Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce Jan Bárta

Vysoká škola ekonomická v Praze

Diplomová práce

2012

Jan Bárta

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management

Název diplomové práce:

Analýza financování podniku CZ LOKO, a.s.

Vypracoval: Bc. Jan Bárta Vedoucí práce: Ing. Hana Vávrová, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Analýza financování podniku CZ LOKO, a.s.“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Líbeznicích dne 30. 4. 2012

Podpis

Poděkování: Rád bych tímto poděkoval Ing. Haně Vávrové, Ph.D. za odborné rady a celkovou pomoc při psaní diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Michalu Holému, finančnímu řediteli CZ LOKO, a.s. za ochotu s jakou mi poskytl potřebné informace o podniku.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1

Teoretická část .................................................................................................................... 8 1.1

1.1.1

Finanční management .......................................................................................... 8

1.1.2

Cíle finančního managementu .............................................................................. 9

1.1.3

Krátkodobé financování ..................................................................................... 10

1.1.4

Mimořádné financování ..................................................................................... 12

1.2

3

Vybrané faktory působící na rozhodování o finanční struktuře ................................ 12

1.2.1

WACC ................................................................................................................ 13

1.2.2

Podnikový zisk ................................................................................................... 16

1.2.3

Bilanční pravidla ................................................................................................ 17

1.2.4

Finanční nezávislost podniku ............................................................................. 18

1.2.5

Rozdělování zisku .............................................................................................. 19

1.3

2

Financování podniku ................................................................................................... 8

Zdroje financování ..................................................................................................... 21

1.3.1

Interní vlastní zdroje financování ....................................................................... 22

1.3.2

Interní cizí zdroje financování............................................................................ 26

1.3.3

Externí vlastní zdroje financování ...................................................................... 28

1.3.4

Externí cizí zdroje .............................................................................................. 33

1.4

Investiční rozhodování .............................................................................................. 40

1.5

EVA ........................................................................................................................... 41

CZ LOKO a.s. .................................................................................................................. 43 2.1

Historie ...................................................................................................................... 43

2.2

Předmět činnosti ........................................................................................................ 44

2.3

Současnost ................................................................................................................. 44

Praktická část .................................................................................................................... 46 3.1

Ukazatele zadluženosti .............................................................................................. 46

3.2

Bilanční pravidla........................................................................................................ 47

3.2.1

Zlaté pravidlo financování ................................................................................. 47

3.2.2

Zlaté pari pravidlo .............................................................................................. 48

3.2.3

Zlaté pravidlo vyrovnání rizika .......................................................................... 48

3.2.4

Zlaté poměrové pravidlo .................................................................................... 49

3.3

Rozdělování zisku...................................................................................................... 50

3.4

Zdroje financování ..................................................................................................... 50

3.4.1

Interní vlastní zdroje........................................................................................... 50

3.4.2

Interní cizí zdroje ............................................................................................... 56

3.4.3

Externí vlastní zdroje ......................................................................................... 58

3.4.4

Externí cizí zdroje .............................................................................................. 64

3.4.5

Shrnutí ................................................................................................................ 71

3.5

Výpočet WACC ......................................................................................................... 72

3.5.1

Náklady vlastního kapitálu ................................................................................. 72

3.5.2

Náklady cizího kapitálu ...................................................................................... 74

3.5.3

WACC ................................................................................................................ 75

3.6

EVA ........................................................................................................................... 76

3.7

Zhodnocení investice podniku ................................................................................... 77

3.7.1

Popis investice .................................................................................................... 77

3.7.2

Alternativní možnosti financování ..................................................................... 79

3.7.3

Zhodnocení variant financování investice.......................................................... 81

Závěr......................................................................................................................................... 85 Zdroje ....................................................................................................................................... 88 Seznamy ................................................................................................................................... 90 Přílohy ...................................................................................................................................... 91

Úvod Peníze jsou velmi důležitou součástí našeho života. Dalo by se, snad i bez nadsázky, říci, že se jedná o jeho klíčovou část. Především při podnikání hrají peníze asi nejvýznamnější roli. Diplomová práce, kterou zde předkládám, má název analýza financování podniku. Její hlavní náplní tedy bude zhodnocení, z jakých zdrojů získává konkrétní podnik peníze na svůj celkový chod a svou další činnost. Tato práce si klade za cíl popsat a zhodnotit financování podniku CZ LOKO, a.s. Jedná se o v oboru významnou společnost s již poměrně dlouholetou historií. První část práce je věnována teorii a metodologii. Nejdříve pojednám obecně o tom, co je to vlastně financování podniku, z čeho se skládá, či kdo o něm rozhoduje. Dále pak bude pojednáno o vybraných faktorech, které mohou mít vliv na zvolené formy financování. Největší prostor v rámci této první části ale dostane popis samotných zdrojů, které může podnik využít při svém financování. Před vlastní praktickou částí bude ještě vložen bližší popis hodnoceného podniku. Tomu pochopitelně nebude věnován významný rozsah. V rámci praktické části nejdříve zhodnotím celkovou zadluženost podniku a také se podíváme na některé z faktorů podílejících se na rozhodování o formách financování přímo u podniku. Opět největší částí v rámci tohoto bloku bude popis a zhodnocení podnikem využívaných zdrojů financování a to v desetileté časové řadě probíhající mezi roky 2001 a 2010. Závěrem této části zhodnotím vážené náklady na kapitál a ukazatel ekonomické přidané hodnoty. Sledovaný podnik v minulém roce významně investoval. Z toho důvodu se bude práce také skládat z krátkého pohledu na financování této investice, který bude poslední součástí práce. Výběr zdrojů pro financování této investice zhodnotím v porovnání s několika alternativními variantami financování.

7

1 Teoretická část 1.1 Financování podniku Každá z podnikových aktivit musí být zabezpečena peněžními zdroji. „Věcné a finanční toky musí být ve vzájemném souladu: aby mohly být získány věcné statky (pokud nejsou samy přímým vkladem-např. pozemky, budovy, zařízení) a aby mohly probíhat všechny činnosti podniku, musí být zajištěny finančně (při věcných vkladech pořízení statků a jejich financování proběhne současně).“1 Jako financování podniku bývá označováno získávání finančních zdrojů neboli kapitálu a jeho využití k obstarání potřebných statků a k úhradě výdajů na veškeré jeho činnosti. Kapitál může tedy být ve všech možných formách. Podle pravidelnosti financování můžeme rozlišit: •

běžné (krátkodobé) financování a

•

mimořádné financování.

Oběma těmto druhům financování budu níže věnovat subkapitolu. Dříve bych se ale podíval ve stručnosti na to, kdo se o financování podniku stará, tedy na finanční management. 1.1.1 Finanční management Finanční management jsou v podstatě řídící pracovníci, kteří se zabývají financováním podniku. U menších podniků se může jednat přímo o vlastníka, který se musí postarat o vše. Námi sledovaná společnost je velká akciová společnost, nadále se tedy budu zabývat finančním managementem v takových podnicích. „Ve velkých akciových společnostech stojí zpravidla v čele finanční ředitel (CFO, Chief Financial Officer, příp. Financial Director), do jehož kompetence spadají obvykle dva podřízené úseky, a sice treasury manager a controller.“2 Treasury Manager je v podstatě vedoucí finančního úseku. Jeho působnost je spíše směrem ven z podniku. Jeho hlavními starostmi jsou: •

podpora zvyšování hodnoty firmy pro akcionáře,

•

správa a řízení hotovosti,

•

plánování kapitálové struktury,

1

Synek, M. Manažerská ekonomika. 4. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada, dotisk 2009, ISBN 97880-247-1992-4, str. 320 2 Kislingerová, E. Manažerské finance. Praha: C.H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-194-9, str. 26

8

•

analýza a řízení rizik,

•

finanční plánování,

•

řízení pracovního kapitálu,

•

řízení kurzových rizik,

•

příprava finanční analýzy či

•

příprava podkladů pro rozhodování o úvěrech a další.

Naproti tomu Controller je zaměřen spíše k vnitropodnikovým procesům. Občas bývá také nazýván vedoucím účtárny. Controller má pod sebou tři úseky: •

finanční účetnictví,

•

nákladové účetnictví a

•

daňové oddělení.

1.1.2 Cíle finančního managementu V posledních letech se řízení financování podniku stalo hlavní složkou celého řízení. Jak již bylo řečeno, každá z podnikových aktivit musí být finančně zabezpečena. Finanční management má dva základní cíle. Tím prvním je zabezpečit růst tržní hodnoty podniku, u akciových společností můžeme sledovat růst tržní ceny akcie. Druhým, neméně důležitým cílem je zajištění průběžné platební schopnosti podniku navenek, respektive zajištění likvidity. K dosažení těchto cílů napomáhají čtyři hlavní úkoly, které finanční management má: •

získávat kapitál,

•

rozhodovat o jeho umístění,

•

rozhodovat o rozdělení zisku a

•

plánovat, analyzovat, kontrolovat hospodářskou stránku činnosti podniku.

Získávání a rozhodování o umístění kapitálu je asi samozřejmostí. O tom, z jakých zdrojů je možné kapitál získávat bude rozebráno později. I rozhodování o rozdělení zisku je velmi důležité. Zisk je možno buď ponechat v podniku a reinvestovat, nebo vyplatit vlastníkům. O tom bude také pojednáno později. Velmi důležitým úkolem finančního managementu je také plánování. „Finanční plánování je formalizované rozhodování o způsobu financování (získávání kapitálu), o investování kapitálu do výnosného majetku a o peněžním hospodaření. Integruje systém 9

podnikového plánování podle kritérií výnosnosti a rizika. Plní úlohu systému včasného varování tím, že předvídá možné a pravděpodobné finanční situace dříve než nastanou.“3 Plánování by mělo vycházet z detailní prognózy vývoje okolí. Výstupem by pak měl být finanční plán. Ten by neměl být statický, ale měl by být průběžně aktualizován. Finanční plán není pouze jeden dokument. Jedná se o celou řadu dokumentů. Asi nejznámější klasifikace finančních plánů je podle časového období. Takto rozlišujeme plán dlouhodobý a krátkodobý. Typickým horizontem pro dlouhodobý plán je pět let, ale běžně se můžeme setkat i s mnohem delším časovým obdobím. Mimo jiné se musí naplánovat tržby, peněžní toky, výnosy, náklady a mnoho dalšího. Výsledkem by měla být plánovaná rozvaha, plánovaný výkaz zisku a ztrát a plánovaný výkaz cash flow. Do větších podrobností se rozpracovává krátkodobý finanční plán. Není se čemu divit, pracuje se s obdobím do jednoho roku a s poměrně jistějšími hodnotami. Každopádně výstupem je také plánovaná rozvaha, výkaz zisku a ztrát a výkaz cash flow. Rozpočty příjmů a výdajů bývají rozpracovány dokonce na jednotlivé dny. 1.1.3 Krátkodobé financování Krátkodobým financováním rozumíme řízení pracovního kapitálu. To v podstatě probíhá ve dvou na sebe navazujících krocích. Nejdříve je třeba určit přiměřenou výši každé položky oběžného majetku a následně se určuje, jakým způsobem oběžný majetek financovat. „Podnik by měl mít tolik oběžného majetku (zásob surovin, materiálů, hotových peněz, pohledávek), kolik hospodárný provoz podniku vyžaduje. Má-li jej méně, pak je investiční majetek podniku (budovy, stroje, výrobní zařízení, tj. výrobní kapacity) nevyužit, což je nehospodárné a celkový rozvoj podniku je brzděn. Má-li jej více, pak je jeho část v nečinnosti, což vyvolává zbytečné náklady (především úrokové náklady z vázaného majetku).“4 Řízení oběžného majetku je tedy poměrně složitý problém. Ke stanovení optimální výše pracovního kapitálu existují dva postupy, a to globální a analytický. Jak jejich názvy napovídají, globální postup se zabývá potřebou oběžného majetku jako celku, oproti tomu

3

Valach, J., a kol. Finanční řízení podniku. 2. vydání. Praha: Ekopress, dotisk 2001, ISBN 80-86119-21-1, str. 243 4 Synek, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, ISBN 80-7179-892-4, str. 231

10

analytický přístup sleduje složky oběžného majetku zvlášť. V praxi se oba tyto přístupy kombinují. o Globální přístup Globální přístup využívá k zjištění potřeby oběžného majetku tzv. obratový cyklus peněz,
  
   
. Podle vzorce je jasné, že obratový cyklus peněz se skládá ze tří složek. Těmi jsou: doba obratu zásob (
  ( 

 !"#á$% ž 

) a doba odkladu plateb (
 

ů ěé á ž 

), doba inkasa pohledávek

á$&% & ##&$&'"!( ž 

). Číslo 360

představuje zaokrouhlený počet dní v roce. Z obratového cyklu peněz zjistíme, jak dlouho jsou peněžní prostředky vázány v jednom cyklu, respektive jak dlouho bude nutné financovat běžnou činnost podniku, než začnou z výrobků proudit příjmy. Údaj je vyjádřen ve dnech. Takový údaj nám však ještě sám o sobě nepřinese informaci o potřebě oběžného majetku. K tomu potřebujeme ještě znát denní náklady podniku. Vypočítáme je jednoduše: )*+,-+*,,í ,á/01+2 

3"!%$é á%!&# 456

.

Potřebu pracovního kapitálu pak můžeme vypočítat jako součin obratového cyklu peněz a jednodenních nákladů. o Analytický přístup Analytický přístup tedy sleduje zvlášť zásoby, pohledávky i krátkodobý finanční majetek. Pro určení jejich výše se většinou využívají různé optimalizační metody. Pro řízení zásob můžeme zmínit např. optimalizaci výrobních zásob či optimalizaci výrobní dávky. U pohledávek se podnik v prvé řadě snaží, aby byly hrazeny včas nebo dokonce aby nedocházelo ke vzniku nedobytných pohledávek. U těch pak podnik určuje inkasní politiku, podle které platbu vymáhá. Mohlo by se zdát, že snahou podniku by mělo být předcházení vzniku pohledávek, tedy prodeje na dodavatelský úvěr. Nicméně, prodej za hotové významně snižuje konkurenceschopnost podniku, protože v dnešní době je prodej na úvěr naprosto běžný.

11

I u peněžních prostředků je třeba pečlivě určit jejich potřebnou výši. Mají minimální výnosnost, proto je pro podnik žádoucí udržovat jich co nejméně. Pochopitelně ale při zachování likvidity podniku. Jako vhodný nástroj se ukázal platební kalendář. 1.1.4 Mimořádné financování Kromě běžného financování, které má zajistit normální chod podniku, je jednou za čas také nutné financovat aktivity, které probíhají jen, pokud to situace vyžaduje. Typicky bychom tyto aktivity mohli rozdělit takto: •

financování při zakládání podniku,

•

při rozšiřování podniku,

•

při spojování podniků,

•

při sanaci podniku a

•

při likvidaci podniku.

Při zakládání podniku je samozřejmé, že je třeba zabezpečit vše, co je se startem potřeba. Může se jednat o pozemky, budovy, stroje, suroviny a materiály, ale i zaměstnance a jejich mzdy. Pro začátek je potřeba nějaký čas podnik financovat. Vždy trvá nějaký čas, než si na sebe podnik začne vydělávat sám, resp. než podnik začne generovat tržby. Rozšiřování podniku je velmi důležitou součástí financování podniku. Investicím se však budu věnovat až později. Spojování podniků je v podstatě specifický druh investice. Je nesporné, že pro nákup jiného podniku je potřeba sehnat nemalé prostředky. Stejně tak i u sanace a případné likvidace. Jak oživení podniku, tak vyplacení všech závazků vyžaduje také výrazně zvýšené nároky na financování.

1.2

Vybrané faktory působící na rozhodování o finanční struktuře Nyní se podívejme na vybrané faktory, které mohou ovlivnit rozhodování o míře

zadlužení podniku. Postupně zkusím rozebrat následující body: •

WACC,

•

podnikový zisk,

•

bilanční pravidla,

•

finanční nezávislost podniku a

•

rozdělování zisku. 12

1.2.1 WACC Jedním z nejdůležitějších faktorů rozhodování o míře zadlužení jsou bezpochyby náklady na investovaný kapitál. „Zkratka WACC (Weighted Average Cost of Capital) vyjadřuje vážený průměr nákladů na kapitál, přičemž máme na mysli zdaněné náklady v jejich aktuální, nikoli historické velikosti, spojené se zapojováním dlouhodobých vlastních a cizích zdrojů do financování firmy.“5 Management podniku si jistě přeje tuto míru dostat na co nejnižší možnou úroveň. Toho je možné dosáhnout v podstatě třemi způsoby, na které se všechny postupně podíváme trochu podrobněji: •

snížením nákladů na vlastní kapitál,

•

snížením nákladů na cizí kapitál nebo

•

vhodnou změnou finanční struktury.

1.2.1.1 Náklady na vlastní kapitál Náklady vlastního kapitálu v podstatě ukazují, jakou výnosnost požadují vlastníci podniku za poskytnutí finančních zdrojů a zároveň za podstoupené riziko. Tyto náklady jsou ve své podstatě alternativní a pro jejich výpočet existuje celá řada přístupů. Na dva u nás nejběžnější se na následujících řádcích zaměřím. •

Model CAPM

Model oceňování kapitálových aktiv (Capital assets pricing model) se pro odhad vlastního kapitálu využívá především v anglosaských zemích. V České republice si už své místo také našel. Myšlenka modelu vychází z toho, že vlastník podniku by měl za poskytnuté prostředky požadovat bezrizikový výnos, který je zvýšený o prémii za riziko. Postup výpočtu je následující: 7"  78  9:7 78 ;, přičemž 7" vyjadřuje náklady vlastního kapitálu, 78 je bezriziková úroková sazba, :7 78 ) je přirážka za riziko a 9 vyjadřuje BETA koeficient. Jediným faktorem, který se váže právě k určitému podniku je koeficient 9. Ten vyjadřuje kovarianci mezi výnosy z odvětví a celého trhu, přičemž kladné hodnoty znamenají, že se výnosy z podniku pohybují stejným směrem jako trh a hodnoty větší než 1 značí, že podnik pohyby trhu ještě zesiluje. Hodnota 0 značí stabilní, resp. bezrizikový výnos a záporné hodnoty znamenají opačný pohyb výnosů. Výpočet 9 koeficientu je možný buď na základě 5

Kislingerová, E. Manažerské finance. Praha: C.H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-194-9, str. 352

13

historických čísel, je možné použít metodu analogie, nebo analýzu působících faktorů.6 Možné je také využít stránky prof. Damodarana7, který zveřejňuje odhady koeficientu pro jednotlivá odvětví. Na konkrétní podnik stačí jen přepočítat podle zadlužení toho podniku. Jako bezrizikovou sazbu je možné využít míru výnosnosti státních obligací ze stránek ČNB nebo je také možné využít webu prof. Damodarana. Doporučenou přirážku za riziko je možné najít také tam. Pro platnost modelu existují určité nereálné předpoklady. Jako příklad bych uvedl neexistenci transakčních nákladů či daní. Přesto se model ukázal jako poměrně spolehlivý a v současné době je hojně využíván. •

Ratingový model MPO8

Další velmi využívaná metoda je stanovení nákladů vlastního kapitálu pomocí ratingového modelu Ministerstva průmyslu a obchodu. Od roku 2009 došlo ke změně využívané metodiky. Jelikož se v práci budu věnovat staršími i novějšími obdobími, pokusím se nejdříve popsat původní model a až následně změny, ke kterým došlo. V původním modelu se nejdříve určí WACC, a to jako suma bezrizikové sazby a tří rizikových přirážek. Těmi jsou: přirážka za finanční stabilitu, přirážka za velikost podniku a přirážka za podnikatelské riziko podniku. Jako bezrizikovou sazbu navrhuje ministerstvo využít výnos desetiletých státních dluhopisů. Přirážka za finanční stabilitu (rFINSTAB) je navázána na ukazatel likvidity. Pokud je ukazatel běžné likvidity podniku (BL) vyšší, než jeho průměrná odvětvová výše (XL), pak je tato přirážka rovna 0 %. Za podnikovou likviditu nižší než 1 se riziková přirážka rovná 10 %. Pokud se BL pohubuje mezi těmito mantinely, pak se výše přirážky vypočítá podle vzorce: :CDEBD;F

7<=>?@AB  G6∗:CDEG;F . Druhou rizikovou přirážkou je přirážka za velikost podniku (rLA). Výpočet této přirážky je velmi podobný. Měří se pomocí tzv. úplatných zdrojů, I  J01KL,í /1MNLá0  O1,/-J,í úJě72 1 JýM-R-SN  J2+1,é +0TU-MNK2. Jsou-li tyto zdroje vyšší, než tři miliardy korun, pak je riziko nulové. Za hodnotu nižší, než 100 milionů 6

Mařík, M. Maříková, P. Diskontní míra pro výnosové oceňování podniku, Praha: Oeconomica, 2007, ISBN: 978-80-245-1242-6 7 www.damodaran.com 8 www.mpo.cz

14

korun, připadá přirážka ve výši 5%. Mezi tímto intervalem se přirážka vypočítá jako: 7DA 

:4 !#.EWX;F G5Y,[

.

Poslední je přirážka za podnikatelské riziko podniku (rpodnikatelské). Pro její stanovení je potřeba nejprve vypočítat pomocnou proměnnou XP, \  aB=@ A%'($&

WX A%'($&

∗

á%!&#$é ú% &%$í ú$ě & $ý] ^(_$#&é #!` ](

. Poté porovnáme výsledek s poměrem

, kde EBIT značí zisk před úroky a daněmi. Je-li poměr vyšší, než XP, pak

rpodnikatelské =0. Pokud je poměr záporný, pak je přirážka 10 %. Pokud je poměr mezi proměnnou XP a nulou, pak využijeme vzorec: 7]#(%&'"!%é 

bcd F ; efghie F G6∗C

:C E

.

WACC se tedy vypočítá podle vzorce: jk  78  7<=>?@AB  7DA  7]#(%&'"!%é . Následně je možno dosadit do vzorce pro výpočet nákladů vlastního kapitálu: 7" 

lA33∗

mn oáfpeqrié úrf mn ipeygoí feshgáp E:GE';∗ ∗: E ; efghie eofrioí úiě e iýsrtruhviqeoé qpwxrshy efghie efghie ipeygoí feshgáp efghie

.

V roce 2009 došlo k jistým změnám v konstrukci modelu. Náklady vlastního kapitálu se nyní počítají jako součet bezrizikové sazby a čtyř rizikových přirážek, 7"  78  7<=>?@AB  7DA  7]#(%&'"!%é  7<=>?@zW , kde 7<=>?@zW značí rizikovou přirážku za finanční strukturu. Riziková přirážka za finanční strukturu je v podstatě rozdílem mezi re a WACC, platí tedy: 7<=>?@zW  7" jk. S tím, že pokud je tento rozdíl vyšší než 10 %, pak se hodnota rFINSTRU ponechává na 10 %. Další významná změna byla provedena u konstrukce přirážky za podnikatelské riziko (rpodnikatelské). Nově není minimální doporučená přirážka 0 %, ale zjišťuje se z tabulky podle odvětví sledovaného podniku. Tabulku je možné najít v novější Finanční analýze podnikové sféry, zveřejňované na stránkách MPO. 1.2.1.2 Náklady na cizí kapitál Náklady na cizí kapitál pak vyjadřují požadovanou výnosnost kapitálu věřitelů. Ta se dá vypočítat jako vážený průměr z úrokových měr z různých forem cizího kapitálu. Pro naše potřeby ale bohatě postačí odhadnutá velikost, která je dána poměrem á%!&#$é ú%

7#  ]ů ěé &%$í ú$ě & $ý] ^(.

15

1.2.1.3 Finanční struktura Je všeobecně známo, že náklady cizího kapitálu jsou nižší, než náklady kapitálu vlastního. Vlastník podniku podstupuje vyšší riziko, než věřitel a tudíž žádá vyšší výnos. Jako důvod lze uvést, že věřitel je vyplácen ze zisku ještě před zdaněním, vlastník až po zdanění, nebo při likvidaci podniku je také věřitel uspokojován dříve. Pro nižší vážené náklady na kapitál je tedy výhodné, aby byl podnik více zadlužen. To pochopitelně zvyšuje rizikovost podnikání a ne každý podnik si může vysoké zadlužení dovolit. S vyšší rizikovostí také začínají vlastníci a věřitelé vyžadovat vyšší výnos z poskytnutých prostředků. Je tedy žádoucí, aby management našel optimální finanční strukturu, při které jsou WACC nejnižší. Obrázek 1: Volba optimální kapitálové struktury

Zdroj: http://www.wallstreetoasis.com/forums/why-debt-over-equit

1.2.2 Podnikový zisk Na volbu kapitálové struktury pochopitelně působí také podnikový zisk, resp. jeho velikost a celková stabilita. V podstatě se jedná o přístup popsaný výše, každopádně můžeme směle tvrdit, že podnik, který má vyšší zisk, nebo tento příliš nekolísá, si může dovolit mít vyšší míru zadlužení, aniž by to výrazně ohrozilo jeho rizikovost v očích vlastníků a věřitelů. Aby byl efekt z přijetí cizího kapitálu (efekt finanční páky) stále pozitivní, musí být splněna následující podmínka: {
k | N, kde ROA je ukazatel výnosnosti aktiv a i značí úrok z dalšího získaného cizího kapitálu. Pokud není tato podmínka splněna, pak bude efekt finanční páky negativní a výnosnost vlastního kapitálu dosáhne nižších hodnot, než by dosáhla bez tohoto zadlužení.

16

Další pravidlo, které je doporučeno respektovat, je pravidlo přiměřeného úrokového krytí. To udává, že podnik by měl udržovat

aB=@ á%!&#$é ú%

} 3.

1.2.3 Bilanční pravidla Bilanční pravidla představují soubor doporučení, kterými by se měl podnik řídit při volbě finanční struktury. Samozřejmě se nejedná o žádná závazná pravidla. Dodržování bilančních pravidel by mělo pomoci významně snížit riziko spojené s podnikáním, aniž by se snižovala efektivnost podniku více, než je nezbytně nutné. 1.2.3.1 Zlaté pravidlo financování Zlaté bilanční pravidlo financování vychází z toho, že je důležité vyrovnat časový horizont využívaného majetku se zdroji, kterými je tento kryt. Dlouhodobý majetek by měl být tedy roven dlouhodobým zdrojům a oběžný majetek zdrojům krátkodobým. Pro ověření, zda podnik toto pravidlo dodržuje, můžeme sledovat tento vztah: !` #ý &€"'"% !&'í %&]('á!_#!` #é ^(í #€"

 1.

Pokud vyjde výsledek vyšší, než 1, pak podnik kryje i část oběžného majetku pomocí dlouhodobých zdrojů, což se může jevit rizikovější. Na druhou stranu, pokud je hodnota nižší, než 1, tvoří si podnik jakýsi „polštář“ a kryje i část dlouhodobého majetku krátkodobými zdroji. Toto počínání je sice méně rizikové, nicméně riziko je sníženo za cenu nižší výnosnosti. 1.2.3.2 Zlaté pari pravidlo Na zlaté pari pravidlo můžeme pohlížet jako na konzervativnější přístup ke zlatému pravidlu financování. Podle tohoto pravidla by dlouhodobý majetek měl být pokryt pouze vlastním kapitálem. Můžeme se tedy podívat na vztah:

!` #ý &€"'"% !&'í %&]('á!

 1, přičemž platí vše, co bylo

napsáno v předchozí kapitole. 1.2.3.3 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Pravidlo vyrovnání rizika se naproti tomu zabývá pouze pasivní částí rozvahy. Říká, že vklad majitelů podniku by měl být alespoň tak velký, jako je vklad jeho věřitelů. Jinými slovy, že by poměr vlastního a cizího kapitálu měl být alespoň vyrovnaný.

17

Sleduje se tedy vzorec:

!&'í %&]('á! 3(í #€"

} 1. Je ale zároveň doporučeno, podívat se na

míru zadlužení v kontextu odvětví. Jsou obory, kde je míra zadlužení mnohem vyšší. Pro náš sledovaný podnik nabízený poměr naprosto postačí. 1.2.3.4 Zlaté poměrové pravidlo Posledním v této práci sledovaným pravidlem je zlaté poměrové pravidlo. To by mělo zajistit, aby se podnik nestal obětí neuváženého růstu, který by pak nebylo možné ufinancovat. Pravidlo sleduje vztah tempa růstu tržeb a tempa růstu investic, resp. dlouhodobého majetku. Tempo růstu investic by podle pravidla nemělo být vyšší, než tempo růstu tržeb. Matematicky to můžeme sledovat pomocí:

@" ] ů'` 'ž" @" ] ů'` ƒ

} 1.

Toto pravidlo je opravdu nutné brát trochu s rezervou, neboť často dochází k vysokým novým investicím třeba jen v jednom období. Kdyby se podnik zdráhal poměrové pravidlo v některých obdobích porušit, mohl by pak přijít o značné příležitosti. Jako vhodné se může jevit sledování v delším časovém horizontu, než je 1 rok. 1.2.4 Finanční nezávislost podniku Finanční nezávislostí podniku je v tomto případě myšlena schopnost, resp. možnosti podniku opatřit si včas ty finanční prostředky, které právě potřebuje. Je pochopitelné, že podnik, kterému už nikdo nepůjčí, si těžko opatří další cizí kapitál, i kdyby si management spočítal, že by to pro něj bylo výhodné z hlediska jiných faktorů. „Významným faktorem, který ovlivňuje popsanou skutečnost, je působení iracionálních faktorů při určování optimální kapitálové struktury. To je novinka, protože všechny předchozí přístupy k finančnímu rozhodování předpokládaly plnou racionalitu rozhodujícího se subjektu a iracionální faktory opomíjely.“9 Celkově je důležité pojmout rozhodování o finanční struktuře komplexněji. Podnik nerozhoduje o struktuře pouze podle nákladů. Důležité jsou také například reakce okolí. Také platí, že existuje asymetrická informace. Tedy, že podnik nemusí mít všechny informace o možných zdrojích, které by pro jeho financování mohly být výhodnější.

9

Kislingerová, E. Manažerské finance. Praha: C.H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-194-9, str. 371

18

1.2.5 Rozdělování zisku Na kapitálovou strukturu má svůj vliv také rozdělování vytvořeného zisku. Vzhledem k tomu, že mnou sledovaná společnost má právní formu a.s., budu tedy sledovat rozdělování zisku v akciových společnostech. V této části budu sledovat pouze rozdělení zisku mezi akcionáře. Příděly do fondů tvořených ze zisku se budu věnovat později. V akciových společnostech se zisk akcionářům rozděluje formou dividendy. Dividendu můžeme dělit: •

podle druhu akcie,

•

podle podoby vyplácené dividendy a

•

podle pravidelnosti vyplácení.

Podle prvního hlediska rozeznáváme dividendu kmenovou a prioritní. Podle obchodního zákoníku má majitel prioritní akcie právo na přednostní podíl na zisku nebo na likvidačním zůstatku. Nicméně, „není-li právo dostatečně specifikováno, pak v podstatě neexistuje. Neboť, co se stane. Sejde se valná hromada, která má k dispozici určitou výši výsledku hospodaření, a buď všem dá stejně, nebo nikomu nedá nic. Kde je zde přednostní podíl na zisku pro prioritního akcionáře? Nikde. Aby toto přednostní právo mohlo existovat, pak musí být zvláštním způsobem specifikováno.“10 Podoba vyplácené dividendy pak může mít čtyři různé formy. Jsou jimi: •

peněžní dividenda,

•

dividenda v podobě nové kmenové akcie,

•

obligační dividenda (ve formě dluhopisů) nebo

•

majetková dividenda (ve formě majetku společnosti).

Posledním nabízeným dělením je podle pravidelnosti vyplácení dividendy. Sledujeme dividendu řádnou, mimořádnou a likvidační. Řádná dividenda se vyplácí pravidelně. Mimořádná buď nepravidelně, pokud je k tomu nějaká příležitost nebo spolu s řádnou dividendou. Pokud po likvidaci podniku zůstal nějaký likvidační zůstatek, pak se vyplácí také likvidační dividenda. Dividenda může být vyplácena několika formami. Častá je poštovní poukázka nebo šek. Také může být vyplácena v předem danou dobu v sídle společnosti. Dividendy se

10 MAREK, P. a kol. Studijní průvodce financemi podniku. 1. vydání, Praha: Ekopress, 2006, ISBN 80-8611937-8, str. 462

19

akcionářům také mohou posílat na bankovní účet. Vyloučena není ani kombinace těchto možností. Na volbu struktury financování má ale nejvyšší vliv asi zvolená dividendová politika. Ta určuje, jaká část zisku bude z podniku vyvedena a jaká v něm zůstane pro další financování. V tomto kontextu se podívejme na ukazatel aktivačního poměru. Ten udává, jaká část zisku zůstane ve společnosti, k/LNJ1č,í M-Rě7  1

($(#"#& & &%^(( a ?

.

EPS je ukazatel earnings per share, neboli ukazatel účetního zisku na akcii, …† 

Úč"'í (%

. EPS odráží, kolik podnik vydělal v přepočtu na jednu akcii.

č"' &%^(í

Nyní se můžeme podívat, jaké základní druhy dividendové politiky může podnik uplatňovat. Jsou jimi: •

stabilní dividendová politika,

•

pasivní reziduální politika a

•

dividendová politika založená na udržování stálé výše výplatního poměru.

1.2.5.1 Stabilní dividendová politika Základem stabilní dividendové politiky jsou čtyři pilíře: •

V žádném případě nesmí být výše dividendy v běžném roce menší, než byla její výše v roce předchozím.

•

Jako dlouhodobý cíl je společností sledováno dosažení určité výše dividendového podílu (výplatního poměru).

•

Je v zájmu podniku dividendu zvyšovat, protože to představuje signál o zvýšení jeho perspektiv.

•

Vyšší princip je vždy nadřazen tomu následujícímu.

Tato politika se hodí pro firmy, které jsou již ve fázi zralosti a generují volný peněžní tok, pro který již není lepší využití, než jeho vyplacení akcionářům. Pro případ, že by společnost chtěla vyplatit vysokou dividendu, pak ji vyplatí formou mimořádné dividendy. Zvýšení řádné dividendy může proběhnout pouze v případě, že si jsou představitelé společnosti jistí, že bude možné tuto výši udržet i v následujících letech. 1.2.5.2 Pasivní reziduální dividendová politika Podstatou pasivní reziduální politiky je, že podnik využívá veškerý svůj zisk primárně k refinancování své další činnosti, resp. investičních příležitostí. 20

Dividenda se vyplácí pouze v případě, že podnik již nemůže investovat do akcí s vyšší výnosností, než jsou náklady obětované příležitosti akcionářů. Tato politika bývá nejčastěji využívána začínajícími firmami, které se potřebují rychle rozrůst. Tyto podniky mají často nízký počet akcionářů. 1.2.5.3 Dividendová politika založená na udržování stálé výše výplatního poměru Poslední sledovanou možností je stanovení určitého výplatního poměru, který je po celou dobu dodržován. Výše dividendy se pak tedy pohybuje pouze v závislosti na dosaženém zisku v daném roce. Tato dividendová politika se v poslední době využívá stále méně, přesto se stále najdou podniky, ve kterých je dodržována.

1.3 Zdroje financování Nyní se již můžeme postupně podívat na možné formy, které může podnik při čerpání kapitálu využít. Než se ale budu věnovat jednotlivým možnostem, je určitě vhodné, tyto zdroje klasifikovat. Asi nejčastější dělení je podle původu využitých prostředků. Z tohoto hlediska tedy sledujeme financování: •

vlastním kapitálem nebo

•

cizím kapitálem.

Toto rozdělení asi není potřeba nějak blíže vysvětlovat. Zdroje financování se prostě dělí podle toho, zda jsou v pasivní části rozvahy součástí vlastního nebo cizího kapitálu. Velmi důležité je také sledovat, odkud finanční prostředky přicházejí. Tento pohled nám zdroje financování rozdělí na: •

externí a

•

interní.

Dělení na interní a externí zdroje financování vychází z toho, zda prostředky přicházejí zevnitř nebo zvenčí podniku. Tyto dvě možnosti rozdělení finančních zdrojů je možné spojit a tím nám vznikne následující matice.

21

Tabulka 1: Zdroje financování

INTERNÍ

Interní vlastní

VLASTNÍ

EXTERNÍ

Externí vlastní

•

zisk

•

vklad vlastníků

•

nerozdělený zisk

•

FFF

•

fondy ze zisku

•

emise akcií

•

odpisy

•

business angels

•

venture kapitál

•

private equity

•

žádost o grant

Interní cizí •

Externí cizí rezervy

CIZÍ

•

dodavatelský úvěr

•

bankovní úvěr

•

leasing

•

emise dluhopisů

Zdroj: Vlastní úprava

Možností klasifikace zdrojů financování je samozřejmě více. Ještě bych se zmínil o rozdělení z hlediska časového horizontu. Rozlišujeme zdroje: •

dlouhodobé,

•

střednědobé a

•

krátkodobé.

U dlouhodobých se předpokládá splatnost pět let a více. Naopak krátkodobé zdroje jsou splatné do jednoho roku. Mezi těmito dvěma obdobími můžeme sledovat střednědobé zdroje. Na následujících stránkách se budu věnovat popisu možných forem financování. Pro jejich klasifikaci bych použil právě tu matici, která je zobrazena výše. 1.3.1 Interní vlastní zdroje financování Nejprve se podíváme na interní vlastní zdroje financování. Ty tedy přicházejí zevnitř podniku a v pasivní části rozvahy je nalezneme jako vlastní kapitál.

22

Zvláštní místo zde mají odpisy. Jedná se o specifický zdroj financování, který se asi velmi těžko zařazuje. Každopádně si myslím, že je důležité se jim v této práci také věnovat. Jejich specifika tedy budou později popsána. 1.3.1.1 Zisk Zisk je asi nejvíce typická forma interních vlastních zdrojů financování. Podnik ho tvoří ze své činnosti. Někteří autoři dokonce říkají, že maximalizace zisku by měl být hlavní cíl podniku. Klasicky vzniká zisk rozdílem mezi výnosy a náklady podniku a to za období jednoho roku. V účetních výkazech ho můžeme najít v pasivní části rozvahy. Samotný zisk pak dopodrobna rozebírá výkaz zisků a ztrát. Podívejme se také na některé úrovně zisku, které lze sledovat. První z nich je EBITDA (Earnings Before Interest, Tax, Depreciation and Amortisation), tedy zisk před úrokovou platbou, zdaněním, odpisy a amortizací. Tato úroveň využívaná především proto, že má velmi blízko k hodnotě Cash Flow. Využívá se například při odhadu hodnoty podniku. Druhá, také velmi sledovaná úroveň zisku je EBIT (Earnings Before Interest and Tax). V tomto případě se jedná o zisk, který podnik generuje pro sebe, své vlastníky, své věřitele a stát. EBIT bývá často zjednodušován jako zisk z provozní činnosti. Pokud dojde k zaplacení úrokové platby věřitelům, pak se dostaneme na hodnotu EBT (Earnings Before Tax). V tomto případě se již opravdu jedná o hospodářský výsledek před zdaněním. Nakonec přijde na řadu i zaplacení daně a tím se dostáváme na poslední úroveň zisku, a to EAT (Earnings After Tax). Z této úrovně zisku musí nejdříve podle zákona dojít k přerozdělení do zákonného rezervního fondu (viz níže). Po tomto rozdělení zbývá už jen na valné hromadě určit, jak velká část bude rozdělena vlastníkům (viz výše) a jaká zůstane v podniku jako zdroj financování. 1.3.1.2 Nerozdělený zisk V pasivní části rozvahy je také možno najít položku výsledek hospodaření minulých let (nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta). Tato položka je ve své podstatě shodná s tím, co již bylo popsáno.

23

Nerozdělený zisk je v podstatě právě ta část minulých zisků, která nebyla rozdělena do žádného z fondů, ani vyplacena akcionářům. Jedná se tedy o část zisku, která zůstala v podniku na reinvestování. 1.3.1.3 Fondy ze zisku Fondy tvořené ze zisku nejsou v podstatě nic jiného, než zisk z minulých let, s tím rozdílem, že jej nemůžeme považovat za nerozdělený, ale právě za přiřazený k jednotlivým fondům. U akciových společností můžeme zjednodušeně rozdělit fondy na: •

zákonný rezervní fond,

•

statutární fondy a

•

ostatní fondy.

Nejprve se tedy podívejme na povinný příděl do zákonného rezervního fondu. „Podle § 217 odst. 2 obchodního zákoníku se rezervní fond poprvé vytváří až v tom roce, kdy akciová společnost dosáhne zisku. Výše povinných přídělů činí v prvním roce, v němž je dosaženo zisku, minimálně 20 % z čistého zisku, přičemž tato povinnost není větší než 10 % základního kapitálu, a v dalších letech vždy nejméně 5 % z čistého zisku, a to až do dosažení minimální hodnoty tohoto fondu ve výši 20 % základního kapitálu.“11 Společnost může do fondu přidělit také nad rámec těchto zákonných povinností. Dobrovolné příděly mohou být jakkoli, jak se společnosti hodí. K přídělům do rezervního fondu mohou být využity také statutární a ostatní fondy. O čerpání fondu pak rozhoduje představenstvo společnosti. Toto platí, pouze pokud to společnost nemá upraveno jiným způsobem ve svých stanovách. Pokud je do fondu přiděleno více prostředků, než stanoví zákonná povinnost, pak může být využit k jakýmkoliv účelům, i k výplatě dividend. Naopak, pokud je v něm méně či přesně prostředků, pak ho lze využít jen k úhradě případné ztráty. Tvorba a čerpání statutárních fondů je pak upravena ve stanovách společnosti. Pochopitelně tyto fondy tvořeny vůbec být nemusí. Stanovy mohou přesně určit i účel čerpání. Často se pak jedná o fondy tvořené za speciálním účelem, jako může být např. fond určený na péči o zaměstnance. 11

MAREK, P. a kol. Studijní průvodce financemi podniku. 1. vydání, Praha: Ekopress, 2006, ISBN 80-8611937-8, str. 455

24

Co se týče úpravy, nejvolnější je u ostatních fondů. Jejich tvorba není nikde upravena, o přídělu zpravidla rozhoduje valná hromada společnosti. Rozhodnutí o čerpání pak bývá plně v kompetenci managementu. 1.3.1.4 Odpisy Jak jsem psal výše, odpisy jsou velmi specifický zdroj financování. Mnoho autorů uvádí tento zdroj, jako velmi důležitý, přesto je jejich označení za zdroj poměrně sporné. Odpisy jsou peněžním vyjádřením opotřebení dlouhodobého (hmotného a nehmotného) majetku. Toto opotřebení se zahrnuje mezi provozní náklady a tím pádem přenáší cenu majetku postupně do nákladů. Tím by měly být v podstatě zajištěny zdroje na obnovu tohoto majetku. „Chápání odpisů jako interního zdroje financování podnikových potřeb není mezi ekonomy jednotné. Někteří odpisy nepovažují za finanční zdroj. Zdůrazňuji, že jde pouze o přenesení původní ceny aktiv do nákladů, že nemají nezbytně formu peněz, ale jsou součástí aktiv podniku jako celku. Jiní vycházejí z toho, že odpisy jako součást tržeb jsou podniku reálně k dispozici pro obnovu odpisovaného majetku. Pokud je podnik po dobu životnosti použije pro jiné účely, musí pro zajištění obnovy odepsaného majetku použít jiné zdroje.“12 Důvodem, proč jsou odpisy považovány za interní finanční zdroj, je tedy skutečnost, že představují náklady, které jsou pak zahrnuty do kalkulací cen výrobků a vrací se v podobě tržeb podniku. Navíc nepředstavují peněžní výdaj (ten bývá často jednorázový při nákupu dlouhodobého majetku), což tvorbu peněžních prostředků ještě opticky zvyšuje. Výše odpisů je pak ovlivněna výší a strukturou dlouhodobého majetku, jeho cenou, dobou odepisování a také metodou odepisování. Výši, strukturu a cenu dlouhodobého majetku není asi potřeba nijak více rozebírat. V krátkosti se ale podívejme na dobu a metodu odepisování. Nejdříve je ale dobré rozlišit dva druhy odpisů, které rozeznáváme. Jsou jimi odpisy účetní a odpisy daňové. Účetní odpisy by měly co nejvěrněji zobrazit reálné opotřebení majetku a to jak z fyzického, tak morálního hlediska. „Z hlediska účetního je odpisová politika poměrně liberální. Podnik si sám sestaví odpisový plán a sám si určí postupy účtování a z nich vyplývající sazby účetních odpisů (§ 28 zákona o účetnictví). Ty mohou být stanoveny např. 12

Valach, J., a kol. Finanční řízení podniku. 2. vydání. Praha: Ekopress, dotisk 2001, ISBN 80-86119-21-1, str. 203

25

z hlediska času nebo ve vztahu k výkonům apod. Způsob odepisování nesmí být během doby odepisování měněn. O zvoleném způsobu odepisování podnik informuje v příloze k rozvaze.“13 Naproti tomu daňové odpisy jsou stanoveny zákonem o daních z příjmů a mají vyjadřovat nástroj státu napomáhající pro stanovení základu této daně. Nyní se tedy vraťme k době odepisování. Je jasné, že v případě účetních odpisů si podnik určí dobu odepisování dle svého uvážení. V případě odpisů daňových se doba odepisování stanoví podle zařazení majetku do jedné ze šesti odpisových skupin. Tabulka 2: Doba odepisování dlouhodobého majetku

Odpisová skupina

Doba odepisování

1 2 3 4 5 6

3 roky 5 let 10 let 20 let 30 let 50 let

Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v aktuálním znění

Výši odpisů ovlivňuje také zvolená metoda odepisování. Ve stručnosti se zmíním o nejčastějších. Nejpřesnější by měly být tzv. kalkulační odpisy. Ty zobrazují reálné opotřebení majetku. Jejich stanovení bývá ale velmi obtížné, často až nemožné. Další možností jsou lineární odpisy. V tomto případě se každý rok odepisuje stejná část ceny dlouhodobého majetku. Odepisovat je možné také degresivní metodou. Při jejím využití se v průběhu životnosti majetku odpisy postupně snižují. Opakem pak je progresivní metoda, kdy se naopak odpisy s postupem času zvyšují. Metod odepisování je pochopitelně více. V případě účetních odpisů si podnik může zvolit jakoukoli metodu. Daňové odpisy jsou pak omezeny na volbu mezi lineárním a zrychleným odpisováním. 1.3.2 Interní cizí zdroje financování Nyní se tedy podívejme na interní cizí zdroje financování. Jako krátkodobé cizí interní zdroje bývají označované nevyplacené dividendy, nevyplacené mzdy či neodvedené daně. 13

HRDÝ, M., HOROVÁ, M. Finance podniku. 1. vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, ISBN 978-80-7357492-5, str. 44

26

Z povahy těchto zdrojů je jasné, že se pro financování podniku nepředstavují nijak významnou položku. Významnou položkou, která patří do této skupiny, a také jedinou, kterou se zde budu více zabývat, jsou rezervy. 1.3.2.1 Rezervy Na rozdíl od rezervních fondů, které jsou vytvářeny ze zisku, jsou rezervy vytvářeny na vrub nákladů, celkově tedy tento zisk snižují. Rezervy jsou určeny, aby jimi podnik mohl krýt málo předvídatelné události, které se stanou v budoucnosti. Ale nejsou určeny pouze pro málo předvídatelné události, podnik tvoří rezervy také v případě, když v budoucnu právě očekává nějaké vyšší výdaje. Tvorba rezerv tedy sníží zisk v daném období. Jedná se o pochopitelnou situaci, protože se podnik pomocí rezerv snaží dodržet akruální princip v účetnictví, kdy se podnik snaží odhadnout budoucí výdaje, pro které vznikl podnět v běžném období. Je pak pochopitelné, že využití neboli rozpuštění rezervy v následujícím období hospodářský výsledek naopak zvýší. Podle českých zákonů můžeme rezervy rozdělit na dva druhy: •

rezervy zákonné a

•

rezervy účetní.

Velikou výhodou zákonných rezerv (rezerv podle zvláštních předpisů) je jejich daňová uznatelnost. Jejich tvorba je upravována především zákony 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, v aktuálním znění a 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, v aktuálním znění. Naopak tvorba účetních rezerv se za daňový základ nepovažuje. Důkazem tomu budiž zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v aktuálním znění. Účetní rezervy můžeme dále rozdělit na: •

rezervy na rizika a ztráty,

•

rezervy na daň z příjmů,

•

rezervy na důchody a podobné závazky a

•

rezervy na restrukturalizaci.

27

1.3.3 Externí vlastní zdroje financování A teď se už dostáváme k externím zdrojům financování. Při externím financování podniku přicházejí finanční prostředky zvenčí. Podívejme se tedy na externí vlastní zdroje. V následujícím textu se budu věnovat těm bodům, které jsou zvýrazněny v tabulce. Možností financování je více, zde se ale věnuji jen těm častějším. 1.3.3.1 Vklad vlastníků Můžeme tvrdit, že financování podniku se bez vkladu vlastníků nemůže obejít. Vždyť i při založení společnosti je povinnost, aby vlastník podniku něco vložil. Tato povinnost je asi všem známá, přesto v krátkosti zmíním, že při založení komanditní společnosti je potřeba vklad minimálně 5 000 Kč, u společnosti s ručením omezeným se jedná o 200 000 Kč a u akciové společnosti o 2 000 000 Kč, pokud nemá veřejnou nabídku akcií a 20 000 000 Kč, pokud tuto veřejnou nabídku má. Vklad může být jak formou peněžitou, tak nepeněžitou. Jeho výše je pak zapisována do obchodního rejstříku. Na pasivní straně rozvahy je možné tyto vklady většinou najít pod položkou základní kapitál (ale základní kapitál může být rozšířen i jinak, např. vlastní činností podniku). Je asi pochopitelné, že financování pomocí vkladů vlastníků je typické především pro začínající fázi podnikání, nicméně je samozřejmě možné, aby vlastníci poskytli podniku prostředky v jakékoli fázi jeho existence. Za svůj vklad získává vlastník podniku jeho odpovídající podíl, tím pádem i podíl na hlasovacích právech a rozhodování o strategických záležitostech podniku. 1.3.3.2 FFF Spíše pro zajímavost zde uvádím tzv. FFF (3F) financování. Ve své podstatě se také jedná o vklad vlastníka podniku. V tomto případě ale vlastník nedisponuje vlastními prostředky a ty si půjčuje ve svém nejbližším okolí (odtud zkratka FFF-Friends, Family and Fools). Výhodou mohou být rychle, snadno a levně získané prostředky na rozjetí podnikání. Bohužel shledáváme i nevýhody, především závislost rodinných či kamarádských vztahů na těchto zdrojích a tím související vysoká psychická zátěž při jejich hrozící ztrátě.

28

Z podstaty je ale jasné, že se jedná o zdroje spíše pro začínající a menší podniky, tedy nic, čím by byl financován chod sledovaného podniku. 1.3.3.3 Emise akcií Vzhledem k tomu, že sledovaná společnost má právní formu akciová společnost, budu se emisi akcií věnovat trochu podrobněji. Emise akcií je ve své podstatě také vklad vlastníků, nýbrž v akciové společnosti a díky tomu podléhá řadě specifik. Akcie je tedy cenný papír, který dokládá práva a vlastnický podíl na kapitálu společnosti. V předchozím textu bylo již lehce zmíněno, že rozeznáváme akcii kmenovou a prioritní (toto dělení je nejběžnější, nicméně není vyčerpávající, můžeme sledovat např. zaměstnanecké, zlaté, aj. akcie). Kmenová akcie dává majiteli právo zúčastnit se hlasování na valné hromadě, podílet se na zisku či na likvidačním zůstatku. S prioritními akciemi bývá spojeno přednostní právo na podíl na zisku, naopak s nimi nebývá spojeno právo hlasovací. U akciové společnosti bez veřejné nabídky akcií může být emise určena pouze pro stávající majitele a tím pádem se pak opravdu jedná o další vklad prostředků vlastníky. Pokud je emise takto umístěna mezi stávající vlastníky, popř. pro několik dalších osob, pak bývá emise nazývána Soukromé umístění (Private placement). Pokud se ale valná hromada usnese, může zvolit i možnost upsání prvotní veřejné nabídky akcií, v tomto případě tzv. IPO (Initial Public Offering), o kterém bude pojednáno níže. o IPO Při využití IPO se tedy z uzavřené, soukromě vlastněné společnosti stává společnost přístupná široké veřejnosti. Toto bývá nazýváno Going public. „Důvodem k provedení IPO může být buď navýšení kapitálu, prodej části akcií v držení původních vlastníků, nebo, dokonce nejčastěji, kombinace obou uvedených procesů. Investoři zase získají záruku likvidity vložených prostředků, jelikož veřejně obchodovatelné cenné papíry jsou na burze rychle a snadno zpeněžitelné.“14

14

http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=IPO

29

Vstup na kapitálový trh přináší pro společnost poměrně řadu výhod. Mezi některými z nich jmenujme například: •

finanční prostředky bez nutnosti splácet úvěr,

•

možnost optimalizovat kapitálovou strukturu,

•

větší volnost při využití získaných prostředků,

•

zvýšení transparentnosti a důvěryhodnosti firmy, nebo

•

vyšší publicita a prestiž společnosti.

Jako každá jiná forma financování, má také IPO své nevýhody. Ve stručnosti tedy zmíním některé z nich: •

riziko převzetí společnosti, včetně nepřátelského převzetí,

•

změny v chodu veřejně obchodovaných společností,

•

povinnost rozsáhlejšího zveřejňování informací, nebo

•

celkové náklady na IPO.

Když už byly zmíněny celkové náklady, je dobré uvést, s jakou jejich výší by měla společnost při primární nabídce počítat. Na emisi sledujeme náklady přímé a nepřímé. Do přímých nákladů spadají provize vyplácené zprostředkovatelům emise, různé druhy poplatků (např. za registraci cenných papírů) či administrativní náklady (např. na vytisknutí akcií). Celkově se tyto náklady pohybují kolem 5 % z výše emise. Mezi nepřímými náklady sledujeme např. náklady spojené s přípravou managementem podniku či náklady vzniklé z podhodnocení ceny v počáteční nabídce (což bývá velmi časté). Výše těchto nákladů bývá značně individuální. Podnik, který by chtěl vstoupit na burzu, by měl očekávat povinnost sdílnosti informací. Měl by mít profesionální management a také jasně definovanou vizi, misi a strategii. Měl by mít vypracované plány, jejichž plnění by mělo být měřitelné pomocí jasně definovaných ukazatelů. Také musí počítat s nutností vést účetnictví pomocí mezinárodních účetních standardů a měl by mít transparentní strukturu i finanční toky. Při přípravě emise si podnik většinou vybírá tzv. manažera emise, kterým je většinou velká investiční banka. Průběh přípravy emise, jednotlivé kroky a přibližná doba jejich trvání je znázorněna na obrázku níže.

30

Pokud společnost nevyužije služeb zprostředkovatele a vydává akcie sama, pak hovoříme o DPO (Direct Public Offering). A pokud již společnost dříve veřejnou emisi akcií měla, pak o dalších emisích hovoříme jako o SPO (Secondary Public Offering). Obrázek 2: Příprava IPO v týdnech

Zdroj: http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=IPO

1.3.3.4 Business angels Business angels jsou většinou majetní jednotlivci, kteří obvykle investují do slibných firem v počáteční fázi podnikání a na oplátku pak získají vlastnický podíl v této firmě. Je tedy jasné, že tuto formu financování sledovaný podnik nevyužije, proto se jí budu také věnovat jen v krátkosti. Začínající podnikatelé s nějakým dobrým nápadem mohou takto poměrně snadno získat potřebné finanční zdroje, navíc s přidanou hodnotou zkušeností a kontaktů business angela. Vzhledem k tomu, že business angel sahá pro peníze do vlastní kapsy, dá se předpokládat, že jeho angažovanost v podniku bude poměrně intenzivnější. Rozšířeným omylem začínajících podnikatelů bývá obava, že business angel bude chtít nakonec firmu převzít a tím vyřadit původního vlastníka. Tomu tak ale není a proces zapojení business angela do podnikání končí vždy tzv. exitem po cca 5 letech. Pokud není vlastník schopen vykoupit podíl sám pomocí např. MBO či LBO, pak přichází na řadu jiné formy exitu, jako např. IPO (viz subkapitolu emise akcií) nebo Trade sale (hledání strategického partnera). 31

Tato forma financování je ale opravdu určena pouze začínajícím slibným firmám. Investoři totiž požadují alespoň desetinásobné, ale spíše dvaceti až třicetinásobné zhodnocení své investice během těch přibližně pěti let, kdy se do podnikání zapojí. 1.3.3.5 Venture kapitál Další možností pro slibné podniky jsou fondy rizikového kapitálu. Jedná se o formu financování podobnou business angels, s tím rozdílem, že prostředky neposkytuje jedna majetná fyzická osoba, nýbrž soukromá instituce, která sbírá prostředky od různých investorů a ty pak využívá při financování. Venture kapitálové fondy poskytují relativně větší částky, než business angels a jsou tedy vhodné i pro střední a větší podniky. Podnikatelé musí počítat s tím, že se budou muset vzdát 20-40% podílu ve firmě. Kontrola ze strany fondů je pak více zaměřena na finanční stránku podnikání. Neměnný ale zůstává exit ze společnosti po přibližně pěti letech. 1.3.3.6 Private equity Další, velmi podobnou, možností externího vlastního financování je využití tzv. Private equity fondů. O podobnosti s fondy venture kapitálu svědčí také fakt, že pro záštitu poskytování těchto zdrojů je v České republice jedna asociace (Czech Private Equity and Venture Capital Association). Podle této asociace je definice private equity následující: „Anglický pojem private equity (někdy také překládáno jako soukromý kapitál) znamená střednědobé až dlouhodobé financování poskytované za získání podílu na základním kapitálu podniků, jejichž akcie nejsou obchodovány na burze. Investuje se do podniků, které mají potenciál pro tvorbu hodnoty a růst tržního podílu a jejichž podnikatelský plán má za cíl vyrábět a nabízet vysoce inovativní produkt, proces či technologii.“15 Investoři poskytující private equity financování investují do již vyspělejších a větších společností. Obvykle také poskytují široké konzultace a poradenství pro zajištění dalšího růstu a vysoké finanční stability. Získání zdrojů z fondů private equity vysílá do okolí velmi dobrý signál o zdraví podniku. Vlastník podniku ale musí opět počítat s tím, že se bude muset vzdát značné části svého podílu. 15

http://www.cvca.cz/cs/

32

1.3.3.7 Žádost o grant Poslední, v tomto oddílu zmiňovaná forma financování je žádost o grant z některého z veřejných rozpočtů. V tomto případě se opět jedná o specifický druh financování. Vzhledem k jeho rozšíření, především díky fondům, které přicházejí do České republiky z Evropské unie, je určitě dobré, se o této možnosti získání peněz také zmínit. Nespornou výhodou získání dotace je to, že zdroje jsou poskytnuté v podstatě zadarmo. Finanční prostředky se nemusí vracet (pokud vše proběhlo v pořádku), ani se vlastník podniku nemusí obávat o svůj podíl. Na druhé straně musí žadatel o grant splnit poměrně přísná kritéria. Celý proces je časově a administrativně náročný a získané prostředky musí být vynaloženy na předem daný účel. V současné době je v České republice vytvořeno 26 operačních programů (pro období 2007-2013). Ty jsou rozděleny do čtyř skupin, a to Tematické OP, Regionální OP, OP pro Prahu a Evropská regionální spolupráce. Pro podniky budou asi nejzajímavější Tematické operační programy, které platí po celé republice s výjimkou Prahy. Z nich můžeme pro zajímavost některé vyjmenovat: OP podnikání a inovace, OP vzdělávání a konkurenceschopnost, OP výzkum a vývoj pro inovace, OP lidské zdroje a zaměstnanost či OP životní prostředí a další.16 Z pohledu účetnictví je zakázáno účtovat dotaci do vlastního kapitálu. V případě dotace vztahující se k dlouhodobým aktivům, má podnik možnost volby. Buď lze výši dotace zaúčtovat jako výnos příštího období a při postupném odepisování aktiva se ve stejné proporci snižuje i tato položka. Druhá možnost pak je přímé snížení vykázané hodnoty aktiva o výši dotace na něj poskytnutou. Pokud se jedná o dotaci, která se vztahuje k neodepisovaným aktivům (třeba na rekultivace prostředí), pak se dotace účtuje přímo do výnosů v tom období, kde jsou vykázány náklady, které se k tomu vztahují. 1.3.4 Externí cizí zdroje Poslední skupinou zdrojů jsou externí cizí zdroje. Co se týče významu v rámci financování podniku, můžeme říci, že se jedná o velmi významnou skupinu zdrojů. Body, které budou v rámci kapitoly rozebrány, je opět možné dohledat v tabulce výše. 16

http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013

33

1.3.4.1 Dodavatelský úvěr Nejdříve se podívejme na dodavatelský úvěr. Jedná se o krátkodobou formu financování, kterou pravděpodobně využívá každý z podniků. „Poskytnout dodavatelský úvěr znamená souhlasit s odkladem zaplacení poskytnutého plnění v podobě dodaného zboží či služby o určitou specifikovanou dobu. Úvěr zvýhodňuje dlužníka, naopak věřitele vystavuje možnému nebezpečí dlužníkovy platební nekázně, a dalším rizikům (inflace, měnový kurs apod.). Délku úvěru ovlivňuje povaha zboží, soutěž na trhu a podmínky konkurence.“17 Prodej na úvěr je v dnešní podnikové praxi již tak běžným jevem, že společnost musí očekávat, že její odběratelé budou jeho poskytnutí v nějaké míře požadovat. Záleží pak na podniku, jak vysoký odklad plateb dokáže vyjednat se svými dodavateli. Je tedy patrné, že podnik může tento úvěr jak poskytovat, tak přijímat a záleží na mnoha faktorech, ve které z těchto skupin se ocitne. Bylo řečeno, že poskytování dodavatelského úvěru je také velmi rizikové. Jelikož je pro podnik odložení platby od odběratelů prakticky nevyhnutelné, je dobré se zabývat tím, jak riziko nezaplacení snížit. Na snížení rizika je vhodné nejdříve prozkoumat bonitu dlužníka. Pokud nebude úplně bonitní, je možné požadovat platbu za hotové, či dokonce platbu předem. Další možností je využití možnosti zajištění dluhu. Těch je také celá řada od bankovních záruk, přes směnky, či dokumentární akreditivy až po zajištění dluhu jiným subjektem či majetkem podniku. Další možností snížení rizika nezaplacení (popř. získání peněz dříve) je faktoring a forfaiting. Faktoring je odkup krátkodobých pohledávek faktorovou firmou. Často se jedná o pravidelný odkup. Může se ale stát, že část rizika nezaplacení pohledávky zůstane na podniku. Naproti tomu při forfaitingu, odkupuje forfaitér středně a dlouhodobé pohledávky, a to bez možnosti postihu prodávajícího. Za dodavatelský úvěr se většinou neplatí žádný úrok či jiný poplatek, proto je v zájmu podniku, aby v rámci možností, byl schopen dodavatelský úvěr přijímat a nikoli poskytovat, a to v nejvyšší možné míře.

17

HRDÝ, M., HOROVÁ, M. Finance podniku. 1. vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, ISBN 978-80-7357492-5, str. 63

34

1.3.4.2 Bankovní úvěr Jednoznačně nejčastější formou externího cizího financování jsou produkty, které poskytují banky, popř. jiné finanční instituce nebankovního charakteru. V subkapitole se budu postupně věnovat následujícím bodům. •

běžný úvěr,

•

kontokorentní úvěr,

•

dlouhodobý úvěr,

•

účelový úvěr,

•

syndikovaný úvěr,

•

exportní úvěr. o Běžný úvěr

Při poskytnutí běžného úvěru domluví podnik s bankou (popř. jinou institucí) částku, dobu splatnosti či termíny splátek, úrokovou sazbu a způsob výpočtu úrokových plateb. Pro podniky podobné sledovanému podniku, tedy pro větší podniky, nabízejí banky poněkud jiné možnosti. Je možné uzavřít rámcovou smlouvu pro krátkodobá čerpání, s jejíž pomocí pak může společnost čerpat prostředky v libovolný okamžik. Peníze se čerpají po tzv. tranších. Tak jednoduché to pochopitelně není. Banky domlouvají se společností tzv. úvěrové rámce a objem všech tranší nesmí nikdy tento rámec překročit. Rámce bývají stanoveny na delší časové období, nicméně jednotlivé tranše bývají čerpány do jednoho roku. Úročení úvěrů nebývá fixní, ale většinou navázáno na nějakou referenční sazbu (v ČR asi nejčastěji PRIBOR, která vyjadřuje cenu peněz při půjčování českých korun mezi bankami v Praze) a k té bývá připočítána úroková marže. Výše této marže je značně individuální podle rizikovosti, aj. úvěrovaného klienta. Podniky musí také počítat s nejrůznějšími bankovními poplatky, např. na uzavření smlouvy či rezervační poplatek z nečerpané části úvěrového rámce. Vzhledem k tomu, že banky si také nemohou být jisty bonitou svých klientů, musí firmy žádající o úvěr také počítat s řadou smluvních ujednání a případného zajištění úvěru. Před uzavřením smlouvy si banky od firem vyžadují jejich stanovy, finanční výkazy ověřené auditem či potvrzení o bezdlužnosti vůči státním úřadům. Podnik také musí počítat

35

s tzv. kovenanty, což jsou zvláštní, ve smlouvě formulované závazky, které musí podnik dodržovat po celou dobu úvěrové angažovanosti. Do nich spadají tzv. minimum conditions (minimální podmínky-např. prohlášení o platnosti předaných dokladů, parri pasu-zachování stejných práv banky a jiných věřitelů či negative pledge-závazek, že klient nezastaví svůj majetek), finanční kovenanty (např: ROA vyšší než smluvená hodnota, udržování zadluženosti v určitém rámci, aj.) a nefinanční kovenanty (např. zákaz veliké investice bez souhlasu banky, aj.). Zároveň lze také očekávat, že banka bude požadovat zajištění úvěru. Může se opět jednat o zajištění třetí osobou (často např. mateřskou firmou). Možné je také zastavit nemovitosti, technologie, pohledávky či zásoby, ale i podíly ve společnostech. Takových možností je také celá řada. o Kontokorentní úvěr Kontokorent je velmi zajímavý nástroj, který je velmi flexibilní a je vhodný k financování neočekávaných potřeb. Velmi dobře pomáhá při řízení likvidity. Jedná se o účet, který si podnik vede u banky. Nicméně v tomto případě je možné vybírat prostředky i do debetu. Podnik má pak nastaven rámec, který udává povolenou výši debetu na účtu. Podnik ale musí pochopitelně počítat s úroky v případě, že je v debetu a navíc i s poplatkem z nečerpaného rámce. o Dlouhodobý úvěr Ve své podstatě se jedná o podobný úvěr, jako je běžný, jen je poskytován na delší časové období, než je 1 rok. Někdy se může jednat i o desítky let. Pomocí dlouhodobého úvěru podniky financují větší investiční projekty. Bývá proto také často označován jako investiční úvěr. Čerpání prostředků může být buď jednorázové, nebo postupné, záleží na podniku. Splácení pak probíhá v postupných pravidelných splátkách. Úročení může být také nastaveno jako pohyblivé, ale lze zde poměrně častěji vidět fixní úrok. o Účelový úvěr Banky také poskytují tzv. účelový úvěr, který, jak již název napovídá, je určen pro přesně daný projekt. 36

Ten by měl být na firmě relativně nezávislý, často se pro jeho realizaci zakládá speciální projektová společnost. Pomocí účelových úvěrů se často financují developerské projekty, obchodní centra, či různé produktovody, elektrárny (v nedávné době např. řada fotovoltaických), aj. Rozdíl tohoto druhu úvěru je především v tom, že riziko původního podniku (tzv. sponzora projektu) není až tak rozhodujícím faktorem, i když historická data jsou bankami většinou také požadována. Rozhodujícím faktorem bývá právě analýza samotného projektu, jeho obchodního a finančního plánu. Dalším významným rozdílem je, že jako zdroj splátek se předpokládají budoucí cash flow projektu a také, že pro zajištění úvěru se využívá právě financované aktivum. o Syndikovaný úvěr Specifikem syndikovaného úvěru je jeho výše. Jedná se o tak vysoké peněžní prostředky, že jediná banka není schopna nabídnout úvěr sama. Z toho důvodu se právě domluví skupina bank, která pak tento úvěr poskytne za jednotných podmínek. Jedna z bank je vždy vedoucí bankou, a ta vede vyjednávání s ostatními bankami a v podstatě se stará o dodržování všech smluvních podmínek. Je naprosto jasné, že tento typ úvěru je určen pro opravdu největší firmy, které se na trhu vyskytují. o Exportní úvěr Poslední z možností financování úvěrem, kterou zde zmíním, je úvěr na vývoz. Ten není většinou poskytován běžnými bankami, nýbrž si podniky mohou zažádat jednu ze specializovaných institucí. Dlouhodobé úvěry pro vývoz zboží investiční povahy a krátkodobé úvěry pro vývoz zboží a služeb poskytuje v České republice za výhodných podmínek Česká exportní banka. Platí podmínka, že alespoň 60 % z podílu hodnoty vývozu musí mít český původ. Úvěr pak může být poskytnut až do hodnoty 85 % z vývozu. Druhou specializovanou institucí je Exportní a garanční pojišťovna. Ta pojišťuje vývoz proti tzv. vývozním rizikům. Získání úvěru od České exportní banky je mimo jiné podmíněno tímto pojištěním.

37

1.3.4.3 Leasing Leasing je specifický finanční zdroj, který vychází z myšlenky, že aby podnik mohl užívat určité aktivum, tak jej nemusí nutně vlastnit, stačí si ho pronajmout. Jedná se ovšem o specifickou formu nájmu. V zákoně o daních z příjmů je leasing nazýván termínem finanční pronájem. Majitelem aktiva je tedy v tomto případě věřitel. Aktivum není většinou jen pronajato, ale často je k němu poskytován i servis či poradenství. Dříve byl leasing využíván především k financování budov či pozemků, ale s postupem času začalo být jeho využití více mezi dopravními prostředky, stroji a jinými zařízeními. Vzhledem k tomu, že se podnik právně nestává majitelem aktiva, nemůže být toto podle platných českých norem zaneseno v rozvaze. Při pohledu pouze na rozvahu podniku, který ve značné míře financování leasingem využívá, může hodnotitel získat značně zkreslené údaje především o zadlužení podniku. V účetní závěrce, v příloze by ale měly být veškeré leasingové závazky vypsány. I leasing má více možností, které lze využít. Základními jsou: •

finanční leasing,

•

operativní leasing a

•

zpětný leasing. o Finanční leasing

Finanční leasing je dlouhodobým typem pronájmu. Často může zahrnovat i celou dobu ekonomické životnosti daného aktiva. V případě finančního leasingu je leasingová společnost ve většině případů zodpovědná pouze za finanční stránku aktiva, tedy servisní či jiné služby zpravidla poskytovány nejsou. Smlouva o finančním leasingu bývá z obou stran velmi obtížně vypověditelná. Většinou z této smlouvy vychází právo na pozdější nabytí či odkoupení majetku nájemcem, nemusí to ale být za každou cenu pravidlem. Při kalkulaci leasingových splátek je dbáno na to, aby byly uhrazeny odpisy daného majetku, dále případné poskytované služby či zisk pro leasingovou společnost a to včetně rizikové prémie.

38

o Operativní leasing Naproti finančnímu leasingu má ten operativní charakter krátkodobější a je zajišťována celá řada dalších služeb, kromě již zmíněného servisu či údržby, také často i obsluha daného zařízení. Vzhledem k relativní krátkodobosti pronájmu se aktivum po uplynutí doby vrací zpět do rukou pronajímatele. I před uplynutím doby pronájmu je pak snadnější tuto smlouvu vypovědět. V České republice je operativní leasing výrazně méně využívaný, než ten finanční. Naproti tomu v západních zemích je jejich poměr vyrovnaný. o Zpětný leasing Zpětný leasing mohou využít podniky, které nutně potřebují získat vyšší jednorázovou sumu peněz. Jedná se o odkup a následný zpětný pronájem některého, původně podnikem vlastněného aktiva. Někteří autoři neuvádějí zpětný leasing samostatně, nýbrž ho nazývají nepřímým finančním leasingem. 1.3.4.4 Emise dluhopisů Dluhopis je cenný papír, který vyjadřuje závazek emitenta (dlužníka) vůči majiteli (věřiteli). Vyjadřuje se třemi základními znaky, kterými jsou splatnost za předem danou dobu, daný úrok a nemožností věřitele, aby se podílel na rozhodování podniku. Druhů dluhopisů je celá řada, můžeme například zmínit dluhopisy s pevným výnosem, s pohyblivým výnosem, dluhopisy s nulovým kuponem (kuponová platba se platí pravidelně jednou ročně, v tomto případě k ní nedochází, dochází až ke splacení nominální hodnoty dluhopisu po uplynutí doby splatnosti), věčné renty (naopak dochází pouze ke kuponovým platbám, zato po nekonečně dlouhou dobu), směnitelné dluhopisy (např. za akcie) či opční dluhopisy (po uplynutí doby dávají majiteli právo ke koupi či prodeji stanoveného finančního instrumentu). Vzhledem k náročnosti procesu emise dluhopisů, je tato spíše omezena pro veliké podniky. Pravidla pro emise jsou uvedeny v zákoně č 530/1990 Sb. o dluhopisech. Tam je možné najít potřebné podmínky pro schválení emise, formu a splácení dluhopisů, metody stanovení úroků či náležitosti všech možných typů dluhopisů.

39

Mezi výhody emise dluhopisů můžeme zařadit pevně stanovený a obvykle nižší úrok (ve srovnání s dividendami), jeho odečitatelnost z daně z příjmů, žádnou ztrátu kontroly nad podnikem či pružnost při tvorbě finanční struktury. Nevýhody pak sledujeme především v pevné splátce a dlouhodobosti dluhopisů, s čímž je spojena vyšší rizikovost. Moc nepomůže ani většinou značné zvýšení zadluženosti podniku a náklady na emisi mohou být také vysoké. Využít emisi dluhopisů by měl pouze stabilní velký podnik, tedy se stabilně rostoucími, nebo alespoň stabilními tržbami, který neočekává žádné významné výkyvy. Také by neměl mít vysokou aktuální míru zadlužení.

1.4 Investiční rozhodování Podnikové pojetí investic můžeme chápat v užším nebo širším pojetí. V užším pojetí jsou investice chápány jako majetek, který nemá být spotřebován, ale dále využit k tvorbě dalšího majetku. V širším pojetí se pak jedná o prostředky, které byly v současnosti obětované na pořízení majetku, jenž má v budoucnosti přinášet vyšší užitky. Investice jsou pro podnik životně důležité. Pro přežití v dlouhodobějším horizontu jsou absolutně nezbytné. Investiční majetek může firma v podstatě nabýt čtyřmi způsoby. Může se jednat o vlastní výstavbu, nákup, může ho bezúplatně nabýt po skončení nájemní doby (viz subkapitola leasing), nebo ho může dostat darem. Rozhodování o investicích závisí na jejich rozsahu. Pokud se jedná o provozní investice menšího rozsahu, často rozhoduje i nižší management (takové investice bývají zahrnuty v investičním rozpočtu). O zásadních investicích, které mají veliký rozsah, pak rozhodují jedině vlastníci podniku. O dodávání informací, potřebných pro rozhodnutí, se často v podnicích stará finanční, popř. controllingové oddělení. Jeho úkolem je především právě získávání informací, jejich vyhodnocování a následné předání přehledu o vlivu investic na budoucnost podniku rozhodovacímu orgánu. Pro stanovení vhodnosti investic se využívají metody jejich hodnocení. Ty můžeme rozdělit na statické a dynamické. Statické jsou jednodušší a rychlejší metody. Neberou v úvahu faktor času a rizika. Využívají se především pro vyřazení vyloženě nevýhodných investic a zúžení možností. Patří

40

mezi ně např. průměrná doba návratnosti, čistý celkový příjem z investice, průměrný roční příjem, aj. Dynamické metody již faktor času a rizika uvažují a jsou využívány pro preciznější a konečný výběr vhodné investice. Zmínit můžeme např. čistou současnou hodnotu, vnitřní výnosové procento nebo diskontovanou dobu návratnosti. V práci bude předpokládáno, že podnik má investiční variantu jasnou a tudíž se metodami hodnocení investic nebudu dále zabývat. Důraz bude naopak kladen na zdroje, z kterých bude podnik svou investici financovat. Zkusím se podívat, nedala by se jedna investice zafinancovat lépe. Kritériem pro vyhodnocení výhodnosti financování bude ukazatel ekonomické přidané hodnoty EVA.

1.5

EVA Ukazatel EVA (Economic Value Added) je v dnešní době hojně využíván ke měření

ekonomické výkonnosti podniku. Jeho využití je ale širší a velmi dobře najde své uplatnění také při hodnocení efektivnosti investic. První zmínka o ukazateli je z roku 1993, kdy se objevil v časopise Fortune. Výhodou ukazatele je, že nepočítá pouze s účetním ziskem, ale také s náklady ušlé příležitosti, které by vlastníci podniku mohli vydělat, kdyby své prostředky vložili do druhé nejlepší varianty. Ukazatel tedy pracuje se ziskem ekonomickým. Vzorec pro výpočet je následující: …ˆk  ‰
kŠ  ∗ jk, kde NOPAT značí čistý provozní zisk po zdanění (Net Operating Profit After Tax, ‰
kŠ  …‹Š ∗ :1 L;), C jsou investované zpoplatněné zdroje a WACC jsou vážené náklady na kapitál (viz výše). V textu výše byly popsány parametry, které působí na výslednou hodnotu WACC. 

a

Konstrukce vzorce je pak následující: jk  7# ∗ :1 L; 3  7" 3 . Parametry7# a 7" značí náklady na cizí, resp. vlastní kapitál, zlomky jsou pak poměr cizího, resp. vlastního kapitálu k celkovým zpoplatněným zdrojům, výraz (1-t) pak značí efekt daňového štítu. K ekonomické přidané hodnotě podniku se tedy dostaneme tak, že od čistého provozního zisku odečteme náklady na vynaložený kapitál. To, že náklady nejsou jen z účetního pohledu, zajišťuje v ukazateli WACC parametr 7" . Ten v podstatě neukazuje, kolik je vlastníkům reálně placeno, nýbrž jaké požadavky mají vlastníci na celkovou rentabilitu, aby právě překonali výsledky z další nejlepší varianty.

41

Výsledek pak ukazuje číslo v absolutním tvaru. To ukazuje hodnotu, kolik podnik přidal ke své hodnotě. V dnešní době se jako jeden z nejvyšších cílů podniku udává právě maximalizace jeho hodnoty a ukazatel EVA v tomto ohledu poskytuje velmi cenné informace. Je pochopitelné, že podnik nemusí hodnotu pouze přidávat, ale může ji také ztrácet. V případě záporného výsledku EVA hovoříme o tzv. EVL (Economic Value Lost).

42

2 CZ LOKO, a.s. Datum zápisu:

25. ledna 1995

Obchodní firma:

CZ LOKO, a.s.

Sídlo:

Česká Třebová, Semanínská 580, PSČ 560 02

Identifikační číslo:

616 72 131

Právní forma:

Akciová společnost

Předmět podnikání: - opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů - výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení - provádění technických prohlídek a zkoušek určených technických zařízení Akcie: 100 ks kmenové akcie na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 2 100 000,- Kč Akcie na jméno jsou převoditelné pouze se souhlasem valné hromady Základní kapitál:

2.1

210 000 000,- Kč Splaceno: 100 % 18

Historie Jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku, firma byla založena na začátku roku

1995. Tehdy měla název ČMKS, a.s., neboli Českomoravská komerční společnost, a.s. Hlavním důvodem pro založení byla především koordinace činností firem První správkárenská s. r.o., Jihlavská lokomotivní společnost s.r.o. a Letohradská správkárenská s.r.o. Zastřešení celé činnosti pod jeden holding přišlo o dva roky později, tedy v roce 1997. Tím tedy vznikl HOLDING ČMKS. V roce 1999 pak podnik získal významné výrobní prostory, a to díky vstupu firmy Železniční opravny a strojírny s.r.o. z České Třebové. Poté, v roce 2004 získala firma strategického partnera. Do podniku majetkově vstoupila firma PHOENIX-ZEPPELIN, zastupující americký koncern CATERPILLAR. O nákup kontrolního balíku akcií se ale nejednalo.

18

Údaje ze serveru www.justice.cz, Údaje platné ke dni 30. 03. 2012, 6:00

43

Změna obchodní firmy pak proběhla v roce 2006. Od této doby se podnik nazývá CZ LOKO, a.s. Hlavním důvodem ke změně bylo zvýšení srozumitelnosti názvu podniku a to především pro zahraniční klienty. V minulém roce došlo k významné investici, kdy podnik postavil novou výrobní halu na produkci a opravy elektrických točivých strojů. Jedná se o strategickou investici, která podniku „umožní významně rozšířit strukturu zakázek a objem produkce elektrických točivých strojů jako jsou alternátory, trakční motory, motory pomocných pohonů a další stroje.“19

2.2

Předmět činnosti Hlavním předmětem činnosti podniku je modernizace a servis kolejových vozidel,

především lokomotiv. V posledních letech se ale čím dál více věnuje její vlastní výrobě. Pochopitelně je také schopna poskytnout komplexní řešení celého vozového parku. Úspěchy slavila i oblasti vývoje nových strojů, kdy v roce 2006 představila nový prototyp lokomotivy ČME3P-1744. Okrajově se pak zabývá dalšími činnostmi, které jsou uvedeny ve výpisu z obchodního rejstříku výše, nemá tedy cenu se tu o nich více rozepisovat.

2.3

Současnost V současné době zastřešuje holding tyto společnosti: •

CZ LOKO a.s.,

•

Letohradské strojírny s.r.o.,

•

Lokomont s r.o.,

•

Cz logistics s r.o. a

•

CZ LOKO polska z.o.o.

Hlavní zaměření firmy je pochopitelně na český trh. Tam jsou nejvýznamnějšími odběrateli České Dráhy a.s., nebo Dopravní podnik Hlavního města Prahy. Jak bylo řečeno, tak narůstá zahraniční klientela, své zákazníky má firma v Polsku, na Slovensku, v Německu, na Ukrajině, v Srbsku, v Itálii a nově se také velmi významnou měrou podílí zakázky z Ruska.

19

Tisková zpráva - CZ LOKO otevřela novou výrobní halu, dostupná z: http://www.czloko.cz/cz/novinky/tiskove-zpravy/czloko-nova-vyrobni-hala-na-ets.html

44

Sídlo firmy je nyní zapsáno v České Třebové20, kde jsou také nejvýznamnější výrobní prostory. Další provozovny jsou rozmístěny v Jihlavě a v Nymburce. Již několikátým rokem patří mezi pět největších podniků v Pardubickém kraji. Zaměstnává již přes 700 pracovníků a jejich počet stále stoupá. Spolupracuje se středními a vysokými školami z okolí. Dosahuje stabilního růstu tržeb, které by podle předběžných výsledků přesáhly v roce 2011 hranici 2 miliard Kč. Zisk v posledních třech letech neklesl pod 50 milionů Kč, a v roce 2010 dokonce přesáhl 100 milionů Kč. Očekává se, že na této pozitivní vlně se podnik ponese i v dalších letech. O úspěšnosti podniku svědčí také umístění v anketě „Českých 100 nejlepších“, kterou pořádá a organizuje pan-evropská společnost pro kulturu, vzdělávání a vědecko-technickou spolupráci Comenius. V roce 2010 dosáhla na 59. příčku, v následujícím roce byla již na 49. místě.

20

Dříve bylo a centrálu má v Nymburce

45

3 Praktická část V praktické části se nejprve podíváme na zadluženost podniku, a to pomocí ukazatelů zadluženosti. Následovat bude prověření některých faktorů, které mají vliv na financování, tedy bilanční pravidla či rozdělení zisku. K výpočtu WACC se dostaneme až v pozdější fázi. Rozebrány budou jednotlivé zdroje financování, v jaké míře je podnik využíval. Nakonec se podíváme na jednu investici podniku a zkusím pomocí ukazatele EVA zjistit vhodnost zvolené formy financování.

3.1

Ukazatele zadluženosti Při analýze financování podniku je jistě důležité, abychom se na začátku podívali na

to, jak si podnik vede z hlediska využití vlastního a cizího kapitálu. Ukazatel zadluženosti představuje poměr mezi cizími zdroji a celkovými pasivy, ukazatel úrokového krytí pak poměr mezi EBIT a nákladovými úroky. Tabulka 3: Ukazatele zadluženosti v kontextu odvětví

Ukazatele zadluženosti v kontextu odvětví

Podnik Zadluženost Úrokové krytí

2001

2002

2003

2004

2005

63,2% 4,79

76,9% 5,33

68,5% 71,90

62,7% 17,67

65,7% 5,77

110,0% 1,18

86,8% 2,98

82,2% 2,69

80,1% 3,57

88,0% 1,17

2006

2007

2008

2009

2010

53,2% 10,45

51,0% 8,26

54,9% 12,52

55,1% 28,61

52,8% 33,47

88,7% -0,05

59,6% 9,83

60,3% 6,72

50,4% 13,94

52,2% 4,74

Odvětví Zadluženost Úrokové krytí

Podnik Zadluženost Úrokové krytí

Odvětví Zadluženost Úrokové krytí

Zdroj: Účetní závěrky CZ LOKO a.s. 2001-2010, http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analyticke-materialy/, vlastní výpočty

První ukazatel vypovídá o procentuálním využití cizích zdrojů v podniku a v odvětvovém průměru.21 U podniku vidíme, že z počátku sledovaných období udržoval přibližně dvoutřetinovou zadluženost, což by se mohlo zdát jako vysoké číslo. Při pohledu na odvětvová čísla však vidíme, že podnik využívá méně cizích zdrojů, než bylo průměrně využíváno v oboru. V roce 2001 dokonce vidíme, že oborové podniky byly tak předluženy, že 21

Odvětvový průměr: 2001-2006 OKEČ 35, 2007-2010 CZ-NACE 30, údaje z: http://www.mpo.cz/cz/ministra-ministerstvo/analyticke-materialy/

46

objem cizích zdrojů dokonce přesáhl celková pasiva, tedy, že bylo dosahováno záporné hodnoty vlastního jmění. Jednalo se sice jen o jedno období, ale celkově můžeme říci, že si v tomto kontextu vedl podnik dobře. Ke konci sledovaných období pak pozorujeme, jak u podniku, tak u odvětví snižování zadluženosti, které se prozatím zastavilo přibližně na doporučené padesátiprocentní hranici. U podniku sledujeme dřívější oddlužování, nicméně, v roce 2010 měl podnik míru zadluženosti na přibližně stejné výši, jako bylo pro odvětví průměrné. Druhý ukazatel pak vypovídá o tom, kolikrát by byl podnik schopen pokrýt náklady na své dluhy ze zdrojů, které sám vytvoří. Nutností je tedy číslo vyšší než jedna, žádoucí ovšem je, aby byla dluhová služba pokryta alespoň trojnásobně. U podnikových výsledků vidíme, že je schopen své dluhy bez problémů financovat. V posledních letech dokonce pozorujeme, že je schopen je pokrýt stále vícekrát. V porovnání s odvětvím je na tom podnik opravdu lépe. Pokrytí dluhu sice bylo dostatečné (až na rok 2006, kdy bylo průměrně dosaženo ztráty), ale v některých obdobích vystačil vytvořený zisk v podstatě jen na pokrytí tohoto dluhu. V posledních letech už sice vidíme, že pokrytí nákladů dluhu je dostatečné, ale podnik v tomto ohledu odvětvový průměr jednoznačně předčí.

3.2

Bilanční pravidla

3.2.1 Zlaté pravidlo financování K ověření, zda podnik pravidlo dodržuje, se podíváme do tabulky, kde bude znázorněn poměr dlouhodobého majetku a dlouhodobých zdrojů. Tabulka 4: Zlaté pravidlo financování

Zlaté pravidlo financování DM/DZ

DM/DZ

2001

2002

2003

2004

2005

0,48

0,49

0,52

0,59

0,43

2006

2007

2008

2009

2010

0,36

0,61

0,66

0,65

0,70

Zdroj: Účetní závěrky CZ LOKO a.s. 2001-2010, vlastní výpočty

Jak v tabulce vidíme, podnik drží ve všech sledovaných letech vyšší poměr dlouhodobých zdrojů. Je tedy jasné, že vzhledem k pokrytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji je toto pravidlo dodržováno.

47

Při pohledu na velikost poměru můžeme ale tvrdit, že podnik využívá dosti konzervativní dodržování pravidla. Zpočátku sledujeme, že dlouhodobé zdroje jsou přibližně dvojnásobné oproti dlouhodobému majetku. To se může jevit až zbytečně konzervativní. Postupem času ale sledujeme vyrovnávání tohoto poměru, což vzhledem k pravidlu financování je jistě cesta správným směrem. V roce 2010 jsou už dlouhodobé zdroje vyšší o méně než třetinu. 3.2.2 Zlaté pari pravidlo Naprosto stejně budeme postupovat u zlatého pari pravidla. V tabulce jsou znázorněny hodnoty podílu dlouhodobého majetku a vlastního kapitálu. Tabulka 5: Zlaté pari pravidlo

Zlaté pari pravidlo DM/VK

DM/VK

2001

2002

2003

2004

2005

0,56

0,55

0,57

0,67

0,50

2006

2007

2008

2009

2010

0,40

0,74

0,75

0,74

0,77

Zdroj: Účetní závěrky CZ LOKO a.s. 2001-2010, vlastní výpočty

Je tedy opět jasné, že vlastní kapitál převyšuje dlouhodobý majetek více než dostatečně. I tento konzervativnější pohled na pokrytí dlouhodobého majetku je podnikem dodržován více, než pravidlo doporučuje. Opět vidíme stejný trend, že poměr dlouhodobého majetku mírně narůstá až do nejvyšší hodnoty v roce 2010. Celkově můžeme tvrdit, že při financování dlouhodobého majetku je podnik velmi konzervativní, což sice snižuje rizikovost, ale i výnosnost. V průběhu let ale vidíme, že tuto situaci podnik vylepšuje. 3.2.3 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika U zlatého pravidla vyrovnání rizika sledujeme poměr vlastního a cizího kapitálu. To bylo již dříve sledováno, tentokrát se ale jedná o trochu jiný pohled na věc. Celkově vidíme, že poměr cizích zdrojů je vyšší, než zdrojů vlastních a to ve všech sledovaných obdobích. Podnik tedy na toto pravidlo nedbá, což může zvyšovat riziko.

48

Na druhou stranu je ale z tabulky patrná snaha o vyrovnání tohoto poměru. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2007, kdy můžeme v podstatě tvrdit, že byl poměr zdrojů vyrovnaný. Tabulka 6: Zlaté pravidlo vyrovnání rizika

Zlaté pravidlo vyrovnání rizika VK/CZ

VK/CZ

2001

2002

2003

2004

2005

0,56

0,28

0,39

0,58

0,51

2006

2007

2008

2009

2010

0,87

0,96

0,82

0,81

0,89

Zdroj: Účetní závěrky CZ LOKO a.s. 2001-2010, vlastní výpočty

V dalších letech bylo sice dosaženo poklesu poměru vlastního kapitálu, ale ten nebyl nijak výrazný. V nedávné době bylo tedy pravidlo již téměř dodržováno. 3.2.4 Zlaté poměrové pravidlo V tomto případě sledujeme poměr meziročního tempa růstu tržeb a tempa růstu dlouhodobého majetku. Na konci tabulky je pak zvýrazněn tento poměr za celé sledované období. Tabulka 7: Zlaté poměrové pravidlo

Zlaté poměrové pravidlo

2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 Index tržeb/Index DM

3,17

1,15

0,64

1,06

1,26

2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2001/2010 Index tržeb/Index DM

0,27

1,53

1,10

0,87

1,21

Zdroj: Účetní závěrky CZ LOKO a.s. 2001-2010, vlastní výpočty

V drtivé většině období vidíme, že je poměr vyšší než 1, což znamená, že podnik pravidlo spíše dodržoval. Ve třech obdobích sice pravidlo naplněno nebylo, ale to se jednalo o jednorázové vyšší investice, které by měl bez problémů zvládnout pokrýt růst tržeb v dalších obdobích. Tomu odpovídá i fakt, že během celé sledované doby byl růst tržeb přibližně o pětinu vyšší, než růst dlouhodobého majetku. Můžeme tedy směle tvrdit, že se podnik tímto pravidlem řídí.

49

3.3

Rozdělování zisku Nyní se podívejme, v jaké míře vyplácí podnik dividendy akcionářům. Je

pochopitelné, že vlastníci podniku budou vyžadovat zhodnocení svých prostředků za podstoupené riziko, ale je důležité, aby značnou část zisku zadržel. Tabulka 8: Aktivační poměr

Aktivační poměr

Zisk Dividendy Aktivační poměr

Zisk Dividendy Aktivační poměr

2001

2002

2003

2004

2005

9 893 647 Kč 0 Kč 1,00

8 056 412 Kč 1 080 350 Kč 0,87

60 129 091 Kč 7 709 500 Kč 0,87

12 664 481 Kč 10 080 000 Kč 0,20

8 486 045 Kč 1 769 040 Kč 0,79

2006

2007

2008

2009

2010

3 829 918 Kč 0 Kč 1,00

10 562 302 Kč 2 402 400 Kč 0,77

50 977 988 Kč 8 400 000 Kč 0,84

70 131 232 Kč 40 000 000 Kč 0,43

111 525 141 Kč 40 000 000 Kč 0,64

Zdroj: Výroční zprávy CZ LOKO a.s. 2001-2010, vlastní výpočty

Vcelku můžeme tvrdit, že v podniku zůstává značná část zisku, který vyprodukuje. Pro podnik nejvýhodnější byly roky 2001 a 2006, kdy vidíme, že k žádné výplatě dividend nedocházelo, tedy všechen zisk byl reinvestován. Nejnižší aktivační poměr sledujeme v roce 2004, kdy byly z podniku formou dividend vyvedeny čtyři pětiny dosaženého zisku. Nad důvodem můžeme jen spekulovat. Vzhledem k tomu, že se jedná o ojedinělý případ, není nutné tomu dávat nijak veliký význam. Vysokou výplatu dividend sledujeme v posledních dvou letech. Je pochopitelné, že když podniku rostl významně zisk, tak poroste i dividenda. Ale při pohledu na výplatní poměr je vyplacena poměrně vyšší část zisku. Na druhou stranu, objem dosaženého zadrženého zisku také výrazně stoupal.

3.4

Zdroje financování Podívejme se, jaké zdroje financování využívá podnik CZ LOKO, a.s. Následující text

bude členěn podobným způsobem, jako tomu bylo v teoretické části, nicméně budou vynechány zdroje, které podnik nevyužívá. 3.4.1 Interní vlastní zdroje Kapitola interních vlastních zdrojů bude rozdělena na dvě subkapitoly. V první se podíváme na zisk a fondy z něj tvořené, v druhé si blíže rozebereme odpisy. 50

3.4.1.1 Zisk, nerozdělený zisk a fondy ze zisku Vzhledem k tomu, že se z hlediska původu jedná o stejné zdroje, podíváme se na ně v rámci jedné kapitoly společně. První tabulka ukazuje, jak byl v podniku dále přerozdělován zadržený zisk. Tabulka 9: Rozdělení zisku

Rozdělení zisku

2001 Zadržený zisk Příděl do rezervního fondu Příděl do ostatních fondů Příděl do HVML

2003

2004

2005

9 893 647 Kč 6 976 062 Kč 52 419 591 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 9 893 647 Kč 6 976 062 Kč 52 419 591 Kč

2 584 481 Kč 400 000 Kč 0 Kč 2 148 481 Kč

6 717 005 Kč 0 Kč 0 Kč 6 717 005 Kč

2009

2010

2006 Zadržený zisk Příděl do rezervního fondu Příděl do ostatních fondů Příděl do HVML

2002

2007

2008

3 829 918 Kč 8 159 902 Kč 42 577 988 Kč 30 131 232 Kč 71 525 141 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 310 000 Kč 700 000 Kč 700 000 Kč 700 000 Kč 3 829 918 Kč 7 849 902 Kč 41 877 988 Kč 29 431 232 Kč 70 825 141 Kč

Zdroj: Výroční zprávy CZ LOKO a.s. 2001-2010

Již na začátku celého sledovaného období je rezervní fond naplněn v zákonné míře. Vzhledem k tomu, že v podniku není naplňován nad tento rámec, je pochopitelné, že nemůžeme sledovat žádné příděly. Příděl byl tvořen jen ze zisku z roku 2004. To bylo v souvislosti se zvýšením základního kapitálu společnosti o 2 000 000 Kč. Z počátku sledovaných období vidíme, že podnik žádné příděly do fondů netvořil a jediný účet, který naplňoval, byl nerozdělený zisk minulých let. Ve své podstatě sledujeme, jak se příděl do nerozděleného zisku v posledních letech zvýšil. To odpovídá výše zmiňovanému zvyšování objemu zadrženého zisku. Postupně s časem ale začal naplňovat i ostatní fondy. Příděl v roce 2007 byl v souladu s domluvenou kolektivní smlouvou na rok 2008 na sociální fond. V dalších letech se tento příděl stal v podstatě pravidelnou součástí přídělů mezi ostatní fondy. Příděly ve výši 700 000 Kč ze zisku z let 2008 až 2010 byly vždy na sociální fond. Druhá tabulka, která bude v této subkapitole využitá, ukazuje celkové hodnoty sledovaných položek. U položky zisk, sledujeme v tabulce dosažený zisk před výplatou dividend, nejedná se tedy o zadržený zisk, nýbrž o „klasický“ zisk po zdanění. 51

Tabulka 10: Zisk, fondy ze zisku a nerozdělený zisk

Zisk, fondy ze zisku a nerozdělený zisk v tis. Kč

Zisk Fondy ze zisku Nerozdělený zisk CELKEM Podíl na pasivech

Zisk Fondy ze zisku Nerozdělený zisk CELKEM Podíl na pasivech

2001

2002

2003

2004

2005

9 894 8 000 17 048 34 942 16,4%

8 056 8 000 26 942 42 998 11,0%

60 129 8 000 34 393 102 522 19,0%

12 664 8 000 85 852 106 516 26,2%

8 486 8 400 103 037 119 923 26,0%

2006

2007

2008

2009

2010

3 830 8 400 102 862 115 092 33,9%

10 562 34 578 292 632 337 772 43,4%

50 978 42 000 120 189 213 167 22,6%

70 131 42 616 122 068 234 815 23,7%

111 525 42 336 151 499 305 360 27,9%

Zdroj: Účetní závěrky CZ LOKO a.s. 2001-2010, vlastní výpočty

V tabulce bude asi nejzajímavější sledovat celkový součet položek a jejich podíl na pasivech. Nejdříve se ale v rychlosti podíváme na dílčí položky. Zisk podniku se vyvíjel vcelku příznivě. Zvlášť v posledních letech sledujeme jeho výrazný nárůst. Pro detailnější rozbor vývoje zisku odkazuji na svou bakalářskou práci na téma Ekonomická analýza podniku Cz-loko, a.s. Při porovnání s aktivačním poměrem můžeme tvrdit, že podnik má velmi dobrou úroveň tvorby finančních zdrojů vlastní činností. U přídělů mezi fondy ze zisku sledujeme zmiňované zvýšení zákonného rezervního fondu během roku 2005. V dalších letech sledujeme výraznější růst položky. To bylo způsobeno tím, že dne 5. května 2008 bylo valnou hromadou odsouhlaseno zvýšení základního kapitálu na 210 000 tis. Kč z interních vlastních zdrojů společnosti. Je pochopitelné, že v souladu s tím bylo třeba navýšit i fondy ze zisku, především zákonný rezervní fond. Zvýšení základního kapitálu společnosti bylo provedeno z účtu nerozdělený zisk minulých let. To je jasně patrné při pohledu na jeho výši v roce 2007 a 2008. Příděl do fondů ze zisku byl pak také proveden z tohoto účtu. Nebýt této mimořádné události, tak můžeme sledovat stabilní růst nerozděleného zisku, který odpovídá údajům z předchozí tabulky. U celkové položky je vzhledem k tomu, co již bylo řečeno, pochopitelné, že sledujeme její růst. Tento růst by se dal označit za vcelku stabilní. Vzhledem k převodu prostředků do základního kapitálu společnosti by se mohlo zdát, že v roce 2008 došlo k významnému 52

poklesu těchto zdrojů. Ale převod mezi účty samozřejmě nemění původ těchto zdrojů a proto si musíme dát pozor, abychom se touto změnou nedali zmást (o zvýšení základního kapitálu pojednám až v dalším textu). Při relativním pohledu na tyto zdroje vidíme v podstatě to samé. Můžeme tvrdit, že jejich význam v rámci financování podniku v průběhu let narůstá, pak ale vidíme skokové snížení poměru, které je právě zkreslené z důvodu převodu prostředků mezi účty. Poté vidíme, že poměr zdrojů neustále narůstá. 3.4.1.2 Odpisy V pořadí druhá podkapitola se věnuje odpisům. Jak již bylo řečeno, jedná se o specifický zdroj, na který nemají ekonomové jednotný názor. V kapitole se podíváme na tři tabulky. V té první jsou zaznamenány odpisy jako celek. Ve svých výročních zprávách podnik uvádí, že účetní a daňové odpisy jsou shodné. Tabulka 11: Odpisy

Odpisy Dl. hm. a nehm. Majetek Odpisy Podíl odpisů

Dl. hm. a nehm. Majetek Odpisy Podíl odpisů

2001

2002

2003

2004

2005

37 827 tis. Kč 4 488 tis. Kč 11,86%

41 809 tis. Kč 3 599 tis. Kč 8,61%

69 689 tis. Kč 5 431 tis. Kč 7,79%

59 539 tis. Kč 8 265 tis. Kč 13,88%

39 981 tis. Kč 7 107 tis. Kč 17,78%

2006

2007

2008

2009

2010

57 812 tis. Kč 6 877 tis. Kč 11,90%

281 870 tis. Kč 18 416 tis. Kč 6,53%

316 700 tis. Kč 27 661 tis. Kč 8,73%

329 210 tis. Kč 23 845 tis. Kč 7,24%

376 977 tis. Kč 31 505 tis. Kč 8,36%

Zdroj: Účetní závěrky CZ LOKO a.s. 2001-2010, vlastní výpočty

Z tabulky můžeme vysledovat, že během let roste podniku jak dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, tak pochopitelně i odpisy. Tento růst není úplně proporcionální, neboť pochopitelně nezávisí pouze na majetku, ale také na jiných faktorech, popsaných v teoretické části. Podíl ročních odpisů se pohybuje mezi šesti a osmnácti procenty. To je poměrně veliké rozpětí v období 10 sledovaných let. Největší poměrný skok sledujeme mezi lety 2005 a 2006, kdy přes zvýšení objemu majetku, objem odpisů dokonce poklesl. V následujícím období zase sledujeme rapidní, více než čtyřnásobné zvýšení objemu dlouhodobého majetku, odpisy ale vzrostly méně než trojnásobně. V následujících letech pak můžeme tvrdit, že se odpisy vzhledem k dlouhodobému majetku proporcionálně ustálily.

53

Abychom se trochu blíže podívali na příčiny výkyvů, které jsme v první tabulce objevili, nahlédneme do druhé tabulky, kde jsou odpisy rozebrány blíže. Tabulka 12: Rozbor odpisů

Rozbor odpisů

2001 Budovy Odpisy budovy Podíl odpisů budov

2002

2003

2004

2005

25 123 tis. Kč 25 122 tis. Kč 26 353 tis. Kč 28 175 tis. Kč 23 155 tis. Kč 2 124 tis. Kč 1 090 tis. Kč 1 117 tis. Kč 1 168 tis. Kč 805 tis. Kč 8,45% 4,34% 4,24% 4,15% 3,48%

Ostatní dlouhodobý hmotný majetek Odpisy Ostatní DHM Podíl odpisů ostatního DHM

6 086 tis. Kč 11 125 tis. Kč 38 914 tis. Kč 24 971 tis. Kč 11 190 tis. Kč 2 308 tis. Kč 1 222 tis. Kč 2 523 tis. Kč 4 402 tis. Kč 3 045 tis. Kč 37,92% 10,98% 6,48% 17,63% 27,21%

Dlouhodobý nehmotný majetek Odpisy DNHM Podíl odpisů DNHM

6 618 tis. Kč 406 tis. Kč 6,13%

5 562 tis. Kč 1 855 tis. Kč 33,35%

4 422 tis. Kč 1 955 tis. Kč 44,21%

6 393 tis. Kč 2 660 tis. Kč 41,61%

5 636 tis. Kč 3 194 tis. Kč 56,67%

2006

2007

2008

2009

2010

Budovy Odpisy budovy Podíl odpisů budov

22 266 tis. Kč 156 706 tis. Kč 179 343 tis. Kč 198 777 tis. Kč 201 141 tis. Kč 889 tis. Kč 4 428 tis. Kč 6 819 tis. Kč 7 620 tis. Kč 8 512 tis. Kč 3,99% 2,83% 3,80% 3,83% 4,23%

Ostatní dlouhodobý hmotný majetek 31 489 tis. Kč 122 917 tis. Kč 123 226 tis. Kč 116 679 tis. Kč 167 416 tis. Kč Odpisy Ostatní DHM 3 947 tis. Kč 11 472 tis. Kč 13 313 tis. Kč 13 248 tis. Kč 15 526 tis. Kč Podíl odpisů ostatního DHM 12,53% 9,33% 10,80% 11,35% 9,27% Dlouhodobý nehmotný majetek Odpisy DNHM Podíl odpisů DNHM

4 057 tis. Kč 2 055 tis. Kč 50,65%

2 247 tis. Kč 14 131 tis. Kč 13 754 tis. Kč 1 978 tis. Kč 1 577 tis. Kč 2 936 tis. Kč 88,03% 11,16% 21,35%

8 420 tis. Kč 5 182 tis. Kč 61,54%

Zdroj: Interní zdroje CZ LOKO a.s., vlastní výpočty

V tabulce jsou odpisy rozděleny na odpisy budov, ostatního dlouhodobého hmotného majetku a dlouhodobého nehmotného majetku. Nejdříve se podívejme na budovy. Ty mívají mnohem delší životnost, než ostatní dlouhodobý hmotný majetek a dá se tedy předpokládat, že podíl odpisů budov bude výrazně nižší. V roce 2001 sledujeme poměrně vysoký podíl odpisů. Ten je ovšem pouze v tomto období a v dalších letech se ustálí na přibližně poloviční hodnotě. Významné snížení poměru odpisů můžeme sledovat mezi lety 2006 a 2007, respektive tedy během roku 2007. V tomto roce došlo k odkupu závodů v Jihlavě od Českých Drah, a.s. a zároveň byla vystavěna nová hala. Vzhledem k dlouhé životnosti těchto budov došlo ke snížení podílu odpisů, což mělo značný vliv i na snížení podílu celkových odpisů, které jsme vysledovali v předchozí tabulce.

54

V dalších letech se pak podíl odpisů přibližně ustálil kolem 4 %, nicméně stále pozorujeme mírný nárůst. Nejvyšší poměr odpisů u ostatního dlouhodobého hmotného majetku sledujeme v roce 2001. Vzhledem k jeho relativní výši oproti budovám to ale na celkovou položku nemělo až takový vliv. Velký vliv sledujeme až v roce 2005, kdy právě kvůli vyššímu podílu ostatního dlouhodobého hmotného majetku a jeho relativně kratší účetní životnosti (respektive vyššímu podílu ročních odpisů) sledujeme výrazný nárůst celkového podílu odpisů v první tabulce. V roce 2006 se pak průměrná účetní životnost sledovaných aktiv zvýšila více jak dvojnásobně a tím měla rozhodující vliv na snížení celkové položky. Investice do závodů v Jihlavě a nové haly se projevila také v objemu užívaného ostatního dlouhodobého hmotného majetku. Je pochopitelné, že halu je třeba vybavit a tak jeho objem také značně vzrostl. Vliv tohoto na celkovou položku ale nebyl tak vysoký. V následujících letech opět sledujeme přibližné ustálení, kdy se výše ročních odpisů pohybuje kolem jedné desetiny z výše majetku. V tabulce také sledujeme odepisování dlouhodobého nehmotného majetku. Při pohledu na jeho objem v absolutním čísle můžeme tvrdit, že jeho význam výrazně klesl po zmiňované investici v roce 2007. V roce 2001 byl poměr jeho odpisů výrazně nižší. To bylo způsobeno tím, že měl podnik zaúčtován navíc nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek. V dalších letech pak podnik využíval pouze software, který jak vidíme, má výrazně nižší účetní životnost. Ke změně došlo až během roku 2008, což je viditelné i na podílu odpisů v tabulce. V tomto roce byl opět „využíván“ nedokončení dlouhodobý nehmotný majetek, což podíl odpisů významně snížilo. Postupné zvyšování podílu v dalších letech můžeme přisuzovat snižování nedokončené položky v rámci dlouhodobého nehmotného majetku. Každopádně, abychom dostáli pohledu na odpisy jako na zdroj financování, podívejme se nyní na odpisy společně s čistým ziskem. Jejich součet bývá využíván jako zjednodušená aproximace výkazu cash flow, tedy reálnému toku peněz. Vyšší objem odpisů tedy opticky zvyšuje objem peněžních prostředků. Ve třetí tabulce je zaznamenán objem čistého zisku a odpisů, pak jejich zmíněný součet. Poslední hodnota značí poměr mezi odpisy a jejich součtu s čistým ziskem, neboli poměr, o který „zvýšily“ tok peněz. 55

Tabulka 13: Čistý zisk + odpisy

Čistý zisk + odpisy Čistý zisk Odpisy Čistý zisk + odpisy Podíl odpisů

Čistý zisk Odpisy Čistý zisk + odpisy Podíl odpisů

2001

2002

2003

2004

2005

9 894 tis. Kč 4 488 tis. Kč 14 382 tis. Kč 31,21%

8 056 tis. Kč 3 599 tis. Kč 11 655 tis. Kč 30,88%

60 129 tis. Kč 5 431 tis. Kč 65 560 tis. Kč 8,28%

12 664 tis. Kč 8 265 tis. Kč 20 929 tis. Kč 39,49%

8 486 tis. Kč 7 107 tis. Kč 15 593 tis. Kč 45,58%

2006

2007

2008

2009

2010

3 830 tis. Kč 6 877 tis. Kč 10 707 tis. Kč 64,23%

10 562 tis. Kč 18 416 tis. Kč 28 978 tis. Kč 63,55%

50 978 tis. Kč 27 661 tis. Kč 78 639 tis. Kč 35,17%

70 131 tis. Kč 23 845 tis. Kč 93 976 tis. Kč 25,37%

111 525 tis. Kč 31 505 tis. Kč 143 030 tis. Kč 22,03%

Zdroj: Účetní závěrky CZ LOKO a.s. 2001-2010, vlastní výpočty

Ve většině sledovaných let můžeme jasně říci, že poměr odpisů vzhledem k zisku je na relativně vysoké úrovni. Výraznější kolísání sledujeme spíše u zisku, než u odpisů. V roce 2003 vzrostl výrazně zisk vzhledem k dokončení významné zakázky. Objem odpisů v této souvislosti vzrůst pochopitelně nemohl, a tudíž v tomto roce sledujeme výrazné snížení poměru odpisů. Jedná se ale pouze o výjimečnou záležitost. Nejvyšší význam odpisů v rámci financování vidíme v letech 2006 a 2007. Přesto, že podíl odpisů je v těchto letech v podstatě stejný, příčiny musíme hledat pokaždé jinde. V roce 2006 je důvodem nejnižší zisk v průběhu celého sledovaného období. Rok 2007 byl pak poznamenán tím výrazným růstem dlouhodobého hmotného majetku a tím pádem se významně zvýšily také odpisy. Zisk se v tomto roce vrátil přibližně zpět na úroveň, které bylo dosahováno v letech před rokem 2006. V následujících letech sledujeme výrazný nárůst zisku, který není plně kopírován nárůstem dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Význam odpisů v rámci interních zdrojů podniku tedy postupně klesá. V roce 2010 je jeho podíl již méně než čtvrtinový. 3.4.2 Interní cizí zdroje Shodně s teoretickou částí bude v rámci interních cizích zdrojů financování rozebrána jediná položka, a to rezervy. 3.4.2.1 Rezervy Na rezervy se podíváme tak, že rozlišíme rezervy podle zvláštních právních předpisů a ostatní rezervy. Vzhledem k tomu, že podnik nevyužívá rezervy na důchody a podobné

56

závazky, ani rezervy na daň z příjmu, myslím si, že je toto rozdělení postačující. Následně se pochopitelně také podíváme na jejich význam v rámci financování podniku. Tabulka 14: Rezervy

Rezervy Zákonné rezervy Ostatní rezervy Rezervy celkem Podíl na pasivech

Zákonné rezervy Ostatní rezervy Rezervy celkem Podíl na pasivech

2001

2002

2003

2004

2005

6 788 tis. Kč 0 tis. Kč 6 788 tis. Kč 3,19%

6 800 tis. Kč 0 tis. Kč 6 800 tis. Kč 1,73%

2 476 tis. Kč 0 tis. Kč 2 476 tis. Kč 0,46%

3 450 tis. Kč 15 819 tis. Kč 19 269 tis. Kč 4,74%

6 620 tis. Kč 15 650 tis. Kč 22 270 tis. Kč 4,83%

2006

2007

2008

2009

2010

8 319 tis. Kč 9 655 tis. Kč 17 974 tis. Kč 5,30%

6 627 tis. Kč 11 052 tis. Kč 17 679 tis. Kč 2,27%

6 858 tis. Kč 17 845 tis. Kč 24 703 tis. Kč 2,62%

7 050 tis. Kč 21 235 tis. Kč 28 285 tis. Kč 2,85%

5 350 tis. Kč 25 520 tis. Kč 30 870 tis. Kč 2,82%

Zdroj: Účetní závěrky CZ LOKO a.s. 2001-2010, vlastní výpočty

Z počátku jasně vidíme, že podnik využíval pouze zákonných rezerv, tedy těch, u nichž je možné snížit základ daně. Z výročních zpráv se můžeme dočíst, že se jedná především o rezervy na opravy dlouhodobého majetku. První kolísání položky vidíme v roce 2003. V tomto roce došlo k výraznému rozpuštění rezervy. To bylo z důvodu nezahájení opravy. Během roku 2004 pak sledujeme mírný nárůst zákonných rezerv. Ty byly opět vytvořeny na opravy dlouhodobého hmotného majetku. Zároveň ale poprvé během sledovaného období dochází i k tvorbě jiných, než zákonných rezerv a to v poměrně vysoké výši. Jedná se o rezervu na garance a reklamace. Ta byla v dalším roce ponechána téměř beze změny. Zákonná rezerva pak byla přibližně navrácena na svou původní hodnotu. V roce 2006 pak pozorujeme další nárůst zákonných rezerv. To bylo z největší části způsobeno opět rezervami na opravy, ale také měla svůj vliv změna zákona o rezervách na pronajatý majetek. V následujících letech sledujeme mírné kolísání zákonných rezerv, ale můžeme tvrdit, že zůstávají na přibližně konstantní úrovni. Naproti tomu se neustále zvyšuje objem ostatních rezerv. Nejedná se o nijak závratné zvyšování, jeho trend je přesto jasně patrný. Ve všech těchto sledovaných obdobích se vždy jednalo o navýšení rezervy na garance a reklamace. Vzhledem k rostoucímu objemu tržeb je růst této rezervy naprosto logický.

57

Nicméně pokud se podíváme na podíl rezerv v rámci zdrojů financování, musíme konstatovat, že jejich význam tak vysoký není. V roce 2003 nedosahuje jejich podíl ani půl procenta z celkových pasiv. Naopak nejvyšší hodnotu podílu sledujeme v roce 2006. Jedině v tomto období bylo dosaženo vyšší, než pětiprocentní hodnoty. V dalších letech pak výše rezerv nepřesáhla tři procenta z celkového objemu zdrojů. Podíváme-li se tedy na rezervy a na interní cizí zdroje financování obecně, můžeme tvrdit, že se, co do objemu, nejedná o nějak významné zdroje v rámci financování podniku. 3.4.3 Externí vlastní zdroje Tím se už dostáváme mezi externí zdroje financování. Nejprve budou rozebrány externí vlastní zdroje financování. V rámci této skupiny zdrojů využívá podnik pochopitelně vklad od akcionářů a také dotace. V následujícím textu se na ně tedy podíváme trochu podrobněji. 3.4.3.1 Vklad vlastníků Vzhledem k tomu, že podnik byl založen roku 1995, je v podstatě jasné, že vklady při zakládání podniku jsou již dávno vyřešeny. Během mnou sledovaného období k žádnému vkladu od akcionářů nedošlo, přesto můžeme určité změny v základním kapitálu vysledovat. V tabulce je zobrazen vývoj základního kapitálu společnosti a také jeho podíl na financování. Tabulka 15: Vklad vlastníků

Vklad vlastníků Základní kapitál Podíl na pasivech

Základní kapitál Podíl na pasivech

2001

2002

2003

2004

2005

40 000 tis. Kč 18,81%

40 000 tis. Kč 10,20%

40 000 tis. Kč 7,43%

42 000 tis. Kč 10,34%

42 000 tis. Kč 9,12%

2006

2007

2008

2009

2010

42 000 tis. Kč 12,38%

42 000 tis. Kč 5,40%

210 000 tis. Kč 22,25%

210 000 tis. Kč 21,16%

210 000 tis. Kč 19,21%

Zdroj: Účetní závěrky CZ LOKO a.s. 2001-2010, vlastní výpočty

Z počátku sledovaného období dosahoval základní kapitál velikosti 40 milionů korun. To je výrazně více, než je zákonná povinnost pro vklad. Vydáno bylo 4000 kusů akcií, každá o nominální hodnotě 10 000 korun. Položka základního kapitálu bývá ve své podstatě většinou neměnná. My v průběhu sledovaného období registrujeme dvě změny.

58

První z nich je menšího rázu. Jedná se o dvoumilionový nárůst v průběhu roku 2004. K tomu došlo z interních zdrojů společnosti. Pro akcionáře to bylo velmi výhodné, neboť bylo vydáno dalších 4000 kusů akcií, každá o nominální hodnotě 500 Kč. Ty byly mezi akcionáře poměrně rozděleny. Můžeme říci, že tyto akcie byly vyplaceny formou dividend, protože akcionáři dostali tyto bez dalších závazků. Druhá změna proběhla v roce 2008. Při sledování interních vlastních zdrojů jsem se již zmiňoval o navýšení základního kapitálu z interních zdrojů společnosti, konkrétně z nerozděleného zisku. V tabulce jasně vidíme, že zvýšení bylo velmi výrazné, přesněji řečeno pětinásobné. V tomto případě již nedošlo k vydání nových akcií, nýbrž k navýšení hodnoty akcií již vydaných. Nově má společnost 4 000 akcií ve jmenovité hodnotě 50 000 Kč za kus a 4 000 akcií ve jmenovité hodnotě 2 500 Kč za kus. Podíváme-li se na poměr, v jakém je základní kapitál k celkovým pasivům, tak můžeme říci, že trend je klesající. To samozřejmě platí, pouze pokud nebudeme přihlížet k jeho navýšení z interních zdrojů. Jinak klesající trend poměru základního kapitálu není výjimkou, vzhledem k neměnnosti této položky a obvyklému růstu společností. Nejvyšší hodnoty podílu těchto zdrojů je dosahováno právě v roce 2008, kdy sledujeme podíl vyšší než 22 %. Naopak nejnižší podíl je v roce předcházejícím, tedy před navýšením. 3.4.3.2 Granty Co se týče dotací, které podnik využívá, můžeme tvrdit, že je podnik v jejich čerpání poměrně úspěšný. V období mezi roky 2001 až 2004 sice k žádnému čerpání nedošlo, v letech následujících pak začal dotace hojně využívat. Vzhledem k rozsáhlosti tabulky, byla tato rozdělena na dvě, a to pro období mezi lety 2005 až 2007 a druhá pro roky 2008 až 2010. Následně pak ještě ve třetí tabulce nastíním dosud schválené, ale nevyplacené granty na další období, a to až do roku 2013. Závěrem kapitoly se pak ve stručnosti podíváme na objem čerpaných dotací jako celek. První obdržená dotace tedy byla v roce 2005. Poskytlo ji ministerstvo průmyslu a obchodu a to na vývoj dieselelektrické lokomotivy typu ČME 774.7, neboli „čmelák“. Vývoj

59

lokomotivy byl nakonec úspěšně dokončen. Z tabulky je patrné, že dotace byla ve výši téměř jedenácti a půl milionu korun. Tabulka 16: Obdržené granty v letech 2005-2007

Obdržené granty 2005-2007

Objem

Poskytovatel

Název

2005 11 401 tis. Kč MPO

Vývoj dieselelektrické lokomotivy typu ČME řady 774.7

Celkem 11 401 tis. Kč

Podíl na pasivech 2,47%

2006 43 tis. Kč MPO 11 012 tis. Kč MPO 12 721 tis. Kč MPO

Cena za jakost Vývoj dieselelektrické lokomotivy typu ČME řady 774.7 Výzkum a vývoj modulových dvounápravových dieselelektrických lokomotiv

Celkem 23 776 tis. Kč

Podíl na pasivech 7,01%

2007 7 613 tis. Kč MPO

Výzkum a vývoj modulových dvounápravových dieselelektrických lokomotiv

9 223 tis. Kč MPO

Výzkum a vývoj modulových dvou-nápravových podvozků dieselelektrických lokomotiv

Celkem

Podíl na pasivech

16 836 tis. Kč

2,16%

Zdroj: Interní zdroje CZ LOKO a.s., vlastní výpočty

V roce 2006 obdržel podnik celkem tři dotace. V podstatě pokračovalo poskytování dotace na výše zmíněnou lokomotivu. Poté ale také dostal téměř 13 milionů korun na vývoj dalších dieselelektrických lokomotiv. Vyhraná cena za jakost, za kterou podnik obdržel 43 tisíc korun, je pak už jenom drobností. Poskytovatelem všech těchto dotací bylo opět ministerstvo průmyslu a obchodu. V následujícím roce pak pokračovala dotace na výzkum a vývoj modulových dvounápravových dieselelektrických lokomotiv, i když už byla v nižší míře. Zároveň podnik obdržel přes 9 milionů korun na výzkum a vývoj jejich podvozků. Poskytovatel se opět nezměnil. Objem celkových dotací, i jejich význam v rámci financování ale v tomto roce poklesl.

60

Tabulka 17: Obdržené granty v letech 2008-2010

Obdržené granty 2008-2010

Objem

Poskytovatel

Název

2008 23 938 tis. Kč MPO 862 tis. Kč MPSV 1 708 tis. Kč MPO 13 721 tis. Kč MPO 6 625 tis. Kč MPO

Sériová výroba kolejových vozidel Profese II Výzkum a vývoj modulových dvounápravových dieselelektrických lokomotiv Výzkum a vývoj modulových dvou-nápravových podvozků dieselelektrických lokomotiv Výzkum a vývoj modulových konstrukčních celků dieselelektrických lokomotiv

Celkem 46 854 tis. Kč

Podíl na pasivech 4,96%

2009 12 350 tis. Kč MPO

Výzkum a vývoj modulových dvou-nápravových podvozků dieselelektrických lokomotiv

25 906 tis. Kč MPO

Výzkum a vývoj modulových konstrukčních celků dieselelektrických lokomotiv

Celkem 38 256 tis. Kč

Podíl na pasivech 3,85%

2010 3 469 tis. Kč MPSV 120 tis. Kč MPSV 3 400 tis. Kč MPO 2 670 tis. Kč MPO 5 234 tis. Kč MPO

Školení je šance ESF Evropský sociální fond Zavedení inovačního, měřícího a kontrolního procesu Výzkum a vývoj modulových konstrukčních celků dieselelektrických lokomotiv Výzkum a vývoj modulové čtyřnápravové lokomotivy

Celkem

Podíl na pasivech

14 893 tis. Kč

1,36%

Zdroj: Interní zdroje CZ LOKO a.s., vlastní výpočty

Rok 2008 byl pak z hlediska čerpání dotací velmi úspěšný. V tabulce vidíme celkem pět různých programů. Co se objemu týče, tak nejvyšší z nich má téměř 24 milionů korun. Ten byl poskytnut na zavedení sériové výroby kolejových vozidel, respektive lokomotiv. V tomto roce také pokračovalo poskytování grantů na výzkum a vývoj dieselelektrických lokomotiv a jejich podvozků. Tyto dva granty byly v objemu přes 15 milionů korun. Navíc získal v tomto roce podnik dotaci na výzkum a vývoj modulových konstrukčních celků dieselelektrických lokomotiv, pro tento rok v objemu přes 6 a půl milionu. Menší objem pak má poskytnutá dotace od ministerstva práce a sociálních věcí. 61

Následující rok běžely dotace z minulých let, konkrétně na podvozky a modulové konstrukční celky. Co se objemu týče, můžeme říci, že byl dosti významný, obě tyto dotace dohromady byly více než 38 milionů korun. Poslední námi sledovaný rok bylo opět poskytnuto větší množství grantů, nicméně při pohledu na jejich objem musíme říci, že se jednalo o prostředky s nižším objemem. Nejvýznamnější v tomto roce byla dotace poskytnutá na výzkum a vývoj modulové čtyřnápravové lokomotivy. V tomto roce je také viděl, že vzrostl počet i objem dotací získaných od ministerstva práce a sociálních věcí. Tabulka 18: Granty v letech 2011-2013

Granty 2011-2013

Objem

Poskytovatel

Název

2011 9 550 tis. Kč MPO 8 062 tis. Kč MPO 21 452 tis. Kč MPO

Výzkum a vývoj nadřazeného řízení lokomotiv Výzkum a vývoj lokomotivy řady 714 poháněné motory na CNG (stlačený zemní plyn) Výzkum a vývoj modulové čtyřnápravové lokomotivy

Celkem 39 064 tis. Kč

2012 8 511 tis. Kč MPO 15 230 tis. Kč MPO 11 255 tis. Kč MPO 12 717 tis. Kč MPO 26 100 tis. Kč MPO 17 186 tis. Kč MPO

Výzkum a vývoj nadřazeného řízení lokomotiv Výzkum a vývoj lokomotivy řady 714 poháněné motory na CNG (stlačený zemní plyn) Výzkum a vývoj modulové čtyřnápravové lokomotivy Inovace procesu sériové výroby a oprav kolejových vozidel Výroba a oprava elektrických točivých strojů Hala pro výrobu a opravu elektrických strojů

Celkem 90 999 tis. Kč

2013 8 250 tis. Kč MPO

Výzkum a vývoj lokomotivy řady 714 poháněné motory na CNG (stlačený zemní plyn)

Celkem 8 250 tis. Kč Zdroj: Interní zdroje CZ LOKO a.s., vlastní výpočty

Podívejme se nyní trochu do blízké budoucnosti podniku. Tabulka č. 18 ukazuje granty, které má podnik přislíbeny, ale během sledovaného období nebyly dosud vyplaceny. 62

Na již uplynulý rok 2011 měl podnik obdržet celkem tři granty. To již pochopitelně proběhlo, ale vzhledem ke sledovaným obdobím na to nahlížím stále jako na plán. Nejvýznamnější v tomto roce bude další část dotace na výzkum a vývoj čtyřnápravové lokomotivy. Další dva granty také nejsou zanedbatelné. Nejvíce úspěšný z hlediska čerpání dotací by měl podnik být v roce 2012. To má přislíbené dotace v celkovém objemu téměř 91 milionů korun. Z těchto dotací by stálo za to vyzvednout dotace na výrobu a opravu elektrických točivých strojů a také na halu pro tuto výrobu. Touto investicí se budu v rámci této práce ještě zabývat. Další dotace také nebudou v zanedbatelné míře. I na rok 2013 má podnik přislíbenou dotaci. Jedná se o pokračování programu na výzkum a vývoj lokomotivy poháněné motory na stlačený zemní plyn. Můžeme tedy tvrdit, že z hlediska financování pomocí dotací vypadá budoucnost podniku velmi příznivě. Poslední tabulka, která bude prezentovaná v této kapitole, ukazuje celkový objem dotací a jejich podíl na financování podniku. Tyto údaje již byly nastíněny v předchozích tabulkách, myslím si ale, že pohled na časovou řadu může být v mnohém přínosný. Tabulka 19: Celkové dotace

Celkové dotace Dotace celkem (v tis. Kč) Podíl na pasivech

2005

2006

2007

2008

2009

2010

11 401 2,47%

23 776 7,01%

16 836 2,16%

46 854 4,96%

38 256 3,85%

14 893 1,36%

Zdroj: Interní zdroje CZ LOKO a.s., vlastní výpočty

V objemu čerpání dotací nelze vidět jednoznačný trend. Zpočátku sledujeme růst objemu, který je ovšem porušen poklesem v roce 2007. Následně je pak nejvyššího objemu dosaženo v následujícím roce. V dalších letech pak už sledujeme pouze pokles. Ten se ovšem při pohledu do budoucna má opět obrátit. Co do podílu na financování podniku byly dotace nejvýznamnější v roce 2006, kdy dokonce přesáhly 7 %. V ostatních obdobích sledujeme kolísání mezi jedním a pěti procenty. Nejnižšího podílu bylo dosaženo v roce 2010. Vzhledem k tomu, jaké může být těžké se k dotaci dostat, můžeme ale vskutku potvrdit, že podnik je při jejich čerpání úspěšný. Při účtování dotací, které se vztahují k odepisovaným aktivům, využívá podnik velmi obezřetný přístup. Dotace jsou vykázány až ve chvíli, kdy je opravdu splněna podmínka nezpochybnitelného nároku na poskytnutí dotace. Zaúčtování pohledávky na dotaci v případě

63

získání příslibu podnik nevyužívá, protože to v sobě má příliš vysoké riziko neposkytnutí, nebo případného poskytnutí ve zkráceném objemu. Pokud podnik obdrží dotaci na odepisované aktivum, pak při jejím zaúčtování využije variantu, kdy o výši dotace sníží vykázanou hodnotu aktiva. 3.4.4 Externí cizí zdroje Poslední skupinou zdrojů jsou externí cizí zdroje. V rámci těchto zdrojů využívá podnik pochopitelně závazky, respektive dodavatelský úvěr, bankovní úvěry a také využívá leasingu. 3.4.4.1 Závazky a dodavatelský úvěr V této kapitole se podíváme nejdříve na závazky celkem, které mají v rámci financování podniku asi nejvýznamnější roli. Poté se podíváme na to, jak je schopen čerpat či naopak poskytovat dodavatelský úvěr. V závěru se podíváme, jak se podniku daří financovat čistý pracovní kapitál vzhledem k jeho potřebě. Tabulka 20: Závazky

Závazky

2001 Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Časové rozlišení Celkem Podíl na pasivech

2003

2004

2005

4 641 tis. Kč 4 955 tis. Kč 12 474 tis. Kč 2 550 tis. Kč 0 tis. Kč 107 379 tis. Kč 276 860 tis. Kč 353 120 tis. Kč 213 163 tis. Kč 221 469 tis. Kč 3 379 tis. Kč 7 439 tis. Kč 27 309 tis. Kč 3 155 tis. Kč 2 776 tis. Kč 115 399 tis. Kč 289 254 tis. Kč 392 903 tis. Kč 218 868 tis. Kč 224 245 tis. Kč 54,28% 73,78% 72,94% 53,88% 48,67%

2006 Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Časové rozlišení Celkem Podíl na pasivech

2002

2007

2008

2009

2010

0 tis. Kč 1 129 tis. Kč 4 431 tis. Kč 5 935 tis. Kč 3 237 tis. Kč 157 098 tis. Kč 289 169 tis. Kč 456 865 tis. Kč 374 064 tis. Kč 431 921 tis. Kč 1 660 tis. Kč 1 510 tis. Kč 2 261 tis. Kč 1 202 tis. Kč 1 051 tis. Kč 158 758 tis. Kč 291 808 tis. Kč 463 557 tis. Kč 381 201 tis. Kč 436 209 tis. Kč 46,81% 37,51% 49,11% 38,41% 39,89%

Zdroj: Účetní závěrky CZ LOKO a.s. 2001-2010, vlastní výpočty

Do první tabulky byly zařazeny dlouhodobé a krátkodobé závazky a také časové rozlišení, které můžeme chápat jako specifický druh závazku. Při pohledu na velikost časového rozlišení však můžeme konstatovat, že se jedná o zanedbatelnou položku. Ve své podstatě jsou zanedbatelné také dlouhodobé závazky, jediná podstatná položka, která určuje trend celých závazků, jsou závazky krátkodobé. To mezi podobnými podniky není vůbec neobvyklé.

64

V prvních třech obdobích sledujeme jejich rostoucí tendenci. Ta je ovšem v roce 2004 vystřídána poklesem, který významně pokračuje v roce 2006. Po tomto roce již přichází nárůst krátkodobých závazků. Jejich nejvyšší hodnoty je dosahováno v roce 2008, poté již objem závazků kolísá. Podívejme se ještě na poměr, v jakém jsou závazky v podniku využívány vzhledem k celkovým pasivům. Z počátku sledujeme vysoký, více než poloviční poměr. Ten poté přerůstá na téměř tříčtvrtinovou hodnotu. Tím můžeme jasně tvrdit, že v těchto obdobích jde o nejvýznamnější zdroj. Poté již vidíme postupný pokles, což je pro podnik jistě dobrá zpráva, protože udržování tak vysokého podílu může být rizikové. Na druhou stranu jsou ale tyto zdroje velmi levné, kolikrát i bezúplatné. V posledních letech vidíme hodnotu kolem 40 %, což je pro podnik, myslím si, velmi přijatelná hodnota. Nyní se již podívejme na dodavatelský úvěr. V tabulce jsou uvedeny závazky a pohledávky z obchodního styku, jejich doby obratů a pak čerpání či poskytování dodavatelského úvěru a to ve dnech, po jakou dobu bylo opoždění platby průměrně využíváno či poskytováno. Čísla červeně zbarvená s mínusem značí, že podnik v tomto období dodavatelský úvěr poskytoval. Tabulka 21: Dodavatelský úvěr

Dodavatelský úvěr

2001 Závazky z obchodního styku Doba obratu závazků Pohledávky z obchodního styku Doba obratu pohledávek

Dodavatelský úvěr

Závazky z obchodního styku Doba obratu závazků Pohledávky z obchodního styku Doba obratu pohledávek

Dodavatelský úvěr

2002

2003

2004

2005

85 587 tis. Kč 263 889 tis. Kč 315 625 tis. Kč 133 622 tis. Kč 200 813 tis. Kč 201 dnů 178 dnů 104 dnů 57 dnů 105 dnů 146 654 tis. Kč 265 289 tis. Kč 215 117 tis. Kč 197 887 tis. Kč 306 461 tis. Kč 345 dnů 179 dnů 71 dnů 84 dnů 160 dnů

-144 dnů

-1 dnů

33 dnů

-27 dnů

-55 dnů

2006

2007

2008

2009

2010

140 374 tis. Kč 237 713 tis. Kč 340 298 tis. Kč 283 423 tis. Kč 332 050 tis. Kč 71 dnů 100 dnů 83 dnů 61 dnů 68 dnů 179 177 tis. Kč 257 899 tis. Kč 272 897 tis. Kč 383 510 tis. Kč 494 622 tis. Kč 90 dnů 109 dnů 67 dnů 82 dnů 101 dnů

-20 dnů

-9 dnů

16 dnů

-21 dnů

-33 dnů

Zdroj: Účetní závěrky CZ LOKO a.s. 2001-2010, vlastní výpočty

Doba obratu závazků značí dobu, po kterou podnik v průměru odkládal platbu svým dodavatelům. Naopak doba obratu pohledávek je doba, po kterou byla odložena platba jemu ze strany jeho odběratelů. Dodavatelský úvěr je pak rozdílem těchto dvou hodnot.

65

V drtivé většině období podnik dodavatelský úvěr spíše poskytoval, než získával. To svědčí o jeho nižší vyjednávací síle vůči odběratelům, respektive dodavatelům. Nejhorší hodnotu vidíme hned v roce 2001, který se vyloženě vymyká. V tomto období „úvěroval“ své dodavatele déle než čtvrt roku (respektive je úvěroval téměř po celý rok, nicméně v tomto případě již počítám s tím, že byl zároveň také úvěrován ze strany dodavatelů). Postupem let můžeme tvrdit, že vyjednávací síla podniku víceméně narůstá. Nejvyšší hodnoty je sice dosaženo v roce 2003, ale v druhé polovině sledovaných odvětví je doba, po kterou podnik úvěr poskytuje, relativně nižší. V posledních letech ale sledujeme opětovné narůstání této doby. To pro podnik pochopitelně není dobrá zpráva. Tabulka 22: Potřeba čistého pracovního kapitálu

Potřeba čistého pracovního kapitálu

2001 Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků Obratový cyklus peněz Jednodenní provozní náklady Potřeba ČPK ČPK Rozdíl

8 345 201 152 260 tis. Kč 39 483 tis. Kč 60 341 tis. Kč 20 858 tis. Kč

2006 Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků Obratový cyklus peněz Jednodenní provozní náklady Potřeba ČPK ČPK Rozdíl

26 90 71 46 1 633 tis. Kč 75 144 tis. Kč 114 711 tis. Kč 39 567 tis. Kč

2002

2003

8 18 179 71 178 104 9 -16 741 tis. Kč 2 251 tis. Kč 6 871 tis. Kč -34 973 tis. Kč 66 299 tis. Kč 101 169 tis. Kč 59 428 tis. Kč 136 142 tis. Kč

2007

2008

2004

2005

16 16 84 160 57 105 43 71 2 124 tis. Kč 1 254 tis. Kč 92 004 tis. Kč 89 092 tis. Kč 89 586 tis. Kč 155 186 tis. Kč -2 418 tis. Kč 66 094 tis. Kč

2009

2010

86 67 46 34 109 67 82 101 100 83 61 68 95 51 68 68 2 310 tis. Kč 3 811 tis. Kč 4 486 tis. Kč 4 382 tis. Kč 218 285 tis. Kč 192 994 tis. Kč 302 994 tis. Kč 296 459 tis. Kč 201 191 tis. Kč 164 455 tis. Kč 285 652 tis. Kč 263 129 tis. Kč -17 094 tis. Kč -28 539 tis. Kč -17 342 tis. Kč -33 330 tis. Kč

Zdroj: Účetní závěrky CZ LOKO a.s. 2001-2010, vlastní výpočty

Ve třetí tabulce v rámci této kapitoly tedy sledujeme globální přístup k potřebě financování krátkodobého majetku. Obratový cyklus peněz značí dobu, po kterou jsou prostředky vázány od výroby po inkaso za výrobky či služby. Je pochopitelné, že čím nižší tyto prostředky jsou, tím je to pro podnik výhodnější situace. Z počátku sledujeme opět vysokou hodnotu, která se rapidně

66

snižuje. V roce 2003 dokonce podnik neměl ve výrobě vázány žádné prostředky. Toho bylo dosaženo relativně vyšším odkladem plateb. V dalších obdobích sledujeme nárůst obratového cyklu. V posledních letech se doba trvání cyklu ustálí na 68 dnech. Podíváme-li se na jednodenní provozní náklady, pak vidíme jasný rostoucí trend. Ten je porušen jen výjimečně. To nemůžeme brát jako negativní znamení, jedná se prostě jen o to, že se podnik rozvíjí a roste. Přibližně v souladu s tím se vyvíjí i potřeba čistého pracovního kapitálu. Můžeme tvrdit, že vesměs roste. To je jednoznačně také znamení toho, že se podnik rozvíjí. Důležité je ale porovnání potřeby čistého pracovního kapitálu s jeho skutečnou výší. Z počátku vidíme, že podnik své potřeby pokrývá více, než by musel, což je méně rizikové, ale na druhou stranu to je relativně dražší. Nejvyšší rozdíl sledujeme opět v roce 2003, kdy podnik z pohledu globálního přístupu žádný čistý pracovní kapitál ani držet nepotřeboval. Naopak v posledních letech sledujeme, že potřeba, která byla pomocí globálního přístupu vypočítána, není podnikovým čistým pracovním kapitálem pokryta dostatečně. To může vyvolat potíže s likviditou nebo potřebu získání jiných zdrojů. Na druhou stranu, pokud je podnik schopen vhodně řídit svůj platební kalendář, může na tomto počínání nějaké prostředky ušetřit. 3.4.4.2 Bankovní úvěry Velmi důležitou součástí financování podniku je financování ze strany bank. Nejdříve se podíváme na objem poskytnutých zdrojů obecně a následně uděláme trochu podrobnější rozbor, které typy úvěrů podnik využívá. Tabulka číslo 23 ukazuje objem podnikem využívaných bankovních úvěrů. Ve většině období tvoří hlavní část krátkodobé úvěry. Od roku 2007 mají pak významnou část také dlouhodobé úvěry. Až do roku 2007 jsou tedy bankovní úvěry tvořeny úvěry krátkodobými. Položka krátkodobých finančních výpomocí je v podniku opravdu zanedbatelná. Významný nárůst objemu úvěrů sledujeme v roce 2005. Jedná se ale pouze o jednoletý výkyv. V roce 2007 se do financování podniku připojuje i dlouhodobý úvěr. V tomto roce tvoří významnou část v rámci bankovních úvěrů. V dalších letech pak můžeme pozorovat, jak se jeho objem postupně zmenšuje. 67

Kolísání sledujeme i u krátkodobých úvěrů, kdy v roce 2008 nebyl žádný zůstatek, aby během roku 2009 vzrostly na částku vyšší než 112 milionů korun. Výše krátkodobého úvěru v posledních dvou letech byla hlavní složkou celkových úvěrů. Tabulka 23: Bankovní úvěry

Bankovní úvěry

2001 Dlouhodobé bankovní úvěry Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Celkem Podíl na pasivech

2002

2003

2004

2005

0 tis. Kč 0 tis. Kč 14 900 tis. Kč 13 000 tis. Kč 576 tis. Kč 0 tis. Kč 15 476 tis. Kč 13 000 tis. Kč 7,28% 3,32%

0 tis. Kč 0 tis. Kč 750 tis. Kč 750 tis. Kč 0,14%

0 tis. Kč 19 597 tis. Kč 0 tis. Kč 19 597 tis. Kč 4,82%

0 tis. Kč 59 167 tis. Kč 0 tis. Kč 59 167 tis. Kč 12,84%

2008

2009

2010

2006 Dlouhodobé bankovní úvěry Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Celkem Podíl na pasivech

2007

0 tis. Kč 62 940 tis. Kč 32 502 tis. Kč 26 002 tis. Kč 19 502 tis. Kč 5 318 tis. Kč 25 708 tis. Kč 0 tis. Kč 112 109 tis. Kč 91 519 tis. Kč 0 tis. Kč 0 tis. Kč 0 tis. Kč 0 tis. Kč 0 tis. Kč 5 318 tis. Kč 88 648 tis. Kč 32 502 tis. Kč 138 111 tis. Kč 111 021 tis. Kč 1,57% 11,40% 3,44% 13,92% 10,15%

Zdroj: Účetní závěrky CZ LOKO a.s. 2001-2010, vlastní výpočty

Podíváme-li se na poměr, v jakém úvěry vstupovaly do financování podniku, lze říci, že se vesměs jednalo o významný zdroj, nicméně nikoli ve všech sledovaných obdobích. Vyloženě zanedbatelné byly v roce 2003, kdy zdaleka nedosáhly ani jednoho procenta. Vyšší význam na financování sledujeme v roce 2005, kdy vzrostl objem běžných úvěrů. Dalším významným obdobím byl rok 2007, tedy rok, kdy podnik získal dlouhodobý úvěr. Úplně nejvyšší podíl úvěrů na pasivech byl ale dosažen až v roce 2009. Druhá tabulka obsahuje bližší rozbor bankovních úvěrů. Vzhledem k dostupnosti údajů jsou data v časové řadě 2003-2010. V roce 2003 měl podnik dohodnutý kontokorentní úvěr u Živnostenské banky (Živnostenská banka je dnes UniCreditBank). Dohodnutý limit byl 30 milionů korun. Jak ale můžeme vidět v tabulce výše, tento úvěr nebyl ke konci roku vůbec čerpán. V roce 2004 se na tomto úvěru moc nezměnilo, jen můžeme sledovat téměř dvacetimilionové čerpání úvěru. V roce 2005 pak začala společnost spolupracovat s Československou obchodní bankou. Z tabulky vidíme, že si otevřela další kontokorentní účet s limitem 30 milionů korun. Jeho čerpání tedy vedlo k navýšení objemu úvěrů. V následujícím roce pak sledujeme patnáctimilionové navýšení limitu.

68

Tabulka 24: Rozbor bankovních úvěrů 2003-2010

Rozbor bankovních úvěrů 2004-2010

úvěr

úroková báze

Typ

Poskytovatel

2003 30 000 tis. Kč

POLR

kontokorentní

Živnostenská banka

2004 30 000 tis. Kč

POLR

kontokorentní

Živnostenská banka

2005 30 000 tis. Kč 30 000 tis. Kč

1D PRIBOR POLR

kontokorentní kontokorentní

ČSOB Živnostenská banka

2006 45 000 tis. Kč 30 000 tis. Kč

1D PRIBOR POLR

kontokorentní kontokorentní

ČSOB Živnostenská banka

2007 45 000 tis. Kč 62 940 tis. Kč 30 000 tis. Kč

1D PRIBOR 3M PRIBOR POLR

kontokorentní investiční kontokorentní

ČSOB ČSOB Živnostenská banka

2008 14 300 tis. Kč 60 000 tis. Kč 32 502 tis. Kč 30 000 tis. Kč

1M PRIBOR 1D PRIBOR 3M PRIBOR POLR

předexportní kontokorentní investiční kontokorentní

UniCreditBank ČSOB ČSOB UniCreditBank

2009 60 000 tis. Kč 30 000 tis. Kč 26 002 tis. Kč 50 000 tis. Kč 30 000 tis. Kč

1D PRIBOR fixní úrok 3M PRIBOR 1D PRIBOR POLR

kontokorentní 3M tranše investiční kontokorentní kontokorentní

ČSOB ČSOB ČSOB ING UniCreditBank

2010 60 000 tis. Kč 30 000 tis. Kč 19 502 tis. Kč 50 000 tis. Kč 30 000 tis. Kč

1D PRIBOR fixní úrok 3M PRIBOR 1D PRIBOR POLR

kontokorentní 3M tranše investiční kontokorentní kontokorentní

ČSOB ČSOB ČSOB ING UniCreditBank

Zdroj: Interní zdroje CZ LOKO a.s.

69

Rok 2007 sledujeme získání investičního úvěru u ČSOB. Tento úvěr byl poskytnut na Projekt sériové výroby kolejových vozidel. Jeho konečná splatnost je stanovena na konec roku 2013. Z tabulky je vidět, že dohodnutý úrok je na bázi tříměsíčního PRIBOR. U ostatních úvěrů nedošlo k žádné změně podmínek. V roce 2008 sledujeme získání předexportního úvěru od UniCreditBank. Jednalo se o úvěr na dodávku 2 kusů lokomotiv. Jeho splatnost byla ještě během roku 2008, je tedy jasné, že se nám nijak nezapsal do rozvahových položek. Dále pak sledujeme splácení investičního úvěru od ČSOB a také další patnáctimilionové navýšení limitu u kontokorentního úvěru u této banky. I v následujícím roce dochází k získání dalších úvěrů. Sledujeme především získání revolvingového úvěru s tříměsíční tranší od ČSOB. Dále pak sledujeme počátek spolupráce s ING a otevření si kontokorentního úvěru s povoleným limitem 50 milionů korun. Za zmínku jistě také stojí to, že došlo ke zlevnění kontokorentního úvěru od ČSOB. To svědčí o prohlubující se spolupráci a o silnějším postavení firmy při vyjednávání. V roce 2010 pak výraznější změny u úvěrů neregistrujeme. Jedině dochází k dalšímu splácení investičního úvěru od Československé obchodní banky. Jako druhou a poslední změnou bylo zlevnění kontokorentního úvěru od ING, co do výše se jednalo o významný, pro podnik příjemný pokles. 3.4.4.3 Leasing Poslední formou financování, kterou podnik v rámci externích cizích zdrojů využívá, je leasing. Jak již bylo řečeno, jedná se o podrozvahovou položku. Vzhledem k dostupnosti dat bude leasing rozebrán pouze z hlediska využívaného objemu, nějaké bližší zkoumání bohužel není možné. Z tabulky jasně vidíme, že na leasing pořizuje podnik pouze automobily a stroje. Jasně nejvýznamnější je leasing právě při pořizování automobilů. V průběhu let sledujeme, že objem využívaných automobilů, které byly pořízeny formou leasingu, roste, nebo minimálně roste jejich cena. Tento trend je porušen akorát v roce 2005, kdy dochází k poklesu. Tento pokles ale není nijak výrazný. Další mírný pokles sledujeme pak v roce 2010, opět se ale nejedná o nic významného. Nejvyšší objem tedy pozorujeme v roce 2009. To byly formou leasingu financovány automobily v objemu vyšším než 40 milionů korun. 70

Tabulka 25: Leasing

Leasing Budovy Stroje Automobily Celkem Podíl vzhledem k pasivům

Budovy Stroje Automobily Celkem Podíl vzhledem k pasivům

2001

2002

0 tis. Kč 1 588 tis. Kč 9 840 tis. Kč 11 428 tis. Kč 5,38%

0 tis. Kč 1 588 tis. Kč 11 686 tis. Kč 13 274 tis. Kč 3,39%

2006

2007

0 tis. Kč 0 tis. Kč 22 865 tis. Kč 22 865 tis. Kč 6,74%

0 tis. Kč 1 750 tis. Kč 25 708 tis. Kč 27 458 tis. Kč 3,53%

2003

2004

2005

0 tis. Kč 0 tis. Kč 1 588 tis. Kč 2 659 tis. Kč 14 594 tis. Kč 24 518 tis. Kč 16 182 tis. Kč 27 177 tis. Kč 3,00% 6,69%

0 tis. Kč 0 tis. Kč 18 869 tis. Kč 18 869 tis. Kč 4,10%

2008

2009

2010

0 tis. Kč 0 tis. Kč 2 525 tis. Kč 4 106 tis. Kč 32 743 tis. Kč 36 740 tis. Kč 35 268 tis. Kč 40 846 tis. Kč 3,74% 4,12%

0 tis. Kč 4 303 tis. Kč 34 120 tis. Kč 38 423 tis. Kč 3,51%

Zdroj: Interní zdroje CZ LOKO a.s., vlastní výpočty

Co se týče strojů, můžeme říci, že vzhledem k automobilům je jejich objem zanedbatelný. V letech 2005 a 2006 dokonce nejsou touto formou financovány žádné stroje. Jinak ale i v jejich případě sledujeme mírnou rostoucí tendenci. Nejvyšší hodnoty je dosaženo v posledním sledovaném roce. Přesto se vzhledem k automobilům jedná o přibližně desetinový objem. I celkový objem financování formou leasingu je víceméně rostoucí. Co se ale týče jeho poměru vzhledem k celkovým pasivům, sledujeme spíše kolísání. Přesto můžeme tvrdit, že se o nijak zvlášť významný zdroj nejedná. Šestiprocentní podíl byl překročen pouze ve dvou letech z deseti sledovaných. V drtivé většině se ale financování formou leasingu podílelo na financování podniku okolo pouhých 4 %. 3.4.5 Shrnutí Podívali jsme se na to, jaké formy financování podnik v průběhu let využíval. Nyní se podívejme do tabulky, v jaké míře se která skupina zdrojů na financování podílela. Objem leasingu a také obdržených dotací je nejdříve přičten k celkovým pasivům. Jednotlivé podíly jsou tedy vypočítány z této modifikované hodnoty. Jednoznačně nejvyšší význam má pro podnik externí cizí financování. Tedy financování závazky, úvěry a leasingem. V rámci tohoto financování mají největší význam krátkodobé závazky, konkrétně závazky z obchodního styku. V letech 2002 a 2003 sledujeme opravdu výrazný, tříčtvrtinový podíl těchto zdrojů na celkovém financování podniku.

71

V následujících letech ale význam těchto zdrojů klesá, což je pro podnik přeci jen méně rizikové. Během druhé půle celé sledované doby se pak externí cizí zdroje pohybují okolo padesáti procent, což by se dalo označit za velmi dobrý poměr. Tabulka 26: Využívané zdroje financování

Využívané zdroje Interní vlastní zdroje Interní cizí zdroje Externí vlastní zdroje Externí cizí zdroje

Interní vlastní zdroje Interní cizí zdroje Externí vlastní zdroje Externí cizí zdroje

2001

2002

2003

2004

2005

15,6% 3,2% 17,9% 63,4%

10,6% 1,7% 9,9% 77,8%

18,5% 0,4% 7,2% 73,9%

24,6% 4,4% 9,7% 61,3%

23,0% 4,5% 10,9% 61,6%

2006

2007

2008

2009

2010

29,8% 4,7% 17,0% 48,5%

41,1% 2,2% 7,2% 49,6%

20,8% 2,4% 25,0% 51,8%

21,9% 2,6% 23,2% 52,3%

26,6% 2,7% 19,6% 51,1%

Zdroj: Výroční zprávy, účetní závěrky a interní zdroje CZ LOKO a.s., vlastní výpočty

Druhé, co do významu jsou zdroje, které podnik tvoří vlastní činností, konkrétně interní vlastní zdroje, tedy zisk a fondy z něj tvořené. Nejvyšší význam, co se využívaného poměru týče, sledujeme v letech 2006 a 2007. Ke konci ale sledujeme také velmi vysoké hodnoty podílu. U externích vlastních zdrojů sledujeme především výkyv, který vznikl v roce 2008. Jak víme, jedná se o zvýšení základního kapitálu společnosti z vlastních zdrojů společnosti. Zvýšení podílu těchto zdrojů je tedy spíše jakýmsi zkreslením. V rámci financování podniku mají nejnižší význam interní cizí zdroje neboli rezervy. Ve většině sledovaných období nepřesáhl jejich podíl tři procenta.

3.5

Výpočet WACC Po zhodnocení podnikem využívaných zdrojů se nyní podívejme, jak si podnik vedl

z hlediska vážených nákladů na kapitál. Nejdříve se podíváme na výpočet alternativních nákladů vlastního kapitálu, poté vypočítáme náklady cizího kapitálu a z toho se pak dostaneme ke konečnému výpočtu WACC. 3.5.1 Náklady vlastního kapitálu Pro výpočet nákladů vlastního kapitálu jsem zvolil model oceňování kapitálových aktiv CAPM. Výpočet pomocí ratingového modelu MPO je nastíněn v mé bakalářské práci, v této práci se mu tedy nebudu více věnovat. 72

Nejdříve se podíváme na bezrizikovou sazbu rf. Ta byla zvolena jako průměrný výnos desetiletých státních dluhopisů během příslušného roku. Údaje byly získány z webových stránek České Národní Banky. Z počátku období sledujeme pokles této sazby. V roce 2005 byla dokonce jen na 3,5 procentech. Poté ale přichází další nárůst, který je sice mírný, ale zato dlouhodobý. Tento trend je porušen až v posledním sledovaném roce, kdy dochází k opětovnému snížení bezrizikové míry. Beta koeficient pro příslušné odvětví byl získán ze stránek prof. Damodarana. Jeho přepočet na zadluženou verzi je v tabulce také znázorněn. Vzhledem k tomu, že k přepočtu je potřeba znát sazbu daně z příjmu právnických osob, lze ji v tabulce také vyčíst. U nezadlužené verze sledujeme z počátku hodnoty nižší než 1, ale vyšší než 0. To znamená, že výnosy v odvětví se pohybovaly stejným směrem, jako výnosy v celém trhu, nicméně neměly takovou výši. Postupem času sledujeme, jak se hodnoty koeficientu blíží k číslu 1. Výnosy se tedy pohybovaly téměř stejně, jako u celého trhu. Zadlužená verze hodnotu koeficientu poměrně zvýšila. Trend vývoje přibližně odpovídá trendu nezadlužené verze. Nejvyšších hodnot je dosahováno v posledních třech letech, kdy se výše koeficientu blíží dokonce k hodnotě 2. Poslední potřebnou složkou pro výpočet alternativních nákladů vlastního kapitálu je riziková prémie. Její výše pro Českou republiku je opět získaná ze stránek damodaran.com. V podstatě sledujeme pokles této sazby, což můžeme interpretovat tak, že se u nás postupně snižuje podnikatelské riziko. Majitelé podniků by tedy měli za nižší podstoupené riziko chtít nižší výnos. Jediný výrazný nárůst sledujeme v roce 2009, což bychom mohli dávat do souvislosti s ekonomickou recesí. Z údajů uvedených výše tedy můžeme vypočítat náklady vlastního kapitálu. Jejich výše v průběhu let docela kolísala. Z počátku sledujeme poměrně vysoký nárůst v roce 2002, kdy hodnota re přesáhla 17 %. Poté ale sledujeme postupné klesání sazby až na nejnižší hodnotu v roce 2006. V tomto roce nepřesáhly náklady vlastního kapitálu hranici 11 %. O tom můžeme tvrdit, že se vskutku jedná o nízkou hodnotu.

73

Tabulka 27: Alternativní náklady vlastního kapitálu

Náklady vlastního kapitálu

2001

2002

2003

2004

2005

6,31% 0,57 31% 1,28 6,71%

4,88% 0,53 31% 1,86 6,71%

4,12% 0,54 31% 1,50 6,01%

4,75% 0,59 28% 1,31 6,02%

3,51% 0,60 26% 1,48 6,04%

14,89%

17,36%

13,14%

12,67%

12,43%

2006

2007

2008

2009

2010

3,78% 0,65 24% 1,21 5,70%

4,28% 0,81 24% 1,44 5,96%

4,55% 1,00 21% 1,98 5,84%

4,67% 0,97 20% 1,92 7,10%

3,71% 0,96 19% 1,84 5,85%

10,67%

12,89%

16,09%

18,32%

14,46%

rf beta unlevered t beta levered risk premium

re

rf beta unlevered t beta levered risk premium

re

Zdroj: www.cnb.cz, www.damodaran.com, účetní závěrky CZ LOKO a.s., vlastní výpočty

Následně ale přichází narůstání sazby, což při pohledu na výpočet souvisí nejvíce s narůstáním pohybů výnosů v odvětví, resp. s koeficientem beta. Tento růst se zastaví až v roce 2009, kdy je dosaženo nejvyšší hodnoty re za sledované období. Následně již přichází pokles této sazby na hodnotu, která nepřesáhne 15 %. Pochopitelně se ale jedná o doporučení, jaký výnos by měl vlastník požadovat a nikoli o jeho skutečné požadavky. 3.5.2 Náklady cizího kapitálu Jako na druhé se tedy podíváme na náklady cizího kapitálu. Pro jejich výpočet využijeme nákladové úroky, dostupné z účetních závěrek podniku. Druhou složkou výpočtu jsou úročené cizí zdroje. Jejich výši ale nemůžeme hledat v účetních závěrkách, jelikož se jedná o stavovou veličinu, je potřeba se podívat do interních dat podniku na jejich průměrnou výši za sledované období. V tabulce číslo 28 je znázorněna jejich vypočítaná výše. Z počátku sledujeme vyšší hodnoty. V prvním sledovaném roce je úrok dokonce vyšší než 7 %. Poté ale můžeme sledovat jeho postupné snižování. Nárůst v roce 2008 odpovídá tomu, že podnik v tomto období získal investiční úvěr. V dalších letech už pozorujeme výrazné snižování. To svědčí o nastavení dobré spolupráce s bankami, které podnik využívá.

74

Tabulka 28: Náklady cizího kapitálu

Náklady cizího kapitálu

rd

rd

2001

2002

2003

2004

2005

7,30%

6,19%

5,85%

6,05%

4,47%

2006

2007

2008

2009

2010

3,26%

5,10%

6,36%

3,89%

3,41%

Zdroj: Účetní závěrky a interní zdroje CZ LOKO a.s., vlastní výpočty

3.5.3 WACC Po výpočtu alternativních nákladů na vlastní kapitál a nákladů na cizí kapitál se konečně můžeme posunout k výpočtu vážených průměrných nákladů na kapitál. V tabulce jsou pro snazší porovnání znovu znázorněny dílčí sazby a sazba konečná. Tabulka 29: WACC

WACC

2001

2002

2003

2004

2005

rd re

7,30% 14,89%

6,19% 17,36%

5,85% 13,14%

6,05% 12,67%

4,47% 12,43%

WACC

8,26%

6,87%

6,18%

7,17%

6,24%

2006

2007

2008

2009

2010

rd re

3,26% 10,67%

5,10% 12,89%

6,36% 16,09%

3,89% 18,32%

3,41% 14,46%

WACC

6,02%

8,12%

9,80%

9,66%

8,08%

Zdroj: Účetní závěrky a interní zdroje CZ LOKO a.s., www.cnb.cz, www.damodaran.com, vlastní výpočty

Vývoj nákladů vlastního a cizího kapitálu byl již v předchozím textu komentován, na následujících řádcích se tedy rovnou přesunu ke komentáři WACC. V první polovině sledovaných let pozorujeme, že se vážené průměrné kapitálové náklady více blíží nižší sazbě nákladů na cizí kapitál. Při pohledu na vyšší zadluženost podniku je to naprosto pochopitelné. Nejvíce je toto vidět v letech 2002 a 2003, kdy se zadluženost blížila skoro 80 %. Postupně, jak se zadluženost snižovala, tak pozorujeme, že se WACC začínají více blížit vyšší sazbě nákladů na vlastní kapitál. Kapitál se tedy se snižující se zadlužeností stával relativně dražším, na druhou stranu to pro podnik bylo méně rizikové. Při sledování celkového vývoje WACC sledujeme, že z počátku jejich výše mírně klesá. Jediný výraznější nárůst sledujeme během roku 2004. To došlo k nárůstu o 1 procentní 75

bod. Jednalo se ale jen o výjimečný stav, neboť v dalším roce došlo k poklesu v přibližně stejné výši. Nejnižší hodnoty re, rd a shodně i WACC (což nemusí být vzhledem k vážení nutné) bylo dosaženo v roce 2006. Od této doby pozorujeme postupný nárůst. Nejvyšší hodnoty pak sledujeme v letech 2008 a 2009, což odpovídá ekonomické recesi a také získání investičního úvěru. V roce 2010 pak přichází očekávaný pokles hodnoty.

3.6

EVA Po výpočtu vážených průměrných kapitálových nákladů podniku můžeme zhodnotit,

jak se podniku dařilo v průběhu sledovaných let tvořit přidanou hodnotu. K jejímu výpočtu byl využit klasický vzorec, který počítá se zdaněným provozním výsledkem hospodaření, váženými kapitálovými náklady a zpoplatněnými zdroji. Tabulka 30: Ukazatel EVA

EVA

2001

2002

2003

2004

2005

NOPAT WACC C

12 703 tis. Kč 8,26% 138 446 tis. Kč

10 053 tis. Kč 6,87% 141 437 tis. Kč

57 847 tis. Kč 6,18% 239 208 tis. Kč

15 263 tis. Kč 7,17% 299 805 tis. Kč

7 530 tis. Kč 6,24% 278 769 tis. Kč

EVA

1 272 tis. Kč

329 tis. Kč 43 074 tis. Kč -6 241 tis. Kč

-9 868 tis. Kč

2006

2007

2008

2009

2010

NOPAT WACC C

4 916 tis. Kč 6,02% 221 633 tis. Kč

15 037 tis. Kč 8,12% 567 652 tis. Kč

57 205 tis. Kč 9,80% 638 902 tis. Kč

75 946 tis. Kč 9,66% 749 835 tis. Kč

115 001 tis. Kč 8,08% 799 833 tis. Kč

EVA

-8 431 tis. Kč -31 052 tis. Kč

-5 394 tis. Kč

3 542 tis. Kč 50 360 tis. Kč

Zdroj: Účetní závěrky a interní zdroje CZ LOKO a.s., www.cnb.cz, www.damodaran.com, vlastní výpočty

Provozní výsledek hospodaření po zdanění NOPAT byl vypočítán jako zdaněný EBIT. Výpočet WACC byl v předchozím textu komentován dostatečně. U zpoplatněných zdrojů byl pochopitelně zohledněn společností využívaný leasing a také krátkodobé závazky z obchodních vztahů, které nijak zpoplatněny nejsou. Vývoj provozního hospodářského výsledku po zdanění kopíruje poměrně věrně vývoj celkového hospodářského výsledku. Sledujeme nárůst v roce dokončení veliké zakázky, tedy 2003. Nejvyšší nárůst ale pozorujeme v posledních letech. Velmi podobně s celkovými pasivy se také vyvíjely zpoplatněné zdroje. Nejvyšší nárůst je opět pozorován v posledních sledovaných letech.

76

Pohled na vývoj ekonomické přidané hodnoty je také velmi zajímavý. Z počátku sledujeme hodnoty, které značí mírné přidávání hodnoty k podniku. V roce 2003 pak došlo k jejímu výraznému zvýšení. To bylo vlivem jak vyššího zisku, tak nižších nákladů na kapitál. V dalších letech to již tak výrazné nebylo a dokonce sledujeme, že podnik hodnotu začal ztrácet. Tato ztráta začala postupně narůstat. Její nejvyšší hodnota byla v roce 2007. Poté začínáme sledovat postupné oživení. V roce 2009 se již podnik dostává do opětovných kladných hodnot. To sledujeme mírný pokles nákladů na kapitál, docela výrazný růst NOPAT a také růst zpoplatněných zdrojů. Nejlepšího výsledku je ale dosaženo v posledním sledovaném roce. Podniku se podařilo udržet na rostoucí vlně NOPAT a zároveň dále snižovat kapitálové náklady. Při pohledu na všechny období je jasné, že celkově podnik hodnotu přidal. Zvláště pak v posledních letech sledujeme velmi výrazný nárůst.

3.7

Zhodnocení investice podniku V poslední části mé diplomové práce se budu věnovat zhodnocení využitých zdrojů na

významnou podnikovou investici. Jedná se o již zmiňovanou halu na produkci a opravy točivých strojů v České Třebové. Provoz této haly byl zahájen v druhé půli minulého roku, tedy 2011. K jejímu zhodnocení tedy budou využity předběžné výsledky z toho roku, které jsou zatím z interních zdrojů podniku. 3.7.1 Popis investice Již bylo také řečeno, že tato investice byla pro podnik strategická a že mu umožní plnohodnotně rozvíjet opravy a produkci elektrických točivých strojů. Podnik se opravám a výrobě těchto strojů věnuje již řadu let, nicméně touto investicí získal podnik nejmodernější zařízení. To umožní produkci nejen zkvalitnit, ale také významně zrychlit. Stavební práce začaly v lednu roku 2011 a trvaly celkem 36 týdnů. Slavnostní otevření proběhlo 15. 12. 2011 a mimo jiné se ho zúčastnili náměstek ministra dopravy či náměstek generálního ředitele Českých Drah či starosta České Třebové. Díky výstavbě této haly vzniklo několik desítek pracovních míst.

77

Obrázek 3: Hala na ETS

Zdroj: www.czloko.cz

Po základním představení proběhlé investice se můžeme podívat na její celkové náklady. V tabulce je uvedena jejich celková výše a následně je jejich objem rozdělen na prostředky potřebné pro výstavbu haly a na pořízení vybavení a technologie. Z tabulky vidíme, že celkové investiční náklady přesáhly 134 milionů korun. Můžeme tedy bez problémů tvrdit, že se vskutku jedná o velmi významnou investici. Tabulka 31: Investiční náklady na halu na ETS Zdroj:

Investiční náklady

Investiční náklady celkem Z toho: Hala Vybavení

134 219 tis. Kč 63 758 tis. Kč 70 461 tis. Kč

Interní zdroje CZ LOKO, a.s.

Dále můžeme vidět, že náklady na výstavbu haly (pochopitelně včetně předcházející demolice) dosáhly výše téměř 64 milionů korun. Technologie a vybavení bylo ovšem ještě nákladnější. Jejich cena se vyšplhala na téměř 70,5 milionu korun. Nás ale nejvíce zajímá, z jakých zdrojů podnik tuto investici financoval. V tabulce číslo 32 jsou tedy tyto zdroje vypsány. Z tabulky můžeme vyčíst, že nejvyšší podíl na financování haly, měl investiční úvěr od ČSOB. Tento úvěr je ve výši 60 milionů korun a jeho poměr na financování se skoro blíží polovině celkových investičních nákladů. Konečná splatnost tohoto úvěru je v roce 2015. Úročen je na bázi 1M PRIBOR. Dále vidíme, že se podniku na tuto halu podařilo získat dvě dotace z evropských fondů. V tabulce výše zmíněná dotace byla poskytnuta na výstavbu haly. Byla realizována

78

z Operačního programu podnikání a inovace, z programu Nemovitosti pod názvem Hala pro výrobu a opravu elektrických točivých strojů. Tabulka 32: Způsob financování haly na ETS

Způsob financování Objem zdrojů

Investiční náklady celkem

Poměr zdrojů

134 219 tis. Kč

100,0%

28 848 tis. Kč 60 000 tis. Kč 17 186 tis. Kč 28 185 tis. Kč

21,5% 44,7% 12,8% 21,0%

Vlastní zdroje (nerozdělený zisk) Investiční úvěr (ČSOB) Dotace OPPI-Nemovitosti (MPO) Dotace OPPI-Inovace (MPO) Zdroj: Interní zdroje CZ LOKO, a.s.

Druhá dotace byla poskytnuta na vybavení haly potřebnými technologiemi. Byla také realizována z Operačního programu podnikání a inovace, ale přesně z programu Inovace. Její název byl Výroba a oprava elektrických točivých strojů. Na celkových investičních nákladech se obě tyto dotace podílely přibližně jednou třetinou. Je samozřejmé, že podnik využil k investici také vlastní zdroje. Z nerozděleného zisku využil téměř 29 milionů korun, což znamenalo více než pětinu z celkových investičních nákladů. 3.7.2 Alternativní možnosti financování V rámci této práce se podíváme na alternativní propočet financování investice. Nakonec jsem zvolil čtyři různé varianty financování. V následující tabulce jsou všechny postupně vypsány. Vzhledem k tomu, že dotace jsou v podstatě bezúplatné zdroje financování, je pochopitelné, že každá alternativní varianta počítá s tím, že se na financování haly budou podílet. Ve všech variantách počítám s tím, že obdržená dotace je přesně v té výši, jaká byla podniku skutečně přiznána. Variantu, že by podnik o dotace nezažádal, neuvažuji. První varianta financování počítá s tím, že by podnik kromě obdržených grantů financoval zbytek nákladů z vlastních zdrojů, konkrétně z nerozděleného zisku. Tato varianta je značně nereálná, neboť se dá předpokládat, že by podnik tak velikou investici nebyl schopen ufinancovat pouze z interních vlastních zdrojů, především z důvodu likvidity. Přesto by její propočet mohl být z teoretického pohledu velmi zajímavý. Druhá varianta počítá s tím, že by podnik využil IPO a vstoupil na burzu. Vzhledem k jeho velikosti by to mohlo být bez problémů proveditelné. Do veřejné nabídky počítám 79

s akciemi v nominální hodnotě 80 milionů korun, což by znamenalo pokrytí téměř šedesáti procent investičních nákladů. Zbylých téměř 9 milionů by podnik v této variantě pokryl opět z interních vlastních zdrojů. Tabulka 33: Alternativní varianty financování haly na ETS

Alternativní varianty financování investice Varianta 1

objem zdrojů podíl zdrojů

Vlastní zdroje (nerozdělený zisk) Dotace OPPI-Nemovitosti (MPO) Dotace OPPI-Inovace (MPO)

88 848 tis. Kč 17 186 tis. Kč 28 185 tis. Kč

66,2% 12,8% 21,0%

8 848 tis. Kč 80 000 tis. Kč 17 186 tis. Kč 28 185 tis. Kč

6,6% 59,6% 12,8% 21,0%

46 572 tis. Kč 42 277 tis. Kč 17 186 tis. Kč 28 185 tis. Kč

34,7% 31,5% 12,8% 21,0%

21 572 tis. Kč 25 000 tis. Kč 42 277 tis. Kč 17 186 tis. Kč 28 185 tis. Kč

16,1% 18,6% 31,5% 12,8% 21,0%

Varianta 2 Vlastní zdroje (nerozdělený zisk) IPO Dotace OPPI-Nemovitosti (MPO) Dotace OPPI-Inovace (MPO) Varianta 3 Vlastní zdroje (nerozdělený zisk) Leasing Dotace OPPI-Nemovitosti (MPO) Dotace OPPI-Inovace (MPO) Varianta 4 Vlastní zdroje (nerozdělený zisk) Investiční úvěr Leasing Dotace OPPI-Nemovitosti (MPO) Dotace OPPI-Inovace (MPO) Zdroj: Autor, interní zdroje CZ LOKO, a.s.

Třetí alternativní varianta nabízí využití leasingu. Leasing na budovu není vzhledem k tomu, že se jednalo o výstavbu a podnik ani tuto formu financování nevyužíval, není uvažován. Je předpokládáno, že po využití přidělené dotace na technologické vybavení, bude zbytek tohoto vybavení financován pomocí finančního leasingu. V tabulce je vidět, že se jedná o více než 42 milionů korun, což představuje téměř třetinu celkových investičních nákladů. Zbytek nákladů by byl opět pokryt z interních vlastních zdrojů podniku. Vzhledem k tomu, že ve třetí variantě je poměr využitého nerozděleného zisku na financování velmi vysoký, nabízí se ještě čtvrtá varianta, která je založena na podobných předpokladech. Jediným rozdílem je, že by se na výstavbu využilo navíc investičního úvěru v hodnotě 25 milionů. Cenu a splatnost tohoto úvěru budu předpokládat ve shodné výši, jako u skutečně poskytnutého úvěru. 80

Jsem si vědom, že celkové investiční náklady se budou u jednotlivých variant o něco lišit. V představení těchto variant zatím počítám, jako by měly stejnou výši a jejich rozdíly zohledním až v propočtu jejich výhodnosti v následující kapitole. 3.7.3 Zhodnocení variant financování investice Dostáváme se do poslední fáze propočtu vhodnosti financování investice. Tou je zhodnocení využité varianty financování v porovnání se čtyřmi alternativními variantami. Již jsem zmiňoval, že kritérium pro vyhodnocení bude ukazatel ekonomické přidané hodnoty EVA. Je důležité upřesnit, že bude vypočítán vliv financování této investice na celopodnikovou hodnotu EVA a to v roce 2011. Výpočet bude založen na předběžných výsledcích hospodaření z tohoto období. Ostatním kritériím, jako může být např. zadluženost či hospodářský výsledek, se blíže věnovat nebudu. Nejdříve je nutné vypočítat hodnoty alternativních nákladů vlastního a nákladů cizího kapitálu pro všechny varianty, tedy pro zvolenou i alternativní varianty. Přepočítané potřebné hodnoty pasivní části rozvahy a výsledovky je možno nalézt mezi přílohami. Výpočet nákladů vlastního kapitálu vychází ze stejných předpokladů, jako jejich výpočet ve sledovaných obdobích 2001-2010. Někdo by si mohl myslet, že by tyto alternativní náklady měly být ve všech variantách shodné, což ovšem, jak lze vidět v tabulce, není pravda. Je pochopitelné, že bezriziková míra, nezadlužený formát beta koeficientu a riziková přirážka jsou shodné, stejně tak i daňové zatížení. Jediný rozdíl při výpočtu je tedy zadlužený formát beta koeficientu. Ten je pochopitelně jiný, protože v každé jednotlivé variantě je poměr vlastních a cizích zdrojů využitých při financování více či méně odlišný. Nejvyšší zadluženost, tím pádem i nejvyšší hodnotu upraveného beta koeficientu pozorujeme ve variantě číslo 4, tedy při využití leasingu a bankovního úvěru zároveň. K tomu je vhodné říci, že k celkovým pasivům byla hodnota leasingu připočítána. Pro zjednodušení je počítáno s leasingovým koeficientem 1,1 (tedy, že celková zaplacená suma za leasingové splátky bude o 10 % vyšší, než je hodnota využívaných strojů). Pouze nepatrný rozdíl pak sledujeme ve variantě, která kombinuje leasing s vlastními interními zdroji a také v podnikem využité variantě. Když se podíváme na poměr vlastních a cizích zdrojů v jednotlivých variantách a porovnáme je s objemem zdrojů, které má podnik jako celek, pak se není zas až tolik čemu divit.

81

Tabulka 34: Celopodnikové náklady vlastního a cizího kapitálu v jednotlivých variantách financování investice

Celopodnikové náklady vlastního a cizího kapitálu v jednotlivých variantách Využitá varianta Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3 Varianta 4 rf beta unlevered t beta levered risk premium

3,51% 0,99 19% 2,34 6,28%

3,51% 0,99 19% 2,26 6,28%

3,51% 0,99 19% 2,11 6,28%

3,51% 0,99 19% 2,33 6,28%

3,51% 0,99 19% 2,36 6,28%

re

18,19%

17,67%

16,79%

18,14%

18,35%

rd

2,28%

2,53%

2,53%

2,53%

2,41%

Zdroj: Interní zdroje CZ LOKO a.s., www.cnb.cz, www.damodaran.com, vlastní výpočty

Přeci jen větší rozdíly sledujeme v prvních dvou variantách. To je také pochopitelné, protože obě využívají k financování investice pouze vlastní zdroje. Je vidět, že hodnoty upraveného beta koeficientu i nákladů vlastního kapitálu jsou změněny již výrazněji. Když se podíváme na hodnoty alternativních nákladů na vlastní kapitál, tak vidíme, že nejvyšší jsou opět ve čtvrté variantě. Vzhledem k nejvyššímu zadlužení se pro vlastníka zvyšuje riziko, a tudíž bude požadovat vyšší výnos. Se stejnou logikou pak můžeme nahlížet na další varianty. Nejnižší riziko sledujeme při získávání zdrojů na kapitálovém trhu. Při této variantě se dokonce zvyšuje základní kapitál a vzhledem k podniku je to nejméně riziková varianta (ale rizikovost u jednotlivých variant nebude dosahovat výrazných odlišností). U této varianty pomineme, zda by stávající akcionáři akceptovali vydání nových akcií a tedy změnu vlastnické struktury. Při výpočtu nákladů na cizí kapitál narážíme na zajímavou skutečnost. Získání investičního úvěru snižuje jejich průměrnou velikost. To může svědčit o nastavení velmi dobrých obchodních vztahů s bankou a získání výhodných úroků. Oproti minulým rokům ve využité variantě také pozorujeme významné snížení těchto nákladů. Jednotlivé varianty ale hodnotíme podle kritéria celopodnikové ekonomické přidané hodnoty. Pojďme se tedy podívat na její hodnoty v těchto variantách. V tabulce opět sledujeme NOPAT, WACC a C. Podívejme se nejdříve na hodnoty provozního hospodářského výsledku po zdanění. Nejvyšší vychází ve variantě financování pouze vlastními interními zdroji. Jen o velmi malou částku je pak nižší NOPAT ve skutečné variantě financování.

82

U dalších variant sledujeme nižší hodnoty. U druhé varianty je výsledek významně snížen o náklady, které by podnik na IPO teoreticky vynaložil. Nižší NOPAT sledujeme také v souvislosti s variantami využívajícími finanční leasing. U těch je počítáno se začínajícími splátkami. Tabulka 35: Celopodniková EVA při jednotlivých variantách financování investice

EVA při jednotlivých variantách financování investice Využitá varianta NOPAT C

Varianta 2

Varianta 3

Varianta 4

120 200 tis. Kč 1 014 591 tis. Kč

120 315 tis. Kč 955 491 tis. Kč

115 812 tis. Kč 1 030 691 tis. Kč

118 598 tis. Kč 1 000 165 tis. Kč

119 394 tis. Kč 1 025 690 tis. Kč

7,94%

8,11%

8,18%

8,08%

8,00%

39 641 tis. Kč 42 856 tis. Kč

31 480 tis. Kč

37 834 tis. Kč

37 360 tis. Kč

WACC

EVA

Varianta 1

Zdroj: Interní zdroje CZ LOKO a.s., www.cnb.cz, www.damodaran.com, vlastní výpočty

I zpoplatněné zdroje C byly vypočítány podle stejného vzorce, jako v předchozích obdobích. Nejnižší objem těchto zdrojů je pochopitelně při teoretické variantě číslo 1. To je pochopitelné, neboť podnik nevyužívá jiné, než z minulé činnosti získané zdroje. Nejvyšší hodnoty sledujeme ve druhé variantě. V rámci té by totiž podnik získával nejvíce zdrojů, které mají externí původ. Poté následuje varianta kombinující leasing s úvěrem a také skutečně využitá varianta. I při pohledu na vážené průměrné kapitálové náklady sledujeme určité rozdíly. Pro podnik je určitě chválou, že nejnižší jsou ve skutečně použité variantě financování. Ta je jediná, kde jejich výše nepřesáhla 8 %. U ostatních, navrhovaných variant jsou kapitálové náklady vyšší. Nejedná se ale o nijak výraznou odlišnost. Velmi nízké jsou ve variantě využívající leasing a úvěr. U té byla osmiprocentní hranice překonána jen nepatrně. Varianta, která využívá leasing v kombinaci s vlastními interními zdroji, má kapitálové náklady poměrně vyšší. To bude dáno tím, že podíl vlastních zdrojů je také poměrně vysoký. Pochopitelně nejvyšší WACC sledujeme u variant, které k financování využívají pouze vlastní kapitál. Úplně nejvyšší hodnota je u varianty, která by halu financovala pomocí primární emise akcií. Než zhodnotíme ukazatel EVA pro jednotlivé varianty, můžeme se podívat na jeho skutečnou (předběžnou) hodnotu v porovnání s časovou řadou minulých hodnot tohoto 83

ukazatele. Výsledná hodnota je sice nižší, než v roce 2010, tento pokles ale není v porovnání s předchozími pohyby nijak výrazný. Podnik pokračuje v přidávání ekonomické hodnoty z minulých let. Při porovnání skutečně dosažené ekonomické přidané hodnoty s jejími teoretickými velikostmi vidíme, že teoretická varianta číslo 1 má hodnotu o přibližně 3 miliony korun vyšší. Financovat investici pouze z vlastních interních zdrojů by tedy pro podnik z tohoto hlediska bylo výhodnější. Nicméně, již jsem zdůrazňoval, že tato varianta je pouze teoretická, protože by asi žádný podnik nebyl schopen financovat tak velikou investici pouze z vlastních interních zdrojů. Problém by měl především z hlediska likvidity. Při pohledu na výsledky u ostatních možností již sledujeme nižší hodnoty, než u skutečné varianty. EVA u variant využívajících leasingu je nižší jen nepatrně. Zdaleka nejhoršího výsledku by podnik dosáhl při využití IPO. Při zhodnocení reálných variant můžeme tedy tvrdit. Že z hlediska ukazatele ekonomické přidané hodnoty EVA byl v podniku zvolen vhodný způsob financování investice do haly na opravy a produkci elektrických točivých strojů.

84

Závěr Cílem této diplomové práce bylo posouzení financování podniku CZ LOKO, a.s. V první fázi jsem porovnal jeho celkovou zadluženost. V průběhu sledovaných let se podnik snažil svou míru zadlužení spíše snižovat. To dokazuje i pohled na dodržování bilančních pravidel, u kterých můžeme označit, že jsou spíše dodržována. Podíváme-li se na rozdělení dosaženého zisku v podniku, v některých obdobích vyvstává obava, že je majiteli ve významné míře vynášen mimo podnik. Důležité ale je, že se opravdu jednalo jen o ojedinělé případy a vesměs významná část zisku zůstává v podniku na reinvestování. Z uvedené klasifikace zdrojů využívá podnik v nejvyšší míře externí cizí zdroje. Na nich mají nejvyšší podíl závazky, konkrétně závazky z obchodních vztahů. To se může jevit jako poměrně rizikové, pokud podnik nemá nastaveny dobré vztahy se svými dodavateli. O dobrých vztazích svědčí výše dodavatelského úvěru, který je podniku poskytován, nicméně vzhledem k tomu, jak vysoký dodavatelský úvěr poskytuje podnik svým odběratelům, se dostává do jeho záporné výše, tedy nějaký čas své odběratele nadmíru financuje. To ale neznamená čistě špatnou situaci pro podnik, jedná se o nastavení dobrých obchodních vztahů, které jsou pro odvětví typické. Při zhodnocení naplnění potřeby čistého pracovního kapitálu je také nemožné hodnotit jednoznačně. Především v posledních letech není jeho teoretická potřeba podnikem naplněna. To může být také bráno jako trochu rizikové, pokud je však podnik schopen vhodně řídit svou likviditu, může na tom část prostředků ušetřit. Dalšími podnikem využívanými formami externího cizího financování jsou bankovní úvěry a leasing. Při rozboru bankovních úvěrů můžeme tvrdit, že se podniku daří svou pozici pro vyjednávání s bankami v průběhu let vylepšovat. Můžeme vidět také nastavení trvalejších vztahů s některými z nich. Financování formou leasingu je podnikem využíváno spíše okrajově. Co se využívaného objemu týče, tak druhou nejvýznamnější skupinou zdrojů v podniku jsou interní vlastní zdroje. Pochopitelně se jedná o podnikem vytvořený zisk a fondy z něj tvořené. Při porovnání s objemem externích cizích zdrojů je jejich objem již výrazně nižší. Při rozdělení zadrženého zisku do zákonného rezervního fondu společnost nevyužívá možnosti dobrovolných přídělů a drží se jen zákonné povinnosti. Kromě přídělu do sociálního 85

fondu, který byl od roku 2007 domluven kolektivní smlouvou, pak podnik žádné další fondy netvoří a zdaleka největší část zadrženého zisku zůstává na účtu nerozdělený zisk minulých let. Financování musí probíhat také z externích vlastních zdrojů. Během sledovaného období již žádné vklady od akcionářů neplynuly. Naopak jsme sledovali dvojnásobné navýšení základního kapitálu z interních zdrojů. To svědčí o narůstající stabilitě podniku. Podnik také využívá v poměrně vysoké míře různé dotace. Podmínky pro získání dotace není vždy jednoduché splnit, proto shledávám objem získaných dotací za velmi pozitivní znamení. To, že se jedná o bezplatné zdroje financování, pomáhá významně urychlovat rozvoj podniku. Nejméně využívanou skupinou zdrojů jsou rezervy, tedy interní cizí zdroje. U těch sledujeme tvorbu zákonných rezerv, které jsou určeny na opravy dlouhodobého majetku. V průběhu let pak podnik také začíná tvořit i jiné rezervy, které jsou určeny na garance a reklamace. Objem této rezervy narůstá v souladu se zvyšujícím se objemem tržeb. V poslední části práce bylo zhodnoceno financování investice do nové výrobní haly. Nejednalo se o nijak detailní propočet, spíše o takový nástin. Financování probíhalo kombinací interních vlastních zdrojů, dotací a bankovního úvěru. Při posouzení vhodnosti zvolené formy financování byla tato porovnána se čtyřmi dalšími variantami, které kromě poskytnutých dotací uvažovaly např. pouze využití vlastních interních zdrojů, využití IPO, leasingu či leasingu v kombinaci s bankovním úvěrem. Hodnotícím kritériem byl zvolen vliv na celopodnikovou ekonomickou přidanou hodnotu. Při propočtu se ukázalo, že by pro podnik bylo nejvhodnější celou investici financovat kromě dotací pouze z nerozděleného zisku. Výsledek je to pochopitelný, neboť podnik by si v této variantě nemusel opatřovat žádné další zdroje. Vzhledem k reálnému světu by asi žádný podnik nebyl schopen především z hlediska likvidity ufinancovat tak velký projekt, proto bylo s touto variantou počítáno spíše jako s teoretickou. U ostatních alternativních variant byly výsledky více či méně horší, než u té varianty, která byla skutečně využita. Při zhodnocení zdrojů financování na tuto investici bych tedy tvrdil, že podnik vybral své zdroje vhodně tak, aby mu jeho přidaná hodnota co nejvíce rostla. Pohled na vážené náklady na kapitál v průběhu sledovaných let nabízí také zajímavá čísla. Tyto náklady u podniku nedosahují příliš vysokých hodnot a v žádném z období 86

nepřekročily 10 %. V závěrečných letech sledovaného období pozorujeme nárůst těchto nákladů. To odpovídá snižující se zadluženosti. Růst vážených průměrných nákladů na kapitál nemusí být automaticky pro podnik negativní. A právě CZ LOKO, a.s. je toho důkazem. Nasvědčuje tomu zhodnocení ukazatele EVA, který značí nárůst či pokles ekonomické hodnoty k podniku. Dlouhá období mezi roky 2004 až 2008 podnik ekonomickou hodnotu ztrácel. Tvorba hodnoty se mu dařila z počátku sledovaného období. K jeho konci pak sledujeme výrazné oživení. Podnik je schopen využívat svůj, sice dražší, kapitál mnohem efektivněji a dosahuje vyšších zisků a tím pádem i vyšší ekonomickou přidanou hodnotu. Pohled na celé sledované období svědčí o tom, že podnik ekonomickou hodnotu spíše vytvořil. Náhled do předběžných čísel roku 2011 svědčí o tom, že podnik bude v dobře nastavených kolejích pokračovat. Celkově bych financování podniku zhodnotil jako velmi vhodné. V průběhu let sledujeme zlepšování vztahů s poskytovateli kapitálu. Především v posledních letech sledujeme výrazná zlepšení. To by mělo znamenat, že podnik bude na správné cestě k dlouhodobé prosperitě.

87

Zdroje Knižní zdroje •

MAREK, P. Studijní průvodce financemi podniku. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-8086929-49-1.

• •

SYNEK, M. a kol. Firemní analýzy. 1. vyd. Praha: Verlag Dashöfer, 2009. 120 s. SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 4., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada, 2007, ISBN 978-802-471-9924

• •

KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. Praha: C.H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-194-9. KISLINGEROVÁ, E. HNILICA, J. Finanční analýza-krok za krokem. Praha: C.H. Beck 2005. ISBN 80-7179-321-3 KISLINGEROVÁ, E. HNILICA J. Měření výkonnosti podniku případová studie. Praha: Oeconomica 2004. ISBN 802-450-7854

• •

VYCHOPEŇ, J. Finanční leasing z účetního a daňového pohledu. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. ISBN 978-80-7357-590-8.

•

JINDROVÁ, B. Finanční pronájem. Leasing u nájemce a pronajímatele se zaměřením na účetnictví (3). Účetnictví v praxi: odborný měsíčník pro účetní praxi. 1997. č. 9, s. 24-27. ISSN 1211-7307.

• • •

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: VŠE, 1996. 200 s. VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. Praha: Ekopress 1999. ISBN 80-86119-21-1

• • • • • • •

SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy: indikace fiančního zdraví firmy, analýza vývoje zisku, analýza cash flow, oceňování majetku a závazků firmy, efektivnosti investic a jejich rizika: případové studie. Praha: Computer Press, 2001. ISBN 80-7226-562-8. HRDÝ, M. HOROVÁ, M. Finance podniku. Praha: Wolters Kluwer Česká republika 2009, 180 s. ISBN 978-80-7357-492-5 SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, ISBN 80-7179-892-4 SYNEK, M. KOPKÁNĚ, H. A KUBÁLKOVÁ, M. Manažerské výpočty a ekonomická analýza. 1. vydání Praha: C.H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-154-3 SYNEK, M. Ekonomická analýza. 2. dotisk 1. vydání. Praha: Oeconomica 2006. ISBN 80-2450603-3 SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling, jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2952-7 HNILICA, J. FOTR, J. Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodování. Praha: Grada Publishing 2009. ISBN 978-80-247-2560-4 MAŘÍK, M. MAŘÍKOVÁ, P. Diskontní míra pro výnosové oceňování podniku, Praha: Oeconomica, 2007, ISBN: 978-80-245-1242-6

Ostatní zdroje • • • • • • • • • • • • •

Výroční zprávy CZ LOKO a.s. 2001-2010 Interní zdroje podniku CZ LOKO, a.s. BÁRTA, J. Ekonomická analýza podniku Cz-loko, a.s. Bakalářská práce: VŠE, 2010 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v aktuálním znění Tisková zpráva - CZ LOKO otevřela novou výrobní halu http://www.cnb.cz http://www.damodaran.com http://www.mpo.cz http://www.czloko.cz http://www.justice.cz http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=IPO http://www.penize.cz/15858-emise-akcii-ipo-spo-dpo http://www.cvca.cz/cs/

88

• • • • • • • •

http://www.ucetnikavarna.cz/uzitecne-tabulky/vyvoj-sazby-dane-z-prijmu-pravnickych-osob/ http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d9048v11865-vykazovani-statnich-dotacipodle-ifrs/?#heading13 http://www.wallstreetoasis.com/forums/why-debt-over-equit http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013 http://nb.vse.cz~synek http://www.cmks.cz http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analyticke-materialy/ http://www.czso.cz/csu

89

Seznamy Seznam tabulek Tabulka 1: Zdroje financování ................................................................................................. 22 Tabulka 2: Doba odepisování dlouhodobého majetku ............................................................. 26 Tabulka 3: Ukazatele zadluženosti v kontextu odvětví ............................................................ 46 Tabulka 4: Zlaté pravidlo financování ..................................................................................... 47 Tabulka 5: Zlaté pari pravidlo .................................................................................................. 48 Tabulka 6: Zlaté pravidlo vyrovnání rizika .............................................................................. 49 Tabulka 7: Zlaté poměrové pravidlo ........................................................................................ 49 Tabulka 8: Aktivační poměr ..................................................................................................... 50 Tabulka 9: Rozdělení zisku ...................................................................................................... 51 Tabulka 10: Zisk, fondy ze zisku a nerozdělený zisk .............................................................. 52 Tabulka 11: Odpisy .................................................................................................................. 53 Tabulka 12: Rozbor odpisů ...................................................................................................... 54 Tabulka 13: Čistý zisk + odpisy ............................................................................................... 56 Tabulka 14: Rezervy ................................................................................................................ 57 Tabulka 15: Vklad vlastníků .................................................................................................... 58 Tabulka 16: Obdržené granty v letech 2005-2007 ................................................................... 60 Tabulka 17: Obdržené granty v letech 2008-2010 ................................................................... 61 Tabulka 18: Granty v letech 2011-2013 ................................................................................... 62 Tabulka 19: Celkové dotace ..................................................................................................... 63 Tabulka 20: Závazky ................................................................................................................ 64 Tabulka 21: Dodavatelský úvěr................................................................................................ 65 Tabulka 22: Potřeba čistého pracovního kapitálu .................................................................... 66 Tabulka 23: Bankovní úvěry .................................................................................................... 68 Tabulka 24: Rozbor bankovních úvěrů 2003-2010 .................................................................. 69 Tabulka 25: Leasing ................................................................................................................. 71 Tabulka 26: Využívané zdroje financování ............................................................................. 72 Tabulka 27: Alternativní náklady vlastního kapitálu ............................................................... 74 Tabulka 28: Náklady cizího kapitálu ....................................................................................... 75 Tabulka 29: WACC .................................................................................................................. 75 Tabulka 30: Ukazatel EVA ...................................................................................................... 76 Tabulka 31: Investiční náklady na halu na ETS Zdroj: ............................................................ 78 Tabulka 32: Způsob financování haly na ETS ......................................................................... 79 Tabulka 33: Alternativní varianty financování haly na ETS.................................................... 80 Tabulka 34: Celopodnikové náklady vlastního a cizího kapitálu v jednotlivých variantách financování investice ................................................................................................................ 82 Tabulka 35: Celopodniková EVA při jednotlivých variantách financování investice ............. 83

Seznam obrázků Obrázek 1: Volba optimální kapitálové struktury .................................................................... 16 Obrázek 2: Příprava IPO v týdnech .......................................................................................... 31 Obrázek 3: Hala na ETS ........................................................................................................... 78

90

Přílohy Příloha 1: Rozvaha CZ LOKO, a.s. 2001-2010 Rozvaha - Aktiva v tis. Kč AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek

31.12.2001 31.12.2002 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2005 212 605

392 052

538 651

406 250

0

0

0

0

460 713 0

41 818

45 960

81 812

99 937

76 976

6 618

5 562

4 422

6 393

5 636

Zřizovací výdaje

0

0

0

0

0

Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

0

0

0

0

0

Software

1 160

5 562

4 422

6 393

5 636

Ocenitelná práva

0

0

0

0

0

Goodwill

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

5 458

0

0

0

0

Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek

0

0

0

0

0

31 209

36 247

65 267

53 146

34 345

2 446

2 511

2 508

2 938

973

25 123

25 122

26 353

28 175

23 155

1 869

2 595

29 720

12 509

9 832

Pěstitelské celky trvalých porostů

0

0

0

0

0

Základní stádo a tažná zvířata

0

0

0

0

0

Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí

Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku

0

0

0

100

100

1 771

5 317

6 686

9 424

285

0

702

0

0

0

0

0

0

0

0

Dlouhodobý finanční majetek

3 991

4 151

12 123

40 398

36 995

Podíly v ovládaných a řízených osobách

3 891

4 151

4 554

7 727

4 710

Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry ovládaným a řízeným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem

0

0

0

0

0

100

0

0

0

0

0

0

1 150

32 671

32 285

Jiný dlouhodobý finanční majetek

0

0

6 419

0

0

Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek

0

0

0

0

0

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál

0

0

0

0

0

167 720

343 159

454 289

302 749

376 655

3 397

12 361

53 471

37 874

30 766

863

863

0

664

808

2 492

10 831

46 465

24 739

23 908

Výrobky

0

0

0

0

0

Zvířata

0

0

0

0

0 6 050

Nedokončená výroba a polotovary

Zboží

42

667

7 006

12 471

Poskytnuté zálohy na zásoby

0

0

0

0

0

Dlouhodobé pohledávky

0

530

949

2 755

2 911

Pohledávky z obchodních vztahů

0

0

0

0

0

Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Dohadné účty aktivní

0

0

0

0

0

Jiné pohledávky

0

530

949

0

0

91

Odložená daňová pohledávka

0

0

0

2 755

2 911

Krátkodobé pohledávky

155 929

297 503

361 339

253 280

341 377

Pohledávky z obchodních vztahů

146 654

265 289

215 117

197 887

306 461

6 005

30 285

26 787

26 131

21 601

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

0

0

0

0

0

Stát-daňové pohledávky

0

7

9 887

26

1 004

Ostatní poskytnuté zálohy

0

0

62 155

19 094

3 035

Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení

Dohadné účty aktivní

0

0

3 662

228

674

Jiné pohledávky

3 270

1 922

43 731

9 914

8 602

Krátkodobý finanční majetek

8 394

32 765

38 530

8 840

1 601

178

506

853

517

472

Peníze Účty v bankách

8 216

32 259

37 677

4 523

1 129

Krátkodobé cenné papíry a podíly

0

0

0

3 800

0

Pořizovaný krátkodobý finanční majetek

0

0

0

0

0

Časové rozlišení

3 067

2 933

2 550

3 564

7 082

Náklady příštích období

2 319

1 035

1 769

3 318

3 572

0

258

0

0

3 507

748

1 637

781

246

3

Komplexní náklady příštího období Příjmy příštích období

Rozvaha - Aktiva v tis. Kč AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál

31.12.2006 31.12.2007 31.12.2008 31.12.2009 31.12.2010 339 142

777 907

943 932

992 412

1 093 460

0

0

0

0

0

62 893

282 760

318 010

329 972

396 203

4 057

2 247

14 131

13 754

8 420

Zřizovací výdaje

0

0

0

0

0

Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

0

0

0

0

0

4 057

2 247

1 714

12 400

8 001

Ocenitelná práva

0

0

0

Goodwill

0

0

0

0

0

Jiný dlouhodobý nehmotný majetek

0

0

0

245

204

Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek

0

0

12 417

1 109

215

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek

0

0

0

0

0

53 755

279 623

302 569

315 456

368 557

Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek

Software

Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky

0

973

7 340

7 812

7 794

7 794

Stavby

22 266

156 706

179 343

198 777

201 141

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí

29 110

77 385

78 010

81 241

128 565

0

0

0

0

0

Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

0

0

0

0

0

100

100

100

100

100

1 306

6 306

9 170

8 063

17 628

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek

0

0

2 500

0

0

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku

0

31 786

25 634

19 481

13 329

Dlouhodobý finanční majetek

5 081

890

1 310

762

19 226

Podíly v ovládaných a řízených osobách

726

4 710

726

726

726

Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

0

0

0

0

0

Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry ovládaným a řízeným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem

0

0

0

0

18 500

371

164

581

0

0

92

Jiný dlouhodobý finanční majetek

0

0

0

36

0

Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek

0

0

0

0

0

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek

0

0

0

0

0

271 809

490 360

621 320

659 716

695 050

Zásoby

52 506

204 228

274 935

214 853

167 202

Materiál

907

101 199

102 085

93 948

86 221

Oběžná aktiva

Nedokončená výroba a polotovary

44 489

95 414

166 273

119 225

69 916

Výrobky

0

0

0

506

617

Zvířata

0

0

0

0

0

7 110

7 127

896

1 174

10 448

0

488

5 681

0

841

0

0

Pohledávky z obchodních vztahů

0

0

0

0

19 320

Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Dohadné účty aktivní

0

0

0

0

0

Jiné pohledávky

0

0

0

0

0

841

0

0

0

0

Krátkodobé pohledávky

213 891

283 256

284 462

398 127

507 886

Pohledávky z obchodních vztahů

179 177

257 899

272 897

383 510

494 622

5 462

2 550

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

20 390

12 288

6 155

12

41

1 330

6 898

3 563

11 311

11 306

259

209

161

194

289

Jiné pohledávky

7 273

3 412

1 686

3 100

1 628

Krátkodobý finanční majetek

4 571

2 876

61 923

46 736

642

371

837

1 049

713

615

4 200

2 039

60 674

46 023

27

Krátkodobé cenné papíry a podíly

0

0

0

0

0

Pořizovaný krátkodobý finanční majetek

0

0

0

0

0

Časové rozlišení

4 440

4 787

4 602

2 724

2 207

Náklady příštích období

2 196

Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky

Odložená daňová pohledávka

Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát-daňové pohledávky Ostatní poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní

Peníze Účty v bankách

0 19 320

4 440

4 491

4 507

2 724

Komplexní náklady příštího období

0

0

0

0

0

Příjmy příštích období

0

296

95

0

11

Rozvaha - Pasiva v tis. Kč PASIVA CELKEM

31.12.2001 31.12.2002 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2005 212 605

392 052

538 651

406 250

460 713

74 942

82 998

142 522

148 516

155 031

Základní kapitál

40 000

40 000

40 000

42 000

42 000

Základní kapitál

40 000

40 000

40 000

42 000

42 000

Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly

0

0

0

0

0

Kapitálové fondy

0

0

0

0

0

Emisní ážio

0

0

0

0

0

Ostatní kapitálové

0

0

0

0

0

Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a záv.

0

0

0

0

0

Vlastní kapitál

93

Fondy ze zisku

8 000

8 000

8 000

8 000

8 400

Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond

8 000

8 000

8 000

8 000

8 400

Nedělitelný fond

0

0

0

0

0

Statutární a ostatní fondy

0

0

0

0

0

Hospodářský výsledek minulých let

17 048

26 942

34 393

85 852

103 037

Nerozdělený zisk minulých let

17 048

26 942

34 393

85 852

103 037

Neuhrazená ztráta minulých let

0

0

0

0

0

9 894

8 056

60 129

12 664

1 594

134 284

301 615

368 820

254 579

302 906

Rezervy

7 076

6 800

2 476

19 269

22 270

Rezervy podle zvláštních právních předpisů

6 788

6 800

2 476

3 450

6 620

Rezerva na důchody a podobné závazky

0

0

0

0

0

Rezerva na daň z příjmu

0

0

0

0

0

Ostatní rezervy

0

0

0

15 819

15 650

4 641

4 955

12 474

2 550

0

Závazky z obchodních vztahů

0

0

0

0

0

Závazky k ovládaným a řízeným osobám

0

0

0

0

0

Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Dlouhodobé přijaté zálohy

0

0

0

0

0

Vydané dluhopisy

0

0

0

0

0

Dlouhodobé směnky k úhradě

0

0

0

0

0

Dohadné účty pasivní

0

0

0

0

0

4 353

5 322

9 703

2 550

0

288

-367

2 771

0

0

107 379

276 860

353 120

213 163

221 469

85 587

263 889

315 625

133 622

200 813

Závazky k ovládaným a řízeným osobám

0

551

1 041

13 377

2 911

Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení

0

0

0

0

0

Hospodářský výsledek běžného účetního období Cizí zdroje

Dlouhodobé závazky

Jiné dlouhodobé závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů

Závazky k zaměstnancům Závazky za sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

1 453

0

905

0

0

13 928

7 843

10 365

2 377

2 174 1 245

633

781

1 251

2 891

5 778

3 796

15 351

7 747

430

Krátkodobé přijaté zálohy

0

0

6 938

39 088

11 035

Vydané dluhopisy

0

0

0

0

0

Dohadné účty pasivní

0

0

1 644

357

2 861

Jiné závazky

0

0

0

13 704

0

Bankovní úvěry a výpomoci

15 476

13 000

750

19 597

59 167

Bankovní úvěry dlouhodobé

0

0

0

0

0

Krátkodobé bankovní úvěry

14 900

13 000

19 597

59 167

Stát-daňové závazky a dotace

Krátkodobé finanční výpomoci

576

0

750

0

0

3 379

7 439

27 309

3 155

2 776

Výdaje příštích období

995

5 211

25 206

1 202

961

Výnosy příštích období

2 384

2 228

2 103

1 953

1 815

Časové rozlišení

Rozvaha - Pasiva v tis. Kč

31.12.2006 31.12.2007 31.12.2008 31.12.2009 31.12.2010

PASIVA CELKEM

339 142

777 907

943 932

992 412

1 093 460

Vlastní kapitál

157 092

379 772

423 167

444 815

515 360

42 000

42 000

210 000

210 000

210 000

Základní kapitál

94

Základní kapitál

42 000

42 000

210 000

210 000

210 000

0

0

0

0

0

Kapitálové fondy

0

0

0

0

0

Emisní ážio

0

0

0

0

0

Ostatní kapitálové

0

0

0

0

0

Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a záv.

0

0

0

0

0

Fondy ze zisku

8 400

34 578

42 000

42 616

42 336

Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond

8 400

34 578

42 000

42 000

42 000

0

0

0

0

0

Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly

Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy

0

0

0

616

336

Hospodářský výsledek minulých let

102 862

292 632

120 189

122 068

151 499

Nerozdělený zisk minulých let

102 862

292 632

120 189

122 068

151 499

Neuhrazená ztráta minulých let Hospodářský výsledek běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmu

0

0

0

0

0

3 830

10 562

50 978

70 131

111 525

180 390

396 625

518 501

546 395

577 049

17 974

17 679

24 703

28 285

30 870

8 319

6 627

6 858

7 050

5 350

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

9 655

11 052

17 845

21 235

25 520

Dlouhodobé závazky

0

1 129

4 431

5 935

3 237

Závazky z obchodních vztahů

0

0

0

0

0

Závazky k ovládaným a řízeným osobám

0

0

0

0

0

Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Dlouhodobé přijaté zálohy

0

0

0

0

0

Vydané dluhopisy

0

0

0

0

0

Dlouhodobé směnky k úhradě

0

0

0

0

0

Dohadné účty pasivní

0

0

0

0

0

Jiné dlouhodobé závazky

0

0

0

0

0

Ostatní rezervy

Odložený daňový závazek

0

1 129

4 431

5 935

3 237

Krátkodobé závazky

157 098

289 169

456 865

374 064

431 921

Závazky z obchodních vztahů

140 374

237 713

340 298

283 423

332 050

3 450

5 023

4 440

0

4 729

0

0

0

0

0

Závazky k ovládaným a řízeným osobám Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky za sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát-daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy

0

0

0

0

0

1 880

8 220

10 212

12 115

12 957

2 000

4 697

7 033

6 208

6 996

819

1 354

15 392

14 949

22 296

6 893

23 936

62 429

49 143

45 054

0

0

0

0

0

1 682

8 226

17 061

8 226

7 686

0

0

0

0

153

Bankovní úvěry a výpomoci

5 318

88 648

32 502

138 111

111 021

Bankovní úvěry dlouhodobé

0

62 940

32 502

26 002

19 502

Krátkodobé bankovní úvěry

5 318

25 708

0

112 109

91 519

Dohadné účty pasivní Jiné závazky

Krátkodobé finanční výpomoci

0

0

0

0

0

1 660

1 510

2 261

1 202

1 051

Výdaje příštích období

0

0

904

0

0

Výnosy příštích období

1 660

1 510

1 360

1 202

1 051

Časové rozlišení

95

Příloha 2: Výkaz zisku a ztrát CZ LOKO 2001-2010 Výkaz zisku a ztrát v tis. Kč

2001

2002

2003

2004

2005

Tržby za prodej zboží

54 612

261 765

343 152

270 239

425 985

Náklady vynaložené na prodané zboží

49 321

249 154

259 865

150 054

277 184

5 291

12 611

83 287

120 185

148 801

Výkony

98 412

272 168

746 964

578 549

265 408

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

96 340

263 795

713 413

592 377

266 235

2 072

8 373

31 729

-14 927

-831

0

0

1 822

1 099

4

67 173

237 310

721 487

624 609

378 986

4 197

10 344

258 431

77 100

30 786

Služby

62 976

226 966

463 056

547 509

348 200

Přidaná hodnota

36 530

47 469

108 764

74 125

35 223

Osobní náklady

17 658

23 756

34 174

45 659

45 100

Mzdové náklady

12 965

17 449

24 975

33 105

32 593

Obchodní marže

Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie

Odměny členům orgánů společnosti a družstva

0

0

137

503

660

4 514

6 059

8 672

11 518

11 141

Sociální náklady

179

248

390

533

706

Daně a poplatky

342

387

795

871

1 770

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

Odpisy dlouhodobého nehmot a hmot.majetku

4 488

3 599

5 431

8 265

7 107

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

363

105

1 580

35 376

18 472

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku

363

105

659

33 985

17 490

Tržby z prodeje materiálu

0

0

921

1 391

982

Zůst.cena prodaného dlouhodob.majetku a materiálu

0

0

942

23 968

16 213

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku

0

0

79

22 861

15 432

Prodaný materiál

0

0

863

1 107

781

Tvorba rezerv a čas.rozlišení provozních nákladů

2 728

-467

-2 421

14 544

-657

Ostatní provozní výnosy

9 312

975

50 987

59 530

11 976

Ostatní provozní náklady

4 064

1 564

47 694

61 191

2 374

Převod provozních výnosů

0

0

0

0

0

Převod provozních nákladů

0

0

0

0

0

Provozní výsledek hospodaření

16 925

19 710

74 716

14 533

-6 236

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

700

1 163

51

3 000

4 600

Prodané cenné papíry a podíly

700

1 068

51

67

4 600

0

1 080

7 710

600

13 701

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovl.a říz.os. a v účet.jedn. pod podst. vlivem

1 080

7 710

600

13 701

Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů

0

0

0

0

0

Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku

0

0

0

0

0

Výnosy z krátkodobého finančního majetku

0

0

0

0

0

Náklady z finančního majetku

0

0

0

0

0

Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů

0

0

0

0

0

Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů

0

0

0

0

0

Změna stavu rezerv a opr.položek ve finanční oblasti

0

0

0

-600

0

557

781

1 713

1 840

1 532

Nákladové úroky

3 842

2 734

1 166

1 200

1 762

Ostatní finanční výnosy

1 579

4 008

7 258

12 461

4 974

656

11 019

7 561

11 324

3 796 0

Výnosové úroky

Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů

0

0

0

0

Převod finančních nákladů

0

-100

0

0

0

-2 362

-7 889

7 954

5 910

14 649

Finanční výsledek hospodaření

96

Daň z příjmů za běžnou činnost

4 674

3 779

22 541

7 334

-73

splatná

4 386

4 434

19 272

12 861

83

288

-655

3 269

-5 527

-156

0

0

0

0

0

9 889

8 042

60 129

13 109

8 486

Mimořádné výnosy

55

14

0

15 255

0

Mimořádné náklady

odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost

50

0

0

15 700

0

Daň z příjmů z mimořádné činnosti

0

0

0

0

0

splatná

0

0

0

0

0

odložená

0

0

0

0

0

Mimořádný výsledek hospodaření

5

14

0

-445

0

Převod podílu na výsledku hosp.společníkům (+/-)

0

0

0

0

0

9 894

8 056

60 129

12 664

8 486

14 568

11 835

82 670

19 998

8 413

Hospodářský výsledek za účetní období Hospodářský výsledek před zdaněním

Výkaz zisku a ztrát v tis. Kč

2006

2007

2008

2009

2010

Tržby za prodej zboží

325 350

49 625

62 320

8 985

35 209

Náklady vynaložené na prodané zboží

149 467

35 447

42 644

6 711

29 025

Obchodní marže

175 883

14 178

19 676

2 274

6 184

Výkony

389 148 805 279

1 412 920

1 669 481

1 719 527

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

349 438 754 947

1 305 116

1 702 019

1 710 646 -49 197

Změna stavu zásob vlastní činnosti

20 581

35 458

70 712

-46 563

Aktivace

19 129

14 874

37 092

14 025

58 078

527 116 633 998

1 122 182

1 330 301

1 287 667

Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie

58 624 412 363

757 053

974 402

856 224

468 492 221 635

365 129

355 899

431 443

37 915 185 459

310 414

341 454

438 044

Osobní náklady

49 987 165 427

201 714

237 868

245 792

Mzdové náklady

35 847 118 905

145 669

173 551

179 279

Služby Přidaná hodnota

Odměny členům orgánů společnosti a družstva

1 212

1 565

1 500

1 500

1 500

12 335

40 975

50 040

57 037

60 533

Sociální náklady

593

3 982

4 505

5 780

4 480

Daně a poplatky

451

1 242

9 004

875

828

6 877

18 416

27 661

23 845

31 505

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

1 959

11 704

8 575

8 368

8 465

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku

1 957

6 767

490

4 093

2 290

2

4 937

8 885

4 275

6 175

Zůst.cena prodaného dlouhodob.majetku a materiálu

277

8 237

2 566

4 184

1 882

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku

277

1 120

1 409

3 984

1 366

0

7 117

1 157

200

516

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

Odpisy dlouhodobého nehmot a hmot.majetku

Tržby z prodeje materiálu

Prodaný materiál Tvorba rezerv a čas.rozlišení provozních nákladů

-593

5 531

14 199

12 626

25 080

Ostatní provozní výnosy

25 406

21 169

27 183

43 465

12 405

Ostatní provozní náklady

3 299

4 237

8 758

17 727

9 792

Převod provozních výnosů

0

0

0

0

0

Převod provozních nákladů

0

0

0

0

0

4 982

15 242

82 070

96 162

144 035

0

0

0

0

0

Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovl.a říz.os. a v účet.jedn. pod podst. vlivem

0

0

0

0

0

450

2 290

2 618

3 455

1 884

450

2 290

2 618

3 455

1 884

97

Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů

0

0

0

0

0

Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku

0

0

0

0

0

Výnosy z krátkodobého finančního majetku

0

0

0

0

0

Náklady z finančního majetku

0

0

0

0

0

Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů

0

0

0

0

0

Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů

0

0

0

0

0

Změna stavu rezerv a opr.položek ve finanční oblasti

0

0

0

0

0

Výnosové úroky

939

231

569

273

123

Nákladové úroky

619

2 396

5 783

3 318

4 242

Ostatní finanční výnosy

3 602

6 709

17 490

24 321

20 678

Ostatní finanční náklady

3 504

4 677

31 500

32 752

24 868

0

0

0

0

0

Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů

0

0

0

0

0

Finanční výsledek hospodaření

868

2 157

-16 606

-8 021

-6 425

Daň z příjmů za běžnou činnost

2 020

6 827

15 651

21 484

26 210

splatná odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost

-50

2 889

17 219

19 979

28 908

2 070

3 938

-1 568

1 505

-2 698

0

0

0

0

0

3 830

10 572

49 813

66 657

111 400

0

3 474

304

0

179 0

Mimořádné výnosy

0

Mimořádné náklady

0

10

0

Daň z příjmů z mimořádné činnosti

0

0

0

splatná

0

0

0

0

odložená

0

0

0

0

0

Mimořádný výsledek hospodaření

0

-10

1 165

3 474

125

Převod podílu na výsledku hosp.společníkům (+/-)

0

0

0

0

0

Hospodářský výsledek za účetní období

3 830

10 562

50 978

70 131

111 525

Hospodářský výsledek před zdaněním

5 850

17 389

66 629

91 615

137 735

Příloha 3: Předběžná rozvaha CZ LOKO, a.s. 2011, ve zkráceném rozsahu Rozvaha - Aktiva 2011 v tis. Kč Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

1 560 563 599 187 6 739 573 307 19 141 956 794 304 113 11 627 640 382 672 4 582

Rozvaha - Pasiva 2011 v tis. Kč Pasiva celkem Vlastní kapitál

1 560 563 597 839

98

Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Nerozdělený zisk VHBO Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Závazky z obchdních vztahů Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

210 000 -85 42 324 222 324 123 276 961 823 22 500 25 482 667 601 588 899 246 240 901

Příloha 4: Předběžný výkaz zisku a ztrát CZ LOKO, a.s. 2011, ve zkráceném rozsahu Výkaz zisku a ztrát 2011 v tis. Kč Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy Provozní výsledek hospodaření Nákladové úroky Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

27 014 19 146 7 868 2 211 057 1 807 561 411 364 274 599 35 272 154 442 5 616 123 276 146 444

Příloha 5: Vybrané položky pasiv a výkazu zisku a ztrát při alternativních variantách financování investice Vybrané položky pasiv a výkazu zisku a ztrát při alternativních variantách financování investice v tis. Kč Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Nerozdělený zisk VHBO Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

Využitá var. 1 560 563 597 839 210 000 -85 42 324 222 324 123 276 961 823 22 500 25 482 667 601 588 899 246 240 901

Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3 Varianta 4 1 501 463 598 739 210 000 -85 42 324 222 324 124 176 901 823 22 500 25 482 667 601 588 899 186 240 901

1 576 663 673 939 290 000 -85 42 324 222 324 119 376 901 823 22 500 25 482 667 601 588 899 186 240 901

1 499 633 596 909 210 000 -85 42 324 222 324 122 346 901 823 22 500 25 482 667 601 588 899 186 240 901

1 525 158 597 434 210 000 -85 42 324 222 324 122 871 926 823 22 500 25 482 667 601 588 899 211 240 901

99

Leasing Cizí zdroje upravené o leasing Pasiva upravená o leasing Nákladové úroky HV před zdaněním

42 927 1 004 750 1 603 490

42 927 944 750 1 544 390

42 927 944 750 1 619 590

89 432 991 255 1 589 064

89 432 1 016 255 1 614 589

5 616 142 779

4 716 143 821

4 716 138 262

4 716 141 701

5 091 142 310

Příloha 6: Oborová rozvaha 2001-2010 (2001-2006 OKEČ 35, 20072010 CZ-NACE 30) Oborová rozvaha - aktiva v mil. Kč AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Pohledávky celkem Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Pohledávky celkem Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

2001

2002

2003

2004

2005

34 862 8 161 6 860 1 301 20 840 10 499 8 127 2 214 5 861

32 193 8 290 7 359 930 19 524 10 019 6 698 2 807 2 965

25 510 8 682 8 457 225 15 918 7 716 5 254 2 949 910

28 673 10 608 9 641 968 17 567 7 911 5 066 4 591 497

31 848 11 268 10 241 1 027 20 188 10 534 5 688 3 966 393

2006

2007

2008

2009

2010

35 086 11 762 11 024 738 22 398 11 617 7 406 3 375 926

33 199 12 868 12 179 258 20 004 9 237 7 367 3 401 327

45 099 21 189 11 475 9 714 23 509 11 057 7 937 4 515 401

42 757 21 995 10 122 11 873 20 588 9 802 8 209 2 577 174

53 427 25 608 10 976 14 631 27 628 13 144 10 594 3 889 191

Oborová rozvaha - pasiva v mil. Kč PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

PASIVA CELKEM Vlastní kapitál

2001

2002

2003

2004

2005

34 862 -6 180 38 352 10 857 12 443 12 203 2 690

32 193 2 983 27 941 7 133 10 250 8 174 1 269

25 510 3 648 20 976 5 610 7 490 3 682 886

28 673 5 345 22 966 4 536 13 224 3 484 362

31 848 3 427 28 028 1 413 19 853 5 167 393

2006

2007

2008

2009

2010

35 086 2 493

33 199 13 222

45 099 17 686

42 757 20 721

53 427 24 969

100

Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

31 112 11 108 10 306 7 328 1 481

19 781 1 280 9 243 7 094 197

27 183 3 856 11 043 8 006 229

21 545 2 605 9 865 7 565 491

27 873 2 119 18 190 6 400 585

Příloha 7: Oborový výkaz zisku a ztrát 2001-2010 (2001-2006 OKEČ 35, 2007-2010 CZ-NACE 30) Oborový výkaz zisku a ztrát v mil. Kč Tržby za prodej zboží Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy dlouhodobého nehmot a hmot.majetku Nákladové úroky Hospodářský výsledek za účetní období Hospodářský výsledek před zdaněním

Tržby za prodej zboží Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy dlouhodobého nehmot a hmot.majetku Nákladové úroky Hospodářský výsledek za účetní období Hospodářský výsledek před zdaněním

2001

2002

2003

2004

2005

7 535 3 470 1 805 937 4 284 18 144 19 186 21 909 21 174 23 443 17 974 21 453 23 074 22 401 26 647 11 321 15 565 16 378 15 117 19 743 7 309 5 978 7 487 7 688 7 036 4 206 3 572 4 883 5 139 5 458 1 000 1 020 1 110 1 135 1 125 1 183 861 653 569 599 -280 978 648 890 -336 215 1 703 1 106 1 462 101

2006

2007

2008

2009

2010

914 29 119 30 846 23 239 7 670 6 050 1 156 413 -911 -434

1 182 32 454 32 727 22 281 10 760 5 752 1 114 403 2 645 3 559

1 146 35 951 38 835 25 991 13 028 6 768 1 185 499 1 573 2 853

772 30 607 31 166 20 742 10 469 5 939 N/A 392 3 927 5 070

612 29 931 33 564 23 197 10 476 4 882 N/A 1 870 5 651 6 993

101