Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2012
Bc. Radek Michelfeit
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management
Název diplomové práce:
Cílení reklamy v televizním vysílání
Autor diplomové práce: Vedoucí diplomové práce:
Bc. Radek Michelfeit Ing. Jitka Černá, Ph.D.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Cílení reklamy v televizním vysílání“ vypracoval samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne 30. dubna 2012
Poděkování
Děkuji Ing. Jitce Černé, Ph.D. za hodnotné podněty při zpracovávání této diplomové práce. Děkuji rovněž své rodině a přátelům za podporu a vytváření vhodných studijních podmínek po celou dobu mého studia.
Název diplomové práce: Cílení reklamy v televizním vysílání
Abstrakt: Práce nejprve popisuje kontext televizního vysílání, stručný vývoj televizního vysílání a specifika na trhu televizních stanic. Podrobněji se zabývá fungováním a financováním televizních stanic, kde zdůrazňuje závislost komerčních televizních stanic na příjmech z pronájmu reklamního prostoru. Dále se práce zabývá cílenou reklamou v televizním vysílání z pohledu zadavatelů reklamy. Popisuje jejich přístup při cíleném marketingu, kritéria při výběru vhodného média pro reklamní sdělení, vhodné televizní stanice, pořadu a druhu sdělení. Popisuje elektronické měření sledovanosti, které pomáhá reklamu vhodně umístit. Navrhuje také využití výzkumů spokojenosti diváka s pořady pro efektivnější zacílení reklamy. Poslední část práce se věnuje výzkumu zacílení reklamy na TV Barrandov. Zkoumá, zda je možné na základě teoreticky popsaných postupů umístit reklamní spoty v praxi tak, aby efektivně působily na vybranou cílovou skupinu.
Klíčová slova: Cílený marketing, cílená reklama, reklamní spoty, televizní vysílání.
Title of the Master´s Thesis: Targeting advertising on TV
Abstract: The thesis is firstly focused on television broadcasting. The author briefly describes the development of television broadcasting and the market specifics of TV stations. Then he describes the operation as well as financing issues of TV stations. The commercial broadcasters are dependent on revenues from advertising, so this issue is appropriately emphasized in the thesis. Then the thesis deals with targeted advertising on television from the perspective of advertisers. It describes their approach to targeted marketing, the criteria for selecting appropriate media for advertising message, suitable television channel, programme and type of advertising message. Describes the electronic audience measurement which helps to position the TV ads properly. Author also proposes the use of viewer satisfaction surveys for more effective positioning of TV ads. The last part is devoted to research of targeted advertising on TV Barrandov and observes if it is possible to place the TV spots properly according to the selected target group.
Key words: Targeted marketing, targeted advertising, TV spots.
Obsah 1. Úvod ......................................................................................................................... 1 2. Vývoj a specifika televizního trhu ............................................................................. 3 2.1
2.2
2.3
Vývoj televizního vysílání ................................................................................. 3 2.1.1
Vznik televizního vysílání a televizní reklamy .................................................... 3
2.1.2
Televizní vysílání na českém území před rokem 1989......................................... 5
2.1.3
Televizní vysílání na českém území po roce 1989 ............................................... 7
Současné technologie televizního vysílání ......................................................... 8 2.2.1
Pozemní digitální televizní vysílání .................................................................... 8
2.2.2
Družicové digitální televizní vysílání ................................................................. 9
2.2.3
Kabelové digitální televizní vysílání ..................................................................10
2.2.4
Nové technologie a trendy.................................................................................11
Legislativa a financování televizních stanic ......................................................12 2.3.1
Legislativa upravující televizní stanice ..............................................................12
2.3.2
Financování televizních stanic...........................................................................14
3. Cílený marketing v televizním vysílání ................................................................... 19 3.1
Cílený marketing ..............................................................................................19
3.2
Výběr média ....................................................................................................20
3.3
Výběr televizní stanice .....................................................................................22
3.4
Výběr pořadu ...................................................................................................24
3.5
Výběr druhu sdělení .........................................................................................26 3.5.1
Reklamní spot ...................................................................................................26
3.5.2
Product placement ............................................................................................28
3.5.3
Sponzoring .......................................................................................................30
3.5.4
Injektáž.............................................................................................................31
3.5.5
Další specifické druhy (selfpromotion, teleshopping).........................................31
3.5.6
3.6
3.7
Kombinace .......................................................................................................33
Faktory umožňující přesné zasažení cílové skupiny ..........................................34 3.6.1
Výzkumy sledovanosti elektronickým měřením.................................................34
3.6.2
Výzkumy alternativními metodami....................................................................41
3.6.3
Plánovací software ............................................................................................44
Faktory omezující přesné zasažení cílové skupiny ............................................46 3.7.1
Legislativní omezení .........................................................................................46
3.7.2
Omezení televizními stanicemi..........................................................................48
3.7.3
Další faktory .....................................................................................................49
4. Výzkum zacílení reklamy ........................................................................................ 51 4.1
4.2
Postup ..............................................................................................................51 4.1.1
Výběr zkoumaných prvků .................................................................................51
4.1.2
Výběr rozsahu sledovaných dat .........................................................................53
4.1.3
Výběr data, času a časového rozsahu .................................................................53
4.1.4
Výběr sledovaných dat ......................................................................................54
4.1.5
Získání a prezentace dat ....................................................................................56
Analýza reklamních spotů TV Barrandov .........................................................58 4.2.1
Počet reklamních spotů, bloků a umístění vůči pořadu .......................................58
4.2.2
Délka reklamních spotů, bloků a průběh dne......................................................60
4.2.3
Reklamní spoty podle klasifikace oboru ............................................................63
4.2.4
Strategie vybraných zadavatelů vzhledem k cílové skupině ................................69
4.2.5
Strategie vybraných zadavatelů vzhledem ke konkurenci ...................................71
5. Závěr ...................................................................................................................... 75 Bibliografie ................................................................................................................. 78 Seznam obrázků .......................................................................................................... 86 Seznam tabulek ........................................................................................................... 88 Seznam příloh ............................................................................................................. 89
Příloha 1 ..................................................................................................................... 90 Příloha 2 ..................................................................................................................... 94
1. Úvod Mezi diváky, kteří každodenně usedají před televizní obrazovku, lze velmi pravděpodobně nalézt jen málo těch, kteří s radostí vítají přerušení svého oblíbeného programu reklamou. Televizní reklama, využívající masového komunikačního prostředku, je v porovnání s ostatními médii často označována jako problematická z hlediska zaměření na přesnou cílovou skupinu. Existuje i mnoho různých legislativních omezení reklamních sdělení jak pro zadavatele reklam, tak i pro samotné televizní stanice. Přesto plynou do televizních stanic na reklamní kampaně jen v České republice každoročně desítky miliard korun. Tento paradox mne vedl k položení si následujících otázek: Je možné v televizním vysílání zasáhnout určitou cílovou skupinu? Může zadavatel reklamy své sdělení do televizního vysílání vhodně umístit? Jaké možnosti reklamních sdělení zadavatel v televizním vysílání vůbec má? Existují nějaké faktory, které mohou rozhodování o vhodném umístění reklamy vzhledem k cílové skupině usnadnit, nebo naopak ztížit? Ovlivňuje umístění reklamního sdělení a případné zasažení cílové skupiny výběr televizní stanice, výběr pořadu, výběr druhu reklamního sdělení? A jakým způsobem (zda vůbec) uzpůsobují televizní stanice své programové schéma pro zadavatele reklamy, jelikož jsou na jejich výdajích na reklamu existenčně závislé? Pro zodpovězení položených otázek jsem považoval za důležité nejprve se seznámit se specifiky televizního vysílání. Poznat alespoň základní milníky ve vývoji televizního vysílání, vymezit základní pojmy týkající se souvisejících technologií a především zjistit způsob fungování a financování televizních stanic. Posléze jsem považoval za účelné se na celou problematiku podívat z opačného pohledu, tedy z pohledu zadavatelů reklam, kteří svá sdělení do televizního vysílání umisťují. Jakým způsobem se rozhodují o parametrech své televizní kampaně a které faktory jim tuto práci usnadňují. Jelikož již při stanovení těchto kroků jsem došel k názoru, že uvedené dvě části budou odpovídat na mé otázky pouze teoreticky, rozhodl jsem následně v poslední části
1
práce přistoupit k ověření v praxi. Vlastním výzkumem se pokusím ověřit, zda se potvrdí teoreticky zjištěné možnosti cíleného marketingu v televizním vysílání. Analýza potenciálu cílení reklamy v televizním vysílání, ověření cílení reklamy na základě vlastního výzkumu a komparace teoretických poznatků s výsledky oficiálních sledování praktického řízení reklamy jsou hlavními cíli, které si tato diplomová práce klade. Pryč jsou doby, kdy televizní reklama přišla zadavatele reklamy na pouhé čtyři dolary, jako v případě první komerční televize. Dnes je každé umístění reklamního spotu nákladnou záležitostí. Proto jsem přesvědčen, že i když bude výzkum časově a místně omezen, dokáže výsledek teoretického zkoumání prokázat (či vyvrátit) a posunout teoretickou rovinu možností cíleného marketingu s využitím televizních technologií do jiné, názornější polohy.
2
2. Vývoj a specifika televizního trhu 2.1 Vývoj televizního vysílání 2.1.1 Vznik televizního vysílání a televizní reklamy Stejně jako u mnoha dalších vynálezů je i u televizního vysílání těžké vyzdvihnout jen jeden jediný okamžik, který představoval ten klíčový moment pro jeho vznik. Lze zde pozorovat určitý vývoj s ohledem na dobu, ve které vznikaly první pokusy a sledovat kontext ostatních vynálezů, které rozvoj televizního přenosu umožnily. Jak uvádí například Verner (2010a), první počátky postupných kroků lidstva k objevu televize byly zaznamenány již v polovině XIX. století, tedy v době vynálezu elektřiny. Spolu s dalším klíčovým vynálezem, telegrafu v roce 1844, se tehdy objevila i myšlenka přenosu nejen zvukových signálů, ale i obrazu. Důležitým stádiem vzniku televizního přenosu bylo objevení selenia profesorem Bezeliusem v roce 1817 a zkoumání chování tohoto prvku telegrafisty Mayem a Cureym v roce 1873, respektive v roce 1875. První řešení přenosu obrazu přinesl až o dalších téměř sedmdesát let později, v roce 1843, hodinář Alexander Bain ve Skotsku. Díky jeho teoretickému postupu vznikl ještě ve stejném roce předchůdce televize, tzv. teleautograf. Jak uvádí Verner (2010a), teleautograf ještě neuměl přenášet ani pohyb. Umožňoval pouze přenést tzv. pérovky (předlohy s výraznou obrysovou ostrostí, tvořenou např. tuší, štětcem, nebo perem). První fungující vynález televize se připisuje studentu Pavlu Nipkowi. Jak uvádí Verner (2010a), sám jeho autor jej po zkonstruování v roce 1883 nazval „elektronickým teleskopem“. Autorský popis byl následující: „Přístroj mnou zde tu popsaný slouží k tomu cíli, aby předmět mnou tu viděný v bodě A byl současně viditelný v bodě B.“ Nipkow si jej nechal patentovat. Uznání se mu však dostalo, až když vynález
3
představil v roce 1928 na výstavě německého rozhlasu. Výstava tak odstartovala následné masové uplatnění jeho technologie. Později však tlak na zkvalitňování televizního přenosu odhalil, že Nipkowův vynález nemá dostatečnou kapacitu pro přenos kvalitnějšího (více než 240řádkového) obrazu. Nástupcem se stala televize elektronická, s využitím spínací elektronky a tzv. Braunovy katodové trubice. Právě ze stínítka této trubice se později vyvinula televizní obrazovka taková, jakou známe v současnosti. S postupným zdokonalováním televizního přístroje a zvyšujícím se počtem diváků byl následným logickým momentem ve vývoji příchod první komerční televize. Stala se jí WNBT, která začala vysílat v USA 1. července 1941. Již po první hodině vysílání se na obrazovce před baseballovým utkáním objevila první reklama, kterou objednala hodinářská společnost Bulova. Reklamní spot trval 10 sekund a obraz byl celou dobu neměnný. Jak vypadala první reklama lze vidět na Obrázku 1.
Obrázek 1 – První reklama v televizním vysílání WNBT v roce 1941 před sportovním utkáním Zdroj:Unger (2012)
M. Karlík (Karlík, 2005) na webovém portálu RadioTV k první reklamě v televizním vysílání uvádí: „Bulova zaplatila za první televizní reklamu 4 dolary a za použití techniky 5 dolarů. Za 9 dolarů tehdy firma dostala svůj produkt na obrazovky čtyř tisíc televizních přijímačů, které byly tou dobou zapnuté.“
4
Ve stejném roce (1941) se na televizní obrazovce objevil také první sponzoring, který byl umístěn u předpovědi počasí. Účinkovala v něm animovaná ovečka Botany, která propagovala produkty firmy Botany Mills.
2.1.2 Televizní vysílání na českém území před rokem 1989 První
experimenty
s mechanickou
televizí
v Československu
proběhly
ve třicátých letech dvacátého století, jak uvádí např. Verner (2010b). Jelikož však bylo nutné vytvořit široké technické a technologické zázemí pro vysílání první televize na našem území, první zkušební vysílání bylo zahájeno až v roce 1948. Zde lze nalézt paralelu s výše uvedeným Nipkowovým vynálezem, jelikož první televizní vysílání na našem území bylo uskutečněno rovněž v rámci výstavy rozhlasu, konkrétně Mezinárodní výstavy rozhlasu MEVRO v Praze. Počátek pravidelného televizního vysílání se datuje do roku 1953, kdy byl signál šířen z pražského vysílače na Petříně. Pravidelné však rozhodně neznamenalo permanentní. Vysílání probíhalo pouze tři dny v týdnu, v létě dokonce jen dva (v roce 1955 se počet vysílacích dnů v týdnu rozšířil na šest a až v roce 1958 na sedm). Tehdejší televizní technika nebyla zdaleka dokonalá, neexistovalo například žádné záznamové zařízení, nedalo se tedy vysílání uchovat, opakovat apod. Další milníky televize v českém prostředí se týkaly zejména zkvalitňování obrazu a dostupnosti vysílání. Již v roce 1955 byl odvysílán první přenos hokejového utkání (Praha vs. Leksand, Švédsko) a v tomtéž roce začalo vysílat televizní studio Ostrava. V roce 1956 proběhl první přímý přenos ze zahraničí a televize začala vysílat i na Slovensku. Verner (2010b) uvádí, že již v roce 1961 bylo dosaženo jednoho milionů vlastníků televizních přijímačů – koncesionářů. Další rozvoj televizního vysílání u nás byl velmi ovlivněn tehdejší komunistickou ideologií. Např. Verner (2010b) popisuje televizi v období mezi lety 1959 a 1969 jako „mocnou ideologickou zbraň komunistického vedení státu“. Potvrzuje se zde i úvod této kapitoly, že je třeba vnímat vždy vývoj dané technologie v kontextu událostí dané doby. V tomto období se také začala objevovat reklama na českých televizních obrazovkách. Historicky první reklama na našem území byla vysílána 5
7. května 1957. Jak uvádí S. Kunešová z deníku E15 (Kunešová, 2007): „Do roku 1989 každý pořád něco sháněl - tu nebyly dámské vložky, jindy toaletní papír, jindy sůl (…). Poptávka téměř vždy jednoznačně převyšovala nabídku. Systém tehdejšího centrálně řízeného hospodářství měl velký vliv na úroveň spotů. Zadavateli reklamy byly převážně velké státní a výrobní organizace, které často propagovaly ve stylu: ‚Kupte si u nás cokoli, jen si proboha něco kupte!‘“ Největším zadavateli reklamy podle Kunešové byl Obchod průmyslovým zbožím, Potravinářský obchod - Pramen, Tukový průmysl, Obchod textilem a Klenoty. V této době také nebylo možné zadavateli reklamy nijak ovlivnit, kdy se jejich reklama na televizní obrazovce objeví. J. Mikeš v rozhovoru s Kunešovou (Kunešová, 2007) uvádí, že „když měli televize díru, zacpaly ji reklamou. Dívali se na reklamu z hezky vysokého patra“. Kunešová dále uvádí: „Záleželo na dramaturgovi nebo odpovědném redaktorovi z oddělení účelové propagace, do kterého vysílacího času spot zařadí. Rozhodoval ovšem i celospolečenský význam a aktuálnost reklamy. Zadavatel tedy neměl jistotu, že spot bude odvysílán v nejsledovanějším čase.“ Na druhou stranu částky, které se platily televizím za odvysílání reklamy, byly v porovnání s dnešními cenami reklamy (i s přihlédnutím na vývoj cenové hladiny) nesrovnatelně nižší. Z období před listopadem 1989 je do dnešní doby stále v paměti lidí uchována podoba předělu reklamních bloků – Pan Vajíčko. Šlo o animovanou postavu ve tvaru vejce, která se na obrazovce objevovala pro oddělení reklamního bloku od ostatního vysílání a zároveň i pro oddělení jednotlivých reklamních spotů mezi sebou. Její podobu zobrazuje Obrázek 2.
Obrázek 2 – Animovaná postava „Pan Vajíčko“, která oddělovala reklamní bloky a spoty Zdroj:Idnes.cz (2004)
6
Významným okamžikem v televizním vysílání před rokem 1989 bylo spuštění pravidelného barevného vysílání v roce 1975, které také přispělo k nárůstu počtu diváků televizního vysílání.
2.1.3 Televizní vysílání na českém území po roce 1989 Po roce 1989 již fungovaly na našem území tři celoplošné televizní stanice. Důležitým milníkem bylo přijetí zákona Federálního shromáždění ČSFR č. 468/1991, o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který rozlišoval dvě kategorie vysílatelů. První z nich byli provozovatelé vysílání ze zákona (tzv. veřejnoprávní) a druhou držitelé licence (soukromé, komerční stanice) Tento zákon tak umožnil televizní a rozhlasové vysílání i soukromým subjektům. V roce 1993, respektive 1994 zahájily vysílání dvě dnes nejsledovanější komerční televize, Nova a Premiéra (dnes FTV Prima). Přehled vzniku (zahájení vysílání) nejvýznamnějších televizních stanic na našem území je uveden v Tabulce 1. Tabulka 1 – Přehled zahájení vysílání nejvýznamnějších celoplošných televizních stanic na našem území Zahájení
Název stanice
Zahájení
Název stanice
1. května 1953
ČST 1
1. prosince 2007
Nova Cinema
9. května 1970
ČST 2
1. června 2008
Z11
1. ledna 1993
ČT1, ČT22
4. října 2008
Nova Sport
20. června 1993
Premiéra
11. ledna 2009
TV Barrandov
4. února 1994
TV Nova
1. dubna 2009
Prima Cool
1. října 2002
Óčko
29. listopadu 2009
MTV Czech
2. května 2005
ČT24
8. března 2011
Prima Love
10. února 2006
ČT4
1. května 2011
Metropol
10. května 2006
TV Noe
1. ledna 2012
Prima Family3
Zdroj: autor a Verner (2010b)
1
TV Z1 ukončila své vysílání ke dni 24. ledna 2011.
2
ČT1 a ČT2 nahradily televizní stanice ČST 1 a ČST 2.
3
Jednalo se o faktické přejmenování televize Premiéra.
7
Posledním důležitým mezníkem byl příchod digitálního vysílání, které postupně nahradilo vysílání analogové. Legislativně proces tzv. digitalizace započal zákonem 161/2008 Sb. o změně zemského televizního vysílání na digitální. Fakticky pak celý proces odstartoval počátkem roku 2009, kdy proběhlo první vypnutí analogového vysílače na Žižkově. Ukončení procesu přechodu na digitální vysílání datuje Z. Duspiva (Duspiva, 2011) na konec listopadu roku 2011, kdy Česká televize definitivně ukončila analogové vysílání. Některé analogové vysílače pro malou část obyvatel však byly vypínány ještě v průběhu první poloviny roku 2012.
2.2 Současné technologie televizního vysílání Televizní vysílání lze z hlediska způsobu přenosu obecně rozdělit na analogové a digitální. Jak bylo popsáno výše, analogové vysílání je již téměř ukončeno, proto jsou následující kapitoly zaměřeny především na digitální způsob přenosu televizního vysílání.
2.2.1 Pozemní digitální televizní vysílání Pozemní digitální televizní vysílání (označované zkratkou DVB-T z anglického Digital Video Broadcasting – Terrestrial, dále jen pozemní vysílání) šíří signál podobně jako jeho analogový předchůdce pozemními vysílači. Klíčovou vlastností oproti analogovému vysílání je kromě zvýšení kvality obrazu a zvuku a možnosti šíření různých doplňkových služeb tzv. komprimace – možnost zmenšení objemu přenášených dat. V analogovém vysílání byl poměr 1:1, tedy jeden vysílaný kanál (proud) přijímal divák jako jednu televizní stanici. Digitální vysílání ovšem umožnilo poměr vyšší, tedy z jednoho vysílaného datového proudu může divák přijímat hned několik televizních stanic (případně i rozhlasových). Současně může přijímat různé doplňkové služby. Takový „balíček“ televizních a rozhlasových stanic, případně služeb, vysílaný jedním kanálem, je označovaný jako multiplex. Přehled multiplexů a televizních stanic, které jsou obsaženy v jednotlivých multiplexech v České republice, shrnuje Tabulka 2.
8
Tabulka 2 – Přehled multiplexů a obsažených televizních stanic v ČR (ke dni 29. února 2012) Název
Multiplex 1
Multiplex 2
Multiplex 3
Multiplex 4
Provozovatel
Česká televize
České radiokomunikace
České radiokomunikace
Digital Broadcasting
ČT1 ČT2 TV stanice
ČT24 ČT4
Pokrytí ČR
Poznámka
TV Nova Nova Cinema Prima Family Prima Cool TV Barrandov
99,9%
99,8%
Multiplex 1 obsahuje pouze média veřejné služby. Rovněž vysílání Českého rozhlasu (7 stanic)
Rovněž vysílání rádia Proglas. Multiplex dříve obsahoval např. i TV óčko, Z1, Public TV. Předchozím provozovatelem byla společností Czech Digital Group.
Prima Love Metropol TV
-
TV ZAK GENUS PLUS 92,3%
-
22,7% Síť slouží pro testování nových technologií, např. vysílání ve vysoké kvalitě. Pokrývá Prahu, Brno, Ostravu a jejich okolí. Předchozím provozovatelem byla společnost Telefónica O2.
Zdroj: vlastní zpracování na základě ČTÚ (Český telekomunikační úřad, 2012) a NKS (Národní koordinační skupina, 2012)
Pozemní digitální vysílání prostřednictvím multiplexů je v současné době v České republice nejobvyklejším způsobem příjmu televizního signálu.
2.2.2 Družicové digitální televizní vysílání U družicového digitálního vysílání (DVB-S, Digital Video Broadcasting – Satellite, či též digitálního satelitního televizního vysílání, dále jen satelitní vysílání) je signál přijímán z antén umístěných na družicích, které obíhají kolem Země. Jelikož je rychlost družic stejná, jako rychlost Země, pozice vysílačů se nemění a tak zajištěno pokrytí celého území, například České republiky (příjem však mohou narušit některé překážky ve výhledu na družici, např. vysoký strom, budova atp.). Televizní stanice přijímané satelitním vysíláním lze rozdělit na dvě hlavní kategorie – volné (nekódované) a kódované. Kódované programy jsou zpravidla 9
placené a k jejich příjmu je kromě satelitního přijímače a parabolické antény potřeba také speciální přijímač s tzv. dekódovací kartou. Na území České republiky v současné době působí 5 platforem, neboli poskytovatelů, kteří divákům nabízí různé balíčky (sestavy) televizních stanic. Přehled těchto poskytovatelů je uveden v Tabulce 3. Tabulka 3 – Přehled platforem poskytujících satelitní vysílání v ČR (ke dni 29. února 2012) Název
Skylink
CS Link
DigiTV
UPC Direct
T-Mobile televize
Provozovatel
TradeTec
Media Vision
RCS&RDS
UPC
T-Mobile
Počet stanic
93
54
52
> 69
(z toho zdarma)
(27)
(25)
(0)
(0)
68 (0)
Počet domácností 4
657 000
419 000
220 000
104 000
30 000
Zdroj: vlastní zpracování na základě portálů Digitální Televize (DigitálníTelevize.cz, 1999-2012a) a Parabola (Parabola.cz, 2012)
2.2.3 Kabelové digitální televizní vysílání Kabelové digitální televizní vysílání (DVB-C, Digital Video Broadcasting – Cable, dále jen kabelové vysílání) přenáší obraz, zvuk, případně další datové služby pomocí kabelových rozvodů. Původně měly kabelové rozvody „dovést“ televizní vysílání tam, kde nebyl možný klasický (tehdy analogový) příjem signálu. Příjemce by tak nebyl závislý na dostupnosti signálu vysílače. Na druhé straně je však síť rozvodů kabelové televize často omezena pouze na velká města, kde se operátorům poskytujícím tento druh připojení vrátí vynaložené prostředky na vybudování těchto rozvodů. Přehled některých současných poskytovatelů kabelového připojení s televizními službami v České republice zobrazuje Tabulka 4.
4
Orientační počet domácností využívající danou platformu, který vychází z počtu aktivních přijímacích karet ke konci roku 2009.
10
Tabulka 4 – Přehled některých poskytovatelů kabelového připojení v ČR (ke dni 29. února 2012) Název
UPC
O2 TV
Netbox
Nej TV
Poda
Provozovatel
UPC
Telefónica Czech Republic
SMART Comp
Nej TV
Poda
Počet stanic
>100
90
107
>100
86
(z toho zdarma)
(0)
(0)
(0)
(0)
(0)
Počet zákazníků5
400 000
138 000
n/a
75 000
10 000
Zdroj: vlastní zpracování na základě článku J. Potůčka (Potůček, 2010) a webových stránek uvedených společností
2.2.4 Nové technologie a trendy Z
trendů, které lze na trhu sledovat, má aktuálně nejblíže k realizaci
tzv. hybridní širokopásmová televize (HbbTV, Hybrid Broadcast Broadband, dále jen hybridní televize). Ta propojuje televizní vysílání (satelitní či kabelové) s internetem. Příjemci se tak díky tomuto spojení rozšiřují možnosti klasického vysílání. Může si například přehrát ukázky pořadů, vstoupit do archivu dané televizní stanice, zúčastnit se hlasování v aktuálně vysílaných pořadech a využít mnoho dalších připravovaných doplňkových, často interaktivních služeb. L. Polák (Polák, 2011) uvádí, že nejdále jsou se zavedením této technologie v Německu, kde je HbbTV naprostým standardem. V české republice je zavedení této technologie velmi aktuální. Silnou podporu má od České televize, která ji chce spustit v průběhu roku 2012. Ředitelka Nových médií6 P. Kvapilová (Kvapilová, 2011) při příležitosti představení vize hybridní televize 30. listopadu 2011 uvedla: „Dnes chceme vyslat silný signál, že hybridní televize HbbTV je cesta, kterou chceme jít. Je to
5 Orientační počet zákazníků jednotlivých poskytovatelů digitální televize vychází ze statistik za 1. čtvrtletí roku 2010 (UPC, O2 TV), respektive za rok 2011 (Nej TV, Poda). 6
Divize Nová média je útvar České televize, který sleduje nové technologie a platformy a snaží se o jejich propojení s Českou televizí. Jde například o zapojení diváka prostřednictvím sociálních sítí do vysílání, zpřístupnění odvysílaných pořadů v archivu na internetu, přístup z mobilních aplikací apod.
11
platforma, kterou podporuje i Evropská vysílací unie. (…) Věříme, že televize bude ještě silnější, když dokáže zkombinovat sílu internetu a televize“. Co se týče samotného přijímače televizního vysílání, aktuálně vyvíjenou novinkou je tzv. „chytrá televize“. Stejně jako chytré mobilní telefony, které v relativně nedávné době vstoupily i na český trh a postupně nahrazují klasické mobilní telefony, mají chytré televize disponovat zejména možností přístupu na internet. Uživatel bude moci do své chytré televize pomocí internetu stahovat a instalovat různé aplikace, vyřizovat elektronickou poštu, využívat internetové telefonování, komunikovat přes sociální sítě apod. M. Matlocha (Matlocha, 2011) v rozhovoru v Lidových novinách k příchodu chytrých televizí uvádí: „Televize už definitivně neslouží pouze ke sledování obrazu. Zákazníci po celém světě včetně Česka očekávají funkce navíc. (…) Poptávka po tomto typu televizorů velmi rychle stoupá“. Lze tedy říci, že trendem v oblasti televizního příjmu je interaktivní zapojení diváka do vysílání a dostupnost nových, převážně internetových služeb. Divák tak nebude jen pasivním příjemcem, ale i aktivním uživatelem, tj. bude moci například vybírat i mezi pořady v rámci jedné televize nebo poslat zpětnou vazbu do televizního studia, například svým kladným či negativním ohodnocením hosta v právě sledovaném pořadu. Dále na chytré televizi bude moci ovládat různé aplikace, připojit se k oblíbeným službám na internetu apod. To otevírá prostor například pro internetové prodejce, kteří by například mohli nabízet své produkty i s objednacím formulářem přímo na televizní obrazovce.
2.3 Legislativa a financování televizních stanic 2.3.1 Legislativa upravující televizní stanice Jak již bylo řečeno výše, televizní stanice v České republice lze rozdělit na veřejnoprávní a komerční. Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání z roku 1991 byl však v roce 2001 nahrazen novým zákonem o rozhlasovém a televizním vysílání (Zákon 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání).
12
Obrázek 3 – Úvodní část zákona o rozhlasovém a televizním vysílání Zdroj: Zákon 231/2001 Sb. (Zákon 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání)
Jak je patrné z výtažku daného zákona (viz Obrázek 3), televizní vysílání zahrnuje všechny formy televizního přenosu, které byly popsány v podkapitole 2.2. Veřejnoprávní televizní stanice v České republice provozuje Česká televize (dále jen ČT). ČT byla zřízena ke dni 1. ledna 1992 zákonem o České televizi (Zákon č. 483/1991 Sb. o České televizi). Tento zákon explicitně stanovuje, jaké povinnosti má ČT právě jako médium veřejné služby: „§ 2 (1): Česká televize poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu (dále jen "veřejná služba v oblasti televizního vysílání").“ V praxi
tedy
ČT
jako
médium
veřejné
služby
nesleduje
primárně
své ekonomické cíle, tj. dosažení a tvorbu zisku, získání maximálního počtu diváků, největšího podílu na trhu apod. Jejím principem je poskytovat prostor ve svém vysílání takovým pořadům, které naplňují uvedený zákon. Jak dále uvádí zákon o České televizi (Zákon č. 483/1991 Sb. o České televizi): „§ 2 (2): Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména: a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů, b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,
13
c) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti, d) rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin, e) výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež.“ Z hlavních úkolů ČZ tedy vyplývá, že má zajistit především pluralitu a vyváženost ve svém vysílání, a to pro všechny skupiny obyvatel. Ve srovnání s komerčními televizemi má tedy přímo stanovenou povinnost vysílat pořady, které by komerční televize, například kvůli nízké sledovanosti a následného nízkého příjmu z reklamy, do svého vysílání vůbec nezařadily. Konkrétně může jít např. o pořady pro zdravotně postižené občany, národnostní menšiny, děti a mládež apod. Tato povinnost je prvním základním prvkem, který odlišuje veřejnoprávní ČT od ostatních komerčních televizí na trhu televizních stanic v České republice. Kontrolním orgánem televizních stanic (veřejnoprávních i komerčních) je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Jedním z bodů poslání RRTV (2012b) je dohlížet na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací v oblasti vysílání a převzatého vysílání. Dále také mimo jiné dohlíží na dodržování právních předpisů v oblasti vysílání a televizním stanicím uděluje či odebírá licence k vysílání.
2.3.2 Financování televizních stanic Jak uvádí např. Verner (2010a), zdroje financování komerčních televizních stanic jsou tvořeny především z pronájmu části jejich vysílacího času jiným subjektům, tedy reklamou, případně příjmy z další podnikatelské činností.
14
Oproti tomu rozhodujícím zdrojem financování ČT jako média veřejné služby jsou tzv. koncesionářské poplatky, Ty povinně platí vlastníci televizních přijímačů. Pronájem reklamního prostoru je pro veřejnoprávní média včetně ČT pouze příjmem doplňkovým, jak uvádí sama ČT (Česká televize, 1996-2012c). Koncesionářské poplatky – vzhledem k dalšímu textu této práce – zde nelze nechat formulované pouze jako zdroj financování ČT, ale je vhodné zde alespoň základně vysvětlit důvod jejich existence a zdůraznit, jaký významný omezující dopad mají na případné zadavatele reklamy. Jak uvádí ČT (Česká televize, 1996-2012b): „‚Komerce‘ ve spojení s Českou televizí, provozovatelem televizního vysílání ze zákona a subjektem veřejnoprávního charakteru, je dosti silné slovo. Je ale fakt, že zákonem vymezené podnikatelské aktivity jsou doplňkovým zdrojem financování České televize, který po více než pět let od vzniku České televize umožnil nezvyšovat televizní poplatek, hlavní zdroj jejího financování, a pomohl také České televizi plnit její povinnosti ve vysílání a výrobě programu. Podnikatelské aktivity nejsou ničím, co by chtěla Česká televize skrývat, ale nelze je posuzovat izolovaně, bez uvědomění základního poslání České televize“. Z úkolů České televize zákonem stanovených a popsaných v předchozí kapitole logicky vyplývá, že ČT je určitým způsobem omezena ve výběru a kombinaci vysílaných pořadů, a tím pádem i znevýhodněna na mediálním trhu ve smyslu prodeje reklamního prostoru. To potvrzuje například i D. Zbínová (Zbínová, 2003) z tiskového oddělení ČT: „Televizní vysílání veřejné služby by mělo být už ze své definice nákladnější, neboť plní úkoly, které jsou pro soukromé televizní stanice nerentabilní. (…) Je zřejmé, že legislativní rámec působení České televize staví nejméně od roku 2001 Českou televizi ve srovnání s provozovateli pozemního celoplošného komerčního televizního vysílání do nerovnoprávného a jednostranně nevýhodného postavení“. To je jeden z důvodů, kterým se vysvětluje existence koncesionářských poplatků. Konkrétně, vysílání pořadu zaměřeného například na národností menšinu žijící v ČR (což není neobvyklým krokem ze strany ČT k naplnění svého poslání určeného zákonem) již určitým způsobem předurčuje, jaká bude skupina diváků, a tím pádem jaký bude zájem ze strany inzerentů o reklamní prostor u daného pořadu. Diváky 15
takového pořadu samozřejmě nemusí být pouze příslušníci dané menšiny, nicméně konkurenční komerční televize, která není omezena ve výběru pořadů tímto způsobem, může ve stejném čase například nabídnout úspěšný film. Ten je zpravidla pro většinu diváků mnohem atraktivnější a tak cesta komerční televize k přilákání inzerentů může být v tomto ohledu mnohem jednodušší. Tuto myšlenku potvrzuje např. V. Maleček (Maleček, 2009): „Televizní poplatek platíme – podobně jako sociální a zdravotní pojištění – na solidárním principu, na vysílání a výrobu pořadů pro ten druh obyvatel, který není moc v hledáčku zadavatelů reklam (senioři, národnostní a etnické menšiny) a díky tomu ani není atraktivní pro komerční televize přizpůsobovat pro ně program.“ Podobné vyjádření lze nalézt i u ČT (Česká televize, 1996-2010): „Komerční televize v České republice - např. NOVA a PRIMA - mají neomezené příjmy z reklamy a dalších komerčních aktivit, čemuž výrazně přizpůsobují svůj program. Čím vyšší má reklama sledovanost, tím vyšší je cena a tedy i zisky. (…) Rozhodujícím příjmem České televize je příjem z televizních poplatků, který je doplněn příjmem z velmi omezeného reklamního vysílání a popř. dalších obchodních aktivit (prodej vysílacích práv apod.)“. Koncesionářské, tedy rozhlasové a televizní poplatky aktuálně upravuje zákon přijatý v roce 2005 (Zákon 348/2005 Sb.o rozhlasových a televizních poplatcích). Nejdůležitější změnou danou přijetím tohoto zákona bylo postupné zvyšování televizního poplatku. Vývoj koncesionářských poplatků již od počátku existence Československé televize zobrazuje Tabulka 5. Tabulka 5 – Vývoj koncesionářského (televizního) poplatku od vzniku Československé televize
Počátek platnosti
Výše měsíčního televizního poplatku
1. 1. 1995
1. 7. 1969
1. 4. 1991
1. 7. 1997
1. 10. 2005
1. 1. 2007
1. 1. 2008
15 Kč
25 Kč
50 Kč
75 Kč
100 Kč
120 Kč
135 Kč
Zdroj: vlastní zpracování na základě článku P. Bukače (Bukač, 2005) a Zákona 348/2005 Sb. (Zákon 348/2005 Sb.o rozhlasových a televizních poplatcích, 2005).
Zákon 348/2005 (Zákon 348/2005 Sb.o rozhlasových a televizních poplatcích, 2005) však obsahuje další důležitý bod, který upravuje reklamní prostor v ČT: 16
„§ 14 (2) Provozovatel televizního vysílání ze zákona nesmí do vysílání zařazovat reklamu a teleshopping s výjimkou reklamy zařazované do vysílání programu v přímém spojení s vysíláním sportovní či kulturní události, je-li vysílání takové reklamy nezbytnou podmínkou k získání práv k televiznímu vysílání sportovní nebo kulturní události. Je-li do vysílání programu provozovatele ze zákona zařazována reklama podle věty prvé, nesmí čas vyhrazený takové reklamě přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času, přičemž v době od 19.00 hodin do 22.00 hodin nesmí překročit 6 minut v průběhu jedné vysílací hodiny. Přímým spojením reklamy s vysíláním sportovní či kulturní události se rozumí zařazení reklamy do programu bezprostředně před vysíláním sportovní či kulturní události, bezprostředně po jejím odvysílání a zařazování do přestávek takové události“. Tento odstavec nabyl účinnosti 1. ledna 2008. Od tohoto data tedy došlo k zásadnímu omezení pronájmu reklamního prostoru v pořadech vysílaných ČT a to mělo za následek významný úbytek příjmů z pronájmu reklamní prostoru. Tuto skutečnost dokládá Obrázek 4, kde je zobrazen snižující se poměr výnosů ČT z reklamy a ostatních výnosů ČT před a po nabití účinnosti daného zákona.
Obrázek 4 – Poměr výnosů z reklamy České televize vůči jejím jiným výnosům Zdroj: vlastní zpracování na základ dat ČTK (2011)
17
Obrázek 4 jasně ukazuje klesající trend poměru výnosů právě od období počátku účinnosti zmiňovaného zákona. Mezi lety 1998 a 2006 byl tento poměr stabilně v průměru okolo 24 %. V roce 2007 sice ještě nebyl účinný výše uvedený druhý odstavec paragrafu 14, ke dni 1. 1. 2007 však vešel v účinnost první odstavec daného paragrafu. Ten omezil podíl vysílané reklamy na celkovém vysílání ČT z 1 na 0,5 %. V roce 2007 se tak poměr výnosů z reklamy vůči ostatním výnosům snížil na 13 %. Od účinnosti druhého odstavce zákona se dále sledovaný poměr snížil na 11 % v roce 2008. V letech 2009 a 2010 se dále snižoval na 10, respektive na 7 %. Spolu se zvyšováním koncesionářských poplatků došlo ke snižování podílu reklamy v ČT a nakonec k velkému omezení reklamy (reklamních spotů) v televizních stanicích ČT. Zcela zásadním zdrojem financování se tak pro ČT staly
koncesionářské
poplatky.
Způsob
financování
ČT
především
z koncesionářských poplatků a způsob financování komerčních televizí především z pronájmu komerčního prostoru je druhým, a pro tuto práci zásadním prvkem, který odlišuje médium veřejné služby od komerčních televizí.
18
3. Cílený marketing v televizním vysílání 3.1 Cílený marketing7 Obecně mohou firmy přistupovat k trhu dvěma způsoby – hromadným marketingem, nebo marketingem cíleným. Hromadný marketing představuje rozhodnutí o hromadné výrobě a distribuci jednoho produktu a přilákání všech typů kupujících. Oproti tomu cílený marketing představuje rozhodnutí identifikovat různé skupiny, které trh vytvářejí, a pro zvolené cílové trhy vytvořit produkty a marketingové mixy. Za klíčové postupy pro cílený marketing se považují segmentace trhu (segmentation), tržní zacílení (targeting) a tržní umístění (positioning). Při segmentaci firma rozdělí trh na skupiny, které upřednostňují různé produkty a marketingové mixy (např. podle geografických nebo demografických proměnných). Následně jsou tyto skupiny ohodnoceny podle definovaných parametrů (např. velikost, růst atp.) a na základě tohoto ohodnocení se firma dále rozhodne, jakou strategií trh pokryje. Ignorování
rozdílů
mezi
danými
skupinami
na
trhu
představuje
tzv. nediferencovaný marketing. Vytvoření odlišných tržních nabídek pro několik skupin (segmentů) představuje tzv. diferencovaný marketing. Zaměření se na jeden nebo několik málo tržních skupin je označován jako koncentrovaný marketing. Graficky tyto možné přístupy pokrytí trhu znázorňuje Obrázek 5. V dalších částech této práce je popsáno, jakým způsobem firma při své strategii cíleného marketingu postupuje, a to zejména v souvislosti s televizní reklamou.
7
Teorie popsaná v této podkapitole vychází z knihy Moderní marketing od Philipa Kotlera (Kolter, a další, 2007).
19
Obrázek 5 – Tři možnosti pokrytí trhu firmou v cíleném marketingu Zdroj: vlastní zpracování na základě P. Kotlera (Kolter, a další, 2007 stránky 487-489)
3.2 Výběr média V praxi je velmi důležité, jaké médium si firma pro své reklamní sdělení zvolí. Např. neuvážený výběr televizní reklamy by mohl stát firmu miliony korun, které by nakonec neměly žádanou odezvu. Firma vybírá to nejvhodnější médium (či zpravidla jejich kombinaci) pro své reklamní sdělení v návaznosti na svoji marketingovou strategii. Obecně lze média rozdělit na klasická a elektronická. Mezi klasická řadíme tisk – noviny a časopisy. Mezi elektronická média patří televize, rozhlas, kino a internet. Každé z médií má své výhody a nevýhody. Nejdůležitější charakteristiky klasických i elektronických médií uvádějí například J. Přikrylová a J. Jahodová (Přikrylová, a další, 2010) – viz Tabulku 6.
20
Tabulka 6 – Přehled nejdůležitějších charakteristik médií podle autorek knihy Moderní marketing Médium
Výhody
Nevýhody
Široký dosah Masové pokrytí Opakovatelnost Flexibilita Vysoká prestiž (různá podle zemí) Přesvědčivé médium Schopnost demonstrovat produkt a vytvářet image značky, zvyšovat povědomí o značce Vhodná pro product placement
Dočasnost sdělení Vysoké náklady Dlouhá doba produkce Limitovaný obsah sdělení Nemožnost operativní změny Nedostatečná selektivnost Nesoustředěná pozornost diváků
Rozhlas
Velká šíře zásahu Rychlost přípravy Nízké náklady Možnost selekce posluchačů Mobilita Interaktivita
Pouze zvuk Dočasnost sdělení Omezený dosah Limitovaný obsah sdělení Doplňkové médium
Internet
Celosvětový dosah Nepřetržité působení Vysoké zacílení Flexibilita a rychlost Nízké náklady Vysoká důvěryhodnost Interaktivita
Nutnost připojení Požadavek vyšší odborné znalosti uživatele
Kino
Selektivnost Opakovatelnost Flexibilita Přesvědčivé médium Schopnost demonstrovat produkt, vytvářet a zvyšovat povědomí o značce Vhodné pro product placement
Limitovaný obsah sdělení Nemožnost operativní změny Dočasné sdělení Delší doba produkce
Noviny
Flexibilita Jistá společenská prestiž Intenzivní pokrytí Čtenář ovlivní délku pozornosti Možnost koordinace v národní kampani
Krátká životnost Nepozornost při čtení Poměrně špatná reprodukce inzerátů
Televize
Zdroj: J. Přikrylová a J. Jahodová (Přikrylová, a další, 2010 str. 72)
Jaká média v praxi firmy pro umístění svých reklamních sdělení mezi lety 2007 a 2010 nejvíce používaly (měřeno podle objemu finančních prostředků) je možné vidět na Obrázku 6.
21
Výdaje v mld. Kč
30 25 20 15 10 5 0 2007
2008
2009
2010
2007
2008
2009
2010
Kino
0,08
0,07
0,02
0,02
Radio
2,27
2,27
1,77
1,5
Venkovní reklama
2,75
2,91
2,43
1,94
Internet
2,8
3,42
3,42
3,25
Tisk
8,68
8,55
5,47
4,49
TV
10,75
11,49
8,39
7,3
Obrázek 6 – Odhady vývoje reklamních příjmů jednotlivých typů médií (v mld. Kč, před odečtením agenturní provize) Zdroj: vlastní zpracování na základě dat OMD (OMD in BuzzMag, 2009)
Ze zobrazeného vývoje na Obrázku 6 je patrné, že objem prostředků plynoucích do televizní reklamy od roku 2008 klesal. V porovnání s ostatními médii však televize udržovala první pozici. Např. v roce 2010 firmy investovaly do televizní reklamy celkem 7,3 miliardy korun, což tvořilo téměř 40 % výdajů firem na reklamu do všech médií (tj. celkem 18,5 mld. korun). Druhé místo si udržoval tisk, třetí internet, čtvrté venkovní reklama a páté rádio. Na posledním šestém místě bylo kino, jehož reklamní příjmy byly v porovnání s ostatními médii takřka zanedbatelné.
3.3 Výběr televizní stanice Podle J. Přikrylové a J. Jahodové (Přikrylová, a další, 2010) jsou prvky jako typ vysílací struktury, charakter jednotlivých stanic a jejich diváků, vysílací čas a náklady na minutu vysílacího času rozhodujícími momenty, podle kterých se firma rozhoduje, kdy, zda a v jakém rozsahu bude televize použita jako reklamní médium.
22
Výběr televizní stanice úzce souvisí s cílovou skupinou, kterou chce firma svým reklamním sdělením oslovit. Už i výběr technologie televizního přenosu určitým způsobem předurčuje, jakou skupinu obyvatel vůbec může oslovit. Jak je uvedeno výše v podkapitole 2.2 o současných technologiích televizního vysílání, v praxi existují určité limity v jednotlivých technologiích televizního přenosu. Např. televizní stanice ČT1 pokrývá digitálním vysíláním 99,9 % území ČR, dále je šířena i satelitním a kabelovým přenosem. Díky tomu lze očekávat, že její vysílání může zasáhnout velký počet obyvatel (téměř 100 %). Charakteristiky jejích diváků budou proto velmi odlišné. Portfolio diváků bude složeno ze všech věkových skupin, příjmových skupin, úrovní dosaženého vzdělání, různých míst bydliště atp. Oproti tomu například televizní stanice Film plus je dostupná pouze přes satelitní a kabelové vysílání. Jak bylo popsáno výše, podle odhadů tyto dva způsoby připojení v České republice přijímá pouze okolo 20 % obyvatel. Kabelové i satelitní vysílání vyžaduje i další náklady než jen na samotný televizor a to již může odrážet informace o příjmech takové skupiny diváků. Dále kabelové vysílání vyžaduje dostupnost kabelové přípojky, jež je zpravidla dostupná pouze ve velkých městech. Diváky tak lze rozdělit například podle místa bydliště a velikosti města, ve kterém bydlí. Konečně např. u internetového vysílání se vyžaduje odpovídající počítačové vybavení a určitá pokročilá počítačová gramotnost diváka. Dalším faktorem, který firmy při výběru televizní stanice pro své reklamní sdělení zvažují, je celkové zaměření jednotlivých televizních stanic. Zaměření některých televizních stanic dostupných v ČR je možné vidět v Tabulce 7. U některých televizních stanic nelze příliš přesně specifikovat běžného diváka. Lze ho zpravidla popsat až podle jeho chování k dané televizní stanici, respektive jaké konkrétní pořady na dané televizi sleduje (viz např. ČT1). Naopak u některých stanic lze s určitou přesností odvodit určité charakteristiky diváků. Podle zaměření stanice lze například odvodit zájmy diváků (Óčko – hudba, ČT4 – sport), jejich věk (Disney Channel – děti předškolního věku, případně rodiče s dětmi), místo bydliště či dočasného pobytu (Brno TV – Brno, TV Metropol – Praha), nebo dokonce například náboženské vyznání (TV NOE – křesťanská víra). 23
Tabulka 7 – Přehled zaměření televizních stanic dostupných v ČR přes pozemní vysílání (vlevo) a některých stanic dostupných pouze přes satelitní, kabelové či internetové vysílání (vpravo) Název stanice
Zaměření
Název stanice
Zaměření
ČT1 ČT2 ČT4 ČT24 NOVA NOVA CINEMA PRIMA FAMILY PRIMA COOL PRIMA LOVE BARRANDOV NOE METROPOL
Všeobecné Dokumenty, kultura Sport Zpravodajství, byznys Všeobecné Filmy, seriály Všeobecné Filmy seriály (muži) Filmy, seriály (ženy) Filmy, seriály, dětské pořady Křesťanství Zprávy, kultura (Praha)
ÓČKO MTV CZECH NOVA SPORT METEO TV BRNO TV SPEKTRUM CS FILM FILM PLUS LEO TV DISNEY CHANNEL RETRO MUSIC TELEVISION
Hudba Hudba Sport Počasí Zprávy, kultura (Brno) Dokument Filmy (České, Slovenské) Film Erotika Dětské pořady Hudba
Zdroj: CS Link (2012)
Je však třeba upozornit na fakt, že televizní stanice s proklamovaným zaměřením může obsahovat ve svém vysílání i pořady, které nemusí zcela odpovídat celkovému popisu daného kanálu. Pak i zde záleží na skladbě konkrétních pořadů dané televizní stanice.
3.4 Výběr pořadu Jak bylo uvedeno výše (viz podkapitola o financování televizních stanic), komerční televize jsou existenčně závislé na příjmech z reklamy. Tomu pak odpovídá i zařazení takových programů do svého vysílání, které dokážou přilákat dostatečný počet inzerentů. Stanice jsou tak motivovány sestavit svůj vysílací program tak, aby přilákaly inzerenty. Z opačného pohledu, pokud inzerent bude chtít zasáhnout pouze určitou cílovou skupinu, bude vybírat z programové nabídky takové pořady, které jeho cílovou skupinu dokážou co nejlépe zasáhnout. Pokud ve vysílání televize takový pořad nenalezne, televizní stanice o inzerenta přichází. Konkrétním příkladem popsaného přístupu je televizní stanice Metropol. Metropol TV (2012) sama sebe popisuje jako první pražskou televizi, která je informativním médiem určeným všem obyvatelům Prahy a středních Čech (tomu 24
odpovídá i možnost příjmu vysílání televize především v těchto oblastech). Ve svém profilu pro inzerenty televize uvádí (Metropol TV, 2012): „Vzhledem k zacílení pořadů na dění v metropoli a na využití volného času právě obyvatelů hlavního města, je tato televize velmi vhodným kanálem, kterým lze oslovit více než 20 % obyvatel České republiky vytvářejících téměř 40 % HDP země. Z těchto důvodů je programové schéma Metropol TV sestaveno tak, aby si zde každý obyvatel Prahy našel svůj program. Jednotlivé pořady jsou určeny dětem, teenagerům, ženám, matkám, produktivním mužům i pražským seniorům“. Jak může vypadat takové schéma vysílání jedné televize s vazbou na dané cílové skupiny, znázorňuje graficky Obrázek 7.
Obrázek 7 – Příklad skladby pořadů televizní stanice se zaměřením na cílové skupiny Zdroj: autor
Z obrázku je dobře patrné, že i jeden pořad v rámci jedné televize může mít více cílových skupin. Z hlediska rozdělení trhu například podle věkových kategorií může jít u Televizního pořadu 1 o široké věkové zaměření s cílovými skupinami 15 -25, 25 – 35 i 35 – 45 let. Televizní pořad 2 může mít věkovou cílovou skupinu užší, například 55 – 65 let. Konečně Televizní pořad 3 se může zaměřovat na nejmladší věkovou kategorii, např. děti do 3 let a zároveň mít shodnou cílovou skupinu jako Televizní pořad 1, tj. kategorii 25 – 35 let (např. rodiče dětí do 3 let). Inzerent se pak podle tohoto schématu může podle své marketingové strategie zaměřit na cílové skupiny daných televizních pořadů. Pokud se propojí koncept
25
cíleného (diferencovaného) marketingu inzerentů s výše popsaným přístupem (skladbou pořadů televizní stanice), vznikne podrobnější schéma – viz Obrázek 8.
Obrázek 8 – Příklad skladby pořadů televizní stanice se zaměřením na cílové skupiny a propojení s diferencovaným přístupem pokrytí trhu Zdroj: autor
Inzerent však má při svém plánování často i v rámci jednoho pořadu na výběr z různých možností reklamního sdělení. Jde zejména o klasické reklamní spoty, product placement, sponzoring a injektáž, které jsou popsány níže.
3.5 Výběr druhu sdělení 3.5.1 Reklamní spot Nejobvyklejší formou pronájmu televizní času je klasický reklamní spot. Reklamní spot je dodáván inzerentem ve standardní délce 30 sekund. Inzerent zpravidla může dodat spot i kratší či delší, v praxi pak za tento nadstandard média účtují určitou slevu, případně přirážku k ceně standardního třicetisekundového reklamního spotu. Jinak řečeno, klasický třicetisekundový spot je považován za základní čas a od něj se odvíjí cena za zkrácení či prodloužení tohoto času. Výroba reklamního spotu je relativně nákladná, v praxi výroba vyžaduje několik etap. Inzerenti se obvykle obrací na externí reklamní, produkční či mediální agenturu, která společně s jejich zadáním spot navrhne, připraví a umístí. Tyto činnosti mohou být
26
také rozděleny mezi více agentur či společností. Pro příklad je zde uvedena produkční společnost Fairfilm, která firmám nabízí všechny tyto hlavní činnosti. Konkrétní etapy přípravy spotu (Fairfilm, 2012): Příprava reklamního spotu. V této fázi firma agentuře předá základní informace o svých záměrech. Jde zejména o poskytnutí informací o produktu, který má být v reklamním spotu představen, cílová skupina zákazníků daného produktu a přehled hlavních konkurentů firmy. Scénář reklamního spotu. Agentura pro přípravu scénáře spotu využívá odborníků na konkrétní činnosti, tj. zejména scénáristů a režisérů. Ti připraví zpravidla několik variant scénářů a předkládají je zadavatelské firmě. Po vzájemném výběru nevhodnějšího navrženého scénáře je scénář dokončen do všech detailů, včetně sestavení harmonogramu natáčení připravovaného spotu. Natočení reklamního spotu. Natočení reklamního spotu dle vybraného scénáře může být realizováno v exteriérech nebo interiérech. Speciální, nikoliv však neobvyklou variantou zejména v poslední době, je výroba spotu bez potřeby klasického natáčení. V takovém případě je využívána počítačová 3D grafika. Postprodukce. Mezi další činnosti, které lze souhrnně pojmenovat filmařským termínem postprodukce, patří sestřih natočeného materiálu, grafické a trikové práce a finalizace reklamního spotu. V případě, že inzerent plánuje nasazení i na trhy v jiném jazykovém prostředí, patří sem také překlad a dabing spotu (jazykové mutace). Umístění a distribuce. Po výrobě a finalizaci je spot připraven k nasazení do vysílání.
27
Orientační časový harmonogram od přípravy reklamního spotu po stav, kdy jej může firma použít ve vysílání, znázorňuje Obrázek 9.
Obrázek 9 – Orientační časový harmonogram přípravy televizního reklamního spotu Zdroj: vlastní zpracování na základě společnosti Fairfilm (2012)
Podle společnosti Fairfilm (2012) je vhodné pro přípravu scénáře a režii spotu vyhradit přibližně dva až tři týdny. Samotné natočení je možné realizovat do dvou dnů. Střih pak trvá jeden až čtyři dny, přičemž první projekce může být realizována do následujícího týdne. V rozmezí tří až deseti dnů jsou realizovány dodatečné grafické a trikové práce. Finální tvar spotu trvá zhruba tři až sedm dní. Jazykové mutace mohou být realizovány do týdne.
3.5.2 Product placement Product placement je v České republice relativně novým reklamním formátem. Jeho používání umožnila změna zákona o rozhlasovém a televizním vysílání v roce 2010. V zahraničí, kde existuje již řadu let, je velmi oblíbeným reklamním formátem. Product placement je vymezen zákonem (viz podkapitolu 3.6.1 o legislativních omezeních). Podle P. Miláčka a M. Vojtěchovské (Miláček, a další, 2011) je product placement formou komerční komunikace, kdy se „zadavatelé snaží vhodně zakomponovat podporované výrobky či značky přímo do TV pořadu nebo filmu. Jedná se o perspektivní způsob komunikace, jelikož nenásilně a přirozeně ukazuje výrobek v jeho přirozeném prostředí, kontextu“. Obecně lze říci, že product placement je reklama tvořící přímo součást pořadu, obvykle filmu, seriálu nebo písně. Velmi diskutovaným příkladem z poslední doby je užití nábytku Jamall v sériálu televize Nova Ordinace v růžové zahradě. Scénáristé 28
do příběhu zakomponovali nákup nábytku hlavní představitelky seriálu do svého domu. V několik scénách8 se tak objevil velmi výrazný nápis firmy Jamall. Vizuální složka byla podpořena i několikanásobným uvedením značky v rozhovorech hlavních postav seriálu v několika scénách, konkrétně při výběru nábytku v katalogu Jamall, v diskuzi nad konkrétním typem pohovky Jamall, při žádosti kolegy o převzetí nábytku od společnosti Jamall při doručení, při rozhovoru s kurýrem společnosti o významu názvu společnosti Jamall a při diskuzi nad nerozbalenými krabicemi s nápisem Jamall. Takové ovlivnění příběhu populárního seriálu však vyvolává mezi diváky i odbornou veřejností velké diskuze nad etickou stránkou product placementu a nadměrné reklamy vůbec. Často zaznívá názor, že podobné sdělení je skrytou reklamou, která je zákonem zakázaná. Na druhou stranu široká publicita, diskuze, soukromé i veřejné vyjadřování názoru na zakomponování firmy v pořadu velmi rychle šíří povědomí o dané značce. Povědomí o značkách získává český divák i ze zahraničních filmů. Například velmi známé je, že James Bond ve svých filmech využívá luxusní auto značky Aston Martin a používá hodinky značky Omega9. V praxi však product placement může vyžadovat výrazně delší čas na přípravu. Například umístění produktu do příběhu filmu či seriálu, podobně jako v uvedeném příkladě Jamall nebo Omega (tj. tzv. aktivní product placement) je nutné zohlednit již při psaní scénáře. Pokud se nejedná přímo o zakomponování do příběhu (tj. tzv. pasivní product placement), může být záběr na určitý produkt vložen až při natáčení. Režisér Václav Marhoul (2010) uvádí: „Produkce v tomhle uzavírá sama klasickou smlouvu, jako jakákoli jiná reklamní agentura o použití toho či onoho záběru nebo o určitých finančních prostředcích, které se potom objevují ve filmu“.
8 Sestřih scén s použitím product placementu společnosti Jamall je možné shlédnout na webové adrese http://www.stream.cz/uservideo/537160-skryta-reklama-v-ordinaci-v-ruzove-zahrade. 9
Podle expertních rozhovorů platí švýcarská centrála společnosti Omega producentům filmu za uvedení své značky, její zakomponování do příběhu a nošení hodinek Omega na rukách hlavních představitelů filmu (i mimo natáčení) milionové částky.
29
Cena samotného product placementu závisí na mnoha faktorech. Podle společnosti Media Master (2010a) jsou hlavními faktory ovlivňující cenu product placementu:
sledovanost
pořadu,
identifikovatelnost
produktu,
délka
záběrů
s produktem, dominance produktu v záběru, spojení s hlavním protagonistou / postavou / VIP osobností, verbální zmínka, klíčová role produktu v pořadu, aktivní / pasivní začlenění.
3.5.3 Sponzoring Sponzoring představuje v porovnání s reklamním spotem mnohem levnější variantu reklamního sdělení (měřeno náklady na jejich výrobu). Jak uvádějí např. autoři M. Karlíček a P. Král (Karlíček, a další, 2011 str. 54), „jedná se o umístění sponzorského vzkazu před vysíláním a někdy i v průběhu vysílání vybraného pořadu. V tomto případě organizace ušetří, protože nemusí vytvářet nákladný televizní spot. Navíc se značka může propojit s vhodným pořadem a nemusí ‚bojovat‘ o pozornost s dalšími značkami, jako tomu je v rámci reklamního bloku“. Jinou definici uvádí speciální informační webový portál SponzorPořadu.cz (Sponzorporadu.cz, 2009): Sponzoring má za cíl „propagovat osobu sponzora, vytvoření jeho dobrého jména, pověsti, povědomí u diváka, prezentovat existence sponzora. Sponzorský vzkaz je vysílán zejména na začátku a konci sponzorovaného pořadu – není od pořadu oddělen“ Oproti tomu reklamní spot (blok) je od pořadů zřetelně oddělen. Délka standardního sponzoringového sdělení je 10 sekund (to vychází z obchodních podmínek televizních stanic, jež jsou rozebírány v dalším textu). Za pěkný příklad sponzoringu lze označit spot společnosti Husquarna, zabývající se mimo jiné výrobou a prodejem motorových pil. Svůj sponzorský vzkaz umístila ke známému filmu Texaský masakr motorovou pilou. Rovněž velmi pěkné jsou případy, kdy se u pořadů o bydlení objevují sponzorské vzkazy různých bankovních společností a spořitelen.
30
3.5.4 Injektáž Injektáž je určitou speciální formou reklamního sdělení. P. Miláček a M. Vojtěchovská (Miláček, a další, 2011) k injektáži uvádí: „V průběhu některých pořadů, zejména sportovních přenosů, lze na TV obrazovce sledovat komerční vzkazy. Obvykle se jedná o zadavatele, kteří se chtějí spojit s konkrétní sportovní událostí“ Například Česká pojišťovna využívá každoroční velmi sledované sportovní akce Velká pardubická. Během závodu je na televizní obrazovce zobrazeno logo společnosti. Divák, který sportovní přenos sleduje, pak přímo nevnímá toto reklamní sdělení a působí na něj svým způsobem podprahově. Aby měla injektáž kladný efekt, je důležité, aby diváka logo nerušilo při sledování. Zejména by nemělo překrývat velkou část obrazovky či důležitá, „horká“ místa (tj. například jezdce na koních). Z tohoto důvodu se často umisťuje do pravého dolního, případně levého dolního rohu obrazovky. Injektáž České pojišťovny ve Velké pardubické je možné vidět na Obrázku 10.
Obrázek 10 – Ukázka injektáže České pojišťovny ve Velké pardubické Zdroj: ČT1 (2003)
3.5.5 Další specifické druhy (selfpromotion, teleshopping) Mezi specifické druhy reklamního sdělení v televizním vysílání lze označit selfpromotion a teleshopping. Selfpromotion znamená sebepropagaci. Televizní stanice tak prezentují ve svém vysílání samy sebe. Může se jednat například o upoutávku na následující pořad, 31
připravovaný pořad vysílaný v jiný čas a den, nebo například propagaci osobností a tváří dané televize. Jak uvádí studie selfpromotion provedená J. Fučíkem a V. Hruškovou z RRTV (Fučík, a další, 2006).: „Televize využívají k selfpromotion absolutní maximum prostoru, který lze z vysílání k tomuto účelu použít. Samozřejmostí je vyplnění veškerých předělů. V komerčním vysílání pak zdomácněly upoutávky na následující pořady v pořadech, které jsou právě vysílány. Neodmyslitelnou součástí selfpromotion jsou odkazy na pořady zařazené v jiných pořadech. (Například formou rozhovorů s tvůrci anoncovaných pořadů, s herci, kteří hrají v anoncovaném pořadu apod.) Novým fenoménem posledních let pak je selfpromotion, která je součástí reklamní znělky“. Další specifickou formou pronájmu reklamního prostoru je teleshopping. Jedná se o nástroj přímého marketingu, kdy jsou ve speciálně vyhrazeném čase prezentovány různé výrobky. V průběhu předvádění výrobku je zpravidla zmíněné telefonní číslo, případně internetová adresa, kde lze zboží objednat. Teleshopping je obvykle zařazen do vysílání v takový čas, kdy sledovanost není nejvyšší. Autorky J. Přikrylová a J. Jahodová (Přikrylová, a další, 2010 str. 103) uvádějí. „Ve srovnání s reklamou je teleshopping cenově příznivější, neboť náklady na výroby reklamních spotů jsou výrazně nižší a nižší je i cena za vysílací čas, protože je vysílán v době, která se médiím nepodařila v pro klasickou televizní reklamu vyprodat. Jednoznačnou výhodou je měřitelnost odezvy reklamního sdělení“. Výhodou teleshoppingu je rovněž mnohem delší časový prostor, než v případě klasických spotů, ve kterém je možné podrobněji předvést všechny vlastnosti a funkce daného produktu. Strategie zadavatelů v teleshoppingových sděleních je velmi odlišná od jiných druhů reklamy. V zahraničí existuje mnoho studií zabývající se těmito strategiemi. Například na Taiwanu efektivnost různých metod zkoumala Tsui-Yii Shih (Developing marketing strategies for tv shopping stores, 2011), ve Spojených státech se např. autoři Wicks a Warren zabývali častými klamavými praktikami v teleshoppingu za posledních dvacet let (An analysis of twenty years of deceptive infomercials, 2005).
32
3.5.6 Kombinace V praxi pro znásobení efektu reklamy firmy používají kombinaci různých druhů reklamních sdělení. Příkladem může být již výše uvedená Česká spořitelna, která při konání Velké pardubické nepoužívá ke své propagaci pouze injektáž. Název společnosti je obsažen již v názvu pořadu: „Velká pardubická České pojišťovny“. Tento oficiální název akce je pak uváděn ve všech materiálech, tj. například na vstupenkách, v televizním programu, v průvodním mluveném slově komentátorů apod. Rovněž dresy některých žokejů obsahují název a logo České pojišťovny. Dále je zobrazeno logo a název České pojišťovny na reklamních tabulích přímo na místě závodu. Tyto reklamní tabule jsou umístěny podél trasy závodu tak, aby byly dobře viditelné i pro diváky u televizních obrazovek. Obrázek 11 zobrazuje žokeje Váňu v cílové rovince Velké pardubické v roce 2011. Závěr závodu je vyvrcholením celého sportovního dne a u obrazovek jej sledují v přímém přenosu statisíce diváků. Tento okamžik, kdy se diváci na obrazovku nejvíce soustředí, využívá České pojišťovna několika způsoby reklamy. Například na trávníku je možné vidět logo a název České pojišťovny s nápisem: „Česká pojišťovna gratuluje nejlepším“. V pozadí je také možno vidět hned několik reklamních tabulí (vpravo, vlevo i uprostřed záběru).
Obrázek 11 – Kombinace reklamních sdělení České pojišťovny ve finále Velké pardubické 2011 Zdroj: zachycení obrazovky z archivního pořadu České televize (ČT1, 2011)
33
3.6 Faktory umožňující přesné zasažení cílové skupiny Jelikož televizní reklama patří mezi nejnákladnější způsoby propagace (co se týče absolutní výše nákladů), je velmi důležité televizní sdělení správně umístit. Na otázku, kdy a kde lze vybranou cílovou skupinu zasáhnout, dávají odpověď výzkumy sledovanosti. Podle těchto dat pak může firma či reklamní agentura televizní kampaň účinněji sestavit.
3.6.1 Výzkumy sledovanosti elektronickým měřením Výzkumy sledovanosti českých televizí se zabývá společnost Mediaresearch a zadavatel měření společnost ATO. Mediaresearch (2012) provádí elektronické měření sledovanosti televize od roku 2002. V současné době je měření prováděno na reprezentativním panelu 1833 domácností. Reprezentativnost panelu je kontrolována prakticky denně na základě ČSÚ tak, aby byly z hlediska sociodemografie do výzkumu zahrnuty všechny skupiny mezi obyvateli. Měřeny jsou všechny televizní přijímače v dané domácnosti bez ohledu na způsob příjmu televize. Je tedy sledováno analogové i digitální pozemní, satelitní, kabelové a internetové připojení. Samotné měření je v domácnostech v praxi prováděno pomocí přístroje zvaného TV metr (prakticky jde o nástupce známějšího peoplemetru). Toto zařízení sleduje, jak se členové dané domácnosti dívají na jednotlivé televizní stanice a pořady, jak dané televize přepínají, zda si pořady nahrávají, přehrávají, sledují teletext atp. Na základě získaných dat jsou pak dostupná data a grafy sledovanosti televizních stanic i pořadů s rozborem skladby jejich diváků. Obrázek 12 zobrazuje souhrnný výsledek měření sledovanosti za celý rok 2011. Sledovanost je zde vyjádřena tzv. share, neboli podílem sledovanosti daného televizního kanálu na celkové sledovanosti televizí za dané období.
34
Obrázek 12 – Sledovanost českých televizí za rok 2011 (share, osoby 15+, celý den) Zdroj: vlastní úprava na základě ATO – MEDIARESEARCH (2012)
Z těchto dat lze například učinit závěr, že televizní trh byl v roce 2011 televizními stanicemi rozdělen do třech přibližně stejně velkých skupin. První třetina diváků „patřila“ televizi Nova (29 %), druhou třetinu si rozdělovaly televize ČT1 a Prima (16 %, respektive 18 %, dohromady 34 %) a o třetí třetinu diváků se dělily další televize. Toto rozdělení nebylo v roce 2011 výjimečné, jelikož při analýze dat ATO – MEDIARESEARCH (2011) sledovanosti za rok 2010 lze dojít k podobným závěrům: V roce 2010 opět třetina sledovanosti (33 %) patřila televizi Nova, druhá společně ČT1 a Primě (každé cca 17 %) a třetí třetina diváků jiným televizním stanicím. Důležitým sledovaným ukazatelem je tzv. rating (GRP, Gross Rating Point), který udává sledovanost spotu nebo pořadu v dané cílové skupině televize. Ukazatel je vypočítán jako podíl počtu diváků cílové skupiny, kteří pořad viděli, na celkovém počtu diváků cílové skupiny (to celé krát sto pro procentní vyjádření). Vývoj ratingu za posledních dvanáct měsíců (únor 2011 až únor 2012) zobrazuje Obrázek 13.
35
Obrázek 13 – Graf vývoje ratingu českých televizí za posledních 12 měsíců (osoby 15+, celý den) Zdroj: vlastní úprava na základě ATO – MEDIARESEARCH (2012)
Data potvrdila obecný fakt, že nejnižší sledovanost televizí je v letních měsících (v roce 2011 především srpen, kdy hodnota ratingu klesla pod 12 %). Naopak nejvyšší sledovanost bývá v zimním období (v prosinci 2011 až únoru 2012 rating dosahoval hodnot téměř 17 %). Pro zadavatele reklamy jsou nejdůležitějšími údaji z výzkumů sledovanosti zejména hodnoty share, rating a dále socioekonomická charakteristiky diváků u konkrétních pořadů. ATO a Mediaresearch rozdělují diváky podle socioekonomických charakteristik do 5 skupin – tzv. klasifikace ABCDE. Rozdělení diváků probíhá dle výpočtů na základě profese hlavy domácnosti, postavení hlavy domácnosti v zaměstnání
a
počet
zaměstnanců
firmy,
v níž
hlava
domácnosti
pracuje
a dle nejvyššího dosaženého vzdělání hlavy domácnosti. Při výzkumu je postupně každé domácnosti a všem jejím členům přiřazeno jedno z písmen A, B, C, D nebo E. Kompletní popis jednotlivých skupin (písmen) lze nalézt na webových stránkách společnosti ATO (2012). Zde je uvedena pro orientaci zkrácená charakteristika v Tabulce 8.
36
Tabulka 8 – Část charakteristik jednotlivých skupin dle klasifikace ABCDE Domácnosti s hlavou domácnosti ve skupině A – nejvyšší třída Skupina domácností s nejvyšším socioekonomickým statusem. Jde o domácnosti, v nichž hlava domácnosti má vysoce prestižní zaměstnání, nejvyšší úroveň vzdělání a pohybuje se v nejvyšších řídících funkcích (s odpovědností za 6 a více zaměstnanců). Domácnosti s hlavou domácnosti ve skupině B – vyšší střední třída Skupina domácností s nadprůměrným socioekonomickým statusem. Jde o domácnosti, kde hlava domácnosti má vysoce prestižní zaměstnání ale nižší úroveň vzdělání nebo naopak nejvyšší vzdělání a nižší řídící funkci. Domácnosti s hlavou domácnosti ve skupině C – střední třída Skupina domácností s průměrným socioekonomickým statusem. Patří sem jednak hlavy domácnosti, které pracují v nižších řídících funkcích s nejvýše středoškolským vzděláním a jednak zaměstnanci v manuálních i nemanuálních profesích s vyšším vzděláním (alespoň bakalářským). Domácnosti s hlavou domácnosti ve skupině D – nižší střední třída Domácnosti s průměrným až mírně podprůměrným socioekonomickým statusem. Patří sem jednak domácnosti, jejichž hlava má středoškolské vzdělání. Domácnosti s hlavou domácnosti ve skupině E – nejnižší třída Jedná se o domácnosti s nejnižším socioekonomickým statusem. Mělo by se tedy jednat také o skupinu domácností s nejnižšími příjmy. Jedná se o domácnosti nekvalifikovaných manuálních pracovníků, pomocných dělníků a nekvalifikovaných pracovníků v zemědělství. Zdroj: vlastní úprava na základě ATO (2012)
V praxi pak zadavatelé reklamy mají přístup k těmto údajům u jednotlivých pořadů a mohou tak rozhodnout, zda diváci daného pořadu splňují jimi stanovené charakteristiky cílové skupiny komunikovaného produktu či značky. Jako konkrétní příklad lze uvést pořad Barrandovský videostop. Skladbu diváků tohoto pořadu lze vidět na Obrázku 14. Podle dat ATO - MEDIARESEARCH (2011) z období 1. ledna 2011 až 20. listopadu 2012 sledovalo tento pořad nejvíce diváků (domácností) ze skupiny C (39 %), tedy střední třídy. Druhou největší skupinou diváků byla skupina D – nižší střední třída (26 %) a třetí E – nejnižší třída (20 %). Vyšší střední třída (B) a nejvyšší třída (A) byly zastoupeny relativně málo (6, respektive 9 %). Na obrázku lze také vidět rozdělení diváků podle pohlaví. Barrandovský videostop ve zkoumaném období sledovalo 61 % žen a 39 % mužů (15+).
37
Obrázek 14 – Skladba diváků pořadu Barrandovský videostop dle socioekonomické klasifikace ABCDE (vlevo) a pohlaví (vpravo) v období 1. ledna 2011 až 20. listopadu 2012 (osoby 15+) Zdroj:vlastní úprava na základě ATO - MEDIARESEARCH (ATO - MEDIARESEARCH in Media Master, 2011)
Na základě takových údajů může firma, která se zabývá například prodejem luxusních automobilů a jejíž cílovou skupinou jsou muži s nejvyššími příjmy, učinit závěr, že Barrandovský videostop není vhodným pořadem, kam má reklamní spot (či jiný druh reklamního sdělení) umístit. Z opačného pohledu, pokud televizní stanice nemá pro zadavatele dostatečné údaje o svých divácích, může se dostat do vážných problémů. V praxi se toto potvrdilo u zpravodajské televize Z1, která do projektu elektronického měření sledovanosti nebyla z vlastního rozhodnutí zapojena. Podle J. Potůčka (Potůček, 2011) to byl jeden z důvodů, proč přibližně po dvou a půl letech televize ukončila své vysílání: „Obchodní partneři tak neměli šanci zjistit, jak velký zásah bude mít jejich reklamní kampaň na Z1. Ruku v ruce s vyšším ceníkem za reklamní časy, než nabízejí mnohem sledovanější plnoformátové televize, si Z1 uzavřela cestu k inzerentům“. Data získaná z výzkumu sledovanosti dále však ovlivňují další významný prvek – cenu reklamy. Cena reklamního spotu je v praxi nejčastěji počítána jako rating pořadu (ve kterém bude reklamní spot umístěn) vynásobený cenou za jeden ratingový bod (který je předem televizní stanicí vyhlášen). Inzerent tak konečnou cenu za odvysílání spotu získává v podstatě zpětně, na základě zjištěného ratingu. 38
Obrázek 15 – Rating a share premiéry pořadu Barrandovský videostop (cílová skupina 15+) Zdroj: ATO - MEDIARESEARCH (2011)
Obrázek 15 znázorňuje zjištěný rating a share pořadu Barrandovský videostop. Například rating premiéry tohoto pořadu dne 19. 11. 2011 dosahoval přibližně 4 %. Základní cena stanovená TV Barrandov, resp. její zatupující mediální agenturou (Media Master, 2010b), činila za 1 ratingový bod 24 200 Kč bez DPH (tato cena trvá i v roce 2012). Základní cena spotu v tomto pořadu by tedy dne 19. 11. 2011 činila 4 x 24 200 Kč, tj. celkem 96 800 Kč bez DPH za jeden odvysílaný reklamní spot. Vypočtená cena je ovšem pouze orientační, jelikož v praxi existují další parametry, na základě kterých je cena upravována. Prvním základním parametrem je délka spotu. Základní cena je přepočítána koeficientem za jiný, než standardní třicetisekundový spot. Aktuální délkové koeficienty TV Nova a TV Barrandov, kterými je základní cena reklamního spotu v daných televizních násobena, je možné vidět v Tabulce 9. Délkové koeficienty se u těchto televizních stanic liší pouze v případě 15sekundového spotu, v ostatních případech jsou totožné. Tabulka 9 – Délkové koeficienty pro výpočet ceny reklamních spotů na TV Nova a TV Barrandov v roce 2012 Délka 5 10 15 20 25 30
Koeficient TV Nova TV Barrandov 0,5 0,5 0,5 0,5 0,75 0,77 0,90 0,90 0,95 0,95 1,00 1,00
Délka 35 40 45 50 55 60
Koeficient TV Nova TV Barrandov 1,25 1,25 1,45 1,45 1,60 1,60 1,75 1,75 1,90 1,90 2,00 2,00
Zdroj: vlastní zpracování na základě Media Master (2012b) a CET 21 (2012)
39
Pokud by tedy například inzerent žádal reklamní prostor pro svůj reklamní spot o délce 40 sekund, pak by základní cena byla násobena koeficientem 1,45. V uvedeném vzorovém výpočtu, při 4% ratingu pořadu, by aktuální cena činila 4 x 24 200 Kč (základní cena) x 1,45, tj. 140 360 Kč bez DPH za jeden čtyřicetisekundový spot. Druhým obvyklým parametrem, který je brán při výpočtu ceny reklamního prostoru v potaz, je kalendářní měsíc odvysílání spotu. V některých měsících, zejména počátkem roku a v létě, se televizní stanice potýkají s menší sledovaností a tudíž menším počtem zadavatelů. Tyto měsíce jsou proto televizemi zvýhodňovány. Naopak obvykle v předvánočním čase je počet inzerentů vyšší, proto je účtována určitá přirážka. Koeficienty kalendářních měsíců na TV Barrandov pro rok 2012 je možné vidět na Obrázku 16.
Obrázek 16 – Koeficienty pro výpočet ceny reklamních spotů dle měsíce jeho odvysílání na TV Barrandov v roce 2012 Zdroj: vlastní zpracování na základě Media Master (2012b)
Ve vzorovém příkladu, kde je uvažován čtyřicetisekundový spot v měsíci vysílání dubnu 2012, by cena činila 4 x 24 200 Kč (základní cena) x 1,45 (délkový koeficient) x 1,3 (koeficient dle měsíce dubna), tj. 182 468 Kč bez DPH za jeden spot. V obchodních podmínkách jednotlivých televizních stanic lze nalézt další parametry, které ovlivňují výslednou cenu spotu. Například TV Nova nabízí inzerentům množstevní slevu v závislosti na celkové ceně nakoupené reklamy (od 4 až do 25 %), slevu na první reklamní kampaň inzerenta, slevu na včasné uzavření závazné 40
objednávky, slevu za platbu v předstihu (tzv. „předplatbu"), nebo příplatek za pozici v reklamním bloku (příplatek 20 % za první, druhou, předposlední a poslední pozici). TV Barrandov nabízí například tzv. OPT Index, neboli koeficient (aktuálně 0,75), jímž je znásobena cena v případě, že zadavatel umístí 40 % z celkového objemu reklamy do časového pásma off prime, tj. 23 – 18 hodin10. Pokud si na TV Barrandov inzerent vyžádá umístění spotu ve speciálně vyznačených reklamních blocích, je cena přepočítána tzv. pozičním koeficientem (aktuálně 2,0). V současné době jsou bloky s pozičním koeficientem na TV Barrandov označeny pořady pro děti v ranních a podvečerních hodinách. Pokud by pořad z výše uvedeného vzorového příkladu byl takto speciálně označen, celková cena by činila: 4 x 24 200 Kč (základní cena) x 1,45 (délkový koeficient) x 1,3 (koeficient dle měsíce dubna) x 2 (poziční koeficient), tj. 364 936 Kč bez DPH za jeden takový spot. I z uvedeného příkladu ceny spotu, jehož celková cena se vyšplhala na téměř 440 tisíc Kč včetně 20 % DPH (případně 220 tisíc Kč včetně 20 % DPH bez pozičního koeficientu) za pouhý jeden spot, je zřejmé, že výběr nevhodného času odvysílání může mít významný finanční dopad s dalšími následky. Data z průzkumů sledovanosti mají tedy klíčový význam pro inzerenta jak z hlediska zasažení správné cílové skupiny, tak z hlediska výsledné ceny spotu.
3.6.2 Výzkumy alternativními metodami Některé televizní stanice se snaží zjistit či doplnit údaje o sledovanosti svých pořadů i jinými, alternativními metodami. Například ČT provádí permanentně sociologický výzkum. Ten je podle ČT (Česká televize, 1996 - 2012a) založen na vyplňování tzv. programových deníčků, aktuálně na panelu 750 respondentů. Stejně jako v případě panelu respondentů u elektronického měření sledovanosti je i tento panel průběžně obměňován tak, aby reprezentoval složení populace v České republice. Dle ČT respondenti ve zmíněných programových deníčcích vyjadřují spokojenost s pořady, které viděli a hodnotí je známkou 1 až 5 (1 = velmi spokojen, 5 = zcela
10
Na TV Nova je rovněž cena v tomto čase odlišena.
41
nespokojen). Získané ohodnocení pořadu je dále přeneseno na jemnější stupnici (od -10 do 10 bodů) a získaná hodnota na této stupnici pak tvoří tzv. koeficient spokojenosti. ČT koeficient hodnocení interpretuje následovně (Česká televize, 1996 - 2012a):
Pořad se záporným koeficientem znamená absolutní propad pořadu.
Pořad s koeficientem pod 6,0 signalizuje podprůměrně hodnocený pořad.
Pořad s koeficientem nad 8,0 je interpretován jako nadprůměrně hodnocený pořad.
Pořad s koeficientem nad 9,0 znamená špičkové hodnocení pořadu. Na první pohled se může zdát, že tento koeficient má význam pouze
pro televizní stanici. Televize díky tomu získává od diváků přímou odezvu na své vysílání, získá ohlas na své pořady z jiného pohledu než elektronickým měřením sledovanosti a může tak podpořit rozhodnutí o přijetí určitých programových změň ve svém vysílání. Tabulka 10 – Srovnání charakteristiky a ceny sponzoringu dvou podobných pořadů vysílaných pravidelně na ČT1 (ceny bez DPH) Pořad
Taxík
AZ - kvíz
Druh
Soutěžní pořad
Soutěžní pořad
Čas vysílání
Premiéra: Každý všední den v podvečer na ČT1 (cca 18:25 – 18:55) Repríza: není
Premiéra: Každý všední den odpoledne na ČT1 (cca 16:30 – 17:00) Repríza: Út-So (cca 4:00 na ČT1)
Cílová skupina
Hospodyně, starší lidé, ženy, přednostové, lidé s nižším vzděláním a příjmy, lidé z malých obcí a menších měst.
Starší lidé, hospodyně, lidé se středními příjmy, lidé z menších obcí, přednostové, ženy, lidé s nízkým vzděláním.
Průměrná sledovanost (rating) za období 1.9.2011 – 15.12.2011 (AZ - kvíz včetně reprízy)
D15+: cca 6,0 % H18+: cca 8,0 % 55-64: cca 7,7 %
D15+: cca 3,4 % H18+: cca 4,7% 55-64: cca 5,0 %
Cena sponzoringu (AZ - kvíz včetně reprízy)
100 000 Kč / díl (2 vzkazy), tj.: 50 000 Kč / vzkaz
60 000 Kč / díl (2 vzkazy premiéra, 2 vzkazy repríza), tj.: 15 000 Kč / vzkaz
Průměrná cena za zasažení 1 % cílové skupiny (AZ - kvíz včetně reprízy)
D15+: 16 700 Kč H18+: 12 500 Kč 55-64: 13 000 Kč
D15+: 17 600 Kč H18+: 12 800 Kč 55-64: 12 000 Kč
Zdroj: vlastní zpracování a výpočty na základě Media Master (2011) a ATO – Mediaresearch v uvedeném zdroji
42
Ovšem dle mého názoru by měl mít takový výzkum vliv i na zadavatele reklamy. Může sloužit jako dobré vodítko v případech, kdy se zadavatel rozhoduje mezi umístěním svých reklamních sdělení mezi pořady s podobným zaměřením a diváky. Jako příklad zde uvádím dva pořady ČT, jejichž charakteristika a cílové skupiny diváků jsou velmi podobné – viz Tabulku 10. S údaji zobrazenými v uvedené tabulce se má možnost zadavatel reklamy předem seznámit (případně je dopočítat – viz poslední řádek tabulky). Z údajů je patrné, že zaměření i cílové skupiny obou pořadů jsou velmi podobné. Celková cena za umístění sponzoringu u pořadu Taxík je sice o cca 80 % dražší, než u pořadu AZ kvíz, při přepočtu na 1 % zásahu cílové skupiny jsou však ceny za sponzoring v obou pořadech srovnatelné. Zadavatel zde tedy nemá příliš signálů, které by mohl využít při rozhodnutí, který pořad je pro jeho reklamního sdělení vhodnější. Zde se tedy podle mého názoru pro zadavatele reklamy nabízí velmi dobré využití uvedeného koeficientu spokojenosti. Tabulka 11 zobrazuje 15 nejoblíbenějších pořadů ČT u diváků dle koeficientu spokojenosti. Tabulka 11 – Top 15 pořadů s největší diváckou spokojeností v únoru 2012 na ČT1 Pořadí
Pořad
Datum
Den
Spokojenost
1 2
AZ-kvíz AZ-kvíz
28. 2. 2012 2. 2. 2012
Úterý Čtvrtek
9,6 9,6
3 4
AZ-kvíz AZ-kvíz
22. 2. 2012 21. 2. 2012
Středa Úterý
9,6 9,5
5 6
AZ-kvíz Speciál Roztomilý člověk
17. 2. 2012 28. 2. 2012
Pátek Úterý
9,5 9,5
7 8
AZ-kvíz Speciál Branky, body, vteřiny
24. 2. 2012 25. 2. 2012
Pátek Sobota
9,4 9,4
9 10
AZ-kvíz AZ-kvíz
7. 2. 2012 23. 2. 2012
Úterý Čtvrtek
9,4 9,4
11 12
AZ-kvíz REG - Týden v
27. 2. 2012 11. 2. 2012
Pondělí Sobota
9,4 9,4
13 14
AZ-kvíz AZ-kvíz
8. 2. 2012 1. 2. 2012
Středa Středa
9,3 9,3
15
AZ-kvíz
6. 2. 2012
Pondělí
9,3
Zdroj: ČT - DKV (Česká televize - DKV, 2012)
43
Jak je možné vidět v tabulce, pořad AZ-kvíz se objevuje na prvních pozicích s koeficientem spokojenosti nad 9 (až 9,6), což je podle výše uvedených interpretací ČT naprosto vynikající výsledek. V takovém případě se nabízí teorie, že u pořadu, se kterým je divák spokojen, bude reklamní sdělení lépe přijato a reklama se tak může stát účinnější. Například Petr Majerik (ředitel At Media11) ve svém semináři o product placementu
uvádí
následující
zkušenost
ze
zahraniční
studie
(Nielson
a ZenithOptimedia in Majercik, Jan, 2010): „Diváci, kterým se sledovaný pořad líbí, identifikují značku podpořenou product placementem lépe, než pokud se jim sledovaný pořad nelíbí (43% vs. 32%). Tuto skutečnost musíme uplatnit při výběru vhodných pořadů pro product placement.“ Pokud by opravdu existovala vazba mezi oblíbeností pořadu a účinností reklamního sdělení, byla velmi přínosná pro zadavatele reklamy. Ti by na základě této skutečnosti mohli umístit svá reklamní sdělení do jednotlivých pořadů ještě účinněji. Také jakákoliv televizní stanice by mohla s relativně malými náklady zkvalitňovat své vysílání a především získat více inzerentů. Vztah oblíbenosti programu a účinnosti reklamního sdělení však přesahuje rámec této práce. Otevírá se tím ale možnost provedení podobné studie i v prostředí České republiky, která by prokázala, zda tento vztah je statisticky významný.
3.6.3 Plánovací software K naplánování reklamních spotů se užívá speciálních softwarových programů. Ty využívají data z výše uvedeného elektronického měření sledovanosti. Zadavatel tak na základě toho, jakou cílovou skupinu chce oslovit, zadá do speciálního programu své požadavky na cílovou skupinu, rozpočet apod. Software pak dokáže kampaň naplánovat a výstupem je tzv. spotlist. Jak uvádí Miláček a Vojtěchovská (Miláček, a další, 2012), spotlist je dokument, který obsahuje všechny důležité údaje o dané kampani. Je v něm uveden plán vysílání
11
Atmedia mediálně zastupuje a prodává reklamní prostor ve 21 tematických televizních stanicích, např. Disney, Minimax, Sport 1, MGM, Film+ či Spektrum.
44
reklamních spotů, na které televizní stanici budou dané spoty odvysílány, v jakém pořadu a čase. Dále je uváděna předpokládaná sledovanost (rating) a cena za odvysílání spotu. Jedním z nevyužívanějších plánovacích programů na trhu, který dokáže spotlist na základě dat z průzkumů sledovanosti automaticky sestavit, se nazývá Mamut12. Jeho hlavní modul nazvaný Strategický plán, který dokáže kampaň nejen vytvořit, ale i zoptimalizovat tak, aby daná reklamní sdělení byla co nejúčinnější. Základními výstupy modulu jsou podle společnost Lerach (2008): Plán vytvořený uživatelem. Zoptimalizovaný plán z hlediska rozdělení kampaně do uživatelsky definovaných částí dnů na jednotlivých stanicích. Kumulace – kumulativní nárůst efektivních frekvencí při uživatelsky definovaném rozdělení konkrétní kampaně při různých urovních GRP. Reachové křivky – kumulativní nárůst efektivních frekvencí při přirozeném rozdělení GRP s možností toto rozdělení ovlivnit definicí požadovaných priorit na stanice či části dnů. Reachové plochy – zobrazení efektivních frekvencí či efektivního reache v závislosti na rozdělení požadovaných GRP či ceny do jednotlivých stanic či částí dnů. Další typy reachových křivek a ploch. Obrázek 17 zobrazuje příklad plánování kampaně v daném modulu. Mezi další moduly programu Mamut patří Detailní plán (pro detailnější plánování kampaně) a Analýza (pro komplexnější analýzu sledovanosti).
12
Vlastníkem je společnost Lerach, s.r.o., která působí na mediálním trhu od roku 1997.
45
Obrázek 17 – Příklad sestavování reklamní kampaně v modulu Strategický plán softwaru Mamut Zdroj: Lerach (2008)
3.7 Faktory omezující přesné zasažení cílové skupiny 3.7.1 Legislativní omezení V české republice lze legislativní omezení týkající se televizní reklamy rozdělit na kvantitativní (regulující objem reklam a jejich umístění v průběhu dne) a kvalitativní (regulující obsah samotných reklam). Kvantitativní omezení upravuje především zákon z roku 2001 o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Mezi důležité části vztahující se na umístění a objem reklamy ve vysílání patří dle příslušného zákona následující (Zákon 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání, 2001): § 49 (2): Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit, aby při zařazování reklamy nebo teleshoppingových šotů do pořadu nebyla narušena celistvost pořadu,
46
ani práva nositelů práv tím, že nezohlední přirozené přestávky, dobu trvání a povahu pořadu. § 49 (3): Provozovatel televizního vysílání s licencí nesmí vysílání filmů vyrobených pro televizi, kinematografických děl a zpravodajských pořadů přerušit reklamou nebo teleshoppingovými šoty více než jednou za každý plánovaný časový úsek v trvání alespoň 30 minut. § 50 (1): Čas vyhrazený reklamě v televizním vysílání provozovatele vysílání ze zákona na programech ČT 2 a ČT 4 nesmí přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času na každém z těchto programů, přičemž vysílání reklam nesmí v době od 19.00 hodin do 22.00 hodin překročit 6 minut v průběhu jedné vysílací hodiny na žádném z těchto programů. § 50 (2): Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingovým šotům v televizním vysílání provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout v průběhu 1 vysílací hodiny 12 minut. Zadavatel reklamy je tak limitován prostorem, který mu může televizní stanice ve svém vysílání poskytnout. To se týká jak daného pořadu, případně hodiny, kdy je pořad a reklamní spot vysílán dle § 49 (3) a § 50 (2), tak i celkového objemu reklamního prostoru během dne na veřejnoprávních stanicích ČT2 a ČT4 podle § 50 (1). Kvalitativní omezení regulují přímo obsah reklamních sdělení. Obsahuje je zákon z roku 1995 o regulaci reklamy13. Tento zákon například zakazuje reklamu založenou na podprahovém vnímání (reklama, která by měla vliv na podvědomí fyzické osoby, aniž by ji tato osoba vědomě vnímala) nebo skrytou reklamu (reklama, u níž je obtížné rozlišit, že se jedná o reklamu, zejména proto, že není jako reklama označena). Z hlediska
zadavatele
reklamy
jsou
velmi
důležitá
omezení
týkající
se jednotlivých oborů, ve kterých působí, nebo produktů, které nabízejí. Jedná se např. o tabákové výrobky, alkoholické nápoje, potraviny, zbraně a další. Příklady nejdůležitějších regulovaných oblastí a omezení obsahuje Tabulka 12.
13
Zákon 40/1995 Sb. ze dne 9. února 1995, o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.
47
Tabulka 12 – Příklady oborů (produktů) a jejich omezení v reklamě Produkt
Omezení
Tabákové výrobky
Reklama na tabákové výrobky a rovněž sponzorování, jehož účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je reklama na tabákové výrobky, jsou zakázány (kromě výjimek uvedených v zákoně).
Alkoholické nápoje
Reklama na alkoholické nápoje nesmí nabádat k nestřídmému užívání alkoholických nápojů anebo záporně či ironicky hodnotit abstinenci nebo zdrženlivost. Nesmí být zaměřena na osoby mladší 18 let, zejména nesmí tyto osoby ani osoby, které jako mladší 18 let vyhlížejí, zobrazovat při spotřebě alkoholických nápojů nebo nesmí využívat prvky, prostředky nebo akce, které osoby mladší 18 let oslovují. Dále nesmí např. spojovat spotřebu alkoholu se zvýšenými výkony nebo být užita v souvislosti s řízením vozidla, tvrdit, že alkohol v nápoji má léčebné vlastnosti nebo povzbuzující nebo uklidňující účinek anebo že je prostředkem řešení osobních problémů.
Potraviny a kojenecká výživa
Reklama na potraviny nesmí uvádět v omyl, zejména pokud jde o charakteristiku potravin, jejich vlastností, složení, množství, trvanlivost, původ nebo vznik a způsob zpracování nebo výroby. Nesmí vyvolávat dojem, že potraviny vykazují zvláštní charakteristické vlastnosti, když ve skutečnosti tyto vlastnosti nemají nebo je mají všechny podobné potraviny. Nesmí uvádět v omyl doporučováním potraviny s odvoláním na nekonkrétní klinické studie.
Zdroj:vlastní zpracování na základě příslušného zákona (Zákon 40/1995 Sb o regulaci reklamy, 2005)
Dále existují i omezení jednotlivých druhů reklamních sdělení. Zákon č. 1320/2010 Sb. (2011) například k product placementu uvádí, že jej nelze využít v pořadech pro děti. Dále také to, že product placement nesmí přímo nabádat k nákupu produktu zejména jeho zvláštním zmiňováním či produkt nepatřičně zdůrazňovat. V praxi je však určení této hranice velmi problematické. Ani v případě společnosti Jamall, která byla v podkapitole 3.4.2 Product placement uvedena jako výrazný příklad užití tohoto
druhu
sdělení,
RRTV
neudělila
pokutu
za
porušení zákona.
Dle M. Vojtěchovské (Vojtěchovská, 2011) v tomto případě sice podle názoru RRTV došlo k nepatřičnému zdůrazňování produktu, RRTV však vydala pouze napomenutí (sankci lze udělit až v případě opakovaného napomenutí RRTV). Pro televizní stanice je také například stanoveno, že pořady s product placement musí být minimálně na začátku a konci pořadu speciálně označeny (obvykle značkou PP).
3.7.2 Omezení televizními stanicemi Obchodní podmínky televizních stanic často stanovují některé podmínky, které mohou svým způsobem omezit možnost přesného umístění reklamního sdělení tak, jak 48
by zadavatel chtěl. Například obchodní podmínky televizních stanic, které mají jednoho vlastníka, obsahují povinnost rozložit reklamní kampaň mezi dané televizi v určitém poměru. V obchodních podmínkách Prima Group (FTV Prima, 2012b) je stanoveno: „Poměrem rozložení na jednotlivých TV programech se rozumí poměr rozložení objednaných GRP / TRP na jednotlivých televizních programech v rámci Televizních programů Prima group stanovený v Ceníku FTV Prima.“ Ceník FTV Prima (FTV Prima, 2012a) dále stanovuje tento poměr pro aktuální období: „Poměr rozložení na jednotlivých TV programech z Televizních programů Prima Group je pro období 1.3.2012 – 31.12.2012 stanoven následovně: Prima family 81%, Prima COOL 14% a Prima love 5%.“ Vzhledem k výše uvedené skutečnosti pak může dojít k situaci, kdy zadavatel reklamy se musí „spokojit“ s umístěním části jeho reklamní kampaně (některých spotů) do televizní stanice, jejíž pořady nesleduje přesná cílová skupina zadavatele. V obchodních podmínkách nebo cenících televizních stanic také často bývají uvedeny slevy, které budou zadavateli reklamy poskytnuty v případě, že umístí část reklamních postů mezi více stanic jednoho vlastníka nad rámec povinného poměru. Vzhledem k relativně velkým částkám, které zadavatelé platí za prostor v televizním vysílání, může být tato nabídka pro zadavatele finančně zajímavou. Na druhou stranu musí zadavatelé tento krok důkladně zvážit opět na základě vybrané cílové skupiny zadavatele a jeho celkové strategie.
3.7.3 Další faktory Reklamní kampaně jsou vždy plánovány v určitém předstihu. Čas na vytvoření sdělení a plánu, kdy a kde se sdělení zobrazí na televizní obrazovce, může znehodnotit i dobře připravenou reklamní kampaň. Důvodem jsou náhodné faktory, které mohou právě v této delší prodlevě nastat. Může jít například o změnu vysílacího programu televize a tak následném umístění sdělení v čase či pořadu, který zadavatel nepožadoval. RRTV (2012a). uvádí: „Změnami ve vysílání oproti údajům uvedeným v programu se zákon o vysílání 49
nezabývá a nespadají do kompetence Rady.“ Rovněž televizní stanice v podmínkách pro zadavatele reklamy uvádí informace o možné změně vysílacího programu, např. TV Prima (FTV Prima, 2012b).: „FTV Prima je oprávněna provádět programové změny dle svých potřeb. FTV Prima takovéto změny oznámí Objednateli nejpozději 3 pracovní dny přede dnem, kdy měl být pořad, jehož se změna týká, původně odvysílán. (…) FTV Prima má v případě programových změn právo měnit umístění obchodního sdělení dle svého uvážení“. Dalším faktorem, kvůli kterému nemusí být zasažena cílová skupina inzerenta, jsou objemové a další slevy reklamním či mediálním agenturám. Jelikož mohou zastupovat více klientů a tak nakupovat velký objem reklamního prostoru v některých televizích, je v praxi možné, že dostávají od dané televizní stanice určité slevy. Jednak může jít o objemové slevy a jednak o individuální slevy konkrétní agentuře. Agentura, která je racionálně uvažujícím podnikatelským subjektem, pak může upřednostňovat nákup reklamního prostoru v dané televizní stanici a tím zvýšit svůj zisk na základě obdržené slevy, o které její klient nemusí vědět. Pak existuje reálné riziko, že agentura doporučí nákup pro klienta ne nejvhodnějšího reklamního prostoru. Na druhou stranu by však podobné počínání agentury mohlo vést ke ztrátě klienta, poškození dobrého jména agentury a ztrátě potenciálních klientů. Proto by v dlouhodobém zájmu agentur neměl být takový přístup běžnou praxí. Posledním zde zmíněným, nikoliv však nevýznamným faktorem je předem neodhadnutelná skladba a počet diváků daného pořadu. Zadavatel či agentura plánuje kampaň na základě dat z průzkumů sledovanosti (viz výše), které však pochází z minulých období či jsou zprůměrovány. Konkrétně například skupina diváků, která byla podle průzkumů nejpočetnější skupinou sledujících daný pořad v minulosti, může z různých důvodů daný pořad v následujícím měsíci nesledovat (např. konkurenční televize nasadí pro danou cílovou skupinu zajímavější pořad či přímý přenos události, se kterou nebylo předem počítáno). Rovněž například vliv počasí, které nelze v delším časovém období přesně odhadnout, může způsobit značný odliv diváků v daném čase. Tento faktor však nelze předem zadavatelem a ve významnější míře ani televizní stanicí ovlivnit.
50
4. Výzkum zacílení reklamy 4.1 Postup V předchozí kapitole byly představeny teoretické možnosti cíleného marketingu v televizním vysílání a také představeny faktory, které přispívají či omezují možnost přesného zasažení cílové skupiny zadavatelem. Tato kapitola se postupně snaží zjistit a ověřit, zda v praxi skutečně lze reklamní sdělení umístit v nejvhodnější čas v průběhu dne či k nejvhodnějšímu pořadu, jaké společnosti a s jakými produkty toho využívají, zda se například setkají reklamní spoty konkurujících si společností ve stejném čase, zda jsou reklamní spoty využívány ve standardní třicetisekundové délce a další relevantní otázky týkající se reklamních sdělení v televizním vysílání. K dosažení cíle byl vybrán primární výzkum, konkrétně získání dat na základě pozorování reklamních sdělení vybrané televizní stanice. Na základě těchto statistických dat byla provedena analýza (počet reklamních spotů, bloků a umístění vůči pořadu, délka reklamních spotů, bloků a průběh dne, reklamní spoty podle klasifikace oboru). Dále byly také analyzovány strategie některých konkrétních zadavatelů reklamy ve sledovaných dnech. Tento výběr byl autorem proveden po získání dat na základě některých specifických prvků v jejich televizní reklamní kampani.
4.1.1 Výběr zkoumaných prvků Aby výzkum reklamních sdělení byl relevantní a pokud možno ničím významně nezkreslen, byla pro výběr pozorované televizní stanice stanovena následující kritéria. Prvním kritériem bylo zřízení televizní stanice, respektive způsob jejího financování. Byly vyřazeny veřejnoprávní televize, jejichž financování je stále více závislé na jiných zdrojích a jejíž reklamní prostor je významně omezován (viz podkapitolu 2.3.1 o financování televizních stanic) a bylo proto dále vybíráno z komerčních televizí, které jsou reklamou přímo financovány.
51
Druhým kritériem byla atraktivnost a vývoj atraktivnosti televizních stanic pro inzerenty. Tento parametr lze změřit počtem reklamních událostí v televizních stanicích. Výzkum reklamních událostí na jednotlivých televizních stanicích provedla společnost Admosphere – viz Obrázek 18.
Obrázek 18 – Počty reklamních událostí v jednotlivých televizních kanálech Zdroj: Admosphere (2011)
Na základě výsledků tohoto výzkumu bylo dále vybíráno z těchto televizních stanic: Nova, Nova Cinema, Óčko, FTV Prima, Prima Cool a TV Barrandov. V podkapitole 3.6.2 Omezení televizními stanicemi bylo popsáno, jak podmínky některých televizních stanic ukládají povinnost rozložit reklamní kampaň do dalších „sesterských“ televizí. Vzhledem ke sledování umístění jednotlivých reklamních spotů v televizním vysílání touto analýzou a možnosti zkreslení výsledků na základě výše uvedené skutečnosti bylo stanoveno třetí kritérium: televizní stanice musí samostatnou, nezávislou a do žádné velké skupiny nepatřící televizní stanicí. Na základě třetího kritéria byly vyřazeny televizní stanice Nova, Nova Cinema, FTV Prima, Prima Cool a Prima Love. Bylo tedy dále vybíráno mezi televizemi Óčko a TV Barrandov. Čtvrté kritérium bylo stanoveno ryze prakticky: musí být dostupná data sledovanosti a skladby diváků jednotlivých vysílaných pořadů televize. Důvodem 52
byla následná analýza zjištěných dat, respektive propojení dat o divácích příslušných pořadů a dat získaných vlastním výzkumem. Tento parametr nesplňuje televize Óčko, která navíc neprodává svůj reklamní čas na základě standardních GRP, ale podle časových pásem během dne. Pro výzkum byla tedy vybrána TV Barrandov, která splňuje všechna výše uvedená kritéria.
4.1.2 Výběr rozsahu sledovaných dat Po výběru televizní stanice byla podrobněji analyzována výše vybraná TV Barrandov. Nejdůležitější fakta o této televizi a reklamním prostoru, který nabízí, shrnuje Tabulka 13. Tabulka 13 – Základní údaje o televizi Barrandov, jejím zaměření a reklamě Název
TV Barrandov (oficiálně Barrandov Televizní Studio a.s.)
Založení
Počátek vysílání 11. ledna 2009, největším akcionářem je společnost Moravia Steel a.s.
Profilace
Rodinná televize, zaměření na rodiny a děti. Lídrem trhu u dětí 4-9 let, silnou skupinou jsou také ženy 55+.
Reklamní příjmy (hrubé, 2011)
2 119 miliónů korun, 4. nejsilnější televizní stanicí z hlediska inzertních příjmů.
Možnosti reklamy
Klasické reklamní spoty, sponzoring (pořadu/programu), product placement, injektáže.
Prodej reklamy
Prodejní cílová skupina 15+, aktuální cena CPP: 24 200 Kč. Zajišťuje společnost Media Master.
Zdroj: vlastní zpracování na základě Media Master (2012a)
Reklamní spoty jsou stále nejvyužívanějším druhem reklamního sdělení, co se jejich obsahu ve vysílání týče, proto byly vybrány jako hlavní zkoumaný prvek.
4.1.3 Výběr data, času a časového rozsahu Požadavek pro výběr data pro provedení výzkumu byl stanoven následovně: daný měsíc a den musí být co nejstandardnější, tj. bez významných odchylek
53
ve sledovanosti či významných změn ve vysílání oproti programovému schématu14, na základě kterého se zadavatelé předem rozhodují. Toto kritérium mohlo být testováno především zpětně. Měsíc březen byl však dopředu vybrán na základě koeficientu pro výpočet ceny reklamních spotů dle jednotlivých měsíců (viz Obrázek 16 na str. 40), jež právě pro měsíc březen činí u TV Barrandov 1,00 (tj. základní cena bez přirážky za tento měsíc). Sledované dny byly vybrány na základě vysílacího schématu TV Barrandov. Schéma se výrazně neliší v jednotlivých pracovních dnech, výrazněji odlišné je však o víkendu. Proto byl pro výzkum vybrán jeden všední den – náhodně pondělí 19. března 2012 a dále jeden víkendový den – sobota 24. března 2012 vzhledem k očekávané větší sledovanosti některých divácky oblíbených pořadů (např. pořad Tajemství Michala Davida s velkým selfpromotion ve vysílání televize) a největšímu nabízenému počtu reklamních bloků pro zadavatele v tomto dnu dle programového schématu. Časový rozsah byl stanoven na celý den vysílání, respektive tak, aby pokryl všechny reklamní bloky nabízené zadavatelům. První nabízený reklamní blok v pondělí a sobotu je vysílán v 6:15 a poslední do 1:00 následujícího dne (konkrétně v 0:55 v úterý a v 0:25 v neděli).
4.1.4 Výběr sledovaných dat Pro účely této analýzy byly pro záznam vybrány následující parametry (v závorce případně zkratka použitá v Příloze 1 a Příloze 2): Značka – produkt. Udává, jaká značka či produkt (případně oboje) byly v reklamním spotu komunikovány. Pokud zaznělo ve spotu více značek či produktů, byly zaznamenány ty, jejichž čas v daném spotu převažoval.
14
Programové schéma TV Barrandov pro měsíc březen 2012 je možné zobrazit na webové adrese http://www.media-master.cz/files/Ivca/TVB/ceny/TVB_brezen_12.pdf.
54
Obor. Klasifikace značky či produktu podle oboru. Pro následné srovnání výsledků výzkumu s výsledky různých výzkumů jiných autorů jsou tyto obory stanoveny přiměřeně podrobně. Jejich výčet uvádí Tabulka 14. Tabulka 14 – Kategorie oborů pro klasifikaci sdělení ve výzkumu BA
Banky
AU
Automobily a příslušenství
ZA
Potraviny - sušenky, zákusky
PO
Pojišťovny
HR
Hry, hračky
BR
Potraviny - brambůrky, oříšky
FO
Služby ostat. finančních společností PH
Počítačové hry
SY
Potraviny - sýry
TE
Telekomunikace
MO Móda, oblečení
EN
Dodavatelé energií
SP
Hodinky, šperky
VA
Potraviny - suroviny pro vaření a pečení
CE
Cestování a rekreace
OB
Obuv
VY
Potraviny - dětská výživa
KU
Kulturní události, filmové projekce
LE
Léky, léčiva
OP
Potraviny - ostatní
WS
Webové stránky a služby
VI
Vitamíny, doplňky stravy
PI
Nápoje - pivo
NA
Nadace, zdraví, ekologie
HU
Přípravky na hubnutí
AO
Nápoje - ostatní alkoholické nápoje
SA
Sázky, hazard
ZU
Zubní pasty a zubní hygiena
KA
Nápoje - káva
SU
Obchody - supermarkety
KO
Kosmetika, šampóny, parfémy
CA
Nápoje - čaje
HO
Obchody - hobby, dílna, zahrada
DP
Dámské hygienické potřeby
MI
Nápoje - minerální vody
IN
Obchody - nábytek, interiéry, rekonstrukce
HP
Hygienické potřeby ostatní
DV
Nápoje - dětská výživa
RE
Obchody - fastfoody, restaurace
PP
Prací prášky
OV
Nápoje - ovocné nápoje, džusy, sirupy
OO
Obchody - ostatní
OC
Ostatní čisticí prostředky
LI
Nápoje - sladké nápoje, limonády
ME
Média (tisk, rádio)
JO
Potraviny - jogurty
ML
Nápoje - mléko, mléčné nápoje
MT
Mobilní telefony
CO
Potraviny - čokoláda, bonboniéry
KR
Krmiva pro zvířata
SE
Spotřební elektronika
ZV
Potraviny - žvýkačky
OS
Ostatní
MA Potraviny - másla, tuky
Zdroj: autor
Délka spotu (Délka). Délka reklamního spotu v sekundách. Může nabývat hodnot 5, 10, 15, 20, 25, 30, 35, 40, 45, 50, 55 a 60. Jedním spotem se pro účely této analýzy rozumí reklamní sdělení uvnitř reklamního bloku, před a po němž je umístěno reklamní sdělení jiné značky či produktu nebo umístěna znělka začátku či konce reklamního bloku.
Pořad. Oficiální název pořad, před kterým či ve kterém byl reklamní spot zaznamenán, dle programového schématu TV Barrandov.
55
Druh pořadu. Druh pořadu, před kterým či ve kterém byl reklamní spot zaznamenán. Je uveden dle klasifikace TV Barrandov. Možné hodnoty: dokument, film, life-style, pro děti, seriál, zábava, zprávy.
Blok. Jedinečné označení reklamního bloku v průběhu dne podle programového schématu TV Barrandov. Reklamním blokem pro účely této analýzy se rozumí seskupení reklamních spotů, které jsou od ostatního vysílání odděleny reklamní znělkou.
Druh bloku (DB). Umístění bloku vzhledem k uvedenému vysílanému pořadu. Možné hodnoty: před, uvnitř.
Kumulovaná délka bloku (KDB). Uvádí kumulovaný součet délek spotů v daném bloku, neboli kumulovanou délku bloku.
Pořadí reklamního spotu v průběhu dne (#). Slouží především k jednoznačné identifikaci spotu v průběhu obou dnů.
Čas reklamního bloku (Čas). Čas plánovaného času vysílání daného bloku podle programového schématu TV Barrandov (zadavatelé reklamy rozhodují o umístění spotu podle něj, nikoliv dle skutečného času).
4.1.5 Získání a prezentace dat Pro získání a zaznamenání výše uvedených dat bylo využito následující technické vybavení: stolní DVD rekordér Phillips a počítačový USB tuner AVerTV DVB-T Volar HD. Pomocí těchto zařízení bylo televizní vysílání TV Barrandov nejdříve zaznamenáno do elektronického formátu a posléze při zpětném přehrávání byla zapsána potřebná data. Toto řešení umožňovalo výrazné urychlení zápisu dat a případné opakované přehrání sledovaných reklamních spotů. Pro ukládání samotných dat a následnou prezentaci výsledků v grafech byl využit tabulkový procesor MS Excel. Zaznamenaná data jsou uvedena v Příloze 1 (data z pondělí 19. března 2012) a Příloze 2 (data ze soboty 24. března 2012). 56
Poznámka: pro přehlednost a lepší orientaci čtenáře jsou v následujících grafech analýzy barevně odlišeny sledované dny. Standardně jsou pondělní data prezentována v odstínech modré a sobotní data v odstínech červené barvy. Data souhrnná za oba dva dny jsou prezentována v odstínech barvy zelené.
57
4.2 Analýza reklamních spotů TV Barrandov 4.2.1 Počet reklamních spotů, bloků a umístění vůči pořadu Prvním zkoumaným parametrem v analýze byl počet reklamních bloků a reklamních spotů v průběhu zkoumaných vysílacích dnů. V pondělním vysílání bylo zaznamenáno celkem 40 reklamních bloků s 338 reklamními spoty o celkové délce 134,25 minut (8055 sekund). V sobotním vysílání bylo zaznamenáno 47 reklamních bloků se 413 reklamními spoty o celkové délce 160 minut (9600 sekund). V celé analýze jsou tedy využita data z celkem 751 zaznamenaných reklamních spotů odvysílaných v 87 reklamních blocích o celkové délce 294,25 minut. Dále byla také analyzována pozice reklamních bloků a pozice reklamních spotů vzhledem k umístění v pořadech. Pozici reklamních bloků obsahuje Tabulka 15.
Tabulka 15 – Počet reklamních bloků podle umístění vzhledem k pořadu Počet reklamních bloků / Den
PO
SO
PO+SO
Před pořadem
18
25
43
Uvnitř pořadu
22
22
44
Celkem
40
47
87
Zdroj: autor
Přehlednější výsledky pozice reklamních bloků vzhledem k umístění pořadů a podle dnů zobrazuje Obrázek 19. Je z něj patrné, že poměr reklamních bloků uvnitř pořadu a před pořadem jsou téměř vyrovnané. Pondělní bloky byly spíše vysílány uvnitř pořadu (55 %), oproti tomu sobotní bloky byly umístěny spíše před pořadem (53 %). Toto však vychází především z programového schématu televizní stanice a skladby vysílaných pořadů.
58
Obrázek 19 – Poměr reklamních bloků vysílaných před pořadem vůči blokům uvnitř pořadu Zdroj: autor
Stejné parametry byly sledovány i u jednotlivých reklamních spotů. Výsledky shrnuje Tabulka 16 a poměr reklamních spotů vysílaných před a uvnitř pořadu přehledněji zobrazuje Obrázek 20. Ten je vhodné porovnat s výše uvedeným Obrázkem 19. Pondělní poměr bloků i spotů před pořadem činil v obou případech 45 %. V sobotním vysílání však poměr bloků před pořadem činil 53 %, počet spotů před pořadem byl však pouze 43 %. Tabulka 16 – Počet reklamních spotů podle umístění vzhledem k pořadu Počet reklamních spotů / Den
PO
SO
PO+SO
Před pořadem
152
177
329
Uvnitř pořadu
186
236
422
Celkem
338
413
751
Zdroj: autor
Ačkoliv tedy relativní počet sobotních reklamních bloků před pořadem byl větší než uvnitř pořadu (25 vůči 22), zadavatelé reklamy přesto využívali možnosti umístit reklamní spoty především uvnitř pořadů (236 spotů uvnitř pořadu oproti 177 před pořadem, tj. poměr 57 % vůči 43 %).
59
Obrázek 20 – Poměr reklamních spotů vysílaných před pořadem vůči spotům uvnitř pořadu Zdroj: autor
4.2.2 Délka reklamních spotů, bloků a průběh dne V teoretické části týkající se reklamních spotů bylo uvedeno, že reklamní spoty je možné připravit o délce 5 až 60 sekund (s intervaly po 5 sec), přičemž jako standardní délka spotu je považováno 30 sekund. Bylo tedy analyzováno, jak dlouhé spoty byly zadavateli nejčastěji ve zkoumaných dnech využívány a zda byl 30sekundový spot standardní délkou. Výsledky zobrazuje Obrázek 21.
Obrázek 21 – Počet reklamních spotů podle jejich délky v sekundách (absolutní srovnání) Zdroj: autor
60
Z výše uvedeného obrázku je patrné, že některé délkové možnosti spotů nebyly vůbec využity. Jedná se o spoty o délce 5 sekund a dále spoty délky 40 až 55 sekund. 35sekundových a 60sekundových spotů bylo využito jen výjimečně. Obvyklejší bylo vysílání spotů o délce 15 sekund (18 odvysílaných spotů v pondělí, 31 v sobotu), 25 sekund (32 pondělí, 36 sobota) a 10 sekund (45 pondělí, 51 sobota). V absolutním měřítku bylo nejvíce použito spotů o standardní délce 30 sekund (154 pondělí, 169 sobota).
Obrázek 22 – Počet reklamních spotů podle jejich délky v sekundách (relativní srovnání) Zdroj: autor
Při relativním srovnání délek spotů se však ukázalo, že poměr standardních 30sekundových spotů vůči nestandardním spotům o jiné délce dosahoval ve vysílání za oba dva dny pouze přibližně 43 %. Relativní poměr délek spotů souhrnně v obou sledovaných dnech zobrazuje Obrázek 22. Zadavatelé reklamy tedy z různých důvodů využívali ve vysílání větší počet spotů o nestandardní délce, než o délce standardní. Vzhledem k faktu, že 56 % odvysílaných spotů bylo kratších než 30 sekund, je možné se domnívat, že je to z důvodu nižší ceny za reklamní prostor. Také je možné vysvětlení, že se zadavatelům potvrdil fakt, že vysílání spíše kratších, zato častěji vysílaných spotů vede k efektivnějšímu zásahu diváka (např. k vyššímu zapamatování zmíněné značky).
61
Zajímavé je i sledování reklamních spotů v průběhu dne, konkrétně délky reklamních bloků (potažmo spotů) v průběhu dne a umístění pozičního koeficientu. Jak již bylo uvedeno výše, poziční koeficient prodražuje umístění reklamního spotu v daném pásmu o 100 % oproti standardně spočítané ceně. Délku reklamních spotů a vztah k pozičnímu koeficientu v průběhu pondělního dne zobrazuje Obrázek 23.
Obrázek 23 – Průběh délky reklamních bloků a pozičního koeficientu během dne (pondělí) Zdroj: autor
Délky reklamních bloků a počet spotů v reklamním bloku kolísaly v průběhu celého dne. Nejdelší reklamní bloky se logicky nacházely v podvečerních a večerních hodinách (prime time). Poziční koeficient, který byl v podvečer stanoven na bloky v časech mezi 17:45 a 19:40 (včetně), evidentně nijak výrazně neodrazuje zadavatele od umístění reklamních spotů do tohoto časového období. Naopak ranní poziční koeficient je paradoxně umístěn do časového období, kdy reklamní prostor není zadavateli příliš využíván. V obou případech pozičních koeficientů jsou však vysílány pořady pro dětské publikum (pořad Animáček) a rozbor umístěných reklam je uveden dále. Stejná analýza byla provedena pro sobotní vysílací den. Délku reklamních spotů a vztah k pozičnímu koeficientu v průběhu sobotního dne zobrazuje Obrázek 24.
62
Obrázek 24 – Průběh délky reklamních bloků a pozičního koeficientu během dne (sobota) Zdroj: autor
I zde délka reklamních bloků významně kolísala během dne. V porovnání délek reklamních bloků pondělí a soboty je významný nárůst délky spotů (bloku) v čase 16 až 17 hodin, který byl sledovanou sobotu vyhrazen historicky úspěšné fantasy pohádce. V sobotu je čas vyhrazený pravidelným dětským pořadům standardně delší než ve všední den, tomu odpovídá i delší ranní poziční koeficient (od 6:15 do 8:35 hodin včetně). Poziční koeficient v podvečerních hodinách (opět u dětských pořadů) se v sobotu časově téměř nelišil od pondělního a opět neodradil inzerenty od využití tohoto času, přestože je dvakrát dražší.
4.2.3 Reklamní spoty podle klasifikace oboru Důležitým sledovaným parametrem vysílaných reklamních spotů byla jejich klasifikace podle oboru. Nejfrekventovanější obory spotů dle nejužšího dělení a průměru za oba sledované dny zobrazuje Obrázek 25.
63
Obrázek 25 – Nejfrekventovanější obory spotů (řazeno dle podílu oboru sestupně) Zdroj: autor
Nejfrekventovanějším oborem spotů byly Léky, léčiva a to v obou sledovaných dnech. V sobotu byl jejich počet dokonce 54, což představuje přes 13 % z celkového počtu
spotů,
které
byly
daný
den
vysílány
(viz
Tabulku
17).
Druhým
nejfrekventovanějším oborem byly Automobily a příslušenství, jejichž podíl v sobotním vysílán činil téměř 9 %. Třetí průměrně nejfrekventovanější obor tvořila kategorie Potraviny – sušenky, zákusky, která však byla v pondělním vysílán až na čtvrtém místě (třetí tvořila kategorie Banky). Tabulka 17 – Nejfrekventovanější obory spotů a podíl na všech vysílaných oborech (řazeno dle celkového výskytu oboru sestupně) PO Poř.
SO
PO + SO
Kategorie
%
%
%
1 Léky, léčiva
42
12,43%
54
13,08%
96
12,78%
2 Automobily a příslušenství
28
8,28%
37
8,96%
65
8,66%
3 Potraviny - sušenky, zákusky
18
5,33%
31
7,51%
49
6,52%
4 Banky
20
5,92%
22
5,33%
42
5,59%
5 Obchody - hobby, dílna, zahrada
15
4,44%
23
5,57%
38
5,06%
6 Hry, hračky
14
4,14%
23
5,57%
37
4,93%
7 Obchody - supermarkety
13
3,85%
22
5,33%
35
4,66%
8 Potraviny - dětská výživa
17
5,03%
18
4,36%
35
4,66%
9 Obchody - nábytek, interiéry, rekonstrukce
19
5,62%
15
3,63%
34
4,53%
10 Potraviny - čokoláda, bonboniéry
19
5,62%
11
2,66%
30
3,99%
Zdroj: autor
64
Frekvenci jednotlivých oborů lze i měřit délkou jednotlivých oborů reklamních spotů, respektive podílem jejich délky na celkové délce reklamních spotů všech odvysílaných oborů. Srovnání pořadí nejfrekventovanějších oborů dle podílu výskytu a srovnání s podílem času oboru na celkovém čase je možné vidět na Obrázku 26.
Obrázek 26 – Nejfrekventovanější obory a porovnání s podílem oboru na celkovém čase
spotů
(řazeno
dle
podílu
oboru
sestupně)
Zdroj: autor
Je zřejmé, že měřením délkou jednotlivých oborů na celkové délce spotů by změnilo pořadí některých spotů. Například obor „Potraviny – sušenky, zákusky“ by se umístil až na 8. místě (oproti místu 3.). Je to z důvodu toho, že délky spotů tohoto oboru byly spíše kratší (průměrná délka spotů tohoto oboru 17 sekund). Naopak například obor Webové stránky a služby by se posunul na 12. místo (oproti 23.). Důvodem je větší délka těchto spotů (průměr činil 48 sekund). Průměrná délka všech spotů činila 23,51 sekund. Pořadí 7 oborů s nejdelší průměrnou délkou 7 oborů s nejkratší průměrnou délkou zobrazuje Obrázek 27. Největší průměrná délka reklamních spotů byla zaznamenána v oboru Webové stránky a služby. Příčinou je zejména spot společnosti Google, který jako jediný byl o délce 60 sekund. Spolu s dalšími spoty společnosti Seznam o délce 30 sekund pak průměrná délka činila 48 sekund. Naopak obory s nejkratší průměrnou délkou spotů byl obor 65
Nápoje – káva a obor Přípravky na hubnutí (oboje shodně 10 sekund). Důvodem je použití pouze 10sekundových spotů u produktů Tchibo, respektive přípravku na hubnutí Lipoxal Extreme.
Obrázek 27 – Průměrná délka spotů jednotlivých oborů reklamních spotů Zdroj: autor
Podrobné členění oborů dále umožnilo následné porovnání s výsledky výzkumu mediální agentury OMD (2011) s názvem „Jaké reklamy nás nejvíce obtěžují – top 15 kategorií“. Lze tedy odpovědět na otázku, zda zadavatelé reklamy nějakým způsobem reagují na podobné průzkumy a zda reklamní spoty, které dle průzkumu nejvíce obtěžují, jsou zadavateli redukovány počtem výskytů ve vysílání. Výzkum OMD byl proveden na reprezentativním panelu internetové populace ČR (506 lidí ve věku 15-69 let) v roce 2011. Jedná se sice o jiné časové období, než byl proveden výzkum v této analýze, nicméně výsledky stejného průzkumu společnosti OMD v minulých letech se však nijak zásadně neodlišují (nepatrně se změnilo pouze pořadí některých oborů). V prvním kroku byly kategorie OMD sjednoceny s kategoriemi tohoto výzkumu. Obsah daných kategorií však nebyl významně odlišný – viz Tabulku 18.
66
Tabulka 18 – Sjednocení kategorií oborů výzkumu s kategoriemi výzkumu společnosti OMD Vlastní výzkum
Výzkum OMD Kategorie
Míra obtěžování dle výzkumu OMD
Kategorie
Podíl času oboru na celk. čase
Telekomunikace
12 %
Telekomunikace
3,51 %
Banky
11 %
Banky
6,51 %
Hygienické potřeby
6%
Hygienické potřeby ostatní
0,85 %
Prací prášky
6%
Prací prášky
0,20 %
Minerální vody
5%
Nápoje - minerální vody
1,13 %
Dámské hygienické potřeby
5%
Dámské hygienické potřeby
1,70 %
Obchody s nábytkem
3%
Obchody - nábytek, interiéry, rekonstrukce
5,47 %
Supermarkety
3%
Obchody - supermarkety
5,38 %
Jogurty
2%
Potraviny - jogurty
0,74 %
Pivo
2%
Nápoje - pivo
0,34 %
Zdroj: autor a OMD (2011)
Ve druhém kroku byl vytvořen bodový graf – viz Obrázek 28. Na horizontální ose je uveden výskyt reklamních spotů daného oboru ve sledovaném období (měřený poměrem času reklamních spotů daného oboru na celkovém čase všech oborů reklamních spotů ve sledovaném období). Na vertikální ose je naneseno procento, které daný obor získal ve výzkumu OMD na otázku „Jaká reklama vás nejvíce obtěžuje“.
Obrázek 28 – Výskyt obtěžujících reklamních spotů ve sledovaném období Zdroj: autor a OMD (2011)
67
Na základě tohoto srovnání lze rozdělit 10 nejvíce obtěžujících oborů reklamních spotů do třech skupin. První skupinu tvořily obory, které se výzkumu OMD sice objevily v první desítce nejvíce obtěžujících reklam, na druhou stranu jejich podíl na celkovém počtu oborů ve vysílání nebyl tolik významný (maximálně 1,7 % u oboru Dámské hygienické potřeby). Druhou skupinu tvořily obory, kde míra obtěžování ve výzkumu OMD činila 3 %, jejich podíl ve vysílání byl však relativně významný (5,38 % v oboru Obchody – supermarkety a 5,47 % v oboru Obchody – nábytek, interiéry, rekonstrukce). Třetí skupinu tvořily dva zbývající obory – Telekomunikace a Banky. Telekomunikace se umístily ve výzkumu OMD na prvním místě s 12 % a podíl času tohoto oboru na celkovém čase reklamních spotů ve sledovaných dnech činil průměrných 3,51 %. Banky se umístily ve výzkumu OMD na druhém místě s 11 %, podíl jejich času na celkovém času reklamních spotů však činil 5,59 %. OMD (2011) při zveřejnění dat ze svého výzkumu uvedla, že u neoblíbených reklam si lidé často nevzpomenou ani na značku nebo název komunikovaného produktu. Ačkoliv tedy reklamní spoty bank diváky velmi obtěžují a nemusí proto mít žádaný efekt (zapamatování si značky nebo názvu produktu), byly ve vysílání ve sledovaných dnech v porovnání s ostatními obory významně zastoupeny.
68
4.2.4 Strategie vybraných zadavatelů vzhledem k cílové skupině TV Barrandov, jak bylo uvedeno výše, je velmi zaměřena na rodiny s dětmi. Je také nejsledovanější televizní stanicí u dětské populace, zejména u dětí 4 až 9 let. Zaměřil jsem se proto na dětské pořady v ranních a podvečerních hodinách pro tuto cílovou skupinu a sledoval, jaké reklamní spoty jsou v tomto čase umístěny. Pořady pro děti jsou na TV Barrandov vysílání pravidelně v ranním a podvečerním čase, přičemž v sobotu je čas věnovaný dětským divákům delší. Souhrnně je vždy dětský pořad (blok) pojmenován Animáček. Skládá se z několika dětských animovaných pořadů, které jsou v této věkové skupiny velmi oblíbené (například Tom a Jerry, Šmoulové, nebo Pokémon). Pořadí oborů reklamních spotů u dětských pořadů, jejichž délka byla před či v pořadu Animáček nejdelší, zobrazuje Obrázek 29.
Obrázek 29 – Top obory reklamních spotů vysílaných před či uvnitř dětských pořadů (měřeno souhrnnou délkou reklamních spotů daného oboru) v pondělním i sobotním vysílání Zdroj: autor
Nejdelší čas reklamních spotů u dětských pořadů zcela logicky zabral obor Hry, hračky. Jednalo se především o spoty nabízející dětskou hru Lego Star Wars, panenku Barbie a karetní hru Pokémon. Reklamní spoty tohoto oboru se dokonce 69
neobjevily v jiných pořadech, tedy 100 % reklamních spotů komunikujících hry a hračky bylo umístěno u dětských pořadů. Reklamní spot komunikující karetní hru Pokémon byl navíc zařazen v dopoledních hodinách přímo před pořad Pokémon a v podvečerních hodinách rovněž. V průběhu dne se objevil ještě před předcházejícím pořadem (rovněž dětským). Tato strategie je velmi účelná, jelikož propojení se stejnojmenným pořadem efekt reklamních spotů výrazně znásobuje. Druhým oborem v pořadí byly Potraviny – dětská výživa a třetím Léky a léčiva, jejichž zaměření bylo zejména na dospělou populaci. Data z výzkumů sledovanosti ATO – MEDIARESEARCH (ATO - MEDIARESEARCH in Media Master, 2012) potvrzují, že kromě dětí je pořad Animáček velmi sledován i hospodyněmi s dětmi (v porovnání s populací 15+). Přesně tuto skupinu vhodně zasáhly reklamní spoty komunikující následující produkty či značky: Nutrilon (kojenecká mléka a kaše), Vibovit (multivitaminy pro děti), Espumisan (kapky pro děti při zažívacích potížích), Nutella (čokoládová pomazánka) a mnoho výrobců jogurtů a pudingů zaměřených zejména na děti (např. Kostíci, Paula, Hello Kitty). Naopak velmi zvláštní umístění spotů zvolily některé automobilové společnosti. V pořadí délky reklamních spotů u dětských pořadů dokonce tento obor obsadil 6. místo. Jednalo se například o pondělní reklamní blok C18 mezi pořady Animáčku Tom a Jerry a Ferda, kde jeden svůj spot umístila společnost Honda (model Civic, spot o délce 30 sekund) a společnost Hyundai dokonce dva spoty (model i30, spoty o délce 30 sekund a 10 sekund). V bloku C22 mezi dětskými pořady Pokémon a Šmoulové byl dále umístěn spot společnosti Kia (model Rio, délka 20 sekund) a v následujícím bloku C24 mezi pořady Šmoulové a Mrňouskové opět dva reklamní spoty společnosti Kia (model Rio, 30 a 10 sekund). Na umístění spotů automobilových společností jsem se tedy ještě zaměřil dále v této analýze. Za povážlivé lze označit umístění spotu McDonald’s před pondělní dětský pořad Tom a Jerry. Ačkoliv tato společnost nabízí ve svých restauracích kromě smažených a kalorických jídel i zdravé potraviny (například saláty), pověst nezdravého stravování v podobných fastfoodech může u některých matek s dětmi vyvolat negativní reakce a snížit tak efekt celé reklamní kampaně. 70
4.2.5 Strategie vybraných zadavatelů vzhledem ke konkurenci Zajímavé je sledovat umístění reklamních spotů některých konkurentů. Na jedné straně při plánování kampaně pravděpodobně zadavatele nevědí, do jakého času umístí reklamní spoty jejich konkurenti, na straně druhé straně lze vzhledem k velmi podobnému vysílacímu schématu televize z historických dat strategii konkurenta odhadnout. Na základě zjištěných dat byly vybrány k porovnání konkurující si společnosti Seznam a Google a společnosti McDonald´s a KFC. Vzhledem k předchozí podkapitole jsem dále k analýze zvolil zajímavé umístění spotů automobilových společností. Spoty webových služeb Seznam a Google nebyly ani v jednom případě umístěny ve stejném reklamním bloku, dokonce nikdy ani ve stejné vysílací hodině. Přiblížily se k sobě pouze v pondělí, kdy byl v reklamním bloku od 16:35 umístěn spot společnosti Google a až v bloku od 17:25 spot společnosti Seznam. Umístění spotů těchto společností je možné vidět na Obrázku 30.
Obrázek 30 – Časové umístění reklamních spotů společností Seznam a Google Zdroj: autor
Zajímavé je sledovat i časové rozmezí spotů těchto společností. U společnosti Google jsou téměř rovnoměrné časové mezery mezi jejími spoty (obvykle 2 hodiny),
71
u společnosti Seznam vzhledem pouze ke dvěma spotům v oba dny je rozložení delší (rozmezí 5, respektive 6 hodin). Dalšími sledovanými konkurenty byly společnosti McDonald´s a KFC (viz Obrázek 31). Zejména v pondělí je velmi zajímavé rozložení spotů obou společností. Spoty společnosti KFC byly umístěny do časů 8-9 a 9-10 hodin, spoty společnosti McDonald’s následně do časů 11-12 a 12-13 hodin. Ve večerních hodinách se pak spoty obou společností objevily v jednom reklamním bloku od 21:50 hodin.
Obrázek 31 – Časové umístění reklamních spotů společností KFC a McDonald´s Zdroj: autor
I zde lze vidět, že umístění spotů obou společností v průběhu vysílání je až na jednu pondělní výjimku velmi odlišné. Reklamní spoty automobilových společností jsem analyzoval zejména v podvečerních až nočních hodinách. V pondělí byly spoty automobilových společností rozmístěny poměrně do celého průběhu sledovaného období (viz Obrázek 32). Naopak v sobotu mezi 17. a 20. hodinou (viz Obrázek 33) se ve vysílání objevil pouze jeden reklamní spot automobilové společnosti Hyundai, ale od 20. do 23. hodiny se objevily ve vysílání reklamní spoty všech automobilových společností, které byly v průběhu obou sledovaných dnů vůbec zaznamenány. 72
Obrázek 32 – Časové umístění reklamních spotů automobilových společností v pondělních večerních hodinách Zdroj: autor
Obrázek 33 – Časové umístění reklamních spotů automobilových společností v sobotních večerních hodinách Zdroj: autor
Koncentrace spotů automobilových společnosti však pravděpodobně přímo nesouvisela s vysílanými pořady v daný čas, ale s vysokou sledovaností televize 73
v této době (prime-time) a díky pořadu Tajemství Michala Davida (od 22:25), kterému TV Barrandov věnovala dlouho dopředu významné self-promotion. Televize tak díky atraktivnímu pořadu získala inzerenty zejména z oboru automobilových společností. Z výše uvedených skutečností lze vydedukovat, že strategií automobilových společností bylo oslovit co největší počet diváků, pravděpodobně bez výrazného ohledu na jejich skladbu. Strategie automobilové společnosti Hyundai rovněž zaujala z hlediska opakování spotů v každém využitém reklamním bloku. Nejprve byl umístěn spot komunikující model Hyundai i30 o délce 30 sekund. Na konci těchto reklamního bloků byl potom vždy umístěn ještě spot s připomenutím modelu Hyundai i30 o délce 10 sekund. Tento 10sekundový spot byl evidentně umístěn jako prémiový, tj. zadavatel si vyžádal umístění tohoto opakovaného spotu na poslední (maximálně předposlední) pozici ve všech reklamních blocích, do kterých byl umístěn.
74
5. Závěr Závislost komerčních televizních stanic na příjmech z pronájmu reklamního času je pro jejich fungování zcela zásadní. Stejně tak pro zadavatele reklamy, kteří si čas v televizním vysílání pronajímají, jsou důležité parametry vysílání televizních stanic. Samotná technologie přenosu televizního vysílání je pro zadavatele důležitá především při prvotním výběru média reklamní kampaně, jelikož různé technologie příjmu mohou zasáhnout různé diváky. Důležitějším kritériem při výběru je výběr konkrétní televizní stanice, a to především tehdy, kdy existuje jasné zaměření televizní stanice (například hudební či sportovní). Za nejdůležitější je však zpravidla považováno to, jaké konkrétní pořady televizní stanice nabízí a jaké diváky těmito pořady k televizním obrazovkám přivede. Diváky televizního vysílání lze segmentovat na základě výzkumů sledovanosti, Současné elektronické měření sledovanosti dokáže u jednotlivých televizních stanic i pořadů odhadnout věk i socioekonomické charakteristiky diváků. Tato charakteristika pak zadavatele se strategií cíleného marketingu při rozhodování o umístění svého reklamního sdělení zcela zásadně ovlivňuje. Zvolení správné strategie televizní reklamní kampaně usnadňují některé softwarové aplikace, které rovněž využívají data z elektronického měření sledovanosti. Složení diváků zjištěné na základě elektronických měření však nemusí být pro zadavatele jediným vodítkem pro rozhodnutí o vhodném umístění reklamního sdělení do vysílání. V zahraniční studii bylo prokázáno, že efekt některých reklamních sdělení může být znásoben jejich umístěním do pořadu, se kterým jsou diváci spokojeni. Výzkum spokojenosti diváků s jednotlivými pořady v současné době provádí v České republice veřejnoprávní Česká televize, ale pouze z důvodu zjištění zpětné vazby na své vysílání. Pro zadavatele se tak nabízí možnost propojení výsledků z případných relativně málo nákladných průzkumů spokojenosti diváků s daty elektronického měření sledovanosti. To by zadavatelům pravděpodobně umožnilo ještě účinnější umístění svých reklamních sdělení a případné zvýšení efektivnosti celých kampaní. Naznačená vazba mezi oblíbeností pořadu a účinností reklamního sdělení však přesáhla rámec
75
této práce a otevřela možnost ověření tohoto vztahu v praxi provedením takové studie v podmínkách České republiky. Kromě výběru samotného pořadu mají pro umístění svých reklamních sdělení zadavatelé také možnost zvolit druh sdělení v jednotlivých pořadech. Kromě klasických reklamních spotů je v českých podmínkách možné využít sponzoringu či injektáže, neboli krátkých reklamních vzkazů umístěných před, respektive v průběhu pořadu. Mezi specifické druhy využití televizního prostoru reklamním sdělením lze zařadit teleshopping a selfpromotion (prezentace vlastních pořadů či tváří dané televizní stanice). Legislativně novým formátem v České republice je product placement, neboli zakomponování výrobku či značky přímo do děje pořadu (aktivní product placement) či jejich statického umístění do pořadu (pasivní product placement). Fakticky je však tento druh reklamního sdělení v televizních pořadech a filmech využíván již desítky let. Každé z uvedených druhů skrývá různé výhody a nevýhody použití, v neposlední řadě je jejich výběr ovlivněn zákonnými omezeními. Rozvoj nových technologií přenosu televizního vysílání (hybridní televize) a televizního přijímače (chytré televize) v brzké době velmi pravděpodobně přinese nové možnosti a druhy reklamních sdělení. Praktická část práce názorně ukázala, jaké výsledky jsou v praxi viditelné po využití teoreticky popsaných možností reklamy v televizním vysílání. V analýze dat získaných primárním výzkumem bylo zkoumáno 751 reklamních spotů jedné české komerční televize se souhrnnou délkou téměř 5 hodin. Na základě statistických dat byly zjištěny a ověřeny některé zajímavé skutečnosti, například že poměr standardních 30sekundových spotů vůči nestandardním spotům o jiné délce dosahoval ve vysílání za oba dva dny pouze přibližně 43 % (většinu tvořily reklamní spoty o délce kratší). Kromě délky a umístění reklamních bloků a spotů v průběhu dvou dnů byl také sledován obor sdělení všech zaznamenaných spotů. Největší časový podíl v reklamních blocích tvořil v obou sledovaných dnech obor Léky a léčiva (13 %), druhým nejčastějším byly spoty z oboru Automobily a příslušenství (9 %). Obory reklamních spotů ve sledovaných dnech byly také porovnány s nejvíce obtěžujícími obory televizních reklam podle studie společnosti OMD. Důvodem byla interpretace této společnosti, že neoblíbené či obtěžující reklamy snižují svoji efektivitu. 76
Ukázalo, že některé obtěžující obory reklam tvořily ve sledovaných dnech relativně velký podíl (například Banky – 6,5 %), jiné naopak nebyly ve vysílání významně zastoupeny (například obor Prací prášky – 0,2 %). Na základě velkého počtu zaznamenaných dat byly také hlouběji analyzovány reklamní spoty (strategie) některých konkrétních zadavatelů a oborů. Například u některých společností, které jsou na první pohled konkurenty, se ukázalo, že jejich reklamní spoty jsou umístěny ve zcela jiných časech a u jiných pořadů (např. společnosti Google vs. Seznam, KFC vs. McDonald´s). Strategie cílení reklamy byla sledována také na základě zaměření pořadů, ve kterých byly reklamní spoty zadavatelů umístěny. U některých zadavatelů se ukázalo, že využily televizní technologie jako masového komunikačního prostředku bez výrazného zaměření na užší cílovou skupinu. Příkladem jsou automobilové společnosti, jejichž reklamní spoty byly koncentrovány především u pořadů s největší sledovaností. Naopak u reklamních spotů některých produktů existoval velmi silný vztah s pořady, ve kterých byly umístěny. Zde lze uvést jako příklad obor Hry a hračky, kde 100 % těchto spotů bylo zaznamenáno pouze v přímé souvislosti s vysíláním pořadů určených pro dětské diváky. Za zcela zjevné využití cílené reklamy lze označit umístění spotů i jiných produktů souvisejících s dětmi (či matkami s dětmi), například jogurty (Kostíci, Paula, Hello Kitty), multivitaminy pro děti (Vibovit) či čokoládové pomazánky (Nutella). Teoretické výsledky této práce lze využít jako ucelené vodítko mnoha společností při přípravě reklamní kampaně se zaměřením na televizní vysílání či při jejich rozhodování, jaké druhy a umístění reklamních sdělení v televizním vysílání zvolit. Praktická část názorně ukázala, jak je teorie využita v praxi a ověřila možné strategie cílené reklamy. Opětovné provedení takového výzkumu ve větším rozsahu může například některým společnostem pomoci při odhalování marketingové strategie jejích přímých konkurentů. Dosažením shora uvedených výsledků byl naplněn cíl práce, kterým byla především analýza potenciálu cílení reklamy v televizním vysílání a jeho ověření v praxi.
77
Bibliografie Admosphere. 2011. Tiskové zprávy. Admosphere. [Online] 25. Březen 2011. [Citace: 21.
Březen
2012.]
http://www.admosphere.cz/index.php?action=media_news&lang=cze#mainmenu. An analysis of twenty years of deceptive infomercials. Wicks, Jan LeBlanc a Warren, Ron. 2005. United States : American Academy of Advertising Conference, 2005. http://web.ebscohost.com.ezproxy.vse.cz. ISSN: 15237656. ATO. 2011. Terminologie. ATO. [Online] 2011. [Citace: 10. 10 2011.] www.ato.cz/tvvyzkum/metodika-pem-iii/terminologie. —. 2012. Klasifikace ABCDE. ATO - Asociace televizních organizací. [Online] 2012. [Citace: 15. Březen 2012.] http://www.ato.cz/klasifikace-abcde. ATO - MEDIARESEARCH. 2011. Share pro 15+ za celý rok 2010 (1.1. - 31.12.) celý den (6:00 - 6:00). ATO - Asociace televizních organizací. [Online] 2011. [Citace: 24. Únor 2012.] http://www.ato.cz/vysledky/rocni-data/. —. 2012. Share pro 15+ za celý rok 2011 (1.1. - 31.12.) - celý den (6:00 - 6:00). ATO Asociace
televizních
organizací.
[Online]
2012.
[Citace:
24.
Únor
2012.]
http://www.ato.cz/vysledky. ATO - MEDIARESEARCH in Media Master. 2011. Barrandovský videostop charakteristika. Product Placement. [Online] 7. Prosinec 2011. [Citace: 15. Březen 2012.]
http://www.media-
master.cz/files/Ivca/TVB/PP/PP%20Barrandovsky%20videostop_12.pdf. —. 2012. Animáček. Sponzoring. [Online] 9. Březen 2012. [Citace: 28. Březen 2012.] http://www.media-master.cz/files/Ivca/TVB/sponzoring/Animacek_12.pdf. Bukač, Petr. 2005. Koncesionářské poplatky: Lobbing zvítězil, občané plačte! Měšec.cz - server o osobních financích. [Online] Internet Info, s.r.o., 12. Srpen 2005. [Citace:
3.
Březen
2012.]
http://www.mesec.cz/clanky/koncesionarske-poplatky-
lobbing-zvitezil-obcane-placte/. ISSN 1213-4414.
78
Česká televize. 1996-2010. TV poplatek - často kladené otázky. Česká televize: TV poplatek.
[Online]
1996-2010.
[Citace:
4.
Březen
2012.]
https://tvp.ceskatelevize.cz/poplatky/faq.php?id=16. —. 1996-2012a. Co znamená spokojenost. Česká televize. [Online] 1996 - 2012a. [Citace: 24. Březen 2012.] http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/divacky-ohlas-astatistiky-vysilani/metodika-vyzkumu/co-znamena-spokojenost/. —. 1996-2012b. O reklamě. Česká televize. [Online] 1996-2012b. [Citace: 4. Březen 2012.] http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/reklama/o-reklame/. —. 1996-2012c. Základní informace o ČT. Česká televize. [Online] 1996-2012c. [Citace: 3. Březen 2012.] http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/zakladni-informace-oct/. Česká televize - DKV. 2012. Divácký ohlas a statistiky vysílání - měsíční žebříčky. Česká
televize.
[Online]
13.
Březen
2012.
[Citace:
24.
Beřezn
2012.]
http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/divacky-ohlas-a-statistiky-vysilani/zebricky-nejporadu/2012/. Český telekomunikační úřad. 2012. Tabulky pokrytí obyvatel ČR signálem TV vysílání . Zemské digitální TV vysílání v ČR. [Online] 2012. [Citace: 29. Únor 2012.] http://dtv.ctu.cz/pokryti. CET 21. 2012. Cenové podmínky propagace na TV Nova, TV Nova Cinema a novém kanále. Oficiální stránky TV Nova. [Online] 15. Únor 2012. [Citace: 16. Březen 2012.] http://image.tn.nova.cz/media/document/942047.pdf. CS Link. 2012. Neplacené a placené programy. CS Link - digitální satelitní televize. [Online] 2012. [Citace: 9. Březen 2012.] http://www.cslink.cz/cs/nase-nabidka/. ČT1. 2003. 113. Velká pardubická České pojišťovny. [ČT1, snímek z televizního vysílání]. Česká televize, 2003. —. 2011. 121. Velká pardubická České pojišťovny. [ČT1, snímek z televizního vysílání]. Česká televize, 2011. ČTK. 2011. Omezení reklamy v ČT na kanály ČT2 a ČT4 Senát upravil. Finanční noviny - informační servis ČTK. [Online] ČTK, 4. Srpen 2011. [Citace: 3. Březen 2012.] 79
http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/omezeni-reklamy-v-ct-na-kanalyct2-a-ct4-senat-upravil/671048. Developing marketing strategies for tv shopping stores. Shih, Tsui-Yii. 2011. Hsinchu Taiwan : autor neznámý, 2011, International Journal of Electronic Business Management,
Sv.
Vol.
9
Issue
4,
stránky
355-367.
slovenské programy
ze satelitu.
http://web.ebscohost.com.ezproxy.vse.cz. ISSN: 17282047. DigitálníTelevize.cz.
1999-2012a.
České a
DigitálníTelevize.cz. [Online] owp media s.r.o., 1999-2012a. [Citace: 29. Únor 2012.] http://www.digitalnitelevize.cz/informace/dvb-s/dvb-s-v-ceske-republice.html. —. 1999-2012b. DVB-S - Co je satelitní digitální vysílání a jaké má výhody? DigitálníTelevize.cz - digitální televize, digitální vysílání, dvb-t. [Online] owp media s.r.o.,
1999-2012b.
[Citace:
1.
Březen
2012.]
http://www.digitalnitelevize.cz/informace/dvb-s/co-je-dvb-s.html. Duspiva, Zdeněk. 2011. ČT ukončila definitivně analogové vysílání k 30.11.2011. Digitalne.tv. TV Česká média, Praha : Česká média spol. s r.o., 1. Prosinec 2011. http://www.digitalne.tv/videosekce/. ISSN 1214-1062. Fairfilm. 2012. Výroba reklamních spotů pro televizi, kino, internet a nová média. Fairfilm
reklamní
produkce.
[Online]
2012.
[Citace:
5.
Březen
2012.]
http://www.fairfilm.cz/nataceni_reklama/nataceni_reklama.html. FTV Prima. 2012a. Ceník. FTV Prima. [Online] 1. Březen 2012a. [Citace: 20. Březen 2012.] http://www.iprima.cz/sites/default/files/P%C5%99%C3%ADloha%20k%20OP%20%20Cen%C3%ADk%202012%20final.pdf. —. 2012b. Smluvní obchodní podmínky. Prima FTV. [Online] 31. Leden 2012b. [Citace: 20. Březen 2012.] http://www.iprima.cz/sites/default/files/Obchodní podmínky FTV Prima 2012 final.pdf. Fučík, Jan a Hrušková, Vilma. 2006. Selfpromotion v televizním vysílání. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. [Online] 29. Duben 2006. [Citace: 15. Březen 2012.] www.rrtv.cz/cz/files/remarks/selfpromotion.pdf.
80
Indes.cz. 2004. iDNES pomohl najít autora pana Vajíčka. Indes.cz. [Online] 15. Prosinec
2004.
[Citace:
23.
Březen
2012.]
http://zpravy.idnes.cz/domaci.aspx?r=domaci&c=A041202_155855_domaci_ton&l=1& t=A041202_155855_domaci_ton&r2=domaci. Karlíček, Miroslav a Král, Petr. 2011. Marketingová komunikace. Praha : Grada publishing, 2011. ISBN: 978-80-247-3541-2. Karlík, Martin. 2005. Historie: WNBC - první reklama i zprávy v barvě. RadioTV Cose děje v médiích. [Online] 24. Říjen 2005. [Citace: 24. Březen 2012.] http://www.radiotv.cz/p_tv/t_obecne/historie-wnbc-prvni-reklama-i-zpravy-v-barve/. Kolter, Philip, a další. 2007. Moderní marketing. 4. evropské vydání. místo neznámé : Grada publishing, 2007. 978-80-247-1545-2. Kunešová, Sabina. 2007. Historie české televizní reklamy - I. část. E15 - Brána do světa médií, marketignu a reklamy. [Online] E15, 8. Listopad 2007. [Citace: 23. Březen 2012.] http://strategie.e15.cz/zpravy/historie-ceske-televizni-reklamy-i-cast-462078. Kvapilová, Pavlína. 2011. ČT představila HD teletext a vizi hybridní televize. Česká televize.
[Online]
30.
Listopad
2011.
[Citace:
1.
Březen
2012.]
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/media-a-technologie/155192-ct-predstavila-hdteletext-a-vizi-hybridni-televize/. Lerach. 2008. Program Mamut. Lerach - televizní sledovanost - software. [Online] 2008. [Citace: 21. Březen 2012.] http://www.lerach.cz/cs/produkty/mamut/. Maleček, Václav. 2009. Koncesionářské poplatky - bakalářská práce. Brno : Právnická fakulta Masarykovy univerzity, 2009. Marhoul, Václav. 2010. Reklama i ve filmu. Televize spouští product placement. Český rozhlas. Praha : Český rozhlas, 1. Červen 2010. Dostupné z WWW: http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/740530. Matlocha, Martin. 2011. Trendem roku budou 'chytré' televize. Umožní surfovat po internetu. Livoky.cz - zpravodajská server Lidových novin. [Online] 23. Leden 2011. [Citace: 23. Březen 2012.] http://www.lidovky.cz/trendem-roku-budou-chytre-televize-
81
umozni-surfovat-po-internetu-p9j-/ln-media.asp?c=A110123_113336_moje-penize_mk. ISSN 1213-1385. Media Master. 2010a. Product Placement. Media Master. [Online] 8. Červen 2010a. [Citace:
29.
Březen
2012.]
http://www.media-
master.cz/files/Novinky/Product%20Placement%20seminar%20MM.pdf. —. 2010b. Rok 2011 na TV Barrandov. Media Master. [Online] 30. Listopad 2010b. [Citace:
16.
Březen
2012.]
http://www.media-
master.cz/files/Ivca/TVB/zs/2011%20TVB.pdf. —. 2011. Sponzoring. Media Master. [Online] Prosinec 2011. [Citace: 24. Březen 2012.] http://www.media-master.cz/ct1/sponzoring/. —. 2012a. Obchodní politika 2012. Základní specifikace TV Barrandov. [Online] 20. Březen
2012a.
[Citace:
21.
Březen
2012.]
http://www.media-
master.cz/files/Ivca/TVB/zs/2012%20TVB.pdf. —. 2012b. Programové schéma TV Barrandov - Březen 2012. Media Master. [Online] 6.
Únor
2012b.
[Citace:
16.
Březen
2012.]
http://www.media-
master.cz/files/Ivca/TVB/ceny/TVB_brezen_12.pdf. Mediaresearch. 2012. Měření televize. Mediaresearch - měření televize, rádia, internetu.
[Online]
2012.
[Citace:
15.
Březen
2012.]
http://www.mediaresearch.cz/produkty-sluzby/mereni-televize/. Metropol TV. 2012. Inzerujte na Metropol TV. Metropol.cz - televize plná Prahy. [Online] 2012. [Citace: 4. Březen 2012.] http://www.metropol.cz/inzerujte/. Miláček, Petr a Vojtěchovská, Martina. 2011. Formáty. MediGuru - reklama, marketing a média očima Gurua. [Online] PHD Network, 2011. [Citace: 15. Březen 2012.] http://www.mediaguru.cz/typy-medii/televize/formaty/. —. 2012. Mediální slovník. MediGuru - reklama, marketing a média očima Gurua. [Online] 2012. [Citace: 21. Březen 2012.] http://www.mediaguru.cz/medialni-slovnik/. Národní koordinační skupina. 2012. Přecházíme na digitální televizní vysílání Digitálně.tv. Proč digitalizace? Digitálně.tv. [Online] Czech info s.r.o., 2012. [Citace: 29. Únor 2012.] http://digitalne.tv/proc-digitalizace/. 82
Nielson a ZenithOptimedia in Majercik, Jan. 2010. Seminář PP společnosti ZenithOptimedia. Media Master. [Online] 3. Červen 2010. [Citace: 24. Březen 2012.] http://www.media-master.cz/tv-barrandov/product-placement/. OMD in BuzzMag. 2009. BuzzMag. Kolik miliard Kč se utratí za internetovou reklamu v roce 2010? [Online] 31. Srpen 2009. [Citace: 9. Březen 2012.] http://buzzmag.cz/kolik-miliard-kc-se-utrati-za-internetovou-reklamu-v-roce-2010-3108-2009. OMD. 2011. Jaké reklamy nás nejvíce obtěžují - Top 10 kategorií. Mediální agentura OMD.
[Online]
15.
Červen
2011.
[Citace:
27.
Březen
2012.]
http://www.omd.cz/cs/about-us/research/snapshots/2011/6/15/jake-reklamy-nasnejvice-obtezuji-top-10-kategorii.html. Parabola.cz. 2012. Skylink oslavil 1 milion aktivních karet. Parabola.cz - České satelitní
centrum.
[Online]
2012.
[Citace:
29.
Březen
2012.]
http://www.parabola.cz/clanky/3900/skylink-oslavil-1-milion-aktivnich-karet/. Polák, Lukáš. 2011. Česká televize to s hybridní televizí myslí vážně. Budou mít diváci zájem? Digizone.cz - digitální vysílání. [Online] Internet Info, s.r.o., 8. Prosinec 2011. [Citace: 1. Březen 2012.] http://www.digizone.cz/clanky/ceska-televize-to-s-hybridnitelevizi-mysli/. Potůček, Jan. 2010. Češi ztrácí zájem o kabelovou televizi a IPTV. Jsou placené... Digizone.cz - digitální vysílání. [Online] 17. Květen 2010. [Citace: 29. Únor 2012.] http://www.digizone.cz/clanky/dvb-t-zastavila-zajem-o-kabelovou-televizi-a-iptv/. —. 2011. Pět důvodů, proč skončila zpravodajská televize Z1. Digizone.cz - digitální vysílání.
[Online]
25.
Leden
2011.
[Citace:
31.
Březen
2012.]
http://www.digizone.cz/clanky/pet-duvodu-proc-skoncila-televize-z1/. Přikrylová, Jana a Jahodová, Jana. 2010. Moderní marketingová komunikace. Praha : Grada publishing, 2010. 978-80-247-3622-8. RRTV. 2012a. Otázky a odpovědi. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. [Online] 2012a. [Citace: 21. Březen 2012.] http://www.rrtv.cz/cz/static/o-rade/casto-kladenedotazy/index.htm.
83
—. 2012b. Poslání Rady. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. [Online] 2012b. [Citace: 30. Březen 2012.] http://www.rrtv.cz/cz/static/o-rade/poslani-rady/index.htm. Sponzorporadu.cz. 2009. Rozdíl mezi sponzoringem a reklamou. Sponzoř pořadu, TV spoty
a
sponzoring.
[Online]
2009.
[Citace:
15.
Březen
2012.]
http://www.sponzorporadu.cz/co-je-sponzoring/rozdil-mezi-sponzoringem-a-reklamou. Unger, Mike. 2012. Ad Man Presents His 100 Greatest TV Spots of All Time. American University Washington D.C. [Online] 22. Únor 2012. [Citace: 23. Březen 2012.]
http://www.american.edu/americantoday/campus-news/20120222babb-100-
greatest.cfm#. Verner, Pavel. 2010a. Zpravodajství a publicistika. Praha : Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2010a. —. 2010b. Vývojové trendy v českých médiích po roce 1989. 2010b. Vojtěchovská, Martina. 2011. Bilance za roční product placement: žádná pokuta. MediaGuru.
[Online]
12.
Červenec
2011.
[Citace:
31.
Březen
2012.]
http://www.mediaguru.cz/2011/07/bilance-za-rok-product-placementu-zadna-pokuta/. Zákon 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání. 2001. Zákon 231/2001 Sb. ze dne 17. května 2001, o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů. Zákony ČR. [Online] 17. Květen 2001. [Citace: 3. Březen
2012.]
http://www.rrtv.cz/cz/static/cim-se-ridime/stavajici-pravni-
predpisy/tuzemske-pravni-predpisy.htm. Zákon 348/2005 Sb.o rozhlasových a televizních poplatcích. 2005. 348/2005 Sb. Zákon ze dne 5. srpna 2005 o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů. Česká televize. [Online] 2005. [Citace: 3. Březen 2012.] http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/zakony/. Zákon 40/1995 Sb o regulaci reklamy. 2005. 40/1995 Sb. ZÁKON ze dne 9. února 1995 o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. RRTV - Zákony ČR. [Online] 2005. [Citace: 21. Březen 2012.] http://www.rrtv.cz/cz/static/cim-seridime/stavajici-pravni-predpisy/pdf/40-1995.pdf.
84
Zákon 132/2010 Sb., o audiovizuální službě na vyžádání. 2011. 132/2010 Sb.ZÁKON ze dne 13. dubna 2010 o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů ve znění zákona č. 302/2011 Sb. Česká televize. [Online] 1. Leden
2011.
[Citace:
31.
Březen
2012.]
http://img6.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/zakony/pdf/sluzby-navyzadani.pdf?verze=2012-03-31-12:39:36. Zákon 483/1991 Sb. o České televizi. 1991. Zákony. Česká televize. [Online] 7. Listopad 1991. [Citace: 3. Březen 2012.] http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/zakony/. Zbínová, Drahomíra. 2003. Patří reklama do vysílání televize veřejné služby? Radio TV- Co se děje v médiích. [Online] Limemedia, a.s., 10. Duben 2003. [Citace: 3. Březen 2012.] http://www.radiotv.cz/p_tv/t_obchod/patri-reklama-do-vysilani-televize-verejnesluzby/.
85
Seznam obrázků Obrázek 1 – První reklama v televizním vysílání WNBT v roce 1941 před sportovním utkáním 4 Obrázek 2 – Animovaná postava „Pan Vajíčko“, která oddělovala reklamní bloky a spoty ........ 6 Obrázek 3 – Úvodní část zákona o rozhlasovém a televizním vysílání .....................................13 Obrázek 4 – Poměr výnosů z reklamy České televize vůči jejím jiným výnosům .....................17 Obrázek 5 – Tři možnosti pokrytí trhu firmou v cíleném marketingu .......................................20 Obrázek 6 – Odhady vývoje reklamních příjmů jednotlivých typů médií (v mld. Kč, před odečtením agenturní provize) ..................................................................................................22 Obrázek 7 – Příklad skladby pořadů televizní stanice se zaměřením na cílové skupiny.............25 Obrázek 8 – Příklad skladby pořadů televizní stanice se zaměřením na cílové skupiny a propojení s diferencovaným přístupem pokrytí trhu .................................................................26 Obrázek 9 – Orientační časový harmonogram přípravy televizního reklamního spotu ..............28 Obrázek 10 – Ukázka injektáže České pojišťovny ve Velké pardubické. ..................................31 Obrázek 11 – Kombinace reklamních sdělení České pojišťovny ve finále Velké pardubické 2011........................................................................................................................................33 Obrázek 12 – Sledovanost českých televizí za rok 2011 (share, osoby 15+, celý den) ..............35 Obrázek 13 – Graf vývoje ratingu českých televizí za posledních 12 měsíců (osoby 15+, celý den) ........................................................................................................................................36 Obrázek 14 – Skladba diváků pořadu Barrandovský videostop dle socioekonomické klasifikace ABCDE (vlevo) a pohlaví (vpravo) v období 1. ledna 2011 až 20. listopadu 2012 (osoby 15+) 38 Obrázek 15 – Rating a share premiéry pořadu Barrandovský videostop (cílová skupina 15+) ...39 Obrázek 16 – Koeficienty pro výpočet ceny reklamních spotů dle měsíce jeho odvysílání na TV Barrandov v roce 2012 ............................................................................................................40 Obrázek 17 – Příklad sestavování reklamní kampaně v modulu Strategický plán softwaru Mamut ....................................................................................................................................46 Obrázek 18 – Počty reklamních událostí v jednotlivých televizních kanálech ...........................52 Obrázek 19 – Poměr reklamních bloků vysílaných před pořadem vůči blokům uvnitř pořadu. ..59
86
Obrázek 20 – Poměr reklamních spotů vysílaných před pořadem vůči spotům uvnitř pořadu. ..60 Obrázek 21 – Počet reklamních spotů podle jejich délky v sekundách (absolutní srovnání) ......60 Obrázek 22 – Počet reklamních spotů podle jejich délky v sekundách (relativní srovnání) .......61 Obrázek 23 – Průběh délky reklamních bloků a pozičního koeficientu během dne (pondělí) ....62 Obrázek 24 – Průběh délky reklamních bloků a pozičního koeficientu během dne (sobota) ......63 Obrázek 25 – Nejfrekventovanější obory spotů (řazeno dle podílu oboru sestupně) ..................64 Obrázek 26 – Nejfrekventovanější obory spotů (řazeno dle podílu oboru sestupně) a porovnání s podílem oboru na celkovém čase...........................................................................................65 Obrázek 27 – Průměrná délka spotů jednotlivých oborů reklamních spotů ...............................66 Obrázek 28 – Výskyt obtěžujících reklamních spotů ve sledovaném období ............................67 Obrázek 29 – Top obory reklamních spotů vysílaných před či uvnitř dětských pořadů (měřeno souhrnnou délkou reklamních spotů daného oboru) v pondělním i sobotním vysílání ...............69 Obrázek 30 – Časové umístění reklamních spotů společností Seznam a Google .......................71 Obrázek 31 – Časové umístění reklamních spotů společností KFC a McDonald´s ....................72 Obrázek 32 – Časové umístění reklamních spotů automobilových společností v pondělních večerních hodinách .................................................................................................................73 Obrázek 33 – Časové umístění reklamních spotů automobilových společností v sobotních večerních hodinách .................................................................................................................73
87
Seznam tabulek Tabulka 1 – Přehled zahájení vysílání nejvýznamnějších celoplošných televizních stanic na našem území ............................................................................................................................ 7 Tabulka 2 – Přehled multiplexů a obsažených televizních stanic v ČR (ke dni 29. února 2012) . 9 Tabulka 3 – Přehled platforem poskytujících satelitní vysílání v ČR (ke dni 29. února 2012) ...10 Tabulka 4 – Přehled některých poskytovatelů kabelového připojení v ČR (ke dni 29. února 2012) ......................................................................................................................................11 Tabulka 5 – Vývoj koncesionářského (televizního) poplatku od vzniku Československé televize ...............................................................................................................................................16 Tabulka 6 – Přehled nejdůležitějších charakteristik médií podle autorek knihy Moderní marketing ................................................................................................................................21 Tabulka 7 – Přehled zaměření televizních stanic dostupných v ČR přes pozemní vysílání (vlevo) a některých stanic dostupných pouze přes satelitní, kabelové či internetové vysílání (vpravo). .24 Tabulka 8 – Část charakteristik jednotlivých skupin dle klasifikace ABCDE ...........................37 Tabulka 9 – Délkové koeficienty pro výpočet ceny reklamních spotů na TV Nova a TV Barrandov v roce 2012 ............................................................................................................39 Tabulka 10 – Srovnání charakteristiky a ceny sponzoringu dvou podobných pořadů vysílaných pravidelně na ČT1 (ceny bez DPH). ........................................................................................42 Tabulka 11 – Top 15 pořadů s největší diváckou spokojeností v únoru 2012 na ČT1................43 Tabulka 12 – Příklady oborů (produktů) a jejich omezení v reklamě ........................................48 Tabulka 13 – Základní údaje o televizi Barrandov, jejím zaměření a reklamě...........................53 Tabulka 14 – Kategorie oborů pro klasifikaci sdělení ve výzkumu ...........................................55 Tabulka 15 – Počet reklamních bloků podle umístění vzhledem k pořadu ................................58 Tabulka 16 – Počet reklamních spotů podle umístění vzhledem k pořadu ................................59 Tabulka 17 – Nejfrekventovanější obory spotů a podíl na všech vysílaných oborech (řazeno dle celkového výskytu oboru sestupně) ....................................................................................64 Tabulka 18 – Sjednocení kategorií oborů výzkumu s kategoriemi výzkumu společnosti OMD .67
88
Seznam příloh Příloha 1………………………………………………………………………………90 Příloha 2………………………………………………………………………………94
89
Příloha 1 Data – pondělí 19. března 2012 (zdroj: autor) # 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86
Den PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO
Pořad Ferda Ferda Ferda Ferda Pokémon Pokémon Pokémon Pokémon Pokémon Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové EZO TV EZO TV EZO TV EZO TV EZO TV Porucha spánku Porucha spánku Porucha spánku Porucha spánku Porucha spánku Porucha spánku Porucha spánku Porucha spánku Porucha spánku Porucha spánku Porucha spánku Porucha spánku Porucha spánku Porucha spánku Porucha spánku Porucha spánku Porucha spánku Porucha spánku Porucha spánku Porucha spánku Porucha spánku Prominenti Prominenti Prominenti Prominenti Prominenti Prominenti Prominenti Prominenti Prominenti Prominenti Prominenti Prominenti Prominenti Prominenti Prominenti Prominenti Prominenti Prominenti Prominenti Prominenti Prominenti Prominenti Prominenti Politická střelnice Politická střelnice Politická střelnice Politická střelnice Politická střelnice Politická střelnice Politická střelnice Politická střelnice Politická střelnice Politická střelnice Politická střelnice Politická střelnice Politická střelnice Politická střelnice Politická střelnice Politická střelnice Politická střelnice Halifaxová, soudní psychiatr Halifaxová, soudní psychiatr Halifaxová, soudní psychiatr
Druh Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Dokument Dokument Dokument Dokument Dokument Dokument Dokument Dokument Dokument Dokument Dokument Dokument Dokument Dokument Dokument Dokument Dokument Dokument Dokument Dokument Dokument Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Seriál Seriál Seriál
Blok A02 A02 A02 A02 A04 A04 A04 A04 A04 A06 A06 A06 A06 A06 A06 A06 A06 A26 A26 A26 A26 A26 A08 A08 A08 A08 A10 A10 A10 A10 A10 A10 A10 A10 A10 A12 A12 A12 A12 A12 A12 A12 A12 A14 A14 A14 A14 A16 A16 A16 A16 A16 A16 A16 A16 A16 A16 A18 A18 A18 A18 A18 A18 A18 A18 A18 A20 A20 A20 A20 A22 A22 A22 A22 A22 A22 A22 A24 A24 A24 A24 A24 A24 B02 B02 B02
DB před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř před před před před uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř před před před před uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř před před před
Čas 06:40 06:40 06:40 06:40 07:05 07:05 07:05 07:05 07:05 07:35 07:35 07:35 07:35 07:35 07:35 07:35 07:35 08:00 08:00 08:00 08:00 08:00 09:05 09:05 09:05 09:05 09:25 09:25 09:25 09:25 09:25 09:25 09:25 09:25 09:25 09:45 09:45 09:45 09:45 09:45 09:45 09:45 09:45 10:00 10:00 10:00 10:00 10:15 10:15 10:15 10:15 10:15 10:15 10:15 10:15 10:15 10:15 10:30 10:30 10:30 10:30 10:30 10:30 10:30 10:30 10:30 10:50 10:50 10:50 10:50 11:05 11:05 11:05 11:05 11:05 11:05 11:05 11:20 11:20 11:20 11:20 11:20 11:20 12:00 12:00 12:00
90
Poz #B Značka - produkt ano 1 Nutrilon ano 2 Lego Star Wars ano 3 Manner oplatky ano 4 Kinder čokoláda ano 1 Nutella pomazánka ano 2 Pokémon karetní hra ano 3 Šmoulové lískoříškový mls ano 4 Hároš Magmák dětské magnety ano 5 Nutrilon ano 1 Nutrilon ano 2 Lego Star Wars ano 3 Šmoulové lískoříškový mls ano 4 Barbie mořská panna ano 5 Hasbro zvířátka ano 6 Paula puding ano 7 Lidl ano 8 Kinder čokoláda ne 1 KFC grilovné kuřecí maso ne 2 Nivea tělové mléko ne 3 Espumisan dětské kapky ne 4 Paula puding ne 5 Lidl ne 1 Fiat Panda ne 2 Lidl ne 3 KFC grilovné kuřecí maso ne 4 02 Chytré telefony ne 1 Prostakan forte ne 2 Ikea matrace ne 3 Pražská vodka ne 4 Nivea tělové mléko ne 5 Lidl ne 6 Seznam ne 7 Tchibo Expresso ne 8 Pedigree ne 9 Mucosolvan Muconasal plus ne 1 Stanah schodišťové sedačky ne 2 Dacia Logan ne 3 Pedigree ne 4 T-Mobile tablety ne 5 Paula puding ne 6 Lidl ne 7 Signal Sensitive Expert ne 8 Michelin pneumatiky ne 1 Lidl ne 2 Signal Sensitive Expert ne 3 Ibalgin ne 4 Bruno Banani ne 1 Livostin nosní sprej ne 2 JAP Stavební pouzdro ne 3 Lindex ne 4 Savo ne 5 Mucosolvan Muconasal plus ne 6 Hyundai i30 ne 7 Bruschette Maretti ne 8 Česká spořitelna konsolidace půjček ne 9 Lidl ne 10 Hyundai i30 ne 1 Wustenrot ProSichr ne 2 Ikea matrace ne 3 Lindor ne 4 Baumax ne 5 Raiffeisenbank podnikatelské konto ne 6 Muller oplatky+jogurty ne 7 Pharmaton geriavit ne 8 UPC internet ne 9 Fiat Panda ne 1 OBI ne 2 Lidl ne 3 Honda Civic ne 4 Livostin nosní sprej ne 1 McDonald ne 2 Kia Rio ne 3 Pronezi 3 plus ne 4 Lidl ne 5 Pražská vodka ne 6 Baumax ne 7 Prostamol uno ne 1 UPC internet ne 2 Stanah schodišťové sedačky ne 3 Komerční banka hypotéka ne 4 Prostakan forte ne 5 Lidl ne 6 Halls ne 1 Paula puding ne 2 Lidl ne 3 Manner oplatky
Obor Délka KDB DV 20 20 HR 10 30 ZA 10 40 CO 20 60 CO 30 30 HR 15 45 ZA 20 65 HR 30 95 DV 20 115 DV 20 20 HR 10 30 CO 20 50 HR 20 70 HR 30 100 VY 30 130 SU 30 160 CO 20 180 RE 30 30 KO 25 55 LE 25 80 VY 30 110 SU 30 140 AU 30 30 SU 30 60 RE 30 90 TE 20 110 LE 30 30 IN 30 60 AO 10 70 KO 25 95 SU 30 125 WS 30 155 KA 10 165 KR 30 195 LE 20 215 IN 30 30 AU 20 50 KR 20 70 TE 15 85 VY 30 115 SU 30 145 ZU 30 175 AU 30 205 SU 30 30 ZU 25 55 LE 30 85 KO 15 100 LE 30 30 IN 30 60 MO 20 80 OC 30 110 LE 20 130 AU 30 160 SY 15 175 BA 30 205 SU 30 235 AU 10 245 PO 30 30 IN 30 60 CO 20 80 HO 25 105 BA 20 125 ZA 30 155 LE 25 180 TE 30 210 AU 30 240 HO 30 30 SU 30 60 AU 30 90 LE 30 120 RE 30 30 AU 10 40 LE 20 60 SU 30 90 AO 30 120 HO 25 145 LE 20 165 TE 30 30 IN 30 60 BA 30 90 LE 30 120 SU 30 150 OP 20 170 VY 30 30 SU 30 60 ZA 10 70
87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173
PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO
Halifaxová, soudní psychiatr Halifaxová, soudní psychiatr Halifaxová, soudní psychiatr Halifaxová, soudní psychiatr Halifaxová, soudní psychiatr Halifaxová, soudní psychiatr Halifaxová, soudní psychiatr Halifaxová, soudní psychiatr Halifaxová, soudní psychiatr Halifaxová, soudní psychiatr Halifaxová, soudní psychiatr Halifaxová, soudní psychiatr Halifaxová, soudní psychiatr Halifaxová, soudní psychiatr Halifaxová, soudní psychiatr Halifaxová, soudní psychiatr Halifaxová, soudní psychiatr Halifaxová, soudní psychiatr Halifaxová, soudní psychiatr Eva a Robert Eva a Robert Eva a Robert Eva a Robert Eva a Robert Eva a Robert Eva a Robert Eva a Robert Eva a Robert Eva a Robert Eva a Robert Eva a Robert Eva a Robert Eva a Robert Eva a Robert Eva a Robert Eva a Robert Eva a Robert Eva a Robert Eva a Robert Eva a Robert Eva a Robert Eva a Robert Lena - Láska mého života Lena - Láska mého života Lena - Láska mého života Lena - Láska mého života Lena - Láska mého života Lena - Láska mého života Lena - Láska mého života Lena - Láska mého života Lena - Láska mého života Lena - Láska mého života Lena - Láska mého života Co bude dnes k večeři? Co bude dnes k večeři? Co bude dnes k večeři? Co bude dnes k večeři? Co bude dnes k večeři? Co bude dnes k večeři? Co bude dnes k večeři? Co bude dnes k večeři? Co bude dnes k večeři? Co bude dnes k večeři? Jak bude Jak bude Jak bude Jak bude Tom a Jerry Tom a Jerry Tom a Jerry Tom a Jerry Tom a Jerry Tom a Jerry Tom a Jerry Tom a Jerry Tom a Jerry Tom a Jerry Tom a Jerry Tom a Jerry Tom a Jerry Tom a Jerry Ferda Ferda Ferda Ferda Ferda Ferda
Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Zprávy Zprávy Zprávy Zprávy Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti
B02 B02 B04 B04 B04 B04 B04 B04 B06 B06 B06 B06 B06 B06 B06 B08 B08 B08 B08 B14 B14 B14 B14 B14 B14 B16 B16 B16 B16 B16 B16 C02 C02 C02 C02 C02 C02 C04 C04 C04 C04 C04 C06 C06 C06 C06 C06 C06 C06 C14 C14 C14 C14 C08 C08 C08 C08 C08 C08 C08 C08 C08 C08 C10 C10 C10 C10 C16 C16 C16 C16 C16 C16 C16 C16 C16 C16 C16 C16 C16 C16 C18 C18 C18 C18 C18 C18
před před uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před
12:00 12:00 12:30 12:30 12:30 12:30 12:30 12:30 13:00 13:00 13:00 13:00 13:00 13:00 13:00 13:30 13:30 13:30 13:30 14:35 14:35 14:35 14:35 14:35 14:35 14:55 14:55 14:55 14:55 14:55 14:55 15:35 15:35 15:35 15:35 15:35 15:35 15:55 15:55 15:55 15:55 15:55 16:35 16:35 16:35 16:35 16:35 16:35 16:35 16:55 16:55 16:55 16:55 17:25 17:25 17:25 17:25 17:25 17:25 17:25 17:25 17:25 17:25 17:40 17:40 17:40 17:40 17:45 17:45 17:45 17:45 17:45 17:45 17:45 17:45 17:45 17:45 17:45 17:45 17:45 17:45 18:10 18:10 18:10 18:10 18:10 18:10
91
ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano
4 5 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 1 2 3 4 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 1 2 3 4 5 6
Rexona McDonald Ikea matrace Livostin nosní sprej Kinder čokoláda Urinal Akut Flora Dove sprchový gel Komerční banka hypotéka OBI Bruschette Maretti Kik Karnitin+chrom Bohemia Chips Baumax Stanah schodišťové sedačky Dr. Bohm OBI Google Chrome Proenzi Mucosolvan Muconasal plus Baumax Prostamol uno Manner oplatky Livostin nosní sprej Mountfield předsezónní prodej Pizza Ristorante Raiffeisenbank President Savo Kinder čokoláda Always Mucosolvan Muconasal plus Manner oplatky Lipoxal Extreme McDonald Ikea matrace Dologran Sazka Šťastných 10 Ikea matrace Muller oplatky+jogurty Wustenrot ProSichr Sazka Šťastných 10 Always Paula puding Muller oplatky+jogurty Google Chrome Stanah schodišťové sedačky Jižní Morava Smetana z Kunína Alex Baumax Smetana z Kunína - mléčná rýže Dologran Wustenrot ProSichr Vibovit Dr. Bohm Urinal Akut Fiat Panda Gutalax Bruschette Maretti Penny Seznam Ikea matrace Honda Civic OBI Fiat Panda Nutrilon Lego Star Wars Méďa svačinka Cif krém Vibovit Šmoulové lískoříškový mls Manner oplatky Kinder čokoláda McDonald Barbie mořská panna Ikea matrace Lindor Rexona Quixx Kostíci Lego city Nivea tělové mléko Dove sprchový gel Apetito Béďa Honda Civic
DP RE IN LE CO LE MA DP BA HO SY IN LE BR HO IN LE HO WS LE LE HO LE ZA LE HO OP BA SY OC CO DP LE ZA HU RE IN VI SA IN ZA PO SA DP VY ZA WS IN CE ML OC HO ML VI PO VY LE LE AU LE SY SU WS IN AU HO AU DV HR ZA OC VY ZA ZA CO RE HR IN CO DP LE JO HR KO DP ZA AU
20 30 30 30 20 30 30 30 30 30 15 20 15 30 25 30 20 30 60 20 20 25 20 10 30 15 20 30 10 30 20 30 20 10 10 30 30 30 20 30 30 30 20 30 30 30 60 30 30 25 10 25 10 10 30 30 20 30 30 20 15 20 30 30 30 30 30 20 10 10 20 30 20 10 20 30 20 30 20 20 25 20 10 25 30 10 30
90 120 30 60 80 110 140 170 30 60 75 95 110 140 165 30 50 80 140 20 40 65 85 95 125 15 35 65 75 105 125 30 50 60 70 100 130 30 50 80 110 140 20 50 80 110 170 200 230 25 35 60 70 10 40 70 90 120 150 170 185 205 235 30 60 90 120 20 30 40 60 90 110 120 140 170 190 220 240 260 285 20 30 55 85 95 125
174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260
PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO
Ferda Ferda Ferda Ferda Ferda Ferda Ferda Ferda Ferda Pokémon Pokémon Pokémon Pokémon Pokémon Pokémon Pokémon Pokémon Pokémon Pokémon Pokémon Pokémon Pokémon Pokémon Pokémon Pokémon Pokémon Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Mrňouskové Mrňouskové Mrňouskové Mrňouskové Mrňouskové Mrňouskové Mrňouskové Mrňouskové Mrňouskové Mrňouskové Mrňouskové Dobrý večer, Česko! Dobrý večer, Česko! Dobrý večer, Česko! Dobrý večer, Česko! Dobrý večer, Česko! Dobrý večer, Česko! To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II To byl náš hit II Neptunův trojzubec (2)
Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Zprávy Zprávy Zprávy Zprávy Zprávy Zprávy Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Film
C18 C18 C18 C18 C18 C18 C18 C18 C18 C20 C20 C20 C20 C20 C20 C20 C20 C20 C20 C20 C20 C20 C20 C20 C20 C20 C22 C22 C22 C22 C22 C22 C22 C22 C22 C22 C22 C22 C22 C22 C24 C24 C24 C24 C24 C24 C24 C24 C24 C24 C24 D02 D02 D02 D02 D02 D02 D06 D06 D06 D06 D06 D06 D06 D06 D06 D06 D06 D06 D06 D06 D08 D08 D08 D08 D08 D08 D08 D08 D08 D08 D08 D08 D08 D08 D08 D14
před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř před
18:10 18:10 18:10 18:10 18:10 18:10 18:10 18:10 18:10 18:40 18:40 18:40 18:40 18:40 18:40 18:40 18:40 18:40 18:40 18:40 18:40 18:40 18:40 18:40 18:40 18:40 19:10 19:10 19:10 19:10 19:10 19:10 19:10 19:10 19:10 19:10 19:10 19:10 19:10 19:10 19:40 19:40 19:40 19:40 19:40 19:40 19:40 19:40 19:40 19:40 19:40 19:50 19:50 19:50 19:50 19:50 19:50 20:25 20:25 20:25 20:25 20:25 20:25 20:25 20:25 20:25 20:25 20:25 20:25 20:25 20:25 20:50 20:50 20:50 20:50 20:50 20:50 20:50 20:50 20:50 20:50 20:50 20:50 20:50 20:50 20:50 21:50
92
ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne
7 8 9 10 11 12 13 14 15 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 1
Paula puding Vibovit ČSOB půjčka na lepší bydlení Ikea matrace Hyundai i30 AXA spořící účet Pokémon karetní hra Hyundai i30 Quixx Quixx Apetito Béďa Lego Star Wars Manner oplatky Hello Kitty jogurt Espumisan dětské kapky Signal Sensitive Expert Kinder bueno Pokémon karetní hra Šmoulové lískoříškový mls Paula puding Provident půjčka Vibovit Kostíci ČSOB půjčka na lepší bydlení Flora Dobrá voda Lego city Apetito Béďa Nivea tělové mléko Quixx Raiffeisenbank podnikatelské konto Helmanns omáčka Kinder čokoláda Tic Tac Paula puding Espumisan dětské kapky Barbie mořská panna Kia Rio Cormiti snack Vibovit UPC internet Quixx Nutrilon Espumisan dětské kapky Nutella pomazánka Knorr bujón Paula puding Hyundai i30 Alex Vibovit Hyundai i30 Google Chrome Sazka Sportka Proenzi Kinder čokoláda Raiffeisenbank podnikatelské konto Dobrá voda Magnesia Jižní Morava Dacia Logan ČSOB půjčka na lepší bydlení Livostin nosní sprej Impuls - Fanda a jeho česká banda Vibovit Citroen C4 Wustenrot ProSichr Urinal Akut Honda Civic JAP Grafosklo Domestos Ibalgin Kinder vajíčko Surprise Espumisan dětské kapky Renault Master Dologran Sazka Sportka Provident půjčka Manner oplatky Impuls - Fanda a jeho česká banda Ariel prací prášek Lipoxal Extreme Ikea matrace KFC grilovné kuřecí maso Týden časopis Babiččina volba mouka Baumax Metaxa
VY VY BA IN AU BA HR AU LE LE ZA HR ZA JO LE ZU ZA HR CO VY FO VY JO BA MA MI HR ZA KO LE BA VA CO OP VY LE HR AU CO VY TE LE DV LE CO VA VY AU OC VY AU WS SA LE CO BA MI MI CE AU BA LE ME VY AU PO LE AU IN OC LE CO LE AU VI SA FO ZA ME PP HU IN RE ME VA HO AO
30 30 30 30 30 30 15 10 25 25 10 10 10 20 25 25 20 15 20 30 10 30 20 30 30 20 20 10 25 25 20 20 20 15 30 25 20 20 20 30 30 25 20 25 15 30 30 30 10 30 10 60 20 20 20 20 20 30 30 20 30 30 25 30 25 30 30 30 15 20 10 30 25 30 30 20 10 10 25 35 10 30 30 30 15 25 20
155 185 215 245 275 305 320 330 355 25 35 45 55 75 100 125 145 160 180 210 220 250 270 300 330 350 20 30 55 80 100 120 140 155 185 210 230 250 270 300 30 55 75 100 115 145 175 205 215 245 255 60 80 100 120 140 160 30 60 80 110 140 165 195 220 250 280 310 325 345 355 30 55 85 115 135 145 155 180 215 225 255 285 315 330 355 20
261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338
PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO PO
Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) Neptunův trojzubec (2) V poslední chvíli V poslední chvíli V poslední chvíli V poslední chvíli V poslední chvíli V poslední chvíli V poslední chvíli V poslední chvíli V poslední chvíli V poslední chvíli V poslední chvíli V poslední chvíli V poslední chvíli V poslední chvíli V poslední chvíli V poslední chvíli V poslední chvíli
Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film
D14 D14 D14 D14 D14 D14 D14 D14 D14 D14 D14 D14 D14 D14 D16 D16 D16 D16 D16 D16 D16 D16 D16 D16 D16 D16 D16 D16 D16 D18 D18 D18 D18 D18 D18 D18 D18 D18 D18 D18 D18 D18 D18 D18 D18 D20 D20 D20 D20 D20 D20 D20 D20 D20 D20 D20 D20 D20 D20 D20 D20 D22 D22 D22 D22 D22 D22 D22 D24 D24 D24 D24 D24 D26 D26 D26 D26 D26
před před před před před před před před před před před před před před uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř před před před před před před před uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř
21:50 21:50 21:50 21:50 21:50 21:50 21:50 21:50 21:50 21:50 21:50 21:50 21:50 21:50 22:20 22:20 22:20 22:20 22:20 22:20 22:20 22:20 22:20 22:20 22:20 22:20 22:20 22:20 22:20 22:50 22:50 22:50 22:50 22:50 22:50 22:50 22:50 22:50 22:50 22:50 22:50 22:50 22:50 22:50 22:50 23:10 23:10 23:10 23:10 23:10 23:10 23:10 23:10 23:10 23:10 23:10 23:10 23:10 23:10 23:10 23:10 23:50 23:50 23:50 23:50 23:50 23:50 23:50 00:30 00:30 00:30 00:30 00:30 00:55 00:55 00:55 00:55 00:55
93
ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne
2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5
Komerční banka hypotéka Livostin nosní sprej McDonald Metaxa Gillete fuison proglide Prostenal Kinder čokoláda KFC grilovné kuřecí maso Raiffeisenbank podnikatelské konto Lindor Penny Paula puding President Dobrá voda Magnesia Raiffeisenbank UPC internet Mobilheimy Dologran Bohemia Chips Rennie na pálení žáhy Ikea matrace Fernet Stock Wustenrot ProSichr Dr. Bohm Head & Shoulders Tic Tac T-Mobile tablety Raiffeisenbank podnikatelské konto Mountfield předsezónní prodej Michelin pneumatiky Jägermeister Prostamol uno Gillete fuison proglide Nutella pomazánka 5 žvýkačky Pizza Ristorante Halls Smetana z Kunína Fiat Panda GE Money bank konsolidace půjček Babiččina volba mouka Baumax Rýže z Kunína Alex Sazka Sportka Wustenrot ProSichr Ikea matrace Livostin nosní sprej Metaxa Citroen C4 02 Chytré telefony Raiffeisenbank Metaxa T-Mobile tablety Baumax Starobrno AXA spořící účet Lindex Pražská vodka Provident půjčka HomeCredit půjčka Dacia Logan Raiffeisenbank UPC internet Gillete fuison proglide HomeCredit půjčka Honda Civic Lacoste vůně T-Mobile tablety 5 žvýkačky Figaro Taťána OBI Hyundai i30 Apetito Béďa Raiffeisenbank Pražská vodka Hyundai i30
BA LE RE AO HP LE CO RE BA CO SU VY SY MI MI BA TE IN VI BR LE IN AO PO LE KO OP TE BA HO AU AO LE HP CO ZV OP OP VA AU BA VA HO JO OC SA PO IN LE AO AU TE BA AO TE HO PI BA MO AO FO FO AU BA TE HP FO AU KO TE ZV CO HO AU ZA BA AO AU
30 30 30 10 30 20 20 30 30 20 20 30 10 20 30 30 30 30 10 10 20 30 30 30 20 30 15 20 20 15 30 25 20 30 30 20 20 20 25 30 30 15 25 10 10 20 30 30 30 20 25 20 30 10 15 25 30 30 20 10 10 30 20 30 30 30 10 30 20 20 20 30 30 30 10 30 10 10
50 80 110 120 150 170 190 220 250 270 290 320 330 350 30 60 90 120 130 140 160 190 220 250 270 300 315 335 355 15 45 70 90 120 150 170 190 210 235 265 295 310 335 345 355 20 50 80 110 130 155 175 205 215 230 255 285 315 335 345 355 30 50 80 110 140 150 180 20 40 60 90 120 30 40 70 80 90
Příloha 2 Data – sobota 24. března 2012 (zdroj: autor) # 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420
Den SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO
Pořad Winx Club Winx Club Winx Club Winx Club Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Angelína balerína Angelína balerína Angelína balerína Angelína balerína Angelína balerína Angelína balerína Angelína balerína Tip a Tap Tip a Tap Tip a Tap Tip a Tap Bořek stavitel Bořek stavitel Bořek stavitel Bořek stavitel Lokomotiva Tomáš Lokomotiva Tomáš Lokomotiva Tomáš Lokomotiva Tomáš Lokomotiva Tomáš Jewel Pets Jewel Pets Jewel Pets Jewel Pets Jewel Pets Jewel Pets Jewel Pets Jewel Pets Mrňouskové Mrňouskové Mrňouskové Mrňouskové Mrňouskové Top Town Top Town Top Town Top Town Top Town Top Town Top Town Top Town Top Town Top Town Top Town Top Town Top Town Top Town Top Town Top Town Top Town Top Town Top Town Top Town Top Town Top Town Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna
Druh Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film
Blok F02 F02 F02 F02 F04 F04 F04 F04 F06 F06 F06 F06 F06 F06 F06 F08 F08 F08 F08 F10 F10 F10 F10 F12 F12 F12 F12 F12 F14 F14 F14 F14 F14 F14 F14 F14 F16 F16 F16 F16 F16 F18 F18 F18 F18 F18 F18 F18 F20 F20 F20 F20 F20 F20 F20 F22 F22 F22 F22 F22 F22 F22 F22 F24 F24 F24 F24 F24 F26 F26 F26 F26 F26 F26 F26 F26 F26 F26 F26 F26 F26 F26
DB před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř před před před před před uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř
Čas 06:15 06:15 06:15 06:15 06:45 06:45 06:45 06:45 07:10 07:10 07:10 07:10 07:10 07:10 07:10 07:30 07:30 07:30 07:30 07:40 07:40 07:40 07:40 07:55 07:55 07:55 07:55 07:55 08:05 08:05 08:05 08:05 08:05 08:05 08:05 08:05 08:35 08:35 08:35 08:35 08:35 08:45 08:45 08:45 08:45 08:45 08:45 08:45 09:05 09:05 09:05 09:05 09:05 09:05 09:05 09:25 09:25 09:25 09:25 09:25 09:25 09:25 09:25 10:00 10:00 10:00 10:00 10:00 10:20 10:20 10:20 10:20 10:20 10:20 10:20 10:20 10:20 10:20 10:20 10:20 10:20 10:20
94
Poz #B Značka - produkt ano 1 Winx klub ano 2 Apetito Béďa ano 3 Mac Toys Shnook ano 4 Lindex ano 1 Šmoulové lískoříškový mls ano 2 Kik ano 3 Kinder bueno ano 4 Muller oplatky+jogurty ano 1 Barbie mořská panna ano 2 Nutrilon ano 3 Mac Toys Shnook ano 4 Paula puding ano 5 Mac Toys Shnook ano 6 Hasbro zvířátka ano 7 Šmoulové lískoříškový mls ano 1 Hyundai i30 ano 2 Vibovit ano 3 Kinder bueno ano 4 Hyundai i30 ano 1 Hároš Magmák dětské magnety ano 2 Kinder bueno ano 3 Vibovit ano 4 Šmoulové lískoříškový mls ano 1 Kostíci ano 2 Lego Star Wars ano 3 Komerční banka hypotéka ano 4 Paula puding ano 5 Vibovit ano 1 Nutrilon ano 2 Barbie mořská panna ano 3 Apetito Béďa ano 4 Vibovit ano 5 Mac Toys Shnook ano 6 Lindex ano 7 Bruschette Maretti ano 8 Hasbro zvířátka ano 1 Lego city ano 2 Gutalax ano 3 OBI ano 4 Bruschette Maretti ano 5 5 žvýkačky ne 1 Jižní Morava ne 2 Apetito Béďa ne 3 Nivea Gloss ne 4 Knoppers ne 5 Prostakan forte ne 6 Lindex ne 7 Michelin pneumatiky ne 1 Komerční banka hypotéka ne 2 Toffifee ne 3 Tesco ne 4 Paula puding ne 5 Tchibo Expresso ne 6 Pharmaton geriavit ne 7 Raiffeisen stavební spořitelna ne 1 Lacoste vůně ne 2 T-Mobile tablety ne 3 Baumax ne 4 AXA spořící účet ne 5 Muller oplatky+jogurty ne 6 Mucosolvan Muconasal plus ne 7 Bruschette Maretti ne 8 Raiffeisenbank podnikatelské konto ne 1 Mobilheimy ne 2 Ikea matrace ne 3 Tchibo Expresso ne 4 Babiččina volba mouka ne 5 Fiat Panda ne 1 Renault Master ne 2 JAP Zábradlí ne 3 Ibalgin ne 4 Kia Rio ne 5 Coca Cola ne 6 Starobrno ne 7 Lindex ne 8 Hyundai i30 ne 9 OBI ne 10 Tesco ne 11 Komerční banka hypotéka ne 12 Bohemia Chips ne 13 Hyundai i30 ne 14 Raiffeisenbank podnikatelské konto
Obor Délka KDB HR 20 20 ZA 10 30 HR 30 60 MO 20 80 ZA 20 20 MO 20 40 ZA 20 60 ZA 30 90 HR 20 20 DV 20 40 HR 30 70 VY 30 100 HR 30 130 HR 30 160 ZA 20 180 AU 30 30 VY 30 60 ZA 20 80 AU 10 90 HR 30 30 ZA 20 50 VY 30 80 ZA 20 100 JO 20 20 HR 10 30 BA 30 60 VY 30 90 VY 30 120 DV 20 20 HR 20 40 ZA 10 50 VY 30 80 HR 30 110 MO 20 130 SY 15 145 HR 30 175 HR 30 30 LE 20 50 HO 30 80 SY 15 95 ZV 20 115 CE 30 30 ZA 10 40 KO 35 75 ZA 30 105 LE 30 135 MO 20 155 AU 30 185 BA 30 30 CO 30 60 SU 25 85 VY 30 115 KA 10 125 LE 25 150 FO 30 180 KO 20 20 TE 15 35 HO 25 60 BA 30 90 ZA 15 105 LE 20 125 SY 15 140 BA 20 160 IN 30 30 IN 30 60 KA 10 70 VA 15 85 AU 30 115 AU 30 30 IN 15 45 LE 10 55 AU 10 65 LI 20 85 PI 30 115 MO 20 135 AU 30 165 HO 30 195 SU 20 215 BA 30 245 BR 10 255 AU 10 265 BA 20 285
421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507
SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO
Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Nejistá sezóna Mailem, poštou, mobilem Mailem, poštou, mobilem Mailem, poštou, mobilem Mailem, poštou, mobilem Mailem, poštou, mobilem Návrat do ráje Návrat do ráje Návrat do ráje Návrat do ráje Návrat do ráje Návrat do ráje Návrat do ráje Návrat do ráje Návrat do ráje Návrat do ráje Návrat do ráje Návrat do ráje Návrat do ráje Návrat do ráje Návrat do ráje Návrat do ráje Návrat do ráje Návrat do ráje Návrat do ráje Návrat do ráje Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Divocí koně Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro
Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film
F28 F28 F28 F28 F28 F28 F28 F28 F28 F28 F30 F30 F30 F30 F30 F30 F30 F30 F30 F32 F32 F32 F32 F32 G02 G02 G02 G02 G02 G04 G04 G04 G04 G04 G04 G04 G06 G06 G06 G06 G06 G06 G06 G06 G14 G14 G14 G14 G16 G16 G16 G16 G16 G16 G16 G16 G16 G18 G18 G18 G18 G18 G18 G18 G18 G18 G20 G20 G20 G20 G20 G20 G20 G20 G20 G20 G20 G22 G22 G22 G22 G22 G24 G24 G24 G24 G24
uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř před před před před před před před před před před uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř před před před před uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř před před před před před uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř
10:40 10:40 10:40 10:40 10:40 10:40 10:40 10:40 10:40 10:40 11:15 11:15 11:15 11:15 11:15 11:15 11:15 11:15 11:15 11:55 11:55 11:55 11:55 11:55 12:45 12:45 12:45 12:45 12:45 13:10 13:10 13:10 13:10 13:10 13:10 13:10 13:30 13:30 13:30 13:30 13:30 13:30 13:30 13:30 13:55 13:55 13:55 13:55 14:20 14:20 14:20 14:20 14:20 14:20 14:20 14:20 14:20 14:50 14:50 14:50 14:50 14:50 14:50 14:50 14:50 14:50 15:20 15:20 15:20 15:20 15:20 15:20 15:20 15:20 15:20 15:20 15:20 15:50 15:50 15:50 15:50 15:50 16:20 16:20 16:20 16:20 16:20
95
ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7 8 1 2 3 4 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5
Livostin nosní sprej Albert Proenzi JAP Stavební pouzdro Raiffeisenbank Mucosolvan Muconasal plus Alex Savo Baumax Prostamol uno T-Mobile tablety UPC internet McDonald Rennie na pálení žáhy Tesco Bruschette Maretti Komerční banka hypotéka Honda Civic Penny Jižní Morava Apetito Béďa Dr. Bohm Seznam Knoppers Ikea matrace Vibovit OBI Lipoxal Extreme Dacia Logan T-Mobile tablety Urinal Akut Dr. Bohm Smetana z Kunína Lidl Espumisan dětské kapky Smetana z Kunína - mléčná rýže Sazka Euromiliony Wustenrot ProSichr Dr. Bohm OBI President HaM OBI Dove men UPC internet Lidl Raiffeisen stavební spořitelna Muller oplatky+jogurty Dologran Ikea matrace Max Factor 2000 Raiffeisenbank Mucosolvan Muconasal plus HomeCredit půjčka Lidl Paula puding HomeCredit půjčka Sazka Euromiliony Dologran Pražská vodka Degasin proti nadýmání Peugeot servis Paula puding OBI Deichmann Lidl Mountfield předsezónní prodej Manner oplatky Tic Tac Pizza Ristorante President Baumax Bruschette Maretti Kik Fiat Panda Lidl Alex Ikea matrace Always Ibalgin HaM Tic Tac T-Mobile tablety UPC internet Provident půjčka Kinder vajíčko Surprise OBI
LE SU LE IN BA LE OC OC HO LE TE TE RE LE SU SY BA AU SU CE ZA LE WS ZA IN VY HO HU AU TE LE LE VA SU LE ML SA PO LE HO SY MO HO HP TE SU FO ZA VI IN KO BA LE FO SU VY FO SA VI AO LE AU VY HO OB SU HO ZA OP OP SY HO SY MO AU SU OC IN DP LE MO OP TE TE FO CO HO
30 20 20 30 30 20 10 30 25 20 20 30 30 20 25 15 30 30 20 30 10 20 30 30 30 30 30 10 20 20 30 20 25 30 25 10 20 30 20 30 10 15 30 20 30 30 30 30 30 30 20 20 20 30 30 30 10 20 10 10 20 20 30 30 25 30 15 10 15 20 10 25 15 20 30 30 10 30 30 30 15 15 20 30 10 30 30
30 50 70 100 130 150 160 190 215 235 20 50 80 100 125 140 170 200 220 30 40 60 90 120 30 60 90 100 120 20 50 70 95 125 150 160 20 50 70 100 110 125 155 175 30 60 90 120 30 60 80 100 120 150 180 210 220 20 30 40 60 80 110 140 165 195 15 25 40 60 70 95 110 130 160 190 200 30 60 90 105 120 20 50 60 90 120
508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594
SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO
Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Princezna Fantaghiro Jak bude Jak bude Jak bude Jak bude Jak bude Tom a Jerry Tom a Jerry Tom a Jerry Tom a Jerry Tom a Jerry Tom a Jerry Tom a Jerry Tom a Jerry Tom a Jerry Tom a Jerry Tom a Jerry Tom a Jerry Angelína balerína Angelína balerína Angelína balerína Angelína balerína Angelína balerína Angelína balerína Angelína balerína Angelína balerína Angelína balerína Tip a Tap Tip a Tap Tip a Tap Tip a Tap Tip a Tap Tip a Tap Tip a Tap Tip a Tap Tip a Tap Winx Club Winx Club Winx Club Winx Club Winx Club Winx Club Winx Club Winx Club Winx Club Winx Club Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové
Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Zprávy Zprávy Zprávy Zprávy Zprávy Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti
G24 G24 G24 G24 G24 G24 G24 G24 G26 G26 G26 G26 G26 G26 G26 G26 G26 G26 G26 G26 G28 G28 G28 G28 G28 G28 G28 G28 G28 G28 G28 G28 G28 G28 G28 G28 G28 H02 H02 H02 H02 H02 H08 H08 H08 H08 H08 H08 H08 H08 H08 H08 H08 H08 H22 H22 H22 H22 H22 H22 H22 H22 H22 H16 H16 H16 H16 H16 H16 H16 H16 H16 H18 H18 H18 H18 H18 H18 H18 H18 H18 H18 H24 H24 H24 H24 H24
uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před
16:20 16:20 16:20 16:20 16:20 16:20 16:20 16:20 16:50 16:50 16:50 16:50 16:50 16:50 16:50 16:50 16:50 16:50 16:50 16:50 17:15 17:15 17:15 17:15 17:15 17:15 17:15 17:15 17:15 17:15 17:15 17:15 17:15 17:15 17:15 17:15 17:15 17:50 17:50 17:50 17:50 17:50 17:55 17:55 17:55 17:55 17:55 17:55 17:55 17:55 17:55 17:55 17:55 17:55 18:15 18:15 18:15 18:15 18:15 18:15 18:15 18:15 18:15 18:35 18:35 18:35 18:35 18:35 18:35 18:35 18:35 18:35 18:50 18:50 18:50 18:50 18:50 18:50 18:50 18:50 18:50 18:50 19:20 19:20 19:20 19:20 19:20
96
ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano
6 7 8 9 10 11 12 13 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 1 2 3 4 5
Muller oplatky+jogurty Naturvita Karnitin Lidl Degasin proti nadýmání Quixx Stanah schodišťové sedačky Gutalax Tesco McDonald Dr. Bohm Urinal Akut Kinder bueno Raiffeisenbank Paula puding Rennie na pálení žáhy Savo Bruschette Maretti Mucosolvan Muconasal plus Fiat Panda Lidl Mountfield předsezónní prodej HomeCredit půjčka Nutella pomazánka Ikea matrace Lindor Manner oplatky HomeCredit půjčka Lipoxal Extreme Tic Tac President Cif krém Baumax Hyundai i30 Raiffeisenbank Alex Lidl Hyundai i30 Degasin proti nadýmání Kinder čokoláda Urinal Akut Seznam Quixx Lego city Espumisan dětské kapky Barbie mořská panna Quixx Knoppers Dove sprchový gel Babiččina volba mouka OBI Hyundai i30 Apetito Béďa Dove men Hyundai i30 Google Chrome Barbie mořská panna Espumisan dětské kapky Mac Toys Shnook Helmanns omáčka Quixx Nimm2 soft bonbony Winx klub Lidl Paula puding Quixx Manner oplatky Helmanns omáčka Knoppers Domestos Vibovit Lidl Dobrá voda Winx klub Nutrilon Hasbro zvířátka Hello Kitty jogurt Espumisan dětské kapky Knorr bujón Toffifee Barbie mořská panna Quixx Mac Toys Shnook Kostíci Lego Star Wars Espumisan dětské kapky Knorr bujón Radox sprchový gel
ZA VI SU LE LE IN LE SU RE LE LE ZA BA VY LE OC SY LE AU SU HO FO CO IN CO ZA FO HU OP SY OC HO AU BA OC SU AU LE CO LE WS LE HR LE HR LE ZA DP VA HO AU ZA HP AU WS HR LE HR VA LE OP HR SU VY LE ZA VA ZA OC VY SU MI HR DV HR JO LE VA CO HR LE HR JO HR LE VA DP
15 15 30 20 25 30 20 20 30 20 30 20 30 30 20 30 15 20 30 30 15 30 15 30 20 10 10 10 15 10 20 25 30 20 10 30 10 20 20 30 30 25 20 25 20 25 30 30 15 30 30 10 20 10 60 20 25 30 20 25 20 20 30 30 25 10 20 30 20 30 30 20 20 20 30 20 25 30 30 20 25 30 20 10 25 30 30
135 150 180 200 225 255 275 295 30 50 80 100 130 160 180 210 225 245 275 305 15 45 60 90 110 120 130 140 155 165 185 210 240 260 270 300 310 20 40 70 100 125 20 45 65 90 120 150 165 195 225 235 255 265 60 80 105 135 155 180 200 220 250 30 55 65 85 115 135 165 195 215 20 40 70 90 115 145 175 195 220 250 20 30 55 85 115
595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681
SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO
Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Šmoulové Mrňouskové Mrňouskové Mrňouskové Mrňouskové Mrňouskové Mrňouskové Mrňouskové Mrňouskové Mrňouskové Mrňouskové Mrňouskové Mrňouskové Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia Borgia To byl náš hit - zákulisní show To byl náš hit - zákulisní show To byl náš hit - zákulisní show To byl náš hit - zákulisní show To byl náš hit - zákulisní show To byl náš hit - zákulisní show To byl náš hit - zákulisní show Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop
Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Pro děti Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Seriál Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava
H24 H24 H24 H24 H24 H24 H24 H24 H24 H24 H20 H20 H20 H20 H20 H20 H20 H20 H20 H20 H20 H20 D06 D06 D06 D06 D06 D06 D06 D06 D06 D06 D06 D06 D06 D06 D06 D06 D08 D08 D08 D08 D08 D08 D08 D08 D08 D08 D08 D08 D08 D08 D08 D30 D30 D30 D30 D30 D30 D30 D10 D10 D10 D10 D10 D10 D10 D10 D10 D10 D26 D26 D26 D26 D26 D26 D26 D26 D26 D26 D26 D26 D26 D26 D26 D28 D28
před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před před uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř před před před před před před před před před před před před před před před před před uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř
19:20 19:20 19:20 19:20 19:20 19:20 19:20 19:20 19:20 19:20 19:50 19:50 19:50 19:50 19:50 19:50 19:50 19:50 19:50 19:50 19:50 19:50 20:25 20:25 20:25 20:25 20:25 20:25 20:25 20:25 20:25 20:25 20:25 20:25 20:25 20:25 20:25 20:25 20:50 20:50 20:50 20:50 20:50 20:50 20:50 20:50 20:50 20:50 20:50 20:50 20:50 20:50 20:50 21:20 21:20 21:20 21:20 21:20 21:20 21:20 21:30 21:30 21:30 21:30 21:30 21:30 21:30 21:30 21:30 21:30 21:55 21:55 21:55 21:55 21:55 21:55 21:55 21:55 21:55 21:55 21:55 21:55 21:55 21:55 21:55 22:10 22:10
97
ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne
6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 1 2
Paula puding Pokémon karetní hra Vibovit Lidl Šmoulové lískoříškový mls Quixx Nivea tělové mléko JAP Grafosklo ČSOB půjčka na lepší bydlení Gormiti Mléčný snack Nivea tělové mléko Penny Livostin nosní sprej Nimm2 soft bonbony Raiffeisenbank Pizza Ristorante OBI Rexona Vibovit Lidl Flora Kinder bueno Dobrá voda Michelin pneumatiky Dologran Dacia Logan Metaxa Bohemia Chips Apetito Béďa Honda Civic Metaxa Provident půjčka Tic Tac Fiat Panda Kinder vajíčko Surprise Kia Rio Česká spořitelna konsolidace půjček Nivea Power šampón Mountfield předsezónní prodej UPC internet Sazka Sportka Ikea matrace Renault Master Dr. Bohm Prostenal Nutella pomazánka Fiat Panda Paula puding Baumax Raiffeisenbank podnikatelské konto Alex Peugeot servis Head & Shoulders Espumisan dětské kapky Sazka Sportka Wustenrot ProSichr Manner oplatky Lipoxal Extreme Kinder bueno Lidl Google Chrome Dologran Jižní Morava Ikea matrace Citroen C4 Nutella pomazánka Proenzi Pizza Ristorante OBI ČSOB půjčka na lepší bydlení Renault Master Livostin nosní sprej Metaxa Espumisan dětské kapky Raiffeisenbank Lipoxal Extreme Metaxa Paula puding Kia Rio President Hyundai i30 Baumax Dove men Alex Hyundai i30 Dobrá voda UPC internet
VY HR VY SU ZA LE KO IN BA ZA KO SU LE OP BA OP HO DP VY SU MA ZA MI AU VI AU AO BR ZA AU AO FO OP AU CO AU BA KO HO TE SA IN AU LE LE CO AU VY HO BA OC AU KO LE SA PO ZA HU ZA SU WS VI CE IN AU CO LE OP HO BA AU LE AO LE BA HU AO VY AU SY AU HO HP OC AU MI TE
30 15 30 30 20 25 25 15 30 20 25 20 30 20 30 20 30 20 30 30 30 20 20 30 30 20 20 10 10 30 10 30 15 30 30 20 30 20 15 30 20 30 30 20 20 30 30 30 25 20 10 20 30 25 20 30 10 10 20 30 60 10 30 30 25 15 20 20 30 30 30 30 20 25 30 10 10 30 10 10 30 25 20 10 10 20 30
145 160 190 220 240 265 290 305 335 355 25 45 75 95 125 145 175 195 225 255 285 305 20 50 80 100 120 130 140 170 180 210 225 255 285 305 335 355 15 45 65 95 125 145 165 195 225 255 280 300 310 330 360 25 45 75 85 95 115 145 60 70 100 130 155 170 190 210 240 270 30 60 80 105 135 145 155 185 195 205 235 260 280 290 300 20 50
682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751
SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO
Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Barrandovský videostop Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Tajemství Michala Davida Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist Nahá kořist
Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Zábava Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Life-style Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film Film
D28 D28 D28 D28 D28 D28 D28 D28 D28 D28 D28 D12 D12 D12 D12 D12 D12 D14 D14 D14 D14 D14 D14 D14 D14 D14 D14 D14 D14 D14 D16 D16 D16 D16 D16 D16 D16 D16 D16 D16 D16 D18 D18 D18 D18 D18 D18 D18 D18 D18 D18 D20 D20 D20 D20 D20 D20 D20 D22 D22 D22 D22 D22 D22 D22 D24 D24 D24 D24 D24
uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř před před před před před před uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř před před před před před před před před před před uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř uvnitř
22:10 22:10 22:10 22:10 22:10 22:10 22:10 22:10 22:10 22:10 22:10 22:25 22:25 22:25 22:25 22:25 22:25 22:45 22:45 22:45 22:45 22:45 22:45 22:45 22:45 22:45 22:45 22:45 22:45 22:45 23:00 23:00 23:00 23:00 23:00 23:00 23:00 23:00 23:00 23:00 23:00 23:15 23:15 23:15 23:15 23:15 23:15 23:15 23:15 23:15 23:15 23:35 23:35 23:35 23:35 23:35 23:35 23:35 23:50 23:50 23:50 23:50 23:50 23:50 23:50 00:25 00:25 00:25 00:25 00:25
98
ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne
3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5
McDonald Ikea matrace Degasin proti nadýmání AXA spořící účet Peugeot servis Nutella pomazánka Coca Cola Raiffeisenbank podnikatelské konto Pražská vodka Kia Rio Albert Wustenrot ProSichr 02 Chytré telefony Espumisan dětské kapky Lindor Dologran Komerční banka hypotéka Mountfield předsezónní prodej Dobrá voda Dologran Metaxa Albert Renault Master Prostamol uno Metaxa Lipoxal Extreme Radox sprchový gel Babiččina volba mouka Baumax Manner oplatky UPC internet Dologran Jižní Morava Prostakan forte Wustenrot ProSichr Ikea matrace Livostin nosní sprej Fernet Stock Urinal Akut Kinder Pinguí Baumax Michelin pneumatiky Google Chrome Dacia Logan Jägermeister Degasin proti nadýmání KFC grilovné kuřecí maso T-Mobile tablety 5 žvýkačky Smetana z Kunína Prostamol uno Renault Master KFC grilovné kuřecí maso Ikea matrace Head & Shoulders T-Mobile tablety Raiffeisenbank podnikatelské konto Karnitin+chrom Prostakan forte Sazka Sportka Wustenrot ProSichr Fernet Stock AXA spořící účet UPC internet Jägermeister Jägermeister Baumax T-Mobile tablety Bruno Banani Michelin pneumatiky
RE IN LE BA AU CO LI BA AO AU SU PO TE LE CO VI BA HO MI VI AO SU AU LE AO HU DP VA HO ZA TE VI CE LE PO IN LE AO LE ZA HO AU WS AU AO LE RE TE ZV ML LE AU RE IN KO TE BA LE LE SA PO AO BA TE AO AO HO TE KO AU
30 30 20 30 20 30 20 20 30 20 20 30 20 25 20 10 30 15 20 30 20 20 30 20 10 10 30 15 25 10 30 10 30 30 30 30 30 30 30 20 25 30 60 20 25 20 20 20 20 25 20 30 20 30 30 15 20 15 30 20 30 30 30 30 25 25 25 20 15 30
80 110 130 160 180 210 230 250 280 300 320 30 50 75 95 105 135 15 35 65 85 105 135 155 165 175 205 220 245 255 30 40 70 100 130 160 190 220 250 270 295 30 90 110 135 155 175 195 215 240 260 30 50 80 110 125 145 160 30 50 80 110 140 170 195 25 50 70 85 115
99
