VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2013
Bc. Tereza Ždimerová
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Hlavní specializace: Cestovní ruch
Potenciál vinařského cestovního ruchu na Jižní Moravě (diplomová práce)
Autor: Bc. Tereza Ždimerová Vedoucí práce: Ing. Jana Valentová
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Potenciál vinařského cestovního ruchu na Jižní Moravě“ vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 27. 6. 2013
……………………
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí své práce Ing. Janě Valentové za odborné vedení, vstřícný přístup, cenné rady a připomínky, které mi poskytla při zpracování diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala své rodině a přátelům za trpělivost, toleranci a podporu a také všem, kteří mi pomohli při realizaci výzkumu.
Obsah Úvod ................................................................................................................................... 1 1.
2.
3.
4.
5.
Cestovní ruch a destinace cestovního ruchu .......................................................... 3 1.1
Charakteristika cestovního ruchu ......................................................................... 3
1.2
Vliv cestovního ruchu na rozvoj regionů ............................................................. 4
1.3
Udržitelný rozvoj cestovního ruchu ..................................................................... 4
1.4
Typologie cestovního ruchu ................................................................................. 5
1.5
Destinace cestovního ruchu ................................................................................. 6
1.6
Produkt destinace cestovního ruchu ..................................................................... 8
1.7
Složky nabídky destinace cestovního ruchu ........................................................ 9
1.7.1
Primární nabídka cestovního ruchu ........................................................... 10
1.7.2
Sekundární nabídka cestovního ruchu ........................................................ 10
Vinařský cestovní ruch ........................................................................................... 13 2.1
Venkovský cestovní ruch ................................................................................... 13
2.2
Organizace působící v oblasti vinařství a vinařského cestovního ruchu ........... 16
2.3
Certifikace služeb vinařského cestovního ruchu ................................................ 22
Vinařské oblasti Rakouska .................................................................................... 25 3.1
Vinařská oblast Dolní Rakousko........................................................................ 25
3.2
Vinařská oblast Burgenland ............................................................................... 32
3.3
Vinařská oblast Štýrsko (Steiermark) ................................................................ 36
3.4
Vinařská oblast Vídeň ........................................................................................ 39
Vinařské oblasti České republiky.......................................................................... 41 4.1
Vinařská oblast Čechy ....................................................................................... 41
4.2
Vinařská oblast Morava ..................................................................................... 41
Cestovní ruch na Jižní Moravě .............................................................................. 46 5.1
Vývoj počtu turistů na Jižní Moravě .................................................................. 46
6.
7.
8.
5.2
Mikulovská vinařská podoblast ......................................................................... 51
5.3
Monitoring cestovního ruchu v Mikulovské vinařské podoblasti ...................... 51
5.4
Potenciál cestovního ruchu v Mikulovské vinařské podoblasti ......................... 57
5.5
Primární nabídka cestovního ruchu v Mikulovské vinařské podoblasti ............ 63
5.6
Sekundární nabídka cestovního ruchu v Mikulovské vinařské podoblasti ........ 77
Cestovní ruch v rakouské vinařské oblasti Weinviertel ...................................... 87 6.1
Oblast Weinviertel ............................................................................................. 88
6.2
Vývoj počtu návštěvníků v regionu Weinviertel ............................................... 89
6.3
Vinařské akce a festivaly ................................................................................... 92
6.4
Vinařské stezky .................................................................................................. 93
6.5
Vinařské cyklotrasy............................................................................................ 94
Dotazníkové šetření ................................................................................................ 96 7.1
Dotazník pro návštěvníky Jižní Moravy ............................................................ 97
7.2
Dotazník pro potenciální návštěvníky Jižní Moravy ....................................... 103
Návrhy a doporučení ............................................................................................ 107
Závěr .............................................................................................................................. 110
Úvod Diplomová práce na téma „Potenciál vinařského cestovního ruchu na Jižní Moravě“ se zabývá analýzou a zhodnocením potenciálu vinařského cestovního ruchu na Jižní Moravě. Toto téma si autorka zvolila z důvodu, že je jí Jižní Morava velmi blízká. Přesto, že pochází z hlavního města Prahy, si k této lokalitě vybudovala velmi vřelý vztah. Přibližně od svých 18 let navštěvuje každoročně se svými přáteli některou z jihomoravských vinařských oblastí, přičemž ji nejvíce zaujala oblast Pálavy a Nových Mlýnů. Z tohoto důvodu je také diplomová práce zaměřena především na Mikulovskou vinařskou podoblast, jejíž součástí jsou právě výše zmíněné oblasti. Dle názoru autorky má Mikulovská vinařská podoblast a i celá vinařská oblast Morava vysoký potenciál pro vinařský cestovní ruch, který by mohl být využit ještě o něco více, než je tomu v současné době. Pro srovnání a inspiraci byla zvolena ještě jedna z rakouských vinařských podoblastí, konkrétně podoblast Weinviertel. Tato podoblast je představitelem dobře fungujícího regionu zaměřeného na vinařství a vinařský cestovní ruch. Moravské vinařské podoblasti by těchto poznatků mohli využít ke své činnosti a to především s důrazem na využití vlastních předností a potlačení vlastních nedostatků. Podoblast Weinviertel přímo sousedí s Mikulovskou vinařskou oblastí. Obě podoblasti tedy mají podobné podmínky pro pěstování vinné révy a pro vinařský cestovní ruch, zároveň mohou vzájemně rozvíjet přeshraniční spolupráci a společně se podílet na tvorbě projektů. Cílem práce je analyzovat současný stav vinařského cestovního ruchu na Jižní Moravě, se zaměřením na Mikulovskou vinařskou podoblast, a v rakouské vinařské podoblasti Weinviertel. Výsledky těchto analýz a vlastního průzkumu budou následně aplikovány na možnosti rozvoje vinařského cestovního ruchu na Jižní Moravě. Teoretická část práce se zabývá charakteristikou cestovního ruchu (jeho vlivy na rozvoj regionu, udržitelností cestovního ruchu a typologií), destinace cestovního ruchu a charakteristikou vinařského cestovního ruchu. Tato část práce vychází především z odborných knižních publikací, zaměřených na problematiku cestovního ruchu a marketingu destinace.
1
Analytická část práce představuje vinařské oblasti a podoblasti České republiky a Rakouska. Je zde analyzován současný stav cestovního ruchu v Mikulovské vinařské podoblasti a ve vinařské podoblasti Weinviertel, včetně primární a sekundární nabídky cestovního ruchu v daných oblastech. Součástí analytické části diplomové práce je také dotazníkové šetření, jehož účelem bylo zjistit povědomí návštěvníků, i těch potenciálních, o destinaci Jižní Morava. Zda jeví zájem o návštěvu této vinařské oblasti, kterou z podoblastí preferují a jaká je spokojenost návštěvníků s poskytovanými službami. Na základě těchto informací byly navrženy možnosti a doporučení rozvoje vinařského cestovního ruchu v Mikulovské vinařské podoblasti, které jsou z velké části aplikovatelné
na
rozvoj
moravského
vinařského
2
cestovního
ruchu
obecně.
1.
Cestovní ruch a destinace cestovního ruchu
1.1
Charakteristika cestovního ruchu „Cestovní ruch (tourism) představuje pohyb osoby, která cestuje na přechodnou
dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště) a to na dobu kratší, než je stanovena, přičemž hlavní účel cesty je jiný, než provozování výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ V domácím cestovním ruchu je doba pobytu mimo běžné životní prostředí stanovena do šesti měsíců, v mezinárodním cestovním ruchu je to do jednoho roku. Výdělečná činnost v navštíveném místě nesmí být založena na trvalém či přechodném pracovním poměru.1 Hlavním motivem pro cestovní ruch je záměrná změna prostředí, která může člověku pomoci uspokojit některé z jeho potřeb. Cestovní ruch slouží k odpočinku, odreagování, seberealizaci, umožňuje člověku poznání nových míst a kultur, přináší nové kulturní, estetické či sociální zážitky a zkušenosti a mnoho dalšího. Cestovní ruch není snadné přesně definovat, jelikož je to jev mnohotvárný a průřezový. V rámci cestovního ruchu lze zkoumat hlediska ekonomického směru (z pohledu ekonomických procesů, účinků cestovního ruchu v ekonomice států, regionů i celého světa), ekologického (hodnocení potenciálu území, vztah cestovního ruchu a životního prostředí), geografického (cestovní ruch a jeho vazba na geografické prostředí, význam prostředí pro rozvoj cestovního ruchu) a sociálního a psychologického (cestovní ruch a jeho vztah k člověku, jeho potřebám, motivům a vzájemným vztahům mezi lidmi). Mimo zmíněná hlediska souvisí cestovní ruch dále s obory: klimatologie, hydrologie, hygiena, epidemiologie a demografie. Nelze opomenout ani návaznost na ekonomiku dopravy, obchodu, kultury, stavebnictví a obor financí, práva a dalšího.2 Mezi hlavní rysy cestovního ruchu lze zařadit: dočasnost změny místa stálého bydliště a dočasnost pobytu mimo něj, nevýdělečný charakter cesty a pobytu
PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011, ISBN 978-80-247-3750-8. 2 MALÁ, Vlasta. Základy cestovního ruchu. 1. Vyd. Praha: VŠE v Praze, 2002, ISBN 80-245-0439-1. 1
3
(cestovní ruch je zpravidla realizován ve volném čase) a vznik mezilidských vztahů, jež jsou důsledkem cestování a cestovního ruchu. V současné době je cestovní ruch neustále se rozvíjejícím a populárnějším odvětvím. Je poměrně výraznou součástí spotřeby obyvatelstva a tím i ekonomiky státu. K provozování cestovního ruchu je nutné vybudovat kvalitní a dostatečné zázemí v navštěvovaných místech. V místě mimo trvalé bydliště je potřeba zajistit dostatečné množství a výčet zboží a služeb, dopravu a možnosti využití volného času, které jsou jedním z hlavních motivů cestování. Bez dostatečné infrastruktury a zázemí není možné rozvíjet a provozovat cestovní ruch v dané lokalitě.3 Vliv cestovního ruchu na rozvoj regionů Díky cestovnímu ruchu dochází v regionech k ekonomickému zhodnocení přírodních, kulturních či historických atraktivit, které jsou využívány především v rámci cestovního ruchu. Čím více je region schopen využívat pracovních sil místních obyvatel a místní produkce, tím vyšší je význam cestovního ruchu pro tento region. Vlivy a přínosy cestovního ruchu se v regionech projevují v příjmech z cestovního ruchu (výdaje účastníků cestovního ruchu v daném regionu); v daňových příjmech a poplatcích; v nových podnikatelských příležitostech, které zvyšují zaměstnanost v regionu; v nových investičních příležitostech; ve zlepšení úrovně infrastruktury a vybavenosti; v podněcování aktivit místních obyvatel a další. 4
1.2
Udržitelný rozvoj cestovního ruchu5 Kromě pozitivních vlivů na ekonomiku a rozvoj regionu může mít velký rozvoj
cestovního ruchu také negativní dopad na životní prostředí a může způsobovat postupné ničení vlastních předpokladů rozvoje cestovního ruchu, což znamená nenarušené krajiny, vody a ovzduší. Snaha o udržitelný rozvoj cestovního ruchu je zaměřena na zajišťování potřeb účastníků cestovního ruchu tak, aby bylo dosaženo rozvoje území a šetrného využívání přírodních a kulturních hodnot dané oblasti. Udržitelný cestovní ruch má vést k dlouhodobé prosperitě oblasti a přitom neohrozit uspokojení potřeb budoucích generací; má ekonomické, ekologické a sociální aspekty a při uplatňování udržitelného MALÁ, Vlasta. Základy cestovního ruchu. 1. Vyd. Praha: VŠE v Praze, 2002, ISBN 80-245-0439-1. INDROVÁ, Jarmila; HOUŠKA, Petr a Zdenka PETRŮ. Kvalita ve službách cestovního ruchu. Praha: Oeconomica, 2011, ISBN 978-80-245-1766-7. 5 INDROVÁ, Jarmila; HOUŠKA, Petr a Zdenka PETRŮ. Kvalita ve službách cestovního ruchu. Praha: Oeconomica, 2011, ISBN 978-80-245-1766-7. 3 4
4
cestovního ruchu je zapotřebí přihlížet ke kulturním, právním a etickým zásadám každé země či regionu. Cestovní ruch je potřeba systematicky rozvíjet na celostátní úrovni, ale i na úrovni krajů a regionů cestovního ruchu. Tento rozvoj je podporován spoluprací orgánů a
organizací
podnikajících
v oblasti
cestovního
ruchu,
neziskového
sektoru
a vzdělávacích institucí. Tato spolupráce se poté projevuje v prosazování udržitelného rozvoje a v kvalitě poskytovaných služeb, jež zvyšuje konkurenceschopnost a úspěšnost podnikání.
1.3
Typologie cestovního ruchu6 Členění na typy cestovního ruchu závisí na tom, jak se cestovní ruch projevuje ve své
konkrétní reálné podobě ze strany nabídky, či poptávky. V dalším dělení je uplatňováno kritérium typu cestovního ruchu jako vyjádření jeho jevové formy, díky kterému lze určit motivaci potenciálního návštěvníka na účasti na cestovním ruchu, způsob realizace cestovního ruchu i účinky cestovního ruchu na jednotlivce a společnost. Cestovní ruch je možno rozdělit dle těchto kritérií: převažující motivace účasti na cestovním ruchu, místě realizace, vztah k platební bilanci státu, délky pobytu, způsobu zabezpečení cesty a pobytu, počtu účastníků, způsobu financování, věku účastníků, převažující prostředí pobytu a další. -
Cestovní ruch dle převažující motivace účasti se dělí na: rekreační a kulturně
poznávací cestovní ruch, cestovní ruch s náboženskou orientací, se vzdělávacími motivy, se společenskými motivy, zdravotně orientovaný cestovní ruch, sportovně orientovaný cestovní ruch, cestovní ruch orientovaný na poznání přírodního prostředí, cestovní ruch s dobrodružnými motivy, cestovní ruch s profesními motivy a cestovní ruch specificky orientovaný. -
Cestovní ruch dle místa realizace: dělení cestovního ruchu závisí na území, kde je
vykonáván. Rozlišujeme mezinárodní cestovní ruch, cestovní ruch světový, cestovní ruch světa a domácí a zahraniční cestovní ruch, přičemž zahraniční cestovní ruch se dále dělí na výjezdový, příjezdový, tranzitní, vnitrostátní a národní. -
Cestovní ruch dle vztahu k platební bilanci státu: toto kritérium se vztahuje jen
k zahraničnímu cestovnímu ruchu, který je dle něj rozdělen na zahraniční cestovní ruch aktivní a zahraniční cestovní ruch pasivní.
6
MALÁ, Vlasta. Základy cestovního ruchu. 1. Vyd. Praha: VŠE v Praze, 2002, ISBN 80-245-0439-1.
5
-
Cestovní ruch dle délky pobytu: rozlišujeme na krátkodobý a dlouhodobý, který
zahrnuje více než tři přenocování, ale ne více, než 6 měsíců v domácím cestovním ruchu a více než rok v zahraničním cestovním ruchu. -
Cestovní ruch dle způsobu zabezpečení cesty a pobytu: kritériem dělení je
skutečnost, kdo zajišťuje pobyt a cestu návštěvníků, pokud je pobyt a cesta zajištěna cestovní kanceláří či jiným subjektem cestovního ruchu, jedná se o organizovaný cestovní ruch, přičemž návštěvník si musí zakoupit minimálně dvě základní služby. Pokud si dovolenou a veškeré služby s ní spojené realizuje návštěvník sám, jde o neorganizovaný cestovní ruch. -
Cestovní ruch dle počtu účastníků: se dělí na individuální a skupinový. Při
individuálním cestovním ruchu cestuje dotyčný sám, či s rodinou, zatímco skupinového cestovního ruchu se účastní zájmově či jinak vytvořené kolektivy. -
Cestovní ruch dle způsobu financování: podle toho, kdo hradí výdaje spojené
s účastí na cestovním ruchu, rozlišujeme komerční a sociální cestovní ruch. V rámci komerčního (dříve volného) cestovního ruchu si veškeré náklady hradí sám účastník cestovního ruchu, zatímco při sociálním cestovním ruchu je část nákladů hrazena konkrétní institucí či organizací (např. dětské tábory, lázeňské pobyty a další). -
Cestovní ruch dle věku účastníků: toto dělení se vztahuje k věkovým skupinám
účastníků cestovního ruchu, jejichž potřeby a přání ohledně služeb v destinaci se s věkem mění. Řadíme sem cestovní ruch dětí (do 15 let), cestovní ruch mládeže (15-24 let), cestovní ruch seniorů (postproduktivní věk), cestovní ruch rodin s dětmi a cestovní ruch samostatné věkové skupiny lidí mezi 40 a 50 rokem. -
Cestovní ruch dle převažujícího prostředí pobytu: se dělí na městský, venkovský,
lázeňský cestovní ruch a dále na cestovní ruch ve střediscích cestovního ruchu (např. horská a přímořská střediska).
1.4
Destinace cestovního ruchu7 „Destinace je geografický prostor (resort, místo, region, stát), který si konkrétní
návštěvník (nebo návštěvnický segment) vybírá jako cíl své cesty. Obsahuje pro pobyt všechna nezbytná zařízení pro bydlení, stravování, zábavu a další aktivity. Tím se stává jednotkou soutěže v příjezdovém turismu, která musí být řízena jako strategická obchodní jednotka.“ Uvedená definice pochází ze stěžejního díla v oblasti řízení cestovního ruchu NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, ISBN 978-80-7357-673-8., (cit. Str. 49) 7
6
nazvané Management von Destinationen. Autorem této publikace je švýcarský profesor Institutu veřejných služeb a turismu University St. Gallen – Thomas Bieger. Existuje celá řada definicí termínu destinace cestovního ruchu, nicméně obecně lze říci, že všechny chápou destinaci cestovního ruchu jako územní celek s dostatečným komplexem služeb a vhodnými atraktivitami. Základem úspěchu destinace je vybavenost místa, ovšem aby tato vybavenost a připravenost místa byla využita, je nejdříve potřeba, aby si ho turista vybral za cíl své cesty (přechodného pobytu) – tato podmínka je vyjádřena pouze v Biegerově definici. Podstatu destinace lze chápat z pohledu nabídky a poptávky. Je nutné vytvořit produkt, ale stejně tak důležité je i oslovení poptávkových cílových skupin. Mezi atributy destinace patří následující charakteristické znaky: je definována z pohledu návštěvníka, který si ji vybírá; je geograficky ohraničeným prostorem (stát, region, místo, rezort); musí být vybavena atraktivitami, ubytovacími, stravovacími a dalšími zařízeními, které jsou nutné k uspokojení potřeb návštěvníků. Při vytváření destinace jde o aktivní marketingový proces ze strany nabídky. Poptávka musí být o destinaci informována a musí mít zájem dané místo navštívit, důležitým faktorem je skutečnost, že se lidské potřeby v průběhu času mění, vyvíjejí a proto je třeba na tyto změny reagovat tím, že se jim přizpůsobuje nabídka. Návštěvník si vybírá podle toho, která destinace je schopna jeho potřeby uspokojit. Vytváření destinace je proces, v rámci kterého vzniká produkt nebo produkty a zároveň nutnost informovat stranu poptávky o vytvořeném produktu a nalákat ji k návštěvě destinace, informovanost o atraktivitě místa je rozhodující k tomu, aby dotyčný zhodnotil konkrétní destinaci jako odpovídající jeho potřebám. „Pokud si segment poptávky nabízené území vybere za cíl své cesty, stává se destinací, pokud si jej nevybere, destinací není, a to do doby než bude vybráno jiným segmentem poptávky.“8 Uvedené tvrzení říká, že
pro
místo
je
velice
důležité
disponovat
zajímavými
atraktivitami
a souborem navazujících služeb, ale toto všechno neznamená nic, pokud se návštěvník o místě nedozví a není o něm dostatečně informován. Teprve pokud je návštěvník s atraktivitami a službami místa dostatečně obeznámen, může se začít rozhodovat, zda jej chce navštívit. Destinace je tedy místo, které je z pohledu poptávky navštěvované.
NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, ISBN 978-80-7357-673-8., (cit. Str. 52) 8
7
Konkrétní trh musí být osloven podle jeho pravidel, zvyklostí a stupně poznání. Vznik destinace je procesem, při kterém je potřeba aktivního marketingu k tomu, aby byl trh informován o potenciální destinaci, nejedná se o jednorázový akt. Destinace
je
geografický
prostor
s přirozenými
přírodními
hranicemi
(např. Krkonoše, Šumava) nebo s hranicemi danými dlouhodobým sociálním vývojem (např. Slovácko). Každé místo je součástí nějakého regionu, region zase součástí země, z čehož je zřejmé, že obsah a rozloha destinace je relativní a závislá na více proměnných. Mezi tyto proměnné patří na straně poptávky prostor, který se zvětšuje nebo zmenšuje podle konkrétního segmentu poptávky a jeho vzdáleností od místa, které má být navštíveno. Ze strany nabídky dochází ke změnám cílového místa, které se zvětšuje nebo zmenšuje podle stupně geografické vertikály, kde se potenciální destinace nachází. Jak již bylo dříve zmíněno, destinace je komplexem propojených služeb a atraktivit, a tak představuje pro účastníka cestovního ruchu produkt. Jedna destinace může pro různé skupiny nabízet odlišné základní produkty a uspokojovat různé potřeby, z důvodu rozmanitosti poptávky, atraktivit cestovního ruchu a služeb v jednotlivých místech. Jestli se stane místo pro konkrétního klienta destinací záleží také na něm samotném a to především na jeho potřebách, jejich hloubce, šíři, na představách a očekáváních, dále záleží na jeho vnímání, schopnosti a ochotě pochopit obsah nabídky a v neposlední řadě je důležitá jednoduchá, zřetelná a srozumitelná komunikace nabídky s osloveným segmentem poptávky. Destinaci lze chápat ze dvou pohledů – jako určitý územní celek a jako komplex služeb, jedná se o souborný destinační produkt, kterých může mít jedna destinace několik. „Obecně platí, že destinace je vždy konkrétní územní celek, zároveň však obráceně neplatí, že každý typ územního celku, zejména region, je destinací.“9
1.5
Produkt destinace cestovního ruchu10 Produkt destinace cestovního ruchu je souborem hmotných a nehmotných kvalit.
Tento soubor kvalit je vnímán klientem jako komplex a klient si k němu vytváří vztah a přístup. Z tohoto důvodu je důležité, aby všechny subjekty, které jsou součástí produktu, zaujímaly jednotnou strategii a produkt tak působil navenek jednotně. NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, ISBN 978-80-7357-673-8., (cit. Str. 56) 10 PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 2. Vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006, ISBN 8024710145. 9
8
Jednou z vývojových fází spolupráce organizací působících v cestovním ruchu jsou marketingové aliance v destinacích, které umožňují externí růst malých a středních podniků. Organizace v alianci spolupracují a usilují o dosažení společného cíle, přitom si ovšem na rozdíl od integrace zachovávají vlastní nezávislost. „Aliance vznikají s cílem zvýšení přidané hodnoty nabízeného produktu a/ nebo snížení nákladů konečného produktu.“11 Významným rysem většiny aliancí je kombinace soukromého a veřejného sektoru, jejichž společný cíl je stejný, ale v některých detailech se může lišit, kvůli odlišnosti obou sektorů. V privátně-veřejné alianci si partneři mohou poskytovat své konkurenční výhody, mezi které patří například přístup na trh, veřejná infrastruktura nebo know-how, zároveň vytváří tyto aliance možnost dodatečného příjmu pro místní úřad, dosažení sociálních cílů, lepší image oblasti a podporu investic souvisejících s cestovním ruchem. Je důležité, aby byla kooperace z hlediska politiky cestovního ruchu destinace v podnikatelské rovině rozvíjena a podporována. Předpoklady pro kladné vnímání kooperace
musí
vytvářet
politika
cestovního
ruchu
v destinaci
–
například
prostřednictvím školení, vzdělávání, veřejně přístupné analýzy a dalších. Dalším posláním politiky cestovního ruchu je také jasné předložení čerpání pozitivních externích efektů (veřejné financování marketingu destinace z povinných dávek, podpora tvorby institucionálního zajištění managementu destinace).
1.6
Složky nabídky destinace cestovního ruchu12 Nabídka destinace cestovního ruchu se skládá ze dvou složek, a to z primární
nabídky cestovního ruchu a sekundární nabídky cestovního ruchu. Primární nabídka zahrnuje základní vlastnosti destinace cestovního ruchu, jakými je přírodní, kulturně-historický a kulturně-společenský potenciál. Sekundární nabídka je tvořena prostředky ke splnění přání a očekávání potenciálního návštěvníka, patří sem turistická supra a infrastruktura a všeobecná infrastruktura.
PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 2. Vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006, ISBN 8024710145. (cit. Str. 34) 12 KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. Vyd. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2003, ISBN 80-86119-56-4. 11
9
1.6.1 Primární nabídka cestovního ruchu Primární nabídku destinace cestovního ruchu tvoří přírodní, kulturně-historický a kulturně-společenský potenciál. Přírodní potenciál je jedním z rozhodujících činitelů v rozvoji cestovního ruchu dané destinace, jelikož vhodné přírodní prostředí poukazuje na možnou funkci destinace z hlediska cestovního ruchu a je motivačním faktorem pro účast na cestovním ruchu. Pod pojem „přírodní potenciál“ spadá geomorfologický, klimatický, hydrologický a biologický potenciál. -
Geomorfologický potenciál: zásadně ovlivňuje způsob využití destinace.
Z pohledu cestovního ruchu je přitažlivé prostředí s různorodým reliéfem, které je vhodné k rekreaci, turistice, či zimním sportům. -
Klimatický potenciál: zahrnuje teplotní a srážkové poměry, počet hodin
slunečního svitu a větrnost. Projevuje se v sezónnosti cestovního ruchu, čím větší je proměnnost počasí během roku, tím větší jsou možnosti využití nabídky destinace. -
Biologický potenciál: tvoří jej fauna a flóra a dotváří tak charakter destinace.
Faunu lze rozdělit do skupin – fauna vhodná na lov a rybolov, chráněné druhy fauny a druhy s negativním vlivem na rozvoj cestovního ruchu. Kritérii pro analýzu flóry jsou – hustota lesního porostu, výskyt endemických druhů, výskyt chráněných území přírody a výskyt parků, volně přístupných zahrad a botanických zahrad. Významným prvkem biologického potenciálu destinace jsou chráněná území. Kulturně historický potenciál se skládá z uměle vytvořených složek produktu. Jedná se o atraktivity destinace cestovního ruchu, které jsou lákadlem pro určitou skupinu potenciálních návštěvníků (hrady a zámky, muzea, skanzeny, sakrální památky, městské památkové rezervace nebo zábavní parky. Kulturně-společenský potenciál je taktéž uměle vytvořenou složkou produktu destinace. Patří sem pořádání veletrhů, výstav, kongresů, různých druhů festivalů a sportovních či náboženských akcí. 1.6.2 Sekundární nabídka cestovního ruchu Sekundární nabídka cestovního ruchu je tvořena prostředky ke splnění přání a očekávání budoucích potencionálních návštěvníků, kteří přichází do dané destinace kvůli uspokojení svých potřeb. Složkami sekundární nabídky jsou: turistická supra a infrastruktura a všeobecná infrastruktura.
10
Turistická suprastruktura vytváří podmínky pro dlouhodobý pobyt návštěvníka v destinaci a pro využití primární nabídky destinace cestovního ruchu. Turistickou suprastrukturu tvoří hostinská a ubytovací zařízení. -
Veřejná ubytovací zařízení: poskytují návštěvníkům za poplatek přechodné
ubytování a s ním spojené služby. Z těch nejběžnějších sem patří hotely, hotely garni, motely, penziony, ubytovny, kempy a ubytování v soukromí. -
Hostinská zařízení: poskytují pokrmy a nápoje pro návštěvníky destinace. Dále
také uskutečňují doplňkový prodej polotovarů a zboží potravinářského charakteru a nabízí s tím související služby. Mezi hostinská zařízení řadíme restaurace, motoresty, bary, pizzerie, samoobslužné jídelny, hostince, kavárny, vinárny, pivnice a další. Struktura a kapacita ubytovacích a hostinských zařízení zčásti určuje skladbu potenciálních návštěvníků, kteří preferují určitou úroveň kvality služeb. Turistická infrastruktura je tvořena tour operátory, cestovními kancelářemi a agenturami, informačními centry, směnárnami, sportovně-rekreačními zařízeními, kulturně-společenskými zařízeními, rekreační dopravou a záchrannou službou. -
Tour operátoři/cestovní kanceláře: slouží ke zprostředkování, organizaci
a zabezpečení služeb jiných zařízení pro návštěvníky destinace a prodávají vybrané druhy zboží. -
Informační centra: často představují první zastávku návštěvníka v destinaci
a mohou výrazně ovlivnit jeho pobyt v destinaci, co se týká délky pobytu a výše útraty. Jejich úkolem je poskytování informací o destinaci, rezervace ubytování, zabezpečení služeb spojených s dopravou, vstupenek a povolení, prodej map, průvodců atd., organizace výletů do okolí, směnárenské služby, propagace a podpora prodeje destinace a další. -
Směnárny:
slouží
k zabezpečení
směnárenských
služeb
pro
zahraniční
návštěvníky v destinaci. Existence směnáren zabraňuje vzniku černého trhu s valutami a zvyšuje přitažlivost destinace z pohledu zahraničí. -
Sportovně-rekreační zařízení: jsou subjekty, které zajišťují sportovně-rekreační
aktivity v dané destinaci. Jedná se o sportovní hřiště (golfové, tenisové, …), bazény, rekreační plochy a dráhy (např. lyžařské a běžecké tratě), zimní stadiony a další. -
Kulturně-společenská zařízení: mají podobný charakter jako výše zmíněná
sportovně-rekreační zařízení z pohledu návštěvníka. Jsou důležitou součástí destinace a patří sem kina, divadla, muzea, knihovny, zábavní parky, diskotéky a jiné. 11
-
Záchranná služba: úkolem záchranné služby je pomáhat návštěvníkům destinace
v případě potřeby. Důležitá je především dosažitelnost a rychlost, s jakou je schopna horská či vodní záchranná služba zasáhnout. Záchranná služba nabývá na významu hlavně ve vysokohorském prostředí a u vodních ploch, přičemž její absence by znamenala snížení kvality destinace z pohledu návštěvníků. Všeobecná infrastruktura destinace slouží k zajištění dopravy v daném místě. Patří sem doprava a dopravní dostupnost, obchodní a obslužní vybavenost, technické sítě, zásobování vodou, elektřinou, plynem a v neposlední řadě likvidace odpadů. -
Doprava
a
dopravní
dostupnost:
je
nutnou
podmínkou
pro
realizaci
ekonomického a společenského styku mezi návštěvníkem a destinací cestovního ruchu. Zabezpečuje pohyb v cestovním ruchu, neboli přesun návštěvníka z místa jeho trvalého bydliště do místa destinace a naopak, a to buď železniční, silniční, leteckou nebo lodní dopravou. Součástí dopravy je také rekreační doprava v místě destinace, která slouží k přemisťování návštěvníka v rámci destinace. Je potřeba zajistit odpovídající hustotu, kapacitu a vhodnost tras městské dopravy mezi jednotlivými atraktivitami. Pod rekreační dopravu spadá městská hromadná doprava a také horská dopravní zařízení. -
Obchodní a obslužní vybavenost: je nutným předpokladem pro komplexnost
produktu a fungování destinace. Měřítkem je dostupnost prodejen s potravinářským a nepotravinářským zbožím, jejich otevírací doba, kapacita a bezpečnost parkovišť, hustota a otevírací doba benzinových pump, autoservisů a myček, dostupnost kadeřnictví, prádelen, fotoslužeb, pošt, zdravotních středisek, lékáren a dalších. Zásadním aspektem pro úspěšnost destinace je postoj místních obyvatel a pracovníků cestovního ruchu k návštěvníkům destinace. Jelikož vztah místních obyvatel k návštěvníkům výrazně ovlivňuje názor a vztah návštěvníku na destinaci. Chování místních obyvatel k turistům může ovlivňovat hustota osídlení, demografická struktura, úroveň vzdělání místních obyvatel, jejich postoje, názory, jazyková vybavenost, odborná připravenost a ochota spolupracovat se sdruženími cestovního ruchu.
12
Vinařský cestovní ruch
2.
Vinařský cestovní ruch lze považovat za formu venkovského cestovního ruchu. Dle Výkladového slovníku cestovního ruchu je vinařský cestovní ruch „forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni poznáváním způsobu pěstování vína v tradičních vinařských oblastech, ochutnávkami vín, procítěním atmosféry vinných sklípků, vináren a vinoték, nákupem archivních i nových vín“.13 Zvláštností vinařského cestovního ruchu je jeho zaměření na jednu oblast zemědělství a to na vinařství. Za hlavní motiv vinařského cestovního ruchu je považováno poznání způsobu pěstování vinné révy v destinaci, výroby
vína,
ochutnávky
vín
ve
vinných
sklípcích,
či
vinárnách
a prohlídka vinohradů. Ale je s ním také spojeno mnoho dalších vedlejších motivů cestovního ruchu a to například provozování pěší turistiky, cykloturistiky, poznávání místních kulturních a přírodních památek, hipoturistika, návštěva vinařských festivalů a vinobraní a další. Vinařský cestovní ruch je propojením různých forem cestovního ruchu a v posledních letech se stává stále oblíbenější formou cestování.14 Vinařský cestovní ruch lze považovat také za formu zážitkového cestovního ruchu a to konkrétně za gastronomický cestovní ruch (také gurmánský cestovní ruch). Účastníci gastronomického cestovního ruchu touží po požitku z konzumace, z kultury stolování (atmosféra, vybavení, výzdoba) a ze zkoušení nových vybraných pokrmů a nápojů. Produktem gastronomického cestovního ruchu je zážitková gastronomie, která je zároveň současným
trendem
v oblasti
gastronomie
a
znamená,
že
důvodem
k návštěvě
gastronomického zařízení není pouhé uspokojení hladu či žízně. Z tohoto důvodu je nutné poskytnout hostům něco navíc – tak zvanou přidanou hodnotu zážitku, touto přidanou hodnotou může být prostředí a atmosféra (autentický nábytek, inventář, dekorace, oděvy, hudba, zpěv, zvyky a další). Mezi aktivity gastronomického cestovního ruchu lze zařadit návštěvu národních i specializovaných restaurací, lodní rybářské výlety, pivní slavnosti, slavnosti vína, exkurze do pivovarů a další.15
2.1
Venkovský cestovní ruch Venkovský cestovní ruch představuje cestovní ruch provozovaný především
v přírodním životním prostředí venkova, přičemž formy pobytu se vzájemně více či PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, ISBN 80-239-0152-4. 14 PELÁNKOVÁ, Zuzana. Diplomová práce VINAŘSKÝ PRŮMYSL A VINAŘSKÝ CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE. Masarykova univerzita 2012. 15 ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. Vyd. Praha: IDEA SERVIS, 2010, ISBN 978-80-8597068-5. 13
13
méně liší a svým charakterem se řadí mezi šetrné formy cestovního ruchu.
16
V rámci
venkovského cestovního ruchu jsou provozovány následující činnosti: pěší turistika, jízda na kole a na koni, poznání domácích zvířat, péče o zvířata, konzumace bio produktů vyráběných na místních farmách, pobyt přímo na farmě a další. Pod venkovský cestovní ruch spadá agroturistika, ekoagroturistika, ekoturistika, cykloturistika a vinařský cestovní ruch.17 Agroturistika je specifickou formou cestovního ruchu, která se uskutečňuje v typicky
venkovských
podmínkách
především
na
zemědělských
farmách,
kde si návštěvníci vyzkouší žít typicky venkovský život. Pracují na farmě, starají se o zvířata a poznávají zdejší zvyky. Smyslem agroturistiky je poznání života na venkově, místních obyčejů, osobní kontakt se zvířaty, přírodou a další. Ekoagroturistika je formou agroturistiky, je realizována na farmách, které jsou ekologické a produkují bio produkty, což znamená, že jejich výrobky nejsou ošetřovány žádnými chemickými přípravky a zvířata jsou chována v jejich přirozeném prostředí. Návštěvník si vyzkouší život na ekologické farmě, zemědělské práce a ochutná místní BIO produkty. Ekoturistika je zaměřena na poznávání přírodních rezervací, národních parků, chráněných krajinných oblastí a dalších přírodních útvarů tak, aby nebyly cestovním ruchem příliš narušovány. Mezi ekoturistické aktivity patří například fotografování, pozorování volně žijících živočichů a rostlin, pěší turistika a další. Cykloturistika je aktivní formou cestovního ruchu, při níž návštěvník poznává okolí a památky na kole. Na trase cyklostezek jsou cyklistům poskytovány speciální servisní služby, občerstvení a jiné. Jelikož se v dnešní době stává sport stále větší součástí života obyvatel, je jízda na kole oblíbenou aktivitou a může být využita v regionálním rozvoji cestovního ruchu.18 Specifika služeb venkovského cestovního ruchu19 Služby, nabízené v rámci venkovského cestovního ruchu, jsou relativně samostatným souborem služeb poskytovaných účastníkům venkovského cestovního ruchu. Hlavním MALÁ, Vlasta. Základy cestovního ruchu. 1. Vyd. Praha: VŠE v Praze, 2002, ISBN 80-245-0439-1. http://www.mmr.cz/getmedia/e117ea61-1783-4982-a4fa-bf6e1220f318/GetFile4.pdf; [online 23. 2. 2013] 18 http://www.mmr.cz/getmedia/e117ea61-1783-4982-a4fa-bf6e1220f318/GetFile4.pdf; [online 23. 2. 2013] 19 ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. Vyd. Praha: IDEA SERVIS, 2010, ISBN 978-80-8597068-5. 16 17
14
motivem pobytu na venkově je lepší kvalita životního prostředí (čistší ovzduší, méně hluku, rozsáhlá krajina, zvyky, tradice, folklór, flóra a fauna), proto by služby poskytované účastníkům venkovského cestovního ruchu měly nabízet činnosti spojené s návratem k přírodě – ubytování ve venkovských staveních a ubytovacích zařízeních na venkově, příprava stravy ze surovin vypěstovaných na statku, zapojení do aktivit spojených s pobytem na venkově a další. Důležitým aspektem v rozvoji venkovského cestovního ruchu je zapojení místního obyvatelstva do poskytování služeb, ochota podílet se na péči o návštěvníky, otevřenost, pohostinnost a jazyková vybavenost. Při poskytování služeb venkovského cestovního ruchu je nutné zohlednit jeho specifika a zvláštnosti spotřebitelů, kteří tvoří relativně samostatnou cílovou skupinu, k čemuž přihlíží i standardizace ubytovacích služeb venkovského cestovního ruchu. Roku 1999 byla přijata „Koncepce státní politiky cestovního ruchu České republiky“ a jedním z jejích opatření byla aplikace doporučených standardů ubytovacích zařízení do praxe. Později, v roce 2000, vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci se zájmovými sdruženími „Doporučený standard ubytovacích služeb v soukromí, v kempech, chatových osadách a turistických ubytovnách“. Za certifikaci ubytování v soukromí nese odpovědnost Svaz venkovské turistiky, za kempy a chatové osady organizace Kempy a chatové osady ČR a za turistické ubytovny Klub českých turistů. Ubytovací zařízení venkovského cestovního ruchu jsou specifická menší ubytovací kapacitou a obvykle jsou situována v obci nebo jejím okolí, čímž nedochází ke zvýšené koncentraci hostů na jednom místě. Prostory v ubytovacím zařízení by měly působit příjemně a sympaticky, pro tato zařízení se nehodí moderní zařízení, interiér by měl být vybaven především dřevem, ručně zpracovanými tkaninami, květinovou výzdobou a dalším. Stravovací služby venkovského cestovního ruchu zpravidla navazují na ubytovací služby a to buď ve formě samostatné vybavené kuchyňky, přímo od provozovatele ubytovacího zařízení nebo v jiném veřejně přístupném stravovacím zařízení. Stravovací zařízení v místě realizace venkovského cestovního ruchu by měla být vybavena ve venkovském stylu, stejně tak například oblečení obsluhy. Jídelní lístek by měl odrážet charakter venkovského cestovního ruchu – nabízet sezónní produkty a nemít přílišnou hloubku ani rozsah sortimentu. Host při návštěvě venkovského stravovacího zařízení očekává domácí jídla, či místní a krajové speciality (bramborové placky, krkonošské kyselo, kulajda, bramboráky, škubánky, kuba a další). 15
Doplňkové služby venkovského cestovního ruchu slouží ke zpříjemnění a zpestření pobytu na venkově a napomáhají k dosažení očekávaných cílů a představ návštěvníků. Poskytování doplňkových služeb je v zájmu majitelů a provozovatelů ubytovacích a stravovacích zařízení, ale i dalších podnikatelských subjektů. Doplňkové služby se dělí do dvou skupin: a)
služby poskytované účastníkům venkovského cestovního ruchu, ale i dalším
návštěvníkům a zčásti i místnímu obyvatelstvu (propagační a informační služby zaměřené na představení obce, regionu; stravovací, společenské a zábavní služby stravovacích zařízení; obchodní služby; prodej vlastních výrobků podnikatelů; řemeslnické a opravárenské služby; placené komunální služby pro obyvatelstvo atd.) b)
služby volného času, včetně animace, určené především pro účastníky
venkovského cestovního ruchu (pohybové, sportovní činnosti; rekreační aktivity; procházky; turistka; cykloturistika; jízda na koni; jízda na sportovních lodích; horolezectví; možnost lovu a rybolovu; folklorní akce a festivaly; jarmarky; pikniky v přírodě; ochutnávka vín a domácích výrobků a mnohé další)
2.2
Organizace působící v oblasti vinařství a vinařského cestovního
ruchu Organizace, instituce a zákony jsou základním východiskem pro vinařský cestovní ruch a vinařství. Usměrňují a podporují rozvoj vinařského cestovního ruchu a jsou tak jeho významnou součástí. 2.2.1 Vinařský fond Instituce Vinařského fondu vznikla v roce 2002 na základě zákona č.115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství, za účelem podpory výsadby, obnovy vinic a propagace prodeje vína. Prostředky na tyto aktivity byly získávány z odvodů od pěstitelů vinic a výrobců a dovozců vína a také z dlouhodobě návratných příspěvků od státu. S novelizací vinařského zákona v roce 2004 (na vinařský zákon č. 321/2004 Sb.) se změnila i činnost Vinařského fondu, jejímž hlavním posláním se stala podpora marketingu vína, rozvoj vinařského cestovního ruchu a obeznámení veřejnosti o vinařství a vinohradnictví. Mezi projekty Vinařského fondu patří například marketingová značka
16
„Vína z Moravy“, „Vína z Čech“ a kampaně na podporu svatomartinských a růžových vín.20 Vína z Moravy, Vína z Čech Obrázek 1 Vína z Moravy, Vína z Čech
Zdroj: http://www.wineofczechrepublic.cz/10-dalsi-informace-o-znacce-cz.html; 24. 2. 2013
Držitelem výhradní licence na značku „Vína z Moravy“ a „Vína z Čech“ je právě výše zmíněný Vinařský fond a vlastní ji Národní vinařské centrum, o.p.s. Tato značka je registrovanou ochrannou známkou a je určena k propagaci moravských a českých vín. Může být umístěna pouze na lahvovaných vínech, která prošla komisí expertů Státní zemědělské a potravinářské inspekce a jsou označena jako jakostní vína nebo jakostní vína s přívlastkem. U takto označených vín má konzument jistotu, že jsou to vína kvalitní s přísně sledovaným původem hroznů.21 Webové stránky (www.wineofczechrepublic.cz) propagující značku „Vína z Moravy, Vína z Čech“ se v roce 2009 umístily na druhém místě v soutěži WebTop100 v kategorii Potravinářství a gastronomie.22 Webové stránky jsou velmi pěkně a přehledně vytvořeny a poskytují veškeré informace ohledně českých a moravských vín, o aktualitách v oblasti vinařského cestovního ruchu, o vinařských oblastech, obcích a o místních vinařích, o historii vína, zákonech, statistikách, o vinařských stezkách, akcích, výstavách a mnohém dalším. 2.2.2 Národní vinařské centrum, obecně prospěšná společnost23 Národní vinařské centrum sídlí v zámku ve Valticích na jižní Moravě, tedy v samém srdci vinařského regionu a vinařského dění. Je neziskovou organizací a zabývá se především pořádáním Národní soutěže vín, Salonu vín ČR, školení a seminářů o víně,
20
http://www.vinarskyfond.cz/cz/hlavni-stranka; [online 24. 2. 2013] http://www.wineofczechrepublic.cz/10-dalsi-informace-o-znacce-cz.html; [online 24. 2. 2013] 22 https://www.facebook.com/vinazmoravy.vinazcech/info; [online 24. 2. 2013] 23 http://www.vinarskecentrum.cz/o-nas-aktivity-nvc/; [online 27. 2. 2013] 21
17
mimoto vydává vinařskou literaturu, propaguje vinařský cestovní ruch, spravuje oficiální internetové stránky společnosti a další. Národní vinařské centrum bylo založeno Národním salonem vín, občanským sdružením ZO ČSOP ADONIS č. 56/03 Mikulov; organizací Památky Jižní Moravy, o.p.s. a Svazem vinařů České republiky v prosinci 2001 a do obchodního rejstříku bylo zapsáno 24. dubna 2002. Národní vinařské centrum vzniklo v rámci projektu: Rozvoj vinařství na Jižní Moravě, který byl financován z prostředků Evropské unie (program PHARE) a Ministerstva zemědělství ČR. 2.2.3 Svaz vinařů České republiky Svaz vinařů České republiky, dále jen SV ČR, je jednotnou organizací, která podporuje pěstitele hroznů a výrobců vína na území České republiky i v rámci zahraniční. SV ČR vznikl 24. 6. 1993 ve Velkých Bílovicích pod původním názvem Českomoravská vinohradnická a vinařská unie, kvůli tehdejší hospodářsko-politické situaci. V současné době je SV ČR vydavatelem časopisu Vinařský obzor, podílí se na tvorbě vinařského zákona, prováděcích předpisech a zajištění zájmů SV ČR ve vztahu ke strukturám EU. Mimoto je každý rok garantem Mezinárodní soutěže vín Grand Prix Vinex a nominačních oblastních výstav vín. V rámci Evropy se SV ČR soustředí na ochranu zájmů České republiky v EU, udržuje osobní kontakty se zástupci profesních vinařských svazů ze sousedních členských zemí - především v Rakousku a Německu, kteří hájí v rámci EU v podstatné míře i zájmy České republiky. Dále spolupracuje se Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem.24 2.2.4 Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky25 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR ČR) koordinuje všechny subjekty působící v oblasti cestovního ruchu a hlavním nástrojem této činnosti je Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 – 2013. Tato koncepce je střednědobým strategickým dokumentem, který vychází z rozvojových možností cestovního ruchu v České republice. Cílem Ministerstva pro místní rozvoj je tvorba vhodných podmínek pro rozvoj cestovního ruchu na území České republiky, lepší ochrana spotřebitele a pevná pravidla pro provoz cestovních kanceláří a agentur. Rozvoj cestovního ruchu je
24 25
http://www.svcr.cz/o-svazu-vinaru-ceske-republiky; [online 13. 3. 2013] http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch; [online 13. 3. 2013]
18
realizován z velké části prostřednictvím projektů financovaných ze strukturálních fondů EU. MMR ČR působí také na mezinárodní úrovni tím, že se zapojuje do aktivit mezinárodních organizací, působících v oblasti cestovního ruchu, usiluje o mezinárodní spolupráci a svou činnost dále prezentuje na konferencích a veletrzích cestovního ruchu. V zahraničí i na domácí půdě je Česká republika prezentována Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism, která je státní příspěvkovou organizací Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism26 Příspěvková organizace Česká centrála cestovního ruchu byla založena roku 1993 a jejím úkolem je propagace České republiky na zahraničním i domácím trhu. Agentura při tom spolupracuje s domácími turistickými regiony, městy, obcemi a podnikatelskými subjekty. 1. srpna 2003 byl její název oficiálně změněn na označení Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. Agentura CzechTourism se zaměřuje na propagaci České republiky, jako atraktivní turistické destinace, v zahraničí. Aktivně se snaží zvýšit zájem a povědomí zahraničních návštěvníků o jedinečnosti a kráse České republiky. Cílem CzechTourism je podpora a rozvoj domácího a příjezdového cestovního ruchu, zvyšování návštěvnosti českých regionů, zvyšování počtu návštěvníků ČR a sledování trendů v cestovním ruchu. Dále se také CzechTourism snaží o propagaci konkrétních oblastí cestovního ruchu České republiky, ke kterým se řadí lázeňství, kongresový a incentivní cestovní ruch a golfový cestovní ruch. Mezi nástroje, které agentura CzechTourism při své práci využívá, patří: webové prezentace, on-line komunikace, public relations (workshopy, roadshow, prezentace, press tripy, fam tripy a informační tripy pro lékaře), výstavy a veletrhy, tiskoviny a mediální kampaně. Agentura CzechTourism pracuje na mnoha domácích i mezinárodních projektech, z těch nejznámějších lze zmínit například Festival ČR – To Letí!, Czech Republic – Stunningly Different!, Česká republika = „země příběhů“, Czech Specials, EDEN (European Destination of Excellence), V 4 European Quartet, Tourpropag, Tourfilm, Tourregionfilm a nově v roce 2013 také jarní festival Prázdniny na venkově 2013, který 26
Prezenatace CzechTourism: „VŠE_jaro_2012“
19
proběhne letos na jaře na více než 30 místech po celé České republice. V rámci festivalu mohou turisté navštívit farmy, řemeslné dílny, jarní vinařské stezky a zažít vítání jara, otvírání studánek, jarní kulinaření, tvoření a mnohé další.27 Ve své aktuální marketingové koncepci, platné na léta 2012-2020, propaguje agentura Českou republiku jako evropskou excelentní destinaci, která kombinuje prvky kulturní krajiny, kultury, relaxace, bezpečí a vstřícného zákaznického přístupu k turistům. Jedním ze čtyř aktuálně vyzdvihovaných produktů jsou aktivní cesty krajinou, rozdělené na zimní a letní cesty. Součástí letních cest mají být právě cesty za vínem v jihomoravských vinařských podoblastech. Jsou zde propagovány cyklistické vinařské stezky, Moravské vinařské stezky, vinobraní a další. 2.2.5 Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava28 Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava (CCR JM) je zájmovým sdružením právnických osob, která vznikla 14. 12. 2005 a jejími zakládajícími členy byli: Jihomoravský kraj, Statutární město Brno a Svaz obchodu a cestovního ruchu. Posláním CCR JM je koordinace rozvoje cestovního ruchu na jižní Moravě a to tak, aby byl maximálně využit potenciál pro cestovní ruch, kterým toto území disponuje a aby byly zároveň dodrženy principy udržitelného rozvoje. Snaží se o zajištění komplexních služeb - o dostatečné množství informací, snadný způsob rezervací, spokojený pobyt na místě a o zajištění dopravy v místě pobytu i z/do místa bydliště návštěvníka – a tím pádem o zvýšení konkurenceschopnosti jižní Moravy. Strategickými cíli CCR JM jsou: jižní Morava – konkurenceschopná turistická destinace, zvýšení počtu návštěvníků a prodloužení jejich pobytu, zvýšení ekonomické výnosnosti cestovního ruchu. Uvedených strategických cílů má být dosaženo následujícími rámcovými okruhy činností CCR JM: 1. Komunikace, koordinace a spolupráce (se subjekty působícími v cestovním ruchu, rozvoj lidských zdrojů), 2. Produkty cestovního ruchu (tvorby a rozvoj produktů cestovního ruchu, tvorba společné turistické nabídky), 3. Ediční činnost a propagace (tvorba propagačních materiálů, prezentace potenciálu cestovního ruchu regionu), 4. Poskytování informací (subjektům působícím v cestovním ruchu na stránkách ccrjm.cz, turistické informace na
27 28
http://www.czechtourism.cz/; [online 17. 3. 2013] http://www.ccrjm.cz/o-nas/; [online 17. 3. 2013]
20
portálu jizni-morava.cz), 5. Projektová činnost (k získávání finančních prostředků na činnost CCR JM a na rozvoj cestovního ruchu v regionu). Kromě práce na domácích projektech se CCR JM věnuje také spolupráci s Rakouskem, především s rakouským partnerem Weinviertel Tourismus GmBH, se kterým byly vytvořeny projekty Zažít kraj vína a památek na kole, Svatojakubská cesta na jižní Moravě, Po stopách Liechtesteinů na jižní Moravě a Dolním Rakousku a další.29 2.2.6
Nadace Partnerství Nadace Partnerství je největší českou nadací pro lidi a přírodu, sídlí v Brně
a jejím ředitelem je Miroslav Kundrata. Posláním Nadace je ochrana a zlepšování životního prostředí, čehož dosahují prostřednictvím grantů, poskytování odborných služeb, užitečných poznatků z praxe a vzděláváním široké veřejnosti, aby se lidé sami starali o své životní prostředí. Prostředky Nadace jsou poskytovány neziskovým organizacím, školám, obecním úřadům a jednotlivcům na území České republiky. Za své dosavadní působení již Nadace podpořila 3 000 projektů ve výši 280 milionů korun. Nadace Partnerství podporuje výsadbu stromů a zeleně, obnovu a oživení veřejných prostor, bezpečnou dopravu ve městech, rozvoj cyklistické dopravy a cykloturistiky, environmentální výchovu, vyhlašuje celostátní anketu Strom roku, uděluje prestižní Cenu Josefa Vavrouška, rozvíjí Moravské vinařské stezky a je zakladatelem Festivalu otevřených sklepů. V rámci programu Greenways Nadace Partnerství koordinuje infrastrukturu cestovního ruchu a dění na Moravských vinařských stezkách, organizuje řadu akcí, zavedla Certifikaci služeb vinařské turistiky, spravuje certifikační systém „Cyklisté vítáni“, koordinuje mezinárodní trasy EuroVelo a cyklistické trasy na území České republiky, přičemž zajišťuje i monitoring využívání těchto stezek.30 Zelené stezky – Greenways31 Projekt Zelené stezky – Greenways je asistenčním a grantovým programem Nadace Partnerství a generálním partnerem tohoto programu je Nadace České spořitelny, která v tomto roce darovala částku 600 tis. korun. Program Greenways usiluje
29
http://www.ccrjm.cz/projekty/; [online 17. 3. 2013] http://www.partnerstvi-ops.cz/weblight_local/wwwrender/upload/4/files/Otevrene_sklepy/06_mala_studie_otevrene_sklepy_web.pdf; [online 18. 3. 2013] 31 http://www.nadacepartnerstvi.cz/greenways/; [online 18. 3. 2013] 30
21
o zachování kvality života, o zpřístupnění většího rekreačního zázemí pro návštěvníky a obyvatele a o ochranu vzácných přírodních zdrojů, čímž pomáhá podporovat ekonomické aktivity související s příjemným životním prostředím a zdravým životním stylem. Nadace Partnerství podporuje takové organizace a projekty, které směřují k udržitelnému rozvoji v okolí stezek a přírodních koridorů a snaží se o vytvoření sítě takovýchto organizací doma i v zahraničí, za účelem spolupráce a výměny zkušeností. „Zelené stezky jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory, využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku, jsou výzvou k zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Zelené stezky vedou občany, zastupitele, úřady a podnikatele ke společnému plánování a zlepšování života v jejich obci a komunitě.“32 K hlavním tématům
programu
Greenways
patří
místní
a
regionální
rozvoj,
šetrná
a bezpečná doprava, šetrná turistika, ochrana přírodního a kulturního dědictví a zdravý životní styl. Přináší užitek v oblasti dopravy, zdraví a rekreace, ekonomiky, územního rozvoje, životního prostředí a dalšího. Pod program Zelené stezky – Greenways spadají projekty Moravské vinařské stezky, Greenways Praha – Wien, Labská stezka a Drážní stezky.
2.3
Certifikace služeb vinařského cestovního ruchu33 Obecně znamená certifikace dosažení určité úrovně kvality, kterou je možné
měřit dle pevně stanovených kritérií. V cestovním ruchu lze od certifikovaných zařízení očekávat dobrou kvalitu služeb. V roce 2012 se logem „Vína z Moravy nebo Vína z Čech – Certifikace vinařské turistiky“ mohlo pochlubit 130 zařízení v České republice. Díky oficiálnímu certifikátu mají možnost se zařízení prezentovat na národní úrovni před ostatními podniky, certifikace pomáhá pozvednout kvalitu služeb vinařských zařízení a přispívá tak k jejich konkurenceschopnosti. Aby mohla být zařízení certifikována, musí projít výběrem dle stanovených kritérií, přičemž pro každou z pěti kategorií (vinařství, vinný sklep, vinotéka, restaurace s vínem a ubytování s vinařskou tématikou) existují samostatné požadavky. Provozovatel nebo vlastník zařízení žádá o certifikaci písemnou nebo elektronickou formou Národní
32 33
http://www.nadacepartnerstvi.cz/greenways/; [online 18. 3. 2013] Brožura Krajem vína, 2012, vína z Moravy
22
vinařské centrum, které spolu s Nadací Partnerství a Vinařským fondem České republiky realizuje projekt certifikace. Certifikace je ukončena uzavřením smlouvy mezi zařízením a Národním vinařským centrem a užívání certifikační známky je zpoplatněno ročním poplatkem. Oficiální certifikace zařízení má napomoci rozvoji a podpoře vinařského cestovního ruchu na Moravě a v Čechách, jelikož jejím účelem je zvýšit kvalitu služeb v oblasti vinařského cestovního ruchu a tím dosáhnout úrovně srovnatelné se sousedními vinařskými regiony Evropy. K tomu, aby zařízení získalo certifikační známku, je potřeba, aby splňovalo následující certifikační kritéria: podnikání v daném oboru dle platné legislativy; požadavky na hygienu a čistotu; vztah k tradiční vinařské kultuře, historickou hodnotu nebo jedinečnost zařízení; rozsah a kvalitu služeb podíl nabízených vín vypěstovaných a vyrobených na území České republiky. 2.3.1 Kategorie pro certifikaci služeb vinařského cestovního ruchu34 Jak je uvedeno výše, zařízení vinařského cestovního ruchu ve vinařských oblastech České republiky jsou rozdělena do pěti kategorií a pro každou z nich jsou stanovena samostatná kritéria, která musí zařízení splňovat, aby dosáhlo certifikační známky. Vinařská zařízení se členění do těchto kategorií: vinařství, vinné sklepy, vinotéky, restaurace s vínem, ubytování s vinařskou tematikou. Vinařství – definici vinařství splňuje producent vína, který je registrovaný na VF a UKZÚZ, prodává alespoň tři vína s rozhodnutím o zatřídění od SZPI nebo splňující podmínky apelačního systému VOC, nabízí prodej vlastního vína, firemní prodejny nebo jiného vhodného objektu a nabízená vína musí pocházet z hroznů vyrobených v České republice. Vinné sklepy – úkolem provozovatele vinného sklepu je nabízet posezení ve vinném sklepě či nadsklepí a prodávat vína vlastní či cizí produkce, ale z hroznů vypěstovaných v České republice. Zařízení nabízí vlastní či dodavatelsky zajištěnou studenou nebo teplou kuchyni, řízené degustace a jiné programy a musí mít sociální zařízení. Stavební část sklepu nesmí být znehodnocena nevhodnými prvky a materiály, sklep lze označit jako dobrý příklad historicky dochované stavby, citlivé rekonstrukce nebo kvalitní moderní architektury.
34
Brožura Krajem vína, 2012, vína z Moravy
23
Vinotéky – vinotéka je specializovaný obchod s vínem, který nabízí především prodej lahvového vína s převážnou většinou vín od českých výrobců. Nabízí také řízené degustace plus další programy a poskytuje svým návštěvníkům informace související s vínem, vinařstvím a vinařským cestovním ruchem. Vinotéka nesmí být průchozí nebo jinak nevhodně propojená s funkčně výrazně odlišnými prostory a má samostatný, ucelený provozní prostor. Restaurace s vínem (včetně vináren) – restaurace nabízí kvalitní pokrmy a široký výběr vín z produkce českých vinařů. Je garantována kvalifikovaná obsluha a vhodné vybavení pro konzumaci vín. Ubytování s vinařskou tematikou -
mezi ubytování s vinařskou tematikou řadíme
venkovské i městské ubytování, které přímo souvisí s provozem vinného sklepu, vinařství, restaurace s vínem a podobně. Pokoje v ubytovacím zařízení mohou mít nanejvýše 4 lůžka a hygienické zázemí (minimálně sprchový kout, záchod, umyvadlo) mohou mít společné jen dva pokoje, přičemž kapacita jednoho ubytovacího zařízení může být maximálně 50 lůžek. Kromě ubytování nabízí zařízení i informace o službách vinařů a vinařském cestovním ruchu v regionu.
24
3.
Vinařské oblasti Rakouska Celková rozloha rakouských vinohradů činí v současné době asi 45 700 ha,
přičemž většina vinařských oblastí se nachází na východě a jihovýchodě republiky. Víno se produkuje ve spolkových zemích Dolní Rakousko (Niederösterreich; 27,128 ha), Burgenland (13,840 ha), Štýrsko (Steiermark; 4,240 ha) a Vídeň (612 ha). Celkem je v Rakousku 16 vinařských oblastí: Wachau, Kamptal, Kremstal, Traisental, Donauland,
Weinviertel,
Thermenregion,
Carnuntum
v Dolním
Rakousku;
Neusiedlersee, Neusiedlersee-Hügelland, Mittelburgenland, Südburgenland ve spolkové zemi Burgenland; Südoststeiermark, Südsteiermark, Weststeiermark ve Štýrsku a samostatná oblast Vídeň.35 Dolní Rakousko je největším vinařským regionem, zabírá 61, 8 procent celkové plochy. Druhým největším regionem je Burgenland s plochou 29, 9 procent. Vinice regionu Štýrsko zabírají 6,77 procent celkové
Obrázek 2 Rakouské vinařské oblasti
vinařské plochy a řadí tak Štýrsko na třetí místo dle rozlohy vinic. Posledním a nejmenším vinařským regionem
je
Vídeň,
jejíž
vinice
zaujímají
1,4 procenta celkové plochy a činí tak Vídeň jedinou metropolí na světě, která má významné vinice uvnitř hranic města.36
3.1
Vinařská oblast Dolní Rakousko Spolková země Dolní Rakousko patří se
svojí rozlohou 27,128 hektaru mezi největší vinařské regiony Rakouska. Nachází se zde nejvyšší počet vinařských oblastí, mezi které patří: Wachau, Kamptal, Kremstal, Traisenal, Donauland,
Zdroj:Austrian_Wine_Documentation_2011 _Part 1_END; [online 13. 2. 2013]
Weinviertel, Thermenregion a Carnuntum. Dolní Rakousko je zemí obklopující Vídeň, která byla do 31. prosince 1921 její součástí. Hlavním městem Dolního Rakouska
35
Austrian_Wine_Documentation_2011_Part 1_END FÄSSLER, Anna Maria. Dissertation „Dem Weintourismus auf der Spur“, WS 2008/09, Universität Wien 36
25
je od 10. července 1986 město Sankt Pölten, předtím byla hlavním městem právě Vídeň. Od roku 1997 zasedá v Sankt Pöltenu i dolnorakouský zemský sněm.37 Na východě této spolkové země je krajina pokryta pahorkatinou a na severu se nachází lesy, jižní část Dolního Rakouska je zčásti utvářena výběžky Alp. Celou zemí protéká od západu na východ řeka Dunaj, v jejímž okolí převažují nížiny. 38 3.1.1 Wachau Obrázek 3 Wachau Cultural Landscape © Jakob Hürner
Zdroj: http://whc.unesco.org/en/list/970 [online 16. 2. 2013]
Údolí Wachau je neobyčejně kvalitní vinařskou oblastí s rozlohou 1455 hektaru. Rozkládá se v malebném údolí řeky Dunaje a produkují se zde vynikající vína odrůd Grüner Veltliner, Neuburger, Chardonnay a Weissburgunder. Vinice jsou umístěny na terasách na strmých úbočích nad řekou a zdejší bílá vína patří k těm nejlepším v Rakousku. 39 Celé údolí Wachau bylo v roce 2000 zapsáno na celosvětový seznam kulturního dědictví UNESCO, z důvodu, že se jedná o „harmonicky dochované území středověkého charakteru, vynikající příklad poříční krajiny v hlubokém údolí.“ Zajímavostí jsou zde kopce pokryté terasovitými vinohrady a množstvím architektonických a historických památek. Wachau přitahuje milovníky vína, ale také meruněk, které se zde ve velkém množství pěstují. Údolím vede dolnorakouská Podunajská stezka, která je celkem 258 km dlouhá. Velkým zážitkem je také projížďka na některé z výletních lodí, které plují po Dunaji údolím Wachau mezi městy Melk a Krems.40
37
http://www.etravel.cz/rakousko/dolni-rakousko; [online 16. 2. 2013] Prospekt Austria Info, Mapka 2011 39 CALLEC, Christian. VÍNO - Velký obrazový lexikon. 3. vydání. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7234-889-3. 40 http://www.dolni-rakousko.info/portal/cs/?tt=NOECZ_R18&id=87991; [online 11. 2. 2013] 38
26
3.1.2 Kamptal41 Mětečko Kamptal se nachází na soutoku řeky Kamp a Dunaje. Zdejší teplé klima pozitivně ovlivňuje zrání hroznů, na druhou stranu studené proudění vzduchu ze sousední oblasti Waldviertel dodává bílým vínům jejich kořennost, jemnou kyselinku a charakteristický čistý ráz minerálů. Kamptal je známý především bílými víny z odrůd Veltlínského zeleného a Ryzlinku rýnského, ovšem za zmínku stojí také Rulandské bílé (Weissburgunder) a Chardonnay. Rozloha vinic v údolí Kamptal činí 3 870 hektarů. Hlavním bodem oblasti Kamptal je město Langenlois – největší rakouské vinařské město „Lange Stadt am Loisbach“ (dlouhé město na potoku Loisbach), které je jedním z nejstarších rakouských měst. Ve zdejším vinařském domě „Ursin Haus“ je možné získat informace o víně a ochutnat či zakoupit více než 200 druhů místních vín, sektů a brandy. Další známá vinařská místa v této oblasti jsou města Gobelsburg, Zöbing, Kammern a Straß im Straßertale. Dominantou je zde kopec Heiligenstein, který je již od roku 1280 nazýván též jako „Hellenstein“ neboli kopec, na kterém slunce pálí jako v pekle. Tento nejslavnější kamptalský kopec (Kamptaler Weinberg) je starý 200 milionů let a leží v srdci stejnojmenné přírodní rezervace. 3.1.3 Kremstal42 V centru vinařské oblasti Kremstal se nachází město Krems, které je jedním z nejstarších vinařských měst v Rakousku s úzkými romantickými uličkami a cennými historickými stavbami z období pozdní gotiky, renesance a baroka. Historie tohoto města byla vždy v těsně spjata s vínem, a proto je zde možnost navštívit vinařské muzeum a klášter, jež poskytují vhled do (vinařské) minulosti této oblasti. Od roku 1875 je zde také vinařská škola a každoročně je Krems místem konání Dolno Rakouského vinařského veletrhu. Celková rozloha vinic v Kremstalu je 2 250 hektarů. Specialitou této oblasti jsou odrůdy Veltlínského zeleného, Ryzlinku rýnského a Chardonnay. Ke známým místům této oblasti náleží též Göttweig, Furth, Gedersdorf, Rohrendorf a Senftenberg.
FÄSSLER, Anna Maria. Dissertation „Dem Weintourismus auf der Spur“, WS 2008/09, Universität Wien 42 FÄSSLER, Anna Maria. Dissertation „Dem Weintourismus auf der Spur“, WS 2008/09, Universität Wien 41
27
3.1.4 Traisental43 Nejmenší vinařská oblast (790 ha) Dolního Rakouska se může pyšnit velmi dlouhou vinařskou tradicí. Díky archeologickým nálezům bylo zjištěno, že víno bylo v této oblasti pěstováno již před Římany. Na zdejších písčito-jílovitých půdách vznikají ovocitá vína z odrůd Veltlínského zeleného a Ryzlinku. Oblast Traisental je ze severu ohraničená řekou Dunaj a dále se rozkládá po obou stranách řeky Traisen až po hranice hlavního města Dolního Rakouska – St. Pölten. V okolí se nachází další významná místa, spjatá s vínem, kterými jsou například Inzersdorf, Nußdorf, Getzersdorf a Reichersdorf, která jsou obklopena vinohrady. Přímo na řece Traisen leží kulturně významné město Traismauer. Traisental je atraktivním výletním cílem, ať už pro milovníky vína, turistiky, cyklistiky či kulturní nadšence.44 3.1.5
Wagram45 Vinařská oblast Donauland byla v roce 2007 přejmenována na Wagram. Plocha
vinic zaujímá v této oblasti 2 451 ha a leží po obou stranách řeky Dunaje, mezi městy Krems a Vídní. Typickými víny této oblasti jsou opět Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský, ovšem specialitou je zde odrůda Veltlínského červeného, neboli Roter Veltliner. Již 150 let se v Klosterneuburgu nachází „Vyšší spolkové učiliště a zkušební ústav pro pěstování vín a ovoce“, kde je pěstována také odrůda Zweigeltrebe.46 Nalezneme zde také největší soukromé rakouské vinařství „Privatweingut Stift Klosterneuburg“, které v podstatě píše historii rakouského vinařství, ale taktéž je díky modernímu management a vyspělým technologiím považováno za vinařství budoucnosti.
FÄSSLER, Anna Maria. Dissertation „Dem Weintourismus auf der Spur“, WS 2008/09, Universität Wien 44 http://www.oesterreichwein.at/unser-wein/weinbaugebiete/niederoesterreich/traisental/; [online 12. 2. 2013] 45 http://www.oesterreichwein.at/unser-wein/weinbaugebiete/niederoesterreich/wagram/; [online 12. 2. 2013] 46 FISCHER, Christina. Lexikon vín. 1. vydání. Dobřejovice: REBO Production CZ, s.r.o., 2004, ISBN 807234-381-5. 43
28
3.1.6 Weinviertel Obrázek 4 Sklepní ulička v Gnadendorf, Weinviertel
Zdroj: http://www.lower-austria.info/portal/en/?tt=NOEEN_R17&id=93237; [online 13. 2. 2013]
Weinviertel je, s rozlohou 15 981 ha, největší z 16 ti rakouských vinařských oblastí a je zde vyráběna asi třetina veškeré rakouské produkce vína. Region Weinviertel je znám především pro něj typickými dlouhými, úzkými uličkami, tzv. Kellergassen. Tyto úzké malebné uličky v místních vesnicích jsou lemovány řadou přívětivých vinných sklípků, jež vybízejí k posezení a ochutnávkám vína. Oblíbenými víny této oblasti jsou odrůdy Veltlínské zelené, na které připadá téměř polovina produkce a dále Ryzlinku, Rulandské bílého a Chardonnay. Z červených vín je zde produkován Modrý portugal a Zweigeltrebe47, kterou vyšlechtil ředitel vinařské školy v Klosteneuburgu a pochází ze zkřížení vína Svatovavřineckého a Frankovky.48 V regionu Weinviertel můžeme nalézt mnoho uměleckých a kulturních památek od pravěku až po současnost. Mezi tyto památky patří velká a malá muzea, opravené, autentické sklepní uličky a pohřební mohyly z doby halštatské. Pro zpestření pobytu je možné využít některé z mnoha zážitkových aktivit, například okružní jízdy traktorem vinicemi, jízdy nostalgickým vlakem, hledání drahých kamenů a zkamenělin, procházky vlčí oborou, jízdy na kánoích nebo zábavné jízdy drezínou. Vinice a mírně zvlněné pahorkatiny jsou jako stvořeny pro aktivní dovolenou na kolech. K dispozici je zde 13 tematických cyklostezek, které jsou pojmenovány podle jednotlivých odrůd vinné révy, podél tratí se nachází speciální zážitkové body, které informují návštěvníky o vinicích, kterými právě projíždějí. Takzvané RAD freundliche Betriebe (Cyklisté
CALLEC, Christian. VÍNO - Velký obrazový lexikon. 3. vydání. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7234-889-3. 48 http://www.wineofczechrepublic.cz/ukaz_odrudu.php?lang=cz&id=25; [online 13. 2. 2013] 47
29
vítáni) taktéž poskytují informace cyklistům, půjčují nářadí a nabízí svačiny pro cyklisty "Radlerjausen", jakož i přenocování.49 Region Weinviertel je archaickou krajinou, která svým obyvatelům odedávna dodává vysoce kvalitní potraviny. Zdejší podnebí je vhodné pro pěstování vína, ječmene, dýní, ovocných stromů, brambor, aromatické cibule, salátu, rajčat, mrkve, třešní, broskví a černého bezu. Z tohoto důvodu je oblast Weinviertel zajímavá taktéž pro milovníky dobrého a kvalitního jídla, kteří mohou navštívit každoročně pořádaný seriál akcí pod názvem „Hodovat ve Weinviertel“ (Tafeln im Weinviertel). Tato akce spočívá v tom, že nejlepší kuchaři z regionu vyberou nejkrásnější místo, vhodné ke stolování a uprostřed krajiny vytvoří okázalou tabuli, na kterou servírují vybrané lahůdky ze surovin, které vyrostly na půdě regionu Weinviertel. Přičemž k pokrmům nesmí chybět vybraná vína, především pak pro tuto oblast typické Veltlínské zelené.50 Významnými oblastmi regionu Weinviertel jsou: Röschitz, Retz, Haugsdorf, Falkenstein, Poysdorf, Herrnbaumgarten, Wolkersdorf a Mannersdorf.51 3.1.7 Thermenregion Vinařská oblast Thermenregion vznikla v roce 1985 v rámci vinařského zákona, kdy byly sloučeny okresy Gumpoldskirchen a Bad Vöslau. Vinice se táhnou od okraje lesa Wienerwald, kolem Vídně a dále pokračují směrem na jih podél řady kopců a hory Anninger (675 m) až k městu Baden. V této klimaticky příznivé oblasti na jih od Vídně je víno pěstováno více než 2 000 let.52 Thermenregion je nejjižnější oblastí Dolního Rakouska. Leží na jih od Vídně a na západ od Neziderského jezera. Svůj název Thermenregion, neboli Lázeňský region, získal kvůli velkému počtu horkých pramenů sopečného původu. Zdejší bílá vína vynikají svou aromatičností a plným tělem, zatímco červená vína svou tělnatostí a sílou, kterou získávají díky těžkému kamenitému podloží se svrchní vrstvou jílu a vápence.53 Bílá vína z této oblasti jsou jinde jen zřídka k dostání, patří k nim Zierfandler (Spätrot) a Rotgipfler. Mezi další tradičně pěstované odrůdy lze považovat Modrý Portugal, 49
http://www.weinviertel.at/cz/default.asp?tt=WEINV_CZ_R2; [online 13. 2. 2013] http://www.weinviertel.at/cz/default.asp?tt=WEINV_CZ_R15; [online 13. 2. 2013] 51 http://www.oesterreichwein.at/unser-wein/weinbaugebiete/niederoesterreich/weinviertel/; [online 13. 2. 2013] 52 http://www.austrianwine.com/our-wine/wine-growing-regions/niederoesterreich-loweraustria/thermenregion/; [online 13. 2. 2013] 53 CALLEC, Christian. VÍNO - Velký obrazový lexikon. 3. vydání. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7234-889-3. 50
30
Neuburger a novodobější vína jako Svatovařinecké, Zweigelt, Merlot a Cabernet Sauvignon. Produkce červených vín se soustředí především ve vesnicích Bad Vöslau, Sooß, Tattendorf a Teesdorf, zatímco pěstováním bílého vína jsou proslulé vesnice Perchtoldsdorf, Gumpoldskirchen, Pfaffstätten, Baden, Guntramsdorf a Traiskirchen. Kombinace překrásné přírody a místní kultury nabízí široký výběr výletů a aktivit, včetně návštěvy vinařství Freigut Thallern, které je jedním z nejstarších vinařství v Rakousku. Dalším kulturním cílem turistů může být návštěva lázeňského města Baden, kde se nachází několik divadel, operet a lázní, které taktéž nabízí vinné procedury.54 3.1.8 Carnuntum Carnuntum je jednou z největších archeologických oblastí v Rakousku. Římský velitel a později císař Tiberius ji založil asi před 2 000 lety a později se stala jednou z nejvýznamnějších metropolí impéria. Zajímavosti, které zde lze v současnosti navštívit jsou: antický dům snů – Villa Urbana, vědecké vykopávky, prohlídky se speciálním programem, výstava v muzeu Carnuntinum, římské slavnosti, filmový a divadelní festival ART CARNUNTUM a další.55 Vinařská oblast Carnutum má rozlohu 910 ha a hlavní kultivované odrůdy vinné révy jsou Zweigelt a Frankovka.56 V Carnuntu je stále používána metoda „Gemischter Satz“, v překladu smíšená sadba, což znamená, že se na jedné vinici pěstuje současně několik různých odrůd vinné révy. Příznivý vliv na růst révových keřů má přítomnost Dunaje a Neziderského jezera.57
54
http://www.austrianwine.com/our-wine/wine-growing-regions/niederoesterreich-loweraustria/thermenregion/; [online 13. 2. 2013] 55 http://www.vylet.at/cs/default.asp?id=91111&tt=TOP_CZ_R6&ci=nav, [online 13. 2. 2013] 56 http://www.austrianwine.com/our-wine/wine-growing-regions/niederoesterreich-loweraustria/carnuntum/; [13. 2. 2013] 57 CALLEC, Christian. VÍNO - Velký obrazový lexikon. 3. vydání. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7234-889-3.
31
3.2
Vinařská oblast Burgenland
Obrázek 5 Burgenland
Zdroj: http://www.austrianwine.com/our-wine/wine-growing-regions/burgenland/; [online 14. 2. 2013]
Rozlehlá oblast Burgenland se ve skutečnosti skládá ze dvou samostatných oblastí, které leží poblíž maďarské hranice. První z těchto oblastí leží na severu a je přímo ovlivněna Neziderským jezerem, patří sem Neusiedlersee a NeusiedlerseeHüggelland, druhá oblast se nachází na jihu Burgenlandu a je tak Neziderským jezerem poznamenána méně – Mittelburgenland a Südburgenland).58 Celková rozloha oblasti Burgenland činí 13 840 ha. Jednotlivé části této oblasti jsou velmi rozdílné a tyto přírodní a klimatické odlišnosti hrají významnou roli v pěstování vinné révy. Hliněné půdy v oblasti Mittelburgenland a kolem města Pöttelsdorf severně od Rosaliagebirge umožňují vyrábět Frankovku s obzvláště výraznou ovocnou
chutí.
Naopak
v části
Neusiedlersee-Hügelland,
na
západním
břehu
Neziderského jezera, se produkují vína s výraznou vůní minerálů59. 3.2.1 Neusiedlersee (Neziderské jezero) Neziderské jezero leží v nejvýchodnější spolkové zemi Rakouska – v zemi Burgenland. Oblast Neusiedlersee se chlubí více než 2000 hodinami slunečního svitu ročně a řadí se tak k nejoblíbenějším místům v Rakousku, kam lidé jezdí trávit svoji dovolenou. Tento region je také zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.60 Na seznam kulturního dědictví UNESCO bylo Neziderské jezero zapsáno roku 2001, jako společný rakousko-maďarský zápis. Krajina nabízí jedinečné biotopy, které jsou domovem vzácných druhů fauny, zajímavou venkovskou architekturu a několik významných kulturních památek. Okolí jezera je osídleno již asi 8 000 let a odedávna
CALLEC, Christian. VÍNO - Velký obrazový lexikon. 3. vydání. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7234-889-3. 59 http://www.austrianwine.com/our-wine/wine-growing-regions/burgenland/; [online 13. 2. 2013] 60 http://www.neusiedler-see.at/cestina.76.0.html; [online 14. 2. 2013] 58
32
zde docházelo k míšení kultur, tři čtvrtiny jezera a se nachází na rakouské straně a zbytek na území Maďarska. Krajina má však na rakouské i maďarské straně stejný ráz a víceméně podobné obce a kulturu. Zdejší krajina je ovlivněna klimatickými podmínkami a vysokou salinitou půdy v okolí jezera. V okolí se nachází asi 80 slaných bažin, rozsáhlé porosty rákosu a kopce pokryté vinicemi, jelikož okolí Neziderského jezera je významnou vinařskou oblastí.61 Vinařská oblast Neusiedlersee se nachází na východním břehu velkého a poměrně mělkého stepního jezera – Neziderského jezera. Plochy vinic, s rozlohou 7 649 ha, se táhnou od vinařského města Gols na severu, přes plochý povrch města Heideboden až dolů k městu Seewinkel, které leží poblíž hranice s Maďarskem. Od března 2012 se stala oblast Neusiedlersee oblastí s označením DAC, kde jsou pěstována ovocná červená vína odrůdy Zweigelt, která odráží kvalitu klimatu a půdy zdejšího místa. Region Neusiedlersee DAC zahrnuje politický okres Neusiedl am See, s výjimkou obcí Winden a Jois.62 Kromě vinařských a kulinářských zážitků, je zde možnost využít i jiných zajímavých volnočasových aktivit, jakými jsou například jízda na kole či na koni, či různé druhy vodních sportů (plavba na jachtě, surfování, kiting a další). V oblasti Neusiedlersee leží také Národní park Neziderské jezero – Seewinkel. Byl založen v roce 1993, ale existoval v podstatě již v roce 1991 na maďarské straně - park Fertö-Hanság Nemzeti. Tato chráněná oblast je prvním národním parkem Rakouska, který přesahuje hranice země, ale je také prvním parkem, který byl uznán mezinárodní organizací IUCN. Národní park Neziderské jezero – Seewinkel leží na území sedmi obcí - Andau, Apetlon, Illmitz, Neusiedl am See, Podersdorf, Tadten a Weiden am See, přičemž jednotlivé pozemky zůstaly v původním vlastnictví majitelů, se kterými byly uzavřeny dlouhodobé nájemní smlouvy, díky tomuto pojetí vlastní pozemky Národního parku 1 200 osob. Polovinu území parku zaujímá hospodářsky nevyužívaná přírodní zóna. Zbylé chráněné zóny jsou ve velké míře součástí kulturní krajiny, jsou závislé na ochranářské péči a jsou rozděleny do šesti částí: Apetlon - Lange Lacke, Illmitz - Hölle, Podersdorf - Karmazik, Sandeck - Neudegg, Waasen - Hanság a Zitzmannsdorfer Wiesen. V okolí Neziderského jezera se vyskytují biotopy jako rákosový pás, periodicky vysychající solná jezírka, malé 61
http://www.geops.cz/zajezdy/informace-podrobne/neziderske-jezero-unesco-seznam-kulturniho-aprirodniho-dedictvi/; [online 16. 2. 2013] 62 http://www.austrianwine.com/our-wine/wine-growing-regions/burgenland/neusiedlersee/; [online 14. 2. 2013]
33
písčité biotopy, sečené louky a pastviny.63 Díky své jedinečné flóře a fauně poskytuje park vhodné chráněné přírodní životní prostředí jak vzácným rostlinám, ojedinělým druhům ptáků, ale i bílým oslům, stepnímu skotu a divokým prasatům. Další zajímavou alternativou pro výlety do okolí je přírodní park v pohoří Leitha nebo opuštěné oblasti lužních lesů.64 3.2.2 Neusiedlersee-Hügelland Neusiedlersee-Hügelland je poměrně rozlehlá oblast a leží na západním břehu Neziderského jezera, která je ohraničena dvěma relativně nízkými pohořími - Leithagebirge ze severu a Rosaliengebirge ze západu. Plocha vinic zde zabírá 4 150 hektarů a tato rozloha umožňuje pěstovat velké množství druhů vín.65 S touto rozlohou je oblast Neusiedlersee-Hügelland druhou největší (po oblasti Neusiedlersee) v regionu Burgenland a patří mezi nejdůležitější centra vinařství v Rakousku.66 Nejvíce pěstovanými odrůdami vinné révy v této oblasti jsou Rulandské bílé, Chardonnay a Frankovka. Mezi hlavní vinařská centra patří Breitenbrunn, Oggau, St. Margarethen a Donnerskirchen. Nejvýznamnějším městem oblasti Neusiedlersee-Hügelland je Rust. Rust je sice považován za nejmenší městečko v Rakousku, ale je nejdůležitějším centrem vinařství ve spolkové zemi Burgenland. Vinařské městečko Rust je oblíbené díky své zvláštní atmosféře, malebným domkům, náměstí a uličkám, plným příjemných možností k posezení. Městečko je známo také činností Weinakademie (Akademie vína), kde se pořádají naučné kurzy a která se také stala prvním místem výuky vinařství v německy mluvící oblasti.67 Ve městě Einsenstadt se nachází významná barokní stavba, která se stala dominantou města, jedná se o zámek Esterházy. Zámek pochází ze 13. století, původně to byl gotický hrad a až v polovině 17. století byl za knížete Esterházyho přestavěn do barokní podoby. Zámek Esterházy je symbolem Eisenstadtu a nejvýznamnější kulturní památkou spolkové země Burgenland. V současné době je zámek centrem kulturního dění, kde se konají slavnostní a společenské události.68
63
http://www.burgenland.info/cz/themen/naturburgenland/nationalpark/; [online 16. 2. 2013] http://www.neusiedler-see.at/cestina.76.0.html; [online 16. 2. 2013] 65 http://www.neusiedlersee.com/de/themen/weinundkulinarik/wein/huegelland/; [online 16. 2. 2013] 66 http://www.vinozrakouska.cz/oblasti-vina/neusiedlersee-huegelland; [online 16. 2. 2013] 67 Dissertation „Dem Weintourismus auf der Spur“, AnnaMaria Fäßler, WS 2008/09, Universität Wien 68 http://www.vinozrakouska.cz/oblasti-vina/neusiedlersee-huegelland/zamek-esterhazy; [online 16. 2013] 64
34
2.
3.2.3 Mittelburgenland Oblast Mittelburgenland, vyskytující se jižně od Neziderského jezera, pokrývá kopcovitý a zalesněný terén. Nejznámějšími místy této oblasti jsou Horitschon, Deutschkreutz, Neckenmarkt a Lutzmannsburg. Plocha vinic zde činí 2 117 ha a hlavním druhem vína, které se zde pěstuje je červené víno – Frankovka, podle kterého se regionu přezdívá „Země Frankovky“. Vinohradnictví má v tomto kraji dlouhou tradici, ale také je zde uplatňován moderní trend, který znamená menší množství, ale ve špičkové kvalitě. Z bílých vín zde rostou odrůdy Ryzlinku vlašského a Rulandského bílého. Jak již bylo zmíněno, dominují zde červená vína, podle kterých je také pojmenována vinařská cesta „Rotweinstrasse“, která vede v místech, kde se pěstuje právě Frankovka. Rotweinstrasse vede mimojiné do jednoho z nejstarších vinařských městeček spolkové země Burgenland – Lutzmannsburgu, kde se vinařstvím zabývali již Římané. Původně se zde pěstovala především bílá vína, ale poté, co byly na konci 19. století vinohrady napadeny mšicí révovou, se přešlo na pěstování odrůd červeného vína.69 3.2.4 Südburgenland70 Obrázek 6 Südburgenland
Zdroj:http://www.austrianwine.com/our-wine/wine-growing-regions/burgenland/eisenberg-suedburgenland/; [online 16. 2. 2013]
Nejmenší vinařská oblast země Burgenland se sama trefně prezentuje jako „Weinidylle“, neboli „vinařský ideál“. Klima, které zde působí je mírné panonské, s intenzivním, ale ne příliš horkým slunečním zářením. Pěstují se zde především červená vína, odrůdy Frankovka, která mají díky zdejší půdě zvláštní a výraznou chuť. Další specialitou je takzvaný „Uhudler“, což je jednoduché růžové víno, z téměř vymizelého druhu vinné révy. Toto víno se pěstuje hlavně v okolí vinařské vesničky Heiligenbrunn, která je se svými malebnými vinařskými uličkami vekou turistickou atrakcí. 69 70
http://www.vinozrakouska.cz/oblasti-vina/mittelburgenland; [online 16. 2. 2013] FÄSSLER, Anna Maria. Dissertation „Dem Weintourismus auf der Spur“, WS 2008/09
35
Vinice oblasti Südburgenland leží v kopci Eisenberg. Za návštěvu stojí vinařské muzeum v Moschendorf, stejně jako místní vinotéka, kde je neustále možné ochutnat a zakoupit nejlepší místní vína.
3.3
Vinařská oblast Štýrsko (Steiermark) Spolkové zemi Štýrsko se přezdívá „Zelené srdce Rakouska“, protože je
nejzelenější zemí ze všech spolkových zemí Rakouska. Štýrsko je zemí lesů, hor, vinic, ovocných sadů krásných měst a vesniček. Lesy pokrývají 60% povrchu. Sever Štýrska je charakteristický mohutnými horami, jejichž nejvyšším vrcholem je hora Dachstein, která dosahuje výšky 3 000 m.n.m.. Nachází se zde i Solná komora, či nejmladší národní park v Rakousku – Gesäuse, který vyniká drsně romantickou přírodou. Celkem disponuje toto zimní středisko 741 km sjezdovek a v roce 2013 se zde již po druhé v historii konalo MS v alpském lyžování. Na jihu Štýrska se naopak rozprostírají úrodné kopce s vinohrady a ovocnými sady, jež jsou vhodné pro turistiku či cyklistiku.71 Celková plocha vinic na území Štýrska činí 4 240 ha.72 V spolkové zemi Štýrsko leží město Graz, jež je druhým největším městem Rakouska a jehož historické centrum, spolu se zámkem Eggenberg bylo v roce 1999 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.73 Město Graz je rakouským zemským hlavním městem Štýrska a leží na jihovýchodě země na řece Mur. Název města je slovanského původu – Graz neboli Gradec (Hradec) je název pro opevněné místo, které bylo původně postaveno slovanskými obyvateli. Dominantou města je vrch Schlossberg, z původní stavby se zde dochovaly dvě věže Glockenturm a Uhrturm, která je symbolem města a je jeho charakteristickou památkou.74 3.3.1 Jihovýchodní Štýrsko (Südoststeiermark) Jihovýchodní Štýrsko je poměrně rozsáhlá oblast, která se rozkládá na východ od města Graz. Klimatické podmínky tohoto regionu jsou velmi příznivé (teplo a vlhko) pro pěstování vinné révy a půdu zde tvoří směs jílu a sopečné horniny. 75 Tomuto regionu dominuje mnoho malých ostrůvků vinařských oblastí, které se nachází zejména na svazích vyhaslých sopek. Víno se pěstuje na ploše 1 400 ha vinic; výroba 71
http://www.steiermark.com/cs/styrsko; [online 16. 2. 2013] http://www.austrianwine.com/our-wine/wine-growing-regions/steiermark-styria/; [online 17. 2. 2013] 73 http://whc.unesco.org/en/list/931; [online 16. 2. 2013] 74 http://www.iereus.wz.cz/mesta/graz.html; [online 16. 2. 2013] 75 CALLEC, Christian. VÍNO - Velký obrazový lexikon. 3. vydání. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7234-889-3. 72
36
je koncentrována ve městech Klöch, St Anna am Aigen a Straden a mezi hlavní odrůdy vinné révy patří Tramín, Rulandské bílé a Morillon. Regionem vedou čtyři vinařské stezky, a přehled o vinařské produkci celého štýrského regionu je k dostání ve vinotéce v městečku St Anna am Aigen. Mezi další turistické cíle patří v neposlední řadě také termální místa ležící podél vulkanické linie. Nejdůležitější vinařská města této oblasti jsou Bad Radkersburg, Feldbach, Gleisdorf, Hartberg, Kapfenstein, Klöch, Riegersburg, St. Peter, Straden, Tieschen a Weiz.76 V severní části Jihovýchodního Štýrska u města Hartberg se vinice nachází až ve výšce 650 m. n. m. a řadí se tak k nejvýše položeným vinicím v Rakousku. Štýrská sopečná zem je kromě toho také turistickou oblastí s největším podílem přírody. Jsou zde nádherné, perfektně značené tematické stezky, které vedou skrz okouzlující krajinu a okolní hospůdky zvou k ochutnávkám vín a kulinářských specialit, této oblasti, k nimž patří mimo jiné slavný štýrský olej z dýňových semen.77 3.3.2 Jižní Štýrsko (Südsteiermark) Obrázek 7 Südsteiermark
Zdroj:http://www.oesterreichwein.at/unser-wein/weinbaugebiete/steiermark/suedsteiermark/; [online 17. 2. 2013]
Krajina v jižní části Štýrska je mírně zvlněná a v něčem může připomínat toskánské kopce v Itálii. Rozsah zdejších vinic a vinařství je menšího rázu a tak kladou místní výrobci důraz spíše na kvalitu a originalitu svých vín, než na jejich kvantitu. Mezi nejvýznamnější vína této oblasti patří Sauvignon a Muškát, která svou kvalitou postupně
76
http://www.oesterreichwein.at/unser-wein/weinbaugebiete/steiermark/suedoststeiermark/; [online 17. 2. 2013] 77 http://www.oesterreichwein.at/unser-wein/weinbaugebiete/steiermark/suedoststeiermark/; [online 17. 2. 2013]
37
dohánějí špičková vína z oblasti Wachau.78 Nachází se zde jedny z nejkrásnějších vinic v Evropě a většina z nich leží ve velmi strmých kopcích. Návštěva oblasti je ideální v každém ročním období, zvláště na podzim se vyplatí výlet po místních vinařských stezkách, přičemž první z nich vede podél slovinských hranic a druhá skrz region Sausal, západně od města Leibnitz. Zajímavou zastávkou k prohlídce jsou města Ehrenhausen, Gamlitz, Leutschach nebo Kitzeck.79 3.3.3 Západní Štýrsko (Weststeiermark) Oblast Západního Štýrska je mnohem menší, než Jihovýchodní Štýrsko a leží na západ od města Graz. Vinicemi je osázeno pouze 500 ha půdy a speciální odrůdou vinné révy, která se zde pěstuje je Blauer Wildbacher.80 Jedná se o starou odrůdu, která je rozšířená především v regionu Štýrsko a slouží k výrobě speciálního růžového vína s názvem „Schilcher“. Víno Schilcher je klíčovým faktorem úspěchu vinařského cestovního ruchu ve Štýrsku, a to pro jeho nezaměnitelný a autentický charakter, který není možné naleznout jinde. 81 Tato nejmenší vinařská oblast Štýrska má dlouholetou vinařskou tradici, jelikož víno zde pěstovali již Keltové a Římané. Vinice se zde táhnou v dlouhém úzkém pásmu ve výšce až 600 m.n.m. v podhůří Reinischkogels Koralpe, směrem na jih až k hranici se Slovinskem. Nejznámějšími místy této oblasti jsou města Stainz, St. Stefan ob Stainz, či Deutschlandsberg.82
CALLEC, Christian. VÍNO - Velký obrazový lexikon. 3. vydání. Dobřejovice: Rebo s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7234-889-3. 79 http://www.oesterreichwein.at/unser-wein/weinbaugebiete/steiermark/suedsteiermark/; 2013] 80 http://www.oesterreichwein.at/unser-wein/weinbaugebiete/steiermark/weststeiermark/; 2013] 81 http://www.trhvin.cz/pruvodce-vinem/79-blauer-wildbacher; [online 17. 2. 2013] 82 http://www.oesterreichwein.at/unser-wein/weinbaugebiete/steiermark/weststeiermark/; 2013] 78
38
Productions CZ, [online 17. 2. [online 17. 2.
[online 17. 2.
3.4
Vinařská oblast Vídeň
Obrázek 8 Západ slunce nad Vídní
Zdroj: http://www.oesterreichwein.at/unser-wein/weinbaugebiete/wien/; [online 17. 2. 2013]
Vídeň je významným kulturním a historickým městem s bohatou vinařskou tradicí a je také jedním z mála velkých evropských měst, kde se víno skutečně vyrábí. Víno, které se v bezprostřední blízkosti města produkuje, je poměrně kvalitní a je určeno především pro místní restaurace a obyvatele Vídně.83 Vídeňské víno si v posledních desetiletích vydobylo velice dobré jméno, a to díky jeho rychle stoupající kvalitě a výborným službám vybraných pěstitelů. Ve Vídni vyrábí svá vína asi 230 vinařů na ploše vinic okolo 700 ha.84 Většina těchto vinic se nachází za hranicemi města, na březích řeky Dunaj a na úpatí hory Bisamberg. Ovšem i v centru města, konkrétně na jižním okraji Vídně, se najde několik míst, kde se vinařstvím zabývají.85 Nejvíce pěstovaným vínem této oblasti je tak zvaný „Gemischter Satz“, což znamená, že je pěstováno více druhů vinné révy společně na jedné vinici a z této směsi je pak vyráběno víno. Tato směs je oblíbenou a tradiční specialitou vídeňského vinařského regionu. Z 80% je na vídeňských vinicích pěstováno bílé víno, kromě již zmíněné vídeňské směsi se zde dobře daří také odrůdám Veltlínského zeleného, Ryzlinku rýnského a Rulandského bílého.86 Díky velkému počtu různých akcí, které se ve Vídni
CALLEC, Christian. VÍNO - Velký obrazový lexikon. 3. vydání. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7234-889-3. 84 http://www.mycentrope.com/cs/home/2340/videnske-vino-podzimni-prochazky-za-vinem; [online 17. 2. 2013] 85 FISCHER, Christina. Lexikon vín. 1. vydání. Dobřejovice: REBO Production CZ, s.r.o., 2004, ISBN 807234-381-5. 86 http://www.mycentrope.com/cs/home/2340/videnske-vino-podzimni-prochazky-za-vinem; [online 17. 2. 2013] 83
39
odehrávají, má vídeňský vinařský region důležitou roli v oblasti cestovního ruchu a rekreace. Pořádá se zde například Vídeňské vinařské jaro nebo Dny vinařské turistiky.87
87
http://www.mycentrope.com/cs/home/2340/videnske-vino-podzimni-prochazky-za-vinem; [online 17. 2. 2013]
40
4.
Vinařské oblasti České republiky88 Česká republika patří k velmi malým vinařským zemím, ale kvalita českých vín
v posledních letech (po zavedení vinařského zákona) rychle narůstá a dosahuje úrovně vyspělých vinařských zemí. Celková plocha vinic v České republice činí přibližně 18 000 ha a dělí se na vinařskou oblast Čechy a vinařskou oblast Morava, přičemž naprostá většina vinic (96%) se nachází na Moravě.
4.1
Vinařská oblast Čechy Vinařská oblast Čechy je rozptýlena po celém území a zaujímá přibližně 660 ha,
což znamená 4% ploch registrovaných vinic v České republice. Vinohrady jsou soustředěny v teplejších oblastech s nízkou nadmořskou výškou – tzn. v okolí Berounky, Labe, Ohře a Vltavy. Ve vinařské oblasti Čechy se nachází dvě podoblasti a to podoblast Mělnická a Litoměřická. Podoblast Mělnická Mělnická podoblast je malou vinařskou podoblastí a plocha jejích vinic zaujímá cca 440 ha, nejvíce se vyskytují v okolí města Mělník, ale spadá sem i hlavní město Praha a okolí. Podoblast se nachází poblíž řeky Labe a sahá až za Roudnici nad Labem. Nejvíce se zde pěstují vína odrůdy Müller-Thurgau, Rulandské šedé, Rulandské modré a Modrý Portugal. Podoblast Litoměřická Litoměřická podoblast je nejmenší podoblastí České republiky, jelikož její celková plocha činí pouhých 220 ha a zahrnuje Mostecko, Žernosecko a okolí řeky Berounky. Mezi nejvíce pěstované odrůdy vinné révy zde patří Müller-Thurgau, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Rulandské modré.
4.2
Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Morava se nachází na jižní Moravě, na západě sahá až k městu
Znojmu, z jihu ji ohraničuje česko-rakouská hranice a z východu česko-slovenská hranice. Pěstování vinné révy má na Moravě tisíciletou tradici a hlavní rozmach nastal za pobytu římských legií ve 3. st. n. l., po tomto rozmachu však následoval úpadek
FISCHER, Christina. Lexikon vín. 1. vydání. Dobřejovice: REBO Production CZ, s.r.o., 2004, ISBN 807234-381-5. 88
41
moravského vinařství a až v druhé polovině 19. století došlo znovu k rozšíření.89 V současné době se na území vinařské oblasti Morava nachází 16 698 hektarů vinohradů, což znamená 96% všech ploch registrovaných vinic v České republice. Vinařská tradice moravské oblasti je dle legend a archeologických pramenů nejstarší vinohradnickou a vinařskou tradicí u nás. Do vinařské oblasti Morava spadá 312 vinařských obcí s 1 126 viničními tratěmi a je zde registrováno více než 19 000 pěstitelů vína. Průměrná roční teplota zde dosahuje 9, 42 ºC a průměrné roční srážky jsou 510 mm. Vinařská oblast Morava se dále dělí do čtyř podoblastí a to znojemské, mikulovské, velkopavlovické a slovácké.90 Obrázek 9 Vinařská oblast Morava
Zdroj: http://www.wineofczechrepublic.cz/rozcestniky/images/mapa_celkova_cz.png [online 17. 2. 2013]
Znojemská podoblast
4.2.1
Znojemská podoblast je nejzápadnější moravskou vinařskou podoblastí, díky čemuž
má
ideální
přírodní
a
klimatické
podmínky
pro
pěstování
vína
(vlivy Českomoravské vrchoviny a řek Dyje, Jevišovky a Jihlavy), které je známé svou nezaměnitelnou kořenitou chutí a plností. Plocha vinic zde činí 3 165 hektarů, nachází se zde 90 vinařských obcí, 215 vinařských tratí a 1 137 pěstitelů vína.91 Se svou plochou je Znojemská podoblast nejmenší podoblastí ve vinařské oblasti Morava. Hlavním vinařským centrem této oblasti je město Znojmo, v jehož okolí se nachází vynikající viniční polohy a to od Kraví hory směrem na Hnánice. Na jihu navazuje Znojemská podoblast na rakouskou oblast Weinviertel a z východu sousedí s mikulovskou 89
CALLEC, Christian. VÍNO - Velký obrazový lexikon. 3. vydání. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7234-889-3. 90 Brožura Krajem vína, 2012, vína z Moravy 91 Brožura Krajem vína, 2012, vína z Moravy
42
a velkopavlovickou podoblastí. Mezi nejvíce pěstované odrůdy v této oblasti patří Veltlínské zelené a oblíbenými jsou též Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, MüllerThurgau, Pálava a Cabernet Sauvignon. Na severu Znojemské podoblasti v okolí Kounic a údolí řeky Jihlavy se daří také červeným vínům, především Frankovce a Svatovavřineckému.92 Za návštěvu v této oblasti stojí Národní park Podyjí se sousedním rakouským národním parkem Thayatal, Znojmo (rotunda sv. Kateřiny, podzemí, kostel sv. Mikuláše, Loucký klášter), Dolní Kounice (zřícenina kláštera Rosa coeli), Ivančice (Památník Alfonse Muchy a expozice Vladimíra Menšíka), Moravský Krumlov (Slovanská epopej Alfonse Muchy), Přímětice (Památník Prokopa Diviše s modelem
bleskovodu),
Rajhrad
(benediktinský
klášter,
Památník
písemnicví
na Moravě), Slup (renesanční vodní mlýn s expozicí), Šatov (Malovaný sklep, vojenský srub Zahrada), Únanov (letní aquapark) a další.93 4.2.2 Mikulovská podoblast Centrem Mikulovské vinařské podoblasti je město Mikulov ležící na pohoří Pálava, jež je dominantou zdejší krajiny. Plocha této podoblasti činí asi 4 459 ha, nachází se zde 30 vinařských obcí, 182 vinařských tratí a 2 476 pěstitelů vína.94 Z 70% jsou zde pěstovány odrůdy bílých vín a výborné kvality dosahuje odrůda Ryzlinku vlašského. Kromě Mikulova je významný centrem Mikulovské podoblasti také město Valtice, sídlí zde Střední vinařská škola a Střední odborné učiliště zahradnické, kde vyrůstá většina vinařských odborníků České republiky. Z jihu na tuto podoblast navazuje rakouská vinařská oblast Weinviertel.95 Kromě výše zmíněného Ryzlinku vlašského se zde pěstují odrůdy Müller Thurgau, Sauvignon, Veltlínské zelené, Neuburské, Sylvánské zelené, Ryzlink rýnský, Tramín a Pálava. Červená vína jsou reprezentována odrůdami vína Svatovavřineckého, Frankovy, Zweigeltrebe
a svou budoucnost zde mají i odrůdy
Merlot a Cabernet Sauvignon.96 Za nejvýznamnější turistické cíle lze považovat město Mikulov (zámek s vinařskou expozicí a obřím vinným sudem, Svatý kopeček, Ditrichštejnská hrobka, Kozí hrádek,…), Dolní Věstonice (místo objevu Věstonické venuše, expozice Věk lovců a mamutů), Lednice (památka UNESCO – zámek, skleník, Minaret, Janův hrad, akvárium Malawi), Novosedly (vinařská naučná stezka Stará hora), FISCHER, Christina. Lexikon vín. 1. vydání. Dobřejovice: REBO Production CZ, s.r.o., 2004, ISBN 807234-381-5. 93 Brožura Krajem vína, Mapa, Vinařská oblast Morava, Vína z Moravy 94 Brožura Krajem vína, 2012, vína z Moravy 95 FISCHER, Christina. Lexikon vín. 1. vydání. Dobřejovice: REBO Production CZ, s.r.o., 2004, ISBN 807234-381-5. 96 Brožura Krajem vína, 2012, vína z Moravy 92
43
CHKO Pálava (vzácná stepní fauna a flóra, naučná stezka), Pavlov (barokní vinařské domy, obecní vinotéka), Randez-vous (lovecký zámeček Dianin chrám) a v neposlední řadě městoValtice, které patří do památek UNESCO, nachází se zde Salon vín České republiky, zámek, Národní zemědělské muzeum, Zámecký sklep, Kolonáda na Rajstně s vyhlídkou na Lednicko-valtický areál.97 4.2.3 Velkopavlovická podoblast Velkopavlovická podoblast patří k nejslunnějším a nejteplejším místům České republiky. Táhne se ve směru od Brna na Břeclav přes významné vinařské obce – Hustopeče, Velké Pavlovice a Velké Bílovice.98 Velmi dobře se zde daří odrůdám Veltlínského zeleného, Rulandského šedého, Tramínu červeného, Pálavě a Muškátu moravskému a z červených vín proslavila Velkopavlovicko vynikající Frankovka a Svatovavřinecké. Celková výměra Velkopavlovické podoblasti je 4 742 ha, nachází se zde 75 vinařských obcí, 321 vinařských tratí a vinnou révu zde pěstuje 7 083 vinařů. S rozlohou vinic a počtem pěstitelů je Velkopavlovicko druhou největší podoblastí a skrývá obrovský potenciál pro vinařský cestovní ruch.99 Nachází se zde totiž druhé největší město České republiky Brno a další atraktivní místa, například Velké Bílovice s 680 vinnými sklepy, Velké Pavlovice (největší vinařská obec v České republice s naučnou stezkou Krajem André), Bořetice (Svobodná republika Kraví Hora), zámek v Bučovicích, tvrz a Templářské sklepy v Čejkovicích, Hustopeče s vinařskou expozicí a muzeem, Klobouky u Brna, Kobylí (vinařská expozice a muzeum), Kurdějov (gotický kostel sv. Jana Křtitele), Mohyla míru (památník bitvy u Slavkova, expozice muzea Brněnska), Slavkov u Brna (zámek, synagoga, golfové hřiště), Těšany a hrad ve Veveří.100 4.2.4 Slovácká podoblast Podoblast Slovácko je se svou rozlohou největší ze všech moravských podoblastí, ale plocha vinic Slovácka je o něco menší než ve většině ostatních moravských podoblastí. Celková výměra vinic činí 4 310 ha, je zde 117 vinařských obcí, 408 vinařských tratí a 8 344 pěstitelů vína. Slovácká podoblast se nachází na hranicích České republiky se Slovenskem a Rakouskem, je velmi rozlehlá a disponuje tak velmi Brožura Krajem vína, Mapa, Vinařská oblast Morava, Vína z Moravy FISCHER, Christina. Lexikon vín. 1. vydání. Dobřejovice: REBO Production CZ, s.r.o., 2004, ISBN 807234-381-5. 99 Brožura Krajem vína, 2012, vína z Moravy 100 Brožura Krajem vína, Mapa, Vinařská oblast Morava, Vína z Moravy 97 98
44
rozmanitými přírodními podmínkami. Slovácká vinařská podoblast vznikla spojením několika menších oblastí a současná délka jejího území je asi 80 km od Lanžhotu přes Hodonín, Strážnici až k Uherskému Hradišti. Z jihu sousedí Slovácko s Mikulovskou podoblastí a ze západu s podoblastí Velkopavlovickou. Na Slovácku se daří jak bílým, tak červeným vínům – mezi nejčastěji pěstovaná bílá vína patří Müller-Thurgau, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Rulandské bílé a Muškát moravský, z červených vín zde nalezneme především Frankovku, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe a v Moravské Nové Vsi vyšlechtěnou odrůdu Cabernet Moravia. Významnými vinařskými centry Slovácka jsou města Uherské Hradiště, Bzenec, Kyjov, Břeclav (židovský hřbitov, synagoga), ale také menší města jako Mutěnice (sklepní areál Búdy s lidovými malbami a výzkumnou vinařskou stanicí), Strážnice (skanzen) a další.101 Při pobytu na Slovácku nelze opomenout ani návštěvu Baťova kanálu, CHKO Bílé Karpaty (biosférická rezervace UNESCO), Blatnice pod sv. Antonínkem (areál vinných sklepů Stará hora), hradu v Buchlově, zámku v Buchlovicích, Hodonína (lázně, Masarykovo muzeum), Mikulčic (archeologické naleziště, Slovanské hradiště), Petrova-Plže (areál historických vinných sklepů), Milotic a Prušánek s areály vinných sklepů, Velehradu a jiných turisticky a vinařsky atraktivních míst.102
101 102
Brožura Krajem vína, 2012, vína z Moravy Brožura Krajem vína, Mapa, Vinařská oblast Morava, Vína z Moravy
45
Cestovní ruch na Jižní Moravě
5.
Následující část diplomové práce se zabývá analýzou vinařského cestovního ruchu na území Jižní Moravy, konkrétně v Mikulovské podoblasti. Statistické údaje týkající se monitoringu návštěvnosti jsou dostupné pouze za celou Jižní Moravu, nikoli pouze za Mikulovskou podoblast, z tohoto důvodu je prvních pár podkapitol věnováno vývoji cestovního ruchu v rámci celého Jihomoravského kraje. Další podkapitoly jsou věnovány samotné Mikulovské podoblasti.
5.1
Vývoj počtu turistů na Jižní Moravě V loňském roce klesl v Jihomoravském kraji, jako v jediném regionu, počet
turistů v ubytovacích zařízeních. Meziroční pokles činil 0,7 procenta a celkový počet turistů v Jihomoravském kraji v loňském roce tak byl 1 107 milionu. Zatímco tuzemských návštěvníků přijelo o 9000 více, úbytek zahraničních hostů byl vyšší. Oproti dřívějším rokům jich navštívilo Jižní Moravu méně o 4, 1 procenta, tedy o 17 250 osob. Úbytek návštěvníků ze zahraničí se začal projevovat již v roce 2005, kdy došlo ke snížení počtu přenocování. K nápravě tohoto negativního trendu je zapotřebí efektivnější propagace Jihomoravského kraje v zahraničí a rozšíření povědomí zahraničních návštěvníků i o jiné zajímavé oblasti České republiky, než pouze o Prahu. Mezi nejčastější zahraniční návštěvníky Jihomoravského kraje patří Poláci (78 000 příjezdů), Slováci (54 000 příjezdů) a na třetím místě Němci, kterých přijelo 46 000. Zajímavou skutečností je, že relativně nejvíce vzrostl počet hostů z Portugalska – 2,5 krát, a dle ubytovacích statistik je Jihomoravský kraj také oblíbenou destinací Estonců a Litevců. Navzdory znatelnému poklesu zahraničních turistů v ubytovacích zařízeních, zůstává Jihomoravský kraj druhým nejnavštěvovanějším krajem po Praze a má přibližně o 100 000 návštěvníků více, než třetí Jihočeský kraj. Ve všech krajích, kromě Prahy a
Karlovarska,
převažuje
v ubytovacích
zařízeních
počet
domácích
hostů,
v Jihomoravském kraji tvoří turisté ze zahraničí 36 procent hostů a průměrně zde stráví dvě noci.103
103
http://www.ccrjm.cz/statistiky/clanek-1347/; [online 24. 3. 2013]
46
Tabulka 1 Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) v Jihomoravském kraji
Jihomoravský kraj Počet
Rok
hostů
nerezidenti
rezidenti
Počet přenocování
nerezidenti
rezidenti
2006
1 069 258
397 239
672 019
2 342 743
759 570
1 583 173
2007
1 178 114
432 318
745 796
2 353 525
783 502
1 570 023
2008
1 185 770
451 388
734 382
2 299 763
778 565
1 521 198
2009
1 041 492
348 076
693 416
2 063 247
591 932
1 471 315
2010
1 042 070
379 674
662 396
2 034 734
641 380
1 393 354
2011
1 115 349
422 774
692 575
2 186 165
712 313
1 473 852
Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ) [online 25. 3. 2013]
Z tabulky o vývoji počtu hostů je zřejmý nejprve rostoucí a od roku 2008 klesající počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních, stejný trend se odráží i v počtu přenocování. Podrobné informace o počtu ubytovaných hostů a počtu přenocování v Jihomoravském kraji jsou dostupné zatím pouze za první tři čtvrtletí roku 2012 a uvádí je následující tabulky. Tabulka 2 Návštěvnost v HUZ v 1. až 3. čtvrtletí 2012
32 720
z toho nerezidenti 16 435 476
Průměrný počet přenocová ní 3
Průměrná doba pobytu (dny) 4
1 846 163261
583 406
2
3
Hosté z toho nerezidenti 002 5 634 799
Celkem ČR JM kraj
11
911 055 651
333 278
Přenocování Celkem
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajkapitola/641302-12-q3_2012-12; [online 25. 3. 2013]
Tabulka 2 zaznamenává vývoj počtu hostů a jejich přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních za první tři čtvrtletí roku 2012. Údaje o Jihomoravském kraji (JM kraj) jsou porovnány se stejným obdobím za celou Českou republiku (ČR). Z tabulky je patrné, že průměrný počet přenocování a průměrná doba pobytu je souhrnně v České republice vyšší, než v Jihomoravském kraji. Zatímco v rámci celé České republiky je průměrný počet přenocování 3 noci (4 dny), v Jihomoravském kraji je to o jednu noc méně – tedy 2 noci a 3 dny. Krajem s největším počtem přenocování je Karlovarsko (6,2 nocí) a nejméně nocí stráví turisté v ubytovacích zařízeních právě v Jihomoravském kraji. Dalšími kraji s nejmenším počtem přenocování jsou Praha a Středočeský kraj (2,5 a 2,6 nocí).
47
Konference v hromadných ubytovacích zařízeních v Jihomoravském kraji Zajímavým ukazatelem je také vývoj v počtu konferencí, které jsou pořádány v ubytovacích zařízeních na Jižní Moravě. Následující tabulka ukazuje množství akcí a jejich účastníků v letech 2007-2011. Tabulka 3 Konference v HUZ v JM kraji a jejich vývoj
ROK
POČET AKCÍ
POČET ÚČASTNÍKŮ
2007
593
131 630
2008
649
167 696
2009
1 608
227 786
2010
1 692
222 603
2011
1 659
214 021
Zdroj: http://www.ccrjm.cz/statistiky/clanek-1322/; [online 25. 3. 2013]
Z tabulky 3 je znatelný zvyšující se počet konferencí, pořádaných na území Jihomoravského kraje. Zatímco v roce 2007 byl počet zorganizovaných akcí pouze 593, v roce 2011 se zde konalo již 1 659 – to znamená, že během 5 ti let vzrostl počet konferencí téměř třikrát. Také došlo ke značnému nárůstu v počtu účastníků konferencí, i když jejich množství od roku 2009 mírně klesá, přestože počet konferencí roste. Výjimkou je zde rok 2011, kdy došlo k nepatrnému poklesu jak v počtu pořádaných akcí i v počtu účastníků. 5.1.1 Monitoring hostů v hromadných ubytovacích zařízeních na Jižní Moravě Jak již bylo zmíněno v úvodu čtvrté kapitoly, mezi nejčastější zahraniční návštěvníky Jihomoravského kraje patří v současné době Poláci, Slováci a Němci a tento trend se vyskytuje již několik po sobě následujících let. V tabulce 4 je uvedeno prvních deset zemí podle počtu přenocování.
48
Tabulka 4 Hosté v HUZ JM kraje podle zemí; * první 3. čtvrtletí roku 2012
2008
2009
2010
2011
2012*
Polsko
Polsko
Polsko
Polsko
Polsko
(84 538)
(69 099)
(73 649)
(83 752)
(67 782)
Německo
Slovensko
Slovensko
Slovensko
Slovensko
(54 915)
(49 108)
(49 905)
(53 853)
(42 020)
Slovensko
Německo
Německo
Německo
Německo
(53 689)
(43 085)
(43 488)
(46 033)
(36 038)
4.
Litva
Rakousko
Rakousko
Rusko
Rusko
5.
Rusko
Itálie
Rusko
Rakousko
Rakousko
6.
Rakousko
Litva
Itálie
Itálie
Itálie
7.
Itálie
Rusko
Litva
Anglie
Anglie
8.
Anglie
Anglie
Anglie
Nizozemsko
USA
9.
Jižní Korea
Nizozemsko
Jižní Korea
USA
Litva
Maďarsko
Nizozemsko
Francie
Jižní Korea
1.
2.
3.
10. Nizozemsko
Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ) [online 25. 3. 2013]
Dle údajů z Tabulky 4 lze určit, z jakých zemí přijíždí nejvíce návštěvníků Jihomoravského kraje. Kromě již zmíněného Polska, Slovenska a Německa přijíždí do tohoto kraje mnoho hostů z Rakouska, Ruska, Itálie, Litvy, Spojeného království (Anglie a Severního Irska), Nizozemska, Jižní Korey a v posledních dvou letech je zřejmý nárůst turistů ze Spojených států amerických. Naopak hosté z Maďarska se v první desítce umístili jen jednou a to v roce 2009. Čísla a pořadí za rok 2012 se týkají pouze prvních tří čtvrtletí tohoto roku, jedná se tedy o předběžné údaje a mohou být trochu zkreslené. Vývoj ubytovacích kapacit v Jihomoravském kraji V následující tabulce je zaznamenán vývoj ubytovacích kapacit v Jihomoravském kraji v letech 2007 až 2011. Mezi roky 2007 a 2008 došlo k nárůstu počtu ubytovacích zařízení, která tím pádem disponovaly větším množstvím pokojů i lůžek. V roce 2009 počet ubytovacích zařízení klesl, ale počet pokojů a lůžek nadále rostl, v tomto roce došlo také ke snížení počtu míst pro karavany a stany. K největšímu úbytku počtu zařízení došlo v roce 2010, kdy bylo v Jihomoravském kraji pouze 490 zařízení, což je ještě méně, než v roce 2007 (502 ubytovacích zařízení). V tuto dobu byl zaznamenán i menší počet pokojů a lůžek, naopak počet míst pro stany a karavany opět vzrostl a byl nejvyšší za sledované období. V následujícím roce 2011 byl počet 49
ubytovacích zařízení nejvyšší za celých pět let, stejně tak bylo nejvíce pokojů a lůžek za toto období na druhou stranu významně poklesl počet míst pro stany a karavany, jejichž kapacita byla nejnižší za roky 2007-2011. Tabulka 5 Vývoj ubytovacích kapacit v JM kraji 2007-2011
Rok
počet zařízení
počet pokojů
počet lůžek
počet míst pro stany a karavany
2007
502
12 294
31 311
4 943
2008
518
12 831
32 212
5 267
2009
507
13 032
32 260
4 874
2010
490
12 850
31 690
5 348
2011
533
13 473
33 813
4 758
Zdroj: http://www.ccrjm.cz/statistiky/clanek-1322/; [online 26. 3. 2013]
50
5.2
Mikulovská vinařská podoblast104 Mikulovská vinařská podoblast je jednou za čtyř podoblastí vinařské oblasti
Morava. Nachází se zde 30 vinařských obcí, 182 vinařských tratí a přibližně 2 476 pěstitelů vína. Se svou rozlohou 4 459 hektaru se řadí spíše k menším vinařským oblastem, ale zato disponuje velmi rozsáhlou plochou vinic, množstvím vinařských tratí, pěstitelů vína a bohatou nabídkou kulturně-historických atraktivit. Významnými vinařskými městy této podoblasti jsou Valtice, Mikulov, Lednice, ale také Pavlov, Horní a Dolní Věstonice, Milovice, Dolní Dunajovice, Novosedly, Sedlec a další.
Obrázek 10 Vymezení Mikulovské vinařské podoblasti
Hlavní dominantou této podoblasti jsou Pálavské vrchy, které strmě vystupují z mírně zvlněné krajiny okolních lesů dolního Podyjí. Na pálavských svazích založili historicky první vinice již římští vojáci, kteří rozpoznali jedinečnost tohoto
místa.
Díky
podloží
z hlubokých
sprašových půd má pálavská vinná réva svůj typický charakter a zdejší vína jsou aromatická a výrazná. Nejtypičtější odrůdou pro Mikulovskou
Zdroj:http://www.vino-grim.cz/vinarskapodoblast-mikulov.html; [online 27. 3. 2013]
vinařskou podoblast je Ryzlink vlašský, ale daří se tu také následujícím odrůdám bílé vinné révy: Müller Thurgau, Sauvignon, Veltlínské zelené (Dunajovické vrchy), Neuburg a Sylvánské zelené v oblasti Valtic, Ryzlink rýnský, Tramín, Pálava (oblast Pouzdřan). Z červených vín jsou zde pěstována Svatovařinecké, Frankovka, Zweigeltrebe, Merlot a Cabernet Sauvignon.
5.3
Monitoring
cestovního
ruchu
v Mikulovské
vinařské podoblasti V případě sledování cestovního ruchu v Mikulovské vinařské podoblasti nastává problém, jelikož jakékoliv statistiky ohledně návštěvnosti a motivu návštěvy jsou prováděny pouze za celý Jihomoravský kraj, region Jižní Morava, popřípadě na úrovni turistických oblastí. Moravské vinařské oblasti jsou rozděleny jiným způsobem a jejich
104
Brožura krajem vína, 2012, Vína z Moravy
51
hranice neodpovídají ani správnímu ani turistickému dělení, proto nejsou dále uvedené výsledky průzkumů zcela přesné. Původně byla celá Mikulovská vinařská podoblast součástí okresu Břeclav. To se změnilo 1. ledna 2007, kdy došlo ke změnám ve správním uspořádání a 7 obcí Mikulovské vinařské podoblasti přešlo pod okres Brno-venkov (Cvrčovice, Ivaň, Pasohlávky, Pohořelice, Přibice, Vlasatice a Vranovice). Celková rozloha okresu Břeclav činí 1 083 km² a zemědělská půda má výměru 70 000 ha. Současný zemědělský trend v okresu směřuje k obnově vinic, což je příznivý jev pro rozvoj vinařského cestovního ruchu v této oblasti. V současné době je okres administrativně členěn na 63 obcí a dále na 69 částí obcí. 9 obcí má statut města (Břeclav, Hustopeče, Klobouky u Brna, Lanžhot, Mikulov, Podivín, Valtice, Velké Bílovice a Velké Pavlovice) a 4 obce statut městyse (Boleradice, Drnholec, Moravská Nová Ves a Velké Němčice). Od 1. 1. 2013 působí na území okresu Břeclav tři obce s rozšířenou působností (ORP), kterými jsou Břeclav, Hustopeče a Mikulov. Největší rozlohu má správní obvod Břeclav (439 km²), spadá pod něj 18 obcí a 4 z těchto obcí jsou součástí také Mikulovské vinařské podoblasti, jedná se o obce Bulhary, Hlohovec, Lednice a Valtice. Druhým nejrozsáhlejším obvodem je ORP Hustopeče s rozlohou 355 km² a 28 obcemi, z těchto jsou Popice, Pouzdřany a Strachotín součástí Mikulovské vinařské podoblasti. Nejmenší rozlohu má správní obvod Mikulov (245 km²) se 17 obcemi, které všechny spadají do Mikulovské vinařské podoblasti. Mikulovskou vinařskou podoblast tvoří tedy 31 obcí, přičemž 7 z nich spadá pod okres Brno-venkov a 24 pod okres Břeclav. Jelikož se v okresu Břeclav nachází 63 obcí, dá se říci, že více než třetinu tohoto okresu tvoří Mikulovská vinařská podoblast.105 Dalším možným způsobem členění České republiky je rozdělení na turistické kraje a turistické oblasti. Podle tohoto přístupu spadá Mikulovská vinařská podoblast do turistické oblasti Lednicko-Valtický areál, kde je ovšem navíc lokality Břeclav, Hustopeče a jejich okolí. Většinu této turistické oblasti ovšem tvoří Mikulovská vinařská podoblast a proto lze považovat dále uvedené údaje za relevantní.
105
http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_breclav; [online 8. 5. 2013]
52
Kapacita a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení CR106 Statistická ročenka Jihomoravského kraje za rok 2012, která byla zpracována Českým statickým úřadem, obsahuje mimo jiné i údaje o kapacitě a návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle turistických oblastí v roce 2011. Záznamy o kapacitě a návštěvnosti HUZ za rok 2011 v turistické oblasti Lednicko-valtický areál jsou uvedeny v následující Tabulce 6. Tabulka 6 Kapacita a návštěvnost HUZ 2011 v turistické oblasti Lednicko-Valtický areál
Hromadná ubytovací
Hosté
zařízení k 31. 12. 2011
LednickoValtický areál
Přenocování
celkem
pokoje
lůžka
celkem
z toho nerezidenti
celkem
z toho nerezidenti
146
2 592
7 187
263 122
66 941
495 710
107 562
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajkapitola/641011-12-r_2012-16; [online 24. 6. 2013]
K 31. 12. 2011 se v turistické oblasti Lednicko-Valtického areálu vyskytovalo celkem 146 hromadných ubytovacích zařízení, s 2 592 pokoji a 7 187 lůžky. Celkem zde přenocovalo 263 122 návštěvníků, kteří zde strávili celkem 495 710 nocí, což znamená průměrnou dobu pobytu 1, 9 noci. Údaje týkající se Mikulovské vinařské podoblasti budou o něco nižší, jelikož je třeba odečíst HUZ ve městech Břeclav a Hustopeče. Dle oficiálního webu města Břeclav se na jeho území nachází cca 35 HUZ, na základě oficiálního webu města Hustopeče se v jeho okolí vyskytuje cca 20 HUZ.107 Z těchto údajů lze odvodit, že se na území Mikulovské vinařské podoblasti lze ubytovat v cca 100 různých ubytovacích zařízeních. Jedná se o oficiální ubytovací zařízení, kromě kterých se zde vyskytuje celá řada neoficiálních, především ubytování v soukromí, která nejsou do statistiky zahrnuta a ve skutečnosti je tak jejich počet o mnoho vyšší. Podrobnější popis hromadných ubytovacích zařízení, i těch, která nejsou zahrnuta do statistiky ČSÚ, je součástí podkapitoly 5.6 Sekundární nabídka cestovního ruchu v Mikulovské vinařské podoblasti – Ubytovací zařízení.
106
http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajkapitola/641011-12-r_2012-16; [online 24. 6. 2013] http://www.hustopece.cz/ubytovani/3;http://breclav.org/cs/volnocasove-aktivity/sluzby-a-uzitecneinformace/ubytovani?view=category&layout=category; [online 26. 6. 2013] 107
53
Monitoring návštěvnosti Mikulovské vinařské podoblasti108 Projekt, zabývající se monitoringem domácího cestovního ruchu, je realizován agenturou Ipsos Tambor, s.r.o., které byl tento úkol zadán agenturou Czech Tourism. Výzkum návštěvnosti je realizován od roku 2010 do roku 2014 ve dvou obdobích – v létě a zimě. Jeho cílem je zmapovat návštěvnost jednotlivých turistických oblastí a regionů České republiky, skladbu návštěvníků, způsob trávení volného času, spokojenost s nabídkou cestovního ruchu, vybavením regionu, s kvalitou poskytovaných služeb a zájem o opětovnou návštěvu regionu. Z uvedeného projektu monitoringu cestovního ruchu v regionu Jižní Morava, byly autorkou práce vybrány a vyhodnoceny údaje týkající se přímo Mikulovské vinařské podoblasti. V Mikulovské vinařské podoblasti se nachází řada silných lokalit, respondenti kladně hodnotili: ubytovací služby v oblasti Pasohlávky – Novomlýnské nádrže; služby pro motoristy na Pálavě – Dolních Věstonicích a ve Valticích; služby pro cykloturisty na Pálavě – Dolních Věstonicích; úroveň personálu ve službách cestovního ruchu ve městě Mikulov, v Pasohlávkách a Valticích; péči o čistotu a pořádek (odpadky, úklid, WC) ve Valticích. Loajalitu ve vztahu k regionu projevili návštěvníci města Valtice a zájem o opakovanou návštěvu uvedli ti, co navštívili Dolní Věstonice, Pasohlávky a Valtice. Co se týká hodnocení dostupnosti lokalit, mezi nejlépe hodnocené patří: rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit v Dolních Věstonicích a Valticích; rozsah a dostupnost stravovacích kapacit v Pasohlávkách; dopravní infrastruktura (silnice, parkoviště) v Pasohlávkách a Valticích; nákupní možnosti v Mikulově a Valticích a příležitosti pro zábavu a společenské vyžití v Mikulově a Valticích. V rámci srovnávání lokalit cestovního ruchu byla též hodnocena péče o rozvoj regionu. Mezi silné lokality Mikulovské vinařské podoblasti v této kategorii patří: město Mikulov a Valtice v poskytování informací o regionu; město Valtice díky místnímu orientačnímu značení (směrovky, tabule); obec Pasohlávky a její péče o památky a turistické atraktivity; Mikulov, Dolní Věstonice a Pasohlávky v péči o životní prostředí; nabídka programů pro volný čas a drobný prodej (občerstvení, suvenýry, stánky) ve Valticích a přátelskost místních lidí k návštěvníkům v Mikulově a Valticích.
108
http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/res/leto2012/Jizni_Morava_Leto-2012.pdf; [online 26. 6. 2013]
54
Vzdálenost od místa bydliště V následující části práce je analyzováno, z jakých vzdáleností turisté nejčastěji přijíždí do vybraných lokalit (Lednice, Mikulov, Dolní Věstonice, Pasohlávky a Valtice). Nejvíce návštěvníků přijíždí do města Lednice ze vzdálenosti větší, než je 100 km, dále následují ti, jejichž bydliště je vzdáleno 51 – 100 km od tohoto místa a nejméně turistů sem přijíždí ze vzdálenosti 10 – 20 km. Do města Mikulov přijíždí nejvíce turistů taktéž z vzdáleností větších než 100 km, o polovinu méně jich cestuje ze vzdálenosti 51 – 100 km a příjezdy z blízkého okolí (10 – 50 km) jsou téměř zanedbatelné. V případě obcí Dolní Věstonice a Pasohlávky jsou získané údaje podobné, nejvíce příjezdů je opět ze vzdáleností větších, než 100 km. Druhý největší počet návštěvníků je z oblastí vzdálených 21 – 50 km a poté ze vzdáleností 51 – 100 km. Naopak do města Valtice zavítá nejvíce turistů z blízkého okolí – 10 – 20 km, poté ze vzdálenosti 51 – 100 km, 21 – 50 km a nejméně příjezdů je z míst vzdálených více než 100 km. Délka pobytu Do města Lednice přijíždí nejvíce jednodenních turistů, bez noclehu. Ti, co se zde rozhodnout přenocovat zůstávají nejčastěji 3–7 nocí, poté následují pobyty na 1 – 2 noci. Do Mikulova přijel v létě 2012 téměř shodný počet jednodenních turistů a návštěvníků, kteří zde strávili 3–7 nocí. Dále následovaly pobyty s 1–2 noclehy. V případě obcí Dolní Věstonice a Pasohlávky je situace opět velmi podobná. Mezi nejčastější zde patří pobyty se 3–7 noclehy, následované přibližně stejným počtem návštěvníků s 1–2 přenocováními a jednodenních turistů bez přenocování. Jednoznačná je situace ve městě Valtice, kam v létě 2012 nejvíce jednodenních turistů bez noclehu. Pouze velmi malé procento návštěvníků zde strávilo buď 1-2 noci či 3 – 7 nocí. Pozitivním
faktem
jsou
opakované
návštěvy
této
oblasti,
přibližně
1/3 respondentů zde byla jednou až třikrát a 1/3 z nich dokonce více než čtyřikrát. Nejčastěji cestu podnikli s partnerem/partnerkou, přáteli apod. a dále se staršími či mladšími dětmi. Způsob ubytování Ve městě Lednice byl v létě 2012 zřetelně nejvíce využívaným ubytovacím zařízením penzion, za ním se v přibližně stejném počtu uskutečnilo ubytování 55
v Hotelu*** nebo více, v Hotelu* nebo **, garni a motelu a u známých, nejméně návštěvníků využilo možnosti ubytování v kempu, apartmánu a jiném ubytovacím zařízení. V Mikulově bylo nejvíce ubytovaných taktéž v penzionech, ale za ním následuje ubytování u známých a v kempech. O něco méně návštěvníků využilo služeb hotelů a nejméně z nich si pronajalo apartmán. V obcích Dolní Věstonice a Pasohlávky opět převažovalo ubytování v penzionu, následované ubytováním v kempu, malý podíl mělo také ubytování u známých. V hotelích a apartmánech nebyl ubytován téměř nikdo z hostů. Ve Valticích přenocovalo v létě 2012 nejméně návštěvníků z výše zmíněných lokalit a každý z nich byl ubytován pouze v penzionu. Žádná jiná ubytovací zařízení nebyla využita. Stravování Stravování v restauračních zařízeních využívá ve městě Lednice téměř vždy skoro polovina návštěvníků, druhá, necelá polovina se v restauracích stravuje pouze částečně a zbylých pár procent respondentů služeb restauračních zařízení nevyužívá vůbec. V Mikulově je situace ve stavování podobná jako ve městě Lednice, jen je zde o něco vyšší procento těch, kteří se nestravují v restauracích. V obcích Dolní Věstonice a Pasohlávky jsou hromadná stravovací zařízení využívána nejčastěji částečně, v kombinaci s jiným způsobem stravování. Malá část návštěvníků se stravuje výhradně v restauracích, ale nenajde se téměř nikdo, kdo by služeb stravovacích zařízení nevyužil vůbec. Ve městě Valtice je situace podobná jako v Lednici. Přibližně polovina návštěvníků se stravuje výhradně v restauracích a druhá polovina pouze částečně. Jen malá část návštěvníku nevyužije místních stravovacích zařízení. Průměrná denní útrata Průměrná denní útrata ve městech Lednice a Mikulov činila nejčastěji 201–500 Kč za osobu, další nejčastější výdaje se pak pohybovaly v rozmezí 501–1000 Kč/osoba. V obcích Dolní Věstonice a Pasohlávky utratili návštěvníci za den průměrně více, převážnou část z nich stál pobyt v tomto regionu 501–1000 Kč za osobu. Ve Valticích byly průměrné útraty nejnižší z uvedených lokalit, každého z dotázaných stál pobyt zde 201–500 Kč/osoba. 56
Zajímavé je, že v obcích Dolní Věstonice a Pasohlávky jsou průměrné denní útraty vyšší, než ve větších a známých městech jako Valtice, Mikulov a Lednice. Může to být dáno například tím, že se ve Valticích ubytovává menší množství návštěvníků. Tím pádem zde lidé neutratí peníze za ubytování, mohou se například ubytovat v Dolních Věstonicích, kde jsou služby levnější, a do Valtic přijet jen na jednodenní výlet. Převažující důvod návštěvy Hlavním motivem návštěvy města Lednice je poznání, relaxace, sport a turistika. Do Mikulova jezdí stejné procento návštěvníků kvůli poznání a relaxaci, ostatní důvody návštěvy (turistika a sport, zdraví, práce, zábava, nákupy, návštěva známých a tranzit) jsou zanedbatelné. Do Dolních Věstonic přijelo nejvíce návštěvníků za turistikou a sportem, dále pak za poznáním a relaxací. Pasohlávky lákají také nejvíce možností sportovního vyžití, v menší míře sem dotazovaní přijeli kvůli relaxaci a pouze malá část kvůli poznání a zábavě.
5.4
Potenciál cestovního ruchu v Mikulovské vinařské podoblasti a) Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky, 2001 První územní vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu v České republice
pochází z roku 2001. Výzkum byl proveden a zpracován Ústavem územního rozvoje se sídlem v Brně, který tak provedl na základě požadavků Ministerstva pro místní rozvoj. Cílem zadaného projektu bylo zhodnocení potenciálu cestovního ruchu za rok 2001 pro každou obec na území České republiky. V rámci celkového potenciálu byly hodnoceny dvě oblasti - potenciál přírodního subsystému CR (přírodní pozoruhodnosti, vhodnost krajiny pro pěší turistiku, cykloturistiku, zimní sporty, rekreaci u vody, rekreaci typu lesy – hory, horolezectví, rybolov a další) a potenciálu kulturního subsystému CR (kulturně historické památky, skanzeny a muzea, lázeňství, kulturní, sportovní a církevní akce, kongresy a veletrhy, apod.). Metodika hodnocení potenciálu CR za každou obec spočívala ve formě bodového hodnocení
jako
formalizovaného
výsledku
zhodnocení
územních
podmínek
a předpokladů pro možný rozvoj cestovního ruchu. Po tomto hodnocení byly jednotlivé obce rozděleny do 5 ti kategorií podle stupně potenciálu pro cestovní ruch a to na obce
57
s potenciálem výjimečným, velmi vysokým, vysokým, zvýšeným a základním. Výsledky ukazuje tabulka níže.109 Tabulka 7 Potenciál cestovního ruchu obcí Jihomoravského kraje v roce 2001
Z toho s potenciálem cestovního ruchu
Celkem
vysokým
5
velmi vysokým 14
116
366
170
17
2
1
1
11
2
Hustopeče
28
-
-
4
15
9
Mikulov
17
1
2
4
9
1
výjimečným
JM kraj
počet obcí 672
Břeclav
zvýšeným základním
Zdroj:http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/2C0044D806/$File/13-623507a23.pdf; [online 9. 5. 2013]
Z výzkumu vyplynulo, že přibližně 80% obcí Jihomoravského kraje patří do zóny základního a zvýšeného potenciálu CR a téměř pětina obcí do zóny vysokého a velmi vysokého potenciálu CR. Do zóny s výjimečným potenciálem bylo zařazeno 5 obcí (Brno, Lednice, Valtice, Znojmo a Mikulov). Pro účely této práce je zajímavé, že na území Mikulovské vinařské podoblasti se nachází 3 z 5 obcí s výjimečným potenciálem (Lednice, Valtice, Mikulov) a 2 obce s velmi vysokým potenciálem pro cestovní ruch – Pavlov a Dolní Věstonice (z SO ORP Mikulov). b) Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice, 2010110 Aktualizovaný výzkum potenciálu cestovního ruchu v České republice z roku 2010 pracuje s většími územními jednotkami a to s obcemi s rozšířenou působností (ORP). Je zaměřen na rozhodující aspekty, které ovlivňují rozvoj cestovního ruchu a rekreace na konkrétním území. Do aktualizované verze byly zahrnuty i rozšiřující faktory, jako například dostupnost územní individuální dopravou či obslužnost území veřejnou dopravou. Územní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu vytváří složitý systém, do kterého vstupují aspekty přírodního prostředí, kulturně-historické dědictví, projevy aktuální činnosti lidské společnosti, ale také některé neměřitelné prvky, jako například genius loci. Celkové postihnutí systému územních předpokladů nebylo možné a bylo potřeba určitého zjednodušení. Celý systém byl rozdělen na měřitelné segmenty, které 109
http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/2C0044D806/$File/13-623507a23.pdf; [online 8. 5. 2013] http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/PotencialCR-text.pdf; [online 13. 6. 2013] 110
58
představovaly dílčí potenciály cestovního ruchu. Každému z těchto dílčích segmentů byl přidělen určitý počet bodů a jejich součet představoval konečný potenciál cestovního ruchu daného území. V projektu jsou hodnoceny 2 segmenty potenciálu cestovního ruchu a to: -
Atraktivity cestovního ruchu a jejich významové stupně: přírodní pozoruhodnosti, historické městské a vesnické soubory, zámky, hrady, sakrální, vojenské, pietní, technické a archeologické památky, muzea, lázně, vinařský věhlas (sídla s obecně známými vinnými sklepy) a další.
-
Plochy a linie ovlivňující cestovní ruch: různé typy rekreační a turistické krajiny, urbanizovaný prostor, průmyslový a těžební prostor, areál dálniční dostupnosti, délka břehů vodních ploch, délka silnic a železnic a další.
Tabulka 8 Potenciál cestovního ruchu v obvodech ORP v bodovém vyjádření
Potenciál CR v bodovém vyjádření Obvod ORP
celkový
atraktivit
ploch a linií
Hl. město Praha
6 120
5 785
335
Břeclav
1 150
870
280
Hustopeče
765
415
350
Mikulov
985
640
345
Zdroj:http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/PotencialCR-text.pdf; zpracování; [online 13. 6. 2013]
vlastní
Tabulka 8 zobrazuje hodnoty celkového potenciálu a potenciálu atraktivit a ploch a linií za obvody ORP, jejichž součástí je Mikulovská vinařská podoblast. Pro představu jsou zde uvedeny i hodnoty potenciálu Hl. m. Prahy, které jsou zdaleka nejvyšší z celé České republiky. Vysokou úroveň potenciálu mají i obvody ORP v jižních a severovýchodních Čechách. Většina území Moravy a Slezska vykazuje relativně nižší bodové hodnoty. Celkový potenciál ORP Mikulov je 985 bodů, pokud bychom k tomuto číslu připočetli ještě potenciál atraktivit, ploch a linií z obvodů ORP Břeclav a ORP Hustopeče, jež spadají do Mikulovské vinařské oblasti, dostaneme ještě vyšší bodové ohodnocení potenciálu této vinařské oblasti. Za ORP Břeclav by to konkrétně byly hodnoty: přidaná hodnota-památka UNESCO 100 b., historický městský soubor 30 b., 2 zámky 130 b., hrad 40 b., 2 muzea 40 b., lázeňské místo 25 b., zoologická zahrada 35 b., botanická zahrada 25 b., farma pro hipoturistiku 35 b., 59
vinařský věhlas 25 b., jiná atraktivita CR 40 b., turistické informační centrum 15 bodů. Po sečtení všech bodů za dílčí atraktivity CR v ORP Břeclav, které se nachází na území Mikulovské vinařské oblasti, dostaneme hodnotu 540 bodů. Pro úplnost je třeba do konečného bodového hodnocení započíst ještě 15 bodů za zámek v obci Pouzdřany (ORP Hustopeče) a 20 bodů za přírodní pozoruhodnost (Pouzdřanskou step) v téže oblasti. Po sečtení všech relevantních bodů lze říci, že celkový potenciál Mikulovské vinařské oblasti činí přibližně 1 560 bodů, což je pro srovnání pouze o 200 bodů nižší hodnota, než potenciál obvodu ORP Brno. Pro částečné zjednodušení nebyly při výpočtu uvažovány hodnoty potenciálu obcí Mikulovské vinařské oblasti, spadající do obvodu ORP Brno-venkov. Bodová škála pro porovnávání hodnot potenciálů je rozdělena do 10 ti stupňů: 1. Do 245
6. 1250 – 1495
2. 250 – 495
7. 1500 – 1745
3. 500 – 745
8. 1750 - 1995
4. 750 – 995
9. 2580
5. 1000 – 1245
10. 6120 (Hl. m. Praha)
Dle výše uvedeného výpočtu spadá Mikulovská vinařská oblast do 7. stupně, tedy do skupiny s více než průměrným potenciálem pro cestovní ruch. V Mikulovské vinařské oblasti je také znatelná převaha (cca 70%) potenciálu atraktivit CR nad potenciálem ploch a linií ovlivňujících CR. Tabelární přehled s vyčísleným potenciálem cestovního ruchu jednotlivých oblastí ORP, spolu s kartografickým rozložením těchto prvků je součástí Přílohy 2, 3 a 4 této práce. Využití potenciálu cestovního ruchu v České republice, 2010111 Závěrečná zpráva úkolu „Využití potenciálu cestovního ruchu v České republice“ navazuje na projekt „Aktualizace potenciálu cestovního ruchu“. Využití potenciálu cestovního ruchu bylo měřeno za území obvodů obcí s rozšířenou působností (obvody ORP), přičemž do hodnocení nebylo zahrnuto Hl. m. Praha.
111
http://www.uur.cz/images/3-cestovni-ruch/vyuziti-potencialu-cestovniho-ruchu/vyuziti-potencialu-crzprava-2010.pdf; [online 24. 6. 2013]
60
V této verzi, která hodnotí využití potenciálu cestovního ruchu v ČR, došlo k zúžení pojetí obou dílčích potenciálů CR a byla zavedena srovnatelnost potenciálu a jeho využití ve stupních. Potenciál ploch a linií z projektu Aktualizace byl zúžen na krajině rekreační potenciál (nejsou zde zohledněny dopravní linie a plochy dopravní dostupnosti). Druhý dílčí potenciál (atraktivit cestovního ruchu) z projektu Aktualizace byl taktéž zúžen a to na potenciál územně zakotvených atraktivit cestovního ruchu. Jsou zde brány v úvahu pouze objekty na daném území, bez jakýchkoli současných vlivů cestovního ruchu – tzv. prvotní atraktivity, které nelze přemisťovat (přírodní pozoruhodnosti, hrady, historické městské soubory, historické vesnické soubory, zámky, hrady, tvrze, zříceniny, křesťanské sakrální památky a další). Vedle územně zakotvených atraktivit cestovního ruchu mají na rozvoj cestovního ruchu vliv i atraktivity druhotné – např. zoologické zahrady, hotely, muzea, galerie, jejichž stupeň mobility je podstatně vyšší, než např. u hradu. V širším pojetí projektu Aktualizace byly i druhotné atraktivity a služby CR součástí potenciálu cestovního ruchu, v užší verzi Využití potenciálu jsou druhotné atraktivity a služby CR považovány za prvky mobilní a za aspekty využití potenciálu cestovního ruchu. Potenciál cestovního ruchu byl poté přímo srovnáván s určitými aktivitami, z čehož byla následovně odvozena míra využití potenciálu. Pro účely tohoto srovnání byla vytvořena stupňová diferenciace, přičemž každá obsahuje stejný počet jednotek. Bylo určeno 5 stupňů s následujícím slovním vymezením:
Stupeň 1: velmi omezený potenciál / velmi nízká úroveň aktivity
Stupeň 2: omezený potenciál / nízká úroveň aktivity
Stupeň 3: středně velký potenciál / střední úroveň aktivity
Stupeň 4: rozsáhlý potenciál / vysoká úroveň aktivity
Stupeň 5: velmi rozsáhlý potenciál / velmi vysoká úroveň aktivity
Bodové hodnoty obou dílčích potenciálů a celkového potenciálu cestovního ruchu byly taktéž převedeny do 5 ti stupňové škály.
61
Dílčí potenciály
Celkový potenciál
Počet bodů:
Stupeň:
Počet bodů:
Stupeň:
do 99
1
do 199
1
100 - 249
2
200 - 499
2
250 - 499
3
500 - 999
3
500 - 749
4
1000 – 1499
4
750 a více
5
1500 a více
5
Tabulka 9 Velikost potenciálu cestovního ruchu obvodů ORP v bodových hodnotách a stupních
krajině rekreační potenciál
potenciál územně zakotvených atraktivit CR
celkový potenciál cestovního ruchu
Body
Stupeň
Body
Stupeň
Body
Stupeň
Břeclav
0
1
400
3
400
2
Hustopeče
195
2
205
2
400
2
Mikulov
150
2
550
4
700
3
Zdroj:http://www.uur.cz/images/3-cestovni-ruch/vyuziti-potencialu-cestovniho-ruchu/vyuziti-potencialu-crzprava-2010.pdf; vlastní zpracování; [online 23. 6. 2013]
Mikulovská vinařská podoblast je tvořena čtyřmi obcemi z ORP Břeclav (Bulhary, Hlohovec, Lednice, Valtice), třemi obcemi z ORP Hustopeče (Popice, Pouzdřany, Strachotín) a celou oblastí ORP Mikulov, do které náleží 17 obcí. Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že oblast ORP Mikulov, jež tvoří nejvýznamnější část Mikulovské vinařské podoblasti, dosahuje 3. stupně potenciálu – tedy středně velkého potenciálu se střední úrovní aktivity. Oblast ORP Břeclav se umístila na 2. stupni s omezeným potenciálem a nízkou úrovní aktivity, je však nutné zdůraznit, že potenciál je hodnocen za celou oblast ORP, přičemž záleží i na její rozloze a koncentraci atraktivit cestovního ruchu. Jednu z největších hodnot v ORP Břeclav mají města Lednice a Valtice a celý Lednicko-valtický areál, jež jsou taktéž součástí Mikulovské vinařské podoblasti. Z oblasti ORP Hustopeče, která má potenciál taktéž na stupni 2, má pro potenciál Mikulovské vinařské podoblasti hodnotu křesťanská sakrální památka v obci Pouzdřany a přírodní pozoruhodnost – Pouzdřanská step. Na základě vypracovaného projektu „Využití potenciálu cestovního ruchu v České republice“ lze o Mikulovské vinařské oblasti říci, že má středně velkou úroveň potenciálu, který je ještě znásoben výskytem památky UNESCO – Lednicko-valtickým areálem a atraktivitami v okolí obce Pouzdřany. Díky této skutečnosti lze tvrdit, že tato 62
vinařská oblast náleží do skupiny s rozsáhlým potenciálem pro cestovní ruch a vysokou úrovní aktivity.
5.5
Primární nabídka cestovního ruchu v Mikulovské podoblasti Jak je uvedeno v kapitole 1.6.1. této práce, primární nabídka destinace cestovního
ruchu je tvořena přírodním, kulturně-historickým a kulturně-společenským potenciálem daného území. V následující části práce bude analyzována primární nabídka cestovního ruchu v Mikulovské vinařské podoblasti. Přírodní potenciál Biosférická rezervace Dolní Morava Biosférická rezervace Dolní Morava byla vyhlášena v roce 2003, kdy ji schválil Výbor Mezinárodní koordinační rady programu UNESCO "Člověk a biosféra" v Paříži. BR Dolní Morava vznikla rozšířením CHKO Pálava o sousední Lednicko-valtický areál a Podluží s lužními lesy v oblasti mezi Břeclaví, Mikulčicemi a soutokem řek Moravy a Dyje. Rozloha BR Dolní Morava činí 354 km² a nachází se na jižní Moravě asi 35 km jižně od Brna. Dominantou rezervace jsou Pavlovské vrchy – Pálava s nadmořskou výškou 400 – 600 m. n. m.112 Rezervace zahrnuje kromě vápencového bradla Pálavy (nejvyšší vrchol Děvín – 549 m a několik zřícenin hradů) nivní krajinu kolem řek Moravy a Dyje, unikátní lužní lesy s loukami, mokřady a tůněmi u Lednice, které postupně přechází do rozlehlého krajinářského parku s anglickým novogotickým zámkem. Poblíž zámeckého parku se nachází, v okolí polí, rybníků, sadů a vinic, bývalé sídlo rodu Liechtensteinů - Valtice a významné město Mikulov.113 Vedle sebe se zde vyskytují přírodně a kulturně velmi bohatá území s velkým počtem vzácných druhů rostlin a živočichů. Kulturní krajina Lednicko-valtického areálu byla v roce 1996 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO a mimoto se zde nachází celá řada území s národním a mezinárodním významem, mezi která patří například CHKO Pálava, přírodní parky Niva Dyje a Mikulčický luh, území registrované Ramsarskou úmluvou o mokřadech, dvacet lokalit navržených do celoevropské soustavy chráněných území Natura 2000 a další.114
112
http://www.dolnimorava.org/index.php?option=com_content&view=article&id=41&Itemid=3&lang=cs; [online 1. 4. 2013] 113 Brožura krajem vína, 2012, Vína z Moravy 114 http://www.rmm.cz/regiom/2006/Bio_Cupa.pdf; [online 1. 4. 2013]
63
Svatý kopeček - Přírodní rezervace Svatý kopeček je jednou z přírodních dominant města Mikulov. Díky bohatému výskytu chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů bylo toto území v roce 1992 prohlášeno za přírodní rezervaci (ovšem první chráněná plocha zde byla vyhlášena již v roce 1946 a v roce 2001 došlo k rozšíření území rezervace). Územím Svatého kopečku vede modrá turistická trasa a také křížová cesta, na konci které se nachází kostel sv. Šebestiána.115 Přírodní rezervace leží v nadmořské výšce 363 m. n. m. a je jedním z kopců Pavlovských vrchů. Území je chráněno především díky výskytu teplomilné panonské květeny, na jižních svazích nalezneme druhově pestrou skalní step (kosatec nízký, kavyl Ivanův, ožanka horská), východní svahy jsou charakteristické křovinami s dominantním hlohem a severní svahy byly v minulosti zalesněny. Z živočichů se zde vyskytuje především teplomilný hmyz a výři velcí, kteří hnízdí ve stěnách opuštěného lomu.116 Kulturně-historický potenciál Lednicko-Valtický areál Lednicko-Valtický areál je jedním z pokladů světového kulturního a přírodního bohatství, na jeho území se nachází řada historických objektů, prvků zahradní architektury, rybníků, cyklistických tras a dalšího. Se vším svým bohatstvím je areál považován za nejrozsáhlejší, člověkem uměle vytvořené území Evropy. V roce 1996 byl Lednicko-Valtický areál zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.117 Mezi největší atraktivity tohoto areálu patří Zámek Lednice, Zámecký Skleník, Akvárium Malawi, Minaret a Janův hrad. Zámek Lednice118 Zámek Lednice leží přibližně 12 km od města Mikulov a asi 50 km jižně od Brna na pravém břehu řeky Dyje. K zámku patří krásná francouzská zahrada a anglický park, díky kterým patří zámek mezi nejvýznamnější romantické památky nejen v České republice, ale i v celé Evropě. První zmínky o vesnici Lednice pochází z roku 1222, kdy si vladykové Adamar a Lipert nechali postavit tvrz, jež měla sloužit ke střežení přechodu přes řeku. O sto let později se tato tvrz stala majetkem rodu Liechtenštejnů a stala se tak jejich reprezentativním zámkem. Rod Liechtenštejnů byl velkým přínosem pro Lednici 115
http://www.naturabohemica.cz/svaty-kopecek/; [online 3. 4. 2013] http://www.jizni-morava.cz/?tpl=42&typ=1&id=5487; [online 3. 4. 2013] 117 http://www.unesco-czech.cz/lednicko-valticky-areal/predstaveni/; [online 1. 4. 2013] 118 http://www.zamek-lednice.cz/; [online 1. 4. 2013] 116
64
a její okolí až do roku 1945, kdy byl Zámek Lednice znárodněn. V první polovině 19. století vznikaly v zámeckém parku romantické stavby a zámecký rybník s 15 ti ostrůvky a plochou 24 hektarů. Za dnešní jedinečnou anglicko-novogotickou podobu se zasloužil architekt Jiří Wingelmüller, který v polovině 19. století přestavěl interiéry i exteriéry zámku. Zámecký Skleník119 Lednický zámecký skleník je technickou památkou a byl postaven v letech 1843 až 1845. V tuto dobu byla Anglie zemí, která téměř všemu udávala vzor a byla tak zvanou kolébkou průmyslu. Nové anglické nápady a vynálezy vedly k nahrazení lednické oranžerie majestátným okrasným skleníkem. Střešní konstrukci skleníku nesou litinové sloupy ve tvaru bambusu a jsou zakončeny umělými dekoračními lístky. Zámecký Skleník je dlouhý 92 metrů, 13 metrů široký, sahá do výšky 10 metrů a jsou v něm umístěny tropické a subtropické rostliny pocházející převážně z Jižní Ameriky. Kromě měsíce ledna, kdy je z provozních důvodů zavřeno, tu po celý rok něco kvete a v každou roční dobu zde příroda utváří originální expozici. Akvárium Malawi120 Expozice Akvária Malawi se nachází v bývalé jízdárně Lednického zámku, která patří k jeho nejstarší dochované části. Stálá expozice Akvária v tomto objektu umístěna od května 1993, rozkládá se na ploše 360 m² a akvária pojmou celkem asi 40 000 litrů vody. K vidění jsou zde mořští i sladkovodní živočichové z celého světa – například mračí ryby afrických jezer Malawi a Tanganika, jihoamerický sumec, piraně, barevné útesy mořských korálů, murény, rejnoci, perutýnky, ale i vodní želvy a další. V současné době je Akvárium Malawi dočasně uzavřeno, jelikož zde od 1. 10. 2011 probíhá výstavba nového multikulturního centra. Minaret121 Minaret je umístěn uprostřed lednického parku, přibližně 2 kilometry od zámku a lze ho považovat za nejpozoruhodnější romantickou stavbu lednického parku. Autorem Minaretu (stejně jako mnoha jiných v Lednicko-valtickém areálu) je Josef Hardmuth. Stavba Minaretu začala roku 1797 vykopáním základové jámy, kam byly poté zatlučeny
119
http://www.zamek-lednice.info/sklenik.php; [online 1. 4. 2013] http://www.zamek-lednice.info/malawi.php; [online 1. 4. 2013] 121 http://www.zamek-lednice.info/minaret.php; [online 1. 4. 2013] 120
65
dřevěné piloty, břevna a rámy, které zabránily podzemní vodě a tím napomohly životnosti Minaretu. Ve středu budovy se nachází 59, 39 metru vysoká věž a na horní ochoz vede 302 schodů. První patro Minaretu je tvořeno osmi sály, kde byla dříve uložena sbírka orientálních předmětů, patřících Liechtensteinům. Podlahy jsou pokryty kamennou mozaikou a stěny a stropy jsou vyzdobeny nápisy maurského rukopisu. Janův hrad122 Janův hrad je umělá romantická zřícenina, jejímž autorem je také Josef Hardmuth. Je vzdálená asi 4 kilometry od Lednického zámku, kromě pěší chůze je možné sem doplout na loďkách či se svézt kočárem. Zřícenina ovšem nesloužila jako pouhá romantická dekorace parku, ale uvnitř sloužila i jako plnohodnotný lovecký zámeček, ve kterém bydlel knížecí hajný, a v době lovů se zde konaly bohaté hostiny. Janův hrad, neboli Janohrad je ze tří stran obklopen meandrem královské Dyje a nachází se na pohyblivém podloží s vysokým stavem podzemních vod, z toho důvodu se hrad skládá „pouze“ ze 4 nárožních věží, polorozpadlého obvodového zdiva, ochozů prvního patra a budovy zámečku. Kromě výše zmíněných objektů z Lednicko-valtického areálu si obdiv zaslouží také akvadukt, Apollonův chrám nebo Chrám tří grácií. Valtice Město Valtice se může pyšnit bohatou historií a množstvím památek, zapsaným na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – Valtice jsou součástí výše zmíněného Lednicko-valtického areálu. Město má velký potenciál pro vinařský cestovní ruch a je oficiálně nazýváno hlavním městem vína, přičemž místní vína, která prošla náročnou kontrolou a výběrem jsou označeny značkou Hlavní město vína.123 Své sídlo zde má Národní vinařské centrum, které provozuje veřejnou degustační expozici Salon vín ČR. K dalším zajímavostem v okolí patří dvě veřejně přístupné stavby Lednicko-Valtického areálu a to Kolonáda na Reistně a Rendez-vous (neboli Dianin chrám).124
122
http://www.zamek-lednice.info/januv_hrad.php; [online 1. 4. 2013] http://www.valtice.eu/index.asp; [online 2. 4. 2013] 124 http://www.lednicko-valticky-areal.cz/valtice.php; [online 2. 4. 2013] 123
66
Zámek Valtice125 Zámek Valtice je v současné době státním zámkem, dříve byl sídlem rodu Liechtensteinů, o čemž svědčí monumentálnost zámeckého areálu. Současná podoba zámku pochází z 1. poloviny 18. století a při jeho návštěvě jsou zde k vidění reprezentační barokní prostory bývalých majitelů a zámecká kaple, jež se řadí mezi ty nejkrásnější chrámové prostory v Evropě. Součástí zámeckého areálu je také bylinková zahrada (Tiree Chmelar), Rendez-vous, Kolonáda na Reistně, Kaple sv. Huberta a Belvedere. Salon vín České republiky Salon vín ČR sídlí ve stylovém sklepení barokního zámku ve Valticích a nachází se zde stálá degustační expozice nejlepších moravských a českých vín. Vína, která se zde budou vystavovat, jsou každý rok vybírána v rámci soutěže Salon vín České republiky, jež je nejvyšší soutěží a zastřešuje tuzemské soutěže vín. Aby mohla být vína do soutěže, musí být vyrobena pouze z hroznů, vypěstovaných na území České republiky a musí projít systémem nominačních výstav. Oceněná vína, jichž je maximálně 100, jsou poté prezentována ve Valticích. V rámci expozice jsou všechna vína popsána informacemi o víně a jeho výrobci. Všechny vystavené vzorky je možné za poplatek volně ochutnávat, nebo si objednat degustaci za doprovodu sommeliera.126 Kolonáda na Reistně127 Kolonáda se nachází asi 2 km na jihozápad od Valtic. Jedná se o stavbu z období romantismu z 1. poloviny 19. století a je umístěna na nejvyšším bodě Lednickovaltického areálu, poblíž hraničního přechodu do Rakouska (Valtice-Schrattenberg). Součástí kolonády je vyhlídková terasa, ze které je možné spatřit tři země – Moravu, Slovensko a Rakousko. Rendez-vous (Dianin chrám)128 Rendez-vous, nazývaný též Dianin chrám je lovecký zámeček, nechal v roce 1812 postavit Jan I. z Liechtensteinu a jeho autorem je Josef Hardmuth. Empírový zámeček má tvar vítězného římského oblouku, je poměrně mohutný a má tři patra. Leží obklopen
125
http://www.zamek-valtice.cz/pamatky-v-regionu/#valtice; [online 2. 4. 2013] Brožura Krajem vína 2012 127 http://www.jizni-morava.cz/?tpl=42&typ=1&id=2008; [online 2. 4. 2013] 128 http://www.lednicko-valticky-areal.cz/rendez-vous.php; [online 2. 4. 2013] 126
67
lesy asi 3 km od Valtic a vede kolem něj červená turistická trasa, která spojuje Valtice s Lednicí a pokračuje dále směrem k Novomlýnským nádržím. Valtické Podzemí129 Valtické podzemí je unikátní labyrint, složený z obnovených částí historických vinných sklepů, které jsou vzájemně propojeny a dohromady zaujímají délku 760 m. Přičemž v roce 2011 bylo zpřístupněno dalších 50 m v podobě Sektárny. Většina sklepů se nachází v hloubce 6-12 m a jejich celková kapacita pojme asi 300 návštěvníků. Sklepy vznikaly kolem roku 1289, v souvislosti se založením kláštera minoritů, v současné době je jejich vlastníkem a provozovatelem Vinařství CHATEAU LEDNICE. Ve sklepním labyrintu jsou nabízeny řízené degustace pro jednotlivce i skupiny a také je zde možné konání firemních i soukromých akcí, ke kterým je možno podávat občerstvení ve formě studených či teplých rautů. V rámci prohlídky Valtického Podzemí lze spatřit výstavu historických signovaných cihel, vinného skla a zkamenělin, společně s výkladem a doprovodem v podobě tradiční hudby. K ochutnání jsou zde k dispozici především vlastní přívlastková vína s původem v Lednicko-Valtickém areálu. Všechna vína je zde možné, za výhodných podmínek, zakoupit a popřípadě je zde také uschovat v soukromých archivních boxech, které poskytují pro víno ideální podmínky. Návštěvník dostane klíč od svého boxu a má tak vždy přístup ke svým vínům i části sklepního labyrintu. Valtické Podzemí je otevřeno celoročně, s výjimkou měsíců listopad-březen, kdy je otevřeno pouze na objednávku při počtu minimálně 8 osob. Muzeum vinařství, zahradnictví a životního prostředí130 Muzeum vinařství, zahradnictví a životního prostředí se nachází ve Valticích, na hlavním náměstí poblíž impozantního barokního chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Muzeum je pobočkou Národního zemědělského muzea v Praze a k vidění jsou zde stálé expozice, které dokumentují vývoj zelinářství a ovocnářství, vinařství a vinohradnictví v České republice. Jsou zde vystavovány především herbáře, ukázky semen historických druhů zeleniny a květin, výřezů dřev, mechů a šišek. Jedná z částí je věnována životnímu prostředí, především krajině Lednicko-Valtického areálu. V expozici týkající se vinařství lze obdivovat technické památky, z nichž nejcennější jsou vinařské lisy z 18. a 19. století, které jsou z větší části plně funkční. Mimoto se zde nachází vinné sudy s objemy 129 130
http://www.valtickepodzemi.cz/valticke-podzemi.php; [online 3. 4. 2013] Brožura krajem vína, 2012
68
uvedenými v původních mírách a drobné nářadí, které se požívá při vinobraní (mlýnky, putny, košíře a další). Mikulov131 Město Mikulov se od nepaměti řadí k nejvýznamnějším vinařským střediskům na Moravě. Mikulov nabízí svým návštěvníkům řadu architektonických památek, jedinečné přírodní podmínky a dlouholetou místní vinařskou tradici. V okolí Mikulova jsou vhodné podmínky pro provozování pěší turistiky, cykloturistiky, jezdectví, různých druhů sportů a relaxace. Je zde několik míst vhodných ke koupání, ať už se jedná o umělé bazény či koupání v přírodě. Mezi památky, které lze v Mikulově navštívit, patří Historické náměstí, Zámek, Dietrichsteinská hrobka, církevní památky (kostel sv. Václava, kostel sv. Jana Křtitele, kostel sv. Šebestiána, pravoslavný chrám sv. Mikuláše), památky židovské komunity (naučná stezka židovskou čtvrtí, synagoga, židovský hřbitov, židovská lázeň Mikve), Kozí hrádek, Svatý kopeček a jeskyně Na Turoldu. Koná se zde také řada vinařských akcí a expozic (v Regionálním muzeu) a pro vyznavače zdravého životního stylu je k dispozici několik vinařských naučných stezek. Mimoto je Mikulov oblíbeným místem pro pořádání kongresů na jižní Moravě, a to především díky přitažlivosti města a jeho okolí, pestré nabídce doprovodných programů a kvalitní nabídce kongresových služeb. Regionální muzeum v Mikulově – Zámek Mikulov Regionální muzeum v Mikulově je součástí barokního Zámku Mikulov a v jeho nabídce je celá řada expozic a sezónních výstav. Expozice jsou rozděleny do čtyř okruhů na historický, archeologický, tradičního vinařství a dějin Židů a židovské kultury. V rámci historického okruhu jsou prezentovány dějiny Zámku Mikulov a rodu Dietrichsteinů, jsou zde vystaveny portréty majorátních pánů a jejich dětí a také unikátní ženské renesanční roucho - oděv Markéty Františky Lobkowiczové (rozené Dietrichsteinové). Archelogická expozice je pojata moderně a nese název Římané a Germáni v kraji pod Pálavou. Tato expozice získala za své pojetí v roce 2008 ocenění od ministra kultury, tedy nejvyšší ocenění v kategorii Muzejní výstava roku 2007, cenu Gloria musaealis. Expozice přibližuje život na Moravě v prvních staletích našeho letopočtu a to prostřednictvím archeologických nálezů.132 Třetím okruhem je expozice Vinohradnictví a vinařství, jejíž součástí je Zámecký sklep s největší raritou muzea 131 132
http://www.mikulov.cz/turistika/; [online 3. 4. 2013] http://www.rmm.cz/czech/expozice_rmm.html; [online 3. 4. 2013]
69
- obřím vinným sudem z roku 1643, výstava „Tradiční vinařství na Moravě“ a galerie historických vřetenových lisů. Čtvrtý okruh je věnován výzkumu dějin Židů a židovské kultury, čemuž se muzeum dlouhodobě věnuje, a jeho expozice je umístěna v synagoze.133 Dietrichsteinská hrobka Dietrichsteinská hrobka se nachází na náměstí a původně byla kostelem sv. Anny. Kostel sv. Anny byl založen jako jedna z nejstarších loret v roce 1623. Po zhoubném požáru roku 1784 zbylo z chrámové lodi pouze obvodové zdivo. Krásná fasáda této zbylé části kostela byla vytvořena architektem Johanem Bernardem Fischerem z Erlachu, který je též tvůrcem Schönbrunnského paláce ve Vídni. Zbytky kostela byly v polovině 19. století přestavěny na rodinnou hrobku, ve které je dnes umístěno 45 rakví s ostatky Dietrichsteinů.134 Pavlov135 Obec Pavlov byla již v 15. století největší vinařskou obcí v mikulovském panství, leží na východní straně nejvyššího vrcholu Pálavy - Děvína a je známá především díky svým památkám, vínu a archeologii. Nachází se zde bohatá archeologická naleziště, která dokládají osídlení této oblasti již od dob lovců mamutů. Místní raritou jsou krásné vinné sklepy s barokními štíty, kostel sv. Barbory, barokní hřbitov, či nejznámější místní památka - zřícenina hradu Děvčičky. Obec Pavlov leží na území Biosférické rezervace Dolní Morava, poblíž třetí Novomlýnské nádrže, díky čemuž je Pavlov oblíbeným místem k vodní rekreaci. Pod obcí leží přístaviště, kterého využívají jachtaři z celé České republiky. Barokní vinařské domy v Pavlově136 Vinařské sklepní domy se nachází na pavlovské návsi a v přilehlých uličkách Česká a Na cimbuří, kdysi dávno v nich přebývali zámožní vinaři a dnes jsou jedinečnou ukázkou venkovského baroka. 19 z těchto vinařských domů je památkově chráněno, jelikož mají bohatě zdobené barokní štíty, které jsou inspirovány městskou architekturou Mikulova. V přízemí domů jsou umístěny vstupy do lisoven, z nichž lze dále pokračovat do sklepů. Prostor lisoven je v současnosti většinou využíván k posezení s hosty a patra
133
http://www.jizni-morava.cz/?tpl=42&typ=1&id=974&r=3; [online 3. 4. 2013] http://www.jizni-morava.cz/?tpl=42&typ=1&id=918&lang=1; [online 3. 4. 2013] 135 http://www.obec-pavlov.cz/index.php?sec=tur&sec2=pam&lang=cz&start=; [online 4. 4. 2013] 136 Brožura Krajem vína 2012 134
70
domů, která dříve sloužila vinařům a jejich rodinám, fungují jako ubytovací kapacity pro hosty. V žádném z vinařských domů nesmí chybět jejich tradiční součást, kterou je nika pro sošku světce - většinou patrona vinařů sv. Urbana. Zřícenina hradu Děvičky137 Zřícenina hradu Děvičky, známého také pod názvy Dívčí hrady, Meidenburg nebo Maidberg, se nachází na severní straně nejvyššího vrcholu Pavlovských vrchů - Děvína. Původní hrad byl postaven roku 1222, kvůli ochraně strategické obchodní cesty vedoucí z Mikulova do Brna a Olomouce. Netrvalo to ovšem dlouho a na konci 13. století byl hrad zničen, dochovaly se z něj pouze 2 metry široké obvodové zdi a část vnitřních zdí se zhroucenými sklepy. Bývalé otvory po střílnách a oknech poskytují nádherný výhled na okolní krajinu, především obec Pavlov, Novomlýnskou nádrž a Dolní Věstonice. Nejlépe zachovanou částí původního hradu je torzo pětiboké patrové dělostřelecké věže na jihozápadní straně. Název hradu je odvozen od tří skalních útesů, které stojí před hradem a podle pověsti jsou jimi tři zkamenělé dívky, jejichž identita se mění podle různých verzí pověsti. Zřícenina hradu je volně přístupná, ale nachází se v Národní přírodní rezervaci Děvín-Kotel-Soutěska, z toho důvodu je nutné se pohybovat pouze po vyznačených trasách. Dolní Dunajovice138 Dolní Dunajovice jsou, s více než 300 registrovaných vinařů, největší vinařskou obcí v Mikulovské vinařské podoblasti. První zdejší vinice byly založeny na počátku 13. století. V blízkosti obce je možné navštívit areál s několika desítkami vinných sklepů, z nichž je krásný výhled na vrcholy Pálavy. Průčelí sklepů jsou vytvořeny z různých materiálů a jsou specifické bohatstvím tvarů i barevných kombinací. Vodní nádrž Nové Mlýny139 Vodní nádrž Nové Mlýny se skládá ze tří vodních nádrží, jimiž jsou horní Mušovská nádrž, Věstonická uprostřed a dolní Novomlýnská. Nádrže byly vybudovány v letech 1975 až 1989, z důvodu zamezení každoročním záplavám a zvýšení intenzity zemědělské výroby. Celková plocha nádrží činí 3 226 ha a leží za severní hranicí CHKO Pálava. Každá ze tří nádrží je v současnosti využívána jiným způsobem, Mušovská nádrž 137
http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Hrad-Devicky.aspx; [online 4. 4. 2013] Brožura Krajem vína, 2012, Vína z Moravy 139 http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Nove-Mlyny-%E2%80%93-kaskada-tri-vodnichnadrzi-pod-Palavo.aspx; [online 5. 4. 2013] 138
71
slouží k rekreaci, Věstonická je označena za přírodní rezervaci, jelikož jsou zde ostrůvky pro hnízdění ptáků a Novomlýnská nádrž je určena pro závlahy, elektřinu, rybolov a rekreaci (windsurfingu, lodní dopravě). Nachází se zde také dva ostrovy, které vznikly po napuštění nádrže. Na jednom z nich stojí zbytky kostela sv. Linharta, který byl součástí v současnosti zatopené obce Mušov. Pozůstatky kostela mají velkou kulturně-historickou hodnotu, jelikož zde byly objeveny gotické nástěnné malby z 1. poloviny 16. století a kostel je nejspíše nejstarší románskou církevní stavbou na Břeclavsku. Na druhém z ostrovů bylo nalezeno více než 2000 hrobů z období Velkomoravské říše. Kulturně-společenský potenciál Festival otevřených sklepů Festival otevřených sklepů organizuje obecně prospěšná společnost Partnerství, která navázala na předchozí aktivity Nadace Partnerství. Těmito aktivitami byl v roce 1999 projekt Moravských vinařských stezek (který vedl především k rozvoji cyklistického a vinařského cestovního ruchu na jižní Moravě) a certifikace služeb vinařské turistiky, která byla ve spolupráci s Národním vinařským centrem zavedena v roce 2008. Festival otevřených sklepů se měl původně konat čtyřikrát za rok - pokaždé v jiném období a jiné vinařské podoblasti (Mikulovské, Znojemské, Velkopavlovické a Slovácké), ale nakonec byl roční počet festivalů snížen. První ročník festivalu se konal v roce 2009 a celkem se uskutečnily tři festivaly - Festival otevřených sklepů v Modrých Horách (jarní), na Podluží (letní) a na Mikulovsku (podzimní). V roce 2010 se konaly pouze dva festivaly (ve Znojemské a Slovácké podoblasti), v letech 2011 a 2012 se frekvence konání festivalů vrátila opět na třikrát za rok. Festivaly jsou velmi úspěšné a oblíbené u návštěvníků, o čemž svědčí každoroční hojná účast (cca 1 500 účastníků).140 V letošním roce se budou konat taktéž tři festivaly - Jaro na Mikulovsku, Za vínem na Podluží (1. - 2. 6.) a Sv. Martin na Mutěnicku (16. - 17. 11.). První z festivalů Jaro na Mikulovsku 2013 bude probíhat v termínu 13. a 14. dubna v Mikulovské vinařské podoblasti pod heslem „Víno a kultura ve sklepech jižní Moravy“. Přímo ve sklepech a sklepních uličkách se letos představí 35 vinařů z této oblasti (Mikulov, Bavory, Březí, Perná a Dolní Dunajovice), kteří budou k ochutnání a zakoupení nabízet vína ze sklizně (nejen) z roku 2012. Mimoto je v rámci festivalu možné ochutnat speciální gourmetská 140
http://www.otevrenesklepy.cz/historie-festivalu-282; [online 5. 4. 2013]
72
menu a navštívit některý z nabízených pořadů o víně, koncertů a dalších doprovodných programů. V ceně vstupu na festival je volný vstup do všech festivalových míst, bezplatná degustace více než 300 vzorků, balíček s taškou, skleničkou a tištěným průvodcem, kupon na nákup vín v hodnotě 200 Kč, autobusová doprava mezi obcemi a vstup na většinu z nabídky doprovodného programu.141 Pálavské vinobraní142 Vinobraní je pro většinu vinařů nejkrásnější částí roku, práce na vinohradu zahrnuje sběr hroznů, lisování a výrobu burčáku, který poté projde prvními degustacemi. V současné době se k ochutnávání burčáku přidávají i degustace vín a bohatý doprovodný
program.
Pálavské
vinobraní
patří
k jedněm
z nejznámějších
a nejvýznamnějších vinobraní v České republice. Jeho první ročník se konal v roce 1947, z počátku probíhaly slavnosti v areálu Sirotčího hrádku v Klentnici (4 km od Mikulova), ovšem přibližně před 40 ti lety tyto tradiční oslavy vína přesunuly do Mikulova, kde jsou pořádány dodnes. Pálavské vinobraní se každoročně koná druhý víkend v září. Během tří dnů je možné ochutnat množství kulinářských specialit a dobrého pití, mezi kterým nesmí chybět burčák a samozřejmě víno. Kromě toho je vše doprovázeno bohatým doprovodným programem v podobě tradičního folkloru, koncertů populárních kapel, dechových a cimbálových muzik, řadou her, soutěží a atrakcí pro nejmenší návštěvníky a dalšího. Mimoto se v nedávné historii Pálavského vinobraní ustálily tradice v podobě nedělního výstupu na Svatý kopeček nebo Mistrovství České republiky v rozeznávání vůní ve víně. Novosedelské vinobraní143 Vinobraní v Novosedlech patří k těm menším, kam nepřijíždí tolik návštěvníků, ale účastní se ho především místní obyvatele a to z důvodu, že není tolik propagované. Díky této skutečnosti mají menší vinobraní autentičtější atmosféru a stejně jako na velkých vinobraních zde nechybí slavnostní krojovaný průvod, otevřené sklepy ve sklepních uličkách, degustace vín, dechová hudba a zábava.
141
http://www.otevrenesklepy.cz/jaro-na-mikulovsku-538; [online 5. 4. 2013] http://www.palavske-vinobrani.cz/historie-historie-vinobrani/o-vinobrani-neco-z-historie; [online 6. 4. 2013] 143 Brožura krajem vína 2012 142
73
Valtické vinné trhy144 Valtické vinné trhy patří k jedné z nejprestižnějších vinařských soutěží. Nejedná se pouze o samostatnou soutěž, nýbrž o soutěž spojenou s výstavou a ochutnávkami stovek domácích i zahraničních vín. Vinné trhy se konají každý rok na začátku května v zámecké jízdárně a španělské konírně valtického zámku, přičemž v roce 2007 oslavily 40. výročí své existence. Během desítek let svého konání se staly Valtické vinné trhy společenskou událostí, na kterou se sjíždí stovky milovníků vín, z nichž se velká část snaží o získání prestižní ceny CHAMPION VVT, jež je předmětem uznání a reprezentace jednotlivých vinařů. Výstava vín je otevřena i pro veřejnost a to vždy v pátek a sobotu odpoledne. Festival kultur a národů Podyjí145 Festival kultur a národů Podyjí slouží ke každoročnímu setkání národů Podyjí v Mikulově. Při této tři dny trvající akci si lidé připomínají, že jižní Morava byla odjakživa křižovatkou Evropy, kde se setkávali a stále setkávají lidé z různých koutů světa. Festival se koná v měsíci červenci a jeho součástí jsou kulturní a kulinářské speciality, jako například slovenské halušky, srbské ražniči, goralská zelňačka, valašské placky, ruské pirožky, vídeňské řízky, arménský šašlik a mnoho dalších tradičních pokrmů. Zarážení hory a výstava vína pod širým nebem Tato společenská akce se koná vždy začátkem srpna na náměstí v Mikulově, ve spolupráci s národopisným souborem Pálava. Návštěvníci se mohou těšit na bohatý program, který zahrnuje přehlídku vín, degustaci, cimbálovou muziku a zarážení hory.146 Zarážení hory (nebo také Zarážání hory) je ne příliš známý vinařský zvyk, který v posledních letech znovu ožívá. Tento obřad se koná každý rok koncem srpna či počátkem září a je oblíbenou folklorní slavností. Jeho počátky sahají až do středověku, jelikož tradice vychází z horenského práva a promítá se do ní zbožnost předků, kteří chtěli ochránit ve vinici zrající hrozny až do vinobraní. Dosahovali toho buď právními prostředky, či modlitbou k patronům vinice a porušení zákazu vstupu do vinice bylo tvrdě trestáno. Do vinohradu měl po celou tuto dobu přístup pouze jeho majitel a hotaři, Brožura krajem vína 2012, Vína z Moravy Brožura krajem vína 2012, Vína z Moravy 146 http://www.mikulov.cz/turistika/vino-a-vinarska-turistika/vinarske-akce/dalsi-akce/?contentId=78062; [online 7. 4. 2013] 144 145
74
jejichž úkolem bylo hlídat vinici před zloději a nálety špačků. Původní duchovní význam této tradice již z velké části vymizel. V současné době je tradice Zarážení hory představována vztyčením opentlené májky ozdobené květinami a révovým věncem. Kolem májky poté vinaři zatlučou 12 dřevěných kůlů, které jsou symbolem 12 měsíců vinařovy práce a jsou přečtena horenská práva. Součástí obřadu může být veselá scénka ohledně vyhlašování zákazu vstupu do vinohradů, přísahy hotařů a přistižení a soudu zlodějů. To vše je doprovázeno cimbálovou muzikou a zpěvem lidových písní.147 V Mikulovské vinařské podoblasti se koná celá řada dalších zajímavých akcí a to v průběhu celého roku. K dalším aktivitám s kulturně-společenským potenciálem patří následující: Leden: Ochutnávka vín (Zámeček La Veneria, Valtice), Úvod do degustace vína (Národní vinařské centrum, Valtice), Degustace vína - věda i umění (Národní vinařské centrum, Valtice). Únor: Ochutnávka vín (Zámeček La Veneria, Valtice), Kurz sommelier (Učebna vinařské akademie, Valtice), Valtický vinařský fašank (tradiční lidová slavnost), Masopust ve Valtickém podzemí, XX. Ročník Salonu vín ČR (Salon vín ČR). Březen: Vinařská akademie I. -II. - Vinařství ČR (Valtice), Výstava vína mikulovské vinohradnické podoblasti (Mikulov). Duben: Tradiční výstava pálavských vín v Pavlově (Pavlov), Velikonoční otevřené sklepy (Valtice), Velikonoce ve Valtickém podzemí (Valtice), Vinařská akademie (Valtice), Přes 3 sklepy (přechod Pálavy z Mikulova do Pavlova), Valtické podzemí - zahájení vinařské sezóny a den otevřených dveří (Valtice), Vinný košt (Horní Věstonice), Velikonoční výstava vín (Hlohovec), Výstava vín Dolní Dunajovice, Květen: Vinařská akademie (Valtice), Valtické vinné trhy, Mladé víno odchází (Mikulov), Výstava vín Lednicko-valtického areálu (Lednice), Slavnosti růžového vína (Valtice), Mikulovské vinné trhy (Mikulov). Červen: Mikulov gourmet festival, Vinařská akademie (Valtice), Velké letní chutnání pěšky i na kole (Valtice), Otevírání sezony na vinařských stezkách s Českým rozhlasem Brno (Valtice), Léto otevřených sklepů v Pavlově (Pavlov), Noc otevřených sklepů (Valtice), Léto na hotelu Pavlov s degustací vín.
147
http://www.ibrno.cz/vivat-vinum/49533-slavnosti-zarazeni-hory-zvou-na-zamykani-vinic-vino-zpev-ahumor.html; [online 7. 4. 2013]
75
Červenec: Valtické Cyrilometodějské slavnosti (Valtice), Prázdniny s vinařem (Mikulov), Den otevřených sklepů a červencová noc (Horní a Dolní Věstonice), Léto na hotelu Pavlov s degustací vín, Valtické vinařské slavnosti. Srpen: Prázdniny s vinařem (Mikulov), Vinařská akademie (Valtice), Zarážení hory a degustace vín pod širým nebem (Mikulov), Letní slavnost vína (Dolní Dunajovice). Září: Lednické vinobraní a burčáky (Lednice), Kurz sommelier (Valtice), Pálavské vinobraní (Mikulov), Valtice - burčáky, Mikulovské dýňobraní, Dýňobraní (Valtice), Vinobraní v Novosedlech na Moravě, Den otevřených sklepů vinařské obce Novosedly,
Vinařská
stezka
(Pavlov,
Pálava),
Dunajovické
vinobraní
(Dolní
Dunajovice), Poznej velká vína a velké vinice (Valtice), Valtické burčáky ve Valtickém podzemí, Vinařská akademie (Valtice), Mistrovství světa ve sběru hroznů (Valtice), Dny valtických burčáků, Hroznové koštování (Pavlov), Valtické hudbobraní a burčáky. Říjen: Kurz sommelier (Valtice), Valtické vinobraní, Ochutnávka mladých vín při příležitosti pálavského Gulášfestu (Mikulov), Vinobraní s posezením u cimbálu (Horní Věstonice). Listopad: Vinařská akademie (Valtice), Svatomartinská husa I. a II. (Pavlov), Svěcení vína ročníku (Mikulov), Valtické Svatomartinské slavnosti a husí hody ve Valtickém podzemí, Den otevřených sklepů v Pavlově. Prosinec: Mikulášský košt (Dolní Dunajovice), Adventní víkend ve Valtickém podzemí, Vepřové hody na návsi s ochutnávkou vín (Horní Věstonice), Silvestr ve Valtickém podzemí.148
Brožura krajem vína 2012, Vína z Moravy
148
76
5.6
Sekundární nabídka cestovního ruchu v Mikulovské vinařské
podoblasti Sekundární nabídku regionu tvoří turistická suprastruktura, jež vytváří podmínky pro dlouhodobý pobyt návštěvníka v destinaci - veřejná ubytovací zařízení a stravovací zařízení; dále turistická infrastruktura, která je tvořena cestovními kancelářemi a agenturami, informačními centry, směnárnami, sportovně-rekreačními zařízeními, kulturně-společenskými zařízeními, rekreační dopravou a záchrannou službou a v neposlední řadě všeobecná infrastruktura (doprava a dopravní dostupnost, obchodní a obslužní vybavenost a další). V následující části práce bude analyzována sekundární nabídka Mikulovské vinařské podoblasti. Turistická suprastruktura Ubytovací zařízení Mikulovská vinařská podoblast disponuje množstvím veřejných ubytovacích zařízení, které jsou na území této podoblasti více či méně rovnoměrně rozmístěny. Internetový server mikulovskoregion.cz uvádí na svých stránkách seznam ubytovacích zařízení v těchto obcích: Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Klentnice, Mikulov, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná a Sedlec. V těchto obcích a městech se nachází celkem 226 ubytovacích zařízení, z toho 115 penzionů, 49 ubytování v soukromí, 15 apartmánů, 15 hotelů, 6 turistických ubytoven, 5 penzionů s restaurací, 5 kempů, 4 vinařské domy, 3 chaty a chalupy, 3 ubytování ve vinném sklípku, 2 auto kempy, 1 penzion garni, 1 yacht club, 1 tábořiště a 1 vila. 149 Údaje o ubytovacích kapacitách další části Mikulovské vinařské podoblasti, tedy v oblasti Lednickovaltického (města Lednice, Valtice a okolí) areálu, jsou k dispozici na internetových stránkách najisto.cz. Dle zmíněného webu je možné se zde ubytovat celkem ve 47 zařízeních, z toho 26 penzionech, 13 ubytování v soukromí, 3 apartmánech, 3 hotelích, 1 chatě a 1 kempu.150 Celkem se tedy v Mikulovské vinařské podoblasti nachází cca 273 veřejných ubytovacích zařízení, z čehož je nejvíce penzionů a poté možností ubytování v soukromí. Hotely se nacházejí především ve větších městech, jako jsou Mikulov, Lednice a Valtice, ale také například v obci Pavlov. Tyto údaje o ubytovacích zařízeních se liší od oficiálních údajů Českého statistického úřadu, 149
http://www.mikulovskoregion.cz/cze/db/ubytovani/; [online 8. 4. 2013] http://najisto.centrum.cz/tag/ubytovani-lednicko-valticky-areal/; [online 8. 4. 2013]
150
77
ČSÚ totiž nezapočítává například ubytování v soukromí, ve vinných sklípcích a nejspíš v některých malých penzionech. Stravovací zařízení Mikulovská vinařská podoblast disponuje celou řadou různých druhů a forem stravovacích zařízení. Návštěvníkům i místním obyvatelům jsou k dispozici restaurace, hospody, hostince, cukrárny, kavárny, vinné sklípky a vinárny, bistra, chocolaterie, pivnice, taverny, občerstvení, bary, pizzerie, motoresty a pohostinství. Ve větších, turisticky zajímavých, městech jako jsou Mikulov, Lednice a Valtice je nabídka a různorodost stravovacích zařízení logicky větší, než v menších obcích. Ve stravovacích zařízeních, která se nacházejí v menších obcích, může být problém s kvalitou a dostupností pokrmů, některé restaurace či hospody vaří totiž pouze o víkendech a jen v době obědů, na druhou stranu lze i v menších obcích najít kvalitní stravovací zařízení, kde ale návštěvník musí počítat s vyšší cenovou hladinou - například Restaurace - Hotel Pavlov. Vinařství, vinné sklepy a vinotéky151 Ve významné oblasti vinařské cestovního ruchu nesmí chybět pestrá nabídka vinařství, vinných sklípků a vinoték. Mikulovská vinařská podoblast toto kritérium bez pochyby splňuje. Na jejím území se nachází 116 vinařství, 100 vinných sklepů a 44 vinoték, patřících k registrovaným subjektům, přičemž ve skutečnosti jich zde může být ještě mnohem více. Několik z registrovaných subjektů se může pyšnit certifikovanými službami vinařské turistiky, čímž reprezentují to nejlepší z vinařského cestovního ruchu na Moravě. Mezi certifikovaná vinařství patří: Tanzberg Mikulov, a.s., Bc. Libor FILIP Vinařství FILIP, rodinné vinařství Moravčíkova vína, vinařský dům VINOHRAD CZ s.r.o., MikroVinařství Koubek, Vinařství Holánek, Vinařství Kosek, Vinařství Kovacs s.r.o., Víno Marcinčák, Vinofol s.r.o., vinařství REISTEN s.r.o., rodinné vinařství Vilém Topolanský, SONBERK, a.s., Vinařství Gotberg, a.s., ZD Sedlec u Mikulova a Vinné sklepy Valtice, a.s., celkem tedy 16 vinařství. Z vinných sklepů získalo certifikaci celkem 14 následujících: Bc. Libor FILIP - Vinařství FILIP, vinařství Nad Sklepy, Moravčíkova vína, Moravský sommelier - vinotéka a radniční sklep Lednice, Hotel Zámeček Mikulov s.r.o., Vinařství Kovacs s.r.o., Vinofol s.r.o., Vilém Topolanský,
151
Brožura Krajem vína 2012, Vína z Moravy
78
penzion a vinný sklep v Úvalech, Hradební vinný sklep, Valtické podzemí, Vinné sklepy Valtice a.s., Vinné sklepy Valtice a.s. - Zámecký sklep a Vinný sklípek za penzionem Diana. Registrovaných vinoték je na území Mikulovské vinařské podoblasti nejméně a s tím také souvisí nejnižší celkový počet certifikovaných vinoték, z celkového množství 44 vinoték jich 11 splnilo kritéria pro certifikaci, jedná se tyto: Vinařství POD MARTINKOU s.r.o., Moravský sommelier - vinotéka a radniční sklep Lednice, Vinařské centrum s.r.o. Mikulov, Vinařství Kovacs s.r.o., Obecní vinotéka v Pavlově, Penzion a vinný sklep v Úvalech, Moravský sommelier - vinotéka Valtice, Salon vín České republiky, Vinné sklepy Valtice a.s., Vinotéka V Zámecké bráně a Vinum Bonum - Vinařský dům Valtice. Většina certifikovaných zařízení se nachází ve známých vinařských městech a obcích Mikulov, Valtice, Lednice a Pavlov, ale část z nich lze najít i v menších vinařských obcích jako jsou Bavory, Březí, Bulhary, Horní Věstonice, Ivaň, Novosedly, Popice a Sedlec. Turistická infrastruktura Cestovní kanceláře a agentury CK Amber Travel s.r.o.152 Cestovní kancelář má své sídlo na Náměstí v Mikulově a zabývá se převážně incomingovým cestovním ruchem. Amber Travel se prezentuje jako partnerská cestovní kancelář regionu Slovácko, přestože se nachází v Mikulovském regionu a je také výhradním prodejcem produktu Moravská jantarová stezka. Mimo to nabízí množství programů na přání, například poznávací programy v lokalitách UNESCO i mimo ně, speciální vinařské programy, lázeňské a relaxační pobyty, tematické programy pro školy, sportovní soustředění a kempy a další. Zajišťuje také ubytování v různých ubytovacích zařízeních (zámecké a luxusní hotely, lázeňské a wellness hotely, golfové a sportovní hotely atd.) a speciální nabídky pro partnerské cestovní kanceláře a agentury. Agentura CestyZaVinem.cz153 Cestovní agentura CestyZaVinem.cz nabízí své služby od roku 2008 a v roce 2012 její vedení převzalo občanské sdružení Turist Servis Info, které sídlí v Mikulově. Agentura zajišťuje služby cestovního ruchu, jako jsou ubytování, stravování, degustace vína a dalšího a to ve všech vinařských oblastech Moravy. 152 153
http://www.slovacko.cz/sluzba/6539/detail; [online 9. 4. 2013] http://www.cestyzavinem.cz/cs/o-nas; [online 9. 4. 2013]
79
Greenways Travel Club154 Greenways Travel Club, zkráceně GTC, má své sídlo v Mikulově. Specializuje se na formy měkkého cestovního ruchu, především pro malé skupiny a jednotlivce ze zahraničí, jelikož jejich internetové stránky jsou dostupné pouze v anglickém jazyce. Produkty GTC jsou zaměřeny hlavně na pěší a cyklistické túry na území České republiky, ale také Rakouska, Maďarska a Polska; a na poznání české historie, kultury, folkloru a kuchyně. Na území Mikulovské vinařské podoblasti se nachází další cestovní kanceláře a agentury, jejichž internetové stránky jsou ovšem buď nefunkční, nebo vůbec neexistují. Mezi tyto patří například CA BEATour, CA AREAL, CA Merlin, s.r.o. a Travel Wine, s.r.o.. Informační centra Turistické informační centrum Lednice155 Turistické informační centrum se nachází na Zámeckém náměstí v Lednici. Jeho služby jsou dostupné také prostřednictvím telefonu, e-mailu a internetových stránek (http://ticlednice.webnode.cz). TIC Lednice je otevřené po celý rok, pouze otevírací doba se mění v závislosti na druhu sezóny. V létě, tedy v hlavní sezóně, je TIC otevřeno déle a to i o víkendech, zatímco v zimním období je o víkendech zavřeno. Informační centrum nabízí svým návštěvníkům i místnímu obyvatelstvu veškeré informace o službách souvisejících s cestovním ruchem v Lednici a turistické oblasti Zahrada Evropy (Pálava a Lednicko-valtický areál). Kromě bezplatného poskytování informací je možné zde zakoupit knihy, brožury, mapy, DVD, pohlednice a jiné suvenýry s tématikou regionu a také si zde bezplatně opatřit letáky, informační brožury, jednoduché mapky a kulturní kalendáře. V rámci ostatních služeb, které informační centrum za úplatu poskytuje, lze také využít možnosti tisku, laminování, svazování dokumentů a faxu. Turistické informační centrum Mikulov156 Turistické informační centrum sídlí na Náměstí v městě Mikulov. Otevírací doba je odlišná v jednotlivých měsících: v lednu, únoru, březnu, listopadu a prosinci je otevřeno PO-PÁ 9:00 - 16:00; v dubnu, květnu a říjnu PO-NE 9:00 - 17:00; v červnu a září PO-PÁ 8:00 - 18:00 a SO-NE 9:00 - 18:00; v červenci a srpnu PO-PÁ 8:00 - 19:00 154
http://www.visitgreenways.com/aboutus.htm; [online 9. 4. 2013] http://ticlednice.webnode.cz/sluzby/; [online 8. 4. 2013] 156 http://www.mikulov.cz/turistika/turisticke-informacni-centrum-mikulov; [online 8. 4. 2013] 155
80
a SO-NE 9:00 - 19:00. Turistické informační centrum v Mikulově patří k prvním informačním centrům v České republice a své služby poskytuje již od roku 1993. Za dobu svého působení se z něj stal důležitý partner města Mikulov a turistické oblasti Pálava a Lednicko-valtický areál, především při rozvoji cestovního ruchu v této oblasti. TIC Mikulov získalo v průběhu let řadu významných ocenění, která dokazují jeho odbornou způsobilost, a realizovalo mnoho úspěšných projektů. TIC si vede vlastní statistiku o návštěvnosti Turistického informačního centra Mikulov, což je zajímavým ukazatelem, například v roce 2010 zavítalo do TIC celkem 70 468 návštěvníků, z čehož bylo 64 738 domácích a 5 730 zahraničních. V roce 2011 vzrostl celkový počet návštěvníků TIC na 75 625 - domácích 69 511 a zahraničních 6 114. V loňském roce 2012 celkový počet opět vzrostl na údaj 76 602, ale oproti roku 2011 ubylo domácích návštěvníků (69 482) a přibylo zahraničních (7 665). Turistické informační centrum Pasohlávky157 Turistické informační centrum v Pasohlávkách je v provozu pouze od května do září, přičemž v květnu je otevřené pouze o víkendech a svátcích v čase 9.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00, v červnu PO-NE 9.00 - 12.00 a 12.30 - 18.00, v červenci a srpnu PO-NE 9.00 - 12.00 a 12.30 - 19.00, a v září PO-NE 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00. V období od října do dubna je TIC zavřené, ale informace nadále poskytuje prostřednictvím telefonu a e-mailu. Mezi služby, které TIC Pasohlávky nabízí, patří: zprostředkování ubytování, informace o dopravě, kulturních a společenských akcích, o turistických zajímavostech v regionu, sestavení pobytových programů, zprostředkování návštěvy vinného sklípku a degustace, organizace jednodenních výletů, prodej map, průvodců, publikací, videokazet, pohledů a jiných suvenýrů, nabídka propagačních materiálů a prodej vín. Turistické informační centrum Valtice Turistické informační centrum Valtice sídlí na náměstí Svobody ve Valticích. Svou činnost zahájilo TIC v květnu 1999 a vzniklo na základě projektu PHARE - Pálava - turistická centra, který byl vytvořen na rozvoj cestovního ruchu a na podporu oživení tradic. Projektu se zúčastnilo pět měst a obcí - Valtice, Lednice, Břeclav, Mikulov a Pasohlávky. V rámci projektu byly získány finanční prostředky, které byly posléze využity na technické a materiální vybavení center a na vytvoření propagačních materiálů. TIC slouží jak turistům, tak především místnímu obyvatelstvu. Pomáhá s organizací
157
http://www.pasohlavky.cz/cze/tic/default.htm; [online 8. 4. 2013]
81
kulturních a společenských akcí Valtic, vytváří turistické pobytové programy pro turisty v Lednicko-valtickém areálu, účastní se tvorby a rozvoje cyklistických a vinařských stezek a prezentuje město Valtice a jeho služby na veletrhu cestovního ruchu. TIC Valtice je otevřeno celoročně, v sezóně (od dubna do září) PO-NE 9:00-12:30 a 13:00-17:00 a mimo sezónu (od října do března) PO-PÁ 7:00-11:30 a 12:00-15:30.158 Směnárny Na území Mikulovské vinařské podoblasti je k dispozici 7 směnáren, z nichž většina se nachází především v Mikulově (6 z celkového počtu) a jedna v Lednici. Směnárna Mikulov a Směnárna (prodejna Kik) v Mikulově jsou jedinými samostatnými směnárnami, ostatní směnárenské služby jsou poskytovány v rámci ubytovacích zařízení, cestovních kanceláří nebo hypermarketů. V Mikulově lze peníze vyměnit v CK Merlin, spol. s.r.o., hotelu Marcinčák, hotelu Maroli Mikulov a směnárně v hypermarketu Tesco. V Lednici poskytuje směnárenské služby My Hotel. Sportovně-rekreační potenciál Moravské vinařské stezky Moravské vinařské stezky tvoří 1 200 km dlouhou síť, která je složena z deseti okruhů. Stěžejní stezkou je Moravská vinařská stezka, která propojuje všech deset okruhů. Vinařské stezky jsou vhodné především pro cyklisty, ale mohou být využity také pro účely in-line bruslení, či hipoturistiky. Posláním vinařských stezek je poznání jižní Moravy a jejích krás - malebných obcí se sklepními uličkami, historických a kulturních památek, vinařských slavností, pěstování vinné révy a dalšího. Mikulovskou vinařskou podoblastí vedou tři cyklistické okruhy - Stará Hora, Mikulovská vinařská stezka a Moravská vinná - Mikulovská. Stará Hora159 Cyklistický okruh s názvem „Stará Hora“ má svůj začátek v Mikulově a dále pokračuje přes obce Bavory, Dolní Dunajovice, Brod nad Dyjí, Novosedly, Dobré Pole, Březí, zpět do Mikulova. Vinicemi na Staré Hoře v obci Novosedly prochází naučná stezka Stará Hora, kterou je možno navštívit nebo využít služeb vinařství Marcinčák či Kovacs, kde lze po celý rok ochutnat vynikající vína a poznat proces jeho výroby.
158 159
http://www.valtice.eu/informace-o-tic/ms-1351/p1=1300; [online 9. 4. 2013] http://www.stezky.cz/Moravske-vinarske-stezky/Stara-hora.aspx; [online 12. 4. 2013]
82
Cyklistický okruh je středně náročný, má celkem 37 km a vede po silnici a zčásti po asfaltových polních cestách. Mikulovská vinařská stezka Celková délka Mikulovské vinařské trasy je 82 km a povrch se v průběhu okruhu mění. Zatímco jižní část vede především po asfaltových cestách, v severní části přechází v silnici 3. třídy, v oblasti kolem Nových Mlýnů jsou terénní úseky a poblíž Lednice je povrch tvořen asfaltem. Okruh patří mezi nenáročné a je víceméně sjízdný po celý rok.160 Jeho trasa kopíruje hranice Mikulovské vinařské podoblasti a je uzavřená, což znamená, že začíná a končí v Mikulově. Z Mikulova pokračuje do Brodu nad Dyjí, Pavlova a Lednice, po cestě je k vidění mnoho zajímavých turistických atrakcí (Pavlovské vrchy, Novomlýnské nádrže, habánské sklepy, Janohrad, Salon vín, Kolonáda na Reistně a další).161 Moravská vinná - Mikulovská stezka Moravská vinná stezka je stěžejní v síti moravských vinařských stezek a spojuje 7 z 10 cyklistických okruhů. Prochází celou krajinou jižní Moravy od Znojma po Uherské Hradiště a po její trase se nachází 70 vinařských obcí, několik chráněných přírodních lokalit a významné historické a architektonické památky.162 Mikulovská část Moravské vinné stezky je dlouhá 55 km, přičemž polovinu povrchu tvoří klidné silnice, 35% terénní úseky a 15% cyklostezky. Trasa je nenáročná, pouze s výjimkou kopcovitého přejezdu Pálavských vrchů, začíná v obci Jevišovka a končí v Pouzdřanech.163 V Mikulovské vinařské podoblasti lze celkem využít 174 km cyklistických tras, po různých typech terénů, které návštěvníka provedou krásnou krajinou Mikulovska. Současně s tím mohou turisté navštívit významné atraktivity regionu a poznat vinařské umění místních pěstitelů.
160
http://www.stezky.cz/Moravske-vinarske-stezky/Mikulovska-vinarska-stezka.aspx; [online 12. 4. 2013] http://www.stezky.cz/Moravske-vinarske-stezky/Mikulovska-vinarska-stezka.aspx; [online 12. 4. 2013] 162 http://www.stezky.cz/Moravske-vinarske-stezky/Moravska-vinna-Mikulovska.aspx; [online 12. 4. 2013] 163 http://www.stezky.cz/Moravske-vinarske-stezky/Moravska-vinna-Mikulovska.aspx; [online 12. 4. 2013] 161
83
Naučné stezky Vinařská naučná stezka Mikulov164 Naučná stezka Mikulov měří cca 25 km a je středně náročná. Trasu lze projít pěšky, ale také projet na kole či autem. Jedná se o tematickou naučnou stezku s 17 informačními panely, která má počátek na náměstí v Mikulově. Z Mikulova vede stezka dále do obcí Bavory, Perná, Horní Věstonice, Dolní Věstonice, Pavlov a Klentice, kde se nachází poslední informační panel. V průběhu trasy se návštěvníci seznámí s historií pálavského kraje, z tabulí se dozví informace o Mikulovské vinařské podoblasti, o ekologii vinic a jejich biologické ochraně, o horenském právu a šlechtění odrůd, o révokazu, Věstonické Venuši a dalším. Vinařská naučná stezka Stará hora165 Délka trasy této naučné stezky činí 3,5 km a je součástí cyklistického okruhu Stará Hora. Stará Hora je viniční lokalita poblíž obce Novosedly a z jejího vrcholu se naskýtá nádherný rozhled do okolní pálavské krajiny. 11 informačních panelů, rozmístěných ve vinicích, obsahuje zajímavosti o dřívějším a současném pěstování révy v obci Novosedly. Vinařská naučná stezka Valtice166 Délka naučné stezky Valtice je 5 km, je střední náročnosti a lze ji absolvovat pěšky či na kole. Jedná se o značenou trasu, podél které je postaveno 19 informačních panelů ve třech jazykových variantách. Stezka vede v okolí Valtic a také přímo tímto městem, které je po Mikulovu druhým vinařským centrem mikulovské vinařské podoblasti. Začátek je na valtickém náměstí, poblíž zámku, odtud pokračuje přes zámecký areál do valtických vinic, na kolonádu na Reistně, k budově Střední vinařské školy a zpět do historické části města. V průběhu trasy se návštěvníci dozvědí o práci ve vinohradech, z kolonády si vychutnají krásný výhled na celý Lednicko-valtický areál a procházku mohou zakončit v některém z valtických vinných sklepů. Sportovně-rekreační potenciál Mikulovské vinařské podoblasti spočívá také v řadě rekreačních a sportovních zařízení, která byla na území této podoblasti 164
http://www.wineofczechrepublic.cz/r-5-1-14-43-vinarska-naucna-stezka-mikulov-cz.html; [online 13. 4. 2013] 165 http://www.wineofczechrepublic.cz/r-5-1-17-66-stara-hora-vinarska-naucna-stezka-cz.html; [online 13. 4. 2013] 166 http://www.wineofczechrepublic.cz/r-5-1-15-44-naucna-vinarska-stezka-valtice-cz.html; [online 13. 4. 2013]
84
vybudována. Patří mezi lázně či wellness hotely (wellness Hotel Iris na Pálavě, Léčebné Lázně Lednice a.s. (Spa Hotel Miroslava), Lázně Lednice), bazény a koupaliště (Bazén TURIST a venkovní termální bazén v Pasohlávkách, koupaliště Riviera v Mikulově, Národní přírodní rezervace Lednické rybníky, velká a malá laguna nádrže Nové Mlýny I.) a sportovní zařízení (Sportovně střelecký klub, Bowling sport centrum, Aquarium relax a Sportovní hala v Mikulově, Yacht Club Dyje v obci Pavlov, Bowling club hotel a půjčovna lodí v Pasohlávkách a tenisové kurty ve Valticích, Mikulově a Pasohlávkách, které mohou být též součástí hotelových komplexů). Vybavenost sportovně rekreačními zařízeními je bohatší ve městech, ale ani menší obce (např. Pasohlávky či Pavlov) nezůstávají pozadu.167 Kulturně-společenský potenciál168 Galerie, Muzea, Kina, Divadla Mikulovská
vinařská
podoblast
disponuje
poměrně
kvalitní
kulturně-
společenskou nabídkou. Na jejím území, opět především ve větších městech (Mikulov, Valtice, Lednice), mají návštěvníci i místní obyvatelé možnost rozmanitého kulturního vyžití. Vybírat mohou z několika galerií, muzeí a kin. Galerie: Mikulov - Eat Art Gallery, Galerie 27, Galerie Adam a Eva, Galerie Efram, Galerie KONVENT, Galerie Závodný a Městská galerie - výstavní síň; Lednice - Galerie v budově turistického informačního centra Muzea: Valtice - Městské muzeum, Muzeum železné opony a Národní zemědělské muzeum - Muzeum vinařství, zahradnictví a životního prostředí; Regionální muzeum v Mikulově, Archeologická expozice Věk lovců a mamutů v Dolních Věstonicích, Dům Dr. Karla Rennera v Dolních Dunajovicích Kina jsou zde pouze tři v Drnholci, Lednici a Mikulově. Nabídka divadelních představení je ještě chudší, v Mikulově působí Divadelní spolek, v jehož repertoáru jsou divadelní představení, estrádní a taneční vystoupení, kostýmované průvody a setkání s historickými osobnostmi.169 Barokní divadlo ve Valticích je ve špatném stavu a z tohoto důvodu byla, spolu s jízdárnou, v roce 2011 schválena jeho rekonstrukce.
167
http://www.jizni-morava.cz/?tpl=40&r=3; [online 13. 4. 2013] http://www.jizni-morava.cz/?tpl=40&r=; [online 13. 4. 2013] 169 http://www.mikulov.cz/kultura-sport-a-volny-cas/kulturni-a-sportovni-spolky/detail/?contentId=78334; [online 13. 4. 2013] 168
85
Výsledkem projektu má být vznik Národního centra divadla a tance, jehož otevření je plánováno na 1. dubna 2015.170 Všeobecná infrastruktura Dopravní dostupnost Snadná dopravní dostupnost je důležitým předpokladem pro úspěšnost destinace, jelikož návštěvníci nemají zájem trávit svou dovolenou či volný čas složitým přemisťováním do místa pobytu. Poloha Jižní Moravy je v tomto ohledu téměř ideální. Leží ve středu Evropy a díky mezinárodnímu letišti v Brně sem mohou jednoduše přicestovat turisté ze všech evropských destinací během pár hodin. Do Brna létají pravidelné linky například z Londýna, Moskvy, Milana a Eindhovenu. Z Brna dále jezdí autobusy přímo do Mikulova (cca 1 hodina 20 minut), odkud lze po přestupu pokračovat do Lednice, Valtic či menších vinařských obcí. Z Prahy vede do Brna dálnice D1, která přechází rychlostní komunikaci E461 a poté v silnici I. třídy, díky tomuto spojení je možné být autem z Prahy v Mikulově přibližně za 2 hodiny a 15 minut. Výborná automobilová dostupnost je také z Vídně (1 hodina 5 minut) a Bratislavy (1 hodina 15 minut), z Budapešti trvá cesta o něco déle, tedy přibližně 3 hodiny, ale stále se jedná o pár hodin a po cestě je možné navštívit zajímavá místa. Vlakovým spojením se lze z Prahy do Mikulova dostat cca za 4 hodiny a 15 minut s přestupem v Břeclavi, stejným způsobem je možné se dopravit do Valtic (cca 4 hodiny). Bohužel do menších obcí vlak nepokračuje a je nutné využít autobusového spojení nebo některé z půjčoven aut. Rekreační doprava v místě destinace je zajištěna místním autobusovým spojem, jehož trasa vede přes Břeclav, Lednici, Bulhary, Milovice, Pavlov, Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Pernou a Klentnice až do Mikulova. Autobusy jezdí v průběhu celého dne (cca do 20:00 hodin) a to jak ve všední dny, tak i o víkendech a svátcích.
170
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/131263-jizdarna-a-divadlo-ve-valticich-ziskaly-ctvrt-miliardyna-opravy/; [online 14. 4. 2013]
86
6.
Cestovní ruch v rakouské vinařské oblasti Weinviertel Pěstování vinné révy má v Rakousku dlouhou tradici. Rakouská vína tvoří asi jen
1% světové vinařské produkce, ale přesto patří k těm nejlepším v Evropě. První velký vzestup pro rakouské vinařství znamenal až středověk, kdy se zvětšoval počet vinic a zaujímaly desetkrát větší plochu než dnes. V 80. letech 20. století došlo v Rakousku k vinařskému skandálu, kdy byl ve vínech několika výrobců objeven diethylenglykol (nemrznoucí směs), tento podvod (i když byl proveden ve velmi malém měřítku) vyvolal obrovský skandál a zničil tak načas pověst rakouských vín. Prestiž rakouských vín byla znovu získána až po přijetí nových vinařských zákonů a vinařských kontrol (viz např. Koncepce DAC).171 V posledních dvou desetiletích se víno z Rakouska stávalo stále kvalitnějším a výsledkem tohoto procesu je, že začalo být místní víno vyhledávaným artiklem i v Tokiu či New Yorku. Mezi nejoblíbenější odrůdy patří Veltlínské zelené z Dolního Rakouska, štýrský Sauvignon Blanc nebo Burgundské modré ze středního Burgenlandu. Každý, kdo přijede na dovolenou do Rakouska, vítá příležitost seznámit se blíže s místní vinařskou produkcí a pro mnohé je výborné rakouské víno primárním důvodem k návštěvě této země.172 Koncepce DAC Koncepce DAC je největší a nejúspěšnější rakouskou ochrannou známkou vín. Prvním vínem s tímto označením se stalo právě Veltlínské zelené z oblasti Weinviertel. Myšlenku a účel koncepce DAC nejlépe vysvětluje následující definice: „Zkratka DAC znamená Districtus Austriae Controllatus, což je v překladu „označení kontrolovaného rakouského původu“ (srovnatelné s českým označením VOC, tj. „víno originální certifikace“). Označením DAC jsou opatřena kontrolovaná, kvalitní rakouská vína typická pro daný region. Region Weinviertel se stal v roce 2003 první vinařskou oblastí v celém Rakousku, která se rozhodla zaručit se za nezaměnitelný a kdykoliv rozpoznatelný charakter svého Veltlínského zeleného. Od té doby získala tato ochranná známka kvality a původu plnou důvěru a uznání i v zahraničí.
171
CALLEC, Christian. VÍNO - Velký obrazový lexikon. 3. vydání. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7234-889-3. 172 http://www.austria.info/cz/rakouske-speciality/cesta-vina-1245847.html; [online 20. 3. 2013]
87
Weinviertel DAC lze poznat podle jednotného krytu zátky, na němž je schematicky vyobrazen region Weinviertel.“173 Dnes již existuje dle nařízení Ministerstva zahraničí 8 oblastí DAC, kterými jsou: Weinviertel DAC, Mittelburgenland DAC, Traisental DAC, Kremstal DAC, Kamptal DAC, Leithaberg DAC, Eisenberg DAC a Neusiedlersee DAC.174
6.1
Oblast Weinviertel Oblast Weinviertel je největší rakouskou vinařskou oblastí, leží v severovýchodní
části Dolního Rakouska a její název v překladu znamená „čtvrť vína“. Oblast se rozkládá jižně od řeky Dyje, dosahuje až k hlavnímu městu Rakouska – Vídni a na severu hraničí s českou Mikulovskou podoblastí. Oblast Weinviertel je známá především díky odrůdám Veltlínského zeleného, ale pěstuje se zde řada dalších odrůd, jako například Ryzlink vlašský, Rulandské bílé a další. Součástí oblasti jsou obce v okresech Gänserndorf, Mistelbach, Hollabrunn, Horn a Korneuburg. Kvůli své velké rozloze je oblast Weinviertel dále rozlišována na Westliches Weinviertel (západní), Veltinerland a Südliches Weinviertel (jižní).175 Westliches Weinviertel je západní částí oblasti Weinviertel a jejím centrem je město Retz, které je známé tím, že se pod ním nachází největší rakouský vinný sklep.176 Významným vinařským centrem části Veltinerland je město Poysdorf. Poysdorf leží v samém srdci regionu Weinviertel a je nazýván „městem vína“ nebo “hlavním městem Veltlínu“. Vinohradnictví zde má staletou tradici, ovlivňuje život (nejen) místních obyvatel ve všech ročních obdobích a turisté jsou zde vítáni s otevřenou náručí. V období od jara do podzimu je každý týden otevřený sklep jednoho z místních vinařů a turisté mají možnost ochutnat či zakoupit jeho vína. Koná se zde také vinný trh, který je otevřen celoročně a každý víkend jsou zde pořádány různé zajímavé akce a festivaly.177 Část oblasti Weinviertel zvaná Südliches Weinviertel se nachází na jihu této oblast, severně od Vídněi. Stejně jako v ostatních částech oblasti Weinviertel i zde se koná celá řada vinařských festivalů a degustací ve sklepních uličkách – tzv. Kellergassen.178
173
http://www.weinvierteldac.at/index.php?id=weinviertel-dac-konzept&L=2; [online 17. 2. 2013] http://www.vinozrakouska.cz/dac/puvodni-jakostni-vina-dac; [online 17. 2. 2013] 175 http://www.weinvierteldac.at/index.php?id=region&L=2; [online 30. 4. 2013] 176 http://www.weinstrassen.at/default.asp?tt=WSN_R37&id=86577; [online 1. 5. 2013] 177 Brožura Poysdorf Die Weinstadt Osterreichs 178 http://www.weinviertel-sued.at/index.php?sid=6; [online 1. 5. 2013] 174
88
Celá oblast Weinviertel je proslulá svými sklepními uličkami, v němčině nazývanými „Kellergassen“, které se nachází téměř v každé obci. V celé oblasti je přibližně 1 100 takovýchto sklepních uliček, v některých z nich stojí jen málo vinařských domů, zatímco druhé svou rozlohou připomínají spíše menší vesnici. Původně sloužily tyto vinařské domy a sklepy k uchovávání plodin a vyrábění vína, přičemž tento jejich význam se již téměř vytratil a dnes slouží k setkávání a společné degustaci vín. V některých místech se konají řízené prohlídky sklepních uliček, které přibližují návštěvníkům kulturu a atmosféru regionu.179
6.2
Vývoj počtu návštěvníků v regionu Weinviertel V roce 2011 strávili turisté v oblasti Weinviertel přibližně o 30 000 nocí více, než
v roce 2010. To znamenalo meziroční procentuální nárůst v počtu přenocování o 7, 1 %. Jak uvedl předseda dozorčí rady Weinviertel Tourismus GmbH Kurt Hackl, jednalo se o vynikající výsledek, který se neobešel bez velkého úsilí a snahy o co největší spokojenost hostů. Většina turistů pocházela tradičně z domácího - rakouského trhu, přičemž největší nárůst byl zaznamenán v počtu hostů z Horního Rakouska a Salzburgu. Pozitivním faktem byl také vyšší počet přenocování u zahraničních turistů, přicházejících především z Německa, ale také z České republiky a Polska. K tomu, že turisté strávili v roce 2010 v oblasti Weinviertel více dní, přispěla významnou měrou nabídka velkého množství turistických balíčků, připravených společností Weinviertel Toursimus GmbH. Mezi nejúspěšnější „pobytové balíčky“ patřily ty, které byly zaměřeny na „stolování v prostředí vinic“ (Tafeln in Weinviertel), poutníky na Jakubské stezce a na speciální nabídky pro cyklisty. Mimoto se dobře prodávaly všechny aktivity s vinařskou tématikou a speciální nabídky pro skupiny.180 Následující tabulka ukazuje počet domácích (rakouských) příjezdů do regionu Weinviertel v letech 2011 a 2012.
179
http://www.weinviertel.at/de/?tt=WEINV_R30; [online 1. 5. 2013] http://www.niederoesterreich.at/magazin/00/artikel/121267/doc/d/PA_N%E4chtigungzahlen%20Weinvi ertel.pdf?ok=j; [online 6. 5. 2013] 180
89
Tabulka 11 Počet domácích příjezdů do regionu Weinviertel v letech 2011 - 2012
Počet příjezdů
Změna
2011
2012
absolutní
v%
Burgenland
3 357
2 834
-523
-15,6
Kärnten
5 189
5 230
41
0,8
Niederösterreich
39 572
38 479
-1 093
-2,8
Oberösterreich
22 935
20 246
-2 689
-11,7
Salzburg
5 749
5 989
240
4,2
Steiermark
13 645
13 438
-207
-1,5
Tirol
3 562
2 981
-581
-16,3
Vorarlberg
1 339
1 289
-50
-3,7
Wien
35 099
34 694
-405
-1,2
130 447
125 180
-5 267
-4
Domácí příjezdy celkem
Zdroj: E-mailová korespondence s Mag. Johannes Pleil (Weintouristische Angebotsentwicklung), Weinviertel Tourismus GmbH; vlastní zpracování; [online 13. 6. 2013]
Z uvedené tabulky je patrné, že počet příjezdů rakouských obyvatel do regionu Weinviertel v roce 2012 poklesl, do regionu zavítalo o 5 267 domácích návštěvníků méně, než v předchozím roce. Pouze u regionů Kärnten a Salzburg byl zaznamenán nárůst v počtu příjezdů. V souvislosti s nižším počtem domácích příjezdů poklesl i celkový počet přenocování domácích obyvatel. Zatímco v roce 2011 bylo uskutečněno 362 775 přenocování, v roce 2012 již pouze 345 837, což znamená o 16 938 přenocování méně. Co se oproti roku 2011 nezměnilo, je průměrná doba pobytu domácích návštěvníků, která činila v roce 2011 i 2012 průměrně 2, 8 dne. Tabulka 12 ukazuje počty a vývoj zahraničních příjezdů do regionu Weinviertel v roce 2011 a 2012. Příjezdy návštěvníků z Německa jsou uvedeny zvlášť, jelikož Německo patří k největším zdrojovým trhům regionu Weinviertel.
90
Tabulka 12 Počet zahraničních příjezdů do regionu Weinviertel v letech 2011 - 2012
Počet zahraničních příjezdů
Německo Ostatní zahraniční státy Celkem
Změna
2011
2012
absolutní
v%
20 083
19 265
-818
-4,1
27 574
27 212
-362
-1,3
47 657
46 477
-1 180
-2,5
Zdroj: E-mailová korespondence s Mag. Johannes Pleil (Weintouristische Angebotsentwicklung), Weinviertel Tourismus GmbH; vlastní zpracování; [online 13. 6. 2013]
Stejně jako v případě domácích příjezdů, byl v roce 2012 zaznamenán pokles i v celkových počtech zahraničních příjezdů. V roce 2012 navštívilo region Weinviertel o 1 180 osob méně. Na druhou stranu, i přes celkový pokles, vzrostly příjezdy z některých zahraničních států, jedná se například o Arabské země, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Irsko, Island, Izrael, Slovensko, Ukrajina a další. Největší pokles příjezdů byl ze zemí Polsko (-1 180), Německo (-818), České republika (-697) a Itálie (-500). Celkový počet přenocování zahraničních návštěvníků poklesl o 5 276 a průměrná doba pobytu se změnila z 2, 9 dne na 2, 8 dne. Z České republiky přijelo v roce 2011 do oblasti Weinviertel 5 597 návštěvníků, kteří uskutečnili 11 043 přenocování, což znamená průměrnou délku pobytu 2 dny. V roce 2012 klesl počet českých návštěvníků na 4 900, počet přenocování činil 9 834 a průměrná délka pobytu zůstala stejná jako v roce 2011. V Tabulce 13 jsou shrnuty údaje za celkový počet příjezdů (domácích i zahraničních), celkový počet přenocování a průměrnou dobu pobytu, kterou návštěvníci v oblasti Weinviertel stráví. Tabulka 13 Návštěvnost regionu Weinviertel 2011 - 2012
Počet příjezdů
Počet přenocování
Průměrná doba pobytu
2011
2012
2011
2012
2011
2012
Domácí
130 447
125 180
362 775
345 837
2,8 dne
2,8 dne
Zahraniční
47 657
46 477
141 951
136 675
2,9 dne
2,8 dne
celkem
178 104
171 657
504 726
482 512
2,8 dne
2,8 dne
Zdroj: E-mailová korespondence s Mag. Johannes Pleil (Weintouristische Angebotsentwicklung), Weinviertel Tourismus GmbH; vlastní zpracování; 13. 6. 2013
91
Jak je uvedeno na začátku této kapitoly, v roce 2011 strávili návštěvníci v oblasti Weinviertel přibližně o 30 000 nocí více, než v roce 2010. Tento rostoucí trend v počtu návštěvníků bohužel v roce 2012 již nepokračoval a počet přenocování byl o 22 214 nižší, než v roce 2011, což je ale stále cca o 8 000 přenocování více, než v roce 2010. Bohužel není statisticky sledováno, za jakým konkrétním účelem turisté do oblasti Weinviertel přijíždějí.181 Ale jelikož je oblast Weinviertel (jak už sám název vypovídá), především vinařskou oblastí a mezi nejoblíbenější turistické aktivity patří ty s vinařskou tématikou, lze předpokládat, že účelem cesty turistů do této oblasti je většinou vinařský cestovní ruch.
6.3
Vinařské akce a festivaly Vinařské akce a festivaly v oblasti Weinviertel se konají v průběhu celého roku,
aby se zabránilo sezónnosti typické pro vinařský cestovní ruch. Mezi tradiční, většinou sezónní, akce patří vinobraní, festivaly otevřených sklepů nebo například degustace (degustace nejsou podmíněny sezónou). Kromě toho zde probíhá celá řada netypických a originálních festivalů, jako například „Tafeln im Weinviertel“, „Picknick im Weinviertel“ nebo „Lange Nacht der Kellergassen“, všechny tři uvedené festivaly spojují víno a gastronomii a díky tomu mohou zaujmout širší okruh lidí. Kromě propojení vína a kulinářských zážitků nabízí portál weinviertel.at také produkty, které spojují víno a kulturu, výlety, pohyb a jízdu na kole. Ten, kdo se zúčastní události „Tafeln im Weinviertel“ zažije honosnou hostinu umístěnou v prostředí vinic, kde ochutná místní speciality od zkušených šéfkuchařů a k nim padnoucí vína ze zdejších odrůd vinné révy. Produkt „Picknick im Weinviertel“ je vhodný pro děti i dospělé. Za poplatek dostanou zájemci piknikový koš, který obsahuje regionální pochoutky (salámy, sýry, oříšky, místní zeleninu a chléb, atd.) a láhev vína s označením Weinviertel DAC.182 „Lange Nacht der Kellergassen“ představuje noční prohlídku vinných sklípků, která začíná většinou ve 20:00. Účastníci nočního pochodu jsou seznamováni s mystickým netradičním prostředím vinných sklípků a samozřejmě nechybí možnost degustace vín.
E-mailová korespondence s Mag. Johannes Pleil (Weintouristische Angebotsentwicklung), Weinviertel Tourismus GmbH 181 182
http://www.weinviertel.at/de/?tt=WEINV_R111; [online 29. 4. 2013]
92
Pro dětské návštěvníky je zcela jistě zajímavá postava malé zrzavé holčičky – Betty Bernstein, která je „provází“ po všelijakých atraktivních místech. Je možné vybírat z řady dětských programů, ať už individuálních či skupinových a zvolit si buď venkovní, nebo vnitřní aktivity.183 Novinkou mezi nabídkou produktů jsou tak zvané „Geocaching Touren“. Geocaching je moderní dobrodružná hra, při níž hráči hledají ukryté poklady a skrýše pomocí navigací GPS. Při návštěvě oblasti Weinviertel si mohou turisté tuto hru na vlastní kůži vyzkoušet a poznat přitom krásnou okolní přírodu a prostředí vinohradů. Geocaching Touren jsou vhodné jak pro dospělé, tak pro rodiny s dětmi. Kromě čistě vinařských akcí a festivalů se zde koná i mnoho jiných kulturních akcí v průběhu celého roku, jedná se například o vystoupení různých umělců (komorní a vážná hudba), operní a divadelní představení, muzikály, ale také o open air festivaly, loutková představení nebo promítání filmů za svitu měsíce („Mondscheinkino“).184 K oblíbeným patří také akce v období adventu, může se jednat například o procházky do různých míst s doprovodným programem (návštěva vánočních trhů, koncertů, výstav, ochutnávka vína a kulinářských specialit), návštěvu vinných sklípků („Advent in Kellergasse“), která je taktéž spojena s vánočním kulturním programem, například ukázkou ruko dělných prací, komorním koncertem, výstavami a dalším.185
6.4
Vinařské stezky Jak již bylo zmíněno, oblast Weinviertel se se svou rozlohou okolo 13 000
hektaru řadí k největším vinařským oblastem Rakouska. Celou oblastí Weinviertel prochází přibližně 400 km dlouhá vinařská stezka s názvem „Weinstraße Weinviertel“. Stezka vede krásnou zvlněnou krajinou, vinicemi a sklepními uličkami, kde je možné navštívit některý z vinných sklípků či vináren a přespat v některém z ubytovacích zařízení, které se nachází podél vinařské stezky - mezi které patří například tak zvané „Heuriger“.186 Heuriger je speciální typ hospody, ve kterém se lze ubytovat především ve východním Rakousku a ve Vídni. „Heurig“ znamená v překladu „letošní“ a z tohoto důvodu je pro tato ubytovací zařízení typickým nápojem letošní víno, které je naléváno
183
http://www.betty-bernstein.at/kinderprogramm; [online 30. 4. 2013] http://www.weinviertel.at/de/?tt=WEINV_R11; [online 29. 4. 2013] 185 Brožura Weinherbst an der Weinstrasse Weinviertel, Vydavatel: Weinstrasse Weinviertel & Weinvierteltourismus GmbH, 2012 186 http://www.weinviertel.at/de/?tt=WEINV_R29; [online 1. 5. 2013] 184
93
od 11. listopadu. Exteriéry i interiéry zařízení jsou provedeny v tradičním selském stylu a jsou zde podávány typické domácí pokrmy.187 Vinařská stezka „Weinviertel“ (Weinstraße Weinviertel) je rozdělena do tří úseků podle výše zmíněných částí oblasti Weinviertel – jedná se o vinařskou stezku v části Westliches Weinviertel, Veltinerland a Südliches Weinviertel. Vinařská stezka propojuje celkem 78 vinařských obcí a 700 různých podniků (vináren, vinoték, vinných sklípků, ubytovacích zařízení a dalšího). Jak název stezky „Westliches Weinviertel“ napovídá, prochází západní částí vinařské čtvrti pod horou Manhart, přičemž zdejší neobyčejné mikroklima a rozmanité půdy dávají za vznik široké škále odrůd vinné révy. V části „Veltinerland“ vede Weinstraße Weinviertel od města Laa, přes Poysdorf a Mistelbach až do vesnice Zistersdorf. Krajina v této části oblasti Weinviertel je mírně zvlněná a velmi se zde daří jemně kořeněným, suchým odrůdám Veltlínského zeleného s označením DAC. Třetí úsek vinařské stezky Weinviertel se nachází na jihu této oblasti a vede z města Langenzersdorf, kolem města Wolkersdorf, přes Hohenruppersdorf až k městečku Sierndorf.188 Jakubská stezka neboli „Jakobsweg Weinviertel“ není přímo vinařskou stezkou, ale přesto je zajímavé se o ní zmínit, jelikož vede skrz celou vinařskou oblast Weinviertel a přímo propojuje moravský Mikulov s rakouskou oblastí Weinviertel. Jedná se o poutní cestu vedoucí kolem úrodných polí a vinic. Poutníci či turisté procházejí uličkami s vinnými sklípky, navštěvují vinařská městečka, jakubské kostely a pomníčky boží muka. Celková délka stezky činí 162 km je středně náročná a průměrná doba na její projití je stanovena na 6 -7 dní. Výchozím místem je Svatý Kopeček v Mikulově, odkud trasa dále pokračuje přes rakouská města a obce Drasenhofen, Mistelbach, Großrußbach a Stockerau až do města Krems, cílem celé túry je Kostel městského špitálu Krems.189
6.5
Vinařské cyklotrasy V regionu Weinviertel vzniká od roku 1998 síť cyklistických tras, jejichž délka
v současné činí přibližně 1 600 km. Trasy jsou značeny jednotným číselným systémem a je možné si naplánovat výlet v rozmezí několika hodin i několika dní. Z celkové délky cyklotras (1 600 km) je 760 km tvořeno ryze vinařskými cyklostezkami, které jsou 187
http://clanky.vareni.cz/co-je-heuriger/; [online 1. 5. 2013] http://www.weinviertel.at/de/?tt=WEINV_R29&id=124551; [online 2. 5. 2013] 189 http://www.dolni-rakousko.info/magazin/00/artikel/88013/doc/c/W11_OnlKat_CZ_Internet.pdf?ok=j; [online 4. 5. 2013] 188
94
rozděleny do 13 ti okruhů a měří 35 – 75 km. Cyklistické okruhy jsou pojmenovány vždy po jedné z typických regionálních odrůd vinné révy, například „Veltliner Radroute“ (dále také Chardonnay, Muskateller, Veltliner, Riesling, Rivaner, Portugieser, Welschriesling, Blauburger, Traminer, Zweigelt a Sylvaner Radroute). Po celé délce trasy jsou umístěny příslušné značky, které slouží k orientaci v terénu (viz obrázek č. 11). Terén cyklostezek je upravený, buď asfaltový, nebo štěrkový a z větší části vede vinicemi a vinařskými městečky.190 Obrázek 11 Označení vinařských cyklostezek
Zdroj: http://www.weinviertel.at/de/?tt=WEINV_R24&id=105508; [online 4. 5. 2013]
Po cestě lze navštívit celou řadu důležitých atraktivit regionu Weinviertel a popřípadě přenocovat v některém z ubytovacích zařízení, které se na trase vyskytují. Objekty, sloužící potřebám cyklistů, jsou souhrnně nazývány „Radfreundliche Betriebe“ a patří mezi ně právě ubytovací zařízení, dále stravovací a občerstvovací zařízení, půjčovny a opravny kol a další. Kromě běžné půjčovny kol jsou zde k dispozici také půjčovny tak zvaných elektrických kol, neboli v němčině „E-Bike Verleihstellen“. Projekt „E-Biken“ proběhl na podzim 2012 testovací fází a od jara 2012 je již plně v provozu. Elektrická kola je možné využívat v termínu od 10. dubna do 31. října, z důvodu počasí a upravenosti stezek, a lze je zapůjčit v sedmi půjčovnách, jež se nachází v městečkách Laa, Mailberg, Mistelbach, Poysdorf, Retz, Stockerau a Wolkersdorf. Půjčovné je 18, 90 EUR na den nebo 12, 90 EUR na půl dne, za 1 EUR lze zapůjčit i helmu.191
190 191
http://www.weinviertel.at/de/?tt=WEINV_R24&id=105508; [online 4. 5. 2013] http://www.weinviertel.at/de/?tt=WEINV_R108; [online 4. 5. 2013]
95
7.
Dotazníkové šetření Pro účely diplomové práce bylo provedeno dotazníkové šetření, jehož cílem bylo
zjistit popularitu vinařského cestovního ruchu na Jižní Moravě mezi obyvateli České republiky. Šetření probíhalo formou elektronického a osobního dotazování v období od 24. 4. do 6. 5. 2013. Dotazník je rozdělen do dvou částí podle toho, zda dotyčný Jižní Moravu navštívil či ne. První 3 otázky dotazníku jsou společné pro obě skupiny respondentů, jedná se o tak zvané otázky instrumentální, jejichž účelem je uvedení tématu a navození atmosféry. Otázka č. 4 dále větví dotazník na dvě rozdílné části – dotazník pro ty, kteří již Jižní Moravu navštívili a jiný pro ty, kteří ještě na Jižní Moravě nebyli. Dotazník pro návštěvníky JM je tvořen 23 otázkami, 14 z otázek je polo uzavřených, 5 otevřených a 4 uzavřené. Dotazník pro potenciální návštěvníky zahrnuje 17 otázek, z toho 8 polo uzavřených, 4 otevřené a 5 uzavřených. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 216 respondentů ve věkovém rozmezí 18 až 50 let, přičemž nejvíce respondentů bylo z věkové kategorie 18 – 25 let (cca70%) a dále 26 – 35 let (cca 20%). 68, 5% všech respondentů tvořily ženy a 31, 5% zástupci mužského pohlaví. Ve výzkumu jsou zastoupeni obyvatelé všech krajů České republiky, ale nejvíce respondentů pochází z krajů Hl. m. Praha (cca 50%), Středočeský (cca 15%), Jihočeský (cca 10%) a Zlínský (cca 10%). Uvedené charakteristiky respondentů nejsou pro dotazníkové šetření zcela zásadní a slouží spíše pro představu a dokreslení dotazníku. Na úvod každého z dotazníků byly respondentům položeny otázky navozující atmosféru. Nejčastější odpovědi na 1. otázku „Co se Vám vybaví, když se řekne Jižní Morava?“ byly: víno, vinice, vinné sklípky, sluníčko, cyklistika, příroda, klid, Lednicko-Valtický areál, Pálava, folklor a příjemná atmosféra. Z těchto odpovědí lze usuzovat, že většina respondentů má Jižní Moravu spojenu s vinařstvím, příjemnou, romantickou atmosférou a kulturně-sportovním vyžitím. Další dvě otázky se týkaly konzumace a preference vín. 89% respondentů uvedlo, že rádi konzumují víno. Z celkového počtu respondentů 61% preferuje bílé, 22% červené a 9% růžové víno.
96
4. otázka rozdělovala respondenty na ty, co již Jižní Moravu navštívili a na ty, kteří ji ještě nenavštívili. Výsledkem bylo, že z celkového počtu 216 respondentů jich 169 (78%) Jižní Moravu navštívilo a 47 (22%) prozatím ne.
7.1
Dotazník pro návštěvníky Jižní Moravy Dotazník určený pro návštěvníky Jižní Moravy vyplnilo 169 respondentů. Jelikož
je tato práce zaměřena především na cestovní ruch v Mikulovské vinařské podoblasti, týkala se 1. otázka této části dotazníku toho, kterou z moravských vinařských oblastí dotazovaní upřednostňují. Graf 1 Návštěvnost jednotlivých vinařských oblastí na Jižní Moravě
1. Kterou oblast Jižní Moravy jste navštívil/a? Znojemskou podoblast
17%
Mikulovskou podoblast
39%
Velkopavlovickou podoblast
19%
Slováckou podoblast
23%
nevím
2% 0%
5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45%
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že mezi nejčastěji navštěvované oblasti patří právě Mikulovská vinařská podoblast, kterou uvedlo 39% respondentů. Další hojně navštěvovanou oblastí je oblast Slovácká s 23% a podobně jsou na tom i vinařské oblasti Velkopavlovická a Znojemská (19% a 17%). Důvodem pro největší návštěvnost Mikulovské vinařské podoblasti může být výskyt památek UNESCO, koncentrace větších měst – Mikulov, Lednice, Valtice a Novomlýnské nádrže. 2. otázka byla otevřená a dotazovaní samostatně vypisovali, co v dané oblasti navštívili. Většinou se jednalo o vinné sklepy, vinné trhy, místní památky (např. Lednicko-Valtický areál, Mikulovský zámek, muzeum Věstonické Venuše a další), větší města (Lednice, Valtice, Břeclav, Bořetice, Hustopeče, Pavlov,…), přírodu a také festival otevřených sklepů. Následující Graf 2 ukazuje, za jakým účelem návštěvníci na Jižní Moravu přijeli. Nejčastějším důvodem cesty českých obyvatel na Jižní Moravu je víno a poznání (23% a 22% respondentů), další významným motivačním faktorem je turistika (16%), návštěva příbuzných (12%) a cykloturistika (11%). Pouze 5% respondentů uvedlo jako 97
důvod návštěvy festivaly a akce spojené s vínem a 4% přijedou na Jižní Moravu kvůli gastronomii či služební cestě/práci. Graf 2 Účel návštěvy Jižní Moravy
3. Jaký byl účel Vaší návštěvy? (více možností) poznání
22%
turistika
16%
cykloturistika
11%
gastronomie
4%
víno
23%
festivaly a akce spojené s vínem
5%
služební cesta/práce
4%
návštěva příbuzných
12%
ostatní
2% 0%
5%
10%
15%
20%
25%
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
Otázky č. 4 a 5 byly zaměřeny na uskutečněnou a na ideální dobu pobytu v dané oblasti. Zajímavé je, že nejvíce respondentů strávilo při poslední návštěvě v daném místě 3 dny (33%) nebo 2 dny (24%), ale za ideální dobu pobytu považuje nejvíce z nich 7 dní (33%), 3 dny (20%), 5 dní (15%), 4 dny (14%), 2 dny (5%) a 6 dní (3%). Co se týká způsobu dopravy na Jižní Moravu, 75% respondentů ji realizovalo automobilem, 15% vlakem a 6% autobusem. Mezi nejoblíbenější druhy ubytování patří penzion (38%), ubytování v soukromí (19%), ubytování ve vinném sklípku (15%) a
kempy
(13%),
hotel
jako
preferovaný
způsob
ubytování
uvedlo
pouze
8% dotazovaných. V otázce č. 8 hodnotili respondenti svou spokojenost s úrovní ubytovacích, stravovacích a informačních služeb, dále spokojenost s nabídkou kultury a kulturního vyžití, sportovního vyžití a veřejných sociálních zařízení. S úrovní ubytovacích služeb bylo velmi spokojených 28% dotazovaných, 63% bylo spíše spokojených a 8% spíše nespokojených. Stravovací služby na Jižní Moravě velmi ocenilo 33%, 56% bylo středně spokojených, 8% spíše nespokojených a 3% respondentů byla velmi nespokojena. U hodnocení informačních služeb jsou výsledky podobné jako u ubytování a stravování – tedy 22% velmi spokojených, 70% spíše spokojených, 6% spíše nespokojených a 2% velmi nespokojena. 98
S dopravou na Jižní Moravě bylo velmi spokojeno 17% dotázaných, 71% spíše spokojených, 12% spíše nespokojených a pouze 1% velmi nespokojených. V hodnocení kultury a kulturního vyžití bylo více respondentů velmi spokojených (33%), ale taktéž bylo více těch velmi nespokojených (4%), nejvíce (tedy 63%) bylo středně spokojených či spíše nespokojených. Se sportovním vyžitím bylo velmi spokojených méně respondentů (24%), než s vyžitím kulturním, 69% bylo spíše spokojených, 5% spíše nespokojených a 2% velmi nespokojena. Veřejná sociální zařízení zcela vyhovovala pouze 8% z dotázaných, 80% bylo víceméně spokojeno, 11% spíše nespokojeno a 2% velmi nespokojena. Z uvedených hodnocení plyne, že většina respondentů je s úrovní služeb na Jižní Moravě spíše spokojena, ale vyskytují se zde i určité rezervy, na které je třeba se zaměřit a zvýšit tak kvalitu poskytovaných služeb. Otázka č. 9 se zabývala přímo hodnocením spokojenosti s přístupem a chováním místních obyvatel. Zde výrazně převažovaly kladné odpovědi – 52% respondentů bylo určitě spokojeno, 44% spíše spokojeno, 3% spíše nespokojena a nikdo z dotázaných nebyl zcela nespokojen. V otázce č. 10 bylo zkoumáno povědomí respondentů o vinařském cestovním ruchu a odpovědi zobrazuje následující Graf 3. Graf 3 Povědomí o pojmu "vinařský cestovní ruch"
10. Znáte pojem "vinařský cestovní ruch"? 1% 9% 18%
72%
určitě ne
spíše ne
spíše ano
určitě ano
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
Pojem vinařský cestovní ruch určitě zná 72% respondentů, 18% odpovědělo spíše ano, 9% tento pojem spíše nezná a pouze 1% o něm nikdy neslyšelo.
99
Graf 4 Propagace vinařského cestovního ruchu v rámci České republiky
Je, dle Vašeho názoru, vinařský cestovní ruch na Jižní Moravě dostatečně propagován v rámci České republiky? 1%
3%
14% 39% 43%
ostatní
určitě ne
spíše ne
spíše ano
určitě ano
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
Další otázka dotazníku je zaměřena na propagaci jihomoravského vinařského cestovního ruchu v rámci České republiky. Dle názoru 14% dotázaných, je vinařský cestovní ruch v ČR dostatečně propagován, 43% uvedlo možnost „spíše ano“ a 39% zvolilo variantu „spíše ne“, pouze 3% respondentů považuje vinařský cestovní ruch v ČR za nedostatečně propagovaný. S touto otázkou souvisí také otázka č. 15: „Znáte, nějaká média, která propagují Jižní Moravu? Která?“ Více než polovina respondentů neznala žádný prostředek, kterým by byl vinařský cestovní ruch na Jižní Moravě propagován. Ti, kteří se s některou z forem propagace setkali, nejčastěji uváděli agenturu Czech Tourism, bannery na webových stránkách, reklamy ve vlacích, autobusech, v metru, billboardy u dálnice, Centrálu CR JM, portál Kudy z nudy, slevomat a další. Otázky 13. a 14. se zabývaly tématem cyklistických tras. Účelem první z nich bylo zjištění, zda dotyční při svém pobytu navštívili některou z cyklostezek a druhá měla dát odpověď na to, zda je pro dotazované atraktivní zažít Jižní Moravu na kole. Následující dva grafy zobrazují odpovědi na tyto otázky.
100
Graf 5 Návštěvnost cyklistických tras
13. Navštívil/a jste při svém pobytu na JM některou z cyklistických tras? 1% 44%
55%
ostatní
ne
ano
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
Z uvedeného grafu plyne, že větší část návštěvníků (55%) při svém pobytu na Jižní Moravě nenavštívila žádnou z cyklistických tras, zbytek (44%) některou z tras navštívil. Graf 6 Potenciální zájem o cyklistické trasy
14. Je pro Vás lákavé zažít JM na kole? 1%
3% 16%
47% 33%
ostatní
určitě ne
spíše ne
spíše ano
určitě ano
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
Pokud jde o teoretický zájem poznání Jižní Moravy na kole, měla by většina (80% respondentů) chuť vyzkoušet některou z cyklostezek. 16% by nejspíše na cyklostezky nezavítalo a pouze 3%, představující 5 osob, nemají žádný zájem o cyklistiku na Jižní Moravě. Další otázka č. 15 se týkala vinařských festivalů na Jižní Moravě a toho, jaké o nich mají respondenti povědomí. Přibližně polovina z dotázaných nezná žádný z vinařských festivalů a akcí, což je poměrně vysoké číslo a je z něj patrné, že je třeba vinařské akce více propagovat. Ti, kteří se s vinařskými akcemi již setkali, nejčastěji uváděli Festival otevřených sklepů, Valtické vinné trhy, Znojemské, Mikulovské a Zlínské vinobraní a Jízdu králů. 101
V následujícím Grafu 7 je znázorněno, jaké procento návštěvníků by mělo zájem Jižní Moravu znovu navštívit a kdo již zájem nemá. Graf 7 Zájem o opětovnou návštěvu Jižní Moravy
16. Navštívil/a byste Jižní Moravu znovu? 1%
0%
15%
84%
určitě ne
spíše ne
spíše ano
určitě ano
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
Velmi pozitivním výsledkem je, že celých 84% respondentů by Jižní Moravu určitě znovu navštívilo, 15% by ji znovu spíše navštívilo, jen 1% by ji spíše nenavštívilo a nenašel se nikdo, kdo si je jist, že by na Jižní Moravu znovu nezavítal. Při další návštěvě by byla nejvíce preferovanou oblastí Mikulovská, pak Velkopavlovická, Slovácká a na posledním místě oblast Znojemská (viz Graf 8).
Graf 8 Preference oblastí JM při další návštěvě
17. Kterou oblast JM byste preferoval/a při příští návštěvě? Znojemskou podoblast Mikulovskou podoblast Velkopavlovickou podoblast Slováckou podoblast ostatní 0%
10%
20%
30%
40%
50%
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
V další otázce č. 18 respondenti odpovídali na otázku: „Jaké 3 aktivity, byste rád/a provozoval/a při návštěvě Jižní Moravy?“. Mezi nejčastější odpovědi patřily
102
následující: ochutnávka vín, cykloturistika, turistika, gastronomie, poznávání (památky, města, příroda), sport a koupání. Za prodloužený víkend na Jižní Moravě (včetně konzumace vína, cesty, ubytování a pohoštění) by byli respondenti ochotni zaplatit za jednu osobu od 500 Kč do 10 000 Kč, přičemž nejčastěji se částka pohybuje okolo 3 000 Kč.
7.2
Dotazník pro potenciální návštěvníky Jižní Moravy Z celkového počtu 216 respondentů jich pouze 47 ještě nikdy nenavštívilo Jižní
Moravu. Pro těchto 47 dotazovaných byla určena druhá část dotazníku, která obsahuje odlišné otázky, než první část určená těm, kteří Jižní Moravu navštívili. První otázka této části dotazníku zjišťovala, zda je pro potenciální návštěvníky region Jižní Morava lákavý jako místo pro jejich dovolenou. Výsledky zobrazuje následující Graf 9. Graf 9 Jižní Morava jako místo potenciální dovolené
Láká Vás Jižní Morava jako místo pro Vaši dovolenou?
17% 21%
62%
nevím
ne
ano
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
Dle grafu je patrné, že více, než polovina (62%) dotázaných by zvolila Jižní Moravu jako místo pro svou dovolenou, to lze považovat za pozitivní aspekt a je třeba zajistit, aby tito potenciální návštěvníci svůj teoretický zájem zrealizovali. Pro 21% respondentů (10 ze 47 osob) není Jižní Morava atraktivní destinací a 17% na tuto otázku nemá jasný názor. Pokud by se rozhodli pro návštěvu Jižní Moravy, byla by ideální doba pobytu na místě 3-4 dny (21% respondentů), 5 dní (19%), 2 dny (11%), 7 dní (9%), 6 dní (4%) a 1 den by preferovalo pouze 1% dotázaných. Většina, tedy 57%, potenciálních návštěvníků by realizovala dopravu automobilem, 23% vlakem, 11% autobusem a 9% by zvolilo jiný dopravní prostředek. 103
Preferovaným ubytovacím zařízením by byl pro 43% respondentů penzion, pro 17% hotel, ubytování v soukromí a vinný sklípek a 2% by upřednostnila ubytování v kempu. Názory návštěvníků a potenciálních návštěvníků se liší v otázce propagace vinařského cestovního ruchu v rámci České republiky. Zatímco z pohledu 14% návštěvníků je vinařský cestovní ruch v ČR zcela dostatečně propagován a 43% si myslí, že je spíše dostatečně propagován, z potenciálních návštěvníků není nikdo s touto propagací zcela spokojen, pouze 34% ji považuje za spíše dostatečnou, 40% za spíše nedostatečnou a 11% za zcela nedostatečnou. Následující dvě otázky se stejně jako v případě dotazníku pro návštěvníky JM týkaly cyklistiky na Jižní Moravě, první z nich zkoumala povědomí dotazovaných o projektu Moravských vinařských (cyklistických) stezek a druhá zda je pro ně atraktivní představa zažít JM na kole. Odpovědi zobrazují následující dva grafy. Graf 10 Povědomí o projektu Moravských vinařských stezek
Znáte projekt Moravských vinařských (cyklistických) stezek? 6% 6% 28%
60%
určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
Pokud jde o projekt Moravských vinařských cyklostezek, 60% respondentů jej vůbec nezná, 28% jej spíše nezná a pouze 12% dotázaných o něm má určité povědomí. Pokud jde o zájem potenciálních návštěvníků o cykloturistiku na Jižní Moravě, je situace příznivější. 32% respondentů by určitě využilo možnosti zažít JM na kole, 34% by jí nejspíše využilo, 23% by jí spíše nevyužilo a 9% by této možnosti určitě nevyužilo (viz Graf 11).
104
Graf 11 Zájem o poznání Jižní Moravy na kole
Je pro Vás lákavé zažít Jižní Moravu na kole?
11% 32% 23%
34%
určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
Na rozdíl od těch, kteří již Jižní Moravu navštívili, a přibližně polovina z nich znala některý z vinařských festivalů, je situace v případě potenciálních návštěvníků horší. Pouze dva z nich uvedli, že znají nějakou vinařskou akci (Vinobraní Mikulov a Festival otevřených sklepů na Mikulovsku), zbytek, tedy 45 respondentů neměl o existenci vinařských festivalů a akcí žádné povědomí. V další otázce byli respondenti tázáni, zda v budoucnu plánují návštěvu Jižní Moravy. Odpovědi byly spíše pozitivní, 19% plánuje přijet určitě, 45% spíše ano, 28% spíše ne a pouze 8% Jižní Moravu určitě nenavštíví. Výsledky jsou zobrazeny v následujícím Grafu 12.
Graf 12 Zájem potenciálních návštěvníků o návštěvu Jižní Moravy
Plánujete návštěvu Jižní Moravy? 8% 19% 28% 45%
určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
Pokud by se potenciální návštěvníci vydali na Jižní Moravu, preferovalo by 57% z nich návštěvu Mikulovské vinařské podoblasti, 19% Znojemské vinařské podoblasti a 6% Velkopavlovické a Slovácké podoblasti. 11% není rozhodnuto, kterou z oblastí by upřednostnilo. 105
V rámci dovolené v některé z moravských vinařských podoblastí by dotazovaní nejraději provozovali tyto aktivity: ochutnávka vína, prohlídka vinných sklípků, návštěva památek,
cyklistika,
turistika,
relaxace,
gastronomie.
Za
prodloužený
víkend
(včetně konzumace vína, cesty, ubytování, pohoštění) by byla jedna osoba ochotna utratit od 1 000 Kč do 6 000 Kč, přičemž průměrné hodnoty se pohybují opět okolo 3 000 Kč/os. za prodloužený víkend. Dotazníkové šetření přineslo pro region Jižní Morava a pro Mikulovskou vinařskou podoblast vcelku příznivé výsledky. Téměř všichni dotazování (99%), kteří již Jižní Moravu navštívili, plánují její další návštěvu a 64% těch, kteří tam ještě nebyli, plánují v budoucnu pobyt na Jižní Moravě. Mezi nejatraktivnější vinařské podoblasti patří právě Mikulovská vinařská podoblast, a to jak z pohledu návštěvníků i potenciálních návštěvníků. V tomto ohledu je vhodný relativně nízký věk účastníků dotazníkového šetření, jelikož je reálné, že v průběhu svého života Jižní Moravu ještě několikrát navštíví. Nejčastějším důvodem dovolené v tomto regionu je konzumace vína, prohlídky vinných sklípků, turistika, cykloturistika a návštěva památek, přičemž všechny tyto aktivity lze zahrnout do současného pojetí vinařského cestovního ruchu. Za nedostatek lze považovat úroveň kvality poskytovaných služeb, která byla sice hodnocena jako nadprůměrná, ovšem stále se zde vyskytuje prostor pro zlepšení. Vyšší úroveň poskytovaných služeb by mohla přilákat do této oblasti i movitější klientelu, která je zvyklá na vyšší standard. Další možností rozvoje je lepší propagace vinařských moravských oblastí, vinařských festivalů a vinařských stezek ve všech krajích České republiky, jelikož dle výzkumu agentury Ipsos velká část návštěvníků Jižní Moravy přijíždí i ze vzdáleností větší, než 100 km.
106
8.
Návrhy a možnosti rozvoje Na základě provedených analýz současného stavu cestovního ruchu v destinaci
a dotazníkového šetření, byly vypracovány následující návrhy a možnosti rozvoje Mikulovské vinařské podoblasti, které je více či méně možné aplikovat také na další moravské vinařské podoblasti. Z analýzy relevantních informací z dokumentů pojednávajících o potenciálu regionů České republiky, vyplynulo, že Mikulovská vinařská podoblast disponuje rozsáhlým potenciálem pro cestovní ruch. Na jejím území se nachází 3 z 5 obcí jihomoravského kraje s výjimečným potenciálem (Lednice, Valtice, Mikulov) a 2 obce s velmi vysokým potenciálem pro cestovní ruch – Pavlov a Dolní Věstonice. Zároveň se jedná o oblast s velkým vinařským věhlasem, což jí dává široké možnosti pro rozvoj vinařského cestovního ruchu. Vinařský cestovní ruch je navíc jednou z forem šetrného cestovního ruchu, jež jsou v současné době hojně podporovány, ať již ze strany státu, Evropské unie, či celosvětově. V marketingové koncepci agentury Czech Tourism na rok 2013 jsou jedním z nabízených aktivních produktů také tzv. „cesty za vínem“. Mikulovská vinařská podoblast a ostatní moravské vinařské podoblasti mají tedy nejlepší předpoklady pro rozvoj vinařského cestovního ruchu, který se stává v současnosti čím dál více populárním. Jednou z možností rozvoje je zkvalitnění poskytovaných služeb a jejich větší rozsah. Návštěvníci destinace byli s úrovní služeb ve větší míře spokojeni, ale našli se i tací, kteří je považovali za spíše neuspokojivé. Nedostatkem je omezená otevírací doba a sortiment restauračních zařízení v některých menších obcích. Z vlastní zkušenosti autorky práce i z některých odpovědí v dotazníku, není v některých obcích dostatek stravovacích zařízení, a pokud tam jsou, často je jejich sortiment omezen jen nápoje, a to i například v období turisticky atraktivního vinobraní. Na druhou stranu v jiných stravovacích zařízeních v menších obcích, kde jsou pokrmy nabízeny, jsou velmi vysoké ceny, které příliš nekorespondují s image obce. Není reálné, aby byla v méně navštěvovaných obcích celoročně otevřena restaurace se širokým sortimentem kvalitních pokrmů, ale bylo by vhodné, aby alespoň jedna restaurace v obci nabízela některé základní pokrmy, jež nejsou náročné na přípravu a skladování surovin.
107
Dále by bylo zapotřebí zlepšit propagaci vinařského cestovního ruchu na Jižní Moravě v rámci České republiky i v zahraničí. Propagace by se měla týkat jak jednotlivých vinařských podoblastí, tak vinařských festivalů a akcí, vinařských stezek a dalších možností trávení volného času v destinaci. Dle dotazníkového průzkumu si pouze 14% návštěvníků myslí, že je vinařský cestovní ruch na Jižní Moravě v rámci České republiky zcela dostatečně propagován. Dle názoru 43% je spíše dobře propagován a zbylých 42% tvrdí, že jeho propagace není dostatečná. Potenciální návštěvníci považují propagaci Jižní Moravy za spíše nedostatečnou (51%), pouze 34% za spíše dostatečnou a jako zcela postačující ji nevnímá nikdo z nich. Z uvedených výsledků dotazníku lze usuzovat, že větší povědomí o Jižní Moravě a její propagaci mají ti, kteří ji již někdy navštívili. Důvodem pro to může být, že si návštěvníci Jižní Moravy všímají reklamních sdělení více, než ti, kteří tuto oblast ještě nikdy nenavštívili. Dalším důvodem může být skutečnost, že se propagační materiály v blízkém okolí Jižní Moravy vyskytují ve větší míře, než ve vzdálenějších místech. Další možností rozvoje je rozšíření nabídky produktů a aktivit pro trávení volného času. V této oblasti se lze inspirovat například u rakouských sousedů ve vinařské podoblasti Weinviertel. Dle názoru jednoho moravského vinaře, je na vině nízká odvaha moravských vinařů experimentovat, rakouští vinaři totiž dokáží nabídnout ve vinařském cestovním ruchu i to, co by si na Moravě mnohdy nikdo netroufl. Bylo by zajímavé a přínosné rozšířit nabídku turistických balíčků, například o produkt „Stolování ve vinici“, který je v podoblasti Weinviertel velice oblíbený, „Piknik ve vinici“, noční prohlídky sklepních uliček s výkladem, nebo o tzv. „Geocaching Touren“, které jsou též vhodné pro děti. Produkt „Geocaching Touren“, na Jižní Moravě označovaný jako „Winecaching“ zde již sice funguje, ale pouze velmi omezeně a není příliš propagován. Statistiky ohledně vinařského cestovního ruchu byly autorkou práce telefonicky konzultovány ve všech následujících organizacích a ústavech: TIC Mikulov, Krajská správa ČSÚ v Brně, Centrála CR JM, Jihomoravský kraj, Czech Tourism, Národní vinařské centrum, Vinařská asociace CR a Nadace Partnerství. V žádné z uvedených organizací cestovního ruchu však nemají informace o statistickém sledování vinařského cestovního ruchu. Buď vytváří statistiky v počtu příjezdů jen za svou oblast (TIC Mikulov) nebo je nevedou vůbec, jelikož ze zákona pro to neexistuje povinnost. Pro sledování vinařského cestovního ruchu by ovšem bylo užitečné znát procento 108
návštěvníků, kteří na Jižní Moravu přijeli kvůli vínu a s ním spojeným aktivitám. Z autorkou realizovaného dotazníkového šetření vyplynulo, že nejčastějším účelem návštěvy Jižní Moravy bylo víno (23%), poznání (22%) a turistika (16%). Což ukazuje, že je vinařský cestovní ruch hlavním motivem k návštěvě moravské vinařské oblasti. Dalším možným krokem rozvoje je zavedení přímého statistického sledování vinařského cestovního ruchu a jeho zahrnutí do motivů návštěvy této oblasti.
109
Závěr Cílem diplomové práce bylo zhodnocení potenciálu vinařského cestovního ruchu na Jižní Moravě, se zaměřením na Mikulovskou vinařskou podoblast. Ke stanovení návrhů a možností rozvoje bylo využito analýzy nabídky vinařského cestovního ruchu rakouské vinařské podoblasti Weinviertel. Výsledné zhodnocení potenciálu vinařského cestovního ruchu v destinaci bylo provedeno na základě analýzy nabídky cestovního ruchu v Mikulovské vinařské podoblasti, analýzy dokumentů týkajících se potenciálu cestovního ruchu v České republice, analýzy monitoringu cestovního ruchu agentury Czech Tourism a vlastního dotazníkového šetření. Z uvedených analýz bylo vlastním propočtem zjištěno, že se Mikulovská vinařská podoblast nachází na 4. stupni potenciálu, tedy že se jedná o destinaci s rozsáhlým potenciálem pro cestovní ruch. Mikulovská vinařská podoblast a celá Jižní Morava je atraktivní destinací, s velkým množstvím památek, včetně památek UNESCO, disponující rovinatým krajem vhodným pro cykloturistiku a pestrou odrůdovou skladbou kvalitních vín. Zároveň je v Mikulovské vinařské podoblasti dostatečný rozsah sekundární nabídky cestovního ruchu, jež vytváří podmínky pro dlouhodobý pobyt návštěvníka v destinaci. Dle realizovaného dotazníkového šetření plánuje v budoucnu více než 90% všech respondentů návštěvu Jižní Moravy, přičemž nejvíce preferovanou je podoblast Mikulovská. Většina návštěvníku zde při předchozí návštěvě strávila 2-3 dny, ale v ideálním případě by 33% dotázaných preferovalo 7 denní pobyt, 15% 5 denní pobyt a 14% 4 denní. Nejčastěji využívaným ubytovacím zařízením je penzion (38%), dále pak ubytování v soukromí (19%) a ve vinném sklípku (15%), za prodloužený víkend by byli dotazovaní ochotni vynaložit cca 3000 Kč/os. (včetně ubytování, konzumace vína a občerstvení). Vyhodnocení dotazníku ukazuje velký zájem respondentů o trávení dovolené v moravských vinařských oblastech. Mezi nedostatky vinařské oblasti Morava patří nedostatečná propagace vinařských akcí typu otevřených sklepů, vinobraní atd.; vinařských naučných stezek a cyklostezek v rámci České republiky a v zahraničí. Pro rozvoj vinařského cestovního ruchu v destinaci je také zapotřebí zvýšení kvality poskytovaných služeb a rozsáhlejší nabídka produktů cestovního ruchu.
110
Literatura Knižní zdroje: 1. PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3750-8. 2. MALÁ, Vlasta. Základy cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: VŠE v Praze, 2002, ISBN 80-245-0439-1. 3. PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, ISBN 80-239-0152-4. 4. INDROVÁ, Jarmila; HOUŠKA, Petr a Zdenka PETRŮ. Kvalita ve službách cestovního ruchu. Praha: Oeconomica, 2011, ISBN 978-80-245-1766-7. 5. ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vydání. Praha: IDEA SERVIS, 2010, ISBN 978-80-85970-68-5. 6. NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, ISBN 978-80-7357-673-8. 7. PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006, ISBN 80-2471-01-45. 8. KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2003, ISBN 80-86119-56-4. 9. CALLEC, Christian. VÍNO - Velký obrazový lexikon. 3. vydání. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7234-889-3. 10. FISCHER, Christina. Lexikon vín. 1. vydání. Dobřejovice: REBO Production CZ, s.r.o., 2004, ISBN 80-7234-381-5. Internetové zdroje: 1. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. C 2007 [cit. 23. 2. 2013]. Školení a vzdělávání pracovníků v CR. Dostupné z WWW:
. 2. Vína z Moravy, Vína z Čech [online]. C 2005-2009 [cit. 24. 2. 2013]. O značce. Dostupné
z WWW:
znacce-cz.html>.
111
3. Vinařský fond [online]. C 2006 [cit. 24. 2. 2013]. Vinařský fond ČR. Dostupné z WWW: . 4. Vína z Moravy, Vína z Čech Facebook [online]. C 2013 [cit. 24. 2. 2013]. Vína z Moravy vína z Čech. Dostupné z WWW: . 5. Národní vinařské centrum [online]. C 2012 [cit. 27. 2. 2013]. O nás. Dostupné z WWW: . 6. Svaz vinařů České republiky [online]. [cit. 13. 3. 2013]. O svazu vinařů ČR. Dostupné z WWW: . 7. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. [cit. 13. 3. 2013]. Cestovní ruch. Dostupné
z WWW:
ruch/Cestovni-ruch>. 8. Czech Tourism [online]. C 2005-2013 [cit. 17. 3. 2013]. O nás. Dostupné z WWW: . 9. Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava [online]. C 2008 [cit. 17. 3. 2013]. O nás. Dostupné z WWW: . 10. Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava [online]. C 2008 [cit. 17. 3. 2013]. Projekty. Dostupné z WWW: . 11. Nadace Partnerství [online]. [cit. 18. 3. 2013] Greenways. Dostupné z WWW: . 12. UNESCO [online]. C 1992-2013 [cit. 16. 2. 2013]. Wachau Cultural Landscape. Dostupné z WWW: . 13. eTRAVEL [online]. C 2003-2013 [cit. 16. 2. 2013]. Dovolená Dolní Rakousko. Dostupné z WWW: . 14. Dolní Rakousko [online]. [cit. 11. 2. 2013]. Wachau. Dostupné z WWW: . 15. Österreich Wein [online]. [cit. 12. 2. 2013]. Traisental. Dostupné z WWW: . 16. Österreich Wein [online]. [cit. 12. 2. 2013]. Wagram. Dostupné z WWW: . 17. Lower Austria [online]. [cit. 13. 2. 2013]. Weinviertel. Dostupné z WWW: . 112
18. Wine of Czech republic [online]. [cit. 13. 2. 2013]. Zweigeltrebe. Dostupné z WWW: . 19. Weinviertel [online]. [cit. 13. 2. 2013]. Výlet a kultura. Dostupné z WWW: . 20. Österreichwein [online]. [cit. 13. 2. 2013]. Weinviertel. Dostupné z WWW: . 21. Austrian Wein [online]. [cit. 13. 2. 2013]. Thermenregion. Dostupné z WWW: . 22. Niederösterreich Ausflugziele [online]. [cit. 13. 2. 2013]. Carnuntum. Dostupné z WWW: . 23. Austrian Wein [online]. [cit. 13. 2. 2013]. Carnuntum. Dostupné z WWW: . 24. Austrian Wein [online]. [cit. 13. 2. 2013]. Burgenland. Dostupné z WWW: . 25. Neusiedler See [online]. [cit. 14. 2. 2013]. Neziderské jezero. Dostupné z WWW: . 26. CK GEOPS [online]. C 2013 [cit. 16. 2. 2013]. Neziderské jezero. Dostupné z WWW:
unesco-seznam-kulturniho-a-prirodniho-dedictvi/ l>. 27. Austrian Wein [online]. [cit. 14. 2. 2013]. Neusiedlersee. Dostupné z WWW: . 28. Burgenland[online]. [cit. 16. 2. 2013] National Park. Dostupné z WWW: . 29. Neusiedler See [online]. [cit. 16. 2. 2013]. Neziderské jezero. Dostupné z WWW: . 30. Neusiedler See [online]. [cit. 16. 2. 2013]. Hügelland. Dostupné z WWW: . 31. Víno z Rakouska [online]. [cit. 16. 2. 2013]. Hügelland. Dostupné z WWW: .
113
32. Víno z Rakouska [online]. [cit. 16. 2. 2013]. Zámek Esterhazy. Dostupné z WWW: . 33. Austrian Wine [online]. [cit. 16. 2. 2013]. Südburgenland. Dostupné z WWW: <www.austrianwine.com/our-wine/wine-growing-regions/burgenland/eisenbergsuedburgenland/>. 34. Víno z Rakouska [online]. [cit. 16. 2. 2013]. Mittelburgenland. Dostupné z WWW: . 35. Steiermark
[online].
[cit.
16.
2.
2013].
Štýrsko.
Dostupné
z WWW:
. 36. Austrian Wine [online]. [cit. 17. 2. 2013]. Štýrsko. Dostupné z WWW: . 37. UNESCO [online]. C 1992-2013 [cit. 16. 2. 2013]. Graz. Dostupné z WWW: . 38. IERUS
[online].
[cit.
16.
2.
2013].
Graz.
Dostupné
z WWW:
. 39. Österreich Wein [online]. [cit. 17. 2. 2013]. Südoststeiermark. Dostupné z WWW: . 40. Österreich Wein [online]. [cit. 17. 2. 2013]. Südsteiermark. Dostupné z WWW: . 41. Österreich Wein [online]. [cit. 17. 2. 2013]. Weststeiermark. Dostupné z WWW: . 42. Trh Vín [online]. [cit. 17. 2. 2013]. Blauer Wildbacher. Dostupné z WWW: . 43. Österreich Wein [online]. [cit. 17. 2. 2013]. Wien. Dostupné z WWW: . 44. My
Centrope
[online].
[cit.
17.
2.
2013].
Vídeň.
Dostupné
z WWW:
.
114
45. Wine of Czech republic [online]. [cit. 17. 2. 2013]. Mapa vinařských oblastí. Dostupnéz WWW:. 46. Nadace Partnerství [online]. [cit. 18. 2. 2013]. Greenways. Dostupné z WWW: . 47. Centrála cestovního ruchu JM [online]. [cit. 24. 3. 2013]. Statistika JM. Dostupné z WWW: . 48. Český statistický úřad [online]. [cit. 25. 3. 2013]. Statistický bulletin. Dostupné z WWW:
q3_2012-12>. 49. Centrála cestovního ruchu JM [online]. [cit. 26. 3. 2013]. Statistiky. Dostupné z WWW: . 50. Víno
Grim
[online].
[cit.
27.
3.
2013].
Mikulov.
Dostupné
z WWW:
. 51. Dolní Morava [online]. [cit. 1. 4. 2013]. Biosférická rezervace Dolní Morava. Dostupnéz WWW:. 52. Biosférická rezervace Dolní Morava [online]. [cit. 1. 4. 2013]. Biosférická rezervace DolníMorava.Dostupné z WWW: . 53. Natura Bohemica [online]. [cit. 3. 4. 2013]. Svatý kopeček. Dostupné z WWW: . 54. Jižní Morava [online]. [cit. 3. 4. 2013]. Přírodní rezervace Svatý kopeček. Dostupné z WWW: . 55. UNESCO Czech [online]. [cit. 1. 4. 2013]. Lednicko-Valtický areál. Dostupné z WWW: . 56. Zámek Lednice [online]. [cit. 1. 4. 2013]. Zámek Lednice. Dostupné z WWW: . 57. Zámek Lednice [online]. [cit. 1. 4. 2013]. Skleník. Dostupné z WWW: . 58. Zámek Lednice [online]. [cit. 1. 4. 2013]. Akvárium Malawi. Dostupné z WWW: . 59. Zámek Lednice [online]. [cit. 1. 4. 2013]. Minaret. Dostupné z WWW: .
115
60. Zámek Lednice [online]. [cit. 1. 4. 2013]. Janův Hrad. Dostupné z WWW: . 61. Město Valtice [online]. [cit. 2. 4. 2013]. Valtice.
Dostupné z WWW:
. 62. Lednicko-Valtický areál [online]. [cit. 2. 4. 2013]. Valtice. Dostupné z WWW: . 63. Zámek
Valtice
[online].
[cit. 2.
4. 2013].
Valtice.
Dostupné
z WWW:
. 64. Jižní Morava [online]. [cit. 2. 4. 2013]. Kolonáda na Reistně. Dostupné z WWW: . 65. Lednicko-Valtický areál [online]. [cit. 2. 4. 2013]. Rendez-Vous. Dostupné z WWW: . 66. Valtické podzemí [online]. [cit. 3. 4. 2013]. Valtické podzemí. Dostupné z WWW: . 67. Město Mikulov [online]. [cit. 3. 4. 2013]. Turistika.
Dostupné z WWW:
. 68. Regionální muzeum v Mikulově [online]. [cit. 3. 4. 2013]. Expozice. Dostupné z WWW: . 69. Jižní Morava [online]. [cit. 3. 4. 2013]. Regionální muzeum v Mikulově. Dostupné z WWW: . 70. Jižní Morava [online]. [cit. 3. 4. 2013]. Dietrichsteinská hrobka. Dostupné z WWW: . 71. Obec
Pavlov
[online].
[cit.
4.
4.
2013].
Pavlov.
Dostupné
z WWW:
. 72. Kudy z nudy [online]. [cit. 4. 4. 2013]. Hrad Děvičky. Dostupné z WWW: . 73. Kudy z nudy [online]. [cit. 5. 4. 2013]. Nové Mlýny. Dostupné z WWW: . 74. Otevřené sklepy [online]. [cit. 5. 4. 2013]. Historie festivalu. Dostupné z WWW: . 75. Otevřené sklepy [online]. [cit. 5. 4. 2013]. Jaro na Mikulovsku. Dostupné z WWW: .
116
76. Pálavské vinobraní [online]. [cit. 6. 4. 2013]. Historie vinobraní. Dostupné z WWW: . 77. Mikulov [online]. [cit. 7. 4. 2013]. Vinařské akce. Dostupné z WWW: . 78. Město Brno [online]. [cit. 7. 4. 2013]. Zarážení hory. Dostupné z WWW: . 79. Region Mikulovsko [online]. [cit. 8. 4. 2013]. Ubytování. Dostupné z WWW: . 80. Najisto.cz [online]. [cit. 8. 4. 2013]. Ubytování Lednicko-Valtický areál. Dostupné z WWW: . 81. Slovácko [online]. C 2008 [cit. 9. 4. 2013]. Amber Travel. Dostupné z WWW: . 82. Cesty za vínem [online]. [cit. 9. 4. 2013]. O nás. Dostupné z WWW: . 83. Greenways
[online].
[cit.
9.
4.
2013].
About
us.
Dostupné
z WWW:
. 84. TIC Lednice [online]. [cit. 9. 4. 2013]. Služby TIC. Dostupné z WWW: . 85. Mikulov. [online]. [cit. 9. 4. 2013]. TIC Mikulov. Dostupné z WWW: . 86. Pasohlávky [online]. [cit. 9. 4. 2013]. TIC Pasohlávky. Dostupné z WWW: . 87. Valtice
[online].
[cit.
9.
4.
2013].
TIC
Valtice.
Dostupné
z WWW:
Dostupné
z WWW:
. 88. Stezky
[online].
[cit.
12.
4.
2013].
Stará
hora.
. 89. Stezky [online]. [cit. 12. 4. 2013]. Mikulovská vinařská stezka. Dostupné z WWW: .
117
90. Stezky
[online].
[cit.
12.
4.
2013].
Mikulovská.
Dostupné
z WWW:
. 91. Wine of Czech republic [online]. [cit. 13. 4. 2013]. Vinařská naučná stezka Mikulov. Dostupné
z WWW:
naucna-stezka-mikulov-cz.html>. 92. Wine of Czech republic [online]. [cit. 13. 4. 2013]. Vinařská naučná stezka Stará hora. Dostupné z WWW: . 93. Wine of Czech republic [online]. [cit. 13. 4. 2013]. Vinařská naučná stezka Valtice. Dostupné
z WWW:
vinarska-stezka-valtice-cz.html>. 94. Jižní Morava [online]. [cit. 13. 4. 2013]. Turistické atraktivity. Dostupné z WWW: . 95. Mikulov [online]. [cit. 13. 4. 2013]. Kultura a sport. Dostupné z WWW: . 96. Česká televize [online]. [cit. 14. 4. 2013]. Divadlo ve Valticích. Dostupné z WWW: . 97. Austria Info [online]. [cit. 20. 3. 2013]. Cesta vína. Dostupné z WWW: . 98. Weinviertel DAC [online]. [cit. 17. 2. 2013]. Koncepce DAC. Dostupné z WWW: < http://www.weinvierteldac.at/index.php?id=weinviertel-dac-konzept&L=2>. 99. Víno z Rakouska [online]. [cit. 17. 2. 2013]. Původní vína – DAC.
Dostupné
z WWW: . 100.
Weinviertel DAC [online]. [cit. 29. 4. 2013]. Regiony. Dostupné z WWW:
. 101.
Weinviertel [online]. [cit. 29. 4. 2013]. Weinviertel. Dostupné z WWW:
. 102.
Weinviertel [online]. [cit. 29. 4. 2013]. Picknick im Weinviertel. Dostupné
z WWW: . 103.
Betty Bernstein [online]. [cit. 30. 4. 2013]. Kinder Programm. Dostupné z WWW:
. 118
104.
Weinstrassen [online]. [cit. 1. 5. 2013]. Westliches Weinviertel. Dostupné
z WWW: . 105.
Weinviertel Süd [online]. [cit. 1. 5. 2013]. Region Südliches Weinviertel.
Dostupné z WWW: . 106.
Weinviertel [online]. [cit. 1. 5. 2013].
Weinviertler Kellergassen. Dostupné
z WWW: . 107.
Vaření.cz [online]. [cit. 1. 5. 2013].
Heuriger. Dostupné z WWW:
. 108.
Weinviertel [online]. [cit. 1. 5. 2013]. Urlaubsangebote. Dostupné z WWW:
. 109.
Weinviertel [online]. [cit. 2. 5. 2013]. Die Weinstrassen im Weinviertel.
Dostupné z WWW: . 110.
Dolní Rakousko Info [online]. C 2012 [cit. 4. 5. 2013].
Dolní Rakousko.
Dostupnéz WWW: . 111.
Weinviertel [online]. [cit. 4. 5. 2013]. Das Radwegnetz im Weinviertel. Dostupné
z WWW: . 112.
Weinviertel
[online].
[cit.
4.
5.
2013].
E-Bike.
Dostupné
z WWW:
. 113.
Niederösterreich [online]. [cit. 6. 5. 2013]. Tourismus im Weinviertel. Dostupné
z WWW: . 114.
Český statistický úřad [online]. C 2013 [cit. 8. 5. 2013]. Okres Břeclav. Dostupné
z WWW: .; 115.
Český statistický úřad [online]. C 2013 [cit. 9. 5. 2013]. Ekonomický vývoj.
Dostupné z WWW: 116.
Ústav územního rozvoje [online]. C 2010 [cit. 13. 6. 2013]. Aktualizace
potenciálu CR v ČR. Dostupné z WWW: .
119
117.
Ústav územního rozvoje [online]. C 2010 [cit. 24. 6. 2013]. Využití potenciálu
CR.
Dostupné
z WWW:
potencialu-cestovniho-ruchu/vyuziti-potencialu-cr-zprava-2010.pdf>. 118.
Český statistický úřad [online]. C 2013 [cit. 24. 6. 2013]. Statistická ročenka
Jihomoravského kraje. Dostupné z WWW: . 119.
Český statistický úřad [online]. C 2013 [cit. 26. 6. 2013]. Monitoring cestovního
ruchu. Dostupné z WWW: . Ostatní zdroje: 1.
E-mailová
korespondence
s
Mag.
Johannes
Pleil
(Weintouristische
Angebotsentwicklung), Weinviertel Tourismus GmbH 2.
Brožura Krajem vína, 2012, Vína z Moravy
3.
Austrian_Wine_Documentation_2011_Part1_END
4.
Prospekt Austria Info, Mapka 2011
5.
Brožura Krajem vína, Mapa, Vinařská oblast Morava, Vína z Moravy
6.
FÄSSLER, Anna Maria. Dissertation „Dem Weintourismus auf der Spur“, WS
2008/09, Universität Wien
Seznam obrázků Obrázek 1: Vína z Moravy, Vína z Čech .......................................................................... 17 Obrázek 2: Rakouské vinařské oblasti .............................................................................. 25 Obrázek 3: Wachau Cultural Landscape © Jakob Hürner ................................................ 26 Obrázek 4: Sklepní ulička v Gnadendorf, Weinviertel ..................................................... 29 Obrázek 5: Burgenland ..................................................................................................... 32 Obrázek 6: Südburgenland ............................................................................................... 35 Obrázek 7: Südsteiermark................................................................................................. 37 Obrázek 8: Západ slunce nad Vídní.................................................................................. 39 Obrázek 9: Vinařská oblast Morava ................................................................................. 42 Obrázek 10: Vymezení Mikulovské vinařské podoblasti ................................................. 51 120
Obrázek 11: Označení vinařských cyklostezek ................................................................ 95
Seznam tabulek Tabulka 1: Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) v Jihomoravském kraji ......................................................................................................... 47 Tabulka 2: Návštěvnost v HUZ v 1. až 3. čtvrtletí 2012 .................................................. 47 Tabulka 3: Konference v HUZ v JM kraji a jejich vývoj ................................................. 48 Tabulka 4: Hosté v HUZ JM kraje podle zemí; * první 3. čtvrtletí roku 2012 ................ 49 Tabulka 5: Vývoj ubytovacích kapacit v JM kraji 2007-2011 ......................................... 50 Tabulka 6: Kapacita a návštěvnost HUZ 2011 v turistické oblasti Lednicko-Valtický areál................................................................................................................................... 53
Seznam grafů Graf 1: Návštěvnost jednotlivých vinařských oblastí na Jižní Moravě ............................ 97 Graf 2: Účel návštěvy Jižní Moravy ................................................................................. 98 Graf 3: Povědomí o pojmu "vinařský cestovní ruch" ....................................................... 99 Graf 4: Propagace vinařského cestovního ruchu v rámci České republiky .................... 100 Graf 5: Návštěvnost cyklistických tras ........................................................................... 101 Graf 6: Potenciální zájem o cyklistické trasy ................................................................. 101 Graf 7: Zájem o opětovnou návštěvu Jižní Moravy ....................................................... 102 Graf 8: Preference oblastí JM při další návštěvě ............................................................ 102 Graf 9 :Jižní Morava jako místo potenciální dovolené ................................................... 103 Graf 10: Povědomí o projektu Moravských vinařských stezek ...................................... 104 Graf 11: Zájem o poznání Jižní Moravy na kole ............................................................ 105 Graf 12: Zájem potenciálních návštěvníků o návštěvu Jižní Moravy ............................ 105
121
Přílohy Příloha 1: Celkový potenciál cestovního ruchu za obvody ORP v bodovém vyjádření
Zdroj: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/PotencialCR-text.pdf; 13. 6. 2013
Příloha 2: ORP Břeclav – atraktivity CR, plochy a vinice
Zdroj:http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/11-potencialCR-jihomoravsky.pdf; 13. 6. 2013
122
Příloha 3: ORP Hustopeče – atraktivity CR, plochy a vinice
Zdroj:http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/11-potencialCR-jihomoravsky.pdf; 22. 6. 2013
Příloha 4: ORP Mikulov – atraktivity CR, plochy a vinice
Zdroj:http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/11-potencialCR-jihomoravsky.pdf; 22. 6. 2013
123
