VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2014
Adam Frídl
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Mezinárodní obchod
Dopad internetu na hudební průmysl ve vybraných zemích (bakalářská práce)
Autor: Adam Frídl Vedoucí práce: Ing. Ilya Bolotov MBA, Ph.D. Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace pramenů. V Praze dne ……..
……………….. Podpis studenta
Poděkování Tímto bych rád poděkoval Ing. Ilyovi Bolotovovi MBA, Ph.D. za odborné vedení, podnětné připomínky k této práci a vstřícnost během konzultací i mimo ně.
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vlivem internetu na obchod s hudbou. Porovnává zhoršující se stav v České republice se situací v Německu, kde je trend opačný. Součástí této práce je i analýza dotazníkového šetření pro zjištění příčin pro tyto trendy, z čehož plynou i následná doporučení. Vypracován je rovněž rozbor současných internetových obchodů v ČR a predikace nejúspěšnějších z nich na tuzemském trhu včetně odůvodnění.
Klíčová slova: GEMA, hudební průmysl, internet, internetové obchody, komparativní analýza, kriminologie, Mezinárodní federace hudebního průmyslu, přímé zahraniční investice
Abstract This bachelor thesis deals with the impact of internet on the music industry. A very important comparison is made between the worsening situation in the Czech Republic and the improving one in Germany. A part of the bachelor thesis is an analysis based on a multinational questionnaire, where the major reasons for these states are found. As a result, several recommendations are being made. Also the present online music stores in the Czech Republic are being elaborated with a prediction of the most successful one and substantiation.
Key words: copyright law, criminology, comparative analysis, Foreign Direct Investment, GEMA, International Federation of the Phonographic Industry, internet, music industry, online music store, OSA, record label
Použité zkratky ACTA
Obchodní dohoda proti padělatelství
ADSL
Asymmetric Digital Subscriber Line
AZ
autorský zákon
CD
kompaktní disk
ČR
Česká republika
DILIA
divadelní, literární a audiovizuální agentura
DPH
daň z přidané hodnoty
EU
Evropská unie
FLAC
bezztrátový audio kodek
GB
gigabajt, 1000 MB
GEMA
Organizace práv hudební produkce a mechanického rozmnožování hudebních děl
GESTOR
Občanské sdružení - ochranný svaz autorský
IFPI
Mezinárodní federace hudebního průmyslu
INTERGRAM
Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, o. s.
ISDN
Digitální síť integrovaných služeb
ISP
poskytovatelé internetových služeb
MB
megabajt, velikostní jednotka
OAZA
Ochranná asociace zvukařů - autorů
OOA – S
Ochranná organizace autorská, Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl
OS
operační systém
OSA
Ochranný svaz autorský
P2P
počítačová síť typu klient – klient
PZI
přímé zahraniční investice
TB
terabyte, 1 000 000 MB
UMG
Universal Music Group
USA
Spojené státy americké
USD
americký dolar
WEP
soukromí ekvivalentní drátovým sítím
WIPO
Světová organizace duševního vlastnictví
WPA
chráněný přístup Wi-Fi
WPA 2
vylepšení WEP zabezpečení
Obsah Úvod ................................................................................................................................................. 1 1. Historie internetu, jeho rozšíření a následná opatření právních systémů ..................................... 3 1.1. Stručná historie a vývoj internetu.......................................................................................... 3 1.1.1. Internet v zemích dnešní Evropské unie ........................................................................ 4 1.1.2. Vývoj internetu v České Republice ................................................................................ 5 1.2. Právní systémy ...................................................................................................................... 7 1.2.1. Právní opatření v České republice .................................................................................. 7 1.3. Organizace na ochranu autorských práv ............................................................................. 10 1.3.1. Porovnání OSA a GEMA ............................................................................................. 11 2. Problém nelegálního stahování hudby ....................................................................................... 12 2.1. Teorie zločinu implementované na internetové pirátství .................................................... 12 2.2. Vývoj pirátství v hudebním průmyslu mezi lety 2000–2012 .............................................. 14 2.2.1. Vývoj pirátství s hudbou v ČR ..................................................................................... 17 2.3. Studie na porovnání uživatelů na českém a německém trhu. .............................................. 20 2.3.1. Analýza výstupů českého dotazníku ............................................................................ 21 2.3.2. Analýza výstupů německého dotazníku a komparace s výstupem z ČR ..................... 23 3. Porovnání vývoje tržeb vydavatelství spolupracujícími s elektronickými i kamennými obchody mezi léty 2008 a 2012 v ČR ........................................................................................................... 25 3.1. Porovnání e-obchodu a klasických kamenných obchodů mezi lety 2008 a 2012 ............... 27 3.1.1. Internetové obchody – jejich začátek ve 20. letech nového tisíciletí ........................... 30 3.2. Budoucnost internetových obchodů .................................................................................... 34 Závěr............................................................................................................................................... 35 Seznam použité literatury ............................................................................................................... 37 Knižní publikace ........................................................................................................................ 37 Elektronické zdroje .................................................................................................................... 37 Seznam obrázků, tabulek a grafů ................................................................................................... 43 Seznam grafů .............................................................................................................................. 43 Seznam tabulek .......................................................................................................................... 43
1
Úvod Tato bakalářská práce „Dopad internetu na hudební průmysl ve vybraných zemích“ se věnuje problematice snižujících se tržeb mezinárodních hudebních vydavatelství s pobočkami v České republice, které byly založeny zpravidla formou PZI či portfoliových investic mateřských společností. Výjimkou mezi zkoumanými společnostmi tvoří Supraphon a online obchody Supraphonline a MusicJet, které jsou z České republiky. Tento klesající trend však neodpovídá situaci na mezinárodním trhu s hudbou, což je mojí prvotní motivací pro výběr tohoto tématu na bakalářskou práci. Pro komparaci je vybráno Německo, které reprezentuje v této oblasti nejvyspělejší zemi na evropském kontinentu, což dokazují několikaleté stoupající tržby v hudebním průmyslu. V Německu jsem rovněž strávil čtvrtroční stáž v Siemensu, během které jsem se seznámil s tamním právem a podmínkami pro připojení k internetu (viz podkapitola 2.2). Problematika z hlediska mezinárodního obchodu a jeho struktury tvoří pouze minoritní část, avšak v případě legislativy podobné té německé by se tržby hudebního průmyslu mohly zvýšit až o 40 % (viz podrobný rozbor v kapitole 2). Druhou motivací k vyhotovení této práce je i můj osobní vztah k hudbě z pozice poloprofesionálního klavíristy. Z této pozice také velmi dobře vidím, jaké problémy český trh s hudbou má a jaký je jeho potenciální prostor pro růst po případné úpravě právního prostředí. Online prodej v sobě obecně zahrnuje mnohé přednosti: šetří skladové náklady, pomáhá just-in-time managementu, přehledné webové stránky pomáhají zákazníkovi v lepší orientaci mezi jednotlivými produkty, které může během několika sekund filtrovat dle svých požadavků. Tento způsob prodeje se nevyhnul ani obchodování s hudbou. S tím souvisí i internetové pirátství, jímž se ve své práci budu detailně zaobírat. Zkoumán je např. podíl a příčiny internetového pirátství a jsou popsány největší kauzy na trhu s hudbou v posledních 10ti letech. Cílem mé práce je hledání odpovědí na otázku, do jaké míry jsou rozdíly na českém a německém trhu s hudbou způsobeny legislativou a jak velký vliv má vliv struktura spotřebitelské poptávky. Jako druhotný cíl práce je určení v návaznosti na analýzu dotazníkového šetření, jaký typ online obchodu je pro současné tuzemské prostředí nejvhodnější. Hypotézou pro tuto práci je, že největším nefinančním důvodem, proč lidé stahují soubory porušující autorská práva, je v ČR neefektivita právního prostředí. Ve své práci proto budu zkoumat obchodní podmínky českého trhu s hudbou v komparaci s trhem německým. Zkoumáno 1
je především právní prostředí, struktura poptávky, nelegální chování spotřebitelů a příčiny jeho vzniku v jednotlivých věkových kategoriích. Tento výzkum poptávky a podmínek pro nelegální jednání tržních subjektů byl proveden formou dotazníků. Výstupy z dotazníkového šetření v ČR byly následně srovnány s výsledky získanými z německého trhu. Výsledný rozbor je rozveden v druhé kapitole, kde jsou výsledky vyhodnoceny s ohledem na rozdílnosti obou trhů v oblasti právních podmínek pro obchod s hudebními soubory. Na základě právního rozboru zákonů, které se týkají ochrany spotřebitele a autorského zákona, se pokusím poukázat na nedostatky a naopak výhody právního systému České Republiky a Evropské Unie jako celku. Hlavními zdroji pro tuto práci jsou data z Eurostatu – zejména statistiky uživatelů různých typů připojení, demografické rozložení uživatelů internetu, důvody účelu používání internetu a následně mezinárodní srovnání. Druhým významným zdrojem je Mezinárodní federace hudebního průmyslu, která shromažďuje data o konkrétních nahrávacích a zprostředkovatelských společnostech. První kapitola je teoretickým východiskem celé práce. Zaobírá se vývojem internetu v oblasti dnešní Evropské unie, právními úpravami hudební produkce a manipulace a obchodování s nosiči a v neposlední řadě organizacemi chránícími autorská práva. Dílčím cílem je dát čtenáři souvislosti, které s obchodem velmi úzce souvisí. V druhé kapitole jsou rozebrány teorie zločinu a jsou aplikovány na internetové pirátství. Tím se definují největší důvody neetického (v jiných státech striktně nelegálního) chování. Následně je detailně popsán vývoj pirátství, jeho různé formy, a bere se v potaz, že ochrana autorů je v ČR nedokonalá. Jsou vybrány jednotlivé kauzy jak v zahraničí, tak na domácím trhu. Dílčím cílem je určit důvody pro stahování ilegálních dat a porovnat je v mezinárodním měřítku s ohledem na věkovou křivku kriminality. Ve třetí kapitole je rozebrána poptávka po hudbě ve vztahu k jednotlivým vydavatelstvím a online obchodům. Rovněž je zdůrazněn rozvoj digitálního trhu, který je bohužel pomalou reakcí na internetové pirátství. Online obchody jsou porovnávány a kriticky popisovány společně s návrhy na vylepšení tak, aby se co nejvíce mohlo předcházet obcházení zákonů. Při psaní práce jsem si vědom omezení, která s tímto tématem souvisí. Například smlouvy s vydavatelstvími jsou psány individuálně a nedá se tedy určit, kolik činí zisk z alba interpreta. Z podobného důvodu nešel určit zisk, který jednotlivé internetové obchody mají z reklamy, která financuje provoz pro neplatící uživatele. 2
1. Historie internetu, jeho rozšíření a následná opatření právních systémů
1.1. Stručná historie a vývoj internetu Vznik internetu je, stejně jako mnoho vynálezů 20. století, spojen s válkou. Původní myšlenkou bylo vytvořit takovou komunikační síť pro počítače, která by byla decentralizovaná a mohla fungovat i po výpadku některé z jejích částí. Celosvětově znatelný „boom“ internetu je ale o několik desetiletí později, konkrétně se jedná o 90. léta 20. století. Tehdy bylo nejvyužívanějším typem připojení ISDN, čili druh připojení přes telefonní síť s funkcí dial-up, česky funkce vytáčení. Výhodou v té době byla relativně vysoká míra spolehlivosti, ale nižší datový průtok, který se pohyboval od rychlosti 64 kb/s do 128 kb/s, a tak mohl náročnějšího uživatele, který by si chtěl stáhnout data (například hudební dílo), omezovat. Internet tedy sloužil především k získávání informací v textové podobě.1 Nicméně éra vysokorychlostního internetu (broadband) začíná až na přelomu 20. a 21. století.2 Do této kategorie patří jak připojení ADSL, tak Wi-Fi. ADSL (z anglického Asymmetric Digital Subscriber Line) je typické pro poměr přenášených dat – více je přenášeno směrem k uživateli než opačným směrem. Výhodou se tento typ stává v případě, když uživatel potřebuje stáhnout velké množství dat, naproti tomu nevýhodou je delší doba nahrání dat na server. Rychlost stahování se v dnešní době nejčastěji pohybuje od 8 do 24 Mbit/s, oproti tomu rychlost nahrání od 1 do 3,5 Mbit/s. Pro videohovory, konferenční volání a podobné aktivity, které vyžadují stejný poměr upstreamu a downstreamu, je proto vhodnější SDSL, který tímto disponuje a je ideální pro zmíněné obchodní činnosti.3 Připojení Wi-Fi je bezdrátová komunikace v počítačových sítích a má své počátky civilního užití již v 80. letech 20. století. Rychlost je zhruba srovnatelná k DSL připojení a v dnešní době je především využíván pro mobilní připojení, případně pro notebooky. 1
Ruthfield, Scott, The Internet's History and Development From Wartime Tool to the Fish-Cam, Crossroads 2.1, 1995. 2 Households having access to the Internet, by type of connection. Eurostat [online]. 2013 [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=0&language=en&pcode=tin00073 3 Broadband: Types of Broadband connections. FEDERAL COMMUNICATION COMISSION. Broadband.gov [online]. 2013 [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://www.broadband.gov/broadband_types.html/
3
Jedná se o levnější způsob připojení, díky redukci nákladů na zřízení. Systém Wi-fi funguje na bázi tzv. přístupových bodů (hotspotů), na které se dá připojit. Ty je možno chránit nejrůznějšími prvky, mezi něž řadíme 3 základní typy šifrování: WEP, WPA a WPA2. 4 Dle dat z Eurostatu i Českého statistického úřadu (tabulky 1,2) si můžeme ověřit, že s nástupem vysokorychlostního připojení ADSL prudce klesá využití modemu ve spojení s dial-up připojením. Je vhodné zmínit, že rychlost broadbandu (v češtině známé pod pojmem širokopásmové připojení, což je připojení, které po technické stránce umožňuje vyšší rychlost než ISDN či dial-up a začíná na 600 bit/s 5) umožňuje stáhnout si skladbu s průměrnou velikostí 5 MB za 1–2 minuty, film o 750 MB za méně než hodinu. V následujících podkapitolách se budu věnovat pouze těmto dvěma typům připojení, protože právě ty měly ve své době největší podíl na stahování hudby, ať už legálně publikované či nikoliv.
1.1.1. Internet v zemích dnešní Evropské unie Momentálně nejvyšší procentuální penetraci (pokrytí internetovým připojením) mají Nizozemí (92,9 %) a Švédsko (92,7 %), následované Lucemburskem (90,9 %) a Dánskem (90 %). U nejlidnatějších zemí je pak penetrace následující: Německo (83 %), Francie (79,6 %), Velká Británie (83 %). Celkově tedy dle počtu uživatelů vládne Německo s 67,5 mil. uživatelů, na druhém místě je Velká Británie a téměř totožně i Francie, které mají zhruba 52 mil. uživatelů.6 Naopak u nově připojených zemí z roku 2007, jakými jsou Rumunsko a Bulharsko, je velmi znatelný rozdíl ve vyspělosti v této oblasti. Obě dvě země se totiž pohybují na cca 50% a je tedy vhodné zmínit, že výrazně ovlivňují průměr EU. Ostatně všechny nové členské země snižují průměr EU ve všech typech připojení s výjimkou Estonska, které mělo v roce 2004 vyšší procentuální podíl vysokorychlostního připojení, než byl v té době průměr EU.7 Z tabulky 1, která zobrazuje vývoj internetového připojení v EU, si můžeme povšimnout slabého poklesu celkového procentuálního zastoupení uživatelů internetu v populaci v roce 2006. 4
Broadband.Gov,. FEDERAL COMMUNICATIONS COMMISION. About Broadband: What is Broadband? [online] 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.broadband.gov/about_broadband.html/ 5 "Recommendation I.113, Vocabulary of Terms for Broadband aspects of ISDN". ITU-T. June 1997 (originally 1988). Retrieved 19 July 2011. 6 Internet World Stats. MINIWATTS MARKETING GROUP. Internet world stats: Internet Usage in the European Union [online]. 2012, January 2013 [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/stats9.htm 7 Households having access to the Internet, by type of connection. Eurostat [online]. 2013 [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=0&language=en&pcode=tin00073
4
Tento pokles procentuálního zastoupení uživatelů je způsoben kombinací dvou jevů: pomalým rozvojem
internetového
pokrytí
v nově
přidružených
telekomunikačních společností (např. Kodýtek, 2006).
8
zemích
a
cenovou
politikou
Z celkového pohledu představují
k 30. 5. 2012 uživatelé internetu v Evropě necelou čtvrtinu celosvětových.9 Jedná se však o významnou část, která disponuje vyspělým průmyslem a službami a ovlivňuje tedy dění v tomto kybernetickém prostoru. Tabulka 1 Porovnání a vývoj připojení v EU mezi rokem 2005–201210 2005 2006 2007 2008 2009 % populace používající dial-up a ISDN připojení v EU % populace používající vysokorychlostní připojení v EU Celkem % uživatelů
2010
2011
2012
26
18
14
11
8
7
5
1
23
30
42
49
57
61
67
73
49
48
56
60
65
68
72
74
Zdroj: Eurostat a úpravy autora
1.1.2. Vývoj internetu v České Republice11 V České republice od roku 2003 pravidelně probíhá šetření Českého statistického úřadu, které se zabývá informačními a komunikačními technologiemi a velice podrobně dokumentuje jejich stav a vývoj. Jak vidno z Tabulky 2, internetový rozmach, kdy více, než polovina domácností vlastní připojení k internetu jakéhokoliv typu, zde začíná zhruba o 2 roky později než v zemích EU (Pozn. v EU je to rok 2007, v ČR 2009). Důležitá je rovněž souvislost mezi nejvyšším nárůstem hrubé měsíční mzdy za posledních 10 let právě v roce 2006 a rozmachem internetu. Dá se říci, že bez vyšší mzdy by domácnosti měly menší ochotu si internet pořídit či jej změnit na vysokorychlostní připojení.
8
KODÝTEK, Pavel: Historie českého Internetu [online]. 31. 1. 2006 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.webdesign.paysoft.cz/clanky/2006/historie-ceskeho-internetu/ 9 Internet World Stats: Usage and Populations Statistics. [online]. 2012 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/stats4.htm#top 10 Households having access to the Internet, by type of connection. Eurostat [online]. 2013 [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=0&language=en&pcode=tin00073 11 MALEČKOVÁ, Romana. Tisková konference. Internet v českých domácnostech: 2006-2011 [online]. 2011, s. 13 [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prezentace_a_tiskove_konference_informacni_technologie
5
Za rok 2011 bylo v České Republice 8,3 mil. uživatelů mobilních telefonů, 5,9 mil. uživatelů osobních počítačů a 5,8 mil. uživatelů internetu. Propojenost mezi vlastnictvím počítače a připojením k internetu je u nás více než zřejmá. Pokud by totiž počet uživatelů internetu převyšoval počet majitelů počítačů, znamenalo by to, že velká část obyvatel již internet používá i na jiném zařízení- tedy právě mobilu. V roce 2012 bylo přihlášených zhruba 7,5 mil. uživatelů, což tvoří necelé 1,5 % z celé EU. Stále však v internetové penetraci zaostáváme za průměrem EU zhruba o 6 %, za vyspělými zeměmi jako je Německo o 14 %. Uživatele internetu je možné z demografického hlediska členit do tří významných skupin: 16–24 let (95 % této kategorie jsou pravidelnými uživateli internetu), 25–34 let (87 %, v této skupině je procentuálně největší nárůst od roku 2006), 35–44 let (84 %). Za posledních 5 let si poslední dvě zmíněné kategorie v poměru k ostatním velmi zlepšily, což svědčí i o lepší technické gramotnosti obyvatelstva. Nejvíce uživatelů je vysokoškolsky vzdělaných (91% z této skupiny), následováni jsou uživateli se středním vzděláním s maturitou (75 %). Mezi nejvyhledávanější aktivity na internetu patří vyhledávání informací o zboží a službách a čtení on-line zpráv, obojí využívá přes ¾ uživatelů. Poslech rádia a stahování hudby má menší zastoupení než výše jmenované činnosti, avšak i přesto tyto služby využívá zhruba 1/3 obyvatel.12
Tabulka 2 Porovnání a vývoj připojení v ČR mezi rokem 2004–201313 % populace používající dial-up a ISDN připojení % populace používající vysokorychlostní připojení Celkem % uživatelů
2005
2006
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
13
12
7
9
5
5
3
3
-
5
17
28
36
49
54
63
63
69
18
29
35
47
54
59
66
66
69
Zdroj: Eurostat a úpravy autora
12
MALEČKOVÁ, Romana. Tisková konference. Internet v českých domácnostech: 2006-2011 [online]. 2011, s. 13 [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prezentace_a_tiskove_konference_informacni_technologie 13 Households having access to the Internet, by type of connection. Eurostat [online]. 2013 [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=0&language=en&pcode=tin00073
6
1.2. Právní systémy Autorská práva, která jsou součástí duševního vlastnictví, se váží na nehmotný statek a je zapotřebí je vymezovat v právu jak národním, tak mezinárodním.14 Autorská práva jsou udělována jednotlivými státy, které na základě svých vlastních zákonů řídí a dodržují mezinárodní úmluvy. Mezi ně patří například Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl. Dodržováním mezinárodních úmluv a komplexní problematikou duševního vlastnictví se zabývá Světová organizace na ochranu duševního vlastnictví (WIPO), ochranou autorů a hudebních organizací se pak zabývá Mezinárodní organizace hudebního průmyslu (IFPI). Na národní úrovni najdeme také důležité organizace s podobným zaměřením, tzv. kolektivní správce, které jsou mimo jiné státem pověřené k vybírání zákonem stanovených poplatků (např. OSA v České republice a GEMA v Německu).15
1.2.1. Právní opatření v České republice16 Nejdůležitější ochrannou složkou, která chrání autory hudebních děl je autorský zákon, tedy zákon č. 121/2000 Sb., který prošel několika změnami v letech 2005, 2006 a 2008. Tedy v letech, kdy dochází k největšímu nárůstu uživatelů v domácnostech. Tento zákon prochází častými úpravami díky nutnosti reagovat na změny na trhu a na případný vznikající prostor pro nekalé či protizákonné praktiky. Zároveň je natolik univerzálně formulován, že zatím pokrývá veškeré doposud známé technologie, dá se s ním tedy pracovat za veškerých okolností, které souvisí s hudbou. Pro tuto práci je důležité zmínit veškeré souvislosti mezi právy umělců a databázemi, případně jejich ochranou a kolektivní správou. Autorský zákon chrání především autory a umělce, kteří jsou občany České republiky. Dále pak autory a umělce, kteří sice jsou ze zahraničí a zároveň nespadají do žádné z mezinárodních smluv, ale uveřejní své dílo na území ČR. Jako autorské dílo je v autorském
14
WORLD INTELLECTUAL PROPERTY ORGANIZATION. Emerging Issues in IP: Intellectual Property - Some basic definitions [online]. 2013 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.wipo.int/aboutip/en/studies/publications/ip_definitions.htm 15 Úřední věstník Evropské unie. C, Informace a oznámení: SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2004-. ISSN 32004L0048. 16
Česká republika. Sbírka zákonů č. 121/2000. In: Sbírka zákonů. 2000.
7
zákonu § 2 definováno „dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam…“17. Patří sem tedy i elektronické soubory obsahující hudbu. V § 9 je důležitá poznámka, která jasně stanovuje, že nabytím vlastnického či jiného věcného práva k věci, na které je dílo uvedeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít (mezi to patří i rozmnožování a šíření díla, ne však užití volné), není-li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. Tímto je pojištěn zákaz sdílení. § 10 pak uvádí, že autorské právo zahrnuje výlučná práva osobní, stejně tak jako výlučná práva majetková. Odstavec 3 § 12 Autorského zákona stanovuje na první pohled velmi důležité právo autora na zpřístupnění jakékoliv věci, na které je dílo uveřejněno. Toto právo ale nelze uplatnit v rozporu s oprávněnými zájmy vlastníka, vlastník nemusí tuto věc vydat. Dodatek tedy dle mého názoru celkově maří původní účel, ačkoliv chrání spotřebitele. Pokud kupní cena díla činí 1500 EUR či více, a je následně prodávána dalším subjektům, náleží autorovi odměna z takové činnosti v rozsahu mezi 4–0,25 % nepřímou úměrou k částce. Autor má ale právo na odměnu i na osobní rozmnožování, u zvukového záznamu má autor právo na 4 % z prodejní ceny a je mu vyplácena výrobcem, dovozcem, prodávajícím rozmnožovací techniky nebo kolektivním správcem, kterého určí stát (např. OSA, DILIA, INTEGRAM, GESTOR, OOA–S, OAZA). Organizacím je věnována následující podkapitola. Autor však nemá nárok na odměnu způsobem výše uvedeným v případě, že se jedná o zapůjčení děl a rozmnoženin v knihovnách, které těmito disponují. Tato odměna za půjčování je vyplácena kolektivnímu správci jednou ročně ve výši 0,50 Kč za jednu výpůjčku. Volné užití je užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož cílem není dosažení přímého či nepřímého obchodního nebo hospodářského prospěchu. Zároveň při zhotovení rozmnoženiny pro vlastní potřebu, stejně tak jako při užití elektronické databáze, nenarušuje fyzická osoba autorský zákon. Rozmnoženina však musí být vždy zřetelně označena. Z toho lze vyvodit, že i elektronická rozmnoženina, tedy kopie, musí obsahovat dostatečné informace pro její jasnou a snadnou identifikaci, jinak je porušen zákon. Způsoby odškodnění autora jsou popisovány v dílu 5 Autorského zákona. Autor 17
Česká republika. Sbírka zákonů č. 121/2000. Hlava III Autorské dílo, §2, In: Sbírka zákonů. 2000.
8
se při zjištění porušení svých práv může domáhat určení svého autorství; zákazu ohrožení svého práva, včetně opakování; sdělení informací, které s neoprávněným užitím díla souvisí (cena služby, cena díla, rozsah užití); odstranění následků (stažení rozmnoženiny z obchodování, zničením napodobeniny či rozmnoženiny, dokonce pak i zničením a odstraněním materiálů a nástrojů použitých výlučně či převážně k výrobě neoprávněných rozmnoženin); poskytnutí přiměřeného zadostiučinění (verbálně, finančně); zákazu poskytování služby, která byla k narušení práv využita. Výši peněžní kompenzace škody určuje soud. Jedním z nástrojů, u kterého lze zjistit, zda u daných materiálů došlo k porušení autorských práv, je celní úřad. Ten může zboží, které se v tomto případě dováží do ČR a které autor, kolektivní správce či nabyvatel výhradní licence určí jako porušující jeho práva, zadržet po dobu jednoho měsíce. U fyzických nosičů se materiály posuzují stejně jako jakékoliv jiné zboží. Celní správa tedy ověřuje jen zboží, které je dovezeno ze zemí mimo EU. O míře odškodnění v případě poškození rozhodne příslušný soud. Druhým nástrojem k ochraně autorského práva je „nepřímá ochrana“ – jedná se o technické prostředky a informace o díle (ve fyzické podobě například obal CD, v digitální formě je užíváno zejména v podobě vlastností souboru). Stejně tak je považováno za neoprávněný zásah použití znaků díla tak, že tímto způsobem může dojít k záměně s dílem jiným, ať už záměrně, či nikoliv. Jakékoliv obejití nebo podání nepravých informací je právně považováno za obejití zákona. Část zabývající se hudební či hudebně vizuální složkou je obsažena v § 62–86, které původní platné normy upravují pouze dle kritérií daného typu produkce. Pro nekalou činnost jsou velkou příležitostí internetové databáze. Zákon databázi definuje jako „…soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky,…“.18 Databázi spravuje a vlastní pořizovatel. Veškerá díla vložená do databáze tedy podléhají autorskému právu, včetně volného užití. Avšak § 90 je rozporuplný v bodě 3 a 4, kdy je jasně stanoveno, že půjčování originálu nebo rozmnoženiny pořizovatelem z databáze není ani zužitkováním či vytěžováním. Jak ale zabránit, aby při půjčení nedošlo k vytvoření kopie, která může způsobit finanční újmu autorovi nebo nahrávací společnosti? To zákon řeší jedinou minoritní úpravou – a to § 93. Podle něj § 90 platí 15 let od pořízení z databáze. Pakliže je databáze zpřístupněna
18
Česká republika. Sbírka zákonů č. 121/2000. Hlava III Zvláštní právo pořizovatele databáze, §88, In: Sbírka zákonů. 2000.
9
dalším lidem, je § 90 platný až do 16. roku od této události. Po rozboru je tedy zřejmé, že právo porušuje ten, který soubory veřejně sdílí. Zákon zároveň postrádá zmínku o úložištích a serverech poskytujících odkazy na nelegální soubory, které fungují jako zprostředkovatel a poskytují pirátům volný prostor pro veřejné šíření hudby.
1.3. Organizace na ochranu autorských práv19 Jak již bylo řečeno v kapitole 1.2, o dodržování zákonů a vybírání poplatků se v ČR stará 6 hlavních organizací. 1) OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním. Zastupuje jak hudební skladatele, tak textaře. 2) INTERGRAM Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, o. s. 3) DILIA – divadelní, literární a audiovizuální agentura. 4) Občanské sdružení GESTOR- ochranný svaz autorský. Zastupuje autory při výkonu jejich práva na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého 5) OOA – S – Ochranná organizace autorská, Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl 6) OAZA Ochranná asociace zvukařů - autorů Zajímavostí je, že společnost OAZA přenechala své právo výběru poplatků společnosti OOA-S; DILIA takto pověřila OSA, ostatní (INTERGRAM, GESTOR) vybírají poplatky samostatně. Díky poplatkům je možné autorům kompenzovat ušlý zisk, který vzniká při vytváření rozmnoženin (kopií) dle § 25 autorského zákona. Každé nové rozmnožovací zařízení je tedy zpoplatněno 20% z ceny bez DPH.
19
Autorské právo: Kolektivní správa. MINISTERSTVO KULTURY ČR. Ministerstvo kultury ČR [online]. 2013 [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/autorske-pravo/kolektivni-sprava/default.htm
10
1.3.1. Porovnání OSA a GEMA Právě OSA získala od ministerstva kultury České republiky statut kolektivního správce a vybírá poplatky za hudební produkce. Díky zákonům ČR vybírá poplatky za všechna díla a nosiče. Na vyplácení autorské odměny mají právo pouze ti autoři, které zastupuje.
20
Z nich
jí přísluší provize. A zde narážím na dva zásadní problémy. Skutečnost, že musí organizátoři nahlašovat každý koncert je naprosto v pořádku a především je uložena zákonem, nikoliv pouze regulemi OSA. Platit honorář kapele a navíc poplatek OSA, i když autoři jsou kapela sama, je rovněž v pořádku. Důvodem ke znepokojení je absence výjimky, kdy organizátorem je kapela sama. Musí pak platit poplatek OSA, z něhož si organizace nárokuje provizi. Dalším důvodem je tzv. „index kulturního přínosu“. Teoreticky by OSA měl vrátit tento poplatek umělci, ve skutečnosti ale každému hudebnímu tělesu je přidělen „index kulturního přínosu“, na jehož základě je poplatek přerozdělován. 21 OSA spravuje autorská majetková práva členů a je povinna upozorňovat na nelegální zveřejňování hudebních děl. Stejně funguje i německá GEMA. Jeden z mála rozdílů tkví právě v problematice koncertů, kde kapela vystupuje s vlastními díly a je zároveň organizátorem. Pokud kapela hraje více, než 80 % skladeb z vlastní tvorby, vzniká jí sice povinnost nahlásit koncert a zaplatit poplatek, ten je jí ale vrácen v plné výši.22 V praxi je navíc GEMA mnohem činnější a německá verze serveru youtube.com je daleko více kontrolovaná, než jak je tomu v jeho české verzi. Německá organizace rovněž spolupracuje s poskytovateli internetu a využívá je jako prostředníka. Telekomunikační společnost po nálezu nelegálního konání uživatele upozorní, a v případě nálezu dalšího takového činu může uživateli přestat poskytovat své služby.23
20
OSA – O nás: Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o. s. [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.osa.cz/hlavn%C3%AD-menu/kdo-jsme/o-n%C3%A1s.aspx 21 Sazebník autorských odměn: Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o. s. [online]. 2013 [cit. 201404-21]. Dostupné z: http://www.osa.cz/media/119188/sazebnik_osa2014_a5.pdf 22 Statement der GEMA: GESELLSCHAFT FÜR MUSIKALISCHE AUFFÜHRUNGS- UND MECHANISCHE VERVIELFÄLTIGUNGSRECHTE. [online]. 2012 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: https://de.creativecommons.org/files/2012/01/Statement_GEMA.pdf 23 Bundesrepublik Deutschland, § 13c Vermutung der Sachbefugnis, Außenseiter bei Kabelweitersendung: BUNDESMINISTERIUM DER JUSTIZ UND FÜR VERBRAUCHERSCHUTZ. [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/urhwahrng/__13c.html
11
2. Problém nelegálního stahování hudby V následující kapitole jsou rozebrány příčiny nelegálního stahování, doplněné o poznatky z praxe. Je popsán jeho vývoj v průběhu 2000–2012, kdy nastává největší boom24 vysokorychlostního internetu a s tím spojený i snadný přístup ke sdílení souborů. Důležité je pro úvod vysvětlit teorie, které slouží k objasnění kriminality, která s internetovým „pirátstvím“ souvisí. Jak moc se lidé v různých příjmových skupinách snaží ušetřit a jaké jsou jejich důvody pro nelegální formu downloadu, je uvedeno v praktické části této bakalářské práce, která je obsažena v posledním díle této kapitoly.
2.1. Teorie zločinu implementované na internetové pirátství25 Pro stručnost jsou vybrány a vysvětleny pouze teorie, které mají co do činění s internetovým nelegálním stahováním. Teorie je po vysvětlení uvedena praktickým příkladem pro osvětlení jejího významu pro tuto práci. Klasická škola vychází z toho, že člověk má možnost jednat dle vlastního uvážení, trest dostatečného rázu může odvrátit nelegální chování, a to když negativní následky převládnou nad ziskem z trestné činnosti. Škola pozitivního chování z přelomu 18. a 19. století předpokládá, že chování jedince je způsobené jak vnitřními, tak vnějšími faktory. Z této školy je pro tuto práci nejdůležitější odvětví sociologického pozitivismu. To tvrdí, že faktory jako chudoba, členství ve skupinách, kde je praktikován zločin, nízká úroveň vzdělání ovlivňují jedince a napomáhají ve velké míře rozvoji kriminality. Členství ve skupinách může být bráno velmi široce a dotýká se jak organizací, tak např. sociálně vyčleněných skupin. V našem případě jde o členství v internetových fórech, kde si jednotliví uživatelé sdílí přístupová hesla k nahraným souborům. V případech, kdy se nejedná o ilegální stahování a nahrávání lze poukázat na vypalování CD, která neslouží pro vlastní potřebu. Sutherlendova teorie diferencovaného sdružování upozorňuje na fakt, že zločinu se lidé naučí kriminalistickému chování od starších nebo zkušenějších. Tato teorie je v našem případě poněkud zavádějící. V závěrečné části kapitoly zjistíme, že s nástupem nové technologie 24
Households having access to the Internet, by type of connection. Eurostat [online]. 2013 [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=0&language=en&pcode=tin00073 25 Understanding Criminology Theories: Criminology [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.criminology.com/resources/understanding-criminology-theories/
12
je společnost naučená používat původní, a při možnosti zachování možnosti využívání původní technologie se starší generace nemusí adaptovat na nový systém a s ním spojenou trestnou činnost. Teorie odchylného chování, kterou rozvinul Robert Merton v polovině 20. století, tvrdí, že společnost sama může tlačit občany k trestné činnosti. Tvrdí, že každá společnost i individuální člověk má své cíle, Merton pracuje s bohatstvím. Kritici teorie, jako Albert Cohen, poukazují na fakt, že ne všichni mají za cíl bohatství, ale například sociální status. V našem případě internetového stahování si představme situaci, kdy chce jednotlivec dosáhnout co největšího povědomí o hudbě (případně minimálně stejného, jako je ve společnosti) a zároveň má individuální cíl být co nejbohatší. K dosažení obou cílů a uspokojení jak potřeb společnosti, tak svých vlastních vede jednoduchá cesta, kterou představuje nelegální stahování hudby. Teorie sebeovládání z konce 20. století od M. Gottfredsona a T. Hirschiho je pro vysvětlení internetového pirátství jedna z nejdůležitějších, stejně tak zmíněná teorie odchylného chování, kterou ještě zdokonalil Robert Agnew.26 Hirschiho teorie hledá faktory (stejně jako klasická škola) nikoliv v okolí, ale v člověku samotném. Tvrdí, že hodnoty jako víra v morální podstatu pravidel, vztah a připoutanost k ostatním lidem, zapojení do konvenčních aktivit, a úspěšnost mají být pro potlačení chování, které vede ke kriminalitě jednotlivce, co nejvyšší. Předpokladem je, že okolí je ideální, tedy bez kriminality. „Vzhledem k prokazatelnému úbytku trestné činnosti s věkem není třeba, podle Gottfredsona a Hirschiho, provádět longitudinální výzkumy a stačí výzkumy průřezové (cross-sectional research), které porovnávají různé jedince ve stejném čase a které jsou lacinější a zabírají méně času než longitudinální výzkumy.“27
Dle věkové křivky kriminality28 kriminalita s počátkem dospělosti mezi 18–25 rokem dosahuje svého maxima (je spácháno nejvíce přestupků a trestných činů) a nastává její pozvolný pokles. Je důležité, že tento tvar lze obecně použít v různých dobách, skupinách i zemích. I tento fakt je rozebrán v poslední části této kapitoly, tedy v praktické aplikaci a ověření teorií pro internetový prostor. 26
HINDUJA, Sameer. Music piracy and crime theory. New York: LFB Scholarly Pub. LLC, 2006. ISBN 978-159-
3322-779. 27
Věk a trestná činnost z pohledu vývojové kriminologie: Informační servis. MOULISOVÁ PHD., PhDR. Marcela. MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. [online]. 2009 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/vek-a-trestna-cinnost-z-pohledu-vyvojove-kriminologie.aspx 28 Věk a trestná činnost z pohledu vývojové kriminologie: Informační servis. MOULISOVÁ PHD., PhDR. Marcela. MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. [online]. 2009 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/vek-a-trestna-cinnost-z-pohledu-vyvojove-kriminologie.aspx
13
2.2. Vývoj pirátství v hudebním průmyslu mezi lety 2000–2012 Kdokoliv by si myslel, že jeho sdílení neovlivňuje kapely, skladatele, rádia, nebo nahrávací společnosti, je na omylu. Každé stažení znamená menší zisk a tedy i snížení možných investic do kvality, marketingu pro kapely, investic do turné, atd. Je tedy v zájmu každého občana, podporovat kapely, které se mu líbí, alespoň koupí CD. Kdy a jak se nelegální stahování rozvíjelo, je popsáno v této podkapitole. Již bylo řečeno v první kapitole, že s nástupem vysokorychlostního internetu se internet vyvinul v prostor, kde se data během několika sekund rozešlou mezi obrovské množství uživatelů, kteří mají daleko snadnější přístup tato data získat. Mnozí této výhody zneužívají ve svůj prospěch a chovají se – ať už nelegálně či neeticky – k ostatním, kteří za totéž musí platit. Pirátství nabývá dvou největších forem: distribucí dat skrze nelicencované internetové stránky a peer-to-peer sítě, které fungují na bázi výměny stahovaných a nahrávaných dat mezi uživateli sítě. Pozitivní je, že ve studii International Federation of Music Industry (dále jen IFPI) a porovnání let 2002 a 1997 ukazuje, že bylo koupeno o 8 biliónů skladeb více než v roce 1997 a to zejména díky digitálnímu prodeji, který tvořil v roce 2002 téměř čtvrtinu z celkových 25 bilionů zakoupených skladeb. 29 Roku 2003 byla organizací IFPI pořízena studie30, která ukazuje na pěti největších trzích světa (Austrálie, Německo, Velká Británie, USA a Kanada), že zhruba 27 % respondentů si po ilegálním stažení hudbu již nekoupí. Stejně tak 66 % ze všech respondentů si je vědomo, že se jedná o nelegální aktivitu. Nahrávací společnosti a vydavatelství si tehdy zřejmě neuvědomovaly, že doba přenosných nosičů spěje ke konci. Většina digitálních prodejů obsahovala vyzváněcí tóny do mobilů a nikoliv e-alba, jak je známe dnes. Neschopnost vytvořit fungující online obchod s dostatkem skladeb v kombinaci s neúčinnými zákony zapříčinila ztráty v hodnotách bilionů dolarů. V roce 2003 byla také poprvé spuštěna služba iTunes31, která 29
ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. IFPI online music report [online]. January 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wp-content/uploads/2013/03/DigitalMusic-Report-2004.pdf 30 ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. IFPI online music report [online]. January 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wp-content/uploads/2013/03/DigitalMusic-Report-2004.pdf 31 ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. IFPI online music report [online]. January 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wp-content/uploads/2013/03/DigitalMusic-Report-2004.pdf
14
na konci téhož roku vykazovala 25 mil. stažení. Tímto se pirátství omezilo jen nepatrně, protože iTunes byl zpřístupněn pouze uživatelům produktů firmy Apple, která si zakládá na luxusu a vyšších cenách. Zákazníci tedy patří do kategorie vyšších příjmů a nejsou tak často náchylní k ilegálnímu stahování. Rok 2004 přinesl boj proti uživatelů používající P2P sítě, které jsou snadno napadnutelné, jelikož fungují na bázi vzájemné výměny.32 Do soudních sporů se zapojily státy jako USA, Itálie, Německo a další. Další země, mezi kterými je například Francie a Velká Británie, se zapojily do vzdělávání o pirátství na školách a univerzitách. Jak již vyplývá z teorií kriminality, člověk je ohrožený zejména v pubertálním věku a v období do 25 let, kdy je snadno manipulovatelný a nechá se strhnout okolím. Je tedy důležité posilovat prevenci a dávat lidem příklad, proč je důležité podporovat hudební průmysl. Přes všechno úsilí se škoda za rok 2004 pohybuje až do 2,1 miliardy USD.33 Rok 2006 přináší dobrou zprávu v podobě sledování dvouletého boje proti P2P sítím. Zatímco evropská penetrace vysokorychlostního internetu v domácnostech roste od roku 2002 (kdy byla 7%) zhruba o 8 %, počet uživatelů P2P sítí sdílejících nelegální hudbu velmi mírně klesá z 18 % na 14 % v roce 2006. Největší P2P sítí i největším přenašečem nelegálních souborů, se stává BitTorrent.34 Je nutné poukázat, že klíčem k úspěchu v boji proti pirátství jsou poskytovatelé internetových služeb (ISP). Právě ti mají možnosti k zamezení stránek s nelegálním či copyright poškozujícím obsahem. V roce 2007 odhadl Institut pro inovaci opatření škody, které byly způsobeny americkým nahrávacím společnostem, na 3,7 miliardy USD, globálně je ale odhadováno, že až 90 % skladeb je staženo bez poplatků. Rok 2008 byl v Evropě počátek nového systému. Ten je založen na bázi kooperace státu s ISP (telekomunikačními společnostmi) a byl použit poprvé ve Francii a Velké Británii. Zákon,
32
ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. IFPI online music report [online]. 2005 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wp-content/uploads/2013/03/Digital-MusicReport-2005.pdf 33 ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. IFPI online music report [online]. 2005 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wp-content/uploads/2013/03/Digital-MusicReport-2005.pdf 34 ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. IFPI:07 Digital Music Report [online]. 2007 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wp-content/uploads/2013/03/DigitalMusic-Report-2007.pdf
15
který byl odhlasován na konci roku 2009, umožňuje ISP firmám odpojit uživatele na 1–12 měsíců, pokud ten ignoruje 2 varování. 35 Výsledek přichází v roce 2010. Díky platným zákonům v mnoha zemích Evropy a Asie, stejně tak díky novým licencovaným serverům, se trh s digitální hudbou zvedl za posledních 7 let o 1000 %.36 V číslech je dobré zmínit, že 13 milionů skladeb bylo licencováno více než 400 digitálním e-shopům, které za rok vydělaly 4,6 miliardy USD celosvětově. Rokem 2012 otřásla americká kauza Megaupload, kdy byl tento server zavřen kvůli nelegálnímu obsahu. To vedlo k blokaci dalších, jako například Filesonic a Fileserve. Graf 1 názorně ukazuje dominový efekt, jenž mělo zavření Megauploadu na stahování nelegálních dat z úložišť. Za rok 2012 se snížil počet pirátských uživatelů úložišť o 18 %. Tento rok se tedy měl stát průlomovým z hlediska legislativy, kvůli přijetí mezinárodní smlouvy proti padělatelství (ACTA), která vznikla na základě iniciativy USA a Japonska. Evropský parlament však její ratifikaci neschválil a v EU tedy nemůže tato smlouva vstoupit v platnost. Britský poslanec David Martin, který předkládal podklady k hlasování, uvedl, že dokument „je příliš vágní, může být nesprávně vykládán, a mohl by tedy ohrozit občanské svobody.“37 V témže roce v Německu zemský soud stanovil, že platforma YouTube ručí za legálnost nahraného obsahu a má za povinnost nelegální videa filtrovat a odstraňovat. Server YouTube byl žalován autorským svazem GEMA spolu s vydavatelstvími v roce 2010.38 Postupem času je zřejmé, která cesta v boji proti pirátství je nejschůdnější. Forma Digital Economy Act, tedy zmiňovaný systém upozornění uživateli o porušení práva, je nejúčinnější a zároveň má výchovnou podstatu. Nikoho netrestá za první či druhou chybu, naopak uživatel dostane informaci, že se dopouští nelegálního jednání.
35
KRYNEK, Ondřej Lazar. Francie rozhodla: po upozornění budou piráti odstřiženi od internetu: Novinky.cz [online]. 12. 5. 2009 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/internet-a-pc/168576-francierozhodla-po-upozorneni-budou-pirati-odstrizeni-od-internetu.html 36 ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. IFPI:07 Digital Music Report: Music at the touch of a button [online]. 2011 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wpcontent/uploads/2013/03/Digital-Music-Report-2011.pdf 37 GAA. Evropský parlament odmítl smlouvu ACTA. Proti hlasovala drtivá většina europoslanců: IHNED.cz [online]. 4. 7. 2012 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-56413300-evropskyparlament-odmitl-smlouvu-acta-proti-hlasovala-drtiva-vetsina-europoslancu 38 VLK. YouTube musí v Německu začít filtrovat videa. Soud dal za pravdu autorům: IHNED.cz [online]. 20.4.2012 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-55524470-youtube-musi-v-nemecku-zacit-filtrovat-videasoud-dal-za-pravdu-autorum
16
Graf 1 Zavření úložiště Megaupload – dominový efekt na pirátství39
Zdroj: IFPI
2.2.1. Vývoj pirátství s hudbou v ČR V České republice bylo za rok 1999 odhaleno 434 případů pirátského jednání, v roce 2000 se objevilo 374 případů, v roce 2001 to bylo 521 a 2002 zaregistroval IFPI 763. 40 Tato čísla jsou sice jen zlomkem toho, co na začátku nového milénia odehrávalo, ale ukazuje konstantně narůstající četnost protiprávního jednání. Důvody lze spatřovat v propojenosti s masovým rozšířením internetu a se stoupající počítačovou gramotností obecně. Dalším faktorem, který podporuje nelegální stahování hudby, je nepřítomnost licencovaného online obchodu s hudbou, který by nabízel legální download. V roce 2008, tedy po začátku platnosti novely autorského zákona z roku 2006, je dobré zmínit zlepšení v boji proti P2P sítím. Policie ČR zajistila data v objektu soukromé firmy, kterých bylo více než 4 terabyte (TB). Obsah tvořily především hudební, ale také filmové soubory,
39
ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. IFPI Digital Music Report 2013: Engine of a digital world [online]. 2013 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wpcontent/uploads/2013/03/Digital-Music-Report-2013.pdf 40 SOUKUP, Jaromír. Rozhovor s Jaromírem Soukupem, zástupcem ředitele IFPI ČR o pirátech a ochraně audio CD.: Freemusic.cz [online]. 24. 2. 2003 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.freemusic.cz/clanky/1866-ifpi-cr
17
hry a programy, které byly dále nelegálně šířeny především mezi účastníky výměnných sítí P2P. Tento případ byl výjimečný kvůli množství zabavených dat.41 I v roce 2011 se mnozí vydavatelé dožadovali zavedení zákonů, které by po vzoru Francie umožňovaly ISP společnostem odpojit piráty od internetu. Ředitelka české pobočky IFTPI zdůrazňuje, proč je zde tak žalostná situace. „Češi jsou poměrně internetově gramotný národ a dlouhou dobu neměli šanci si hudbu legálně na internetu koupit. Takže se naučili si ji stahovat ilegálně. A teď jim nedochází, že by se za to mělo platit. My se je ten zlozvyk snažíme odnaučit, což je samozřejmě těžší, než kdyby tu ta možnost od začátku byla.“ Zdůvodňuje rovněž, proč český trh potřebuje vlastní pobočky velkých vydavatelství. Bez nich by totiž mohla zcela zaniknout podpora českých interpretů, kteří by nebyli schopni v mateřštině konkurovat na celosvětovém trhu. 42 Až v roce 2012 česká pobočka IFPI vydala prohlášení43, že podá na tuzemské servery jako uloz.to a czshare.com žalobu. Slibovala si od toho precedenční soudní spor, který by byl první svého druhu. Doposud byli před soud předvoláni pouze uživatelé nahrávající nelegální soubory a nikdy úložiště. Od žaloby se nakonec upustilo pro nedostatečně silné zákony, které by tyto servery upravovaly a dovedly případný soud ke zdárnému konci. Případ, který se stal v polovině roku 2013, se dá brát do jisté míry jako výsměch autorskému právu. Muž, který nahrál na internet přes 1,2 milionu audiovizuálních děl a zvukově obrazových záznamů chráněných autorským právem. Obžalovaný byl Nejvyšším soudem shledán vinným a vyvázl pouze s podmínkou, a nahrávací společnosti, kterým byla škoda učiněna, byly odkázány na občansko-právní řízení.44 Situace začíná být oproti světu kritická a zpěvačka Ewa Farna komentuje situaci takto: „Vydání alba není levná záležitost. Lidé myslí, že musím prodávat hodně desek, ale v dnešní době je to vlastně záležitost, do které je nutno investovat.“ Farna se spolu s dalšími předními interprety 41
ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. Policejní zásah proti úložišti dat: Tisková zpráva [online]. 2008 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/eget-lectus/ 42 KOVALÍK, Jan. Odpojíme piráty od webu, to je naučí, říkají vydavatelé: Aktuálně.cz [online]. 9. 2. 2011 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ceska-ekonomika/odpojime-piraty-od-webu-to-jenauci-rikaji-vydavatele/r~i:article:690320/ 43 ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. Hudební průmysl 112 2012 Česká republika: Hudební průmysl se zotavuje! [online]. 2012 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wp-content/uploads/2013/03/Hudebn%C3%AD-pr%C5%AFmysl-za-obdob%C3%AD-1-122012.pdf 44 KOŘÍNEK, Ondřej. Nahrál na internet přes milión skladeb a filmů, soud mu potvrdil podmínku: Novinky.cz [online]. 14. 8. 2013 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/krimi/310448-nahral-nainternet-pres-milion-skladeb-a-filmu-soud-mu-potvrdil-podminku.html
18
zapojuje do kampaně osvěty školáků a celé mládeže „Buď toho součástí. Podporuj muziku!“ Ten vznikl jako projekt organizací OSA a IFPI.45 Jako nejdůležitější považuji stále změnu legislativy, která by upravovala podstatu úložišť a ochranu dat na nich nahraných. Je třeba stanovit, jak je tomu ve výše zmíněných zemích EU, že tyto servery jsou odpovědné za soubory, které uživatelům poskytují a zdůraznit i odpovědnost prostředníka. To povede tyto společnosti k přetvoření na licencované poskytovatele, jako se stal například francouzský Deezer (viz podkapitola 3.1.1.).
45
MEŠKÁNA, Petr. Poslouchej muziku, ale nebuď zloděj!: Zpravodajství ČT24 [online]. 5. 3. 2014 [cit. 2014-0422]. Dostupné z:http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/265283-poslouchej-muziku-ale-nebud-zlodej/
19
2.3. Studie na porovnání uživatelů na českém a německém trhu. Praktická část této bakalářské práce je obsažena mimo jiné v této části. Byl vytvořen dotazník, který byl rozeslán především mezi studenty a skupiny do 26 let v České republice a Německu. Tyto věkové skupiny byly vybrány na základě teorií zločinu, které je popisují jako nejovlivnitelnější a nejnáchylnější k trestným činům. Zadruhé byly vybrány jako cílové, jelikož právě tyto generace budou dominovat v příštích letech nákupu elektronické hudby. Celkem se ho zúčastnilo 250 respondentů v každé ze zkoumaných zemí, kteří měli možnost vyplnit dotazník online nebo v tištěné podobě. Pouze zanedbatelné 2 % respondentů v ČR a 0,4 % v Německu neprošlo screeningovými otázkami, většinou z důvodu zaměstnání příslušníka rodiny v hudebním průmyslu. První 3 otázky byly screeningové: zda mají přístup k internetu a jestli pracují oni, či člen rodiny u nějaké nahrávací společnosti, a jaké země jsou občany (pokud jsou z jiné, než dvou zmíněných, pak otázka zněla, v jaké zemi strávili nejvíce času od svých 15 let). První otázka poukazovala na fakt, že přístup k internetu je důležitý pro návaznost na internetový obchod, druhá filtrovala uživatele, kteří mají výhody nahrávacích společností. Třetí pak rozdělovala uživatele mezi německou a českou část dotazníku. Otázka, která následovala, rovněž třídila respondenty, a to do věkových kategorií. V české verzi byly použity možnosti: pod 15 let, 15–20 let (je zletilý a má odpovědnost), 21–26 let (období studia vysoké školy), 27–40 let (období budování kariéry), a nakonec skupina 40+. V německé verzi se jednalo o intervaly: pod 15 let, 15–19 let (důvod zůstává stejný, ale Němci dříve maturují), 20–25 let (období studia vysoké školy), 26–40 let (kariéra), 40+. V hlavní části dotazníku byly následující otázky. První z nich se ptala po čistém měsíčním zisku/výdělku v práci. Důležité je totiž vzít disponibilní zisk z měsíce a zjistit v různých příjmových skupinách, jak se snaží ušetřit a jaké jsou jejich důvody pro nelegální stahování. Intervaly byly následující: 0–10 tisíc Kč, 10–20 tisíc Kč, 20–30 tisíc, 30–40 tisíc Kč, více. V případně německé verze se jednalo o 0–400 Eur, 401–700 Eur, 701–1000 Eur, 1001–1300 Eur, více. Další otázka zjišťovala, kde respondent nejčastěji získává hudbu. To vyprofilovalo buď uživatele, který ji užívá spíše v digitální podobě z internetu nebo ji získává na fyzických nosičích. Irelevantní je v této otázce, zda legálně či ilegálně. Mezi možnosti byl zařazen kamenný
20
obchod, server YouTube, iTunes, Bontonline, úložiště a P2P servery, nakonec pak Google play music či vlastní odpověď respondenta. Následující otázka byla cíleně mířená na nákup hudby a jeho frekvenci za předpokladu nákupu alba o 10–12 skladbách. Možnosti nabízely 1 týdně, alespoň jednou za měsíc, alespoň jednou ročně, méně často. Další otázka zněla, zda by uživatelé stahovali/nakupovali přes internet stejně, pokud by Vaše připojení bylo výrazně pomalejší? Otázka měla odtrhnout pozornost od finanční stránky dotazníku a zjistit, zda je pro uživatele důležité rychlé stahování, které podporuje ilegální činnost. Mnohá úložiště limitují pomalejším stahováním počet uživatelů a tedy i počet přestupků v případě stahování nelegálních dat neregistrovanými uživateli. Zároveň je nutné poukázat, že takovouto rychlostí se ve svých počátcích internetové spojení opravdu pohybovalo. Očekávaná pozitivní reakce je tedy spíše u kategorie nad 26 let. Předposlední otázka sondovala, kolik ročně respondent při nákupu hudby utratí. Češi měli na výběr méně než 100 Kč (cena 1 levnějšího alba nebo 4 skladeb), 100–300 Kč (1 nebo 2 alba), 301–500 Kč, 501–1000 Kč, více. Němci měli srovnatelné volby, jelikož ceny na trzích jsou téměř totožné: méně než 4 Eura, 4–12 Eur, 13–20 Eur, 21–40 Eur, více. Poslední část dotazníku měla za úkol najít veškeré důvody, které vedou dotyčného k nelegálnímu stahování hudby. Důvody byly: snaha ušetřit, nedostatečný obsah legálních obchodů s hudbou, nedůvěra v online obchody, víra ve slabý či žádný postih, nakonec pak možnost ovlivnění okolím a braní stahování jako věci, která se stala běžnou. Pozn.: uživatelé mohli vybrat více než 1 správnou odpověď!
2.3.1. Analýza výstupů českého dotazníku Jak již bylo napsáno, respondenti byli rozděleni do kategorií podle věku a dle toho se budou řadit i následující odstavce. První skupina je mládež do 15 let. Všichni zúčastnění uvedli příjmy nejnižšího typu, ale roční výdaje za hudbu se představovaly ze 70 % nejvyšší kategorii – do 1000 Kč. Zároveň všichni uvedli, že věří, že je nestihne žádný postih a že nejčastěji stahují ze serverů, kde hudbu lze získat zdarma.
Rychlost internetu nelze pro tuto skupinu zobecnit, jelikož se polovina
vyjádřila pozitivně, druhá nikoliv. Další skupinou je mládež mezi 15–20 lety. 89 % příjmů v této skupině je stále pod 20 tisíc Kč, zbývajících 11 % má příjmy v rozmezí 10–20 tis. Kč. Jedná se tedy stále o vysoce rizikovou 21
kategorii, která navíc má větší počítačovou gramotnost než předchozí. 61 % odpovědělo, že nejčastěji získává hudbu z různých úložišť a P2P sítí, 33 % si většinou přehraje hudbu na YouTube a pouze 6 % si hudbu skutečně koupí. V českém prostředí, kde YouTube není zdaleka tak kontrolován jako v jiných zemích Evropy, se dá tvrdit, že až 94 % odpovědělo, že hudbu stahuje nelegálně. Jedná se o extrémně znepokojující zprávu! V kategorii vysokoškoláků 79 % vydělává stále méně než 10 000 Kč. 19 % má příjmy mezi 10–20 tisíci, tedy podprůměrné z národního hlediska, to je však vzhledem ke studiu pochopitelné. Alarmující procento nelegálních dat je i zde! 64 % nejčastěji hudbu stáhne, 27 % si jí najde na platformě YouTube, na které nejsou všechny skladby licencované. Pouze 7 % z celkového počtu nejčastěji nakupuje prostřednictvím online obchodů, zejména iTunes. Tato skupina nakupuje většinou album několikrát ročně a utratí 301–500 Kč. Uživatelé paušálně placených obchodů jako Deezer uvedly výdaje vyšší než 1000 Kč. V poslední otázce se dostáváme k zajímavému zjištění. Tím, že bylo možné zaškrtnout více než jednu správnou odpověď, je možné zjistit pravou podstatu ilegálního chování. Ve 40 % odpovědí je uveden jako důvod ilegálního stahování nedostatek financí. Studenti šetří, jsou si toho vědomi a je zde možnost zlepšení do budoucna, kdy budou vydělávat více. 22 % zároveň uvádí, že je zde slabě prosazované právo a očekávají, že je nemůže stihnout žádný postih. Z podstaty dotazníku je jasné, že velké zastoupení bude mít i odpověď „Dělá to velké množství lidí v mém okolí“. 26 % respondentů si je nepřímo vědomo, že ve společnosti je nelegální stahování normální. Kategorie 27–40 let vydělává nejčastěji jak 30–40 tisíc Kč, tak 10–20 tisíc Kč, obě možnosti uvedlo shodně 27 % respondentů. 20 % uvedlo příjmy mezi 20–30 tisíci Kč. Jedná se tedy o skupinu, která by měla zároveň nejčastěji nakupovat hudbu. Na to se ptá následující otázka, ze které je zjištěno, že 33 % nejčastěji stahuje z úložišť a P2P sítí. Společně se serverem YouTube, který uvedlo 20 %, patří k nejzastupovanějším digitálním možnostem. Potěšující zpráva je, že v této kategorii nakupuje v kamenném obchodě přes 27 % uživatelů internetu. Důležité je propojení stahování a nakupování. Všichni, kteří uvedli YouTube, zároveň nakupují hudbu méně než jednou ročně a utratí za ní méně než 100 Kč. Ti, kteří odpověděli, že nakupují v kamenném obchodě ze 75 % tak činí jednou měsíčně nebo několikrát ročně. Tuto část skupiny je možné považovat za zdravé jádro společnosti společně s uživateli iTunes a Bontonline, kterých v této skupině bylo 20 %! Celkově tedy legálně nakupuje 47 % respondentů, což je na celkové 22
poměry pozitivní. Zajímavostí je, že nejnovější internetové hudební obchody v této skupině nikdo neuvedl! Dle očekávání bylo 69 % odpovědí, že nejvýznamnějším motivem pro nelegální stahování je snaha ušetřit. Pro zajímavost je dobré zmínit, že 19 % lidí nestahuje nelegálně a to zejména uživatelé iTunes a menší část nakupujících v kamenných obchodech. Poslední kategorií, sice ne do budoucna moc využívanou, nicméně velmi podstatnou v současné době pro hudební trh, je kategorie 40 a více let. Jak se ukázalo, je největším legálním konzumentem hudby, přestože příjmy spadají ze 48 % do kategorie 10–20 tisíc, tedy více než vydělává kategorie studentů. Téměř stejné procento (48 %) respondentů uvádí příjmy mezi 20–30 tis. Kč. Důležité je zjištění, že 71 % z této kategorie stále nejčastěji nakupuje v kamenných obchodech, dalších 14 % získává hudbu na YouTube. Je tedy příjemným zjištěním, že alespoň v jedné věkové kategorii se blížíme, co se legálnosti týče, evropskému průměru. Přestože tato kategorie za svůj život měla možnosti nastřádat hudbu, respondenti v ní uvádí, že stále nakupují alespoň jednou ročně, čtvrtina i jednou měsíčně. Přestupky jsou tedy přesně v rámci očekávání – křivka ilegálního stahování se shoduje s věkovou křivkou kriminality a má při porovnání věkových kategorií dle očekávání klesající tendenci 61 % (skupina 15–20 let), 40% (21–26 let), 33% (27–40 let), 5% (více). Tento výstup je možno vidět na grafu 2. Celkově nejsilnější z důvodů, proč nelegálně lidé stahují, se ukázal důvod šetřit (40 % odpovědí), vliv okolí (24 %) a příliš slabé právo (20 %).
2.3.2. Analýza výstupů německého dotazníku a komparace s výstupem z ČR Německá verze nám dává porovnání s větším a rozvinutějším trhem, relativně nižšími cenami vzhledem k příjmům a efektivnějším systémem postihů. Má-li to na tamní společnost velký vliv, je popsáno níže. Zaměřen byl zejména věk 15–26 let, pro vyšší kategorie se nepodařilo sehnat dostatečně reprezentativní počet respondentů. Hned v první a druhé otázce torsa dotazníku je znatelný rozdíl v první věkové kategorii. Pouze 34 % respondentů uvádí, že stahují z úložišť, což je proti českým 61 % obrovský skok. Přitom 94 % má příjmy ve výši do 400 Eur, tedy srovnatelné s tuzemskými. 27 % uživatelů internetu pak uvádí, že využívá server YouTube, který je ale díky organizaci GEMA neustále pod dohledem a práva porušujícího obsahu zde není významnější množství. Srovnatelná s ČR je četnost nákupů. 57 % nakupuje méně než jednou ročně. Z toho vyplývají i výdaje za hudbu, kdy 39 % respondentů utratí do 4 Eur ročně, přitom ne všichni patří k majitelům Apple a účtu 23
na iTunes. Výsledky poslední otázky ukazují zásadní rozdíl – neefektivní legislativu. Jen 7 % Němců ve věkové kategorii 15–19 let si myslí, že uniknou právnímu postihu (pro zdůraznění: v ČR si totéž myslelo 21 % školáků). Na druhou stranu, ráznějším důvodem, proč hudbu porušující autorská práva stahují, je z 53 % důvod šetřit. V kategorii 20–25 let se opět projevila finanční stránka mladých lidí. 50 % lidí vydělává 401–700 Eur a 30 % ještě méně, a kvůli nejrůznějším výdajům jsou nuceni šetřit a hledají cestu, jak opatřit hudbu zdarma. Proto 47 % vysokoškoláků uvedlo zdroj hudby server YouTube, na druhou stranu 37 % se přeorientovala na digitální obchod s hudbou (21 % uvedla server iTunes a 16 jiné společnosti). Zajímavé je, že Google play ani Deezer mezi nimi nefigurují. I frekvence nákupů je velmi odlišná od svého českého protějšku. Až 40 % dotazovaných nakupuje album alespoň jednou za měsíc, 35 % pak alespoň jednou ročně. To se odráží do předposlední otázky, kdy 40 % utratí ročně více než 40 Eur, 30 % mezi 4–12 Eury. Pouze 5 % šetří natolik, že si nekoupí ani jedno album ročně. K důvodům nelegálního stahování patří v polovině odpovědí nedostatek financí, 19 % je ovlivňováno svým okolím a 12 % nemůže sehnat hudbu, kterou chtějí legálně. Poslední číslo je překvapující, protože na tamním trhu je 3x více online poskytovatelů. Tento model je jinak naprosto v pořádku a je znát efektivita právního systému s tvrdšími postihy. Z celého průzkumu vyplývá následující. Při porovnání trhů je citelně vidět značný dopad práva a efektivity systému.
Osvěta nemá až takový vliv, jako dvě předchozí. V Německu
se projevily nejsilnější důvody pro nelegální stahování takto: snaha šetřit (46 % odpovědí), vliv okolí (15 %) a nemožnost sehnat hudbu prostřednictvím legální cesty (13 %). Poukazuje to na rozvinutost trhu a silné právo. Graf 2 Procentuální zastoupení uživatelů porušujících zákon v ČR a Německu 70,00% 60,00% 50,00% 40,00%
uživatelé porušující zákon v ČR
30,00%
uživatelé porušující zákon v Německu
20,00% 10,00% 0,00% 15-20 let
21-26 let
27-40 let více než 40 let
24
Zdroj: vlastní zpracování autora
3. Porovnání vývoje tržeb vydavatelství spolupracujícími s elektronickými i kamennými obchody mezi léty 2008 a 2012 v ČR Ponejprve je nutno uvést majoritní vydavatelství, která v České republice jsou a tuzemský trh znatelně ovlivňují. Některé z nich založily rovněž své vlastní internetové obchody. Podíl společností na trhu je uveden v tabulce 3, která je započítávána bez prodeje hudby firmám (Premiums). U zahraničních vydavatelství je vhodné pro účel práce si uvést, že se jedná o PZI. Universal Music Group (dále jen UMG) je původně americká společnost, která se specializuje zejména na zahraniční hudbu a reprezentuje nejúspěšnější interprety (The Beatles, Sting, Queen, U2, Robbie Williams). Z domácích interpretů zastupuje například Ewu Farnou, Kryštof, Chinaski, (Xindl X).46 Její česká pobočka je možné považovat jako nejdůležitější, díky svému podílu na trhu a rozsáhlému portfoliu zastupovaných žánrů. Warner Music Group47, je stejně jako předchozí UMG původem z Ameriky. Její česká pobočka se v roce 2010 musela díky neustále klesajícímu a zároveň malému tržnímu podílu zavřít. V roce 2013 začala ale opět operovat na tuzemském trhu, tentokrát jako společnost Parlophone48, kterou koupila. Parlophone dříve patřila do skupiny EMI.49 Jaký bude její následující vývoj a jak moc se bude společnost angažovat v online obchodech nelze přímo odhadovat. EMI Group, byla v roce 2011 pohlcena společností UMG a přestože fungovala dále, práva měla UMG. V roce 2013 byla velká část EMI prodána společnosti Warner Music Group, která díky tomu získala práva k části tuzemských interpretů jako Jaromír Nohavica, Žlutý pes a Helena Vondráčková.5051 46
UNIVERSAL MUSIC GROUP. [online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://umusic.cz/ Úvod. WARNER MUSIC CZECH REPUBLIC. [online] 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.emimusic.cz/cz/index.php 48 WARNER MUSIC CZECH REPUBLIC. [online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.parlophone.cz/cz/index.php 49 Obnovení činnosti Warner Music v ČR: ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU [online]. 6. 9. 2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/obnoveni-cinnostiwarner-music-v-cr/ 50 Warner Music se vrací do Česka. Začneme Nohavicou na vinylu, říká ředitel: IHNED.cz [online]. 6. 9. 2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://art.ihned.cz/c1-60618370-warner-music-kocandrle-rozhovor 51 Úvod. WARNER MUSIC CZECH REPUBLIC. [online] 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.emimusic.cz/cz/index.php 47
25
Sony Music Entertainment52
je rovněž americká společnost, která se může pyšnit
takovými hvězdami soudobé hudby jako ZAZ, Pitbull, Britney Spears, Avril Lavigne, Aerosmith, Michael Jackson nebo Anastasia. Z domácích se jedná velká jména jako Tomáš Klus a Martina Balogová. Díky spojení s UMG, která odkoupila EMI Group, získala na chvíli i práva na alba Jaromíra Nohavici. Zaměření je tedy spíše na světové interprety. I tuto společnost ale dohnání k odchodu nízké tržby ve středo/východoevropském regionu a rozhodla se, že bude český trh řídit z Polska.5354 Supraphon (původně Československá nahrávací společnost, která se specializuje na vážnou hudbu, český jazz a pop-rock 90. let).55 Oproti ostatním firmám má značnou konkurenční výhodu – svůj vlastní internetový obchod Supraphonline, který obsahuje i alba z jiných vydavatelství. Jmenované společnosti budou čelit nepříznivé legislativní situaci, a pokud se nezmění, nebudou růst ani jejich tržby. Jejich záchranou by mohlo být opětovné kultovní vydávání vinylů, které běžný spotřebitel nedokáže kopírovat, a v digitální formě zaměření na domácí hudbu. Ta může jednak interprety propagovat, ale zejména se na ní získat vyšší profit, protože je po ní vyšší poptávka, jak je popsáno v další podkapitole a tabulce 4.
52
Sony Music: O společnosti. SONY MUSIC ENTERTAINMENT. [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.sonymusic.cz/sony-music/o-spolecnosti 53 BOROVAN, Aleš. Sony Music omezuje činnost a propouští: E15 [online]. 21.3.2012 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z:http://zpravy.e15.cz/byznys/technologie-a-media/sony-music-omezuje-cinnost-a-propousti-753565 54 BOROVAN, Aleš. Zbytky české Sony Music jsou řízeny z Polska: Borovan.cz [online]. 10. 9. 2013 [cit. 2014-0426]. Dostupné z: http://www.borovan.cz/7843/ceska-sony-music-je-rizena-z-polska 55 O firmě: Historie Supraphonu. SUPRAPHON. [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.supraphon.cz/cs/o-firme/historie/
26
Tabulka 3 Procentuální podíl vydavatelství na trhu v jednotlivých letech bez kategorie Premiums5657 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
27,0%
29,4%
29,0%
31,3%
30,2%
28,6%
30,0%
25,7%
8,0%
10,0%
13,2%
13,0%
15,3%
23,5%
19,7%
20,4%
Sony Music/BMG
27,0%
24,1%
20,5%
20,3%
19,0%
14,5%
22,9%
19,5%
EMI
20,0%
20,3%
19,8%
17,4%
19,1%
23,0%
15,6%
16,8%
Warner Music
11,0%
8,1%
9,3%
9,8%
8,5%
0,0%
0,0%
0,0%
7,0%
8,1%
8,2%
8,2%
7,9%
10,4%
11,8%
17,6%
Universal Music Supraphon
zbytek trhu
Zdroj: IFPI a zpracování autora
3.1. Porovnání e-obchodu a klasických kamenných obchodů mezi lety 2008 a 201258 Mezi lety 2005 a 2007 se internetový prodej teprve začíná zabíhat a digitální prodeje jsou reprezentované především prodejem vyzváněcích melodií, později uvítacích tónů. Celkově se jevil trend příznivě a rostl exponencionálně, jak se uživatelé přeorientovávali z pomalého dialup připojení na vysokorychlostní. Nejdůležitější roli ale v prodeji digitálního obsahu v těchto letech hrály mobilní telefony.59 Rok 2006 navíc představoval úspěšný ročník, kdy byla vydána CD skupině Kabát (stala se nejúspěšnější deskou a prodalo se jí 56 900 kusů a její nádherné grafické zpracování přimělo mnohé k jejímu zakoupení).60 V roce 2007 se tržby vrátily do roviny z roku 2005 a pokračoval pokles prodejů fyzických hudebních nosičů. Digitální prodej nabírá na dynamičnosti a kompenzuje částečně tyto ztráty. Jednoznačný trend v prodeji hudby je pokles cen v kategorii zahraničního popu.61
56
ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU: Statistiky: Výroční zprávy [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/cr-celorocni/ 57 ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU: Statistiky: Celkový přehled hudebního trhu- podíl na trhu v % (Kč) kategorie včetně Premiums a digitálních prodejů. [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wp-content/uploads/2013/03/Graf_2012.pdf 58 ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. ČR celoroční [online]. 2013 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/cr-celorocni/ 59 ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. ČR celoroční [online]. 2013 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/cr-celorocni/ 60 POPRON.CZ. Kabát - Corrida, CD: Český rock a pop [online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z:http://www.popron.cz/kabat-corrida-cd/s-302322/?_actionnumber=9050 61 ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. Hudební průmysl 112 2007 Česká republika [online]. 2012 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wpcontent/uploads/2013/04/Hudebn%C3%AD-pr%C5%AFmysl-za-obdob%C3%AD-1-12-2007.pdf
27
Další rok se nesl ve stejném duchu v případě fyzických nosičů. Naopak digitální trh se zvýšil o ¼ a to díky novým telefonům, které dovolily přehrávat mp3 soubory přímo z mobilů a zákazník si je mohl objednat prostřednictvím operátora. V tomto roce je výjimečně vysoký objem tzv. premiums. Jedná se buď o firemní zakázky, nebo o „příbaly“ (v angličtině kiosk sales). Jak je patrné z anglického názvu, jedná se o prodej levnějších CD na novinových stáncích. Obchodní marže na nich není velká, proto je nutné uvědomit si, jaké obrovské množství se muselo prodat, když obrat za tuto kategorii činil 183 milionů Kč. To svědčí o gigantickém zájmu veřejnosti a o silném rozhodování spotřebitele na základě ceny. V roce 2009 se projevil vliv krize a opět téměř z poloviny nese fyzický prodej tržba z kategorie Premiums. Ta je stále populární zejména díky nízké ceně nabízeného zboží. I digitální trh se snížil. Důvodem je pokles příjmů z reklam na serveru YouTube, a nízkému zájmu veřejnosti o reálná vyzvánění do mobilů. Rok 2010 vykazuje krom zkoumaného digitálního prodeje ve všech segmentech podobný propad jako v roce 2009. Největší ztráty utrpěl prodej hudby v kategorii Premiums (-45 %), a zahraniční repertoár (-32 %). To se stalo osudné vydavatelství Warner Music Group, která jej téměř výhradně vydávala. Digitální trh se zvedl o 18 % a lehce předehnal situaci z roku 2007. IFPI uvádí, že za „meziročním nárůstem českého trhu s digitální hudbou stojí především nákup digitálního obsahu telekomunikačními firmami spíše než užití digitální hudby koncovými spotřebiteli“62
62
ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. Hudební průmysl 112 2010 Česká republika [online]. 2012 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wpcontent/uploads/2013/04/Hudebn%C3%AD-pr%C5%AFmysl-za-obdob%C3%AD-1-12-2010.pdf
28
Tabulka 4 Porovnání a vývoj tržeb z prodeje hudby v ČR mezi 2007 a 201063 2007 obrat v Kč Trh ce lke m Digitální prode j
2008 z mě na obrat v Kč
2009 z mě na obrat v Kč
2010 z mě na obrat v Kč
506 033 742
10%
555 815 941
-12%
490 559 916
-27%
357 507 545
23 854 358
25%
29 750 148
-28%
21 300 001
18%
25 115 303
Fyz ický prode j (CD DVD Pre miums)
482 179 384
9%
526 065 793
-11%
469 259 915
-29%
332 392 242
CD
389 413 463
-24%
297 845 385
-10%
268 236 644
-18%
220 252 431
Domácí repertoár
177 092 540
-28%
128 385 238
-11%
113 905 887
-2%
112 109 690
Zahraniční repertoár
149 692 941
-18%
122 107 160
-4%
116 839 616
-32%
78 870 002
Klasika
25 971 058
-24%
19 634 627
-1%
19 527 932
-13%
16 909 423
Kompilace
37 303 707
-26%
27 718 360
-35%
17 963 210
-31%
12 363 316
45 206 399
-25%
33 928 639
-39%
20 722 825
183 012 468
-9%
167 094 632
-45%
91 416 986
DVD
49 612 905
Premiums
42 423 523
-9% 331%
Zdroj: Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu a úpravy autora
Trend celkového snižování obratu je přítomen i v následujících třech letech. Přesto je rok 2011 významným okamžikem. Na tuzemský trh přichází dlouho očekávaný obchod iTunes store, který se váže (vázal) výhradně na produkty firmy Apple a jeho uživatelé, jak vyplynulo ze studie, nejsou lidé, kteří potřebují šetřit za každou cenu. Navíc na podzim se spustil další servis MusicJet, založený na bázi streamingu. Zejména díky prvnímu obchodu se obrat v digitálním prodeji zvednul o 42 %! V roce 2012 se vyrojily online obchody různých typů. Některé jsou na bázi placení za písničku či album, v jiných uživatelé platí paušálně každý měsíc, poslední model je založen na reklamě. Po úspěchu iTunes na trh vstoupil Supraphon se svým projektem Supraphonline, dále MusicJet a Deezer. Tím se digitální segment trhu ještě zlepšil v obratu o 63 %! Tím se jeho podíl na trhu s hudbou stal čtvrtinovým. Minulý rok se na tuzemský trh „přiřítili“ i giganti Google Play a Spotify. Zájem byl ale očividně menší, než se očekávalo. Důvody můžeme spatřovat především v neinformovanosti a nedostatečnému marketingu, další možností je, že si lidé již vybrali z již zavedených společnosti, nabízející paušální streaming a zavázali se smlouvou. Digitální trh se i tak zvýšil o 22 % a v současné době představuje 27 % z celkového obratu.
63
ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. ČR celoroční [online]. 2013 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/cr-celorocni/
29
Tabulka 5 Porovnání a vývoj tržeb v prodeje hudby v ČR mezi 2010 a 2013 64 65 2010 obrat v Kč Trh ce lke m Digitální prode j
2011 z mě na obrat v Kč
357 507 545
-16%
299 795 402
25 115 303
42%
35 655 043
2012 z mě na obrat v Kč -6% 63%
280 958 287 57 980 170
2013 z mě na obrat v Kč -6%
264 142 292
22%
70 579 355
Fyz ický prode j (CD DVD Pre miums)
332 392 242
-16% 222 978 117
-13%
193 562 937
CD
220 252 431
2%
225 365 726
-13%
196 976 292
-11%
176 281 573
Domácí repertoár
112 109 690
-11%
99 444 268
-10%
89 673 079
-6%
84 721 882
Zahraniční repertoár
78 870 002
15%
90 306 884
-16%
76 262 610
-17%
63 633 111
Klasika
16 909 423
-10%
15 241 991
-3%
14 828 401
20%
17 803 256
Kompilace
12 363 316
73%
21 440 037
-24%
16 212 202
-38%
10 123 324
DVD
20 722 825
24%
25 596 027
-20%
20 380 016
-28%
14 708 574
Premiums
91 416 986
-87%
12 111 151
-54%
5 621 809
-55%
2 540 290
-21% 264 140 359
Zdroj: Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu a úpravy autora Celkově jsou tržby sice klesající, jak je ale vidět, roční změna se ustálila na 6% poklesu a během následujících 3–5 let by se měl hudební průmysl opět postavit na nohy. Velmi by mu pomohla legislativní úprava Autorského zákona či Zákona o některých službách informační společnosti č. 480/2004 Sb., jako tomu je ve větších evropských zemích. Kontrola by probíhala náhodně, ale lidé by nebyli ochotní při řádných sankcích riziko penalizace podstupovat.
3.1.1. Internetové obchody – jejich začátek ve 20. letech nového tisíciletí Následující online obchody jsou seřazeny dle jejich vstupu na český trh, aby byla znázorněna frekvence, jejich zaměření, a úspěšnost. Popsány jsou jak funkce a využití pro uživatele, tak i nedostatky, které mohou obchodům předurčit neúspěch na trhu. iTunes vstupuje jako první na tuzemský trh v roce 2011 a výrazně prolamuje ledy v přístupu ostatních firem k internetovému obchodování s hudbou. Ukazuje se totiž, že trh je jeden z nejúspěšnějších v přepočtu objednávek na obyvatele.66 Služba nabízí systém „á la 64
KÜTNER, Dušan. Supraphonu i Universalu loni vzrostl zisk díky digitálním prodejům: E15 [online]. 20. 11. 2013 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/supraphonu-i-universalu-loni-vzrostlzisk-diky-digitalnim-prodejum-1039330 65 ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. ČR celoroční [online]. 2013 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/cr-celorocni/ 66 ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. Hudební průmysl 112 2012 Česká republika: Hudební průmysl se zotavuje! [online]. 2012 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wp-content/uploads/2013/03/Hudebn%C3%AD-pr%C5%AFmysl-za-obdob%C3%AD-1-122012.pdf
30
carte“, tedy nákup skladby či celého alba. iTunes do České republiky přináší do té doby nevídaně širokou nabídku skladeb, které nemohl konkurovat žádný on-line obchod v ČR. Nevýhodou byla podmínka koupě iPhone, iPadu, dnes (pozn. 2014) se můžeme těšit i podpoře pro počítače s operačním systémem (OS) Windows, kdy si stačí stáhnout aplikaci ze stránek společnosti Apple. Skladby stojí okolo 25 Kč, tedy stejně, jako v ostatních službách systému „á la carte“. MusicJet jako první ze dvou českých firem v roce 2011 vniknul na český trh. Službu je přístupné spouštět v počítačích i přenosných zařízeních (s OS Android, iOS, Windows Phone nebo Symbian). Uživatel si může vybrat verzi zdarma (omezeno poslechem jen 90 sekund a reklamami), anebo bez reklam za 75 Kč (bez reklam a omezení) nebo za 149 Kč (bez reklam i s možností poslechu offline) měsíčně. Cenově je služba stejná jako nabídka Google Naplno, vyvinutá je ale jen jako čistě streamová službou. Mládež osloví především spojením s Facebookem, který je daleko populárnější mezi mládeží, než Google+. V roce 2012 měla 16 000 platících uživatelů (představujících 16 % z celkového počtu) a tržila v řádech milionů Kč za měsíc.67 68 Počtem titulů bohužel nemůže dlouhodobě konkurovat službě Deezer a Spotify. Supraphon otevřel svůj obchod Supraphonline s digitální hudbou na principu „á la carte“ v listopadu 2011.69 Nejčetněji zastupuje žánr klasické hudby, dále je zaměřen na rock, country a R&B.
Disponuje více než milionem skladeb.70 Největší konkurenční výhodou je české
mluvené slovo. Tím Supraphon dominuje trhu, má ve svých albech Voskovce a Wericha, Divadlo Járy Cimrmana, nebo veškerá alba s Vlastimilem Brodským. Deezer vstoupil a ačkoliv nevyvolal v médiích žádný větší rozruch, disponuje přes 2 miliony skladeb. Stala se okamžitou hrozbou pro službu MusicJet, jelikož se jedná prakticky o tentýž produkt. Server patří společnosti Blogmusik a jeho výhodou je možnost vyzkoušet si tento produkt v plné verzi na 15 dní zdarma, následně je uživateli dovoleno využívat naplno tuto službu po 2 hodiny měsíčně nebo použít základní rozhraní s reklamami. Pokud si uživatel chce užívat hudbu bez reklam, volí mezi použitím pro počítač za 95 Kč (3,49 Eur) měsíčně nebo si zvolí možnost přehráváním v mobilním telefonu či jiném přenosném zařízení 67
MUSICJET. Jak tato služba funguje [online]. 2013 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.musicjet.cz/jaktofunguje.aspx 68 AUST, Ondřej. Hudební služba MusicJet má přes 250.000 uživatelů: Mediář.cz [online]. 23. 01. 2014 [cit. 201404-24]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/hudebni-sluzba-musicjet-ma-pres-250-000-uzivatelu/ 69 SUPRAPHON. SUPRAPHON má opět svoji prodejnu - digitální!: SUPRAPHONLINE startuje 24. listopadu 2011 [online]. 2011 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.supraphon.cz/cs/novinky/aktualne/?item=734 70 SUPRAPHON. Supraphonline: Procházení skladeb [online]. 2011 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z:http://www.supraphonline.cz/vyhledavani/skladby
31
za 189 Kč (6,99 Eur). Zajímavostí je, že pro Deezer pracuje 50 profesionálních hudebních editorů, kteří poslechnou stovky alb týdně a rozhodují o jejich zařazení do rádia či databáze. Deezer, který je původně z Francie, operuje ve 182 zemích světa, oproti Spotify se ale nedostal na americký trh.71 To se naopak povedlo službě Spotify a tak je Deezer nucen soustředit se na menší trhy než USA. Internet je ale jeden trh sám o sobě a jediné, co uživatele rozděluje, je případná jazyková bariéra. Bontonline, který byl spuštěný firmou Bontonland na konci prvního čtvrtletí 2012 72 je po vzhledové stránce na velmi vysoké úrovni. Českého uživatele ale zklame, a to díky absenci samostatně vyřazené české a slovenské hudby. Obchod je systémově podobný iTunes, platí se buď za jednotlivé skladby, nebo za celá alba. Co se týče počtu alb, disponuje jimi Bontonline daleko v menší míře a nevytváří si tedy konkurenční výhodu oproti iTunes, ačkoliv oslovuje i menší nahrávací společnosti a kapely hudebního spektra. K vyhledávání může uživatel použít jednak žánrové rozdělení, nebo našeptávač, což je ale až na výjimky (Mixér.cz) standard. Mixér.cz od Seznam.cz se prezentuje velmi příjemným vzhledem a od ostatních serverů upřednostňuje místo dělení hudby na žánry členění na 8 nálad, současné hity a novinky ve světě hudby. Je pouze pro streamové přehrávání a obsahuje méně interpretů, než všechny předchozí je však zcela zdarma a reklamy s této službě neobjevují příliš často. Po technické stránce se jedná o příliš jednoduchý princip bez většího filtrování. Server Clickmusic se prezentuje především velkým výběrem domácí hudební scény (pozn. jen v některých žánrech) a všemi žánry, platí se za jednotlivá CD. Velmi potěšující je možnost „darovat“ svým blízkým, která u některých konkurenčních serverů chybí a možnost zakoupit
si
hudbu
v kvalitnější
formě
FLAC.
Vyloženým
zklamáním
alb v nemainstreamových žánrech, jako je ska, rap, metal, techno, či punk.
73
je
četnost
Další nevýhodou,
a to především v českém prostředí, je cena. CD většinou stojí mezi 100 až 200 Kč, čímž nemůže konkurovat například serveru Google play music, kde je sazba sice paušální, ale velmi nízká. Přesto se ale vyplatí pro nenáročné uživatele, kteří si koupí CD méně než jednou měsíčně.
71
POLESNÝ, David. Deezer chystá českou lokalizaci a postupně dobývá svět: Zive.cz [online]. 28.6.2013 [cit. 201404-26]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/deezer-chysta-ceskou-lokalizaci-a-postupne-dobyva-svet/sc-3-a169485/default.aspx 72 BOROVAN, Aleš. Bontonland rozjede prodej digitální hudby: E15 [online]. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/technologie-a-media/bontonland-rozjede-prodej-digitalni-hudby-744626 73 CLICKMUSIC.CZ. Žánry [online]. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.clickmusic.cz/cs/vyhledavanipodle-zanru
32
Google play music Naplno se v ČR zatím neosvědčil tak, jako jeho konkurenti (viz kapitola 2). Přitom má ideální předpoklady. Google Gmail používá nejeden z uživatelů internetu a nabízí all-in-one systém. Kalendář, mapy, noviny, aplikace na google store, úložiště (na které se vejde 15 GB společně obsahem e-mailové schránky). Navíc obchod nabízí nejnižší cenu (za jednotlivé skladby se při standardním nákupu zaplatí 10 Kč za skladbu, pokud uživatel nechce platit paušálně 149 Kč), seznamy skladeb sestavené hudebními experty a nikoliv pouze programem, nebo možnost vyzkoušet si zdarma produkt na dobu 30ti dní. Hlavní neúspěch tedy vidím v nedostatečném marketingu obchodu.74 Pro registraci je ale nutné vložit informace o své kreditní či debetní kartě, což může odradit velké procento uživatelů, kteří si chtějí službu pouze vyzkoušet. Spotify konkuruje Google Naplno bezplatnou verzí, která má svá omezen v podobě reklamy nebo v samostatném přehrávači, aby uživatel mít hudbu neustále puštěnou na prohlížeči. Placená verze je o něco dražší než Google Naplno a ten nedostatky po spuštění zkušební verze brzy napravil. Spotify rovněž vypracovala analýzu, v níž poukazuje na fakt, že streamovací služby snižují nelegální činnost uživatelů. „Každá legální nabídka je alternativou pro nelegální stahování. Čím lepší uživatelskou kvalitu přináší, tím je pro uživatele atraktivnější,“ potvrzuje Tomáš Filip, ředitel české pobočky Universal Music.75
74
KRÁL, Zdeněk. TEST: Spotify v Česku konkuruje Hudbě Naplno od Googlu, nabízí lepší aplikace a hudbu zdarma: IHNED.cz [online]. 12. 12. 2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://tech.ihned.cz/c1-61431940-spotify-vceske-republice-konkurence-hudba-naplno-google-all-access 75 AUST, Ondřej. Hudební Spotify startuje v Česku: Mediář.cz [online]. 11. 12. 2013 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/hudebni-streamovaci-sluzba-spotify-startuje-v-cesku/
33
3.2. Budoucnost internetových obchodů Skrze průzkum bylo dokázáno, že i díky legální nabídce, tedy internetovým obchodům, se výrazně snižuje procento pirátů. V prostředí, jako je ČR, kde 40 % uživatelů považuje za subjektivně nejvýznamnější důvod ušetřit a 54 % raději stáhne z úložišť soubor porušující autorská práva, má největší potenciál internetový streamový obchod financovaný reklamou, dostatečně podporovaný organizacemi jako OSA a Ministerstvem kultury. Obchod by neměl být jen reklamou sám pro sebe při každém přehrání skladeb. Historie ukázala, že díky malé poptávce se na tuzemském trhu neudrží více než 5 obchodů s hudbou, což lze aplikovat i na internetové obchody. Zvláště pokud jejich nabídka bude téměř totožná, je pravděpodobné, že se zde udrží maximálně 3-4 obchody s hudbou. Z průzkumu online obchodů mají z tohoto hlediska největší potenciál uspět v následujících letech Google Music, iTunes a Spotify, Supraphonline se udrží pouze díky mateřské společnosti Supraphon a jejímu zásadnímu postavení na trhu s českými interprety. Vydavatelství utrží v mnohých případech jen část z internetové ceny alba, což se dá brát jako negativní, avšak díky větší poptávce se jim vynahradí veškeré ušlé příležitosti a autoři získají daleko více na popularitě.
76
Pokud se ale ČR nevydá směrem, který v legislativě uvedly
zmiňované země jako Francie či Německo, můžeme očekávat další odliv PZI z ČR.
76
Piráty nelze porazit, ale dají se přelstít lepší nabídkou a cenou, říká exšéf české Sony Music: HOSPODÁŘSKÉ NOVINY[online] 11. 4. 2012 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/lide/c1-55372350-piraty-nelzeporazit-ale-daji-se-prelstit-lepsi-nabidkou-a-cenou-rika-exsef-ceske-sony-music
34
Závěr Hudební průmysl se neustále přemisťuje do formy online prodeje, kde vydavatelství a obchody samotné vydělávají na reklamě a předplatitelích. Ačkoliv se jedná o pouze okrajovou složku mezinárodního obchodu, patří sem např. díky PZI zahraniční vydavatelství s pobočkami v ČR. Díky množství a zvyšující se kvalitě internetových obchodů a jejich nutným partnerstvím s různými vydavatelstvími se zvětšují příjmy z digitálního prodeje a tlumí se tak ztráty z prodeje fyzických nosičů. Hypotéza, že největším nefinančním motivem, proč lidé stahují soubory porušující autorská práva, je v ČR neefektivita právního prostředí, která byla stanovena na začátku práce, byla vyvrácena v kapitole 2. Jako mírně silnější byl shledán vliv prostředí (o 4 %). To svědčí o velmi zvýšené míře kriminálního chování, která se ve společnosti ustálila. Cílem této bakalářské bylo zjistit, do jaké míry jsou rozdíly na českém a německém trhu s hudbou způsobeny legislativou a do jaké do jaké míry má vliv struktura spotřebitelské poptávky. Práce obsahuje jak teoretickou část, tak část praktickou a je rozdělena do tří kapitol. První kapitola představuje základ pro tuto práci a seznamuje čtenáře s nejdůležitějšími souvislostmi, které je nutno brát v potaz. Popisuje rozšíření internetu v ČR, poskytuje rozbor nejdůležitějších částí autorského zákona i jeho kritiku a nakonec uvádí organizace, dohlížející na systém autorských odměn. I ty jsou porovnány s jejich obdobou v Německu. Druhá kapitola se zaměřuje na internetové pirátství. Nejprve zdůrazňuje 6 nejdůležitějších teorií kriminalistiky vztahujících se na daný problém. Dále je znázorněn vývoj pirátství a reakce vlád jednotlivých zemí v letech. V druhé kapitole je nejvýznamnější částí analýza a následná komparace dotazníkového šetření, které probíhalo v České republice a v Německu. Jako nejdůležitější byly stanoveny kategorie 21–26 let a 27–40 let, které celkovou poptávku mohou ovlivňovat v následujícím desetiletí. Výsledky byly skličující. Přestupky jsou sice tvarem křivky ilegálního stahování v rámci očekávání, shoduje se s věkovou křivkou kriminality. Ta při porovnání věkových kategorií dle očekávání v obou zemích klesající tendenci 61 % (skupina 15–20 let), 40% (21–26 let), 33% (27–40 let), 5% (více). Celkově nejsilnější z důvodů, proč nelegálně lidé stahují, se ukázal důvod šetřit (40 % odpovědí), vliv okolí (24 %) a příliš slabé právo (20 %). Při porovnání českého a německého trhu je však citelně vidět značný dopad práva a efektivity systému. Věková křivka kriminality má v Německu ve zmíněných kategoriích hodnoty 34 %, 5 %, 3% a 3%, jedná se tedy o drastický rozdíl. K nejzásadnějším motivům 35
pro ilegální chování patřila snaha šetřit (46 % odpovědí), vliv okolí (15 %) a nemožnost sehnat hudbu prostřednictvím legální cesty (13 %). Poukazuje to na rozvinutost trhu a silné právo. Druhotným cílem práce bylo zjistit, jaký typ online obchodu je pro současné tuzemské prostředí nejvhodnější. Tento cíl vyhodnocuje třetí kapitola. Z analýzy vyšel spotřebitel, který se nejvíce ohlíží na svoji finanční stránku, spíše než na mravní. Subjektivním zkoumáním prošly veškeré internetové hudební obchody, které v současné době v ČR existují. Jak je zmíněno v podkapitole 3.3, nejupřednostňovanějšími obchody budou Spotify a Deezer, načež výhradní postavení si na trhu s českou hudbou zajistí Supraphonline.
36
Seznam použité literatury Knižní publikace Česká republika. Sbírka zákonů č. 121/2000. Hlava III Zvláštní právo pořizovatele databáze, §88, In: Sbírka zákonů. 2000. Česká republika. Sbírka zákonů č. 121/2000. Hlava III Autorské dílo, §2, In: Sbírka zákonů. 2000. Česká republika. Sbírka zákonů č. 121/2000. In: Sbírka zákonů. 2000. Česká republika. Sbírka zákonů č. 81/2005. In: Sbírka zákonů. 2005. Česká republika. Sbírka zákonů č. 82/2005. In: Sbírka zákonů. 2005. Česká republika. Sbírka zákonů č. 61/2006. In: Sbírka zákonů. 2006. Česká republika. Sbírka zákonů č. 398/2006. In: Sbírka zákonů. 2006. Česká republika. Sbírka zákonů č. 216/2006. In: Sbírka zákonů. 2006. Česká republika. Sbírka zákonů č. 168/2008. In: Sbírka zákonů. 2008. HINDUJA, Sameer. Music piracy and crime theory. New York: LFB Scholarly Pub. LLC, 2006. ISBN 978-159-3322-779. TALBOT, Michael. The business of music. Liverpool: Liverpool University Press, 2002, ix, 320 p. Liverpool Music Symposium (Series), 2. ISBN 08-532-3538-4 Úřední věstník Evropské unie. C, Informace a oznámení: SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2004-. ISSN 32004L0048.
Elektronické zdroje AUST, Ondřej. Hudební služba MusicJet má přes 250.000 uživatelů: Mediář.cz [online]. 23. 01. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/hudebni-sluzba-musicjet-ma-pres-250000-uzivatelu/ AUST, Ondřej. Hudební Spotify startuje v Česku: Mediář.cz [online]. 11. 12. 2013 [cit. 2014-0422]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/hudebni-streamovaci-sluzba-spotify-startuje-v-cesku/ Autorské právo: Kolektivní správa. MINISTERSTVO KULTURY ČR. Ministerstvo kultury ČR [online]. 2013 [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/autorske-pravo/kolektivnisprava/default.htm Autorský zákon: předpisy zákonů. MINISTERSTVO KULTURY ČR. Ministerstvo kultury ČR [online]. 2013 [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/autorskepravo/zakon/predpisy-zakonu-7611/ 37
BOROVAN, Aleš. Bontonland rozjede prodej digitální hudby: E15 [online]. 2014 [cit. 2014-0424]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/technologie-a-media/bontonland-rozjede-prodejdigitalni-hudby-744626 BOROVAN, Aleš. Universal Music klesl zisk o 60 procent: E15 [online]. 30. 7. 2012 [cit. 201404-24]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/technologie-a-media/universal-music-klesl-zisko-60-procent-859180 BOROVAN, Aleš. Zbytky české Sony Music jsou řízeny z Polska: Borovan.cz [online]. 10. 9. 2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.borovan.cz/7843/ceska-sony-music-je-rizena-zpolska BOROVAN, Aleš. Sony Music omezuje činnost a propouští: E15 [online]. 21. 3. 2012 [cit. 201404-26]. Dostupné z:http://zpravy.e15.cz/byznys/technologie-a-media/sony-music-omezujecinnost-a-propousti-753565 Broadband.Gov. FEDERAL COMMUNICATIONS COMMISION. About Broadband: What is Broadband? [online] 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.broadband.gov/about_broadband.html/ Broadband: Types of Broadband connections. FEDERAL COMMUNICATION COMISSION. Broadband.gov [online]. 2013 [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://www.broadband.gov/broadband_types.html/ Bundesrepublik Deutschland, § 13c Vermutung der Sachbefugnis, Außenseiter bei Kabelweitersendung: BUNDESMINISTERIUM DER JUSTIZ UND FÜR VERBRAUCHERSCHUTZ. [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.gesetzeim-internet.de/urhwahrng/__13c.html CLICKMUSIC.CZ. Žánry [online]. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.clickmusic.cz/cs/vyhledavani-podle-zanru ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. Hudební průmysl 1-12 2007 Česká republika [online]. 2012 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wp-content/uploads/2013/04/Hudebn%C3%ADpr%C5%AFmysl-za-obdob%C3%AD-1-12-2007.pdf ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. Hudební průmysl 1-12 2010 Česká republika [online]. 2012 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wp-content/uploads/2013/04/Hudebn%C3%ADpr%C5%AFmysl-za-obdob%C3%AD-1-12-2010.pdf ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. Hudební průmysl 1-12 2012 Česká republika: Hudební průmysl se zotavuje ! [online]. 2012 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wp-content/uploads/2013/03/Hudebn%C3%ADpr%C5%AFmysl-za-obdob%C3%AD-1-12-2012.pdf 38
ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. IFPI:07 Digital Music Report: Music at the touch of a button [online]. 2011 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wp-content/uploads/2013/03/Digital-Music-Report-2011.pdf ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. IFPI Digital Music Report 2013: Engine of a digital world [online]. 2013 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wp-content/uploads/2013/03/Digital-Music-Report-2013.pdf ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. IFPI online music report [online]. January 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wp-content/uploads/2013/03/Digital-Music-Report-2004.pdf ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. IFPI online music report [online]. 2005 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wpcontent/uploads/2013/03/Digital-Music-Report-2005.pdf ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. IFPI:07 Digital Music Report [online]. 2007 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wp-content/uploads/2013/03/Digital-Music-Report-2007.pdf ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. Hudební průmysl 1-12 2012 Česká republika: Hudební průmysl se zotavuje! [online]. 2012 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wp-content/uploads/2013/03/Hudebn%C3%ADpr%C5%AFmysl-za-obdob%C3%AD-1-12-2012.pdf ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. Policejní zásah proti úložišti dat: Tisková zpráva [online]. 2008 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/eget-lectus/ ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU: Statistiky: Celkový přehled hudebního trhu- podíl na trhu v % (Kč) kategorie včetně Premiums a digitálních prodejů. [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wpcontent/uploads/2013/03/Graf_2012.pdf ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU: Statistiky: Výroční zprávy [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/crcelorocni/ ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU. Streamovací služby způsobují pokles nelegálního stahování hudby: Tisková zpráva [online]. 27. 11. 2013 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/wpcontent/uploads/2013/11/TZ-27.11.2013-Konec-hudebn%C3%ADhopir%C3%A1tstv%C3%AD.pdf
39
DAK. Warner Music se vrací do Česka. Začneme Nohavicou na vinylu, říká ředitel: IHNED.cz [online]. 6. 9. 2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://art.ihned.cz/c1-60618370warner-music-kocandrle-rozhovor GAA. Evropský parlament odmítl smlouvu ACTA. Proti hlasovala drtivá většina europoslanců: IHNED.cz [online]. 4. 7. 2012 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c156413300-evropsky-parlament-odmitl-smlouvu-acta-proti-hlasovala-drtiva-vetsina-europoslancu Households having access to the Internet, by type of connection. Eurostat [online]. 2013 [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=0&language=en&pcode =tin00073 Internet World Stats. MINIWATTS MARKETING GROUP. Internet world stats: Internet Usage in the European Union [online]. 2012, January 2013 [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/stats9.htm KODÝTEK, Pavel: Historie českého Internetu [online]. 31. 1. 2006 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.webdesign.paysoft.cz/clanky/2006/historie-ceskeho-internetu/ KOŘÍNEK, Ondřej. Nahrál na internet přes milión skladeb a filmů, soud mu potvrdil podmínku: Novinky.cz [online]. 14. 8. 2013 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/krimi/310448-nahral-na-internet-pres-milion-skladeb-a-filmu-soud-mupotvrdil-podminku.html KOVALÍK, Jan. Odpojíme piráty od webu, to je naučí, říkají vydavatelé: Aktuálně.cz [online]. 9. 2. 2011 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ceskaekonomika/odpojime-piraty-od-webu-to-je-nauci-rikaji-vydavatele/r~i:article:690320/ KRÁL, Zdeněk. TEST: Spotify v Česku konkuruje Hudbě Naplno od Googlu, nabízí lepší aplikace a hudbu zdarma: IHNED.cz [online]. 12. 12. 2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://tech.ihned.cz/c1-61431940-spotify-v-ceske-republice-konkurence-hudba-naplno-googleall-access KRYNEK, Ondřej Lazar. Francie rozhodla: po upozornění budou piráti odstřiženi od internetu: Novinky.cz [online]. 12. 5. 2009 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/internet-apc/168576-francie-rozhodla-po-upozorneni-budou-pirati-odstrizeni-od-internetu.html KÜTNER, Dušan. Supraphonu i Universalu loni vzrostl zisk díky digitálním prodejům: E15 [online]. 20. 11. 2013 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-asluzby/supraphonu-i-universalu-loni-vzrostl-zisk-diky-digitalnim-prodejum-1039330 LISCHKA, Kondrad a Christian STÖCKER. Data Protection: All You Need to Know about the EU Privacy Debate. Der Spiegel: das deutsche Nachrichten-Magazin, [online]. Hamburg: SPIEGEL-Verlag, 2013 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.spiegel.de/international/europe/the-european-union-closes-in-on-data-privacylegislation-a-877973.html 40
MALEČKOVÁ, Romana. Tisková konference. Internet v českých domácnostech: 2006-2011 [online]. 2011, s. 13 [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prezentace_a_tiskove_konference_informacni_technologie MEŠKÁNA, Petr. Poslouchej muziku, ale nebuď zloděj!: Zpravodajství ČT24 [online]. 5. 3. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z:http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/265283-poslouchejmuziku-ale-nebud-zlodej/ OSA – O nás: Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o. s. [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.osa.cz/hlavn%C3%AD-menu/kdo-jsme/on%C3%A1s.aspx Obnovení činnosti Warner Music v ČR: ČESKÁ NÁRODNÍ SKUPINA MEZINÁRODNÍ FEDERACE HUDEBNÍHO PRŮMYSLU [online]. 6. 9. 2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.ifpi.cz/obnoveni-cinnosti-warner-music-v-cr/ MUSICJET. Jak tato služba funguje [online]. 2013 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.musicjet.cz/jaktofunguje.aspx O firmě: Historie Supraphonu. SUPRAPHON. [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.supraphon.cz/cs/o-firme/historie/ POLESNÝ, David. Deezer chystá českou lokalizaci a postupně dobývá svět: Zive.cz [online]. 28.6.2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/deezer-chysta-ceskoulokalizaci-a-postupne-dobyva-svet/sc-3-a-169485/default.aspx POPRON.CZ. Kabát - Corrida, CD: Český rock a pop [online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z:http://www.popron.cz/kabat-corrida-cd/s-302322/?_actionnumber=9050 "Recommendation I.113, Vocabulary of Terms for Broadband aspects of ISDN". ITU-T. June 1997 (originally 1988). Retrieved 19 July 2011. Ruthfield, Scott, The Internet's History and Development From Wartime Tool to the Fish-Cam, Crossroads 2.1, 1995. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://dl.acm.org/citation.cfm?id=332202&CFID=328875429&CFTOKEN=54403967 Sazebník autorských odměn: Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o. s. [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.osa.cz/media/119188/sazebnik_osa2014_a5.pdf Sony Music: O společnosti. SONY MUSIC ENTERTAINMENT. [online]. 2013 [cit. 2014-0421]. Dostupné z: http://www.sonymusic.cz/sony-music/o-spolecnosti SOUKUP, Jaromír. Rozhovor s Jaromírem Soukupem, zástupcem ředitele IFPI ČR o pirátech a ochraně audio CD.: Freemusic.cz [online]. 24. 2. 2003 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.freemusic.cz/clanky/1866-ifpi-cr
41
Statement der GEMA: GESELLSCHAFT FÜR MUSIKALISCHE AUFFÜHRUNGS- UND MECHANISCHE VERVIELFÄLTIGUNGSRECHTE. [online]. 2012 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: https://de.creativecommons.org/files/2012/01/Statement_GEMA.pdf SUPRAPHON. SUPRAPHON má opět svoji prodejnu - digitální!: SUPRAPHONLINE startuje 24. listopadu 2011 [online]. 2011 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.supraphon.cz/cs/novinky/aktualne/?item=734 SUPRAPHON. SUPRAPHON má opět svoji prodejnu - digitální!: SUPRAPHONLINE startuje 24. listopadu 2011 [online]. 2011 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.supraphon.cz/cs/novinky/aktualne/?item=734 SUPRAPHON. Supraphonline: Procházení skladeb [online]. 2011 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z:http://www.supraphonline.cz/vyhledavani/skladby Understanding Criminology Theories: Criminology [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.criminology.com/resources/understanding-criminology-theories/ UNIVERSAL MUSIC GROUP. [online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://umusic.cz/ Věk a trestná činnost z pohledu vývojové kriminologie: Informační servis. MOULISOVÁ PHD., PhDR. Marcela. MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. [online]. 2009 [cit. 201404-21]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/vek-a-trestna-cinnost-z-pohledu-vyvojovekriminologie.aspx VLK. YouTube musí v Německu začít filtrovat videa. Soud dal za pravdu autorům: IHNED.cz [online]. 20. 4. 2012 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c155524470-youtube-musi-v-nemecku-zacit-filtrovat-videa-soud-dal-za-pravdu-autorum WARNER MUSIC CZECH REPUBLIC. [online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.parlophone.cz/cz/index.php Úvod. WARNER MUSIC CZECH REPUBLIC. [online] 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.emimusic.cz/cz/index.php WORLD INTELLECTUAL PROPERTY ORGANIZATION. Emerging Issues in IP: Intellectual Property - Some basic definitions [online]. 2013 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.wipo.int/about-ip/en/studies/publications/ip_definitions.htm
42
Seznam obrázků, tabulek a grafů Seznam grafů Graf 1 Zavření úložiště Megaupload – dominový efekt na pirátství .............................................. 17 Graf 2 Procentuální zastoupení uživatelů porušujících zákon v ČR a Německu ........................... 24
Seznam tabulek Tabulka 1 Porovnání a vývoj připojení v EU mezi rokem 2005–2012 ............................................ 5 Tabulka 2 Porovnání a vývoj připojení v ČR mezi rokem 2004–2013 ............................................ 6 Tabulka 3 Procentuální podíl vydavatelství na trhu v jednotlivých letech bez kategorie Premiums ........................................................................................................................................................ 27 Tabulka 5 Porovnání a vývoj tržeb z prodeje hudby v ČR mezi 2007 a 2010 ............................... 29 Tabulka 6 Porovnání a vývoj tržeb v prodeje hudby v ČR mezi 2010 a 2013 .............................. 30
43
