Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta financí a účetnictví DIPLOMOVÁ PRÁCE Školoutová Linda

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2006

Školoutová Linda

Trendy na světovém pojistném trhu

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Hlavní specializace: Finance

Název diplomové práce:


Vypracovala: Linda Školoutová Vedoucí diplomové práce: Prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc. -2-


Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Trendy na světovém pojistném trhu“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce byla zpracována v rámci grantu GA ČR 402/05/0893.

V Praze dne 11. května 2006

-3-


Poděkování Děkuji Prof. Ing. Jaroslavu Daňhelovi, Csc. za cenné rady a připomínky při zpracovávání diplomové práce.

-4-


Obsah 1 2 3 4

Úvod..........................................................................................................................6 Metody a cíle předkládané práce ..............................................................................7 Historický vývoj .......................................................................................................8 Světový pojistný trh ................................................................................................10 4.1 Statistický popis.................................................................................................10 4.1.1 Aktuální vývoj v roce 2004............................................................................11 4.1.2 Nejvýznamnější pojistná centra .....................................................................13 4.1.3 Emerging markets ..........................................................................................16 5 Faktory působící na pojistné odvětví ......................................................................20 5.1 Změny v demografické struktuře.......................................................................21 5.2 Trendy na světovém zajistném trhu...................................................................25 5.2.1 Alternativní přenos rizik (ART).....................................................................27 5.3 Pokrok vědy a techniky .....................................................................................32 5.4 Nové nemoci, přírodní katastrofy a katastrofy vyvolané lidmi .........................35 5.5 Globalizační tendence .......................................................................................42 5.5.1 Prolínání pojišťovacích služeb s ostatními finančními službami...................42 5.5.2 Konsolidace v oblasti životního pojištění ......................................................45 5.5.3 Evropská unie.................................................................................................48 6 Pojistný trh v České republice ................................................................................52 7 Závěr .......................................................................................................................57 8 Použitá literatura .....................................................................................................60 Přílohy.............................................................................................................................61

-5-


1 Úvod Vývoj v pojišťovnictví je reakcí na vlivy, které přicházejí z vnějšího okolí. Okolní svět se neustále mění a změny mají častější frekvenci, nejedná se již o pomalý rozvoj jako dříve, hovoříme o tzv. „turbulentní době“. S rozvojem společnosti dochází ke změnám v poměru nejistoty a jistoty, ve prospěch nejistoty. S tím souvisí rostoucí potřeba se chránit. Jednou z možností je právě pojištění, a proto nabývá na významu v jednotlivých ekonomikách. Pojišťovnictví je specifickou finanční kategorií, která tvoří jedno z odvětví hospodářství. Jedná se o nástroj finanční kompenzace nepříznivých následků nahodilých jevů. Jestliže se subjekt nemůže vyhnout riziku, lze použít právě pojištění ke kompenzaci možné výše škody. Je pro něj charakteristické, že vytváří dva trhy a to věcný pojistný trh, tj. nabídka a poptávka po finanční službě pojištění (součást trhu zboží a služeb) a investiční pojistný trh, tj. investování volných peněžních prostředků pojišťoven (součást trhu finančního). Z toho vyplývá, že pojišťovnictví má mnoho kanálů, kterými ovlivňuje ekonomiku každého státu. Samozřejmě, že záleží na velikosti tohoto odvětví. Jedním z celosvětových trendů je všudypřítomná globalizace, která se nevyhýbá ani pojišťovnictví. Proto dopady, ať již negativní, či pozitivní, se mohou rozlévat mimo hranice jednotlivých pojistných trhů. Všechny subjekty v ekonomice - firmy, domácnosti a stát se s rizikem setkávají a je pouze na nich, jestli a jak se budou chránit. Pokud dojde k naplnění rizika (nastane škodní událost) dopad na subjekty může být až zničující. Neboť jednotlivé subjekty jsou navzájem propojeny ekonomickými vztahy, ztráty mohou působit i na ty, kteří s rizikem bezprostředně do kontaktu nepřijdou. Je nutné s rizikem určitým způsobem pracovat, snažit se ho vyloučit, případně snižovat jeho případné negativní dopady. Samozřejmě, že pro nás je nejdůležitější vývoj na českém pojistném trhu, ten však není dostatečně velký, aby byl významným hráčem na světovém pojistném trhu, je jím naopak ovlivňován. Náš trh je stále v transformující se fázi a jeho parametry nedosahují ještě vyspělých trhů. Lze ho považovat za stabilní, ikdyž se stále ve své kvalitě vyvíjí a jsou zde předpoklady dalšího růstu. Studiem minulého vývoje na dnes již vyspělých trzích můžeme odhadnout ten náš, neboť lze předpokládat, že bude

-6-

Trendy na světovém pojistném trhu podobný. Samozřejmě existují i odlišnosti jednotlivých vyspělých trhů, které jsou způsobeny odlišnými kulturními, sociálními, historickými, politickými faktory apod., ale základní rysy jsou podobné.

2 Metody a cíle předkládané práce Tématem této diplomové práce jsou trendy na světovém pojistném trhu. Jednak chci vylíčit stav na světovém pojistném trhu a nastínit některé trendy, které se na pojistném trhu prosazují, a tím pádem odhadnout směřování budoucího vývoje v pojišťovnictví. Trendů samozřejmě není málo, a proto jsem vybrala ty nejvýznamnější, a ty co mě zaujaly. Cílem mé práce je zjistit členění světového pojistného trhu, jakou úlohu hraje, zda se v průběhu času nějak výrazně nezměnila, faktory které na trhu působí a jeho reakce na ně. Ve třetí kapitole se jen stručně zmíním o začátcích pojištění, odkud pochází, kdy se poprvé objevuje a jeho prvotní význam. Poté bude následovat kapitola o stavu na světovém pojistném trhu. Zmíním se o důležitých číslech, která charakterizovala pojistný trh v roce 2004 a porovnám tento vývoj s minulostí. Další kapitola bude věnována rozdělení světového pojistného trhu na jednotlivé oblasti. Poslední podkapitolou bude charakteristika tzv. emerging markets, neboť dle mého názoru nebude trvat dlouho a právě rozvíjející se země budou hrát neméně důležitou roli jako oblasti vyspělých tržních ekonomik. V páté kapitole budou popsány jednotlivé trendy, které ovlivňují stav na světovém pojistném trhu. V poslední době je jich opravdu nemálo, a proto jsem se zaměřila na ty, jejichž dopady jsou dle mého názoru nejvýznamnější a nejviditelnější. Je těžké je striktně odlišit, neboť jsou vzájemně propojené a působí na sebe navzájem. Šestá kapitola bude věnována trendům a stavu na českém pojistném trhu. Snahy o volný pohyb služeb a různé harmonizace v legislativní oblasti v rámci Evropské unie, mají důležitý dopad na trh v České republice. Závěr shrne zjištěné poznatky.

-7-


3 Historický vývoj Již v dávnověku se lidé snažili eliminovat nebo případně zmírnit negativní důsledky způsobené různými nahodilými událostmi. První pojištění bylo na základě vzájemnosti, jednalo se o různé spolky, které byly uzavřenými v rámci jednotlivých společenství (obchodníci, námořníci…). Shromažďovaly finanční prostředky, které v případě nastání „pojistné události“ byly rozdělovány dle předem daných pravidel. Neboť základem byla vzájemnost, splývaly osoby pojistníka a pojištěného. S rozvojem námořní dopravy se začalo rozvíjet i pojišťovnictví. Spolky založené na vzájemnosti začaly ustupovat a prosazovaly se společnosti již s tradičním komerčním základem. Fungovalo to tak, že kupující obdržel úvěr, který představoval hodnotu zboží, v případě nedoručení zboží ho nemusel splatit. Pokud mu však zboží bylo v pořádku dodáno, musel úvěr splatit, plus náklady na přepravu a odměnu (pojistné) za poskytnutý úvěr. Rozvoj pojišťovnictví je spojen s rozvojem námořní dopravy a zahraničního obchodu. Prosazuje se již tradiční model hospodaření pojišťoven, kdy jsou oddělovány prostředky určené na výplatu pojistného plnění (rezervy) od ostatních prostředků. V 18. století se spolky institucionalizují a nabízejí širší sortiment produktů. Největší zájem je o živelní pojištění, životní a přepravní. Forma pojištění se mění počátkem 19. století, kdy jsou zakládány jako akciové společnosti, vznikají nové produkty a rozvíjejí se vědecké základy pojištění. Kolem roku 2500 před Kristem se dochovaly první zmínky o pojištění. Ve starém Egyptě kameníci přispívali na základě dohod do společného fondu, z něhož byly posléze kryty náklady na pohřeb v případě úmrtí člena. Také v období vlády krále Chammurabiho v Babylóně jsou zmínky o pojištění. Zde uzavírali dohody majitelé karavan a prostředky měly být použity na případnou škodu na zboží vzniklou při přepravě. V antickém Řecku naopak existoval jakýsi druh sociálního pojištění pro případ poškození zdraví v průběhu války. Díky rozvoji středomořského námořního obchodu koncem 10. století a hlavně díky jeho vysoké riskantnosti (nedokonalá navigace, pirátství, války…) na sebe dlouho nečekal rozvoj námořního pojištění. První zachovaná pojistná smlouva byla nalezna -8-

Trendy na světovém pojistném trhu v italské Pise a je datována 13. dubna 1397. Pojištění jako jedno z odvětví ekonomiky doprovázelo rozvoj obchodu, ke kterému docházelo v minulosti vždy nejprve v přímořských státech a až později se rozšířil do vnitrozemí. Hodnoty pojišťované v námořním obchodu, ať se již jednalo o loď či náklad, dosahovaly velkých hodnot a pojišťovny na ně nestačily. Hledaly proto různé způsoby přenesení rizika také na jiné subjekty. Přenos byl buď horizontální – zde hovoříme o tzv. soupojištění, či vertikální – zajištění. Dalším druhem pojištění, které se rozvíjelo počátkem 15. století bylo důchodové pojištění. Až v druhé polovině 16. století se začaly při pojišťování důchodů používat pravděpodobnosti délky lidského života. Poprvé se výraz „riziko“ objevil v 17. století v souvislosti s vodní plavbou. Pochází z italštiny, kde „risico“ znamená úskalí, kterému se musely lodě vyhýbat. Později popisoval „vystavení nepříznivým okolnostem“. Počátkem 19. století začínají vznikat pojišťovny také jako akciové společnosti, neboť se ukazuje, že pojištění může být jako jakákoliv jiná obchodní činnost zdrojem zisku. Počátky pojišťovnictví v Čechách se datují od konce 17. století, kdy Jan Kryštof Bořek navrhl zavedení povinného požárního pojištění budov. Na začátku 19. století zahájili svou činnost dvě zahraniční pojišťovny se sídlem ve Vídni a Terstu. Velice známá „První česká vzájemná pojišťovna v Praze“ byla založena již roku 1827. Jedním v prvních produktů bylo požární pojištění nemovitostí, později pak movitostí, krupobitní pojištění a od roku 1909 i životní pojištění. Byla to právě tato pojišťovna, která vyplatila téměř 300 tisíc zlatých za škodu způsobenou požárem v Národním divadle roku 1881. V druhé polovině 19. století nastává jakýsi boom pojišťoven, vznikají městské, rolnické a vzájemné pojišťovny. Během první a druhé světové války dle očekávání dochází k útlumu v oblasti pojišťovnictví. A poté nastává znárodňování, až se dostává k monopolnímu období českého pojišťovnictví, kdy na trhu byly pouze dvě pojišťovny, a to Česká státní pojišťovna se sídlem v Praze a Slovenská štátna poisťovňa se sídlem v Bratislavě. Tento stav trval až do počátku devadesátých let, kdy se začíná rozvíjet běžné konkurenční prostředí, jaké známe z ostatních vyspělých ekonomik.

-9-


4 Světový pojistný trh Světový pojistný trh je rozsáhlý a různorodý. Tradičně ho dělíme na oblast vyspělých ekonomik a nově rozvíjejících se. Ikdyž země tvořící vyspělé ekonomiky zabírají největší podíl na pojistném trhu ve světě, rozvíjející se ekonomiky jsou pro nás zajímavé svým rychlým vývojem a růstovým potenciálem. Vyskytují se zde nové možnosti investování, uplatňování nových produktů atd. Je interesantní sledovat průběh tohoto vývoje v porovnání s minulým vývojem vyspělých ekonomik. Lze předpokládat podobný průběh? Největší vliv na světový pojistný trh mají v současnosti vyspělé ekonomiky, ale díky svému rychlému růstu u rozvíjejících se, to myslím nebude dlouho trvat a ony se také stanou stejně důležitými hráči na světovém pojistném trhu. Pojistné trhy v jednotlivých státech se mohou odlišně vyvíjet, záleží na průběhu faktorů, které je ovlivňují. Mezi takové faktory počítáme: •

obecné ekonomické podmínky (situace na trhu zboží a služeb – poptávka po pojistných produktech; situace na finančním trhu – druhy finančních instrumentů, jejich zhodnocení, bezpečnost; velikost příjmů obyvatelstva a jejich struktura; hrubý domácí produkt; inflace…),

•

právní (legislativní) podmínky (druhy a míra regulace…),

•

rozsah státního sociálního pojištění (či jiné státní zásahy),

•

situace na světovém pojistném trhu (jedním spojujícím kanálem je zajištění).

4.1 Statistický popis Pojistný trh můžeme hodnotit mnoha ukazateli, ale každý má samozřejmě jinou vypovídací hodnotu a své nedostatky. Proto je vždy dobré využít více ukazatelů, neboť jedině tak dostaneme komplexní obraz o dané situaci. Jednotlivé ukazatele se doplňují a tím získáváme více informací na pozdější interpretaci.

- 10 -

Trendy na světovém pojistném trhu Některé ukazatelé, které hodnotí úroveň pojistného: •

velikost předepsaného pojistného,

•

roční růst předepsaného pojistného,

•

pojistné plnění,

•

penetrace,

•

densita,

•

počet obyvatel na jednu pojišťovnu,

•

škodovost,

•

počet komerčních pojišťoven (vypovídá i o regulaci),

•

počet zaměstnanců v pojišťovnictví,

•

a další.

Velikost předepsaného pojistného vyjadřuje celkový objem pojistného z jednotlivých pojistných smluv za určité časové období. Jeho velikost záleží na počtu sjednaných smluv a parametrech, v těchto smlouvách obsažených, jako je např. pojistná částka, ocenění rizik a další. Užitečným ukazatelem je také změna předepsaného pojistného v běžném roce oproti minulému, samozřejmě se musí upravit o inflaci, jinak bychom

dostali

zkreslený

pohled.

Vývoj

velikosti

předepsaného

pojistného

v jednotlivých letech lze rozdělit na životní a neživotní pojištění. Tím můžeme sledovat změnu poměru těchto dvou základních druhů pojištění. Penetrace je poměr předepsaného pojistného na HDP a tvoří spolu s densitou, což je předepsané pojistné na jednoho obyvatele, komplexní ukazatel pojištěnosti. Škodovost je poměr poskytnutého pojistného plnění ku předepsanému pojistnému, vyjadřuje se v procentech a měla by být menší než netto pojistné. Pokud je větší jedná se ekonomicky nevyrovnané pojištění.

4.1.1 Aktuální vývoj v roce 2004 Význam pojišťovnictví, jako součást světové ekonomiky stále roste. Tento trend je zřetelný i na vývoji v roce 2004, který je charakteristický růstem předepsaného pojistného (viz. graf 1) a nárůstem kapitálu v pojišťovnictví.

- 11 -

Trendy na světovém pojistném trhu Ekonomický rozvoj ve světě (a to hlavně v nejvýznamnějších pojistných centrech), který je významným faktorem, ovlivňujícím vývoj v pojišťovnictví, zaznamenal růst. Reálný HDP vzrostl o 4 %. Důležitým faktorem je demografický vývoj a snaha vyspělých států o reformy v oblasti důchodových systémů a zdravotnictví, což hlavně působilo na růst v odvětví životního pojištění. Byl to návrat k dlouhodobému trendu, který byl v letech 2001 a 2002 narušen, díky snížení výnosů na kapitálových trzích v hlavních pojišťovacích centrech, který měl negativní dopady na výnosy v životním pojištění. Došlo tím pádem k poklesu poptávky po produktech životního pojištění. Růst neživotního pojištění nebyl již tak markantní jako v předcházejících letech a bylo to hlavně způsobeno vývojem na největším neživotním pojistném trhu a to USA. Také v Japonské ekonomice se vyskytly problémy, které měly za následek pokles předepsaného neživotního pojištění. Jako u životního pojištění byl v letech 2001 a 2002 narušen dlouhodobý trend a neživotní pojištění prudce vzrostlo. Bylo to způsobeno výskytem katastrofálních událostí v tomto období. Došlo k růstu cen a zvýšení zájmu u některých produktů neživotního pojištění.

Graf 1 - Roční reálný růst předepsaného pojistného na světovém pojistném trhu (v %)

- 12 -

Trendy na světovém pojistném trhu Celkové předepsané pojistné ve světě činilo 3 243,9 miliard USD za rok 2004, což je nárůst o 2,3 procenta oproti roku 2003. Nárůst se týká, jak životního, tak neživotní pojištění, což je zajímavá změna oproti minulým rokům, které byly charakteristické rychlejším růstem neživotního pojištění a stagnací životního pojištění. Tento vývoj byl hlavně ovlivněn nejvýznamnějšími pojistnými trhy (USA, Japonsko, Západní Evropa), kde byl nárůst v oblasti životního a neživotního pojištění o 1,7 procent. Také rozvíjející se země (Latinská Amerika, Střední a Východní Evropa, Jihovýchodní Asie, Střední Východ, Centrální Asie, Afrika) se samozřejmě na tomto vývoji podílely. Byla u nich větší dynamika růstu, a to u životního pojištění o 7,4 procent a neživotního o 7,7 procent.

4.1.2 Nejvýznamnější pojistná centra Míra významu pojistných oblastí je spjata s rozvojem ekonomiky. Proto nejvýznamnější pojistná centra nalezneme v ekonomicky vyspělých industrializovaných zemích, které jsou také důležitými finančními centry. Odvětví pojišťovnictví jako takové má zde již dlouhou tradici. Klientský potenciál je ohromný, díky bohatství těchto zemí. Jejich pojistné trhy jsou stabilní, ale jedním z negativ je pomalejší tempo růstu. Druhou takovou homogenní oblastí jsou tzv. emerging markets (rostoucí trhy), již z názvu vyplývá, že mají ohromný růstový potenciál. Jejich tempo růstu je daleko rychlejší než u vyspělých ekonomik, ale zato nejsou jejich trhy tak stabilní. Význam pojišťovnictví jako jednoho ze sektorů ekonomiky roste. Z hlediska podílu na světovém pojistném jsou největší trhy v Severní Americe, západní Evropě, Japonsku. Dohromady zabírají zhruba 87 % celosvětově předepsaného pojistného (viz graf 2). Graf 2 - Rozdělení světového pojistného trhu dle předepsaného pojistného 2004 Střední Asie 0,4%

Afrika 1,7% Oceánie 1,2%

Jihovýchodní Asie 7,1% Japonsko 15,2%

Severní Amerika 36,0%

Východní Evropa 1,3%

Latinská Amerika 1,5% Západní Evropa 35,7%

- 13 -

Trendy na světovém pojistném trhu Dalšími ukazateli, které měří vyspělost pojistného trhu jsou penetrace a densita. Penetrace (pojistné/HDP) vyjadřuje míru využití pojištění v dané zemi. Densita je pojistné na jednoho obyvatele (pojistné/počet obyvatel), nezohledňuje ekonomickou vyspělost země a reálnou kupní sílu obyvatelstva. Proto je jeho využití omezené a spíše se kombinuje s penetrací, díky čemuž dostáváme komplexnější obrázek o dané situaci. Také vypovídá o potenciálu daného trhu, hlavně z hlediska využití životního pojištění. Oba tyto ukazatelé potvrzují vůdčí postavení vyspělých ekonomik Japonska, USA a Západní Evropy (viz. graf 3 a 4). Graf 3 - Podíl pojistného na HDP v % (2004) penetrace 12

10,51 9,17

10

8,41

8

7,65 7,99 5,19

6

4,89

2,97

4 2,47

2

1,65

Sv ět

Af rik a O ce án ie

Se ve rn íA La m tin er sk ik a á Am Zá er pa ik dn a í Vý Ev ch ro od pa ní Ev ro pa Ja Ji po ho ns vý ch ko od ní As St ie ře dn íA si e

0

Graf 4 - Pojistné na jednoho obyvatele v USD (2004) densita 4000 3500

3874,8 3601,1

3000

2359,5

2500

1736,9

2000 1500 1000

- 14 -

43,4 Sv ět

48,8

ce án ie

67,8

O

125,2

Se ve rn íA m La er tin ik sk a á Am Zá er ik pa a dn íE Vý vr op ch od a ní Ev ro pa Ja po Ji ho ns vý ko ch od ní As ie St ře dn íA si e

0

502 90,9

Af rik a

500

Trendy na světovém pojistném trhu V roce 2004 40 největších životních pojišťovacích společností zaujímalo 55,9 % trhu. Zhruba polovina z nich pochází z USA, Japonska a Velké Británie. Původ největších pojišťoven je dalším dokladem vůdčího postavení těchto oblastí na světovém pojistném trhu. Mnoho z těchto firem podniká pouze na domácím trhu, jako firmy z Asie a USA, což je dáno právě velikostí a velkým potenciálem jejich domcích trhů. Firmy tudíž nemají potřebu expandovat mimo svůj domovský stát. Tržní podíl těchto pojišťoven se zvýšil od roku 1998 z 48,9 % na již zmíněných 55,9 %. Hlavní zásluhu na růstu mělo 12 největších společností (viz. tabulka 1), které zvýšily svůj podíl z 19,8 % na 28,2 %. Každá z těchto dvanácti společností operuje i mimo svůj domácí trh a zujímá minimálně 1 % tržního podílu (což znamená více než 19 bilionů USD na přijatém pojistném).

Tabulka 1 – Společnosti s podílem na trhu více jak 1 % (2004)

Pořadí Společnost

Domácí trh

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

USA USA Francie Německo Nizozemí Itálie Japonsko Benelux VB Kanada Kanada Japonsko VB Japonsko USA USA Japonsko Francie USA Francie Švýcarsko USA

AIG Metropolitan Life AXA Allianz ING Generali Nippon Life Aegon Aviva Great Western Life Manulife Dai-ichi Prudential (UK) Meiji Prudential (US) Hartford Sumitomo CNP New York Life Credit Agricole Zurich Principal Life

Pojistné v r. 2004, USD m 66 837 58 732 58 422 56 178 45 978 45 936 45 515 42 080 37 612 34 090 31 807 30 272 29 959 29 152 27 751 26 848 23 831 23828 22 798 19 390 19 272 18 840

- 15 -

Podíl na světovém trh v r. 1998 1,8 % 2,4 % 3,3 % 1,8 % 1,5 % 1,7 % 3,8 % 1,7 % 0,9 % 1,5 % 0,8 % 2,6 % 1,4 % 1,7 % 1,3 % 1,2 % 2,2 % 1,3 % 0,9 % 0,5 % 1,2 % 1,1 %

Podíl na světovém trhu v r. 2004 3,6 % 3,2 % 3,2 % 3,0 % 2,5 % 2,5 % 2,5 % 2,3 % 2,0 % 1,8 % 1,7 % 1,6 % 1,6 % 1,6 % 1,5 % 1,5 % 1,3 % 1,3 % 1,2 % 1,0 % 1,0 % 1,0 %


4.1.3 Emerging markets Rozvíjející se trhy jsou zajímavé z toho důvodu, že jsou stále na základní úrovni a jejich rychlý rozvoj je více než pravděpodobný. Ostatní vyspělé trhy jsou již nasyceny, a proto soustředění pojišťovacích společností na tyto oblasti může být do budoucna pro ně velice výnosné. Oblast rozvíjejících se trhů můžeme rozdělit na několik základních oblastí, a to: •

Asie (Čína, Hongkong, Inde, Indonésie, Malajsie, Filipíny, Singapur, Jižní Korea, Tchaiwan, Thajsko, Vietnam),

•

Latinská Amerika (Argentina, Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexiko, Venezuela),

•

Východní Evropa (Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, Ukrajina)

•

Afrika (Egypt, Maroko, JAR),

•

Střední Východ (Irán, Kuwait, Libanon, Saudská Arábie, Turecko, Spojené Arabské Emiráty).

Potenciál emerging markets je patrný na první pohled na vývoji HDP. Vyspělé ekonomiky rostly v roce 2004 o 3,2 procent a rozvíjející se o 6,6 procent, což je jednou tolik. Tento vývoj by ale nebyl možný bez ekonomického zotavení vyspělých ekonomik a růstem poptávky po exportu z rozvíjejících se ekonomik. Další výhodou bylo posílení na komoditních trzích (nafta, měď, sója…), z čehož právě benefitovaly rozvíjející se trhy, které jsou bohaté na tyto komodity. Přímé zahraniční investice a portfóliové investice byly dalším faktorem, který pomohl k ekonomickému rozvoji. Rozvíjející se trhy si udržely svůj růst i v roce 2004, kdy pojistné u životního pojištění narostlo o 7,5 procent a neživotní o 8,9 procent. Příznivé ekonomické prostředí, výhodné změny ve zdanění a důchodových systémech byly podporou již dlouho trvajícího růstu. V roce 2005 se předpokládal růst u životního pojištění o 8 procent a neživotní o 5 procent, což je nepatrné snížení oproti roku 2004. Podporou

- 16 -

Trendy na světovém pojistném trhu bylo stále výhodné ekonomické prostředí (vysoká úroková míra na úsporách, akcelerace jmění domácností, velké investice do infrastruktury a další). Poměr

přijatého

pojistného

k HDP

(penetrace)

zůstal

stabilní

oproti

předcházejícímu roku. Ale jsou zde významné rozdíly oproti roku 1999. Znatelný růst byl u životního pojištění v Asii, zato na Středním Východě došlo k mírnému poklesu. U neživotního pojištění se penetrace zvýšila ve všech oblastí, nejvíce v Východní Evropě a Africe. Tabulka 2 – Penetrace v rozvíjejících se zemích (1999 x 2004)

Životní pojištění (2004)

Neživotní pojištění (2004)

Životní pojištění (1999)

Neživotní pojištění (1999)

Vyspělé země

5,1 %

3,9 %

5,4 %

3,4 %

Emerging markets

2,3 %

1,5 %

1,8 %

1,3 %

Asie

3,8 %

1,4 %

2,8 %

1,2 %

Latinská Amerik

1,0 %

1,5 %

0,7 %

1,4 %

Východní Evropa

0,8 %

2,2 %

0,7 %

1,6 %

Afrika

3,4 %

1,5 %

3,3 %

1,2 %

Střední Východ

0,5 %

1,2 %

0,6 %

1,1 %

Oblast

I ukazatel pojistné na jednoho obyvatele (densita) se stále zvyšuje, mezi roky 1999 až 2004 u neživotního pojištění z 16,6 na 26,6 USD, u životního pojištění z 24,5 na 42,1 USD. Tabulka 3 – Densita v rozvíjejících se zemích (1999 x 2004)

Oblast Vyspělé země

Životní Neživotní Životní Neživotní pojištění (2004) pojištění (2004) pojištění (1999) pojištění (1999) 1 691,6

1 275,3

1 407,1

887,2

Emerging markets

42,1

26,6

24,5

16,6

Asie

49,2

18,6

26,4

11,3

Latinská Amerik

37,2

53,7

26,4

48,9

Východní Evropa

33,7

91,5

13,5

32,3

Afrika

30,3

13,1

24,0

8,7

Střední Východ

13,7

34,6

12,7

22,3

- 17 -

Trendy na světovém pojistném trhu Prvenství mezi rozvíjejícími se trhy ve vybraném pojistném si drží Jižní Korea i přes již vysokou penetraci a jisté zpomalení ekonomického rozvoje. Dalšími státy, které zaznamenaly velký růst je Čína, Indie a Rusko. Podpora a rozvoj pojistného trhu a to hlavně v Jihovýchodní Asii se dá očekávat, díky katastrofickým událostem v prosinci 2004. Vlády byly nuceny podpořit lepší a širší využití pojištění jako nástroje pro zmírnění ztrát. U neživotního pojištění zaujímá více jak 50 % vybraného pojistného motorové a majetkové pojištění, ale díky dalšímu rozvoji (globalizace, příliv přímých zahraničních investic) se prosazuje odpovědnostní pojištění. Existuje několik faktorů, které způsobují narůstající použití odpovědnostního pojištění. Jedním z nich jsou právě odlišnosti odpovědnostního pojištění oproti ostatním druhům neživotního pojištění. Odpovědností pojištění kryje finanční důsledky, které jsou způsobeny tím, že subjekt je povinný hradit náhradu škody způsobenou třetím osobám. Tento druh pojištění proto může najít uplatnění v široké oblasti, neboť veškeré aktivity subjektů ať už individuálů či společností mají potencionální negativní dopady na

třetí

osoby.

Dalším

takovým

faktorem

je

časté

využívání

povinného

odpovědnostního pojištění ze strany států na ochranu citlivých oblastí jako je zdraví či životní prostředí. Obecně je prokázáno, že je zde pozitivní vztah mezi penetrací u odpovědnostního pojištění a HDP na jednoho obyvatele. Ale přesto země na srovnatelné ekonomické úrovni se významně liší v penetraci u odpovědnostního pojištění. Jako je tomu například u Japonska a USA. To stejné platí i pro emerging markets, i když rozdíly v penetrace nejsou až tak zřetelné. I přes rozdílnou penetraci v jednotlivých regionech čelí stejným trendům. To je způsobeno větším ekonomickým a kulturním propojením s rozvinutými zeměmi, způsobené globalizací a využíváním nových technologií jako je Internet. Mnoho těchto zemí závisí na exportu, přímých zahraničních investicích, a proto jsou silně motivovány k přijímání světových trendů. Proto odhad budoucího vývoje odpovědnostního pojištění je třeba posuzovat také z globálního hlediska. Výhled do budoucna v oblasti odpovědnostního pojištění je pozitivní, ale přináší i určité hrozby. Neboť pojistný trh je stále na své základní úrovní, otvírají se zde

- 18 -

Trendy na světovém pojistném trhu významné podnikatelské příležitosti v pojistném průmyslu. Můžeme zde ale nalézt i znepokojující trendy, které byly pozorovány na vyspělých trzích (viz. USA), a které způsobily finanční potíže nejen společnostem v oblasti pojišťovnictví. Pojistitelé musí být obzvláště opatrní na tvorbu svých produktů, jsou nutné detailní expertízy. Musí vytvořit patřičnou cenovou politiku a dostatečné rezervy, které pokryjí případné velké náhrady, které se v budoucnu dají očekávat. V nejbližším období se sice předpokládá jisté zpomalení růstu těchto ekonomik, způsobené snahami vyspělých ekonomik o snižování inflačních tlaků a to hlavně užitím restriktivních politik ve všech oblastech. V dlouhém období by ale růst měl být zachován a stále by zdaleka měl převyšovat růst v industrializovaných zemích. Záleží poté na individuálních faktorech, které ovlivňuje jednotlivé země v rámci emerging markets. Pro oblast Asie je pozitivní oživení japonské ekonomiky, které by mělo vyrovnat zpomalení v USA a západní Evropě. Dá se očekávat rychlejší růst ve východní Evropě oproti západní. Na ruský trh budou mít dominantní vliv ceny na komoditních trzích a úspěšné zavádění strukturálních a institucionálních reforem. Střední Východ je také hodně závislý na pohybu cen na komoditních trzích.

- 19 -


5 Faktory působící na pojistné odvětví Pojistné trhy se během několika desítek let velice změnily. Mění se jejich struktura a vůbec celé pojišťovnictví musí reagovat na okolní svět a přizpůsobovat se mu. To je způsobeno mnoha faktory, ať už působí z venku či zevnitř. Navzájem se také prolínají, tudíž mnohdy ani nejde vysledovat, který byl příčinou a který důsledkem, ale pro nás jsou stejně nejdůležitější dopady na pojistnou oblast. Proto jsem se snažila analyzovat některé z těchto vlivů a přiřadit k nim odpovídající reakce v pojistném odvětví. Mezi faktory, které určitým způsobem působí na oblast pojišťovnictví, patří: splasknutí cenové bubliny na kapitálových trzích, nové požadavky klientů, technický a technologický vývoj (nové distribuční kanály), vývoj úrokových sazeb, globalizační tendence (konsolidace, integrace), situace na světovém zajistném trhu, výskyt a projevy živelných katastrof a teroristických útoků, nové způsoby krytí rizik, demografický změny, vlivy státu (způsoby regulace, systém státního sociálního zabezpečení, nová legislativa) a další. Rozhodla jsem se zabývat pouze některými z těchto mnoha faktorů (některé jsem zahrnula pod jedno téma), a to: •

demografické změny;

•

trendy na světovém zajistném trhu;

•

pokrok vědy a techniky;

•

změny klimatu, terorismus, nové nemoci;

•

globalizace.

Jednotlivé probírané faktory se současně prolínají.

- 20 -


5.1 Změny v demografické struktuře Ke změnám v demografické struktuře obyvatelstva dochází celosvětově. Mění se hlavně věková struktura obyvatelstva. Ubývá lidí v aktivním věku a naopak roste počet lidí v postaktivním věku. To je způsobeno poklesem porodnosti a prodlužováním střední délky života. Samozřejmě jsou určité výjimky, které potvrzují pravidlo, například Čína, Afrika. Ale jinak se tento vývoj dotýká všech vyspělých ekonomik. Dle analýzy (Green book) Evropské unie, kterou vypracovala Evropská komise, bude do roku 2030 chybět 20,8 milionů lidí v produktivním věku (6,8 %). Příčinami poklesu porodnosti podle analýzy jsou: •

potíže mladých lidí při nástupu do zaměstnání,

•

malý a drahý obytný prostor,

•

chybějící soulad mezi zaměstnáním a rodinou,

•

nedostatek pobídek (rodinné přídavky, rodičovská dovolená…).

V roce 2003 poklesl přírůstek obyvatelstva na 0,04 %. Do roku 2025 bude ještě přírůstek o 2 %, před tím než začne nepřetržitě klesat. Přitom přibližně 2 děti na jednu ženu je potřeba pro zachování generace. Hovoříme o tzv. regresivním typu populace, kde dětská složka populace početně nenahrazuje nejstarší věkové skupiny Prodlužování střední délky života je způsobeno tím, že lidé žijí déle a jsou zdravější. Dalším odhadem je, že v roce 2030 bude v EU 34,7 milionů lidí starších 80 let (dnes 18,8 milionů). Za nepříznivý je tento vývoj považován proto, že stálé stárnutí lidí v EU může způsobit snížení růstu hrubého domácího produktu na polovinu z 2 – 2,5 procent na 1,25 procent, což není zrovna pozitivní. Dalším problémem je způsob financování a vlastně vůbec existence důchodových systémů. Přibližně od konce 19. století začal stát brát na sebe jednu ze základních funkcí rodiny, a to péči o rodinné příslušníky ve stáří, vzniká tak státní sociální pojištění. A zde nastává kámen úrazu, neboť systémy státního sociální pojištění jsou většinou financovány průběžně (tzv. systém financování pay as you go). Systém je založen na mezigenerační solidaritě, kdy lidé v produktivním věku přispívají na

- 21 -

Trendy na světovém pojistném trhu důchody generace již neproduktivní. To velice dobře fungovalo dříve, ale nyní, kdy dochází k výše zmíněným změnám, je stabilita tohoto systému narušena. Prohlubují se deficity veřejných rozpočtů, a to nejen kvůli důchodům, ale i kvůli ostatním vysokým dávkám a dalším výdajům státu. S tím vším je spojen pojem welfare state, což je typ státu, který se rozsáhle a aktivně věnuje sociálnímu zabezpečení obyvatelstva, poskytuje vysoké sociální důchody (jako např. penze, nemocenské, podpora v nezaměstnanosti, podpora rodin s dětmi a další). Dal by se přeložit jako stát blahobytu či stát sociálního blahobytu. Od 80. let se ukazuje, že tento přístup je neudržitelný. Nejhorší na tom je, že lidé si na takový štědrý způsob dotování zvykli a vyskytuje se zde jakýsi západkový efekt – každý nově nastartovaný sociální program se těžko mění (veřejnost ho vnímá jako nárok). Veřejné rozpočty se řídí zákony a zákony jsou více či méně stabilní (nelze je jen tak jednoduše změnit). Neboť už nebude brzy udržitelné dofinancovávat důchodový systém, je nutná jeho reforma. Je zde ale určitá politická nechuť, neboť lidé si „svoje“ dotace nenechají jen tak snadno vzít a volební období není nikdy dostatečně dlouhé, aby se politici neobávali dopadů na volby. Proto pro prosazení důchodové reformy je nutná podpora napříč celým politickým spektrem. Variant řešení se nabízí mnoho, jedním je prodlužování věku odchodu do důchodu. To se mi zdá fér vzhledem k tomu, jak se prodlužuje střední délka života. Dalším je přijímání více emigrantů v produktivním věku z jiných států. Ale samozřejmě všechny tyto kroky budou k ničemu, dokud se nezmění systém financování důchodového zabezpečení. Jedním z možných nových navrhovaných systémů je tzv. třípilířový systém. Již z názvu vyplývá, že se opírá o tři pilíře, a to: 1.

státní sociální zabezpečení,

2.

penzijní fondy,

3.

životní pojištění.

Státní sociální zabezpečení může být dále praktikován na průběžném způsobu financování, neboť do systému budou plynout také prostředky ze dvou zbylých pilířů. Poslední pilíř je pro nás nejzajímavější, neboť se tím otvírá větší prostor pro komerční pojištění. Jediným problémem je přechodné období, kdy na lidi ve středním a

- 22 -

Trendy na světovém pojistném trhu důchodovém věku, už nebude nikdo přispívat. Je proto nutné vytvořit určitou rezervu na pokrytí tohoto období. Trend, který se v pojišťovnictví prosazuje, je právě růst podílu životního pojištění. Hlavním důvodem bych viděla výše nastíněný demografický vývoj. Některé státy se již nyní snaží o určité dílčí reformy, které mají podobu různých stimulů (např. daňové zvýhodnění) pro podporu právě životního pojištění. Dalším důvodem narůstajícího podílu jsou lidé hledící dopředu a uvědomující si neudržitelnost současných důchodových systémů a jejich snahou je udržení úrovně kvality života i ve stáří, to je trendem hlavně ve vyspělých ekonomikách. Je statisticky prokázané, že penetrace životního pojištění závisí na vyspělosti ekonomiky, měřené HDP. Nejdříve musí být vytvořen dostatečný důchod, aby se z něj mohla oddělit část, která půjde na úspory. Dále ale samozřejmě záleží na sklonu k riziku, alokaci úspor, vývoji úrokových měr a další.

Graf 5 – Podíl životního a neživotního pojištění na předepsaném pojistném (mld. USD)

Mezi faktory, které ovlivňují poptávku po pojištění pro případ úmrtí patří (dle analýzy Swiss Re): •

životní cyklus rodiny – s růstem věku hlavního živitele rodiny roste pravděpodobnost uzavření pojištění. Například v USA rodiny, které mají hlavního živitele ve věku 45-54, mají v 87 procentech uzavřenou pojistku. Pouze 65 procent domácností s živitelem mladším 35 let mají uzavřenou pojistku. Oproti tomu nad 55 let již počet uzavřených smluv

- 23 -

Trendy na světovém pojistném trhu klesá, to je dáno většinou odchodem dospělých dětí z rodiny, dostatkem naspořených peněz, rostoucí cenou životního pojištění s růstem věku. Ale do budoucna díky prodlužující se střední délky života, lze předpokládat růst uzavřených pojistek i od věku 55 let, •

příjmy – s růstem příjmu roste poptávka po životním pojištění,

•

cenová elasticita poptávky,

•

využívání hypotečních úvěrů na trhu,

•

ekonomické ukazatelé – dle výzkumu Světové banky nejvíce působícími ekonomickými faktory jsou HDP na jednoho obyvatele (růst reálného HDP na obyvatele o 10 % způsobí nárůst poptávky o 19 %) a inflace (nárůst inflace o jeden procentní bod způsobí pokles poptávky o 1,4 %).

Životní pojištění je jedním z produktů pojišťoven, které se nejrychleji rozrůstá. Původní funkcí životního pojištění bylo zabezpečení rodiny či jiných závislých osob, v případě úmrtí živitele. Jeho počátky nalezneme již ve starém Egyptě, kdy kolem roku 2500 před Kristem, byl cechem kameníků vytvářen pohřební fond, který měl být použit v případě úmrtí člena. Od těch dob se mnohé změnilo a funkce životního pojištění se rozšířila. Stává se rezervotvorným nástrojem, kdy naspořená část je využívána na financování postaktivní části života. Další velice se rozšiřující funkcí je využití životního pojištění jako investičního nástroje. Pojišťovny rozšiřování funkce vítají a snaží se na ni reagovat a vytvářejí různé inovace svých produktů, a to hlavně tak, aby obstály v konkurenci proti ostatním produktům finančního trhu. Pojišťovny jsou významnými institucionálními hráči na finančních trzích, nemalou zásluhu na tom má právě životní pojištění, neboť vytváří dlouhodobé úspory, které musí pojišťovna efektivně umístit. Vytvářejí se tak zdroje pro střednědobé a dlouhodobé investice. Působí pozitivně i na hospodářský růst, kdy místo, aby byla větší část důchodu spotřebována, je alokována do efektivních investic. Je zde také protiinflační efekt, díky odkladu spotřeby.

- 24 -


5.2 Trendy na světovém zajistném trhu Zajištění je odvětvím ekonomiky, které stabilizuje pojišťovnictví. Snižuje rizika pojišťoven, která vyplývají z náhodných výkyvů v oblasti škodního průběhu. Zjednodušeně můžeme říci, že se jedná o pojištění pojišťoven. Zajištění pomáhá pojišťovně vyrovnat se s pojistně technickým rizikem. Zajištění nijak nesnižuje velikost škod, ale rozřeďuje jej. Finanční dopady na pojišťovny nejsou v případě velkých nahodilých škod (např. ekologické katastrofy, havárie letadel) již tak katastrofální. Neboť při úhradě ohromných škod můžou převýšit přijaté pojistné, a někdy dokonce i finanční možnosti pojišťovny. Pojišťovna jednoduše převede část rizika, která je pro ni z hlediska finančních prostředků neúnosná na zajišťovnu, a to vše samozřejmě za úplatu (zajistné). Tento proces se může i násobit, což znamená, že zajišťovna přenechá část rizika další zajišťovně (retrocesse).

Schéma 1 - Zajištění

riziko

pojišťovna (pojištění)

zajišťovna (zajištění – cese)

zajišťovna (retrocesse)

- 25 -

Trendy na světovém pojistném trhu Zajištění prvopojistiteli přináší: •

zmenšení pojistně technického rizika,

•

získání dostačující kapacity,

•

zvyšuje jeho solventnost,

•

umožňuje přebírání nových rizik a zavádění nových pojistných produktů (u nichž chybí ještě dostatek informací o škodním průběhu),

•

doplňkové služby zajistitele – pomoc při tvorbě tarifů, podávání informací z finanční oblasti a další.

Zajištění můžeme členit na fakultativní (příležitostné) a obligatorní (na základě smlouvy). Fakultativní zajištění je volnější vztah mezi pojistitelem a zajistitelem, kdy pro jednotlivé smlouvy hledáme na zajistném trhu odpovídající zajištění. Výhodou pro pojistitele u toho typu zajištění je to, že může rozhodovat, které riziko a jak velkou jeho část zajistí. Nevýhodu jsou naopak vysoké administrativní náklady, delší časový úsek než se uzavře smlouva a možnost odmítnutí kontraktu ze strany zajistitele. V současnosti se využívá spíše jako doplněk k obligatornímu. Pro obligatorní zajištění je typické, že se sjednává rámcová zajistná smlouva mezi prvopojistitelem a zajistitelem. Prvopojistitel se zavazuje, že bude automaticky vymezená rizika do zajištění předávat. Ve smlouvě se vymezí rizika a způsob jeho dělení mezi partnery. Pro prvopojistitele je tato varianta levnější, neboť neposuzuje každou jednotlivou smlouvu samostatně. Způsob dělení rizika mezi zajistitelem a prvopojistitelem je dalším možným kritériem rozdělení zajištění. Dle něho rozeznáváme proporcionální a neproporcionální zajištění. Proporcionální znamená, že zajistitel se bude předem daným podílem podílet na pojistné částce, pojistném a pojistném plnění. Varianty proporcionální zajištění: •

kvótové – na každém riziku se zajistitel podílí dle předem sjednané kvóty (procenta), pro pojišťovnu je tento systém nevýhodný u malých škod, které by mohla vypořádat sama. Naopak pro zajistitele je velice výhodně, neboť má zajištěn stabilní přísun zajištění;

- 26 -

Trendy na světovém pojistném trhu •

excedentní – u tohoto systému si pojišťovna určí tzv. vlastní vrub tj. výši škody, která je pro ni únosná. Část převyšující vlastní vrub pojišťovny připadá zajistiteli, odstraňuje nedostatky kvótového systému.

U neproporcionálního zajištění není stejný poměr mezi pojistnou částkou, pojistným a pojistným plněním. Velikost zajistného se odvíjí od pravděpodobnosti překročení určité hranice škody. Varianty u neproporcionálního zajištění: •

zajištění škodního nadměrku;

•

zajištění nadměrku škodovosti.

Samozřejmě existují kombinace obou výše uvedených forem zajištění: fakultativně-obligatorní zajištění, obligatorně-fakultativní zajištění. V posledních letech dochází k rozvoje neproporcionálního zajištění, které ovšem není již tak výhodně pro zajistitele, kteří dávají přednost proporcionálnímu. Světový zajistný trh prochází tak, jako pojistný trh, určitými změnami. Roste jeho význam. V důsledku klimatických, sociálních a technologických změn, které mají pro společnost, jak kladné, tak záporné důsledky (nárůst počtu a rozsahu přírodních katastrof a katastrof způsobených lidmi, např. teroristické útoky) způsobující ohromné škody pojišťovnám, se bez zajištění již dnes neobejdou. Nárůst škody je tak ohromný, že i zajistitelé byli nuceni zvýšit své ceny zajistného a spoluúčast, což se v konečném důsledku projevilo i na růstu cen pojistného. Každoročně se koná konference zastupitelů zajistných a pojistných útvarů, kteří probírají podmínky obnovení zajistných programů na další rok. Hledají se nové způsoby krytí rizik (viz. další kapitola).

5.2.1 Alternativní přenos rizik (ART) ART pochází z angličtiny – Alternative Risk Transfer, čímž jsou globálně označované nové metody k přenosu rizik. Pojem ART se poprvé vyskytnul v USA v 60. letech 19. století. První metodou v rámci ART bylo kaptivní pojištění. Nutnost nových nástrojů je reakcí na vzrůstající ceny na pojistném a zajistném trhu v důsledku nárůstu škodovosti, a také na nárůst rizik (zemětřesení, přerušení provozu, terorismus, finanční volatilita, politická rizika...). V dnešní době již tento pojem zahrnuje mnohem více

- 27 -

Trendy na světovém pojistném trhu metod, než pouze kaptivní pojištění, například transfer rizika přes kapitálový trh a mnoho dalších. Cílem metod ART je zvýšit efektivnost přenosu rizik, rozšíření množství pojistitelných rizik a získání dodatečných finančních prostředků na kapitálových trzích. Tradiční zajištění kryje pouze riziko pojistně technické, kdežto nově se rozvíjející nástroje slouží ke stabilizaci příjmů a zisku, což má mnoho výhod (dobrá firemní reputace, vysoké ohodnocení akcií...). Jedná se o dokonalejší ochranu proti rizikům a hlavně jejich dopadům. Kryje se například měnové, úvěrové riziko, riziko insolvence a další. Reaguje na nově vznikající rizika a na jejich rostoucí rozsah, neopírá se již o tradiční pojištění či zajištění, ale hledá nové způsoby v jiných finančních odvětvích. Jedním z příkladů je přenos rizik přírodních katastrof na kapitálové trhy formou katastrofických dluhopisu a jiné. Výhody ART metod: •

jsou levnější – každá firma se snaží optimalizovat své nákladové položky, a proto hledá alternativu k zajištění a pojištění, kde díky výskytu katastrofických událostí (hurikány, povodně, terorismu), došlo k nárůstu cen;

•

snížení úvěrového rizika – hlavně v devadesátých letech došlo i ke krachu některých zajišťoven v důsledku finanční náročnosti způsobenou katastrofickými událostmi;

•

růst kapacity – kapacita pojišťoven a zajišťoven je omezená hlavně vzhledem k dnešním novým rizikům ve světě (např. teroristické útoky, zemětřesení…). Některá rizika jsou dokonce vylučována a podniky musí hledat nové způsoby ochrany. Je nutné hledat nové dodatečné kapitálové zdroje, které budou moci být využiti na pojišťování velkých rizik;

•

snižování rozkolísanosti pojistných a zajistných sazeb – zajistné se sestavuje na základě minulého škodního průběhu, které dost často kolísá. Pokud by byly využité průměrné sazby zajistného i na rizika, o kterých se dá říci, že jsou dobrá, pojišťovny by tyto dobrá rizika nezajišťovaly za tak velkou cenu. Neboť by vlastně dotovaly ty se špatnými riziky, proto

- 28 -

Trendy na světovém pojistném trhu by zajišťovala pouze špatná rizika, pro která by ovšem zajišťovna byla nucena zvýšit cenu; •

použití prostředků na kapitálových trzích – celosvětově se veškeré podnikatelské činnost dotýká vývoj na kapitálových trzích. Hodně z nových nástrojů ART používají právě prostředky na kapitálových trzích, jeho kapacita je totiž mnohonásobně větší, než na pojistném a zajistném trhu;

•

ostatní – např. různé metody ART mohou více využít daňové a finanční zvýhodnění.

Klíčové rysy metod využívaných ART jsou: •

pokles morálního hazardu u zajištěných,

•

obsahuje celou škálu rizik,

•

sekuritizace (změna na instrumenty finančního trhu, např. cenné papíry),

•

posunutí hranic pojistitelnosti,

•

přizpůsobení specifickým potřebám klientů,

•

zvýšení důležitosti prvků samopojištění,

•

dlouhodobější charakter smluv.

Mezi ART patří: •

kaptivní pojištění,

•

různé druhy poolů,

•

samopojištění,

•

RRG (risk retention groups),

•

kapitálové trhy a mnoho dalších.

Některá z výše uvedených metod jsou specifická pro USA, jako samopojištění, pooly, RRG. Naopak kaptivní pojištění je celosvětovým fenoménem. V roce 2001 byla velikost ART trhu 88 bilionu USD (viz. tabulka 4). - 29 -


Tabulka 4 – velikost ART trhu (2001)

Nositelé ART

Velikost trhu (2001, USD, biliony)

Reálný růst 1998-2001

Samopojištění (US)

44

2%

Kaptivní pojištění

38

10 %

RPG (USA)

1

4%

Pooly (US)

5

31 %

Celkem

88

7%

Kaptivní pojištění je definováno jako pojišťovací či zajišťovací společnost vlastněná firmou či skupinou firem, které se aktivně neúčastní zajišťovacího trhu (pojišťovacího). Jejich primárním cílem je pojištění svých „rodičů“. Oblast pojišťovnictví je často přísně regulována, některé obzvláště malé kaptivní pojišťovny funguje jako zajišťovny, kdy jejich zakladatel se pojistí u frontingové pojišťovny a ta až převede riziko na kaptivní zajišťovnu. Další možností je změna sídla do některého „daňového ráje“, kde je míra regulace většinou daleko přívětivější. Výhodou kaptivního pojištění je přímý dohled pojišťovny nad náklady, přístup na světový zajistný trhu, daňové zvýhodnění, možnost pojistit rizika, která nejsou přijímána běžnými pojišťovnami. V současnosti je ve světě okolo 4560 kaptivních společností a jejich počet rychle roste. Účelem pojišťovacích poolů je zajistit potřebně velké množství finančních prostředků na krytí velkých rizik. Může jít o spojení několika pojistitelů, zajistitelů a jiných subjektů. Většinou bývají zřizována na konkrétní účel např. atomový pool, válečný pool. Podstatou samopojištění je vytváření vlastních finančních zdrojů na krytí případných škod, lze využít i různé druhy úvěrů. Vyskytuje se hlavně v USA. Soustřeďuje se na pojištění zaměstnavatelů.

- 30 -

Trendy na světovém pojistném trhu Vznik RRG byl reakcí na vzrůstající nárůst odpovědnostních žalob v USA (polovina 80. let 19. století). Společnosti přebírají odpovědností rizika, ale členově musí samozřejmě přinést kapitál do společnosti. Další snahou je přenos pojistných rizik na kapitálové trhy. Nositeli jsou různé druhy cenných papírů spojených s pojištěním (katastrofické dluhopisy, životní dluhopisy...).

Používané nástroje v ART metodách: •

finitní zajištění;

•

pojistné dluhopisy, opce, swapy a jiné cenné papíry spojené s pojištěním;

•

kontingentní kapitál;

•

multiprodukty.

Expanze ART metod je ovlivněna faktory jako je: kultura risk managementu, stupeň důležitosti kapitálového trhu pro korporátní financování a průmyslová struktura. Existují samozřejmě výrazné rozdíly v jednotlivých regionech. Bylo by nutné posoudit jednotlivé oblasti zvlášť, mohli bychom pak najít ještě další specifické vlivy, které působí na prosazování ART metod. Jedním z takových vlivů byly například nedávné účetní skandály, které podnítili větší využití finitního zajištění. Potenciál využití metod ART do budoucna je značný. Pokračující globalizace, deregulace průmyslových odvětví a odvětví služeb, rostoucí důraz na shareholders value, geopolitické změny, nové technologie a značné změny v oblasti rizik způsobují neefektivnost tradičních způsobů pojištění. Ve střednědobém horizontu proto můžeme očekávat prudký nárůst poptávky po ART metodách a jejich rychlé pronikání na trh. Nenahradí tradiční produkty pojištění, ale spíše bude doplňovat oblasti, kde je tradiční pojištění neefektivní.

- 31 -


5.3 Pokrok vědy a techniky Nové vynálezy a zlepšení pojišťovnám na jedné straně otvírají nové možnosti (např. nové distribuční kanály, zdroje snižování nákladů, komplexní balíčky služeb...), ale na druhé straně dochází i k nepříznivým dopadům. Negativním rysem je stále vzrůstající závislost veškeré lidské činnosti na nových technologiích. V případě výpadku zařízení, pak díky prostojům mohou vznikat ohromné ztráty (riziko přerušení provozu). Objevují se další nové hrozby, například ztráta a porušení dat, průnik do systémů a jiná počítačová kriminalita. Je také stále složitější definovat, která rizika jsou kryta a která ne. Problém je s posuzováním morálního a technického opotřebení. Technicky může být přístroj v naprostém pořádku a může klidně sloužit několik dalších let, ale morálně, díky rychlému postupu vědy, je už na odepsání. Dochází k prudkým změnám cen (např. pokles cen počítačů a LCD monitorů) a s tím přichází problém nadhodnocení pojištěného majetku. Při likvidaci pojistných škod je nutné vycházet z aktuální (skutečné) ceny. To vše zvyšuje odborné nároky na pracovníky při posuzování vzniklých škodních události. Existuje jen malá hrstka skutečných odborníků, kteří se vždy dané určité oblasti věnují a perfektně jí rozumějí. Pak se nám tu prosazuje jednoduchý zákon nabídky a poptávky, kdy poptávka je větší a tudíž experti mohou požadovat lepší ohodnocení a znovu tlak na růst nákladů pojišťoven. Elektronická a jiná zařízení dnešní moderní doby jsou většinou velice drahá a jejich umístění do určité oblasti způsobí velmi vysokou koncentraci hodnoty, vzhledem k jejich malým rozměrům. Například u elektronického zařízení není neobvyklá hodnota 500 000 Kč/m2 plochy. Při zasažení dané oblasti pak nastávají ohromné škody. Neprobádanou oblastí je například rozvíjející se nanotechnologie a nanověda. Jedna z mnoha definic říká, že nanotechnologie a nanověda se snaží o nový přístup k výzkumu a vývoji, kde cílem je ovládnutí strukturální podstaty a chování hmoty na úrovni molekul a atomů. Původ slova nacházíme v řečtině, kde předpona nano znamená trpaslík a hodnotu o velikosti 10-9 Její budoucí využití je v oblasti medicíny (miniaturizace diagnostických nástrojů), farmaceutickém průmyslu a potravinářství, ale bohužel i vojenském průmyslu. Tato nová technologie má obrovský potenciál, někteří ji

- 32 -

Trendy na světovém pojistném trhu přirovnávají k počátku nové průmyslové revoluce, dopady budou na celou společnost a každého z nás. Nastává závod s časem, kdy záleží na tom, jak rychle jednotlivé státy zvládnout ovládnutí této nové technologie a získají tak výjimečné postavení mezi ostatními. Současně je nutné si uvědomit, že jsou zde hrozby zneužití a neznáme její dlouhodobé dopady na lidský organizmus (např. v minulosti azbest) a životní prostředí. Nebezpečí jako u jiných nových technologií je vymknutí se kontroly. Problémem je ocenění případných rizik a odhad výše potencionálních škod. Nejdříve je nutné získat potřebná data, na jejichž základě bude kalkulováno pojistné a vytvořeny příslušné pojistné či zajistné produkty. Touto problematikou se hlavně zabývá společnost Swiss Re, která také vydala zprávu („Malá velikost - velký dopad?“) o první konferenci o nanotechnologii, která se konala v prosinci roku 2004 ve Švýcarsku. Konference se zúčastnilo mnoho odborníků z různých oblastí (vědy, obchod, pojišťovací sektor, regulátoři), což bylo velice přínosné, neboť se z různých pohledů posuzovaly přínosy a nebezpečí nanotechnologie. Předpokládá se nejprve využívání odpovědnostního pojištění (škoda způsobená vadným výrobkem, škody na životním prostředí). Rozvoj vědy a technologií způsobuje ohrožení například působením chemických nebo jiných látek. Neznáme dlouhodobější dopady geneticky upravených potraviny na lidský organizmus. Možnou ochranou firem, které ať už vyrábějí nebo určitým jiným způsobem pracují s novými technologiemi, proti pozdějším žalobám na škody na zdraví způsobené novými výrobky, je odpovědností pojištění. Hlavně v EU dochází ke snaze stálého zvyšování ochrany spotřebitelů a tím pádem roste odpovědnost výrobců (distributorů) za výrobky. Dalším přínosem technologií jsou nové způsoby distribuce pojistných produktů. Tradičně se v pojišťovnictví využívá zprostředkovaný prodej (různé druhy zprostředkovatelů, obchodních zástupců). Mění se podíl jednotlivých druhů zprostředkovatelů na celkovém prodeji. Prosazuje se snaha o větší ochranu spotřebitele, což se projevuje ostřejší mírou regulace tohoto typu prodeje. Na zprostředkovatele jsou kladeny vyšší nároky v oblasti odborné způsobilosti, dále požadavky na jejich bezúhonnost a odpovědnost za škodu. Jedním z rychle se rozvíjejících distribučních kanálů je bankopojišťovnictví, to souvisí s trendem globalizace a propojování finančních služeb (viz. kapitola 5.4). - 33 -

Trendy na světovém pojistném trhu Změna funkce životního pojištění, jako investičního nástroje, je jedním z faktorů, které přispěly k častějšímu využívání distribučního kanálu bank. Výhodou jsou rozsáhlé sítě poboček bank, které pojišťovny na základě spolupráce mohou využívat a tím dochází také k snižování nákladů. Častěji také dochází k sjednávání vzájemné spolupráce mezi bankami a pojišťovnami. Pro klienty je to samozřejmě i pohodlnější, vše vyřídí na jednom místě. Což se stává velkým plusem bank proti konkurenci, obzvláště v dnešní uspěchané době. Například v Asii se stala distribuce životního pojištění přes banky zavedeným distribučním kanálem. Mnohé asijské trhy vykázaly 40 % podílu na pojistném, které bylo sjednáno přes banky. Což je i tak ohromná suma, ale když si ještě uvědomíme, že mnohé bankopojišťovací oblasti nejsou ještě plně vyvinuté, můžeme očekávat velký růst i do budoucna. Tento kanál zastínil i on-line distribuci, a to hlavně ve více rozvinutých oblastech jako je Hongkong a Korea. Trendem v dnešní době, je ale růst významu přímého prodeje (Internet, Telemarketing). Výhodou tohoto způsobu komunikace je její časová i místní dostupnost, nižší náklady, rychlost, anonymita a možnost zpětné vazby. Nevýhodu bych viděla v nedůvěře některých klientů v oblasti jejich bezpečnosti, s čímž s nim naprosto souhlasím, neboť každou chvilku člověk slyší o nových virech, které mohou zničit veškerá data uložená v systémech nebo o různých nabouráních hackery do databází. Takto se mohou prodávat pouze jednoduché produkty, jako je například pojištění motorových vozidel, cestovní pojištění. Jedná se o standardizované produkty. Stále ale ještě existuje mnoho složitých produktů, které je nutné osobně vysvětlit, probrat, poradit, tudíž se nemusíme obávat o úplné zaniknutí zprostředkovaného prodeje. Rozvoj používání Internetu je zdrojem snižování nákladů a zlepšování kvality služeb pojišťovnou. Internet se stává stále častějším prostředkem předávání informací mezi klientem a jeho pojišťovnou. Současně záleží na tradicích, zvyklostech a kultuře daného trhu, to vše ovlivňuje distribuční kanály.

- 34 -


5.4 Nové nemoci, přírodní katastrofy a katastrofy vyvolané lidmi Klimatické změny, terorismus a výskyt nových nemocí, to vše jsem zařadila pod jedno téma, neboť dle mého názoru mají velice podobné dopady na trh s pojištěním. Ke všem výše uvedeným vlivům dochází stále častěji a škody, které mohou způsobit dosahují ohromných částek. Katastrofa je velké hromadné neštěstí (pohroma). Může způsobit finanční ztráty i ztráty na lidských životech. Rozeznáváme přírodní katastrofy a katastrofy vyvolané lidmi. Přírodními katastrofami (natural catastrophes) se rozumí události, způsobené přírodními silami. Rozsah škod nezáleží pouze na daném přírodním živlu, ale také na lidském faktoru jako jsou návrhy budov či efektivnost systémů včasného upozornění. Mezi přírodní katastrofy řadíme: povodně, bouře, zemětřesení (včetně tsunami), lesní požáry, mráz, sucho a další. Katastrofy vyvolané lidmi (tzv. man-made disasters) jsou naopak události, které jsou spojeny s lidskou činností. Ke katastrofám vyvolaným lidmi řadíme: velké požáry a výbuchy, letecká a vesmírná neštěstí, vlaková a lodní neštěstí, důlní neštěstí, zřícení domů/mostů, teroristické útoky a další. Naopak jsou vyloučené veškeré války.

Graf 6 – Vývoj počtu katastrofických událostí (1970 – 2005)

- 35 -

Trendy na světovém pojistném trhu Odborníci se shodují, že přírodní katastrofy jsou důsledkem měnícího se klimatu na zemi, označované jako globální klimatické změny. Ty způsobují, že k různým vichřicím, povodním a dalším katastrofám, dochází stále častěji (viz. graf 6) a mají i větší sílu. V roce 2005 bylo zaznamenáno 149 přírodních katastrof a 248 katastrof vyvolaných lidmi. Každý rok se bohužel potvrzuje trend růstu počtu katastrof. Ohrožovaných oblastí přibývá. K řádění přírodních živlů dochází i na místech, pro které jejich výskyt nebyl v minulosti vůbec typický, či se vyskytovaly jen okrajově. Proto vzrůstající poptávka po ochraně jak ze strany prvopojistitelů, tak ze strany pojišťoven (zajištění) je více než pochopitelná. Existují však i různé dopady katastrof. To je způsobeno různorodostí jednotlivých oblastí. Celosvětové bohatství roste a dochází k rychlému rozvoji civilizace, lidé koncentrují majetek. Pro vyspělé země je typická koncentrace velkých majetkových hodnot na malém území. Také díky bohatství industrializovaných zemí, si jednotlivé subjekty (domácnosti, podniky) mohou dovolit větší míru pojištěnosti. Tím pádem je větší vyplacené pojistné u těchto oblastí. Naopak u rozvíjejících se zemí je typický větší podíl ztrát na lidských životech. Je zde viditelný nepoměr mezi vyspělými zeměmi a emerging markets v počtu obětí a výši pojistných škod. Obyvatelé chudých zemí vlastní méně hodnotné věci než lidé z vyspělých zemí, což není nijak překvapující.

Graf 7 – Pojištěné škody z katastrof (1970 – 2005)

- 36 -

Trendy na světovém pojistném trhu Pojistný (zajistný) trh, ale není zasažen celou způsobenou škodou. Z hlediska pojištění je důležité, zda vzniklá škoda byla pojištěna či nikoliv. V roce 2005 byly finanční ztráty způsobené různými katastrofami ve výši 230 bilionů USD, z čehož více jak jedna třetina byla pokryta pojištěním. Ztráty způsobené přírodními katastrofami a katastrofami vyvolaným lidmi stály pojistitelé po celém světě okolo 83 bilionů USD. Což je nový rekord, který přesáhl i rok 2004 (48 bilionů USD), který byl již považován za rekordní.

Tabulka 5 - Katastrofy dle regionů (2005)

Region Severní Amerik Evropa

Počet katastrof 54

v% 13,6 %

Počet obětí v % 3 781

3,9 %

Pojištěné škody (mil USD) 72 633

v% 87,1 %

59

14,9 %

659

0,7 %

7 039

8,4 %

208

52,4 %

89 633

92,4 %

2 660

3,2 %

Jižní Amerik

21

5,3 %

943

1,0 %

47

0,1 %

Afrika

41

10,3 %

1 851

1,9 %

49

0,1 %

Oceánie/Austrálie

6

1,5 %

26

0,0 %

359

0,4 %

Moře/Vesmír

8

2,0 %

125

0,1 %

609

0,7 %

397

100,0

97 018

100,0 %

83 396

100,0 %

Asie

Celkem (svět)

Větší část připadá na přírodní katastrofy (viz graf 7). Velká část těchto ztrát se objevila ve vyspělých zemích, kde byly zasaženy oblasti s velkou koncentrací majetkových hodnot. Například v USA hurikán Katrina způsobil škody ve výši 135 bilionů USD (pojištěno 45 bilionů USD), následovala Wilma s odhadem škod 20 bilionů USD (pojištěno 10 bilionů USD) a Rita s „pouhými“ 15 biliony USD (pojištěno 10 bilionů USD). Samozřejmě ale byly zasaženy i méně vyspělé země, kde se škody také pohybovaly v řádech bilionů USD (zemětřesení v Kašmíru, záplavy v Indii, hurikán Stan ve Střední Americe a další). Zde byly ale daleko horší ztráty na lidských životech, z celkového počtu obětí přesahujících 97 000 připadá více jak 73 000 na zemětřesení v Kašmíru (8. prosinec 2005). Nejvíce obětí zahynulo během povodní (7 600) a vichřic (4 200). 9 000 lidí ztratilo své životy při katastrofách vyvolaných

- 37 -

Trendy na světovém pojistném trhu lidmi, nejčastěji to byla lodní neštěstí. Například v Bangladéši zahynulo 200 lidí při potopení trajektu a v Indonésii také 200. Oba trajekty byly těžce přetížené, což není v těchto chudých oblastech výjimkou. Panika lidí při velkých akcích může také způsobit vážné nehody – 960 poutníků v Iráků, 340 lidí v Indii.

Graf 8 - Vývoj počtu obětí (1970 – 2005)

Katastrofy vyvolané lidmi stály pojistitele okolo 5 bilionů USD. Přes dvě třetiny této částky připadá na velké požáry a výbuchy v průmyslových a energetických oblastech. Letecké a vesmírné pojištění naopak znovu zaznamenalo nízko–nákladový rok. Kapitolou samu pro sebe je terorismus. I když se vyskytoval i dříve, jakýmsi mezníkem byly teroristické útoky z 11. září 2001 v USA. Došlo k ochromení světového finančního centra, nehledě k obětem na životech, které byly ve výši 3 300 a finanční škodu krytou pojištěním ve výši 90 miliard USD. Došlo ke změně vnímání některých rizik. Riziko terorismu bylo již dříve zahrnováno do pojištění, ale bylo špatně vykalkulované. Například nikdo nepředpokládal útok civilním letadlem do mrakodrapů. Byl to ohromný nápor na finanční prostředky, jak pojistného, tak zajistného trhu, ale ten vše překvapivě ustál. Ale následně panovala obava, že při dalším takovém útoku by finanční prostředky již nedostačovaly. Proto některé společnosti začaly vylučovat terorismus z pojistitelných rizik, došlo k zvýšení cen zajištění a následně samozřejmě

- 38 -

Trendy na světovém pojistném trhu také pojištění. Ale v dnešní době, již byly nalezeny způsoby získání dodatečných finančních prostředků (metody ART - viz. kapitola 5.2.1) a terorismus se stává pomalu ale jistě rizikem jako každé jiné. Zvyšující se výskyt katastrof a jejich možné ohromné škody mají vliv na pojistný trh. Ten musí určitým způsobem reagovat, musí jít „s dobou“. To se projevuje různými způsoby. Pojišťovny i zajišťovny se účastní výzkumů, mapování rizikových zón. CEA (Federace národních asociací pojišťoven evropských zemí) prosazuje aktivní činnost ještě před uskutečněním katastrofy, tedy prevenci. Preventivní opatření byla přijata například ratifikací Protokolu o snížení imisí plynů způsobujících oteplení atmosféry (Kjóto), podporou obnovitelných zdrojů energie, zavádění systémů včasné výstrahy, programy kontroly záplav a přijetí odpovídajících norem ve stavebnictví (např. konstrukce odolávající větrům, zesílení základů u nových staveb apod.). Do programu ke zmírnění dopadů katastrof se zapojila i organizace OECD – Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Na 10. mezinárodním setkání asociací pojišťoven (IMIA) ve Vídni (17. – 18. října 2005) bylo vyčleněno šest oblastí, na kterých se OECD může podílet: •

varování před tsunami a jinými extrémními katastrofickými riziky a reakce na ně – je nutné vytvořit celosvětový monitorovací a varovný systém pro tsunami a jiná obtížně předvídatelná extrémní katastrofická rizika. Současně je důležitý výzkum vývoje a šíření tsunami a zjištění proč některá podmořská zemětřesení způsobují menší škody než jiná. To vše je hlavně reakcí na katastrofu z 26. prosince 2004, kdy ohromná vlna tsunami měla za následek nevyčíslitelné ztráty na životech a majetku.

•

využití půdy a jeho dopad na závažnost katastrof a na ztráty na životech – v jednotlivých oblastech se tato otázka řeší rozdílně, ale společné mají to, že každá země musí zlepšit plánování využití půdy. Bylo zjištěné, že dopady hurikánů a záplav jsou u rozvojových a chudých zemí větší, a to díky odlesnění a ztrátám vegetačního krytu a kvůli tendenci k využívání a osidlování vysoce rizikových oblastí. Ale ne jinak je tomu i u bohatých států, například USA, kde se lidé soustředí v oblastech častých hurikánů,

- 39 -

Trendy na světovém pojistném trhu záplav, lesních požárů a zemětřesení a to kvůli růstu populace i jiným důvodům. •

stavební předpisy a stavební konstrukce odolné katastrofám – odolnější stavby mohou zachránit mnoho životů i ochránit ve větší míře majetek. Přitom růst nákladů při stavbě odolnějších objektů je pouze přibližně o 4 – 5 procent.

•

mezinárodní programy reakce na pohromu – po katastrofě je nejdůležitější rychlá a přesná pomoc, což bývá někdy problém. Do postižených oblastí se nahrne mnoho organizací, které chtějí rychle pomoc. Ale současně si neuvědomují, že pomoc by byla někdy daleko více efektivnější, pokud by nejdříve byla koordinována.

•

plány pro případ katastrofy – OECD by mohla pomoci státům a regionům při vymýšlení a realizaci nouzových plánů pro případ katastrofy. Každý takový správný plán by měl mít podrobné vyhodnocení rizika, zranitelnosti, popis počáteční reakce na pohromu, snížení následných škod a postup obnovy po katastrofě.

•

vládní podpora pro reakci na katastrofu a snížení jejího dopadu – vlády na všech úrovních mají mnoho užitečných informací, které když podají v příhodnou dobu mohou pomoci při prevenci před katastrofou, zmenšení jejího dopadu a při obnově po katastrofě. OECD by v této oblasti mohla pomoci doporučeními vládám pro jejich větší zapojení při katastrofě.

Všechny výše popsané události mají vliv na komerční pojištění a to hlavně na oblast majetkového pojištění. Ale jsou i další oblasti pojištění, která jsou zasažena – životní a zdravotní pojištění, zemědělské pojištění, stavebnictví, pojištění motorových vozidel. Podle odborníků Mnichovské zajišťovny lze očekávat během 10 let až 800 přírodních katastrof. Škody by mohly přesáhnout 150 miliard USD, z nichž by mohly být pojištěny škody ve výši 40 až 50 miliard USD. Další nová rizika nalezneme v oblasti lidského zdraví. Jsou zde nové dříve neznámé zdravotní nebezpečí – nové druhy rakoviny, pasivní kouření. To vše může

- 40 -

Trendy na světovém pojistném trhu v budoucnu přinést velké množství žalob na firmy, které mají jako jednu z možných ochran odpovědností pojištění. Po celém světě se vyskytují různé epidemie – ptačí chřipka, nemoc šílených krav. Což má mimo jiné dopady na cestovní pojištění. Narůstají

výše

pojistného

plnění,

což

samozřejmě

nutí

pojišťovny

k přehodnocování svých cenových strategií. Mění se rizikovost jednotlivých oblastí, na což pojišťovny musí reagovat a vytvářet nové konstrukce produktů. Přehodnocují vůbec pojistitelnost jednotlivých rizik a vylučují některá rizika z běžného pojištění, zvyšují limity pojistných plnění. Náklady zajišťoven jsou zvyšovány také nutností vytvářet nové modely, které předpovídají dopady katastrof. Ty nynější se považují za příliš statické, je nutné do nich zahrnout více vlivů, aby konečný výsledek se blížil realitě. Například žádný z modelů nepředpokládal, že dojde nejen ke škodám způsobeným hurikánem, ale že se také zároveň protrhne přehrada. Existují různé přístupy státu k odškodňování následků katastrof. Někdy státy nezasahují vůbec, jinde probíhá odškodnění ze založených speciálních fondů, jinde zas je pojištění některých rizik povinné, i kombinace nejsou výjimkou. Někdy dochází k poskytování náhrad státní správou u pojistitelných rizik, což se mi zdá velice nešťastné, neboť tím dávají najevo, že není nutné se pojišťovat, neboť stát se v konečném důsledky vždy postará. Dochází vlastně k diskriminace či jakémusi potrestání těch, kteří odpovědnost za možné dopady na svůj majetek berou vážně a pojišťují se, za což samozřejmě jsou nuceni platit. Při zavádění povinně smluvních pojištění je nutný dialog mezi soukromým a veřejným sektorem, aby stát nevytvořil předpis o daném pojištění s parametry, které by neodpovídaly principům pojistitelů. Všeobecně dochází k závěru, že náklady v určitých oblastech nemohou krýt pojišťovny (zajišťovny) sami, přesahují možnosti soukromého sektoru. Řešením je nastupující trend spolupráce veřejného a soukromého sektoru, tzv. PPP – Public Private Partnership. Začínají se využívat systémy vrstvené ochrany. Kdy prvním stupněm jsou pojišťovny (zajišťovny), druhým jsou různé fondy a posledním stupněm je stát. Jedná se o složitější systém, ale to je vždy, když je do určitého procesu zapojeno více subjektů. Výhodou pro stát je to, že určitá rizika, která by pojišťovna vyhodnotila jako nepojistitelná a vyloučila by je ze své pojistné ochrany, přesto pojistí.

- 41 -

Trendy na světovém pojistném trhu Některé orgány Evropské unie v tom ale vidí problém, neboť dle určitých směrnic, nesmí docházet k nelegální podpoře určitého soukromého sektoru. Proto je nutné vše pečlivě naplánovat a ošetřit ze všech možných úhlů.

5.5 Globalizační tendence Ve světě dochází ke konsolidaci a integraci, jak na úrovni států, tak na úrovni jednotlivých společností. Proto jsme svědky snižování počtu pojišťovacích subjektů, nutných fúzí a akvizic, ke kterým dochází z důvodů vzrůstající konkurence. Snahy o stále větší otevřenost jednotlivých států s sebou nese větší přeshraniční konkurenci mezi jednotlivé pojišťovací subjekty. Rozvíjejí se nové produkty ve finanční oblasti, které lze využít jako dalších nástrojů k zajištění rizik a to má za následek růst konkurence v celé finanční sféře, nejen mezi pojišťovnami. Růst ekonomik emerging markets, odstraňování bariér mezi státy, reformy penzijních systémů to vše působí na pojišťovací subjekty směrem na vstup na zahraniční trhy. Mění se také situace požadované kvalifikace zaměstnanců pojišťoven. V předcházející kapitole byly nastíněné problémy stále častějších katastrof. Jednou z reakcí pojišťoven je poptávka po odbornících z různých oblastí (přírodovědci, lékaři...), ale pouze finančně silné subjekty dokáží konkurovat ostatním poptávajícím subjektům. Jednou z možností, jak získat dodatečné prostředky, je spolupráce s jinými společnostmi. Téma, které se nás dotýká nejvíce, je samozřejmě evropská integrace. EU si dala za cíl vytvoření Jednotného evropského pojišťovacího trhu, hlavně si od toho slibuje zlepšení konkurenceschopnosti, jak uvnitř, tak vně společenství a dále větší stabilitu systému. To sebou přináší nutnost liberalizace, koordinaci dozorujících orgánů, společná informační pravidla, koordinace výměny informací a dat. Existuje mnoho směrnic a nařízení Evropské unie, které se více či méně dotýkají oblasti pojišťovnictví.

5.5.1 Prolínání pojišťovacích služeb s ostatními finančními službami Pojišťovny i banky nabízejí produkty ve stejné sféře ekonomiky, a to ve finanční oblasti. Mají k sobě blízko, nabízejí produkty i sobě navzájem.

- 42 -

Trendy na světovém pojistném trhu Banky inkasují pojistná plnění, ukládají volné peněžní prostředky pojišťoven do svých vhodných produktů (např. termínované vklady). Naopak pojišťovny nabízejí bankám produkty, které mohou snižovat jejich rizika (např. úvěrové pojištění). V určitých oblastech si i konkurují (např. investiční životní pojištění jako nástroj investování). Ale jindy je jejich spojení výhodu. Například nějaká malá pojišťovací společnost by nebyla schopna sama obstát na pojistném trhu proti velkým pojišťovacím kolosům, ale díky spolupráci s nějakou bankou může například snížit náklady a poté konkurovat v cenové oblasti. Důvodem jejich propojování je stále narůstající konkurence na trhu finančních služeb, kdy každý subjekt se snaží zvýšit svou konkurenceschopnost. A to může činit mnoha způsoby – snahou o snižování nákladů (konkurence cenová), nabízení nových inovovaných produktů, nabízení komplexních produktů atd. Spojováním subjektů akumulujeme potřebnou sílu a synergický efekt na sebe nenechá dlouho čekat. Jako další z mnoha výhod lze počítat i diverzifikovanost výnosů. Rozlišujeme několik termínů v této oblasti. Assurfinance je označení oblasti, kdy pojišťovny v rámci své distribuční sítě nabízejí jednoduché produkty bank. Tento způsob není tak dalece rozvinut jako bankassurance, což je vlastně opak, kdy banky propůjčují svou širokou síť poboček na prodej pojistných produktů. A vrcholným stádiem integračních procesů ve finančním odvětví je allfinance, kdy se již jedná o komplexní dlouhodobý vztah mezi klientem a danou finanční skupinou, kdy je postaráno o veškeré jeho finanční vztahy (vedení účtů, obstarávání platebního styku, spořící nástroje, investiční nástroje, půjčky, životní a neživotní pojištění, řízení rizika, poradenství). V dnešní uspěchané době se jedná o velkou výhodu. Hodně klientů považuje úsporu času za důležitý stimul a nabízení finančních služeb na jednom místě velice vítá. Šetří jim to čas a je to daleko pohodlnější, když vše mohou obstarat při tzv. „one-stop shopping“ (tj. vše při jednom nákupu). Zmínka o bankopojištění již byla v kapitole 5.3, kdy tento způsob distribuce zaznamenal prudký nárost v Asijských zemích. Také v oblastí jižní Evropy je tento způsob distribuce životního pojištění velice oblíben. Výhody pro bankopojištění jsou v již zmiňované široké prodejní síti bank, díky čemuž dochází k úspoře nákladů a mohou tak oslovit široké spektrum zákazníků. Banky mají souhrnné informace o klientech, tudíž jim mohou nabídnout pro ně odpovídající - 43 -

Trendy na světovém pojistném trhu produkty. A ke kontaktu mezi klientem a bankou dochází celkem často, což můžeme považovat také za ohromnou výhodu. Prodej produktů na přepážkách bank má i svá omezení, většinou se takto prodávají standardizované produkty v oblasti životního pojištění. Důvodem by mohla být větší podobnost produktů životního pojištění s produkty bankovními. Je zde již zmiňovaný trend v oblasti rozšiřování funkce životního pojištění jako investičního nástroje. Blízkost některých produktů bank a pojišťoven může být někdy i nevýhodou, pokud se prodávají současně stejnou společností, může dojít k přeběhnutí klientů od jednoho produktu k druhému (tzv. kanibalismus). Prodej v kategorii neživotního pojištění zaostává. Jistou nevýhodou a v konečném důsledku také omezení jsou přeci jen určité rozdíly mezi pojišťovnou a bankou, tudíž je nutná přísnější kontrola a vytváření tzv. čínských zdí. Neboť stále užší spoluprací se vytvářejí majetkově propojené velké společnosti. To má důsledky v regulatorní oblasti, kdy světovým trendem je vytváření jednoho kontrolního orgánu, který pokryje celou finanční oblast (banky, pojišťovny, burzy, zajišťovny, družstevní záložny...). V letošním roce jsme toho byli svědky i v České republice, kdy jediným dozorovým orgánem ve finanční oblasti se stala Česká národní banka. Má to samozřejmě výhodu v tom, že jejich spojením a jednotným vedením snad dojde k lepší koordinaci vzájemných pravidel, které nyní již nedopadají například jen na banky nebo jen na pojišťovny. Dále by mohly uspořit náklady, využíváním základních služeb, které jsou pro ně společné (např. IT, HR...). Samozřejmě efektivnost jednoho regulátora záleží hlavně na přesných a jasných pravidlech. Teorie je vždy něco jiného než praxe. Formy spojení bank a pojišťoven jsou různorodé, ale lze rozlišit několik základních: •

vzájemná spolupráce – jednotlivé subjekty si zachovávají svou suverenitu a vytvářejí různé formy zájmových sdružení. Jejich spolupráce není tak široká, zaměřuje se většinou na oblast prodeje či správy. Jejich propojení může být těsnější či volnější, ale stále si zachovávají svou samostatnost.

•

podílové formy – zde se již vyskytují určité nadřazené či podřízené role, ke kterým může dojít díky zakládání dceřiných společností, zakoupením - 44 -

Trendy na světovém pojistném trhu podílů v již existujících společností. Jejich spolupráce je daleko těsnější, již jsou majetkově propojeny. Jednotlivé formy jsou hodně závislé na pravidlech vytvořených regulatorními orgány v jednotlivých oblastech. Dále pak na historickém vývoji spolupráce bank a pojišťoven a v neposlední řadě také ekonomickou vyspělostí dané země.

5.5.2 Konsolidace v oblasti životního pojištění Vzrůstající konsolidace v oblasti životního pojištění v 90. letech byla hlavně reakcí na růst cen akcií, pokles úrokových měr, deregulaci průmyslu a růst globalizace. Hlavními způsoby konsolidace jsou fúze a akvizice. Více jak polovina z fúzí a akvizic byla uskutečněna v Evropě. Fúze je spojení dvou nebo více organizací s cílem vytvořit jeden celek. Hovoříme zde o splynutí společností. Ke spojování dochází jak mezi silnější a slabším partnerem, tak i mezi stejně silným partnery (na první pohled i konkurenty), čímž vznikají silné a velké konkurenční jednotky. Pod pojmem akvizice rozumíme nákup společnosti nebo její části. Nabývaná organizace je naprosto pohlcena a přestává existovat jako samostatná jednotka. K akvizici může docházet v celé řadě forem, závisí to na cílech, postavení stran a mnoha dalších faktorech. Vznik velkých finančních kolosů může být brán jako snaha o monopolizaci, a proto jsou tyto spojení přísně regulovány a kontrolovány. V letech 2000 – 2004 došlo k významnému zpomalení aktivity v oblasti konsolidace, jako reakce na pokles akciových trhů. Hlavně evropské společnosti byly zasaženy kapitálovými ztrátami, neboť velkou část svých technických rezerv držely právě

v akciích.

Úroveň

konsolidace

se

měří

pomocí

poměru

pojistného

konsolidovaných společností k celkovému pojistnému. Mezi léty 1994 – 1999 byl tento poměru 5,6 procent a klesl na 2,5 procent mezi roky 2000 – 2004. Různá globální seskupení životních pojišťoven zvýšilo svůj podíl na světovém trhu z 19,8 procent v roce 1998 na 28,2 procent v roce 2004. Do budoucna se očekává znovu nastartování konsolidace, sice již ne na úrovni roku 1990. Jsou k tomu příhodné podmínky: zlepšení cen akcií, nízké úrokové míry. - 45 -

Trendy na světovém pojistném trhu Trh životního pojištění prošel v minulém desetiletí významnými změnami. Nalezneme mnoho trendů, které na něj působily: •

tlak na garantované výnosy,

•

silná kapitalizace v letech 1990 a poté její rychlý pokles,

•

deregulace a růst konkurence,

•

rozvoj bankopojištění a další.

Úspěšná akvizice či fúze přináší pro zúčastněnou společnost mnoho výhod. Mezi ty nejvýznamnější patří: •

růst tržní síly;

•

zvýšení dostupnosti kapitálu,

•

přístup k distribučním kanálům;

•

vyrovnání příjmů;

•

úspory z rozsahu – větší společnosti jsou více efektivní. V oblasti životního pojištění lze ušetřit díky jednotnému marketingovému systému (prodej pod jednou zastřešující značkou), větší distribuční síti, jednotnému IT řízení a další. Existuje zde samozřejmě kritika, která tvrdí, že úspory z rozsahu mohou být převýšeny náklady, které s sebou nutně přináší organizace velkých společností (větší nároky na řízení).

•

společnosti s větší produktovou nabídkou a širším geografickým působením jsou silnější. Přínosem může být společné využívání zdrojů, jako jsou IT systémy, řídící pracovníci, marketingové a distribuční systéme.

Nepřekonatelnými

překážkami jsou někdy kulturní rozdíly a rozdíly

v legislativě. Proto nelze využívat například homogenní marketingovou strategii pro veškeré oblasti, i když bychom tím ušetřili. Ale díky globalizaci, uvolňování pravidel a hranic se jednotlivé rozdíly pomalu ale jistě stírají, či alespoň nejsou již tak výrazné. Nové produkty na trhu životního pojištění Inovovat produkty životního pojištění se stalo nutností při snaze získávat nové klienty, což je v dnešním vysoce konkurenčním prostředí stále těžší a těžší. Jednou - 46 -

Trendy na světovém pojistném trhu z možností je zavádění nových rizik mezi pojistitelná, což je možné díky pokroku vědy a medicíny. Dalším směrem byla snah o rozšiřování funkce a flexibility životního pojištění a přibližování k nástrojům jiných finančních institucí. Klienti penzijních a investičních fondů se stali významnou skupinou potenciálních zákazníků. Univerzální životní pojištění je jedním z takových novějších produktů. Jedná se o flexibilnější nástroj než tradiční životní pojištění. Původ toho typu pojištění nalézáme například v USA, Velké Británii. Flexibilita se projevuje v možnosti proměnlivě placeného pojistného, které lze přizpůsobit jednotlivým etapám života, bez nutnosti uzavírání více pojistných smluv. Základními etapami života mohou být například: před založením rodiny, rodina, důchodový věk (odchod dětí od rodičů) a další. Extrémem u tohoto typu pojištění je možnost dočasně vůbec neplatit pojistné. Mimořádné vklady a výběry jsou dalším rysem univerzálního životního pojištění. Je zde i možnost půjčky, při splnění určitých předem daných pravidel. Na závěr se oprávněná osoba ještě může rozhodnout, zda bude chtít vyplatit pojistné plnění najednou či nějakou formou pravidelných výplat (důchod). Další inovací je investiční životní pojištění. Spojuje některé výhody, ale i nevýhody dvou základních finančních instrumentů, a to univerzálního životního pojištění a investování do podílových fondů. Část placeného pojistného je použita na nákup podílových jednotek. Velkou výhodou zde je zohlednění klientova postoje k riziku. Pojišťovny založí několik podílových fondů, které mají určenou strategii investování či instrumenty, do kterých budou investovat. Každý fond tedy představuje určitý stupeň rizikovosti. Klient si poté může dle své averze k riziku vybrat jeden či více fondů, či si může vybrat konkrétní investiční strategii a pojišťovna mu doporučí jednotlivé fondy a jejich poměr. Někdy dokonce může vybírat jednotlivé investiční instrumenty kapitálového trhu (např. dluhopisy, akcie atd.) nebo reálné investiční instrumenty (např. nemovitosti, umělecká díla atd.), což ale samozřejmě již vyžaduje mít zkušenosti s investováním. Za nevýhodu lze považovat nejistou výši pojistného plnění, která závisí mimo jiné také na cenách podílových jednotek. Je zde tudíž silná závislost na vývoji na kapitálových trzích. Tato nevýhoda, ale byla postupem času odstraněna. Vznikla modifikace investičního životního pojištění, kdy je garantováno minimální pojistné plnění.

- 47 -


5.5.3 Evropská unie Globalizační tendence se prosazují i v Evropě, zdárným příkladem je tomu Evropská unie. Snahou EU je odstraňování bariér mezi členskými státy. Jednou z oblastí zájmu je také volný pohyb služeb a služby pojišťovací jsou jejich nedílnou součástí. Hlavní priority dalšího vývoje v oblasti finančních služeb v Evropské unii na léta 2005-2010 obsahuje Zelená kniha Evropské komise o politice v oblasti finančních služeb na léta 2005-2010. Nalezneme v ní následující cíle: •

konsolidovat proces k jednotnému, otevřenému, konkurenčnímu a hospodářsky efektivnímu finančnímu trhu v rámci Evropské unie a odstranit zbývající významné ekonomické překážky;

•

podporovat takový trh, který umožní volný a co nejlevnější tok finančních služeb a kapitálu po celém území Evropské unie - při zachování přiměřené a účinné úrovně obezřetnostní kontroly, finanční stability a vysoké úrovně ochrany spotřebitelů;

•

zavést, vynucovat a průběžně hodnotit stávající právní rámec, přísně dodržovat pravidla lepší regulace v případě budoucích iniciativ, zlepšit konvergenci orgánů dozoru a posílit evropský vliv na globální finanční trh.

Cíle jsou to pěkné, ale jen jednotlivá konkrétní pravidla a jejich zavádění do praxe v budoucnu ukáží, zda byly tyto cíle naplněny. Zavedení jednotné evropské měny by mohla být kapitola sama o sobě. Přineslo by to s sebou nesporně mnoho výhod (např. snížení kursového rizika, vyloučení transakčních nákladů atd.). Tvorba jednotného pojišťovacího trhu je jedním z mnoha snah EU. Účelem je zvýšení konkurenceschopnosti evropského pojišťovacího trhu jak vně tak uvnitř unie a zvýšení stability toho sektoru. Upravují ho direktivy EU a mnoho dalších dokumentů se ho dotýká.

- 48 -

Trendy na světovém pojistném trhu Jednou z výhod v rámci jednotného pojišťovacího trhu je princip jediné licence. Jeho podstatou je to, že licence vydaná jedním státem (jedním dozorujícím orgánem) platí i v ostatních státech v rámci Evropské unie. Pojišťovna, která chce provozovat svou činnost i v jiném státe, tudíž pouze tuto skutečnost oznámí příslušnému dozorujícímu organu na daném území a již o novou licenci žádat nemusí. Pravidla, podle kterých se pojišťovna řídí, jsou toho státu, kde získala licenci. Velice se tím zjednodušila možnost pronikání na nové trhy a dodatečné náklady pojišťoven při získávání dalších licencí odpadly. Existuje však obava z přemíry regulace. Pokud budeme mít vše upraveno směrnicemi a pravidly, nezbývá mnoho prostoru pro další rozvoj. Samozřejmě jsou tím také kladeny stále nové požadavky na podnikatelské subjekty, které novým pravidlům musí přizpůsobovat svou činnost, a to jim samozřejmě zvyšuje náklady. Praktickou ukázkou takového přeregulování je nyní směrnice EU o rovných právech mezi muži a ženami a to i v nabízených produktech a službách. Tím pádem se to dotýká i pojišťovnictví, kde pohlaví tvoří jednu z kategorií rozlišení při konstrukci životního pojištění. Je statisticky dokázané, že ženy žijí déle, a proto jsou zde dvě možnosti: 1) platí stejné pojistné, ale dostávají poté menší výplaty, 2) dostávají stejně, ale musí platíte více. Z hlediska této nové směrnice se jedná o diskriminaci. Argumentem pro je, že způsob života je důležitější než pohlaví (větší vliv na úmrtnost má kouření, alkohol…). Klienti proti tomuto návrhu sice nejsou, ale po zavedení by se jich mohl negativně dotknout a pravděpodobně by změnili názor. Uplatnění nediskriminace v této oblasti by s sebou přineslo zvýšení pojistného, což by se samozřejmě klientům nelíbilo a mohlo by způsobit odliv poptávky na jiné území, kde tato „diskriminace“ stále platí. Proti tomuto návrhu se postavil i Evropský pojišťovací výbor (Comité Européen des Assurances – CEA), který hájí zájmy svých členů, kterými jsou asociace pojišťoven jednotlivých evropských států (Česká asociace pojišťoven je členem). Nakonec bylo tedy ponecháno na vůli jednotlivých států, zda umožní použití příslušnosti k pohlaví dosavadním způsobem. V určitých oblastech, ale dochází i k liberalizaci. Uvolnila se pravidla investování, která dříve přísně vymezovala, kam pojišťovna smí a nesmí investovat. Princip volného pohybu kapitálu umožňuje investovat i přes hranice. Společný postup je

- 49 -

Trendy na světovém pojistném trhu i v oblasti regulace. Celosvětově dochází k přechodu z materiálního dohledu na dohled finanční se zamřením na solventnost. Solvency II Solventnost obecně znamená schopnost společnosti hradit své závazky (v pojišťovnictví – hradit oprávněné pojistné nároky z realizovaných pojistných událostí). Solvency II se zabývá právě pravidly platební způsobilosti pojišťoven, jedná se o nový způsob, který vyžaduje komplexní a systematický způsob řízení rizik. Jeho analogii nalezneme v bankovnictví jako Basel II, který byl vydán Basilejskou komisí pro bankovní sektor. Stejně jako při tvorbě Basel II je využito tzv. interaktivního způsobu formování norem, kdy se na tvorbě kromě regulatorního orgánu podílejí i pojišťovací odborníci ze široké veřejnosti. Snaží se zohlednit současný vývoj v pojišťovnictví, risk managementu, finančním výkaznictví atd. Jedná o světový trend, kdy regulace je nově založená na řízení rizik. Solvency II obsahuje pravidla, která zásadním způsobem mění dosavadní způsob regulace a dozoru v pojišťovnictví. Významnou změnou je posuzování funkčnosti vnitřního kontrolního systému a schopnosti pojišťovny vybírat, ohodnotit a řídit svá rizika, a to primárně podle svých vlastních postupů. Základními cíli jsou efektivní alokace kapitálu podmíněnou vazbou na přijímaná rizika a snahy o zvýšení ochrany klientů. Základní charakteristika Solvency II : •

kapitálové požadavky stanoveny v závislosti na riziku;

•

kvalitativní a kvantitativní požadavky na měření a řízení rizik;

•

východiskem je Basel II;

•

cílem je povzbuzení tvorby interních modelů pro výpočet kapitálových požadavků;

•

modely budou prověřovány a schvalovány regulátorem;

•

regulace se uplatňuje na úrovni právního celku.

Stejně jako Basel II je i Solvency II založen na třech pilířích. Prvním pilířem jsou kvantitativní požadavky. Jedná se o zavedení metodiky pro výpočet kapitálového požadavku pro stanovení výše technických rezerv pro řízení tržních, kreditních a

- 50 -

Trendy na světovém pojistném trhu operačních rizik Snaží se o zahrnutí veškerých možných kvantifikovatelných rizik. Společnosti si mohou vytvořit i vlastní model pro řízení rizik nebo využít standardizovaný model. V rámci pilíře jedna se stanoví tzv. MCR (minimální kapitálový požadavek a SCR (solventnostní kapitálový požadavek). Druhý pilíř tvoří kvalitativní část, která se zabývá implementací kontrolních procesů a poslední třetí pilíř (tržní disciplína) je snaha o co největší transparentnost, harmonizaci účetních pravidel a posílení porovnatelnosti v přístupech k různým pojišťovnám. Co nového přináší Solvency II oproti Solvenci I? Jednak je více založen na rizikovém přístupu. Kapitálový požadavek odvozuje od pravděpodobné nesolventnosti, ne již od přijatého pojistného. Používá celobilanční přístup s reálně oceněnými aktivy i pasivy, Solvenci I se zaměřovala pouze na pasiva a používala účetní ocenění. Výhoda Solvenci I je v její jednoduchosti. Při přechodu na Solvency II budou kladeny větší nároky na data a technologie, což se může projevit i v oblasti výdajů. Nová direktiva týkající se Solvency II je stále ještě ve fázi vývoje. Předpokládá se, že finální verze bude hotová kolem roku 2007 a její implementace nastane ne dříve než od roku 2009. Jedná se o velice náročný a zdlouhavý proces, a proto pojišťovny by měly začít již nyní s přizpůsobováním svých vnitřních kontrolních systémů. Nové mezinárodní standardy finančního výkaznictví IFRS (International Financial Reporting Standards), vydávané Výborem pro Mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Board - IASB), se také dotknout oblasti pojištění. Povinnost aplikovat IFRS je však pouze uložena emitentům veřejně obchodovaných cenných papírů. Je na členských státech Evropské unie zda tyto pravidla rozšíří i na ostatní subjekty. IFRS mají také vztah k Solvency II. Ve snaze o co nejmenší zatížení pojišťoven dodatečnými požadavky se doporučuje využít podobnosti přístupu oceňování aktiv a pasiv dle přístupů zahrnutých v účetních zásadách zpracovaných IASB.

- 51 -


6 Pojistný trh v České republice Český pojistný trh je součástí celosvětového trhu s pojištěním. Není nijak významným hráčem, neboť jeho velikost na to nestačí. Je jím naopak ovlivňován. A veškeré již popsané trendy se projevují i v České republice. Vstupem České republiky do Evropské unie se stal náš pojistný trh součástí jednotného pojistného trhu. To se ovšem neobešlo bez potřebných příprav a přijetí příslušných norem. Bylo nutné harmonizovat legislativu České republiky v oblasti pojišťovnictví s legislativou Evropského společenství. Harmonizace se hlavně projevila přijetím čtyř nových zákonů (jejich novelizací): •

novela zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví;

•

novela zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla;

•

zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě;

•

zákon

č.

38/2004

Sb.,

o

pojišťovacích

zprostředkovatelích

a

samostatných likvidátorech pojistných událostí. Proces přibližování stále pokračuje. Změnil se pochopitelně i přístup při udílení povolení. Platí již zmiňovaný princip jediné licence. Pojišťovny ze zahraničí pouze mají povinnost ohlásit zahájení své činnosti v ČR českému dozorujícímu orgánu. Mají právo usazení se nebo právo dočasného poskytování služeb. V roce 2004 bylo takových pojišťoven 187, které chtěly podnikat v ČR na základě práva dočasného poskytování služeb. Významným

krokem

bylo

i

přijetí

již

výše

zmíněného

zákon

o

zprostředkovatelích. Navazuje na směrnici EU o zprostředkovatelské činnosti a platí od 1. ledna 2005. Hlavním motivem směrnice a v návaznosti tedy i zákona bylo zvýšení ochrany spotřebitelů. Ale nejen to, v rámci jednotného pojistného trhu musela být přijata pravidla pro možnost činnosti zahraničních zprostředkovatelů i na českém trhu. Hovoříme zde ale pouze o zprostředkovatelích registrovaných v jiném členském státu. Ochrana spotřebitele se v rámci tohoto zákona týká pojistníka (osoba uzavírající pojistnou smlouvu), pojistěného (osoba, ne jejíž život, zdraví, majetek nebo jiné

- 52 -

Trendy na světovém pojistném trhu hodnoty se pojištění sjednává) a také tzv. oprávněné osoby (osoba, jíž v důsledku vzniku pojistné události vzniká právo na výplatu pojistného plnění). V rámci zákona jsou zprostředkovatelé rozděleni do pěti skupin: •

vázaný pojišťovací zprostředkovatel,

•

podřízený pojišťovací zprostředkovatel,

•

pojišťovací agent,

•

pojišťovací makléř,

•

pojišťovací zprostředkovatel, jehož domovským členským státem není Česká republika.

Rozdělení se řídí dle vztahu zprostředkovatele s pojistitelem, vymezení nabízených produktů, možnost manipulace s finančními prostředky a další. Každý zprostředkovatel musí splňovat odbornou způsobilost. Záleží do jaké skupiny daný zprostředkovatel spadá a dle toho pak musí vykonat příslušnou odbornou zkoušku. Jsou zde i další podmínky, jako dokončené středoškolské vzdělání a podmínka důvěryhodnosti. Musí také požádat o zaregistrování. Nově registr pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí vede Česká národní banka. Jenom čas ukáže, zda toto zpřísnění pravidel provozování zprostředkovatelské činnosti povede ke stagnaci, či dokonce poklesu jejich počtu. Další věcí, která podstatně zahýbala českým pojistným trhem je změna v oblasti dozorujícího orgánu. Jedná se znovu o jeden z mnoha trendů, který se prosazuje po celém světě. Dozorující orgány nad finanční oblastí (pojišťovny, banky, kapitálový trh…) se soustřeďují do jednoho centra, pod jeden orgán – integrace dohledů nad finančním trhem. Konkrétně v České republice k 1. dubnu 2006 nabyl účinnosti nový zákon č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. Před tímto datem byla dozorová a legislativní činnost vykonávána Úřadem státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění Ministerstva financí, ten ukončil svou činnost. Dozor nyní vykonává Česká národní banka, která převzala i agendu Komise pro cenné papíry a Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami. Nyní již, ale místo dozoru hovoříme o dohledu. V rámci ČNB existuje pět sekcí – bankovní dohled, dohled v pojišťovnictví, dohled nad kapitálovým trhem, dohled nad - 53 -

Trendy na světovém pojistném trhu družstevními záložnami a devizový dohled. Všech pět dohledů tvoří dohromady dohled nad finančním trhem. Dvě nové sekce - sekce regulace a dohledu nad pojišťovnami a sekce regulace a dohledu nad kapitálovým trhem jsou přímo odpovědné bankovní radě. Pouze legislativní činnost zůstala v pravomoci Ministerstva financí, a dokonce došlo k jejímu rozšíření o oblast bankovnictví, která byla dříve připravována ČNB. Sloučení dohledu do jediné instituce odráží vývoj na finančním trhu, kde dochází k postupné koncentraci jednotlivých finančních odvětví do větších skupin a konsolidačních celků. Od spojení dohledových institucí si tvůrci slibují snížení nákladů na provádění dohledu a jeho vyšší efektivitu. Situace na českém pojistném trhu Kompletní zprávy o vývoji v roce 2005 nejsou ještě plně k dispozici, proto se minulého roku dotkneme pouze okrajově a dlouhodobější vývoj v jednotlivých číselných ukazatelích nastíníme na údajích pouze do roku 2004. Růst pojistného trhu se v ČR v roce 2005 zpomalil. Celkové předepsané pojistné se meziročně zvýšilo o 116 miliard Kč, což představuje 3,7 procent. Což je celkem povzbuzující, kdyby ovšem, ale v roce 2004 nebyl nárůst o 6,6 procent. Hlavně v oblast životního pojištění došlo ke stagnaci. Na různé typy životních pojištění tuzemští občané loni vydali 44,9 miliardy korun. Zatímco roku 2004 se předpis životního pojištění zvýšil o 7,5 procenta, v loňském roce představoval nárůst pouze 1,6 procent. Důvodem byl pokles prodeje jednorázově placených pojištění o téměř jedenáct procent. Příčinou byl nižší výnos způsobený snížením technické úrokové míry na 2,4 procent (tu vyhlašovalo MF, nyní ČNB a pojišťovny jí musí dodržovat). Lidé samozřejmě raději investují své úspory do podílových listů akciových fondů či jiných investičních instrumentů, které slibují vyšší výnos. Rozdíl mezi životním pojištěním v Evropské unii a v České republice je stále markantní, jak v oblasti kvantity (na osobu v ČR připadá cca 0,7 pojistky, pro porovnání v Nizozemí 2 pojistky na osobu), tak ve výši sjednávané pojistné částky, to je ovlivněno mimo jiné ekonomickou vyspělostí států, ve které stále ještě zaostáváme. Stále je zatím zanedbatelný podíl životního pojištění na HDP. Životní pojištění stále více plní svou základní funkci, to je ochrana před materiálními ztrátami. Celkem je v Česku kolem sedmi milionů životních pojistek,

- 54 -

Trendy na světovém pojistném trhu přitom u většiny z nich pojistnou událost představuje smrt, respektive dožití stanoveného věku. Standardně bývá takto v české domácnosti pojištěn muž, jako "živitel" rodiny. Celkový objem neživotního pojištění loni stoupl o 7,1 procent. Pozitivní trendy pojišťovny spatřují především v oblasti pojištění nemoci, odpovědnosti za škodu či pojištění spojených s investičním fondem.

Tabulka 6 – Počet a členění pojišťoven

Počet tuzemských pojišťoven z toho: neživotní Životní Se smíšenou činností Počet poboček pojišťoven z EU z toho: neživotní Životní

2002

2003

2004

2003/2002

2004/2003

35

34

33

97,1 %

97,1 %

16

16

15

100,0 %

93,8 %

2

2

2

100,0 %

100,0%

17

16

16

94,1 %

100,0 %

7

8

7

114,3 %

87,5 %

6

7

6

116,7 %

85,7 %

1

1

1

100,0 %

100,0 %

V roce 2004 byl celkový počet tuzemských pojišťoven 33 (viz. tabulka 6). Udržuje se stále trend většího počtu neživotních pojišťoven. Jedním z důvodů tohoto stavu může být větší kapitálový požadavek právě na životní pojišťovny. Do budoucna se dá očekávat nárůst zahraničních pojišťoven, a to hlavě z členských států Evropské unie. Princip jediného pasu přístup na náš trh velice zjednodušil. Oblast, která je zatím na trhu nedostatečně pokrytá, je oblast podnikatelských rizik, zde mají možnost zahraniční společnosti o zaplnění mezery na trhu.

- 55 -


Graf 9 - Podíl životního a neživotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném v letech 1995 – 2004 (%)

Poslední graf naznačuje vývoj v oblasti podílu životního a neživotního pojištění. Je zřejmé, že neživotní pojištění si stále drží své prvenství.

- 56 -


7 Závěr Trh pojištění je jednou z finančních oblastí každého státu. Jeho význam celosvětově roste, neboť prostředky naakumulované v tomto sektoru dosahují ohromných částek. Nejvýznamnější pojistné trhy, které hýbou tímto sektorem, nalezneme jak jinak než v západní Evropě, Japonsku a Severní Americe. Celkově zaujímají zhruba 87 procent celosvětového pojistného. Není to nijak překvapivé, neboť pojistné trhy v těchto zemích mají hlubokou tradici a jedná se též o ekonomicky silné a vyspělé země. Mnoho ukazatelů, které hodnotí pojistný trh, nám tento fakt potvrzuje, například densita a penetrace. Druhým významným homogenním teritoriem jsou tak zvané emerging markets. Jejich podíl na celosvětovém pojistném (cca 10 %) sice zdaleka nedosahuje podílu vyspělých zemí, ale za to jejich rychlý růst je velice zajímavý a přináší i mnoho podnikatelských příležitostí. Růstová dynamika je zhruba 3 krát tak velká jak u vyspělých trhů. Tento rychlý vývoj by nebyl možný bez příznivého ekonomického prostředí těchto oblastí, ale i vyspělých trhu, na kterých emerging markets exportně závisejí. Dále také závisí na cenách na komoditním trhu, neboť většina emerging markets jsou země bohatě komoditně vybavené. Prvenství mezi emerging markets ve vybraném pojistném drží Jižní Korea, ale další jako je například Čína, Indie, Rusko jsou v těsném závěsu. Při pohledu do budoucna vyvstává největší obava v kopírování vývoje vyspělých ekonomik, a to hlavně v negativných rysech. Snad se pojistitelné i zajistitelé poučili z nepříznivého vývoje a budou se ho snažit vyvarovat. Bude záležet také na mnoha dílčích faktorech, které lze někdy špatně či dokonce vůbec ovlivnit. Situace v demografii je nepřehlédnutelným faktorem působícím na pojistné trhy. Prodlužuje se střední délka života a obyvatelstvo celkově stárne, hlavně ve vyspělých ekonomikách. To s sebou přináší stále větší finanční nároky na důchodový systém. Ten je nutné změnit a již k jistým snahám dochází. To se projevuje v oblasti pojištění růstem významu odvětví životního pojištění. Situace na zajistném trhu působí na pojistný trh, neboť jsou úzce propojeny. Zajistný trh je charakteristický růstem cen zajistného, který se přeleje i do cen - 57 -

Trendy na světovém pojistném trhu pojistného. To je způsobeno jednak nárůstem četnosti škod a jejich velikostí, nutností inovovat modely pro předpovídání dopadů katastrof, což se projevuje růstem nákladů. V návaznosti na růst cen zajistného (pojistného) a jiných nedostatků (např. existence rizik vyloučených z pojištění se prosazuje další trend, a tím je hledání nových možností krytí rizik. Hovoříme o tzv. ART – alternativní přenos rizik. Jedná se o velice zajímavé, ale rozsáhlé téma. Mezi ART metody řadíme například: kaptivní pojištění, pojišťovací pooly, přenos rizik přes kapitálové trhy a mnoho dalších. Význam ART trhu dokládá i jeho velikost, která byla v roce 2001 88 bilionu USD. Rozvoj pojistného trhu by nebyl možná bez pokroku vědy a techniky. Ta umožnila uplatňování nových distribučních cest, jako je bankopojištění či přímý prodej přes Internet, který se v posledních letech velice rozšířil. Naopak s sebou ale přináší i nové hrozby. Například neznáme dlouhodobé dopady geneticky upravených potravin, různá počítačová kriminalita a další. Pojistný trh se snaží samozřejmě reagovat a vytváří nové produkty, které umožní pokrytí těchto nových rizik. Jedná se ale o nelehký úkol, neboť k novým rizikům nemáme ještě dostatečné množství informací pro produktovou tvorbu. Rozsáhlou kapitolou jsou i katastrofy, a to přírodní či vyvolané lidmi. Přírodní katastrofy jsou důsledkem klimatických změn na naší planetě. Jejich výskyt a ničivá síla je mnohonásobně větších než v minulosti. Ve vyspělých ekonomikách jsou zaznamenány větší pojistné škody, neboť mají cennější majetkové hodnoty, které jsou také koncentrovány na malých územích. Oproti tomu v rozvíjejících se zemích jsou daleko větší ztráty na životek. To vše znovu zvyšuje ceny zajistného a pojistného. Celosvětové integrační tendence s sebou přinášejí nárůst konkurence. Aby jí jednotlivé společnosti mohly čelit tak se spojují a tím vznikají ohromné koncerny. V pojistné oblasti jde zejména o spojení bank a pojišťoven. Nárůst konkurence měl i vliv na změnu chápání funkce životního pojištění, kdy se stalo životní pojištění důležitým nástrojem investování. Pojišťovny se vydaly tímto směrem, aby nabídly klientům něco nového a byly tak schopny konkurovat. Spojování a vytváření velkých finančních koncernů má konečný dopad i na oblast regulace. Regulace se již dávno nesoustředí na jediné odvětví. Jednotlivá finanční odvětví se nám prolínají, a proto je nutné uplatnění komplexního dozoru.

- 58 -

Trendy na světovém pojistném trhu Sektor pojišťovnictví je nedílnou součástí každé ekonomiky. Ne každý může mít pocit, že se pojistný trh dotýká. Ale opak je pravdou. Nemusíme mít přímo sjednané pojistné a přesto přes mnoho kanálů se nás vývoj na pojistném trhu týká. Můžeme být zaměstnání v oblasti pojištění – při jeho nepříznivém vývoj přijdeme o zaměstnání, investice volných prostředků pojišťoven ovlivňují kapitálové trhy - tudíž i možnosti našeho ukládání úspor, může nám být vyplacena náhrada z něčí pojistky, při žádosti o úvěr jsme většinou požádáni o sjednání pojištění, někdy pojištění máme, aniž bychom o něj jakkoli usilovali – běžně je již pojištění součástí platebních karet. Pokud by pojištění vůbec neexistovalo velkou část náhrad případných škod by nakonec skončilo, jak jinak než na státu, a ten by potřebné finanční prostředky hledal kde jinde, než ve zvyšování daní a znovu je zde dopad na „nás obyčejné smrtelníky“. Tím vším jsem chtěla naznačit, že každý by se měl alespoň zevrubně zajímat o vývoj na pojistném trhu.

- 59 -


8 Použitá literatura •

Böhm: Ekonomika a řízení pojišťoven. ASPI, 2004.

•

Cipra, J.: Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví. Praha: Grada Publishing, 2004.

•

Čejková, V.: Pojistný trh. Grada, 2002.

•

Daňhel, J.: Pojistná teorie. Professional publishing, 2005.

•

Hradec, M., Zárybnická, J., Křivohlávek, V.: Pojištění a pojišťovnictví. Praha: Eupress, 2005.

•

Kubátová, K.: Daňová teorie a politika. Praha: ASPI, 2003.

•

Acta oeconomica pragensia, 4/2005.

•

Pojistný obzor, 7/2005, 8/2005, 11/2005, 1/2006, 2/2006, 3/2006.

•

Výroční zpráva 2004 – Státní dozor v pojišťovnictví.

•

Sigma No. 2/1999, 1/2003, 4/2004, 5/2005, 1/2006, 2/2006 Swiss Re.

Internetové stránky: •

www.cap.cz

•

www.czso.cz

•

http://europa.eu.int

•

www.mfcr.cz

•

www.oecd.org

•

www.ckp.cz

•

www.swissre.com

•

www.mfcr.cz

•

www.cnb.cz

•

www.iaisweb.org

•

www.cea.assur.org

- 60 -


Přílohy

- 61 -

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta financí a účetnictví DIPLOMOVÁ PRÁCE Školoutová Linda

Recommend Documents