoucí životní náklady omezováním spotřeby. Britský týdeník The Economist v roce 2005 napsal: “ Mnoho Italů omezuje dovolené nebo si je vůbec nebere. Jiní odkládají koupi nového auta nebo dokonce nového obleku, což je opravdová nouze u tak stylu znalých lidí.” (Addio, Dolce Vita, 2005)9 V roce 2006 se ekonomika začala ozdravovat a růst HDP byl opět ve výši 2 %10. Ekonomickou aktivitu povzbudila především rostoucí zahraniční poptávka a silnější růst v Německu11, které je hlavním italským obchodním partnerem. Úspěchu dosáhla Itálie především v míře nezaměstnanosti, kterou se podařilo snížit z 10,9 %12 z roku 1999 na 6,1 %13 v roce 2007. A v roce 2006 její nízká úroveň společně s pozitivním ekonomickým růstem přispěla k vyšší spotřebě domácností. Růst průmyslové výroby dosáhl v roce 2006 3,6 %14, což bylo obrovské zlepšení oproti poklesu ve výši 0,8 %15 v předchozím roce. Itálie má dlouhodobý problém s veřejným dluhem a v EU patří k zemím nejvíce zadluženým. Za posledních deset let je dluh neustále vyšší než HDP země. V roce 1999 dosahoval 113,7 %16 HDP a jen mírně se snižoval na 103,5 %17 v roce 2007. Hodnota deficitu veřejných financí se po vstupu do Evropské hospodářské a měnové unie pohybovala okolo 3 %18 a v roce 2006 dokonce dosáhla 4,3 %19. V roce 2007 se ale podařilo deficit výrazně snížit a to na 1,5 %.20 Inflace se od roku 2000-2007 pohybovala v průměru na 2,4 %21. Vývoj italské ekonomiky po roce 2007 byl výrazně poznamenán dopady finanční krize. Výroba poklesla na úroveň z konce roku 200022 a od roku 2008 se hospodářský růst dostal do záporných čísel. Předpokládaný pokles HDP za rok 2009 je 4,8 %23. Ve třetím čtvrtletí 2009 se ekonomika pomalu zotavila a zlepšila se o jeden procentní bod24 proti předchozímu kvartálu, a to především díky zlepšení průmyslové výroby, která se zlepšila
9
Volný překlad: Addio, Dolce Vita, The Economist, 2. 4. 2010, http://proquest.umi.com.ezproxy.vse.cz/pqdlink?Ver=1&Exp=03-31-2015&FMT=7&DID=933453881&RQT=309&cfc=1 10 Eurostat, dostupný z: ec.europa.eu/eurostat 11 Italy´s key challenges, OECD Economic Survey: Italy, 2007, str. 20 12 Eurostat, ec.europa.eu/eurostat 13 Eurostat, ec.europa.eu/eurostat 14 Statistická databáze OECD, titania.sourceoecd.org 15 Statistická databáze OECD, titania.sourceoecd.org 16 Eurostat, ec.europa.eu/eurostat 17 Eurostat, ec.europa.eu/eurostat 18 Eurostat, ec.europa.eu/eurostat 19 Eurostat, ec.europa.eu/eurostat 20 Eurostat ec.europa.eu/eurostat 21 Dopočet dle Eurostatu, ec.europa.eu/eurostat 22 The Italian economy, Banca D´Italia, Economic Bulletin no. 54, October 2009, str. 23 23 Forecast and planning report for 2010, Italské ministerstvo zahraničních věcí, www.dt.tesoro.it 24 The Italian economy, Banca D´Italia, Economic Bulletin no. 54, October 2009, str. 23
-5-
o 4 %25 oproti předchozímu čtvrtletí. Itálii se ve třetím čtvrtletí podařilo obnovit spotřebitelskou důvěru a domácí poptávka se zvolna oživila. Velkým problémem však opět zůstávají veřejné finance, kdy schodek překročil 5 %26 HDP a očekávaný státní dluh v roce 2011 by se měl zvýšit na 120 % HDP.27 Nízká domácí i zahraniční poptávka negativně ovlivnila vývoz i dovoz. Dle předpovědi Italské národní banky pro rok 2010 klesl export ve druhém čtvrtletí roku 2009 o 3,7 %28 a import o 3 % ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Dle odhadů Italské národní banky bude pokles vývozů za rok 2009 činit 19,9 % a pokles dovozu pak 16,1 %29. Celková ziskovost firem byla negativně ovlivněna stále rostoucími mzdovými náklady, které od roku 2000 rostly o 6 %30 rychleji než deflátor HDP. Čistý export působil negativně na růst a způsobil velký pokles investic. Domácí poptávka byla oslabena především rostoucí nezaměstnaností, která vystoupala v roce 2009 na 8,5 %31, a oslabením spotřebitelské důvěry. Domácnosti začaly pozvolna utrácet ve třetím kvartálu roku 2009, méně se dařilo v podnikatelském sektoru a trh práce vykazoval zhoršení. Za celý rok 2009 je očekávaný pokles soukromé spotřeby o 1,7 %, pro rok 2010 je pak předpokládaný růst výdajů domácností o 0,5 %32. Investice mají stále nepříznivé klima a nevyužitá kapacita je historicky vysoká. Co se týká předpovědi vývoje na rok 2010, je italská vláda optimistická. Soukromá spotřeba by měla být podpořena historicky nízkou inflací. Na růst vývozu by mělo mít vliv oživení světové poptávky, tempo hospodářského růstu však nadále zůstává nejisté33. Nejpříznivější pro Itálii je zřejmě hodnocení OECD, jehož index CLI34 přiřadil Itálii a Francii nejvyšší hodnocení ze zemí G7. Co se týče výhledu do budoucna, může být Itálie optimistická především díky novým zakázkám a rostoucí podnikatelské důvěře35. Růst HDP by se měl podle odhadů Italské národní banky pohybovat okolo 0,7 %. Na období 2011-2013 se odhady pohybují okolo 2%36 růstu.
25
Statistická databáze OECD, titania.sourceoecd.org OECD ECONOMIC OUTLOOK 86 2009,Developments in individual OECD countries, Italy, str. 145, OECD 27 OECD ECONOMIC OUTLOOK 86 2009,Developments in individual OECD countries, Italy,str. 145,OECD 28 Forecast and planning report for 2010, The Italian economy, Italské ministerstvo zahraničí 29 Forecast and planning report for 2010, Italské ministerstvo zahraničních věcí 30 The impact of the crisis and the potential fiscal stimulus, OECD, titania.sourceoecd.org 31 Forecast and planning report for 2010, str. 9, Italské ministerstvo zahraničních věcí, www.dt.tesoro.it 32 Forecast and planning report for 2010, Italské ministerstvo zahraničních věcí, www.dt.tesoro.it 33 Statement by Giulio Tremonti, IMF, www.imf.org 34 CLI- složený indikátor, zachycující první známky přelomu mezi expanzí a zpomalením ekonomické činnosti 35 Forecast and planning report 2010, Italské ministerstvo zahraničních věcí, www.dt.tesoro.it 36 Forecast and planning report 2010, Italské ministerstvo zahraničních věcí, str. 7, www.dt.tesoro.it 26
-6-
1.1 HDP, deficit veřejných financí, státní dluh Potenciální i skutečný růst HDP se začal zpomalovat již v devadesátých letech37. Jeho vývoj od roku 2000 do 2008 znázorňuje následující tabulka. Jak již bylo zmíněno výše, v období 2001-2005 růst stagnoval především kvůli rostoucím životním nákladům po vstupu Itálie do Evropské hospodářské a měnové unie, nízké spotřebě domácností, omezení zahraniční poptávky a poklesu průmyslové výroby. Zatímco v roce 2006 následovalo oživení ekonomické aktivity a růst nabyl 2 %, jak je vidět z následující tabulky, v polovině roku 2007 začala světové hospodářství ovlivňovat finanční krize a i italská ekonomika zaznamenala pokles. Stejným trendem pokračoval růst i v roce 2009, kdy ve druhém kvartálu klesal po 5. v řadě, jako důsledek dalšího poklesu vývozu a investic38. Pokles HDP ve druhém kvartálu roku 2009 se pohyboval okolo 0,5 %39 oproti předchozímu čtvrtletí a činil 6 %40 oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku. Tabulka 1: HDP, veřejné finance a veřejný dluh
2000
2001
2002
Reálný růst HDP 3,7 1,8 0,5 HDP/PPS EU 116,9 117,8 111,9 27=100 Veřejný 109,2 108,8 105,7 dluh Veřejné finance -0,8 -3,1 -2,9 Zdroj: Eurostat, vlastní úprava Pro hodnocení růstu HDP
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
-0,0
1,5
0,7
2,0
1,6
-1,0
-5,0
110,7
106,6
104,9
104,2
103,4
102
X
104,4
103,8
105,8
106,5
103,5
105,8
115,8
-3,5
-3,5
-4,3
-3,3
-1,5
-2,7
-5,3
lze názorně použít teorii růstového účetnictví. Růstové
účetnictví vychází z Cobb-Douglasovy produkční funkce, která říká, že změna produktu může být způsobena pouze tehdy, změní-li se kapitálová zásoba, pracovní síla nebo souhrnná faktorová produktivita. Tempo růstu souhrnné produktivity faktorů pak měří tempo růstu produktu, které nelze vysvětlit pomocí změn ve využití jednotlivých výrobních faktorů. Nevysvětlená změna se pak přičítá lepšímu využití vstupů, tedy technologickému pokroku41.
37
The impact of the crisis and the potential for fiscal stimulus, OECD, dostupný z: http://lysander.sourceoecd.org/vl=1809911/cl=30/nw=1/rpsv/cgi bin/fulltextew.pl?prpsv=/ij/oecdjournals/03766438/v2009n8/s4/p25.idx 38 Economic Bulletin, Banca d´Italia, www.bancaditalia.it 39 Forecast and planning report for 2010, Italské ministerstvo zahraničních věcí, str. 7, www.dt.tesoro.it 40 Forecast and planning report for 2010, Italské ministerstvo zahraničních věcí, str. 7, www.dt.tesoro.it 41 Soukup, J, Makroekonomie:moderní přistup, Praha: Management Press, 2007, str. 464, ISBN: 978-80-7261-174-4
-7-
Graf č. 1 znázorňuje 6 složek, které se podílí na růstu a těmi jsou populace v produktivním věku, míra participace, nezaměstnanost, odpracované hodiny na obyvatele, multifaktorová produktivita a kapitálové prohlubování. Velmi negativně se na růstu Itálie podílí právě souhrnná produktivita, která se neustále snižuje. Po několik desetiletí docházelo k jejímu obrovskému poklesu. Na grafu je vidět její pokles pouze do roku 2001. Dle údajů Graf 1: HDP/ob. a jeho složky
OECD42 se však v období 2000-2010 dostala dokonce do záporných čísel a to na -0,24 %, což znamená, že dochází k neefektivnímu využití dostupných zdrojů. Na rozdíl od souhrnné produktivity se však Itálii dařilo zlepšit příspěvek práce mnohem víc než ostatním zemím a tak zmírnit pokles ukazatele potenciálního růstu produktu.43 Státní dluh je dlouhodobě velkým problémem Itálie. Jak je vidět z tabulky č. 1, za posledních deset let neklesla jeho hodnota pod 100 % HDP. Hlavním úkolem Itálie je tento deficit snížit vzhledem k závazkům vyplývajícím z členství v Evropské hospodářské a 42 43
The impact of the crisis and the potential for fiscal stimulus, OECD Italy´s key challenges, OECD Economic surfy: Italy, 2007 str. 28
-8-
měnové unii. Itálie má převážně problémy ve veřejných výdajích, kde používá zvláště jednorázové zásahy, jako zmražení mzdových dohod, účelové zásahy ve zdravotnictví a omezení investičních výdajů.44 Během ucházení se o členství v EMU a následném vstupu do unie se vláda snažila o dlouhodobější cíle a výrazně snižovala veřejné výdaje, ale i přes úspěšné snížení dluhu na 115 %45 patřila Itálie stále k nejzadluženějším zemím. Při vypuknutí finanční krize se ministr financí Gulio Tremonti snažil vyhnout zvýšení výdajové stránky rozpočtu, aby zabránil roztáčení dluhové spirály. Podle předpokladů Italské národní banky však bude státní dluh dále narůstat a mohl by se vrátit až na vysokou úroveň z devadesátých let, kdy dosahoval až 120 %46 HDP. Dále se očekává zvýšení zdanění, aby se překonal rostoucí deficit veřejných financí, který dosahuje 5 %. To ovšem dle Maria Draghi, guvernéra Italské národní banky, zatíží hospodářský růst a znesnadní splácení dluhu.47 Draghi by navrhoval reformu, která by omezila veřejné výdaje a přispěla by k nižšímu zdanění. Další problém vidí i v brzkém odchodu pracujících do důchodu, kdy je věková hranice v Itálii jednou z nejnižších v EU. Pro ministra financí Tremontiho je však nepřijatelné v tomto směru dělat jakékoli změny po dobu trvání ekonomické krize. Dle týdeníku The Economist je deficit způsoben dlouhodobě nízkým příjmem z daní.48 Deficit veřejného rozpočtu je dalším problémem Itálie, který by se měl začít urgentně řešit, protože se Itálie společně s dalšími osmi státy dostala do tzv. procedury nadměrného schodku, kvůli nedodržování pravidel Paktu stability a růstu49. Účelem procedury je, aby země snížila rozpočtový schodek udržitelným a důvěryhodným způsobem50. Komise už podnikla první krok a tím je vypracování zprávy analyzující důvody pro porušení referenčních hodnot s ohledem na ekonomickou situaci a další relevantní faktory. Pro Itálii byla zpráva vydána 7. října 200951. Rada ES pak v prosinci 2009 vydala doporučení k ukončení nadměrného deficitu do konce roku 201252. Itálie však před vstupem do Evropské hospodářské a měnové unie neměla s deficitem veřejných financí výrazné problémy. V devadesátých letech vláda provedla strukturální 44
Bibbee, A. and A. Goglio (2002), “Public Spending in Italy: Policies to Enhance Its Effectiveness”, OECD Economics Department Working Papers, No. 324, OECD Publishing, dx.doi.org/10.1787/028561670507 45 Bibbee, A. and A. Goglio (2002), “Public Spending in Italy: Policies to Enhance Its Effectiveness”, OECD Economics Department Working Papers, No. 324, OECD Publishing. dx.doi.org/10.1787/028561670507 46 The impact of the crisis and the potential for fiscal stimulus, str. 27, OECD, titania.sourceoecd.org 47 Debt threat in Italy, The Economist, dostupný přes Proquest, 48 Debt threat in Italy, The Economist, dostupný přes Proquest, 49 Fiskální pravidla maximálního schodku veřejných financí v hodnotě 3 % a dluhu v maximální výši 60 % 50 Pakt stability a růstu dostupný z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/vyklad_slovnik.html?PG=P 51 Country-specific procedures, Italy, Evropská komise, dostupný z: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/italy_en.htm 52 Council recommendation to Italy with a view to bringing an end to the situation of an excessive government deficit, dostupný z: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/pdf/30_edps/104-07_council/2009-12-02_it_126-7_council_en.pdf
-9-
reformy a do roku 1997 výrazně deficit snížila a splnila kritéria pro vstup do vznikající Eurozóny. V roce 2002 byla jedinou z velkých zemí, která stále plnila kritéria dle Paktu stability a růstu.53 V tomto období už však zpráva OECD o ekonomické situaci poukazovala na problémy italské ekonomiky. Poměrně vysoká produktivita práce začala výrazně zpomalovat tempa růstu, rozdíly v produktivitě práce a míře nezaměstnanosti se začaly dále zvětšovat mezi severem a jihem Itálie, italští exportéři ztráceli své podíly na světových trzích a inflace byla vyšší než průměrná inflace v Evropské unii. Dalším problémem byla nízká atraktivnost Itálie pro PZI a nízká úroveň výzkumu a vývoje. Hned v následujícím roce už Itálie přestala 3% kritérium plnit. Současná fiskální situace představuje velké překážky především pro soukromý sektor, neboť je charakterizována vysokou mírou zdanění a vysokým dluhem. Velkým problémem Itálie jsou daňové úniky, které se nejvíce objevují na jihu země a velká citlivost na změny kurzu eura oproti americkému dolaru. Nejvíce je však deficit prohlubován nadměrnými výdaji na důchody a platy zaměstnanců státní správy54. Platy ve veřejné sféře se od roku 2000 do roku 2005 zvyšovaly téměř dvakrát rychleji než v ostatních sektorech ekonomiky55. Přitom veřejná správa v Itálii je velmi neefektivní a poskytuje velmi málo služeb veřejnosti. Spoustu lidí tak nevytváří téměř žádnou přidanou hodnotu a vytváří nadměrnou byrokratickou zátěž56. Za vlády Romana Prodiho, který byl dvakrát italským předsedou vlády v období 1996-1998 a 2006-2007, došlo k větší fiskální disciplíně a snížení rozpočtu. Za rok 2006 bylo dosaženo zvýšení příjmů díky úspěšnému boji proti daňovým únikům a hospodářskému růstu a deficit klesl na 2,5 % HDP57. Vláda Silvia Berlusconiho však na tuto politiku nenavázala.
1.2 Nezaměstnanost Až do poloviny roku 2007 v Itálii po deset let klesala nezaměstnanost. Úspěchu dosahovala vláda především díky reformám trhu práce. Vláda také uskutečnila štědré pobídky pro firmy, které nabíraly nové zaměstnance na dobu neurčitou v období od října 2000 do prosince 2003 v podobě daňových kreditů. Za každého nového zaměstnance na dobu neurčitou to byla částka až do výše 415 euro měsíčně, na jihu, kde je nezaměstnanost vyšší, dokonce až 62058 euro. Po roce 2003 byly reformy trhu práce zaměřeny na snížení 53
The economic situation, OECD, titania.oecd.org Italy´s deficit down- For now, www.forbes.com 55 Italy´s key challenges OECD Economic surveys: Italy,2007str. 44, puck.sourceoecd.org 56 Italy´s key challenges, OECD Economic surveys, Italy, str. 43, 2007, puck.sourceoecd.org 57 Achieving fiscal sustainability, OECD Economic surveys: Italy, 2007. Str. 84 , puck.sourceoecd.org 58 Economic performance and policy challenges, OECD Economic surveys: Italy, str. 34, 2005 54
- 10 -
nemzdových nákladů. Náklady na jednotku práce se však přesto zvýšily a to kvůli zpomalení produktivity, což mohlo být způsobeno i najímáním méně kvalifikované pracovní síly. Situace v nezaměstnanosti se zásahem finanční krize velmi zhoršila. V lednu a v únoru 2009 začal být opět intenzivně používán systém Cassa integrazione guadagni (CIG). Jde o zvláštní veřejný fond, který má chránit příjem pracovníků a je financován podniky a státem. O jeho správu se stará národní institut sociálního pojištění. V případech stanovených zákonem vyplácí fond propuštěným pracovníkům nebo pracovníkům pracujícím na kratší úvazek náhradu platu až do výše 80 % původního platu. Fond může zasahovat ve dvou formách a to v běžné a zvláštní formě.59 Využívání CIG bylo v prvních osmi měsících roku 2009 o 314,6 % vyšší než v předchozím roce60. Tabulka 2: Míra nezaměstnanosti
2000
2001
2002
2003
Míra nezaměstnanosti (%) 10,1 9,1 8,6 8,4 Zdroj dat: Eurostat, epp.eurostat.ec.europa.eu
2004
2005
2006
2007
2008
8,0
7,7
6,8
6,1
6,7
Míra nezaměstnanosti je však velmi rozdílná z pohledu regionů. Na jihu Itálie bývá nezaměstnanost až třikrát vyšší než na severu země.61 Trh práce reaguje na pokles HDP většinou se zpožděním a tak ještě není znám úplný efekt zpomalení na zaměstnanost. Zatím se mírně snížila míra participace62. Pokles zaměstnanosti je však očekáván v hodnotě 2,5 %63za rok 2009 a menší pokles i v roce 2010. Největší pokles zaměstnanosti je očekáván v průmyslové výrobě (bez stavebnictví) a to o 6,7 %64. Ve stavebnictví a soukromých službách by měl být méně výrazný pokles a to okolo 2,5 %65. Předpokládaná nezaměstnanost by tedy měla za rok 2009 činit 8,5 %66 a 9,5 %67 v roce 2010. Růst nezaměstnanosti může zapříčinit výrazné snížení spotřebních výdajů u mnoha domácností. Ve druhém čtvrtletí roku 2009 se navíc opět zvyšovaly náklady na pracovníka a to o 4,9 %68. Na rok 2010 je však očekáván pokles těchto nákladů především ve stavebnictví, jež je nejvíce vystaveno mezinárodní konkurenci.
59
Cassa integrazione guadagni, http://www.eurofound.europa.eu/emire/ITALY/WAGESGUARANTEEFUNDCIG-IT.htm Forecast and planning report for 2010, Italské ministerstvo zahraničních věcí 61 Itálie: ekonomická charakteristika, souhrnná teritoriální informace, www.businessinfo.cz 62 Míra participace= podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu obyvatel, Soukup J, Makroekonomie: moderní přístup, Praha: Management Press 2007, str.35 63 Forecast and planning report for 2010, str.9, Italské ministerstvo zahraničních věcí 64 Forecast and planning report for 2010, str.9, Italské ministerstvo zahraničních věcí 65 Forecast and planning report for 2010, str.9, Italské ministerstvo zahraničních věcí 66 Forecast and planning report for 2010, Italské ministerstvo zahraničních věcí 67 Očekávaný vývoj v teritoriu, Souhrnná teritoriální informace: Itálie, www.businessinfo.cz 68 Forecast and planning report for 2010, italské ministerstvo zahraničí 60
- 11 -
S nízkou produktivitou práce se Itálie potýká již od roku 2000, kdy se zastavil její růst. Do té doby byla Itálie jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v poválečném období a měla jednu z nejvyšších produktivit práce ze zemí OECD69. Nízká míra participace je také dlouhodobě jednou z příčin pomalého růstu HDP. Míra zaměstnanosti je výrazně pod průměrem OECD, ve skupině 15-64 je 59 %, zatímco průměr EU je 67 % zaměstnaných a průměr OECD 69 %70. Výjimku tvoří jen muži ve skupině 25-54, kde je zaměstnanost srovnatelná s ostatními státy71. Rozdíl mezi zaměstnaností žen a mužů se snižuje, ale stále ve srovnání se státy OECD zůstává vysoký. Jednou z příčin nízkého růstu zaměstnanosti je paradoxně i legislativa na ochranu zaměstnanosti, která sice chrání zaměstnance tím, že stanovuje základní pravidla pro propouštění zaměstnanců ve velkých firmách a činí výpovědi nákladné, zároveň však vede k neochotě prodlužovat pracovní kontrakty a měnit je na dlouhodobé, a tak stále převažuje zaměstnání dočasné. Mezi mladší věkovou skupinou je největším problémem nízké vzdělání a nízká mobilita pracovních sil a z toho vyplývající velké rozdíly mezi regiony. K těmto rozdílům přispívá i regionální politika, kdy jsou na jihu země lépe placeni pracovníci ve veřejném sektoru, nižší mzdy v soukromém sektoru než v ostatních regionech a nižší životní náklady, což vysvětluje, proč je pro nezaměstnaného na jihu lepší vyhlídka, že dostane lépe placené místo ve veřejném sektoru, než se stěhovat na sever za prací v sektoru soukromém s vyššími životními náklady.
1.3 Zahraniční obchod a inflace V období 2001-2008 vzrostl obrat zahraničního obchodu z 536,75 miliard eur na 751 miliard eur72, z čehož hodnota vývozu se zvýšila z 273 miliard eur na 369 miliard eur73. Exportéři reagovali na mezinárodní konkurenci odlišnou cenovou politikou pro jednotlivé trhy, vylepšili kvalitu výrobků, přesunuli část výroby do zemí s nižšími pracovními náklady a investovali např. do distribuce74. Přesto se konkurenceschopnost Itálie na mezinárodních trzích snižuje. Konkurence z Asie přebírá část trhu v důležitých odvětvích
69
The economic situation, OECD, titania.sourceoecd.org Supporting regulatory reform, OECD Economic surveys: Italy,str. 64, 2009, puck.sourceoecd.org 71 Supportin regulátory reform, OECD Economic surveys, Italy, str. 64, 2009,puck.sourceoecd.org 72 Vlastní dopočet dle údajů ISTAT, Foreign trade statistics, www.istat.it 73 Vlastní dopočet dle údajů ISTAT, Foreign trade statistics, www.istat.it 74 Forecast and planning report for 2010, str.15, Italské ministerstvo zahraničních věcí, www.dt.tesoro.it 70
- 12 -
pro italský export jako je textilní, obuvní a spotřební průmysl. Negativně se odráží na exportu také silné euro a nedostatečné strukturální reformy. V tabulce číslo 3 je vyjádřen poměr součtu exportu a importu k HDP, který vyjadřuje otevřenost nebo zapojení do světové ekonomiky. Jak je vidět, otevřenost Itálie se od roku 2003 neustále zvyšuje. Tento indikátor však závisí i na velikosti ekonomik a je větší spíše pro menší ekonomiky. Logicky např. Česká republika dosahuje daleko vyšších hodnot, jak lze také názorně vidět v tabulce. Srovnáme-li však Itálii s Francií a Velkou Británií, dostaneme podobné hodnoty. Tabulka 3: Zahraniční obchod Itálie
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Obchod/HDP 47,09 53,18 52,81 50,49 48,56 49,99 51,96 56,29 58,26 58,17 ČR Obchod/HDP 112,08 129,77 133,2 122,53 125,84 140,23 141,25 149,41 155,14 149,63 Francie 50,19 56,23 55,09 52,52 50,12 51,32 52,98 54,78 54,89 55,35 Obchod/HDP UK 53,72 57,10 56,54 54,78 53,29 53,21 56,17 60,14 56,33 60,97 Obchod/HDP
Zdroj dat: statistická databáze OECD, stats.oecd.org Finanční a ekonomická krize velmi zasáhla italský zahraniční obchod. V prvním čtvrtletí roku 2009 poklesl import a export o celých 24 %75. Více se podílel na poklesu vývoz do států Evropské unie, kde poklesl o 26,9 %76. Import klesal především z nečlenských států EU. Jedinou zemí, do které italský vývoz naopak rostl, byla Čína. Pouze sektor Made-in-Italy77 nezaznamenal výrazné změny. Za rok 2008 přitom Itálie potvrdila své postavení sedmé největší exportní ekonomiky na světě78, kdy se Čína stala 14. největším odbytištěm pro italský export oproti 22. místu z roku 199979. Následující graf se zabývá teritoriální strukturou zahraničního obchodu Itálie. Jak je z grafu patrné nejvíce země dováží a vyváží ze zemí EU 27. Podíl na světovém vývozu a dovozu se za posledních deset let pohybuje okolo 60 %80 a především od roku 2006 se začíná mírně snižovat ve prospěch asijských ekonomik. Procentuální podíl USA na italském zahraničním obchodu neustále klesá.
75
Forecast and planning report for 2010, str.14, Italské ministerstvo zahraničních věcí, www.dt.tesoro.it Forecast and planning report for 2010, str.14, Italské ministerstvo zahraničních věcí, www.dt.tesoro.it 77 Made in Italy=jde o tradiční italské výrobky, které získaly své ocenění především v osmdesátých letech, za špičkovou kvalitu a konkurenceschopnost, tyto výrobky se staly známé po celém světě a představují výhodu, díky níž si získaly speciální kategorii produkty made in Italy,výrobky musí být kvalitní, musí se dbát na design a tvar výrobku. K tomu, aby na výrobku mohla být italská vlajka nebo značka made in Italy,nemusí být výrobek vyroben italským podnikatelem, stačí, pokud ho Ital navrhl nebo vymyslel a tento výrobek může být vyroben kdekoli na světě. 78 Forecast and planning report for 2010, Italské ministerstvo zahraničních věcí, www.dt.tesoro.it 79 Forecast and planning report for 2010, str.14, Italské ministerstvo zahraničních věcí, www.dt.tesoro.it 80 Vlastní dopočty dle italského statistického úřadu, www.istat.it 76
- 13 -
Největšími obchodními partnery Itálie jsou SRN, které se na celkovém vývozu v roce 2008 podílelo téměř 12,8 %, Francie se podílela 11,2 %, Španělsko a USA měly 6 %, Velká Británie pak měla 5,3%81 podíl. Česká republika zaujala ve vývozu z Itálie 18. místo.82 Graf 2: Zahraniční obchod teritoriální struktura 2001-2009 v mld. eur
Zdroj: vlastní graf, dopočet údajů dle ISTAT Z pohledu komoditní struktury měla Itálie největší obrat zahraničního obchodu dle klasifikace SITC ve skupině 7- stroje a dopravní zařízení, kde obrat stoupl ze 190,5883 mld. eur z roku 2001 na 240,57 mld. eur v roce 2008. V roce 2009 však obrat této skupiny klesl na 187,18 mld. eur84, především kvůli poklesu ve vývozu. Na vývozu se významně podílejí také skupina 6, výrobky povahy materiálních meziproduktů, a skupina 8, různé průmyslové výrobky. Itálie je závislá na dovozu energetických a ostatních surovin, kterých má nedostatek a jejich ceny výrazně ovlivňují domácí cenovou hladinu. Nejvýznamnější položku dovozu tvoří po zmíněné skupině 7 skupina 3, paliva, jejichž dovoz zaznamenal největší nárůst v roce 2008 na 76,7885 mld. eur oproti 60,69 mld. eur z roku 2007. V roce 2009 však opět paliva zaznamenala pokles na 52 86mld. eur.
81
Italy in the world economy, report 2008-2009, Italtrade.com Italy in the world economy, report 2008-2009, Italtrade.com 83 Vlastní dopočet dle údajů ISTAT, www.istat.it 84 Vlastní dopočet dle údajů ISTAT, www.istat.it 85 Vlastní dopočet dle údajů ISTAT, www.istat.it 86 Vlastní dopočet dle údajů ISTAT, www.istat.it 82
- 14 -
Graf 3: Vývoz a dovoz dle klasifikace SITC 2001-2009 v mld. eur
Zdroj: Vlastní graf zpracovaný dle údajů ISTAT Saldo obchodní bilance Itálie je dlouhodobě negativní, jak lze pozorovat z následující tabulky. Rekordní saldo zaznamenala Itálie v roce 2006, kdy deficit vzrostl na 20,452 miliard EUR87. Saldo je ovlivněno především nárůstem ceny ropy, zemního plynu a dalších energetických zdrojů. Nejvíce se v roce 2006 podílela na deficitu bilance minerálních paliv, maziv a příbuzných materiálů (skupina 3 dle klasifikace SITC) a to -49,58 mld. EUR88 z čehož ropa, ropné produkty a příbuzné materiály přispěla -26,45 mld. EUR89. Bilance surových materiálů (skupina 2 dle klasifikace SITC) byla také negativní a to -11,4 mld. EUR90, s největším podílem bilance podskupiny 28, rudy kovů a kovového odpadu a podskupiny 24, korku a dřeva. Přebytek měla Itálie v roce 2006 pouze u strojů a dopravních zařízení, průmyslového a spotřebního zboží a tržních výrobků tříděných podle materiálu. Tabulka 4: Obchodní bilance za posledních 6 let
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Obch. Bilance (v mld. EUR) -1,221
-9,369
-20,452
-6,580
-12,553
-3,986
Zdroj: vlastní výpočty dle statistik ISTAT Ekonomická a finanční krize měla také dopady na inflaci. Její hodnota v roce 2009 činila pouze 0,1 % oproti 4,1 %91 v srpnu 2008 ovšem s velkými rozdíly především mezi severem a jihem Itálie, kdy na Jihu dosahovala 0,8 %92. Jak již bylo zmíněno výše, Itálie je závislá na dovozu energetických a ostatních surovin, kterých má nedostatek a jejich ceny výrazně ovlivňují domácí cenovou hladinu. V roce 2008 dosahovala inflace nejvyšších hodnot 87
Vlastní dopočet dle údajů ISTAT, www.istat.it Dopočet dle údajů ISTAT, www.istat.it 89 Dopočet dle údajů ISTAT, www.istat.it 90 Dopočet dle údajů ISTAT, www.istat.it 91 Forecast and planning report for 2010, Italské ministerstvo zahraničních věcí, www.dt.tesoro.it 92 Forecast and planning report for 2010, str. 16, Italské ministerstvo zahraničních věcí, www.dt.tesoro.it 88
- 15 -
za posledních 12 let93. Největší vliv na ni měly rostoucí ceny energie, zvyšující se náklady na dopravu a rostoucí ceny potravin94. Ekonomická krize měla především dopady na ceny paliv, které se propadly o 50,3 % oproti minulému roku a potravinářské produkty, kde se ceny propadly o 19,4 %95. V posledním desetiletí se její míra pohybovala okolo 2,4 %, jak je možné pozorovat i v následující tabulce. Tabulka 5: Inflace 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2,0
1,7
2,6
2,3
2,6
2,8
2,3
2,2
2,2
2,0
3,5
0,8
9,7
1,8
3,9
4,5
1,4
-0,1
2,6
1,6
2,1
3,0
6,3
0,6
Inflace (%) ČR Zdroj: Vlastní úprava dle údajů Eurostat Zatímco před finanční krizí byla míra inflace dlouhodobě vyšší než v EU 27, dosahovala od začátku roku 2007 nižších hodnot a její vývoj poté následoval stejný trend, jako inflace ostatních zemí EU 27 až do konce roku 2009. Její vývoj oproti ČR je patrný z následujícího grafu. Srovnáme-li jejich hodnoty, lze říci, že se inflace v Itálii vyvíjí poměrně stabilně, bez větších výkyvů. Graf 4: Míra inflace
Zdroj dat: Vlastní graf dle údajů Eurostat
93
Inflation in 2008 highest in 12 years, http://www.italymag.co.uk/italy/business/inflation-2008-highest-12-years Italian economy watch, http://italyeconomicinfo.blogspot.com/2008/02/italian-inflation-january-2008.html 95 Forecast and planning report for 2010, str. 16, Italské ministerstvo zahraničních věcí, www.dt.tesoro.it 94
- 16 -
1.4 Průmyslová výroba a spotřeba Většina firem v Itálii má strukturu malých a středních podniků, především rodinných a to jak v průmyslu, tak ve službách. Je nutno říci, že tento charakter částečně vyplývá ze způsobu, jakým vláda firmy kontroluje, přičemž forma malých a středních podniků umožňuje uniknout vyšším kontrolám96. Přesto, že se jejich množství a flexibilita jeví jako výhoda, nemají snahu o to růst a zvětšovat se. Jedním z důvodů jsou i vysoké administrativní náklady na růst. Vlastnictví je tradičně zachováno v rodině a zabraňuje k jeho převzetí schopnějšími manažery. Podniky tak snižují své možnosti využít nové technologické příležitosti a odpovědět na domácí a zahraniční makroekonomické výzvy. Vytváří se tak těžká situace pro PZI, které jsou v Itálii velmi nízké. Průmyslová výroba představuje v italské ekonomice 21 %97 HDP a společně se stavebnictvím měla velký podíl na zpomalení ekonomiky a následné recesi, jak lze pozorovat na grafu číslo 5. Podíl na zhoršení situace v průmyslové výrobě měla jak klesající zahraniční poptávka tak i zhoršení podmínek pro domácí úvěry. Graf 5: Průmyslová výroba
Zdroj: The impact of the crisis and potential for fiscal stimulus, OECD V létě 2009 začala výroba pozvolna opět růst. V srpnu se růst výroby začal zvyšovat především díky výrobě polotovarů, strojírenství a zboží dlouhodobé spotřeby, tedy sektorům, kde byl největší několikaměsíční propad jako důsledek finanční krize.98 Podle odhadů Italské národní banky však v září výroba zaznamenala opět pokles v hodnotě 2 %99 ve srovnání se srpnem. Dle údajů statistické databáze OECD byl za rok 2009 zaznamenán 17,6% propad 96
OECD, Regulatory reform, 2001, ISBN 92-64-18660-3 The impact of the crisis and the potential for fiscal stimulus, OECD, puck.sourceoecd.org 98 Economic Bulletin no. 54, OECD, titania.sourceoecd.irg 99 The Italian economy, Economic Bulletin no 54, Říjen 2009, Banca D´Italia, www.bancaditalia.it 97
- 17 -
průmyslové výroby. Největší propad zaznamenalo hutnictví, na které se specializují oblasti Lombardia, Friuli Venezia Giulia, Umbria a Puglia, dále automobilový a strojírenský průmysl v oblastech Piemonte, Abruzzo, Molize a Basilicata100. Co se zakázek týče, kleslo jejich množství v létě na severu na 50 % oproti březnovému 66% propadu a na 45 %101 na jihu Itálie. Italská národní banka předpokládá oživení domácí poptávky během následujících šesti měsíců. Tabulka 6: Růst průmyslové výroby
2005
2006
2007
2008
2009
Růst průmyslové 4,2 -1,1 -1,3 -0,6 -0,4 -0,8 výroby (%) Zdroj: Statistická databáze OECD, oecd.stats.org
2000
2001
2002
2003
2004
3,6
2,1
-3,2
-17,6
Nejdůležitějším průmyslem je tradičně průmysl textilní, oděvní, kožařský, obuvnický, nábytkářský a potravinářství.102 Důležité místo má i hutnictví, strojírenství a chemický průmysl, následován papírenstvím, elektrotechnickým, elektronickým a farmaceutickým průmyslem. Automobilový průmysl Itálie proslavil především závod FIAT se sídlem v Turíně a bezesporu automobilová společnost Ferrari. Pokles domácí spotřeby skončil na konci druhého čtvrtletí roku 2009. Ve třetím čtvrtletí stoupla spotřeba oproti prvnímu čtvrtletí o 0,3 %, přesto oproti předchozímu roku byla o 1,8 %103 nižší. Spotřeba vzrostla především díky zboží dlouhodobé spotřeby, která byla podpořena především šrotovným. U zboží krátkodobé spotřeby byl však zaznamenán další propad. Klesající spotřeba může být zapříčiněna znovu rostoucí nezaměstnaností a neochotě lidí utrácet, i když mají vysokou míru úspor a cena energie klesá. Na vysoké míře úspor se podílí především obezřetnost italských domácností. Spotřebitelská důvěra se začala od letních měsíců opět zlepšovat a v září se vrátila na úroveň před krizí z konce roku 2006104. Domácnosti očekávají zvláště ekonomickou stabilitu, ale neočekávají zlepšení. Plány na budoucí nákupy byly také přehodnoceny především díky obavám dalšího poklesu hodnoty majetku v souvislosti s poklesem cen domů. Spotřeba zboží krátkodobé spotřeby nevykazuje žádné zlepšení a maloobchodům se snížily prodeje.
100
Economie regionali, L´economia delle regioni italiane, Italská národní banka, www.bancaditalia.it Economie regionali, L´economia delle regioni italiane, Italská národní banka, www.bancaditalia.it 102 Ekonomická charakteristika země, Průmysl, www.businessinfo.cz 103 Economic Bulletin no 54, Banca d´italia, www.bancaditalia.it 104 Economic Bulletin no 54, Banca d´italia, www.bancaditalia.it 101
- 18 -
2 Ekonomické vztahy ČR a Itálie Dle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu105, je Itálie 6. nejvýznamnějším obchodním partnerem co se týče obratu mezi zeměmi. Vzájemné hospodářské vztahy jsou upraveny následujícími smlouvami:106 -Smlouva o přistoupení ČR k EU, jejíž ratifikační listiny ze strany ČR byly uloženy u vlády Italské republiky dne 3. listopadu 2003 -Dohoda mezi vládou ČR a vládou IR o rozvoji hospodářské spolupráce ze dne 4. 11. 1997, která po proběhnutí ratifikace z italské strany vstoupila v platnost k 8. 2. 2001 - Dohoda o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a zabránění daňovému úniku z 5. května 1981 - Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci ze dne 23. ledna 1996, v platnost vstoupila dne 21. 3. 1998 Dále jsou v platnosti107: - Dohoda o mezinárodní silniční dopravě z 26. 5. 1966 - Dohoda o vypořádání otevřených finančních a majetkových otázek z 27. 7. 1966 - Dohoda o spolupráci na veterinárním úseku z 3. 9. 1970 - Dohoda o ustavení kanceláře Italského národního úřadu pro zahraniční obchod z 6. 9. 1972 - Dohoda o letecké dopravě z 2. 10. 1975 - Finanční dohoda ze dne 8. 1. 1987 - Dohoda o prohloubení průmyslové spolupráce na třetích trzích ze dne 9. 1. 1987 - Dohoda o spolupráci v oblasti vědy a techniky z 30. 11. 1990 - Dohoda o letecké dopravě z roku 1999 - Memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti malých a středních podniků z 28. 4. 2003
105
Zahraniční obchod ČR-leden 2010, http://www.mpo.cz/dokument71765.html Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Itálie, www.bussinesinfo.cz 107 Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Itálie, www.bussinesinfo.cz 106
- 19 -
- Memorandum o porozumění a spolupráci mezi Ministerstvem dopravy ČR a Ministerstvem infrastruktur a dopravy Italské republiky ze dne 9. 12. 2004.
2.1 Podpora vzájemných obchodních vztahů Exportéři z obou zemí mohou využít nabídky národních organizací, které pomáhají proniknout na trh, zpracovávají užitečné informace, zprostředkovávají vzájemné vztahy nebo mohou pomoci v případě obchodních sporů. Uvádím zde tedy nejdůležitější instituce, které podporují vzájemnou obchodní výměnu.
2.1.1 Podpora z české strany108 Zelená linka pro export je jednou z variant pro malé a střední podniky fungující již více než čtyři roky. Zelená linka poskytuje především informační poradenství a jejím zřizovatelem je ministerstvo průmyslu a obchodu. Aby byla schopna pomoci i při velmi specifických dotazech, spolupracuje s důležitými institucemi ČR, zabývajícími se podporou exportu. V informační síti Zelené linky lze nalézt například CzechTrade, agenturu na podporu obchodu. CzechTrade poskytuje českým firmám informační a asistenční služby prostřednictvím svých zahraničních kanceláří. Pro Itálii má CzechTrade své zastoupení v Miláně. Společnost uvažující o exportu může například požádat o průzkum trhu, zjistit tak potenciál trhu a určit svou strategii. CzechTrade v tomto případě zajišťuje informace k zahraničnímu obchodu, jako jsou obchodní bilance, teritoriální a komoditní struktura a statistiky. Dále nabízí informace o legislativě a podnikatelském prostředí, rizika a problémové aspekty místního trhu, dovozní podmínky, daňové informace, technické překážky, platební podmínky a informace o platební morálce, obchodní zvyklosti a specifika obchodních jednání, informace o konkurenci, pozice značek na trhu, základní cenový průzkum, distribuční kanály a vhodné formy vstupu na trh, možnosti založení společnosti, právní formy, možnosti prezentace na trhu a doporučení pro přípravu vstupu na trh. Agentura také poskytuje seznam nejdůležitějších veletrhů a výstav v teritoriu, popřípadě pomáhá zajistit českým firmám účast. Nabídky využily např. Moravské sklárny Květná, které se za podpory CzechTradu zúčastnily veletrhu Salone de Mobile 2008 v Miláně
108
Zpracováno především dle Export v kostce- I. pololetí 2010, Nabídka služeb pro exportéry, www.mpo.cz
- 20 -
v rámci projektu „Křehký“109. Tento projekt v rámci Designbloku prezentuje české společnosti zabývající se designem. Spolupráce již sklárny využily v roce 2006, kdy se poprvé představily na italském trhu v rámci mezinárodního veletrhu Macef-International Home Show, který se také konal v Miláně. V únoru 2010 se české firmy v potravinářském průmyslu mohly představit na veletrhu Pianeta Birra v italském Rimini. Veletrh byl věnován inovacím a výrobky působící na trhu déle než šest měsíců mohly firmy vystavovat za podpory CzechTrade zdarma110. CzechTrade nabízí také službu vyhledání obchodních kontaktů, především zjištění obchodních kontaktů podle zadaných kritérií budoucího exportéra, může telefonicky ověřit kontakty, předmět činnosti a kontaktní osoby a zpracovat seznam kontaktů a doporučení postupu při jejich oslovení. Pro klienty dále zajišťuje ověření bonity klienta a zájem o produkt. Pokud se firma rozhodne otevřít si vlastní zastoupení až po úspěšném zahájení spolupráce, může využít také exportní tréninková centra CzechTradu, kde může využít kancelářské prostory jak pro svou běžnou činnost, tak pro obchodní jednání a je mu zde umožněn přístup k důležitým informačním zdrojům. CzechTrade také zjišťuje perspektivní obory pro exportéry, kterými jsou dle agentury111 v současnosti automobilový průmysl, strojírenství - výroba strojů, energetika, voda, odpady, životní prostředí a potravinářský průmysl. Služeb CzechTradu využila například firma Indiana, s.r.o., které agentura zprostředkovala jednání s potenciálními distributory na veletrhu Tuttofood 2007. Firma se zabývá prodejem sušeného masa a podařilo se jí podepsat kontrakt s teritoriálním zástupcem pro oblasti Piemonte a Lombardie v hodnotě několika set tisíc korun112. CzechTrade také informuje o současných poptávkách v teritoriu v rámci CzechTrade Express. Například v dubnu 2010 italská firma projevila zájem o nákup granulátu z mědi z recyklovaných elektrokabelů, italská obchodní společnost měla zájem o nákup použitých obráběcích strojů z ČR, italský velkoobchodník hledal české dodavatele různých druhů papírů se zájmem o export do Itálie a jiná italská obchodní společnost měla zájem o českého partnera a distributora fenolu do severní Itálie113.
109
Sklárny Květná, http://www.moravskesklarny.cz/aktivity.php Prezentace na veletrhu Pianetta Birra 21.-24.února 2010, http://www.czechtrade.cz/kalendar-akci/akce-pianeta-birra-2010rimini-italie/ 111 Itálie, http://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropa/italie/ 112 České sušené maso chutná Italům díky veletrhu, http://www.czechtrade.cz/reference/exportni-uspechy/ceske-susenemaso-chutna-italum-diky-veletrhu-973/ 113 Aktuální exportní příležitosti-Itálie, dostupné na www.businessinfo.cz, 22. 4. 2010 110
- 21 -
Česká republika má ve více než osmdesáti zemích zastupitelské úřady či generální konzuláty s obchodně-ekonomickými úseky. Ekonomičtí diplomaté v zahraničí lobují za zájmy českých firem a nabízí českým podnikatelským subjektům informační a asistenční služby. Hlavním zastupitelským úřadem v Itálii je Velvyslanectví České republiky v Římě, které mimo jiné zpracovává souhrnnou teritoriální informaci o Itálii pro businessinfo.cz, oficiální portál pro podnikání a export. Pro financování mezinárodních operací za úrokové sazby a v množství, které domácí banky nejsou schopny nabídnout, mohou čeští exportéři využít služeb České exportní banky. Zde si z nabídky produktů mohou vybrat jak malé a střední podniky, tak velké firmy. Velkým firmám nabízí114 ČEB financování vývozu investičních celků a velkých exportních zakázek, projektové financování a financování zahraničních investic. Malým a středním podnikatelům nabízí především překlenovací úvěry a bankovní záruky. Exportní garanční a pojišťovací společnost nabízí115 českým firmám pojištění vývozních úvěrů, investic a záruk. Zejména se zaměřuje na pojištění teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik a umožňuje tak českým vývozcům pojistit úvěry, které jsou ostatními domácími pojišťovnami nezajistitelné. Vzhledem k tomu, že ČR i Itálie jsou v Evropské unii, může EGAP poskytovat krytí rizik nezaplacení u běžných krátkodobých pohledávek, tj. se splatností do dvou let pouze v rámci tzv. komerčního pojištění. Státní podpora v oblasti pojištění rizik nezaplacení krátkodobých pohledávek není pro oblast Evropské unie dovolena116. Pro projekty, kde splatnost dodavatelského úvěru přesahuje dva roky, je již možné nabídku pojištění EGAP rozšířit i o produkty se státní podporou, tedy produkty, jejichž krytí je zajištěno pojistnými fondy a rezervami garantovanými státem. Čeští exportéři již v minulosti zaznamenali problémy s italskými partnery, co se týče včasného splácení pohledávky. Platební morálka Italů je, dá se říci, dlouhodobým problémem. EGAP je tak velmi vhodným nástrojem k předejití rizikům. Ekonomická krize také ovlivnila platební morálku ostatních partnerů ČR a Itálie již po celý rok 2007 společně se Španělskem patřila k zemím horší platební morálky117. Na konci roku 2008 navíc patřila k zemím, které se v platební morálce nejvíce zhoršily, společně s Rakouskem, Španělskem a Německem118.
114
Pro vývozce, oficiální stránky České exportní banky, www.ceb.cz Export v kostce I. pololetí 2010, download.mpo.cz/get/40401/44956/548359/priloha001.pdf 116 Pojištění rizik při nezaplacení vývozu do Itálie, www.egap.cz (2. 6. 2005) 117 Zajištění pohledávek, Zadní vrátka k vlastním penězům, http://www.bibbyfinancialservices.cz/ 118 Platební morálka odběratelů se kvůli krizi výrazně zhoršuje, Hospodářská komora ČR, www.hkcr.cz 115
- 22 -
Výhodou využití služeb EGAPu je také jeho anonymní postup při zjišťování bonity klienta v zahraničí. SOLVIT119 pomáhá při řešení problémů způsobených nesprávnou aplikací evropského práva ze strany správních orgánů členského státu EU vůči občanovi či podnikateli. Je tvořen sítí center, která navzájem spolupracují. Nachází se v každém členském státě EU a rovněž v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu. Ve vztahu s Itálií řeší spíše nesprávnou aplikaci práva vůči českému občanovi. Svaz průmyslu a dopravy nabízí120 českým exportérům podnikatelské mise, semináře a konference zaměřené na navázání spolupráce v zahraničí a získání nových podnikatelských příležitostí. Dále také organizuje prezentace na veletrzích a výstavách. Svaz je poradní a konzultační partner pro MPO a MZV při přípravě strategií obchodně ekonomických zájmů ČR v zahraničí. Pro rok 2010 v rámci projektu Specializované výstavy a veletrhy zajistí121 svaz společnou účast na specializovaném veletrhu Metef-Foundeq v Italském městě Brescia. Veletrh se specializuje na slévárenství. V Miláně pak bude podporovat společnou účast na veletrhu XYLEXPO, zaměřeném na dřevoobráběcí stroje. V červnu 2010 pak bude probíhat veletrh EXPO FERROVIARIA v Turíně, zaměřený na kolejovou dopravu.
2.1.2 Podpora ze strany Itálie Také italští exportéři mohou využít široké nabídky podpory ze strany státu. Velmi výraznou roli v podpoře italských exportérů ve světě hrají italské obchodní komory. Komory jsou důležité pro všechny sektory jak na národní tak i na mezinárodní úrovni. Spolupracují s dalšími organizacemi, asociacemi a institucemi, které poskytují firmám služby a pomáhají vyvíjet strategie pro rozvoj projektů a ekonomický růst122. Celý systém obchodních komor reprezentuje Unioncamere, l’Unione italiana delle Camere di commercio industria e artigianato, což je svaz obchodních komor pro průmysl a řemesla. Propaguje, podporuje a zajišťuje služby pro celou síť. S tímto systémem jsou spojeny technické služby, informační služby a také asociace, jako je Assocamerestero, které sdružují obchodní komory v zahraničí, hodnotí a rozvíjejí jejich aktivity, či Mondimpressa, jejímž cílem je podporovat a propagovat internacionalizaci malých a středních podniků123.
119
Export v kostce I. pololetí 2010, download.mpo.cz/get/40401/44956/548359/priloha001.pdf Export v kostce I. pololetí 2010, download.mpo.cz/get/40401/44956/548359/priloha001.pdf 121 Zajištění společné účasti na specializovaných zahraničních výstavách a veletrzích v období 2009-2012, www.spcr.cz 122 Chi siamo, www.cameradicommercio.it 123 Chi siamo, www.mondimpressa.it 120
- 23 -
Co se týče čísel124, je v Itálii celkem 105 komor, umístěných v jednotlivých italských provinciích, 1 italský svaz, 19 regionálních svazů, 16 systémových společností, které podporují organizace, 66 arbitrážních komor, 103 smírčích komor, 21 laboratoří, 38 burz, 146 kanceláří poskytujících služby v rámci teritoria, 144 firem, které zajišťují propagační služby a infrastrukturu, 9 center pro zahraniční obchod, 74 italských komor ve světě a 32 smíšených komor ve světě. V České republice působí od roku 2001 italsko-česká obchodní a průmyslová komora, která sídlí v Praze a vznikla za podpory italského velvyslanectví v ČR. Jde sice o smíšenou obchodní komoru a nabízí služby jak italským tak českým podnikatelům, její členové jsou však převážně italští podnikatelé. Z mého rozhovoru s panem Matteem Marrianim, který se stará o komunikaci a služby podniků, vyplynulo, že také ve většině případů řeší dotazy italských podnikatelů a české subjekty ho kontaktují spíše v případech, kdy jim italský partner nechce platit. Komora byla v říjnu 2003 uznána jako zahraniční obchodní komora italskou vládou125. Jejím posláním je vytvářet síť služeb za účelem podpory obchodní a ekonomické výměny mezi Itálií a ČR a poskytování potřebné asistence, pokud mají italští podnikatelé v úmyslu vstoupit na český trh. V roce 2008 se pět italských exportérů snažilo pomocí komory získat české dovozce, tři firmy měly zájem o informace týkající se různých forem spolupráce ve vývozu a dovozu, 38 zákazníků žádalo informace o českém trhu, potenciálních spotřebitelích, partnerech či informace o zprostředkování, 24 dotazů bylo ohledně české byrokracie a daní, především o DPH, 8 dotazů směřovalo na otázku italských firem již fungujících na českém trhu a 5 dotazů ohledně možnosti propagace126. Další formu podpory představuje finanční společnost Simest127. Společnost je kontrolována italskou vládou, která drží 75 % balíku jejích akcií. Simest poskytuje prostředky na rozvoj zahraničních vztahů a propagaci italských podniků v zahraničí a právě v období ekonomické krize se snažila více upozornit exportéry na svoji existenci. Pokračovala také ve spolupráci s Confidustria, svazem italského průmyslu, založeným v roce 1910, hlavním reprezentantem výrobního, stavebního a energetického průmyslu, dopravy, oblasti informačních technologií, cestovního ruchu a služeb v Itálii128 a pořádaly společně konference a workshopy pro jednotlivé sektory, kde předávaly zkušenosti s mezinárodní expanzí firem. 124
Chi siamo, www.cameradicommercio.it Profil komory, www.camic.cz 126 Údaje z databáze, kterou mi komora poskytla 127 Simest, Profilo, www.simest.it 128 Spektrum, http://www.spcr.cz/cz/infoservis/zpravodaj/05_06sp.pdf 125
- 24 -
Simest v roce 2008 zahájila novou spolupráci se systémem obchodních komor, který už jsem výše popsala. Společnost podporuje celkovou internacionalizaci firem a poskytuje finanční poradenství. Italský institut pro mezinárodní obchod ICE je také znám jako úřad italského obchodu. Jde o vládní agenturu zodpovědnou za propagaci obchodu, podnikatelských příležitostí a průmyslovou spolupráci mezi Itálií a zahraničím. Institut má své pobočky ve více než 80 státech světa a je financován z veřejných a soukromých fondů, tedy ministerstvem zahraničního obchodu a společnostmi, které využívají jeho služby. V České republice má svou sekci pro podporu obchodu při Italském velvyslanectví129. Na svých stránkách nabízí např. vyhledávací databázi, obsahující více než 50 000 italských výrobců a distributorů s profily společností, nabídky obchodní spolupráce italských firem a možnost zadání žádosti o obchodní spolupráci. Dále nabízí statistiky vzájemné obchodní výměny mezi Itálií a ČR a prezentaci italských společností v ČR. Pořádá také různé akce a workshopy, umožňující setkat se s italskými společnostmi. SACE je italská úvěrová pojišťovna, která úzce spolupracuje také s českým EGAPem130. Sace je členem mezinárodní unie úvěrových a investičních pojistitelů, Bernské unie. Česká republika je v databázi SACE zařazena do kategorie L2, tedy země s nízkým rizikem a SACE tedy poskytuje exportérům do ČR produkty, aniž by vyžadovala splnění zvláštních podmínek. Nabízí131 zvláště finanční produkty a produkty pojištění pro italské podniky a banky a také poskytuje finanční záruky. Podpora exportérů z obou zemí je dle mého názoru na uspokojivé úrovni. Italští i čeští exportéři mohou využít podobných služeb. Pro Itálii mají významnou roli především obchodní komory, pro české exportéry má svou nezastupitelnou roli zvláště agentura CzechTrade.
2.2 Zahraniční obchod ČR a Itálie Jak již bylo zmíněno, Itálie se vzhledem k velikosti obratu zahraničního obchodu řadí na 6. místo nejvýznamnějších českých obchodních partnerů132. Obchodní výměnu jsem rozdělila do tří oblastí a to období od vzniku samostatné České republiky do roku 1999, dále
129
Italský úřad pro zahraniční obchod, http://www.italtrade.com/countries/europe/ceca/index.htm Spolupráce se zahraničními úvěrovými pojišťovnami, www.egap.cz 131 Our products, SACE, www.sace.it 132 MPO, Zahraniční obchod ČR-leden 2010, http://www.mpo.cz/dokument71765.html 130
- 25 -
od roku 2000 do roku 2004, vstupu ČR do Evropské unie a třetí období od roku 2005 po současnost. Vzhledem k rozdílné měně jsou statistiky o obchodní výměně mezi zeměmi velmi zkreslené. Informace jsem pro tuto kapitolu čerpala především z českého a italského statistického úřadu. V předchozích kapitolách uvádím údaje o Itálii v eurech, rozhodla jsem se tedy i pro vzájemné vztahy ČR a Itálie uvádět hodnoty v eurech.
2.2.1 Období od 1993-1999 Podrobné údaje o výměně v období 1993-1999 jsem nalezla pouze na stránkách italského statistického úřadu, a proto vycházím z těchto informací. Období od roku 1999 je dle mého názoru zpracováno lépe českým statickým úřadem, protože jsou na jeho stránkách dostupné mnohem podrobnější údaje o vzájemném obchodu, a tak budu pro následující části používat údaje z českého zdroje. V roce 1993 Itálie zaujala důležité 4. místo mezi partnerskými vývozními zeměmi nově vzniklé samostatné České republiky. Před Itálií bylo pouze Německo, Slovensko a Rakousko. Mezi nejvýznamnějšími dovozními partnery byla v roce 1993 Itálie na 5. místě, kde se před ni k výše zmíněným zemím dostalo Rusko133. Obrázek 1: pořadí partnerských vývozních zemí 1993 Pořadí Stát
1. DE
2. SK
3. AT
4. IT
5. RU
6. GB
7. PL
8. NL
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/60n02-08 Jak je vidět z grafu č. 6, zahraniční obchod mezi ČR a Itálií se od roku 1993 začal poměrně dynamicky rozvíjet. V tomto období převažoval ve vzájemné výměně dovoz z Itálie nad vývozem. Největší schodek obchodní bilance zaznamenala ČR s Itálií v roce 1996, kdy zaznamenala deficit ve výši 575,6134 mil. eur. Byl to těžký rok pro českou ekonomiku především kvůli obrovskému schodku běžného účtu platební bilance, způsobenému nepříznivými vnějšími podmínkami135. Dle zprávy ČNB136 byla příčinou schodku nadměrná tuzemská poptávka a rychlý růst mezd. Produktivita práce však neodpovídala tomuto růstu a docházelo k uspokojování domácích potřeb dovozem a poklesu konkurenceschopnosti vývozu. V devadesátých letech ovšem neměla problémy pouze Česká republika. I ekonomika 133
Dlouhodobý vývoj zahraničního obchodu České republiky, http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/60n02-08 Vlastní dopočet dle údajů ISTAT, www.istat.it 135 Výroční zpráva ČNB 1996, dostupná z: www.cnb.cz 136 Výroční zpráva ČNB 1996, dostupná z: www.cnb.cz 134
- 26 -
Itálie si prošla značnými obtížemi. Především se vzpamatovávala z finanční a měnové krize z roku 1992 a měla velký schodek veřejného rozpočtu. Deficit tehdy činil 10 % HDP a veřejný dluh přes 90 %137 HDP. Graf 6: Vývoz a dovoz Itálie-ČR 1993-1999 v mil. eur
Zdroj: Vlastní graf dle údajů ISTAT, www.istat.it Roku 1993 začala privatizovat a do roku 1999 se stala jedním z největších privatizátorů zemí Evropy. V devadesátých letech probíhaly strukturální reformy, které byly mimo jiné motivovány přípravou na vstup země do Evropské hospodářské a měnové unie, který také vyžadoval makroekonomickou stabilitu země. I přes reformy však byla Itálie v roce 1997 jednou z nejvíce regulovaných zemí OECD138. Graf 7: Vývoz a dovoz ČR-Itálie 1993-1999 v mil. eur
Zdroj: Vlastní graf dle údajů ISTAT Z grafu číslo 7 lze vyčíst, jak vypadala v těchto letech zbožová struktura vývozu a dovozu mezi ČR a Itálií. Do roku 1995 jsme vyváželi spíše suroviny a výrobky s nižší přidanou hodnotou. V roce 1995 však narostl vývoz výrobků s vyšší přidanou hodnotou, 137 138
Regulatory reform in Italy, OECD 2001, ISBN 92-64-18660-3 Regulatory reform in Italy, OECD 2001, ISBN 92-64-18660-3
- 27 -
především vývoz strojů a dopravních zařízení, tedy skupina 7 dle klasifikace SITC, který dosáhl nárůstu o 65,8 %139, a skupina 7 se postupně stala nosnou skupinou českého vývozu do Itálie. Významný podíl na českém exportu měla také skupina 6, výrobky povahy materiálních meziproduktů a s mírným odstupem skupina 5, chemikálie a skupina 8, označená jako různé průmyslové výrobky. Rozdělíme-li dále skupinu 7, dle SITC 2 – místa, podle údajů ISTAT zjistíme, že jsme nejvíce vyváželi silniční vozidla, která měla do roku 1998 největší dynamiku, jak je vidět z grafu číslo 8. Nárůst vývozu silničních vozidel se zvýšil do roku 1998 o 284,23 %140 oproti roku 1996. Graf 8: Vývoz ve skupině 7 dle SITC v mil.eur
Zdroj: vlastní graf dle údajů ISTAT Dovoz z Itálie byl v tomto období rozmanitější. Rozhodující roli měla opět skupina 7, stroje a dopravní zařízení, zejména silniční vozidla, podskupina 78 a podskupina 74, stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, kde jsme nejvíce dováželi v podskupině 748, hřídele, převodové kliky, ložisková tělesa a spojky. Pro názornost opět uvádím vývoj dovozu v rámci Graf 9: Dovoz ve skupině 7 dle SITC v mil. eur
Zdroj: vlastní graf dle údajů ISTAT
139 140
Vlastní dopočet dle údajů ISTAT, www.istat.it Vlastní dopočet dle údajů ISTAT, www.istat.it
- 28 -
této skupiny na grafu č. 9. Kromě skupiny 7 jsme také více dováželi komodity skupiny 6, výrobky povahy materiálních meziproduktů a 8, různé průmyslové výrobky. Ve stovkách milionů eur jsme dováželi ve skupině 5, chemikálie.
2.2.2 2000-2004 Období 2000-2004 je charakteristické deficitem obchodní bilance ČR s Itálií. Česká republika se v tomto období chystala na vstup do Evropské unie, zatímco Itálie se snažila o plnění kritérií, vyplývajících z Paktu stability a růstu a zavedení hotovostního eura. O prohlubování vzájemných vztahů svědčí fakt, že v roce 2001 vznikla v ČR Italsko-česká obchodní komora, která se zaměřila na pomoc italským exportérům vstupujícím nebo působícím na českém trhu. Graf 10: Obchodní výměna ČR-Itálie 2000-2004 v tis. eur
Zdroj: vlastní graf, dopočet dle údajů ČSÚ Statistická databáze OECD obsahuje údaje o zjevných komparativních výhodách země, které vyplývají z toho, jak intenzivně se země specializuje na vývoz určitých komodit v rámci světa. Měří se jako vývozní podíl kategorie SITC v celkovém vývozu země, vydělený vývozním podílem této kategorie v rámci zemí OSN. Pakliže je index větší než 1 znamená to, že země se na toto zboží specializuje v rámci světového trhu a podíl na domácím vývozu je větší než podíl tohoto vývozu v rámci světového vývozu141. Česká republika má zjevnou komparativní výhodu ve skupině 7, stroje a dopravní zařízení a skupině 6, tržní výrobky tříděné hlavně dle materiálu. Také Itálie má zjevnou komparativní výhodu ve skupině 6 a na rozdíl od České republiky také ve skupině 8, různé průmyslové výrobky. V těchto třech kategoriích také probíhá hlavní obchodní výměna mezi ČR a Itálií.
141
Statistická databáze OECD, vysvětlivky, oberon.sourceoecd.org
- 29 -
Tabulka 7: Zjevné komparativní výhody 2000-2004
Zjevná komparativní výhoda SITC 7 Itálie SITC 7 ČR skupina 8 Itálie skupina 8 ČR skupina 6 Itálie skupina 6 ČR
2000 0,907 1,05 1,703 0,95 1,499 1,874
2001 0,908 1,139 1,665 0,915 1,49 1,792
2002 0,908 1,206 1,656 0,913 1,468 1,714
2003 0,919 1,242 1,615 0,928 1,466 1,701
2004 0,945 1,294 1,596 0,942 1,476 1,606
Zdroj: Údaje ze statistické databáze OECD Z hlediska obchodní bilance byl pro ČR příznivý rok 2003. Deficit ČR vůči světu se oproti roku 2002 výrazně snížil, zvláště díky rozšíření exportních příležitostí pro strojírenství a průmyslové zboží na vyspělých trzích EU142. Na předchozím grafu č. 10 lze pozorovat, že i deficit s Itálií se v tomto roce snížil. Graf 11: Vývoz a dovoz dle SITC 2000-2004 v tis. eur
Zdroj: vlastní graf dle údajů ČSÚ, www.czso.cz Co se týče komoditní struktury, v dovozu měly hlavní slovo opět stroje a dopravní zařízení, tedy skupina 7. Rozebereme-li podrobněji tuto skupinu, zjistíme jednoduchým výpočtem, že dovoz strojů a zařízení se v roce 2004 zvýšil o 60,65 %143 oproti roku 2000. Rok 2004 byl významný především vstupem ČR do Evropské unie a na výše znázorněném grafu lze pozorovat poměrně dynamický nárůst této skupiny oproti roku 2003. Zkoumáme-li skupinu 7 podrobněji dle SITC 2 - místa, zjistíme, že nejvíce se dovážely stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, tedy skupina 74 a skupina 77, elektrické zařízení, přístroje a spotřebiče, jak také znázorňuje graf č. 12. Největší propad zaznamenal dovoz skupiny 76, zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku, který se snížil v roce 2004 142 143
Platební bilance 2003, stránky České národní banky, www.cnb.cz Vlastní dopočet dle údajů ČSÚ, www.czso.cz
- 30 -
o 62,3 %144 oproti roku 2000. Skupina 78, silniční vozidla, zaujala až třetí místo co se týče dovozu ve skupině 7, ale zaznamenala největší procentuální nárůst a to o 111,92 %145 za rok 2004 oproti roku 2000. Graf 12: Dovoz v rámci skupiny 7 Stroje a dopravní zařízení v tis. eur
Zdroj: Vlastní graf dle údajů ČSÚ Nahlédneme-li ještě více do skupiny 74, zjistíme, že nejvíce se dovážely zařízení k ohřevu a chlazení (sk.741) a kohouty, ventily aj armatury pro potrubí, kotle apod. (sk.747). Výrazný nárůst zaznamenal dovoz čerpadel, kompresorů a ventilátorů (sk.743). Ve skupině 77 se velice zajímavě podílely elektronky, rentgenky, diody a tranzistory, tedy skupina 776, jak lze pozorovat na malém grafu č. 13. Tento tvar byl způsoben především vývojem dovozu podskupiny 7764, elektronické integrované obvody a mikrosoustavy. Vyšší dovoz mohl být spojen i s připravovaným přechodem radiového a rozhlasového vysílání z analogového na digitální. Graf 13: Dovoz ve skupině 776 v tisících eur
Zdroj: vlastní graf dle údajů ČSÚ Poměrně stabilně si své prvenství ve skupině 77 držel dovoz elektrických a mechanických zařízení pro domácnost, sk.775. Nejvíce jsme dováželi domácí pračky a 144 145
Vlastní dopočet dle údajů z ČSÚ, www.czso.cz Vlastní dopočet dle údajů o zahraničním obchodě z ČSÚ, www.czso.cz
- 31 -
domácí chladničky a mrazničky. Výrazně se zvyšovaly i dovážené hodnoty elektrotepelných spotřebičů. Ve zmíněné podskupině 78 silniční vozidla se nejvíce dovážely díly a příslušenství motorových vozidel (sk.784) a motorová vozidla k dopravě a pro speciální účely (sk.782). Na dovozu se také výrazně podílela skupina 6, tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu, ve které se dovoz za rok 2004 zvýšil o 90,9 %146 oproti roku 2000. Nejvíce se dovážely textilní příze, tkaniny a tržní výrobky z nich (sk.65), které předstihl v roce 2004 dovoz železa a oceli (sk.67) a také kovové výrobky (sk.69), kde jsme nejvíce dováželi v podskupině 6991, zámečnické výrobky, pancéřové schránky a sejfy. Co se týče skupiny 8, průmyslové spotřební zboží, dováželi jsme nejvíc v podskupině 89 označené jako různé průmyslové výrobky. Rozebereme-li tuto skupinu dle SITC 3- místa zjistíme, že nejvíce se na vysokém podílu této skupiny projevil dovoz podsk.893, předměty z plastických hmot. Vyšší podíl měla také podskupina 82, nábytek a jeho díly a podskupina 84, oděvní výrobky a doplňky, kde se z Itálie nejvíce dovezly svetry, pulovry a pletené a háčkované vesty. Ve větším množství se také v období 2000-2004 dovážela obuv.
Své
výrazné místo v dovozu měly také chemikálie, skupina 5 dle klasifikace SITC, kde převažovaly plasty v neprimární podobě, léčiva a farmaceutické výrobky. Co se týče vývozu, poměrně dynamicky se dále rozvíjela skupina 7, stroje a dopravní zařízení, především silniční vozidla (sk.78), kde však vývoz neustále kolísal. Také zařízení k telekomunikaci, záznamu a reprodukce zvuku (sk.76) se začaly vyvážet ve větší míře, jak je vidět na grafu č. 14, kde jsme dle SITC-4 místa nejvíce vyváželi barevné televizory. Graf 14: Vývoz skupiny 7, stroje a dopravní zařízení v tis. eur
Zdroj: vlastní graf dle údajů ČSÚ, www.czso.cz 146
Vlastní výpočet dle údajů ČSÚ, www.czso.cz
- 32 -
Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (sk.6) zaujaly ve vývozu z ČR dle klasifikace SITC 2. místo. I ve vývozu se opět nejvíce projevila podskupina 65, textilní příze, tkaniny a tržní výrobky z nich, následována podskupinou 67, železo a ocel. Zatímco v podskupině 651, textilní příze, činil čistý export ČR v roce 2000 33,7 mil EUR147, v roce 2004 byla Česká republika v deficitu 15,6 mil EUR148. Zajímavý byl růst vývozu textilních tkanin z umělých vláken, který byl v roce 2004 o 257,6 %149 vyšší než v roce 2000. Třetí místo ve vývozu ČR do Itálie zaujala dle klasifikace SITC skupina 8, průmyslové spotřební zboží. Největší dynamiku zde zaznamenala podskupina 87, odborné, vědecké a řídící přístroje a zařízení, která dosáhla v roce 2004 nárůst o téměř 800 %150. Na nárůstu se podílely především měřicí přístroje a počítadla a z nich pak nejvíce přístroje k měření spotřeby plynu, kapalin a elektřiny. Podíváme-li se na klasifikaci SITC-5 míst zjistíme, že nejvíce se podílely právě přístroje na měření elektřiny. Také skupina 5, chemikálie se významněji podílela na českém vývozu. Nejvíce jsme vyváželi organické chemikálie a plasty v prvotní formě.
2.2.3 Období 2005-2009 Dne 1. 5. 2004 vstoupila ČR do Evropské unie a dovršila tak dlouhodobé upevňování vztahů s členskými státy EU. Bariéry vzájemného obchodu již však byly odstraněny od roku 2001, kdy po podepsání Evropské dohody s tehdejším Československem v roce 1991151, která musela být po rozpadu na ČR a Slovensko nahrazena Evropskou dohodou zakládající přidružení ČR a členskými státy ES, která vstoupila v platnost 1. února 1995152, postupně docházelo k naplňování podmínek jednotného trhu. Právě k 1. 1. 2001 bylo dokončeno odstraňování cel i pro silně chráněné výrobky. Přesto byl květen 2004 pro vzájemný obchod významný a to potvrzením dosavadních snah ČR stát se součástí vnitřního trhu EU. Obchodní bilance mezi ČR a Itálií je znázorněna na následujícím grafu č. 15. V zahraničním obchodu Itálie v roce 2005 se Česká republika dostala na 20. místo v italském vývozu, v dovozu se mezi 20 nejvíce dovážejících zemí do Itálie nedostala153. V roce 2008 už byla ČR na 18. místě mezi zeměmi, do kterých Itálie
147
Vlastní dopočet dle údajů ČSÚ, www.czso.cz Vlastní dopočet dle údajů ČSÚ, www.czso.cz 149 Vlastní výpočet dle údajů ČSÚ, www.czso.cz 150 Vlastní dopočet dle údajů ČSÚ, www.czso.cz 151 Plchová,B. a kol., Zahraniční ekonomické vztahy ČR, str. 120, ISBN 978-80-245-1285-3 152 Evropská dohoda o přidružení, www.sagit.cz 153 Italy and the world economy ICE Report 2006-2005,www. italtrade.com 148
- 33 -
nejvíce vyvážela a za rok 2007 a 2008 se stala 20. nejvýznamnější dovážející zemí pro Itálii154. Graf 15: Vývoz a dovoz 2005-2009 v tis. eur
Zdroj: vlastní graf, dopočet údajů z ČSÚ V roce 2006 poprvé dosáhla ČR s Itálií přebytku dle údajů ČSÚ, dle italského statistického úřadu ISTAT bylo přebytku dosaženo až v roce 2007. Co se týče komoditní struktury v roce 2006, na přebytku obchodní bilance se podílely především stroje a dopravní zařízení a suroviny bez paliv. Přebytek vývozu strojů a dopravních zařízení nad dovozem činil 538 milionů eur155. Vývoz strojů tehdy stoupl o 49,79 %156 oproti vývozu z roku 2005. Nejvíce se v tomto roce podílela podskupina 78, silniční vozidla. Graf 16: Dovoz a vývoz dle klasifikace SITC v roce 2006 v tis. eur
Zdroj: vlastní graf dle údajů ČSÚ
154
Italy in the World Economy, ICE Report 2008-2009 – Summary, www.italtrade.com Vlastní dopočet dle údajů ČSÚ, www.czso.cz 156 Vlastní dopočet dle údajů ČSÚ, www.czso.cz 155
- 34 -
Podíváme-li se na komoditní strukturu dle SITC za celé období, zjistíme, že nejdůležitější položkou dovozu byly opět stroje a dopravní zařízení. Za období 2005-2008 narostl jejich dovoz o 53,68 %157. V roce 2009 se ale dovoz propadl o 29,4 %. Graf 17: Dovoz a vývoz dle SITC 2005-2009 v tisících eur
Zdroj: Vlastní graf dle údajů ČSÚ Největší podíl měly na dovozu stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, tedy podskupina 74 a silniční vozidla, podskupina 78. Větší podíl měly také elektrické zařízení, přístroje a spotřebiče, podskupina 77. Pro znázornění tohoto vývoje využívám grafu č. 18. Graf 18: Dovoz ve skupině 7 v tis. eur
Zdroj: Vlastní graf dle údajů ČSÚ Pokud rozebereme skupinu 74 dle klasifikace SITC-3 místa, zjistíme, že největší podíl měla skupina 747, kohouty, ventily aj. armatury pro potrubí a kotle, následována skupinou 157
Vlastní dopočet dle údajů ČSÚ, www.czso.cz
- 35 -
741, zařízení k ohřevu a chlazení a jejich díly a skupinou 744, zařízení manipulační mechanická a díly k nim. Ve skupině 78 se dle klasifikace SITC-3 místa dováželo nejvíce ve skupině 784, díly a příslušenství vozidel motorových, zvláště podskupina 78433, brzdy, servobrzdy a jejich díly, a v podskupině 782, motorová vozidla k dopravě zboží a pro speciální účely. Významnou položkou dovozu byla také skupina 6 dle klasifikace SITC, tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu. Dle SITC-2 místa, jsme nejvíce dovážely v podskupině 67, železo a ocel, kde však dovoz začal po roce 2007 výrazně klesat o 6,78 %158 v roce 2008 a o 44,56 % v roce 2009. Významnou položkou dovozu byla také podskupina 69, kovové výrobky, kde jsme dováželi především zámečnické výrobky, sejfy, pancéřové schránky, a podskupina 65, textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich. Dle klasifikace SITC-3 místa jsme ve skupině 67 dováželi nejvíce v podskupině 676, železné a ocelové tyče, pruty, úhelníky, profily. Zatímco v roce 2007 jsme dováželi v této podskupině o 50,95 %159 více oproti předchozímu roku, za rok 2008 stoupl dovoz pouze o 2 % a v roce 2009 následoval propad o 59 %160. Významněji se na dovozu také podílely skupiny 5, chemikálie, a 8, průmyslové spotřební zboží. V chemikáliích jsme dováželi nejvíce v podskupině 54, léčiva a farmaceutické výrobky a i přes ekonomickou krizi dovoz neustále rostl. Ve skupině 8 jsme dováželi nejvíce v podskupině 89, různé průmyslové výrobky, kde se nejvíce podílely předměty z plastů, a podskupině 84, oděvní výrobky a doplňky, především podskupina 8453, svetry, pulovry, vesty apod., pletené, háčkované. Ve vývozu se podílela nejvíce tradičně skupina 7, stroje a dopravní zařízení, zvláště podskupina 78, silniční vozidla, která v roce 2006 zaznamenala nárůst ve výši 74,87 %161. V roce 2008 se však vývoz silničních vozidel propadl o 14,49 % a v roce 2009 o dalších 21,55 %162.
158
Vlastní dopočet dle údajů ČSÚ, www.czso.cz Vlastní dopočet dle údajů ČSÚ, www.czso.cz 160 Vlastní dopočet dle údajů ČSÚ, www.czso.cz 161 Vlastní dopočet dle údajů z databáze ČSÚ, www.czso.cz 162 Vlastní dopočet dle údajů z databáze ČSÚ, www.czso.cz 159
- 36 -
Graf 19: Vývoz ve skupině 7 v tisících eur
Zdroj: vlastní graf dle údajů ČSÚ Z tabulky číslo 8 lze vyčíst, že největší podíl na vývozu měly osobní automobily a vozidla pro dopravu osob. I zde je možno pozorovat velký růst vývozu v roce 2006, přesně o 80 % oproti vývozu z roku 2005 a následný pokles v roce 2008 o 10,9 % a v roce 2009 o 18,16 %163, kdy se dostal vývoz osobních automobilů na nižší úroveň než vývoz v roce 2006. Ve skupině 74 jsme vyváželi především zařízení k ohřevu a chlazení a jejich díly. Tabulka 8: Vývoz dle SITC-3 místa v tis. eur
781 782 783 784 785 786
Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob Vozidla motorová k dopravě zboží a pro účely speciální Vozidla motor. silniční (k dopr. veřejné, traktory ap.) Díly a příslušenství vozidel motorových Motocykly (i mopedy), kola jízdní, vozíky invalidní Přívěsy, návěsy; vozidla ost. bez pohonu mechanického
2005
2006
2007
2008
2009
329 288
592 849
709 700
631 995
517 189
2 025
698
2 747
1 053
486
32 878
29 272
87 028
48 842
19 297
70 430
115 388
134 280
114 663
90 906
2 761
2 629
3 339
2 788
1 292
2 204
1 614
2 819
3 014
1 460
Zdroj: vlastní tabulka dle údajů databáze ČSÚ, www.czso.cz Česká republika vyvážela do Itálie ve velkém množství také v rámci skupiny 6, tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu. Nejvíce jsme vyváželi v podskupině 67, železo a ocel a ve skupině 65, textilní příze, tkaniny a tržní výrobky z nich. Svůj podíl významně zvyšovala také podskupina 63, výrobky z pryže. Dle klasifikace SITC-3 místa jsme nejvíce vyváželi v podskupině 676, železné a ocelové tyče, pruty, úhelníky a profily a skupině 679, železné a ocelové roury, trubky, duté profily a fitinky. Na vývozu se dále značně podílela skupina 8, průmyslové spotřební výrobky, kde jsme nejvíce vyváželi v podskupině 898, hudební nástroje, díly, příslušenství, desky a pásky. 163
Vlastní dopočet dle údajů z databáze ČSÚ, www.czso.cz
- 37 -
2.2.4 Shrnutí zahraničního obchodu České republiky a Itálie Od vzniku samostatné České republiky nabývala obchodní výměna mezi Českou republikou a Itálií na intenzitě. Do roku 2006 převažoval dovoz z Itálie nad českým vývozem, od tohoto roku však hodnoty českého exportu převážily hodnoty importu a ČR dosahovala s Itálií aktivního salda. Po vstupu ČR do Evropské unie se ještě více zrychlila dynamika vzájemné výměny, zvláště pak dynamika exportu, jak lze pozorovat na grafu č. 20. Graf 20: Vzájemná obchodní výměna 2000-2009 v tis. eur
Zdroj: Vlastní graf dle údajů ČSÚ, www.czso.cz Ve všech sledovaných obdobích probíhala největší výměna mezi zeměmi v rámci skupiny 7, dle klasifikace SITC, stroji a dopravním zařízením, následována skupinami 6, výrobky povahy materiálních meziproduktů, skupinou 8, různé průmyslové výrobky a 5, chemikáliemi. Přestože největší výměna probíhala právě v rámci strojů a dopravních zařízení při podrobnějším zkoumání v rámci skupiny jsem zjistila odlišný podíl jednotlivých podskupin v dovozu a vývozu. V devadesátých letech se na vývozu z ČR v rámci strojů a dopravních zařízení výrazně podílela silniční vozidla se značným odstupem od ostatních podskupin. Také skupina výrobků povahy materiálních meziproduktů měla velký podíl na českém exportu a skupina surovin výrazně ovlivňovala hodnoty českého vývozu. Posledně zmíněná skupina však neustále snižovala svůj podíl na celkovém vývozu z ČR ve prospěch skupin s vyšší přidanou hodnotou v následujících letech. Dovoz z Itálie byl v devadesátých letech také nejintenzivnější v importu strojů a dopravních zařízení, kde měla opět největší podíl silniční vozidla. Postupně je však v rámci skupiny překonal dovoz strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu.
- 38 -
V následujícím období se pak komoditní struktura příliš neměnila, postupně se však vyrovnával rozdíl mezi vývozem a dovozem. V rámci skupiny strojů a zařízení se na vývozu stále nejvýznamněji podílel export silničních vozidel, zatímco v dovozu se již nejvýrazněji podílely stroje a dopravní zařízení všeobecně užívané v průmyslu. Také dovoz elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů převládl nad dovozem silničních vozidel. Na dovozu se významně podílely i textilní příze, tkaniny a tržní výrobky z nich a také import železa, oceli a kovových výrobků. Česká republika dovážela výrazně i v rámci chemikálií, především léčiva a farmaceutické výrobky. Vyváželi jsme hlavně zmíněná silniční vozidla, ale také zařízení k telekomunikaci a záznamu zvuku, především barevné televizory. I v rámci vývozu ČR dosáhl významného podílu export textilních přízí, tkanin, textilních výrobků a export železa a oceli. Největšího nárůstu dosáhl export odborných vědeckých a řídících přístrojů a zařízení. Obchodní výměna v posledně sledovaném období byla narušena ekonomickou krizí a v jejím důsledku se hodnoty obratu snižovaly. Přesto do roku 2008 obchod mezi zeměmi dál nabýval na intenzitě v nezměněném složení v rámci SITC-1 místo. Česká republika stále více postupovala na italském žebříčku nejvýznamnějších obchodních partnerů a probojovala se do top 20 jak v rámci italského exportu, tak i importu. V rámci exportu se dokonce posunula na 18. místo. Na dovozu měly opět největší podíl stroje a dopravní zařízení, následovány výrobky povahy materiálních meziproduktů a průmyslovými výrobky. I přes ekonomickou krizi neustále rostl dovoz léčiv a farmaceutických výrobků. Hlavní položkou českého vývozu byly opět silniční vozidla, v rámci průmyslových výrobků se prosadil vývoz hudebních nástrojů a jejich příslušenství. Nejvíce tedy země mezi sebou za celé sledované období obchodovaly v rámci automobilového, elektrotechnického, chemického a textilního průmyslu. Tabulka číslo 9 znázorňuje vybrané české vývozce na italský trh. Tabulka 9: Výčet významných českých exportérů na italský trh Škoda Auto a.s. Automobilový průmysl Spolek pro chemickou a hutní
Chemický průmysl
výrobu a.s. Matsushita
Spotřební zboží
Olšanské papírny a.s.
Papírnictví
Automobilový průmysl
TRW-DAS a.s.
Automobilový
Communications Robert Bosch, spol. s r.o.
průmysl Foxxcon CZ
IT
a
spotřební
Glaverbel Czech a.s.
Sklářství
elektronika Bosch Diesel s.r.o.
Automobilový průmysl
Agrofert Holding a.s.
Obchodní činnost
Moravia Steel a.s.
výroba hutního materiálu
Precolor a.s.
Obchodní činnost
Zdroj: Teritoriální informace, www.mzv.cz/rome a oficiální stránky uvedených firem - 39 -
Pokračování tabulky č. 9 Barum Continental, spol. s
Automobilový průmysl
Automotive Lighting s.r.o.
Automobilový průmysl
Deza a.s.
Zpracovatelský průmysl
r.o. Biocel a.s.
Chemikálie,
plasty
a
suroviny First International Com.
Poradenství
Kostal ČR, spol. s r.o.
Automobilový průmysl
Kaučuk a.s.
Chemikálie
Vítkovice a.s.
Doprava
a
logistické
služby Ametak
Elektromotory
Elektromotory,
s.r.o.
transformátory
Saint-Gobain Vertex a.s.
Textilní průmysl
Celestica Ráječko s.r.o.
Technické vybavení a strojní zařízení
SI-MEK, spol. s. r.o.
Petrochemický, chemický
a
potravinářský průmysl Splintex Czech a.s.
Obchodní činnost
Eastman Sokolov a.s.
Chemický průmysl
Spolana Neratovice a.s.
Chemický průmysl
Chemopetrol a.s.
Chemický průmysl
Osinek a.s.
Financování hutní výroby
Incos s.r.o.
Výstavba
a
nemovitý
majetek Siemens
Elektromotory
Motorové a pohonné
Shell Czech Republic a.s.
Čerpací stanice
Textilní průmysl
Nová Huť a.s.
Železo a ocel
Strojírenství
Perla, bavlnářské závody
Textilní průmysl
s.r.o.
systémy
Kimberly-Clark Inova a.s Tajmac-ZPS a.s.
a.s. Gambro-Meopta s.r.o.
Zdravotnické potřeby,
Logit s.r.o.
pomůcky Invensys
Appliance
Elektrotechnický průmysl
Ostatní průmyslová činnost
Conta s.r.o.
Controls s.r.o.
Chladící a mrazící technika
První brněnská strojírna
Strojírenství
Ostacolor a.s.
Chemický průmysl
Borla Bohemia (Bohemia
Sklářský průmysl
K.T.-Kalttech s.r.o.
Chladící a mrazící
Crystalex Trading) Mitas a.s. Siemens s.r.o.
Elektromotory
technika Chemický průmysl
Federal Mogul Fiction
Automobilový průmysl
Motorové a pohonné
Iveco Czech Republic a.s.
Automobilový průmysl
systémy
Zdroj: Teritoriální informace, www.mzv.cz/rome a oficiální stránky uvedených firem
- 40 -
3 Investice Co se týče investic mezi ČR a Itálií, převažují velkou měrou italské investice do ČR, jak je možné pozorovat z grafu č. 21, který znázorňuje stav přímých zahraničních investic z Itálie do ČR a stav českých přímých zahraničních investic v Itálii, vždy ke konci roku Graf 21: Stav PZI v tisíci eur 2001-2008 ČR-Itálie
Zdroj: Statistika platební bilance, Přímé zahraniční investice, www.cnb.cz od roku 2001 do roku 2008. Na stránkách ČNB není bohužel stále uveden stav investic k 31. 12. 2009. Itálie není příliš atraktivní zemí pro zahraniční investory. Na některé problémy italského trhu jsem již upozornila v první kapitole. Velkou překážkou je přebujelá byrokracie, vysoké daně a stále přetrvávající státní regulace ekonomiky. Na jihu země pak rozšířená korupce a bohužel i organizovaný zločin. Italské investice jsou směřovány především do zemí s nižšími mzdovými náklady. Podle výroční zprávy finanční společnosti kontrolované státem Simest bylo do roku 2008 nejvíce italských investičních projektů směřováno do Číny, Polska, Rumunska a Maďarska164. Dle pana Mattea Marrianiho, který má na starosti komunikaci a služby podnikům v italskočeské obchodní komoře, míří italské investice také do České republiky kvůli nižším mzdovým nákladům. Přesto, že jsou v Evropě země s nižšími náklady práce než na českém trhu, disponuje ČR ve srovnání s nimi více kvalifikovanou pracovní silou. Umisťují zde také své pobočky s cílem expandovat do ostatních zemí, díky velmi výhodné poloze ČR.
164
Annual report 2008, www.simest.it
- 41 -
Dle údajů českého velvyslanectví v Římě směřovaly české investice převážně do oblasti služeb, zvláště v cestovním ruchu a obchodu165. Italské investice směřují dle údajů České národní banky především do výroby strojů a zařízení, do velkoobchodu a zprostředkování velkoobchodu, do činnosti v oblasti nemovitostí a také peněžnictví. Stále však jejich množství neodpovídá potenciálu Itálie a vzájemné hospodářské spolupráci.
3.1 Základní podmínky pro vstup na italský trh Dle dostupných zdrojů nenarazí většina zahraničních investorů při investování v Itálii na zvláštní překážky. Některé bariéry však přece jen existují. Italské firmy mohou být sice ze 100 procent vlastněny zahraničními osobami, shledá-li však italská vláda, že stát zahraničního vlastníka uplatnil diskriminační opatření vůči italským firmám, má právo blokovat sloučení podniků. Blokovat fůze, kterých se zahraniční společnost účastní, může vláda i z důvodu pro národní ekonomiku zásadních166. Některé sektory jsou také velmi regulované, jako např. lodní doprava, nebo pro zahraniční investice přímo zakázané, jako například výroba letadel167. Italský antitrustový zákon umožňuje vládě přezkoumat fůze a akvizice při překročení určité finanční hranice. Italská vláda poskytuje až na zvláštní případy zahraničním investorům národní zacházení. K výjimkám patří omezený přístup k vládní podpoře ve filmovém průmyslu, dodatečné požadavky na kapitál u bank ze států, které nejsou členy EU a omezení pro aerolinky z nečlenských států, které obsluhují domácí trasy168. Co se týče zaměstnanců, je pro společnosti povoleno zaměstnávat příslušníky z nečlenských států, pouze pokud žádný nezaměstnaný italský občan nemůže vykonávat tento úkol. Společnosti z nečlenských států EU mohou na italském trhu poskytovat investiční služby pouze na základě povolení od CONSOB, dozorčího orgánu trhu cenných papírů. CONSOB, Commissione Nazionale per le Società e la Borsa, může odmítnout vydat povolení společnostem ze zemí, které diskriminují italské firmy. Jde o státní orgán, který se zaměřuje na ochranu investující veřejnosti169. CONSOB zodpovídá za zajištění průhlednosti a korektního jednání účastníků trhu cenných papírů, zveřejňování kompletních a přesných údajů 165
Velvyslanectví České republiky v Římě, Itálie, Souhrnná teritoriální informace, www.mzc.cz/rome Investment overview, Foreign investment climate, str. 85, dostupný z: http://search.ebscohost.com.ezproxy.vse.cz/login.aspx?direct=true&db=bth&AN=48382752&lang=cs&site=ehost-live 167 Investment overview, Foreign investment climate, str. 85, dostupný z: http://search.ebscohost.com.ezproxy.vse.cz/login.aspx?direct=true&db=bth&AN=48382752&lang=cs&site=ehost-live 168 Investment overview, Foreign investment climate, str. 85, dostupný z: http://search.ebscohost.com.ezproxy.vse.cz/login.aspx?direct=true&db=bth&AN=48382752&lang=cs&site=ehost-live 166
169
Consob - What it is and what it does, www.consob.it
- 42 -
o společnostech ze svého seznamu, přesnost v údajích, které jsou obsaženy v prospektech nabízejících přenosné cenné papíry, soulad s nařízením auditorů zapsaných ve zvláštních registrech170. Co se týče investování v bankovním sektoru, spousta překážek byla uvolněna v rámci privatizace. V současné době je nutno zažádat o povolení Italské centrální banky v případě, že chce společnost získat více než 5 % kapitálu finanční instituce nebo nad ní získat efektivní kontrolu. Nebankovní instituce, ať už italské či zahraniční, nemohou nabýt více než 15 % bankovního kapitálu171. Vládní povolení je nutné v případě, že chce investor nabízet životní a majetkové pojistky a většinou je vyžadováno reciproční povolení pro italské pojišťovny. Zároveň musí zahraniční pojišťovací společnost prokázat, že je v oblasti životního a majetkového pojištění činná nejméně deset let a musí jmenovat generálního zástupce se sídlem v Itálii. Velmi omezeně mohou svou působnost rozšiřovat mezinárodní distribuční řetězce. Velkým problémem, na který narazí, jsou místní zvyklosti a velmi zdlouhavý a náročný proces pro získání povolení k rozšíření prodejní plochy nad určitou hranici172.
3.2 Podpora investic ze strany Itálie V Itálii podporuje investice národní agentura Invitalia, která se specializuje na příchozí investice a hospodářský růst. Jejím cílem je podporovat konkurenceschopnost země, zvláště regiony v jižní části a podporovat růst ve strategických sektorech. Hlavní náplní činnosti agentury Invitalia je podpora příchozích investic, posilování inovací a růstu a zlepšování ekonomických příležitostí v Itálii173. Finanční společnost Simest, kontrolována italskou vládou, nabízí podnikům investujícím do zahraničí úpis kapitálu do 25 % podílu, který chtějí získat v zahraniční společnosti, usnadňuje získání finančních zdrojů, pokud chce podnik investovat do zahraničního podniku, spravuje finanční prostředky z venture kapitálu174. Do roku 2000 bylo státem schváleno 22175 projektů italských investorů směřujících do České republiky. Více projektů směřovalo z Itálie pouze do konkurenčního Maďarska (41 projektů), Rumunska (41 projektů), Polska (39 projektů) a Číny (30). V tomto roce 170
CONSOB, www.consob.it, 11. 4. 2010 Investment Overview, Italy review 2010, Foreign investment climate, EBSCO Publishing 172 Investment Overview, Italy review 2010, Foreign investment climate, EBSCO Publishing 173 Law 181/89, www.invitalia.it 174 Simest, www.simest.it 175 Annual report 2000, Simest, www.simest.it 171
- 43 -
investovala italská společnost Banca Intesa S.p.a./Banca Commerciale Italiana S.p.a. za podpory Simestu do české Bank Austria Creditanstalt Czech Republic a.s. Co se týče investic do zahraničních společností, bylo do České republiky z Itálie do roku 2000 investováno do čtyř velkých, 3 středních a 3 malých podniků. V roce 2001 schválil Simest dva investiční projekty do České republiky, které měly vytvořit 70 pracovních míst176. V tomto roce navázalo na užší spolupráci s Itálií sousední Slovensko a připsalo si z Itálie tři nové investiční projekty. V následujícím roce byl schválen jeden nový projekt pro ČR, který měl ovšem vytvořit 800 nových pracovních míst. Investice byla uskutečněna společností IMF S.r.l., která investovala do IMF, s.r.o. Společnost IMF, s.r.o. byla vytvořena za účelem výroby konstrukcí, obrábění, projektování a montáže kompletních strojů pro svou mateřskou firmu177. ČR se propadla, co do počtu italských investičních projektů do roku 2002, až na sedmé místo, kdy před ni postoupilo Chorvatsko a Brazílie. V roce 2003 schválila společnost Simest čtyři investiční projekty směřující do České republiky. ČR však zůstala na 7. místě co do počtu celkových projektů schválených Simestem do roku 2003178. Mezi novými akvizicemi v roce 2004179 bylo ovládnutí Živnostenské banky, a.s., společností Unicredito Italiano, S.p.A. Od listopadu 2007 začala působit na českém trhu pod názvem UniCredit Bank Czech Republic a.s., jako bankovní ústav, který vznikl integrací dvou dosud samostatně působících bankovních domů HVB Bank a Živnostenské banky. Ve strojírenském sektoru italská společnost Manuli Venture s.r.l. ovládla českou Manuli Hydraulics Europe, s.r.o. a společnost LU-VE S.P.A. ovládla českou H.T.S., s.r.o. Významným projektem byla investice Grandi Stazioni S.P.A., která vytvořila českou společnost Grandi Stazioni Česká republika, a.s. v oblasti služeb. Grandi Stazioni vyhrála v roce 2003 výběrové řízení na celkovou rekonstrukci Hlavního nádraží a stala se zodpovědnou za řízení projektů modernizace, opravy a obsluhy železničních stanic hlavního nádraží v Praze, Karlových a Mariánských lázní. Práce na hlavním nádraží v Praze začaly v prosinci 2006. Cílem je zvýšení komfortu cestujících, nabídka nových služeb a kompletní změna exteriéru i interiéru. Společnosti Grandi Stazioni se v České republice daří a v roce 2009 zvýšila čistý zisk na 7,1 milionů korun180. Nárůst tržeb
176
Annual report 2001, Simest, www.simest.it Oficiální stránky společnosti, IMF, s.r.o., http://www.imfsro.cz/cz/o-nas.htm 178 Annual report 2003, Simest, www.simest.it 179 Annual report 2004, Simest, www.simest.it 180 Grandi Stazioni ČR zvýšila zisk o pětinu na sedm milionů Kč, http://www.finance.cz/zpravy/finance/255218-grandistazioni-cr-zvysila-zisk-o-petinu-na-sedm-milionu-kc/ , dne 22. 4. 2010 177
- 44 -
zaznamenal především nový obchodní prostor, když se po rekonstrukci otevřelo 4800 metrů čtverečních nových obchodních ploch. V roce 2009 také skončila rekonstrukce nádraží v Mariánských lázních. Společnost však pravděpodobně odstoupí od projektu v Karlových Varech, kde je stav nádraží daleko horší než společnost předpokládala a zdá se, že dá přednost zaplacení smluvní pokuty. V roce 2005 nebyl schválen žádný investiční projekt směřující do ČR a ta se posunula na 8. místo, když se zvýšil počet italských investičních projektů do USA na 32181. Podíváme-li se na projekty v eurové hodnotě, byli jsme až na 9. místě, kdy nás k výše zmíněným zemím předstihly investice do Ruské federace. Jedinou investicí v roce 2005 schválenou v rámci Simest bylo navýšení kapitálu ve společnosti Grandi Stazioni. V roce 2006 se Česká republika propadla v počtu projektů na 11. místo, kdy se před nás dostalo Tunisko, v eurových hodnotách investic jsme skončili až na místě 12. Italští investoři pro projekty do ČR přestali od roku 2006 využívat spolupráce se společností Simest a začali se soustředit na nabídku české agentury CzechInvest.
3.3 Investiční pobídky v Itálii Pro Itálii je typické, že pobídky jsou směřovány spíše oblastně, než v rámci určitého sektoru. Největší podpory mohou investoři nalézt na jihu země z důvodů zaostávání této oblasti oproti severní a střední Itálii. Problém je dlouhodobý a výrazně se začal projevovat již po druhé světové válce, kdy se průmyslový sever a střed Itálie začaly orientovat na export a výrobu produktů s vyšší přidanou hodnotu, zatímco jih se orientoval spíše na zemědělství. Rozdíl mezi oblastmi se i přes veškeré snahy italských vlád v průběhu následujících let spíše zvyšoval a tak je jih vystaven strukturálním problémům a vyšší nezaměstnanosti. Národní podpora je směřována do čtyř oblastí182. První oblastí je vytvoření výrobních závodů a rozšíření stávajících. Oblast je upravena např. programovými kontrakty. Další oblastí jsou investice na obnovu existujících průmyslových oblastí, které upravuje např. zákon 181/89 a je rozebrán v následující části. Třetí oblastí, na kterou se váží investiční pobídky, jsou investice do technologického výzkumu a vývoje. Tato oblast je upravena např. programem Industria 2015. Čtvrtou oblastí jsou nové investice a vytváření nových pracovních míst, kde Itálie nabízí především daňové úlevy.
181 182
Annaul report 2005, www.simest.it Incentive programmes, www.invitalia.it
- 45 -
Investoři mohou využít také pobídek v rámci programů Evropské unie a to především v oblasti politiky soudržnosti, zaměřené na podporu regionů členských státu, posílení růstu a zaměstnanosti. Pro zvýšení dopadů a efektivnosti pobídek se Italská vláda rozhodla spojit národní a evropské fondy. Díky tomu je v Itálii pro období 2007-2013 k dispozici 125 miliard eur pro podporu investic zaměřených především na jižní regiony. Investoři mohou dále využít peněz ze strukturálních fondů EU a to Evropského fondu regionálního rozvoje a Evropského sociálního fondu. Programový kontrakt je dohoda mezi ministerstvem pro ekonomický rozvoj, prostřednictvím agentury Invitalia a společnostmi, které plánují uskutečnit průmyslový projekt, ke kterému jsou přidruženy výzkumné aktivity. Celkové uznatelné náklady a výdaje projektu musí tvořit nejméně 40 milionů eur183. Zákon číslo 181/89 vytváří podporující mechanismus pro opětovnou industrializaci a oživení průmyslových oblastí. Celý mechanismus je opět v rukou agentury Invitalia, která posuzuje podnikatelské žádosti, hodnotí proveditelnost projektů, rozděluje prostředky a provádí monitoring184. Vhodnými projekty pro podporu jsou dle zákona 181/89 založení společnosti, rozšíření, modernizování, restrukturalizace, přeměna, reaktivace a přemístění výrobního závodu. Příjemcem mohou být společnosti, které působí v průmyslu těžebním, zpracovatelském, výrobě elektřiny a průmyslu služeb, které investují do subvencovaných oblastí. Oblasti, ve kterých lze dotací využít jsou znázorněny na obrázku číslo 2. Jde především o regiony Lombardie, Veneto, Liguria a Emilia Romagna v severní části, dále Toskánsko, Umbria, ostrova Sardinie, Abruzzo a Lazzio ve střední části země a Campanii, Apulii (region Puglia), Basilicata a Sicílii v jižní části Itálie.
183 184
Incentives for industrial development, Incentive programmes, www.invitalia.it, str. 11 Law 181/89, www.invitalia.it
- 46 -
Obrázek 2: Regiony, ve kterých lze čerpat dotace v rámci zákona 181/89
Zdroj: Incentive programmes, www.invitalia.it Dotace jsou dle zákona 181/89 určeny ve výši 25 % předpokládaných nákladů pro investiční projekty ve střední a severní Itálii a ve výši 40 % předpokládaných nákladů investičních projektů v jižní Itálii. Investice v jižní Itálii mohou obdržet zvýhodněné půjčky ve výši 30 % předpokládané investice. Tato podpora se skládá z měkkých půjček na deset let. Granty a zvýhodněné půjčky mohou být využity za podmínky, že agentura Invitalia získá dočasný minoritní podíl společnosti, který může být po pěti letech odkoupen a společnost využívající podporu se bude podílet na nákladech minimálně ve výši 30 % investice185. Novějším nástrojem pro posílení konkurenceschopnosti a vývoj italské ekonomiky je program nazvaný Průmysl 2015. Program vymezuje nové nástroje pro podporu investic, kterými jsou projekty průmyslové inovace, podnikové sítě a fond pro podnikové finance. Projekty průmyslové inovace jsou zaměřeny na podporu investic s vysokou mírou inovací v sektorech, které jsou pro Itálii strategické, jako je energetická účinnost, udržitelná mobilita, nové technologie pro život, nové technologie pro vývoz „Made in Italy“ a kulturní dědictví Itálie. Pro období 2007-2009 bylo vyčleněno 1,1 miliard eur186. Podnikatelskou sítí je smluvní forma součinnosti mezi podniky. Je určena pro malé a střední podniky, které chtějí získat větší tržní sílu bez toho, aby musely splynout pod jeden podnik. Fond pro podnikové finance usnadňuje malým a středním podnikům získat úvěr a
185 186
Law 181/89, Invitalia, www.invitalia.it Incentive programmes, Invitalia, www.invitalia.it, str. 14
- 47 -
rizikový kapitál. V Itálii mohou investoři využít také fond pro technologické inovace upravený zákonem 46/82 a fondu pro výzkum upraveného zákonem 297/99. Daňové úlevy pro investice jsou nabízeny v jižních regionech, kterými jsou Kalábrie, Kampánie, Puglia, Sicílie a Basilicata. Dále jsou nabízeny ve vybraných oblastech Abruzza, Sardinie a Molise. Daňové úlevy lze také získat při výzkumu a vývoji nových produktů ve výši 10 % nákladů na průmyslový výzkum a vývoj produktů. Úlevy lze zvýšit až na 40 %, pokud se náklady týkají projektů, které jsou spojeny s výzkumem univerzit nebo veřejnými výzkumnými objekty. Náklady pro dané daňové období však nesmí překročit 50 milionů eur. Investoři mohou také využít daňové úlevy v případě najímání nových pracovníků na dobu neurčitou, především na jihu Itálie. Pro investory si také Invitalia připravila různé programy na školení a rekvalifikaci, které dotuje dle zákona 236/93187. Od června 2009 mohou investoři využít pobídky nazvané Zone Franche Urbane, která je zaměřena na malé podniky a mikro podniky. Soustředí se na obnovu měst ve 22 městech severní, střední a jižní Itálie. Založení podniků je osvobozeno od daní a podnik je dále na pět let osvobozen od placení ICI, Imposta Communale sugli Immoboli, italské daně z nemovitosti, daně z příjmu i daně IRAP, regionální daně pro podniky188. Jde o sociálně slabé oblasti s vysokou nezaměstnaností, mnohdy poničené přírodní katastrofou, chudé oblasti s nízkým ekonomickým růstem. Jsou to sicilská města Catania, Gela a Erice, v Kalábrii to jsou Crotone Rossano a Lamezia Terme, v provincii Basilicata město Matera, v provincii Puglia Taranto, Lecce a Andria, v Kampánii je to Neapol,Torre Annunziata a Mondragone, v Molise Campobasso na Sardinii Cagliari, Quartu Sant’Elena a Iglesias, v Laziu Velletri a Sora, v oblasti Abruzzo, nedávno postižené zemětřesením město Pescara, v Toskánsku město Massa Carrara a v Ligurii město Ventimiglia189.
3.4 Podnikání v Itálii a příležitosti pro české investory Pokud se český investor rozhodne využít potenciálu italského trhu, který je přece jen rozsáhlejší než český a oproti českému trhu má mnoho významných přístavů, měl by být dokonale vybaven informacemi o trhu a zvyklostmi obchodního jednání, kterými se budu více zabývat v poslední kapitole. Itálie je pro nás geograficky velmi blízká země, která svou polohou i pro český trh, velmi dobře umístěný v samém středu Evropy, nabízí příležitosti.
187
Incentive programmes, www.invitalia.it, str. 18 Investing in Italy-Raising Capital, www.businesseviaitaly.com 189 Investing in Italy-Raising Capital. www.businesseviaitalia.com 188
- 48 -
Aby mohla společnost založit v Itálii nový podnik, musí si obvykle projít šesti procedurami a zabere jí to 10 dní190. Nejvíce dní zabere shánění stavebního povolení, jež IBRD vyčíslila na 257 dní. Pro srovnání např. pro založení společnosti v Německu musí podle studie podnik projít devíti procedurami a časová náročnost je 18 dní. Co se týče sektorů, nabízí Itálie v současnosti investiční příležitosti především191 v oblasti logistiky, informačních a komunikačních technologií, life sciences a oblasti fotovoltaické energie. Právě posledně zmíněný sektor může dle mého názoru být pro české investory nejlákavější z důvodů daleko lepších podmínek pro solární energii. Fotovoltaický trh se v Itálii vyznačuje otevřeností k zahraničním investorům a množství slunečního záření, zvláště na jihu země, z Itálie činí jeden z nejlepších fotovoltaických trhů v Evropě. Další výhodou oproti českému trhu je kratší doba návratnosti investice192. Fotovoltaická energie je užívána třemi hlavními segmenty trhu a to domácnostmi, průmyslovými společnostmi a budovami veřejné správy a segmentem, zabývajícím se výrobou energie. Nejvíce využívají energii domácnosti, ale vznikající elektrárny, tzv. solární farmy, výrazně zvyšují svůj podíl na trhu. Dne 21. 4. 2010 byl v České republice novelizován zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) a bylo stanoveno s účinností od roku 2011, že se mění stanovení výkupních cen u projektů, které mají nižší návratnost než je 11 let193. Zatímco u nás se podpora snižuje, v Itálii se sektor fotovoltaické energie těší nabídce stále zajímavých investičních pobídek. Jednou z hlavních investičních pobídek je nový energetický účet, Conto Energia. Společnostem, které začnou svůj podnik provozovat po 1. lednu 2009, dává tento účet právo na výkupní garantovanou cenu na 20 let, která zůstává po celou dobu stejná. Vláda dále připravila finanční balíčky v rámci programového kontraktu a pobídek upravených zákonem č. 181/89. Itálie si je vědoma svého potenciálu v oblasti fotovoltaiky a připravila investiční příležitosti nejenom pro implementaci fotovoltaického systému, ale i v oblasti zpracování a výzkumu. Hlavními příležitostmi je vytvoření výrobního závodu pro fotovoltaickou energii,
190
Doing business in Italy, Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, IBRD, http://www.doingbusiness.org Investment opportunities, www.invitalia.it 192 Italské slunce přitahuje české investory, článek Hospodářských novin ze dne 8.1.2010, http://stavitel.ihned.cz/c139754120-italske-slunce-pritahuje-ceske-investory 193 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), www.senat.cz 191
- 49 -
dále průmyslová automatizace, prostřednictvím spolupráce s italskými společnostmi z oblasti mechatroniky, partnerství ve výzkumu a výrobu obnovitelné energie z fotovoltaické soustavy194. Jedním z nejatraktivnějších regionů v Itálii je oblast jižní Itálie zvaná Puglia195. Region je známý tím, že tu nesněží a neobjevují se mlhy, které mohou bránit dopadání slunečního záření na panely. Čeští investoři by však neměli zaspat svoji šanci, protože v poslední době přilákala Itálie pozornost také Německa, Španělska a zemí Beneluxu. Můj předpoklad o lákavé nabídce pro české investory potvrdila svými aktivitami firma HiTechSolar z Uherského Hradiště, která také pořádala obchodní setkání a prezentaci projektů solární energie právě v regionu Puglia. Firma uspořádala již tři setkání, kde mimo jiné nabízela překladatelské služby, přítomnost zástupce distribuční soustavy Enel, seznámení s národním programem Conto energia a další služby. Nyní už neuvažuje o dalším setkání, protože se region zaplňuje novými projekty. Společnosti se však nemusí zaměřit pouze na region Puglia. Italský trh má stále co nabízet, zvláště v jižní části země, kde jsou pro tuto oblast výborné podmínky. Dne 26. dubna 2010 také vyšel článek ve finančních novinách o hodnocení atraktivity zemí z hlediska investic do obnovitelných zdrojů podle studie Ernst and Young196. Společnost hodnotila 27 zemí a ČR se umístila na 25. místě. Itálie obsadila 5.místo, kdy se před ni dostala pouze Čína, USA, Německo a Indie a stala se tedy 2. nejatraktivnější zemí Evropy pro investici v obnovitelných zdrojích. Výhodou pro české investory je geografická blízkost Itálie a přesto, že Německo je bližší a dle průzkumu atraktivnější, i zde vláda uvažuje o snížení státní podpory, konkrétně má od července 2010 klesnout výkupní cena elektřiny z nových solárních panelů instalovaných na střechách o 16 procent, přičemž k devítiprocentnímu poklesu došlo již v lednu 2010197. Co se týče sektoru logistiky, nabízí Itálie pobídky v rámci evropských programů jako Marco Polo a Ecobonus. Na tuto oblast se samozřejmě vztahují pobídky připravené vládou ve spolupráci se společností Invitalia, které již byly popsány výše. Hlavními příležitostmi jsou tvorba skladů v místech zvaných freight villages198, tvorba evropských distribučních center v blízkosti přístavů a logistické nemovitosti199. 194
Investment opportunities, Photovoltaics Sector, www.invitalia.it Nechte si postavit fotovotaickou elektrárnu tam, kde svítí slunce, www.hightechsolar.cz 196 ČR je 25. nejatraktivnější zemí z hlediska investic do OZE, http://www.financninoviny.cz/zpravy/cr-je-25nejatraktivnejsi-zemi-z-hlediska-investic-do-oze/468607?rss 197 ČR je 25. nejatraktivnější zemí z hlediska investic do OZE, http://www.financninoviny.cz/zpravy/cr-je-25nejatraktivnejsi-zemi-z-hlediska-investic-do-oze/468607?rss 198 Freight village= stanovené území, ve kterém probíhají všechny aktivity spojené s dopravou, logistikou a distribucí zboží pro národní i mezinárodní přepravu , Definition of a freight village, http://www.freight-village.com/definition.php 199 Investment opportunities, Logistics, www.invitalia.it 195
- 50 -
3.5 Čeští investoři v Itálii Přestože české investice v Itálii nejsou příliš výrazné, nabízím zde výčet českých firem, italských zástupců a distributorů českých firem, afilace a společné podniky v zemi200: Borla Bohemia srl, původně BOHEMIA RAPPRESENTANZE s.r.l., zastupuje přední české výrobce užitkového skla a porcelánu v Itálii. Společnost byla založena v roce 1890 jako rodinný podnik a v této formě na italském trhu již několik desetiletí působí jako výhradní zástupce řady českých sklářských firem a výrobců porcelánu. V současnosti zastupuje firmy Moser, Crystal Bohemia (Poděbrady), Cristalite Bohemia (Světlá nad Sázavou), Kavalier (Sázava), Thun – Karlovarský porcelán, Český porcelán Dubí a G. Benedikt Karlovy Vary201. Bureau Veritas Czech Republic, spol s r.o., zastoupená v italském Milánu společností Bureau Veritas Italia SpA, se zabývá kontrolou kvality zboží v zahraničním obchodě. Společnost nabízí řízení zdrojů a hodnocení majetku, certifikace, klasifikace lodí a klasifikace v mezinárodním obchodu, poradenství inspekce a audity, testování, analýzy, školení a vzdělávání202. ITALSUG TRADE S.r.l. sídlí také v italském Milánu a specializuje se na potravinářské výrobky. VOLKSWAGEN GROUP ITALIA S.P.A. je italským distributorem značek Škoda, Volkswagen, Audi a Seat. Společnost v Itálii také poskytuje servis pro uvedené značky. Moravia Steel Italia S.r.l. je vlastněná ze 66 % českou společností Moravia Steel. Moravia Steel je jednou z největších českých obchodních společností, která je zároveň majoritním vlastníkem Třineckých železáren. Třinecké železárny jsou výrobcem dlouhých ocelových válcovaných výrobků. Byly založeny již v roce 1839. Na současné výrobě oceli v ČR se podílejí více než jednou třetinou203. Na italském trhu je také přítomen český letecký přepravce, společnost Czech Airlines. EMME EMME S.r.l. je obchodní zástupce firmy Zetor, zabývající se zemědělskou technikou a je oficiálním dovozcem značek Zetor, Branson, Agrostroj, Cleris, Semeato, Metalfach, Agro Factory a Trac Lift. České firmy v oblasti polygrafické techniky zastupuje společnost Fonderia Tipografica Pavese - FTP S.r.l. Dovozcem a distributorem českých kancelářských potřeb na italském trhu 200
Velvyslanectví ČR v Římě, Souhrnná teritoriální informace, www.mzv.cz/rome Vývoz českého skla do Itálie, Článek Velvyslanectví ČR v Římě dostupný na businessinfo.cz 202 Oficiální stránky společnosti, http://www.bureauveritas.cz/wps/wcm/connect/bv_cz/Local/Home/Our-Services/ 203 Oficiální stránky společnosti, http://www.moravia-steel.cz/ 201
- 51 -
je společnost KOH-I-NOOR ITALIA S.p.a. Dovoz keramiky z České republiky je pak zastoupen společností Pragotecna S.p.a. Linet s.r.o.204
je česká společnost zabývající se zdravotní technikou. Společnost
vznikla v ČR na zelené louce v roce 1990 a v současnosti se řadí k pětici největších výrobců nemocničních lůžek na světě. Dlouhou dobu společnost Linet zastupovala v Itálii partnerská společnost, které se dařilo především v segmentu intenzivní péče. Perspektivní italský trh a dobré vztahy s místním partnerem vedly Linet v roce 2007 k založení dceřiné společnosti Linet Italia.
3.6 Podpora investic ze strany ČR Nejdůležitějším subjektem na českém trhu je CzechInvest205, agentura pro podporu podnikání a investic, která pomáhá domácím i zahraničním subjektům s přípravou realizace jejich investičních záměrů v České republice a to včetně možnosti získání investičních pobídek. Za dobu od svého založení na konci roku 1992 do konce roku 2008 zprostředkovala na 1 200 investic v celkovém objemu téměř 650 miliard korun, díky nimž v zemi vzniklo přes 200 tisíc nových pracovních míst. CzechInvest nabízí investorům komplexní péči od rozhodování pro uskutečnění projektu, přes realizaci až po podporu další expanze firmy včetně vědecko-výzkumných aktivit206. Agentura prezentuje Českou republiku v zahraničí a snaží se přilákat zahraniční investory. Soustředí se také na podporu podnikání a přijímá žádosti o dotace v rámci operačního programu Podnikání a inovace, připraveným Evropskou unií a také o investiční pobídky. Investoři se mohou na agenturu také obrátit, hledají-li doporučení vhodné lokality v rámci ČR pro investování, případně o existenci průmyslových zón, jejichž tvorbu CzechInvest taktéž podporuje. Agentura poskytuje investorům informace o podnikatelském prostředí v ČR a aktuálním dění na českém trhu v konkrétních sektorech.
3.7 Investiční pobídky v ČR207 V České republice mohou investoři opět čerpat pobídky v rámci EU a český stát připravil několik pobídek navíc, aby vytvořil co nejvíce atraktivní prostředí pro české i 204
Oficiální stránky společnosti, Linet s.r.o., www.linet.cz Výroční zpráva 2008, www.czechinvest.org 206 Role agentury CzechInvest, Výroční zpráva 2008, www.czechinvest.org 207 Zpracováno především dle Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor zpracovatelského, www.czechinvest.cz 205
- 52 -
zahraniční investory. Pobídky jsou velmi podobné již výše popsaným italským pobídkám. První z nich je v rámci sektoru zpracovatelského průmyslu sleva na dani z příjmu právnických osob. Investor má právo na slevu na dani z příjmu právnických osob, která je v současnosti 19 %, maximálně do výše stropu veřejné podpory po odečtení hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a rozdílu tržní a kupní ceny pozemku. Do vyčerpání výše veřejné podpory pak mohou právnické osoby čerpat úplnou slevu na dani z příjmů právnických osob až po dobu pěti let, pokud zakládají nový právní subjekt a částečnou slevu na dani, pokud se jedná o již stávající právní subjekt. Subjekt samozřejmě podporu může čerpat až po splnění podmínek pro udělení investičních pobídek. Další pobídkou pro investory je hmotná podpora na pracovní místa a na rekvalifikaci dle regionů. Na následujícím obrázku je vidět, jakou podporu mohou investoři čerpat v jednotlivých regionech. Tato nabídka je platná od 1. ledna do 20. června 2010. Obrázek 3: Hmotná podpora na pracovní místa a na rekvalifikaci dle regionů
Zdroj: www.czechinvest.org Podpora může být vyplacena na základě dohody mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a investorem na základě rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. Následující mapa znázorňuje, které regiony jsou regiony typu A, na které se podpora vztahuje. Obrázek 4: Regiony na které se vztahují pobídky
Zdroj: www.czechinvest.org Podpora formou nabídky investičně připravených pozemků za zvýhodněnou cenu je další formou pobídky pro zahraniční investory. Na základě souhlasu vlastníka pozemku se - 53 -
zvýhodněným převodem, může investor převést podnik vybavený infrastrukturou ve vlastnictví státu, popřípadě ve vlastnictví organizačních složek státu či obcemi. Daňové pobídky, hmotná podpora na nová pracovní místa a rozdíl mezi kupní a tržní cenou pozemku při převodu za zvýhodněnou cenu jsou veřejnou podporou. Z obrázku 5 je zřejmé, že právnické osoby investující v regionu Praha nemají právo na žádnou veřejnou podporu, investoři v oblasti Jihozápadu dosud čerpali veřejnou podporu ve výši 36 % a Obrázek 5: Veřejná podpora dle regionů
Zdroj: www.czechinvest.org od příštího roku se podpora sníží na 30 %. V ostatních regionech ČR je nabídka veřejné podpory ve výši 40 %. Veřejná podpora je pak odlišná i dle oborů, které se řídí kódy podle odvětvové klasifikace ekonomických činností. Obory chemického a farmaceutického sektoru, výroby strojů a zařízení, výroby optických a elektronických přístrojů a výroby dopravních prostředků mohou maximální veřejnou podporu čerpat do 100 % hodnoty stropu podpory, ostatní obory pouze do 75 % hodnoty stropu podpory. Všichni investoři podávají žádosti o podporu pouze prostřednictvím CzechInvestu. Pro čerpání pobídek musí investoři splnit několik podmínek. Projekt se musí týkat zavedení nové výroby nebo rozšíření stávající výroby s minimální investicí do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ve výši 50 milionů Kč v regionech typu A, 60 milionů Kč v regionech typu B a 100 milionů Kč v regionech typu C. Regiony jsou znázorněny na následující mapě. Obrázek 6: Regiony A, B, C
Zdroj: www.czechinvest.org
- 54 -
Toto dělení je platné od 1. ledna do 30. června 2010. Investor musí krýt vlastním kapitálem alespoň polovinu výše uvedených částek. Do strojního zařízení musí směřovat minimálně 60 % investice a zařízení musí být nové. Tyto podmínky musí být splněny do 3 let od data udělení pobídek. Zmíněné podmínky byly podmínkami základními, CzechInvest však stanoví ještě další podmínky. Příjemce nesmí zahájit práce na projektu před vydáním potvrzení o registraci záměru CzechInvestem. Investice musí být zachována po dobu nejméně pěti let od splnění základních podmínek. Po tuto dobu musí být zachován počet nově vytvořených míst, pokud je čerpáno hmotné podpory na pracovní místa a poslední podmínkou je šetrnost výroby k životnímu prostředí.
3.8 Vybrané italské společnosti, kterým byla přislíbena pobídka Italským investorům byly za období od dubna 1998 do 14. ledna 2010 dle zveřejněného seznamu CzechInvestu přislíbeny investiční pobídky na 21 projektů na investice v hodnotě 353,53 milionů eur208. Co se týče krajů, 6 projektů se uskutečnilo v Ústeckém kraji, 5 projektů v Moravskoslezském kraji, 4 projekty v Královéhradeckém kraji, po dvou v kraji Pardubickém a Jihomoravském a po jednom v kraji Plzeňském, Středočeském a Libereckém. Všem investorům byla přidělena daňová pobídka, devíti z nich byla přislíbena hmotná podpora na pracovní místa a rekvalifikaci, dvou z nich pak pobídka převodu vybaveného infrastrukturou za zvýhodněnou cenu a to společnostem Conta, s.r.o. a Viroplastic CZ, s.r.o. Hayes Lemmerz Alukola, s.r.o.209 je společnost, která vznikla vkladem italské společnosti Hayes Lemmerz S.p.A a započala výrobu na zelené louce v roce 1998. Firma investovala v rámci sektoru výroba dopravních prostředků 23,54210 milionů eur a v rámci projektu vytvořila dle údajů agentury CzechInvest 227 nových pracovních míst v Moravskoslezském kraji. Společnost Hayes Lemmerz Alukola, s.r.o. vyrábí hliníková kola a stala se významným dodavatelem pro automobilový průmysl. Společnost dodává důležitým automobilkám po celém světě, jako jsou firmy Škoda, Ford, Volkswagen, Renault, Opel, Suzuki, DaimlerChrysler, BMW, Saab, Fiat, Peugeot, Dacia, Mitsubishi, Fiat a Smart.
208
Udělené pobídky(zpracovatelský průmysl), www.czechinvest.cz Oficiální stránky společnosti v ČR, http://www.hayes-lemmerz.com/location_osl_nl.php 210 Přislíbené investiční pobídky, www.czechinvest.org 209
- 55 -
Conta, s.r.o.211 je společnost vyrábějící chladničky, která vznikla jako česká právnická osoba italského investora Candy Elettrodomestici. Conta, s.r.o. investovala v Podbořanech 42,69 milionů euro v roce 2000 a vytvořila 197 pracovních míst212. Výrobky koncernu Candy jsou prodávány pod značkami Candy, Hoover, Iberna a dalšími. Italským investorem je rodinná firma Candy Elettrodomestici, která vznikla v Itálii v roce 1945 a v současnosti vyrábí kompletní sortiment bílé techniky včetně vestavných spotřebičů. Nová Mosilana, a.s. v rámci textilního sektoru investovala 10,64 milionů euro v okresu Brno město, kde využila daňové pobídky a vytvořila 273 nových pracovních míst213. Společnost je vlastněna italským nadnárodním textilním seskupením Marzotto Group. Společnost Nová Mosilana, a.s. vyrábí pánské oblekové a dámské kostýmové tkaniny z česaných přízí a více než 99 % výroby exportuje pomocí své mateřské společnosti na vyspělé světové trhy214. Vitrablok, a.s., která se zabývá výrobou a prodejem skleněných stavebních tvárnic, investovala 5,36 milionů eur v roce 2000 a vytvořila 11 nových pracovních míst v okresu Teplice. Společnost změnila právní formu a v současnosti vystupuje pod jménem Vitrablok, s.r.o. Meyster CZ, s.r.o. je společnost vlastněná italskou společností Meyster S.p.A, která realizovala investici v hodnotě 10,67 milionů eur a vytvořila 80 nových pracovních míst v okresu Strakonice. Firma vyrábí autopříslušenství. Trafil Czech, s.r.o., jejímž vlastníkem je italská společnost Gruppo Lucefin, investoval v kovozpracujícím sektoru 11,20 milionů eur a vytvořil 35 nových pracovních míst v okresu Louny. Společnost se specializuje na výrobu železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla a všeobecnou strojírenskou činnost215. IVG Colbachini CZ s.r.o. realizovala investici v hodnotě 10,22 milionů eur v okrese Bruntál a vytvořila 69 nových pracovních míst. Společnost vyrábí vysokotlaké pryžové hadice pro průmyslové využití a jejím vlastníkem je italsko-francouzský joint venture. Viroplastic CZ s.r.o. investovala 10,33 milionů eur v okresu Frýdek-Místek a vytvořila 28 nových pracovních míst. Společnost působí převážně v oblasti výroby plastových uzávěrů pro nápoje, kosmetiku a domácí čisticí prostředky. Společnost má jeden závod v průmyslové
211
Oficiální stránky společnosti, http://www.contasro.cz/ Přislíbené investiční pobídky, www.czechinvest.org 213 Přislíbené investiční pobídky, www.czechinvest.org 214 Stránky společnosti na http://www.vitejte.cz/objekt.php?oid=5945&j=cz 215 Oficiální stránka firmy, http://trafil-czech-sro.industry-eu.eu/ 212
- 56 -
zóně italského města Florencie a jeden závod v průmyslové zóně města Frýdek-Místek, používající nejnovějších technologii ve výrobním procesu216. SIAD Czech spol. s r.o.
217
, přední evropská společnost pro výrobu a aplikace
technických a speciálních plynů, založená v roce 1927 v Itálii, uskutečnila investici v hodnotě 23,73 milionů eur a vytvořila 45 nových pracovních míst v okrese Brno-Venkov. Společnost SIAD Czech náleží prostřednictvím mateřské společnosti SIAD S.p.A. do mezinárodní skupiny Praxair. Praxair je největší dodavatel průmyslových plynů v Severní i Jižní Americe, rychle se rozvíjející v Asii, má silný a stabilizovaný obchod v Evropě. Hlavními výrobky společnosti jsou kyslík, vodík, dusík, argon, kysličník uhličitý, helium, plyny pro elektroniku a široké spektrum speciálních plynů. S.T.I. CZ s.r.o. je další investicí společnosti IVG Colbachini. Společnost realizovala projekt v hodnotě 7,16 milionů eur ve strojírenském sektoru a vytvořila tak 50 nových míst v okrese Bruntál. S.T.I. CZ s.r.o. se soustřeďuje na obrábění kovů. Graziano Trasmissioni Czech s.r.o. uskutečnila investici v hodnotě 9,32 milionů eur a vytvořila 149 nových pracovních míst v okrese Náchod. Společnost se zaměřuje na výrobu textilních strojů a je vlastněná italskou společností Oerlikon Graziano, která vznikla v 70. letech v Itálii a má pobočky také v Rusku, Velké Británii, Indii, Číně a Severní Americe. Společnosti ELBEL s.r.o. byla přislíbena investiční pobídka v okresu Most a plánovaná investice měla vytvořit 1184 míst218. Společnost je dceřinou firmou italského producenta elektrospotřebičů Candy Elettrodomestici a vyrábí pračky a sušičky. Závod měl být postaven v průmyslové zóně Joseph a měl velmi významně přispět k zvýšení zaměstnanosti v regionu. Bohužel firma od svého záměru odstoupila poté, co se nepodařilo dohodnout na podmínkách. Představitelé firmy odstoupení od svého záměru zdůvodnili průtahy administrativních úkonů, jež projekt zdržují219. Společnost Tessitura Monti Cekia s.r.o., která vyrábí režné bavlněné textilní tkaniny pro košiloviny, uskutečnila investici v hodnotě 8,96 milionů eur a vytvořila 20 nových pracovních míst v okresu Semily a okresu Trutnov. Jejím vlastníkem je italská společnost Tessitura Monti. CROMODORA WHEELS s.r.o. vyrábí hliníkové lité disky pro osobní automobily a svůj podnikatelský záměr odevzdala CzechInvestu v roce 2006. Společnost vytvořila 300 216
Oficiální stránky firmy, http://www.viroplastic.cz/cz/2-o-spolecnosti.html Oficiální stránky společnosti, http://www.siad.com/repceca/pagina.asp?m=1&id=1 218 Přislíbené investiční pobídky, CzechInvest, www.czechinvest.org 219 Elbel nepostaví závod v zóně Joseph na Mostecku, http://www.finance.cz/zpravy 217
- 57 -
nových pracovních míst v průmyslové zóně Mošnov v okresu Nový Jičín. Jejím vlastníkem je italská společnost Cromodora Wheel S.p.A. Do průmyslové zóny Mošnov láká investory z automobilového průmyslu především přítomnost společnosti Hyundai, která si v nedalekých Nošovicích postavila svou automobilku220. ACERBIS CZECH s.r.o. si vybrala brownfield u Pardubic pro investici v hodnotě 4,20 milionů eur a měla by tak vytvořit 56 nových pracovních míst. Společnost bude vyrábět součástky pro motorky, osobní a nákladní auta221. Acerbis Czech je vlastněn italskou společností Acerbis Italia, která má více než třicetiletou tradici a vedle dílů pro originální výrobce společnost vyrábí i luxusní designový nábytek a má i vlastní řady sportovního oblečení a oblečení pro volný čas. Společnosti AKUMA, a.s. byla přislíbena investiční pobídka v roce 2008 na investici v hodnotě 8,40 milionů eur, která má vytvořit 38 nových pracovních míst. Firma se zabývá výrobou staničních baterií, kabelových svazků pro automobilový průmysl a autoantén. Od roku 1998 je členem italského nadnárodního sdružení Fiamm. Společnosti Dietfurt, s.r.o byla v roce 2008 přislíbena pobídka na investici v hodnotě 5,82 milionů eur a vytvoření 60 nových pracovních míst v okresech Trutnov a Ústí nad Orlicí. Společnost se zabývá výrobou tkanin z barevné příze V březnu 2009 byla společnosti Rover Czech s.r.o. přislíbena daňová pobídka na investici v hodnotě 2,40 milionů eur a vytvoření 27 nových pracovních míst v okresu Louny. Firma bude působit v gumárenském a plastikářském průmyslu. Italským investorem je společnost RoverPlastic S.p.A. V říjnu 2009 pak byla přislíbena daňová pobídka společnosti DOPLA PAP, a.s. na investici v hodnotě 13,95 milionů eur a vytvoření 32 pracovních míst v okresu Klatovy. DOPLA PAP, a.s. je výrobcem potravinářských obalů z plastů a papírů. Investorem je italská společnost DOPLA, S.p.A. Mezi dalšími významnými investory na českém trhu, kteří nebyli zmíněni jako příjemci investičních pobídek v databázi CzechInvestu, jsou společnosti222: STET International, která společně s Deutsche Telekom Mobil investovala do telekomunikací Radio, a.s. a vlastní 12% podíl v rámci konsorcia T-mobile. Společnost ENI společně s firmami Unipetrol – Orlen Group a Royal Dutch Shell vlastní Českou
220
Továrna Cromodora Wheels chce v Mošnově zahájit v půli roku 2008, http://novojicinsky.denik.cz Do Čech přijíždí proslulý výrobce motocyklových dílů italský Acerbis, www.czechinvest.org 222 Velvyslanectví ČR v Římě, Souhrnná teritoriální informace, www.mzv.cz/rome 221
- 58 -
rafinérskou, a.s. a pod obchodním označením AGIP provozuje v ČR čerpací stanice pohonných hmot. Iveco, člen skupiny Fiat, vlastní 100 % akcií největšího výrobce autobusů v ČR ve Vysokém Mýtě. Iveco převzalo v letech 2001-2002 postupně kontrolu nad společným podnikem Irisbus (původně 50% Iveco a 50% Renault), který vznikl v roce 1999, vlastnil 94 % akcí společnosti Karosa, dnes Iveco Czech Republic a.s. Společnost Generali v roce 2007 významně posílila svou přítomnost na českém pojišťovacím trhu prostřednictvím kapitálového vstupu do společností PPF a Česká pojišťovna. Konečně ve výčtu významných italských investorů by neměla chybět společnost Karlovarské Minerální Vody a.s. Karlovarské minerální vody v současné době stáčí minerální a pramenité vody značek Mattoni, Magnesia a Aquila, které vyváží do 20 zemí světa. Společnost se významně podílí na kulturním, sportovním, ale i společenském životě v České republice. Podporuje také projekty spojené s ochranou přírody a otázkou ekologie223. Myslím si, že podpora investic je v obou zemích srovnatelná. Přesto, že Itálie nabízí o něco rozmanitější nabídku pobídek, představuje pro investory také větší překážky v podobě vyšších daní a přebujelé byrokracie a tedy i neprůhlednosti některých postupů. Pobídky českého státu jsou dle mého názoru zatím na dostatečné úrovni, na druhou stranu je však pravděpodobné, že budeme dále ztrácet výhodu nízkých mzdových nákladů, které se budou dále přibližovat úrovni zemí západní Evropy, a snahou státu by mělo být další zvýšení motivace investorů především pro vytvoření nových pracovních míst.
223
Oficiální stránky společnosti, www.mattoni.cz
- 59 -
4 Podmínky pro uplatnění českého zboží na italském trhu V kapitole 2, zahraniční obchod České republiky a Itálie, jsem podrobně rozebrala výměnu mezi zeměmi a poukázala jsem na to, že nejvíce obchodujeme v oblasti strojírenství a dopravních zařízení. Také dle údajů českého velvyslanectví mají italské firmy ve vztahu k ČR největší zájem o spolupráci v oblasti strojírenského, elektrotechnického, automobilového a dřevozpracujícího průmyslu.224 V poslední kapitole své diplomové práce jsem se chtěla zamyslet nad způsobem, jak by mohl český exportér postupovat, aby jeho zboží bylo konkurenceschopné na italském trhu. Při této příležitosti se mi povedlo získat kontakt na italského generálního manažera Roberta Predu, který již 20 let působí v oboru elektrických transformátorů a výrobě polovodičů, tedy jedním z uvedených perspektivních oborů. Dle jeho názoru má v oboru transformátorů Česká republika veškeré dovednosti, opravdu vysoké standardy, co se týče kvality a může nabídnout společnosti ENEL, nejdůležitějšímu aktéru na italském trhu elektřiny, působícímu v oblasti výroby, distribuce a prodeje elektrické energie a plynu, konkurenceschopné ceny co se týče výrobků. Naneštěstí ovšem nejsou české firmy ve většině případů schopny s Enelem jednat. V tomto případě vidí dvě hlavní příčiny a to náklady na dopravu, která je v tomto oboru zvláště komplikovaná a tedy i nákladná a existence italské obchodní sítě, do které je velice komplikované proniknout a pokud se do ní podnik nedostane, ztrácí nárok na veškeré větší zakázky na trhu. Pan Preda mi zmínil příklad z jeho nedávné obchodní cesty do Bulharska, kde ho obchodní manažer společnosti Hyundai požádal o radu, jak proniknout do této sítě, jelikož se jim daří obchodovat s ostatními zeměmi, ale proniknout do Itálie v oblasti transformátorů, je pro ně velmi těžké. Závislost sektoru energií v Itálii na dovozu ropy a zemního plynu ovlivňuje její snahu o ochranu produkce v oblasti elektřiny a transformátorů. České firmy jsou úspěšné v oblastech, které odpovídají našim přednostem. Jde o velmi kvalifikované práce, vyžadující nejvyšší kvalitu s velmi konkurenčními cenami. Dalším oborem, týkajícím se této oblasti, kde Češi dosahují úspěchu, je obchod s materiálem, který je třeba k samotnému sestavení transformátorů. Výroba generátorů je další silnou stránkou české strany a jde opět o obor, ve kterém je potřeba vysoce kvalifikovaná práce při dosažení nízkých nákladů. Takže na otázku jak nás vidí Italové jako obchodního partnera, popřípadě, co pro Italy Česká republika může 224
Souhrná teritoriální informace, aktualizovaná k 30. 6. 2009, dostupná na www.mzv.cz/rome
- 60 -
nabídnout, se mi dostalo odpovědi, že nás považují za zemi, která vyniká v oboru mechaniky a techniky svou odborností, s velmi konkurenčními cenami. Dalším důkazem, který potvrzuje toto tvrzení je fakt, že ČR vyrábí pro Itálii hliníkové plechovky pro italský potravinářský sektor, kde je opravdu důležité dodržet jakostní parametry, kvůli existenci přísných norem v této oblasti. Přes splnění těchto požadavků však stále obchod mezi ČR a Itálií není rozhodně na úrovni, které by si zasloužil, což dle pana Roberta Predy vyplývá z odlišného přístupu k obchodování a v tomto vidí také skrytý potenciál českých firem. Dle názoru pana Predy nemají Češi rádi způsob obchodování, který je typický pro Italy, Španěly, Čínu a Arabské země. Tyto země mají dlouholetou obchodní historii, prosazují agresivní způsob obchodu a jsou ochotni udělat vše pro to, aby uzavřely obchod. Z jeho zkušeností při jednání s českými partnery je našemu stylu jednání blíže německý a rakouský přístup a většina obchodníků si myslí, že mají technicky špičkové výrobky a s nimi spojené služby a to je samo osobě dostačující. Tato odpověď mě inspirovala a rozhodla jsem se tedy zařadit základní fakta o italském obchodním jednání a určitým zajímavostem do své závěrečné kapitoly.
4.1 Obchodní jednání v Itálii Již při prvním setkání, kdy se partneři přivítají obvykle stiskem ruku, si můžeme všimnout prvního rozdílu a tím je způsob vnímání svého protějšku z hlediska oblečení. Někomu může připadat problém malicherný, ale hned naznačím, proč se touto skutečností zabývám. Italská móda je proslulá po celém světě a stejně tak je dobře známo, že i Italové mají skvělý vkus a styl. Nikoho by tedy nemělo překvapit, že Italové nového partnera při setkání hodnotí podle toho, jaké zvolí na jednání oblečení. Pokud si na toto pravidlo manažer nedá pozor, může se setkat s nemalými obtížemi v dalším postupu jednání. Italové si potrpí na kvalitní padnoucí značkové oblečení dokonalého střihu a dbají na to, aby bylo vše dokonale sladěno. Jak se píše v knize Mezinárodní obchodní jednání a diplomatický protokol: „ Už staří Sumerové tvrdili, že každý má úctu k dobře oblečenému člověku a francouzské přísloví praví, kde člověka neznají, berou ho podle toho, jak vypadá“225. Také server worldbusineesculture.com na svých internetových stránkách varuje, že pokud chce být obchodník v Itálii od svého protějšku brán vážně, nesmí tuto část své
225
Gullová,S a Müllerová,F: Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol, str. 89, ISBN 80-245-1021-9
- 61 -
prezentace zanedbat226. Pokud tedy partner nepřijde dostatečně upraven, Ital automaticky předpokládá vyjádření určité neúcty. Při rozhovoru s obchodním manažerem firmy z Avellina na jihu Itálie, panem Osvaldem Capobianco, mi bylo sděleno, že v tomto případě může dojít ze strany Itala až ke zlomyslnému jednání a nenápadnému testování svého protějšku, kterému by ho za normálních okolností nepodrobil. Za nedostatečné se ovšem považuje, i pokud partner má sice košili a sako, ale obléká rifle, jak je u nás stále v některých společnostech obvyklé. Za nevhodné se na druhou stranu v letních měsících rozhodně nepovažuje košile s krátkým rukávem. Osobně jsem měla možnost se zúčastnit v průběhu minulého roku pěti setkání italského manažera s partnery v České republice. Přestože návštěva byla plánovaná a včas oznámená, při jednom setkání měl český manažer pouze šortky, což rozhodně nebyl ten nejlepší první dojem a základ pro příjemné navázaní spolupráce. Ostatní obchodní manažeři již měli více reprezentativní oblečení, i když se objevovaly opět džínové kalhoty. Přestože vzorek manažerů nebyl v rámci vztahů rozhodně reprezentativní, doporučovala bych českým exportérům v tomto ohledu větší pozornost a profesionalitu. Dalším důležitým momentem je samotný přístup k jednání a vystupování. V Itálii existuje mnoho malých a středních podniků a stále je velká část z nich v rodinném vlastnictví. Struktura podniku je pak velmi hierarchická a mnoho rozhodnutí se tedy uskutečňuje na nejvyšší úrovni. Podniky tak mohou strávit zbytečný čas přesvědčováním někoho, kdo o daném problému vlastně nerozhoduje227. Jednání s majiteli pak v menších podnicích není nic neobvyklého. Pan Preda zastává názor, že jednání s majitelem je věcí, na kterou české podniky nechtějí přistupovat a preferují jednání s italskými manažery. Problematické je, když jim nabízí vlastníci např. zakázku, za nižší ceny, než jsou výrobní náklady. Pro české obchodníky to dle jeho názoru představuje druh podvodu, zatímco pro vlastníka to v danou chvíli představuje určitý druh strategie. Sever a jih Itálie je odlišný nejen ekonomickou vyspělostí, ale i odlišným způsobem obchodního jednání. Na severu se blíží jednání německému a švýcarskému stylu a je dobré si pečlivě připravit potřebnou dokumentaci228. Na jihu se jednání spíše protahují a často se během nich i improvizuje. I přes mnohé rozdíly je však pro celou Itálii jeden fakt společný, obchod je zde založen na osobním vztahu a pro prosazení se v Itálii je nejdůležitější získat si 226
Italian dress code, www.worldbusinessculture.com/Italian-Business-Dress-Style.html Italian business structure, www.worldbusinessculture.com/Italian-Business-Structures.html 228 Obchod v Itálii stojí na osobním vztahu, Hospodářské noviny, hn.ihned.cz,16.6.2005 227
- 62 -
důvěru svého protějšku. I pan Osvaldo Capobianco podporuje tento názor a dodává, že snahou italských manažerů je vytvořit si se zákazníky vztah vyvolávající dojem osobního přátelství. Říká, že obchodník může mít to nejlepší konkurenční zboží, ale pokud zanedbá právě osobní vztahy, na italském trhu moc významných obchodů neuskuteční. Italové dle jeho názoru přicházejí na jednání perfektně připraveni a působí velmi sebevědomým dojmem. Vždy jsou si jisti, že jsou schopni naplnit představy svého obchodního partnera a vyhovět všem jeho požadavkům ke spokojenosti obou stran. Jsou ochotni udělat vše proto, aby uzavřeli danou smlouvu. „Místní podnikatelé jsou obratní vyjednávači, zvláště pokud jde o smlouvání. Vynikají uměním improvizace a v navazování osobních kontaktů a sympatií," řekl pro Hospodářské noviny Tomáš Kuchta, bývalý vedoucí obchodně-ekonomického úseku zastupitelského úřadu ČR v Římě229. V dubnu 2010 jsem se také zúčastnila mezinárodního veletrhu elektrotechniky a elektroniky Ampér, kde jsem měla za úkol překládat italskému manažerovi, když ho český partner požádal o překlad nebo možnost jednání v němčině, vzhledem k omezené jazykové vybavenosti ve firmě. V tomto směru je ale obvykle situace opačná, protože Italové nejsou známi přílišnou jazykovou vybaveností a tak se mnohdy vyplatí připravit si propagační materiály v italštině, popřípadě si pro jednání najmout překladatele. Také jednání o ceně je v Itálii výrazně odlišné od českého způsobu. Dle pana Roberta Predy mají Češi rádi stanovenou pevnou cenu a nejsou ochotni o ní dále jednat. Tento způsob se zdá ovšem Italům až agresivní, což mi potvrdil pan Matteo Marriani z italsko-české obchodní komory, který mi řekl, že jednou z věcí, která Italy šokuje, je první žádost českého partnera o poskytnutí ceníku. Pro ně je samozřejmostí dělat každému zákazníkovi cenu na míru podle důležitosti zakázek. Pevně stanovené dle jejich názoru máme i dodací podmínky, a pokud Italové požadují dobu kratší, většinou se český partner nesnaží vyhovět jeho požadavkům, i když technicky by to možné bylo, protože se snaží jednat podle standardů a ne podle podmínek, který si partner stanovuje navíc, což je pro italské vyjednavače nepřípustné. Pevně stanovené ceny při objednávkách různých množství zboží také naráží na problém, že přepravní náklady se mění podle množství objednávky a tak se může stát, že pokud se zákazník zeptá na cenu přepravy při objednávce za 1000 tun, ale později objedná jen 500, může dojít ke změně dopravních nákladů, kterou ovšem firma nemůže ovlivnit, protože přeprava je služba, kterou již za určitou cenu kupuje.
229
Obchod v Itálii stojí na osobním vztahu, Hospodářské noviny, hn.ihned.cz,16.16.2005
- 63 -
Pan Preda závěrem dodává, že čeští obchodníci stále Italům v mnohém nedůvěřují a nelíbí se jim způsob italského vyjednávání, a proto se také prozatím prosazují v oborech, kde je vyžadována přesnost a jsou jasně dané podmínky.
4.2 Další podmínky pro bezproblémový průběh spolupráce Pokud se česká firma rozhodne vstoupit na italský trh, může tak udělat několika způsoby. Může si zvolit přímou cestu, vyhledat si firmu prostřednicím internetu nebo specializovaných agentur a zahájit telefonický kontakt, nebo na sebe upozornit prostřednictvím účasti na veletrhu. V tomto případě však obchodní velvyslanectví České republiky v Římě upozorňuje, že české firmy často podcení přípravu a neoslovují předem potenciální partnery, popřípadě zasílají nedostatečný počet pozvánek230. Dalšími způsoby je využití pobídek a příležitostí, které zveřejňuje na svých stránkách např. CzechTrade, nebo využití nabídky propagace některé z obchodních komor. Důležitou součástí přípravy na spolupráci je obeznámení se s termíny italských národních svátků a být si vědom, že italská pracovní doba je zvláště na jihu odlišná, vyznačující se pozdějším začátkem okolo deváté hodiny a dvou hodinovou přestávkou na oběd v době mezi 12.30 a 14.30, kdy se ve firmě téměř nikdo nenachází. V srpnu navíc na dva až tři týdny většina italských podniků zastavuje výrobu, nebo omezuje pracovní dobu, protože v tomto období probíhá největší sezóna dovolených, dálnice jsou přeplněné vozidly a na většině míst se vyskytují několikahodinové kolony. Většina Italů cestuje do jižní oblasti a přepravuje se osobními automobily. Nákladní vozy mají tedy zákaz v tomto období vyjíždět a firmy tak nemají možnost distribuce svých výrobků. Pokud se firma rozhodne využít obchodního zástupce, měla by se zaměřit na určitý region, vzhledem k rozdílům zvláště mezi severem a jihem, které byly popsány již v předchozí kapitole, a je v hodné si zvláště pro odlišné oblasti zvolit také zvláštního zástupce. Velvyslanectví doporučuje při zahájení pronikání na trh začít spíše v severní oblasti země. To může být pravděpodobně dáno větší ekonomickou vyspělostí, ale také lepší jazykovou vybaveností regionu. Jak již bylo popsáno v podkapitole o obchodním jednání, Italové na severu mají také manažerský styl bližší České republice. Pro obchody s Itali by čeští exportéři měli dbát také na důkladné ošetření platebních podmínek. Jak jsem již zdůraznila v podkapitole 2.1.1., kde jsem mimo jiné rozebírala roli EGAPu v podpoře vzájemných vztahů, zaznamenali v minulosti čeští exportéři problémy 230
Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu, Teritoriální informace, www.mzv.cz/rome
- 64 -
s nesplácením pohledávky z italské strany a tak je dobré také dbát na pojištění a případné stanovení smluvní pokuty. Dalším problémem italské ekonomiky, na který by měli brát exportéři zřetel je vleklost a často bohužel neprůhlednost italských soudů231. Proto je dobré sjednat si předem rozhodné právo nebo například arbitráž a snížit tím tak dobu trvání sporu na minimum.
231
Italy investment climate 2009, http://www.eubusiness.com/europe/italy/invest
- 65 -
Závěr Vztahy mezi Českou republikou a Itálií jsou na dobré úrovni a vzájemná spolupráce stále nabývá na intenzitě. Itálie se pohybuje okolo 5. místa co se týče obratu zahraničního obchodu v ČR a Česká republika neustále postupuje na pomyslném žebříčku italských exportů. Ve své práci jsem analyzovala dosavadní průběh ekonomické výměny mezi Českou republikou a Itálií, uvedla jsem konkrétní příklady českých společností působících v Itálii a italských společností působících v České republice. V kapitole ekonomická charakteristika Itálie jsem rozebrala vývoj italského trhu před a po ekonomické krizi. Upozornila jsem na hlavní problémy italské ekonomiky, kterými jsou vysoká zadluženost a narůstající deficit veřejných financí. Uvedla jsem také dlouhodobý problém dualismu, který se výrazně začal projevovat po druhé světové válce, kdy se průmyslové firmy, alokovány především v severní části země, koncentrovaly na vývoz, zatímco zemědělství se orientovalo na domácí poptávku. Průmysl tak vyráběl produkty, které odpovídaly poptávce bohatých států a neorientovaly se příliš na domácí spotřebitele. Rozdíly začaly vznikat v platech, konkurenceschopnosti, a vývoji cen. Přes četné zásahy vlády se problém stále spíše prohlubuje. Ekonomická krize také způsobila rostoucí nezaměstnanost, se kterou Itálie v průběhu posledních let úspěšně bojovala. Zjistila jsem, že jednou z příčin stagnace ekonomiky bylo přijetí eura, kdy Itálie přišla o možnost vyrovnávat nestabilitu pomocí své předchozí měny, italské liry. Důvodem pro nestabilitu ekonomiky je i její citlivost na ceny surovin, jelikož je na jejich dovozu závislá. Jako další slabinu italského trhu jsem dále uvedla byrokratickou zátěž a vysoké daně. V druhé kapitole jsem se zabývala ekonomickými vztahy a obchodní výměnou mezi státy. Zjistila jsem, že obchod mezi zeměmi se pozitivně vyvíjel až do zásahu ekonomické krize, kdy se snížily hodnoty vývozu i dovozu. Po podrobné analýze komoditní struktury jsem zjistila, že česká ekonomika vyvážela na počátku devadesátých let výrobky s nižší přidanou hodnotou, ale brzy se struktura vývozu změnila a jak v dovozu, tak i ve vývozu se hlavní skupinou stala silniční vozidla. Mezi perspektivní obory jsem po provedené analýze zařadila strojírenství, automobilový průmysl, textilní a chemický průmysl. Stále se však na vzájemné výměně podílejí i výrobky s nižším stupněm zpracování. Po vstupu ČR do EU se vztahy dále optimisticky vyvíjely, celní bariéry již však byly plně odstraněny o tři roky dříve. Českému
- 66 -
vývozu se v roce 2006 povedlo předstihnout dovoz z Itálie a od tohoto roku máme s Itálií přebytek obchodní bilance. Při analýze vzájemných investic jsem zjistila, že italské investice v ČR výrazně převyšují české investice v Itálii. Tato skutečnost má řadu příčin. Jednou z nich jsou i překážky pro zahraniční investory v Itálii, mezi které patří přebujelá byrokracie, vysoké daně a stále přetrvávající státní regulace trhu. Velkou pozornost jsem věnovala také investičním pobídkám v Itálii a jako jednu z perspektivních oblastí pro české investice jsem pro ČR vybrala sektor fotovoltaické energie, díky výhodnosti podmínek pro tuto oblast a zajímavé pobídky. V průběhu zpracování diplomové práce byla také v ČR uzákoněna novela zákona o obnovitelných energiích a snížena podpora v tomto sektoru, což můj názor podpořilo. Dále jsem zjistila, že většina pobídek směřuje do jižní části země, kde je snaha o snížení rozdílu mezi těmito regiony a severní částí země. Jako jednu z negativních stránek jihu jsem uvedla vysoké náklady na práci a stále přetrvávající výskyt organizovaného zločinu. Český trh je pro italské investory zajímavý díky výhodné poloze a levné kvalifikované pracovní síle. Zjistila jsem také, že bylo italským firmám přiznáno několik investičních pobídek, a jejich investice směřovaly především do Ústeckého a Moravskoslezského kraje. V závěrečné kapitole jsem se snažila poukázat na některé podmínky, které je nutno splnit, aby byl český exportér konkurenceschopný na italském trhu. Zde jsem využila kontaktu na významného generálního manažera a zjistila jsem, že Česká republika má stále potenciál pro větší uplatnění svých výrobků. Dozvěděla jsem se, že si české obchodní partnery Italové cení pro jejich přesnost a špičkovou kvalitu za příznivé ceny. Hlavním úskalím celé spolupráce je však existence kulturních rozdílů a stálé nepochopení odlišného manažerského stylu. Udávala jsem příklady i z vlastních zkušeností a ptala se také na názory italské strany. Uvědomuji si, že jsem nepodala vyčerpávající informaci o obchodním jednání v zemi. To by si dle mého názoru zasloužilo vypracování samostatné diplomové práce. Snažila jsem se pro účely své práce vystihnout nejdůležitější body, které vnímají obě strany odlišně. Došla jsem k závěru, že pokud chce být český exportér v Itálii úspěšný, měl by věnovat větší čas přípravě podkladů a také nastudování způsobu italského jednání. Po přečtení mé závěrečné kapitoly by již byl obeznámen se základními úskalími, které lze poměrně snadno odstranit. V poslední části své práce jsem se snažila upozornit, že je třeba předejít rizikům, spojeným s přítomností na italském trhu, jako je pozdní splácení pohledávek z italské strany a vleklost italských soudů, pokud dojde na spory mezi partnery. Celkově však vzájemné vztahy hodnotím kladně s možností dalšího prohloubení v budoucnosti.
- 67 -
Seznam literatury 1. Addio Dolce Vita, The Economist, 2. 4. 2010, dostupný z: http://proquest.umi.com.ezproxy.vse.cz/pqdlink?Ver=1&Exp=03-312015&FMT=7&DID=933453881&RQT=309&cfc=1. 2. Annual Report 2008 [online]. Simest, 20. 4. 2010, dostupný z: http://www.simest.it/content/pdf/bilancioinglese2008/Index.pdf 3. Bibbee, A. and A. Goglio (2002), “Public Spending in Italy: Policies to Enhance Its Effectiveness”, [online]. OECD Economics Department Working Papers, No. 324, OECD Publishing, dostupný 29. 12. 2009 z: dx.doi.org/10.1787/028561670507 4. Boost your business Lower your risk [online]. SACE, 20. 4. 2010, dostupný z: http://www.sace.it/GruppoSACE/content/en/consumer/research/global_market/country _info/index.html. 5. Bureau veritasCzech republic, 23. 4. 2010, dostupný z: http://www.bureauveritas.cz/wps/wcm/connect/bv_cz/Local/Home/Our-Services/. 6. Chi siamo, Il portale delle camere di commercio d´Italia, 20. 4. 2010, dostupný z: http://www.camcom.gov.it/cdc/id_pagina/27/t_p/Chi-Siamo.htm. 7. Coeweb - Foreign trade statistics [online]. Italský statistický úřad, 3. 1. 2010, dostupný z: http://www.coeweb.istat.it/english/default.htm. 8. Commercio estero, Camera di commercio, 19. 4. 2010, dostupný z: http://www.cameradicommercio.it/cdc/idpagina/26/id_cp/387/t_p/commercioestero.htm. 9. CONSOB-What it is and what it does, Commissione Nazionale per le Società e la Borsa, 15. 4. 2010, dostupný z: http://www.consob.it/mainen/consob/what/what.html?symblink=/mainen/consob/what/ index.html. 10. Conta Podobořany, 20. 4. 2010, dostupný z: http://www.contasro.cz/. 11. České sušené maso chutná Italům díky veletrhu, 17. 4. 2010, dostupný z: http://www.czechtrade.cz/reference/exportni-uspechy/ceske-susene-maso-chutnaitalum-diky-veletrhu-973/ 12. ČR je 25. nejatraktivnější zemí z hlediska investic do OZE, Finanční noviny, 26. 4. 2010, dostupný z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/cr-je-25nejatraktivnejsi-zemi-z-hlediska-investic-do-oze/468607?rss. 13. Databáze zahraničního obchodu [online]. Český statistický úřad, 10. 2. 2010, dostupný z: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO. 14. Debt threat in Italy, týdeník The Economist, 21. 1. 2010, dostupný přes proquest.umi.com.ezproxy.vse.cz/pqdweb?index=0&did=1781431671&SrchMode=1& - 68 -
sid=1&Fmt=3&VInst=PROD&VType=PQD&RQT=309&VName=PQD&TS=126400 1344&clientId=45149. 15. Definition of a freight village, 22. 4. 2010, http://www.freightvillage.com/definition.php. 16. Dlouhodobý vývoj zahraničního obchodu České republiky [online]. Český statistický úřad, 15. 2. 2010, dostupný z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/60n02-08 17. Do Čech přijíždí proslulý výrobce motocyklových dílů italský Acerbis, CzechInvest 16. 4. 2010, dostupný z: http://www.czechinvest.org/do-cech-prijizdi-prosluly-vyrobcemotocyklovych-dilu-italsky-acerbis. 18. Doing business 2010 Italy [online]. Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, 2. 3. 2010, dostupný z: http://www.doingbusiness.org/Documents/CountryProfiles/ITA.pdf. 19. Doing business in Italy [online]. World business culture, 26. 4. 2010, dostupný z: http://www.worldbusinessculture.com/Business-in-Italy.html. 20. Doporučení Rady Itálii [online]. Rada EU, 4. 4. 2010, dostupný z: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/pdf/30_edps/104-07_council/2009-1202_it_126-7_council_en.pdf. 21. Economic Bulletin [online]. Italská národní banka, 27. 12. 2010, dostupný z: http://www.bancaditalia.it/pubblicazioni/econo/bollec/2009/bolleco58/en_bollec54/en_ boleco_54.pdf. 22. Economic performance and policy challenges [online]. OECD, 20. 1. 2010, dostupný z: http://puck.sourceoecd.org.ezproxy.vse.cz/vl=548203/cl=13/nw=1/rpsv/cgibin/fulltextew.pl?prpsv=/ij/oecdjournals/03766438/v2005n7/s4/p27.idx. 23. Economie regionali, L´economia delle regioni italiáne [online]. Italská národní banka, 5. 1. 2010, dostupný z: http://www.bancaditalia.it/pubblicazioni/econo/ecore/sintesi/eco_reg_2009/economia_r egioni_italiane_m_2009.pdf. 24. Efekt sněhové koule, Česká národní banka 2004, 2. 4. 2010, dostupná z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2004/cl_04_0404 15.html 25. Eight reasons to invest in Italy, agentura Invitalia, 5. 4. 2010, dostupný z: www.invitalia.it/on-line/eng/Home/WhyItaly/documento248.html. 26. Elbel nepostaví závod v zóně Joseph na Mostecku, Finanční noviny, 20. 4. 2010, dostupný z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/138990-elbel-nepostavi-zavod-vzone-joseph-na-mostecku/?id_tovar_2841=4891&t=1270262793. 27. Embassy of Italy in Prague, 26. 4. 2010, dostupný z: http://www.ambpraga.esteri.it/Ambasciata_Praga/Templates/Pagina_Interna.aspx?NR - 69 -
MODE=Published&NRNODEGUID=%7bC4AA26BC-A36B-492C-A02E43DA03E9BB9C%7d&NRORIGINALURL=%2fAmbasciata_Praga%2fMenu%2fInfo rmazioni_e_servizi%2fFare_affari_nel_Paese%2fRapporto_congiunto%2fOpportunit% 25C3%25A0_di_mercato%2f&NRCACHEHINT=NoModifyGuest. 28. Evropská dohoda o přidružení [online]. Sagit, 26. 4. 2010, dostupný z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=156&typ=r&levelid=eu_061.htm. 29. Export v kostce I. pololetí 2010, Nabídka služeb pro exportéry [online]. 17. 4. 2010, dostupný z: http://www.export.cz/EXPORTCZ/LinkClick.aspx?fileticket=qmPZGm4z2Oo%3d&ta bid=36. 30. Financing a business, 18. 4. 2010, dostupný z: http://www.startupoverseas.co.uk/starting-a-business-in-italy/financing-abusiness.html. 31. Forecast and planning report for 2010 [online]. Italské ministerstvo zahraničních věcí, 27. 12. 2009, dostupný z: http://www.dt.tesoro.it/export/sites/sitodt/modules/documenti_en/analisi_progammazio ne/documenti_programmatici/RPP_2010_EN_xissn_web_-_PROTETTOx.pdf. 32. Forecast on the Italian economy, business, cycle, employment, Instituto di studi e analisi economica [online]. 20. 12. 2009, dostupný z: http://www.isae.it/ISAE_Report_February_2009.pdf. 33. Grandi Stazioni ČR zvýšila zisk o pětinu na sedm milionů Kč, Finanční noviny, 22. 4. 2010, http://www.finance.cz/zpravy/finance/255218-grandi-stazioni-cr-zvysilazisk-o-petinu-na-sedm-milionu-kc/. 34. Gullová, S. a Müllerová, F. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol, Praha: Oeconomica 2006, ISBN 80-245-1021-9 35. Hayes Lemmerz Alukola, 20. 4. 2010, dostupný z: http://www.hayeslemmerz.com/location_osl_nl.php. 36. HICP annual average inflation rate [online]. Eurostat, 21. 1. 2010 http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&language=en&pcode=tsieb060 &tableSelection=1&footnotes=yes&labeling=labels&plugin=1. 37. Incentives, Business Environment [online]. Agentura Invitalia, 18. 4. 2010, dostupný z: http://www.invitalia.it/on-line/eng/Home/BusinessEnvironment/Incentives.html. 38. Incentives, European programme [online]. Agentura Invitalia, 18. 4. 2010, dostupný z: http://www.invitalia.it/online/eng/Home/Investmentopportunities/Logistics/Incentives.html. 39. Incentive programmes, Agentura Invitalia [online]. 18. 4. 2010, dostupný z: http://www.invitalia.it/online/eng/Home/BusinessEnvironment/Incentives/documento2 36.html. - 70 -
40. Investice do solární elektrárny ve slunné Itálii, 18. 4. 2010, dostupný z: http://www.infoenergie.cz/web/root/energy.php?nav01=122&nav02=838. 41. Investing in Italy – Raising Capital [online]. 22. 4. 2010, dostupný z: www.businesseviaitaly.com/en/.../investing-in-italy-raising-capital.html. 42. Inflation in 2008 highest in 12 years, 7. 4. 2010, dostupný z: http://www.italymag.co.uk/italy/business/inflation-2008-highest-12-years. 43. Investment opportunities [online]. Agentura Invitalia, 5. 4. 2010, dostupný z: http://www.invitalia.it/on-line/eng/Home/Investmentopportunities.html. 44. Investment overview, Foreign investment climate [online]. Ebscohost, 20. 4. 2010, dostupný z: http://search.ebscohost.com.ezproxy.vse.cz/login.aspx?direct=true&db=bth&AN=4838 2752&lang=cs&site=ehost-live. 45. Italian competitiveness [online]. OECD, 29. 12. 2009, dostupný z: http://dx.doi.org/10.1787/638552641021. 46. Italové v České republice [online]. 13. 3. 2010, dostupný z: http://www.centers.cz/PROJECT%20PROPERTY%20ARCHIVE/2002/centers%20jou rnal_cervenec_2002/14,15_Italove_v_CR.pdf. 47. Italian chambers of commerce abroad, 19. 4. 2010, dostupný z: http://www.assocamerestero.it/sito/fixed/pagine/camere.asp?ID_Oggetto=74. 48. Italské slunce přitahuje české investory, Hospodářské noviny, 22. 4. 2010, dostupný z: http://stavitel.ihned.cz/c1-39754120-italske-slunce-pritahuje-ceske-investory. 49. Italsko-česká obchodní a průmyslová komora v Praze, 20. 3. 2010, dostupný z: http://www.camic.cz/profilo-della-camera.tab.cs.aspx 50. Italy economy: Out of reach?, The Economist, 2. 4. 2010, dostupný přes: http://proquest.umi.com.ezproxy.vse.cz/pqdweb?index=16&did=1837187761&SrchMo de=1&sid=4&Fmt=3&VInst=PROD&VType=PQD&RQT=309&VName=PQD&TS= 1270241022&clientId=45149. 51. Italy, Evropská komise, 4. 4. 2010, dostupný z: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/italy_en.htm. 52. Italy in severe recession [online]. OECD, 20. 1. 2010, dostupný z: http://titania.sourceoecd.org.ezproxy.vse.cz/vl=15222115/cl=58/nw=1/rpsv/cgibin/fulltextew.pl?prpsv=/ij/oecdjournals/04745574/v2009n2/s10/p135.idx. 53. Italy in the World economy 2005-2006 [online]. Italtrade, 20. 2. 2010 www.italtrade.com/.../world.../Italy_and_the_World_Economy.pdf.
- 71 -
54. Italy in the World economy 2008-2009 [online]. Italtrade, 20. 2. 2010, dostupný z: http://www.italtrade.com/UserImageDir/146/EN/Research%20in%20Italy%20_%20de c%202009.pdf 55. Italy investment climate 2009 [online]. EU business, 5. 4. 2010, dostupný z: http://www.eubusiness.com/europe/italy/invest. 56. Italy´s deficit down-for now, 27. 1. 2010, dostupný z: http://www.forbes.com/2007/10/10/budget-deficit-italy-markets-equitycx_vr_1010markets20.html. 57. Italy´s key challenges [online]. OECD, 20. 1. 2010, dostupný z: http://puck.sourceoecd.org.ezproxy.vse.cz/vl=959183/cl=26/nw=1/rpsv/cgibin/fulltextew.pl?prpsv=/ij/oecdjournals/03766438/v2007n12/s1/p1l.idx 58. Keramika Egres s. r. o., 20. 4. 2010, dostupný z: http://www.egres.cz/. 59. KÚP: Platební morálka odběratelů se kvůli krizi výrazně zhoršuje, Hospodářská komora České republiky, 19. 4. 2010, http://www.hkcr.cz/regionalni-a-oboroveinformace/oborove-informace-1/sluzby-pro-podnikani-a-ostatni/informace-z-oborusluzby-pro-podnikani-a-ostatni/kup-platebni-moralka-odberatelu-se-kvuli-krizivyrazne-zhorsuje.aspx. 60. Milano office-Italia, Czechtrade, 26. 1. 2010, dostupný z: http://www.czechtradeoffices.com/it/italia/. 61. Moravia steel a Třinecké železárny, 22. 4. 2010, dostupný z: http://www.moraviasteel.cz/. 62. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) [online]. 22. 4. 2010, dostupný z: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/historie?ke_dni=21.04.2010&O=7&action=de tail&value=2645. 63. Obchod v Itálii stojí na osobním vztahu, Hospodářké noviny, 19. 4. 2010, dostupný z: http://hn.ihned.cz/c1-16333750-obchod-v-italii-stoji-na-osobnim-vztahu 64. OECD Composite leading indicators continue to signal recovery [online]. 26. 1. 2010, dostupný z: http://www.oecd.org/dataoecd/13/6/44357424.pdf. 65. OECD system of composite leading indicators [online]. OECD, 16. 1. 2010, dostupný z: http://www.oecd.org/dataoecd/26/39/41629509.pdf. 66. Oficiální stránky společnosti Linet, 23. 4. 2010, dostupný z: http://www.linet.cz/zdravotnicka-technika/o-spolecnosti. 67. Oficiální stránky společnosti Mattino, 23. 4. 2010, dostupný z: http://www.mattoni.cz/cz/o-spolecnosti. - 72 -
68. Pakt stability a růstu, Zavedení eura v České republiky, 3. 4. 2010, dostupný z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/vyklad_slovnik.html?PG=P. 69. Pianeta Birra Beverage & Co 2010, Rimini /Itálie [online]. CzechTrade, 16. 4. 2010, dostupný z: http://www.czechtrade.cz/kalendar-akci/akce-pianeta-birra-2010-riminiitalie/ 70. Plchová, B. a kol. Zahraniční ekonomické vztahy ČR, 3. Přepracované vydání, Praha: Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1285-3 71. Pojištění rizik při nezaplacení vývozu do Itálie [online], EGAP, 20. 4. 2010, dostupný z: http://www.egap.cz/informacni-servis/zpravy-a-clanky/archiv-2005/zpravy/2005-0602.php 72. Profilo, Simest, 20. 4. 2010, dostupný z: http://www.simest.it/frameset.asp 73. Pro vývozce [online]. Česká exportní banka, 10. 4. 2010 dostupný z: http://www.ceb.cz/content/view/83/32/. 74. Přímé zahraniční investice [online]. Statistická bilance ČNB, 12. 4. 2010, dostupný z: http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/pzi_2008_toky/pzi_2008_zem e_czk.html. 75. Přislíbení investiční pobídky od dubna 1998 do 14. ledna 2010 [online]. CzechInvest, 20. 4. 2010, dostupné z: http://www.czechinvest.org/dwn-investicni-pobidky 76. Regulatory reform in Italy, OECD Reviews of regulátory reform 2001, ISBN 92-6418660-3. 77. Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor zpracovatelského průmyslu [online]. CzechInvest, 16. 4. 2010, dostupný z: http://www.czechinvest.org/data/files/resumeinvesticni-pobidky-pro-zpracovatelsky-prumysl-42-cz.pdf. 78. Ročenka zahraničního obchodu ČR 2008 [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 7. 4. 2010, dostupný z: http://www.mpo.cz/dokument62829.html. 79. Seznam platných mezinárodních smluv s Českou republikou, Itálie [online]. 10. 4. 2010, dostupný z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/italie/smlouvy/index.html. 80. Sklárny Květná, aktivity, 19. 4. 2010, dostupný z: http://www.moravskesklarny.cz/aktivity.php. 81. Sklárny Květná obnovily lesk českého skla na italském trhu, 17. 4. 2010, dostupný z: http://www.czechtrade.cz/reference/exportni-uspechy/sklarny-kvetna-obnovily-leskceskeho-skla-na-831/. 82. Skupina I.M.F., 20. 4. 2010, dostupný z: http://www.imfsro.cz/cz/o-nas.htm.
- 73 -
83. Skupina SIAD, 20. 4. 2010, dostupný z: http://www.siad.com/repceca/pagina.asp?m=1&id=1. 84. Soukup, J. Makroekonomie: Moderní přístup, 1. vyd. Praha: Management Press, 2007, ISBN 978-80-7261-174-4. 85. Spolupráce se zahraničními úvěrovými pojišťovnami, EGAP, 20. 4. 2010, dostupný z: http://www.egap.cz/mezinarodni-spoluprace/zahranicni-uverove-pojistovny/index.php. 86. Statement by Giulio Tremonti, Minister of Economy and Finance, Italy 2009 [online]. Mezinárodní měnový a finanční výbor, 26. 12. 2009, dostupný z: http://www.imf.org/External/AM/2009/imfc/statement/eng/ita.pdf. 87. Statement by Mr. Tremonti 2004 [online]. 29. 3. 2010, dostupný z: http://www.imf.org/external/spring/2004/imfc/statem/eng/itae.pdf. 88. Statistická databáze OECD, Labour productivity growth [online]. OECD, 21. 1. 2010, dostupný z: http://stats.oecd.org/Index.aspx?DatasetCode=PDYGTH. 89. Statistická databáze OECD [online]. OECD, 1. 4. 2010, dostupná z: http://stats.oecd.org/index.aspx?r=753037. 90. Šroněk, I. Kultura v mezinárodním podnikání, Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o. 2000, ISBN 80-247-0012-3 91. Teritoriální informace Itálie za rok 2008 (aktualizace září) [online]. 23. 4. 2010, http://www.mzv.cz/rome/cz/obchod_a_ekonomika/souhrnna_teritorialni_informace/teri torialni_informace_italie/teritorialni_informace_italie_za_rok.html#_Toc242156635. 92. The association of European chambers of commerce and industry, 19. 4. 2010, dostupný z: http://www.eurochambres.be/Content/Default.asp?. 93. The economic situation [online]. OECD, 20. 1. 2010, dostupný z: http://titania.sourceoecd.org.ezproxy.vse.cz/vl=15222115/cl=58/nw=1/rpsv/cgibin/fulltextew.pl?prpsv=/ij/oecdjournals/03766438/v2003n13/s4/p49.idx. 94. The global competitiveness report 2009-2010 [online]. Světové ekonomické fórum, 29. 3. 2010, dostupný z: http://www.weforum.org/pdf/GCR09/GCR20092010fullreport.pdf. 95. The impact of the crisis and the potential for fiscal stimulus [online]. OECD, 5. 1. 2010, dostupný z: http://lysander.sourceoecd.org.ezproxy.vse.cz/vl=1532356/cl=16/nw=1/rpsv/cgibin/fulltextew.pl?prpsv=/ij/oecdjournals/03766438/v2009n8/s4/p25.idx. 96. The real sick man of Europe, The Economist, 30. 3. 2010, dostupný z: http://www.economist.com/opinion/displaystory.cfm?story_id=3987219.
- 74 -
97. Továrna Cromodora Wheels chce v Mošnově zahájit v půli roku 2008, novojičínský deník, 20. 4. 2010, dostupný z: http://novojicinsky.denik.cz/podnikani/cromodora_wheels20070918.html. 98. Viroplastic a Viroplastic cz, 20. 4. 2010, dostupný z: http://www.viroplastic.cz/cz/2-ospolecnosti.html. 99. Výstavba solárních elektráren ve slunné Itálii, 22. 4. 2010, dostupný z: http://www.hitechsolar.cz/fotky/down_soubor1062.pdf?PHPSESSID=9b6ef6c514ac10 7545c705035c34e3b0. 100.Výroční zpráva 1996 [online]. Česká národní banka, 9. 2. 2010, dostupný z: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni_zpravy/ download/vyrocni_zprava_1996.pdf. 101.Výroční zpráva 2008 [online]. CzechInvest, 20. 4. 2010, dostupný z: http://www.czechinvest.org/data/files/zlom-vyrocka-czechinvest2008-final-web1695.pdf. 102.Vývoj platební bilance 2002 [online]. Česká národní banka, 7. 4. 2010, dostupný z: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publi kace_pb/zpravy_vyvoj_pb/PB_2002.PDF. 103.Vývoz českého skla do Itálie, 23. 4. 2010, dostupný z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/italie/italie-vyvoz-ceske-sklo-borlabohemia/1000683/55396/. 104.Wages guarantee fund, 3. 1. 2010, dostupný z: http://www.eurofound.europa.eu/emire/ITALY/WAGESGUARANTEEFUNDCIGIT.htm. 105.Zadní vrátka k vlastním penězům, 19. 4. 2010, dostupný z: www.bibbyfinancialservices.cz/.../2009_04_20_Profit_Zadni_vratka.ashx.
- 75 -
Seznam grafů Graf 1: HDP/ob. a jeho složky.................................................................................................... 8 Graf 2: Zahraniční obchod teritoriální struktura 2001-2009 v mld. eur ................................... 14 Graf 3: Vývoz a dovoz dle klasifikace SITC 2001-2009 v mld. eur ........................................ 15 Graf 4: Míra inflace .................................................................................................................. 16 Graf 5: Průmyslová výroba....................................................................................................... 17 Graf 6: Vývoz a dovoz Itálie-ČR 1993-1999 v mil EUR ......................................................... 27 Graf 7: Vývoz a dovoz ČR-Itálie 1993-1999 v mil. eur ........................................................... 27 Graf 8: Vývoz ve skupině 7 dle SITC v mil EUR .................................................................... 28 Graf 9: Dovoz ve skupině 7 dle SITC v mil eur ....................................................................... 28 Graf 10: Obchodní výměna ČR-Itálie 2000-2004 v tis. EUR .................................................. 29 Graf 11: Vývoz a dovoz dle SITC 2000-2004 v tis. EUR ........................................................ 30 Graf 12: Dovoz v rámci skupiny 7 Stroje a dopravní zařízení v tis eur ................................... 31 Graf 13: Dovoz ve skupině 776 v tisících eur .......................................................................... 31 Graf 14: Vývoz skupiny 7, stroje a dopravní zařízení v tis. eur ............................................... 32 Graf 15: Vývoz a dovoz 2005-2009 v tis. EUR ....................................................................... 34 Graf 16: Dovoz a vývoz dle klasifikace SITC v roce 2006 v tis. EUR .................................... 34 Graf 17: Dovoz a vývoz dle SITC 2005-2009 v tisících EUR ................................................. 35 Graf 18: Dovoz ve skupině 7 v tis eur ...................................................................................... 35 Graf 19: Vývoz ve skupině 7 v tisících eur .............................................................................. 37 Graf 20: Vzájemná obchodní výměna 2000-2009 .................................................................... 38 Graf 21: Stav PZI v tisíci eur 2001-2008 ČR-Itálie.................................................................. 41
Seznam tabulek Tabulka 1: HDP, veřejné finance a veřejný dluh........................................................................ 7 Tabulka 2: Míra nezaměstnanosti ............................................................................................. 11 Tabulka 3: Zahraniční obchod Itálie......................................................................................... 13 Tabulka 4: Obchodní bilance za posledních 6 let ..................................................................... 15 Tabulka 5: Inflace ..................................................................................................................... 16 Tabulka 6: Růst průmyslové výroby ........................................................................................ 18 Tabulka 7: Zjevné komparativní výhody 2000-2004 ............................................................... 30 Tabulka 8: Vývoz dle SITC-3 místa v tis. EUR ....................................................................... 37 Tabulka 9: Výčet významných českých exportérů na italský trh ............................................. 39
- 76 -
