VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2014

MIROSLAV VÁNĚ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Podnikání a právo

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI VE VYBRANÉM ODVĚTVÍ (bakalářská práce)

Autor: Miroslav Váně Vedoucí práce: doc. JUDr. Michal Spirit, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve vybraném odvětví“ vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů.

V Praze dne 20. 5. 2014

...................................... Miroslav Váně

Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval doc. JUDr. Michalu Spiritovi, Ph.D., vedoucímu mé bakalářské práce za cenné rady, které mi poskytl během jejího psaní. Dále bych chtěl poděkovat všem, kteří mi byli nápomocni při psaní bakalářské práce.

Obsah 1

ÚVOD ................................................................................................................................ 1

2

BEZPEČNOST PRÁCE JAKO SOUČÁST ÚPRAVY PRACOVNÍHO PRÁVA ........... 3 2.1

Právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ................................................. 3

2.2

Obecné pojmy BOZP v České republice ..................................................................... 4

2.3

Povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP ................................................................. 5

2.3.1

Obecné povinnosti zaměstnavatele ...................................................................... 5

2.3.2

Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a

dezinfekční prostředky ....................................................................................................... 7 2.3.3

Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání ...... 10

2.3.4

Ruční manipulace s břemenem .......................................................................... 12

2.3.5

Bezpečnostní značky, značení a signály............................................................. 12

2.3.6

Školení BOZP .................................................................................................... 17

2.3.7

Bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí .. 18

2.4

Kategorizace práce .................................................................................................... 19

2.5

Pracovnělékařské služby a posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o

zaměstnání ............................................................................................................................ 19 2.5.1

Pracovnělékařské služby .................................................................................... 19

2.5.2

Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání ............... 23

2.6

Práva a povinnosti zaměstnance ................................................................................ 24

2.6.1 2.7 3

Povinnosti vedoucích zaměstnanců .................................................................... 25

Úloha odborových organizací v oblasti BOZP .......................................................... 25

PRAKTICKÉ POZOROVÁNÍ ........................................................................................ 27 3.1

Pracovní pomůcky ..................................................................................................... 28

3.2

Mycí, čisticí a dezinfekční prostředky ....................................................................... 29

3.3

Bezpečnostní značky a signály .................................................................................. 29

3.4

Školení BOZP ............................................................................................................ 29

3.5

Pracovní úrazy ........................................................................................................... 30

3.6

Rizikové faktory ........................................................................................................ 31

3.6.1

Ruční manipulace s břemenem .......................................................................... 31

3.6.2

Chemikálie ......................................................................................................... 32

3.6.3

Bezpečný pracovní prostor ................................................................................. 32

3.7

Údržba strojů ............................................................................................................. 32

3.8

Kategorizace prací a registr rizik ............................................................................... 32

3.9

Pracovnělékařské služby............................................................................................ 33

3.10

Připomínky zaměstnanců k BOZP ......................................................................... 33

3.11

Anketa .................................................................................................................... 33

3.11.1 BOZP na pracovišti ............................................................................................ 33 3.11.2 Osobní ochranné pracovní pomůcky .................................................................. 34 3.12

Norma OHSAS 18001:2008 .................................................................................. 34

4

ZÁVĚR............................................................................................................................. 35

5

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................. 37

6

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK.............................................................................. 39

PŘÍLOHY

SEZNAM ZKRATEK

BOZP

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

OOPP

Osobní ochranné pracovní pomůcky

OZO

Odborně způsobilá osoba

ZPr

Zákoník práce

1 ÚVOD S největší pravděpodobností se každý člověk ve svém životě setká s BOZP. Ať už bude muset jako zaměstnanec dodržovat jistá pravidla na svém pracovišti nebo jako zaměstnavatel bude muset dbát na bezpečnost a ochranu svých zaměstnanců. S rozvíjející se technikou a obecným pokrokem doby se stále rozšiřují a zpřísňují kritéria pro dodržování BOZP. Nejenom proto jsem si vybral jako téma své bakalářské práce BOZP ve vybraném odvětví. Dalším důvodem je také to, že během svého studia na VŠE, obor podnikání a právo, mě ze všech právnických předmětů nejvíce bavilo právo pracovní. Když jsem tedy přemýšlel nad tím, jakou část pracovního práva si vybrat, vzpomněl jsem si na jednu firmu v mém okolí, kam jsem chodíval na letní brigády, a napadlo mě, že bych se mohl zaměřit na BOZP v této firmě. Ta se specializuje na výrobu průmyslových armatur. Jelikož je tato fabrika celkem velká, zhodnocení BOZP v celém podniku by vydalo na několik publikací. Proto jsem se zaměřil pouze na oddělení výroby, speciálně na halu s obráběcími stroji, kde jsem jako brigádník strávil nejvíce času. Když jsem tam byl před několika lety naposledy, BOZP tam brala většina jako něco co si vymysleli zákonodárci a zaměstnavatelé to teď na nich vyžadují. V praxi to tedy fungovalo tak, že občas vedoucí nějakého podřízeného za něco pokáral, ale nic se nějak vážněji neřešilo, dokud se někomu něco nestalo. O to zajímavější pro mě bylo zjištění, že krátce před tím, než jsem začal o této firmě psát, splnila firma normu OHSAS 18001 a BOZP by se tedy měla posunout o velký stupeň vzhůru. Ředitelé společností si totiž začínají uvědomovat, že ke zvýšení počtu zakázek a tím i prosperity firmy, musejí nabídnout něco víc než konkurence. Tím něčím mohou být právě třeba různé certifikáty kvality a úrovně, kterým je i právě zmiňovaný certifikát OHSAS 18001. Cílem této práce je nastínit právní problematiku BOZP zvoleného odvětví a poté ji srovnat s praxí. Také bych se chtěl přesvědčit o tom, jak se změnila úroveň BOZP z důvodu certifikace OHSAS 18001.

1

Práci jsem rozdělil do dvou částí -

na část teoretickou a na část praktickou.

Zhodnocení BOZP v dané firmě bude tedy součástí části druhé. V první části uvedu jak je to s právní úpravou BOZP v České republice. Zaměřím se však především na ty části, které se týkají BOZP na obrobně ve sledovaném podniku. Zejména pak na práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance. U jednotlivých problematik se budu snažit vyjít ze všech dostupných právních úprav a být tak v souladu s úpravou BOZP jak České republiky, EU tak i Mezinárodní organizace práce. Ve druhé části uvedu právní předpisy do kontextu s praktickým pozorováním. Také provedu anketu mezi zaměstnanci na téma spokojenosti s BOZP na jejich pracovišti.

2

2 BEZPEČNOST PRÁCE JAKO SOUČÁST ÚPRAVY PRACOVNÍHO PRÁVA 2.1 Právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci „Z požadavku zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývá nutnost tvorby a dodržování právních a ostatních předpisů upravujících tuto problematiku. Tyto předpisy platí zásadně pro všechny druhy práce. Jejich povaha je však mnohdy příliš obecná, a proto je nutno vzhledem ke specifičnosti některých odvětví vydávat zvláštní předpisy (např. pro práce v hornictví, plynárenství, energetice, stavebnictví, dopravě aj.). Mezi předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci řadíme (§ 349 odst. 1 ZPr) předpisy na ochranu života a zdraví, hygienické a protiepidemické předpisy,1 technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně, předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví. Tyto předpisy jsou vydávány v nejrůznějších formách (zákony, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů apod.). Před jejich vydáním se vyžaduje (§ 320 ZPr) projednání s příslušnou odborovou organizací a s příslušnou organizací zaměstnavatelů. Novela dříve platného zákoníku práce provedená zákonem č. 155/2000 Sb. v řadě svých ustanovení o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zmocnila vládu k vydání prováděcích předpisů ve formě nařízení. Vláda většinu těchto zákonných zmocnění v průběhu let 2001 až 2005 provedla (srov. např. nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků). Do doby vydání prováděcích předpisů k novému zákoníku práce (viz např. nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb. a nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací) se postupuje podle dosud platných vládních nařízení.“2 „Zákonná úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci plně respektuje závazky vyplývající pro Českou republiku z řady mezinárodních dokumentů. Jde především o dvě 1

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a předpisy vydané k jeho doplnění. 2 BĚLINA, Miroslav. Pracovní právo. 5., dopl. a podstatně přepracované vydání, V Praze: C.H. Beck, 2012, Beckovy právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-405-6. s. 371-372.

3

ratifikované úmluvy Mezinárodní organizace práce, a sice Úmluva č. 155 o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí z roku 1981 (tato úmluva byla vyhlášena pod č. 20/1989 Sb.) a Úmluvu č 161 o závodních zdravotních službách z roku 1985, která byla vyhlášena pod č. 145/1988 Sb. Zaměstnavatelé jsou podle posléze uvedené úmluvy povinni zajistit pro své zaměstnance závodní preventivní péči, resp. pracovnělékařské služby, které zabezpečují prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů. Právo na bezpečné a zdravé pracovní podmínky je dále zakotveno v čl. 3 Evropské sociální charty z roku 1961 (Česká republika tuto chartu ratifikovala a vyhlásila pod č. 14/2000 Sb. m. s.) a obdobně také v článku 7 písm. b) Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, přijatého v rámci OSN v roce 1966 (ratifikovaného a vyhlášeno býv. ČSSR pod č. 120/1976 Sb.).“3 „Oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je věnována značná pozornost také na úrovni Evropské unie. Podle čl. 153 SFEU (ve znění Lisabonské smlouvy) je kladen důraz na „zlepšování pracovního prostředí k ochraně zdraví a bezpečnosti pracovníků“ a v čl. 156 na podporu členských států mj. v oblastech „ochrany před pracovními úrazy a nemocemi z povolání a ochrany zdraví při práci“. Také Charta (dnes Listina) základních práv Evropské unie přijatá v Nice dne 7. Prosince 2000, na kterou odkazuje Lisabonská smlouva v čl. 6 SEU, zdůrazňuje ve svém čl. 31 právo každého pracujícího na „hygienické, bezpečné a důstojné pracovní podmínky“.“4

2.2 Obecné pojmy BOZP v České republice „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je důležitou součástí péče o člověka v pracovním procesu. Člověk tím, že koná práci, přichází do styku (zejména při výkonu manuální práce) s pracovními předměty, nástroji a zařízeními. Jinými slovy řečeno, každá fyzická osoba koná práci vždy v určitém pracovním prostředí a za určitých pracovních podmínek. Společnost má zájem na tom, aby tyto pracovní podmínky byly co nejpříznivější, aby pracovní prostředí bylo přizpůsobováno tělesným a duševním potřebám pracujících osob,

3

BĚLINA, Miroslav. Pracovní právo. 5., dopl. a podstatně přepracované vydání, V Praze: C.H. Beck, 2012, Beckovy právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-405-6. s. 372. 4 BĚLINA, Miroslav. Pracovní právo. 5., dopl. a podstatně přepracované vydání, V Praze: C.H. Beck, 2012, Beckovy právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-405-6. s. 373.

4

aby – pokud to rozvoj techniky umožňuje – se riziko práce omezovalo na minimum (zejména některých prací se škodlivými látkami nebo na zvlášť rizikových pracovištích apod.).“5 Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí: a) omezování vzniku rizik, b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu, c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví, d) nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy, e) nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky, f) omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu, g) plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí.6

2.3 Povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP 2.3.1 Obecné povinnosti zaměstnavatele Zaměstnavatel je povinen: a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, b) informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena; kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis, c) zajistit, aby práce v případech stanovených zvláštním právním předpisem vykonávali pouze zaměstnanci, kteří mají platný zdravotní průkaz, kteří se podrobili zvláštnímu očkování nebo mají doklad o odolnosti vůči nákaze,

5

BĚLINA, Miroslav. Pracovní právo. 5., dopl. a podstatně přepracované vydání, V Praze: C.H. Beck, 2012, Beckovy právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-405-6. s. 368. 6 HŮRKA, Petr. Pracovní právo v bodech s příklady. 4., aktualiz. vyd. Praha: WoltersKluwer, 2014, ISBN 978807-4784-408. s. 111.

5

d) sdělit zaměstnancům, u kterého poskytovatele pracovnělékařských služeb jim budou poskytnuty pracovnělékařské služby a jakým druhům očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, e) nahradit zaměstnanci, který se podrobí preventivní prohlídce, vyšetření nebo očkování podle písmene d) případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle § 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem, f) zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště, g) zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí, h) jestliže při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle

matky,

informovat

o

tom

zaměstnankyně.

Těhotné

zaměstnankyně,

zaměstnankyně, které kojí a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu je dále povinen seznámit s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření, včetně opatření, která se týkají snížení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické zátěže spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte, i) umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, j) zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci,

6

k) nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, l) zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy. Informace a pokyny musí být zajištěny vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.7

2.3.2 Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky 2.3.2.1 Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.8 V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.9 „Zaměstnavatel je povinen udržovat

osobní

ochranné pracovní

prostředky

v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání. OOPP, mycí, čistící a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování OOPP nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.“10

7

Podle Zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 103. ŠENK, Zdeněk. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: prakticky a přehledně podle normy OHSAS. 2. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-737-9. s. 162. 9 HŮRKA, Petr. Pracovní právo v bodech s příklady. 4., aktualiz. vyd. Praha: WoltersKluwer, 2014, ISBN 978807-4784-408. s. 111. 10 ŠENK, Zdeněk. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: prakticky a přehledně podle normy OHSAS. 2. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-737-9. s. 163. 8

7

Ochranné prostředky musí: a) být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat další riziko, b) odpovídat podmínkám na pracovišti, c) být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců, d) respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců. Tam, kde přítomnost více než jednoho rizika vyžaduje, aby zaměstnanci používali současně více ochranných prostředků, musí být tyto ochranné prostředky vzájemně slučitelné. Zaměstnanci musí být s používáním ochranných prostředků seznámeni. Používání ochranných prostředků více zaměstnanci je možné pouze v případě, že byla učiněna opatření, která zamezí ohrožení přenosnými chorobami. Způsob, podmínky a dobu používání ochranných prostředků stanoví zaměstnavatel na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště a s přihlédnutím k vlastnostem těchto ochranných prostředků.11 Za osobní ochranný prostředek se považuje každé zařízení nebo prostředek určený k nošení nebo držení jednotlivcem pro ochranu před jedním nebo více zdravotními a bezpečnostními riziky. Za osobní ochranný prostředek se rovněž považuje: a) technická sestava, tvořená několika výrobcem nedílně spojenými zařízeními nebo prostředky, pro ochranu jednotlivce proti jednomu nebo více potenciálně současně působícím rizikům, b) ochranné zařízení nebo prostředek spojené oddělitelně nebo neoddělitelně s osobní výstrojí bez ochranného účinku, nošenou nebo drženou jednotlivcem při provádění určité činnosti, c) vyměnitelná součástka osobního ochranného prostředku, která je nezbytná pro jeho bezchybnou funkci a je použita výhradně pro tento prostředek.12 Označení CE, jehož grafická podoba je stanovena zvláštním právním předpisem, se umisťuje na každý kus osobního ochranného prostředku tak, aby toto označení bylo viditelné, čitelné a nesmazatelné po celou předpokládanou dobu životnosti osobního 11

Podle Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, ve znění pozdějších předpisů, §3. 12 Podle Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, ve znění pozdějších předpisů, § 1 odst. 2.

8

ochranného prostředku. Pokud to však s ohledem na vlastnosti výrobku není možné, může být označením CE opatřen obal. Jednotlivé části označení CE musí mít zásadně stejnou výšku, která nesmí být menší než 5 mm; u osobních ochranných prostředků malých rozměrů nemusí být tyto minimální rozměry dodrženy. Osobní ochranný prostředek nesmí být opatřen označením, které by mohlo kohokoliv uvádět v omyl, pokud jde o označení CE.13 Označení CE na osobním ochranném prostředku vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech právních předpisech, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. Jestliže však jeden nebo několik právních předpisů po přechodnou dobu připouští, aby výrobce zvolil, kterými ustanoveními se bude řídit, pak označení CE vyjadřuje shodu pouze s těmi právními předpisy nebo jejich ustanoveními, které výrobce použil. V tomto případě musí být v dokumentaci, upozorněních nebo návodech, požadovaných dotyčnými právními předpisy a přiložených k příslušným výrobkům, uvedeny údaje o odpovídajících právních předpisech Evropských společenství nebo jejich ustanoveních, které výrobce použil.14

Obr. 1 Označení CE

2.3.2.2 Mycí, čisticí a dezinfekční prostředky K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění poskytne zaměstnavatel dezinfekční prostředky. Za dezinfekční prostředky se považují též ochranné masti s dezinfekčním účinkem.Zaměstnancům, kteří přicházejí do styku s látkami, jež mohou způsobit podráždění pokožky nebo znečištění zaměstnance, poskytne zaměstnavatel podle druhu látky mycí a čisticí prostředky, případně regenerační krémy a masti.15 Obsluhování kovoobráběcích strojů je vedeno podle přílohy k Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních 13

Podle Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, ve znění pozdějších předpisů, § 8 odst. 1. 14 Tamtéž, odst. 4. 15 Podle Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, ve znění pozdějších předpisů, §5.

9

ochranných prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, jako práce nečistá a tudíž zaměstnancům náleží 200 g mycích prostředků a 600 g čisticí pasty na měsíc. Konkrétní upřesnění množství ovšem provede zaměstnavatel podle vyhodnocení rizik.

2.3.3 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání 2.3.3.1 Pracovní úrazy Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.16 Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků, a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel podle věty první povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění. Zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Zaměstnavatel je povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo: a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo b) k úmrtí zaměstnance. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům. Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným

16

HŮRKA, Petr. Pracovní právo v bodech s příklady. 4., aktualiz. vyd. Praha: WoltersKluwer, 2014, ISBN 978807-4784-408. s. 109.

10

orgánům a institucím. Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů.17 Zaměstnavatel má povinnost bezodkladně ohlásit pracovní úraz: a) územně příslušnému útvaru Policie, při smrtelném úrazu a při podezření, že byl v souvislosti s úrazem spáchán trestný čin, b) odborové organizaci a zástupci pro BOZP, c) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce při hospitalizaci delší než 5 dnů a při smrtelném úrazu, d) zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něj vyslal nebo dočasně přidělil, e) zdravotní pojišťovně postiženého zaměstnance.18 2.3.3.2 Nemoci z povolání Nemoc z povolání je poškození zdraví zaměstnance v důsledku působení rizikových faktorů pracovního prostředí za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání, které dosáhlo klinického stupně závažnosti, který je jako nemoc z povolání uznáván. Nemoc z povolání vzniká zpravidla dlouhodobým působením rizikových faktorů, ale může být způsobena i akutní otravou chemickými látkami. Rizikovými faktory jsou faktory chemické, fyzikální, biologické, případně jiné škodlivé faktory.19 Zaměstnavatel je povinen vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a uplatní taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání.20 „Seznam nemocí z povolání je přílohou nařízení vlády č. 290/1995, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 114/2011 Sb. Posuzování nemocí z povolání řeší vyhláška č. 104/2012 Sb. Příslušným pro uznávání nemocí z povolání,

17

Podle Zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 105. KOČÍ, Miroslav, Miroslava KOPECKÁ a Jindřich STIEBITZ. Průvodce odborně způsobilých osob problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hornické činnosti a požární ochrany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, c2013, Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-834-5. s. 43. 19 KOČÍ, Miroslav, Miroslava KOPECKÁ a Jindřich STIEBITZ. Průvodce odborně způsobilých osob problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hornické činnosti a požární ochrany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, c2013, Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-834-5. s. 41. 20 Podle Zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 105 18

11

které k tomu získalo povolení Ministerstva zdravotnictví podle § 66 zákona. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.“21

2.3.4 Ruční manipulace s břemenem Ruční manipulací s břemenem se rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním nebo současně více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, při kterém v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek může dojít k poškození páteře zaměstnance nebo onemocnění z jednostranné nadměrné zátěže. Za ruční manipulaci s břemenem se pokládá též zvedání a přenášení živého břemene. Přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného mužem při občasném zvedání a přenášení je 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg. Při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene mužem 5 kg. Průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně mužem je 10 000 kg.22

2.3.5 Bezpečnostní značky, značení a signály Na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a seznámit s nimi zaměstnance. Bezpečnostní značky, značení a signály mohou být zejména obrazové, zvukové nebo světelné.23 Značky zákazu mají kruhový tvar s černým piktogramem na bílém pozadí, červeným okrajem a šikmým pruhem; černý piktogram, červený okraj a šikmý pruh zaujímají nejméně 35 % plochy značky.24

21

KOČÍ, Miroslav, Miroslava KOPECKÁ a Jindřich STIEBITZ. Průvodce odborně způsobilých osob problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hornické činnosti a požární ochrany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, c2013, Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-834-5. s. 41. 22 Podle Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, § 28. 23 Podle Zákona č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, § 6 odst. 1. 24 Podle Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1.

12

Obr. 2 Bezpečnostní značky zákazové

Obr. 3 Bezpečnostní značky zákazové

Obr. 4 Bezpečnostní značky zákazové

Značky výstrahy mají trojúhelníkový tvar s černým piktogramem na žlutém pozadí s černým okrajem; černý piktogram s černým okrajem zaujímá nejméně 50 % plochy značky.25

Obr. 5 Bezpečnostní značky výstražné

25

Podle Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2.

13

Obr. 6 Bezpečnostní značky výstražné

Obr. 7 Bezpečnostní značky výstražné

Obr. 8 Bezpečnostní značky výstražné

Značky příkazu mají kruhový tvar s bílým piktogramem na modrém pozadí; bílý piktogram zaujímá nejméně 50 % plochy značky.26

Obr. 9 Bezpečnostní značky příkazové

26

Podle Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 3.

14

Obr. 10 Bezpečnostní značky příkazové

Obr. 11 Bezpečnostní značky příkazové

Obr. 12 Bezpečnostní značky příkazové

Informativní značky pro označení únikové cesty a nouzového východu nebo místa první pomoci a zařízení pro přivolání první pomoci mají obdélníkový nebo čtvercový tvar s bílým piktogramem na zeleném pozadí; bílý piktogram zaujímá nejméně 50 % plochy značky.27

27

Podle Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 4.

15

Obr. 13 Informativní značky

Obr. 14 Informativní značky

Značky označující riziko střetu osob s překážkami nebo riziko pádu osob a předmětů tvoří střídavé žluté a černé nebo červené a bílé pruhy stejné velikosti v úhlu 45 stupňů. Namísto žluté barvy lze použít fotoluminiscenčního materiálu žlutozelené barvy.28

Obr. 15 Značky označující riziko střetu osob s překážkami nebo riziko pádu osob a předmětů

Obr. 16Značky označující riziko střetu osob s překážkami nebo riziko pádu osob a předmětů

Značky a zařízení určené k vysílání světelných a zvukových signálů musí být udržované a kontrolované tak, aby zůstal zachován jejich vzhled a původní funkční vlastnosti; v případě nutnosti musí být nahrazeny jinými.29 28

Podle Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 7.

16

2.3.6 Školení BOZP „Zaměstnavateli ukládá zákoník práce zajistit zaměstnancům školení BOZP a zaměstnancům zákoník práce ukládá povinnost se školení zúčastnit. Školení zajišťuje zaměstnavatel převážně v pracovní době. V tom případě je účast zaměstnance na školení překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada mzdy nebo platu. Jestliže provozní nebo jiné důvody nedovolují zaměstnavateli zajistit školení v pracovní době, zajistí je v době mimopracovní, a tedy nad rámec stanovené týdenní pracovní doby. Účast zaměstnance na školení v tom případě bude posuzována jako práce přesčas. Za tuto dobu náleží zaměstnanci mzda a příplatek za práci přesčas včetně příplatku ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku, nebo po dohodě se zaměstnavatelem náhradní volno v rozsahu doby trvání práce přesčas.“30 „Počet zaměstnanců ovlivňuje, zda úkoly v prevenci rizik může provádět zaměstnavatel sám, nebo je musí zajišťovat prostřednictvím OZO: a) do 25 zaměstnanců je může zajišťovat zaměstnavatel sám, pokud má k tomu potřebné znalosti, b) od 26 do 500 zaměstnanců je může zajišťovat zaměstnavatel sám, (pokud je OZO) nebo jednou nebo více OZO, c) nad 500 zaměstnanců vždy jednou nebo více OZO.“31 2.3.6.1 Povinnosti zaměstnavatele vůči odborně způsobilé osobě „Zaměstnavatel je povinen: a) poskytnout OZO potřebné prostředky a čas k zajišťování úkolů v prevenci rizik, b) zajistit potřebný počet OZO, c) poskytnout OZO informace a dokumentaci o všem, co může mít vliv na BOZP, a o poskytnutých informacích zaměstnancům jiného zaměstnavatele, d) dále je povinen poskytnout OZO písemnosti o pracovních úrazech a nemocech z povolání a součinnost:  při předcházení ohrožení života a zdraví na svých pracovištích,  při přijímání ochranných opatření na pracovištích s ohrožením zdraví,

29 Podle Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 5. 30 Bezpečnost a hygiena práce. Praha: WoltersKluwer, a. s., 2014, roč. 64, č. 3. ISSN 0006-0453. 31 KOČÍ, Miroslav, Miroslava KOPECKÁ a Jindřich STIEBITZ. Průvodce odborně způsobilých osob problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hornické činnosti a požární ochrany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, c2013, Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-834-5.

17

 při výběru a volbě ochranných zařízení. OZO spolupracuje při zajišťování úkolů v prevenci rizik s ostatními odborníky, s odbory, případně se zástupcem zaměstnanců pro BOZP.“32

2.3.7 Bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením jsou: a) používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací; zaměstnavatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou, b) zaměstnavatelem stanovený bezpečný přístup obsluhy k zařízení a dostatečný manipulační prostor se zřetelem na technologický proces a organizaci práce, umožňující bezpečné používání zařízení, c) přivádění nebo odvádění všech forem energií a látek, užívaných nebo vyráběných, bezpečným způsobem, d) vybavení zařízení zábranou nebo ochranným zařízením nebo přijetí opatření tam, kde existuje riziko kontaktu nebo zachycení zaměstnance pohybujícími se částmi pracovního zařízení nebo pádu břemene, e) vybavení zařízení zřetelně identifikovatelnými zařízeními pro jeho odpojení od všech zdrojů energií; následné připojení zařízení ke zdrojům energie nesmí představovat pro zaměstnance žádné riziko, Oprava, seřizování, úprava, údržba a čištění zařízení se provádějí, jen je-li zařízení odpojeno od přívodů energií; není-li to technicky možné, učiní se vhodná ochranná opatření.33 Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem. Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být

32

Tamtéž. Podle Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, ve znění pozdějších předpisů, § 3. 33

18

prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol. Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení.34

2.4 Kategorizace práce Zařazení práce do kategorie vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Základem pro zařazení je zhodnocení výskytu a rizikovosti faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a úroveň zajištění jeho ochrany. Hodnotí se přitom tyto rizikové faktory: fyzikální, chemické a biologické činitele, prach, fyzická zátěž, zátěž teplem a chladem, psychická a zraková zátěž a další faktory, které mohou mít nebo mají vliv na zdraví.35 Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a jejich rizikovosti pro zdraví, se práce zařazují do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví vyhláška č. 432/2003 Sb.; hodnocení rizika a minimální ochranná opatření stanoví zákoník práce, zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a nařízení vlády č. 361/2007 Sb.36

2.5 Pracovnělékařské

služby

a

posuzování

zdravotní

způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání 2.5.1 Pracovnělékařské služby Pracovnělékařské služby jsou zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v

34

Tamtéž § 4. JANÁKOVÁ, Anna. Abeceda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: prakticky a přehledně podle normy OHSAS. 5. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, sv. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-685-3. s. 94. 36 Tamtéž. 35

19

poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby.37 Každý zaměstnavatel je povinen uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem: a) v oboru všeobecného praktického lékařství, b) v oboru pracovního lékařství.38 „Zaměstnavatel může u prací zařazených jen do kategorie první zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u registrujícího poskytovatele (lékaře) zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání. Ostatní pracovnělékařské služby zaměstnavatel zajišťuje prostřednictvím poskytovatele, se kterým uzavřel písemnou smlouvu.“39 Práva a povinnosti zaměstnavatele: a) umožnit pověřeným zaměstnancům poskytovatele pracovnělékařských služeb vstup na každé své pracoviště a sdělit jim informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví na pracovišti, včetně výsledků měření faktorů pracovních podmínek, předložit jim technickou dokumentaci strojů a zařízení, sdělit jim informace rozhodné pro ochranu zdraví při práci; v případě pracovišť, která podléhají z důvodu státního nebo jiného zákonem chráněného tajemství zvláštnímu režimu, vstupují na tato pracoviště pouze určení zaměstnanci poskytovatele pracovnělékařských služeb, kteří jsou v tomto případě povinni dodržet zvláštní režim, b) při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti, c) při odeslání zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce jej vybavit žádostí obsahující údaje o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách, ke kterým je posouzení zaměstnance požadováno, d) odeslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud o to zaměstnanec požádal

37

Podle Zákona č. 373/2011 Sb., zákon o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, § 53 odst. 1. 38 KOČÍ, Miroslav, Miroslava KOPECKÁ a Jindřich STIEBITZ. Průvodce odborně způsobilých osob problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hornické činnosti a požární ochrany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, c2013, Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-834-5. s. 121. 39 Tamtéž.

20

e) dojde-li ke změně zařazení práce do kategorie vyšší než kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo ke změně činnosti, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, uzavřít novou nebo doplnit dosavadní písemnou smlouvu s poskytovatelem podle odstavce 1 o ty pracovnělékařské služby, které doposud nepožadoval, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy k této změně došlo f) má právo vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci.40 Povinnosti zaměstnance: a) podrobit se pracovnělékařským službám u poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu, popřípadě pracovnělékařským prohlídkám a posuzování zdravotní způsobilosti u poskytovatele pracovnělékařských služeb, rovněž je povinen podrobit se zdravotním službám indikovaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb pro hodnocení zdravotního stavu; poskytovatele dalších zdravotních služeb určí zaměstnanci poskytovatel pracovnělékařských služeb; další zdravotní služby jsou součástí pracovnělékařských služeb, b) podrobit se pracovnělékařským službám nařízeným podle jiného právního předpisu, c) sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb jméno a adresu registrujícího poskytovatele a dalších poskytovatelů, kteří ho přijali do péče, d) sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb na jeho žádost nebo z vlastního podnětu všechny jemu známé nebo podezřelé skutečnosti související s ochranou zdraví při práci.41 Práva a povinnosti poskytovatele pracovnělékařských služeb: a) informovat zaměstnance o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na jeho zdraví, a to se znalostí vývoje jeho zdravotního stavu, b) informovat zaměstnavatele o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na zdravotní stav jeho zaměstnanců, c) vykonávat pravidelný dohled na pracovištích zaměstnavatele a nad pracemi vykonávanými zaměstnanci, d) spolupracovat se zaměstnavatelem, zaměstnanci, zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s odborně způsobilými osobami podle zákona upravujícího 40

Podle Zákona č. 373/2011 Sb., zákon o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, § 54 a 55. 41 Podle Zákona č. 373/2011 Sb., zákon o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, §56.

21

zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, odborovou organizací a kontrolními orgány v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, e) neprodleně oznamovat zaměstnavateli zjištění závažných nebo opakujících se skutečností negativně ovlivňujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, f) podat podnět kontrolním orgánům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci k zjednání nápravy nad dodržováním povinností v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v případě, že zjistí, že zaměstnavatel nepostupuje v souladu s lékařskými posudky nebo přes opakované upozornění neplní povinnosti v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci stanovené jinými právními předpisy, g) vést dokumentaci o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele, která se nevztahuje ke konkrétnímu zaměstnanci, odděleně od zdravotnické dokumentace vedené o konkrétních zaměstnancích; dokumentací pracovnělékařských služeb se rozumí záznamy o provádění dohledu na pracovišti zaměstnavatele, včetně výsledků analýz, o poradenství poskytnutém zaměstnavateli a jiné obdobné záznamy o činnostech prováděných v rámci pracovnělékařských služeb, h) vést odděleně zdravotnickou dokumentaci vedenou o pacientovi od zdravotnické dokumentace vedené o zaměstnanci při poskytování pracovnělékařských služeb, jestliže je registrujícím poskytovatelem pacienta a zároveň poskytovatelem pracovnělékařských služeb, i) poskytovatel pracovnělékařských služeb je oprávněn požadovat po zaměstnavateli zajištění měření, popřípadě expertizy, a to za účelem analýzy pracovních podmínek, pracovního prostředí a odezvy organismu zaměstnanců, včetně výsledků kategorizace zdravotních rizik, pokud má podezření, že došlo k takové změně pracovních podmínek, která negativně ovlivňuje nebo by mohla ovlivnit zdraví zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen měření nebo expertizy požadované poskytovatelem podle věty první zajistit. Jestliže s požadavkem na zajištění těchto měření nebo expertiz nesouhlasí, požádá o stanovisko příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost, jde-li o práci v prostředí ionizujícího záření. V žádosti nesouhlas se zajištěním měření nebo expertiz podle požadavku poskytovatele pracovnělékařských služeb odůvodní. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo Státní úřad pro jadernou

22

bezpečnost přezkoumá důvod žádosti zaměstnavatele a své stanovisko písemně sdělí do 15 dnů od obdržení žádosti zaměstnavateli.42

2.5.2 Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání Jde-li o osobu ucházející se o zaměstnání, postupuje se při posuzování její zdravotní způsobilosti k práci obdobně jako při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců v rámci pracovnělékařských služeb s tím, že: a) vstupní lékařská prohlídka se uskutečňuje u poskytovatele pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu, nebo u registrujícího poskytovatele, ke kterému vyslal zaměstnavatel osobu ucházející se o zaměstnání, nestanoví-li jiný právní předpis jinak a jde-li o práce uvedené v § 54 odst. 2 písm. b), b) zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením: 1. pracovního poměru, 2. dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy; zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, nebo 3. vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu. Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce podle bodu 1, 2 nebo 3.43

42 43

Podle Zákona č. 373/2011 Sb., zákon o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, §57. Podle Zákona č. 373/2011 Sb., zákon o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, §59.

23

2.6 Práva a povinnosti zaměstnance Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná.44 Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen: a) účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí, b) podrobit se preventivním prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy, c) dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele, d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu, e) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno, f) oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo 44

ŠENK, Zdeněk. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: prakticky a přehledně podle normy OHSAS. 2. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-737-9. s. 72.

24

nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení, g) s ohledem na druh jím vykonávané práce se podle svých možností podílet na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů, h) bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin, i) podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.45

2.6.1 Povinnosti vedoucích zaměstnanců a) Řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky. b) Co nejlépe organizovat práci. c) Vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat BOZP. d) Zabezpečovat odměňování zaměstnanců podle § 302 ZP. e) Vytvářet podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců. f) Zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů. g) Zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.46

2.7 Úloha odborových organizací v oblasti BOZP V souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., v platném znění. Odborové organizace mají právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů. Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci umožnit výkon kontroly (více § 322 ZP). Podle ustanovení § 322, odst. 4) náklady vzniklé výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci hradí stát. Na základě smlouvy uzavřené mezi Českomoravskou konfederací odborových svazů a Ministerstvem práce a sociálních věcí zpracovává ČMKOS Souhrnnou zprávu o vyhodnocení kontrolní činnosti podle stanovené

45 46

Podle Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 106. podle Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 302.

25

osnovy MPSV. Tato zpráva shrnuje poznatky z kontrolní činnosti sdružených odborových svazů v konfederaci. Obsahuje údaje o poskytovateli, údaje o počtu vykonaných kontrol, poznatků zjištěných kontrolou včetně závažných nedostatků, které by měly prověřit orgány státní správy. Dále údaje o počtu šetřených pracovních úrazů a nemocí z povolání odborovým organem, tak i součinnosti se zaměstnavatelem. Dále se zabývá identifikací zdrojů úrazů, v neposlední řadě také popisuje problémy a překážky, na které naráží odborové orgány u zaměstnavatelů při výkonu kontrolní činnosti.47

47

Odbory-online.cz. [online]. [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://www.odbory-online.cz/kontrolni-

cinnost-na-useku-bozp

26

3 PRAKTICKÉ POZOROVÁNÍ Tato část je věnována praktickému pozorování zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které jsem prováděl ve firmě XY s.r.o. Firma působí na českém trhu již více než dvacet let a v současné době zaměstnává na 200 zaměstnanců. Již od svého vzniku je zaměřena na výrobu průmyslových armatur. Jak už bylo zmíněno, zaměřil jsem se především na BOZP v oddělení výroby. Obráběcí dílnu tvoří tři velké, vzájemně propojené haly. V nich se nachází na tři desítky obráběcích strojů, jako je ten na obrázku níže.

Obr. 17 Obráběcí stroj

Tato firma je čerstvým držitelem certifikátu OHSAS 18001, což předpokládá určitou vyšší míru BOZP. Osobně jsem byl účasten kontrole bezpečnostním technikem, která byla opravdu důsledná, a zjištěné nedostatky byly minimální.

27

3.1 Pracovní pomůcky Podle interních předpisů firmy, náleží zaměstnancům výroby tyto OOPP: Tab. 1 Seznam pracovních pomůcek

Profese

Orientační doba

OOPP

použití



oděv pracovní (upnuté rukávy a v pase)

12 měsíců



pracovní obuv kotníčková

12 měsíců



ochranné

rukavice

proti

mechanickému

dle potřeby

poškození Pracovník výroby

dle potřeby



čepice proti namotání vlasů dle potřeby



ochranné brýle, vysoko-pevnostní ochranné dle potřeby brýle nebo ochranný štít



ochrana sluchu – zátkové chrániče

dle potřeby



kabát prošívaný pro práci venku dle potřeby

36 měsíců



respirátor dle potřeby dle potřeby

Tato tabulka je pouze orientační. Zaměstnavatel, v případě velkého opotřebení, poskytuje nové OOPP i před uplynutím výše stanovené doby. Při pozorování jsem se zaměřil zejména na vybavenost pracovníků potřebnými OOPP, na to, zda používají OOPP podle předpisů a na stav, v jakém jejich OOPP jsou. Výsledky znázorňuje následující tabulka. Tab. 2 Stav OOPP

Sledované aspekty

Zjištěný stav Všichni zaměstnanci byli v době kontroly

Vybavenost

vybaveni

zaměstnavatelem

předepsanými

ochrannými pomůckami dle tabulky č. 1.  Někteří

Používání

zaměstnanci

předepsané

ochranné

ofukování

špon

nepoužívali brýle

při

z obrobku

vysokotlakým kompresorem.  Někteří neměli předepsaný oděv pro obráběče (upnuté rukávy a v pase)

28

z důvodu nepohodlného nošení.  Při upínání obrobku do obráběcích strojů pracovníci téměř nepoužívali ochranných rukavic z důvodu zhoršení citlivosti. Někteří

zaměstnanci

měli

prodřené

ochranné oděvy a rukavice, což bylo

Stav

způsobeno běžným používáním.

Z hlediska pracovních pomůcek dopadla kontrola uspokojivě. Všichni pracovníci byli zaměstnavatelem vybaveni a až na některé výjimky používali pomůcky podle předpisů. Ti, kteří neměli předepsaný pracovní oblek, byli vyzváni k převlečení, jelikož volné rukávy u oděvů, které měli na sobě, byly nebezpečné kvůli případnému zachycení obráběcím strojem. Zaměstnavatel by mohl zvážit nákup jiných, odolnějších pracovních oděvů a rukavic.

3.2 Mycí, čisticí a dezinfekční prostředky Zaměstnancům jsou poskytovány mýdla a čisticí pasty. To vše mají k dispozici v dostatečném množství jak v umývárnách, tak na toaletách přímo na pracovišti.

3.3 Bezpečnostní značky a signály Všechny stroje byly vybaveny předepsanými bezpečnostními značkami. Na dvou strojích bylo doporučeno přidání značky varující před vstupem mezi pohybující se části stroje. Barevné vyznačení hran schodů a vjezdů do dílny bylo oprýskané a špinavé, v jednom případě bylo značení obráceně. Proto bylo doporučeno jejich přetření.

3.4 Školení BOZP Ve firmě provádí školení externí bezpečnostní technik. Školení samotné probíhá formou poučení vedoucích pracovníků, kteří dále sami zodpovídají za bezpečnost práce na svých pracovištích a jsou tedy povinni poučit své podřízené. Podkladem jim jsou osnovy, které vypracovává dle zákona bezpečnostní technik. 29

Za zajištění BOZP v průběhu roku zodpovídají zástupci pro BOZP. Ti soustavně kontrolují všechny části provozu a vyhledávají možná rizika, která následně konzultují s bezpečnostním technikem a vydávají na tomto základě opatření k jejich omezení.

3.5 Pracovní úrazy Následující tabulka zachycuje pracovní úrazy v oddělení výroby od července 2013 do dubna 2014. Tab. 3 Pracovní úrazy

Zaměstnanec

Zranění -

Zaměstnanec 1

Zaměstnanec 2

Činnost

tržná rána na

-

kleštiny DECO

ruky

26 -

-

NE

manipulace

ukazováčku

s materiálem

levé ruky

SPU 20 -

Zaměstnanec 3

utahování

zápěstí pravé tržná rána na

Pracovní neschopnost

NE

utahování

tržná rána na

nástroje

palci levé ruky

Trevisan DS

ANO

600 Zaměstnanec 4

-

-

tržná rána na

utahování matic na ventilu UV

dlani levé ruky

ANO

226

Z tabulky by se mohlo zdát, že postižení pracovníci nepoužili předepsaných OOPP, zejména ochranných rukavic. Nicméně z protokolů o pracovních úrazech bylo zjištěno, že vzniklé nebezpečí bylo náhlé a nebylo možné ho předpokládat.

30

Obr. 18 Obráběcí stroj, detail

Díly uvnitř stroje bývají velmi ostré, proto hrozí nebezpečí poranění například při výměně řezné destičky. Všechny úrazy byly řádně zaznamenány do knihy úrazů na příslušném pracovišti a byl o nich sepsán protokol. Následně byla provedena opatření proti opakování úrazu. Tím bylo informování ostatních zaměstnanců o nebezpečích spojených s danou činností, při které došlo k úrazu, a která byla neočekávaná.

3.6 Rizikové faktory 3.6.1 Ruční manipulace s břemenem Vzhledem k tomu, že při práci na obráběcích strojích dochází k časté manipulaci s kovovými obrobky, vyvstává zde nebezpečí poškození páteře zaměstnance nebo onemocnění z jednostranné nadměrné zátěže. Nicméně, při činnostech kdy pracovník přímo manipuluje s obrobky, tyto obrobky nedosahují váhy vyšší než 20 kg. Váhy jednotlivých kusů jsou vždy uvedeny v přiložené dokumentaci. V případě práce s těžšími kusy materiálu, je zaměstnancům k dispozici pojízdný jeřáb, který je umístěn pod střechou haly. Všichni, kteří jeřáb používají, byli seznámeni s jeho bezpečným obsluhováním. 31

3.6.2 Chemikálie Části stroje, které opracovávají materiál, jsou při provozu ochlazovány emulzí. S touto emulzí poté přicházejí do styku zaměstnanci při vyndávaní obrobků ze stroje. Tato emulze je ovšem nezávadná a nezpůsobuje podráždění. Stroje se při údržbě nebo při odstavení čistí vysoce toxickým čističem. Mohou s ním proto zaměstnanci pracovat pouze v gumových rukavicích a v brýlích.

3.6.3 Bezpečný pracovní prostor Při práci mají zaměstnanci zajištěný dostatečný prostor pro manipulaci s obrobky. Ke zvýšení BOZP je nařízeno umístění dřevěných roštů v oblastech, ve kterých se zaměstnanec nejčastěji vykytuje při obsluze stroje, proti případnému uklouznutí nebo vniknutí kovové špony do bot.

3.7 Údržba strojů Údržbu strojů provádí každý měsíc oddělení údržby. O těchto činnostech jsou vedeny záznamy a případné závady jsou uvedeny v protokolu o údržbě. U všech strojů byla přítomna provozní dokumentace.

3.8 Kategorizace prací a registr rizik Práce s obráběcími stroji patří do kategorie druhé a zaměstnanci jsou seznámeni s kategorií, do které jejich práce patří. Řízení rizik probíhá ve firmě na základě interního registru rizik.48 Tento registr byl vypracován zástupci pro BOZP s pomocí bezpečnostního technika. Můžeme z něj vypozorovat, že autoři tohoto registru postupovali opravdu poctivě a dopodrobna vyhledali a zaznamenali všechna možná hrozící rizika.

48

Viz Příloha č. 1.

32

3.9 Pracovnělékařské služby Zaměstnavatel má uzavřenou smlouvu s lékařem, který má sídlo poblíž firmy. Zaměstnanci jsou pravidelně posíláni na preventivní prohlídky. Zaměstnavatel sleduje platnost preventivních prohlídek a v případě, kdy se platnost prohlídky blíží ke konci, sjedná s poskytovatelem termín nové prohlídky, o němž s předstihem informuje zaměstnance, který se následně na tuto prohlídku dostaví.

3.10 Připomínky zaměstnanců k BOZP Z důvodu absence odborové organizace, je zaměstnancům k dispozici kniha připomínek k BOZP. Ta je umístěna vždy u vedoucího pracovníka oddělení, který ji vydá podřízeným k případnému záznamu o nedostatcích v BOZP.

3.11 Anketa Při procházení firmy jsem také prováděl anketu mezi zaměstnanci dílny a ptal se jich na jejich spokojenost se zajištěním BOZP. Mé otázky byly: -

Jste spokojen se zajištěním BOZP na vašem pracovišti?

-

Jak hodně se vyžaduje dodržování BOZP na vašem pracovišti?

-

Vadí vám některá nařízení v rámci BOZP?

-

Jste spokojen s OOPP a s tím, jak jsou přidělovány?

3.11.1 BOZP na pracovišti Jako všude i zde platí, co člověk to názor. Vesměs se ale všichni shodovali v tom, že je BOZP na jejich pracovišti zajištěna na více než uspokojivé úrovni a ze strany vedoucích pracovníků je velmi důsledně kontrolována. Převážně mladší zaměstnanci si začínají uvědomovat důležitost BOZP a jejího dodržování. U starších a zkušených už je to o trochu horší z hlediska toho, že na stejné pozici pracují klidně i několik desítek let a na změny, které jsou spojené se zvyšováním úrovně BOZP ve firmě, si hůře zvykají. „Přeci jim nebude nějaký chytrák říkat, jak to mají dělat, když už to dvacet let dělají tak a nikomu se nikdy nic nestalo.“ Některým vadí například taková nařízení, kdy musejí mít na hlavě ochrannou helmu při každé manipulaci s jeřábem. Další problém je prý ohraničování 33

nebezpečných prostor (například při úklidu v odpadových šachtách) výstražnými značkami.

3.11.2 Osobní ochranné pracovní pomůcky U OOPP byli někteří nespokojeni s jedním typem rukavic, který jim je přidělován. Práce je v nich prý neohrabaná a nepříjemná. Navíc se prý po pár použitích prodřou a roztrhají. Nicméně ochranné rukavice jsou přidělovány dle potřeby, takže si je mohou zaměstnanci při prodření téměř okamžitě vyměnit za nové. Je to tedy problém spíše z ekonomické stránky zaměstnavatele. Dále byli někteří nespokojeni s novým typem fasované obuvi, která musí být plná. Zaměstnancům, kteří předtím fasovali otevřenou obuv je prý hlavně v letních měsících příliš velké teplo na nohy. Obecně se dá říci, že v letních měsících by většina nejraději chodila v tílku a kraťasech, což je ale z hlediska BOZP nepřípustné. Podle všech dotazovaných není ze strany zaměstnavatele problém s výměnou pracovního oděvu či obuvi i před uplynutím dvanácti měsíců, pokud jsou poškozené tak, že nemohou plně chránit zaměstnance.

3.12 Norma OHSAS 18001:2008 „Norma OHSAS je nejlepší známý způsob jak řídit BOZP a jak systém managementu, který norma OHSAS do BOZP vnáší, zlepšovat. Norma OHSAS prosazuje velmi důležitý požadavek, a tím je prevence, především prevence vzniku úrazů a poškození zdraví, a toto je zásadní nástavba nad minimální požadavky stanovené pro oblast BOZP právními předpisy. Současně norma OHSAS velice důmyslně vnáší do BOZP určitý řád, a tím je systémový přístup.“49

49

ŠENK, Zdeněk. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: prakticky a přehledně podle normy OHSAS. 2. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-737-9. s. 6.

34

4 ZÁVĚR Problematika BOZP je nedílnou součástí pracovní praxe téměř každého člověka. Zaměstnanci i zaměstnavatelé si v současné době už velmi dobře uvědomují důležitost ochrany lidského zdraví, které je nenahraditelným majetkem každého z nás. Proto je třeba ho chránit nejenom svým uváženým jednáním a dodržováním stanovených pravidel, ale také používáním osobních ochranných pracovních pomůcek. Jejich používání nemusí být vždy příjemné a pohodlné, nicméně následný úraz bývá poté, když ne zcela vyloučen, tak velice zmírněn. Zdravotní stav a způsobilost k práci je také třeba pravidelně kontrolovat u poskytovatele pracovnělékařských služeb se kterým má zaměstnavatel uzavřenou smlouvu, a který si je vědom hrozících zdravotních rizik na daném pracovišti. Právní úprava BOZP je velmi obsáhlá a neustále se rozšiřuje. Pro zaměstnavatele je tedy v některých případech až nemožné, sledovat veškeré novinky v legislativě a aplikovat je na provoz ve firmě. V průběhu pozorování se ukázalo, jak velkou roli hrají v této oblasti bezpečnostní technici, kteří tyto změny sledují a následně o nich informují zaměstnavatele. Osobně jsem se přesvědčil o tom, že nejdůležitější jsou v jejich práci odborné zkušenosti. Znalost zákona je na jednu stranu důležitá a bez ní se takový člověk neobejde, ale to jak ji převést do praxe, je to, co tyto odborníky odlišuje od ostatních, zákona znalých jedinců. Oni vědí, na co se mají zaměřit, kde bývá nejvíce úrazů a vidí rizika tam, kde to na první pohled nemusí být patrné. Zároveň přebírají za zaměstnavatele jistou míru odpovědnosti, kdy v případě pracovního úrazu a následného odškodnění zaměstnance, může zaměstnavatel po technikovi požadovat účast na tomto odškodnění, pokud odhalení rizika bylo v jeho silách a on tak neučinil. Pro firmu jsou přínosné, v některých případech i nezbytné, různé certifikáty kvality a úrovně ať už výrobků nebo výrobních postupů. Norma OHSAS 18001:2008 je velmi dobrým měřítkem úrovně BOZP na pracovišti. K dosažení tohoto osvědčení vedla ve sledované firmě, podle slov zaměstnanců, dlouhá a klikatá cesta. Na jejím konci se ale většina shoduje na tom, že nebyla zbytečná a opravdu se na takovém pracovišti pracuje lépe a bezpečněji. Praktická část, která probíhala v kovoobráběcí dílně, uvedla do kontextu teorii a praxi BOZP. Zaměstnanci firmy, se kterými jsem spolupracoval, mi byli ve všem nápomocni a ochotně odpovídali na všechny mé dotazy a poskytli mi potřebné dokumenty. Velkým přínosem pro mě byla účast na školení a následné kontrole BOZP bezpečnostním technikem.

35

Ten se ukázal jako velký odborník, jehož přednostmi byla nejenom znalost zákonů, ale hlavně dlouholetá praxe v oboru. Jak je vidět ze seznamu úrazů, stačí někdy malá nepozornost nebo nedbalost a i ve firmě, kde je BOZP na vysoké úrovni může dojít k více či méně závažným úrazům. Proto je třeba neustále vyhledávat nová možná rizika a hledat ponaučení v případech, ke kterým už v minulosti došlo. Spokojenost zaměstnanců je přímo úměrná jejich pracovnímu výkonu. Z provedené ankety je patrné, že v pozorované firmě jsou zaměstnanci alespoň z hlediska BOZP spokojení a na zvyšující se nároky na tuto oblast si dokázali zvyknout a přizpůsobit se jim. Samozřejmě, že má každý na vybrané věci svůj názor, jedná se ale hlavně o obecnou bezpečnost a spokojenost. Věřím, že tato bakalářská práce splnila svůj cíl a stala se uceleným obrazem teorie a praxe BOZP ve vybraném odvětví.

36

5 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literatura: 1) JANÁKOVÁ, Anna. Abeceda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: prakticky a přehledně podle normy OHSAS. 5. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, sv. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-685-3. 2) KOČÍ, Miroslav, Miroslava KOPECKÁ a Jindřich STIEBITZ. Průvodce odborně způsobilých osob problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hornické činnosti a požární ochrany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, c2013, Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-834-5. 3) ŠENK, Zdeněk. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: prakticky a přehledně podle normy OHSAS. 2. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-737-9. 4) HŮRKA, Petr. Pracovní právo v bodech s příklady. 4., aktualiz. vyd. Praha: WoltersKluwer, 2014, ISBN 978-807-4784-408. 5) BĚLINA, Miroslav. Pracovní právo. 5., dopl. a podstatně přepracované vydání, V Praze: C. H. Beck, 2012, Beckovy právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-405-6. 6) DANDOVÁ, Eva. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v otázkách a odpovědích. 2. opr. vyd. Praha: ASPI, 2008, Otázky a odpovědi z praxe. ISBN 978-807-3573-744. 7) Soubor právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. 7., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: WoltersKluwer Česká republika, c2013, Bezpečnost práce v praxi (WoltersKluwer ČR). ISBN 978-80-7478-007-3. 8) Bezpečnost a hygiena práce. Praha: WoltersKluwer, a. s., 2014, roč. 64, č. 3. ISSN 0006-0453. 9) Zákoník práce: prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2014. 8. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2014, Práce, mzdy, pojištění (ANAG). ISBN 978-80-7263-850-5.

Právní předpisy: 1) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 2) Zákon č. 373/2011 Sb., zákon o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů 37

3) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 4) Zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů 5) Zákona č. 373/2011 Sb., zákon o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů 6) Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, ve znění pozdějších předpisů 7) Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, ve znění pozdějších předpisů 8) Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, ve znění pozdějších předpisů 9) Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění pozdějších předpisů 10) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, ve znění pozdějších předpisů 11) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů 12) Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Internetové zdroje: 1) http://business.center.cz/business/pravo/zakony 2) http://bozpinfo.cz 3) http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy 4) http://www.zakonyprolidi.cz 5) http://www.odbory-online.cz

38

6 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obrázky Obr. 1 Označení CE ................................................................................................................... 9 Obr. 2 Bezpečnostní značky zákazové ..................................................................................... 13 Obr. 3 Bezpečnostní značky zákazové ..................................................................................... 13 Obr. 4 Bezpečnostní značky zákazové ..................................................................................... 13 Obr. 5 Bezpečnostní značky výstražné .................................................................................... 13 Obr. 6 Bezpečnostní značky výstražné .................................................................................... 14 Obr. 7 Bezpečnostní značky výstražné .................................................................................... 14 Obr. 8 Bezpečnostní značky výstražné .................................................................................... 14 Obr. 9 Bezpečnostní značky příkazové .................................................................................... 14 Obr. 10 Bezpečnostní značky příkazové .................................................................................. 15 Obr. 11 Bezpečnostní značky příkazové .................................................................................. 15 Obr. 12 Bezpečnostní značky příkazové .................................................................................. 15 Obr. 13 Informativní značky .................................................................................................... 16 Obr. 14 Informativní značky .................................................................................................... 16 Obr. 15 Značky označující riziko střetu osob s překážkami nebo riziko pádu osob a předmětů .................................................................................................................................................. 16 Obr. 16Značky označující riziko střetu osob s překážkami nebo riziko pádu osob a předmětů .................................................................................................................................................. 16 Obr. 17 Obráběcí stroj .............................................................................................................. 27 Obr. 18 Obráběcí stroj, detail ................................................................................................... 31

Tabulky Tab. 1 Seznam pracovních pomůcek ........................................................................................ 28 Tab. 2 Stav OOPP .................................................................................................................... 28 Tab. 3 Pracovní úrazy............................................................................................................... 30

39

Přílohy Příloha č. 1 Registr rizik firmy

R-03 Registr hodnocení pracovních rizik BOZP P - pravděpodobnost výskytu nebezpečí

N - závažnost možného nebezpečí

1 2

Nepravděpodobná Málo pravděpodobná

1 2

3

Pravděpodobná

3

4 5

Velmi pravděpodobná Trvalá

4 5

Poranění bez pracovní neschopnosti Úraz s pracovní neschopností Vážnější úraz vyžadující hospitalizaci Těžký úraz a úraz s trvalými následky Smrtelný úraz

H - názor hodnotitelů 1 2

Zanedbatelné riziko Přijatelné riziko

3

Mírné riziko

4 5

Značné riziko Nepřijatelné riziko

Velikost (míra) rizika R je stanovena jako součin pravděpodobnosti výskytu nebezpečí, závažnosti možného nebezpečí a názoru hodnotitelů na míru nebezpečí. R=P*N*H R - Míra rizika 1-3 4 - 10 11 - 49 50 - 100 101 – 125

Bezvýznamné riziko Akceptovatelné riziko Mírné riziko Nežádoucí riziko Nepřijatelné riziko

Poř. číslo

Zdroj rizika

Zjištěné nebezpečí

P

N

H

R

Bezpečnostní opatření opatření k omezení rizika

- použití vhodného, nezávadného druhu a velikosti nářadí, - úpravou pracoviště, organizací práce a prac. postupy zajistit provádění prací s nářadím ve fyziologicky vhodných polohách, - praxe, zácviku zručnost - při práci s nářadím s ostřím vést nářadí směrem od těla H2 - použití nepoškozeného nářadí bez otřepů, trhlin, - kontrola nářadí před a po použití, - zjištěné nedostatky odstranit (popř. neopravitelné nářadí vyměnit), - použití OOPP (brýle, obličej. štít),

1

Přimáčknutí ruky, odřeniny, otlaky, zhmožděniny (zejména pří práci ve stísněných prostorách)

3

2

3

18

2

Sečné, bodné, řezné rány (při kontaktu nářadí s rukou)

3

2

4

24

3

Úrazy oči-při odlétnutí střepiny, drobnou částicí, úlomkem z nářadí

3

3

2

18

4

Údery, sjetí nářadí na rukou, sesmeknutí nářadí

3

2

4

24

- použití vhodného nářadí - použití nářadí pro práci a účely, pro které je určené, - soustředěnost zaměstnance na práci,

Ruční nářadí

5

Vyklouznutí nářadí z ruky

3

3

4

36

- pevné uchycení násad, zajištění proti uvolnění např. klínem, - správné provedení úprav uchycování části nářadí (hladký povrch bez prasklin), - udržování čistých a suchých rukojetí,

6

Zasažení pracovníka uvolněným nástrojem (např. kladivem z násady)

3

2

4

24

- dle možnosti vyloučit práci nad hlavou, - nepoužívat poškozené nářadí (uvolněné násady, chybějící klínek apod.),

2

2

4

16

- neukládat nářadí a nástroje do blízkosti volných okrajů pracovních stolů, na pracovní stroje, zařízení a konstrukce,

7

Naražení, zhmožděniny tržné, bodné rány (následkem pádu nářadí ze zvýšeného pracoviště)

Nápravná opatření NPO

8

Pád předmětů s pracovního Práce s nářadím stolu, zranění nohou - pracovní stoly pracovníka

3

2

3

18

- stabilní konstrukce dílenského stolu (stůl se nesmí během práce chvět nebo pohybovat), - vhodné rozměry pracovního stolu (výška stolu 800 – 1000 mm), - udržování pořádku na pracovním stole (neukládat nepotřebné předměty), - nářadí nepotřebná, která jsou součástí vybavení pracoviště, ukládat do zásuvek stolu nebo do skříněk, na stole mít pouze nářadí potřebné pro danou práci,

9

Zranění očí, popálení obličeje a očí pořezání nechráněných částí těla odlétajícími třískami

3

2

4

24

- použití ochranných krytů, zařízení nebo ochrana očí brýlemi nebo obličejovým štítkem- správná optimální volba řezných podmínek, příp. použití lamačů třísek k předcházení vzniku nebezpečně dlouhých třísek.

10

Pohmoždění rukou (popř. nohou) způsobené možným pádem obrobku při výměně a upínání

3

2

3

18

- používat vhodné přípravky pro manipulace s obrobky, upínacím zařízením. - správný prac. postup

11

Tržné rány, zhmožděniny, jiná zranění obsluhy (zapomenutým zástrč. Klíčem v upínacím zařízení)

2

2

3

12

- dodržování zákazu zakázaných manipulací, - správný pracovní postup

Soustruhy

12

Zachycení rukou, vlajících konců prac. Oděvů, vlasů, za hodinky, prstýnky, řetízky, popř. obvazy na rukou apod.

3

2

4

24

- správné ustrojení obsluhy, použití čepice, šátku, který je správně uvázán, odložení hodinek, řetízků, prstenů - při odstraňování třísek používat háčky, štětce a škrabky. - měření a výměnu obrobků provádět za klidu vřeten!

13

Úder rotujícím universálním sklíčidlem, unášecím srdcem

3

3

4

36

- použití ochran. Odklopných krytů nebo unášecích desek rotačního tvaru.

14

Pořezání rukou o ostří nástroje (při upínání obrobku, výměně čištění)

3

2

3

18

- použití rukavic (ne však při vlastní obsluze soustruhu). - udržování pořádku na pracovišti, pravidelný úklid odpadu.

15

Bodnutí o ostré hrany, otřepy na obrobku, pořezání o namotanou třísku

3

2

3

18

- volit správný postup práce a technologie, při leštění nadržet smirkové plátno v ruce, ale přichytit je na držák, pomůcku, pilník apod.

16

Pořezání nohou a chodidel ostrými třískami (např. poříznutí podrážky obuvi)

2

2

3

12

- používat předepsanou pracovní obuv - používat dřevěných roštů, sběrných kanálů, mech. odsun třísek

17

Jiná zranění (prstů, rukou) při nesprávných pracovních postupech (při leštění, ručním srážení hran obrobku spod.)

3

2

4

24

- dodržovat zákaz pilování, leštění obrobku s výstupky, výřezy či drážkami. - montáž, instalování snadno seřiditelného ochranného krytu,- za chodu vřetene neodstraňovat třísky rukou, k odstraňování třísek a odpadu používat pomůcky (štětce, háčky apod.),- při kontrole jakosti povrchu, při upínání a snímání obrobků, měření, seřizování přívodu řezné kapaliny, mazání, čištění apod. zastavit vřeteno, tyto činnosti provádět za klidu stroje,- odstranit z upínacího stolu všechny volné předměty před zahájením frézování.

18

19 20

21

Frézky

Pořezání rukou při nežádoucím dotyku s nástrojem

4

2

4

32

Zachycení rukou, oděvu

4

3

4

48

Zachycení vlasů a jejich navinutí, skalpování

4

3

4

48

Zasažení, vniknutí kovového tělesa do organismu při rozletu třísek zranění očí

3

3

4

36

- zakrytování rotujících a pohybujících se částí, zejména otáčejícího se konce vřetene v zadní části a zakrytí otáčejícího šroubu pro upnutí nástroje a trnu, - vhodné ustrojení, zejména upnuté rukávy, pokrývky hlavy - pracovat bez prstýnků, hodinek, řetízků, obvazů - používat funkční zakrytování pracovního prostoru nástroje, - použití OOPP (ochrana očí brýlemi, obl. štítem), - omezení tvorby nebezpečných třísek, nesousledné frézování, vhodná volba nástroje, a záběru, používání odvaděče třísek,

48

- spolehlivé a pevné upnutí frézy, - dodržování zásad správné a bezpečné manipulace, - řádné upevnění upínacího zařízení na pracovním stole, - použití ochranného prstence ze dřeva - řádné upnutí obrobku, mechanické, hydraulické pneumatické, rychloupínací zařízení.

4

36

- neponechávat na okraji upínacího stolu stroje předměty, - při manipulaci s polotovary a obrobky větších rozměrů a hmotností používat manipulačních pomůcky a přípravky, - do upínacích zařízení upínat pouze takové polotovary pro které je určeno a jejichž tvar a velikost zaručují spolehlivé upnutí,

2

4

24

- při manipulaci s frézou používat vhodné rukavice, - udržovat pořádek na pracovišti, příprava zařízení k bezpečnému provedení úkonu,

3

2

4

24

- soustředěnost obsluhy a kontrola funkce pružin ovládacího zařízení

3

2

4

24

- zákaz obsluhy zasahovat do nebezpečného pracovního prostoru - zakrytí pracovního prostoru.- blokování strojního pohonu nástrojů od ručního pohonu

24

- zajištění proti samovolnému otáčení - dodržování zásad bezpečného chování na pracovišti - zamezit styku obsluhy s nástrojem - používat automatizovaný, mechanizovaný pohon orovnávajícího zařízení

22

Zasažení obsluhy obrobkem, deformace nebo zlomení frézy při vyražení obrobku z upínacího zařízení (nespolehlivé upnutí)

23

Pohmoždění, zlomeniny končetin apod. při pádu obrobku, pádu upínacího zařízení ( nespolehlivé upnutí)

3

3

24

Řezné rány, zasažení končetiny při kontaktu s nástrojem při upínání případně pádu nástroje, pořezání o ostří frézovacích nožů

3

25

Jiné zranění: Naražení hlavou do ramene zasahujícího do průchozího profilu Náraz kliky na tělo obsluhy (při otáčející se klice rychloposuvu)

26

Řezné rány horních končetin a možné navinutí při styku s nástrojem za pohybu Stroje na ozubení

27

Řezné rány horních končetin otáčejícím se nástrojem při seřizování, při samovolném otáčení bubnu a nástrojem, při vypnutí pohonu nebo po sejmutí výměnných ozubených kol

4

3

3

2

4

4

28

Navinutí obsluhy při styku s nástrojem

3

3

4

36

29

Zasažení obsluhy úlomky kotouče při ručním orovnání, roztržení brousícího kotouče (ozubených brusek)

3

2

4

24

- dodržování zásad správné a bezpečné manipulace, zásad bezpečného chování na pracovišti - použití stanovených OOPP

30

Zachycení, navinutí ruky, rukávu obsluhy nebo volně vlajícího oděvu na rotující části stroje

3

3

4

36

- zvláštní opatření při odebírání a manipulaci, zhotovení ochranných krytů, - dodržování zásad bezpečného chování a soustředěnosti při výkonu práce

Pořezání třískami, pořezání rukou o ostří obrobku

3

2

4

24

- nutné používání ochranných rukavic, ale jen při manipulaci s obrobkem, nástroj musí být v klidu! - nutné používání stanovených OOPP

32

Zhmoždění, zasažení, přitažení rukou, zasažení nohy při možném pádu trubky

3

2

3

18

- nutný dostatečný manipulační prostor na pracovišti, - dodržovat zásady bezpečné manipulace a materiálem a při manipulaci – držení obrobku

33

Zranění očí, popálení obličeje a očí, pořezání nechráněných částí těla odlétajícími třískami při neuzavření krytu

4

3

3

36

- použití ochranných krytů, zařízení nebo ochrana očí brýlemi nebo obličejovým štítkem- optimální volba řezných podmínek, za použití lamačů třísek, zamezit vzniku plynulých třísek upínacím zařízením.

Pohmoždění rukou (popř.nohou) způsobené možným pádem obrobku, upínajícím zařízením

3

2

4

24

Tržné rány, zhmožděniny, jiná zranění obsluhy při výměně nástrojů

3

2

4

24

31

34

35

Závitořezné stroje

Obráběcí centrum

- používání ochranných krytů brousících kotoučů

- dodržování technologického postupu

- provádění správného pracovního postup - měření a výměnu obrobků provádět za klidu vřeten!

36

Zachycení rukou, vlajících konců pracovních oděvů, vlasů, za hodinky, prstýnky, řetízky, popř. obvazy na rukou apod.

4

3

4

48

- správné ustrojení obsluhy, použití čepice,šátku, který je správně uvázán

37

Úder rotujícím universálním sklíčidlem, při neuzavření krytu

4

3

3

36

- při odstraňování třísek používat háčky, štětce - použití ochran. odklopných krytů

38

Pořezání rukou o ostří nástroje (při upínání obrobku, výměně čištění)

4

2

4

32

- použití rukavic (ne však při vlastní obsluze soustruhu). - udržování pořádek na pracovišti, pravidelný úklid odpadu.

39

Bodnutí o ostré hrany, otřepy na obrobku, o namotanou třísku

4

2

4

32

40

Pořezání nohou a chodidel ostrými třískami (např. poříznutí podrážky obuvi)

2

2

3

12

- používat předepsanou pracovní obuv zařízení dřevěných roštů, kanálů, mechanický odsunutí třísek.

41

Jiná zranění (prstů, rukou) při nesprávných pracovních postupech (při srážení hran obrobku spod.)

4

2

4

32

- dodržovat zákaz pilování, leštění obrobku s výstupky, výřezy či drážkami.

42

Zachycení, navinutí ruky při kontaktu ruky s vrtákem

4

2

4

32

3

2

3

18

- zamezení zásahu rukou do nebezpečného pracovního prostoru a chodu zařízení.Zakazuje se:- odstraňování třísek holou rukou (použít štětec, smeták, ofukování vzduchem pomocí ofukovací pistole)- použití rukavic při obsluze stroje za chodu,- brzdění vřetene rukou, - ponechat vyrážecí trn nebo upínací kličku ve vřetenu, upínat klička ve vřetenu,

4

3

4

48

- použití ochranné pomůcky (čepice, šátek nebo síťka)

43

44

Vrtačky stojanové, ruční Zachycení rotujícím vrtákem, zapomenutou kličkou, vyrážecím klínem Zachycení vlasů (skalpování)

- volit správný postup práce a technologie,

45

Vtažení končetiny (při přehazování řemenových převodů za chodu)

3

2

4

24

46

Zranění očí, obličeje odlétajícími částicemi

4

2

4

32

- použití OOPP (brýle nebo obličejový štít)

47

Zasažení nástrojem, zástrčným klíčem odmrštěním

3

2

4

24

- řádné upevnění nástroje - kontrola před spuštěním - vyjmutí klíče - řádný technický stav ozubení sklíčidla a kličky

48

Zranění rukou při vrtání obrobku ve volné ruce, při přidržování obrobku a nedostatečně upevněném obrobku)

27

- zajištění obrobku proti pootočení (nezaručuje-li toto hmotnost obrobku) - použití vhodného přípravku pro upevnění obrobku - vybavení vrtačky svěrákem

32

- řádný technický stav ozubení sklíčidla a kličky. - potřebné kontroly a údržba - zajištění obroku proti pootočení přípravkem (svěrák upevněn min. 2 šroubky ke stolu vrtačky). - zákaz držení obroku rukou nebo v kleštích - správná manipulace s materiálem a upevnění obroku

24

- volba správného a bezpečného pracovního postupu, řádné podepření a fixace řezaného materiálu,- dodržování zásad manipulace s materiálem.- bezpečné chování na pracovišti

32

- udržování pořádku a čistoty kolem pily, - udržování volných a manipulačních, obslužných míst a průchodů - pravidelný úklid odřezků a odpadu od pily.

32

- zabránit úniku a odstřikování řezné, chladící kapaliny na podlahu, včasný úklid, vhodné rozvody a sběrače řezné kapaliny, - neupravovat trysku chladící kapaliny za chodu stroje,

Zranění při pádu předmětů ze stolu vrtačky

49

50

51

52

Pily na kovy

Zhmoždění, udeření, zaviněné pádem špatně depřeného, upnutého řezaného materiálu (při odřezávání, manipulaci) Zakopnutí, klopýtnutí o materiál vyčnívající při upnutí a zasahující do pracovního místa, uličky nebo o neuklizené odřezky apod. Možné uklouznutí na podlaze při znečištění chladící (řeznou) kapalinou

3

4

3

4

4

3

2

2

2

2

3

4

4

4

4

- zakrytování převodů (el. motoru s vrtacím vřetenem). - přehazování řemenů provádět jen za klidu stroje

53

Možné poranění o zuby pilového pásu při výměně nástroje

4

2

4

32

- při výměně kotouče nebo pásu používat rukavice

54

Možné přiskřípnutí prstu při upínání řezaného materiálu

4

2

4

32

- zvýšená pozornost při upínání materiálu, při upínání krátkého kusu materiálu použít na přitlačení pomocný přítlačný nástroj

55

Možný úraz roztrženým kotoučem nebo pásem

2

2

3

12

- včasná výměna kotouče nebo pásu při jejich otupení, nebo při zjištění chybějícího zubu - zakrytování nástroje (mimo pracovní část)

56

Poranění prstů při styku ruky s pilovým pásem

3

2

4

24

- správně konstruovaný a používaný ochranný kryt

57

Zachycení oděvu, vlasů, šály, obvazu na rukou o nekrytý konec vřetene s upínací maticí, nekrytou část pilového kotouče, pásu.

3

2

3

18

- bezpečné ustrojení obsluhy ( upnutý oděv, ochrana vlasů), - pracovat bez prstýnků, hodinek, řetízků, obvazů

58

Zranění očí, obličeje odlétajícími částicemi a úlomky při broušení (i přes porovnávání kotouče)

4

2

4

32

- použití sklopeného průhledného krytu (netříštivé sklo), použití OOPP (brýle, obličejový štít)

32

- zákaz použití nadměrně opotřebovaného brousícího kotouče. - vybavení brusky podpěrkami (při broušení a držení v ruce), správné nastavení a seřízení stavitelných opěrek, - řádné seřizování mezery podpěrku a obvodovou část brusného kotouče (max. mezera 2 mm)

32

- správná obsluha a bezpečné držení obrobku. - dodržovat stejnoměrný přítlak broušeného předmětu na kotouč, dodržování správného pracovního postupu při broušení. - zákaz brzdit dobíhající kotouč a broušení z boční strany kotouče

59

60

Zachycení (odhození) Stolní brusky, obrobku, vtažení obrobku, rozbrušovačky a ruky mezi brusný kotouč a přenosné brusky okraj podpěrky (nebo i kryt)

Poranění prstů při styku ruky s rotujícím brusným kotoučem

4

4

2

2

4

4

- správně konstruovaný a používaný ochranný kryt včetně hradítek - správné zacházení s kotouči, včetně skladování (vodorovně na podložkách apod.) - upínat jen nepoškozené kotouče, před upnutím zjistit jeho vhodnost pro brusku, prohlédnout a zajistit poklepem neporušenost a celistvost. - po upnutí kotouče provést zkušební chod. - nepřekračovat povolené hodnoty uvedené na štítku brusného kotouče (dovol. Odvod. Rychlost. Počet otáček na průměr brusného kotouče).

61

Zasažení a zhmoždění odmrštěným obrobkem

3

2

3

18

62

Zranění obsluhy zasažením úlomky a částicemi z roztrženého brousícího kotouče (popř. osob v okolí)

3

3

4

36

63

Zhmoždění nohou pádem broušeného předmětu

2

2

3

12

- správná a bezpečná manipulace a držení obrobku, používaní podpěrek - zákaz broušení z boční strany kotouče po demontáži krytu.

64

Zachycení oděvu, vlasů, šály, obvazu na rukou o nekrytý konec vřetene s upínací maticí

4

3

4

48

- nutnost zakrytí upínacího vřetene s maticí bočním krytem - správnost ustrojení obsluhy, upnutý oděv

65

Hluk - faktor pracovních podmínek, kategorie práce 3

4

4

3

48

- nutnost použití OOPP (ochrana sluchu - zátkové chrániče) - dodržování stanovených termínů periodických lékařských prohlídek dle rozhodnutí KHS

66

Přivření, přiskřípnutí prstů při upínání plechů, naražení ruky, prstů o stroj při manipulaci s materiálem,

4

2

4

32

- zvýšená opatrnost při manipulaci s materiálemdodržování bezpečné vzdálenosti při ohýbání,

67

Zachycení ohýbaným materiálem za volný oděv, při nedodržení bezpečné vzdálenosti,

3

2

4

24

- nepracovat v neupnutém oděvu

4

2

4

32

- používání ochranných rukavic

4

2

4

32

68 69

Ohýbačky

Poranění končetin o hrany plechu, řezné, tržné rány, Pád materiálu na dolní končetiny, úraz břemenem

- používat předepsanou pracovní obuv - dodržovat technologické pracovní postupy

Poranění způsobené vtažením prstů, případně.za oděv vtaženého mezi válce

70

71

Zakružovačky

72

Přiražení ruky, prstů při zasouvání válce

73

Ruční pákové nůžky

76

77

78 Strojní tabulové nůžky 79

2

4

32

4

2

4

32

- při manipulaci s materiálem používat ochranné rukavice

3

2

3

18

- používat předepsanou pracovní obuv

4

2

3

24

- dodržovat předepsaný technologický postup, při zpětném vracení válce dbát zvýšené opatrnosti

4

3

4

48

- správný způsob stříhání - stříhaný materiál přidržovat rukou v dostatečné vzdálenosti od střižné plochy - střih provádět bez pomoci dalšího spolupracovníka (nůžky smí obsluhovat jen jeden pracovník)

4

2

4

32

- střih provádí výhradně jeden zaměstnanec! - správně uchopovat materiál a držet materiál, aby nedošlo k vyklouznutí, smeknutí

4

2

4

32

4

2

3

24

- nutné zajištění ovládací páky po ukončení stříhání zajišťovacím zařízením (řetízkem)

Střižný prostor:Řezné rány rukou, ustřižení prstů

4

2

4

32

- ochrana proti možnosti ohrožení rukou obsluhy nože, přidržovačem, používání pevných a pohyblivých krytů (které musí uzavírat přístup k střižným nožům).

Přitlačení a zhmoždění prstů (nebezpečné místa pod nožem a nebezpečné tlačná místa pod patkami přidržovače)

4

2

4

32

- dvouruční spouštění, možnost světelné clony - velikost průhledových otvorů musí znemožňovat možnost vstupní prstů do střižného otvoru.

Ustřihnutí prstů

74

75

Řezné, tržné rány způsobené materiálem při manipulaci Pád materiálu na končetiny při vytahování z válce

- dbát zvýšené opatrnosti při stáčení - nepracovat v neupnutém oděvu - nepřidržovat materiál v blízkosti otáčejících se válců

4

Přitlačení a přiražení prstů k hornímu noži většinou při stříhání kratšího materiálu (kratších kusů) Zranění rukou o ostré hrany materiálu při jeho manipulaci Úder do hlavy nebo do ramene, jiné části těla ovládací pákou

- používat ochranné pomůcky - rukavice

80

Přiražení a zhmoždění rukou plechem při jeho manipulaci (na přední straně nůžek, při jeho otáčení, zasunování do střihu, vybírání apod.)

81

Pořezání o ostré hrany při ruční manipulaci s plechem. Zranění zaměstnance při vstupu na zadní stranu nůžek za jejich chodu (např. při odebírání nastřihaných polotovarů, úklid odpadu)

82

Zachycení, vtažení, stlačení rukou způsobné pohyblivými částmi stroje, lis. nástroji způsobené při ručním zakládání a vyjímání polotovarů

4

2

83

Naražení o pomocné části zařízení k manipulaci

4

84

Pohmoždění rukou, nohou způsobené možným pádem materiálu

85

Mechanické a hydraulické lisy na kovy

86

Svařování -el. obloukem, metodou CO2, plamenem

32

- nutnost bočních krytů pro zamezení přístupu rukou do střižného prostoru stroje. - mechanizace ručních manipulací, použití účelných a účinných pomůcek usnadňujících manipulaci s materiálem, - použití pomůcek pro správné uchopení plechu

24

- použití ochranné pomůcky - rukavic - dodržování zákazu vstupu na zadní stranu nůžek v době chodu hnacího motoru, vhodné umístění příkazové bezpeč. tabulky (s vyznačením zákazu) umístěné na vhodném místě u nůžek

4

32

- úplné seznámení s funkcí a obslužnou činností stroje a všemi instalovanými ochran. zařízeními. - přesné dodržování technologických postupů a pokynů pro bezpečnou práci, návodů pro obsluhu, seřízení a údržbu. - zákaz vyřazování ochranných zařízení, krytů - používání bezpečných lisovacích nástrojů - použití dvouručního tlačítkového spouštění

2

3

24

- používání dostupné manipulační techniky - správná manipulace s materiálem - dodržování zásad bezpečného chování na pracovišti

4

2

4

32

Popálení částí těla, od odlétající strusky, nebo od povrchů svařovaného materiálu

4

2

4

32

- používání osobních ochranných pomůcek (rukavice,zástěra, nehořlavý oblek, ochrana očí atd.)

Poranění očí (nablikáním)

4

1

3

12

- odstraňování zajištění závad, důsledná kontrola a revize agregátu (připojovacích svorek, kabelů, ochranných kleští zástrček)

4

4

2

2

4

3

- používání předepsané obuvi

87

Úraz el. proudem, ohrožení nadýchání nebezpečných výparů

88

Pád materiálu, předmětů na ruce, jiné části těla při manipulačních činnostech např. (obracení, přenášení apod.)

4

2

4

32

89

Převrácení , pád lahví

4

2

4

32

90

Popálení (při zpětném šlehnutí)

3

2

3

18

91

Nebezpečí požáru, výbuch

4

2

4

32

- zákaz neoprávněných manipulací a nutné kvalifikační předpoklady pro výkon svařování - dodržování zásad bezpečného chování na pracovišti

92

Možnost vzniku úrazu při manipulaci s materiálem, břemenem (viz. manipul. s materiálem a jeřáby)

3

2

3

18

- dodržování zásad bezpečné manipulace a zdvihání břemen (viz. manipulace s materiálem a jeřáby)

93

Přiražení ruky, prstů horním víkem při zavírání vany

4

2

4

32

Lakování, odmašťování 94

95 96

Pásová bruska

Účinky působení chemických látek - chem. látky na odmašťování - barvy, laky, rozpouštědla Možnost vzniku požáru, úraz popálením Dotyk ruky s pohybujícím se brousícím pásem při broušení

3

2

3

18

3

3

3

27

3

3

3

27

4

2

3

24

- používání respirátoru, řádné odsávací zařízení (pevné v pracovním stole, mobilní) - dodržovat zásady bezpečné manipulace, - používat pevnou a bezpečnou obuv - bezpečná manipulace, zajištění proti samovolnému pádu, řádné umístění - kontrola funkčnosti jednosměrného ventilu 1 až 1,5 m od pistole, - kontrola hadic (mechanické poškození, znečištění mastnotu, zatěžování, krytí) - kontrola pracoviště, odstranění hořlavých látek a materiálu, výbušných látek, - dodržování požární bezpečnosti, používání pracovních postupů a OOPP

- dbát zvýšené pozornosti při uzavírání vany - seznámit se s bezpečnostními listy chemických látek a dodržovat pokyny zde uvedené, včetně pokynů pro první pomoc - používání předepsaných OOPP (dle bezpečnostních listů) - školení o nakládání s nebezpečnými chemickými látkami, 1x ročně - odsávání škodlivých výparů - zabránit všemi způsoby možnost vzniku požáru - správné a pevné držení obrobku při broušení, používání přípravků a chráničů prstů

97

Vtažení ruky v místě náběhu brusného pásu: na válce (napínací a hnací) na buben

3

2

3

18

- zakrytování nebezpečných sbíhavých míst u válce a bubnu - správné funkce zařízení pro napínání pásu. Vhodná, včasná výměna poškozeného a opotřebovaného pásu. - správné spojení pásu odborným způsobem,

98

Zasažení obsluhy v blízkosti brusky vymrštěním přetrženým brusným pásem (po jeho sjetí a uvolnění)

2

1

3

6

- vybavení pásové brusky blokovacím zařízením - správné vyvážení zařízení nesoucí brousící pás.

99

Prašnost – ohrožení dýchacích cest obsluhy

4

2

3

24

100

El./ pneum. utahovák

Přimáčknutí prstu o doraz

4

2

4

32

101

Vodní/ vzduchová zkušebna

Úraz při tlakování

3

4

3

36

102

Balení (expedice)

Úraz kladivem

4

2

3

24

- zajištění účelového odsávání (např. sacími nástavci). - nainstalování zařízení, zapnutí brusky jen při funkčním odsávání - použití požadovaných OOPP - konstrukce utahováku vyžaduje držení v obou rukách - použití OOPP - kvalifikace personálu - dodržování pracovních postupů - použití OOPP - použití OOPP