Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Eva Vurbsová

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářská práce

2012

Eva Vurbsová

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA PODNIKOHOSPODÁŘSKÁ Studijní obor: Arts Management

NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE:

Možnosti nového využití industriálních památek na Kladensku

Autor bakalářské práce: Eva Vurbsová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Vojtěch Kouba

Prohlášení:

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma

„Možnosti nového využití industriálních památek na Kladensku“

jsem vypracovala samostatně.

Použitou literaturu a podkladové materiály

uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 3. června 2012

………...…………………………… Eva Vurbsová

Anotace Práce se zaměřuje na průmyslové dědictví na Kladensku. Popisuje historii města i vznik a rozvoj průmyslu v regionu. Práce se věnuje několika vybraným industriálním objektům, jejich historii a současnému využití. Hlavní část práce se zabývá průmyslovou zónou Kladno-východ, analyzuje majetkoprávní vztahy, které v areálu panují, a také ekologické zátěže v areálu a možnosti jejich odstranění. Práce se dále zaměřuje na možnosti nového využití průmyslového areálu, hledá inspiraci v již zrevitalizovaných objektech industriální architektury u nás i ve světě.

Klíčová slova: průmysl, průmyslová zóna Kladno-východ, revitalizace, Poldi, ekologické zátěže, majetkoprávní vztahy

Annotation The work is focused on the industrial heritage of the region of Kladno. It describes the history of Kladno and the creation and development of industry in the region. One part of the work is devoted to several selected industrial objects, their history and current use. The main part focuses on the industrial area called Kladno-east, it analyzes the property rights that prevail in the area and also the environmental burdens and possibilities of their removal. The last chapter is about the possibilities of new use of the industrial area Kladno-east, looking for an inspiration in objects of the industrial architecture that have been already revitalized in our country and also abroad.

Key words: industry, industrial area Kladno-east, revitalization, Poldi, environmental burdens, property rights

Poděkování

Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu mé práce Ing. Vojtěchu Koubovi za pomoc, trpělivost a cenné rady. Dále bych chtěla poděkovat také Ing. Vladislavu Šímovi, technikovi investic města Kladna za jeho vstřícnost a ochotu, s jakou mi poskytl informace a podklady pro mou práci.

Obsah Úvod ...................................................................................................................................................................... 1 1.Historie města Kladna a kladenského průmyslu ............................................................................. 2 1.1.Poldi Kladno - Průmyslová zóna Kladno–východ ................................................................... 6 2. Příklady industriálních památek na Kladensku .............................................................................. 8 2.1. Hornictví ................................................................................................................................................ 8 2.1.1. Důl Mayrau, Vinařice ................................................................................................................ 8 2.1.2. Důl Ronna, Švermov ............................................................................................................... 10 2.2. Pivovarnictví ..................................................................................................................................... 10 2.2.1. Císařský pivovar, Buštěhrad ............................................................................................... 10 2.3. Hutnictví ............................................................................................................................................. 12 2.3.1. Vojtěšská huť, Kladno............................................................................................................ 12 2.3.2. Vápenné pece ............................................................................................................................ 12 2.3.3. Koksovny .................................................................................................................................... 13 2.3.4. Rudiště ........................................................................................................................................ 14 2.3.5. Plynojem MAN .......................................................................................................................... 15 2.3.6. Sklady, válcovna Maďarka ................................................................................................... 15 2.4. Shrnutí kapitoly................................................................................................................................ 15 3. Průmyslová zóna Kladno-východ ...................................................................................................... 16 3.1. Majetkoprávní vztahy v průmyslové zóně Kladno-východ ............................................. 16 3.2. Činnost vybraných vlastníků pozemků v průmyslové zóně Kladno-východ ........... 17 3.2.1. Poldi Hütte s.r.o........................................................................................................................ 17 3.2.2. Energetické centrum Kladno, spol. s r.o. ........................................................................ 18 3.2.3. Poldi Services s.r.o. ................................................................................................................. 18 3.2.4. NKT Cables s.r.o. ...................................................................................................................... 19 3.3. Ekologické zátěže a rizika s nimi spojená .............................................................................. 19 3.3.1. Kontaminace zemin v areálu Poldiny huti..................................................................... 20 3.3.2. Kontaminace zemin v části Vojtěšská huť – západní část ....................................... 21 3.3.3. Koksovny .................................................................................................................................... 22 3.4. Rizika spojená se starými ekologickými zátěžemi a návrhy průzkumných prací .. 22 3.5. Odhad nákladů průzkumných prací ......................................................................................... 23

3.6. Rizika, spojená s průzkumem území a s jeho následným využitím ............................. 23 3.7. Shrnutí ekologických průzkumů, které byly dosud provedeny .................................... 24 4. Možnosti nového využití industriálních památek se zaměřením na areál bývalé Poldi ............................................................................................................................................................................. 25 4.1. Příklady revitalizace některých průmyslových objektů ................................................... 26 4.1.1. Hutě Völklinger – Völklinger, Německo ......................................................................... 26 4.1.2. Plynojemy – Vídeň Simmering, Rakousko ..................................................................... 27 4.1.3. Důl Michal – Ostrava – Michálkovice ............................................................................... 27 4.2. Nové využití průmyslové zóny Kladno - východ ................................................................. 28 4.2.1. Maďarka ..................................................................................................................................... 28 4.2.2. Dubská + Koněv – střed ........................................................................................................ 29 4.2.3. Kročehlavy – sever.................................................................................................................. 29 4.2.4. Poldi – sever .............................................................................................................................. 29 4.3. Nutné úpravy územního plánu................................................................................................... 29 4.4. Záměry města Kladna na využití průmyslové zóny Kladno-východ............................ 30 5. Kulturní akce pořádané na Koněvu a občanské sdružení Kladno-Koněv .......................... 31 Závěr .................................................................................................................................................................. 33 Přílohy: ............................................................................................................................................................. 34 Seznam příloh ........................................................................................................................................... 34 Konverze vápenných pecí na zábavní park ................................................................................... 40 Věznice Kladno-Koněv – konverze bývalých koksoven na Kladně....................................... 41 Seznam použitých zdrojů .......................................................................................................................... 43 Literatura: ................................................................................................................................................... 43 Internetové zdroje:.................................................................................................................................. 44 Ostatní použité zdroje:........................................................................................................................... 45 Seznam použitých obrázků ....................................................................................................................... 45 Zdroje použitých obrázků: ................................................................................................................... 46

Úvod Téma své práce jsem si zvolila částečně z toho důvodu, že jsem se na Kladně narodila a žiji tu. Kladno i jeho okolí jsou bohaté na stavby průmyslové architektury a lidé jej mají většinou zařazené jako nezajímavé špinavé město plné fabrik a těžních věží. Rozhodla jsem se tedy ve své práci nahlédnout pod povrch alespoň některých industriálních staveb v tomto regionu, chci se zaměřit především na historii kladenského průmyslu, jeho vývoj i postupný zánik. Práce si klade za cíl zmapovat současný stav některých průmyslových areálů a možnosti jejich nového využití. Snad každý Kladeňák má mezi svými příbuznými někoho, kdo pracoval „na šachtě“ nebo „na Poldovce“, a je tedy poněkud překvapivé, že ačkoliv všichni obyvatelé města tyto průmyslové zóny znají, jen málokteří vědí, jak jejich provoz vlastně fungoval a k čemu sloužily. Většina obyvatel si dle mého názoru neuvědomuje, že průmysl, díky kterému je Kladno známé, měl zásadní vliv na rozvoj celého regionu a na příliv obyvatel, a je jim celkem lhostejné, co se s těmito dnes již opuštěnými a chátrajícími areály, které jsou zároveň dokladem doby, rozvoje města i průmyslu, bude dít. V posledních zhruba 15 letech začal silně růst zájem o industriální dědictví ve světě i u nás a revitalizace a snahy o zachování industriálních památek se staly velmi častým tématem a dá se říci, že z nich prakticky vznikl i zcela nový obor lidského zájmu. V zahraničí, ale i v naší republice se díky této popularizaci průmyslového dědictví podařilo zrealizovat již mnoho projektů, které přinesly nové využití pro již nepotřebné budovy industriální éry a zároveň zůstala zachována jejich architektonická či technická hodnota. Jednou z otázek, kterými se tato práce zabývá, je tedy i to, zda je možné podobné projekty realizovat i na kladenských industriálních památkách. Práce zmíní několik industriálních památek kladenského regionu, ale největší pozornost bude věnována areálu bývalé Poldi Kladno, který svou rozlohou tvoří zhruba pětinu rozlohy celého města a otázka „Co s ním?“ je velice palčivým tématem posledních zhruba patnácti let. Koncepci své práce jsem pojala tak, že v úvodní kapitole popíši historii města Kladna a především rozvoj průmyslu na jeho území a pokusím se zde zdůraznit vliv a postavení průmyslu v socioekonomickém rozvoji města, potažmo regionu. Prostor bude také věnován historii kladenských oceláren, na něž se zaměřuje stěžejní část mé práce. Dále se bude práce věnovat vybraným industriálním památkám, které se na Kladensku nalézají, stručně popíše jejich vznik, historii a význam, ale také jejich současný stav a využití.

1

Další kapitola se již zaměří na průmyslovou zónu Kladno-východ, která je hlavním tématem celé práce. Kapitola bude obsahovat rozbor majetkoprávních vztahů, které v areálu panují, a soustředit se bude i na několik největších vlastníků pozemků v této zóně. Následující kapitola bude věnována analýze ekologických zátěží a rizik, jejichž prozkoumání a odtěžení hraje naprosto klíčovou roli v zahájení jakékoliv další činnosti na území areálu. Prostor bude také věnován možnostem konverze industriálních objektů a památek se zaměřením právě na průmyslovou zónu Kladno-východ. Nejprve bude uvedeno několik příkladů již realizovaných konverzí u nás či v zahraničí a v závěru budou představeny reálné záměry města Kladna a vlastníků jednotlivých pozemků a také nutné úpravy územního plánu, které bude třeba provést pro realizaci těchto záměrů. V závěru se pokusím zhodnotit přínos celé své práce a reálně posoudit možnosti na zachování a znovuvyužití alespoň některých industriálních památek nacházejících se v průmyslové zóně Kladno-východ.

1.Historie města Kladna a kladenského průmyslu1 První bezpečná písemná zmínka o Kladně pochází až z počátku 14. století, kdy tato, tehdy ještě ves, náležela zemanskému rodu Kladenských z Kladna. Po roce 1543, kdy tento rod vymřel po meči, převzal Kladno rytířský rod Žďárských ze Žďáru. Tento rod získal dědictvím již značně rozrostlé panství, k němuž náležely Kročehlavy, Motyčín a další vesnice nebo jejich díly a toto panství se ve druhé polovině 16. století i nadále rozšiřovalo. Sídlem rodu Žďárských ze Žďáru se stal nový renesanční zámek ze 60. let 16. století a Kladno se na přímluvu pana Jiřího Žďárského dočkalo roku 1561 povýšení na městečko, což mu přineslo i právo používat vlastní znak. Kladenský znak měl podobu modrého Obrázek 1 - Znak města Kladna štítu s polovinou stříbrné orlice, která byla rodovým znakem Žďárských, a s rysem v přirozené barvě, o němž se odborníci domnívají, že měl značit bohatost zvěře v lesnatém okolí městečka.

Tato kapitola čerpá především z knihy Kladno, jejímž autorem je Stanislav Krajník a která byla vydána Městským úřadem v Kladně roku 1993 a také z webových stránek města Kladna (www.mestokladno.cz). 1

2

Poslední mužský představitel rodu Žďárských ze Žďáru František Adam Eusebius zemřel roku 1670 a kladenské panství, které v té době zahrnovalo již 42 vesnic, bylo roku 1688 rozděleno mezi jeho pět sester – dědiček. Kladenský díl panství zakoupila roku 1701 Anna Marie Františka, velkovévodkyně toskánská a paní na Buštěhradě, ale již roku 1705 jej prodala mnišskému řádu benediktinů z kláštera sv. Markéty v Břevnově, v jehož držení zůstal až do roku 1848. V době vlády břevnovských benediktinů doznalo město několika pozitivních změn. K těmto došlo zejména za opata Otmara Zinka, v jehož službách pracoval slavný barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer, který zde přestavěl kladenský zámek ve stylu baroka, odstranil jeho jižní křídlo a celý jej snížil o jedno patro2, dalším významným kladenským dílem z jeho dílny je Floriánská kaple3 a také Mariánské sousoší, které podle Dientzenhoferova návrhu postavil sochař Karel Josef Hiernl. Další památkou z této doby, která jistě stojí za zmínku je také fresková výmalba zámecké kaple sv. Vavřince od J. K. Kováře. Pod správou břevnovského kláštera vstoupilo Kladno a přilehlé obce, které byly dosud zemědělským krajem, do 19. století, které s sebou přineslo mnoho výrazných změn v oblasti ekonomické, demografické, sociální i politické. Všechny tyto změny přispěly k přerodu Kladna v důležitou průmyslovou oblast středočeského regionu. Hybnou silou tzv. kladenské průmyslové revoluce byl především vznik a rychlý rozvoj těžby kamenného uhlí a výroby železa, tato dvě odvětví vtiskla městu jeho charakteristickou tvář a výrazně se odrazila i v jeho materiální a duchovní kultuře. „Proslulý nález uhlí u Dříně4 v roce 1846, spojený se jménem Jana Váni, přivedl na Kladno kapitálově silné podnikatele v čele se známým českobudějovickým průmyslníkem Vojtěchem Lannou, který spolu s dalšími moravskými podnikateli, bratry Kleinovými, založil roku 1848 Kladenské kamenouhelné těžařstvo. Váňa, jmenovaný horním ředitelem, vyhloubil pro ně v následujících letech další šachty v blízkosti Kladna a otevírání nových uhelných polí v 60. a 70. letech ve vzdálenějším okolí města oživilo celý kraj nebývalým ruchem i změnilo jeho panorama charakteristickým symbolem uhelného průmyslu – železnými konstrukcemi těžních věží s neutuchajícím rytmem točících se kol. Společnost jmenovaných podnikatelů spolu s dalšími účastníky však položila v 50. letech 19. století také základ k druhému odvětví kladenského průmyslu – železářství, a to stavbou Vojtěšské hutě (Adalberthütte) u Kladna v roce 1854 a založením Pražsko-železářské společnosti (PSŽ, Prager Eisenindustrie-Gesellschaft) v roce 1857, když surovinová základna tohoto podnikání byla nalezena vedle bohatých zásob kladenského uhlí – v právě 2

V této podobě se zámek dochoval až do současnosti.

U položení základního kamene této dynamicky barokní stavby roku 1751 byl architekt K. I. Dientzenhofer osobně přítomen. 3

4

Tehdy ves v blízkosti Kladna, dnes jedna z městských částí, nachází se na východě města.

3

objevených ložiscích železné rudy u Nučic5. K Vojtěšské huti pak přistoupila roku 1889 jako druhý velký závod kladenského železářství Poldina huť (Poldihütte), založená ředitelem PŽS Karlem Wittgensteinem6 (jméno dostala po jeho manželce Leopoldině) a postupně specializovaná na výrobu proslulých ušlechtilých legovaných ocelí.“7 Vznik a rozvoj dvou výše zmíněných průmyslových odvětví měly zásadní vliv na růst města od počátku 20. století. Příliv pracovních sil, které na Kladno přicházely snad z celých Čech, zmnohonásobil v krátké době počet obyvatel města a současně i rozsáhlá parcelace pozemků zejména na jihu a západě od historického jádra a hojný růst hornických a hutnických domků výrazně změnily charakter a podobu celého města. Bouřlivý růst města a jeho ekonomického potenciálu se přirozeně odrazil i v jeho místě ve veřejné správě a roku 1870 se tak Kladno dočkalo povýšení na město a roku 1898 mu byl udělen i čestný titul „královského horního města“ a v roce 1914 opatřil císař František Josef I. městský znak o symboly hornictví – zkřížená stříbrná kladívka ovinutá zlatou stuhou. S rozvojem průmyslu a přílivem nových obyvatel začalo město Kladno nabývat také na své dosud zaostalé občanské vybavenosti. Na počátku 90. let 19. století začala být zřizována městská kanalizace, bylo prováděno dláždění ulic, zavádělo se elektrické osvětlení, byl vybudován vodovod a střed města získal mnoho nových výstavných veřejných budov jako například radnici zbudovanou v novorenesančním slohu, nový pseudorománský kostel, divadlo v pozdně secesním stylu a mnohé další. Na tomto místě je třeba připomenout, že i kladenské železářské závody přispěly k budování některých významných budov Kladna, neboť právě na pozvání jejich zakladatelů zavítali na Kladno dva přední architekti své doby. Především se jednalo o vídeňského architekta a moravského rodáka Josefa Hoffmana, který postavil roku 1903 pro Poldinu huť Dům hostí Poldi (tzv. Poldihaus), jednoduchou stavbu z režných struskových cihel. Hoffmann se u této stavby již zcela oprostil od raně secesního přírodního dekorativismu a křivek a poldovskému pensionu vtiskl na svou dobu velmi avantgardní styl inspirovaný moderní anglickou architekturou. Poldihaus hostil nejen představitele vídeňského ředitelství při pobytu na Kladně, ale především významné odběratele, kteří přijížděli na Kladno kvůli novým zakázkám. Poldihaus byl nejzajímavější, nikoliv však jedinou budovou, kterou Hoffmann pro potřebu oceláren vytvořil.

5

Obec ležící na jihovýchodě od Kladna.

Nejmladší z jeho osmi dětí Ludwig Wittgenstein narozený právě roku 1889 se později stal jedním z nejvýznamnějších filosofů 20. století. 6

KRAJNÍK, Stanislav 1993. Kladno; vydal Městský úřad v Kladně ve Vydavatelství a nakladatelství NN (III); 1993; str. 9; ISBN 80-900962-7-1 7

4

Dalším významným architektem, který na Kladně tvořil, byl Josef Zasche, ten projektoval roku 1906 úřednickou vilu pro zaměstnance PSŽ a pro společnost navrhl i několik dalších staveb, například její pražské sídlo. V době první republiky se tedy město Kladno slibně rozvíjelo a utvářela se jeho tvář. O tom, jak dalece město zasáhla či nezasáhla 1. světová válka, se bohužel nedá mnoho informací dohledat, stejně tak jako o meziválečném období. O období německé okupace i 2. světové války se již prameny hojně zmiňují. Z literatury se lze dočíst, že na Kladně působilo mnoho odbojových spolků a složek. Nacistický režim začalo Kladno i jeho obyvatelé pociťovat zejména po červnové události roku 1939, kdy dva studenti průmyslové školy zastřelili německého policistu Wilhelma Kniesta. Tento skutek vedl k sesazení a uvěznění všech členů tehdejšího městského zastupitelstva a jeho nahrazení německým vládním komisařem. Kladenské gestapo bylo roku 1942 jedním z iniciátorů vyplenění a vypálení obce Lidice a lidické ženy a děti byly až do svého transportu vězněny v kapli kladenského gymnázia. Roku 1941 došlo ke sloučení Kladna s Kročehlavy, Rozdělovem a spojenými obcemi Dubí, Dříň a Újezd pod Kladnem. Toto spojení bylo po Květnovém povstání zrušeno, ale roku 1946 bylo znovu obnoveno. V první etapě poválečné výstavby mezi lety 1948 - 1960 vznikla na Kladně dvě rozsáhlá sídliště na území Rozdělova a Kročehlav. V Rozdělově šlo o šest vysokých věžových domů projektovaných v duchu evropské avantgardy (tyto domy jsou dnes památkově chráněné) a v Kročehlavech to byly nižší domy se sgrafitovou výzdobou s tradičními národními motivy. V další etapě byl zbudován most přes sítenské údolí, který spojoval městské části Kročehlavy a Sítnou s centrem města. V letech 1962 – 1967 vznikla ve městě budova hotelu, Dům kultury Poldi SONP či budova zdravotnické školy a na úpatí sítenského údolí byla zbudována galerie výtvarného umění8. Nově vzniklá sídliště byla v průběhu let doplňována dalšími potřebnými objekty, jako jsou školy, prodejny, sítě služeb a podobně. Byla také vybudována zdravotní a sociální zařízení a sportoviště. V 70. letech byla pak započata rozsáhlá asanace historického centra, jejímž cílem bylo odstranění kritizovaných nedostatků bytové a společenské vybavenosti a tato byla dokončena prakticky až koncem let devadesátých. Město Kladno bylo v období totality silnou základnou komunistické strany, nejen kvůli tomu, že z Kladenska pocházel Antonín Zápotocký, ale právě i díky silnému zastoupení dělnické třídy, která působila v kladenských dolech a v národním podniku Poldi Spojené Ocelárny, který vznikl znárodněním kladenských hutí.

8

V současnosti je budova galerie v rekonstrukci a má zde vzniknout kulturně-zábavní centrum.

5

V roce 1989 zasáhla sametová revoluce i město Kladno a v prosinci téhož roku k jeho občanům promlouval i Václav Havel z balkónu kladenské radnice. V uplynulých dvaadvaceti letech došlo na Kladně k rekonstrukcím mnoha kulturních památek, ale i sídlišť, která byla zmíněna výše. Ve městě i v jeho okolí postupně utichla kola těžních věží i zvuky oceláren a těžký průmysl na Kladně téměř zanikl. Rozvoj a postupný zánik kladenského průmyslu blíže popisuje následující subkapitola.

1.1.Poldi Kladno - Průmyslová zóna Kladno–východ9 Jak již bylo uvedeno v úvodu, ocelárny Poldi Kladno byly největším a nejvýraznějším podnikem kladenského regionu a fungovaly od svého založení roku 1854 až do roku 1997. Jako první vznikla tedy huť Vojtěšská a o tři roky později pak huť Poldina. Od svého založení se Vojtěšská i Poldina huť neustále rozšiřovaly a byly obohacovány o nové stavby a technologie. Kladenské hutě byly prvním výrobcem elektroocelí v českých zemích a hlavňová ocel Poldi anticorro z roku 1910 byla jednou z prvních nerezavějících ocelí na světě. Už roku 1897 měl podnik 20 poboček v Evropě a Rusku. Firma získávala ty nejprestižnější zakázky, například na rakouskouherských bitevních lodích. Z řady prestižních zakázek vyniká pak zejména dodávka na konstrukci slavného mostu Harbour v Sydney ve 30. letech 20. století nebo konstrukce střechy Národního divadla v Praze. V roce 1931 byl také založen samostatný provoz Anticorro produkující chirurgické nástroje a kostní náhrady (kyčelní klouby).

Obrázek 2 - Slavný znak Poldiny huti, který se nezměnil za více než sto let jejího fungování

Již v roce 1946 došlo ke znárodnění celého rozsáhlého podniku a vznikly tak Spojené Ocelárny, národní podnik, Kladno (SONP Kladno). Tento krok však neznamenal propad oceláren, ty si i nadále zachovaly vysokou technologickou úroveň a i nadále byly schopné dodávat výrobky prvotřídní kvality do celého světa.

Tato kapitola čerpá z knihy K. Neumanna Ocelárna má středisková, kterou vydal roku 2006 nákladem vlastním a dále z článků na internetových serverech věnujících se kauze okolo Poldi Kladno a Marka Stehlíka (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/169837-kauza-poldi-marko-stehlik-odmitl-vinu/ ; http://zpravy.idnes.cz/video-ze-stehlikovy-poldovky-jsou-ruiny-mohly-by-tu-vzniknout-byty-1ij/domaci.aspx?c=A110127_164820_praha-zpravy_ab ; http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/kauzy/stihani-marka-stehlika-kvuli-poldi-kladno-budepokracovat_216124.html). Dalším zdrojem této kapitoly jsou články ze serveru http://www.kladnominule.cz/. 9

6

Negativní světlo v očích veřejnosti vrhal na ocelárny spíše ten fakt, že stejně jako do dolů, byli i sem posíláni lidé nepohodlní tehdejšímu režimu, což pěkně popisuje bývalý pracovník kladenských hutí Karel Neumann ve své knize „Ocelárna má středisková“: „V ocelárně bylo původně přepestré osazenstvo. Našli se tu zástupci všech profesí, od řezníka až po faráře a od lidí solidních po různá individua. Také zde byli zaměstnáni nespolehlivé živly a kulaci. Bylo zde dost „černých baronů“! Pomocníka na peci třeba dělal PhDr. Josef Dolejší. Dále zde třeba pracoval JUDr. Nevšímal, hoteliér z Prahy pan Pešek, kapitán četnictva major Havlíček – válečný letec RAF vyznamenaný samotnou anglickou královnou. Lidé, od kterých si strana držela odstup, a doly a hutě jim měly napravit hlavu.“10 Nicméně, i přes tato negativa byli lidé, kteří zde pracovali dobrovolně, hrdí na to, že mohou být součástí firmy s takovým renomé, jaké Poldi tehdy mívala, a továrna dokázala fungovat a prosperovat až do konce 80. let, kdy došlo k sametové revoluci a následně byla Poldi, stejně jako jiné podniky v té době, privatizována. Ještě před ukončením provozu bylo na hutích zaměstnáno okolo 20 000 lidí. Výrazné potíže nastaly až v 90. letech právě po privatizaci podniku. Roku 1993 byla Poldi Kladno prodána Vladimíru Stehlíkovi, který tehdy nabídl nejvyšší sumu (1,75 mld.), avšak i státu zůstala v majetku část podniku a stal se tedy jeho spolumajitelem. O 4 roky později převedl V. Stehlík firmu na svého syna Marka. Ten spolu s finančním ředitelem Lubošem Pejpou přivedl „Poldovku“ ve velmi krátké době ke krachu. Po více než desetiletém vyšetřování stanuli pak tito dva před soudem s obviněním ze zneužívání informací v obchodním styku a z porušování povinnosti při správě cizího majetku, podle policie způsobili škodu zhruba 200 milionů korun. Tento případ, který například lidé z protikorupční policie označují vedle Harvardských fondů Viktora Koženého za nejrozsáhlejší případ tunelování firmy, nebyl však ani do dnešních dnů definitivně vyřešen a obžalovaní v tomto procesu se stále ještě nedočkali rozsudku. Marko Stehlík však jakoukoliv vinu odmítá. V likvidaci, která po vyhlášení krachu podniku následovala, byly pozemky v areálu prodány v přímém prodeji soukromým subjektům a komunikace bezplatně převedeny do vlastnictví města Kladna. Bohužel, to vše proběhlo bez zhodnocení a zohlednění ekologické zátěže. Tento způsob prodeje navíc umožnil státu vyvázat se z odpovědnosti za likvidaci této zátěže. Dnes je tedy areál z velké části volně přístupný a rozdroben na desítky vlastníků. Někteří z vlastníků v areálu volně podnikají, ale mnohé pozemky zůstávají nevyužity, ať už z důvodu kontaminace, čiré spekulace nebo z důvodů majetkoprávních.

NEUMANN Karel 2006. Ocelárna má středisková; nákladem vlastním (tisk: PBtisk s.r.o., Příbram), 2006; str. 13 10

7

2. Příklady industriálních památek na Kladensku Tato kapitola se věnuje několika konkrétním památkám industriální éry, které se na Kladensku nachází či nacházely. Jedná se o objekty, které jsou zajímavé pro svou technickou ale i architektonickou hodnotu, jsou dokladem rozvoje regionu i průmyslu a určitě stojí za pozornost. Dominantou kladenského průmyslu byla zejména těžba černého uhlí a později výroba oceli, v přilehlých vesnicích se však rozvíjel také průmysl pivovarnický. Na tomto místě chce tedy práce přiblížit několik staveb z těchto tří průmyslových sfér, které lze v kladenském regionu najít. Jsou to objekty, které vznikaly v různých letech a také je potkal rozdílný osud. Cílem této kapitoly je na těchto několika stavbách přiblížit význam a roli průmyslové výroby v kladenském regionu.

2.1. Hornictví 2.1.1. Důl Mayrau, Vinařice11 Důl Mayrau se nachází u obce Vinařice, která leží mezi městy Kladnem a Slaným a jeho historie se začala psát 23. července 1874. V tomto dni zahájila Pražská železářská společnost na vrchu Homolka u Vinařic hloubení jámy. Uhelná sloj o mocnosti 9 m byla odkryta 28. září 1878 v hloubce 515,2 m. Důl byl slavnostně pojmenován po tehdejším předsedovi správní rady JUDr. Kajetánu Majerovi, svobodném pánu z Mayrau. Pro zlepšení efektivnosti těžby a větrání se v letech 1881 až 1884 padesát metrů východně od první vyhloubila druhá jáma nazvaná Robert. Jméno dostala podle Florentina Roberta, jednoho z majitelů těžební společnosti. Po spojení obou jam překopem a jejich úplném vystrojení byla k dolu vybudována železniční vlečka. Mayrau byl nejen jedním z největších kladenských dolů, ale také dolem s nejpestřejší minulostí. Těžba zde probíhala v mimořádně náročných geologických podmínkách - důlní otřesy, požáry a zápary12 nebyly ničím výjimečným. I proto zde již roku 1924 vznikla báňská záchranná služba. Současně se na dole Mayrau také rychle uplatňovaly nové metody těžby. Protože

Obrázek 3 - Hornický skanzen Mayrau

Tato kapitola čerpá zejména z webových stránek hornického skanzenu Mayrau (http://mayrau.omk.cz/) 11

Zápar - výsledek samovolné oxidace uhlí, pokročilé stadium záparu v dole se projevuje doutnáním uhelné hmoty, posledním stadiem je vzplanutí otevřeného ohně 12

8

život na této bezmála legendární šachtě sledovala řada kronikářů, fotografů i odborných pracovníků, pochází odtud největší množství dokladů dokumentujících těžbu uhlí v oblasti Kladenska. Důl v průběhu let dosáhl hloubky 527 metrů a za celou dobu jeho existence z něj bylo vytěženo 34 milionů tun černého uhlí. Těžba zde byla ukončena roku 1997. Pokud se dnes ptáme na využití areálu bývalého dolu, je „Majrovka“ příkladnou ukázkou technické památky, která nebyla ponechána sama svému osudu a chátrání, ale je naopak využívána jako kulturně-vzdělávací objekt. Dnes je celý areál provozován jako hornický skanzen, ve kterém v roce 2002 rovněž vzniklo Centrum pro současné umění, v němž střídavě vystavuje několik soudobých umělců. U příležitostí různých výročí a oslav jsou zde také pořádány koncerty a jiné kulturní a naučné akce. Skanzen se mimo jiné zapojuje do takzvané „muzejní noci“, kdy se konají prohlídky v nočních hodinách, dále jsou zde pořádány koncerty u příležitosti pálení čarodějnic či v období adventu, rovněž doprovázené sezónními trhy a jako netradiční výstavní prostor jsou zde často využívány tzv. „řetízkové šatny“. Myšlenka vybudovat v areálu dolu Mayrau hornické muzeum nebo skanzen se poprvé objevila už v 70. letech 20. století. Konkrétní podobu dostala teprve v září 1993 (tedy ještě během provozu dolu), kdy představenstvo akciové společnosti Českomoravské doly na svém jednání rozhodlo o založení skanzenu. Tehdy byla také jmenována muzejní rada, jejímž úkolem se stalo postupné shromažďování exponátů a budování skanzenu. Už roku 1994 se podařilo veřejnosti zpřístupnit strojovnu s unikátním těžebním strojem Ringhoffer. V návaznosti na to byla zrekonstruována kulturní místnost dolu na sál pro promítání videozáznamu s možností studia archivních materiálů. Zárodek skanzenu byl slavnostně otevřen pro veřejnost 19. srpna 1994 při příležitosti 120. výročí vzniku dolu Mayrau. V roce 1994 byl důl Mayrau společně s exponáty skanzenu prohlášen Ministerstvem kultury České republiky za technickou památku ČR. V roce 1996 vznikla podzemní expozice simulovaného důlního provozu v šachtách pod kopcem Homole. Roku 1997 v souvislosti s ukončením těžby byly dokončeny další expozice a areál skanzenu dostal v hrubých obrysech svou nynější podobu. V dalších letech se budovatelé soustředili na dokončení podzemních prostor, dýmnice a dalších expozic. Zásadním přelomem v existenci skanzenu se stal květen 2001, kdy přešel pod Hornické muzeum OKD. Vyřešil se tím omezený příliv finančních prostředků na údržbu areálu po ukončení těžby v dole. Přibyly nové exponáty i celé expozice. Prohlídka hornického skanzenu Mayrau je koncipována v modelu tzv. posledního dne, kdy se tvůrci expozice snaží vytvořit takovou atmosféru, která má na návštěvníky působit tak, jako by činnost na dole byla ukončena teprve včera. Další velice zajímavou součástí prohlídky jsou průvodci, což jsou bývalí havíři ať už z dolu Mayrau nebo jiných 9

okolních dolů (např. Schoeller v Libušíně nebo Kübeck ve Švermově), kteří návštěvníkům poskytnou velice neotřelý a sugestivní výklad toho, jak to na takovém dole fungovalo. Zcela mimořádnou pozornost si pak zaslouží dochovaný soubor tří těžních strojů, jak na parní, tak elektrický pohon. Největším unikátem je již výše zmíněný secesní těžní stroj Ringhoffer z roku 1905, který byl dovezen ze světové výstavy v Paříži. Tento stroj je předváděn návštěvníkům v chodu od roku 2003, kdy byl zrekonstruován, není však již poháněn stlačeným vzduchem jako v minulosti, ale elektromotorem.

2.1.2. Důl Ronna, Švermov Zatímco Důl Mayrau je příkladem zachování a opětovného využití technické památky, Důl Ronna je jedním z objektů, které se do dnešních dnů vůbec nedochovaly. „Důl založila roku 1882 Společnost státní dráhy jako jednu z perspektivních investic. V roce 1911 byl areál modernizován, přibyly nová strojovna a vyšší příhradová těžní věž provozní, obytné i správní budovy byly sjednoceny architekturou fasád, kombinující omítku s geometrickými motivy z červených cihel a typickým kruhovým oknem ve vrcholech štítů.“13 Posledním fáráním v červnu roku 1997 skončila těžba a ještě v témže roce byla započata postupná demolice. Pro zchátralost objektu pak Ministerstvo kultury zastavilo řízení o prohlášení Dolu Ronna kulturní památkou. Po stržení těžní věže v srpnu roku 2001 byl snesen i větrník systému Kley z 80. let 19. století. Roku 2006 zmizela poslední část areálu – budova trafostanice – a tak definitivně zanikl důl, který patřil k výrazným urbanistickým dominantám kladenského regionu.

2.2. Pivovarnictví 2.2.1. Císařský pivovar, Buštěhrad14 Pivovar ve městě Buštěhrad (cca 10 km od Kladna) je památkou, která se do dnešních dnů sice dochovala, ale několik let jí hrozil zánik v podobě demolice. Pivovar se sladovnou, založený již před polovinou šestnáctého století svou dnešní podobu získal roku 1755, kdy jej spolu s rekonstrukcí panského sídla přestavěl italský architekt Anselmo Lurago a následně roku 1805, kdy k němu pivovarský inženýr Vítek

FRAGNER, Benjamin; ZIKMUND, Jan 2009. Co jsme si zbořili : bilance mizející průmyslové éry/ deset let; České vysoké učení technické v Praze 2009; str. 22; ISBN: 978-80-01-04387-5 13

Jako podklady pro tuto kapitolu byla použita kniha Co jsme si zbořili : bilance mizející průmyslové éry/ deset let autorů B. Fragnera a J. Zikmunda, kterou vydalo ČVUT roku 2009 a také článek o studentské soutěži na serveru industrialnistopy.cz (http://www.industrialnistopy.cz/2011/1-7-aktuality-studentinitiative-helping-to-save-bustehrad-imperial-brewery.aspx) 14

10

připojil jednolískový vzdušný hvozd15, patrně první na našem území. Při další modernizaci před rokem 1873 přibyl další, dvoulískový hvozd, roku 1905 dostala pak varna parní strojní zařízení. Do roku 1918 byl pivovar v držení Habsburků, po vzniku Československé republiky připadl státu, v jehož držení zůstal až do privatizace v roce 1993. Pivovar prosperoval ještě v polovině 20. století, ale s postupem času nebyl už schopen konkurovat větším pivovarům s lepšími ekonomickými podmínkami, a tak zde bylo poslední pivo vyexpedováno 9.9.1967 a likvidace pivovaru byla dokončena ještě 31.12. téhož roku a dále byl objekt používán už jen jako skladiště. Historická dominanta obce nejprve přišla o komín hvozdu16 a štoky. Pivovaru několik let hrozila kompletní demolice, neboť Ministerstvo kultury roku 2008 zapsalo na seznam památek pouze administrativní budovu č.p. 111 a se zbylými objekty v areálu může jejich majitel nakládat, jak uzná za vhodné. Majitelem objektu je firma Level a.s. zabývající se především stavebnictvím. Tato firma několik let usilovala o zbourání pivovaru a chtěla zde vystavět bytové domy s dalším příslušenstvím. Proti tomuto záměru bojovalo mnoho obyvatel města i občanské sdružení Buštěhrad sobě či městský úřad a několik památkářů. Tento boj se zdál být marným, neboť pracovníci oddělení památkové péče kladenského magistrátu firmě souhlas s demolicí dali. Velkou naději na záchranu objektu pivovaru dala v roce 2010 studentská soutěž, kterou vyhlásila Fakulta architektury při ČVUT, téma soutěže byla „Konverze a dostavba areálu bývalého císařského pivovaru v Buštěhradě“. Tato soutěž vznikla na popud profesora Václava Girsy, který nabídl firmě Level, že zadá svým studentům vypracování podrobné studie, která by se mohla stát pro firmu inspirací a zamezit tak demolici objektu. Obrázek 4 - Císařský pivovar Buštěhrad s Cílem soutěže bylo získat co nejbohatší kapličkou po levé straně spektrum koncepčních variant revitalizace pivovaru, které měly (v různé, přiměřené míře) respektovat dochovanou hodnotnou část historických staveb a citlivě řešit ve vymezených podmínkách jejich

Jednolískový vzdušný hvozd – vzdušný hvozd „anglický“, kde kouř při výrobě piva neprocházel sladem na rozdíl od klasického hvozdu. Hvozd sloužil k sušení sladu, tedy naklíčeného ječmene, ve fázi, kdy byly již vytvořeny látky vhodné pro výrobu piva. Cílem tohoto procesu bylo snížení obsahu vody a „umrtvení“ enzymů a následně i zastavení všech vegetačních procesů. 15

16

Hvozd – část sladovny sloužící k sušení sladu

11

konverzi s dostavbou pro současné využití s převahou bydlení. Výsledky měly poskytnout vlastníkovi alternativní náměty využití a řešení, i posílit vědomí vysoké hodnoty areálu. Této soutěže se se svými návrhy nakonec zúčastnilo 63 soutěžících z pěti českých a dvou slovenských škol a jejich návrhy na zachování a dotvoření areálu pro současné využití byly velmi rozmanité a přínosné. Všechny soutěžní návrhy byly v březnu a dubnu 2011 vystaveny ve dvoraně Nové budovy FA ČVUT v rámci 6. mezinárodního bienále Industriální stopy 2011. Nejdůležitějším přínosem této soutěže a kvality odevzdaných prací však pro všechny účastníky bylo prohlášení zástupce firmy Level Pavla Šustíka, který konstatoval, že po vyhlášení výsledků se budou ve firmě vítěznými návrhy podrobněji zabývat. Zároveň sdělil poslední stanovisko firmy Level, která již s demolicí pivovaru nepočítá a historicky a architektonicky nejhodnotnější části areálu se snad podaří zachovat.

2.3. Hutnictví 2.3.1. Vojtěšská huť, Kladno17 Jak již bylo zmíněno v úvodu, Vojtěšská huť vznikla v roce 1854 a v roce 1946, kdy došlo ke znárodnění, byla (již pod jménem Koněv) přidružena k huti Poldi a společně tak vytvořily Spojené ocelárny, národní podnik Kladno. Vlastní úpadek železáren nastal po rozhodnutí přejít na výrobu ušlechtilých ocelí v polovině šedesátých let 20. století. Vysoké pece byly na Koněvu zastaveny v roce 1976 a od té doby docházelo k postupnému rušení provozů a likvidaci areálu. Celý areál se rozkládá na ploše 599 ha a na jeho území stávalo mnoho technicky vyspělých objektů, jejichž provoz a výroba byly vzájemně provázány a fungovaly jako celek, díky jehož souhře vznikaly finální výrobky vysoké kvality. V současné době je celý areál bývalé Poldi Kladno označován jako „Průmyslová zóna Kladno-východ“ a je z velké části nevyužitý. Této průmyslové zóně se věnuje hlavní část této práce, ta je však zaměřena zejména na současný stav areálu z hlediska majetkoprávních vztahů a územního plánu a také ekologických zátěží a rizik s nimi spojenými. Na tomto místě budou připomenuty nejvýznamnější a nejzajímavější objekty, které se nacházely na území bývalé Vojtěšské huti (Koněvu).

2.3.2. Vápenné pece Tři věže šachtových vápenných pecí patří k nejvýraznějším symbolům industriálního Kladna. Se svou třicetimetrovou výškou se řadí k nejvyšším vápenkám v Čechách.

Základním zdrojem informací pro tuto kapitolu je Industriální cesta Vojtěšskou hutí /naučná stezka bývalou kladenskou hutí/ (CD – ROM), vydalo Kladno – Koněv, o.s. za podpory Středočeského kraje, 2009 17

12

Projekt prvních dvou pecí pochází z roku 1927. Pece č. 3 a 4 byly dostavěny v roce 1929 a do konečných pěti se rozrostly v roce 1940. S myšlenkou předpalovat ve vápenných pecích, ve kterých by se vytápělo hrubě čištěným vysokopecním plynem, přišel prof. J. Šárek. Výrazně se tak snížila spotřeba koksu ve vysokých pecích. „Pece mají monolitickou železobetonovou podstavu, na kterou nasedá šachtová pec zděná v několika vrstvách. Vnější zdivo je vyzděno z červených cihel „zvonivek“, vnitřní zdivo, které přicházelo do styku se žárem, je ze šamotových cihel. V šachtě vápenky se nachází vnitřní kužel o průměru 4 m. Vápenec se pálil v prostoru mezi zdivem a vnitřním kuželem. Obrázek 5 - Vápenné pece 3, 4 a 5 K regulování přívodu vzduchu a čištění šachty Kulturní památka č. 102997 vápenek sloužily četné otvory s litinovými dvířky po obvodu pece. Přístup k těmto otvorům zabezpečovalo sedm železných ochozů a několik pracovních plošin, propojených schodišti v různých výškách. Každá pec měla svůj výtah umístěný v prostoru mezi pecí a násypkou. Ačkoli je pec č. V jen o pár let mladší, je ukázkou technického pokroku. V projektu se ustoupilo od mohutné zděné konstrukce, pec dostala slabé zdivo a celokovový plášť.“18 Provoz vysokých pecí a na nich závislých vápenných pecí byl ukončen v roce 1976. Zbořeny byly první dvě vápenky, zbylé přišly o veškerou strojní technologii a jsou tedy jen torzem původních objektů. Navzdory tomu si však zachovaly svůj vysoce působivý vzhled a díky svému technickému a historickému významu byly v roce 2008 prohlášeny kulturní památkou s evidenčním číslem 102997. I přesto však stojí v areálu bývalé huti naprosto bez povšimnutí a jsou volně přístupné a jediné projekty na jejich záchranu a rekonstrukci vznikají jako školní práce studentů architektonických oborů, ale realizace jakéhokoli revitalizačního projektu se zatím bohužel nechystá.

2.3.3. Koksovny Vojtěšská huť byla v Kladně založena jen díky nálezu černého uhlí, které bylo možné koksovat. Bylo praktičtější založit huť v místě palivové základny, protože spotřeba koksu byla v železárnách největší. Dříve se pro metalurgické účely užívalo výhradně dřevěné uhlí, ale moderní kladenské vysoké pece užívaly od svého počátku koks, který vzniká suchou destilací uhelné směsi. Zpočátku byl koks na Vojtěšskou huť dovážen, ale s rostoucím objemem výroby ho bylo zapotřebí již tolik, že se nevyplatilo financovat jeho transport a tak bylo rozhodnuto a výstavbě vlastních koksoven přímo v areálu huti. Industriální cesta Vojtěšskou hutí /naučná stezka bývalou kladenskou hutí/ (CD – ROM), vydalo Kladno – Koněv, o.s. za podpory Středočeského kraje, 2009 18

13

Provoz koksoven byl zahájen v roce 1944 a v témže roce bylo vyrobeno 198 tisíc tun koksu. Rozšíření se koksovny dočkaly ještě v roce 1955, kdy byly stávající dvě koksovací baterie rozšířeny o jednu baterii s 36 komorami. V roce 1967 byla zrušena koksovací baterie č. 1 a zbývající dvě přešly po zrušení vysokopecního provozu v roce 1976 na výrobu otopového koksu. Výroba byla ukončena v druhé polovině 80. let a od té doby probíhala demolice areálu.

Obrázek 6 - Areál bývalých koksoven

Rovněž areál koksoven je dnes neudržovaný a stále se zrychlujícím tempem chátrá, proto je také přístupný pouze na vlastní nebezpečí. Budovy koksovacích baterií a celý areál jsou vizuálně velice zajímavé a často přitahují různé návštěvníky, například fotografy a výtvarníky, lze zde ovšem také narazit na bezdomovce a sběrače kovů.

2.3.4. Rudiště Objekt rudiště vznikl v roce 1949, tato mohutná železobetonová stavba sloužila k ukládání železné rudy před zavážkou do vysokých pecí. Po železniční estakádě zajížděly nákladní vlaky s rudou nad bunkry, kde byly vysypávány.

Obrázek 7 - Část rudiště

Pro transport rudy z útrob rudiště (pod úrovní terénu) k sazebně vysokých pecí (ve výšce několika desítek metrů) na vzdálenost okolo 70 m se vystavěla obří příhradová konstrukce. Ta sloužila jednak jako samotné výtahy pro nádoby s rudou, jednak k její horizontální dopravě k pecím. Výtahy byly přimknuty a ukotveny k rudišti v místech mezi betonovými konzolami na podélné straně objektu. Konstrukce se demontovala záhy po ukončení vysokopecního provozu a dnes najdeme v areálu jen zchátralé torzo rudiště.

14

2.3.5. Plynojem MAN „Plynojem MAN je jedním z objektů Vojtěšské huti, které se do současnosti už nedochovaly. Byl postaven roku 1951 jako druhý plynojem k zachycování koksárenského plynu. Jeho plášť byl složený z čtyřiadvacetibokého mnohostěnu, o průměru 53,2 m a výšce 84 m, byl tak nejvyšší stavbou svého druhu v Československu. V plynojemu se pohyboval píst o celkové hmotnosti 714 tun.“19 Provoz plynojemu byl zastaven koncem 80. let 20. století společně se zrušením koksoven. Roku 1994 byl Obrázek 8 - Plynojem MAN v roce 2004 před demolicí odstraněn píst a vznikl dokonce plán přestavby plynojemu na obchodní centrum Poldi. Pro výškovou dominantu Kladna s monumentálním vnitřním prostorem a pozoruhodnou akustikou se zvažovala i mnohá další využití, inspirovaná podobnými projekty v zahraničí, například v rámci akcí mezinárodních bienále Industriální stopy. Konstrukce byla ale mezi tím od zdola svévolně odřezávána a rozprodávána do sběrných surovin, až došlo k narušení statiky a se zdůvodněním, že ohrožuje veřejnost, byl plynojem roku 2005 postupně sešrotován.

2.3.6. Sklady, válcovna Maďarka Válcovna jemná č. 5, lidově nazývaná Maďarka, byla přistavěna na západním okraji tehdejší huti Koněv v roce 1959 k válcovně č. 4 z roku 1949. Po rekonstrukci v letech 1975-1978 se výroba soustředila na ušlechtilou ocel a válcování drátů, svitků, pásoviny a tyčí z ušlechtilých ocelí, a tato zde probíhala až do svého ukončení roku 2006. O válcovně se pak mluvilo v médiích o rok později, kdy se část haly zřítila na zloděje kovů, kteří rozebírali konstrukci nosníků (2 přišli o život). Po této události následovala okamžitá demolice a s válcovnou zanikla i sousední hala bývalých skladů Pražské železářské společnosti postavená v letech 1910 – 1914 ve stylu moderny.

2.4. Shrnutí kapitoly V této kapitole byl uveden pouze zlomek industriálního dědictví, které lze v kladenském regionu najít. Zvoleny byly takové objekty, které jsou nebo byly výraznými dominantami svých měst a obcí, a zároveň byly uvedeny příklady různých osudů těchto staveb – ať už byly srovnány se zemí, jsou ponechány chátrání, slouží jako skladiště nebo byly přetvořeny na skanzen a jsou využívány k pořádání kulturních akcí. Kladenský region je

FRAGNER, Benjamin; ZIKMUND, Jan 2009. Co jsme si zbořili : bilance mizející průmyslové éry/ deset let; České vysoké učení technické v Praze 2009; str. 66; ISBN: 978-80-01-04387-5 19

15

na industriální a technické stavby velice bohatý a lze zde najít mnoho zajímavých objektů, které by si zasloužily být uchovány ať už pro svou technickou či architektonickou hodnotu. Lze ale předpokládat, že díky nedostatku finančních prostředků na jejich revitalizaci a následnou údržbu, většina z nich postupem času definitivně zanikne.

3. Průmyslová zóna Kladno-východ 3.1. Majetkoprávní vztahy v průmyslové zóně Kladno-východ20 Tato kapitola se podrobněji věnuje vlastnické struktuře areálu průmyslové zóny Kladnovýchod, jak se v současné době bývalé Poldi říká. O vlastnických právech toho dost napoví i mapka, která graficky znázorňuje roztříštěnost území mezi jednotlivé vlastníky. V celém území se nachází 244 vlastnických vazeb (listů vlastnictví katastru nemovitostí) k pozemkům. Komplexní vlastnické vztahy k jednotlivým parcelám jsou dále

Obrázek 9 - Mapa znázorňující rozdělení pozemků v průmyslové zóně Kladno-východ mezi jednotlivé vlastníky

Informace uvedené v této kapitole byly čerpány z dokumentu „ Rozvojova studie Kladno-východ – Analýza řešeného území, zpracována společností SPF Group, v.o.s. 2009“, který mi byl pro účely této práce zapůjčen v elektronické podobě ve formátu PDF panem Ing. Vladislavem Šímou, technikem investic magistrátu města Kladna; dále kapitola čerpá z informací, které mi poskytl pan Ing. Šíma v osobním rozhovoru dne 14.5.2012 a také z údajů uvedených na webových stránkách jednotlivých podniků, o nichž kapitola pojednává (www.poldi.cz; http://www.alpiq.cz/index.jsp; http://www.nktcables.com/cz/) 20

16

komplikovány existencí rozdílných vlastnických práv k parcelám a k budovám na nich stojících. Tento stav se stává vysoce limitním faktorem pro dosažení nějaké shody o tom, jak by mělo dané území v budoucnu vypadat a jaké jsou možnosti jeho využití. Během analýzy vlastnické struktury bylo zjištěno, že pouze 44 subjektů zde vlastní pozemky, které jsou větší než 1 hektar. Na zbývající vlastníky tak připadají pouhé fragmenty území, které jsou v převážné míře tvořeny parcelami jednotlivých budov. Lze tedy hovořit o velké prostorové fragmentaci vlastnické struktury, ale zároveň také o koncentraci vlastnictví do rukou omezeného počtu subjektů. Koncentrovaná vlastnická struktura se týká rovněž dopravních ploch. Statutární město Kladno jako čtvrtý největší vlastník v území vlastní většinu účelových komunikací v jižní části průmyslové zóny. OKD, Doprava, a.s. je téměř výhradním vlastníkem pozemků železničních vleček v jižní části průmyslové zóny. Dohromady tito dva vlastníci pokrývají 11,5% analyzovaného území. Seznam těch 44 vlastníků, kteří vlastní v areálu plochy větší než 1 hektar a mohou hrát tedy klíčovou roli v možné transformaci území, je obsažen v tabulce, kterou naleznete v přílohách (str.38, Příloha 1). Tyto subjekty společně disponují plochou, která se rozkládá na 86,6% průmyslové zóny Kladno – východ.

3.2. Činnost vybraných vlastníků pozemků v průmyslové zóně Kladno-východ Tato část se podrobněji zabývá činnostmi některých firem, které v areálu průmyslové zóny v současnosti sídlí a podnikají. Zvoleny byly 3 největší vlastníci pozemků (Poldi Hütte s.r.o., Energetické Centrum Kladno, spol s r.o., Poldi Services s.r.o.) a pak firma, která v areálu bývalé Poldi sídlí prakticky od jejího vzniku a zabývá se už po dlouhá léta výrobou kabelů a vodičů, dříve pro potřeby oceláren, nyní je vyváží (NKT Cables s.r.o.).

3.2.1. Poldi Hütte s.r.o.21 Společnost Poldi Hütte sídlí na území bývalé Poldiny huti, která byla založena roku 1889 Karlem Wittgensteinem v sousedství huti Vojtěšské. Tato společnost se zabývá výrobou vysoce legovaných ocelí a snaží se navázat, coby nástupce značky Poldi, na věhlasnou tradici ve výrobě kovaných nástrojových a korozivzdorných ocelí. Na trhu působí tato společnost od listopadu roku 1999, kdy byla založena jako samostatná dceřiná společnost mateřské firmy Scholz-Edelstahl GmbH sídlící v německém Essingenu. Současní vlastníci usilují o navrácení značky Poldi do povědomí spotřebitelů a obchodníků na celém světě. Primárně se zabývá výrobou ingotů a dále kovaných tyčí

Informace uvedené v této kapitole jsou čerpány z webových stránek společnosti Poldi Hütte s.r.o. (www.poldi.cz) 21

17

a výkovků z nástrojových, rychlořezných ocelí i korozivzdorných ocelí. V roce 2009 byl v areálu firmy otevřen nový výrobní komplex, jehož součástí jsou i moderní přístroje na výrobu a lisování oceli, které využívají nejmodernějších technologií a umožnily tak společnosti rozšířit její produktové portfolio. Společnost Poldi Hütte je dobře prosperující firmou a rozšiřuje svou výrobu. Pozitivním faktem je rovněž to, že se jí alespoň částečně daří zachovat obchodní značku Poldi a prostřednictvím svých výrobků jí udržet v povědomí svých zákazníků.

3.2.2. Energetické centrum Kladno, spol. s r.o.22 Energetické centrum Kladno je dceřinou společností firmy Alpiq, švýcarské energetické společnosti. Elektrárna, kterou zde tato společnost provozuje, se rozkládá na pozemku o velikost 32,75ha v části Kladno – Dubí, za koksovnami Vojtěšské huti. Společnost Alpiq zde provozuje od roku 2002 elektrárnu s 5 výrobními bloky, v níž se vyrábí elektrická energie. Primárním palivem je zde uhlí, které je moderní technologií převáděno na elektřinu a páru a od roku 2008 je zde s uhlím spoluspalována i biomasa, jakožto obnovitelný zdroj energie. V květnu roku 2011 zde byla zahájena stavba nového bloku.

Obrázek 10 - Areál Energetického centra Kladno (pohled od koksoven)

Provoz elektrárny je pro město i jeho obyvatele pozitivním jevem, nejen kvůli výrobě elektřiny, ale rovněž i díky vytvoření pracovních míst pro jeho obyvatele. Elektrárna splňuje ekologické limity České republiky i Evropské Unie a nepředstavuje tudíž pro město a jeho obyvatele nadměrnou ekologickou zátěž.

3.2.3. Poldi Services s.r.o. O společnosti Poldi Services se bohužel mnoho informací získat nedá. Na internetu je možné dohledat pouze adresu společnosti a jako činnost jejího podnikání je zde uveden pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb spojených s nájmem. Společnost však nelze dohledat v obchodním rejstříku ani podle uvedeného identifikačního čísla.

22Informace

uvedené v této kapitole jsou čerpány z webových stránek společnosti Alpiq Energy SE (http://www.alpiq.cz/nase-nabidka/nase-zarizeni/tepelne-elektrarny/elektrarny-fosilni-paliva/kladnothermal-power-station.jsp)

18

Společnost v areálu vlastní několik různých pozemků, které netvoří jednolitou plochu, ale dohromady dosahují rozlohy 17,64ha. Při osobní návštěvě průmyslové zóny lze vidět, že pozemky patřící této firmě jsou nevyužívané a nezdá se, že by zde byla provozována nějaká ekonomická činnost. Jelikož největší část pozemků se nachází v bezprostředním sousedství areálu Poldi Hütte, je možné, že některé z nich této společnosti Poldi Services pronajímá, ale z poznaných skutečností lze usuzovat, že firma Poldi Services své pozemky v průmyslové zóně Kladno-východ nikterak nevyužívá a jedná se zde pravděpodobně spíše o spekulaci.

3.2.4. NKT Cables s.r.o. Společnost NKT Cables s.r.o. vlastní pozemek v severní části průmyslové zóny, u hlavní silnice ve směru na Švermov. Dříve zde sídlila společnost založená roku 1865 na výrobu lan pro kladenské uhelné doly, roku 1924 zde vznikla akciová společnost KABLO KLADNO, která vyráběla vodiče a kabely. Firma zde pod názvem KABLO KLADNO působila až do roku 2002, kdy se stala součástí dánského holdingu NKT Cables. Během let se „Kablovka“ pochopitelně rozvíjela a zvětšovala a přecházela na moderní technologie. Výroba kabelů a produktů s nimi spojených zde stále funguje a firma v současnosti zaměstnává cca 420 pracovníků.

3.3. Ekologické zátěže a rizika s nimi spojená23 Během mnoha let, kdy byl v areálu provozován těžký průmysl, došlo přirozeně k výraznému znečištění celé oblasti. Podle doposud prováděných sond a výzkumů dosahuje na mnoha místech kontaminace půdy a podzemních vod hloubky až 7 metrů. Pro průmyslovou zónu Kladno – východ byl v roce 2009 firmou SPF Group, v.o.s. vypracován ekologický audit, pro nějž sloužily jako podklad nejen prováděné sondy, ale rovněž materiály získané v archívu České geologické služby (Geofond) v Praze, dále materiály z archivu Magistrátu města Kladna a materiály zapůjčené soukromými subjekty. Nejzajímavější a nejdůležitější poznatky získané v tomto auditu shrnuje právě tato kapitola. Při posuzování míry kontaminace v jednotlivých částech průmyslové zóny byla použita kritéria Metodického pokynu MŽP ČR z roku 199624. Na základě porovnání zjištěných hodnot v areálu s limity uvedeného předpisu byl pak doporučován další postup nakládání se znečištěním.

Všechna čísla a data použitá v této kapitole jsou převzata z ekologického auditu pro průmyslovou zónu Kladno – východ, který byl zapůjčen s laskavým svolením pana Ing. Vladislava Šímy, technika investic magistrátu města Kladna. 23

24

Nejedná se o právní normu ani nařízení.

19

„Význam limitů je následující: • Kritérium A - běžné přírodní pozadí nebo laboratorní limit detekce, výjimkou jsou oblasti s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek • Kritérium B - uměle zavedená hodnota ve výši přibližně aritmetického průměru kritérií A a C. Překročení této hodnoty se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí a proto se vyžaduje zjistit jeho zdroj a příčiny. Podle výsledku se rozhodne o dalším průzkumu či zahájení monitoringu • Kritérium C - zohledňuje fyzikálně-chemické, toxikologické a ekotoxikologické vlastnosti látek. Překročení této hodnoty představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a dalších složek životního prostředí, a proto je nutné prokázat závažnost rizika jeho analýzou. V následujícím textu jsem se držela zkratek použitých v textové části ekologického auditu: •

NEL – nepolární extrahovatelné látky (ropné látky)

•

PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky

•

As, Cd, Pb, Cu, Zn, V – toxické kovy: arsen, kadmium, olovo, měď, zinek, vanad

•

ClU – chlorované alifatické uhlovodíky

•

BTEX – monocyklické aromatické uhlovodíky (benzen, toluen, ethylbenzen, xylen)“25

3.3.1. Kontaminace zemin v areálu Poldiny huti V areálu Poldi Kladno byla orientačním průzkumem zjištěna kontaminace zemin nad limit kritéria C v izolovaných výskytech ropnými látkami (NEL), fenoly, toxickými kovy (olovem, chrómem), niklem a PAU (polycyklickými aromatickými uhlovodíky, jmenovitě fenanthrenem a benzopyrenem). Významná plošná kontaminace PAU a NEL byla zjištěna rovněž v okraji haldy (situované v severovýchodní části zájmového území) a je způsobená přítomností dehtových jezírek a dehtových poloh v haldě. Kromě prostoru haldy bylo zjištěné znečištění zemin v areálu Poldi lokálního charakteru a není pravděpodobné, že by se jednalo o plošnou kontaminaci. Do haldy obsahující zejména hutnické odpady o mocnosti až 20m byly odváděny i dehtové odpady z generátorů na výrobu generátorového plynu (zplyňování uhlí), která probíhala do roku 1970. Vytvořila se tak dehtová jezírka, která byla postupně zasypávána dalšími kotelními odpady a stavebním odpadem.

25Rozvojová

studie Kladno-východ – Ekologický audit, zpracováno společností SPF Group, v.o.s. 2009; str. 10

20

Dehtová jezírka (případně průsaky dehtů) byla zjištěna archivními inženýrskogeologickými sondami, a to do hloubky přibližně 18 m. Přítomnost dehtů byla ověřena při ražbě kanálu pro odvod znečištěných vod z prostoru závodu Poldi SONP Kladno v roce 1990, kdy bylo v hloubce 18 m naraženo na hranici dehtového pole – prostoru, kde struska je prosycena dehtem. Práce bylo nutno zastavit. Při následném průzkumu bylo zjištěno, že dehtové vrstvy se vyskytují v různých hloubkách, od 2 do 18 m, přičemž některé dehtové polohy jsou více než 5 m mocné. Detailněji tyto dehtové polohy nebyly prozkoumány. Podíl dehtu k ostatním složkám je Obrázek 11 - Dehtové jezírko na haldě proměnlivý a nejčastěji se pohybuje okolo 50 %. Dehet v hloubkách kolem 15 m je kašovité konzistence, spíše tekoucí, připomínající například med. Nejvyšší naměřené teploty dehtu na haldě ve větších hloubkách dosahovaly až 70 – 120°C a přibližovaly se tak až k bodu hoření. Likvidace haldy spolu s uložením odtěženého materiálu na skládku odpadů byla v roce 2001 při tehdejších cenách vyčíslena na 101 305 000,- Kč.

3.3.2. Kontaminace zemin v části Vojtěšská huť – západní část V západní části bývalé Vojtěšské huti byl v roce 2000 proveden průzkum kontaminace zemin a podzemních vod. V minulosti byla z území odstraněna většina nadzemních částí staveb, jejich nezmapované podzemní části jsou v území ponechány. V rámci provedeného průzkumu byla zjištěna kontaminace zemin, respektive navážek ropnými látkami (NEL) nad limit kritéria C v prostoru šrotišť, bývalé ocelárny a zámečnické dílny. Koncentrace NEL však byly zvýšené prakticky na celé ploše areálu. Kontaminace PAU nad limit kritéria C byla zjištěna v prostoru ocelárny, nad limit kritéria B pak ve volném skladu údržby a u válcovny. Kontaminace toxickými kovy (AS, Cd, Cu, Pb, Zn) nad limit kritéria C byla zjištěna v prostoru ocelárny, šrotiště a válcovny. Kontaminace zemin fenoly, PCB, kyanidy a amonnými ionty nebyla zjištěna. Kontaminace je vázána zejména na povrchovou vrstvu navážek do hloubky cca 1 – 1,5 m. Charakter kontaminace je lokální, znečištění NEL a PAU bylo způsobeno v minulosti úkapy a úniky ropných látek. Zvýšené obsahy toxických kovů pravděpodobně souvisí s navezenými kontaminovanými materiály. 21

Náklady na odstranění kontaminace zemin i podzemních vod v dotčeném území byly v roce 2000 odhadnuty na cca 7 000 000 Kč (v cenách roku 2000). V rámci terénního šetření dne 25.5.2009 bylo rovněž zjištěno, že v současnosti je na území nekontrolovaně ukládán domovní i nebezpečný odpad.

3.3.3. Koksovny V areálu bývalých koksoven byl proveden průzkum kontaminace zemin a podzemních vod v roce 1998. Průzkumem byla zjištěna kontaminace zemin v prostoru benzolky a železniční vlečky, v prostoru dehtových nádrží a v prostoru skladů oleje. Znečištění v prostoru benzolky26, železniční vlečky a dehtových nádrží je tvořeno NEL a PAU, jejichž koncentrace zde překračují limit kritéria C (v prostoru dehtových nádrží limit kritéria C překročily i fenoly). V prostoru skladů olejů byla zjištěna kontaminace zemin NEL, překračující limit kritéria B, místy i limit kritéria C. V prostoru dehtových nádrží a železniční vlečky proniká kontaminace do větších hloubek, do permských podložních hornin, to znamená místy až do hloubky větší než 8 m. Celková plocha kontaminované vrstvy hlubší než 3 m je přibližně 640 m2. V areálu koksoven se nachází vrstva navážek (uhelný prach, škvára a popel), které v případě jejich odtěžení budou představovat nebezpečný odpad. Jakost podzemních vod v areálu koksoven není známa. Vzhledem ke geologickým a hydrogeologickým podmínkám na lokalitě a fyzikálně chemickým charakteristikám dehtofenolového znečištění byla v areálu koksovny zvažována metoda sanace ex-situ, sestávající se z odtěžení kontaminovaných zemin a jejich odvozu k likvidaci podle obsahu znečišťujících látek. Celkové náklady na odstranění kontaminovaných zemin a navážek z prostoru koksovny byly odhadnuty v roce 1998 na přibližně 37 milionů Kč.

3.4. Rizika spojená se starými ekologickými zátěžemi a návrhy průzkumných prací U velkého množství objektů v průmyslové zóně Kladno-východ lze s ohledem na jejich historické využití předpokládat výskyt znečištěných zemin a podzemních vod. V průmyslové zóně by proto bylo účelné provést následující práce: Analýzu rizik v prostoru bývalých koksoven za účelem upřesnění rozsahu již dříve zjištěné vysoké kontaminace zemin a za účelem zjištění kontaminace podzemních vod.

Benzolka – zařízení sloužící k oddestilování benzolu, který se zachytává v benzolových pračkách ze zpracovávaného plynu 26

22

Detailní průzkum kontaminace navážek, podložních zemin a podzemních vod v prostoru haldy a jejím okolí (mořírna, opravna lokomotiv) a analýzu rizika pro následnou sanaci. V prostoru haldy byla zjištěna masivní plošná kontaminace PAU (dále fenoly a NEL), způsobená přítomností dehtových jezírek na haldě a pohřbených dehtových poloh v haldě. Průzkum za účelem bližšího popisu kontaminace dosud nebyl proveden. Doprůzkum znečištění zemin a podzemních vod v areálu Energetického Centra Kladno (ECKG) Doprůzkum znečištění zemin a podzemních vod v areálu NKT Cables. Průzkum kontaminace vod v západní části areálu Vojtěšské huti. Průzkum kontaminace zemin a podzemních vod v areálech Vojtěšské huti a Poldi u pozemků a objektů, u nichž lze s ohledem na historické využití důvodně předpokládat výskyt znečištěných zemin a podzemních vod. V areálu Poldi byl doposud proveden pouze plošný orientační průzkum kontaminace zemin a podzemních vod, v areálu Vojtěšské huti byly provedeny průzkumy pouze v areálu ECKG, v koksovnách a v západní části areálu Vojtěšské huti.

3.5. Odhad nákladů průzkumných prací Náklady na průzkumy kontaminace zemin a podzemních vod v průmyslové zóně Kladno-východ budou záviset především na detailnosti průzkumů. Detailnost průzkumů bude souviset s předpokládaným rozsahem investiční výstavby, plánovaným způsobem využití zájmového území a na postoji orgánů státní správy k nutnosti a rozsahu průzkumů. V rámci tohoto environmentálního posouzení (s ohledem na neznalost detailnosti průzkumů a na rozlohu posuzovaného území) nelze blíže vyčíslit náklady na potřebné průzkumné práce. Odhadem lze předpokládat, že náklady na průzkumné práce budou dosahovat minimálně několika miliónů Kč. Náklady na následné odstranění kontaminace pravděpodobně přesáhnou částku 300 miliónů Kč.

3.6. Rizika, spojená s průzkumem území a s jeho následným využitím Pro budoucí využití zájmového území se jako velmi problematický jeví prostor haldy. Dle provedených průzkumů byly v prostoru haldy v šedesátých, sedmdesátých i osmdesátých letech v navážkách - kotelních nedopalcích zjištěny zápary o teplotách kolem 40 – 60o C, maximálně až 120°C. Teploty se tak přibližovaly téměř k bodu hoření. Vzhledem k tomu, že nezpopelněné zapařené černé kotelní škváry jsou překryty vrstvami k hoření nenáchylných navážek, je proces hoření tlumen nepřístupem vzduchu. Dochází tak k pozvolnému podzemnímu spalování a zplynování navážek kotelních nedopalků, za současného uvolňování kysličníku uhelnatého, který je při větší koncentraci nebezpečný pro lidský organismus. Prostory haldy jsou tedy nejrizikovější a 23

v současné době prakticky nevyužitelné pro jakoukoli výstavbu a všechny ostatní části areálu je nutno důkladně zmapovat a provést zde sanaci.

Obrázek 12- Oblasti s prokázanou kontaminací zemin v průmyslové zóně Kladno – východ (2009)

3.7. Shrnutí ekologických průzkumů, které byly dosud provedeny Město k financování výzkumů ekologických zátěží samozřejmě využívá financí z EU a také z MŽP. Prvním krokem byl tedy alespoň hrubý průzkum ekologických zátěží a rizik a zhodnocení možností jejich odstranění a také monitoring majetkoprávních vztahů. Studie zabývající se těmito dvěma okruhy byla vypracována roku 2009. Na základě těchto podkladů vznikal poté další dokument, který byl dokončen v tomto roce (2012), a který má sloužit jako podkladový materiál k novým průzkumným vrtům a sondám, které by měly již detailněji zanalyzovat znečištění této zóny, a po jejichž dokončení by mělo být možné začít pracovat na jejich postupném odstraňování. V této podkladové studii se již hovoří o konkrétních číslech. Cena za výzkum v areálu koksoven, kde je kontaminace půdy a podzemních vod podle dosavadních výzkumů nejrapidnější, byla spočítána včetně DPH na 2 000 000,-Kč a výzkum zbytku areálu byl pak vyčíslen i s DPH na necelých 48 000 000,-Kč. V rozpočtu je počítáno i s několikamilionovou rezervou, neboť se při výzkumu může přirozeně stát, že budou odhaleny nové, dosud neznámé, skutečnosti a náklady ještě porostou. „Náklady na samotné odstranění všech ekologických zátěží si zatím nikdo netroufá odhadovat. Nikdo neví, zda může celý tento proces stát 300 milionů nebo dvě miliardy.

24

Konkrétnější finanční odhady snad bude možné vypracovat po ukončení fáze průzkumů, která začala probíhat v dubnu tohoto roku a může trvat i několik let.“27

4. Možnosti nového využití industriálních památek se zaměřením na areál bývalé Poldi Památky industriální éry a možnosti jejich nového využití se v několika posledních letech staly velmi oblíbeným tématem nejen studentských prací, či lokálních nadšenců, ale staly se i podnětem pro celospolečenskou diskuzi. Na tato témata se stále častěji a na stále více místech pořádají různé přednášky, diskuze, konference a vzniká rovněž velké množství knih a jiných publikací věnujících se právě této problematice. V České republice se tímto tématem především zabývá Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze, které rovněž spolu s Kolegiem pro technické památky ČKAIT a ČSSI a Národním památkovým ústavem, uspořádá v roce 2013 již 7. Mezinárodní bienále Industriální stopy. Téma industriálních památek a jejich konverze se stalo moderním a je častěji veřejně zmiňováno a diskutováno. Mnoho technicky i architektonicky hodnotných staveb průmyslové éry bylo u nás i v zahraničí v minulých letech zdemolováno, nebo ponecháno svému osudu, což znamenalo jejich postupné chátrání a následné zborcení. V současné době funguje mnoho institucí a různých občanských sdružení, která se zasazují o zachování industriálních staveb a jejich nové využití. V této kapitole je uvedeno několik staveb a areálů v zahraničí ale i v ČR, které se podařilo zachránit a které nyní slouží pro jiný účel, než za jakým původně vznikly. Není samozřejmě lehké zvolit vhodný nový účel pro objekt, který byl původně zbudován z naprosto jiných důvodů, a je mnoho kritérií, která je nutno brát v potaz, aby byla konverze dané stavby úspěšná. Rovněž není lehké sehnat investora a přesvědčit ho, aby investoval do toho či onoho projektu a jak je patrné i na příkladu Poldi Kladno, i když je k dispozici kvalitní projekt a podaří se sehnat i investora, který je ochoten ho zafinancovat, realizace takového projektu může být často znesnadněna i nejasnými majetkoprávními vztahy či silným ekologickým znečištěním.

27

Osobní rozhovor s Ing. V. Šímou ze dne 14.5.2012

25

4.1. Příklady revitalizace některých průmyslových objektů28 4.1.1. Hutě Völklinger – Völklinger, Německo Nové využití: Evropské centrum umění a průmyslové kultury Tyto hutě byly založeny v roce 1873 a jejich vývoj byl spojen s rodinou Röchling. Pod jejich vedením se staly nejmodernějšími ocelárnami na světě. V době rozkvětu zde pracovalo 17 000 zaměstnanců. V roce Obrázek 13 – část areálu Völklinger Hütte s nasvícením 1986 ukončily svoji činnost a brzy poté byly zapsány do seznamu historických památek. V roce 1994 byly dokonce UNESCem prohlášeny za světové dědictví. Tato továrna je v současnosti jedinečným dokumentem období výroby železa a oceli se zachovaným technologickým zařízením. Dochovalo se zde 6 vysokých pecí, sál turbodmychadel, aglomerace, vše na ploše 6 000 m², což do značné míry vypovídá o geniálnosti inženýrů začátku 20. století. Díky finanční podpoře EU, německé vlády a mnoha dalších sponzorů je areál od 90. let až dodnes postupně restaurován. Strojovna a vysoké pece byly již zpřístupněny veřejnosti. V délce 600 metrů po obou stranách vysokých pecí je vytvořena prohlídková trasa pro návštěvníky s novou vyhlídkovou platformou ve výšce 40 metrů. V areálu bývalých vysokých pecí je instalována výstava „Eisen Fer“, která vypovídá o bohaté minulosti i budoucnosti továrny a je doplněna videoprogramem a další multimediální prezentací historie. Program je zde dále obohacen o koncerty a různé výstavy.

Inspirací a zdrojem informací pro tuto kapitolu se stala kniha „Tvořit ve vytvořeném: nové funkční využívání uvolněných objektů“ autorky Heleny Zemánkové, kterou vydalo Vysoké učení technické v Brně, Akademické nakladatelství CERM roku 2003 28

26

4.1.2. Plynojemy – Vídeň Simmering, Rakousko Nové využití: kanceláře, obchody, archivy, garáže Královské plynojemy ve Vídni Simmeringu vznikly v roce 1899 na náklady magistrátu, aby zajistily několika městským čtvrtím energii. Představovaly pro tehdejší dobu příkladný model sociálního pokroku. S přechodem na přírodní plyn v letech 1985-86 se pak staly čtyři monumentální cylindrové stavby neužitečnými. Navzdory různým formám provizorního využívání byla jejich existence ohrožena. Proto byly prověřovány různé ideje a možnosti jejich konverze. Především ve vazbě na původní funkci to byla myšlenka vytvoření výzkumného centra pro optimalizaci současných forem energie a zkoumání obnovitelných energetických zdrojů. Četné výstavy a technoparty zde realizované nakonec přilákaly pozornost vídeňských urbanistů a územních plánovačů. Urbanisticko architektonická operace nového využití plynojemů spočívala v napojení komplexu na městskou hromadnou dopravu – metro, spojení s dálnicí a středem města prostředky osobní dopravy a ve vybudování garáží v podzemí a patě každého plynojemu. Všechny čtyři plynojemy jsou propojeny obchodní pasáží směřující od zastávky metra k zábavnímu centru a přispívající tak k integraci nových funkcí těchto čtyř industriálních budov.

4.1.3. Důl Michal – Ostrava – Michálkovice Nové využití: památkový objekt s prohlídkovou trasou, výstavní a přednáškové prostory Důl Michal zůstal prakticky až do ukončení svého provozu bez jakýchkoli změn. Již v 80. letech 20. století upozornila na výjimečnost areálu celá řada studentských projektů konverzí. Ještě v době provozu začátkem 90. let 20. století bylo rozhodnuto o zachování veškerého technického zařízení na původním místě a o budoucím zpřístupnění areálu veřejnosti. V roce 1994 převzalo Obrázek 14 - Pohled na důl Michal část Dolu Michal Ministerstvo kultury České republiky a v následujícím roce byl prohlášen celý areál národní kulturní památkou. Pro zpřístupnění byly provedeny pouze nejnutnější úpravy v podobě sociálního zařízení pro návštěvníky, pokladny a bufetu. Vlastní technické zařízení ve strojovně a řetízkové šatny byly podle teorie tzv. „posledního pracovního dne“ pouze nakonzervovány, jakoby lidé, kteří zde 27

pracovali právě včera, odešli a zanechali vše na svém místě, včetně pracovních oděvů, špinavých oken a stěn, oprýskaných dveří a ochozených schodů. Od roku 2000 je důl Michal přístupný veřejnosti jako instalovaný památkový objekt s prohlídkovou trasou a současně jsou jeho prostory využívány pro různorodé výstavy, odborné semináře a příležitostná divadelní a hudební představení. Došlo tak k transformaci přirozeného spádového centra z hlediska zaměstnanosti ve významné kulturní a společenské centrum města a regionu. Připravují se zde expozice didaktického charakteru zaměřené na pochopení přechodu od parního stroje k elektrické energii, kterou právě zařízení Dolu Michal reprezentuje. Do budoucna se plánuje, že zde bude instalován a zprovozněn malý parní stroj vyrobený ostravskou strojírnou Elbertzhagen udd Glasser v roce 1893. Velice podobný je i osud dolu Mayrau ve Vinařicích u Kladna, který sice nebyl prohlášen národní kulturní památkou, ale svým významem, technickou vybaveností a zachovalostí jednotlivých přístrojů a technologií i současným kulturním využitím si s dolem Michal v ničem nezadá. To bylo jen několik málo příkladů konverze industriálních objektů, které dnes slouží k novým účelům a které by mohly posloužit i jako příklad a inspirace při konverzi budov v areálu bývalé Poldi.

4.2. Nové využití průmyslové zóny Kladno-východ Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách, areál „Poldovky“ je zatížen nejen ekologickými odpady, ale rovněž silně roztříštěnou vlastnickou strukturou a jakékoli nové využití tohoto areálu a objektů, které se zde nachází, je během na dlouhou trať. Město Kladno se však začalo zabývat možností odkoupení, dekontaminace a nového využití alespoň některých jeho částí. Jako první čtyři strategické cíle byly vytyčeny tyto oblasti: Maďarka, Dubská+Koněv-střed, Kročehlavy sever a Poldi sever. Tyto čtyři oblasti byly vytipovány jako „potenciální rozvojové plochy“ a byla pro ně zpracována podrobnější analýza.

4.2.1. Maďarka Výhodou této oblasti je, že se jedná o uvolněný areál s rovinným terénem a nachází se v blízkosti centra města i dopravního spojení (autobusové nádraží). Je zde však riziko pozemkové spekulace, kdy by mohl současný vlastník při možném zájmu o odkoupení této plochy nasadit příliš vysokou cenu. Dále se pak jako možná nevýhoda jeví i terénní zlom, který odděluje pozemek od centra města a ztěžuje sem přístup.

28

4.2.2. Dubská + Koněv – střed V tomto vytyčeném areálu se nachází mnoho budov, které jsou v poměrně dobrém stavebním stavu a jsou přiměřeně udržované, což zde nabízí prostor pro jejich rekonstrukci a nové využití. Dále je zde velice dobrá infrastruktura ve veřejném vlastnictví a tedy snadná přístupnost i z hlavní komunikace. Jako slabá stránka se zde však jeví špatný stav těchto přístupových komunikací a především vysoká míra ekologické kontaminace a roztříštěnost vlastnictví a existuje zde rovněž velké riziko spekulace současných vlastníků pozemků a budov.

4.2.3. Kročehlavy – sever Tato plocha je v přímé návaznosti na stávající zástavbu a zeleň a je zde nízká míra roztříštěnosti vlastnictví. Vzniká zde tedy možnost navázání na stávající obytná území potenciál umístění obytných a smíšených funkcí. Jako překážka se zde však jeví sousedství málo atraktivní části města (Dolní Kročehlavy) a složitá terénní situace – terasy.

4.2.4. Poldi – sever Tato plocha je ze všech čtyř vytipovaných území nejrozsáhlejší a je zde bezprostřední vazba na otevřenou krajinu. Výhodou zde také je, že koncentrované vlastnictví umožňuje organizačně snadnější rozhodování o rozvoji a jeho přípravu. Problematická je však poloha území, neboť je značně vzdálená od centra města, rovněž se zde nachází silné ekologické zátěže a celá řada objektů se zde nachází ve velmi špatném stavebním stavu. Největší hrozbu pak představuje zejména neznámý rozsah ekologických zátěží a možnost, že jejich likvidace může být ekonomicky naprosto mimo realitu. Dalším negativem je problematická image místa a tendence současných vlastníků držet si plochy jako rezervu pro případnou expanzi svých aktivit.

4.3. Nutné úpravy územního plánu Důležitým a nezbytným krokem pro možnou výstavbu v areálu průmyslové zóny je, hned po její dekontaminaci, změna územního plánu. V platném ÚPN SÚ (územní plán sídelního útvaru) je převážná část plochy areálu bývalé Poldi zařazena do funkce průmyslové výroby či jako brownfields. Řešení nového územního plánu by mělo prověřit, do jaké míry má být tato plocha více diferencovaná (např: služby, smíšené využití, středněpodlažní bydlení aj.). „Největší urbanistickou závadou města Kladna je značný rozsah ploch brownfields, tj. nevyužívaných území sloužících původně průmyslu, těžbě, skladům apod. Nynější užívání pouze vyčleněných částí v rámci areálu bývalého Koněva a Poldi je nekoncepční. V důsledku komplikovaných a roztříštěných majetkoprávních vztahů bude zásadní rehabilitace tohoto území značně ztížena. Koncepce budoucího urbanistického řešení musí 29

vycházet z požadavku zapojení tohoto území do městské struktury ve smyslu funkčních a prostorových vazeb, zpřístupnění území a jeho dopravního propojení.“29 Ve sledovaném území je v současné době několik známých stavebních záměrů, z nichž některé už získaly stavební povolení a některé na něj ještě čekají: Známé stavební záměry s vydaným stavebním povolením: DACHSER E.S.T. a.s.: Rozšíření stávajícího logistického centra DACHSER E.S.T. ECKG s.r.o.: Instalace nového výrobního bloku č.7 navazujícího na stávající blok K3 v průmyslovém areálu Kladno. POLDI TRADE a.s.: Hala lisovny a dokončující výroby v areálu „Poldi“ – v místě původních válcoven č.3 – č.5. První železářská společnost Kladno s.r.o: Přístavba stávající průmyslové haly s cílem rozšíření výrobních prostor v areálu bývalé huti „Koněv“. Další známé záměry bez vydaného územního rozhodnutí: ECKG s.r.o.: Přeložka horkovodu ECKG – Poldi (probíhá územní řízení) NKT Cables s.r.o.: Sklad cívek Toto jsou tedy stavební záměry firem, které v průmyslové zóně v současné době fungují a podnikají. Následující kapitola pojednává o tom, jaké plány má s touto lokalitou město Kladno.

4.4. Záměry města Kladna na využití průmyslové zóny Kladno-východ Z rozhovoru, který v lednu 2011 poskytl zpravodajskému kanálu ČT 24 ekonomický náměstek primátora města Kladna Ing. Miroslav Bernášek30, je patrné, že město se skutečně chystá provést analýzu ekologických rizik a následné odstranění těchto zátěží a počítá rovněž se změnou územního plánu, kdy by plochy původně určené pro těžký průmysl, měly sloužit průmyslu střednímu a lehkému, dále by zde měly být vymezeny plochy pro služby a není vyloučeno, že by zde mohly vzniknout i obytné prostory, zejména v oblastech s dobrým napojením na infrastrukturu.

Rozvojová studie Kladno-východ – Analýza řešeného území, zpracována společností SPF Group, v.o.s. 2009; str.8 29

Rozhovor (živý vstup) s M. Bernáškem v pořadu Studio 6 na ČT24 ze dne 31.1.2011, dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/114046-poldi-kladno-ceka-obnova-snad-tu-vyrostoubyty/ 30

30

Podle Bernáška by město chtělo čerpat finance na zpracování kompletní analýzy rizik a následné odstranění starých ekologických zátěží ze Státního fondu životního prostředí a rovněž se obrátit na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Výraznou finanční částku se jistě podaří městu získat i z evropských fondů, z nichž v minulosti v souvislosti s průmyslovou zónou a prováděnými výzkumy už několikrát čerpalo. Lze tedy doufat, že průmyslová zóna Kladno-východ se někdy v budoucnu skutečně dočká nové podoby a nezůstane jizvou na tváři největšího města Středočeského kraje.

5. Kulturní akce pořádané na Koněvu a občanské sdružení Kladno-Koněv Na Kladně lze najít nadšence, kteří bojují za záchranu a nové využití některých objektů nalézajících se v areálu průmyslové zóny Kladno-východ, konkrétně těch, které stojí v areálu bývalé huti Koněv (do roku 1946 Vojtěšské huti). Na tomto území se nacházejí nejstarší a nejpůsobivější stavby z celého areálu. Několik těchto nadšenců v čele s architektem Václavem Krulišem, absolventem ČVUT, založilo v roce 2007 občanské sdružení Kladno-Koněv. Toto sdružení se dle svých stanov snaží upozorňovat a informovat širokou veřejnost o obecné problematice starých industriálních areálů a budov, ale také o specifických problémech bývalé hutě Koněv, bojuje za záchranu a nové využití nejvýraznějších staveb tohoto areálu, přičemž si klade za cíl jednat v souladu se zásadami ochrany přírody a trvale udržitelného rozvoje31. Sdružení se snaží vykonávat osvětovou činnost a pěstovat pozitivní vztah obyvatel Kladna Obrázek 15 - Informační panely na naučné stezce k jejich městu i k dědictví, které Vojtěšskou hutí tu zanechala průmyslová éra.

Výčet vedlejších činností Kladno-Koněv o.s.(online), dostupné z http://www.kladnokonev.cz/kontakt/o-sdruzeni/ ke dni 3.6.2012 31

31

Sdružení Kladno-Koněv se podílí na přípravách a pořádání mezinárodního bienále Industriální stopy, pořádá komentované prohlídky na huti Koněv a v roce 2009 se zasadilo o umístění informačních panelů u jednotlivých staveb nacházejících se v areálu hutě, čímž vznikla naučná stezka Vojtěšskou hutí. K té sdružení za podpory Středočeského kraje vydalo také informační CD s virtuální prohlídkou areálu a s mnoha informacemi o objektech, které jsou součástí této naučné stezky. Kromě těchto činností se sdružení snaží lidi do areálu hutě přilákat také pořádáním kulturních akcí, během nichž se snaží propojit živou kulturu s jedinečným a velmi osobitým prostředím těchto industriálních budov. Tyto akce jsou však závislé na tom, zda se organizátorům podaří přesvědčit konkrétního majitele daného pozemku či budovy k zápůjčce nebo pronájmu. V roce 2007 uspořádalo sdružení v rámci 4. bienále Industriální stopy na území Koněvu koncert a audiovizuální přehlídku. Během víkendu se zde vystřídalo pět hudebních skupin, několik malých výstav a po setmění zde probíhala audiovizuální projekce. Díky ochotě místního podnikatele získalo sdružení pro akci bezplatně pozemek i s přilehlou halou. Při pátém ročníku bienále sehnali organizátoři pět nákladních železničních vagónů, které přistavili na železniční vlečku, která se v areálu Koněvu nachází. V těchto vagónech během víkendu probíhala představení ochotnických divadelních spolků a punkrockových kapel a byla zde také umístěna výtvarná instalace studentů DAMU. Nejen o.s. Kladno-Koněv, ale i někteří soukromí podnikatelé (majitelé barů či klubů) organizují podobné akce v areálu hutě. Jedná se většinou o soukromníky, kteří mají známé mezi vlastníky pozemků či budov v areálu a získají je proto snadno k pronájmu. Takto bylo v minulých letech uspořádáno například autorské čtení básní s hudební produkcí u vápenných pecí či pálení čarodějnic s rockovým koncertem v objektu bývalé struskové cihelny. Další kulturní akcí spjatou s Vojtěšskou hutí byla výstava, která se sice neodehrávala v areálu, ale byla Vojtěšské huti věnována. Jednalo se o výstavu studentských návrhů na revitalizaci a znovuvyužití jednotlivých objektů nacházejících se v areálu, nebo celé jeho plochy. Výstava nesla název „Vojtěšská huť ve studentských projektech“32 a byla umístěna v Zámecké Galerii města Kladna. Bylo zde představeno 12 nejkvalitnějších studentských projektů, které vznikly mezi lety 2004 – 2010. Výstava byla pořádána také v rámci 6. bienále „Industriální stopy“ v létě roku 2011. Jako doprovodný program nabídla i komentovanou prezentaci projektů a procházku Vojtěšskou hutí pod vedením předsedy organizace Kladno-Koněv architekta Václava Kruliše a dalších odborníků. Související přednášky vedli odborníci z VCPD (Výzkumné

32

Video z vernisáže výstavy dostupné zde: http://www.youtube.com/watch?v=_241EgXxVRE

32

centrum průmyslového dědictví) Benjamin Fragner, hlavní architekt města Kladna pan František Müller a vybraní autoři vystavených projektů.

Závěr Ve své práci jsem se snažila zhodnotit možnosti nového využití industriálních staveb na Kladensku a zaměřila jsem se zejména na areál bývalé Poldi Kladno, dnes nazývané Průmyslová zóna Kladno-východ. Během mého zkoumání jsem hojně využívala knižní i internetové zdroje a areál jsem také několikrát osobně navštívila. Nejvíce mi však pomohl pan inženýr Vladislav Šíma, technik investic magistrátu města Kladna, který byl ochoten zodpovědět mi mé dotazy ohledně průmyslové zóny a také mi poskytl studii, kterou si město nechalo pro průmyslovou zónu Kladno-východ zhotovit v roce 2009 a nechal mě i nahlédnout do podkladové studie pro hloubkový výzkum ekologických zátěží v průmyslové zóně Kladno-východ, která byla dokončena v tomto roce a podle níž by měla být provedena další etapa hloubkových a detailnějších výzkumů ekologického znečištění v areálu. Z materiálů, které mi byly zapůjčeny, i z rozhovorů s panem inženýrem Šímou je zřejmé, že mé představy o možnostech revitalizace areálu a konverze alespoň některých objektů nacházejících se na jeho území, byly poněkud zjednodušené. Problematika roztříštěnosti majetkoprávních vztahů v areálu a zejména pak nadměrné ekologické zatížení se zde ukazuje jako zcela klíčové. Mnoho vlastníků pozemků a objektů není ochotných či schopných tyto staré zátěže odstranit, ale bez sanace ekologického znečištění není možné v těchto lokalitách provádět jakoukoliv výstavbu. Město se z tohoto důvodu před několika lety rozhodlo, že ačkoliv není majoritním vlastníkem pozemků v průmyslové zóně, začne problém ekologických zátěží řešit. Z uvedených skutečností je tedy zřejmé, že zatím nelze o jakékoliv revitalizaci areálu či jeho částí mluvit. Z rozhovorů s panem inženýrem Šímou také vyplývá, že město má zájem o vyčištění a nové využití těchto pozemků, neboť většina pozemků v Kladně a jeho okolí je již využita a město tedy nemá už moc kam expandovat. Bylo pro mě tedy docela zklamáním zjištění, že zde neexistuje žádný zájem o jakousi konverzi či zachování alespoň některých nejzajímavějších staveb v areálu. Cílem revitalizace průmyslové zóny je její vyčištění, demolice a odstranění všech objektů a výstavba zcela nových. Město by rádo alespoň část pozemků skoupilo a po jejich sanaci prodalo zahraničním developerům, kteří by zde vytvořili nové obytné plochy a také pracovní příležitosti. Veškeré snahy několika nadšenců, kteří bojují za zachování alespoň nejvýraznějších dominant Poldovky, jako jsou vápenné pece, koksovny nebo strusková cihelna, budou asi marné a všechny tyto objekty dokládající historii a rozvoj města Kladna i pokrok techniky postupně zaniknou. 33

Přílohy:

Seznam příloh Příloha 1 - seznam vlastníků 44 největších pozemků a budov v areálu průmyslové zóny Kladno-východ ............................................................................................................................................... 35 Příloha 2 - rozdělení průmyslové zóny na dílčí oblasti ................................................................. 37 Příloha 3 - areál bývalých koksoven ..................................................................................................... 38 Příloha 4 - areál bývalých koksoven ..................................................................................................... 38 Příloha 5 - vápenné pece a zásobníky vápna ..................................................................................... 39 Příloha 6 - vápenné pece 3, 4 a 5 ............................................................................................................ 39 Příloha 7- Konverze objektů Vojtěšské huti ve studentských pracích..................................... 40

34

Příloha 1 - seznam vlastníků 44 největších pozemků a budov v areálu průmyslové zóny Kladno-východ Zdroj: Rozvojová studie Kladno – východ – Analýza řešeného území, SPF Group, v.o.s. roku 2009; zpracováno pro potřeby odboru investic statutárního města Kladna (CD – Rom)

Vlastník

Adresa vlastníka

Celková Podíl plocha vlastněn vlastněn ých ých pozemků pozemků v území v území (%) (ha)

POLDI Hütte s.r.o.

Průmyslová 1343, Kladno, 272 61

44.56

16.57

ENERGETICKÉ CENTRUM Kladno,spol.s r.o.

Dubská 257, Kladno, Dubí, 272 03

32.75

12.18

POLDI SERVICES s.r.o.

Průmyslová 1343, Kladno, 272 61

17.64

6.56

Statutární město Kladno

Náměstí Starosty Pavla 44, 27252 Kladno

16.82

6.25

OKD, Doprava, akciová společnost

Nádražní 2967/93, Ostrava, Moravská Ostrava

14.29

5.31

STROJÍRNY POLDI, a.s.

Dubská 243, Kladno, Dubí, 272 03

8.10

3.01

NKT Cables s.r.o.

Průmyslová 1130, Kladno, 272 01

7.96

2.96

ESA s.r.o.

manž. Topinkových 796, Kladno, 272 01

7.61

2.83

6.59

2.45

Česká republika KOVOPORT spol. s r.o.

Průmyslová 1343, Kladno, 272 01

6.08

2.26

DACHSER E.S.T. a.s.

Huťská 229, Kladno, 272 01

5.36

1.99

Trafil Czech, s.r.o.

Krkonošská 1511/5, Praha, Vinohrady, 120 00

5.25

1.95

FERROMET GROUP, s.r.o.

Kollárova 1229, Veselí nad Moravou, 698 01

4.95

1.84

RP Real, s.r.o.

Táboritská 835, Kladno, Dubí, 272 01

3.79

1.41

Kovošrot Kladno a. s.

Libušina 232, Kladno, Dubí, 272 80

3.21

1.19

QUICKSTEP ANTICORRO s.r.o.

Dubská 769, Kladno, Dubí, 272 03

2.83

1.05

35

REAL ECO TECHNIK, spol. s r.o.

Huťská 160, Kladno, 272 01

2.69

1.00

ZKP Kladno, s.r.o.

669, Vinařice, 273 07

2.59

0.96

Sunex Recycling a.s.

Bechyňská 640, Praha, Letňany, 199 00

2.58

0.96

První železářská společnost Kladno, s.r.o.

Huťská 160, Kladno, 272 01

2.37

0.88

PRONA-SLUŽBY Kladno, s.r.o.

Huťská 229, Kladno, 272 01

2.29

0.85

SUNEX, spol. s r.o.

Bechyňská 640, Praha, Letňany, 199 05

2.04

0.76

WYMAN-GORDON, s.r.o.

Libušina 850, Kladno, Dubbí 272 03

2.03

0.75

ZEOLIT Kladno spol.s r.o.

Průmyslová 343, Kladno, 272 01

1.94

0.72

Naxos spol. s r.o.

Ovenecká 517/22, Praha, Holešovice, 170 00

1.90

0.71

JIKO METAL,s.r.o., Ing. Jiří Komárek

Huťská 235, Kladno, 272 01

1.80

0.67

Zuzana Urbanová

Sekaninova 710/22, Praha, Nusle, 128 00

1.75

0.65

Ing. Vladimír Caska, Ing. Pavel Smetana, ...

Chudenická 1061/26, Praha, Hostivař, 102 00

1.66

0.62

Středočeský kraj

Dubská 967, Kladno, 272 03

1.59

0.59

HK PARTNER KLADNO, s.r.o.

Gen. Klapálka 2810, Kladno, 272 01

1.52

0.56

POLDI TRADE a.s.

Průmyslová 343, Kladno, 272 61

1.43

0.53

Ing. František Slavík

Josefa Štemberky 111, Lidice, 273 54

1.41

0.52

RoBiN OIL s.r.o.

Libušina 172, Kladno, Dubí, 272 03

1.36

0.50

A.P. & P spol. s r.o.

Průmyslová 1343, Kladno, 272 62

1.35

0.50

OBALY KLADNO s.r.o.

Váňův kámen stp.c.kat. 1623/104 , Kladno, Dubí

1.26

0.47

HEAT TREATMENT BOHEMIA s.r.o.

Průmyslová 1343, Kladno, 272 01

1.21

0.45

ZELOCEL s.r.o.

Huťská 1383, Kladno, 272 01

1.17

0.44

DESTRO, spol. s. r.o.

216, Sýkořice, 270 24

1.13

0.42

Kaska František Ing. a

Dubičné 104, Dubičné, 373 71

1.09

0.40

36

Kasková Dana Stavitelství Kladno spol. s r.o.

L. Zápotockého 3094, Kladno, 272 01

1.05

0.39

QUICKSTEP a.s.

Dubská 769, Kladno, Dubí, 272 03

1.03

0.38

PEMMOL s.r.o.

280, Lubná, 270 36

1.03

0.38

Tříska spol. s r.o.

Kořenského 518, Kladno, Rozdělov, 272 04

1.01

0.38

Gabriela Velcová

Čs. armády 3193, Kladno, 272 01

1.01

0.38

Příloha 2 - rozdělení průmyslové zóny na dílčí oblasti Zdroj: Rozvojová studie Kladno – východ – Analýza řešeného území, SPF Group, v.o.s. roku 2009; zpracováno pro potřeby odboru investic statutárního města Kladna (CD – Rom)

37

Příloha 3 - areál bývalých koksoven Zdroj: foto autorka (15.4.2011)

Příloha 4 - areál bývalých koksoven Zdroj: foto autorka (15.4.2011)

38

Příloha 5 - vápenné pece a zásobníky vápna Zdroj: foto autorka (15.4.2011)

Příloha 6 - vápenné pece 3, 4 a 5 Zdroj: foto autorka (15.4.2011)

39

Příloha 7- Konverze objektů Vojtěšské huti ve studentských pracích Na tomto místě chci představit některé návrhy konverze budov v areálu bývalé Vojtěšské huti, které zpracovali studenti fakulty architektury ČVUT. Z mnoha zajímavých a neotřelých návrhů jsem zvolila 2, které zpracoval architekt Václav Kruliš. První z nich se zabývá konverzí tří vápenných pecí, které se staly symbolem Vojtěšské huti, a druhá pak zpracovává areál bývalých koksoven, v němž se rovněž nachází mnoho zajímavých a technicky vyspělých staveb. Tyto projekty jsou poněkud vizionářské a pravděpodobně neexistuje možnost, že by mohly být někdy realizovány, ale zdálo se mi vhodné je do své práce zapojit a ukázat tak, že není bezpodmínečně nutné při obnově areálu průmyslové zóny veškeré staré stavby bourat a budovat nové. Konverze vápenných pecí na zábavní park33 /Václav Kruliš 2005; atelier Hlaváček-Job-Linhartová-Dvořák/ Při hledání nového využití pro objekt vápenných pecí byly sledovány dva hlavní cíle. Za prvé: vlákat člověka po mnoha letech zpět do areálu – vnést tam život, hluk a osvětlení. Ukázat dnes již pomalu zapomenuté území na Kladně. Za druhé: V novém využití nějak ozrcadlit původní funkci vápenek a proces zpracování vápence, který zde v minulosti probíhal. Výsledkem je návrh transformace vápenek na zábavní park. Hlavní atrakcí bude zdolávání „pekelné zkušenosti“ – opičí dráhy, kdy účastník má za úkol dostat se z bodu A (start) do bodu B (cíl) přes systém překážek, nástrah a pastí. Tato dráha bude vzdáleně kopírovat trasu vápence v procesu výroby páleného vápna. Tedy trasu od násypek k ústí pece zdolávanou kombinací šplhu po ocelovém tubusu věže a lezením po ocelových

Návrh konverze vápenných pecí na zábavní park

Vápenné pece v současnosti Zdroj: foto autorka (15.4.2011)

Zdroj: Industriální cesta Vojtěšskou hutí /naučná stezka bývalou kladenskou hutí, vydalo Kladno – Koněv, o.s. za podpory Středočeského kraje, roku 2009 (CD – Rom

33

Zdroj: Industriální cesta Vojtěšskou hutí (CD-Rom), Kladno-Koněv, o.s. 2009

40

příhradových sloupcích, přechodem můstku mezi věžemi (propady do sítě nebo tobogánu apod.) až do vnitřku věže, kde následuje „řízený pád“ do připraveného původního vagónku. Obslužné a přípravné prostory pro tuto atrakci (šatny, umývárny aj.) budou umístěny v západní části objektu. Srdcem vápenek bude klub (cca 60 míst v pohovkách a křeslech, bar, 2 hudební stage) umístěný z části v prostoru mezi věžemi. Zbytek prostrou pod násypkami ve východní části objektu bude využit jako „zahrada bezčasí“ ve formě surrealistické krajiny se stylovými exponáty, obrazy a videoprojekcí. Prostor pro někoho kýčovitý, pro někoho děsivý, ale snad inspirující. Tento návrh tedy předpokládá zachování celé dosavadní stavební substance. Ta se z exteriéru překryje zastřešením z reflexního materiálu zakrývajícím prostor mezi věžemi a násypkami. Tělesa věží budou „ověnčena“ konstrukcemi překážek, nástrah a pastí. Nově vzniklé prostory budou situovány pod povrchem. Přístup k vápenkám bude řešen od jihu z ulice Dělnická, kde se také vybuduje parkoviště (cca 30 stání). Vstup do objektu povede přes tunel do střední věže k výtahu, který s návštěvníky sjede do vnitřních prostor vápenek v podzemí. Věznice Kladno-Koněv – konverze bývalých koksoven na Kladně34 /Václav Kruliš 2009, 3. cena ČKA, vedoucí diplomního projektu: doc. Ing. arch. Michal Hlaváček/ Hlavním motivem práce je zachování architektonicko-společenského dědictví areálu bývalé huti Koněv na Kladně a jeho konverze do užitečné funkce. Urbanisticky významná poloha v centru města a zvláštní architektonicko-estetická kvalita již mrtvého areálu stále motivují k hledání nových cest jeho využití. Dezolátní stav, strohost a ponurost vedla k vizi využít této atmosféry pro návrh nápravného zařízení, jejichž množství je v současné době nedostatečné. Pro nové využití byly vybrány stávající železo-betonové objekty: mlýnice, zásobník, zavážecí věž, hala chemického provozu a plynojem, které tvoří relativně ucelený komplex bývalých koksoven. Těmto objektům byla přiřazena nová funkce, byl vytvořen nový generel areálu a navrženy nové objekty, nutné pro provoz věznice.

Návrh konverze areálu bývalých koksoven Zdroj: http://www.diplomy.cz/index2.php?ack=projekt&id=328

Zdroj: http://www.earch.cz/clanek/4427-veznice-kladnokonev-konverze-byvalych-koksoven-nakladne.aspx 34

41

Celý systém vychází z vize vytěžení kontaminované zeminy, umístění nových objektů do vytěžených pozic ve vazbě na původní objekty nově využité pro účely věznice. Srdcem věznice je centrální nádvoří, umístěné v těžišti nově využitých objektů. Do nich jsou včleněny funkce většinou ubytovací, administrativní a výukové. Doprovodné provozy jsou umístěny do vytěžených podzemních prostor. Vyčištěná vytěžená zemina svým navrácením na původní místo tyto provozy zakryje. Původní objekty tak nadále zůstanou dominantami areálu (potažmo celého města).

42

Seznam použitých zdrojů Literatura: CÍLEK, Václav; HARTL, Michal; SCHMELZOVÁ, Radoslava 2007. Krásná černobílá Poldi; vydala společnost Poldi Hütte s.r.o. ; 1. Vydání 2007; ISBN 978-80-239-9304-5 FRAGNER, Benjamin; ZIKMUND, Jan 2009. Co jsme si zbořili: bilance mizející průmyslové éry/ deset let; České vysoké učení technické v Praze 2009; ISBN 978-80-01-04387-5 KOLEKTIV AUTORŮ, FRAGNER, Benjamin (editor) 2008. Průmyslové dědictví/sborník příspěvků z mezinárodního bienále Industriální stopy/; vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČSSI a ČKAIT, Praha 2008; ISBN 978-80-01-04067-6 KOLEKTIV AUTORŮ, VORLÍK, Petr (editor) 2007. Druhý dech průmyslové architektury /sborník z výstavy alternativních studentských projektů na téma nové využití průmyslového dědictví jako podnět nebo nástroj územního rozvoje/; vydalo ČVUT v Praze ve spolupráci s Výzkumným centrem průmyslového dědictví 2007; ISBN 978-80-01-03805-5 KOLEKTIV AUTORŮ, FRAGNER, Benjamin; VALCHÁŘOVÁ, Vladislava (editoři) 2010. Průmyslové dědictví 2/ve vzduchoprázdnu mezi profesionály a amatéry/; vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČSSI a ČKAIT, Praha 2010; ISBN 978-80-01-04521-3 KRAJNÍK, Stanislav 1993. Kladno; vydal Městský úřad v Kladně ve Vydavatelství a nakladatelství NN (III); 1993; ISBN 80-900962-7-1 NEUMANN Karel 2006. Ocelárna má středisková; nákladem vlastním (tisk: PBtisk s.r.o., Příbram), 2006 ZEMÁNKOVÁ, Helena 2003; Tvořit ve vytvořeném: nové funkční využívání uvolněných objektů; Vysoké učení technické v Brně, Akademické nakladatelství CERM, 1. Vydání 2003; ISBN 80-214-2365-X

43

Internetové zdroje: článek Kauza Poldi: Marko Stehlík odmítl vinu (online) ze dne 27.3.2012; staženo dne 30.5.2012 dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/169837kauza-poldi-marko-stehlik-odmitl-vinu/ článek Stíhání Marka Stehlíka kvůli Poldi Kladno bude pokračovat (online) ze dne 31.10.2011; staženo dne 30.5.2012 dostupný z http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/kauzy/stihani-marka-stehlika-kvulipoldi-kladno-bude-pokracovat_216124.html článek Záchrana Císařského pivovaru v Buštěhradě je pravděpodobnější díky studentské iniciativě (online) ze dne 15.3.2011; staženo dne 31.5.2012 dostupný z http://www.industrialnistopy.cz/2011/1-7-aktuality-studentinitiative-helping-to-save-bustehrad-imperial-brewery.aspx článek Ze „Stehlíkovy“ Poldovky jsou ruiny. Mohly by tu vzniknout byty (online) ze dne 28.1.2011; staženo dne 28.5.2012 dostupný z http://zpravy.idnes.cz/videoze-stehlikovy-poldovky-jsou-ruiny-mohly-by-tu-vzniknout-byty-1ij/domaci.aspx?c=A110127_164820_praha-zpravy_ab Energetické centrum Kladno, spol. s r.o. (online); staženo dne 24.5.2012 ; http://generation.alpiq.cz/about-us/about-us.jsp Město Kladno (online); staženo dne 24.5.2012 http://www.mestokladno.cz/ NKT Cables s.r.o. (online); staženo dne 24.5.2012 http://www.nktcables.com/cz/ Občanské sdružení Kladno-Koněv (online); staženo dne 3.6.2012 ; http://www.kladno-konev.cz/ Poldi Hütte s.r.o. (online); staženo dne 24.5.2012 http://www.poldi.cz/hlavni Registr průmyslového dědictví ČVUT (online); staženo dne 30.5.2012 dostupný z http://vcpd.cvut.cz/5-196-projekty-registr-prumysloveho-dedictvi-proudrzitelny-rozvoj.aspx

44

Ostatní použité zdroje: Industriální cesta Vojtěšskou hutí /naučná stezka bývalou kladenskou hutí, vydalo Kladno – Koněv, o.s. za podpory Středočeského kraje, roku 2009 (CD – Rom) Rozvojová studie Kladno – východ – Analýza řešeného území, SPF Group, v.o.s. roku 2009; zpracováno pro potřeby odboru investic statutárního města Kladna (CD – Rom) Rozvojová studie Kladno – východ – Ekologický audit, SPF Group, v.o.s. roku 2009; zpracováno pro potřeby odboru investic statutárního města Kladna (CD – Rom)

Seznam použitých obrázků Obrázek 1 - Znak města Kladna ................................................................................................................. 2 Obrázek 2 - Slavný znak Poldiny huti, který se nezměnil za více než sto let jejího fungování ............................................................................................................................................................ 6 Obrázek 3 - Hornický skanzen Mayrau ................................................................................................... 8 Obrázek 4 - Císařský pivovar Buštěhrad s kapličkou po levé straně ....................................... 11 Obrázek 5 - Vápenné pece 3, 4 a 5 -Kulturní památka č. 102997 .............................................. 13 Obrázek 6 - Areál bývalých koksoven .................................................................................................. 14 Obrázek 7 - Část rudiště ............................................................................................................................. 14 Obrázek 8 - Plynojem MAN v roce 2004 před demolicí ................................................................. 15 Obrázek 9 - Mapa znázorňující rozdělení pozemků v průmyslové zóně Kladno-východ mezi jednotlivé vlastníky ........................................................................................................................... 16 Obrázek 10 - Areál Energetického centra Kladno (pohled od koksoven) .............................. 18 Obrázek 11 - Dehtové jezírko na haldě ................................................................................................ 21 Obrázek 12- Oblasti s prokázanou kontaminací zemin v průmyslové zóně Kladno – východ (2009) ............................................................................................................................................... 24 Obrázek 13 – část areálu Völklinger Hütte s nasvícením .............................................................. 26 Obrázek 14 - Pohled na důl Michal ........................................................................................................ 27 Obrázek 15 - Informační panely na naučné stezce Vojtěšskou hutí ......................................... 31

45

Zdroje použitých obrázků: Obrázek 1: http://www.mestokladno.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=6506&id=1406 705&n=symboly-mesta-kladna&query=znak+m%C4%9Bsta (staženo dne 1.6.2012) Obrázek 2: http://kladenskelisty.cz/9740/vladimir-stehlik-se-vraci-byvalysef-poldovky-chce-do-senatu/ (staženo dne 1.6.2012) Obrázek 3: http://kznold.vychozi.cz/cs/aktivity/2008-07-15-1339-zapoznanim-pesi-turistika-trebichovice.html (staženo dne 1.6.2012) Obrázek 4: http://pamatky-facvut.cz/archiv/bustehrad/index.php (staženo dne 1.6.2012) Obrázek 5: foto – Eva Vurbsová (ze dne 15.4.2011) Obrázek 6: foto – Eva Vurbsová (ze dne 15.4.2011) Obrázek 7: foto – Eva Vurbsová (ze dne 15.4.2011) Obrázek 8: FRAGNER, Benjamin; ZIKMUND, Jan 2009. Co jsme si zbořili: bilance mizející průmyslové éry/ deset let; České vysoké učení technické v Praze 2009; str. 66; autor fotografie Benjamin Fragner; ISBN 978-80-01-04387-5 Obrázek 9: Rozvojová studie Kladno – východ – Analýza řešeného území, SPF Group, v.o.s. roku 2009; zpracováno pro potřeby odboru investic statutárního města Kladna (CD – Rom) Obrázek 10: foto – Eva Vurbsová (ze dne 15.4.2011) Obrázek 11: Rozvojová studie Kladno – východ – Ekologický audit, SPF Group, v.o.s. roku 2009; zpracováno pro potřeby odboru investic statutárního města Kladna (CD – Rom) Obrázek 12: Rozvojová studie Kladno – východ – Analýza řešeného území, SPF Group, v.o.s. roku 2009; zpracováno pro potřeby odboru investic statutárního města Kladna (CD – Rom) Obrázek 13: http://www.visitsaarland.co.uk/en/unesco-world-heritage-sitevoelklinger-huette (staženo dne 1.6.2012) Obrázek 14: http://www.npu.cz/sights/dulmichal-ostrava/ (staženo dne 1.6.2012) Obrázek 15: http://www.kladno-konev.cz/ic/o-naucne-stezce/ (staženo dne 3.6.2012)

46