VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2010 Lukáš Slavík
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Mezinárodní obchod
Kulturní a obchodní specifika Lichtenštejnska (bakalářská práce)
Autor: Lukáš Slavík Vedoucí práce: ing. Františka Müllerová
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů.
V Praze dne ……………
……………… podpis studenta
Poděkování : Zde bych chtěl v prvé řadě velmi poděkovat své vedoucí bakalářské práce paní Ing. Františce Müllerové za její cenné rady, pomoc a ochotu při zpracování této práce. Dále pak děkuji Národní agentuře pro evropské vzdělávací programy a také všem zúčastněným stranám, jež mi umožnily semestrální studijní pobyt v Lichtenštejnsku. A konečně bych chtěl poděkovat i všem respondentům, kteří se účastnili mého průzkumu, týkajícího se lichtenštejnské kultury.
Obsah Úvod.......................................................................................................................................5 1 Obecné informace:.............................................................................................................7 1.1 Základní údaje:...........................................................................................................7 1.2 Historie.......................................................................................................................8 1.3 Geografie Lichtenštejnska........................................................................................10 1.4 Vztahy ČR a Lichtenštejnska...................................................................................11 1.5 Náboženství..............................................................................................................12 1.6 Zahraniční orientace Lichtenštejnska.......................................................................13 1.7 Politický systém .......................................................................................................15 1.8 Ekonomika Lichtenštejnska......................................................................................17 1.9 Daňový ráj................................................................................................................20 2 Kulturní odlišnosti Lichtenštejnska..................................................................................21 2.1 Základní charakteristika...........................................................................................21 2.2 Kultura „Hoj!“ a navázání přátelství........................................................................23 2.3 Tradice a společenské události v Lichtenštejnsku....................................................25 2.4 Stravovací návyky....................................................................................................26 2.5 Význam práce a vzdělání v životě obyvatel.............................................................28 2.6 Společné a odlišné rysy s okolními státy a srovnání s českou kulturou...................30 2.7 Kultura podporována vládou....................................................................................32 2.8 Evaluace rysů lichtenštejnské společnosti dle Hofstedových dimenzí.....................33 3 Obchodní specifika Lichtenštejnska.................................................................................37 3.1 Podmínky pro obchod...............................................................................................37 3.2 Import.......................................................................................................................38 3.3 Export.......................................................................................................................39 3.4 Vztahy se Švýcarskem..............................................................................................42 3.5 Obchodní jednání......................................................................................................42 3.6 Typy společností.......................................................................................................45 3.7 Bankovnictví v Lichtenštejnsku...............................................................................46 3.8 Víza a pracovní omezení..........................................................................................48 3.9 Zdanění.....................................................................................................................49 3.10 Příležitosti a rizika podnikání v Lichtenštejnsku....................................................50 Závěr.....................................................................................................................................52 V S M 08.............................................................................................................................66 3.11 VALUES SURVEY MODULE 2008....................................................................66 MAY BE FREELY USED FOR RESEARCH PURPOSES......................................66 FOR REPRODUCTION IN COMMERCIAL PUBLICATIONS, ............................66 PERMISSION IS NEEDED.......................................................................................66 Release 08-01, January 2008......................................................................................66 Thank you very much for your cooperation!.....................................................72
Úvod Rozlohou velmi malé knížectví Lichtenštejnsko (dále též Alpské knížectví, či jen Knížectví) se za posledních 50 let, především díky správně zvolené strategii, příznivé daňové politice a mnohým prospěšným opatřením současného knížete Hanse Adama II, přetvořilo z bezvýznamné agrikulturní země na důležité finanční centrum se špičkovou strukturou služeb a diversifikovaným ekonomickým systémem. V důsledku svého úspěchu se země vyhoupla na přední příčku žebříčku sestavovaného dle výše hrubého domácího produktu na hlavu1.
Lichtenštejnské knížectví jako jediné neuznalo Českou republiku při jejím vzniku v roce 1993, a to z důvodu majetkových nároků knížecího rodu, kterému byl po 2. světové válce v důsledku Benešových dekretů zabaven veškerý majetek, nacházející se na československém území. Situace se změnila až dne 13. srpna 2009. Tento den podepsali představitelé obou států dohodu o společné spolupráci a otevřela se tak, alespoň z politického hlediska, nová možnost kooperace mezi oběma státy s částečně společnou historií.
I přes tuto okolnost však již dříve určitá forma spolupráce existovala. Například v programu nazvaném „EEA / Norwegian Financial mechanism“, o němž se často hovoří jako o tzv. Norských fondech, si země Evropského ekonomického prostoru stanovily za cíl pomoci především deseti novým členům v Evropské unii2. V programu bylo celkem zapojeno 8 různých aktivit, podporujících vědu, životní prostředí, kulturu a další oblasti. Byl vypsán na období od roku 2004 do roku 2009. V rámci oblasti rozvoje lidských zdrojů byly studentům poskytovány granty na semestrální studijní pobyty v jedné ze zemí EHP. Jelikož jsem se již dříve o Alpské knížectví zajímal, rozhodl jsem se této grantové a studijní příležitosti využít právě v této zemi.
V této s bakalářské práci bych se chtěl pokusit shrnout co nejvíce dostupných informací o této zemi, a samozřejmě i svých vlastních zkušeností, jež jsem při pobytu v knížectví Lichtenštejnsko získal. Celá práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se týká základních informací k této zemi, druhá kapitola popisuje kulturu a ve třetí kapitole se budu 1 CIA World Factbook: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ls.html 2 státy, jež vstoupily do EU v roce 2004, dále Španělsko, Portugalsko, Řecko Rumunsko a Bulharsko
1
blíže zabývat obchodním prostředím tohoto ministátu. Na úvod bych chtěl uvést základní informace o knížectví, přiblížit historii i současnou pozici Lichtenštejnska a jeho vztahy s Českou republikou, okolními státy a jeho účast na mezinárodní scéně. Lichtenštejnsko přiblížím z geografického i politického hlediska. Osvětlím, jak v současnosti funguje systém parlamentní monarchie, ve které, ač má kníže absolutistickou moc, přesto nejsou základní práva obyvatel nikterak dotčena, a dokonce naopak se jim dostává mnohem více možností než v mnohých demokratických zemích.
Ve druhé kapitole se budu věnovat kultuře lichtenštejnského knížectví a jeho obyvatel. Popíši i některé tradice a společenské události, kterých je však v knížectví tolik, že jejich plný výčet by byl příliš rozsáhlý. Některé tradice jsou již na mnoha místech považovány za archaické a jsou udržovány už jen v určitých lokalitách. Dále bych se chtěl ve stručnosti zmínit o stravovacích návycích Lichtenštejnců, které nejsou příliš odlišné od těch švýcarských. V životě Lichtenštejnců je velmi důležitá práce a vzdělání, proto se tomuto tématu budu také věnovat v jedné z podkapitol. Lichtenštejnsko si zakládá na své kultuře, aby tak poukázalo na odlišnost od okolních států a nebylo s nimi ztotožňováno, proto jedno z posledních témat, kterému se budu věnovat v této kapitole, je právě kultura a její podpora státem. Ke konci druhé části své bakalářské práce bych rád srovnal odlišné a společné rysy Lichtenštejnců s okolními germánskými kulturami a zhodnotil je na základě kulturních dimenzí definovaných vědcem Geertem Hofstedem.
Poslední část své práce, tedy třetí kapitolu, věnuji obchodní specifikaci země, jejímu exportu a importu, vztahu ke Švýcarsku, členství Lichtenštejnska v mezinárodních organizacích a dalším aspektům. Chtěl bych také popsat některé oblasti týkající se obchodního jednání. Podrobněji také popíši funkci bankovního sektoru v zemi. V poslední části své práce se budu zabývat různými typy společností a způsoby jakými jsou zdaněny, a v neposlední řadě i vízovými a celními omezeními pro vstup do země a pobyt v ní.
2
1 Obecné informace: 1.1 Základní údaje: tab.1: Základní údaje Název státu
Knížectví Lichtenštejnsko (česky); Fürstentum Liechtenstein (německy); Principality of Liechtenstein (anglicky)
Státní zřízení
Konstituční dědičná monarchie
Hlava státu
kníže Hans Adam II. Von und zu Liechtenstein
Ministerský předseda Klaus Tschütscher Úřední jazyk
Němčina (alemánský dialekt)
Hlavní město
Vaduz
Největší město
Schaan
Národní hymna
Oben am jungen Rhein (text je zpíván do melodie anglické hymny „God save the Queen“)
Měna
Švýcarský frank (CHF)
Nezávislost
Od roku 1719
Populace
35 904 (31.12.2009, viz příloha č.2: Vývoj počtu obyvatel) trvale žijících obyvatel, z toho 33,1 % cizinců, především Rakušanů, Švýcarů, Němců a Italů
Rozloha
160 km2
Nejvyšší bod
Grauspitze (2599 m. n m.)
Nejnižší bod
Ruggeller Riet (430 m. n m.)
tab.1: Základní údaje Zdroj:http://www.liechtenstein.li
Lichtenštejnskými národními barvami jsou modrá a červená. Jeden pruh modré barvy v horní polovině a druhý pruh červené barvy ve spodní polovině tvoří státní vlajku. Z důvodu podobnosti vlajky Lichtenštejnské a vlajky republiky Haiti, je v levém horním rohu té Lichtenštejnské umístěn symbol knížecí koruny (viz. obr.1.2).
3
Úředně je knížectví rozděleno do jedenácti samosprávných celků, které jsou sloučeny do dvou větších. Hlavní město Vaduz se nachází ve větším z nich, v Oberlandu. Druhý celek se nazývá Unterland (viz. obr.1.1).
obr.1.1: Mapa Lichtenštejnska
obr.1.2: Vlajka Lichtenštejnska
obr.1.1: Mapa Lichtenštejnska zdroj: http://de.wikipedia.org/wiki/Vaduz
1.2 Historie3 Území dnešního Lichtenštejnska bylo obýváno již několik tisíciletí před Kristem. První zmínky z této oblasti pocházejí již z pozdní doby kamenné, tedy mezi roky 4000 – 1800 př.n.l. Mnohé zmínky pocházejí také z období Římské říše, kdy se území Lichtenštejnska nacházelo v provincii Raetie4. V této době sloužilo jako jedna z důležitých obchodních stezek. Po pádu Římské říše v 5. století bylo území Raetie rozděleno na menší knížectví, která byla okupována především germánským kmenem Alemánů. Lichtenštejnsko bylo rozděleno a ovládáno několika knížecími a šlechtickými rodinami až do roku 1719, kdy Jan Adam Lichtenštejn sloučil dvě hrabství – Vaduz a Schellenberg, a tím vzniklo území státu 3 Oficiální portál Lichtenštejnska: http://www.liechtenstein.li/en/pdf-fl-lik-geschichte-03_geschichte.pdf 4 na území Raetie se dnes nachází: Lichtenštejnsko, východní Švýcarsko, jižní Bavorsko, jihovýchod Baden Würtenberska, Vorarlbersko a Tyrolsko
4
tak, jak jej známe dnes. V období napoleonských válek byla utvořena tzv. Rýnská konfederace, do které bylo zapojeno i území Lichtenštejnska. Po pádu Napoleona se knížectví v roce 1815 stalo součástí Německé konfederace, která byla rozpuštěna až roku 1866, a proto je často tento rok uváděn jako den vzniku Lichtenštejnského knížectví. Až do první světové války se však knížectví potýkalo se špatnou ekonomickou situací. Mnoho obyvatel proto emigrovalo do okolních států a také do USA. Kvůli problémům, se kterými se malé knížectví potýkalo, byla v roce 1852 podepsána s tehdejším Rakouskem–Uherskem celní unie, což přineslo Lichtenštejnsku mírný ekonomický vzestup. V roce 1862 vznikla v Lichtenštejnsku první banka. V roce 1868 rozpustilo knížectví armádu a vyhlásilo neutralitu. Rozpad Rakouska–Uherska po první světové válce však znamenal i zánik smlouvy o celní unii a situace v Lichtenštejnsku se opět začala zhoršovat. Proto se knížectví snažilo o vytvoření podobné unie se svým západním sousedem, se Švýcarskem. To se podařilo roku 1924, i když již tři roky předtím byly zavedeny švýcarské franky jako oficiální platidlo. Knížecí rodina se nastálo ve vaduzském zámku usídlila roku 1938 kvůli obavám z nacistů. I ve 2. světové válce zůstalo Lichtenštejnsko neutrální a nadále úzce spolupracovalo s taktéž neutrálním Švýcarskem. Přijetí švýcarských franků jako oficiálního platidla a utvoření celní unie se svým západním sousedem, vhodně a promyšleně zvolená politika zdanění, liberalizace ekonomiky a uklidnění mezinárodní situace po druhé světové válce konečně přineslo Lichtenštejnsku stabilizaci ekonomiky a navíc zapříčinilo prudký rozvoj ekonomiky země, kterému se těší až dodnes. tab.2 ukazuje vývoj veličin HDP, HDP na osobu, HND a HND na osobu od roku 1998. tab.2: Vývoj základních makroekonomických údajů
tab.2: Vývoj základních makroekonomických údajů Zdroj: Publikace Liechtenstein in figures 2009
5
1.3 Geografie Lichtenštejnska Rozlohou velmi malé knížectví se rozkládá na pravém břehu řeky Rýn, jež tvoří jeho západní hranici se Švýcarskem. Na východě je země oddělena od Rakouska alpským pohořím. Do Lichtenštejnska je tedy možné dorazit ze Švýcarska přes řeku Rýn, kde žádné hranice již delší dobou neexistují, nebo také jediným významným přechodem s Rakouskem – Schaanwaldem na severu země. Nejjižnější bod země je od toho nejsevernějšího vzdálen pouhých 25 km a šířka země dosahuje v nejširším místě 6 kilometrů. Povrch státu je převážně hornatý, ale i přesto panuje v knížectví mírné klima, především díky tzv. fénu, který proudí od Středozemního moře a v zimních měsících často způsobuje náhlé oteplení až o deset stupňů Celsia. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 10ºC. Při pohledu na údolí si nelze nevšimnout mnohých vinic, pro které je toto klima příznivé. Dále se v knížectví pěstuje například kukuřice, brambory, obiloviny a velmi významný je také chov hovězího dobytka v převážně horských oblastech.
Na území knížectví se nenacházejí žádná významná ložiska nerostného bohatství, a proto země musí veškeré suroviny dovážet. Za jediný významnější přírodní zdroj je možné považovat potenciál využití vodní energie. Knížectví nemá ani příliš vhodné podmínky pro využití sluneční energie, jelikož díky okolním horám slunce vychází poměrně pozdě a zapadá brzy. Díky vládní podpoře však v zemi bylo vybudováno mnoho polí solárních panelů, čímž se země snaží alespoň v malé míře vyvážit naprostou závislost na importu veškeré elektrické energie. Lichtenštejnsko je také velmi důsledné v otázce životního prostředí, které se snaží pečlivě chránit. Jakékoliv větší zásahy do rázu krajiny jsou velmi obtížně prosaditelné a obyvatelé knížectví jsou na to patřičně hrdí. Například vysoká škola Hochschule Liechtenstein ve svých propagačních materiálech používá foto studentky se zasněženými vrcholky hor v pozadí a sloganem „Studieren mit Aussicht“ (studium s rozhledem), který upozorňuje nejen na profesní rozhled, ale také na úchvatný výhled z budovy školy na vrcholky okolních hor (viz. obr 1.3). Knížectví se již od roku 1970 podílí na mnohých ekologických projektech a přijalo většinu významných mezinárodních konvencí týkajících se ochrany životního prostředí. Lichtenštejnsko se tak snaží propojit trvale udržitelný rozvoj se snahou zachovat svou přírodu. Potýká se však s nedostatkem kapacit. V současnosti je aktuálním tématem projekt Vision Liechtenstein 2020, jež by mohl zcela změnit vzhled krajiny. Ve městě Vaduz dnes není povoleno stavět budovy vyšší než 4 patra, avšak potřeba
6
nových prostorů přivedla tento projekt k nápadu výstavby mrakodrapů v údolí Rýna, ty by sloužily především jako kancelářské a obchodní prostory. obr 1.3: Výhled z menzy školy
obr 1.3: Výhled z menzy školy Zdroj: Vlastní foto
1.4 Vztahy ČR a Lichtenštejnska Jak jsem již zmiňoval, tak až do nedávné doby se naše republika s alpským knížectvím vzájemně neuznávaly, a to z důvodů nevyřešených majetkových poměrů rodu Lichtenštejnů. Problém spočíval v Benešových dekretech. Knížecí rod pobýval dlouhá staletí na území České republiky, kde vlastnil četné pozemky a nemovitosti. Nejvýznamnějšími jsou Lednicko – Valtický areál či hrad Šternberk, a mnohé další. Hodnota majetku se odhaduje na cca sto miliónů eur5. Po první světové válce byla v tehdejším Československu provedena územní reforma a rod Lichtenštejnů ztratil podstatnou část svých nemovitostí. V tomto případě však byli majitelé vyplaceni. Před vypuknutím 2. světové války část knížecího rodu unikla do Švýcarska a posléze se nastálo usadila na svém zámku ve Vaduzu. Lichtenštejnsko bylo v době války neutrálním státem. Jako jeden z mála akceptoval československé pasy a nikdy neuznal Mnichovskou dohodu a ani Protektorát Čechy a Morava. Dokonce knížecí rod finančně podporoval českou exilovou vládu. Lichtenštejnové se však přihlásili k německému
5 Zpravodajství Českého rozhlasu: http://zpravy.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/630093
7
občanství a z toho důvodu po nabytí právní moci Benešových dekretů byl veškerý jejich majetek označen za německý a zkonfiskován.6
Vzájemné diplomatické vztahy mezi oběma státy byly v historii navázány jen jednou a trvaly pouhý rok, až do vypuknutí 2. světové války. V roce 1990 bylo tehdejšímu Československu nabídnuto obnovení diplomatických vztahů ze strany Lichtenštejnska, a to za podmínky, že se Praha bude zabývat majetkovými nároky Lichtenštejnů. To však Československo odmítlo. Po rozpadu federace požadovala Česká republika svět o uznání samostatnosti. V případě Lichtenštejnska však měla nově vzniklá republika podmínku, a to, že uzná samostatnost knížectví také až od roku 1993. Tento návrh však Vaduz neakceptoval. A jako jediná evropská země tak Lichtenštejnsko samostatnost České republiky oficiálně neuznalo. Následovala mnohá jednání a požadavky obou stran se časem mírnily, až vše úspěšně vyvrcholilo dne 13.7.2009, kdy byla podepsána dohoda o navázání oboustranných diplomatických vztahů. Několik dní po podpisu smlouvy lichtenštejnský kníže Hans Adam II. osobně navštívil některé zámky na Moravě, jež jeho rodina dříve vlastnila. I když si byla knížecí rodina jista oprávněností svých nároků a byla by připravena do majetku okamžitě investovat, ujistil kníže Hans Adam II. při své návštěvě českou stranu, že o navrácení nemovitostí již nikdy žádat nebude. Do jaké míry jsou jeho sliby pravdivé je však těžké odhadnout. Kníže nyní doufá v užší spolupráci mezi oběma regiony, jež mají společnou historii. Například by rád v budoucnu rozvinul spolupráci mezi vysokými školami a nabídl tak studentům brněnských vysokých škol výměnné studijní pobyty na vaduzské univerzitě Hochschule Liechtenstein a naopak.
1.5 Náboženství Nejvíce obyvatel se v současnosti hlásí k římskokatolické církvi a to plných 76 %. Křesť anství se do regionu poprvé dostalo s Římany a v 5. století byl ve městě Schaan postaven první kostel. Až do roku 1997 bylo knížectví součástí Churské diecéze7, v tomto roce však bylo založeno Vaduzské biskupství a prvním biskupem byl jmenován Wolfgang Haas. Pod tuto diecézi dnes spadají všechny kostely v celkem 12-ti farnostech po celé zemi. Za patrona knížectví je považován Sv. Lucius, ale také Panna Marie a Sv. Florián. Země je 6 Deník Britské listy: http://www.blisty.cz/art/17121.html 7 Chur je hlavním městem švýcarského kantonu Graubünden, který s Lichtenštejnskem sousedí
8
tedy výrazně katolická. Z křesť anství pocházejí téměř všechny státní svátky. Další náboženskou menšinou jsou protestanté, kterých je v zemi celkem 7 %. K Jehovovým svědkům a Adventistům sedmého dne se hlásí pouze několik málo obyvatel. K islámu se hlásí 4,8 % obyvatel, a to především emigrantů z Turecka. Od roku 2001 je v Lichtenštejnsku nastálo přítomen imám, tedy představený islámské obce. Islámská
menšina je vládou
podporována a například v roce 2006 získala 25 000 CHF ze státního rozpočtu. Příspěvky dostávají i ostatní náboženské obce. Budhistické centrum ve Vaduzu čítá celkem 72 příslušníků a patří tedy k nejmenším budhistickým komunitám na světě. Judaismus je v zemi také zastoupen pouze v malé míře a čítá pouze 18 příslušníků. Lichtenštejnsko zažilo mírný nárůst židovských emigrantů před a během 2. světové války, kdy bylo několika Židům za vysoký poplatek uděleno lichtenštejnské občanství. Lichtenštejnsko tak doufalo, že tito majetní Židé v zemi vytvoří nová pracovní místa a budou zde utrácet své peníze. Většina z nich však Lichtenštejnsko použila pouze jako tranzitní zemi. Náboženství je dnes vyučováno ve všech státních školách. Doposud nebyl zaznamenán žádný nátlak na jakoukoliv náboženskou skupinu a ani žádné zásadní náznaky náboženské nenávisti, jako například v sousedním Švýcarsku a v mnoha jiných zemích Evropy. Z průzkumu z roku 2000 vyplývá, že více než polovina křesť ansky smýšlejících obyvatel by souhlasila s výstavbou islámské mešity a nebránila by se ani zahrnutí islámu do povinné náboženské výuky.8
1.6 Zahraniční orientace Lichtenštejnska Lichtenštejnsko úzce spolupracuje především se Švýcarskem, a to z důvodu geografického a historického - s ním již několik desetiletí tvoří celní i měnovou unii. Lichtenštejnsko má své přímé stálé diplomatické zastoupení pouze v osmi městech světa, a to v německém Berlíně, švýcarském Bernu, belgickém Bruselu, švýcarské Ženevě, americkém New Yorku, francouzském Štrasburku, americkém Washingtonu a v rakouské Vídni. V ostatních státech knížectví zastupují švýcarské konzuláty. Společně se Švýcarskem, Islandem a Norskem tvoří společenství EFTA. Dále je knížectví členem Světové obchodní organizace, Organizace spojených národů a mnoha dalších světově významných společenství9. V roce 1995 knížectví přistoupilo do Evropského ekonomického prostoru. Když koncem roku 2008 Švýcarsko vstoupilo do Schengenského prostoru, vznikl nemalý problém. Lichtenštejnsko totiž konvenci 8 US department of State: http://www.state.gov/g/drl/rls/irf/2006/71391.htm 9 CIA World Factbook: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ls.html
9
sice přijalo také, ale až koncem roku 2009. Území knížectví si tedy tehdy hranice zachovalo, ale jelikož se Švýcarskou konfederací již delší dobu žádné hranice nemělo, bylo tedy možné právě odtud bez kontroly vstoupit do knížectví přes řeku Rýn.
V minulosti bylo možné pozorovat výraznou vlnu vystěhovalců, a to především do okolních zemí a do USA. Dnes je však situace zcela opačná. Lichtenštejnsko je země s velmi vysokou kladnou mírou čisté migrace (viz příloha č.3: Vývoj počtu cizinců). Svou pozici si však knížectví důsledně hlídá a získání státního občanství je velmi obtížné. Při vydávání uprchlíků úzce spolupracuje se Švýcarskem. Země nedisponuje žádným letištěm a proto nemůže být pochyb, že nelegální přistěhovalci se do knížectví dostávají z Helvétské konfederace. Pokud se tedy v Knížectví nějaký nelegální emigrant, je do Švýcarska vrácen. Nyní žije na území Knížectví podle údajů z roku 2009 asi 33,1 % cizinců10. Lichtenštejnsko odlišuje přistěhovalce z německy hovořících zemí, a tzv. ostatní emigranty. Z celkového počtu obyvatel jich plných 16,6 % bylo ze zemí evropského hospodářského prostoru, 10,1 % ze Švýcarska a zbylých 6,7 % z ostatních států, a to především z blízkých zemí jako je Rakousko, Itálie, ale i ze vzdálenějších jako například z Turecka, Portugalska, Španělska či Srbska11. V malém knížectví dnes tedy žije téměř 60 národností. Převážná většina cizinců přichází do Lichtenštejnska za prací. Knížectví se snaží cizince do společnosti integrovat. Napomoci k tomu má například program pro ženy, které nemluví německy, a podobné integrační procesy. V poslední době knížectví zaznamenává vysoký nárůst utečenců a azylantů, a to především od roku 2000. Země je však velmi malá a vlastní pouze jediné azylové centrum v městě Triesen, kde je nyní ubytováno i několik azylantů ze Somálska, a proto se snaží počet azylantů udržovat konstantní. Největší nárůst byl zaznamenán mezi utečenci z Bosny a Hercegoviny a od roku 2005 také ze Somálska12. Koncem roku 2009 byl lichtenštejnskou landespolizei zaznamenán zvýšený podíl nelegálních uprchlíků z Eritrei a Somálska. Dočasně byla posílena hraniční kontrola a byly prováděny namátkové kontroly na území knížectví. Většina uprchlíků byla vydána zpět do Švýcarska a následně do Itálie. Lichtenštejnsko je také velmi oblíbené jako tzv. daňový ráj, o němž bude zmíněno níže.
10 Lichtenštejnský statistický úřad: http://www.llv.li/pdf-llv-asbevoelkerungsstatistik_vorlaeufige_ergebnisse_31.12.2009 11 Databáze mondaq: http://www.mondaq.com/article.asp?articleid=55184 12 UN Refugee Agency: http://www.unhcr.org/4641be670.html
10
1.7 Politický systém Hlavou státu je kníže. Od roku 1989 vládne zemi kníže Hans Adam. Celé jeho jméno zní Hans Adam II von und zu Liechtenstein. Přívlastek Liechtenstein vznikl, když šlechtic Hugo nechal vystavit nedaleko Vídně zámek na světlé skále, tedy z němčiny - lichter Stein. Současná monarchie je dědičná a následníkem trůnu byl v roce 2004 stanoven princ Alois. Vládnoucí kníže mu již předal některé pravomoci. Po téměř roční diskuzi podal v roce 2003 Hans Adam II. návrh nové ústavy, ve které byla obsažena klauzule o zvýšení moci monarchy. Kníže hrozil, že pokud ústava nebude přijata, opustí zemi a trvale se usadí na svém sídle ve Vídni. Plných 64 % obyvatel v referendu vyjádřilo souhlas13. V současné době má tedy kníže právo rozpustit parlament a svolat nové volby. Kritici tohoto rozhodnutí, například Sigvard Wohlwend, poukazovali na hrozbu neomezené moci a diktátorství, což se naštěstí nepotvrdilo. Lidská práva obyvatel nejsou nijak porušována, a to ani přes absolutistické politické zřízení, a občané mají velký podíl na rozhodování o strategických záležitostech. Kníže je mezi obyvateli velmi oblíben a těší se vysoké důvěře. Mnoho lidí mu přisuzuje současnou výtečnou pozici země. Kníže však skromně tvrdí, že pouze pokračuje ve směru svého otce. Hans Adam II. je od roku 1967 ženatý s hraběnkou Marií Kinsky, narozenou v Praze, a mají spolu čtyři potomky. Nejstarším synem je následník trůnu princ Alois.
Aby nebyla porušována občanská práva, dává ústava občanům právo nejen volit parlament a podílet se tak na politice nepřímo, ale také možnost referenda. Volební právo mají všechny osoby, které dosáhly plnoletosti (18 let) a žijí na území knížectví. Až do roku 1984 se ženy nemohly parlamentních voleb účastnit. Lichtenštejnsko se těší vysoké volební účasti, která při posledních parlamentních volbách v roce 2009 dosáhla plných 84.9 %. Z obou územních celků je zvoleno celkem 25 poslanců, 15 jich vzejde z většího celku Oberland a 10 z menšího Unterlandu. Volební právo je tedy jako ve většině demokratických zemích všeobecné, rovné, a volby jsou tajné. Křesla jsou nejprve rozdělena stranám, a to podle počtu hlasů, které jejich kandidáti získali. Aby se strana do parlamentu probojovala, musí získat alespoň 8 % hlasů. Ženy mají při volbách horší pozici nežli muži, a i když v současnosti je v parlamentu celkem 6 žen, jde spíše o výjimečnou situaci. Další zárukou dodržování práv občanů je možnost referenda. Při podání návrhu, týkajícího se legislativních a finančních rozhodnutí, podepsaného nejméně tisícovkou obyvatel, je nutné svolat referendum. V případě otázek ohledně konstituce a zahraničních otázek je počet podpisů zvýšen na 1 500. 13 BBC News: http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/2853991.stm
11
Vláda i Lichtenštejnský parlament, nazývaný Landtag, sídlí v hlavním městě Vaduzu. Vláda zasedá v budově z roku 1905 a parlament v nově vybudovaném sídle. Obě budovy se nacházejí v tzv. vládní čtvrti (pozn. Regierungsviertel, viz. obr 1.4) přímo pod knížecím zámkem. Parlament je složen z 25 členů volených na období 4 let, je zodpovědný za legislativu, za daňový systém, za dohled nad vládou, a také za národní administrativu. Parlament Lichtenštejnska není stálý a schází se 8 - 10krát ročně na dobu jednoho až tří dnů. Parlamentní jednání jsou až na výjimky veřejná a jsou přenášena státní televizí. Předseda parlamentu je volen na inauguračním mýtinku každý rok. Naposledy byl předsednickou funkcí pověřen Arthur Brunhart. Hlava státu každé 4 roky na základě návrhu parlamentu jmenuje 5-ti člennou vládu ministrů a jejich zástupce. Členové vlády musí být rodilí občané Lichtenštejnska a z každého územního celku (Oberland a Unterland) musí být zvoleni minimálně dva ministři. Při schvalování musí být přítomni alespoň čtyři ministři a rozhoduje se na většinovém principu14.
obr 1.4: Regierungsviertel; sídlo vlády a parlamentu a Vaduzský zámek
obr 1.4: Regierungsviertel; sídlo vlády a parlamentu a Vaduzský zámek Zdroj: Vlastní foto
14 Oficiální portál Lichtenštejnska: http://www.liechtenstein.li/en/pdf-fl-multimedia-information-liechtensteindruck.pdf
12
1.8 Ekonomika Lichtenštejnska Lichtenštejnské knížectví se za posledních 40 let transformovalo z čistě agrikulturní zaostalé země na jednu z nejindustrializovanějších zemí světa. Ekonomickému rozvoji zprvu napomohla především celní a měnová unie se Švýcarskem a do jisté míry také politika nízkých daní. V současnosti pochází 30 % státního příjmu od společností, které pro nízké daně převedly své sídlo do alpského knížectví. Nejvýznamnějším je pro lichtenštejnskou ekonomiku terciální sektor, který se na ekonomice podílí 54 %. Do tohoto sektoru se však počítají nejenom banky, ale také turismus a jiné služby. Proto ačkoliv si většina lidí myslí opak, není bankovnictví největším přispěvatelem do celkového HDP. Podle údajů z roku 2005 finanční sektor tvořil 29 % HPD, průmysl a výroba se však podílely více, a to plnými 39 %. Sektor primární se na ekonomice podílí pouze 7 %, viz. graf 1. V malém knížectví je nyní k dispozici 33 100 pracovních míst, která tak pochopitelně nemohou být zastávána pouze domácím obyvatelstvem, a proto každý den do země přijíždí 16 200 pracovníků, především z Rakouska a Švýcarska, ale i z Německa. Celkový hrubý domácí produkt země byl koncem roku 2008 odhadován na 5 339 mil. švýcarských franků, což odpovídá 88 mld. korun. Lichtenštejnsko se také vyznačuje nízkou inflací, která byla v dubnu roku 2010 pouze 1,4 %, a nízkou mírou nezaměstnanosti, která se dlouhodobě pohybovala kolem 1,5 %. Kvůli finanční krizi však podle nejnovějších údajů stoupla míra nezaměstnanosti až na 3,2 % 15. Dobrá ekonomická pozice je také Lichtenštejnsku přisuzována díky opatrné a vyvážené politice. Země se snaží udržovat stejný poměr mezi příjmy a výdaji a jako jedna z mála zemí disponuje nulovým státním i veřejným dluhem16. Díky těmto faktorům se knížectví daří současnou krizi překonávat bez větších problémů. V Lichtenštejnsku v současnosti podniká okolo 3 500 subjektů, z nich 600 podniká v průmyslovém sektoru. Podniky se zaměřují především na výzkum. Pro ekonomiku jsou nejvýznamnějšími společnostmi například Hilti AG, ThyssenKrupp Presta AG, či Swarowski AG. V minulosti byl pro ekonomiku jedním ze životně důležitých oborů prodej poštovních známek. I dnes je toto odvětví poměrně velmi významné a lichtenštejnské známky jsou filatelisty vysoce ceněny. graf 1 znázorňuje hrubou přidanou hodnotu podle sektorů za rok 2005. Aktuálnější data bohužel nejsou známa. Je však odhadováno, že v roce 2007 byla struktura totožná a zásadní odlišnosti neproběhly ani do roku 2010. Z grafu je patrné, že největší přínos na tvorbě HDP měl průmysl, a to 39 %. Druhým nejvýznamnějším sektorem byl v roce 2005 finanční sektor 15 Internetová verze deníku Volksblatt: http://www.volksblatt.li/?id=liechtenstein_news®ion=li 16 Oficiální portál Lichtenštejnska: http://www.liechtenstein.li/en/pdf-fl-multimedia-information-liechtensteindruck.pdf
13
s hrubou přidanou hodnotou, jež tvoří 29 % té celkové. Sektor služeb přispěl 25 %, a nejméně se na celkového HDP podílel primární sektor, a to pouze 7 %.
graf 1: Hrubá přidaná hodnota dle sektorů za rok 2005
graf 1: Hrubá přidaná hodnota dle sektorů za rok 2005 Zdroj: publikace Liechtenstein in figures 2009
Lichtenštejnský finanční sektor se ne náhodou velmi podobá tomu švýcarskému. Knížectví si zakládá na anonymitě majitelů účtů a důsledné ochraně jejich dat, za což je neustále kritizováno mnohými zeměmi EU, především Německem a Francií. V současnosti je totiž velmi aktuální aféra, kdy zaměstnanec lichtenštejnské banky LGT zcizil spisy týkající se desítek tisíc účtů a prodal je německé vládě. Tento akt způsobil obrovský rozruch a německé úřady zahájily stíhání mnohých osob podezřelých z daňových úniků. Lichtenštejnské bankovnictví je neustále kritizováno pro podezření z praní špinavých peněz a mnohé zahraniční agentury mu z tohoto důvodu nekompromisně snižují svá ratingová ohodnocení. Lichtenštejnsko bylo zařazeno na seznam nespolupracujících zemí v otázce praní špinavých peněz a OECD jej v této otázce několikrát varovala. Země však přijala určitá opatření a ze seznamu byla vyškrtnuta. Nyní stojí knížectví před rozhodnutím, zda provede celkovou reformu bankovnictví. Lichtenštejnské banky v současnosti spravují celkové vklady domácích i zahraničních klientů v hodnotě 120,8 mld. švýcarských franků (dále též CHF či jen frank) a vyznačují se vysokou ziskovostí, která v roce 2008 dosáhla 464 mil. franků17, a velmi dobrou kapitálovou strukturou. Lichtenštejnsko nemá centrální banku a proto banka LGT, vlastněná knížecí rodinou, má zvláštní postavení a spravuje i státní účet. V posledních letech se v Lichtenštejnsku rozvíjí také turismus. Země nabízí mnoho různých aktivit a snaží se 17 Oficiální portál Lichtenštejnska: http://www.liechtenstein.li/en/pdf-fl-multimedia-information-liechtensteindruck.pdf
14
přilákat vyšší počet turistů a prezentovat se jako ideální země ke strávení dovolené. Stejně jako mnohá světová místa si i Lichtenštejnsko zvolilo své logo a v mnoha publikacích je možné narazit na fotografii vaduzské dominanty, knížecího sídla Schloss Vaduz (viz. obr.1.5,obr.1.6).
obr.1.5: Schloss Vaduz
obr.1.6: Logo Lichtenštejnska
obr.1.6: Logo Lichtenštejnska
obr.1.5: Schloss Vaduz
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Schlossvaduz.jpg www.tourismus.li
Lichtenštejnsko nemá žádný zahraniční ani veřejný dluh. Stát jako celek i jednotlivé obce hospodaří s přebytkem. Země má poměrně vysoké příjmy z daní, a protože se snaží udržovat vyvážený rozpočet, většinu přebytku zpětně investuje do různých oblastí jako je školství, kultura, a také do sociální sféry. Kvůli současné hospodářské krizi se mnoho států muselo zadlužit. Příjmy Lichtenštejnska sice poklesly, avšak i nadále země hospodaří s vyrovnaným rozpočtem. Mnoho státních výdajů bylo financováno z dřívějších úspor a také z úspor knížecí rodiny. Například stavební činnost v mnoha zemí jako například v USA v období nejhlubší krize naprosto ustala, v Lichtenštejnsku však nikterak výrazně omezena nebyla. Příjmy do státního rozpočtu v roce 2007 dosáhly 992 mil. CHF a nejvíce se na nich podílely příjmy z daní v hodnotě 764 mil. CHF. Výdaje v hodnotě 853 mil. CHF byly určeny především k různým vládním příspěvkům a ke zvýšení všeobecného sociálního blahobytu (blíže viz. příloha č.5: Státní rozpočet, výdaje a příjmy).
15
1.9 Daňový ráj Velmi často je nyní Lichtenštejnsko zmiňováno jako tzv. daňový ráj. Mnoho společností přemisť uje svá sídla do zemí s nižší mírou zdanění, jde o tzv. offshoring. Mnoho lidí si myslí, že v zemi neexistují žádné daně, ty jsou však pouze nižší než v jiných zemích. Alpské knížectví se stejně jako Švýcarsko snaží udržovat nízkou míru zdanění. Daň z přidané hodnoty je v knížectví stanovena na 7,6 %, daň z nemovitosti je na úrovní 1 - 5 %. Nejatraktivnější je však korporátní daň. Nejvyšší možná míra zdanění je tu pouhých 20 %18. Díky tomu a příznivé poloze ve středu Evropy, blízko ekonomik Německa a Francie, je Lichtenštejnsko mnohými společnostmi vyhledáváno. Celkem 70 000 společností převedlo svá sídla na území knížectví. Roku 2000 bylo Lichtenštejnsko zařazeno na černou listinu FATF jako nespolupracující země a rok poté bylo ze seznamu odebráno. Kvůli již zmiňovanému skandálu se zcizenými daty banky LGT, jež byly prodány německé vládě, což mělo za následek obvinění mnoha osob pro podezření z daňových podvodů, a přes neustálou kritiku ze strany OECD, Německa a Velké Británie, se Lichtenštejnsko rozhodlo pro větší spolupráci v otázce daňových úniků a přislíbilo, že přijme globální standardy. Tímto rozhodnutím nejspíše ztratí své vedoucí postavení mezi daňovými ráji. V zemi se však již delší dobu hovoří o snaze svou pověst ve světě změnit.
18 Oficiální portál Lichtenštejnska: http://www.liechtenstein.li/en/eliechtenstein_main_sites/portal_fuerstentum_liechtenstein/fl-wufwirtschaft_finanzen/fl-wuf-steuern/fl-wuf-steuern-juristische_personen.htm
16
2 Kulturní odlišnosti Lichtenštejnska 2.1 Základní charakteristika Občané Lichtenštejnska jsou považováni za německý (germánský) národ, o čemž nemůže být pochyb. Lichtenštejnci hovoří německy, a to konkrétně alemánským dialektem (viz. příloha č.1, která poukazuje na odlišnost stejného textu napsaného spisovnou němčinou a alemánským dialektem). Země je také obklopena ostatními německy hovořícími zeměmi. Knížecí rodina se sama po druhé světové válce k německé národnosti přihlásila. Obyvatelé s příslušností k této národnosti souhlasí, ale tvrdě se brání přirovnání k občanům Německa či k jiným germánským kulturám. Národní identita je pro ně v tomto smyslu velmi vysoká a nerespektování odlišností lichtenštejnské kultury je společensky nepřijatelné. Některé vlastnosti mají s okolními státy společné, jiné se však výrazně odlišují. V zemi také žije mnoho cizinců, kteří myšlení místních obyvatel do jisté míry ovlivňují. Základní charakteristiky lichtenštejnského lidu vyjadřují především následující vlastnosti: tolerance, pracovitost, hrdost, preciznost a opatrnost. Kulturní život je pro Lichtenštejnce také velmi důležitý. Knížecí rod Lichtenštejnů si vždy velmi cenil kulturních památek a umění a snažil se je chránit. V současné době je celá země po vzoru knížecí rodiny kultuře velmi nakloněna. V hlavním městě Vaduz si návštěvník může vybrat mezi 4 muzei, mimo jiné třeba muzeum výtvarného umění. V zemi se dále nacházejí dvě profesionální divadla a mnoho dalších amatérských scén. Turisté mohou obdivovat stovky různých sousoší, uměleckých děl a zajímavých budov, která jsou k vidění po celé zemi. Například hlavní vaduzská ulice Städtle je jimi přímo přeplněna. Umění a kultura se v Lichtenštejnsku těšily oblibě vždy a dnes jsou ve velké míře podporovány díky blahobytu, jehož se obyvatelům dostává. Další velmi výrazná vlastnost obyvatel Lichtenštejnska je opatrnost. Tu lze pozorovat nejen u makroekonomických dat, jako u například nezvykle vysokých úspor v době, kdy téměř všechny ostatní země mají tendenci zadlužovat se, tak i u vyváženého rozpočtu, jež mu mnohé ostatní země mohou jen závidět, ale i u každodenního života. Země je pod neustálým dohledem landespolizei - státní policie, a také soukromé bezpečnostní agentury ARGUS, kterou lze potkat doslova na každém rohu. Lidé jsou zde velmi opatrní co se týče svého majetku. Po mém příjezdu do Lichtenštejnska jsem se samozřejmě také zdráhal nechávat jakékoli své cennosti či doklady bez dohledu. Moji opatrnost ještě zvýšila neustálá varování profesorů, abychom si nenechávali v učebně nic, když ji o přestávce opouštíme. Majitel 17
domu, kde jsme bydleli, požadoval, abychom zamykali vchodové dveře vždy, i to i když jsme byli uvnitř, a spousta dalších lidí nás před krádežemi varovala. Přesto jsme si po několika dnech byli téměř jisti, že v Lichtenštejnsku se prostě nekrade. Samozřejmě se občas stane, že se něco ztratí, těchto případů je však minimum. Uprostřed noci se může člověk zcela beze strachu procházet i po opuštěných místech. Počet spáchaných kriminálních činů je v Lichtenštejnsku minimální, například v roce 2008 v knížectví zahynulo násilnou smrtí nebo následkem nehody pouze 8 osob. Vraždy a vloupání jsou výjimečné. Menší krádeže a kapsářství jsou sice běžnější, ani ty však nejsou pro zemi zásadním problémem. Ten pro zemi představuje snad jen kriminalita tzv. bílých límečků, tedy daňové úniky a podobné činy. Dr. Robert Winslow z univerzity San Diego State na portálu A comparative Criminology Tour of the World porovnává index všech zločinů sestavený v roce 2002 dle dat INTERPOLU. Lichtenštejnsko dosáhlo hodnoty indexu všech zločinů pouhých 277 bodů, což je tedy mnohem nižší úroveň než například pro Japonsko, které je považováno za zemi s velmi nízkou kriminalitou. Index Japonska byl na úrovni 1709 bodů. USA dosáhla dokonce hodnoty 4123 bodů19. Jakékoliv přestupky jsou poměrně tvrdě trestány. V Lichtenštejnsku zákon zakazuje vzít podezřelého do vazby a proto musí policie do 24 hodin předat důkazy o podezření oprávněnému úřadu, který nařídí další stíhání či propuštění. V Lichtenštenjsku existují tři úrovně soudů a odsouzeným se dostávají veškerá práva dle mezinárodních konvencí. Země v současnosti vězní pouze 18 osob.
Mezi další výrazné vlastnosti lichtenštejnské kultury patří také přesnost a vysoká tolerance. V Lichtenštejnsku je vše na minutu přesné. Snad nikdy se mi nestalo, že by autobus přijel byť jen o chvilku později, otevírací hodiny jsou vždy také s maximální přesností dodržovány, a u většiny lidí si můžete být jisti, že nikdy nepřijdou dříve, natož pozdě. Lidé jsou zde naprosto dochvilní a to často až s udivující přesností. Při skupinových výletech se na opozdilce nikdy nečeká, ti pozdě příchozí mají prostě smůlu a nikdo se tím příliš netrápí. V dnešní době má však, především u mladých osob, tato vlastnost spíše mizející tendenci a jedno až dvouminutové opoždění se u nich stává čím dál běžnější. Společnost je také všeobecně velmi tolerantní. Cizinci či příslušníci jakékoliv jiné menšiny nejsou nikterak utlačováni, nebo alespoň ne veřejně. Teoreticky jsou si všichni rovni, ale prakticky tomu tak bohužel již vždy není. Lichtenštejnci si po vzoru okolních národů začínají čím dál více zažívat některé xenofóbní stereotypy. I když to nedávají znát navenek, nahlížejí na cizince jinak než 19 Portál Crime and Society: http://www-rohan.sdsu.edu/faculty/rwinslow/europe/liechtenstein.html
18
na rodilé občany. Lichtenštejnsko bylo dříve považováno za ráj cizinců, a kdokoliv dostal šanci v této malé zemi uspět, ten si mohl být jist rychlým zlepšením své situace. Obyvatelé se již však v současnosti dalšího přísunu cizinců spíše obávají a brání se mu. Není se čemu divit, když v takto malé zemi pochází více než třetina obyvatel z jiného státu. Často jsou tito cizinci velmi nepřizpůsobiví a způsobují místním obyvatelům velké problémy. Ženy také nepociť ují žádný útlak, a i když získaly volební právo teprve roku 1984, dle zprávy Organizace spojených národů z roku 2007 již dosáhly srovnatelného postavení jako muži (alespoň na legislativní úrovni)20. Ani ostatní rasové, náboženské, či jiné menšiny nemusí čelit žádné zvýšené diskriminaci ze strany úřadů či zaměstnavatelů. Veškeré důležité antidiskriminační zákony knížectví do své legislativy již implementovalo. O diskriminaci lze tedy hovořit pouze z pohledu části společnosti či jednotlivců. Lidé se na příslušníky menšin často dívají „skrze prsty“ a spíše s obavami, a snaží se udržovat své tradiční hodnoty. Menšiny tak většinou mají jen velmi malé šance integrovat se úspěšně do většinové společnosti.
2.2 Kultura „Hoj!“ a navázání přátelství Před začátkem studia se nám sám rektor vysoké školy Hochschule Liechtenstein, kde jsem studoval, snažil na přednášce vysvětlit kulturu obyvatel Lichtenštejnska. Například říkal, že když rodilý Lichtenštejnec přijde do společnosti, pouze řekne „Hoj!“. Žádné další formální představení, žádné potřesení rukou či jiný kontakt, natož například polibky. Většinou je tomu tak. V malé společnosti zná přece každý každého. Obzvláště jedná-li se např. i o rektora jediné státní vysoké školy. Pokud by se stalo že se dva neznají, pak se vždy najde jeden, který oba představí a při dalším vyřčení příjmení hned všichni ví, kam dotyčnou osobu zařadit. V prvních týdnech se nám všichni obyvatelé zdáli nesmírně přátelští. Když se na ulici s někým míjíte, stačí se pousmát, mírně sklonit hlavu a vyřknout ono „Hoj“. Pokud obyčejný městský člověk podniká v Lichtenštejnsku túru do hor, neměl by se cítit zahanben davy důchodců, jež ho předbíhají, zatímco on popadá dech. Opět se stačí pousmát, říci „Hoj“ a vřelý pozdrav bude opětován. Knížete jsem osobně bohužel nikdy nepotkal, při setkání s ním se však prý také používá prosté „Hoj“. Kníže se v zemi chová jako prostý občan a ne jako celebrita. O něco formálnější pozdrav je Grüezi. Jedná se vlastně o zkrácení německé věty Ich grüsse Sie (zdravím Vás), kde zájmeno ich bylo zcela vypuštěno a věta výrazně zkrácena. Tento výraz pochází ze Švýcarska, kde se také ve velké míře užívá. Při příchodu do 20 Organizace spojených národů: http://www.un.org/News/Press/docs/2007/wom1642.doc.htm
19
obchodu, na radnici, ve škole, všude se však používá pozdrav „Hoj“. S formálním pozdravem Guten Tag, či obdobnými se člověk setká snad jen u neznalých cizinců.
„Hoj“ způsob zdravení ihned zapůsobí velmi mile a přátelsky. Vytváří to pro nás dojem české venkovské scény minulých let, dobře známé ze starých filmů, kdy se všichni znali a oslovovali se například „teta“. Neznamená to však, že pokud se na turistu někdo mile pousměje a pozdraví, jsou ihned přátelé. V některých kulturách, jako je například USA, platí, že když si lidé padnou do oka, tak se po krátké oboustranné konverzaci ihned zařadí mezi přátele. V Lichtenštejnsku tomu tak není. Získat si dobré přátele je v alpském knížectví velmi obtížné a cizinci se to ani nemusí nikdy podařit. Přes počáteční nadšení přátelským pozdravem „Hoj“ jsme ihned vystřízlivěli. Zpočátku jsme s téměř žádnými rodilými obyvateli Lichtenštejnska ani nepřišli do styku. Například ve škole s námi ve třídě studovalo pouze 5 místních studentů. Na celé škole totiž studuje jen 10 % Lichtenštejnců. Není se čemu divit, škola má kapacitu 1 000 studentů, což by byla celá pětina obyvatel hlavního města Vaduz. Spousta mladých studentů si navíc raději volí studium v cizině. Člověk se s místními často nesetká ani v obchodech, barech a jiných obvyklých místech. Většina mých přátel, a to i přesto, že jsem se zpočátku velice snažil navázat kontakt s místními, byli především zahraniční studenti a ostatní cizinci, kteří v zemi dlouhodobě pobývali. Získat si přátelství Lichtenštejnce je pro cizince mnohem těžší než kdekoliv jinde na světě. Obyvatelé si neradi připouštějí k tělu cizí osoby, a to i kdyby byli lichtenštejnské národnosti. Lichtenštejnci však mají obrovskou výhodu, protože vždy naleznou společné známé, kteří pak fungují jako záruka dobrého přátelství. Možná proto je spousta Lichtenštejnců velmi samotářsky orientovaná a mnoho obyvatel žije v uzavřených a semknutých skupinách.
Pokud se cizinec rozhodne usadit v knížectví natrvalo a nechce se stýkat pouze s ostatními cizinci, je nutné aby se především naučil alemánský dialekt, protože se spisovnou němčinou zde neuspěje. Spousta cizinců, kteří se němčinu naučili při pobytu v Lichtenštejnsku, ani Hochdeutsch (pozn.: spisovná němčina) nerozumí. Cizinec se nesmí nechat odbýt a znechutit neochotou druhé strany navázat jakékoliv kontakty. Od Lichtenštejnce se při prvním kontaktu dozvíte prakticky pouze ano, ne, anebo jen dostanete strohou odpověď. Lichtenštejnec nikdy nepřidá tzv. omáčku, ani otázku neopětuje, což vyvolává dojem nezájmu. Já osobně jsem se vždy po pěti ano-ne odpovědích raději vzdal. Život lichtenštejnského obyvatelstva je spjat s mnohými tradicemi a společenskými akcemi, které již v ostatních vyspělých zemí zcela 20
vymizely. Pro cizince, snaživšímu se integrovat do společnosti, je účast na těchto akcích naprostou nutností. V následující kapitole bych rád některé z nich popsal. A to jsou tři nejdůležitější rady, jak se do uzavřené společnosti v alpském knížectví co nejlépe integrovat.
2.3 Tradice a společenské události v Lichtenštejnsku Staré tradice jsou v tomto malém knížectví i nadále udržovány. Většina obyvatel se společenských událostí s radostí účastní a považují je za společensky velmi důležité. Jak jsem již říkal, je pro cizince, kteří se chtějí integrovat, zcela nezbytné účastnit se těchto oslav. Zvyky jsou často společné a velmi podobné těm ve Švýcarsku, či v rakouském Vorarlbersku, a většinou mají svůj původ v křesť anství a nebo jsou spojené s určitými událostmi, jako je například úroda. Kromě tradičních křesť anských svátků jako jsou Vánoce a Velikonoce, či některé jiné, se v knížectví slaví mnoho svátků zcela výjimečných a ojedinělých, jako například tzv. s´Väh Kunnt, či Tuärka. Jedna z prvních událostí roku se koná v únoru. Jedná se o tzv. Karneval, který byl například letos slaven od 6. do 24. února. V tomto období se postupně ve všech městech konají různé přehlídky, bály, průvody a koncerty. V poslední den Karnevalu se koná přehlídka a velké finále. V první jarní den města rozdělávají táboráky na oslavu příchodu jara a zažehnání zlých duchů zimy. Tato tradice se nazývá Funken. Města a různé spolky z celé země pořádají podobné akce velmi často při mnoha různých příležitostech. Dne 15. srpna je slaven státní svátek. Tento den je zahájen koncertem, v poledne knížecí rodina podává na svém zámku aperitiv pro všechny občany, a celý den uzavírá majestátní ohňostroj. Jednou z velmi starých tradic je již zmiňovaný s´Väh Kunnt, v doslovném překladu to znamená hon dobytka. Při této příležitosti pastevci stahují svá stáda z alpských vrcholků, dobytek ozdobí a ženou ho skrz město zpět do stájí. Tradice jménem Tuärka je spojena s úrodou kukuřice. Ta je sklizena a svezena na jedno místo, kde lidé z celého sousedství společně pomáhají svlékat kukuřičné slupky. Na podzim se koná obdoba českého vinobraní, kdy lidé chutnají nová vína a hodnotí úspěšnost celoroční práce vinařů. Lichtenštejnsko se vyznačuje opravdu nevídaným množstvím různých tradic a je velmi obtížné je všechny vyjmenovat. Některé se již navíc zachovaly jen v některých malých městech. Prakticky téměř každý týden lze alespoň jednou potkat na ulici lidi v kostýmech naznačujících určitou společenskou událost.
21
V současné době jsou na vzestupu také různé sportovní události. Většina těchto akcí je pořádána v letním období, kdy je příznivé počasí. Oblibě se těší například tzv. slowUp den, je to vlastně obdoba mezinárodního dne bez aut, kdy Lichtenštejnci vymění svůj automobil za kolo. Obyvatelé si užívají zvolněného tempa a alespoň částečně se snaží odbourat stres. V červnu se koná maratónský běh. Účastníci vybíhají z města Bendern a končí v městě Malbunu. Trasa měří kolem 25 kilometrů, ale výškový rozdíl mezi oběmi lokalitami je více než 1 000 metrů. Také jsou pořádány různé pochody a túry. Tyto oficiální akce pořádané městem či velkými společnostmi pomáhají obyvatelům odbourávat stres při pěších túrách v horách a jiných sportovních aktivitách. Při procházce kolem břehů řeky Rýn za slunečných dní člověk potká mnoho běžců, cyklistů, jezdců na koni a zastánců všemožných sportovních aktivit. V zimním období jsou pro obyvatele nejpopulárnější města Malbun viz. obr 2.1 A Steg, kde se nachází hned několik příležitostí pro sportovní vyžití. Mimo lyžařské vleky, zde člověk nalezne bruslařskou plochu, běžkařské trasy různých obtížností, bobové dráhy a například i novinku Airboard (jízda na speciální nafukovací matraci). Mnoho lidí se oddává také snowshoeingu (túry se speciálními sněžnicemi) a dokonce si zde člověk může u jedné společnosti pronajmout sáňky tažené několika psy plemene Husky a zažít tak idylický den v zasněžených alpských horách. obr 2.1: Zimní středisko Malbun
obr 2.1: Zimní středisko Malbun Zdroj: Vlastní foto
2.4 Stravovací návyky Lichtenštejnská kuchyně není nikterak druhově či kombinačně výrazná a významná a prakticky neexistuje žádná opravdová místní specialita. Za národní jídlo jsou často 22
vydávané známé pokrmy, jen s trochu upraveným receptem. Velmi oblíbené je například fondue, které je svým původem ze Švýcarska. První týden našeho pobytu jsme byli pozváni na večeři a jako tradiční lichtenštejnské jídlo nám byly nabídnuty tzv. käsespätzle, které jsou však často k dostání i v českých restauracích pod názvem špecle se sýrem. Jako „to jediné pravé lichtenštejnské“ lze označit snad jen víno z knížecích vinic, které se prodává téměř ve všech restauracích a obchodech. I přes velké množství restauračních zařízení se obyvatelé stravují převážně doma a večeře v restauraci je považována spíše za společenskou událost než za každodenní jev. Způsob stolování také není nikterak odlišný od toho švýcarského. Stejně jako v sousední konfederaci se na jídelníčku Lichtenštejnců ve velké míře objevuje sýr, hovězí maso a čokoláda. Mezinárodní organizace FAO – Food and Agricultural Organization of United Nations rozděluje země do čtyř skupin podle úrovně jejich stravovacích návyků. Lichtenštejnsko bohužel není členem této organizace a proto ani nejsou známy oficiální údaje. Není však pochyb, že knížectví by se zařadilo do čtvrté, tedy nejvyšší skupiny, kdy se lidé již zajímají pouze o zdravou a racionální výživu. Obyvatelé si dopřávají velké množství ovoce a zeleniny. Ryby také na jídelníčku nechybí, i když jsou samozřejmě jako u většiny vnitrostátních zemí zastoupeny v menší míře. obr 2.2: Rotes Haus a vinice
obr 2.2: Rotes Haus a vinice
Zdroj: Vlastní foto
23
2.5 Význam práce a vzdělání v životě obyvatel Pro většinu obyvatel je práce zásadním elementem jejich života. Stejně jako o Švýcarech je možné o Lichtenštejncích prohlásit, že „žijí, aby mohli pracovat“, na rozdíl od většiny kultur, kde lidé „pracují, aby mohli žít“. Většina vysokoškolských studentů je zároveň zaměstnána a své práci se snaží věnovat jak jen to je možné. Většina Lichtenštejnců by se sama příliš nebránila změně svého stávajícího zaměstnání za lepší, většina však věří v pracovní loajalitu a spousta zaměstnanců se spokojí s prací v jediné firmě po celý svůj život. Důvodem k tomu je především zmiňovaná dlouhodobá orientace a způsob utváření přátelství a získávání přátel. Jakmile se obyvatel knížectví někde usadí a pozná své kolegy a pracovní prostředí, jen velmi nerad jej mění. Pracovní nasazení obyvatel je vysoké a jsou za to řádně odměňováni. Lichtenštejnsko se těší jedněm z nejvyšších průměrných mezd na světě. Každým dnem sem proto dojíždí spousta obyvatel z Rakouska a dokonce i mnoho Švýcarů, protože i ti si totiž v Lichtenštejnsku mohou mírně polepšit. Pro ostatní cizince je velmi obtížné najít zde vhodnou pracovní pozici, a to i v případě, že hovoří německým jazykem velmi dobře. Obyvatelé si svou výhodu velmi brání a pracovní trh není tolik flexibilní právě z důvodu nízké migrace zaměstnanců. Nezaměstnanost je v Lichtenštejnsku také na velmi nízké úrovni. Současná finanční krize ovlivnila knížectví jen v malé míře, trh práce však nepatrně ovlivněn byl. Míra nezaměstnanosti se dle nejnovějších údajů z března roku 2010 zvýšila až na 3,2 %21. To je například na rozdíl od stejného období roku 2007, kdy byla nezaměstnanost na úrovni 2,2 % , nárůst o jeden procentní bod22. Ve srovnání s ostatními rozvinutými ekonomikami, které se často potýkají i s mírou nezaměstnanosti na úrovni až 20 %, se lichtenštejnské obavy zdají být směšné. Vláda však situaci bere velmi vážně a situaci se snaží co nejrychleji zlepšit.
graf 2 zachycuje vývoj nezaměstnanosti, která v posledních letech fluktuovala kolem hodnoty 2 %. Deník Volksblatt uvádí, že aktuálně míra nezaměstnanosti vzrostla až na 3,2 %. Pokud však deník uvádí míru nezaměstnanosti dle nové metody výpočtu, není současná nezaměstnanost kritická a podobná byla například i v roce 2006. Novou metodu výpočtu nezaměstnanosti, kterou znázorňuje v grafu 2 světle modrá křivka, implementovalo knížectví až v roce 2005 a přistoupilo na ni především z důvodu mezinárodní kompatibility. Za svou 21 Internetová verze deníku Volksblatt: http://www.volksblatt.li/? newsid=41423&src=vb&pgindex=0&suchwort=arbeitslosigkeit®ion=li 22 Statistika lichtenštejnského úřadu práce za rok 2007: http://www.llv.li/ilarbeitsmarktstatistik_februar_2007.pdf
24
práci jsou zaměstnanci řádně odměňováni. graf 3 poukazuje na výši mezd v jednotlivých sektorech.Viz. také příloha č.4: Vývoj počtu domácích a zahraničních zaměstnanců.
graf 2: Míra nezaměstnanosti
graf 2: Míra nezaměstnanosti Zdroj: Publikace Liechtenstein in figures 2009
graf 3: Platy dle sektorů (Medián)
graf 3: Platy dle sektorů (Medián) Zdroj: Publikace Liechtenstein in figures 2009
25
Práce hraje v životě obyvatel, jak již bylo řečeno, velkou roli. Pracovnímu životu předchází studium, které také není podceňováno. Každý student se průběžně na hodiny připravuje. Výuka na školách v Lichtenštejnsku se ve velké míře zaměřuje na praktické znalosti a snaží se studenty naučit a osvojit si dovednosti využitelné v praxi. Například střední školu mohou studenti studovat buď klasicky a nebo si mohou vybrat prakticky zaměřené studium. To znamená, že se student 2 dny v týdnu učí ve třídě a zbylé 3 dny vykonává praxi v určité firmě, do které po vystudování pak také většinou nastoupí. Jediná vysoká státní škola Hochschule Liechtenstein ve Vaduzu se také snaží dosáhnout vysoké praktické hodnoty předávaných znalostí. Mnoho úkolů vyžaduje týmovou spolupráci a tak téměř na každý předmět musí studenti zpracovat určitý týmový projekt. V bakalářském studiu se často jedná spíše o různé případové studie, zpracování určitého tématu a jeho přednesení a obhájení své práce před komisí, což má studentům naznačit průběh obhajoby bakalářských prací. V jednom předmětu jsme měli například za úkol vypracovat mediální projekt, například natočit krátký film na určené téma. Magisterské studium je na praktické dovednosti zaměřeno ještě ve větší míře. Na škole jsou dvě fakulty – obchodní a architektury. V jednom projektu škola tyto fakulty propojila a skupiny studentů architektury měly za úkol vypracovat návrhy nového hotelu, ke kterému studenti fakulty obchodní zpracovávali podrobné podnikatelské a investiční záměry. Nejlepší projekt měl dokonce být realizován. Další zajímavý projekt s názvem banking game zpracovávali studenti oboru bankovnictví. Skupiny studentů odcestovaly do Postupimi či Londýna, kde při týdenním pobytu na základě školou připraveného harmonogramu získaly důležité praktické informace spojeném s chodem bankovního domu. Lichtenštejnská vláda školství velmi výrazně podporuje a snaží se zajistit vysokou kvalitu výuky. To například i tím, že zaměstnanci ve školství dosahují absolutně nejvyššího průměrného měsíčního platu v zemi, a to ve výší téměř 9 000 CHF, tedy plných 160 000 korun měsíčně. Na vysoké škole se sice školné platí, v poměru k platu se však nejedná o zásadní zásah do rodinného rozpočtu a studium je tedy dostupné pro každého.
2.6 Společné a odlišné rysy s okolními státy a srovnání s českou kulturou Většinu vlastností Lichtenštejnci s německými národy sdílí. Nejpodobnější kultura je pro Lichtenštejnce pochopitelně ta švýcarská. Obě země mají mnohé vlastnosti společné. Rysy
26
obyvatel alpských regionů Rakouska jsou s lichtenštejnskými také do velké míry srovnatelné. Stejně jako Němci, Rakušané či Švýcaři jsou obyvatelé knížectví velmi hrdí na své kořeny, historii, jazyk, současný úspěch, atd. Na rozdíl od Němců, kteří nemají ve zvyku si stěžovat, vždy vyzdvihují vše své a neradi připouštějí jakoukoliv svou slabinu, Lichtenštejnci o svých problémech často a veřejně hovoří. Když jsem se vyptával, co zajímavého a pěkného mohu v Lichtenštejnsku vidět, všichni mě raději posílali přes Rýn do Švýcarska. Knížectví může však podle mého názoru nabídnout mnohem více než si jeho obyvatelé připouští (nebo snad možná jen nechtějí aby bylo turisty příliš zatíženo). Město Vaduz je velice pěkné a poklidné. V zemi je pouze málo památek, které jsou však velmi dobře udržovány. A pohledem na vrcholky Alp se člověk nikdy nenasytí. I když jsou obyvatelé na svoji zemi pyšní, mnoho z nich hovoří i o nespokojenosti. Vysoké procento obyvatel dokonce přemýšlí o tom, že se chce přestěhovat do jiné země, což je například pro Němce často nepředstavitelné. Stejně jako ve Švýcarsku, tak i v Lichtenštejnsku se veškeré problémy a změny týkající se země a obyvatel vždy diskutují v celostátním měřítku. Vláda se v této zemi radí přímo „s experty“ – s obyvateli. Změna pravomocí knížete a získání jeho absolutistické moci v roce 2003 byla projednávána téměř celý rok. Změna regulace bankovního sektoru po aféře s ukradenými daty a po velké kritice od Německa i OECD je konzultována dodnes. V období mého pobytu se uskutečnilo hned několik debat, na které jsme dokonce dostali pozvání i my. Možná díky vysoké politické účasti obyvatel na řízení státu jsem prakticky nikdy neslyšel o jakékoliv stížnosti na politickou stranu či kritiky na jednotlivé politiky, které jsou například v Německu na denním pořádku.
I když Lichtenštejnský knížecí rod dlouhé časy pobýval na Moravě, s českým národem nemá mnoho společného. Několik málo rysů, o nichž by se dalo hovořit mezi oběmi národy, jsou sdíleny právě především s obyvateli Moravy. Jak jsem již zmiňoval, lichtenštejnská kultura trochu připomíná českou vesnickou scénu minulých let. V naší republice však toto společenské uspořádání již bohužel pomalu mizí. A proto posledním společným rysem může být snad jen ta již zmíněná opatrnost. Češi i Lichtenštejnci jsou více či méně opatrní a raději si svá rozhodnutí více promýšlejí. Oba národy se nejistotě raději vyhýbají, nežli by ji vyhledávaly.
27
2.7 Kultura podporována vládou Vládnoucí orgány Lichtenštejnska si uvědomují, jak moc důležité je pro malou zemi její velké kulturní bohatství a důraz na národní identitu. Proto se vláda snaží kulturu ochraňovat jako jeden z nejdůležitějších aspektů společnosti. Na ochranu kulturního bohatství bylo roku 1999 zřízeno speciální ministerstvo kultury vedené Dr. Aurelií Frick, které se stará o hudební, divadelní, literární, umělecký a historický odkaz lichtenštejnské kultury. V roce 2002, tři roky po svém založení, bylo již z rozpočtu uvolněno na kulturu plných 24,5 milionů švýcarských franků, což odpovídá téměř 450 miliónům korun. V přepočtu na obyvatele tak průměrně každý vydal na kulturu více než 1 000 franků (18 tisíc korun), což je velmi vysoké číslo23. Pro srovnání Česká republika ve stejném období vynaložila na kulturu 4.8 mld. korun 24, což se však rovná pouhým přibližně 460 korunám na obyvatele. Z těchto čísel je ihned jasné jak, je podpora kultury pro malou zemi důležitá. To si samozřejmě uvědomuje i většina společností na území podnikajících a samozřejmě tedy také kulturu nadmíru podporujích. Oficiální čísla bohužel nejsou známa. Největší a nejvýznamnější město Schaan je sice průmyslovým střediskem, co se kultury týče je však hlavní město Vaduz bezesporu mnohem důležitější. Největší chloubou celého Lichtenštejnska je nové Kunstmuseum. Muzeum, které bylo postaveno ze soukromých zdrojů a k příležitosti milénia bylo darováno státu25. Tato krychlová černá budova z mramoru stojí přímo v centru města a zaměstnanci o ni dokáží vyprávět celé hodiny. V muzeu jsou pořádány četné expozice, do kterých často vypůjčuje díla i knížecí rodina ze své soukromé sbírky. Ta obsahuje například cenné obrazy od Rembrandta van Rijna či od Leonarda DaVinciho. Dalšími muzei ve Vaduzu jsou zemské muzeum vystavující vše týkající se historie země, dále poštovní muzeum a v neposlední řadě i muzeum lyžařské. Milovníci výstav si zde prostě přijdou na své. V zemi se téměř každý den pořádá alespoň jedna výstava. Oblíbené výstavy jsou často také pořádány například v tzv. Schlosskeller. V přízemí (Keller = sklep) bývalého hotelu Schlössle, který až dodnes slouží jako studentské koleje, se mimo pořádání výstav také odehrávají velmi oblíbená divadelní představení. Nejdůležitější divadlo je však v blízkém Schaanu. Ve Vaduzu mohou fanoušci opery zhlédnout mnohá představení v Operettebühne založené roku 1962. Mnohé další spolky a scény jsou rozmístěny prakticky po celé zemi. 23 Oficiální portál Lichtenštejnska: http://www.liechtenstein.li/en/eliechtenstein_main_sites/portal_fuerstentum_liechtenstein/fl-med-infosmedien/fl-med-reden/fl-med-pia-reden-2004.htm?rid=42940 24 Ministerstvo kultury České republiky: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=2662 25 Kunstmuseum: http://www.kunstmuseum.li/?page=2149&lan=en
28
obr 2.3: Budova muzea umění
obr 2.3: Budova muzea umění Zdroj: en.wikipedia.org/wiki/File:Kunstmuseum_Liechtenstein_%28Walti%29.jpg
2.8 Evaluace rysů lichtenštejnské společnosti dle Hofstedových dimenzí Nizozemský vědec Geert Hofstede ve své knize z roku 1980 Culture´s Consequences definoval pět základních dimenzí, které charakterizují jednotlivé kultury. Potřebné zkušenosti s kulturami z celého světa získal díky svému působení ve firmě IBM. Výsledkem jeho práce je 5 indexů spojených s odlišnými kulturními rysy. První z nich vyjadřuje vztah k autoritě, další se zabývá stupněm individualismu, dálší indexem maskulinity, vyhýbání se nejistotě, a posledním je index dlouhodobé orientace. Hofstede se však při vytváření indexů lichtenštejnskému knížectví vyhnul, proto jsem se pokusil na základě obdobného dotazníku, který byl v roce 2008 ve spolupráci Geerta Hofstedeho, Geerta Jana Hofstedeho a Misha Minkova zmodernizován a upraven pro dnešní potřeby, sám lichtenštejnskou společnost ohodnotit. Zmiňovaný dokument je součástí přílohy této bakalářské práce. Dotazník byl upraven z důvodů změn, které se uskutečnily v oblasti kulturních dimenzí od Hofstedova výzkumu publikovaného v roce 1980. Měl by tedy být aktuální a odrážet současný trend. Dotazník, který jsem použil, zkoumá všech pět Hofstedových dimenzí, a navíc byly autory
29
přidány další dvě dimenze definované na základě práce Michaela Minkova z roku 2007. Tyto dimenze se zabývají požitky a zábranami (pozn. anglicky Indulgance and Restraint). Jedná se především o to, že některé kultury se snaží užívat si života, jiné své potřeby omezují přísnými společenskými normami. Druhá přidaná dimenze z výzkumu Minkova je monumentalismus ve srovnání se sebepotlačováním (Monumentalism vs Self-Effacement). Monumentalistické kultury obdivují osoby, které přeneseně hovoří jako monumenty, tedy okázale, velkolepě. Naopak sebepotlačující se kultury obdivují spíše pokorné jedince.
Tento dotazník, tedy jeho původní anglickou verzi, jsem odeslal několika obyvatelům Lichtenštejnska a byl zodpovězen celkem 14-ti respondenty s ekvivalentním počtem mužů a žen. Většina dotazovaných byla ve věku 20 – 24 let a průměrná doba jejich studia byla 14,6 let. Jedná se tedy o poměrně mladé a vzdělané respondenty, což by mohlo do jisté míry průzkum ovlivnit. Všichni respondenti mají lichtenštejnské občanství, avšak 2 z nich toto občanství získali až v průběhu života. Jeden z těchto respondentů je původem občan Švýcarska, druhý se narodil ve Spojených státech amerických. Výsledky průzkumu jsou uvedeny v tab.3 a přehledně také v graf.4.
tab.3: Výsledné hodnoty indexů Index PDI IDV MAS UAI LTO IVR MON
Hodnota 15,3 74,8 -9,1 -93,4 43,25 71,55 -8,4
tab.3: Výsledné hodnoty indexů Zdroj: Vlastní zpracování
30
graf.4: Výsledné hodnoty indexů
Hodnota
Výsledné hodnoty 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
PDI IDV MAS UAI LTO IVR MON
Index
graf.4: Výsledné hodnoty indexů Zdroj: Vlastní zpracování
Index PDI, tedy rozložení moci byl u respondentů velmi nízký, a to pouhých 15,3. Světový průměr odpovídá hodnotě 45. To znamená, že Lichtenštejncům vyhovuje, když je moc rozdělena spíše rovnoměrně, což je zajištěno současným politickým systémem přímé demokracie a častými referendy, jež zajišť ují všem obyvatelům možnost podílet se na rozhodování o vývoji země. Další index IDV vyjadřuje míru individualismu a dosahuje velmi vysoké hodnoty 74,8, oproti světovému průměru ve výši 43. Znamená to tedy, že respondenti se řadí výrazně mezi individualisty a jedinci se starají především o sebe a své nejbližší. Index maskulinity je naopak velmi nízký a u respondentů dosáhl hodnoty pouhých 9,1. Tato hodnota je výrazně pod celosvětovým průměrem, který dosahuje hodnoty 50. Hodnota indexu maskulinity se pohybuje spíše na úrovni severských zemí jako je Norsko, či Dánsko. Naprosto nejvyšší hodnoty dosáhl index UAI, tedy index vyhýbání se nejistotě, který je ve výši 93,4, oproti světovému průměru 64, a je tedy výrazně vyšší. Skutečnost, že Lichtenštejnci jsou velice opatrní a vůči riziku spíše averzní, jsem popsal již v podkapitole 2.1. Index dlouhodobé orientace LTO, který z mého průzkumu vyšel v hodnotě 43,25, se jen o trochu liší od celosvětového, který je definován na úrovni 45. Tento výsledek byl pro mě asi největším překvapením celé studie, jelikož Lichtenštejnci jsou podle mých zkušeností výrazně dlouhodobě orientováni. Tento výsledek je možné zdůvodnit tím, že Lichtenštejnsko sice je mezi západními kulturami spíše dlouhodobě orientované, celosvětový průměr však výrazně zvyšují asijské země, kdy například Čína dosahuje hodnoty až 118. Zbylé dva indexy
31
vyjadřují, že Lichenštejnci se snaží život si spíše užívat než mu klást zbytečné překážky, a rozhodně u nich získává obdiv spíše skromný jedinec.
Další oblasti, které se u jednotlivých kultur srovnávají a nebyly zahrnuty v mém průzkumu, jsou například Trompenaarem definované dimenze. Jako například dimenze rozlišující mezi tím, zda obyvatelé věří v předurčený osud či v ovlivnitelnost budoucnosti jedincem. Lichtenštejnci jsou poměrně silně zaměřeni ve prospěch druhé vlastnosti. Obyvatelé se snaží dělat správná rozhodnutí, jelikož věří, že život není nikterak předurčen, a správné rozhodnutí může budoucnost zásadně ovlivnit. Na poli dimenze nazvané neutrální versus emotivní se vlastnosti Lichtenštejnců shodují spíše s výrazem neutrálním. Výrazně emotivně nabité dialogy jsou u obyvatel spíše výjimkou. Jedna z nejširších sociálních studií je také tzv. Project GLOBE, který se zabývá mimo jiné oblastmi orientace na budoucnost a na výkon. Obě tyto roviny jsou pro Lichtenštejnce velmi důležité. Výkon, především ten pracovní, je jedním z klíčů současného úspěchu.
32
3 Obchodní specifika Lichtenštejnska 3.1 Podmínky pro obchod Lichtenštejnsko nabízí velmi stabilní a efektivní podnikatelské prostředí, vyznačující se moderní infrastrukturou a liberální legislativou. Jako téměř všechny ministáty, není ani Lichtenštejnsko schopno dosáhnout soběstačnosti. Surovin těží jen velmi málo a ani potravin nedokáže vyprodukovat dostatečné množství. Není proto možné, aby si země sama vyráběla veškeré průmyslové výrobky či si zajišť ovala služby, které obyvatelstvo potřebuje. Pro knížectví je tedy výhodná celková liberalizace světového obchodu. V roce 1995 se knížectví stalo členem Evropského hospodářského prostoru. Toto uskupení se snaží usnadnit komunikaci mezi trhy svých členů a trhem evropské unie. Ve stejném roce se Lichtenštejnsko stalo členem Světové obchodní organizace – WTO, jejímž hlavním cílem je liberalizace světového obchodu. Světově proslulé je Lichtenštejnsko především jako významné bankovní centrum a daňový ráj. Mnohé nadnárodní společnosti, jež převedly své sídlo do Lichtenštejnska, jsou dnes jedním z velkých přispěvatelů do státního rozpočtu. Lichtenštejnsko je podle světových ratingových agentur hodnoceno víceméně pozitivně. Již od roku 1996 se knížectví těší nejvyššímu hodnocení agentury Standard & Poor´s ve výši AAA v oblasti dlouhodobých úvěrů. Hodnocení AAA získávají pouze úvěry nejlepší kvality, vysoké stability, spolehlivosti, a tedy s velmi nízkým rizikem. Na úrovni dluhů krátkodobých také vykazuje Lichtenštejnsko nejvyšší možnou hodnotu A-1+, které představuje velmi vysokou schopnost dlužníků dostát všem svým závazkům26. Saldo běžného účtu platební bilance Lichtenštejnska dosahuje vysokých přebytků. V roce 2007 byl běžný účet v přebytku celých 69,5 mil. CHF, v roce 2006 to bylo dokonce 367,6 mil. švýcarských franků. Největší část příjmů knížectví získává z daní, v roce 2007 bylo vybráno 764,8 mil. CHF, celkový příjem dosáhl 992,3 mil. CHF. Kapitálový účet Lichtenštejnska je také kladný a v roce 2007 dosáhl přebytku 50,9 mil. švýcarských franků. Viz příloha č.5.
26 Standard & Poor´s: http://www.standardandpoors.com/home/en/us
33
3.2 Import Dovoz je pro knížectví životně důležitý. Roční importy knížectví se v roce 2008 vyšplhaly až na 2,460,955 CHF. Nejvíce země dováží stroje, které tvoří plných 37 % celkových importů, a dále různé výrobky z kovu, jejichž dovoz tvoří 26,5 % z toho celkového. Z ostatních průmyslových výrobků je nejvýznamnější dovoz automobilů, dále výrobků textilního, chemického a dřevozpracujícího průmyslu. Velkou část dovozů tvoří import surovin. Lichtenštejnsko prakticky nemá žádné významné zdroje a proto musí vše dovážet. Významným je například import dřeva, uhlí, ropy a zemního plynu. Lichtenštejnsko sice má velice úrodnou půdu a pěstuje mnoho plodin, významná je však pouze produkce mléčných výrobků. Veškeré ostatní potraviny se musejí dovážet a na celkovém importu se podílejí 3,4 %. Dováží se téměř vše, významný je například dovoz ryb. Většina zemědělských produktů se do knížectví dostává především ze sousedních zemí, ze Švýcarska a Rakouska. Viz příloha č.6: Import Lichtenštejnska.
Mezi největší obchodní partnery Lichtenštejnska se řadí především Švýcarsko, se kterým tvoří Lichtenštejnsko celní i měnovou unii. Lichtenštejnský statistický úřad údaje o dovozu z této země neudává, proto i následující procentuální dovozy budu uvádět bez importů ze Švýcarska. Mezi největší obchodní partnery se řadí především západní Evropa, která se na celkových dovozech ve 4. čtvrtletí roku 2009 podle odhadů úřadu pro statistiku podílela 91,3 %. Nejvíce Lichtenštejnsko dováželo výrobky a služby z Německa, a to plných 40,7 %, a z Rakouska ve výši 34,7 %. Třetím největším obchodním partnerem je Itálie, která se však na dovozech podílela pouhými 4,2 %. Dalšími zeměmi, ze kterých Lichtenštejnsko významněji dováží, jsou Francie, Velká Británie a Nizozemí. Ze zámořských trhů jsou pro knížectví nejdůležitější Čína a USA. Česká republika do knížectví vyváží jen nepatrně a na celkových dovozech se podílí pouze 0,6 %. Lichtenštejnsko je také energeticky závislé na zahraničí. Knížectví je schopné vyprodukovat pouze přibližně 1/5 své spotřeby elektrické energie, a to především ve vodních a fotovoltaických zařízeních, a dále v elektrárnách zpracovávajících dovezené suroviny. Ročně tedy musí Lichtenštejnsko dovést více než 314 tis. Mwh elektrické energie. Na lichtenštejnském trhu práce je vysoký převis poptávky nad domácí nabídkou, proto musí knížectví dovážet také výrobní faktor práce. V zemi bylo v roce 2008 k dispozici 33 415 pracovních pozic, což téměř odpovídá celkovému počtu obyvatel. Zaměstnaná je však přibližně jen jedna polovina celkového obyvatelstva 34
Lichtenštejnska (17 758, z toho ale 1 371 v zahraničí), zbytek tvoří ekonomicky neaktivní obyvatelé. Na trhu práce tedy vzniká obrovská mezera a každý den do země přijíždí kolem 17 000 pracovníků především ze sousedního Švýcarska a Rakouska, ale také ze vzdálenějšího Německa27.
Následující graf 5 zachycuje vývoj přímých dovozů a vývozů. Z grafu je patrné, že export Lichtenštejnska dlouhodobě převažuje nad dovozem. Kvůli současné krizi se vývoz i dovoz rapidně propadly až na hodnoty, kterých dosahovaly kolem roku 2005. graf 5: Export - Import
graf 5: Export - Import Zdroj: http://www.llv.li/amtsstellen/llv-as-wichtige_zahlen.htm
3.3 Export Ekonomika Lichtenštejnska se považuje za velmi vyspělou a to především proto, že země se zaměřuje především na Hi-Tech výrobky. Vysoká specializace však znamená, že není možno, aby firmy svou produkci dokázaly na malém lichtenštejnském trhu uplatnit. Z tohoto důvodu 27 Lichtenštejnský statistický úřad: http://www.llv.li/amtsstellen/llv-as-home.htm
35
musí země většinu své produkce vyvážet, a to v současnosti do 150 zemí světa. Exporty v roce 2008 dosáhly výše 3,92 mld. dolarů28, tedy podobné výše jako například vývoz mnohonásobně větší Bosny a Hercegoviny. Z vyspělejších zemí dosáhl podobné výše exportů například Island. Lichtenštejnsko vyváží nejvíce do Švýcarska, ale tyto hodnoty opět statistický úřad ve své zprávě neudává, tak i následující čísla tedy nebudou obsahovat vývoz do této země. Nejvíce knížectví vyváží do západní Evropy a zde je opět nejvíce zastoupeno Německo s 24,88 %. Mezi vývozem do Německa a druhým největším vývozním partnerem Rakouskem již není tak veliký rozdíl jak je tomu u importu. Do Rakouska bylo vyvezeno 23,05 % celkového exportu, vývoz do obou zemí je tedy srovnatelný. Dalšími významnými trhy pro Lichtenštejnsko je trh francouzský a italský. Ze zámořských obchodních partnerů jsou významné pouze Spojené státy americké s podílem na exportu 5,07 %, což znamená že USA je pro Lichtenštejnsko pátým nejdůležitějším dovozcem. Nejvýznamnějším vývozním artiklem Lichtenštejnska jsou výrobky především farmaceutického průmyslu, hodinky, optická a dentální zařízení, různé kovové výrobky a vozidla. Dále výrobky chemického, kožedělného a gumárenského průmyslu. Export zemědělských produktů je zanedbatelný, poměrně vysoký je však vývoz zpracovaných potravin. Více viz příloha č.7: Export Lichtenštejnska 29.
V Lichtenštejnsku je registrováno na 70 000 firem, většina však zde sídlí pouze z důvodu nízkých daní30. Společnosti, které skutečně v Lichtenštejnsku podnikají, se především zaměřují na výzkum a design a často vyrábějí v zahraničí. Například jeden z největších zaměstnavatelů v Lichtenštejnsku, společnost HILTI AG, vyrábí především vysoce kvalitní nářadí v několika továrnách po celém světě. Komplex sídlící v Lichtenštejnsku se zaměřuje právě na výzkum a design. Samotná výroba je uskutečňována v zemích, kde je cena práce mnohem nižší. Další významnou společností je Hilcona AG, vyvážející konzervované potraviny do Německa, do zemí Beneluxu či do Francie. Společnost Hovalwerk AG vyrábí různé ohřívače a vytápěcí systémy. Tato společnost se může pochlubit tím, že její topný systém je instalován například v Buckinghamském paláci v Londýně. Dalšími významnými trhy pro tuto společnost, sídlící ve městě Schaan, je Rakousko nebo například i Slovensko. V nejjižnějším městě Balzers sídlí společnost OC Oerlikon Balzers Ltd. Ta se zabývá informačními systémy a má své pobočky například ve Spojených státech amerických či 28 CIA World Factbook: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ls.html 29 Lichtenštejnský statistický úřad: http://www.llv.li/amtsstellen/llv-as-home.htm 30 mnoho z těchto společnosti mají v Lichtenštejnskou pouze schránku, tzv. P.O.Box
36
v Číně. Společnost Ivoclar Vivadent AG je považována za předního výrobce přístrojů, používaných zubaři po celém světě, například v Itálii, či až na Filipínách. Světoznámá společnost ThyssenKrupp Presta AG, která sídlí v městě Eschen, je předním světovým výrobcem řídících jednotek a hřídelí používaných automobilovými koncerny z celého světa. Své továrny má například v Brazílii, Japonsku či Polsku. V potravinářském průmyslu je jedním z nejvýznamnějších subjektů firma Ospelt, která zaměstnává ve své výrobně v Lichtenštejnsku 900 zaměstnanců. Firma se zaměřuje na produkci masných výrobků, konzervovaných potravin a výrobků z drůbežího masa, které vyváží do celé Evropy. Rakouská společnost Swarowski také přesunula centrum svých logistických operací do lichtenštejnského Triesenu31. V současnosti je sice v Lichtenštejsnku registrováno přes 70 000 společností, fakticky jich zde ovšem působí mnohem méně. Dle tab.4 bylo v Lichtenštejnsku činných 3495 společností. Tabulka také poukazuje na celkovou strukturu firem podle sektorů a na počet firem na základě jejich velikosti měřené počtem jejich zaměstnanců.
tab.4: Počet firem dle odvětví a velikosti
tab.4: Počet firem dle odvětví a velikosti Zdroj: Publikace Liechtenstein in figures 2009
31 Oficiální portál Lichtenštejnska: http://www.liechtenstein.li/en/pdf-fl-multimedia-informationindustriestandort-druck.pdf
37
3.4 Vztahy se Švýcarskem Helvétská konfederace je pro Lichtenštejnsko jednoznačně největším partnerem z mnoha důvodů, například geografické polohy, podobnosti ekonomik, společné měně atd. K tomuto přispělo právě vytvoření společné měnové i celní unie. Obě země mají mezi sebou mnohé další bilaterální smlouvy. Například smlouvu o volném pohybu osob, která znamená, že ke vstupu na uzemí knížectví platí stejná omezení jako ke vstupu do Švýcarska. V jejím důsledku mohly být mezi zeměmi zrušeny hraniční přechody. Lichtenštejnsko má také mnohé smlouvy se sousedícími a blízkými švýcarskými kantony v oblasti zdravotního a sociálního pojištění. A totéž platí i pro smlouvy v oblasti vzdělávání. První vysoká škola byla zřízena roku 1961, ale tehdy ještě pouze jako vyšší odborná škola. Doktorské programy nabízí Hochschule Liechtenstein teprve od roku 2009.
Smlouvy o ochraně osobních a majetkových práv
zajišť ují, že Lichtenštejnci žijící na území Švýcarska a naopak nebudou nikterak znevýhodňováni. Prakticky mají Lichtenštejnci i Švýcaři stejná práva a povinnosti nehledě na to, v jakém státě bydlí či pracují. Švýcarsko reprezentuje knížectví navenek a veškeré obchodní smlouvy mezi Švýcarskem a okolními státy platí i pro Lichtenštejnsko. Proto mnoho nadnárodních společností proniká na lichtenštejnský trh až skrze ten švýcarský. Země je totiž velmi malá a nebylo by příliš výhodné zaměřit se pouze na tento trh. Například nadnárodní společnost McDonalds je zastoupena pouze v městě Triesen. Tato pobočka spadá pod svou švýcarskou odnož. Společně se Švýcarskem, Norskem a Islandem také tvoří uskupení EFTA. Na rozdíl od Švýcarska je však Lichtenštejnsko také součástí uskupení EEA, jež umožňuje svým členům přístup k jednotnému trhu evropské unie. Švýcarsko smlouvu neratifikovalo a proto musí situaci řešit četnými bilaterálními smlouvami. Všechny země tvoří zónu volného obchodu.
3.5 Obchodní jednání I přes malý trh může být spolupráce s lichtenštejnskými firmami pro některé společnosti velice výhodná, proto bych chtěl v této části nastínit alespoň některé oblasti, na které by se měli zaměřit obchodníci při případných jednáních s firmami z tohoto malého knížectví. Nejprve je nutné seznámit se s různými celními omezeními a dalšími formálními požadavky ze strany lichtenštejnského státu, která jsou totožná s těmi švýcarskými. Chce-li zahraniční
38
partner ve svých jednáních uspět, musí především respektovat lichtenštejnskou národní identitu. Obyvatelé knížectví jsou zaměření spíše na dlouhodobou spolupráci a jednání tedy mohou být delší a podrobnější. Obchodní jednání lichtenštejnských subjektů s těmi zahraničními jsou na denním pořádku a obchodníci firem v podstatě převzali téměř všechny běžně ustálené zvyky ohledně podávání ruky, oblékání se i například stolování. Většina obyvatel hovoří plynně anglicky, mezi obchodníky se proto využívá angličtina často, dokonce bych spíše doporučoval zvolit anglický jazyk jako jazyk obchodního jednání, i když dotyčný obchodník hovoří německy. Alemánský dialekt, jenž je používaný v Lichtenštejnsku, je totiž často od němčiny velice odlišný a Lichtenštejnci jsou na něj hrdí a jen neradi mluví spisovnou němčinou. Proto by mohlo docházet k nedorozuměním. I běžní obyvatelé často volí angličtinu pro komunikaci s cizinci, často dokonce i s rodilými Němci. Lichtenštejnci jsou sice velmi tolerantní a mnohé nepatrné prohřešky proti základním pravidlům obchodních jednání by prominuli, naprosto nepřípustná je však nedochvilnost. Lichtenštejnci jsou vždy přesní a to samé vyžadují i od druhé strany.
V přípravné fázi je také vhodné vytvořit podrobný plán. Je však nutné aby byl reálný a aby se ho obchodní partner pevně držel. Lichtenštejnci jsou totiž raději, když jsou připraveni. Improvizace je pro ně spíše problémová a snaží se jí vyhýbat. Lichtenštejnci nejsou příliš dobří vyjednávači a jednání proto často trvají velmi dlouho. Pro mnoho kultur je cena jednoznačně nejdůležitější bod jednání, pro Lichtenštejnce je důležitá především kvalita a cena je často brána jako předem daná. S méněcenými statky, neoriginálními plagiáty či nekvalitním zbožím společnost v Lichtenštejnsku jen ztěží uspěje. Aby byl obchod uzavřen, je nutné udělat dobrý dojem. Lichtenštejnci se vesměs rádi chlubí svými současnými úspěchy a proto je zde vhodné jim vyslovit obdiv či uznání. Bezduché vyslechnutí by mohlo jednání uškodit. Co se týče interpersonální vzdálenosti, Lichtenštejnsko se bezesporu řadí mezi nekontaktní kultury. Je nutné udržovat si velký odstup. Podání ruky je pro Lichtenštejnce nejbližší možný kontakt. Pokud je vedeno obchodní jednání v němčině, je nutné použít Sie formu, tedy vykat. Při používání angličtiny je velmi nevhodné používat například americký typ oslovování křestním jménem. Tykání nabídne Lichtenštejnec jen ve velmi výjimečných případech. Co se týče tzv. small talk (základní všeobecná konverzace), ty jsou v Lichtenštejnsku mnohem delší než v jiných kulturách, a i při ostatních mimoobchodních rozhovorech je nutné dbát správného výběru témat. Otázky by měly být spíše všeobecné a člověk by se měl vyhýbat otázkám na tělo, tedy ptát se na rodinný život, věk a podobné. 39
Velice citlivé jsou pro Lichtenštejnce také otázky ohledně náboženství. Naopak velice pozitivně je zahraniční partner Lichtenštejncem vnímán, pokud projeví zájem o knížectví či dokonce něco o něm ví. Vhodné je tedy nastudovat alespoň nějaké informace o zemi, ale přitom
se
vyhýbat
mnohým
citlivým
tématům.
Například
pověst
země
jako
nespolupracujícího daňového ráje a podobným. Časté je také pozvání na různé společenské akce či prohlídky měst a jiných zajímavých míst, které by rozhodně nemělo být odmítnuto. Běžně je také obchodní partner pozván na obchodní večeři. Pro tuto událost jsou oblíbeny například restaurace ve vaduzské ulici Städtle či v horském městě Malbun. Oblíbená je také restaurace Torkel, nacházející se na knížecích vinicích. Všechny tyto restaurace jsou velmi luxusní. Podávané jídlo nemusí být to nejdražší, ale především by mělo odrážet regionální odlišnosti. Obchodní dary nejsou lichtenštejnskou stranou vyžadovány, namísto drahých presentů Lichtenštejnce spíše potěší, pokud partner daruje něco typického pro jeho region či něco historicky a kulturně hodnotného. Při obchodních jednáních je také důležité dávat pozor na mnohé odlišnosti. I když je země velice malá a žije v ní relativně málo obyvatel, jsou často velmi odlišní. Dokonce se mezi místními říká, že co vesnice to jiný dialekt a tedy i jiné zvyky a kultura. V zemi navíc žije mnoho cizinců, kteří mohou být také kulturně velmi odlišní. Obchodní jednání tedy záleží na mnoha faktorech a je velmi obtížné předurčovat jeho vývoj. Pro obchodní jednání jsou nevhodné především tyto dny:32
Křesť anské svátky:
Svátky spojené s Velikonoci33:
Ostatní svátky:
6.1. svátek Tří králů
2.4. Velký pátek
1.1. Nový rok
2.2. Hromnice
5.4. Velikonoční pondělí
1.5. Svátek práce
19.3. svátek Sv. Josefa
13.5. Nanebevstoupení Páně
15.8. státní svátek34
8.9. Narození Panny Marie
24.5. Svatodušní pondělí
31.12. Silvestr
1.11. svátek Všech svatých
11.6. slavnost Těla a Krve Páně
8.12. Neposkvrněné početí Panny Marie 24.12. Štědrý večer 25.12. Boží hod vánoční 26.12. svátek Sv. Štěpána
32 Portál Tourismus.li: http://www.tourismus.li/en/navpage.cfm? category=RegionLI&subcat=InformationLI&id=44728 33 tyto svátky jsou pohyblivé. Dny u nich uvedené jsou tedy platné pouze pro rok 2010 34 v tento den je slaven státní svátek již od roku 1940. Datum byl zvolen, jelikož na tento den připadá křesť anský svátek Nanabevzetí Panny Marie a navíc tehdejší kníže byl narozen den poté, tedy 16. srpna
40
To jsou tedy veškeré oficiální státní svátky. Mezi bankovní prázdniny, tedy dny, kdy banky a téměř většina ostatních podniků zůstává uzavřena, jsou pouze Hromnice, svátek sv. Josefa, Velký pátek, Štědrý večer a Silvestr. Není však doporučováno stanovovat obchodní jednání ani na ostatní dny svátků. Dále je vhodné vzít v úvahu mnohé lokální a tradiční akce, jejichž výčet by však byl příliš podrobný a prakticky nepoužitelný. Je lepší spoléhat se na partnera a doufat, že vás upozorní včas, pokud se mu datum nehodí. Pracovní doba je často flexibilní, většinou však pracovní den začíná v 8 hodin a končí v 15 – 16 hodin odpoledne. Pracovní schůzky je vhodnější domlouvat na dopolední hodiny.
3.6 Typy společností Podnikatelé, kteří chtějí začít podnikat v Lichtenštejnsku, mají na výběr z několika typů společností. Mezi nejběžnější formy se řadí akciová společnost (Aktiengesselshaft). Jedná se o právnickou osobu s minimálním základním kapitálem 50 000 CHF. Tato společnost musí být založena minimálně dvěmi fyzickými,nebo dvěmi právnickými osobami a je oprávněna emitovat akcie na jméno i na majitele. Akcionářem může být kdokoli nehledě na jeho státní příslušnost. Dalším typem společnosti je tzv. Registrovaný trust se základním kapitálem 30 000 CHF. Dále lze v Lichtenštejnsku podnikat pomocí speciálního fondu nebo organizace, která ve skutečnosti nemusí mít majitele, a zde se vyžaduje základní kapitál opět ve výši 30 000 CHF. Ten musí být zaplacen při založení. Významné jsou v Lichtenštejnsku také nadace, tedy společnosti založené k dosažení určeného cíle. Pro ty platí povinnost splatit základní kapitál 30 000 CHF a poté se nadace stává právnickou osobou. Tato nadace nemá žádné členy, partnery ani akcionáře, ale pouze tzv. příjemce. Nadace tedy může být charitativní, rodinná, církevní a pod. Všechny společnosti musí řádně vést účetnictví, veškeré účetní dokumenty je nutno skladovat po dobu 10-ti let a musí podávat každoroční zprávu katastrálnímu a veřejnému rejstříkovému soudu (Grundbuch- und Öffentlichkeitsregisteramt), které jej prověřují. Veškeré zprávy musí být vedeny ve švýcarských francích a v němčině 35.
35 Baker Tilly Intenational: http://www.bakertillyinternational.com/media/36866/doing_business_in_liechtenstein-2sep08.pdf
41
3.7 Bankovnictví v Lichtenštejnsku Zřejmě nejznámějšími podnikatelskými subjekty Lichtenštejnska ve světě jsou renomované lichtenštejnské bankovní domy. Před vstupem do EEA jich bylo v Lichtenštejnsku činných pouze 5, později se toto číslo, i přes počáteční obavy, rozšířilo až na stávajících 15. Pouze tři banky však nabízejí své služby soukromým osobám, ostatní banky se zaměřují na korporátní financování. Největší bankou podle vkladů je LGT (Liechtenstein Global Trust), která je vlastněná knížecím rodem a je proto oprávněna ve svém znaku používat oficiální znak lichtenštejnské vládnoucí rodiny, knížecí korunu. Své služby LGT nabízí i v zahraničí a to v celkem 29 pobočkách například ve Švýcarsku, Německu, ale i Bahrajnu, Singapuru či v Japonsku. Druhou největší bankou je LLB (Liechtensteinische landesbank) a nejmenší ze tří bank poskytujících finanční služby soukromým osobám je banka VP Bank. Jelikož Lichtenštejnsko používá jako svou měnu švýcarské franky, nemá vlastní národní banku. LGT Bank spravuje národní účet, nemůže však provádět žádnou monetární politiku. Banky jsou v Lichtenštejnsku regulované pomocí FMA (Financial Market Authority)36. Vaduz byl často kritizován jako nespolupracující daňový ráj. Země se, jako donedávna Švýcarsko, chlubí vysokou anonymitou vlastníků osobních účtů, a tak mnozí podnikatelé, především z Německa, své výdělky převádějí právě na konta v Lichtenštejnsku, aby se tak vyhnuli zdanění v Německu. Toto se však možná v budoucnosti změní, jelikož se Lichtenštejnsko zavázalo více spolupracovat v boji proti praní špinavých peněz a daňovým únikům. obr 3.1: Budova pobočky banky LLB v centru Vaduzu
obr 3.1: Budova pobočky banky LLB v centru Vaduzu Zdroj: Vlastní foto
36 speciální finanční úřad
42
tab.5, respektive graf 6 přehledně znázorňují vývoj nominálních zůstatků Lichtenštejnských bank v milionech eur. tab.5 navíc také znázorňuje vývoj čistého zisku a vývoj počtu zaměstnanců bankovních domů v Lichtenštejnsku. Celkový trend u všech veličin je i přes některé malé výkyvy rostoucí, což odráží stále vyšší vliv bankovního sektoru.
tab.5: Vývoj nominálních zůstatků, zisku a zaměstnanců bank
tab.5: Vývoj nominálních zůstatků, zisku a zaměstnanců bank Zdroj: Publikace Liechtenstein in figures 2009
graf 6: Vývoj nominálních zůstatků
graf 6: Vývoj nominálních zůstatků Zdroj: Publikace Liechtenstein in figures 2009
43
3.8 Víza a pracovní omezení Pro Českou republiku byla vízová povinnost zrušena a každý občan České republiky je oprávněn pobývat na území knížectví bez omezení, ale to však nejdéle 3 měsíce a pouze jako turista. V případě delšího pobytu, či pokud zde občan České republiky pobývá za účelem podnikání, musí žádat o vízum u Švýcarského velvyslanectví v Praze. Studenti mohou získat tzv. povolení ke krátkodobému pobytu. Jako cestovní doklad je od roku 2006 možno použít i český občanský průkaz. Lichtenštejnsko je společně se Švýcarskem součástí shengenského prostoru. Hranice tedy měly být zrušeny. Bohužel se tak nestalo a Švýcarsko většinu svých hraničních přechodů, mimo jiné i přechod Schaanwald v Lichtenštejnsku stále občasně hlídá. Při cestě do Lichtenštejnska, ať přímo přes Rakousko nebo nepřímo přes Švýcarsko, doporučuji mít stále u sebe cestovní pas. Někteří švýcarští celníci jej striktně vyžadují a neakceptují ani jiné platné dokumenty opravňující k pobytu. Jiní cizince ani nezkontrolují nebo se spokojí s českým občanským průkazem či dokonce se studentským průkazem, jen tak pro kontrolu totožnosti. Každý rok úřad pro zahraniční vztahy stanovuje maximální počet udělovaných povolení k pobytu, které je možné vydat. Bez tohoto povolení se cizinec nesmí na území knížectví dlouhodobě zdržovat. V současné době je jejich počet stanoven na 28 pro osoby zaměstnané a 8 jich mohou získat osoby nezaměstnané. Navíc jsou každý rok udělována povolení k pobytu občanům z EEA na základě tzv. loterie (obdobné jako loterie o zelené karty v USA). Po deseti letech nepřerušeného pobytu, v případě Rakouska a Švýcarska stačí pouze 5 let, může získat cizinec tzv. C – povolení, které se vydává na neomezenou dobu. Dále je možné získat zvláštní pracovní povolení, jako například typ A, které opravňuje pracovat v knížectví po dobu 9 měsíců. Dále povolení typu L platné na dobu do jednoho roku a nebo povolení typu B platné mezi jedním a pěti lety. Rezidentem se může cizinec stát pouze pokud má zajištěnu pracovní pozici. Výjimku tvoří pouze občané Švýcarska a států EEA, studenti, invalidé a dlouhodobě nemocní37. Veškeré celní a devizové předpisy platné na území Lichtenštejnska jsou samozřejmě společné se Švýcarskem. Znamená to tedy, že cizinec může na území Lichtenštejnska dovést z třetí země například omezené množství lihovin a tabáku, masa a masných výrobků, olejů, omezení se také týká zbraní, chráněných zvířat a dalších komodit . Nadměrné množství je celníky zabaveno a poměrně tvrdě sankcionováno. 37 Baker Tilly Intenational: http://www.bakertillyinternational.com/media/36866/doing_business_in_liechtenstein-2sep08.pdf
44
3.9 Zdanění Jak jsem již zmiňoval v první části, Lichtenštejnsko je označováno za daňový ráj. Někteří si myslí že to znamená nulové daně, to však není pravda. Naopak pro Lichtenštejnské knížectví jsou daně nejvýznamnějším příspěvkem do státního rozpočtu. Domácí i zahraniční podnikatelské subjekty jsou podrobeni dani ze zisku a kapitálové dani. Daň ze zisku je založena na základě ročního čistého zisku a pohybuje se mezi 7,5 - 15 %, může být ještě navýšena o 5 %, tedy na maximálních 20 %. Daň z kapitálu je ve výši 0,2 %. Mimo tyto daně existují také různé další speciální daně, jako například daň z akcie ve výši 4 %. Některým společnostem je jejich povinnost ke kapitálové dani snížena na 0,1 % avšak minimálně na 1 000 CHF. Toto se týká například domácích společností zaměřených na export či import statků. Soukromé osoby musí platit daň z nemovitostí, která se pohybuje od 0,162 % do 0,851 %, a dále daň z příjmu. Ta je uvalena na veškeré příjmy pouze s výjimkou kapitálového výnosu, a pohybuje se od 3,24 % až do 17,01 %. V Lichtenštejnsku také existuje darovací i dědická daň. Obě se pohybují od 0,5 % až do 27 %. Daň z přidané hodnoty je mnohem nižší než v České republice, a to pouze 7,6 %, snížená daň se pohybuje na úrovni 2,4% a 3,6%. Každá společnost s obratem vyšším než 75 000 CH musí být zapsána jako plátce daně38. S některými státy, například s Rakouskem, podepsalo Lichtenštejnsko smlouvu, která zamezuje dvojímu zdanění. Nejvíce se na příjmech do státního ropočtu podílí daně. Strukturu příjmů z daní charakterizuje tab.6, respektive graf 7. tab.6: Příjmy z daní
tab.6: Příjmy z daní Zdroj: Publikace Liechtenstein in figures 2009
38 Baker Tilly Intenational: http://www.bakertillyinternational.com/media/36866/doing_business_in_liechtenstein-2sep08.pdf
45
graf 7: Příjmy z daní
graf 7: Příjmy z daní Zdroj: Publikace Liechtenstein in figures 2009
3.10 Příležitosti a rizika podnikání v Lichtenštejnsku Každý jednotlivý obyvatel knížectví má sice velmi vysokou kupní sílu, trh je bohužel tak malý, že se mnoha společnostem na jeho trh vstupovat nevyplatí. To však vyvažuje minimální politický i makroekonomický risk. Většina současných zahraničních subjektů podnikajících v Lichtenštejnsku jsou švýcarské společnosti nebo nadnárodní korporace, které však tyto země slučují v jeden společný trh. Pokud se zahraniční subjekt rozhodne v knížectví podnikat, nemůže počítat s velkými státními pobídkami či s jakýmikoli výhodami. Lichtenštejnsko se snaží o rovné podmínky pro všechny podniky. Dotovaný je pouze primární sektor. Zahraniční subjekt se může připojit k lichtenštejnské obchodní komoře nebo konzultovat svá rozhodnutí s komorou pro obchod a obchodní styk, či vyhledat služeb mnohých asociací a komor na podporu svých aktivit. Doposud se do země tedy stěhovaly firmy především díky nízkým daním, většina ostatních ukazatelů je spíše proti Lichtenštejnsku. Geograficky se sice zdá být knížectví v dobré poloze, je však obklopeno Alpami a v jeho blízkosti se kromě švýcarského Curychu nenachází mnoho významných světových center. Obyvatelstvo je sice vysoce kvalifikované, avšak na druhou stranu jsou jejich mzdy jedny z nejvyšších na světě. Například v nejhůře placeném sektoru pohostinství dosahují zaměstnanci průměrné měsíční mzdy ve výši 3 698 CHF, tedy téměř 65 000 korun. V oboru bankovnictví a pojišť ovnictví dosahuje zaměstnanec průměrné mzdy 7 934 CHF, tedy téměř 140 000 korun. Půda a nemovitosti jsou v knížectví velmi drahé a to především z důvodu jejich nedostatku Poměrně nejlevnější
46
výrobní faktor je tedy kapitál. Proto mnohé společnosti mají v knížectví pouze svá výzkumná střediska a vlastní produkci vyrábí v zahraničí.
47
Závěr Lichtenštejnsko je sice velmi malý a celosvětově politicky i ekonomicky téměř bezvýznamný stát, jeho obyvatelé se však těší jedné z nejvyšších úrovní života a společenského blahobytu. Knížectví má velmi vysokou koupěschopnost na obyvatele. Žádné významné legislativní zábrany pro zahraniční investory zde neexistují. Tento trh je však pro mnohé z nich příliš malý a proto je často přehlížen. Rysy knížectví jsou výrazně společné s těmi švýcarskými, především z geografických a historických důvodů. Proto je možné knížectví přirovnat k této zemi. Byl by však velký omyl prohlásit, že obyvatelé těchto zemí jsou stejní. Lichtenštejnsko má vlastní kulturu, tradice a velmi pestrou historii, a nelze jej tedy přirovnat k žádné jiné zemi. Proto i obyvatelé obou zemí do jisté míry smýšlejí poněkud odlišně.
Většina lidí již o sociální štědrosti a blahobytu v knížectví slyšela, málokdo se však o tuto zemi blíže zajímal a to i přesto, že knížectví je od České republiky vzdáleno pouze několik set kilometrů. Většina turistů si raději zvolí větší a známější lokality například ve Švýcarsku. Mě však toto malé knížectví naprosto uchvátilo a nepřestalo mě udivovat ani po půlročním pobytu. Zaujala mě nejen jeho příroda, pořádek, čistota a kultura, ale také mnohé další oblasti. Jako turista není člověk v zemi prakticky ničím omezen. Pokud však chce cizinec v Lichtenštejnsku pobývat dlouhodobě, či se zde usadit nastálo a například získat občanství, je pro něj situace mnohem složitější a jen málokomu se to podaří. Proto jsem velmi rád, že jsem měl příležitost zemi blíže poznat a doufám, že to nebylo naposledy co jsem knížectví navštívil. Pro většinu ostatních zahraničních studentů, se kterými jsem se setkával, byl pobyt ve Vaduzu také ohromnou zkušeností (zklamáno bylo jen několik studentů a to jen ze specifických důvodů). Někteří byly dokonce nadšeni natolik, že se rozhodli celý magisterský program v Lichtenštejnsku dostudovat. Obdobně je to i s turisty, kteří jsou většinou okouzleni okolní přírodou a alpským pohořím.
Lichtenštejnskou kulturu a společné vzorce jednání v lichtenštejnské společnosti jsem za svůj téměř půlroční pobyt poznal víceméně velmi dobře. Vše jsem si ještě utvrdil svým průzkumem, na základě kulturních dimenzí definovaných především Hofstedem. Žádná výsledná hodnota tohoto indexu mě nikterak nepřekvapila a podobný výsledek jsem očekával. O některých těchto dimenzích jsem se v některé z kapitol zmínil a podrobněji je popsal. 48
Například dimenzi vyhýbání se nejistotě. Jak jsem již zmínil, největším překvapením pro mě byl index dlouhodobé orientace, kde jsem myslel, že Lichtenštejnsko dosáhne mnohem vyšší hodnoty. Lichtenštejnská kultura, ač se to na první pohled nezdá, je velmi odlišná, já jsem však již v době svého pobytu věděl, že tématem mé bakalářské práce bude právě obchodní a kulturní specifikace Lichtenštejnska, a proto jsem již v průběhu svého pobytu sbíral vhodné informace a snažil se tuto kulturu co nejvíce pochopit.
Díky tomu, že jsem pobýval v zemi déle než jen několik dní, mohl jsem více do hloubky pochopit jak celý systém země funguje. Lichtenštejnsko je sice absolutistickou monarchií, kníže si však nedovolí uplatňovat jakékoliv nedemokratické praktiky a snaží se hlavně o budoucí pozitivní vývoj. Čím příznivěji se situace pro zemi vyvíjí, tím lépe je na tom totiž i sám kníže. Monarcha v zemi vládne od jejího založení a z titulu své funkce vládce nepobírá žádný příjem. Jeho postavení je pro něj spíše společenskou prestiží. Politické strany jsou pod drobnohledem občanů a podobné výstřelky politiků, které zažíváme v České republice, jsou v knížectví nepředstavitelné. Politici se zde opravdu zasazují o zlepšování situace pro občany. To je možná i důsledek toho, že lichtenštejnský parlament je vlastně složen z obyčejných lidí, kteří se scházejí několikrát do roka. Poslanci se tak místo své politické kariéry a zviditelnění zaměřují především na svoji funkci. Celkově je politická i ekonomická situace v Lichtenštejnsku na vynikající úrovni. Legislativní, zákonodárná i výkonná moc funguje v knížectví perfektně a mnoho států by se jí mohlo inspirovat.
I přesto však v Lichtenštejnsku existují mnohé problémy. O většině z nich se veřejně hovoří, některé z nich jsou však přísnými tabu. Například kvůli kritice lichtenštejnského daňového systému byla otevřena rozsáhlá debata ohledně zpřísnění podmínek v bankovním sektoru. Nařčením, že by knížectví bylo útočištěm pro nelegální finanční operace, se však Lichtenštejnsko tvrdě brání, a třeba právě toto téma je velice nevhodné s Lichtenštejnci příliš rozebírat. Podle mého názoru si lidé sice uvědomují, že mnohé zisky (i pro státní pokladnu) mohou plynout právě z nelegálně získaných peněz a tyto zisky ztratit nechtějí, oficiálně však knížectví stále argumentuje, že jednoduše chce zajistit výhodné podmínky pro ukládání peněž a majitelům účtů zajistit anonymitu. Nelegální aktivity vedoucí k zisku ukládaných peněz jsou podle nich pouze nepatrným vedlejším efektem, který již není v jejich kompetenci (téměř všechny aktivity jsou totiž prováděny v jiných státech, a tvrdí se, že lichtenštejnské banky disponují nejen špinavými penězi např. z Německa, tak také např. penězi z drogových 49
obchodů uskutečňujících se v jižní americe). Současná debata a doposud provedené drobné změny naznačují, že knížectví se s největší pravděpodobnosti své komparativní výhody postupně dobrovolně vzdá.
Tento problém je pro Lichtenštejnsko naprosto zásadní, avšak i mnohé další okolnosti mohou investory či turisty od této země odradit. Například chladný přístup rodilých obyvatel a jejich nepřístupnost může způsobit, že se lidé z více kontaktních kultur v knížectví necítí vítáni. Občas je možné poslední dobou pozorovat, že se Lichtenštejnec příliš povyšuje nad ostatní a okamžitě je považuje za méněcenné. Někdy je to pravda, jindy se však jedná pouze o jejich nevůli připustit si kohokoli k tělu. V obyvatelích Lichtenštejnska se cizinec jen velmi těžko vyzná. Problémů se v Lichtenštejnsku objevuje celá řada, velice pozitivně však působí snaha a ochota obyvatel hledat řešení. V celkovém souhrnu je však dle mého názoru knížectví velice zajímavá a štědrá země.
50
Reference: Knihy: 1. ZAMYKALOVÁ, M. Mezinárodní obchodní jednání. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2001. ISBN 80-245-0216-X.
2. HOFSTEDE, G. J. Kultury a organizace : software lidské mysli : spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití. Praha: Linde, 2007. ISBN 978-80-86131-70-2.
3. JUŘÍK,
P.
Moravská
dominia
Liechtensteinů
a
Dietrichsteinů.
Praha:
Libri,
2009.
ISBN 80-72774-03-4.
4. Zeměpis Světa. Praha: Slovart, 1997. ISBN 80-7209-027-5. 5. Velká encyklopedie Zeměpisu. Praha: Svojtka & Co, 2003. ISBN 80-7237-939-9. 6. BEATIE, D. Liechtenstein: a modern history. Triesen: van Eck Publishers, 2004. ISBN 1-85043-459-X. 7. ECCARDT, T. M. Secrets of the seven smallest states of Europe: Andorra, Liechtenstein, Luxembourg, Malta, Monaco, San Marino and Vatican City. New York: Hippocrene Books, 2005. ISBN 0-78181-032-9.
8. HAGGETT, P. Encyclopedia of world geography. New York: Marshall Cavendish, 2002. ISBN 0-76147-301-7.
9. PORTER D., PRINCE D. Frommer's Switzerland.. Hoboken: Frommer's, 2008. ISBN 0-47018-188-5. Internetové zdroje: 1. CIA World Factbook: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ls.html 2. Oficiální portál Lichtenštejnska: http://www.liechtenstein.li 3. Databáze mondaq: http://www.mondaq.com/article.asp?articleid=55184 4. UN Refugee Agency: http://www.unhcr.org 5. Organizace spojených národů: http://www.un.org 6. Ministerstvo kultury České republiky: http://www.mkcr.cz 7. Kunstmuseum: http://www.kunstmuseum.li 51
8. Standard & Poor´s: http://www.standardandpoors.com 9. Lichtenštejnský statistický úřad: http://www.llv.li/amtsstellen/llv-as-home.htm 10. Portál Tourismus.li: http://www.tourismus.li 11. Baker Tilly Intenational: http://www.bakertillyinternational.com Internetové verze deníků: 1. Idnes: http://zpravy.idnes.cz/lichtenstejnsko-uznalo-nezavislost-ceska-spor-o-majetek-nechahistorikum-1u0-/domaci.asp?c=A090908_120447_domaci_jw 2. Zpravodajství Českého rozhlasu: http://zpravy.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/630093 3. Deník Britské listy: http://www.blisty.cz/art/17121.html 4. BBC News: http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/2853991.stm 5. Internetová verze deníku Volksblatt: http://www.volksblatt.li
52
SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK: obr.1.1: Mapa Lichtenštejnska....................................................................................................8 obr.1.2: Vlajka Lichtenštejnska..................................................................................................8 obr 1.3: Výhled z menzy školy.................................................................................................11 obr 1.4: Regierungsviertel; sídlo vlády a parlamentu a Vaduzský zámek................................16 obr.1.5: Schloss Vaduz..............................................................................................................19 obr.1.6: Logo Lichtenštejnska...................................................................................................19 obr 2.1: Zimní středisko Malbun...............................................................................................26 obr 2.2: Rotes Haus a vinice.....................................................................................................27 obr 2.3: Budova muzea umění..................................................................................................33 obr 3.1: Budova pobočky banky LLB v centru Vaduzu...........................................................46 tab.1: Základní údaje...................................................................................................................7 tab.2: Vývoj základních makroekonomických údajů..................................................................9 tab.3: Výsledné hodnoty indexů................................................................................................34 tab.4: Počet firem dle odvětví a velikosti..................................................................................41 tab.5: Vývoj nominálních zůstatků, zisku a zaměstnanců bank................................................47 tab.6: Příjmy z daní...................................................................................................................49 graf 1: Hrubá přidaná hodnota dle sektorů za rok 2005............................................................18 graf 2: Míra nezaměstnanosti....................................................................................................29 graf 3: Platy dle sektorů (Medián)............................................................................................29 graf.4: Výsledné hodnoty indexů..............................................................................................35 graf 5: Export - Import..............................................................................................................39 graf 6: Vývoj nominálních zůstatků..........................................................................................47 graf 7: Příjmy z daní..................................................................................................................50
53
SEZNAM PŘÍLOH SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA Č.1: Alemánský dialekt....................................................................................................59 PŘÍLOHA Č.2: Vývoj počtu obyvatel...............................................................................................60 PŘÍLOHA Č.3: Vývoj počtu cizinců v Lichtenštejnsku....................................................................61 PŘÍLOHA Č.4: Vývoj počtu domácích a zahraničních zaměstnanců................................................62 PŘÍLOHA Č.5: Státní rozpočet, příjmy a výdaje...............................................................................63 PŘÍLOHA Č.6: Import v roce 2009...................................................................................................64 PŘÍLOHA Č.7: Export v roce 2009...................................................................................................65 PŘÍLOHA Č.8: Dotazník - kulturní dimenze, Gert Hofstede............................................................66
PŘÍLOHA Č.1: Alemánský dialekt
Zdroj: http://als.wikipedia.org/wiki/Balzers
PŘÍLOHA Č.2: Vývoj počtu obyvatel
Zdroj: Publikace Liechtenstein in figures 2009
PŘÍLOHA Č.3: Vývoj počtu cizinců v Lichtenštejnsku
Zdroj: Publikace Liechtenstein in figures 2009
PŘÍLOHA Č.4: Vývoj počtu domácích a zahraničních zaměstnanců
Zdroj: Publikace Liechtenstein in figures 2009
PŘÍLOHA Č.5: Státní rozpočet, příjmy a výdaje Státní rozpočet:
Státní příjmy:
Státní výdaje:
Zdroj: Publikace Liechtenstein in figures 2009
PŘÍLOHA Č.6: Import v roce 2009 Art der Waren Total Agrarprodukte und Fischereierzeugnisse Kohle; rohes Erdöl und Erdgas Bergbauerzeugnisse Nahrungs- und Genussmittel Textilien und Bekleidung (inkl. Leder) Holz; Papier (Artik.); besp. Datenträger Kokerei- und Mineralölerzeugnisse Chem. Erzeugn. ; Gummi; Kernbrennstoffe Sonstige Mineralerzeugnisse Metall(erzeugnisse), ohne Maschinen Maschinen a.n.g.; mediz. Erzeug.; Uhren Fahrzeuge Möbel und sonstige Erzeugnisse a.n.g. Sekundärrohstoffe und Abfälle Nichtmarktbestimmte Güter a.n.g., Nicht identifizierbare Güter
1 000 CHF 2 460 955 5 169 13 841 5 477 83 424 34 333 86 621 1 340 188 288 157 232 653 158 910 545 131 703 139 337 9 111
% 100 0,2 0,6 0,2 3,4 1,4 3,5 0,1 7,7 6,4 26,5 37 5,4 5,7 0,4
41 374
1,7
Zdroj:http://www.llv.li/amtsstellen/llv-as-aussenhandel.htm
Překlad: Produkt v 1 000 CHF Celkový import 2 460 955 Zemědělské výrobky a výrobky z ryb 5 169 Uhlí, zemní plyn a ropa 13 841 Výrobky hornického průmyslu 5 477 Potraviny 83 424 Textílie a ošacení (včetně kůže) 34 333 Dřevo, papír atd. 86 621 Výrobky koksárenského a ropného průmyslu 1 340 Chemikálie 188 288 Ostatní produkty z nerostných surovin 157 232 Výrobky z kovy, bez strojů 653 158 Stroje 910 545 Vozidla 131 703 Nábytek a podobné 139 337 Druhotné suroviny a odpady 9 111 Neurčené a neidentifikovatelné produkty 41 374
% 100 0,2 0,6 0,2 3,4 1,4 3,5 0,1 7,7 6,4 26,5 37 5,4 5,7 0,4 1,7
PŘÍLOHA Č.7: Export v roce 2009 Art der Waren Total Agrarprodukte und Fischereierzeugnisse Kohle; rohes Erdöl und Erdgas Bergbauerzeugnisse Nahrungs- und Genussmittel Textilien und Bekleidung (inkl. Leder) Holz; Papier (Artik.); besp. Datenträger Kokerei- und Mineralölerzeugnisse Chem. Erzeugn. ; Gummi; Kernbrennstoffe Sonstige Mineralerzeugnisse Metall(erzeugnisse), ohne Maschinen Maschinen a.n.g.; mediz. Erzeug.; Uhren Fahrzeuge Möbel und sonstige Erzeugnisse a.n.g. Sekundärrohstoffe und Abfälle Nichtmarktbestimmte Güter a.n.g Nicht identifizierbare Güter
v 1000 CHF% 3 080 931 -27,43 6 171 -8,88 302 285 801 17 236 24 464 2 074 309 266 200 462 574 623 1 280 660 282 785 74 802 9 808 1 881 10 595
-25,65 2,65 -15,52 -4,12 -13,15 9,15 -21,86 -28,19 -39,1 -19,47 0,4 -63,97 -56,09 -7,4
Zdroj:http://www.llv.li/amtsstellen/llv-as-aussenhandel.htm
Překlad: Produkt v 1000 CHF % Celkový export 3 080 931 -27,43 Zemědělské výrobky a výrobky z ryb 6 171 -8,88 Uhlí, zemní plyn a ropa * * Výrobky hornického průmyslu 302 -25,65 Potraviny 285 801 2,65 Textílie a ošacení (včetně kůže) 17 236 -15,52 Dřevo, papír atd. 24 464 -4,12 Výrobky koksárenského a ropného průmyslu 2 074 -13,15 Chemikálie 309 266 9,15 Ostatní produkty z nerostných surovin 200 462 -21,86 Výrobky z kovy, bez strojů 574 623 -28,19 Stroje 1 280 660 -39,1 Vozidla 282 785 -19,47 Nábytek a podobné 74 802 0,4 Druhotné suroviny a odpady 9 808 -63,97 Neurčené produkty 1 881 -56,09 Neidentifikovatelné produkty 10 595 -7,4 *vývoz těchto komodit je nulový
PŘÍLOHA Č.8: Dotazník - kulturní dimenze, Gert Hofstede
V S M 08 3.11 VALUES SURVEY MODULE 2008 QUESTIONNAIRE English language version
MAY BE FREELY USED FOR RESEARCH PURPOSES FOR REPRODUCTION IN COMMERCIAL PUBLICATIONS, PERMISSION IS NEEDED
Release 08-01, January 2008 Copyright @ Geert Hofstede BV
[email protected]; www.geerthofstede.nl
INTERNATIONAL QUESTIONNAIRE (VSM 08)- page 1
Please think of an ideal job, disregarding your present job, if you have one. In choosing an ideal job, how important would it be to you to ... (please circle one answer in each line across): 1 = of utmost importance 2 = very important 3 = of moderate importance 4 = of little importance 5 = of very little or no importance
01. have sufficient time for your personal or home life
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
03. get recognition for good performance
1
2
3
4
5
04. have security of employment
1
2
3
4
5
02. have a boss (direct superior) you can respect
05. have pleasant people to work with
1
2
3
4
5
06. do work that is interesting
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
07. be consulted by your boss in decisions involving your work 08. live in a desirable area 09. have a job respected by your family and friends 10. have chances for promotion
In your private life, how important is each of the following to you: (please circle one answer in each line across): 11. keeping time free for fun
1
2
3
4
5
12. moderation: having few desires
1
2
3
4
5
13. being generous to other people
1
2
3
4
5
14. modesty: looking small, not big
1
2
3
4
5
INTERNATIONAL QUESTIONNAIRE (VSM 08) – page 2 15. If there is something expensive you really want to buy but you do not have enough money, what do you do? 1. always save before buying 2. usually save first 3. sometimes save, sometimes borrow to buy 4. usually borrow and pay off later 5. always buy now, pay off later 16. How often do you feel nervous or tense? 1. always 2. usually 3. sometimes 4. seldom 5. never 17. Are you a happy person ? 1. always 2. usually 3. sometimes 4. seldom 5. never 18. Are you the same person at work (or at school if you’re a student) and at home? 1. quite the same
2. mostly the same 3. don’t know 4. mostly different 5. quite different 19. Do other people or circumstances ever prevent you from doing what you really want to? 1. yes, always 2. yes, usually 3. sometimes 4. no, seldom 5. no, never 20 . All in all, how would you describe your state of health these days? 1. very good 2. good 3. fair 4. poor 5. very poor
21. How important is religion in your life ? 1.
of utmost importance
2.
very important
3.
of moderate importance
4.
of little importance
5.
of no importance
22. How proud are you to be a citizen of your country? 1.
not proud at all
2.
not very proud
3.
somewhat proud
4.
fairly proud
5.
very proud
INTERNATIONAL QUESTIONNAIRE (VSM 08) – page 3 23. How often, in your experience, are subordinates afraid to contradict their boss (or students their teacher?) 1. never
2. seldom 3. sometimes 4. usually 5. always To what extent do you agree or disagree with each of the following statements? (please circle one answer in each line across): 1 = strongly agree 2 = agree 3 = undecided 4 = disagree 5 = strongly disagree 24. One can be a good manager without having a precise answer to every question that a subordinate may raise about his or her work
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
1
2
3
4
25. Persistent efforts are the surest way to results 26. An organization structure in which certain subordinates have two bosses should be avoided at all cost 27. A company's or organization's rules should not be broken not even when the employee thinks breaking the rule would be in the organization's best interest
5
28. We should honour our heroes from the past
5
INTERNATIONAL QUESTIONNAIRE (VSM 08)- page 4 Some information about yourself (for statistical purposes): 29. Are you: 1. male 2. female 30. How old are you? 1. Under 20 2. 20-24 3. 25-29 4. 30-34 5. 35-39 6. 40-49 7. 50-59 8. 60 or over 31. How many years of formal school education (or their equivalent) did you complete (starting with primary school)? 1. 10 years or less 2. 11 years 3. 12 years 4. 13 years 5. 14 years 6. 15 years 7. 16 years 8. 17 years 9. 18 years or over 32. If you have or have had a paid job, what kind of job is it / was it? 1. No paid job (includes full-time students) 2. Unskilled or semi-skilled manual worker 3. Generally trained office worker or secretary 4. Vocationally trained craftsperson, technician, IT-specialist, nurse, artist or equivalent 5. Academically trained professional or equivalent (but not a manager of people) 6. Manager of one or more subordinates (non-managers) 7. Manager of one or more managers
33. 34.
What is your nationality? What was your nationality at birth (if different)?
Thank you very much for your cooperation!
Zdroj: http://www.geerthofstede.nl/
