VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2010
Pavla Vyskočová
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Podnikání a právo
Vymáhání peněžitých pohledávek prodejem nemovitosti (bakalářská práce)
Autor: Pavla Vyskočová Vedoucí práce: doc. JUDr. Jiřina Kotoučová, Ph.D.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů. V Praze dne ………… ………………… podpis studenta
Abstrakt Název práce: Vymáhání peněžitých pohledávek prodejem nemovitosti Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá vymáháním peněžitých pohledávek prodejem nemovitosti soudním exekutorem. Popisuje obecný průběh exekučního řízení a jeho konkrétní podobu při nařízení exekuce prodejem nemovitosti, prodejem zástavy a při zřízení exekutorského zástavního práva. Dále upozorňuje na nové prvky exekučního řízení zavedené při novelizaci právní úpravy zákony č. 183/2009 Sb. a č. 286/2009 Sb. Cílem práce je poskytnout přehled o průběhu exekučního řízení a zhodnotit stávající úpravu exekučního řádu. Kľúčové slová: exekuce, exekuční řízení, nařízení exekuce prodejem nemovitosti
Summary Title of the thesis: Enforcement of judgement by selling of a real estate Summary: This Bachelor´s thesis deals with enforcement of judgement for pecuniary claim amount by selling of a real estate by executor. It describes general process of executory procedure and it's particular implementation in the case of selling real estate, selling of lien to a real estate and establisment of a executor right of lien. It also highlights changes of executory procedure established by amendatory acts č. 183/2009 Sb. a č. 286/2009 Sb. The main purpose of this thesis is to provide an overview about executory procedure and to analyse the current legal form. Key words: enforcement, executory procedure enforcement by selling of a real estate
Obsah Seznam použitých zkratek............................................................................................................9 Úvod............................................................................................................................................10 1Exekuční řád ve vztahu k Občanskému soudními řádu............................................................13 1.1Základní rozdíly exekučního řízení a řízení o výkon rozhodnutí...................................14 2Průběh exekučního řízení..........................................................................................................18 2.1Věcná a místní příslušnost soudů ...................................................................................18 2.2Účastníci řízení ...............................................................................................................19 2.3 Návrh na nařízení exekuce.............................................................................................21 2.4Exekuční titul..................................................................................................................23 2.5Nařízení exekuce a pověření exekutora..........................................................................24 2.6Součinnost oprávněného, povinného a třetích stran........................................................28 2.7Provádění exekuce a exekuční příkaz.............................................................................29 2.8Rozhodování exekutora...................................................................................................31 2.9Odklad exekuce, ukončení exekuce................................................................................32 2.10Souběh s insolvenčním řízením....................................................................................35 3Způsoby provedení exekuce.....................................................................................................37 3.1Výčet způsobů provedení exekuce..................................................................................37 3.2Přiměřenost.....................................................................................................................39 4Exekuce prodejem nemovitosti jako prostředek k vymožení peněžité pohledávky.................42 4.1Exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitosti.........................................43 4.2Ustanovení znalce a usnesení o ceně..............................................................................44 4.3Dražební vyhláška a dražební jednání (dražba).............................................................46 4.4Rozvrhové jednání..........................................................................................................52 4.5Elektronická dražba.........................................................................................................55 4.6Zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech............................................56 4.7Exekuce prodejem zástavy..............................................................................................57 4.8Aktuální problém při exekucích prodejem nemovitosti..................................................58 Závěr...........................................................................................................................................61 Seznam použité literatury...........................................................................................................63 Seznam tabulek...........................................................................................................................65
Seznam použitých zkratek
A. Zkratky právních předpisů EŘ InsZ JednŘ KancŘ NotŘ ObčZ OSŘ ProvVyhl
zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů Instrukce Ministerstva spravedlnosti , č. j. 505/2001 - Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti
B. Ostatní použité zkratky ČR FO KS MěS NS ObdS OS PO R SJ SJM ÚS
Česká republika Fyzická osoba Krajský soud Městský soud Nejvyšší soud České republiky Obvodní soud Okresní soud Právnická osoba Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Soudní judikatura Společné jmění manželů Ústavní soud
Úvod Vymáhání peněžitých pohledávek nabylo v prostředí trvající ekonomické recese na významu. V důsledku hospodářského útlumu došlo ke snižování příjmů firem a ke zpomalení úhrad od jejich objednatelů1. To zapříčiňuje, že se firmy i jednotlivci dostávají do prodlení se splácením svých závazků a v dosud neobvyklé míře bankrotují2. Tento proces prostupující napříč téměř všemi segmenty trhu vede k snižování platů a k propouštění zaměstnanců, v důsledku čehož se jednotlivým osobám snižuje disponibilní důchod a tyto osoby nejsou schopny dodržovat splátkové kalendáře, které si stanovily v době hospodářského růstu a omezují tak spotřebu, což má zpětný negativní dopad na příjmy firem. Vlivem všeobecného poklesu ekonomiky došlo zároveň ke snížení rozpočtů ve státní správě, která se nyní, stejně jako firmy, snaží získat peníze ze sice splatných, ale dosud nevymáhaných pohledávek. 3 Výše uvedené skutečnosti mají za následek, že počet pohledávek po splatnosti se v posledních letech neustále zvyšuje a věřitelé jsou tak nuceni přistupovat k jejich vymáhání soudní cestou. Hospodářský útlum nepůsobí pouze na kvantitu věřitelsko-dlužnických vztahů „po splatnosti“, nýbrž i na kvalitu těchto vztahů, jejichž obsah se v očích věřitelů znatelně mění. V přímé úměře k nárůstu počtu neuspokojených pohledávek dochází ke zvýšení nejistoty a nedůvěry na straně věřitelů, která je navíc posilována stoupajícím počtem úpadků firem, tedy absolutní platební neschopnosti, kdy se zpravidla pohledávky věřitelů stávají minimálně zčásti nevymahatelnými. “Presumpce insolventnosti“, kterou výše popsaný koloběh vyvolává, pak znamená, že ze strany věřitelů je vyvíjen větší tlak na snažší a rychlejší vymahatelnost pohledávek a při konstituování věřitelsko-dlužnických vztahů pak stoupá poptávka po větší míře zajištění či záruk při poskytnutí plnění. Rozhodujícím faktorem pro věřitele se tak v mnohem vyšší míře stává hmotný majetek, a to zejména nemovitý, jelikož ten představuje pro věřitele dostatečnou záruku vymahatelnosti jejich práv pro případ, že dlužník přestane dobrovolně splácet. Důvodem je jednak vysoká cena nemovitostí, jednak publicita vlastnických vztahů umožněná nahlíženim do evidence katastru nemovitostí, ale i možnost 1
2 3
Na začátku roku 2009 dle ankety Hospodářské komory ČR přes 75 % dotázaných firem uvedlo, že jejich odběratelé a zákazníci platí později než bylo sjednáno. Zdroj: Hospodářská komora České republiky [online]. 24. 2. 2009 [cit. 2010-05-11]. Hospodářská krize a pokles zakázek zhoršují finanční situaci podniků, roste počet odkladů a prodlení při platbách faktur - HKČR. Dostupné z WWW:
Zatímco v roce 2007 hrozil bankrot přibližně každé dvacáté firmě, loni už to byla každá pátá. Zdroj: model agentury ČEKIA , z rozhovoru pro pořad Ekonomika ČT24, vysílaného 8. června 2010, dostupný z Z rozhovoru s prezidentkou Exekutorské komory Janou Tvrdkovou pro MF Dnes ze dne 2.2.2010; Pokorný, Jakub. Exekuce za ztracenou knížku. MF Dnes. 2.2.2009, s. 3. Dostupný také z WWW: .
1
zřízení zástavy jako instrumentu k zajištění pohledávky. Zároveň jde o nejefektivnější způsob vymožení pohledávky, jenž zohledňuje nejen zájmy dotčeného věřitele, ale i dalších věřitelů dlužníka. Vymáhání pohledávek představuje výkon individuálního přiznaného práva na plnění ze strany dlužníka. Právo nedovoluje subjektům, až na výjimky podle § 6 ObčZ, vymáhat jejich práva svépomocí vlastními donucovacími prostředky, čímž na sebe bere stát odpovědnost za řádnou ochranu věřitelů.4 Věřitelé si mohou zvolit mezi dvěma procesními nástroji k vymožení pohledávky, jež nebyla splacena dobrovolně, jimiž jsou: •
výkon rozhodnutí, upravený zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OSŘ)
•
exekuce prováděná soudním exekutorem, upravená zákonem č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen EŘ)
Tato práce je zaměřená na exekuci prováděnou soudním exekutorem, jelikož jde v dnešní době o instrument převažující. Zainteresovanost exekutora na zdárném skončení exekuce, stejně jako vyloučení teritoriality, vnáší do exekučního řízení jistý prvek tržního prostředí, jenž ve spojitosti s množstvím procesních instrumentů, kterými exekutor disponuje, zaručuje větší efektivitu exekučního řízení ve srovnání s řízením o výkon rozhodnutí. Cílem této práce je zejména: •
postihnout základní rozdíly mezi exekucí a výkonem rozhodnutí
•
popsat průběh exekučního řízení a specifika exekuce prodejem nemovitosti
•
upozornit na nové procesní instituty zavedené novelou EŘ zákonem č. 183/2009 Sb. a zákonem č. 286/2009 Sb.
•
zhodnotit stávající stav úpravy EŘ
Jelikož exekuční řád je zákonem speciálním, který se subsidiárně řídí ustanoveními občanského soudního řádu, bude v první kapitole vysvětlena souvislost mezi EŘ a OSŘ. Zároveň tato kapitola obsahuje výčet hlavních rozdílů mezi exekučním řízením a řízením o výkon rozhodnutí. Další kapitola se zaměří na obecný průběh exekučního řízení od návrhu na nařízení exekuce až po její skončení. Třetí kapitola jednak uvádí kritéria, jež musí exekutor 4
Pejšek, Vít. Exekuce - nástroj vymáhání pohledávek. Právní rádce. 2003, č. 8, s. 10 - 12.
2
zvažovat při volbě způsobu provedení exekuce a jednak stručný přehled těchto způsobů. Závěrečná část popisuje specifika exekučního řízení při prodeji nemovitosti, zřízení exekutorského zástavního práva jako instrumentu k zajištění vymáhané pohledávky a exekuci prodejem zástavy. Text je doplněn přílohami s ukázkami konkrétních listin.
3
1 Exekuční řád ve vztahu k Občanskému soudními řádu K zajištění vyšší efektivity při vymáhání pohledávek, byl zákonem č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), s účinností od 1.5.2001 (resp. 1.9.2001), zaveden nový prostředek nuceného výkonu rozhodnutí. Důvodem zřízení exekutorských úřadů byla zároveň i snaha odlehčit soudům, do jejichž výlučné pravomoci výkon rozhodnutí spadal. Až do roku 2009 nebyl tento zákon zásadním způsobem měněn, ačkoli se potřeba jeho novelizace kvůli řadě nedostatků stávala nezbytnou. K rozsáhlé novelizaci došlo až zákony č. 183/2009 Sb., s účinností od 26. června 2009, a tzv. „střednědobou novelou“ vyhlášenou ve Sbírce zákonů jako zákon č. 286/2009 Sb., s účinností od 1. listopadu 2009. Zatímco první zmíněná novela zavedla nástroje umožňující větší státní dohled nad Exekutorskou komorou, zásahy do jejího chodu a omezení jejích kompetencí, druhá novela přinesla řadu nových procesních instrumentů majících vliv na průběh samotného exekučního řízení, jejichž hlavními cíli bylo posílení pravomoci exekutora (s prudkým nárůstem počtu exekucí opět snaha odlehčit soudu) a zajištění větší ochrany práv účastníků řízení (v rámci tzv. evropského trendu humanizace exekučního řízení).5 Na některé z konkrétních změn bude upozorněno v textu dále. Exekuční řád je ve vztahu k občanskému soudnímu řádu zákonem speciálním. Podle ustanovení § 52 odst. 1 EŘ platí v celém exekučním řízení zásada, že „nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu“. Tímto je založena subsidiarita občanského soudního řádu vůči exekučnímu řádu. Občanský soudní řád je tedy potřeba přiměřeně použít vždy, když nemá exekuční řád úpravu speciální, a tato aplikace není omezena pouze na část šestou, která upravuje výkon rozhodnutí, ale použijí se i předcházející části OSŘ s výjimkami uvedenými v § 254 odst. 2, 3 a 4 OSŘ.6 Řízení o výkon rozhodnutí a řízení exekuční, jsou procesy vedoucí k subjektivnímu vynucení práv. Jejich jednotu dokládá § 2 zákona č. 119/2001 Sb., a tato jednota nemůže být popřena subsidiární povahou OSŘ.7 Je tudíž třeba vykládat ustanovení EŘ, jimiž se řídí exekuční řízení, tak, aby s ustanoveními OSŘ byla navzájem slučitelná, přičemž není možné 5 6 7
Šonka, Petr. Novelizace exekučního řádu. Právní rádce. 2009, č. 12, s. 14-16. Dostupný také z WWW: Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 219 Stanovisko NS, sp. zn. Cpjn 200/2005 (R 31/2006)
4
vyloučit aplikaci OSŘ tam, kde EŘ na konkrétní otázku neodpovídá. Nelze však přehlížet zvláštnosti úpravy EŘ, jež jsou odůvodněny podstatou a účelem exekučního řízení.8 Zda a za jakých podmínek je aplikace OSŘ možná, je v konkrétních případech dovozováno judikaturou soudů, jež bývá bohužel vzhledem k nedokonalé provázanosti obou úprav mnohdy nejednotná.
1.1 Základní rozdíly exekučního řízení a řízení o výkon rozhodnutí Pojmem exekuce se rozumí proces vedoucí k vymožení pohledávky, jež nebyla splacena dobrovolně. Věřitel, který se chce domoci výkonu svého individuálního práva, může využít dvou procesních instrumentů k vymožení své pohledávky, a to: •
výkonu rozhodnutí, upraveného zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
•
exekuce prováděné soudním exekutorem, upravené zákonem č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů
Základním rozdílem, který tyto dva instrumenty odlišuje, je oddělení posuzování podmínek nařízení exekuce vykonávané soudem prostřednictví usnesení o nařízení exekuce od volby způsobu jejího provádění realizované exekutorem v exekučním příkazu. 9 V řízení o výkon rozhodnutí je volba způsobu ponechána na oprávněném, přičemž volbu způsobu exekuce i podmínky jejího nařízení posoudí soud zároveň v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. V exekučním řízení tedy soud nařídí exekuci, aniž by stanovil způsob, kterým bude provedena v souladu s § 44 odst. 3 EŘ. Při vymáhání povinnosti znějící na peněžité plnění volí exekutor jeden, více, nebo všechny způsoby stanovené zákonem, což ve spojitosti s institutem generálního inhibitoria představuje komplexní postih majetku povinného. Zároveň se lze při porušení zákazu dispozice s (veškerým) majetkem povinného dovolat neplatnosti daných úkonů. Při výkonu rozhodnutí je na povinném, aby si obstaral potřebné informace o majetku povinného10 a označil způsob, jímž má být exekuce vedena, což představuje nutnost jeho větší 8
Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 219 9 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 203 10 Případně navrhl soudu předvolání povinného k prohlášení o majetku.
5
aktivní účasti oproti situaci, kdy podá návrh soudu na nařízení exekuce a volbu způsobu svěří do rukou exekutora. Usnesením o nařízen výkonu rozhodnutí je přesně vymezen majetek, se kterým povinný nesmí nakládat, na jeho ostatní majetek se zákaz dispozice nevztahuje. Při výkonu rozhodnutí činí veškeré potřebné úkony soud, soudce, vykonavatel, případně zaměstnanec soudu. Při exekučním řízení je ustanovením § 52 odst. 2 k provádění těchto úkonů oprávněn exekutor, nestanoví-li EŘ něco jiného. Tím je založeno naprosto odlišné postavení exekutora od postavení vykonavatele v rámci výkonu rozhodnutí, jelikož vykonavatel není nadán rozhodovací pravomocí a je vázán při postupu v řízení pokyny soudce Exekuční soud je do exekučního řízení oprávněn zasahovat, za použití přesně určených procesních nástrojů, jen v případech stanovených EŘ, čímž je dána jasná hranice pravomoci soudu a exekutora. Soud rozhoduje zejména při řešení sporů mezi účastníky, posuzování podmínek nařízení exekuce nebo návrhu na odklad či zastavení exekuce. Jelikož z ustanovení § 52 odst. 2 EŘ plyne, že v případech, kdy je exekutor povolán k rozhodování, je jeho rozhodnutí postaveno na roveň rozhodnutí soudu prvního stupně, funkčně příslušným k rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí exekutora je krajský soud.11 Dalším rozdílem, jež odlišuje exekuci a výkon rozhodnutí je přímá zainteresovanost exekutora na zdárném vymožení pohledávky, jelikož mimo pohledávku, její příslušenství vymáhá i vlastní odměnu. Oproti tomu zainteresovanost vykonavatele jako zaměstnance konkrétního soudu, jež není za vymožení pohledávky přímo oceněn, je nižší. Odlišný je postup exekutora při exekuci prodejem movitých věcí a vykonavatele při výkonu rozhodnutí movitých věcí při zajištění sepsaných věcí. Při výkonu rozhodnutí soudní vykonavatel, který si zjedná do bytu (sídla, místa podnikání) povinného přístup, jeho movité věci sepíše a označí nálepkami. Naproti tomu exekutor je povinen movité věci, které sepsal, zajistit, zejména je-li na místě důvodná obava z jejich poškození nebo ztráty. Zajištěné věci je povinen na náklady povinného převzít do své úschovy nebo je uložit u vhodného schovatele. Při exekuci prodejem nemovitostí v exekučním řízení neexistuje účastenství tzv. Pozn. autora - k polemice, zda-li je exekutor oprávněn navrhnout soudu předvolání povinného k prohlášení o majetku: Dřívější úprava EŘ v § 53 odst. 1 tuto možnost výslovně postihovala „Exekutor je oprávněn....soudu navrhnout, aby předvolal povinného a vyzval ho k prohlášení o svém majetku“, a toto bylo dovozeno i judikaturou soudů (Usnesení KS v Plzni, sp. zn. 14 Co 920/2002). Novelou EŘ byl však § 53 zrušen. Důvodem tohoto zrušení byla nadbytečnost, jak je uvedeno v důvodové zprávě (sněmovní tisk č. 804/0): „Vzhledem k nové úpravě § 50 je stávající ustanovení § 53 nadbytečné“. Ustanovení § 50 však výslovně tuto možnost neuvádí. Tatáž důvodová zpráva k § 50 pouze zmiňuje: „V rámci ekonomie řízení se exekutorovi umožňuje nahlížet do soudního spisu o prohlášení o majetku povinného.“ Otázkou je, zda účelem zákonodárce bylo exekutora o tuto možnost připravit. Z literatury vyplývá, že tomu tak je, viz Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 223: „Soudní exekutor již není nadále oprávněn podat soudu návrh na prohlášení o majetku povinného. Ke zjišťování majetku povinného slouží exekutorovi jiné nástroje dané mu exekučním řádem zejména v § 33 až 34, § 66 odst. 1 aj.“ Exekutor je oprávněn nadále pouze nahlížet do soudního spisu o (dříve učiněném) prohlášení o majetku povinného, nebo předvolat povinného k prohlášení o majetku. Zda-li je povinného v případě neuposlechnutí oprávněn sankcionovat, je další sporné téma mezi odborníky, v němž se čeká posouzení ze strany judikatury. 11 Stanovisko NS, sp. zn. Cpjn 200/2005 (R 31/2006)
6
dalšího oprávněného. Další oprávněný je účastník, který přistoupí k řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti splněním těchto podmínek: •
podá k příslušnému soudu návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti
•
svůj návrh podá až po podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí téže nemovitosti oprávněným
•
svůj návrh podá dříve než soud o návrhu oprávněného pravomocně rozhodl
Na rozdíl od výkonu rozhodnutí se v exekučním řízení nevydává usnesení o pokračování v exekuci, v případě, že bylo vyhověno návrhu na její odklad, jelikož obligatorní náležitostí usnesení o odkladu je doba, po jejímž uplynutí exekutor z úřední povinnosti v exekuci pokračuje.12 Kritériem, které může věřitel zvažovat při výběru procesního nástroje k vymožení své pohledávky, jsou „náklady“, které mu tato volba přinese při jejím nařízení. Při podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí musí navrhovatel zaplatit soudní poplatek ve výši 2 % z vymáhané částky. Tento poplatek se při podání návrhu na nařízení exekuce neplatí, avšak exekutor může požadovat po věřiteli zaplacení zálohy na odměnu za provedení exekuce, která může činit až 30 % z celkové odměny exekutora. Cílem této kapitoly, bylo postihnout některé z hlavních odlišností mezi výkonem rozhodnutí a exekucí prováděnou exekutorem, nikoli podat absolutní přehled všech rozdílných úprav. Zmíněné rozdíly jsou pro názornost shrnuty v následující tabulce.
12 Ksíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 227
7
EXEKUCE
VÝKON ROZHODNUTÍ
EŘ
OSŘ
Úkony
exekutor
soud, vykonavatel
Zjišťování informací
exekutor
oprávněný
Volba způsobu
exekutor
oprávněný
vysoká
nízká
ano
ne
může zajistit
pouze sepíše, oblepí
ne
ano
Pokračování při odkladu
uplynutím doby
usnesením
„Cena“
záloha až 30%
2% z celkové částky
Upraveno
Zainteresovanost Generální inhibitorium Movité věci Další oprávněný
Tabulka 1: Srovnání odlišností výkonu rozhodnutí a exekuce
8
2 Průběh exekučního řízení 2.1 Věcná a místní příslušnost soudů Věcnou a místní příslušnost upravuje EŘ v § 45. Věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni je vždy okresní soud, a to i v případě, kdy by byl nalézacím soudem prvního stupně soud krajský. Věcná příslušnost je posuzována kdykoli během řízení, jelikož její nedostatek je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení.13 Místně příslušným soudem je obecný soud povinného. Při jeho určování lze vycházet z následujícího přehledu, pokud jde o FO. Povinný má: •
Bydliště14 v ČR, nebo se zde trvale zdržuje ◦ bydliště na jednom místě => soud, v jehož obvodu má bydliště ◦ bydliště na více místech => všechny soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem se tam zdržovat trvale ◦ nemá bydliště, ale v ČR se trvale zdržuje => soud, v jehož obvodu se zdržuje
•
Bydliště mimo ČR, ani se v ČR trvale nezdržuje ◦ majetek15 v jednom obvodu => soud, v jehož obvodu má majetek ◦ majetek ve více obvodech => soud, kterému byla jako první doručena žádost exekutora o udělení pověření
Pokud nelze určit místně příslušný soud dle předchozích pravidel, příslušným soudem se stává ten soud, v jehož obvodu se povinný zdržoval v okamžiku zahájení řízení, případně v jehož obvodu je místo posledního známého pobytu povinného. Při určování místní příslušnosti soudu v případech, kdy je povinným PO, je postup analogický. Příslušným je soud, v jehož odvodu má PO sídlo, pokud je toto sídlo na území ČR. V opačném případě soud, v jehož obvodu má PO majetek. Je-li povinným Česká republika, posuzuje se místní příslušnost dle sídla organizační 13 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 191 14 § 10 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech 15 Čímž se rozumí movitosti, nemovitosti, pohledávky a jiná ocenitelná práva.
9
složky státu příslušné dle zvláštního předpisu.16 Při exekuci rozhodnutí vydaných členským státem Evropské unie je místní příslušnost posuzována dle obecného soudu povinného nebo podle místa výkonu.17 Rozhodným okamžikem pro posuzování místní nepříslušnosti soudu je okamžik vydání rozhodnutí ve věci samé, čímž je v tomto případě nařízení exekuce. Pozdější přezkum je možný pouze při námitce uplatněné povinným učiněné nejpozději v prvním podání soudu, typicky v odvolání proti usnesení, jímž byla nařízena exekuce. Soud o námitce rozhoduje usnesením, a to i v případě bezdůvodné námitky. 18 Toto usnesení je doručováno oprávněnému a povinnému (tomu však zpravidla nejdříve s usnesením o nařízení exekuce19).20
2.2 Účastníci řízení 21 Okruh účastníků exekučního řízení je vymezen v §36 EŘ obdobně jako okruh účastníků řízení o výkon rozhodnutí v §§ 255 a 256 OSŘ. Odchylné je však postavení exekutora a účastenství manžela povinného. Na způsobilost být účastníkem se pohlíží z hlediska ustanovení OSŘ. Každý účastník, byť by se účastnil jen části řízení, musí disponovat právní subjektivitou (způsobilostí mít práva a povinnosti) a procesní způsobilostí (spojenou se způsobilostí k právním úkonům). Pokud účastník právní subjektivitu nemá, jde o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení a řízení musí být zastaveno.22 Absence procesní způsobilosti jednat před soudem samostatně neodstranitelnou podmínkou řízení není .
2.2.1
Oprávněný a povinný
Tito účastnící disponují procesními právy a povinnostmi v plném rozsahu a účastní se celého exekučního řízení. Oprávněným je ten, kdo sám sebe jako oprávněného v návrhu na nařízení exekuce označí, stejně tak povinným je ten, kdo je v tomto návrhu jako povinný označen.23 Proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze provést exekuci, jen jestliže je 16 Převážně zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších novel 17 Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech zdroj: http://ec.europa.eu/civiljustice/enforce_judgement/enforce_judgement_ec_cs.htm 18 Kurka, V. -- Drápal, L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Praha: Linde, 2004, s. 219 19 Ledaže by dřívějším doručením nebyl zmařen účel exekuce. 20 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 193 21 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 112 - 130 22 Výjimku přiznává zákon pouze některým subjektům, například při vymáhání daňových nedoplatků správcem daně 23 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 113
10
prokázáno, že na něj přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu.24 Pokud exekuční titul přiznává právo nebo zakládá povinnost více účastníkům, připouští se v exekučním řízení společenství účastníků. Jde o tzv. aktivní kumulaci subjektů (společenství oprávněných) či kumulaci pasivní (společenství povinných).25 U společenství účastníků se rozlišuje plnění dělitelné od plnění solidárního. Při solidárním plnění je povinnost z exekučního titulu uložena více povinným společně a nerozdílně, což znamená, že každý z nich je povinen splnit vymáhanou povinnost v celém rozsahu, přičemž plněním jednoho povinnost ostatních zaniká.26 U dělitelného plnění je rozsah povinnosti plnit výslovně vymezen exekučním titulem, případně jej určí soudní exekutor ve smyslu ustanovení § 40 odst. 3 EŘ.
2.2.2
Manžel povinného
Manžel povinného se stává účastníkem řízení v případě, že jsou exekučním příkazem postiženy (alespoň potenciálně) věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty patřící do SJM. Účastenství manžela vzniká nejdříve v okamžiku vydání exekučního příkazu, přičemž není rozhodné, zda byl manželovi tento příkaz doručen.27 Po vzniku účastenství má manžel právo na doručení usnesení o nařízení exekuce, proti kterému se může odvolat ve stejném rozsahu jako povinný podle § 47 odst. 7 OSŘ.28 Za majetek spadající do SJM se pro účely exekučního řízení považuje i majetek, který není jeho součástí jen z důvodů zúžení zákonem stanoveného rozsahu SJM nebo vyhrazením vzniku SJM ke dni zániku manželství podle § 143 ObčZ. Rozhodující však je, zda-li vznikl závazek jednomu z manželů za trvání manželství (a jsou tudíž solidárně zavázáni k jeho plnění). Pokud tomu tak není, může být exekuce proti majetkový hodnotám spadajícím do SJM zastavena, z důvodu dle ustanovení § 268 odst.1 písm. f) ve spojení s § 267 odst. 2 OSŘ . Účastníkem řízení se může stát i rozvedený manžel, a to v případě, že společné jmění sice zaniklo, ale nebylo dosud řádně vypořádáno.29
2.2.3
Další účastníci řízení
Vymezení účastníků řízení v § 36 EŘ není vyčerpávající. Do určitých fází řízení vstupují i jiné subjekty, o jejichž právech či povinnostech se v dané části řízení jedná. Avšak nejsou nadáni procesními právy a povinnostmi v takovém rozsahu jako povinný a oprávněný. 24 25 26 27
§ 36, odst. 3 EŘ Kurka, V. -- Drápal, L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Praha: Linde, 2004, s. 258 - 259 Povinný, který plnil, je však oprávněn vymáhat poměrnou část na ostatních pocinných (regres). Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 116 - 117 28 Stanovisko NS, sp. zn. Cpjn 200/2005 (R 31/2006) 29 Kurka, V. -- Drápal, L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Praha: Linde, 2004, s. 255
11
Jedná se např. o plátce mzdy, peněžní ústav, dlužníka povinného apod. Při exekuci prodejem nemovitosti jsou dalšími účastníky zejména spoluvlastník, vydražitel, dražitel, nájemce prostor v dražené nemovitosti, věřitel, který přihlásil svou pohledávku do rozvrhu, či držitel práva odpovídajícího věcnému břemenu.30 Tyto osoby se stávají účastníky řízení ze zákona splněním podmínek uvedených v OSŘ a usnesení o jejich účastenství není třeba vydávat.31
2.2.4
Exekutor
Speciálním subjektem řízení je exekutor, jelikož má jako zvláštní procesní subjekt samostatné postavení jak vůči oprávněnému, tak vůči povinnému a jeho úkony se považují za úkony soudu.32 Dále se může stát účastníkem řízení, jde-li o práva a povinnosti, jež se ho týkají.33 Dle soudní praxe je účastníkem řízení v části, kde se jedná o jeho nárocích na zaplacení nákladů exekuce a je oprávněn podat odvolání proti rozhodnutí, které se těchto nákladů týká.34 Dále jde o případy vyloučení exekutora či zproštění pověření k provedení exekuce. Exekutor však vždy jedná vlastním jménem a nikoli jménem státu, jelikož není zaměstnancem soudu ani organizační složkou státu.35 Přesto je dle ustanovení § 52 odst. 2 EŘ oprávněn vykonat všechny úkony, které právní předpisy svěřují při výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu, pokud EŘ nestanoví něco jiného.
2.3 Návrh na nařízení exekuce36 Návrh na nařízení exekuce je prvořadou procesní podmínkou jejího nařízení.
2.3.1
Legitimace k návrhu
Aktivně legitimován k podání návrhu na nařízení exekuce je ten37, v jehož prospěch svědčí právo přiznané exekučním titulem. Exekuční titul uvádí lhůtu, v níž má být plnění ze strany povinného dobrovolně splněno. Pokud lhůta není dodržena, opravňuje to oprávněného k podání návrhu na nařízení exekuce. Soud při zkoumání návrhu neposuzuje, zda-li byla lhůta splněna či ne, a vychází pouze z tvrzení oprávněného. V případě, že by
povinný svou
povinnost splnil dobrovolně a návrh by byl tudíž byl nebo se stal neopodstatněným, může být 30 Winterová, A. Civilní právo procesní : vysokoškolská učebnice. Praha: Linde, 2006, s. 534 31 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 114 32 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 122 33 Usnesení KS v Praze, sp. zn. 31 Co 289/2004 34 Stanovisko NS, sp. zn. Cpjn 200/2005 (R 31/2006) 35 Usnesení vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. 7 Cmo 459/2003 36 Ukázka návrhu na nařízení exekuce viz Příluha č. 1. 37 Nebo ten, kdo prokáže, že na něj toto právo přešlo nebo bylo převedeno.
12
exekuce zastavena.
2.3.2
Náležitosti návrhu
Náležitosti návrhu včetně povinných příloh jsou vymezeny v ustanovení § 38 EŘ. Z návrhu musí být patrné, kdo jej činí, čeho se týká a co sleduje. Mimo to musí obsahovat: •
jméno, příjmení a bydliště oprávněného a povinného 38 (resp. obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo jde-li o PO; slova „Česká republika“ a označení jednající organizační složku státu při účastenství ČR39)
•
při zastoupení - jméno, příjmení a bydliště40 zástupce
•
označení exekutora, který má být pověřen exekucí – jméno příjmení a sídlo exekutora
•
označení exekučního titulu – označení, kdo a kdy jej vydal, číslo jednací nebo spisovou značku
•
povinnost, která má být na základě exekučního titulu vymožena
•
zda-li, a potažmo v jakém rozsahu, povinný vymáhanou povinnost již splnil
•
označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává
K návrhu musí být obligatorně přiložen originál41 exekučního titulu opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti, případně stejnopis notářského nebo exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti. V případě zastoupení je vyžadováno přiložení plné moci.
2.3.3
Vady návrhu a zastavení řízení
Odpovědnost za
splněná všech náležitostí návrhu, které stanoví zákon, nese
navrhovatel. Možnými vadami návrhu jsou: •
nesrozumitelnost návrhu – z návrhu nelze dovodit, co podatel sleduje a čeho se domáhá
•
neurčitost návrhu – nepřesná identifikace ve stanovených náležitostech
•
nebo absence těchto náležitostí42
Ustanovení § 39 EŘ ukládá exekutorovi povinnost o případných vadách návrhu oprávněného řádně poučit, a to nejpozději do 15 dnů od doručení návrhu. Výzva musí 38 39 40 41 42
U FO je vhodné uvádět též nějaký identifikátor – datum narození nebo rodné číslo. Usnesení NS, sp. zn. 21 Cdo 366/2002 (SJ 211/2002) eventuálně sídlo nebo úředně ověřená kopie exekučního titulu Povinné náležitosti návrhu stanoveny v §38 odst. 1 EŘ.
13
obsahovat srozumitelné a konkrétní upozornění na konkrétní vadu a poučení, že řízení bude zastaveno, pokud návrh nebude doplněn nebo opraven.43 Lhůtu na odstranění vad určuje exekutor, avšak dle soudní praxe by neměla být kratší než 10 dní. Pokud oprávněný lhůtu nedodrží, a ani ze závažných důvodů nepožádá o její prodloužení, a v řízení nelze pokračovat, soud řízení zastaví (bez návrhu nebo na návrh exekutora).44
2.4 Exekuční titul Exekuční titul můžeme považovat za spojovací článek mezi řízením nálezacím45, jež je jeho vydáním uzavřeno, a řízením vykonávacím (exekučním), kde je jeho existence nezbytnou podmínkou pro možnost zásahu do jinak chráněných práv a svobod dlužníka. 46 Je to veřejná listina47, která ukládá povinnost k plnění včetně lhůty, do které má být tato povinnost splněna48. Ustanovení § 40 odst. 1 EŘ je demonstrativním výčtem exekučních titulů, přičemž dle § 40 odst. 1 písm. g) EŘ je možné vykonat i tituly, které zde nejsou výslovně uvedeny, pokud tak stanoví jiný zákon, mezinárodní smlouva či předpis evropského práva.49 Exekuční titul musí být vydán orgánem nadaným rozhodovací pravomocí50 a musí splňovat požadavky formální a materiální vykonatelnosti. Materiální vykonatelnost představuje obsahovou určitost exekučního titulu. Ve výrokové části titulu musí být jednoznačně vymezeno:51 •
právo a jemu odpovídající povinnost
•
přesný rozsah a obsah plnění
•
individualizace oprávněného a povinného
•
lhůta k plnění (pariční lhůta)
Jsou-li tyto údaje v titulu uvedeny nepřesně, nesrozumitelně nebo neurčitě, lze exekuci nařídit, pokud k odstranění vady postačuje doplnění nebo nahrazení postupem dle § 261a odst. 2 a 3 OSŘ.52
Pokud
exekuční
titul
náležitosti
materiální
vykonatelnosti
43 Kurka, V. -- Drápal, L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Praha: Linde, 2004, s. 182 44 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 134 - 135 45 popř. jiným řízením viz dále 46 Winterová, A. Civilní právo procesní : vysokoškolská učebnice. Praha: Linde, 2006, s. 524 47 dle ustanovení § 134 OSŘ 48 Případně listina, kterou dlužník na sebe tuto povinnost převzal dobrovolně. 49 Nařízení Rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech s účinností od 1.5.2004; Nařízení Rady (ES) č, 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení č. 1347/2000; 805/2004 s účinností od 1.3.2005, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004, o evropském exekučním titulu pro nepopřené pohledávky s účinností od 21.10.2005 50 Zpravidla to jsou soudy, orgány činné v trestním řízení, orgány veřejné správy, rozhodčí orgány, správní orgány, Český telekomunikační úřad, zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení, rozhodčí komise, státní notářství, apod. 51 Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 17 52 Usnesení NS, sp. zn. 20 Cdo 1258/2005
14
neobsahuje, nebo je nelze vyvodit ani s přihlédnutím k obsahu záhlaví a odůvodnění 53, nebo k povaze uložené povinnosti či způsobu exekuce 54 a exekuce je přesto nařízena, musí být i bez návrhu zastavena.55 Zakládá-li exekuční titul právo nebo ukládá povinnost více subjektům, je nezbytné, aby určoval způsob vypořádání dělitelného plnění mezi tyto subjekty. Toto určení je zejména nutné při pluralitě subjektů na straně povinné, jelikož je třeba určit, zda jsou tyto subjekty povinny plnit v určených dílech nebo solidárně. Ustanovení § 40 odst. 3 EŘ umožňuje v případě absence tohoto údaje dovodit (při povinnosti k dělitelnému plnění), že jsou všichni zavázáni plnit rovným dílem.56 Formální vykonatelnost je určením, kdy (časově) je exekuční titul vykonatelný. Otázky formální vykonatelnosti toho kterého druhu exekučního titulu jsou upraveny v rámci právních předpisů, na jejichž základě jsou tyto exekuční tituly vydávány. V občanském soudním řízení je upravena vykonatelnost rozhodnutí: •
rozsudků v § 161 a násl. OSŘ
•
usnesení v § 167 a násl. OSŘ
•
platebních rozkazů v § 172 a § 175 OSŘ
•
soudem schválených smírů v § 69 a § 99 OSŘ
Potvrzení o vykonatelnosti (tzv. doložku vykonatelnosti) vyznačuje na exekuční titul orgán, který toto rozhodnutí vydal. Zpravidla tak učiní razítkem se státním znakem, podpisem osoby, která ji připojila, a vyznačením data, kdy se tak stalo.57 Rozhodnutí, znějící na peněžité plnění, na jehož podkladě je navrhována exekuce, musí být formálně vykonatelné již v době zahájení exekučního řízení.58
2.5 Nařízení exekuce a pověření exekutora Exekuční řízení je zahájeno okamžikem, kdy návrh dojde exekutorovi. Ten přezkoumá formální náležitosti návrhu (určitost, srozumitelnost, stanovené obsahové náležitosti a přiložené listiny). V případě, že návrh není vadný, začíná běžet 15ti denní lhůta, ve které je exekutor povinen požádat příslušný soud o pověření k vedení exekuce. 53 54 55 56 57 58
Usnesení NS, sp. zn. 20 Cdo 238/2005 Usnesení NS, sp. zn. 20 Cdo 1871/2005 Kurka, V. -- Drápal, L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Praha: Linde, 2004, s. 70 - 71 Zákon však spojuje tuto fikci plnění pouze s exekučními tituly uvedenými v § 40 odst. 1 písm. a), b), c). Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 135 Usnesení NS, sp. zn. 20 Cdo 3160/2007
15
Žádost o pověření k vedení exekuce (dále jen „pověření“) exekutor podává na elektronickém formuláři59, schváleném ministerstvem spravedlnosti, pomocí datové schránky. Žádost o pověření musí obsahovat: •
jméno, příjmení a bydliště účastníků řízení (resp. obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o PO)
•
označení exekutora, který má být pověřen exekucí – jméno příjmení a sídlo exekutora
•
označení exekučního titulu – označení, kdo a kdy jej vydal, číslo jednací nebo spisovou značku, datum vykonatelnosti
•
povinnost, která má být vymožena, včetně podrobného rozpisu příslušenství
•
datum vyhotovení žádosti
Společně s žádostí o pověření zašle soudu návrh na nařízení exekuce, exekuční titul a jiné listiny připojené k návrhu60. Exekuční soud do 15 dnů ode dne, kdy mu je doručen návrh, vydá usnesení, kterým nařídí exekuci a pověří exekutora, nebo návrh zamítne, pokud nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady. Soud zejména přezkoumává61: •
svou příslušnost a pravomoc
•
formální náležitosti návrhu, a to nezávisle na předchozím zkoumání exekutorem
•
náležitosti exekučního titulu, jeho formální a materiální vykonatelnost62
•
aktivní a pasivní legitimaci účastníků
•
zda-li nedošlo k zániku vymáhaného práva prekluzí
•
zda-li nařízení exekuce nebrání překážka litispendence
•
zda-li nařízení exekuce nebrání překážka věci rozsouzené (res iudicata)
•
zda-li byl dostatečně prokázáno splnění podmínky nebo vzájemné povinnosti, či převod práva (povinností)
•
zda-li vymáhaný nárok včetně příslušenství odpovídá nároku dle podmínek exekučního titulu
59 Není-li to technicky možné, mohou být žádost i listiny zaslány listinné podobě (§ 44, odst. 2 EŘ). 60 Tyto listiny exekutor před zasláním konvertuje dle § 22 zákona č. 300/2008, o elektronických úkonech a autorizivané konverzi dokumentů. 61 Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 9 62 Usnesení NS, sp. zn. 20 Cdo 2010/2006
16
Naopak není na exekučním soudu, aby posuzoval vady nalézacího řízení nebo zda-li povinný nesplnil povinnost uloženou exekučním titulem dobrovolně. Výčet náležitostí, které musí obsahovat usnesení 63, je uveden v § 44 odst. 6 EŘ. Ačkoli ustanovení § 169 odst. 1 OSŘ odkazuje na použití speciální úpravy, čímž Exekuční řád je, praxe soudů dovodila, že se na usnesení uvádí i náležitosti dle tohoto ustanovení (např. lhůta a místo k podání opravného prostředku, den a místo vydání usnesení, označení zástupců). Pokud soud rozhoduje ve věci, zastavuje částečně řízení nebo zamítá část nároku, musí usnesení obsahovat i odůvodnění těchto výroků.64 Soud, na rozdíl od výkonu rozhodnutí, nestanoví, jakým způsobem má být exekuce provedena.65 Usnesení je doručováno soudem pouze pověřenému exekutorovi, který jej doručí dalším osobám a institucím v souladu s § 56 EŘ. Těmi jsou: •
oprávněný a povinný či jejich zástupci
•
orgán, který je pověřen vedením centrální evidence exekucí66
•
katastr nemovitostí, vlastní-li povinný nemovitost67
•
případně jiné orgány a osoby, kterým se usnesení doručí spolu s exekučními příkazy nebo žádostmi o poskytnutí součinnosti
V praxi je aplikována zásada, že povinnému nesmí být doručeno usnesení dříve než exekutorovi a oprávněnému, jelikož exekutor potřebuje jistý čas k pátrání po majetku povinného, určení způsobu, jakým bude exekuce provedena, a k přípravě exekučních příkazů.68 Proti usnesení je přípustné odvolání, v němž lze namítat pouze skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce. Osobou oprávněnou k podání odvolání je i manžel povinného, pokud může být exekucí postižen majetek v SJM.69
2.5.1
Generální inhibitorium
Generální inhibitorium je procesní nástroj založený na zákazu směřujícím vůči povinnému, kterým je mu pod sankcí relativní neplatnosti učiněných úkonů zakázáno nakládat veškerým svým majetkem. Veškerým majetkem je míněn majetek povinného, včetně majetku 63 Ukázka usnesení o nařízení exekuce viz Příloha č. 2 64 § 169 odst. 2 OSŘ 65 Neplatí, pokud by omezení, z kterého majetku lze pohledávku uspokojit, bylo v exekučním titulu nebo by šlo o titul , který zní na vyklizení bytu. 66 Exekutorská komora České republiky (§ 125 EŘ, vyhláška č. 329/2008 Sb.), doručuje se až po nabytí právní moci 67 Pozn. autora: ačkoli by měl katastrální úřad vyznačit u nemovitosti poznámku podle § 9 odst. 1 písm. c) zákona č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, v praxi se stává, že příslušný katastrální úřad usnesení vrací zpět s tím, že ho to „nezajímá“, tudíž se mu prakticky v této části řízení nedoručuje. 68 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 170 69 Stanovisko NS, sp. Zn. Cpjn 200/2005
17
patřícího do SJM v jeho rozšířené podobě podle § 42 EŘ a majetku nabytého po doručení usnesení o nařízení exekuce70. Zákon uvádí (velice omezené) výjimky, na které se tento zákaz nevztahuje: •
běžná obchodní a provozní činnost - ve smyslu zachování základního chodu podniku bez změny rozsahu a způsobu podnikání
•
uspokojování základních životních potřeb povinného a osob, ke kterým má vyživovací povinnost - ve smyslu lidsky důstojného života a uspokojováni nezbytných potřeb, avšak v minimálním standardu71
•
udržování a správa majetku - ve smyslu běžné péče, aby nedocházelo k jeho znehodnocování
Od doručení usnesení o nařízení exekuce až do jejího skončení se lze dovolávat relativní neplatnosti úkonů povinného, které směřují proti tomuto zákazu. O povinnostech vyplývajících z generálního inhibitoria je povinný poučen, stejně jako o následcích jejich nedodržení. Dovolávat relativní neplatnosti se smí jen exekutor, oprávněný nebo další věřitel, který včas přihlásil svou pohledávku do probíhající exekuce, a to vůči všem účastníkům úkonu (tedy zpravidla vůči povinnému, druhé straně úkonu a v případě vyvedení majetku ze SJM i vůči manželovi povinného). K uplatnění relativní neplatnosti dochází exekučním příkazem nebo jiným písemným a jednoznačným projevem vůle. Při uplatnění generálního inhibitoria není rozhodující výše vymáhané pohledávky. Rozsah majetku podléhajícího zákazu však může být zúžen. V případě, že ostatní majetek povinného zjevně postačuje k provedení exekuce, může povinný exekutorovi podat návrh na zrušení generálního (i speciálního) inhibitoria u konkrétně vymezeného majetku. Exekutor návrhu vyhoví zcela nebo částečně, zejména je-li již ostatní majetek zajištěn, nebo návrh usnesením zamítne. Proti rozhodnutí exekutora je přípustné odvolání, které však nemá odkladný účinek. Další možností zrušení generálního (i speciálního) inhibitoria je na návrh povinného po té, co povinný složí u exekutora částku ve výši vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů oprávněného. Po doručení usnesení, kterým exekutor návrhu vyhověl, je generální (resp. speciální) inhibitorium zrušeno a povinný může nakládat veškerým svým majetkem. Souhlasí-li (písemně) exekutor, oprávněný a další přihlášení věřitelé, může povinný za účelem splnění vymáhané povinnosti svůj majetek zpeněžit. Tento majetek však nesmí být 70 Usnesení NS, sp. zn. 20 Cdo 1813/2006 71 K „uspokojovaní nezbytných potřeb“ viz usnesení NS, sp. zn. 20 Cdo 180/2003
18
zatížen jinou exekucí, musí být oceněn znalcem72, kterého ustanoví exekutor, a nabyvatel musí zaplatit cenu v minimální výši ceny zjištěné znalcem. Tato částka je při podpisu smlouvy splatná k rukám exekutora, jež případný přeplatek (hyperochu) vyplatí oprávněnému.73 Generální inhibitorium v žádném případě neplatí pro povinnou Českou republiku – její majetek může být zatížen až v souvislosti s exekučním příkazem speciálním inhibitoriem.
2.6 Součinnost oprávněného, povinného a třetích stran V zájmu efektivity exekučního řízení je exekutorovi umožněno získávat informace o povinném od třetích stran na základě žádosti o poskytnutí součinnosti. Tato žádost musí být písemná, musí obsahovat dostatečnou identifikaci povinného a musí k ní být připojeno oprávnění exekutora v podobě kopie usnesení o nařízení exekuce. Požadované informace musí být sděleny exekutorovi bezodkladně a bezplatně (§ 34 EŘ). Za nesplnění povinnosti součinnosti může exekutor uložit usnesením pořádkovou pokutu dle § 53 OSŘ až do výše 50 000 Kč, a to opakovaně (tato pokuta připadá státu). Mezi nejčastější subjekty povinné k součinnosti lze zařadit soudy, orgány státní správy a samosprávy, Policii ČR, osoby, které vedou evidenci osob nebo jejich majetku (katastrální úřady, správy sociálního zabezpečení, finanční úřady), peněžní ústavy a pojišťovny. Exekutorovi je umožněno získávat informace z Centrálního registru evidence obyvatel vedeného Ministerstvem vnitra, nebo z evidencí o stavebním spoření a penzijním připojištění vedených Ministerstvem financí. Tento nástroj, k zjišťování potřebných podkladů pro volbu způsobu provedení exekuce, usnadňuje průběh celého řízení a zvyšuje pravděpodobnost vymožení pohledávky od povinného. Další subjekty povinné k součinnostem jsou účastnící řízení. Zatímco od oprávněného, v jehož vlastním zájmu je ukončení exekuce, lze očekávat zainteresovanost, povinného lze vyzvat jen tehdy, pokud exekutor považuje tento postup za účelný. Povinný může být vyznán k dobrovolnému splnění povinnosti uložené exekučním titulem, nebo k prohlášení o majetku. Po oprávněném lze požadovat navrhnutí způsobu, kterým má být exekuce provedena, nebo poskytnutí jemu známých informací o majetkových poměrech povinného. Ustanovení § 50 odst. 3 EŘ upravuje speciální formu součinnosti soudu, kdy soud musí umožnit exekutorovi nahlédnout bezplatně do soudního spisu o prohlášení majetku povinného a pořizovat jeho opisy nebo výpisy. Předpokladem je existence tohoto spisu, tudíž musel 72 obvyklou cenou podle § 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku 73 Jsou-li uhrazeny nároky oprávněného, náklady exekuce, případně nároky přihlášených věřitelů.
19
povinný v minulosti toto prohlášení učinit, jelikož exekutor již není oprávněn podat návrh na prohlášení o majetku povinného.
2.7 Provádění exekuce a exekuční příkaz Exekutor po doručení usnesení o nařízení exekuce, jímž je pověřen k jejímu provedení, začne neprodleně činit úkony směřující ke zdárnému a efektivnímu uspokojení pohledávky oprávněného, přičemž platí zásada, že tyto úkony provádí autonomně, bez návrhu jiných osob a institucí, veden především samostatným účelem exekučního řízení.74 V těchto úkonech může ustat jen v případech, které stanoví zákon.75 Určujícím kritériem pro pořadí provádění exekucí je den a čas doručení usnesení o nařízení exekuce.76 Obecně lze první fázi exekučního řízení (tzv. zajišťovací) shrnout do těchto kroků: •
zjišťování informací o pobytu povinného
•
zjišťování informací o majetku povinného, oboje za využití součinnosti
•
volba způsobu, kterým bude exekuce provedena, na základě zjištěných skutečností
•
vydání (resp. zrušení) příslušných exekučních příkazů
V těchto úkonech exekutor pokračuje, dokud nedojde k zániku jeho pověření zastavením exekuce, vymožením, vyloučením exekutora nebo pověřením jiného exekutora, případně k přerušení exekučního řízení dle zvláštního právního předpisu. S poslední novelou EŘ přišla změna ve způsobu faktického plnění ze strany povinného, který je při současné podobě právní úpravy povinen hradit vymáhanou povinnost k rukám exekutora, a ne oprávněného77. Je na domluvě mezi exekutorem a oprávněným, jakou si zvolí lhůtu pro předání vymožené částky. Pokud se nedohodnou, platí ustanovení § 46 odst. 4 EŘ.78 Další změnou je postižení zohlednění situace, kdy povinný splní svou povinnost ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení o nařízení exekuce79. V tomto případě je odměna exekutora nižší, něž při běžném ukončení exekuce vymožením.
74 75 76 77 78 79
Kurka, V. -- Drápal, L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Praha: Linde, 2004, s. 326 Např. EŘ, OSŘ, InsZ Kontrolováno Ministerstvem spravedlnosti, předsedy okresních soudů a Komorou. Ačkoli plnění do rukou oprávněného není zcela vyloučeno. Tj. výplata celé vymožené částky oprávněného do 30 dnů od doby, kdy exekutor vymožené plnění obdržel. Společně s usnesení musí exekutor zasílat i výzvu a poučení o možnosti a podmínkách zaplacení v této lhůtě..
20
2.7.1
Exekuční příkaz80
Jak již bylo zmíněno, v usnesení o nařízení exekuce není uveden způsob jejího provedení. Ten určí exekutor rozhodnutím v exekučním příkazu, který má ve spojení s usnesením o nařízení exekuce stejné procesní účinky jako usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle OSŘ (tedy účinky rozhodnutí ve věci samé). Exekuční příkaz je speciálním procesním nástrojem v exekučním řízení, jimž disponuje pověřený exekutor k vyjádření zvoleného způsobu postižení majetku povinného a na něhož se vážou další zákazy a výzvy. Vydání exekučního příkazu probíhá většinou v prvotní (tzv. zajišťovací) části exekučního řízení, jelikož jde o úkon směřující k zajištění exekuce (§ 46 odst. 1 a 2 EŘ). Avšak k jeho realizaci může dojít nejdříve po nabytí právní moci u usnesení o nařízení exekuce (zpravidla po doručení povinnému a uplynutí odvolací lhůty). V jednom exekučním příkazu může exekutor zvolit více způsobů provedení exekuce, nebo může vydat více exekučních příkazů postihujících samostatně jednotlivé způsoby. Při provedení nebo zastavení exekuce, zanikají účinky všech exekučních příkazů a exekutor není nucen rušit jednotlivé příkazy zvlášť. Pokud však exekutor vydal více exekučních příkazů, ale k vymožení pohledávky, jejího příslušenství a úroků některé nevedly, dospěla soudní praxe k názoru, že je třeba tyto exekuce zastavit.81 Formální náležitosti exekučního příkazu upravuje ustanovení § 48 EŘ. Výroková část by měla obsahovat nejenom rozhodnutí o způsobu provedení exekuce a zvláštní náležitosti s tímto způsobem spjaté, ale i jednoznačně konkretizovanou povinnost, která má být exekucí vymožena. Naopak v exekučním titulu exekutor nevyčíslí výši nákladů exekuce a nákladů oprávněného, ale k tomuto účelu vydává samostatný příkaz k úhradě nákladů exekuce.82 Exekuční příkaz umožňuje uplatnit institut speciálního inhibitoria, které doplňuje generální inhiborium vztahující se na veškerý majetek povinného. Speciální inhibitorium představuje zákaz směřující vůči povinnému, kterým je mu pod sankci absolutní neplatnosti učiněných úkonů zakázáno nakládat s konkrétně určenými věcmi a právy postiženými exekučním příkazem. O zákazu svůj majetek převést na jiného, zatížit nebo s ním jinak nakládat pod sankcí neplatnosti úkonu je povinný poučen v exekučním příkazu. Speciální inhibitorium může být při některých způsobech provádění exekuce doplněno arrestatoriem (zákazem směřujícím vůči dlužníku povinného nakládat s pohledávkou povinného v rozsahu 80 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 200 - 214 81 Usnesení NS, sp. zn. 20 Cdo 3516/2006 82 Ukázka příkazu k úhradě nákladů exekuce viz příloha č. 3
21
vymáhané částky). Proti exekučnímu příkazu není přípustný žádný opravný prostředek. Lze však podat návrh na částečné nebo úplné zastavení exekuce, návrh na odklad exekuce a excindanční žaloby, čímž zákon ponechává účastníkům procesní nástroje k obraně proti nezákonnému postupu exekutora.
2.8 Rozhodování exekutora Na základě ustanovení § 52 odst. 2 a § 55b odst. 1 EŘ je exekutorovi svěřena rozhodovací pravomoc v exekučním řízení. Je oprávněn činit takové úkony, které v řízení o výkon rozhodnutí přísluší soudu prvního stupně. Zatímco dřívější úprava umožňovala exekučnímu soudu častější zásahy do exekučního řízení, nová úprava rozhodovací pravomoc exekutora posílila. Exekutor nově rozhoduje např.: •
o odkladu či zastavení exekuce
•
o vyškrtnutí věci ze soupisu
•
o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech
•
o rozvrhu výtěžku při exekuci prodejem nemovitosti nebo podniku
Exekutor rozhoduje zpravidla usnesením, exekučním příkazem nebo příkazem k úhradě nákladů exekuce, které doručuje povinnému, oprávněnému a dalším osobám, o jejichž právech a povinnostech je rozhodováno. Nestanoví-li zákon jinak, rozhoduje zásadně bez jednání. Při exekuci nemovitých věcí a při exekuci podniku je povinen nařídit dražební jednání. Je-li úkon učiněn u exekučního soudu, ale dle zákona má být učiněn u exekutora, je soud povinen jej neprodleně zaslat exekutorovi, přičemž lhůta zůstává zachována. Jde zejména o: •
návrh na nařízení exekuce
•
návrh na zastavení exekuce
•
návrh na odklad exekuce
•
odvolání proti rozhodnutí exekutora
•
námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce
Nevylučuje-li to zákon, lze proti rozhodnutí exekutora podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení napadaného rozhodnutí. Nebyl-li účastník řízení o odvolání, o lhůtě k odvolání 22
nebo o tom, u koho se odvolání podává řádně poučen, lze odvolání podat do tří měsíců od doručení rozhodnutí. Odvolání není přípustné proti návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu
83
,
exekučnímu příkazu84, příkazu k úhradě nákladů exekuce85 a proti dalším rozhodnutím převážně procesní povahy (objektivní přípustnost odvolání).86 Odvolání může podat pouze účastník, jemuž vznikla újma na jeho právech způsobená rozhodnutím exekutora (subjektivní přípustnost odvolání). Odvolání se podává u exekutora, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje, a rozhoduje o něm krajský soud, v jehož obvodu působí exekuční soud.87
2.9 Odklad exekuce, ukončení exekuce Odklad exekuce představuje jeden z procesních prostředků ochrany povinného při provádění exekuce.88
89
Odkladem se rozumí stav řízení, kdy exekutor přechodně ustává v
úkonech, které by bezprostředně směřovaly k provedení exekuce 90, v platnosti však zůstávají všechna generální i speciální arrestatoria a inhibitoria a úkony dosud provedené v řízení nejsou zásadně dotčeny.91 Předpokladem odkladu exekuce je jeho „dočasnost“, jelikož smyslem je po určitou dobu ochránit povinného před nepříznivými důsledky okamžitého provedení. 92 Exekuce může být odložena zcela nebo částečně. Možné důvody pro odklad exekuce dle ustanovení § 266 OSŘ jsou: •
přechodné osobní, sociální nebo ekonomické poměry, v nichž se povinný ocitnul bez vlastního zavinění, a vzhledem k nimž by neprodlené provedení exekuce mohlo mít nepříznivé následky pro povinného nebo jeho rodinu93
•
přechodná nejistota, zda-li bude exekuci skutečné možné provést, resp. předpoklad jejího budoucího zastavení94
Zatímco v prvním případě lze exekuci odložit pouze na návrh, v druhém případě exekutor exekuci odloží i bez návrhu. Legitimován k podání návrhu je povinný, který jej podává od 1.11.2009 pověřenému exekutorovi. Návrh musí obsahovat stanovené náležitosti, 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94
Ale může v tomto případě podat žalobu na vyloučení věci podle § 267 OSŘ. Obranou je podání návrhu na zastavení exekuce. Opravným prostředkem jsou námitky, které lze podat do 8 dnů od doručení. Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 249 Usnesení NS, sp. zn. Cpjn 200/2005 (R 31/2006) Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 108 Např proti nepřiměřenému rozsahu exekuce po jejím nařízení více exekučními příkazy. (Usnesení MěS v Praze, sp. zn. 14 Co 98/2003) Při nařízení prodeje nemovitosti jde o úkony, které následují po doručení exekučního příkazu, zejména pak nesmí být provedena a nařízena dražba. (Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 226) Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 225 - 226 Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 147 Winterová, A. Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judikaturou. Praha: Linde, 2007. s. 838 - 839 Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 272
23
musí být srozumitelný a určitý a musí k němu být přiložené listiny dokazující tvrzení uvedené v návrhu. Nevyhoví-li exekutor návrhu na odklad exekuce do 7 dnů95, postoupí jej k rozhodnutí exekučnímu soudu, jež o něm nejpozději do 15 dnů rozhodne. Pokud by byl však návrh svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním (bráněním) práva, nebo by uplatňoval okolnosti, o nichž už bylo rozhodnuto, exekutor může nadále činit úkony směřující k provedení exekuce. Obligatorní náležitostí usnesení o odkladu je uvedení doby, na kterou se exekuce odkládá. Po jejím uplynutí exekutor z úřední povinnosti v provádění exekuce pokračuje a na rozdíl od výkonu rozhodnutí nevydává usnesení o pokračování v exekuci. Proti usnesení o odkladu exekuce je přípustné odvolání a je vykonatelné okamžikem doručení, není-li výslovně uvedeno jinak.96 Odklad vykonatelnosti je institutem nalézacího řízení , jež je užíván v případech, kdy soud vydá opravné usnesení, nebo pravděpodobně vyhoví žalobě pro zmatečnost či žalobě na obnovu řízení. I přes odklad vykonatelnosti exekučního titulu, lze nařídit exekuci. S jejím nařízením ale musí dojít k odložení výkonu exekuce. S účinností od 1.11.2009 je exekutor oprávněn vydávat rozhodnutí o zastavení exekuce v nesporných případech. Soud nadále rozhoduje o sporných zastaveních. Exekuci lze zastavit z důvodů vycházejících z ustanovení OSŘ (zejména § 268 odst. 1 OSŘ), pro něž nemůže být vymožení povinnosti na povinném úspěšně dokončeno a exekuci je třeba považovat za nepřípustnou. Mimo obecných důvodů pro zastavení exekuce, které platí pro všechny způsoby exekuce (výkonu rozhodnutí), upravuje OSŘ ještě další důvody pro zastavení u konkrétních způsobů. Návrh na zastavení exekuce podává oprávněný i povinný k pověřenému exekutorovi. Exekutor zkoumá, zda je návrh úplný, určitý a srozumitelný a vyzve k případnému odstranění vad. Pokud navrhovatel vady návrhu ve stanovené lhůtě neodstraní, zamítne exekutor návrh usnesením o odmítnutí podání, proti němuž je přípustné odvolání. Pokud návrh nemá vady, ve lhůtě 15 dnů zašle dalším účastníkům výzvu ve formě usnesení, zda-li se zastavením souhlasí, v opačném případě nechť se k návrhu nesouhlasně vyjádří a předloží listinné důkazy. Součástí výzvy je doložka, že pokud se účastníci ve stanovené lhůtě97 nevyjádří, bude exekutor předpokládat, že se zastavením souhlasí, a poučení o možném zastavení exekuce. V případě souhlasu účastníků (nebo nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě) exekutor sám o návrhu rozhodne 95 Pozn. autora: V exekutorské praxi se to často dělá tak, že návrhu exekutor sice vyhoví, ale odloží exekuci na velmi krátkou dobu (okolo 1 měsíce). 96 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 226 97 Délka lhůty není stanovena zákonem, ale stanoví ji exekutor. Ze závažných důvodů ji může i prodloužit.
24
usnesením o zastavení exekuce, ve kterém rozhodne i o nákladech oprávněného a o nákladech exekuce. Proti usnesení je přípustné odvolání Při nesouhlasném vyjádření ostatních účastníků předloží spis s návrhem na zastavení exekuce a nesouhlasným vyjádřením ostatních účastníku exekučnímu soudu. Exekuční soud vždy posoudí, zda byl návrh podán povinným včas (viz dále). Po dobu rozhodování soudu smí exekutor postupovat v provádění exekuce. Z důvodu snahy o zamezení účelového protahování exekučního řízení je v nové úpravě EŘ stanovena lhůta, ve které je povinný oprávněn podat návrh na zastavení exekuce, lhůta pro podání návrhu na zastavení oprávněným stanovena není. Tato lhůta pro povinného činí 15 dní od okamžiku, kdy se povinný o důvodech zastavení exekuce dozvěděl. 98 Vznikly-li důvody k zastavení již před nařízením exekuce, běží tato lhůta od doručení usnesení na nařízení exekuce. Nepodá-li povinný návrh před uplynutím lhůty, je na oprávněném, aby vyslovil nesouhlas, jelikož exekutor otázku včasnosti neřeší. Exekutor může zastavit exekuci i bez návrhu. Postup exekutora je analogický k postupu při zastavení exekuce na návrh – zašle oprávněnému výzvu k vyjádření, nejsou-li námitky nebo nevyjádří-li se oprávněný vůbec, vydá usnesení o zastavení exekuce a rozhodne o výši nákladů oprávněného a nákladech exekuce. V opačném případě exekutor postoupí spis se žádostí o zastavení exekuce soudu. Exekutor může exekuci zastavit ze všech důvodů, které připouští OSŘ,
nejhojněji
využívaným
je
zastavení
exekuce
pro
nemajetnost
(§ 268 odst. 1 písm. e) OSŘ). Toto ustanovení upravuje situaci, kdy je zjevné, že zjištěný majetek povinného nedostačuje ani ke krytí nákladů exekuce, a tato tudíž nemůže sloužit svému účelu (uspokojení oprávněného). Probíhající exekuci může kdykoli bez návrhu zastavit exekuční soud, vyjdou-li najevo okolnosti, se kterými OSŘ zastavení exekuce spojuje. Na tyto okolnosti může být upozorněn z různých zdrojů – z podnětů státních orgánů, z činnosti soudu v jiných agendách, etc. Soud zahájí proces shromažďování důkazů, zpravidla zjistí stanovisko účastníků řízení a exekutora k možnému důvodu zastavení, a buď vydá rozhodnutí o zastavení řízení, nebo ustane ve shromažďování důkazů.99 Od zastavení exekuce je třeba odlišovat zastavení exekučního řízení při nepravomocně
98 V návrhu musí uvést okolnosti, za nichž se o těchto důvodech dozvěděl pro posouzení včasného podání návrhu. Nejsou-li okolnosti uvedeny, exekutor vyzve k jejich doplnění. 99 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 232
25
nařízené exekuci a při absenci podmínek řízení definovaných OSŘ a EŘ.100 101 Dále je třeba odlišit skončení exekučního řízení, jako další z možností ukončení exekuce, k němuž dochází vymožením povinnosti od povinného.
2.10
Souběh s insolvenčním řízením
Insolvenční řízení je řízení, které slouží k uspořádání majetkových poměrů dlužníka a jeho věřitelů a má vést k co nejvyššímu a v zásadě poměrnému uspokojení pohledávek přihlášených věřitelů zákonem stanoveným způsobem v situaci, kdy je zjištěn dlužníkův úpadek.102 Hlavním rozdílem mezi insolvenčním řízením a exekučním řízením je, že insolvenční řízení slouží pouze k uspokojování peněžitých pohledávek, které nemusí být vykonatelné. Po zahájení insolvenčního řízení lze přihlásit i pohledávky, které by ani splatné nebyly, nebýt insolvenčního řízení. Základním předpokladem pro podání insolvěnčního návrhu je dlužníkův úpadek, nikoli vykonatelný exekuční titul, jako je tomu v řízení exekučním. Úpadkem se rozumí situace, kdy má dlužník více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší než třicet dnů po splatnosti a tyto závazky není schopen nadále plnit. Soud proto při podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení nejprve zkoumá, je-li skutečně dlužník v úpadku. Nejvýznamnějším z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení pro průběh exekučního řízení je jeho vliv jak na probíhající, tak i na dosud nezahájená řízení. Od okamžiku zahájení insolvenčního řízení sice lze exekuci nařídit, nelze je však vykonat. Již nařízená exekuce nemůže být provedena podle § 109 odst. 1 písm. c) InsZ po okamžiku zahájení insolvenčního řízení (podle § 267 odst. 1 InsZ prohlášením konkurzu).103 V případě, že exekutor již zpeněžil majetek povinného, ale ještě nepředal výtěžek z dražby oprávněnému a má jej stále na svém účtu, je povinen jej vydat ve prospěch majetkové podstaty podle § 206 InsZ, je však podle § 46 odst.6 věty druhé oprávněn zajistit z výtěžku náklady exekuce. O tomto rozhodne usnesením, ve kterém uvede, že ínsolvenčnímu správci vydává výtěžek ve stanovené výši, neboť náklady exekuce činí stanovenou výši.104 Usnesení 100 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 230 101 Např.: nesplnění výzvy k odstranění odstranitelných podmínek řízení (vady návrhu, nedoložení exekučního titulu). 102 Dörfl, L. K vymáhání pohledávek výkonem rozhodnutí, exekucí nebo v insolvenčním řízení. Právní rádce. 2009, č. 3, s. 16 - 19. Dostupný také z WWW: , s. 17 103 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 198 104 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 198 - 199
26
doručí povinnému, oprávněnému a insolvenčnímu správci. Toto usnesení má účinky rozvrhového usnesení vzhledem k zástavním právům, věcným břemenům a nájemním právům váznoucím na nemovitosti.105 V ostatních případech svou pohledávku na náklady exekuce přihlásí jako věřitel do insolvenčního řízení
105 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 199
27
3 Způsoby provedení exekuce Jak již bylo dříve zmíněno, v exekučním řízení je volba způsobu provedení exekuce svěřena výlučně do pravomoci exekutora. Přesto musí exekutor při svém výběru zohlednit několik kritérií, a to zejména: •
povahu vymáhané povinnosti
•
účel exekuce
•
efektivitu exekučního řízení
•
přiměřenost rozsahu postižení majetku povinného
•
míru zásahu do chráněných práv povinného
•
konkrétní okolnosti dané exekuce
3.1 Výčet způsobů provedení exekuce K provedení exekuce lze využít pouze způsobů uvedených v § 59 EŘ. Tyto způsoby jsou prakticky totožné se způsoby provedení výkonu rozhodnutí dle § 258 OSŘ, přičemž EŘ speciálně upravuje pouze odlišnosti při provádění exekuce daným způsobem v rámci exekučního řízení a nemá-li tuto odlišnou úpravu, využije se přiměřeně ustanovení OSŘ pro výkon rozhodnutí. Dle povahy povinnosti uložené exekučním titulem jsou způsoby provedení exekuce děleny na: •
způsoby provedení exekuce při vymáhání povinnosti ukládající zaplacení peněžité částky
•
způsoby provedení exekuce ukládající jinou povinnost
Při vymáhání peněžité pohledávky volí exekutor na základě uvedených kriterií jeden, více nebo všechny způsoby provedení exekuce z následujícího výčtu možných způsobů:106 •
srážky ze mzdy (§ 276 až § 298 OSŘ, § 60 až § 61 EŘ)
•
srážky z jiných příjmů (§ 299 až § 302 OSŘ, § 60 až § 61 EŘ)
•
přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu (§ 303 až § 311 OSŘ, §§ 62, 65 EŘ)
106 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 260
28
•
přikázání jiných peněžitých pohledávek (§ 312 až § 319 OSŘ, §§ 62, 65 EŘ)
•
postižení jiných majetkových práv (§ 320 až § 320a OSŘ, § 60 až § 65 EŘ)
•
příkaz k výplatě z účtu u peněžního ústavu (§ 320b až § 320h OSŘ, § 65a EŘ)
•
prodej movitých věcí a spoluvlastnických podílů k nim (§ 321 až § 322, § 323 až § 334a a § 338 OSŘ, § 66 odst. 1 a 7, §§ 67 a 69 EŘ)
•
prodej nemovitostí a spoluvlastnických podílů k nim (§ 321 až § 322 odst. 1, 3 a 4, § 335 až § 337h a § 338 OSŘ, § 46 odst. 3 věta druhá, §66 odst. 2 až 5, §§ 68 a 69 EŘ)
•
prodej podniku, prodejem části podniku a prodejem podílu majitele podniku (§ 338f až § 338zo, § 338p až § 338zq OSŘ, § 70 až § 71 EŘ)
•
zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech (§ 338b až § 338e OSŘ, § 69 EŘ)
Exekutor rozhoduje nejen který, případně které způsoby vymáhání užije, ale určuje i jejich časovou souslednost s ohledem na konkrétní okolnosti exekuce. Je-li vymáhána jiná než peněžitá povinnost, je exekutor omezen ve volbě výlučně na ten z taxativně vymezených způsobů dle § 59 odst. 2, jež zcela odpovídá povinnosti uložené exekučním titulem. Avšak vzhledem ke vzniku nároku na náklady exekuce při exekuci nepeněžitého plnění (případně nároku na náklady oprávněného, nebo nezaplacení nákladů předcházejícího nalézacího řízení), dochází často ke kombinaci s vymáháním peněžité částky, kde je exekutor opět oprávněn využít jeden, vice nebo všechny taxativně vymezené způsoby vymáhání peněžitého plnění. Exekuci nepeněžité povinnosti lze provést pouze: •
vyklizením bez náhrady (§ 340 až § 342 OSŘ, § 73 EŘ)
•
vyklizením se zajištěným bytové náhrady nebo přístřeší (§ 343 až § 344 OSŘ, §§ 43 a 73 EŘ)
•
odebráním věci (§ 345 až § 347 OSŘ, § 73 EŘ)
•
rozdělením společné věci (§ 348 až § 349 OSŘ, § 73 EŘ)
•
provedením prací a výkonů k vymožení tzv. zastupitelného plnění (§ 350 OSŘ, § 72 odst. 1 a § 73 EŘ)
•
vymožení jiné povinnosti než tzv. zastupitelného plnění, tj. povinnost k 29
nezastupitelnému jednání, povinnost něco strpět či povinnost něčeho se zdržet (§ 351 OSŘ, § 72 odst. 2 a § 73 EŘ) V exekučním řízení nelze vykonávat rozhodnutí o výchově nezletilých dětí, ani rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným, jež spadají do výlučné pravomoci soudů. Speciálnímu režimu podléhá exekuce prodejem zástavy (zastavených movitých a nemovitých věcí, včetně podniků).
3.2 Přiměřenost Jedním z kriterií, které exekutor při volbě způsobu provedení exekuce musí zvažovat, je princip přiměřenosti jejího rozsahu. Zásada přiměřenosti byla formulována poprvé novelou exekučního řádu provedenou zákonem č. 133/2006 Sb. (s účinností od 24.5.2006) v § 47 odst. 1 EŘ - „exekutor je povinen v exekučním řízení zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše závazků povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků povinného dosaženo“. Avšak tato úprava se v praxi prokázala býti nedostatečnou (a v mnoha případech problematickou)107 a byla doplněna novelou provedenou zákonem č. 286/2009 Sb. (s účinností od 1. listopadu 2009) v § 58 odst. 1 větě druhé EŘ tak, že lze postihnout majetek povinného „nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím“ a vymezením určitých preferencí způsobu provedení exekuce na peněžité plnění v § 58 odst. 2 EŘ. Pojem „bezpečně postačující“ je nutno vykládat jako postačující k okamžitému provedení exekuce, tudíž nelze zohledňovat očekávané (budoucí) příjmy povinného.108 Naopak exekutor přihlíží nejen k současné výši pohledávky, ale vzhledem k běžícím úrokům musí vzít v úvahu předpokládanou (budoucí) výši vymáhané povinnosti, stejně jako náklady oprávněného a náklady exekutora, které v budoucnu vzniknou. Obzvláště v prvních fázích exekučního řízení exekutor může jen stěží posoudit pravděpodobnost a rozsah výtěžnosti postiženého majetku povinného, tudíž není v rozporu se zákonem, pokud exekutor postihne exekučním příkazem majetek povinného s určitou „rezervou navíc“109, s níž bezpečně a s jistotou dosáhne účelu exekuce v přiměřeném čase.110 Způsobilou obranou povinného proti nepřiměřenému rozsahu exekuce je návrh na 107 Lukeš, O. Přiměřenost exekuce nebo zánik vymahatelnosti práva? Právní rozhledy. 2009. č. 15, s. 555 108 Korbel F., Prudíková D. Změny v exekučním řádu. Právní rozhledy. 2009. č. 22, s. 797 109 Tedy postihnout více majetku, než by nezbytně k dosažení účelu exekuce postačovalo. 110 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 257
30
částečné zastavení exekuce dle § 268 odst. 4, druhá část věty, OSŘ, případně na částečný odklad exekuce dle § 266 odst. 2 OSŘ.111 Tato ustanovení dávají soudu oprávnění k přezkumu přiměřenosti způsobu exekuce zvolené exekutorem a umožňují tudíž soudu ovlivnit exekuční řízení. Při svém rozhodnutí se soud musí zejména zabývat:112 •
rozsahem vymáhané povinnosti a náklady oprávněného a exekutora, které vznikly, ale i vzniknou v dalším průběhu řízení
•
pravděpodobností výtěžnosti způsobů, které chce ponechat v běhu
•
odhadem hodnoty postižených práv
•
časovou přiměřenosti prováděné exekuce
V případě kladného posouzení návrhu na částečné zastavení exekuce smí exekutor tento majetek postihnout novým exekučním příkazem pouze v případě, pokud nelze exekuci dokončit ostatními způsoby, které již při rozhodování o zastavení probíhaly, nebo je-li zcela zjevné, že zbylými způsoby exekuci provést nelze. Částečný odklad exekuce přichází v úvahu v případech, kdy exekuci zbylými způsoby na základě provedeného dokazování pravděpodobně provést lze, ale tento výsledek není zcela jistý113. Jelikož je vymáhání peněžitého plnění komplexním postihem majetku povinného, snahou zákonodárce bylo zaručit poslední novelou větší ochranu práv povinného v podobě určení jistých preferencí při výběru způsobu vymáhání. Exekutor prioritně provede exekuci přikázáním pohledávky, srážkami ze mzdy a jiných příjmů nebo zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech. Pokud tyto způsoby nepostačují k uhrazení vymáhané pohledávky, jejího příslušenství, nákladů oprávněného a exekutora, provede se exekuce prodejem movitých věcí, nemovitostí, nebo podniku (§58 odst. 2 EŘ). Stanovení těchto priorit však nelze vykládat tak, že musí exekutor nejprve vyčerpat způsoby uvedené v první skupině, a až poté přistoupit k dalším způsobům. Musí se však alespoň pokusit tyto informace o povinném dopátrat, obzvláště je-li ze způsobu života povinného pravděpodobné, že účet u peněžního ústavu v ČR nebo zaměstnání má. Odůvodňují-li to okolnosti, může rovnou přikročit k prodeji movitých věci, nemovitostí nebo 111 Usnesení MěS v Praze, sp. zn. 14 Co 98/2003 (R 77/2003) 112 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 236 113 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 236
31
podniku, případně ke všem způsobům zároveň.114 Účelem tohoto ustanovení není omezit exekutora při výkonu exekuce nebo omezit výtěžnost exekucí, ale snaha zamezit situacím, kdy exekutor blokoval majetek povinného v nepřiměřené hodnotě115, aby vyvinul na povinného větší nátlak k urychlené úhradě pohledávky bez toho, aby se pokusil zjišťovat jiné informace o povinném a využít jiných
způsobů
provedení exekuce s menším zásahem do práv povinného.116
114 Korbel F., Prudíková D. Změny v exekučním řádu. Právní rozhledy. 2009. č. 22, s. 798 115 Nebo případy kdy vykonavatel násilně vstupoval do prostor povinného. 116 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 258
32
4 Exekuce prodejem nemovitosti jako prostředek k vymožení peněžité pohledávky Exekuce prodejem nemovitosti je jedním ze způsobů provedení exekuce na peněžité plnění. Tento způsob je využíván zejména v případech, kdy by vymáhání jinými způsoby trvalo neúměrně dlouho vzhledem k výši vymáhané částky, nebo pokud použití jiných způsobů není možné. Přednosti exekuce prodejem nemovitosti jsou zejména následující: •
postihuje věci vyšší majetkové hodnoty
•
publicita vlastnických a jiných věcněprávních vztahů k nemovitostem - jistota ohledně právních vztahů, díky možnosti nahlížení do evidence vedené katastrem nemovitostí
•
možnost posouzení vhodnosti a přiměřenosti tohoto způsobu díky přístupu do Centrální evidence exekucí
•
vysoká efektivita při vymáhání pohledávek zajištěných zástavními právy
•
zajišťovací instrument – stimul pro povinného k plnění jeho závazku (strach ze ztráty nemovitosti jako jedinečné věci)
Jde u nejrazantnější způsob provedení exekuce, který mívá největší dopad na osobu povinného. Průběh exekučního řízení je rozdělen do několika relativně samostatných fází, kdy následná fáze nastupuje teprve po pravomocném skončení předchozí fáze. Kromě zvláštní úpravy v §§ 66 až 68 EŘ se při provádění exekuce prodejem nemovitosti použijí přiměřeně ustanovení OSŘ upravující výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí. Fáze exekuce prodejem nemovitosti shrnuje následující přehled: 1. Nařízení exekuce a vydání exekučního příkazu na prodej nemovitosti 2. Ustanovení znalce a vydání usnesení o ceně 3. Vydání dražební vyhlášky 4. Zahájení dražebního jednání 5. Příklep a vydání usnesení o příklepu 6. Jednání o rozvrhu rozdělované podstaty a vydání rozvrhového usnesení O obecném průběhu exekučního řízení bylo pojednáno v předešlých kapitolách, tato 33
kapitola je zaměřena pouze na specifika při exekuci prodejem nemovitosti, při prodeji zástavy a na zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech.
4.1 Exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitosti Exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitosti117 lze vydat pouze v případě, že exekutor doloží, že nemovitost, která má být exekucí postižena, je ve vlastnictví povinného. Ustanovení § 66 odst. 2 EŘ obsahuje taxativní výčet listin, kterými lze tuto skutečnost doložit. V praxi půjde zejména o výpisy z katastru nemovitostí, v případě nemovitostí do katastru zapsaných, nebo např. o rozsudky při určovacích žalobách u nemovitostí, které se do katastru nezapisují, či osvědčení o vydržení.118 Exekuční příkaz musí mimo dříve uvedené náležitosti navíc obsahovat: •
nezaměnitelné označení nemovitosti, jež má být prodána (případně označení spoluvlastnického podílu na ní) ve výroku dle § 49 odst. 1 písm f) EŘ
•
výzvu, aby povinný do 15 dnů od doručení oznámil, zda a kdo má k nemovitosti předkupní právo
•
poučení, že při neoznámení skutečností dle předchozího bodu nese povinný odpovědnost za škodu tím způsobenou
Nutno poznamenat, že exekuční příkaz se vztahuje na nemovitost se všemi jejími součástmi a příslušenstvím, včetně movitých věcí, které jsou příslušenstvím nemovitosti (§ 335a odst. 2 OSŘ). Na tuto skutečnost musí být v exekučním příkazu taktéž upozorněno. Nemovitostmi jsou stavby a pozemky spojené se zemí pevným základem, přičemž není rozhodné jejich účelové určení.119 Součástí nemovitosti je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím znehodnotila. Součást nemovitosti není samostatnou věcí, spolu s nemovitostí tvoří jedinou věc.120 Příslušenstvím se rozumí věci, které náleží vlastníku nemovitosti a jsou určeny k tomu, aby byly s nemovitostí trvale užívány. Příslušenství nemovitosti je vždy věcí samostatnou, avšak sdílí osud věci hlavní (tedy nemovitosti).121 Při posouzení, zda-li daná věc tvoří příslušenství nemovitosti, je rozhodující stav při nařízení exekuce. Příkladem příslušenství nemovitosti jsou skleníky, kůlny, chlévy apod. 117 Ukázka exekučního příkazu viz příloha č. 4 118 Kurka, V. -- Drápal, L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Praha: Linde, 2004, s. 472 119 Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 477 120 Kurka, V. -- Drápal, L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Praha: Linde, 2004, s. 524 121 Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 478
34
Speciální inhibitorium v případě exekučního příkazu na prodej nemovitosti se projeví především zákazem:122 •
převodu nemovitosti
•
zatížení nemovitosti zástavním právem
•
zřízení věcného břemene
•
zřízení předkupního práva věcné povahy
•
pronajmutí nebo zřízení jiného práva, je-li posuzováno jako závada na nemovitosti
Doručení exekučního příkazu se řídí ustanovením § 335b odst. 2 OSŘ. Kromě povinného a oprávněného je doručováno manželu povinného a příslušnému katastrálnímu úřadu. Po nabytí právní moci exekutor doručí exekučního příkazu dle § 335b odst. 3 OSŘ osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo, finančnímu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je nemovitost a v jejichž obvodu má povinný bydliště (sídlo, místo podnikání). Hlavním důvodem doručování finančnímu úřadu je, aby mu bylo umožněno uplatnit v rozvrhovém řízení nedoplatky daní a poplatků. Exekutor je povinen vyvěsit exekuční příkaz na své úřední desce. Zde je zpravidla vyvěšeno do dne, kdy exekutor na tuto dražební desku vyvěsí dražební vyhlášku. O nabytí právní moci exekučního příkazu vyrozumí exekutor příslušný katastrální úřad. Příslušným katastrálním úřadem je katastrální úřad, u něhož je nemovitost zapsána, a ten o tom učiní poznámku123 v katastru nemovitostí (tzv. „plomba“).124
4.2 Ustanovení znalce a usnesení o ceně Jakmile usnesení o nařízení exekuce nabude právní moci, exekutor ustanoví znalce k určení ceny prodávané nemovitosti, jejího příslušenství a jednotlivých práv a závad s ní spojených. Proti usnesení o ustanovení znalce 125 nelze podat odvolání, přípustné je pouze podání námitky podjatosti znalce do 8 dnů od doručení usnesení. O námitce rozhodne exekutor. Znalec postupuje dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně 122 Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 482 123 Dle § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem 124 Kurka, V. -- Drápal, L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Praha: Linde, 2004, s. 526 125 Ukázka usnesení o ustanovení znalce viz příloha č. 5
35
některých zákonů (zákon o oceňování majetku) a v posudku určí cenu obvyklou ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. Obvyklou cenou se rozumí cena, která by byla dosažena při prodeji stejného (popřípadě obdobného majetku) v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Při určení obvyklé ceny se zvažují všechny okolnosti, které by na ni mohly mít vliv. V úvahu se ale neberou: •
mimořádné okolnosti trhu - například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit
•
osobní poměry prodávajícího nebo kupujícího - zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím
•
zvláštní hodnota přikládaná majetku vyplývající z osobního vztahu k tomuto majetku (vliv zvláštní obliby)
Uzná-li to exekutor potřebným, musí povinný umožnit ohledání nemovitosti a jejího příslušenství k provedení ocenění a zjištění stavu práv a závad s nemovitostí spojených Nesplnění této povinnosti může být sankcionováno pořádkovou pokutou do výše 50 000 Kč, a to opakovaně (tato pokuta připadá státu). O době a místě ohledání exekutor vyrozumí povinného, oprávněného, znalce a osoby, o nichž je známo, že pro ně váznou na nemovitosti práva nebo závady.126 V případě, že by k ocenění nemovitosti a jejího příslušenství cenou obvyklou a za splnění zákonných podmínek došlo v době jednoho roku před dnem, kdy usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci, a jestliže se okolnosti rozhodující pro ocenění nezměnily 127, může exekutor od nového ocenění upustit. Znalecký posudek je pouze podkladem, na základě něhož exekutor určí: •
cenu nemovitosti a jejího příslušenství
•
cenu jednotlivých práv a závad s nemovitostí spojených
•
závady, které prodejem v dražbě nezaniknou
•
výslednou cenu
Závadami jsou zejména věcná břemena a nájemní práva, které snižují hodnotu 126 Pozn. autora: Již v této části je důležité, aby znalec do protokolu, případně do znaleckého posudku, přesně vymezil příslušenství nemovitosti. Příklad z praxe – na pozemku se nacházel skleník jako příslušenství nemovitosti, ale znalec to doslovně neuvedl v posudku, na základě čehož nebyl uveden ani v usnesení o ceně, ani v dražební vyhlášce. Povinná si před dražbou skleník rozmontovala a odvezla. Ačkoli tím porušila inhibitotium, skleník nikde uveden nebyl a dokazování by bylo příliš obtížné (zvláště časově). 127 Nejenom okolnosti spojené s nemovitostí, ale například i předpisy, na základě kterých je nemovitost oceňována.
36
nemovitosti (např. právo bezplatného bydlení, právo užívání nebytových prostor, věcné břemeno veřejné cesty, právo přechodu nebo přejezdu pozemku apod.). Závady, které prodejem v dražbě nezaniknou, jsou jednak závady, o nichž to stanoví zvláštní předpis, a jednak nájem bytů a nebytových prostor, jelikož změna v osobě pronajímatele nemá na trvání právního vztahu z nájmu vliv.128 U jiných věcných břemen a nájemních práv je na posouzení exekutora, zda je v zájmu společnosti, aby nemovitost zatěžovaly i po jejím vydražení. Exekutor by se při rozhodování o závadách, které nezaniknou, měl vždy řídit konkrétními okolnostmi daného případu. Výsledná cena se určí jako cena nemovitosti, jejího příslušenství a práv s ní spojených snížená o závady, které prodejem v dražbě nezaniknou. Usnesení o ceně nemovitosti129 a jejího příslušenství exekutor doručí oprávněnému, povinnému, případně manželu povinného, je-li postihnut majetek patřící do SJM 130, a osobám, o nichž je mu známo, že pro ně váznou na nemovitosti práva nebo závady. Opravným prostředkem proti usnesení o ceně je odvolání, k němuž jsou legitimování ti, jimž mělo být usnesení doručováno. Ačkoli je odvolání přípustné proti všem výrokům usnesení, legitimace jednotlivých účastníků k odvolání je omezena pouze na ty výroky, jež se dotýkají jejich práv a povinností, a namítat lze pouze skutečnosti, které se týkají ocenění nemovitosti.131 Po nabytí právní moci usnesení o ceně je exekutor vázán skutečnostmi uvedenými ve výroku i v dalších částech exekučního řízení. Změna usnesení se připouští pouze v případě, že dojde k podstatné změně poměrů, které byly určující pro stanovení výsledné ceny a ohodnocení jednotlivých práv a závad s nemovitostí spojených (poškození nemovitosti živelní pohromou, změna oceňovacího předpisu apod.).132
4.3 Dražební vyhláška a dražební jednání (dražba) Nabytím právní moci u usnesení o ceně se exekuční řízení dostává do třetí fáze, kterou můžeme souhrnně označit jako dražba. Dražbou se rozumí takový prodej, kdy v určený den se nabízí určitá věc ke koupi neurčitému počtu zájemců a prodá se tomu, kdo nabídne nejvyšší částku a zaváže se splnit podmínky, které byly pro dražbu stanoveny.133 Přičemž rozlišujeme 128 Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 490 129 Ukázka usnesení viz příloha č. 6 130 Jinak usnesení o ceně nenabude právní moci, viz usnesení NS, sp. zn. 20 Cdo 2329/2005. 131 Kurka, V. -- Drápal, L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Praha: Linde, 2004, s. 531 132 Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 493 133 Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 493
37
dražby dobrovolné (na návrh vlastníka) a dražby nedobrovolné (proti vůli vlastníka). Konání dražby exekutor vyhlašuje předem dražební vyhláškou (usnesení o nařízení dražebního jednání).134 Mimo jiné je účelem dražební vyhlášky zajištění publicity o dražbě a seznámení případných zájemců s jejími podmínkami.
4.3.1
Náležitosti dražební vyhlášky
Ustanovení § 336b odst. 2 OSŘ je taxativním výčtem náležitostí, které musí obsahovat dražební vyhláška. Ty lze klasifikovat jednak jako údaje spojené s organizačními předpoklady dražby (písm. a) až g)), jednak jako upozornění a výzvy, s nimiž je třeba obeznámit účastníky řízení v zájmu úspěšného a zákonu odpovídajícího prodeje nemovitosti.135 Náležitostmi, které se vztahují ke konkretizování nařizované dražby, jsou: •
čas a místo dražebního jednání
•
označení nemovitosti a jejího příslušenství
•
výsledná cena a výše nejnižšího podání
•
výše jistoty a způsob jejího zaplacení
•
práva a závady spojené s nemovitostí a závady, které prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou
Na základě vlastního uvážení exekutor určí místo konání dražby. To může být v místě, kde se nachází nemovitost, na exekutorském úřadě, anebo na jiném vhodném místě. Dražební jednání lze nařídit nejdříve 30 dnů po vydání dražební vyhlášky. Proti místu ani času konání dražby odvolání není přípustné. Označení nemovitosti a jejího příslušenství by mělo být uvedeno konkrétněji než je tomu v exekučním příkazu v zájmu jejího přiblížení potenciálním zájemcům. 136 Cílem tohoto výroku je pouze vymezit předmět dražby, a tudíž odvolání proti němu není přípustné. Výslednou cenu uvádí exekutor na základě údaje uvedeného v pravomocném usnesení o ceně. Nejnižší podání určí ve výši dvou třetin výsledné ceny. Nedošlo-li k závažné změně okolností podstatných pro určení výsledné ceny, není odvolání proti těmto výrokům přípustné.137 Obligatorní podmínkou účasti na dražbě je složení jistoty (vadia) v hotovosti do pokladny exekutora nebo platbou na jeho účet. Výši jistoty určí exekutor dle okolností případu, 134 Ukázka usnesení viz příloha č. 7 135 Winterová, A. Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judikaturou. Praha: Linde, 2007. s. 942 136 Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 4497 137 Usnesení NS, sp. zn. 20 Cdo 1083/2005
38
nejvýše však v částce nepřevyšující tři čtvrtiny nejnižšího podání. Jistota slouží jako: •
záloha na částečnou úhradu nejvyššího podání
•
záruka za závazky obmeškalého vydražitele
Vymezení závad, které vydražením nemovitosti nezaniknou, se řídí pouze a jen výrokem usnesení o ceně, dražební vyhláškou takovou právní skutečnost založit nelze.138 Dalšími náležitosti dražební vyhlášky jsou upozornění a výzvy, které již nekonkretizují okolnosti daného dražebního jednání, ale jsou obecnými podmínkami dražebního jednání, a to: •
předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydraženou nemovitost a za kterých se stane jejím vlastníkem
•
upozornění, kdo se může při rozvrhu podstaty domáhat uspokojení svých pohledávek, jakých pohledávek se tyto osoby mohou domáhat a za jakých předpokladů k těmto pohledávkám bude přihlíženo
•
výzvu, aby uvedené osoby sdělily, zda žádají zaplacení svých pohledávek a upozornění na důsledky pokud tak neučiní
•
výzvu k uplatnění práva, které nepřipouští dražbu
•
upozornění na zánik předkupního práva příklepem
Okruh osob a institucí, jimž je doručována dražební vyhláška, je vymezen v § 336c odst. 1 OSŘ poměrně široce, jelikož bylo snahou zákonodárce zamezit právním následkům nečinnosti zainteresovaných osob. Doručuje se: •
oprávněnému, povinnému, manželu povinného
•
osobám, o nichž je exekutorovi známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo
•
osobám, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem za povinným a příslušnými listinami je prokázaly
•
finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je nemovitost a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání)
•
těm, kdo vybírají pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
138 Usnesení KS v Ústí nad Labem, sp. zn. 10 Co 502/2004, citováno v Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 499
39
•
příslušnému katastrálnímu úřadu a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu je nemovitost
Exekutor je povinen provést alespoň minimální dostupné šetření ve snaze zjistit, kdo je konkrétním nájemcem dané nemovitosti, a těmto osobám dražební vyhlášku doručit.139 Exekutor vyhlášku vyvěsí na úřední desce a o vyvěšení požádá i obecní a katastrální úřad. Proti dražební vyhlášce je přípustné odvolání. Legitimovány k podání odvolání jsou pouze osoby uvedené v § 336c odst. 5. Toto ustanovení též vymezuje výroky, proti kterým se lze odvolat. Obecně platí, že se nelze odvolat proti výrokům, jež mají povahu rozhodnutí upravujícího vedení řízení.140
4.3.2
Přihláška
Přihláška je podáním, jimž se věřitel domáhá uplatnění svého nároku při rozvrhovém jednání. Mimo dále zmíněné náležitosti musí obsahovat obecné náležitosti podání dle § 42 odst. 4 OSŘ. Nejpozději do zahájení dražebního jednání141 může svou pohledávku přihlásit věřitel, který: •
má proti povinnému vymahatelnou142 pohledávku (tj. pohledávku přiznanou smírem, rozhodnutím nebo jiným titulem uvedeným v § 40 EŘ)
•
má proti povinnému pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovitosti (nemusí mít tedy k této pohledávce exekuční titul)
Oprávněný svůj nárok přihlašovat nemusí.143 Svou pohledávku může přihlásit věřitel manžela povinného, za splnění následujících podmínek:144 •
exekučním příkazem je postižena nemovitost patřící do SJM
•
pohledávka vznikla za trvání manželství povinného a jeho manžela
Věřitel je povinen ve své přihlášce uvést výši jistiny, úroků a nákladů řízení, jichž se domáhá, vyčíslených až ke dni dražebního jednání.145 Tyto skutečnosti musí prokázat listinami, 139 Usnesení NS, sp. zn. 20 Cdo 779/2005 140 Kurka, V. -- Drápal, L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Praha: Linde, 2004, s. 542 141 Resp. do prvního dražebního jednání, nevztahuje se na další dražební jednání. 142 Taková pohledávka, jejíž splnění lze vynutit cestou výkonu rozhodnutí (exekuce) – z rozsudku NS, sp. Zn. 31 Cdo 417/99, citovaného v Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 500 143 Ten nárok, pro něž bylo nařízeno toto exekuční řízení. 144 Usnesení NS, sp. zn. 20 Cdo 458/2007 (Rc 4/2009) 145 Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 501
40
které k přihlášce připojí. Připojení listin se nevyžaduje, vyplývají-li tyto skutečnosti ze spisu, nebo bylo-li k nemovitosti zřízeno exekutorské zástavní právo.146 K neúplným, nesrozumitelným, nejasným nebo vyžadovanými listinami nepodloženým přihláškám exekutor nepřihlíží. Přihlášky přihlášené až po zahájení dražebního jednání exekutor usnesením odmítne jako opožděné. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Před zahájením dražebního jednání musí oprávněný147 a další věřitelé povinného148 sdělit exekutorovi, zda požadují zaplacení svých pohledávek, a případně zda žádají zaplacení v hotovosti. Pokud toto sdělení neučiní, je vydražitel oprávněn dluh povinného vůči těmto věřitelům převzít.149 150
4.3.3
Dražební jednání (dražba)
Dražební jednání může vést jen exekutor nebo exekutorský kandidát, avšak úkony, jimiž se nerozhoduje, mohou provádět dle pokynů exekutora (kandidáta) i jiní zaměstnanci exekutora.151 Před zahájením dražebního jednání exekutor zjistí, které osoby se dostavily k jednání, ověří jejich totožnost a učiní o těchto osobách záznam do protokolu. Je-li dražitelem právnická osoba, musí osoba oprávněná za ni jednat prokázat toto oprávnění. Jelikož dražby se smí účastnit jako dražitel jen ten, který do zahájení dražebního jednání zaplatil jistotu, exekutor zkontroluje, zda byla složena, případně vyzve k jejímu složení. Jako dražitel nesmí vystupovat: •
exekutor a zaměstnanec exekutorského úřadu
•
povinný a manžel povinného152
•
obmeškalý věřitel
•
ten, jemuž v nabytí věci brání zvláštní předpis
Po zapsání do protokolu provede exekutor zjištění, zda jsou splněny podmínky k tomu, aby mohla být nemovitost dražena, zejména nebyla-li podána žaloba na vyloučení prodávané nemovitosti z exekuce.153 Podání excindační žaloby je důvodem k odročení dražebního jednání. 146 Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 501 147 „...Zde se výzva nebude týkat oprávněného, který podal návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce pozn. autora) v této věci, protože jeho exekuční návrh přece sleduje základní cíl, aby byl uspokojen peněžitým plněním.“ citováno z Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 502 148 Resp. ti, kteří své pohledávky přihlásili. 149 Převzetím dluhu nastupuje vydražitel jako dlužník místo povinného. Obdobně při převzetí pohledávky zajištěné zástavním právem. Souhlas věřitele s převzetím se nevyžaduje. 150 Pozn. autora: V praxi nevyužíváno. Věřitelé přihlašují své pohledávky právě za účelem jejich uspokojení. 151 § 16 ProvVyhl 152 Ani v případě, že by manžel povinného nebyl účastníkem řízení. 153 Kurka, V. -- Drápal, L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Praha: Linde, 2004, s. 545
41
Při zahájení dražebního jednání exekutor: •
rozhodne, zda je prokázáno předkupní právo
•
oznámí, kteří věřitelé přihlásili své pohledávky a v jaké výši
•
oznámí, kteří věřitelé požádali o zaplacení svých pohledávek a v jaké výši
•
oznámí, které pohledávky může vydražitel převzít a jaká je jejich výše
•
oznámí, o jakou částku mohou dražitelé zvyšovat podání (minimálně 1 000 Kč154)
•
uvede výši nejnižšího podání a vyzve dražitele, aby činili podání
Dražba probíhá, dokud dražitelé činí podání. Dražitelé mohou svá podání zvyšovat pouze o částku stanovenou před zahájením dražby, přičemž výše podání není omezena. Dražba nemovitosti pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy "poprvé, podruhé" činí vyšší podání. Není-li další podání, exekutor upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy "potřetí" příklep dražiteli, který učinil nejvyšší podání. 155 Pokud by stejné nejvyšší podání učinilo více dražitelů, udělí se příklep nejprve tomu dražiteli, jemuž svědčí k nemovitosti předkupní právo, a poté dražiteli, který byl určen losem. 156 Udělením příklepu, přestávají být ostatní dražitelé vázáni podáními, které učinili během dražby.157 Oprávněný, povinný a dražitelé, jsou-li přítomni, mohou na dotaz exekutora před udělením příklepu podat námitky, které se zanesou do protokolu o dražebním jednání. Posoudíli exekutor námitku jako důvodnou, odepře usnesením příklep a pokračuje v dražbě vyvoláním předposledního nejvyššího podání, v opačném případě usnesením námitku zamítne a udělí příklep. Usnesení o příklepu158 musí mít písemnou formu a musí v něm být stanovena lhůta k zaplacení nejvyššího podání, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než dva měsíce. Jelikož je toto usnesení podkladem pro zápis záznamu do katastru nemovitostí, je třeba v něm identifikovat nemovitost a její příslušenství, uvést výši nejvyššího podání a identifikovat vydražitele.159 Usnesení o příklepu se doručí oprávněnému, povinnému, vydražiteli a těm dražitelům, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky. 154 § 62 odts. 1 JednŘ 155 § 62 odst. 1 JednŘ 156 Dražitelé, kteří učinili nejvyšší podání se mohou před losováním dohodnout, kterému z nich má být přiklep udělen. 157 Kurka, V. -- Drápal, L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Praha: Linde, 2004, s. 549 158 Ukázka usnesení viz příloha č. 8 159 Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 514
42
K podání odvolání proti usnesení o příklepu jsou legitimovány pouze osoby, jimž se doručuje usnesení o příklepu, a osoby, kterým nebyla doručeno dražební vyhláška, ačkoli jim být doručena měla, a z tohoto důvodu se nezúčastnily dražebního jednání.160 Vydražitel se stává vlastníkem nemovitosti a jejího příslušenství s účinností ke dni vydání usnesení o příklepu, pokud: •
nabude usnesení o příklepu právní moci
•
zaplatí nejvyšší podání
Tímto dnem zaniká předkupní právo k nemovitosti.
4.4 Rozvrhové jednání Po nabytí právní moci usnesení o příklepu a po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem nastává poslední fáze exekuce prodejem nemovitosti – rozvrhové jednání. Při rozvrhovém jednání se projednávají pohledávky, které mohou být uspokojeny z rozdělované podstaty, kterou tvoří: •
nejvyšší podání a úroky z něho
•
popřípadě náhrady podle § 336n odst. 4, a na tyto náhrady započítaná jistota obmeškalého vydražitele
Exekutor nařídí rozvrhové jednání z úřední povinnosti a předvolá účastníky rozvrhu, jimiž jsou: •
oprávněný a povinný
•
vydražitel
•
osoby, které podaly přihlášku161
•
osoby, o nichž je známo, že v jejich prospěch váznou na nemovitosti závady, s výjimkou těch, o nichž bylo výrokem v usnesení o ceně rozhodnuto, že prodejem v dražbě nezaniknou162
Předvolání exekutor vyvěsí na své úřední desce. Po zahájení rozvrhového jednání exekutor vyzve jednotlivé věřitele povinného, aby vyčíslili svou pohledávku a její příslušenství ke dni rozvrhového jednání a uvedli, do jaké 160 Osoby, jimž nebyla doručena dražební vyhláška, se mohou odvolat do 15 dnů ode dne dražebního jednání. 161 Ledaže by byla jejich přihláška odmítnuta. 162 Nebo těch, o nichž stanoví zákon, že prodejem v dražbě nezaniknou, ačkoli tak není uvedeno ve výroku usnesení o ceně, např z důvodu, že tyto skutečnosti vyšly najevo až dodatečně. (Kurka, V. -- Drápal, L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Praha: Linde, 2004, s. 561)
43
skupiny patří. Pohledávky přihlášených věřitelů, jenž se k jednání nedostavili, vyhlásí exekutor podle okolností vyplývajících ze spisu. Každý z přítomných účastníků rozvrhu může do skončení rozvrhového jednání podat námitky proti jednotlivým uplatněním nárokům co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupin a pořadí. Lze-li o těchto námitkách rozhodnout bez provádění důkazu, exekutor o nich rozhodne v rozvrhovém usnesení. Nemohlo-li být rozhodnuto, vyzve exekutor namítající osoby k podání návrhu podle § 267a odst. 1 OSŘ163 do 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení a zároveň rozhodne o částce připadající na sporné pohledávky a o tom, že bude projednána při dalším rozvrhovém jednání. 164Námitky exekutor zapíše do protokolu o jednání.165 Dále exekutor vyzve: •
vydražitele, aby se vyjádřil, zda hodlá převzít pohledávky, o nichž věřitelé neprohlásili, že žádají jejich zaplacení166
•
osoby, kterým svědčí právo z věcného břemene nebo nájemní právo, aby se vyjádřily, zda požadují vyplacení náhrady167
Vyústěním jednání o rozvrhu rozdělované podstaty je vydání rozvrhového usnesení 168, v němž exekutor rozhodne, které pohledávky budou uspokojeny, v jaké skupině, případně v jakém pořadí a komu se tyto pohledávky přiznávají. Pořadí uspokojení jednotlivých pohledávek při rozvrhu upravuje ustanovení § 337c odst. 1 OSŘ. Při uspokojování pohledávek platí pravidlo uspokojování pohledávek postupně (upřednostnění pohledávky z „vyšší“ skupiny před pohledávkou z „nižší“ skupiny) a pravidlo priority v rámci skupiny podle pořadí. Mají-li pohledávky stejné pořadí, uspokojí se poměrně. Skupinami, které se postupně uspokojují, jsou: •
a) pohledávky nákladů exekuce vzniklých v souvislosti s prováděním dražby, nové dražby nebo další dražby
•
b) pohledávky z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů
•
c) pohledávka oprávněného, pohledávky zajištěné zástavním právem169 a náhrada za věcná břemena nebo nájemní práva s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že
163 Tzv. odporová žaloba, o níž se rozhoduje v řízení o popření . Rozhodnutí je účinné proti oprávněnému, povinnému i proti jeho věřitelům. 164 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 290 165 Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 527 166 Nechce-li pohledávky převzít, budou uspokojeny při rozvrhu. 167 Jinak se má za to, že souhlasí s vyplacením náhrady vydražiteli. K vyjádření učiněnému po skončení rozvrhového jednání se nepřihlíží. 168 Ukázka usnesení viz příloha č. 9 169 Přičemž nesplatné pohledávky zajištěné zástavním právem jsou považovány za splatné.
44
prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou170 •
d) pohledávky nedoplatků výživného
•
e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena c)
•
f) ostatní pohledávky Pro pořadí je rozhodující u pohledávky oprávněného den, kdy k soudu výkonu došel
jeho návrh na nařízení exekuce, u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška, u pohledávky zajištěné zástavním právem den vzniku zástavního práva, u náhrad za věcná břemena (nájemní práva) den vzniku věcného břemene (nájemního práva), přičemž pořadí pohledávky se stanoví podle toho hlediska, které je pro ni výhodnější. Rozvrhové usnesení soud doručí účastníkům řízení. Proti rozvrhovému usnesení je přípustné odvolání. Osobou oprávněnou k odvolání není zástavní věřitel, který svou pohledávku zajištěnou zástavním právem nepřihlásil do zahájení dražebního jednání.171 Po nabytí právní moci rozvrhového usnesení exekutor vyplatí uznané nároky určeným osobám. Dnem nabytí právní moci zanikají zástavní práva váznoucí na nemovitost, ledaže by vydražitel převzal dluh povinného z této pohledávky nebo by na zajištěnou pohledávku nepřipadla žádná úhrada z rozdělované podstaty.172 Dále zanikají věcná břemena a nájemní práva váznoucí na nemovitost, kromě těch, o nichž bylo ve výroku usnesení o ceně rozhodnuto, že nezaniknou173, a těch, za něž byla ve výroku rozvrhového usnesení přiznána vydražiteli náhrada. Nesouhlasila-li osoba, již svědčí právo z věcného břemene nebo nájemní právo, s vyplacením náhrady vydražiteli a nepřipadne-li z rozdělované podstaty úhrada za tato práva, zaniknou bez náhrady.174 Exekutor je povinen oznámit příslušnému katastrálnímu úřadu, která zástavní práva a věcné břemena váznoucí na nemovitost zanikla a která setrvávají na nemovitosti nadále.
170 Pohledávky oprávněného a zástavního věřitele se neuspokojují poměrně, ale dle pořadí. (SJ 80/1999, citováno v Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 534) 171 Usnesení NS, sp. zn. 20 Cdo 1636/2003 172 Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 575 173 Nebo těch, o nichž stanoví zákon, že prodejem v dražbě nezaniknou, ačkoli tak není uvedeno ve výroku usnesení o ceně, např z důvodu, že tyto skutečnosti vyšly najevo až dodatečně. (Kurka, V. -- Drápal, L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Praha: Linde, 2004, s. 561) 174 Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 575
45
4.5 Elektronická dražba S účinností od 1.11.2009 lze dražbu uskutečnit i elektronicky dle § 336o OSŘ. Pro elektronickou dražbu platí obdobně ustanovení § 336b až § 336n OSŘ. U exekucí prodejem nemovitosti, u kterých byla vydána dražební vyhláška před nabytím účinnosti tohoto ustanovení, elektronickou dražbu užít nelze. Při elektronické dražbě musí exekutor v dražební vyhlášce stanovit: •
způsob registrace dražitelů
•
způsob elektronické dražby
•
čas zahájení a ukončení elektronické dražby, během kterého lze zvyšovat podání
•
způsob určení vydražitele, učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání
•
způsob zveřejnění usnesení o příklepu
•
termín přihlášení pohledávek, termín uplatnění předkupního práva (včetně způsobu sdělení rozhodnutí, zda je předkupní právo prokázáno), a termín uplatnění námitek proti příklepu
Dražební vyhláška se doručuje osobám uvedeným v § 336c odst. 1 a 2 OSŘ, tedy stejným jako při „fyzické“ dražbě. Hlavními motivy zákonodárce při přijmutí právní úpravy elektronických dražeb byly zejména:175 •
zpružnění exekučního řízení a větší ochrana účastníků řízení
•
zrychlení postupu exekutora
•
umožnění účasti na dražbě širšímu okruhu osob, což může vést k vyšší ceně, za kterou je nemovitost vydražena, a tudíž i lepšímu a rychlejšímu uspokojení vymáhaných pohledávek
•
větší transparentnost, snadnější kontrola (snadnější možnosti dohledání jednotlivých úkonů, jež byly učiněny při dražbě)
Podrobnosti postupu při elektronických dražbách upravuje vyhláška o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy. Zneužívání systému elektronických dražeb či podvodné jednání v souvislosti s nimi může být hodnoceno jako trestný čin "pletichy ve veřejné dražbě" podle §258, zák. č. 40/2009, 175 Důvodová zpráva k novele exekučního řádu, zákonu č. 286/2009, Sněmovní tisk č. 804/0
46
trestní zákon.
4.6 Zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech Zatímco před novelou exekučního řádu mohli exekutoři pouze podat soudu návrh na zřízení soudcovského zástavního práva upraveného dle OSŘ, nová úprava jim umožnila zřízení exekutorského zástavního práva ve stejném rozsahu, v jakém je k tomu oprávněn soud při řízení o výkon rozhodnutí. Motivem zařazení tohoto nového způsobu exekuce je hlavně snaha o „humanizaci“ exekučního řízení, jelikož vytváří prostor pro uspokojení oprávněného v součinnosti s povinným.176 Ačkoli je možnost zřízení exekutorského zástavního práva uvedena mezi v § 59 odst. 1 písm. e) EŘ mezi způsoby provedení exekuce k zaplacení peněžitého plnění, nejde v podstatě o prostředek přímého uspokojení oprávněného, ale o zajišťovací instrument. Primárním účelem zřízení exekutorského zástavního práva je tedy zajištění pohledávky oprávněného do té doby, než dojde k provedení exekuce jinými způsoby, případně než bude pohledávka povinným zaplacena.177 Specifikem exekutorského zástavního práva je, že pro jeho zřízení není rozhodná výše pohledávky, ani její nepoměr k hodnotě zastavené nemovitosti, jelikož dle obdobné aplikace ustanovení § 338e odst. 1 OSŘ upravujícího zřízení soudcovského zástavního práva, se nepoužije ustanovení § 264 OSŘ (resp. jeho obdoba v § 47 odst. 1 EŘ). Proto by měl exekutor k zřízení exekutorského zástavního práva přikročit vždy, když zjistí, že povinný vlastní nemovitost, ačkoli zatím nemá jiné informace o majetku a prostředcích povinného.178 V exekučním příkazu, jímž exekutor zřizuje zástavní právo, musí být přesně vyznačena nemovitost, k níž má být zřízeno. Skutečnost, že je nemovitost ve vlastnictví povinného, musí být doložena stejnými listinami, jako při vydání exekučního příkazu na prodej nemovitost, přičemž rozhodující je stav v době vydání exekučního příkazu. Zřízení exekutorského zástavního práva se zapisuje do katastru nemovitostí poznámkou podle zvláštního předpisu179 a vztahuje se nejen na nemovitost, ale i na všechny její součásti a příslušenství. 176 Důvodová zpráva k novele exekučního řádu, zákonu č. 286/2009, Sněmovní tisk č. 804/0 177 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 292 178 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 292 179 dle § 7 zákona zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv ve znění pozdějších předpisů
47
Mimo zajišťovací funkce je zástavní právo východiskem v situaci, kdy již je ohledně stejné nemovitosti vedena exekuce v jiném exekučním řízení (v řízení o výkon rozhodnutí) 180 nebo kdy se poté dostane povinný do úpadku 181, jelikož pro pořadí přihlášené pohledávky je rozhodující den, kdy byl příslušnému katastrálnímu úřadu doručen exekuční příkaz, přičemž při doručení ve stejný den, mají zástavní práva stejné pořadí. Bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní právo, řídí se pořadí pořadím tohoto zástavního práva. Pohledávka oprávněného se již po zřízení zástavního práva nemusí prokazovat. Exekuci prováděnou zřízením exekutorského zástavního práva nelze odložit ani zastavit pro nemajetnost povinného.182 V případě pravomocného zastavení exekuce, zaniká zástavní právo od počátku, při zastavení částečném jen v takové výši, kolik činí po zastavení exekuce.183 Exekutorské zástavní právo je jakožto věcné právo vázáno na nemovitost, tudíž lze vést exekuci prodejem nemovitosti pro pohledávku, pro niž bylo zřízeno exekutorské zástavní právo, proti každému vlastníku nemovitosti, který ji nabyl smluvně nebo který se stal výlučným vlastníkem nemovitosti dohodou o vypořádání SJM.184 V praxi se však spíše uplatní dovolání se relativní neplatnosti úkonu podle § 44a odst. 1 EŘ. Exekutorovi za zřízení zástavy sama o sobě odměna nenáleží. Nárok na odměnu mu vznikne až při provedení exekuce jiným způsobem anebo v případě zastavení exekuce.185
4.7 Exekuce prodejem zástavy Speciálním způsobem pro vymožení zajištěné pohledávky je prodej zastavených movitých a nemovitých věcí (včetně podniku), jež je obdobou výkonu rozhodnutí prodejem zástavy podle § 258 odst. 3 OSŘ186. Prodej zástavy pro svou zvláštní povahu podléhá speciálnímu režimu, jelikož se týká pouze majetkových hodnot, jež jsou zastaveny, a tudíž se na povinného nevztahuje generální inhibitorium. Důvodem k rozšíření okruhu postižitelných 180 Usnesení KS v Českých Budějovicích, sp. zn. 5 Co 2496/2007 – Prodej téže nemovitosti nemůže probíhat v exekučním řízení a v řízení o výkon rozhodnutí souběžně. Při rozhodnutí, které má přednost je potřeba porovnat datum podání návrhu na výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti a datum vydání exekučního příkazu k prodeji téže nemovitosti. 181 Zajištění „lepšího“ pořadí při rozvrhu a při odděleném uspokojení oprávněného a exekutora jako zajištěných věřitelů v insolvenčním řízení. 182 Ledaže by byl nařízen prodej nemovitosti s bezvýsledným výsledkem. 183 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 293 184 Usnesení NS, sp.zn. 20 Cdo 3531/2006 185 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 293 186 Obsahové vymezení prodeje zástavy v exekučním řízení je však užší než v řízení o výkon rozhodnutí, kde je mimo prodej zastavených movitých a nemovitých věcí výčtem uveden i prodej zastavených věcí hromadných, souboru věcí a bytů nebo nebytových prostorů ve vlastnictví podle zvláštního zákona, přikázáním zastavené peněžité pohledávky a postižením jiných zastavených majetkových práv.
48
majetkových hodnot nad rámec těch, které jsou zastaveny, nemohou být ani náklady exekuce a náklady oprávněného, jelikož tyto jsou příslušenstvím zástavou zajištěné pohledávky.187 Předpoklady nařízení prodeje zástavy jsou: •
předchozí rozhodnutí nalézacího soudu v občanském soudním řízení podle § 200y a násl. OSŘ (tedy usnesení o nařízení prodeje zástavy dle § 200z odst. 1 OSŘ)
•
exekuční titul pro exekuci prodejem zástavy, který neukládá povinnému povinnost k peněžitému plnění188
Kromě ustanovení § 59 odst. 3 EŘ nemá exekuční řád žádné další ustanovení upravující průběh exekuce prodejem zástavy, tudíž se užije přiměřeně ustanovení § 338a OSŘ. Účastníky řízení jsou oprávněný (zástavní věřitel) a povinný (zástavní dlužník). Účastenství přihlašovatelů, nemají-li postavení zástavního věřitele k zastavené nemovitosti, zákon nepřipouští. Exekuce prodejem zástavy bude zastavena, zanikne-li zástavní právo: •
zánikem zajištěné pohledávky
•
zánikem zástavy
•
vzdáním se zástavního práva písemným jednostranným úkonem zástavního věřitele
•
uplynutím doby
•
složením ceny zástavy zástavnímu věřiteli
•
na základě písemné dohody
4.8 Aktuální problém při exekucích prodejem nemovitosti V exekučním řízení zcela absentuje procesní nástroj, který by umožnil ukončit rozhodnutím účinky generálního inhibitoria v situaci, že pohledávka, jež byla předmětem tohoto řízení, byla zcela vymožena nebo dobrovolně uhrazena povinným. V praxi je tato situace řešena vydáním potvrzení exekutorem, jež však není upraveno EŘ, nemůže nabýt právní moci a je tedy pouze jakousi deklarací, že vymáhaná povinnost byla splněna a zaniká pověření exekutora. Ukončení exekuce zákon spojuje s objektivní skutečností (úplné vymožení 187 Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 2261 188 Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 816
49
pohledávky, jejího příslušenství a nákladů exekuce), nikoli však s vydáním rozhodnutí o této skutečnosti. Katastrální úřad zapíše poznámku na základě doručeného usnesení o nařízení exekuce dle ustanovení § 9 odst. 1 písm. c) zákona č. 265/1992, Sb.. V důsledku výše popsané situace však již není oprávněn tuto poznámku vymazat, jelikož § 10 tohoto zákonu umožňuje její výmaz jen při doručení taxativně uvedených rozhodnutí a oznámení příslušnými subjekty. Ačkoli dříve katastrální úřad toleroval výmaz na základě potvrzení vydaného exekutor, od této praxe teď upouští a vyžaduje doložení návrhu oprávněného na výmaz poznámky. Vzhledem k nevelké ochotě oprávněného „vyjít vstříc“ povinnému je však tento postup v praxi mnohdy nemožný. Ačkoli ustanovení § 47 odst. 5 EŘ stanoví okamžik zániku účinků speciálního inhibitoria, ke zhoršení situace přispělo rozhodnutí NS ze dne 12. 4. 2007, sp. zn. 20 Cdo 3516/2006: „S námitkou dovolatele, že vymožení pohledávky, jejího příslušenství a nákladů exekuce nemá paušálně (vždy) za následek zánik exekuce (jako celku), je třeba se ztotožnit. Z ustanovení § 51 písm. c) zákona č. 120/2001 Sb. vyplývá, že v takové situaci zaniká pouze pověření exekutora provedením exekuce; závěr, že okolnost uvedená v § 51 písm. c) zákona č. 120/2001 Sb. má rovněž (vždy) za následek zánik exekuce jako celku, nelze ze zákona dovodit. Není totiž vyloučeno, že exekutor vydal v dané exekuci více exekučních příkazů postihujících různé majetkové hodnoty a prováděl tedy exekuci více způsoby. Ve stanovisku ze dne 15. 2. 2006, sp. zn. Cpjn 200/2005, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4, ročník 2006 pod č. 31, Nejvyšší soud v bodě IV. vyložil, že exekuce, v níž bylo vydáno více exekučních příkazů, se podobá situaci více vedených výkonů rozhodnutí, jež se liší jen způsobem výkonu a kde nucené vymožení peněžitého plnění vede k faktickému ukončení výkonu, v němž se tak stalo, pro ostatní však zakládá důvod k jejich ukončení zastavením výkonu podle § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř. Pouze v případě, že exekuce byla vedena na základě exekučního příkazu jen jediným způsobem, má vymožení pohledávky, jejího příslušenství a nákladů exekuce v rámci tohoto způsobu za následek nejen zánik pověření soudního exekutora, ale též zánik exekuce jako takové.“ Za situace, kdy je vydáno více exekučních příkazu189, se tedy lze domáhat zastavení exekuce prováděné způsoby, jež k vymožení povinnosti nevedly, podle § 268 odst. 1 písm. g) OSŘ. Zvažovanou možností je dále vydávání exekučních příkazů nikoli na dobu určitou, ale na dobu určitelnou a spojit jeho účinky s dobou trvání exekuce.190 189 Pozn. autora: Což je v exekučním řízení časté. 190 Pozn. autora: z rozhovoru s exekutorem.
50
Popsaná absence zákonem definovaného rozhodnutí jako procesního nástroje k pravomocnému skončení exekuce není samozřejmě
problémem jen u exekucí vedených
prodejem nemovitosti, avšak u tohoto způsobu je nejmarkantnější. Jediným řešením této situace se zdá býti změna současné úpravy EŘ ve prospěch zavedení rozhodnutí o ukončení exekuce a provázání této změny s příslušnými právními předpisy upravujícími postup katastrálních úřadů.
51
Závěr Novelizace EŘ provedená zákony č. 183/2009 Sb. a č. 286/2009 Sb. posílila dominanci exekučního řízení jako nástroje k vymožení přiznaného práva. Její největší přínos vidím především v tom, že přinesla: •
větší transparentnost
•
zpružnění a zrychlení celého řízení
•
nastavení vyváženější hranice mezi právy povinných, oprávněných a třetích stran
K větší míře transparentnosti přispělo zejména zavedení instrumentů ke státní kontrole činnosti Exekutorské komory jako reakce na její nedisciplinované chování ve vedení centrální evidence exekucí a kárného řízení exekutorů. Myslím si, že samotná myšlenka centrální evidence exekucí, stejně jako evidence dražeb, je velice přínosná, jelikož je subjektům právních vztahů umožněno do ní nahlížet, což do těchto právních vztahu vnáší prvek větší jistoty ohledně majetkových poměrů dlužníka. Transparentnost přináší i umožnění elektronických dražeb, jež však zatím není v praxi hojně využíváno. Dle mého názoru se posílením pravomocí exekutora exekuční řízení zrychlilo a zpružnilo, což je zapříčiněno zejména tím, že exekutor již nemusí při nesporných záležitostech zasílat spis na soud a rozhoduje sám. Negativem však je, že se posílením pravomoci přenesla na exekutory část administrativy soudu, ale toto nebylo promítnuto do navýšení exekučního tarifu. Zároveň nová úprava přispěla k nastavení vyvážené hranice mezi právy povinných, oprávněných a třetích stran. Bylo zavedeno několik nových prvků, jež zaručují oprávněnému větší jistotu na vydobytí jeho pohledávky. Zároveň jsou respektována práva povinného ve větší míře než dosud, což jen potvrzuje současný evropský trend volání po humanizaci exekučního řízení. K posílení práv povinného přispěla nová definice přiměřenosti, díky níž exekutor nadále nemůže kvůli nepoměrně menším částkám obstavit celý majetek povinného, ale je nucen volit v první řadě zákonem preferovanější způsoby vymožení, jež jsou menším zásahem do chráněných práv povinného. Zároveň současná právní úprava nabízí povinnému množství opravných prostředku k hájení jeho práv, což též shledávám pozitivním s ohledem na předešlou praxi exekutorů. 52
Jako největší negativum stávající úpravy hodnotím absenci rozhodnutí o ukončení exekuce. Zatímco EŘ přesně a nesporně stanoví okamžik zahájení exekučního řízení, jakož i okamžik, od něhož působí jeho účinky, postrádá zcela úpravu rozhodnutí o ukončení exekuce v případě jejího zdárného skončení vymožením, jež by určilo přesný okamžik ukončení jejích účinků, zejména účinků generálního inhibitoria. V důsledku toho je vnesena nejistota do právních vztahů povinného a třetích osob spojená s nemožností určit okamžik, od kterého nehrozí úkonům povinného sankce neplatnosti..191 Tento nedostatek se jeví jako dlouhodobý problém, jež má negativní dopad na život povinného i po zdárném skončení exekuce splněním závazku z jeho strany. Proto si myslím, že by mělo být snahou zákonodárce v co nejbližší době institucionálně upravit tento procesní prostředek. Nadto se mi zdá nezbytným více provázat právní úpravu exekučního řízení s jinými zákony. Stejně jako se každá právní úprava vyvíjí časem, i u znovelizovaného EŘ ukáže čas, zda-li nově zavedené instituty dostatečně přispějí k vyšší efektivitě celého řízení a ochraně práv jejích účastníků. Dle mého názoru stávající právní úpravu lze zhodnotit až na výjimky jako dostačující.
191 Adámek, R. Rizika nabývání nemovitosti od povinného. Bulletin advokacie. 2009, č. 5, s. 37
53
Seznam použité literatury
A. Knižní publikace •
Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010
•
Kurka, V. -- Drápal, L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Praha: Linde, 2004
•
Tripes, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006
•
Winterová, A. Civilní právo procesní : vysokoškolská učebnice. Praha: Linde, 2006
•
Winterová, A. Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judikaturou. Praha: Linde, 2007
B. Odborné články •
Šonka, P. Novelizace exekučního řádu. Právní rádce. 2009, č. 12, s. 14-16. Dostupný také z WWW:
•
Lukeš, O. Přiměřenost exekuce nebo zánik vymahatelnosti práva? Právní rozhledy. 2009. č. 15, s. 555- 556
•
Korbel F., Prudíková D. Nad změnami v exekučním řádu. Právní rozhledy. 2009. č. 22, s. 791 - 802
•
Dörfl, L. K vymáhání pohledávek výkonem rozhodnutí, exekucí nebo v insolvenčním řízení. Právní rádce. 2009, č. 3, s. 16 - 19. Dostupný také z WWW:
vymahani-pohledavek-vykonem-rozhodnuti-exekuci-nebo-v-insolvencnimrizeni> •
Klapka, Š. Vybrané problémy rozhodování o náhradě nákladů exekuce. Právní rozhledy. 2009, č. 4, s. 124 - 127
•
Adámek, R. Rizika nabývání nemovitosti od povinného. Bulletin advokacie. 54
2009, č. 5, s. 36 - 39 •
Valenta, J. Manžel povinného v exekučním řízení. Právní rádce [online]. 27. 8. 2008, [cit. 2010-05-07]. Dostupný z WWW:
•
Vymazal , L. Rizika uspokojení zástavního věřitele v exekuci prodejem nemovitosti. Právní rádce [online]. 24. 10. 2007, [cit. 2010-05-04]. Dostupný z WWW:
•
Hospodářská komora České republiky [online]. 24. 2. 2009 [cit. 2010-05-11]. Hospodářská krize a pokles zakázek zhoršují finanční situaci podniků, roste počet odkladů a prodlení při platbách faktur - HKČR. Dostupné z WWW:
•
Pejšek, V. Exekuce - nástroj vymáhání pohledávek. Právní rádce. 2003, č. 8, s. 10 – 12
•
Pokorný, Jakub. Exekuce za ztracenou knížku. MF Dnes. 2.2.2009, s. 3. Dostupný
také
z
WWW:
cache=630962>
C. Právní předpisy •
zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
•
zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve
•
znění pozdějších předpisů vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů
•
Instrukce Ministerstva spravedlnosti , č. j. 505/2001 - Org., kterou se vydává vnitřní a
•
kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů
•
zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 55
• •
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů
• •
vyhláška č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů
•
Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech
•
Nařízení Rady (ES) č, 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení č. 1347/2000; 805/2004 s účinností od 1.3.200
•
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004, o evropském exekučním titulu pro nepopřené pohledávky s účinností od 21.10.2005
•
zákona č. 300/2008, o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů
•
zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů
•
zákon č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů
•
důvodová zpráva k novele exekučního řádu, zákonu č. 286/2009, Sněmovní tisk č. 804/0
•
vyhláška č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů
•
zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákona), ve znění pozdějších předpisů
•
zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
•
zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů , ve znění pozdějších předpisů
•
zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy soubežně probíhajících výkonu rozhodnutí 56
•
použitá judikatura je uvedena v poznámkách pod čarou
57
Seznam tabulek Tabulka č. 1 …...................................................................................................... 5
58
Příloha č. 1 – Návrh na nařízení exekuce Exekutorský úřad Praha soudní exekutor JUDr. Pavla Vyskočová Exekutorská 7, 100 00 Praha
NÁVRH NA NAŘÍZENÍ EXEKUCE Oprávněný(á): ................................................................. Povinný(á): ................................................................. Návrh na nařízení exekuce pro ....................................... Kč s příslušenstvím. Na základě exekučního titulu - ............................... č. j. ..............................., ze dne ......................., který vydal ............................... soud ..............................., a který nabyl právní moci dne ......................., a je vykonatelný dne ......................., byla povinnému uložena povinnost spočívající v zaplacení pohledávky ve výši ............................... s příslušenstvím. * Dne ....................... bylo povinným zaplaceno ............................... . * Povinný do dne podání tohoto návrhu dobrovolně nesplnil ani část výše uvedené povinnosti podle výše uvedeného exekučního titulu. •
nehodící vymažte / škrtněte
Navrhuji proto, aby soud rozhodl t a k t o : I. Soud nařizuje exekuci podle pravomocného a vykonatelného exekučního titulu ............................... č. j. ..............................., ze dne ......................., který vydal ............................... soud ..............................., a který nabyl právní moci dne ......................., a je vykonatelný dne ......................., k vymožení pohledávky ve výši ............................... s příslušenstvím a k vymožení povinnosti nahradit soudnímu exekutorovi pověřenému k provedení exekuce náklady exekuce. II. Provedením exekuce se pověřuje soudní exekutor JUDr. Pavla Vyskočová, Exekutorský úřad Praha, se sídlem Exekutorská 7, 100 00 Plzeň. Oprávněný prohlašuje, že pro vymáhanou povinnost nebylo zahájeno jiné exekuční řízení podle zákona číslo 120/2001 Sb. V ............................... dne ....................... ................................................................................ jméno, příjmení, podpis
59
Přílohy:
3x návrh 1x originál či úředně ověřená kopie exekučního titulu s vyznačenou
doložkou vykonatelnosti
60
Příloha č. 2 – Usnesení o nařízení exekuce 8 EXE 356/2010-18 Usnesení Okresní soud v Děčíně rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Novotnou v exekuční věci oprávněného: Československá obchodní banka, a.s., IČ 00001350, se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, proti povinnému: Janko Osmijanko, nar. 8.8.1988, bytem Rozhlasov, Zázračná 1014/2 pro 4471,33 Kč s přísl. t a k t o : I. Soud n a ř i z u j e podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3, č.j. 16 C 128/2007-66, ze dne 28.6.2007 k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 4471,33 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 3,5 % p.a. od 8.11.2002 do zaplacení, pro náklady předcházejícího řízení 600,- Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, exekuci na majetek povinného. II. Soud p o v ě ř u j e provedením této exekuce soudního exekutora JUDr. Pavlu Vyskočovou, Exekutorský úřad Praha, se sídlem …............................ P o u č e n í : Proti usnesení o nařízení exekuce je přípustné odvolání, v němž nelze namítat jiné skutečnosti než ty, jež jsou rozhodné pro nařízení exekuce; k ostatním soud nepřihlédne a nařízení exekuce potvrdí. Neobsahuje-li odvolání skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce nebo neobsahuje-li žádné skutečnosti, soud usnesením odvolání odmítne. Odvolání se podává do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto usnesení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, u Okresního soudu v Děčíně nebo u pověřeného soudního exekutora. Podá-li povinný odvolání k rukám exekutora, je ten povinen postoupit je bez zbytečného odkladu příslušnému soudu; doručením exekutorovi je zachována lhůta k podání odvolání. Po doručení usnesení nesmí povinný nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný. Právní úkon se však považuje za platný, pokud se neplatnosti právního úkonu nedovolá exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky dovolání se neplatnosti nastávají od účinnosti právního úkonu, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního úkonu, jehož neplatnosti se exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel dovolává. Exekutor zašle povinnému společně s usnesením výzvu ke splnění vymáhané povinnosti, v níž vyčíslí vymáhaný nárok a zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného. Zároveň povinného poučí, že splní-li ve lhůtě 15 dnů vymáhaný nárok a uhradí zálohu, vydá exekutor neprodleně příkaz k úhradě nákladů exekuce. Právní mocí příkazu k úhradě nákladů exekuce bude exekuce provedena. Splněním vymáhaného nároku a uhrazením zálohy zaniká zákaz podle § 44a odst. 1 a podle § 47 odst. 4. Jinak exekutor provede exekuci. 61
….................................soudce...................................
62
Příloha č. 3 – Příkaz k úhradě nákladů exekuce Exekutorský úřad Praha se sídlem ….................................................... J U D r. P a v l a Vy s k o č o v á tel: 123456789, fax: 987654321, e-mail: [email protected]
Spisová značka: 002 Ex 001/10-23
PŘÍKAZ K UHRADĚ NÁKLADŮ EXEKUCE Podle ustanovení §88 odst.2 zákona č.120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti(exekuční řád) a o změně dalších zákonů a na základě: 1. Exekučního titulu - platební rozkaz: č.j. 60 Ro 1689/2002-20, který vydal Okresní soud v Kladně dne 19.8.2008 a který se stal pravomocným a vykonatelným dne 13.9.2082, kterým se ukládá povinnému: Robert Kočiš, nar. 1.1.1960, ulice Úzká 1, Praha, 100 00 zaplatit pohledávku ve výši
7
953,75 Kč s příslušenstvím − 15% úrok z prodlení z částky 7 953,75 Kč od 3.5.1999 do zaplacení − náklady předchozího řízení.........................................................................600,00 Kč oprávněnému: VZDUCHOTECHNIKA VYSKOČ, s.r.o., Uličná 11, 180 00 Praha, IČ: 12345678 2. K návrhu oprávněného: VZDUCHOTECHNIKA VYSKOČ, s.r.o., Uličná 11, 180 00 Praha, IČ: 12345678 na provedení exekuce Ex 001/10 proti povinnému: Robert Kočiš, nar. 1.1.1960, ulice Úzká 1, Praha, 100 00 na vymožení pohledávky ve výši 7 953,75 Kč s příslušenstvím −.................................. 15% úrok z prodlení z částky 7 953,75 Kč od 3.5.1999 do zaplacení −................................................................................. náklady předchozího řízení ..............................................................................................................600,00 Kč 1 Pověření, které vydal Okresní soud v Kladně, k provedení exekuce pod č. 12 Nc 6538/2008-7, ze dne 23.4.2008, vydávám tento:
PŘÍKAZ K UHRADĚ NÁKLADŮ EXEKUCE Vzniklých v tomto exekučním řízení, které uhradí povinný: Robert Kočiš, nar. 1.1.1960, ulice Úzká 1, Praha, 100 00 63
− náklady exekuce dle vyhl.č. 330/2001 Sb. ve znění novel dle § 13 odst.1 ve výši ... .........................................................................................................................3 500.00 Kč − odměna exekutora......................................................................................................... 3 030.00 Kč
− 19% DPH z částky 6 530,00 Kč.................................................................................. 1 240,70 Kč a připsal je na číslo účtu 51-370123427/0100 veden v KB a.s. VS 7700096508
Dlužná částka: ............................................7 953,75 Kč Úroky z prodlení: ..................................... 11 640,27 Kč Náklady před. řízení: ................................... 600,00 Kč Odměna exekutora: .................................... 3 030,00 Kč Náklady exekuce: ....................................... 3 500,00 Kč 19% DPH z 6 530,00 Kč............................ 1 240,70 Kč C E L K E M : ...........................................27 964,72 Kč
Dne 19.8.2008 bylo uhrazeno: .........................1 110,00 Kč Dne 16.9.2008 bylo uhrazeno: .........................2 105,00 Kč Dne 16.10.2008 bylo uhrazeno: .......................2 401,00 Kč Dne 19.11.2008 bylo uhrazeno: ........................2 360,00 Kč Dne 16.12.2008 bylo uhrazeno: ........................1 802,00 Kč Dne 15.1.2009 bylo uhrazeno: ........................1 535,00 Kč UHRAZENO: ............................................ 11 313,00 Kč Zbývá uhradit: ......................................... 16 651,50 Kč
P o u č e n í : Proti tomuto příkazu k úhradě nákladů exekuce může účastník řízení podat u exekutora do 8 dnů od jeho doručení námitky. Pokud exekutor v plném rozsahu námitkám nevyhoví, postoupí je bez zbytečného odkladu soudu ( § 45 Exekučního řádu), který o námitkách rozhodne do 15 dnů.
V Praze, dne 5.3.2010 JUDr. Pavla Vyskočová soudní exekutor 64
65
Příloha č. 4 – Exekuční příkaz na nařízení exekuce prodejem nemovitosti Exekutorský úřad Praha se sídlem …....................................................
JUDr. Pavla Vyskočová tel: 123456789, fax: 987654321, e-mail: [email protected] Spisová značka: 002 Ex 001/10-9
EXEKUČNÍ PŘÍKAZ Podle ustanovení zákona § 47 č. 120/2001 Sb. (Exekuční řád) a na základě: − Vykonatelného exekučního titulu - rozsudek: č.j. 12 C 345/2001, který vydal Obvodní soud pro Prahu 8 dne 29.4.2007 a který se stal pravomocným dne 19.6.2007 a vykonatelným dne 25.6.2007, kterým se ukládá povinnému: Robert Kočiš, nar. 1.1.1960, ulice Úzká 1, Praha, 100 00 zaplatit pohledávku v částce ......................................................................11 960,00 Kč s příslušenstvím − 0,1% denní úrok z částky 11 960,00 Kč od 21.6.2001 do zaplacení oprávněnému: VZDUCHOTECHNIKA VYSKOČ, s.r.o., Uličná 11, 180 00 Praha, IČ: 12345678 2. Návrhu oprávněného: VZDUCHOTECHNIKA VYSKOČ, s.r.o., Uličná 11, 180 00 Praha, IČ: 12345678 na vykonání exekuce Ex 001/10, ze dne 2.8.2009, proti povinnému: Robert Kočiš, nar. 1.1.1960, ulice Úzká 1, Praha, 100 00 na zaplacení pohledávky v částce...............................................................11 960,00 Kč s příslušenstvím 2 0,1% denní úrok z částky 11 960,00 Kč od 21.6.2001 do zaplacení 3 další náklady oprávněného....................................................................3 150,00 Kč 4 smluvní pokuta......................................................................................9 306,00 Kč 5 náklady řízení...........................................................................................850,00 Kč 3. Usnesení o pověření exekutora, které vydal Obvodní soud pro Prahu 8-Just. areál na Míčánkách, na provedení exekuce č. Nc 6498/2008, ze dne 19.8.2008 vydávám tento
PŘÍKAZ na nařízení exekuce prodejem nemovitosti povinného. 66
S poukazem na ustanovení § 49 odst. 1 písm. f) Exekučního řádu nařizuji exekuci prodejem nemovitosti se vším, co k této nemovitosti patří: LV:347 Kat. uz.: Žižkov Obec: Praha Okres: Praha hl.m. A Vlastník, jiný oprávněný Vlastnické právo Robert Kočiš, ulice Úzká 1 100 00 Praha 1 Lubomír Kočiš, ulice Malá 1 Josefov, 1100 00 Praha 1 B Nemovitosti Pozemky ParcelaVýměra(m2) Druh pozemnku ochrany 585 284 zastavěná plocha a nádvoří Stavby Typ stavby Část obce, č. budovy ochrany Žižkov, č.p. 532 585
Identifikátor
Podíl
760329/0013
1/2
520722/071
1/2
Způsob využití
Způsob
památkově chráněné území
Způsob využití Na parcele bydlení
Způsob
památkově chráněné území
v neprospěch povinného: Robert Kočiš, nar. 1.1.1960, ulice Úzká 1, Praha, 100 00 a to za účelem uspokojení pohledávky oprávněnému: VZDUCHOTECHNIKA VYSKOČ, s.r.o., Uličná 11, 180 00 Praha, IČ: 12345678 - Jistina ...................................................................................11 960,00 Kč …................0,1% denní úrok z částky 11 960,00 Kč od 21.6.2001 do zaplacení - další náklady oprávněného........................................................3 150,00 Kč - smluvní pokuta.........................................................................9 306,00 Kč - náklady řízení..............................................................................850,00 Kč - odměna exekutora +19% DPH.................................................10 317,30 Kč - náhrada za hotové výdaje+19% DPH.........................................4 165,00 Kč Upozornění: Povinnému se zakazuje, aby označené nemovitosti převedl na někoho jiného nebo je zatížil a jakkoliv jinak s nimi nakládal. Povinnému se ukládá,aby do 3 dnů od doručení tohoto příkazu oznámil soudnímu exekutorovi, zda a kdo má k nemovitostem předkupní právo, pokud tak neučiní, odpovídá za škodu tím způsobenou. 67
P o u č e n í: Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek. Účastníci řízení mají právo se do 5 dnů od doručení vyjádřit k osobě exekutora. Exekuce postihuje též majetek povinného, který patří do společného jmění manželů, jde-li o vymáhání závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Ke smlouvě, jíž byl zúžen zákonem stanovený rozsah jmění o majetek, který patřil do společného jmění manželů v době vzniku vymáhané pohledávky, se nepřihlíží. V Praze dne
JUDr. Pavla Vyskočová soudní exekutor Exekuční příkaz se doručuje: 2. 1x oprávněnému 3. 1x povinnému
68
Příloha č. 5 – Usnesení o ustanovení znalce
Exekutorský úřad Praha se sídlem …....................................................
JUDr. Pavla Vyskočová tel: 123456789, fax: 987654321, e-mail: [email protected] Na všech podání uvádějte naše č.j. 002 EX 291/08-N4
U SN E SE N Í Exekutorský úřad pro Prahu, JUDr. Pavla Vyskočová, se sídlem: …...................................... ve věci exekuce oprávněný: …......................................................................................................................... proti povinnému: …............................................................................................................... prodejem nemovitosti ustanovuje pověřený exekutor znalce z oboru: stavebnictví a ekonomiky jméno: Ing. Jan Kašpárek, se sídlem: Stavební 3, Praha 6, kterému ukládá, aby podal písemně do 10 dnů po obdržení tohoto usnesení 2 x znalecký posudek. Úkolem znalce je: Stanovit cenu nemovitostí zapsaných na: LV:4708 Kat. uz.: …................ Obec: Praha Okres: Praha hl.m. A) Vlastník, jiný oprávněný Vlastnické právo SJM Macík Ondra a Macíková Pája, Na Kopci 2119/7, Praha , Vinohrady, 120 00 Praha 2 Jednotky č. p./ č. jednotky Způsob využití Způsob ochrany 2119/10
Identifikátor 881024/1379 885101/1052
Podíl
Podíl na společných částech domu a pozemku Byt 530/15993 budova …..........................., č. p. 2119, LV 2550, bydlení Parcely 1049 zastavěná plocha a nádvoří 417 m2
Nařízená exekuce se vztahuje na nemovitosti se všemi jejími součástmi i příslušenství. 1) Ocenit jednotlivá práva a závady s nemovitosti spojené. 2) Ocenit závady, které prodejem z dražby nezaniknou. 3) Stanovit obvyklou cenu. Znalec učiní ocenění dle platného cenového předpisu. Exekutor uděluje souhlas znalci k použití vlastního motorového vozidla. Exekutor ukládá dle § 127 ods.3 o.s.ř., aby povinný poskytl znalci součinnost potřebnou k ohodnocení nemovitosti, zejména zpřístupnil vstup na nemovitost, předložil veškerou potřebnou dokumentaci, případně předal nájemní smlouvy s možnosti pořídit fotokopie těchto nájemných smluv. V případě nesplnění této
69
povinnosti lze povinnému uložit pořádkovou pokutu až do výše 50.000,- Kč. Povinný odpovídá též za škodu, která by neposkytnutím požadované součinnosti oprávněnému nebo exekutorovi vznikla. 002 EX 291/08-N4 Od ů vo d n ě n í Exekutor ustanovil znalce dle ustanovení § 127 o.s.ř., neboť v tomto exekučním řízení je zapotřebí odborných znalostí v oboru: stavebnictví a ekonomiky . Poučení: Odvolání proti tomuto usnesení není přípustné. Proti osobě znalce mohou byt podání námitky do 8 dnů od doručení tohoto usnesení, jinak se bude mít za to, že účastníci s ustanoveným znalcem souhlasí. Námitky se podávají ve trojím vyhotovení u exekutorského úřadu níže podepsaného. V Praze, dne: 26.5.2009
JUDr. Pavla Vyskočová Soudní exekutor U p o z o r n ě n í : Znalec je vyloučen z výkonu funkce, jestliže se zřetelem na poměr k věci nebo účastníkům, jejich zákonným zástupcům, nebo zplnomocněncům lze pochybovat o jeho nepředpojatosti. Uvedení nepravdy o okolnostech, které mají podstatný význam pro rozhodnutí, nebo zamlčení takových okolností, je trestné podle § 175 tr.z. Znalec je povinen uvést ve vyúčtování odměny i datum narození, rodinný stav a číslo občanského průkazu, rodné číslo, přesnou adresu bydliště a dobu, po kterou na vypracování posudku pracoval. Usnesení o ustanovení znalce doručeno: − Oprávněný − Povinný − Znalec + usnesení o nařízení exekuce
70
Příloha č. 6 – Usnesení o určení ceny nemovitosti
Exekutorský úřad Praha se sídlem …....................................................
JUDr. Pavla Vyskočová tel: 123456789, fax: 987654321, e-mail: [email protected] sp.zn. 002 Ex 201/08-N10
USNESENÍ o určení ceny nemovitosti Soudní exekutor JUDr. Pavla Vyskočová, Exekutorského úřadu Praha, ulice č.p., pověřený provedením exekuce dle usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 3.6.2009, č.j.: 20 Nc 7759/2008-9, rozhodl o prodeji nemovitostí v dražbě - takto: ve věci oprávněné: Pražská správa sociálního zabezpečení, se sídlem Trojská 1997/13a, Praha 8., a povinného: Zadlužený Jiřík, nar. 2.1.1961, bytem Na Kopci 2119/7, Praha pro 32.090.- Kč s příslušenstvím. 1. Cena nemovitostí vedených na LV 47 pro kat. úz.: Vinohrady, obec: Praha, okres Praha hl.m. Vlastník, jiný oprávněný Vlastnické právo SMJ Zadlužený Jiří a Zadlužená Anna, Na Kopci 2119/7, Praha , Vinohrady, 120 00 Praha 2 Jednotky č. p./ č. jednotky Způsob využití Způsob ochrany 119/10
Byt
Podíl
Podíl na společných částech domu a pozemku 530/15993
budova Vinohrady, č. p. 119, LV 47, bydlení Parcely 1049 zastavěná plocha a nádvoří 417 m2
včetně příslušenství je zjištěna v částce 2.400.000,-Kč 2. Jiná práva a závady, které v dražbě nezaniknou: strpět čerpací zařízení za účelem stahování spodních vod 3. Určená výsledná cena nemovitostí ve vlastnictví povinného činí: 2.400.000,-Kč Odůvodnění: Ocenění nemovitostí provedl znalec Ing. Jan Znalý, Znalecká 3, Praha 6, ve znaleckém posudku číslo : 182/09-5055 ze dne 31.7.2009. Soudní exekutor vychází z ceny stanovené znalcem. 71
Soudní exekutor tedy podle § 336a odst. 1 OSŘ stanovuje cenu nemovitostí částkou 2.400.000,-Kč Určená výsledná cena bude podkladem pro stanovení nejnižšího podání v dražebním jednání. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení u podepsaného soudního exekutora. Odvolaní mohou podat pouze účastníci řízení dle § 36 z. č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění novel, tedy oprávněný, povinný a manžel povinného, pokud jsou exekucí postiženy věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty patřící do společného jmění manželů V Praze dne: 18.8.2009 JUDr. Pavla Vyskočová soudní exekutor
72
Příloha č.7 – Usnesení o nařízení dražebního jednání
Exekutorský úřad Praha se sídlem …....................................................
JUDr. Pavla Vyskočová tel: 123456789, fax: 987654321, e-mail: [email protected] Sp. zn.: 002 Ex 291/08-N13
USNESENÍ DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA na základě pravomocného a vykonatelného usnesení č.j.: 20 Nc 7519/2008-9 vydaného dne 13.6.2008 Obvodním soudem Praha 2 podle pravomocného vykonavatelného platebního výměru č.j.333/2007, vydaného Pražskou správou sociálního zabezpečení dne 13.10.2007 k uspokojení pohledávky ve výši 32.090,-Kč oprávněného: Pražská správa sociálního zabezpečení, se sídlem Trojská 1997/13a, Praha 8, proti povinnému: Zadlužený Jiří, nar. 2.1.1961, bytem Na Kopci 2119/7, Praha 2 se bude konat dle exekučního příkazu Exekutorského úřadu Praha, sp. zn.: 002 Ex 291/08-9 ze dne 30.6.2008 DRAŽBA NEMOVITOSTI I. Místo a datum konání dražby:
12.ledna 2010 - v 9:30 hodin
v Exekutorském úřadu Praha, Malá Ulice 3, Praha prezentace účastníků dražby od 9:00 do 9:30 hodin
II. Předmět dražby: Vlastnický podíl povinného na nemovitostech zapsaných na:
LV 478 pro kat. úz.: Vinohrady, obec: Praha , okres Hl.m. Praha Vlastnické právo : SJM Zadlužený Jiří a Zadlužená Anna, bytem Na Kopci 7, Praha 2 Jednotky č. p./ č. jednotky částech 119/10
Způsob využití Byt
Způsob ochrany
Podíl na společných
domu a pozemku 530/15993 budova Vinohrady, č. p. 119, LV 2550, byt. dům Parcely 109 zastavěná plocha a nádvoří 417 m2
Více informací o předmětu dražby obdržíte na www.eupraha_pv.cz III. Výsledná cena draženého vlastnického podílu na nemovitosti činí dle posudku znalce Ing Jana Znalce, se sídlem Znalecká 3, Praha 6, posudek 1881/09-6055 ze dne 30.7.2009 částku: 2.400.000,Kč. Výsledná cena byla tedy stanovena v samostatném usnesení o určení ceny nemovitosti 002 Ex 2091/2008-N10 ze dne 18.8.2009 částkou 2.400.000,- Kč
73
IV. Nejnižší podání soudní exekutor stanoví dle ustanovení § 336e z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve výši 2/3 ceny určené znalcem, tj.: 1.600.000,- Kč
V. Výši jistoty soudní exekutor stanoví v částce:
400.000,- Kč.
Zájemci o koupi dražených nemovitostí jsou povinni zaplatit jistotu v hotovosti k rukám soudního exekutora nejpozději 30 minut před zahájením dražby, nebo převodem (vkladem) na účet č.: 513111190297/0100, pod variabilním symbolem 7711209108, v převodním příkazu uvádějte jméno složitele. K platbě na účet lze přihlédnout jen tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání zjištěno, že na uvedený účet také došla. VI. Práva a závady spojené s nemovitostí, které v dražbě nezaniknou: věcné břemeno strpět čerpací zařízení za účelem stahování spodních vod (nemá vliv na cenu nemovitosti) VII. Závady, které prodejem nemovitostí v dražbě nezaniknou, jsou věcná břemena, o nichž to stanoví zvláštní předpisy, nájem bytu a další věcná břemena a nájemní práva, u nichž zájem společnosti vyžaduje, aby nemovitost zatěžovala i nadále (§ 336a odst. 1 písm. c) o. s. ř.): ano (viz výrok VI.) VIII. Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost s příslušenstvím dnem následujícím po vydání udělení příklepu. O tom je vydražitel povinen vyrozumět soudního exekutora. Vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu (§ 336l odst. 1 a 2 o. s. ř.). Vydražitel je povinen zaplatit nejvyšší podání do 14 dnů od vyrozumění o nabytí právní moci usnesení o příklepu. Složená dražební jistota se započítává do úhrady nejvyššího podání. Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, bude dražební jistota vrácena do 5 pracovních dnů, jestliže však budou vzneseny námitky proti udělení příklepu, vrátí se jim až po nabytí právní moci usnesení o příklepu. IX. Soudní exekutor upozorňuje, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé povinného domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokážou-li je příslušnými listinami. K přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží (§ 336f o. s. ř.). X. Soudní exekutor vyzývá oprávněného a ty, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, a ostatní věřitelé povinného, kteří požadují uspokojení svých pohledávek při rozvrhu podstaty (§ 336f o.s.ř.), aby soudnímu exekutorovi sdělili, zda žádají zaplacení svých pohledávek, a upozorňuje, že nepožádají-li o zaplacení před zahájením dražebního jednání, může vydražitel dluh povinného vůči nim převzít (§ 336g o.s,ř,). XI. Soudní exekutor vyzývá každého, kdo má právo, které nepřipouští dražbu (§ 267 o. s. ř.), aby je uplatnil u soudního exekutora, a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, a upozorňuje, že jinak k jeho právu nebude při provedení dražby přihlíženo. XII. Soudní exekutor upozorňuje osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, že je mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé. Udělením příklepu předkupní právo zaniká. Hodlá-li někdo uplatnit při dražbě své předkupní právo, musí je prokázat nejpozději před zahájením dražebního jednání. Soudní exekutor ještě před zahájením vlastní dražby rozhodne usnesením, zda předkupní právo je prokázáno. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Poučení:
74
Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 ti dnů od jeho doručení k rukám soudního exekutora. Odvolání jen proti výrokům uvedeným v bodě: I., II., VI., VIII., IX., X., XI., XII. není přípustné. Určení výsledné ceny nemůže být předmětem odvolání, ledaže by výsledná cena byla stanovena v rozporu se samostatným pravomocným usnesením o výsledné ceně nemovitosti. v Praze dne 24.11. 2009
JUDr. Pavla Vyskočová soudní exekutor
Za správnost: Mgr. Lukáš Trubka
75
Příloha č. 8 – Usnesení o příklepu
Exekutorský úřad Praha se sídlem …....................................................
JUDr. Pavla Vyskočová tel: 123456789, fax: 987654321, e-mail: [email protected] Sp.zn.: 002 Ex 4441/08-15D
Usnesení o příklepu V exekuční věci pod č. 002 Ex 4441/08 na základě exekučního titulu – vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 1. 4. 2007, č.j. 30 C 3033/2006 a usnesení o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora č.j. 65 Nc 3002/2007-14, vydaného Obvodním soudem pro Prahu 4 dne 17. 2. 2008, o vymožení pohledávky, proti povinnému: ….............................., nar. …........................, IČ: …................................ trvale hlášen: …..........................................................
S o u d n í e x e k u t o r r o z h o d l t a k t o: Soudní exekutor uděluje vydražiteli: …...................., nar. ….............., bydlištěm …......................................
příklep na nemovitosti povinného,
zapsané na LV 5 pro kat. úz.: Hořice u Humpolce, obec: Hořice, okres Pelhřimov A Vlastnické právo povinného: B Nemovitosti: parcela výměra (m2) St. 4004/1 budovy Hořice Č.p. 307
celé vlastnictví v SJM
884
druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří zp. využití rod. dům
včetně příslušenství
způsob ochrany
na parcele St. 404/1
za nejvyšší podání: 540.000,- Kč.
Odůvodnění Při dražbě ve výroku uvedených nemovitostí, konané dne 27. 10. 2009 učinil vydražitel: jménem…...................., nar. ….............., bydlištěm …...................................... nejvyšší podání. Při dražebním jednání nebyly vzneseny žádné námitky proti udělení příklepu uvedenému vydražiteli. Proto soudní exekutor v souladu s § 336j, o.s.ř. vydražiteli udělil příklep jak uvedeno ve výroku.
76
Soudní exekutor v souladu s ustanovením § 336j, odst. 4 o.s.ř. stanovuje vydražiteli lhůtu k zaplacení nejvyššího podání v délce čtrnácti dnů, počínaje dnem, kdy vydražitel převezme vyrozumění o nabytí právní moci usnesení o udělení příklepu. Dražební jistota složená vydražitelem ve výši 100.000,00 Kč se započítává na nejvyšší podání.
Podle ustanovení § 336l, odst. 2 o.s.ř. se stává vydražitel vlastníkem vydražené nemovitosti s příslušenstvím ke dni udělení příklepu, nabude-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li vydražitel nejvyšší podání.
Podle ustanovení § 336l, odst. 4 o.s.ř. vydražitel, který se nestal vlastníkem vydražené nemovitosti je povinen vrátit ji povinnému, vydat mu užitky nahradit škody, které mu způsobil při hospodaření s nemovitostí a jejím příslušenstvím.
Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení u podepsaného soudního exekutora Proti usnesení, kterým byl příklep udělen, mohou podat odvolání jen oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinný, vydražitel a dražitelé, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky. Do 15-ti dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též osoby uvedené v § 336c, odst. 1, písm. a) o.s.ř., kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnili dražebního jednání. .
V Praze dne 27. 10. 2009
JUDr. Pavla Vyskočová soudní exekutor
Doručuje se:
-
oprávněný povinný manželka povinného vydražitel
77
Příloha č. 9 – Rozvrhové usnesení
Exekutorský úřad Praha se sídlem …....................................................
JUDr. Pavla Vyskočová tel: 123456789, fax: 987654321, e-mail: [email protected] č.j. 002 Ex 4541/08-26
USNESENÍ Exekutorský úřad Praha rozhodl soudním exekutorem JUDr. Pavlou Vyskočovou, pověřeným provedení exekuce na základě usnesení č.j. 65 Nc 302/2007-14, vydaného Obvodním soudem pro Prahu 4 dne 17. 2. 2008, v exekuční věci oprávněného:
Lukáš Klouček, Malá 1171, 140 00 Praha 4, IČ 111 83 151 zastoupen: JUDr. Petr Hraška - advokát, Karafiátová 7, 120 00
Praha 2 proti povinnému:
Ladislav Panáček, nar. 7.11.1953, IČ: 121 20 623, trvale hlášen: Úvalská 1113, 148 00 Praha 4 -Kunratice
- rozhodl po provedeném rozvrhovém jednání t a k t o : Rozdělovaná podstata ve výši 540.000,- Kč se rozvrhuje tak, že se z ní uspokojí pohledávky v tomto pořadí a výši: 1. náklady exekučního řízení JUDr. Pavla Vyskočová, Exekutorský úřad Praha, 118.560,00 Kč,
(slovy: jednostoosmnácttisícpětsetšedesát korun českých) včetně DPH. k hotovému vyplacení
2. oprávněnému: Lukáš Klouček, Malá 1171, 140 00 Praha 4, IČ 111 83 151 zastoupen: JUDr. Petr Hraška - advokát, Karafiátová 7, 120 00 Praha 2
85.981,25 Kč
( slovy: osmdesátpěttisícdevětsetosmdesátjedna korun českých, 25 hal) k hotovému vyplacení věřitelům: 3. FÚ pro Prahu-Jižní Město, Petrohradská 14/86/6, 101 00 Praha 10
151.086,76 Kč
( slovy: jednostopadesátjedentisícosmdesátšest korun českých, 76 hal) k hotovému vyplacení 4. VZP ČR, Na Perštýně 6, 110 01 Praha 1
139.450,00 Kč
( slovy: jednostotřicetdevěttisícčtyřistapadesát korun českých)
78
k hotovému vyplacení 5. BAGR s.r.o., Kulatá 931/20, 190 00 Praha 9, IČ 63986361
výši
zbytek rozdělované podstaty ve
44.921,99 Kč ( slovy: čtyřicetčtyřitisícdevětsetdvacetjedna korun českých, 99 hal) k hotovému vyplacení
Tím je celá rozdělovaná podstata ve výši 540.000,00 Kč vyčerpána.
Odůvodnění Rozdělovanou podstatu z dražby nemovitosti tvořilo nejvyšší podání ve výši 540.000,- Kč učiněné při dražebním jednání dne 27. 10. 2009. Úroky z jistoty a doplatku se nedostavily, neboť byly uloženy na depositním, tzn. bezúročném účtu exekutora. Při rozvrhovém jednání dne 13. 4. 2010 bylo určeno pořadí jednotlivých pohledávek. K rozvrhovému jednání se z účastníků dostavil pouze zástupce Finančního úřadu pro Prahu-Jižní Město. Ke dni rozvrhového jednání svou pohledávku žádný z účastníků neaktualizoval. Jiné pohledávky nebyly přihlášeny. Rozdělovaná podstata byla rozvrhnuta podle skupin a podle pořadí s odkazem na ustanovení § 337c o.s.ř.. Do první skupiny byla zařazena pohledávka soudního exekutora na náhradu nákladů řízení v celkové výši 118.560,00 Kč (včetně DPH), doložená pravomocným příkazem k úhradě nákladů exekuce č.j. 002 Ex 441/08-24 ze dne 15. 2. 2010. Uvedené zařazení vyplývá s ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 120/2001. Ve druhé skupině nebyla zjištěna (přihlášena) žádná pohledávka Do třetí skupiny, byla zařazena pohledávka oprávněného ve výši. 85.981,25 Kč, která vyplývá z exekuce v této věci a pohledávky Finančního úřadu pro Prahu-Jižní Město zajištěné zástavním právem ve výši 116.667,26 Kč. Vzhledem k plnému uspokojení v této skupině nebylo nutno přihlédnout k pořadí podle § 337c odst. (5) o.s.ř.. Ve čtvrté skupině nebyla zjištěna (přihlášena) žádná pohledávka Do páté skupiny byla zařazena pohledávka VZP ČR ve výši 139.450,00 Kč a nezajištěné pohledávky Finančního úřadu pro Prahu-Jižní Město ve výši 34.419,00 Kč. Ani zde vzhledem k plnému uspokojení ve skupině nebylo nutno přihlédnout k pořadí podle § 337c odst. (5) o.s.ř.. Do šesté skupiny byla zařazena pohledávka BAGR s.r.o., ve výši 146.095,75 Kč, která vzhledem k vyčerpání
podstaty mohla být uspokojena pouze částečně do výše 44.921,99 Kč Při rozvrhovém jednání nikdo nezpochybnil žádnou z pohledávek za podstatou ani co do výše ani co do pořadí. Všichni účastníci požádali o zaplacení svých pohledávek. Soudní exekutor vyplatí po právní moci tohoto rozvrhového usnesení částky přiznané oprávněnému. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím níže podepsaného soudního exekutora. V Praze dne 13. dubna 2010
JUDr. Pavla Vyskočová soudní exekutor Za správnost:
79
Mgr. Lukáš Trubka
80
