VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Pavlína Hrdinová

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2012

Pavlína Hrdinová

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Mezinárodní obchod

Reakce obchodní politiky Austrálie a Nového Zélandu na vzestup Asie ve světové ekonomice

Bakalářská práce Vypracovala: Pavlína Hrdinová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel Hnát, Ph.D. 2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Reakce obchodní politiky Austrálie a Nového Zélandu na vzestup Asie ve světové ekonomice“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne .................................

…………...………………. Podpis

3

Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala Ing. Pavlu Hnátovi, Ph.D., za vedení bakalářské práce a za cenné rady, připomínky a podměty v průběhu jejího psaní.

Pavlína Hrdinová

4

Obsah Úvod......................................................................................................................6 1 Vzestup Asie a dopad na obchod v regionu.................................................9 1.1 Vzestup Asie ve světové ekonomice..........................................................9 1.2 Základní trendy v obchodní politice Austrálie a Nového Zélandu.........17 2 Regionální obchodní dohody Austrálie a Nového Zélandu......................27 2.1 Bilaterální regionální obchodní dohody Austrálie a Nového Zélandu...27 2.2 Multilaterální obchodní dohody Austrálie a Nového Zélandu................39 Závěr ...................................................................................................................49 Seznam použité literatury a zdrojů......................................................................52

5

Úvod Jako téma své práce jsem si zvolila Reakci obchodní politiky Austrálie a Nového Zélandu na vzestup Asie ve světové ekonomice. Austrálie a Nový Zéland se nacházejí na jižní polokouli, celkem v izolované poloze. Přesto si myslím, že si zaslouží naší pozornost, poněvadž kromě krásných scenérií nabízejí velké množství obchodních příležitostí. Austrálie je ostrovní kontinent, rozkládající se na jižní polokouli, skládající se z šesti států (Nový Jižní Wales, Victoria, Queensland, Jižní Austrálie, Tasmánie), dvou teritorií (Teritorium australského hlavního města, Severní teritorium) a několika menších teritorií (např. Teritorium v Jervis Bay, Kokosové ostrovy, Vánoční ostrov).

Austrálie je federativní

monarchie s dvoukomorovým parlamentem, hlavou je britská královna Alžběta II., zastoupená v Austrálii šesti guvernéry, administrátorem a generálním guvernérem. Tato země je jednou z nejvíce liberálních a nejvyspělejších ekonomik světa. Podporuje liberalizaci na multilaterální úrovni ve WTO. Má důležitou stabilizační úlohu v jižním Tichomoří, kde poskytuje rozvojovou a vojensko-policejní pomoc. Je velmi bohatá na nerostné suroviny jako je uhlí, železná ruda, měď, zlato, zemní plyn, disponuje obnovitelnými zdroji energie a má největší světové zásoby olova, minerálních písků, stříbra, uranu a zinku. Historie Austrálie je spjata s Velkou Británií. Austrálie bývala kolonií Velké Británie, tím se s ní pojily silné kulturní a ekonomické vazby. Do roku 1966 Velká Británie pro Austrálii představovala hlavního obchodního partnera. Nový Zéland je tvořen skupinou ostrovů v jižním Pacifiku o rozloze, odpovídající např. Japonsku, počet obyvatel je 3,8 milionu. Geograficky se nachází v izolaci, od svého nejbližšího souseda, Austrálie, je vzdálen 2 000 km. Osidlování země Evropany začalo v 19. století pod nadvládou Velké Britanie. Nový Zéland býval také kolonií Velké Británie, tím se s ním pojily kulturní a ekonomické vazby stejně tak jak s Austrálií. Rozkvět země spadá do konce 19. století v důsledku úspěšného vývozu másla, sýra, vlny a masa. Po II. světové válce se země ekonomicky orientuje na Austrálii, jihovýchodní Asii a Spojené státy. Tato orientace nabývá na významu zvláště po roce 1973, kdy Velká Británie vstoupila do Evropského společenství. Dřívější jistoty prodeje zemědělské produkce na britském trhu Nový Zéland ztratil a byl nucen hledat odbyt na jiných světových trzích. Kromě zemědělství se úspěšně rozvíjí i průmysl, zvláště v okolí Aucklandu, zejména průmysl papírenský, textilní

6

a zpracovatelský. Energetickými zdroji jsou převážně vodní elektrárny a geotermální energie. Významným zdrojem potravin je rybolov. Cílem mé práce je vybrat ze zemí Asie ty země, které prošly dynamickým ekonomickým vzestupem v období od roku 1970 do roku 2010. Charakterizovat obchod Austrálie a Nového Zélandu v posledních desetiletích a zjistit, jak Austrálie a Nový Zéland reagovaly svoji obchodní politikou na vzestup těchto asijských zemí. Dále zjistit, zda se větší podíl australského a novozélandského zahraničního obchodu uskutečňuje se zeměmi, se kterými Austrálie a Nový Zéland uzavřely preferenční obchodní dohodu nebo zda větší podíl zahraničního obchodu Austrálie a Nového Zélandu je uskutečňován se zeměmi, se kterými jsou preferenční obchodní dohody v projednávání. Svou práci jsem rozdělila do dvou kapitol. První kapitola se nazývá Vzestup Asie a dopad na obchod v regionu. V první podkapitole první kapitoly, kterou jsem nazvala Vzestup Asie ve světové ekonomice, jsem se zaměřila na ty země Asie, které prošli dynamickým ekonomických vzestupem v období od roku 1970 do roku 2010. Pomocí dat získaných z UNCTAD Handbook of Statistic, jsem vybrala asijské země: Čínu, Japonsko, Indii, Korejskou republiku a země ASEAN. Měřítkem mi byl vývoj podílu HDP těchto zemí Asie na světovém hrubém domácím produktu. V druhé podkapitole první kapitoly se zabývám základními trendy obchodní politiky Austrálie a Nového Zélandu. Druhou kapitolu, ve které se zabývám regionálními obchodními dohodami Austrálie a Nového Zélandu, jsem rozdělila též na dvě podkapitoly. V první podkapitole se zaobírám bilaterálními regionálními obchodními dohodami Austrálie a Nového Zélandu, kde jsem se z těchto uzavřených obchodních dohod více zaměřila na: Bližší ekonomické vztahy Austrálie a Nového Zélandu, Dohodu o volném obchodu mezi Austrálií a USA, Dohodu o volném obchodu mezi Novým Zélandem a Čínou. Z projednávaných bilaterálních obchodních dohod jsem se více zaměřila na: Dohodu o volném obchodu mezi Austrálií a Čínou, Komplexní dohodu o hospodářském partnerství mezi Austrálií a Indií, Dohodu o volném obchodu mezi Austrálií a Japonskem. V druhé podkapitole se zaobírám multilaterálními obchodními dohodami Austrálie a Nového Zélandu, z uzavřených dohod se jedná o: Dohodu o volném obchodu mezi ASEAN a Austrálií a Novým Zélandem a Trans-pacifické partnerství (TPP). Z projednávaných multilaterálních obchodních dohod jde o: Dohodu o volném obchodu mezi Novým Zélandem a Radou pro spolupráci v Zálivu, Dohodu Nového Zélandu - Ruska Běloruska a Kazachstánu o volném obchodu. 7

Při zpracování své práce čerpám informace většinou z internetových zdrojů, a to především z UNCTAD Handbook of Statistic, WTO, z australského a novozélandského ministerstva věcí a obchodu, kde je možno získat podrobné informace jak v oblastech mezinárodních vztahů a obchodu, tak i v oblastech umění a sportu, vědy a inovace, dopravy, životního prostředí. Pro tyto zajímavé oblasti v mé práci, bohužel, nezbývá místo.

8

1 Vzestup Asie a dopad na obchod v regionu 1.1 Vzestup Asie ve světové ekonomice V posledních desetiletích v některých zemích Asie docházelo k dynamickému ekonomickému rozvoji. Mezi rychle rozvíjející se země Asie v posledních desetiletích můžeme zařadit Čínu, Japonsko, Indii, Korejskou republiku a některé ze zemí ASEAN. V tabulce číslo 1 můžeme sledovat vývoj podílu HDP v % u vybraných zemí Asie na tvorbě světového HDP. Z tabulky číslo 1 je patrný nejdynamičtější růst Číny za posledních dvacet let. Hrubý domácí produkt Číny neustále roste, v roce 1970 činil 91,5 miliard USD a podílel se 2,78% na světovém HDP. V roce 1980 HDP Číny rychle vzrostlo na 306,52 miliard USD, o dvacet let později dosáhlo hodnoty 1 192,84 miliard USD, čímž se podílelo 3,69 % na světovém HDP. Velmi vysoké dynamiky růstu zaznamenává Čína za posledních deset let, kdy hrubý domácí produkt dosáhl neuvěřitelné hodnoty 5 739,36 miliard USD a čínský podíl na světovém HDP dosáhl 9,10 %. Významný ekonomický vzestup dále můžeme sledovat u Japonska, hrubý domácí produkt japonské ekonomiky v letech 1970 dosahoval 202,86 miliard USD, v roce 1980 vzrostl na 1 070, 97 miliard USD a podílel se 9,01% na tvorbě světového HDP1.

Tabulka 1: Podíl HDP vybraných zemí Asie na světovém HDP (%) Země

1970

1980

1990

2000

2010

Čína

2,78

2,58

1,82

3,69

9,10

Japonsko

6,17

9,01

13,75

14,46

8,66

Indie

1,87

1,55

1,47

1,45

2,73

Korejská republika

0,27

0,54

1,22

1,65

1,61

ASEAN

1,11

1,69

1,63

1,88

2,95

Indonésie

1,12

Malajsie

0,11

0,21

0,21

0,29

0,38

Singapur

0,06

0,10

0,17

0,29

0,35

Thajsko

0,22

0,27

0,38

0,38

0,51

Vietnam

0,08

0,02

0,03

0,10

0,16

Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

1

Data jsou vybrána z: UNCTADstat ; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

9

O dalších dvacet let později, v roce 2000, se japonská ekonomika podílela největší mírou na tvorbě světového HDP a to 14,46%, hrubý domácí produkt dosáhl hodnoty 4 667,45 miliard USD. Za posledních deset let dynamika růstu japonské ekonomiky klesá, v roce 2010 HDP Japonska činilo 5 458,87 miliard USD a japonské HDP na světovém ukazateli se podílelo 8,66%. Dynamický vzestup také zažívá ekonomika Indie, obzvláště za posledních deset let, jak také můžeme vidět v tabulce číslo 1. V roce 1970 hrubý domácí produkt Indie činil 61,47 miliard USD, významnému růstů dochází od roku 1990, kdy hodnota indického HDP činila 326,79 miliard USD. Za posledních deset let nabrala ekonomika Indie nevídaného ekonomického růstu, v roce 1990 z hodnoty 467,79 miliard USD vzrostl hrubý domácí produkt Indie na 1 722,32 miliard USD v roce 2010. Podíl indického hrubého domácího produktu na světovém ukazateli v roce 1990 činil 1,45%, v roce 2010 již 2,73%. Jižní Korea je další zemí Asie, která prošla významným ekonomickým vzestupem, zvláště za poslední čtyři desetiletí. V tabulce číslo 1 můžeme pozorovat růst podílu hrubého domácího produktu Jižní Koreje na světovém ukazateli. V roce 1970 se ekonomika Jižní Koreje podílela 0,27% na světovém HDP, o dvacet let později vzrostla tato hodnota na 1,22%. V roce 1970 hrubý domácí produkt činil 8,94 miliard USD, v roce 1980 vzrostl na 207,4 miliardy USD, v roce 1980 dosáhl hodnoty 533,39 miliard USD a na tvorbě světového HDP dosáhla Jižní Korea svého nejvyššího podílu ve výši 1,65%. V posledním desetiletí o něco málo poklesla hodnota podílu HDP Jižní Koreje na světovém hrubém domácím produktu, přesto došlo k výraznému, téměř dvojnásobnému růstu HDP, a to na hodnotu 1 014,37 miliard USD. Na tvorbě světového HDP se ekonomika Jižní Koreje podílela v roce 2010 1,61%. Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) zaznamenává také významný ekonomický vzestup jako celek. V roce 1970 dosáhl hrubý domácí produkt hodnoty 36,36 miliard USD, o deset let později došlo k výraznému nárůstu na 200,34 miliard USD. V roce 2000 HDP zemí ASEAN činil 606,96 miliard USD a opět v roce 2010 došlo k dynamickému růstu na 1 863,105 miliard USD. Jak můžeme pozorovat v tabulce číslo 1, v roce 1970 se Sdružení národů jihovýchodní Asie podílelo 1,11% na tvorbě světového hrubého domácího produktu. Za posledních deset let došlo k významnému nárůstu podílu HDP zemí ASEAN na tvorbě světového HDP, když v roce 2000 tento podíl činil 1,88% a v roce 2010 vzrostl na hodnotu 2,95% . 10

Sdružení národů jihovýchodní Asie je seskupení deseti států, které se ekonomicky velmi odlišují. Mezi členy ASEAN patří: Indonésie, Malajsie, Filipíny, Singapur, Thajsko, Brunej, Vietnam, Laos, Myanmar a Kambodža. V tabulce číslo 1 je zachycen vývoj ekonomicky vyspělejších zemí ze zemí ASEAN, díky nimž došlo k výraznému růstu podílu hrubého domácího produktu ASEAN na světovém HDP. Jak můžeme pozorovat v tabulce číslo 1, v roce 2010 největší podíl ze zemí ASEAN na světovém HDP má Indonésie, následuje Thajsko, Malajsie, Singapur a Vietnam. V roce 2010 činil hrubý domácí produkt Indonésie 707,45 miliard USD a podílel se 1,12% na světovém hrubém domácím produktu. V roce 1970 hrubý domácí produkt Thajska činil 7,13 miliard USD, o třicet let později 122,73 miliard USD. V roce 2010 HDP Thajska vzrostlo na 318,86 miliard USD a podílelo se na světovém HDP 0,51%. Výrazný nárůst HDP za posledních deset let dále zaznamenala Malajsie a Singapur2. Vývoj podílu celkového obchodu zboží a služeb na světovém obchodu u vybraných asijských zemí v období od roku 1980 do roku 2010 můžeme pozorovat v tabulce číslo 2. Přední místa v celkovém obchodu zboží a služeb za poslední čtyři desetiletí zaujímá Čína, Japonsko, Singapur a Korejská republika. Tabulka 2: Podíl obchodní bilance zboží a služeb vybraných asijských zemí na světovém obchodu (%) Země

1980

1990

2000

2010

10,95

11,72

22,11

13,00

-2,82

20,20

13,92

Japonsko

-16,47

21,24

26,44

9,50

Singapur

-1,08

0,66

3,99

6,66

Korejská republika

-2,57

0,40

7,21

5,21

1,70

0,69

6,41

3,87

Čína ASEAN

Malajsie Indonésie

2,20

Thajsko

-3,00

-5,45

3,33

1,12

Viet Nam

-1,23

-0,06

-0,16

-0,64

Indie

-7,20

-3,92

-2,41

-6,00


2


11

Patrný je neustálý růst celkového obchodu Číny, kdy v roce 1990 dosahoval hodnoty 14 516,6 milionu USD, podílel se 10,95% na světovém obchodu a v posledním desetiletí dynamicky vzrostl na 271 648 milionu USD. V roce 2010 podíl Číny na světovém obchodu dosáhl nejvyšší míry 22,11%. Tato čísla jasně poukazují na obrovský nárůst objemu obchodu čínského zboží a služeb především v posledním desetiletí. Čína předstihla ekonomiku Japonska a zaujala první místo v objemu obchodu zboží a služeb v roce 2010. Obchodní bilance zboží a služeb Japonska v roce 1980 dosáhla záporných hodnot, od roku 1990 je obchodní bilance kladná. Z tabulky číslo 2 vyplývá vysoký podíl Japonského obchodu zboží a služeb především v letech 1990-2000. V roce 2010 se ekonomika Japonska podílela nejvyšší mírou obchodu na světovém obchodu zboží a služeb, a to 26,44%. Japonská obchodní bilance v roce 1990 z hodnoty 28,1 miliard USD vzrostla na hodnotu 82,6 miliard USD v roce 2000, Japonsko celkovým objemem obchodu zboží a služeb zaujalo první místo před Čínou. V posledním desetiletí dynamika růstu japonského obchodu zboží a služeb klesá. V roce 2010 japonský celkový obchod dosáhl hodnoty 116,7 miliard USD a jeho podíl na světovém obchodu poklesl na 9,5%. Významný podíl na světovém obchodu má také Sdružení jihovýchodní Asie (ASEAN). V roce 1980 se státy ASEAN podílely na světovém obchodu zboží a služeb 13% o dvacet let později tento podíl vzrost na svoji nevyšší úroveň 20,2%. V roce 2000 hodnota obchodní bilance států ASEAN činila 63 miliard USD, svým objemem obchodu zboží a služeb ASEAN zaujal místo za Japonskem a před Čínou. O deset let později vzrostla obchodní bilance zboží a služeb zemí ASEAN na 171 miliard USD, podíl celkového obchodu států ASEAN na světovém obchodu poklesl na 13,93%. V tabulce číslo 2 dále můžeme pozorovat vývoj podílu obchodní bilance zboží a služeb na světovém obchodu některých zemí ASEAN (Singapuru, Malajsie, Thajska, Vietnamu), dále Jižní Koreje a Indie. Tabulka číslo 3 a 4 zachycuje podíl exportu nebo importu u vybraných asijských zemí na světovém exportu nebo importu. Jak je patrné z tabulek číslo 3 a 4, u Číny v období od roku 1990 do roku 2010 vždy převažuje podíl exportu zboží a služeb nad podílem importu čínského zboží a služeb. V roce 2000 export zboží a služeb Číny činil 279,6 miliard USD, import dosáhl hodnoty 243 miliard USD. Výrazný nárůst objemu exportu a importu udávají

12

hodnoty v roce 2010, kdy čínský export dynamicky vzrostl na 1 749,5 miliard USD a import na 1 477,85 miliard USD3. V roce 1980 celkový japonský import se svojí hodnotou 162,4 miliard USD převýšil hodnotu exportu ve výši 150,7 miliard USD. V následujících letech japonský export zboží a služeb převyšuje jeho import. V roce 2010 export Japonska dosáhl 911,3 miliard USD a na světovém exportu se podílel 4,81%, import činil 794,6 miliard USD a podílel se 4,49% na světovém importu zboží a služeb4. V tabulce číslo 3 a 4 můžeme pozorovat vývoj u zbývajících vybraných zemí a ASEANu jako celku. Tabulka 3: Podíl exportu zboží a služeb vybraných zemí Asie na světovém exportu (%) Země

1980

Čína

1990

2000

2010

1,58

3,50

9,24

ASEAN

3,43

4,06

6,28

6,72

Japonsko

6,21

7,64

6,87

4,81

Korejská republika

0,92

1,74

2,55

2,90

Singapur

1,00

1,52

2,08

2,45

Indie

0,48

0,52

0,74

1,82

Malajsie

0,58

0,77

1,41

1,23

Thajsko

0,33

0,68

1,04

1,21

Indonésie Vie Nam

0,92 0,01

0,07

0,21

0,42


3 4

Data jsou vybrána z: UNCTADstat ; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx Data jsou vybrána z: UNCTADstat ; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

13

Tabulka 4: Podíl importu zboží a služeb vybraných zemí Asie na světovém importu (%) Země

1980

Čína

1990

2000

2010

1,28

3,17

8,34

ASEAN

3,15

4,27

5,71

6,23

Japonsko

6,89

7,21

6,07

4,49

Korejská republika

1,03

1,79

2,36

2,74

Indie

0,71

0,67

0,87

2,37

Singapur

1,06

1,55

2,01

2,16

Thajsko

0,43

0,88

0,94

1,22

Malajsie

0,55

0,78

1,20

1,05

Indonésie Vie Nam

0,83 0,05

0,07

0,23

0,49


Příčiny růstu, poklesu HDP vybraných zemí Asie v posledních desetiletích Počátky mimořádných úspěchů v růstu čínské ekonomiky za posledních 30 let spadají do 80. let minulého století, kdy formou experimentu, prosazeného proreformním členem komunistické strany Číny Tengem Siao-pchingem, dostalo čínské hospodářství nový impuls v zavedení vybraných prvků tržního hospodářství na úkor centrálně plánovaného. Z kapitalizmu bylo převzato to, co bylo pro čínské hospodářství výhodné. Kromě této zásadní politické změny došlo v zemi k zakládání "daňově zvýhodněných ekonomických zón pro západní společnosti". Vláda založila prestižní univerzity a do USA poslal stovky vybraných nadaných studentů, podporovaných prospěchovými a sociálními stipendii. Vláda ustoupila v otázce práva na soukromé vlastnictví, zrušila řadu ekonomických regulací, zrušila zemědělskou daň a snížila daně z příjmů chudého venkovského obyvatelstva. Předala více pravomocí místním orgánům, umožnila přístup k informačním technologiím, dovolila lidem cestovat. Některé problematické státní podniky byly zprivatizovány, západním investorům byly prodány podíly ve velkých čínských bankách a bohatým čínským společnostem umožnila vláda skupovat zahraniční podniky5.

Ekonomika Japonska se po II. světové válce rychle vzpamatovala a rostla vysokým tempem:

5

http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-cina06

14

V období let 1950 - 1960 reálný růst HDP činil 7,9%, v dalším desetiletí 1961 - 1970 dokonce 10,5%. Ve světové ekonomice dochází v roce 1973 k mimořádné situaci na trhu s ropou, což se zapsalo do dějin pod názvem "ropný šok". Důvodem byla prohraná válka Sýrie s Izraelem, kdy v reakci na tuto událost vyhnaly arabské státy cenu ropy z 3 USD za barel až na 12 USD. Došlo ke změnám, které ovlivnily celosvětové hospodářské cykly a s tím i vývoj Japonské ekonomiky. Japonská ekonomika byla závislá na dovozu ropy, která pokrývala z 90% veškerou energetickou spotřebu země. V roce 1974 zaznamenalo Japonsko roční pokles reálného HDP o 1,2%, dynamika ekonomiky klesá na polovinu. Japonská ekonomika se s touto situací ale vyrovnala lépe než Spojené státy nebo Evropa a dosahovala nadále nadprůměrných výsledků. V následujícím roce Japonská ekonomika opět roste, ale při poloviční dynamice. V roce 1977 vyhlašuje Japonsko opět recesi a na přelomu 80. a 90. let "druhý ropný šok" způsobil další, až trojnásobné zvýšení ceny ropy a recesi prohloubil a prodloužil.6 V roce 1990 průměrný růst japonské ekonomiky výrazně zpomaluje na 1,7% v důsledku neefektivních investic. V roce 2008 byl zaznamenán prudký pokles investic do podnikání a pokles poptávky po japonském vývozu, což dovedlo zemi do recese. V březnu 2011 postihlo zemi zemětřesení stupně 9.0 a následné tsunami zdevastovalo severovýchodní část ostrova Hónšů, zabilo tisíce lidí a přivodilo katastrofu jaderných elektráren, což silně narušilo energetickou infrastrukturu země. Předpokládané škody jsou odhadnuty na 235 až 310 miliard amerických dolarů. Růst HDP v roce 2011 poklesl na 1%. V roce 2011 figuruje Japonsko na třetím místě v paritě kupní síly, když ho v roce 2001 předběhla Čína. Japonský premiér Yoshihiko Noda navrhnul, aby se zemědělství a sektor služeb otevřely více zahraniční konkurenci a zvýšil se export prostřednictvím členství v Trans Pacifickém partnerství se Spojenými státy, dále prosazuje obchodní spolupráci s Evropskou Unií. Vede se diskuse o restrukturalizaci Japonské ekonomiky a snížení obrovského vládního dluhu ve výši, přesahující 200% HDP. Dalšími dlouhodobými úkoly v oblasti ekonomiky a demografie jsou řešení deflace, závislosti na vývozu a v důsledku stárnutí populace úbytku aktivně činných obyvatel.7

Indie je rozvojovou zemí s otevřeným tržním hospodářstvím. K urychlenému růstu ekonomiky země dochází počátkem roku 1990 zásluhou ekonomické liberalizace 6 7

Stuchlíková Zuzana, Japonská ekonomika: Faktory vývoje a hospodářské cykly, Praha 2008 Central Intelligence Agency; https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ch.html

15

a průmyslové deregulace při současné privatizaci státních podniků, rozvoji zahraničního obchodu a přísunu zahraničních investic. Od roku 1997 roste ekonomika země v průměru o 7% ročně. V zemi existuje tradiční zemědělství vedle moderního, rozvinutá řemesla i moderní průmyslová odvětví. Zhruba 50% pracovní síly pracuje v zemědělství, ale hlavním zdrojem růstu ekonomiky je sektor služeb, zaměstnávající jednu třetinu pracovních sil, přičemž představuje polovinu produkce státu. Indická populace je poměrně vzdělaná, hovoří anglicky (tisíce studentů se vydalo studovat na prestižní zahraniční univerzity především do anglicky mluvící Velké Británie a do USA), a díky tomu ovládla nejnovější informační technologie.8 Indická ekonomika profituje z přílivu zahraničního kapitálu a ideálního podnikatelského prostředí, což umožnilo ve velmi krátké době vznik indických společností mezinárodního charakteru. Vznikají i nové malé firmy, které přinášejí nová pracovní místa. Tažnou silou indické ekonomiky jsou telekomunikace. Jejich výkonnost se do roku 2004 zvyšovala ročně o 20 až 30% a jejich podíl na HDP Indie tvořil 4,8%.9

V roce 1953 byl korejský stát rozdělen 38. rovnoběžkou na Severní a Jižní Koreu. Zemi řídila nejprve vojenská vláda, od roku 1993 pak vláda civilní. Jižní Korea se stala moderním, demokratickým státem s tržní ekonomikou, angažovanost země je globální, konal se zde v roce 2010 summit G-20, v březnu 2012 summit o jaderné bezpečnosti, v roce 2018 se zde budou konat zimní olympijské hry. Napětí na poloostrově způsobuje severní soused svou agresivní politikou a provokacemi. Za poslední čtyři desetiletí se Jižní Korea plně integrovala do mezinárodní ekonomiky, je plně industrializovanou zemí, vybavenou nejnovějšími technologiemi. Vláda preferovala dovoz surovin a technologií na úkor spotřebního zboží, úspory a investice nadřadila nad spotřebou. Asijská finanční krize v letech 1997-98 postihla i Jižní Koreu s vysokým zadlužením a značnými zahraničními úvěry. V roce 2011 Jižní Korea uzavřela se Spojenými státy dohodu o volném obchodu, která přinese kladné výsledky již v roce 2012. 10

8

Central Intelligence Agency; https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/in.html Euroekonom; http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-indie 10 Central Intelligence Agency; https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ks.html 9

16

1.2 Základní trendy v obchodní politice Austrálie a Nového Zélandu Základní trendy v obchodní politice Austrálie Po úspěšné změně kurzu australské obchodní politiky v roce 2007 se země stala nejvíce otevřenou ekonomikou světa, která se úspěšně vyrovnala se světovou finanční krizí, nic nezměnila na svém liberálním přístupu k obchodu a neuplatnila žádná opatření vůči vlastní měně. Austrálie si udržuje otevřený postoj vůči zahraničním investicím, na transparentnost její obchodní politiky dohlíží jako nezávislý poradní orgán zvláštní komise, která pracuje ve prospěch efektivního obchodu a zaměřuje se na odstraňování technických a ekonomických překážek. Zřejmý je odklon od mnohostranných mezinárodních dohod ve prospěch rozšíření preferenčních obchodních vztahů jak s hlavními obchodními partnery, tak i s regionálními, což se ukazuje na příkladu ASEAN a Transpacifické dohody. Tyto dohody jdou často nad rámec dohod WTO, hlavně v oblasti služeb a investic, je to patrné i v poskytování preferenčních daňových sazeb. Austrálie poskytuje bezcelní obchod v dovozu zboží z nejméně rozvinutých zemí. Tato aktivní politika zlepšuje přístup rozvojových zemí na trh a zvyšuje konkurenceschopnost zúčastněných zemí. Jedním z nástrojů obchodní politiky Austrálie jsou cla, tvoří zdroj příjmů ve výši 1,9%. Cla jsou poměrně silně diferencovaná (snížení se používá např. pro textil, oděvy a obuv a motorová vozidla). Průměrná celní sazba pro zemědělské výrobky je 1,4%, pro průmyslové výrobky je to 3,4%. V rozpětí od 0% do 5% se dnes pohybuje 96% položek daňového sazebníku. Celní odbavování je dnes řízeno počítači, což velice usnadnilo a zrychlilo dovoz i vývoz zboží. Zákazy a omezení jsou na minimální výši a týkají se jen nezbytných opatření pro zachování veřejného zdraví, životního prostředí a bezpečnosti. Důležitým nástrojem hospodářské politiky Austrálie je zadávání veřejných zakázek zaměřených hlavně na podporu rozvoje průmyslu, výzkumu a vývoje služeb. Australský export je podporován pomocí přímých grantů a daňových úlev. Podpora domácí výroby a obchodu se poskytuje různými daňovými pobídkami. Austrálie rovněž rozšířila své mezinárodní závazky na poli ochrany duševního vlastnictví, stanovila právní rámec hospodářské soutěže se zvláštním důrazem na ochranu proti kriminalizaci kartelu. Posílena byla též ochrana spotřebitele.

17

Australský trh je silně orientovaný na zemědělskou produkci, která je pod minimální celní ochranou (jen 1,4%), výjimku tvoří sýr, zelenina, oleje tuky a tvaroh, na které jsou stanoveny i celní kvóty. Chráněn je australský rybolov, potírán je rybolov nezákonný. Významným sektorem je australské hornictví podporované zahraničními investicemi, ale s malou vládní podporou. Ta je směrována spíše na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Vládní dotace jsou poskytovány na snížení maloobchodních cen benzínu a motorové nafty a na domácí výrobu etanolu a bionafty pro dopravu. Průmyslová

výroba

prochází

inovacemi

s

cílem

zvyšovat

produktivitu

práce

a konkurenceschopnost na mezinárodních trzích. Jednostranně došlo k mírnému poklesu celních sazeb, vládní pomoc sektoru průmyslu se pohybuje ve výši 0,1% HDP. Služby jsou nejrychleji rostoucím sektorem rostoucí ekonomiky, vládní pomoc je poskytována ve výši 0,28% HDP. Výhledově se má stát Austrálie centrem finančních služeb v asijské pacifické oblasti. Významné je postavení telekomunikačního podniku Telstra, poskytujícího široké pásmo služeb. Vláda podporuje domácí reklamu a film prostřednictvím televizního vysílání. Zlepšení dopravní infrastruktury je zajištěno plánováním a investicemi projektů v koordinaci federální vlády, územními vládami a soukromým sektorem. Obdobný plán je připraven pro rozvoj letecké dopravy a v oblasti cestovního ruchu. 11

Finanční krize zpomalila australskou ekonomiku z 3,8% v roce 2007 na 1,4% v letech 2008, ale již v dalším období 2009-2010 roste na 2,3%. Růst ekonomiky zajistila poptávka po australské produkci hlavně ze strany Číny a liberální obchodní prostředí: pružný směnný kurz, zdravý bankovní sektor a politicky úspěšně zvládnutá krize při realizaci strukturálních reforem. V důsledku snížení daňových příjmů a zvýšených výdajů na prorůstová opatření se Austrálie pohybuje fiskálně v deficitu. Nezaměstnanost je na nízké úrovni. Ke stabilizaci příjmů z exportu při kolísání cen komodit přispělo zavedení plovoucího směnného kurzu, ovšem za cenu devalvace australského dolaru vůči americkému. Struktura obchodu se zbožím s asijskými zeměmi se přizpůsobuje rostoucímu podílu vývozu Číny, který se téměř zdvojnásobil.

11

World trade organization, Trade Policy Reviews; http://docsonline.wto.org/imrd/gen_searchResult.asp?RN=0&searchtype=browse&q1=%28%28%40meta%5FS ymbol+WT%FCTPR%FCS%FC%2A%29+and+%28+%40meta%5FTitle+Australia+%29%29&language=1

18

Nárůst exportu a importu zboží a služeb Austrálie v období od 1980 do roku 2010 můžeme pozorovat v grafu číslo 1. Z grafu je patrná převážně záporná obchodní bilance zboží a služeb Austrálie. Od roku 1980, převažuje australský import nad exportem zboží a služeb, až do roku 2008. V roce 2009 prvně australský export svojí hodnotou 195,47 miliard USD převýšil hodnotu importu 194,35 miliard USD. Kladná obchodní bilance zboží a služeb od roku 2009 stále roste12.

Graf 1: Export a Import zboží a služeb Austrálie v období 1980-2010 (milion USD) 300000,0 250000,0 200000,0 150000,0

Vývoz Dovoz

100000,0 50000,0 0,0 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 Zdroj: Graf je zpracovaný na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

V roce 1980 dosahoval australský export zboží a služeb 25,8 miliard USD a import 27,2 miliardy USD. V roce 2000 tato hodnota exportu vzrostla na 83,8 miliard USD, hodnota importu na 84,7 miliard USD. K výraznému nárůstu těchto hodnot došlo v posledním desetiletí, v roce 2010 export zboží a služeb Austrálie činil 260,85 miliard USD, import vrostl na 236,98 miliard USD13.

Tabulka číslo 5 a 6 zachycuje přední exportní, importní trhy zboží Austrálie a jejich změny v procentuálním podílu na celkovém exportu, importu Austrálie v období 1995-2010. V roce 1995 nejvíce australského zboží (20,25%) bylo vyvezeno do Japonska, s velkým odstupem 12 13

Data jsou vybrána z: UNCTADstat ; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx Data jsou vybrána z: UNCTADstat ; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

19

následuje trh Korejské republiky a Nového Zélandu. Na Nový Zéland vývoz australského zboží činil 6,96%. V následujících letech dochází k neustálému mírnému poklesu podílu Japonského trhu pro export australského zboží, toto platí i pro trhy Nového Zélandu, Velké Británie a v posledních deseti letech i pro trh Spojených Států. Nejdynamičtější růst podílu můžeme sledovat u Číny. V roce 1995 na čínský trh bylo vyvezeno pouze 3,39% celkového australského exportu zboží, o pět let později tato hodnota činila 5,45%, o dalších pět let podíl vzrostl na 11,56%. V roce 2010 bylo vyvezeno na čínský trh 25,31% australských výrobků a Čína se tak stala největším exportním trhem Austrálie. V tabulce číslo 5 můžeme dále sledovat nárůst podílu australského exportu zboží na trh Indie za posledních 15 let. V roce 1995 bylo do Indie vyvezeno 1,51% australského zboží, v roce 2010 již 7,11%.

Tabulka 5: Přední Australské exportní trhy zboží, podíl exportu zboží vybraných zemí na celkovém exportu zboží Austrálie (%) Země

1995

2000

2005

2010

Čína

3,39

5,45

11,56

25,31

Japonsko

20,25

19,76

20,41

18,93

ASEAN

14,53

13,75

11,46

9,43

Korejská republika

7,62

8,20

7,89

8,87

Indie

1,51

1,66

5,02

7,11

Spojené Státy

4,97

9,95

6,68

3,98

Velká Británie

2,78

3,40

3,58

3,61

Nový Zéland

6,96

5,96

6,49

3,47

Thajsko

2,31

1,78

2,97

2,54

Singapur

5,21

5,31

2,89

2,10

Čína, Hong Kong

3,90

3,24

1,92

1,37

Viet Nam 0,21 0,41 Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

0,48

0,66

Pořadí předních importních trhů zboží Austrálie se mění, to nám zachycuje tabulka 6. K výraznému nárůstu podílu importu do Austrálie z celkového australského importu zboží dochází nejdynamičtěji u Číny, s odstupem následuje Thajsko. Také významný je růst hodnot zemí ASEAN. V roce 1995 čínský import z celkového dováženého zboží Austrálie činil 4,92%, o deset let později 13,92%. V roce 2010 výrazně vzrostl na 18,68%, a tím se řadí mezi největší 20

australský importní trh zboží. V posledních 15 letech k výraznému a neustálému poklesu podílu importu do Austrálie z celkového australského importu zboží dochází u Spojených Států, Japonska a Velké Británie. V roce 1995 Spojené státy dovážely 21,34% zboží celkové hodnoty australských dovozů do Austrálie, v roce 2010 se tento podíl snížil na 11,10%. U Japonska tento podíl poklesl z 15,19% v roce 1995 na 8,65% v roce 2010 a u Velké Británie z 5,94% v roce 1995 na 2,76% v roce 2010.

Tabulka 6: Přední Australské importní trhy zboží, podíl importu zboží vybraných zemí na celkovém importu zboží Austrálie (%) Země

1995

2000

2005

2010

ASEAN

8,70

14,10

18,01

19,43

Čína

4,92

7,76

13,70

18,68

Spojené státy

21,34

19,97

13,92

11,10

Japonsko

15,19

13,10

10,98

8,65

Thajsko

1,26

2,41

3,09

5,24

Singapur

3,11

3,17

5,57

5,08

Nový Zéland

4,63

3,84

3,47

3,43

Jižní Korea

2,80

4,11

3,33

3,40

Velká Británie

5,94

5,95

3,97

2,76

Viet Nam

0,37

1,83

2,16

1,49

India

0,71

0,63

0,78

0,94

Čína, Hong Kong

1,31

1,10

0,85

0,54


Čínský trh se stal největším trhem pro australský export i import zboží. Japonský trh se stal 2. největším pro australský export a 3. největším pro import zboží. Třetí místo pro australský export zaujímá Jižní Korea. V posledních letech v mezinárodním obchodu v oblasti australského exportu služeb opět čínský trh zaujímá prvenství, v australském importu služeb se nachází až na devátém místě. Spojené státy zaujaly druhé místo pro Australský export služeb, následuje Velká Británie, na čtvrtém místě Nový Zéland. Mezi přední Australské importní trhy služeb se v posledních

21

letech na první místo řadí trh Spojených států, následuje trh Velké Británie, Singapuru, Nového Zélandu, Japonska14.

Základní trendy v obchodní politice Nového Zélandu Nový Zéland patří mezi otevřené ekonomiky světa, je zakládajícím členem WTO, kterému byla poskytnuta doložka nejvyšších výhod při obchodování s partnery. Obchodní politika země spočívá v podpoře a posilování liberalizace obchodního systému. Upřednostňuje však preferenční obchodní dohody a vytváří nové obchodní příležitosti. Zlepšuje přístup pro své vývozce zboží a služeb na důležité trhy. Uzavírá proto společnosti, tzv. PTA, což jsou partneři ve vzdělávání, hlavně se zeměmi jako jsou Čína a země ASEAN a Radou pro spolupráci s Indií a Japonskem. Většina uzavřených dohod NZPTA ( NZ PARENT TEACHER ASSOCIATION) se týká kromě vzdělávání hlavně obchodu se zbožím, službami a investicemi. Od roku 2001 poskytl Nový Zéland nejméně rozvinutým zemím celní preference pro bezcelní vstup jejich zboží na novozélandský trh. Hospodářské zákony Nového Zélandu jsou vysoce transparentní a dostupné on line na internetu. Reformní úsilí vlády řadí Nový Zéland mezi přední ekonomiky světa, pokud jde o kvalitu a transparentnost institucí a regulační politiku. Hlavním nástrojem obchodní politiky jsou cla, která tvoří 1,5% zdroje příjmů z daní. Vláda snižovala postupně cla od roku 2008 ze 4,1% na 2,5% a očekává se další pokles. Byla zjednodušena i struktura celních tarifů. Nový Zéland neuplatňuje žádná dovozní omezení a zákazy, pouze na dovoz živočišných a rostlinných produktů se vztahují přísné hygienické a zdravotní zákony. Platí však antidumpingová opatření v dovozu papíru z asijských zemí. Vláda Nového Zélandu prosazuje makroekonomickou politiku a liberalizaci, realizovala v minulém desetiletí restrukturalizaci ekonomiky a přispěla tak ke stabilnímu růstu průměrného reálného DPH ve výši 3,2%. Snížila se nezaměstnanost (na 3,7%) a byl zaznamenán růst domácí spotřeby. Problémy přetrvávají s poklesem růstu produktivity a ve snižování mezinárodní konkurenceschopnosti, což souvisí s recesí v období 2008-2009, životní úroveň stagnuje, inflace se pohybuje v rozmezí 1% až 3%. Určité zlepšení růstu

14

Composition of trade Australia 2010-2011; http://www.dfat.gov.au/publications/stats-pubs/cotfy-2010-11.pdf

22

ekonomiky se projevilo v roce 2009, ale v příštím roce opět hrozila recese. Novozélandská ekonomika však v roce 2010 překvapivě vykázala malý růst ve výši 1,5%. Centrální banka Nového Zélandu udržovala v letech 2004 až 2007 přísnou měnovou politiku s cílem zvýšení domácí spotřeby a udržení nízké inflace. V dalších letech došlo k uvolnění měnové politiky a zároveň k hospodářskému zpomalení. Dochází ke značnému přílivu zahraničního kapitálu hlavně do sektoru realit, což způsobuje "bublinu v ceně aktiv", která působí negativně na úvěrovou politiku. Nutné jsou proto rozpočtové reformy, daňové škrty a přesun vládních výdajů do infrastruktury. Cílem daňové reformy je zlepšení obchodního a investičního prostředí15. Zahraniční obchod Nového Zélandu se zbožím a službami se v období 2007-2008 pohyboval na úrovni 58,6%, z toho primární komodity činily 69,7%. Vývoj exportu a importu zboží a služeb Nového Zélandu v období od 1980 do roku 2010 můžeme pozorovat v grafu číslo 2. Z grafu 2 je patrná záporná novozélandská obchodní bilance zboží a služeb od roku 1980 do roku 1990. V roce 2000 export zboží a služeb Nového Zélandu dosáhl 18,13 miliard USD a převýšil tak hodnotu importu 17,55 miliard USD. Kladná obchodní bilance Nového Zélandu pokračuje do roku 2003 a opět od roku 2009. V roce 2010 hodnota celkového exportu zboží a služeb dosáhla 40,13 miliard USD a hodnota importu 37,3 miliard USD16.

15

World trade organization, Trade Policy Reviews; http://docsonline.wto.org/imrd/gen_searchResult.asp?RN=0&searchtype=browse&q1=%28%28%40meta%5FS ymbol+WT%FCTPR%FCS%FC%2A%29+and+%28+%40meta%5FTitle+New+Zealand+%29%29&language=1 16 Data jsou vybrána z: UNCTADstat ; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

23

Graf 2: Export a Import zboží a služeb Nového Zélandu v období 1980-2010 (milion USD) 45000 40000 35000 30000 25000

Vývoz

20000

Dovoz

15000 10000 5000 0 1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2010

2015

Zdroj: Graf je zpracovaný na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

Tabulka číslo 7 a 8 zachycuje přední exportní, importní trhy zboží Nového Zélandu a jejich změny v procentuálním podílu na celkovém exportu, importu Nového Zélandu v období 1995-2010. V roce 1995 nejvíce novozélandského zboží (20,42%) bylo vyvezeno do Austrálie, Japonska, Spojených států, Velké Británie. Na trh Japonska vývoz novozélandského zboží činil 16,22%. V následujících letech dochází k neustálému poklesu podílu Japonského trhu v exportu novozélandského zboží, platí to i pro trhy Velké Británie, Spojených států a Korejské republiky. Austrálie i nadále zůstává největším exportním trhem Nového Zélandu, v roce 2010 bylo vyvezeno 23,03% novozélandského zboží do Austrálie. Dynamický růst podílu můžeme sledovat u Číny. V roce 1995 na čínský trh bylo vyvezeno pouze 2,53% celkového novozélandského exportu zboží, o deset let později tato hodnota činila 5,08%. V roce 2010 bylo vyvezeno na čínský trh 11,09% výrobků a Čína se tak stala druhým největším exportním trhem Nového Zélandu. V tabulce číslo 7 můžeme dále sledovat nárůst podílu novozélandského exportu zboží na trh Indie za posledních 15 let. V roce 1995 bylo do Indie vyvezeno 0,58% novozélandského zboží, v roce 2010 již 2,07%.

24

Tabulka 7: Přední exportní trhy zboží Nového Zélandu, podíl exportu zboží vybraných zemí na celkovém exportu novozélandského zboží (%) Země

1995

2000

2005

2010

20,42

20,37

21,38

23,03

Čína

2,53

3,18

5,08

11,09

ASEAN

7,66

8,58

7,67

10,08

Spojené státy

10,01

14,52

14,21

8,64

Japonsko

16,22

13,51

10,58

7,76

Velké Británie

6,05

5,20

4,65

3,51

Korejská republika

5,16

4,49

3,51

3,25

Indie

0,58

0,60

0,76

2,07

Hong Kong

3,03

2,70

1,70

1,99

Singapur

1,40

1,67

1,39

1,90

Thajsko

1,34

1,15

1,10

1,56

Německo

2,40

2,36

2,56

1,51

Vietnam

0,29

0,58

0,50

0,97

Austrálie


Změny v pořadí předních importních trhů zboží Nového Zélandu nám zachycuje tabulka 8. K výraznému nárůstu podílu importu do Nového Zélandu z celkového novozélandského importu zboží dochází nejdynamičtěji u Číny. Také významný je růst hodnot zemí ASEAN, import z ASEAN z celkového dováženého zboží Nového Zélandu vzrostl na 14,5% v roce 2010. V roce 1995 Čínský import z celkového dováženého zboží Nového Zélandu činil 3,54%, o deset let později 10,82%. V roce 2010 vzrostl na 15,96%, a tím se řadí mezi druhý největší novozélandský importní trh zboží. Austrálie po celou dobu zůstává největším importním trhem Nového Zélandu, v roce 2010 bylo dovezeno 18,18% australského zboží do Nového Zélandu. V posledních 15 letech k výraznému neustálému poklesu podílu importu z celkového novozélandského importu zboží dochází u Spojených Států, Japonska a Velké Británie. V roce 1995 se Spojené státy podílely na dovozu z 18,7% z celkové hodnoty novozélandských dovozů, v roce 2010 se tento podíl snížil na 10,41%. U Japonska tento podíl poklesl z 13,87% v roce 1995 na 7,33% v roce 2010 a u Velké Británie z 5,86% v roce 1995 na 2,25% v roce 2010.

25

V posledních letech se pro novozélandský export i import zboží stal předním místem trh Austrálie, následuje trh Číny, Spojených států, Japonska a Jižní Koreje.

Tabulka 8: Přední importní trhy zboží Nového Zélandu, podíl importu zboží vybraných zemí na celkovém novozélandském importu zboží (%) Země

1995

2000

2005

2010

21,57

22,14

20,61

18,18

Čína

3,54

6,26

10,82

15,96

ASEAN

6,00

7,16

10,96

14,50

Spojené státy

18,70

17,39

10,96

10,41

Japonsko

13,87

11,21

10,95

7,33

Německo

4,76

4,25

4,84

4,11

Singapur

1,94

1,67

3,33

3,83

Malajsie

1,76

2,60

2,54

3,59

Korejská republika

1,71

2,20

2,75

3,27

Velká Británie

5,86

3,82

3,19

2,25

1,57

1,53

Austrálie

Indonésie Indie

0,54

0,57

0,60

0,87

Viet Nam

0,06

0,23

0,27

0,53


Aby mohl Nový Zéland řešit své ekonomické problémy, neobejde se bez značných zahraničních investic, které slouží k nákupu technologií a know-how. Ročně proudí do země více než 4 miliardy USD přímých zahraničních investic.

Pro ekonomiku Austrálie a Nového Zélandu nabízejí mnohostranné obchodní dohody v procesu WTO největší potenciální zisky, ale procesy jsou příliš zdlouhavé a zájmy příliš široké. Z tohoto důvodu vlády obou zemí dávají přednost preferenčním obchodním dohodám v rámci širší obchodní strategie, což přináší v kratší lhůtě nové obchodní příležitosti a zlepšuje přístup vývozců zboží a služeb na klíčové trhy v regionu. Preferenční obchodní dohody Austrálie a Nového Zélandu uvádím v kapitole druhé.

26

2 Regionální obchodní dohody Austrálie a Nového Zélandu 2.1 Bilaterální regionální obchodní dohody Austrálie a Nového Zélandu Uzavřené a projednávané bilaterální obchodní dohody Austrálie a Nového Zélandu zachycuje tabulka 9 a 10. Austrálie má pět uzavřených bilaterálních preferenčních obchodních dohod a to s Novým Zélandem, Chile, USA, Singapurem a Thajskem. Dalších šest bilaterálních preferenčních dohod Austrálie je v projednávání, a to s Čínou, Indií, Japonskem, Korejskou republikou, Malajsií a Indonésií. Nový Zéland uzavřel šest bilaterálních obchodních dohod a to s Austrálií, Singapurem, Thajskem, Čínou, Malajsií a Hong Kongem. Čtyři bilaterální dohody Nový Zéland projednává a to s Indií a Jižní Koreou, Investiční protokol o užších investičních vztazích projednává s Austrálií a Hong Kongem. Při porovnání teritoriální strategie je zřejmé, že obě země mají shodně uzavřeny bilaterální preferenční dohody pouze se Singapurem a Thajskem. V projednávaných bilaterálních smlouvách se shodují s Indií a Jižní Koreou.

V současné době má Austrálie šest uzavřených dohod o volném obchodu, dalších devět dohod o volném obchodu je v projednávání. První uzavřená preferenční obchodní dohoda Austrálie je s Novým Zélandem v roce 1983, dále se Singapurem v roce 2003, s Thajskem a USA v roce 2005, s Chile v roce 2009. Největší a nejkomplexnější dohodu o volném obchodu uzavřela Austrálie spolu s Novým Zélandem a se Sdružením národů jihovýchodní Asie (AESAN) v roce 2009. Projednávají se dohody například s Čínou, Indií, Japonskem a Korejskou republikou17, více v tabulce č. 9.

17

Australian Department of Foreign Affairs and Trade. Trade Agreements

27

Tabulka 9: Uzavřené a projednávané preferenční obchodní dohody Austrálie Uzavřené preferenční obchodní dohody Dohoda o volném obchodu mezi ASEAN a Austrálií a Novým Zélandem Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Chile Bližší ekonomické vztahy Austrálie a Nového Zélandu Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a USA Dohoda o volném obchodu mezi Singapurem a Austrálií Dohoda o volném obchodu mezi Thajskem a Austrálií

Projednávané preferenční obchodní dohody Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Čínou Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Radou pro spolupráci v Zálivu (GCC) Komplexní dohoda o hospodářském partnerství mezi Austrálií a Indií Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Japonskem Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Korejskou Republikou Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Malajsií Komplexní dohoda o hospodářském partnerství mezi Austrálií a Indonésií Transpacifické ekonomické partnerství Pacifická dohoda o bližších ekonomických vztazích (PACER) Plus

Zdroj: Australian Department of Foreign Affairs and Trade. Trade Agreements http://www.dfat.gov.au/fta/index.html

V současné době má Nový Zéland osm uzavřených preferenčních obchodních dohod a dalších sedm obchodních dohod je v projednávání. První uzavřená preferenční obchodní dohoda Nového Zélandu je s Austrálií v roce 1983, dále se Singapurem, platná od roku 2001, s Thajskem od roku 2005. Dohodu o Transpacifickém strategickém ekonomickém partnerství (P4) uzavřel Nový Zéland v roce 2005, v roce 2008 uzavřel preferenční obchodní dohodu s Čínou. Největší a nejkomplexnější dohodu o volném obchodu uzavřel Nový Zéland spolu s Austrálií a se Sdružením národů jihovýchodní Asie (AESAN) v roce 2009 s platností 1.1.2010. Dohoda o volném obchodu mezi Novým Zélandem a Malajsií je platná od roku 2010 a poslední platná dohoda "Bližší ekonomické vztahy Nového Zélandu, Číny a Hong Kongu" vstoupila v platnost roku 201118. Projednávají se dohody například s Ruskem, Běloruskem, Jižní Koreou, Indií, více udává tabulka č. 10.

18

New Zealand ministry of foreign affairs and trade; http://www.mfat.govt.nz/Trade-and-EconomicRelations/2-Trade-Relationships-and-Agreements/index.php

28

Tabulka 10: Uzavřené a projednávané preferenční obchodní dohody Nového Zélandu Uzavřené preferenční obchodní dohody

Projednávané preferenční obchodní dohody Bližší ekonomické vztahy Austrálie a Nového Dohoda o volném obchodu mezi Novým Zélandu Zélandem a Radou pro spolupráci v Zálivu Bližší ekonomické vztahy Nového Zélandu a Dohoda o volném obchodu mezi Novým Singapuru Zélandem a Ruskem, Běloruskem, Kazachstánem Bližší ekonomické vztahy Nového Zélandu a Dohoda o volném obchodu mezi Novým Thajska Zélandem a Indií Transpacifické strategické ekonomické Dohoda o volném obchodu mezi Novým partnerství (P4) Zélandem a Jižní Koreou Dohoda o volném obchodu mezi Novým Transpacifické strategické ekonomické Zélandem a Čínou partnerství Dohoda o volném obchodu mezi ASEAN a Investiční protokol o užších investičních Austrálií a Novým Zélandem vztazích mezi Novým Zélandem a Austrálii Dohoda o volném obchodu mezi Novým Investiční protokol o užších investičních Zélandem a Malajsií vztazích mezi Novým Zélandem a Hong Kongem Bližší ekonomické vztahy Nového Zélandu a Hong Kongu Zdroj: New Zealand ministry of foreign affairs and trade; http://www.mfat.govt.nz/Trade-and-EconomicRelations/2-Trade-Relationships-and-Agreements/index.php

Bližší ekonomické vztahy Austrálie a Nového Zélandu Bližší ekonomické vztahy Austrálie a Nového Zélandu představuje první bilaterální preferenční obchodní dohoda Austrálie, nazývaná jako ANZCERTA (Australia-New Zealand Closer Economic Relations) nebo CER Agreement (Closer Economic Relation). Je to komplexní soubor obchodních a ekonomických opatření, která jsou základem pro obchodní toky se zbožím, službami, investicemi, prací a pohybu osob mezi oběma zeměmi. Této obchodní dohodě, která vstoupila v platnost roku 1983, předcházela dohoda o volném obchodu NAFTA (New Zealand Australia Free Trade Agreement). NAFTA vstoupila v platnost roku 1966, podepsání dohody vedlo k značnému odstranění cel a množstevního omezení. Roku 1983 ANZCERTA , jež je jedna z nejvíce komplexních, efektivních a mnohostranně kompatibilních dohod o volném obchodu, nahradila dosavadní dohodu NAFTA. Mezi hlavní cíle ANZCERTA patří posílení vztahů mezi Austrálií a Novým Zélandem, rozvinutí bližších hospodářských vztahů prostřednictvím růstu vzájemného obchodu mezi Novým Zélandem 29

a Austrálií, rozvoj obchodu mezi nimi za podmínek spravedlivé hospodářské soutěže a postupné a progresívní odstraňování překážek obchodu v dohodnutém časovém harmonogramu s minimálním narušením. Od ledna 1989 zahrnuje ANZCERTA obchod se službami, od července 1990 byla odstraněna veškerá cla a množstevní omezení na zboží. V únoru 2011 obě země podepsaly investiční dodatek k ANZCERTA, který umožní snazší a účinnější investiční obchod a přispěje k ekonomickému růstu obou zemí19. Preferenční obchodní dohoda ANZCERTA podpořila od svého podpisu průměrný 8% vzájemný obchodní roční růst po celou dobu svého trvání. Od podepsání dohody ANZCERTA se struktura obchodu mezi Austrálií a Novým Zélandem dramaticky změnila. Nový Zéland pro Austrálii představuje důležitý exportní trh, stal se 7. největším australským obchodním partnerem20. Austrálie pro Nový Zéland představuje hlavní exportní trh, stal se 1. největším obchodním trhem. V roce 2010 australský export zboží na Nový Zéland činil celkovou hodnotu ve výši 7,18 miliard USD. V tabulce 5 můžeme pozorovat, že v roce 2010 bylo vyvezeno na trh Nového Zélandu 3,47% australského zboží. V roce 2010 vývoz zboží Nového Zélandu do Austrálie činil 7,12 miliard USD, podílel se z 23 % na celkový novozélandských vývozech zboží, více zachycuje tabulka 11. Mezi hlavní exportní australské položky na Nový Zéland patří počítače a příslušenství, ropa, osobní motorová vozidla, léky a papír. V tabulce 11 můžeme sledovat objem těchto předních exportních komodit Austrálie v miliardách USD od roku 1995 do 2010. Tabulka 11: Přední exportní komodity Austrálie vyvážené na Nový Zéland v období 1995-2010 (miliard USD) Komodity

1995

2000

2005

2010

Stroje a dopravní prostředky

1,43

1,04

1,88

1,73

Léčiva a farmaceutické výrobky

0,18

0,15

0,35

0,36

Papír

0,08

0,17

0,24

0,23

Motorová vozidla pro přepravu osob 0,24 Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

0,17

0,34

0,23

19

Australian Department of Foreign Affairs and Trade. Australia-New Zealand Closer Economic Relation Trade Agreement 20 Australian Department of Foreign Affairs and Trade. Country and region fact sheets

30

Austrálie pro Nový Zéland představuje též největší importní trh. V roce 2010 podíl importu australského zboží na Nový Zéland činil 18,18% z celkového novozélandského importu. Nový Tabulka 12: Přední importní komodity Austrálie dovážené z Nového Zélandu v období 1995-2010 (miliard USD) Komodity

1995

2000

2005

2010

Ropa a ropné výrobky

0,11

0,19

0,23

1,28

Zlato

0,18

0,11

0,18

0,51

Sýr a tvaroh

0,04

0,06

0,13

0,22

Alkoholické nápoje 0,01 Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

0,04

0,09

0,29

Zéland pro Austrálii představuje důležitý importní trh, stal se 8. největším australským obchodním partnerem. V roce 2010 podíl importu novozélandského zboží na trh Austrálie činil 3,43% z celkového australského importu zboží, více zachycuje tabulka 621. Mezi přední importní australské položky z Nového Zélandu patří ropa, zlato, alkoholické nápoje, sýr a tvaroh. Tabulka 12 zachycuje objem těchto předních importních komodit Austrálie v miliardách USD od roku 1995 do 2010.

Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a USA Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a USA (Australia-United States Free Trade Agreement), která vstoupila v platnost v lednu roku 2005, přináší Austrálii vstup na největší světový spotřební trh. Díky přístupu na trh Spojených Států si Austrálie udržuje hlavní ekonomickou pozici v růstu a konkurenceschopnosti. Podepsáním této dohody došlo ihned k zrušení 2/3 všech amerických cel na zemědělské produkty, do roku 2022 má dojít k zrušení téměř všech amerických zemědělských cel (kromě cukru) a množstevních omezení na mléko a mléčných výrobků. Podepsáním dohody došlo ke zrušení 97% amerických cel na nezemědělské produkty, do roku 2015 má dojít k úplnému zrušení cel na veškeré dovážené zboží z Austrálie. Dohoda otevřela Austrálii cestu k přístupu k americkým vládním zakázkám,

21


31

posílila vztahy v oblasti služeb. Dodavatelé služeb do Spojených Států získali právní ochranu a záruku nediskriminačního zacházení22. V letech 2010-2011 Spojené Státy pro Austrálii představovaly 5. největšího exportéra zboží a 2. největšího importéra zahraničního obchodu zboží. V tabulce č. 7, můžeme pozorovat neustále klesající podíl exportu zboží do USA z celkového exportu Austrálie v posledních deseti letech. V roce 2000 tento podíl činil 9,95%, do roku 2005 poklesl na 6,68%, v roce 2010 se tato hodnota snížila na 3,98%. V roce 2010 bylo vyvezeno australské zboží do USA v hodnotě 8,23 miliardy USD. Mezi přední exportní položky z Austrálie patří hovězí, alkoholické nápoje, lékařské přístroje, maso. V tabulce 13 můžeme sledovat objem těchto předních exportních komodit v miliardách USD od roku 1995 do 2010. Tabulka 13: Přední exportní komodity Austrálie vyvážené do USA v období 1995-2010 (miliard USD) Komodity

1995

2000

2005

2010

Maso a masné výrobky

0,44

0,84

1,25

1,07

Odborné a vědecké přístroje

0,07

0,18

0,34

0,62

Alkoholické nápoje

0,06

0,24

0,69

0,54

Léčiva a farmaceutické výrobky 0,02 Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

0,12

0,22

0,32

Objem vybraných předních importních komodit Austrálie z USA v období 1995-2010 zachycuje tabulka 14. Mezi přední dovozní položky do Austrálie patří nákladní vozidla, léky, měřící nástroje a nástroje pro analýzu. Tabulka 14: Přední importní komodity dovezené z USA do Austrálie v období 1995-2010 (miliard USD) Komodity

1995

2000

2005

2010

Silniční vozidla

0,71

0,82

1,45

2,19

Léčiva a farmaceutické výrobky

0,18

0,55

0,96

1,54

Odborné a vědecké přístroje

0,62

0,74

1,07

1,52

Motory a motory neelektrické 0,11 Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

0,15

0,20

0,75

22

Australian Department of Foreign Affairs and Trade. Australia-United States Free Trade Agreement

32

Dohoda o volném obchodu mezi Novým Zélandem a Čínou Nový Zéland byl první rozvinutou zemí OECD, která uzavřela po více než 35 letech vzájemných diplomatických vztahů dohodu o volném obchodu s Čínou. Dohoda o volném obchodu mezi Novým Zélandem a Čínou byla podepsána v dubnu 2008 a vstoupila v platnost v říjnu téhož roku. Možnost přednostního vstupu na čínské trhy představuje pro novozélandský vývoz značný zisk. Čína je v současnosti nejrychleji rostoucí ekonomikou světa s tempem růstu HDP ve výši 9,5% ročně. Pro Nový Zéland představuje Čína předního obchodního partnera, kam vyváží zboží za 1,6 miliardy USD a poskytuje služby za 1 miliardu USD. Čína je největším odběratelem novozélandské vlny a sušeného mléka. S růstem čínské střední vrstvy obyvatelstva se předpokládá růst poptávky po zemědělských produktech Nového Zélandu, porostou i služby telekomunikačních operátorů.23 Díky dohodě, která odstraňuje celní zatížení 96% současného vývozu Nového Zélandu do Číny, Nový Zéland ušetří ročně 115 milionů USD.24 Dohoda o volném obchodu je zaměřena rovněž na omezování překážek obchodu v oblasti služeb a dovoluje tak novozélandským firmám podnikat v Číně, zejména v sektoru cestovního ruchu, vzdělávání, stavebnictví a v dopravě. Z dohody jsou prozatím vyjmuty obchody a služby zadávané vládami obou stran, týkající se převážně veřejných zakázek. 25 Významnou součást dohody představují opatření na podporu investic mezi Novým Zélandem a Čínou. Důraz se klade na bezpečnost investic v každé zemi. Podmínky přístupu k investicím a investorům se řídí zákony a předpisy zúčastněných zemí (tzv. "národní zacházení"), pokud jsou ovšem v souladu s uzavřenou dohodou o volném obchodu. Podobně jako v případě služeb platí výjimka v investicích v případě dotací a veřejných zakázek. Dohoda o ochraně investic obsahuje: 

Standardy mezinárodního práva pro spravedlivé a rovné zacházení



Náhrady za ztráty vyplývající z války, ozbrojeného konfliktu nebo podobných situací

23

New Zealand ministry of foreign affairs and trade; http://www.mfat.govt.nz/Trade-and-EconomicRelations/2-Trade-Relationships-and-Agreements/China/index.php 24 New Zealand-China FTA; http://www.chinafta.govt.nz/1-The-agreement/1-Key-outcomes/1Goods/index.php 25 New Zealand-China FTA; http://www.chinafta.govt.nz/1-The-agreement/1-Key-outcomes/2Services/index.php

33



Ochranu prostředků investora před svévolným vyvlastněním nebo znárodněním26

Důležitým aspektem dohody o volném obchodu je možnost přechodného pobytu v zemi partnera a zaměstnání v souvislosti s poskytováním služeb za určitých podmínek: Pro podnikatele z Nového Zélandu při návštěvě Číny za účelem podnikání v oblasti služeb, investic a dodávek zboží platí, že všechny žádosti o vízum a podnikání budou zpracovány transparentním způsobem bez zbytečné přísnosti a stejný přístup zajistí novozélandská strana podnikatelům z Číny. V určitých odvětvích Čína souhlasila s prodloužením doby pobytu z 90 dní na 6 měsíců. Pro manažery, vedoucí pracovníky a specialisty bude uděleno povolení k pobytu až na 3 léta. Pro čínské podnikatele pro hostování na Novém Zélandu platí podmínky, že pro práci v oblasti služeb (vzdělávání, životní prostředí, počítačová technika, fotografování, kopírování a služby ve stavebnictví), splňují dobu nejméně 12 měsíců, kdy tuto práci vykonávali v Číně. Pobyt je povolen na dobu tří let s možností prodloužení o další tři roky. Nový Zéland se zavazuje, že žádosti studentů o vízum vybaví do 10 dnů, pokud žadatel má nabídku místa na úrovni kurzu od novozélandské akreditované instituce na dobu nejméně 2 let a splňuje kvalifikační a charakterové předpoklady27.

Již dříve, v tabulce 7 a 8, jsme mohli pozorovat neustálý a dynamický růst obchodu mezi Čínou a Novým Zélandem. V roce 1995 export zboží z Nového Zélandu na Čínský trh činil 348,15 milionu USD, neustále rostl a o deset let později tato hodnota činila 1,1 miliardy USD. Nejdynamičtější růst nastal za posledních pět let, kdy v roce 2010 novozélandský export do Číny dosáhl 3,43 miliard USD28. V letech 2010-2011 se Čína stala 2. největším exportním trhem zboží Nového Zélandu. Z celkového vyváženého zboží Nového Zélandu bylo vyvezeno do Číny 11,09% v roce 2010. Mezi přední vyvezené komodity do Číny patří mléko, máslo, sýr, vlna, ovčí maso a ovoce. Tabulka I zachycuje vývoj těchto komodit od roku 1995 do roku 2010 v milionech USD.

26

New Zealand-China FTA; http://www.chinafta.govt.nz/1-The-agreement/1-Key-outcomes/3Investment/index.php 27 New Zealand-China FTA; http://www.chinafta.govt.nz/1-The-agreement/1-Key-outcomes/2-Services/4Temporary-entry-and-employment/index.php 28 Data jsou vybrána z: UNCTADstat ; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

34

Tabulka 15: Přední exportní komodity Nového Zélandu vyvážené do Číny v období 1995-2010 (milion USD) Komodity

1995

2000

2005

2010


2,05

11,97

33,64

96,40

Mléko, smetana a mléčné produkty (bez sýru)

5,86

50,55

182,09

1175,64

Ovoce a ořechy

0,82

3,52

6,16

51,64

Vlna a jiné zvířecí chlupy 208,81 Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

68,40

112,65

207,09

V tabulce 8 můžeme pozorovat procentuální nárůst dováženého zboží z Číny na trh Nového Zélandu od roku 1995. V roce 1995 dovoz zboží z Číny dosáhl hodnoty 493,38 milion USD, o deset let později činil již 2,83 miliard USD. V roce 2010 dynamicky vzrostl na hodnotu 4,81 miliard USD, a tak se Čína stala 2. největším importním trhem Nového Zélandu. Mezi přední dovážené komodity Číny na Nový Zéland patří počítače, telefony, dámské oblečení, tiskárny, nábytek a hračky. Více můžeme sledovat v tabulce 16, která zachycuje objem předních dovezených komodit z Číny v období 1995-2010.

Tabulka 16: Přední importní komodity dovezené z Číny na Nový Zéland v období 1995-2010 (milion USD) Komodity

1995

2000

2005

2010

Telekomunikační a zvuková zařízení

16,37

27,81

139,82

339,99

5,77

18,36

119,00

187,88

44,85

63,94

134,17

182,22

Dámské oblečení 18,13 Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

48,44

114,01

147,17

Nábytek a jeho díly Dětské kočárky, hračky, hry a sportovní zboží

35

Projednávané preferenční bilaterální obchodní dohody Austrálie Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Čínou Mezi Austrálií a Čínou dochází k rychlému rozvoji obchodních vztahů. Pro Austrálii představuje Čína největšího oboustranného partnera a má pro ekonomický rozvoj země zásadní význam. Další posilování a prohlubování ekonomických vztahů je hlavní prioritou obou zemí. V dubnu 2005 se Austrálie s Čínou dohodly na zahájení rozhovorů, vedoucích k dohodě o volném obchodu. Jednání zahrnují celou řadu otázek, jako jsou cla na zemědělské produkty, omezující kvóty, obchod s průmyslovým zbožím a službami, zahraniční investice a otázky dočasného vstupu osob. Hlavním společným zájmem je snižování či odstraňování celních a netarifních překážek, které povede ke snížení transakčních nákladů a k větší efektivitě vzájemného obchodu. Snížením nebo odstraněním regulatorních překážek má dohoda podporovat obchod se službami, dále se předpokládá, že dojde k podpoře zahraničních investic mezi Austrálií a Čínou, což představuje pevný základ další hospodářské spolupráce.29

Tabulka 17: Přední exportní komodity Austrálie vyvezené do Číny v období 1995-2010 (miliard USD) Komodity

1995

2000

2005

2010

Železné rudy a koncentráty

0,42

0,60

4,34

31,10

Uhlí, koks a brikety

0,04

0,07

0,40

46,54

Surová ropa

0,01

0,24

0,15

1,50

Vlna a jiné zvířecí chlupy 0,59 Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

0,64

1,01

1,46

Jak jsme již mohli sledovat dříve v tabulce 5 a 6, která zachycuje přední Australské exportní a importní trhy zboží, Čína zaujala první místo jak v exportu, tak i importu zboží v posledních desetiletích. Její podíl na celkovém zahraničním obchodu Austrálie dynamicky roste. Mezi přední vyvážené komodity Austrálie na trh Číny patří železné rudy a koncentráty, uhlí, koks a brikety, surová ropa a vlna. V tabulce 17 můžeme sledovat nárůst objemu těchto předních komodit v miliardách USD od roku 1995 do 2010. V roce 2010 bylo z Austrálie vyvezeno zboží

29

Australian Department of Foreign Affairs and Trade. Trade at a glance

36

do Číny v hodnotě 52,31 miliard USD, tato hodnota činí 25,31% celkového australského vývozu zboží.

Tabulka 18: Přední importní komodity dovezené z Číny do Austrálie v období 1995-2010 (miliard USD) Komodity

1995

2000

2005

2010


0,57

1,37

6,54

16,23

Telekomunikační zařízení

0,17

0,30

1,84

4,71

Hračky a sportovní potřeby

0,22

0,36

0,84

1,68

0,20

0,63

1,58

Chemikálie a příbuzné výrobky 0,10 Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

Mezi přední dovážené komodity z Číny patří stroje a dopravní prostředky, počítače, oblečení, dětské kočárky, hračky a sportovní potřeby. Růst objemu vybraných předních importních komodit Austrálie z Číny v období 1995-2010 zachycuje tabulka 18. V roce 2010 bylo do Austrálie z Číny dovezeno zboží v hodnotě 35,26 miliard USD, čínský export se podílel na celkovém australském importu zboží z 18,68%. Čínský trh se také stal největším trhem pro australský export i import služeb. V exportu australských služeb šlo především o cestování za vzděláním, osobní cestování a v importu služeb z Číny šlo o osobní cestování, dopravu30. Tato data jasně dokazují, že uzavření Dohody o volném obchodu mezi Austrálií a Čínou má zásadní význam pro ekonomický vývoj Austrálie a prohlubování jejich ekonomických vztahů, což je konečně prioritou pro obě země.

Komplexní dohoda o hospodářském partnerství mezi Austrálií a Indií Poslední dekáda je velmi významná v obchodních vztazích mezi Indií a Austrálií, kdy dochází mezi těmito partnery k obrovskému růstu obchodních aktivit, které lze představit hodnotami 3,3 miliardy USD v roce 2000 a 22,2 miliardy v roce 2010, což je nárůst o 23,4%. Indie je zemí s demokratickým zřízením a tržním hospodářstvím s počtem obyvatel 1,2 miliardy. Ekonomika je zdravě diverzifikovaná se značným tempem růstu. Populace Indie je mladá, inteligentní a vzdělaná, hovořící anglicky. 30

Australian Department of Foreign Affairs and Trade

37

Pro Australskou ekonomiku a podnikání v zemědělství, energetice, těžbě, výrobě a službách představuje Indie velikou výzvu. Té se chopili v květnu 2011 australský ministr Craig Emerson a jeho indický protějšek pro obchod a průmysl Anand Sharma a oficiálně zahájili jednání s cílem uzavřít komplexní ekonomickou spolupráci mezi oběma zeměmi. Australský představitel ujistil Indii o skutečné snaze o liberalizaci dohody v souladu s vládní obchodní politikou. Oproti stávající dohodě o volném obchodu bude komplexní dohoda o hospodářské spolupráci obsahovat navíc krytí investic a obchodu se zbožím a službami. Zároveň řeší odstraňování celních bariér a dalších překážek obchodu se zbožím. V obchodu se službami se předpokládá růst v důsledku snižování překážek pro australské dodavatele a zprůhledněním právních předpisů. Podobně lze podpořit investice a posílit jejich ochranu.31

Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Japonskem Japonsko je zásadním a dlouhodobým exportním trhem mezinárodního obchodu Austrálie, spolehlivým dodavatelem kvalitních výrobků a hlavním zdrojem zahraničních investic. V roce 2010 mělo Japonsko 127,5 mil. obyvatel, růst HDP ve výši 3,9% a na hlavu 42 820 USD, obchod s Austrálií činil přes 66 miliard USD. Jednání o dohodě o volném obchodu mezi Austrálií a Japonskem byla zahájena v dubnu 2007 na základě vypracovaných předběžných vládních studií a expertíz. Hlavním zájmem obou stran jsou liberalizace obchodu, rozšíření obchodu s potravinami, usnadnění obchodu se službami, zlepšení pracovní mobility a záruky v uznávání kvalifikací, liberalizace a zvýšení toku investic, zvýšení zaměstnanosti, podpora strukturálních reforem a zvyšování produktivity ekonimiky. V listopadu 2010 japonská vláda vydala dokument o základní politice v oblasti komplexní hospodářské spolupráce, ve kterém jasně usiluje o větší zapojení a hospodářskou integraci v rámci regionu, ve kterém spatřuje prostředek pro oživení své ekonomiky.

32

Australian Department of Foreign Affairs and Trade

38

2.2 Multilaterální obchodní dohody Austrálie a Nového Zélandu Uzavřené a projednávané multilaterální obchodní dohody Austrálie a Nového Zélandu zachycuje tabulka 9 a 10. Austrálie uzavřela pouze jednu multilaterální obchodní dohodu o volném obchodu s ASEAN a Novým Zélandem. Tři multilaterální preferenční dohody Austrálie jsou v projednávání. Jedná se o Dohodu o volném obchodu mezi Austrálií a Radou pro spolupráci v Zálivu, Pacifická dohoda o bližších ekonomických vztazích (PACER) Plus a Transpacifické ekonomické partnerství. Nový Zéland uzavřel dvě multilaterální obchodní dohody a to Transpacifické strategické ekonomické partnerství (P4) a Dohodu o volném obchodu mezi ASEAN a Austrálií a Novým Zélandem. Tři multilaterální obchodní dohody Nový Zéland projednává. Jedná se o Dohodu o volném obchodu mezi Novým Zélandem a Radou pro spolupráci v Zálivu, Dohodu o volném obchodu mezi Novým Zélandem a Ruskem, Běloruskem, Kazachstánem a Transpacifické strategické ekonomické partnerství. Při porovnání teritoriální strategie Austrálie a Nového Zélandu je zřejmé, že obě země mají shodně uzavřenu jednu multilaterální preferenční dohodu a to Dohodu o volném obchodu mezi ASEAN a Austrálií a Novým Zélandem. V projednávaných multilaterálních smlouvách o volném obchodu se shodují s Radou pro spolupráci v zálivu (GCC).

Dohoda o volném obchodu mezi ASEAN a Austrálií a Novým Zélandem AANZFTA (ASEAN-Australia-New Zealand Free Trade Agreement), dohoda o volném obchodu mezi zeměmi ASEAN (-Brunej, Barma (Myanmar), Kambodža, Indonésie, Laos, Malajsie, Filipíny, Singapur, Thajsko, Vietnam) a Austrálií a Novým Zélandem, vstoupila v platnost v lednu roku 2010. Jde o první australskou obchodní multi-dohodu a nejvíce komplexní dohodu o volném obchodu, která současně zahrnuje oblasti obchodu se zbožím, službami, investicemi a duševním vlastnictvím. Tato dohoda přináší velké možnosti pro australské exportéry a investory. Mezi hlavní výhody této obchodní dohody pro Austrálii patří rozsáhlé snížení cel a právní podpora australských investic do zemí AESAN, což vede k větší jistotě pro dodavatele služeb. AANZFTA se skládá z 12 ekonomik s více než 62O miliony obyvatel a jeho celkový HDP dosahuje hodnoty 3,2 bilionu USD v roce 2010. Pro Austrálii se stává velmi důležitou obchodní dohodou, která povede do roku 2020 k odstranění 96% cel australského vývozu do zemí ASEAN. V současné době je 67% australských vývozů do zemí ASEAN 39

bezcelních16. Již nyní zahraniční obchod Austrálie s uskupením zemí ASEANU je větší nežli obchod s Japonskem nebo Spojenými Státy32. V posledních deseti letech obchod Austrálie s uskupením ASEAN rostl ročně v průměru o 10%. Podepsáním dohody dochází k posílení závazků Austrálie nad rámec jejich závazků v rámci WTO v oblasti služeb. Prvně je tak vytvořen i rámec spolupráce v oblasti obchodu a investic. Z pohledu Nového Zélandu přináší tato dohoda velké příležitosti pro vývozce a investory Nového Zélandu odstraněním překážek obchodu a většími jistotami pro novozélandské podnikatelé a investory. Tato dohoda vedla k odstranění 99% cel na vyvážené výrobky Nového Zélandu do Indonésie, Malajsie, Filipín a Vietnamu. Smlouva dále poskytuje větší jistoty a transparentnost pro nové podniky Nového Zélandu, které chtějí působit na trzích ASEAN, prostřednictvím řady mechanizmů, které zlepšují spolupráci v této oblasti s cílem usnadnit obchod a snížit související náklady transakcí zboží i službami. Dohoda má přispět ke zvýšení podílu obchodu novozélandských firem na trzích ASEAN, zvýšit strategickou úlohu na trzích ASEAN v rámci regionálních integračních procesů, které jsou zásadní pro budoucí ekonomickou prosperitu a bezpečnost Nového Zélandu. Smlouva také přináší zlepšení, jistoty v oblasti služeb, především ve vzdělání a usnadňuje pohyb podnikatelů v regionu ASEAN33. Tabulky 5, 6, 7 a 8, které zachycují podíl obchodu se zbožím vybraných zemí s Austrálií a Novým Zélandem, dokládají ekonomický význam Sdružení národů jihovýchodní Asie, ASEAN, které se stalo předním obchodním partnerem Austrálie i Nového Zélandu. Podíl ASEANu na celkovém zahraničním obchodu zboží s Austrálií a Novým Zélandem neustále roste. V tabulce 5 můžeme pozorovat pozvolný pokles podílu exportovaného zboží z celkových exportů z Austrálie do ASEAN v období 1995-2010, zato podíl importovaného zboží z celkového importu zboží Austrálie z ASEAN dynamicky roste. V posledních deseti letech ASEAN jako celek předstihl v dovozu Čínu a zaujímá přední místo v importních obchodních partnerech Austrálie. V roce 1995 činil export zboží z Austrálie do ASEAN 7,7 miliard USD, o deset let později vzrostl na hodnotu 12,1 miliard USD, více zachycuje tabulka 19. V roce 2010 dosáhl tento export 19,5 miliard USD a podílel se 10,08% na celkových exportech Austrálie. Tabulka 6 a 20 zachycuje dynamický růst importu zboží do Austrálie

32

33

Australian Department of Foreign Affairs and Trade. Trade at a glance AGREEMENT ESTABLISHING THE ASEAN – AUSTRALIA – NEW ZEALAND – FREE TRADE AREA;

http://www.asean.fta.govt.nz/what-is-the-asean-fta/ 40

z ASEAN v období 1995-2010. V roce 1995 bylo importováno do Austrálie z ASEAN zboží v hodnotě 4,99 miliardy USD. Do roku 2010 výrazně vzrostla tato hodnota na 36,67 miliard USD, podíl na celkovém australském importu zboží do ASEAN v roce 2010 činil 19,43%. V tabulce 7 a 8 jsme mohli pozorovat vývoj podílu mezinárodního obchodu zboží mezi Novým Zélandem a ASEAN. Z tabulky 19 a 20 můžeme vyčíst, že 1,05 miliard USD Novozélandského zboží bylo vyvezeno na trhy ASEANu v roce 1995, import činil 0,84 miliard USD. Neustále rostl export i import mezinárodního obchodu zboží Nového Zélandu s ASEAN a v roce 2010 export zboží vzrostl na 3,1 miliardy USD, import vzrost na 4,37 miliardy USD. V roce 2010 bylo do ASEAN vyvezeno 10,8% novozélandského zboží a dovezeno 14,5% z celkových novozélandských dovozů zboží.

Tabulka 19: Mezinárodní export zboží Austrálie a Nového Zélandu do ASEAN (milion USD) Země Thajsko

Austrálie Nový Zéland

Singapur


Indonésie

1995

2000

2005

2010

1222,47

1132,56

3145,55

5249,77

183,93

153,06

238,37

482,73

2758,78

3386,44

3051,57

4330,74

192,12

221,53

301,68

586,65

2744,98

4021,29

327,68

661,68


Malajsie Vietnam

Austrálie

1354,88

1366,55

1914,21

3262,82

Nový Zéland

287,29

271,94

330,11

551,47

Austrálie

113,19

264,31

509,90

1373,30

39,32

76,82

107,72

298,60

Austrálie

705,43

881,59

642,95

1112,58

Nový Zéland

137,74

183,20

355,40

518,52

Austrálie

9,08

12,64

30,55

72,73

Nový Zéland

0,34

5,15

1,87

11,57

Austrálie

47,43

24,41

22,88

30,00

Nový Zéland

10,76

1,48

2,32

2,57

Austrálie

10,22

6,37

35,86

22,47

1,34

0,85

1,30

3,83

20,33

3,93

18,04

22,14

0,33

0,80

0,16

0,80

7702,30

8767,94

12116,51

19497,85

1141,20

1666,61

3118,42

Nový Zéland Filipíny Myanmar Brunej Kambodža

Nový Zéland Laos


ASEAN

Austrálie

Nový Zéland 1052,47 Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

41

Tabulka 19 zachycuje mezinárodní export zboží Austrálie a Nového Zélandu se všemi členy sdružení ASEAN v období 1995 až 2010 v milionech USD. Především Austrálie exportuje své zboží do Thajska, Singapuru, Indonésie a Malajsie s výrazným odstupem následuje trh Vietnamu a Filipín. Nejmenší množství zboží z uskupení ASEAN

vyváží Austrálie do

Kambodže a do Laosu. Nejvíce novozélandského zboží z deseti zemí ASEAN je exportováno do Indonésie, Singapuru, Malajsie a Filipín. Dále následuje Vietnam a Thajsko, nejméně se vyváží novozélandské zboží do Laosu.

Tabulka 20: Mezinárodní import zboží Austrálie a Nového Zélandu s ASEAN (milion USD) Země Thajsko Singapur

1995

2000

2005

2010

Austrálie

721,45

1631,37

3677,32

9886,86

Nový Zéland

105,20

203,18

669,20

976,30

1784,02

2151,15

6619,46

9596,91

270,51

231,54

872,54

1155,07

1140,21

2472,05

4648,03

8196,00

245,61

361,24

665,11

1082,28

2793,23

4773,27

412,22

460,87


Malajsie


Indonésie


Vietnam


Brunej


Filipíny


Kambodža

Austrálie

212,59

1240,96

2569,04

2808,25

9,03

32,19

72,10

160,40

16,17

155,06

529,44

948,94

0,02

0,08

97,51

441,27

170,70

308,68

560,42

419,77

35,57

32,76

85,12

93,15

0,35

1,30

6,44

24,43

0,62

0,52

2,39

Nový Zéland Myanmar Laos ASEAN

Austrálie

4,82

8,75

11,10

14,11

Nový Zéland

0,33

1,21

0,69

1,29

Austrálie

0,11

0,48

6,78

1,84

Nový Zéland

0,04

0,02

0,07

0,17

4994,31

9554,72

21421,24

36670,37

996,20

2875,09

4373,18

Austrálie

Nový Zéland 837,58 Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

Tabulka 20 zachycuje mezinárodní import zboží Austrálie a Nového Zélandu se všemi členy sdružení ASEAN v období 1995 až 2010 v milionech USD. Pořadní zemí v exportu a importu se trochu odlišuje. Austrálie importuje zboží především z Thajska, Singapuru, následuje 42

Malajsie a za ní až s odstupem Indonésie. S výrazným odstupem následuje trh Vietnamu a Bruneje. Nejmenší množství zboží z uskupení ASEAN dováží Austrálie z Laosu. Nejvíce zboží z deseti zemí ASEAN je dovezeno na Nový Zéland ze Singapuru, Malajsie a Thajska. Dále následuje Indonésie, Brunej a Vietnam. Nejméně zboží se dováží z Laosu.

Tabulka 21: Přední exportní komodity Austrálie do zemí ASEAN v období 1995-2010 (miliard USD) Komodity

1995

2000

2005

2010

Ropa a ropné výrobky

0,52

1,32

2,28

3,70

0,01

0,08

1,59

0,21

0,28

0,70

1,01

0,38

0,45

0,55

0,40

Pšenice Měď Mléko, smetana a další mléčné produkty (mimo másla, sýru) Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

Mezi hlavní exportní australské položky do zemí ASEAN patří minerální oleje, pšenice, měď, mléko, smetana. V tabulce 21 můžeme sledovat objem těchto předních exportních komodit Austrálie do zemí ASEAN v miliardách USD od roku 1995 do roku 2010.

Tabulka 22: Přední exportní komodity Nového Zélandu do zemí ASEAN v období 1995-2010 (miliard USD) Komodity Mléko, smetana a další mléčné produkty (mimo másla, sýru)

1995

2000

2005

2010

0,29

0,47

0,64

1,18


0,07

0,05

0,12

0,27

Sýr a tvaroh

0,03

0,03

0,05

0,11

0,04

0,04

0,03

0,05

Ryby, korýši, měkkýši Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

Mezi hlavní exportní novozélandské položky do zemí ASEAN patří mléko, smetana, sýry, tvarůžky, vejce, maso a masné výrobky dále dřevo, železo, papír, ovoce a oříšky. V tabulce 22 můžeme sledovat objem vybraných předních exportních komodit Nového Zélandu v miliardách USD od roku 1995 do 2010.

43

Mezi přední dovážené komodity z Austrálie patří minerální oleje, stroje a dopravní prostředky, zlato a chemické výrobky. Růst objemu vybraných předních importních komodit Austrálie z ASEAN v období 1995-2010 zachycuje tabulka 23. Tabulka 23: Přední importní komodity Austrálie dovezené z ASEAN v období 1995-2010 (miliard USD) Komodity

1995

2000

2005

2010

Ropa, ropné výrobky

0,88

2,71

9,46

14,54


1,90

3,58

5,73

10,33

Zlato

0,01

0,13

0,76

2,58

Chemické výrobky 0,26 Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

0,44

0,80

1,33

Tabulka 24: Přední importní komodity Nového Zélandu dovezené z ASEAN v období 19952010 (miliard USD) Komodity

1995

2000

2005

2010

Ropa, ropné výrobky

0,18

0,09

0,98

1,68


0,28

0,42

0,86

1,07

Telekomunikační a zvukové přístroje

0,15

0,11

0,17

0,27

Televizory 0,06 Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx

0,03

0,04

0,16

Mezi přední dovážené komodity ze zemí ASEAN patří minerální oleje, stroje a dopravní prostředky, telekomunikační a zvukové přístroje, papír, ovoce a oříšky. Růst objemu vybraných předních importních komodit Nového Zélandu z ASEAN v období 1995-2010 zachycuje tabulka 24.

Trans-pacifické partnerství (TPP) Trans-pacifické partnerství usiluje o vytvoření regionální dohody o volném obchodu s devíti státy Asie a Pacifiku: Austrálií, Brunejí, Chile, Malajsií, Peru, Singapurem, Spojenými státy, Vietnamem a Novým Zélandem. Cílem dohody je prohloubení hospodářských vztahů mezi jejími členy otevřením obchodu se zbožím a službami, zvýšení toku investic a podpora užších vazeb hospodářské politiky a regulačních opatření. 44

Pro Nový Zéland představuje dohoda nejenom realizaci dlouhodobých zájmů, ale i konkrétní přínos pro jeho vývozce a spotřebitele. Zemi to umožní liberalizovat obchod v asijskotichomořském regionu v souladu s původní dohodou Trans-pacifického hospodářského společenství, označované jako P4, a to na podstatně vyšší úrovni. Cílem zmíněné původní dohody P4, uzavřené mezi Brunejí, Chile, Singapurem a Novým Zélandem, bylo vytvoření takového modelu ekonomické spolupráce, který by přilákal další členy Asie a Pacifiku. V roce 2005 bylo ukončeno jednání o P4 dohodou o zahájení rozhovorů o vzájemném poskytování finančních služeb a investic. V březnu 2008 se připojily k dohodě USA a v září téhož roku následovala Austrálie, Peru a Vietnam. Závazek o pokračování jednání o utváření regionální dohody ze strany USA potvrdil v listopadu 2009 prezident Obama. Tato jednání začala v březnu 2010 a během třetího kola v říjnu téhož roku se připojila Malajsie. Čtvrté kolo jednání se uskutečnilo v prosinci 2010 v Aucklandu na Novém Zélandu. Při zasedání Trans-pacifického hospodářského společenství (APEC) v listopadu 2011 představitelé devíti ekonomik potvrdili hlavní směry dohody o TPP, předložené jejich ministry obchodu. Zájem o členství v TPP dále projevily Japonsko, Kanada a Mexiko. Eventuálnímu přijetí dalších zemí bude předcházet přípravný proces v rámci bilaterálních jednání s tím, že musí být dosaženo konsenzu všech stávajících členů TPP. Přínos členství v TPP pro Nový Zéland spočívá ve využití obrovského potenciálu AsijskoPacifické oblasti, která je v současné době "hnací silou celosvětového hospodářského růstu". Celá polovina novozélandského mezinárodního obchodu a více než 70% investic a obchodu se službami a protékají tímto regionem. Budoucnost ekonomiky Nového Zélandu závisí zcela na hospodářské spolupráci se zeměmi Asie a Pacifiku34.

Australská vláda klade důraz na takovou podobu dohody o TPP, která bude eliminovat nebo alespoň podstatně sníží překážky ve vzájemném obchodu a v poskytování investic. TPP se nebude uzavírat před vstupem dalších členů, naopak je to žádoucí. Noví adepti na členství však musí prokázat zřetelný postoj k úplné liberalizaci a snahu udržet tempo rozvoje již existujících stran TPP.

34

New Zealand ministry of foreign affairs and trade; http://www.mfat.govt.nz/Trade-and-EconomicRelations/2-Trade-Relationships-and-Agreements/Trans-Pacific/index.php

45

Rozhodnutí Austrálie podílet se na členství v TPP předcházely v roce 2008 rozsáhlé veřejné konzultace, které potvrdily značný zájem o podporu účasti Austrálie v TPP a poznatky z těchto konzultací byly pro australskou vládu zdrojem informací, podle nichž bylo možno jasně formulovat priority a cíle pro zapojení země do TPP a práci v něm. TPP má všechny předpoklady vytvořit jakýsi pevný stavební blok pro asijsko-pacifickou regionální hospodářskou integraci. Je v zájmu Austrálie připojit se k ní a formovat své iniciativy ve prospěch země. Regionální pravidla původu budou znamenat nové příležitosti pro australské exportéry v pronikání do globálních dodavatelských řetězců. TPP poskytuje dostatečný přístup na trhy zboží a služeb jak stávající, tak i na trhy, plynoucí z budoucí dohody o volném obchodu s partnery TPP. Zařazení kapitol o investicích a finančních službách do dohody o TPP otevírá nové možnosti pro australské poskytovatele finančních služeb v podmínkách zmírnění překážek, jako jsou zahraniční omezení kapitálových a investičních toků. TPP stanoví rámec pro ekonomickou spolupráci s Peru, zemí, s níž nemá Austrálie dosud žádné dvoustranné obchodní dohody. Zejména existují reálné možnosti pro lepší přístup k mléčným výrobkům a službám v odvětví těžebního průmyslu Peru.35

Multilaterální projednávané preferenční obchodní dohody Nového Zélandu Dohoda o volném obchodu mezi Novým Zélandem a Radou pro spolupráci v Zálivu Projednávání dohody o národní spolupráci šesti zemí Perského zálivu s Novým Zélandem bylo zahájeno konzultacemi v březnu 2007. Zúčastnily se jí představitelé zemí: Saudská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Spojené arabské emiráty a Omán. Dohoda o volném obchodu představuje pro ekonomiku Nového Zélandu velký úspěch, jelikož ji zabezpečuje přístup na nejdůležitější trhy Středního východu. Pozitivní výsledky se

35

Australian Department of Foreign Affairs and Trade; http://www.dfat.gov.au/fta/tpp/index.html 46

dostavily již v roce 2009, kdy vývoz NZ do zemí GCC činil 1,3 miliardy USD, což oproti roku 2000 představovalo nárůst 218%.36 GCC jako regionální blok zahrnuje rozlohu 2,2 milionů čtverečních kilometrů s počtem obyvatel 35 milionů. V této oblasti se nachází 44% světových zásob ropy (hlavně v Saudské Arábii), Kuvajt má největší zásoby zemního plynu.37 Dohoda o volném obchodu Nového Zélandu a GCC představuje hlubokou ekonomickou integraci, která pokrývá veškerý obchod včetně zboží, služeb, investic, spolupráci na trhu pracovních sil, životního prostředí, zadávání veřejných zakázek a ochranu duševního vlastnictví. Nový Zéland je pod stálým tlakem konkurence v Asii, neboť GCC obchoduje i s dalšími zeměmi regionu: Indií, Čínou, Japonskem, Austrálií, Koreou, Singapurem, ale i s EU. Proto dohoda s GCC má podpořit konkurenční postavení Nového Zélandu v oblasti Perského zálivu. Konkurenční výhodu pro Nový Zéland představuje jeho rozvinuté zemědělství, roste i průmyslový vývoz. Významná zemědělská produkce Nového Zélandu: mléčné a masné výrobky z chovu ovcí (tvoří 80% vývozu a čtvrtou příčku ve světě), ve vývozu hovězího masa je země na 11. místě ve světě. Velký je i podíl vývozu mořských plodů. Z průmyslových výrobků jsou významným vývozním artiklem dřevo, papír, nábytek, stroje, oblečení, koberce, ze surovin železo a ocel. Celní sazby pro obchod s GCC se pohybují od 0 pro zemědělské výrobky až do 5% (většina ostatních vývozů).

Dohoda Nového Zélandu - Ruska - Běloruska a Kazachstánu o volném obchodu Nový Zéland a Rusko se svými partnery v celní unii Běloruskem a Kazachstánem se dne 9. listopadu 2010 dohodly o zahájení rozhovorů o přistoupení na komplexní dohodu o volném obchodu (FTA). Předcházela tomu diskuse odborníků zúčastněných stran. Pokračování proběhlo v rámci čtyř kol jednání převážně v Ženevě. Jednání probíhalo ve vstřícné atmosféře a týkalo se hlavně hygienických otázek a původu zemědělských produktů 36

New Zealand ministry of foreign affairs and trade; http://www.mfat.govt.nz/Trade-and-EconomicRelations/2-Trade-Relationships-and-Agreements/Gulf-Cooperation-Council/Background-InformationPaper.php 37 New Zealand ministry of foreign affairs and trade; http://www.mfat.govt.nz/Trade-and-EconomicRelations/2-Trade-Relationships-and-Agreements/Gulf-Cooperation-Council/0-Background.php

47

a potravin, ale i poskytování služeb a investic. V řešení byly technické překážky obchodu, otázky duševního vlastnictví i otázky právní. Cíle, dokončení jednání a uzavření dohody, má být dosaženo v 1. pololetí roku 2012 po závěrečném 5. kole, které se bude konat v březnu 2012 na Novém Zélandu. Vláda Nového Zélandu si od této dohody slibuje značný přínos pro zaměstnanost a ekonomický růst země a do budoucna rozvoj vztahů s Ruskem jako 12. největší ekonomikou světa a zvýšení vývozu Nového Zélandu do Ruska. Ten v roce 2009 činil jen 187 milionů USD, i když růstový průměrný roční ukazatel je 23,1%, přesto Nový Zéland figuruje na ruském importu až na 35. místě. Rusko se pohybuje na pátém místě na světě v dovozu potravin, v roce 2008 dovezly USA do Ruska potravin za 30 miliard USD. Je vysoce reálné, že kvalitní potravinové produkty Nového Zélandu najdou na ruském trhu uplatnění. Lepší postavení Nového Zélandu lze očekávat i ve volném obchodu s Běloruskem a Kazachstánem, které od roku 2010 tvoří s Ruskem celní unii se společným celním sazebníkem a celním kodexem. Ruskou ekonomiku lze charakterizovat jako 12. nejsilnější na světě s nejvyšším příjmem per capita ze zemí BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína). Jeho ekonomika rostla od roku 1999 do roku 2008 v průměru o 7% ročně. Po dopadu světové ekonomické krize se předpokládá, až do roku 2015, snížení růstu ruské ekonomiky na 4,5%. Ruský ekonomický potenciál se opírá o obrovské nerostné bohatství a zásoby ropy, plynu a uhlí. Má rovněž dostatek orné půdy pro zemědělství, dostatek ryb, dřeva, diamantů a rezervy ve zdrojích minerálů. Rusko dováží 40% potravinové spotřeby, kde zaujímá čelní místo ve světě v dovozu hovězího a skopového masa a mléčných výrobků. V této oblasti se Novému Zélandu otevírají obrovské možnosti, kdy kromě vývozu produktů je schopno exportovat špičkové zemědělské technologie a know-how pro rozvoj ruského zemědělství.38

38

New Zealand ministry of foreign affairs and trade; http://www.mfat.govt.nz/Trade-and-EconomicRelations/2-Trade-Relationships-and-Agreements/Russia-Belarus-Kazakhstan/index.php

48

Závěr Austrálie a Nový Zéland patří mezi nejvíce liberální a vyspělé ekonomiky světa. Obě země bývaly koloniemi Velké Británie, a tak až do šedesátých let minulého století představovala Velká Británie jejich hlavního obchodního partnera. Po druhé světové válce se obchodní vztahy Austrálie a Nového Zélandu orientují na Spojené Státy Americké a Japonsko. V roce 1973, kdy přistoupila Velká Británie k Evropskému společenství, ztrácí Austrálie a Nový Zéland neomezený přístup na britský trh pro své zemědělské produkty a tím dochází k zásadnímu obratu v orientaci obou zemí na nové světové trhy. V úvodní části první kapitoly jsem se zabývala vývojem ekonomiky zemí jako je

Čína,

Japonsko, Indie, Jižní Korea a uskupení ASEAN, které můžeme zařadit mezi rychle se rozvíjející

země Asie za poslední desetiletí. Velmi vysoké dynamiky růstu za poslední

desetiletí zaznamenává Čína, jejíž hrubý domácí produkt dosáhl v roce 2010 neuvěřitelné hodnoty 5 739,36 miliard USD a čínský podíl na světovém HDP vystoupal na 9,10 %. Dynamický vzestup také zažívá ekonomika Indie, obzvláště za posledních deset let, kdy hrubý domácí produkt v roce 2010 vzrostl na 1 722,32 miliard USD. Sdružení národů jihovýchodní Asie zaznamenává také významný ekonomický vzestup jako celek. S ekonomickým vzestupem těchto asijských zemí dochází k narůstající mezinárodní obchodní orientaci Austrálie a Nového Zélandu na tyto trhy. V druhé podkapitole první kapitoly jsem se snažila zachytit tuto zesilující orientaci na vybrané asijské trhy a zároveň objasnit základní trendy a strategii v obchodní politice Austrálie a Nového Zélandu. K dynamickému nárůstu mezinárodního obchodu Austrálie dochází především s Čínou, Indií a s uskupením ASEAN. Naopak k poklesu mezinárodního obchodu Austrálie dochází za poslední desetiletí s jejími tradičními

obchodními

partnery,

zastoupenými

Velkou

Británií, Spojenými

Státy

a Japonskem. Pokud jde o vývoj mezinárodní obchodní orientace Nového Zélandu, velmi se shoduje s vývojem mezinárodní obchodní orientace Austrálie. Austrálie i nadále zůstává předním obchodním partnerem Nového Zélandu přesto, že v posledním desetiletí dochází k dynamickému nárůstu mezinárodního obchodu Nového Zélandu především s Čínou, Indií a uskupením ASEAN. K poklesu mezinárodního obchodu Nového Zélandu za poslední desetiletí dochází s Velkou Británií, Spojenými Státy a Japonskem. Austrálie a Nový Zéland patří mezi nejvíce otevřené ekonomiky světa, jsou členy WTO, přesto upřednostňují uzavírání preferenčních obchodních dohod. 49

V druhé kapitole jsem se zabývala preferenčními obchodními dohodami Austrálie a Nového Zélandu. Zajímaly mne především relace mezi dohodami již uzavřenými a dohodami ve stádiu projednávání a s tím spojené výsledky a trendy rozvoje obchodních vztahů. V současné době má Austrálie šest uzavřených dohod o volném obchodu, z niž je pět bilaterálních a pouze jedna multilaterální. Austrálie uzavřela bilaterální preferenční obchodní dohody s Novým Zélandem, Chile, USA, Singapurem a Thajskem. Multilaterální obchodní dohodu o volném obchodu Austrálie uzavřela s ASEAN a Novým Zélandem. Dalších devět dohod Austrálie o volném obchodu, z niž je šest bilaterálních a tři multilaterální, je v projednávání. Austrálie projednává bilaterální preferenční dohody s Čínou, Indií, Japonskem, Korejskou republikou, Malajsií a Indonésií. Z multilaterálních projednávaných dohod Austrálie jde o Dohodu o volném obchodu mezi Austrálií a Radou pro spolupráci v Zálivu, Pacifickou dohodu o bližších ekonomických vztazích (PACER) Plus a Transpacifické ekonomické partnerství. V současné době mezi přední obchodní partnery Austrálie patří Čína, ASEAN, USA, Japonsko, Indie a Korejská republika, je tedy patrný větší podíl zahraničního obchodu Austrálie uskutečňovaný se zeměmi, s kterými jsou preferenční obchodní dohody v projednávání. V současné době má Nový Zéland osm uzavřených preferenčních obchodních dohod, z nichž šest je bilaterálních a dvě multilaterální. Nový Zéland uzavřel bilaterální obchodní dohody s Austrálií, Singapurem, Thajskem, Čínou, Malajsií a Hong Kongem. Uzavřené multilaterální obchodní dohody Nového Zélandu jsou: Transpacifické strategické ekonomické partnerství (P4) a Dohoda o volném obchodu mezi ASEAN a Austrálií a Novým Zélandem. Dalších sedm obchodních dohod Nového Zélandu je v projednávání, z nichž čtyři jsou bilaterální a tři multilaterální. Bilaterální dohody Nový Zéland projednává s Indií a Jižní Koreou, Investiční protokol o užších investičních vztazích projednává s Austrálií a Hong Kongem. Projednávané multilaterální obchodní dohody Nového Zélandu jsou: Dohoda o volném obchodu mezi Novým Zélandem a Radou pro spolupráci v Zálivu, Dohoda o volném obchodu mezi Novým Zélandem a Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem a dále Transpacifické strategické ekonomické partnerství. V současné době mezi přední obchodní partnery Nového Zélandu patří Austrálie, Čína, ASEAN, USA a Japonsko, je tedy patrný větší podíl zahraničního obchodu Nového Zélandu uskutečňovaný se zeměmi, s kterými jsou již preferenční obchodní dohody uzavřeny.

50

Při porovnání teritoriální strategie je zřejmé, že obě země mají shodně uzavřeny bilaterální preferenční dohody pouze se Singapurem a Thajskem a jednu multilaterální preferenční dohodu, a to Dohodu o volném obchodu mezi ASEAN a Austrálií a Novým Zélandem. V projednávaných bilaterálních smlouvách se shodují jako s partnery s Indií a Jižní Koreou a v multilaterálních smlouvách o volném obchodu se shodují s Radou pro spolupráci v zálivu (GCC). Porovnáním podílu objemu zahraničního obchodu Austrálie a Nového Zélandu z hlediska současného stavu

převažujících forem obchodních vztahů docházíme sice k určitému

rozdílu, který však, jak se dá předpokládat z dosavadního vývoje, je jen dočasný. Směr a strategii udává spíše australská ekonomika, jejíž postavení je dominantní.

51

Seznam použité literatury a zdrojů CIHELKOVÁ, E. Nový regionalismus : teorie a případová studie (Evropská unie). V Praze: C.H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-808-8. KOVÁŘ, J. Asie dynamický kontinent : hlavní faktory a ohniska růstu. V Praze: VŠE 1999 STUCHLÍKOVÁ, Z. Japonská ekonomika: Faktory vývoje a hospodářské cykly. V Praze: VŠE 2008 AGREEMENT ESTABLISHING THE ASEAN – AUSTRALIA – NEW ZEALAND – FREE TRADE AREA. http://www.asean.fta.govt.nz/what-is-the-asean-fta/ AUSTRALIAN DEPARTMENT OF FOREIGN AFFAIRS AND TRADE. Trade Agreements http://www.dfat.gov.au/fta/index.html AUSTRALIAN DEPARTMENT OF FOREIGN AFFAIRS AND TRADE. Australia-New Zealand Closer Economic Relation Trade Agreement. http://www.dfat.gov.au/fta/anzcerta/index.html AUSTRALIAN DEPARTMENT OF FOREIGN AFFAIRS AND TRADE. Country and region fact sheets. http://www.dfat.gov.au/geo/fs/index.html AUSTRALIAN DEPARTMENT OF FOREIGN AFFAIRS AND TRADE. Australia-United States Free Trade Agreement. http://www.dfat.gov.au/fta/ausfta/index.html AUSTRALIAN DEPARTMENT OF FOREIGN AFFAIRS AND TRADE. Trade at a glance. http://www.dfat.gov.au/publications/trade/trade-at-a-glance-2011.html

CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ch.html

COMPOSITION OF TRADE AUSTRALIA 2010-2011 http://www.dfat.gov.au/publications/stats-pubs/cot-fy-2010-11.pdf EUROEKONOM http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-indie NEW ZEALAND MINISTRY OF FOREIGN AFFAIRS AND TRADE. http://www.mfat.govt.nz/Trade-and-Economic-Relations/2-Trade-Relationships-andAgreements/index.php

52

NEW ZEALAND MINISTRY OF FOREIGN AFFAIRS AND TRADE. http://www.mfat.govt.nz/Trade-and-Economic-Relations/2-Trade-Relationships-andAgreements/China/index.php NEW ZEALAND MINISTRY OF FOREIGN AFFAIRS AND TRADE. http://www.mfat.govt.nz/Trade-and-Economic-Relations/2-Trade-Relationships-andAgreements/Trans-Pacific/index.php NEW ZEALAND MINISTRY OF FOREIGN AFFAIRS AND TRADE. http://www.mfat.govt.nz/Trade-and-Economic-Relations/2-Trade-Relationships-andAgreements/Gulf-Cooperation-Council/Background-Information-Paper.php NEW ZEALAND MINISTRY OF FOREIGN AFFAIRS AND TRADE. http://www.mfat.govt.nz/Trade-and-Economic-Relations/2-Trade-Relationships-andAgreements/Gulf-Cooperation-Council/0-Background.php NEW ZEALAND MINISTRY OF FOREIGN AFFAIRS AND TRADE. http://www.mfat.govt.nz/Trade-and-Economic-Relations/2-Trade-Relationships-andAgreements/Russia-Belarus-Kazakhstan/index.php New Zealand-China FTA http://www.chinafta.govt.nz/1-The-agreement/1-Key-outcomes/1-Goods/index.php

New Zealand-China FTA http://www.chinafta.govt.nz/1-The-agreement/1-Key-outcomes/2-Services/index.php New Zealand-China FTA http://www.chinafta.govt.nz/1-The-agreement/1-Key-outcomes/3-Investment/index.php New Zealand-China FTA http://www.chinafta.govt.nz/1-The-agreement/1-Key-outcomes/2-Services/4-Temporaryentry-and-employment/index.php

UNCTAD Handbook of Statistic, Trade by partner and category/product. http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx UNCTAD Handbook of Statistic, Trade trends. http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx UNCTAD Handbook of Statistic, Trade indicators. http://unctadstat.unctad.org/ReportFolders/reportFolders.aspx WORLD TRADE ORGANIZATION, Trade Policy Reviews. http://docsonline.wto.org/imrd/gen_searchResult.asp?RN=0&searchtype=browse&q1=%28% 28%40meta%5FSymbol+WT%FCTPR%FCS%FC%2A%29+and+%28+%40meta%5FTitle+ Australia+%29%29&language=1

53

WORLD TRADE ORGANIZATION, Trade Policy Reviews. http://docsonline.wto.org/imrd/gen_searchResult.asp?RN=0&searchtype=browse&q1=%28% 28%40meta%5FSymbol+WT%FCTPR%FCS%FC%2A%29+and+%28+%40meta%5FTitle+ New+Zealand+%29%29&language=1

54

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Pavlína Hrdinová

Recommend Documents