Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2011
Jan Příborský
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management
Název diplomové práce
Posouzení investičního záměru výstavby a provozování bioplynové stanice
Vypracoval: Bc. Jan Příborský Vedoucí práce: Ing. Luboš Smrčka, CSc.
Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Posouzení investičního záměru výstavby a provozování bioplynové stanice“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 21. prosince 2011
Podpis
Rád bych poděkoval především Ing. Luboši Smrčkovi, CSc. za odborné vedení mé práce a společnosti Kralovická zemědělská, a.s. za poskytnutí cenných údajů pro řešení zadaného tématu.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 3 Teoreticko-metodologická část .................................................................................................. 6 1
Obnovitelné zdroje energie ................................................................................................ 6
2
Druhy obnovitelných zdrojů energie .................................................................................. 9
3
2.1
Solární energie ............................................................................................................. 9
2.2
Větrné elektrárny....................................................................................................... 11
2.3
Vodní elektrárny ........................................................................................................ 12
2.4
Biomasa ..................................................................................................................... 13
2.5
Bioplyn ....................................................................................................................... 15
Bioplynová stanice ............................................................................................................ 19 3.1
Úvod do provozu bioplynové stanice ........................................................................ 19
3.2
Technologický popis zařízení v bioplynové stanici .................................................... 20
3.2.1
Fermentor........................................................................................................... 21
3.2.2
Kogenerační jednotka ........................................................................................ 22
3.2.3
Plynový zásobník ................................................................................................ 23
3.3 4
5
Rozřazení zařízení pro daňové odpisy ....................................................................... 24
Legislativa .......................................................................................................................... 26 4.1
Základní přehled relevantních legislativních aktů ..................................................... 26
4.2
Státní podpora ........................................................................................................... 27
4.3
Žádost o získání podpory ........................................................................................... 31
Ekonomické ukazatele ...................................................................................................... 32 5.1
Investice obecně ........................................................................................................ 32
5.2
Klasifikace investic a investičních projektů ............................................................... 32
5.3
Fáze investičního projektu ......................................................................................... 33
5.3.1
Předinvestiční fáze ............................................................................................. 33
5.3.2
Investiční fáze ..................................................................................................... 34
5.3.3
Provozní fáze ...................................................................................................... 34
5.3.4
Ukončení provozu a likvidace ............................................................................. 34
5.4
Zdroje financování investic ........................................................................................ 35
5.5
Diskontní míra............................................................................................................ 35 -1-
5.6
Odhad budoucího cash flow ...................................................................................... 39
5.7
Hodnocení efektivnosti investic ................................................................................ 41
5.7.1
Čistá současná hodnota ..................................................................................... 41
5.7.2
Vnitřní výnosové procento ................................................................................. 43
5.7.3
Index ziskovosti .................................................................................................. 43
5.7.4
Diskontovaná doba návratnosti ......................................................................... 44
5.7.5
Průměrný výnos z účetní hodnoty ..................................................................... 44
Praktická část............................................................................................................................ 45 6
Profil společnosti............................................................................................................... 45 6.1
Základní údaje ............................................................................................................ 45
6.2
Historie a současnost výstavby bioplynové stanice .................................................. 46
7
Ekonomické výpočty ......................................................................................................... 48 7.1
Vstupní údaje ............................................................................................................. 48
7.2
Zdroje financování investice ...................................................................................... 49
7.3
Provozní náklady........................................................................................................ 50
7.4
Provozní výnosy ......................................................................................................... 50
7.5
Diskontní míra............................................................................................................ 52
7.6
Zhodnocení efektivnosti investice ............................................................................. 55
7.6.1
Amortizační schéma ........................................................................................... 55
7.6.2
Potřebné údaje pro výpočet............................................................................... 57
7.6.3
Čistá současná hodnota ..................................................................................... 60
7.6.4
Vnitřní výnosové procento ................................................................................. 61
7.6.5
Diskontovaná doba návratnosti ......................................................................... 61
8
Provoz bioplynové stanice ................................................................................................ 63
9
Závěr.................................................................................................................................. 65
10
Bibliografie .................................................................................................................... 69
11
Seznam tabulek ............................................................................................................. 74
12
Seznam obrázků ............................................................................................................ 75
13
Seznam grafů ................................................................................................................. 75
14
Seznam příloh ................................................................................................................ 75
15
Přílohy............................................................................................................................ 76
-2-
Úvod Energetika a všechny činnosti s ní spojené jsou neustále velmi diskutovaným tématem a s postupem času nabývá problematika využití zdrojů energie na významu. Tato práce se bude věnovat jen specifické části celého odvětví výroby elektřiny, a to obnovitelným zdrojům energie. Mezi ně řadíme několik druhů, o kterých se alespoň obrysově, s důrazem na podmínky umožňující jejich využití v České republice, zmíním v teoreticko-metodologické části. Jednotlivé charakteristické prvky výroby elektřiny z vodních, větrných a solárních zdrojů mají důležitý význam pro pochopení specifika výroby elektřiny z bioplynu. Tento úzký segment celého tématu energetiky bude hlavní náplní následujících stránek, aby výstup a cíl této práce byl co do obsahu a hloubky více relevantní a poskytoval dostatečně ucelený náhled na řešený problém. Po zanalyzování všech aspektů, které potencionální investor musí brát v úvahu, se zaměřím na konkrétní projekt již realizované investice výstavby bioplynové stanice. Z počátku jsem váhal, zda pro účely této práce zvolím projekt, o kterém podnikatelský subjekt uvažuje či je alespoň na počátku celé výstavby. Vzhledem k důležitosti znalosti faktů, především výše provozních nákladů a výnosů, jsem se nakonec rozhodl zaměřit na již uskutečněný projekt zaběhlé bioplynové stanice, pro který budu mít potřebná data. Jejich správná výše je pro posouzení celého investičního záměru nezbytná, jakákoliv odchylka může mít zásadní dopad pro správné vyhodnocení celého projektu. V případě plánování projektu by měl investor uvažovat několik variant vývoje v následujících letech a za použití citlivostní analýzy kalkulovat se všemi možnými scénáři, které budou mít vliv na celou investici. To platí zvláště v odvětví výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kde výhodnost celé investice je z velké části závislá na aktuálních
podmínkách
stanovených
v legislativních
předpisech
a
na
celém
makroekonomickém trhu energetiky, kde zvýšení nebo naopak omezení rozvoje určitého segmentu výrobců elektřiny může mít velký význam i pro ziskovost našeho plánovaného projektu. Vzájemná propojenost jednotlivých odvětví i nadnárodní rámec využívání a obchodování se zdroji energie vytváří poměrně těžko předvídatelný vývoj jednotlivých parametrů nutných pro posouzení výhodnosti investice.
3
V této práci se opřu o data poskytnutá společností Kralovická zemědělská, a.s. která v roce 2008 realizovala projekt výstavby bioplynové stanice. Ze znalosti výše a podmínek jednotlivých zdrojů investice, ročních dosažených výsledků hospodaření a další dokumentů, důležitých pro posouzení výhodnosti celého projektu zhodnotím realizovanou investici. Dosažené výsledky a závěry budou také sloužit pro možná doporučení optimalizace provozu samotné bioplynové stanice, který může podnik během své existence ovlivňovat. V teoreticko-metodologické části se budu nejdříve věnovat aktuálnímu stavu problematiky obnovitelných zdrojů energie, jejichž otázka využití v blízké budoucnosti nabrala zvláště v letošním roce nevídané obrátky nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Navážu zevrubným popsáním a uvedením základních statistických údajů jednotlivých složek obnovitelných zdrojů energie na našem území. Nejpodrobněji se zmíním o specifikách biomasy, resp. bioplynu, který je základem pro výrobu elektřiny v bioplynové stanici. V další kapitole se zaměřím na technologickou část výstavby a provozu bioplynové stanice, která by čtenáři měla poskytnout základní představu o celém procesu výroby elektřiny v tomto zařízení. Pro lepší ilustraci uvedu i fotografie vybraných částí bioplynové stanice společnosti Kralovická zemědělská a.s. V další kapitole se poměrně podrobně zmíním o právním rámci týkajícího se výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jelikož právě aktuální znění legislativních předpisů je téměř zásadní pro správné posouzení celého podnikatelského záměru. Pochopení a znalost jednotlivých státních podpor je taktéž klíčová pro posouzení optimalizace provozu bioplynové stanice. Poslední kapitola v teoreticko-metodologické části detailně popisuje jednotlivé ekonomické ukazatele použité pro vyhodnocení ziskovosti celého projektu. Kromě vysvětlení patřičných vzorců a veličin nutných pro výpočty se tematice investování věnuji také z teoretického pohledu členění investic a popisu jednotlivých fází celého procesu. Druhou náplní této práce je samotné řešení a využití teoretických poznatků v praktické části. Nejdříve však představím samotnou společnost Kralovická zemědělská, a.s. Uvedu základní údaje podniku, historii a současnost výstavby bioplynové stanice, potřebné finanční ukazatele a podmínky, za kterých společnost realizovala celý projekt. Poté se zmíním o údajích týkajících se celkové sumy investice, rozeberu jednotlivé zdroje financování, roční provozní náklady a výnosy, přehled odpisové tabulky jednotlivých částí bioplynové stanice a popíšu postup pro stanovení diskontní míry. Dále následuje samotný výpočet vybraných 4
metod pro hodnocení efektivnosti investice s uvedením přehledných tabulek a komentářů k výsledkům. Poslední kapitola praktické části se věnuje shrnutí aktuálního znění legislativy týkající se podmínek pro provoz bioplynové stanice. V návaznosti na znalost těchto faktů pak doporučím podniku variantu čerpání státní podpory, kterou by společnost optimalizovala své příjmy. V závěru uvedu ucelený přehled nejzákladnějších faktů, kterým jsem se věnoval v teoreticko-metodologické a praktické části. Zmíním se o nejpodstatnějších výsledcích, které by podniku měly dát informace a doporučení pro další provoz bioplynové stanice. Na úplném konci celé práce uvádím použitou literaturu a přílohy.
5
Teoreticko-metodologická část
1 Obnovitelné zdroje energie Tematika obnovitelných zdrojů energie (OZE) je v poslední době velmi aktuální a vše nasvědčuje tomu, že polemika o způsobu jeho využití v budoucnosti bude čím dál vyhrocenější. Současné vládní špičky jednotlivých států vedou politiku podporování OZE pomocí různých subvencí, např. dotacemi na výstavbu, nižší sazbou DPH, odložením splácení daně či některými dalšími formami. Tyto podpory mají za úkol přimět výrobce elektřiny k produkci z OZE, i když výroba z jiných komodit je dle současných technologických možností více rentabilní. Podnikatelská jednotka, která by uvažovala o výrobě elektřiny, by bez státních podpor nebyla motivována snahou využívat OZE. Převažující celosvětové způsoby výroby elektřiny využívají uhlí, zemní plyn, ropu a proces štěpení atomových částic v jaderných reaktorech. Výroba z těchto zdrojů je daleko efektivnější než využívání OZE. Všechny zmíněné možnosti mají však také nedostatky. Nevýhodou zpracování uhlí, zemního plynu a ropy je především vyčerpatelnost těchto zdrojů v „blízké“ budoucnosti. O tom, jak je budoucnost blízká se vedou spory, pochopitelně zkreslené oběma stranami tábora lobujícího za své zájmy. Druhým problémem je ekologické hledisko poukazující na znečišťování ovzduší spalováním těchto paliv. Výroba z jádra je vysoce efektivní, navíc pro okolí poměrně ekologická, na druhou stranu jsou zde problémy se skladováním vyhořelého paliva a především velké obavy z možných katastrofických scénářů, ke kterým může dojít v případě havárie. V minulosti jsme se již bohužel s několika haváriemi jaderného reaktoru setkali. Pověstným hřebíčkem do rakve, pokud budeme mluvit o aktuálním dění, se stal únik radioaktivních látek z japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě z března letošního roku. Tato událost odstartovala nevídaný sled událostí, který vygradoval zejména v Evropě, konkrétně u našich západních sousedů. Německo reagovalo na tuto havárii schválením kontroverzního rozhodnutí na přelomu května a června letošního roku, kterým se zavázalo k uzavření všech jaderných elektráren na jeho území do konce roku 2022. Toto rozhodnutí však logicky musela doprovázet jiná opatření, která se budou snažit nedostatek vyrobené elektřiny kompenzovat. Zjednodušeně můžeme říci, že v Německu dostala „zelenou“ výroba z OZE, a 6
to formou štědrých dotací. Dokonce pro tento výpadek výroby elektřiny z jaderné energie zavedli Němci pojem „Atomausstieg“. (1 str. 17) Avšak původní ambiciózní představy o ohromném zvýšení podílu elektráren vyrábějících elektřinu z OZE, především mám pak na mysli boom solárních elektráren, vzaly za své. Stejný trend se mj. ukázal i na našem území. Nastavená forma podpory se pro stát jeví jako neudržitelná, a jediným vyústěním v nastoleném záměru by bylo zadlužení státu a promítnutí zvýšené ceny pro konečného spotřebitele. Vše ještě umocnily současné problémy v eurozóně, které tlačí na všechny státy, aby se snažily o co nejhospodárnější fiskální politiku. Logicky se dostáváme k závěru, že i v Německu probíhají snahy o omezení podpory na výrobu energie z OZE. Tomáš Tichý, předseda Českého plynárenského svazu, tvrdí, že Německo bude nejspíš převážně kompenzovat elektřinu vyráběnou z jádra zemním plynem. (2 str. 10 a násl.) Tomu nasvědčuje i fakt, že nedávno byl otevřen plynovod Nord Stream, který spojuje Rusko s Německem. Snaha co nejvíce diverzifikovat zdroje energie je obecně dle Tomáše Tichého nejrozumnější strategií reagující na dnešní globální propojené vztahy mezi zeměmi. Dále se přiklání k názoru většiny odborníků, že další rozmach obnovitelných zdrojů energie se neobejde bez alternativy využití zemního plynu. Jak se vůbec k celé problematice energetiky staví Evropská Unie jako celek? Dle proklamací Evropské komise, se zdá, že v tom má jasno. Zavádí se pojem „20-20-20“, který prezentuje snahu dosáhnout v roce 2020 v rámci celé Evropské Unie 20% podílu OZE na výrobě elektřiny a zároveň 20% snížení emisí oxidu uhličitého. (1 str. 16 a násl.) V citovaném článku se pojednává o nutných velkých investicích do přenosových soustav elektrické energie, kterým se nevyhne ani Česká republika. Shrňme, že v celosvětovém měřítku můžeme pozorovat trend vlád jednotlivých zemí prosazovat cestu zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na celkovém množství vyráběné elektřiny. Je otázkou, jak rychle se tento podíl bude zvyšovat, aby to bylo udržitelné jako pro samotný stát, tak pro koncové zákazníky. Je celkem nepochybné, že efektivnost získávání energie z obnovitelných zdrojů se bude s přibývajícími technologickými znalostmi zvyšovat. V současné době je však nemožné nahradit výrobu elektřiny zcela z obnovitelných zdrojů kvůli technologickým i finančním důvodům. To je také příčinou, proč na našem území, ale i v Německu a dalších zemích, probíhají snahy omezit štědré dotace na výstavbu zejména 7
fotovoltaických elektráren, jelikož nastavené parametry dotací jsou z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Rentabilnost či nerentabilnost bioplynové stanice s dotacemi či bez nich je ostatně jedním z témat této diplomové práce a o celé problematice pojednám v níže uvedených kapitolách.
8
2 Druhy obnovitelných zdrojů energie V následující kapitole se zmíním o specifikách vybraných obnovitelných druhů energie a objasním základní charakteristické znaky pro elektrárny na našem území. Největší pozornost však budu věnovat biomase a bioplynovým stanicím, jejichž problematika je hlavní náplní této práce.
2.1 Solární energie Jakým způsobem získáváme energii ze slunečního záření? Pomocí fotovoltaických článků, které přemění elektromagnetické záření na elektrickou energii. Fotovoltaické články mohou obsahovat různé typy polovodičů, nejběžnější je však polovodič z krystalického křemíku. (3 str. 37) Výkon fotovoltaických zařízení se diametrálně liší podle zařízení, ve kterých jsou použity. V hodinkách se setkáme s výkonem 0,01 W, zatímco ve velkých elektrárnách až s výkonem 100 MW. (4 str. 13) Fotovoltaický systém je tvořen z těchto základních částí: (4 str. 13) fotovoltaické panely; měniče (invertory); regulátory dobíjení; baterie; konstrukce pro instalaci panelů; rozvody elektřiny; elektrické přístroje a zařízení. Co ovlivňuje efektivnost výroby elektřiny pomocí fotovoltaického systému? Patří mezi ně zejména tyto faktory: (5) zeměpisná šířka; roční doba; oblačnost; sklon plochy, na kterou sluneční záření dopadá.
9
Efektivnost fotovoltaických článků je úzce spojena s úrovní technologií, jež zásadně ovlivňuje jejich využití. Proto také mluvíme o tzv. generačním vývoji. O současné využívané technologii mluvíme jako o „třetí generaci“. Ta se od těch předchozích odlišuje tím, že použitá technologie nejenže se snaží o zvýšení počtu absorbovaných fotonů, ale také usiluje o maximalizaci energie dopadajících fotonů. (5) Dle použití dělíme fotovoltaické systémy na: (5) drobné aplikace (kalkulačky, mobilní telefony); ostrovní systémy, tzv. off-grid systémy (využití pro odlehlé objekty); síťové systémy, tzv. on-grid systémy (nejběžnější, např. střechy domů, fotovoltaické elektrárny na volné ploše). Zaměřme se na aktuální téma v souvislosti s problematikou fotovoltaických elektráren. Jedná se o pokles výkupních cen pro fotovoltaiku. To, jakým způsobem je odhadována výše výkupní ceny dostatečně ilustrativně pojednává níže uvedený graf. Obrázek 2-1 Vývoj výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky
Zdroj: Czech RE Agency. (6)
Z grafu je patrné, že trend výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky bude mít od letošního roku klesající tendenci.
10
2.2 Větrné elektrárny O větrných elektrárnách se zmíním především z aktuálních statistických údajů, které dobře ilustrují trend rozvoje tohoto obnovitelného zdroje energie na našem území. Následující tabulka zobrazuje trend instalovaných elektráren na našem území od roku 2004. Obrázek 2-2 Instalované elektrárny v ČR (v MW)
Zdroj: Česká společnost pro větrnou energii. (7)
V roce 2010 bylo v České republice instalováno 23 MW ve větrné energii, což představuje 45% propad oproti roku 2009. Za rok 2010 vyrobily větrné elektrárny celkem 335 GWh. To pro srovnání stačí na pokrytí spotřeby energie ve více jak 95 000 domácnostech. (8) Pro představu uvádím množství vyrobené energie, kterou vyprodukuje malá větrná elektrárna na území České republiky. Hodnoty jsou pouze orientační a proměnlivé. V případě příznivých větrných podmínek (přibližně 7 m/s) by uvedená čísla dosahovala vyšších hodnot. Tabulka 2-1 Množství energie vyrobené malou větrnou elektrárnou na území České republiky
Nominální výkon elektrárny (kW) 8 10 50
Roční produkce energie (kWh) 15 000 - 22 000 17 000 - 35 000 120 000 - 250 000
Zdroj: (9 str. 48).
11
2.3 Vodní elektrárny Vodní elektrárny patří mezi nejšetrnější energetické zdroje ve vztahu k životnímu prostředí. Vodní elektrárny však také plní nezanedbatelnou roli ve vztahu k regulaci vodního toku a k možnosti revitalizaci prostředí prostřednictvím prokysličováním vodního toku. Nicméně o potřebné efektivnosti vodních elektráren rozhodují přírodní podmínky, které na našem území nejsou příliš příznivé. Princip výroby elektřiny spočívá v roztočení turbíny vodním proudem, která je na společné hřídeli s elektrickým generátorem, jenž následně mění kinetickou energii vody v energii elektrickou. (10) O tom, jak velký instalovaný výkon mají některé vodní elektrárny v České republice, pojednává níže uvedená tabulka. Tabulka 2-2 Vybrané vodní elektrárny v České republice a jejich výkon
Vodní elektrárny Lipno I Orlík Kamýk Slapy Štěchovice I Vrané Dalešice (přečerpávací) Dlouhé Stráně (přečerpávací)
Instalovaný výkon (MW) 2 x 60 4 x 91 4 x 10 3 x 48 2 x 11,25 2 x 6,94 4 x 112,5 2 x 325
Zdroj: (9 str. 45).
Nevýhodou vodních elektráren je jejich značná závislost na sezónních podmínkách, a tím pádem jejich značná kolísavost ve výrobě elektřiny v průběhu roku. Přečerpávací vodní elektrárny mají výhodu v tom, že schopnost jejich regulace je mnohem vyšší. Zpravidla tak vyrábí elektřinu v době, kdy je jí nejvíce potřeba, v méně důležitých časech se pak naopak voda přečerpává zpět do horní nádrže. (10)
12
2.4 Biomasa O problematice biomasy se rozepíšu obšírněji, jelikož tento obnovitelný zdroj energie přímo souvisí s bioplynovou stanicí. V prvé řadě bychom si pojem biomasa vysvětlit a definovat. Dle (11 str. 17) biomasou rozumíme „substanci biologického původu (pěstování rostlin v půdě nebo ve vodě, chov živočichů, produkce organického původu, organické odpady). Biomasa je buď záměrně získávána jako výsledek výrobní činnosti, nebo se jedná o využití odpadů ze zemědělské, potravinářské a lesní výroby, z komunálního hospodářství, z údržby krajiny a péče o ni.“ Možností využití biomasy je celá řada. V případě bioplynové stanice půjde o proces jejího spalování a následnou výrobu elektřiny. Biomasa se však také využívá k výrobě chemických sloučenin. Názorný přehled poskytuje následující obrázek. Obrázek 2-3 Možnosti využití biomasy
Zdroj: www.tzb-info.cz (12)
Biomasu rozlišujeme dle obsahu vody na: (13) suchou (dřevo a dřevní odpady); mokrou (kejda a další odpady); speciální (olejniny, škrobové a cukernaté plodiny). Existuje velké množství druhů vytápěcích zařízení na spalování biomasy, proto by se kupující měl rozhodnout zejména na základě těchto kritérií: (14 stránky 55-56) potřebný tepelný výkon; investiční náklady na zařízení a cena paliva; 13
dostupnost paliva; požadovaný komfort a nároky na obsluhu. To, jakou výhřevnost mají jednotlivé druhy biomasy, je názorně vidět z následující tabulky. Obecně můžeme říci, že s vyšším obsahem vody v palivu jeho výhřevnost klesá. Tabulka 2-3 Výhřevnost vybraných druhů biomasy
Druh paliva
listnaté dřevo jehličnaté dřevo borovice vrba olše habr akát dub jedle jasan buk smrk bříza modřín topol dřevní štěpka sláma obilovin sláma kukuřice lněné stonky sláma řepky
Obsah vody
Výhřevnost
[%]
[MJ/kg]
15 15 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 30 10 10 10 10
14,605 15,584 18,4 16,9 16,7 16,7 16,3 15,9 15,9 15,7 15,5 15,3 15 15 12,9 12,18 15,49 14,4 16,9 16
Měrné hmotnosti [kg/m3]= [kg/prm] [kg/prms1] [kg/plm] 678 475 278 486 340 199 517 362 212
685
480
281
670 455
469 319
275 187
120 100 140 100
210 (balíky) (balíky) (balíky) (balíky)
Zdroj: www.energetika.cz. (15)
Jako vstupní substráty u bioplynových stanic se především využívá tzv. mokrá biomasa. Proto není divu, že většina bioplynových stanic je vystavěna zemědělským podnikem, který biomasu sám produkuje.
1
K vysvětlení pojmů "plm, prm a prms" viz např. http://www.i-ekis.cz/?page=biomasa.
14
2.5 Bioplyn SMRŽ (16 str. 30) definuje bioplyn jako „směs plynů s obsahem cca 45 – 60 % metanu (CH4), kolem 0,1 – 0,5 % sulfanu (H2S) a zbytek, cca 40 – 55 % oxidu uhličitého (CO2).“ Bioplyn vzniká kvašením různých substrátů za zvýšené teploty. Přehled základních substrátů a jejich průměrných výnosů m3 bioplynu na zkvašení 1 tuny substrátů ilustruje níže uvedená tabulka. Tabulka 2-4 Průměrné výnosy m3 bioplynu na tunu vybraných substrátů
Substrát hovězí trus prasečí kejda zelený odpad bioodpad kukuřičná siláž starý tuk
m3 bioplynu/tuna substrátu 25 35 110 120 200 600
Zdroj: (16 str. 30).
Z tabulky je patrné, že při propočtu získání 1 m3 bioplynu se poměrně jednotlivé substráty liší. Přeměna biomasy na bioplyn má zejména tyto pozitivní dopady: (14 stránky 69-70) využití biomasy s velkým obsahem vody i materiálů, které by z hygienických důvodů vůbec nebylo možné sušit (kejda, hnůj, kuchyňský odpad); přeměna vedlejších zemědělských produktů jako např. hnůj ve velmi kvalitní hnojivo; odstranění zápachu na farmách; získávání bioplynu i z odpadů uložených na skládkách; výroba elektřiny a tepla. Jaké jsou přednosti výstavby bioplynových stanic? Oproti jiným elektrárnám využívajícím OZE není bioplynová stanice závislá na aktuálním počasí, což představuje obrovskou výhodu v tom, že dodávky silové elektřiny do distribuční sítě jsou stabilní. Provozování bioplynové stanice navíc skýtá vhodnou komplementární činnost pro již zavedený zemědělský podnik. Bioplynové stanice jsou k okolí velmi šetrné, naopak 15
využíváním zbytkových surovin snižují emise některých škodlivin do okolí. Nespornou výhodou je i možnost získání dotace na výstavbu bioplynové stanice, které byly dočasně zastaveny v létě letošního roku, ale od podzimu je opět možné dotace státu získat. 2 (17) Klimatické a přírodní podmínky na území České republiky nahrávají nejvíce právě bioplynovým stanicím. Shrňme si v bodech výše zmíněné výhody výroby elektřiny v bioplynových stanicích: stabilita dodávek silové elektřiny do elektrizační soustavy; zpracování zbytkových surovin z živočišné produkce; zbytková hmota celého procesu fermentace, tzv. digestát je kvalitní hnojivo; snížení znečistění podzemních vod dusíkem; snížení emisí čpavku do ovzduší; diverzifikace příjmových položek pro zemědělce, kteří nebudou již tak dramatickým způsobem ovlivněni špatnou úrodou, výkyvy komodit na světových trzích či změnou legislativy. Výše uvedené výhody a nuance oproti jiným obnovitelným zdrojům energie slouží jako nejčastější argument pro výrobu elektřiny z bioplynových stanic. Dále zastánci bioplynu tvrdí, že v našich klimatických podmínkách pouze výroba elektřiny z bioplynových stanic může být rentabilní bez dotačních příspěvků státu. (18) To podporuje i tvrzení Jiřího Cairoly, vedoucího Marketingu pro podniky a municipality Komerční banky, ve kterém říká, že „na základě zkušeností s několika desítkami projektů jsou vhodně a dobře připravené projekty smysluplné bez ohledu na to, zda pro jejich výstavbu je k dispozici státní podpora.“ (18 str. 26)
2
Aktuální program podpor je možné zjistit mj. na stránkách CzechInvestu. (62)
16
Pokud budeme žádat banku o úvěr, musíme mít připravené odpovědi na otázky, které se budou týkat: (19) důvodu k realizaci projektu; aktuálního stavu projektu; výše a struktury nákladů projektu; výši předpokládaných vložených vlastních zdrojů do projektu; předpokládané lokace; struktury a množství vstupů a způsobu jejich zajištění, logistiky a skladování; zajištění připojení bioplynové stanice do sítě; zda a jakým způsobem budeme využívat tepla; časového harmonogramu výstavby; uvažovaného dodavatele stavebních prací; právní formy podniku. Na stránkách Komerční banky (19) se můžeme dočíst, jaké nabídky banka poskytuje žadatelům o úvěr. Pro úplnost a představu čtenáře zmiňme heslovitě některé z nich: odborné poradenství při přípravě projektu; krátkodobý překlenovací úvěr na pokrytí DPH; dlouhodobý investiční úvěr; odložení splátek jistiny po dobu výstavby a uvedení do provozu; pravidelné splácení z výnosů získaných z provozování bioplynové stanice.
17
Na závěr této podkapitoly se uveďme srovnání vývoje výkupní ceny bioplynu v České republice s dalšími státy. Obrázek 2-4 Výkupní ceny pro bioplynovou stanici
Zdroj: Czech RE Agency. (20) Z grafu je patrné, že výkupní ceny v Německu a Francii jsou aktuálně nižší než v České republice, na druhou stranu výkupní ceny v Rakousku a Velké Británii jsou od roku 2011 již vyšší.3 Rozmach bioplynových stanic je našem území limitován také tím, že vstupní substrát, biomasu, lze produkovat pouze na dostupné zemědělské půdě. Obecně můžeme říci, že zemědělství se v dnešních podmínkách nespoléhá jen na výrobu potravinářských produktů, ale orientuje se čím dál častěji na pěstování energetických plodin.
3
Pro srovnání výkupních cen u dalších obnovitelných zdrojů energie viz např. http://energie.tzb-info.cz/6950obnovitelne-zdroje-energie-vyvoj-vykupnich-cen.
18
3 Bioplynová stanice Ve své práci jsem se zaměřil na konkrétní projekt výstavby bioplynové stanice společnosti Kralovická zemědělská, a.s. Aby čtenář lépe pochopil čísla týkající se provozních nákladů, výnosů, cen jednotlivých částí celé výstavby a terminologii bioplynové stanice jako takové, uvádím na následujících řádcích stručný technologický popis některých částí bioplynové stanice.
3.1 Úvod do provozu bioplynové stanice Proces fungování bioplynové stanice od vstupu substrátů po vlastní výrobu elektřiny nejlépe ilustruje názorné schéma. Obrázek 3-1 Schéma bioplynové stanice
Zdroj: AGROMONT VIMPERK s.r.o. (21)
Pro ilustraci uvedu stručný popis fungování zemědělské bioplynové stanice. Do fermentoru je dávkově dodávána biomasa (kejda prasat, drůbeží podestýlka, hnůj skotu, kukuřičná siláž, travní senáž apod.), ve kterém při procesu anaerobní fermentace vzniká bioplyn. Ten je následně odváděn do plynového motoru, který pohání elektrický synchronní generátor. Elektrická energie produkovaná generátorem na hladině napětí 400V je obvykle 19
dále částečně spotřebována na tzv. technologickou spotřebu bioplynové stanice (cca 10 %) a zbylých cca 90 % je přes navyšující transformátor přeneseno do distribuční soustavy. Tato elektřina je pak předmětem obchodování, tj. je vykupována obchodníkem a současně je na toto množství fakturována příslušnému distributorovi částka za zelený bonus, nebo je fakturována distributorovi částka za garantovanou výkupní cenu. Celkový pohled na areál bioplynové stanice společnosti Kralovická zemědělská zobrazuje následující obrázek. Obrázek 3-2 Areál bioplynové stanice Kralovický zemědělská, a.s.
Zdroj: Fotodokumentace společnosti.
3.2 Technologický popis zařízení v bioplynové stanici Následující řádky se budou podrobněji věnovat základním pilířům celé bioplynové stanice, a to především technologickému objasnění fungování fermentoru a kogenerační jednotky. Pro lepší ilustraci přikládám obrázky plynojemu a dávkovacího zařízení přímo v areálu společnosti Kralovická zemědělská, a.s.
20
3.2.1 Fermentor Fermentory jsou uzavřené kruhové betonové nádrže, v nichž probíhá anaerobní proces výroby bioplynu. Rozlišujeme horizontální a vertikální konstrukce. Výhodou horizontálního provedení fermentoru je existence míchadla, jímž lze docílit dobrého promíchání napříč směrem průtoku. Naopak nevýhodou je nutnost velkého prostoru na umístění nádrže a vyšší tepelné ztráty oproti vertikální konstrukci. Další dělení jednotlivých fermentorů spočívá v jejich umístění na povrchu země. Rozlišujeme totiž fermentory zabudované nad a pod zemí. U nadzemních fermentorů uveďme výhodu v nižších celkových nákladech, zato negativum oproti fermentorům umístěných pod zemí je ve vyšších tepelných ztrátách a v zabírání většího prostoru. Technologický princip fungování fermentoru by měl alespoň částečně přiblížit následující obrázek. Obrázek 3-3 Schéma fermentoru
Zdroj: VŠCHT. (22)
21
3.2.2 Kogenerační jednotka Energie získaná ze spalování bioplynu se přemění v tzv. kogenerační jednotce ze zhruba 30 % na elektřinu, 60 % na teplo a zbylých 10 % pak tvoří tepelné ztráty. (14 str. 73) U naší bioplynové stanice pak dle výkonových parametrů kogenerační jednotky dostáváme 45 % elektřiny a 55 % tepla (23). Z uvedených čísel je zřejmé, že během spalování se uvolňuje velké množství tepla, které však není možno použít k výrobě mechanické práce. Často se tedy teplo využívá k ohřevu teplé vody. Teplo z kogenerační jednotky slouží také k vyhřívání fermentoru, zejména pak v zimním období, aby bylo dosaženo vhodné teploty pro fermentaci. To, jak vše probíhá, nám jasně ilustruje další obrázek. Obrázek 3-4 Schéma kogenerační jednotky
Zdroj: Pražská plynárenská, a.s. (24)
22
3.2.3 Plynový zásobník Plynový zásobník nebo-li plynojem je další z důležitých zařízení bioplynové stanice. Během dne dochází ke kolísání výroby bioplynu, které je ovlivněno přísunem vstupního substrátu. Úkolem plynového zásobníku je právě korigovat množství bioplynu tak, aby jeho množství bylo konstantní pro napájení motoru. Velikost plynojemu je ovlivněna průběhem spotřeby a množstvím vyrobeného plynu. Níže uvedený obrázek zobrazuje v pozadí plynový zásobník v areálu naší společnosti. Je pro něj typický tvar ve formě kužele. Obrázek 3-5 Plynojem
Zdroj: Fotodokumentace společnosti.
23
3.3 Rozřazení zařízení pro daňové odpisy Níže uvedené tabulky jsem převzal z interních dokumentů našeho sledovaného podniku, ze kterých srozumitelně vyplývá, jaké byly pořizovací ceny jednotlivých zařízení a do jaké odpisové třídy dle zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (25) se řadí. Tabulka 3-1 Rozpis stavebních a inženýrských děl
Název DHM
odp. sk.
Obsahuje technologii
Stavební a inženýrská díla Fermentor F1 a F 2 +1/2lektroinstalace Koncový sklad digestátu
4
vytápění, míchadla
5
Technický sklep+ventilátor
5
míchadla čerpací zařízení, kompresor pro tlakování upevnění membrány, dmychadlo pro odsíření
Vstupní skružová jímka 25 m3 vč. šachty a úkapové šachtice Technická budova kogenerace + 1/2 elektroin. Silážní žlab Přečerpávací jímka kejdovodu Kejdovod od přečerpávací jímky do vstupní skružové jímky Potrubní vedení sil. šťáv od sil. žlabu k sběrné jímce, DN 300, 102 m Propojení F2 a koncový sklad, DN 400 Komunikace-zpevněné plochy Oplocení Sadové úpravy Přípojka VN
5
nejsou míchadla, vytápění, žádná technologie
Cena (v Kč)
12 373 652 6 948 684 1 537 624 359 589
4
2 228 295
5 5
4 528 100 296 700
ponorné čerpadlo
4 4
378 457 kanalizační šachta
4 5 5 5 4
Trafostanice-kobka
4
Přípojka NN podzemní
4
Vedení bioplynu
4
Plynovod fléry vč. chráničky Vodovod Teplovod Propojení KS a vyvážecí
4 4 4 4
372 774 158 215 2 917 760 70 360 143 149 523 900
rozp. cena zahrnuje i technologii
1 567 050 264 950
chlazení, dmychadlo-vedeno jako SMV, ventily a armatury vedeny jako SMV
1 778 847 126 852 131 775 3 301 368 195 760
Zdroj: Interní dokumenty.
24
Z tabulky je zřejmé, že nejnákladnější částí investice ve stavebních a inženýrských dílech byla výstavba fermentoru, jehož výše přesahuje hodnotu 12 mil. Kč. Všechny položky v první tabulce řadíme do 4. nebo 5. odpisové skupiny, což představuje dobu pro daňové odpisy 20 resp. 30 let. Tabulka 3-2 Rozpis samostatných movitých věcí a souboru movitých věcí
Název DHM Samostatné movité věci a soubory movitých věcí KGJ 537 kW Deutz Zásobník plynu TLD Čerpací technika Pumpa-box Kompresor a rozvody tlakového vzduchu Chlazení bioplynu Odsíření bioplynu+ dmychadlo Čerpadlo ostřiků s rozvody vody Výměníková stanice a vytápění fermentoru F1 a F2 vč. oběh. čerpadel Řízení a regulace BPE Fléra + dmychadlo Míchadlo F 1 Missisippi č. 1 Míchadlo F 1 Missisippi č. 2 Míchadlo F2 ponorné č. 1 Míchadlo F2 ponorné č. 2 Míchadlo KS ponorné č. 1 Míchadlo KS ponorné č. 2 Míchadlo KS ponorné č. 3 Dávkovací zařízení Mayer Siloking vč. šnek. dopravníku
odp. sk.
Cena (v Kč)
2 2 2 3 3 3 2
12 561 151 730 201 1 219 215 84 200 358 288 82 276 94 124
3
1 643 166
2 3 2 2 2 2 2 2 2
2 339 870 697 750 703 731 703 731 342 493 342 493 234 738 234 738 234 738
2
2 138 590
Zdroj: Interní dokumenty.
Nejnákladnější částí v 2. tabulce je kogenerační jednotka přesahující 12 mil. Kč. Jednotlivé položky řadíme do 2. a 3. odpisové třídy, jež znamenají odpis jednotlivých zařízení po dobu 5 a 10 let. V rámci hodnocení investice ve 20-ti letém horizontu tak budeme kalkulovat s obnovou těchto zařízení. Celková výše dlouhodobého hmotného majetku dosahuje hodnoty 64 949 352 Kč.
25
4 Legislativa Předtím, než se budu věnovat dalším kapitolám, je nezbytné alespoň rámcově uvést legislativní předpisy, které s obnovitelnými zdroji energie, resp. provozováním bioplynové stanice souvisí. Jejich platné znění má totiž zásadní význam pro další ekonomické ukazatele, se kterými budu v praktické části pracovat. To, jakým způsobem je platná legislativa zásadní pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jsme se mohli nedávno přesvědčit i na našem území. Problematika novel, kterými chtěla vláda, resp. Parlament omezit výstavbu slunečních elektráren je stále aktuální. (26)
4.1 Základní přehled relevantních legislativních aktů Mezi důležité předpisy týkající se obnovitelných zdrojů energie řadíme zákony České republiky v platném znění, vyhlášky Ministerstva pro životní prostředí, vyhlášky a cenová rozhodnutí Energetické regulačního úřadu (dále jen ERÚ)4. Výčet těchto aktuálních předpisů nalezneme přehledně na stránkách ERÚ. Řadíme mezi ně (27): zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů (tzv. energetický zákon); zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, v platném znění; vyhláška MŽP č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, v platném znění; vyhláška ERÚ č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, v platném znění; vyhláška ERÚ č. 502/2005 Sb., o stanovení způsobu vykazování množství elektřiny při společném spalování biomasy a neobnovitelného zdroje; vyhláška ERÚ č. 541/2005 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, v platném znění; 4
K výstavbě a provozu bioplynové stanice se také váže celá řada legislativních předpisů týkající se environmentálních aspektů.
26
vyhláška ERÚ č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, v platném znění; cenové rozhodnutí ERÚ č.7/2011, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů.
4.2 Státní podpora Dále je třeba vysvětlit pojmy zelený bonus a garantovanou kupní cenu, které často veřejné mínění zaměňuje a staví je naroveň. Zjednodušeně můžeme říci, že oba mechanismy umožňují výrobci elektřiny prodat elektrickou energii do distribuční (přenosové) soustavy za „výhodných“ podmínek. Základní rozdíl spočívá v tom, že pokud výrobce zvolí garantovanou výkupní cenu, je touto cenou vázán a nemůže s ní nikterak hýbat. To má své nesporné klady v tom, že výrobce od začátku ví, kolik dostane za vyrobenou elektřinu zaplaceno a snadněji může přizpůsobovat a kalkulovat s provozními náklady způsobem, který mu přinese požadovaný ekonomický zisk. Nevýhodou je naopak to, že pokud by na trhu existoval obchodník, který by od výrobce elektřinu za vyšší cenu vykoupil, tak nemůže již s fixní výkupní cenou hýbat v daném roce. U zeleného bonusu je situace obecně jiná. Při nasmlouvaných výkupních podmínkách (zelený bonus + cena od obchodníka s elektřinou) dostává výrobce v součtu vyšší cenu za vyrobenou MWh než u garantované výkupní ceny. Výrobce ale teoreticky riskuje, že v daném roce může vykupující obchodník přestat z jakýchkoliv důvodů za dodanou elektřinu platit vůbec nebo začne platit opožděně, což může být při „napjatém“ rozpočtu výrobce také zásadním problémem. Výše zeleného bonusu je stanovována cenovým rozhodnutím ERÚ na celý následující rok. Dle dostupných informací je jeho výše stanovována na základě průměrné ceny silové elektřiny v uvažovaném období, dokonce je brána v potaz i průměrná cena kukuřice, která je nejdůležitější zemědělskou plodinou v procesu fermentace. Obecně je dodržováno pravidlo, že součet zeleného bonusu s předpokládanou cenou prodávané elektřiny obchodníkovi je o něco vyšší než garantovaná výkupní cena. Toto navýšení zohledňuje riziko spojené s „možným výpadkem“ plateb od vykupujícího obchodníka.
27
Především je důležité si uvědomit fakt, že výrobce si formu podpory státu volí pro příslušný kalendářní rok a je touto dobou vázán. Je tedy možné měnit formu podpory od státu, ale pouze jedenkrát ročně. Chce-li výrobce od ledna nového roku pobírat jinou formu podpory, musí provozovateli přenosové soustavy nahlásit změnu do 30. listopadu příslušného roku. Většina obnovitelných zdrojů energie počítá s ekonomickou životností nejméně 15 let, v případě bioplynových stanic uvažujeme dobu 20 let. S takto dlouhým horizontem se nabízí otázka, jak je to s vývojem garantované ceny a výší zeleného bonusu v následujících letech. Garantovaná výkupní cena u bioplynových stanic by měla být výrobci poskytnuta po dobu 20 let minimálně ve výši dané aktuálním cenovým rozhodnutím ERÚ v době připojení bioplynové stanice do distribuční soustavy. Při výrazných inflačních změnách se uvažuje i o jejich promítnutí do této ceny. Stávající výše cen pak u zemědělských bioplynových stanic nerozlišuje cenu dle doby jejich spuštění tak, jako je tomu u jiných obnovitelných zdrojů. Od roku 2013 by pak měl začít platit nový zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, který by měl obecně pro zdroje nad 100kW (tj. prakticky pro všechny bioplynové stanice) předepisovat již pouze jedinou formu podpory, a to tzv. „hodinový zelený bonus“. (28) Predikce tržeb v rámci tohoto nového systému bude velice obtížná a lze očekávat, že bankovní instituce poskytující úvěry na výstavbu bioplynových stanic budou na základě těchto nových podmínek přistupovat k úvěrování obnovitelných zdrojů ještě opatrněji než nyní. Dle § 2 odst. 8 vyhlášky ERÚ č. 140/2009 Sb. (29)„se výkupní ceny meziročně zvyšují s ohledem na index cen průmyslových výrobců minimálně o 2 % a maximálně o 4 %, s výjimkou výroben spalujících biomasu a bioplyn.“ O možné míře poklesu výkupních cen se dočteme v § 6 odst. 4 zákona č. 180/2005 Sb. (30), v němž se píše, že „výkupní ceny stanovené Úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 95 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje. Ustanovení věty první se nepoužije pro stanovení výkupních cen pro následující kalendářní rok pro ty druhy obnovitelných zdrojů, u kterých je v roce, v němž se o novém stanovení výkupních cen rozhoduje, dosaženo návratnosti investic kratší než 11 let.“ Dle 3. přílohy vyhlášky ERÚ č. 475/2005 (31) je předpokládaná životnost výrobny spalující bioplyn 20 let. Tato doba je dle vyhlášky ERÚ č. 140/2009 (29) určující pro 28
garantovanou výkupní cenu bioplynu, která tudíž činí právě 20 let. Pro srovnání uvádím tabulku pro názornější srovnání délek garantovaných cen pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů energie. (31) Tabulka 4-1Počet let garantovaných výkupních cen pro jednotlivé typy OZE
Typ OZE energie vody energie biomasy bioplyn skládkový, kalový a důlní plyn energie větru geotermální energie fotovoltaika
Počet let garantovaných výkupních cen 30 20 20 15 20 20 20
Zdroj: 3. Autor.
Z tabulky vidíme, že nejčetněji se u jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie vyskytuje perioda 20 let, výjimku tvoří vodní elektrárny, kde se délka garance zvyšuje na 30 let. Jak je na stránkách ERÚ (27) správně uvedeno, nesmíme zaměňovat patnáctiletou dobu návratnosti investic dle zákona č. 180/2005 Sb. s garancí doby trvání podpory. Garance trvání podpory je vázána na předpokládanou dobu ekonomické životnosti výrobny elektřiny, o které jsem se zmiňoval výše. Pojem garantovaných výkupních cen je třeba odlišovat od patnáctileté doby návratnosti investic, která se váže k § 6 odst. 1 zákona č. 180/2005 Sb. (30), jež ukládá ERÚ stanovovat výkupní ceny tak, aby této návratnosti bylo dosaženo. Tím můžeme zjednodušeně říci, že státní podpora je nastavena takovým způsobem, že by se investice při průměrné ceně výstavby a průměrných provozních nákladech a výnosech měla do 15 let navrátit. Druhá část legislativního pojednání je věnována čerpání podpory na tzv. technologickou vlastní spotřebu a ostatní vlastní spotřebu. Definovat oba pojmy a porozumět nuancím mezi jednotlivými pojmy je zásadní pro kalkulaci provozování bioplynové stanice ve vazbě na prodej a vlastní spotřebu vyprodukované elektrické energie. O této problematice se ještě zmíním v závěru praktické části práce.
29
Dle § 2, písm. b) vyhlášky ERÚ č. 475/2005 Sb. (31) rozumíme technologickou vlastní spotřebou „spotřebu elektrické energie na výrobu elektřiny při výrobě elektřiny nebo elektřiny a tepla v hlavním výrobním zařízení i pomocných provozech, které s výrobou přímo souvisejí, včetně výroby, přeměny nebo úpravy paliva, ztrát v rozvodu, vlastní spotřeby i ztrát na zvyšovacích transformátorech pro dodávku do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, je-li fakturační měření instalováno na jejich primární straně.“5 Na technologickou vlastní spotřebu dle bodu 1.3 Cenového rozhodnutí ERÚ č. 2/2010 (32) nelze nárokovat zelený bonus. Odlišná situace však nastává u ostatní vlastní spotřeby, kterou vyhláška ERÚ č.475/2005 Sb. v § 2, písm. c) (31), který tuto spotřebu definuje jako „elektřinu z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje právo na úhradu zeleného bonusu a která je účelně využita výrobcem či jinou fyzickou nebo právnickou osobou bez použití regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy“. Na ostatní vlastní spotřebu lze dle výše zmíněného bodu Cenového rozhodnutí ERÚ č. 2/2010 nárokovat zelený bonus. Aby čtenář lépe pochopil rozdíl mezi technologickou a ostatní vlastní spotřebou, uvedu příklad dle (33 stránky 162-163), kde pod pojmem ostatní vlastní spotřeba rozumějme případ, kdy je vyrobená elektřina částečně nebo zcela spotřebována výrobcem elektřiny v jeho jiném výrobním provozu, např. v kovovýrobě či v administrativních budovách. Tento fakt je důležitý zejména pro případy, kdy výrobce elektřiny využívá pouze část elektřiny z obnovitelných zdrojů energie pro jeho vlastní spotřebu a zbytek prodává. V tomto případě může výrobce uplatnit podporu pouze formou zelených bonusů. Do ostatní vlastní spotřeby řadíme i spotřebovanou elektřinu na opravu elektrárny. Důležitým rokem pro orientaci v získávání státní podpory se stal rok 2009. Od tohoto roku dělíme bioplynové stanice do dvou kategorií podle druhu využívané biomasy, zatímco do konce roku 2008 se výše státní podpory odvíjela od termínu uvedení bioplynové stanice do provozu. To, jakým trend má výše garantované výkupní ceny a zeleného bonusu zobrazuje níže uvedená tabulka. (20)
5
Jako příklad pomocných provozů uveďme spotřebu na pohony obslužných čerpadel. Pod primární stranou transformátorů rozumíme stranu přenosové a distribuční soustavy. (33 str. 162)
30
Tabulka 4-2 Výše výkupní ceny a zeleného bonusu pro bioplynové stanice
Kategorie AF1 AF2
Podpora Výkupní cena Zelený bonus Výkupní cena Zelený bonus
2009 4 120 2 580 3 550 2 010
2010 4 120 3 150 3 550 2 580
2011 4 120 3 150 3 550 2 580
2012 4 120 3 070 3 550 2 500
Zdroj: www.tzb-info.cz (20) a Cen. rozhodnutí ERÚ č. 7/2011. (34)
Pod kategorií AF1 rozumíme dle vyhlášky č. 482/2005 Sb. (35) kategorii, „která zahrnuje biomasu s původem v cíleně pěstovaných energetických plodinách určenou k výrobě bioplynu, pokud tato biomasa tvoří v daném kalendářním měsíci více než polovinu hmotnostního podílu v sušině vstupní suroviny do bioplynové stanice a zbytek vstupní suroviny tvoří biomasa stanovená v příloze č. 1 k této vyhlášce, tabulce č. 2, skupině č. 2, písmena a) až g)“. Kategorie AF2 zahrnuje veškerou biomasu, která nespadá pod kategorii AF1.
4.3 Žádost o získání podpory Poslední podkapitola se bude týkat žádosti o získání podpory na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Ta musí obsahovat určité předepsané náležitosti, které jsou velmi výstižně a přehledně shrnuty na stránkách ERÚ. (27) Pro úplnost uvedu alespoň jejich výčet: licence na výrobu elektřiny; potřebné dokumenty provozovateli přenosové soustavy dle § 3 zákona č. 475/2005 Sb.; výkaz o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v měsíčních intervalech dle vyhlášky č. 541/2005 Sb. (36). Abychom dostali licenci na výrobu elektřiny, musíme splňovat podmínky dle § 5 zákona č. 458/2000 Sb., které jsou: (37) dosažení věku 21 let; úplná způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost; odborná způsobilost nebo ustanovení odpovědného zástupce podle § 6 téhož zákona.
31
5 Ekonomické ukazatele 5.1 Investice obecně Dle KISLINGEROVÉ (38 stránky 263-264) je pro vyhodnocování investic počítat s těmito aspekty: výnosnost; čas; riziko. Konečným výsledkem rozpočtování je rozhodnutí: zda investici uskutečnit; kdy investici uskutečnit; kterou z investic realizovat.
5.2 Klasifikace investic a investičních projektů Dle LANDY (39 stránky 85-86) můžeme dělit investiční projekty na několik typů: Z hlediska pořizovaných aktiv na investice: hmotné; nehmotné; finanční. Podle vztahu k rozvoji podniku dělíme investice na: rozvojové; obnovovací; regulatorní (v rámci běžného provozu). Podle rozsahu rozlišujeme: projekty na zelené louce; projekty v existujícím podniku.
32
Podle věcné náplně členíme investice na: investiční projekty; projekty typu „nový produkt“; projekty typu „organizační změna“.
5.3 Fáze investičního projektu Každý investiční projekt má několik fází. FOTR a SOUČEK (40 str. 23 a násl.) dělí život každého projektu na 4 fáze: předinvestiční (předprojektová příprava); investiční (projektová příprava a realizace výstavby); provozní (operační); ukončení provozu a likvidace. Stručně se zmiňme o jednotlivých fázích investičního projektu, pro které jsou charakteristické určité znaky. 5.3.1 Předinvestiční fáze FOTR a SOUČEK (40 str. 26) dělí tuto první fázi na: identifikaci podnikatelských příležitostí; předběžný výběr projektů a přípravu projektu obsahující analýzu jeho variant; hodnocení budoucího projektu a rozhodnutí o jeho realizaci či zamítnutí. Pod pojmem identifikace podnikatelských příležitostí rozumějme soustavné vyhodnocování podnětů z okolí, které za jistých příležitostí umožní vhodnou realizaci podnikatelského projektu. Vzhledem k tématu této diplomové práce si uveďme jako příklad sledování přijímání nových zákonů, které s sebou přináší možnost získání dotací, zavedení garantovaných výkupních cen, odložení splátky daně z přidané hodnoty či další úlevy na daních. Všechny tyto aspekty musí investor brát v úvahu a kalkulovat s nimi. Toto téma je např. aktuální u zavedení uhlíkové daně, která by ovlivnila výši ceny elektřiny, která je spjata s touto komoditou. (41 str. 28)
33
Po zaregistrování vhodné podnikatelské příležitosti a jejím stručném posouzení by měla následovat technicko-ekonomická studie projektu, která zahrnuje propojení technických aspektů výstavby s ekonomickými parametry financování a provozování celého projektu. Na základě připravených podkladů by pak management měl finálně rozhodnout o přijetí či odmítnutí investičního projektu. 5.3.2 Investiční fáze Stejně jako jsme si na dílčí fáze dělili předinvestiční část, můžeme členit i investiční etapu na několik podskupin: (40 str. 33 a násl.) zpracování zadání výstavby; zpracování úvodní projektové dokumentace (včetně dokumentace vyhodnocení vlivu na životní prostředí, tzv. Environmental Impact Assessment); zpracování realizační projektové dokumentace; realizace výstavby; příprava uvedení do provozu, uvedení do provozu a zkušební provoz; aktualizace dokumentace a systémů. 5.3.3 Provozní fáze Na tuto etapu je třeba nahlížet z krátkodobého a dlouhodobého hlediska. V rámci krátkodobého řeší podnik problémy spjaté z dennodenních činností jako např. problémy technologického procesu, kvalifikace pracovníků a další. Z dlouhodobého hlediska pak podnik čelí problémům, které vycházely z technicko-ekonomické studie. Jako příklad uveďme změny legislativy, vývoj poptávky, nedostatečný počet dodavatelů atd. (40 str. 37) 5.3.4 Ukončení provozu a likvidace V posední etapě života projektu nastává „zúčtování“. Tím rozumíme započítání příjmů a výdajů spojenými s likvidací majetku. Rozdíl příjmů a výdajů nazýváme likvidační zůstatek, jehož výše hraje významnou roli pro jednotlivé metody hodnocení investic jako vnitřní výnosové procento či současnou hodnotu očekávaných peněžních příjmů. (40 stránky 38-39)
34
5.4 Zdroje financování investic Mezi zdroje financování investic řadíme dle SYNKA (42 str. 248) vlastní zdroje i cizí zdroje. K vlastnímu kapitálu řadíme: odpisy; zisk; výnosy z prodeje a z likvidace hmotného majetku a zásob; nově vydané akcie. Mezi cizí zdroje uvažujeme zejména: dlouhodobý bankovní úvěr; vydané a prodané obligace; splátkový prodej; leasing.
5.5 Diskontní míra Problematice stanovení diskontní míry se budu věnovat podrobněji z důvodu klíčového výpočtu, který zásadním způsobem ovlivní konečné výsledky. MAŘÍK (43 str. 47 a násl.) uvádí pro diskontní míru dvě definice. V prvé řadě jako „míru výnosnosti užívanou pro přepočet peněžní částky, která má být vydána nebo přijata v budoucnosti, na současnou hodnotu této částky.“ Nás bude v této práci zajímat spíše definice druhá, která diskontní míru definuje jako „míru výnosnosti očekávanou investorem při akvizici budoucího peněžního toku s ohledem na riziko spojené s možností tento výnos získat.“ Zjednodušeně můžeme říci, že pomocí diskontní míry říkáme, že každý materiál něco stojí, a proto musíme tyto náklady v propočtech zohlednit. Financujeme-li investici pouze cizími zdroji, pak úrok z úvěru, který jsme dostali je pro nás nákladem. Důležitým aspektem však je, že výši úroků musíme opravit na úroky po zdanění. V této souvislosti hovoříme o tzv. daňovém efektu (daňový štít), jelikož úroky jakou součást nákladů snižují zisk, ze kterého platíme daň. (42 str. 126) Pokud využíváme při investici pouze vlastních zdrojů, pak za
35
náklady bereme požadovaný výnos z kapitálu, z jiných alternativních projektů či výnos stanovený specifickými postupy jako např. CAPM6. (44 str. 297) Pokud financuje podnik investici jak vlastními, tak cizími zdroji, kalkulujeme s tzv. průměrnými kapitálovými náklady WACC (z angl. Weighted Average Cost of Capital), které se spočítají jako vážený aritmetický průměr dle vzorce: (44 str. 298)
kde: ko – průměrná míra kapitálových nákladů podniku (podniková diskontní míra); ki – úroková míra pro nové úvěry před zdaněním; t – míra zdanění zisku vyjádřená desetinným číslem; kp – míra nákladů na prioritní akcie; ke – míra nákladů na nerozdělený zisk a základní kapitál; Wi, Wp, We – váhy jednotlivých kapitálových složek určených procentem z celkových zdrojů. Pro vyjádření vážených průměrných kapitálových nákladů upravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu pomocí matematicko-statistických studií a veřejně dostupných dat ratingový model INFA. (45 str. 129) Podrobné vysvětlení jednotlivých složek vzorce a uvedení doporučených a aktuálních hodnot některých složek nutných pro výpočet vážených průměrných kapitálových nákladů najdeme v metodické části dokumentu „Finanční analýzy podnikové sféry za rok 2010“ na straně 85 a násl., který je ke stažení ze stránek Ministerstva průmyslu a obchodu. (46) V této práci budu vycházet právě z této metodiky, která se jeví s ohledem na zvolený příklad jako nejvhodnější. Další stránky, jako např. Damodaran (47) poskytují také informace pro výpočet nákladů na vlastní kapitál, resp. pro průměrné kapitálové náklady WACC , ale pro sazby důležité pro jednotlivá odvětví, mezi něž výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie rozhodně patří, jsem zvolil postup uvedený na stránkách Ministerstva průmyslu a 6
Zkratka CAPM, z angl. Capital Assets Pricing Model, znamená model oceňování kapitálových aktiv. Tento model pro výpočet nákladů vlastního kapitálu kalkuluje s bezrizikovou výnosností a rizikovou prémií dosahovanou na kapitálových trzích. (58 str. 161)
36
obchodu, který zohledňuje a stanovuje poměrně přesné údaje pro jednotlivá odvětví českého průmyslu. Vážený průměr kapitálových nákladů spočítáme jako: (46 str. 85 a násl.) ; kde: Bezriziková sazba (rf): za rok 2009 = 4,67 %; za rok 2010 = 3,71. Riziková přirážka za finanční stabilitu (rFINSTAB): když L3 ≤ XL1, pak rFINSTAB = 10 %; když L3 ≥ XL2, rFINSTAB = 0 %; když XL1 < L3 < XL2, pak rFINSTAB =
;
Likvidita L3 = Oběžná aktiva/(Krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry); XL1 - spodní hranice likvidity zvoleného odvětví; XL2 - spodní hranice likvidity zvoleného odvětví. Riziková přirážka za velikost podniku (rLA): když UZ ≥ 3 mld. Kč, pak rLA = 0,00 %; když UZ ≤ 100 mil. Kč, pak rLA = 5,00 %; když 100 mil. Kč < UZ < 3 mld. Kč, pak rLA =
, kdy UZ jsou v mld. Kč;
UZ= (VK + BU + O) - úplatné zdroje (kapitál, za který je nutno platit); VK – vlastní kapitál; BU – bankovní úvěry; O – dluhopisy. Riziková přirážka za podnikatelské riziko podniku (rPOD): X1 =
37
když
, pak rPOD = minimální hodnota rPOD v odvětví;
když
, pak rPOD = 10 %;
když
, pak rPOD =
;
EBIT – provozní výsledek hospodaření; A – aktiva; UM =
- úroková míra; U – nákladové úroky.
Po vypočtení hodnoty vážených průměrných kapitálových nákladů můžeme re již snadno dopočítat náklady na vlastní kapitál dle vzorce:
; kde: CZ - čistý zisk; Z - výsledek hospodaření před zdaněním; další údaje viz výše. Mezi základní postupové kroky dle KISLINGEROVÉ (48 str. 149 a násl.) při výpočtu vážených průměrných nákladů kapitálu řadíme: určení vah jednotlivých složek pro financování podniku;7 určení nákladů na cizí kapitál (mezi ně řadíme dle výkazu rozvahy – dluhopisy, dlouhodobé bankovní úvěry, běžné bankovní úvěry a finanční výpomoci); odhad požadované míry výnosu vlastního jmění. 7
MAŘÍK a MAŘÍKOVÁ (60 stránky 68-69)člení možnosti, jak určit kapitálové složení v rámci kalkulace diskontní míry na: účetní strukturu; cílovou strukturu; iterační postup. Jako nejvhodnější metodu pak autoři uvádí iterační postup, jehož použitím by kapitálová struktura zadaná pro výpočet diskontní míry měla korespondovat se strukturou získanou z výnosového ocenění.
38
SYNEK (44 str. 299) dále uvádí, že bychom vlastní i cizí zdroje měli oceňovat v tržních cenách. Vzhledem k podmínkám na našem trhu si však vystačíme s účetními hodnotami. Pokud podnik zamýšlí investici, která má jinou kapitálovou strukturu než dosavadní financování podniku, pak musíme každý jednotlivý projekt ohodnotit vlastními kapitálovými náklady, mezi které počítáme požadovanou výnosnost vlastního kapitálu a konkrétní nákladové úroky. (44 str. tamtéž).
5.6 Odhad budoucího cash flow Dle KISLINGEROVÉ (49 str. 308 a násl.) vycházíme při stanovování cash flow z plánu odbytu spolu s plánem výroby, pomocí kterých stanovíme očekávané tržby a provozní náklady. Mezi provozní náklady řadíme i finanční náklady, především pak nákladové úroky. Po vypočtení čistého zisku korigujeme výslednou hodnotu o náklady, které nebyly výdaji (např. odpisy) a o výdaje, které nebyly brány v úvahu při výpočtu provozních nákladů (např. splátky úvěru, zde uvádí i zvýšení nároku na pracovní kapitál, dělení zisku). 8 Pro lepší odhad budoucího cash flow je přesnější vycházet z finančního plánu než z reálně zaznamenaných účetních údajů. Některé položky cash flow lze ovlivnit (odpisy, splátky dluhu, potřebný pracovní kapitál), těžko odhadnutelné položky je vhodnější vyjádřit ve zkrácené formě, která neobsahuje položky, u kterých nepředpokládáme v důsledku investice změny. KISLINGEROVÁ (49 str. 308) rozlišuje 3 druhy investičních nákladů: hmotná aktiva; potřeba zvýšeného provozního kapitálu, který se po skončení investice vrátí na svou původní hladinu (výší provozního kapitálu rozumíme součet zásob, pohledávek a finančního majetku); oportunitní náklady. Dle KISLINGEROVÉ (49 str. 312) je vhodné při výpočtu budoucích peněžních toků uvažovat daňové odpisy, které jsou daňově uznatelnými náklady. V práci proto budu počítat s daňovými odpisy, které podnik určil dle přílohy č. 1 v zákoně č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. (25)
8
Někteří autoři uvádějí i jiné postupy pro stanovení hodnoty cash flow.
39
Tabulka 5-1Počet let odepisování u jednotlivých odpisových tříd
odpisová třída 1 2 3 4 5 6
počet let 3 5 10 20 30 50
Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb. (25)
Pro správný odhad budoucího cash flow musíme správně stanovit výši nákladových úroků v jednotlivých letech splácení jistiny. Pro vypočtení anuitní platby (49 str. 319) jsem v této práci použil vzorec umořovatele, jenž má vzorec:
; kde: i = úroková míra za období; n = počet období. Pro přepočet roční úrokové míry na úrokovou míru s kratší dobou splatnosti jsem vycházel ze vzorce: ; kde: i – úroková míra; k – počet úročení za rok; ir – roční úroková míra; ik – požadovaná úroková míra. KISLINGEROVÁ (49 str. 331 a násl.) uvádí, že braní v potaz inflace nemá na výslednou výši čisté současné hodnoty vliv, jelikož bychom inflaci museli promítnout jak do cash flow, tak i do WACC, což by znamenalo vzájemné vykrácení čitatele i jmenovatele. V celém našem příkladu budu tedy uvažovat nominální hodnoty. 40
5.7 Hodnocení efektivnosti investic KISLINGEROVÁ (38 str. 268 a násl.) dělí techniky hodnocení investic na statické a dynamické metody. Jak už z názvu vyplývá, statické metody neberou v úvahu faktory, které se s postupem času mění. Tyto metody neberou v úvahu aspekt rizika a časovou stránku uvažují jen pomíjivým způsobem. V této práci budu uvažovat jen dynamické metody, které jsou, u investice jako výstavba bioplynové stanice, kde se kalkuluje obvykle s horizontem 15 let, mnohem více vypovídající. Pro úplnost však uvádím výčet statických metod: průměrný roční výnos; průměrná doba návratnosti; průměrná procentní výnosnost; doba návratnosti. Teorii dynamických faktorů popíši obšírněji. Dynamické metody ve svých propočtech uvažují faktor času i rizika. Ten je ve vzorcích zohledněn tzv. diskontováním. Mezi dynamické metody řadíme: (38 str. 270 a násl.) čistá současná hodnota; vnitřní výnosové procento; index ziskovosti; diskontovaná doba návratnosti; průměrný výnos z účetní hodnoty.
5.7.1 Čistá současná hodnota U období delšího než jeden rok je nezbytné brát v úvahu také faktor času, který zohledňuje časovou hodnotu peněz. Abychom zohlednili dlouhodobější horizont investice, vypočítáme čistou současnou hodnotu očekávaných peněžních příjmů neboli (cash flow). Jak uvádí SYNEK (44 stránky 299-300), vypočítáme současnou hodnotu cash flow podle vzorce:
41
; kde: SHCF – současná hodnota cash flow v období t; CFt – očekávaná hodnota cash flow v období t (t = 1 až n); k – míra kapitálových nákladů na investici (podniková diskontní míra); t – období 1 až n (roky); n- očekávaná životnost investice v letech. Tento vzorec je pak východiskem pro výpočet čisté současné hodnoty, kterou získáme jako rozdíl výše zmíněné současné hodnoty cash flow a náklady na investici.
kde: NPV – čistá současná hodnota; SHCF – současná hodnota cash flow; IN – náklady na investici. Pro účely hodnocení investice s odlišnou kapitálovou strukturou od struktury podniku vyjadřujeme modifikovaný vzorec pro časovou hodnotu9, který má tvar: (49 stránky 330331)
kde: C0 – počáteční investice; CFn a WACCn – hodnoty CF a WACC v jednotlivých letech. 9
Nevýhodou je nemožnost porovnání vnitřního výnosového procenta s danou WACC.
42
KISLINGEROVÁ (38 str. 270 a násl.) chápe tuto metodu jako úplně nejvhodnější ze všech, jelikož vypovídací schopnost dosaženého výsledku srozumitelně odpovídá na základní otázku, zda je investice výhodná. Čistá současná hodnota, z angl. Net Present Value – NPV, má tyto charakteristiky: uvažuje časovou hodnotu peněz; závisí na prognózovaných hotovostních tocích a alternativních nákladech kapitálu; aditivnost, tzn. že výsledky lze v portfoliu investic sčítat. 5.7.2 Vnitřní výnosové procento Tato metoda je blízká výpočtu čisté současné hodnoty, protože rovněž pracuje s pojmy současné hodnoty cash flow a náklady na investici. Oproti výše uvedené metodě však neuvažujeme danou diskontní míru, ale hledáme ji poměřením současné hodnoty očekávaných peněžních příjmů a náklady na investici. Dostáváme vzorec: (42 str. 257 a násl.)
10
Výsledná hodnota nám udává hodnotu vnitřního výnosového procenta, kterou následně porovnáváme s požadovanou výnosností investice. Pokud je hodnota vypočítaného procenta vyšší než požadovaná výnosnost investice, pak je investice pro nás přijatelná.
5.7.3 Index ziskovosti Tato metoda není v praxi tolik využívaná jako výše zmíněné, nicméně nám dává také srozumitelný výsledek o uvažované investici. Index ziskovosti je relativní ukazatel, kterým dáváme do poměru současnou hodnotu očekávaných peněžních příjmů a náklady na investici. VALACH (50 str. 103) uvádí tento vzorec:
10
Výpočet této rovnice neprovedeme běžnými aritmetickými postupy, nýbrž používáme tzv. iterační metodu. Podstata této metody spočívá v postupném dosazování diskontních sazeb do té doby, než se čistá současná hodnota rovná nule. (59 str. 494) Je třeba však upozornit na omezení této metody, která musí pracovat s konvenčními peněžními toky.
43
kde: IZ – index ziskovosti; PN – peněžní příjem z investice v jednotlivých letech její životnosti; i – požadovaná výnosnost; N – doba životnosti; K – kapitálový výdaj. 5.7.4 Diskontovaná doba návratnosti Na rozdíl od prosté doby návratnosti počítáme v této metodě i faktorem času, což se projeví diskontováním investičních příjmů i výdajů. Výsledné číslo nám udává, kolik let bude trvat, než se investiční příjmy vyrovnají investičním výdajům. Vycházíme ze vzorce: (51 str. 379)
kde: DDN – diskontovaná doba návratnosti; mi – konec období, ve kterém investiční výdaje převyšují investiční příjmy; ČIPk – čistý investiční příjem na konci období k; ČIVk – čistý investiční výdaj na konci období k. 5.7.5 Průměrný výnos z účetní hodnoty Na závěr uvádím jen stručnou zmínku o této málo využívané metodě. KISLINGEROVÁ (38 str. 287) definuje průměrný výnos z účetní hodnoty jako podíl průměrných prognózovaných zisků a průměrné čisté účetní hodnoty investice. Čím vychází vyšší výsledná hodnota, o to příznivější investiční projekt se jedná. Mezi nevýhody této metody např. patří ignorace časové hodnoty peněz a různá pravidla pro účtování.
44
Praktická část
6 Profil společnosti 6.1 Základní údaje Následující fakta čerpám zejména z výroční zprávy pro rok 2010, která je zveřejněná ve Sbírce listin vedených Ministerstvem spravedlnosti České republiky. (52) Tabulka 6-1 Základní údaje o společnosti
Název Sídlo Datum vzniku IČO Právní forma Základní kapitál Rozhodující předmět činnosti Počet zaměstnanců
Kralovická zemědělská, a.s. Kralovice, Tyršova 560, okres Plzeň-sever, PSČ 331 41 9. 3. 1998 25219502 Akciová společnost 181 000 000,- CZK Zemědělská prvovýroba 158
Zdroj: Účetní závěrka pro rok 2010.
Podnik Kralovická zemědělská, a.s., která vlastní více jak 3000 hektarů půdy a chová téměř 5000 kusů prasat, patří mezi největší zemědělské společnosti v Plzeňském kraji. (53) Společnost nemá žádné akcionáře, kteří by vlastnili více jak 20% podíl na základním kapitálu. Další tabulka přehledně uvádí nejdůležitější fakta naší společnosti jako držitele licence pro výrobu elektřiny. Tabulka 6-2 Základní údaje o držiteli licence
Držitel licence Předmět podnikání Číslo licence Datum zahájení výkonu licencované činnosti Den vzniku oprávnění Zdroj: ERÚ. (23)
45
Kralovická zemědělská, a.s. Výroba elektřiny 110806662 21. 11. 2008 21. 11. 2008
6.2 Historie a současnost výstavby bioplynové stanice Společnost Kralovická zemědělská, a.s. realizovala v roce 2008 výstavbu bioplynové stanice na území, které přímo navazuje na zemědělský areál v obci Kralovice. Vedle ekonomických výhod samotného projektu řešila novostavba bioplynové stanice i problematiku zpracování statkových hnojiv a biomasy, jejichž zpracováním se mělo snížit množství pachových látek z chovu zvířat. Tabulka 6-3 Údaje o provozovně bioplynové stanice
Katastrální území Kralovice u Rakovníka Zdroj: ERÚ. (23)
Kód katastru Obec Vymezení 672645 Kralovice par. č. 346/142, 132
V bioplynové stanici počítá podnik se zpracováním několika druhů biomasy, které bude získávat z vlastní zemědělské činnosti. Jejich předpokládané množství a struktura zobrazuje následující tabulka. Tabulka 6-4 Struktura využívané biomasy
Množství bioodpadu (v tunách za rok) Druh biomasy 6 000 siláž 9 250 kejda z prasat 2 000 kachní hnůj 17 250 Celkem Zdroj: Energetický audit (53) Společnost bude využívat kogenerační jednotku o těchto parametrech. Tabulka 6-5 Parametry kogenerace
Parametry kogenerace 1 počet modulů 1 301 PPALIVO (kW) Pel (kW) Ptep (kW) elektrická účinnost (%) Pth - celkem (kW) tepelná účinnost celková účinnost
537 669 40 % 1 253 44 % 84 %
Zdroj: Energetický audit (53)
46
Z tabulky zobrazující výši určitých parametrů kogenerační jednotky je zřejmé, že instalovaný výkon v bioplynové stanici činí 537 kW. Náš podnik zahájil výstavbu projektu na jaře roku 2008 a samotnou bioplynovou stanici spustil na samém sklonku roku 2008. Pro zjednodušení budu v této práci uvažovat provozní náklady a výnosy od 1. ledna 2009. Úvěry potřebné pro výstavbu bioplynové stanice byly získány od České spořitelny. Podrobnosti týkající se vše úroků a doby splatnosti úvěru uvedu v kapitole 7.2. Vstupní substráty si podnik dodává zásadně vlastní výrobou ze zemědělské činnosti. Odběratelem silové elektřiny je E. ON Energie, a.s. Zelený bonus a příspěvek k ceně elektřiny za využití tepla vyplácí společnost ČEZ Distribuce, a.s. Od počátku spuštění bioplynové stanice, kterou datujeme k 1. lednu 2009, využívá výrobce Kralovická zemědělská, a.s. formu podpory zelený bonus. Aktuální cena vykupované silové elektřiny na rok 2012 činí 1250 Kč za MWh, výše zeleného bonusu pro rok 2012 je 3070 Kč za MWh. Tato výše bude směrodatná pro počítání výnosů na další léta provozu bioplynové stanice. Výrobce také splňuje podmínky na čerpání příspěvku za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ve výši 45 Kč za MWh dle odst. 2 Cenového rozhodnutí ERÚ č.7/2011. (34)
47
7 Ekonomické výpočty 7.1 Vstupní údaje Rozhodujícím předmětem činnosti našeho sledovaného podniku je sice zemědělská prvovýroba, nicméně pro posouzení projektu týkající se výstavby a provozu bioplynové stanice se opřu o jiné zařazení. Dle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) (54) řadíme bioplynovou stanici, která vyrábí elektřinu pod sekci „D“ – Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Toto zařazení je důležité zejména pro výpočet diskontní míry dle tabulek Ministerstva průmyslu a obchodu. Zhodnocení investice budu vztahovat k 20-ti letému horizontu, jelikož to je právě doba, po kterou stát garantuje bioplynové stanici výkupní cenu. Během této doby, bude třeba dokoupit technologie, které se během tohoto horizontu opotřebí. I když délka odpisu některých částí bioplynové stanice je 30 let, tak je třeba brát v úvahu, že možný účetní zůstatek stavby po 20 letech se nerovná výnosu, za který by jej naše společnost mohla prodat. Důvod je zřejmý, po této době již stát negarantuje výkupní ceny, a proto další potencionální provoz bioplynové stanice by se jevil jako značně nerentabilní. Přesto v současnosti podniky, které po uplynutí výroby elektřiny z bioplynové stanice, počítají s využitím některých součástí stavby na zemědělské činnosti. V této práci nebudu kalkulovat se zůstatkovou cenu neodepsaných zařízení. Jedním z nejpodstatnějších faktů je skutečnost, že společnost dostala na výstavbu bioplynové stanice dotaci ve výši 25 756 000 Kč, kterou čerpala v polovině roku 2009. Celá výše dotace byla použita na jednorázovou splátku části druhého úvěru.11 Celková výše investice činila 66 017 653 Kč. Výše jednotlivých položek zobrazují tabulky pro rozřazení položek dle daňových odpisů v kapitole 3.2. Součet všech položek dlouhodobého hmotného majetku bioplynové stanice nedává stejnou hodnotu (64 949 352 Kč), jelikož do celkové výše investice se promítly mj. náklady na studie a zadávací dokumentace.
11
O využití dotace viz blíže v následujících kapitolách a příloze.
48
7.2 Zdroje financování investice Společnost Kralovická zemědělská, a.s. si vzala celkem dva úvěry od České spořitelny. Výše obou úvěrů činila 32 900 000 Kč. Oba úvěry se splácejí čtvrtletně. Výše roční úrokové sazby prvního úvěru byla domluvena na 4,8 %12. Dotace ve výši 25 756 000 Kč byla čerpána v polovině roku 2009. Byla jí splacena část druhého úvěru. Společnost se na financování investice podílela také vlastními zdroji, ale jen v nepatrné výši 217 563 Kč. Výše úroku druhého úvěru činila „PR + 1,5 %“, kde PR vyjadřuje sazbu PRIBOR s aktuální hodnotou za 3 měsíce. Po použití dotace na splacení části tohoto úvěru byla s bankou domluvena 9-ti letá fixace, která znamenala splácení zbytku jistiny až od roku 2018. Právě nerovnoměrná struktura vlastních a cizích zdrojů je příčinou stanovení modifikované časové hodnoty pro tuto konkrétní investici, která nejvhodněji kalkuluje s výrazně vyššími cizími zdroji. Pro lepší pochopení procesu splácení úroku a jistiny uvádím v další části práce amortizační schémata a vysvětlení postupu určení úrokových měr pro oba úvěry. Níže uvedená tabulka shrnuje zdroje financování investice. Tabulka 7-1Zdroje financování
Zdroje financování vlastní cizí -výše 1. úvěru -výše úr. míry -doba splatnosti -výše 2. úvěru -výše úr. míry -doba splatnosti výše dotace
Hodnoty 217 653 Kč 65 800 000 Kč 32 900 000 Kč 4,8 % 10 let 32 900 000 Kč PR + 1,5 % 13 let 25 756 000 Kč
Zdroj: Autor.
Na první pohled je zřejmá značná nesrovnalost mezi výší vlastních a cizích zdrojů. Výše dotace tvoří více jak jednu třetinu celkový výše investice.
12
Pro upřesnění uvedu, že výše úroku uvedená ve výroční zprávě ve výši 5 % není správná. Skutečná výše mi byla sdělena podnikovým ekonomem společnosti.
49
7.3 Provozní náklady Za provozní náklady uvažujeme zejména náklady na: obsluhu zařízení; nákup a přípravu organických vstupů; údržbu zařízení; pojištění kogenerační jednotky; technologickou spotřebu elektřiny. Výše provozních nákladů za rok 2010 byla podnikovým ekonomem určena částkou 6 117 564 Kč. Tato hodnota bude výchozí pro provozní náklady od počátku až po celý sledovaný průběh investice. Po celou dobu investice uvažujeme 0% nárůst těchto nákladů. Ani zvýšení daně z přidané hodnoty (dále jen DPH) u některých položek nebude mít zásadní význam pro naši společnost, která je plátcem DPH. Pro zjednodušení neuvažuji v této práci o změnu výše DPH.
7.4 Provozní výnosy Výše již bylo uvedeno, že společnost čerpá zelený bonus, který pro rok 2012 činí 3070 Kč za MWh a dále podnik dostává příspěvek za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v částce 45 Kč za MWh. Cenu vykupované elektřiny má podnik smluvenou pro rok 2012 od společnosti E.ON Energie, a.s. v hodnotě 1250 Kč za MWh. Součet těchto dílčích hodnot bude celkovou výší, kterou společnost získá za produkci 1 MWh elektřiny. Tato celková suma činí 4365 Kč. Pro srovnání uvádím, že garantovaná výkupní cena spolu příspěvkem za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla činí celkem 4165 Kč za MWh. Výrobce předpokládá průměrnou svorkovou výrobu 4150 MWh elektřiny za rok. Celkem 3650 MWh elektřiny podnik prodá do distribuční soustavy13. Rozdíl 500 MWh představuje jednak tzv. technologická spotřeba, která se skládá z množství elektrické energie, které je potřeba na provozování v hlavním výrobním zařízení a pomocných provozech, které přímo souvisejí s výrobou, a také ztráty v rozvodu a ztráty spojené
13
Údaje převzaty z interní dokumentů společnosti.
50
s transformací elektřiny do distribuční soustavy.14 Jak již bylo zmíněno v teoretické části, na technologickou spotřebu nelze čerpat zelený bonus. Výše technologické spotřeby je zahrnuta v provozních nákladech. Prodej vyrobené elektřiny jiným subjektům bez použití distribuční soustavy, tj. v rámci areálu, není realizován. Rovněž tak se odpadní teplo spotřebovává a užívá pouze pro potřebu výrobce, tzn. že není prodáváno. Podnikovým ekonomem byla spočítána úspora 2 mil. Kč ročně za využití tepla získaného provozem bioplynové. Rozpis dílčích hodnot celkové ceny získané za výrobu 1 MWh elektřiny ilustruje níže uvedená tabulka. Tabulka 7-2Dílčí ceny za vyrobenou 1 MWh elektřiny
Položka Zelený bonus Příspěvek za kombinovanou výrobu tepla a elektřiny Smluvní silová elektřina Celkem
Cena (v Kč za MWh) 3 070 45 1 250 4 365
Zdroj: Autor.
Po vynásobení celkové výše částky, kterou podnik obdrží za vyrobenou 1 MWh elektřiny, s celkovým množstvím prodané elektřiny dostáváme roční provozní výnosy ve výši 15 932 250 Kč. Tato hodnota bude brána jako výchozí pro všechny provozní výnosy od počátku uvedení do provozu bioplynové stanice po celou sledovanou dobu hodnocení investice.
14
Distribuční soustava v místě připojení naší bioplynové stanice je provozována na napěťové hladině 22kV, zatímco kogenerační jednotka bioplynové stanice vyrábí elektrickou energii na napěťové hladině 400V. Transformační ztráty jsou cca 2 %, celkové technologické ztráty dosahují hodnoty cca 12 %.
51
7.5 Diskontní míra Zjištění správné míry diskontní míry je poměrně komplikované, zato však velmi důležité pro správné posouzení výhodnosti investice. Pokud bychom uvažovali za diskontní míru podniku vážené průměrné kapitálové náklady podniku, nebrali bychom v potaz odlišnou kapitálovou strukturu financování investice. Toto zjednodušení by bylo nepřesné a mělo by významný dopad na dosažené výsledné hodnoty (srov. SYNEK (44 str. 299) a KISLINGEROVÁ (49 str. 330)). Nejprve jsme si museli stanovit náklady na vlastní kapitál podniku v době před realizací výstavby bioplynové stanice.15 Tuto hodnotu jsme vypočítali dle metodiky Ministerstva průmyslu a obchodu popsané dokumentu „Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010“. Hodnoty z účetní závěrky vážící se k samotnému podniku jsem uvažoval za rok 2007, tedy v době před realizací projektu. Nicméně potřebné hodnoty z tabulek z výše uvedené metodiky jsem uvažoval za rok 2010 vzhledem k lepší vypovídací schopnosti údajů do budoucnosti hodnocení celé investice. Nejdříve jsme tedy pomocí vzorců uvedených v teoreticko-metodologické části zjistili hodnotu vážených průměrných kapitálových nákladů WACC a následně vypočítali náklady na vlastní kapitál. Pro lepší srozumitelnost uvádím potřebné údaje pro samotný výpočet. Tabulka 7-3 Potřebné údaje z účetní závěrky pro stanovení diskontní míry
Údaje z účetní závěrky (v tis.)
2007
Aktiva celkem (A)
321 210
Oběžná aktiva (OA)
136 061
Vlastní kapitál (VK)
224 370
Dluhopisy (O) Krátkodobé závazky (KZAV)
0 31 469
Bankovní úvěry a výpomoci (BU) Krátkodobé bankovní úvěry (KBU) Nákladové úroky (U) EBIT (provozní výsledek hospodaření) Nákladové úroky (U) VH za účetní období - čistý zisk (CZ)
48 863 0 3 042 6 242 3 042 5 519
VH před zdaněním (Z)
4 995
Zdroj: Autor. 15
Podnik nemá pro účely hodnocení investic stanovenu podnikovou diskontní míru.
52
U položky „dluhopisy“ je údaj roven 0, jelikož podnik žádné dluhopisy nevydal. Za zmínku stojí hodnota čistého zisku, jehož výsledná hodnota je ovlivněna odloženou daní. V tomto roce neměla společnost žádné závazky z krátkodobých bankovních úvěrů. Další tabulka zobrazuje pomocné výpočty nezbytné pro dosazení do vzorců: Tabulka 7-4 Pomocné výpočty
Pomocné výpočty UZ=(VK+BU+O)
2007 273 233
UZ=(VK+BU+O)/1000000 (v mld. Kč) 0,273233 Úroková míra UM=U/(O+BU)
6,23 %
EBIT/A X1=(UZ+O)/A*U/(BU+O)
1,94 % 5,30 %
Zdroj: Autor.
Jako poslední potřebné údaje uvádím tabulku s hodnotami, které jsou uvedeny v dokumentu „Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010“, zveřejněném na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. Tabulka 7-5 Dohledané údaje ze stránek MPO
Dohledané údaje ze stránek MPO
2010
rf Bezriziková sazba
3,71 %
XL1
1
XL2
2,5
Min. hodnota rPOD v odvětví
2,04 %
Zdroj: Autor.
Hodnota bezrizikové sazby oproti roku 2009 klesla téměř o jedno procento. Vzhledem k současné situaci v Evropské Unii můžeme alespoň v nejbližších letech očekávat nevzestupný trend této sazby. Hranice likvidity XL1 a XL2 mají dle doporučení pro individuální aplikaci metodiky pro oba roky hodnoty 1 a 2,5.16 Výše 2,04 % pro rizikovou přirážku za podnikatelské riziko podniku má ve srovnání s ostatními odvětvími třetí nejnižší hodnotu. Nepatrně nižších čísel dosahuje již jen odvětví telekomunikačních činností a výroby tabákových výrobků. Proč jsou tyto hodnoty pro segment výroby elektřiny tak příznivé?
16
Jisté úpravy se provádějí u podniků s aktivy nad 10 resp. 50 mld. Kč, viz podrobněji v uvedené metodice. (46)
53
Souvisí to zejména s garantovanými výkupními cenami a dalšími formami státní intervence zejména ve formě regulací a dalších podpor. Za využití všech těchto hodnot, jsme vypočítali jednotlivé rizikové přirážky. Dále jsme vypočítali hodnotu pro WACC a nákladů na vlastní kapitál r e pro rok 2007. Souhrnný přehled nabízí následující tabulka. Tabulka 7-6 Výpočet WACC
Hodnoty
2007
rf
3,71 %
rLA
4,42 %
rPOD
2,04 %
rFINSTAB WACC
0,00 % 10,17 %
re
10,89 %
Zdroj: Autor.
Z hodnot v tabulce je patrné, které složky rizikových přirážek nejvíce ovlivňují výslednou hodnotu WACC. Největší podíl na to má vliv pokles bezrizikové úrokové sazby, která klesla v roce 2010 téměř o celý procentní bod. Celková hodnota WACC je zásadně ovlivněna také rizikovou přirážkou za velikost podniku, která se blíží maximální hodnotě rovné 5 %. Za zmínku stojí především výpočet rizikové přirážky za podnikatelské riziko podniku, jehož hodnota v tabulce je rovna 2,04 %, což odpovídá minimální hodnotě této přirážky pro celé odvětví. Tento postup je doporučován ve výše uvedené metodice.17 Nejpozitivnější je údaj pro finanční stabilitu podniku, která dosahuje nejnižší hodnoty 0 %. Tento údaj vypovídá o vyšším stavu oběžných aktiv, jež vypovídá o dostatku pracovního kapitálu podniku. Výsledná vypočítaná hodnota vážených průměrných nákladů na kapitál za rok 2007 byla nezbytná pro zjištění nákladů na vlastní kapitál, které před realizací investice činily 10,89 %. Tuto hodnotu tak budeme považovat jako požadovanou výnosnost vlastníka.
17
Výsledná hodnota rizikové přirážky za podnikatelské riziko podniku ze vzorce a údajů pro naši sledovanou společnost bych vycházela 5,69 resp. 7,06 %.
54
7.6 Zhodnocení efektivnosti investice Pro samotné výpočty dílčích zhodnocení efektivnosti provedené investice je třeba uvést a objasnit vybrané údaje. Nejprve jsme si museli stanovit to, jakým způsobem bude naše společnost splácet jednotlivé úvěry. Pro úplnost připomenu, že celé amortizační schéma je velmi důležité z důvodu stanovení nákladových úroků, které jsou vyšší v počátečních anuitních platbách. To má za následek, že podnik bude vykazovat nižší výsledek hospodaření před zdaněním, který způsobí nižší odvod daně z příjmů v počátečních letech. V práci jsem zvolil pouze metody čisté současné hodnoty, vnitřního výnosového procenta a diskontované doby návratnosti. 7.6.1 Amortizační schéma Jak bylo zmíněno výše, podnik splácí úvěr ve čtvrtletních platbách, v níže uvedených tabulkách však uvedu platby za celé roky. Abychom dostali stejné hodnoty, museli jsme výši čtvrtletní sazby PRIBOR přizpůsobit roční úrokové míře. Jako aktuální čtvrtletní výši sazby PRIBOR jsem poměrně zprůměroval hodnoty za leden až listopad tříměsíčních sazeb PRIBOR. Tyto údaje lze dohledat ze stránek České národní banky. (55) Výsledná výše této hodnoty je rovna přibližně 1,19 %. Roční sazbu vypočítáme dle vzorce uvedeného v teoretickometodologické části práce. Tato roční sazba činí 4,86 %. Prostým součtem fixního úroku 1,5 % a přepočtené roční sazby PRIBOR získáváme výslednou úrokovou míru 6,36 %. První bankovní úvěr se splatností 10 let a roční úrokovou mírou ve výši 4,8 % má následující amortizační schéma. Tabulka 7-7 Amortizační schéma pro 1. bankovní úvěr
Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Jistina 32 900 000 30 259 783 27 492 836 24 593 075 21 554 125 18 369 306 15 031 616 11 533 717 7 867 918 4 026 161
Anuita 4 219 417 4 219 417 4 219 417 4 219 417 4 219 417 4 219 417 4 219 417 4 219 417 4 219 417 4 219 417
Úrok 1 579 200 1 452 470 1 319 656 1 180 468 1 034 598 881 727 721 518 553 618 377 660 193 256
Zdroj: Autor
55
Úmor 2 640 217 2 766 947 2 899 761 3 038 949 3 184 819 3 337 690 3 497 899 3 665 799 3 841 757 4 026 161
Zůstatek 30 259 783 27 492 836 24 593 075 21 554 125 18 369 306 15 031 616 11 533 717 7 867 918 4 026 161 0
Pro druhý bankovní úvěr s dobou splatnosti 13 let a roční úrokovou mírou 6,36 % je rozhodné následující amortizační schéma. Tabulka 7-8 Amortizační schéma pro 2. bankovní úvěr
Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Jistina Anuita Úrok 32 900 000 26 997 805 1 273 805 456 174 456 174 456 174 456 174 456 174 456 174 456 174 456 174 7 176 000 2 087 885 456 174 5 544 289 2 087 885 352 447 3 808 851 2 087 885 242 127 1 963 093 2 087 885 124 793
Úmor Zůstatek 25 724 000 7 176 000
1 631 711 1 735 438 1 845 759 1 963 093
5 544 289 3 808 851 1 963 093 0
Zdroj: Autor.
Pro upřesnění uvedu, že výše anuity v roce 2009 činila 3 794 267 Kč, ale výsledná hodnota uvedená v tabulce zobrazuje čerpání dotace na splátku úvěru v první polovině roku 2009. Následná fixace během dalších 8 let končí v roce 2018, odkdy již standardně probíhá anuitní platba ve výši 2 087 885 Kč. Součet hodnot úroků a úmorů z obou tabulek pro jednotlivé roky využijeme pro vypočtení cash flow v průběhu sledovaného intervalu investice. Pro pořádek uvádím v příloze této práce i amortizační schéma obou úvěrů dle čtvrtletního splácení.
56
7.6.2 Potřebné údaje pro výpočet Vedle výše splátek jistiny a nákladových úroků je třeba zohlednit další údaje nutné pro výpočty jednotlivých metod hodnocení efektivnosti investice. Jak již bylo zmíněno v teoretické-metodologické části, nebudeme vývoj inflace brát v úvahu, jelikož tento fakt by pro výpočet neměl mít žádný dopad. Všechny uvedené úrokové míry jsou proto hodnotami nominálními. Výše hodnot ročních provozních nákladů a výnosů je uvedena v kapitolách 7.3, resp. 7.4. Celková výše investice dle interních dokumentů podniku činila 66 017 653 Kč. Za zmínku však stojí stanovení výše daně z příjmů právnických osob. Ta v dlouhodobém horizontu klesá a pro rok 2011 a následující není důvod předvídat její nárůst. (56)Daň z příjmů právnických osob v roce 2009 činila 20 %, v roce 2010 pak 19 %. (57) Pro účely zhodnocení sledovaného projektu provedeme zjednodušení v tom, že budeme pro výši daně z příjmů právnických osob od roku 2010 po celou dobu hodnocení investice uvažovat fixní hodnotu 19 %. Poměrně těžko předvídatelná situace se nabízí ohledně růstu nákladů a výnosů v tak dlouhodobém horizontu jako je 20 let. Vzhledem k současné politické situaci a poměrně jasným indikátorům budoucích trendů v energetické oblasti nepředvídejme žádné zvýšení státní podpory, na druhou stranu minimální výkupní cena elektřiny je státem garantována po celý horizont dvaceti let. Neuvažujme proto žádné změny meziročních výnosů. Stejně tak je obtížné odhadnout změnu meziročního růstu či poklesu nákladů, proto nechme i tento údaj beze změny. Výše diskontní míry je variabilní pro jednotlivé roky, jelikož po celou dobu hodnocení investice se liší poměr vlastních a cizích zdrojů. Přehled výše uvedených poznatků zobrazuje níže uvedená tabulka. Tabulka 7-9 Potřebné údaje
Roční provozní výnosy Roční provozní náklady Daň z příjmů v r. 2009 Daň z příjmů v násl. letech Investice Meziroční růst výnosů Meziroční růst nákladů Diskontní míra Odpisy Zdroj: Autor.
15 932 250 6 117 564 20 % 19 % 66 017 653 0% 0% variabilní viz příloha 57
Pro účely výpočtu cash flow, resp. pro zjištění výše odpisů u jednotlivých položek stavby a technologií jsem vycházel ze zařazení jednotlivých zařízení do odpisových tříd dle interních dokumentů společnosti a počet let odepisování jsem podřídil pod daňové odepisování dle zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. (25) Podnik používá lineární způsob odepisování majetku. Je však velmi důležité zmínit, že praxe využívá životnosti jednotlivých zařízení delší dobu. Po konzultaci s podnikovým ekonomem jsem pro vývoj odpisů různých částí dlouhodobého hmotného majetku stanovil následující zjednodušující metodiku: zařízení odepisovaná dle 2. třídy budou využívána v podniku 7 let a poté zakoupena za stejnou cenu nové přístroje; zařízení odepisovaná dle 3. třídy budou využívána v podniku 13 let a poté zakoupena za stejnou cenu nové přístroje; zařízení odepisovaná dle 4. třídy budou plně využívána 20 let s nulovou zůstatkovou účetní cenou; zařízení odepisovaná dle 5. třídy budou mít zůstatkovou účetní cenu rovnu zbývajícímu počtu let životnosti, tedy 10 let. Do hodnoty cash flow18, tak v 8., 14. a 15. roce vstoupí investice do obnovy zastaralých přístrojů, které bylo třeba nahradit novými. Celková výše investic v 8. a 15. období (rok 2016, resp. 2023) činí 21 879 812 Kč, což je součet pořizovacích cen všech zařízení, které se odepisují dle daňových předpisů 5 let. Ve 14. roce (rok 2022) je třeba zakoupit zařízení v hodnotě 2 865 680 Kč, jež je rovna součtu pořizovacích cen všech zařízení patřících do 3. odpisové skupiny, ve které se dlouhodobý hmotný majetek odepisuje 10 let. Pro zjednodušení uvažujme, že investice do dodatečné koupě některých zařízení budou financovány vlastními zdroji. Jako další zjednodušující předpoklad berme zanedbání zůstatkové ceny zařízení zakoupených ve 14. a 15. roce. Stejně tak podniku po 20 letech zbudou zařízení zařazená v 5. odpisové skupině, která se odepisují 30 let, v celkové výši zůstatkové ceny 5 600 655 Kč. V praxi je téměř nemožné tyto stavby zpeněžit prodejem či použít pro další provoz bioplynové stanice, jelikož po 20 letech by se pro podnik uvažující v pokračování výroby elektřiny v bioplynové stanici nevztahovaly státem garantované
18
Pro zjednodušení uvažujeme, že tyto investice vstoupí do hodnoty provozního cash flow.
58
podpory. Stavby nebudou vyžadovat ani dodatečné náklady na likvidaci, ale podnik je použije dle svých aktuálních potřeb. I v tomto případě proto zůstatkovou cenu neuvažujme. Dalším významnou skutečností, která vstupuje do výše výpočtu cash flow, je úspora tepla ve výši 2 miliony Kč ročně19, které podnik využívá pro vytápění vlastních zařízení. Jako poslední, avšak velmi podstatným faktorem je problematika změny pracovního kapitálu. Dle údajů uvedených v rozvaze je patrné, že velikost pracovního kapitálu byla investicí poměrně výrazně ovlivněna. V 1. roce došlo k navýšení pracovního kapitálu, který byl pak v následujících letech korigován značným poklesem. Tento fakt musíme brát v úvahu a v propočtech zohlednit (srov. KISLINGEROVÁ (49 str. 308)). Jen z pohledu na hodnoty v rozvaze není zřejmé, které údaje byly ovlivněny provozem bioplynové stanice. Po konzultaci s podnikovým ekonomem společnosti a náhledem do interních dokumentů jsem přistoupil k následující uvažované změně pracovního kapitálu v jednotlivých letech. Tabulka 7-10 Změna WC v jednotlivých letech
Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014-2027 2028
Změna WC -15 000 000 10 000 000 5 000 000 3 000 000 1 000 000 0 15 000 000
Zdroj: Autor.
Z tabulky je zřejmé, že provoz v bioplynové stanici má v souhrnu za následek snížení pracovního kapitálu, což se projeví nárůstem cash flow. Tato skutečnost má dle dosavadních zkušeností společnosti své logické opodstatnění v tom, že podniku výrazně klesly krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů, které podnik v minulosti míval. Tento pokles je zapříčiněn dodáním vypěstovaných zemědělských plodin jako vstupního substrátu přímo bioplynové stanici. Jako další zjednodušující skutečnost uveďme, že neuvažujeme žádné odložené splátky daní.
19
Hodnota 2 miliony Kč byla stanovena podnikovým ekonomem na základě provedených kalkulací týkající se využití tepla z bioplynové stanice.
59
7.6.3 Čistá současná hodnota Všechny dosud provedené výpočty a předpokládaná zjednodušení jsou vstupními parametry pro výpočet čisté současné hodnoty, který názorně zobrazuje následující tabulka. Tabulka 7-11 Mezivýpočty čisté současné hodnoty Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028
Úr. míra dluhu rd 4,34% 6,31% 6,46% 6,65% 6,92% 7,28% 7,83% 8,76% 10,60% 5,80% 6,36% 6,36% 6,36% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%
Oček. výnosnost vlastníka re 10,89% 10,89% 10,89% 10,89% 10,89% 10,89% 10,89% 10,89% 10,89% 10,89% 10,89% 10,89% 10,89% 10,89% 10,89% 10,89% 10,89% 10,89% 10,89% 10,89%
Cizí kapitál
Vlastní kapitál
Celkový kapitál
Daň z příjmů
WACC
EBIT
EBIT*(1-t)
Odpisy
Změna WC
CF
65 800 000 30 259 783 27 492 836 24 593 075 21 554 125 18 369 306 15 031 616 11 533 717 7 867 918 11 202 161 5 544 289 3 808 851 1 963 093 0 0 0 0 0 0 0
217 653 672 845 1 898 660 3 232 054 4 678 190 6 242 480 11 475 126 16 837 541 18 791 426 20 887 836 23 133 614 25 852 068 28 659 881 35 107 265 41 423 611 44 195 427 46 967 243 49 739 060 52 510 876 55 282 692
66 017 653 30 932 628 29 391 496 27 825 128 26 232 315 24 611 787 26 506 742 28 371 258 26 659 344 32 089 997 28 677 903 29 660 919 30 622 974 35 107 265 41 423 611 44 195 427 46 967 243 49 739 060 52 510 876 55 282 692
20% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19%
3,49% 5,23% 5,60% 6,03% 6,54% 7,16% 8,31% 9,34% 10,21% 8,73% 9,78% 10,15% 10,52% 10,89% 10,89% 10,89% 10,89% 10,89% 10,89% 10,89%
3 421 995 3 421 995 3 421 995 3 421 995 3 421 995 7 797 958 7 797 958 3 421 995 3 421 995 3 421 995 3 708 563 3 708 563 8 084 526 7 797 958 3 421 995 3 421 995 3 421 995 3 421 995 3 421 995 7 797 958
2 737 596 2 771 816 2 771 816 2 771 816 2 771 816 6 316 346 6 316 346 2 771 816 2 771 816 2 771 816 3 003 936 3 003 936 6 548 466 6 316 346 2 771 816 2 771 816 2 771 816 2 771 816 2 771 816 6 316 346
6 392 691 6 392 691 6 392 691 6 392 691 6 392 691 2 016 728 2 016 728 6 392 691 6 392 691 6 392 691 6 106 123 6 106 123 1 730 160 2 016 728 6 392 691 6 392 691 6 392 691 6 392 691 6 392 691 2 016 728
-15 000 000 10 000 000 5 000 000 3 000 000 1 000 000 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 15 000 000
-3 869 713 21 164 507 16 164 507 14 164 507 12 164 507 10 333 074 10 333 074 -10 715 305 11 164 507 11 164 507 11 110 059 11 110 059 10 278 626 7 467 394 -10 715 305 11 164 507 11 164 507 11 164 507 11 164 507 25 333 074
NPV 32 542 444 Zdroj: Autor.
Uvedené postupy a vzorce pro výpočet všech dílčích výsledků byly vysvětleny v předcházejících kapitolách. Jen pro lepší orientaci čtenáře připomenu nejzákladnější operace, které z letmého zhlédnutí tabulky nejsou zřejmé. Hodnotu cash flow ovlivňuje úspora tepla 2 miliony Kč v každém roce. Razantní snížení cizího kapitálu v roce 2010 je způsobeno čerpáním dotace na bankovní úvěr. Naopak zvýšení cizích zdrojů je patrné v roce 2018, kdy se podnik pokračuje ve splácení zafixovaného úvěru. Od roku 2022 již pak podnik neeviduje žádné úvěry spjaté s provozem bioplynové stanice. Záporné cash flow z provozu vykazuje podnik v roce 2009, které bylo způsobeno zvýšením potřeby pracovního kapitálu. Dalších záporných hodnot je dosaženo v letech 2016 a 2022, kdy bylo zapotřebí obnovit zastaralá zařízení. Výše čisté současné hodnoty je rovna 32 542 444 Kč, což vnímáme jako pozitivní výsledek a danou investici hodnotíme jako výhodnou.
60
7.6.4 Vnitřní výnosové procento Přehled toků nediskontovaného cash flow v jednotlivých letech zobrazuje následující tabulka. Tabulka 7-12 Nediskontované cash flow v jednotlivých letech Rok CF
2008 -66 017 653
2018 11 164 507
2009 2010 2011 -3 869 713 21 164 507 16 164 507
2019 2020 2021 11 110 059 11 110 059 10 278 626
2022 7 467 394
2012 2013 2014 2015 14 164 507 12 164 507 10 333 074 10 333 074
2016 2017 -10 715 305 11 164 507
2023 2024 2025 2026 -10 715 305 11 164 507 11 164 507 11 164 507
2027 2028 11 164 507 25 333 074
Zdroj: Autor.
Z pohledu na tabulku je zřejmé, že v průběhu celého sledovaného období se nejedná o konvenční peněžní toky. Záporné hodnoty v letech 2016 a 2023 způsobené obnovou částí technologických zařízení nám komplikují aplikaci vzorce pro výpočet vnitřního výnosového procenta.20 Aplikaci metody vnitřního výnosového procenta vzhledem k existenci nekonvenčních peněžních toků bychom neměli využívat. (49 str. 300) Navíc jsme v metodice určování čisté současné hodnoty použili modifikovaný vzorec pro časovou hodnotu, takže bychom ani neměli možnost výslednou hodnotu porovnat s jednou konkrétní výší WACC. 7.6.5 Diskontovaná doba návratnosti To, jak se vyvíjí kumulativní diskontované cash flow, nám ukazuje níže uvedená tabulka. Tabulka 7-13 Kumulované diskontované cash flow Rok CF 2018 4 279 729
2008 -66 017 653
2009 -69 756 753
2010 -50 323 872
2011 -36 268 622
2012 -24 652 716
2019 9 401 857
2020 14 051 974
2021 17 944 608
2022 20 494 932
2023 17 194 667
2013 -15 289 742
2014 -7 868 145
2015 -1 016 097
2016 -7 514 388
2024 2025 2026 2027 2028 20 295 667 23 092 198 25 614 154 27 888 494 32 542 444
Zdroj: Autor.
Výpočet diskontované doby návratnosti je nejvhodnější získat přímo porovnáním v tabulce. Teoreticky bychom mohli určit i konkrétní část roku, ovšem za předpokladu rovnoměrnosti tvorby cash flow. (49 str. 303)
20
Blíže o problematice výpočtu čistého výnosového procenta z nekonvenčních peněžních toků viz článek „Funkce čisté současné hodnoty při konvenčních a nekonvenčních peněžních tocích“. (61)
61
2017 -1 370 797
Pro lepší ilustraci přikládám i graf vývoje kumulovaného diskontovaného cash flow. Graf 7-1 Kumulované cash flow
Kumulované diskontované CF 40 000 000 20 000 000
10. rok 4 279 729 2028
2027
2026
2025
2024
2023
2022
2021
2020
2019
2018
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
0 -20 000 000 -40 000 000 -60 000 000 -80 000 000
Zdroj: Autor. Z pohledu na graf je zřejmé, že investiční náklady se podniku vrátí v 10. roce, odkdy kumulovaná hodnota peněžních toků nabývá jen kladných hodnot. Výkyvy hodnot v jednotlivých letech jsou způsobeny dalšími investicemi na obnovu zastaralých zařízení.
62
8 Provoz bioplynové stanice Na závěr uvádím pro shrnutí fakta zmíněná již v předešlých částech práce, která uvádějí základní podmínky pro rozhodování společnosti o způsobu podpory v dalších letech. Každý výrobce z obnovitelných zdrojů má pro daný kalendářní rok možnost volby formy podpory za elektřinu dodanou do distribuční soustavy, a to výkupní cenu nebo zelený bonus. Výkupní cena je spojená pouze právě s elektřinou naměřenou a dodanou do distribuční sítě v tzv. předávacím místě. Zelený bonus je pak možno uplatnit jak na elektřinu naměřenou v předávacím místě, tak i na elektřinu spotřebovanou jako tzv. ostatní vlastní spotřebu. V rámci jedné výrobny pak nelze kombinovat výkupní cenu a zelený bonus. Další členění výrobců, které je přímo závislé na možnosti využití vyrobené elektřiny v režimu ostatní vlastní spotřeby, je na výrobce I. a II. kategorie. Výrobcem I. kategorie je ten, který dodá do distribuční soustavy 80 % a více ze svorkové výroby elektřiny ponížené o tzv. technologické ztráty. Logicky do této kategorie spadají všechny výrobny, které ostatní vlastní spotřebu nemají – izolované bioplynové stanice. Provozování výrobny I. kategorie je pak spojeno se skutečností, že si pro svůj provoz nemusí platit tzv. rezervovanou kapacitu (řádově desítky tisíc měsíčně). V současnosti je poměrně častý způsob provozování bioplynové stanice ve variantě výrobce I. kategorie, který využívá možnosti napájení ostatní vlastní spotřeby do 20 % po odečtení technologické vlastní spotřeby. Tento výrobce si tak čerpá zelený bonus za elektřinu dodanou do distribuční soustavy i za ostatní vlastní spotřebu, kterou by si musel jinak koupit jako odběratel přes jiný smluvní vztah. Množina ostatní vlastní spotřeby také zahrnuje elektřinu, kterou může výrobce v rámci areálu, tj. bez použití distribuční sítě prodat za tržní cenu jinému subjektu a ještě na ni čerpat zelený bonus. Pokud tato možnost existuje, jedná se o ekonomicky nejvýhodnější realizaci vyrobené elektřiny, i když za toto množství musí výrobce zaplatit distributorovi poplatek 144,-Kč za 1 MWh elektřiny spotřebovanou jako ostatní vlastní spotřeba. Ekonomika provozování výrobce II. kategorie je pak závislá na velikosti ostatní vlastní spotřeby, tj. zejména na platbě za rezervovanou kapacitu nutnou pro variantu napájení areálu v případě výpadku zdroje. Případné překročení této meze je spojené s výraznou penalizací.
63
Společnost Kralovická zemědělská, a.s. od samého prvopočátku výroby elektřiny využívá formu podpory zeleného bonusu, která v souhrnu s cenou vykupovanou od obchodníka s elektřinou, poskytuje výhodnější formu prodeje vyrobené elektřiny. Stávající obchodní strategii lze doporučit i pro další léta, jelikož smluvní partner E.ON Energie, a.s. je velmi spolehlivý podnikatelský subjekt a nic nenasvědčuje tomu, že by společnost E.ON Energie, a.s. neměla dostat svým závazkům.
64
9 Závěr Cílem této práce bylo posouzení provedené realizace výstavby bioplynové stanice, kterou realizovala společnost Kralovická zemědělská, a.s. v roce 2008 v blízkosti areálu, kde provozuje zemědělskou činnost. Forma investice do obnovitelných zdrojů energie má na rozdíl od jiných investic svá jistá specifika, která jsem se snažil co nejlépe přiblížit a objasnit v celé práci. Nejprve jsem uvedl teoretické poznatky týkající se problematiky výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, o kterých by investor měl mít základní povědomí. Zaměřil jsem se především na právní rámec forem podpor pro prodej elektřiny vyrobené v bioplynové stanici. Podrobně jsem také věnoval správnému stanovení diskontní míry a výpočtu hodnocení efektivnosti investice dle metody čisté současné hodnoty. Pohled autorů na způsob odhadu cash flow pro účely hodnocení investice se liší. V této práci jsem zvolil poměrně pracnou metodiku, která by měla přesněji vyjadřovat její skutečnou výši. V praktické části jsem uvedl rozhodná data nezbytná pro výpočty, která jsem čerpal z veřejně dostupných zdrojů, ale i z interních dokumentů společnosti. Vypovídací hodnota posouzení investice z roku 2008 je v současné době vyšší z důvodu znalosti vývoje některých důležitých veličin (provozní výnosy a náklady, výše změny pracovního kapitálu, aktuální výše sazeb a statistik nutných pro výpočet WACC a dalších hodnot). Pro přesné vyhodnocení efektivnosti sledovaného projektu jsme museli zjistit a dopočítat mnoho údajů, které nebyly patrné z dostupných zdrojů. Od prvopočátku plánování tohoto investičního záměru podnik kalkuloval s využitím státní dotace na výstavbu bioplynové stanice. Motivem výstavby bioplynové stanice byly především příhodné podmínky pro získávání státní podpory ve formě garantovaných výkupních cen, resp. zelených bonusů. Dalším důvodem realizace výstavby byla snaha diverzifikovat předmět podnikání společnosti, což má své opodstatnění v tom, že v zemědělství jsou tržby do značné míry ovlivněny sezónními výkyvy. Pro vybudování bioplynové stanice se podniku podařilo získat bankovní úvěry od České spořitelny, kterými financovala celou výstavbu. V polovině roku 2009 splatila společnost značnou část jednoho úvěru formou čerpáním přidělené státní dotace. Proces splácení jednotlivých plateb jsem
65
podrobně rozebral v praktické části, jelikož výše úroků v jednotlivých letech má velký význam pro správné vyčíslení provozního cash flow. V práci jsem uvažoval 20-ti letý horizont pro posouzení efektivnosti investice, což odpovídá době, po kterou stát garantuje státní podporu pro vyrobenou elektřinu. Po skončení této doby se předběžně uvažuje o ukončení výroby elektřiny v bioplynové stanici. To je však velmi zjednodušující odhad, který nebere v úvahu možné nové podnikatelské záměry společnosti či nové formy státní podpory pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Správné posouzení zhodnocení efektivnosti investice bylo do značné míry ovlivněno určením diskontní míry pro daný projekt. Pro zopakování uvedu, že nestačilo uvažovat podnikovou diskontní míru, jelikož struktura financování investice byla zásadně odlišná od rozložení cizích a vlastních zdrojů podniku před realizací projektu. Výpočet nákladů na vlastní kapitál jsem provedl dle metodiky Ministerstva průmyslu a obchodu. Pro samotné stanovení diskontní míry podniku jsem pak vycházel z modifikovaného vzorce pro současnou hodnotu, jehož aplikace je poměrně složitá a ne tak zřetelná, na druhou stranu tato metodika zohledňuje nejlépe odlišnou strukturu zdrojů financování v rámci sledovaného období. Ačkoliv podnik Kralovická zemědělská, a.s. patří mezi největší zemědělské subjekty v Plzeňském kraji s celkovými aktivy přesahujícími 300 milionů Kč, výstavba bioplynové stanice měla zásadní ekonomické dopady na další činnost společnosti. Provozem bioplynové stanice podniku odpadly částečné problémy s odbytem výrobků, které z velké části slouží jako vstupní surovina pro proces výroby elektřiny v bioplynové stanici. Dle interního ekonoma se stabilizovaly finanční toky ve firmě, což se v roce 2011 projevilo snížením objemu pracovního kapitálu. Tento pokles byl především způsoben úbytkem krátkodobých pohledávek, které v roce 2007 přesahovaly 50 milionů Kč oproti jejich výši v roce 2011, která byla značně nižší. Výrobou elektřiny v bioplynové stanici se společnosti podařilo využít teplo vznikající v rámci procesu výroby pro provoz v podniku. Úspora takto získaného tepla dosahuje každoročně 2 milionů Kč. Dalším důležitým aspektem byla správná kalkulace odpisů veškerého hmotného majetku vázaného k bioplynové stanici. Dle interních dokumentů společnosti se mi podařilo podrobně zohlednit různou dobu pro odepisování konkrétních zařízení. 66
Jak jsem již zmínil, spoustu údajů jsem získal na základě přesných dat, která mi společnost Kralovická zemědělská, a.s. poskytla. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že bylo nezbytné provést celou řadu zjednodušujících úvah a předpokladů, abychom vůbec výhodnost investice mohli v tak dlouhém horizontu provést. Mezi ně zmiňme především vývoj výše daně z příjmů právnických osob, stabilní cenu provozních nákladů a výnosů, jednorázové nákupy nových zařízení, odhad výše změny pracovního kapitálu a neuvažování rozšíření stávajícího instalovaného výkonu bioplynové stanice. Pro zhodnocení efektivnosti investice jsem uvažoval zejména metodu čisté současné hodnoty, která nejvhodněji zohledňuje skutečný vývoj peněžních toků v čase a dává jasný srozumitelný výsledek pro posouzení investičního záměru projektu. Výsledná hodnota 32 542 444 Kč jasně poukazuje na výhodnost realizace projektu. V rámci hodnocení jsem uvažoval také s metodou vnitřního výnosového procenta a diskontované doby návratnosti. Vzhledem k nekonvečním peněžním tokům v rámci sledovaného období jsem metodu vnitřního výnosového procenta nemohl použít. Výkyvy v cash flow byly způsobeny nákupem zastaralých a nefunkčních zařízení. Je zřejmé, že skutečná výše cash flow bude ve sledovaném období odlišná, jelikož obnova všech zařízení bude těžko probíhat v rámci jednoho roku, ale bude se realizovat tehdy, až bude nákupu nového zařízení třeba. To může nastat jednak později než, jak bylo v práci uvažováno, ale také dříve v případě nepředvídatelných poruch. Toto značné zjednodušení ovlivnilo zásadně výsledky peněžních toků v letech 2016 a 2023, které v modelovém hodnocení dosahovaly záporných hodnot. Tento nedostatek však nikterak nesnižuje vypovídací hodnotu dosaženého výsledku zjištěného metodou čisté současné hodnoty. Zjištěná doba návratnosti investice se pohybuje v 10. roce od uvedení stanice do provozu. Tato doba je ostatně vnímána podnikatelskými subjekty smýšlejícími realizaci investice do obnovitelných zdrojů energie jako uspokojivá. Nabízí se otázka, která by směřovala na posouzení investice bez státní dotace na výstavbu bioplynové stanice. Tuto možnost jsem v práci neuvažoval, jelikož podnik již při sjednávání úvěrů s konkrétní bankou bral v potaz příjem z této dotace. Od toho by se odvíjely zejména jiné podmínky sjednaných úvěrů a výše změny pracovního kapitálu, jejichž parametry byly základním prvkem pro vyhodnocení realizovaného projektu. Přesto však můžeme shrnout, že bez státní dotace by ziskovost celé investice byla značně nižší.
67
Společnost čerpá zelený bonus a příspěvek za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, jež v součtu s cenou, za kterou obchodník s elektřinou vykupuje od podniku silovou elektřinu, dává vyšší výnosnost, než kdyby naše společnost využívala formu podpory garantovaných výkupních cen. Takto nastavenou politiku se společnost chystá realizovat i v roce 2012 a následujících. Jako možná doporučení pro další záměry společnosti do budoucnosti bych zvážil rozšíření stávajícího instalovaného výkonu o další kogenerační jednotku či možnost prodeje odpadního tepla jiným subjektům. Na základě výše uvedeného a dle výsledků zjištěných v praktické části práce můžeme uzavřít, že investiční záměr výstavby bioplynové stanice byl velmi výhodný a podniku zajistí požadovanou výši peněžních příjmů. V dnešní době je těžké předvídat pro nové potencionální investory výhodnost výstavby a provozu bioplynové stanice, jelikož podmínky nastavených podpor se velmi rychle mění a situace na trhu s elektřinou nejen v České republice je poměrně nejistá. Proto musíme jen konstatovat, že potencionální investor by měl zohlednit všechny aktuální aspekty týkající se posouzení výhodnosti investice. Bez státní podpory na výstavbu bioplynové stanice je však téměř nemožné předpokládat vysokou výhodnost investice. S dotací ve výši, kterou obdržel náš podnik, přesahující více jak třetinu investičních nákladů se naopak rentabilita investice jeví jako výhodná.
68
10 Bibliografie 1. BÍLEK, J. a ZÁKOUCKÝ, P. Nová pravidla pro rozvoj energetické infrastruktury. *editor+ M. MÁLEK. Hospodářské noviny. Energetika, 21. Listopad 2011. 2. MÁLEK, M. Nelehká role plynu v české energetice. Hospodářské noviny. Energetika, 21. Listopad 2011. 3. LIBRA, M. a POULEK, V. Solární energie: fotovoltaika - perspektivní trend současnosti i blízké budoucnosti. 2. doplněné vydání. Praha : Česká zemědělská univerzita, 2006. ISBN 80213-1488-5. 4. Fotovoltaika. SMRŽ, M. *editor+ T. TOŽIČKA. Praha : ADRA, 2009, Udržitelné technologie pro rozvoj : příručka pro implementaci udržitelných technologií v rozvojové spolupráci. ISBN 978-80-254-6105. 5. Fotovoltaika. [Online] Czech RE Agency. [Citace: 8. Prosinec 2011.] http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/fotovoltaika. 6. Česká fotovoltaická konference v roce 2011. *Online+ www.tzb-info.cz, 10. Prosinec 2011. [Citace: 16. Prosinec 11.] http://energie.tzb-info.cz/8109-ceska-fotovoltaicka-konference-vroce-2011. 7. Větrné elektrárny v ČR, Grafy. *Online+ Česká společnost pro větrnou energii. *Citace: 8. Listopad 2011.] http://www.csve.cz/clanky/grafy/280. 8. Větrné elektrárny v ČR, Statistika. *Online+ Česká společnost pro větrnou energii. *Citace: 8. Listopad 2011.] http://www.csve.cz/clanky/statistika/281. 9. LIBRA, M. a POULEK, V. Zdroje a využití energie. Praha : Česká zemědělská univerzita, 2007. ISBN 978-80-213-1647-8. 10. Vodní elektrárny v ČR. *Online+ Vodní a tepelné elektrárny. *Citace: 26. Listopad 2011.+ http://www.vodni-tepelne-elektrarny.cz/vodni-elektrarny-cr.htm. 11. PASTOREK, Z., KÁRA, J. a JEVIČ, P. Biomasa - obnovitelný zdroj energie. Praha : FCC Public, 2004. ISBN 80-86534-06-5. 12. Biomasa pro výrobu tepla. *Online+ http://www.tzb-info.cz/. [Citace: 10. Listopad 2011.] http://www.tzb-info.cz/5537-seminar-biomasa-pro-vyrobu-tepla. 13. Energie biomasy. *Online+ Internetové energetické konzultační a informační středisko. [Citace: 28. Listopad 2011.] http://www.i-ekis.cz/?page=biomasa. 14. MURTINGER, K. a BERANOVSKÝ, J. Energie z biomasy. 1. vydání. Brno : Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-2916-6. 69
15. Energie biomasy. Energetika.cz. [Online] [Citace: 2. Prosinec 2011.] http://www.energetika.cz/index.php?id=171. 16. Bioplyn. SMRŽ, M. *editor+ T. TOŽIČKA. Praha : ADRA, 2009, Udržitelné technologie pro rozvoj : příručka pro implementaci udržitelných technologií v rozvojové spolupráci. ISBN 97880-254-6105-1. 17. Ministerstvo zemědělství obnoví dotace na stavbu bioplynových stanic. *Online+ E15.cz, 10. Listopad 2011. [Citace: 12. Prosinec 2011.] http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-aenergetika/ministerstvo-zemedelstvi-obnovi-dotace-na-stavbu-bioplynovych-stanic-716360. 18. KOVÁŘOVÁ, H. Investiční záměr: bioplynová stanice. Hospodářské noviny. Energetika, 21. Listopad 2011. 19. Program pro financování zemědělských bioplynových stanic. *Online+ Komerční banka. [Citace: 30. Listopad 2011.] http://kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-nad-60-milionu/programpro-financovani-bioplynovych-stanic.shtml. 20. Výkupní ceny elektřiny z bioplynu ve vybraných zemích EU. *Online+ www.tzb-info.cz, 12. Září 2011. *Citace: 4. Prosinec 2011.+ http://energie.tzb-info.cz/biomasa/7815-vykupni-cenyelektriny-z-bioplynu-ve-vybranych-zemich-eu. 21. AGROMONT VIMPERK s.r.o. [Online] [Citace: 30. Listopad 2011.] http://www.agromont.cz/cs/11/section-40/energetika-bioplynove-stanice.htm. 22. Typická průmyslová regulační schémata. *Online+ Vysoká škola chemicko-technologická. [Citace: 14. Listopad 2011.] http://uprt.vscht.cz/kminekm/mrt/F3/F3k39-prrs.htm. 23. Licence ERÚ. *Online+ Energetický regulační úřad. *Citace: 25. Listopad 2011.+ http://licence.eru.cz/detail.php?lic-id=110806662&sequence=1&total=1. 24. Kogenerační jednotky. *Online+ Pražská plynárenská, a.s. *Citace: 20. Listopad 2011.+ http://www.ppas.cz/cs/produkty-a-sluzby/plyn/informace-o-zemnim-plynu/plynovespotrebice/kogeneracni-jednotky/. 25. Zákon č. 586/1992 Sb. *Online+ *Citace: 18. Říjen 2011.+ http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=586%2F1992&number2=&name=&te xt=. 26. Změny ve financování fotovoltaiky. epravo.cz. [Online] [Citace: 26. Listopad 2011.] http://www.epravo.cz/top/zmeny-ve-financovani-fotovoltaiky-navrhy-noveho-zakona-opodpore-vyuzivani-energie-z-obnovitelnych-a-druhotnych-zdroju-a-novelizace-zakonastavajiciho-67467.html.
70
27. FAQ - Obnovitelné zdroje energie, kombinovaná výroba elektřiny a tepla a druhotné zdroje. Energetický regulační úřad. *Online+ *Citace: 10. Říjen 2011.+ http://www.eru.cz/diasread_article.php?articleId=1077&highlight=bioplyn. 28. K novému modelu podpory výroby elektřiny z OZE. *Online+ Světlo. [Citace: 9. Prosinec 2011.] http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=41812. 29. Vyhláška ERÚ č. 140/2009 Sb. *Online+ *Citace: 26. Listopad 2011.+ http://www.eru.cz/user_data/files/legislativa/legislativa_CR/Vyhlaska/140_2009/Vyhl_%201 40_09.pdf. 30. Zákon č. 180/2005 Sb. *Online+ *Citace: 5. Září 2011.+ http://www.eru.cz/user_data/files/legislativa/legislativa_CR/Zakony/ZOZE_1_1_2011_vcetn e_402_10.pdf. 31. Vyhláška ERÚ č. 475/2005 Sb. *Online+ *Citace: 26. Listopad 2011.+ http://www.lumenenergy.com/File/nakup-elektriny-a-plynu/475-2005%20podpora%20OZE.pdf. 32. Cenové rozhodnutí ERÚ č. 2/2010. *Online+ *Citace: 10. Září 2011.+ http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/2_2010_OZEKVET-DZ%20final.pdf. 33. KLOZ, M., a další. Využívání obnovitelných zdrojů energie : právní předpisy s komentářem. Praha : Linde Praha, 2007. ISBN 978-80-7201-670-9. 34. Cenové rozhodnutí ERÚ č. 7/2011. *Online+ Energetický regulační úřad. *Citace: 13. Prosinec 2011.] http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/2011/ER%20CR%2 07_2011OZEKVETDZ.pdf. 35. Vyhláška MŽP č. 482/2005 Sb. *Online+ *Citace: 24. Listopad 2011.+ http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=482/2005. 36. Vyhláška ERÚ č. 541/2005 Sb. [Online] [Citace: 25. Listopad 2011.] http://www.eru.cz/user_data/files/legislativa/legislativa_CR/Vyhlaska/541/PRT%202010_uz _541.pdf. 37. Zákon č. 458/2000 Sb. *Online+ *Citace: 25. Listopad 2011.+ http://www.eru.cz/user_data/files/legislativa/legislativa_CR/Zakony/EZ_cerven_2010.pdf. 38. KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. přepracované a rozřířené vydání. Praha : C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-903-0. 39. LANDA, M. Finanční plánování a likvidita. 1. vydání. Brno : Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1492-6.
71
40. FOTR, J. a SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3293-0. 41. Zavede Kalousek uhlíkovou daň? *editor+ M. MÁLEK. Hospodářské noviny. Energetika, 21. Listopad 2011. 42. SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006. ISBN 807179-892-4. 43. MAŘÍK, M. a kol. Metody oceňování podniku : proces ocenění - základní metody a postupy. 2. vydání. Praha : Ekopress, 2007. ISBN 978-80-86929-32-3. 44. SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 5., aktualizované a doplněné vydání. Praha : Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3494-1. 45. VOCHOZKA, M. Metody komplexního hodnocení podniku. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3647-1. 46. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu. [Online] [Citace: 2. Prosinec 2011.] http://www.mpo.cz/dokument89407.html. 47. Damodaran Online. [Online] [Citace: 5. Prosinec 2011.] http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/New_Home_Page/sitemap.htm. 48. KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. Praha : C. H. Beck, 1999. ISBN 80-7179-227-6. 49. KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 3. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-194-9. 50. VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha : Ekopress, 2006. ISBN 80-86929-01-9. 51. MAREK, P. Studijní průvodce financemi podniku. 2. vydání. Praha : Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-49-1. 52. Obchodní rejstřík a Sbírka listin. *Online] Justice.cz. [Citace: 1. Prosinec 2011.] http://portal.justice.cz/justice2/uvod/uvod.aspx. 53. FARTÁK, J. Energetický audit pro projekt BIOPLYNOVÁ STANICE Kralovická zemědělská, a.s. 2007. 54. Klasifikace ekonomických činností. *Online+ Český statistický úřad. *Citace: 2. Prosinec 2011.] http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_%28cz_nace%29.
72
55. Sazby PRIBOR. *Online+ Česká národní banka. *Citace: 15. Listopad 2011.+ http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/penezni_trh/pribor/prumerne.jsp?year=2011&show=S pustit+sestavu. 56. Daňová reforma: Víme, co se změní. Podnikatel.cz. [Online] 8. Listopad 2011. [Citace: 17. Prosinec 2011.] http://www.podnikatel.cz/clanky/danova-reforma-vime-co-se-zmeni/. 57. Daň z přijmů právnických osob. [Online] AZ-data. [Citace: 2. Prosinec 2011.] http://www.az-data.net/dan-z-prijmu-pravnickych-osob.php. 58. MAŘÍK, M. a MAŘÍKOVÁ, P. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku. Praha : Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-61-0. 59. KRÁL, B. a kol. Manažerské účetnictví. 2. rozšířené vydání. Praha : MANAGEMENT PRESS, 2006. ISBN 80-7261-141-0. 60. MAŘÍK, M. a MAŘÍKOVÁ, P. Diskontní míra pro výnosové oceňování podniku. Praha : Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1242-6. 61. MAREK, P. a RADOVÁ, J. Funkce čisté současné hodnoty při konvenčních a nekonvenčních peněžních tocích. *Online+ *Citace: 18. Prosinec 2011.+ http://cfuc.vse.cz/media/cfuc/2006/cfuc_2006-04_023.pdf. 62. Aktuální výzvy. *Online+ CzechInvest . *Citace: 10. Prosinec 2011.+ http://www.czechinvest.org/aktualni-vyzvy.
73
11 Seznam tabulek Tabulka 2-1 Množství energie vyrobené malou větrnou elektrárnou na území České republiky .................................................................................................................................................. 11 Tabulka 2-2 Vybrané vodní elektrárny v České republice a jejich výkon ................................. 12 Tabulka 2-3 Výhřevnost vybraných druhů biomasy ................................................................. 14 Tabulka 2-4 Průměrné výnosy m3 bioplynu na tunu vybraných substrátů .............................. 15 Tabulka 3-1 Rozpis stavebních a inženýrských děl ................................................................... 24 Tabulka 3-2 Rozpis samostatných movitých věcí a souboru movitých věcí ............................ 25 Tabulka 4-1Počet let garantovaných výkupních cen pro jednotlivé typy OZE ......................... 29 Tabulka 4-2 Výše výkupní ceny a zeleného bonusu pro bioplynové stanice ........................... 31 Tabulka 5-1Počet let odepisování u jednotlivých odpisových tříd .......................................... 40 Tabulka 6-1 Základní údaje o společnosti ................................................................................ 45 Tabulka 6-2 Základní údaje o držiteli licence ........................................................................... 45 Tabulka 6-3 Údaje o provozovně bioplynové stanice .............................................................. 46 Tabulka 6-4 Struktura využívané biomasy ............................................................................... 46 Tabulka 6-5 Parametry kogenerace ......................................................................................... 46 Tabulka 7-1Zdroje financování ................................................................................................. 49 Tabulka 7-2Dílčí ceny za vyrobenou 1 MWh elektřiny ............................................................. 51 Tabulka 7-3 Potřebné údaje z účetní závěrky pro stanovení diskontní míry ........................... 52 Tabulka 7-4 Pomocné výpočty ................................................................................................. 53 Tabulka 7-5 Dohledané údaje ze stránek MPO ........................................................................ 53 Tabulka 7-6 Výpočet WACC ...................................................................................................... 54 Tabulka 7-7 Amortizační schéma pro 1. bankovní úvěr ........................................................... 55 Tabulka 7-8 Amortizační schéma pro 2. bankovní úvěr ........................................................... 56 Tabulka 7-9 Potřebné údaje ..................................................................................................... 57 Tabulka 7-10 Změna WC v jednotlivých letech ........................................................................ 59 Tabulka 7-11 Mezivýpočty čisté současné hodnoty................................................................. 60 Tabulka 7-12 Nediskontované cash flow v jednotlivých letech ............................................... 61 Tabulka 7-13 Kumulované diskontované cash flow ................................................................. 61
74
12 Seznam obrázků Obrázek 2-1 Vývoj výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky ........................................................ 10 Obrázek 2-2 Instalované elektrárny v ČR (v MW) .................................................................... 11 Obrázek 2-3 Možnosti využití biomasy .................................................................................... 13 Obrázek 2-4 Výkupní ceny pro bioplynovou stanici ................................................................. 18 Obrázek 3-1 Schéma bioplynové stanice ................................................................................. 19 Obrázek 3-2 Areál bioplynové stanice Kralovický zemědělská, a.s. ......................................... 20 Obrázek 3-3 Schéma fermentoru ............................................................................................. 21 Obrázek 3-4 Schéma kogenerační jednotky ............................................................................. 22 Obrázek 3-5 Plynojem .............................................................................................................. 23
13 Seznam grafů Graf 7-1 Kumulované cash flow ............................................................................................... 62
14 Seznam příloh Příloha 1 Rozvaha - aktiva v letech 2007-2010 ........................................................................ 76 Příloha 2 Rozvaha - pasiva v letech 2007-2010 ........................................................................ 78 Příloha 3 Výkaz zisků a ztrát v letech 2007-2010 ..................................................................... 80 Příloha 4 Amortizační schéma pro čtvrtletní splácení 1. úvěru ............................................... 82 Příloha 5 Amortizační schéma pro čtvrtletní splácení 2. úvěru ............................................... 83
75
15 Přílohy Příloha 1 Rozvaha - aktiva v letech 2007-2010 ROZVAHA (tis. Kč)
Rok
Kralovická zemědělská, a.s. AKTIVA celkem A. Pohledávky za upsaný základní kapitál B. Dlouhodobý majetek B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.I.1. Zřizovací výdaje 2. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 3. Software 4. Ocenitelná práva 5. Goodwill 6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek 7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný 8. majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.II.1. Pozemky 2. Stavby 3. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 4. Pěstitelské celky trvalých porostů 5. Základní stádo a tažná zvířata 6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek 7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku B.III. Dlouhodobý finanční majetek B.III.1. Podíly v ovládaných a řízených osobách 2. Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem 3. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný 4. vliv 5. Jiný dlouhodobý finanční majetek 6. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek C. Oběžná aktiva C.I. Zásoby C.I.1. Materiál 2. Nedokončená výroba a polotovary 3. Výrobky 4. Zvířata 5. Zboží 6. Poskytnuté zálohy na zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky
76
2010
2009
2008
2007
312 916 0 214 538 0 0 0 0 0 0 0 0
335 522 0 224 583 0 0 0 0 0 0 0 0
388 639 0 229 061 2 0 0 2 0 0 0 0
321 210 0 185 629 8 0 0 8 0 0 0 0
0
0
0
0
214 341 13 002 168 567 26 021 0 9 244 0 413 0 -2 906 197 197 0 0
223 983 11 700 173 058 32 976 0 9 520 0 529 0 -3 800 600 600 0 0
228 459 11 556 141 099 30 458 0 10 930 0 39 110 0 -4 694 600 600 0 0
185 011 9 036 140 330 27 884 0 11 166 0 1 883 300 -5 588 610 600 0 10
0
0
0
0
0 0 0 98 161 69 049 9 991 7 500 26 119 25 034 381 24 7 618
0 0 0 110 762 71 015 9 964 7 090 29 788 23 830 247 96 1 187
0 0 0 159 399 84 749 7 960 7 053 36 408 31 326 255 1 747 681
0 0 0 136 061 74 170 12 469 7 157 23 286 30 908 288 62 581
C.II.1. Pohledávky z obchodních vztahů 2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba 3. Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za 4. účastníky sdružení 5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy 6. Dohadné účty aktivní 7. Jiné pohledávky 8. Odložená daňová pohledávka C.III. Krátkodobé pohledávky C.III.1. Pohledávky z obchodních vztahů 2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba 3. Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za 4. účastníky sdružení 5. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 6. Stát - daňové pohledávky 7. Krátkodobé poskytnuté zálohy 8. Dohadné účty aktivní 9. Jiné pohledávky C.IV. Krátkodobý finanční majetek C.IV.1. Peníze 2. Účty v bankách 3. Krátkodobé cenné papíry a podíly 4. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek D.I. Časové rozlišení D.I.1. Náklady příštích období 2. Komplexní náklady příštích období 3. Příjmy příštích období Zdroj: Autor.
77
6 180 0 0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
0
0
0
0
0 0 1438 0 14 073 11 350 0 0
0 0 1187 0 26 849 24 207 0 0
0 0 681 0 65 935 36 201 0 0
0 0 581 0 53 939 42 011 0 0
0
0
0
0
0 718 1231 747 27 7 421 118 7 303 0 0 215 215 0 0
0 822 1548 269 3 11 711 148 11 563 0 0 177 177 0 0
0 623 1 857 27 249 5 8 034 54 7 980 0 0 179 179 0 0
0 3 029 1 599 2 220 5 080 7 371 243 2 025 5 103 0 -480 193 0 -673
Příloha 2 Rozvaha - pasiva v letech 2007-2010 ROZVAHA (tis. Kč)
Rok
Kralovická zemědělská, a.s. A. A.I. A.I.1. 2. 3. A.II. A.II.1. 2. 3. 4. A.III. A.III.1. 2. A.IV. A.IV.1. 2. A.V. B. B.I. B.I.1. 2. 3. 4. B.II. B.II.1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. B.III. B.III.1. 2. 3. 4.
PASIVA celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) Změny základního kapitálu Kapitálové fondy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Rezervní fondy, nedělitelný fond a ost. fondy ze zisku Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného úč. období (+/-) Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmu Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení
78
2010
2009
2008
2007
312 916 220 250 181 000 181 000 0 0 22 106 22 029 0 77 0 16 834 15 817 1 017 0 0 0 310 91 262 0 0 0 0 0 11 942 0 0 0
335 522 224 490 181 000 181 000 0 0 22 029 22 029 0 0 0 19 062 18 318 744 0 0 0 2 399 109 355 0 0 0 0 0 12 309 0 0 0
388 639 222 428 181 000 181 000 0 0 22 029 22 029 0 0 0 20 645 19 565 1 080 0 0 0 -1 246 165 212 2 553 2 553 0 0 0 13 987 0 0 0
321 210 224 371 181 000 181 000 0 0 22 354 22 029 0 325 0 15 496 14 645 851 0 0 0 5 521 95 760 1 277 1 277 0 0 0 14 151 0 0 0
0
0
0
0
0 0 0 0 1 556 10 386 24 612 19 954 0 0
0 0 0 0 1 795 10 514 30 346 27 873 0 0
0 0 0 0 2 143 11 844 42 661 37 011 0 0
0 0 0 0 2 478 11 673 31 469 28 432 0 0
0
0
0
0
5.
Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního 6. pojištění 7. Stát - daňové závazky a dotace 8. Krátkodobé přijaté zálohy 9. Vydané dluhopisy 10. Dohadné účty pasivní 11. Jiné závazky B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci B.IV.1. Bankovní úvěry dlouhodobé 2. Krátkodobé bankovní úvěry 3. Krátkodobé finanční výpomoci C.I. Časové rozlišení C.I.1. Výdaje příštích období 2. Výnosy příštích období Zdroj: Autor.
79
2 672
2 667
3 054
2 888
1 480
1 424
1 631
1 446
-814 941 0 375 4 54 708 47 208 7 500 0 1 407 1 407 0
-2 837 -38 0 1 253 4 66 700 63 556 3 144 0 1 677 1 677 0
-203 4 0 1 159 5 106 011 106 011 0 0 1 001 1 001 0
-2 830 89 0 1 435 9 48 863 48 863 0 0 1 081 1 081 0
Příloha 3 Výkaz zisků a ztrát v letech 2007-2010 VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT (tis. Kč) Kralovická zemědělská, a.s. I. A. + II. II.1. 2. 3. B. B.1. 2. + C. C.1. 2. 3. 4. D. E. III. III.1. 2.
Rok 2010
2009
2008
Tržby za prodej zboží 2 975 2 443 2 750 Náklady vynaložené na prodané zboží 2 310 1 774 1 996 Obchodní marže 665 669 754 Výkony 147 031 159 887 174 659 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 145 584 172 390 156 965 Změna stavu zásob vlastní činnosti -5 397 -19 236 9 214 Aktivace 6 844 6 733 8 480 Výkonová spotřeba 104 651 101 626 120 503 Spotřeba materiálu a energie 89 988 87 383 104 402 Služby 14 663 14 243 16 101 Přidaná hodnota 43 045 58 930 54 910 Osobní náklady 48 633 49 632 54 045 Mzdové náklady 36 196 37 289 39 775 Odměny členům orgánů společnosti a družstva 0 0 0 Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 12 035 11 913 13 795 Sociální náklady 402 430 475 Daně a poplatky 1 281 1 226 1 405 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 18 516 17 069 17 082 Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 4 245 5 659 9 109 Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 3 076 3 684 6 055 Tržby z prodeje materiálu 1 169 1 975 3 054 Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a F. 2 892 4 537 5 376 materiálu F.1. Zůstatková cena prodaného dl. majetku 2 276 2 808 3 127 2. Prodaný materiál 616 1 729 2 249 Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní G. -2 739 5 252 1 314 oblasti a komplexních nákladů příštích období IV. Ostatní provozní výnosy 27 824 24 054 34 778 H. Ostatní provozní náklady 4 519 5 812 18 030 V. Převod provozních výnosů 0 0 0 I. Převod provozních nákladů 0 0 0 * Provozní výsledek hospodaření 2 012 5 115 1 545 VI. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 0 0 10 157 J. Prodané cenné papíry a podíly 0 0 9 788 VII. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 0 0 0 Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v VII.1. 0 0 0 účetních jednotkách pod podstatným vlivem 2. Výnosy z ostatních dl. cenných papírů a podílů 0 0 0 3. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku 0 0 0 VIII. Výnosy z krátkodobého finančního majetku 0 0 0 K. Náklady z finančního majetku 0 0 0 IX. Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů 0 0 0
80
2007 2 580 1 904 676 169 398 169 531 -10 147 10 014 110 715 95 197 15 518 59 359 51 076 37 578 0 13 025 473 1 389 17 929 5 105 3 318 1 787 4 787 2 721 2 066 380 27 704 10 364 0 0 6 243 0 0 0 0 0 0 0 0 0
L.
Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční M. oblasti X. Výnosové úroky N. Nákladové úroky XI. Ostatní finanční výnosy O. Ostatní finanční náklady XII. Převod finančních výnosů P. Převod finančních nákladů * Finanční výsledek hospodaření Q. Daň z příjmů za běžnou činnost Q.1. - splatná 2. - odložená ** Výsledek hospodaření za běžnou činnost XIII. Mimořádné výnosy R. Mimořádné náklady S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti S.1. - splatná 2. - odložená * Mimořádný výsledek hospodaření T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům *** Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) **** Výsledek hospodaření před zdaněním Zdroj: Autor.
81
0
0
0
0
0
0
0
0
456 2 505 558 339 0 0 -1 830 -128 0 -128 310 0 0 0 0 0 0 0 310 182
926 4 762 351 561 0 0 -4 046 -1 330 0 -1330 2 399 0 0 0 0 0 0 0 2 399 1 069
1 526 4 361 149 303 0 0 -2 620 171 0 171 -1 246 0 0 0 0 0 0 0 -1 246 -1 075
1 548 3 042 523 275 0 0 -1 246 -524 0 -524 5 521 0 0 0 0 0 0 0 5 521 4 997
Příloha 4 Amortizační schéma pro čtvrtletní splácení 1. úvěru Rok 2009 I. 2009 II. 2009 III. 2009 IV. 2010 I. 2010 II. 2010 III. 2010 IV. 2011 I. 2011 II. 2011 III. 2011 IV. 2012 I. 2012 II. 2012 III. 2012 IV. 2013 I. 2013 II. 2013 III. 2013 IV. 2014 I. 2014 II. 2014 III. 2014 IV. 2015 I. 2015 II. 2015 III. 2015 IV. 2016 I. 2016 II. 2016 III. 2016 IV. 2017 I. 2017 II. 2017 III. 2017 IV. 2018 I. 2018 II. 2018 III. 2018 IV.
Jistina 32 900 000 32 251 505 31 595 364 30 931 487 30 259 783 29 580 160 28 892 524 28 196 781 27 492 836 26 780 591 26 059 948 25 330 810 24 593 075 23 846 642 23 091 409 22 327 272 21 554 125 20 771 864 19 980 379 19 179 564 18 369 306 17 549 496 16 720 021 15 880 766 15 031 616 14 172 455 13 303 165 12 423 626 11 533 717 10 633 316 9 722 300 8 800 543 7 867 918 6 924 298 5 969 553 5 003 552 4 026 161 3 037 248 2 036 675 1 024 305
Splátka 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382 1 036 382
Úrok 387 886 380 241 372 505 364 678 356 758 348 746 340 639 332 436 324 137 315 739 307 243 298 647 289 949 281 148 272 244 263 235 254 120 244 897 235 566 226 124 216 571 206 906 197 127 187 232 177 221 167 091 156 842 146 473 135 981 125 365 114 625 103 757 92 762 81 636 70 380 58 991 47 468 35 809 24 012 12 076
Zdroj: Autor.
82
Úmor 648 495 656 141 663 877 671 704 679 623 687 636 695 743 703 946 712 245 720 642 729 139 737 735 746 433 755 233 764 137 773 146 782 262 791 484 800 816 810 257 819 810 829 476 839 255 849 150 859 161 869 290 879 539 889 909 900 401 911 016 921 757 932 624 943 620 954 745 966 001 977 390 988 914 1 000 573 1 012 369 1 024 305
Zůstatek 32 251 505 31 595 364 30 931 487 30 259 783 29 580 160 28 892 524 28 196 781 27 492 836 26 780 591 26 059 948 25 330 810 24 593 075 23 846 642 23 091 409 22 327 272 21 554 125 20 771 864 19 980 379 19 179 564 18 369 306 17 549 496 16 720 021 15 880 766 15 031 616 14 172 455 13 303 165 12 423 626 11 533 717 10 633 316 9 722 300 8 800 543 7 867 918 6 924 298 5 969 553 5 003 552 4 026 161 3 037 248 2 036 675 1 024 305 0
Příloha 5 Amortizační schéma pro čtvrtletní splácení 2. úvěru Rok 2009 I. 2009 II. 2009 III. 2009 IV. 2010 I. 2010 II. 2010 III. 2010 IV. 2011 I. 2011 II. 2011 III. 2011 IV. 2012 I. 2012 II. 2012 III. 2012 IV. 2013 I. 2013 II. 2013 III. 2013 IV. 2014 I. 2014 II. 2014 III. 2014 IV. 2015 I. 2015 II. 2015 III. 2015 IV. 2016 I. 2016 II. 2016 III. 2016 IV. 2017 I. 2017 II. 2017 III. 2017 IV. 2018 I. 2018 II. 2018 III. 2018 IV. 2019 I. 2019 II.
Jistina 32 900 000 32 485 611
Splátka 929 484 25 818 217
7 176 000 6 777 848 6 373 463 5 962 747 5 545 600 5 121 922
510 502 510 502 510 502 510 502 510 502 510 502
Úrok 515 094 508 606 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 112 350 106 116 99 785 93 355 86 824 80 191
83
Úmor Zůstatek 414 389 32 485 611 25 309 611 7 176 000
398 152 404 385 410 716 417 147 423 678 430 311
6 777 848 6 373 463 5 962 747 5 545 600 5 121 922 4 691 611
2019 III. 2019 IV. 2020 I. 2020 II. 2020 III. 2020 IV. 2021 I. 2021 II. 2021 III. 2021 IV.
4 691 611 4 254 563 3 810 673 3 359 832 2 901 933 2 436 866 1 964 516 1 484 772 997 516 502 632
510 502 510 502 510 502 510 502 510 502 510 502 510 502 510 502 510 502 510 502
73 454 66 611 59 661 52 603 45 434 38 152 30 757 23 246 15 617 7 869
Zdroj: Autor.
84
437 048 443 891 450 840 457 899 465 068 472 349 479 744 487 256 494 884 502 632
4 254 563 3 810 673 3 359 832 2 901 933 2 436 866 1 964 516 1 484 772 997 516 502 632 0
