VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta managementu
Diplomová práce
2012
Bc. Zdeněk Plášil
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta managementu Katedra managementu podnikatelské sféry
Zhodnocování a zajišťování finančních prostředků na forexu
Autor diplomové práce:
Bc. Zdeněk Plášil
Vedoucí diplomové práce: Ing. Jiří Dvořák, Ph. D. Rok obhajoby:
2012
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Zhodnocování a zajišťování finančních prostředků na měnovém trhu“ vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.
V Jindřichově Hradci dne………… podpis
Abstrakt Cílem diplomové práce je analýza postupu obchodníka při zhodnocování finančních prostředků na mezinárodním měnovém trhu. Práce je rozdělena do dvou částí. První část práce představuje základní informace o mezinárodním měnovém trhu. Praktická část práce obsahuje analýzu postupu při vstupu na měnový trh a obchodní systém aplikovaný v reálném trhu. Klíčová slova: měnový trh, měnový pár, zhodnocení finančních prostředků, řízení rizika
Abstract The purpose of this thesis is analysis process of increasing financial resources on the foreign exchange market. This thesis is devided into two parts. Firts part gives basic information about foreign exchange market. Operative part contains analysis steps of entering into foreign exchange market and trading system aplied in real market. Key words: foreign exchange market, currency pair, process of increasing financial resources, risk managemen
Poděkování
Za nápady, náměty a pomoc při tvorbě této diplomové práce bych chtěl poděkovat Ing. Jiřímu Dvořákovi, Ph. D., z Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v Jindřichově Hradci.
Obsah 1 2
Úvod ............................................................................................................................... 1 Měnové páry................................................................................................................... 3 2.1 Historie měn a měnových obchodů......................................................................... 3 2.2
Základní charakteristika měnových párů ................................................................ 4
2.2.1
Měnový spread ................................................................................................ 5
2.2.2
Typy měnových párů ....................................................................................... 6
2.2.2.1
Hlavní měnové páry ................................................................................. 6
2.2.2.2
Křížové měnové páry ............................................................................... 8
2.2.2.3
Exotické měnové páry ............................................................................ 10
2.2.3 2.3 3
4
5
Zájem o měnové páry .................................................................................... 10
Obchodní hodiny................................................................................................... 11
Účastníci měnových obchodů ...................................................................................... 14 3.1 Centralizovaný trh ................................................................................................. 14 3.2
Decentralizovaný trh ............................................................................................. 15
3.3
Hierarchie účastníků forexového trhu................................................................... 16
3.3.1
Banky ............................................................................................................. 18
3.3.2
Deutsche Bank ............................................................................................... 20
3.3.3
Centrální banky ............................................................................................. 21
3.3.3.1
Měnová politika centrální banky ............................................................ 22
3.3.3.2
Vydávání a stahování peněz z oběhu ..................................................... 23
3.3.3.3
Funkce banky státu ................................................................................. 23
3.3.3.4
Správa devizových rezerv ...................................................................... 24
3.3.3.5
Reprezentace státu v měnové oblasti ..................................................... 24
3.3.4
Velké nadnárodní společnosti........................................................................ 24
3.3.5
Obchodníci s měnami neboli spekulanti........................................................ 27
Grafy............................................................................................................................. 29 4.1 Bar chart ................................................................................................................ 30 4.2
Line chart .............................................................................................................. 32
4.3
Candlestick chart ................................................................................................... 33
4.4
Range bar chart ..................................................................................................... 35
4.5
Volume grafy ........................................................................................................ 37
4.6
Tickový graf .......................................................................................................... 39
Analýza postupu obchodníka v praxi ........................................................................... 40
5.1
Broker ................................................................................................................... 40
5.2
Analýzy trhu ......................................................................................................... 43
5.2.1 5.2.1.1
Trendy a směry trhu ............................................................................... 44
5.2.1.2
Technické indikátory .............................................................................. 47
5.2.1.3
Price action ............................................................................................. 49
5.2.2
5.3
6
Technická analýza ......................................................................................... 43
Fundamentální analýza .................................................................................. 51
5.2.2.1
Úrokové sazby ........................................................................................ 52
5.2.2.2
Hrubý domácí produkt ........................................................................... 53
5.2.2.3
Inflace ..................................................................................................... 53
5.2.2.4
Nezaměstnanost ...................................................................................... 54
5.2.2.5
Tržní „šoky“ ........................................................................................... 54
Technické vybavení .............................................................................................. 54
5.3.1
Hardware ....................................................................................................... 54
5.3.2
Software ......................................................................................................... 55
5.4
Internetové připojení a data .................................................................................. 57
5.5
Řízení rizika .......................................................................................................... 58
5.5.1
Money management ...................................................................................... 58
5.5.2
Risk na jeden obchod ..................................................................................... 60
5.5.3
Velikost obchodního účtu .............................................................................. 60
5.5.4
Velikost obchodní pozice .............................................................................. 61
Ukázka obchodního systému ........................................................................................ 62 6.1 Obchodní systém ................................................................................................... 62 6.2
Ukázka obchodního dne........................................................................................ 64
6.3
Ukázka obchodního dne 26/8/2011 ...................................................................... 67
6.4
Výsledky obchodovaného systému ....................................................................... 70
6.4.1
Analýza obchodního deníku: ......................................................................... 72
6.4.2
Analýza MAE a MFE .................................................................................... 73
7 Závěr............................................................................................................................. 80 Seznam použité literatury a zdrojů ...................................................................................... 83 Seznam obrázků, tabulek, grafů a příloh ............................................................................. 87
1 Úvod Oblastí, kam v dnešní době investovat volné finanční prostředky pro jejich zhodnocení je celá řada. Patří mezi ně například trh s nemovitostmi, oblast umění, investice do starožitných předmětů a investice na finančních trzích. Jednou z částí finančních trhů je také Foreign Exchange Market (Forex) neboli měnový trh. I když se někomu na první pohled může zdát, že měnový trh slouží pouze k směňování jednotlivých mezinárodních měn mezi sebou, lze na něm také zhodnotit finanční prostředky. Dříve byl přístup na měnový trh umožněn pouze bankám a velkým institucionálním investorům. Díky vývoji ve výpočetní technice, informačních a komunikačních technologiích je v současné době umožněn přístup na tento trh i drobným investorům., mezi které mohou patřit dokonce i jednotlivci. Investovat volné finanční prostředky na měnovém trhu můžeme dvěma způsoby. První způsob využívá nabídek investičních společností na dnešním trhu, které se starají o klientovi vložené prostředky. Ten přenechává veškerou odpovědnost za spravování jeho financí vybrané investiční společnosti a ta si za to účtuje poplatky nebo bere procenta ze zisku. Výhoda spočívá v tom, že klient v oblasti měnových trhů nemusí být vůbec vzdělaný. Za určitou nevýhodu lze považovat skutečnost, že na úspěch či neúspěch investice nemá klient vůbec žádný vliv. Druhý způsob je, pokud se člověk rozhodne svou investici spravovat sám. Zde leží veškerá odpovědnost za úspěch či neúspěch na jeho ramenou. Samozřejmě při tomto způsobu zhodnocování je nutná znalost prostředí, ve kterém se člověk pohybuje. Náplní této práce je přiblížit problematiku investování finančních prostředků na měnovém trhu z pohledu drobného obchodníka. Jelikož obchodování na měnovém trhu je velice rozsáhlá záležitost, tvoří tato práce nezbytný základ pro další studium. Práce je rozdělena na dvě základní části: teoretickou a praktickou. Celkem se skládá z pěti základních kapitol, kde první tři kapitoly jsou věnovány teoretické části a zbylé dvě obsahují praktickou část práce. Každá z těchto kapitol přibližuje určitou část problematiky měnového trhu. První kapitola poskytuje naprosté základní informace o měnovém trhu a měnových párech. Popisuji zde historii a vznik měnového trhu, dále pak základní charakteristiku 1
měnových párů. Představím jejich typy a vysvětlím základní pojmy. Součástí této kapitoly je seznámení s obchodními hodinami, ve kterých se v jednotlivých částech světa na měnovém trhu obchoduje.
Cílem druhé kapitoly je představit hlavní účastníky na
měnovém trhu a vysvětlit jejich roli na forexu. Poslední kapitola z teoretické části přibližuje problematiku zobrazování průběhu ceny, tedy grafů. V praktické části práce nejdříve analyzuji aspekty, které je potřeba vyřešit před samotným vstupem na měnový trh. Analyzuji jakým způsobem postupovat při výběru správného brokera, jaké typy analýz se používají na určování směru trhu a s jakými nástroji tyto analýzy pracují. Vysvětlím základní prvky risk managementu, který je nezbytný pro zodpovědné spravování investice.
V poslední kapitole praktické části předvedu veškeré aspekty aplikované v reálném trhu prostřednictvím obchodního systému použitého na obchodování měnového páru EUR/USD. K obchodování tohoto měnového páru jsem použil obchodní platformu MetaTrader FLOAT version 4.0 s daty poskytnutými od brokerské společnosti XTB. Měnový pár jsem obchodoval po dobu jednoho měsíce. Součástí poslední kapitoly je také ukázka jednoho obchodního dne. Nakonec uvedu výsledky tohoto systému, u kterých poté provedu drobnou analýzu.
2
2 Měnové páry 2.1 Historie měn a měnových obchodů Historie samotných mincí spadá do dávného období cca 700 let před Kristem, kdy se v Malé Asii začaly objevovat odlitky z bronzu, které představovaly první mince. O přibližně 200 let později, tedy 500 let před Kristem se objevily v Lýdii první ražené mince. Jednalo se o slitinu zlata a stříbra. Každá měna byla spojena s určitou fyzickou komoditou. Nejčastěji se používalo zlato, stříbro a bronz. Z této komodity se většinou mince razila, takže vznikaly například zlaťáky, stříbrňáky a mince z bronzu. Zde může vyvstat otázka, jak docházelo k jejich vzájemné směně. Směnný kurz mezi stříbrem a zlatem býval většinou ponechán volnému trhu nebo ho určoval úřad. Pokud ho určoval úřad, jednalo se o tak zvaný bimetalický systém, kde byla autorizovaná mincovna, která musela směňovat stříbro nebo zlato za mince ve stanoveném směnném kurzu. Tento systém na trhu s mincemi existoval až do konce 19. století. V této době vzniknul monometalický systém neboli zlatý standart. Znamená to, že zákonem stanovená byla pouze cena zlata, zlato sloužilo ke krytí jednotlivých měn a také se od něho odvozovala směna jednotlivých měn. Počátkem 20. století vznikl standart zlaté devizy, ve kterém není nutné vázat přepočet a směnu na zlato, ale lze směňovat měny přímo mezi sebou. Přímo mezi sebou šlo směňovat pouze měny, které byly zároveň směnitelné za zlato. Ke konci druhé světové války vznikl na základě Bretton-Woodské dohody Mezinárodní měnový fond. Důsledky této dohody zapříčinily to, že americký dolar se stal rezervní měnou, od které se odvozovaly ostatní měny. Dále se musely Spojené státy americké zaručit za směnitelnost amerického dolaru za zlato a to v pevně stanoveném kurzu 35 amerických dolarů za trojskou unci1. Tato dohoda vstoupila v platnost v roce 1945 a jejím členem byla i tehdejší Československá republika, která sice v průběhu let kvůli politické situaci vystoupila, ale koncem 20. století se stala znovu jejím členem. Bretton-Woodská dohoda platila až do roku 1971. V té době byl americkým prezidentem Richard Nixon, který odmítl požadavek Francie a Velké Británie směnit dolary za zlato, čímž porušil jeden z hlavních závazků zmíněné smlouvy. Tento akt byl označován jako uzavření amerického zlatého okna. V tomto roce vznikl trh forex, neboli International Interbank Foreign Exchange. Jedná se o Mezinárodní měnový trh, ve kterém z počátku převážně působily centrální banky a investiční společnosti. Na jeho začátku se používal systém pevných devizových 1
trojská unce odpovídá přibližně 31 gramům zlata
3
kurzů, který se ale po dvou letech zhroutil. Potom nastoupila nová podoba mezinárodního měnového trhu, jakou známe dnes a to je systém pohyblivých měnových kurzů.
2.2 Základní charakteristika měnových párů Každý měnový pár, který se obchoduje na forexovém trhu, se skládá ze dvou základních měn. Jedná se o měny různých zemí, od velmi známých, kam jistě patří americký dolar, euro, britská libra, švýcarský frank, japonský jen až po ty méně známé, kam můžeme třeba zařadit Singapurský dolar, Norskou korunu, Hongkongský dolar a řadu dalších. Poměr, ve kterém se boudou příslušné měny směňovat se nazývá měnový kurz. Všechny měnové páry jsou kótovány na čtyři desetinná místa s výjimkou párů, ve kterých figuruje japonský yen. Ty jsou kótovány na dvě desetinná místa. Například zápis 1,3238 EUR/USD znamená, že se jedná o měnový pár eura a amerického dolaru, který má směnný kurz 1,3238. Měnové páry se kotují následujícím způsobem. První uvedená měna v zápisu měnového páru (v tomto případě EURo) je bazická měna (základní) a druhá měna (v uvedeném příkladu USD) je kotovací měna. Směnný kurz udává počet jednotek kotovací měny potřebný na nákup jedné jednotky základní měny. Podle uvedeného příkladu budeme potřebovat 1,3238 USD na nákup jednoho EURa. Stejně to platí i obráceně, pokud prodáme jedno EURo, dostaneme za něj 1,3238 USD. Na první pohled by se někomu mohlo zdát, že měnový pár EUR/USD je stejný jako měnový pár USD/EUR. Z výše uvedeného výkladu je jasné, že tomu tak není. Máme zde bazickou a kotovací měnu. Společný znak těchto měnových párů jsou měny, ze kterých se skládají, tedy euro a americký dolar. Ovšem logicky mezi nimi platí matematická zákonitost. Měnový pár 1,3238 EUR/USD je popsaný výše. Bazická měna EURo, kotovací USD. Měnový pár 0,7554 USD/EUR. Zde je bazická měna USD, a kotovací EURo. Na nákup jednoho USD je potřeba 0,7554 EUR. Jelikož se jedná o dva měnové páry, ve kterých jsou stejné měny, mezi kterými vždy platí jeden směnný poměr, existuje mezi těmito měnovými páry následující matematická zákonitost. Jestliže na nákup jednoho eura potřebuji 1,3238 amerických dolarů, pak na nákup jednoho amerického dolaru potřebuji 1/1,3238 = 0,7554. Proto je u měnového páru USD/EUR číslo 0,7554. Při obchodování na měnovém trhu můžeme měnový pár nakupovat či prodávat. V praxi to znamená, že při nákupu měnového páru EUR/USD nakupujeme eura a současně 4
prodáváme americké dolary za aktuální směnný kurz. Při prodeji měnového páru EUR/USD prodáváme eura a současně za ně nakupujeme americké dolary za aktuální směnný kurz. Hodnota tohoto kurzu se v čase mění a na tuto změnu má vliv velká řada faktorů, mezi které patří mimo jiné úrokové sazby zemí, obchodní bilance, nezaměstnanost, vývoj HDP, politické situace, bankovní intervence, příliv a odliv zahraničního kapitálu a spousta dalších. Daná měna může posilovat2 nebo oslabovat3. To zda bude měna posilovat nebo oslabovat, záleží na tom, jaký o ní bude na trhu zájem. Uvedeme si příklad s výše zmíněným párem EUR/USD. Pokud bude o euro velký zájem a naopak o americký dolar zájem nebude, bude měnový kurz EUR/USD značně stoupat (euro posiluje). Naopak pokud o euro zájem nebude, ale bude velký zájem o americký dolar, bude měnový kurz EUR/USD klesat (euro oslabuje).
2.2.1 Měnový spread Doposud jsme u měnových kurzů uváděli pouze jeden kurz. Ve skutečnost se však ve směnárně nebo v bance setkáme u měnového páru se dvěma nepatrně lišícími se kurzy. Nižší kurz, který je označován bid, je kurz, za který je banka nebo směnárna od nás ochotna koupit danou měnu. Naopak vyšší kurz, který je označen ask, je kurz, za který nám banka či směnárna prodá příslušnou měnu. Rozdíl mezi kurzy bid a ask se nazývá spread a je to zisk banky nebo směnárny, která zprostředkovala transakci. Stručně řečeno spread je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Měnové páry s velkou likviditou mají menší spread než měny s nízkou likviditou. Likvidita znamená jednoduše řečeno zájem o daný instrument. Při velké likviditě například měnového páru EUR/USD je velký zájem obchodníků směňovat eura za americké dolary a obráceně. Hlavní měnové páry, jejichž měny patří do popředí světové ekonomiky, jako jsou například
EUR/USD, GBP/USD, USD/JPY, USD/CHF, USD/CAD, AUD/USD,
NZD/USD budou mít značně vyšší likviditu než například exotické měny jako je Singapurský dolar, Polský zlotý, Česká koruna, Hongkongský dolar a jiné o které není tak velký zájem.
2 3
apreciace depreciace
5
Obrázek 1 Ukázka ceny bid a ask4
Výše uvedená tabulka je z obchodní platformy MetaTrader a zobrazuje ceny bid a ask pěti měnových párů. První čtyři měnové páry jsou tzv. major neboli hlavní měnové páry, které jsou hodně obchodované. Tím pádem je u nich velká likvidita, a proto je u nich malý spread. První měnový pár EUR/USD má spread pouze 1.3317 – 1.3316 = 1pips. Jeden pip je nejmenší hodnota, o kterou se může měnový kurz změnit a je definován jako 0,0001. Deset pipsů by bylo 0.0010, sto pipsů by bylo 0,0100 atd. GBP/USD má spread 2pips, USD/JPY přibližně 1 pip, AUD/USD má spread 2pipsy. Poslední měnový pár USD/SEK (americký dolar/švédská koruna) v tabulce patří do skupiny tzv. exotických měnových párů a je v porovnání s hlavními páry velmi málo obchodován. Z toho vyplývá, že má nízkou likviditu a velký spread. Ten můžeme vidět v tabulce a je 6.8436 – 6.8422 = 14 pipsů.
2.2.2 Typy měnových párů Ve světě je velké množství měn, se kterými se můžeme setkat. Dvojice těchto měn vytváří měnové páry, které se objevují na forexovém trhu. Je jich zde nepřeberné množství a každý z nich se obchoduje podle zájmů obchodníků. Nalezneme zde měnové páry s vysokou i nízkou likviditou. V podstatě můžeme měnové páry rozdělit do tří základních skupin. První skupina měnových párů je označována Major Currency Pairs5, druhá skupina se nazývá Cross Currency Pairs6 a poslední třetí Exotic Currency Pairs7. Název měny je tvořen třemi písmeny, kde první dvě písmena identifikují zemi a třetí písmeno je podle názvu měny. 2.2.2.1 Hlavní měnové páry Hlavní měnové páry jsou vždy tvořeny měnou USD, ke které se přidá další významná měna. Mezi významné měny se řadí EUR, JPY, GBP, CHF, CAD, AUD, NZD. Takto vzniklé měnové páry jsou velice likvidní a na forexovém trhu nejvíce obchodované. 4
Zdroj: obchodní platforma MetaTrader Version 4.0 – Alpari UK Hlavní měnové páry 6 Křížové měnové páry 7 Exotické měnové páry 5
6
Níže uvedená tabulka uvádí hlavní měnové páry. Ve sloupečku terminologie jsou uvedeny názvy jednotlivých měnových párů, které se používají mezi obchodníky.
7
Tabulka 1 Hlavní měnové páry8
označení EUR/USD USD/JPY GBP/USD USD/CHF USD/CAD AUD/USD NZD/USD
měnový pár euro/americký dolar americký dolar/yen britská libra/americký dolar americký dolar/švýcarský frank americký dolar/kanadský dolar australský dolar/americký dolar novozélandský dolar/americký dolar
terminologie "euro" "dollar yen" "cable" "swissy" "loonie" "aussie" "kiwi"
2.2.2.2 Křížové měnové páry Dříve, když někdo chtěl směnit například britskou libru za yeny, tak nejprve musel směnit libru za americké dolary a tyto dolary za požadovaný yen. Po vzniku křížových měn je toto minulostí. Dnes lze směňovat jednotlivé měny přímo mezi sebou. Křížové měnové páry tedy neobsahují USD. Vznikají kombinací jednotlivých měn mezi sebou. Hojně obchodované křížové měnové páry jsou tvořené kombinací významných měn uvedených výše. Tyto významné křížové páry můžeme rozdělit do tří kategorií: EUR Crosses, JPY Crosses, GBP Crosses. EUR Crosses Tabulka 2 Křížové páry eura9
označení
měnový pár
EUR/CHF EUR/GBP EUR/CAD EUR/AUD EUR/NZD
euro/švýcarský frank euro/britská libra euro/kanadský dolar euro/australský dolar euro/novozélandský dolar
8
terminologie "euro swissy" "euro pound" "euro loonie" "euro aussie" "euro kiwi"
Cit.: Babypips, Currencies Are Traded in Pairs [online]. Dostupné z WWW :
[cit.2011-06-20]. 9 Cit.: Babypips, Currencies Are Traded in Pairs [online]. Dostupné z WWW : [cit.2011-06-20].
8
JPY Crosses Tabulka 3 Křížové páry japonského yenu10
označení EUR/JPY GBP/JPY CHF/JPY CAD/JPY AUD/JPY NZD/JPY
měnový pár euro/yen britská libra/yen švýcarský frank/yen kanadský dolar/yen australský dolar/yen novozélandský dolar/yen
terminologie "yuppy" "guppy" "swissy yen" "loonie yen" "aussie yen" "kiwi yen"
GBP Crosses Tabulka 4 Křížové páry britské libry11
označení
měnový pár
GBP/CHF
britská libra/švýcarský frank
GBP/AUD
britská libra/australský dolar
GBP/CAD GBP/NZD
britská libra/kanadský dolar britská libra/novozélandský dolar
terminologie "pound swissy" "pound aussie" "pound loonie" "pound kiwi"
Tabulka 5 Ostatní křížové páry12
označení
měnový pár
AUD/CHF
australský dolar/švýcarský frank
AUD/CAD
australský dolar/kanadský dolar australský dolar/novozélandský dolar
AUD/NZD CAD/CHF NZD/CHF NZD/CAD
kanadský dolar/švýcarský frank novozélandský dolar/švýcarský frank novozélandský dolar/kanadský dolar
10
terminologie "aussie swissy" "aussie loonie" "aussie kiwi" "loonie swissy" "kiwi swissy" "kiwi loonie"
Cit.: Babypips, Currencies Are Traded in Pairs [online]. Dostupné z WWW : [cit.2011-06-20]. 11 Cit.: Babypips, Currencies Are Traded in Pairs [online]. Dostupné z WWW : [cit.2011-06-20]. 12 Cit.: Babypips, Currencies Are Traded in Pairs [online]. Dostupné z WWW : [cit.2011-06-20].
9
2.2.2.3 Exotické měnové páry Tyto měnové páry vznikají spojením jedné významné měny (v tabulce například americký dolar) a měny ze země s rozvíjející se ekonomikou. Exotické měnové páry mají na trhu nízkou likviditu, a proto je potřeba dávat pozor na velký spread. Příklady exotických měn jsou v tabulce níže. Tabulka 6 Exotické měnové páry13
označení měnový pár USD/HKD americký dolar/hongkongský dolar USD/CZK americký dolar/česká koruna USD/DKK americký dolar/dánská koruna USD/MXN americký dolar/mexické peso USD/NOK americký dolar/norská koruna
2.2.3 Zájem o měnové páry O měnové páry mají obchodníci zájem podle jejich atraktivity. O měny zemí s vyspělou ekonomikou je logicky větší zájem, který může být podporován různými činy, jako jsou obchodní transakce v podobě exportu či importu, nepřímé investice, vliv cestovního ruchu a mnoho dalších. Mezinárodní organizace Bank For International Settlements, která má dlouholetou tradici a vznikla v roce 1930, se převážně stará o měnovou a finanční spolupráci a slouží jako banka pro centrální banky. Tato organizace již několik let provádí v časovém horizontu tří let průzkum forexového trhu tak zvaný „the triennial survey“. Naposledy byl tento průzkum prováděn v dubnu roku 2010 a jednalo se již o osmý průzkum tohoto charakteru. Průzkumu se účastnilo 53 centrálních bank a měnových orgánů. Data v níže uvedeném grafu byla čerpána právě ze zmíněného průzkumu. V grafu jsou uvedeny měnové páry, podle svého podílu na celkovém zobchodovaném objemu. Nejvíce obchodovaným měnovým párem je USD/EUR, který se na celkovém objemu obchodů podílí téměř 28%. Těchto 28% představovalo v roce 2010 zobchodovaný objem v hodnotě 1,1 bilionu amerických dolarů za jeden den. V předchozím průzkumu, tedy v roce 2007, tvořil tento měnový pár téměř 27% celkového zobchodovaného objemu, což odpovídalo zhruba 890 miliardám amerických dolarů zobchodovaných za den. V roce 2007 byl celkový denní zobchodovaný objem o necelý jeden bilion nižší než v roce 2010. Z měnových párů, ve kterých není USD, čili z křížových, je největší zájem o pár EUR/JPY. V grafu zobrazená téměř 3% představují 13
Cit.: Babypips, Currencies Are Traded in Pairs [online]. Dostupné z WWW : [cit.2011-06-20].
10
denní obrat přibližněě 111 miliard dolarů. dolar V posledních letech roste zájem obchodníků obchodník o měny CNY14 a BRL15. Přesně řesněji řečeno o měnové nové páry, které vzniknou kombinací USD a zmíněných dvou měn, ě čili ili USD/CNY a USD/BRL. Zájem obchodníků obchodník je podpořen zejména vysokým růstem ůstem stem ekonomiky daných zemí za posledních pár let. Průměrný Pr denní obrat měnového nového páru USD/CNY vzrostl z 9 miliard dolarů v roce 2007 na 31 miliard dolarů v roce 2010. Pro pár USD/BRL je zaznamenán růst r st denního obratu z 5 miliard dolarů v roce 2007 na 26 miliard dolarů dolar v roce 2010. Graf 1 Zájem o měnové páry16
USD/EUR 27,66% USD/JPY 14,26% USD/GBP 9,06% USD/AUD 6,25% USD/CAD 4,57% USD/CHF 4,22% EUR/JPY 2,78% EUR/GBP 2,74% EUR/CHF 1,80% USD/CNY 0,79% USD/BRL 0,64% AUD/JPY 0,60% EUR/CAD 0,34% EUR/AUD 0,30% ostatní 23,99%
2.3 Obchodní hodiny hodin Na forexovém trhu se obchoduje neustále kromě krom víkendu. Měnový Mě trh je velice likvidní po celý pracovní týden, tedy 24 hodin denně denn 5 pracovních dnů v týdnu. Přesněji řečeno v průběhu hu dne jsou chvíle, kdy je trh likvidní více a chvíle,, kdy je likvidní méně. mén Nicméně nejedná se o tak nízkou likviditu, která by značně č ě omezovala plynulé 14
Čínský yuan Brazilský real 16 Cit.: BANK FOR INTERNATIONAL SETTLEMENTS, Triennial Central Bank Survey of ForeignExchange [online]. Dostupné z WWW: < http://www.bis.org/publ/rpfxf10t.htm>[cit.2011-06-22]. http://www.bis.org/publ/rpfxf10t.htm 15
11
obchodování. Likvidita určité měny je spojena s časem, ve kterém je měna obchodovaná. Více to přiblížím v následujícím výkladu. Obchodní den na forexu můžeme v podstatě rozdělit do čtyř základních obchodních seancí. S každou z těchto čtyř obchodních seancí pak souvisí likvidita konkrétních měn. Tak jak putuje slunce kolem země od východu na západ, tak se postupně otevírají a zavírají trhy po celém světě. Celý obchodní kolotoč začíná otevřením trhů v Sydney, pár hodin potom otevírá finanční trhy Tokio a takto se postupně dostaneme přes Evropu, kde otevře Londýn, který je evropským významným finančním centrem, až do Ameriky, kde se otevřou významné New Yorské trhy. Nyní jak souvisí likvidita konkrétní měny s určitým časem. Pokud je otevřený finanční trh (burzy, banky, investiční společnosti atd.) například v Londýně, je patrné, že britská libra bude více likvidní, než když je tento trh zavřený. Je to proto, že libra je národní měnou dané země a dochází tak ze strany bank, obchodníků a investorů k velkým měnovým transakcím, které dodávají onu likviditu. Naopak, když je ve stejnou dobu Tokijský trh zavřený, nebude na měnových párech s japonským yenem taková likvidita, jako kdyby bylo Tokio otevřené. Obchodní seance zmíněných finančních center, tedy jejich otvírací a zavírací dobu nám zobrazuje následující tabulka. Obrázek 2 Obchodní hodiny17
Časy uvedené v horním řádku tabulky jsou časy CET, tedy Central European Time, což je čas používaný také v České republice. Zde se spíše setkáme s výrazem SEČ, tedy středoevropský čas. SEČ se rovná GMT + 1 hodina, pokud uvažujeme zimní čas a GMT +2 hodiny, pokud uvažujeme letní čas. Zkratka GMT je Greenwich Mean Time, což je čas udávaný v časovém pásmu základního poledníku. Modrá barva v tabulce zobrazuje obchodní seance v jednotlivých zemích a uvádí jejich otvírací a zavírací hodiny. Tak například Sydney otevírá trhy hodinu před naší půlnocí a zavírá v 8 ráno našeho času. Z tabulky lze vypozorovat situace, kdy se některé obchodní seance překrývají. Například od 1:00 do 8:00 jsou současně otevřeny trhy v Sydney a v Tokiu. To znamená vyšší likviditu na trhu a lze očekávat i vyšší volatilitu. Při vysoké volatilitě dochází k velkým 17
Cit.: FX STREET, Obchodní hodiny forexu [online]. Dostupné z WWW:< http://www.fxstreet.cz/ast-5obchodni-hodiny-forexu-.html> [cit.2011-06-23].
12
cenovým pohybům v relativně krátkém čase. Další společné obchodní seance jsou Tokia a Londýna v čase 9:00 až 10:00 hod. Několik hodin se současně obchoduje také v Londýně a New Yorku, konkrétně od 14:00 do 18:00 hod.
13
3 Účastníci měnových ěnových obchod obchodů Předtím, edtím, než se pustíme do představení účastníků měnových ěnových obchodů obchod a jejich záměru vstupu na měnový ěnový trh, zařadíme forexový trh do kategorie kam patří. Ve své podstatě můžeme žeme trh rozdělit na centralizovaný a decentralizovaný. Forex patří pat do skupiny decentralizovaný trh. Obchodovat měny m a měnové nové páry lze i na centralizovaném trhu a to prostřednictvím kontraktůů příslušných př měn na světových burzách.
3.1 Centralizovaný trh Níže uvedený obrázek nám zobrazuje strukturu centralizovaného trhu. Na něm je vždy pouze jedna organizační organizač jednotka, která kotuje ceny příslušných říslušných obchodovaných instrumentů. V praxi to znamená, že na tomto trhu má finanční instrument vždy pouze jednu jedinou cenu, za kterou se obchoduje. Cena se pochopitelně pochopiteln vlivem zájmu obchodníků v čase mění, ění, ale aktuální cena je vždy jen jedna. Dále jsou na trhu kupci a prodejci ve forměě bankovních institucí, investičních investi společností, čností, spekulantů spekulant a jiných objektů,, mezi kterými dochází k uskutečňování obchodů. Oběě tyto skupiny pokud chtějí učinit init obchod, musí využít organizační organi jednotky, která je na daném trhu. Příkladem centralizovaného trhu jsou světové sv burzy jako je například íklad NYSE18, London Stock Exchange, CME19 a řada jiných. Obrázek 3 Centralizovaný trh20
18
New York Stock Exchange Chicago Mercantile Exchange 20 Cit.: Babypips, Forex Market Structure [online]. Dostupné z WWW : [cit.2011-06-24]. 19
14
3.2 Decentralizovaný trh Do této supiny patří právě práv i forex. Hlavním rozdílem oproti centralizovanému trhu je, že zde neexistuje jedno centralizované místo, kde by se kotovala cena. Míst, Míst kde se kotuje cena, je zde hned několik. ně Z tohoto důvodu může mít obchodovaný bchodovaný instrument na decentralizovaném trhu v jeden okamžik rozdílné ceny, což se na centralizovaném trhu nikdy nestane. Níže uvedený obrázek zachycuje strukturu decentralizovaného trhu. Obrázek 4 Decentralizovaný trh21
Na obrázku vidíme me hned několik n objektů jako například íklad banka 1, banka 2, Market Maker (tvůrce rce trhu) a jiné, kteří kte í mohou kotovat cenu instrumentu. Na tomto trhu se vyskytují různé zné objekty od světových sv bank, tvůrců trhu, brokerůů až po samotné investory. Jelikož je zde více cen v jeden okamžik, může zde dojít k arbitrážím. Arbitráž je bezrizikový obchod, jehož smyslem je využití rozdílných cen na rozdílných trzích. Z rozdílnosti cen pak vyplýývá zisk. Pokud někde kde vznikne rozdílnost cen, bývá většinou v ve 21
Cit.: Babypips, Forex Market Structure [online]. Dostupné z WWW : [cit.2011-06-24].
15
velice krátké době odstraněna. K odstranění dojde tak, že na trhu, kde je levnější cena, poroste poptávka, což bude tlačit cenu instrumentu nahoru. Naopak na trhu, kde je vyšší cena, bude převyšovat nabídka, což povede ke snížení ceny. Situace probíhá do té doby, než se ceny vyrovnají nebo alespoň přiblíží na takovou úroveň, že výnos z arbitráže je roven nákladům na arbitráž.
3.3 Hierarchie účastníků forexového trhu Z výše uvedeného obrázku decentralizovaného trhu by se na první pohled mohlo zdát, že je forexový trh naprosto chaotický, ale ve skutečnosti tomu tak není. I zde je určitý řád a účastníky tohoto trhu lze rozdělit do příslušných kategorií, které mají patřičný význam. Pro snadnější pochopení poslouží následující obrázek. Obrázek 5 Hierarchie forexového trhu22
V podstatě můžeme měnový trh rozdělit na trh klientský a mezibankovní. Na mezibankovním trhu se vyskytují velké a střední banky a dochází zde k měnovým transakcím velkého objemu. Na této úrovni jsou lepší podmínky k obchodu. Na klientském trhu dochází k transakcím mezi klientem a bankou. Důvod klienta k měnové transakci
22
Cit.: Babypips, Forex Market Structure [online]. Dostupné z WWW : [cit.2011-06-24].
16
může být jakýkoliv. Může to být například finanční zajištění operace při mezinárodním obchodu, získání finančního kapitálu příslušné měny pro investice v dané zemi, obchody spekulativního charakteru a tak dále. Na úplném vrcholu žebříčku se nachází mezibankovní trh, na kterém se pohybují velké a střední banky. Na této úrovni je rozpětí poptávkové a nabídkové ceny (spread) velice nízké. Mezi velké a známé banky, které mají významný podíl na měnovém trhu, patří německá Deutsche Bank, švýcarská UBS, americká JP Morgan Chase, Bank of America, Citigroup a řada dalších. Tyto velké a střední instituce mezi sebou obchodují přímo nebo prostřednictvím elektronických systémů Electronic Brokering Services (EBS) a Reuters Dealing 3000 – Spot Matching. Přes tyto systémy je uskutečňováno denně velké množství obchodů. Proto není divu, že mezi EBS a Reuters Dealing panuje velký boj o klienty, neboť se jedná o velké množství peněz. EBS byl založen v roce 1990 několika velkými bankami a finančními institucemi. Jedním z hlavních cílů bylo vytvořit konkurence schopný elektronický systém a soupeřit tak s do té doby monopolistickým Reuters Dealing. Při výběru přes jakou elektronickou platformu bude banka obchodovat, je nutné zvážit, se kterými měnovými páry nejvíce obchoduje. U Electronic Brokering Services jsou nejvíce obchodované měnové páry EUR/USD, USD/JPY, EUR/JPY, USD/CHF a EUR/CHF, na kterých je velice vysoká likvidita. Reuters Dealing 3000 nabízí k obchodování 54 měnových párů, z nichž nejvíce likvidní jsou GBP/USD, USD/CAD, AUD/USD, NZD/USD a EUR/GBP. Na následujících úrovních žebříčku nalezneme instituce malých investičních a komerčních bank. Pod nimi jsou velké nadnárodní společnosti, retailový obchodníci a velké hedge-funds. Jelikož tyto vyjmenované instituce nemají těsné spojení, respektive nemají dostatečný kredit pro obchodování s největšími bankami na mezibankovním trhu, kde je nízký spread, musí veškeré své obchodní transakce provádět přes menší komerční banky. U menších komerčních bank je ovšem rozpětí nabídkové ceny a poptávkové ceny vyšší, než u instituce na mezibankovním trhu. Zcela na konci žebříčku jsou retailový obchodníci. Dříve pro ně byly bariéry vstupu na trh podstatně vyšší, ale v dnešní době díky výpočetní technice, internetu, elektronickému obchodování a nabídce služeb brokerů může obchodovat s měnami téměř kdokoliv. Mezi hlavní účastníky měnového trhu patří banky, samozřejmě větší vliv na trh mají světoznámé velké banky, ale na měnový trh patří i střední a menší komerční a 17
investiční banky. Dále pak velké komerční společnosti, jejichž obchodní aktivity většinou zasahují do několika zemí světa. Dalším významným účastníkem jsou vlády zemí, respektive jejich centrální banky, jejichž prostřednictvím vlády zasahují do měnového trhu. Svojí roli na měnovém trhu také hrají obchodníci s měnami neboli spekulanti.
3.3.1 Banky Banky na úrovni mezibankovního trhu mají na měnový trh značný význam, především na vývoj kurzů jednotlivých měn. Je to dáno především tím, že tyto velké instituce mají velký podíl na zobchodovaném objemu na trhu. Z toho tedy vyplývá, že nabídka a poptávka po určitých měnách významně ovlivňuje a utváří hodnoty měnových kurzů. V zásadě tyto banky provádějí operace komerční a spekulativní. Komerčními obchody jsou myšlené obchody pro klienty banky, kdežto spekulativní obchody banka provádí na svůj vlastní účet. I přes velké objemy komerčních obchodů, obchody banky na vlastní účet mají větší podíl na denním objemu zobchodovaného bankou. Spousta těchto velkých bank na mezibankovním trhu zobchoduje denně několik miliard amerických dolarů. Pro obchodní banky jsou významným zdrojem příjmů poplatky a příjmy z uskutečněných měnových transakcí. Na měnových operacích banka vydělává především pomocí spreadu, tedy rozdílu mezi hodnotou nákupního kurzu a prodejního kurzu. Výše spreadu je závislá na několika faktorech. Jedním z faktorů je velikost měnové transakce. Pro mále transakce se spread pohybuje většinou v řádu jednotek procent, zatímco pro velké transakce se spread pohybuje v řádu setin procent. Dalším z faktorů je riziko dané měny. Pro rizikové měny je charakteristický vyšší spread. O tyto měny není takový zájem, a proto je u nich vyšší spread, neboť platí skutečnost, že měnový pár, o který je velký zájem, má nižší spread než měnový pár, o který takoví zájem není. V neposlední řadě má na velikost spreadu vliv konkurenční boj mezi bankami. Vyšší konkurence nutí tlačit banky transakční náklady za měnovou operaci na nižší úroveň, aby nepřišly o své klienty. Na mezibankovním trhu větší banky často plní úlohu tak zvaného market makera neboli tvůrce trhu. Jeho povinnost je dodávat trhu v jakýkoliv okamžik obchodování patřičnou likviditu. Na žádost některého z účastníků trhu musí tvůrce trhu kotovat nabídkovou i poptávkovou cenu. Ve chvíli, kdy se účastník informuje na kotovanou cenu, tvůrce trhu neví, jestli chce účastník nakupovat nebo prodávat příslušnou měnu. Tímto způsobem se zabrání nadměrnému roztahování spreadů, na kterých banka vydělává peníze. Například pokud by tvůrce trhu věděl, že chce účastník nakupovat příslušnou měnu, 18
roztáhl by spread směrem ěrem nahoru, neboli zvýšil hodnotu kurzu měnového měnového páru, čímž by si zajistil pomocí vyššího spreadu vyšší zisk z transakce. Pokud ale přijde řijde neutrální dotaz od účastníka íka na hodnotu kurzu patřičného pat měnového páru, tvůrce rce trhu neví na jakou stranu má spread roztáhnout. Když si bude tvůrce tv myslet, že chce účastník měnu ěnu prodat, roztáhne spread směrem dolů, ů, ale ve skutečnosti sk bude chtít účastník měnu nu nakoupit, tak se tvůrce připraví raví o zisk ze spreadu, neboť nebo měnu prodá za kurz, za který jí sám nekoupil nebo i za míň. Na mezibankovním nkovním trhu mezi hlavní a známé banky patří ří Deutsche Bank, Barclays Capital, UBS AG, Citi, JP Morgan, HSBC, Royal Bank of Scotland, Credit Suisse, Goldman man Sachs, Morgan Stenly. Následující tabulka zobrazuje deset těchto t tě významných bank a jejich podíl na měnovém ěnovém trhu v květnu 2011. Data vychází z průzkumu prů magazínu Euromoney, kterého se letos zúčastnilo zú přes třináct tisíc respondentů, ů, což je o zhruba 11% víc, než v roce předchozím. edchozím. Tabulka 7 Významné banky na forexu23
Rank 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Name Deutsche Bank Barclays Capital UBS AG Citi JPMorgan HSBC Royal Bank of Scotland Credit Suisse Goldman Sachs Morgan Stanley
Market share 15.64% 10.75% 10.59% 8.88% 6.43% 6.26% 6.20% 4.80% 4.13% 3.64%
Obchody německé ěmecké banky Deutche Bank mají na měnovém m novém trhu největší nejv podíl již sedmý rok v řadě. V tomto roce Anglická se Barclays Capital dostala před p švýcarskou banku UBS S AG na druhé místo. místo Také rozdíly v podílu na měnovém ěnovém trhu mezi prvními třemi bankami jsou v tomto roce menší než v předešlých letech. Za povšimnutí stojí skutečnost, nost, že podíl prvních tří t bank klesnul v roce 2011 na hodnotu 36,98% oproti
23
Cit.: EUROMONEY, Euromoney’s 2011FX survey result [online], Dostupné z WWW: < http://www.euromoney.com/Article/2818512/Category/1/ChannelPage/0/Euromoneys-2011-FX-surveyhttp://www.euromoney.com/Article/2818512/Category/1/ChannelPage/0/Euromoneys results.html> [cit. 2011-11-28].
19
předchozímu roku, ve kterém měly tyto banky podíl na měnovém trhu 40,44%. Naopak podíl dalších tří bank tedy Citi, JP Morgan a HSBC vzrostl v roce 2011 na hodnotu 21,57% oproti roku 2010, kde měly tyto instituce podíl 20,55%. I podíl zbývajících čtyř bank v roce 2011 vzrostl na hodnotu 25.03% z podílu 22,54% v roce 2010. Nejvyšší růst podílu na trhu zaznamenala britská banka HSBC, které se zvýšil podíl oproti minulému roku o 1,71% na úroveň 6,26%. Také počet obchodů zprostředkovaných přes elektronické platformy vzrostl oproti minulému roku o 25%. V současné době je touto formou uskutečňováno přibližně 56% veškerých obchodů na forexu. Na této skutečnosti má do jisté míry podíl rozvoj informačních technologií.
3.3.2 Deutsche Bank Německá banka Deutsche Bank plní v posledních letech na měnovém trhu úlohu největšího hráče. Její kořeny sahají do druhé poloviny devatenáctého století, ve kterém byla založena, přesněji v roce 1870. V současné době je její hlavní sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem. Své pobočky má banka po celém světě, působí ve více než 70 zemích a zaměstnává přibližně sto tisíc lidí. Velkou působnost má v Evropě, Americe a Asii. Banka vidí značný potenciál na rozvíjejících se trzích, ve kterých také figuruje. Jedná se především o trhy v Latinské Americe, Asii, Střední a Východní Evropě. Ekonomický růst těchto zemí může bance pomoc ještě k vyšší prosperitě. Banka nabízí velké množství produktů a služeb ve svém oboru. Má několik divizí a každá má na starosti určitý typ služeb a produktů. Například divize podnikových financí má za úkol starat se o fůze a akvizice, včetně poradenství. Další divize Markets Budiness prodává a obchoduje na vlastní účet velké množství finančních instrumentů. Mezi ty patří například dluhopisy, měnové páry, sekuritizované instrumenty, komodity, deriváty. Ty obchoduje jak na burzách, tak i na OTC (over the counter) trzích. Obchodování instrumentů na burze je pod dohledem, kontrakty jsou standardizovány a jsou zde jasná pravidla, ale u OTC trhu tomu tak není. Zde účastníci vyjednávají o podmínkách obchodu přímo mezi sebou. Součástí divize Markets Businees je také poskytování informací, analýz trhu a strategií. Divize globálního transakčního bankovnictví poskytuje komerční produkty a služby hlavně pro firmy a finanční instituce. Zprostředkovává především domácí a zahraniční platby, risk management a financování zahraničního obchodu. Banka má ještě celou řadu produktů a služeb, mezi které patří například investice do fondů, clearing, cash management, ten má za úkol analyzovat likviditu firemních a klientových aktiv. 20
Finanční výsledky a hospodaření banky zobrazuje následující tabulka. Tabulka 8 Hospodaření Deutsche Bank24
Year 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 Net Income €5.0 bn €-3.9bn €6.5bn €6.1bn €3.5bn €2.5bn €1.4bn Revenues €28.0bn €13.5bn €30.7bn €28.5bn €25.6bn €21.9bn €21.3bn Z tabulky můžeme vidět, že položka čistý příjem se pohybovala vždy v plusu, kromě roku 2008, ve kterém utrpěla Deutsche Bank ztrátu ve výši 3,9 miliardy eur. Tato ztráta byla první za posledních několik let. Banka utrpěla ztrátu, i přesto že ke konci roku 2008 obdržela kvůli vypořádání s americkým pojišťovacím gigantem AIG25 několik miliard amerických dolarů.
3.3.3 Centrální banky Centrální banky plní úlohu hlavní neboli základní banky státu. Je to významná finanční instituce daného státu. Stejně jako plní důležitou roli na finančním trhu, neméně důležitou roli má i na trhu měnovém. Ovšem na rozdíl od jiných bank, které na měnovém trhu působí, není jejím primárním cílem dosáhnout zisku. Hlavním cílem centrálních bank na měnovém trhu je stabilizace dané měny a splnění stanovených cílů měnové politiky. Tyto banky se snaží dosáhnout svých cílů na forexu prostřednictvím nákupů či prodejů příslušných měn. V současné době existuje po celém světě přibližně 170 centrálních bank. Centrální banky můžou mít různý stupeň samostatnosti, záleží na tom, do jaké míry zasahuje do jejich řízení stát. Absolutní samostatnost bychom ve vyspělých zemích hledali těžko, neboť v každém rozumném hospodářství centrální banka více či méně respektuje hospodářskou situaci země. Mezi země ve kterých má stát malý podíl na řízení banky patří například Německo, Švýcarsko. Většina zemí Evropské unie, Spojené státy americké jsou příkladem států, ve kterých je střední stupeň samostatnosti. Japonsko reprezentuje zemi, ve které má stát značný vliv na centrální banku. Co se týká eurozóny, čili zemí, ve kterých je národní měna euro, tak zde existuje Evropská centrální banka, která spravuje evropskou měnu. Banky zemí, které přijaly euro, jsou ovlivňovány evropskou centrální bankou a řídí se jejími nařízeními. Centrální banky mají několik důležitých úkolů, mezi které například patří: Realizace měnové politiky 24 24
Cit.: WIKIPEDIA, Deutsche Bank [online], Dostupné z WWW: [cit. 2011-06-28]. 25 American International Group
21
Vydávání a stahování peněz z oběhu Vykonávání regulace a dohledu nad bankami Funkce banky státu Správa devizových rezerv Reprezentace státu v měnové oblasti 3.3.3.1 Měnová politika centrální banky „Měnová politika je představována opatřeními, kterými je ovlivňován vývoj peněžního trhu, a to nejčastěji nabídky peněz“26. Prostřednictvím měnové politiky reguluje centrální banka množství peněz v oběhu. Podle cílů centrální banky může být měnová politika restriktivní, neutrální a expanzivní. Při restriktivní politice se snižuje nabídka peněz, při neutrální zůstává nabídka na stejné úrovni a při expanzivní monetární politice nabídka peněz roste. Změna nabídky peněz respektive jejich množství v oběhu má vliv na několik důležitých faktorů, mezi které například patří hospodářsky růst, nezaměstnanost, stabilita měnového kurzu a tak dále. K naplnění svých cílů používá centrální banka několik nástrojů měnové politiky. Patří mezi ně měnová intervence, diskontní nástroje, operace na volném trhu, povinné minimální rezervy a řada dalších. Kurzová intervence je nástroj, při kterém banka nakupuje nebo prodává danou měnu za účelem posílení nebo oslabení jejího kurzu. Toto je intervence přímá. Při nepřímé intervenci vláda ovlivňuje směnný kurz prostřednictvím daňové, úrokové, celní nebo dotační politiky. Centrální banka obvykle intervenuje kvůli podpoře kurzu své měny. Dalším nástrojem měnové politiky jsou diskontní nástroje. Jedná se o druhy úvěrů, které centrální banka poskytuje ostatním bankám. Diskontní úvěr je reprezentován diskontní sazbou, která určuje cenu, za kterou si mohou ostatní banky půjčit od centrální banky prostředky. Dalším úvěrem může být například lombardní úvěr, při kterém centrální banka poskytne prostředky jiné bance oproti zástavě cenných papírů za lombardní sazbu. Operace na volném trhu je jeden z velmi používaných nástrojů měnové politiky. „Centrální banka nakupuje nebo prodává vládní nebo vlastní cenné papíry v operacích s bankami či s nebankovní veřejností.“27 Cena cenných papírů se odvíjí od repo sazby. Centrální banka má tedy tři základní sazby. Nejnižší je diskontní sazba, po ní následuje 26
HELÍSEK, M.: Makroekonomie základní kurz, 2. vydání, Slaný: Melandrium, 2002, 244 s. ISBN 8086175-25-1
27
HELÍSEK, M.: Makroekonomie základní kurz, 2. vydání, Slaný: Melandrium, 2002, 245 s. ISBN 8086175-25-1
22
repo sazba a nejvyšší je lombardní sazba. Velikost těchto sazeb se liší vždy o jeden procentní bod. Pokud banka uvede, že mění úrokové sazby například na hodnotu 1,5%, znamená to, že diskontní sazba bude 0,5%, repo sazba 1,5% a lombardní sazba bude mít hodnotu 2,5%. Povinné minimální rezervy jsou drženy centrální bankou. Jejich výši stanovuje právě centrální banka ostatním bankám, které musí určité stanovené procento ze svých primárních vkladů odvádět centrální bance jako rezervy. To samozřejmě ovlivňuje finanční kapacitu těchto bank, neboť se mění výše volných finančních prostředků, se kterými můžou tyto banky disponovat. 3.3.3.2 Vydávání a stahování peněz z oběhu Centrální banky mají možnost tisknout a razit mince, které poté pošlou do oběhu. Bankovky a mince, které se do oběhu nedostanou, musí být chráněny a pečlivě uschovány. Opotřebované, poničené či neplatné bankovky a mince centrální banka stahuje zpět z oběhu a likviduje, tak jako tiskové desky a razidla. Vykonávání regulace a dohledu nad bankami Centrální banka vykonává dohled nad bankami, které patří do její kompetence. Stanovuje také pravidla činností bankovních institucí. Tyto pravidla, které vytváří a kontroluje jejich plnění a dodržování, by měly vést ke stabilitě finančního trhu. Procesu vytváření pravidel a kontroly jejich dodržování se účastní několik subjektů. Regulující subjekt, kterým je centrální banka, Regulovanými subjekty, kterými jsou banky, které dostaly od centrální banky bankovní licenci a ta je opravňuje podnikat v daném oboru. Posledním subjektem jsou nezávislé auditorské firmy, které ověřují správnost a pravdivost veškerých bankovních podkladů. 3.3.3.3 Funkce banky státu Další z úkolů centrální banky je plnění úlohy banky státu. Poskytuje státu a veřejnému sektoru své bankovní služby. Jednou z hlavních operací je spravování státního dluhu, to znamená transakce spojené se splácením státního dluhu, platba úroků, vydávání dluhopisů a řada dalších úkolů. Mimo to se stará o spoustu operací spojených s běžným hospodařením daného státu. Pokud chce stát získat peníze respektive si půjčit, vydá prostřednictvím centrální banky cenné papíry, například dluhopisy, které umístí na trh, kde jsou k dispozici k nákupu. Zde je různé subjekty jako banky, podnikatelské subjekty nebo domácnosti mohou nakoupit. Tento způsob poskytnutí úvěru státu nemá dopad na 23
množství peněz v oběhu. Ovšem pokud vstoupí do hry centrální banka a začne tyto dluhopisy nakupovat například od jiných bank, mění se množství peněz v oběhu. Jedná se o tak zvanou monetizaci státního dluhu. Jelikož se mění množství peněz v oběhu, hrozí riziko změny inflace. Tato skutečnost vedla k posilování samostatnosti centrální banky, aby jí nemohl nikdo přinutit nakoupit dluhopisy, které nebyly vykoupeny trhem. 3.3.3.4 Správa devizových rezerv Mezi cíle správy devizových rezerv patří udržení, popřípadě navýšení hodnoty devizových rezerv, zabezpečení likvidity rezerv a v neposlední řadě ovlivňovat hodnotu měnového kurzu domácí měny vzhledem k měnám statním. Devizové rezervy mohou být v různých formách. Mohou jimi být hotovostní finance a cenné papíry držené v různých měnách a také oblíbené zlato. Velký vliv na kurz domácí měny vůči zahraničním má, jak již bylo řečeno dříve, měnová intervence, kterou může centrální banka uskutečnit. Jelikož dochází neustále ke změnám měnových kurzů, je potřeba hlídat jejich hodnoty a analyzovat optimální skladbu držených rezerv, popřípadě ji co nejefektivnějším způsobem optimalizovat, podle aktuálních podmínek. 3.3.3.5 Reprezentace státu v měnové oblasti Centrální banka je hlavní reprezentant státu na domácí i zahraniční veřejnosti v oblasti měnové politiky. V zahraničí se jedná především o reprezentaci státu na zasedání s významnými světovými institucemi, mezi které patří například Mezinárodní měnový fond, Světová banka se sídlem ve Washingtonu, velké významné banky a řada dalších institucí. Hlavním cílem v této oblasti je seznámení všech účastníku s kroky, které banka při své politice provádí. Důležité je, aby banka prováděla politiku otevřenou, to znamená, aby nezakrývala důležité informace, údaje, kroky, postupy a působila na své okolí důvěryhodně. Jen tak má šanci vykonávat svou práci úspěšně.
3.3.4 Velké nadnárodní společnosti I velké mezinárodní korporace mají na měnovém trhu své místo. Nutno dodat, že v porovnání s výše uvedenými institucemi, tedy bankami, je jejich podíl na měnovém trhu znatelně menší. Obchodní transakce, které tyto firmy provádějí, většinou nemají zásadní vliv na hodnotu měnových kurzů. Může ovšem někdy nastat situace, že dojde k transakci, o které trh nevěděl a která bude mít dopad na hodnotu kurzu příslušných měn. Tyto společnosti vstupují na měnový trh kvůli svým obchodním aktivitám v jiných zemích.
24
Nadnárodní korporace mohou v zahraničí prodávat své produkty a služby nebo je nakupovat. Pokud budou v zahraničí své služby a produkty prodávat, budou poté patrně chtít utržené peníze v cizí měně vyměnit na měnu domácí. Důvodem může třeba být výplata zaměstnanců, vyrovnání se s dodavateli, platba daní a jiné. Růst poptávky po domácí měně a prodej zahraniční měny bude mít za následek posilování domácí měny. Naopak, pokud budou nakupovat produkty či služby v zahraničí, musí nejprve vyměnit domácí měnu na zahraniční. To znamená, že budou prodávat měnu domácí a nakupovat zahraniční, což povede k oslabování domácí měny. Obdobným způsobem to funguje i u investorů nebo turistů. Dalším důvodem firem vstupu na měnový trh, někdy přehlíženým, je eliminace kurzového rizika, neboli zajištění hodnoty měnového kurzu. V praxi to funguje tak, že firma může například uzavřít kontrakt, k jehož finančnímu plnění dojde třeba o několik měsíců později nebo k vypořádání finančních závazků z průběžného obchodování dojde s určitým zpožděním. V takovýchto případech nese firma kurzové riziko, které pro ni může mít v některých případech fatální následky. V dnešní době existuje několik nástrojů, s jejichž pomocí lze kurzové riziko zcela eliminovat. Za běžně používané metody pro zajištění kurzového rizika lze považovat operace na měnovém trhu (spotovém), měnové opce a měnové forwardy. První nástroj zajištění, tedy operace na spotovém měnovém trhu, pracuje na principu, že firma prodá měnu, u které očekává oslabení a nakoupí měnu, u které očekává posílení. Pro snadnější pochopení uvedu následující příklad: Firma má za 2 měsíce inkasovat jeden milion eur, který poté bude chtít přeměnit na české koruny a chce se vyhnout kurzovému riziku, takže chce za 2 měsíce sumu vyměnit za dnešní kurz měnového páru EUR/CZK. Řekněme, že dnešní kurz EUR/CZK je na hodnotě 24,5. Zajištění probíhá tak, že firma otevře na měnovém trhu short pozici28 měnového páru EUR/CZK v příslušné výši jednoho milionu eur. Po 2 měsících pozici uzavře a mohou nastat tři scénáře. První scénář, že hodnota měnového kurzu bude nižší, třeba 23,5 EUR/CZK. Pokud by firma neuzavřela zajišťovací obchod, inkasovala by 23 500 000 Kč (1 000 000 * 23,5), což je o jeden milion méně, než v případě zajišťovacího obchodu. Při něm firma inkasuje 23 500 000 Kč (1000 000 * 23,5) + 1 000 000 Kč ((24,5 – 23,5) * 1000 000). Průběh zjišťovacího obchodu: na začátku firma prodá milion eur a nakoupí za to české koruny při 28
Při poklesu kurzu vznikne zisk, při růstu kurzu nastane ztráta
25
kurzu 24,5, tak získá 24 500 000 Kč (1 000 000 * 24,5). Na konci obchodu koupí milion eur za kurz 23,5, což ji stojí 23 500 000 Kč (1000 000 * 23,5), po transakci ji zůstane 1 000 000 Kč (24 500 000 – 23 500 000), což je výsledek zajišťovacího obchodu. Druhý scénář, že hodnota měnového kurzu bude vyšší, například 25,5 EUR/CZK. V případě neuzavření zajišťovacího obchodu inkasuje 25 500 000 Kč (25,5 * 1 000 000). V případě uzavření zajišťovacího obchodu bude výsledek následující: 25 500 000 Kč (25,5 * 1 000 000) – 1 000 000 Kč ((24,5-25,5) * 1 000 000) což je 24 500 000 Kč. Tato částka odpovídá sumě při požadovaném měnovém kurzu 24,5 EUR/CZK. Třetí scénář reprezentuje situaci, ve které bude hodnota měnového kurzu po dvou měsících na stejné úrovni, tedy 24,5 EUR/CZK. V takovém případě bude výsledek následující: 24 500 000 Kč (1 000 000 * 24,5) + 0 ((24,5-24,5) * 1000 000). Nula reprezentuje výsledek zajišťovacího obchodu, který nevykázal ani ztrátu, ani zisk, neboť hodnota kurzu po dvou měsících je na stejné úrovni. Když shrneme všechny tři scénáře, můžeme si všimnout, že pokud by firma neuzavřela zajišťovací obchod, tak v prvním scénáři by prodělala jeden milion Kč, ale naopak ve druhém scénáři by jeden milion Kč vydělala. Podstoupení kurzového rizika neznamená, že firma musí vždy prodělat, při správném pohybu měnového kurzu může i vydělat. Je proto na jejím zvážení zda se zajistí či nikoli. Pokud ale firma počítá do budoucnosti s velikostí peněžních prostředků, které získá při uzavření obchodu, kontraktu, ale k finančnímu vypořádání dojde o nějakou dobu později, je rozumné zajišťovací obchod uzavřít a vyhnout se tak kurzovému riziku. Další způsob zajištění je využití měnového forwardu. Měnový forward je určitý typ finančního derivátu, který se neobchoduje na burze, ale i mimo ní na over the counter trzích. Nejedná se o standardizovaný kontrakt, jako je například futures, který je jasně specifikovaný a obchoduje se na burze. Standardizovaný kontrakt má jednoznačně definované tyto atributy: velikost kontraktu, realizační cena, bazický instrument a doba splatnosti. U měnového forwardu si obě strany obchodu, tedy firma a například banka, domluví podmínky, za kterých transakce proběhne. Dohaduje se datum realizace, realizační cena (u měnového forwardu to je hodnota příslušného měnového kurzu) a množství podkladového aktiva. Na rozdíl od zajištění pomocí operace na spotovém měnovém trhu, kde můžeme zajišťovací obchod zavřít kdykoliv chceme, u měnového forwardu je datum vypořádání stanovené dopředu, to se stanoví při sjednávání měnového forwardu. 26
Měnové opce jsou také nástroj, s jehož pomocí se zajišťuje kurzové riziko. „Původ opčních obchodů leží na komoditních trzích, kde je producenti využívali k zajištění budoucí produkce cen, resp. obchodníci naopak proti jejich vzestupu“.29 Majitel opce má právo, ale ne povinnost, uplatnit její plnění. To jestli jí uplatní, či nikoliv záleží na aktuálních podmínkách. Opce můžou být typu call nebo put. Majitel call opce má právo koupit podkladové aktivum za realizační cenu, majitel put opce má právo prodat podkladové aktivum za realizační cenu. Realizační cena je předem dohodnutá cena, za kterou majitel opce prodá nebo nakoupí podkladové aktivum, nehledě na současnou cenu na trhu. Majitel opce platí za takovéto právo opčnímu vypisovateli opční premium. To reprezentuje cenu vypsané opce, která je v podstatě nákladem zajišťovací měnové operace.
3.3.5 Obchodníci s měnami neboli spekulanti Obchodníci s měnami, ať už se jedná o drobné investory, jednotlivce nebo větší finanční investiční společnosti, patří na forexový trh taktéž. Jejich důvodem vstupu na tento trh a jediným jejich cílem je dosáhnout zisk, tedy zhodnotit vložené finanční prostředky. Tyto obchodníci nakupují a prodávají jednotlivé měny s očekáváním, že se trh vydá jejich směrem. K určení správného směru, respektive k zvýšení pravděpodobnosti úspěchu využívají různé analýzy. Nejvíce využívané analýzy jsou technická a fundamentální. Technická analýza se zaměřuje na graf ceny obchodovaného aktiva, ve kterém s pomocí různých nástrojů hledá obchodník souvislosti, které mu pomohou odhadnout budoucí vývoj ceny. Naopak fundamentální analýza se zaměřuje na makroekonomické, mikroekonomické a politické události a dění. Snaží se pomocí informací a zpráv, které z těchto oblastí přichází a které více či méně ovlivňují hodnotu měnových párů, určit budoucí vývoj ceny podkladového aktiva. V případě měnového trhu určit budoucí vývoj, hodnotu kurzu obchodovaného měnového páru. K tomu, aby tito obchodníci mohli obchodovat s měnovými páry, využívají služeb měnového brokera. Měnový broker je na forexu subjekt, který zprostředkovává a ulehčuje obchody mezi dvěma stranami. Tyto brokeři nezaujímají žádnou obchodní otevřenou měnovou pozici, což znamená, že neodhadují budoucí vývoj hodnoty měnového kurzu. Měnoví brokeři vytváří své zisky tím, že si účtují poplatky za zprostředkování obchodu nebo je jejich ziskem rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, čili spread. Brokeři mohou být různého charakteru. Někteří mají spojení na různé banky, jejichž hodnoty kurzů kotují pro své klienty. V případě zájmu klienta koupit či prodat určitou měnu se musí broker stejným 29
DVOŘÁK, P.: Finanční deriváty, Praha: VŠE, 1998, ISBN 80-7079-633-2
27
způsobem okamžitě vypořádat s bankou, jejíž kurzy kotuje, aby brokerovi nevznikla otevřená měnová pozice. Jiný typ brokera může být market-maker (tvůrce trhu). Ten po celou dobu obchodování kotuje sám za sebe ceny obchodovaných aktiv pro své klienty a poskytuje likviditu. Vzhledem k velkému počtu brokerů na trhu panuje velký boj o klienty. Tím pádem se snaží brokeři nabídnout svým klientům co nejlepší obchodní podmínky, což vede ke snižování nákladů na uskutečnění obchodu. Měnový brokeři zobrazují nejlepší možné nákupní a prodejní ceny příslušných měn. Znamená to tedy, že zobrazuje nejvyšší možnou nákupní cenu (bid) a nejnižší možnou prodejní cenu (ask) dané měny. Mezi největší brokery na spotovém trhu, jak již bylo řečeno, patří Electronic Brokering Services (EBS) a Reuters Dealing 3000 – Spot Matching. Mezi známé online měnové brokery patří Ducascopy, FXCM, Alpari, Oanda a řada dalších společností.
28
4 Grafy Jelikož se hodnoty kurzů měnových párů mění, můžeme si je zaznamenávat, abychom později mohli sledovat, jakým směrem se měnové páry vydávají, zda posilují nebo oslabují. Historie cen měnových párů může později sloužit i k různým analýzám. Zejména technická analýza pracuje s historickým vývojem ceny podkladového aktiva. Pokud bychom tyto ceny měli zapsané jen na papíře nebo i kdyby jsme je měli vypsané v tabulce, na první pohled uvidíme jen velké množství čísel a nebude tak jednoduše zřejmé, jakým směrem se trh pohybuje. Zda roste, či klesá. Sestrojíme-li dvě osy, kde na jednu vyneseme cenu aktiva a na druhou například čas, zanesením zaznamenaných historických hodnot do těchto os nám vznikne cenový graf. Z grafu na první pohled poznáme, jakým směrem se cena podkladového aktiva pohybuje. Můžeme tedy říct, že se jedná o matematickou funkci ceny a v tomto případě času.„Příznivci technické analýzy studují aktivity trhu a snaží se identifikovat opakující se cenové trendy“30. U cenových grafů, ať už se jedná o komodity, akcie nebo forex je vždy na jedné ose cena a na druhé ose je zobrazen čas. Při kontaktu s cenovými grafy se můžeme setkat s pojmem timeframe. Timeframe nás informuje, v jaké periodě se bude daný graf zobrazovat, respektive v jaké periodě se bude zakreslovat cenová hladina obchodovaného aktiva. Pokud budeme uvažovat proměnou čas, může timeframe nabývat libovolných hodnot, například jedna minuta, půl hodiny, hodina, den, týden a tak dále. V případě minutového timeframe se bude do grafu v časové periodě jedné minuty zakreslovat nová cena. Nejen na forexovém trhu, ale i na finančních trzích se můžeme setkat s několika různými druhy cenových grafů. V dnešní době se nejvíce využívají a jsou nejvíce rozšířené cenové grafy typu line chart (linkový graf), bar chart (čárkový graf) a candlestick (svíčkový graf). Postupně si tyto grafy představíme, ilustrativně demonstrujeme a rozebereme, z čeho se skládají. Další rozdělení cenových grafů může být z hlediska timeframu na dva základní typy. Prvním typem je časový rámec, jenž je uvedený o pár řádků výše. Druhým typem jsou tak zvané alternativní grafy, u kterých je časová veličina nahrazena jinou. Za alternativní grafy se považuje RangeBar graf (rozsah ceny), volume graf (počet zobchodovaných kontraktů) a tickový graf (počet obchodů). 30
ELDER, A.: Tradingem k bohatství. Tetčice: Impossible, 2006, 92 s. ISBN 80-239-7048-8
29
4.1 Bar chart Jeden z nejvíce používaných typů grafů je bar chart. Jak už sám název říká, tento typ grafů se skládá z barů neboli čárek. Každá tato čárka obsahuje čtyři základní informace o ceně podkladového aktiva, které později vysvětlím. Pokud tyto jednotlivé čárky jdou podle určitého timeframu za sebou, vznikne cenový graf typu bar chart. Obrázek 6 Bar31
Výše uvedený obrázek zobrazuje jeden bar, složením více barů vznikne cenový graf typu bar chart. Pomocí jednoho baru získáme čtyři různé informace o pohybu ceny. Pokud budeme uvažovat časové grafy, bude tento jeden bar informovat o průběhu ceny v rámci příslušného timeframe. Řekněme, že v grafu máme nastavený timeframe jednu hodinu. Pak jeden bar, čárka představuje pohyb ceny v rámci jedné hodiny. Otevírací cena nás informuje o tom, na jaké ceně, měnovém kurzu se trh nacházel na počátku nové hodiny. Naopak zavírací cena nám říká, na jaké cenové úrovni se nacházel trh na konci této hodiny. Jelikož vykoná trh během hodiny určité cenové pohyby, které dosáhnout cenového maxima a minima, bar chart je schopen nás o nich informovat pomocí cenového minima a maxima. Cenové maximum je tedy maximální cena, které trh dosáhl během hodiny (v případě timeframe jedné hodiny). Cenové minimum je minimální cena, na kterou se trh během uplynulé hodiny dostal. Z jednoho baru můžeme poznat, jestli trh během uplynulé hodiny vzrostl, či klesnul. Na obrázku je vidět, že otevírací cena je nižší, než cena zavírací. Je tedy patrné, že trh během této hodiny vzrostl. Pokud by byla otevírací cena na vyšší úrovni než zavírací, trh by během této doby poklesl. 31
Zdroj: Vlastní zpracování
30
Cenový graf typu bar chart demonstruje následující obrázek. Graf 2 Bar chart32
Na uvedeném obrázku je cenový graf měnového m nového páru EUR/USD s časovým timeframe jedna hodina. Svislá osa zobrazuje cenu cenu podkladového aktiva, v tomto případě hodnotu měnového nového kurzu EUR/USD, vodorovná osa zobrazuje čas. č Každá čárka prezentuje cenový pohyb během bě jedné hodiny. Jak bylo řečeno eno výše u časového č timeframe lze nastavovat různé ůzné hodnoty času, respektive periodu vykreslování. reslování. Pokud bychom v tomto hodinovém grafu nastavili časový asový timeframe jedna minuta, každá hodinová čárka v grafu by se „rozpadla“ na 60 menších čárek árek (1 hodina = 60 minut). Těchto T šedesát jednotlivých barů by zobrazovalo průběh pr ceny v rámci jedné hodiny, ny, tedy jedné hodinové čárky. Pro lepší přehled řehled se mohou rostoucí a klesající bary barevněě odlišit. Rostoucí bary se značí zeleně a klesající červeně. č Na obrázku je vidět, t, že bary mají různé rů velikosti, to je dáno především edevším aktivitou trhu. Pokud je trh hodně hod aktivní, lze očekávat čekávat větší v cenové pohyby. Naopak v době, ě,, kdy se vykreslily malé bary, nebyl o daný měnový m mě pár takový zájem. To jak je daný trh aktivní ovlivňují ovliv především edevším obchodní hodiny.
32
Zdroj: Obchodní platforma MetaTrader FLOAT, version 4.0, datafeed XTB
31
4.2 Line chart Jedná se o jeden z nejjednodušších typů cenových grafů. ů. Jak již vyplývá vyplý z názvu line chart, tedy linkový graf, je v něm cena zobrazená pouze linkou. Tato linka je tvořená tvo ze závěrečných ných cen obchodovaného instrumentu. Pojem závěrečná čná cena je vysvětlen vysv u bar chart grafu. Pokud vyneseme do grafu závěrečné záv ceny eny a tyto vynesené body spojíme čárou, linkou, vznikne linkový graf. Ukázka linkového grafu je na následujícím obrázku. Graf 3 Line chart33
Uvedený linkový graf zobrazuje průběh pr hodnoty měnového nového kurzu měnového m páru EUR/USD. Jelikož ikož se jedná o časový graf, jsou proměnné nné na osách stejné, jako v případě bar chart grafu. Tedy na ose vertikální je hodnota měnového m nového kurzu a na ose horizontální je čas. Na rozdíl od ostatních grafů graf nejsou zde žádné čárky, svíčky čky a podobně, podobn je zde pouze jedna křivka ivka zobrazující průběh prů ě ceny.
33
Zdroj: Obchodní platforma MetaTrader FLOAT, version 4.0, datafeed XTB
32
4.3 Candlestick chart Candlestick chart neboli svíčkový graf je také jeden z nejpoužívanějších nástrojů pro zobrazení průběhu ceny. Historie svíčkových grafů sahá až do 17. století, ve kterém vznikly. Tento typ grafů pochází z Japonska, kde původně sloužil, jako pomůcka při obchodování s komoditami, hlavně rýže. Je velice podobný grafům typu bar chart. Tam se graf skládá z jednotlivých čárek, svíčkový graf se skládá z jednotlivých svíček. Obrázek svíček: Obrázek 7 Rostoucí a klesající svíce34
Na obrázku je popsaná jedna svíčka z candlestick grafu. Bar chart a candlestick chart nesou o průběhu ceny naprosto stejné informace. Jediný rozdíl je mezi nimi grafické zobrazení. Svíčka z candlestick grafu poskytuje tedy informace o otevírací, zavírací, maximální a minimální ceně. Jejich význam je naprosto stejný jako u bar chart. Tedy v případě timeframe jedna hodina otevírací cena sděluje, na jaké cenové hladině se trh nacházel na počátku dané hodiny, zavírací cena informuje o ceně, na které byla hodina ukončená. Maximální cena je pak nejvyšší hodnota, které trh během uplynulé hodiny dosáhl a minimální cena je nejnižší hodnota, které trh v uplynulé hodině dosáhl. Jeden drobný rozdíl oproti bar chart zde ovšem je. U svíček je potřeba dát si pozor, kde je otevírací a kde zavírací cena. U bar chart malá čárka vlevo je vždy otevírací cena a čárka na pravé straně je vždy zavírací cena. U svíček záleží, jestli se jedná o rostoucí či klesající svíci. Rostoucí svíce má otevírací cenu nižší než zavírací, klesající svíčka má otevírací cenu vyšší než zavírací. Většinou bývají rostoucí a klesající svíce oddělené
34
Zdroj: Vlastní zpracování
33
barvou. Skupina těchto ěchto svíček svíč vytvoří svíčkový kový graf, který demonstruje následující obrázek. Graf 4 Candle chart35
Na obrázku je zobrazen cenový průběh pr měnového nového páru EUR/USD s periodou zobrazení jedna hodina. Každá Ka svíčka tedy reprezentuje pohyb ceny během ěhem jedné hodiny. I zde může že být range (rozsah) svíčky sví různý a závisí na aktivitě trhu. Také velikost knotů knot jednotlivých svíček je různá. ůzná. zná. Mimo aktivitu trhu záleží na otevírací a zavírací ceně. cen Pokud jsou tyto ceny blízko u sebe, je velikost těla t la svíce malá a velikost knotu velká. Naopak, pokud je otevírací a zavírací cena od sebe hodně hodn vzdálená, lená, je velikost těla tě svíčky velká. Rostoucí svíce se většinou ětšinou značí zna zeleně čii bíle a klesající svíce mají obvykle červenou nebo černou barvu. Proměnné ěnné na osách jsou stejné jako v případě bar a line chart, tedy svislá osa nese hodnotu měnového ěnového kurzu a vodorovná vod nese proměnou ěnou čas. V levém horním rohu si můžeme žeme všimnout několika ně údajů.. Je tam informace, že se jedná o měnový m pár EUR/USD, symbol H1 značí znač timeframe jedna hodina. Další čtyři ř čísla jsou hodnoty cenové hladiny z aktuálněě vykreslované svíce. Konkrétní Konkré pořadí adí je následující. První údaj je
35
Zdroj: Obchodní platforma MetaTrader FLOAT, version 4.0, 4.0 datafeed XTB
34
otevírací cena, druhý dosavadní maximální cena, třetí dosavadní minimální cena a poslední číslo je zavírací cena a současně aktuální hodnota kurzu měnového páru. Pro mnohé uživatele mají svíčkové grafy proti ostatním několik výhod. Mezi ně patří snadnější čitelnost a interpretace aktuální situace v trhu. Ten kdo obchoduje pomocí technické analýzy, může ve svíčkovém grafu hledat různé vzory a schémata, které svíčky vytváří a pomocí nich odhadovat budoucí směr trhu. Následně uvedené alternativní grafy se nevykreslují na základě času, ale na bázi rozsahu nebo objemu. Mezi takovéto typy grafů patří Range bar grafy, Volume grafy a tickové grafy. Jejich nespornou výhodou oproti časovým grafům je okamžitý odraz aktuální situace na trhu. Pokud dojde k vyhlášení významné zprávy, která ovlivní trh, tak se na trhu patrně zvýší aktivita, volatilita. Tu alternativní grafy zobrazí mnohem lépe než časové. U alternativních grafů se při velké aktivitě bude vykreslovat více svící, a pokud se na trhu nebude nic dít, bude se vykreslovat málo svící. U časových grafů se vykreslí vždy stejné množství svící, bez ohledu na aktivitu v trhu.
4.4 Range bar chart U tohoto typu grafu není periodou vykreslování čas, jako je tomu v případě výše uvedených cenových grafů. Tam se v konstantní časové periodě vždy vykreslí jedna svíčka, bar, podle toho jaký typ grafu je nastavený. Periodou vykreslování zde není ani objem. Jak už vyplývá z názvu range bar, svou velkou roli tady hraje rozsah svíce. U range bar grafů je tedy periodou vykreslování velikost svíce. Pokud cena, hodnota měnového kurzu vykoná určitý cenový pohyb, vykreslí se svíce. Jelikož velikost tohoto pohybu si sami stanovíme, je zcela jasné, že budou mít všechny svíce v grafu naprosto stejnou velikost.
35
Graf 5 Range bar chart36
Výše uvedený graf je z obchodní platformy Ninja Trader 7.0, která umí zobrazovat jak časový, asový, tak alternativní grafy. Časové grafy uvedené výše jsou z obchodní platformy Meta Trader Float, ta umí zobrazovat pouze grafy s časovou periodou. Na obrázku je vidět vid průběh obchodování měnového ěnového páru EUR/USD v zobrazení pomocí Range bar. Proměnné Prom na osách jsou stejné jako v předchozích příkladech, íkladech, tedy na vertikální ose cena a na horizontální ose čas. Ovšem periodou vykreslování zde není čas, ale velikost svíce. Konkrétní velikost svíce je nastavena na hodnotu 10. Znamená to tedy, že pokud udělá ud trh pohyb 10 pipsů37, vykreslí se svíce. Logicky z toho vyplývá, že všechny svíce mají stejnou velikost, což je i vidět v grafu. Jediný rozdíl mezi svícemi je velikost knotů. knot Některé nemají žádný, některé ěkteré mají velký. Velký knot u svíce se vytvoří, vytvoří, když trh jde jedním směrem a před dokončením čením svíce se otočí oto í a jde na druhou stranu. Svíce s velkým knotem jsou často vidět při ř změnách ěnách směru sm trhu. V případě,, že jde trh pouze jedním směrem sm a nedělá korekce,, vykreslují se svíce téměř tém bez knotů. Jak bylo dříve ř řřečeno, čeno, svíce se nevytváří nevytvá podle času, ale rychlost vykreslování je závislá na aktivitě trhu. Při ři větší vě aktivitě trhu vykreslí graf za stejný čas více svíček, sví než při
36 37
Zdroj: Obchodní platforma Ninja Trader, verison 7.0, datafeed Zen-Fire Zen Jeden pip je nejmenší hodnota pohybu trhu
36
aktivitě malé. Různou aktivitu trh vyznačují dvě pásma, zobrazená na grafu. Pásmo jedna představuje období od 6 do 7 ráno a pásmo dvě od 9 do 10 dopoledne. Jelikož se jedná o euro a dolar, největší vliv na aktivitu a změnu kurzu bude mít právě Evropa a Amerika. V pásmu jedna je většina finančních a obchodních institucí neaktivních, protože je brzo ráno, což je i vidět na trhu. Za uplynulou jednu hodinu udělal trh šest svíček. Pásmo dvě začíná od devíti hodin a to je čas kdy v Evropě většina finančních institucí začíná obchodovat. Větší aktivita na trhu je vidět na grafu. Trh za jednu hodinu vykreslil dvacet svíček.
4.5 Volume grafy Tento typ grafů patří do skupiny alternativních zobrazení. Jejich vykreslování je závislé na zobchodovaném počtu kontraktů. Kontrakt je určité množství aktiva, tato jednotka množství se používá například u futures, které se obchoduje na burze. S volume grafy se tedy setkáme na centralizovaném trhu. Z principu, na kterém se tyto grafy vytváří, by bylo jejich sestrojení na decentralizovaném trhu značně obtížné. U volume grafů se svíčka vykreslí tehdy, pokud je zobchodováno stanovené množství kontraktů. Pokud si v obchodní platformě u volume grafů nastavíme například hodnotu 2000, v grafu se svíce dokreslí až ve chvíli, kdy se v trhu zobchoduje 2000 kontraktů. Opět je zde rychlost vykreslování svící závislá na aktivitě trhu, na rozdíl od časových grafů. Z toho principu by bylo obtížné aplikovat volume graf na decentralizovaný trh. Na decentralizovaném trhu by musel být někdo, kdo by měl přehled o všech zobchodovaných lotech daného páru v každý okamžik. Ale jelikož se na decentralizovaném trhu obchoduje jeden měnový pár na několika místech najednou, není jednoduché určit v jeden okamžik zobchodované množství lotů. Centralizovaný trh, burza je jediné místo, kde se dané aktivum obchoduje, proto je snadnější určit jeho zobchodované množství k danému okamžiku.
37
Graf 6 Volume chart38
Obrázek demonstruje průběh pr h ceny futures kontraktu amerického indexu S S&P50039 na volume grafu s nastavením periody peri 1000. Zde je velikost svíček i jejich knotů knot různá, neboť vykreslení svíce záleží na zobchodovaném objemu futures kontraktů. kontrakt Každá svíce v grafu reprezentuje 1000 zobchodovaných kontraktů kontrakt akciového indexu S&P500. S Různou rychlost vykreslování můžeme ůžeme porovnat ve dvou úsecích vyznačených vyzna v grafu. První úsek představuje čas as od 11 do 12 hodin v poledne a druhý úsek od 13 do 14 hodin odpoledne. Každý úsek tedy představuje ředstavuje jednu hodinu, ale počet po et vykreslených svící je rozdílný. Ve druhém je svíček ek podstatně více. Stejně jako u Range baru je too dáno obchodní aktivitou a zájmem o daný instrument. Na burzách mají velký vliv na obchodní aktivitu hlavní obchodní hodiny příslušné říslušné burzy. V těchto chto hodinách je na trhu nejvíce účastníků, úč a proto je vysoká likvidita příslušného říslušného aktiva. Samozřejmě Samoz na aktivitu vitu mají vliv ekonomické, politické a výroční ní zprávy. Těsně před jejich zveřejněním ním a vyhlášením bývá trh velice nervózní a volatilní.
38
Zdroj: Obchodní platforma MetaTrader FLOAT, version 4.0, datafeed XTB Akciový index publikovaný od r.1957.Skládá se z akcií pětiset společností ností obchodovaných na amerických burzách New York Stock Exchange a NASDAQ. 39
38
4.6 Tickový graf Tento typ grafů pracuje na podobném principu jako volume grafy, tedy počítá množství určité proměnné. U volume grafů bylo proměnou množství zobchodovaných kontraktů, u tickových grafu je to samotné množství uzavřených obchodů. V praxi to znamená, že pokud bude v obchodní platformě u tickových grafů nastavená například hodnota 200, svíčka se vykreslí, až se v trhu s daným finančním instrumentem uzavře 200 obchodů. Přičemž jeden obchod může obsahovat libovolné množství kontraktů. U tickových grafů se počítá jen a pouze počet obchodů. Tickový graf vypadá naprosto stejně jako volume graf, s tím rozdílem, že kriterium pro vykreslení je zmiňovaný počet obchodů a ne kontraktů.
39
5 Analýza postupu obchodníka v praxi V této části práce se budu zabývat praktickou stránkou obchodování na měnovém trhu. Představím několik základních bodů, které je potřeba řešit před vstupem na měnový trh. Mezi ně patří výběr brokera, výběr analýzy trhu, hardwarové a softwarové vybavení, problematika dat a připojení k internetu, řízení rizika a stavba obchodního systému. Také představím výsledky obchodního systému aplikovaného v reálném trhu. Konkrétně se zaměřím na měnový pár EUR/USD.
5.1 Broker K tomu, abychom mohli vstoupit na měnový trh a obchodovat různé měnové páry je zapotřebí zprostředkovatel neboli broker. V dnešní době jich je na trhu velké množství, proto je důležité věnovat dostatek času, abychom vybrali toho správného, který bude vyhovovat našim potřebám. V tomto bodě je bezpečnost na prvním místě. Jelikož se jedná o naše peníze, musíme pečlivě zvážit, kam je poslat a kam ne. Při výběru brokera je dobré zjistit, jestli spadá pod dohled nějakého regulačního úřadu. Například ve Spojených státech amerických plní tuto úlohu CFTC40, která se stará, aby nedocházelo k nezákonným praktikám a podvodům. Já jsem vybral pro praktickou ukázku v této práci brokera XTB, který v České republice spadá pod dohled České národní banky. Jelikož broker nevykonává svou práci zadarmo, další důležitou věcí je zjistit, kolik nás bude stát využívání jeho služeb. Jak bylo již řečeno dříve, broker může vydělávat na obchodníkovi dvěma způsoby. Ten první je stanovení poplatku za uskutečněný obchod. V praxi to znamená, že když nakoupíme a později prodáme určitou měnu, zaplatíme za to brokerovi stanovený poplatek. Druhý způsob výdělku brokera (častěji využívaný) je spread. V tomto případě broker vydělává na rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou. Princip spreadu je vysvětlen v kapitole měnové páry. Mnou vybraný broker XTB si žádné poplatky za obchody neúčtuje, jeho zisk vychází ze spreadu. Další důležitý prvek, na který bychom se měli zaměřit při výběru brokera je velikost marginu. Jedná se o zálohu, kterou zaplatíme při nákupu určitého aktiva. Tato záloha je nám při uzavření obchodu vrácena zpět. S marginem úzce souvisí finanční páka. Princip finanční páky:
40
Commodity Futurem Trading Commission
40
Princip páky vysvětlím na měnovém páru EUR/USD. Měnové páry se obchodují v určitém množství. Základní jednotkou je lot a představuje množství 100 000 dané měny. V případě páru EUR/USD po zadání nákupního příkazu o velikosti jednoho lotu nakoupíme 100 000 EUR. Při prodejním příkazu zase 100 000 EUR prodáme. Pokud by neexistovala finanční páka, museli bychom na nákup jednoho lotu vynaložit poměrně velké množství peněz. Protože ne každý je schopen takovou sumu zaplatit, vznikla tak zvaná finanční páka. Ta umožňuje po zaplacení marginu41 disponovat celým množstvím lotu, tedy 100 000 dané měny. Poměr mezi velikostí této zálohy a velikostí lotu udává finanční páka. Ta může nabývat různých hodnot, například 300:1, 200:1, 100:1 a tak dále. Pokud bude tedy broker nabízet velikost finanční páky například 200:1, potřebujeme na nákup jednoho lotu složit zálohu 500 USD (100 000 / 200 = 500). V případě finanční páky 100:1 to bude 1000 USD (100 000 / 100 = 1000). Z těchto výpočtů lze vidět, že velikost marginů závisí na velikosti finanční páky. Tu si stanovuje broker podle své strategie, ale také podle svých kapitálových možností. U některých brokerů může být velikost finanční páky závislá na obchodovaném objemu. Čím více lotů budeme obchodovat, tím větší může broker finanční páku stanovit. Nebývá to pravidlem, ale může se to stát. Z principu finanční páky je patrné, že může být velikým přínosem pro šikovného obchodníka a zároveň může být nebezpečná pro začátečníka. Platí zde tedy pravidlo, že páka může být dobrým sluhou, ale zlým pánem. Pokud ji máme pod kontrolou, lze díky ní dosáhnout slušného zhodnocení i s menším finančním obnosem. V případě, že je mimo naši kontrolu, může zapříčinit výrazné finanční ztráty. Broker XTB využívaný pro účely této práce nabízí maximální finanční páku v poměru 100:1. Při nákupu jednoho lotu tedy bude zablokovaná záloha ve výši 1000 USD. U výběru brokerské společnosti je také důležité věnovat pozornost nabízeným komunikačním kanálům mezi obchodníkem a brokerem. Je velice pravděpodobné, že bude potřeba s brokerem řešit určité věci. Technického, obchodního, finančního nebo jiného charakteru. Komunikačních kanálů může být celá řada: telefon, skype, chat, e-mail. Klíčovým prvkem při komunikaci je především rychlost. Při obchodování může nastat neočekávaná situace například v obchodní platformě, která bude potřeba co nejdříve s brokerem vyřešit. Rychlost je zde velice důležitá, neboť trhy se můžou pohnout velmi rychle o velký kus, což může mít fatální následky pro obchodovaný účet. Proto je potřeba
41
Záloha poskytnutá brokerovi za to, že můžeme disponovat větším množstvím podkladového aktiva
41
vědět, že jsme s brokerem neustále v kontaktu a on je schopen na náš podnět okamžitě reagovat. V neposlední řadě je dobré při výběru brokera věnovat pozornost nabídce velikosti pozic. Ne každý disponuje na začátku své obchodní kariery velkým finančním obnosem, aby si mohl dovolit obchodovat přímo s loty. V dnešní době řada brokerů umožňuje otevírat pozice menší než jeden lot. Jedná se o mini-loty a mikro-loty. Jak jsem psal o několik řádků výše, velikost jednoho lotu je 100 000 dané měny. Velikost jednoho minilotu je desetkrát méně, tedy 10 000 dané měny a velikost jednoho mikro-lotu je desetkrát méně, než mini-lot, tedy 1000 jednotek dané měny. Velikost obchodované pozice se projeví i v marginu, který musí být složen. Tedy při páce 100:1 u jednoho lotu zaplatíme zálohu 1000 USD (pokud je účet veden v USD), u jednoho mini-lotu při stejné páce bude margin 100 USD a u jednoho mikro-lotu při finanční páce 100:1 bude záloha činit 10 USD. Pokud tedy na počátku obchodování nemáme dostatečný kapitál, řádově desítky tisíc USD, pak je dobré při výběru brokera věnovat pozornost jeho nabídce velikostí obchodovaných pozic. Hlavní důvod je, že s nižším kapitálem je bezpečnější začínat s menší velikostí pozice, než je jeden lot. Brokerská společnost XTB nabízí možnost otevřít pozici již od 0,05 lotu. Každá brokerská společnost nabízí určité druhy a množství finančních instrumentů, které u ní lze nakupovat a prodávat. Proto je také důležité při výběru společnosti sledovat tuto nabídku. Pokud máme vybraný měnový pár, který chceme obchodovat, musí také být v nabídce brokerské společnosti. Ty nejvíce obchodované instrumenty dnes nabízí prakticky každá společnost. Vybraná společnost XTB byla založena v roce 2002 ve Varšavě a v současné době působí ve více než deseti evropských zemích. Na český trh se dostala v roce 2007. Za dobu svého působení získala několik významných ocenění, například v letošním roce byla společnost vyhlášená jako nejlepší obchodník s cennými papíry v Evropě. Dohled nad mateřskou firmou v Polsku vykonává Komise pro cenné papíry a burzy ve Varšavě. V České republice je to pak Česká národní banka. XTB je tedy významný evropský obchodník s cennými papíry. Nabízí řadu investičních možností do finančních trhů prostřednictvím 45 měnových párů, 27 komodit a 25 akciových indexů. Přístup k těmto aktivitám zprostředkovává 24 hodin 5 dní v týdnu. Své služby nabízí širokému okruhu potenciálních klientů a to od těch s malým vstupním kapitálem, až po ty s významnými
42
finančními prostředky. Hranice minimálního vstupního vkladu byla stanovena na hodnotě 1000 USD.
5.2 Analýzy trhu V dnešní době není nikdo schopen určit se sto procentní jistotou, jakým směrem se trh v následujících vteřinách, minutách či hodinách vydá. Vždy jde pouze o odhad s určitou pravděpodobností. K tomu, abychom zvýšili tuto pravděpodobnost a přiblížili se úspěšnému zhodnocování volných finančních prostředků na měnovém trhu, slouží určité druhy analýz. Tyto analýzy pomáhají rozklíčovat co se v trhu dělo, děje a co by se mohlo v následujících chvílích dít. V praxi je velice důležité znát aktuální dění a situaci, která se odehrává na trzích. Základní dvě analýzy, které se používají na forexovém trhu jsou stejné, jako analýzy používané na burzovním trhu. Jedná se především o technickou a fundamentální analýzu. Každá z těchto analýz se zaměřuje na jinou oblast. Jak již vyplývá z názvu technická analýza, tato analýza se bude zabývat určitými technickými prvky. Konkrétně se bude jednat o technické prvky obsažené v grafu obchodovaného měnového páru. Kdežto fundamentální analýza se nezabývá tím, co je v grafu, ale především ekonomickým a politickým děním ve světě. Když jsou k dispozici dvě analýzy pro zvýšení pravděpodobnosti odhadu směru trhu, může vyvstat otázka, která z nich je lepší. Existuje řada úspěšných lidí, co používají jen technickou analýzu, řada úspěšných lidí co používají fundamentální analýzu a řada úspěšných lidí co kombinuje obě analýzy dohromady. Nelze jednoduše říct, která je lepší a která je horší. Každý si musí najít to, co mu bude vyhovovat. V následujících řádcích představím oba druhy analýz a jejich nástroje, se kterými pracují. V obchodním systému uvedeném v této práci jsem využíval oba druhy analýz.
5.2.1 Technická analýza Jedním ze způsobů jak si zvýšit pravděpodobnost určení správného směru trhu je využití technické analýzy. Ta je mezi obchodníky na trzích již využívána po mnoho let. Při technické analýze se studuje pohyb ceny v grafu. Hlavním principem této analýzy je předpověď budoucího vývoje ceny na základě historického průběhu ceny. V mnohaletém využívání technické analýzy bylo vypozorováno, že se v grafech vytváří opakovaně určité formace. Důkladným studiem těchto formací lze najít určité spojení mezi chováním trhu a těmito formacemi. Znamená to tedy, že pokud se v grafu takovýto typ formace vytvoří,
43
zvyšuje se pravděpodobnost správného odhadu směru trhu. Toto chování trhu lze do jisté míry vysvětlit následujícím způsobem. Historický vývoj ceny ovlivňují obchodníci daného aktiva. Ti se rozhodují podle svého naučeného vzorce chování. Když se v minulosti v určitých situacích při dané formaci rozhodli několikrát stejným způsobem, je velká pravděpodobnost, že se při stejné formaci v grafu utvořené v současnosti, rozhodnou opět stejným způsobem. Tahle skutečnost zvyšuje pravděpodobnost odhadu správného směru trhu. Vzhledem k neustále se rozvíjející a zdokonalující se výpočetní technice dostává v posledních několika letech technická analýza jiný rozměr. Dnešní výkonný hardware v kombinaci s dobře udělaným softwarem umí s cenovými grafy spoustu věcí. Výkonné počítače zvládnou zpracovávat velké množství informací, což vede k tvorbě takových technických nástrojů, se kterými se dřívější obchodníci mohli jen s těží setkat. V dávných dobách si obchodníci museli vystačit jen s tužkou a grafem na papíru. Technickou analýzu a její nástroje lze rozdělit do tří základních kategorií, které postupně přiblížím a vysvětlím. Jsou to tyto tři kategorie: Trendy, směry trhu Technické indikátory Price action 5.2.1.1 Trendy a směry trhu V této kategorii technické analýzy jde o rozpoznání fáze, v jaké se trh nachází. Rozpoznání v jaké fázi se trh nachází je velice důležité pro zvýšení pravděpodobnosti úspěchu. Naprosté základní rozdělení fáze trhu je takovéto. Trh se buď nachází v trendu nebo v chopu. Pokud vznikne na trhu trend a obchodník ho dokáže včas rozpoznat, má velkou šanci na zhodnocení prostředků. Trend může být rostoucí (cena, měnový kurz se zvyšuje) nebo klesající (cena, měnový kurz klesá). Z předchozích vět už může být jasné, co to trend na měnovém trhu vůbec je. Za trend se považuje pohyb trhu, pokud cena jde dostatečně dlouhou dobu jedním směrem. Buď roste či klesá. Pojem dostatečně dlouhá doba, respektive čas, po který jde trh jedním směrem, může být pro každého jiný. Záleží na obchodované strategii, časovém rámci grafu a řadě jiných okolností. Například na grafu s časovým nastavením 1 minuta může být viděn krásný trend během třiceti minut, ale pokud přepneme časové nastavení na jednu hodinu, neuvidíme trend žádný. Neuvidíme ho, protože během těchto třiceti minut se na hodinovém grafu nestihne vykreslit ani jedna
44
svíce. Abychom zachytili trend na hodinovém grafu, musí uplynout několik hodin a ne minut. Formy trendu mohou mít různou podobu. Trend může být plíživý, střední nebo utržený. Za plíživý trend se na trhu považuje situace, kdy cena konstantně roste nebo klesá pomalým tempem. Změna ceny v čase není tak markantní. Při středním trendu je změna ceny v čase větší, než v případě plíživého trendu. V utrženém trendu se cena výrazně změní za velmi krátký čas. Utržený trend může například vzniknout po vyhlášení důležitých událostí, které mají velký vliv na trh nebo pokud cena překoná důležitou úroveň a podobně. Typ trendu tedy závisí hlavně na tom, jak rychle roste či klesá cena. Trh se tedy pohybuje v trendu, pokud se na něm něco děje. Obchodníci projevují zájem o dané aktivum a vystavují prodejní nebo nákupní objednávky. Pokud je v trhu situace, při které se nic neděje, nazývá se chop. V této fázi trhu nemají obchodníci velký zájem o obchodované aktivum. Může to být dáno třeba tím, že čekají na vyhlášení důležitých dat, které s trhem potenciálně výrazně pohnou. Jelikož vyčkávají na zveřejnění těchto dat, drží se mimo trh, není na něm vysoká volatilita a může být v chopu. Pokud je tedy trh v chopu, jde tak zvaně do strany. Na časovém grafu se budou vykreslovat svíčky v nastavené periodě, ale cena bude skoro stejná, popřípadě se bude pohybovat v hodně malém rozmezí. V případě alternativního timeframe může v chopu trvat hodně dlouho, než se svíce vykreslí. Je to dáno tím, že se v trhu nic neděje. To je jeden z hlavních rozdílů mezi časovým a alternativním timeframe. Alternativní grafy odráží dynamiku v trhu. Na následujícím obrázku můžeme vidět výše popsané trendy.
45
Graf 7 Typ trendu42
V uvedeném grafu lze vidět vid dva typy trendů a chop. Graf představuje př průběh hodnoty kurzu měnového ěnového páru EUR/USD s časovou asovou periodou jedna hodina. Jsou zde tři t úseky a každý reprezentuje reprezentuj jinou situaci v trhu. V pásmu vyznačeném čeném jedničkou jedni se hodnota kurzu pohybuje rychle. Za poměrně pom krátkou dobu vykoná velký růstový r pohyb. Konkrétně vykoná za šest hodin (jedna svíce představuje p edstavuje jednu hodinu) růstový rů pohyb cca 200 pipsů. Takovýto růstový ůstový pohyb p lze označit za agresivní trend. V pásmu dva se už trh nepohyboval tak rychle. Měnový Mě kurz z dosažených hodnot klesal pomalejším tempem, než kterým jich dosáhl. Zhruba 200 pipsový pohyb směrem sm rem dolu trval déle než šest svíček. sví Tento pohyb trval přes řes deset des hodin, což je skoro jednou tolik než v pásmu jedna. Pohyb trhu v pásmu dvě můžemee označit za střední trend. Situaci na trhu, která následovala po pásmu dvě,, zachycuje pásmo tři. t V něm lze vidět, t, že se cena pohybovala pohyboval jen v určitém rozpětí a nevykazovala žádný směr. sm Z pohledu hodinové periody se může mů jednat o chop. Trh šel několik kolik hodin jen do strany.
42
Zdroj: Obchodní platforma MetaTrader FLOAT, version 4.0, datafeed XTB
46
5.2.1.2 Technické indikátory Indikátory jsou nástroje, jejichž hodnoty se stanovují pomocí matematických výpočtů z historické ceny na trhu. Při změně ceny v trhu se hodnota těchto indikátorů přepočítává. V dnešní době plné výpočetní techniky se vyskytuje ohromné množství indikátorů, které je možné aplikovat do cenového grafu. Patří mezi ně například klouzavé průměry, RSI, CCI, MACD a řada dalších. Představit všechny a vysvětlit jejich princip by vydalo na samotnou práci, proto uvedu pouze jeden. Simple moving average Jednoduchý klouzavý průměr je indikátor, který se používá již řadu let a patří k těm základním nástrojům. Princip tohoto nástroje je jednoduchý, stejně jako výpočet jeho hodnot. Hodnoty tohoto indikátoru jsou počítány ze zavíracích cen předchozích svící. Jednoduše se spočítá aritmetický průměr z těchto zavíracích cen. Pro jednoduchý klouzavý průměr platí následující vzorec. MA = (ZC1+ZC2+…+ZCn)/n MA – hodnota klouzavého průměru ZCx – zavírací cena svíce n – perioda (počet zavíracích cen) Veškeré výpočty provádí software, jediný parametr, který je potřeba zadat je perioda. Perioda není nic jiného než počet zavíracích cen. Následující obrázek ilustruje jednoduchý klouzavý průměr v cenovém grafu.
47
Graf 8 Klouzavý průměr43
Uvedený graf zobrazuje průběh pr ceny měnového nového páru GBP/USD na časovém grafu s periodou 30 minut. Jednoduchý klouzavý průměr je v grafu zobrazen silnou černou křivkou. Perioda tohoto klouzavého průměru pr ru je nastavena na hodnotu 20. Znamená to tedy, že se vždy vezme posledních dvacet zavíracích cen, z těch se vypočítá čítá aritmetický průměr pr a výsledek je aktuální hodnota hodnot jednoduchého klouzavého průměru. ů ěru. Čím nižší bude nastavená perioda, tím více bude klouzavý průměr pr r kopírovat pohyby trhu. Využití klouzavých průměrů ě ů může ůže mít několik n podob. Mohou pomáhat k určení urč trendu, podle svého směru. Pokud bude cena nad klouzavým průměrem, pr rem, zadávají se pouze nákupní příkazy, íkazy, pokud je pod ním, zadávají se pouze prodejní příkazy. p Mohou plnit úlohu časování vstupů a výstupů z trhu. V grafu šipka směřující ující nahoru představuje vstup do trhu, křížek výstup z trhu. Jinými slovy, pokud cena protne protne klouzavý průměr pr směrem nahoru, zadá se nákupní příkaz, příkaz, pokud ho protne dolu, zadá se prodejní příkaz. p Nutno podotknout, že tímto způsobem ůsobem sobem se generuje i velké množství falešných signálů. signál Jedná se o hrubý koncept nikoli obchodní systém. 43
Zdroj: Obchodní platforma MetaTrader FLOAT, version 4.0, datafeed XTB
48
Klouzavých průměrů je několik druhů, není pouze jednoduchý. Existují například exponenciální, vážený a další.
5.2.1.3 Price action Tento nástroj vychází také z grafu a také z historického průběhu ceny, ale nevyužívá jednoduché či složité výpočty k určení hodnot křivek. Už z názvu může být patrné, že se jedná o chování ceny. U Price action se v grafu sleduje, jak se cena chová, jaké vytváří patterny (obrazce) a na jakých úrovních se cena otáčí, zastavuje. Na základě těchto nástrojů se do trhu vstupuje, vystupuje a staví se obchodní strategie. Nástrojů, které patří do kategorie Price action je celá řada, a proto představím pouze pár z nich. Mezi Price action nástroje se řadí například: Double-Top, Double-Bottom, Trendové linky, Support/ Resistence úrovně.
49
Graf 9 Price action44
Na výše uvedeném obrázku je cenový průběh pr měnového nového páru EUR/USD s časovým timeframe 4 hodiny. Je v něm zobrazeno několik prvků Price action. Číslo jedna reprezentuje pattern Double-Top. Double Je to situace, ve které cenaa dosáhne vrcholu, poté proběhne hne drobná korekce a vydá se znovu otestovat vytvořený vytvo ený vrchol. Pokud tento vrchol nepřekoná a cena začne čne klesat, může m to s velkou pravděpodobností podobností znamenat změnu zm trendu. To se také v tomto případě př stalo. Z grafu lze vidět, že zaa patternem číslo jedna cena opravdu pravdu pár dní klesala. Double Bottom B m pracuje na naprosto stejném principu, ale při p opačném směru ru trendu. Tedy pokud trh klesá, cena vytvoří vytvo í minimum, po něm n vytvoří korekci směrem rem nahoru (cena se trochu zvýší), poté otestuje vytvořené vytvoř minimum a v případě nepřekonání ekonání tohoto minima lze očekávat o změnu ěnu trendu. Změna Zm trendu z klesajícího na rostoucí. Tímto způsobem zp pracují prvky Double-Top Top a Double-Bottom. Double Dalším nástrojem Price Action, který je zobrazen zob v grafu je trendová trend linka. Je vyznačená ená silnou zelenou rostoucí čárou. Trendová linka může ůže pomoci k určení směru trendu nebo k jeho zrychlení, zpomalení a ukončení. ukon ení. Zrychlením a zpomalením je myšlen 44
Zdroj: Obchodní platforma MetaTrader FLOAT, version 4.0, datafeed XTB
50
přechod trendu z plíživého na střední a utržený a obráceně. Na obrázku lze vidět, že se trh od této rostoucí trendové linky v několika bodech (2, 4, 5 a 6) odrazil. Po šestém bodě byla tato linka proražená a trh začal klesat. Může to znamenat otočení trendu nebo jeho zpomalení. Pokud se trh několikrát odrazí od trendové linky, je při jeho dalším přiblížení k této lince velká šance na další odraz, což zvyšuje pravděpodobnost určení správného směru trhu. Na stejném principu pracuje i klesající trendová linka s tím rozdílem, že se vše odehrává při klesajícím trendu. Poslední prvek, který je v grafu znázorněn je S/R úroveň. Při svém pohybu se cena na některých úrovních několikrát odrazí či zastaví. Takto vzniklá úroveň se nazývá Support a Resistence, lze také říci úroveň podpory a odporu. V grafu je reprezentována vodorovnou silnou černou čárou na cenové úrovni přibližně 1,3650. Můžeme vidět, že trh se od této cenové hladiny několikrát odrazil (body 1, 2, a 3). V bodě jedna představovala tato úroveň Resistenci, kterou trh nemohl prorazit. Mezi body jedna a dvě se jí trh chvíli pokoušel překonat, až se mu to nakonec povedlo. Poté co jí překonal, se z této Resistence úrovně stala Support úroveň. Sloužila jako hladina podpory, konkrétně v bodech dva a tři. Čím vícekrát trh nemůže tuto hladinu překonat, tím se stává silnější a při každém přiblížení ceny k této úrovni je dost velká šance na další odraz. Tím se zvyšuje šance na obchodování správným směrem.
5.2.2 Fundamentální analýza Hlavním rysem této analýzy je predikce směru trhu na základě ekonomických, politických a sociálních prvků. Tato analýza se vůbec nestará o historický vývoj na cenovém grafu. Například u akcií se může počítat vnitřní hodnota dané akcie, která se poté porovnává s tržní cenou. Pokud je akcie podhodnocená (vnitřní cena je vyšší než tržní), má prostor k růstu. Pokud je akcie nadhodnocená (vnitřní cena je nižší než tržní) pravděpodobně bude její cena klesat. Pro výpočet vnitřní hodnoty akcie se používá několik ukazatelů, z nichž některé jsou například P/E (poměr ceny a zisku na akcii), EBITDA45, dividenda46. U forexového trhu můžeme fundamentální analýzu rozdělit na globální analýzu trhu a analýzu konkrétního měnového páru. Ta globální se zabývá trhem jako celkem, analýza konkrétního měnového páru se zaměřuje na obchodované měny. Událostí, které mají vliv na trhy, je velké množství. Některé se doplňují, jiné si mohou odporovat. Vyhlašované události mají různou váhu. Některé jsou zásadní, dominují nad ostatními a 45 46
Zisk před odečtením úroků, odpisů a amortizace Část ze zisku vyplacená akcionářům
51
mají značný vliv na trhy. Na jiné, méně významné nereaguje trh tak silně. Pokud se dostanou výsledky těchto událostí do sporu, mnohdy záleží, jaká z nich má větší vliv. Jak bylo řečeno, událostí je nepřeberné množství, proto představím pouze několik těch významných, co mívají zásadní vliv na trh a se kterými jsem pracoval ve svém obchodním systému. 5.2.2.1 Úrokové sazby Úrokové sazby jsou jedním z velmi silných nástrojů, které významně ovlivňují trhy. Jak burzy, tak i měnový trh. Tento nástroj spadá do kompetence centrální banky konkrétního státu. O centrálních bankách jsem se již zmínil v kapitole účastnící měnových trhů. Jednoduše řečeno, výše úrokových sazeb ovlivňuje „cenu peněz “. Informuje o tom, za jakou cenu si mohou komerční banky půjčovat od centrální banky. Růst úrokových sazeb má pozitivní vliv na nominální zhodnocení poměrně bezpečných investic, mezi které patří například dluhopisy, termínové vklady, obligace. Tím pádem mívá také růst sazeb pozitivní vliv na domácí měnu, neboť po ní vzroste poptávka. Naopak u akciových trhů lze většinou při zvýšení sazeb očekávat pokles. Je to dáno tím, že vyšší sazby vedou k menšímu objemu peněz v oběhu, to se může negativně odrazit v ekonomických výsledcích firem a to povede k poklesu hodnoty akcie. Pro představu o výši úrokových sazeb přikládám následující tabulku, která zobrazuje úrokové sazby významných centrálních bank k 24/11/2011. Tabulka 9 Úrokové míry47
Name of bank
Interestrate
Reserve Bank of Australia
4,50%
European Central Bank
1,25%
Bank of Canada
1,00%
Bank of England
0,50%
United States Federal Reserve
<0,25%
Swiss National Bank
<0,25%
Bank of Japan
<0,10%
47
Cit.: ForexFactory, Calendar [online]. Dostupné z WWW: < http://www.forexfactory.com/calendar.php > [cit. 2011-11-20].
52
5.2.2.2 Hrubý domácí produkt Tento ukazatel reprezentuje hodnotu všech produktů a služeb vyprodukovaných v určité zemi, bez ohledu, jaká národnost tyto produkty nebo služby vyprodukovala. V ekonomii se používá pro určení výkonnosti dané země. Pro jeho určení se využívá výrobková, výdajová nebo důchodová metoda. Informace o jeho průběžném vývoji se v ekonomickém kalendáři udávají čtvrtletně. Výsledky HDP mají na trhy silný význam. Samozřejmě záleží na hodnotách HDP, jestli HDP roste či klesá. Pokud HDP roste, znamená to, že se dané ekonomice daří a to je pro trhy příznivá zpráva. Akciové trhy většinou rostou a domácí měna posiluje. Analogicky při negativních datech HDP trhy reagují většinou obráceně. Pokles HDP předpovídá těžší období v ekonomice a pro mnoho investorů to může znamenat velkou nejistotu. V tomto období se většinou přiklánějí k bezpečnějším investičním instrumentům, mezi které patří například státní dluhopisy. V těžkých ekonomických časech po nich roste poptávka. 5.2.2.3 Inflace Míra inflace je důležitý ekonomický ukazatel, podle něhož se mohou později ubírat úrokové sazby. Ty, jak bylo popsáno výše, mají na trhy velký vliv. Inflace vyjadřuje růst cenové hladiny a tím pádem snižuje kupní sílu peněz. Pokud dojde k opačnému jevu, tedy k poklesu cenové hladiny a růstu kupní síly peněž, označuje se jako deflace. Měření inflace probíhá za pomoci cenových indexů. V ekonomickém kalendáři se většinou setkáme se dvěma typy těchto cenových indexů. Jedná se o CPI48 a PPI49. Index spotřebitelských cen CPI vychází ze spotřebitelského koše, který zahrnuje produkty a služby spotřebovávané průměrnou domácností. Každý produkt a služba v koši mají určitou váhu. V průběhu času tedy index spotřebitelských cen sleduje náklady na nákup těchto neměnných produktů a služeb. Tyto náklady poté mezi sebou porovnává a zkoumá, zda rostou či klesají. Index cen výrobců pracuje na stejném principu. Může být specifikován podle odvětví. Obsahuje také koš, ve kterém najdeme produkty ve formě například polotovarů nebo surovin. PPI zkoumá změnu cen produktů vyprodukovaných výrobci, které jsou určeny pro tuzemský trh. Zkoumá se cena na primárním trhu, tedy cena, za kterou výrobce prodá produkt prvnímu odběrateli. V případě velkého růstu inflace může centrální banka zasáhnout a zvýšit úrokové sazby. To povede k menšímu objemu peněz v oběhu, což by mělo inflaci přibrzdit. Jaký vliv na měnové trhy má zvýšení úrokové sazby je vysvětleno výše.
48 49
Consume Price Index Producer Price Index
53
5.2.2.4 Nezaměstnanost Výše nezaměstnanosti je pro hospodářsky chod dané země velice důležitá. To je i důvod, proč bývá reakce trhů na tento ukazatel poměrně citlivá. Většinou se nezaměstnanost sleduje hlavně ve velkých ekonomikách, na jejichž výsledcích jsou často závislé i ekonomiky menších zemí. Pro trhy je důležitý například ukazatel nezaměstnanosti v USA, který vydává BLS (The Bureau of Labor Statistics). Dopad na trhy je pak následující. Rostoucí nezaměstnanost vede k poklesu maloobchodních tržeb (lidé nebudou tolik utrácet) a to mívá na ekonomiku negativní dopad. Horší stav ekonomiky vede k poklesu domácí měny. Při klesající nezaměstnaností to platí obráceně. 5.2.2.5 Tržní „šoky“ Do této kategorie mohou spadat nepředvídatelné události, které mají na trhy mnohdy drtivý dopad. Při těchto událostech dochází k ekonomickým nebo i politickým šokům, které se projeví v trzích. V historii bychom našli těchto událostí několik. Nemusí se jednat jen o války ale i například 11. září 2001 koordinované teroristické útoky na budovu Světového obchodního centra. Za určitý šok pro trhy lze považovat současné významné hospodářské problémy Řecka. Události tohoto typu v ekonomických kalendářích nenajdeme, abychom se na ně mohli připravit. Přesto ovlivňují trhy a je potřeba je brát na vědomí. V ekonomických kalendářích se setkáme s řadou dalších událostí, které mají vliv na trhy. Vzhledem k jejich množství je nelze všechny rozebrat, proto už jen vyjmenuji pár těch nejvýznamnějších bez popisu: maloobchodní tržby, bilance zahraničního obchodu, HDP deflátor, průmyslová výroba, podnikové objednávky, investice ve stavebnictví, prodej nových domů a řada dalších.
5.3 Technické vybavení V dnešní době probíhá obchodování prostřednictvím výpočetní techniky, a proto je potřeba před vstupem na trh věnovat pozornost i tomuto faktu. Tuto oblast problematiky rozdělím do dvou základních kategorií. V té první se budu věnovat hardwarové technické stránce a ve druhé softwarové technické stránce.
5.3.1 Hardware Na dnešním trhu je velké množství výrobků z této oblasti. Významný je i rozdíl ve výkonnosti těchto výrobků od méně, až po ty vysoce výkonné produkty. Jelikož není rozdíl 54
jen v hodnotě výkonu, ale také především v ceně, je dobré věnovat trochu času i tomuto tématu. Pro obchodování na měnovém trhu z pohledu jednotlivce není zapotřebí nejmodernější hardwarové vybavení, ale postačí zcela průměrný kancelářský počítač. Obchodní platforma, či základní analytický software nekladou na hardware vysoké nároky. Podle mého názoru většina obchodníků v hardwarové oblasti směruje pozornost na velikost pracovní plochy. Obzvláště obchodníci využívající technickou analýzu, neboť při ní analyzují graf, který je potřeba zobrazit v dostatečné velikosti. Proto je výběr monitoru, především jeho velikosti, poměrně důležitý. Řada lidí má z různých důvodu zobrazeno při obchodování několik grafů současně. Větší množství grafů v čitelné podobě vyžaduje velkou pracovní plochu. Dostatečně velkou pracovní plochu lze obstarat velkým monitorem nebo více monitory. Profesionální obchodníci mají před sebou několik monitorů, na kterých sledují potřebné informace a grafy. Tito obchodníci by nemohli pracovat pouze s jedním monitorem. Pro obchodování systému uvedeného v této práci jsem použil počítač s procesorem Athlon o kmitočtu 3GHz, operační pamětí o velikosti 2 GB, velikostí pevného disku 500 GB a integrovanou grafickou kartou ATI Radeon 3000. Monitor, který byl připojen k počítači, měl velikost úhlopříčky 24 palců. Jelikož jsem neobchodoval více trhů současně a obchodní systém není postaven na principu korelace s ostatními trhy (ten většinou vyžaduje sledování několika grafů najednou), velikost tohoto monitoru byla dostatečná. Uvedená sestava vykazuje parametry kancelářského počítače, který pro běžné obchodování zcela postačí. Velikost úhlopříčky monitoru a jejich počet je diskutabilní a záleží především na obchodním stylu a počtu obchodovaných instrumentů.
5.3.2 Software Kategorii software rozdělím na část operační systém na počítači a na analytický a obchodní software potřebný k obchodování. Operačních systémů pro PC dnes nabízí trh několik, nemusí to být pouze světoznámý Windows. Na osobních počítačích se můžeme setkat s operačními systémy typu Linux, Unix, Mac a řadou dalších. Samozřejmě nejrozšířenější jsou již zmíněné Windows. Drtivá většina analytického a obchodního softwaru je určená pro Windows, proto je vhodné mít nainstalovaný tento operační systém. Obchodní a analytický software by pravděpodobně pracoval i pod jiným operačním systémem, ale musela by se řešit řada věcí. V počítači, na kterém jsem pracoval s analytickým a obchodním softwarem
55
uvedeném v této práci, byl nainstalovaný operační systém Windows XP SP3. Ani s jednou platformou nebyl v rámci tohoto operačního systému žádný problém. Pro obchodování samotné je potřeba obchodní platforma, pomocí které se zadávají nákupní a prodejní příkazy. Analytický software zase zobrazuje průběh ceny v grafu a prostřednictvím jeho nástrojů lze provádět technickou analýzu. Samozřejmě i v této oblasti je na trhu spousta produktů a není vždy snadné vybrat ten, co bude vyhovovat našim potřebám. Výběr by se měl odvíjet od toho, jakým způsobem chceme obchodovat. Parametrů, podle kterých vybírat je celá řada. Jedním z nich může být způsob obchodování. První způsob je tak zvané automatizované obchodování, při kterém nákupní a prodejní příkazy může zadávat sama platforma. Obchodní systém je ve formě programu, který prostřednictvím obchodní platformy zadává příkazy na trhu. Druhý způsob je diskréční obchodování, při kterém nákupní a prodejní příkazy v obchodní platformě zadává sám obchodník. Při tomto způsobu není nutné programovat obchodní systém v platformě, což snižuje nárok na její výběr. Mezi další parametry, podle kterých vybírat software může být typ zobrazovaných grafů. Typy grafů jsem představil v kapitole grafy a ne každý program dokáže zobrazit všechny typy grafů. Pokud se obchodník rozhodne obchodovat podle alternativních grafů, musí si ověřit, zdali program, který chce používat, tento typ grafů podporuje. Parametrů, které ovlivňují výběr, je spousta a vyplatí se jim věnovat pozornost, obzvláště pokud software musíme zakoupit. Po výběru vhodného softwaru je dobré zjistit, jestli náš broker umožňuje prostřednictvím námi vybraných platforem obchodovat. Ne každý broker podporuje nejpoužívanější obchodní programy. V této době řada brokerů nabízí své vlastní obchodní a analytické platformy. Dobré je, že jsou většinou zdarma a je možné si je prostřednictvím demo účtů bezplatně vyzkoušet. Pokud tedy najdeme brokera, který nám vyhovuje a poskytuje zdarma platformu, která splňuje naše požadavky, máme otázku softwaru vyřešenou. Ideální jsou také „univerzální“ platformy, které podporuje spousta brokerských společností. Při nespokojenosti s poskytovatelem ho můžeme změnit, aniž bychom museli řešit otázku softwaru. Pro své obchodování jsem využíval obchodní platformu MetaTrader FLOAT version 4.0. Součástí této platformy je analytický nástroj pro zobrazování grafů a provádění technické analýzy. MetaTrader zobrazuje pouze časové grafy, nikoli
56
alternativní. Jelikož jsem ve svém systému používal pouze časové grafy, tato obchodní platforma zcela postačila.
5.4 Internetové připojení a data Abychom mohli sledovat aktuální vývoj ceny, je potřeba odněkud získávat aktuální data. Ty lze čerpat z několika zdrojů. První možností je obchodní platforma. Na trhu lze najít obchodní platformy, prostřednictvím kterých lze obchodovat, a zároveň poskytují aktuální data z trhu. Druhá varianta je získávat data od placených poskytovatelů. Ty můžeme využít v situaci, kdy obchodní platforma ani broker neposkytují aktuální data. Třetí možností jsou již zmíněné brokerské společnosti. Ne všechny, ale některé brokerské společnosti poskytují živá data z trhu. Data od vyjmenovaných zdrojů mohou být zdarma, ale i zpoplatněné. Podle stylu obchodování je potřeba brát ohled na kvalitu dat. Například při využívání alternativních grafů je potřeba mít kvalitní data, aby docházelo ke správnému zobrazování. Časové grafy nejsou na kvalitu dat tak náročné. V rámci svého obchodování jsem využíval služeb od brokerské společnosti XTB, která poskytuje do své obchodní platformy data zdarma. Využíval jsem časové grafy, jejichž timeframe nebyl příliš nízký, a proto jsem nemusel kvalitě dat věnovat příliš velkou pozornost. Podle způsobu obchodování je důležité věnovat pozornost také připojení k internetu, neboť obchodní platforma je propojená s brokerem právě jeho prostřednictvím. Pokud vstupujeme a vystupujeme z trhu v delším časovém horizontu (řádově dny), není kvalita připojení až tak důležitá. V případě, že obchody trvají pouze několik minut či méně, je kvalita připojení poměrně důležitá. Při těchto obchodech přerušení internetového spojení může znamenat finanční ztrátu. Může nastat situace, že vstoupíme do trhu, dojde k přerušení internetového signálu a nepoznáme tak, kdy z trhu vystoupit, protože nevidíme vývoj ceny. Při tomto způsobu obchodování bych se nestabilnímu internetovému připojení pokusil vyhnout. To může mít velice negativní vliv na úspěšnost. Nestabilní internetové připojení můžou mít některé wifi sítě, ve kterých se ztrácí signál. V situaci, kdy máme nekvalitní připojení a obchodujeme krátkodobé obchody, je dobré vědět, jestli námi zadané obchodní příkazy jsou pouze v naší obchodní platformě nebo jsou na serveru brokera. Když jsou tyto výstupní příkazy (předem stanovený zisk a předem stanovené ztráta) na serveru brokera, výpadek internetu nebude tolik vadit. Pokud cena dosáhne jednoho z těchto dvou cílů (stanovený zisk nebo stanovená ztráta), obchod se uzavře bez ohledu na 57
naše připojení. Ovšem v případě, že tyto výstupní příkazy jsou pouze v naší obchodní platformě a ne u brokera, tak při výpadku spojení k uzavření obchodů nedoje. Broker neví, kde chceme obchod ukončit.
5.5 Řízení rizika Řízení rizika je k úspěšnému a dlouhodobému ziskovému obchodování ta nejdůležitější část. Pokud ho bude obchodník přehlížet a vypustí ho ze svého plánu, s velkou pravděpodobností přijde o svůj obchodní účet. Bez řízení rizika se nedá hovořit o seriózním plánovaném obchodování, ale o gamblingu. Stejně jako zodpovědný finanční ředitel ve firmě má peníze pod kontrolou, tak zodpovědný obchodník kontroluje obchodní účet s pomocí risk managementu. Ten pomáhá k dlouhodobému přežití a zhodnocení finančních prostředků. Základní prvky risk managementu vysvětlím v následujících řádcích.
5.5.1 Money management Prvním úkolem money managementu je ochrana našeho kapitálu a teprve potom se zaměřuje na jeho zhodnocení. Po otevření obchodu jsou pouze dvě věci, které máme plně pod kontrolou a které můžeme ovlivňovat. Je to Stop-Loss (SL) a Profit-Target (PT). StopLoss je námi předem stanovená částka, kterou jsme ochotni riskovat na jeden obchod. Pokud se po našem vstupu trh vydá opačným směrem, než jsme předpokládali, dojde k vyplnění příkazu Stop-Loss a náš účet utrpí předem stanovenou ztrátu. Profit-Target je stanovená částka, kterou chceme z obchodu získat. Pokud se po vstupu trh vydá našim směrem, dojde k vyplnění tohoto příkazu a náš účet inkasuje předem stanovený zisk. V praxi existují tři možnosti, jak z trhu vystoupit. První dva jsou již zmíněné SL a PT. Poslední možnost výstupu z trhu je na cenové hladině vstupu. Tato možnost se označuje Break-Even (BE) a při ní nebudeme inkasovat zisk ani ztrátu, pouze náklady za uskutečnění obchodu (poplatek nebo spread). SL a PT jsou velice důležitou součástí money managementu, který je velkou hrou statistiky a pravděpodobnosti. Trh má pouze dva směry, buď může růst anebo klesat. Třetí možností je pohyb do strany, ale po čase se stejně vydá nahoru nebo dolu. Při úspěšnosti systému 50 %, když bychom riskovali stejnou částku, pro kterou si do trhu jdeme (SL = PT), tak náš zisk bude nulový. Schopnosti a sílu money managementu ukážu na následující tabulce.
58
Tabulka 10 Money management50
úspěšnost 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
zisk/ztráta 1:1 2:1 -80 -70 -60 -40 -40 -10 -20 20 0 50 20 80 40 110 60 140 80 170 100 200
Tabulka představuje výsledky systému při různém money managementu. Sloupec úspěšnost představuje úspěšnost daného obchodního systému. Jinými slovy nám tento sloupec sděluje, kolik procent z celkových obchodů bude ziskových. Při 100% úspěšnosti nebudeme mít žádný ztrátový obchod. Sloupec s označením 1:1 reprezentuje výsledky money managementu, při kterém je risk na jeden obchod stejný jako zisk z jednoho obchodu. V tomto případě jsem zvolil risk na jeden obchod 10 a zisk z jednoho obchodu také 10, tedy SL =10 a PT = 10. Výsledky tohoto poměru při konkrétní úspěšnosti systému jsou vidět ve sloupci 1:1, po deseti provedených obchodech. Pokud budeme mít systém s 50% úspěšností, bude náš zisk na nule a to nepočítám náklady na obchod. Při tomto poměru risku a zisku, abychom dosáhli kladného výsledku je zapotřebí obchodní systém s úspěšností více než 50 %. Například při 60% úspěšnosti bude po deseti provedených obchodech výsledek 20. Výpočet je následovný: 60 (6 * 10 ziskových obchodů) – 40 (4 * 10 ztrátových obchodů). Sloupec s označením 2:1 obsahuje výsledky s jiným money managementem. Zde je poměr zisku a risku 2:1. Zisk je zde tedy jednou tak větší než risk. Hodnoty jsou nastaveny na SL = 10 a PT = 20. Sloupec 2:1 reprezentuje výsledky těchto hodnot po deseti provedených obchodech s příslušnou úspěšností. Můžeme vidět, že tyto hodnoty PT a SL i při 50% úspěšnosti již zde dosahují zisku. Dokonce i obchodní systém s úspěšností okolo 40 % je také ziskový. Tento poměr vykazuje ztrátu u systému s úspěšností okolo 30 % a nižší. Při ní je ztráta -10. Výpočet je následující: 60 (3 * 20 ziskové obchody) – 70 (7 * 10 ztrátové obchody).
50
Zdroj: Vlastní zpracování
59
Z porovnání těchto dvou nastavení je vidět, jak je money management silný nástroj a vyplatí se mu věnovat pozornost. Samozřejmě čím vyšší hodnoty u PT a nižší u SL budeme nastavovat, tím bude klesat úspěšnost systému a naopak. Proto najít správné nastavení těchto hodnot není jednoduché, ale je klíčové k úspěšnému obchodování na měnovém trhu. U obchodních systémů se můžeme setkat s ukazatelem RRR (Reward/Risk Ratio). Informuje o poměru mezi potenciálním ziskem a riskem na obchod. Ve výše uvedené tabulce je poměr 1:1 a 2:1 ukazatelem RRR.
5.5.2 Risk na jeden obchod Dalším důležitým prvkem při řízení rizika je velikost částky riskované na jeden obchod z pohledu velikosti účtu. Jak už jsem vysvětlil dříve, velikost Stop-Lossu se stanovuje podle money managementu, ale jeho hodnotu je také dobré přizpůsobit velikosti obchodního účtu. Při obchodování musíme počítat se ztrátami. Ty jsou součástí každého obchodního systému, a proto je důležité mít dostatečný kapitál, abychom toto nepříznivé ztrátové období vydrželi. To, jak dlouhé ztrátové období je náš obchodní účet schopný vydržet, záleží především na procentní částce z účtu, kterou riskujeme na jeden obchod. Čím větší procentní částka z účtu riskovaná na jeden obchod, tím méně ztrátových obchodů účet vydrží. Většinou se uvádí, že riskovaná částka na jeden obchod by neměla přesáhnout 2 % z obchodního účtu. Po deseti ztrátách jdoucích za sebou by tak obchodní účet klesl o 20 %, což může mít negativní dopad na psychickou stránku obchodníka. Z tohoto důvodu je lepší riskovat na jeden obchod 1 % a méně.
5.5.3 Velikost obchodního účtu Menší procenta risku na jeden obchod kladou poměrně velké nároky na velikost obchodního účtu. Například při obchodování páru EUR/USD s hodnotou SL 20 pipsů a velikostí pozice 1 lot bude činit ztráta na jeden obchod 200 USD. Při jednom lotu je hodnota jednoho pipu u měnového páru EUR/USD 10 USD. Budeme-li se držet pravidla, že SL bude představovat 1 % z účtu, pak by musela být velikost obchodního účtu 20 000 USD (200 * 100). SL 20 pipsů je spíše na nižší timeframe, například minutový. V případě, že chceme obchodovat na hodinovém a vyšším, budeme potřebovat vyšší SL. Při zvýšení SL na hodnotu třeba 40 a s velikostí pozice 1 lot a zachováním 1% risku na jeden obchod bude potřeba obchodní účet o velikost 40 000 USD.
60
Výpočet:
40 * 10 = 400 USD 1 % = 400
ztráta z jednoho obchodu
100 % = 40 000 USD velikost obchodního účtu
Velikost obchodního účtu by se neměla podceňovat. V případě, že bude účet podkapitalizovaný, zvyšuje se pravděpodobnost neúspěchu. Pokud si stanovím velikost SL a procentní částku z účtu riskovanou na jeden obchod, velikost obchodního účtu se vypočítá podle výše uvedeného postupu.
5.5.4 Velikost obchodní pozice Jak jsem se zmínil dříve, velikost procentní částky z obchodního účtu riskované na jeden obchod má vliv na velikost obchodního účtu. Pokud chceme při zvolené hodnotě SL dodržet námi stanovenou velikost procentní částky z obchodního účtu riskovanou na jeden obchod a nedisponujeme dostatečným kapitálem, existuje řešení a tím je snížení velikosti obchodní pozice. Dnes řada brokerů umožňuje obchodovat s objemem menším než je jeden lot. Nabízí se možnosti mini-lotů a mikro-lotů. Pro vysvětlení principu velikosti obchodních pozic použiju předchozí příklad. Stanovený SL na hodnotě 40, riskovaná procentní částka účtu na jeden obchod činí 1 %. Při těchto parametrech by musela být velikost obchodního účtu 40 000 USD. Pokud máme k dispozici pouze 20 000 USD, snížení velikosti obchodní pozice nám umožní zachovat námi stanovené parametry.
Výpočet:
20 000 / 100 = 200 USD SL = 40 pipsů 200 / 400 = 0,5
1 % z účtu povolená ztráta na jeden obchod
při 1 lotu = 400 USD velikost obchodní pozice
Z výpočtu tedy vyšlo, že při parametrech SL = 40, riskovaná procentní částka z účtu na jeden obchod 1 % a velikost obchodního účtu 20 000 USD musí být velikost obchodní pozice 0,5 lotu. Při ní jsou splněny pravidla pro řízení rizika. U jednoho lotu párů EUR/USD, GBP/USD a AUD/USD má hodnota jednoho pipu 10 USD, u 0,5 lotu to pak je 5 USD. Nastavený SL je na hodnotě 40 pipsů a to je při 0,5 lotu 200 USD (40 * 5), což odpovídá naší podmínce 1 %.
61
6 Ukázka obchodního systému V této části práce demonstruju obchodní systém aplikovaný v reálném měnovém trhu. Prostřednictvím tohoto systému jsem obchodoval měnový pár EUR/USD. Nejdříve představím základní prvky obchodního systému: na jakém principu pracuje, jaké využívá analýzy, jeho risk management. Poté uvedu ukázku konkrétních obchodních dnů a na konec rozeberu výsledky systému za obchodované období.
6.1 Obchodní systém Pro konzistentní úspěšné obchodování je nutné mít stanovené pravidla, podle kterých se budeme na trhu chovat. Seznam těchto pravidel představuje obchodní systém. Každý obchodník na trhu může mít jiné obchodní cíle a může mu vyhovovat jiný obchodí styl než ostatním. Z tohoto pohledu nelze říct, že jeden obchodní systém je dobrý a druhý je špatný. Toto je naprosto individuální věc. Obchodní systém může mít intradenní nebo poziční charakter. Intradenní obchody se provádí v rámci jednoho dne, kdežto poziční obchod může trvat několik dní. Můj systém je intradnního charakteru a všechny obchody probíhaly v časovém rozmezí od 8:00 ráno až do 21:00 hodin. Žádnou otevřenou pozici jsem nedržel přes noc. Základním kamenem tohoto obchodního systému je technická analýza. Z jejích nástrojů jsem ke stavbě svého systému použil prvky Price action a to především S/R úrovně a cenové patterny Double-Top (DT) a Double-bottom (DB). Součástí obchodního systému jsou především vstupy do trhu a výstupy z trhu. Pravidla pro vstup do obchodu vychází z vyjmenovaných nástrojů technické analýzy. Do trhu vstupuji na základě silných S/R úrovní, na kterých se vytvoří DT, DB, nebo pokud dojde k proražení S/R úrovně a trh po tomto průrazu „testuje“ proraženou cenovou hladinu. Na této cenové úrovni je velká pravděpodobnost, že se na ní trh odrazí a bude pokračovat ve směru proražení. Princip tohoto obchodního systému sice není postaven na fundamentální analýze, ale při vstupu do obchodu věnuji pozornost důležitým fundamentům. Co považuji za důležité fundamentální zprávy, jsem vysvětlil v části Fundamentální analýza. Pokud technická analýza signalizuje vstup, ale v tomto momentu má dojít k vyhlášení důležitého fundamentu, raději se držím mimo trh. Když po vyhlášení důležitého fundamentu technická analýza signalizuje vstup do směru, který je v souladu s vyhlášeným fundamentem, jedná se o silný vstupní signál, který okamžitě realizuju. 62
Důležitou součástí obchodního systému jsou také výstupy. Ty můžeme rozdělit do dvou základních skupin. V té první se výstupy z trhu stanovují na základě technické analýzy. Tak jako se do trhu vstupuje na základě různých indikátorů či prvků Price action, stejné využití mají tyto nástroje při výstupech. S jejich využitím lze výstup stanovit například na důležitých cenových hladinách (S/R úrovně) nebo pokud cena překročí klouzavý průměr a tak podobně. Ve druhé skupině se výstup z trhu stanovuje fixní částkou. Tu můžeme stanovit libovolně nebo na základě backtestu (testování obchodních pravidel na historickém průběhu ceny). Pro svůj obchodní systém jsem zvolil výstupy z druhé skupiny, tedy s fixní hodnotou. Na základě předchozího testování jsem zvolil hodnotu Profit targetu na 60 pipsů. To je výstup z trhu, pokud se trh vydá správným směrem. Velice důležité je i myslet na to, když se trh nevydá správným směrem, kde obchod ukončíme. Jinými slovy pro jak velkou ztrátu nastavíme Stop loss. Stejně jako u PT lze stanovit na základě technické analýzy nebo fixní částkou. Pro svůj systém jsem SL stanovil na základě backtestu fixní částkou na hodnotu 20 pipsů. Systém jsem obchodoval na grafech se zobrazením ceny pomocí svíček. Timeframe, který jsem pro obchodování zvolil, je časového charakteru s hodnotami 15 minut a 1 hodina. Na hodinových grafech jsem hledal a zakresloval důležité S/R úrovně, které jsem poté přenesl do 15 minutového grafu. V něm jsem potom na takto vyznačených úrovních hledal vstupní signály. Na hodinovém grafu mají S/R úrovně větší váhu než na nižším timeframu. Ke každému řádnému systému by měl patřit i risk management. Ani můj systém není výjimkou. Z pohledu money managementu jsou parametry nastaveny následovně. Hodnota Profit targetu je 60 pipsů a hodnota Stop lossu je 20 pipsů. Ukazatel Reward/Risk Ratio je v poměru 3 : 1. V reálu to znamená, že tři ztrátové obchody pokryje jeden ziskový. Obchodní systém s takovýmto RRR bude ziskový i s úspěšností menší, než 50 %. Procentní částku z obchodního účtu riskovanou na jeden obchod jsem stanovil na hodnotě 1 %. Je to hodnota, při které po několika ztrátách za sebou nedojde k velkému poklesu obchodního účtu a psychická stránka obchodníka neutrpí znatelnou újmu. Součástí Risk managementu je i velikost obchodované pozice. Tento obchodní systém jsem realizoval na demo-účtu u brokerské společnosti XTB s velikostí obchodního účtu 20 000 USD. Z doposud uvedených údajů můžu spočítat velikost obchodní pozice:
Výpočet: SL = 20 pipsů
při 1 lotu = 20 * 10 = 200 USD 63
20 000 USD
velikost obchodního účtu
20 000 * 0,01 = 200 USD
1 % z obchodního účtu risk na jeden obchod
200 / 200 = 1 lot
velikost obchodní pozice
Pro parametry mého obchodního systému vyšla velikost obchodované pozice 1 lot. Jak už jsem se již zmínil, v trhu je nejmenší možný pohyb 1 pip value a při velikosti obchodní pozice jeden lot to u měnových páru EUR/USD, GBP/USD a AUD/USD odpovídá 10 USD. U jiných měnových párů je hodnota pip value pro jeden lot malinko jiná. Systém jsem obchodoval na měnovém páru EUR/USD, budu tedy pro každý jeden pip počítat 10 USD. Všechny obchody byly prováděny intradenně. Obchodní systém měl pravidlo maximálně dvou obchodů za den, bez ohledu na to, jestli skončily ziskem nebo ztrátou. Tato podmínka mi pomohla k tomu, aby nedošlo k přeobchodování. Při něm může v rámci jednoho špatného obchodního dne dojít k výraznému poklesu obchodního účtu. Příčiny mohou být různé, například vysoká volatilita na trhu, nesoustředěnost obchodníka, problémy s obchodní platformou a jiné.
6.2 Ukázka obchodního dne V rámci tohoto obchodního systému jsem zobchodoval období jednoho měsíce, konkrétně od 1/8/2011 až po 31/8/2011. Zobrazit a popsat průběhy všech obchodních dní by zabralo několik stran a není to cílem mé práce. Proto představím průběh dvou obchodních dnů. Konkrétně jsem vybral den 23/8/2011 a 26/8/2011. Na začátku každého obchodního dne je nutné zkontrolovat významné údalosti, které budou v průběhu dne vyhlášeny. Seznam a čas vyhlášení těchto událostí nalezneme v ekonomickém kalendáři. Ten nalezneme na internetu nebo nám ho poskytuje broker. Pro obchodování
jsem
využíval
ekonomický
kalendář
volně
dostupný
na
webu
forexfactory.com. Obrázek v příloze 1 představuje ukázku ekonomického kalendáře. Konkrétně jsou v něm zobrazeny události ze dne 23/8/2011. Vidíme v něm, kdy dojde k vyhlášení výsledků a jaké měny se bude událost týkat. Barvy domečků určují význam vyhlašované události. Největší váhu mají červené domečky, pak oranžové a nakonec žluté. Při obchodování mě zajímají pouze významné události, proto se zaměřím pouze na červené domečky. Jelikož obchoduju měnový pár EUR/USD, budou mě zajímat události mající vliv na EUR nebo 64
USD. V tomto dnu měě tedy bude zajímat událost v 11:00 German ZEW Economic Sentiment a v 16:00 New Home Sales. Graf 10 Obchodní den51
Uvedený obrázek představuje př průběh měnového nového páru EUR/USD na časovém grafu s periodou 15 minut a zobrazuje dva uskutečněné uskute né obchody obchodního systému ze dne 23/8/2011. Jak jsem již vysvětlil vysvě dříve, íve, základními prky systému jsou S/R úrovně, úrovn které vychází z hodinového grafu. grafu Na uvedeném 15 minutovém grafu jsou pak vidět vid v podobě modré a oranžové horizontální čáry. Vstupní signál pro první obchod přišel p v 9:45 v bodě označeném čeném číslem 5. Trh se přiblížil iblížil významné S/R úrovni a podle obchodního systému byla slušná pravděpodobnost, pravd že se trh na této úrovni otočí otočí a bude klesat. Jednalo se tedy o prodejní signál (při něm se očekává pokles),, který jsem zadal na úrovni 1,4445. Současně Sou ě jsem do trhu t zadal výstupní příkazy na hodnotách PT 1,4385 (1,4445 – 60 pipsů)) a SL 1,4465 (1,4445 + 20 pipsů). Trh ovšem tuto S/R úroveňň prorazil a dále stoupal. To vedlo k tomu, že pár minut poté byl vyplněn Stop Loss příkaz říkaz na hodnotě 1,4465 a vznikla ztráta 200 USD (20 pips * 10).
51
Zdroj: Obchodní platforma MetaTrader FLOAT, version 4.0, datafeed XTB
65
Druhý obchod proběhl odpoledne po 16té hodině. Vstupním signálem byl odraz od poměrně silné S/R úrovně, která je na obrázku vyznačená oranžovou barvou. I na 15 minutovém grafu můžeme vidět, jak trh tuto cenovou hladinu v bodech 1,2,3 a 4 respektoval. Jako vstupní signály by bylo možná brát i body 2 a 4, ale jelikož tyto signály se utvořily mimo plánované obchodní hodiny (bod 2 kolem 4 ráno a bod 4 kolem 5 ráno), nevznikl na jejich základě žádný obchod. Vstupním signálem byl pouze bod 3 v 16:15 na cenové úrovni 1,4385. Tento signál byl navíc podpořen fundamentální událostí vyhlášenou v 16:00. Z ekonomického kalendáře v příloze 1 můžeme vidět, že v 16:00 došlo k vyhlášení prodeje nových domů ve Spojených státech amerických za uplynulý měsíc. Forecast neboli předpověď tohoto prodeje byla 313 tisíc domů, ale ve skutečnosti se jich prodalo méně a to 298 tisíc domů. Z pohledu americké ekonomiky lze tuto zprávu považovat za negativní, což se může projevit v oslabení amerického dolaru. Z grafu můžeme vidět, že po 16 hodině začal dolar k euru skutečně oslabovat. Vstupní signál měl tedy podporu technické i fundamentální analýzy. Výstup z obchodu byl proveden na základě dosáhnutí stanoveného Profit targetu v bodě 6 na úrovni 1,4445, což představuje definovaných 60 pipsů neboli 600 USD. Vliv události German ZEW Economic Sentiment můžeme na grafu vidět po 11 hodině. Tato událost představuje ukazatele kondice německé ekonomiky. Institucionální investoři a analytici mají kvůli své práci spoustu informací ohledně situace v ekonomice. Jelikož změna jejich chování má vliv na ekonomiku, provádí se mezi nimi jednou měsíčně průzkum. Výsledek je reprezentován pomocí tohoto ukazatele. Pokud je hodnota indexu nad nulou, jedná se o pozitivní informaci, naopak pod nulou o negativní. V ekonomickém kalendáři v příloze 1 můžeme vidět, že už Forecast, čili předpověď, obsahuje negativní informaci na hodnotě -24,8. Ovšem v 11 hodin byl aktuální výsledek ještě horší, než předpověď a to s hodnotou -37,6. Tento výsledek je negativní zprávou pro německou ekonomiku, což může mít negativní vliv na měnu euro. To se také stalo a po 11 hodině, je na grafu vidět, jak euro k americkému dolaru začalo oslabovat. V tuto dobu systém nevygeneroval z pohledu technické analýzy žádný vstupní signál. Pokud by došlo k vygenerování nějakého vstupu, připadal by v úvahu pouze prodejní signál (očekává se pokles), protože pouze ten by korespondoval s výsledkem fundamentu German ZEW Economic Sentiment.
66
6.3 Ukázka obchodního obchodn dne 26/8/2011 Stejně jako v případě řípadě ostatních obchodních dnů,, tak i den 26/8/2011 jsem začal za pohledem do ekonomického kalendáře. kalendá V příloze 2 je možné vidět ě důležité ůležité události, které budou v průběhu hu dne vyhlašovány a které můžou m mít značný ný vliv na měnový m kurz. Pro měnový nový pár, který obchoduji, budou nejdůležitější nejd události v 14:30 GDP q/q a v 16:00 Fed Chairmen Bernanke Speaks. Graf 11 Hodinový graf52
Součástí ástí obchodního systému je hledání důležitých d ležitých S/R úrovní na hodinovém grafu, které si poté přenesu enesu do 15 minutového grafu, na kterém hledám vstupy. Výše uvedený obrázek představuje průběh ůběh měnového m nového kurzu na hodinovém grafu za několik ně dní až po 26/8/2011 7 hodin ráno. Z tohoto průběhu jsem na začátku átku obchodního dne zakreslil tři t důležité cenové úrovně. ě. Ty jsou reprezentovány horizontální červenou (1,4445), zelenou (1,4350)a tmavě modrou čárou č (1,4275). Na červené ervené S/R úrovni můžeme mů vidět, že za několik posledních ledních dní se cena ve vyznačených vyzna bodech od této úrovněě odrazila. Stejně Stejn tak je tomu u zelené S/R úrovně, úrovně kde v bodech 5,6 a 7 se cena od této hadiny odrazila. Tyto 52
Zdroj: Obchodní platforma MetaTrader FLOAT, version 4.0, datafeed XTB
67
cenové hladiny mohou být významné pro obchodní den 26/8/2011, a proto je vyznačím vyzna v 15 minutovém utovém grafu a na nich budu vyhledávat vstupní signály. Graf 12 Obchodní den 26/853
Obrázek zachycuje průběh pr h obchodního dne 26/8/2011 na měnovém m páru EUR/USD. Měnový nový kurz je zobrazen na 15 minutovém grafu. Významné S/R úrovně úrovn jsou zde de reprezentovány modrou (1,4445) a oranžovou (1,4350) horizontální čárou. Tyto úrovně jsem našel a přenesl řenesl z hodinového grafu zobrazeného výše. V tomto obchodním dnu jsem uskutečnil nil dva obchody, jeden skončil skon il ziskem a druhý ztrátou. První obchod jsem uskutečnil usku v 11 hodin. Od začátku čátku obchodního dne euro k americkému dolaru posilovalo a měnový m kurz se tak přibližoval k významné S/R úrovni (1,4445). Na této cenové úrovni je značná zna pravděpodobnost, podobnost, že se cena odrazí, tak jako tomu bylo několikrát v minulosti. Vstupní prodejní signál (očekává ekává se pokles) vznikl v 11 hodin na cenové úrovni 1,4450. Jelikož v této době není v ekonomickém kalendáři kalendá významná událost, které by mohla značně zna ovlivnit směrr trhu, nic nebránilo tento obchod uskutečnit. nit. Hodnota PT byla nastavena nast na 1,4390 (1,4450 – 60 pipsů) pipsů a hodnota SL na 1,4470 (1,4450 + 20 pipsů). pipsů Po vstupu se trh vydal správným směrem, ěrem, začal za klesat. V 53
Zdroj: Obchodní platforma MetaTrader FLOAT, version 4.0, datafeed XTB
68
14:30 došlo k vyhlášení růstu hrubého domácího produktu v USA za uplynulé čtvrtletí. Předpověď byla na hodnotě 1,1 %, ale skutečný výsledek byl o desetinu horší. Pro americkou ekonomiku to představuje negativní zprávu, která se také promítla v trhu. Po tomto vyhlášení začal americký dolar vůči euru mírně oslabovat. Tento obrat zachycuje bod 6, který reprezentuje čas 14:30. V této době byl obchod stále otevřený, byl sice v zisku, ale ne požadovaných 60 pips. Trh začal jít proti mému směru a začal tak ukrajovat nerealizovaný zisk. Tento moment může být těžký na obchodníkovu psychiku, protože dochází k snižování nerealizovaného zisku z daného obchodu a to může obchodníka nutit k předčasnému uzavření obchodu. To by bylo porušení systému a velká chyba. Tento systém je postaven na pravidlech pevných PT a SL neexistuje výstup z obchodu na jiných hodnotách. Pouze pokud končí obchodní čas, který mám stanovený na 21:00. V takovýchto situacích je důležité být trpělivý a nejednat ukvapeně s emocemi. Je důležité věřit statistice ziskových a ztrátových obchodů a money managementu. Veškeré impulzivní jednání mimo stanovený obchodní plán má negativní vliv na obchodní výsledky. Trh stoupal téměř až na cenovou hladinu, na které jsem do obchodu vstupoval, takže nerealizovaný zisk se přiblížil nule. V bodě 3 se trh na silné S/R úrovni otočil a začal opět klesat. Během krátké chvíle se dostal na PT úroveň 1,4390 a vznikl požadovaný zisk 60 pips. Druhý obchod proběhl po 16 hodině. Vstupní signál se utvořil v 16:30 na cenové úrovni 1,4350 a je reprezentován v kroužku číslo 5. Jedná se o nákupní signál (očekává se růst ceny). Základním předpokladem pro tento obchod je silná S/R úroveň, která je na 15 minutovém grafu zobrazena oranžovou čárou a na hodinovém grafu zelenou čárou. Na hodinovém grafu lze vidět, že se od ní trh několikrát odrazil body 5,6 a 7. Hodnota PT byla nastavena na 1,4410 (1,4350 + 60 pips) a SL na 1,4330 (1,4350 – 20 pips). Chvíli po vstupu do obchodu byl vyplněn SL příkaz a došlo k inkasování ztráty ve výši 20 pips. Na 15 minutovém grafu lze pak vidět, že se trh krátce po vyplnění SL příkazu vydal dynamickým pohybem očekávaným směrem. SL byl zasažen kvůli dlouhému knotu dané svíce. Pokud by byl SL o pouhé 4 pipsy větší, SL příkaz by nebyl vyplněn a v tomto případě by se trh otočil a došlo by k dosažení PT. Jelikož jsou hodnoty PT a SL nastaveny podle příchozího testování, ve kterém dosahovaly pozitivních výsledků, nemá cenu se nyní zabývat takovýmto typem ztráty. Důležitým faktorem, kterému se vyplatí věnovat pozornost je v ekonomickém kalendáři událost v 16:00. V této době bude mít na veřejnosti projev předseda Federálního rezervního systému Ben Bernanke. Téma projevu je krátkodobá a dlouhodobá prosperita americké ekonomiky. Jelikož se jedná o projev velice vlivné osoby, bude mít tento projev značný vliv na trhy. V této době se dá na trzích 69
očekávat zvýšená volatilita, což se také stalo v případě měnového páru EUR/USD. Svíce v 16:00 hodin, tedy v době projevu, má během 15 minut rozpětí 70 pips a to je v porovnání s ostatními velká hodnota. Do takto volatilních trhů se nevyplatí vstupovat s malými SL, neboť mohou být okamžitě vyplněny. Druhý obchod proběhl sice půl hodiny po začátku projevu, ale i na dalších svících je vidět značná volatilita. Vysoká volatilita může být hlavní příčinou neúspěchu druhého obchodu.
6.4 Výsledky obchodovaného systému Součástí obchodního systému by měl také být obchodní deník, ve kterém jsou zaznamenané veškeré provedené obchody. Obsah obchodního deníku může později sloužit k různým analýzám, ale také nás informuje o tom, jak se systému dařilo. Všechny obchody provedené v rámci popsaného obchodního systému v období 1/8/2011 až 31/8/2011 na měnovém páru EUR/USD jsou zaznamenány v následujícím obchodním deníku. Tabulka 11 Obchodní deník
vstup
výstup
datum
čas
kurz
čas
kurz
Long/Short
1.8 2.8 3.8 3.8 4.8 5.8 8.8 9.8 9.8 10.8 10.8 11.8 12.8 15.8 17.8 18.8 19.8 19.8 22.8 23.8
12:00 16:00 10:00 11:30 8:45 9:15 11:15 8:45 11:30 8:15 14:45 17:00 14:30 14:15 9:00 10:15 11:30 16:15 10:15 9:45
1,4450 1,4270 1,4270 1,4330 1,4330 1,4160 1,4300 1,4245 1,4285 1,4330 1,4280 1,4270 1,4280 1,4330 1,4355 1,4450 1,4340 1,4450 1,4400 1,4445
15:15 17:00 11:00 16:30 9:45 14:15 11:30 9:00 15:30 8:30 15:00 18:00 16:45 14:45 9:15 11:15 13:45 17:15 16:45 10:00
1,4390 1,4210 1,4290 1,4270 1,4270 1,4180 1,4280 1,4265 1,4225 1,4310 1,4260 1,4290 1,4220 1,4350 1,4335 1,4390 1,4360 1,4390 1,4380 1,4465
s s s s s s l s s l l s s s l s s s l s
70
PT, SL (pips) 60 60 -20 60 60 -20 -20 -20 60 -20 -20 -20 60 -20 -20 60 -20 60 -20 -20
23.8 24.8 24.8 25.8 26.8 26.8 29.8 31.8
16:15 11:00 12:45 16:15 11:00 16:30 11:30 9:45
1,4385 1,4450 1,4450 1,4390 1,4450 1,4350 1,4500 1,4460
21:00 12:00 14:00 16:30 16:00 16:45 21:00 16:30
1,4445 1,4470 1,4430 1,4370 1,4390 1,4330 1,4505 1,4400
s s l l s l l s
60 -20 -20 -20 60 -20 5 60 345
součet
Průběh celého obchodování zobrazuje uvedený obchodní deník. Poskytuje informace o všech provedených obchodech. V tomto obchodím deníku jsou zaznamenány pouze základní informace o obchodech. Některé deníky jsou detailnější a mohou poskytovat doplňující informace typu: podpora vstupního signálu fundamentem, typ vstupního signálu, typ výstupního signálu a mnohé další informace. Ve sloupci vstup se nachází čas a hodnota měnového kurzu, při kterém proběhl vstup do trhu. Ve sloupci výstup je pak čas a hodnoty kurzu, na kterých jsem z trhu vystoupil. Sloupec Long/Short informuje o typu pozice. Označení „s“ je short (očekává se pokles kurzu) a označení „l“ je long (očekává se růst kurzu). Poslední sloupec PT a SL sděluje výsledek uskutečněného obchodu, jestli byl ukončen ziskem nebo ztrátou. Systém je postaven na základě pevných SL a PT, proto jsou v sloupci PT, SL pouze 2 hodnoty. Výjimku tvoří den 29/8/2011 u kterého je hodnota 5 pipsů. Je to dáni tím, že po vstupu do obchodu trh neměl dostatečnou dynamiku, aby dosáhl alespoň jednoho ze dvou stanovených cílů (PT nebo SL). Jelikož žádnou obchodní pozici nedržím přes noc, rozhodl jsem se v 21:00 pozici uzavřít se ziskem 5 pips. Uvedené hodnoty zisku a ztráty jsou v pipsech. V řádku součet je pak výsledek obchodního systému za celé období. Ten skončil 345 pipsů v zisku. Toto je výsledek bez započítání nákladů na provedení obchodu. U brokerské společnosti XTB je náklad na obchod spread na úrovni 2pips. Výpočet čistého zisku z obchodování a zhodnocení obchodního účtu: Celkový počet obchodů
28
Náklady na jeden obchod
2pips = při jednom lotu 20 USD
Hrubý zisk
345 pips = při jednom lotu 3450 USD
Čistý zisk
3450 – 28 * 20 = 2890 USD
Zhodnocení obchodního účtu
(2890 / 20 000) * 100 = 14,45 %
71
Z výpočtů můžeme vidět, že systém za celé obchodní období, tedy od 1/8/2011 do 31/8/2011, na měnovém páru EUR/USD vygeneroval čistý zisk 2890 USD, což představuje zhodnocení obchodního účtu o 14,45 %.
6.4.1 Analýza obchodního deníku: Pomocí této analýzy zjistíme, jak byl systém úspěšný a kdy jsou jeho silné stránky a kde naopak slabé, na co bychom se měli pro jeho zlepšení zaměřit. Tabulka 12 Počet obchodů
počet vyjádření v %
PT obchody 12
SL obchody 16
42,90 %
∑ obchodů 28
57,10 %
100 %
Uvedená tabulka sděluje, kolik bylo celkem provedeno obchodů a kolik z nich bylo ukončeno na Profit targetu a kolik na Stop lossu. Systém celkem vygeneroval 28 obchodů, z nichž 12 dosáhlo PT a 16 skončilo na SL. Procentní vyjádření je pak následovné: 42,9 % PT a 57,1 % SL. Přestože je úspěšnost systému okolo 43 %, dokázal vygenerovat zisk. Hlavní podíl na tom má dostatečné RRR (Reward/Risk Ratio) a to 3:1.
Následující tabulka analyzuje zisky a ztráty z pohledu Short a Long pozic. Tabulka 13 Short a Long obchody
celkem počet ziskových ztrátových
Short
Long
19 11 8
9 1 8
Z tabulky je patrně, že za celé období proběhlo celkem 19 Short pozic a 9 Long pozic. Z těchto 19 krátkých pozic skončilo v zisku 11 a ve ztrátě 8. Z růstových obchodních pozic dosáhla zisku pouze 1 a 8 jich skončilo na Stop Lossu. Je zcela evidentní, že na pozitivním výsledku systému mají hlavní podíl Short pozice. Vysvětlení těchto výsledků by mohlo být, že trh byl během obchodního období v klesajícím trendu, a proto systém generoval pozice na krátkou stranu. Tuto úvahu můžeme vyloučit, protože na začátku období se trh pohyboval okolo cenové úrovně 1,4400 a na konci obchodního období byl opět kolem
72
1,4400. Pro zlepšení výsledků obchodního systému bych se nadále lépe zaměřil na Long obchody. Vývoj zisků a ztrát demonstruje následující graf. Graf 13 Equity křivka54
Equity Curve 350 300
Gain (USD)
250 200 150 100 50 0 1
3
5
7
9
11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 Number of trades
Křivka na uvedeném grafu ilustruje vývoj zisků a ztrát očištěných od nákladů na obchod, tedy spreadu o hodnotě 2pips. Na vodorovné ose je počet obchodů a na ose svislé dosažená velikost čistého zisku. Z křivky je patrné, že za celé obchodní období se systém nedostal do ztráty, pouze při růstu vykazuje určitý pokles. Tomuto poklesu se říká drawdown. Ten reprezentuje pokles obchodního účtu, který se vytvoří ve špatném období obchodního systému, ve kterém systém inkasuje spoustu SL. Nejvyšší drawdown tohoto systému byl 3 SL jdoucí za sebou, tedy 60 pips = při jednom lotu 600 USD. Z obchodního účtu o velikosti 20 000 USD představuje částka 600 USD 3 %, což není velké číslo, které by znatelně ohrozilo obchodní účet.
6.4.2 Analýza MAE a MFE Jedná se o analýzu, pomocí které mohu optimalizovat hodnoty PT a SL. Pro obchodní měsíc srpen byly tyto hodnoty nastaveny na PT 60 pips a SL 20 pips. Jelikož trhy časem mohou měnit svou volatilitu, při které se mění rozsah a velikost jejich pohybů, je potřeba této skutečnosti věnovat pozornost a přizpůsobit tomu výstupy z trhu. K tomu lze použít právě analýzu MAE (Maximum Adverse Excursion) a MFE (Maximum Favorable 54
Zdroj: Vlastní zpracování
73
Excursion). Jak často tuto analýzu provádět provád t a optimalizovat hodnoty PT a SL je zcela zcel individuální, u svého systému tuto analýzu provádím po každém obchodním měsíci. m Obecný princip této analýzy je následující. Na určitém ur itém úseku pohybu trhu, který vymezují dva body, se zaznamenávají hodnoty MAE a MFE. Hodnota MAE představuje p maximální negativní tivní výchylku, hodnota MFE maximální pozitivní výchylku. Z hodnot MAE a MFE se poté hledají optimální hodnoty pro PT a SL. Přístupů Př ů k této analýze může být několik kolik a neexistuje pouze jeden univerzální. Především P edevším u stanovení dvou bodů, bod které vymezují prostor or pro hledání MAE a MFE je přístup p ístup velmi individuální. Svůj Sv přístup k této analýze a jak ji provedu, demonstruju a vysvětlím vysv tlím pomocí následujícího grafu. Graf 14 Analýza MAE MFE55
Body, které vymezují prostor pro hledání MAE a MFE jsou vyznačeny vyzna černou čárkou a černým kolečkem. čkem. První bod (černá ( čárka) árka) u mé analýzy je vždy zároveň zárove vstupem do obchodu. Zde se konkrétně konkrétn jedná o short obchod z 19/8/2011. Znamená to tedy, že příznivá výchylka ylka (MFE) zde bude od černé čárky dolu a nepříznivá říznivá výchylka (MAE) od černé čárky árky nahoru. Druhý bod (černé ( kolečko), který ukončuje uje prostor pro hledání MAE a 55 55
Zdroj: Obchodní platforma MetaTrader FLOAT, version 4.0, datafeed XTB
74
MFE, stanovuji v místě, kde došlo ke změně směru trhu nebo k významné korekci. Na obrázku můžeme vidět, že před černým kolečkem trh stoupal, za ním trh klesal. Zde tedy došlo ke změně směru trhu. Hodnoty MAE a MFE jsou pak u toho obchodu následující. Hodnota příznivé výchylky MFE je 43, to představuje vzdálenost v pipsech mezi černou čárkou a červenou čárkou. Hodnota nepříznivé výchylky MAE je 110, to naopak představuje vzdálenost v pipsech od černé čárky nahoru k zelené čárce. Tímto způsobem provádím analýzu MAE a MFE u svých obchodů, ze které poté vyhodnocuji optimální SL a PT. Souhrn hodnot MAE a MFE u obchodů ze srpna zachycuje následující tabulka. Tabulka 14 Hodnoty MAE MFE
1.8 2.8 3.8 3.8 4.8 5.8 8.8 9.8 9.8 10.8 10.8 11.8 12.8 15.8 17.8 18.8 19.8 19.8 22.8 23.8 23.8 24.8 24.8 25.8 26.8 26.8 29.8 31.8
MAE 5 11 70 13 7 70 70 36 8 22 70 23 11 70 32 5 110 4 54 53 3 30 24 63 2 23 17 8
MFE 250 90 13 70 90 38 8 62 83 70 3 89 71 7 98 75 43 71 34 70 62 62 30 0 121 151 45 102
a/f a a f a a f f a a a f a a f a a f a f a a a f f a a a a
Sloupec MAE představuje hodnoty nepříznivých výchylek v pipsech u všech obchodů ze srpna, sloupec MFE potom hodnoty příznivých výchylek v pipsech. Sloupec 75
a/f informuje o tom, jaká výchylka nastala dřív, neboť i to je nutné zohlednit při hledání optimálních hodnot. U písmena „f“ nastala prvně příznivá výchylka (favorable) u písmena „a“ nepříznivá (adverse). Názornou ukázku lze vidět u výše uvedeného grafu kde u obchodu ze dne 19/8/2011 nastala prvně příznivá výchylka 43 pips a poté nepříznivá s hodnotou 110pips, proto je v tabulce u prvního obchodu ze dne 19/8 ve sloupci a/f písmeno „f“. Mnohdy se stane, že po dosažení PT jde trh stále správným směrem a připravíme se tak o větší zisk. V případě SL zase že je vyplněn a chvíli poté se trh vydá předpokládaným směrem. K hledání optimálních hodnot SL a PT pomáhá právě tato analýza. Lze na ní nahlížet z několika pohledů. Důležité je, abychom při této analýze věděli, co je naším cílem. Hodnoty PT a SL můžeme například optimalizovat s cílem zvýšit procentní úspěšnost obchodů a snížit tak psychický tlak, který může vznikat při ztrátových obchodech. Dalším možným cílem může být optimalizace hodnot, pomocí kterých systém vykáže nejvyšší možný zisk. Dále pak vyhledání SL a PT, které sníží hodnotu drawdownu (pokles účtu), ten může také velmi negativním způsobem ovlivnit psychickou stránku obchodníka. Těchto cílů může být několik a je velice důležité vědět, čeho chceme pomocí této analýzy dosáhnout, co jsou naše priority. Podle zkušeností z předchozích analýz jsem dospěl k závěru, že hodnoty PT a SL pro jednotlivé cíle se většinou neshodují. Proto, pokud budu chtít dosáhnout vyššího procenta úspěšnosti obchodů, velmi pravděpodobně s těmito hodnotami SL a PT nedosáhnu maximálního zisku a ani třeba snížení drawdownu. Stejně tak, když budu chtít dosáhnout maximálního zisku a třeba alespoň snížení drawdownu, také s velkou pravděpodobností nenajdu hodnoty PT a SL, které by tyto cíle zároveň splňovaly. Protože systém nevykázal vysokou hodnotu drawdownu a jeho úspěšnost je pro mě zatím v mezích, které mi vyhovují, zaměřím se v rámci analýzy MAE a MFE na hledání optimálních hodnot SL a PT, které vykážou nejvyšší zisk. K nalezení optimálních hodnot PT a SL, které by měly vést k maximalizaci zisku, jsem použil následující jednoduchý postup. Pro jednotlivé hodnoty SL (15 až 50 pips, zvyšováno po 5 pipsech) jsem zvyšoval PT (35 až 100 pips, zvyšováno po 5 pipsech) a určoval zisk, který by tato kombinace SL a PT dosáhla. Vstupními daty pro tuto analýzu jsou informace MAE a MFE z výše uvedené tabulky. Například kombinace SL=15 a PT=20 by 1/8 vykázala zisk 20pips, 2/8 také zisk 20 pips, 3/8 ztrátu 15 a tak dále. Tímto způsobem určím zisky a ztráty za jednotlivé dni, které potom sečtu a získám výsledek jedné kombinace SL a PT. Skutečnost, jestli dříve nastala příznivá nebo nepříznivá výchylka je při analýze důležitá z následujícího důvodu. 76
Pokud bych nevěděl, jaká
výchylka nastala dříve, tak například v případě nastavení SL=15 a PT=30 bych dne 5/8 nepoznal, jestli byl nejdříve vyplněn SL nebo PT. Z tohoto důvodu je pro mě důležité zaznamenávat, jaká výchylka nastala dříve. Konkrétně u zmíněného dne 5/8 nastala dříve příznivá, proto při analýze vím, že při nastavení SL=15 a PT=30 bude výsledek zisk 30 pips. Ruční vyhodnocování výsledků jednotlivých kombinací SL a PT by sice bylo možné, ale velice zdlouhavé a únavné. Proto k této práci užívám Excel z kancelářského balíku Microsoft Office. V něm jsem pomocí jednoduchých funkcí vytvořil nástroj, který vyhodnocování hodnot ulehčuje. Nástroj je součástí elektronické přílohy. Z konečných výsledků jednotlivých kombinací SL a PT určím, která kombinace SL a PT je pro následující období optimální. Výsledky analýzy MAE a MFE jsou v tabulce v příloze č. 5. Jejich grafická podoba je v následujícím grafu. Graf 15 Výsledky analýzy MAE MFE56
700 600 SL15
500
SL20 400
SL25 SL30
300
SL40 200
SL35 SL45
100
SL50 0 -100
PT35 PT40 PT45 PT50 PT55 PT60 PT65 PT70 PT75 PT80 PT85 PT 90 PT 95 PT 100
Graf reprezentuje výsledky jednotlivých kombinací SL a PT. Vodorovná osa znázorňuje jednotlivé hodnoty PT, svislá osa pak počet pipsů. Jednotlivé hodnoty SL jsou vyznačeny různými barvami. Cílem mé analýzy MAE a MFE bylo nalézt optimální hodnotu PT a SL, při které dosáhne systém nejvyššího zisku. Z grafu lze vidět, že tuto
56
Vlastní zpracování
77
podmínku splňují hodnoty PT= 60 a SL= 40. Při těchto hodnotách dosáhl systém v uplynulém obchodním měsíci výsledek 660 pips. Jelikož je důležité neustále dodržovat pravidla risk managementu, je proto nutné novou hodnotu SL podrobit zkoumaní. Procentní část z obchodního účtu riskovaná na jeden obchod: Velikost obchodního účtu
22890 USD
SL = 40pips
400 USD (při 1lotu)
Výpočet
(400/22890) * 100 = 1,75 %
Podle mého risk managementu je stanovená výše procentní části z obchodního účtu riskovaná na jeden obchod na hodnotě 1 %. Při hodnotě SL 40 pips se risk na jeden obchod dostal na úroveň 1,75 %, což nesplňuje mou podmínku. Pro dodržení této podmínky by bylo nutné snížit velikost obchodní pozice. Výpočet velikost obchodní pozice: Maximální risk na jeden obchod
22890 * 0,01 = 228,9 USD
SL 40 pips
400 USD (při 1 lotu)
Výpočet
228,9/400 = 0,57
0,5 lotu
Pro dodržení podmínky 1 % je při SL 40 pips nutné snížit velikost obchodní pozice na 0,5 lotu. Při této velikosti pozice je ale hodnota 1 pipu 5 USD. Snížení velikosti obchodní pozice má také vliv na snížení zisku. Ten by pak byl následující: 660 pips * 5 = 3300 USD. Optimální hodnoty PT a SL nemusí být vždy ty, co na první pohled z analýzy MAE a MFE vykazují nejvyšší zisk. Zajímavá kombinace je PT 70 a SL 25. Při těchto hodnotách vykazuje systém zisk 610 pips, při relativně nízkém SL. Podrobnější analýza z hlediska risk managementu mi poskytne důležité informace. Procentní část z obchodního účtu riskovaná na jeden obchod: Velikost obchodního účtu
22890 USD
SL = 25pips
250 USD (při 1lotu)
Výpočet
(250/22890) * 100 = 1,09 %
78
Hodnota SL 25 splňuje podmínku 1 %. Proto není nutné měnit velikost obchodní pozice, která zůstane na hodnotě 1 lotu. Při této velikosti obchodní pozice je hodnota 1 pipu 10 USD., což znamená výsledek 6100 USD (610 * 10). Z výsledků analýzy MAE a MFE lze vidět, že u prvních tří úrovní SL (15, 20, 25) vykazuje nejvyšší zisk kombinace SL 25 a PT 70. U zbylých úrovní SL by bylo nutné snížit velikost obchodní pozice, což vede ke snížení zisku. Navíc u těchto zbylých hodnot nejsou výsledky o tolik vyšší, že by se vyplatilo snížit obchodní pozici. Proto z těchto důvodů jsem na základě analýzy MAE a MFE dospěl k závěru, že optimální hodnoty pro další obchodní měsíc budou PT 70 a SL 25.
79
7 Závěr V závěru své diplomové práce shrnu veškeré důležité poznatky, ke kterým jsem při jejím psaní došel. Cílem mé práce bylo provést analýzu postupu drobného obchodníka při obchodování na měnovém trhu. Nejprve provést analýzu bodů, které je nutné řešit před vstupem na měnový trh a poté tyto body demonstrovat na praktickém příkladu. V něm jsem na reálném měnovém trhu prostřednictvím obchodního systému obchodoval měnový pár EUR/USD. Mezinárodní měnový trh neboli forex (Intarnational Interbank Foreign Exchange) vznikl v roce 1971. Zpočátku se na tomto trhu vyskytovaly pouze banky a velké společnosti. Postupem času díky vývoji ve výpočetní technice byl umožněn přístup na měnový trh i drobným investorům. Forex patří do skupiny decentralizovaných trhů. V praxi to znamená, že není pouze jedno centralizované místo, kde se cena měnového páru kotuje. Mezi nejdůležitější účastníky na měnovém trhu patří banky, centrální banky, velké nadnárodní společnosti a obchodníci s měnami. Záměr a cíle těchto subjektů při působení na měnovém trhu se liší. Hlavním cílem bank a obchodníků je dosažení zisku. Záměr nadnárodních společností bývá zajišťovacího charakteru. Snaží se vyhnout kurzovému riziku při svých obchodech. Hlavním cílem centrálních bank je stabilizace dané měny a splnění cílů měnové politiky. V praktické části jsem analyzoval postup obchodníka při obchodování na měnovém trhu. Předtím než obchodník vstoupí na měnový trh je potřeba vyřešit několik důležitých úkolů. První z nich je výběr brokera neboli prostředníka, přes kterého bude obchodník vstupovat na měnový trh. Při jeho výběru je důležité věnovat pozornost několika aspektům, které podrobněji vysvětluji v konkrétní části práce. Další věcí, kterou je potřeba před vstupem na trh řešit je druh analýzy, kterou použijeme pro určování směru trhu. Nabízí se dvě základní: technická a fundamentální. Technická analýza je založená na studování grafu. Fundamentální analýza se zaměřuje na ekonomické a politické události, které mají vliv na vývoj trhu. Mezi velice důležité věci, kterým by obchodník měl věnovat velkou pozornost, je risk management, který má velký vliv na obchodní výsledky. V neposlední řadě je také dobré se zaměřit na problematiku hardwaru softwaru. Z provedené analýzy postupu drobného obchodníka při obchodování na měnovém trhu jsem dospěl k závěru, že neexistuje pouze jeden jediný správný přístup k tomuto 80
podnikání. To, co je pro jednoho správný přístup, nemusí vyhovovat jinému. Zhodnocování finančních prostředků na měnovém trhu je velice individuální záležitostí. Vždy záleží na charakteru obchodníka, jaké si stanoví priority a cíle. Zde si obchodník sám naplánuje pracovní dobu, neboť měnový trh je otevřen 24 hodin denně 5 dní v týdnu. Obchodník se může rozhodnout, jestli bude obchodovat přes den nebo v noci. Dokonce i člověk, který nemá čas sedět celý den u počítače, může na měnovém trhu zhodnotit finanční prostředky pomocí pozičního obchodování. Při něm drží obchodní pozici třeba několik dní a analýzy provádí například o víkendech. Forex nabízí velké množství měnových párů, se kterými se nechá obchodovat. Kvůli nižším nákladům na realizaci obchodu se doporučuji zaměřit na páry s vysokou likviditou. Výběr analýzy, pomocí které lze zvyšovat pravděpodobnost odhadu směru trhu, je také velice individuální a záleží na konkrétním charakteru člověka. Technicky zaměření lidé zřejmě dají přednost technické analýze, ve které je dnes velké množství nástrojů. Pomocí těchto nástrojů lze také naprogramovat obchodní automat, který obchoduje bez přítomnosti obchodníka. Naopak lidé, kteří sledují dění ve světové ekonomice a mají o ní přehled, si zřejmě vyberou fundamentální analýzu. Jsou i lidé, kteří kombinují obě analýzy v poměru, jaký jim vyhovuje. Obchodování s měnovými páry využívá principu finanční páky. Ta může být magnetem pro lidi, kteří si myslí, že rychle zbohatnou. Stejně jak dobře může finanční páka posloužit, může také velice ublížit. Pokud máme vše pod kontrolou, je velice dobrým nástrojem pro zhodnocení obchodních účtů. V případě, že k obchodování nepřistupujeme seriózně, může finanční páka posloužit k rychlé likvidaci obchodního účtu. Představuje tak potenciální riziko, ale také přínos. Na úplný závěr práce bych rád věnoval několik řádků doporučení pro lidi, který se rozhodnou pro tento způsob zhodnocení volných finančních prostředků. Jak jsem se již několikrát zmínil, přístup k tomuto druhu podnikání je zcela individuální, berte prosím mé doporučení jako můj subjektivní pohled k tomuto tématu. I když se může na první pohled zdát, že tento způsob zhodnocení finančních prostředků je snadný, nedejte se zmást. Jedná se o určitý druh podnikání, ke kterému je nutné velmi dobře znát oblast, ve které se pohybujete. Pokud se rozhodnete tento business brát vážně, znalosti a vědomosti jsou zde velice důležité k úspěšnému obchodování. Každý druh podnikání sebou nese určitou míru rizika. Ani obchodování na měnovém trhu není výjimkou. Toto riziko lze snížit správným přístupem a ochotou se vzdělávat. Riziko lze také do určité míry snížit využitím demoúčtů. Řada brokerů dnes nabízí demo-účty, na kterých si můžete obchodování vyzkoušet 81
s virtuálními penězi a „osahat“ si prostředí ve kterém se chcete později pohybovat. Při přestupu na reálné obchodování doporučuji začít s nižší částkou a vyzkoušet, jak se Vám bude dařit se skutečnými penězi. Vaše psychická stránka se v reálném prostředí může začít chovat jinak. Pokud je vše v pořádku a chcete obchodovat s velkými objemy, zvýšit obchodní účet můžete kdykoliv. Není kam chvátat, forex již existuje řadu let a pravděpodobně zde ještě dlouho existovat bude. Pokud se rozhodnete pro tento způsob zhodnocení finančních prostředků, pak Vám přeji mnoho úspěchů.
82
Seznam použité literatury a zdrojů Knižní publikace [1]
BRADA, J.: Technická analýza, Praha: VŠE 2000, ISBN 80-245-0096-5
[2]
ČAPEK, A.: Mezinárodní měnový a finanční systém, Praha: VŠE 1994, ISBN 807079-221-3
[3]
DURČÁKOVÁ, J., MANDEL, M.: Mezinárodní finance, 2. vydání, Praha: Management Press, 2003, ISBN 80-7261-090-2
[4]
DVOŘÁK, P.: Finanční deriváty, Praha: VŠE, 1998, ISBN 80-7079-633-2
[5]
ELDER, A.: Tradingem k bohatství. Tetčice: Impossible, 2006, ISBN 80-239-7048-8
[6]
HELÍSEK, M.: Makroekonomie základní kurz, 2. vydání, Slaný: Melandrium, 2002, ISBN 80-86175-25-1
[7]
JÍLEK, J.: Finanční trhy, 1. vydání, Praha: Grada Publishing, 1997, ISBN 80-7169453-3
[8]
NĚMEČEK, E.: Mezinárodní měnový systém, Praha: Karolinum, 2000, ISBN 80246-0081-1
[9]
PAVLÁT, V. a kolektiv: Kapitálové trhy, Professional Publishing, 2003, ISBN 8086419-33-9
[10] RIEGER, L.: Burzovní lexikon, Victoria Publishing, ISBN 80-85605-00-7 [11] TAUŠER, J.: Měnový kurz v Mezinárodním podnikání, Praha: Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1165-8
Internetové zdroje [1] Wikipedia: Foreign exchange market [online]. [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: < http://en.wikipedia.org/wiki/Forex> [2] Wikipedia: Deutsche bank [online]. [cit. 2011-06-24]. Dostupné z WWW: 83
< http://en.wikipedia.org/wiki/Deutsche_Bank> [3] Bank for Intarnational Settlements: Foreign exchange [online]. [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: < http://www.bis.org/publ/rpfxf10t.htm> [4]Babypips: What is Forex? [online]. [cit 2011-06-20]. Dostupné z WWW: < http://www.babypips.com/school/what-is-forex.html> [5]Babypips: Market Size and Liquidity [online]. [cit. 2011-06-20]. Dostupné z WWW: < http://www.babypips.com/school/market-size-and-liquidity.html> [6]Babypips: Currencies are traded in Pairs [online]. [cit. 2011-06-20]. Dostupné z WWW: < http://www.babypips.com/school/currencies-are-traded-in-pairs.html> [7]Babypips: Forex Market Structure [online]. [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: < http://www.babypips.com/school/forex-market-structure.html> [8] Babypips: Market Players [online]. [cit. 2011-06-30]. Dostupné z WWW: < http://www.babypips.com/school/market-players.html> [9]Reserve Bank of Australia: KeyIinformation [online]. [cit. 2011-11-28]. Dostupné z WWW: < http://www.rba.gov.au/> [10] Bank of Canada: Key Indicators [online]. [cit. 2011-11-28]. Dostupné z WWW: < http://www.bankofcanada.ca/> [11] Bank of England: Key Facts [online]. [cit. 2011-11-28]. Dostupné z WWW: < http://www.bankofengland.co.uk/> [12] Bank of Japan: The Bank’s Market Operations [online]. [cit. 2011-11-28]. Dostupné z WWW: < http://www.boj.or.jp/en/index.htm/> [13] European central bank: Key figures at a glance [online]. [cit. 2011-11-28]. Dostupné z WWW: < http://www.ecb.int/home/html/index.en.html> [14] Swiss National Bank: Current interest rates and exchange rates [online]. [cit. 201111-28]. Dostupné z WWW: < http://www.snb.ch/en/iabout/stat/statpub/zidea/id/current_interest_exchange_rates/2> [15] Board of Governors of the Federal Reserve System: Interest on Required Balances [online]. [cit. 2011-11-28]. Dostupné z WWW: < http://www.federalreserve.gov/monetarypolicy/reqresbalances.htm> [16] Investopedia: Currency Pair [online]. [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: < http://www.investopedia.com/terms/c/currencypair.asp#axzz1ftSp2Icz> [17] EUROMONEY, Euromoney’s 2011FX survey result [online]. [cit. 2011-11-28]. Dostupné z WWW:
84
< http://www.euromoney.com/Article/2818512/Category/1/ChannelPage/0/Euromoneys2011-FX-survey-results.html> [18] Mirus Futures: Commissions [online]. [cit. 2011-07-18]. Dostupné z WWW: < http://www.mirusfutures.com/registered_futures_broker/commissions> [19] Interactive Brokers: Costs [online]. [cit. 2011-07-18]. Dostupné z WWW: [20] Oanda: Currency data services [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupné z WWW: [21] FXCM: Forex spreads [online]. [cit. 2011-07-21]. Dostupné z WWW: < http://www.fxcm.com/forex-spreads.jsp> [22] FXCM: Margin / Leverage [online]. [cit. 2011-07-21]. Dostupné z WWW: < http://www.fxcm.com/forex-margin-rollover-leverage.jsp> [23] Zen-Fire: Platforms [online]. [cit. 2011-07-22]. Dostupné z WWW: < http://www.zen-fire.com/pages/platforms/platforms.html> [24] Zen-Fire: Zen-Fire Advantages [online]. [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: < http://www.zen-fire.com/pages/advantages/advantages.html> [25] Patria: Vzdělávání [online]. [cit. 2011-06-27]. Dostupné z WWW: < http://www.patria.cz/forex/vzdelavani.html> [26] FX STREET, Obchodní hodiny forexu [online]. [cit. 2011-06-23]. Dostupné z WWW: < http://www.fxstreet.cz/ast-5-obchodni-hodiny-forexu-.html> [27] Finančník: Forex [online]. [cit. 2011-06-24]. Dostupné z WWW: [28] XTB: Typy účtů [online]. [cit. 2011-09-27]. Dostupné z WWW: [29] XTB: O Xtb [online]. [cit. 2011-09-27]. Dostupné z WWW: [30] Wikipedia: Opce (finance) [online]. [cit. 2011-08-21]. Dostupné z WWW: [31] Wikipeda: Forwardový kontrakt [online]. [cit. 2011-08-21]. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Forwardov%C3%BD_kontrakt> [32] Wikipedia: Centrální banka [online]. [cit. 2011-06-24]. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Centr%C3%A1ln%C3%AD_banka> [33] Wikipeda: Forex [online]. [cit. 2011-06-20]. Dostupné z WWW: 85
Použité programy a data MetaTrader FLOAT version 4.0, datafeed XTB Ninja Trader version 7.0, datafeed Zen-Fire
86
Seznam obrázků, tabulek, grafů a příloh Seznam obrázků Obrázek 1 Ukázka ceny bid a ask .......................................................................................... 6 Obrázek 2 Obchodní hodiny ................................................................................................ 12 Obrázek 3 Centralizovaný trh .............................................................................................. 14 Obrázek 4 Decentralizovaný trh .......................................................................................... 15 Obrázek 5 Hierarchie forexového trhu ................................................................................ 16 Obrázek 6 Bar ...................................................................................................................... 30 Obrázek 7 Rostoucí a klesající svíce .................................................................................. 33
Seznam tabulek Tabulka 1 Hlavní měnové páry ............................................................................................. 8 Tabulka 2 Křížové páry eura ................................................................................................. 8 Tabulka 3 Křížové páry japonského yenu ............................................................................. 9 Tabulka 4 Křížové páry britské libry..................................................................................... 9 Tabulka 5 Ostatní křížové páry ............................................................................................. 9 Tabulka 6 Exotické měnové páry ........................................................................................ 10 Tabulka 7 Významné banky na forexu ................................................................................ 19 Tabulka 8 Hospodaření Deutsche Bank .............................................................................. 21 Tabulka 9 Úrokové míry...................................................................................................... 52 Tabulka 10 Money management ......................................................................................... 59 Tabulka 11 Obchodní deník ................................................................................................ 70 Tabulka 12 Počet obchodů .................................................................................................. 72 Tabulka 13 Short a Long obchody ...................................................................................... 72 Tabulka 14 Hodnoty MAE MFE ......................................................................................... 75
Seznam grafů Graf 1 Zájem o měnové páry ............................................................................................... 11 Graf 2 Bar chart ................................................................................................................... 31 Graf 3 Line chart.................................................................................................................. 32 Graf 4 Candle chart.............................................................................................................. 34 Graf 5 Range bar chart......................................................................................................... 36 87
Graf 6 Volume chart ............................................................................................................ 38 Graf 7 Typ trendu ................................................................................................................ 46 Graf 8 Klouzavý průměr ...................................................................................................... 48 Graf 9 Price action ............................................................................................................... 50 Graf 10 Obchodní den ......................................................................................................... 65 Graf 11 Hodinový graf ........................................................................................................ 67 Graf 12 Obchodní den 26/8 ................................................................................................. 68 Graf 13 Equity křivka .......................................................................................................... 73 Graf 14 Analýza MAE MFE ............................................................................................... 74 Graf 15 Výsledky analýzy MAE MFE ................................................................................ 77
Seznam příloh Příloha 1 Ekonomický kalendář 1 Příloha 2 Ekonomický kalendář 2 Příloha 3 Obchodní platforma MetaTrader Příloha 4 Obchodní platforma Ninja Trader Příloha 5 Výsledky analýzy MAE MFE
88
Příloha 1 Ekonomický kalendář 1
Příloha 2 Ekonomický kalendář 2
Příloha 3 Obchodní platforma MetaTrader
Příloha 4 Obchodní platforma Ninja Trader
Příloha 5 Výsledky analýzy MAE MFE
SL 15 výsledek
PT35 230
PT40 240
PT45 240
PT50 295
PT55 350
PT60 405
PT65 395
PT70 445
PT75 270
PT80 225
PT85 170
PT 90 195
PT 95 30
PT 100 45
SL20 výsledek
PT35 210
PT40 220
PT45 220
PT50 230
PT55 285
PT60 340
PT65 330
PT70 380
PT75 205
PT80 160
PT85 105
PT 90 130
PT 95 -35
PT 100 -20
SL25 výsledek
PT35 345
PT40 365
PT45 375
PT50 400
PT55 470
PT60 540
PT65 545
PT70 610
PT75 375
PT80 340
PT85 295
PT 90 240
PT 95 80
PT 100 100
SL 30 výsledek
PT35 295
PT40 310
PT45 315
PT50 340
PT55 410
PT60 480
PT65 485
PT70 550
PT75 315
PT80 280
PT85 235
PT 90 180
PT 95 20
PT 100 40
SL 35 výsledek
PT35 385
PT40 405
PT45 415
PT50 450
PT55 530
PT60 610
PT65 560
PT70 630
PT75 400
PT80 370
PT85 330
PT 90 280
PT 95 125
PT 100 50
SL 40 výsledek
PT35 420
PT40 440
PT45 450
PT50 490
PT55 575
PT60 660
PT65 550
PT70 620
PT75 390
PT80 360
PT85 320
PT 90 270
PT 95 115
PT 100 40
SL45 výsledek
PT35 385
PT40 400
PT45 405
PT50 445
PT55 530
PT60 615
PT65 505
PT70 575
PT75 345
PT80 315
PT85 275
PT 90 225
PT 95 70
PT 100 -5
SL 50 výsledek
PT35 350
PT40 360
PT45 360
PT50 400
PT55 485
PT60 570
PT65 460
PT70 530
PT75 300
PT80 270
PT85 230
PT 90 180
PT 95 25
PT 100 -50
