Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce Helena Hamouzová

Vysoká škola ekonomická v Praze

Diplomová práce

2006

Helena Hamouzová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Hlavní specializace: Evropská integrace

Název diplomové práce:

Vývoj Schengenského informačního systému

Vypracovala: Helena Hamouzová Vedoucí diplomové práce: Ing. Mgr. Radka Druláková, PhD.

2

Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Vývoj Schengenského informačního systému“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 10. července 2006

Helena Hamouzová

3

Poděkování Děkuji paní Ing. Mgr. Radce Drulákové, PhD. za pomoc při zpracování mé diplomové práce na téma „Vývoj Schengenského informačního systému“

Dále chci také poděkovat panu Ing. Jiřímu Čelikovskému a Mgr. Robertu Solichovi z oddělení koordinace schengenské spolupráce Ministerstva vnitra České republiky za poskytnutí cenných informací, které jsem využila při zpracování této diplomové práce

V Praze dne 10. července 2006

4

Obsah Úvod..................................................................................................................................................... 7 1 Schengen ...................................................................................................................................... 9 1.1 Zformování systému............................................................................................................. 9 1.2 Schengen I............................................................................................................................ 9 1.3 Schengen II......................................................................................................................... 10 1.4 Význam Schengenských dohod ......................................................................................... 11 1.5 Začlenění Schengenského acquis do rámce ES/ EU .......................................................... 11 1.6 Postavení států v Schengenu .............................................................................................. 12 2 Vznik a fungování SIS ............................................................................................................... 16 2.1 Vytvoření SIS..................................................................................................................... 16 2.1.1 Složení SIS ................................................................................................................. 16 2.1.2 Obsah SIS................................................................................................................... 17 2.1.2.1 Problematika údajů vedených podle jednotlivých článků Schengenské úmluvy... 18 2.1.3 Přístup k údajům vedeným v SIS ............................................................................... 21 2.1.4 Případová studie: fungování SIS v Rakousku............................................................ 22 2.1.5 Zisk údajů z SIS ......................................................................................................... 25 2.1.6 Kontrola údajů v systému, ochrana dat a dohled nad ochranou................................. 26 2.1.7 Práva osob v souvislosti s SIS.................................................................................... 27 2.1.8 Participace jednotlivých zemí na SIS......................................................................... 30 2.1.8.1 Členské a přidružené země..................................................................................... 30 2.1.8.2 Velká Británie a Irsko ............................................................................................ 30 3 Od SIS k SIS II........................................................................................................................... 32 3.1 Nedostatky SIS................................................................................................................... 32 3.2 První náznaky změn a provedené změny SIS .................................................................... 32 3.2.1 Předběžná studie......................................................................................................... 32 3.2.2 Rozhodnutí Výkonného výboru o vývoji SIS ............................................................ 33 3.2.3 SIS 1+......................................................................................................................... 33 3.3 Přijatá revize SIS................................................................................................................ 34 3.3.1 Podněty Španělského království ............................................................................... 34 3.3.1.1 Proč dva právní akty?............................................................................................. 34 3.3.1.2 Co podněty Španělského království přinášejí? ...................................................... 35 3.3.1.3 Platnost a účinnost nařízení z 2004 a rozhodnutí z 2005 ....................................... 37 3.3.2 Registr vozidel a jeho přístup k SIS........................................................................... 38 3.3.3 Vliv všech tří právních aktů - shrnutí......................................................................... 39 4 SIS II .......................................................................................................................................... 40 4.1 Důvody pro vznik SIS II .................................................................................................... 40 4.2 Vývoj SIS II v letech 2001 - 2006 ..................................................................................... 40 4.2.1 Vývoj SIS II v roce 2001 ........................................................................................... 40 4.2.1.1 Iniciativa Belgie a Švédska .................................................................................... 41 4.2.1.2 Základní principy SIS II představené v roce 2001................................................. 42 4.2.2 Vývoj SIS II v roce 2002 ........................................................................................... 46 4.2.2.1 Hlavní změny provedené v roce 2002.................................................................... 46 4.2.2.2 Nové funkce SIS II navržené v roce 2002 ............................................................. 48 4.2.2.3 Posun studie proveditelnosti SIS II ........................................................................ 51 4.2.3 Vývoj SIS II v roce 2003 ........................................................................................... 52 5

4.2.3.1 Překážky roku 2003 pro vývoj SIS II..................................................................... 52 4.2.3.2 Klíčová témata a změny provedené v roce 2003 ................................................... 53 4.2.4 Vývoj SIS II v roce 2004 ........................................................................................... 57 4.2.4.1 Rozhodnutí Rady o funkcích a umístění SIS II...................................................... 57 4.2.4.2 Tendr na vytvoření SIS II....................................................................................... 58 4.2.4.3 Zpráva Společného dozorčího orgánu k vývoji SIS II ........................................... 59 4.2.4.4 Další změny SIS II v roce 2004 ............................................................................. 59 4.2.5 Vývoj SIS II v roce 2005 ........................................................................................... 60 4.2.5.1 Právní ukotvení SIS II............................................................................................ 60 4.2.5.2 Vymezení SIS II podle předložených návrhů EK z května 2005........................... 61 4.2.5.3 Názory a stanoviska k návrhům EK z května 2005 ............................................... 64 4.2.6 Vývoj SIS II v roce 2006 ........................................................................................... 67 4.2.6.1 Hlavní změny návrhů nařízení a rozhodnutí z ledna 2006..................................... 67 4.2.6.2 Návrh nařízení z března 2006 ................................................................................ 68 4.2.7 Participace zemí na vývoji a fungování SIS II........................................................... 70 Závěr .................................................................................................................................................. 73 Literatura ............................................................................................................................................ 78 Seznam použitých zkratek.................................................................................................................. 88 Seznam příloh..................................................................................................................................... 89

6

Úvod Schengenský informační systém (SIS) představuje nástroj, který napomáhá budování prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Jedná se o nezbytný prvek pro hladký chod Schengenu jako prostoru bez vnitřních hranic. Vývoj, nové požadavky na systém, úprava právního základu systému a postupné rozšiřování právní základny Schengenu posouvá SIS dále a vyžaduje jeho následnou revizi. Myšlenka vedoucí k výběru tématu této diplomové práce vznikla v době, kdy jsem zpracovávala

seminární

práci

zabývající

se

Schengenem

a

jeho

aktuálním

stavem.

Při shromažďování a studiu podkladových materiálů pro tuto seminární práci mě zaujal SIS a jeho neustálý vývojový posun. Při následné konzultaci s panem Ing. Jiřím Čelikovským, vedoucím oddělení koordinace schengenské spolupráce Ministerstva vnitra České republiky (MV ČR) a Mgr. Robertem Solichem právníkem z téhož oddělení, jsem si potvrdila, že SIS je živým tématem, které stojí za to blíže prostudovat. Navíc mi poskytli některé dokumenty, které se následně staly podkladovými materiály pro tuto diplomovou práci. Tato diplomová práce na téma „Vývoj Schengenského informačního systému“ se snaží prozkoumat vývojový posun systému od jeho vzniku až po současnost. Cílem diplomové práce je posoudit změnu charakteru a obsahu systému, zapojení jednotlivých zemí, orgánů Evropské unie (EU) a dalších subjektů do této spolupráce. Způsob zpracování diplomové práce vychází z analýzy dokumentů vydaných v souvislosti s SIS, resp. Schengenských informačním systémem druhé generace (SIS II). Pro zpracování diplomové práce jsem využívala ve většině případů dokumenty vydané orgány EU v anglickém jazyce. SIS II se vyvíjí velkou rychlostí, a proto se pro mou diplomovou práci nedalo dostatečně využít již zpracované literatury. Jedná se o živé téma, pro které je potřeba využívat dokumentů EU a subjektů zapojených do vývoje SIS II. SIS, resp. vývoj SIS II, podléhá často utajení, a proto řada dokumentů není veřejnosti přístupná a některé dokumenty jen částečně. To se mi při zpracování stalo značnou překážkou a znemožňovalo mi to někdy provést hlubší analýzu problému. Analýza vývoje tohoto systému šla provést nejlépe u aktuálního stavu, kdy se neustále objevují nové dokumenty a postoje jednotlivých participujících zemí a orgánů EU. U starších let lze najít většinou pouze finální dokumenty, které obsahují již jen to, na čem se země dohodly a ne co je sporné, což analýzu postojů k danému tématu dosti ztěžuje. V zájmu větší přehlednosti zpracovaného dokumentu a lepší orientace čtenáře, jsem diplomovou práci rozčlenila do čtyř kapitol. První kapitola nazvaná „Schengen“ je úvodem 7

do problematiky této spolupráce a do systému, jehož je SIS součástí. Druhá kapitola s názvem „Vznik a fungování SIS“ ukazuje, jak systém funguje dnes a kdo se na něm podílí. Třetí kapitola nesoucí jméno „Od SIS k SIS II“ se zabývá posunem od starého systému k novému, prvotními myšlenkami a plány na změnu a prvními provedenými změnami v rámci starého systému. Poslední kapitola se jmenuje „SIS II“ a plně se věnuje novému systému a jeho vývojovému posunu od roku 2001 do dnešní doby, jednotlivými návrhy, novými funkcemi, finančními aspekty a rozdělováním odpovědnosti za správu. I když projekt ohledně vývoje SIS II není ještě dokončen, zkoumání vývojového posunu SIS II jsem ukončila k 30. dubnu 2006 tak, abych mohla svoji diplomovou práci dokončit a vyvodit ze stávajícího stavu určité závěry.

8

1 Schengen 1.1 Zformování systému Jedním ze základních cílů Evropských společenství (ES) je vytvoření společného trhu. Postupně začaly země ES s budováním vnitřního trhu zajišťující volný pohyb čtyř základních svobod. Zde měl velký význam Jednotný evropský akt z roku 1986. V souvislosti s volným pohybem osob měl význam závazek zrušení vnitřních hranic.1 Překážka vyvstala v souvislosti s interpretací odstraňování kontrol na vnitřních hranicích jednotlivými členskými zeměmi ES. Velká Británie, Irsko a Dánsko představovaly země, které realizaci záležitosti volného pohybu osob přes vnitřní hranice interpretovaly jako záležitost vztahující se pouze na občany členských zemí ES. Ostatní země zastávaly názor, že svoboda pohybu se má aplikovat bez ohledu na státní příslušnost a otázka kontrol na vnitřních hranicích se má uplatnit na všechny osoby s legálním pobytem na území Společenství. Z důvodu nesourodosti názorů mezi členskými zeměmi ES přistoupilo pět zemí k navázání mezinárodní spolupráce, z které se zformoval Schengenský systém. Základem Schengenu se staly dvě dohody - Schengenská dohody z roku 1985 označována jako Schengen I a Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě z roku 1990 nazývána Schengen II.

1.2 Schengen I V městečku Schengen v Lucemburku podepsaly Německo, Francie a země Beneluxu 14. června 1985 tzv. Schengenskou dohodu, která byla uzavřena mimo právní a institucionální rámec ES a jednalo se čistě o smlouvu mezistátního typu. Důvodem se stala volba rychlejšího integračního postupu pěti zemí ES v oblasti svobody volného pohybu osob. Schengenská dohoda je poměrně stručný dokument, který měl zajistit rámec pro další detailnější úpravy. Nevyžadovala ratifikaci, protože byla aplikována na prozatímním základě. Celkových 33 článků je rozděleno do dvou hlav podle časové náročnosti implementace systémových opatření.2 První hlava zahrnuje tzv. krátkodobá opatření3: 1

Tento požadavek je zakotven ve Smlouvě o založení ES, čl. 14, odst. 2 – „Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními této smlouvy.“ 2 Krátkodobá opatření musely členské země zavést do 1. 1. 1986 a dlouhodobá do 1. 1. 1990, pokud se členské země nedohodly jinak. 3 Schengenská dohoda Hlava I čl. 1 - 16

9

•

zrušení kontrol na vnitřních hranicích při zachování namátkových prohlídek,

•

zavádění společné kontroly na hraničních přechodech,

•

umožnění občanům žijícím v pohraničních oblastech přechod přes hranice mimo hraniční přechody,

•

koordinování vízových politik,

•

posílení spolupráce celních a policejních orgánů.

Druhá hlava popisuje dlouhodobá opatření4: •

úplné odstranění kontrol na vnitřních hranicích členských zemí dohody a přesun kontrol na vnější hranice Schengenu,

•

sjednocení legislativy v dalších oblastech,

•

opatření s ohledem na realizaci krátkodobých opatření,

•

sjednocení vízové politiky,

•

zvyšování bezcelních úlev a harmonizace nepřímých daní.

1.3 Schengen II V roce 1990 navázaly země Schengenského prostoru na dohodu z roku 1985 novým dokumentem. Dne 19. června 1990 podepsaly Prováděcí úmluvu k Schengenské dohodě, která rozpracovává do podrobnějších detailů původní dohodu. Úkolem bylo odstranit nedostatky a dopracovat určité nedořešené otázky Schengenské dohody a postoupit ve spolupráci dále. Schengenská úmluva je rozdělena do osmi hlav, kdy každá z nich se věnuje určitému okruhu otázek Schengenského prostoru. Patří sem (kromě obecného vymezení a závěrečných ustanovení):5 •

rušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob,

•

policie a bezpečnost,

•

SIS,

•

přeprava a pohyb zboží,

•

ochrana osobních údajů,

•

Výkonný výbor.6

4

Schengenská dohoda Hlava II čl. 17 - 28 Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě, Hlava II - VII 6 Výkonný výbor vytvořil institucionální stránku Schengenské spolupráce. Každý členský stát měl jednoho zástupce, většinou na ministerské úrovni. Rozhodnutí přijímal výbor jednomyslně. Jako podpůrný aparát vznikl Schengenský sekretariát. 5

10

Prováděcí úmluva je složitější dokument, který ukládá členským zemím větší povinnosti pro zavedení opatření. Z toho důvodu musela úmluva projít procesem ratifikace. Ratifikace narazila na řadu komplikací a proto úmluva vstoupila v platnost až 26. března 1995. Podle Pikny7 hlavní důvody zpoždění přijetí aktu byly technické potíže, které kryly politickou nejistotu zemí, dále pak nutnost dořešit právní vztah dohody na území bývalého NDR z důvodu znovusjednocení Německa a snaha některých zemí zapojit Evropský parlament (EP) a Evropský soudní dvůr do mechanismu Schengenského systému.8

1.4 Význam Schengenských dohod Mezi zeměmi Schengenského systému se podařilo dovršit volný pohyb osob díky odstranění kontrol na vnitřních hranicích a jejich přesun na vnější hranice. S pozitivní stránkou věci jsou také spojena rizika. Usnadnění pohybu platí stejně pro pachatele trestných činů a teroristy. Z tohoto důvodu byla přijata opatření již zmíněná v úmluvě, jako jsou policejní a celní spolupráce, poskytování informací a shromažďování informací v podobě vytvoření SIS, posílení kontrol na vnějších hranicích a harmonizace postupů v otázkách azylu, víz, zbraní, apod. Kromě těchto opatření členské země v úmluvě zakotvily jednu pojistku v podobě možnosti obnovení kontrol na vnitřních hranicích. „Pokud to však vyžaduje veřejný zájem nebo bezpečnost státu, může smluvní strana po konzultaci s ostatními smluvními stranami rozhodnout, že po omezenou dobu budou na vnitřních hranicích prováděny jednostranné kontroly přiměřené dané situaci. Vyžaduje-li veřejný zájem nebo bezpečnost státu okamžité jednání, učiní dotčená smluvní strana potřebná opatření ihned a, co možná nejdříve, o tom informuje ostatní smluvní strany.“9 Této možnosti některé země využily, např. v roce 2004 Portugalsko během konání Mistrovství Evropy ve fotbale, Francie při oslavách 60. výročí dnu D a v srpnu 2005 Finsko během konání Mistrovství světa v Atletice v Helsinkách.

1.5 Začlenění Schengenského acquis do rámce ES/ EU Schengenské acquis se skládá z Schengenské dohody z roku 1985, Prováděcí úmluvy k Schengenské dohodě z roku 1990, protokolů a úmluv přijatých v souvislosti s přistoupením dalších zemí do Schengenského systému a rozhodnutí a prohlášení Výkonného výboru a prováděcí 7

Doc. JUDr. Bohumil Pikna, CSc. působí na Policejní akademii České republiky v Praze jako tajemník katedry veřejnoprávních disciplín, kde se věnuje evropskému právu a jeho zaměření na vnitro a justici. 8 Pikna, Bohumil: Schengenská materie – historie a geneze, čerpáno z: http://www.mvcr.cz/akademie/eu/sch_mat.html, 11. 1. 2006 9 Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě; čl. 2

11

akty vydané orgány, na které Výkonný výbor delegoval své rozhodovací pravomoci.10 Veškeré tyto právní akty vznikly mimo rámec ES. Opatření Schengenského acquis byla inkorporována do rámce ES/EU Amsterodamskou smlouvou z roku 1997. V potaz se bere zvláštní postavení Dánska, Norska a Islandu, ale i neúčast Velké Británie a Irska. Amsterodamem došlo ke změně institucionálního zřízení Schengenského systému. Funkci Výkonného výboru převzala Rada EU a Schengenský sekretariát byl začleněn pod Generální sekretariát Rady. Veškerá opatření vstoupila v platnost s ratifikací Amsterodamské smlouvy v květnu 1999. Začlenění do rámce ES/EU rozdělilo otázky týkající se Schengenského systému mezi první a třetí pilíř. V rámci prvního pilíře se objevily záležitosti vízové, azylové a imigrační politiky v souvislosti s volným pohybem osob. V třetím pilíři zůstala ustanovení o policejní a soudní spolupráci v trestních věcech. Tím se Schengenský systém posouvá na kvalitativně vyšší úroveň. Spolupráce, která vznikla čistě jako mezivládní, získala pro imigrační část Schengenského systému nadnárodní charakter, protože se přesunula do prvního pilíře EU. Inkorporace do rámce ES/EU přinesla určitá rizika. Jedním z nich je zahrnutí schengenského acquis do evropského práva, které přineslo určitou nepřehlednost práva kvůli svému rozsahu (asi 3000 dokumentů). Při jakýchkoli rozporech mezi schengenským acquis a evropským právem, má komunitární právo přednost, což už bylo zakotveno v Schengenu II.11 Po Amsterodamu je problematika vnitřních hranic kromě inkorporace Schengenského systému do rámce ES rozvedena také ve Smlouvě o založení ES v článku 62, která zahrnuje problematiku jak vnitřních, tak i vnějších hranic.

1.6 Postavení států v Schengenu Na počátku vzniku Schengenského systému stálo pět zemí, postupně se systém rozšířil na 15 zemí, ale ne všechny získaly status členské země.12 Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě umožňuje, aby jakýkoli členský stát ES, resp. EU přistoupil k úmluvě. Dohoda o přistoupení podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení přistupujícím státem a každou ze smluvních stran.13 10

Amsterodamská smlouva; Příloha Schengenský systém Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě; čl. 134 12 Signatářské země Schengenských dohod se dělí na členské a přidružené země. Členské země jsou země EU, které přistoupily k Schengenskému systému a požívají veškerá práva a povinnosti z toho plynoucí. Přijímají opatření systému a hlasují ve Výkonném výboru. Přidružené země jsou země, které také přistoupily k Schengenským dohodám, ale nejsou členy EU. K Schengenskému systému přistoupily podpisem dohody o spolupráci se zeměmi Schengenu. Tyto země nemají právo hlasovat ve Výkonném výboru, ale veškerá přijatá opatření jsou pro ně závazná. 13 Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě; čl. 140 11

12

Postupně možnosti stát se členem Schengenského systému využilo mezi lety 1990 – 1996 10 zemí Itálie, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Rakousko, Dánsko, Finsko, Švédsko, Norsko a Island (viz příloha č. 1), nově v roce 2004 také Švýcarsko. Když Dánsko, Finsko a Švédsko zažádaly o vstup do Schengenského prostoru, Norsko a Island je následovaly. Důvodem byl fakt, že mezi zeměmi Skandinávie už od 50.let 20.století existuje pasová unie a občané při přechodu hranic v rámci skandinávského prostoru nejsou podrobovány pasové kontrole. Pro zachování skandinávské pasové unie musely všechny tyto země vstoupit do Schengenského systému. Protože Norsko a Island nejsou členy EU, staly se přidruženými státy Schengenského prostoru. Zvláštní přístup k Schengenskému systému mají Velká Británie a Irsko. Ani jedna z těchto zemí nikdy nepodepsala Schengenské dohody. Obě země mezi sebou mají vytvořený tzv. „malý Schengen“ (Common Travel Area), kdy při cestování mezi Velkou Británií a Irskem jsou zrušeny pasové kontroly. Důvod neúčasti v Schengenském systému britská vláda vysvětluje dvěma způsoby. Za prvé je to dáno ostrovní povahou Velké Británie, kdy kontroly na hranicích jsou dosti efektivní při zadržování nelegálních pokusů o přechod. Druhým důvodem je absence osobních dokladů. Pokud Brit nejezdí do zahraničí, neřídí auto, ani nechodí do knihovny, pak nevlastní jakýkoli doklad, který by umožnil jeho identifikaci. Absence Irska na Schengenu je dána vazbami na Velkou Británii a již zmíněným „malým Schengenem“. Posun v postoji Velké Británie a Irska přišel s přijetím Amsterodamské smlouvy. Obě země získaly možnost kdykoli požádat, aby se na ně vztahovala některá nebo veškerá ustanovení Schengenského systému. Rada EU v tomto případě musí rozhodnout jednomyslně a souhlasit musí i zástupce vlády dotyčného státu.14 Příkladem může být účast obou zemí na části Schengenského acquis (např. na opatřeních SIS, na opatřeních týkající se policie a bezpečnosti) od 29. května 2000 pro Velkou Británii15 a od 28. února 2002 pro Irsko.16 Zvláštní postavení v rámci Schengenského systému požívá Dánsko. Dánsko je plnoprávným členem od roku 1996, ale vyjednalo si možnost neúčastnit se některých opatření přijatých v rámci

14

Amsterodamská smlouva; protokol č. 2, čl. 5 Council Decision (2000/365/EC); v tomto rozhodnutí lze najít části Schengenského systému, na kterých Velká Británie participuje. 16 Council Decision (2002/192/EC); v tomto rozhodnutí lze najít části Schengenského systému, na kterých se Irsko podílí. 15

13

Schengenského systému po ohlášení Radě EU.17 Tato absence na opatřeních Schengenu se vztahuje pouze na ustanovení, která spadají pod první pilíř EU. V rámci třetího pilíře Dánsko režim opt-out nemá. Otázka přistoupení nových členských zemí EU do Schengenského systému zatím zůstává otevřena. Ke dni rozšíření EU 1. května 2004 se stalo deset nových členských zemí signatářskými stranami Schengenských dohod, ale jejich následná implementace si vyžádá čas. Nejprve je potřeba provést reformu Schengenu a to především SIS, aby byl systém schopen pojmout takové množství zemí a informací. Potřeba je zajistit dostatečně efektivní kontrolu na vnějších hranicích, která se posune na východ. V rámci územní působnosti Schengenských dohod existují výjimky na území členských a přidružených zemí. Opatření Schengenu se neuplatňují na německý Helgoland a norský Svalbard. Zvláštní postavení zaujímají dvě území Dánska – Grónsko a Faerské ostrovy, na které se opatření dohod nevztahují, ale při přechodu hranic mezi Grónskem a Faerskými ostrovy na jedné straně a zeměmi Schengenu včetně Norska a Islandu na straně druhé se hraniční pasová kontrola neprovádí.18 Na druhou stranu existují území, která nejsou signatářskými zeměmi, ale jejich participace na Schengenském systému je určitým způsobem zajištěna. Např. Monako, San Marino a Vatikán jsou do Schengenského systému začleněny. Jejich účast v systému bývá řešena dohodami se sousedními státy o odstranění kontrol na společných hranicích. Naopak Andora, jako další představitel evropských ministátů, si kontroly na hranicích plně ponechala. Zbývající dvě země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) – Švýcarsko a Lichtenštejnsko – se k Schengenskému systému staví odlišně. Švýcarsko v rámci druhého kola negociací bilaterálních smluv s EU, které byly podepsány v Lucemburku 16. října 2004, projednalo také otázku Schengenských dohod. Otázka přistoupení k Schengenským dohodám prošla ve Švýcarsku procesem ratifikace v národním referendu, které se uskutečnilo 5. června 2005. Výsledek vyšel ve prospěch akceptace Schengenských dohod v poměru 54,6% pro ku 45,4% proti.19 Švýcarská vláda postupně musí přijmout potřebná opatření vedoucí k odstranění kontrol na hranicích se zeměmi Schengenu a s plnou implementací počítá do roku 2007. 17

Tento režim se nazývá opt-out, což je možnost státu neúčastnit se některých přijatých opatření systému, které by jinak musel převzít. Tento režim si musí stát předem vyjednat. Opakem je režim opt-in, který si vyjednávají země, které se sytému neúčastní, ale v budoucnu by měly zájem některá opatření převzít. Příkladem může být možnost Velké Británie a Irska účastnit se některých opatření Schengenského acquis. 18 Agreement on the accession of the Kingdom of Denmark to the Convention implementing the Schengen Agreement of 14 June 1985 on the gradual abolition of checks at the common borders signed on 19 June 1990, článek 5 19 Volksabstimmung vom 5. Juni 2005 http://www.admin.ch/ch/d/pore/va/20040926/index.html, 11. 1. 2006

14

Lichtenštejnsko je silně svázáno se Švýcarskem. Mezi Lichtenštejnskem a Švýcarskem neexistují hraniční kontroly, ale kontroly se vyskytují na hranicích se sousedními zeměmi EU. Lichtenštejnsko není součástí Schengenského prostoru, ale na rozdíl od Švýcarska je součástí Evropského hospodářského prostoru, kde je zahrnuta otázka svobody volného pohybu osob. Lichtenštejnsko dlouho vyčkávalo na konečný výsledek jednání Schengen: EU – Švýcarsko. Švýcarské ano v referendu pro přistoupení k Schengenské dohodě a lichtenštejnská účast v EHP, vytvářejí podmínky, aby se Lichtenštejnsko vypořádalo se vztahem k Schengenskému systému dříve než vstoupí v platnost dohoda Švýcarska a EU. Předběžné rozhovory na téma Schengenu už proběhly, ale zatím ani jedna strana nezmocnila zástupce pro započetí oficiálních jednání.

15

2 Vznik a fungování SIS 2.1 Vytvoření SIS SIS představuje databázi, která je nezbytná pro zajištění cílů Schengenského systému. Funguje jako kompenzační mechanizmus při odstranění kontrol na vnitřních hranicích a přesun na vnější hranice. Hlavní účel SIS je udržovat veřejný pořádek a bezpečnost na území smluvních stran pomocí využívání informací, které tento systém poskytuje.20 V Schengenské dohodě z roku 1985 se o informačním systému nehovořilo, protože se jednalo o prozatímní dohodu. V Prováděcí úmluvě k Schengenské dohodě z roku 1990 SIS zaujímá celou Hlavu IV. Popisuje se zřízení celého informačního systému, provoz a využití, ochrana údajů a zajištění dat v SIS a rozdělení nákladů plynoucí z existence SIS. Tento systém byl spuštěn v roce 1995, tedy v roce ratifikace Prováděcí úmluvy. Samotné utvoření systému si vyžádalo náročné technické provedení členskými zeměmi.

2.1.1 Složení SIS SIS se skládá ze dvou hlavních komponentů: národní sekce (NSIS) a centrální sekce technické podpory (CSIS). Národní sekci vede každý členský stát sám a z něho převádí informace do centrální sekce, která má sídlo ve Štrasburku. Za správnost, aktuálnost a zákonnost údajů v NSIS nesou odpovědnost jednotlivé členské země Schengenu. Za CSIS nese odpovědnost Francie, protože centrála je umístěna na jejím území. Veškeré informace lze získat pouze přes centrální sekci technické podpory (CSIS) (obr. č. 1), protože národní jednotky mezi sebou nejsou propojeny. Základním principem je udržování identických souborů obsažených v NSIS a CSIS, což je zajišťováno prostřednictvím on-line předávání informací. Doplněk SIS tvoří SIRENE (Supplementary Information Request at the National Entry). SIRENE slouží k výměně doplňujících informací potřebných při práci s daty SIS. Tento systém urychluje komunikaci mezi národními databázemi, protože každý členský stát Schengenského systému má národní kancelář SIRENE, které mezi sebou komunikují přímo. Otázkou zůstává právní základ SIRENE, protože v Schengenských dohodách se o této dodatečné jednotce nemluví. V roce 1995 se Společný dozorčí orgán vyjádřil, že buď se musí

20

Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě, čl. 93

16

doplnit Schengenská úmluva nebo musí členské země vytvořit základ v národní legislativě. Výsledkem se stal SIRENE manuál, který v sobě potvrzuje druhý návrh, tedy že členské země Schengenu musí právní základ úřadu SIRENE upravit v národním právu.21 Obr. č. 1 Komponenty SIS

Zdroj: Fučík, Petr a Šípek, Jaroslav: Schengenský informační systém – technický pohled, 2001 čerpáno z: http://www.integrace.cz/integrace/clanek.asp?id=316, 9. 1. 2006

2.1.2 Obsah SIS SIS obsahuje pouze údaje o osobách a věcech definované v článcích 95 – 100 Schengenské úmluvy pocházející od jednotlivých smluvních stran. Do SIS tedy členské země ukládají záznamy do šesti kategorií:22 •

osoby hledané za účelem zatčení nebo vydání (čl. 95),

•

osoby z třetích zemí, kterým byl odepřen vstup do Schengenského prostoru (čl. 96),

•

zmizelé osoby nebo osoby, které je potřeba dočasně umístit na bezpečné místo, aby nedošlo k jejich ohrožení (čl. 97),

•

svědci a osoby předvolané před soud v rámci trestního řízení, aby vypovídali o činech, pro které jsou stíhány (čl. 98),

•

osoby nebo vozidla pro účely nenápadného sledování nebo cílených kontrol (čl. 99),

•

věci hledané za účelem zabrání nebo jako důkazy pro trestní řízení (čl. 100).

Mezi skupiny předmětů se řadí ukradená, neoprávněně použitá nebo pohřešovaná motorová vozidla, přívěsy, obytné přívěsy, střelné zbraně, nevyplněné doklady, vydané doklady totožnosti a evidované bankovky.

21 22

SIRENE MANUAL (2003/C38/01), 2. How the Sirene Bureaux are organised Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě, čl. 95 - 100

17

U osob zahrnutých v SIS se vedou informace jako je jméno, příjmení, zvláštní objektivně existující stálé fyzické znaky, datum a místo narození, pohlaví, státní občanství, zda je osoba ozbrojená a se sklonem k násilí, důvod záznamu a instrukce pro další postup.23 Údaje se v SIS uchovávají pouze omezenou dobu, kterou stanovila Schengenská úmluva. Základem je, že osobní data vložená do SIS se používají pouze po dobu dosažení cíle, pro kterou byla pořízena. Po třech letech se provádí prověření, zda účel zařazení přetrvává (u údajů podle článku 99 dokonce po jednom roce). V ostatních případech mohou být údaje v SIS maximálně na dobu deseti let. U průkazů totožnosti a evidovaných bankovek je lhůta zkrácena na maximálně pět let a u motorových vozidel, přívěsů a obytných přívěsů na dobu tří let.24

2.1.2.1 Problematika údajů vedených podle jednotlivých článků Schengenské úmluvy SIS představuje systém, který od začátku svého fungování v roce 1995 nahromadil obrovské množství informací. Tabulka č. 1 ukazuje jak se celkový počet údajů vedených v SIS vždy k 1. lednu daného roku vyvíjí. Z tabulky jasně vyplývá rostoucí tendence obsahu údajů v SIS. Propad se vykázal pouze v roce 2004, na což měl vliv pokles údajů vedených podle článku 100, tedy došlo k propadu věcí vedených v systému. Tento propad v následujícím roce byl smazán a to z důvodu, že se členské země dohodly na zanesení nových kategorií věcí do SIS. Tabulka č. 1 – Objem záznamů v SIS

Počet záznamů (čl.95 - 100) z toho čl. 95 z toho čl. 96 z toho čl. 100

Objem záznamů v SIS (celkem) 1. 1. 2001 1. 1. 2002 1. 1. 2003 1. 1. 2004

1. 1. 2005

9 856 000 11 362 701 414 8 747 548

12 292 752 15 011 714 090 11 474 034

10 541 120 12 656 732 764 9 306 952

12 274 875 13 826 775 868 11 008 193

11 746 847 14 902 785 631 10 476 039

Zdroj: Bundesministerium des Innern: Schengen Erfahrungsbericht 2004, www.bmi.bund.de, 4. 1. 2006; Fučík, Petr a Šípek, Jaroslav: Schengenský informační systém – technický pohled, 2001 , 9. 1. 2006

Pokles nastal také u údajů podle článku 96 v roce 2005. Po rozšíření EU z 15 na 25 zemí 1. května 2004 musely být z databáze SIS vymazány veškeré záznamy podle článku 96 o občanech

23

Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě, čl. 94 (3). Jiné údaje se nemohou uvádět a to hlavně citlivé informace jako je barva pleti, politická a náboženská příslušnost, zdravotní stav, apod. 24 Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě, čl. 113

18

z 10 nových členských zemí EU, protože podle článku 96 jsou zahrnuty pouze osoby z třetích zemí. Např. jenom Německo muselo vymazat 60 00025 záznamů. I když vznikla tato povinnost, ne všem zemím se podařilo správně výmaz provést. Na tento problém poukazoval Společný dozorčí orgán v červnu 2005, stav z konce března 2006 nepotvrdil nápravu a bylo konstatováno, že v SIS pod článkem 96 členské země vedou ještě 414 osob z členských nebo přidružených zemí.26 Podíváme-li se blíže na rozdělení údajů v databázi SIS podle jednotlivých článků, vyplyne z toho, že údaje o věcech podle článku 100 zahrnují největší část. Zbytek údajů podle článků 95 – 99 se pohybuje v počtu přes 1 000 000 záznamů. I zde se ukazuje silná disproporce, kdy článek 96 vykazuje kolem 90% záznamů (bez záznamů podle článku 100). Právě tato disproporce vyvolává otázky správného naplňování článku 96 jednotlivými smluvními stranami. Vymezení obsahu článků podle Schengenské úmluvy je dosti vágní a široké, proto se jednotlivé země rozcházejí při interpretaci. Článek 96 uvádí, že se jedná o cizince, u kterého hrozí, že jeho přítomnost může znamenat ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti a ochrany státu. Podíváme-li se na počet osob registrovaných v SIS podle článku 96 jednotlivými zeměmi (tabulka č. 2), uvidíme problém tohoto článku. Tabulka č. 2 – Počet záznamů v SIS podle článku 96 podle jednotlivých smluvních stran Schengenského systému k 1.únoru 2003 Země Itálie Německo Řecko Francie Rakousko Španělsko Nizozemsko Švédsko Finsko Portugalsko Norsko Lucembursko Belgie Dánsko Island Celkem

Počet osob v SIS podle čl. 96 335,306 267,884 58,619 52,383 33,732 10,882 9,363 4,454 2,727 1,744 863 406 367 147 10 778,886

Zdroj: Statewatch, EU – SIS: Three-quarter of a milion “illegal aliens“ banned from Schengen area; April 2005; http://www.statewatch.org/news/2005/apr/08SISart96.htm, 11. 1. 2006 25

Bundesministerium des Innern: Schengen Erfahrungsbericht 2004, www.bmi.bund.de, str. 14, 4. 1. 2006 Více na: Statewatch, EU: A total of 414 EU citizens wrongly put on the Schengen Information System, čerpáno z: http://www.statewatch.org/news/index.html, 20. 4. 2006

26

19

Problémy článku 96 vyústily v inspekci, která byla iniciována Společným dozorčím orgánem a provedena v roce 2005. Výsledná zpráva byla publikována 20. června 2005 v Bruselu.27 Cílem bylo posoudit, zda je článek 96 uplatňován v jednotlivých členských zemí Schengenského systému rozdílně. Pro dosažení výsledku analýzy byly použity tři úrovně zkoumání. První část tvořil dotazník, který poskytnul výchozí informace o používaných národních legislativách zemí Schengenu. Druhá část, tzv. Modul I, se zaměřila na prozkoumání pravidel vkládání dat do SIS podle článku 96, přesnost, aktualizaci a platnost záznamů. Z této části jasně vyplynulo, že rozdílnost mezi zeměmi Schengenu je značná. Mezi hlavní důvody Společný dozorčí orgán zařadil vlivy národního práva, které na tuto oblast působí, ale i rozdílnost v odpovědnosti. Země se lišily nejen úřady, které odpovídaly za údaje v systému, ale i rozsahem odpovědnosti jednotlivých úřadů. Rozdílný přístup byl spatřen také v době uchovávání dat v SIS. Záznamy jednoho státu zůstávají v SIS déle než-li informace jiného státu, i když se jedná o záznamy vložené podle stejných principů. Rozdílné postupy a vlivy vyúsťují ve značné rozdíly záznamů v SIS podle článku 96 jednotlivými smluvními stranami. Třetí část (Modul II) zkoumala kontrolu obsahu údajů podle článku 96. Z této části analýzy vyplynuly tři skupiny problémů:28 •

záznamy, které nebyly v souladu s národním právem,

•

chyby, které se vyskytly při vkládání dat do systému na národní úrovni,

•

záznamy o občanech členských zemí EU.

Z výsledků analýzy sestavil Společný dozorčí orgán sedm doporučení, které by měly vést k lepší interpretaci a využívání článku 96 Schengenské úmluvy. Mezi ně patří např. zamezení nesouladu v době uchovávání záznamů, pověření úřadů v jednotlivých členských zemí Schengenu pravidelnou kontrolou záznamů a jasnější vymezení odpovědnosti za přesnost, aktualizaci a platnost záznamů.29

27

Joint Supervisory Authority of Schengen Article 96 Inspection, Report of the Schengen Supervisory Authority on an inspection of the use of Article 96 alerts in the Schengen Information System, Brussels, 20 June 2005, čerpáno z: http://www.poptel.co.uk/statewatch/news/2005/sep/jsa-sis-art96-rep.pdf , 3. 11. 2006 28 Joint Supervisory Authority of Schengen; Article 96 Inspection, Report of the Schengen Supervisory Authority on an inspection of the use of Article 96 alerts in the Schengen Information System, Brussels, 20 June 2005, čerpáno z: http://www.poptel.co.uk/statewatch/news/2005/sep/jsa-sis-art96-rep.pdf, 3. 11. 2006 29 Joint Supervisory Authority of Schengen; Article 96 Inspection, Report of the Schengen Supervisory Authority on an inspection of the use of Article 96 alerts in the Schengen Information System, Brussels, 20 June 2005, čerpáno z: http://www.poptel.co.uk/statewatch/news/2005/sep/jsa-sis-art96-rep.pdf, 3. 11. 2006

20

V případě Dánska vyústila tato inspekce v nepříjemné zjištění, kdy řada záznamů vedených v SIS Dánskem podle článku 96 byla chybná, jak ukázalo zjištění dánského národního dozorčího orgánu odpovědného za dozor nad datovým souborem národním sekce SIS (v Dánsku nese jméno Datatilsynet). Z celkových 44330 záznamů se vykázalo podstatnou chybou 2231 záznamů a řada dalších obsahovala nějakou chybu. Chyby vznikly nesprávným provedením aktualizace nebo uložením údaje o osobě pod falešným jménem a ani po zjištění pravého jména Datatilsynet neprovedl v SIS opravu. Kromě článku 96 bývá někdy diskutován článek 99 obsahující informace o osobách a vozidlech určených pro nenápadné sledování a cílené kontroly. Tento článek napadají subjekty stojící mimo struktury Schengenu kvůli možnosti zneužití pro účely sledování disidentů, politických odpůrců, ale i odborářů a různých aktivistů. Ostatní články nevyvolávají negativní reakce a ani nevykazují disproporční znaky, které by měly být řešeny na společné úrovni, např. pomocí Společného dozorčího orgánu.

2.1.3 Přístup k údajům vedeným v SIS SIS obsahuje řadu citlivých informací, a proto je přístup k údajům omezen. K údajům mají přístup orgány odpovědné za kontroly na hranicích, orgány policejní a celní kontroly. Do části, která obsahuje údaje o osobách z třetích zemí, kterým byl odepřen vstup do Schengenského prostoru, mají právo nahlížet orgány vydávající víza, ústřední orgány, které prověřují žádosti o víza a orgány zabývající se vydáváním povolení pobytu a správou cizineckých záležitostí v rámci uplatňování ustanovení ohledně pohybu osob.32 Postupně se ukazuje potřeba zahrnout další orgány k přístupu do SIS. Omezenou možnost přístupu mají zahraniční mise, které rozhodují o vydání víza. V žádném případě nemají on-line přístup, ale jsou vybaveny CD nosiči, které obsahují informace potřebné pro rozhodnutí o udělení nebo neudělení víza. CD nosiče jsou vyměňovány každých 14 dní kvůli aktualizaci dat. U Výkonného výboru, resp. Rady EU, uložily členské země seznam kompetentních orgánů, které jsou oprávněny vyhledávat v SIS. Členské země v seznamu určily, které údaje mohou orgány

30

Datatilsynet; Review of reporting of data under Article 96 of the Schengen Convention – National Commissioner’s ref. no. 2004-5162-45, 10 June 2005, str. 1, čerpáno z: www.datatilsynet.dk, 20. 11. 2005 31 Datatilsynet; Review of reporting of data under Article 96 of the Schengen Convention – National Commissioner’s ref. no. 2004-5162-45, 10 June 2005, str. 2, čerpáno z: www.datatilsynet.dk, 20. 11. 2005 32 Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě, čl. 101

21

využívat a pro jaké účely.33 Okruh orgánů dohoda stanovuje, ale nezabývá se počtem přístupů, které členské země mohou mít. Výsledkem je rozdílný počet přístupů do SIS v zemích Schengenu. Pro příklad lze uvést srovnání Rakouska a Nizozemska. Porovnáme počet obyvatelstva, rozlohu obou zemí, počet oprávněných osob s přístupem do SIS a délku vnějších hranic Schengenského prostoru na jejich území. Rakousko je dvakrát větší než Nizozemsko, ale má dvakrát méně obyvatelstva. Počet osob s přístupem do SIS je v Rakousku 30 00034 a v Nizozemsku 7 000 osob35. Poslední ukazatel, který by mohl dát odpověď na otázku, co má vliv na počet přístupů do SIS je délka hranic s nečleny Schengenského systému. U Rakouska je více jak polovina délky hranic s nečlenskými zeměmi Schengenu36 a tak Rakousko zodpovídá za vnější kontrolu Schengenského prostoru. Naopak Nizozemsko na souši sousedí pouze se státy Schengenu, kde tedy mohlo zrušit hraniční kontrolu. Kontrola zůstala v přístavech a na letištích, ale to na rozdíl od Rakouska nepředstavuje tak velkou náročnost z hlediska zaměstnanecké základny, ale i technické. Z toho vyplývá, že rozloha ani počet obyvatelstva nejsou rozhodujícími faktory pro určení počtu přístupů do SIS jednotlivými členskými státy. Významnější vliv na počet přístupů má délka vnějších hranic na jejich území. Kromě tohoto faktoru má význam národní organizace a fungování policejních a celních úřadů, která je v jednotlivých státech odlišná.

2.1.4 Případová studie: fungování SIS v Rakousku SIS je komplikovaný systém a jeho fungování vyžaduje přesné uplatňování pravidel s tím souvisejících. Tvorba NSIS je ponechána na jednotlivých participujících zemích, které vytvářejí technické zázemí pro vstup, přenos, uchovávání, změnu, kontrolu a přístup k údajům v NSIS. Tím vznikají rozličná řešení pro fungování národních částí SIS. Pro lepší pochopení ukážu fungování SIS a NSIS v jednom konkrétním státě, aby bylo vidět, jak daný systém funguje v praxi. Vybrala jsem si Rakousko, protože spuštění NSIS v Rakousku bylo

33

Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě, čl. 101 (3) říká, že se jedná o takové údaje, které orgány potřebují pro výkon své práce. 34 Karanja, S.K.: The Schengen Information System in Austria: An Essentials Tool in Day to Day Police and Border Control Work?; Journal of Information, Law and Technology, 22. 3. 2002, str. 6, čerpáno z: http://www2.warwick.ac.uk/fac/soc/law/elj/jilt/2002_1/karanja/karanja.rtf, 10. 2. 2006 35 Karanja, S.K.: The Schengen Information System in Austria: An Essentials Tool in Day to Day Police and Border Control Work?; Journal of Information, Law and Technology, 22. 3. 2002, str. 17, čerpáno z: http://www2.warwick.ac.uk/fac/soc/law/elj/jilt/2002_1/karanja/karanja.rtf, 10. 2. 2006 36 Délku 1348 km tvoří hranice s Českou republikou, Slovenskem, Maďarskem, Slovinskem, Švýcarskem a Lichtenštejnskem podle údajů Wikipedie, otevřené encyklopedie dosputné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousko, 10. 2. 2006

22

hodnoceno jako úspěšné a stalo se vzorem pro spuštění NSIS v severských zemích, především v Norsku. Prvním krokem bylo systém v Rakousku zavést. Rakousko podepsalo Schengenské dohody v roce 1995, ale veškerá opatření se podařilo plně implementovat, včetně SIS, 2. prosince 1997. Odpovědnost za spuštění NSIS v Rakousku neslo ministerstvo vnitra, které spolupracovalo s ostatními ministerstvy, které jsou SIS zasaženy. Konkrétně to byla ministerstva zahraničních věcí, spravedlnosti a financí. Pro zajištění technické stránky NSIS spolupracoval odbor ministerstva vnitra Rakouska, které bylo zodpovědné za zpracování elektronických dat, se společností IBM. Rakousko mělo výhodu při tvorbě NSIS, protože jako základ využilo národní informační systém (NIS)37, kde z velké části už byly obsaženy údaje, které je potřeba podle Schengenské úmluvy do systému zavést. Druhým krokem bylo spuštění systému a zahájení jeho fungování. Údaje do systému vkládá policie, imigrační úřady, celní úřady a soudy. V praxi k tomu dochází tak, že tyto subjekty vkládají záznamy do svých databází, ze kterých, podle předem zadaných kritérií, putují do NSIS a pak do CSIS. Obr. č. 2 ukazuje, jak systém funguje v Rakousku. Vše začíná na policejní stanici, kde policista vyplní EKIS dokument38, který je určen pro vkládání dat do národní kriminální databáze. Tento dokument putuje do datové základny (DASTA). Po splnění těchto dvou mezistupňů se údaje dostávají online do EKIS.39 Jakmile systém zachytí informace v dokumentu EKIS jako indikátory relevantní pro vložení do SIS, tak speciální software tyto údaje vyfiltruje a pošle je do rakouské NSIS. Odtud záznamy postoupí do CSIS, kde jsou údaje indexovány a rozdistribuovány do NSIS zemí Schengenu, včetně té, která informaci do CSIS poslala. Jakmile jsou data rozeslána a obsažena v SIS, tak je lze v systému vyhledávat. Tento celý postup zabere necelé 3 minuty, což zajišťuje aktuálnost údajů vedených v SIS. Při vyhledávání údajů dochází k dotazování jak v NSIS, tak v NIS Rakouska. Důvod je zřejmý a vyplývá z charakteru obou databází. Nedojde-li při dotazování ke kladné odpovědi v NSIS, neznamená to automaticky, že by osoba v systémech Rakouska nefigurovala. Takováto osoba může být vedena v NIS. NSIS a NIS nejsou identické, protože do NSIS se dostanou pouze 37

NIS je informační systém Rakouska, který obsahuje základní údaje o osobách a věcech, která mohou určité národní orgány vyhledávat. Na rozdíl od SIS data v NIS nejsou rozdělena podle kategorií. 38 Je to speciální dokument používaný v rakouském informačním systému EKIS (Elektronický informační systém kriminálního vyšetřování). 39 EKIS je databankou skládající se z řady databází jako je např. trestní rejstřík, databáze motorových vozidel, databáze sledovaných osob a věcí, DNA databáze, databáze otisku prstů, atd. Více na http://www.bmi.gv.at/ekis/, 20. 4. 2006

23

informace vymezené Schengenskou úmluvou. Naopak NIS může vést informace, které je podle rakouského práva vhodné schraňovat, ale podle Schengenské úmluvy nikoli. V případě Rakouska je vidět, že NSIS, SIRENE a NIS jsou technicky i organizačně odlišné jednotky. Obr. č. 2 Technické aspekty a fungování SIS v Rakousku

DASTA – datová základna (data station) EKIS – Elektronický informační systém pro kriminální vyšetřování FIS – cizinecký registr PFA – kriminální registr

směr toku informací Zdroj: Karanja, S.K.: The Schengen Information System in Austria: An Essentials Tool in Day to Day Police and Border Control Work?; Journal of Information, Law and Technology, 22. 3. 2002, str. 4, čerpáno z: http://www2.warwick.ac.uk/fac/soc/law/elj/jilt/2002_1/karanja/karanja.rtf, 10. 2. 2006

24

2.1.5 Zisk údajů z SIS SIS představuje tzv. systém zásahů a omylů (hit / no hit system).40 Jednotlivé země participující na Schengenském informačním systému mohou vyhledávat záznamy pouze ve své národní sekci SIS. Vyhledávání v datových souborech národních sekcí jiných smluvních stran není možné.41 NSIS jednotlivých zemí Schengenu musí udržovat identické soubory a proto vyhledávání ve své národní sekci by mělo poskytnout stejné informace, jako kdyby se vyhledávalo v národní sekci jiného státu. K určitým rozdílům přece jen dochází a to z důvodu, že národní státy rozhodují, zda-li se záznam z NSIS pošle do CSIS a odtud do všech národních sekcí zemí Schengenu. Pokud se totiž stát rozhodne, že informace pro SIS nejsou relevantní, tak nedojde k zahrnutí do CSIS a tím do celého SIS a takovýto záznam zůstane pouze v národní sekci státu, který informace vložil do své NSIS. V těchto případech dochází k zapojení kanceláře SIRENE, která zajišťuje výměnu doplňujících informací k záznamům v SIS, které má národní sekce dodatečně doplněny v databázi. Při vyhledávání dochází k tzv. zásahu nebo úspěšnému dotazu. V případě úspěšného zásahu SIRENE poskytnou doplňující informaci pouze na vyžádání ze strany, která žádost vznesla. Kanceláře SIRENE mezi sebou komunikují navzájem, takže nemusí využívat žádného prostředníka, ani nemusí informace posílat přes žádnou centrálu. Pro vysvětlení fungování výměny dodatečných informací přes SIRENE použiji jako příklad výměnu mezi Německem a Rakouskem. Jako předpoklad si stanovím, že Rakousko je zemí, která záznam do SIS vložila. Oprávněný orgán v Německu (např. policie) vyhledává v SIS a dojde k zásahu, ale tento orgán potřebuje více informací, tak se obrátí na německou kancelář SIRENE, která pošle požadavek na doplňující informace do rakouské kanceláře SIRENE. Rakouská kancelář SIRENE si potřebné informace stáhne ze své databáze, kde jsou potřebné informace vedeny (v případě Rakouska je touto databází EKIS) a tyto informace pak pošle do německé kanceláře SIRENE, která je předá orgánu, který požadavek na počátku vznesl (viz. obrázek č. 3). Takováto transakce zabere v průměru 15 minut.

40

Systém zásahu a omylu je založen na způsobu dotazování a zisku informací z databáze. Jedná se o systém, kdy se zadá dotaz a výsledkem je zisk informace, zda-li se záznam v databázi nachází nebo ne. Jiné informace ze systému nelze získat. Pro dodatečné informace vznikají jiné subjekty, jako např. v SIS jsou to národní kanceláře SIRENE. 41 Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě, čl. 92 (2)

25

Obr. č. 3 Výměna doplňujících informací prostřednictvím kanceláří SIRENE

Německá kancelář SIRENE

Rakouská kancelář SIRENE

Zdroj: Karanja, S.K.: The Schengen Information System in Austria: An Essentials Tool in Day to Day Police and Border Control Work?; Journal of Information, Law and Technology, 22. 3. 2002, str. 8, čerpáno z: http://www2.warwick.ac.uk/fac/soc/law/elj/jilt/2002_1/karanja/karanja.rtf, 10. 2. 2006

2.1.6 Kontrola údajů v systému, ochrana dat a dohled nad ochranou Řada věcí související se vznikem a fungováním SIS je označena jako tajná. S tím vyvstává potřeba zajistit dostatečnou kontrolu a ochranu systému jako celku, ale i jednotlivých jeho částí. Základem bylo zavedení právní úpravy ochrany dat. Některé země ochranu dat měly upravenou v národní legislativě, a proto provedly pouze adaptaci ve vztahu k Schengenské úmluvě. Jiné země musely tyto akty plně zavést (např. Belgie, Španělsko, Itálie, Portugalsko, Řecko). Podíváme-li se na systém kontroly a ochrany dat v SIS, lze ho rozdělit do dvou kategorií. První je vnitřní kontrola, která se skládá ze složky technické, personální a organizační. Již při samotném vkládání údajů nastupuje personální kontrola, která působí při zařazování záznamu nejprve do národní databáze a pak do NSIS. Kromě personální kontroly nastupuje technická v podobě posuzování technické stránky záznamu, tedy jestli je záznam ve vhodném formátu. Základem je ověřit, zda záznam v SIS už neexistuje, protože není možné vést stejný záznam v SIS vícekrát. Kromě vkládání dat do SIS orgány kontrolují přístup k údajům. Schengenská úmluva ukládá povinnost signatářským zemím ukládat pro kontrolu v průměru každý desátý dotaz učiněný do SIS, kde se kontroluje oprávněnost vyhledávání v SIS. Po šesti měsících musejí být kontrolní záznamy tohoto typu vymazány.42 Systém organizační kontroly si každý stát nastavuje podle organizace, která odpovídá fungování NSIS v dané zemi. Druhou složkou je vnější kontrola. Smyslem vnější kontroly je zajistit, že vnitřní kontrola pracuje efektivně. Schengenská úmluva stanovuje dvě základní části vnější kontroly – národní a společný dohled. 42

Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě, čl. 103

26

Každá země Schengenu má povinnost zřídit národní dozorčí orgán, který je odpovědný za provádění dozoru nad datovým souborem národní sekce. Vede kontrolu nad zpracováním a využíváním údajů v NSIS v souladu s dodržováním práv osob vedených v SIS.43 Obecně Schengenská úmluva vymezuje povinnosti národních dozorčích orgánů, ale ostatní aspekty se řídí podle národní legislativy. To má vliv na rozdílnost národních dozorčích orgánů, které vznikají jako nezávislé orgány s rozličnými pravomocemi, silou, počtem členů, způsobem volby apod. Příkladem je Norsko nebo Francie, kde národní dozorčí orgán má právo rozhodovat, naopak v Německu se jedná pouze o poradní orgán. Na centrální úrovni působí Společný dozorčí orgán, který je odpovědný za dohled nad CSIS a nad dodržováním ustanovení Schengenské úmluvy. Tento orgán se skládá ze dvou zástupců z každého národního orgánu.44 Cílem je usměrňovat vývoj SIS a koordinovat potřebné změny. Podněty, názory a doporučení vyjadřuje Společný dozorčí orgán v pravidelných ročních zprávách. Slabinou je fakt, že veškeré aktivity tohoto orgánu nemají dostatečnou oporu v právu a nejsou tedy vynutitelné, výsledkem je spíše poradní funkce. Nedořešenou otázkou zůstává úloha soudní kontroly. Při tvorbě Schengenského systému se neuvažovalo o zřízení společné soudní kontroly. Určitou pravomoc v souvislosti s Schengenem získal Evropský soudní dvůr inkorporací Schengenu do rámce ES/EU, ale ta je velmi omezená. V dnešní době se spory vyplývající z uplatňování Schengenského systému řeší před národními soudy, které vykládají záležitosti Schengenu podle národních právních zásad. I proto přetrvává potřeba harmonizace výkladu Schengenského systému v participujících zemích.

2.1.7 Práva osob v souvislosti s SIS Právo na přístup k údajům představuje kompenzační mechanismus v souvislosti s ochranou osobních údajů vedených ve veřejných registrech. Občan má právo být informován, kde a jaké údaje se o něm/ní vedou. Schengenská úmluva zahrnuje otázku práv osob, o nichž jsou vedeny záznamy v SIS, tzn. právo na přístup k údajům v SIS. Tato práva rozděluje do čtyř okruhů:45 •

dozvědět se údaje zařazené o své osobě v SIS,

•

nechat opravit údaje, které jsou z faktického hlediska nesprávné a nechat vymazat údaje, které jsou z právního hlediska nesprávné,

43

Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě, čl. 114 Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě, čl. 115 45 Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě, čl. 109, 110, 111, 114 44

27

•

zahájit jednání před soudem nebo orgánem kompetentním ve věci opravy, zrušení či poskytnutí údajů anebo způsobené škody v souvislosti se záznamem o své osobě,

•

požádat dozorčí orgán o prověření údajů o své osobě zařazených v SIS a o kontrolu jejich využívání.

Tak jako je svoboda volného pohybu osob v rámci Schengenu uplatňována na všechny osoby bez ohledu na občanství, tak i těchto práv se může dovolat jak občan EU, tak občan třetí země. Kdokoli má pocit, že údaje o jeho/její osobě jsou v SIS zařazeny špatně nebo jenom chce zkontrolovat, jestli se o něm/ní vedou záznamy v SIS, se tohoto práva může dovolat před kompetentním národním úřadem v zemi Schengenu podle vlastní volby. Volba je možná díky tomu, že národní databáze (NSIS) a centrální (CSIS) jsou identické. Možnosti, u kterých úřadů se dovolat svých práv, vyplývají z národní legislativy a praxe uplatňované v členských zemí Schengenu. Stručně lze systémy uplatňování práva přístupu rozdělit do dvou – přímý a nepřímý. Přímý systém znamená, že osoba žádá přímo u orgánu, který se záznamy z SIS pracuje, tedy policejní složky, celní úřady apod. Tento systém se uplatňuje v Rakousku, Dánsku, Finsku, Německu, Norsku, Španělsku, Švédsku a na Islandu. Naopak u nepřímého systému žadatel podává žádost u národní agentury pro ochranu dat. Podle tohoto postupu pracují úřady v Belgii, Itálii, Lucembursku, Nizozemsku a Portugalsku. Francie využívá kombinaci obou systémů. Řecko se oficiálně hlásí k přímému systému, ale ve skutečnosti využívá kombinaci.46 Prezentace výsledku šetření závisí na národním právu zemí Schengenu a to především na zákoně týkajícím se ochrany dat. Samotná Schengenská úmluva zmiňuje případy, kdy se informace dotyčné osobě nesdělí. Jedná se o situace, kdy by došlo k ohrožení zákonného cíle uvedeného v záznamu nebo v zájmu ochrany práv a svobod jiných osob a pokud u záznamu trvá účel nenápadného sledování.47 V ostatních případech záleží na národní legislativě, zda-li bude informace žadateli poskytnuta. Ve většině zemí se žadateli v zamítavém stanovisku oznámí, že v SIS se nenacházejí žádné údaje o jeho/její osobě, které by mohly být sděleny. Takováto informace je pro žadatele dosti nejasná a nevyplývá z ní, zda jsou nebo nejsou záznamy o dané osobě v SIS.

46

Úpravou této oblasti v národních legislativách zemí Schengenu nedošlo pouze k uplatňování rozdílných systémů podávání a vyřizování žádostí, ale také k odlišnostem ve finanční náročnosti. Většina zemí tuto službu poskytuje zdarma jako např. Německo, Itálie, Belgie, Francie, Lucembursko. Island, Švédsko, Finsko a Rakousko nevyžadují zaplacení poplatků za vyřízení pouze, pokud je požadavek podán jednou za rok. Pokud je jich více do roku, platí žadatel určitou částku. Při podání žádosti v Řecku nebo Nizozemsku se platí ve všech případech. 47 Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě, čl. 109 (2)

28

Žádost o přístup k záznamům v SIS pro kontrolu správnosti, oprávněnosti a využití může podávat žadatel u kompetentních národních orgánů v jakékoli zemi Schengenského systému bez ohledu na to, která země daný údaj do SIS zanesla, proto vzniká potřeba spolupráce těchto orgánů. Schengenská úmluva práva vymezuje a národní státy upravují jejich uplatnění, ale v praxi jak občané EU, tak občané třetích zemí těchto práv využívají jen zřídka.48 K většímu zájmu dochází pouze při propuknutí skandálů ve spojitosti s informačními systémy, který ale rychle klesá.49 Důvod plyne z nízké informovanosti o SIS, proto se Společný dozorčí orgán rozhodl v roce 1997 spustit informační kampaň. Kampaň nesla název „Schengenský informační systém se o Vás stará“.50 Společný dozorčí orgán vytvořil informační letáček, který obsahoval dva základní okruhy informací. První popisoval stručně SIS, jaké údaje obsahuje, co je Společný dozorčí orgán a jakou hraje roli v SIS. Druhá část letáčku obsahovala informace o právech osob ve spojitosti s SIS, tedy jaká mají práva, jak a kde se jich dovolat a jaké informace lze získat. Informační brožurky byly umístěny na vnějších hraničních přechodech Schengenského prostoru, na letištních terminálech a v místech u kontrol před vstupem do Schengenlandu. V páté a šesté výroční zprávě Společný dozorčí orgán pozitivně hodnotí probíhající kampaň, která do roku 2001 proběhla v sedmi zemích. Počet žádostí a zájem o využití práv ze stran obyvatelstva vzrostl, což vypovídá o efektivitě kampaně. Důsledkem toho se Společný dozorčí orgán rozhodl pokračovat v osvětě veřejnosti. V roce 2002 rozhodl o vydání nové verze informační brožurky. Zároveň ve stejném roce Společný dozorčí orgán vydal průvodce, který detailně popisuje postup při domáhání se práv v souvislosti s SIS v jednotlivých zemích Schengenu.51 I přes veškeré tyto snahy efektivnost snižuje právní omezení sdělování informací žadatelům. Neúspěchem bylo, že Francie a Nizozemsko neprovedly ani 4 roky po započetí tohoto projektu potřebná opatření pro spuštění informační kampaně. Naopak skandinávské země, které

48

Podle zpráv Společného dozorčího orgánu, viz Fifth annual report on the activities of the Joint Supervisory Authority, March 2001 – December 2001, kapitola III.1, čerpáno z: www.schengen-jsa.dataprotection.org, 11. 1. 2006 49 Např. v Rakousku v roce 2001 došlo ke skandálu v souvislosti s NIS. Počet žádostí v této zemi za čtyři měsíce po skandálu byl okolo 1200 a za období devíti měsíců před skandálem pouhých 600 žádostí. Podle Karanja, S.K.: The Schengen Information System in Austria: An Essentials Tool in Day to Day Police and Border Control Work?; Journal of Information, Law and Technology, 22. 3. 2002, str. 16, čerpáno z: http://www2.warwick.ac.uk/fac/soc/law/elj/jilt/ 2002_1/karanja/karanja.rtf, 10. 2. 2006 50 Joint Supervisory Authority; Sixth Report January 2002 / December 2003, Activities of the Joint Supervisory Authority, čerpáno z: www.schengen-jsa.dataprotection.org, 11. 1. 2006 51 Průvodce je ke stažení na webových stránkách Společného dozorčího orgánu (www.schengen-jsa.dataprotection.org), v anglickém jazyce pod názvem „The Schengen Information System a Guide for exercising the right of access“.

29

teprve postupně implementovaly opatření Schengenského systému ve svých zemích52, projevily zájem participovat na informační kampani o SIS a začaly provádět aktivity na podporu informovanosti ve svých zemích.

2.1.8 Participace jednotlivých zemí na SIS

2.1.8.1 Členské a přidružené země Při spuštění SIS v roce 1995 bylo jeho součástí sedm zemí (Francie, Německo, země Beneluxu, Španělsko a Portugalsko). V roce 1997 se do SIS zapojily Itálie, Řecko a Rakousko. Dánsko, Švédsko, Finsko, Norsko a Island přistoupily v roce 2001 k tzv. SIS 1+, který už byl částečně uzpůsoben pro více členských zemí, než-li původní SIS. Z hlediska funkčnosti nebo inovací se nejednalo o nic podstatného. Smyslem bylo umožnit zahrnutí postupně se rozšiřující členské základny Schengenského systému také do oblasti SIS.

2.1.8.2 Velká Británie a Irsko Velká Británie a Irsko stojí mimo Schengenský systém, ale mají možnost přistoupit k jednotlivých částem Schengenu nebo dokonce celku tak, jak to stanovuje Schengenský protokol k Amsterodamské smlouvě. Obě země této možnosti již využily a to právě ve spojitosti s SIS. Velká Británie poslala v roce 1999 Radě EU žádosti o účast na určitých ustanoveních Schengenského acquis,53 kde jednou z těchto částí byl také SIS. Po jednomyslném schválení Rady se Velká Británie od 20. května 2000 stala součástí SIS, jmenovitě článků 92 – 119 Schengenské úmluvy, kromě článku 96. Tímto se Velká Británie zavázala k implementaci technických opatření SIS. Rada musela vyřešit otázku neúčasti Velké Británie na článku 96 Schengenské úmluvy. Velká Británie navrhovala, že přístup k údajům uloženým pod tímto článkem bude omezen na určitý okruh osob s limitovanými možnostmi. Podle Společného dozorčího orgánu by byl tento postup v rozporu s článkem 94 a jako takový pro SIS nepřípustný. Nizozemská delegace navrhla řešení, které bylo akceptovatelné a aplikovatelné. Data určená pro odeslání z CSIS do Velké Británie budou očištěna o údaje obsažené v SIS podle článku 96. Pro eliminaci vedení stejného údaje v databázi

52

U skandinávských zemí (Dánsko, Švédsko, Finsko, Norsko, Island) došlo k podpisu Schengenských dohod 19. prosince 1996, ale plně implementovány byly až 25. března 2001. 53 Council Decision (2000/365/EC)

30

dvakrát bylo rozhodnuto, že veškerá data vkládaná Velkou Británií do databáze musejí projít procesem kontroly v CSIS ve Štrasburku, zda daný údaj není již obsažen v SIS podle článku 96. Velká Británie musela ještě vymezit teritoriální působnost participace na SIS. Sporná území byly Gibraltar, ostrovy v kanále La Manche a ostrov Man. Gibraltar byl z teritoriální působnosti SIS vyjmut.54 Ostrovy v kanále La Manche a ostrov Man se staly součástí SIS rozhodnutím Rady EU z 31. ledna 2000 na základě nové žádosti o účast v určitých částech Schengenského acquis. Obsahově se tato žádost kryla s žádostí Velké Británie z roku 1999. Irsko následovalo příklad Velké Británie a v roce 2000 zaslalo žádost o účast na určitých částech Schengenu. Oblasti zájmu participace Velké Británie a Irska na určitých opatřeních Schengenu se více či méně kryly. Po jednomyslném schválení žádosti Radou EU 28. února 2002, se Irsko stalo součástí SIS a dalších opatření.55 Stejně jako v případě Velké Británie se to týkalo článků 92 – 119 Schengenské úmluvy, kromě článku 96, a proto opatření Velké Británie ohledně článku 96 platí stejně pro Irsko. Obě země se zavázaly zavést potřebná opatření k ochraně dat v SIS. I když se obě země staly součástí SIS, nemohly se stát členy Společného dozorčího orgánu. Získaly pouze status pozorovatele, a tak nezískaly hlasovací právo. Veškeré náklady plynoucí z přistoupení a implementace SIS v obou zemích šly k jejich tíži.

54

Účast Gibraltaru byla pouze na ostatních částech Schengenského acquis, ke kterému Velká Británie přistoupila v roce 2000. Články 92 – 119 se na Gibraltar nevztahují. 55 Council Decision (2002/192/EC)

31

3 Od SIS k SIS II 3.1 Nedostatky SIS Schengenský systém se stal důležitým prvkem pro realizaci volného pohybu osob. Pro dosažení úspěchu bylo zapotřebí vytvořit potřebné zázemí. SIS představuje jeden z klíčových opatření Schengenu a je hodnocen jako úspěšný systém, kterého se daří využívat v řadě případů pro boj proti kriminálním zločinům a ilegální imigraci. Jako celek SIS působí velmi efektivně, na druhou stranu má řadu nedostatků, které je potřeba eliminovat. SIS skýtá značný potenciál, ale jeho využití limituje Schengenská úmluva, což z SIS vytváří rigidní systém. Jednoduchým příkladem může být fakt, že podle článku 100 úmluvy se v SIS nacházejí údaje o odcizených vozidlech, ale údaje o odcizených státních poznávacích značkách (SPZ) se tam vložit nemohou. Přitom je dokázané, že odcizená auta mají často vyměněnou SPZ, která byla též ukradena. Další slabinou je roztříštěnost systému pramenící z aplikace národních legislativ pro úpravu řady otázek, na které se Schengenská úmluva odvolává. Závažným rizikem SIS je nedostatečná ochrana lidských práv, slabé kontrolní mechanismy a absence přezkumu správnosti vkládání údajů do systému.56 V souvislosti s SIS se objevily na veřejnosti skandály. Např. v Belgii došlo k úniku informací z SIS. Vytištěné záznamy z SIS se našly na belgickém nádraží. Dva belgičtí úředníci byli uvězněni kvůli podezření z úniku citlivých informací z SIS a z účasti na organizovaném zločinu. Někdy se taky objeví spory ohledně neoprávněného vložení záznamu do databáze.57

3.2 První náznaky změn a provedené změny SIS 3.2.1 Předběžná studie Již v prosinci 1996 na zasedání Výkonného výboru v Lucemburku členské země rozhodly, že je potřeba započít s vytvářením SIS II. Následně 25. dubna 1997 rozhodl výbor o udělení kontraktu na vypracování předběžné studie pro SIS II, jejímž úkolem bylo nastínit architekturu nově

56

Podle článku: Šlosarčík, Ivo: Schengen: návod k použití, čerpáno z: http:/www.europeum.org/disp_article.php?aid=365, 7. 11. 2005 57 Dva britští občané bojovali po dobu šesti let, aby byly záznamy o jejich osobách vymazány z belgických a britských policejních databází. Více na: Statewatch; UK-EU Football fans taken off records, čerpáno z: http://database.statewatch.org/protected/article.asp?aid=1890, 10. 4. 2006

32

vzniklého systému a postupy pro zachování cílů SIS. Studie byla provedena v roce 1998. Impulsem pro vznik nového systému byl zvyšující se zájem o členství v Schengenu, odstranění nedostatků a zavedení nových funkcí. Cílem bylo připravit možné scénáře přetvoření starého systému v podobě SIS I na nový SIS II, zhodnotit veškeré možnosti a zdokonalení SIS v souvislosti s finanční náročností. Za koordinaci mezi členskými zeměmi a finanční náročnost projektu předběžné studie bylo odpovědné Portugalsko.58 Koordinaci pracovních skupin Schengenu a administrativu prováděl Schengenský sekretariát.

3.2.2 Rozhodnutí Výkonného výboru o vývoji SIS V říjnu 1997 Výkonný výbor vydal rozhodnutí, které nastínilo vývoj SIS. Výbor vyjádřil nutnost rozšířit kapacitu CSIS z 10 států na 15 zemí. Jednalo se o mezikrok ve vývoji SIS. V žádném případě nešlo o narušení vývoje SIS II, který byl již v té době považován za strategický cíl. Důvodem bylo blížící se zapojení severských států do SIS po jejich podpisu Schengenských dohod v roce 1996. Z technických důvodů bylo jasné, že se severské země nepodaří do SIS zapojit před rokem 2000, ale výbor vyjádřil přání, tak učinit právě v roce 2000. Změna SIS byla rozdělena do dvou fází. První fáze se zaměřila na přípravu nového hardwarového systému a jeho následnou implementaci v deseti stávajících zemích SIS. Druhá fáze zahrnovala zapojení severských zemí do SIS. Celý tento projekt vyústil v tvorbu SIS 1+.

3.2.3 SIS 1+ Původní SIS zahrnoval sedm zemí při svém spuštění v roce 1995. Při budování SIS účastnické země59 vzaly v potaz možnost rozšíření členské základny Schengenu a kapacitu SIS tomu přizpůsobily. SIS byl tedy nastaven na osm účastnických zemí, ale už v roce 1997 do SIS přibyly další 3 země (Itálie, Řecko a Rakousko). Dva roky po spuštění bylo v SIS o dvě země více než bylo kapacitně naplánováno. Zájem o členství v Schengenském systému se nezastavil. Koncem roku 1996 k Schengenské úmluvě přistoupilo dalších pět zemí, tentokrát se jednalo o severské země Dánsko, Finsko, Švédsko, Norsko a Island. Jejich participace na SIS vyřešil Výkonný výbor rozhodnutím 21. dubna 1998, 58

Proč se Portugalsko stalo hlavním subjektem z dokumentů není jasné. Nedá se to odvodit ani od předsednictví Rady. Na druhou stranu se při vývoji vycházelo z právního aktu z roku 1992, který vznikl za portugalského předsednictví. 59 V té době se jednalo o pět zakládajících zemí Schengenu.

33

který stanovil možnost rozšířit připojení k CSIS na 15, resp. 18 zemí.60 Výsledkem byl modifikovaný SIS 1+, který dokáže pojmout až 18 členských zemí. Plně to pokrylo požadavky členských zemí Schengenu (v té době 15 zemí) a navíc zůstala 3 rezervní místa. Výkonný výbor rozhodl o 15, resp. 18 připojeních k CSIS kvůli možnosti zapojení všech zemí EU61 a dvou přidružených zemí Schengenu, Norska a Islandu, s počítanou rezervou 1 místa. Z hlediska funkčnosti a inovací se nejednalo o nic podstatného. Základním smyslem bylo pouze umožnit plnohodnotnou účast všech zemí, které měly zájem v té době participovat v Schengenském systému a tím i v SIS.

3.3 Přijatá revize SIS 3.3.1 Podněty Španělského království 62 Jednou z prvních výrazných změn snažících se upravit SIS se staly dvě iniciativy Španělského království z 4. července 2002. Cílem bylo rozšířit Schengenskou úmluvu o několik dodatků v oblasti SIS pro lepší využití SIS jako efektivního nástroje v boji proti ilegální imigraci, zločinu a stále více sílícímu terorismu. Tyto dva podněty vyústily v přijetí dvou právních aktů nařízení Rady č. 871/2004 z 29. dubna 2004 a rozhodnutí Rady 2005/211/SVV z 24. února 2005.

3.3.1.1 Proč dva právní akty? Důvodem prezentace dvou návrhů a následně přijetí dvou právních aktů je povaha Schengenského systému a především jeho inkorporace do struktur EU. Schengenský systém se rozpadl mezi první a třetí pilíř EU, kde jsou používány rozdílné nástroje. Při začleňování Schengenu do rámce EU Amsterodamskou smlouvou členské země vedly debatu na téma povahy SIS a jeho rozpadu mezi první a třetí pilíř EU, která má za následek vznik duální právní základny pro akty týkající se SIS. Svojí povahou SIS nelze čistě zahrnout pouze pod první nebo naopak pouze pod třetí pilíř, protože v sobě zahrnuje jak prvky policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, tak i aspekty vízové, migrační a azylové politiky. Jasné zůstává, že základní aspekty SIS jako jsou tvorba, fungování a využití SIS spadají do jednotné oblasti,

60

Rozhodnutí Výkonného výboru z 21. dubna 1998 o CSIS s 15/18 spojeními (SCH/Com-ex (97)35) V roce 1998 to bylo 15 členských zemí. 62 Pro přehlednost pod pojmem podněty Španělského království zahrnuji iniciativy Španělského království z roku 2002 pro přijetí návrhu a rozhodnutí Rady zavedení některých nových funkcí SIS, včetně boje proti terorismu. Název je odvozen od Španělska, které předsedalo Radě EU v první polovině 2002. V oficiálních dokumentech se orgány EU odvolávají na „podnět Španělského království“. 61

34

a proto musí být obsaženy v aktech jak prvního, tak i třetího pilíře. U právních aktů SIS se používá pro úpravy v rámci prvního pilíře nařízení a v rámci třetího pilíře rozhodnutí.63

3.3.1.2 Co podněty Španělského království přinášejí? Oba podněty Španělského království vycházejí z existence SIS. Zároveň poukazují na potřebu vytvoření SIS II, ale konstatují, že zavedení některých nových funkcí SIS a dalších úprav, lze provést v rámci současné verze SIS. Hnacím motorem iniciativy byl boj proti terorismu, který se zobrazil i v samotném názvu.64 Vliv na utvoření podnětů mělo zasedaní v Laekenu v prosinci 2001 a vytvoření akčního plánu z 21. září 2001 pro boj proti terorismu. Z iniciativ vznikly dva právní akty vydané v roce 2004 a 2005, které se věnují dvěma okruhům - kategoriím údajů vedených v SIS a přístupu k údajům v SIS. Nařízení z roku 2004 doplnilo k SIS osm dodatků65 a rozhodnutí přijaté v roce 2005 přineslo třináct dodatků66 k opatřením SIS. Celkově došlo k dotvoření patnácti dodatků, protože šest se jich překrývá jak v nařízení, tak v rozhodnutí. Základním přínosem revize SIS je zahrnutí SIRENE do úprav a zakotvení z hlediska právního do základního Schengenského acquis. Původně podle návrhu iniciativ měla být ustanovení SIRENE doplněna k článku 108, ale v konečných přijatých aktech se úprava vklínila do článku 92, kde je vymezen rozdíl mezi NSIS a CSIS a teď nově fungování národní kanceláře SIRENE. Dodatečné úpravy SIRENE jsou zohledněny v nově vzniklých článcích. Celkově to znamená posun právního ukotvení SIRENE v Schengenském systému, které v minulosti bylo dosti sporné. Podněty Španělského království, a z toho plynoucí právní akty, právní základ SIRENE vyřešily jednou pro vždy. Do přijetí nařízení a rozhodnutí z let 2004 a 2005 měly přístup k údajům pouze policejní orgány, orgány celní a hraniční kontroly a do kategorií obsahující údaje o osobách z třetích zemí orgány vydávající víza a povolení k pobytu. Nově dodatek ke článku 101(1) umožňuje přístup k záznamům uloženým v SIS vnitrostátním justičním orgánům. Zahrnuty jsou i orgány příslušné k zahájení trestního stíhání. 63

Nařízení je obecně závazný právní předpis, který platí v okamžiku vstupu v platnost bezprostředně ve všech členských státech. Rozhodnutí jako nástroj třetího pilíře, je závazný právní předpis přijímaný Radou. 64 „Iniciativa Španělského království se zřetelem na vznik nařízení (rozhodnutí) Rady o zavedení některých nových funkcí Schengenského informačního systému, včetně boje proti terorismu“. 65 Konkrétně šlo o články 92, 94(3), 101(1) a 101(2), 102(4), 103 a dva nové články 112A a 113A. 66 V případě rozhodnutí šlo o články 92, 94(2), 94(3), 99(1), 99(3), 99(5), 100(3), 101(1), 103 a nové články 101A, 101B, 112A a 113A.

35

Takový to přístup je řešen z hlediska vnitřního přístupu orgány v jednotlivých zemích Schengenu. Novinkou, řešenou iniciativou Španělského království je přístup orgánů stojících mimo Schengenský systém. Konkrétně členské země vedly diskuze o přístupu Europolu a Eurojustu k záznamům SIS. Vztahy mezi SIS a Europolem a SIS a Eurojustem spadají do 3. pilíře, a proto je Rada vyřešila v rozhodnutí z roku 2005. Pro uspořádání vznikly dva nové články, pro Europol článek 101A a pro Eurojust článek 101B. Europol získal přístup k údajům vedeným v SIS podle článků 95, 99 a 100 a Eurojust podle článků 95 a 98. Získané informace mohou oba úřady použít pouze pro plnění úkolů. V rozhodnutí členské země dále vymezily využití dat, kontrol vyhledávání, poskytování dodatečných informací a přijetí ochranných opatření. Druhý okruh změn vnesených do SIS iniciativou z roku 2002 se dotýká kategorií dat. Jedna změna se dotkla údajů vedených o osobách, kde se kromě stávajících informací, jako je jméno, příjmení apod., připojily nové informace. Právní akty zahnuly informace, zda se jedná o uprchlou osobu, opatření, která je potřeba přijmout a u osob vedených podle článku 95 druh trestného činu.67 Namísto iniciály druhého křestního jména se začalo uvádět jméno celé. Z hlediska článků 95 až 100, podle kterých se vedou záznamy v SIS, došlo k úpravě posledních dvou článků. Do článku 99, kde se vedou záznamy o osobách a vozidlech pro nenápadné sledování, se nově zařadily také údaje o plavidlech, letadlech a kontejnerech. Znatelně rozhodnutí Rady 2005/211/SVV rozšířilo článek 100, kde jsou zařazeny skupiny předmětů. Přibyla letadla, plavidla, průmyslová zařízení, závěsné motory, kontejnery, neplatná prohlášení, povolení k pobytu, cestovní doklady, odcizené, neoprávněně používané technické průkazy vozidel a SPZ, odcizené, neoprávněně používané cenné papíry, platební nástroje (šeky, kreditní karty, dluhopisy, akcie, podíly).68 V dnešní době, kdy údaje vedené podle článku 100 v SIS zahrnují 90% všech údajů SIS, zahrnutí dalších skupin věcí do SIS navýší objem záznamů v systému, který tak i dnes má rostoucí tendenci. Pro zdokonalení kontrolních mechanismů byla v oblasti kontroly zpřísněna kontrola předávání údajů, kdy podle Schengenské prováděcí úmluvy musí členské země zapisovat v průměru každé desáté odeslání údajů z NSIS.69 Nově se článek 103 upravil na povinnost zapisovat každé předání informací z NSIS pro kontrolu oprávněnosti přístupu. Částečně došlo k úpravě doby

67

Rozhodnutí Rady 2005/211/SVV, čl. 1(3) Rozhodnutí Rady 2005/211/SVV, čl. 1(7) 69 Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě, čl. 103 68

36

uchovávání dat v SIS, kde se definovala doba uchování dodatečných záznamů v souvislosti s ukotvením SIRENE. Oba podněty i následné právní akty nevyvolaly velké rozpory, protože jejich obsah nebyl nijak kontroverzní. V roce 2002 se k návrhům vyjádřil Společný dozorčí orgán, který kritizuje především přístup Europolu a Eurojustu k záznamům SIS. Pro tento orgán je právo na přístup pro oba orgány nejasně vymezené a široce pojaté. Rezervovaný postoj k přístupu k SIS Eurojustem zaujala také Belgie, která obhajovala svůj postoj faktem, že belgické soudy spolupracují s policií, která přístup do SIS má, a proto soudní orgán nemusí mít přímo SIS zpřístupněn. Hlavní argument proti byl, že SIS je systém kontroly a nikoli nástroj určený pro soudní vyšetřování.70 Schengenský systém je atypický nejen z hlediska roztříštěnosti mezi pilíře EU, ale také kvůli územní působnosti opatření Schengenu. Jak rozhodnutí, tak nařízení v sobě upravují územní působnost. Akty plně přijalo všech třináct členských zemí a dvě přidružené země Schengenu s výjimkou Dánska, které má opt-out režim pro opatření spadající pod první pilíř. Zvláštní pozornost je věnována Velké Británii a Irsku. Důvodem je jejich žádost o účast na některých opatřeních SIS schválených Radou EU v roce 2000, resp. 2002. Povaha žádostí a následných rozhodnutí Rady (2000/365/EC pro Velkou Británie a 2002/192/EC pro Irsko) určila závaznost právních aktů vzniklých ze Španělské iniciativy. Velká Británie ani Irsko nejsou právně vázány nařízením, ale platí pro ně rozhodnutí.

3.3.1.3 Platnost a účinnost nařízení z 2004 a rozhodnutí z 2005 Španělsko prezentovalo iniciativy 4. července 2002, ale výslednou právní úpravu Rada přijala 29. dubna 2004 nařízením a 24. února 2005 rozhodnutím. Rozdíl mezi obsahem původních návrhů Španělského království a konečných právních aktů není markantní. Ve většině případů jde o přeformulování navrhovaných změn. Změny obsažené v právních aktech se liší náročností na realizaci, což mělo vliv na rozdílnou dobu nabytí účinnosti jednotlivých změn. V případě nařízení, které řeší otázky spadající pod první pilíř EU, byla platnost vyřešena jednoduše a jednoznačně, kdy nařízení vstoupilo v platnost dvacátým dnem po vyhlášením v Úředním věstníku.71 Opatření obsažená v nařízení vstoupila v platnost 20. května 2004. Komplikovanější situace nastala u rozhodnutí Rady, kam spadají otázky Schengenu v rámci třetího pilíře. Vznikly čtyři lhůty nabývání platnosti ustanovení obsažených v rozhodnutí. Nejkratší 70 71

Council of the European Union, Belgian delegation; Eurojust´s access to the SIS, 14037/02, Brussels 8. 11. 2002 Nařízení Rady č.871/2004, čl. 2

37

byla nastavena na 90 dnů po zveřejnění v Úředním věstníku, druhá byla s účinkem 180 dní a třetí s účinkem 270 dnů po zveřejnění, která se ale vztahuje pouze pro Norsko a Island. Poslední lhůta, která se vztahuje na největší počet článků, byla stanovena neurčitě. Datum účinnosti daných článků bude stanoveno jednomyslným rozhodnutím Rady po splnění nezbytných předběžných podmínek. V dnešní době72 vstoupily v platnost články 92(4), 99(3), 101(1) k 13. červnu 2005, 112A, 113A k 11. září 2005 a pro Norsko a Island všech těchto 5 článků k 10. prosinci 2005. Ohledně článku 113(1) se Radě podařilo jednomyslně rozhodnout a od 15. října 2005 je platný. Co se týče článků o Europolu a Eurojustu, tak zde ještě nedošlo k jednomyslnému schválení, ale jako předpokládané datum vstupu v platnost byl uveden 1. březen 2006. U šesti článků, které se překrývají v nařízení i rozhodnutí, rozhodla Rada EU, že tyto články vstoupí v platnost ve stejný den.73 V dnešní době vstoupilo těchto šest článků již v platnost.74

3.3.2 Registr vozidel a jeho přístup k SIS V roce 1999 Francie jako předsedající země vyzvala ostatní členské země, aby prozkoumaly SIS a navrhly potřebná opatření pro efektivnější dosažení cílů prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Výsledkem se stal návrh členských zemí na umožnění přístupu k některým záznamům SIS orgánům provádějící registraci vozidel. Posun přišel s podněty Španělského království z roku 2002, který rozhoupal také EK pro to, aby předložila návrh na rozšíření přístupu k SIS. V srpnu 2003 EK předložila návrh nařízení EP a Rady doplňující Schengenskou dohodu o umožnění přístupu do SIS orgánům odpovídajícím za registraci vozidel.75 Výsledný právní akt byl přijat EP a Radou 6. července 2005 v nařízení č.1160/2005. V podstatě se jedná o rozšíření přístupu k záznamům vedeným v SIS pro služby členských států příslušných pro vydávání osvědčení o registraci vozidel. V článku 101, který řeší přístup subjektů do SIS, ani v aktech vydaných na základě iniciativy Španělska se registry vozidel nezmiňují. Důvodem, proč by měly mít úřady vedoucí registry vozidel přístup do SIS, je povaha údajů vedených v SIS podle článku 100. Schengenská prováděcí úmluva jasně stanovuje,

72

Stav z 26. října 2005 Rozhodnutí Rady 2005/451/SVV z 13. 6. 2005 74 Články byly použity od 13. června nebo 11. září 2005 a pro Norsko a Island od 10. prosince 2005. 75 Commission of the European Communities, Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending the Convention implementing the Schengen Agreement of 14 June 1985 on the gradual abolition of checks at common borders as regards to the Schengen Information System by the services in the Member States responsible for issuing registration certificates for vehicles, COM (2003) 510 final, Brussels 21. 8. 2003 73

38

že záznamy z SIS nelze využít k administrativním účelům,76 což by ale v tomto případě bylo porušeno. Výsledkem se stalo vytvoření nového článku Schengenské úmluvy 102A, který tento přístup ukotvuje. Úřady vydávající osvědčení o registraci vozidel mají pouze omezený přístup k údajům v SIS. Konkrétně mohou získat informace o odcizených, neoprávněně užívaných nebo pohřešovaných vozidlech, přívěsech, karavanech, neplatných osvědčeních o registraci vozidel a SPZ. I když došlo k úpravě SIS, hlavním motivem pro prosazení nebylo lepší využívání SIS, ale přispění k realizaci společné dopravní politiky. Z časového hlediska se nařízení začalo používat od 11. ledna 2006. Norsko získalo výjimku, kdy pro Norsko, se stalo závazným až 270 dnů po uveřejnění v Úředním věstníku, tedy v dubnu 2006. Důvodem byla potřeba splnění norských ústavních požadavků pro aplikaci nařízení.

3.3.3 Vliv všech tří právních aktů - shrnutí Na změnách SIS členské země, ale i orgány EU pracují již řadu let. Iniciativa Španělska, která vyplynula v nařízení Rady z roku 2004 a rozhodnutí Rady z roku 2005, a nařízení EP a Rady z roku 2005 přinesly úpravy ustanovení SIS, která se podařilo zavést ještě před celkovou revizí SIS v podobě SIS II, na kterém se pracuje. V dnešní době nefungují opatření SIS obsažená v Prováděcí úmluvě k Schengenské úmluvě z roku 1990 v původní podobě, ale se změnami, které přinesly zmíněné 3 právní akty.

76

Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě, čl. 102

39

4 SIS II 4.1 Důvody pro vznik SIS II Zmínky o revizi SIS se objevily už rok poté, co byl SIS v roce 1995 spuštěn do provozu. Zvyšující se zájem o participaci v Schengenském systému a tím potažmo také v SIS vyvolal potřebu k tomuto účelu systém přizpůsobit. Práci na tvorbě SIS II začala Rada zintenzivňovat s blížícím se datem východního rozšíření EU. Důvody pro tvorbu SIS II se dají shrnout do tří okruhů. Hlavním cílem je zapojení nových členských zemí EU do Schengenu. Deset nových členských zemí muselo při přistupování k EU také přijmout opatření týkající se Schengenského systému. Kapacitně jejich přijetí do SIS nebylo možné a proto si SIS II klade za základní cíl odstranit tuto překážku a umožnit novým členským zemím účastnit se plnohodnotně Schengenu. Technická základna SIS zastarává a proto druhým důvodem pro vznik SIS II je snaha vybavit systém nejnovějšími technologiemi. Třetím cílem SIS II je zahrnout nové funkce do systému a efektivněji využívat možností, které v sobě SIS skýtá. Tento cíl vyplývá ze stále se rozmáhající hrozby teroristických útoků, ale i potřeby využít potenciálu SIS II pro zabezpečení prostoru svobody, bezpečnosti a práva. V souvislosti s třetím cílem členské země diskutují o vytvoření nových kategorií dat a záznamů, rozšíření přístupu do SIS a propojení jednotlivých kategorií. Požadavky na nový systém vznikají vlivem teroristických útoků. Útoky z 11. září 2001 na Spojené státy americké ukázaly, jak velkou hrozbou tyto útoky jsou. Teroristické útoky v Evropě zintensivněly práci členských zemí na protiopatření. SIS II má přinést větší bezpečnost, efektivnost, lepší využití, vyšší funkčnost, homogenitu a možnost lepšího využití technologických změn. Smyslem změn je přeměnit rigidní systém ve flexibilní nástroj, který bude schopný vyrovnat se s vzniklými změnami. Pro dosažení všech cílů je potřeba již od začátku připravit pro vznik SIS II příslušný právní základ. Stejně jako u iniciativy Španělského království, tak i u tvorby SIS II působí na právní rámec mezipilířový charakter Schengenu, resp. SIS.

4.2 Vývoj SIS II v letech 2001 - 2006 4.2.1 Vývoj SIS II v roce 2001 Už před začleněním Schengenského acquis do rámce EU bylo rozhodnuto, že SIS II musí být v dohledné době přetvořen. Nejprve Výkonný výbor, pak Rada EU začala na plánu pracovat, 40

ale výraznější posun přišel až v roce 2001. Hlavní přínos měly iniciativy zemí Belgie a Švédska, které předsedaly EU daný rok. Kromě přínosu těchto dvou států začaly pracovní skupiny pod jednotlivými subjekty zahajovat práci na vytvoření SIS II. Pracovní skupiny SIRENE a SIS dokonce prezentovaly seznam možných nových znaků SIS II.77 Na základě všech návrhů, iniciativ, jednání a diskuzí Rada rozhodla, že SIS II vznikne jako nový systém, který ale bude brát v potaz existenci SIS se všemi jeho funkcemi a přijatými změnami.

4.2.1.1 Iniciativa Belgie a Švédska Za předsednictví Belgie a Švédska vznikly dvě iniciativy, jejichž smyslem bylo vytvořit podnět pro přijetí potřebných právních aktů na cestě k SIS II.78 Iniciativy zahrnují důvody pro zavedení SIS II na místo SIS. Smyslem bylo vytvořit návrh na přijetí následných dvou právních aktů pro zakotvení počátku vytváření SIS II. Kromě cílů členské země řešily otázky financování projektu vytváření SIS II, základních opatření na vznikající nový systém, vytváření pravidelných zpráv o posunu vzniku SIS II, participace jednotlivých zemí a účinnosti následných právních aktů. Hned po zveřejnění iniciativ v červnu 2001 postoupila Rada oba akty EP, aby vyjádřil své stanovisko. Iniciativy EP projednal ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a rozpočtovém výboru. EP navrhl tři změny k nařízení a k rozhodnutí jednu. Chtěl doplnit oba akty o vytvoření informačního systému Společenství, za který by nesla odpovědnost EK a který by vytvořil jednotnou počítačovou síť, obsahující data získaná ze tří oblastí (Schengen, Europol a hraniční přechody). Do finální verze právních aktů Rada zakomponovala pouze jeden podnět EP.79 Původně text právních aktů stanovoval povinnost EK vydávat pravidelné zprávy o pokroku SIS II a předkládat je Radě. EP si vymohl, že tyto zprávy bude EK předkládat Radě a EP. Zdůvodnění podal EP na základě financování vývoje SIS II z rozpočtu Společenství, o kterém rozhoduje také EP.

77

Návrhy shrnuly obě pracovní skupiny do čtyř okruhů, které se zabývaly kategoriemi údajů, technickými funkcemi, zdokonalením existujících pravidel a otázkou možnosti přístupu do systému. 78 Initiative of the Kingdom of Belgium and of the Kingdom of Sweden with a view to the adoption of a Council Regulation on the development of the second generation Schengen information system (SIS II), (2001/C183/07) 29. 6. 2001; Initiative of the Kingdom of Belgium and of the Kingdom of Sweden with a view to the adoption of a Council Decision on the development of the second generation Schengen information system (SIS II), (2001/C183/08) 29. 6. 2001. 79 Rada měla povinnost EP pouze konzultovat, a proto ve výsledních aktech nemusela zobrazit jeho připomínky. Zahrnula pouze jednu, protože byla podle Rady opodstatněná. Naopak vytvoření jednotného počítačového systému bylo na tuto dobu příliš ambiciózní cíl, který ani Rada nechtěla řešit v rámci vymezení základu tvorby SIS II. Poslední podnět EP nemohl být brán v potaz, protože celý článek se ve finálních aktech vůbec neobjevil.

41

Na základě iniciativ a návrhů EP Rada přijala finální právní akty pro započetí vývoje SIS II80, které vytvořily kostru pro započetí vytváření nového SIS jako jednotného systému. Oba akty vstoupily v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku, ale použitelnost Rada limitovala do konce roku 2006. Důvodem byl fakt, že v roce 2001 Rada předpokládala, že SIS II se podaří spustit do roku 2006.

4.2.1.2 Základní principy SIS II představené v roce 2001 Kromě předložených iniciativ a následného přijetí nařízení a rozhodnutí Rady z 6. 12. 2001 vznikly v tomto roce základní principy a odpovědnosti, na kterých se SIS II začal konstituovat. Finanční stránka vývoje SIS II V květnu 2001 Rada rozhodla, že od roku 2002 bude vývoj SIS II financován z rozpočtu Společenství. Při financování SIS II se opět ukázal mezipilířový charakter tohoto systému. Potenciální problém mohl vzniknout při financování aspektů spadajících pod třetí pilíř, kde bývá zádrhelem financování mezivládních projektů. Rada vyřešila financování tak, že věci spadající pod třetí pilíř se budou financovat podle článku 41(3) Smlouvy o EU81 a aspekty spadající pod první pilíř budou přímo financované z rozpočtu Společenství.82 Norsko a Island budou platit určité příspěvky na vývoj SIS II. Odhad finanční náročnosti projektu na období 2002 – 2006 byl 23 mil. EUR83. Pod tuto částku spadají náklady na vývoj projektu, vytvoření studie proveditelnosti, implementaci systému, vytvoření síťového propojení, na lidské zdroje, technickou a administrativní pomoc. Samotný vývoj SIS II bez doplňkových aspektů (personální obsazení, technická a administrativní pomoc) v tomto časovém rámci měl stát 16,4 mil. EUR84. Finanční stránka vývoje SIS II vyvolala řadu otázek a to především v rozpočtovém výboru EP. První zásadní otázkou byl fakt, že vývoj SIS II bude financován z hlavy III rozpočtu 80

Nařízení Rady (ES) č. 2424/2001 o vývoji SIS II 6. 12. 2001; Rozhodnutí Rady o vývoji SIS II (2001/886/SVV) 6. 12. 2001. 81 „Operativní výdaje, které vzniknou v souvislosti s prováděním výše uvedených ustanovení, jsou rovněž hrazeny z rozpočtu Evropských společenství, pokud Rada jednomyslně nerozhodne jinak. Nejsou-li výdaje hrazeny z rozpočtu Evropských společenství, hradí je členské státy podle klíče hrubého národního produktu, ledaže Rada rozhodne jednomyslně jinak.“ 82 Finanční náklady spojené s vývojem SIS II se financují z části rozpočtu, která je vyčleněna pro Schengen a integraci schengenského acquis. 83 Commission of the European Communities; Communication from the Commission to the Council and the European Parliament development of the Schengen Information System II, Brussels 18. 12. 2001, COM(2001) 720 final, str. 20 84 Commission of the European Communities; Communication from the Commission to the Council and the European Parliament development of the Schengen Information System II, Brussels 18. 12. 2001, COM(2001) 720 final, str. 20

42

Společenství, tedy z vnitřních politik. Podle rozpočtového výboru je řada věcí, vztahujících se k SIS II, administrativního charakteru a tak by tato část výdajů měla být kryta hlavou V rozpočtu Společenství, což je právě administrativa. Rozpočtový výbor EP zdůraznil, že iniciativa Belgie a Švédska, resp. financování vývoje SIS II nebyla zahrnuta do rozhodování o rozpočtovém období 2000 – 2006, z kterého se v období 2002 – 2006 začalo na SIS II čerpat. V období, kdy Rada a EP schvalovaly rozpočtový rámec, žádná iniciativa nebyla, a tak se ani na ni ve schvalovacím řízení nemohl brát zřetel. Rozpočtový výbor upozornil EP, aby se ujistil, že vývoj SIS II se vejde do vyčleněné částky rozpočtu a zároveň jeho vývoj nepůjde na úkor financování ostatních politik. Veškerá rozhodnutí o financování vývoje SIS II se týkají pouze centrální sekce a zastřešení celkového projektu. Další částka, která pro vývoj SIS II bude muset být vydána, bude plynout z jednotlivých národních rozpočtů pro úpravu národních sekcí SIS. Institucionální rámec Hlavní odpovědnost za vývoj SIS II a jeho dostatečné profinancování bylo svěřeno EK, která nese od roku 2002 odpovědnost za přípravnou a vývojovou fázi projektu SIS II. Vedení SIS II neleží pouze na bedrech EK, ale nedílnou součástí je spolupráce s ostatními zainteresovanými subjekty. Jedná se o úzkou spolupráci se Společným dozorčím orgánem a s členskými zeměmi, které mají zkušenosti s SIS 1+. Pro vývoj SIS II má význam zahrnout do tvorby systému postoje kandidátských zemí, které mají být v budoucnu do SIS II zahrnuty. Z hlediska orgánů EU nepředstavuje EK jedinou zastoupenou instituci EU při vytváření SIS II. Určitou část odpovědnosti nesou Rada a EP. Obě instituce hrají roli především v oblasti financování SIS II a v oblasti rozhodování o obsahových náležitostech systému. Členské země vyjadřují postoje k vývoji SIS II na zasedání pracovních skupin Rady a na samotném zasedání Rady, kde se schvalují finální akty. Na podnět iniciativ Belgie a Švédska vznikla spolupráce členských zemí a EK zřízením dvou speciálních výborů. Jedná se o řídící výbor a regulativní výbor, které jsou složeny ze zástupců členských zemí a předsedá jim zástupce EK. Oba výbory vyjadřují stanoviska k předloženým návrhům opatření EK v oblasti vývoje SIS II. Tím je zajištěna možnost členských zemí vyjádřit se k návrhům před jejich schvalováním v orgánech EU. Charakteristiky SIS II navržené EK v roce 2001 SIS II vzniká jako nový systém, ale při tvorbě vychází ze základních zásad a cílů současného SIS. Na základě informací o pozitivech a nedostatcích systému nastavila EK základní 43

charakteristiky, z kterých se bude vycházet při vývoji SIS II. Systém musí vycházet z moderních technologií, které jsou schopny poskytnout nejlepší řešení a které jsou schopny udržet nízké náklady. Takovýto systém musí být adaptability schopný tak, aby i po utvoření finální verze bylo možné v budoucnu rozšířit dodatečně systém o nové funkce. Důležitým faktorem je časová náročnost zavedení systému v členských zemích. Je potřeba vytvořit systém, který bude schopný zahrnout novou zemi v co nejkratším možném časovém termínu. Kapacitně bude SIS II představovat mnohonásobně větší systém než-li je dnešní SIS, a proto musí být nastaven, tak aby nedošlo k přetížení a zároveň byla zachována bezpečnost dat uložených v systému. Studie proveditelnosti SIS II SIS II jako nový jednotný systém musí vycházet z určitého projektu. Tím se stala studie proveditelnosti SIS II vypracovaná firmou Deloitte & Touche. Smyslem studie bylo prověřit proveditelnost zamýšleného projektu. Musela posoudit způsob vytvoření, implementace systému, možná rizika a překážky z toho vyplývající, podmínky, za kterých se bude SIS II utvářet, posoudit finanční, administrativní, technickou náročnost a náročnost na lidské zdroje a sestavit časový plán projektu. Základní otázkou studie bylo, zda je dobré mít centralizovaný nebo decentralizovaný systém, zda uchovat centrální jednotku SIS nebo ne. I když se zdá, že odpověď na tuto otázku lze získat spíše technickým prozkoumáním, rozhodnutí muselo být dosaženo na politické úrovni. Z rozpočtu na vývoj SIS II získala EK na studii proveditelnosti 500 tis. EUR85 na rok 2002. V druhé půlce roku 2001 EK vytvořila dokument, který obsahoval základní charakteristiky, ze kterých bude studie vycházet. Jednalo se o strukturu studie, co v sobě bude zkoumat, za jakých podmínek bude návrhy vytvářet, jaké cíle bude sledovat a v jakém časovém rozmezí. Vypracování studie pro SIS II bylo rozděleno do tří kroků. První krok byl obecným počátkem pro vymezení strategického přístupu. Druhý krok zahrnoval hlavní aktivity pro vypracování tří zpráv (zpráva o proveditelnosti, technická zpráva a bezpečností zpráva)86. Poslední třetí krok bylo finalizování studie do souhrnné zprávy.

85

Commission of the European Communities;Communication from the Commission to the Council and the European Parliament development of the Schengen Information System II, Brussels 18. 12. 2001, COM(2001) 720 final, str. 25 86 Council of the European Union; SIS II Feasibility study 11527/1/01 REV 1, Brussels 30. 11. 2001, str. 8

44

Tabulka č. 4 – Časový harmonogram zpracování studie proveditelnosti SIS II Časový harmonogram zpracování studie proveditelnosti SIS II čas (v měsících) T0 T0 + 1 T0 + 1,5 T0 + 3,5 T0 + 6 T0 + 7 T0 + 8 T0 +9

událost započetí studie (krok č. 1) – stanovení strategického přístupu dokončení kroku č.1 započetí kroku č. 2 – vypracování zpráv proveditelnosti, technické a bezpečnostní prezentace mezivýsledků dokončení kroku č. 2 – prezentace zpráv proveditelnosti, technické a bezpečnostní započetí kroku č. 3 – zpracování souhrnné zprávy dokončení kroku č. 3 – prezentace výsledné zprávy rozhodnutí o použití výsledků studie

Zdroj: Council of the European Union; SIS II Feasibility study 11527/1/01 REV 1, Brussels 30. 11. 2001, str. 11

Fáze vytváření SIS II od roku 2001 SIS II je projekt, který je časově náročný, a proto musí být jeho části pečlivě naplánovány a rozfázovány v časovém harmonogramu. Od vytvoření projektu až po jeho finální spuštění lze projekt rozdělit do čtyř fází.87 První fáze je čistě přípravná. Vychází z práce Rady, spolupráce s členskými zeměmi a z tzv. studie proveditelnosti SIS II. Přípravná fáze skončila vydáním finální zprávy o proveditelnosti SIS II. Druhá fáze se zaměřuje na vývoj a výstavbu systému. V této fázi vyhlásila EK tender na dodavatele technického zařízení pro SIS II a začala kontrolovat jeho plnění. Požadavky na technickou specifikaci SIS II a účastníky tendru stanovila studie proveditelnosti. Třetí fáze zahrnuje přijetí a přizpůsobení systému. Po vytvoření systému členské země spustí testovací verzi systému, aby zjistily, zda-li systém funguje podle předem nastavených požadavků stanovených ve studii proveditelnosti. Podle dodatečných požadavků uživatelů, kteří test budou provádět, dojde k přizpůsobení systému pro dosažení efektivního fungování SIS II. Cílem je zjistit, zda-li jsou parametry systému nastaveny tak, aby odpovídaly uživatelským potřebám. Závěrečná fáze přestavuje přechod z SIS I do SIS II a následné období plného fungování nového systému. Přesun SIS I do SIS II zahrnuje též zapojení nových členských zemí do Schengenu. V roce 2001 nebylo ještě jasné, jak k přesunu dojde. Nastat mohly dva scénáře.

87

Commission of the European Communities; Communication from the Commission to the Council and the European Parliament development of the Schengen Information System II, Brussels 18. 12. 2001, COM(2001) 720 final, str. 10 - 11

45

Před úplným finálním spuštěním systému mohly fungovat oba systémy paralelně nebo by k přesunu došlo okamžitě a starý systém by byl nahrazen novým ve stejném okamžiku.88

4.2.2 Vývoj SIS II v roce 2002 Rok 2002 odstartoval práce na cestě k SIS II, které byly definovány v předcházejícím roce. Od ledna 2002 měla EK mandát na koordinování vývoje SIS II. Postupně se začaly rozbíhat úkoly pro vytvoření nového informačního systému. Začala práce na studii proveditelnosti SIS II, Rada představila návrhy na nové funkce systému a EK vymezila základní charakteristiky systému.

4.2.2.1 Hlavní změny provedené v roce 2002 Výbor SIS II Pro intenzivnější zapojení členských zemí do práce na vývoji SIS II vznikl výbor SIS II, který vychází z činnosti regulativního a řídícího výboru, které vznikly na základě nařízení ze dne 6. 12. 2001.89 Výbor SIS II zahájil činnost v roce 2002. Tento výbor se schází měsíčně a první meeting se uskutečnil 11. ledna 2002. Pozorovatelský statut ve výboru mají Norsko a Island jako přidružené země Schengenu. Kandidátské země byly zahrnuty do výboru SIS II, ale nejprve jako pozorovatelé od března 2003. Vstupem do EU v květnu 2004 získaly v tomto výboru plnoprávné členství. Bulharsko a Rumunsko začaly působit jako pozorovatelé až podpisem smlouvy o přistoupení k EU v dubnu 2005. Klíčové charakteristiky SIS II V roce 2002 EK představila hlavní požadavky na SIS II, které byly v červenci 2002 přijaty výborem SIS II. Jedná se o čtyři klíčové charakteristiky, které má budoucí systém splňovat90: •

flexibilita,

•

rozšiřitelnost,

•

jednotnost,

88

Na podzim 2004 členské země schválily scénář přechodu z SIS I do SIS II ve čtyřech krocích. První krok zahrnuje spuštění SIS II a přenesení dat z SIS I do SIS II. Členské země zůstanou napojeny na SIS I. V druhém kroku se členské země napojí přes speciální zařízení (tzv. adaptér) na SIS II. Adaptér umožní členským zemím napojit se na SIS II, aniž by ještě měly plně zadaptovaný národní systém. Třetí fáze přinese odstranění adaptéru a přímé napojení členských zemí na SIS II. Ve čtvrtém kroku se SIS II zpřístupní novým členským zemím. Podle: Commission of the European Communities; Commission staff working document on the Development of the Schengen Information System II (SIS II) Progress report June 2005, SEC(2005) 1493, Brussels 15. 11. 2005, str. 5 89 Nařízení Rady 2424/2001 z 6. 12. 2001 články 4 a 5. 90 Více v dokumentu Commission of the European Communities; Commission staff working paper on the development of the second generation Schengen information system (SIS II) 2002 Progress report, SEC (2003) 206, Brussels 18. 2. 2003, str.5

46

•

spolehlivost.

Systém musí být flexibilní, aby šlo do systému napojit země, které jsou na to připravené a naopak země, které potřebují delší čas na adaptaci, nemusely ostatní země zdržovat. Znamená to, že vstup jednotlivých zemí není závislý na vstupu ostatních zemí v jedné skupině ve stejný okamžik. Rozšiřitelnost zahrnuje možnost zavést nové funkce a technologie do systému. Národní systémy SIS se velmi od sebe navzájem odlišují, protože Schengenská úmluva se často odvolává na úpravu v národním právu. SIS II by měl vznikat podle jednotných pravidel a měl by vzniknout jako homogenní systém. Má tvořit systém, který bude obsahovat velký objem informací a pro efektivní fungování musí být spolehlivý, tedy dostupný, bezpečný, ale zároveň výkonný. Překážky SIS II SIS II, jako projekt zasahující do řady oblastí a zahrnující řadu subjektů, je stavěn před překážky, které musí postupně eliminovat. V roce 2002 EK identifikovala tři hlavní problémy projektu. EK zjistila, že personální obsazení bude vyšší než předpokládala v roce 2001, což navýší požadavky na rozpočet. Tím se potvrdily obavy rozpočtového výboru EP na navyšování výdajů, a proto jím byl vznesen požadavek na přesnější vyčíslení investic, tak aby nedosáhly nereálné výše. Druhý problém vznikl z důvodu rozdělení odpovědnosti mezi EK a členské země. EK nese odpovědnost za koordinaci centrální sekce, ale v oblasti národních sekcí leží odpovědnost na národních státech, což někdy kvůli rozličným systémům a názorům může působit retardačně. Tento faktor zapůsobil hned v roce 2002, kdy se členské země rozdělily do dvou skupin zastávajících opačné pohledy na technologickou změnu SIS, resp. SIS II.91 Jedna skupina byla silně pro zavedení nejnovějších technologií do národních sekcí SIS s cílem vytvořit flexibilní nástroj usnadňující zanesení následných změn. Druhá skupina zemí představovala onu konzervativní část, která uznává výhody flexibility plynoucí z nových technologií, ale jejich zahrnutí do NSIS by bylo příliš finančně náročné. Doporučovaly pouze malé změny, které by byly financované z prostředků určených na provedení jiných změn, což by nenavýšilo celkový rozpočet, ale došlo by pouze k přerozdělení prostředků v rámci rozpočtu. Z tohoto důvodu a z důvodu složitosti celého projektu započala EK rokem 2002 s informační kampaní. Pro národní přípravu začala pořádat semináře se zaměřením na technickou specifikaci

91

Tento problém, který rozdělil členské země do dvou skupin, prezentovala EK ve zprávě o pokroku SIS II (Commission of the European Communities; Commission staff working paper on the development of the second generation Schengen information system (SIS II) 2002 Progress report, SEC (2003) 206, Brussels 18. 2. 2003, příloha II str.7), ale už nezmiňuje konkrétně, kam se jednotlivé země přiklonily, tedy do jaké skupiny jaká země patří.

47

národních sekcí. Kandidátské země EU získaly možnost účastnit se těchto informačních sezení, protože i jich se bude tato problematika v budoucnu týkat. Poslední identifikovanou překážkou byla možnost opt-in Velké Británie a Irska na SIS. Obě země se neúčastní imigrační oblasti SIS, tedy nepracují s daty podle článku 96 Schengenské úmluvy, která musejí být pro jejich použití odfiltrována. Filtrační mechanismus ukládá na tvorbu SIS II dodatečný požadavek. Časový harmonogram vývoje SIS II z roku 2002 Rokem 2002 započaly práce na reformě SIS II spuštěním zpracování studie proveditelnosti SIS II. Na rok 2003 bylo v plánu vyhlášení a spuštění tendru na technické vybavení SIS II. Předtím, než mohla EK tendr vyhlásit, musela Rada jasně stanovit, jaké jsou požadavky na účastníky, jaký systém mají vytvořit, jaké funkce musí systém vykonávat a jaké náležitosti musí splňovat. Jako konečný termín pro doladění specifikace systému byl stanoven červenec 2003. Jakékoli nedodržení tohoto časového plánu by mělo za následek zpoždění dodávky systému. Srpen 2003 představoval termín pro vyhlášení tendru a možnost se do tendru přihlásit. Zahájení tendru bylo v harmonogramu naplánováno na listopad a rozhodnutí o vítězi na prosinec 2003. V lednu 2004 mělo podle časového plánu dojít k podpisu s vítěznou stranou a ta měla začít s prací na tvorbě SIS II.92 Podzim následujícího roku znamenal nedodržení tohoto časového plánu a následovalo zpoždění veškerých termínů.

4.2.2.2 Nové funkce SIS II navržené v roce 2002 Vlivem událostí z 11. září 2001 dospěla Rada na zasedání 20. září 2001 k potřebě postoupit dál v boji proti terorismu. Vydala akční plán proti terorismu, jehož prvky zasahují také do SIS. V únoru 2002 vydala přehled možných nových funkcí SIS. Navrhované změny lze rozdělit do dvou hlavních okruhů – rozšíření přístupu a nové funkce systému. Otázka přístupu do SIS byla představena Radou jako otázka, kterou by bylo možné řešit na platformě stávajícího SIS, ale nové funkce by se měly zobrazit až v SIS II. Důvodem je kapacita SIS, ale také finanční hledisko. Finanční náročnost zavedení nových funkci do SIS by převýšila benefity z toho plynoucí. Rada představila oblasti, na kterých už bylo dosaženo pokroku, ale i oblasti, kde je dohoda nejasná. Z hlediska nových funkcí Rada představila čtyři možné kategorie: •

databáze protestujících (database on protestors),

92

Commission of the European Communities; Commission staff working paper on the development of the second generation Schengen information system (SIS II) 2002 Progress report, SEC (2003) 206, Brussels 18. 2. 2003, příloha II str.16

48

•

databáze vydaných víz,

•

omezený přístup do databáze teroristů,

•

databáze osob, kterým je znemožněno opustit Schengenský prostor.

Databáze protestujících by měla vést údaje o osobách, které potenciálně mohou narušit veřejný pořádek v souvislosti s konáním sportovní, kulturní, politické nebo jiné události. Takovýmto osobám by byl po dobu konání akce zakázán vstup na území státu, kde se akce koná. Smyslem je předávání informací mezi zeměmi o osobách vedených v národních databází pod tímto zařazením. Otázkou zůstává, zda-li by se SIS II měl stát vhodným nástrojem. Původní účel SIS byl úplně odlišný od výkonu těchto funkcí, a proto se vedou diskuze, zda je správné posouvat účel SIS od informačního systému k vyšetřovacímu. Vznik této databáze navrhla Belgie v říjnu 2001, v době kdy předsedala EU. Návrh vznikl jako řešení sporu členských zemí kvůli tvorbě „databáze výtržníků“ (database on violent troublemakers), na které se členské země nemohly dohodnout. Sedm zemí (Španělsko, Německo, Portugalsko, Itálie, Belgie, Lucembursko a Velká Británie) bylo pro, naopak zbytek zemí EU byl proti.93 Tvorba databáze vydaných víz se později vyvinula v tvorbu Vízového informačního systému (VIS). Základem pro návrh této databáze byl návrh EK na vznik „Evropského vízového identifikačního systému“, který by obsahoval informace o vízech, elektronické fotografie a naskenované cestovní doklady. Jako třetí databázi Rada představila „omezený přístup do databáze teroristů“. Vznikla v souvislosti s 11. zářím 2001 s cílem posílit využití sdílení informací mezi členskými zeměmi v boji proti terorismu. Kategorie, která byla úplnou novinkou, měla zahrnovat osoby, kterým je znemožněno opustit Schengenský prostor. Vzniká jakýsi opak článku 96 Schengenské úmluvy. Sporným zůstává, jaké podkategorie by měly být zahrnuty. Nabízí se tři možnosti:94 •

děti jejichž rodiče jsou v rozvodovém řízení a není ještě rozhodnuto o svěření do péče,

•

chovanci, kterým bylo umožněno opustit vězení na určitou dobu, například za účelem strávení období Vánoc doma,

•

osoby, které jsou vyšetřovány.

93

Členské země tyto informace mají v národních databází a tak se dohodly, že si je budou navzájem vyměňovat, ale nebudou je zanášet do SIS. 94 Council of the European Union; Requirements for SIS 5968/02, Brussels 5. 2. 2002, str. 12

49

První podkategorie byla většinou zemí pozitivně přijata, naopak ostatní dvě se staly důvodem sporu. Návrhy prvních dvou databází byly představeny už v roce 2001 a prezentovány na podzim 2001. Druhé dvě databáze a jejich návrhy vznikly nově v roce 2002. V roce 2001 Německo představilo návrh ještě jedné databáze. Mělo se jednat o databázi cizinců nacházejících se na území EU. Záznamy měly vzniknout jako součást záznamů vedených v SIS podle článku 96. Záznam o osobě třetí země se měl v systému objevit v případě, že by osoba zůstala na území EU déle než-li měla povoleno, např. pokud jemu/jí vypršelo vízum. Nakonec ale nenašlo Německo dostatečnou podporu u ostatních členských zemí a o této databázi se v roce 2002 Rada vůbec nezmiňuje. Z hlediska obsahu údajů Rada představila nové kategorie věcí zahrnutých do SIS, ale i dodatečné identifikační prvky o osobách. Poprvé se hovoří o zanesení biometrických prvků do databází. Nové kategorie věcí Rada představila spíše rámcově, protože členské země postupně přicházely s dalšími. Řecko prosazovalo zanesení do SIS neplatných osobních dokladů, naproti tomu Německo zase padělaných osobních dokladů. Itálie a Španělsko byly pro zařazení odcizených kreditních karet, šeků, akcií a obligací. Belgie chtěla dokonce podle článku 100 vkládat záznamy o ukradených zvířatech, ale pouze takových, které jsou snadno identifikovatelná a „hodnotná“. Mezi dalšími návrhy věcí se objevily odcizené kontejnery, lodě, letadla, povolení k pobytu, SPZ, umělecká díla a technické průkazy vozidel.95 Nové kategorie, na kterých se nakonec členské země dohodly, se zobrazily v iniciativách Španělského království a právních aktů z toho vyplývajících. Protože význam SIS pomalu přerostl původní účel, jako kompenzační nástroj rušení kontrol na vnitřních hranicích, začaly se objevovat návrhy na zpřístupnění údajů SIS dalším subjektům. Na jednáních členské země diskutovaly o možnostech rozšíření přístupu k SIS pro Eurojust, Europol, soudní orgány, registry vozidel, bezpečnostní a tajné služby, azylové úřady, nevládní organizace a rozšíření přístupu úřadů vydávající povolení k pobytu. Novinkou se stala možnost propojování údajů vedených pod jednotlivými databázemi. V dokumentu Rady z roku 2002 není jasné, jakým způsobem by mělo k propojení dojít, protože bodem sváru mezi členskými zeměmi je fakt, že některé subjekty mají pouze omezený přístup do určitých databází a propojení databází by mohlo umožnit přístup k údajům, ke kterým subjekty přístup normálně nemají, ale propojením se k nim dostanou. Návrhy z roku 2002 přinesly řadu možností modifikovat SIS a konkretizovat nové funkce SIS II, ale řada z nich byla natolik sporná, že vytvoření konečné verze si vyžádalo více času. 95

Council of the European Union; New categories of objects 6402/02, Brussels 1. 3. 2002

50

Na druhou stranu otázky, kde se podařilo již v roce 2002 dojít ke konsensu, se zobrazily v iniciativě Španělského království prezentované 1. 6. 2002 a později zobrazené do právních aktů v roce 2004 a 200596, jež modifikovaly SIS 1+.

4.2.2.3 Posun studie proveditelnosti SIS II V červenci 2002 podepsala EK a firma Deloitte & Touche smlouvu na zpracování studie proveditelnosti SIS II. Dne 5. srpna 2002 byla studie zahájena a tím vstoupila do úvodní přípravné fáze vytváření konceptů SIS II. Podle časového harmonogramu stanoveného na podzim 2001, byla v roce 2002 ukončena přípravná fáze a studie započala druhou fázi v podobě vypracovávání zpráv. V prosinci firma Deloitte & Touche vypracovala a předala EK zprávu o dosažení mezivýsledků na cestě k SIS II. Následně EK prezentovala zprávu na zasedání výboru SIS II ve dnech 12. – 17. prosince 2002. Hlavním cílem studie bylo připravit návrhy na centralizovaný a decentralizovaný systém. Studie proveditelnosti obsahovala třináct předběžných návrhů na tvorbu SIS II, ale po zhodnocení návrhů z hlediska finanční, časové a technické náročnosti zůstaly pro bližší prozkoumání tři návrhy. Zpráva hodnotila decentralizovaný systém a dvě varianty hybridního systému sestávající z prvků centralizovaného a decentralizovaného systému. Návrh decentralizovaného systému byl naprosto odlišný od dnešního SIS 1+. I když hlavní důraz by ležel na národních jednotkách, jako jádro by existovala centrální jednotka. Systém by byl založen na systému dvou dotazů, první na to, zda záznam existuje a druhý by nastal, pokud by dotazovaná strana potřebovala další informace. První varianta hybridního systému nejvíce odpovídá dnešnímu SIS 1+, která předpokládá zachování NSIS a využití přes centrální jednotku. Podstatnou změnou by byl fakt, že v dnešní době se pod vlivem národní legislativy NSIS jednotlivých národních států dosti liší. V SIS II by měly být NSIS vyvíjeny stejným způsobem, tedy podle jednotných pravidel. Druhý návrh hybridního systému spočíval ve skutečnosti, že veškerá data by se posílala do centrální jednotky a v národním rozhraní by se žádná data neuchovávala. Dokončení studie proveditelnosti SIS II spadalo na následující rok. V únoru 2003 podle plánu firma Deloitte & Touche měla dodat tři zprávy: proveditelnosti, techniky a bezpečnosti. Třetí krok realizace studie byl v plánu na březen až duben 2003.

96

Rozhodnutí Rady 2005/211/SVV a nařízení Rady č. 871/2004

51

4.2.3 Vývoj SIS II v roce 2003 Rok 2003 byl pro vývoj SIS II rozhodujícím rokem, protože měl potvrdit nebo vyvrátit, zda se podaří SIS II spustit podle předchozích plánů do konce roku 2006, tak jak to Rada předpokládala v prosinci 2001. V roce 2003 firma Deloitte & Touche odprezentovala studii proveditelnosti se všemi aspekty vývoje a doporučeními pro tvorbu SIS II.

4.2.3.1 Překážky roku 2003 pro vývoj SIS II V roce 2003 stálo SIS II před třemi základními překážkami - blížící se konečný termín, rozdělení odpovědnosti mezi EK a Radu a právní systém tvorby SIS II. Největším problémem roku 2003 byl ale právě časový harmonogram a potřeba jeho dodržení. Na počátku rozhodnutí o vývoji SIS II nastavila EK časový plán, který měl být upraven podle výsledků studie proveditelnosti SIS II. Výsledky studie a stanovisko EK potvrdily, že spuštění SIS II do konce roku 2006 je možné pouze za předpokladu přesného dodržení harmonogramu. Podzim roku 2003 znamenal změnu časového harmonogramu celého projektu. Ještě na konci října 2003 předpokládala EK, že spuštění SIS II bude možné podle časového plánu. Z důvodu rozporu mezi finanční náročností stanovenou na počátku vývoje SIS II a finanční náročností prezentovanou studií proveditelnosti došlo k debatám ohledně rozpočtu. Rozpočtové problémy byly vyřešeny až v listopadu 2003, a tak došlo ke zpoždění. EK musela proto časový plán přepracovat. Celkově došlo k tříměsíčnímu posunutí konečného termínu a pro jeho uvolnění přidala EK rezervu v rozsahu dalších tří měsíců. Konečný termín spuštění SIS II do provozu se proto přesunul na polovinu roku 2007. Tabulka č. 5 – Časový harmonogram tvorby SIS II nastavený v roce 2003 Časový harmonogram tvorby SIS II nastavený v roce 2003 stav k 31. 10. 2003 stav k 20. 11. 2003 definování funkcí a architektury SIS II oznámení o vypsání tendru zahájení tendru podpis smlouvy s vítězem tendru úprava národních systémů přesun stávajících členů do SIS II integrace nových zemí a spuštění SIS II

červen 2003 srpen 2003 listopad 2003 15.6.2004 jaro 2005 podzim 2006 19.12.2006

červen 2003 prosinec 2003 duben 2004 srpen 2004 leden 2007 první polovina 2007

Zdroj: Council of the European Union; SIS II time plan – national repercussions 15235/03, Brussels 24. 11. 2003, str. 2; Commission of the European Communities; Communication from the Commission to the Council and the European Parliament Development of the Schengen Information System II and possible synergies with a future Visa Information System (VIS) COM(2003) 771 final, Brussels 11. 12. 2003, str. 34; Council of the European Union, development of SIS II 9808/03, Brussels 26. 5. 2003, str. 3

52

4.2.3.2 Klíčová témata a změny provedené v roce 2003 Hlavními otázkami, které bylo potřeba vyřešit nebo začít řešit v roce 2003, se staly struktura systému, funkce, spojení s VIS, finance vývoje i fungování, umístění centrální jednotky SIS II a odpovědnost za fungování systému. Většinu těchto okruhů musely členské země vyřešit do doby vypsání tendru na tvorbu SIS II, protože se jednalo o náležitosti systému, ze kterých musely firmy při tvorbě systému vycházet. Struktura SIS II Strukturu SIS II řešila studie proveditelnosti, kde se posuzovaly tři návrhy možných struktur SIS II, decentralizovaný systém a dva hybridní systémy. V květnu 2003 přednesla rakouská delegace na zasedání Rady postoje ke všem třem variantám, kde posuzovala jejich výhody a nevýhody, a nejvíce negativně se vyjádřila k druhé hybridní variantě, která v národních sekcích členských zemí neuchovává data, ale vede záznamy pouze v centrální sekci. Doporučení směrem k pracovním skupinám SIS a SIRENE bylo zaměřit se na dvě zbývající možnosti.97 Obr. č. 4 Hybridní systém SIS II bez uložení dat v národních sekcích členských zemí

Zdroj: Commission of the European Communities; Communication from the Commission to the Council and the European Parliament Development of the Schengen Information System II and possible synergies with a future Visa Information System (VIS) COM(2003) 771 final, Brussels 11. 12. 2003, str. 14

Přes doporučení Rakouska studie proveditelnosti v závěrech doporučila právě druhý hybridní systém. To, co Rakousko prezentovalo jako nevýhody systému, bylo studií prezentováno 97

Více viz: Council of the European Union; Council conclusions on SIS II, 8988/03, Brussels 5. 5. 2003

53

jako výhody. Hlavním argumentem pro doporučení právě tohoto systému byla možnost napojení dalších zemí. Tím, že jsou data jen v centrální jednotce, kapacitně nerozhoduje počet připojených zemí do systému. Dále flexibilita zavedení jakýchkoli změn a nových funkcí může být provedena pouze v centru a národní sekce nemusí být upraveny. Také časové hledisko hrálo důležitou roli a z navrhovaných typů zavedení právě druhé hybridní varianty zabere nejméně času. Z finančního hlediska doporučná varianta je také nejpříznivější, měla by být podle studie o 5 mil. EUR98 levnější než zbývající dvě hodnocené varianty. Funkce systému Na zasedání Rady ve dnech 5. a 6. června 2003 padlo rozhodnutí o funkcích SIS II. Rada vymezila obecný rámec, z kterého se pak vycházelo při diskuzích členských zemí. Finální seznam funkcí SIS II musela Rada představit do června 2004, tedy před podpisem smlouvy o tvorbě SIS II, který byl nově naplánován na září 2004. Na zasedání Rady zástupci členských zemí probírali pět okruhů99 – nové kategorie záznamů, propojování údajů vedených pod jednotlivými kategoriemi, úpravu doby uchovávání údajů v systému, využití biometrických prvků a rozšíření přístupu pro další subjekty. Financování vývoje SIS II Studie proveditelnosti zveřejnila nový rozpočet na vývoj SIS II. Částka prezentovaná touto studií se oproti původnímu plánu z roku 2001 podstatně změnila. Celková částka vývoje SIS II včetně doplňkových aspektů (personální obsazení, technická a administrativní pomoc) se vyšplhala na 31,3 mil. EUR100 oproti 23 mil. EUR101 z roku 2001. Bez doplňkových aspektů je to 28 mil. EUR102 vyplývající z výsledků studie vůči 15,9 mil EUR103 z roku 2001.

98

Commission of the European Communities; Communication from the Commission to the Council and the European Parliament Development of the Schengen Information System II and possible synergies with a future Visa Information System (VIS) COM(2003) 771 final, Brussels 11. 12. 2003, str. 17 99 Council of the European Union; development of the SIS II 9808/03, Brussels 26. 5. 2003, str. 4 100 Commission of the European Communities; Communication from the Commission to the Council and the European Parliament Development of the Schengen Information System II and possible synergies with a future Visa Information System (VIS) COM(2003) 771 final, Brussels 11. 12. 2003, str. 35 101 Viz. podkapitola zahrnující vývoj SIS II v roce 2001. 102 Commission of the European Communities; Communication from the Commission to the Council and the European Parliament Development of the Schengen Information System II and possible synergies with a future Visa Information System (VIS) COM(2003) 771 final, Brussels 11. 12. 2003, str. 20 103 V podkapitole o vývoji roku 2001 je částka 16,4 mil. EUR. Studie proveditelnosti stála 500 tis. EUR, která už v částce 28 mil. EUR není, takže pro srovnání se musí brát pouze 15,9 mil. EUR jako předpoklad z roku 2001.

54

Umístění centrální jednotky SIS II Otázkou, na kterou studie proveditelnosti SIS II nedala odpověď, je, kde bude sídlo centrální jednotky. Pokud Rada dá při rozhodnutí na doporučení studie a vybere hybridní systém s daty uloženými pouze v centrální jednotce, význam centra to ještě posílí a nabude na politickém významu, což je spojeno s určitou mírou prestiže, ale i finančních prostředků. Rada stanovila, že rozhodnutí o umístění centrální jednotky musí padnout do května 2004. Umístění může ovlivnit finanční rozpočet na vytvoření a instalaci, proto je potřeba mít finální rozhodnutí před podpisem smlouvy o tvorbě SIS II. V rámci současného SIS je CSIS 1+ umístěn ve Štrasburku a odpovědnost za centrální sekci nese Francie. Pro CSIS II členské země nepředpokládaly v roce 2003 zachování na stejném místě. Mezi členskými zeměmi vznikl pouze konsensus na tom, že prozatímně bude CSIS ve Štrasburku, a to pouze do doby, dokud se nenajde nové místo. V listopadu 2003 Rakousko navrhlo nové umístění centrální sekce v Salcburku, které EK pozitivně přijala jako vhodné pro bližší posouzení. Odpovědnost za fungování SIS II Při posuzování odpovědnosti je potřeba rozlišovat v rámci SIS mezi třemi fázemi. První fáze souvisí s odpovědností fungování současné verze SIS, druhá fáze je odpovědnost za vývoj a třetí fáze vyplývá z fungování SIS II. V souvislosti s takto rozdělenou odpovědností je potřeba rozlišovat také odpovědnost za strategické řízení a denní provoz. V rámci stávajícího systému leží odpovědnost za denní provoz na Francii a strategické řízení mají na starosti různé pracovní skupiny Rady. Hlavní odpovědnost za vývoj SIS II byla od roku 2002 svěřena EK a to hlavně za centrální jednotku a za celkovou koordinaci. Za národní sekce nesou odpovědnost jednotlivé členské země. V roce 2003 se mimořádně důležitou otázkou stala odpovědnost za budoucí fungování SIS II. Otázkou bylo nejenom kdo ponese odpovědnost, ale zda nemá být rozdělena mezi více subjektů. V rovině strategického řízení vznikly tři možnosti: ponechat odpovědnost Radě tak, jak je tomu dnes nebo EK, která nese odpovědnost za vývojovou fázi. Třetí možností bylo vytvoření specializované agentury pouze k tomuto účelu. Jako nejpravděpodobnější se zdála být třetí varianta, protože zařazení pod instituce EU by působilo neflexibilně při rozhodování. Pokud by tato agentura vznikla jako nový subjekt, musela by mít dostatečné napojení na instituce EU a uživatele SIS II.

55

Správa denního provozu je oblast, pro kterou v soukromé sféře lze využít např. externí firmy a také tomu tak často bývá. Povaha dat uložených v SIS, resp. SIS II, neumožňuje využít externí firmy, a proto jako nejvhodnější by bylo využít zamýšlené specializované agentury. Institucionální změna Na základě úspěšného fungování výboru SIS II rozhodla EK o zřízení podpůrné skupiny tohoto výboru, která vznikla v září 2003. Jejím cílem bylo zapojit členské země do vývoje SIS II ještě intenzivněji a efektivněji. Tato skupina pracuje v menších skupinách než-li zasedání výboru SIS II, což umožňuje snadnější dosažení shody mezi zástupci členských zemí. Závěry jejich diskuzí se postupují jako podněty pro vývoj SIS II výboru SIS II. Propojení SIS II a VIS Kromě přetvoření SIS rozhodla Rada o vytvoření VIS. Hlavním smyslem VIS je využití informací obsažených v žádostech o víza a vízech v boji proti terorismu a podvodům. Cíle VIS vychází z pravidel přijatých Radou v červnu 2002, ale práce na vytváření VIS začala až v roce 2003. V dubnu 2003 EK podepsala dodatečnou smlouvu k vypracování studie proveditelnosti, kde bylo úkolem prozkoumat možnost propojení VIS a SIS II. Výsledek dodatečné studie EK prezentovala výboru SIS II už v červnu téhož roku. VIS má sloužit k výměně informací o vízech vydaných členskými státy. Součástí VIS by měla být možnost využít biometrické prvky a zahrnout je do sytému. Kapacita systému by měla pojmout alespoň 27 států, za předpokladu, že bude ročně podáno 20 miliónů104 žádostí o vydání víza. Skladba VIS by se měla podobat současné podobě SIS, bude mít centrální sekci (C-VIS) a národní sekce (N-VIS). Napojení na SIS II vychází z výsledků studie, kde byly navrženy dvě možnosti. Buď mít samostatný VIS nebo technicky propojit VIS s SIS II. Ať už bude zvoleno jakékoli řešení, data zůstanou v obou systémech oddělena. Smyslem spolupráce SIS II a VIS je možnost snížení nákladů na tvorbu a fungování systémů. Finanční náročnost projektu vývoje VIS záleží na aspektech, které budou do projektu zahrnuty. Nejnákladnější část bude tvořit zahrnutí biometrických prvků. Pokud dojde k zahrnutí všech předpokládaných prvků, odhadují se investice na tvorbu C-VIS a N-VIS zhruba ve výši 157

104

Commission of the European Communities; Communication from the Commission to the Council and the European Parliament Development of the Schengen Information System II and possible synergies with a future Visa Information System (VIS) COM(2003) 771 final, Brussels 11. 12. 2003, str. 26

56

mil. EUR a na provoz ve výši 35 mil. EUR ročně105. Z hlediska úspory při technickém propojení s SIS II se předpokládá snížení provozních nákladů o třetinu oproti tomu, kdyby VIS fungovalo separátně.106

4.2.4 Vývoj SIS II v roce 2004 Podle časového plánu se v roce 2004 měly dořešit věci odložené pro pozdější projednání. Na červen 2004 měla Rada za úkol jasně definovat funkce systému a EK vypsat tendru na technické zabezpečení SIS II.

4.2.4.1 Rozhodnutí Rady o funkcích a umístění SIS II Aby bylo možné spustit SIS II podle plánu v březnu 2007, musela Rada do června 2004 stanovit funkce nového systému. Řada záležitostí spojených s SIS II byla rozporuplná a najít kompromisní řešení mezi tolika zeměmi bylo složité. Přes veškeré výhrady se podařilo v červnu 2004107 Radě definovat základní funkce systému. Finální souhrn funkcí SIS II shrnuje funkce současného SIS 1+, nové funkce implementované na základě iniciativ Španělského království, funkce definované z ujednání Rady ve dnech 5. a 6. 6. 2003108 a funkce, které vyplynuly z jednání v červnu 2004. Jedná se o možnosti propojení údajů v SIS, vložení fotografií k údajům vedených podle článků 95 – 100 Schengenské úmluvy, vložení otisků prstů k údajům o osobách podle článků 95 – 99, vložení údajů v souvislosti s vydáním evropského zatykače. Ujednání Rady z roku 2004 obsahuje ještě další aspekty, u kterých ale nedošlo k finálnímu rozhodnutí a o jejich zařazení do SIS II proto musí být rozhodnuto v rámci dalších kol jednání členských zemí. Mezi aspekty, které je potřeba dále prodiskutovat, zůstaly: databáze zahrnující osoby, které nemohou opustit Schengenský prostor, propojení informací SIRENE a SIS II a výměna informací o ukradených nebo ztracených cestovních pasech s databází Interpolu109.

105

Commission of the European Communities; Communication from the Commission to the Council and the European Parliament Development of the Schengen Information System II and possible synergies with a future Visa Information System (VIS) COM(2003) 771 final, Brussels 11. 12. 2003, str. 29 106 Commission of the European Communities; Communication from the Commission to the Council and the European Parliament Development of the Schengen Information System II and possible synergies with a future Visa Information System (VIS) COM(2003) 771 final, Brussels 11. 12. 2003, str. 29 107 Council of th European Union; SIS II functions 10125/04, Brussels 3. 6. 2004 108 Council of the European Union; 2514th Council meeting – JUSTICE AND HOME AFFAIRS 9845/03, Luxembourg 5. -6. 6. 2003 109 Interpol je mezinárodní policejní organizace založená v roce 1923, její součástí je 184 zemí. Smyslem Interpolu je podpořit spolupráci pohraniční policie a napomoci v boji proti organizovanému zločinu. Už v roce 1997 členské země

57

Z hlediska navržených funkcí vystoupila část zemí s připomínkami, jejichž výsledkem měl být kompromis, který by Rada mohla v červnu 2004 prezentovat. Dánsko, Německo a Norsko zaujaly zdrženlivý postoj k možnosti vkládání otisků prstů do SIS II. Rozpor vznikl z důvodu rozdílných postojů, k jakým záznamům se budou moci otisky prstů vkládat. Dánsku a Německu se nelíbilo, že by vznikla možnost vkládat tisky prstů k záznamům podle článků 97 – 99. Norsko naopak prosazovalo, aby otisky prstů byly vkládány k záznamům podle článků 95 a 99. Kompromisem se stala možnost, že vkládání otisků prstů do databází SIS II bude nepovinné a bude vycházet z národních legislativ členských zemí, takže se každý členský stát může rozhodnout, u jakých záznamů otisky prstů do databáze zařadí. Norsko mělo problém s definováním formy, ve které se mají fotografie a otisky prstů v SIS II ukládat. Do června 2004 se v tomto případě nepodařilo najít řešení a proto tato otázka zůstala otevřená i pro pozdější jednání. Posledním sporným místem byla možnost propojení agendy SIRENE a SIS II. Francie, Německo a Portugalsko vystoupily proti tomu a stejně jako v předešlém případě tato oblast zůstala nedořešená.110 Rozhodnutí o umístění centrální sekce SIS II bylo stanoveno nejpozději na květen 2004. K řešení dospěla Rada pro spravedlnost a vnitřní záležitosti na svém zasedání dne 29. dubna 2004. Bylo rozhodnuto, že správa SIS II bude rozdělena mezi dvě místa. Centrální sekce SIS II a jeho provoz zůstane ve Štrasburku a jeho správa bude dále v rukou Francie. Druhou důležitou část SIS II bude tvořit tzv. místo obchodního spojení (Business Continuity Site), které bude v Salcburku a odpovědnost za provoz ponese Rakousko.

4.2.4.2 Tendr na vytvoření SIS II Do konce března 2004 měli všichni zájemci předložit své návrhy na technické zaopatření SIS II. Předložené návrhy posoudila odborná komise z hlediska technického řešení a finanční náročnosti. Vyhodnocení nabídek proběhlo do konce srpna 2004 a 13. září 2004 padlo rozhodnutí o vítězi, kterým se stalo konsorcium Steria z Francie a Hewlett Packard (HP) z Belgie.111 Dne 22. září 2004 podepsala EK s konsorciem smlouvu o vytvoření SIS II a VIS.

diskutovaly možnost propojení Interpolu a SIS v rámci projektu výměny informací o odcizených vozidlech, ale tento projekt nebyl dokončen. 110 Council of the European Union; SIS II functions 10125/04, Brussels 3. 6. 2004 111 Spolu s konsorciem HP/Steria na tvorbě SIS II a VIS se podílejí Steria z Belgie, Mummert a Partner z Německa a Primesphere z Lucemburska.

58

Z hlediska rozfázování vývoje SIS II se vypsáním tendru projekt posouvá do druhé fáze, tedy do fáze vývoje a výstavby. Prvním úkolem konsorcia v této fázi bylo vytvořit hlavní plán projektu s časovým harmonogramem a scénářem na přechod z SIS 1+ do SIS II, (tj. plán na provedení třetí fáze vývoje SIS II). Závěrečná fáze přechodu k SIS II měla být podle plánů EK zahájena v roce 2005. Jedním z klíčových úkolů konsorcia bylo vytvořit dokumenty s technickými aspekty, které se stanou výchozími dokumenty pro vypsání tendrů v jednotlivých členských zemích na úpravu národních systémů. Scénář vývoje SIS II na rok 2004 a počátek 2005 se zdál jasný, ale v listopadu 2004 se objevila komplikace. Firma, která se umístila v tendru na druhém místě, se obrátila na Soud první instance s žádostí o anulaci výsledků tendru a pozastavení výkonu smlouvy.112 Vše se vyřešilo až 14. února 2005, kdy firma Capgemini stáhla svoji žádost o anulaci.

4.2.4.3 Zpráva Společného dozorčího orgánu k vývoji SIS II113 Při vývoji SIS II se z úst nevládních organizací, ale i orgánů EU ozývá potřeba ochrany dat. V rámci SIS k tomuto účelu Schengenská úmluva pověřila Společný dozorčí orgán. Tento orgán se v květnu 2004 vyjádřil k vývoji SIS II, k jeho novým funkcím a dalším aspektům tohoto mohutného projektu. Společný dozorčí orgán se ve zprávě snaží upozornit na možná rizika plynoucí ze systému, obává se totiž, že nadměrná flexibilita může vést až k přeměně charakteru SIS. Nejenom přeměna z informačního systému ve vyšetřovací, ale umožnění přístupu dalších subjektů k údajům mění účel zřízení SIS. Např. zpřístupnění části SIS pro registry vozidel znamená využití SIS částečně pro dopravní politiku. Společný dozorčí orgán urgentně volá po vytvoření nového právního rámce pro zakotvení vývoje SIS II a dostatečné ochraně dat při využití biometrických údajů.

4.2.4.4 Další změny SIS II v roce 2004 Výbor SIS II v roce 2004 zaznamenal menší úpravy. V červnu 2004 získala EK od Rady mandát na vývoj VIS. V souvislosti s rozhodnutím o propojení VIS s SIS II stanovila Rada, že EK bude nápomocen výbor SIS II. V říjnu 2004 se rozšířila členská základna výboru SIS II o Švýcarsko, které podepsalo dohodu o přistoupení k Schengenu. Švýcarsko se stalo provizorně

112

Jednalo se o firmu Capgemini z Nizozemska. Za sporem stála bezesporu finanční stránka projektu, tj. dlouhodobý výdělek pro vítěznou firmu. 113 Joint Supervisory Authority; Opinion on the development of SIS II, Brussels 19. 5. 2004, čerpáno z: www.schengenjsa.dataprotection.org, 27. 2. 2006

59

pozorovatelem ve výboru SIS II, a to až do doby, než byla dohoda ve švýcarském referendu přijata (tj. v červnu 2005). V roce 2004 se k vývoji SIS II vyjádřila Rada. Kriticky vystoupila proti zprávě EK o pokroku SIS II, kritizovala zejména skutečnost, že zpráva vyznívá nepřiměřeně pozitivně, protože ve skutečnosti došlo k řadě komplikací, které zpráva opomíjí. Jednou z nich byla např. žádost o anulaci výsledků tendru, což způsobilo pozastavení vývoje SIS II o tři měsíce, během kterých byl vývoj SIS II téměř paralyzován. EK a ani členské země v této době nepodnikly žádné efektivní kroky ve vývoji systému. Značná část kritiky byla namířena proti práci vítěze tendru. Totiž výsledky, které byly postupně předkládány, vykazovaly chyby a nesplňovaly základní požadavky na systém. Hlavní plán projektu byl konsorciem HP/Steria prezentován členským zemím v listopadu 2004, ale byl okamžitě vrácen k přepracování, a to dokonce bez projednání ve výboru SIS II. Následkem bylo další zpoždění projektu. Nedostatečná kvalita byla shledána také u podkladových dokumentů, které měly sloužit členským zemím pro vypsání národních výběrových řízení. To znemožnilo členským zemím započít práci na přetvoření národních sekcí systému. Po přepracování dokumentu konsorciem, přezkoumání EK a konzultaci s výborem SIS II členské země obdržely podkladový materiál až v červnu 2005 (na místo původního plánu v únoru 2005). Projekt propojení SIS II a VIS byl firmami předložen dokonce v několika verzích, ale ani jedna nedosáhla takové kvality, aby mohla být vážně prodiskutována členskými zeměmi. V roce 2004 ohrožovala projekt SIS II dvě rizika: možné zpoždění projektu SIS II kvůli probíhajícímu soudu a přípravy členských zemí na třetí fázi k přechodu na SIS II. Ovšem ve světle popsaných nedostatků je zpoždění už nikoli rizikem, ale faktem, se kterým si projekt SIS II ve svém časovém plánu musí poradit.

4.2.5 Vývoj SIS II v roce 2005 Ještě počátek roku 2005 byl poznamenám žalobou na anulaci výsledků tendru a nekvalitní prací firem HP/Steria. Přesto rok 2005 znamená zlom z hlediska právního ukotvení SIS II.

4.2.5.1 Právní ukotvení SIS II Dne 31. května 2005 přijala EK tři dokumenty pro právní vymezení SIS II. Dva návrhy se zabývaly zřízením, provozem a využitím SIS II a třetí se týkal možnosti přístupu subjektů 60

vydávající osvědčení o registraci vozidel k SIS II.114 Podle původního plánu měla EK vytvořit právní zázemí SIS II do konce roku 2004, ale pod tíhou veškerých komplikací k tomu došlo až v polovině roku 2005. Návrhy na nařízení a rozhodnutí o zřízení, provozu a využití SIS II mají nahradit články 92 – 119 a dodatky k Schengenské úmluvě, podle kterých dnešní SIS 1+ funguje (viz příloha č. 2). Poslední návrh na umožnění přístupu k SIS II orgánům provádějící registraci vozidel pokračuje v započaté práci v této oblasti.115

4.2.5.2 Vymezení SIS II podle předložených návrhů EK z května 2005 Struktura SIS II Návrhy EK z května 2005 předpokládají vytvoření SIS II podle typu doporučené studií proveditelnosti, tedy že údaje budou uloženy v centrální sekci a v národních sekcích se data nebudou ukládat (ale lze uložit technickou kopii). Vznikne centrální schengenský informační systém (CS-SIS),

který

bude

propojen

s členskými

zeměmi

národními

rozhraními

(NI-SIS)

do vnitrostátních systémů (NS). Vnitrostátní příslušné orgány vyhledávají přímo v CS-SIS nebo v kopii CS-SIS, které jsou uloženy v NS.116 Kategorie záznamů SIS II Návrhy EK zahrnují různé aspekty, které se postupně prodiskutovávaly a schvalovaly od roku 2001. Stanovily se cíle, architektura, odpovědnost, proplácení nákladů, zabezpečení, kategorie údajů, propojování kategorií, přístup subjektů k SIS II, doba uchování údajů, práva osob vedených v SIS II, opravné prostředky, sankce a organizační zabezpečení.

114

Evropská komise představila tři návrhy zahrnující SIS II.
Návrh rozhodnutí Rady o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), COM(2005) 230, Brusel 31. 5. 2005
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS II), COM(2005) 236, Brusel 31. 5. 2005
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu subjektů odpovědných za vydávání osvědčení o registraci vozidel v členských státech k Schengenskému informačnímu systému (SIS II), COM(2005) 237, Brusel 31. 5. 2005 115 V červenci 2005 bylo přijato nařízení EP a Rady č. 1160/2005 umožňující přístup k SIS úřadům provádějícím registraci vozidel. Návrh EK z května 2005 nijak radikálně přijaté nařízení nemění. Důvodem pro předložení nového návrhu je, že stávající nařízení funguje v rámci dnešního SIS 1+ a nový návrh se týká přístupu k SIS II, proto se tento návrh nestal nijak kontroverzní a jednání členských zemí o návrhu není sporné. 116 Návrh rozhodnutí Rady o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), COM(2005) 230, Brusel 31. 5. 2005, čl. 4; Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS II), COM(2005) 236, Brusel 31. 5. 2005, čl. 4

61

Bylo vytvořeno šest okruhů záznamů, které budou vedeny v SIS II:117 •

státní příslušníci třetí země za účelem odepření vstupu,

•

osoby hledané za účelem zatčení a předání nebo vydání,

•

osoby k zajištění ochrany nebo předcházení nebezpečí,

•

osoby hledané za účelem soudního řízení,

•

osoby a věci pořízené pro účely utajovaného sledování nebo zvláštních kontrol,

•

věci hledané za účelem zabavení nebo za účelem zajištění důkazů v trestním řízení.

Okruhy záznamů v SIS 1+ a navrhované v SIS II se do velké míry kryjí, posun nastal v přesnějším definování, co pod jednotlivé kategorie spadá. Podnětem se staly problémy, které vznikly v souvislosti s interpretací článku 96 úmluvy118, kdy členské země zahrnovaly pod tuto kategorii osoby podle rozličných kritérií. V návrhu nařízení je přesně stanoveno, kdo může být v této kategorii veden. Pokud porovnáme různé návrhy z předchozích let a návrh EK, řadu navrhovaných kategorií v něm nenajdeme. Patří mezi ně záznamy o podezřelých z terorismu nebo kategorie osob, které by mohly ohrozit veřejný pořádek a bezpečí (database on violent troublemakers), o jejichž zařazení do SIS diskutovala Rada už v roce 2002. Kontroverznost těchto kategorií neumožnila do této doby najít mezi členskými zeměmi kompromisní řešení. Kategorie údajů v SIS II Okruh údajů vedených u záznamů má být také rozšířen.119 Do systému se mají dostat zatím dva biometrické prvky – fotografie a otisky prstů. Zavádění biometrických prvků je komplikovaný projekt, který se vyvíjí odděleně od SIS II. Do SIS II mají být ovšem některé prvky zahrnuty, proto se i při jednání o SIS II bere v potaz vztah biometrie k tomuto novému systému. Hlavním argumentem pro využití biometrických prvků v SIS II je přesnější identifikace osob. Výhody využití biometrie je univerzálnost, použitelnost, stálost a rozlišitelnost, přesto tyto vlastnosti biometrie nejsou absolutní. Biometrické údaje nejsou „tajné údaje“ a mohou zanechávat stopy, což umožňuje jejich shromažďování, aniž by si toho jejich nositel byl vědom. S ohledem na tato rizika je potřeba vytvořit důležitá ochranná opatření, která budou minimalizovat chybu. Chyba v souvislosti 117

Návrh rozhodnutí Rady o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), COM(2005) 230, Brusel 31. 5. 2005; Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS II), COM(2005) 236, Brusel 31. 5. 2005 118 Osoby z třetích zemí, kterým byl odepřen vstup do Schengenského prostoru. 119 Kromě stávajících údajů se k záznamům připojí fotografie, otisky prstů, orgán pořizující záznam, odkazy na další záznamy zpracované v SIS II a u osob, kterým je zakázán vstup do Schengenského prostoru odkaz na rozhodnutí, na jehož základě byl pořízen záznam. Tyto údaje definuje návrh nařízení COM(2005) 236, čl. 16(1) a návrh rozhodnutí COM(2005)230, čl. 39(1).

62

s biometrickými prvky je těžko odhalitelná a způsobená škoda může mít neblahé následky. Příkladem může být případ amerického právníka, kterého uvěznila na dva týdny FBI v červnu 2004, protože jeho otisky prstů se shodovaly s otisky prstů, které byly nalezeny v případě teroristických útoků v Madridu. Tento právník byl osvobozen poté, co se zjistilo, že proces ověření otisků prstů byl chybný a vedl k nesprávnému závěru.120 Propojování záznamů v SIS II V rámci údajů vedených o osobách (jako je jméno, příjmení apod.) dojde k přidání ještě jedné informace. Poslední údaj vedených u těchto záznamů bude odkaz na další záznamy zpracované v SIS II. To je výsledkem snah na propojování záznamů v rámci systému SIS II. Hlavním cílem je boj proti organizovaného zločinu. Vzájemné propojování může napomoci k objasňování trestné činnosti, k vytváření informací o teroristických skupinách, kriminálních bandách apod. Přístup do SIS II V současnosti existuje ve členských státech Schengenu zhruba 125 000121 přístupových míst. I když je toto číslo vysoké, tak pro SIS II počítá EK nejen s rozšířením na další území (deset nových členských států EU), ale i na skupiny orgánů, které budou moci nahlížet do informačního systému, což povede k výraznému nárůstu počtu přístupových míst. EK počítá, že do SIS II budou mít přístup policejní, pohraniční a celní orgány, vnitrostátní soudní orgány a státní zastupitelství, Europol a Eurojust, orgány příslušné pro vydávání víz a povolení k pobytu, orgány posuzující žádost o azyl a vyhoštění a subjekty vydávající osvědčení o registru vozidel. Na jedné straně se okruh subjektů s přístupem do SIS II silně rozrostl, ale na druhou stranu většina z nich bude mít pouze omezený přístup k jednotlivým záznamům. Další prvky z návrhů EK z května 2005 Kromě často diskutovaných témat se v SIS II objeví další prvky: •

odpovědnost za provozní řízení ponese EK a za národní sekce budou odpovídat národní státy,

•

náklady na provoz SIS II budou nadále kryty z rozpočtu EU,

•

údaje z Evropského zatýkacího rozkazu budou zahrnuty do záznamů v SIS II,

120

Podle EUobserver.com; The new Schengen Information System – Anybody in control?; více na: http://euobserver.com/9/20525, 24. 1. 2006 121 Statewatch; SIS II: fait accompli? Construction of EU´s Big Brother database underway, čerpáno z: http://www.statewatch.org/news/2005/may/sisII-analysis-may05.pdf, 14. 10. 2005

63

•

kontrolu SIS II budou provádět na národní úrovni úřady určené členskými zeměmi, na centrální úrovni bude působit Evropský inspektor ochrany údajů,122

•

práva osob vedených v SIS II budou rozšířena,

•

zachová se působnost poradního a regulativního výboru i po spuštění SIS II,

•

dojde k prodloužení doby uchovávání jednotlivých údajů.123

4.2.5.3 Názory a stanoviska k návrhům EK z května 2005 Květnové návrhy EK představují konsolidaci prvků budoucího SIS II, který nahradí stávající systém, proto jim zainteresované strany věnují značnou pozornost. K návrhům postupně zaujaly stanoviska jednotlivé orgány EU i subjekty stojící mimo EU. Rada V rámci Rady podrobila návrhy EK kritice pracovní skupina ochrany údajů v listopadu 124

2005.

Ve většině případů skupina poukazuje na nedostatečné vymezení použitých definic.

U biometrických prvků není jasně definováno jakým způsobem budou otisky prstů a fotografie do SIS II zaneseny a ani bezpečnostní opatření nejsou podle pracovní skupiny Rady dostatečné. Z hlediska ochrany práv občanů se skupina silně staví proti prodloužení doby uchovávání dat v systému. Vyzývá EK, aby buď obhájila potřebu prodloužení doby uchování dat v SIS II nebo aby ponechala stávající dobu definovanou v Schengenské úmluvě. Pracovní skupina poukazuje na nejasné vymezení kompetencí EK, členských zemí a vztah mezi nimi. Další slabinou návrhů je role Evropského inspektora ochrany údajů a vymáhání práv občanů, které v návrhu EK nijak oproti dnešnímu stavu neposílilo.

122

Úřad Evropského inspektora ochrany údajů vznikl nařízením EP a Rady č. 45/2001. Hlavním úkolem inspektora je zajistit, aby orgány a instituce Společenství dodržovaly základní práva a svobody fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů daným orgánem. Inspektor je volen na pět let EP a Radou ze seznamu kandidátů předložených EK. Jedná se o nezávislý orgán dozoru financovaný z rozpočtu EU. 22. 12. 2003 byl Evropským inspektorem ochrany údajů jmenován Nizozemec Peter Johan Hustinx. V rámci SIS II bude kontrolovat činnost EK a nahradí funkci Společného dozorčího orgánu. 123 Ze tří let na pět pro informace vztahující se k imigraci, ze tří na deset let u údajů týkajících se vydávání osob, ztracených osob a osob hledaných pro soudní řízení a z jednoho roku na tři pro informace o osobách pod dohledem. U věcí zůstává možnost uchování až na dobu deseti let. 124 Council of the European Union; Opinion 116/2005 on the Proposals for a Regulation of the European Parliament and of the Council (COM (2005) 236 final) and a Council Decision (COM (2005) 230 final) on the establishment, operation and use of the second generation Schengen information system (SIS II) and a Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council regarding access to the second generation Schengen Information System (SIS II) by the services in the Member States responsible for issuing vehicle registration certificates (COM (2005) 237 final), 14967/05 Brussels 11. 1. 2006

64

EP Už v roce 2003 EP vyjádřil stanovisko vůči SIS II, kde EP poukazoval na měnící se povahu SIS II a politické cíle projektu. Přes tento podnět žádné diskuze na toto téma neproběhly. Po postoupení návrhů EK Radě a EP, přistoupil EP k projednání dokumentů ve výboru LIBE. EP identifikoval několik slabin květnových návrhů. První z nich je využití biometrie. Návrhy zmiňují použití fotografií a otisků prstů, ale podle EP se EK nevyjádřila ke způsobu zisku těchto údajů a k jejich kvalitě. Opomenuta zůstala také kritéria vyhledávání. Stejně jako Radě ani EP se nelíbí bezdůvodné prodloužení doby uchovávání záznamů. U možnosti rozšíření přístupu do SIS II navrhuje EP, aby každé dodatečné poskytnutí přístupu orgánů do SIS II bylo přezkoumáno. EP chce také přezkoumání orgánů, které získaly přístup na základě provedení iniciativ Španělského království.125 Společný dozorčí orgán Rada a EP v řadě dokumentů vznesly požadavek, aby Společný dozorčí orgán byl zahrnut do vývoje SIS II a měl možnost vyjadřovat své názory k projektu. I když návrh EK nepočítá s dalším fungováním tohoto orgánu, Společný dozorčí orgán vyjádřil postoj ke všem návrhům v září 2005.126 Společný dozorčí orgán identifikuje čtyři slabiny navrhovaných dokumentů. Prvním problémem je samotný právní základ. V řadě otázek není jasné, jaký právní nástroj ho upravuje, proto je potřeba vytvořit jasný a souhrnný dokument, který obsáhne všechny oblasti SIS II. Druhým problémem je nedostatečně vymezená kontrola, která je rozdělena mezi EK a členské země. Návrhy vymezují odpovědnost EK a členských zemí, ale nikoli ve všech oblastech kontroly, který SIS II vyžaduje. Třetí aspekt, který se Společnému dozorčímu orgánu zdá sporný, je charakter SIS II. Není tomu poprvé, co se tento kontrolní orgán pozastavuje nad posunem SIS od informačního systému k vyšetřovacímu a tedy ke změně účelu. Podle Společného dozorčího orgánu tak dochází k porušování principů ochrany údajů, konkrétně principu, kdy musí být jasný a jednoznačný účel použití záznamů z databáze, což v rámci vyšetřovací databáze nelze dodržet. Žádné z upozornění ale nebylo orgány EU při formování systému zohledněno.

125

Důvodem je fakt, že při udělení přístupu do SIS II Eurojustu a Europolu Rada nevzala při schvalování v potaz názor EP. 126 Joint Supervisory Authority; Opinion on the proposed legal basis for SIS II, Brussels 27. 9. 2005, čerpáno z: http://www.statewatch.org/news/2005/oct/JSA-SIS.pdf, 6. 2. 2006

65

Poslední poznámka se týká role Evropského inspektora ochrany údajů. Návrhy dostatečně neupravují úkoly úřadu inspektora, pravomoci plynoucí z dohledu nad EK a vztah k národním kontrolním úřadům. Evropský inspektor ochrany údajů V říjnu 2005 Peter Hustinx, Evropský inspektor ochrany údajů, prezentoval svůj postoj k návrhům EK.127 Stanovisko Petera Hustinxe vychází z náplně funkce Evropského inspektora ochrany údajů, protože ve zprávě se věnuje hlavně ochraně údajů a ostatní aspekty SIS II ohodnotil pouze okrajově. Jeho kritika se zaměřila na oblast ochrany dat a používání biometrických prvků. Podle jeho názoru význam biometrických prvků je silně přeceněn, a proto využití biometrie v SIS II by mělo být přehodnoceno přinejmenším z hlediska bezpečnostních opatření. Další riziko vidí Hustinx v možnosti propojování údajů a z toho vyplývající možné zneužití neoprávněnými osobami. Proto volá po silnějším ochranném aparátu SIS II. Subjekty stojící mimo EU Na veřejnosti a mezi organizacemi stojícími mimo EU se objevují pochyby a obavy ze vznikajícího systému. Kritizovány jsou dvě oblasti – demokratický deficit a vznikající „megadatabáze“. Pokud jde o demokratický deficit, vyplývá z nerovnoměrného zapojení orgánů EU do projektu SIS II. Za vývoj SIS II je odpovědná EK a o funkcích budoucího systému rozhodla Rada. EP jako přímo volitelný orgán EU má omezenou pravomoc. V části spadající pod první pilíř spolurozhoduje s Radou, ale v rámci třetího pilíře může k návrhům vyjádřit pouze názor, který nemusí být brán v potaz. Ve skutečnosti se v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech nepodílí na procesu schvalování. Ještě hůře jsou na tom národní parlamenty, které zcela ztratily vliv na rozhodovací proces v této oblasti, tím že byl Schengen inkorporován do struktur EU.128 Obavy ze vzniku „megadatabáze“ plynou z toho, že SIS II bude obsahovat mnohem více záznamů, údajů a funkcí než dnešní SIS 1+, které z něho vytvoří databázi s nepřeberným množstvím informací, navíc budou zahrnuty ještě biometrické prvky. Všechny tyto aspekty vyvolávají u řady organizací obavy ze vzniku „moderního politického represivního nástroje“129, který bude poškozovat základní lidská práva. Proti tomu vystoupil Evropský komisař Franco Frattini, který 127

Hustinx, Peter; Opinion of the European data protection supervisor, Brussels 19. 10. 2005, čerpáno z: http://www.edps.eu.int/legislation/Opinions_A/05-10-19_Opinion_SISII_EN.pdf, 10. 2. 2006 128 Podle EUobserver.com; The new Schengen Information System – Anybody in control?; více na: http://euobserver.com/9/20525, 24. 1. 2006 129 Krempl, Stephan: Schengen II: Eine „panoptische Überwachungsmaschine“ für Europa, čerpáno z: http://www.heise.de/newsticker/meldung/59755, 12. 1. 2006

66

prohlásil, že smyslem není poškodit lidská práva, ale vytvořit rovnováhu mezi vytyčenými cíli a ochranou základních práv obsažených v Evropské chartě lidských práv a Chartě lidských práv EU.130

4.2.6 Vývoj SIS II v roce 2006 Po představení právních aktů o zřízení, provozu a využívání SIS II v květnu 2005 putovaly návrhy k připomínkám do pracovních skupin Rady, EP, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.131 Členské země se na zasedání příslušných pracovních skupin vyjadřovaly k jednotlivým článkům návrhů a navrhovaly změny. Nedá se říci, že by nějaká z členských zemí vystoupila proti celkovému návrhu, ale jednotlivé země oponovaly vybrané části návrhů. Ve většině případů se jednalo o nedostatečné definování a vymezení využití SIS II. Podnětů na změny bylo mnoho, protože každý členský stát vidí vývoj SIS II trochu jinak. Výsledkem bylo, že na počátku roku 2006 Rakousko, jako předsedající země Rady EU v první polovině roku 2006, předložilo nové návrhy nařízení a rozhodnutí o zřízení, provozu a využívání SIS II.132

4.2.6.1 Hlavní změny návrhů nařízení a rozhodnutí z ledna 2006 Struktura hlav a článků se od návrhů z května 2005 moc neliší, jen došlo částečně k přesunu mezi jednotlivými hlavami, ale obsahově došlo k podstatným změnám. První změna se týká struktury. V původním návrhu z května 2005 byla uvedena pouze možnost vyhledávat data v CSSIS nebo v národní kopii. V návrzích z ledna 2006 se struktura vrací zpět ke stávající podobě, kdy vyhledávání záznamů probíhá v národní sekci (NS-SIS).133 CS-SIS zůstane umístěna ve Štrasburku (Francie) a jeho pomocný systém v městě Sankt Johann im Pongau (Rakousko).134

130

Krempl, Stephan: EU-Kommission verabschiedet Pläne für Ausbau der Schengen-Überwachung, čerpáno z: http://www.heise.de/newsticker/result.xhtml?url=/newsticker/meldung/66717&words=SIS%20II%20SiS, 28. 11. 2005 131 Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů vyjádřil své stanovisko jenom k návrhu nařízení zabývající se přístupem k SIS II orgánů provádějící registraci vozidel. K zbývajícím dvěma návrhům nespadá vydání stanoviska do jejich kompetence. 132 Council of the European Union; Proposal for a draft Council Decision on the Establishment, Operation and Use of Second Generation Schengen Information System (SIS II) – Redrafted proposal, 5710/06, Brussels 27. 1. 2006; Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on the Establishment, Operation and Use of Second Generation Schengen Information System (SIS II) – Redrafted proposal, 5709/06, Brussels 27. 1. 2006 133 Změna architektury SIS II vznikla na popud Společného dozorčího orgánu, který poukazoval na nejasné definování z května 2005, kde nebylo jasné, zda členské země vyhledávají v centrální sekci nebo v národní kopii. 134 Zahrnutí definování umístění CS-SIS do návrhů si vyžádal EP ve stanoviscích k návrhům z května 2005.

67

Posun nastal v kategoriích záznamů vedených v SIS II, kde si členské země vyžádaly revizi kategorií. Názvy záznamů se vrací více ke znění z Schengenské prováděcí úmluvy. Kategorie záznamů podle návrhů z ledna 2006 měly zahrnovat135: •

státní příslušníky třetí země za účelem odepření vstupu,

•

osoby hledané za účelem zatčení a předání nebo vydání,

•

zmizelé osoby pro zajištění ochrany a předcházení nebezpečí,

•

osoby, u kterých se předpokládá, že by mohly pomoci při soudních řízeních,136

•

osoby a věci pořízené pro účely utajovaného sledování137 nebo zvláštních kontrol,

•

věci hledané za účelem zabavení nebo za účelem zajištění důkazů v trestním řízení.138

Návrhy z ledna 2006 zohlednily připomínky pracovní skupiny Rady a EP, které poukázaly na neopodstatněné prodloužení doby uchování záznamů v SIS II. Doba uchování dat v SIS II byla vrácena na dobu, která je v dnešní Schengenské úmluvě, tedy na tři roky u záznamů o osobách, kromě utajovaného sledování, kde je jeden rok. Novinkou je zkrácení doby uchování údajů u věcí z deseti let na pět. Postavení EK se dosti změnilo. V návrzích z května 2005 měla EK nést odpovědnost za provozní řízení SIS II. Členské země vůči tomu zaujaly rezervované stanovisko a chtěly, aby vznikly další návrhy o orgánech nebo úřadech, které by mohly vykonávat provoz SIS II. Do ledna 2006 se nepodařilo najít kompromisní řešení, a proto byla hlava 3 přejmenována na „Povinnosti úřadu odpovědného za provozní řízení centrální SIS II a spojovou infrastrukturu“, s tím, že nebylo jasné, zda odpovědnost ponese EK nebo jiný orgán. Konkrétní návrhy úřadů se v návrzích z ledna 2006 neobjevily.

4.2.6.2 Návrh nařízení z března 2006 Návrhy z ledna 2006 sice zahrnuly řadu změn, které si vyžádaly členské země, orgány a úřady působící v EU, přesto se ještě nepodařilo dosáhnout konečné verze. Na konci března 2006 Rakousko přineslo další návrh nařízení o zřízení, provozu a využívaní SIS II.139

135

Council of the European Union; Proposal for a draft Council Decision on the Establishment, Operation and Use of Second Generation Schengen Information System (SIS II) – Redrafted proposal, 5710/06, Brussels 27. 1. 2006; Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on the Establishment, Operation and Use of Second Generation Schengen Information System (SIS II) – Redrafted proposal, 5709/06, Brussels 27. 1. 2006 136 Přejmenováno z hledaných osob na osoby, které by mohly pomoci při soudním řízení na podnět české delegace. 137 Termín „tajné sledování“ se stal sporným mezi členskými zeměmi. Lucembursko navrhlo, že by tento termín měl být nahrazen termínem „tajné kontroly“. Tento návrh podpořila také Francie, Norsko a Velká Británie. Itálie se naopak postavila pro zachování termínu „tajné sledování“. 138 Dánsko se snažilo přidat ještě jednu podkategorii, která by zahrnovala osoby, kterým byla zamítnuta žádost o azyl.

68

Cílem bylo dosáhnout konečného kompromisního řešení, protože termín spuštění SIS II se blíží. Návrh obsahuje řadu připomínek, tak aby se staly přijatelné pro všechny zúčastněné strany a nevznikl zádrhel při schvalovacím procesu. Předpokládalo se, že o návrhu se bude naposled jednat 10. dubna 2006 na pracovní skupině Schengenského acquis. Pak už mělo následovat jednání předsednictví s EP, jednání na COREPERu a nakonec hlasování v Radě a EP. Tento záměr se ale nepodařilo prosadit, kdy jednání 10. 4. 2006 ztroskotala. „Konečná verze“140 SIS II oproti návrhům z května 2005 a ledna 2006 přinesla několik novinek, i takových které se v předchozích návrzích neobjevily. Celkově návrh z března 2006 koresponduje s návrhem nařízení z ledna 2006, pouze určité sporné pasáže upřesňuje nebo reformuluje. Při projednávání ve členských zemích se jako sporná funkce SIS II zdála možnost propojování záznamů v SIS II. Norsko a Dánsko nechtěly připustit možnost propojení všech záznamů v SIS II. Německo propojování podporovalo, protože má praxi z propojování v rámci národních systémů, které je hodnoceno pozitivně. Kompromisem se stala přesnější formulace, vymezení a omezení propojování. Národní státy mají možnost omezit propojování záznamů v jejich národní sekci, pokud je to podle nich v rozporu s národním nebo mezinárodním právem. Posun nastal u určení odpovědnosti za provozní řízení SIS II. Členské země zatím nedospěly k určení orgánu, který by tuto odpovědnost získal, ale na zasedání Rady ministrů spravedlnosti a vnitřních záležitostí diskutují zástupci členských zemí o využití EK, Europolu, FRONTEXu141 nebo zřízení nové evropské agentury. Novinka, která stojí za zdůraznění, je zahrnutí veřejnosti do vývoje a fungování SIS II pomocí informační kampaně. V návrhu je přímo uložena povinnost EK vést pravidelně informační kampaně pro veřejnost o cílech systému, uložených záznamech, orgánech oprávněných k přístupu do SIS II a právech jedinců v souvislosti s SIS II. Kromě EK budou mít povinnost informovat veřejnost také členské země.142 Zmenšit informační deficit veřejnosti v souvislosti s SIS II pomocí

139

Council of the European Union; Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on the Establishment, Operation and Use of Second Generation Schengen Information System (SIS II) – Redrafted proposal, 5709/1/06, Brussels 24. 3. 2006 140 Mluví se o konečné verzi, protože čas tlačí k tomu, aby byly příslušné právní akty přijaty co nejdřív. Ve skutečnosti řada věcí není ještě zcela vyjasněna a sporné věci přetrvávají. 141 FRONTEX je Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU, která byla zřízena nařízením Rady č. 2007/2004 ze dne 26. 10. 2004. Funguje od 1. května 2005 se sídlem ve Varšavě. Hlavním úkolem je zlepšení koordinace operativní spolupráce mezi členskými zeměmi v oblasti vnějších hranic. 142 Council of the European Union; Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on the Establishment, Operation and Use of Second Generation Schengen Information System (SIS II) – Redrafted proposal, 5709/1/06, Brussels 24. 3. 2006, čl.14 AA a čl.11 C.

69

informačních kampaní navrhl EP v rámci pozměňovacích návrhů k návrhu nařízení EP a Rady o zřízení, provozu a využívání SIS II v březnu 2006. V připomínkách k návrhům z května 2005 se často opakovalo nedostatečné vymezení kontroly SIS II na národní a centrální úrovni a vztah mezi nimi. V návrhu z března 2006 došlo k přesnějšímu definování kontroly. Členské země musí zřídit národní dozorčí úřady odpovědné za národní kontrolu.143 Na centrální úrovni bude působit Evropský inspektor ochrany údajů.144 Novinkou je přesné definování vztahu, spolupráce, výměny informací a společného vyšetřování mezi kontrolními úřady na národní a centrální úrovni.145

4.2.7 Participace zemí na vývoji a fungování SIS II Členské a přidružené země SIS II vychází z SIS I, resp. SIS 1+, a proto nepřejímá jenom funkce dnešního systému, ale také členskou základnu. Znamená to, že členské země SIS 1+ se automaticky stávají členskými zeměmi SIS II. Norsko a Island jsou přidružené státy Schengenského systému, ale při přistoupení podepsaly dohodu, že se budou plně účastnit opatření rozvíjející tento systém a SIS II tuto podmínku zcela splňuje. Znamená to, že všech těchto 15 zemí (13 členských zemí a 2 přidružené) tvoří „novou“ základnu SIS II. V rámci dnešního SIS má z členských zemí zvláštní postavení Dánsko, které má opt-out režim v oblasti opatření spadající pod třetí pilíř. Tato výjimka zůstane Dánsku také při nahrazení SIS 1+ novým SIS II. Hlavním úkolem členských a přidružených zemí je pomoci EK při formování základů, na kterých se SIS II začne vyvíjet. Dále při zasedání pracovních skupin Rady a dalších výborů pracovat na funkcích systému a hledat kompromisní řešení pro finální právní akty. Často se země na řadě otázek nemohly shodnout, ale i přes to se úprava našla, popř. byl problém odsunut na další kola jednání. Největší úkol zemí je adaptace národních systémů podle jednotných pravidel navržených projektem SIS II.

143

Podle Schengenské úmluvy členské země tuto povinnost mají už nyní. Tato verze se objevila už v návrzích EK z května 2005. V návrzích z ledna 2006 se předpokládalo zachování Společného dozorčího orgánu jako úřadu odpovědného za kontrolu CS-SIS II a naopak se nepočítalo s pravomocí Evropského inspektora ochrany údajů. 145 Více viz. Council of European Union; Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on the Establishment, Operation and Use of Second Generation Schengen Information System (SIS II) – Redrafted proposal, 5709/1/06, Brussels 24. 3. 2006, čl.31 B 144

70

Velká Británie a Irsko K dnešnímu SIS přistoupily ještě dvě země EU – Velká Británie a Irsko, které se účastní pouze oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech. Vztah těchto dvou zemí k opatření SIS II bývá v jednotlivých dokumentech zvlášť vymezen. Nadále se tyto dvě země rozhodly pokračovat v participaci na SIS II pouze v části spadající pod třetí pilíř. Nové členské země EU a Švýcarsko Možnost rozšířit SIS o nové členské země se stal jedním z hlavních motivů pro reformu systému. Nový systém vzniká, aby bylo možné zahrnout 10 nových členských zemí EU a v budoucnu další země. Švýcarsko v referendu v červnu 2005 rozhodlo o napojení na Schengenský systém a tedy také na SIS. Tato země je teď ve fázi, kdy se připravuje na implementaci schengenského acquis a přípravu na vytvoření národní sekce SIS. I když by kapacita v SIS ještě pro jednu zemi byla, Švýcarsko se napojí až do SIS II a to kvůli časovému faktoru, kdy švýcarská vláda počítá s plnou implementací schengesnkého acquis v roce 2007. Nové členské státy musely přijmout schengenské acquis146 ještě před vstupem do EU, ale po vstupu se členy Schengenského systému nestaly automaticky, ale stanou se jimi až po reformě systému, především SIS, resp. SIS II. S jejich začleněním do systému se počítalo již při započetí budování SIS II, proto vznikla opatření pro pomoc novým členským zemím.147 EK začala pravidelně informovat tyto země o vývoji SIS II a pořádala pro ně speciální konference, kde tyto informace poskytovala. Kromě nových členských zemí se od roku 2005 účastnilo konferencí také Švýcarsko. Role nových členských zemí není ve vztahu k vývoji SIS II pouze pasivní, ale tyto země se aktivně podílejí na budování. V roce 2003 vyjádřily svůj postoj k výsledkům studie proveditelnosti, nejprve jako pozorovatelé a později jako plnoprávní členové, kdy se účastnily zasedání výboru SIS II. Po vstupu do EU se staly členy orgánů EU, které se na vývoji SIS II podílejí, a nové členské země dostaly možnost zapojit se ještě více do projektu SIS II a navržené akty z května 2005, ledna a března 2006 připomínkovat. Stejně jako participující země na SIS musí adaptovat národní sekce podle nastavení nových funkcí SIS II, musí se i nové členské země připravovat na zapojení do systému. V rámci těchto deseti zemí se vykrystalizovaly dvě skupiny, které spolupracují při postupu příprav na zapojení do Schengenského prostoru – Visegrádské země a Pobaltské země. První 146

Pro tento účel bylo schengenské acquis rozděleno na dvě kategorie. První část musely nové členské země přijmout ke dni vstupu do EU a druhou část ke dni připojení k SIS, resp. SIS II. 147 V době započetí budování SIS II se jednalo ještě o kandidátské země.

71

spolupráce probíhá v rámci zemí Visegrádské skupiny (Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko). Druhou skupinu tvoří Pobaltské země (Estonsko, Lotyšsko a Litva). Obě skupiny předpokládají plné zapojení do schengenské spolupráce na podzim 2007. Před jejich zapojením musí Rada EU zhodnotit, zda-li země aspirující na vstup splňují potřebné požadavky pro zrušení kontrol na vnitřních hranicích. I když země spolupracují, nevylučuje se, že by do Schengenského systému vstoupily zvlášť. Proto dodnes není jasné, zda všech deset zemí přistoupí k jednomu datu nebo postupně. Ani pro EU to není jednoduchý krok, protože hranice tohoto integračního uskupení se posunou dosti na východ, a proto musí být dostatečně zajištěna ochrana vnějších hranic. Na druhou stranu rozdělení mezi členy a nečleny Schengenského systému vytváří pocit dvojího členství mezi zeměmi EU. EU se ještě jasně nevyjádřila k termínu, kdy bude možné všechny nové členské země do schengenské spolupráce plně zapojit, což vytváří značnou bariéru mezi vztahy jednotlivých zemí. Zatím jenom EK vyjádřila přání zahrnout všech deset zemí do systému do roku 2010.

72

Závěr SIS je součástí Schengenského systému, který vznikl v polovině 80. let 20. století jako iniciativa pěti členských zemí ES s cílem postoupit dále v oblasti volného pohybu osob. Německo, Francie a země Beneluxu započaly Schengenskou dohodou s odstraňováním kontrol na vnitřních hranicích a přesunuly hlavní těžiště kontrol na vnější hranice. V roce 1990 tyto země podepsaly Prováděcí úmluvu k Schengenské dohodě s cílem posílit a rozvést započatou spolupráci. Schengenská spolupráce vznikla mimo právní a institucionální rámec ES/EU. V roce 1997 Amsterodamskou smlouvou tato mezistátní spolupráce byla zapracována do struktur EU. Amsterodamská smlouva rozdělila Schengen mezi první a třetí pilíř EU a přetvořila institucionální charakter Schengenské spolupráce. Poprvé se do systému vzniklého mimo rámec ES/EU zapojuje orgán EU, konkrétně Rada EU. Charakter Schengenu není obsahově inkorporací zasažen, jediným znatelným posunem je přesun části Schengenské spolupráce z mezistátní na nadnárodní úroveň. Členská základna Schengenu neodpovídá členské základně EU. Schengen se na počátku skládal z pěti členských států, ale postupně se začal rozrůstat až na patnáct států. Třináct států požívá statut členské země a dvě země jsou pouze přidružené (Norsko a Island). Ze zemí EU nejsou v Schengenu Velká Británie a Irsko, které se účastní pouze některých opatření, u kterých písemně zažádaly Radu EU o přistoupení k takovýmto částem Schengenu. Nové členské země EU nejsou součástí Schengenu, ale na vstup se připravují. Také Schengenský systém se nejprve musí připravit, aby byl schopen nové země pojmout. SIS vznikl jako kompenzační nástroj rušení kontrol na vnitřních hranicích, který zahájil svou činnost v roce 1995. Tento systém představuje databázi s obrovským množstvím informací, kterou využívají kompetentní orgány v každodenním provozu. SIS obsahuje pouze informace o osobách a věcech, které definuje Schengenská úmluva v článcích 95 – 100. Jedná se o informace citlivé, a proto přístup k nim je vymezen pouze určitému okruhu orgánů. SIS se skládá z národní a centrální sekce. Schengenská úmluva udává pouze obecnou kostru, jak má národní sekce vypadat, ale jinak jeho vznik, fungování a správu si národní státy řídí podle národní legislativy. To má za následek, že se národní sekce od sebe silně odlišují. To samé platí u kontrolních mechanismů. Na centrální úrovni působí Společný dozorčí orgán, který koordinuje provoz SIS a na národních úrovních si členské země vytvořily vlastní dozorčí orgány, které fungují podle vlastních pravidel.

73

Členská základna SIS se kryje s členskou základnou Schengenského prostoru. SIS představuje právě jednu z částí, na kterých participují také Velká Británie a Irsko. Velká Británie zažádala o účast v roce 1999 a Irsko o rok později. Neúčastní se veškerých opatřeních, ale pouze těch, která spadají pod třetí pilíř EU. První změny SIS přišly brzy po spuštění systému v roce 1995. Už rok na to se začalo hovořit o vytvoření SIS II, ale nejprve jako o dlouhodobém perspektivním cíli. Výkonný výbor nechal zpracovat dokonce v roce 1997 předběžné studie pro SIS II. I když se SIS II stal projektem, který vyžadoval dlouhodobější období pro realizaci, SIS a rozrůstající základna Schengenského prostoru vyžadovala změnu systému dříve, než by bylo možné SIS II spustit. Původní kapacita SIS byla nastavena na osm zemí, ale už v roce 1997 jich v SIS bylo deset. V roce 1996 přistoupilo k Schengenské úmluvě dalších pět zemí a tak se Výkonný výbor rozhodl, že SIS projde revizí. Jednalo se o první změnu systému, i když pouze hardwarovou. Vznikl SIS 1+, který je schopen pojmout až 18 zemí. V roce 2002 přišlo Španělsko s návrhy změn SIS. Na rozdíl od revize v podobě SIS 1+, iniciativa Španělského království přinesla návrhy na zahrnutí nových kategorií údajů a rozšíření přístupů do systému. Výsledkem byly dva akty přijaté v roce 2004 a 2005, které rozšířily množství kategorií věcí v systému a umožnily přístup do SIS pro vnitrostátní justiční orgány, Europol a Eurojust. V souvislosti s podněty Španělského království se objevil návrh na zpřístupnění SIS pro orgány odpovědné za registraci vozidel. Tento návrh byl následně v roce 2005 přijat Radou a EP. Iniciativy Španělska i návrh na zpřístupnění SIS pro registry vozidel začíná ovlivňovat charakter SIS. Systém, který vznikl čistě pro účely Schengenského systému a jako nástroj podpory odstraňovaní kontrol na vnitřních hranicích, se začíná posouvat jinam. Náplň Europolu ani Eurojustu nespadá pod Schengenský systém a přístup registru vozidel má více než pro Schengen význam pro dopravní politiku. SIS funguje celkově dobře a působí efektivně, ale při bližším prozkoumání lze objevit nedostatky a brzdy systému. Jedná se o systém silně rigidní, který se řídí jenom podle Schengenské úmluvy a jakákoli změna musí projít poměrně zdlouhavým procesem přijetí, tak jako u iniciativy Španělska. Pokud se potřebují země přizpůsobit změnám na mezinárodní scéně jako je např. mezinárodní terorismus, tak dva nebo tři roky pro provedení změny není asi ten nejefektivnější způsob.

74

Další podstatnou slabinou je silná roztříštěnost systému. Schengenská úmluva vymezuje mantinely spolupráce, ale národní části SIS si jednotlivé státy upravují podle národního práva. Nehomogenita národních sekcí a kontrolních mechanismů působí retardačně na celý systém. SIS II je projekt, který by se měl vypořádat s neduhy současného systému, umožnit připojení nových členských zemí EU a zmodernizovat systém. Prvopočátky projekty spadají ještě do 90. let minulého století, ale skutečná práce na projektu SIS II začala až s nástupem nového tisíciletí. Na základě belgických a švédských iniciativ v roce 2001 přijala Rada EU dva právní akty, kde zakotvila základní principy a odpovědnosti, na kterých se SIS II začal utvářet. SIS II začal vznikat jako zcela nový systém, který vychází ze zásad stávajícího SIS a již provedených změn. Poprvé se objevuje EP v legislativním procesu SIS, resp. SIS II, ale je Radou pouze konzultován. Kromě Rady, která se na Schengenském sytému podílí od Amsterodamu, se do projektu SIS II zapojuje EK, která nese odpovědnost za přípravnou a vývojovou fázi celého projektu na centrální úrovni. Pro zahájení práce na tvorbě SIS II byla v roce 2002 odstartována studie proveditelnosti SIS II, která měla dát odpovědi na otázky ohledně struktury systému, možná rizika a překážky, finanční, administrativní, technické a personální náročnosti. Jako institucionální podpora projektu vznikl výbor SIS II, který zahájil svou činnost v roce 2002 a v roce 2003 byl posílen vytvořením podpůrné skupiny pro SIS II. Postupně projekt SIS II začal narážet na různá rizika. První bylo rozdělení odpovědnosti mezi EK a členské země, což působilo jako brzda při implementaci. Na druhý rizikový faktor poukázala studie proveditelnosti, která konstatovala, že finanční náročnost projektu bude podstatně vyšší, než byl odhad v roce 2001. Poslední nejvýraznější riziko byla možnost zpoždění spuštění SIS II do provozu. Pod tíhou informací o výši finanční náročnosti a dalších faktorů se zpoždění projektu stalo skutečností, což znamenalo přepracování časového harmonogramu projektu SIS II. Původní datum spuštění do konce roku 2006 bylo přesunuto na první polovinu roku 2007. V roce 2002 se objevil první seznam možných funkcí budoucího systému, ale body na seznamu byly natolik sporné, že bylo potřeba možné funkce více prodiskutovat. O rok později Rada EU vymezila obecný rámec funkcí, které bylo potřeba členskými zeměmi zkonkretizovat do června 2004. V roce 2004 se Radě podařilo zkonsolidovat možné funkce SIS II a představila je podle plánu v červnu téhož roku. Rok 2004 znamenal nejenom definování funkcí, ale také započetí práce na technické stránce projektu. EK vypsala tendr na firmu, která technickou stránku projektu zabezpečí a v září 75

pak podepsala s vítěznou firmou HP/Steria smlouvu. Problémem se staly předkládané výsledky, které vykazovaly značné nedostatky a neodpovídaly představám EK, ani členských zemí. Tento fakt opět negativně zapůsobil na časový plán. V květnu 2005 přišla EK se třemi dokumenty (dvě nařízení a jedno rozhodnutí), které právně vymezily SIS II. Tyto dokumenty se měly stát základem pro SIS II a plně nahradit stávající právní dokumenty SIS. Vymezily strukturu SIS II, kategorie údajů obsažených v databázích, osoby oprávněné k přístupu do SIS II, rozdělení odpovědnosti, krytí nákladů za provoz, kontrolní mechanismy a řadu dalších aspektů. Mezi kategorie údajů se dostaly také biometrické prvky (otisky prstů a digitální fotografie). Novinkou SIS II je možné propojování informací v systému a způsob vyhledávání. Právě způsob vyhledávání mění zcela charakter systému. Ze systému čistě informačního se má stát systém vyšetřovací. Informace, které lze najít v dnešním SIS, lze využívat pouze pro účely zmíněné v úmluvě a tedy pro fungování Schengenského systému. Nově by se měl stát SIS II systémem, který bude poskytovat informace, které mohou být využity pro vyšetřovací účely. Tím se zcela posouvá účel využití SIS, resp. SIS II. Řada aspektů, které představila EK ve svých návrzích v květnu 2005, byla podrobena značné kritice, ale i řadě připomínek. Své postoje k návrhům vyjádřily Rada EU, EP, Společný dozorčí orgán, Evropský inspektor ochrany údajů a některé subjekty, které se nacházejí mimo struktury EU. Z toho vyplynulo, že návrhy z května 2005 nebudou konečné a že připomínky některých subjektů, hlavně Rady EU a v případě nařízení také EP, budou muset být zapracovány do dokumentů. Výsledkem se staly dva nové návrhy v lednu 2006, které představilo Rakousko jako předsedající země Rady EU. Strukturou se návrhy EK i Rakouska podobaly, ale obsahově došlo k velkému posunu. Celkově lze posun SIS II zhodnotit tak, že návrhy z května 2005 posunuly SIS II daleko od dnešního systému, ale návrhy z ledna 2006 se zase dosti vrací k znění SIS podle Schengenské úmluvy, ať už je to strukturou systému, kategoriemi údajů nebo dobou uchování záznamů v systému. I když by se zdálo, že předefinování řady aspektů a zahrnutí požadavků Rady a EP do návrhů, by mohlo znamenat, že návrhy z ledna 2006 budou konečné a začne schvalovací kolečko v rámci orgánů EU, v březnu 2006 se objevuje nový návrh nařízení na SIS II. Tento návrh v sobě zahrnul požadavky EP, které se nezobrazily v návrhu z ledna 2006. Cílem bylo vytvořit méně kontroverzní znění, které hladce projde při schvalování v EP. Dne 10. dubna 2006 se konalo jednání

76

členských zemí o konečném znění dokumentů pro SIS II, které ovšem skončilo neúspěšně a tak se nepodařilo postoupit dále v jednání. Shromažďování podkladových materiálů pro tuto diplomovou práci jsem ukončila ke konci dubna 2006 a můžu konstatovat, že finální dokumenty pro zřízení, provoz a využívání SIS II k tomuto datu nebyly dokončeny. Kam se ještě SIS II posune, není jasné, protože návrhy z května 2005 navrhovaly systém zcela se vzdalující charakteru dnešního SIS a návrhy z roku 2006 se v řadě věcí vrací k prvkům podle Schengenské úmluvy.

77

Literatura Dokumenty EU: Amsterodamská smlouva pozměňující smlouvu o Evropské unii, smlouvy o založení Evropských Společenství a související akty (97/C 340/01) Council of the European Union, Belgian delegation; Changes for extensions on art. 96 and 99 of the Schengen Convention, 12813/01, Brussels 15. 10. 2001 Council of the European Union, Belgian delegation; Eurojust´s access to the SIS, 14037/02, Brussels 8. 11. 2002 Council of th European Union; Comments on the Commission’s progress report for SIS II 8506/05, Brussels 27. 4. 2005 Commission of the European Communities; Commission staff working paper on the development of the second generation Schengen information system (SIS II) 2002 Progress report, SEC (2003) 206, Brussels 18. 2. 2003 Commission of the European Communities; Commission Staff Working Paper on the development of the second generation Schengen Information System (SIS II) December 2004 Progress Report, SEC(2005) 338, Brussels 4. 3. 2005 Commission of the European Communities; Commission Staff Working Paper on the development of the second generation Schengen Information System (SIS II) June 2004 Progress Report, SEC(2004) 1129, Brussels 7. 9. 2004 Commission of the European Communities; Communication from the Commission to the Council and the European Parliament development of the Schengen Information System II, Brussels 18. 12. 2001, COM(2001) 720 final Commission of the European Communities; Communication from the Commission to the Council and the European Parliament Development of the Schengen Information System II and possible synergies with a future Visa Information System (VIS) COM(2003) 771 final, Brussels 11. 12. 2003 Commission of the European Communities, Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending the Convention implementing the Schengen Agreement of 14 June 1985 on the gradual abolition of checks at common borders as regards access to the Schengen Information System by the services in the Member States responsible for issuing registration certificates for vehicles, COM (2003) 510 final, Brussels 21. 8. 2003 78

Council of the European Union; 2514th Council meeting – JUSTICE AND HOME AFFAIRS 9845/03, Luxembourg 5. - 6. 6. 2003 Council of the European Union; Alerts of EU citizens in the SIS pursuant to Article 96 SIC 8281/06, Brussels 6. 4. 2006 Council of the European Union; Council conclusions on SIS II, 7178/1/03 REV 1, Brussels 8. 4. 2003 Council of the European Union; Council conclusions on SIS II, 8988/03, Brussels 5. 5. 2003 Council of the European Union, Conclusion of the Council on the new requirements for the SIS, 9773/02, Brussels 7. 6. 2002 Council of the European Union, Council Decision of 1 December 2000 on the application of the Schengen acquis in Denmark, Finland and Sweden, and in Iceland and Norway, 2000/77/EC, OJ L 309/24 Council of the European Union, Council Decision of 28 February 2002 concerning Ireland’s request to take part in some of the provisions of the Schengen acquis, 2002/192/EC, OJ L 64/20 Council of the European Union, Council Decision of 29 May 2000 concerning the request of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland to take part in some of the provisions of the Schengen acquis, 2000/365/EC, OJ L 131/43 Council of the European Union; Draft Conclusions on the development of the Visa Information System (VIS), 9916/1/03 REV 1, Brussels 4. 6. 2003 Council of the European Union, development of SIS II, 9808/03, Brussels 26. 5. 2003 Council of th European Union; Development of the second generation Schengen Information System (SIS II) Progress Report - June 2005, 14683/05, Brussels 18. 11. 2005 Council of the European Union, Extension of SIS II feasibility study to SIRENE, 10235/02, Brussels 19. 6. 2002 Council of the European Union, General Secretariat DG H, EU Schengen Catalogue, Schengen Information System, SIRENE; Recommendations and Best Practices, December 2002, www.schengen-jsa.dataprotection.org, 27. 2. 2006 Council of the European Union; Initiative of the Kingdom of Belgium and of the Kingdom of Sweden with a view to the adoption of a Council Decision on the development of the second generation Schengen information system (SIS II), (2001/C183/08) 29. 6. 2001, OJ C 183/14

79

Council of the European Union; Initiative of the Kingdom of Belgium and of the Kingdom of Sweden with a view to the adoption of a Council Regulation on the development of the second generation Schengen information system (SIS II), (2001/C183/07) 29. 6. 2001, OJ C 183/12 Council of the European Union, Initiative of the Kingdom of Spain with a view to adopting the Council Decision 2002/…/JHA concerning the introduction of some new function for the Schengen information system, in particular in the fight against terrorism (2002/C 160/07), C 160/7 Council of the European Union, Initiative of the Kingdom of Spain with a view to adopting the Council Regulation (EC) No …/2002 concerning the introduction of some new function for the Schengen information system, in particular in the fight against terrorism (2002/C 160/06), C 160/5 Council of the European Union, New categories of objects, 6402/02, Brussels 1. 3. 2002 Council of the European Union; Opinion 116/2005 on the Proposals for a Regulation of the European Parliament and of the Council (COM (2005) 236 final) and a Council Decision (COM (2005) 230 final) on the establishment, operation and use of the second generation Schengen information system (SIS II) and a Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council regarding access to the second generation Schengen Information System (SIS II) by the services in the Member States responsible for issuing vehicle registration certificates (COM (2005) 237 final), 14967/05 Brussels 11. 1. 2006 Council of the European Union, Opinion of the European Economic and Social Committee on the propsal for a Regulation of the European Parliament and of the Council regarding access to the second-generation Schengen Inforamtion System (SIS II) by the services in the Member States responsible for issuing vehicle registration certificates, 5262/06, Brussels 12. 1. 2006 Council of the European Union; Proposal for a draft Council Decision on the Establishment, Operation and Use of Second Generation Schengen Information System (SIS II) – Redrafted proposal, 5710/06, Brussels 27. 1. 2006 Council of the European Union; Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on the Establishment, Operation and Use of Second Generation Schengen Information System (SIS II) – Redrafted proposal, 5709/06, Brussels 27. 1. 2006 Council of the European Union; Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on the Establishment, Operation and Use of Second Generation Schengen Information System (SIS II) – Redrafted proposal, 5709/1/06, Brussels 24. 3. 2006 Council of the European Union, Required Activities of the Member States and Council in the context of the SIS II project, 16217/03, Brussels 18. 12. 2003 80

Council of the European Union, Requirements for SIS II, 5968/02, Brussels 5. 2. 2002 Council of the European Union, Requirements for SIS related to the Action Plan against Terrorism, 5969/02, Brussels 5. 2. 2002 Council of the European Union, Requirements for SIS II, 6164/5/01 REV 5 ADD 1, Brussels 14. 2. 2002 Council of the European Union, Roadmap for SIS II, 6172/03, Brussels 10. 2. 2003 Council of the European Union, Sirene Manual, 2003/C 38/01, OJ C 38/1 Council of the European Union, SIS II Feasibility Study, 11527/1/01 REV 1, Brussels 30. 11. 2001 Council of the European Union; SIS II functions 10125/04, Brussels 3. 6. 2004 Council of the European Union; SIS II time plan – national repercussions, 15235/03, Brussels 24. 11. 2003 Council of the European Union; SIS alerts of EU Citizen pursuant to Article 96 SIC 7005/06, Brussels 3. 3. 2006 Council of the European Union, The Schengen acquis integrated into the European Union, Luxembourg: Office for Official Publication of the European Communities 2001, ISBN 92-8241776-X Council of the European Union, Update of Title IV of Schengen Convention (SIS), Room document 2005-07-25/01 REV 3, Brussels 26. 10. 2005 Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném rušení kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu v Lucemburském velkovévodství dne 14. června 1985 European Commission; Commission Staff Working Paper on the development of the second generation Schengen Information System (SIS II), Activity report July – December 2003, SEC (2004) 499, Brussels 26. 4. 2004 European Union Joint Supervisory Authority Schengen, SIS II development, SCHAC 2509/2/02 REV 2, Brussels 1. 10. 2002, www.schengen-jsa.dataprotection.org, 17. 10. 2005 European Union Joint Supervisory Authority Schengen, SIS II development, SCHAC 2513/02, Brussels 3. 12. 2002, www.schengen-jsa.dataprotection.org, 17. 10. 2005

81

EU, Schengen: from SIS to SIS II , MEMO/05/188, Brussels 1. 6. 2005, http://europa.eu.int/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/05/188&format=HTML&aged =0&language=EN&guiLanguage=en, 24. 1. 2006 EU, Schengen Information System II, http://europa.eu.int/scadplus/leg/en/lvb/133183.htm, 5. 1. 2006 European Parliament and Council, Decision of the European Parliament and of the Council of 22 December 2003 appointing the independent supervisory body provided for in Article 286 of the EC Treaty (European Data Protection Supervisor) 2004/55/EC, L 12/47 European Parliament, Report on the initiative of the Kingdom of Belgium and the Kingdom of Sweden with a view to the adoption of a Council Regulation on the development of the second generation Schengen information system (SIS II) (9844/2001 – C5-0315/2001 – 2001/0818) and on initiative of the Kingdom of Belgium and of the Kingdom of Sweden with a view to the adoption of a Council Decision on the development of the second generation Schengen information system (SIS II) (9845/2001 – C5-0316/2001 – 2001/0819 (CNS)), FINAL A5-0333/2001 European Parliament, SIS II European Parliament recommendation on the Council on the second-generation Schengen information system (SIS II) (2003/2180 (INI)), P5_TA (2003)0509 Evropská komise, Generální ředitelství pro tisk a komunikace: Svoboda, bezpečnost a spravedlnost pro všechny, Spravedlnost a vnitřní záležitosti v Evropské unii, http://www.evropska-unie.cz/cz/print.asp?id=2521, 7. 10. 2005 Evropský Parlament a Rada EU, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1160/2005 ze dne 6. července 2005, kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, pokud jde o přístup služeb členských států příslušných pro vydávání osvědčení o registraci vozidel do Schengenského informačního systému, L 191/18 Evropský Parlament a Rada, Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů, OJ L 008, 12/01/2001 S.0001 – 0022 Evropský parlament, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Návrh zprávy o návrhu Evropského parlamentu a Rady o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (KOM (2005) 0236 - C6-0174/2005 – 2005/0160 (COD)), 9. 3. 2006

82

Hustinx, Peter; Opinion of the European data protection supervisor, Brussels 19. 10. 2005, http://www.edps.eu.int/legislation/Opinions_A/05-10-19_Opinion_SISII_EN.pdf, 10. 2. 2006 Joint Supervisory Authority: Fifth annual report on the activities of the Joint Supervisory Authority, March 2001 – December 2001; www.schengen-jsa.dataprotection.org, 11. 1. 2006 Joint Supervisory Authority, Future Developments, www.schengen-jsa.dataprotection.org, 17.10.2005 Joint Supervisory Authority, Implementation of Schengen in the UK, SCHAC 2502/2/02, Brussels 11. 3. 2002, www.schengen-jsa.dataprotection.org, 11. 1. 2006 Joint Supervisory Authority, Information on how to exercise your rights, www.schengenjsa.dataprotection.org, 17.10.2005 Joint Supervisory Authority of Schengen Article 96 Inspection, Report of the Schengen Supervisory Authority on an inspection of the use of Article 96 alerts in the Schengen Information System, Brussels, 20 June 2005, http://www.poptel.co.uk/statewatch/news/2005/sep/jsa-sis-art96rep.pdf , 3. 11. 2006 Joint Supervisory Authority; Opinion on the development of SIS II, Brussels 19. 5. 2004, www.schengen-jsa.dataprotection.org, 27. 2. 2006 Joint Supervisory Authority; Opinion on the proposed legal basis for SIS II, Brussels 27. 9. 2005, http://www.statewatch.org/news/2005/oct/JSA-SIS.pdf, 6. 2. 2006 Joint Supervisory Authority, SIRENE, www.schengen-jsa.dataprotection.org, 17.10.2005 Joint Supervisory Authority; Sixth Report January 2002 / December 2003, Activities of the Joint Supervisory Authority, www.schengen-jsa.dataprotection.org, 11. 1. 2006 Joint Supervisory Authority, The Schengen Information System, www.schengenjsa.dataprotection.org, 17.10.2005 Joint Supervisory Authority: The Schengen Information System a Guide for exercising the right of access, www.schengen-jsa.dataprotection.org, 11. 1. 2006 Komise Evropských Společenství; Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS II), COM(2005) 236, Brusel 31. 5. 2005 Komise Evropských Společenství; Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu subjektů odpovědných za vydávání osvědčení o registraci vozidel v členských státech k Schengenskému informačnímu systému (SIS II), COM(2005) 237, Brusel 31. 5. 2005

83

Komise Evropských Společenství; Návrh rozhodnutí Rady o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), COM(2005) 230, Brusel 31. 5. 2005 Prováděcí úmluva ze dne 19. června 1990 k Schengenské dohodě ze dne 14. června 1985 o postupném rušení kontrol na společných hranicích, uzavřené mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky Rada EU, Nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, OJ L 349/1 Rada EU, Nařízení Rady (ES) č. 2424/2001 ze dne 6. prosince 2001 o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), OJ L 328/4 Rada EU, Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí Schengenského informačního systému, také se zřetelem k boji proti terorismu, OJ L 162, 30/04/2004 S.00029-0031 Rada EU, Rozhodnutí Rady ze dne 6. prosince 2001 o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (2001/886/SVV), OJ L 328 13/12/2001 S.0001-0003 Rada EU, Rozhodnutí Rady 2005/451/SVV ze dne 13. června 2005, kterým se stanoví den použitelnosti některých nařízení (ES) č. 871/2004 o zavedení některých nových funkcích Schengenského informačního systému, také se zřetelem k boji proti terorismu, OJ L 158/26 Rada EU, Rozhodnutí Rady 2005/211/SVV ze dne 24. února 2005 o zavedení některých nových funkcí informačního systému, včetně boje proti terorismu, OJ L 68/44 Rapid, European Commission signs 40M€ contract for SIS II and Visa Information System, http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/04/1300&format=HTML&aged=1&lan guage=EN&guiLanguage=en, 7. 1. 2006

Knihy: Pikna, Bohumil: Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek v evropském právu (oblast policejní a justiční spolupráce), Linde Praha 2003, ISBN 80-7201-449-8 Internet: BBC news; Q&A: Schengen Agreement, http://news.bbc.co.uk/go/pr/fr//1/hi/world/europe/4738063.stm, 30. 10. 2005 BBC News, Swiss vote to ease border control, http://news.bbc.co.uk/go/pr/fr//1/hi/world/europe/4610729.stm, 11. 1. 2006

84

Bundesministerium des Innern: Schengen Erfahrungsbericht 2004, www.bmi.bund.de, 4. 1. 2006 CNN, World election watch, Switzerland, http://www.cnn.com/WORLD/election.watch/europe/switzerland11.html%20, 11. 1. 2006 Datatilsynet; Review of reporting of data under Article 96 of the Schengen Convention – National Commissioner’s ref. no. 2004-5162-45, 10 June 2005, www.datatilsynet.dk, 20. 11. 2005 EKIS, About EKIS, http://www.bmi.gv.at/ekis/, 20. 4. 2006 EUobserver.com; The new Schengen Information System – Anybody in control?; http://euobserver.com/9/20525, 24. 1. 2006 Euractiv; External Borders Agency formally opens for business, http://www.euractiv.com/Article?tcmuri=tcm:29-141733-16&type=News&textlg=EN, 20. 3. 2006 Fučík, Petr a Šípek, Jaroslav: Schengenský informační systém – technický pohled, 2001 http://www.integrace.cz/integrace/clanek.asp?id=316, 9. 1. 2006 Government Spokesperson’s Office: Green light for Schengen, http://www.liechtenstein.li/en/pdf-fl-wuf-aktuell-artikel-060605.pdf, 15. 2. 2006 Interpol, About Interpol, http://www.interpol.int/public/icpo/default.asp, 10. 4. 2006 Karanja, S. K.: Protection of personal data in the Schengen convention, http://www.afin.uio.no/english/research/stephen/SCHENGEN-PD.pdf, 20. 2. 2006 Karanja, S. K.: The Schengen Information System in Austria: An Essentials Tool in Day to Day Police and Border Control Work?; Journal of Information, Law and Technology, 22. 3. 2002, http://www2.warwick.ac.uk/fac/soc/law/elj/jilt/2002_1/karanja/karanja.rtf, 10. 2. 2006 Krempl, Stephan: EU-Kommission verabschiedet Pläne für Ausbau der Schengen-Überwachung, http://www.heise.de/newsticker/result.xhtml?url=/newsticker/meldung/66717&words=SIS%20II%2 0SiS, 28. 11. 2005 Krempl, Stephan: Schengen II: Eine „panoptische Überwachungsmaschine“ für Europa, http://www.heise.de/newsticker/meldung/59755, 12. 1. 2006 No-racism.net; SIS II – Mehr Daten für mehr Behörden, http://no-racism.net/print/159/, 24. 1. 2006 Organisationskomitee Big Brother Awards, Gegen Schengen-SIS und EURODAC, http://www.bigbrotherawards.ch/diverses/position.schengen.20041130.pdf, 3. 2. 2006 OUT-LAW News; Border controls and data sparing: plan for SIS II, http://www.outlaw.com/page-5763, 5. 11. 2005 85

Pikna, Bohumil: Schengenská materie – historie a geneze, http://www.mvcr.cz/akademie/eu/sch_mat.html, 11. 1. 2006 Pikna, Bohumil: Schengenský systém po Amsterodamu, http://www.mvcr.cz/akademie/eu/schen_a.html, 11. 1. 2006 Pikna, Bohumil: Základní terminologie oblasti justice a vnitřních věcí, Část III – Schengenské dohody, http://www.mvcr.cz/akademie/eu/zakl_term/cast_3.html#16, 11. 1. 2006 Pracovní skupina V4 pro schengenskou spolupráci, Zpráva o výsledcích činnosti Pracovní skupiny Visegrádské čtyřky pro Schengenskou spolupráci, http://www.mvcr.cz/azyl/schengen/v4.pdf, 15. 2. 2006 Statewatch, Denmark: Errors found in 5.6% of Article 96 „alerts“ (aliens to be denied entry to the Schengen area), September 2005, http://database.statewatch.org/unprotected/article.asp?aid=26727, 17. 11. 2005 Statewatch, EU: A total of 414 EU citizens wrongly put on the Schengen Information System, http://www.statewatch.org/news/index.html, 20. 4. 2006 Statewatch; Schengen Information System: SIS II - technical innovation pretext for more data and control, http://database.statewatch.org/protected/article.asp?aid=2978, 23. 1. 2006 Statewatch, EU – SIS: Three-quarter of a million “illegal aliens“ banned from Schengen area; April 2005; http://www.statewatch.org/news/2005/apr/08SISart96.htm, 11. 1. 2006 Statewatch, EU: SIS II proposals released at last: more data, wider access, less data protect, June 2005, http://database.statewatch.org/unprotected/print.asp?aid=26532&, 14. 10. 2005 Statewatch; SIS II: fait accompli? Construction of EU´s Big Brother database underway, http://www.statewatch.org/news/2005/may/sisII-analysis-may05.pdf, 14. 10. 2005 Statewatch, SIS II takes ominous shape, http://www.statewatch.org/news/2002/apr/01sis.htm, 17. 10. 2005 Statewatch, The „enemy within“ II: EU plans the surveillance of protestors and the criminalisation of protests, www.statewatch.org/news/2001/aug/12Aporeport.htm, 23. 1. 2006 Statewatch, The „enemy within“ II, www.statewatch.org/news/2001/nov/19sis.htm, 23. 1. 2006 Statewatch; UK-EU Football fans taken off records, http://database.statewatch.org/protected/article.asp?aid=1890, 10. 4. 2006 Šlosarčík, Ivo: Schengen: návod k použití, http://www.europeum.org/disp_article.php?aid=365, 7. 11. 2005

86

Volksabstimmung vom 5. Juni 2005, http://www.admin.ch/ch/d/pore/va/20040926/index.html, 11. 1. 2006 Wikipedia, Rakousko, http://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousko, 10. 2. 2006 Wikipedia, Schengen treaty, http://en.wikipedia.org/wiki/Schengen_treaty, 27.11.2005

87

Seznam použitých zkratek Termín

Výklad

CSIS

centrální jednotka Schengenského informačního systému

CS-SIS

Centrální schengenský informační systém

C-VIS

centrální sekce Vízového informačního systému

DASTA

datová základna (data station)

EHP

Evropský hospodářský prostor

EK

Evropská komise

EKIS EP

Elektronisches kriminalpolizeiliches Informationssystem (Elektronický informační systém kriminálního vyšetřování) Evropský parlament

ES

Evropská společenství

ESVO

Evropské sdružení volného obchodu

EU

Evropská unie

FBI

Federal Bureau of Investigation

FIS

Cizinecký registr

HP/Steria

Hewlett Packard/Steria

LIBE

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

PFA

Kriminální registr

MV ČR

Ministerstvo vnitra České republiky

NIS

národní informační systém

NI-SIS

National Interface SIS – přístupové body členských zemí k CS-SIS

NS

Vnitrostátní systém členských států

NSIS

národní sekce Schengenského informačního systému

NS-SIS

národní sekce SIS

N-VIS

národní sekce Vízového informačního systému

SIRENE

Supplementary Information Request at the National Entry

SIS

Schengenský informační systém

SIS II

Schengenský informační systém druhé generace

SPZ

státní poznávací značka

VIS

Vízový informační systém

88

Seznam příloh Přistoupení zemí k Schengenským dohodám

příloha 1

Srovnávací tabulka článků z Schengenské úmluvy z roku 1990 a článků z návrhu nařízení a rozhodnutí z 31. května 2005

příloha 2

89

PŘÍLOHA č. 1 Přistoupení zemí k Schengenským dohodám

země Německo Francie Belgie Nizozemsko Lucembursko Itálie Španělsko Portugalsko Řecko Rakousko Dánsko Finsko Švédsko 149 Norsko 150 Island Švýcarsko

datum podpisu

19. června 1990

148

implementace dohod

26. března 1995

27. listopadu 1990

26. října 1997

25. června 1991

26. března 1995

6. listopadu 1992 28. dubna 1995

26. března 2000 1. prosince 1997

19. prosince 1996

25. března 2001

16. října 2004

dosud neproběhla

148

Jedná se vznik a podpis Prováděcí úmluvy k Schengenské dohodě signatářskými zeměmi Schengenského systému. Norsko muselo podepsat smlouvu o spolupráci se zeměmi Schengenu znovu 17. 5. 1999 kvůli začlenění Schengenského systému do rámce ES/EU Amsterodamskou smlouvou. 150 To samé, jako pro Norsko, nastalo také u Islandu. 149

90

PŘÍLOHA č. 2 Srovnávací tabulka článků z Schengenské úmluvy z roku 1990 a článků z návrhu nařízení a rozhodnutí z 31. května 2005 Články nařízení Články rozhodnutí Články Schengenské úmluvy151 Čl. 92 odst. 1 Čl. 1 odst. 1; čl. 2 odst. 1; Čl. 1 odst. 1; čl. 2 odst. 1; čl. čl. 4 odst. 1, 2, 3 4 odst. 1, 2, 3 Čl. 92 odst. 2 Čl. 4 odst. 1, 2, 3; Čl. 4 odst. 1, 2, 3; čl. 5 čl. 5 odst. 2, 3; článek 6; odst. 2, 3; článek 6; článek 9 článek 9 Čl. 92 odst. 3 Čl. 4 odst. 1, 2, 3, čl. 5 Čl. 4 odst. 1, 2, 3; čl. 5 odst. 1, článek 12 odst. 1; článek 12 Čl. 92 odst. 4 Čl.3 odst. 1; čl. 7 odst. 2, 3; Čl. 3 odst. 1; čl. 7 odst. 2, 3; článek 8 článek 8 Čl. 93 Čl.1 odst. 2 Čl. 1 odst. 2 Čl. 94 odst. 1 Čl. 21 odst. 1 Čl. 40 odst. 1 Čl. 94 odst. 2 Čl.15 odst. 1 Článek 15; čl. 23 odst. 1; článek 27; čl. 31 odst. 1, čl. 35 odst. 1 Čl. 94 odst. 3 Čl. 16 odst. 1; čl. 25 odst. 3 Čl. 39 odst. 1; čl. 44 odst. 3 Čl. 94 odst. 4 Článek 45 Čl. 95 odst. 1 Článek 15 Čl. 95 odst. 2 Článek 16; článek 17; článek 45 Čl. 95 odst. 3 Článek 20; článek 21; článek 45 Čl. 95 odst. 4 Čl. 45 odst. 5 Čl. 95 odst. 5 Čl. 20 odst. 1 Čl. 95 odst. 6 Článek 22 Čl. 96 odst. 1 Čl. 15 odst. 1 Čl. 96 odst. 2 Čl. 15 odst. 1 Čl. 96 odst. 3 Čl. 15 odst. 1 Článek 97 Článek 23; článek 26 Čl. 98 odst. 1 Článek 27 Čl. 98 odst. 2 Článek 30 Čl. 99 odst. 1 Čl. 31 odst. 1 Čl. 99 odst. 2 Čl. 31 odst. 1 Čl. 99 odst. 3 Čl. 31 odst. 2 Čl. 99 odst. 4 Čl. 32 odst. 1, 2, 3 Čl. 99 odst. 5 Čl. 32 odst. 4 Čl. 99 odst. 6 Článek 45 Čl. 100 odst. 1 Článek 35 151

Články a odstavce tištěné kurzívou jsou přidány nebo pozměněny nařízením Rady (ES) č. 871/2004 a rozhodnutím Rady 2005/211SVV o zavedení některých nových funkcí v SIS, včetně boje proti terorismu.

91

Články Schengenské úmluvy151 Čl. 100 odst. 2 Čl. 100 odst. 3 Čl. 101 odst. 1

Čl. 101 odst. 2 Čl. 101 odst. 3 Čl. 101 odst. 4 Čl. 101A odst. 1

Články nařízení

Články rozhodnutí

Čl. 17 odst. 1

Článek 36 Článek 35 Čl. 18 odst. 1, 4; článek 24; čl. 28 odst. 1, 2; čl. 33 odst. 1, 2; čl. 37 odst. 1, 2

Čl. 17 odst. 1, 3; článek 18; článek 19 Čl. 21 odst. 2 Čl. 21 odst. 3

Čl. 101A odst. 2 Čl. 101A odst. 3 Čl. 101A odst. 4 Čl. 101A odst. 5 Čl. 101A odst. 6 Čl. 101B odst. 1 Čl. 101B odst. 2 Čl. 101B odst. 3 Čl. 101B odst. 4 Čl. 101B odst. 5 Čl. 101B odst. 6 Čl. 101B odst. 7 Čl. 101B odst. 8 Čl. 102 odst. 1 Čl. 102 odst. 2 Čl. 102 odst. 3 Čl. 102 odst. 4 Čl. 102 odst. 5 Článek 103 Čl. 104 odst. 1 Čl. 104 odst. 2 Čl. 104 odst. 3 Článek 105 Čl. 106 odst. 1 Čl. 106 odst. 2 Čl. 106 odst. 3 Článek 107 Čl. 108 odst. 1 Čl. 108 odst. 2 Čl. 108 odst. 3

Čl. 21 odst. 1 Čl. 23 odst. 1, 2

Čl. 40 odst. 3 Čl. 40 odst. 4 Čl. 18 odst. 2; čl. 33 odst. 3; čl. 37 odst. 3 Čl. 18 odst. 2; čl. 33 odst. 3; čl. 37 odst. 3 Čl. 57 odst. 1 Čl. 57 odst. 2 Čl. 57 odst. 7 Čl. 53 odst. 2; čl. 57 odst. 4, 5, 6 Čl. 18 odst. 3; čl. 28 odst. 3 Čl. 18 odst. 3; čl. 28 odst. 3; čl. 58 odst. 8 Čl. 58 odst. 1, 2 Čl. 53 odst. 2; čl. 58 odst. 3 Čl. 58 odst. 5 Čl. 58 odst. 6 Čl. 58 odst. 8 Čl. 58 odst. 4 Čl. 40 odst. 1 Čl. 42 odst. 1, 2 Čl. 40 odst. 2

Čl.17 odst. 1, 3; článek 18; článek 19 Čl. 32 odst. 1 Článek 11

Čl. 54 odst. 1 Článek 11

Čl. 24 odst. 1 Čl. 24 odst. 2 Čl. 24 odst. 3 Čl. 24 odst. 4 Čl. 24 odst. 6 Čl. 7 odst. 1

Čl. 43 odst. 1 Čl. 43 odst. 2 Čl. 43 odst. 3 Čl. 43 odst. 4 Čl. 43 odst. 6 Čl. 7 odst. 1

Článek 6; čl. 7 odst. 1; 92

Článek 6; čl. 7 odst. 1;

Články Schengenské úmluvy151 Čl. 108 odst. 4 Čl. 109 odst. 1 Čl. 109 odst. 2 Článek 110 Čl. 111 odst. 1 Čl. 111 odst. 2 Čl. 112 odst. 1

Články nařízení

Články rozhodnutí

čl. 9 odst. 1 Čl. 7 odst. 3 Článek 28; čl. 29 odst. 1, 2, 3

čl. 9 odst. 1 Čl. 7 odst. 3 Čl. 50 odst. 1; čl. 51 odst. 1, 2, 3 Čl. 51 odst. 4 Čl. 51 odst. 1, 5; čl. 53 odst. 1 Článek 52

Čl. 29 odst. 1, 4; čl.31 odst. 1 Článek 30 Čl. 20 odst. 1, 2, 3, 4, 5; čl. 24 odst. 7

Čl. 112 odst. 2 Čl. 112 odst. 3

Čl. 24 odst. 7 Čl. 20 odst. 6

Čl. 112 odst. 4

Čl. 20 odst. 5

Čl. 112A odst. 1 Čl. 112A odst. 2 Čl. 113 odst. 1 Čl. 113 odst. 2 Čl. 113A odst. 1 Čl. 113A odst. 2 Čl. 114 odst. 1 Čl. 114 odst. 2 Čl. 115 odst. 1 Čl. 115 odst. 2 Čl. 115 odst. 3 Čl. 115 odst. 4 Čl. 116 odst. 1 Čl. 116 odst. 2 Čl. 117 odst. 1 Čl. 117 odst. 2 Čl. 118 odst. 1 Čl. 118 odst. 2 Čl. 118 odst. 3 Čl. 118 odst. 4 Čl. 119 odst. 1 Čl. 119 odst. 2

Čl. 27 odst. 2 Čl. 27 odst. 3 Čl. 14 odst. 3, 4, 5, 6 Čl. 27 odst. 2 Čl. 27 odst. 3 Čl. 31 odst. 1 Článek 31 Čl. 31 odst. 2

Čl. 19 odst. 1, 2; čl. 25 odst. 1, 2; čl. 29 odst. 1, 2; čl. 34 odst. 1, 2, 3; čl. 43 odst. 7 Čl. 43 odst. 7 Čl. 19 odst. 3; čl. 25 odst. 3; čl. 29 odst. 3; čl. 34 odst. 4; čl. 38 odst. 5 Čl. 19 odst. 2; čl. 25 odst. 2; čl. 29 odst. 2; čl. 34 odst. 3; čl. 38 odst. 4 Čl. 47 odst. 1 Čl. 47 odst. 2 Čl. 38 odst. 1, 2, 3 Čl. 14 odst. 3, 4, 5, 6 Čl. 47 odst. 1 Čl. 47 odst. 2 Čl. 53 odst. 1 Článek 53 Čl. 53 odst. 3

Čl. 32 odst. 1 Čl. 32 odst. 2

Čl. 54 odst. 1 Čl. 54 odst. 2 Článek 49

Čl. 10 odst. 1 Čl. 10 odst. 1 Čl. 10 odst. 3 Článek 13 Čl. 5 odst. 1; čl. 38 odst. 2 Čl. 5 odst. 2, 3

Čl. 10 odst. 1 Čl. 10 odst. 1 Čl. 10 odst. 3 Článek 13 Čl. 5 odst. 1; čl. 64 odst. 2 Čl. 5 odst. 2, 3

93