Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2012
Miroslav Merhout
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Arts management
Název diplomové práce:
Industriální památky českých měst a šance na jejich zapojení do života současné společnosti
Autor diplomové práce: Bc. Miroslav Merhout Vedoucí diplomové práce: Ing. Vojtěch Kouba, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Industriální památky českých měst a šance na jejich zapojení do života současné společnosti“
vypracoval samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Plzni dne 18. prosince 2012
Podpis
Název diplomové práce: Industriální památky českých měst a šance na jejich zapojení do života současné společnosti
Abstrakt: Diplomová práce je věnována problematice tzv. brownfields a možnostem jejich využití. Obsahuje vysvětlení pojmu a možnosti klasifikace brownfields. Seznamuje s institucemi, které se zabývají danou problematikou. Zároveň odkazuje na vhodné dotační programy, ze kterých lze získat podporu pro revitalizaci těchto objektů. Cílem práce je poskytnout základní návod pro majitele těchto lokalit, jak postupovat v procesu konverze. Názorně předvádí dokončené konverze a možnosti nového využití lokalit. V praktické části se věnuje popisu právě probíhajícího projektu regenerace brownfieldu „Světovar“ v Plzni, v rámci přípravy projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015.
Klíčová slova: Brownfield, regenerace, Světovar, kultura 1
Title OF the Master´s Thesis: Industrial Sights of Czech Towns and Their Opportunity of Engaging in the Life of Contemporary Society
Abstract: This Master´s Thesis focuses on problems of so called brownfields and possibilities of their usage. It contains the explication of the term and options of brownfields classification. It acquaints with institutions engaging with brownfields problems. It also refers to suitable subsidy programmes that allow to obtain revitalisation benefits for these localities. The goal of this Master´s Thesis is to provide basic manual for owners of these localities how to proceed with the conversion process. It illustrates finished conversions and the possibilities of their new usage. In the practical part it describes project in progress of brownfield regeneration of Světovar in Pilsen within the project preparation Pilsen - European Capital of Culture 2015.
Key words: Brownfields, Regeneration, Světovar, Culture
2
OBSAH 1
Úvod .................................................................................................................... 5
2
Brownfields – definice, klasifikace, možné přístupy .......................................... 7 2.1
Definice pojmů ............................................................................................ 9
2.1.1 Brownfields ............................................................................................ 9 2.1.2 Greenfields ........................................................................................... 10 2.2
Databáze brownfields ................................................................................ 11
2.2.1 Brownfields podle původního využití .................................................. 11 2.2.2 Brownfields podle polohy a vlastnictví ................................................ 12 2.3
Klasifikace brownfields podle původu ...................................................... 13
2.4
Klasifikace brownfields ............................................................................. 17
2.5
Překážky regenerace brownfields .............................................................. 21
2.5.1 Plánovací omezení ............................................................................... 21 2.5.2 Hmotná omezení.................................................................................. 21 2.5.3 Vlastnická omezení .............................................................................. 22 3
Problematika brownfields – instituce, projekty, legislativa .............................. 24 3.1
CzechInvest ................................................................................................ 24
3.2
Institut pro udržitelný rozvoj sídel o.s. ...................................................... 25
3.3
Regionální rady regionů soudržnosti ......................................................... 25
3.4
Centrum pro regionální rozvoj ČR ............................................................ 26
3.5
Ministerstva ČR ......................................................................................... 26
3.6
Projekty ochrany průmyslového dědictví .................................................. 28
3.6.1 Projekt ERIH ......................................................................................... 28 3.6.2 Bienále Industriální stopy .................................................................... 30 3.7
Programy pro regeneraci brownfields ze Strukturálních Fondů EU .......... 32
3.7.1 Operační program Životní prostředí (OPŽP) ........................................ 32 3.7.2 Operační program podnikání a inovace (OPPI).................................... 33 3.7.3 Regionální operační program (ROP) .................................................... 34 3.7.4 Program rozvoje venkova .................................................................... 35 3.8
Spolupráce veřejného a soukromého sektoru ............................................ 36 3
3.9
Problematika stávající legislativy .............................................................. 38
3.9.1 Územní plán ......................................................................................... 38 3.9.2 Kontaminace území a nové využití území ............................................ 39 3.9.3 Problémy s odstraňováním kontaminace ............................................ 40 3.9.4 Vlastnictví a pronájem ......................................................................... 42 4
5
Konverze staveb – praktické příklady nového využití ...................................... 44 4.1
Areál továren - Brno .................................................................................. 45
4.2
Plynojem - Vítkovice ................................................................................. 48
4.3
Vodárenská věž – Bohumín ....................................................................... 50
4.4
Textilka – Svitavy ...................................................................................... 52
Lokalita Světovar .............................................................................................. 54 5.1
Evropské hlavní město kultury 2015 ......................................................... 54
5.2
Historie lokality ......................................................................................... 55
5.3
Vlastnictví a regulativy .............................................................................. 56
5.4
Památkové objekty v areálu ....................................................................... 58
5.5
Architektonická soutěž .............................................................................. 65
5.6
4x4 Cultural Factory .................................................................................. 68
5.6.1 Způsob zapojení a spolupráce.............................................................. 71 5.6.2 Financování .......................................................................................... 72 5.6.3 Přínos centra a jeho využití .................................................................. 74 5.7
Možné problémy v realizaci projektu ........................................................ 75
6
Závěr.................................................................................................................. 77
7
Zdroje ................................................................................................................ 79
8
Přílohy ............................................................................................................... 83
4
1
ÚVOD Vypracovaná diplomová práce je zaměřena na nové využití industriálních památek
– tzv. brownfields. Tímto pojmem se označují nejen samostatné objekty, ale může jím být pojmenován i celý komplex budov. V současné době již tento termín není tak neznámý jako před několika lety, kdy si pod tímto obtížně přeložitelným pojmem málokdo představil něco konkrétního. Dnes je s termínem brownfields spojena celá rozsáhlá problematika, jejíž řešení některým zasvěceným dokonce evokuje součást osobní historie. Industriální památky lze vnímat jako doklady historie lidstva. Přestože průmyslová éra trvá přibližně dvě století, zanechala nám po sobě nepřehlédnutelné stopy. Industriální památky lze nalézt v podstatě kdekoliv. Tato práce se bude zabývat především průmyslovými stavbami jako jsou továrny a různé výrobní haly, vlaková nádraží či pivovary. Dalším technickým památkám, které nebyly primárně spojeny s průmyslovou výrobou, jako jsou mosty, pilíře nebo vodní díla, už nebude věnováno tolik prostoru, přestože z hlediska architektonického i stavitelského bezesporu patří k úctyhodným a zdařilým stavbám. Nevyužité industriální památky zůstaly i po změně ekonomiky směrem k terciérnímu sektoru jako svědci technického vývoje a šikovnosti našich předků. Hlavním důvodem pro výběr tématu mé práce byla právě rozmanitost a jedinečnost těchto objektů, jejich schopnost vtáhnout jedince do prostředí a představit lidem dobu, kdy probíhala původní výroba. Tyto stavby můžeme míjet buď zcela bez povšimnutí, anebo nás naopak mohou uchvátit svými impozantními parametry. Přesto jsou však v některých případech neprávem opomíjeny a někdy dokonce záměrně ničeny. Některé industriální stavby nebo celé komplexy budov se již dočkaly titulu kulturní památka. Těm je ve většině případů zajištěna ochrana a mohou se dále rozvíjet a existovat. Naprostá většina z těchto staveb ale bohužel chátrá a je ve velmi neutěšeném stavu. Samozřejmě, že ne všechny industriální památky mohou aspirovat na titul kulturní památka. Přesto je možné v mnoha případech odvrátit jejich destrukci a začít je znovu smysluplně využívat. V textu práce je věnován prostor novému využití industriálních památek a jsou zde uvedeny úspěšné projekty u nás i v zahraničí. Zcela nové funkční využití je přesvědčivým důkazem o tom, že konverze industriálních památek je možná a může být i úspěšná. Přesto, že adaptace historických budov je často mnohonásobně nákladnější než výstavba na zelené louce, z hlediska dlouhodobého udržitelného rozvoje se tyto konverze vyplatí: nevyužitá stavba (zvlášť v centru měst nebo obcí) má na své okolí vždy negativní dopad, sociální, ale také ekonomický.
5
Primární cíl této diplomové práce je poskytnout majitelům industriálních památek ucelené základní vodítko, jakým způsobem se ubírat při plánované úpravě objektu. Vlastník objektu by tak měl být informován kam a na koho se obrátit se svým záměrem. Rovněž mu pomůže uvědomit si úskalí, která ho mohou provázet při plánované přestavbě k novému využití. Praktická část uvádí projekt přestavby industriální památky ke kulturním účelům a demonstruje tak proces revitalizace aplikovatelný i pro jiné využití.
6
2
BROWNFIELDS – DEFINICE, KLASIFIKACE, MOŽNÉ PŘÍSTUPY Industriální
památky
jsou
hmotným
důkazem
průmyslového
rozmachu
jednotlivých měst a celých oblastí. V našem případě je známým faktem, že už v době Rakouska-Uherska patřily české země k průmyslově nejvíce vyspělým oblastem monarchie. Tento trend pokračoval i po vzniku samostatného československého státu.1 Během této doby vyrostlo na našem území veliké množství továrních budov, výrobních hal a staveb. Nároky na jasně organizované výrobní postupy, které již nemohly být realizovány v domácích dílnách, vyvolaly potřebu zcela odlišných objektů. Poněvadž byl nárokován především volný prostor, začaly se nejprve koncem 18. století využívat objekty stodol, sýpek a budovy rušených klášterů. Klasická tovární budova 19. století se vyvinula z anglických přádelen a rychle se rozšířila na kontinent. V začátcích byla využívána především v textilním průmyslu a později i v dalších odvětvích. Ve druhé polovině 19. století se objevil další výrobní objekt, přízemní hala. V naší zemi byly první haly používány v textilním průmyslu a později i v dalších odvětvích.2 Továrny se v době průmyslové revoluce staly novým stavebním prvkem, stejně jako nádraží nebo kancelářské budovy. Nové způsoby využití energie, které již nevyžadovaly bezprostřední blízkost přírodních zdrojů, umožňovaly větší koncentraci továrních budov přímo do měst. Mnohdy byly továrny situovány přímo do městského bloku, což se odráželo i na zájmu veřejnosti o jejich vzhled. Vnější dojem továren byl zároveň výrazem moci a prosperity jejich majitelů. Továrna tak začala být naprosto novým tématem architektonických návrhů.3 Litina začala být využívána jako nový stavební materiál. Stala se součástí základní nosné konstrukce, ale našla uplatnění též jako dekorativní doplněk. Rozvoj kovových konstrukcí zasáhl již v průběhu 19. století do konstrukcí vícepodlažních staveb. Začaly se používat
kovové sloupy a schodiště, ale umožnil především růst velkorozponových
konstrukcí průmyslových hal. Další převratnou novinkou na přelomu 19. a 20. století byl vynález železobetonu, který se osvědčil jako velice vhodný materiál pro výrobní stavby. Jednou z prvních staveb s využitím železobetonové konstrukce je budova Branických ledáren z let 1908-1911, kde byla podle arch. J. Kovařoviče realizována trojlodní hala s osovou vzdáleností sloupů 15 metrů.4 Tovární budovy z prvních let dvacátého století jsou dokladem technické kvality, která je ještě navíc umocněna mimořádnou kvalitou architektonických návrhů. Výrazně se 1
KOLEKTIV AUTORŮ (2008): 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje, Praha, TITANIC, s. 16, ISBN 978-80-86652-37-5 2 Tamtéž. s.20. 3 Tamtéž. s.26. 4 Tamtéž.
7
prosadily nejen konstrukční novinky, ale i nový přístup k architektonickému řešení, kdy secese a individualistická moderna zároveň si našly společnou cestu k výrobním objektům.5 Obrázek č. 1: Branické ledárny
Zdroj: IHNED.CZ, Pozoruhodný areál branických ledáren. [online].[cit. 2012-11-04]. Dostupné z: http://life.ihned.cz
Po druhé světové válce přišlo spolu s komunistickým režimem také období výstavby velkých průmyslových
závodů, a samozřejmě začátek éry (násilně)
zprůmyslněného zemědělství. Neefektivní systém státně plánovaného hospodářství vedl k tomu, že značné množství těchto provozů po roce 89 zaniklo, resp. bylo nahrazeno „montovnami“ v průmyslových zónách, kde jsou soustředěny industriální provozy dneška. Průmysl stále zůstává významným odvětvím českého hospodářství. V současné době stále zaměstnává přes 40 % ekonomicky aktivní populace. Během poměrně krátké doby, a to především v průběhu let 1989 – 2001, přesto došlo k významnému přesunu pracovních sil z oblasti průmyslové výroby do oblasti služeb. Změnil se i podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP.6 Tabulka č. 1: Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP SEKTOR ROK Primární Sekundární Terciární
Podíl sektorů na tvorbě HDP 1989 2001 15,0% 6,9% 47,0% 37,2% 38,0%
5
55,9%
ŠENBERGER, T. (1995): Rekonstrukce výrobně-technických staveb k novým účelům, Praha,s.26 ISBN 80-7037-044-0 6 FONDY EVROPSKÉ UNIE. Postavení průmyslu v ČR. [online].[cit. 2012-11-04]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz
8
Zdroj: FONDY EU, Postavení průmyslu v ČR.[online].[cit. 2012-11-04]. Vlastní zpracování. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz
Současné české brownfields tedy vznikly v různých dobách (od počátků průmyslové éry až do současnosti), a také sloužily různým účelům (brownfield nemusí být jen pozůstatkem průmyslové činnosti, ale také zemědělství nebo činnosti armády). Jejich společným znakem je ztráta smyslu a hledání nového využití. 2.1
Definice pojmů
2.1.1 Brownfields Výraz brownfield v českém jazyce nemá ustálený, jednotný překlad. Užívají se víceslovná spojení: opuštěné, nevyužité či zdevastované průmyslové objekty, nebo též průmyslově znečištěné plochy či ekologicky poškozené zóny. V souvislosti s obnovou a případným dalším využíváním brownfieldů se používají výrazy jako: revitalizace, regenerace, konverze, nové funkční využití nebo opětovné využití. 7 Anglické slovo brownfield je navíc příliš obecné. Současná terminologie nabízí mnoho víceslovných ekvivalentů a dokáže tak lépe vystihnout danou problematiku. Například Ministerstvo pro místní rozvoj používá označení „deprimující zóny“ a Ministerstvo životního prostředí hovoří o „narušených pozemcích“. Plná definice termínu brownfield podle MŽP zní: „Za tzv. „brownfields“ lze považovat nevyužívané zdevastované či narušené plochy a objekty v urbanizovaném území i ve volné krajině“8. Ministerstvo průmyslu a obchodu a CzechInvest používají definici slova brownfield takto: „Brownfield je nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace“9. Institut pro udržitelný rozvoj sídel používá tuto definici: „Brownfields jsou plochy, které:
jsou dotčeny předcházejícím užíváním,
jsou opuštěné nebo nedostatečně využívané,
mají skutečné nebo pravděpodobné problémy s kontaminací,
jsou hlavně v zastavěném území,
7
PLANETA, odborný časopis pro životní prostředí, ročník XV, číslo 3/2007, 2 s. DOBEL, Lanškroun, ISSN 1801-6898 8 Tamtéž. 9 KADEŘÁBKOVÁ B., PIECHA M. (2009): Brownfields – Jak vznikají a co s nimi. – C.H.BECK, Praha, 5 s. ISBN 978-80-7400-123-9
9
vyžadují určitou intervenci, aby mohly být vráceny k prospěšnému využívání“10.
Ústav pro ekopolitiku používá opět poněkud odlišnou definici: „Brownfields jsou staré, nevyužívané nebo ekonomicky nedostatečně efektivně využívané průmyslové zóny a komerční či obytné objekty v kompaktně zastavěných územích a zemědělské, vojenské i další plochy a budovy ve volné krajině“11. 2.1.2 Greenfields V souvislosti s problematikou brownfields je třeba terminologii doplnit i o výraz „greenfield“, což v doslovném překladu znamená „zelené pole“. V dané problematice se ovšem využívá spíše spojení „výstavba na zelené louce“. Ústav pro ekopolitiku definuje tento termín jako: „Pozemky a volné plochy mimo kompaktně zastavěná území měst původně určené k zemědělskému, lesnickému a rekreačnímu využívání, které byly změnou plánovací dokumentace definovány jako rozvojové lokality určené k rezidenční, komerční nebo průmyslové zástavbě. Po změně funkce dochází k jejich vybavení dopravní a technickou infrastrukturou s využitím soukromých či veřejných rozpočtů. Takto připravené plochy jsou postupně zastavovány“12. Přestože v mnoha obcích existuje mnoho opuštěných lokalit a objektů, dávají obce raději přednost výstavbě na „zelené louce“. Výstavba na brownfields je totiž spojena s mnohem většími riziky – a je také několikanásobně dražší než výstavba na zelené louce. Obce pochopitelně chtějí a potřebují rozvoj a tak se v nových územních plánech uvolňují stále nové a nové rozvojové plochy. Od roku 1930 klesl počet obyvatel v dnešní České republice o čtvrt milionu, ale urbanizovaná plocha se od té doby dvojnásobně zvětšila a tento trend neustále pokračuje. Dle Agrární komory ČR u nás ubývá ročně okolo 4500 hektarů zemědělské půdy. 13 Například ve Velké Británii a Skotsku existují pokyny NPPG (National Planning Guidelines), které vysvětlují politické cíle a zákony na ochranu zelených ploch a upřednostňují využití brownfields. Pokyn NPPG 2 vyžaduje, aby do územního plánování byly zaneseny ty brownfields, které jsou ekonomicky životaschopné a tudíž vhodné pro další rozvoj. Obce se pak musí řídit pokynem NPPG 1, který vyžaduje upřednostnění výstavby na brownfields s podmínkou, že v případě obytné zástavby budou vytvořeny uspokojivé podmínky pro bydlení. Výsledkem je, že nová výstavba na zelené louce získá
10
IURS, Co to jsou Brownfields, [online].[cit. 2012-11-04]. Dostupné z: http://www.brownfields.cz/ o-cem-to-je/co-to-jsou-brownfiedls/ 11 Dostupné z: http://slovnik.ekopolitika.cz/b.shtml#brownfields.[online].[cit. 2012-11-04]. 12 Tamtéž. 13
JACKSON, Jiřina a kol. (2004): Brownfields snadno a lehce. IURS. 13, 14 s.[online].[cit. 2012-1020]. Dostupné z:http://www.brownfields.cz/wp-content/uploads/2007/11/brownfieldssnadnoa lehce. pdf>.
10
územní rozhodnutí pouze v tom případě, pokud žadatel dostatečně zdůvodní, že brownfields označené v územně plánovací dokumentaci nejsou pro požadovanou výstavbu vhodné.14 2.2
Databáze brownfields V letech 2005 – 2007 provedla agentura CzechInvest ve spolupráci s jednotlivými
kraji tzv. „Vyhledávací studii pro lokalizaci brownfieldů“. Na základě této studie byl v každém kraji zkoumán vzorek brownfieldů a to především v lokalitách, ve kterých se předpokládala jejich brzká regenerace. Cílem regenerace je zvýšit atraktivitu stávající oblasti na takovou úroveň, která bude schopna konkurovat výstavbě na zelené louce. Bylo zmapováno celkem 2355 lokalit, což představuje téměř čtvrtinu z celkového předpokládaného počtu brownfieldů v České republice. Vytvořil se tak cenný přehled o daných územích15, na jehož základě byla vytvořena Národní databáze brownfieldů, která slouží:
evidenci brownfieldů na celém území ČR
výběru lokalit pro jejich budoucí využití a urychlení jejich regenerace
jako podklad pro stanovení priorit regenerace, tvorbu regeneračních programů a plánů
vytipování objektů pro projekty s veřejnou podporou
statistickým účelům16
Národní databáze brownfield nabízí lokality připravené pro domácí i zahraniční investory. Na jedné straně pomáhá navracet život na území, která člověk již využil a opustil a na straně druhé velmi zjednodušuje investorům práci s výběrem nejvhodnějšího místa pro podnikání v ČR. Databáze navíc posílí absorpční kapacitu pro čerpání podpory ze strukturálních fondů EU pro období 2007 – 2013. 2.2.1 Brownfields podle původního využití Vzhledem k restrukturalizaci průmyslu v devadesátých letech dvacátého století by se dalo očekávat, že valná většina brownfields bude průmyslového původu. Uskutečněná Vyhledávací studie však prokázala, že nejvíce lokalit typu brownfields pochází z oblasti zemědělství. 17 Pro lepší přehlednost následující grafy ukazují procentuální rozložení zmapovaných lokalit. Zde je na první pohled vidět převažující počet průmyslových a zemědělských brownfields, které tvoří takřka tři čtvrtiny všech lokalit.
14
URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ, odborné periodikum, ročník XI, číslo 6/2008, UUR, Praha, ISSN 1212-0855. [online].[cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=19 15 Tamtéž. 16 CZECHINVEST, Národní databáze brownfieldů. [online].[cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http:// www.brownfieldy.cz/informace-o-projektu/#narodni-databaze 17 Tamtéž.
11
Obrázek č. 2: Graf četnosti brownfields podle původního využití
Struktura dle původního využití 6%
4% 1%
Zemědělství
8%
Průmysl
35%
Občanská vybavenost
13%
Armáda Bydlení
33%
Cestovní ruch Jiné Zdroj: CZECHINVEST, Vyhledávací studie 2007. [cit. 2012-11-01]. 9 s (PDF). Vlastní zpracování. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/nsb-595.pdf
Podle rozlohy ovšem představují bývalé průmyslové plochy největší část z deprimujících zón v ČR, zaujímají takřka polovinu celkové rozlohy všech lokalit. Celou čtvrtinu všech lokalit pak tvoří bývalá armádní území a takřka každý pátý brownfields je objekt, který dříve sloužil k bydlení. Obrázek č. 3: Graf četnosti brownfields podle rozlohy
Struktura brownfields dle rozlohy 0% 1%
Zemědělství 11%
18%
Průmysl
23%
Občanská vybavenost Armáda 43%
Bydlení Cestovní ruch
4%
Jiné Zdroj: CZECHINVEST, Vyhledávací studie 2007. [cit. 2012-11-01]. 9 s (PDF). Vlastní zpracování. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/nsb-595.pdf
2.2.2 Brownfields podle polohy a vlastnictví Téměř tři čtvrtiny lokalit brownfields se nalézají v malých obcích či městech. Zhruba stejné množství (72,5 %) je v soukromém vlastnictví. Mnoho objektů má několik vlastníků současně. Nejasné vlastnictví velmi často způsobuje problémy při rozhodování o budoucím využití lokality.18 18
CZECHINVEST, Vyhledávací studie 2007. [cit. 2012-11-01]. 9 s (PDF). Dostupné z: http://www. czechinvest.org/data/files/nsb-595.pdf
12
Obrázek č. 4: Graf četnosti brownfields podle velikosti obcí
Výskyt lokalit dle velikosti obcí 12% 15%
48%
0 - 2 000 2 001 - 10 000 10 001 - 50 000
25%
nad 50 001
Zdroj: CZECHINVEST, Vyhledávací studie 2007. [cit. 2012-11-01]. 9 s. (PDF). Vlastní zpracování. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/nsb-595.pdf
Z informací zjištěných Vyhledávací studií vyplývá, že reprezentativním vzorkem typického brownfieldu v ČR je lokalita o velikosti 2,2 hektaru, bývalý zemědělský objekt, který se nachází v obcích do 2000 obyvatel. Je bez ekologické zátěže a v soukromém vlastnictví. V příloze číslo 1 je uvedena tabulka se souhrnnými údaji o celkovém počtu a rozloze zmapovaných brownfields. Typická představa průmyslového objektu je tedy jen jedna z mnoha. Přesto je možné říct, že vzhledem ke specifikům průmyslu (např. používání chemických látek atd.) jsou brownfields spojené s industriální výrobou specifickou skupinou, která si zasluhuje největší pozornost. 2.3
Klasifikace brownfields podle původu V posledních desetiletích je v tradičních průmyslových regionech Evropy termínu
brownfields věnována enormní pozornost. Evropské země, především Velká Británie, Francie (především oblast Lorraine, Nord-pas de Calais), Německo (oblast Severního Porýní-Vestfálska) a Belgie (Flandry) jsou značně zatíženy rozsáhlými opuštěnými plochami. Rovněž většina evropských měst je na tom podobně. Každé území má své specifické podmínky a proto existuje široká škála rozličných okolností a podmínek, na které musí být upraveny rozdílné strategie a programy. Pomocí nich mohou být následně zchátralá území regenerována. Podle území vzniku můžeme vymezit tři základní oblasti, kde se brownfields nacházejí:19
19
CLARINET (2002): Brownfields and Redevelopment of Urban Areas. Vídeň: Federal. [cit. 2012-1101]. 17-21 s. (PDF). Dostupné z: http://www.umweltbundesamt.at/ fileadmin/site/umweltthemen/ altlasten /clarinet/brownfields.pdf
13
Brownfields v tradičních průmyslových oblastech Rozvoj železnic a používání páry při neustále se zvyšující výrobě vedl k soustředění továren do oblastí, kde se těžilo uhlí. Průmyslová odvětví byla provázána a vznikaly rozsáhlé tovární komplexy s několika sty i tisíci zaměstnanci. Obrovský úpadek těžebního, strojírenského a textilního průmyslu začátkem osmdesátých let 20. století vyvolal potřebu strukturálních změn celého průmyslu. Vzhledem k převaze těžebního a strojírenského průmyslu zasažených území se jednalo často o velmi rozlehlé plochy. Hodnota těchto ploch zůstala velice nízká, ovšem finanční požadavky na jejich rozsáhlou rekultivaci a často dekontaminaci dosahují značných nákladů. Prostředky, které je schopen poskytnout stát, jsou však nedostačující. Proto ve státech jako je Francie, Německo a Velká Británie byly vytvořeny společnosti, které se zabývají přímo problematikou brownfields. Pomocí regionální politiky byly pro lokality brownfields vytvořeny regenerační programy. Finanční zabezpečení těchto programů zajišťovaly evropské fondy i daňový systém příslušné země.20 Obrázek č. 5: Důl Alexander v Ostravě
Zdroj: Dostupné z: http://www.fototipy.cz/mista/dul-alexander.[online].[2012-10-29].
V České republice dochází k úpadku průmyslových ploch poněkud později, většinou v devadesátých letech 20. století. Podle Vyhledávací studie 2007 činí počet zmapovaných průmyslových brownfields na našem území 785.
20
CLARINET (2002): Brownfields and Redevelopment of Urban Areas. Vídeň: Federal. [cit. 2012-1101]. 17-21 s. (PDF). Dostupné z: http: //www.umweltbundesamt.at/fileadmin/site/umweltthemen/ altlasten /clarinet/brownfields.pdf
14
Brownfields v metropolitních oblastech Používání elektrického proudu v dopravě, vynalezení spalovacího motoru a vznik automobilu měly největší vliv na přesouvání obyvatel a výroby z průmyslových center do suburbií, kde se začaly objevovat nové pracovní příležitosti. Do té doby vznikaly celé průmyslové čtvrti, kde byla soustředěna tovární výroba společně s obytnými domy pro dělníky. Rozvoj dopravy však umožňuje suburbanizaci a z center průmyslových měst se život pomalu začíná přesouvat do přilehlých čtvrtí.21 V posledních několika desetiletích se průmysl postupně začal přesouvat na okraje metropolí nebo do menších měst. Po odsunutém průmyslu však metropolím zůstaly rozlehlé lokality jak v centrech (železnice, doky, přístaviště) tak i v přilehlých městských čtvrtích (sídliště). Problémy s regenerací těchto nevyužitých ploch způsobují hlavně rozdílné představy o jejich budoucím využití a vlastnické vztahy. Podle Vyhledávací studie 2007 bylo zmapováno celkem 395 lokalit brownfields spojených s bydlením a občanskou vybaveností. Obrázek č. 6: Lázně Běloves
Zdroj: Dostupné z: http://www.beloves.wz.cz/fot_zabery_belovse/fot_zabery_belovse_2009.htm. [online]. [2012-10-29].
Brownfields ve venkovských oblastech V době průmyslové revoluce se lidé z vesnic stěhovali za prací do velkých měst. V období po 1. a hlavně po 2. světové válce tato migrace ustala a situace se obrátila. Pozvolna začala růst menší města a obce, poněvadž život v nich již nebyl tak izolovaný. Stejně jako ve městech se začala pomalu zvyšovat životní úroveň jejich obyvatel. V České republice lze tento jev vypozorovat až mnohem později. S růstem obyvatel ve venkovských oblastech byl spojen nárůst zemědělství. Padesátá léta byla v ČR ve znamení kolektivizace. Celoplošně se zakládala jednotná zemědělská družstva, docházelo k výstavbě rozlehlých zemědělských areálů na úkor okolní krajiny. Po roce 1989 došlo k rozsáhlé restituci a násilně odebraná půda a majetek byly navráceny původním vlastníkům. Zemědělská družstva byla rozpuštěna a zůstaly po 21
JANKOVÝCH – KIRSCHNER, V. (2005): Klasifikace brownfields – Studie k disertační práci regenerace brownfields. DP, 7 s.
15
nich nepoužívané areály. Stejně jako sekundární sektor i zemědělství bylo zasaženo restrukturalizací v devadesátých letech a následným odlivem zaměstnanců do sektoru služeb. K výskytům brownfields ještě navíc přispěly nevyřešené vlastnické vztahy. Zemědělských objektů bylo zjištěno podle Vyhledávací studie 2007 celkem 821 z celkového počtu všech brownfields. Jedná se tedy o nejčastější typ lokality. Obrázek č. 7: Zdevastovaná budova kravína v Mniší u Kopřivnice
Zdroj: Kopřivnické noviny. Dostupné z: http://www.koprivnice.cz. [online]. [2012-10-29].
Ke třem základním oblastem výskytu lokalit brownfields můžeme ještě přiřadit oblasti vzniklé na území bývalých armádních ploch. Odchod vojsk Sovětské armády a následné zrušení vojenské povinnosti mělo za následek uvolnění velkého množství objektů. A nejednalo se jen o vozové parky a kasárny pro vojáky, ale také o byty pro důstojnictvo s rodinami. Celkem bylo z ČR ve třech etapách odsunuto ke konci června 1991 přes 73 500 sovětských vojáků a 39 000 jejich rodinných příslušníků.22 Obrázek č. 8: Žižkovy kasárny v Terezíně
Zdroj: Litoměřický deník. Dostupné z: http://litomericky.denik.cz.[online].[2012-10-29].
Počet odsunutých vojáků představuje o 10 000 více obyvatel, než má nyní páté největší město ČR - Liberec. Vojenských objektů bylo ve Studii 2007 zmapováno celkem 151. 22
INFORMAČNÍ CENTRUM VLÁDY, 20. Výročí odchodu sovětských vojsk. [online].[cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://icv.vlada.cz/cz/tema/ 20--vyroci-odchodu-sovetskych-vojsk-a-ukonceni-vojenskeokupace-ceskoslovenska--85082/
16
Rovněž České dráhy se staly původcem vzniku lokalit brownfields. Po zavedení dálkového systému řízení přestaly využívat spoustu svých objektů. Vznikla tak opuštěná skladiště, nádražní a provozní budovy vyskytující se na celém území ČR. Celkem bylo zjištěno více než 170 opuštěných železničních brownfields. Obrázek č. 9: Nádraží Duchcov
Zdroj: Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/fotogalerie/2011/11/22/duchcov-nadrazi/.[online]. [2012-10-29].
2.4
Klasifikace brownfields Ve své studii k disertační práci na téma Regenerace brownfields rozděluje Vlaďka
Jankových – Kirschner lokality brownfields podle různých kritérií do několika skupin. Cílem takovéto klasifikace je pomoci zařadit jednotlivé brownfields do určitých skupin a vyhodnotit tak ekonomickou proveditelnost jednotlivých projektů. Ekonomické podmínky mohou být ovlivněny různými faktory, které se mohou časem výrazně měnit. Jedná se především o tyto faktory:
přímé a nepřímé náklady na regeneraci,
typ financování a s tím spojená finanční rizika,
výška daní a
dohody o rozvoji mezi vlastníkem pozemku a stavebním investorem.
Klasifikace podle rozvojového potenciálu Podle možnosti budoucího rozvoje jsou ve studii navrženy tři klasifikační třídy:
Samo-rozvojové - mají velmi vysokou hodnotu pozemku, nízké náklady na jeho přípravu a pro opětovné využití nepotřebují veřejné investice (postačí soukromý sektor)
Pasivně rozvojové – mají specifický rozvojový potenciál, investice představují riziko, a proto je třeba kombinovat investice veřejné a soukromé. 17
Nerozvojové – nemají pro dohlednou budoucnost žádný rozvojový potenciál.
Tabulka č. 2: Návrh klasifikace brownfields v ČR ROZVOJOVÝ POTENCIÁL
INVESTICE
TŘÍDA BROWNFIELDS
Vysoký
Soukromé
Samo-rozvojové
Specifický
Soukromé/Veřejné
Pasivně-rozvojové
Minimální
Veřejné
Nerozvojové
Zdroj: JANKOVÝCH – KIRSCHNER, V. (2005): Klasifikace brownfields – Studie k disertační práci regenerace brownfields. DP, 45 s., vlastní zpracování
Podle polohy a nákladů na regeneraci Cílem klasifikace je určit brownfields, kterým je vhodné dát při regeneraci přednost před těmi, které bude vhodnější regenerovat později. Stejně tak zda budou financovány ze soukromých či veřejných zdrojů. Dva faktory určující klasifikaci jsou:
Poloha brownfields
Náklady na přípravu pozemku na brownfields versus náklady na greenfields
Výhodnost lokality je hodnocena podle polohy a dostupnosti území. Oba tyto faktory určují atraktivitu lokality a s tím spojené předpokládané náklady, které je nutno vynaložit na regeneraci. Náklady na přípravu pozemku na brownfields se porovnávají s náklady na přípravu pozemku na greenfields. Tabulka č. 3: Návrh zařazení ploch do systému klasifikace brownfields Náklady na přípravu pozemku na brownfields VERSUS Náklady na přípravu pozemku na zelené louce
Ve vnitřní městské zástavbě 1
V zastavěném území s dobrou dostupností - 2
Na okraji zastavěného území - 3
V krajině - 4
Jsou srovnatelné - A
A1
A2
A3
A4
Mírně převyšují - B
B1
B2
B3
B4
Několikanásobně převyšují - C
C1
C2
C3
C4
POLOHA LOKALITY
Zdroj: JANKOVÝCH – KIRSCHNER, V. (2005): Klasifikace brownfields – Studie k disertační práci regenerace brownfields. DP, 15 s., vlastní zpracování
Vzájemnou kombinací všech těchto faktorů vzniká klasifikace brownfields obsahující 12 kategorií. Každou lokalitu je možno zařadit do jedné z kategorií a k tomu následně přizpůsobit podmínky regenerace. Atraktivita lokality se snižuje s polohou vzdalující se od městské zástavby a s přibývajícími náklady na přípravu pozemku. Tabulka 18
číslo 3 znázorňuje kategorie brownfields od samo-rozvojových, přes pasivně rozvojové až k nerozvojovým.23 A-B-C Model Tento model vychází z projektu CABERNET (Concerted Action on Brownfield and Economic Regeneration Network) z let 2002 – 2005. Projekt CABERNET se zabývá činností směřující k řešení zanedbaných brownfields a vytváření sítě jejich ekonomické regenerace. Rovněž využití tohoto koncepčního modelu může pomoci všem dotčeným stranám identifikovat strategie, které mohou zlepšit ekonomickou realizovatelnost regenerace. Poukazuje na to, jak se celý proces regenerace může měnit s ohledem na různorodost nákladů a atraktivitu lokalit. 24 Projekt CABERNET rozčleňuje zanedbané plochy pomocí modelu A-B-C do tří kategorií: Obrázek č. 10: Potenciál brownfields a financování
Zdroj: CABERNET (2006): Coordination Team, Sustainable Brownfield Regeneration, Nottingham, ISBN 0-9547474-5-3. [online], vlastní zpracování
Kategorie A – představuje objekty s vysokou ekonomickou realizovatelností a s předpokládaným ziskem. Projekty určené k rozvoji jsou snáze proveditelné a udržitelné soukromým sektorem.
Kategorie B – představuje objekty, které jsou na hranici dosažení zisku. Pro úspěšný projekt je nutno financovat na bázi veřejně-soukromého partnerství nebo spolupráce.
23
JANKOVÝCH – KIRSCHNER, V. (2005): Klasifikace brownfields – Studie k disertační práci regenerace brownfields. DP, 16 s. 24 CABERNET (2006): Coordination Team, Sustainable Brownfield Regeneration, Nottingham, ISBN 0-9547474-5-3. [online].[cit. 2012-11-01]. 43-44 s. Dostupné z: http://www.cabernet.org.uk/
19
Kategorie C – představuje objekty, které se nenacházejí ve stavu, aby regenerace mohla být zisková. Úspěšnost regenerace závisí především na projektech veřejného sektoru. Pro podporu projektů je potřeba veřejného financování nebo specifické právní nástroje, např. daňové stimuly. 25
Koncepční A-B-C model mohou využít instituce, které jsou zodpovědné za rozvoj regionu a za investování v regionu. Může jim pomoci určit strategie pro různé typy lokalit a rozšířit způsob rozhodování o jednotlivých objektech. Pomocí tohoto koncepčního modelu lze rovněž přezkoumat faktory ovlivňující změnu kategorie, např. z kategorie B do kategorie A a vytvořit tak specifickou strategii pro konkrétní brownfield. 26 V následujícím obrázku jsou plochy určené k regeneraci rozděleny opět do tří kategorií a to z hlediska očekávaného zisku a návratnosti investic v závislosti na ceně pozemku. Obrázek č. 11: Graf s ekonomickými komponenty modelu A-B-C
Zdroj: CABERNET (2006): Coordination Team, Sustainable Brownfield Regeneration, Nottingham, ISBN 0-9547474-5-3. [online]
Obě výše uvedené klasifikace mají stejný náhled, liší se pouze v celkovém členění. Jedním ze společných pojítek je způsob finanční podpory. Regenerace brownfields není v žádném případě levná záležitost. Financování pochází v různých fázích procesu z různých zdrojů. Různá jsou tedy i očekávání investujících subjektů v určitý druh návratnosti jejich nákladů. Ať již se jedná o finanční, společenskou, environmentální nebo politickou návratnost.27
25
CABERNET (2006): Coordination Team, Sustainable Brownfield Regeneration, Nottingham, ISBN 0-9547474-5-3. [online].[cit. 2012-11-01]. 43-44 s. Dostupné z: http://www.cabernet.org.uk/ 26 Tamtéž. 27 LEPOB, IURS (2006) Brownfields příručka, [online].[cit. 2012-10-29]. 64 s. Dostupné z: http: //fast10.vsb.cz/lepob/index2/handbook_cz_screen.pdf
20
2.5
Překážky regenerace brownfields Předchozí oddíly se věnovaly rozdílnému potenciálu, který se skrývá v každém
brownfieldu a je určující pro jeho další životaschopnost. Ve Velké Británii je tomuto problému věnován značný prostor a navíc je legislativně zakotven. Jeden z hlavních cílů vlády Velké Británie v oblasti městské územní politiky je přestavba brownfields. V rámci této politiky bylo odsouhlaseno, že od roku 2008 má být výstavba 60 % nových domů uskutečněna na dříve zastavěném území nebo přímou přestavbou již existujících budov. Během následujících let má být tento podíl zvýšen nejméně na 65 %.28 Velká Británie je země, která se této problematice věnuje již od sedmdesátých let. Má tedy v tomto směru mnoho zkušeností, a proto lze jejich poznatky využít a aplikovat i u nás. Výstavba na brownfields je často popisována jako problematičtější než výstavba na zelené louce, poněvadž jsou s ní spojeny specifické obtíže. Autoři knihy Greenfields, Brownfields & Housing Development se zmiňují o třech specifických překážkách. Jsou to hmotná a vlastnická omezení a omezení spojená s plánováním. 2.5.1 Plánovací omezení Při pokusech učinit v městském území v procesu přestavby z brownfields prodejní pozemek se vyskytuje šest významných překážek.
Neexistuje jednotná metodika aplikovatelná na rozvoj brownfields
Nerealistický odhad potencionálních ploch k výstavbě pro následné zaměstnanecké využití
Zastaralé plány v zastavěné oblasti, zejména v městském území
Nepatřičné nároky na plánovaný zisk
Opozice lokálních rezidentů k zástavbě, která může vyústit v překročení finanční náročnosti oproti výstavbě na zelené louce
Zdržení a nesrovnalosti v plánovací výzvě/ žádosti a jejím rozhodnutí 29
2.5.2 Hmotná omezení Plochy brownfields si s sebou nesou hmotné dědictví svého předchozího využívání. Typickými problémy mohou být nevyhovující staré podloží a základy, rozsáhlá a nadbytečná strojní technika. Nová výstavba navíc musí být opatrně včleněna do existující městské struktury. Měl by být kladen důraz na ohodnocení fyzických charakteristik brownfieldu co se velikosti plochy týče, povahy půdy a půdního podloží, topografie a výhledové atraktivity areálu. Navzdory celé řadě fyzických omezení výstavby domů na brownfields se pozornost zaměřuje především na otázku kontaminace.
28
ADAMS D., WATKINS C. (2002): Greenfields, Brownfields & Housing Development, Blackwell Science Ltd, 211 s., ISBN 0-632-06387-4 29 Tamtéž.
21
Podle názoru stavitelských firem byly druh a rozsah kontaminace shledány jako potencionální riziko velice ohrožující celý projekt. Naneštěstí již samotné slovo kontaminace spojené s brownfields má negativní vliv na jeho další rozvoj bez ohledu na to, o jako kontaminaci se jedná. Tyto důvody vedou ke značné neochotě prozradit informace o kontaminaci ploch určených k prodeji potencionálním kupcům a nájemcům. Ačkoliv kontaminace samotná způsobuje značné náklady a ovlivňuje rovněž délku projektu, nepředstavuje největší překážku při přestavbě brownfields. Podle případových studií úspěšně dokončených projektů bytové výstavby byly identifikovány čtyři společné rysy, které jsou společné pro veškerou přestavbu brownfields.
Nutnost kompletního vyšetření plochy, kde podstatnou část tvoří historická studie předchozího brownfield
Potřeba kompletních písemných a fotografických záznamů o veškerých sanačních pracích, včetně zprávy o nakládání s odpadem
Nutnost potvrzení a schopnost dokázat dodržování sanačních postupů a dosažení jejich cílů
Potřeba dostupnosti fakticky správných a snadno vstřebatelných informací o minulém využití, vyšetření místa a sanačních pracích pro budoucí kupce a nájemce
Jak naznačují výše uvedené rysy, nejvýraznější obtíže při výstavbě na kontaminovaném místě nepředstavuje sama přítomnost a stupeň kontaminace, ale spíše nedostatek efektivního institucionálního rámce pro sanační práce, ve který by měly všechny dotčené strany potřebnou důvěru.30 2.5.3 Vlastnická omezení Areály a plochy s rozvojovým potenciálem mají často několik vlastníků. V mnoha případech je naopak obtížné určit i jednoho vlastníka. Pokud je vlastník známý, často je neochotný prodat pozemek – obyčejně v očekávání vyšších zisků v budoucnosti. Autoři knihy identifikovali celkem pět druhů překážek spojených s vlastnictvím.
Vlastnictví jako takové může být neznámé a nejasné
Vlastnická práva mohou být rozdělena: síla absolutního vlastnictví vlastníků prodat pozemek může být oslabena menšími právy vázanými ke stejnému pozemku
Pro další rozvoj a jednání o pozemku může být vyžadováno shromáždění všech vlastníků
Vlastníci mohou být ochotni prodat pozemek ovšem ne ve lhůtě, která je přijatelná pro potenciální kupce
30
ADAMS D., WATKINS C. (2002): Greenfields, Brownfields & Housing Development, Blackwell Science Ltd, 226 - 231 s., ISBN 0-632-06387-4
22
Vlastníci nejsou ochotni prodat pozemek
V rámci Vyhledávací studie 2007 pro lokalizaci brownfields byly dotazníkovou metodou zkoumány zároveň vlastnické vztahy a jejich dopad na případný budoucí rozvoj území. Většina lokalit projde při projektu regenerace změnou využití. Tato změna bude vyžadovat iniciativu ze strany vlastníků, neboť chystané projekty se neobejdou bez požadované změny územního plánu. Podle Vyhledávací studie 2007 bylo zjištěno, že přes 70 % brownfields je v soukromém vlastnictví a přibližně 20 % ve vlastnictví veřejném. Rozdělení vlastníků na soukromé a veřejné vlastnictví však příliš nevypovědělo, zda brownfield má větší šanci na regeneraci či nikoliv. Mnohem jednoznačněji se do průzkumu promítly vlastnické vztahy. Téměř 80 % respondentů bylo jedinými vlastníky lokalit. Skutečnost, že na zasílané dotazníky odpovídali téměř výhradně vlastníci objektů, potvrzuje, že několikanásobné vlastnictví je významnou překážkou regenerace brownfields. Společné vlastnictví může být rovněž důvodem nižší návratnosti dotazníků, neboť spoluvlastníci neodpovídali bez souhlasu ostatních (bylo vyplněno a vráceno méně než 20 % všech rozeslaných dotazníků). V rámci šetření se dá těchto 20 % vlastníků označit za aktivní vlastníky, poněvadž v dotaznících uvedli, že s lokalitou mají nějaký záměr. 31 Tento aktivní přístup vlastníků a zahrnutí lokalit brownfields do změn územně plánovací dokumentace je krokem, kterým může veřejná správa nebo obec učinit podstatný krok na podporu regenerace. Vyhledávací studie 2007 v podstatě dokázala přítomnost všech výše uvedených vlastnických omezení, která byla identifikována ve Velké Británii v souvislosti s danou problematikou.
31
IREAS (2008): Institucionální a ekonomické zabezpečení regenerací brownfieldů, Praha. 38-43 s. ISBN 978-80-86684-56-7
23
3 3.1
PROBLEMATIKA BROWNFIELDS – INSTITUCE, PROJEKTY, LEGISLATIVA CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková
organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR a založená roku 1992. Poskytuje podporu malým a středním podnikatelům a posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. Agentura CzechInvest zastřešuje celou oblast podpory podnikání ve zpracovatelském průmyslu mezi státem, podnikateli a Evropskou unií. Zajišťuje veškeré činnosti spojené s přípravou, vyhlašováním a administrací projektů podporovaných z prostředků Evropské unie i ze státního rozpočtu. 32V příloze číslo 2 jsou uvedeny řešené projekty, výše investic a zprostředkovaná pracovní místa agenturou CzechInvest za celou dobu jejich působení, tj. mezi lety 1993 – 2011. Poskytované služby CzechInvestu v souvislosti s problematikou regenerace brownfields:
Mapování a identifikace lokalit vhodných pro realizaci projektů v jednotlivých krajích ČR – Národní databáze brownfieldů
Příprava a vypracování podkladů Národní strategie regenerace brownfieldů v ČR pro Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a její naplňování
Poskytování informací o programech podpory na regeneraci brownfields financovaných ze státního rozpočtu a ze strukturálních fondů EU (program Nemovitosti)
Příprava a organizace prohlídek vytipovaných nemovitostí (tzv. road show)
Pořádání seminářů a konferencí o regeneraci brownfields33
V oblasti Podpory Národní strategie regenerace Brownfields bylo registrováno do Národní databáze 2189 brownfields a v současné době je ve veřejné části nabízeno 362 lokalit brownfields, které jsou připraveny pro potencionální investory. V rámci podpory podnikatelských nemovitostí bylo například v roce 2011 zpracováno 81 nabídek brownfields. Největší zájem byl o lokality, které měly v minulosti průmyslové využití.34 K podpoře regenerace brownfields a snadnějšímu přístupu k této problematice agentura CzechInvest navrhla řadu opatření, z nichž bohužel některé nebyly akceptovány a to
32
CZECHINVEST, Výroční zpráva, 2012, Praha. 13 s. [online].[cit. 2012-11-11]. Dostupné z www: http://www.czechinvest.org/data/files/vz2011-def-3391-cz.pdf 33 CZECHINVEST, O CzechInvestu, Dostupné z www: http://www.czechinvest.org/[online].[cit. 201211-11]. 34 CZECHINVEST, Výroční zpráva, 2012, Praha. 36 s. [online].[cit. 2012-11-11]. Dostupné z www: http://www.czechinvest.org/data/files/vz2011-def-3391-cz.pdf
24
převážně z legislativních důvodů. Navrhované nástroje k podpoře regenerace jsou uvedeny v příloze číslo 3. 3.2
Institut pro udržitelný rozvoj sídel o.s. Nezisková organizace IURS – Institut pro udržitelný rozvoj sídel - je občanským
sdružením založeným v roce 2001 a registrovaným u Ministerstva vnitra ČR. IURS se zabývá problematikou brownfields a integrovanou regenerací měst. Jejím cílem je podpořit udržitelný územní rozvoj měst a poskytnout zájemcům své odborné znalosti. IURS je zapojen do řady nadnárodních odborných sítí a několika výzkumných projektů.35 V rámci problematiky brownfields poskytuje IURS především následující služby:
Pomoc s inventarizací brownfields v území, která objasní: jaký je charakter brownfields problematiky v daném území, co je hlavním problémem a jak k němu přistupovat, která brownfields v území mají nejlepší šance pro znovuvyužití.
Pomoc s rozvojovou poradnou v následujících oblastech: konzultace k přípravě rozvojového záměru, přístup k rozvoji lokality a rozvojové strategie, rozvojové studie a vizualizace vytipování možných finančních zdrojů, identifikaci možných partnerů, případně jejich role
Pomoc projektům může obsahovat: příprava a napsání projektu nebo programu konzultace k existující projektové dokumentaci příprava rozvojové projektové dokumentace management přípravy projektové dokumentace projednání a napsání projektu s dotčenými stranami.
IURS poskytuje také další pomoc a vzdělávání ve formě seminářů, výukových programů, příruček a volně dostupných užitečných nástrojů ke stažení.36 3.3
Regionální rady regionů soudržnosti Region soudržnosti odpovídá správnímu členění NUTS II, jehož právním subjektem
je
regionální
rada.
Jejím
posláním
je
zabezpečování
a
realizace
programů
spolufinancovaných z fondů EU konkrétně administrace Regionálního operačního programu (ROP). Úřady Regionálních rad regionů soudržnosti rozhodují především o
35 36
Portál IURS, O čem to je, [online].[cit. 2012-11-05]. Dostupné z: http://www.brownfields.cz/ IURS, O čem to je, [online].[cit. 2012-11-05]. Dostupné z: http://www.brownfields.cz/
25
využití finančních prostředků a odpovídají za jejich efektivní využívání. Rovněž kontrolují hospodaření s těmito prostředky.37 V oblasti regenerace brownfields Regionální rady poskytují:
Poradenství podnikatelům při předkládání projektů do aktuální výzvy
Přijímání žádostí a schvalování projektů v rámci jednotlivých ROP
Každý regionální operační program alespoň z části podporuje regeneraci brownfields. Více o ROP bude uvedeno v kapitole 3.7.3. 3.4
Centrum pro regionální rozvoj ČR Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR) je příspěvkovou organizací Ministerstva
pro místní rozvoj ČR založenou v roce 1996. Má na starosti především administraci a kontrolu čerpání evropských fondů z IOP, z OP Technická pomoc a všech programů příhraniční spolupráce. CRR zajišťuje pro zájemce o podporu konzultační činnost, pomáhá při přípravě a realizaci výběrových řízení a monitoruje průběh projektů a realizaci plateb z prostředků EU. CRR se také podílí na fungování Regionálního rozvojového fondu (RRF), který poskytuje obcím a městům, vyjma Prahy a statutárních měst, finance na výstavbu nebo rekonstrukci obecní infrastruktury. 38 CCR zabezpečuje provoz Regionálního informačního střediska (RIS). Je zde možné nalézt přehled aktuálních dotačních programů a titulů. Rovněž obsahuje kompletní přehled projektů financovaných z fondů EU. Kromě těchto služeb RIS v rámci problematiky brownfields poskytuje databázi rozdělenou dle krajů, okresů a obcí, kde je možno nalézt informace týkající se:
Brownfields – pozemky i nemovitosti čekající na využití
Průmyslové zóny - 160 zón větších než 30 hektarů
Rozvojové plochy – s možností vyhledávat dle různých kritérií
Tento registr obsahuje ještě další informace o statistických datech a kontakty na administrativní instituce apod., ale ty s danou problematikou již tak úzce nesouvisí.39 3.5
Ministerstva ČR Hlavním cílem dokumentu Národní strategie regenerací brownfieldů bylo určení
odpovědnosti. Do doby jejího vypracování nebyl nikdo zodpovědný za komplexní problematiku brownfields. Strategie byla zpracována na základě usnesení vlády ze dne 31. 7. 2005 a byla dána CzechInvestu k vypracování na podzim 2007. Vyplynuly z ní
37
Oficiální portál pro podnikání a export.[online].[cit. 2012-11-15]. Dostupné z: http:// www.businessinfo.cz/cs/clanky/kontaky-urady-regionu-soudrznosti-1860.html 38 CCR, Centrum pro regionální rozvoj.[online].[cit. 2012-11-14]. Dostupné z: http://www.crr.cz/cs/ 39 Tamtéž.
26
určité kompetence a úkoly a zodpovědnými za problematiku brownfields byly určeny následující subjekty:40 Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) MPO je ústředním orgánem státní správy pro průmyslovou a obchodní politiku v kontextu jednotného trhu EU. Podporuje mimo jiné podnikání a investování v oblasti průmyslu, vnitřní obchod v kontextu evropské spotřebitelské politiky a využívání evropských fondů v oblasti podpory malých a středních podniků (Operační program Podnikání a inovace – OPPI, viz kapitola 3.7.2). Agentura CzechInvest je organizací podřízenou MPO.41 Ministerstvo životního prostředí (MŽP) MŽP je ústředním orgánem státní správy a orgánem vrchního státního dozoru ve věcech životního prostředí. Bylo zřízeno 19. 12. 1989 zákonem ČNR č. 173/1989 Sb. k 1.1. 1990. K zabezpečení a kontrolní činnosti vlády České republiky MŽP koordinuje ve věcech životního prostředí postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy. Politika životního prostředí se zaměřuje na uplatnění principů udržitelného rozvoje, na pokračování integrace hlediska životního prostředí do sektorových politik a na zvyšování ekonomické efektivnosti a sociální přijatelnosti environmentálních programů, projektů a činností.42 Ministerstvo financí (MF) MF bylo zřízeno dle zákona ČNR č.2/1969 Sb. a je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky a hospodaření s majetkem státu. Mimo jiné zajišťuje členství v mezinárodních finančních institucích a finančních orgánech a koordinuje příjem zahraniční pomoci.43 Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) MMR patří do systému ústředních orgánů státní správy ČR a objemem svých pravomocí, kompetencí a odpovědností za správu finančních prostředků hraje ve státní správě významnou roli. Bylo zřízeno s účinností od 1. 11. 1996 pro správu regionální politiky včetně regionální podpory podnikání, politiky bydlení, územního plánování, stavebního řádu, investiční politiky a cestovního ruchu. Kromě toho ještě plní roli Národního koordinačního orgánu (NOK), který stanovuje jednotný rámec pro řízení a provádění pomoci poskytované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v ČR. MMR vytváří Politiku územního rozvoje a Strategii regionálního rozvoje.44
40
IREAS (2008): Institucionální a ekonomické zabezpečení regenerací brownfieldů, Praha. 13 s. ISBN 978-80-86684-56-7 41 Portál MPO.[online].[cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument1926.html 42 Portál MŽP.[online].[cit. 2012-11-14]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/ministerstvo 43 Portál MF.[online].[cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/ 44 Portál MMR.[online].[cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/ministerstvo
27
3.6
Projekty ochrany průmyslového dědictví
3.6.1 Projekt ERIH Ochrana průmyslového dědictví a prezentace průmyslových památek je předmětem projektu European Route of Industial Heritage (ERIH) – Evropská cesta průmyslového dědictví. Industriální objekty se sice pomalu stávají předmětem zájmu návštěvníků, je však zapotřebí tento zájem vhodnou formou propagace směřovat tak, aby nebyl cestovní ruch zaměřen na úzký okruh památek. Projekt ERIH se proto snaží prezentovat objekty průmyslového dědictví společně s ostatními historickými objekty. Napříč celou Evropou tak vznikla jedinečná nabídka průmyslových památek, které je možno spatřit v tematických trasách. Projekt ERIH vznikal v zemích západní Evropy na konci minulého století.45 Kotevní body V rámci spolupráce jednotlivých států v projektu ERIH by měla evropská síť průmyslového dědictví
postupně zahrnout nejvýznamnější lokality průmyslového
dědictví. Základním prvkem projektu je vymezování kotevních bodů (Anchor Points). Jedná se o významná místa průmyslové historie s rozvinutou infrastrukturou zařízení pro cestovní ruch. Kotevní body určují síť tras průmyslového dědictví v Evropě a zároveň odkazují na další místa s podobnou tematikou ve všech státech Evropy, které se účastní projektu. Lokalita, která se uchází o certifikát kotevního bodu, musí splňovat stanovená kritéria:
Je v rámci příslušné země významným místem průmyslové historie Evropy
Nabízí návštěvníkům atraktivní služby, například průvodcovské
Nabízí ukázky výrobních postupů, multimediální instalace
Nabízí speciální cesty pro děti
Demonstruje svou historii nápaditou interpretací a výstavami
Využívá nejbližší okolí pro výstavy, kulturní události a další atrakce
Zvyšuje potenciál inovativními koncepty dalšího vhodného využívání
Má přístup k moderní turistické infrastruktuře
Je připravena aktivně propagovat síť ERIH
Angažuje se při rozvíjení regionálních tras
Kotevní body (v současnosti je jich ve dvanácti zemích sedmdesát osm) jsou určujícími body mezinárodních Tematických tras, které jsou rozděleny podle odvětví. Kotevní body jsou zároveň výchozími body regionálních tras, které propojují další regionálně významná historická průmyslová místa. Pro rozvoj cestovního ruchu zaměřeného na průmyslové dědictví v ČR byly podle nomenklatury ERIH vybrány obory 45
URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ, odborné periodikum, ročník XIV, číslo 3/2011, UUR, Praha, ISSN 1212-0855. 29 s. [online].[cit. 2012-10-01]. Dostupné z: http:// www.uur. cz/ default.asp?ID=19
28
Těžba, Hutnictví, Vodárenství, Textilní výroba a Zpracovatelský průmysl členěný dále na Pivovarnictví, Sklářství, Výrobu porcelánu a soubor unikátních komplexů Baťových závodů.46 Plzeňský Prazdroj a trasa Pivovarnictví Nejslavnější český pivovar Prazdroj, založený roku 1842, získal jako první v ČR v roce 2008 certifikát Kotevní bod ERIH a zařadil se tak do evropské Tematické trasy Zpracovatelský průmysl. V Ústavu územního rozvoje byla zpracována regionální trasa, pro kterou je Prazdroj v Plzni východiskem a další vybrané pivovary určují a doplňují její rozsah. Podmínkou výběru pivovaru je v prvé řadě jeho kulturně-historická hodnota. Dalším nezbytným aspektem je jeho funkčnost a přístupnost. Rovněž bývá součástí pivovaru restaurace a většina takto vybraných pivovarů nabízí exkurze do provozu.47 Plzeňský Prazdroj kromě splnění všech výše uvedených podmínek ještě ve svých prostorách pořádá koncerty. A to přímo na nádvoří nebo v Návštěvnickém centru, kde je ještě navíc k dispozici kinosál a malá galerie. V Návštěvnickém centru se konají koncerty pod patronátem Lubomíra Brabce a v současné době mají za sebou již sedmou úspěšnou sezónu (viz obr. č. 13). Další fotografie uvedeny v příloze číslo 4. Obrázek č. 12: Plzeňský Prazdroj – Návštěvnické centrum
Zdroj: Autor.
Předpokladem vytváření regionální trasy byla snaha udržet návštěvníky co nejdelší dobu v navštívené oblasti a rozložit co nejrovnoměrnější formou účinky cestovního ruchu. Kolem každého pivovaru na trase je vymezeno území v okruhu cca 30 km a v něm jsou 46
URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ, odborné periodikum, ročník XIV, číslo 3/2011, UUR, Praha, ISSN 1212-0855. 29 s. [online].[cit. 2012-10-01]. Dostupné z: http:// www.uur. cz/ default.asp?ID=19 47 Tamtéž.
29
popsány všechny atraktivní a přístupné památky. Trasa určená pro pivovary je pro tuto kombinaci obzvláště vhodná, poněvadž v minulosti byly pivovary často vázány na zámecká sídla a kláštery. Zdařilým příkladem je pivovar v městečku Chyše, který byl spolu se zámkem renovován po roce 1990 (viz příloha číslo 5).48 Důl Michal a tematická trasa Těžba V současné době začíná být pro návštěvníky velmi atraktivní trasa zaměřená na těžbu. Jako druhý získal v ČR certifikát Kotevní bod ERIH důl Michal v OstravěMichálkovicích, jehož historie sahá až do roku 1843. Představuje mimořádně hodnotný autentický průmyslový areál, jehož podoba zůstala po poslední přestavbě v letech 19131915 v podstatě nezměněna. První elektrické těžní stroje a kompresory tu byly provozovány od roku 1912 a některé z nich jsou dodnes funkční. Budovy dolu jsou zachovány v téměř autentické podobě přelomu 19. a 20. století, proto byl celý areál vyhlášen v roce 1995 národní kulturní památkou. Dnes slouží jako muzeum a v některých jeho prostorách jsou pořádány výstavy našich i zahraničních umělců.49 Další fotografie dolu viz příloha číslo 6. Obrázek č. 13: Důl Michal
Zdroj: Dostupné z: http://www.museum.cz/muzeum-54-dul-michal.[online].[2012-11-09].
3.6.2 Bienále Industriální stopy Pod názvem Industriální stopy se v roce 2012 opět uskutečnila akce, která si klade za cíl propagovat tuzemské průmyslové dědictví po celém území České republiky. V rámci zářijových Dnů evropského dědictví (EHD) se veřejnosti zpřístupnila celá řada nejen 48
URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ, odborné periodikum, ročník XIV, číslo 3/2011, UUR, Praha, ISSN 1212-0855. 29-30 s. [online]. [cit. 2012-10-01]. Dostupné z: http://www.uur. cz/default. asp? ID=19 49 Portál města Ostravy. Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/turista/co-navstivit/technickepamatky/dul-michal.[online]. [cit. 2012-11-13].
30
drobných technických památek, ale i některé velké průmyslové areály. Den 15. září 2012 byl vyhlášen jako Den památek techniky a průmyslového dědictví. Letošní akce navázala na aktivity Industriálních stop spojených se Dny evropského dědictví. Projekt seznámil odbornou i širokou veřejnost s vybranými průmyslovými a technickými památkami. Vychází se ze zkušeností organizátorů dosavadních šesti bienále Industriální stopy pořádaných v letech 2001 – 2011.50 Pořadatelé bienále (Výzkumné centrum průmyslového dědictví VCPD FA ČVUT, Kolegium pro technické památky, ČKAIT a ČSSI, Národní památkový ústav ve spolupráci se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska) v minulých ročnících vybírali lokality, které při této akci umožní přístup do svých prostor. Akce pomůže oživit zapomenutá výrobní místa a připomenout zašlou dobu lesku průmyslové minulosti. Poněvadž se však ukázalo, že téma „industriálních stop“ již překročilo rámec aktivit bienále, rozhodli se pořadatelé proměnit charakter akce v celoroční počin. Industriální stopy se více zaměřily na možnosti nového využití industriálního dědictví. Nabídly tím tak jedinečnou příležitost poskytnout prostor také studentským projektům, které jsou alternativou k běžné projekční a investorské praxi orientované na nové využití průmyslových objektů.51Za deset let existence Industriálních stop se změnil přístup k vnímání industriálního dědictví. Podstatně se rozšířil seznam objektů průmyslového dědictví, které jsou dnes památkově chráněny zákonem. I samotné projekty konverze (o konverzi blíže viz kapitola 4) ve srovnání s dobou před deseti lety jsou zpracovány s větší smyslem pro zachování autenticity, kde každý dochovaný detail pro budoucnost zvyšuje i ekonomickou hodnotu stavby. Pořádané konference bienále slouží též jako konfrontace naší situace s tím, jak podobné problémy řeší v zahraničí. Jakým způsobem se vypořádají nejen s kulturními, ale také technickými, konstrukčními a samozřejmě i ekonomickými problémy. Na internetové adrese www.industrialnistopy.cz lze najít informace o jednotlivých bienále, konverzích objektů, vydaných publikacích a všech aktualitách, které se týkají průmyslového dědictví.52
50
STAVEBNICTVÍ, odborný časopis, ročník VI, číslo 08/2010, EXPO DATA, EUROPRINT, ISSN 18022030. 76 s. [online].[cit. 2012-11-19]. Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi. cz/online/dokumenty/pdf/stavebnictvi_2012_02.pdf 51 Tamtéž. 52 Tamtéž.
31
3.7
Programy pro regeneraci brownfields ze Strukturálních Fondů EU
3.7.1 Operační program Životní prostředí (OPŽP) OPŽP je podle výše finančních prostředků druhým největším českým operačním programem. Na programovací období 2007 – 2013 poskytuje z Fondu soudržnosti (FS) a Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) téměř 5 miliard € z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR. Cílem operačního programu je ochrana a zlepšování životního prostředí ČR. Je rozdělen do 7 prioritních os: 1. Dotace pro vodohospodářskou infrastrukturu a snižování rizika povodní 2. Zlepšování kvality ovzduší 3. Dotace na udržitelné využívání zdrojů energie 4. Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží 5. Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik 6. Zlepšování stavu přírody a krajiny 7. Dotace pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Problematiky brownfields se nejvíce týká prioritní osa 4 - Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, oblast podpory 4.2 - Odstraňování starých ekologických zátěží. Oblast podpory má vazbu na Program rozvoje venkova (viz kapitola 2.7.4). Řídícím orgánem OPŽP je Ministerstvo životní prostředí, které má celkovou odpovědnost za realizaci programu. Zprostředkujícím subjektem OPŽP je Státní fond životního prostředí a z pohledu žadatele představuje nejdůležitější prvek, neboť je zodpovědný za poskytování informací žadatelům a příjemcům podpory a zajišťuje finanční proplácení prostředků z FS a ERDF prostřednictvím státního rozpočtu.53 O případnou podporu mohou žádat:
Neziskové a příspěvkové organizace
Územní samosprávné celky
Občanská sdružení a církve
Fyzické osoby
Podnikatelské subjekty
Státní podniky
Nadace a nadační fondy
Podporované aktivity v rámci problematiky:
Inventarizace a kategorizace priorit starých ekologických zátěží na kontaminovaných místech
Sanace vážně kontaminovaných lokalit (průmyslové objekty, vojenské a zemědělské areály, brownfields s výskytem staré
53
EU – FS, ERDF, OPŽP. Dostupné z: http://www.opzp.cz/sekce/16/strucne-o-opzp/.[online].[cit. 2012-11-17].
32
ekologické zátěže), kdy žadatel není původcem kontaminace nebo původce již neexistuje (stará ekologická zátěž - SEZ)
Sanace SEZ, kde je prokázána kontaminace ohrožující složky životního prostředí a zdraví člověka, včetně sanace a rekultivace areálů bývalých dolů a lomů
Zpracování Analýz rizik u lokalit vybraných z Regionálního seznamu priorit pro odstraňování SEZ z let 2004 - 200754
3.7.2 Operační program podnikání a inovace (OPPI) OPPI je hlavním programovým dokumentem realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti v sektoru průmyslu a jejím významným nástrojem realizace na období 2007 – 2013. OPPI spadá mezi tematické operační programy v cíli Konvergence a z pohledu finančních prostředků je třetím největším českým operačním programem. Je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Z fondů EU je pro něj vyčleněno 3,04 mld. €, což představuje přibližně 11,4 % veškerých prostředků z fondů EU určených pro ČR. Je rozdělen do 7 prioritních os, které jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor vymezující typy projektů, jaké mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. 1. Vznik firem 2. Rozvoj firem 3. Efektivní energie 4. Inovace 5. Prostředí pro podnikání a inovace 6. Služby pro rozvoj podnikání 7. Technická pomoc55 Problematiky brownfields se týká prioritní osa 5 - Prostředí pro podnikání a inovace, oblast podpory 5.3 - Infrastruktura pro podnikání, program Nemovitosti. Správcem programu je MPO a zprostředkujícím subjektem je agentura CzechInvest. Program Nemovitosti umožňuje získat finanční podporu na přípravu podnikatelských zón, regeneraci nevyužívaných území, relokaci firem, rekonstrukci staveb atd. O případnou podporu mohou žádat:
Územní a samosprávný celek
Podnikatelské subjekty
Agentura pro podporu podnikání a investic – CzechInvest
Podporované aktivity projektů v rámci problematiky brownfields: 54
MŽP, OPŽP, Programový dokument. (2012) 110 – 118 s.,[online].[cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://www.opzp.cz/ soubor-ke-stazeni/42/12802-pd_opzp_unor_2012.pdf 55 Fondy EU.[online].[cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/665a 13 aa-e1ff-484d-ab28-84e90b454c89/OP-Podnikani-a-inovace
33
Projekt regenerace zóny
Projekt přípravy zóny
Projekt rekonstrukce objektu
Projekt výstavby nájemního objektu56
3.7.3 Regionální operační program (ROP) V rámci cíle Konvergence je pro období 2007 – 2013 připraveno celkem 7 regionálních programů určených pro celé území ČR s výjimkou hlavního města Prahy. 1. ROP NUTS II Střední Čechy 2. ROP NUTS II Jihozápad 3. ROP NUTS II Severovýchod 4. ROP NUTS II Střední Morava 5. ROP NUTS II Jihovýchod 6. ROP NUTS II Moravskoslezsko 7. ROP NUTS II Severozápad Každý ROP je samostatně řízen Regionální radou (RR) příslušného regionu soudržnosti a na všechny ROP je z fondů EU vyčleněno 4,6 mld. €. Přestože je každý ROP samostatným dokumentem spravovaným samostatnou RR, zaměřují se na obdobná témata v následujících oblastech:
Dopravní dostupnost a obslužnost
Rozvoj území
Regionální rozvoj podnikání
Rozvoj cestovního ruchu
Uvedené oblasti se mohou v jednotlivých regionech soudržnosti lišit v míře intenzity, proto je třeba se seznámit s podmínkami Regionálního operačního programu, v jehož rámci by měl projekt probíhat. Všechny podporované aktivity jsou spolufinancovány z ERDF, takže se jedná o investiční projekty.57 Jednotlivé ROP se problematiky brownfields dotýkají v různých cílech a v různých prioritních osách programu ve větší či menší míře, takže není možné uvést podporované aktivity souhrnně. Pro názornou ukázku postačí ROP NUTS II Jihozápad s cíli a oblastmi podporující regeneraci brownfields. Ve vybraném ROP se daná problematika týká prioritní osy 2 – Stabilizace a rozvoj měst a obcí a zahrnuje tři oblasti podpory:
56
MPO, OPPI, Nemovitosti, Programový dokument (2008). 4 – 6 s., [online].[cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://www.businessinfo. cz/ cs/clanky/nemovitosti-2007-2013-2448.html 57 FONDY EU, ROP. [online].[cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/get doc/810a501c-e85f-4e99-92f3-d1824296f1d4/Regionalni-operacni-programy
34
Oblast podpory 2.1 – Integrované projekty rozvojových center – pro města nad 50 000 obyvatel (25,2 % obyvatel regionu NUTS II Jihozápad). Oblast podpory 2.2 – Rozvojové projekty spádových center – pro sídla s 5 000 – 49 999 obyvateli (34 % obyvatel regionu NUTS II Jihozápad). Oblast podpory 2.3 – Revitalizace částí měst a obcí – pro sídla s 500 – 4 999 obyvateli (40,8 % obyvatel regionu NUTS II Jihozápad). Podporované aktivity společné pro všechny oblasti (2.1, 2.2, 2.3) jsou:
Sanace a revitalizace zanedbaných areálů, objektů a ploch v sídlech
Revitalizace centra města a památkových chráněných objektů a území
Pro oblast podpory 2.1 je ještě navíc vymezena jedna aktivita:
Příprava rozvojových území pro podnikání a služby
Příjemci pomoci v oblasti podpory 2.1 jsou:
Statutární města Plzeň a České Budějovice
Kraj, pokud bude svůj projekt realizovat na správním území statutárních měst
Nestátní neziskové organizace
Fyzické osoby
Obchodní společnosti
Školy a školská zařízení
Příjemci pomoci v oblastech podpory 2.2 a 2.3 jsou:
Kraje
Obce
Organizace zřizované a zakládané kraji a obcemi
Dobrovolné svazky obcí
Školy a školská zařízení
Poskytovatelé sociálních služeb
Nestátní zdravotnická zařízení58
3.7.4 Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013 vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova a je určen pro čerpání prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Program má přispět ke zlepšení životního prostředí, k rozvoji venkovského prostoru a snížení vlivů intenzivního 58
RRRS, ROP Jihozápad, Programový dokument, (2007), 71 – 89 s., [online].[cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy/ROPNUTS-II-Jihozapad
35
zemědělského
hospodaření.
Program
má
umožnit
vytvoření
podmínek
pro
konkurenceschopnost ČR v základních potravinářských komoditách. Jeho řídícím orgánem je Ministerstvo zemědělství ČR. Problematice regenerace brownfields se věnuje pouze okrajově a to: v ose I. – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, v prioritě I. 1 – Modernizace, inovace a kvalita a v opatření I. 1. 1 – Modernizace zemědělských podniků. Finanční alokace na osu I. činí 22,39 % celkových prostředků EZFRV. Podporovaná aktivita je v podstatě pouze jedna:
Investice do zemědělských staveb (rekonstrukce a výstavba nových staveb – využití brownfield upřednostňováno)59
Ovšem v případě, že by se majitel zemědělského brownfield rozhodl pro nové využití objektu za účelem zemědělské prvovýroby zaměřené na produkci biomasy a jejího zpracování bylo by možné čerpat podporu i v následující aktivitě:
Stavební a technologické investice do zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové a odpadní biomasy pro energetické účely
3.8
Spolupráce veřejného a soukromého sektoru Kromě čerpání dotací ze Strukturálních fondů EU lze v procesu regenerace využít i
veřejné finance. Jednou z možností je využití spolupráce veřejného a soukromého sektoru, tzv. PPP (public private partnership). PPP obvykle označuje projekty zajištění veřejné infrastruktury či veřejných služeb, při kterých je dlouhodobě využito zdrojů a schopností soukromého sektoru. Využití PPP je velmi vhodné především pro ty typy brownfields, které nejsou pro soukromé developery dostatečně atraktivní na to, aby se regenerace ujali sami, ale jsou životaschopné s přispěním veřejného sektoru. Koncept PPP lze rozdělit na dva základní typy, smluvní a institucionální, a oba lze při regeneraci lokalit využít.60 Smluvní PPP
Zadavatel svěřuje vybudování a provoz veřejné infrastruktury soukromému partnerovi a přenáší na něj související rizika
Soukromý partner infrastrukturu financuje, postaví, provozuje, udržuje a zabezpečuje poskytování služeb
59
MZeČR, Program rozvoje venkova, Programový dokument, (2007), 12, 58 – 61 s., [online].[cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs % 2 Fdokumenty_ke_stazeni%2Feafrd%2F1180428724933.pdf 60 IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., (2008): Institucionální a ekonomické zabezpečení regenerací brownfieldů, Praha. 73-76 s. ISBN 978-80-86684-56-7
36
Zadavatel
po
dokončení
infrastruktury
a
zahájení
poskytování
požadovaných veřejných služeb platí soukromému partnerovi pravidelné částky nebo mu umožní vybírat úhrady od uživatelů
Výše plateb placených zadavatelem je závislá na kvalitě výkonu soukromého partnera
Smluvní vztah je dlouhodobý (obvykle 20-30 let)
Projekt se obvykle realizuje pomocí účelově založené společnosti
Institucionální PPP O institucionálním PPP se jedná, pokud je pro realizaci projektu založen subjekt ovládaný soukromým a veřejným sektorem, tzv. joint venture. Tento společný subjekt zabezpečuje výstavbu či dodávku služeb ve prospěch veřejnosti a oba partneři se dělí o řízení, rizika i získaný užitek. Obvykle je míra sdílení rizik a výnosů úměrná kapitálovým vstupům poskytnutým jednotlivými stranami. Jedná se o velmi flexibilní společnost, jejíž formu a podmínky lze individuálně přizpůsobit každému projektu. Veřejný sektor může vstoupit do společností přímou kapitálovou účastí nebo též vkladem pozemku apod.61 Ve většině případů regenerace brownfields spočívá v rekonstrukci nevyužívaného objektu pro nové využití. Někdy ale technický stav objektů, spojený třeba s ekologickou zátěží, neumožňuje provedení rekonstrukce. V tomto případě regenerace brownfields zahrnuje dvě základní fáze. Fázi rekultivace spojenou s vyčištěním území do stavu podobnému greenfield a fázi obnovy, ve které se dovede lokalita opět k efektnímu využití. Soukromý sektor však kvůli vysokým nákladům a rizikům s tím spojenými nemá příliš zájem o investování do takovéto regenerace. 62 Aby bylo možno zajistit obě fáze regenerace brownfield dohromady a projekt tak mohl být dále komerčně životaschopný, je nutná podpora veřejného sektoru a využití PPP. Lze tedy shrnout, že mezi základní principy fungování PPP projektu je nutnost zajištění veřejné služby a finanční návratnost, což pro soukromého partnera znamená, že projekt musí být ziskový. Pro zajištění veřejných služeb je rovněž důležité, aby byl brownfield snadno dostupný. Projekty PPP se mohou nejvíce využít pro:
Výstavbu administrativních center a budov úřadů
Bytovou výstavbu
Výstavbu škol a kampusů
Nemocnice
Sportoviště a volnočasové infrastruktury63
61
IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., (2008): Institucionální a ekonomické zabezpečení regenerací brownfieldů, Praha. 73-76 s. ISBN 978-80-86684-56-7 62 MPO (2008): Národní strategie regenerace brownfieldů.[online].[cit. 2012-11-12]. 4 s. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/strategie-regenerace-vlada-1079.pdf 63 IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., (2008): Institucionální a ekonomické zabezpečení regenerací brownfieldů, Praha. 73-76 s. ISBN 978-80-86684-56-7
37
3.9
Problematika stávající legislativy
3.9.1 Územní plán Územní plán je klíčovým dokumentem pro stavební rozvoj sídel a změny v krajině. Pro stavby nebo záměry, které nejsou v souladu s územním plánem, nesmí žádný úřad vydat povolení. Naopak projekty zanesené v územním plánu jsou velmi obtížně odvratitelné. Územní plány schvalují zastupitelstva obcí (územní plány obcí) nebo zastupitelstva krajů (územní plány velkých územních celků) a v některých případech také Ministerstvo obrany (územní plány vojenských újezdů) či Ministerstvo pro místní rozvoj. Aktuální územní plán musí být veřejně přístupný na příslušném obecním nebo krajském úřadě. Územní plánování upravuje z právního hlediska zákon č. 350/2012 Sb., ze dne 19. září 2012, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 1. 2013.64 Nástroje územního plánování v České republice:
Územně plánovací podklady (územně analytické podklady, které zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území – územní studie, územní prognóza, územně technické podklady)
Územně plánovací dokumentace (vlastní územní plán) Zásady územního rozvoje – může se týkat několika obcí i celého kraje Územní plán – určuje základní regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného území obce Regulační plán – pro část obce nebo městské části, může zacházet do velkých podrobností a stanovit charakter stavebního rozvoje, např. výšku budov, jejich plošný rozsah, přesný podíl zeleně apod.
Politika územního rozvoje (určuje ve stanoveném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování s ohledem na udržitelný rozvoj) 65
Podle zákona by měl být nový územní plán po řádném procesu schvalování dlouhodobě platný, aby poskytoval všem obyvatelům, majitelům nemovitostí, podnikatelům a firmám dostatečnou jistotu. Územní plán v každé obci se však velice těžko přizpůsobuje jakémukoliv záměru regenerace brownfield. Není možné předpokládat, jakým způsobem se budou tyto lokality rozvíjet. Rovněž jaké budou mít zdroje financování a jak budou jednotliví vlastníci, investoři či developeři přistupovat k projektu regenerace. Každý záměr regenerace se posuzuje z hlediska platného územního plánu města či obce. Bohužel dosavadní
64
Portál Územního plánování. Dostupné z: http://portal.uur.cz/ [online].[cit. 2012-11-13].
65
Portál Občanská společnost. Dostupné z: http://obcan.ecn.cz/index.shtml?w=u&x=1920520 [online]. [cit. 2012-11-13].
38
zkušenosti ukazují, že velká část předkládaných záměrů je spíše v rozporu s územně plánovací dokumentací. Potom nezbývá než hledat optimální řešení. Buď se řešení přizpůsobí územnímu plánu a zůstane z ekonomického hlediska stále vhodné anebo se musí po dohodě s žadatelem přistoupit ke změně územního plánu. Změna územního plánu je však dlouhodobý proces a trvá minimálně dva roky a navíc se v případě jakéhokoliv konfliktu doba ještě prodlužuje.66 Jak již bylo výše uvedeno, územní plán by měl poskytovat jistotu obyvatelům v tom, jakým směrem se bude utvářet budoucí podoba území, zpravidla v horizontu 10 let. Ve skutečnosti se ale územní plány mění vcelku často a neděje se tak kvůli ochraně veřejných zájmů. Většina změn územních plánů se mění kvůli soukromým komerčním aktivitám a na popud investorů na základě konkrétních stavebních projektů. Bohužel to nebývá ve prospěch regenerace brownfields. Spíše se tak děje naopak v souvislosti s jejich demolicí anebo se zástavbou na greenfields. 3.9.2 Kontaminace území a nové využití území Problematika brownfields je často spojována s poškozením životního prostředí. Předešlé činnosti a využití území zanechalo za sebou stopy ohrožující zdraví a životní prostředí. Bez vyřešení problematiky případného ekologického znečištění a vykonání nezbytných sanačních pracích není možné uskutečnit proces regenerace brownfields. Stávající ekologické zátěže zde způsobují problémy při předpokládaném opětovném využití území brownfields. Problémy jsou spojeny jednak s kontaminací samotnou, ale rovněž v případě změny na vyšší využití území. Stávající znečištění se musí odstraňovat ve standardech odpovídajícím novému využití. Jedná-li se o využití pro obytné účely, bude nutno vyčistit území v mnohem vyšším standardu než v případě nového průmyslového využití. To je samozřejmě spojeno s mnohem vyššími finančními i časovými nároky. Čím větší je rozsah znečištění, tím větší jsou náklady spojené s odstraněním ekologické zátěže.67 Na základě Vyhledávací studie 2007 byl CzechInvestem na našem území doložen výskyt 2 355 lokalit brownfields, které zaujímají rozlohu 10 326 ha. Studie sloučila poskytnutá data ze všech krajů kromě Prahy a byly evidovány lokality od velikosti cca 1 hektaru. Studie rovněž nezahrnovala tzv. těžební brownfields. V roce 2004 se uváděl odhad lokalit brownfields mezi 8 500 – 11 700, ovšem po zpracování Vyhledávací studie zvýšil CzechInvest odhad na cca 10 000 – 20 000.68
66
IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., (2008): Institucionální a ekonomické zabezpečení regenerací brownfieldů, Praha. 28-29 s. ISBN 978-80-86684-56-7 67 JACKSON, Jiřina a kol. (2004): Brownfields snadno a lehce. IURS [online].[cit. 2012-10-29]. 22s. Dostupné z:
. 68 MPO (2008): Národní strategie regenerace brownfieldů.[online].[cit. 2012-11-12]. 3 s. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/strategie-regenerace-vlada-1079.pdf
39
Obrázek č. 14: Graf četnosti ekologické zátěže u brownfields
Ekologická zátěž brownfields 51 2,2% 894 38,0%
1234 52,4%
NENÍ ANO LZE PŘEDPOKLÁDAT NEURČENO
176 7,5% Zdroj: CZECHINVEST, Vyhledávací studie 2007. [cit. 2012-11-01]. 9 s. (PDF). Vlastní zpracování. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/nsb-595.pdf
Velké množství brownfields je ve větší či menší míře kontaminováno. Míra kontaminace může být stanovena až úplným průzkumem lokality. V monitorovaném vzorku ve Vyhledávací studii 2007 byla zjištěna ekologická zátěž u 7 % - 38 % lokalit. Bohužel současní majitelé stále neumějí a nemohou účinně řešit nápravu kontaminace těchto lokalit a potýkají se někdy s neřešitelnými problémy. Zda je lokalita zatížena ekologickou zátěží se lze dozvědět v nové databázi Systém evidence kontaminovaných míst (SEKM), která je aktualizovanou verzí z roku 2010 původní databáze SESEZ (Systém evidence starých ekologických zátěží). Nynější databáze umožňuje otevřený systém evidence kontaminovaných míst, kde je rovněž možné hodnocení priorit a vedení evidence ekologické újmy. Na adrese databáze (www.sekm.cz) jsou veřejnosti volně k dispozici:
Informace o jednotlivých lokalitách
Software určený pro plnění databáze
Podrobnější informace ke struktuře databáze69
3.9.3 Problémy s odstraňováním kontaminace Jako jedna z hlavních překážek regenerace brownfields u nás je současná právní úprava odpovědnosti za ekologickou škodu a její nápravu. Český právní řád postrádá komplexní a koherentní úpravu odpovědnosti za ekologické zátěže a jejich odstraňování. Zákon o předcházení ekologické újmě a její nápravě č. 167/2008 Sb. se vztahuje pouze na tzv. nové ekologické škody. Úprava starých ekologických zátěží je upravena velmi okrajově nebo vůbec ne. Česká environmentální legislativa zcela postrádá právní úpravu ochrany
69
Portál MŽP.[online].[cit. 2012-11-18]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/system_ evidence_mist
40
půdy včetně limitů přípustného znečištění. To způsobuje nemalé problémy při nastavování sanačních strategií a vyvolává značnou právní nejistotu investorů.70 Odstraňování starých ekologických zátěží má právní základ v tzv. velkém privatizačním zákoně č. 92/1991 Sb. V souladu s § 15 zákona přecházel privatizovaný majetek na nabyvatele se všemi právy a závazky tedy včetně environmentálních závazků. Podle § 6a byl povinnou součástí privatizačních projektů též ekologický audit. Na jeho základě byla nabyvateli buď poskytnuta sleva z kupní ceny, nebo s ním byla uzavřena ekologická smlouva, ve které se stát zavázal za likvidaci ekologické zátěže a náklady s tím souvisejícími. Toto se však netýkalo první vlny privatizace, neboť výše zmiňovaný § 6a týkající se povinných ekologických auditů a závazku státu se do zákona dostal až s účinností od 1. 3. 1992.71 V řadě případů se při regeneraci brownfields a odstraňování kontaminace vychází z vodního zákona §42 odst. 1 až 3 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vodní zákon upravuje otázku závadného stavu a nápravných opatření vedoucích k jeho odstranění v rámci výše uvedených ekologických smluv. Podle této úpravy je za znečištění vod primárně odpovědná ta osoba, která je způsobila nebo její nástupce. Avšak vlastnictví kontaminovaných ploch prošlo od té doby mnoha změnami. V současné době je situace taková, že je velmi obtížné osobu znečišťovatele identifikovat. A mnohem obtížnější, někdy téměř nemožné (z důvodu jeho neexistence) je přimět tohoto znečišťovatele k odstranění zátěže. Pak je v podstatě na vlastníkovi, aby převzal odpovědnost za svůj majetek a uvedl ho do nerizikového stavu.72 V souladu se zásadou – znečišťovatel platí – nelze podle dotačních pravidel poskytnout podporu na ty projekty, kde existuje osoba znečišťovatele. Ten musí sám nést náklady na odstranění kontaminace. Ovšem v případě armádních brownfields, které prodává stát, respektive Ministerstvo obrany, jsou tyto lokality prodávány tak, jak stojí a leží. Tedy i s případnými ekologickými kontaminacemi. Z pohledu dotačních pravidel se tak znečišťovatel, tedy stát, zbavuje své odpovědnosti jejím převodem na nabyvatele bez jakékoliv možnosti kompenzace či slevy z kupní ceny. Navíc se nabyvatel ani nemůže domáhat náhrady na státu jakožto původci ani nemůže v důsledku uplatnění principu – znečišťovatel platí – žádat o jakékoliv dotace.73 Vedle výše popsané nejasnosti právní úpravy a otázky identifikace osoby odpovědné za znečištění se tím vyvolávají ještě větší náklady na projekty brownfields. Zatímco vlastníci trvají na cenách odpovídajících tržním cenám greenfields, často právě z důvodu, že znečištění nezpůsobili, musí developeři počítat s tím, že kromě investic do 70
IREAS (2008): Institucionální a ekonomické zabezpečení regenerací brownfieldů, Praha. 67 s. ISBN 978-80-86684-56-7 71 Tamtéž. s.68. 72 Tamtéž. s. 69. 73 Tamtéž. s. 70.
41
nové výstavby, je ještě čekají vysoké náklady na sanaci. Ve výsledku se tak projekty regenerace ukazují pro potencionální investory neziskové. Za této situace lze jen stěží očekávat, že projekty regenerace brownfields budou v popředí zájmu investorů. Nebude-li přijata vhodná právní úprava a efektivní podpůrné nástroje, nebude výstavba na brownfields nikdy schopna konkurovat výstavbě na zelené louce.74 3.9.4 Vlastnictví a pronájem Veřejný sektor nemá obvykle dostatek finančních prostředků na rozvoj a regeneraci brownfields. Volí tedy spolupráci na projektech se soukromým investorem. Zapojení veřejného sektoru do těchto projektů závisí na dlouhodobé strategii daného veřejného subjektu a vlastnických právech k brownfield na začátku projektu. Prodej pozemků soukromému investorovi Smluvní vztah mezi veřejným sektorem a privátním investorem je zde založen smlouvou o převodu nemovitostí do vlastnictví soukromého investora. Tato varianta je nejběžnější a vyžaduje nejmenší nároky na účasti veřejného sektoru v rámci celého projektu. Primárním cílem je co nejrychlejší zajištění regenerace pomocí soukromých investic. A zde se vyskytuje největší riziko. Veřejný sektor nemůže dostatečně efektivně a dlouhodobě ovlivnit finální funkční využití regenerovaného brownfield, přestože lze při prodeji zahrnout do smlouvy cíle a zájmy veřejného sektoru. V omezené míře je také možné regulovat využití brownfield prostřednictvím územně plánovací dokumentace. Ale praktická vynutitelnost příslušných závazků ze smlouvy o převodu nemovitostí nemusí být vysoká. Naproti tomu velkým kladem je, že veřejný sektor nepodniká v podstatě příliš velké ekonomické riziko. Ani není do budoucna vázán k údržbě regenerovaného brownfield. Pouze se podílí na provozních nákladech souvisejících s technickou a dopravní infrastrukturou, kterou však většinou přejímá do své správy soukromý investor. Pro veřejný sektor je samozřejmě omezená možnost budoucích příjmů z aktivit na daných pozemcích. Proto je tato varianta výhodná pro potencionální investory, protože jim nabízí značnou volnost a právní jistotu.75 Koncese Další možností je situace, kdy obec realizuje projekt a chce s ním zajistit poskytování určitých služeb pro veřejnost pomocí soukromého partnera. V takovém případě je nutno ošetřit vzájemné vztahy tzv. koncesní listinou podle zákona č.139/2006 Sb. Investor se ve smlouvě zaváže vybudovat infrastrukturu na pozemku veřejného sektoru a zajišťovat její provoz po stanovenou dobu s tím, že bude ještě poskytovat služby 74
IREAS (2008): Institucionální a ekonomické zabezpečení regenerací brownfieldů, Praha. 71 s. ISBN 978-80-86684-56-7 75 Tamtéž. s. 53-54.
42
vymezené ve smlouvě a to ve stanoveném rozsahu a kvalitě. V případě, že projekt není komerčně zcela soběstačný, zaváže se subjekt veřejného sektoru platit koncesionáři poplatek za dostupnost. 76 Dlouhodobý pronájem pozemků Tato varianta představuje finančně nejefektivnější způsob uspořádání vztahů mezi veřejným a soukromým sektorem. Veřejný sektor si ponechá vlastnictví k pozemkům po dobu realizace výstavby a dostává tak silnější kontrolní a sankční mechanismy v průběhu realizace projektu. Má tak větší prostor pro hájení svých zájmů a může určovat funkční využití určitých budov. Pro investora ale může být nevýhodou fakt, že nemůže použít nemovitosti k zajištění financování. Proto lze očekávat, že do smluvního vztahu budou vstupovat banky zajišťující financování projektu.77
76
IREAS (2008): Institucionální a ekonomické zabezpečení regenerací brownfieldů, Praha. 54 s. ISBN 978-80-86684-56-7 77 Tamtéž.
43
4
KONVERZE STAVEB – PRAKTICKÉ PŘÍKLADY NOVÉHO VYUŽITÍ Industriální éra přetvořila a poznamenala vzhled mnoha měst a vtiskla jim
neopakovatelný ráz v podobě jednotlivých budov i celých bloků industriální zástavby. S postupným úpadkem řady výrobních odvětví došlo k vytvoření mnoha lokalit brownfields, o které nebyl až do 70. let 20. století valný zájem. Teprve před třiceti lety začala být architektura z industriální éry architektonicky ceněna a industriální památky jako takové začaly být památkově chráněny. Projekty záchrany se zaměřují na celkové zachování objektu s veškerým vybavením nebo se snaží původní budovu zachránit v procesu konverze.78 Konverzí je označován souhrn procesů, při kterém po zániku původního účelu zůstávají zachovány prostorové struktury stavby. Následně jsou tyto prostory příslušným způsobem upraveny pro nové využití tak, aby dále sloužily pro nově vybranou funkci. Takový proces konverze se může týkat pouze jedné budovy nebo většího území části města. Na rozdíl od prostředků památkové péče se nejedná o konzervaci vybrané památky v původní formě. V procesu konverze se jedná o aktivní přizpůsobení stavební podstaty novému účelu po stránce technické, stavební, architektonické a urbanistické. 79 Tzv. průmyslová archeologie se zrodila před třiceti lety ve Velké Británii. První mezinárodní Kongres věnovaný uchování průmyslových památek se konal v roce 1973 v Iron Bridge. Zde začala průmyslová revoluce, když Abraham Darby v roce 1709 jako první na světě úspěšně použil k tavení železa ve vysoké peci místo dřevěného uhlí koks. Tato lokalita je unikátní nejen z důvodů, že zde byla vyvinuta moderní výroba železa. Byly zde odlity první železniční nápravy a kolejnice a byla zde sestavena první železniční lokomotiva. Rovněž zde byl odlit a postaven první železný most (viz obrázek č. 16 na následující straně). Železo bylo hlavním produktem a propojení údolí Iron Bridge novým mostem výrazně podnítilo průmyslový vývoj celé oblasti. Postupem času však postihla průmysl zdejšího kraje stagnace a výroba přesídlila do výhodnějších poloh. Zdejší průmyslové objekty přestaly sloužit. Celé území se postupně přeměnilo v jedinečný muzejní komplex, který dokumentoval život tohoto údolí v počátcích průmyslové revoluce.80 Jako první činitele pozitivní přístupu k průmyslovému dědictví a jeho ochraně u nás lze uvést technická muzea a programově uzákoněná státní památková péče. Tyto subjekty se zaměřily na ochranu a společenskou aktivaci industriálních objektů a zón. Z celkového počtu 40 251 evidovaných nemovitých kulturních památek je necelých 7 % památek technické povahy. Dnes je v Ústředním seznamu kulturních památek ČR vedeno celkem 78
ZEMÁNKOVÁ H. (2003): Tvořit ve vytvořeném, Brno, Cerm, 11 s., ISBN 80-7204-281-5 Tamtéž. 80 Tamtéž. 79
44
přes 2 800 objektů průmyslových památek, které dokládají historický vývoj vědy, výroby a techniky.81 Obrázek č. 15: Most v Iron Bridge
Zdroj: Most Incredible Bridges in the World.[online].[2012-11-09]. Dostupné z: http://www.ratestogo.com
4.1
Areál továren - Brno Areál Vaňkovka je bývalá strojírna a slévárna založena v roce 1865 v Brně pro
výrobu difuzérů. Roku 1889 byla postavena administrativní budova a zakoupeny sousední pozemky. Roku 1901 byla Vaňkovka stavebně i technicky rozšířena a zahájila se zde výroba parních turbín, která probíhala až do třicátých let. V roce 1936 byl areál prodán České zbrojovce Brno a za války se stala součástí závodů Hermana Göringa (Wannieckwerk). Po válce byla využívána jako samostatný závod následujícími podniky Spojené továrny na obráběcí stroje n.p., Zbrojovka Brno n.p. a Zetor Brno n.p. V období 1996-2000 byla Vaňkovka ve vlastnictví Fondu národního majetku.82 První snahy o zachování historicky cenných objektů se objevily již v roce 1985. O dva roky později zadává město fakultě architektury VUT Brno zaměření objektů a první urbanisticko-architektonickou studii přestavby o novém využití areálu. Od roku 1998 Občanské sdružení Vaňkovka usiluje o zviditelnění a nové využití areálu. Do konce roku 1999 se v areálu uskutečnilo více než 250 kulturních akcí. Předpokladem nového využití bylo vyřešení vlastnických vztahů. Sdružení Vaňkovka připravilo po roce 2000 několik akcí zaměřených na regeneraci areálu se zahraničními experty a zástupci firmy ECE.83
81
URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ, odborné periodikum, ročník XIV, číslo 3/2011, UUR, Praha, ISSN 1212-0855.[online].[cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http:// www.uur. cz/ default.asp?ID=19 82 Areál Vaňkovka. Dostupné z: http://www.arealvankovka.cz/[online].[cit. 2012-12-15]. 83 Tamtéž.
45
V roce 2000 získalo město areál Vaňkovky do svého vlastnictví a vložilo jej do společnosti JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. Ve stejném období firma ECE prezentovala svůj záměr investovat 3 miliardy Kč do výstavby nákupního a společenského centra. V roce 2003 získal projekt povolení a proběhly demoliční práce v části areálu. Prostředky na náročnou revitalizaci historicky cenných objektů získala společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a.s. prodejem západní části areálu společnosti ECE. Tyto prostory byly využity pro výstavbu společenského a nákupního centra Galerie Vaňkovka. 84 Revitalizace a nové využití areálu se stalo výrazným impulzem pro rozvoj města. Pomohla celé oblasti a stala příkladem úspěšné regenerace lokality brownfield tak rozsáhlého rozměru. Konečně začalo být na nevyužitá území nahlíženo ze zcela jiného aspektu. Obrázek č. 16: Areál Vaňkovka
Zdroj: Dostupné z: http://www.vankovka.cz/ [online].[cit. 2012-11-06].
Dnes je areál Vaňkovka tvořen třemi hlavními objekty. Jedná se o Galerii Vaňkovka, budovu Strojírny a objekt Administrativní budovy (viz příloha číslo 5). Galerie Vaňkovka je nákupní a společenské centrum, kde se v přízemí a v patře na ploše 37 000 m² nachází podél prosklené pasáže 130 obchodů, supermarket a zařízení služeb. V dalších dvou patrech se nachází parkovací stání a technické zázemí. Na pasáž přímo navazují dvě lávky pro pěší. Zdařilé zakomponování moderních prvků do celého areálu a mimořádně architektonicky citlivý přístup při revitalizaci památkově chráněných zbytků historických hal učinil z areálu Vaňkovka od doby jejího vzniku fenomén nadregionálního významu. Zajisté má na tom podíl i její výhodná poloha mezi hlavním vlakovým a autobusovým nádražím.85
84
Areál Vaňkovka. Dostupné z: http://www.arealvankovka.cz/[online].[cit. 2012-12-15].
85
Slévárna Vaňkovka. Dostupné z: http://www.vankovka.cz/ [online].[cit. 2012-11-06].
46
Další budovou v areálu je Strojírna, kde se nachází Wannieck Gallery – galerie současného umění. V unikátním prostředí je vystavena největší česká soukromá sbírka obrazů vzniklých v posledních dvaceti letech. Od počátku příštího roku bude Wannieck Gallery ve svých prostorách prezentovat krátkodobé výstavy zahraničních autorů. Samotná budova Strojírny je evidována v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým č. 8455 a je součástí ochranného pásma městské rezervace. Základ strojírny byl realizován v roce 1891 jako třílodní hala s jeřábovými drahami. Režné zdivo bylo uplatněno v novogotickém stylu po celém obvodu strojírny a ze zachovaných fotografií je patrné, že režné zdivo bylo i v interiéru. Původ a podobný styl je možné hledat v německých ocelárnách. Velkoplošná zaklenutá okna moderního průmyslového tvaru, prolamují fasádu členěnou v ploše a na nárožích zdůrazněné lizénami, které jsou zapuštěny do odstupňované korunní římsy. Budova má prostorovou hodnotu velkorysého řešení technického účelu a současně hodnotu architektonickou, vyjádřenou velmi drobným stavebně řemeslným provedením.86 Obrázek č. 17: Strojírna v areálu Vaňkovka
Zdroj: Dostupné z: http://www.arealvankovka.cz/.[online].[cit. 2012-11-17]
Administrativní budova je dalším objektem v areálu Vaňkovka, kde sídlí společnost Jižní centrum. Budova postavená v letech 1882 – 1889 s fasádou z režných cihel ve stylu novogotiky byla rozšířena přístavbou. Jedná se o dvoupodlažní stavbu, která spojuje provozně vedlejší objekty. Stavba má zděné nosné konstrukce s trámovými stropy se dvěma sedlovými vikýři do ulice Zvonařka. Výtvarně jednoduché přízemí s obdélnými okny zdůrazněnými parapetem a obvodovou odlišně řazenou skladbou cihel je ukončen římsou
86
Jižní centrum Brno, a.s. Dostupné z: http://www.jcbrno.cz/index.php?option=com_ content&view =article&id=43%3Astrojirnapopis&catid=48%3Astrojirna&Itemid=1&lang=cs [online].[cit. 2012-11-06].
47
z členité dekorativní cihelné skladby. Okenní otvory jsou po stranách rámovány polosloupky z cihel a v meziokenních plochách jsou spojeny trojlaločným obloukem. Tento gotizující prvek se uplatňuje rovněž v členění oken vikýřových nástavců. Budova tak vyniká architektonickým stylově jednoduchým řešením a mimořádnou kvalitou stavebního řemesla.87 Obrázek č. 18: Administrativní budova v areálu Vaňkovka
Zdroj: Dostupné z: http://www.arealvankovka.cz/.[online].[cit. 2012-11-17]
4.2
Plynojem - Vítkovice V areálu Národní kulturní památky Dolní oblasti Vítkovic nedaleko centra Ostravy
prošel citlivou a nápaditou konverzí odstavený plynojem. V jeho vnitřním prostoru se zrodilo hlediště, jeviště a další konstrukce potřebné pro zajištění provozu multifunkčního centra. To dokáže pojmout 1 500 lidí a bude využíváno pro kulturní a společenské akce. Plynojem byl postaven v letech 1924 – 1925 a sloužil až do roku 1998, kdy byla ve Vítkovických vysokých pecích ukončena výroba železa. Rekonverze plynojemu na multifunkční aulu byla realizována v rámci projektu IOP „Zpřístupnění a nové využití Národní kulturní památky Vítkovice (NKP)“ z prostředků EU – Evropského fondu pro regionální rozvoj. Jako památkově chráněný objekt byl předmětem žádosti o dotační podporu v Prioritní ose 5 – Národní podpora územního rozvoje, Oblast intervence 5.1 – Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví a Podporovaná aktivita 5.1b – Realizace vzorových projektů obnovy a využití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu ČR. Rekonverze plynojemu byla provedena v rámci zpřístupnění a
87
Portál Areál Vaňkovka. Dostupné z: http://www.arealvankovka.cz. [online].[cit. 2012-11-06]
48
využití NKP a jejího využití pro edukativní a kulturně-společenské aktivity. Společně s objektem plynojemu budou realizovány ještě další dva objekty - Vysoké pece č. 1 a VI. Energetická ústředna. Na reaktivaci všech tří objektů je čerpáno půl miliardy z evropské dotace z MKČR, přičemž na samotný plynojem (nyní s názvem aula GONG) šlo přibližně 66 %. Evropská dotace z ROP Moravskoslezko navíc zajistí propojení a turistickou navigaci v areálu Národní kulturní památky Vítkovice.88 Revitalizovaný plynojem má pevnou spodní část v podobě válcové nádrže, do níž se zasouvá pohyblivý zvon ukončený vrchlíkem. V první etapě přestavby byl tento zvon o hmotnosti 800 tun vyzdvižen o cca 13 m, čímž vznikl prostor pro vybudování vnitřních konstrukcí multifunkční haly. Průměr nádrže plynojemu činí necelých 72 m, výška včetně vrchlíku 18,5 m a průměr pohyblivého zvonu je 70 m.89 Obrázek č. 19: Zdvih zvonu plynojemu
Zdroj: STAVEBNICTVÍ, [online].[cit. 2012-11-18] online/dokumenty/pdf/stavebnictvi_2012_02.pdf
Dostupné
z:
http://www.casopisstavebnictvi.cz/
Ve druhé etapě byla střecha a stěna zvonu zateplena a opravena konstrukce nádrže. Uvnitř plynojemu byly postaveny ocelové a betonové konstrukce pro provozní části centra. Jako hlavní vstup do vnitřního prostoru slouží nově vytvořený prosklený otvor v nádrži plynojemu. Spodní hrana otvoru kopíruje terén a začíná v místě kotvení pláště nádrže plynojemu. Horní hrana otvoru se nachází ve výšce cca 13 m. Otvor tvoří 88
Dolní oblast Vítkovice. Dostupné z: http://www.dolnioblastvitkovice.cz.[online].[cit. 2012-12-15].
89
STAVEBNICTVÍ, odborný časopis, ročník VI, číslo 02/2012, EXPO DATA, EUROPRINT, ISSN 18022030. 38-43 s. [online].[cit. 2012-11-18] Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi. cz/online/dokumenty/pdf/stavebnictvi_2012_02.pdf
49
přibližně třetinu obvodu plynojemu. Spodní strana ocelová konstrukce jeviště leží na úrovni + 12,0 m a horní hrana na úrovni + 24,4 m. Celková půdorysná plocha jeviště činí cca 410 m². Ocelová konstrukce hlediště s plochou 1 450 m² navazuje na jevištní prostor.90 Obrázek č. 20: Ocelová konstrukce jeviště - pohled z hlediště
Zdroj: STAVEBNICTVÍ, [online].[cit. 2012-11-18] online/dokumenty/pdf/stavebnictvi_2012_02.pdf
Dostupné
z:
http://www.casopisstavebnictvi.cz/
Celková konverze monofunkčního průmyslového objektu a její adaptace pro výstavbu moderního multifunkčního areálu je velice zdařilou a nesmírně zajímavou ukázkou regenerace brownfield. Plně v provozu je plynojem od 8. 5. 2012. 4.3
Vodárenská věž – Bohumín Dalším podobným monofunkčním neprůmyslovým objektem, pro který se obtížně
hledá nové smysluplné využití, je vodárenská věž. Oproti předchozímu příkladu má však ještě navíc značnou nevýhodu v plošné výměře, která je pro budoucí využití k dispozici. Proces konverze netypického tvaru brownfield dokazuje, že i na první pohled nevyužitelné objekty mohou být vkusně a účelně přetvořeny. Cílem procesu konverze technické dominanty města Bohumín z roku 1935, vodárenské věže, bylo zachránit chátrající objekt a nabídnout neotřelé využití v rozvíjející se zóně sportovně-rekreačního centra. Změnou využití původní vodárenské věže na vyhlídkovou věž s penzionem a kavárnou došlo k originálnímu rozšíření nabídky služeb 90
STAVEBNICTVÍ, odborný časopis, ročník VI, číslo 02/2012, EXPO DATA, EUROPRINT, ISSN 18022030. 38-43 s. [online].[cit. 2012-11-18] Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi. cz/online/ dokumenty/pdf/stavebnictvi_2012_02.pdf
50
občanům města a jeho návštěvníkům. Město Bohumín v roce 2002 odkoupilo bývalou vodárenskou věž a ze třech zpracovaných variant nového využití (administrativní budova, malometrážní byty a penzion) byla vybrána ta nejlépe zapadající do koncepce rozvíjející se zóny. Město jako žadatel v rámci Společného operačního programu (SROP) čerpalo o dotaci na stavební úpravy a změnu využití objektu. Priorita 4 – Rozvoj cestovního ruchu, opatření 4.2 – Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch a podopatření 4.2.2 – Podpora regionální a místní infrastruktury ČR. Celkový rozpočet projektu byl 25 milionů a výše dotace z EU činila 22 milionů. Město rovněž získalo na tento mimořádný projekt částku 1,6 milionu korun od Moravskoslezského kraje. Po rok trvající rekonstrukci byla věž v roce 2006 otevřena veřejnosti.91 Výšková devítipodlažní budova byla používána jako městský vodojem do 80. let minulého století. Celková výška věže je 39 metrů. Vnější průměr dříku vodojemu je 9,0 m a na něj je nasazena původní nádrž vodojemu o průměru 10,6 m. Průměr základové desky byl 13,0 m. V ose původní dispozice dříku vodojemu byl ve všech stropních deskách umístěn kruhový otvor o průměru 1,95 m, který sloužil pro vedení technologických rozvodů.92 Obrázek č. 21: Vodárenská věž před a po rekonstrukci
Zdroj: STAVEBNICTVÍ, [online].[cit. 2012-11-18] Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi.cz/ rekonstrukcevodarenske -veze-na-penzion-s-vyhlidkovou-vezi_A971_I19
91
Dostupné z: pdf[online]. [cit. 2012-12-15]
http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2006/2006-04/06_rekonstrukce.
92
STAVEBNICTVÍ, [online].[cit. 2012-11-18] Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi.cz/ rekonstrukce-vodarenske -veze-na-penzion-s-vyhlidkovou-vezi_A971_I19
51
1. PP až 4. NP bylo komunikačně propojeno ocelovými schodišti. Zbytek podlaží byl propojen pouze ocelovými žebříky. Oproti původním devíti patrům městského vodojemu je rekonstruovaná stavba desetipodlažní. Nedošlo však k navýšení stavby. Pouze prostor hlavní nádrže byl horizontálně rozdělen vestavěnou ocelovou konstrukcí na dvě podlaží. Novým architektonickým prvkem je z východní strany přistavené požární schodiště, které je navrženo z cihelného zdiva v kombinaci s celoprosklenou hliníkovou konstrukcí. Nové dispoziční řešení jednotlivých podlaží bylo ovlivněno velikostí stávajícího vnitřního kruhového prostoru. Komunikační propojení je zajištěno vnitřním výtahem upraveném technicky tak, že hosté kavárny (9. NP) nemají možnost vystoupit v ubytovacích patrech penzionu (2. NP – 7. NP). Penzion je schopen pojmout 35 hostů v jedenácti dvoulůžkových pokojích s vlastním hygienickým zařízením. V 8. NP je umístěna vyhlídka a provozní zázemí kavárny. Vyhlídka je situována podél dvou třetin obvodu původní vodárenské věže.93
4.4
Textilka – Svitavy V roce 1925 byla ve Svitavách v blízkosti městského centra jako součást textilního
areálu postavena čtyřpodlažní budova s čtvercovou věží. O několik desetiletí později se z ní v 90. letech minulého století stal nevyužívaný objekt, který v blízkosti zadních traktů měšťanských domů na náměstí lákal k novému využití. Vlastníkem objektu bylo město Svitavy, které nechalo zpracovat několik variant nového využití. Naráželo však na problémy s financováním. V roce 2003 se však otevřela možnost získat finanční prostředky z EU. Šlo o jeden z prvních projektů financovaných z těchto zdrojů. Rekonstrukce trvala od konce roku 2005 do poloviny roku 2008. Dotace z EU dosáhla 97,5 milionů korun a dalších 16,2 milionů doplnil státní rozpočet. Celkové náklady na rekonstrukci a vybudování centra byly 185 milionů Kč. Dotace byla poskytnuta ze SROP, priorita 2 – Regionální rozvoj infrastruktury, opatření 2.3 – Regenerace a revitalizace vybraných měst.94 V roce 2008 zahájilo provoz informační a vzdělávací centrum „Fabrika Svitavy“, jehož centrem se stala moderní knihovna. Byl zde vystavěn divadelní a kongresový sál, restaurace a cukrárna. V prvním podlaží sídlí televizní studio kabelové televize CMS TV. Ve volně přístupných ochozech a galeriích v jednotlivých patrech Fabriky je možno navštívit výstavy obrazů a fotografií. Z nepoužívané staré textilky se vhodnou konverzí stal nový
93
STAVEBNICTVÍ, [online].[cit. 2012-11-18]. Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi.cz/ rekonstrukce-vodarenske -veze-na-penzion-s-vyhlidkovou-vezi_A971_I19 94 Dostupné z: http://www.fabrikasvitavy.eu, http://strukturalni-fondy.cz[online].[cit. 2012-12-15]
52
multifunkční objekt, který slouží zcela novému poslání – vzdělávání, kultuře, získávání informací a vzájemnému setkávání lidí.95 Obrázek č. 22: Multifunkční „Fabrika“
Zdroj: Portál ESTAV. [online].[cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://www.estav.cz/zpravy/nove/fabrika-svitavyknihovna-kulturni-centrum.html
Zprovozněním multifunkčního centra došlo k vytvoření propojovací pasáže a vznikl zcela nový přístup na náměstí Míru. Navíc vybudováním prostorného parkoviště před objektem a zpřístupněním zadních uliček k náměstí tak vznikl otevřený prostor a území tím získalo zcela novou funkci. Roční provoz centra vychází radnici na čtyři miliony korun.96
95
STAVEBNICTVÍ, odborný časopis, ročník IV, číslo 04/2010, EXPO DATA, EUROPRINT, ISSN 18022030. 10-13 s. [online].[cit. 2012-11-19] Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi. cz/online/dokumenty/pdf/stavebnictvi_2010_04.pdf 96 Portál ESTAV. [online].[cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://www.estav.cz/zpravy/nove/fabrikasvitavy-knihovna-kulturni-centrum.html
53
5
LOKALITA SVĚTOVAR Následující
kapitola
popisuje
podrobněji
vybraný
projekt
revitalizace
průmyslového objektu – bývalého pivovaru Světovar v Plzni, která je jedním z hlavních výstupů projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Vznikla především díky informacím a materiálům poskytnutých při osobních schůzkách a v korespondenci s Národním památkovým ústavem v Plzni, o.p.s. Plzeň 2015, agenturou CzechInvest a Útvarem koncepce a rozvoje města Plzně. 5.1
Evropské hlavní město kultury 2015 Evropské hlavní město kultury (EHMK) je jedním z nejúspěšnějších projektů EU
s cílem přispět ke sbližování evropských občanů a podpořit kulturní spolupráci. Každoročně se uděluje titul dvěma městům zemí EU. Jediným orgánem, který má oprávnění tento titul udělit, je Rada ministrů EU. Rok 2015 je vyhrazen pro Českou republiku a Belgii. Společně s Plzní usilovalo o získání titulu také město Ostrava. Nakonec Plzeň lépe splnila kritéria hodnocení projektu „dosažením vynikající rovnováhy mezi plánovanými kulturními projekty na rok 2015 a regenerací města“97. Plzeň oficiálně získala titul EHMK 2015 dne 19. května 2011 po schválení Radou ministrů kultury EU. Za účelem přípravy a realizace programové části projektu EHMK 2015 byla městem založena nezisková organizace - obecně prospěšná společnost Plzeň 2015. Společnost byla založena na dobu určitou do konce roku 2016. Poskytuje obecně prospěšné služby v oblasti podpory rozvoje kultury a společenského života v Plzni. Zajišťuje programové náplně projektu Plzeň – EHMK 2015 a jeho financování včetně grantové podpory subjektům realizující programovou náplň. Město Plzeň důsledně kontroluje hospodaření s finančními prostředky a požaduje předkládání informativních zpráv o činnosti organizace Plzeň 2015. Díky titulu EHMK jde do plzeňské kultury výrazně více prostředků. Čtyřleté kulturní granty byly v roce 2011 rozděleny ve výši 160 milionů Kč, přičemž v minulém období to bylo necelých 50 milionů.98 Cena Meliny Mercouri Cena Meliny Mercouri udělovaná rok před rokem EHMK znamená finanční přispění vítěznému městu ve výši 1,5 milionu EUR. Město si bude muset tuto cenu zasloužit tím, že splní 80 % závazků, které byly obsaženy v projektu. Rovněž bude muset respektovat veškeré připomínky výběrové komise a monitorovacího výboru. Prvním neformální monitoring příprav projektu se konal v listopadu 2011 v Bruselu. Zde komise zdůraznila 97
Výběr Evropského hlavního města kultury pro rok 2015 v České republice. Dostupné z: http://www.plzen2015.net/wp-content/uploads/2010/10/Zprava-z-konecneho-vyberu_EHMK-2015CZ_CS1.pdf 98 Dostupné z: http://www.plzen2015.net. [online].[cit. 2012-12-15].
54
jako podmínku získání ceny a zároveň jako investiční prioritu realizaci revitalizace areálu Světovar.99 5.2
Historie lokality V roce 1910 byl za hranicemi tehdejší Plzně v blízkosti železniční tratě založen
areál Českého plzeňského pivovaru – Světovar. Při jeho výstavbě byla použita začínající technologie železobetonových konstrukcí. O tři roky později byla zahájena produkce piva se stejnojmennou značkou Pilsner Weltbräu. Objekty pivovaru byly původně seskupeny do tří bloků. První blok obsahoval ležácké sklepy (dnešní označení v areálu B4) a byl s prostředním blokem varnou (dnešní označení B3) spojen ocelovou lávkou v úrovni 2. patra. Blok B3 byl tvořen budovou varny, kotelnou a komínem. Třetím blokem byla pětipatrová budova sladovny (dnešní označení B2). Kromě těchto tří bloků byly ještě v areálu postaveny další čtyři budovy. V rámci revitalizace lokality je ještě počítáno s objektem administrativní budovy (dnešní označení B1). Pivovar byl v době svého dokončení považován za nejmoderněji zařízený podnik v celém Rakousku – Uhersku. Obrázek č. 23: Český plzeňský pivovar
Zdroj: Národní památkový ústav v Plzni
V roce 1932 fúzoval s Prvním akciovým pivovarem dnes známý jako Gambrinus a s Akciovým pivovarem ve Štěnovicích do společnosti Plzeňské akciové pivovary. Výroba však byla postupně omezována a na konci roku 1933 byla zastavena definitivně. Bylo rozhodnuto prodat zařízení a objekty pronajmout. Od roku 1941 areál využívaly jen Škodovy závody a vojenská správa. Roku 1948 bylo rozhodnuto o využití areálu pro vojenské účely a jako kasárna sloužil do roku 2005.100 99
Dostupné z: http://www.plzen2015.net. [online].[cit. 2012-12-15]. Dostupné z: http://ukr.plzen.eu/cz/rozvojove-projekty-mesta-plzne. [online].[cit. 2012-12-15].
100
55
Areál bývalého pivovaru a kasáren Světovar je součástí oblíbeného městského obvodu Plzeň 2 – Slovany a jeho rozloha činí cca 5,1 ha. Území se nachází na významné městské ose spojující městskou část Slovany s historickým centrem města. Lokalita je jedním z exponovaných míst Plzně a tvoří přechodovou zónu mezi obytným územím Slovan a územím výroby a služeb na Světovaru. Slovany mají převážně klasické urbanistické uspořádání ulic a bloků, ale chybí zde jednoznačné společenské centrum. Lokalita Světovar tak může nabídnout něco nového. Novou muzejní čtvrť, ve které se objeví kulturní instituce celostátního významu s alternativní scénou hudby, divadla, tance a výtvarného umění a zároveň aktivitami pro volný čas a zábavu široké veřejnosti. 5.3
Vlastnictví a regulativy V roce 2005 město Plzeň projevilo zájem a schválilo, že lokalitu Světovar požaduje
do svého majetku a byla zahájena jednání o bezúplatném převodu areálu na město. Převod byl navržen ve dvou fázích podle postupného uvolňování areálu. Roku 2006 na základě darovací smlouvy Ministerstvo obrany převedlo na město první část majetku a o dva roky později druhou část areálu. Po převodu celého území město uvažovalo o prodeji s tím, že případné aktivity budoucího majitele si může zajistit územním plánem. Město plánovalo rovněž demolici objektu bývalé vily (na obrázku č. 21 budova č. 7), která byla ve značně zdevastovaném stavu. Rovněž charakteristický znak industriální zástavby, komín, bylo město ochotno odstranit. K zamýšleným demolicím však nakonec nedošlo. Jedním z prvních požadavků na využití stávajících objektů byl vznik muzea historických vozidel v zachovaných budovách a garáže pro hasičská vozidla. Rovněž se uvažovalo o projektu na přestavbu jednoho objektu (B 4) na vzdělávací centrum s městskou knihovnou a další budova na archiv (objekt B 2). I po převodu druhé části do vlastnictví města však zůstávala ještě jedna část areálu ve vlastnictví společnosti Plzeňská teplárenská a.s. Ta vlastnila objekt bývalé výtopny Světovaru zahrnující strojovnu s kotelnou a komín. Prohlášení za kulturní památku V březnu 2007 podal NPÚ, územní odborné pracoviště v Plzni návrh na prohlášení pivovaru Světovar za kulturní památku. Hlavním podnětem pro podání návrhu byla jedna z variant návrhů budoucí možné úpravy lokality. Tato varianta počítala s částečnou demolicí objektů. Přestože město bylo proti památkové ochraně, byla za kulturní památku rozhodnutím Ministerstva kultury č.j. 10904/2007 ze dne 13. 3. 2007 prohlášena sladovna (B 2), varna a strojovna (B 3), komín, sklepy s vodojemem (B 4), bývalý výstav piva a administrativní budova (B 1). U všech objektů bylo předmětem ochrany zejména architektonické řešení vnějšího pláště budov. V případě objektu varny a strojovny s kotelnou se jednalo navíc i o zbývající původní prvky vybavení interiéru. Ochrana
56
Světovaru znamenala pro město velké omezení z hlediska budoucího využití chráněných objektů a celého areálu. 101 Roku 2007 bylo zpracováno a schváleno funkční využití území a regulační podmínky pro zástavbu areálu. Hlavním cílem regulačních podmínek pro zástavbu bylo stanovení základních funkčních a prostorových podmínek pro využití území. Areál byl rozdělen do bloků A, B 1- 4, C a D určených pro zástavbu. Rozsah zástavby v lokalitě byl stanoven mírou možného zastavění v procentech. Pro blok D byl možný ze 100 % a v blocích A a C byl rozsah zástavby v rozmezí 50 – 60 %. Výška nových objektů byla stanovena v rozmezí 4 – 6 NP. Bloky B 1 – 4 představovaly jednotlivé historické objekty původního pivovaru určené k zachování.102 V celém areálu bylo za dobu používání vojskem vybudováno plno přístaveb (zděných, plechových a dřevěných), které byly vytvořeny takřka u každé budovy. Mezi objekty B3 a B4 byla dokonce postavena vysoká betonová zeď oddělující prostor na dva areály. V památkově chráněných blocích bylo možné ubourat pouze novodobé přístavby specifikované v regulačních podmínkách. (Celkem bylo po konzultaci s NPÚ zbouráno 21 nehodnotných přístaveb.) Rovněž případná dostavba objektů mohla být provedena pouze po konzultaci s odborníky památkové péče. Obrázek č. 24: Rozdělení památkových objektů
Zdroj: Národní památkový ústav v Plzni
V té době se objevila možnost zřídit v památkově chráněných prostorech multifunkční kulturní centrum. Lokalita areálu se jevila jako ideální místo pro tuto aktivitu. Za těchto podmínek však zamýšlené funkční využití areálu dostalo zcela nový rozměr, se kterým nebylo v původních regulačních podmínkách počítáno. Roku 2009 byly tedy 101 102
Dostupné z: http://ukr.plzen.eu.[online].[cit. 2012-12-15]. Regulační podmínky, NPÚ a Útvar koncepce a rozvoje města Plzně
57
městem schváleny nové regulační podmínky pro zástavbu areálu. Území bylo nově rozděleno do většího množství bloků: A, B 1 – 4, C, D, E, F, G a H viz příloha č. 11. V části areálu byl prověřen a vyhodnocen rozsah zasažení ekologickými zátěžemi a proběhla částečná sanace. Podmínky pro zástavbu byly zpracovány za předpokladu, že území bude řešeno jako celek.103 Funkční využití staveb, objektů a zařízení V areálu jako celku nebylo povoleno umístit stavby, objekty a zařízení následujících funkcí:
Rodinné domy
Provozovny výroby
Autobazary
Stavby pro nakládání s odpady
Garáže samostatné nebo řadové
K zachování, rekonstrukci a dalšímu využití byly určeny 4 památkově chráněné objekty původního pivovaru (B 1 – 4). Nové regulační podmínky povolily výstavbu nových objektů v blocích A, C a D až do výše 7 NP, tedy o 1 NP výše než udávaly předcházející podmínky. Blok G byl určen výhradně pro využití ploch zeleně s parkovou a zahradní úpravou a s prvky drobné architektury. Ucelené plochy zeleně byly navrženy pro oddělování funkčních celků bydlení a zachovávané objekty B 1 – 4. Blok H byl určen pro veřejná prostranství. Nebylo na něm povoleno stavět žádné objekty kromě zařízení určeného pro veřejné prostranství (fontány, lavičky, altány apod.). Objekty, které nebyly určeny k zachování, mohly být využity pro jednotlivé bloky. Pokud v lokalitě nebudou využity k rekonstrukci nebo přestavbě mohly být tyto objekty zdemolovány.104 Koncem roku 2009 došlo k převodu zbylé části areálu v majetku společnosti Plzeňské teplárenské a.s. na město Plzeň. Jednalo se o památkově chráněnou varnu, strojovnu s kotelnou a komín. 5.4
Památkové objekty v areálu Plzeň v rámci kandidatury na titul EHMK 2015 v integrovaném plánu rozvoje
města doplnila a rozšířila stávající kulturní a volnočasovou infrastrukturu a dala prostor novým menšinovým žánrům a směrům. Součástí těchto projektů bylo využití památkově chráněných objektů (B1, B2 a B4) v areálu Světovar pro novou nevýrobní funkci. Historické budovy bývalého pivovaru měly sloužit jako tvůrčí prostor pro přípravu a 103 104
Regulační podmínky, NPÚ a Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Tamtéž.
58
realizaci divadelních, výtvarných, hudebních a multimediálních projektů. Jedná se především o oblast experimentálně laděné kulturní produkce tzv.“ site specific“. Nový přístup k umění zvaný „site specific“ označující převážně divadelní aktivity, které jsou zaměřeny na autentický prostor (veřejná místa, průmyslové objekty, opuštěné sakrální prostory nebo rurální prostředí) a upoutávající pozornost všech aktérů a diváků k autentické situaci. Výjimečnost site specific tkví především v tom, že pracuje s geniem loci a vytvoří tak pocit sounáležitosti s místem prostřednictvím společného prožití uměleckého zážitku. Popularita těchto přístupů je stále na vzestupu. Vznik nových kulturních a uměleckých center označovaných jako „cultur fabrik“ je reakcí na to, že lidem už nestačí vnímat současné umění v tradičních prostorech. Chtějí být svědky uměleckého tvůrčího činu, spolupodílet se na něm a umocnit svůj prožitek přítomností v autentickém prostoru, kde se umělecká akce odehrává.105 Muzeum designu a životního stylu v objektu B3 Jedním z cílů v rámci projektu EHMK bylo vytvořit v objektu bývalé varny a kotelny pobočku Uměleckoprůmyslového muzea a posílit tak pozici města jako centra kulturního a společenského dění. Dispoziční řešení původní průmyslové budovy umožňuje rozličné využití pro jednotlivé výstavy. Celý komplex chystaného Muzea designu a životního stylu se skládá z následujících objektů: Varna – jedná se o budovu s pěti nadzemními a jedním podzemním podlažím. Jádrem stavby je dvouramenné schodiště s výtahem, odkud jsou přístupné dva trakty (severní a jižní), které nejsou komunikačně propojeny. Schodiště je zakončeno věžičkou. Nadzemní část jižního traktu je tvořena 3 podlažími. Prostor varny bude sloužit jako hlavní výstavní prostor.106 Obrázek č. 25: Interiér varny
Zdroj: Národní památkový ústav v Plzni 105 106
Dostupné z: http://www.ukep.eu/content/view/282/32/.[online].[cit. 2012-12-15]. Lokalita Světovar, o.p.s. Plzeň 2015
59
Jižní i severní trakt budou určeny pro výstavní prostory jednotlivých epoch (biedermeier, secese a moderna, kubismus, art deco, funkcionalismus, postmoderna, Brusel, Husákovo 3+1 a současnost). Oba trakty budou v 1 PP propojeny. Obrázek č. 26: Náčrtek Muzea designu
Zdroj: Projekt D3A, Plzeň 2015, o.p.s.
Kotelna – původní prostory kotelny a strojovny byly v padesátých letech přestavěny a doplněny čtyřmi vyzdívanými kotly. V současné době je veškerá technologie odstraněna a po odstraněných kotlích zůstávají pouze stopy v podobě železobetonových van. Tyto stopy budou zakomponovány do interiéru a samotná kotelna bude sloužit jako vchod do muzea. Komín – cihlový 48 m vysoký komín podléhá památkové ochraně Dopravník – ocelová konstrukce dopravníku je charakteristickým prvkem severního průčelí stavby. Prostor násypky a dopravníku budou zakomponovány do návrhu. Dopravník bude sloužit jako spojení mezi expozicemi. Přístavby dílny a skladů – tyto objekty z padesátých let lze odstranit a uvolněný prostor využít pro novostavbu auditoria pro 400 – 500 lidí. Auditorium nelze začlenit do stávajícího prostoru varny, bylo proto navrženo zbudovat jej v těsné blízkosti objektu B3.107 107
Lokalita Světovar, o.p.s. Plzeň 2015
60
Obrázek č. 27: Stávající objekt varny
Zdroj: Dostupné z: http://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2010110008.[online].[cit. 2012-12-04].
Multižánrové centrum s využitím objektů B1 a B4 Multifunkční kulturní centrum s označením 4x4 Cultural Factory má sloužit jako zázemí a místo prezentace umělců nezávislé plzeňské scény i plzeňského regionu a renomovaných českých i zahraničních umělců. Rovněž má sloužit jako místo uměleckých rezidencí a tvůrčích dílen. Svým doplňkovým programem volnočasových kreativních ateliérů, kursů a studií bude otevřen širokému diváckému okruhu. Pro 4x4 CF je určena přízemní část objektu B4, která je tvořena bývalou stáčírnou, požahovnou a vymývárnou o celkové ploše 2 500 m². (Původní plány provozů viz příloha č. 12.) Soustava velkých prostorů a hal je ideální pro vytvoření multifunkčního kulturního centra. Objekt B4 bude rozdělen na dva naprosto oddělené a vzájemně se nerušící prostory. V jedné části má být městský archiv a v druhé kulturní centrum 4x4 CF.108 Ve věci přemístění městského archivu však stále ještě není jasno. Rozhodnutí bude záležet především na městských financích. Prostory pro archiv v části budovy B4 jsou 7 m vysoké a poměrně úzké haly bez oken, pro které by se těžko našlo nějaké smysluplnější uplatnění. Pro plánovaný archiv existuje i možnost využití hal ve dvou patrech. Městský archiv se v současné době nachází v zadním traktu plzeňské radnice. Tyto prostory jsou již plné a prostředí již neodpovídá dnešním normám na uložení archiválií. Prostory jsou bez klimatizace a vzduchotechniky a původně nebyly vůbec určeny pro archiv. Městu navíc 108
Lokalita Světovar, textový dokument, o.p.s. Plzeň 2015
61
v roce 2014 končí archivní licence, takže by mohlo teoreticky přijít o právo mít archiv. Radnice chce tyto problémy odstranit přesunutím archívu do prostor objektu B4. Spojením s projektem 4x4 CF a s využitím evropské dotace tak vzniká šance pro novou, velmi funkční a moderní archivní budovu.109 Prostory 4x4 CF měly být původně umístěny do objektu B2. Po provedené prověřovací studii však bylo zjištěno, že prostory jsou poměrně malé pro tak rozsáhlý projekt. Navíc dřevěné konstrukce, které se nacházejí v celém objektu, byly po technické stránce pro 4x4 CF naprosto nevyhovující a nešlo by zde realizovat multifunkční sál. Velké sály v objektu se sloupy jsou naopak ideálním výstavním prostorem. Kromě nekomerčního využití na galerii či muzeum se nabízí možnost komerčního využití na designové centrum – „Dům designu“. Blízkost Muzea designu a životního stylu může podpořit synergický efekt celého areálu. Začalo se uvažovat o možnosti nabídnout objekt soukromému investorovi jako o nepravděpodobnější alternativě. Objekt B1 (bývalá administrativní budova) má sloužit jako zázemí umělců, zkušebny, ateliéry, ubytování a recepce. Poněvadž zde bude věnován prostor i volnočasovým aktivitám, je nutné vybudovat samostatný vchod přímo z ulice pro návštěvníky těchto aktivit a pro ubytované hosty. Památkově chráněný objekt disponuje osově umístěnými poměrně velkými sály, existuje tedy možnost ho využít více způsoby. Fasáda objektu bude zrekonstruována do původního stavu. Prostranství trojúhelníkového půdorysu mezi objekty B1 a B4 nabízí příznivé podmínky pro exteriérové aktivity v letní sezóně. Vytvořením jednoduchého amfiteátru s mobilním zastřešením pro cca 300 diváků tak vznikne prostor pro velké site specific taneční a divadelní produkce. Na místa pro publikum budou uzpůsobeny zasouvací schody. Přístavba bývalé rampy sloužící jako vjezd vojenských vozidel do garáží v objektu bývalé sladovny bude odstraněna a na jejím místě vznikne budova nová. Tato nová přístavba bude součástí 4x4 Cultural Factory. Bude jeho vstupní foyer s kavárnou a kancelářemi (viz obrázek č. 31 černý objekt vlevo a obrázek č. 32 hnědý objekt) z jehož prostoru bude možno v případě potřeby vysunout divácké hlediště.110 Pro lepší představivost celkového funkčního využití areálu s eventuální novou výstavbou poslouží následující obrázek č. 28 s legendou. Oproti původnímu rozdělení zde přibyly plochy G a H, které nejsou majetkem města. Prostor označený jako G1 – G6 představuje pozemek ve vlastnictví soukromé firmy a jednopodlažní garáže v soukromém vlastnictví jednotlivých majitelů. V případě těchto pozemků je od budoucích investorů možná nabídka parkovacího místa v nově vybudovaném podzemním parkovišti v území F,
109 110
Dostupné z: http://www.plzen2015.net.[online].[cit. 2012-12-15]. Lokalita Světovar, o.p.s. Plzeň 2015, ÚKR města Plzeň
62
případně finanční vyrovnání. Tuto enklávu bude třeba ještě z majetkoprávních vztahů dořešit.111 Obrázek č. 28: Funkční využití areálu
Zdroj: Dostupné z: [online].[cit. 2012-12-02].
http://ukr.plzen.eu/cz/rozvojove-projekty-mesta-plzne/probihajici-projekty/svetovar/
A1 – A4:
Obchody a služby, kanceláře, byty
A5 :
Domov důchodců, dům s pečovatelskou službou
B1 – B5:
Objekty s kulturním využitím
B7 – B9:
Objekty s kulturním využitím
C1:
Parkoviště
C2 – C7:
Obchody a služby, kanceláře, byty, stravování
B6, D1 – D3: Obchody a služby, kanceláře, byty, stravování E:
Studentský dům, stravování, obchody a služby
F1 – F6:
Obchody a služby, kanceláře, byty
G1 – G6:
Obchody a služby, kanceláře, byty
H1 – H7:
Obchody a služby, kanceláře, byty
Rovněž tak území znázorněné H1 – H7 představuje majetek vlastněný Ministerstvem obrany ČR. Na tomto území stojí vojenská ubytovna s garáží. V případě tohoto pozemku město předpokládá jeho přirozený vývoj. Panelový objekt má svou
111
Dostupné z: http://ukr.plzen.eu.[online].[cit. 2012-12-15].
63
životnost a jeho stavební kvalita a současný stav ho z hlediska dlouhodobé perspektivy předurčuje k demolici. Poskytnutí náhradních prostor nebo finanční vyrovnání však může celý proces urychlit a tuto atraktivní parcelu poskytnout k využití v kratší době. Obě uvedená území byla zahrnuta do studie, poněvadž úzce souvisí s připravovaným územím a vytváří s ním logický celek. Majetkové uspořádání lokality je uvedeno v následujícím obrázku.112 Obrázek č. 29: Majetkové uspořádání lokality
Zdroj: Ateliér D3A, Ústav koncepce a rozvoje města Plzně
Nové rozvojové plochy jsou umístěny v dostatečné vzdálenosti od industriálních budov, takže jejich struktura zůstane nezměněna. Památkově chráněné objekty se v případě potřeby pouze očistí od novějších přístaveb. Plochy určené k bydlení jsou umístěny v dostatečné vzdálenosti od objektu B4, který bude pravděpodobně největší zdroj hluku v blízkém okolí. Naproti tomu ubytování studentů je umístěno v jeho nejbližším okolí. Zde se nepředpokládají žádné vzájemné rušivé elementy, neboť studenti jsou cílovou skupinou projektu 4x4 CF. Studentský dům bude navíc schopen posílit ubytovací kapacitu plzeňského školství.113 Ve stávající fázi před rekonstrukcí lokality nabídla regionální kancelář Agentury CzechInvest městu zavedení areálu do databáze brownfield, což však Útvar koncepce a rozvoje města Plzně nepovažoval za vhodné. Ani následné zavedení zrekonstruovaného areálu do databáze nemovitostí ÚKR města Plzně nereflektoval. Z této databáze Agentura generuje nabídky nemovitostí pro investory v oblasti zpracovatelského průmyslu a strategických služeb. V uvedené databázi nemovitostí jsou evidovány haly, pozemky či kancelářské budovy. Vše tedy zůstalo v kompetenci města.
112 113
Dostupné z: http://ukr.plzen.eu.[online].[cit. 2012-12-15]. Lokalita Světovar, o.p.s. Plzeň 2015, ÚKR města Plzeň
64
Obrázek č. 30: Stávající rozmístění objektů
Zdroj: Ateliér D3A, Ústav koncepce a rozvoje města Plzně
5.5
Architektonická soutěž Zastupitelstvo města Plzně usnesením č. 126 ze dne 8. dubna 2010 rozhodlo o
vypsání „Veřejné jednokolové urbanisticko-architektonické soutěže na zpracování ideového návrhu řešení lokality Světovar“. Vypracováním soutěžních podmínek byl pověřen Útvar koncepce a rozvoje města Plzně. Předmětem soutěže bylo zpracování urbanisticko-architektonického návrhu revitalizace areálu Světovar. Prioritou byl kvalitní návrh prostorového a funkčního uspořádání řešeného území respektující požadavky města na umístění kulturních aktivit a archivu. Cílem soutěže bylo nalezení optimální struktury a způsobu využití dané lokality. Řešení vycházelo z toho, že objekty B1, B3, B4 a veřejná prostranství zůstanou ve veřejném vlastnictví. Stávající objekt B2, ostatní plochy a objekty budou nabídnuty soukromým ekonomicky reálným investicím.114 Vypracovaný návrh měl respektovat památkovou ochranu původních objektů pivovaru B1 – B4 a dominantu území - komín. Využití objektů v areálu mělo být v souladu s funkčním regulativem pro smíšené území. Regulační podmínky z roku 2009 byly brány v úvahu po celou dobu probíhající soutěže. Rozsah a intenzita zastavění prostoru a jeho využití mělo zhodnotit význam místa daného polohou lokality v městské části Slovany. Návrh měl dále řešit parkovací místa pro stávající budovy i pro navrhované objekty. Cílem soutěže bylo nalezení optimální struktury a způsobu využití dané lokality s důrazem na synergický vztah nově navrhovaných aktivit v kontextu městské čtvrti. Soutěž byla vyhlášena 24. května 2010 a dne 5. srpna 2010 proběhlo hodnocení odevzdaných návrhů. Celkem své návrhy odevzdalo 20 týmů a porota se rozhodla udělit první cenu ve výši 200 000 Kč návrhu číslo 17. Vítězný návrh byl vypracován architektonickou kanceláří D3A a dne 16. 9. 2010 byl rovněž odsouhlasen zastupitelstvem města Plzně. Bylo zadáno vypracovat podrobnější rozpracování tohoto návrhu.115 114 115
Dostupné z: http://ukr.plzen.eu.[online].[cit. 2012-12-15]. Tamtéž.
65
Vítězné urbanistické řešení kladlo důraz na zachování dominantního výrazu průmyslových staveb, přestože nová výstavba má intenzivně využívat rozvojové plochy. Hustě zastavěné území je plné průhledů a zachovaných původních stavebních detailů – zábradlí, dlažba, koleje apod. Ulice přecházejí v náměstí a zákoutí se stromy, lavičkami nebo plastikou. Největším prostorem je původní pivovarský dvůr s dominantou komína rozdělený dopravníkem na dvě části. Na místě zbourané přízemní části sladovny je vytvořen park. Jsou zde ponechány obvodové zdi a v travnaté ploše stojí původní litinové sloupy sladovny. Veřejné prostory spojuje původní.
žulová dlažba, na mnoha místech ještě
116
Obrázek č. 31: Vítězný návrh
Zdroj: Dostupné z: http://www.ukr.plzen.eu/cz/souteze-vystavy-a-konference/ukoncene-architektonickesouteze-dle-cka/svetovar-2010/svetovar-2010.aspx. [online].[cit. 2012-12-02].
V řešeném území jsou stávající objekty doplněny nepravidelnou novou strukturou. Vzniká tak kompaktní zóna otevřeného veřejného prostoru s nepravidelnými uličkami a vnitřními dvory. Uvnitř dvorů je zachována většina stávajících objektů pro připomínku původního využití a paměti místa. Vítězný návrh znamenal vypracování studie nového funkčního využití území s doporučením, jakou výstavbu lze v rozvojovém prostoru vybudovat. Tato studie byla zastupitelstvem města schválena začátkem prosince 2012. Se schválením studie je spojena nutnost opět vypracovat nové podrobné regulační podmínky, které již budou sloužit jako závazný podklad pro novou výstavbu případným investorům. Město po odsouhlasení regulačních podmínek bude nabízet a prodávat rozvojové plochy areálu soukromým investorům. Investor se bude muset držet regulačních podmínek udávajících rozsah zástavby. Regulace vymezuje volné nezastavitelné prostory pro ulice, náměstí a parky určitých velikostí a proporcí. Zástavba je vymezena stavebními 116
Dostupné z: http://ukr.plzen.eu.[online].[cit. 2012-12-15].
66
čarami pro jednotlivé bloky, které nesmějí být překročeny. Vymezuje veřejný prostor, kde se nikdy stavět nebude a který zůstane neměnný. Naopak určuje plochu, na které vyroste budoucí zástavba.117 Navrhovaná struktura zástavby rozděluje lokalitu na logické nezávislé investiční celky, tzv. rozvojové plochy. Rozvojové plochy zastavěné výstavbou se nesmí sestávat z monobloků. Přednost je dána domům různých velikostí, jejichž délka se pohybuje mezi 15-40 m. Regulačními podmínkami je rovněž dána výšková přiměřenost nových budov, aby nedocházelo k narušení kompozice stávajících staveb a dominanty komína. Přízemí staveb by mělo sloužit pro komerční účely. Autor urbanistického řešení by se měl podílet na dopracování regulačního plánu a účastnit se schvalovacího řízení jednotlivých staveb.118 Návrh možného funkčního uzpůsobení zobrazuje příloha č. 13 (dvě části). Je tedy pouze jednou z možností, nikoliv stanovenou přímou povinností. Pro každé území v areálu jsou vypracovány odlišné regulativy. Plocha areálu byla úmyslně rozdělena na několik částí, aby se na výstavbě mohlo podílet více investorů a aby uskutečňovaná zástavba mohla vznikat postupně. Město má totiž v poslední době špatné zkušenosti s realizací velkých projektů a celé území je příliš velké pro jednoho investora. Vhodné rozdělení na více nezávislých ploch umožní účast více investorů. To může urychlit výstavbu a konkurence přinese větší tlak na kvalitu architektury a úroveň prací. Různí developeři mohou sledovat odlišný segment trhu a přispějí tím k rozmanitosti funkcí. Znamená to v podstatě více architektů - tedy větší rozmanitost. Areál by neměl vznikat „jednou rukou“. Po koupi pozemku investor předloží městu připravenou dokumentaci se zamýšlenou výstavbou. Město jako účastník územního řízení posoudí, zda všechny regulační podmínky byly splněny a případně schválí výstavbu nebo nechá dokumentaci přepracovat a dojde k vzájemnému konsensu. V regulačních podmínkách jde tedy o vztah mezi veřejným zájmem a zájmem investorů. Veřejný zájem, jímž je kulturní a bezpečné město, nemusí být nutně v protikladu se zájmem investora generovat zisk. Prosperita je rovněž veřejným zájmem a naopak funkční město je předpokladem úspěchu v podnikání. Celé území bylo pojato tak, aby k němu byl přístup pouze zvenku. V areálu se neplánuje jezdit auty. Komunikace areálu jsou navržené pro pěší za přísné regulace vjezdu vozidel výjimečně pro zásobování. Pro parkování budou sloužit podzemní garáže pod objekty přístupné z obvodových komunikací. V principu platí, že každá rozvojová plocha má společné podzemí s jedním vjezdem a s odpovídajícím počtem stání. Výpočet byl proveden na příkladu funkčního využití nadzemních částí objektu. Pouze část C1 je určena pro nadzemní vícepodlažní parkování (5 nadzemních a 3 podzemní patra) z důvodu zázemí pro návštěvníky 4x4 CF a dalších kulturních institucí. V prostranství před těmito 117 118
Regulační podmínky, NPÚ a Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Tamtéž.
67
objekty nebylo vhodné umístit plochu parkoviště, aby nedošlo k narušení otevřeného prostoru. Výstavba parkovacího domu je podmínkou pro uvolnění ploch obsazených plochami dočasných parkovišť. Jedná se především o rozvojovou plochu E, kde bude vybudováno dočasné parkoviště pro objekt B4. 119 Plánovaná zástavba by měla začít od okraje celého lokality směrem k centru areálu a je plánována jako postupný proces. Zatímco části areálu budou již v provozu, jiné budou ve výstavbě. V území bez jakékoliv zástavby nejsou dosud vybudovány inženýrské sítě. Pokud na nějakých místech jsou, mají naprosto nedostatečné parametry a bude muset být upravena jejich kapacita pro městskou zástavbu. Podmíněnost investice do technické infrastruktury řadí rozvojové plochy do určité časové posloupnosti. Plochy mohou být rozvíjeny v následujícím pořadí:
Fáze 1 – možno realizovat ihned, omezení je vázáno pouze na vybudování komunikace a nutnost řešit trasy stávajících sítí v místě budoucí zástavby. (jedná se o plochy A1-A5 a plochy C2-C7)
Fáze 2 – je podmíněna provedením přeložek sítí v ulici Slovanská alej a kompletní rekonstrukce technické infrastruktury, zejména kanalizační stoky. (jedná se o plochu C1, plochy F1-F6, plochy G1-G6)
Fáze 3 – možno realizovat až po výstavbě parkovacího domu C1 (jedná se o plochu E)
Fáze 4 – možno realizovat po vykoupení nemovitosti od vojenské správy a odkupu přilehlých částí městských pozemků (jedná se o plochy H1-H7)120
V oblastech se stávající bytovou výstavbou zasahující do lokality, které město nevlastní, nebude dáno investorům příliš prostoru pro uskutečnění chystaných úprav budov a výsledného vzhledu. Nemůže totiž vlastníkům přikázat a vnutit zamýšlenou přestavbu jejich objektů. Může je nanejvýš nějakým způsobem motivovat. Potom bude záležet na případném investorovi, jak dokáže přesvědčit samotné vlastníky, aby byli ochotni přijmout nové podmínky a umožnit tak vznik nové podoby areálu. 5.6
4x4 Cultural Factory Právě díky vytvoření kulturního centra 4x4 CF získala Plzeň titul EHMK. Společně
s výstavbou nové multifunkční divadelní budovy a sportovní a relaxační zónou ve Štruncových sadech tvoří 4x4 Cultural Factory stěžejní akce projektu EHMK Plzeň 2015. 4x4 Cultural Factory V názvu použité 4x4 má symbolizovat čtyři sály pro čtyři základní umělecké žánry (hudba, divadlo, tanec a výtvarné umění). Prostor zde samozřejmě najde i literatura, film, 119 120
Regulační podmínky, NPÚ a Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Dostupné z: http://ukr.plzen.eu.[online].[cit. 2012-12-15].
68
multimédia a další. Výsledkem projektu bude vznik nového kulturního centra, které bude poskytovat moderní kulturní služby prostřednictvím širokého spektra umělců a dalších kulturních a vzdělávacích aktivit. Vytvoří se tak místo pro prezentaci soudobého českého umění a taktéž prezentaci zahraničních umělců. Svou nabídkou kulturních služeb projekt 4x4 CF vychází vstříc široké veřejnosti od nejmenších dětí až po seniory. Svým přístupem ve využívání stávajících prostor přináší řadu inovativních prvků. Obrázek č. 32: Vizualizace 4x4 CF
Zdroj: Ateliér HELIKA, Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/173735-svetovar-v-plznizajimavy-kulturni-projekt/[online].[cit. 2012-12-06].
Na obrázku znázorněná hnědá budova je výše zmíněný přistavěný foyer s vysunutými schody jako jediná plánovaná přístavba v rámci projektu 4x4 FC. Multifunkční kulturní prostor je rovněž forma kulturní infrastruktury, ve které je možné prezentovat takřka všechny druhy umění. Spojuje v sobě funkce divadla, galerie, koncertního, tanečního a projekčního sálu. Dispozice revitalizovaného prostoru nabízí vznik čtyř nezávislých, ale zároveň i propojitelných sálů. Každý sál bude samostatně přístupný, vytápěný, větratelný, osvětlený a ozvučený, což povede k zásadnímu snížení nákladů na energie. Čtyři takto oddělené prostory umožní souběžné konání akcí s naprosto různorodou nabídkou. Všechny disponují zázemím nutným pro kulturní provoz – jeviště, hlediště, backstage, šatny, prostory pro veřejnost, účinkující, techniku a personál, sociální zařízení. 121 V příloze číslo 14 jsou uvedeny varianty sálu č. 1, které je možné vytvořit v závislosti na druhu produkce (divadlo, tanec, koncert) s různou kapacitou míst pro diváky. Rovněž i scéna a jeviště jsou přestavitelné a uzpůsobují se kulturnímu žánru po stránce rozměrové a prostorové. Každý sál má 2 – 4 varianty prostorového uspořádání a celkově lze vytvořit 11 různých sálů.122 Příloha číslo 15 obsahuje celkové rozmístění sálů a jejich vzájemnou propojitelnost. Podle jejich rozdílné velikosti lze různé typy kulturní
121 122
Dostupné z: http://www.plzen2015.net.[online].[cit. 2012-12-15]. Tamtéž.
69
produkce rovnou umístit do vhodného sálu. Své uplatnění zde najdou především typy produkce jako:
Koncerty
Divadelní představení
Taneční představení
Výstavy a nová média (prostorové interaktivní instalace, pohyblivé, zvukové a světelné objekty, virtuální realita – pasivní či aktivní 3D projekce)
Další volnočasové aktivity (klubovny)
Workshopy, festivaly, letní škola
Kulturní „hub“/ produkční zázemí (Otevřená kancelář s oddělenými místy a dvě zasedací místnosti pro pořádání schůzek a diskusí.)
V rámci zabezpečování kulturní produkce lze v 4x4 CF a v objektu B1 poskytnout zázemí i dalším aktivitám.
Skladové zázemí
Ubytování – krátkodobé i dlouhodobé
Kavárna a restaurace (Provoz kavárny má být zajištěn formou chráněné dílny a bude zaměstnávat občany se zdravotním postižením. Toto zajištění má prospět domácí i mezinárodní prestiži projektu jako skutečně modernímu prostoru pro veřejnost.)123
Obrázek č. 33: Prostorové rozmístění - 4x4 CF, archiv
Zdroj: Zdroj: Ateliér HELIKA, Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/173735-svetovar-v-plznizajimavy-kulturni-projekt/[online].[cit. 2012-12-06].
Areál nabídne ve svých prostorách také ateliéry pro grafiky a výtvarné umělce. Vyjde tak vstříc potřebám mezi mladými umělci, kteří nemají svoje vlastní zázemí. Chystané ateliéry a dílny mají definovaný jako hlavní požadavek bezbarvé světlo, nejlépe 123
Lokalita Světovar, textový dokument, o.p.s. Plzeň 2015
70
severní, jako nejvhodnější pro uměleckou tvorbu. Část prostor bude možné využít pro zkoušení kapel, divadelních a tanečních skupin. Plánované hudební zkušebny, multimediální a nahrávací studio, stříhací zkušebny budou odhlučněny a každá bude mít vlastní měření elektrické energie. V areálu vznikne ve spolupráci se ZČU – Fakultou umění a designu Kreativní inkubátor podporující speciálním programem počáteční aktivity malých firem v oblasti kreativních průmyslů. 124 Nízkonákladový provoz Další inovativnost projektu tkví v ekologickém přístupu. Projekt 4x4 CF je navržen pro nízkonákladový provoz, protože využívá obnovitelné zdroje a tím snižuje zatížení veřejných rozpočtů. Nejdůležitější podmínkou bylo snížení tepelné prostupnosti vnějších obalů budov B1 a B4. Ty musí být zatepleny v souladu s prohlášením kulturní památkou. Podlahy a střech budou maximálně zatepleny. Projekt 4x4 CF dělá udržitelným právě snížení nákladů na vytápění. Jako hlavní zdroj budou tepelná čerpadla napojená na systém podlahového vytápění. Ve špičkách budou tato čerpadla doplněna stávajícím horkovodem nebo elektrickými vysokokapacitními horkovzdušnými generátory. Větrání bude využívat rekuperaci. Na střechách budou dle možností osazeny fotovoltaické panely a vyrobená energie bude použita pro vlastní spotřebu objektu.125 5.6.1 Způsob zapojení a spolupráce Rovněž způsob zapojení a spolupráce při využívání prostor 4x4 CF je naprosto ojedinělým přístupem jaký nemá obdoby. Podle svých smluvních závazků a benefitů jsou uživatelé rozděleni do čtyř skupin. 1. Uživatel „Jsem ve Světovaru doma“ Benefity: -
Neplatí nájem, ani služby
-
Využívá produkční zázemí, tzv. kulturní „hub“
-
Využívá centrální propagace a PR 4x4 CF
-
Využívá prostory 4x4 CF v určitém objemu času za měsíc
-
Realizace stanoveného množství výstupů vůči veřejnosti
-
Poskytování
Závazky: kulturních
služeb,
návštěvnosti
124 125
-
Zodpovědnost za svěřené prostory
-
Odvod procenta z tržeb (25 %)
-
Podíl na kofinancování provozu
Dostupné z: http://www.plzen2015.net.[online].[cit. 2012-12-15]. Lokalita Světovar, textový dokument, o.p.s. Plzeň 2015
71
stanovené
procento
2. Uživatel „Spolupracuji“ Benefity: -
Platí zvýhodněnou sazbu za užívané prostory a za poskytované služby a využívání produkčního zázemí
-
Částečně využívá centrální propagace a PR 4x4 CF
-
Poskytování kulturních služeb veřejnosti
-
Realizace
Závazky: stanoveného
počtu
programů,
stanovené
procento návštěvnosti -
Odvod procenta tržeb (10 %)
3. Uživatel „Začínám“ Benefity: -
Poskytnutá podpora ve formě stipendia pro rozjezd slibných a progresivních projektů
-
Bezplatný čas v prostoru
-
Propagace
-
Uživatel bude „tváří“ 4x4 CF
-
Premiéra či vernisáž se odehraje v prostorech 4x4 CF
-
Propagace 4x4 CF při vystoupení mimo Světovar
-
Odvod procenta z tržeb (25 %)
-
Podíl na kofinancování provozu
Závazky:
4. Uživatel „Pronajímám si“ Čistě komerční vztah bez benefitů a závazků. Pro krátkodobé pronájmy prostor bude stanovena odlišná hodinová a denní sazba než pro střednědobé (1 – 6 měsíců) a dlouhodobé pronájmy (6 měsíců – 1 rok).126 5.6.2 Financování Na financování projektu je počítáno s dotací z ROP NUTS II Jihozápad. (Prioritní osa 2 : Stabilizace a rozvoj měst a obcí - oblast podpory 2.1 : Integrované projekty rozvojových center.) Subjekty žádající o podporu mohou dosáhnout různé výše dotace z celkových uznatelných nákladů. Maximální možnou výši dotace až 92,50 % dostávají projekty nezakládající veřejnou podporu. Regionální rada provádí posouzení ze studie proveditelnosti, zda projekt tyto podmínky splňuje. Projekt 4x4 CF je projektem nezakládající veřejnou podporu především z důvodu obnovy kulturní a historické památky
126
Lokalita Světovar, textový dokument, o.p.s. Plzeň 2015
72
za účelem zachování jejího využití pro veřejnost. Projekt je rovněž primárně určen pro podporu rozvoje komunitního a kulturního života ve městě. 127 Způsob financování a udržitelnost projektu je vysoce ceněným kritériem, poněvadž jde o projekt financovaný z veřejných zdrojů. Projekt 4x4 CF počítá s obvyklou pětiletou udržitelností, kterou bude sledovat zprostředkující subjekt. Na základě zahraničních zkušeností s obdobnými projekty lze usuzovat, že se provozní rozpočet bez adekvátního veřejného financování neobejde. Krytí tohoto rozpočtu bude závislé na celé řadě faktorů:
Řešení provozu je založeno na kooperaci lokálních a regionálních subjektů s vlastními rozpočty, které nebudou zatěžovat rozpočet 4x4 CF a vzájemné závazky provozovatele a vlastníka (města Plzně) budou ošetřeny smlouvou.
Ekologický provoz - nový model provozního řešení kulturního prostoru založený na maximálním využití moderních technologií
Vícezdrojové financování – předpokládané rozložení subvencí
30 % dotace město a kraj
25 % granty MKČR, EU, sponzoři
45 % soběstačnost
Dle dokumentace k územnímu rozhodnutí je předpokládaná cena rekonstrukce 4x4 CF 100 mil. Kč plus náklady na přeložky sítí, úpravy povrchů a výsadby zeleně ve výši cca 40 mil. Kč. Rekonstrukce 4x4 CF by měla probíhat společně s rekonstrukcí budovy na Archiv města Plzně, jejíž náklady se předpokládají ve výši 80 mil. Kč.128 Termín zahájení stavebních prací se předpokládá v polovině roku 2013 a termín dokončení celé rekonstrukce, její kolaudace a zahájení předběžného provozu má být nejpozději k 1. 7. 2014. Zahájení plného provozu pak má být k 1. 1. 2015. Prozatím veškeré činnosti s tím spojené probíhají podle harmonogramu. Územní rozhodnutí bylo vydáno na jaře 2012. Poté proběhlo výběrové řízení na zhotovitele projektu pro stavební povolení a hned poté započaly práce na druhém stupni projektové dokumentace.129 Za zajištění provozní fáze projektu, za spolupráci se zhotovitelem projektové dokumentace a s budoucím zhotovitelem stavby je zodpovědná o.p.s. Plzeň 2015. Rovněž za mezinárodní propagaci projektu a oslovení zahraničních partnerů. Společně s o.s. Světovar se spolupodílí na přípravě programu 4x4 CF pro rok 2015. Vybírají budoucí provozovatele, spolupracovníky a nájemce prostorů. Připravují grafiku, web a propagaci celého projektu a zpracování strategie budoucího provozu 4x4 CF pro období 2015 – 2019. V souvislosti se zajištěním nízkonákladového provozu bude společnost iniciovat podpůrné činnosti pro zdárnou realizaci projektu, zajišťovat fundraising a monitorovat
127
Dostupné z: http://www.plzen2015.net.[online].[cit. 2012-12-15]. Dostupné z: http://www.plzen2015.net.[online].[cit. 2012-12-15]. 129 Harmonogram projektu 4x4 CF, textový dokument, o.p.s. Plzeň 2015 128
73
možné grantové podpory z EU. Po ukončení stavby převede Plzeň správu centra na o.p.s. Plzeň 2015, která bude centrum provozovat a stane se garantem naplnění všech cílů. Finanční prostředky na pokrytí investičních nákladů v roce 2015 nebudou zapotřebí, investice 4x4 CF bude dokončena již v roce 2014. Finanční prostředky na pokrytí provozních nákladů jsou předpokládány financováním z více zdrojů. Bude je tvořit finanční spoluúčast subjektů působících v prostorách 4x4 CF (viz předcházející kapitola) a vlastní výnosy z nájemného a vstupného. Je počítáno i s finanční podporou města Plzně, které musí zajistit nejméně pětiletou udržitelnost projektu 4x4 Cultural Factory Světovar a její výše bude činit 6 milionů Kč ročně.130 5.6.3 Přínos centra a jeho využití Provoz centra přispěje k dotvoření kulturní infrastruktury ve městě Plzni. Jako pilotní projekt nových forem využívání objektů sebou přinese řadu socioekonomických efektů: Vytvoření nových pracovních příležitostí Zvýšení počtu tuzemských i zahraničních návštěvníků (pořádání významných
kulturních
vícedenních
akcí,
mezinárodní
umělecké
rezidence a festivaly) Socio-kulturní výchova dětí a mládeže v rámci EU (nabídka workshopů s mezinárodními lektory, mezinárodní výměny mládeže) Komunitní práce (podpora vzniku klubu pro sociálně vyloučenou mládež, vytvoření zázemí pro klubovou činnost občanů) Rezidentní pobyty umělců nejrůznějších žánrů Spolupráce s Plzeňským krajem (rozšíření nabídky kulturních služeb i pro obyvatele regionu, vytvoření regionální kulturní sítě pořadatelů a kulturních operátorů) Podpora nestátních neziskových organizací (vytvoření prostoru pro rozvoj činnosti NNO, vytvoření nových možností spolupráce)131 V současné době již probíhá zkušební provoz ve stávajícím stavu areálu. Pro vytváření povědomí o aktivitách Světovaru je důležité již nyní získávat provozní zkušenosti. Ještě před samotnou revitalizací, která započne příští rok, si může kdokoliv z umělců, občanských sdružení i veřejnosti prostory pronajmout a uspořádat v něm vlastní akci. Zkušební provoz tak pomůže snadněji určit budoucí pravidla, organizační systémy a definovat prostorové potřeby. Jedním ze subjektů již využívající současné prostory je o.s. Světovar. Poté až se započne s výstavbou, budou nuceni prostor opustit a po dostavbě jim bude v případě zájmu umožněn návrat do revitalizovaných prostor.
130 131
Dostupné z: http://www.plzen2015.net.[online].[cit. 2012-12-15]. Studie Světovar, textový dokument, o.p.s. Plzeň 2015
74
Pod patronací o.p.s. Plzeň 2015 a o.s. Světovar se pivovar příležitostně otevíral veřejnosti už od jara 2012. Probíhaly zde v prostorách areálu workshopy (Animánie, Světovaření), různé diskusní večery, besedy a vernisáže výstavy. Navíc jsou zdejší prostory již od roku 2009 využívány pro jednu ze scén Mezinárodního festivalu Divadlo pořádané každoročně v září. 132 Tyto akce musí být schváleny Magistrátem města Plzně a NPÚ v Plzni. Většinou podobné kulturní akce projdou tímto schvalovacím procesem bez problémů ovšem pod podmínkou nevytvářet v pronajatých prostorách jakékoliv nevratné úpravy. Marketing lokality V současné době je v Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně připravována prezentační strategie lokality, jejíž dokončení má být v průběhu ledna 2013. Prozatím je nyní věnován prostor hledání způsobu, jak nejlépe oslovit potencionální investory a v tomto směru podniká ÚKR dílčí kroky. Na veletrhu Expo Real v Mnichově konaném v říjnu 2012 na stánku Plzeňského kraje bylo území propagováno jako atraktivní lokalita s vysokým investičním potenciálem. Na zdech samotného areálu visí od září billboard, který prezentuje budoucí podobu areálu. Na akcích souvisejících se Světovarem je vždy k dispozici roll-up se základními údaji. O tématu se město zmiňuje, kdykoliv je k tomu vhodná příležitost. V říjnu 2012 se v Plzni konal 5. ročník veletrhu FINPEX (veletrh realitních, stavebních a investičních příležitostí), na kterém byla propagace areálu rovněž demonstrována. O lokalitu Světovar se zajímá a do svých pořadů zařazuje publicistický pořad „Plzeň v kostce“ na regionální televizi ZAK. Rovněž plzeňské Radniční listy se dané problematice věnují. Ale ta nejpodstatnější část prezentační práce se bude připravovat teprve až v roce 2013. 5.7
Možné problémy v realizaci projektu Provoz kulturních institucí se v uvedené lokalitě může potýkat s různými problémy,
které mohou samotný provoz komplikovat.
Mohou to být nejasné vztahy s městem o řízení prostorů včetně nedostatečného vytyčení kompetencí.
Problémem může být i nedefinitivní představa o rozvoji místa a střet zájmů realizátorů projektu.
Nedostatečná identifikace obyvatel s komunitním centrem.
Ekonomické nastavení společnosti na konzumní kulturu - tedy společenské nepochopení nezávislé kultury.
132 133
Špatně stanovený odhad potřeb a problémů v dané kulturní oblasti.
Vstup politických zájmů do kulturních programů.133
Dostupné z: http://www.plzen2015.net.[online].[cit. 2012-12-15]. Studie Světovar, textový dokument, o.p.s. Plzeň 2015
75
Uvedený výčet je pouhý nástin eventuálních potíží, které se mohou při provozu 4x4 CF vyskytnout. Kompletní seznam není ani prakticky možné sestavit, neboť většina problémů se objeví až při realizaci provozu. Nyní město řeší v prostorách problémy spojené pouze s tím, že budovy nikdo nevyužívá, netopí se v nich a musí se platit permanentní ostraha areálu. Velká část problémů se skrývá právě v nedostatku finančních prostředků. V současné době je evidentní, že vytvoření Muzea designu a životního stylu nemůže být z nedostatku finančních prostředků realizováno. Jde o investici státu, ten však zatím neuvažuje o jejich uvolnění. Jeho dokončení je tak odsunuto na neurčito. Vytvoření Muzea designu a životního stylu však nebylo hlavním cílem v rámci projektu EHMK 2015. Pro projekt se prozatím hledají další možné cesty podpory. Jednou z možností bylo jednání s Agenturou CzechInvest o možnostech podpory rozvoje kulturních a kreativních průmyslů v rámci revitalizace brownfields. Agentura CzechInvest spravuje Operační program Podnikání a inovace a připravuje v současnosti model vyhodnocení tohoto programu právě z hlediska regenerovaných brownfields. Statistika regenerace brownfields, které byly předělány ke kulturním účelům, je Agenturou CzechInvest pouze odhadována na 10 - 15 %. Jelikož programovací období 2007-2013 ještě neskončilo, není CzechInvest prozatím schopen uveřejnit žádná konkrétní čísla, kolik brownfields bylo předěláno právě na kulturní účely. Poněvadž je databáze brownfields veřejná a jednotlivé brownfields do ní může zadávat každý registrovaný uživatel, není CzechInvest právě kvůli této otevřenosti schopen vyžadovat úplnou zpětnou vazbu od majitelů. V červnu 2012 byl realizován Ministerstvem průmyslu a obchodu projekt Evaluace OPPI a návrh optimalizace pro další programovací období. V rámci podpory regenerace brownfields navrhla Agentura CzechInvest, aby při hodnocení dotačních projektů žadatelů do nového programu garantovaným MPO došlo k procentuálnímu bodovému zvýhodnění projektů, které budou realizovány právě v rámci regenerace brownfields. Jednalo se o návrh 10 % zvýhodnění při bodovém hodnocení při získávání dotací. Jelikož není nikde v legislativě definováno co je a co není brownfields, navrhl CzechInvest, aby byly zvýhodněny ty projekty, které jsou prověřeny a zaregistrovány v Národní databázi Brownfields. Obdobný proces zvýhodnění již existuje i u stávajících dotačních programů. Jedná se o 10 % zvýhodnění projektů, které jsou zařazeny do IPRM (Investiční plán rozvoje města).
76
6
ZÁVĚR Praktická část diplomové práce potvrdila složitost a obtíže spojené s procesem
regenerace brownfield. Lokalita Světovar má oproti jiným průmyslovým památkám navíc výhodu, že je prestižní součástí dalšího projektu a je jí tedy věnována maximální pozornost. To se samozřejmě nedá očekávat u všech regenerací, ne každý projekt bude mít takové výhody, ne každá lokalita bude situována na tak atraktivním místě. Zájem o nevyužívané brownfields stále roste. Přesto jsou stovky z nich ohroženy zánikem. Jak ještě zvýšit šance na úspěšnou konverzi co největšího množství industriálních památek? Co pomůže zvýšit jejich atraktivitu? Největší příležitost stavby, které jsou součástí fungujících objektů, a které se nacházejí na lukrativních místech. Je nutné najít nový způsob využití a plně využít jméno lokality, učinit z projektu prestižní záležitost. Otázkou je, jak využít stávající prostory a zároveň ponechat genia loci. Snaha o zachování autenticity průmyslových staveb by měla být v popředí zájmu celého procesu regenerace, a to nejen u objektů prohlášených za kulturní památku. Pokud se nebude klást důraz na připomenutí původního účelu, může se lehce stát, že budova bude vnímána pouze podle svého nového využití. Nikdo si tedy ani nemusí všimnout, že se jedná o industriální památku. Pro pamětníky je snazší uchovat si toto vnímání, neboť stavbu důvěrně znají. Ale pro mladou generaci není příliš šance na vnímání objektu jako industriální památky. Původní účel si nepamatují, mohou jej sice znát z vyprávění, ale protože jej nezažili, nedokážou si ho představit nebo je jim to jedno. Má tedy cenu trvat na konkrétní budově, když slouží pouze jako „obal“? V takovém případě je v zásadě jedno, jaká budova tento obal tvoří. A průmyslové objekty by mohly být opět odsunuty na okraj zájmu. Statistika regenerací industriálních památek s novým využitím hovoří jasně ve prospěch praktického využití. Industriálních památek je tak mnoho, že jen málokterá u málokteré je možné určovat, k jakému účelu má po regeneraci sloužit. Každá úspěšně dokončená konverze je úspěchem, pro který bylo nutné překonat hodně problémů. Když už tedy bylo věnováno tolik času a finančních prostředků na zdárné dokončení, byla by škoda nepřipomenout, čemu vlastně vděčíme za nové využívání, zachovat stopy původního využití a nemazat historii místa. Konverze industriálních památek ke kulturním účelům umocňuje vnímání původních fragmentů. Návštěvníci stavby jsou citlivě naladěni a očekávají kulturní zážitek a spolu s ním vstřebávají okolní prostory. Komerční zaměření toto vnímání tlumí a často k němu nijak nevybízí. Na druhou stranu, stala by se brněnská Vaňkovka takovým fenoménem kdyby ji tvořila pouze galerie Wannieck Gallery? Nebo může se říci o Wannieck Gallery, že je to fenomén? Toto označení se vztahuje na celý areál, včetně nákupní zóny s veškerými 77
obchody a službami. Pomohla by galerii výhodná poloha a architektonická krása industriálních staveb? Vnímá někdo v dnešní době objekt jako industriální památku? Valná většina místních a pravidelných návštěvníků tento areál vnímá jako nákupní centrum. Jak zvýšit povědomí lidí a uchovat vnímání původní industriální památky, aby si jí nastupující generace, přestože ji třeba každodenně využívají, vůbec všimly? Příkladem zdařilé konverze je Návštěvnické centrum v Plzeňském Prazdroji, kde se odehrávají koncerty. V těchto prostorách jsou ponechány zbytky provozu (bývalé sladovny). V náznacích jsou zde ponechány zbytky původních pater se stroji a vybavením (viz příloha č. 4). Každý návštěvník, který tato místa navštíví, není na pochybách, že se jedná o bývalé výrobní prostory. Jeho pohled okamžitě spočine na těchto fragmentech, což ho alespoň na chvíli donutí se zamyslet a představit si, jaké to v těchto prostorách bylo v době, kdy se zde vyrábělo. Možná ještě stále nenastala pro industriální památky ta správná doba, která by je náležitě docenila a vážila si jich. Možná, že budoucnost přinese větší zájem o tyto stavby, které představují vývoj technických dovedností lidstva. Budoucnost, která bude více umět skloubit znalosti s estetickým cítěním. Je ale pravda, že industriální památky se za posledních několik let dostávají více a více do povědomí lidí a hlavně veřejných subjektů. Problematika brownfields nemusí být nutně pro veřejný sektor hrozbou. Může být naopak vnímána jako velká příležitost. Zejména u lokalit situovaných do center obcí a měst, kde již pouhá změna funkčního využití území může působit jako pobídka pro investory. Tato často málo využívaná území představují jakousi rezervu území, která může vlastníkům přinést daňové příjmy, nová pracovní místa a vylepšit urbanistickou kvalitu zástavby. Opětovné využití brownfields se tak může stát důležitým nástrojem ochrany stávajících zelených ploch. Regenerace mohou zároveň zvyšovat úroveň životního prostředí obyvatel lokality a vytvořit lepší podmínky života pro budoucí generace.
78
7
ZDROJE
Knižní zdroje, publikace, časopisy ADAMS D., WATKINS C. (2002): Greenfields, Brownfields & Housing Development, Blackwell Science Ltd, ISBN 0-632-06387-4 CABERNET (2006): Coordination Team, Sustainable Brownfield Regeneration, Nottingham, 138 s. ISBN 0-9547474-5-3 CLARINET (2002): Brownfields and Redevelopment of Urban Areas. Vídeň: Federal. 137 s.[online].[cit. 2012-10-28]. Dostupné z:http://www.umweltbundesamt.at/ fileadmin /site/umweltthemen/ altlasten /clarinet/brownfields.pdf Environmental Agency Ltd: Umweltbundesamt GmbH CZECHINVEST, Výroční zpráva, 2012, Praha. 60 s. [online].[cit. 2012-11-11]. Dostupné z www: http://www.czechinvest.org/data/files/vz2011-def-3391-cz.pdf IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., (2008): Institucionální a ekonomické zabezpečení regenerací brownfieldů, Praha. 112 s. ISBN 978-80-86684-56-7 JACKSON, Jiřina a kol. (2004): Brownfields snadno a lehce. Institut Udržitelného rozvoje sídel. [online].[cit. 2012-10-20]. 38 s. Dostupné z: . JANKOVÝCH – KIRSCHNER, V. (2005): Klasifikace brownfields – Studie k disertační práci regenerace brownfields. DP, 45 s. KADEŘÁBKOVÁ B., PIECHA M. (2009): Brownfields – Jak vznikají a co s nimi. – C.H.BECK, Praha. 138 s., ISBN 978-80-7400-123-9 KOLEKTIV AUTORŮ, (2008): 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje, TITANIC, Praha. 252 s., ISBN 978-80-86652-37-5 LEPOB, IURS (2006): Brownfields příručka, [online].[cit. 2012-10-29]. 89 s. Dostupné z: http: //fast10.vsb.cz/lepob/index2/handbook_cz_screen.pdf MPO (2008): Národní strategie regenerace brownfieldů.[online].[cit. 2012-11-12]. 12 s. Dostupné z: http://www.mpo.cz/ MPO, OPPI, Nemovitosti, Programový dokument (2008). 16 s., [online].[cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://www.businessinfo. cz/ cs/clanky/nemovitosti-2007-2013-2448.html MZeČR, Program rozvoje venkova, Programový dokument, (2007), 324 s., [online].[cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/ Cm Document? rid= %2Fapa_anon%2Fcs%2Fdokumenty_ke_stazeni%2Feafrd%2F118042 8724933. pdf MŽP, OPŽP, Programový dokument. (2012), 203 s.,[online].[cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://www.opzp.cz/ soubor-ke-stazeni/42/12802-pd_opzp_unor_2012.pdf PLANETA, odborný časopis pro životní prostředí, ročník XV, číslo 3/2007, DOBEL, Lanškroun, ISSN 1801-6898 REGIONÁLNÍ RADA REGIONU SOUDRŽNOSTI, ROP Jihozápad, Programový dokument, (2007), 153 s., [online].[cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/ 79
ŠENBERGER, T. (1995): Rekonstrukce výrobně-technických staveb k novým účelům, Praha. ISBN 80-7037-044-0 STAVEBNICTVÍ, odborný časopis, ročník VI, číslo 02/2012, EXPO DATA, EUROPRINT, ISSN 1802-2030.
76
s.
[online].[cit.
2012-11-18].
Dostupné
z:
http://www.casopisstavebnictvi.cz/online/dokumenty/pdf/stavebnictvi_2012_02.pdf STAVEBNICTVÍ, odborný časopis, ročník IV, číslo 04/2010, EXPO DATA, EUROPRINT, ISSN 1802-2030. 92 s. [online].[cit. 2012-11-19]. Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi. cz/online/dokumenty/pdf/stavebnictvi_2010_04.pdf STAVEBNICTVÍ, odborný časopis, ročník VI, číslo 08/2010, EXPO DATA, EUROPRINT, ISSN 1802-2030. 76 s. [online].[cit. 2012-11-19]. Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi. cz/online/dokumenty/pdf/stavebnictvi_2010_08.pdf STAVEBNICTVÍ, odborný časopis, ročník VI, číslo 01/2010, EXPO DATA, EUROPRINT, ISSN 1802-2030. 76 s. [online].[cit. 2012-11-19]. Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi. cz/online/dokumenty/pdf/stavebnictvi_2010_01.pdf URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ, odborné periodikum, ročník XIV, číslo 3/2011, UUR, Praha, ISSN 1212-0855.[online].[cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http:// www.uur. cz/ default.asp?ID=19 URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ, odborné periodikum, ročník XII, číslo 6/2009, UUR, Praha,
ISSN
1212-0855.[online].[cit.
2012-11-01].
Dostupné
z:
http://www.uur.cz/default.asp?ID=19 URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ, odborné periodikum, ročník XI, číslo 6/2008, UUR, Praha, ISSN 1212-0855. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=19 Výběr Evropského hlavního města kultury pro rok 2015 v České republice. Dostupné z: http://www.plzen2015.net/wp-content/uploads/2010/10/Zprava-z-konecnehovyberu_EHMK-2015-CZ_CS1.pdf ZEMÁNKOVÁ H. (2003): Tvořit ve vytvořeném, Brno, Cerm, 159 s.ISBN 80-7204-281-5 Internetové zdroje http://www.strukturalni-fondy.cz http://www.fototipy.cz/ http://www.beloves.wz.cz/fot_zabery_belovse/fot_zabery_belovse_2009.htm http://www.koprivnice.cz/index.php?id=koprivnicke-noviny-koprivnice&tema= http://litomericky.denik.cz/ http://aktualne.centrum.cz/domaci/fotogalerie/2011/11/22/duchcov-nadrazi/ http://www.cabernet.org.uk/ http://www.erih.net/fr/histoire-industrielle/europa.html http://www.czechinvest.org/data/files/strategie-regenerace-vlada-1079.pdf 80
http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/920C44FF3021A8C3C125725900456981/$file/planeta3 _final.pdf http://www.brownfields.cz/o-cem-to-je/co-to-jsou-brownfiedls/ http://slovnik.ekopolitika.cz/b.shtml#brownfields http://www.brownfieldy.cz/informace-o-projektu/#narodni-databaze http://www.czechinvest.org/data/files/nsb-595.pdf http://icv.vlada.cz/cz/tema/20--vyroci-odchodu-sovetskych-vojsk-a-ukonceni-vojenskeokupace-ceskoslovenska--85082/ http://www.ratestogo.com/blog/10-of-the-most-incredible-bridges-in-the-world/ http://itras.cz/schwarzenbersky-plavebni-kanal/galerie/10572/ http://www.museum.cz/muzeum-54-dul-michal http://www.prazdroj.cz/cz/media/fotobanka/pivni-turistika/316-navstevnicke-centrum http://portal.uur.cz/ http://obcan.ecn.cz/index.shtml?w=u&x=1920520 http://www.chyse.com/default.aspx?pg=484f2c43-8d0e-4874-af86-6f482ebb8c2f http://www.ostrava.cz/cs/turista/co-navstivit/technicke-pamatky/dul-michal http://www.jcbrno.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=43%3Astrojirnap opis&catid=48%3Astrojirna&Itemid=1&lang=cs http://www.crr.cz/cs/ http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/kontaky-urady-regionu-soudrznosti-1860.html http://www.mzp.cz/cz/ministerstvo http://www.mpo.cz http://www.mfcr.cz http://www.mmr.cz/ministerstvo http://www.arealvankovka.cz/ http://www.strukturalni-fondy.cz/ http://www.opzp.cz/sekce/16/strucne-o-opzp/ http://www.musee-orsay.fr/ http://europeantrips.org/muse-dorsay-home-french-impressionist-paintings.html http://www.estav.cz/zpravy/nove/fabrika-svitavy-knihovna-kulturni-centrum.html http://ukr.plzen.eu/cz http://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2010110008 http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/173735-svetovar-v-plzni-zajimavy-kulturniprojekt/ http://www.dolnioblastvitkovice.cz 81
http://www.fabrikasvitavy.eu http://www.plzen2015.net http://www.ukep.eu
82
8
PŘÍLOHY
Seznam příloh 8.1
Příloha č. 1 - Struktura brownfields……………………………….…………… 84
8.2
Příloha č. 2 - CzechInvest…………………………………….……………………… 85
8.3
Příloha č. 3 – Nástroje k regeneraci……………………………………………. 86
8.4
Příloha č. 4 – Plzeňský Prazdroj………………………………………………..... 88
8.5
Příloha č. 5 – Pivovar Chyše………………………………………………..………. 89
8.6
Příloha č. 6 – Důl Michal……………………………………………………….……. 90
8.7
Příloha č. 7 – Areál Vaňkovka………………………………………………..……. 91
8.8
Příloha č. 8 – Plynojem…………………………………………………………..…… 92
8.9
Příloha č. 9 – Vodárenská věž………………………………………………..…… 93
8.10 Příloha č. 10 – Fabrika……………………………………………………………..….. 94 8.11 Příloha č. 11 – Rozdělení objektů…………………………………………………. 95 8.12 Příloha č. 12 – Původní plány…..………………………………………….………. 96 8.13 Příloha č. 13 – Funkční využití………………………………………………………. 97 8.14 Příloha č. 14 – 4x4 Cultural Factory………………………………………….….. 99 8.15 Příloha č. 15 – Prostory 4x4 CF…………………………………………….……... 102
83
8.1
Příloha č. 1 – Struktura brownfields
Struktura brownfieldů podle původního využití Předchozí převažující využití lokality
Četnost
Celková rozloha lokalit (ha)
Průměrná rozloha jedné lokality (ha)
Zemědělství
821
1840,4
2,2
Průmysl
785
4423,2
5,6
Občanská vybavenost
304
413,3
1,4
Armáda
151
2394,1
15,9
Bydlení
95
88,3
0,9
Cestovní ruch
22
22,4
1,0
Jiné
177
1144,3
6,5
Celkem
2355
10326,0
4,4
Zdroj: CZECHINVEST, Vyhledávací studie 2007. [cit. 2012-11-01]. 9 s. (PDF). Vlastní zpracování. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/nsb-595.pdf, vlastní zpracování
84
8.2
Příloha č. 2 - CzechInvest
Projekty a pracovní místa zprostředkované agenturou CzechInvest
Zdroj: CZECHINVEST, Výroční zpráva, 2012, Praha. 4 s. www.czechinvest.org/data/files/vz2011-def-3391-cz.pdf
[online]. [cit. 2012-11-11].
85
Dostupné z www: http://
8.3
Příloha č. 3 – Nástroje k regeneraci
Zvažované nástroje k podpoře regenerace I. ZVAŽOVANÉ NÁSTROJE K PODPOŘE REGENERACE NÁZEV
POPIS
KOMENTÁŘ
DOPORUČENO
DATABÁZE
Inventarizace brownfields, která umožňuje následnou prioritizaci jejich řešení a zahrnutí do akčních plánů.
Aktualizace a rozšíření již existující databáze v ČR.
ANO aktualizace
Vyžaduje vypracování webových stránek CzechInvestu se zaměřením na tuto tématiku a průběžnou aktualizaci informací. Vyžaduje změny v metodice ÚP.
ANO
WEBOVÉ STRÁNKY
ZMĚNY V REŽIMU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Marketingová, vzdělávací a osvětová činnost v oblasti regenerace brownfields, kde se zájemci dozví o možnostech regenerace. Možno zavést pravidla typu: a) Lokality brownfields by byly vyznačeny v územních plánech, včetně vhodného následného způsobu využití. b) Zrychlený postup pro změnu územního plánu, který by umožnil pružný přístup k následnému využití brownfields. c) Výstavba na greenfields povolena pouze pokud neexistuje žádný vhodný alternativní brownfield.
d) Na každý hektar výstavby na greenfields sanance jednoho hektaru brownfield.
ANO doporučeno k rozpracování
Vyžaduje změny v metodice ÚP.
ANO doporučeno k rozpracování
Vyžaduje změny v legislativě a je nutné zajistit dostatečnou nabídku pozemků brownfields, aby toto opatření nevedlo ke zvýšení cen pozemků a omezení investic. Viz předchozí.
NE
Viz předchozí.
NE
e) Průmyslová výstavba na greenfields povolena pouze v oblastech s vysokou nezaměstnaností.
NE
Zdroj: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., (2008): Institucionální a ekonomické zabezpečení regenerací brownfieldů, Praha. 112 s. ISBN 978-80-86684-56-7, Vlastní zpracování
86
Zvažované nástroje k podpoře regenerace II. ZVAŽOVANÉ NÁSTROJE K PODPOŘE REGENERACE NÁZEV NÁSTROJ VYVLASTNĚNÍ
POPIS Propracovat koncept nuceného odkupu ve veřejném zájmu.
KOMENTÁŘ Obsaženo v současné legislativě, nicméně veřejný zájem není definován.
DOPORUČENO ČÁSTEČNĚ
GARANCE O ZNOVUUVEDENÍ POZEMKU DO PŮVODNÍHO STAVU
Není to daňový produkt, ale může to být podmínka stavebního povolení.
Zaručuje prostředky na uvedení do původního stavu.
NE - pouze analýza možného využití
VYTVÁŘENÍ POVINNÝCH REZERV
REGISTRY PRO NEPOTŘEBNÝ MAJETEK
Je nutné přenášet závazek na Je složité vymáhat po dalšího kupujícího. nastrčených nemajetných vlastnících. Pro vybrané druhy komerčních aktivit vyžadovat při jejich povolení složení záruk na uvedení místa do původního stavu po skončení aktivit (jako je tomu v oblasti hornictví). Inventarizace nepotřebného nemovitého majetku veřejných organizací. Ohlašování a připravování rozvojových plánů pro nepotřebný majetek veřejných a poloveřejných institucí.
Vyžaduje změny v legislativě.
NE
Vyžaduje založení registru, který bude spravovat CzechInvest.
ANO doporučeno k rozpracování
Zdroj: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., (2008): Institucionální a ekonomické zabezpečení regenerací brownfieldů, Praha. 112 s. ISBN 978-80-86684-56-7, Vlastní zpracování
87
8.4
Příloha č. 4 – Plzeňský Prazdroj Plzeňský Prazdroj – Návštěvnické centrum
Zdroj: Autor DP.
Plzeňský Prazdroj – Návštěvnické centrum
Zdroj: Dostupné z: http://www.prazdroj.cz/cz/media/fotobanka/pivni-turistika/316-navstevnicke-centrum. [online].[2012-11-10].
88
8.5
Příloha č. 5 – Pivovar Chyše
Pivovar Chyše
Zdroj: Dostupné z: http://www.chyse.com/default.aspx?pg=484f2c43-8d0e-4874-af86-6f482ebb8c2f[online]. [cit. 201211-16].
Interiér pivovaru Chyše
Zdroj: Dostupné z: http://www.chyse.com/default.aspx?pg=484f2c43-8d0e-4874-af86-6f482ebb8c2f[online]. [cit. 201211-16].
89
8.6
Příloha č. 6 – Důl Michal
Důl Michal v Ostravě-Michálkovicích
Zdroj: Dostupné z: http://www.museum.cz/muzeum-54-dul-michal. [online].[2012-11-09].
Důl Michal v Ostravě-Michálkovicích
Zdroj: Dostupné z: http://www.museum.cz/muzeum-54-dul-michal.[online].[2012-11-09].
90
8.7
Příloha č. 7 – Areál Vaňkovka
Areál Vaňkovka
Zdroj: Dostupné z: http://www.vankovka.cz/ [online].[cit. 2012-11-06].
91
8.8
Příloha č. 8 - Plynojem
Původní vzhled plynojemu
Zdroj: Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz:8001/ct24/kultura/174319-obrazem-z-plynojemu-katedrala-vitkovicemaji-otevrene-dvere/[online].[cit. 2012-11-19].
Vnitřek plynojemu
Zdroj: Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz:8001/ct24/kultura/174319-obrazem-z-plynojemu-katedrala-vitkovicemaji-otevrene-dvere/[online].[cit. 2012-11-19].
92
8.9
Příloha č. 9 – Vodárenská věž Interiér vyhlídky
Zdroj: STAVEBNICTVÍ, [online].[cit. 2012-11-18] Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi.cz/ rekonstrukcevodarenske -veze-na-penzion-s-vyhlidkovou-vezi_A971_I19
Požární schodiště – přístavba
Zdroj: STAVEBNICTVÍ, [online].[cit. 2012-11-18] Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi.cz/ rekonstrukcevodarenske -veze-na-penzion-s-vyhlidkovou-vezi_A971_I19
93
8.10 Příloha č. 10 - Fabrika Konferenční sál Fabriky
Zdroj: STAVEBNICTVÍ, odborný časopis, ročník IV, číslo 04/2010, EXPO DATA, EUROPRINT, ISSN 1802-2030. [online].[cit. 2012-11-19] Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi.cz/online/dokumenty/pdf/ stavebnictvi_2010_04.pdf
Původní objekt před konverzí
Zdroj: STAVEBNICTVÍ, odborný časopis, ročník IV, číslo 04/2010, EXPO DATA, EUROPRINT, ISSN 1802-2030. [online].[cit. 2012-11-19] Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi.cz/online/dokumenty/pdf/ stavebnictvi_2010_04.pdf
94
8.11 Příloha č. 11 – Rozdělení objektů Nové rozdělení objektů v lokalitě Světovar
Zdroj: Národní památkový ústav v Plzni
95
8.12 Příloha č. 12 – Původní plány Původní plány požahovny a vymývárny
Zdroj: Národní památkový ústav v Plzni
96
8.13 Příloha č. 13 – Funkční využití Možné funkční využití lokality Světovar I.
Zdroj: Ateliér D3A, Ústav koncepce a rozvoje města Plzně
97
Možné funkční využití lokality Světovar II.
Zdroj: Ateliér D3A, Ústav koncepce a rozvoje města Plzně
98
8.14 Příloha č. 14 – 4x4 Cultural Factory 4x4 CF - Sál číslo 1
Zdroj: Dostupné z: http://ukr.plzen.eu/cz/rozvojove-projekty-mesta-plzne/probihajiciprojekty/svetovar/ [online].[cit. 2012-12-02].
4x4 CF - Alternativní varianta využití sálu č. 1
Zdroj: Dostupné z: http://ukr.plzen.eu/cz/rozvojove-projekty-mesta-plzne/probihajici-projekty/svetovar/ [online].[cit. 2012-12-02].
99
4x4 CF - Alternativní varianta využití sálu č. 1
Zdroj: Dostupné z: http://ukr.plzen.eu/cz/rozvojove-projekty-mesta-plzne/probihajici-projekty/svetovar/ [online].[cit. 2012-12-02].
100
4x4 CF - Alternativní varianta využití sálu č. 1
Zdroj: Dostupné z: http://ukr.plzen.eu/cz/rozvojove-projekty-mesta-plzne/probihajici-projekty/svetovar/ [online].[cit. 2012-12-02].
101
8.15 Příloha č. 15 – Prostory 4x4 CF Celkové schéma prostorů 4x4 CF
Zdroj: Dostupné z: http://ukr.plzen.eu/cz/rozvojove-projekty-mesta-plzne/probihajici-projekty/svetovar/ [online].[cit. 2012-12-02].
102
