VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2010
Stefan Katev
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů
Obor: Mezinárodní obchod
Specifika v obchodě a podnikání s Bulharskem na příkladu vybraných firem
Bakalářská práce Vypracoval: Stefan Katev Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Miroslava Zamykalová, CSc.
2
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Specifika v obchodě a podnikání s Bulharskem na příkladu vybraných firem“ vypracoval samostatně. Veškerou pouţitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloţeném seznamu literatury.
V Praze dne 10. května 2010
Stefan Katev Podpis:
3
Poděkování: Chtěl bych poděkovat paní doc. Ing. Miroslavě Zamykalové, CSc. za odborné vedení mé bakalářské práce a za její ochotu a cenné rady v průběhu zpracovávání bakalářské práce.
4
Obsah Obsah ............................................................................................................................... 5 Úvod ................................................................................................................................ 7 1. Politický systém .............................................................................................................. 9 1.1. Ústava .......................................................................................................................... 9 1.2. Zákonodárná moc ........................................................................................................ 9 1.2.1. Volby do 41. Národního shromáţdění ................................................................. 9 1.2.2. Politické strany Bulharska .................................................................................. 10 1.3. Výkonná moc ............................................................................................................. 12 1.3.1. Prezident ............................................................................................................. 12 1.3.2. Rada ministrů ..................................................................................................... 13 1.4. Soudní moc ................................................................................................................ 13 1.5. Zahraniční politika Bulharska ................................................................................... 14 1.5.1. Severoatlantická aliance (NATO) ...................................................................... 14 1.5.2. Evropská unie ..................................................................................................... 14 1.5.3. Regionální spolupráce: ....................................................................................... 16 1.5.4. Mezinárodní spolupráce: .................................................................................... 17 1.5.5. Některá další vybraná mezinárodní organizace: ................................................ 18 1.6. Podnikání v Bulharsku............................................................................................... 19 1.6.1. Zaloţení společnosti v Bulharsku ...................................................................... 19 1.6.2. Daňový systém ................................................................................................... 21 1.6.3. Investiční pobídky Bulharska ............................................................................. 22 2. Ekonomická charakteristika .......................................................................................... 24 2.1. Makroekonomické ukazatele ..................................................................................... 24 2.2. Bulharská ekonomika v roce 2009 ............................................................................ 26 2.3. Platební bilance.......................................................................................................... 28 2.4. Zahraniční zadluţenost .............................................................................................. 32 2.5. Státní rozpočet ........................................................................................................... 33 3. Sociální a kulturní specifika .......................................................................................... 34 3.1. Ţivotní úroveň ........................................................................................................... 34 3.2. Demografické trendy ................................................................................................. 34 3.3. Etnické sloţení obyvatelstva ..................................................................................... 35 3.4. Náboţenství ............................................................................................................... 35 3.5. Jazyk, jazyková vybavenost obyvatelstva a vzdělání ................................................ 36 3.6. Zvyky a zvyklosti důleţité pro obchodní kontakty ................................................... 37 3.7. Obchodní schůzka a způsob vyjednávání .................................................................. 39 4. Technologické faktory a infrastruktura ......................................................................... 40 4.1. Informační a telekomunikační technologie ............................................................... 40 4.2. Dopravní infrastruktura ............................................................................................. 41 5
Obchodní vztahy mezi Bulharskem a Českou republikou ............................................ 43 5.1. Vývoj obchodních vztahů po roce 1989 .................................................................... 43 5.2. Vzájemná výměna zboţí ............................................................................................ 44 5.3. Komoditní struktura vzájemné výměny zboţí ........................................................... 45 5.4. Cestovní ruch ............................................................................................................. 47 5.5. Investice ..................................................................................................................... 48 6. Profil společnosti SOR Libchavy .................................................................................. 49 6.1. Představení společnosti.............................................................................................. 50 6.1.1. Strategické cíle: .................................................................................................. 51 6.1.2. Historie společnosti ............................................................................................ 51 6.2. Charakteristika odvětví .............................................................................................. 52 6.2.1. Shrnutí a prognóza vývoje.................................................................................. 54 6.3. Marketingový Mix ..................................................................................................... 55 6.3.1. Výrobkové řady .................................................................................................. 55 6.3.2. Distribuční politika ............................................................................................. 56 6.3.3. Cenová politika .................................................................................................. 57 6.3.4. Komunikační politika a komunikační mix ......................................................... 57 6.3.5. Doporučení k aplikaci marketingové strategie v Bulharsku .............................. 58 7. Profil společnosti KOOL Trading ................................................................................. 61 7.1. Představení společnosti: ............................................................................................ 62 7.1.1. Historie společnosti ............................................................................................ 62 7.1.2. KOOL BG OOD ................................................................................................. 63 7.2. Charakteristika odvětví .............................................................................................. 64 7.2.1. Shrnutí a prognóza budoucího vývoje ................................................................ 66 7.3. Marketingový Mix ..................................................................................................... 67 7.3.1. Výrobní program a sluţby .................................................................................. 67 7.3.2. Distribuční politika ............................................................................................. 67 7.3.3. Cenová politika .................................................................................................. 67 7.3.4. Komunikační politika ......................................................................................... 68 7.3.5. Doporučení k aplikaci marketingové strategie v Bulharsku .............................. 68 Závěr ............................................................................................................................. 70 Seznam pouţité literatury a pramenů: ...................................................................................... 72 Seznam grafů: ........................................................................................................................... 75 Seznam tabulek: ....................................................................................................................... 74 Seznam příloh ........................................................................................................................... 75 5.
6
Úvod Vstup Bulharska do Evropské unie vzbudil velkou pozornost jak zastánců, tak odpůrců rozšíření. Mnozí skeptici zastávají názoru, ţe Bulharsko nebylo a dodnes není připraveno na vstup do Unie. Přestoţe země vykazovala od roku 1998 stabilní ekonomický růst, značné nedostatky jsou spatřovány především v legislativě a soudnictví, navíc vysoká úroveň korupce a zastoupení šedé ekonomiky předcházejí pověst země a přidávají k negativnímu postoji vůči Bulharsku. Od druhé poloviny roku 2008 země silně pociťuje dopady globální ekonomické krize, která způsobila pokles reálného HDP za rok 2009 poprvé od roku 1997. Vlna tvrdé kritiky ze strany Evropské komise dokonce vyústila v zastavení moţnosti čerpání prostředků z evropských fondů. Reakce nespokojeného obyvatelstva se současnou situací se projevila ve zvolení kontroverzního politika, Bojka Borisova, premiérem. Jeho hlavním předvolebním cílem bylo především sníţení korupce a boj s organizovaným zločinem. Nová vláda však čelí kritice, ţe není dostatečně připravená na boj s krizí. Téma mé bakalářské práce jsem si zvolil na základě mého dlouholetého zájmu o česko-bulharské kulturní a obchodní vztahy, který bych chtěl uplatnit v budoucnu na profesionální úrovni. Vyuţil jsem navíc mé znalosti bulharštiny k vyhledávání a získávání potřebných zdrojů. Cílem práce je nastínění charakteristických specifik Bulharska, které je potřebné znát v případě zájmu o podnikání nebo obchodování s Bulharska. V souvislosti s tím bych chtěl představit aktuální situace země v politické, ekonomické, sociálně-kulturní a technologické oblasti, v krátkosti nastínit vývoj česko-bulharských vztahů a ukázat na příkladu firem SOR Libchavy, spol. s r.o. a KOOL Trading, spol. s r.o., jak se daří českým firmám na bulharském trhu. Práce je moţné formálně rozdělit na dva hlavní oddíly. V prvním oddílu, do kterého spadají kapitoly 1 – 4, jsou nastíněny komplexní teritoriální informace Bulharska a jeho vývoj od rozpadu socialistické soustavy po současnost. V druhém oddílu, do kterého jsou zahrnuty kapitoly 5 – 7, jsou představeny hlavní trendy česko-bulharských obchodních vztahů a marketingové strategie dvou českých firem, které provozují podnikatelskou a obchodní činnost v Bulharsku. V první kapitole jsem se zaměřil na politický systém země, který jsem zpracoval ve třech podkapitolách z hlediska institucionální struktury státního aparátu, zahraničně-politické orientaci země a legislativního rámce pro podnikání v Bulharsku. 7
Ve druhé kapitole jsem charakterizoval nejdůleţitější trendy ekonomické situace země v oblastech makroekonomického prostředí, platební bilance a státních financí. Vypracované grafy a tabulky hlavních ekonomických ukazatelů jsem vytvořil na základě podkladů předních bulharských institucí a agentur zabývajících se ekonomickou a statistickou analýzou (BNB, NSI, AEAF). Ve třetí a čtvrté kapitole jsem se zabýval sociálně-kulturní analýzou a technologickou úrovní Bulharska. Hlavní podklady jsem hledal na stránkách NSI, přičemţ jsem vycházel především z údajů získaných z posledního sčítání lidu (2001). V páté kapitole jsem shrnul vývoj česko-bulharské obchodní spolupráce před i po roce 1989. Současnou spolupráci jsem charakterizoval z hlediska komoditní struktury zboţové výměny, vývoje počtu českých návštěv za účelem rekreace a největší české investice v Bulharsku. V podkapitolách Vzájemná výměna zboţí a Komoditní struktura vzájemné výměny zboţí jsem vycházel z podkladů ČSÚ, podkapitoly Cestovní ruch a Investice jsem zpracoval na základě údajů Ministerstva ekonomiky, energetiky a cestovního ruchu. Vypracování šesté a sedmé kapitole mi zabralo nejvíce času, neboť bylo obtíţné sehnat všechny potřebné materiály, především pro vypracování marketingových strategií společností. V této věci bych chtěl hlavně poděkovat paní Mgr. Ralitse Staykové, která zastává funkci ředitelky společnosti KOOL BG OOD, za vyhrazený čas. Pro představení společností jsem vycházel z internetových stránek jednotlivých firem. Charakteristiku jednotlivých odvětví činnosti jsem čerpal z analýzy Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Záměrem mé bakalářské práce je poskytnout souhrnný přehled o moţnosti podnikání a obchodování s Bulharskem, a zároveň podat základní potřebné informace o této zemi pro budoucí investory. Tato práce by měla vyvodit, jaké jsou dopady vstupu Bulharska do EU a účinky světové recese na česko-bulharskou obchodní spolupráci a nabídnout pravděpodobnou prognózu budoucího vývoje. Společnostem vyvíjejícím hospodářskou činnost v Bulharsku by měla navrhnout základní typy jak se orientovat na bulharském trhu.
8
1. Politický systém 1.1. Ústava Současná Ústava Bulharska (bulharsky: Конституция на България, Konstitucija na Balgarija) byla přijata 12. července 1991 VII. Velkým národním shromáţděním v středověkém hlavním městě Veliko Tarnovo. Podle Ústavy je „Republika Bulharsko“ parlamentární republikou. Ústava byla dále doplněna a upravena v roce 2003, 2005, 2006 a 2007. Historicky je v pořadí čtvrtou konstitucí, první ústava byla přijata v roce 1879 a definovala Bulharsko jako konstituční monarchii, druhá ústava z roku 1947 (ústava Georgiho Dimitrova) a třetí z roku 1971 (ústava Todora Ţivkova) definovaly Bulharsko jako lidovou socialistickou republiku.1
1.2. Zákonodárná moc Legislativní moc Bulharska vykonává jednokomorový parlament – Národní shromáţdění (Narodno sabranie). Do Národního shromáţdění jsou voleni smíšeným volebním systémem celkem 240 poslanců (209 poslanců získává mandát podle poměrného volebního systému a 31 podle většinového volebního systému) na čtyřleté období. Dle Ústavy volby do nového shromáţdění se konají nejpozději do dvou měsíců po vypršení volebního období. Do parlamentu se mohou dostat pouze politické strany, které překročí 4% volební práh.
1.2.1. Volby do 41. Národního shromáţdění Volby do 41. Národního shromáţdění se konaly 5. července 2009. Poměrným systémem bylo vybíráno mezi 20 zúčastněnými politickými stranami a koalicemi a většinovým systémem mezi 357 kandidáty ve 31 volebních obvodů. Volební aktivita dosáhla 60,2% registrovaných voličů.
1
Národní shromáţdění Bulharska: [On - line]: [12.4.2010]: www.parliament.bg
9
Tabulka 1: Politické strany v 41. Národním shromáţdění Politické strany Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) Koalice pro Bulharsko Hnutí práv a svobod (DPS) Hnutí ATAKA (česky Útok) Modrá koalice Řád, zákonnost a spravedlnost (RZS)
Podíl %
Poměrné mandáty
Většinové mandáty
Celkem
39,72
90
26
116
17,70 14,45 9,36 6,76 4,14
40 33 21 15 10
5
40 38 21 15 10
Vlastní zpracování; Zdroj: Ústřední volební komise Bulharska: [On-line]: [12. 4. 2010] http://rezultati.cik2009.bg/results/mandates/rik_00.html
1.2.2. Politické strany Bulharska Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB - Graţdani za evropejsko razvitie na Balgarija): Centristicky - pravicová strana zaloţena v roce 2006 tehdejším starostou hlavního města Sofie Bojkem Borisovem. Hlavní předvolební program strany byl boj s organizovaným zločinem a korupcí. V současné době však hlavním problémem vládnoucí strany je boj s ekonomickou krizí, na který není podle opozice dostatečně připravena především kvůli nezkušené členské základně. V roce 2007 vyhrála strana volby do Evropského parlamentu, kde získala 5 mandátů. V roce 2008 se stala členkou Evropské lidové strany. Bulharská socialistická strana (BSP – Balgraska socialističeska partija): Strana byla vytvořena v roce 1989 ”reformními komunisty”, kdy se přejmenovala z Bulharské komunistické strany na Bulharskou socialistickou stranu a zřekla se komunistického programu. Od té doby hraje významnou roli v politickém dění země především díky široké voličské základně.2 V současné době je součástí levicové Koalice pro Bulharsko. V roce 2005 vyhrála Koalice pro Bulharsko volby do 40. Národního shromáţdění s 33,98% hlasy. Pro vytvoření dostatečné většiny pro hlasování důvěry vlády se musela spojit s centristickým Národním hnutím Simeona II (získalo 21,83% hlasů) a centristickypravicového Hnutí práv a svobod (14,07%). Přes stabilní růst ekonomiky vláda tzv. „Trojí koalice“ nedokázala zlepšit ţivotní standart obyvatelstva a především prohrála válku s korupcí a organizovaným zločinem, opozicí je dokonce obvinována na její napojení na tyto struktury.
2
Rychlík, J.: Dějiny Bulharska, Nakladatelství Lidové Noviny, 2000
10
Hnutí práv a svobod (DPS – Dviţenie za prava i svobodi): Strana byla zaloţena v roce 1990 jako nástupce ilegálního Tureckého národně osvobozeneckého hnutí, které v letech 1985 aţ 1989 bojovalo proti nespravedlivým opatřením komunistické strany proti muslimskému obyvatelstvu3. Strana se prezentuje jako centristicky orientovaná a důrazně odmítá označení pravicové strany, usiluje o image liberální strany, je také členkou Liberální internacionály. Od svého zaloţení se dostala do všech Národních shromáţdění včetně Ústavodárného shromáţdění z roku 1990. V roce 2001 a 2005 se dokonce zúčastnila obou vládních koalic. Od roku 2001 téměř zdvojnásobila svůj podíl v parlamentu z 7,45% na současný 14,45% a tak se stala třetí nejsilnější stranou v zemi. Opoziční strany ji však obviňují v napojení na organizovanou zločinnost, kupování hlasů a fanatizování muslimské menšiny. Hnutí ATAKA (česky Útok): Strana byla zaloţena jako protiváha strany DPS kontroverzním nacionalistou Volenem Siderovev. Původně na stranu nebylo veřejností nahlíţeno seriózně, avšak s rostoucím etnickým a náboţenským napětím (uměle provokované z obou stran) strana získává stále větší voličskou základnu. Ve volbách z roku 2005 získala 9,0% voličských hlasů, v roce 2009 ve volbách do Evropského parlamentu 12% a do Národního shromáţdění 9,36%. Modrá koalice (Sinjata koalicia): Po rozštěpení pravice po prohraných volbách z roku 2001 se „modří“ znovu spojili v roce 2009. Nejdůleţitějším členem koalice je Svaz demokratických sil (SDS), jedna z prvních demokratických stran (zaloţena uţ v roce 1989), která sehrála významnou roli při formování demokratického Bulharska. Její zakladatel, disident a filosof, Ţelju Ţelev se v roce 1990 stal prvním nekomunistickým prezidentem Bulharska3. Současný lídr Ivan Kostov dovedl stranu k vítězství v roce 1997. Jeho kabinet dokázal zkrotit hyperinflaci vytvořením měnového výboru a stabilizovat státní finance. Popularita vlády se vytratila s rozrůstáním organizované zločinnosti a korupcí do vysokých funkcí státní správy. Přesto byl Kostovův kabinet první vláda po roce 1989, která dokončila svoje čtyřleté volební období.
3
Castellan, G.: Histoire des Balkans, překlad do bulharštiny Liljana Caneva, nakladatelství Hermes, Plovdiv 2002
11
Národní hnutí pro stabilitu a rozvoj (NDSV – Nacionalno dviţenie za stabilnost i vazhod) Strana zaloţena v roce 2001 pod názvem Národní hnutí Simeona druhého sesazeným monarchou z roku 1946 (tehdy devítiletého), Simeonem Sakskoburggotským. Precedentem ve světové politice se stalo absolutní vítězství strany bývalého cara (dva měsíce po jejím zaloţení) s 42,7% hlasů a 120 poslaneckých křesel. Povolební titulky tisku komentovaly událost slovy: „lid uvěřil, ţe ho hodný car přišel vysvobodit z jeho tíţivé ekonomické situace“. Kabinet Sakskoburggotski pokračoval v striktní finanční politice Kostovovy vlády. Největší úspěchy kabinetu byly dosaţeny na poli zahraniční politiky. V roce 2002 bylo Bulharsko označeno Evropskou komisí „fungující trţní ekonomikou“4, v roce 2004 vstoupilo Bulharsko do NATO a 25. dubna 2005 byla v Lucemburku podepsána přístupová dohoda do EU. Přesto ţivotní úroveň obyvatelstva se výrazně nezměnila, korupci ani organizovanou zločinnost se nepodařilo vymítit, ba naopak, navíc bývalé carské pozemky a paláce byly navráceny rodině pana Sakskoburggotského, přestoţe před volbami sliboval, ţe tak neučiní. Tyto skutečnosti dovedly k poklesu popularity a prohraných voleb v roce 2005 (21,83% voličských hlasů). Ve volbách z roku 2009 dokonce strana nepřekonala 4% hranici pro vstup do parlamentu.
1.3. Výkonná moc 1.3.1. Prezident Hlavou státu je prezident volený přímou volbou většinovým systémem na pětileté funkční období (Ústava povoluje maximálně dvě funkční období). Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil, předsedá Poradní radě národní bezpečnosti, má právo vrátit přijatý zákon (avšak Národní shromáţdění můţe tento zákon znovu přijmout nadpoloviční většinou všech poslanců) a další funkce kodifikované Ústavou. Současný prezident Goergi Parvanov byl zvolen ve volbách z roku 2001 (ve funkci od 22. ledna 2002) a znovu potvrzen do úřadu ve volbách z roku 2006. Viceprezidentem je Angel Marin.
4
Euroskop.cz: Bulharsko v Evropské unii: [On-line]: [12.4.2010] http://www.euroskop.cz/389/sekce/bulharskov-evropske-unii/
12
1.3.2. Rada ministrů Vláda je vrchným výkonným orgánem, skládá se z předsedy vlády, místopředsedy a ministrů. Vládu jmenuje prezident na čtyřleté funkční období a musí získat důvěru v Národním shromáţdění. Současný předseda vlády je Bojko Borisov, místopředseda vlády a ministr vnitra je Cvetan Cvetanov. Borisovův kabinet se ujal úřadu 27. července 2009 díky podpoře Modré koalice a Hnutí ATAKA.
1.4. Soudní moc Justiční systém Bulharska je tvořen soustavou Nejvyššího kasačního soudu, Nejvyššího správního soudu, odvolávacími soudy, krajskými soudy, okresními soudy a vojenskými soudy. Vrchním administrativním orgánem soudní moci je Nejvyšší soudní rada, která jmenuje a odvolává soudce a státní zástupce. Nejvyšší soudní rada je tvořena 25 členy, 11 z nich jsou voleni Národním shromáţděním, dalších 11 jsou voleni orgány soudní moci, zbývající členy jsou předseda Nejvyššího kasačního soudu, předseda Nejvyššího administrativního soudu a generální prokurátor, kteří jsou jmenování prezidentem republiky na návrh Nejvyšší soudní rady na sedmileté funkční období. Zbývající členové Nejvyšší soudní rady zůstávají ve funkci po dobu pěti let. Ústavní soud je tvořen 12 členy, třetina z nich je volena Národním shromáţděním, další třetina je jmenována prezidentem a poslední třetina je volena na společné schůzi Nejvyššího kasačního soudu a Nejvyššího administrativního soudu. Mandát ústavního soudce vzniká jmenování na dobu 9 let. Jmenování nových soudců Ústavního soudu probíhá průběţně přes tři roky dotyčnou institucí. Soudní moc je tradičně povaţována za nejslabší sloţkou bulharské státní soustavy. Nejčastěji je kritizována za zdlouhavé soudní procesy a obtíţnost vymahatelnosti práva. V poslední době navíc otřásla soudní soustavou v základech série korupčních podezření, dokonce na nejvyšších instancích. V roce 2003 byly v parlamentu odhlasovány dodatky k ústavě, odstraňující nedotknutelnost státních magistrátů v případě soudního stíhání. Další dodatky k ústavě z let 2006 a 2007 umoţnily vyšší dohled zákonodárné moci nad mocí soudní. Byla vytvořena Nejvyšší soudní rada jako stálý dozorce nad činností soudů. Jelikoţ reforma soudnictví začala v nedávné době a stálé probíhá, důsledky budou patrné v delším časovém horizontu. 13
1.5. Zahraniční politika Bulharska5 1.5.1. Severoatlantická aliance (NATO) Od svého vstupu do aliance v roce 2004 patří Bulharsko mezi nejaktivnější spojence. Od samého počátku konfliktu v Kosovo se země podílí na obnovení bezpečnosti a stability v regionu. V současné době se Bulharsko aktivně angaţuje účastí v rámci mezinárodních sil KFOR v Kosovu a ISAF v Afganistanu. Země se také podílí na výcviku iráckých bezpečnostních sil. Bulharská vojenská plavidla se pravidelně podílejí také na protiteroristické vojensko-námořní operaci „Active Endeavour“ v Středozemním moři.
1.5.2. Evropská unie Chronologie vztahů Bulharsko - EU Diplomatické vztahy mezi Bulharskem a Evropským hospodářským společenstvím byly navázány 8. 8. 1988. Velké národní shromáţdění přijalo 22. 12. 1990 rozhodnutí vyslovující zájem plnoprávné členství. V témţe roce byla podepsána konvence o obchodních a hospodářských vztazích a Bulharsko začalo čerpat z programu PHARE. V prosinci 1995 Bulharsko oficiálně poţádalo o vstup do EU. V posudku Evropské komise (EK) z roku 1997 však stojí, ţe země není dostatečně připravena na vyjednávání o přistoupení. V roce 1998 se stalo Bulharsko plnoprávným členem Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA). 15. února 2000 byly zahájeny předvstupní jednání. V roce 2002 Bulharsko nebylo zařazeno mezi 10 přistupujících zemí, zpráva EK však ohodnotila pozitivně pokrok země a označila ji „fungující trţní ekonomiku". 25. 4. 2005 byla podepsána v Lucemburku smlouva o přistoupení Bulharska a Rumunska. Monitorovací zpráva o připravenosti Bulharska na vstup do EU z 26. 9. 2006 však poukázala, ţe země dosud nesplnila všechny poţadavky Komise. I tak se 1. 1. 2007 Bulharsko stalo oficiálním členem Unie, muselo přesto souhlasit s pojistnými opatřenými pro případ, ţe by nedokázalo dostatečně spolupracovat i po vstupu. Zpráva EK o pokroku Bulharska z 27. 6. 2007 byla opět velmi kritická a upozorňovala na příslušná opatření v případě, ţe vláda nepodnikne odpovědné kroky (především boj s korupcí a průhlednost čerpání peněz z evropských fondů). Zprávy z roku 2008 nakonec neobjevily dostatečný pokrok a EK se rozhodla pozastavit moţnost čerpání finančních 5
Ministerstvo zahraničních věcí: [On-line]: [12. 4. 2010]: http://www.mfa.government.bg/
14
prostředků aţ do zlepšení situace. Bulharsko navíc přišlo nevratně o 220 mil. € podle programu PHARE. Krajní opatření nakonec měly dostatečný stimul k reformním krokům vlády a v roce 2009 byla většina finančních prostředků opět zpřístupněna k čerpání. Podle současné vlády však největší překáţkou pro čerpání z evropských fondů jsou nevyhovující projekty. Bulharsko v EU Bulharsko je zastoupeno 17 poslanci v Evropském parlamentu a v Radě Evropské unie má 10 hlasů. Ve volbách do Evropského parlamentu z roku 2009 strana GERB získala 5 mandátů (24,36% hlasů), Koalice pro Bulharsko 4 mandátů (18,50% hlasů), strana Hnutí práv a svobod 3 mandátů (14,14% hlasů), ATAKA 2 mandátů (11,96% hlasů), NDSV 2 mandátů (7,96% hlasů) a Modrá koalice 1 mandát (7,95%hlasů). Komisařkou pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí je Kristalina Georgieva. Členkou Evropského účetního dvora je Nadeţda Sandolova. Euro Bulharsko dokázalo prosadit denominaci evropské měny i bulharštině – евро [evro]. Termín přijetí eura zatím nebyl stanoven, cílem Bulharska je však co nejbliţší vstup do eurozóny, který nebude tak jednoduchý zejména po problémech v Řecku. Bulharský leva je od roku 1999 pevně navázán na euro (měnový výbor) v poměru 1 € = 1,95583 BGN. Do roku 2009 Bulharsko vykazovalo přebytek státních financí a sniţující se státní dluh, naopak maastrichtská kritéria nesplňovaly vysoká inflace, úrokové sazby a nevyhovující legislativa. V roce 2009 navíc deficit státního rozpočtu dosáhl 3,9% HDP. Lisabonská smlouva Bulharský parlament smlouvu ratifikoval 21. 3. 2008 jako šestou členskou zemí EU. Schengenský prostor Vláda přijala 17. 3. 2010 plán pro realizaci finálních opatření pro vstup do Schengenského prostoru během roku 2011.
15
1.5.3. Regionální spolupráce: Proces spolupráce v jihovýchodní Evropě (South East European Cooperation Process) Zformován pod předsednictvím Bulharska v roce 1996 na konferenci ministrů zahraničních věcí zemí jihovýchodní Evropy v Sofii. Bulharsko převzalo předsednictví znova v letech 2007 aţ 2008. SEECP usiluje o spolupráci v oblastech: zajištění stability, bezpečnosti a dobrých vztahů v regionu; ekonomickému rozvoji; humanitárních, sociálních a kulturních otázek; zajištění spravedlnosti, boji s organizovaným zločinem, nelegálním pašováním drog a zbraní a terorismem. Ekonomická spolupráce v oblasti Černého moře (Organization of the Blackem Sea Economic Cooperation – OBSEC) Vznikla v roce 1992 pod iniciativou Turecka a od roku 1999 nabyla statut plnoprávné mezinárodní organizace. OBSEC napomáhá a koordinuje spolupráci v širokém spektru oblastí: obchod, bankovnictví, komunikace, energetika, doprava, zemědělství, zdravotnictví, ochrana ţivotního prostředí, boj s organizovaným zločinem, aj. Středoevropská iniciativa (Central European Initiative) Zaloţena v roce 1989 Itálií, Jugoslávií, Maďarskem a Rakouskem, v roce 1990 přistoupilo Československo a v roce 1991 i Polsko. Postupně se rozšiřovala o další země východní a jihovýchodní Evropy. Mezivládní regionální fórum pro spolupráci mezi členskými zeměmi EU a napomáhání zemí, které nejsou členkami EU, k integraci do Evropských struktur. Bulharsko přijalo statut pozorovatele v roce 1992, v roce 1994 statut přidruţené členské země a v roce 1996 se stalo plnoprávným členem. Bulharsko se ujalo rotačního předsednictví od ledna do prosince 2007.
16
1.5.4. Mezinárodní spolupráce: Organizace spojených národů (United Nations Organization) Od svého přijetí v roce 1955 Bulharsko usiluje svojí činností v OSN o posílení důvěry, bezpečnosti a rovnocennosti mezinárodních vztahů a jejich rozvoji. V období 1992 - 1993 Bulharsko předsedalo 47. Valnému shromáţdění. Bulharsko bylo zvoleno nestálým členem Rady bezpečnosti OSN celkem třikrát za období: 1966 - 1967, 1986 - 1987 a 2002 - 2003. V rámci posledního členství země předsedala Radě bezpečnosti v září 2002 a prosinci 2003. Bulharsko bylo členem Ekonomické a sociální rady OSN (ECOSOC) celkem sedmkrát, naposledy za období 1999 - 2001. V říjnu 2009 byla zvolena generální ředitelkou UNESCO Irina Bokovová. Rada Evropy (Council of Europe, Conseil de l'Europe) Vznikla v roce 1949. Vykonává dozor nad ochranou lidských práv, parlamentární demokracií a zákonnosti, usiluje o standardizaci sociálních a právních postupů členských zemí a podporuje rozvoji evropské kulturní identity. Bulharsko se stalo členskou zemí v roce 1992 a od té doby patří působení v rámci činnosti Rady Evropy mezi prioritní cíle zahraniční politiky země. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (Organization for Security and Cooperation in Europe) Zaloţena v roce 1975 původně pod názvem Konference pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, věnuje se hlavně vojensko-bezpečnostním otázkám, ozbrojeným a hraničním problémům, dodrţování lidských práv, aj. V roce 2004 se Bulharsko ujalo předsednictví organizace a tím navázalo na svou úspěšnou účast v Radě bezpečnosti OSN jako nestálý člen v období 2002 - 2003.
17
1.5.5. Některá další vybraná mezinárodní organizace: Světová obchodní organizace (World Trade Organization): členství Bulharsko od roku 1996. Mezinárodní měnový fond (World Monetary Fund) Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (World Bank – International Bank for Reconstruction and Development) Evropská banka pro obnovu a rozvoj (European Bank for Reconstruction and Development) Světová zdravotnická organizace (World Health Organization) Světová turistická organizace (World Tourism Organization) Mezinárodní agentura pro atomovou energii (International Atomic Energy Agency) INTERPOL (International Criminal Police Organization) Mezinárodní komise pro ochranu řeky Dunaj (Danube Commission) Mezinárodní námořní organizace (International Maritime Organization) Organizace pro zákaz chemických zbraní (Organization for Prohibition of Chemical Weapons) Světová organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization)
18
1.6. Podnikání v Bulharsku 1.6.1. Zaloţení společnosti v Bulharsku Obchodní zákoník Bulharska definuje následující formy podnikání6: Osoba samostatně výdělečně činná Veřejná obchodní společnost Komanditní společnost Společnost s ručením omezením Minimální hodnota základního kapitálu musí být alespoň 5000 BGN (cca 2 556 €), přičemţ hodnota jednoho podílu nesmí být niţší neţ 10 BGN (cca 5 €). Pro zápis společnosti je nutné, aby kaţdý společník splatil alespoň 1/3 svého podílu, minimálně 10 BGN, zároveň musí byt splaceno přinejmenším 35% základního kapitálu. Akciová společnost Minimální hodnota základního kapitálu musí být alespoň 50 000 BGN (cca 25 566 €), přičemţ hodnota jedné akcie nesmí být niţší neţ 1 BGN (cca 0,5 €). Pro zápis společnosti je nutné, aby byla splacena minimální hodnota z kaţdé akcie uvedená v stanovách, přičemţ tato hodnota nesmí být niţší neţ 25% nominální, nebo emisní hodnoty jednotlivých akcií uvedené v stanovách. Akciová komanditní společnost Počet společníků s omezením ručením nesmí být niţší neţ 3. Výše jednotlivých podílů je uvedena v stanovách společnosti. Ostatní náleţitosti jsou shodné s náleţitostmi akciové společnosti. Evropská společnost (Societas Euopaea) Je upravena nařízením Rady č. ES/2157/2001 a Směrnicí Rady 2001/86/ES. Bulharsko se snaţí zjednodušit co nejvíce administrativní kroky nutné pro registraci obchodních firem. Legislativa neomezuje ţádným způsobem zahraniční subjekty, které chtějí podnikat v Bulharsku, ani výše jejich investic. Na bulharský trh lze vstoupit na základě7:
6
Obchodní zákoník Bulharska 12. aktualizované vydání k 5. 7. 2009, Nakladatelství Sibi.
19
Joint venture Obchodní společnost s domácí a cizí účastí, ale i výhradně cizí účastí (několik zahraničních subjektů bez bulharské účastí), kde výše cizího podílu není zákonem omezen (aţ na minimální hodnotu kapitálu a jednotlivých vkladů, stanoveny obchodním zákonem). Po zaregistrování se společnost povaţuje za domácí právnickou osobu podléhající bulharskému právnímu řádu. Pobočka (100% vlastněná dceřiná společnost) Zahraniční subjekt, který není právnickou osobou, podnikající podle místní legislativy má právo zaloţit v Bulharsku pobočku. Pobočka není povaţována za nezávislý subjekt, nýbrţ je součástí mateřské společnosti, musí však vést oddělené účetnictví a sestavit oddělenou rozvahu na konci roku. Reprezentativní kancelář Zahraniční osoba podnikající podle místní legislativy má právo zaloţit v Bulharsku reprezentativní kancelář, která se registruje u Bulharské obchodní a průmyslové komory a v systému BULSTAT. Reprezentativní kanceláře se nepovaţují za samostatné právnické osoby a nemají právo vykonávat obchodně - výdělečnou činnost, smějí pouze inzerovat a propagovat svou mateřskou společnost. Domácí i zahraniční podnikatelské subjekty musí registrovat svou činnost v následujících agenturách: Registrační agentura: vydání identifikačního čísla ekonomického subjektu BULSTAT; Daňová správa: při najímání pracovníků podle zaměstnanecké smlouvy; Celní správa: při zákonem upravených podmínek.
7
Invest Bulgaria: Business Legislation: Forms of Business Organizations, [On-line], [24.4.2010]: http://www.investbg.government.bg/index.php?sid=18&ssid=45&c=617
20
1.6.2. Daňový systém8 Přímé daně: Daň z příjmů fyzických osob: Sazba daně z příjmu fyzické osoby je ve výši 10%. Plátci daně jsou domácí i zahraniční fyzické osoby podnikající v Bulharsku. Daň z příjmů právnických osob: Sazba daně z příjmu právnické osoby je ve výši 10%. Plátci daně jsou právnické osoby se sídlem v Bulharsku. Právnické osoby se sídlem mimo Bulharsko jsou povinni odvádět daň pouze z příjmů prokazatelně plynoucích z činnosti na území Bulharska. Daňové přiznání se podává nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku. Tabulka 2: Roční sazba odpisů Kategorie aktiv
I II III IV V
VI
VII
Popis aktiv
Roční sazby odpisu
budovy, sklady, vysílače, zařízení pro přenos elektrické energie a 4% informací stroje, výrobní zařízení a 30%* aparatura dopravní prostředky, vyjma automobilů, dopravní cesty a 10% přistávací dráhy letadel počítače a s nimi spojená 50% periferie, software automobily 25% matriály s moţností dlouhodobé skladovatelnosti a statky s 100/ omezenou dobou vyuţití na počet let základě smluvní domluvě, nebo vyuţití** dané zákonem ostatní poloţky 15%
* pro případ dříve nepouţívaných aktiv pořízené v rámci prvotné investice sazba 50%; ** roční sazba nesmí být vyšší neţ 33 a 1/3; Zdroj: Invest Bulgaria; vlastní zpracování
8
Invest Bulgaria: Business Legislation: Taxation, [On-line], [24.4.2010]: http://www.investbg.government.bg/index.php?sid=18&ssid=45&c=77
21
Místní daně: Patentová daň, Daň z nemovitosti, Daň z převodu nemovitosti, Dědická daň, Silniční daň, aj. Nepřímé daně: Daň z přidané hodnoty (DPH): Standardní sazba DPH je ve výši 20%, sníţená ve výši 7% (v hoteliérství). Plátci DPH se musejí zaregistrovat povinně podle zákona, nebo se mohou zaregistrovat dobrovolně. Zákon stanoví, ţe kaţdý daňový poplatník registrující za posledních 12 měsíců trţby ve výši 50 000 BGN (cca 25 565 €) a více, nebo kaţdý subjekt dováţející zboţí z jiné členské země EU v celkové hodnotě převyšující 20 000 BGN (10 226 €) jsou povinni se zaregistrovat v příslušném oddělení Daňové správy v 14 denní lhůtě od uplynutí daňového období. Osvobozeny od platby DPH jsou subjekty vykonávající zákonem vyjmenované sluţby. Spotřební daň: Předmětem spotřební daně je domácí i dovezení zboţí stanovené zákonem, např. alkoholické nápoje, tabákové výrobky, deriváty energetických surovin a elektřina, automobily, káva a kávové výtaţky, aj.
1.6.3. Investiční pobídky Bulharska9 Zaměstnání mladých (do 29 let), handicapovaných a lidí před odchodem do penze: Po splnění podmínek stanovených zákonem o investičních podmínkách vládní Agentura zaměstnanosti pokryje nejenom náklady na mzdy a sociální i zdravotní pojištění za kaţdého pracovníka po dobu trvání pracovního poměru (nejdéle však na 12 měsíců), ale i výdaje na zaškolení po dobu maximálně 6 měsíců. Programy a opatření pro školení a kvalifikace: Zaměstnavatel, který podporuje a zvyšuje kvalifikaci svých zaměstnanců, má právo poţádat o uhrazení výdajů za školení do výše polovičních nákladů za jednu osobu (maximálně do 500 BGN). Zaměstnání lidí ve výjimečných sociálních podmínkách: Zaměstnavatel můţe poţádat o odečtení od daňového základu částku ve výši mzdových nákladů, splátek zdravotního a sociálního pojištění za 12 měsíční období. Jedná se 9
Invest Bulgaria: Bulgaria - Investor's Handbook 2009: [on-line], [24. 4. 2010]:
http://www.investbg.government.bg/upfs/45/Bulgaria%20Investors%20Handbook%202009.pdf
22
o osoby registrované na úřadu práce po dobu delší neţ 1 rok, nezaměstnané osoby starší 50 let a nezaměstnané handicapované osoby. Osvobození od daně z příjmu právnické osoby pro průmyslové podniky: Průmyslové podniky, které investovaly do oblastí s nezaměstnaností převyšující o 35% průměr země, mají právo po dobu 5 let poţádat o odpuštění daňové zátěţe v případě, ţe budou pokračovat v investování v regionu. Sníţení daně z příjmu právnické osoby pro průmyslové podniky: Průmyslové podniky, které investovaly do oblastí s nezaměstnaností převyšující o 50% průměr země, mají právo odečíst z daňové zátěţe částku v hodnotě 10% provedené investice. Pobídka k zvýšení zaměstnanosti v regionech s nejvyšší nezaměstnaností: Společnost, která zvýšila meziročně svůj průměrný počet zaměstnanců a dokázala udrţet vytvořená pracovní místa v regionech s nezaměstnaností převyšující národní průměr o 50% po dobu 3 let, můţe poţádat o pokrytí nákladů na sociální pojištění za nově najaté pracovníky. Sazba daně z dividend ve výši 5%. Sníţená sazba DPH pro dovoz zboţí související s investičním projektem: Společnost, která investuje alespoň 10 milionů BGN (5,11 mil. €)na dobu do 2 let na vytvoření alespoň 50 pracovních míst, má právo poţádat ministerstvo financí o osvobození od DPH na import materiálu a zařízení potřebné pro realizaci projektu a na vrácení DPH za statky pořízení v Bulharsku. Sníţená sazba DPH pro hoteliérství ve výši 7%.
23
2. Ekonomická charakteristika 2.1. Makroekonomické ukazatele Vývoj ekonomiky v 90. letech byl silně poznamenán rozpadem Rady vzájemné hospodářské pomoci a kolapsem socialistické soustavy, coţ se projevilo významným poklesem vývozu země. Navíc se bulharská ekonomika otevřela západnímu zboţí, které zaplavilo domácí trh. Stát se pokusil privatizovat neziskové podniky, ale o ty nebyl vysoký zájem především kvůli vysokým investičním nárokům a zaostalé technologii. Reforma zemědělství vyústila v uvolnění velkého mnoţství pracovní síly, která nebyla schopna najít uplatnění v stagnujícím průmyslu, navíc se v té době sektor sluţeb teprve rozvíjel10. Výsledkem bylo zvyšování nezaměstnanosti a sniţování ţivotní úrovně. Krize vyvrcholila na přelomu let 1996 a 1997 v hyperinflaci, která prakticky znehodnotila veškeré úspory obyvatelstva, coţ vedlo k ještě většímu propadu ţivotní úrovně a uvedla velkou část Bulharů pod práh chudoby. Sociální napětí nakonec vyvrcholilo v svrţení dosavadní vlády v roce 1997. Nová vláda Ivana Kostova dokázala zkrotit inflaci zavedením měnového výboru a striktní finanční politiky. Od roku 1998 bulharská ekonomika dlouhodobě rostla vysokým tempem především díky značné investiční aktivitě. V roce 1999 v souvislosti s válkou v Kosovu ekonomika utrpěla značné ztráty vyplývající z hospodářského embarga nad bývalou Jugoslávií. Export země byl navíc značně poškozen zablokování důleţitého dopravního koridoru, spojující Bulharsko se západní Evropou. Od roku 2004 ekonomika rostla v průměru 6% do druhé poloviny 2008, kdy bylo Bulharsko zasaţeno globální recesí. Se vstupem země do EU došlo k výraznému zvýšení inflace, která v roce 2007 dosáhla průměrné úrovně 8,4% a v roce 2008 dokonce 12,3%. Pokles poptávky způsobený krizí stabilizoval ceny a v roce 2009 dosáhla průměrná inflace úrovně 2,8%. Nestabilní cenová úroveň je jedna z hlavních překáţek pro přijetí eura. Chronickým problémem bulharské ekonomiky je také vysoká nezaměstnanost především v periferiích země, kde místy přesahuje 50%.
Míra
nezaměstnanost dosáhla své nejniţší hodnoty od roku 1991 v roce 2008, avšak od 1. čtvrtletí 2009 začala opět růst. Nejnovější konjunkturní průzkumy za únor 2010 naznačují, ţe nezaměstnanost překročila 10%. Podle prognóz na rok 2010 HDP by měl klesnout o 1%. Očekává se, ţe se spotřeba bude normalizovat, avšak hodnota investic, která měla v minulých letech významný podíl na 10
Rychlík, J., Dějiny Bulharska; Nakladatelství Lidové noviny, 2000
24
vysokých ročních nárůstech HDP, bude značně niţší. Také státní výdeje by měly klesnout, za účelem sniţování schodku veřejných financí. Průmyslové podniky očekávají oţivení poptávky ze zahraničí, která by měla zvednout průmyslovou produkci a zvýšit export. S dalším výrazním propouštěním se nepočítá, ale míra nezaměstnanosti zůstane na vysoké úrovni kolem 9%. Spotřebitelské ceny by měli zůstat stabilní, zvýšení cen se očekává pouze u průmyslové produkce kvůli nízké srovnávací základně z roku 2009. Inflace by měla zůstat na úrovni 2,2%. Graf 1: Vývoj reálného HDP v letech 1997 – 2009 (předpověď pro 2010)
Graf 2: Vývoj inflace v letech 1998 – 2009 (předpověď pro 2010)
25
Graf 3: Vývoj průměrné roční nezaměstnanosti v letech 1997 – 2009 (předpověď pro 2010)
2.2. Bulharská ekonomika v roce 2009 Globální recese dosáhla v roce 2009 svého dna a signály oţivení západních ekonomik se výrazněji začaly projevovat na bulharskou ekonomiku aţ ve třetím čtvrtletí toho roku. Reálný HDP země klesl oproti roku 2008 o 5,0%. Nejisté finanční prostředí se projevilo meziročním propadem investic o 26,9% z 33,4% HDP v roce 2008 na 24,8% v roce 200911. Omezování vládní spotřeby ve snaze konsolidovat státní rozpočet a pokles domácí spotřeby se projevily na sníţení celkové spotřeby (meziročně o 6,2%). Nejisté ekonomické prostředí, nízká ochota finančních institucí poskytovat spotřebitelské úvěry a zvyšující se nezaměstnanost měly největší vliv na omezení domácí poptávky. Propad v počtu nových zakázek způsobil pokles exportu zboţí v první polovině roku o 30,7%. Omezení vývozu se dále odrazilo negativně na příjmy přepravních společností. Zvýšení počtu nových zakázek a oţivení na komoditních trzích vzácných a barevných kovů v třetím čtvrtletí nakonec zpomalily tempo poklesu exportu a celkový vývoz zboţí a sluţeb se meziročně sníţil „pouze“ o 9,8%. Nízká domácí poptávka se také projevila na meziročním propadu dovozu zboţí a sluţeb o 22,3%, a tak se jeho podíl na HDP sníţil z více jak 80% v předchozích letech na 57,7%. Schodek obchodní bilance se tak sníţil z 22,78% HDP v roce2008 na 7,74% v roce 2009. Hrubá přidaná hodnota (HPH) se meziročně sníţila o 3,8%. HPH průmyslu klesla meziročně o 8,1%, průmyslová produkce se propadla na úroveň před rokem 2005. Od třetího 11
Předběţné údaje Národního statistického úřadu Bulharska.
26
kvartálu 2009 se tempo poklesu zvolnilo pod vlivem zvýšené poptávky na komoditních trzích a zvyšování cen kovů. Stagnace stavebnictví způsobená niţším počtem povolených hypoték a zvýšené opatrnosti ze strany investorů měla dále vliv na pokles v sektoru těţby a zpracování nekovových surovin. Největší negativní přínos k HPH za rok 2009 měl zpracovatelský průmysl, avšak od posledního čtvrtletí byl zaznamenán růst zahraničních zakázek. Také sluţby poprvé v tomto roce zaznamenaly sníţení HPH s meziročním poklesem o 1,7%. Největší pokles HPH byl registrován v oboru doprava a skladování. Tabulka 3: Vývoj tvorby HDP a HPH v letech 2006 - 2009 2006 Podíl Změna (%) (%) HDP 100,00 6,32 Spotřeba 87,04 7,30 Investice 31,74 14,70 Vývoz 64,55 8,74 Dovoz 83,33 14,02 HPH 100,00 6,56 Zemědělství 8,54 -0,98 Průmysl 30,91 7,84 Sluţby 60,55 7,11
2007 2008 Podíl Změna Podíl Změna (%) (%) (%) (%) 100,00 6,17 100,00 6,01 85,30 4,88 84,44 3,92 36,80 21,71 38,34 20,38 63,39 5,17 60,47 2,90 85,49 9,89 83,25 4,89 100,00 6,31 100,00 6,10 6,24 -29,75 7,29 24,55 32,30 13,98 30,54 2,95 61,46 7,48 62,16 5,88
Zdroj: aeaf.minfin.bg, nsi.bg, vlastní zpracování.
Graf 4: Struktura bulharské ekonomiky v roce 2009 podle sektorů
27
2009 Podíl Změna (%) (%) 100,00 -5,03 81,55 -6,15 26,18 -26,95 49,97 -9,79 57,71 -22,27 100,00 -3,77 6,02 -3,32 30,33 -8,12 63,65 -1,68
2.3. Platební bilance Platební bilance Bulharska vykazuje dlouhodobě vysoký schodek běţného účtu, který je výsledkem prohlubující se pasivní obchodní bilanci. Naproti tomu zvyšující se přebytek finančního účtu je zapříčiněný obrovským přílivem přímých zahraničních investic. Tabulka 4: Vývoj platební bilance Bulharska v letech 2004 – 2009 mil. € Běţný účet Obchodní bilance podíl na HDP Vývoz podíl na HDP Dovoz podíl na HDP Bilance sluţeb Bilance výnosů B. běţ. převodů Kapitálový účet Finanční účet Přímé zahraniční investice podíl na HDP Běžný a Finanční účet Chyby a opomenutí Změna devizových rezerv
2004
2005
2006
2007
2008
2009
-1306,91 -2953,49 -14,88% 7984,87 40,23% -10938,36 -55,11% 656,28 246,03 744,26 163,46 2294,88
-2705,68 -4409,74 -20,15% 9466,34 43,26% -13876,08 -63,41% 818,93 67,21 817,92 235,49 3978,13
-4647,76 -5562,25 -22,04% 12011,86 47,59% -17574,11 -69,63% 923,04 -678,52 669,97 179,99 7084,60
-7755,25 -7245,32 -25,07% 13511,86 46,76% -20757,18 -71,83% 1173,53 -2364,28 680,83 -587,35 13676,39
-8198,95 -8597,26 -25,20% 15203,84 44,56% -23801,11 -69,76% 1329,23 -1762,27 831,35 277,35 11395,48
-3196,19 -4102,72 -12,11% 11786,48 34,79% -15889,21 -46,90% 1553,05 -1577,92 931,40 476,99 2171,18
2735,92
3152,12
6221,60
9051,77
6696,55
3212,51
13,78% 987,97 263,21
14,41% 1272,45 -938,65
24,65% 2436,84 -831,23
31,32% 5921,14 -2170,13
19,63% 3196,53 -2799,73
9,48% -1025,02 -101,82
-1414,63
-569,29
-1785,60
-3163,66
-674,15
649,84
Zdroj: bnb.bg; vlastní úprava.
Obchodní bilance dosáhla své nejniţší hodnoty v roce 2008, kdy se pohybovala na úrovni 25,2% HDP. V roce 2009 však schodek klesl významně na 12,1% HDP, neboť pokles dovozu způsobený nízkou poptávkou domácích subjektů po zahraničním zboţí byl mnohem vyšší neţ pokles vývozu. Nejvyšší podíl na pasivním saldu zahraničního obchodu má dovoz průmyslového zařízení a dopravních prostředků, které tvořily v roce 2009 26,9% celkového dovozu země, a energetických surovin s 20,2%. Na druhé straně hlavními vývozními artikly Bulharska jsou průmyslové výroky různých kovů (olovo, cín, měď, aj.), které se v roce 2009 podílely 22,9% na celkovém exportu země. Mezi dalšími důleţitými vývozními artikly patří především průmyslové a spotřební zboţí (hlavně textilní výrobky) s 18,1%. 28
Tabulka 5: Komoditní struktura zahraničního obchodu Bulharska v roce 2009 Klasifikace SITC 0 - Potraviny a ţivá zvířata 1 - Nápoje a tabák 2 - Surové materiály s výjimkou paliv 3 - Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 - Ţivočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 - Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. 6 - Trţní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 - Stroje a dopravní prostředky 8 - Průmyslové spotřební zboţí 9 - Komodity a předměty obchodu, j.n. Klasifikace SITC 0 - Potraviny a ţivá zvířata 1 - Nápoje a tabák 2 - Surové materiály s výjimkou paliv 3 - Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 - Ţivočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 - Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. 6 - Trţní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 - Stroje a dopravní prostředky 8 - Průmyslové spotřební zboţí 9 - Komodity a předměty obchodu, j.n.
Podíl komodit na celkovém vývozu 2006 2007 2008 2009 5,71% 5,58% 8,15% 10,33% 1,51% 1,81% 1,96% 2,95% 7,14% 6,70% 6,51% 7,35% 15,48% 14,71% 16,44% 12,86% 0,23% 0,27% 0,49% 0,67% 6,37% 7,77% 8,02% 7,69% 30,41% 29,33% 26,47% 22,90% 13,47% 14,94% 15,74% 16,99% 19,13% 18,68% 16,14% 18,13% 0,56% 0,21% 0,07% 0,11% Podíl komodit na celkovém dovozu 2006 2007 2008 2009 3,91% 4,55% 5,39% 8,00% 0,37% 0,83% 0,97% 1,45% 7,55% 7,41% 6,71% 6,18% 21,82% 19,89% 21,84% 20,15% 0,25% 0,32% 0,38% 0,41% 8,82% 8,79% 8,80% 11,29% 20,09% 20,59% 19,38% 17,36% 29,01% 29,50% 29,52% 26,94% 7,08% 7,11% 6,91% 7,99% 1,10% 1,01% 0,10% 0,24%
Zdroj: nsi.bg; vlastní úprava.
Hlavními obchodními partnery Bulharska jsou státy EU, především Německo, Řecko, Itálie a Rumunsko, avšak významné postavení si udrţelo i Rusko. Česká republika je 9. nevýznamnějším dovozcem a 14. největším odběratelem bulharského vývozu ze zemí EU.
29
Tabulka 6: Teritoriální struktura zahraničního obchodu Bulharska v letech 2006 – 2009 Podíl na celkovém vývozu v %
Podíl na celkovém dovozu v %
státy a seskupení:
2006 2007 2008 2009
Státy EU Německo Řecko Itálie Rumunsko Belgie Francie Španělsko Velká Británie ČR Státy mimo EU Ostatní státy OECD USA Turecko Státy SNS (včetně Ruska) Rusko Zbytek světa Srbsko
60,66 9,68 8,93 10,13 4,21 6,55 4,19 3,23 2,57 0,67 39,34
státy a seskupení:
Státy EU Německo Itálie Řecko Rumunsko Rakousko Francie Maďarsko Nizozemsko ČR Státy mimo EU Státy SNS (včetně 20,18 19,66 11,91 10,64 Ruska) 2,84 2,33 1,56 1,58 Rusko 11,59 11,43 8,80 7,29 Ukrajina Ostatní státy 3,63 5,90 5,60 5,16 OECD 1,52 2,42 2,71 2,54 Turecko Zbytek světa 3,86 4,41 4,36 3,25 Čína 60,83 10,28 9,10 10,30 4,89 6,18 3,99 2,39 2,49 0,71 39,17
59,97 9,10 9,92 8,37 7,25 5,90 4,10 2,24 2,10 0,89 40,03
64,35 11,20 9,43 9,26 8,55 5,63 4,44 3,18 1,95 0,80 35,65
2006 2007 2008 2009 56,22 12,21 9,86 6,30 4,46 4,39 2,76 2,58 2,10 1,68 43,78
58,45 12,33 8,66 6,19 4,53 4,28 3,44 3,07 2,58 2,04 41,55
56,70 11,91 7,95 5,29 5,62 4,11 3,36 2,80 2,50 2,18 43,30
60,28 12,26 7,77 6,15 5,62 4,07 3,54 3,37 2,77 2,74 39,72
22,25 20,23 23,33 19,59 14,01 12,46 14,37 13,11 7,45 7,17 7,31 4,85 16,75 18,19 8,82
8,56
6,14
6,81
5,56
5,49
2,05
2,79
3,01
2,73
Zdroj: nsi.bg; vlastní úprava.
Díky stabilnímu politicko-ekonomickému prostředí v posledních letech se Bulharsko stalo lákavou destinací zahraničních investic. Přímé zahraniční investice (PZI) plynoucí do země dosáhly své nejvyšší hodnoty v roce 2007, kdy se jejich podíl na HDP vyšplhal na 31,3%. Nejisté finanční prostředí způsobené globální recesí však zapříčinilo postupné sniţování přílivu. V roce 2009 tak výše PZI propadla pod úroveň roku 2006 a tak saldo běţného a finančního účtu skončilo poprvé ve schodku. Hodnocení Bulharska podle ratingové agentury Moody’s (21. 1. 2010): Long Term Foreign Currency Debt: Baa3 Long Term Foreign Bank Deposit: Baa3 Long Term Local Currency Debt: Baa3 Outlook: Positive
30
Největšími investory byly v roce 2009 Nizozemsko s 33,8% podílem na celkových PZI, Rakousko s 11,9%, Německo s 9,0% a Francie s 6,9%. Česká republika zaujímá 23. příčku s 17 milióny € (0,53%). Největší díl PZI směřoval do sektoru sluţeb, především do finančnictví (23%), trhu realit a podnikatelských sluţeb (20%), dopravy, skladování a přenosu informací (9%), aj. Nejlákavějšími sektory průmyslu byly v roce 2009 zpracovatelský průmysl (18%), Energetika (8%) a stavebnictví (6%). Graf 5: Struktura PZI plynoucích do Bulharska v roce 2009
31
2.4. Zahraniční zadluţenost Zahraniční zadluţenost Bulharska vykazuje za posledních 10 let rychle stoupající tendenci. Hrubý zahraniční dluh (HZD) Bulharska v roce 1999 byl 11,9 mld. € (86,9% HDP), v roce 2007 poprvé převýšil hodnotu HDP na 29,0 mld. € (100,4% HDP) a do roku 2009 se vyšplhal na 37,7 mld. € (111,3% HDP). Od druhé poloviny roku 2008 však se tempo zadluţování postupně zvolňuje kvůli zvýšené opatrnosti ze strany věřitelů i půjčovatelů. Graf 6: Vývoj hrubého zahraničního dluhu Bulharska v letech 1999-2009 (leden aţ únor 2010)
Klesající trend vykazuje podíl veřejného sektoru na HZD, který v roce 2009 dosáhl úrovně 12,3%. Naopak soukromý sektor se stále více zadluţuje a v roce 2009 jeho podíl na HZD téměř překonal výši HDP. Dlouhodobé úvěry tvořily v roce 2009 65,8% HZD.
32
Tabulka 7: Struktura hrubého zahraničního dluhu Bulharska v letech 2004 – 2009 mil. € 2004 2005 2006 2007 2008 Hrubý zahraniční dluh 12 658,48 15 506,88 20 690,88 29 016,84 37 100,06 podíl na HDP 63,77% 70,87% 81,98% 100,41% 108,74% Veřejný sektor 6 585,23 5 197,56 4 547,31 4 092,34 3 902,22 podíl na HDP 33,18% 23,75% 18,02% 14,16% 11,44% Soukromý sektor 6 073,25 10 309,32 16 143,57 24 924,51 33 197,84 podíl na HDP 30,60% 47,11% 63,97% 86,25% 97,30% Dlouhodobý zahraniční dluh 10 216,53 11 573,12 14 533,69 19 632,83 23 926,11 podíl na HDP 51,47% 52,89% 57,59% 67,94% 70,13% Krátkodobý zahraniční dluh 2 441,95 3 933,76 6 157,19 9 384,01 13 173,95 podíl na HDP 12,30% 17,98% 24,40% 32,47% 38,61%
2009 37 705,78 111,30% 4 159,08 12,28% 33 546,70 99,03% 24 809,68 73,24% 12 896,10 38,07%
Zdroj: bnb.bg; vlastní úprava.
2.5. Státní rozpočet Vláda Bulharska usiluje o vyváţený státní rozpočet, který by splňoval maastrichtská kritéria pro vstup do eurozóny. Státní rozpočet vykazuje přebytek od roku 2003, jenţ se postupně vyšplhal na 3,47% HDP v roce 2007. Přestoţe aktivní saldo dosáhlo své nejvyšší hodnoty v roce 2008, státní rozpočet v roce 2009 skončil v deficitu, způsobený vyššími státními výdaji a niţšími příjmy daňového úřadu pod vlivem špatné ekonomické situace většiny firem. Tabulka 8: Vývoj státního rozpočtu Bulharska v letech 2004 – 2009 mil. BGN
2003
2004
2005
2006
Příjmy státního rozpočetu 14069,72 15855,37 18012,19
20034
24063 27313,21 25039,34
podíl na HDP 40,63% 40,84% 42,09% Výdaje státního rozpočtu 14068,78 15198,94 16678,48 podíl na HDP 40,63% 39,15% 38,97% Saldo 0,93319 656,4356 1333,707 podíl na HDP 0,0027% 1,69% 3,12%
40,59% 18286,4 37,05% 1747,7 3,54%
42,57% 40,93% 37,79% 22103,4 25323,39 25615,75 39,11% 37,95% 38,66% 1959,6 1989,821 -576,413 3,47% 2,98% -0,87%
Zdroj: www.aeaf.minfin.bg; vlastní úprava.
33
2007
2008
2009
3. Sociální a kulturní specifika 3.1. Ţivotní úroveň Ţivotní standard v Bulharsku je na velmi nízké úrovni ve srovnání s ostatními zeměmi EU. Ukazatel HDP na obyvatele podle standardu kupní síly (EU=27) dosáhl v roce 2008 41,3%12 evropského průměru, coţ je nejniţší hodnota ze všech členských států. Cenová hladina spotřebitelských cen byla v roce 2008 na úrovni 50,2%13 průměru EU 27. Průměrná měsíční mzda se v roce 2008 se pohybovala na 544,8 BGN (=278,6 €), minimální měsíční mzda je od 1. ledna 2009 240 BGN (=122,7 €). Podle údajů z roku 2008 ţije pod hranicí chudoby, 211,43 BGN měsíčně (=108,1 €), 14,4%14 obyvatelstva.
3.2. Demografické trendy15 Obyvatelstvo Bulharska se od roku 1990 (8 669 269 lidí) neustále sniţuje a podle zdrojů OSN16 je nejrychleji ubývajícím na světě. V roce 2009 se sníţilo meziročně o 42 841 lidí (- 0,6%) a dosáhlo počtu 7 563 710 lidí (71,4% z nich ţije ve městech). Velký podíl na tom měla také migrace do zahraničí (15 729 emigrantů). Pozitivním trendem je pokračující zpomalování tempa ubývajícího obyvatelstva pod vlivem rostoucí míry porodnosti (2009 10,7‰; EU 27 - 10,8‰). Míra úmrtnosti se sice sníţila na 14,2‰, avšak i nadále zůstává vysoko nad evropským průměrem (EU 27 - 9,64‰). Negativní přirozený přírůstek tak dosáhl v roce 2009 své nejvyšší hodnoty od roku 1993, - 3,5‰, coţ je stále jedna z nejniţších hodnot v porovnání s členskými státy. Také průměrná plodnost dosáhla své nejvyšší hodnoty od roku 1991 (1,65) na 1,57 dětí, přitom se průměrný věk ţen při narození prvního dítěte zvýšil na 25,6 let. Alarmujícím trendem je stárnutí obyvatelstva, průměrný věk obyvatelstva se v roce 2009 zvýšil na 41,8 let. Další ukazatel této tendence je neustále se sniţující podíl obyvatelstva v předproduktivním věku (0-15 let) - 14,5%. Další koeficient, ukazující jak závaţná je situace, je podíl obyvatelstva vstupujícího do produktivního věku (15-19) a vystupujícího z produktivního věku (60-64), který se sníţil z 0,91 (v roce 2008) na 0,82 (v roce 2009), 12
Eurostat: GDP per capita in PPS: [On-line]: [16.4.2010]: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=1&language=en&pcode=tsieb010 13 Eurostat: Comparative price levels: [On-line]: [16.4.2010]: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsier010 14 Nsi.bg: Příjmy a výdaje domácností [On-line]: [16.4.2010]: http://www.nsi.bg/otrasal.php?otr=21 15 Nsi.bg: Obyvatelstvo v roce 2009 [On-line]: [16.4.2010]: http://www.nsi.bg/EPDOCS/Population09.pdf 16 OSN: Vývoj počtu světového obyvatelstva do roku 2300 [On-line]: [16.4.2010]: http://www.un.org/esa/population/publications/longrange2/WorldPop2300final.pdf
34
přičemţ v roce 2001 byl poměr 1,24. Naopak pozitivním trendem je zvyšující se naděje doţití při narození, která za období 2007 - 2009 dosáhla 73,4 let. Muţi se průměrně doţijí 69,9 let (EU 27 - 76,1 let), ţeny o sedm let více - 77,1 (EU 27 - 82,2let). Míra předběţné úmrtnosti (24,4%) však zůstává nad evropským průměrem (2008 - 22%), přičemţ u muţů (32,3%) je dvakrát vyšší neţ u ţen (15,7%). I přes klesající tendenci, je míra kojenecké úmrtnosti stále vysoká – 9,0‰ (EU 27 v roce 2006 - 4,7‰). Klesající tendenci má i počet uzavřených sňatků, zároveň roste průměrný věk při prvním sňatku (u muţů - 29,6 let a u ţen - 26,4 let). Za posledních 5 let průměrný sňatek vydrţel 14 let. Dalším negativním trendem je odliv kvalifikovaných specialistů v produktivním věku. Z celkového počtu registrovaných s trvalým pobytem v cizině 21% spadají do věkové skupiny pod 20 let, 52% do skupiny 20 – 39 let a 24% ve věku 40 – 59 let. Podle údajů z hraniční správy 52% emigrantů opouští zemi kvůli lepším pracovním příleţitostem, 15% kvůli studiu v zahraničí, 10% kvůli sňatku, 20% jsou k nim přidruţené osoby včetně dětí.
3.3. Etnické sloţení obyvatelstva17 Podle sčítání lidu z roku 2001 83,9% obyvatelstva se povaţuje za etnické Bulhary, 9,4% za etnické Turky a 4,7% za Romy, 1,1% neuvedlo svou etnickou příslušnost a zbylých 0,9% se skládá ze skupiny 40 různých národností a etnik (Rusové, Arméni, Vlaši aj.).
3.4. Náboţenství Bulharsko přijalo křesťanství po vzoru Byzance v roce 864 a v roce 927 se bulharská pravoslavná církev stala autokefální, tj. nezávislá na Konstantinopolském patriarchátu. Po přičlenění bulharského území k Byzantské říši v roce 1018 sice byla podřízena patriarchovi konstantinopolskému, avšak její struktura nebyla významně pozměněna. Bulharsko získalo opět samostatnost v roce 1187, avšak obnovení samostatného patriarchátu se podařilo aţ v roce 1234. Mezitím byla bulharská církev spojená církevní unií s Římem, tím si zaručila formální nezávislost na Konstantinopoli. Z historických pramenů víme, ţe ve středověkém bulharském státě ţila i málo početná komunita Ţidů, která byla ve shodě s křesťanským obyvatelstvem, neboť náboţenský antisemitismus byl neznámý v bulharské společnosti na rozdíl od západní Evropy18. Od roku 1354 začíná pronikání Osmanských Turků na Balkánský poloostrov a s nimi i šíření islámu. V roce 1396 si Turci definitivně podrobili Bulharský stát a s ním přestala existovat i samostatná bulharská církev. Státním náboţenstvím Osmanské říše 17 18
Nsi.bg: Sčítání obyvatelstva v roce 2001: [On-line]: [16.4.2010]: http://www.nsi.bg/Census_e/Census_e.htm Rychlík, J.: Dějiny Bulharska, Nakladatelství Lidové Noviny, 2000
35
byl sice islám, přesto křesťané byli tolerováni, byli však povaţováni za podřadné občany, museli navíc platit dodatečné daně. Mnoho Bulharů v té přijalo islám (dobrovolně, ale i násilím), především aby dosáhly na vyšší společenské postavení, mnoho z nich si zachovalo národní identitu, aby se odlišili od etnických Turků, jsou nazýváni Pomaci. Od 16. století se na bulharské území začali objevovat i katoličtí misionáři. Do osvobození Bulharska v roce 1878 sehrálo náboţenství významnou roli: zachovalo bulharskou kulturu a vzdělanost a zabránilo etnickému splynutí obyvatelstva, neboť se osmanská (turecká) národnost formovala na náboţenském principu. Současná bulharská společnost vyznává z 82,64% pravoslaví, z 0,55% katolictví a z 0,53% protestantství. Muslimové tvoří 12,2% společnosti, jiné náboţenství vyznává 0,19% obyvatelstva a 3,89% neuvedlo svoje vyznání19.
3.5. Jazyk, jazyková vybavenost obyvatelstva a vzdělání Bulharština patří ke skupině slovanských jazyků a společně s makedonštinou, srbštinou, chorvatštinou a slovinštinou tvoří jiţní slovanskou větev. Charakteristickým prvkem bulharštiny je, ţe aţ u zájmen z jazyka vymizely pády, především v hovorové řeči se navíc z historických příčin udrţela některá slova přijatá z turečtiny. Kořeny většiny slov jsou slovanského původu, z toho důvodu se můţeme v Bulharsku dorozumět na základní úrovni i česky. Doporučuji však tuto moţnost komunikace volit v krajním případě, neboť některá slova přijala jiný význam, nebo nabyla hanlivého významu, např. slovo „pozór“ znamená v bulharštině ostuda, označením někoho, ţe je „divak“, by vám v Bulharsku rozuměli, ţe je divoch, nevzdělanec, neotesanec, slova „babička“, či „pes“ mají navíc expresivní náboj. Podle údajů z bulharského statistického úřadu 55,86% Bulharů (25 aţ 64 let)20 mluví alespoň jeden cizí jazyk. Nejčastěji se v Bulharsku domluvíme anglicky (především u mladší generace) pak rusky (tradičně u starší generace). Dlouholetou tradici má v Bulharsku i bohemistika, která se vyučuje v rámci slovanské filologii na třech univerzitách v Bulharsku – Sofijská univerzita, univerzity v Plovdivu a Blagoevgradu. Do statistiky je však také zahrnuto i obyvatelstvo, které uvedlo jiný mateřský jazyk neţ bulharský. Dle sčítání lidu z roku 2001 uvedlo jako mateřský jazyk turečtinu 9,62% respondentů. S turečtinou se nejčastěji setkám v jiţním Bulharsku, v oblasti Kardţali21 uvedlo jako mateřský jazyk turečtinu 61,91% 19
Údaje ze sčítání obyvatelstva z roku 2001. Nsi.bg: Vyuţití cizích jazyků: [On-line]: [16.4.2010]: http://www.nsi.bg/otrasal.php?otr=23&a1=806&a2=810#top 21 Černoočene (Kardţalijsko) je obec s největším podílem turecké menšiny – 96,8%. 20
36
respondentů. Turečtina se běţně toleruje i na státních úřadech, kde převládá v 43 obcí (z celkem 262) v oblastech Kardţali, Razgrad a Šumen. Kvalitní vzdělání má v Bulharsku dlouholetou tradici. Základní vzdělání je povinné pro děti od 7 do 16 let. Zájemci o středoškolské vzdělání se mohou hlásit na gymnázia s obecním zaměřením, jazyková gymnázia, střední odborné školy a soukromé školy. Středoškolské vzdělání se zaměřuje na co nejširší obecnou kulturu, popřípadě na oborovou specializaci. Studenti matematických gymnázií jsou známí svou kaţdoroční úspěšnou účastí na mezinárodních matematických soutěţích. Vysokoškolské vzdělání různého zaměření je moţné získat na více jak 40 univerzit. Ročně ukončí vysokoškolské vzdělání (bakalářské, magisterské nebo doktorské) přes 45 tisíc studentů, v roce 2008 jich bylo přes 54 tisíc22. Na rozdíl od stále zvyšujícího se počtu vysokoškolských studentů, počet zájemců o střední odborné vzdělání stále klesá. Obrovským problémem je také odliv vysoce kvalifikovaných specialistů, kteří nemohou najít realizaci v Bulharsku. Podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí v roce 2001 byl 9,4% obyvatelstva, 42,3% uvedlo středoškolské vzdělání.
3.6. Zvyky a zvyklosti důleţité pro obchodní kontakty Nesmíme zapomínat na to, ţe se v Bulharsku na znamení souhlasu, či nesouhlasu kýve hlavou převráceně. Podle lidové legendy tento matoucí zvyk vzniknul v době, kdy osmanští dobyvatelé se snaţili násilně obrátit křesťanské obyvatelstvo na islám. Aby si zachovali svou víru a zároveň ţivot, kdyţ byli dotázáni, zda přijali víru proroka Mohameda, kývali hlavou na znamení souhlasu, ale měli na mysli opak. V dnešní době, však mladší generace od toho zvyku často opouští, proto se můţeme setkat i s obvyklým kýváním hlavou, hlavně u obchodních schůzek, z toho důvodu v případě, ţe nejsme si jisti, jak to partner myslel, radši bychom se měli zeptat dodatečně na verbální potvrzení, v opačném případě by mohlo dojít k seriózním nedorozuměním. Mentalita i chápání Bulharů vychází do značné míry z kulturního vlivu Osmanské říše, po kterém najdeme stopy ve všech balkánských zemí. Bulhaři jsou nejčastěji vnímání zahraničními návštěvníky jako přátelští, pohostinní a temperamentní lidé. Velké kulturní rozdíly nalezneme mezi městským obyvatelstvem, které uţ zcela převzalo západoevropskou
22
Nsi.bg: Struktura obyvatelstva podle ukončeného vzdělání [On-line]: [16.4.2010]: http://www.nsi.bg/otrasal.php?otr=23&a1=782&a2=791&a3=793#cont
37
mentalitu a venkovským obyvatelstvem, kde se stále dodrţují místní zvyky a obyčeje, ale také na regionální úrovni především v oblastech s početnou tureckou, či romskou menšinou. Pověry a náboţenské vlivy se udrţely dodnes v povědomí Bulharů, které mohou být zaráţející pro mnohé západní pozorovatele. Dá se říct, ţe se v bulharské kultuře zakládá na respektu vůči vyšší autoritě, na venkově (i v menších městech) se pak velice dbá na tradiční rodinné hodnoty. Práva gayů jsou sice zaručena státem, avšak velký počet obyvatelstva vyslovuje veřejně svůj negativní postoj k nim. Také postavení ţen je v dnešní době naprosto rovnoprávné k postavení muţů, přesto jsou statisticky nejvyšší funkce obsazeny především muţi, také jejich plat je v průměru vyšší. Zákaz kouření v barech a restauracích dosud nebyl přijat, navíc omezení pro kuřáky se moc nedodrţuje, neboť kouření a pití kávy mají dlouholetou tradici ještě z doby Osmanské říše. Hlasování o zákazu kouření bylo v parlamentu několikrát odloţeno, především protoţe pěstování tabáku patří k hlavním zdrojů příjmu v nejchudších regionech země s nejvyšší nezaměstnaností, coţ v prostředí krize by znamenalo ještě větší úder pro domácí ekonomiku. Bulharská kuchyně se vyznačuje velkou pestrostí a rozmanitostí a velice se odlišuje od české kuchyně. V případě, ţe jsme se s ní dříve neseznámili, se doporučuje objednat si některý ze široké škály salátů z čerstvé zeleniny, které se běţně připravují ve velkých porcích a bohatě zasytí. Bulhaři si s oblibou pochutnávají na grilovaném masu (pozor často velmi okořeněném) s čerstvým salátem jako přílohou. Bulharsko se pyšní také vytříbenou vinařskou tradicí, která sahá aţ do starověku. V letních měsících je běţné si objednat lehčí bílá vína, v zimních se pije především červené víno. Jako aperitiv se tradičně v Bulharsku podává rakija, vysokoalkoholický nápoj zpravidla destilovaný z vinné révy, který se pije velice pomalu k předkrmu, z pravidla salát. S točeným pivem se běţně v restauracích nesetkáme, avšak není problém si objednat pivo v láhvi. Charakteristickým prvkem prostřeného bulharského stolu je chleba, který se běţně konzumuje s kaţdým jídlem, především s polévkou. Káva se v Bulharsku podává z pravidla malá (piccolo) a velice silná, pokud si chceme objednat obvyklý pro Česko šálek kávy, měli bychom zdůraznit, ţe chceme velkou (nikoliv však dvojitou).
38
3.7. Obchodní schůzka a způsob vyjednávání23 Běţná pracovní doba v Bulharsku se pohybuje mezi 9. a 18. hodinou. Někde se můţeme se setkat i s pracovní dobou v sobotu, ale pouze ve výjimečných případech se vztahuje na obchodní schůzky (např. kdyţ se obchodní vztahy vedou na přátelské úrovni). Zpravidla je zvykem sjednávat si obchodní schůzky v poledních i pozdějších hodinách na úrovni pracovního obědu, či večeři (v případě dlouhodobých obchodních vztahů často i v domácím prostředí). Bulhaři ţertují sami o sobě, ţe mají odlišné vnímáni času, dochvilnost stejně jako u většiny jiţanských národů nepatří k jejich silným stránkám, proto se často setkáme se zpoţděním v rozmezí 15 aţ 30 minut, především u neformálního jednání (v některých případech to můţe mít vliv dokonce na opoţděnou platební morálku, aniţ by se partner nacházel v platební neschopnosti). V případě schůzek na vyšší úrovni je však dochvilnost nutností. Při setkání se partneři pozdraví podáním ruky a frází „dobar den“ (dobrý den), či „dobar večer“ (dobrý večer). V případě delší známosti jsou doteky a objetí běţným projevem nonverbální komunikace Bulharů, také udrţují kratší interpersonální vzdálenost. Etiketa nevyţaduje oslovení titulem, aţ na akademické, či lékařské úrovni, běţně se vyuţívají výrazy „gospodin“ (pán), „gospoţa“ (paní), popřípadě funkce ve firmě u vyšších představitelů. Přestoţe se v Bulharsku pouţívá i jméno po otci, v skutečnosti se s ním moc často nesetkáme, aţ na oficiální dokumentaci. Bulhaři preferují jednat na neformální úrovni, častým jevem je plynulý přechod mezi vykáním a tykáním. Před zahájením věcného vyjednávání je vhodné odlehčit atmosféru přátelskou konverzací. Obvyklými tématy jsou kulinární tradice, fotbal (a sporty), koníčky a zájmy, či rodina. Způsob vyjednávání Bulharů je typický pro jih Evropy. Klade se důraz na bliţší poznání partnera. Důvěra a přátelství hají důleţitou úlohu. Z tohoto důvodu se jednání můţe protáhnout i na několik schůzek. Neradi podstupují rizika, od bulharského partnera proto není běţné očekávat rychlá rozhodnutí. Doporučuje se trpělivý a otevřený přístup. Není vhodné moc na partnera naléhat, neboť Bulhaři odmítají jednat pod nátlakem. Obecně se dá říct, ţe jsou dost flexibilní a nebrání se ústupkům. Na druhou stranu to však můţe znamenat, ţe se mohou rozhodnout projednat, co uţ bylo domluveno, anebo od toho ustoupit. Jak uţ bylo zmíněno, obchodní vztahy jsou většinou přátelského rázu a v případě dobrých zkušeností zůstávají Bulhaři dlouholetými věrnými zákazníky, či dodavateli. 23
doc. Ing. Zamykalová, M., CSc.: Mezinárodní obchodní jednání, Professional Publishing, První vydání 2003
39
4. Technologické faktory a infrastruktura 4.1. Informační a telekomunikační technologie24 Od roku 2004 se podíl Bulharů (16 - 74 let) pravidelně uţívajících internet zvýšil z 13,5% na 39,7% v roce 2009. Nejvíce respondentů jsou studenty (89,9%), tomu také odpovídá i věková struktura uţivatelů, 75,1% uvedlo věk v rozmezí 16 - 24 let. Nejčastější úlohy při uţívání internetu byly posílání/čtení emailů - 81,1%, čtení nebo prohlíţení online novin, či časopisů - 49,4%, vyhledávání informace - 41,8%, aj. Stále více lidí také vyuţívá sluţeb internetu za účelem komunikace se státními institucemi - 9,8% (nárůst o 15,4% oproti roku 2008). Významný nárůst zaznamenal počet lidí nakupujících přes internet (o 75,3% oproti roku 2008), nejčastěji šlo o nákup šatů, či sportovního vybavení (43,0%) a knih, časopisů, novin, či digitální materiály určené ke vzdělávání 30,3%. V roce 2009 83,9% podniků vyuţívalo internet (meziroční nárůst o 1,1%), z nich pouze 42,5% mělo vlastní internetové stránky (meziroční nárůst o 15,9%). Meziroční nárůst o 83,6% byl zaznamenán u podniků vyuţívajících Intranet (v roce 2009 40,1% podniků), Extranet vyuţívalo 15,2% dotázaných firem (meziroční nárůst o 23,4%). 21,7% respondentů uvedlo, ţe vyuţívalo internet za účelem vzdělávání svých zaměstnanců. Počet podniků, které dostaly zakázku přes internet, se oproti roku 2008 zvýšil o 6,1% (4,2% podniků), 30,1% firem zaznamenalo platbu přes internet za online prodej zboţí a sluţeb. Nejčastější bariéry rozvoje e-obchodování mezi dotázanými podniky byly: zboţí, či sluţby jsou nevyhovující pro eobchod (45,5%), obavy o bezpečnosti transakcí plateb (41,0%), neochota klientů nakupovat přes internet 39,5%, aj. Bulharský trh telekomunikačních technologií a přenosu dat se neustále rozvíjí. Největším hráčem je v současnosti společnost VIVACOM, která vznikla v roce 2009 po splynutí Bulharské telekomunikační společnosti („BTK“ AD) se svou dceřinou společností BTK Mobile (vivatel), poskytující mobilní sluţby od roku 2005. Společnost nabízí široké portfolio sluţeb a můţe se pochlubit více neţ 2 milióny uţivatelů pevných linek, 1,35 miliónů uţivatelů mobilních sluţeb a téměř 300 000 uţivatelů vysokorychlostního internetu25. Dalšími významnými hráči jsou M-Tel ze skupiny Vodafone a GLOBUL, oba operátory 24
Nsi.bg: Osoby vyuţívající pravidelně internet: [On-line]: [16.4.2010]: http://www.nsi.bg/otrasal.php?otr=17&a1=491&a2=492&a3=493#cont 25 Vivacom.bg: Profil společnosti: [On-line]: [16.4.2010]: http://www.vivacom.bg/bg/residential/about_us/company_information
40
rozšiřují své sluţby o poskytování pevných telefonických linek, vysokorychlostní a mobilní internet.
4.2. Dopravní infrastruktura Bulharskou silniční síť tvoří celkem přes 37 tisíc km dopravních cest, z toho k 31. 12. 2008 418 km dálnic, 2 975 km silnic I. třídy, 4 029 km silnic II. třídy a 12 013 km silnic III. třídy a jiných komunikací26. Hustota silniční sítě je 0,39km/km² o hodně niţší neţ evropský průměr (0.51 km/km²). Silniční síť se vyznačuje nízkým podílem dálnic a silnic první třídy. Její celková nízká kvalita je způsobená zastaralostí dopravních cest a nedostatečnými prostředky na jejich údrţbu a modernizaci. To jsou také hlavní překáţky zabraňující rozvinutí potenciálu Bulharska jako mezinárodního dopravního uzlu, přestoţe se nachází na strategické křiţovatce spojující Evropu s Malou Asií a Blízkým východem. Podle infrastrukturních projektů Operativního programu „Doprava“ 2007 - 2013 by se měla silniční síť rozšířit o 213 km dálnic a 69 km silnic I. třídy27. Hlavním projektem zůstává dokončení dálnice „Trakia“ (poslední úsek Stara Zagora - Karnobat, kolem 115 km, by měl být dokončen v létě 2012). Další projekty jsou především 67km dálnice „Marica“, 132km dálnice „Struma“, aj. Ţelezniční síť k 31. 12. 2008 tvořilo 4 144 km hlavních tratí, z nichţ 68% je elektrifikováno28. Bulharské státní ţeleznice se potýkají s řadou problémů, především s nedostatečným financováním. Celkový počet cestujících vyuţívajících ţelezniční dopravu kaţdoročně klesá, navíc na pokrytí ztrát osobní přepravy nákladní přepravou nemají státní dráhy potřebné kapacity. Hlavními infrastrukturními projekty jsou modernizace evropských dopravních koridorů IX, VIII, IX a X. Říční doprava nemá v Bulharsku velký význam, neboť jedinou splavnou řekou po celý rok je Dunaj, který je důleţitý především pro města leţící v jeho blízkosti. Z mezinárodního hlediska je Bulharsko napojeno na evropskou říční síť Rýn-Mohan-Dunaj spojující Černé moře se Severním mořem. Mnohem větší význam má námořní doprava díky přístupu k Černému moři. Největším černomořským přístavem je Varna, kde se ročně manipuluje s více jak 8 miliónů tun nákladu. Druhým největším přístavem je Burgas, který je také důleţitým uzlem mezinárodním námořní dopravy. 26
Nsi.bg: Státní dálniční síť podle třídy k 31.12.2008: [On-line]: [16.4.2010]: http://www.nsi.bg/otrasal.php?otr=6&a1=858&a2=859&a3=902&a4=903#cont 27 News.expert.bg: Dálnice Thrákie bude dokončena do roku 2012: [On-line]: [16.4.2010]: http://news.expert.bg/n276556/ 28 Nsi.bg: Ţelezniční síť k 31.12.2008: [On-line]: [16.4.2010]: http://www.nsi.bg/otrasal.php?otr=6&a1=858&a2=859&a3=892&a4=895#cont
41
Bulharsko má celkem 10 letišť, z nich 5 jsou mezinárodní (Sofia, Varna, Burgas, Plovdiv, Gorna Orjachovica). Letiště Sofia má celoroční význam a ročně odbaví 4,4 miliónů turistů29. Černomořská letiště jsou naprosto nezbytná pro letní turistickou sezónu. V roce 2009 letiště Burgas odbavilo 1,730 miliónů cestujících a letiště Varna 1,231 miliónů cestujících. Letiště Plovdiv se specializuje na odbavování turistů během zimní sezóny, kteří míří do vysokohorských lyţařských středisek.
29
Sofia-airport.bg: O nás: Histrie: [On-line]: [16.4.2010]: http://www.sofiaairport.bg/pages/content.aspx?tm01=109&tm02=78 30 Bourgas-airport.com: [On-line]: [16.4.2010]: http://burgas-airport.bg/Airport/tabid/67/language/bgBG/Default.aspx 31 Varna-airport.bg: [On-line]: [16.4.2010]: http://www.varna-airport.bg/Airport/tabid/67/language/bgBG/Default.aspx
42
5. Obchodní vztahy mezi Bulharskem a Českou republikou 5.1. Vývoj obchodních vztahů po roce 1989 Československo patřilo k hlavním obchodním partnerům Bulharska v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Obchodní vztahy mezi oběma zeměmi dosáhly svého vrcholu v 80. letech 20. století. S rozpadem soustavy RVHP postupně docházelo k útlumu vzájemné výměny, která dosáhla své nejniţší úrovni během hospodářské krize Bulharska na přelomu let 1996/1997. Postupná stabilizace ekonomiky a především vstupem země do Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA) měly pozitivní vliv na opětovném zvýšení vzájemné výměny. Se vstupem Bulharska do EU se otevřela nová kapitola česko-bulharských obchodních vztahů charakteristická novou rekordní úrovní zboţové výměny a investiční aktivity. Graf 7: Vývoj obchodní výměny ČR a Bulharska v letech 1999 – 2009
Podle údajů Ministerstva ekonomiky, energetiky a cestovního ruchu (Bulharska) za období 2000 - 2008 z 1 689 firem vyváţejících zboţí do Bulharska 141 z nich se podílejí 75% na celkovém exportu do této země a 49 ze 423 firem dováţejí 75% z celkového importu do České republiky. Počet bulharských firem s českou přítomností na základním kapitálu od 5% do 100% je 293.
43
5.2. Vzájemná výměna zboţí Obchodní výměna za posledních let má rostoucí trend, který je od roku 2004 charakteristický vysokým tempem růstu. Vysoká aktivní bilance Česka je typická pro vzájemné obchodní vztahy. Přestoţe Bulharsko nepatří mezi přední obchodní partnery České republiky, jeho význam roste, především díky vysokého zájmu o vstup na bulharský trh ze strany českých firem. Globální recese se odrazila sníţením vzájemného obratu pod úroveň roku 2007, přičemţ českého vývoz poklesl meziročně o 26,1%, zatímco dovoz z Bulharska klesl o 12,8%. Graf 8: Vývoj vzájemné výměny zboţí za období 1. Q 2007 – 4. Q 2009
Obrat obchodní výměny dosáhl svého vrcholu v 2. čtvrtletí 2008, kdy překročil 160 milionů €. Od 3. čtvrtletí 2008 pak klesal aţ do svého dna v 1. čtvrtletí 2009, kdy se vzájemná úroveň obchodních vztahů dostala pod hodnoty roku 2007. Od 2. čtvrtletí 2009 dochází k opětovnému oţivení obchodní výměny. Z grafu je patrné, ţe dynamika křivky českého vývozu je vyšší oproti křivce bulharského dovozu, která zůstává relativně vyrovnaná.
44
5.3. Komoditní struktura vzájemné výměny zboţí Ze všech poloţek standardizované klasifikace SITC, pouze poloţka „Nápoje a tabák“ zaznamenaly meziroční zvýšení, ostatní vykázaly citelný pokles. Tradičním poloţka českého exportu „Stroje a dopravní prostředky“ sice poklesla meziročně o 21,4%, zároveň však zvýšila svůj podíl na celkovém vývozu na 50,7%. Nejvýznamnější skupina této poloţky „Motorová vozidla k osobní přepravě“ rostla z 36,9 milionů € v roce 2008 na 40,5 milionů € v roce 2009. Naopak obrovský meziroční propad zaznamenaly skupiny „Stroje speciálně řešená pro určitá průmyslová odvětví“ (z 22,9 milionů € na 0,8 milionů € v roce 2009), „Televizní přijímače a jiné monitory“ (z 23,0 mil. € na 4,7 mil. €) a „Díly pro kotle a pomocné příslušenství“ (z 12,6 mil. € na 0,1 mil. €). Další významná poloţka českého vývozu „Trţní výrobky tříděné podle materiálu“ (různé výrobky z kovových i nekovových materiálů) poklesla citelně o 31,2% a sníţila svůj tak podíl na 18,5%. Jako třetí poloţka s největším podílem na celkovém exportu (necelé 13%) se řadí „Chemikálie a příbuzné výrobky“, která také zaznamenala podstatné sníţení (37,9%). Tabulka 9: Komoditní struktura českého vývozu do Bulharska Vývoz Kód zboţí 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Název zboţí Potraviny a ţivá zvířata Nápoje a tabák Suroviny nepoţivatelné, s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Ţivočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. Trţní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboţí Komodity a předměty obchodu, j.n.
2008 2009 Meziroční Meziroční Podíl Podíl index index 3,36% 90,72 3,59% 78,91 0,15% 188,86 0,39% 197,89 3,90% 90,90 3,09% 58,68 0,85%
170,73
0,79%
68,49
0,00% 15,42% 19,82% 47,69% 8,79% 0,03%
27,27 127,20 109,67 136,28 132,26 477,78
0,00% 12,96% 18,45% 50,72% 9,99% 0,01%
66,67 62,10 68,78 78,57 83,91 39,53
Zdroj: ČSÚ > Databáze zahraničního obchodu; vlastní zpracování.
Přestoţe poloţka „Průmyslové spotřební zboţí“ nezaznamenala citelnější růst, zvýšila svůj podíl z 25,9% na necelých 30% na celkovém dovozu z Bulharska do ČR. Díky levné pracovní síle v Bulharsku má významné postavení především skupina oděvních výrobků a různých doplňků. Poloţka „Trţní výrobky tříděné podle materiálu“, která má významné postavení v bulharském průmyslu díky rozsáhlým nalezištím kovových i nekovových surovin, 45
se propadla z nejvýznamnější poloţky na pomyslné třetí místo. Největší podíl na poklesu má sníţená poptávka po kovových i nekovových výrobků a nízké ceny na světových komoditních trzích. Naopak obrovskou růstovou dynamiky vykázaly výrobky potravinářského průmyslu a zemědělské produkce, které mají tradičně významné postavení v bulharské ekonomice. Tabulka 10: Komoditní struktura bulharského dovozu do České republiky 2008 Meziroční Podíl index 9,50% 139,67 3,16% 110,69 2,80% 50,86
Dovoz Kód zboží
Název zboţí 0 1 2 3 4 5 6 7 8
Potraviny a ţivá zvířata Nápoje a tabák Suroviny nepoţivatelné, s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 0,39% Ţivočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 0,01% Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. 4,78% Trţní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 29,52% Stroje a dopravní prostředky 23,93% Průmyslové spotřební zboţí 25,91%
2009 Meziroční Podíl index 7,78% 71,39 4,09% 113,11 8,07% 251,49
1067,44 0,38% 84,75 31,37 2,05% 13175,00 146,51 3,87% 70,67 117,23 20,52% 60,63 108,31 23,25% 84,76 102,03 29,98% 100,95
Zdroj: ČSÚ > Databáze zahraničního obchodu; vlastní zpracování.
Jeden z nejdůleţitějších sektorů bulharské zemědělské produkce je pěstování tabáku, neboť je zdrojem obţivy v nejchudších oblastech země s nejvyšší nezaměstnaností. Poloţka „Tabák nezpracovaný, odpad tabákový“ zvýšila svou hodnotu z 0,5 mil. € v roce 2008 na 1,2 mil. € v roce 2009.
46
5.4. Cestovní ruch32 Graf 9: Počet českých turistů v Bulharsku v letech 1999 – 2009
První organizované zájezdy českých turistů do Bulharska je moţné vystopovat uţ v 50. letech 20. století. Jelikoţ bylo Bulharsko jedna z mála zemí, kam se smělo volně cestovat, především v době tzv. normalizace, rychle se rozrůstající černomořská střediska se brzy staly oblíbenými turistickými destinacemi. S vypuknutím hospodářské krize v 90. letech pak zájem českých turistů o tuto „tradiční“ destinaci výrazně poklesl. V posledních letech se však černomořské pobřeţí stalo opět lákavou destinací, především kvůli relativně niţším cenám, zájem cestovatelů navíc vzbuzují i krásné bulharské hory a mnoţství kulturních památek. Statistika návštěvnosti českých turistů vykazuje značnou dynamiku. V roce 2009 navštívilo Bulharsko 176 845 Čechů za účelem rekreace, coţ představuje meziroční zvýšení o 14,1%. Česká republika tak postoupila na 9. příčku v ţebříčku návštěvnosti Bulharska. Počet bulharských návštěv v České republice je podstatně niţší, podle statistik za rok 2009 vycestovalo do Česka 30 458 Bulharů, coţ představuje meziroční pokles o 47,6%. Česká republika se tak posunula na 14. Příčku v ţebříčku oblíbených zahraničních destinací Bulharska.
32
Ministerstvo ekonomiky, energetiky a cestovního ruchu: Vzájemné obchodní vztahy s Českou republikou: [On-line], [25. 4. 2010]: http://www.mi.government.bg/trade/bilat/country.html?cid=47
47
5.5. Investice33 Graf 10: Vývoj českých investic v Bulharsku
Od roku 2004 české investice v Bulharsku zaznamenaly dynamický rozvoj. Největší zájem českých investorů byl v oblasti energetiky, průmyslu a cestovního ruchu. Nejvýznamnější české investice: Skupina ČEZ: 2004 - 281,5 mil. €: zakoupila síť rozvodu elektrické energie v západním Bulharsku; 2006 - 206 mil €: zakoupila 100% v TE Varna. ENERGO – PRO: 2002 - 33 mil. $: nákup tří VE v kaskádě „Sandanska Bistrica“; 2002 - 8,1 mil. €: nákup dvou VE v kaskádě „Koprinka“; 2004 – 16,8 mil €: privatizace tří VE v kaskádě „Petrochan“. ŠKODA JS, a.s. údrţba a dodávka rezervních dílů a vybavení pro AE Kozloduj, konzervační činnost reaktoru v nedostavěné AE Belene.
33
Ministerstvo ekonomiky, energetiky a cestovního ruchu: Vzájemné obchodní vztahy s Českou republikou: [On-line], [25. 4. 2010]: http://www.mi.government.bg/trade/bilat/country.html?cid=47
48
6. Profil společnosti SOR Libchavy34 Obchodní firma: SOR Libchavy spol. s r.o. Právní forma: Společnost s ručením omezeným Kapitál: Jmění: základní
Vklad: 80 000 000 Kč
Zapsáno: 6. 12. 2008
Společníci s vkladem: BAULIGA a.s. podíl: 100% splaceno: 100 % Zapsáno: 10. 2. 2010 Zástavní právo: Zastaveno ve prospěch Komerční banka, a.s. Zapsáno: 29. 12. 2009 Statutární orgán: Ing. Jaroslav Trnka
funkce: Ředitel společnosti a jednatel
Mgr. Michal Antonín
funkce: Zástupce vlastníka a jednatel
Mgr. Petr Hájek
funkce: Zástupce vlastníka a jednatel
Mgr. Petr Sekanina
funkce: Zástupce vlastníka a jednatel
Zastupování za společnost: Kaţdý z jednatelů je oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. Sídlo: 56116 Libchavy čp. 48, okres: Ústí nad Orlicí Datum zápisu: 6. 12. 1991 Krajský soud v Hradci Králové oddíl C, vloţka 1194 Předmět podnikání:
Zámečnictví Kovoobrábění Silniční motorová doprava nákladní Výroba, opravy a montáţ měřidel Opravy silničních vozidel Povrchové úpravy a svařování kovů Příprava a vypracování technických návrhů Činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců Zprostředkování obchodu Specializovaný maloobchod Výroba motorových vozidel Opravy pracovních strojů Pronájem a půjčování věcí movitých Výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů Projektování elektrických zařízení
34
Výpis z obchodního rejstříku, vedeného krajským soudem v Hradci Králové: [On-line]: [10.4.2010]: http://obchodnirejstrik.cz/sor-libchavy-spol-s-r-o-15030865/
49
6.1. Představení společnosti35 Společnost SOR Libchavy spol. s r. o. vznikla jako nástupce podniku Sdruţení pro opravárenství a rozvoj, který se původně zabýval opravou a výrobou zemědělské techniky. Pod vedením týmu bývalých pracovníků Karosa Vysoké Mýto se nová společnost přeorientovala na výrobu dopravní a stavební techniky. Zároveň probíhal vývoj malých autobusů (7,5 m) s karoserií i podvozkem vlastní konstrukce. Sériová výroba začala v roce 1995 a od té doby se společnost díky unikátním přednostem svých autobusů stala druhým největším výrobcem v České republice. Vývojová činnost pokračuje i nadále a tak se v současnosti SOR Libchavy můţe pochlubit širokou nabídkou autobusů dle modelových řad, ale i v nestandardním provedení dle přání zákazníka. Podnik dále zajišťuje servis, opravy a prodej náhradních dílů. Kvalita produkce SOR Libchavy je dosaţena dodrţováním striktní politiky jakosti prostřednictvím výcvikem a vzděláním zaměstnanců a investic do rozvoje infrastruktury a pracovního prostředí. Výsledkem je kombinace funkcionality, designu a kvality splňující poţadavky zákazníků i bezpečnostním standardům a garantující komfort cestujícím. V průměru za rok 2008 společnost zaměstnávala 456 pracovníků (včetně společníků). Celkové trţby za výrobky, sluţby a náhradní díly dosáhly objemu 1 593 061 tis. Kč (pokles o 2,6% oproti roku 2007). Společnost prodala celkem 369 autobusů v celkové hodnotě 1 346 355 tis. Kč. Nejvíce se jich prodalo v České republice (2008) a na Slovensku (104). Společnost utvrdila svoje postavení i v Estonsku, kde se prodalo celkem 37 autobusů. Naopak pod vlivem světové recese došlo k sníţení prodejů v Rusku, kde se jich prodalo pouze 6. V Bulharsku společnost prodala 2 autobusy v celkové hodnotě 7 250 tis. Kč. Zisk společnosti po zdanění dosáhl výše 211 090 tis. Kč (pokles o 9,6% oproti roku 2007).36 Úspěchy společnosti pokračovaly i v roce 2009, kdy společnost podepsala smlouvu o dodávku 620 autobusů pro Dopravní podnik hlavního města Prahy.
35
Oficiální stránky společnosti> O společnosti> Představení společnosti: [On-line]: [10.4.2010]: http://www.sor.cz/site/predstaveni-spolecnosti 36 Výroční zpráva společnosti za rok 2008: [On-line]: [10.5.2010]: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=600167386&listina.@rozliseni=pdf&listina.@klic =b8d2abdcbfd5c5d73a95bbd2c363e68e
50
6.1.1. Strategické cíle: Stát se předním výrobcem autobusů v Evropě. Získat pověst perspektivního zaměstnavatele vedoucích odborníků v oboru. Pokračovat ve vývoji autobusů vysoké kvality.
6.1.2. Historie společnosti 1991 - Privatizace společnosti přímým prodejem. 1992 - Zahájení vývoje malých autobusů. 1993 - První prototyp s motorem Perkins a samočinnou převodovkou Voith. 1995 - Zahájení sériové výroby. Postupně uváděny na trh i prodlouţené verze. 2000 - Zaloţení dceřiné společnosti SOR Slovakia s.r.o. 2001 - Společnost obdrţela certifikát kvality ISO 9001. 2005 - Finanční skupina J&T Private Equity získala 92% podíl v společnosti SOR Libchavy spol. s r.o. prostřednictvím společnosti Bauliga, a.s. 2006 - Zaloţení dceřiné společnosti SOR Poland z o. o. 2007 - Zaloţení dceřiné společnosti SOR Bulgaria EOOD. 2008 - Navýšení základního kapitálu na 80 mil. Kč a obchodního podílu Bauliga, a.s. ve společnosti na 99,8%. 2009 - Podpis smlouvy s Dopravným podnikem města Prahy o dodávce 620 autobusů v období 2009 – 2014. 2010 - Navýšení obchodního podílu Bauliga, a.s. ve společnosti na 100%.
51
6.2. Charakteristika odvětví Výrobní činnost společnosti SOR Libchavy, spol. s r. o. lze zařadit podle standardní klasifikace do kategorie D (Zpracovatelský průmysl), podkategorie DM (Výroba dopravních prostředků), oddíl (OKEČ) 34 – výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů. Automobilový průmysl je ovlivňován mnoha specifickými faktory, které ho výrazně odlišují od ostatních odvětví zpracovatelského průmyslu. Tradičně je povaţován za tahounem současné české ekonomiky, neboť je důleţitým zdrojem pracovních míst, významně se podílí na celkovém státním exportu a je lákavým předmětem zahraničních investic. Výroba autobusů se výrazněji liší od výroby osobních aut především niţším objemem produkce. V roce 2009 se podíl vyrobených autobusů na celkové produkci automobilového průmyslu v Evropě pohyboval na úrovni 0,23%37 (v roce 2008 -0,22%, v roce 2007 - 0,19%38), v České republice je tento podíl vyšší - 0,31%39(v roce 2008 - 0,37%, v roce 2007 – 0,34%). Pochopitelně cena za kus je naopak u autobusů mnohokrát vyšší, proto má také tento sektor významné postavení pro českou ekonomiku. Další zásadní odlišností od automobilového průmyslu je orientace na zákazníka a marketingová strategie určována rozdílností klientely. Zatímco osobní auto je předmětem především finální spotřeby, zákazníci autobusových společností jsou podniky, které budou dále nabízet dopravní sluţby, pro které má mnohem větší význam komplex garančních a poprodejních sluţeb neţ samotná cena. Společným prvkem obou odvětví je naopak důleţitost kvalitního dodavatelsko-odběratelského řetězce a bezpochybní logistiky. Podle Evropské asociace výrobců vozidel (ACEA) na jednoho zaměstnance automobilového průmyslu je navázáno alespoň 5 dalších zaměstnanců v jiných sektorech průmyslu (výroba součástek, plastů a jiných chemických produktů, textilních látek a elektrická zařízení, aj.). Podle údajů českého Sdruţení automobilového průmyslu (SAP)40 bylo v roce 2009 vyrobeno 975 111 motorových vozidel, o 2,85% více neţ v roce 2008. Růst celkové produkce byl způsoben vyšším počtem vyrobených osobních aut (podíl na celkové produkce 99,44%, meziroční navýšení o 3,20%). Produkce autobusů se naopak propadla o 12,24%. Citelněji poklesla výroba motorových vozidel v Evropě o 17%. Česká republika, která se stala 5.
37
Acea.be: Production: [On-line]: [10.4.2010]: http://www.acea.be/index.php/news/news_detail/production/ Zvyšující se podíl autobusů na celkové produkce je způsoben především niţším poklesem objemu produkce u autobusů neţ u ostatních druhů motorových vozidel. 39 Autosap.cz: Výroba a odbyt tuzemských firem: [On-line]: [10.4.2010]: http://www.autosap.cz/default2.asp?page={4A86501A-BBD5-4B8F-AE57-397BC8051C9A} 40 Firmy Sdruţení AP tvoří 85 - 90 % automobilového průmyslu jako oboru: http://www.autosap.cz/ 38
52
největším výrobcem osobních aut na starém kontinentě, a Slovinsko byly jedinými evropskými zeměmi, které zaznamenaly růst produkce. Produkce českého automobilového průmyslu roste nepřetrţitě od roku 2003. Podíl firem SAP na celkové průmyslové výroby se v roce 2008 sice meziročně sníţil na 18,96% (z 19,94% v roce 2007 a 19,62 v roce 2006), i nadále však zůstává jedním z nejvýznamnějších oborů českého průmyslu s podílem 17,83% na celkových trţbách zpracovatelského průmyslu41 . Podle počtu zaměstnanců zaujímá 3. místo v zpracovatelském průmyslu s 11,16% (přes 127 tisíc). Automobilový průmysl je také nejvýznamnější sloţkou českého exportu s podílem 18,69% (20,11% v roce 2007, 19,34% v roce 2006) na celkovém vývozu42 a má velkou váhu na aktivním sladu obchodní bilanci. Výroba motorových vozidel patří mezi nejcitelněji zasaţené sektory průmyslu globální ekonomickou krizí. Výrazný pokles nových zakázek byl zaznamenán nejvíce u nákladních aut (N2+N3, meziroční pokles o 60,14% v roce 2009) a autobusů (M2+M3, meziroční pokles o 12,24%). Na českém trhu operují tři hlavní domácí výrobci autobusů – Irisbus-Iveco (Karosa), SOR Libchavy a TEDOM, která zahájila výrobu autobusů v roce 2006. Největším domácím výrobcem s podílem 26,14% na celkovém tuzemském trhu autobusů v roce 2009 je společnost Irisbus-Iveco, která ve stejném roce vyrobila 2 526 nových autobusů (82,36% celkové produkce autobusů v ČR, meziročně o 16,36% méně). Druhým největším výrobcem v České republice s podílem na trhu 25,74% (2009) je společnost SOR Libchavy. V roce 2009 podnik vyrobil 427 nových autobusů (13,92% celkové produkce autobusů v ČR, meziroční nárůst o 16,03%), z nichţ 257 směřovalo na tuzemský trh a 170 do zahraničí. Oproti roku 2008, v roce 2009 společnost SOR Libchavy zvýšila svůj podíl na celkovém trhu v ČR o 10,70% s 253 novými registracemi vozidel a téměř dohnala svého rivala Irisbus-Iveco, od kterého bylo zaregistrováno 257 nových autobusů. Úspěšný vývoj pokračoval i na počátku roku 2010, kdy za období leden – duben bylo registrováno 40 nových autobusů (meziroční nárůst o14,29%) značky SOR, naproti tomu konkurenční společnost Irisbus-Iveco si zapsala 50 nových registrací, coţ představuje o 12,28% méně neţ za stejné období roku 2009. Podíl společnosti TEDOM na celkovém tuzemském tru autobusů se pohybuje kolem 2%, v roce 2009 podnik vyrobil 60 nových autobusů (1,96% celkové výroby, nárůst o 27,67% oproti roku 2008).
41 42
Zpracovatelský průmysl v roce 2008. Podíl Sdruţení AP.
53
6.2.1. Shrnutí a prognóza vývoje Nejnovější konjunkturní průzkumy nasvědčují, ţe pod vlivem oţivení západních ekonomik by se automobilový průmysl mohl dostat z krize dříve, neţ se předpokládalo. Údaje však ukazují na pozitivnější vývoj pro výrobu osobních automobilů, naopak zotavení v sektoru výroby nákladních aut a autobusů bude pomalejší. Tuto prognózu potvrzuje i statistika českého Sdruţení automobilového průmyslu za období leden aţ březen 2010, kdy bylo vyrobeno o 49,39% autobusů méně neţ za stejné období předchozího roku. Společnost SOR Libchavy vyrobila 33 autobusů (7,19% z celkové produkce, pokles o 39,29% oproti roku 2009) z nichţ 15 (22 v roce 2009) směřovalo do tuzemského prodeje a 18 (62 v roce 2009) do zahraničí. Naproti tomu společnost Irisbus-Iveco vyrobila 409 autobusů (89,11% celkové produkce, pokles výroby o 48,2%) z nichţ 39 (75 v roce 2009) směřovalo do tuzemského prodeje a 397 (638 v roce 2009) do zahraniční. Příčiny poklesu výroby jsou spatřovány hlavně v úsilí jednotlivých zemí o konsolidaci státních rozpočtů, coţ má za následek pokles zakázek od dopravních podniků na obnovu městského vozového parku. Vývoj zakázek u zájezdových autobusů bude navíc záleţet na poptávce po dopravních sluţbách.
54
6.3. Marketingový Mix 6.3.1. Výrobkové řady Autobus jako výrobek spadá do kategorie výrobních prostředků, neboť jeho další uţití je určeno k poskytování dopravních sluţeb, přesnější však bude je klasifikovat jako investiční zařízení. Při rozhodování o kapitálové investice tohoto typu se zvaţuje především uţitková kvalita vozidla, záruční a pozáruční servis, hustota servisní sítě, provozní náklady a ţivotnost. Sortiment společnost SOR Libchavy je rozdělen do čtyř základních modelových řad: městské, meziměstské a turistické autobusy a trolejbusy. Autobusy jsou vyráběny podle standardních modelových řad i na individuální přání zákazníka, s tím ţe se navíc můţe rozhodnout pro pohon na stlačený zemný plyn – CNG. Společnost vyrábí 7 modelů nízkopodlaţních městských autobusů délky 9,6 m aţ 18,75m (maximální kapacita 81 aţ 161 cestujících), dále pak 10 modelů převáţně nízkopodlaţních meziměstských autobusů délky 8,4m aţ 13,39m (maximální kapacita 57 aţ 115 osob), 3 modelů turistických autobusů střední kategorie délky 9,63m aţ 11,8m (maximální kapacita 35 aţ 51 cestujících) a 1 model trolejbusu délky 11,79m (maximální obsazenost 101 cestujících). Přednosti autobusů SOR Libchavy: Nízká pohotovostní hmotnost – v průměru o 2 t. → Niţší průměrná spotřeba – cca o 14,5%. → Niţší sazba mýtného (pohotovostní hmotnost pod 12t). → Vyšší měrný výkon vozů. Vyuţití pneumatik 19,5“ - niţší pořizovací náklady. → Menší výkroje kol do karoserie. → Vhodnější uspořádání sedadel. Účelné vyţití prostoru a atraktivní provedení interiéru. Kotoučové brzdy na všech nápravách. Vysoká antikorozní odolnost. → Spodní část skeletu zhotovena z nerezavých profilů. → Opláštění karoserie zhotovena z plastových materiálů. → Dutiny ocelových profilů chráněny zevnitř naneseným ochranným nástřikem. Garance dlouhé ţivotnosti dílů namáhaných od vnějšího prostředí i při uţívání v těţkých podmínkách. Záruční a pozáruční sluţby zajištěné prostřednictvím široké sítě autorizovaných servisních středisek v České republice i v zahraničí. 55
6.3.2. Distribuční politika Specifika výrobků podniku SOR Libchavy podmiňují, aby společnost udrţovala přímé kontakty se svými zákazníky, z toho důvodu se preferují přímé distribuční cesty prostřednictvím obchodních zástupců, obchodních afilací, nebo autorizovaných dealerů. Mezi hlavními výhodami přímých distribučních cest patří moţnost kontroly nad cenou, podmínek prodeje a kvalitou poskytovaných sluţeb. Individuální přístup ke klientům umoţňuje společnosti budovat loajalitu ke značce a vychovávat si zákazníky, kteří jsou stimulováni k budoucím opakovaným nákupům. Snadný kontakt a komunikace se zákazníkem jsou nezbytné pro uplatnění tzv. „relationship marketing“, kdy se společnost snaţí pochopit, co nejlépe individuální potřeby klienta. Firma je motivována udrţet si stávající odběratele, neboť je méně nákladné neţ získávání nových. Jelikoţ se firma momentálně nachází na pozici vyzývatele jako druhého největšího výrobce na trhu, musí navíc dokázat oslovit i nové zákazníky nejčastěji prostřednictvím prezentací společnosti na různých veletrzích a výstav, kde je opět nezbytný přímý kontakt a individuální přístup. Zpětná vazba je důleţitým zdrojem informací a připomínek, které jsou nezbytné pro další modernizaci a vývoj produkce. Podobně jako společnost Iveco i SOR Libchavy disponuje širokou sítí dealerských a servisních středisek v České republice a na Slovensku, které jsou ve většině případů zaloţené na smlouvě o výhradním prodeji. Střediska jsou vybavena nejmodernějším diagnostickým zařízením a speciálním servisním vybavením a vyškoleným personálem. Vysoká kvalita je garantována výrobcem díky pravidelným kontrolám. Seznam všech servisních středisek v ČR a na Slovensku je dostupný na stránkách společnosti. V porovnání s širokou zahraniční distribuční sítí společnosti Irisbus-Iveco těţící z nadnárodního charakteru podniku, má společnost SOR Libchavy značnou konkurenční nevýhodu. Distribuce a servisní sluţby jsou poskytovány v zahraničí prostřednictvím obchodních zástupců a afilací společnosti. Na základě licenční smlouvy se v Maďarsku autobusy vyrábějí pod značkou Credo. Firma dále zaloţila dceřiné společnosti v Polsku43, Bulharsku a na Slovensku. Prostřednictvím obchodních zástupců firma operuje na perspektivních trzích Ruska, Ukrajiny, Estonska, Litvy, Lotyšska a Finska. Velkou překáţkou pro budoucí rozvoj značky v zahraničí spočívá právě v malém počtu dealerských servisních středisek na těchto trzích.
43
V Polsku se autobusy vyráběli podle licenční smlouvy od roku 2003 pod značkou Solbus, v roce 2006 však SOR Libchavy smlouvu vypověděla.
56
6.3.3. Cenová politika Na rozdíl od spotřebního zboţí u průmyslových výrobků cena nehraje tak důleţitou úlohu jako např. kvalita, záruka, poprodejní a servisní sluţby, i tak je to důleţitý nástroj marketingové strategie, obzvláště v období globální recese. Společnost SOR Libchavy vyrábí autobusy střední třídy, cenová strategie firmy tak odpovídá optimálnímu poměru kvalita/cena. V porovnání s autobusy společnosti Irisbus-Iveco se dá říct, ţe obě společnosti nabízejí vozidla v přibliţně stejné cenové kategorii. Nízká pohotovostní hmotnosti a vyuţití inovativních materiálů mají za cíl dosaţení niţších provozních nákladů, které jsou hlavní konkurenční předností společnosti SOR Libchavy. Jelikoţ se jedná většinou o individuální zakázky, kdy klient si vybírá ze sortimentu vybavení, cena autobusů můţe být navíc velice flexibilní. Na rozdíl od utvrzených značek (např. Mercedes, Setra, Scania, aj.), které udrţují vyšší ceny za účelem zachování prestiţe a hodnocení kvality, SOR Libchavy volí strategii pronikání na trzích především východní Evropy, kde je brán větší důraz na ceně autobusů. Konkurenceschopné ceny mají proto velký podíl na úspěšném uplatnění v zahraničí i doma, především u výběrových řízení pro velké zakázky za strany dopravních podniků, kdy je cena významně korigována podle poţadavků soutěţe.
6.3.4. Komunikační politika a komunikační mix Vyuţití reklamy v médiích u průmyslových výrobků nemá velký význam, aţ na inzerování především v specializovaných časopisech. Naopak široké uplatnění nachází prezentace společností prostřednictvím internetových stránek. Stránky společnosti SOR Libchavy jsou provedeny velice kvalitně ve třech jazykových variantách (česky, anglicky a rusky) s důrazem na zajímavý design a jednoduchost. Najdeme zde základní informace o společnosti, propagační materiály, především katalog produktů a technické parametry, dále seznam servisních středisek a kontakty na vedení a zástupce společnosti. Důleţitou náleţitostí je i rozhraní pro komunikaci mezi společností a dealery, dodavateli i zákazníky. Stěţejní součástí marketingové strategie je prezentace společnosti na odborných výstavách a veletrzích. Jejich význam spočívá v jedinečné příleţitosti k navázání nových kontaktů se zákazníky i dodavateli, ke komunikaci se stávajícími klienty a v neposlední řadě k monitorování činnosti ostatních hráčů na trhu. Společnost SOR Libchavy se pravidelně účastní veletrhů:AUTOTEC, Brno; UITP EXHIBITION VIENNA, Rakousko; Mezinárodní technický veletrh v Plovdivu, Bulharsko; AUTOSALÓN NITRA; Busworld - Kortrijk, Belgie; TRANSEXPO, Polsko; aj. Další důleţitou sloţkou podpory prodeje jsou prezentace 57
pořádané společností především při spouštění nových modelů na trhu. Jedná se většinou o tzv. „dny otevřených dveří“ a tiskové konference pro média, často doprovázené veřejným testováním modelu. Osobní prodej má velký význam pro naplňování „vztahového marketingu“, kdy dochází k osobnímu setkání mezi prodejcem a zákazníkem. V tomto případě prodávající vystupuje v pozici poradce, který nabízí individuální řešení dle potřeb klienta, je tedy nutné, aby měl dokonalou znalost nabízeného produktu. Tento přístup bude mít velký vliv na budoucím rozhodnutí zákazníka, zda se opět obrátí na společnost. Z toho důvodu firma dbá, aby veškerý personál ve všech prodejních a servisních střediscích prošel podrobným školením. Společnost udrţuje Public Relations prostřednictvím svých internetových stránek, a to jak uvnitř firmy (např. komunikace mezi nadřízenými a podřízeními), tak i vůči veřejnosti a médiím. Kromě interního komunikačního rozhraní na webových stránkách najdeme záloţku aktuality, kde jsou publikovány krátké zprávy spojené s aktuální činností společnosti. Pod záloţkou „Napsali o nás“ jsou zveřejněny některé články o firmě, které vyšly v různých časopisech. Podnik se dále věnuje sponzorské činnosti, např. společnost podporuje Orlickoúseckou nemocnici, TJ Sokol Libchavy, Muzeum K-S 5 „U potoka“ (protitankový bunkr), aj.
6.3.5. Doporučení k aplikaci marketingové strategie v Bulharsku Značka SOR je v Bulharsku známá především svými kvalitními městskými autobusy, se kterými se můţeme setkat například ve městě Pleven. Společnost je zastupována svou dceřinou společností SOR Bulgaria OOD se sídlem v hlavním městě Sofie. Největší překáţkou pro rozšíření značky v Bulharsku je podle mého mínění absence dostatečného počtu dealerských a servisních středisek v zemi. Doporučoval bych zvýšit jejich počet, např. prostřednictvím dealerské smlouvě, hlavně ve velkých městech jako Plovdiv, Varna a Burgas. Velkou výhodou pro společnost jsou konkurenceschopné ceny, neboť kupní síla Bulharska se nachází hluboko pod průměrnou úroveň členských zemí EU. Poptávka po dopravních sluţbách v zemi preferuje niţší ceny jízdného před kvalitu dopravy, není proto divu, ţe dopravci zohledňují především uţitnost autobusů a jejich konečná cena.
58
V oblasti komunikace bych doporučil společnosti vytvořit alespoň zjednodušenou verzi internetových stránek i v bulharštině. Pro zvýšení povědomí o značce v Bulharsku společnost můţe inzerovat v specializovaných časopisech jako např. Autobusy & Mikrobusy (avtobusi.com), nebo Kamioni.bg, a to jak v tištěné verzi, tak i na internetových stránkách v podobě reklamních bannerů. Doporučoval bych hlavně vyuţívat publicitu prostřednictvím tiskových zpráva a aktualit, neboť je o autobusy SOR od svého představení v Bulharsku veliký zájem. Bulharsko plánuje obnovu zastaralého vozového parku ve svých městech, navíc usiluje o sniţování emisní a je zastáncem ekologické politiky. Z toho důvodu povaţuji lobbování jak u vlády, tak u místní správy jako vhodnou strategii.
Doporučoval bych
společnosti, aby pozorně sledovala vypisované veřejné soutěţe na obnovu městských vozových parků, neboť autobusy SOR mohou nabídnout značné výhody před konkurencí. Pro zvýšení prestiţe značky, by společnost mohla také vyuţít sponzoringu, či event marketingu, především ve městech, kde uţ dopravní podnik zakoupil, nebo hodlá zakoupit autobusy. Místní správa tak bude stimulována k budoucím nákupům autobusů od společnosti SOR Libchavy. Velice pozitivně hodnotím kaţdoroční účast společnosti na mezinárodním veletrhu v Plovdivu. V roce 2009 společnost na veletrhu představila městský nízkopodlaţní autobus SOR NB 12 City, který zaujal svým designem a provedením širokou veřejnost i média.
59
Tabulka 11: SWOT analýza společnosti SOR Libchavy (vlastní zpracování)
Silné stránky (S)
Slabé stránky (W)
Niţší pohotovostní hmotnost autobusů. Široký sortiment autobusů doplněný o záruční a pozáruční sluţby zajištěné prostřednictvím husté sítě servisních středisek v ČR i na Slovensku.
Niţší počet servisních středisek v zahraničí a absence v zemích západní Evropy.
Zajímavý design a unikátní provedení interiéru i karoserie.
Relativní neznámost značky v zahraničí.
Většina autobusů splňují emisní normy EURO V (všechny alespoň EURO IV).
Slabá prezentace společnosti v oblasti sponzoringu a event marketingu.
Dlouhá referenční listina domácích i zahraničních firem. Certifikát kvality ISO 9001.
Příleţitosti (O)
Hrozby (T)
Velké zakázky od dopravních podniků domácích i zahraničních měst.
Pokles zakázek turistických a meziměstských autobusů pod vlivem niţší poptávky po dopravních sluţbách.
Vývojová a inovační činnost společnosti.
Kolísání kursu české koruny. Rostoucí mzdové náklady.
Nové obchodní příleţitosti na perspektivních trzích východní Evropy.
Čím dál obtíţnější najít vysoce kvalifikované specialisty v oboru.
.
60
7. Profil společnosti KOOL Trading44 Obchodní firma: KOOL Trading, spol. s r.o. Právní forma: Společnost s ručením omezeným Kapitál: Jmění:základní
Vklad: 100 000 Kč
Statutární orgán: Václav Doskočil:
funkce: jednatel
ve funkci od: 24. 7. 1992
obchodní podíl: 34%
Ing. Petr Váchal:
funkce: jednatel
ve funkci od: 6. 9. 1993
obchodní podíl: 33%
Zdeněk Podhorský: funkce: jednatel
ve funkci od: 6. 9. 1993
obchodní podíl: 33%
Sídlo: Třešť, Dr. Richtra č. p. 47, č. o. 71, PSČ 589 01 Datum zápisu: 24. 7. 1992 Krajský soud v Brně oddíl C, vloţka 6684 Předmět podnikání zámečnictví projektová činnost ve výstavbě inţenýrská činnost v investiční výstavbě činnost technických poradců v oblasti stavebnictví, strojírenství, hutnictví, energetiky, těţebního průmyslu a úpravárenství činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců výroba strojů a zařízení pro určitá hospodářská odvětví výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely výroba kovových konstrukcí, kotlů, těles a kontejnerů povrchové úpravy a svařování kovů poskytování technických sluţeb pronájem a půjčování věcí movitých specializovaný maloobchod velkoobchod projektování objektů a zařízení pro hornickou činnost a projektování objektů a zařízení pro činnost prováděnou hornickým způsobem výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd montáţ, opravy, zkoušky a prohlídky technologických zařízení při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu
44
Výpis z obchodního rejstříku, vedeného krajským soudem v Brně: [On-line]: [11.4.2010]: http://obchodnirejstrik.cz/kool-trading-spol-s-r-o-46964983/
61
7.1. Představení společnosti:45 Firma KOOL Trading, spol. s r.o. poskytuje širokou škálou sluţeb v oblasti návrhů a realizací technologických linek a ocelových konstrukcí pro kamenoprůmysl. Zkušený tým vedoucích pracovníků v oboru zajišťuje poradenství a projekce, výrobu, konstrukci, montáţ i servis zařízení pro zpracování nerostných surovin, jejich přepravu a skladování. Cílovými zákazníky společnosti jsou především těţební a stavební společnosti, cementárny, betonárny, sklárny i obalovny, pro které jsou zakázky prováděny přímo na míru. V roce 2008 pro společnost pracovalo 80 zaměstnanců. Pracovníci společnosti mají k dispozici kvalitní výrobní, montáţní a servisní základnu zahrnující široké výrobní prostory s konstrukční a projekční zázemím na vysoké úrovni. Dlouholetá zkušenost a mnoţství spokojených zákazníků v tuzemsku i zahraničí jsou zárukou kvality poskytovaných sluţeb a účelnosti, funkční spolehlivosti a vysokých uţitných vlastností vyráběných strojů a zařízení. Inovace technologické základny umoţnily společnosti významně zvýšit výrobní kapacitu a kvalitu produkce. Jen v roce 2008 investiční činnost společnosti dosáhla hodnoty 9 268 725 Kč. Tyto investice se také pozitivně odrazily na obrat společnosti, který v roce 2008 dosáhl 176 589 000 Kč. Za stejné účetní období společnost evidovala zisk ve výši 6 533 657 Kč.
7.1.1. Historie společnosti 1992 - Zaloţení společnosti; nabízí poradenství, návrhy, realizace a konstrukce zařízení bez vlastního zázemí. 1996 - Zakoupení a rekonstrukce objektů na ulici Dr. Richtra v Třešti; vytvoření výrobní základny. 2002 - Postavení nové výrobní haly. 2003 - Postavení lakovny. 2004 - Zpevnění skladových a montáţních ploch. 2005 - Postavení nové haly pro dělení materiálu. Zaloţení dceřiné společnosti KOOL BG OOD s podílem na základním kapitálu (4 500 BGN) 90%. 2006 - Postavení nové skladové a administrativní budovy s vrátnicí a archivem. 2007 - Zakoupení staršího výrobního areálu ve městě Peruštica (Bulharsko). 2008 - Postavení nové haly s pálícím CNC pracovištěm (plazmové řezání do tloušťky 40 mm) a rozšíření zpevněných venkovních montáţních a skladových ploch. 45
Oficiální stránky společnosti> Představení společnosti: [On-line]: [11.4.2010]: http://www.kool.cz/cz/profilfirmy.html
62
7.1.2. KOOL BG OOD Společnost KOOL BG OOD navazuje na inţenýrské, obchodní, výrobní a servisní činnosti své mateřské společnosti, která tím rozšířila svou působnost v Bulharsku a sousední státy. Firma také investuje do modernizace výrobního areálu u města Peruštica, ve kterém v současné době pracuje 30 zaměstnanců. Od roku 2008 KOOL BG OOD rozšířila sortiment svých sluţeb o konsignační sklady s válečky firmy Tranza a gumovými pásy firmy Semperit, společnost také zajišťuje spojování gumových pásů na dopravnících lepením zatepla i zastudena. Celkové trţby společnosti dosáhly v roce 2008 4 577 000 BGN (cca 2 340 183 €), zisk po zdanění činil 311 000 BGN (cca 159 012 €). Největší zakázky společnosti byly: Inermat AD, Stará Zagora, Bulharsko: Kompletní rekonstrukce 2. a 3. stupně technologické linky v kamenolomu BRATIA KUNČEVI v celkové hodnotě 34 925 000 Kč. Výroba a montáţ technologické linky s mokrým procesem ve štěrkopískovně ZIMNITSA v celkové hodnotě 1 586 165 Kč Holcim BG, Sofia, Bulharsko: Výroba a montáţ technologické třídící linky v kamenolomu RUDINA v celkové hodnotě 4 774 005 Kč. Sandvik Bulgaria OOD Sofia, Bulharsko: Výstavba nového druhého a třetího stupně technologické linky v kamenolomu JAMBOL v celkové hodnotě 6 417 819 Kč. Kronospan BG OOD, Burgas, Bulharsko: Výroba a montáţ ocelových konstrukcí pro rozšíření linky na zpracování štěpků linky BURGAS v celkové hodnotě 1 586 165 Kč. Významné zakázky v roce 2009: Inermat AD, Stará Zagora, Bulharsko: Výroba a montáţ haldovacího dopravníku B 800 x 131 m frakce 0-50 mm pro kamenolom BRATJA KUNČEVI. Dodávka a montáţ odsávání 3. stupně drcení linky v kamenolomu BRATJA KUNČEVI. 63
7.2. Charakteristika odvětví Stěţejní činností společnosti KOOL Trading, spol. s r.o. lze charakterizovat jako výroba a opravy stavebních a těţebních strojů, coţ se řadí do kategorie D (Zpracovatelský průmysl), podsekce DK (Výroba strojů a zařízení), oddíl 29, neboli všeobecné strojírenství. Zpracovatelský průmysl patří k tradičním tahounům české ekonomiky, v roce 2008 se podílel 25,1% na tvorbě hrubého domácího produktu a 89,2% na celkových trţbách (v b. c.) z průmyslové výroby. Dlouhodobý dynamický rozvoj zpracovatelského průmyslu však vlivem globální recese výrazně zpomalil a v roce 2009 dosáhl svého dna. Trţby (v b. c.) v roce 2008 stouply meziročně pouze o 0,8%, účetní přidaná hodnota a počet zaměstnanců se sníţily o 4,3% a 1,3% respektive. Nejvíce zasaţen byl nejvýznamnější sektor českého průmyslu DM (Výroba dopravních prostředků), sektor DK pocítil krizi nejvíce od roku 2009. Odvětví výroba strojů a zařízení zaujímá významnou pozici v rámci zpracovatelského průmyslu. V roce 2008 toto odvětví zaměstnávalo největší počet zaměstnanců v sektoru 14,1%, dále se podílelo 10,1% na celkových trţbách za vlastní výrobky sluţby v rámci D a 13,3% na účetní přidané hodnotě celého D.46 Dopad globální recese na českou ekonomiku se projevil nejvíce v roce 2009. Hlavní ukazatele zveřejněné českým statistickým úřadem klesaly dvojcifernými čísly, viz Tabulka 1. Průmyslová výroba poklesla o 13,4%, po očištění od počtu pracovních dnů – oproti roku 2008 měl rok 2009 o dva pracovní dny méně – o 12,7%. Největší podíl na poklesu průmyslové produkce mělo právě odvětví výroba strojů a zařízení s 2,6% (odvětví se propadlo o 27,2%). Trţby (v b. c.) z průmyslové produkce výrazně poklesly pod vlivem poklesu trţeb z přímého vývozu průmyslových výrobků (propad o 15,1%). Pokles trţeb byl způsoben především dramatickým poklesem zakázek jak domácích, tak i zahraničních. Nové zakázky se začaly zvyšovat poprvé od listopadu, coţ způsobilo mírné meziroční zvýšení trţeb, nejprve trţby z přímého vývozu průmyslových výrobků v prosinci o 3,6%, posléze i celkových trţeb v lednu a únoru. Prognózy, ţe se ekonomika odrazila ze dna, se začaly pomalu naplňovat se zveřejněním nejnovějších údajů. Významný vliv na výsledky však měla také nízká srovnávací základna z roku 2009. Největší podíl na růstu produkce mělo odvětví výroba motorových
46
Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2008, Příloha. [On-line]. Publikováno 29. 10. 2009. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/dokument65939.html
64
vozidel, přívěsů a návěsů s 6,3% (růst odvětví o 51,1%), naopak odvětví výroba strojů a zařízení i nadále kleslo (o 7,8%) a podílelo se na poklesu produkce s 0,6%. Největší podíl na růstu trţeb z průmyslové produkce měly trţby z přímého vývozu průmyslových výrobků s 47,7% (meziroční zvýšení o 8,1%). Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů měla také největší podíl na růstu celkových zakázek s 8,5% (růst v odvětví o 33,8%). Průměrný počet zaměstnanců v průmyslových podnicích s 50 a více pracovníků však i nadále klesal částečně pod vlivem stále rostoucích mzdových nákladů. Také v únoru 2010 se průmyslová produkce meziročně zvýšila, avšak meziměsíčně došlo k poklesu o 0,3%. Největší podíl na růstu měla znovu výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů s 5,3% (růst odvětví o 37,4%), naopak výroba strojů a zařízení se podílela na poklesu produkce s 0,2%, produkce v odvětví se meziročně sníţila o 2,1%. Trţby z přímého vývozu průmyslových výrobků (meziročně se zvýšily o 6,0%) se podílely na růstu celkových trţeb z průmyslové produkce 48,4%. Nejvíce nových zakázek znova obdrţela výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů s podílem 4,7% na celkových zakázkách. Zvýšení zakázek zaznamenaly také perspektivní obory s vysokou technologickou náročností - výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (podíl na celkových zakázkách se 1,9 %., růst o 14,0 %) a výroba elektrických zařízení (podíl 1,1%, růst o 14,5 %).47 Tabulka 12: Vývoj základních ukazatelů v průmyslu za rok 2009 a období 12.2009 – 2.2010 (meziroční změna)
2009
Prosinec 2009
Leden 2010
Únor 2010
Průmyslová produkce
-13,4%
-0,4%*)/ +1,8%
+3,0%*) / +5,3%
-0,3% *)/ +7,0%
Trţby (v b. c.)
-15,1%
-0,8%
+0,3%
+1,4%
Nové zakázky
-16,4%
+12,4%
+3,7%
+7,8%
Zakázky ze zahraničí
-15,3%
+17,0%
+6,8%
+9,9%
P. p. zaměstnanců**)
-11,3%
-12,9%
-13,1%
-11,3%
Pům. měs. nom. mzda
+3,6%
+10,7%
+4,2%
+6,0%
Pozn.: *) meziměsíční změna očištěná o sezonní vlivy **) Průměrný počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více pracovníků; údaje: ČSÚ
47
ČSÚ: Nejnovější čísla v Rychlých informací: [On-line]: [11. 4. 2010]: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/kalendar/aktual-pru
65
7.2.1. Shrnutí a prognóza budoucího vývoje Po letech úpadku odvětví všeobecného strojírenství zaţilo svou renesanci v období let 2005 – 2008, kdy se rozvíjelo ohromným tempem. Avšak pod vlivem globální recese se tempo růstu výrazně zpomalilo a rozvoj téměř ustal. Jednotlivé podniky odvětví v rámci své snahy o přeţití usilují o co největší konsolidaci a zvýšení efektivnosti výroby. Přestoţe poslední statistické údaje vykazují signály o uzdravení ekonomiky, zotavení odvětví bude zdlouhavé. Podle nejnovějších údajů o důvěře v domácí ekonomice, které vyšly v březnu 2010, se souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu) sice zvýšil oproti březnu 2009 o 14,8 bodů, avšak kvůli nízké srovnávací základně se indikátor stále udrţuje na nízké úrovně. Důvěra v průmyslu se oproti únoru tohoto roku o trochu sníţila, přesto se hodnocení současné ekonomické situace mírně zlepšilo pod vlivem vyšších celkových i zahraničních zakázek. Očekávání vývoje výrobní činnosti v příštích šesti měsících je spíše optimistické. Také indikátor spotřebitelské důvěry se oproti únoru mírně sníţil, a i přes meziroční zvýšení o 12,8 bodů stále zůstává na nízké úrovni.48
48
ČSÚ: Konjunkturní průzkum březen 2010: [On-line]: [11. 4. 2010]: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckpr032410.doc
66
7.3. Marketingový Mix 7.3.1. Výrobní program a sluţby Společnost KOOL Trading nabízí širokou paletu výrobků a doplňujících sluţeb pro kamenoprůmysl a stavebnictví. Stejně jako u ostatních investičních zařízení, odběratel poţaduje vysokou uţitnou hodnotu a komplex záručních a pozáručních sluţeb. Garancí kvality poskytovaných sluţeb je dlouholetá praxe v oboru a mnoţství spokojených zákazníků. Zakázky jsou většinou specifické a vyţadují individuální přístup, který zahrnuje plánování, realizace a doplňující sluţby. Činnost společnosti lze rozdělit do šesti rovin: poradenství, projekce, konstrukce, výroba, servis a montáţ. Výrobní program zahrnuje drticí a třídící linky, pásové dopravníky a další zařízení pro těţební a stavební společnosti, betonárny, obalovny, aj. Společnost dále nabízí vypracování návrhů a studií, konzultace, výcvik personálu, montáţ i demontáţ zařízení, údrţba a seřízení, preventivní prohlídky z hlediska bezpečnosti, technický servis a diagnostiku závad.
7.3.2. Distribuční politika Charakter výrobků, které jsou poptávány malým mnoţstvím zákazníků, ale vyţadují dlouhodobou údrţbu, předurčuje, aby společnost volila přímou distribuční cestu. V České republice se jedná o osobní prodej, v Bulharsku je společnost zastupována svou dceřinou společností KOOL BG. Ţivotně důleţité je pro společnost, aby si dokázala vypěstovat svoji zákaznickou základnu a uměla si zachovat její loajalitu, proto je nezbytný „relationship marketing“.
7.3.3. Cenová politika V naprosté většině případů se jedná o individuální studie provedené na míru zákazníkovi, proto se celková cena projektů liší případ od případu a závisí na velikosti a charakteru zakázky. Přestoţe u průmyslového zboţí cena nemá takovou váhu jako u ostatních faktorů jako kvalita provedení, či servisní sluţby, u výběrových řízení, kdy konkurence nabízí přibliţně stejnou kvalitu i sluţby, se cena stává důleţitým nástrojem marketingové strategie. To, ţe se společnost dokáţe uplatnit na většinu trhů východní Evropy, naznačuje, ţe dokáţe vyuţít niţší kupní sílu zemí ve svůj prospěch. Společnost je navíc ochotna se domluvit na dodacích a platebních podmínkách.
67
7.3.4. Komunikační politika Základním prostředkem ke komunikaci společnosti s veřejností jsou internetové stránky, které jsou k dispozici ve čtyřech jazykových variantách - česky, bulharsky, anglicky a německy. Design i provedení jsou na velmi vysoké úrovni, najdeme zde podrobné informace o výrobním programu s doplňujícími technickými parametry zařízení i o poskytovaných sluţbách. Časté odkazy na společnost navíc najdeme na různých specializovaných portálech. Nezbytnou nutností je účast na specializovaných výstavách a veletrhů jak domácích, tak i zahraničních, kde se často uzavírají důleţité obchody, navíc je to vynikající příleţitost k prezentaci společnosti a porovnání s konkurencí. Společnost navíc zajišťuje finanční odměnu koňských závodů na 5000 m v Albertovci pod názvem Cena společnosti KOOL Trading. Vystupuje také jako sponzor např. Nadačního fondu dětské onkologie Krtek, nebo mateřského centra Jahůdka, aj.
7.3.5. Doporučení k aplikaci marketingové strategie v Bulharsku Bulharsko je hornatá země bohatá na přírodní materiály a nerosty. Mezi nejdůleţitější oblasti těţebního průmyslu v Bulharsku patří těţba především drahých a barevných kovů. Důleţitým sektorem je také těţba stavebních materiálů, která navazovala na dynamický rozvoj stavebnictví, zvláště po přijetí země do EU. Od druhé poloviny roku 2008 však byla země zasaţena globální recesí, která má drtivý dopad na těţební průmysl i stavebnictví. Podle nejnovějších konjunkturních průzkumů, situace se pomalu zlepšuje v sektoru těţby kovů díky zvýšené světové poptávce. V stavebnictví a s ním související těţební odvětví však situace zůstává i nadále nejistá, coţ nese značná rizika pro KOOL Trading. Odběratelé se budou zajímat především o niţší náklady, tuto skutečnost by společnost mohla zohlednit ve své cenové politice. Jelikoţ placená inzerce nemá vysoký výsledný efekt u průmyslového zboţí, obzvláště v období ekonomické krize, společnost by mohla vyuţít neplacené publicity. V současné době vychází mnoţství článků a studií o vývoj v sektoru, které bylo vyvoláno zvýšeným zájmem ze strany podnikatelů. Navíc neplacená publicita je povaţována za důvěryhodnější a objektivnější. Společnost by mohla vzbudit zájem médií prostřednictvím tiskových zpráv, poskytnutím materiálů některým specializovaným časopisům, nebo zapojením se do různých anket a studií. 68
V oblasti Public Relations bych dále doporučil vytvoření komunikačního rozhraní pro snazší kontakt s dodavateli i odběrateli v rámci internetových stránek a záloţky pro komunikaci s médií, kde by společnost zveřejňovala nejnovější tiskové zprávy a prohlášení. Za nejdůleţitější nástroj marketingové strategie povaţuji účast společnosti na technických výstavách a veletrhů. KOOL Trading se pravidelně účastní mezinárodního veletrhu v Plovdivu, který shromaţďuje všechny nejdůleţitější podniky v oboru. Veletrh je výjimečnou příleţitostí nejen pro získání nových obchodních kontaktů, ale také pro udrţování a upevnění uţ vzniklých obchodních vztahů. Tabulka 13: SWOT analýza společnosti KOOL Trading (vlastní zpracování)
Silné stránky (S)
Slabé stránky (W)
Dlouholetá praxe v oboru. Mnoţství spokojených zákazníků, ochotných poskytnout doporučující reference.
Relativně malé výrobní kapacity pro oslovení velkých stavebních a těţebních společností.
Zkušený tým vedoucích odborníků s kvalitním technologickým zázemím.
Slabá marketingová činnost v oblasti Public Relations, především komunikace s médií a publicita.
Garance kvality produkce a pozáruční servis.
Příleţitosti (O)
Hrozby (T)
Nové příleţitosti na trzích nových členských zemí EU a zemí usilujících o vstup do EU.
Pokles zakázek těţebních a stavebních společností pod vlivem globální recese.
Investice do inovací a rozšíření výrobních kapacit.
Kolísající ceny surovin na trzích komodit.
Budoucí nové zakázky od spokojené klientely.
Obtíţné najít vysoce kvalifikované řemeslníky a odborníky v oboru.
Kolísající kurs české koruny.
69
Závěr Stabilní postavení Bulharska na mezinárodní i domácí politické scéně je hlavní příčinou pro jeho přijetí mezi vyspělé ekonomiky starého kontinentu. Vstup Bulharska do Evropské unie je zároveň důleţitým mezníkem v dějinách tohoto státu, který je spojován nejen s dovršením politické a ekonomické transformace země, ale také s novými výzvami, se kterými se jako nová členská země Unie bude muset vypořádat. Reforma soudní moci byla zahájena uţ před vstupem mnoţstvím legislativních úprav, dlouho očekávané výsledky však dosud nebyly dosaţeny, i přes kladné hodnocení pokroku v této oblasti ze strany Evropské komise. Nová vláda Bojka Borisova si navíc stanovila jako hlavní cíl zvítězit nad korupcí a organizovaným zločinem a uţ v prvních měsících svého mandátu dala jasně najevo své odhodlání, dosud však prohrává boj s ekonomickou krizí. V minulých letech patřilo Bulharsko mezi nejrychleji se rozvíjející ekonomiky v Evropě. Otevřenost země a výhodné investiční pobídky dokázaly přilákat obrovské mnoţství zahraničních investic, které dosáhly svého historického maxima v roce 2007. Zároveň se však bulharská ekonomiky stala přímo závislá na investičních injekcích ze zahraničí a s postupným sniţováním jejich přílivu se zpomaloval i ekonomický růst. Obrovský propad přímých zahraničních investic v roce 2009 ve srovnání s předchozími roky je povaţován za následek globální finanční krize. Ekonomická recese v Bulharsku je tak způsobena především niţší poptávkou a odlivem zahraničních investic, nikoliv finanční nestabilitou, jako například v některých zemích Unie. Sniţující se státní zadluţenost a zdravé státní finance vytvářejí v Bulharsku stabilní a předvídatelné investiční a podnikatelské prostředí. Podle prognóz by měla bulharská ekonomika začít opět růst od roku 2011 a bude záviset na oţivení domácí i zahraniční poptávky a zahraniční investiční aktivitě. Vztahy mezi Českou republikou a Bulharskem navazují na dlouholetou tradici mezi oběma zeměmi. První kontakty mezi tato historická území můţeme vystopovat uţ na konci 8. století ve vztahu se šířením slovanské písemnosti. V té době Bulharská říše sousedila s Velkomoravskou říší a odborníci se domnívají, ţe obě říše udrţovaly i čilé obchodní vztahy. Slovanská příbuznost byla opět stěţejním pojítkem v době, kdy oba národy sdíleli stejnou touhu pro vlastní samostatnost. Krátce po vysvobození Bulharska z Turecké nadvlády velký počet českých intelektuálů se rozhodlo přijít na pomoc vybudovat novodobý bulharský stát. Přední místo zaujímá především Konstantin Jireček, který se angaţoval v oblasti školství a 70
v letech 1881 aţ 1882 se stal dokonce bulharským ministrem. Vysoký zájem o mladý stát byl také v hospodářské oblasti, například sofijský pivovar českého podnikatele Bohdana Proška se dodnes pyšní na svou tradiční českou recepturu. V době meziválečné se vztahy mezi carským Bulharskem a Československou republikou ochladily kvůli odlišné zahraniční politice obou států. Nové politické a sociální uspořádání však po druhé světové válce opět přiblíţilo oba státy a obchodní aktivita mezi oběma zeměmi dosáhla nového vrcholu v 80. letech 20. století. Rozpad soustavy RVHP na určitý čas ztlumil obchodní vztahy, především kvůli odlišné transformaci jednotlivých ekonomik, avšak po vstupu Bulharska do EU se obě země znovu ocitly ve společné politicko-ekonomické skupině. České investice v Bulharsku dosáhly rekordní úrovně v letech 2004 – 2006, největší zájem českých investorů byl hlavně v oblasti energetiky. Od roku 2007 je pronikání českých firem na bulharský trh ještě snazší. Velký zájem českých investorů je i nadále v oborech jako např. obnovitelné zdroje energie, dopravní i telekomunikační infrastruktura a tzv. vysoké technologie (high tech - nanotechnologie, aj.). Strojírenské zařízení a dopravní prostředky jsou hlavními vývozními artikly českého exportu v Bulharsku. Naproti tomu bulharské výrobky především potravinářského průmyslu (např. kvalitní vína, či tradiční bulharské mléčné výrobky) dosud nedokázaly vyuţít zcela svého exportního potenciálu a neprosadily se na český trh. Naopak v oblasti cestovního ruchu je Bulharsko čím dál, tím oblíbenější mezi českými turisty, a to jak díky svým černomořským letoviskům, tak i celoroční návštěvnosti horských středisek a kulturních památek. Bulharský trh je zajímavý pro české firmy především kvůli niţší nasycenosti ze strany konkurence, navíc české výrobky mají značné konkurenční výhody nad domácími. Bulharsko je také zajímavé pro české výrobce jako zdroj levné vysoce kvalifikované pracovní síly a nízké daňové i nákladové zátěţí. Nízké mzdové náklady mají za následek nízkou kupní sílou obyvatelstva, a jeho vysokou orientaci na cenu. Z tohoto důvody by české exportéry měli zvolit vhodnou cenovou politiku pro úspěšné pronikání na bulharský trh. Na druhou stranu zámoţná bulharská vrstva je známá svou oblibou v zahraničním drahém luxusním zboţí. V tomto směru by se mohly prosadit celosvětově známé české biţuterie. Nevýhodou bulharského podnikatelského prostředí je značná byrokratizace administrativního aparátu a vysoký podíl korupce. Z tohoto důvodu se doporučuje, aby české firmy vyuţili pomoci bulharského zástupce, či partnera při vstupu na bulharský trh. Přijaté legislativní úpravy by navíc měly zprůhlednit veřejné soutěţe a zvýšit důvěru v soudním aparátu a vymahatelnosti práva. 71
Seznam pouţité literatury a pramenů: Tištěné publikace: [1.] Castellan, G.: Histoire des Balkans, překlad do bulharštiny Liljana Caneva, nakladatelství Hermes, Plovdiv 2002 [2.] prof. Ing. Machková, H., CSc., doc. Ing. Sato, A., CSc., doc. Ing. Zamykalová, M., CSc. a kolektiv: Mezinárodní obchod a marketing, Grada Publishing, spol. s r.o., 2002 [3.] Obchodní zákoník Bulharska 12. aktualizované vydání k 5. 7. 2009, Nakladatelství Sibi. [4.] Rychlík, J.: Dějiny Bulharska, Nakladatelství Lidové Noviny, 2000 [5.] doc. Ing. Zamykalová, M., CSc.: Mezinárodní obchodní jednání, Nakladatelství PROFESSIONAL PUBLISHING, Praha 2003, První vydání Internetové zdroje: [1.] Agentura pro ekonomickou analýzu a předpověď: www.aeaf.minfin.bg [2.] Bulharská národní banka: www.bnb.bg [3.] Bulharský národní statistický úřad: Obyvatelstvo v roce 2009: Dostupné z WWW: http://www.nsi.bg/EPDOCS/Population09.pdf [4.] Bulharský národní statistický úřad: www.nsi.bg [5.] Český statistický úřad: www.czso.cz [6.] Evropská asociace automobilových výrobců: www.acea.be [7.] Evropská banka pro obnovu a rozvoj: www.ebrd.com [8.] Evropský statistický úřad: www.epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/ [9.] Fyzicko-geografická mapa Bulharska: Dostupné z WWW: http://bulharsko.ikn.cz/mapy/mapy-bulharska-–-zdarma-ke-stazeni/ [10.] Informační portál Euroskop: www.euroskop.cz
72
[11.] Informační portál pro investory: Bulgaria - Investor's Handbook 2009: Dostupné z WWW: www.investbg.government.bg/upfs/45/Bulgaria%20Investors%20Handbook%202009.p df [12.] Informační portál pro investory: www.investbg.government.bg [13.] Letiště Burgas: www.burgas-airport.bg [14.] Letiště Sofie: www.sofia-airport.bg [15.] Letiště Varna: www.varna-airport.bg [16.] Ministerstvo ekonomiky, energetiky a cestovního ruchu: http://www.mi.government.bg [17.] Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2008, Příloha. Publikováno 29. 10. 2009. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/dokument65939.html [18.] Ministerstvo zahraničních věcí Bulharska: www.mfa.government.bg [19.] Národní shromáţdění Bulharska: www.parliament.bg [20.] Oficiální stránky společnosti SOR Libchavy: www.sor.cz [21.] Oficiální stránky společnosti KOOL Trading: www.kool.cz [22.] Sdruţení automobilového průmyslu ČR: www.autosap.cz [23.] Ústřední volební komise Bulharska: www.cikbg.org [24.] Vivacom, bulharský mobilní operátor: www.vivacom.bg [25.] Výpis z obchodního rejstříku: www.obchodnirejstrik.cz [26.] Výroční zpráva společnosti za rok 2008: Dostupné z WWW www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=600167386&listina.@rozliseni =pdf&listina.@klic=b8d2abdcbfd5c5d73a95bbd2c363e68e [27.] Zpráva nezávislého auditora k výroční zprávě za rok 2008. Dostupné z WWW: www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=700402239&listina.@rozliseni =pdf&listina.@klic=523e23a9ba1ccb3dff4e2faadd93db07 [28.] Zpravodajský portál: www.news.expert.bg
73
Seznam tabulek: Tabulka 1: Politické strany v 41. Národním shromáţdění
9
Tabulka 2: Roční sazba odpisů
20
Tabulka 3: Vývoj tvorby HDP a HPH v letech 2006 – 2009
26
Tabulka 4: Vývoj platební bilance Bulharska v letech 2004 – 2009
27
Tabulka 5: Komoditní struktura zahraničního obchodu Bulharska v roce 2009
28
Tabulka 6: Teritoriální struktura zahraničního obchodu Bulharska v letech 2006 – 2009
29
Tabulka 7: Struktura hrubého zahraničního dluhu Bulharska v letech 2004 – 2009
32
Tabulka 8: Vývoj státního rozpočtu Bulharska v letech 2004 – 2009
32
Tabulka 9: Komoditní struktura českého vývozu do Bulharska
44
Tabulka 10: Komoditní struktura bulharského dovozu do České republiky
45
Tabulka 11: SWOT analýza společnosti SOR Libchavy
59
Tabulka 12: Vývoj základních ukazatelů českého průmyslu
64
Tabulka 13: SWOT analýza společnosti KOOL Trading
68
74
Seznam grafů: Graf 1: Vývoj reálného HDP v letech 1997 – 2009 (předpověď pro 2010)
24
Graf 2: Vývoj inflace v letech 1998 – 2009 (předpověď pro 2010)
24
Graf 3: Vývoj průměrné roční nezaměstnanosti v letech 1997 – 2009
25
Graf 4: Struktura bulharské ekonomiky v roce 2009 podle sektorů
26
Graf 5: Struktura PZI plynoucích do Bulharska v roce 2009
30
Graf 6: Vývoj hrubého zahraničního dluhu Bulharska v letech 1999-2009
31
Graf 7: Vývoj obchodní výměny ČR a Bulharska v letech 1999 – 2009
42
Graf 8: Vývoj vzájemné výměny zboţí za období 1. Q 2007 – 4. Q 2009
43
Graf 9: Počet českých turistů v Bulharsku v letech 1999 – 2009
46
Graf 10: Vývoj českých investic v Bulharsku
47
Seznam příloh Příloha 1: Mapa a státní symboly Bulharska
75
Příloha 2: Základní informace o Bulharsku
76
Příloha 3: Informace důleţité pro obchodní styk
77
Příloha 4: Základní makroekonomické ukazatele
78
Příloha 5: Konkurenceschopnost Bulharska
79
75
Příloha 1: Mapa a státní symboly Bulharska Mapa Bulharska49:
Státní znak Bulharska:
Vlajka Bulharska:
49
Fyzicko-geografická mapa Bulharska: [On-line]: [10. 5. 2010]: http://bulharsko.ikn.cz/mapy/mapy-bulharska-–-zdarma-ke-stazeni/
76
Příloha 2: Základní informace o Bulharsku Oficiální název státu:
Bulharská republika (Република България);
Rozloha:
110 099 km2;
Průměrná nadmořská výška:
470 m; nejvyšší bod: Musala – 2925 m; nejniţší bod: Černé moře – 0m;
Průměrná teplota:
v zimě v rozmezí -2oC aţ 0oC; v létě v rozmezí 20oC aţ 22oC;
Počet obyvatel:
7 563 710; (2009; nsi.bg)
Hustota osídlení:
68,2 obyvatele na 1 km2; (2009; nsi.bg)
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva:
63,1 %; (2009; nsi.bg)
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:
- 3,5 ‰; porodnost - 10,7‰; úmrtnost - 14,2 ‰ (2009; nsi.bg)
Průměrná plodnost:
1,57
Průměrný věk obyvatelstva:
41,8 let (2009; nsi.bg)
Střední délka ţivota:
73,4 let; muţi 69,9 let; ţeny 77,1 let; (2009; nsi.bg)
Demografické sloţení:
muţi 48,4 %; ţeny 51,6 %; míra urbanizace 71,4%;(2009; nsi.bg)
Národnostní sloţení:
Bulhaři 83,9 %; Turci 9,4 %; Romové 4,7 %; ostatní 2 %;(2001)
Náboţenské sloţení:
pravoslavní 82,6 %; muslimové 12,2 %; katolíci 0,6 %; (2001)
Gramotnost:
98,2% (factbook cia)
Dětská úmrtnost:
9,0 na 1 000 ţivě narozených; (2009; nsi.bg)
Úřední jazyk:
bulharština;
Nejčastěji pouţívané jazyky:
angličtina; ruština; turečtina;
Administrativně správní členění země
28 oblastí a 264 obcí;
Hlavní město a další velká města:
Sofie (hlavní město)
1 249 798 obyvatel;
Plovdiv
348 465 obyvatel;
Varna
329 173 obyvatel;
Burgas
206 343 obyvatel; (2009; nsi.bg)
Peněţní jednotka a její členění:
bulharský lev (BGN) = 100 stotinek; 1BGN = 1,95583 €;
Časový posun:
GMT + 2 hodiny, SEČ + 1 hodina;
Internetová adresa:
.bg
Mezinárodní telefonní kód:
+ 359 77
Příloha 3: Informace důleţité pro obchodní styk Nezávislost Bulharska:
3. března 1878 (autonomní kníţectví formálně závislé na Osmanské říši); 22 září 1908 (úplná nezávislost na Osmanské říši);
Ústava:
Ústava Bulharské republiky z 12. července 1991;
Politický systém:
parlamentární demokracie;
Parlament:
jednokomorový; 240 poslanců;
Volební systém:
smíšený: 209 poslanců voleno poměrným systémem a 31 většinovým;
Hlava státu:
prezident: Georgi Parvanov, zvolený v roce 2001 a 2006;
Vláda:
kabinet Bojka Borisova (GERB); ve funkci od roku 2009;
Vstup do EU:
1. ledna 2007
Zastoupení v EU:
17 poslanců v Evropském parlamentu; 10 hlasů v Radě Evropské Unie; komisařka Kristalina Georieva; Nadeţda Sandolova: členka Evropského účetního dvora;
Index vnímání korupce:
3,8; 71. místo; 2009; transparency.org
Index ekonomické svobody:
celkový index: 62,3; 75. místo; 2010; http://www.heritage.org/index/Ranking.aspx svoboda podnikání: 77,8; svoboda obchodu: 87,4; fiskální svoboda: 86,3; vládní výdaje: 48,3; peněţní svoboda: 69,5; investiční svoboda: 50,0; finanční svoboda: 60,0; vlastnická práva: 30,0; nezávislost na korupci: 36,0; svoboda práce: 78,1;
Státní a oficiální svátky:
1. leden
- Nový rok;
3. březen
- Osvobození od osmanské nadvlády;
4 dny v dubnu
- Velikonoce (pohyblivý svátek);
1. květen
- Svátek práce;
6. květen
- Den sv. Jiří (Gergjovden), svátek bulharské armády;
24. květen
- Den slovanského písemnictví;
6. září
- Den sjednocení (1885);
22. září
- Den nezávislosti BR (1908);
1. listopad
- Den vůdců národního obrození;
25. -26. prosinec - Vánoce; Pracovní doba:
obvykle od 09:00 – 17:30;
Prodejní doba:
od 8,00 (resp. 10,00) do 20,00; většina prodejen je otevřena i o víkendu;
78
Příloha 4: Základní makroekonomické ukazatele 2005 2006 2007 2008 Národní účty: 21 882,3 25 238,2 28 898,6 34 118,1 HDP v běţných cenách (mil. €): 6,2% 6,3% 6,2% 6,0% Změna reálného HDP: 59 837,5 66 212,4 71 786,6 78 799,9 HDP v mil. PKS: 7 800 8 600 9 400 10 400 HDP na obyvatele v PKS: 88,2% 87,0% 85,3% 84,4% Celková spotřeba (podíl na HDP): 28,0% 31,7% 36,8% 38,3% Investice (podíl na HDP): 60,2% 64,5% 63,4% 60,5% Vývoz zboţí a sluţeb (podíl na HDP) -76,4% -83,3% -85,5% -83,3% Dovoz zboţí a sluţeb (podíl na HDP) -16,2% -18,8% -22,1% -22,8% Saldo zahraničního obchodu (podíl na HDP) 18 007,9 20 630,8 23 724,3 28 045,0 HPH v běţných cenách (mil. €) 9,4% 8,5% 6,2% 7,3% Zemědělství (podíl na HPH) 29,4% 30,9% 32,3% 30,5% Průmysl (podíl na HPH) 61,2% 60,6% 61,5% 62,2% Sluţby (podíl na HPH) 5,0% 7,3% 8,4% 12,3% Roční průměrná inflace 10,1% 9,1% 6,9% 5,6% Roční průměrná nezaměstnanost Státní finance: 42,1% 40,6% 42,6% 40,9% Příjmy státního rozpočtu (podíl na HDP) 39,0% 37,0% 39,1% 38,0% Výdaje státního rozpočtu (podíl na HDP) 3,1% 3,5% 3,5% 3,0% Saldo (podíl na HDP) 70,9% 82,0% 100,4% 108,7% Hrubý zahraniční dluh (podíl na HDP) z toho: 23,8% 18,0% 14,2% 11,4% Veřejný sektor (podíl na HDP) 47,1% 64,0% 86,2% 97,3% Soukromý sektor (podíl na HDP) 52,9% 57,6% 67,9% 70,1% Dlouhodobý zahraniční dluh (podíl na HDP) 18,0% 24,4% 32,5% 38,6% Krátkodobý zahraniční dluh (podíl na HDP) Platební bilance: -12,4% -18,4% -26,8% -24,0% Běţný účet: -20,2% -22,0% -25,1% -25,2% Obchodní bilance: 43,3% 47,6% 46,8% 44,6% Vývoz: -63,4% -69,6% -71,8% -69,8% Dovoz: 3,7% 3,7% 4,1% 3,9% Bilance sluţeb: 0,3% -2,7% -8,2% -5,2% Bilance výnosů: 3,7% 2,7% 2,4% 2,4% Bilance běţných převodů: 18,2% 28,1% 47,3% 33,4% Finanční účet: 14,4% 24,7% 31,3% 19,6% Přímé zahraniční investice: -2,6% -7,1% -10,9% -2,0% Změna devizových rezerv: Zdroj: bnb.bg; nsi.bg; aeaf.minfin.bg; vlastní zpracování; HDP = hrubý domácí produkt; HPH = hrubá přidaná hodnoty; PKS = parita kupní síly;
79
2009 33 876,8 -5,0% 73 732,8 9 731 81,6% 26,2% 50,0% -57,7% -7,7% 28 377,6 6,0% 30,3% 63,6% 2,8% 6,8% 37,8% 38,7% -0,9% 111,3% 12,3% 99,0% 73,2% 38,1% -9,4% -12,1% 34,8% -46,9% 4,6% -4,7% 2,7% 6,4% 9,5% 1,9%
Příloha 5: Konkurenceschopnost Bulharska Konkurenční výhody:
Konkurenční nevýhody: Vysoká míra korupce vymahatelnost práva.
Dlouhodobá ekonomická a politická stabilita. Finanční stabilita – měnový výbor vůči euru, vyrovnaný státní rozpočet a relativně nízké zahraniční zadluţení veřejného sektoru.
a
obtíţná
Vysoký podíl šedé ekonomiky. Stálé vysoká přítomnost státu strategických sektorech ekonomiky.
Členství v NATO a EU.
ve
Častá neprůhlednost výběrových řízení a veřejných soutěţí, diskriminační praktiky na základě tajných úmluv a známostí.
Strategická zeměpisná poloha – blízkost perspektivních trhů balkánských zemí, které nejsou v EU (Albánie, Černá Hora, Makedonie a Srbsko) a Turecka.
Nízká hustota a zastaralost infrastruktury.
Bohatá naleziště nerostných surovin – barevné kovy (olovo, zinek, měď) a stavební materiály.
Vysoká byrokratizace administrativy. Vysoká nezaměstnanost ve 142 z 264 obcí.
Nejniţší sazba daně z příjmu právnických osob v EU (10%).
Nízká kupní síla obyvatelstva a vysoká fixace spotřebitelů na cenu.
Zvýhodňující investiční pobídky pro cizí investory.
Nejniţší ţivotní standard v EU. Tzv. odliv „mozků“ do zahraničí kvůli lepší realizaci.
Nejniţší náklady na sociální a zdravotní pojištění v EU.
Nízká platební morálka některých firem.
Levná vysoce kvalifikovaná pracovní síla.
Niţší konkurenceschopnost výrobců.
Nízká konkurenční nasycenost trhu.
Zdroj: Ministerstvo ekonomiky, energetiky a cestovního ruchu: Konkurenční výhody Bulharska:
http://www.mi.government.bg/ind/invest.html; vlastní zpracování.
80
bulharských
