Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2009
Eva Hnilicová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management
Název diplomové práce:
Poptávka a marketingové možnosti v badmintonu
Vypracovala: Eva Hnilicová Vedoucí práce: Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. 2
Prohlášení
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Poptávka a marketingové možnosti v badmintonu“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne
Podpis 3
Poděkování
Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí práce Doc. PhDr. Libuši Macákové, CSc. za odborné vedení, cenné připomínky, ochotu a lidský přístup při tvorbě diplomové práce.
4
1.
Úvod ........................................................................................................................................6
2.
Cíl práce .................................................................................................................................7
3.
Badminton ..............................................................................................................................8 3.1 3.2 3.3 3.4
4.
Stručná historie badmintonu............................................................................................8 Charakteristika závodního a rekreačního badmintonu ....................................................8 Herní disciplíny a bodovací systém.................................................................................9 Postavení badmintonu v České republice a ve světě .......................................................9
Poptávka po badmintonu....................................................................................................11 4.1 Determinanty poptávky .................................................................................................16 4.1.1 Cena statku ............................................................................................................16 4.1.2 Spotřebitelův příjem ..............................................................................................25 4.1.3 Ceny ostatních statků.............................................................................................27 4.1.4 Individuální preference..........................................................................................28 4.1.5 Dostupnost volného času .......................................................................................29 4.1.6 Dopravní dostupnost..............................................................................................33 4.1.7 Sezónní faktory......................................................................................................34 4.2 Příčiny růstu poptávky po badmintonu..........................................................................36 4.5 Může se český hráč badmintonem uživit?.....................................................................38 4.5.1 Petr Koukal ............................................................................................................38 4.5.2 Eva Titěrová ..........................................................................................................40 4.6 Poptávka po komerčním badmintonu ............................................................................41 4.6.1 Club hotel Praha Průhonice ...................................................................................42 4.6.2 Badminton club Kladno.........................................................................................43 4.6.3 Badminton aréna Přerov ........................................................................................44 4.6.4 Tenisová a badmintonová hala Sprint – Brno .......................................................45
5.
Marketingové možnosti v badmintonu ..............................................................................46 5.1 Marketing ......................................................................................................................46 5.2 Marketing ve sportu.......................................................................................................47 5.2.1 Vývoj sportovního marketingu v ČR.....................................................................48 5.3 Sponzoring individuálního sportovce............................................................................49 5.4 Sport Invest....................................................................................................................51 5.4.1 Sport Invest Marketing ..........................................................................................52 5.5 Rozvoj badmintonu .......................................................................................................53 5.6 Akce „1 proti 120“.........................................................................................................55 5.6.1 Popis fiktivní akce „1 proti 120“ ...........................................................................55 5.6.2 Předběžný rozpočet................................................................................................55 5.7 Praktický příklad – financování a marketingová činnost Petra Koukala.......................56 5.8 Rozhovor s ředitelem společnosti Sport Invest Marketing, panem Davidem Trávníčkem................................................................................................................................58
6.
Závěr .....................................................................................................................................61
7.
Literatura .............................................................................................................................63
5
1.
Úvod Sport má v naší zemi bohatou tradici. Sloužil a slouží jako prostředek ke trávení volného
času, k utužování tělesné zdatnosti a k pokořování různých latěk a rekordů. Má však i jiná poslání, než jen vlastní pohybové aktivity. Plní funkci vlasteneckou, kulturní a společenskou. Úspěšní sportovci jsou dnes lidé, kteří jsou známější než politici či vědci, pobírají pohádkové honoráře a jejich výkony i mimosportovní činnosti úspěšně zaplňují stránky novin a časopisů a tvoří významnou část televizního a rozhlasového vysílání. Sportovci se stávají ve většině případů idoly mládeže, která je obdivuje a snaží se je napodobovat. Pro média jsou sportovní přenosy možností, jak zvýšit zisky, pro různé instituce prostředkem účinné reklamy. Sport je dnes běžnou součástí našeho života, ať je provozován aktivně, či jenom pasivně vnímán. Posouvá se i do oblastí, které mu v dřívější době byly více či méně zapovězeny. Jedná se v prvé řadě o komercializaci. Není již tak důležité pouze zúčastnit se. Dnes je cílem úspěch – to znamená vítězství. Jenom to se dá cíleně uplatnit a prodat. Sport se samozřejmě pěstuje nejen na vrcholové úrovni. I dnes se všude setkáváme s nadšenci, kteří sportu dávají vše, bez ohledu na nějaký hmotný prospěch. Bez těchto bezejmenných sportovců a funkcionářů by však ta známá špička ledovce nemohla existovat. Badminton patří mezi olympijské sporty a jeho sportovní provedení je ve své náročnosti a intenzitě úplně odlišné od toho, co nabízí „rekreační badminton u vody“. Na druhé straně i rekreační badminton se dnes neomezuje jen na hru (za relativního bezvětří) na čerstvém vzduchu. Stále více center nabízí v rámci svých kapacit a komerčních aktivit pronájem badmintonových kurtů. To ve svém důsledku vede k faktu, že stále více zájemců z řad neregistrovaných hráčů a široké veřejnosti objevuje tento sport a chce se s ním seznámit.
6
2.
Cíl práce Cílem mé diplomové práce je zmapovat situaci poptávky po badmintonu v České
republice a ověřit, zda má tato poptávka rostoucí či klesající tendenci. Dále se zamyslet nad tím, jaké prostředky by napomohly rozvoji poptávky po badmintonu, aby se tento, v českém prostředí malý sport, dostal do povědomí a obliby veřejnosti alespoň v takové míře, jako je tomu kupříkladu u golfu, squashe a jiných, mladých, přesto v současné době velmi populárních sportů. Protože se v prostředí závodního i komerčního badmintonu pohybuji již dlouhou dobu a také proto, že na toto téma není dostupná žádná literatura, velká část práce je postavena na mých praktických zkušenostech v této oblasti a také na zkušenostech mých kolegů, závodních hráčů, a rekreačních hráčů. Ty jsem poprosila o to, zda by mi prostřednictvím dotazníků odpověděli na otázky týkající se poptávky po badmintonu a jednotlivých faktorů, které mohou poptávku konkrétního spotřebitele ovlivnit. Myslím si, že díky tomuto dotazníkovému šetření se mi dostalo praktických informací, které mi velice pomohou ke zmapování současné situace na „badmintonovém trhu“. Druhá část práce je věnována situaci v marketingu v badmintonu v českém prostředí a možnostem jeho vývoje. Obecně můžeme říci, že sportovní marketing se v Čechách pozitivně rozvíjí, avšak marketingové aktivity v badmintonu mimo komerční prostředí téměř neexistují, pokud ano, jsou pouze ve svých začátcích. Prostřednictvím různých prostředků, které v práci zmiňuji, by bylo alespoň částečně možné pomoci rozvoji zájmu o badminton v jeho závodní podobě.
7
3.
Badminton
3.1
Stručná historie badmintonu Historie badmintonu, jak říká T. Mendrek1, se v našich zemích začala psát v roce 1957,
kdy vznikly v Praze první kluby – Tělovýchovná jednota Spoje a klub na Vysoké škole železniční. V lednu 1958 se konal první turnaj. Za otce českého badmintonu je považován Josef R. Beneš, který jako první přeložil pravidla, byl dlouholetým trenérem, skvělým metodikem a velkým propagátorem badmintonu. V roce 1967 se Československo stává jedním ze zakládajících členů Evropské badmintonové unie (EBU). Roku 1934 byla založena Mezinárodní badmintonová federace (IBF). V roce 1934 se také uskutečnilo první Mistrovství světa. Mistrovství Evropy se konají každé 2 roky od roku 1967. V Barceloně v roce 1992 se badminton poprvé předvedl jako olympijský sport.
3.2
Charakteristika závodního a rekreačního badmintonu Badminton je velmi krásným sportem, stále populárnějším ve všech částech světa. Po
boku tenisu, stolního tenisu a squashe doplňuje skupinku nejznámějších individuálních raketových sportů. Pro mnohé (i u nás) je sportem známým ve své rekreační podobě a svou oblibu si získal jako sportovní hra provozovaná na čerstvém vzduchu, která nevyžaduje náročné prostorové a materiálové zabezpečení. Díky relativní jednoduchosti prováděných pohybů je to sport, který může člověka provázet od raného dětství až do pozdního stáří. Výše uvedených pár vět je velmi stručnou a výstižnou charakteristikou rekreační podoby – „rubové strany“ – badmintonu. „Lícovou stranou“ rekreačního pojetí je závodní badminton, mladý olympijský sport, jehož popularita nejen mezi závodními hráči, ale hlavně mezi širší veřejností den ode dne vzrůstá. Badminton je síťovou sportovní hrou, ke které je třeba raketa a míček. Míče rozlišujeme plastové a péřové. Na vyšší úrovni se hraje pouze míči péřovými. Míčky z pírek používají profesionální hráči mnohem radši kvůli jejich menší váze, přesnosti a kvůli nezaměnitelnému způsobu, jakým se pohybují vzduchem (míček se náhle prudce zpomalí a téměř vertikálně začne padat k zemi). Podobného efektu nelze s plastovým míčkem dosáhnout. Závodní hráči hrají výhradně v hale, a to především kvůli nutnosti naprostého bezvětří. Badminton můžeme 1
MENDREK, Tomasz: Badminton. 1.vyd. Praha: Grada publishing 2003. ISBN 80-247-0578-8
8
s trochou nadsázky nazvat nejrychlejším sportem na světě, míčky dosahují při letu rychlosti až 332 km/h.
3.3
Herní disciplíny a bodovací systém Disciplín existuje stejně jako v tenisu 5. Jsou to dvouhra mužů, dvouhra žen, čtyřhra
mužů, čtyřhra žen a smíšená čtyřhra. Během vývoje badmintonu jsme se mohli setkat s mnoha druhy herních systémů. V současné době se na celém světě hraje systémem na dva vítězné sety do 21 bodů bez ztrát. Až do sezóny 2005/06 tomu však bylo jinak, hrálo se na dva vítězné sety do 15 bodů (s výjimkou dámské dvouhry, která se hrála pouze do 11 bodů) se ztrátami. Neustále se však vedou spekulace o tom, který bodovací systém je nejvhodnější a nejlepší. Přechod na systém do 21 bodů byl podpořen především jeho větší diváckou atraktivitou a lepším odhadem toho, jak bude zápas a tím i celý turnaj časově náročný (oproti systému se ztrátami znamená každá vyhraná výměna bod). Větší množství krátkých přestávek v průběhu hry přispívá k možnosti zařazení více reklamních a propagačních bloků a tím i k větší atraktivitě pro diváky a především pro sponzory. Propagace a zviditelnění badmintonu je hlavním důvodem častého zkoušení nových systémů.
3.4
Postavení badmintonu v České republice a ve světě Postavení badmintonu v České republice je na poměrně nízké úrovni ve srovnání
s badmintonově vyspělými státy, a to nejen v kvalitě hry, ale především v zájmu o tento sport. Zájem se sice rok od roku zvyšuje, ale ne do takové míry, aby přilákal dostatečný počet sponzorů, který by mohl vést k dalšímu rozvoji badmintonu. V badmintonu není dostatek peněz na to, aby se alespoň členové reprezentačního týmu mohli hraním uživit, věnovat se pouze badmintonu a stát se tak profesionálními hráči. 99% hráčů v Čechách při hraní studuje či pracuje, proto se nemůže badmintonu věnovat na zcela profesionální úrovni. Zájem o badminton je patrný i z toho, že v Čechách je registrovaných asi 5000 hráčů, oproti tomu v nejvíce badmintonové zemi Evropy – v Dánsku – je registrovaných hráčů asi 125000 (hraje ho zde každý 2.-3.obyvatel). V České republice je aktivních 123 klubů. Největší zastoupení je na jižní Moravě (22 klubů), v jižních Čechách (18 klubů), v západních Čechách (16 klubů), stejné zastoupení (14 9
klubů) mají střední a severní Čechy a severní Morava. Následují východní Čechy (13 klubů) a Praha (12 klubů). Nejlepší čeští hráči se svou výkonností řadí do závěsu za hráče z badmintonově nejlepších evropských států. V Evropě se badminton těší největší oblibě v Dánsku, Německu, Švédsku, Anglii a Holandsku. Pouze tato úzká skupina států je schopna konkurovat nejlepším světovým hráčům, kteří pochází především z Číny, Malajsie, Indonésie a Jižní Korey. Pro tyto asijské státy (především pak Čínu) je badminton národním sportem.
10
4.
Poptávka po badmintonu Dle A. Cookea2 můžeme poptávku definovat jako ochotu a schopnost osoby nebo
skupiny osob zakoupit určité zboží nebo službu za danou cenu v určitém čase. Racionální spotřebitel poptává takový statek, který v daném čase považuje za žádoucí. To předpokládá, že spotřebitel je plně informován o důsledcích všech svých činností a že při výběru komodit, které jsou mu s určitým příjmem dostupné, zakoupí takovou kombinaci statků, která mu zabezpečí největší uspokojení. Ačkoli spotřebitel může být ochoten koupit výrobek či službu, nemusí nezbytně mít finanční prostředky, které by změnily jeho přání po vlastnictví tohoto statku po skutečné poptávce po dané komoditě. Pro výrobce jsou podstatní právě ti lidé, kteří si takovou komoditu mohou finančně dovolit. Právě ti určují, kolik takových statků se má vyrobit.
Dotazníkové šetření mapujícího poptávku po badmintonu v České republice a determinanty ovlivňující tuto poptávku jsem prováděla ve dvou etapách s časovým odstupem více než dvou let. První šetření proběhlo na konci roku 2006 (v dalším textu označováno jako „šetření 06“), druhé šetření v první polovině roku 2009 (v dalším textu označováno jako „šetření 09“). Šetření 06 se zúčastnilo celkem sto čtrnáct hráčů. Mezi nimi bylo šedesát šest závodních hráčů a čtyřicet osm hráčů rekreačních. Šetření 09 se zúčastnilo sedmdesát tři hráčů, z toho čtyřicet devět závodních a dvacet čtyři rekreačních. Aby statistiky měly dostatečnou vypovídací hodnotu, snažila jsem se o oslovení: •
přibližně vyrovnaného počtu mužů i žen: -
šetření 06 se zúčastnilo šedesát dva mužů a padesát dva žen; ve skupině závodních hráčů je započteno čtyřicet jedna mužů a dvacet pět žen a ve skupině rekreačních hráčů dvacet jedna mužů a dvacet sedm žen
-
šetření 09 se zúčastnilo třicet devět mužů a třicet čtyři žen; ve skupině závodních hráčů je započteno dvacet sedm mužů a dvacet dva žen a ve skupině rekreačních hráčů dvanáct mužů a dvanáct žen
•
všech věkových skupin: -
hráči v šetření 06 jsou ve věku od devíti do padesáti pěti let; mezi závodními hráči je věkový průměr dvacet osm let, mezi hráči rekreačními dvacet jedna let (rekreační badminton hrají více mladí lidé a děti, kteří ho navštěvují jako zájmový kroužek ve škole)
2
COOKE, Andrew: The Economics of Leisure and Sport. 1st ed. London: Routledge 1994. ISBN: 0-415-09634-0
11
-
hráči v šetření 09 jsou ve věku od čtrnácti do padesáti dvou let; mezi závodními hráči je věkový průměr dvacet šest let, mezi hráči rekreačními tentokrát také dvacet šest let
•
hráčů z různých oblastí České republiky – při obou šetřeních bylo nejvíce oslovených osob z Prahy, dále z Brna, Plzně, Českých Budějovic, Českého Krumlova, Mostu, Ostravy, Českého Těšína a dalších
•
hráčů s rozdílným nejvýše dosaženým vzděláním – hráči dosahují vzdělání od základní školy až po vzdělání vysokoškolské: -
v šetření 06 je mezi závodními hráči dvacet osm s ukončenou vysokou školou, dvacet sedm s ukončenou střední školou a jedenáct žáků či absolventů základních škol (zajímavé je, že více než osmdesát pět procent hráčů nad dvacet pět let studuje či již dostudovalo vysokou školu); mezi rekreačními hráči je dvacet dva s vysokoškolským diplomem, devět má ukončené středoškolské vzdělání a sedmnáct studuje či již dostudovalo základní školu
-
v šetření 09 je mezi závodními hráči dvacet s ukončenou vysokou školou, jeden s ukončenou vyšší odbornou školou, sedmnáct s ukončenou střední školou, osm žáků či absolventů základních škol a jeden diplomovaný specialista; mezi rekreačními hráči je dvacet dva s vysokoškolským diplomem, dva mají ukončené středoškolské vzdělání
Jak již bylo výše řečeno a z předcházejícího textu vyplývá, šetření probíhalo ve dvou časových etapách v rozmezí více než dvou let. Obě tato šetření byla dotazována shodným dotazníkem (byla doplněna pouze jedna otázka v šetření 09, mapující vliv probíhající finanční krize na poptávku respondentů po badmintonu). Využití dotazování s tímto časovým rozestupem nám vhodně pomáhá sledovat vývoj poptávky badmintonu v čase.
Pro porovnání předpokládaného a skutečného stavu jsem stanovila čtyři hypotézy, které se na základě dotazníkového šetření budu snažit dokázat, v opačném případě budou vyvráceny. Výsledky hypotéz jsou vyhodnoceny u otázek jím odpovídajícím. 1. Hypotéza číslo jedna je, že pokud by celkové náklady na badminton (pronájem kurtu, cena trenéra, jízdné atd.) výrazně vzrostly, hráči by byli nuceni hraní badmintonu omezit. 2. Druhá hypotéza se zaměřuje na důvody, proč hráči nehrají badminton častěji, než je tomu nyní. Předpokládám, že hlavním důvodem je nedostatek času. 12
3. Hypotéza číslo tři souvisí s aktuální ekonomickou situací. Předpokládám, že hráči nejsou nuceni omezit své výdaje na badminton v důsledku probíhající finanční krize. 4. Poslední hypotéza se snaží odpovědět na zásadní otázku celé diplomové práce, a to, zda poptávka po badmintonu roste. Můj předpoklad je, že ano.
Všem dotazovaným hráčům byly v jednotlivých dotaznících nejdříve položeny otázky vypovídající o jejich herní kvalitě, které však nelze přímo zahrnout mezi ukazatele vypovídající o faktorech mající vliv na poptávku. Přesto jsou významným indikátorem jak herní úrovně jednotlivých sportovců, tak jejich postavení v českých a mezinárodních podmínkách a celkově českého badmintonu v podmínkách světových.
První otázka týkající se délky provozování badmintonu jednoznačně ukázala, že rekreační badminton se ve větší míře začal rozvíjet až v posledních několika letech. V šetření 06 přes dvacet procent dotazovaných rekreačních hráčů s badmintonem teprve začínalo a sedmdesát procent hráčů hrálo dobu kratší než pět let. Pouze jeden hráč (přes dvě procenta ze souboru) hrál již déle než pět let a shodně jeden hráč více než deset let. Výsledky šetření 09 jsou podobné, přesto vývojem došlo k tomu, že i mezi rekreanty přibývá hráčů, kteří se věnují badmintonu již delší dobu, a to více než pět let. Oproti tomu situace mezi závodními badmintonisty je obrácená, všichni dotazovaní již hrají delší dobu. Pouze tři procenta (dva hráči) se badmintonu věnují méně než pět let, přes osmnáct procent hraje mezi pěti a deseti lety a téměř osmdesát procent hraje již více než deset let. Tento obrácený poměr čísel ale zčásti můžeme vysvětlit i tím, že pokud se někdo určitému sportu věnuje delší dobu (lze použít hranici právě pěti let), již ho často neprovozuje pouze na rekreační úrovni, ale je pravděpodobné, že plynule přejde do kategorie hráčů závodních. Šetření 09 jen potvrdilo výsledky zjištěné v předchozím dotazování.
Jak dlouho se věnujete badmintonu? ŠETŘENÍ 06
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Teprve začínám
0
10
Méně než 5 let
2
36
5 až 10 let
12
1
Více než 10 let
52
1
13
ŠETŘENÍ 09
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Teprve začínám
1
8
Méně než 5 let
2
10
5 až 10 let
12
3
Více než 10 let
34
3
Z následující tabulky je patrné, že přes čtyřicet procent všech dotazovaných závodních hráčů se dostalo až na mezinárodní herní úroveň, což ale nemusí nutně znamenat, že si tuto úroveň udržují stále. I přesto je toto číslo velice pozitivně vypadající. Svědčí o tom, že přestože se žádný český badmintonista nikdy nemohl a ani v současné době nemůže srovnávat s těmi nejlepšími světovými hráči, alespoň v evropském měřítku dosahuje Česká republika dílčích úspěchů. Těchto úspěchů s rozvojem badmintonu v Čechách přibývá a v budoucnu se snad tento trend nezastaví, ale právě naopak, ještě znatelně poroste. Dalších více než třicet šest respondentů se dostalo na republikovou úroveň a téměř dvacet tři procent na úroveň krajskou. Dotazování z roku 2009 opět potvrdilo dříve zjištěné skutečnosti. Mezi rekreačními badmintonisty je situace logicky obrácená. Naprostá většina hráčů (devadesát šest procent) nemůže své herní dovednosti nijak zařadit, ať už proto, že nemá srovnání, či proto, že se badmintonu věnují pouze na bázi společenské. Pouze dva z tohoto souboru (čtyři procenta) se mohou zařadit na úroveň klubu. V šetření 09 je situace velmi podobná. Čtyři rekreanti (více než patnáct procent) uvedli, že se dostali až na úroveň republiky. Tento fakt však doplnili tím, že tomu tak bylo za doby jejich „největší slávy“, nyní, převážně díky svému věku, se badmintonu věnují už pouze rekreačně.
Na jakou herní úroveň jste se dostal? ŠETŘENÍ 06
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
0
46
Na úroveň klubu
0
2
Na úroveň kraje
15
0
Na úroveň republiky
24
0
Na mezinárodní úroveň
27
0
Nemohu se zařadit/nejsem nikde registrovaný
14
ŠETŘENÍ 09
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
1
17
Na úroveň klubu
1
2
Na úroveň kraje
6
1
Na úroveň republiky
20
4
Na mezinárodní úroveň
21
0
Nemohu se zařadit/nejsem nikde registrovaný
Mezi substituty badmintonu můžeme považovat všechny sporty, v užším pohledu potom především sporty raketové. Mezi ně patří kromě badmintonu především tenis, squash, ricochet a stolní tenis. Mezi hráči je mnoho těch, kteří kromě badmintonu provozují aktivně i jeden či více z těchto sportů. Nejvíce oblíben je squash, který provozuje čtyřicet sedm badmintonistů (resp. čtyřicet jedna v roce 2009), tenis (třicet tři, resp. dvacet šest hráčů), stolní tenis (třicet, resp. dvacet tři hráčů) a nepříliš oblíben je ricochet, který hrají pouze tři (resp. žádný v šetření 09) z dotazovaných respondentů. Naopak žádnému raketovému sportu se nevěnuje třetina všech hráčů.
Jaké raketové sporty kromě badmintonu aktivně provozujete? ŠETŘENÍ 06
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Squash
31
16
Ricochet
3
0
Tenis
22
11
Stolní tenis
16
14
Žádné
21
16
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Squash
23
18
Ricochet
0
0
Tenis
16
10
Stolní tenis
14
9
Žádné
17
11
ŠETŘENÍ 09
15
4.1
Determinanty poptávky Determinanty
poptávky
jsou
faktory,
které
pravděpodobně
mohou
ovlivnit
spotřebitelskou ochotu a schopnost uskutečnit nákup spotřebního statku. V závislosti na produktu existují různé faktory, které ovlivňují, jaké statky a služby může spotřebitel v konečné fázi poptávat a jaké množství těchto výrobků je ochoten a schopen si koupit.
4.1.1 Cena statku Cena daného statku, jak uvádí A. Cooke3, je jedním z nejdůležitějších faktorů podmiňujících rozhodnutí o nákupu a spotřebě. Spotřebitel většinou není v takovém postavení, aby mohl sám ovlivnit cenu statku. Je to obvykle ta osoba, která cenu přijímá. Musí se rozhodnout, zda danou cenu přijme či nikoli. Cenou nemyslíme vždy cenu v pravém slova smyslu. V některých případech závisí cena na schopnosti směnit zboží či službu za jiné zboží či službu (barter). Někdy lze cenu dohodnout smlouváním. Obecně můžeme říci, že čím je cena výrobku či služby vyšší, tím se sníží poptávané množství. V badmintonu hraje jeho cena jistě významnou roli, ač v porovnání s některými jinými sporty tato cena není až tak vysoká. Náklady, které je badmintonista nucen vynaložit, se liší dle mnoha okolností. Záleží na tom, na jaké herní úrovni daný hráč je, jak často trénuje, zda se účastní pouze domácích, nebo i zahraničních turnajů, a mnoha dalších faktorech. Základním předpokladem pro hraní badmintonu je vlastnit raketu, míček, sportovní oblečení a obuv. Ceny raket se pohybují v širokém rozpětí mezi stem a pěti tisíci korunami. Cena velmi úzce souvisí s kvalitou rakety. Proto rekreačnímu hráči může zcela postačit raketa v ceně kolem tisíce korun, ceny raket pro hráče závodní se potom pohybují ve více-tisícových hodnotách. Rekreačním badmintonistům většinou postačí raketa jedna, „závodník“ by měl vždy vlastnit raket více (z důvodu možného zlomení, prasknutí výpletu, klouzavé omotávky). Ve většině sportovních center je také možnost půjčení raket. Cena se obvykle pohybuje kolem padesáti korun za hodinu propůjčení. Tato varianta je spíše vhodná pro ty, kteří nehrají pravidelně a proto se jim koupě vlastní rakety nevyplatí. Ceny badmintonových míčů se také velice různí dle jejich kvality. Rekreačním hráčům mohou ke hře postačit plastové míče. Cena jednoho bývá zpravidla kolem padesáti korun. Tyto
3
COOKE, Andrew: The Economics of Leisure and Sport. 1st ed. London: Routledge 1994. ISBN: 0-415-09634-0
16
míče však stačí pouze pro začínající hráče a děti, protože jejich letové vlastnosti jsou zcela rozdílné v porovnání s míči péřovými. Cena míčů péřových se může pohybovat již kolem hranice deseti korun za kus, avšak u takovýchto míčů bývá kvalita peří a tím i celého míčku velice špatná. Kvalitní míč vhodný pro závodní úroveň stojí asi čtyřicet korun, ještě kvalitnější míč může stát i sto korun. Právě náklady na míčky jsou velmi podstatnou složkou celkových herních nákladů. Ne tak zcela pro rekreační hráče, kteří často hrají plastovými míči s dlouhou dobou trvanlivosti. Při tréninku závodních hráčů může vydržet kvalitní péřový míč přibližně půl hodiny, pokud jsme ochotni tolerovat jeho mírné nedokonalosti způsobené hrou často dříve, než až po uvedené půlhodině. Situace je ale jiná na turnajích, kde takovéto letové nedokonalosti již příliš tolerovat nejde, aby tím nebyla ovlivněna kvalita hry a výkonu sportovce. Je tedy třeba míč vždy v případě zlomeného peříčka či špatné rychlosti vyměnit. Proto hráč často na jediný zápas potřebuje alespoň pět míčů. Na té nejvyšší evropské a světové úrovni dochází k výměně míče průměrně po každé druhé výměně. To může znamenat až výrazně přes sto použitých míčů za zápas. Je tedy patrné, že nejen v tomto případě, ale i v případě hry „pouze“ na úrovni republiky se jedná o velmi vysoké částky a náklady na míče jsou z jednou nejvyšších položek v celkových nákladech hráčů na badminton. Sportovní oblečení a obuv tvoří také významnou část celkových nákladů. Především na rekreační úrovni však není třeba vlastnit speciální badmintonové oblečení ani obuv. Každému hráči stačí standardní sportovní oděv a sálová obuv. Pro závodní hráče je vhodné hrát ve specielní badmintonové obuvi, jejíž cena se obvykle pohybuje mezi tisícem a půl a třemi tisíci korunami. Oblečení se také upřednostňuje badmintonové, nejedná se však o podmínku, nýbrž spíše o záležitost módy. Většina nejlepších českých hráčů má podepsané smlouvy se sportovními firmami vyrábějícími badmintonové vybavení, proto toto vybavení (rakety, oblečení, boty) dostávají za nižší ceny, či v určitém rozsahu zdarma jako protihodnotu k reklamnímu plnění. Kromě výše zmíněné výbavy tvoří další významnou položku v celkových nákladech pronájem kurtu či prostor na hraní badmintonu. Badminton lze provozovat v jakékoli tělocvičně, ve které je dostatečně vysoký strop a na hrací ploše je nalajnováno hřiště, případně položen herní koberec a jsou zde k dispozici sítě. Ceny pronájmu se různí. Kluby, ve kterých závodní hráči hrají, mohou vlastnit svou vlastní halu, potom je cena pronájmu kurtu pro klubové hráče nízká či úplně nulová. Nejběžnější je ta situace, kdy klub sice nemá přímo svou tělocvičnu, ale takovou, kterou považuje za svou domovskou. V tomto případě bývá cena kurtu pro „vlastní“ hráče také poměrně nízká, většinou stojí hodinový pronájem kurtu méně než sto korun. Pokud však nemá klub ani takovouto možnost a musí spoléhat na nabídky komerčních sportovních center, ceny jsou obvykle vyšší než sto korun za hodinu. Velká část či celé náklady na pronájmy tréninkových prostor bývají však často placeny klubem, proto se hráčů ne vždy bezprostředně 17
dotýkají. Kluby je mohou hradit z členských příspěvků, sponzorských darů, příspěvků sportovních jednot či dotací. Rekreační hráči nemají běžně přístup k cenově zvýhodněným kurtům, musí se proto spoléhat téměř výhradně na nabídku komerčních sportovišť, což se projeví i na ceně pronájmu kurtu. Ta se v těchto podmínkách pohybuje od sta do dvou set padesáti korun, v závislosti na lokalitě a denní době. Dle odpovědí dotazovaných hráčů je patrné, že nejvíce z nich stojí pronájem kurtu na jednu hodinu mezi jedním a dvěmi sty korunami (téměř padesát procent respondentů v obou výzkumech). Méně než sto korun zaplatí za pronájem kurtu necelých čtyřicet procent hráčů (resp. patnáct procent v šetření 09). Mezi závodními hráči je dvanáct procent (resp. osmnáct procent) takových, které pronájem kurtu nestojí nic. Je to dáno již zmíněnými důvody. Mezi hráči rekreačními se takovýto respondent neobjevil. V roce 2006 pouze necelé tři procenta osob platilo za pronájem kurtu mezi dvěmi a třemi sty korunami, tři a půl procenta platí více než tři sta korun za hodinu. V roce 2009 to bylo již téměř čtvrtina respondentů, která platila mezi dvěmi a třemi sty korunami, oproti tomu nikdo neplatil více než tři sta korun.
Kolik stojí pronájem badmintonového kurtu na 1 hodinu v místě, kde chodíte hrát? ŠETŘENÍ 06
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Nic
8
0
Méně než 100 Kč
23
21
Od 100 do 200 Kč
30
25
Od 200 do 300 Kč
2
1
Více než 300 Kč
3
1
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Nic
9
0
Méně než 100 Kč
7
5
Od 100 do 200 Kč
24
11
Od 200 do 300 Kč
9
8
Více než 300 Kč
0
0
ŠETŘENÍ 09
Podobná otázka, ovšem sledující částku, kterou by jednotlivý hráč byl maximálně ochoten za pronájem jedné hodiny kurtu zaplatit, ukázala, že někteří z respondentů by byli 18
ochotni zaplatit i více, než tomu nyní je. Přes šedesát čtyři procent (resp. přes padesát tři procent v šetření 09) všech dotazovaných hráčů je ochotno zaplatit mezi jedním a dvěmi sty korunami, více než dvacet procent (resp. téměř čtyřicet procent) by bylo ochotno zaplatit mezi dvěmi a třemi sty korunami. V obou výzkumech pět respondentů odpovědělo, že by zaplatili i více než tři sta korun a pouze tři (resp. žádný) by nebyli ochotni za pronájem kurtu zaplatit nic.
Kolik byste byl maximálně ochotný zaplatit za pronájem jedné hodiny badmintonového kurtu ? ZÁVODNÍ REKREAČNÍ ŠETŘENÍ 06 Nic
3
0
Méně než 100 Kč
8
2
Od 100 do 200 Kč
37
36
Od 200 do 300 Kč
14
9
Více než 300 Kč
4
1
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Nic
0
0
Méně než 100 Kč
3
2
Od 100 do 200 Kč
28
11
Od 200 do 300 Kč
17
11
Více než 300 Kč
1
0
ŠETŘENÍ 09
Dalším prvkem v nákladech na badminton jsou náklady na účast na turnajích. V tomto směru musíme brát opět ohled na herní úroveň hráčů, podle níž si vybírají turnaje, kterých se budou účastnit. Obecně lze říci, že čím je hráč na vyšší úrovni, tím více finančních prostředků bude muset vynaložit. Pokud je badmintonista začátečník nebo na velmi nízké herní úrovni, bude se účastnit, pokud vůbec, pouze amatérských turnajů, a to převážně v místě svého bydliště. Proto největší část vynaložených nákladů „padne“ na startovné, které nebývá vyšší než sto korun za hráče a disciplínu a dále na již zmiňované míče. Hráč dosahující celorepublikové úrovně bude muset vynaložit peněz více. Bude se jednat také o startovné, které bývá sedmdesát korun na hráče a disciplínu, dále také míče, o kterých již byla výše zmínka. Podstatnými náklady, které v tomto případě vzdálených republikových turnajů přibývají, jsou ubytování a doprava. Obě tyto položky samozřejmě nemůžeme přesně identifikovat, záleží vždy na místě, na které je třeba se dostavit a na kvalitě ubytování, podle 19
které je jeho cena odvozena. Obecně lze však říci, že právě tyto dvě položky hrají v celkových turnajových nákladech významnou roli a mohou cenu turnaje pro hráče zvýšit o sta, případně i tisíce korun. Pokud je hráč na mezinárodní úrovni, je pravděpodobné, a i se od něj očekává, že se bude účastnit mezinárodních turnajů. V případě, že se jedná o turnaje reprezentační (tj. mistrovství světa, mistrovství Evropy), bývají hrazeny pro vybraný počet nejlepších hráčů (většinou dvě ženy a dva muži) zčásti nebo úplně z prostředků Českého badmintonového svazu. Pokud však hráč absolvuje turnaj z vlastní vůle, je nucen si ho většinou hradit sám, výjimečně s přispěním Svazu. Protože tyto náklady mohou dosahovat za sezónu u nejaktivnějších hráčů desetitisíců až statisíců, často je v takových případech nutné využít pomoci sponzorů (ty se ovšem povede sehnat pouze těm úplně nejlepším, kteří se na oplátku mohou
„odvděčit“ mezinárodními
úspěchy). Především pro ty hráče, které mají ty nejvyšší ambice (především cíl probojovat se na olympijské hry), představuje neustálé objíždění evropských a světových turnajů a následné získávání bodů za dobré umístění jedinou možnost, jak svého cíle dosáhnout. A tomu je třeba věnovat nejen veliké tréninkové úsilí, ale právě také výrazné finanční prostředky. Ceny trenérů nelze přesně specifikovat. V komerčních centrech jsou většinou nabízeny služby trenérů pro rekreační hráče, jejichž cena za hodinový trénink se pohybuje mezi dvěmi a čtyřmi sty korunami. I přes tuto poměrně vysokou cenu zejména začátečníci služeb trenérů rádi využívají. Pro závodní hráče, kteří trénují několikrát týdně, by takto vysoké ceny byly nepřípustné. Trenéry proto bývají často hrající rodiče, případně jiní „nadšenci“, kteří nepožadují za své služby žádnou, či pouze symbolickou odměnu. V některých klubech, kteří jsou zařazeny do programu „Tréninkových center mládeže“, dostává trenér plat z dotací od Ministerstva školství a sportu. Starší, již zkušení hráči, jsou schopni trénovat bez trenéra, případně jím bývá jeden z hráčů, který vede trénink a zároveň se ho i herně účastní. Další náklady už nejsou ve většině případů tak vysoké, přesto je třeba se o nich zmínit. Jedná se např. o náklady na dopravu do sportovního centra. Protože zpravidla jde o dopravu v rámci města, nejedná se o částky nijak vysoké. Někdo je ale nucen za tréninky dojíždět (zpravidla to bývá z okolí do měst), v těchto případech již nemusí hrát náklady na dopravu zanedbatelnou částku. Téměř každý badmintonista je tedy nucen na hraní vynaložit určité finanční prostředky, které se liší mimo jiné především podle herní úrovně, které hráč dosahuje. Pokud hráč chce dosahovat té nejvyšší republikové či mezinárodní úrovně, náklady na provozování badmintonu jsou vysoké. A jak konkrétně jsou vysoké u dotazovaných hráčů? Nejvíce z nich je nuceno za badminton měsíčně utratit do dvou tisíc korun. Méně než pět set korun měsíčně muselo vynaložit 20
téměř třicet dva procent respondentů z řad závodních hráčů a přes šedesát procent všech rekreačních hráčů (v šetření 09 čtvrtina závodních a téměř dvě třetiny rekreačních hráčů). Necelých čtyřicet procent závodních a také necelých čtyřicet procent rekreačních hráčů utratilo měsíčně mezi pěti sty a dvěmi tisící korunami, v roce 2009 jsou to v obou skupinách třetiny z celkového počtu respondentů. Více než dva tisíce korun za měsíc neutratí žádný z dotazovaných „rekreantů“. Oproti tomu mezi závodními hráči je sedmnáct, resp. patnáct (tj. dvacet šest, resp. třicet procent) takových, kteří jsou nuceni utratit více než dva tisíce korun (konkrétně jedenáct, resp. šest hráčů utratí mezi dvěmi a pěti tisíci korunami a šest, resp. devět hráčů dokonce více než pět tisíc korun měsíčně). Jsem přesvědčena o tom, že kdyby byla u této otázky možnost vybrat odpověď „více než deset tisíc korun“, pár jedinců z těchto šesti, resp. devíti, by do této kategorie spadalo. Na druhé straně tři „závodníci“, tj. čtyři a půl procenta (v roce 2009 šest závodníků, tj. dvanáct procent) a jeden rekreační hráč, tj. dvě procenta (v roce 2009 dva rekreanti, tj. osm procent) nemusejí za badminton zaplatit měsíčně nic.
Kolik (průměrně) peněz utratíte měsíčně za badminton? ŠETŘENÍ 06
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Nic
3
1
Méně než 500 Kč
21
29
Od 500 do 2000 Kč
25
18
Od 2000 do 5000 Kč
11
0
Více než 5000 Kč
6
0
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Nic
6
2
Méně než 500 Kč
12
14
Od 500 do 2000 Kč
16
8
Od 2000 do 5000 Kč
6
0
Více než 5000 Kč
9
0
ŠETŘENÍ 09
Dosti podobná je situace u odpovědí, kolik by byli hráči za hraní badmintonu měsíčně maximálně ochotni zaplatit. Někteří hráči by byli schopni a ochotni utratit více, než tomu momentálně je. Konkrétní čísla jsou patrná z následující tabulky.
21
Kolik peněz byste byl maximálně ochotný měsíčně za badminton utratit? ŠETŘENÍ 06
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Nic
2
0
Méně než 500 Kč
11
14
Od 500 do 2000 Kč
30
23
Od 2000 do 5000 Kč
12
11
Více než 5000 Kč
11
0
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Nic
0
0
Méně než 500 Kč
10
7
Od 500 do 2000 Kč
16
17
Od 2000 do 5000 Kč
9
0
Více než 5000 Kč
14
0
ŠETŘENÍ 09
U rekreačních hráčů připadají v úvahu pouze dvě varianty zdroje financování badmintonu. Z větší míry si ho financují hráči sami. Pokud se jedná o děti, peníze dostávají od svých rodičů. U hráčů závodních tyto dvě možnosti samozřejmě existují také, navíc může hráčům finančně pomáhat i klub či sponzoři. Badminton si financuje samo třicet pět procent respondentů, rodiče ho financují ve dvaceti procentech případů, klub přispívá či zcela financuje sportovní aktivity třetině hráčů a sponzoři deseti procentům hráčů. V obou výzkumech byly zjištěny shodné výsledky. U mnoha hráčů je situace taková, že využívá více, či dokonce všech zmíněných zdrojů.
Výdaje na badminton Vám financuje: (můžete vybrat více možností) ŠETŘENÍ 06
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Sám
46
26
Rodiče
23
22
Klub
39
0
Sponzoři
12
0
22
ŠETŘENÍ 09
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Sám
33
24
Rodiče
19
5
Klub
28
3
Sponzoři
14
0
Velice zajímavá je otázka, zda by hráči byli nuceni omezit hraní badmintonu, pokud by výrazně vzrostly náklady na něj. V úvahu by připadalo zvýšení cen pronajímaných kurtů, dražší trenérské služby, dražší jízdné atd. Z výsledků je patrné, že pro velké procento hráčů je badminton „srdcovou záležitostí“, neomezili by tedy hraní ani po tom, co by tyto náklady výrazně vzrostly. Přes třicet procent (v šetření 09 přes dvacet procent) z celkového počtu respondentů odpovědělo, že by určitě své herní aktivity neomezili, a přes čtyřicet čtyři procent (resp. polovina) by spíše hrálo stejně intenzivně. Naopak asi by muselo hraní badmintonu v situaci růstu nákladů zredukovat dvacet jedna procent (resp. dvacet osm procent) respondentů a tři a půl procenta (resp. nikdo) by je muselo zredukovat určitě. První hypotéza, která předpokládala, že pokud by celkové náklady na badminton (pronájem kurtu, cena trenéra, jízdné atd.) výrazně vzrostly, hráči by byli nuceni hraní badmintonu omezit, nebyla tedy potvrzena. Pokud by celkové náklady na badminton (pronájem kurtu, cena trenéra, jízdné atd.) výrazně vzrostly, byl by jste nucen hraní badmintonu omezit? ŠETŘENÍ 06
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Určitě ne
18
17
Spíše ne
25
26
Spíše ano
20
4
Určitě ano
3
1
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Určitě ne
16
0
Spíše ne
23
14
Spíše ano
10
10
Určitě ano
0
0
ŠETŘENÍ 09
23
Většina hráčů také odpověděla, že se kvůli badmintonu nemusí vzdát provozování jiných aktivit volného času (např. dovolené) z toho důvodu, že by si je kvůli velkým výdajům na badminton již nemohli dovolit. Přes šedesát procent všech respondentů odpovědělo, že se těchto aktivit nemusí určitě vzdát, přes dvacet pět procent se jich spíše vzdát nemusí. Oproti tomu pouze něco málo přes deset procent hráčů se těchto aktivit volného času kvůli badmintonu spíše vzdát musí a žádný z hráčů se jich určitě nemusí vzdát. Výsledky obou šetření byly shodné.
Jste nucen se kvůli výdajům na badminton vzdát některých jiných aktivit (např. dovolené), které si z tohoto důvodu nemůžete „dovolit“ (z finančního hlediska)? ŠETŘENÍ 06
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Určitě ne
38
31
Spíše ne
19
12
Spíše ano
9
5
Určitě ano
0
0
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Určitě ne
29
19
Spíše ne
14
5
Spíše ano
6
0
Určitě ano
0
0
ŠETŘENÍ 09
Otázka, která byla doplněna do dotazníku a zodpovídána pouze v šetření 09 z důvodu aktuální ekonomické situace, potvrdila čtvrtou stanovenou hypotézu, a to, že hráči nejsou nuceni omezit své výdaje na badminton v důsledku probíhající „finanční krize“. Přesné výsledky ukazuje následující tabulka.
Jste nucen omezit své výdaje na badminton v důsledku probíhající „finanční krize“? ŠETŘENÍ 09 ZÁVODNÍ REKREAČNÍ Určitě ne
30
8
Spíše ne
16
4
Spíše ano
1
0
Určitě ano
0
0
24
4.1.2 Spotřebitelův příjem To, jakou kombinaci zboží a služeb si spotřebitel může dovolit koupit při určitém souboru cen spotřebních statků, určuje jeho příjem. Jak uvádí A. Cooke4, pokud dojde ke zvýšení platu, může to znamenat změnu v základních výdajích jednotlivce. Příjem garantovaný v určitém období nazýváme permanentním důchodem. Když se reálné příjmy zvýší, zvýší se i koupěschopnost. Do spotřebitelského rozhodnutí jsou zahrnuty také alternativní náklady, tedy náklady obětované příležitosti. Jestliže máme finanční prostředky na zakoupení badmintonové rakety, alternativní náklady jsou zanechání nejbližší možné varianty, např. nové squashové rakety. U racionálního spotřebitele to znamená, že badmintonová raketa mu poskytuje větší užitek než raketa squashová (za předpokladu stejných finančních výdajů). I pro badminton je příjem jednotlivých hráčů důležitým determinantem. Protože se ale jedná o sport spíše méně nákladný (především na amatérské úrovni), nehraje příjem tu nejzásadnější roli. Na druhé straně pro některé hráče může část jejich příjmů plynout právě z badmintonu. Ač tento sport v České republice nepatří do kategorie těch, kterými by si hráči mohli příliš vydělat (jako v tenisu, hokeji, fotbale atd.), přesto se pár takových najde. Tyto příjmy plynou především z hraní v zahraničních soutěžích družstev (např. v Dánsku, Německu, Rakousku, na Slovensku, ve Francii), z trenérské činnosti a z finančních odměn za dobré výsledky na turnajích. Podrobněji bude pojednáno o možnosti výdělku nejlepších českých hráčů v jedné z následujících kapitol. Jak je patrné z tabulky, většina „závodníků“ (osmdesát procent v šetření 06, šedesát pět v šetření 09) a všichni dotazovaní „rekreanti“ si hraním badmintonu nevydělají nic. Jenom necelých deset procent závodních badmintonistů (šestnáct procent v šetření 09) si vydělá méně než tři tisíce korun, přes tři procenta (šest procent) si vydělá mezi třemi a pěti tisíci korunami, necelých pět procent (šest procent) od pěti do deseti tisíc korun a pouze měsíční příjem dvou, resp. tří hráčů (přes tři, resp. šest procent) přesahuje deset tisíc korun.
4
COOKE, Andrew: The Economics of Leisure and Sport. 1st ed. London: Routledge 1994. ISBN: 0-415-09634-0
25
Hraním badmintonu si měsíčně vyděláte: ŠETŘENÍ 06
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Nic
53
48
Méně než 3000 Kč
6
0
Od 3000 do 5000 Kč
2
0
Od 5000 do 10000 Kč
3
0
Více než 10000 Kč
2
0
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Nic
32
24
Méně než 3000 Kč
8
0
Od 3000 do 5000 Kč
3
0
Od 5000 do 10000 Kč
3
0
Více než 10000 Kč
3
0
ŠETŘENÍ 09
Z níže uvedené tabulky plyne, že žádný rekreační hráč by se hraním badmintonu nemohl uživit a pouze necelých osm procent závodních hráčů (deset procent v šetření 09) by se možná či určitě badmintonem živit mohlo.
Byl byste se schopen příjmem z badmintonu uživit? ŠETŘENÍ 06
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Určitě ne
57
48
Spíše ne
4
0
Spíše ano
3
0
Určitě ano
2
0
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Určitě ne
34
24
Spíše ne
10
0
Spíše ano
4
0
Určitě ano
1
0
ŠETŘENÍ 09
26
4.1.3 Ceny ostatních statků Pokud se změní ceny ostatních statků, může to výrazně ovlivnit spotřebitelův nákup. Dle nutnosti rozlišuje A. Cooke5 zboží na nezbytné a luxusní statky. Mezi nezbytné statky můžeme zařadit jídlo, oblečení a bydlení a naopak divadelní představení či dovolenou v zahraničí můžeme považovat za statky luxusní. Peníze na nezbytné statky budeme obvykle upřednostňovat před výdaji na luxusní statky. Pokud dojde ke zvýšení relativní ceny nezbytných statků, můžeme očekávat snížení výdajů na luxusní statky. Podobně tomu bude u poklesu ceny zboží a služeb vyskytujících se ve stejné skupině výdajů. Některé činnosti vyžadují spotřebu dvou nebo více produktů. Badminton nemůžu jít hrát bez rakety a míčku. Jestliže cena těchto raket výrazně vzroste, pro mnohé spotřebitele se stane nedostupná, potom výrazně klesne poptávka po badmintonových míčcích, dokonce i když jejich cena zůstane nezměněná. Komodity, které jsou tímto způsobem používány společně, nazýváme komplementy. Oproti tomu dva nebo více statků mohou být vnímány jako vzájemné alternativy. Také v tomto případě může relativní cena ovlivnit spotřební rozhodování jednotlivce. Pokud stejně ráda chodím hrát badminton a squash a cena badmintonového i tenisového kurtu je stejná, mohu se náhodně rozhodnout, na který z těchto dvou sportů dnes půjdu. Jestliže se však cena squashového kurtu výrazně vyšší než cena kurtu badmintonového, potom si půjdu zahrát badminton. V tomto případě jsou pro mne badminton a squash substituty (substituční aktivity). Ve srovnání s nejbližšími substituty (tenis, squash) je badminton o něco levnějším sportem. To je dáno především levnějším pronájmem hracích prostor, ale také o něco levnějším vybavením (především badmintonová raketa bývá levnější než tenisová a squashová). V porovnání se stolním tenisem naopak vyjde badminton jako sport dražší. Levnější pronájem badmintonových kurtů je zapříčiněn tím, že jeho celkové náklady na výstavbu a provoz jsou také nižší. Svým rozměrem je možno nahradit jeden stávající tenisový dvorec čtyřmi badmintonovými kurty a není pro něj třeba tolik pevného místa a stavebního materiálu, jako pro výstavbu kurtu squashového. Pokud by cena pronájmu badmintonového kurtu výrazně převyšovala cenu kurtu squashového, u většiny badmintonistů by tato situace neznamenala omezení hraní badmintonu a přechod ke squashi. Pouze šest procent všech respondentů odpovědělo, že pokud by cena kurtu squashového byla čtyřikrát nižší než badmintonového, byl by to pro ně důvod věnovat se více squashi (v šetření 09 však tento ukazatel vzrostl na téměř dvacet pět procent). Pro více než 5
COOKE, Andrew: The Economics of Leisure and Sport. 1st ed. London: Routledge 1994. ISBN: 0-415-09634-0
27
devadesát dva (resp. osmdesát dva) procent závodních hráčů a pro téměř devadesát šest (resp. šedesát tři) procent rekreačních hráčů, by to nebyl důvod k věnování se více squashi. U závodních hráčů, kteří berou pravděpodobně badminton jako svůj nejoblíbenější sport, se daly takovéto výsledky očekávat. Stejná situace i u „rekreantů“ však svědčí o tom, že je tento sport musel velice zaujmout, protože i přes takto vysoké finanční „znevýhodnění“ badmintonu by nebyli ochotni se ho vzdát.
Pokud by běžná cena pronájmu badmintonového kurtu byla 200 Kč a cena squashového 50 Kč, byl by to pro Vás důvod věnovat se více squashi? ŠETŘENÍ 06
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Určitě ne
42
31
Spíše ne
19
15
Spíše ano
5
1
Určitě ano
0
1
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Určitě ne
28
6
Spíše ne
12
9
Spíše ano
8
5
Určitě ano
1
4
ŠETŘENÍ 09
4.1.4 Individuální preference Dle A. Cookea6 hraje velmi důležitou roli v konečném rozhodnutí upřednostňování některých spotřebních statků nebo kombinací statků. Každý člověk má jinou představu o přínosech jednotlivých druhů zboží. V některých případech mohou být naše preference ovlivněny médii, a to jak pozitivně, tak negativně. Nejvýraznější snahy vedoucí ke změně preferencí spatřujeme v působení reklamy. Diváci jsou při sledování povzbuzováni, aby své osobní zvyky změnili ve prospěch propagovaných statků a služeb. Preference spotřebitelů ale nemusejí být konstantní. Existuje celá řada spotřebních statků, které jsou krátkodobou módní záležitostí a poté jsou považovány za nežádoucí. To, že některý „spotřebitel“ upřednostňuje badminton před jinými sporty a aktivitami volného času jsou z velké míry ovlivněny hlavně důvody uvedenými v kapitole 4.2. 6
COOKE, Andrew: The Economics of Leisure and Sport. 1st ed. London: Routledge 1994. ISBN: 0-415-09634-0
28
4.1.5 Dostupnost volného času Aktivity volného času a sportovní aktivity nezahrnují jen finanční náklady na tuto spotřebu, ale i významnou investici v podobě času. Jestliže spotřebitel nemá tento čas k dispozici, je iracionální vynakládat finanční prostředky na určitý statek, i když by si ho mohl dovolit. Nutnost času pro spotřebu sportu a volného času je velice důležitou otázkou. Badminton může, ale i nemusí být náročný na čas. Pro rekreační hráče, kteří chodí hrát nečastěji jednou či dvakrát týdně nebo pouze příležitostně, není nutnost množství volného času až tak zásadní. Avšak hráči závodní, kteří se badmintonu věnují intenzivně, do něj musí investovat času mnoho. Pro badmintonisty na té nejvyšší herní úrovni v České republice je nezbytné trénovat každý den, někdy i včetně tréninků ranních. Když přihlédneme i k faktu, že tito hráči stráví ještě většinu víkendů v roce na turnajích, jejich časová investice do badmintonu musí být opravdu velká. Je na zvážení každého, kolik konkrétně volného času má a kolik z něj může badmintonu „věnovat“. U jednotlivých hráčů se jejich tréninkové nasazení velmi liší, ve srovnání s hráči rekreačními ještě více. Mezi badmintonisty závodními chodí nejvíce z nich (dvacet devět, resp. dvacet dva procent) trénovat dvakrát týdně, osmnáct, resp. čtrnáct procent třikrát týdně, čtyřikrát týdně hraje přes dvacet jedna, resp. dvacet procent a více než čtyřikrát týdně téměř sedmnáct, resp. dvacet procent dotazovaných „závodníků“. V šetření 06 mezi rekreanty mírně převažovala návštěvnost jedenkrát týdně (přes třicet pět procent) nad návštěvností dvakrát týdně (třicet jedna procent). Pouze příležitostně si chodilo zahrát necelých třicet procent respondentů z řad rekreačních hráčů. Pouze čtyři procenta hráčů trénovalo třikrát týdně. Častěji nechodil hrát nikdo z dotazovaných rekreantů. V šetření 09 odpověděl stejný počet respondentů, že chodí trénovat pouze příležitostně, stejně jako těch, kteří chodí hrát jednou týdně. Častěji nechodí hrát žádný z dotazovaných rekreačních hráčů.
Jak často (průměrně) chodíte hrát badminton? ŠETŘENÍ 06
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Pouze příležitostně
4
14
1krát týdně
6
17
2krát týdně
19
15
3krát týdně
12
2
4krát týdně
14
0
Více než 4krát týdně
11
0
29
ŠETŘENÍ 09
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Pouze příležitostně
6
12
1krát týdně
5
12
2krát týdně
11
0
3krát týdně
7
0
4krát týdně
10
0
Více než 4krát týdně
10
0
Právě nedostatek času je nejčastějším důvodem, proč se hráči nevěnují badmintonu častěji, než je tomu nyní. Pro téměř polovinu (v šetření 09 pro více než polovinu) ze všech dotazovaných osob je právě nedostatek času jedním z důvodů, či tím jediným důvodem, proč netrénují více. Třicet šest (resp. dvacet tři) procent dotazovaných hráčů je s rozsahem svého hraní spokojeno. Z nedostatku financí musí tréninky omezovat pouze dva, resp. jeden hráč. Jiné důvody, kvůli kterým musí někteří badmintonisté rozsah tréninků omezit, jsou nejčastěji nedostatek volných kurtů, školní a pracovní povinnosti a zdravotní problémy. Dále pro některé je tímto důvodem nedostačující volný čas jejich spoluhráče, vzdálenost tréninkových center, únava z každodenního zaměstnání, slabá motivace či provozování jiných volnočasových aktivit. U tří hráček je hlavním důvodem nutnosti omezení tréninků mateřská dovolená.
Z jakého důvodu se nevěnujete badmintonu častěji, než je tomu nyní? (můžete vybrat více možností) ŠETŘENÍ 06 ZÁVODNÍ REKREAČNÍ Z důvodu nedostatku času
35
20
Z důvodu nedostatku financí
2
0
Protože
25
19
12
10
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Z důvodu nedostatku času
30
14
Z důvodu nedostatku financí
1
0
Protože
10
9
9
8
jsem
s tímto
rozsahem spokojen Z jiného důvodu
ŠETŘENÍ 09
jsem
s tímto
rozsahem spokojen Z jiného důvodu
30
Převážná většina (šedesát tři procent) všech dotazovaných respondentů z řad závodních hráčů absolvuje tréninky dlouhé 90 minut. Je to čas vhodný pro kvalitní rozcvičení, rozehrávku a intenzivní trénink. Delší trvání může být spíše na škodu, hráč již není po delší době schopen dát do tréninku své herní maximum a plně se soustředit na bezchybný výkon. Přesto třicet procent závodních hráčů absolvuje většinou dvouhodinové tréninky. Ještě více než dvouhodinové tréninky má necelých pět procent dotazovaných „závodníků“. Kratší dobu než 90 minut hrají pouze tři procenta hráčů. Mezi rekreanty je situace výrazně jiná. Téměř sedmdesát procent z nich absolvuje pouze hodinové tréninky (dáno převážně nabídkou komerčních center) a necelých třicet procent tréninky devadesátiminutové. Dvě hodiny vydrží hrát pouze tři procenta rekreačních hráčů, déle než dvě hodiny nikdo z dotazovaných. Podařilo se nám dokázat druhou hypotézu, že nejvíce hráčů se nevěnuje badmintonu častěji z důvodu nedostatku času.
Váš trénink/hra trvá (průměrně): ŠETŘENÍ 06
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
60 minut
0
31
90 minut
44
15
120 minut
19
2
Více než 120 minut
3
0
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
60 minut
3
18
90 minut
29
6
120 minut
15
0
Více než 120 minut
2
0
ŠETŘENÍ 09
Denní doba, ve kterou většina badmintonistů tréninky absolvuje, je doba večerní. Dospělí hráči musí často respektovat své pracovní povinnosti až do odpoledních hodin, děti povinnosti školní. Nejvíce závodních hráčů (sedmdesát pět procent) má tréninky až ve večerních hodinách. Pouze necelých deset procent trénuje i v odpoledních hodinách a pět procent v hodinách dopoledních. Více než deset procent hráčů trénuje i ráno. Není to většinou tak, že by hráli pouze ráno, ale protože jim nestačí jen tréninky večerní, chodí trénovat i ráno. Rekreační hráči také 31
chodí hrát převážně ve večerních hodinách (sedmdesát procent z nich), někteří i v hodinách odpoledních (převážně děti z badmintonových kroužků, které často probíhají odpoledne). Necelých deset procent z dotazovaných rekreačních hráčů chodí trénovat ráno a pouze čtyři procenta dopoledne.
V jakou denní dobu absolvujete své tréninky? (můžete vybrat více možností) ŠETŘENÍ 06
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Ráno
10
3
Dopoledne (od 10 hodin)
3
1
Odpoledne (do 16 hodin)
2
10
Večer
65
37
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Ráno
6
3
Dopoledne (od 10 hodin)
5
2
Odpoledne (do 16 hodin)
11
4
Večer
45
17
ŠETŘENÍ 09
Z odpovědí na otázku, kolik hodin týdně se jednotlivý badmintonisté věnují hraní, můžeme dobře vidět, jak je hraní na vrcholové úrovni velmi náročné na čas, naopak hra na rekreační úrovni hráče příliš časově nezatěžuje. Celých čtyřicet procent závodních hráčů věnuje hraní badmintonu více než 12 hodin týdně, jedenáct procent mezi devíti a dvanácti a skoro sedmnáct procent mezi šesti a devíti hodinami týdně. Mezi třemi a šesti hodinami trénuje přes šestnáct procent a méně než tři hodiny týdně také šestnáct procent závodních badmintonistů. Naopak u hráčů provozujících badminton rekreačně se týdně věnuje hraní méně než tři hodiny 92 procent respondentů, zbývajících osm procent mezi třemi a šesti hodinami týdně.
32
Kolik hodin týdně (průměrně,včetně turnajů) se věnujete badmintonu? ŠETŘENÍ 06
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Méně než 3 hodiny
6
44
Od 3 do 6 hodin
11
4
Od 6 do 9 hodin
13
0
Od 9 do 12 hodin
7
0
Více než 12 hodin
29
0
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Méně než 3 hodiny
12
22
Od 3 do 6 hodin
7
2
Od 6 do 9 hodin
7
0
Od 9 do 12 hodin
6
0
Více než 12 hodin
17
0
ŠETŘENÍ 09
4.1.6 Dopravní dostupnost Dopravní dostupnost je dalším faktorem, který je dle A. Cookea7 velice důležitý pro spotřebitele sportu a aktivit volného času. Je třeba urazit velkou vzdálenost, než se dostane spotřebitel na hory. Také ve městě nejsou často zařízení v naprosté blízkosti. Zvýšení poptávky po službách volného času souvisel ve velké míře s rostoucí dostupností automobilů, což bylo umožněno růstem reálných příjmů. Pro badmintonisty není dopravní dostupnost ve většině případů takovým „problémem“, jako může být např. pro lyžaře. Přesto převážně ve velkých městech může doprava velmi znepříjemňovat cestu za sportem. Ač by mělo platit pravidlo, že sportovec je členem klubu v okolí svého bydliště, není to vždy pravidlem a není výjimečné, že hráč musí cestovat na tréninky i delší dobu, než jakou potom stráví samotným trénováním. Také hráči, kteří jsou zařazeni do Sportovních center mládeže s jedním centrálním tréninkovým místem, jsou nuceni právě v tomto místě absolvovat tréninky. Pro hráče rekreační je situace na první pohled jednodušší, přesto ne každý má v blízkém dosahu svého bydliště možnost badminton hrát a musí také často urazit větší vzdálenost, než se dostane do svého oblíbeného sportovního centra.
7
COOKE, Andrew: The Economics of Leisure and Sport. 1st ed. London: Routledge 1994. ISBN: 0-415-09634-0
33
Z následující tabulky je patrné, že čas, který musí hráči obětovat cestě na místo, kde badminton hrají, se případ od případu liší. U badmintonistů závodních je tato doba v průměru vyšší než u hráčů rekreačních. Nejvíce respondentů (čtyřicet dva procent) stráví dopravou mezi deseti a třiceti minutami, téměř třicet procent mezi třiceti a šedesáti minutami. Od jedné do dvou hodin trvá cesta asi deseti procentům a pěti procentům hráčů dokonce více než dvě hodiny. Za méně než deset minut zvládne cestu na místo, kde trénuje, necelých patnáct procent sportovců.
Kolik času (průměrně) strávíte cestou na místo, kde hrajete badminton (tam i zpět)? ŠETŘENÍ 06
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Méně než 10 minut
11
12
Od 10 do 30 minut
18
26
Od 30 do 60 minut
20
7
Od 60 do 120 minut
11
3
Více než 120 minut
6
0
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Méně než 10 minut
4
0
Od 10 do 30 minut
23
11
Od 30 do 60 minut
14
13
Od 60 do 120 minut
5
0
Více než 120 minut
3
0
ŠETŘENÍ 09
4.1.7 Sezónní faktory Podle A. Cookea8 představují důležitou roli v poptávce po aktivitách volného času a sportu sezónní faktory. Některé aktivity jsou aktuální v teplých letních měsících, jiné naopak v zimě. Na některé aktivity však sezónnost příliš velký vliv nemá. Skutečnost, že poptávka po prázdninových destinacích a sportovních zařízeních má sezónní charakter, podporuje využívání takových marketingových nástrojů, které by minimalizovaly tyto výkyvy v poptávce (např. cenově zvýhodněné nabídky, větší reklama). I badminton je do jisté míry ovlivněn sezónními faktory, přestože se jedná o sport halový a je tedy možné ho provozovat po celý rok. Zde bude situace ovlivněna tím, zda se jedná o hráče 8
COOKE, Andrew: The Economics of Leisure and Sport. 1st ed. London: Routledge 1994. ISBN: 0-415-09634-0
34
závodní či rekreační. U rekreačních bude na poptávku působit to, jaké je roční období a jaké jsou jiné možnosti sportovního vyžití. Naopak u hráčů závodních hraje roli především fáze tréninkového cyklu. Přes osmdesát procent respondentů z řad rekreačních hráčů rozlišuje intenzitu svých badmintonových aktivit dle sezóny. Nejvyšší počet hráčů hraje nejvíce od ledna do května a od září do prosince, naopak v letních měsících trénují nejméně. Je to dáno především tím, že v létě je na badminton moc teplo a hráči mají možnosti využití více jiných sportovních aktivit (plavání, volejbal, jízda na kole). Také děti mají letní prázdniny, proto se neprovozují badmintonové kroužky. Více než sedmdesát procent závodních hráčů netrénuje po celý rok stejně intenzivně. V letních měsících trénuje nejvíce pouze sedm procent dotazovaných závodních badmintonistů, oproti tomu nejméně v tomto období hraje téměř devadesát procent badmintonistů. Je to způsobeno tím, že léto je čas dovolených, ale především tím, že právě letní měsíce jsou pro badmintonisty ideální dobou pro kondiční přípravu a doplňkové aktivity. Letní příprava „s raketou“ začíná většinou až v srpnu, kdy už by všichni ambiciózní hráči měli mít dostatečně natrénovanou fyzickou kondici. V létě také ve většině klubů neprobíhají klasické tréninky, často se konají pouze soustředění (kondiční, kondičně-herní, herní). Naopak nejvíce se trénuje od září do prosince. Je to dáno chutí do hry po prázdninách a především také tím, že v tomto období je nejvíce prestižních turnajů vrcholící Mistrovstvím republiky a také obdobím soutěží družstev. Podobně je na tom doba od ledna do května, kdy už zcela vrcholí sezóna, turnajů ubývá, proto i většina hráčů nemá již tak silnou motivaci k trénování. Konkrétní čísla o badmintonové sezónní aktivitě jednotlivých hráčů jsou patrné z následujících tabulek.
Věnujete se badmintonu celý rok stejně intenzivně, či rozlišujete dle sezóny? ŠETŘENÍ 06
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Rozlišuji
46
39
Nerozlišuji
20
9
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Rozlišuji
37
16
Nerozlišuji
12
10
ŠETŘENÍ 09
35
Pokud rozlišujete intenzitu tréninků dle sezóny, ve kterém období trénujete nejvíce (pouze badminton, ne doplňkové aktivity)? ŠETŘENÍ 06
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
V létě (od června do srpna)
5
2
Od září do prosince
37
18
Od ledna do května
32
25
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
V létě (od června do srpna)
3
7
Od září do prosince
27
13
Od ledna do května
18
10
ŠETŘENÍ 09
Pokud rozlišujete intenzitu dle sezóny, ve kterém období trénujete nejméně (pouze badminton, ne doplňkové aktivity)? ŠETŘENÍ 06
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
V létě (od června do srpna)
42
36
Od září do prosince
0
1
Od ledna do května
4
1
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
V létě (od června do srpna)
33
10
Od září do prosince
2
6
Od ledna do května
3
2
ŠETŘENÍ 06
4.2
Příčiny růstu poptávky po badmintonu Rozvoj a obliba badmintonu mezi sportovní veřejností v posledních několika letech
nepopiratelně roste. Boom squashe z minulých let částečně opadl a lidé se v hojné míře začali zajímat i o jiné, do té doby ne tak populární sporty. Badminton je jedním z nich. V první řadě se na jeho rozvoji podílí skutečnost, že stoupá počet míst, kde lze badminton hrát. Převážně ve větších městech se v minulých letech začaly objevovat nové komerční prostory vybavené speciálně pro badminton, kde si i širší veřejnost mohla hraní badmintonu vyzkoušet. I v místech, jako jsou školní či jiné tělocvičny, dochází ke zkvalitnění podmínek pro návštěvníky. 36
Druhým faktorem, který přispívá ke zvyšování poptávky, jsou příznivější cenové podmínky pro provozování badmintonu ve srovnání s jinými sporty. Badminton je celkově cenově dostupnější než tenis či squash a i jiné sporty. Tato cenová dostupnost je způsobena levnějším pronájmem kurtů, ale i levnějším vybavením. Nezávislost na počasí může také značně přispět k oblibě badmintonu. Protože se jedná o sport halový, lze ho provozovat prakticky kdykoli po celý rok. Na rozdíl od venkovních sportů lze provozovat i za špatného počasí. Rozvoji badmintonu mírně pomáhá také jeho příslušnost mezi olympijské sporty. Toto zařazení dodá každému sportu na atraktivitě. Na olympiádě byl poprvé k vidění v roce 1992 v Barceloně, a je zřejmé, že každé další letní olympijské hry a s nimi spojená mediální prezentace badmintonu přiláká velký počet nových badmintonových nadšenců (z řad sportovců, ale i sponzorů). Tato olympijská medializace je vyzdvihována také proto, že jiné formy mediální propagace nejsou zatím příliš rozšířené. Pouze pomalu se úspěchy sportovců dostávají na veřejnost, v televizi a v tisku je badminton možno vidět jen výjimečně. Naopak na poměrně dobré úrovni je prezentace na internetu, kde zájemci mají možnost zjistit, kam si jít zahrát, jaká jsou pravidla a kde nakoupit badmintonové vybavení. V neposlední řadě se zde mohou též dozvědět, kde a kdy se konají jaké turnaje, kterých se mohou aktivně, či pouze jako diváci, zúčastnit. Lidé přicházejí na to, že badminton není jen „pinkání u vody“, ale že jde o sport, který je inteligentní a zábavný, u kterého se zpotí a fyzicky se unaví. Badminton může být na jedné straně vysoce fyzicky namáhavý, ale ve své rekreační formě je méně náročný a jednodušší než squash či tenis. I když je člověk začátečník, může si velmi dobře zahrát, nemusí stále jen „sbírat míčky“. I zdánlivě sportovně nešikovný člověk si hru užije. Jedná se o aktivní odpočinek, který mohou provozovat celé rodiny, hrají ho dohromady muži i ženy. Je proto vhodný jako zpestření běžného pracovního života i jako společenská událost. Oproti squashi a ricochetu je jistě výhodou možnost hraní čtyřher. Pokud chodí člověk hrát badminton pravidelně, již za krátkou dobu na sobě může pozorovat zlepšení, což ho jistě motivuje. Obecně provozování malých, nových a netradičních sportů se stává módní záležitostí. Ze zkušeností sportovních manažerů komerčních center je zřejmé, že stále více lidí má o badminton zájem, ať už aktivně, či se pouze informují o možnosti hraní. Dle názoru mnou dotazovaných sportovců se již badminton stal moderním sportem. Obecné povědomí o tomto sportu se zvyšuje, veřejnost už ho nebere pouze jako rekreační aktivitu, kterou hraje doma na zahradě. Roste počet lidí, kteří vědí o tom, že je možné si jít badminton za příznivých finančních podmínek zahrát. Do oddílů i školních kroužků přichází stále více dětí, pro které se pořádají 37
turnaje různých věkových kategorií. Na některých školách je dokonce badminton zaváděn v rámci tělesné výchovy. Roste i poptávka po trenérech a sparingpartnerech.
V rámci dotazníkového šetření vyšlo najevo, že téměř čtyřicet osm procent respondentů si myslí, že poptávka po badmintonu spíše roste a shodně téměř čtyřicet osm procent hráčů si dokonce myslí, že poptávka určitě roste. K tvrzení, že poptávka určitě roste se přiklánějí více respondenti z řad závodních hráčů. Oproti tomu pouze pět procent badmintonistů se domnívá, že poptávka spíše neroste. To, že by poptávka po badmintonu určitě nerostla, si nemyslí nikdo z dotazovaných. Výše zmíněné výsledky nám potvrzují hypotézu číslo tři. Problematické je, že se jedná pouze o odhady jednotlivých hráčů. Přesto tito hráči odpovídají dle svých zkušeností, které jsou nepochybně velkým přínosem pro studie tohoto typu.
Myslíte si, že poptávka po badmintonu (komerčním i závodním) v posledních letech roste? ZÁVODNÍ REKREAČNÍ ŠETŘENÍ 06 Určitě ne
0
0
Spíše ne
4
2
Spíše ano
24
34
Určitě ano
38
12
ZÁVODNÍ
REKREAČNÍ
Určitě ne
0
0
Spíše ne
1
2
Spíše ano
22
9
Určitě ano
26
13
ŠETŘENÍ 09
4.5
Může se český hráč badmintonem uživit?
4.5.1 Petr Koukal Petr Koukal je v současnosti nejlepším českým hráčem. Je mu 23 let. Momentálně se nachází na 47. místě světového žebříčku IBF. V roce 2006, kdy jsem prováděla první kolo dotazníkového šetření, trávil Petr většinu roku v německém tréninkovém centru v Saarbruckenu, kde trénoval a připravoval se na turnaje. 38
Celý tento tréninkový program měl za cíl připravit ty nejperspektivnější hráče z celého světa na Olympijské hry v Pekingu, které proběhly v roce 2008. Na ty se nakonec Petrovi podařilo probojovat. K tomu bylo potřeba účastnit se velkého počtu světových turnajů a pomocí získaných bodů za umístění na těchto turnajích a následného dobrého umístění na světovém žebříčku se na Olympiádu kvalifikovat. Petr během olympijské sezóny absolvovat 41 turnajů po celém světě. Z tohoto počtu pouze dva turnaje připadaly na Českou republiku, a to Mistrovství České republiky a Mezinárodní mistrovství České republiky. Petr Koukal hrál v té době v německém klubu Fortuna Regensburg. Hrál zde 1. bundesligu, nejvyšší německou soutěž a hned po 1. dánské lize také nejsilnější evropskou soutěž družstev. Následující sezónu se přesunul do taktéž německého klubu Lüdinghausen a minulou sezónu odehrál ve zmiňované 1. dánské lize, v týmu Lillerod badmintonklub. Pro následující sezónu se Petr rozhodl výrazně omezit cestování, pokusit se absolvovat co nejkvalitnější trénink v domácím prostředí a zároveň hostovat v nejvyšší české lize za oddíl Brna. O financování badmintonové kariéry Petra podrobněji pojednává kapitola 5.7. 4.5.1.1 Výstupy z dotazníku – šetření 06 Petr Koukal ve svém dotazníku uvedl, že se badmintonu věnoval více než 10 let a jeho tréninkové úsilí ho dovedlo až na mezinárodní úroveň. Tréninky absolvoval více než čtyřikrát týdně, jak je tomu pro hraní na té nejvyšší úrovni potřeba. Protože žil přímo v tréninkovém centru, cestou strávil pouze necelých 10 minut, ale jeho trénink trval více než 120 minut. Tréninkovou jednotku netvořilo pouze „čisté“ hraní badmintonu, ale dále také fyzická příprava v přírodě či v posilovně a regenerace. V tělocvičně je vedle hraní nutno zapojit cvičení na rychlost, obratnost, výbušnost, postřeh a také celkovou fyzickou kondici. Tyto tréninkové jednotky absolvoval ve všechny denní doby, od rána až do večera. Badmintonem trávil o mnoho více než 12 hodin týdně, nehrál ještě častěji pouze z důvodu nedostatku více času. Petr se musel věnovat badmintonu po celý rok stejně intenzivně, vyjma přibližně jednoho týdne dovolené v době před přípravným obdobím, tj. na konci června. Sezóna byla ale ovlivněna stanovenými vrcholy, tedy turnaji, na které je směřována veškerá pozornost a sled tréninků je tímto ovlivněn. Hraním badmintonu si Petr vydělal měsíčně více než deset tisíc korun, což mu stačilo k tomu, aby se mohl badmintonem živit. Tyto peníze pramenily z německé ligy, kde v té době hrál, od klubu, z prémií na vyhraných turnajích, a v neposlední řadě od sponzorů. Na druhé straně jeho výdaje spojené s hraním badmintonu výrazně překročily hranici pěti tisíc korun. Protože byl ale pro Petra badminton na prvním místě, ani výrazné změny v nákladech na něj by ho nepřiměly hraní omezit a ani se ve svém životě po finanční stránce nemusí na úkor badmintonu příliš omezovat. 39
Ve svém volném čase, kterého ale příliš neměl, provozoval i jiné raketové sporty, a to squash a tenis, z dalších sportů atletiku, plavání, střelbu a golf. Petr si myslel a dle zkušeností ze svého okolí mohl říci, že poptávka po badmintonu již před třemi roky určitě rostla. Přesto jeho velkým snem bylo, aby badminton jednou dosáhl i v České republice alespoň poloviční popularity, než jaké dosahuje např. fotbal.
4.5.1.2 Výstupy z dotazníku – šetření 09 Změny ve výsledcích aktuálního dotazníku nastaly v souvislosti s tím, že Petr již netrénuje v německém tréninkovém centru v Saarbruckenu, ale v Čechách a v různých tréninkových centrech po celém světě. Z toho důvodu se změnila doba, kterou stráví cestou na trénink, z docházkových deseti minut na téměř šedesát minut. Z důvodu finanční krize téměř není nucen omezit své výdaje na badminton. Díky tomu, že Petr trénuje a připravuje se stále stejně intenzivně, ostatní výsledky šetření se neliší od výsledků šetření minulého.
4.5.2 Eva Titěrová Eva Titěrová byla v roce 2006, kdy jsem prováděla dotazníkové šetření poprvé, nejlepší českou hráčkou. V současné době je však na mateřské dovolené, což samozřejmě velmi ovlivňuje i její sportovní stránku života. Přesto na badminton nezanevřela, pokračuje v trénování mladých nadějí ve škole, kde v době před svou mateřskou dovolenou také vyučovala tělocvik. Eva je členkou českého prvoligového klubu Sokol Meteor Praha Radotín, který se v minulé sezóně stal mistrem ligy. Eva i přes své mateřské povinnosti a téměř dvouletou herní pauzu celou sezónu nastupovala za družstvo „B“ domovského klubu a vybojovala společně se zbytkem týmu čtvrté místo v první české lize.
4.5.2.1 Výstupy z dotazníku – šetření 06 Badmintonová kariéra Evy Titěrové trvá již déle než deset let a vynesla ji až na mezinárodní úroveň. Své tréninky absolvovala čtyřikrát týdně, další jako trenérka asi patnáct hodin týdně. Cesta do školní tělocvičny, kde klub Meteor Radotín trénuje, zabírá Evě necelou jednu hodinu, její tréninky probíhaly v odpoledních a večerních hodinách a převážně trvaly devadesát minut. Eva v dané době rozlišovala své herní aktivity dle sezóny. Nejvíce se věnovala trénování na počátku sezóny (tj. od září do prosince), kdy je třeba se připravovat na důležité turnaje a na turnajový vrchol, kterým je Mistrovství České republiky. Naopak nejméně trénovala
40
během léta a letních prázdnin, kdy je především čas na krátký odpočinek a dovolenou a následně na fyzickou přípravu. Eva Titěrová si svou trenérskou a herní činností vydělala měsíčně necelých deset tisíc korun, což by jí samo o sobě k vlastní obživě zcela nestačilo. Na druhé straně utratila měsíčně za badminton méně než dva tisíce korun. Tyto náklady zahrnují mimo jiné příspěvky pro klub, částečné krytí výdajů na turnaje a sportovní vybavení. Výdaje si financovala převážně sama s pomocí domácího klubu. Výdaje na badminton ji v dané době příliš finančně neomezovaly, pokud by však byly celkové náklady výrazně vzrostly, pravděpodobně by byla nucena hraní částečně omezit. Z důvodu nedostatku času aktivně neprovozovala jiné raketové sporty. S množstvím svých badmintonových hodin byla v daném rozsahu spokojena. Eva se dle osobních zkušeností a zkušeností z navštěvovaných sportovních center domnívala, že již před třemi lety poptávka po badmintonu spíše rostla.
4.5.2.2 Výstupy z dotazníku – šetření 09 Jak jsem již zmínila výše, sportovní kariéra Evy Titěrové je v současné době velmi ovlivněna její mateřskou dovolenou. V porovnání s minulým šetřením se nyní věnuje badmintonu pouze příležitostně – celkem necelých šest hodin týdně. Z toho důvodu si badmintonem nevydělá nic, již by nebyla schopna se jím uživit. Na druhé straně ale utratí za hraní pouze méně než pět set korun měsíčně, ač by byla ochotna platit i do dvou tisíc korun měsíčně. Výdaje jí hradí klub, i pronájem kurtů je pro ni zdarma. I pokud by celkové náklady na hraní badmintonu výrazně vzrostly, určitě by to nebyl důvod hraní omezit. Stejně tak se Eva nemusí kvůli výdajům na badminton vzdát jiných aktivit, které by si díky tomu nemohla finančně dovolit. Není nucena ani z důvodu probíhající finanční krize omezit své výdaje na badminton.
4.6
Poptávka po komerčním badmintonu Komerční badminton je především v posledních letech velice slibně se rozvíjejícím
podnikatelským záměrem. Sportovní centra zaměřující se dříve převážně na squash a tenis v dnešní době velmi často shledávají lepší výnosnost v badmintonu a proto se stále více na tento sport orientují. Squash už není tolik populární a navštěvovaný jako v 90. letech. Poptávka po 41
tenise v posledních letech převážně stagnuje, nejsou zde patrné výrazné výkyvy. Proto velké množství sportovních center spatřuje provozování badmintonových kurtů jako jednu z dalších možností, čím zaujmout a přilákat nové zákazníky. Velmi častou a oblíbenou volbou je „překrýt“ jeden stávající tenisový kurt čtyřmi kurty badmintonovými, čímž lze dosáhnout možnosti pronájmu více kurtů najednou oproti pronájmu pouze jednoho tenisového kurtu. Další alternativou je rozšíření centra o badmintonovou halu, v letních měsících lze spíše pro rekreační účely využít i haly nafukovací. Z informací všech sportovních center poskytujících badminton, které jsem oslovila, je patrné, že komerční badminton zaznamenává značný rozvoj a jeho obliba u veřejnosti roste. Největší možnosti komerčního badmintonu jsou v Praze. Je zde možnost navštívit komerční badminton na více než 15 místech, v každém dalším kraji existují průměrně 4 místa určená pro badmintonovou veřejnost.
4.6.1 Club hotel Praha Průhonice Club hotel Praha Průhonice se nachází na okraji Prahy, v blízkosti obce Průhonice. Z raketových sportů nabízí kromě čtyř badmintonových kurtů také pět vnitřních a čtyři venkovní tenisové kurty a dva dvorce na squash. Přestože se areál zaměřuje především na poskytování služeb spojených s tenisem, je pro něj badminton hned na druhém místě, protože poptávka po něm převyšuje zájem o jiné sportovní aktivity, jako je squash, bowling, návštěva posilovny, bazénu, sauny, masáží. Sportovní centrum začalo nabízet badminton pro veřejnost v roce 2000. Jeden tenisový dvorec byl překryt čtyřmi badmintonovými kurty. Koberce pro badminton byly zpočátku rozbalovány pouze na dvě hodiny za týden. To ale nedostačovalo zájmu sportovců, proto se od roku 2002 změnil systém a kurty byly rozbaleny celý jeden den v týdnu. Postupem času ale opět došlo k převýšení nabídky poptávkou a proto jsou od roku 2005 koberce roztaženy stále. Průměrná vytíženost kurtů byla v roce 2006 v odpoledních a večerních hodinách šedesát procent, v roce 2009 je to průměrně devadesát procent ve stejnou denní dobu. U squashe je vytíženost kurtů v tuto dobu pouze třicet procent. Cena pronájmu jedné hodiny je sto padesát korun, ve všední dny v průběhu zimní sezóny po 16:30 hodin je to dvě stě padesát korun9.
9
Ceník Club hotelu Praha Průhonice. Dostupné z WWW: http://www.clubhotelpraha.cz/files/uploaded/UserFiles/sport-cenik-cs.pdf
42
4.6.2 Badminton club Kladno Sportovní centrum se nachází na okraji města Kladna. Jde o klasickou tělocvičnu, která kromě čtyř badmintonových dvorců a klasických sportů provozovaných v takové tělocvičně (např. volejbal, basketbal, florbal) a venkovního fotbalového hřiště nenabízí jinou formu sportovního vyžití. Komerční badminton na Kladně je provozován od roku 2002. V tomto roce byla nabízena pouze jedna hodina týdně. Od roku 2003 byl nastaven systém dvou hodin dvakrát týdně, od roku 2004 čtyři hodiny dvakrát týdně. Od roku 2005 byl zvýšen počet hodin na deset (v pátek 14-16 hodin tři kurty, 18-20 hodin čtyři kurty). Z důvodu velkého zájmu od 2. poloviny roku 2006 byla rozšířena nabídka o čtyři hodiny v sobotu. Průměrné využití kurtů bylo padesát procent. Využití kurtů v roce 2009 ukazuje následující tabulka.
dny
hodiny
roční období
využitelnost
kurtů
úterý
19.30-21.30
podzim/zima
100%
2
jaro
75%
2
léto
25%-50%
2
podzim/zima
100%
2
jaro
75%
2
léto
25%-50%
2
14.00-16.00
celoročně
max 25%
3
18.00-20.00
celoročně
75%-100%
4
čtvrtek
pátek
19.30-21.30
Cena pronájmu kurtu na jednu hodinu byla sto korun (zahrnuje i půjčení dvou raket a jednoho plastového míčku). Cena pronájmu včetně sparing partnera byla dvě stě korun.
Pro rok 2009 byla nabídka komerčních hodin omezena jen na všední dny. Následující tabulka ukazuje využitelnost jednotlivých dní, odpovídající převážně období mimo letních měsíců (tj. období září – květen).
dny
hodiny
využitelnost
kurtů
pondělí
18.00-20.00
95%
4
úterý
19.30-21.30
100%
2
středa
18.00-20.00
100%
4
43
čtvrtek
19.30-21.30
100%
2
pátek
16.00-20.00
90%
4
V letních měsících výrazně klesá návštěvnost středy a pátky, využitelnost v tyto dny je průměrně dvacet pět procent. Cena pronájmu jednoho kurtu na hodinu je jednotná, a to sto osmdesát korun. Hráči mají mimo to možnost zakoupení permanentky na deset hodin za cenu tisíc pět set korun. Mohou si taktéž zapůjčit raketu za dvacet korun, plastový míček za deset korun. Pro návštěvníky, kteří chtějí využít služeb trenéra, stojí balíček „kurt + trenér + raketa + míček“ dvě stě padesát korun10.
4.6.3 Badminton aréna Přerov Přerovská badmintonová aréna je v provozu teprve od září roku 2005. Jde o jedinou badmintonovou halu pro veřejnost na střední Moravě. Slouží výhradně pro badminton a jsou zde k dispozici 4 kurty. Dopolední hodiny v pracovní dny od 9 do 14 hodin nejsou příliš využívány, ale těchto hodin využívá místní gymnázium (nejvíce se badminton líbí studentům kvarty a kvinty, maturantky nejsou příliš nadšené). Nejvíce vytížené jsou hodiny v pracovních dnech od 17 do 19 hodin. Naopak nejmenší návštěvnost je v pondělí, pátek a sobotu dopoledne a také od 20 do 21 hodin kterýkoli den. Překvapením byl týden mezi Vánocemi a koncem roku, kdy byla vytíženost haly asi 80%. Návštěvnost kolísá dle počasí a také dle data v měsíci (výplaty). Problémovým obdobím jsou letní měsíce. Vzhledem k tomu, že Přerov je tenisem „postižené“ město, nelze očekávat příliš velkou návštěvnost. Klienty tvoří z 60% ženy i muži mezi 30 a 40 lety, studenti tvoří asi 20% a lidé nad 40 let zbývajících 20% klientely. Zpočátku chodili více muži, s postupem času se začaly přidávat i ženy a v poslední době chodí o víkendu hodně rodin s dětmi. Ceny se v průběhu sezóny liší dle časových pásem, v období letních prázdnin je jednotná cena sto padesát korun za hodinu11. Poskytují se množstevní slevy, slevy pro studenty a pro ženy.
10 11
Ceník Badminton clubu Esiko Kladno. Dostupné z WWW: http://www.badminton-kladno.net/komercak.html Ceník Badminton arény Přerov. Dostupné z WWW: http://www.badmintonarena.cz/
44
4.6.4 Tenisová a badmintonová hala Sprint – Brno Sportovní centrum se nachází v areálu Boby centra v Brně. Od roku 2004 je zde možno využít šesti badmintonových kurtů či šesti tenisových dvorců v oddělené hale. Průměrná roční vytíženost byla v roce 2005 v badmintonové hale Sprint 41%. Sezóna je zde rozdělena na letní (květen-září) a zimní, v létě je vytíženost 32%, v zimě 47%. Je zřejmá rostoucí návštěvnost, v roce 2009 je průměrná vytíženost šedesát procent. Ceny se pohybují od 200 do 260 korun za hodinu a kurt. O víkendu je jednotná cena 260 korun za hodinu a kurt12.
12
Ceník Tenisové a badmintonové haly Sprint - Brno. Dostupné z WWW: http://www.sprinttenis.cz/cenik.php
45
5.
Marketingové možnosti v badmintonu
5.1
Marketing Dle Kotlera13 je marketing funkcí firmy, která identifikuje nenaplněné potřeby a
požadavky, definuje a měří jejich velikost, určuje, kterým cílovým trhům může organizace nejlépe sloužit, rozhoduje o patřičných výrobcích, službách, programech, které mají sloužit těmto trhům, a vyzívá každého v organizaci k tomu, aby „myslel na zákazníka a sloužil mu“. Na marketing se nesmí pohlížet úzce jako na úkol nalezení chytřejších způsobů jak prodávat výrobky firmy. Mnoho lidí si plete marketing s některou z jeho dílčích funkcí, jako je reklama a prodej. Autentický marketing není uměním prodeje toho, co vyrábíme, ale poznáním toho, co vyrábět. Je to umění identifikace a pochopení potřeb zákazníka a tvorby řešení, která poskytují spokojenost zákazníkům, zisk výrobcům a přínosy akcionářům. Vedoucí postavení na trhu se získává vytvářením spokojenosti zákazníka prostřednictvím inovace výrobků, kvality výrobků a služby zákazníkovi. Jestliže tyto věci chybějí, nemůže je nahradit žádná částka za reklamu, stimulování prodeje ani schopnost prodávat. Jak poznamenal William Davidow v knize Marketing management: „Zatímco velké vynálezy se objevují v laboratoři, velké výrobky se objevují v oddělení marketingu.“ Prací těch, kteří se zabývají trhem, je „myslet na zákazníka“ a vést firmy a nevýdělečné organizace do rozvíjení nabídek, které jsou smysluplné a přitažlivé pro cílové zákazníky. Tržně orientované prostředí je v dnešním konkurenčním světě nezbytností. Na některých místech je příliš mnoho zboží, usilujícího o příliš malé množství zákazníků. Některé firmy se snaží rozšiřovat velikost trhu, ale většina soutěží o to, aby zvýšila svůj podíl na existujícím trhu. Výsledkem jsou vítězové a poražení. Vítězové jsou ti, kteří pečlivě analyzují potřeby, identifikují příležitosti a vytvářejí nabídky hodnotné pro ty cílové skupiny zákazníků, které konkurence nedokáže uspokojit. Ukazuje se, že marketingové problémy nevystavují na odiv úhledné kvantitativní aspekty mnohých problémů v oblasti výroby, účetnictví a financování. Psychologické síly sehrávají velkou úlohu: marketingové výdaje působí souběžně na poptávku i náklady: plány odbytu se vytvářejí a vzájemně se ovlivňují s dalšími plány obchodních funkcí. Rozhodnutí marketingu musí být činěna navzdory nedostatečným informacím o procesech, které jsou dynamické, opožďující se, náhodné, vzájemně se ovlivňující.
13
KOTLER, Philip: Marketing management. 2. vyd. Victoria publishing 1995. ISBN 80-85605-08-2
46
Marketing můžeme definovat různými způsoby. Kotler14 uvádí následující definici: „Marketing je společenský a řídící proces, kterým jednotlivci a skupiny získávají to, co potřebují a požadují, prostřednictvím tvorby, nabídky a směny hodnotných výrobků s ostatními“. Tato definice marketingu spočívá v následujících základních pojmech: potřeby, požadavky a poptávka; produkty; hodnota, náklady a uspokojování; směna, transakce a vztahy; trhy; a marketing a zástupci trhu. Marketing znamená lidskou činnost, vykonávanou ve vztahu k trhu. Marketing značí práci s trhy, aby se realizovaly potenciální směny s cílem uspokojování lidských potřeb a požadavků.
5.2
Marketing ve sportu Jak uvádějí webové stránky is.muni.cz15, samotný obchod se sportem je relativně mladý
obor. Neustále se objevují a v budoucnu budou objevovat nové formy a trendy v této oblasti. Tradiční pojmy jako sponzoring, merchandising a licence se musí s novými zisku schopnými zdroji příjmů, jako jsou televizní práva, internet, ale i chod burzy, udržet a stejně tak se i nadále rozvíjet. Pojmem sportovní marketing se často rozumí jen sponzorování sportu a sportovní reklama. Sportovní reklama je však jako termín velice nepřesná, neboť pod tímto pojmem si lze představit také upoutávku na sport. Marketing jako jedna ze základních idejí managementu vznikl na konci 19. století, největšího rozvoje se mu dostalo koncem třicátých let 20. století v USA. Do širšího povědomí se dostal přibližně v polovině 50. let jako výzkum trhu pro potřeby výroby a obchodu a rychle se začal rozšiřovat do všech vyspělých zemí. Od počátku sedmdesátých let získává marketing ve formě sponzoringu i ve sportu své místo. V západní Evropě tomu napomohlo vytvoření první německé fotbalové Bundesligy v roce 1962. Reklama na dresech zde začala v roce 1973, kdy je fotbalový klub Eintracht Braunschweig ozdobil nápisem Jägermeister. Reklama však neměla příznivý ohlas. Nárůst volného času ve společnosti a stoupající uvědomění si významu sportu reklamu silně podpořilo. Ti, kteří by nejraději chtěli financování sportu ekonomikou zamezit, nesmějí současně očekávat, že sportovci zůstanou v mezinárodním měřítku schopni konkurence, když se s nimi nebude jednat profesionálně. Soukromé osoby podporující sport jako mecenáši, přicházejí 14
KOTLER, Philip: Marketing management. 2. vyd. Victoria publishing 1995. ISBN 80-85605-08-2 Historie sportovního marketingu. Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/elportal/estud/fsps/ps07/mark/pages/01.html
15
47
čím dál tím méně v úvahu, protože potřebné sumy jsou již příliš vysoké, a protože jednotlivcům je ke sportu již ztížen přístup organizačními formami. Hospodářství zůstává tedy po státu jako další zdroj peněz. Může podporovat týmy i jednotlivé sportovce. V každém případě dnes ale hospodářství očekává protislužbu v podobě reklamy. Díky přibývajícím sportovním přenosům vysílaných televizí vznikl nový problém – televizní stanice nechtěly ukazovat sponzorské reklamy ve svých přenosech. Sponzoři však právě v televizních přenosech viděli novou možnost, jak se zviditelnit. Jednak bylo pole působnosti mnohem větší a také byly tyto náklady na reklamu nižší, než klasická televizní reklama. Ale televizní stanice v tom viděly určitý druh vychytralosti ze strany sponzorů a byly proti tomu. Zakročily rázně a jednoduše odřekly sportovní přenosy, při kterých byla na stadiónech viditelně umístěna reklama. Nejvíce sponzorovaným sportem ve světě je fotbal. FIFA podepsala lukrativní sponzorskou smlouvu s firmou Sony. Japonský výrobce elektroniky podle ní v letech 2007-2014 řídícímu orgánu světového fotbalu zaplatí 250 milionů Eur (7,5 miliardy korun). Je to největší sponzorský kontrakt ve více jak stoleté historii FIFA. Fotbalu konkurují každé dva roky OH. Daleko v pozadí pak stojí tenis, formule 1 a basketbal.
5.2.1 Vývoj sportovního marketingu v ČR Stejně jak tomu bylo ve vyspělých evropských zemích od počátku 70. let, sponzoring se i u nás probíjel na světlo pomalu. Oblast marketingu byla v ČR v minulém období citelně zanedbána. Prodej reklam začal až v roce 1990, takže je zde pouze krátkodobá tradice. Zatímco v zahraničí se populárních osobností ze sportu využívá při prezentaci různých produktů velmi často, v Česku se spolupráce se sportovci spíše zatím rozbíhá. V posledních letech se objevují dílčí a někdy i ucelené koncepty sportovního marketingu. Sportovní svazy, kluby, oddíly a další různá tělovýchovná sportovní hnutí si sami v budoucnu nebudou přát, aby v souvislosti s opatřováním dodatečných finančních zdrojů byly nahlíženy pouze jako prosebníci, ale budou se chtít předvést svým sponzorům a dalším, zejména ekonomicko-podnikatelským subjektům, jako racionálně uvažující a z části i jako obchodní partneři. Ve spojitosti se sponzoringem se u nás doposud diskutovala otázka efektivnosti takto vynaložených finančních prostředků, na rozdíl od klasické reklamy. Některé nepříliš lichotivě vyznívající argumenty v této oblasti napovídaly o tzv. české cestě sponzoringu, která mnohdy nerespektovala zkušenosti ze zahraničí. Přitom i na našem trhu existují příklady, jak sponzoring ve sportu učinil průlom do prodejnosti výrobků ve světě. Vezmeme-li kupříkladu firmu Škoda Auto a.s., jejich prodejní aktivitu zejména v zahraničí výrazně ovlivnila dlouhodobá koncepce 48
sponzorských aktivit v oblasti ledního hokeje. Ke srovnatelnému výsledku by bylo třeba v klasické reklamě vynaložit nejméně desetinásobek finančních prostředků. Marketing se tedy i v českých podmínkách stává nezastupitelným prvkem řízení podniku s orientací na trh. Pod tímto zorným úhlem proniká z oblasti hospodářství do oblastí tělovýchovy a sportu, kde je uplatňován klasickou cestou ve firmách vyrábějících sportovní zboží a nabízejících tělovýchovné služby. S akcentem na získání finančních zdrojů nachází své specifické ztvárnění v tělovýchovných a sportovních organizacích.
5.3
Sponzoring individuálního sportovce Z následující tabulka můžeme ukázat výhody a nevýhody využití sponzoringu
individuálního sportovce oproti využití skupiny. Záleží vždy na konkrétní situaci, zda je pro sponzora výhodnější využití jednotlivce či skupiny pro své sponzorské aktivity.
INDIVIDUALITA
SKUPINA (klub, reprezentace, svaz)
+ jedna konkrétní tvář (osobnost)
+ synergický efekt
+ rozpočet
+ příležitosti medializace, PR
+ kontrola
+ hodnota značky
- zvýšené riziko negativního PR, krachu
- rozpočet
- časová a místní omezení
-
skupina
tváří
bez
možnosti
využití
jednotlivce
Existuje celá řada klíčových oblastí, které je třeba v souvislosti se sponzoringem využít a tím maximalizovat užitek z nich plynoucí. Potenciální sponzor by měl zvážit, co může být klíčovou komponentou a pak je možné definovat a přizpůsobit kombinaci některých z níže uvedených reklamních cest: •
obchodní marketing – spolupráce s trhem
•
online – formy komunikace se zákazníky, webové stránky sportovce (unikátní obsah, chat se sportovcem, obrázky, spořiče obrazovky)
•
mobilní – videa, tapety
•
akce – např. Fotbalová škola Petra Čecha
•
hospitalita – produkce akcí pro výherce, zaměstnance atd. 49
•
záležitosti společenské odpovědnosti – nadace, dobročinná výstavba areálů atd., (účast slavného sportovce přiláká média, publicitu, zájem veřejnosti)
•
ambush marketing – příživnický marketing
•
PR – rozhovory pro vybraná média
•
nadlinková reklama
•
komunikace na obalech/POS/POP – např. Martin Fenin a Pepsi, jedna z nejnáročnějších alternativ, zadává se do výroby, motivace k nákupu, samolepky, magnety, soutěže s unikátními kódy
•
jiné – experimentální - cesty
Nabízejí se různé možnosti dle přání a fantazie zadavatele. Důležitá je schopnost asociace a využití exkluzivní kategorie produktu. Sponzor by měl vycházet z image sportovce, využít jeho jména, zálib, podpisů, fotografií, videí. V této souvislosti nemusí jít jen o jedinou cestu, ale je vhodné využít celý balíček služeb, obsahující aktivity dle potřeb a přání sponzora. Firma by měla myslet nejen na současné výdaje spojené se sponzoringem daného sportovce, ale pokud má spolupráce přinést žádaný efekt, měla by myslet na aktivaci dalších financí vynaložených v následující období. Určujícím faktorem míry investice je způsob prezentace doplněný o public relations aktivity: •
časopisové články – časované kolem klíčových mezinárodních akcí
•
online zprávy, aktualizace webových stránek – jedinečný obsah pro propagaci a konferencí na dálku, neomezené změny obsahu každý den
•
emailové zprávy zákazníkům/ sportovcovy promo zprávy
•
experimentální prvky – setkání, zdravení, podpisové akce
Výhody plynoucí ze spolupráce pro sponzora jsou především budování osobního vztahu a dobrého jména (v souvislosti se sportovcem), odlišení značky od konkurence, zisk mediálního zájmu o konání akcí společnosti, rozvoj prodejních pobídek a s tím související růst prodejů, zhodnocení prodávaných produktů / služeb a zvyšování důvěryhodnosti produktů. Nabídka tím pádem spadá na místní i globální úroveň (klubovou i mezinárodní scénu).
Mezi výhody plynoucí pro sportovce patří definování sportovcova profilu (jak v domovské zemi, tak často i na mezinárodní úrovni), zvýšení jeho osobní atraktivity ve spojení s prestižní značkou, odlišení od konkurentů, vytváření apelů na nové sponzory. V neposlední
50
řadě může znamenat vytvoření portfolia aktivit, ve kterých může pokračovat i po konci své sportovní kariéry.
Vždy se jedná o oboustranný vztah, výhody by měly být v ideálním případě v rovnováze na obou stranách:
-
obě strany musí být flexibilní k vzájemným cílům
-
značky musí přispívat k aktivaci partnerství
-
sportovec musí pochopit funkci a cíle výrobku
-
dlouhodobé partnerství zvyšuje osobní vztah mezi partnerem a sportovcem (jednorázové taktické akce jsou pouze krátkodobé)
-
5.4
možnosti kreativy musí vycházet z možností obou stran (hodnota/image).
Sport Invest Příkladem úspěšné firmy podnikající v oblasti sportovního managementu a marketingu je
společnost Sport Invest, která byla založena v roce 1998. Její zakladatel, Pavel Zíka, se rozhodl jako jeden z prvních u nás získat licenci fotbalového agenta FIFA. Nedlouho poté založil společnost s ručením omezeným. Postupně se z malého podniku stala akciová společnost, pod kterou vznikly další subjekty a Sport Invest se etabloval v dnes již mezinárodní skupinu s celosvětovou působností v oblasti různých sportů, sportovního managementu a marketingu, sponsoringu, médií, hospitality a produkce. Dnes pro mezinárodní skupinu pracují desítky lidí nejen v České republice. Sport Invest zastupuje celkem 348 sportovců – největší zastoupení mají fotbalisté ve Sport Invest International (více než 150), dále hokejisté ve Sport Invest Hockey (více než 100), ostatní představují hvězdy nejrůznějších jiných sportovních odvětví (Sport Invest Marketing – o něm podrobněji v následující kapitole). Hlavní činností Sport Investu je poskytovat sportovcům komplexní manažerský servis a podporu. To představuje především kariérní plánování, jednání o hráčských smlouvách, jednání o přestupech, zajištění právní jistoty, vedení osobní admnistrativy, marketing osobnostních práv, zajištění kondičního trenéra a výživového specialisty, daňové a finanční služby, zajištění zdravotních, regeneračních a rehabilitačních služeb. Zároveň spolupracuje Sport Invest s řadou externích firem, které touto cestou mohou sportovcům snáze zajistit sportovní vybavení, letenky, dovolenou, automobily, bankovní služby.
51
5.4.1 Sport Invest Marketing Oblast marketingu a osobnostních práv významných českých sportovců vzbudila na půdě Sport Investu pozornost na začátku nového tisíciletí. Je třeba říci, že tato oblast byla v té době v tuzemsku „polem značně neoraným“, takže všechny pozdější aktivity Sport Investu podniknuté v tomto směru byly kroky zcela novými. Prvními vlaštovkami bylo účinkování předních českých hokejistů (např. Petr Čajánek) v reklamních kampaních společnosti Nestlé, především v kampani směrem k zimním olympijským hrám v Salt Lake City 2002. Idea věnovat se marketingu v oblasti sportu systematicky a intenzivně definitivně uzrála ve Sport Investu ke konci roku 2003. Prvními většími projekty bylo v roce 2004 hokejové mistrovství světa v Praze a také fotbalové mistrovství Evropy v Portugalsku, kde byla zprostředkována účast řadě klientů. Jednou z priorit společnosti bylo aktivovat sponzoring v českém sportu. Sport Invest začal oslovovat přední firmy s cílem přesvědčit je o přínosech a benefitech spojení jejich jména se zastupovanými sportovci. Ve stejném roce, jako proběhly oba výše zmíněné šampionáty, došlo i k další klíčové události. Na jaře roku 2004 odstartovala spolupráce s Petrem Čechem. Cílem bylo zapracovat na jeho marketingu a využití jeho osobnostních práv. Bylo hodně pracováno s médii, pro fanoušky byly spuštěny jeho osobní webové stránky. Hokejisté, fotbalisté a zejména Petr Čech, to byla v oblasti osobnostních práv základní deska, od které bylo následně možné odrazit se k oslovení dalších sportovců, kteří již měli o Sport Investu velmi dobré reference. Zde bylo dalším důležitým momentem podpis smlouvy s Romanem Šebrlem na konci roku 2005. Další význační čeští sportovci následovali. Po olympiádě v Turíně začal Sport Invest jednat s Martinou Sáblíkovou, která se i přesto, že její příběh zaujal i jiné agentury, rozhodla pro spolupráci se Sport Investem. Martina je pro Sport Invest přesně tím typem sportovce z řad mladé generace, se kterým chce Sport Invest spolupracovat od začátku jejich působení v profesionálním sportu. Právě ona otevřela cestu blíže dalším sportovcům. Během několika let na trhu se Sport Invest Marketing skutečně etabloval v subjekt poskytující komplexní servis zastupování pro řadu předních tuzemských závodníků. V budoucnu by Sport Invest Marketing rád rozšířil svou působnost na zastupování i zahraničních sportovců. Na tomto poli má již pod smlouvou jedno velké jméno, a to trojnásobné olympijské vítěze ve vodním slalomu, bratry Hochschornerovi. To je prvním impulzem pro rozšíření aktivit na Slovensko a do dalších zemí.
52
V současné době zastupuje Sport Invest Marketing kolem 35 sportovců. Mezi nejznámější jména patří, kromě výše zmíněného Petra Čecha a Martiny Sáblíkové, Kateřina Emmons, Ondřej Synek, Tomáš Kraus, Martin Fenin, Tomáš Verner nebo Marek Jankulovski. Další významnou oblastí obchodních aktivit společnosti Sport Invest Marketing je vedle zastupování sportovců produkce sportovních a kulturních akcí a dále zajištění exkluzivní VIP hospitality ve všech významných sportovních událostech ve světě. Mezi významné produkční akce patří Fotbalová škola Petra Čecha, Nike Premier Cup, Večerní in-line bruslení městy, Souboj vládců ledu či akce pro klienty (plesy, party, sportovní utkání). Mezi hospitalitu, kterou Sport Invest Marketing svým klientům nabízí, zmiňme fotbalové zápasy mistrovství světa a Evropy, anglickou Premier League či evropskou Ligu Mistrů, hokejové mistrovství světa, olympijské hry, tenisové Grandslamy, série závodů Formule 1 či Moto GP či světové poháry v lyžování.
5.5
Rozvoj badmintonu Marketingové aktivity v rámci Českého badmintonového svazu jsou téměř na nulové
úrovni. Pro tyto aktivity je „vyhrazen“ jeden člověk, který tuto práci vykonává jako dobrovolnou vedle svého běžného zaměstnání. Už tím je činnost značně omezená. Kromě snahy zajistit ve spolupráci s médii minimálně přenos pro televizi z Mistrovství České republiky, Mezinárodního mistrovství České republiky a Play Off 1. celostátní ligy, je propagace v celonárodním měřítku velmi obtížná. V podmínkách svazu znamená marketing především snahu o sehnání dostatečných finančních prostředků pro další přerozdělení, především pro rozvoj reprezentace a mládeže. Na ostatní „mimofinanční“ aktivity proto připadá jen omezený čas a možnosti. Cílem Svazu je najít profesionální marketingovou společnost, která by se o badminton starala ve všech činnostech. Z vlastní zkušenosti však vím, že tento plán nejspíš nebude v nejbližších letech realizovatelný. Podmínky pro další, větší rozvoj badmintonu převážně vycházejí především z otázek spojených s marketingem a propagací. Nejdůležitější věcí, kterou by bylo třeba změnit pro zvýšení poptávky, je především praktikovat výrazně intenzivnější marketing. Základním nedostatkem při rozvoji badmintonu je ten fakt, že je jen málo vidět v médiích. Zvýšení počtu přenosů zápasů z vrcholných republikových a světových turnajů a z českých soutěží družstev v televizi a komentáře či výsledky především českých badmintonistů v tisku by jistě pomohly nejen obecnému povědomí o tomto sportu, ale také zájmu veřejnosti o něj. Prestižní televizní
53
přenosy dokážou zaujmout a přilákat nové zájemce o sport. Kromě zdrojů na internetu je česká veřejnost jen minimálně informována o výsledcích a úspěších domácích hráčů. Hodně by zvýšení zájmu o badminton napomohl výrazný úspěch českého hráče na mezinárodním poli podpořený zájmem médií. To by ale muselo znamenat úspěch v podobě medaile z Olympijských her, seniorského mistrovství světa či alespoň mistrovství Evropy, který zatím není pro české hráče příliš reálný. I „pouhá“ účast českého badmintonisty na Olympijských hrách v Pekingu v roce 2008 se alespoň minimálně na popularitě badmintonu projevila. Po OH v Barceloně v roce 1992, kde Českou republiku reprezentovali dva hráči, se Peking stal druhým olympijským městem, kde měla naše republika své badmintonové zastoupení. Také propagace turnajů a soutěží družstev není téměř rozšířena. Mnoho lidí i rekreačních hráčů má zájem se přijít podívat, nemá však kromě internetu či informací od kamarádů možnost se o akci dozvědět. V zájmu růstu pasivního i aktivního zájmu o badminton by proto bylo třeba upozornit na konání akce, alespoň v regionu, kde proběhne. S následným zájmem diváků by však bylo vhodné soutěže tomuto trendu přizpůsobit, tzn. nabídnout účastníkům možnost si hru vyzkoušet, případně zakoupit vybavení a poradit jim, kde je pro ně nejvhodnější místo pro hraní. Prezentace klubů a komerčních center také není příliš vidět. V zájmu každého klubu by mělo být dát o sobě vědět, alespoň
v místech, kde působí. Přilákat zájemce na ukázkové
tréninky by mohlo znamenat získání nových sportovců pro rekreační badminton i dětí. Právě ti bývají základnou pro budoucí závodní hráče. Ještě více sportovních center s prostory na badminton by jistě dokázaly přilákat další hráče. Zvláště v některých oblastech České republiky poptávka převyšuje nabídku (Jižní Čechy, Severní Čechy) a v těch nejatraktivnějších časech bývají centra zcela zaplněna. V Praze by bylo vhodné vybudovat více dostupných komerčních center, tzn. blíže centru města. Centra by mohla získat nové zájemce pořádáním promotion akcí (např. turnaje pro rekreanty, veřejný den badmintonu, exhibiční turnaje závodních hráčů, turnaje se známými osobnostmi, ukázková hodina zdarma pro všechny zájemce). Velmi slibným místem pro rozvoj badmintonu jsou školy. Nejen pořádání badmintonových kroužků spojené s náborem nových sportovně perspektivních dětí, ale i zavedení badmintonu přímo do vyučovacích hodin tělocviku se začíná pomalu rozšiřovat. To vede k tomu, že ty nejšikovnější děti mohou následně začít navštěvovat badmintonové přípravky a stát se postupem času závodními hráči. Velkým problémem současného badmintonu je nedostatek sponzorů a malý přísun peněz. Ten vede k tomu, že téměř nelze vytvořit profesionální zázemí ani pro ty nejlepší hráče. Ti si proto musí téměř vše financovat sami, a tato situace není příliš lákavá pro rodiče, kteří se 54
rozhodují, na jaký sport své dítě dají. Z tohoto pohledu dají přednost jiným sportům, kde pokud se dostanou na nejvyšší úroveň, budou finančně zajištěni.
5.6
Akce „1 proti 120“ Na motivy nedávno proběhlé squashové akce „1 proti 100“, kdy nejlepší český squashista
Jan Koukal vyzval během jednoho dne rovnou stovku soupeřů, které všechny porazil, je možností popularizace badmintonu v Čechách uspořádání podobné akce pro badmintonisty. Nejlepší badmintonista Petr Koukal by se svou účastí na akci souhlasil. Aby se však nenechal zahanbit a překonal svého squashového kolegu, akce by nesla název „1 proti 120“ (tedy 120 setů), případně by byla doplněna o sety proti dvěma soupeřům. Cílem akce je propagace badmintonu, jména Petra Koukala, sportovního centra a v neposlední řadě sponzorů.
5.6.1 Popis fiktivní akce „1 proti 120“ Místo: sportovní areál Hamr – Braník Začátek akce: 8 hodin ráno Předpokládaný konec akce: 22 hodin večer Systém hry: -
každý ze soupeřů odehraje proti Petrovi jeden set do 11 bodů beze ztrát s náskokem 4:0
-
v každé půlhodině se Petr utká s pěti soupeři, v průběhu dne bude mít čtyři půlhodinové přestávky
Soupeři: široká veřejnost, může se přihlásit kdokoli Doplňkový program: soutěže o badmintonové vybavení, masáže, účast českých sportovních hvězd
5.6.2 Předběžný rozpočet Náklady: pronájem sportovního centra............................................................... 14.000,občerstvení..............................................................................................7.000,bannery v místě akce...............................................................................2.000,propagační bannery na internetu............................................................40.000,organizační zajištění (pořadatelé, hostesky)...........................................18.000,grafické práce (tvorba bannerů, registrační formulář, plakáty)..............14.000,55
CELKEM................................................................................................95.000,Výnosy: Reklamní plnění od sponzorů.................................................................95.000,-
5.7
Praktický příklad – financování a marketingová činnost Petra
Koukala Petr začal s hraním badmintonu – dle vzoru svých rodičů – již v brzkém dětství. Postupem času, kdy začal badmintonu věnovat stále více času a uvědomovat si, že se tomuto sportu chce věnovat naplno a dosahovat v něm těch nejlepších možných výsledků, nastala přirozeně otázka způsobu rostoucích nároků na finance. Přibližně do roku 2003 byla téměř veškerá příprava a náklady na turnaje financovány z rodinného rozpočtu. Jednalo se převážně o tréninky v domovském prostředí a turnaje v rámci Evropy. Výraznější změna přišla v roce 2002, kdy se Petr během jednoho roku zúčastnil tréninkové akademie v Peru a následně v bulharské Sofii a také v Číně. S tím také začal objíždět stále více zahraničních turnajů, ve velké míře mimoevropských. Tyto akce již přestalo být možné v plné výši financovat z rodinného rozpočtu. V této době začal Petr hrát první českou badmintonovou ligu za Plzeň a zde také datuje své první výdělky z badmintonu, i když se jednalo o téměř symbolické částky. Následující sezónu přesunul své ligové působení do rakouského Jenbachu, kde se jeho příjem vyšplhal na zhruba 250 Euro za kolo, což byly při počtu kol za sezónu pro Petra pohádkové příjmy, které mu z velké části pokryly náklady na evropské turnaje. Zásadní zlom v Petrově sportovní kariéře nastal v roce 2004, kdy se rozhodl věnovat se badmintonu na co nejvyšší světové úrovni. To představovalo absolvování turnajů po celém světě (vyšší náklady, letenky, atd.) a absolvování podstatně většího množství světových tréninkových akademií a trénování v národních centrech s nejlepšími světovými reprezentanty, mimo jiné intenzivní dvouměsíční tréninkový pobyt v Číně. Tento zlom s sebou logicky přinesl nutnost externího financování. Prvním „větším kontaktem“ byl bývalý vynikající badmintonista, který jako vedoucí pracovník společnosti Pražská správa nemovitostí, s.r.o. začal Petra podporovat a společnost ho začala finančně sponzorovat. Z této částky byl Petr téměř schopen ufinancovat svou celoroční sportovní činnost. Od této doby firma Pražská správa nemovitostí sponzoruje Petra každoročně, částky mají mírně rostoucí tendenci. Oproti tomu i náklady však mají vzrůstající tendenci, a to o něco rychleji rostoucí, proto v současné době tato finanční podpora zcela nepokryje vše potřebné, ale výrazně k tomu přispěje. Jak Petr sám říká, tato spolupráce 56
výrazně předčila veškerá Petrova očekávání. Velkou roli zde zcela jistě hrály osobní zájmy a angažovanost v badmintonu ve vedení dané společnosti. Na přelomu roků 2006 a 2007 si Petr dokázal získat pár regionálních firem (okolí Hořovic, odkud pochází). Tuto skutečnost si vysvětluje rostoucí popularitou badmintonu, problémy a skandály ve „velkých sportech“ a větší známostí své osoby. Paradoxně v současné době je od tohoto typu firem opět slabší zájem. Velkou měrou na Petrově regionální známosti přispěly dvoje místní noviny, a to Berounský sport a Podbrdské noviny. Oba vycházejí ve velkých nákladech a před olympijskou kvalifikací se o Petrovi a badmintonu psalo v každém čísle. Většina těchto článků však plynula z jeho vlastní iniciativy (návrhy článků atd.). Na popud těchto článků přišla nabídka z časopisu Echo. V roce 2007 také Petr založil své webové stránky, jejichž prostřednictvím poskytuje především aktuální informace a výsledky z turnajů. Čím více se však o Petrovi v jeho rodném regionu vědělo, paradoxně tím méně peněz od sponzorů se mu dařilo sehnat. Prezentace sponzorů probíhala zpočátku logem na tričku (Pražská správa nemovitostí), následně na Petrově webových stránkách, na propagačních letácích, na turnajových bannerech. Všechny tyto aktivity ale byly převážně nutné pro případ finanční kontroly, ne proto, že by firmy vkládaly finanční prostředky primárně za účelem svého zviditelnění a následného zvýšení zisku. Mezi další Petrovy nabízené aktivity patřilo pořádání exhibičních turnajů a akcí pro tyto firmy. Předolympijská sezóna s sebou samozřejmě přinesla potřebu větší finanční podpory. Odhadovaná výše nákladů na tuto sezónu je 750 tisíc korun. Tato suma v sobě zahrnovala náklady na turnaje, tři delší tréninkové pobyty v Asii, další výdaje na přípravu. Z této sumy byla přibližně jedna třetina financována ze zdrojů Českého badmintonového svazu. Pred Olympiádou v Pekingu byl k reprezentační smlouvě přidán dodatek o olympijské přípravě. Ten zahrnoval rozdělení financí. První dávka tvořila 600 tisíc korun a byla rozdělena mezi pět reprezentantů a reprezentantek. Následovala redukce a jednoho reprezentanta a jednu reprezentantku a finanční podpora 200 tisíc a konečná redukce na jednoho reprezentanta a reprezentantku a příspěvek 180 tisíc korun. Běžná finanční podpora tvoří navíc přibližně dva tisíce korun měsíčně (je vyplácena celkem pěti hráčům) a bonusy za výsledky (jeden bod do žebříčku představuje přes tři koruny; tedy např. semifinále světového okruhu znamená 2800 bodů do světového žebříčku, tj. cca osm tisíc korun). Shánění sponzorů před Olympijskými hrami nebylo o mnoho příznivější než dříve, stejně tak jako medializace (vyjma zajímavostí o sportovcích, celkových přehledů českých olympioniků atd.). Petr svou snahou, rozesíláním informací, zajímavostí a turnajových výsledků si dokázal určitý zájem médií získat. Druhá česká reprezentantka pro Peking Kristina Ludíková však nikoli. Petr je zároveň zaměstnancem Ministerstva vnitra, což pro něj představuje 57
pravidelný měsíční příjem. Z důvodu své časté nepřítomnosti v České republice a tím nutnosti proplácet mu diety si zde vydělá průměrně deset tisíc korun měsíčně. Předběžné rozpočty ani celkový přehled o svých finančních výdajích si Petr nevede. Tyto rozpočty si vede jen v hlavě při sestavování turnajových a tréninkových plánů. Snaží se vždy o redukci nákladů propojením více turnajů, to znamená např. několik turnajů v Asii a následný tréninkový pobyt v některém z reprezentačních tréninkových center v dané oblasti. Ameriku a Austrálii z těchto cest záměrně vynechává, protože na rozdíl od Asie nejsou tyto státy na nejvyšší světové badmintonové úrovni a značné náklady spojené hlavně s cestou se mu do těchto míst nevyplatí. Na počátku roku 2007 poprvé přišel s nápadem o oslovení sportovní agentury. Jeho první spolupráce v této oblasti se však příliš nepodařila, na druhou stranu proběhla určitá medializace a získání potřebných kontaktů. V roce 2008 dostal Petr přes svého kamaráda, nejlepšího českého squashistu Jana Koukala kontakt na agenturu Sport Invest, která Jana zastupuje. Petra zaujal velký počet zastupovaných sportovních hvězd a rozhodl se proto Sport Invest oslovit. Zájem měl v dané době ještě jeden český badmintonista, přesto dala agentura přednost Petrovi. Toto spojení pro Petra znamená především zařazení do společnosti nejlepších českých sportovců, účast na tiskových konferencích, účasti na sportovních exhibicích a rozvíjení public relations prostřednictvím článků a reportáží.
5.8
Rozhovor s ředitelem společnosti Sport Invest Marketing, panem
Davidem Trávníčkem Co Vás vedlo k rozhodnutí zastupovat nejlepšího českého badmintonistu Petra Koukala? Určitě nás k tomu vedl fakt, že je nejlepším hráčem v Čechách a zároveň velmi pozitivní efekt z naší spolupráce se squashistou Honzou Koukalem. Tu jsem původně považoval za rozmar, nicméně svůj význam měla, jak kvalitativní, tak kvantitativní. Zde tedy rozhodla asi ve velké míře podobnost těchto sportů. Oba sporty mají společné, že si je mohou potrénovat „normální“ lidé, zákazníci, tyto sporty hraje hodně manažerů. Což není u mnoha jiných sportů využitelné. Badminton je v současné době na vlně zájmu. A v neposlední řadě hrála určitě svou roli snaha o rozšíření portfolia zastupovaných sportovců o kvalitní jméno.
58
Co od tohoto partnerství očekáváte? Samozřejmě očekáváme, že nám něco přinese. Ve smyslu financí, nových obchodních kontaktů, rozšíření obchodních aktivit a portfolia zastupovaných sportovců. Petr Koukal je dobré jméno, patřící k tomu lepšímu, co máme.
Daří se tyto očekávání plnit? Je něco, co Vás v souvislosti se zastupováním Petra Koukala překvapilo? Nechci říci přímo nedaří, ale asi ne v takové míře, jako bychom si to mysleli na začátku. Určitě je to také způsobeno dobou, současnou finanční situací, kdy nejsou ideální podmínky na přemlouvání lidí, aby někomu poskytli „své“ finance. Peníze, které v současnosti do sportu jdou, proudí většinou do masovějších a oblíbenějších sportů a na tyto okrajovější se tolik nedostává. Co nás překvapilo? Třeba to, že jde o další sport, kde svaz nepřispěje stoprocentní výší na vrcholnou světovou akci ani nejlepšímu hráči.
Dá se zastupování Petra Koukala přirovnat k jinému zastupovanému sportovci? Určitě, ke squashistovi Honzovi Koukalovi. Podobnost a příbuznost badmintonu se squashem je evidentní.
Myslíte si, že může badmintonista v českých podmínkách v budoucnu dosáhnout popularity nejznámějších českých sportovců? Jak by se dalo alespoň přispět k tomu, aby se jim tímto směrem přiblížil? Myslím si, že ne. Nevím, muselo by se stát asi něco velmi nečekaného, utrpět zlomeninu lebky, potom se úspěšně vrátit a vyhrát Olympiádu.
Může k veřejné popularitě badmintonu přispět fakt, že je olympijským sportem (oproti třeba squashi)? Myslím si, že to téměř nehraje roli. Možná částečně, ale Olympiáda je jednou za čtyři roky, to si lidé stejně nepamatují. Když se jich zeptáte, jestli je badminton olympijský sport, tak dle mého názoru to většina nebude ani tušit. Otázkou je také to, co je myšleno popularitou. Může to přispět k většímu povědomí, to ano, zejména v období následujícím po Olympiádě, ale k popularitě jako takové dle mého názoru jen velmi omezeně.
59
Myslíte si, že bude do budoucna růst popularita tzv. malých sportů? Nebude veřejnost přesycena sporty, jako je fotbal, hokej atd.? Určitě může růst popularita malých sportů, záleží však na konkrétních sportovcích. Když budou mít výsledky, tak určitě. Badminton je dosažitelný sport, co se týká finanční náročnosti. To nahrává jeho popularitě. Otázkou je, jak dlouho ta popularita může růst. Jako případ squashe, který byl před několika lety populární, dnes už tak výrazně není. Zůstali věrní fanoušci, ale nemluví se o něm v takové míře jako dřív. Jestli bude veřejnost přesycena nezávisí tolik na „malých sportech“, jako právě na fotbalu, hokeji atd. Pokud budeme v těchto sportech vyhrávat, fanoušci nebudou přesyceni nikdy. Pokud nebudeme, může dojít k dočasným obratům. Tyto velké sporty to mají sami v rukou. Jsou na očích prakticky neustále. Squash a badminton vidíme v médiích minimálně. Větší zájem médií nastane až ve chvíli, kdy takový sportovec vyhraje Olympiádu, případně mistrovství světa. Pozitivum můžeme vidět v nově vznikajících sportovních kanálech, které nemohou vysílat pouze zmiňované „velké sporty“, ale dávají prostor i zajímavostem ze sportů menších. Pokud je co prezentovat, určitě je pro to v současné době prostor.
60
6.
Závěr Hlavním cílem celé práce bylo zmapovat a popsat poptávku po badmintonu v České
republice a ověřit, zda má tato poptávka rostoucí či klesající tendenci. Také jsem se snažila zaměřit na identifikaci determinant, které mají pozitivní vliv na růst poptávky po badmintonu a především na faktory, které by mohly výrazně tomuto růstu v budoucnosti pomoci. Tyto faktory jsem se snažila modifikovat na současný badmintonový a marketingový trh a na možnosti, na které je tento trh v českém prostředí schopen reagovat. Ze svých vlastních zkušeností jsem přidala převážně praktické příklady fungování sportovního marketingu v praxi. Badminton je v prostředí České republiky poměrně mladým sportem, který si zde až v posledních letech začal získávat výraznější oblibu hráčů a především veřejnosti. Zařazení badmintonu mezi olympijské sporty určitě přispělo jistou měrou ke zvýšení veřejného povědomí o tomto sportu. Pro mnohé osoby právě tento fakt mohl vést k tomu, že se o badminton začali více zajímat, případně ho i aktivně provozovat. Na poptávku (ať již po badmintonu, či po jiné aktivitě volného času) působí celá řada zmíněných faktorů, které spotřebitele ovlivňují. Záleží vždy na preferencích konkrétního spotřebitele, který z těchto faktorů bude mít důležitější vliv na jeho individuální poptávku. V případě poptávky po badmintonu jsou zřejmě nejvíce relevantními ukazateli cena statku (tj. badmintonu) v porovnání s cenami ostatních statků. V této souvislosti je patrné, že badminton patří se svými „konkurenty“ (squash, tenis) mezi méně nákladné sporty, což může poptávku po něm výrazně zvýšit. Prakticky jsem působení jednotlivých determinant a úroveň poptávky v prostředí závodního i rekreačního badmintonu ověřila ve dvou dotazníkových šetřeních, která byla pořízena s tříletým odstupem a proto můžeme z výsledků usuzovat o změnách ve vývoji těchto charakteristik. Mezi skutečnosti, které vedou ke stále rostoucí oblibě badmintonu, patří především zvyšující se počet míst, kde lze tento sport provozovat. Dále je to jeho nezávislost na počasí. Lidé, kteří badminton zkusili, si uvědomují, že se jedná o zábavný a inteligentní sport, který je sice fyzicky velice namáhavý, přesto pro začátečníky méně náročný než jiné raketové sporty. Existuje však celá řada dalších faktorů, s jejichž rozvojem by bylo jistě možné zaznamenat ještě výrazně vyšší zájem a povědomí o badmintonu. Mezi ně patří v první řadě výraznější marketing. Ten by měl zahrnovat prezentaci badmintonu a turnajových výsledků v médiích, propagaci klubů a komerčních center a možnost získání všech pro zájemce potřebných informací na internetu. Dále by jistě prospěla účast českého hráče doplněná výraznějším úspěchem na Olympijských hrách či na jiné významné mezinárodní akci spojená 61
s následnou medializací. Velmi slibnou oblastí pro další rozvoj badmintonu by mohlo být též zavádění badmintonu do škol, ať už ve formě badmintonových kroužků, či přímo jeho zařazení do hodin tělocviku. Jako praktický příklad podpory rozvoje badmintonu (a samozřejmě též zúčastněného sportovce, případně sponzoringových partnerů akce a sportovce) uvádím produkci fiktivní akce „1 proti 120“. Oblast sportovního marketingu, o které pojednávám převážně ve druhé části práce, se vyvíjí především v prostředí České republiky jako nový směr až v posledních letech. Jako příklad realizace sportovního managementu a marketingu v praxi uvádím z vlastní zkušenosti působení agentury Sport Invest, která kromě velkého procenta českých (ale i některých zahraničních) sportovních hvězd zastupuje nejlepšího českého badmintonistu současnosti Petra Koukala. Sponzoring musí být nedílnou součástí sportovcova života. Pokud chce působit na nejvyšší úrovni a dosahovat nejlepších výsledků, jen těžko se mu to může podařit bez této formy finanční podpory. Pro konkrétní představu jako příklad uvádím, co znamená a jak funguje tato podpora na nejvyšší úrovni českého badmintonu dle zkušeností badmintonisty Petra Koukala. Zároveň jsou praktické marketingové perspektivy Petra a obecně badmintonu v Čechách shrnuty v rozhovoru s panem Davidem Trávníčkem z agentury Sport Invest. I přes výše zmíněné determinanty, které v současné době mírně limitují maximální badmintonový rozvoj, má poptávka po komerčním i závodním badmintonu rostoucí tendenci. Tato tendence je patrná především z rostoucí návštěvnosti sportovních center, které jsem oslovila, ze stále vzrůstajícího počtu dětí majících zájem navštěvovat badmintonové kroužky a také z obliby turnajů pro rekreanty. Dalšími přesvědčivými skutečnostmi jsou větší návštěvnost veřejnosti jako diváků na turnajích a soutěžích družstev, než tomu bývalo v minulosti, rostoucí pasivní zájem o badminton ze strany mého okolí a v neposlední řadě názor mnou dotazovaných hráčů, kteří se téměř jednoznačně shodují, že poptávka po badmintonu skutečně roste.
62
7.
Literatura [1] COOKE, Andrew: The Economics of Leisure and Sport. 1st ed. London: Routledge 1994. ISBN 0-415-09634-0 [2] MENDREK, Tomasz: Badminton. 1. vyd. Praha: Grada publishing 2003. ISBN 80-2470578-8 [3] KOTLER, Philip: Marketing management. 2. vyd. Victoria publishing 1995. ISBN 8085605-08-2 [4] Ceník Club hotelu Praha Průhonice. Dostupné z WWW: http://www.club-hotel-praha.cz/cs/cenik-sportu [5] Ceník Badminton clubu Kladno. Dostupné z WWW: http://www.badminton-kladno.net/komercak.html [6] Ceník Badminton arény Přerov. Dostupné z WWW: http://www.badmintonarena.cz/cenik.html [7] Ceník Tenisové a badmintonové haly Sprint - Brno. Dostupné z WWW: http://www.sprinttenis.cz/files/cenik.htm [8] Historie sportovního marketingu. Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/elportal/estud/fsps/ps07/mark/pages/01.html
63
