Vypořádání vyjádření doručených k posudku o vlivech záměru na životní prostředí zpracované zpracovatelem posudku

Příloha ke stanovisku k posouzení vlivů provedení záměru „Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice – silnice II/603“ na životní prostředí č.j.: 107632/ENV/12 ze dne 28. 1. 2013 Vypořádání vyjádření doručených k posudku o vlivech záměru na životní prostředí zpracované zpracovatelem posudku

K posudku bylo doručeno celkem 50 vyjádření dotčených územních samosprávních celků, dotčených správních úřadů, občanských sdružení a veřejnosti. Vyjádření veřejnosti jsou rozdělena do dvou částí: jednotlivci a vzor č. 1. Pokud by vyjádření veřejnosti dle vzorového vyjádření byla započítána jako jednotlivá vyjádření, celkový počet obdržených vyjádření by činil 153.

DOTČENÉ ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Hlavní město Praha Středočeský kraj Městská část Praha - Křeslice Městská část Praha - Šeberov Městská část Praha - Újezd Obec Jesenice Obec Průhonice Obec Vestec Obec Vestec (doplněné vyjádření)

DOTČENÉ SPRÁVNÍ ÚŘADY 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Magistrát hlavního města Prahy, odbor životního prostředí Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství Městský úřad Černošice, odbor životního prostředí Hygienická stanice hlavního města Prahy Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Praha Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod

OBČANSKÁ SDRUŽENÍ 16. 17. 18. 19. 20.

Petiční výbor Šeberov Sdružení občanů okolí SOKP proti hluku z dopravy STOP Vestecké spojce Vestecká zvonička Zelené Roztyly a Ochrana Roztyl

VEŘEJNOST JEDNOTLIVCI

21. Ing. Tomáš Březina 22. Věra Bosáková

23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50.

Jan Daněk RNDr. Luděk Domácí, CSc., s rodinou Vratislav Färber rodina Hlásná Mgr. Hana Hříbková Hana a Otakar Janatovi Pavla Konrádová a Michal Rott Ladislav Kos JUDr. Josef Kovářík Zdeněk Linhart Jan Macků Alena Machová a Alexander Nash Božena Matějovská Ing. Zdeněk Motyčka Tomáš Nechvátal Ela Němečková (nedodána příloha s vyjádřením) Ing. Petr Pospíšil, CSc. Aleš Rozsypal Zdena a Pavel Rozsypalovi Jan Schreib Zdeňka a Tomáš Smetanovi J. Škoch Marie Škochová Jan Špinar Ing. Jiří Šuráň, MBA Zuzana Ujhelyiová Ulrichovi Anonymní vyjádření obsahující pouze 1 stranu

VEŘEJNOST VZOR MUDr. Gabriela Achiemere Dominik Aubrecht Jan Bedřich Tomáš Březina Milan Buriánek MUDr. Petr Bušek, Ph.D. Jana Caltová Ing. Martina Císařová RNDr. Radomír Čabala, Dr. JUDr. Alena Čápová Ing. Robert Domácí s rodinou Hana Dušková Martina Dušková Arnoštka Dvořáková

Šárka Dvořáková Vladimíra Fanturová Ing. Jiří Francek Ing. Hana Francková JUDr. Antonín Friml, MBA Martin Froyda Maria Froydová Ing. Pavel Gračko, CSc. Nguyen Hoang Hai Oto Havelka Ing. Martin Hess Ing. Ivo Hofman

Mai Vu Thi Hong Ing. Jana Horne Věra Hovorková Jiří Chudoba Ing. Tomáš Janák Jan Jenčík Miluška Jenčíková Ing. Jana Kadeřábková JUDr. Juraj Károls Jana Kettnerová Jan Kovačovič Karel Králík Ing. RNDr. Vladimír Krylov, Ph.D. Alice a Michal Kutzendorferovi Pavel Kvasnička Tomáš Kvasnička Lenka Kvasničková Mgr. Miloslava Lapáčková Ing. Zdeněk Levý Jana Magdálková Ing. Milan Malý, CSc. Alina Mirakjanová Chung Dang Ngoo Tuan Nguyen Aleš Novák Jakub Novák Josef Novák Tomáš Novák Darja Nováková Mgr. Zdeněk Paroulek

Michal Pařízek Alena Pařízková Zuzana Paulusová Dalibor Petrů Jana Petrů Ing. Jaromír Petružela Ing. Dagmar Petruželová Ing. Magdalena Petruželová RNDr. Petr Petřík, Ph.D. Ing. Son Phan Tomáš Prajs Blanka a Jaromír Přenosilovi Luděk Příhoda Eva Příhodová Renata Pyrochtová Filip Reigl Karolína Regalová Ing. Barbara Rozsypalová Jana Rysová Dipl. Ing. Klaus Scholze Claudia Scholzeová Renata Scholzeová Vladimír Skřivánek Jarmila Skřivánková Soňa Stanbury Ing. Václav Šedivý Renata a Michael Špillerovi Jaroslava Táborská Monika Táborská Hien Hoang Thi Thanh

Hoai Vuthi Thu Hoang Pham Tuan Hana Ulmajerová Mgr. Roman Valeš Ing. Vladimír Valeš Doc. MUDr. Marie Valešová, CSc. Hien Nguyen Van Ing. Markéta a Ing. Mojmír Zálešákovi Ing. Jiří Zeman Barbora Zemanová Petr Zderadička Kateřina Zderadičková Eva Zrzavecká 1) Hlavní město Praha, radní hl. m. Prahy Radek Lohynský ze dne 20. 9. 2012 Magistrát hl. m. Prahy, radní hl. m. Prahy Radek Lohynský se záměrem souhlasí a uvádí, že realizaci je třeba koordinovat s realizací záměru Exit 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice. Doporučuje doplnit: - U záměrů Exit 4 D1 a VS časově a věcně koordinovat zprovoznění, aby byly obě stavby uvedeny do provozu současně, příp. s časovým posunem tak, že Exit 4 D1 musí být uveden do provozu dříve.

- Úprava výše uvedené podmínky: „Zajistit návaznost přípravy a realizace záměrů Exit 4 D1 a VS. U záměrů je nezbytné časově a věcně koordinovat zprovoznění tak, aby byly oba uvedeny do provozu současně a oba finančně zajištěny. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku nevidí opodstatnění pro uvedenou úpravu podmínky. Jde o doplnění podmínky finančního zajištění výstavby záměru, přičemž podmínka jako taková se týká uvedení do provozu. 2) Středočeský kraj ze dne 1. 10. 2012 Středočeský kraj souhlasí se závěry posudku za podmínky respektování opatření v bodu III.6 stanoviska. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere na vědomí, veškerá opatření z posudku byla zahrnuta do návrhu stanoviska. 3) Městská část Praha-Křeslice ze dne 25. 9. 2012 1. Nezákonné rozdělení posuzovaného záměru na více záměrů, „salámování“ Úřad MČ Praha-Křeslice namítá, že oznamovatel nezákonně rozdělil záměr stavby na dva záměry – tzv. Vesteckou spojku a Exit 4. Nevzal v úvahu další předpokládané pokračování VS od D1 (ul. Formanské) na SV v trase JVK. Po zprovoznění VS by nastal dopravní tlak na Jižní Město, který by si pokračování na SV vynutil a nastala by snaha připojit překladiště Metrans u Petrovic na D1 prodloužením VS v trase JVK. Úřad MČ Praha-Křeslice namítá, že tento postup se nazývá „salámováním“ a je v rozporu se zákonem EIA a se směrnicí č. 85/337/EHS o hodnocení vlivu některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Důvodem rozdělení a „odděleného“ posuzování obou staveb je především fakt, že každá stavba má jiného investora a tedy dva oznamovatele z hlediska zákona č. 100/2001 Sb. V případě stavby EXIT 4 D1 je investorem a tedy i oznamovatelem ŘSD, zatímco na stavbu Vestecké spojky je investorem

a oznamovatelem Středočeský kraj. Obtížně by se v tomto případě zajišťovalo posuzování v rámci jednoho procesu EIA. Příprava výstavby obou záměrů od sebe rozhodně účelově oddělena nebyla, v předkládané dokumentaci EIA se s realizací EXIT 4 D1 a dopravního připojení Západní komerční zóny Průhonice počítá a dle toho jsou vyhotoveny rovněž dopravně inženýrské podklady a jiné podpůrné a doprovodné studie, včetně dopravní obsluhy všech ploch zanesených v platném územním plánu. Pro oba záměry Exit 4 na D1 a Vesteckou spojku byly v květnu 2011 zpracovány společné Dopravně inženýrské podklady (DIP). Na základě těchto společných DIP byly vyhodnoceny vždy v každé dokumentaci vlivy obou staveb na životní prostředí. Aby se maximálně eliminoval výše uvedený způsob dělení záměru, neboť obě stavby spolu úzce souvisí. Tedy přesněji řečeno: Exit 4 může existovat bez Vestecké spojky, ale Vestecká spojka bez Exitu 4 ne. Tento postup zpracování obou dokumentací EIA byl také jedním z důvodů vrácení původní dokumentace a doporučeným způsobem jejího dalšího zpracování. Předkládaná dokumentace EIA je tedy zpracována s ohledem na to, že Exit 4 na dálnici D1 existuje a Vestecká spojka (v úseku ZKZP – silnice II/603) je na něj napojena a fungují tedy jako jeden

celek. Součástí návrhu stanoviska je podmínka zprovoznění Vestecké spojky po realizaci Exitu 4 a tedy její zprovoznění nejdříve se zprovozněním Exitu 4. Komentář MŽP: MŽP doporučilo dopisem ze dne 8. 12. 2006 pod č.j. 80749/ENV/06 zpracování jednoho oznámení pro oba záměry (Vestecká spojka a EXIT 4) najednou. Toto potvrdilo i v dopise ze dne 24. 7. 2008 (č.j.: 55455/ENV/08), kdy rovněž požádalo o komplexní posouzení staveb a vyzvalo k předložení společné dokumentace k oběma záměrům. Toto doporučení nebylo oznamovateli respektováno z důvodů rozdílných oznamovatelů a podklady byly předloženy jednotlivě. Tento postup zákon nevylučuje, a proto mohlo tento postup MŽP vzít maximálně na vědomí. Nicméně v celé historii posuzování obou záměrů vedlo procesy EIA tak, aby mohly být synergické a kumulativní vlivy záměrů zohledněny v obou procesech EIA. 2. Rozpor s ustanovením § 16 odst. 3 písm. a) zákona EIA Úřad MČ Praha-Křeslice namítá, že v rozporu s ustanovením § 16 odst. 3 písm. a) zákona EIA nedošlo ke zveřejnění informace o dokumentaci a o posudku a tom, kdy a kde je možno do nich nahlížet, na úřední desce Hl. m. Prahy, či příslušné městské části, což ovlivňuje možnost vyjádření veřejnosti. Posudek nedostatek přechází (viz zdůvodnění na str. 116 posudku). Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovateli posudku není známo, že by dotčené územní samosprávní celky porušily ustanovení § 16 odst. 3 písm. zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění ve smyslu neprodleného zveřejnění informace o dokumentaci a o tom, kdy a kde je do ní možné nahlížet. Zpracovatel posudku není příslušný k řešení správních úkonů v rámci procesu EIA, garantem procesu je rozhodující orgán, v tomto případě MŽP. Komentář MŽP: Informace o dokumentaci, a kde je možno do ní nahlédnout, byla zveřejněna na úřední desce hlavního města Prahy od 2. 2. 2012 do 2. 3. 2012; na úřední desce Středočeského kraje byla tato informace vyvěšena od 30. 1. 2012 do 1. 3. 2012. Informace o zveřejnění posudku byla na úřední desce hlavního města Prahy, resp. Středočeského kraje zveřejněna od 29. 8. 2012, resp. 30. 8. 2012 po dobu 30 dnů. Rovněž informace o vyvěšení na úřední desce hlavního města Prahy byla uvedena v deníku Metro ze dne 31. 8. 2012.

3. Absence vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů záměru s jinými záměry (B.I.4) a nároky na dopravní a jinou infrastrukturu, záměrně podhodnocené vstupy (B.II.4, DIP) Úřad MČ Praha-Křeslice namítá, že záměr VS v úseku Západní komerční zóna Průhonice – silnice II/603 je navrhován do území, které je již dnes environmentálně zatížené. Přesto jsou v území navrhovány i další záměry, které svým rozsahem a charakterem znamenají významné vlivy na životní prostředí (Exit 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice, Západní komerční zóna Průhonice, záměr Propojovací komunikace Formanská - EXIT 4 a administrativní a obytný soubor Praha – Újezd, dálnice D3 ve Středočeském kraji a jeho napojení na silniční okruh kolem Prahy (SOKP) v prostoru začátku Vestecké spojky, Obytná zóna Průhonice včetně jejího připojení na Vesteckou spojku dle územního plánu obce Průhonice, záměr rozšíření kontejnerového překladiště Metrans Uhříněves, záměr výstavby Tesco Šeberov a záměry masivní obytné výstavby ve Vestci, Jesenici, Šeberově a Průhonicích, Pitkovicích, Uhříněvsi a Benicích. VS by se stala spojnicí evropských dálnic, přenášela by cílovou dopravu z D3 do hl. m. Prahy, i tranzitní a kamionovou dopravu. Doprava z těchto záměrů však není v dokumentaci uvažována.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Rok 2030 zachycuje jednu z variant posuzovaných v rámci dokumentace EIA, kde je zahrnut konečný výhledový rozvoj území i komunikační sítě širšího spádového území tak, jak bylo předpokládáno v době zpracování dokumentace EIA (prosinec 2011). Pro rok 2014 bylo uvažováno poměrné naplnění platného územního plánu. Se záměrem „Propojovací komunikace Formanská - Exit 4 a administrativní a obytný soubor Praha - Újezd" se v dokumentaci EIA počítá. Při konstrukci modelového výpočtu dopravního zatížení se vychází z dostupných podkladů, zejména pak z platného územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Rozvojová území, která nejsou podchycena v ÚP SÚ, byla zohledněna v odůvodněných případech (pokročilý stav přípravy změny ÚP SÚ). Je třeba konstatovat, že realizace komerčních zón se odvíjí od záměrů investorů, jejich finančních možností a v neposlední řadě od projednávání záměrů ve vztahu k územním plánům a v dalších správních řízeních. Určit skutečně reálný rozsah komerčních zón na 5 nebo dokonce 20 let dopředu je prakticky nemožné, jejich celkový rozsah a vzájemné spolupůsobení lze jen odhadovat. Je třeba si také uvědomit, že pokud by byly realizovány všechny výše uváděné zamýšlené komerční zóny od Šeberova až po Říčany, patrně by došlo k přerozdělení nikoliv neomezeného okruhu návštěvníků těchto zón a v případě velké koncentrace těchto funkcí objem generované dopravy na jednotku plochy by tím pádem klesnul. Navíc jakákoliv změna územního plánu prochází standardním a náročným legislativním procesem i s účastí všech dotčených orgánů státní správy a samosprávy a také za účasti veřejnosti a tedy není a nebude jednoduché prosadit další změny ploch v daném území. Úřad MČ Praha-Křeslice namítá, že není bráno v úvahu další propojení z Exit 4 D1 a spojnice na komunikaci Formanskou dál na severovýchod podél Milíčovského lesa a podél obytné zástavby MČ Praha - Křeslice a sídlištní zástavby MČ Praha - Petrovice s připojením kontejnerového překladiště Metrans přibližně v trase původního dálničního okruhu „JVK“, které by si vynutila dopravní situace po výstavbě Exit 4 D1 a výše uvedených záměrů. Dále upozorňuje, že komunikace Vestecká spojka a její propojení směrem na severovýchod v původní trase JVK by byly obestavěny dalšími komerčními a administrativními stavbami, sklady,

čerpacími stanicemi a vznikl by tak pás těchto areálů od obce Vestec po areály v Uhříněvsi. Tyto areály by se staly zdrojem další dopravy, která není v dokumentaci vůbec uvažována. Úřad MČ Praha-Křeslice upozorňuje, že záměr by měl významné kumulativní a synergické vlivy s výše uvedenými záměry, zejména z hlediska hlukové zátěže a znečištění ovzduší. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: V Příloze č. 15 dokumentace jsou uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena. Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění

nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území. Úřad MČ Praha-Křeslice namítá, že vyhodnocení předpokládaných kumulativních a synergických vlivů dokumentace obsahuje pouze zčásti, řadu výše uvedených záměrů neposuzuje (a nezahrnuje do vstupních údajů, zejm. DIP, rozptylová studie, akustická studie). Kapitola B.1.4. je z hlediska vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů naprosto nedostatečná. Dokumentace obsahuje pouze pojmenování některých záměrů, bez jakéhokoli parametrického popisu těchto záměrů. Některé záměry zcela chybí, např. záměr „Propojovací komunikace Formanská – Exit 4 D1 a „Administrativní a obytný soubor Praha – Újezd“, který by do lokality přivedl 9462 osob, 85 000 m2 kancelářských ploch, 155 164 m2 nových funkčních ploch, 744 bytů a 3628 parkovacích stání. Kumulaci s tímto záměrem dokumentace EIA ani její podklady (DIP, rozptylová studie, akustická studie) neposuzují. Stejně tak samotné stavby, které jsou součástí záměru Západní komerční zóny Průhonice, nejsou součástí vyhodnocení kumulativních vlivů (str. 27 dokumentace). Úřad MČ Praha-Křeslice namítá, že v tomto ohledu nedošlo k naplnění požadavku č. 14 na dopracování dokumentace ze stanoviska Ministerstva životního prostředí. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Autor posudku neshledal z hlediska posouzení kumulativních a synergických vlivů ostatních plánovaných záměrů v území žádné zásadní pochybení. Rok 2030 zachycuje jednu z variant posuzovaných v rámci dokumentace EIA na základě znalostí a platných informací v době zpracování dokumentace EIA, která zahrnuje konečný výhledový rozvoj území (zprovoznění ZKZP, komerční zóny Čestlice jih, Nupaky a rozvojového území obce Rozkoš a Újezd – včetně komunikace Formanská) i komunikační sítě širšího spádového území, tak jak bylo předpokládáno v době zpracování dokumentace EIA (prosinec 2011). Při konstrukci modelového výpočtu dopravního zatížení se vychází z dostupných podkladů, zejména pak z platného územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Rozvojová území, která nejsou

podchycena v ÚP SÚ, byla zohledněna pouze v odůvodněných případech (pokročilý stav přípravy změny ÚP SÚ). Kapitola B.I.4. je dle názoru zpracovatele posudku zpracována dostatečně. Obsahuje sice skutečně pojmenování pouze některých záměrů, nejedná se však o nedostatek. Ostatní plánované záměry byly zohledněny jako funkční plochy dle platného územního plánu, případně v souladu s navrženou změnou územního plánu a zahrnuty do DIP. Popis kapacity záměrů zmíněných v kapitole B.I.4. dokumentace EIA je patrný ze str. 6 studie Dopravně-inženýrských podkladů, kde jsou v tabulce uvedeny předpokládané počty vyvolaných jízd ve významných rozvojových oblastech. Se záměrem „Propojovací komunikace počítá. Tento záměr je zahrnut v dopravní studii (rok 2030, stav bez záměru) a stavu 2B (rok 2030, stav vymezením posuzovaných záměrů v kapitole 3.3

Formanská - Exit 4“ se v dokumentaci EIA (příloha č. 7 dokumentace EIA) ve stavu 2A se záměrem), což dokládá přehledná tabulka s této studie.

Autor posudku dále konstatuje, že kumulativní záměry jsou v rámci akustické a rozptylové studie uvažovány jako součást celkové (akustické či rozptylové) situace. Dokumentace EIA pak dále vyhodnocuje samostatně vlastní záměr Vestecká spojka v úseku ZKZP – silnice II/603 (spolu s EXITem 4 D1 a ZKZP), který je předmětem předložené dokumentace EIA.

K připomínce týkající se toho, že samotné stavby, které jsou součástí záměru Západní komerční zóna Průhonice, nejsou součástí vyhodnocení kumulativních vlivů, uvádí zpracovatel posudku následující: V dopravní studii (příloha č. 7 dokumentace EIA) je velmi jasně definováno, že do stavů se záměrem (1B, 1C, 1E a 2B) byla zahrnuta Západní komerční zóna Průhonice. Na základě upřesněného rozsahu zástavby budoucí ZKZP tak, jak jej poskytl investor záměru, byl zpracovatelem dopravní studie na základě celkového uvažovaného počtu jednosměrných jízd/24 hod. ze ZKZP zpracován kartogram intenzit dopravy integrovaný pouze provozem ze ZKZP (příloha č. 4.1 a 4.2 dopravní studie). Autoři dokumentace EIA tak naplnili bod č. 14 dopisu Ministerstva životního prostředí ze dne 24. 7. 2008 (č. j. 55337/ENV/08), který požadoval zohlednění vlivu provozu ZKZP ve vazbě na výstavbu Vestecká spojky a EXITu 4. Zmíněné vyhodnocení kumulativních vlivů bylo provedeno na maximální (předvídatelné) zatížení daného území. V rámci dopravní studie byla zpracována řada stavů, které počítají s různým stupněm zástavby daného území i rozsahem místní i komunikační sítě v zájmovém území. Jednotlivé stavy byly mj. sestaveny tak, aby byla právě maximální předpokládaná zátěž území. Jedná se např. o stav 1A (rok 2014, stav a 1B (rok 2014, stav se záměrem), které nepočítají např. se SOKP stavbou 511, která její realizaci na řešenou lokalitu zásadní pozitivní význam.

možné modelových nadřazené zhodnocena bez záměru) bude mít při

Úřad MČ Praha-Křeslice namítá, že údaje dopravních intenzit za rok 2010 považované za současný stav jsou neaktuální a údaje predikované k rokům 2014 a 2030 jsou záměrně podhodnoceny z důvodu, aby vyšlo vyhodnocení rozptylové a akustické studie. Těžko lze uvěřit předpokladu nárůstu dopravní intenzity na úseku D1 v úseku Praha – Exit 4 a Exit 4 – Průhonice (viz tabulky na str. 40 dokumentace) o pouhých 7 300 vozidel ve stavu 1A na hlavní dopravní tepně, přivádějící dopravu z východu, jihovýchodu a jihu, z širšího okolí, kde nyní dochází k obrovské výstavbě obytných a komerčních objektů (zástavba v Pitkovicích, Průhonicích atd.). Předpoklad nárůstu dopravy ve stavu 1C a 1D je taktéž podhodnocen, nárůst musí být z důvodu realizace kumulativních a synergických záměrů výrazně vyšší. Předpoklady intenzit dopravy ve stavech 2A a 2B nelze také považovat za hodnověrné. Z důvodu realizace celé řady záměrů, další expanze bytové a komerční výstavby podél dálnice D1, D3

a v jejich širším i vzdálenějším okolí, nelze předpokládané hodnoty považovat za reálný odhad. Úřad MČ Praha-Křeslice namítá, že v dokumentaci nekorespondují údaje v tabulkách 1B a 1C ve sloupci osobní automobily. Byť jediným rozdílem mezi tabulkami proklamovaný a nereálný zákaz vjezdu těžké nákladní dopravy nad 12 tun na VS (1C), ve sloupcích OA jsou zcela nekorespondující rozdíly, činící až 6 000 vozidel denně (první dva řádky – Vestecká spojka a napojení ZKZP). Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Dopravně-inženýrské podklady byly zpracovány nezávislým subjektem, kterým je TSK hl. m. Prahy. K hlavním činnostem tohoto odborného subjektu patří zejména sběr a analýza dat o dopravě, prognózování rozvoje dopravy, návrhy organizace a řízení silničního provozu, návrhy dopravních řešení, zpracování opatření k zajištění plynulosti a bezpečnosti provozu, dopravní výchova a osvěta, uplatňování nových technologií v dopravě atd. Autoři posudku nemají připomínky k informacím uvedeným v dopravně-inženýrských podkladech, které jsou součástí dokumentace EIA. Osm hodnocených modelových stavů bylo sestaveno s ohledem na to, aby byl posouzen jak stávající stav, tak i výhledová náplň území, včetně předpokládaného maximálního dopravního zatížení území.

V rámci modelových stavů byly uvažovány i stavy nadřazené komunikační sítě, které jsou pro dané území méně pozitivní. Např. ve variantě 1A (rok 2014, stav bez záměru), variantě 1B (rok 2014, stav se záměrem) a variantě 1C (rok 2014, stav se záměrem, s regulací TNA) se nepočítalo se stavbou 511 SOKP, jejíž zprovoznění bude mít příznivý vliv na omezení dopravní zátěže daného území, a to především z hlediska nákladní dopravy. Zmíněné stavy 2A a 2B byly zpracovány pro cílový stav komunikační sítě na území hl. m. Prahy a středočeského regionu a vychází z platných územních plánů. I přes řadu nejistot vzhledem k vzdálenému časovému horizontu roku 2030 se jedná o odhad možného nárůstu intenzit automobilové dopravy, který je pro účely procesu EIA postačující a relevantní. Autor posudku nepovažuje modelované stavy 2A a 2B za podhodnocené ani nehodnověrné. V prezentovaných vstupech do těchto modelů, ani v jejich výstupech neshledal žádné závažné nedostatky. K zmíněným nekorespondujícím údajům v tabulkách prezentujícím stav 1B a 1C podotýká zpracovatel posudku následující: Dopravní model pracuje s impedancemi na komunikační síti, tj. pokud je daná komunikace přetížena (dopravní poptávka se blíží kapacitě), stává se daná trasa méně atraktivní. Vyloučením těžké nákladní dopravy na Vestecké spojce dojde k významnému uvolnění kapacity, která je využita osobní automobilovou dopravou. Tato modelová úvaha byla již v praxi ověřena např. na Jižní spojce při odklonu těžké nákladní dopravy na novou trasu Pražského okruhu. Zmíněný odklon způsobil nárůst intenzit osobní automobilové dopravy na Jižní spojce o cca 20 tis. vozidel. Detailní rozbor je patrný např. z ročenky dopravy pro rok 2010, str. 18 (http://www.tskpraha.cz/rocenka/webbooks/Rocenka2010 CZ/index). Úřad MČ Praha-Křeslice se domnívá, že zpracovatel přikrývá nedostatky dokumentace, pečlivé vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů je požadováno dle rozsudku NSS č.j. 1 Ao 7/2011-526 bod 56-90, kdy musí obsahovat vyhodnocení stávajících a předpokládaných kumulativních a synergických vlivů, a to i k činnostem a záměrům plánovaným, přičemž musí být provedeno pro nejhorší možnou variantu z pohledu ŽP (bod 34). Úřad MČ Praha-Křeslice se domnívá, že nebylo provedeno řádně vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů a proto považuje posudek za zfalšovaný a protizákonný.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Jak již autor posudku výše poznamenal, neshledal z hlediska posouzení kumulativních a synergických vlivů ostatních plánovaných záměrů v území žádné zásadní pochybení. Zpracovatel posudku důrazně odmítá uvedená nařčení o falšování či protizákonnosti posudku. 4. Podhodnocené dopravní zátěže Úřad MČ Praha-Křeslice namítá, že dopravní zátěže jsou podhodnocené, nejsou posouzeny některé rozvojové záměry, nebo jsou uvažovány s nižšími kapacitami, nebo není uvažováno s funkcí VS jako spojnicí evropských dálnic, nejsou dostatečně vyhodnoceny vlivy dalších záměrů. U záměru Západní komerční zóny Průhonice, Administrativního a obytného celku Újezd, plánovaného rozvoje v Rozkoši, komerční zóny Nupaky, komerční zóny Čestlice jih je vliv podhodnocen. Nejsou uvažovány vlivy záměrů v Pitkovicích, Benicích a Uhříněvsi, hypermarketu TESCO v Šeberově, propojení evropských dálnic, připojení kontejnerového překladiště Metrans u Petrovic. Vliv připojení D3 je výrazně podhodnocen.

Dokument „Výhledové odhady průjezdu os. aut…..“, který je přílohou připomínek, prokazuje nedostatečně vyhodnocené kumulativní a synergické vlivy a záměrně podhodnocené vstupy do DIP a navazujících studií, zejména rozptylové a akustické. Do počtu průjezdů nejsou zahrnuty automobily nákladní a těžké nákladní a auta, která by projížděla při prodloužení komunikace kolem Milíčovského lesa a připojení překladiště Metrans. Odhad je 20 000 nákladních a těžkých nákladních a aut, skutečné rozbory ukazují počet 3 - 5x vyšší. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Funkce Vestecké spojky je dostatečně komentována v dokumentaci EIA. Autor posudku nemá k uvedenému popisu připomínky. Podotýká, že Vestecká spojka má primárně sloužit pro obsluhu přilehlého území (nikoliv pro tranzitní dopravu, pro kterou je plánován a budován Silniční okruh kolem Prahy). Vlivem Vestecké spojky a EXITu 4 na D1 na dopravní zátěž území se podrobně zabývají dopravněinženýrské podklady (příloha č. 7 dokumentace EIA), které zpracovala Technická správa komunikací hl. m. Prahy, úsek dopravního inženýrství (dále jen TSK). V rámci vytvořených dopravních modelů pro prognózované stavy byly zohledněny veškeré vztahy a vazby na komunikační síti zájmového území, včetně preferencí v cílovém směřování dopravy. Intenzita dopravy na Vestecké spojce byla modelována pro řadu stavů nadřazené komunikační sítě v širším zájmovém území (celkem 8 stavů). Je tak komplexně posouzen dopravní vliv Vestecké spojky v zájmovém území. Zpracovatel posudku již výše uvedl, že se s prodloužením komunikace kolem Milíčovského lesa a připojením překladiště Metrans nepočítá. Zpracovatel posudku nesouhlasí s uvedenými údaji o nárůstu dopravy. Uvedená množství automobilů představují prakticky srovnatelnou intenzitu, jaká je na dálnici D1 u Průhonic. Lze si jen těžko představit, že tuto intenzitu vyvolá realizace dvoupruhové Vestecké spojky. 5. Neposouzení vynuceného pokračování VS v trase JVK kolem Křeslic a Petrovic Úřad MČ Praha-Křeslice upozorňuje, že není uvažováno dopravní zatížení pokračováním VS na D1 SV kolem Milíčovského lesa, Křeslic a Petrovic s připojením překladiště Metrans komunikací přibližně v trase JVK. Koridor pro tuto komunikaci je udržován volný nezastavitelný. Po výstavbě

VS a křižovatky Exit 4 by si situace vynutila pokračování, jsou připraveny projekty komunikace kolem Petrovic přes Dobrou Vodu na pilířích a petrovickým sídlištěm v tunelu. Posuzovatel toto vypořádal nepřijatelně, územní plán je možné změnit. Posouzení musí být provedeno pro nejhorší možný stav. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: V Příloze č. 15 dokumentace jsou uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena. Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění

nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území. 6. Neposouzení VS jako vysokokapacitní spojnice dálnic v trase JVK v čtyřpruhovém provedení Úřad MČ Praha-Křeslice namítá, že VS je uvažována jako dvoupruhová. Křižovatka Exit 4 je navržena jako vysokokapacitní křížení „diamant“ a VS je zde navržena jako šestipruhá. Část VS až na ul Vídeňskou ve Vestci je hotová jako dálniční komunikace. Pokud by vznikla zbylá část VS jako dvoupruhová, docházelo by k dopravním zácpám a situace by si vynutila rozšíření VS na čtyřpruhou. Dokumentace EIA i podkladové studie nebyly vyhodnoceny pro čtyřpruhové uspořádání komunikace, ale jako dvoupruhové. Tato skutečnost je v rozporu s požadavkem č. 12 na dopracování dokumentace ze stanoviska Ministerstva životního prostředí č.j. 55337/ENV/08 i s reálným předpokladem, neboť Ministerstvo dopravy požaduje počítat s Vesteckou spojkou ve čtyřpruhovém provedení v rezervě, stejně tak předpokládané intenzity dopravy dle DIP 4pruhové uspořádaní vyžadují. Dokumentace musí být vyhodnocena na maximální možné zatížení, tj. min. 4pruhové řešení. Posudek nemůže stanovit podmínku, že záměr bude posuzován pouze ve dvoupruhovém uspořádání. Posudek měl trvat v souladu se stanoviskem MŽP na vyhodnocení i pro čtyřpruhové řešení (na maximální možné zatížení). Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Vyhodnocení čtyřpruhové varianty komunikace Vestecká spojka v úseku ZKZP – silnice II/603 nebylo provedeno záměrně, neboť z nových dopravně-inženýrských podkladů jasně vyplynulo, že maximální předpokládanou zátěž na Vestecké spojce s rezervou přenese i varianta dvoupruhového uspořádání komunikace. Požadavek na vytvoření rezervy na čtyřpruhové minulosti vznesen Ministerstvem dopravy. V této souvislosti byl společností EUROSPEKTRUM GROUP a.s. zaslán dopis (dne 30. revizi požadavku na územní rezervu. Na základě další však došlo k upuštění od tohoto původního požadavku.

uspořádání komunikace byl v na Ministerstvo dopravy 1. 2012, č. j. 84/12) s žádostí o komunikace s Ministerstvem dopravy

Závěrem autor posudku odkazuje na následující podmínku, která je součástí návrhu stanoviska: „Vestecká spojka bude dále projektově připravována a realizována pouze jako dvoupruhová komunikace, bez ponechání územní rezervy pro čtyřpruh.“ 7. Neposouzení alternativy dopravního řešení k VS Úřad MČ Praha-Křeslice upozorňuje, že dokumentace EIA v rozporu s bodem B.I.5 přílohy č. 4 a požadavkem MŽP č.j. 55337/ENV/08 na přepracování dokumentace EIA (bod 10 a 14) obsahuje pouze jednu variantu a variantu nulovou. Zdůvodňování odkazem na ÚPD je nezákonné. Technické řešení křižovatek nelze považovat za variantu záměru. Zdůvodnění nevyhodnocení varianty Studie dopravní obsluhy v JV segmentu Prahy je nepřijatelné. ÚRM nemá v procesu posuzování vlivů žádnou výsadní pozici, na základě jeho stanoviska nelze zdůvodňovat odmítnutí povinnosti vyhodnocení předložené varianty. Uvedená studie řeší alternativně k záměru Exit 4 dopravní obsluhu území včetně rozvojových ploch a ochranu obydlených lokalit bez nebezpečí vzniku kapacitní komunikace pro tranzitní a kamionovou dopravu a bez možnosti vzniku dopravně škodlivých komerčních zón. Posudek tento nedostatek neřeší, pouze přebírá nezákonné zdůvodnění zpracovatele.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Trasa Vestecké spojky úzce navazuje na umístění stavby EXIT 4 D1. Jak uvádí v úvodu dokumentace EIA „EXIT 4 D1 a dopravní připojení ZKZP“ její zpracovatel, tak samotný proces vyhledávání optimální (nejméně konfliktní) lokalizace křižovatky Exit 4 probíhal v minulosti a jako nejvhodnější profil dálnice D1 pro umístění Exitu 4 byl vybrán v km 3,756. Tento profil je fixován v platných územních plánech a je na něj navázáno směrové vedení Vestecké spojky. V minulosti již bylo prověřováno variantní umístění Exitu 4 v km cca 3,9. Toto řešení bylo vyhodnoceno z hlediska vlivů na životní prostředí jako nevhodné a bylo opuštěno. Hledat jiné místo pro křižovatku mezi Exitem 2 D1 a Exitem 6 D1 je velmi obtížné pro malou vzdálenost mezi křižovatkami a velmi špatnou možnost umístění dopravního značení mezi nimi (v souvislosti s bezpečností dálničního provozu) a také další napojení silniční sítě z důvodu hustého osídlení v blízkosti hl.m. Prahy. Při hledání optimálního (nejméně konfliktního) vedení Vestecké spojky a umístění EXIT 4 D1 byla zohledněna konfigurace terénu, vzdálenost od obytné zástavby, minimalizace střetů s biologicky cennými prvky v území, soulad s územně-plánovací dokumentací a v neposlední řadě i smysluplnost a realizovatelnost napojení na stávající komunikační síť. Vedle lokalizace Vestecké spojky byly v minulosti prověřovány různé varianty technického řešení křižovatek. Prostorově náročnějším způsobem bylo v minulosti řešeno křížení se silnicí III/0032, cyklostezkou a regionálním biokoridorem v km cca 0,8 stavby, kdy navrhovaný protihlukový val zasahoval do lokálního biocentra. Po připomínkách vznesených k předchozí verzi dokumentace EIA byl rozsah zásahu do dotčených prvků ÚSES upraven a minimalizován. Autor posudku považuje argumentaci, proč je Vestecká spojka řešena pouze v jedné (aktivní) variantě, již vzhledem k předchozímu procesu hledání optimální trasy za akceptovatelnou. Dále konstatuje, že dle jeho názoru je, že nyní předložená dokumentace EIA v souladu s požadavky MŽP na doplnění dokumentace je doplněna o vyhodnocení a porovnání stavů se záměrem a stavu bez záměru. Z hlediska vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo je tak jasně patrné, jaký vliv (přírůstek z hlediska akustické situace i znečištění ovzduší) bude mít navržená stavba. Ke studii arch. Preiningera autor posudku podotýká: V roce 2004 zpracoval Ing. Preininger studii „Dopravní obslužnost JV sektoru Prahy“, ve které navrhl odlišné dopravní řešení pro území na jižním a jihovýchodním okraji Prahy. Toto dopravní řešení bylo projednáno na Útvaru rozvoje

hl. m. Prahy (ÚRM) a nebylo k němu vydáno kladné stanovisko. S předloženým dopravním řešením nesouhlasila ani TSK hl. m. Prahy či MČ Praha 11. Navržené varianty ze studie Ing. Preiningera vyřazují Vesteckou spojku jako sběrnou komunikaci městského významu a místo toho orientují systém místních komunikací i Vesteckého přivaděče z Pražského okruhu buď na přetíženou Kunratickou spojku a na přetíženou křižovatku Chodov na D1 nebo přímo na tuto křižovatku. Tyto varianty dopravní situaci v oblasti neřeší, neboť: 1/ Nezaručují obsluhu území, a tím rozvoj obcí daný ve schválených územních plánech. 2/ Konzervují pohyb vozidel na síti místních pomalých a poddimenzovaných komunikací. 3/ Přesouvají rostoucí zátěž z pokračující urbanizace území u hl. m. Prahy na přetížené komunikace Vídeňská, Kunratická spojka a křižovatka Chodov. 4/ Neumožňují napojení z obchvatu Šeberova do kapacitní sběrné komunikace, jíž je právě Vestecká spojka. 5/ Způsobují nárůst dopravy na Kunratické spojce, která vede v ZCHÚ (přírodní památka Hrnčířské louky) a novou obytnou výstavbu v Šeberově, a proto je z hlediska ochrany ŽP tato varianta nepřijatelná.

6/ Cílem studie je přenesení problematiky přetížené místní sítě v celé oblasti orientace dopravy na křižovatku Chodov a Jižní Město, přičemž tato křižovatka představuje hlavní spojnici Jižního Města s centrem. Kapacita a bezpečnost křižovatky je na hranici únosnosti. Výše uvedená studie byla již v minulosti odmítnuta dopravními institucemi a samosprávou, nejnověji též vyjádřeními ÚRM a TSK hl. m. Prahy. Z tohoto důvodu se zpracovatel dokumentace EIA touto variantou dopravní obsluhy území dále nezabýval. Autor posudku pokládá výše uvedené informace za dostatečně pádný argument, proč byla tato dopravní varianta z posouzení EIA vyloučena. Dále je nutné upozornit na fakt, že zmíněná studie je již značně neaktuální, byla zpracována již v říjnu roku 2004, a tedy vychází ze značně neaktuálních dat, protože byla zpracována na základě dopravních dat, která byla k dispozici před vstupem ČR do EU a je známo, že po roce 2004 se značně změnila, narostla a změnila se i skladba dopravy na komunikační síti v ČR. 8. Zásadní nedostatky vyhodnocení vlivu záměru na ovzduší Úřad MČ Praha-Křeslice namítá, že rozptylová studie (RS) je zpracována nedostatečně, je vnitřně rozporná a neodpovídá požadavkům pro RS. RS nesplňuje požadavky MŽP. Posuzované stavy záměru se téměř nedají rozlišit, celá RS je v tomto ohledu značně nepřehledná, vizualizace výsledků modelu je na velmi špatné úrovni. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Posouzením úplnosti a správnosti předložené dokumentace EIA se detailně zabývá úvodní kapitola II.1. posudku. Stejně tak se i tato kapitola zabývá rozptylovou studií ve vztahu k jednotlivým požadavkům MŽP na její dopracování uvedenými v dopise MŽP ze dne 24. 7. 2008, č.j. 55337/ ENV/08. V této souvislosti autor posudku konstatuje, že až na drobné připomínky (převážně formálního charakteru) neshledal v předložené rozptylové studii zásadní nedostatky. Studie je pro účely hodnocení vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo (proces EIA) zpracována dostatečně a v souladu s metodickými pokyny MŽP. Označení hodnocených stavů přesně odpovídá označení stavů v dopravněinženýrských podkladech i ve vlastní dokumentaci EIA. Autor posudku částečně souhlasí s připomínkou týkající se grafického zpracování výsledků výpočtů.

Autor rozptylové studie zvolil ve snaze po co nejlepším grafickém výstupu jako podklad barevné ortofotomapy. Pro lepší přehlednost by však bylo vhodnější zvolit klasické mapové podklady. Tato připomínka je však spíše formálního charakteru, bez vlivu na celkové hodnocení záměru. Úřad MČ Praha-Křeslice namítá, že RS nevyhodnocuje klíčové látky PM2,5 a benzo(a)pyren a v daném místě (ve východní části) jsou již limity překračovány. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: TZL frakce PM2,5 nejsou řešeny z několika důvodů. V současné době nejsou stanoveny emisní faktory PM2,5 pro motorová vozidla. Jsou k dispozici různé přepočty z emisí PM10. Problém je také s přesnějším stanovením resuspendované prašnosti částic PM2,5, která na emisích TZL z dopravy má rozhodující podíl. Obdobný problém s emisními faktory je i pro benzo(a)pyren. Vypočtené hodnoty by i s ohledem na použitý model byly zatíženy velkou nepřesností. Pro stanovení emisí motorových vozidel, ze kterých jsou pak pro sledované látky vypočteny imisní příspěvky, byl použit program MEFA 06. Tento program neumožňuje výpočet emisí pro benzo(a)pyren a PM2,5.

Pozn.: Dle současných údajů o hodnotách koncentrací PM2,5 v jednotlivých referenčních bodech dle aktualizovaného modelu ATEM 2010 lze předpokládat, že ve sledované oblasti nebude docházet k překročení imisního limitu pro PM2,5. Autor posudku na základě výše uvedených důvodů nepožadoval doplnění rozptylové studie o hodnocení polutantů PM2,5 a benzo(a)pyren. Úřad MČ Praha-Křeslice upozorňuje, že se v RS tabulkách odhadu vývoje imisního pozadí neoprávněně kalkuluje se zlepšením kvality ovzduší u „kritických polutantů“. Je nesmyslné kalkulovat s tím, že koncentrace NOx klesnou v oblasti, kde dochází k nárůstu dopravy a dalších ekonomických aktivit. Dle Atlasu ŽP v Praze (www.premis.cz) se koncentrace NOx pohybují na úrovni až 35 ug.m-3 (v RS 25 ug.m-3), roční koncentrace NOx až na úrovni 40 ug.m-3. Podobně u koncentrací PM10 je nesmyslné kalkulovat s poklesem, jelikož dochází k nárůstu dopravy a dalších ekonomických aktivit. Dle Atlasu ŽP v Praze (www.premis.cz) se koncentrace PM10 pohybují na úrovni až 35 ug.m-3. Uváděné hodnoty v blízkosti D1 jsou mylné, odpovídají venkovským pozaďovým aktivitám. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Dle stránky 7 Obrazové přílohy k rozptylové studii je dle modelu ATEM dosaženo v části Šeberov hodnot 20-25 µg/m3 a v části Hrnčíře 15-20 µg/m3. Úrovně 25-30 µg/m3 je dosaženo v okolí D1 a tedy na hranici oblasti hodnocení předkládané rozptylové studie dle modelu ATEM. Pro území mimo model ATEM lze v zásadě pozadí hodnotit pouze dle informací týkající se území se zhoršenou kvalitou ovzduší pro rok 2010, ze kterých je patrné, že prostor navrhované Vestecké spojky nepatří mezi území se zhoršenou kvalitou ovzduší, jak je patrné z následujících podkladů: Obr. č. 1 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) + území s překročením cílových limitů v r. 2010 Překročení imisních limitů, ev. cílových imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce

Jak je zřejmé, k překročení koncentrací v roce 2010 došlo pouze v prostoru mimoúrovňové křižovatky u D1 – Průhonice. Proto se nelze ztotožnit s konstatováním, že dochází k překročení

PM10 v oblasti Šeberova.

Obr. č. 2 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) + území s překročením cílových limitů v r. 2010 Překročení imisních limitů, ev. cílových imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek PM10 - roční průměrná koncentrace

V oblasti nedochází k překročení limitní koncentrace pro průměrné roční koncentrace PM10. Obr. č. 3 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) + území s překročením cílových limitů v r. 2010 Překročení imisních limitů, ev. cílových imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek NO2 - roční průměrná koncentrace

V oblasti nedochází k překročení limitní koncentrace pro průměrné roční koncentrace NO2.

Obr. č. 4 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) + území s překročením cílových limitů v r. 2010 Překročení imisních limitů, ev. cílových imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek benzen - roční průměrná koncentrace

V oblasti nedochází k překročení limitní koncentrace pro průměrné roční koncentrace benzenu. Uváděné hodnoty v blízkosti dálnice vycházejí z imisního pozadí modelu ATEM, který je běžně pro stanovení pozadí využíván. Bilance emisí pro řešené úseky komunikací odpovídají použitým emisním faktorům dle programu MEFA. Taktéž vypočtený příspěvek k imisní zátěži z řešených úseků komunikací ve zvolených variantách v podstatě odpovídá vstupům do výpočtů. Úřad MČ Praha-Křeslice namítá, že současná ekonomická situace zpomaluje obměnu vozového parku v ČR. Dle Sdružení automobilového průmyslu se průměrné stáří vozového parku v ČR v letech 2010 a 2011 zvýšilo na 13,76 roku (www.autosap). RS podhodnocuje vstupy emisí do modelu. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: V rozptylové studii je komentována velikost daného rozdílu emisní vydatnosti uvažovaných liniových zdrojů pro dané výpočtové stavy s tím, že se zde projevuje vliv lepších emisních faktorů vozidel pro vyšší výpočtový rok. Z důvodu porovnávání rozptylových studií řešících liniové zdroje (automobilovou dopravu) je požadováno MŽP používat emisní faktory dle schváleného výpočtového programu MEFA02. Novější model MEFA 06, který autor použil pro výpočet emisí z provozu motorových vozidel, v sobě zahrnuje předdefinovaná složením vozového parku pro daný typ komunikace a dále umožňuje výpočet pro daný výpočtový rok, který v sobě zahrnuje i vliv stáří vozidel na daný emisní faktor. Pro výpočty, jak je ve studii uvedeno, bylo použito definované složení vozového parku „Praha a dálnice“. Ve studii tak pro výpočet emisí z motorových vozidel bylo použito postupu schváleného MŽP. Uváděné stáří vozidlového parku však platí obecně a průměrně pro celou ČR. Jsou však prokázány a lze také prokázat podstatné rozdíly ve stáří vozidlového parku v různých oblastech, krajích a aglomeracích a také komunikacích různých tříd.

Úřad MČ Praha-Křeslice namítá, že RS udává příspěvky do 5 µg.m-3 ale z modelových výpočtů ČHMÚ nebo ATEMU vyplývá, že v blízkosti D1 roste průměrná roční úroveň znečištění PM10 z méně než 20 µg.m-3 až na 40 µg.m-3, což neodpovídá výsledku RS 5 µg.m-3. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Vypočtené příspěvky záměru k imisnímu pozadí odpovídají zadaným intenzitám dopravy. Autor vyjádření porovnává celkovou imisní zátěž dle pozadí modelu ATEM (ve kterém je zahrnut provoz na D1, jakož i řada dalších zdrojů znečišťování jak z území hl. m. Prahy, tak i dálkových přenosů) s příspěvky k imisní zátěži z úseků komunikací definovaných v rozptylové studii. Uváděné hodnoty imisního pozadí v blízkosti dálnice vycházejí z modelu ATEM, který je běžně pro stanovení pozadí využíván. Úřad MČ Praha-Křeslice považuje za nedostatek, že příloha RS (grafické vyobrazení) není součástí zveřejněné dokumentace. Je nepřípustné odsouvání řešení staveb obaloven živičných směsí do další fáze projektové přípravy (salámování) v takto exponované lokalitě. Toto musí být hodnoceno v EIA včetně zmírňujících podmínek. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: V souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., v platném znění není povinností odevzdat kompletní dokumentaci EIA včetně všech jejích příloh v elektronické podobě. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění postačí zveřejnění v Informačním systému EIA alespoň textové části dokumentace EIA, což bylo splněno. Veřejnost má možnost se seznámit s kompletní dokumentací EIA včetně všech příloh (v tištěné podobě) na úřadech dotčených městských částí (resp. obcí). Zpracovatel posudku uvádí, že stavby obaloven živičných směsí nejsou předmětem posuzovaného záměru. Úřad MČ Praha-Křeslice považuje za zavádějící tvrzení zpracovatele EIA na str. 109, že: „Celkově lze konstatovat, že provoz posuzovaného záměru nebude pro své okolí příčinou překračování závazných imisních limitů u sledovaných znečišťujících látek, tj. u NO2, PM10 a benzenu a změna imisní situace spojená s realizací záměru bude pro dané prostředí únosná. Z hlediska znečištění ovzduší lze konstatovat, že v zájmové lokalitě nedojde k významnému navýšení imisních koncentrací znečišťujících látek, které by vedlo k překročení platných imisních limitů.“ Ve smyslu

zákona o ochraně ovzduší (§ 2 písm. j a § 6 odst. 1) je klíčový nikoliv imisní příspěvek samotného záměru, ale celková situace se započtením zvýšení imisí vlivem záměru. A ta znamená, že budou překračovány (krátkodobé) imisní limity pro ochranu zdraví, stanovené nařízením vlády č. 597/2006 Sb. jako závazné hodnoty. V takovém případě i příspěvek provozu záměru (cca 3,5 % u sledovaných polutantů) je třeba vnímat jako významný příspěvek, byť se tuto skutečnost dokumentace EIA pokouší bagatelizovat. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Lze vyslovit souhlas s konstatováním dokumentace EIA, že samotný příspěvek záměru skutečně nebude pro své okolí příčinou překračování závazných imisních limitů. Obdobně platí i vyjádření dokumentace, že v zájmové lokalitě nedojde k významnému navýšení imisních koncentrací. Ve vztahu k problematice pozadí, o čemž je především vedena polemika připomínky, lze vyslovit závěr, že údaje o pozadí roku 2010 vycházejí z běžně uznávaného modelu ATEM, rok 2014 je potom aproximací modelu ATEM roku 2010 a 2014. Za předpokladu, že v roce 2030 zůstanou v provozu všechny ostatní zdroje znečišťování ovzduší při stávajících emisních parametrech a budou se uvažovat pouze změny v intenzitách dopravy na řešených komunikačních úsecích, potom nelze odhad imisního pozadí i pro rok 2030 považovat za nereálný. Imisní pozadí dle modelu ATEM

pro území, kde je imisní zátěž tímto modelem řešena pro rok 2020, je patrné z mapových podkladů uvedených v komentáři k této problematice ve vyjádření Hl. m. Prahy. Pro území, kde není imisní pozadí řešeno modelem ATEM, lze usuzovat pouze ze stávajících vymezených oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (viz vypořádání připomínek ve vyjádření Hl. m. Prahy). Úřad MČ Praha-Křeslice upozorňuje, že posudek výše uvedených výhrad k dokumentaci ponechává bez povšimnutí a vytýká dokumentaci pouze drobné formální vady. Posudek nenavrhuje relevantní opatření ke snížení vlivu záměru na zatížení obyvatel znečišťujícími látkami, byť ve východním prostoru jsou překračovány imisní limity pro PM10 (str. 80) a záměr (v kumulaci s dalšími) přinese významný nárůst dopravní i imisní zátěže. Podmínka zvážit zavedení dalších nápravných opatření….(str. 295) je neadekvátní. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: V rámci návrhu stanoviska jsou uvedena opatření: Z hlediska ochrany ovzduší, tj. ke snížení znečišťování ovzduší z provozu komunikace, plnit následující požadavky: a) Zajistit pravidelné čištění vozovky. b) Po skončení zimního období zajistit očistu komunikace k odstranění zbytků posypových solí. c) Zajistit údržbu vysázené izolační zeleně a dosadby v případě poškození nebo úhynu dřevin. 9. Nezohlednění stávajícího překračování limitů znečištění ovzduší v posudku Úřad MČ Praha-Křeslice upozorňuje, že v oblasti jsou překračovány limity 24hod. koncentrace prachových částic v místech, kde je uvažováno s křižovatkou Exit 4 a kam má VS přivést další desetitisíce aut z D3 a jižních Čech a pražských příměstských oblastí. Tento fakt posuzovatel pomíjí a tvrdí, že záměr je akceptovatelný. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Pro vymezení území, kde dochází k překračování imisních limitů, slouží vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Z těchto údajů je patrné, že prostor posuzovaného záměru nepatří mezi území se zhoršenou kvalitou ovzduší s výjimkou krátkodobých koncentrací PM10, jak je patrné z obr. č. 1 (opětovně zařazený).

Obr. č. 1 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) + území s překročením cílových limitů v r. 2010 Překročení imisních limitů, ev. cílových imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce

Jak je zřejmé, k překročení koncentrací v roce 2010 došlo pouze v prostoru mimoúrovňové křižovatky u D1 – Průhonice. Celkově lze konstatovat, že ve fázi provozu posuzovaného záměru nebude tato stavba příčinou překračování závazných imisních limitů u sledovaných znečišťujících látek, tj. NO2, PM10 a benzenu a změna imisní situace spojená s realizací záměru bude pro dané prostředí únosná. Příspěvek k pozaďové zátěži podél trasy D1 je vzhledem k významu D1 nevýznamný. V oblastech se současnými vyššími hodnotami IHK (maximální krátkodobé koncentrace) pro NO2 a PM10 dojde pouze k malému navýšení těchto hodnot, které nepovede k výraznějšímu zhoršení stávající situace. Vlivem provozu posuzovaného záměru dojde k rozšíření pásu znečištění podél dálnice D1 v nejbližším okolí MÚK Exit 4 a podél nových komunikací. Tento rozšířený pás nezasáhne vyššími hodnotami území s trvalým výskytem osob. Tyto oblasti v zájmovém území jsou především pod vlivem znečištění z provozu dálnice D1. K největšímu přírůstku sledovaných znečišťujících látek dojde v prostoru MÚK Exit 4. 10. Zásadní nedostatky hlukového posouzení Úřad MČ Praha-Křeslice upozorňuje, že hluková studie a měření hluku v lokalitě prokazují významné překračování závazných hygienických limitů hluku pro venkovní chráněný prostor. Hluková studie zcela opomíjí vyhodnocení hluku pro vnitřní chráněný prostor. Dokumentace EIA neobsahuje vyhodnocení hlukové zátěže pro fázi výstavby. Vzhledem k překračování hygienických limitů hluku v dané oblasti v současné chvíli a vzhledem k zásadním přepravním nárokům na dopravu a odvoz materiálu a surovin je tato skutečnost zásadním nedostatkem předložené dokumentace EIA.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Autor posudku upřesňuje, že z akustické studie sice vyplývá, že v některých výpočtových bodech budou skutečně překročeny hygienické limity, avšak tyto kontrolní body jsou ve všech případech umístěny v blízkosti stávajících místních komunikací a doprava na těchto místních komunikacích je dominantním zdrojem hluku v těchto kontrolních bodech. Hygienické limity by v těchto kontrolních bodech byly překročeny i bez existence Vestecké spojky. Při řešení akustických studií v rámci dokumentací EIA se běžně provádí hodnocení vlivu záměru především na jeho okolí, a tedy na chráněný venkovní prostor staveb, popř. chráněný venkovní prostor v posuzovaném zájmovém území. Jedná se především o posouzení vlivu na okolí staveb a tedy venkovní prostor. V rámci předkládaného návrhu protihlukových opatření hlukové studie výpočtově dochází ke splnění hygienického limitu 60/50 dB (den/noc) ve všech výpočtových bodech z provozu posuzovaného záměru. V případech, kdy je splněn hygienický limit pro chráněný venkovní prostor staveb lze v souladu s požadavky normy ČSN 73 0532 předpokládat i pro ty nejhorší akustické vlastnosti obvodových fasád splnění hygienického limitu pro chráněný vnitřní prostor staveb. Z uvedeného důvodu není nutné v rámci dokumentace EIA provádět vyhodnocení pro chráněný vnitřní prostor staveb. K této kontrole dojde případně v rámci zpřesnění akustické studie v dalších stupních projektové dokumentace, což je standardní a legitimní postup. Součástí přílohy č. 8 dokumentace EIA je mj. i Hluková studie ze stavební činnosti zpracovaná v říjnu roku 2011 společností MERTL AKUSTIKA s.r.o. Studie obsahuje výpočet hluku ze stavební činnosti (hluk ze stavební činnosti použitých stavebních mechanismů a hluk z obslužné staveništní dopravy). V závěru studie jsou navíc navržena opatření pro co největší eliminaci hluku z výstavby záměru. Úřad MČ Praha-Křeslice upozorňuje, že akustická studie společnosti Mertl akustika, s.r.o. vychází z DIP, díky čemuž je taktéž zatížena podstatnou vadou podhodnocení vlivů. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku se neztotožňuje s vyslovenou spekulací o podhodnocení prognostických výpočtů v rámci doložených dopravně-inženýrských podkladů, ani s tím, že by byly na základě toho podhodnoceny výstupy akustické studie. Oba materiály vycházely z dostupných dat v době zpracování.

Úřad MČ Praha-Křeslice upozorňuje, že dokumentace EIA a akustická studie nedostatečně hodnotí kritické místo z pohledu hlukové situace, kterým je úzké hrdlo pro trasu záměru mezi Rozkoší a Drazdy. Zde je třeba zohlednit i plánovanou zástavbu dle územních plánů v těsné blízkosti záměru. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: V rámci zpracování hlukové studie, která je součástí dokumentace EIA, bylo do oblasti mezi Rozkoší a lokalitou Drazdy umístěno hned několik kontrolních výpočtových bodů. Jedná se např. o KB 10 (rodinný dům v ulici Gočárova), KB 11 UP (budoucí obytná zástavba), KB 10 UP (budoucí zóna pro rekreaci a sport) a KB 13 (rodinný dům v ulici Okružní). Akustická situace v území je patrná kromě výpočtu ekvivalentních hladin akustického tlaku A v těchto kontrolních bodech prezentovaných v tabulkách pro jednotlivé hodnocené stavy i z doložených hlukových map v příloze akustické studie. Zpracovatel akustické studie tak neopomněl vyhodnotit území (včetně plánované zástavby dle ÚP) v tomto dotčeném úseku navržené Vestecké spojky.

Úřad MČ Praha-Křeslice upozorňuje, že hluková studie zcela nevěrohodně tvrdí, že hlukové zatížení k roku 2014 (bez realizace záměru) bude nižší oproti současnému stavu (rok 2010). To je nesmysl, neboť v dané oblasti jednoznačně dojde k dalšímu nárůstu dopravy z důvodu rozvoje této oblasti. Nižší emise hluku vozidel taktéž nelze očekávat, neboť průměrné stáří vozidel v ČR stoupá. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Hluková studie na základě vypočtených hodnot LAeq,T posuzuje akustickou situaci ve zvolených bodech výpočtu. V případě porovnání akustické situace v roce 2014 bez záměru (varianta II) a současného stavu (varianta I) se rozdíly LAeq,T v jednotlivých výpočtových bodech pohybují v intervalu od -0,2 dB do +3,3 dB. Ve výpočtových bodech tedy dochází ke změnám vyplývajícím z celkových změn intenzit dopravy. Akustický studie v rámci prezentovaných výsledků při porovnání stávající akustické situace (varianta I) a výhledové akustické situace v roce 2014 bez provozu záměru (varianta II) nekonstatuje pokles LAeq,T v jednotlivých výpočtových bodech, kromě výpočtového bodu KB 1, kde v denní době je to -0,2 dB a v noční době -0,1dB). U tohoto výpočtového bodu KB 1 došlo k zanedbatelnému poklesu, ale bez detailního prověření zadání tohoto bodu přímo v modelové situaci nelze určit, proč k tomuto poklesu v rámci výpočtu došlo. Pokud by se jednalo o systémovou chybu modelu, byly by zjištěny poklesy i v jiných bodech. Stáří vozidlového parku je rozdílné v různých oblastech, krajích a aglomeracích a také komunikacích různých tříd. V pražské aglomeraci však převládá výrazně modernější vozidlový park. Dle názoru úřadu MČ Praha-Křeslice nevěrohodně působí „započítání“ PHS s neprůzvučností vyšší než 24 dB a pohltivostí 4-7 dB. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatelům posudku není jasné, co touto připomínkou bylo myšleno, neboť řešitel uvedl parametry PHS použité v rámci výpočtu, o kterých se dá říci, že jsou již standardními parametry běžných PHS na trhu (viz normové požadavky ČSN EN 1793). K (optimistickým) výsledkům akustické studie je třeba navíc započíst nejistoty výpočtu (ty činí ±2 dB) a fakt, že výpočtový model je nastaven na dodržování max. dovolené rychlosti, což je na takto koncipované komunikaci, zejména pro noční dobu, nereálné. Reálná hladina hluku zejména

v nočních hodinách bude vyšší z důvodu nedodržování maximální povolené rychlosti projíždějících vozidel. Tuto skutečnost by hluková studie měla zohlednit. Předpoklady intenzit dopravy dle DIP jsou záměrně podhodnoceny, což se významně projeví i na celkovém hlukovém zatížení. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Nejistota výsledku udává pravděpodobnostní pásmo, kde se mohou předpokládané výsledky pohybovat. Za základ a střední hodnotu se ale vždy bere hodnota výsledku jak měření, tak výpočtu. Je třeba si uvědomit, že proces EIA je vždy na začátku jakéhokoliv projekčního zpracování záměru a tedy vychází z prvotních dat a jejich přesnosti. Proto je třeba na výsledky ať s nejistotou nebo bez nejistoty nahlížet vždy jako na první přiblížení předpokládané akustické situace a jako na hodnoty, které signalizují, zda daný záměr je možné anebo není možné v dané lokalitě umístit a zda je anebo není možné tento záměr technicky, či jinak ochránit z hlediska minimalizování možného ovlivnění akustické situace, resp. překročení či splnění hygienických limitů v souvislosti s navrženou stavbou. V případě, že k ovlivnění dojde, tak by v rámci EIA mělo být zjištěno, zda je technicky řešitelné ovlivnění eliminovat, či nikoliv. Proces EIA neslouží k finálnímu návrhu např. protihlukových stěn. Uvedené aspekty byly v rámci studie prokázány. Návrh protihlukových opatření byl proveden vůči příslušnému hygienickému limitu a výsledek pohybující se na hranici limitní hodnoty, tj. např. LAeq,T= 49,9 dB pouze dokladuje, že je možné

se technickými prostředky přiblížit ke splnění limitní hodnoty. Zpřesnění těchto modelací a technických řešení bude předmětem dalších stupňů projektových příprav. Není možné při predikci výhledové akustické situace předpokládat a priori porušování legislativy. Navíc je nutné konstatovat fakt, že pokud by docházelo k významnému navýšení akustické situace v noční době, muselo by dojít k překračování rychlosti o více jak 20-30 km/hod, a to ve 100 % případů. Proto ani výpočtová metodika pro výpočet hluku z dopravy neuvažuje nastavení výpočtového modelu na základě překračování nejvyšší dovolené rychlosti, ale jen na průměrnou nebo maximální rychlost pro daný úsek komunikace. Pokud by měla být nastavena jiná rychlost, musela by tato skutečnost být podložena relevantním statistickým vzorkem prokazujícím tuto skutečnost, což v daném případě není. Průměrné rychlosti na komunikacích v posuzovaném zájmovém území uvedené v dopravní studii jsou nižší, než nejvyšší dovolené rychlosti. Výpočtový model byl však v rámci provedených výpočtů nastaven na nejvyšší dovolené rychlosti v území. Výsledky výpočtu jsou tím na straně bezpečnosti. Kontrolu dodržování nejvyšší dovolené rychlosti lze realizovat např. na základě úsekového měření rychlosti, kdy tato opatření lze realizovat i dodatečně po realizaci Vestecké spojky. Dle názoru úřadu MČ Praha-Křeslice dokumentace EIA mystifikuje veřejnost tím, že tvrdí, že postačí zajištění dodržování vnitřních limitů hluku, pokud nebude možné zajistit dodržování limitů pro vnější chráněný prostor (str. 109). Toto tvrzení je v rozporu s platnými právními předpisy na ochranu zdraví před účinky hluku. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Tuto zmínku zpracovatel posudku na str. 109 dokumentace EIA nikde nezaznamenal. Dle platné legislativy musí být skutečně splněna podmínka dodržení obou limitů, a to jak ve venkovním, tak i vnitřním prostředí. Tuto skutečnost však dle názoru autora posudku zpracovatel dokumentace EIA nepopírá. Navíc v dalším schvalovacím procesu stavby bude tato podmínka kontrolována a musí být dodržena, a to především u jakékoliv liniové novostavby. Úřad MČ Praha-Křeslice považuje za zásadně zavádějící tvrzení dokumentace (str. 110) i akustické studie, že vlastní realizace záměru nezpůsobí překročení hlukových limitů v žádném z dotčených kontrolních bodů. Stejně tak tab. č. 11 a 12, kde je hodnocen jen izolovaný hluk. Zatížení dotčeného

území hlukem je již dnes nadlimitní a příspěvek záměru způsobí další nárůst. Tab. č. 13 akustické studie prokazuje další nárůst hlukového zatížení z důvodu realizace záměru tam, kde je již nadlimitní, což je nepřípustné. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: To, že vlastní realizace záměru nezpůsobí překročení hlukových limitů v žádném z dotčených kontrolních bodů je fakt, který prokazuje akustická studie (konkrétně právě tabulka č. 11 a 12 této studie). Zpracovatel akustické studie nikterak nepochybil, když hodnotil pouze samotný vliv záměru na akustickou situaci. Jedná se o zcela standardní způsob hodnocení, kdy je třeba prokázat, zda předložený záměr splní hygienické limity dle platné legislativy. V posuzovaném území lze u výpočtových bodů umístěných v okolí stávajících komunikací použít hygienický limit s korekcí na starou hlukovou zátěž z dopravy na pozemních komunikacích, neboť se jedná o hluk, který vznikl již před 1. lednem 2001 a je působený dopravou na pozemních komunikacích. Hygienický limit s korekcí na starou hlukovou zátěž není výpočtově překročen v žádném z výpočtových bodů. Na základě návrhu protihlukových opatření dochází u všech výpočtových bodů v posuzovaném území ke splnění hygienického limitu při posouzení vlivu samotného záměru.

V případech, kdy dochází k nárůstu hodnot LAeq,T vlivem předkládaného záměru při porovnání akustické situace se záměrem a bez záměru v roce 2014 (viz Tab. č. 13 na straně 48 akustické studie), však vypočtené hodnoty splňují příslušný hygienický limit 60/50 dB (denní/noční doba). Úřad MČ Praha-Křeslice považuje za závažný nedostatek skutečnost, že přílohy akustické studie nejsou součástí zveřejněné dokumentace. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: V souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., v platném znění není povinností autorů dokumentace EIA odevzdat kompletní dokumentaci EIA včetně všech jejích příloh v elektronické podobě. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění postačí zveřejnění v Informačním systému EIA alespoň textové části dokumentace EIA, což bylo splněno. Veřejnost má možnost se seznámit s kompletní dokumentací EIA včetně všech příloh (v tištěné podobě) na úřadech dotčených městských částí (resp. obcí). Úřad MČ Praha-Křeslice upozorňuje, že z výše uvedeného plyne, že dokumentace EIA nesplnila požadavky č. 26, 28, 29, 30 na dopracování dokumentace ze stanoviska MŽP č.j. 55337/ENV/08. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Podrobný komentář zpracovatele posudku k naplnění jednotlivých bodů dopisu MŽP ze dne 24. 7. 2008, č. j. 55337/ENV/08 je uveden v kapitole II.1. posudku. Autor posudku s odkazem na uvedenou úvodní kapitolu posudku pouze stručně konstatuje, že výše uvedené požadavky MŽP na dopracování dokumentace EIA byly v rámci dokumentace EIA, resp. předložené akustické studie splněny. Úřad MČ Praha-Křeslice namítá, že výše uvedené výhrady k dokumentaci ponechává posudek bez povšimnutí, resp. je potvrzuje odsunutím problémů do dalších fází projektové přípravy navržením podmínek stanoviska EIA. Odsouvání řešení do dalších fází projektové přípravy je nezákonné. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku opětovně uvedl reakce na výše uvedené výhrady a konstatuje, že uvedení podmínek resp. dořešení některých problémů v dalších fázích projektové přípravy není nezákonným krokem. Úřad MČ Praha-Křeslice považuje posudek za nezákonný (rozpor s ustanovením § 9 odst. 5 zákona

EIA), uměle zfalšovaný, neobjektivní a nevěrohodný, jehož cílem obhájit dokumentaci, která nerespektuje požadavky MŽP. Úřad MČ Praha-Křeslice požaduje formulovat stanovisko EIA jako nesouhlasné. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku odmítá označení posudku za účelový a neobjektivní. Požadavek na vydání nesouhlasného stanoviska bere na vědomí. 4) Městská část Praha-Šeberov ze dne 1. 10. 2012 ZMČ Praha-Šeberov trvá na splnění následujících podmínek: a) předkladatel v dalším stupni dokumentace vyprojektuje technická opatření pro akustiku (protihlukové valy) co nejblíže dvoupruhové komunikaci (přisazení valů na příčný profil dvoupruhové komunikace pro zajištění účinnosti protihlukových opatření).

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Autoři posudku zahrnují do návrhu stanoviska následující podmínku: „V dalším stupni projektové dokumentace stabilizovat a optimalizovat protihluková opatření na maximální akustický efekt (tzn. optimalizovat i umístění PHO vůči zdroji hluku) tak, aby byly v souvislosti s provozem stavby splněny s rezervou hygienické limity.“ b) předkladatel v dalším stupni dokumentace vyřeší ochranu objektů v okolí výpočtových bodů KB9, KB11, KB12, a KB8UP (viz hluková studie Ing. Šnajdra). Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Uvedená podmínka byla již součástí návrhu stanoviska v rámci posudku. c) na celém úseku VS Západní komerční zóna Průhonice – silnice II/603 bude konečný povrch realizován z asfaltové směsi s nízkou hlučností (podobný jako na Pankráci v ulici 5. května). Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: K problematice volby vhodného povrchu vozovky autor posudku dodává, že položení asfaltové směsi s nízkou hlučností (např. VIAPHONE) může určitý pozitivní efekt přinést. Nejedná se však jen o samotný povrch, ale i o vlastní konstrukci podkladních vrstev a technologii výstavby. V Praze byla tato technologie použita ve Slezské ulici (úsek U Vodárny – Náměstí Míru) a v ulici 5. května. Výše uvedený povrch VIAPHONE byl použit na komunikacích s maximální povolenou rychlostí 50 km/hod. Měření v obou ulicích v Praze po realizaci rekonstrukce povrchu prokázalo, že došlo k podstatnému snížení hlučnosti na fasádách okolních objektů. Ve Slezské ulici došlo k poklesu ekvivalentních hladin akustického tlaku A v denní době o cca 6 dB a v noční době o cca 3,5 dB. Na ulici 5. května v průměru o cca 5,5 dB v denní době a 7,6 dB v noční době. Vzhledem k tomu, že pokládka „tichého povrchu“ by mohla přispět k dalšímu snížení ekvivalentních hladin akustického tlaku A z provozu na Vestecké spojce navrhuje autor posudku do návrhu stanoviska doplnit následující podmínku: „V rámci projektové přípravy a následné realizace stavby zvážit použití technologií výstavby podkladních a obrusných vrstev snižujících emisní hlučnost povrchů.“ d) na rozhraní Západní komerční zóny Průhonice a navazujícího úseku VS k silnici II/603 bude umístěna dynamická elektronická váha, která efektivně zamezí vjezdu nákladních vozidel nad 12 t.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Součástí návrhu stanoviska je následující podmínka: „V dalším stupni projektové dokumentace navrhnout konkrétní pravidla a technický způsob omezení - zákazu vjezdu TNA nad 12 tun na Vesteckou spojku v úseku od křižovatky se Západní komerční zónou Průhonice po křižovatku se silnicí II/603.“ e) na rozhraní Západní komerční zóny Průhonice a navazujícího úseku VS k silnici II/603 bude umístěna mýtná brána pro zpoplatnění úseku VS Západní komerční zóny Průhonice silnice II/603 pro vozidla nad 3,5 t z důvodu možného zkracování cesty namísto trasy po pražském obchvatu. Zamezí se tím zbytečnému nárůstu dopravy na VS. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Vestecká spojka je navržena jako komunikace II. třídy. Tyto komunikace nejsou zatím v ČR zpoplatněny a bylo by k tomu zapotřebí úpravy zákona, resp. prováděcí vyhlášky. K výše zmíněnému opatření tak není možné v současné době přistoupit.

5) Městská část Praha-Újezd ze dne 27. 9. 2012 Úřad MČ Praha-Újezd požaduje jako závazné podmínky pro fázi přípravy i realizace doplnit: - zprovoznění VS v úseku ZKZP – silnice II/603 podmínit zprovozněním Stavby 511 Pražského okruhu (D1 – Běchovice) Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Z rozboru kartogramů zpracovaných pro stav 1B (stav se záměrem, bez SOKP 511) a stav 1E (stav se záměrem, s SOKP 511) v dopravně-inženýrských podkladech (dále jen DIP) dokumentace EIA není průkazné, že by Vestecká spojka působila jako „náhradní komunikace“ pro tranzitní dopravu mezi dálnicemi a došlo tak v souvislosti s provozem Vestecké spojky k zatížení okolních dotčených obcí. Na základě výše uvedeného nepovažuje autor posudku podmínku zprovoznění Vestecké spojky až po zprovoznění stavby 511 Pražského okruhu (D1 – Běchovice) za opodstatněnou. - projektovat a realizovat VS pouze jako dvoupruhou komunikaci bez vymezení územní rezervy na čtyřpruh Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Uvedený požadavek byl zahrnut do návrhu stanoviska. 6) Obec Jesenice ze dne 26. 9. 2012 Rada obce Jesenice požaduje vydání nesouhlasného stanoviska, neboť se posudek vypořádal s požadavky jen zčásti, s některými zcela nedostatečně. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere vyjádření na vědomí. Pokud by bylo vydáno souhlasné stanovisko, pak Rada obce Jesenice požaduje splnit tyto podmínky: Fáze projektových příprav: Stavebně-technická a organizační opatření - V dalším stupni projektové dokumentace navrhnout konkrétní pravidla a technický způsob zákazu vjezdu TNA nad 12 t na VS v úseku ZKZP – silnice II/603 a na silnici II/603 v úseku křížení s VS

– Vestec – Jesenice – křížení s SOKP, včetně kontrolních mechanismů. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku konstatuje, že v rámci návrhu stanoviska navrhl následující podmínku: V dalším stupni projektové dokumentace navrhnout konkrétní pravidla a technický způsob zákazu vjezdu TNA nad 12 tun na Vesteckou spojku v úseku ZKZP – silnice II/603, včetně kontrolních mechanismů. Rozšíření tohoto opatření i na navazující úsek silnice II/603 v úseku křížení s VS – Vestec – Jesenice – křížení s SOKP nepovažuje zpracovatel posudku za smysluplný. Zajištění zásobování produkčních ploch podél komunikace Vídeňská z okruhu by pak bylo prakticky nerealizovatelné bez průjezdu Písnicí nebo Jesenicí. - V dalším stupni projektové dokumentace detailně řešit návrh křížení záměru s trasami pro pěší a cyklisty, a to s trasami stávajícími i navrhovanými a uvažovanými v oblasti tak, aby byl minimalizován bariérový efekt komunikace v území.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Požadavek byl zahrnut do návrhu stanoviska. Hluk - V rámci projektové přípravy navrhovat pouze postupy a řešení s použitím technologií podkladních a obrusných vrstev snižující emisní hlučnost povrchů Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku uvádí, že pro přímé podmínění použití uvedené technologie není opodstatnění dané výpočty v Akustické studii. Toto opatření navrhuje do další fáze projektové přípravy ke zvážení. - V dalších stupních projektové dokumentace provést zpřesněnou hlukovou studii včetně optimalizovaného návrhu protihlukových opatření a to na straně rezervy. Hlukové studie provést i s využitím měření reálného stavu akustické situace, postup měření konzultovat s dotčenými obcemi, zejména při stanovení kontrolních měřících bodů s ohledem na stávající stav a plánovaný rozvoj obcí. - V dalším stupni projektové dokumentace stabilizovat a optimalizovat protihluková opatření na maximální akustický efekt (tzn. optimalizovat i umístění PHO vůči zdroji hluku) tak, aby byly souvislosti s provozem stavby splněny s rezervou hygienické limity, nejen při stávajících hranicích zástavby, ale ve vztahu s platnými a připravovanými územně plánovanými dokumentacemi a strategickými záměry dotčených obcí. (Teoretické splnění hygienických limitů při horní hranici je pro obyvatelstvo obcí, resp. pro radu obce zcela nepřijatelné.) Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Uvedené podmínky byly navrženy v následující formě již v posudku: V dalších stupních projektové dokumentace provést zpřesněnou hlukovou studii včetně optimalizovaného návrhu protihlukových opatření. Hlukové studie provést i s využitím měření reálného stavu akustické situace. V dalších fázích projektové dokumentace doporučujeme provést i pro přesnější modelování návrhu PHO kontrolní měření 24hodinové ve vhodných klimatických podmínkách v souladu s metodickými pokyny. Zpracovatel posudku bere vyjádření o nepřijatelnosti splnění hygienických limitů při horní hranici na vědomí.

- V dalším stupni projektové dokumentace prokázat územní rezervu pro případné doplnění PHO v plném rozsahu záměru VS po posouzení vlivu provozu komunikace na okolí v rámci zkušebního provozu. … - V případě Zrušení této podmínky v rámci projektové přípravy a následné realizaci stavby zvážit použití technologií výstavby podkladních a obrusných vrstev snižujících emisní hlučnost povrchů. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku uvádí, že pro přímé podmínění použití uvedené technologie není opodstatnění dané výpočty v Akustické studii. Toto opatření navrhuje do další fáze projektové přípravy ke zvážení. - V dalších stupních projektové dokumentace navrhovat a zrealizovat (kromě dosud navrhovaných) jako kompenzační opatření i další ochranné valy v maximálním možném rozsahu po celé délce komunikace, minimálně však v rozsahu km 2,0-3,2 dle staničení záměru směrem k zástavbě části obce Jesenice-Zdiměřice, včetně ozelenění s ohledem na minimalizaci vlivu stavby na okolí a to na straně výrazné rezervy vůči hygienickým limitům. Prověřit technické a prostorové možnosti valů

a využít případně tento pás k řešení uložení přebytečných zemin buď z trasy VS, Exitu, nebo i z okolních staveb v rámci stavební činnosti v hl. m. Praze a nejbližším okolí. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku doporučuje vzhledem k výsledkům Akustické studie (dodržení hygienických limitů) toto opatření formou doporučení: V dalších stupních projektové dokumentace zvážit požadavek ochranného valu podél komunikace v km 2,0-3,2 jako určité možné kompenzační opatření, včetně vhodného ozelenění a prověřit jeho technické a prostorové možnosti a využít případně tento pás k řešení uložení přebytečných zemin buď z trasy Vestecké spojky, Exitu 4 nebo i z okolních staveb v rámci stavební činnosti v hl. m. Praze a nejbližšího okolí. Ovzduší V dalším stupni projektové dokumentace navrhnout rozšíření pásů ochranné zeleně podél obou okrajů komunikace v plném rozsahu, aby bylo v maximálně možné míře omezeno šíření prachových částic do okolí komunikace. Fauna a flóra V dalším stupni projektové dokumentace navrhnout rozšíření ochranné zeleně podél komunikace v kombinaci s násypovými tělesy a jejich vhodného ozelenění jako součást kompenzačních opatření, řešení těchto pásů koordinovat s navazujícími plochami zeleně a řešit jejich možné propojení a začlenění do krajiny. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Uvedené podmínky byly zahrnuty do návrhu stanoviska. Ostatní V dalším stupni projektové dokumentace zahrnout využití přebytků zemin z trasy VS, Exitu 4, nebo i z okolních staveb v rámci stavební činnosti v hl. m. Praze a nejbližším okolí na vybudování ochranných valů v okolí a podél VS nad rámec navrhovaných protihlukových valů a to především v místech, kde je VS vedena v okolí sídelních útvarů a v jejich blízkosti. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Uvedená podmínka byla již součástí návrhu stanoviska v rámci posudku. Fáze provozu Stavebně-technická a organizační opatření

- Zakázat vjezd TNA nad 12 tun na VS v úseku ZKZP – silnice II/603 a na silnici II/603 v úseku křížení s VS – Vestec-Jesenice-křížení s SOKP, včetně provozování kontrolních mechanismů. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku konstatuje, že v rámci návrhu stanoviska uvedenou podmínku navrhl s výjimkou vyloučení úseku křížení s VS – Vestec-Jesenice-křížení s SOKP. Rozšíření tohoto opatření i na navazující úsek silnice II/603 v úseku křížení s VS – Vestec – Jesenice – křížení s SOKP nepovažuje zpracovatel posudku za smysluplný. Zajištění zásobování produkčních ploch podél komunikace Vídeňská z okruhu by pak bylo prakticky nerealizovatelné bez průjezdu Písnicí nebo Jesenicí. Rada obce Jesenice zastává názor, že VS je v současné době existence části SOKP nadbytečnou investicí, neboť by nebyla novou radiální komunikací, pouze by ústila na radiálu D1 na 4. km, kam

je svedena dopravní zátěž. VS by byla pouze zkratkou mezi SOKP a 4. km D1, která by negativně zatížila již silně zatížené ŽP v oblasti. S realizací VS Rada obce Jesenice nesouhlasí, vnímá jako smysluplnější jiné investice, které by byly pro rozvoj regionu přínosem a vedly ke zlepšení životních podmínek obyvatelstva. Rada obce Jesenice zastává názor, že by veřejné prostředky měly být vynakládány smysluplněji. Rada obce Jesenice vnímá VS jako zbytečný zdroj zhoršení životních podmínek obyvatel. Rada obce Jesenice zastává objemu dopravy z úseku zpoplatněného SOKP nyní ve špičkách dopravní situace neúnosná. velké části kamionovou dopravou, která a emisemi.

názor, že realizací VS dojde k převedení velkého na nezpoplatněnou VS a přes části obce, kde je již V současnosti dochází k objíždění SOKP přes obec, z je příčinou kongescí v centru a zatěžuje obec hlukem

Rada obce Jesenice zastává názor, že realizací VS, potažmo příjezdy k ní přes obce by se staly zkratkou při příjezdu do Hl. m., resp. při výjezdu jižním směrem, mezi dálnicemi D1-D3 a D5, v případě nezprovoznění východní části SOKP (Běchovice-Modletice) i z dálnice D11. Toto zaplavení komunikací tranzitní dopravou a její přivedení z SOKP do blízkosti obydlených zón je v rozporu se strategií rozvoje obce, který je orientován na zkvalitňování prostředí. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Autoři připomínky vyslovují obavu z toho, že Vestecká spojka do území přivede tranzitní dopravu a dojde k zhoršení kvality života obyvatel. Predikcí intenzit dopravy ve stavu před a po realizaci záměru v jednotlivých výhledových časových horizontech (rok 2014 a 2030) se zabývají dopravněinženýrské podklady (dále jen DIP), které tvoří samostatnou přílohu č. 7 dokumentace EIA. Z porovnání kartogramů pro stav bez záměru v roce 2014 (příloha č. 2.2) a stav se záměrem v roce 2014 (příloha č. 2.3) je patrné, že v oblasti obce Jesenice, resp. Zdiměřice nedojde v souvislosti s provozem Vestecké spojky k významnému nárůstu dopravy na stávajících komunikacích Říčanská, Budějovická či Hrnčířská. Porovnání obou stavů je patrné z následujícího přehledu: Obec Komunikace Rok 2014 - Stav bez záměru

Rok 2014 - Stav se záměrem Rozdílový stav: Stav se záměrem – stav bez záměru

Všechna vozidla Pomalá vozidla Těžká vozidla Všechna vozidla Pomalá vozidla Těžká vozidla Jesenice Říčanská 8100 1170 460 7900 1000 310 -200 / -170 / 150 Jesenice Budějovická 17600 1580 290

17800 1590 270 + 200 / +10 / -20 Zdiměřice Hrnčířská 8200 610 270 8900 440 100 +700 / - 170 / 170

Autor posudku dále upozorňuje na opatření v návrhu stanoviska, které zakáže vjezd nákladní dopravy nad 12 tun na Vesteckou spojku v úseku od křižovatky se Západní komerční zónou Průhonice po křižovatku se silnicí II/603. Obec Jesenice pořídila vlastní hlukové měření definované „Protokolem o autorizovaném měření hluku ev.č.: G2.12059“, kterým bylo potvrzeno, že v Jesenici jsou překračovány hlukové limity povolené zákonem.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Autorizované měření hluku G2.12059 neprokazuje na základě provedeného měření překračování hluku v chráněném venkovním prostoru staveb. Měření hluku uvedené v autorizovaném protokolu G2.12059 nebylo provedeno v chráněném venkovním prostoru stavby, ale na budově Obecního úřadu. V místech 012 (čp. 82) a 013 (čp. 108) byl proveden pouze výpočet. Hodnoty nejsou tedy objektivně zjištěny na základě měření, jsou stanoveny pouze výpočtem a nelze je tedy považovat za objektivně zjištěnou hodnotu. Navíc uvedené hodnoty jsou z fyzikálního hlediska nereálné, neboť u místa výpočtu 13 (čp. 108) jsou uvedeny nižší hodnoty, ale místo je dle údajů z protokolu o 4,9 m blíže k ose komunikace, než místo výpočtu 012 (čp. 82). V uvedeném protokolu jsou hodnoty porovnávány s hygienickým limitem 60/50 dB (den/noc). Z hlediska legislativy však lze na tuto komunikaci uplatnit hygienický limit pro starou hlukovou zátěž z dopravy, neboť hluk v chráněném venkovním prostoru a chráněných venkovních prostorech staveb vznikl před 1. lednem 2001 a je působený dopravou na pozemní komunikaci. Rada obce Jesenice uvádí, že dle expertízy hlukové studie je patrno, že podíl těžkých nákladních vozidel byl uvažován nižší (18,5-20 %), než stávajících 31-33 % získaných z dat ze smyčkových sčítačů. Tato skutečnost se projevuje v hlukovém zatížení zejména v noci. Příloha: protokol G2.12059 Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: K uvedenému tvrzení se zpracovatel posudku nemůže vyjádřit, neboť mu nejsou známa uvedená data z automatických sčítačů. Dle názoru zpracovatele posudku však nelze vyvozovat závěry o nákladní dopravě ve vztahu k protokolu G2.12059, protože údaje o intenzitách dopravy nejsou v protokolu uvedeny. Rada obce Jesenice namítá, že předpokládané hodnoty, uvažované a uváděné v hlukových studiích, bývají značně odlišné a podhodnocené (včetně vstupních dat), od reálné skutečnosti po dokončení staveb. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku se neztotožňuje s vyslovenou spekulací o podhodnocení prognostických výpočtů v rámci doložených dopravně-inženýrských podkladů, ani s tím, že by byly na základě toho

podhodnoceny výstupy akustické studie. Navíc je nutné konstatovat, že změna dopravního zatížení o 100 % vyvolá změnu v akustické situaci o 3 dB. Rada obce Jesenice zastává názor, že Hluková a Rozptylová studie jsou založeny na nepravdivých a zkreslených podkladech, zejména se jedná o dopravní zátěže a modely dopravních situací v různých časových horizontech a variantách. Výchozí podklady neobsahují informace ze všech známých a dostupných podkladů a záměrů v oblasti a jsou pravděpodobně stanoveny tak, aby obě studie dosáhly sice hraničního, ale uspokojivého výsledku. Záměry nejsou hodnoceny a posouzeny na nejhorší možný stav ve vztahu na existující dopravní situaci a k plánovaným a případně možným rozvojovým záměrům, což je v rozporu se zákonem a rozsudky Nejvyššího správního soudu. Rada obce Jesenice se domnívá, že posudek vychází z klamavých informací, tudíž i jeho závěry nejsou reálné, neboť nebyly dostatečně posouzeny kumulativní a synergické vlivy. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Dopravně-inženýrské podklady byly zpracovány nezávislým subjektem, kterým je TSK hl. m. Prahy. K hlavním činnostem tohoto odborného subjektu patří zejména sběr a analýza dat o dopravě,

prognózování rozvoje dopravy, návrhy organizace a řízení silničního provozu, návrhy dopravních řešení, zpracování opatření k zajištění plynulosti a bezpečnosti provozu, dopravní výchova a osvěta, uplatňování nových technologií v dopravě atd. Autoři posudku nemají připomínky k informacím uvedeným v dopravně-inženýrských podkladech, které jsou součástí dokumentace EIA. Osm hodnocených modelových stavů bylo sestaveno s ohledem na to, aby byl posouzen jak stávající stav, tak i výhledová náplň území, včetně předpokládaného maximálního dopravního zatížení území. Autor posudku nesouhlasí s vyslovenou spekulací o záměrném podhodnocování prognostických výpočtů v dopravně-inženýrských podkladech, a tedy ani s podhodnocením vstupů do akustické studie. Výše zmíněná organizace nemá důvod podhodnocovat záměrně dopravní podklady, navíc její výstupy jsou vstupy pro jednotlivé studie, které následují, a tedy nemůže předjímat ani výsledky těchto studií. Při konstrukci modelového výpočtu dopravního zatížení se vychází z dostupných podkladů, zejména pak z platného územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Rozvojová území, která nejsou podchycena v ÚP SÚ, byla zohledněna pouze v odůvodněných případech (pokročilý stav přípravy změny ÚP SÚ). Realizace komerčních zón se odvíjí od záměrů investorů, jejich finančních možností a v neposlední řadě od projednávání záměrů ve vztahu k územním plánům a v dalších správních řízeních. Určit skutečně reálný rozsah komerčních zón na 5 nebo dokonce 20 let dopředu je prakticky nemožné, jejich celkový rozsah a vzájemné spolupůsobení lze jen odhadovat. Je třeba si také uvědomit, že pokud by byly realizovány všechny zamýšlené komerční zóny od Šeberova až po Říčany, patrně by došlo k rozdělení nikoliv neomezeného okruhu návštěvníků těchto zón a v případě velké koncentrace těchto funkcí objem generované dopravy na jednotku plochy klesá. Navíc každý takovýto záměr musí podléhat procesu EIA. Navrhujeme do návrhu stanoviska dát následující podmínku: „V případě dalšího rozvoje území v okolí Vestecké spojky a Exitu 4 a nových záměrů, které nebyly zahrnuty do hodnocení Vestecké spojky a Exitu 4 a které budou připojeny přímo anebo nepřímo na Vesteckou spojku,či Exit 4, je nutné takovýto záměr posoudit z hlediska jeho dopadů a to především v okolí Exitu 4 a Vestecké spojky a to vždy ve spolupůsobení s dalšími záměry v době posouzení známými“.

Rada obce Jesenice uvádí, že v oblasti jsou již nyní překračovány imisní limity znečištěného ovzduší (24hod. koncentrace prachových částic), i v místech, kde je uvažováno s křižovatkou D1 EXIT 4 a kam má VS přivést další desetitisíce aut z D3 a jižních Čech a pražských příměstských oblastí. Tento fakt posuzovatel pomíjí. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Pro vymezení území, kde dochází k překračování imisních limitů, slouží vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Z těchto údajů je patrné, že prostor posuzovaného záměru nepatří mezi území se zhoršenou kvalitou ovzduší s výjimkou krátkodobých koncentrací PM10, jak je patrné z obr. č. 1 (opětovně zařazený).

Obr. č. 1 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) + území s překročením cílových limitů v r. 2010 Překročení imisních limitů, ev. cílových imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce

Jak je zřejmé, k překročení koncentrací v roce 2010 došlo pouze v prostoru mimoúrovňové křižovatky u D1 – Průhonice. Celkově lze konstatovat, že ve fázi provozu posuzovaného záměru nebude tato stavba příčinou překračování závazných imisních limitů u sledovaných znečišťujících látek, tj. NO2, PM10 a benzenu a změna imisní situace spojená s realizací záměru bude pro dané prostředí únosná. Příspěvek k pozaďové zátěži podél trasy D1 je vzhledem k významu D1 nevýznamný. V oblastech se současnými vyššími hodnotami IHK (maximální krátkodobé koncentrace) pro NO2 a PM10 dojde pouze k malému navýšení těchto hodnot, které nepovede k výraznějšímu zhoršení stávající situace. Vlivem provozu posuzovaného záměru dojde k rozšíření pásu znečištění podél dálnice D1 v nejbližším okolí MÚK Exit 4 a podél nových komunikací. Tento rozšířený pás nezasáhne vyššími hodnotami území s trvalým výskytem osob. Tyto oblasti v zájmovém území jsou především pod vlivem znečištění z provozu dálnice D1. K největšímu přírůstku sledovaných znečišťujících látek dojde v prostoru MÚK Exit 4. Rada obce Jesenice nesouhlasí s realizací VS v této podobě. Obec nemůže připustit další zhoršování hlukové situace z důvodů vážných zdravotních následků. Dle názoru rady obce Jesenice je možno projednávat další dopravní projekty, které by mohly zvýšit hluk v oblasti, až po vyřešení současné neuspokojivé situace. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: V posuzovaném území lze u výpočtových bodů umístěných v okolí stávajících komunikací použít hygienický limit s korekcí na starou hlukovou zátěž z dopravy na pozemních komunikacích, neboť se jedná o hluk, který vznikl již před 1. lednem 2001 a je působený dopravou na pozemních komunikacích. Hygienický limit s korekcí na starou hlukovou zátěž není výpočtově překročen v žádném z výpočtových bodů.

Na základě návrhu protihlukových opatření dochází u všech výpočtových bodů v posuzovaném území ke splnění hygienického limitu při posouzení vlivu samotného záměru. V případech, kdy dochází k nárůstu hodnot LAeq,T vlivem předkládaného záměru při porovnání akustické situace se záměrem a bez záměru v roce 2014 (viz Tab. č. 13 na straně 48 akustické studie), však vypočtené hodnoty splňují příslušný hygienický limit 60/50 dB (denní/noční doba). Rada obce Jesenice namítá, že dokumentace neobsahuje variantní řešení záměru, jak bylo požadováno v roce 2008, odůvodnění absence považuje za nedostatečné. Toto považuje za důvod pro vydání nesouhlasného stanoviska MŽP a vrácení k přepracování. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Autor posudku bere výše uvedený požadavek na vědomí. Zpracovatel posudku však neshledal v dokumentaci EIA žádné závažné nedostatky ani pochybení, které by si vyžádaly opětovné vrácení dokumentace EIA k přepracování. Trasa Vestecké spojky úzce navazuje na umístění stavby EXIT 4 D1. Jak uvádí v úvodu dokumentace EIA „EXIT 4 D1 a dopravní připojení ZKZP“ její zpracovatel, tak samotný proces vyhledávání optimální (nejméně konfliktní) lokalizace křižovatky Exit 4 probíhal v minulosti a jako nejvhodnější profil dálnice D1 pro umístění Exitu 4 byl vybrán v km 3,756. Tento profil je fixován v platných územních plánech a je na něj navázáno směrové vedení Vestecké spojky. V minulosti již bylo prověřováno variantní umístění Exitu 4 v km cca 3,9. Toto řešení bylo vyhodnoceno z hlediska vlivů na životní prostředí jako nevhodné a bylo opuštěno. Hledat jiné místo pro křižovatku mezi Exitem 2 D1 a Exitem 6 D1 je velmi obtížné pro malou vzdálenost mezi křižovatkami a velmi špatnou možnost umístění dopravního značení mezi nimi (v souvislosti s bezpečností dálničního provozu) a také další napojení silniční sítě z důvodu hustého osídlení v blízkosti hl. m. Prahy. Při hledání optimálního (nejméně konfliktního) vedení Vestecké spojky a umístění EXIT 4 D1 byla zohledněna konfigurace terénu, vzdálenost od obytné zástavby, minimalizace střetů s biologicky cennými prvky v území, soulad s územně-plánovací dokumentací a v neposlední řadě i smysluplnost a realizovatelnost napojení na stávající komunikační síť. Vedle lokalizace Vestecké spojky byly v minulosti prověřovány různé varianty technického řešení křižovatek. Prostorově náročnějším způsobem bylo v minulosti řešeno křížení se silnicí III/0032,

cyklostezkou a regionálním biokoridorem v km cca 0,8 stavby, kdy navrhovaný protihlukový val zasahoval do lokálního biocentra. Po připomínkách vznesených k předchozí verzi dokumentace EIA byl rozsah zásahu do dotčených prvků ÚSES upraven a minimalizován. Autor posudku považuje argumentaci, proč je Vestecká spojka řešena pouze v jedné (aktivní) variantě, již vzhledem k předchozímu procesu hledání optimální trasy za akceptovatelnou. Dále konstatuje, že dle jeho názoru je, že nyní předložená dokumentace EIA v souladu s požadavky MŽP na doplnění dokumentace je doplněna o vyhodnocení a porovnání stavů se záměrem a stavu bez záměru. Z hlediska vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo je tak jasně patrné, jaký vliv (přírůstek z hlediska akustické situace i znečištění ovzduší) bude mít navržená stavba. 7) Obec Průhonice ze dne 25. 9. 2012 Obec Průhonice souhlasí se záměrem, pokud budou ve stanovisku zapracovány následující podmínky pro další stupně projektové dokumentace: - v posudku se uvádí „projektant počítá se změnou nivelety komunikace v tomto úseku v rámci zpracování DUR“. Obec Průhonice souhlasí za podmínky změny nivelety komunikace v dalším stupni dokumentace – DUR. Jedná se o snížení nivelity vozovky na výšku 1,9 m nad terénem

ve staničení km 0,100; výšku 0,0 m nad terénem ve staničení km 0,230; výšku 1,0 m nad současným terénem ve staničení km 0,360. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Uvedený požadavek je zařazen do návrhu stanoviska. - dopracování výsadby doprovodné zeleně ve stupni dokumentace DÚR, tak aby byla zeleň okolo plánované komunikace vysazena v max. možné míře. Bude se jednat o vzrostlé stromy s obvodem kmene min. 10 cm ve výšce 130 cm. Projekt ozelenění, na katastru obce Průhonice, bude předložen ke schválení Obci Průhonice. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Uvedený požadavek je zařazen do návrhu stanoviska. - Obec Průhonice nesouhlasí s návrhem posudku „V dalším stupni PD projektant prokáže územní rezervu pro případné doplnění PHO v km 0,10-0,45 VS. V případě přebytku zeminy v rámci stavby, nebo možnosti využití přebytku z jiných staveb v okolí bude v dalším stupni PD zvážena možnost vybudování ochranného valu již v průběhu výstavby“. Tento návrh je nedostatečný, požadují: a) aby v dalších stupních dokumentace byl zpracován projekt na protihlukové opatření ve staničení km 0,10-0,45 VS včetně vydání příslušného povolení b) realizovat ochranný protihlukový val ve staničení km 0,10-0,45 v rámci výstavby VS. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Uvedené požadavky jsou zařazeny do návrhu stanoviska. - Obec Průhonice souhlasí s požadavkem ostatních účastníků, aby na VS byl trvale omezen průjezd vozidel nad 12 tun a omezena rychlost na 80 km/h. A to včetně technických opatření na podporu tohoto omezení, např. umístění el. váhy. Současně souhlasí s povolením VS jako dvoupruhové komunikace, tak že i mostní objekty budou navrženy pro dvoupruhovou komunikaci. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Autoři připomínky neuvádí konkrétní důvody pro požadované omezení rychlosti průjezdu vozidel z 90 km/hod na 80 km/hod. Pokud je důvodem navrženého omezení rychlosti pozitivní vliv na akustickou situaci, pak je možné konstatovat, že takovéto omezení rychlosti nebude mít zásadní vliv na pokles ekvivalentních hladin akustického tlaku A souvisejících s provozem záměru (pravděpodobný pokles emisních hodnot maximálně do 0,5 dB).

K výše uvedenému opatření lze navíc přistoupit i zpětně, tj. kdykoliv v průběhu provozu komunikace. 8) Obec Vestec ze dne 27. 9. 2012 Obec Vestec nesouhlasí s obsahem dokumentace EIA, jelikož se nevypořádala s připomínkami z roku 2008 a 2012 a požadují ji vrátit k dopracování. Zdůvodnění: - Obec Vestec namítá, že dokumentace neobsahuje variantní řešení záměru, odůvodnění absence považuje za nepřípustné. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Autor posudku bere výše uvedený požadavek na vědomí. Zpracovatel posudku však neshledal v dokumentaci EIA žádné závažné nedostatky ani pochybení, které by si vyžádaly opětovné vrácení dokumentace EIA k přepracování.

Trasa Vestecké spojky úzce navazuje na umístění stavby EXIT 4 D1. Jak uvádí v úvodu dokumentace EIA „EXIT 4 D1 a dopravní připojení ZKZP“ její zpracovatel, tak samotný proces vyhledávání optimální (nejméně konfliktní) lokalizace křižovatky Exit 4 probíhal v minulosti a jako nejvhodnější profil dálnice D1 pro umístění Exitu 4 byl vybrán v km 3,756. Tento profil je fixován v platných územních plánech a je na něj navázáno směrové vedení Vestecké spojky. V minulosti již bylo prověřováno variantní umístění Exitu 4 v km cca 3,9. Toto řešení bylo vyhodnoceno z hlediska vlivů na životní prostředí jako nevhodné a bylo opuštěno. Hledat jiné místo pro křižovatku mezi Exitem 2 D1 a Exitem 6 D1 je velmi obtížné pro malou vzdálenost mezi křižovatkami a velmi špatnou možnost umístění dopravního značení mezi nimi (v souvislosti s bezpečností dálničního provozu) a také další napojení silniční sítě z důvodu hustého osídlení v blízkosti hl.m. Prahy. Při hledání optimálního (nejméně konfliktního) vedení Vestecké spojky a umístění EXIT 4 D1 byla zohledněna konfigurace terénu, vzdálenost od obytné zástavby, minimalizace střetů s biologicky cennými prvky v území, soulad s územně-plánovací dokumentací a v neposlední řadě i smysluplnost a realizovatelnost napojení na stávající komunikační síť. Vedle lokalizace Vestecké spojky byly v minulosti prověřovány různé varianty technického řešení křižovatek. Prostorově náročnějším způsobem bylo v minulosti řešeno křížení se silnicí III/0032, cyklostezkou a regionálním biokoridorem v km cca 0,8 stavby, kdy navrhovaný protihlukový val zasahoval do lokálního biocentra. Po připomínkách vznesených k předchozí verzi dokumentace EIA byl rozsah zásahu do dotčených prvků ÚSES upraven a minimalizován. Autor posudku považuje argumentaci, proč je Vestecká spojka řešena pouze v jedné (aktivní) variantě, již vzhledem k předchozímu procesu hledání optimální trasy za akceptovatelnou. Dále konstatuje, že dle jeho názoru je, že nyní předložená dokumentace EIA v souladu s požadavky MŽP na doplnění dokumentace je doplněna o vyhodnocení a porovnání stavů se záměrem a stavu bez záměru. Z hlediska vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo je tak jasně patrné, jaký vliv (přírůstek z hlediska akustické situace i znečištění ovzduší) bude mít navržená stavba. - Obec Vestec namítá, že v rozporu s požadavkem č. 12 na dopracování dokumentace ze stanoviska Ministerstva životního prostředí č.j. 55337/ENV/08 není posouzeno příp. rozšíření VS na 4-pruh a jeho vlivy na ŽP a obyvatelstvo. Posouzení není vyhodnoceno pro maximální možnou kapacitu záměru.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Vyhodnocení čtyřpruhové varianty komunikace Vestecká spojka v úseku ZKZP – silnice II/603 nebylo provedeno záměrně, neboť z nových dopravně-inženýrských podkladů jasně vyplynulo, že maximální předpokládanou zátěž na Vestecké spojce s rezervou přenese i varianta dvoupruhového uspořádání komunikace. Požadavek na vytvoření rezervy na čtyřpruhové minulosti vznesen Ministerstvem dopravy. V této souvislosti byl společností EUROSPEKTRUM GROUP a.s. zaslán dopis (dne 30. revizi požadavku na územní rezervu. Na základě další však došlo k upuštění od tohoto původního požadavku.

uspořádání komunikace byl v na Ministerstvo dopravy 1. 2012, č. j. 84/12) s žádostí o komunikace s Ministerstvem dopravy

Závěrem autor posudku odkazuje na následující podmínku, která je součástí návrhu stanoviska: „Vestecká spojka bude dále projektově připravována a realizována pouze jako dvoupruhová komunikace, bez ponechání územní rezervy pro čtyřpruh.“ - Obec Vestec namítá, že dokumentace nehodnotí vliv záměru na retenční nádrž v obci Vestec a celé povodí Olšanského potoka.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Dokumentace EIA hodnotí vliv záměru na retenční nádrž v km 3,69 Vestecké spojky následovně: „Druhým kříženým místem s vyšším stupněm ekologické stability je lokální biokoridor v km 3,69 a zásah do navazující retenční nádrže. Biokoridor i retenční nádrž budou přemostěny mostním objektem o délce cca 127 metrů s dostatečně dimenzovanou podchozí částí. Zvětšení objemu retenční nádrže (o cca 100 m3) bude významným zásahem do dotčeného lokálního biokoridoru, funkce tohoto biokoridoru však nebude realizací záměru ovlivněna. Na základě uvedeného lze konstatovat, že dotčené ekosystémy mohou být určitým způsobem negativně dotčeny během výstavby. Po realizaci záměru lze předpokládat obnovení, zachování či v případě regionálního biokoridoru výhledově i zvýšení stupně jeho ekologické stability.“ Autor posudku nemá k výše uvedeným skutečnostem připomínky. Součástí návrhu stanoviska bude podmínka, aby výstavba v lokalitách s vyšším stupněm ekologické stability (např. křížené biokoridory) probíhala pokud možno co nejšetrněji a s co nejmenším zásahem do těchto území. - Obec Vestec namítá, že dokumentace neobsahuje akustickou studii vyhodnocení hlukové zátěže pro fázi výstavby záměru. Vzhledem k překračování limitů hluku v oblasti v současnosti je tato skutečnost zásadním nedostatkem dokumentace EIA. Dokumentace nerespektuje měření hluku v roce 2011. Numerický model pro určení budoucí zátěže se výrazně liší od skutečnosti v roce 2011. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Součástí přílohy č. 8 dokumentace EIA je mj. i Hluková studie ze stavební činnosti zpracovaná v říjnu roku 2011 společností MERTL AKUSTIKA s.r.o. Studie obsahuje výpočet ekvivalentních hladin akustického tlaku ze stavební činnosti (hluk z chodu použitých stavebních mechanismů a hluk z předpokládané obslužné staveništní dopravy). V závěru studie je navíc navržena řada opatření pro co největší omezení hluku z výstavby záměru. Požadavky obce Vestec pro další doplnění dokumentace: - Obec Vestec požaduje přepracování dokumentace s uvažováním skutečného aktuálního stavu, tedy k roku 2012. Údaje k rokům 2014, 2030 jsou výrazně podhodnoceny (zprovoznění okruhu R1 a především údaje týkající se budoucího navýšení provozu z dálnice D3) Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku:

Vyhodnocení vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo je založeno především na dopravně -inženýrských podkladech. V rámci nyní předložené dokumentace EIA byly zpracovány i aktualizované dopravně-inženýrské podklady (květen 2011). V těchto podkladech představuje rok 2010 variantu označenou jako „stávající stav“. Tato varianta vychází z nejaktuálnějších dopravních průzkumů dostupných v době zpracování dopravní studie. K vyhodnocení varianty současného stavu (rok 2010) nemá autor posudku žádné připomínky. Zásadním rozdílem mezi jednotlivými modelovými časovými horizonty je především stav dopravní infrastruktury v širším území. Stav roku 2012 bude z tohoto hlediska navíc blízký hodnocenému stavu roku 2014 (bez realizace záměru). Doplnění dokumentace EIA o rok 2012 by tak z hlediska posouzení vlivů na životní prostředí nic zásadního nepřineslo. - Obec Vestec požaduje, aby byla provedena příslušná měření současné úrovně hluku a byla východiskem pro zpracování nové hlukové studie, neboť dnešní úroveň hluku z okruhu R1 překračuje normy.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Autor posudku upřesňuje, že z akustické studie sice vyplývá, že v některých výpočtových bodech budou skutečně překročeny hygienické limity, avšak tyto kontrolní body jsou ve všech případech umístěny v blízkosti stávajících místních komunikací a doprava na těchto místních komunikacích je dominantním zdrojem hluku v těchto kontrolních bodech. Hygienické limity by v těchto kontrolních bodech byly překročeny i bez existence Vestecké spojky. Při řešení akustických studií v rámci dokumentací EIA se běžně provádí hodnocení vlivu záměru především na jeho okolí, a tedy na chráněný venkovní prostor staveb, popř. chráněný venkovní prostor v posuzovaném zájmovém území. Jedná se především o posouzení vlivu na okolí staveb a tedy venkovní prostor. V rámci předkládaného návrhu protihlukových opatření hlukové studie výpočtově dochází ke splnění hygienického limitu 60/50 dB (den/noc) ve všech výpočtových bodech z provozu posuzovaného záměru. V případech, kdy je splněn hygienický limit pro chráněný venkovní prostor staveb lze v souladu s požadavky normy ČSN 73 0532 předpokládat i pro ty nejhorší akustické vlastnosti obvodových fasád splnění hygienického limitu pro chráněný vnitřní prostor staveb. Z uvedeného důvodu není nutné v rámci dokumentace EIA provádět vyhodnocení pro chráněný vnitřní prostor staveb. K této kontrole dojde případně v rámci zpřesnění akustické studie v dalších stupních projektové dokumentace, což je standardní a legitimní postup. Zpracovatel posudku proto nepožaduje další doplnění dokumentace. - Obec Vestec požaduje omezení rychlosti v celém úseku VS na max. 70 km/h. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Autoři připomínky neuvádí konkrétní důvody pro požadované omezení rychlosti průjezdu vozidel z 90 km/hod na 70 km/hod. Pokud je důvodem navrženého omezení rychlosti pozitivní vliv na akustickou situaci, pak je možné konstatovat, že k uvedenému opatření lze navíc přistoupit i zpětně, např. v případě zjištění překračování hygienických limitů hluku, kdykoliv v průběhu provozu komunikace. - Obec Vestec požaduje provedení finálního povrchu komunikace celého úseku VS řešit gumoasfaltem. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku:

K problematice volby vhodného povrchu vozovky autor posudku dodává, že položení asfaltové směsi s nízkou hlučností (např. VIAPHONE) může určitý pozitivní efekt přinést. Nejedná se však jen o samotný povrch, ale i o vlastní konstrukci podkladních vrstev a technologii výstavby. V Praze byla tato technologie použita ve Slezské ulici (úsek U Vodárny – Náměstí Míru) a v ulici 5. května. Výše uvedený povrch VIAPHONE byl použit na komunikacích s maximální povolenou rychlostí 50 km/hod. Měření v obou ulicích v Praze po realizaci rekonstrukce povrchu prokázalo, že došlo k podstatnému snížení hlučnosti na fasádách okolních objektů. Ve Slezské ulici došlo k poklesu ekvivalentních hladin akustického tlaku A v denní době o cca 6 dB a v noční době o cca 3,5 dB. Na ulici 5. května v průměru o cca 5,5 dB v denní době a 7,6 dB v noční době. Vzhledem k tomu, že pokládka „tichého povrchu“ by mohla přispět k dalšímu snížení ekvivalentních hladin akustického tlaku A z provozu na Vestecké spojce navrhuje autor posudku do návrhu stanoviska doplnit následující podmínku: „V rámci projektové přípravy a následné realizace stavby zvážit použití technologií výstavby podkladních a obrusných vrstev snižujících emisní hlučnost povrchů.“ - Obec Vestec požaduje omezení vjezdu vozidel s celkovou hmotností nad 12 tun neřešit pouze dopravním značením, ale doplnit instalací elektronických vah.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Součástí návrhu stanoviska je následující podmínka: „V dalším stupni projektové dokumentace navrhnout konkrétní pravidla a technický způsob omezení - zákazu vjezdu TNA nad 12 tun na Vesteckou spojku v úseku od křižovatky se Západní komerční zónou Průhonice po křižovatku se silnicí II/603.“ - Obec Vestec požaduje, z důvodu nadprůměrně vysoké koncentrace prachových částic v lokalitě, doplnění oboustranných zemních valů podél celého úseku VS. Tyto zemní valy požaduje osázet tak, aby výsadba minimalizovala šíření prachových částic do okolí. Požaduje osázení keřového patra v těsné blízkosti vozovky a provedení výsadby stromů celé šíři trvalého záboru. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku chápe uvedený požadavek, v rámci návrhu stanoviska uplatňuje následujícími podmínkami: V dalším stupni projektové dokumentace navrhnout rozšíření ochranné zeleně podél komunikace v kombinaci s násypovými tělesy a jejich vhodného ozelenění jako součást kompenzačních opatření. V dalším stupni projektové dokumentace (dokumentace pro územní řízení) doložit aktualizovaný návrh sadových úprav (včetně výkresové části) se zaměřeními návrh zeleně s protiprašnou funkcí a dendrologický průzkum kácených dřevin, včetně zhodnocení kácených dřevin a návrhu odpovídající kompenzace např. i s využitím přebytků zemin z okolních staveb pro vytvoření ochranných valů podél Vestecké spojky a jejich ozeleněním. 9) Obec Vestec (doplnění k vyjádření) ze dne 8. 10. 2012 Obec Vestec považuje tvrzení o mírném vlivu na krajinný ráz za nepravdivé, protože na celém úseku k. ú. obce je VS projektována jako nadzemní stavba částečně na mostní konstrukci několik metrů nad terénem a částečně na úrovni terénu kryta zemním valem o výšce 4 m. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Vliv stavby na krajinný ráz je v dokumentaci EIA řádně posouzen, jsou doplněny i vizualizace stavby. Výraznější narušení krajinného rázu se neočekává. Zpracovatel posudku nemá k závěrům dokumentace EIA týkajícím se vlivu stavby na krajinný ráz zásadní připomínky. Navržená

doprovodná zeleň podél stavby přispěje k začlenění komunikace do zdejší krajiny. Zpracovatel posudku doporučuje, aby se na doprovodné zeleni nešetřilo a byla navržena a vysázena s vyšší hustotou. Součástí návrhu stanoviska je následující podmínka: „V dalším stupni projektové dokumentace opětovně prověřit a optimalizovat niveletu Vestecké spojky s cílem minimalizovat zářezy a násypová tělesa komunikace a související objekty a citlivě tak začlenit předmětnou komunikaci do příměstské krajiny.“ Tato podmínka by měla i v kontextu s realizací dalších opatření (hojná výsadba zeleně v okolí komunikace) přispět k tomu, aby případné nepříznivé vlivy stavby na krajinný ráz (včetně dálkových pohledů) byly minimalizovány. Obec Vestec namítá, že dokumentace popisuje likvidaci dešťových vod z VS na k.ú. obce do retenční nádrže ve vlastnictví a správě obce Vestec. Tento způsob likvidace není popsán v dokumentaci pro územní řízení. Kapacita současné nádrže ani povodí Olšanského potoka je pro záměr nedostatečná. Z těchto důvodů považují dokumentaci za nedopracovanou.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku konstatuje, že v rámci procesu EIA je hodnocena dokumentace EIA, nikoli dokumentace DÚR. Tato připomínka by měla být uplatněna vůči dokumentaci DÚR. Obec Vestec namítá, že na veřejném projednání byl záměr představen jako sběrná (nikoliv tranzitní) komunikace, přesto je záměrem stavba silnice II. třídy, která je dle zákona definována jako tranzitní silnice spojující okresy. V této věci (správná kategorizace) požaduje obec Vestec dokumentaci dopracovat. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku uvádí, že jak v rámci dokumentace, tak i veřejného projednání byl záměr klasifikován jako silnice II. třídy v kategorii S 9,5/70. Považuje v tomto ohledu dopracování dokumentace za bezpředmětné. Obec Vestec považuje za zcela účelové tvrzení o dvoupruhové sběrné komunikaci, když oznamovatel v ÚPD z roku 2011 ponechává územní rezervu pro rychlostní komunikaci o 4 pruzích. Obec Vestec žádala v rámci projednání ZÚR o úpravu této rezervy, ale nebylo jí vyhověno. Obec Vestec se domnívá, že jde o porušení zákona EIA, protože oznamovatel i přes své tvrzení plánuje komunikaci mnohem kapacitnější a v záměru EIA nezkoumá vliv na ŽP pro nejvyšší kapacitu. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Vyhodnocení čtyřpruhové varianty komunikace Vestecká spojka v úseku ZKZP – silnice II/603 nebylo provedeno záměrně, neboť z nových dopravně-inženýrských podkladů jasně vyplynulo, že maximální předpokládanou zátěž na Vestecké spojce s rezervou přenese i varianta dvoupruhového uspořádání komunikace. Požadavek na vytvoření rezervy na čtyřpruhové minulosti vznesen Ministerstvem dopravy. V této souvislosti byl společností EUROSPEKTRUM GROUP a.s. zaslán dopis (dne 30. revizi požadavku na územní rezervu. Na základě další však došlo k upuštění od tohoto původního požadavku.

uspořádání komunikace byl v na Ministerstvo dopravy 1. 2012, č. j. 84/12) s žádostí o komunikace s Ministerstvem dopravy

Závěrem autor posudku odkazuje na následující podmínku, která je součástí návrhu stanoviska: „Vestecká spojka bude dále projektově připravována a realizována pouze jako dvoupruhová komunikace, bez ponechání územní rezervy pro čtyřpruh.“

10) Magistrát hl. m. Prahy ze dne 24. 9. 2012 Odbor ochrany vod má následující připomínky: V předchozích stupních posuzování vyslovil OZP MHMP obavu z nedostatečného posouzení vlivu stavby na vodní režim pramenné oblasti nad rybníkem Šmatlík v blízkosti ZCHÚ Hrnčířské louky. Dle názoru OZP MHMP je míra podrobnosti a jistoty výstupů hydrogeologického posouzení nedostatečná. S formulací podmínek souhlasí a ponechává na úvaze příslušného správního úřadu, zda podrobný hydrogeologický průzkum a opatření postačí v navazujících fázích projektové přípravy, či jsou takové výstupy nezbytné již pro proces posouzení vlivu na ŽP. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Dle názoru zpracovatele posudku dokumentace EIA a její samostatná příloha č. 13 (Hydrogeologické posouzení) pro účely procesu EIA dostatečně nastiňuje možná rizika ovlivnění povrchových a podzemních vod v daném území v souvislosti s navrženou stavbou. Nezbytnou podmínkou je však doplnění detailního hydrogeologické posouzení v dalším stupni projektové

dokumentace (dokumentace pro územní řízení), které zpřesní závěry dokumentace EIA a navrhne případná konkrétní technická opatření na ochranu vod v daném území. Součástí návrhu stanoviska (viz kapitola VII. posudku) je komplexní souhrn opatření na ochranu povrchových a podzemních vod. Jedná se především o podmínky pro další stupně projektových příprav, opatření ve fázi výstavby, případně provozu záměru. Tyto podmínky vyplynuly jak z vlastní dokumentace EIA, tak i z připomínek obdržených k této dokumentaci a ze samotného posudku. Součástí návrhu stanoviska bude mj. následující podmínka: „V dalším stupni projektové dokumentace (dokumentace pro územní řízení) provést podrobný hydrogeologický průzkum zaměřený především na ovlivnění vodního zdroje farmy Drazdy a prameniště bezejmenného toku na východním okraji Hrnčíř. V případě, že hydrogeologický průzkum prokáže, že by mohlo dojít k negativnímu ovlivnění vodního zdroje či prameniště, musí investor zajistit adekvátní náhradu tohoto stávajícího vodního zdroje, resp. navrhnout konkrétní technická, či jiná ochranná opatření tak, aby ke znehodnocení vodního zdroje či prameniště nedošlo. Hydrogeologický průzkum je doporučeno provést souběžně, příp. v přímé návaznosti na inženýrsko -geologický průzkum.“ 11) Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství ze dne 21. 9. 2012 Krajský úřad Středočeského kraje, odbor ŽP, požaduje zapracovat do podmínek stanoviska: Ve větší míře by měla být věnována péče zabránění vzniku sekundární prašnosti: - v průběhu výstavby – stavební kázeň, v průběhu nepříznivých meteorologických podmínek skrápění nezpevněných ploch a uklízení ploch přilehlých - v budoucnosti – snižování prašnosti dostatečným úklidem nově vybudované VS a vhodnou výsadbou zeleně nebo vybudováním vhodných technických překážek zamezit šíření znečištění zejména do obydlených oblastí. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Uvedené podmínky jsou zapracovány do návrhu stanoviska. 12) Městský úřad Černošice ze dne 21. 9. 2012

Městský úřad Černošice nemá k posudku připomínek. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere na vědomí. 13) Hygienická stanice hl. m. Prahy ze dne 24. 9. 2012 Hygienická stanice hl. m. Prahy nemá připomínek. HSHMP upozorňuje na souhlas s dokumentací EIA na navazující stavbu EXIT 4 pro následující varianty navazující stavby: Stav 1 B – rok 2014: Stav po realizaci v roce 2014, tj. s VS a uvedení ZKZP do provozu. Je zároveň uvažována regulace nákladní dopravy v trase Slivenec-Barrandovský most-Spořilov. Je uvažováno se zprovozněním staveb MO Malovanka-Pelc-Tyrolka a Vysočanská radiála mezi SOKP a Kbelskou. Stav 1 C – rok 2014: Stav po realizaci posuzovaného záměru v roce 2014, tj. s VS s omezením vjezdu pro vozidla nad 12 t a uvedení ZKZP do provozu. Je zároveň uvažována regulace nákladní dopravy v trase Slivenec – Barrandovský most – Spořilov. Je také uvažováno se zprovozněním staveb MO Malovanka – Pelc – Tyrolka – a Vysočanská radiála mezi SOKP a Kbelskou.

Stav 1 E – rok 2014: Stav po realizaci posuzovaného záměru v roce 2014, tj. s Exit 4, s VS a ZKZP v provozu. Je uvažována existence SOKP 511, 518 a 519 a přeložka I/2. Je uvažováno se zprovozněním staveb MO Malovanka – Pelc – Tyrolka – a Vysočanská radiála mezi SOKP a Kbelskou. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere vyjádření na vědomí. 14) Česká inspekce životního prostředí ze dne 25. 9. 2012 Česká inspekce životního prostředí nemá k posudku připomínek. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere na vědomí. 15) Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod ze dne 18. 9. 2012 Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod souhlasí se záměrem, pokud budou dodrženy podmínky uvedené v kap. VII. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere na vědomí, veškerá opatření z posudku byla zahrnuta do návrhu stanoviska. 16) Petiční výbor Šeberov ze dne 26. 9. 2012 Zásadně nesouhlasí se způsobem, jakým jsou připomínky vypořádávány. Vypořádání představuje celkem 224 stran, přičemž připomínky jsou vypořádávány postupně podle jednotlivých subjektů, které je zaslaly. V desítkách případů je však u některé z připomínek uvedeno, že k této problematice se již autor posudku opakovaně vyjadřoval, případně, že jde o opakovaně vznesenou připomínku, přičemž je odkazováno na předchozí komentáře autora posudku. V naprosté většině případů však není blíže specifikováno, na které straně posudku lze tyto komentáře nalézt. Tento postup činí celé vypořádání nepřehledným a zcela nepřípustně je používán především v případech, kdy by bylo uspokojivé vypořádání připomínky pro autora posudku zvláště obtížné nebo dokonce nemožné.

Vypořádání řady připomínek, u kterých bylo odkazováno na předchozí komentáře, nebylo v textu nalezeno, protože zorientovat se tak obsáhlém textu, nalézt příslušné vypořádání a ověřit si tak, zda autor posudku skutečně vzal tu kterou výhradu v úvahu, totiž v podstatě nelze. Je požadováno, aby byly do textu doplněny příslušné stránky, na kterých lze vypořádání té které připomínky nalézt. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere námitku na vědomí a v následujícím textu vypořádává připomínky přímo vždy u dané námitky bez odkazu na jiná vyjádření. Nevypořádány zůstaly tyto připomínky: Nebylo vyvráceno tvrzení, že zavedení jakékoliv nákladní dopravy na Vesteckou spojku bude znamenat poškození životního prostředí a tím i obyvatelstva, protože nyní je vjezd veškeré nákladní dopravy do oblasti zakázán. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Z toho důvodu byly navrženy podmínky:

V dalším stupni projektové dokumentace navrhnout konkrétní pravidla a technický způsob zákazu vjezdu TNA nad 12 tun na Vesteckou spojku v úseku ZKZP – silnice II/603, včetně kontrolních mechanismů. Zakázat vjezd TNA nad 12 tun na Vesteckou spojku v úseku od křižovatky se Západní komerční zónou Průhonice po křižovatku se silnicí II/603 včetně provozování kontrolních mechanismů. Nebylo doloženo tvrzení uvedené v dokumentaci, že na hmotný majetek (v tomto případě na obytné a rekreační nemovitosti) nebude mít záměr negativní vliv. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Pro posuzování EIA není zákonem požadováno použití žádné zvláštní metody či šetření pro hodnocení vlivu na hmotný majetek. V rámci dokumentace bylo hodnocení zaměřeno na níže uvedené prvky hmotného majetku, které přináleží ke kulturním hodnotám území, protože je lze snadno identifikovat, vč. případného vlivu na tyto prvky. Posuzovaný záměr není ve střetu s žádnou kulturní památkou, památkovou rezervací nebo zónou. Záměr nepředstavuje riziko z hlediska zájmů památkové péče. Dle archivních údajů není posuzovaná stavba ani ve střetu se známými archeologickými lokalitami. Posuzovaný záměr je navíc umístěn mimo zastavěná území obce a realizace záměru si nevyžádá demolice obytných nebo rekreačních objektů. Vliv záměru na cenu nemovitostí či pozemků nacházejících se v blízkosti navrhovaného záměru není předmětem procesu EIA. § 2, zák. č. 100/2001 Sb. jasně definuje Rozsah posuzování - Posuzují se vlivy na veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními předpisy a na jejich vzájemné působení a souvislosti. V těchto právních předpisech není nic o ekonomickém zhodnocení, či nezhodnocení pozemků, či objektů a obytných staveb. Nebylo doloženo, že Vestecká spojka vymístí zbytnou dopravu mimo zastavěná území a žádnou další nepřivede. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Autoři posudku k této problematice podotýkají, že na řadě stávajících komunikací v obcích, např. v Šeberově, Hrnčířích, Vestci dojde vlivem realizace Vestecké spojky k poklesu intenzit

dopravy. Převážná část trasy se nachází v poměrně velké vzdálenosti od obytné zástavby, pouze na několika místech se trasa obytné zástavbě přibližuje. Nebylo vyvráceno, že výstavba Vestecké spojky je v rozporu se ZÚR hl. m. Prahy. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Vyjádření Krajského úřadu Středočeského kraje (č. j. 176110/2011/KUSK) ze dne 23. září 2011 konstatuje, že předmětná stavba není v rozporu s územním plánem velkého územního celku Pražský region. Uvedený záměr je převzat i do Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Nebylo vysvětleno, zda se vůbec místní doprava na přetíženou Vesteckou spojku dostane. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zmíněné přetížení Vestecké spojky se neočekává. I pro nejvyšší výhledovou uvažovanou dopravní zátěž je navržené dvoupruhové řešení dostatečné pro plynulý průjezd vozidel. Z modelů v dopravně-inženýrských podkladech (příloha č. 3.1 a 3.2 – rozdílové kartogramy intenzity dopravy vyjadřující vliv realizace záměru) je jasně patrné, že se významný nárůst zatížení

stávajících místních komunikací ve Vestci i v dalších obcích v souvislosti se zprovozněním Vestecké spojky neočekává. Nebylo uspokojivě doloženo, že Vestecká spojka nemůže být dostavěna i v prostoru kolem Milíčovského lesa, čímž by vznikla kompletní původní trasa JVK. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: V Příloze č. 15 dokumentace jsou uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena. Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území. Nebyly řádně posouzeny vlivy záměru na přírodní památky (např. na Milíčovský les). Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Autor posudku souhlasí s konstatováním dokumentace EIA, že Milíčovský les nebude záměrem dotčen. Milíčovský les a Vestecká spojka „odděluje“ dálnice D1, která má na dané území dominantní vliv. S dále uvedenými tvrzeními v dokumentaci EIA se tým zpracovatele posudku rovněž ztotožňuje.

Nebylo doloženo, že rekreační funkce přírodních ploch v okolí záměru nebude nijak ohrožena, nebo omezena (zhoršena). Vestecká spojka má dvakrát křížit nově vybudovanou cyklostezku mezi Hrnčířemi a Vestcí. Aktivní sportování v oblasti se zhoršeným životním prostředím (s hlukem a exhalacemi) poškozuje zdraví. V současné době je v okolí cyklostezky pouze pole, vybudování jakékoliv komunikace v těchto místech samozřejmě životní prostředí zhorší. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Skutečnost, že se v daném území nachází louky, polní cesty, remízky či cyklostezky dokumentace EIA nikterak nezastírá, právě naopak. Na řadě míst dokumentace EIA je tato skutečnost konstatována. Součástí návrhu stanoviska je řada opatření, která přispějí k tomu, aby vliv na tato území byl pokud možno minimální. Jedná se např. o následující podmínky: 1/ V dalším stupni projektové dokumentace detailně řešit návrh tras pro pěší a cyklisty s ohledem na minimalizaci bariérového efektu komunikace v řešeném území. 2/ V dalším stupni projektové dokumentace navrhnout rozšíření ochranné zeleně podél komunikace. 3/ V dalším stupni projektových příprav projednat návrh kompenzačních opatření souvisejících se zásahem do dotčených prvků ÚSES s orgánem ochrany přírody.

Není vypořádána naše výhrada, že původně plánované propojení Průhonic a Šeberova zelení výstavba Vestecké spojky znemožní. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zmíněná připomínka se odkazovala na realizaci zeleného pásu kolem Prahy dle konceptu ÚP. Přerušený pruh lesa bude sice v souvislosti s výstavbou Vestecké spojky dotčen, avšak po realizaci záměru bude tento biokoridor opětovně propojen na mostním objektu přes Vesteckou spojku. V uváděném konceptu územního plánu však Vestecká spojka je zanesena, a to i v souladu s uvedenou realizací zeleného pásu. Není vyvráceno tvrzení, že realizací Vestecké spojky přijdou obce o plochy vhodné k rozvoji (např. k rodinné zástavbě) i o možnost řešit dopravní problémy místními komunikacemi. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku v této věci konstatuje, že funkční využití ploch v území je řešeno územně plánovací dokumentací. V souladu s požadavky MŽP (bod 43 dopisu MŽP ve věci dopracování dokumentace EIA) bylo doplněno vyjádření příslušného úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace. Z hlediska územně plánovací dokumentace se k umístění záměru v dotčeném území vyjádřil Obecní úřad Jesenice, odbor životního prostředí a výstavby. Vyjádření je kladné a potvrzuje, že záměr je v souladu se záměry územního plánování v dotčeném území (k. ú. Vestec u Prahy a Zdiměřice u Prahy). Další vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj, odboru územně a stavebně správního ze dne 7. srpna 2007 se týká stanovení příslušného stavebního úřadu, který povede územní řízení této liniové stavby. Vyjádření Magistrátu hl. m. Prahy, odboru územního plánování ze dne 13. března 2008 se týká souladu s platným územním plánem hl. m. Prahy. Vyjádření konstatuje, že záměr je v souladu s platným územním plánem. Vyjádření Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 23. září 2011 konstatuje, že předmětná stavba není v rozporu s územním plánem velkého územního celku Pražský region. Uvedený záměr je převzat i do Zásad územního rozvoje Středočeského kraje.

Nebyla zdůvodněna stanoviska KÚ Středočeského kraje OPŽP. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zdůvodnění stanovisek KÚ SČK a OPŽP není v kompetenci zpracovatele posudku. Nebyly vyvráceny obavy z přetížení Formanské ulice a následných negativních vlivů na obyvatelstvo i Milíčovský les. Nebyl vyvrácen předpoklad, že dojde k přetížení některých ulic Jižního Města. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Z rozdílových kartogramů intenzit dopravy pro rok 2014 porovnávajících stav se záměrem a bez záměru je jasně patrné, že vliv provozu Vestecké spojky a EXITu 4 D1 na intenzity dopravy na Formanské ulici je minimální. Z rozdílového kartogramu zpracovaného pro rok 2030 je patrný v souvislosti s provozem Vestecké spojky značný pokles intenzit dopravy na ul. Formanská ve směru do centra (na MČ Praha 11). Jedná se o pokles v řádu cca 2300 vozidel. Ve směru na Újezd je naopak očekáván nárůst intenzity dopravy o 2 300 vozidel/24 hodin. Tento vliv je způsoben novým propojením mezi EXIT 4 a ulicí Formanská.

Vliv záměru na provoz na komunikaci Opatovská je pro oba výhledové roky téměř stejný. Je očekáván určitý nárůst intenzit dopravy. Tento nárůst však není vzhledem k celkovým intenzitám dopravy na této komunikaci významný. Vliv záměru na provoz na ulici Ke Kateřinkám je v modelovém roce 2014 téměř nulový. V roce 2030 je naopak očekáván poměrně významný pokles intenzit dopravy na této komunikaci (o cca 4600 vozidel/24 hodin). Nebylo doloženo, že nedojde k negativnímu ovlivnění území světelným smogem (dokonalá ochrana před světelným smogem a nasvícení ploch kolem komunikace není možná). Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Součástí návrhu stanoviska bude následující podmínka: „V dalším stupni projektových příprav provést výpočet návrhu osvětlení tak, aby výsledný příspěvek stavby ke světelnému znečištění lokality byl minimalizován a aby nedocházelo ke zbytečnému nasvícení okolních ploch. Při návrhu osvětlení je nutné dbát na to, aby nově zřizované osvětlení bylo bodové, cílené a bez vedlejších světelných efektů na okolí.“ Nebyly vyvráceny obavy z hrozící fragmentace území. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Každá liniová stavba obecně vždy vytvoří dělicí efekt v krajině. Proto jsou součástí návrhu stanoviska následující podmínky: 1/ V dalším stupni projektové dokumentace detailně řešit návrh tras pro pěší a cyklisty, aby byl minimalizován bariérový efekt komunikace v řešeném území. 2/ V dalším stupni projektové dokumentace detailně řešit návrh propustků a dalších zařízení, aby byl minimalizován bariérový efekt komunikace pro živočichy v řešeném území. Nebyla vypořádána připomínka týkající se ohrožení zvěře (zajíci, srnky, koroptve). Minimalizaci bariérového efektu nepovažují za uspokojivé řešení. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Určité negativní vlivy na populace výše zmíněných druhů (srnčí, zajíc, koroptev) spojené s realizací komunikace je samozřejmě možné očekávat. Jedná se např. o fragmentaci krajiny. Vzhledem k charakteru komunikace (dvoupruhová komunikace) však tento efekt nebude tak významný. Autor posudku dále podotýká, že součástí návrhu stanoviska i vlastního technického řešení stavby je

řada opatření na ochranu fauny v zájmovém území. Jedná se např. o podmínku návrhu propustků a dalších zařízení pro minimalizaci bariérového efektu komunikace pro živočichy v řešeném území. Nebylo přesvědčivě doloženo, že živočichové by migrovali přes frekventovanou (hlučnou a osvětlenou) komunikaci. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: K připomínce týkající se nadchodů a mostů je třeba uvést, že velmi záleží na tom, jak jsou zmíněné nadchody dimenzovány. V případě, že jsou dostatečně dimenzovány, pak by jejich efektivita neměla být omezena či snížena. V případě Vestecké spojky se jedná o poměrně velkoryse dimenzovaný most o šířce 100 m. Živočichové budou mít možnost využít rovněž podchody pod mostním objektem o délce 127 metrů, jako je tomu např. v km 3,69 stavby Vestecké spojky. Z důvodů zachování funkce biokoridoru je v projektu navrženo částečné zahloubení trasy pod úroveň terénu. Zalesněný biokoridor, včetně souběžné silnice K Labeškám, bude převeden

Popis: D:\P6150144 Rozkos mladý lesní porost R4_42.JPG nad Vesteckou spojkou přemostěním. Lesní pozemek tedy zůstane zachován, pouze během výstavby bude přerušeno plnění funkce lesa. Vozovka je určitým přerušením pásů porostů v území. I v případě realizace propustků např. pod tělesem komunikace lze u těchto přerušených pásů počítat s určitým saltatorním překonáním této abiotické zóny např. diasporami a drobnými živočichy). Lesní porost, který má být kvůli Vestecké spojce vykácen, nelze označovat za poměrně mladý, stromy jsou vzrostlé. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere upozornění na vědomí. Domnívá se však, že v posudku uvedené označení je výstižné.

Nebyla vypořádána připomínka, že odvedení dopravy z centra Hrnčíř a Šeberova nelze řešit přivedením dopravy další (z několika dálnic – D1, D3, D5). Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Z rozboru kartogramů zpracovaných pro stav 1B (stav se záměrem, bez SOKP 511) a stav 1E (stav se záměrem, s SOKP 511) v dopravně-inženýrských podkladech (dále jen DIP) dokumentace EIA není průkazné, že by Vestecká spojka působila jako „náhradní komunikace“ pro tranzitní dopravu mezi dálnicemi a došlo tak v souvislosti s provozem Vestecké spojky k zatížení okolních dotčených obcí. Nebyla zhodnocena variantní řešení navržená Ing. arch. Petrem Preiningerem. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Trasa Vestecké spojky úzce navazuje na umístění stavby EXIT 4 D1. Jak uvádí v úvodu dokumentace EIA „EXIT 4 D1 a dopravní připojení ZKZP“ její zpracovatel, tak samotný proces vyhledávání optimální (nejméně konfliktní) lokalizace křižovatky Exit 4 probíhal v minulosti a jako nejvhodnější profil dálnice D1 pro umístění Exitu 4 byl vybrán v km 3,756. Tento profil je fixován

v platných územních plánech a je na něj navázáno směrové vedení Vestecké spojky. V minulosti již bylo prověřováno variantní umístění Exitu 4 v km cca 3,9. Toto řešení bylo vyhodnoceno z hlediska vlivů na životní prostředí jako nevhodné a bylo opuštěno. Hledat jiné místo pro křižovatku mezi Exitem 2 D1 a Exitem 6 D1 je velmi obtížné pro malou vzdálenost mezi křižovatkami a velmi špatnou možnost umístění dopravního značení mezi nimi (v souvislosti s bezpečností dálničního provozu) a také další napojení silniční sítě z důvodu hustého osídlení v blízkosti hl.m. Prahy. Při hledání optimálního (nejméně konfliktního) vedení Vestecké spojky a umístění EXIT 4 D1 byla zohledněna konfigurace terénu, vzdálenost od obytné zástavby, minimalizace střetů s biologicky cennými prvky v území, soulad s územně-plánovací dokumentací a v neposlední řadě i smysluplnost a realizovatelnost napojení na stávající komunikační síť. Vedle lokalizace Vestecké spojky byly v minulosti prověřovány různé varianty technického řešení křižovatek. Prostorově náročnějším způsobem bylo v minulosti řešeno křížení se silnicí III/0032, cyklostezkou a regionálním biokoridorem v km cca 0,8 stavby, kdy navrhovaný protihlukový val zasahoval do lokálního biocentra. Po připomínkách vznesených k předchozí verzi dokumentace EIA byl rozsah zásahu do dotčených prvků ÚSES upraven a minimalizován. Autor posudku považuje argumentaci, proč je Vestecká spojka řešena pouze v jedné (aktivní) variantě, již vzhledem k předchozímu procesu hledání optimální trasy za akceptovatelnou. Dále konstatuje, že dle jeho názoru je, že nyní předložená dokumentace EIA v souladu s požadavky MŽP na doplnění dokumentace je doplněna o vyhodnocení a porovnání stavů se záměrem a stavu bez záměru. Z hlediska vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo je tak jasně patrné, jaký vliv (přírůstek z hlediska akustické situace i znečištění ovzduší) bude mít navržená stavba. Ke studii arch. Preiningera autor posudku podotýká: V roce 2004 zpracoval Ing. Preininger studii „Dopravní obslužnost JV sektoru Prahy“, ve které navrhl odlišné dopravní řešení pro území na jižním a jihovýchodním okraji Prahy. Toto dopravní řešení bylo projednáno na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) a nebylo k němu vydáno kladné stanovisko. S předloženým dopravním řešením nesouhlasila ani TSK hl. m. Prahy či MČ Praha 11. Navržené varianty ze studie Ing. Preiningera vyřazují Vesteckou spojku jako sběrnou komunikaci městského významu a místo toho orientují systém místních komunikací i Vesteckého přivaděče z Pražského okruhu buď na přetíženou Kunratickou spojku a na přetíženou křižovatku Chodov

na D1 nebo přímo na tuto křižovatku. Tyto varianty dopravní situaci v oblasti neřeší, neboť: 1/ Nezaručují obsluhu území, a tím rozvoj obcí daný ve schválených územních plánech. 2/ Konzervují pohyb vozidel na síti místních pomalých a poddimenzovaných komunikací. 3/ Přesouvají rostoucí zátěž z pokračující urbanizace území u hl. m. Prahy na přetížené komunikace Vídeňská, Kunratická spojka a křižovatka Chodov. 4/ Neumožňují napojení z obchvatu Šeberova do kapacitní sběrné komunikace, jíž je právě Vestecká spojka. 5/ Způsobují nárůst dopravy na Kunratické spojce, která vede v ZCHÚ (přírodní památka Hrnčířské louky) a novou obytnou výstavbu v Šeberově, a proto je z hlediska ochrany ŽP tato varianta nepřijatelná. 6/ Cílem studie je přenesení problematiky přetížené místní sítě v celé oblasti orientace dopravy na křižovatku Chodov a Jižní Město, přičemž tato křižovatka představuje hlavní spojnici Jižního Města s centrem. Kapacita a bezpečnost křižovatky je na hranici únosnosti. Výše uvedená studie byla již v minulosti odmítnuta dopravními institucemi a samosprávou, nejnověji též vyjádřeními ÚRM a TSK hl. m. Prahy. Z tohoto důvodu se zpracovatel dokumentace EIA touto variantou dopravní obsluhy území dále nezabýval.

Autor posudku pokládá výše uvedené informace za dostatečně pádný argument, proč byla tato dopravní varianta z posouzení EIA vyloučena. Dále je nutné upozornit na fakt, že zmíněná studie je již značně neaktuální, byla zpracována již v říjnu roku 2004, a tedy vychází ze značně neaktuálních dat, protože byla zpracována na základě dopravních dat, která byla k dispozici před vstupem ČR do EU a je známo, že po roce 2004 se značně změnila, narostla a změnila se i skladba dopravy na komunikační síti v ČR. Nebyla vypočtena ekonomická efektivnost stavby metodou HDM-4. Přesunutí tohoto kroku do dalších stupňů projektové dokumentace považují za nepřípustné. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku uvádí, že uvedený výpočet není z hlediska procesu EIA vyžadován. Do oblasti přímého vlivu stavby nebyly zahrnuty obce, městské části a chráněná území přiléhající k Vestecké spojce. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku pokládá stanovený rozsah zájmového území v kontextu s jednotlivými hodnocenými vlivy (hluk, vlivy na ovzduší, vlivy na povrchové vody, vlivy na krajinný ráz atd.) za správný. Stejně tak i to, že přístup k vymezení hranice zájmového území byl de facto individuální v případě jednotlivých vlivů záměru na životní prostředí. Z hlediska vlivu na obyvatelstvo (a s tím souvisejícími vlivy na akustickou situaci, znečištění ovzduší a zdraví obyvatel) je možné konstatovat, že případné významnější vlivy stavby na obyvatelstvo je možné očekávat právě v pásmu okolo do 0,5 km od posuzované stavby. Toto pásmo bylo stanoveno s dostatečnou rezervou pro to, aby hodnocení bylo na straně bezpečnosti. Případný vliv na akustickou a imisní situaci je patrný z přiložených mapových výstupů. Nebyla vypořádána připomínka, ve které nebylo souhlaseno s absurdním tvrzením, že „Po realizaci VS a D3 se intenzita dopravy v okolí Šeberova nezvýší.“ Na obvodu Šeberova není nyní doprava žádná, protože tam jsou jen pole a louky. Jakmile by tam vznikla nová komunikace, doprava by se tam samozřejmě zvýšila. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku uvádí, že zmíněné konstatování se týkalo komunikační sítě.

I nadále není počítáno s dopravními kongescemi, kolapsy, nákupními špičkami, opravami, nehodami. Posouzení vlivů dopravy na ŽP v těchto případech chybí. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: I přes to, že se dokumentace EIA přímo nevěnuje problematice dopravních kongescí v daném území je možné z dokumentace EIA a dopravně-inženýrských podkladů vyčíst následující: Pokles intenzit dopravy na řadě místních komunikací v souvislosti se zprovozněním Vestecké spojky bude mít pozitivní vliv na plynulost provozu v těchto územích a omezení rizik dopravních kongescí v daném území. Navíc kongesce dopravy jsou velmi náhodné jevy, které nelze při dostatečných kapacitách komunikací a propustnostech křižovatek predikovat. Pokud by k něčemu takovému mělo dojít, musel by být proveden dlouhodobý DI monitoring na okolních komunikacích, zda kongesce jsou opakovaný a standardní jev. To lze ale pouze provést na stávajících komunikacích, ale ne na výhledové nové komunikaci. Kapacita a propustnost VS byla prokázána i pro dvoupruhové uspořádání jako dostatečná a to i pro rok 2030. Standardní posouzení vždy vychází ze standardních stavů dopravy.

Nebyla vypořádána připomínka, že dvoupruhová Vestecká spojka spojující dva šesti až osmipruhové dálniční tahy nemůže pojmout veškerou dopravu a její přebytky zahltí místní silnice. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Z rozboru kartogramů zpracovaných pro stav 1B (stav se záměrem, bez SOKP 511) a stav 1E (stav se záměrem, s SOKP 511) v dopravně-inženýrských podkladech (dále jen DIP) dokumentace EIA není průkazné, že by Vestecká spojka působila jako „náhradní komunikace“ pro tranzitní dopravu mezi dálnicemi a došlo tak v souvislosti s provozem Vestecké spojky k zatížení okolních dotčených obcí. Nesouhlasí s tvrzením obsaženým v posudku, že účinnost matematických modelů lze považovat za dostatečně ověřenou. Situace kolem nově zprovozněné trasy Pražského okruhu svědčí o opaku. Hluková zátěž je zde podstatně vyšší, než předpokládaly výpočty. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Využití matematických modelů je v procesu EIA zcela standardní a běžné. Jinou možnost při predikci vlivů plánovaných záměrů na životní prostředí a obyvatelstvo zpracovatelé dokumentací de facto ani nemají. Navíc účinnost použitých modelů již byla u řady staveb ověřena praxí. Tj. došlo k porovnání predikovaných hodnot se skutečně naměřenými hodnotami (měření ekvivalentních hladin akustického tlaku po výstavbě komunikace). Bylo prokázáno, že tyto modely velmi dobře predikují akustickou zátěž či úroveň znečištění ovzduší. V posudku jsou značně podhodnocené počty aut, která by po Vestecké spojce a křižovatce Exit 4 jezdila. Není počítáno s funkcí Vestecké spojky jako spojnice evropských dálnic. V posudku nejsou dostatečně vyhodnoceny kumulativní a synergické vlivy ze všech probíhajících nebo plánovaných rozvojových záměrů navázaných na Vesteckou spojku a křižovatku Exit 4. Tyto vlivy musí být dle zákona a rozsudků Nejvyššího správního soudu posouzeny pro nejhorší možný stav, což posuzovatel nesplnil. U záměru Západní komerční zóny Průhonice, administrativního a obytného souboru Praha-Újezd, plánovaného rozvoje v Rozkoši, komerční zóny Nupaky a komerční zóny Čestlice jih je jejich vliv na dopravní zátěž Vestecké spojky a křižovatky Exit 4 značně podhodnocen. Vlivy rozvojových záměrů v Pitkovicích, Benicích a Uhříněvsi nejsou započteny vůbec. Není posouzen vliv propojení evropských dálnic Vesteckou spojkou a vliv

připojení dálnice D3 je rovněž výrazně podhodnocen. Není uvažován vliv budoucího připojení kontejnerového překladiště Metrans u Petrovic. Odborné rozbory ukazují, že počet aut v oblasti by byl minimálně třikrát větší, než je uvedeno v posudku. Tímto umělým podhodnocením dopravních zátěží došlo k znehodnocení celého posuzování EIA. Posuzovatel se dostal pod normou povolené hodnoty hluku a exhalací, skutečné hodnoty by přitom normu výrazně překračovaly. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Funkce Vestecké spojky je dostatečně komentována v dokumentaci EIA. Autor posudku nemá k uvedenému popisu připomínky. Podotýká, že Vestecká spojka má primárně sloužit pro obsluhu přilehlého území (nikoliv pro tranzitní dopravu, pro kterou je plánován a budován Silniční okruh kolem Prahy). Vlivem Vestecké spojky a EXITu 4 na D1 na dopravní zátěž území se podrobně zabývají dopravně -inženýrské podklady (příloha č. 7 dokumentace EIA), které zpracovala Technická správa komunikací hl. m. Prahy, úsek dopravního inženýrství (dále jen TSK). V rámci vytvořených dopravních modelů pro prognózované stavy byly zohledněny veškeré vztahy a vazby na komunikační síti zájmového území, včetně preferencí v cílovém směřování dopravy.

Intenzita dopravy na Vestecké spojce byla modelována pro řadu stavů nadřazené komunikační sítě v širším zájmovém území (celkem 8 stavů). Je tak komplexně posouzen dopravní vliv Vestecké spojky v zájmovém území. Vzhledem k tomu, že se se stavbou komunikace JVK do budoucna nepočítá, zohledňuje dokumentace EIA, resp. její dopravně-inženýrské podklady stav v tomto území dle platného územního plánu hl. m. Prahy a nelze tedy předjímat fiktivní aktivity v území, jejichž schválení a zanesení do územního plánu by muselo projít celým náročným legislativním schvalovacím procesem a to také za účasti veřejnosti a dotčených orgánů státní správy a samosprávy. Rok 2030 zachycuje jednu z variant posuzovaných v rámci dokumentace EIA, kde je zahrnut konečný výhledový rozvoj území i komunikační sítě širšího spádového území. Jsou tak zhodnoceny předpokládané kumulativní a synergické vlivy se všemi ostatními záměry, které mohou v daném území vzniknout dle platného územního plánu. Zpracovatel posudku upozorňuje, že realizace komerčních zón se odvíjí od záměrů investorů, jejich finančních možností a v neposlední řadě od projednávání záměrů ve vztahu k územním plánům a v dalších správních řízeních. Určit skutečně reálný rozsah komerčních zón na 5 nebo dokonce 20 let dopředu je prakticky nemožné, jejich celkový rozsah a vzájemné spolupůsobení lze jen odhadovat. Je třeba si také uvědomit, že pokud by byly realizovány všechny výše uváděné zamýšlené komerční zóny od Šeberova až po Říčany, patrně by došlo k přerozdělení nikoliv neomezeného okruhu návštěvníků těchto zón a v případě velké koncentrace těchto funkcí objem generované dopravy na jednotku plochy by tím pádem klesnul. Navíc jakákoliv změna územního plánu prochází standardním a náročným legislativním procesem i s účastí všech dotčených orgánů státní správy a samosprávy a také za účasti veřejnosti a tedy není a nebude jednoduché prosadit další změny ploch v daném území. Autor posudku vůbec nebere v úvahu dopravní zatížení, které by vyvolalo pokračování Vestecké spojky za dálnici D1 na severovýchod (kolem Milíčovského lesa, Křeslic a Petrovic) a nebere v úvahu možné připojení kontejnerového překladiště Metrans. Koridor pro tuto komunikaci je stále udržován jako nezastavitelný. Po výstavbě Vestecké spojky a křižovatky Exit 4 by si neudržitelná dopravní situace toto pokračování vynutila. Na Magistrátu hl. m. Prahy jsou připravené dva projekty - v jednom je komunikace vedena kolem Petrovic přes Dobrou Vodu na pilířích, v druhém

petrovickým sídlištěm v tunelu. Posuzovatel se s tímto možným pokračováním komunikace typu JVK vypořádal nepřijatelným konstatováním, že se s touto komunikací nepočítá a že není v územním plánu. Územní plán je možno relativně snadno kdykoliv změnit a dopravní situace by si to jistě vynutila. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: V Příloze č. 15 dokumentace jsou uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena. Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění

nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území. Vestecká spojka je v posudku uvažována jen jako dvoupruhová komunikace, což neodpovídá její předpokládané funkci. Je navržena ve stopě původní trasy JVK dálničního okruhu a má spojit Pražský okruh s dálnicí D1 a přivést dálnici D3 do Prahy. Křižovatka Exit 4 na dálnici D1 je navržena jako vysokokapacitní křížení typu „diamant“ a Vestecká spojka je zde navržena jako šestipruhová komunikace. Část Vestecké spojky až na ulici Vídeňskou ve Vestci je postavena jako dálniční komunikace. Pokud by vznikla zbylá část Vestecké spojky a byla dvoupruhová, docházelo by na ní ke značným dopravním zácpám a situace by si vynutila rozšíření Vestecké spojky na čtyři pruhy. Požadavek posouzení nejhoršího možného stavu tedy není opět splněn. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Funkce Vestecké spojky je dostatečně komentována v dokumentaci EIA. Autor posudku nemá k uvedenému popisu připomínky. Podotýká, že Vestecká spojka má primárně sloužit pro obsluhu přilehlého území (nikoliv pro tranzitní dopravu, pro kterou je budován Pražský okruh). Vestecká spojka je v celém svém úseku řešena a projektována následovně: čtyřpruhové uspořádání v úseku Pražský okruh – Vídeňská; čtyřpruhové uspořádání v úseku D1 – napojení ZKZP; dvoupruhové uspořádání v úseku Vídeňská – napojení ZKZP. Součástí návrhu stanoviska bude navíc následující podmínka: „Vestecká spojka v úseku ZKZP – silnice II/603 bude dále projektově připravována a realizována pouze jako dvoupruhová komunikace, bez ponechání územní rezervy pro čtyřpruh.“ Připomínka k navrženému typu křižovatky na dálnici D1 (typ „diamant“) se týká navazujícího záměru „EXIT 4 D1 a dopravní připojení ZKZP“. Tento záměr probíhá samostatným procesem EIA. Autor posudku se proto k této připomínce podrobněji nevyjadřuje. Ani tentokrát nejsou k Vestecké spojce a křižovatce Exit 4 posouzeny alternativy. Takovou alternativou je např. návrh Ing. arch. Petra Preiningera nazvaný „Studie dopravní obsluhy jihovýchodního segmentu Prahy“, kde je počítáno s dopravním obsloužením oblasti pouze

prostřednictvím komunikací místního charakteru, které by do oblasti nepřiváděly tranzit. Posuzovatel se vyhnul posouzení této studie nepřijatelným zdůvodněním, že studii odmítly URM a TSK. Tyto subjekty však nemají v procesu EIA žádné výhradní postavení, i tyto úřady pouze podávají připomínky. Alternativa Ing. arch. P. Preiningera měla být v procesu EIA řádně posouzena a porovnána s Vesteckou spojkou, případně měly být navrženy i varianty další. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Trasa Vestecké spojky úzce navazuje na umístění stavby EXIT 4 D1. Jak uvádí v úvodu dokumentace EIA „EXIT 4 D1 a dopravní připojení ZKZP“ její zpracovatel, tak samotný proces vyhledávání optimální (nejméně konfliktní) lokalizace křižovatky Exit 4 probíhal v minulosti a jako nejvhodnější profil dálnice D1 pro umístění Exitu 4 byl vybrán v km 3,756. Tento profil je fixován v platných územních plánech a je na něj navázáno směrové vedení Vestecké spojky. V minulosti již bylo prověřováno variantní umístění Exitu 4 v km cca 3,9. Toto řešení bylo vyhodnoceno z hlediska vlivů na životní prostředí jako nevhodné a bylo opuštěno. Hledat jiné místo pro křižovatku mezi Exitem 2 D1 a Exitem 6 D1 je velmi obtížné pro malou vzdálenost mezi křižovatkami a velmi špatnou možnost umístění dopravního značení mezi nimi (v souvislosti s bezpečností dálničního provozu) a také další napojení silniční sítě z důvodu hustého osídlení v blízkosti hl.m. Prahy.

Při hledání optimálního (nejméně konfliktního) vedení Vestecké spojky a umístění EXIT 4 D1 byla zohledněna konfigurace terénu, vzdálenost od obytné zástavby, minimalizace střetů s biologicky cennými prvky v území, soulad s územně-plánovací dokumentací a v neposlední řadě i smysluplnost a realizovatelnost napojení na stávající komunikační síť. Vedle lokalizace Vestecké spojky byly v minulosti prověřovány různé varianty technického řešení křižovatek. Prostorově náročnějším způsobem bylo v minulosti řešeno křížení se silnicí III/0032, cyklostezkou a regionálním biokoridorem v km cca 0,8 stavby, kdy navrhovaný protihlukový val zasahoval do lokálního biocentra. Po připomínkách vznesených k předchozí verzi dokumentace EIA byl rozsah zásahu do dotčených prvků ÚSES upraven a minimalizován. Autor posudku považuje argumentaci, proč je Vestecká spojka řešena pouze v jedné (aktivní) variantě, již vzhledem k předchozímu procesu hledání optimální trasy za akceptovatelnou. Dále konstatuje, že dle jeho názoru je, že nyní předložená dokumentace EIA v souladu s požadavky MŽP na doplnění dokumentace je doplněna o vyhodnocení a porovnání stavů se záměrem a stavu bez záměru. Z hlediska vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo je tak jasně patrné, jaký vliv (přírůstek z hlediska akustické situace i znečištění ovzduší) bude mít navržená stavba. Ke studii arch. Preiningera autor posudku podotýká: V roce 2004 zpracoval Ing. Preininger studii „Dopravní obslužnost JV sektoru Prahy“, ve které navrhl odlišné dopravní řešení pro území na jižním a jihovýchodním okraji Prahy. Toto dopravní řešení bylo projednáno na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) a nebylo k němu vydáno kladné stanovisko. S předloženým dopravním řešením nesouhlasila ani TSK hl. m. Prahy či MČ Praha 11. Navržené varianty ze studie Ing. Preiningera vyřazují Vesteckou spojku jako sběrnou komunikaci městského významu a místo toho orientují systém místních komunikací i Vesteckého přivaděče z Pražského okruhu buď na přetíženou Kunratickou spojku a na přetíženou křižovatku Chodov na D1 nebo přímo na tuto křižovatku. Tyto varianty dopravní situaci v oblasti neřeší, neboť: 1/ Nezaručují obsluhu území, a tím rozvoj obcí daný ve schválených územních plánech. 2/ Konzervují pohyb vozidel na síti místních pomalých a poddimenzovaných komunikací. 3/ Přesouvají rostoucí zátěž z pokračující urbanizace území u hl. m. Prahy na přetížené komunikace Vídeňská, Kunratická spojka a křižovatka Chodov.

4/ Neumožňují napojení z obchvatu Šeberova do kapacitní sběrné komunikace, jíž je právě Vestecká spojka. 5/ Způsobují nárůst dopravy na Kunratické spojce, která vede v ZCHÚ (přírodní památka Hrnčířské louky) a novou obytnou výstavbu v Šeberově, a proto je z hlediska ochrany ŽP tato varianta nepřijatelná. 6/ Cílem studie je přenesení problematiky přetížené místní sítě v celé oblasti orientace dopravy na křižovatku Chodov a Jižní Město, přičemž tato křižovatka představuje hlavní spojnici Jižního Města s centrem. Kapacita a bezpečnost křižovatky je na hranici únosnosti. Výše uvedená studie byla již v minulosti odmítnuta dopravními institucemi a samosprávou, nejnověji též vyjádřeními ÚRM a TSK hl. m. Prahy. Z tohoto důvodu se zpracovatel dokumentace EIA touto variantou dopravní obsluhy území dále nezabýval. Autor posudku pokládá výše uvedené informace za dostatečně pádný argument, proč byla tato dopravní varianta z posouzení EIA vyloučena. Dále je nutné upozornit na fakt, že zmíněná studie je již značně neaktuální, byla zpracována již v říjnu roku 2004, a tedy vychází ze značně neaktuálních dat, protože byla zpracována na základě dopravních dat, která byla k dispozici před vstupem ČR do EU a je známo, že po roce 2004 se značně změnila, narostla a změnila se i skladba dopravy na komunikační síti v ČR.

Limity znečištění ovzduší jsou v oblasti již nyní překračovány (především 24hodinové koncentrace prachových částic). Děje se tak především v místech, kde má být vybudována křižovatka EXIT 4 D1 a kam má Vestecká spojka přivést další desetitisíce aut z plánované dálnice D3 a jižních Čech a z pražských příměstských oblastí. Tento fakt posuzovatel zcela pomíjí a tvrdí, že záměr je akceptovatelný. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Pro vymezení území, kde dochází k překračování imisních limitů, slouží vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Z těchto údajů je patrné, že prostor posuzovaného záměru nepatří mezi území se zhoršenou kvalitou ovzduší s výjimkou krátkodobých koncentrací PM10, jak je patrné z obr. č. 1 (opětovně zařazený). Obr. č. 1 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) + území s překročením cílových limitů v r. 2010 Překročení imisních limitů, ev. cílových imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce

Jak je zřejmé, k překročení koncentrací v roce 2010 došlo pouze v prostoru mimoúrovňové křižovatky u D1 – Průhonice. Celkově lze konstatovat, že ve fázi provozu posuzovaného záměru nebude tato stavba příčinou překračování závazných imisních limitů u sledovaných znečišťujících látek, tj. NO2, PM10 a benzenu a změna imisní situace spojená s realizací záměru bude pro dané prostředí únosná. Příspěvek k pozaďové zátěži podél trasy D1 je vzhledem k významu D1 nevýznamný. V oblastech se současnými vyššími hodnotami IHK (maximální krátkodobé koncentrace) pro NO2 a PM10 dojde pouze k malému navýšení těchto hodnot, které nepovede k výraznějšímu zhoršení stávající situace. Vlivem provozu posuzovaného záměru dojde k rozšíření pásu znečištění podél dálnice D1 v nejbližším okolí MÚK Exit 4 a podél nových komunikací. Tento rozšířený pás nezasáhne vyššími hodnotami území s trvalým výskytem osob. Tyto oblasti v zájmovém území jsou především pod vlivem znečištění z provozu dálnice D1. K největšímu přírůstku sledovaných znečišťujících látek dojde v prostoru MÚK Exit 4.

Za zcela nedostatečné považují vypořádání připomínky č. 19 týkající se ohrožení zvláště chráněných druhů živočichů vyskytujících se v místě záměru. Udělení výjimek (viz str. 189 posudku) ze zákona samozřejmě ochranu těchto živočichů nijak neřeší, s udělením výjimky nesouhlasí. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku uvádí, že dokumentace EIA zaznamenala v zájmovém území výskyt pěti druhů zvláště chráněných druhů živočichů. Jednalo se o druhy ještěrka obecná, ropucha obecná, koroptev polní, vlaštovka obecná a rorýs obecný. Vlaštovky a rorýsi nejsou přímo vázáni na lokalitu, výskyt koroptví souvisí s jejími potravními preferencemi a možnostmi úkrytu v polích resp. remízech. Ještěrky a ropuchy byly zaznamenány v blízkosti vodních ploch. Vlastní realizace záměru nemusí proto nutně znamenat přímý zásah do ochranných podmínek daných druhů. Zpracovatel posudku v tomto případě považuje posudkem navrhované podmínky za adekvátní. Zohledněna nebyla ani připomínka č. 17 týkající se vlivu záměru na krajinný ráz, především na dálkové pohledy na Průhonický park se zámkem. Požadují zprostředkování názoru organizace UNESCO na případnou realizaci záměru. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zhotovitel posudku není kompetentní osobou k tomu, aby navázání komunikace s výborem UNESCO zprostředkoval. Zmíněné vyjádření není pro vyhodnocení vlivů záměru na životní prostředí určující. Z výše uvedených důvodů považují posudek za nezákonný, neobjektivní a nevěrohodný. Jeho cílem bylo „za každou cenu“ obhájit zpracovanou dokumentaci k záměru. Záměr samotný je zejména z hlediska předpokládaných vlivů na ovzduší a hlukovou situaci neakceptovatelný. Požadují, aby Ministerstvo životního prostředí vydalo k posudku i k celému záměru nesouhlasné stanovisko. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku odmítá označení posudku za účelový a neobjektivní. Požadavek na vydání nesouhlasného stanoviska bere na vědomí. Připomínky vyplývající z petice: Obyvatelé MČ Praha Šeberov nesouhlasí s komunikací nazvanou Vestecká spojka navrženou v původní trase dálničního okruhu JVK.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: V Příloze č. 15 dokumentace jsou uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena. Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny,

jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území. Obyvatelé MČ Praha Šeberov nesouhlasí s výstavbou křižovatky Vestecké spojky s dálnicí D1. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere vyjádření na vědomí. Obyvatelé MČ Praha Šeberov nesouhlasí s výstavbou hypermarketů a komerčních zón v blízkosti MČ Praha Šeberov. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku upozorňuje, že výstavba hypermarketů a komerčních zón není předmětem posuzovaného záměru. Obyvatelé MČ Praha Šeberov nesouhlasí s výstavbou Vestecké spojky z těchto důvodů: Vestecká spojka by se stala spojnicí dálnic D1, D3 a D5. Do bezprostřední blízkosti Hrnčíř a Šeberova by zavedla novou tranzitní dopravu včetně dopravy kamionové. Životní prostředí tak bude značně poškozeno značným hlukem a exhalacemi. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Z rozboru kartogramů zpracovaných pro stav 1B (stav se záměrem, bez SOKP 511) a stav 1E (stav se záměrem, s SOKP 511) v dopravně-inženýrských podkladech (dále jen DIP) dokumentace EIA není průkazné, že by Vestecká spojka působila jako „náhradní komunikace“ pro tranzitní dopravu mezi dálnicemi a došlo tak v souvislosti s provozem Vestecké spojky k zatížení okolních dotčených obcí. Obyvatelé MČ Praha Šeberov nesouhlasí s výstavbou Vestecké spojky z těchto důvodů: Přetížení Vestecké spojky by zvýšilo dopravu na místních komunikacích v Šeberově a Hrnčířích. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zmíněné přetížení Vestecké spojky se neočekává. I pro nejvyšší výhledovou uvažovanou dopravní zátěž je navržené dvoupruhové řešení dostatečné pro plynulý průjezd vozidel.

Z modelů v dopravně-inženýrských podkladech (příloha č. 3.1 a 3.2 – rozdílové kartogramy intenzity dopravy vyjadřující vliv realizace záměru) je jasně patrné, že se významný nárůst zatížení stávajících místních komunikací ve Vestci i v dalších obcích v souvislosti se zprovozněním Vestecké spojky neočekává. Obyvatelé MČ Praha Šeberov nesouhlasí s výstavbou Vestecké spojky z těchto důvodů: Neúnosná dopravní zátěž Vestecké spojky by si vynutila její pokračování kolem Milíčovského lesa a vznik obávané komunikace v původní trase JVK dálničního okruhu. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: V Příloze č. 15 dokumentace jsou uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK

se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena. Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území. Obyvatelé MČ Praha Šeberov nesouhlasí s výstavbou Vestecké spojky z těchto důvodů: Výstavba Vestecké spojky by výrazně snížila kvalitu bydlení i cenu nemovitostí. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Pro posuzování EIA není zákonem požadováno použití žádné zvláštní metody či šetření pro hodnocení vlivu na hmotný majetek. V rámci dokumentace bylo hodnocení zaměřeno na níže uvedené prvky hmotného majetku, které přináleží ke kulturním hodnotám území, protože je lze snadno identifikovat, vč. případného vlivu na tyto prvky. Posuzovaný záměr není ve střetu s žádnou kulturní památkou, památkovou rezervací nebo zónou. Záměr nepředstavuje riziko z hlediska zájmů památkové péče. Dle archivních údajů není posuzovaná stavba ani ve střetu se známými archeologickými lokalitami. Posuzovaný záměr je navíc umístěn mimo zastavěná území obce a realizace záměru si nevyžádá demolice obytných nebo rekreačních objektů. Vliv záměru na cenu nemovitostí či pozemků nacházejících se v blízkosti navrhovaného záměru není předmětem procesu EIA. § 2, zák. č. 100/2001 Sb. jasně definuje Rozsah posuzování - Posuzují se vlivy na veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními předpisy a na jejich vzájemné působení

a souvislosti. V těchto právních předpisech není nic o ekonomickém zhodnocení, či nezhodnocení pozemků, či objektů a obytných staveb. Obyvatelé MČ Praha Šeberov nesouhlasí s výstavbou Vestecké spojky z těchto důvodů: Další hypermarkety zásadně odmítají, jejich výstavba by vedla k vážnému zhoršení dopravní situace a životního prostředí v oblasti. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku upozorňuje, že výstavba hypermarketů není předmětem posuzovaného záměru. Obyvatelé MČ Praha Šeberov požadují vyjmutí Vestecké spojky z územních plánů. Odmítají jakoukoliv komunikaci v trase Vestecké spojky, nebo v trase podobné, která by propojila dálnice a přivedla do oblasti tranzitní dopravu. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere požadavek na vědomí. Požadavek není v kompetenci procesu EIA. Obyvatelé MČ Praha Šeberov požadují trvalé zneprůchodnění trasy Vestecké spojky zástavbou rodinnými domy.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere požadavek na vědomí. Obyvatelé MČ Praha Šeberov požadují výstavbu místního obchvatu Hrnčíř a Šeberova, který by odvedl současnou tranzitní dopravu ze Zdiměřic a Vestce mimo MČ Praha Šeberov a zároveň nepřivedl tranzitní osobní a kamionovou dopravu z velké části ČR i Evropy. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere požadavek na vědomí. 17) Sdružení občanů okolí SOKP proti hluku z dopravy ze dne 27. 9. 2012 Občanské sdružení Vestecká zvonička doplňuje své předchozí vyjádření (z 25. 9. 2012) k posouzení záměru o dodatečné připomínky týkající se hlukového zatížení Jesenice a připomínku ve vztahu ke znečištění ovzduší: Občanské sdružení považuje posudek EIA za neobjektivní a z hlediska předpokládaných vlivů na ovzduší a hlukovou situaci považuje sdružení posudek EIA za neakceptovatelný. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere nesouhlasné vyjádření na vědomí, odmítá však, že by byl posudek neobjektivní. Občanské sdružení poukazuje na fakt, že již ve stávajícím stavu bez realizace VS je hluková situace neuspokojivá, což je nejvíce příspěvkem hluku z automobilové dopravy po Pražském okruhu. Dle názoru občanského sdružení dosud nebyly vyřešeny opakované stížnosti z posledních dvou let. Na závěr připomínky uvádí, že z hlediska hlukové situace v Jesenici hodnoty hluku překračují hygienické limity anebo se pohybují na úrovni hygienických limitů. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Z tabulky č. 11 akustické studie, která hodnotí pouze hluk z dopravy na Vestecké spojce, je patrné, že příslušné hygienické limity (60 dB v denní době a 50 dB v noční době) budou prokazatelně a s velkou rezervou (v řádu několika dB) splněny. Z toho vyplývá, že navržená protihluková ochrana je v souvislosti s posuzovaným záměrem navržena pro účely posouzení ve stupni EIA dostatečně. Autor posudku podotýká, že posuzovaný záměr bude v rámci povolovacího řízení dle stavebního

řádu projednán s orgánem ochrany veřejného zdraví jako dotčeným správním úřadem na úseku ochrany zdraví před hlukem. V rámci projektové přípravy stavby pozemní komunikace byla vyhodnocena předpokládaná hluková zátěž z provozu silniční dopravy, a to včetně návrhu protihlukových opatření. Součástí návrhu stanoviska bude podmínka realizace akustických měření po uvedení stavby do zkušebního provozu (před kolaudací). V případě, že by bylo prokázáno překročení hygienických limitů, bude investor povinen realizovat dodatečná protihluková opatření. Tato povinnost vyplývá jednoznačně ze zákona. Pozn.: Tímto způsobem se musí příslušnému orgánu ochrany zdraví prokázat, že navržená a realizovaná protihluková opatření jsou dostatečná ke splnění zákonné povinnosti vlastníka pozemní komunikace zajistit dodržení hygienických limitů hluku stanovených nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Takové měření hluku může provést pouze držitel osvědčení o akreditaci nebo držitel autorizace dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, tj. k tomu náležitě odborně způsobilá osoba. Měřicí místa musejí být vybrána vždy v chráněném venkovním prostoru staveb umístěných nejblíže ke stavbě Vestecká spojka, kde je s ohledem na fyzikální zákonitosti

šíření hluku oprávněný předpoklad nejvyšší hlukové zátěže ze silniční dopravy. Pokud je hygienický limit hluku dodržen v těchto místech, pak je dodržen i v místech od komunikace vzdálenějších. V případě, že by intenzita dopravy na dotčené komunikaci způsobovala překročení hygienického limitu stanoveného pro hluk z provozu pozemní komunikace výše citovaným nařízením vlády, bude příslušný orgán ochrany veřejného zdraví důsledně požadovat na vlastníku stavby dodatečnou realizaci odpovídajících protihlukových opatření. Dalšími opatřeními mohou být např. nízkohlučný povrch, pokud již nebyl použit, snížení rychlosti, omezení vjezdu nákladních vozidel nad 6t včetně kontrolních mechanismů a případně další technická opatření dle výše překročení a dle vyhodnocení jejich akustického efektu a účinku. Provoz Vestecké spojky nesmí v žádném z dotčených chráněných prostorů způsobovat překročení hygienických limitů hluku, jinak dotčený orgán ochrany veřejného zdraví jako dotčený správní úřad nebude a ani nemůže souhlasit s jejím uvedením do trvalého užívání. Občanské sdružení konstatuje, že v případě souvisejícího projektu stavby Pražského okruhu byly účelově nastaveny hygienické limity hluku až po realizaci stavby Pražského okruhu tzv „ex-post“, což bylo v zájmu některých ekonomických subjektů. Zvýšené hygienické limity akceptují větší zdravotní rizika, která začínají u nižších hodnot (dB), než jsou povolené hodnoty v okolí hlukových staveb a každou novou dopravní stavbou je ohroženo zdraví obyvatel. V okolí dopravních staveb legislativa povoluje vyšší hlukovou zátěž, a tím je vědomě akceptováno zdravotní riziko obyvatel spojené s provozem stavby. Na závěr připomínky občanské sdružení poukazuje na fakt, že v okolí trasy VS je obytná zástavba rodinných a bytových domů. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere vyjádření týkající se SOKP a související upozornění k VS na vědomí. Dle vyjádření občanského sdružení nebyla posouzena alternativní dopravní řešení k VS a křižovatce Exit 4, které uvádí studie Ing. Arch. Petra Preiningera, zabývající se dopravní obsluhou jihovýchodního pražského regionu formou místních komunikací. Sdružení nesouhlasí že, posuzovatel se vyhnul posouzení alternativního dopravního řešení a zdůvodnění, že studii Ing. arch. Petra Preiningera odmítli ÚRM a ÚDI TSK považuje za nepřijatelné. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Trasa Vestecké spojky úzce navazuje na umístění stavby EXIT 4 D1. Jak uvádí v úvodu

dokumentace EIA „EXIT 4 D1 a dopravní připojení ZKZP“ její zpracovatel, tak samotný proces vyhledávání optimální (nejméně konfliktní) lokalizace křižovatky Exit 4 probíhal v minulosti a jako nejvhodnější profil dálnice D1 pro umístění Exitu 4 byl vybrán v km 3,756. Tento profil je fixován v platných územních plánech a je na něj navázáno směrové vedení Vestecké spojky. V minulosti již bylo prověřováno variantní umístění Exitu 4 v km cca 3,9. Toto řešení bylo vyhodnoceno z hlediska vlivů na životní prostředí jako nevhodné a bylo opuštěno. Hledat jiné místo pro křižovatku mezi Exitem 2 D1 a Exitem 6 D1 je velmi obtížné pro malou vzdálenost mezi křižovatkami a velmi špatnou možnost umístění dopravního značení mezi nimi (v souvislosti s bezpečností dálničního provozu) a také další napojení silniční sítě z důvodu hustého osídlení v blízkosti hl.m. Prahy. Při hledání optimálního (nejméně konfliktního) vedení Vestecké spojky a umístění EXIT 4 D1 byla zohledněna konfigurace terénu, vzdálenost od obytné zástavby, minimalizace střetů s biologicky cennými prvky v území, soulad s územně-plánovací dokumentací a v neposlední řadě i smysluplnost a realizovatelnost napojení na stávající komunikační síť. Vedle lokalizace Vestecké spojky byly v minulosti prověřovány různé varianty technického řešení křižovatek. Prostorově náročnějším způsobem bylo v minulosti řešeno křížení se silnicí III/0032, cyklostezkou a regionálním biokoridorem v km cca 0,8 stavby, kdy navrhovaný protihlukový val

zasahoval do lokálního biocentra. Po připomínkách vznesených k předchozí verzi dokumentace EIA byl rozsah zásahu do dotčených prvků ÚSES upraven a minimalizován. Autor posudku považuje argumentaci, proč je Vestecká spojka řešena pouze v jedné (aktivní) variantě, již vzhledem k předchozímu procesu hledání optimální trasy za akceptovatelnou. Dále konstatuje, že dle jeho názoru je, že nyní předložená dokumentace EIA v souladu s požadavky MŽP na doplnění dokumentace je doplněna o vyhodnocení a porovnání stavů se záměrem a stavu bez záměru. Z hlediska vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo je tak jasně patrné, jaký vliv (přírůstek z hlediska akustické situace i znečištění ovzduší) bude mít navržená stavba. Ke studii arch. Preiningera autor posudku podotýká: V roce 2004 zpracoval Ing. Preininger studii „Dopravní obslužnost JV sektoru Prahy“, ve které navrhl odlišné dopravní řešení pro území na jižním a jihovýchodním okraji Prahy. Toto dopravní řešení bylo projednáno na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) a nebylo k němu vydáno kladné stanovisko. S předloženým dopravním řešením nesouhlasila ani TSK hl. m. Prahy či MČ Praha 11. Navržené varianty ze studie Ing. Preiningera vyřazují Vesteckou spojku jako sběrnou komunikaci městského významu a místo toho orientují systém místních komunikací i Vesteckého přivaděče z Pražského okruhu buď na přetíženou Kunratickou spojku a na přetíženou křižovatku Chodov na D1 nebo přímo na tuto křižovatku. Tyto varianty dopravní situaci v oblasti neřeší, neboť: 1/ Nezaručují obsluhu území, a tím rozvoj obcí daný ve schválených územních plánech. 2/ Konzervují pohyb vozidel na síti místních pomalých a poddimenzovaných komunikací. 3/ Přesouvají rostoucí zátěž z pokračující urbanizace území u hl. m. Prahy na přetížené komunikace Vídeňská, Kunratická spojka a křižovatka Chodov. 4/ Neumožňují napojení z obchvatu Šeberova do kapacitní sběrné komunikace, jíž je právě Vestecká spojka. 5/ Způsobují nárůst dopravy na Kunratické spojce, která vede v ZCHÚ (přírodní památka Hrnčířské louky) a novou obytnou výstavbu v Šeberově, a proto je z hlediska ochrany ŽP tato varianta nepřijatelná. 6/ Cílem studie je přenesení problematiky přetížené místní sítě v celé oblasti orientace dopravy na křižovatku Chodov a Jižní Město, přičemž tato křižovatka představuje hlavní spojnici Jižního

Města s centrem. Kapacita a bezpečnost křižovatky je na hranici únosnosti. Výše uvedená studie byla již v minulosti odmítnuta dopravními institucemi a samosprávou, nejnověji též vyjádřeními ÚRM a TSK hl. m. Prahy. Z tohoto důvodu se zpracovatel dokumentace EIA touto variantou dopravní obsluhy území dále nezabýval. Autor posudku pokládá výše uvedené informace za dostatečně pádný argument, proč byla tato dopravní varianta z posouzení EIA vyloučena. Dále je nutné upozornit na fakt, že zmíněná studie je již značně neaktuální, byla zpracována již v říjnu roku 2004, a tedy vychází ze značně neaktuálních dat, protože byla zpracována na základě dopravních dat, která byla k dispozici před vstupem ČR do EU a je známo, že po roce 2004 se značně změnila, narostla a změnila se i skladba dopravy na komunikační síti v ČR. Občanské sdružení konstatuje, že Jesenice není od navrhované VS dostatečně vzdálena a hluková zátěž z VS bude ovlivňovat zdraví obyvatel Jesenice. Poukazuje na fakt, že v rámci hodnocení hluku je zdroje hluku nutné sčítat a posuzovat kumulativně, tedy SOKP, starou hlukovou zátěž, Vesteckou spojku i případné napojení dálnice D3 u Jesenice. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Z tabulky č. 11 akustické studie, která hodnotí pouze hluk z dopravy na Vestecké spojce, je patrné, že příslušné hygienické limity (60 dB v denní době a 50 dB v noční době) budou prokazatelně

a s velkou rezervou (v řádu několika dB) splněny. Z toho vyplývá, že navržená protihluková ochrana je v souvislosti s posuzovaným záměrem navržena pro účely posouzení ve stupni EIA dostatečně. Autor posudku podotýká, že posuzovaný záměr bude v rámci povolovacího řízení dle stavebního řádu projednán s orgánem ochrany veřejného zdraví jako dotčeným správním úřadem na úseku ochrany zdraví před hlukem. V rámci projektové přípravy stavby pozemní komunikace byla vyhodnocena předpokládaná hluková zátěž z provozu silniční dopravy, a to včetně návrhu protihlukových opatření. Součástí návrhu stanoviska bude podmínka realizace akustických měření po uvedení stavby do zkušebního provozu (před kolaudací). V případě, že by bylo prokázáno překročení hygienických limitů, bude investor povinen realizovat dodatečná protihluková opatření. Tato povinnost vyplývá jednoznačně ze zákona. Pozn.: Tímto způsobem se musí příslušnému orgánu ochrany zdraví prokázat, že navržená a realizovaná protihluková opatření jsou dostatečná ke splnění zákonné povinnosti vlastníka pozemní komunikace zajistit dodržení hygienických limitů hluku stanovených nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Takové měření hluku může provést pouze držitel osvědčení o akreditaci nebo držitel autorizace dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, tj. k tomu náležitě odborně způsobilá osoba. Měřicí místa musejí být vybrána vždy v chráněném venkovním prostoru staveb umístěných nejblíže ke stavbě Vestecká spojka, kde je s ohledem na fyzikální zákonitosti šíření hluku oprávněný předpoklad nejvyšší hlukové zátěže ze silniční dopravy. Pokud je hygienický limit hluku dodržen v těchto místech, pak je dodržen i v místech od komunikace vzdálenějších. V případě, že by intenzita dopravy na dotčené komunikaci způsobovala překročení hygienického limitu stanoveného pro hluk z provozu pozemní komunikace výše citovaným nařízením vlády, bude příslušný orgán ochrany veřejného zdraví důsledně požadovat na vlastníku stavby dodatečnou realizaci odpovídajících protihlukových opatření. Dalšími opatřeními mohou být např. nízkotučný povrch, pokud již nebyl použit, snížení rychlosti, omezení vjezdu nákladních vozidel nad 6t včetně kontrolních mechanismů a případně další technická opatření dle výše překročení a dle vyhodnocení jejich akustického efektu a účinku. Provoz Vestecké spojky nesmí v žádném z dotčených chráněných

prostorů způsobovat překročení hygienických limitů hluku, jinak dotčený orgán ochrany veřejného zdraví jako dotčený správní úřad nebude a ani nemůže souhlasit s jejím uvedením do trvalého užívání. Autor posudku dále upozorňuje na opatření v návrhu stanoviska, které zakáže vjezd nákladní dopravy nad 12 tun na Vesteckou spojku v úseku od křižovatky se Západní komerční zónou Průhonice po křižovatku se silnicí II/603. Občanské sdružení konstatuje, že v území jsou překračovány imisní limity maximálních denních koncentrací prachových částic, k překračování imisního limitu dochází v místech uvažované křižovatky VS a D1 na EXITU 4. Dle názoru sdružení posuzovatel pomíjí překračování imisního limitu a tvrdí, že je záměr VS akceptovatelný. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Pro vymezení území, kde dochází k překračování imisních limitů, slouží vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Z těchto údajů je patrné, že prostor posuzovaného záměru nepatří mezi území se zhoršenou kvalitou ovzduší s výjimkou krátkodobých koncentrací PM10, jak je patrné z obr. č. 1 (opětovně zařazený).

Obr. č. 1 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) + území s překročením cílových limitů v r. 2010 Překročení imisních limitů, ev. cílových imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce

Jak je zřejmé, k překročení koncentrací v roce 2010 došlo pouze v prostoru mimoúrovňové křižovatky u D1 – Průhonice. Celkově lze konstatovat, že ve fázi provozu posuzovaného záměru nebude tato stavba příčinou překračování závazných imisních limitů u sledovaných znečišťujících látek, tj. NO2, PM10 a benzenu a změna imisní situace spojená s realizací záměru bude pro dané prostředí únosná. Příspěvek k pozaďové zátěži podél trasy D1 je vzhledem k významu D1 nevýznamný. V oblastech se současnými vyššími hodnotami IHK (maximální krátkodobé koncentrace) pro NO2 a PM10 dojde pouze k malému navýšení těchto hodnot, které nepovede k výraznějšímu zhoršení stávající situace. Vlivem provozu posuzovaného záměru dojde k rozšíření pásu znečištění podél dálnice D1 v nejbližším okolí MÚK Exit 4 a podél nových komunikací. Tento rozšířený pás nezasáhne vyššími hodnotami území s trvalým výskytem osob. Tyto oblasti v zájmovém území jsou především pod vlivem znečištění z provozu dálnice D1. K největšímu přírůstku sledovaných znečišťujících látek dojde v prostoru MÚK Exit 4. 18) Občanské sdružení Stop Vestecké spojce ze dne 28. 9. 2012 V posudku jsou značně podhodnocené počty aut, která by po Vestecké spojce a křižovatce Exit 4 jezdila. Nejsou posouzeny některé rozvojové záměry (Západní komerční zóna Průhonice, administrativní a obytný celek Újezd, plánovaný rozvoj v Rozkoši, komerční zóna Nupaky, komerční zóna Čestlice jih), anebo jsou uvažovány s nižšími kapacitami, nebo není uvažováno s funkcí Vestecké spojky jako spojnice evropských dálnic. Vlivy rozvojových záměrů v Pitkovicích, Benicích a Uhříněvsi nejsou uvažovány vůbec. Není uvažován vliv budoucího připojení kontejnerového překladiště Metrans u Petrovic. V posudku nejsou dostatečně vyhodnoceny kumulativní a synergické (spolupůsobící) vlivy ze všech probíhajících či plánovaných rozvojových

záměru navázaných na Vesteckou spojku a křižovatku Exit 4. Tyto vlivy musí být dle zákona

a rozsudku Nejvyššího správního soudu posouzeny na nejhorší možný stav, což posuzovatel nesplnil. Skutečné rozbory ukazují, že by byl počet aut minimálně třikrát větší, než je uvažováno v posudku. Tímto podhodnocením dopravních zátěží došlo k zfalšování posudku, kterým se posuzovatel dostal pod normou povolené hodnoty hluku a exhalací, ale skutečné hodnoty by normu výrazně překračovaly. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Funkce Vestecké spojky je dostatečně komentována v dokumentaci EIA. Autor posudku nemá k uvedenému popisu připomínky. Podotýká, že Vestecká spojka má primárně sloužit pro obsluhu přilehlého území (nikoliv pro tranzitní dopravu, pro kterou je plánován a budován Silniční okruh kolem Prahy). Vlivem Vestecké spojky a EXITu 4 na D1 na dopravní zátěž území se podrobně zabývají dopravně -inženýrské podklady (příloha č. 7 dokumentace EIA), které zpracovala Technická správa komunikací hl. m. Prahy, úsek dopravního inženýrství (dále jen TSK). V rámci vytvořených dopravních modelů pro prognózované stavy byly zohledněny veškeré vztahy a vazby na komunikační síti zájmového území, včetně preferencí v cílovém směřování dopravy. Intenzita dopravy na Vestecké spojce byla modelována pro řadu stavů nadřazené komunikační sítě v širším zájmovém území (celkem 8 stavů). Je tak komplexně posouzen dopravní vliv Vestecké spojky v zájmovém území. Vzhledem k tomu, že se se stavbou komunikace JVK do budoucna nepočítá, zohledňuje dokumentace EIA, resp. její dopravně-inženýrské podklady stav v tomto území dle platného územního plánu hl. m. Prahy a nelze tedy předjímat fiktivní aktivity v území, jejichž schválení a zanesení do územního plánu by muselo projít celým náročným legislativním schvalovacím procesem a to také za účasti veřejnosti a dotčených orgánů státní správy a samosprávy. Rok 2030 zachycuje jednu z variant posuzovaných v rámci dokumentace EIA, kde je zahrnut konečný výhledový rozvoj území i komunikační sítě širšího spádového území. Jsou tak zhodnoceny předpokládané kumulativní a synergické vlivy se všemi ostatními záměry, které mohou v daném území vzniknout dle platného územního plánu. Zpracovatel posudku upozorňuje, že realizace komerčních zón se odvíjí od záměrů investorů, jejich

finančních možností a v neposlední řadě od projednávání záměrů ve vztahu k územním plánům a v dalších správních řízeních. Určit skutečně reálný rozsah komerčních zón na 5 nebo dokonce 20 let dopředu je prakticky nemožné, jejich celkový rozsah a vzájemné spolupůsobení lze jen odhadovat. Je třeba si také uvědomit, že pokud by byly realizovány všechny výše uváděné zamýšlené komerční zóny od Šeberova až po Říčany, patrně by došlo k přerozdělení nikoliv neomezeného okruhu návštěvníků těchto zón a v případě velké koncentrace těchto funkcí objem generované dopravy na jednotku plochy by tím pádem klesnul. Navíc jakákoliv změna územního plánu prochází standardním a náročným legislativním procesem i s účastí všech dotčených orgánů státní správy a samosprávy a také za účasti veřejnosti a tedy není a nebude jednoduché prosadit další změny ploch v daném území. Zpracovatel posudku důrazně odmítá nařčení z falšování posudku. V posudku není vůbec uvažováno dopravní zatížení možným pokračováním Vestecké spojky za dálnici D1 severovýchodním směrem kolem Milíčovského lesa, Křeslic a Petrovic s dopravním připojením kontejnerového překladiště Metrans komunikací přibližně v trase JVK. Koridor pro tuto komunikaci je stále udržován volný nezastavitelný. Po výstavbě Vestecké spojky a křižovatky Exit 4 by si dopravní situace vynutila toto pokračování. Na Magistrátu hl. m. Prahy jsou připravené dva projekty – v jednom je komunikace vedena kolem Petrovic přes Dobrou Vodu na pilířích, v druhém

petrovickým sídlištěm v tunelu. Posuzovatel se s tímto pokračováním komunikace typu JVK vypořádal nepřijatelným konstatováním, že se s touto komunikací nepočítá a že není v územním plánu. Územní plán je možno relativně snadno kdykoliv změnit, protože by si to dopravní situace vynutila. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: V Příloze č. 15 dokumentace jsou uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena. Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území. Vestecká spojka je v posudku uvažována jen jako dvoupruhová komunikace, což neodpovídá její předpokládané funkci. Je navržena ve stopě původní trasy JVK dálničního okruhu a má spojit Pražský okruh s dálnicí D1 a přivést dálnici D3 do Prahy (při již dnešní přetíženosti silnice II/603 směrem do Krče). Křižovatka Exit 4 na dálnici D1 je navržena jako vysokokapacitní křížení typu „diamant“ a Vestecká spojka je zde navržena jako šestipruhová komunikace. Část Vestecké spojky až na ulici Vídeňskou ve Vestci je hotová jako dálniční komunikace. Pokud by vznikla zbylá část Vestecké spojky jako dvoupruhová komunikace, docházelo by na ní ke značným dopravním

zácpám a situace by si vynutila rozšíření Vestecké spojky na čtyřpruhovou komunikaci. Opět zde není splněn požadavek posouzení na nejhorší možný stav. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Funkce Vestecké spojky je dostatečně komentována v dokumentaci EIA. Autor posudku nemá k uvedenému popisu připomínky. Podotýká, že Vestecká spojka má primárně sloužit pro obsluhu přilehlého území (nikoliv pro tranzitní dopravu, pro kterou je budován Pražský okruh). Vestecká spojka je v celém svém úseku řešena a projektována následovně: čtyřpruhové uspořádání v úseku Pražský okruh – Vídeňská; čtyřpruhové uspořádání v úseku D1 – napojení ZKZP; dvoupruhové uspořádání v úseku Vídeňská – napojení ZKZP. Součástí návrhu stanoviska bude navíc následující podmínka: „Vestecká spojka v úseku ZKZP – silnice II/603 bude dále projektově připravována a realizována pouze jako dvoupruhová komunikace, bez ponechání územní rezervy pro čtyřpruh.“ Připomínka k navrženému typu křižovatky na dálnici D1 (typ „diamant“) se týká navazujícího záměru „EXIT 4 D1 a dopravní připojení ZKZP“. Tento záměr probíhá samostatným procesem EIA. Autor posudku se proto k této připomínce podrobněji nevyjadřuje.

Nebyla posouzena alternativa k Vestecké spojce a křižovatce Exit 4, kterou je studie Ing. arch. Petra Preiningera dopravní obsluhy jihovýchodního pražského regionu formou místních komunikací. Posuzovatel se vyhnul posouzení této studie nepřijatelným zdůvodněním, že studii odmítl URM a TSK. Tyto subjekty však nemají žádné výhradní postavení v procesu EIA, jsou jedním z připomínkových míst. Přijatelnost nebo nepřijatelnost této varianty mela být právě posouzena v procesu EIA, v porovnání s variantou Vestecké spojky. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Trasa Vestecké spojky úzce navazuje na umístění stavby EXIT 4 D1. Jak uvádí v úvodu dokumentace EIA „EXIT 4 D1 a dopravní připojení ZKZP“ její zpracovatel, tak samotný proces vyhledávání optimální (nejméně konfliktní) lokalizace křižovatky Exit 4 probíhal v minulosti a jako nejvhodnější profil dálnice D1 pro umístění Exitu 4 byl vybrán v km 3,756. Tento profil je fixován v platných územních plánech a je na něj navázáno směrové vedení Vestecké spojky. V minulosti již bylo prověřováno variantní umístění Exitu 4 v km cca 3,9. Toto řešení bylo vyhodnoceno z hlediska vlivů na životní prostředí jako nevhodné a bylo opuštěno. Hledat jiné místo pro křižovatku mezi Exitem 2 D1 a Exitem 6 D1 je velmi obtížné pro malou vzdálenost mezi křižovatkami a velmi špatnou možnost umístění dopravního značení mezi nimi (v souvislosti s bezpečností dálničního provozu) a také další napojení silniční sítě z důvodu hustého osídlení v blízkosti hl.m. Prahy. Při hledání optimálního (nejméně konfliktního) vedení Vestecké spojky a umístění EXIT 4 D1 byla zohledněna konfigurace terénu, vzdálenost od obytné zástavby, minimalizace střetů s biologicky cennými prvky v území, soulad s územně-plánovací dokumentací a v neposlední řadě i smysluplnost a realizovatelnost napojení na stávající komunikační síť. Vedle lokalizace Vestecké spojky byly v minulosti prověřovány různé varianty technického řešení křižovatek. Prostorově náročnějším způsobem bylo v minulosti řešeno křížení se silnicí III/0032, cyklostezkou a regionálním biokoridorem v km cca 0,8 stavby, kdy navrhovaný protihlukový val zasahoval do lokálního biocentra. Po připomínkách vznesených k předchozí verzi dokumentace EIA byl rozsah zásahu do dotčených prvků ÚSES upraven a minimalizován. Autor posudku považuje argumentaci, proč je Vestecká spojka řešena pouze v jedné (aktivní) variantě, již vzhledem k předchozímu procesu hledání optimální trasy za akceptovatelnou. Dále konstatuje, že dle jeho názoru je, že nyní předložená dokumentace EIA v souladu s požadavky MŽP

na doplnění dokumentace je doplněna o vyhodnocení a porovnání stavů se záměrem a stavu bez záměru. Z hlediska vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo je tak jasně patrné, jaký vliv (přírůstek z hlediska akustické situace i znečištění ovzduší) bude mít navržená stavba. Ke studii arch. Preiningera autor posudku podotýká: V roce 2004 zpracoval Ing. Preininger studii „Dopravní obslužnost JV sektoru Prahy“, ve které navrhl odlišné dopravní řešení pro území na jižním a jihovýchodním okraji Prahy. Toto dopravní řešení bylo projednáno na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) a nebylo k němu vydáno kladné stanovisko. S předloženým dopravním řešením nesouhlasila ani TSK hl. m. Prahy či MČ Praha 11. Navržené varianty ze studie Ing. Preiningera vyřazují Vesteckou spojku jako sběrnou komunikaci městského významu a místo toho orientují systém místních komunikací i Vesteckého přivaděče z Pražského okruhu buď na přetíženou Kunratickou spojku a na přetíženou křižovatku Chodov na D1 nebo přímo na tuto křižovatku. Tyto varianty dopravní situaci v oblasti neřeší, neboť: 1/ Nezaručují obsluhu území, a tím rozvoj obcí daný ve schválených územních plánech. 2/ Konzervují pohyb vozidel na síti místních pomalých a poddimenzovaných komunikací. 3/ Přesouvají rostoucí zátěž z pokračující urbanizace území u hl. m. Prahy na přetížené komunikace Vídeňská, Kunratická spojka a křižovatka Chodov.

4/ Neumožňují napojení z obchvatu Šeberova do kapacitní sběrné komunikace, jíž je právě Vestecká spojka. 5/ Způsobují nárůst dopravy na Kunratické spojce, která vede v ZCHÚ (přírodní památka Hrnčířské louky) a novou obytnou výstavbu v Šeberově, a proto je z hlediska ochrany ŽP tato varianta nepřijatelná. 6/ Cílem studie je přenesení problematiky přetížené místní sítě v celé oblasti orientace dopravy na křižovatku Chodov a Jižní Město, přičemž tato křižovatka představuje hlavní spojnici Jižního Města s centrem. Kapacita a bezpečnost křižovatky je na hranici únosnosti. Výše uvedená studie byla již v minulosti odmítnuta dopravními institucemi a samosprávou, nejnověji též vyjádřeními ÚRM a TSK hl. m. Prahy. Z tohoto důvodu se zpracovatel dokumentace EIA touto variantou dopravní obsluhy území dále nezabýval. Autor posudku pokládá výše uvedené informace za dostatečně pádný argument, proč byla tato dopravní varianta z posouzení EIA vyloučena. Dále je nutné upozornit na fakt, že zmíněná studie je již značně neaktuální, byla zpracována již v říjnu roku 2004, a tedy vychází ze značně neaktuálních dat, protože byla zpracována na základě dopravních dat, která byla k dispozici před vstupem ČR do EU a je známo, že po roce 2004 se značně změnila, narostla a změnila se i skladba dopravy na komunikační síti v ČR. V dotčené oblasti jsou překračovány limity znečištěného ovzduší (24hodinové koncentrace prachových částic) v místech, kde je uvažováno s křižovatkou EXIT 4 a kam má Vestecká spojka přivést další desetitisíce aut z plánované dálnice D3 a jižních Čech a pražských příměstských oblastí. Tento fakt posuzovatel zcela pomíjí a tvrdí, že záměr je akceptovatelný. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Pro vymezení území, kde dochází k překračování imisních limitů, slouží vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Z těchto údajů je patrné, že prostor posuzovaného záměru nepatří mezi území se zhoršenou kvalitou ovzduší s výjimkou krátkodobých koncentrací PM10, jak je patrné z obr. č. 1 (opětovně zařazený).

Obr. č. 1 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) + území s překročením cílových limitů v r. 2010 Překročení imisních limitů, ev. cílových imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce

Jak je zřejmé, k překročení koncentrací v roce 2010 došlo pouze v prostoru mimoúrovňové křižovatky u D1 – Průhonice. Celkově lze konstatovat, že ve fázi provozu posuzovaného záměru nebude tato stavba příčinou překračování závazných imisních limitů u sledovaných znečišťujících látek, tj. NO2, PM10 a benzenu a změna imisní situace spojená s realizací záměru bude pro dané prostředí únosná. Příspěvek k pozaďové zátěži podél trasy D1 je vzhledem k významu D1 nevýznamný. V oblastech se současnými vyššími hodnotami IHK (maximální krátkodobé koncentrace) pro NO2 a PM10 dojde pouze k malému navýšení těchto hodnot, které nepovede k výraznějšímu zhoršení stávající situace. Vlivem provozu posuzovaného záměru dojde k rozšíření pásu znečištění podél dálnice D1 v nejbližším okolí MÚK Exit 4 a podél nových komunikací. Tento rozšířený pás nezasáhne vyššími hodnotami území s trvalým výskytem osob. Tyto oblasti v zájmovém území jsou především pod vlivem znečištění z provozu dálnice D1. K největšímu přírůstku sledovaných znečišťujících látek dojde v prostoru MÚK Exit 4. Zpracovaný posudek je považován za nezákonný, neobjektivní a nevěrohodný, jehož cílem bylo za každou cenu obhájit zpracovanou dokumentaci k záměru. Záměr samotný je zejména z hlediska předpokládaných vlivů na ovzduší a hlukovou situaci neakceptovatelný. Je požadováno, aby MŽP vydalo nesouhlasné stanovisko EIA. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku odmítá označení posudku za účelový a neobjektivní. Požadavek na vydání nesouhlasného stanoviska bere na vědomí. Připomínky vyplývající z petice: Obyvatelé Vestce namítají, že Vestecká dálniční spojka zavede do této oblasti nepřípustný objem nové tranzitní dopravy včetně kamionů z dálničního okruhu JVD a z dálnic D1, D3 a D5.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Autoři připomínky vyslovují obavu z toho, že Vestecká spojka do území přivede tranzitní dopravu a dojde k zhoršení kvality života obyvatel. Predikcí intenzit dopravy ve stavu před a po realizaci záměru v jednotlivých výhledových časových horizontech (rok 2014 a 2030) se zabývají dopravněinženýrské podklady (dále jen DIP), které tvoří samostatnou přílohu č. 7 dokumentace EIA. Z porovnání kartogramů pro stav bez záměru v roce 2014 (příloha č. 2.2) a stav se záměrem v roce 2014 (příloha č. 2.3) je patrné, že v oblasti obce Jesenice, resp. Zdiměřice nedojde v souvislosti s provozem Vestecké spojky k významnému nárůstu dopravy na stávajících komunikacích Říčanská, Budějovická či Hrnčířská. Porovnání obou stavů je patrné z následujícího přehledu: Obec Komunikace Rok 2014 - Stav bez záměru Rok 2014 - Stav se záměrem Rozdílový stav: Stav se záměrem – stav bez záměru

Všechna vozidla Pomalá vozidla Těžká vozidla Všechna vozidla Pomalá vozidla Těžká vozidla Jesenice

Říčanská 8100 1170 460 7900 1000 310 -200 / -170 / 150 Jesenice Budějovická 17600 1580 290 17800 1590 270 + 200 / +10 / -20 Zdiměřice Hrnčířská 8200 610 270 8900 440 100 +700 / - 170 / 170

Autor posudku dále upozorňuje na opatření v návrhu stanoviska, které zakáže vjezd nákladní dopravy nad 12 tun na Vesteckou spojku v úseku od křižovatky se Západní komerční zónou

Průhonice po křižovatku se silnicí II/603. Obyvatelé Vestce namítají, že přetížení Vestecké dálniční spojky povede k nežádoucímu dopravnímu zatížení stávajících místních komunikací ve Vestci i v dalších obcích. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zmíněné přetížení Vestecké spojky se neočekává. I pro nejvyšší výhledovou uvažovanou dopravní zátěž je navržené dvoupruhové řešení dostatečné pro plynulý průjezd vozidel. Z modelů v dopravně-inženýrských podkladech (příloha č. 3.1 a 3.2 – rozdílové kartogramy intenzity dopravy vyjadřující vliv realizace záměru) je jasně patrné, že se významný nárůst zatížení stávajících místních komunikací ve Vestci i v dalších obcích v souvislosti se zprovozněním Vestecké spojky neočekává. Obyvatelé Vestce namítají, že by výstavba Vestecké dálniční spojky v bezprostřední blízkosti Vestce těžce poškodila životní prostředí v jejich obci a výrazně by snížila kvalitu jejich bydlení i cenu jejich nemovitostí. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Pro posuzování EIA není zákonem požadováno použití žádné zvláštní metody či šetření pro hodnocení vlivu na hmotný majetek. V rámci dokumentace bylo hodnocení zaměřeno na níže uvedené prvky hmotného majetku, které přináleží ke kulturním hodnotám území, protože je lze snadno identifikovat, vč. případného vlivu na tyto prvky. Posuzovaný záměr není ve střetu s žádnou kulturní památkou, památkovou rezervací nebo zónou. Záměr nepředstavuje riziko z hlediska zájmů památkové péče. Dle archivních údajů není posuzovaná stavba ani ve střetu se známými archeologickými lokalitami. Posuzovaný záměr

je navíc umístěn mimo zastavěná území obce a realizace záměru si nevyžádá demolice obytných nebo rekreačních objektů. Vliv záměru na cenu nemovitostí či pozemků nacházejících se v blízkosti navrhovaného záměru není předmětem procesu EIA. § 2, zák. č. 100/2001 Sb. jasně definuje Rozsah posuzování - Posuzují se vlivy na veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními předpisy a na jejich vzájemné působení a souvislosti. V těchto právních předpisech není nic o ekonomickém zhodnocení, či nezhodnocení pozemků, či objektů a obytných staveb. Obyvatelé Vestce odmítají Vesteckou spojku v jakékoli podobě, tj. i v dvoupruhové verzi, protože dopravní problémy v území nelze řešit Vesteckou spojkou propojující dálnice, ale místními komunikacemi. Obyvatelé Vestce žádají, aby byla rozestavěná část Vestecké dálniční spojky vedena na sever mimo obydlená území na stávající Písnickou silnici, a aby byly dopravní problémy ve Vestci řešeny návrhem a stavbou místních komunikací, které nepřivedou evropskou tranzitní osobní a kamionovou dopravu. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Funkce Vestecké spojky je dostatečně komentována v dokumentaci EIA. Autor posudku nemá k uvedenému popisu připomínky. Podotýká, že Vestecká spojka má primárně sloužit pro obsluhu přilehlého území (nikoliv pro propojení dálnic, resp. tranzitní dopravu, pro kterou je budován Pražský okruh). Obyvatelé Vestce žádají členy obecního zastupitelstva, aby všemi dostupnými prostředky zabránili stavbě Vestecké spojky a zajistili studii řešení místními komunikacemi a tyto komunikace prosadili do výstavby. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere na vědomí. Obyvatelé Vestce žádají členy zastupitelstva Středočeského kraje, aby zrušili Vesteckou spojku v územním plánu Středočeského kraje jako škodlivou stavbu pro obyvatele celého regionu. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere na vědomí.

19) Občanské sdružení Vestecká zvonička ze dne 27. 9. 2012 Občanské sdružení Vestecká zvonička konstatuje, že realizace VS nepřispěje ke zlepšení tíživé dopravní situace v regionu, ale naopak dopravní situaci zhorší. Navýšením dopravní obslužnosti dojde ke zvýšení hluku a znečištění ovzduší ve Vestci. Občanské sdružení nesouhlasí s využitím soukromých rozvojových pozemků v Průhonicích (ZKZP), využití pozemků je podmíněno výstavbou Vestecké spojky. Připomíná, že v souvislosti s realizací VS začne i výstavba rozsáhlých komerčních areálů (Eurospektrum, Tesco, aj.) Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere konstatování a nesouhlasné vyjádření OS na vědomí. 20) Občanské sdružení Zelené Roztyly a Občanské sdružení Ochrana Roztyl ze dne 27. 9. 2012 Obě občanská sdružení zaslala jedno společné vyjádření. Sdružení nesouhlasí se závěry posudku EIA, konstatují, že projekt VS byl úmyslně rozdělen na několik dílčích projektů, které byly

z hlediska procesu EIA projednávány zvlášť, čímž nebyl plně vyhodnocen kumulativní vliv celého projektu. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Důvodem rozdělení a „odděleného“ posuzování obou staveb je především fakt, že každá stavba má jiného investora a tedy dva oznamovatele z hlediska zákona č. 100/2001 Sb. V případě stavby EXIT 4 D1 je investorem a tedy i oznamovatelem ŘSD, zatímco na stavbu Vestecké spojky je investorem a oznamovatelem Středočeský kraj. Obtížně by se v tomto případě zajišťovalo posuzování v rámci jednoho procesu EIA. Příprava výstavby obou záměrů od sebe rozhodně účelově oddělena nebyla, v předkládané dokumentaci EIA se s realizací EXIT 4 D1 a dopravního připojení Západní komerční zóny Průhonice počítá a dle toho jsou vyhotoveny rovněž dopravně inženýrské podklady a jiné podpůrné a doprovodné studie, včetně dopravní obsluhy všech ploch zanesených v platném územním plánu. Pro oba záměry Exit 4 na D1 a Vesteckou spojku byly v květnu 2011 zpracovány společné Dopravně inženýrské podklady (DIP). Na základě těchto společných DIP byly vyhodnoceny vždy v každé dokumentaci vlivy obou staveb na životní prostředí. Aby se maximálně eliminoval výše uvedený způsob dělení záměru, neboť obě stavby spolu úzce souvisí. Tedy přesněji řečeno: Exit 4 může existovat bez Vestecké spojky, ale Vestecká spojka bez Exitu 4 ne. Tento postup zpracování obou dokumentací EIA byl také jedním z důvodů vrácení původní dokumentace a doporučeným způsobem jejího dalšího zpracování. Předkládaná dokumentace EIA je tedy zpracována s ohledem na to, že Exit 4 na dálnici D1 existuje a Vestecká spojka (v úseku ZKZP – silnice II/603) je na něj napojena a fungují tedy jako jeden celek. Součástí návrhu stanoviska je podmínka zprovoznění Vestecké spojky po realizaci Exitu 4 a tedy její zprovoznění nejdříve se zprovozněním Exitu 4. Dle názoru sdružení posudek EIA neuvažuje s dopravní zátěží vyvolanou návaznými projekty k Vestecké spojce (stavby komerčních logistických a rezidenčních zón Tesco, Eurospektrum, Carpet, MSI, atd.). Posouzení nezahrnuje tyto návazné projekty, čímž podhodnocuje negativní vlivy na životní prostředí a na zdraví obyvatel. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Rok 2030 zachycuje jednu z variant posuzovaných v rámci dokumentace EIA, kde je zahrnut

konečný výhledový rozvoj území i komunikační sítě širšího spádového území, tak jak bylo předpokládáno v době zpracování dokumentace EIA (prosinec 2011). Pro horizont roku 2014 se počítá s poměrným naplňováním platného územního plánu hl. m. Prahy. Při konstrukci modelového výpočtu dopravního zatížení se vychází z dostupných podkladů, zejména pak z platného územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Rozvojová území, která nejsou podchycena v ÚP SÚ, byla zohledněna pouze v odůvodněných případech (pokročilý stav přípravy změny ÚP SÚ). Se záměrem „Propojovací komunikace Formanská - Exit 4 a administrativní a obytný soubor Praha - Újezd" se v dokumentaci EIA počítá. Realizace komerčních zón se odvíjí od záměrů investorů, jejich finančních možností a v neposlední řadě od projednávání záměrů ve vztahu k územním plánům a v dalších správních řízeních. Určit skutečně reálný rozsah komerčních zón na 5 nebo dokonce 20 let dopředu je prakticky nemožné, jejich celkový rozsah a vzájemné spolupůsobení lze jen odhadovat. Je třeba si také uvědomit, že pokud by byly realizovány všechny zamýšlené komerční zóny od Šeberova až po Říčany, patrně by došlo k rozdělení nikoliv neomezeného okruhu návštěvníků těchto zón a v případě velké koncentrace těchto funkcí objem generované dopravy na jednotku plochy klesá. Navíc každý

takovýto záměr musí podléhat procesu EIA. Z tohoto důvodu byla do návrhu stanoviska zařazena podmínka: „V případě dalšího rozvoje území v okolí Vestecké spojky a Exitu 4 a nových záměrů, které nebyly zahrnuty do hodnocení Vestecké spojky a Exitu 4 a které budou připojeny přímo anebo nepřímo na Vesteckou spojku, či Exit 4, je nutné takovýto záměr posoudit z hlediska jeho dopadů a to především v okolí Exitu 4 a Vestecké spojky a to vždy ve spolupůsobení s dalšími záměry v době posouzení známými“. Realizace Vestecké spojky a na ní navázaných komerčních ploch povede k nárůstu dopravy až o 155 tisíc osobních automobilů a 20 tisíc nákladních automobilů. Obávají se neúnosného zatížení jihovýchodního okraje Prahy – zejména komunikací procházející Jižním Městem a Spořilovem, tj. dálnice D1 (ulice 5. května) a Spořilovské, které pro zprovoznění jihozápadní části SOKP patří k nejzatíženějším dopravním tepnám v České republice. V obou případech je okolí těchto komunikací hustě osídleno a již nyní jsou zde významným způsobem překračovány hygienické limity pro hluk a znečištění ovzduší. Rovněž se obávají výrazného zhoršení dopravní situace, a to zejména v dopravních špičkách (na výše uvedených komunikacích). Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Dopravně-inženýrské podklady byly zpracovány nezávislým odborným dopravním subjektem, kterým je TSK hl. m. Prahy. K hlavním činnostem tohoto odborného subjektu patří zejména sběr a analýza dat o dopravě, prognózování rozvoje dopravy, návrhy organizace a řízení silničního provozu, návrhy dopravních řešení, zpracování opatření k zajištění plynulosti a bezpečnosti provozu, dopravní výchova a osvěta, uplatňování nových technologií v dopravě atd. Autoři posudku nemají připomínky k informacím uvedeným v dopravně-inženýrských podkladech, které jsou součástí dokumentace EIA. Osm hodnocených modelových stavů bylo sestaveno s ohledem na to, aby byl posouzen jak stávající stav, tak i výhledová náplň území, včetně předpokládaného maximálního dopravního zatížení území. V rámci modelových stavů byly uvažovány i stavy nadřazené komunikační sítě, které jsou pro dané území méně pozitivní. Např. ve variantě 1A (rok 2014, stav bez záměru), variantě 1B (rok 2014, stav se záměrem) a variantě 1C (rok 2014, stav se záměrem, s regulací TNA) nebylo uvažována stavba 511 SOKP, jejíž zprovoznění bude mít příznivý vliv na omezení dopravní zátěže daného území.

Zpracovatel posudku nesouhlasí s uvedenými údaji o nárůstu dopravy. Uvedená množství automobilů představují prakticky srovnatelnou intenzitu, jaká je na dálnici D1 u Průhonic. Lze si jen těžko představit, že tuto intenzitu vyvolá realizace dvoupruhové Vestecké spojky. Obávají se dalšího navýšení těžké tranzitní dopravy na výše uvedených komunikacích, a to v souvislosti nedávným potvrzením organizace IARC, že exhalace z dieselových motorů představují prokázané lidské karcinogeny. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Vliv provozu Vestecké spojky na zdraví obyvatel byl v dokumentaci EIA z pohledu znečištění ovzduší vyhodnocen jako nevýznamný. Stejně tak i z hlediska vlivu hluku z provozu Vestecké spojky nebyl prokázán při respektování navržených opatření (výstavba protihlukových opatření) negativní vliv na zdraví obyvatel. Zpracovatel posudku se s uvedenými závěry ztotožňuje. Přestože je plánována výstavba jihozápadní části SOKP, díky zprovoznění Vestecké spojky je důvodné se domnívat, že díky kratší vzdálenosti bude tato komunikace preferována tranzitní dopravou na úkor k tomu určené tranzitní komunikaci vyšší třídy. Doprava se tak převede blíže k bytové zástavbě.

Autoři připomínky vyslovují obavu z toho, že Vestecká spojka do území přivede tranzitní dopravu a dojde k zhoršení kvality života obyvatel. Predikcí intenzit dopravy ve stavu před a po realizaci záměru v jednotlivých výhledových časových horizontech (rok 2014 a 2030) se zabývají dopravně -inženýrské podklady (dále jen DIP), které tvoří samostatnou přílohu č. 7 dokumentace EIA. Z porovnání kartogramů pro stav bez záměru v roce 2014 (příloha č. 2.2) a stav se záměrem v roce 2014 (příloha č. 2.3) je patrné, že v oblasti obce Jesenice, resp. Zdiměřice nedojde v souvislosti s provozem Vestecké spojky k významnému nárůstu dopravy na stávajících komunikacích Říčanská, Budějovická či Hrnčířská. Porovnání obou stavů je patrné z následujícího přehledu: Obec Komunikace Rok 2014 - Stav bez záměru Rok 2014 - Stav se záměrem Rozdílový stav: Stav se záměrem – stav bez záměru

Všechna vozidla Pomalá vozidla Těžká vozidla Všechna vozidla Pomalá vozidla Těžká vozidla Jesenice Říčanská

8100 1170 460 7900 1000 310 -200 / -170 / 150 Jesenice Budějovická 17600 1580 290 17800 1590 270 + 200 / +10 / -20 Zdiměřice Hrnčířská 8200 610 270 8900 440 100 +700 / - 170 / 170

Autor posudku dále upozorňuje na opatření v návrhu stanoviska, které zakáže vjezd nákladní dopravy nad 12 tun na Vesteckou spojku v úseku od křižovatky se Západní komerční zónou Průhonice po křižovatku se silnicí II/603.

Záměr Vestecké spojky a souvisejících komerčních a rezidenčních zón se všemi souvisejícími negativními vlivy na životní prostředí a lidské zdraví není v souladu s veřejným zájmem ani s trvale udržitelným rozvojem. Základním veřejným zájmem v jihovýchodním segmentu Prahy a okolí je dostavba pražského okruhu ve stopě JVD (jihovýchodní dlouhá trasa), což v podstatě znamená dostavbu jihovýchodní části pražského okruhu mezi dálnicemi D1 a D11 (resp. úseku 511); na tento veřejný zájem je potřeba nasměrovat disponibilní veřejné zdroje. Proto by měl být záměr výstavby křižovatky Exit 4 do doby dostavby jihovýchodní části SOKP zcela zastaven. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: K vznesenému požadavku zprovoznění Vestecké spojky až po zprovoznění stavby 511 SOKP konstatuje autor posudku následující: Z rozboru kartogramů zpracovaných pro stav 1B (stav se záměrem, bez SOKP 511) a stav 1E (stav se záměrem, s SOKP 511) v dopravně-inženýrských podkladech (dále jen DIP) dokumentace EIA není průkazné, že by Vestecká spojka působila jako „náhradní komunikace“ pro tranzitní dopravu mezi dálnicemi a došlo tak v souvislosti s provozem Vestecké spojky k zatížení okolních dotčených obcí. Na základě výše uvedeného nepovažuje autor posudku podmínku zprovoznění Vestecké spojky až po zprovoznění stavby 511 Pražského okruhu (D1 – Běchovice) za opodstatněnou. Navíc je v současné době pozastaveno projednávání celoměstsky významné změny územního plánu hl. m. Prahy týkající se území v okolí Exitu 4. Do doby jejího vyřešení je předčasné plánovat v lokalitě jakoukoli další zástavbu.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Z hlediska územně plánovací dokumentace se k umístění záměru Exit 4 v dotčeném území vyjádřilo celkem pět orgánů státní správy a samosprávy (Magistrát hl. m. Prahy, odbor územního plánu; Úřad městské části Praha – Újezd; Městská část Praha – Šeberov; Krajský úřad Středočeského kraje, odbor regionálního rozvoje; Obec Průhonice). Všechna vyjádření jsou kladná a potvrzují, že záměr je v souladu s platným ÚP hl. m. Prahy a ÚP VÚC Pražského regionu. Záměr výstavby dálniční křižovatky na Exitu 4 a Vestecké spojky je motivován zejména soukromým zájmem vlastníků pozemků, a bylo by proto zcela nezodpovědné v dnešní době nedostatku veřejných zdrojů je věnovat na podporu soukromých zájmů. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere nesouhlasné vyjádření na vědomí. Posuzovaný projekt je dále dlouhodobě kritizován obyvateli dotčených obcí. Petice proti záměru podepsaly tisíce až desetitisíce lidí. Tento fakt nebyl řádně zohledněn ve vyhodnocení socioekonomických vlivů záměru. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku posuzoval dokumentaci podle svých odborných znalostí při abstrahování se od jakýchkoliv emocí a emotivních pocitů a emotivně laděných názorů. Samozřejmě tím pádem nemusí mít stejný názor s připomínateli a leckdy může dojít i k různým úhlům pohledu mezi zpracovatelem posudku, který vychází ze svých zkušeností a odborných znalostí a úhlu pohledu připominatele žijícího v místě posuzovaného záměru. Posudek byl zpracován, dle znalostí a informací známých v době zpracování týmu posudkáře na základě relevantních vlivů záměru na životní prostředí. Zpracovatel posudku se domnívá, že skutečnost, že proti určitému záměru je podána petice (sic podepsaná desetitisíci obyvateli) není samo o sobě socioekonomickým faktorem, který by ovlivňoval vlivy záměru na životní prostředí či obyvatelstvo. V posudku jsou značně podhodnocené počty aut, která by po Vestecké spojce a křižovatce Exit 4 jezdila. Nejsou posouzeny některé rozvojové záměry (Západní komerční zóna Průhonice, administrativní a obytný celek Újezd, plánovaný rozvoj v Rozkoši, komerční zóna Nupaky, komerční zóna Čestlice jih), anebo jsou uvažovány s nižšími kapacitami, nebo není uvažováno s funkcí Vestecké spojky jako spojnice evropských dálnic. Vlivy rozvojových záměrů v Pitkovicích,

Benicích a Uhříněvsi nejsou uvažovány vůbec. Není uvažován vliv budoucího připojení kontejnerového překladiště Metrans u Petrovic. V posudku nejsou dostatečně vyhodnoceny kumulativní a synergické (spolupůsobící) vlivy ze všech probíhajících či plánovaných rozvojových záměru navázaných na Vesteckou spojku a křižovatku Exit 4. Tyto vlivy musí být dle zákona a rozsudku Nejvyššího správního soudu posouzeny na nejhorší možný stav, což posuzovatel nesplnil. Skutečné rozbory ukazují, že by byl počet aut minimálně třikrát větší, než je uvažováno v posudku. Tímto podhodnocením dopravních zátěží došlo k zfalšování posudku, kterým se posuzovatel dostal pod normou povolené hodnoty hluku a exhalací, ale skutečné hodnoty by normu výrazně překračovaly. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Funkce Vestecké spojky je dostatečně komentována v dokumentaci EIA. Autor posudku nemá k uvedenému popisu připomínky. Podotýká, že Vestecká spojka má primárně sloužit pro obsluhu přilehlého území (nikoliv pro tranzitní dopravu, pro kterou je plánován a budován Silniční okruh kolem Prahy).

Vlivem Vestecké spojky a EXITu 4 na D1 na dopravní zátěž území se podrobně zabývají dopravně -inženýrské podklady (příloha č. 7 dokumentace EIA), které zpracovala Technická správa komunikací hl. m. Prahy, úsek dopravního inženýrství (dále jen TSK). V rámci vytvořených dopravních modelů pro prognózované stavy byly zohledněny veškeré vztahy a vazby na komunikační síti zájmového území, včetně preferencí v cílovém směřování dopravy. Intenzita dopravy na Vestecké spojce byla modelována pro řadu stavů nadřazené komunikační sítě v širším zájmovém území (celkem 8 stavů). Je tak komplexně posouzen dopravní vliv Vestecké spojky v zájmovém území. Vzhledem k tomu, že se se stavbou komunikace JVK do budoucna nepočítá, zohledňuje dokumentace EIA, resp. její dopravně-inženýrské podklady stav v tomto území dle platného územního plánu hl. m. Prahy a nelze tedy předjímat fiktivní aktivity v území, jejichž schválení a zanesení do územního plánu by muselo projít celým náročným legislativním schvalovacím procesem a to také za účasti veřejnosti a dotčených orgánů státní správy a samosprávy. Rok 2030 zachycuje jednu z variant posuzovaných v rámci dokumentace EIA, kde je zahrnut konečný výhledový rozvoj území i komunikační sítě širšího spádového území. Jsou tak zhodnoceny předpokládané kumulativní a synergické vlivy se všemi ostatními záměry, které mohou v daném území vzniknout dle platného územního plánu. Zpracovatel posudku upozorňuje, že realizace komerčních zón se odvíjí od záměrů investorů, jejich finančních možností a v neposlední řadě od projednávání záměrů ve vztahu k územním plánům a v dalších správních řízeních. Určit skutečně reálný rozsah komerčních zón na 5 nebo dokonce 20 let dopředu je prakticky nemožné, jejich celkový rozsah a vzájemné spolupůsobení lze jen odhadovat. Je třeba si také uvědomit, že pokud by byly realizovány všechny výše uváděné zamýšlené komerční zóny od Šeberova až po Říčany, patrně by došlo k přerozdělení nikoliv neomezeného okruhu návštěvníků těchto zón a v případě velké koncentrace těchto funkcí objem generované dopravy na jednotku plochy by tím pádem klesnul. Navíc jakákoliv změna územního plánu prochází standardním a náročným legislativním procesem i s účastí všech dotčených orgánů státní správy a samosprávy a také za účasti veřejnosti a tedy není a nebude jednoduché prosadit další změny ploch v daném území. Zpracovatel posudku důrazně odmítá nařčení z falšování posudku. Zpracovatel posudku nesouhlasí

s uvedenými údaji ze „skutečných rozborů“ o nárůstu dopravy. Uvedená množství automobilů představují prakticky srovnatelnou intenzitu, jaká je na dálnici D1 u Průhonic. Lze si jen těžko představit, že tuto intenzitu vyvolá realizace dvoupruhové Vestecké spojky. V posudku není vůbec uvažováno dopravní zatížení možným pokračováním Vestecké spojky za dálnici D1 severovýchodním směrem kolem Milíčovského lesa, Křeslic a Petrovic s dopravním připojením kontejnerového překladiště Metrans komunikací přibližně v trase JVK. Koridor pro tuto komunikaci je stále udržován volný nezastavitelný. Po výstavbě Vestecké spojky a křižovatky Exit 4 by si dopravní situace vynutila toto pokračování. Na Magistrátu hl. m. Prahy jsou připravené dva projekty – v jednom je komunikace vedena kolem Petrovic přes Dobrou Vodu na pilířích, v druhém petrovickým sídlištěm v tunelu. Posuzovatel se s tímto pokračováním komunikace typu JVK vypořádal nepřijatelným konstatováním, že se s touto komunikací nepočítá a že není v územním plánu. Územní plán je možno relativně snadno kdykoliv změnit, protože by si to dopravní situace vynutila. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: V Příloze č. 15 dokumentace jsou uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami

a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena. Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území. Nebyla posouzena alternativa k Vestecké spojce a křižovatce Exit 4, kterou je studie Ing. arch. Petra Preiningera dopravní obsluhy jihovýchodního pražského regionu formou místních komunikací. Posuzovatel se vyhnul posouzení této studie nepřijatelným zdůvodněním, že studii odmítl URM a TSK. Tyto subjekty však nemají žádné výhradní postavení v procesu EIA, jsou jedním z připomínkových míst. Přijatelnost nebo nepřijatelnost této varianty mela být právě posouzena v procesu EIA, v porovnání s variantou Vestecké spojky. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Trasa Vestecké spojky úzce navazuje na umístění stavby EXIT 4 D1. Jak uvádí v úvodu dokumentace EIA „EXIT 4 D1 a dopravní připojení ZKZP“ její zpracovatel, tak samotný proces vyhledávání optimální (nejméně konfliktní) lokalizace křižovatky Exit 4 probíhal v minulosti a jako nejvhodnější profil dálnice D1 pro umístění Exitu 4 byl vybrán v km 3,756. Tento profil je fixován v platných územních plánech a je na něj navázáno směrové vedení Vestecké spojky. V minulosti již bylo prověřováno variantní umístění Exitu 4 v km cca 3,9. Toto řešení bylo vyhodnoceno z hlediska vlivů na životní prostředí jako nevhodné a bylo opuštěno. Hledat jiné místo pro křižovatku mezi Exitem 2 D1 a Exitem 6 D1 je velmi obtížné pro malou vzdálenost mezi křižovatkami a velmi

špatnou možnost umístění dopravního značení mezi nimi (v souvislosti s bezpečností dálničního provozu) a také další napojení silniční sítě z důvodu hustého osídlení v blízkosti hl.m. Prahy. Při hledání optimálního (nejméně konfliktního) vedení Vestecké spojky a umístění EXIT 4 D1 byla zohledněna konfigurace terénu, vzdálenost od obytné zástavby, minimalizace střetů s biologicky cennými prvky v území, soulad s územně-plánovací dokumentací a v neposlední řadě i smysluplnost a realizovatelnost napojení na stávající komunikační síť. Vedle lokalizace Vestecké spojky byly v minulosti prověřovány různé varianty technického řešení křižovatek. Prostorově náročnějším způsobem bylo v minulosti řešeno křížení se silnicí III/0032, cyklostezkou a regionálním biokoridorem v km cca 0,8 stavby, kdy navrhovaný protihlukový val zasahoval do lokálního biocentra. Po připomínkách vznesených k předchozí verzi dokumentace EIA byl rozsah zásahu do dotčených prvků ÚSES upraven a minimalizován. Autor posudku považuje argumentaci, proč je Vestecká spojka řešena pouze v jedné (aktivní) variantě, již vzhledem k předchozímu procesu hledání optimální trasy za akceptovatelnou. Dále konstatuje, že dle jeho názoru je, že nyní předložená dokumentace EIA v souladu s požadavky MŽP na doplnění dokumentace je doplněna o vyhodnocení a porovnání stavů se záměrem a stavu bez záměru. Z hlediska vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo je tak jasně patrné, jaký vliv (přírůstek z hlediska akustické situace i znečištění ovzduší) bude mít navržená stavba.

Ke studii arch. Preiningera autor posudku podotýká: V roce 2004 zpracoval Ing. Preininger studii „Dopravní obslužnost JV sektoru Prahy“, ve které navrhl odlišné dopravní řešení pro území na jižním a jihovýchodním okraji Prahy. Toto dopravní řešení bylo projednáno na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) a nebylo k němu vydáno kladné stanovisko. S předloženým dopravním řešením nesouhlasila ani TSK hl. m. Prahy či MČ Praha 11. Navržené varianty ze studie Ing. Preiningera vyřazují Vesteckou spojku jako sběrnou komunikaci městského významu a místo toho orientují systém místních komunikací i Vesteckého přivaděče z Pražského okruhu buď na přetíženou Kunratickou spojku a na přetíženou křižovatku Chodov na D1 nebo přímo na tuto křižovatku. Tyto varianty dopravní situaci v oblasti neřeší, neboť: 1/ Nezaručují obsluhu území, a tím rozvoj obcí daný ve schválených územních plánech. 2/ Konzervují pohyb vozidel na síti místních pomalých a poddimenzovaných komunikací. 3/ Přesouvají rostoucí zátěž z pokračující urbanizace území u hl. m. Prahy na přetížené komunikace Vídeňská, Kunratická spojka a křižovatka Chodov. 4/ Neumožňují napojení z obchvatu Šeberova do kapacitní sběrné komunikace, jíž je právě Vestecká spojka. 5/ Způsobují nárůst dopravy na Kunratické spojce, která vede v ZCHÚ (přírodní památka Hrnčířské louky) a novou obytnou výstavbu v Šeberově, a proto je z hlediska ochrany ŽP tato varianta nepřijatelná. 6/ Cílem studie je přenesení problematiky přetížené místní sítě v celé oblasti orientace dopravy na křižovatku Chodov a Jižní Město, přičemž tato křižovatka představuje hlavní spojnici Jižního Města s centrem. Kapacita a bezpečnost křižovatky je na hranici únosnosti. Výše uvedená studie byla již v minulosti odmítnuta dopravními institucemi a samosprávou, nejnověji též vyjádřeními ÚRM a TSK hl. m. Prahy. Z tohoto důvodu se zpracovatel dokumentace EIA touto variantou dopravní obsluhy území dále nezabýval. Autor posudku pokládá výše uvedené informace za dostatečně pádný argument, proč byla tato dopravní varianta z posouzení EIA vyloučena. Dále je nutné upozornit na fakt, že zmíněná studie je již značně neaktuální, byla zpracována již v říjnu roku 2004, a tedy vychází ze značně neaktuálních dat, protože byla zpracována na základě

dopravních dat, která byla k dispozici před vstupem ČR do EU a je známo, že po roce 2004 se značně změnila, narostla a změnila se i skladba dopravy na komunikační síti v ČR. V dotčené oblasti jsou překračovány limity znečištěného ovzduší (24hodinové koncentrace prachových částic) v místech, kde je uvažováno s křižovatkou EXIT 4 a kam má Vestecká spojka přivést další desetitisíce aut z plánované dálnice D3 a jižních Čech a pražských příměstských oblastí. Tento fakt posuzovatel zcela pomíjí a tvrdí, že záměr je akceptovatelný. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Pro vymezení území, kde dochází k překračování imisních limitů, slouží vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Z těchto údajů je patrné, že prostor posuzovaného záměru nepatří mezi území se zhoršenou kvalitou ovzduší s výjimkou krátkodobých koncentrací PM10, jak je patrné z obr. č. 1 (opětovně zařazený).

Obr. č. 1 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) + území s překročením cílových limitů v r. 2010 Překročení imisních limitů, ev. cílových imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce

Jak je zřejmé, k překročení koncentrací v roce 2010 došlo pouze v prostoru mimoúrovňové křižovatky u D1 – Průhonice. Celkově lze konstatovat, že ve fázi provozu posuzovaného záměru nebude tato stavba příčinou překračování závazných imisních limitů u sledovaných znečišťujících látek, tj. NO2, PM10 a benzenu a změna imisní situace spojená s realizací záměru bude pro dané prostředí únosná. Příspěvek k pozaďové zátěži podél trasy D1 je vzhledem k významu D1 nevýznamný. V oblastech se současnými vyššími hodnotami IHK (maximální krátkodobé koncentrace) pro NO2 a PM10 dojde pouze k malému navýšení těchto hodnot, které nepovede k výraznějšímu zhoršení stávající situace. Vlivem provozu posuzovaného záměru dojde k rozšíření pásu znečištění podél dálnice D1 v nejbližším okolí MÚK Exit 4 a podél nových komunikací. Tento rozšířený pás nezasáhne vyššími hodnotami území s trvalým výskytem osob. Tyto oblasti v zájmovém území jsou především pod vlivem znečištění z provozu dálnice D1. K největšímu přírůstku sledovaných znečišťujících látek dojde v prostoru MÚK Exit 4. Zpracovaný posudek je považován za účelový a neobjektivní. Záměr samotný je díky zmíněnému „rozsalámování“ a z hlediska předpokládaných negativních vlivů na ovzduší a hlukovou situaci neakceptovatelný. Je požadováno, aby MŽP vydalo nesouhlasné stanovisko k posuzovanému záměru. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku odmítá označení posudku za účelový a neobjektivní. Požadavek na vydání nesouhlasného stanoviska bere na vědomí.

21) Ing. T. Březina Ing. Březina namítá, že stavba ohrozí ŽP v údolí Botiče přes Milíčovský les přes sídliště Dobrá voda Petrovice na překladiště Metrans a znehodnotí bydlení v obytných domech v Petrovicích ul. Kurčatovova, Frostova, Jakobiho. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Posuzovaný záměr posuzuje Vesteckou spojku, která se nachází na opačné straně dálnice D1, a tak se přímý vliv daného záměru na uvedená území nepředpokládá. V Příloze č. 15 dokumentace jsou dále uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena. Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území. 22) Věra Bosáková Paní Bosáková upozorňuje na ohrožení Milíčovského lesa záměrem. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Posuzovaný záměr posuzuje Vesteckou spojku, která se nachází na opačné straně dálnice D1, a tak

se přímý vliv daného záměru na uvedená území nepředpokládá. V Příloze č. 15 dokumentace jsou dále uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena. Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území.

23) Jan Daněk Pan Daněk poukazuje na nedostatečné zhodnocení vlivu dopravy z D3 - na str. 86 není tvrzení, že v příloze 7 společnost TSK hl. m. Prahy zohlednila veškeré vztahy a vazby na komunikační síť v zájmovém území ničím doloženo. Pan Daněk se domnívá, že v příloze 7 je výhled pro rok 2030 nedostatečný co se týče předpokladů i odhadu intenzit provozu. Upozorňuje, že posuzovatel by měl reagovat na konkrétní výtku konkrétními fakty a čísly, zjištěnými nezávisle na původní dokumentaci. Pan Daněk žádá o prověření EIA, co se týče předpokládané intenzity provozu na VS po zprovoznění dálnice D3, ve variantě s kompletní realizací Pražského okruhu i bez jeho pokračování na sever od D1. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Výhledové stavy 2A a 2B byly zpracovány pro cílový stav komunikační sítě na území hl. m. Prahy a středočeského regionu a vychází z platných územních plánů. I přes řadu nejistot vzhledem k vzdálenému časovému horizontu roku 2030 se jedná o odhad možného nárůstu intenzit automobilové dopravy, který je pro účely procesu EIA postačující a relevantní. Autor posudku nepovažuje modelované stavy 2A a 2B za podhodnocené ani nehodnověrné. V prezentovaných vstupech do těchto modelů, ani v jejich výstupech neshledal žádné závažné nedostatky. K zmíněným nekorespondujícím údajům v tabulkách prezentujícím stav 1B a 1C podotýká zpracovatel posudku následující: Dopravní model pracuje s impedancemi na komunikační síti, tj. pokud je daná komunikace přetížena (dopravní poptávka se blíží kapacitě), stává se daná trasa méně atraktivní. Vyloučením těžké nákladní dopravy na Vestecké spojce dojde k významnému uvolnění kapacity, která je využita osobní automobilovou dopravou. Tato modelová úvaha byla již v praxi ověřena např. na Jižní spojce při odklonu těžké nákladní dopravy na novou trasu Pražského okruhu. Zmíněný odklon způsobil nárůst intenzit osobní automobilové dopravy na Jižní spojce o cca 20 tis. vozidel. Detailní rozbor je patrný např. z ročenky dopravy pro rok 2010, str. 18 (http://www.tskpraha.cz/rocenka/webbooks/Rocenka 2010CZ/index).

Pan Daněk poukazuje, že autoři posudku i samotné EIA používají zastaralé a tudíž zavádějící mapové podklady, i přes výtku MŽP, což považuje za důvod zamítnutí EIA. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku uvádí, že MŽP žádnou takovou výtku ve svém vyjádření neuvádělo. Zpracovatel posudku neshledal v použití mapových podkladů výrazné nedostatky, které by měly vliv na hodnocení záměru. Pan Daněk poukazuje na to, že stavba bude ovlivňovat obydlí. Dále poukazuje na to, že je v posudku používán termín „nejbližší okolí“, aniž si autoři uvědomují jeho současný stav. Fotodokumentace se vyhýbá obydleným místům, která budou komunikaci nejblíže (JV okraj Hrnčířů, západní část Rozkoše). Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel upozorňuje, že výběr snímků do fotodokumentace nemá vliv na celkové posouzení záměru a nepovažuje tedy námitku za relevantní. Pan Daněk žádá o odmítnutí posudku jako celku a jeho vrácení s požadavkem použití aktuálních a neklamavých mapových podkladů.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku neshledal v použití mapových podkladů výrazné nedostatky, které by měly vliv na hodnocení záměru, nebo by byly klamavé. Zpracovatel posudku považuje připomínku za irelevantní. 24) RNDr. Luděk Domácí, CSc. s rodinou RNDr. Luděk Domácí, CSc. s rodinou namítají, že jsou v posudku podhodnoceny počty aut, není uvažováno s VS jako spojnicí evropských dálnic a nejsou vyhodnoceny kumulativní vlivy ze všech probíhajících i plánovaných rozvojových záměrů. Skutečné rozbory ukazují, že počet aut bude min. 3x větší než je uvedeno. Podhodnocením dopravních zátěží se posuzovatel dostal pod normou povolené hodnoty hluku a exhalací. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Dopravně-inženýrské podklady byly zpracovány nezávislým odborným dopravním subjektem, kterým je TSK hl. m. Prahy. K hlavním činnostem tohoto odborného subjektu patří zejména sběr a analýza dat o dopravě, prognózování rozvoje dopravy, návrhy organizace a řízení silničního provozu, návrhy dopravních řešení, zpracování opatření k zajištění plynulosti a bezpečnosti provozu, dopravní výchova a osvěta, uplatňování nových technologií v dopravě atd. Autoři posudku nemají připomínky k informacím uvedeným v dopravně-inženýrských podkladech, které jsou součástí dokumentace EIA. Osm hodnocených modelových stavů bylo sestaveno s ohledem na to, aby byl posouzen jak stávající stav, tak i výhledová náplň území, včetně předpokládaného maximálního dopravního zatížení území. V rámci modelových stavů byly uvažovány i stavy nadřazené komunikační sítě, které jsou pro dané území méně pozitivní. Např. ve variantě 1A (rok 2014, stav bez záměru), variantě 1B (rok 2014, stav se záměrem) a variantě 1C (rok 2014, stav se záměrem, s regulací TNA) nebylo uvažována stavba 511 SOKP, jejíž zprovoznění bude mít příznivý vliv na omezení dopravní zátěže daného území. Zpracovatel posudku nesouhlasí s uvedenými údaji o nárůstu dopravy. Uvedená množství automobilů představují prakticky srovnatelnou intenzitu, jaká je na dálnici D1 u Průhonic. Lze si jen těžko představit, že tuto intenzitu vyvolá realizace dvoupruhové Vestecké spojky.

Dále uvádí, že v posudku není uvažováno dopravní zatížení pokračováním VS na D1 sv směrem kolem M. lesa, Křeslic, Petrovic a připojením kontejnerového překladiště Metrans. Posuzovatel se vyjádřil, že se s pokračováním v trase JVK nepočítá. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: V Příloze č. 15 dokumentace jsou uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena. Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy

preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území. Dále namítají, že VS je uvažována jako dvoupruhá, což neodpovídá její předpokládané funkci. Není splněn požadavek posouzení na nejhorší možný stav. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Vyhodnocení čtyřpruhové varianty komunikace Vestecká spojka v úseku ZKZP – silnice II/603 nebylo provedeno záměrně, neboť z nových dopravně-inženýrských podkladů jasně vyplynulo, že maximální předpokládanou zátěž na Vestecké spojce s rezervou přenese i varianta dvoupruhového uspořádání komunikace. Požadavek na vytvoření rezervy na čtyřpruhové minulosti vznesen Ministerstvem dopravy. V této souvislosti byl společností EUROSPEKTRUM GROUP a.s. zaslán dopis (dne 30. revizi požadavku na územní rezervu. Na základě další však došlo k upuštění od tohoto původního požadavku.

uspořádání komunikace byl v na Ministerstvo dopravy 1. 2012, č. j. 84/12) s žádostí o komunikace s Ministerstvem dopravy

Závěrem autor posudku odkazuje na následující podmínku, která je součástí návrhu stanoviska: „Vestecká spojka bude dále projektově připravována a realizována pouze jako dvoupruhová komunikace, bez ponechání územní rezervy pro čtyřpruh.“ Dále namítají, že není posouzena alternativa k VS a Exit 4 studie Ing. Arch. Preiningera. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Trasa Vestecké spojky úzce navazuje na umístění stavby EXIT 4 D1. Jak uvádí v úvodu dokumentace EIA „EXIT 4 D1 a dopravní připojení ZKZP“ její zpracovatel, tak samotný proces vyhledávání optimální (nejméně konfliktní) lokalizace křižovatky Exit 4 probíhal v minulosti a jako nejvhodnější profil dálnice D1 pro umístění Exitu 4 byl vybrán v km 3,756. Tento profil je fixován v platných územních plánech a je na něj navázáno směrové vedení Vestecké spojky. V minulosti již bylo prověřováno variantní umístění Exitu 4 v km cca 3,9. Toto řešení bylo vyhodnoceno z hlediska vlivů na životní prostředí jako nevhodné a bylo opuštěno. Hledat jiné místo pro křižovatku mezi Exitem 2 D1 a Exitem 6 D1 je velmi obtížné pro malou vzdálenost mezi křižovatkami a velmi špatnou možnost umístění dopravního značení mezi nimi (v souvislosti s bezpečností dálničního

provozu) a také další napojení silniční sítě z důvodu hustého osídlení v blízkosti hl.m. Prahy. Při hledání optimálního (nejméně konfliktního) vedení Vestecké spojky a umístění EXIT 4 D1 byla zohledněna konfigurace terénu, vzdálenost od obytné zástavby, minimalizace střetů s biologicky cennými prvky v území, soulad s územně-plánovací dokumentací a v neposlední řadě i smysluplnost a realizovatelnost napojení na stávající komunikační síť. Vedle lokalizace Vestecké spojky byly v minulosti prověřovány různé varianty technického řešení křižovatek. Prostorově náročnějším způsobem bylo v minulosti řešeno křížení se silnicí III/0032, cyklostezkou a regionálním biokoridorem v km cca 0,8 stavby, kdy navrhovaný protihlukový val zasahoval do lokálního biocentra. Po připomínkách vznesených k předchozí verzi dokumentace EIA byl rozsah zásahu do dotčených prvků ÚSES upraven a minimalizován. Autor posudku považuje argumentaci, proč je Vestecká spojka řešena pouze v jedné (aktivní) variantě, již vzhledem k předchozímu procesu hledání optimální trasy za akceptovatelnou. Dále konstatuje, že dle jeho názoru je, že nyní předložená dokumentace EIA v souladu s požadavky MŽP na doplnění dokumentace je doplněna o vyhodnocení a porovnání stavů se záměrem a stavu bez záměru. Z hlediska vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo je tak jasně patrné, jaký vliv (přírůstek z hlediska akustické situace i znečištění ovzduší) bude mít navržená stavba.

Ke studii arch. Preiningera autor posudku podotýká: V roce 2004 zpracoval Ing. Preininger studii „Dopravní obslužnost JV sektoru Prahy“, ve které navrhl odlišné dopravní řešení pro území na jižním a jihovýchodním okraji Prahy. Toto dopravní řešení bylo projednáno na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) a nebylo k němu vydáno kladné stanovisko. S předloženým dopravním řešením nesouhlasila ani TSK hl. m. Prahy či MČ Praha 11. Navržené varianty ze studie Ing. Preiningera vyřazují Vesteckou spojku jako sběrnou komunikaci městského významu a místo toho orientují systém místních komunikací i Vesteckého přivaděče z Pražského okruhu buď na přetíženou Kunratickou spojku a na přetíženou křižovatku Chodov na D1 nebo přímo na tuto křižovatku. Tyto varianty dopravní situaci v oblasti neřeší, neboť: 1/ Nezaručují obsluhu území, a tím rozvoj obcí daný ve schválených územních plánech. 2/ Konzervují pohyb vozidel na síti místních pomalých a poddimenzovaných komunikací. 3/ Přesouvají rostoucí zátěž z pokračující urbanizace území u hl. m. Prahy na přetížené komunikace Vídeňská, Kunratická spojka a křižovatka Chodov. 4/ Neumožňují napojení z obchvatu Šeberova do kapacitní sběrné komunikace, jíž je právě Vestecká spojka. 5/ Způsobují nárůst dopravy na Kunratické spojce, která vede v ZCHÚ (přírodní památka Hrnčířské louky) a novou obytnou výstavbu v Šeberově, a proto je z hlediska ochrany ŽP tato varianta nepřijatelná. 6/ Cílem studie je přenesení problematiky přetížené místní sítě v celé oblasti orientace dopravy na křižovatku Chodov a Jižní Město, přičemž tato křižovatka představuje hlavní spojnici Jižního Města s centrem. Kapacita a bezpečnost křižovatky je na hranici únosnosti. Výše uvedená studie byla již v minulosti odmítnuta dopravními institucemi a samosprávou, nejnověji též vyjádřeními ÚRM a TSK hl. m. Prahy. Z tohoto důvodu se zpracovatel dokumentace EIA touto variantou dopravní obsluhy území dále nezabýval. Autor posudku pokládá výše uvedené informace za dostatečně pádný argument, proč byla tato dopravní varianta z posouzení EIA vyloučena. Dále je nutné upozornit na fakt, že zmíněná studie je již značně neaktuální, byla zpracována již v říjnu roku 2004, a tedy vychází ze značně neaktuálních dat, protože byla zpracována na základě

dopravních dat, která byla k dispozici před vstupem ČR do EU a je známo, že po roce 2004 se značně změnila, narostla a změnila se i skladba dopravy na komunikační síti v ČR. Dále namítají, že v oblasti jsou již nyní překračovány limity znečištění ovzduší v místech, kde je uvažováno s Exitem 4 a kam má VS přivádět další desetitisíce aut. Hladina hluku je již nyní neúnosná. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Pro vymezení území, kde dochází k překračování imisních limitů, slouží vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Z těchto údajů je patrné, že prostor posuzovaného záměru nepatří mezi území se zhoršenou kvalitou ovzduší s výjimkou krátkodobých koncentrací PM10, jak je patrné z obr. č. 1 (opětovně zařazený).

Obr. č. 1 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) + území s překročením cílových limitů v r. 2010 Překročení imisních limitů, ev. cílových imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce

Jak je zřejmé, k překročení koncentrací v roce 2010 došlo pouze v prostoru mimoúrovňové křižovatky u D1 – Průhonice. Celkově lze konstatovat, že ve fázi provozu posuzovaného záměru nebude tato stavba příčinou překračování závazných imisních limitů u sledovaných znečišťujících látek, tj. NO2, PM10 a benzenu a změna imisní situace spojená s realizací záměru bude pro dané prostředí únosná. Příspěvek k pozaďové zátěži podél trasy D1 je vzhledem k významu D1 nevýznamný. V oblastech se současnými vyššími hodnotami IHK (maximální krátkodobé koncentrace) pro NO2 a PM10 dojde pouze k malému navýšení těchto hodnot, které nepovede k výraznějšímu zhoršení stávající situace. Vlivem provozu posuzovaného záměru dojde k rozšíření pásu znečištění podél dálnice D1 v nejbližším okolí MÚK Exit 4 a podél nových komunikací. Tento rozšířený pás nezasáhne vyššími hodnotami území s trvalým výskytem osob. Tyto oblasti v zájmovém území jsou především pod vlivem znečištění z provozu dálnice D1. K největšímu přírůstku sledovaných znečišťujících látek dojde v prostoru MÚK Exit 4. Dále se domnívají, že posudek je neobjektivní, není zpracován řádně dle zákona, záměr je neakceptovatelný, zničil by ŽP na JV okraji Prahy velkému počtu obyvatel a MŽP by mělo vydat nesouhlasné stanovisko. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku odmítá tvrzení, že je posudek neobjektivní a že není zpracován řádně dle zákona. Předložená dokumentace EIA neprokázala, že by navržená stavba Vestecké spojky měla významný negativní vliv na přírodu a životní prostředí. Z dokumentace EIA vyplynulo, že při realizaci navržených opatření k minimalizaci, kompenzaci či eliminaci nepříznivých vlivů stavby na životní prostředí je vliv záměru na jednotlivé složky životního prostředí akceptovatelný.

25) Vratislav Färber Pan Vratislav Färber nesouhlasí se záměrem a namítá, že lokalita je již nyní komunikačně neudržitelně přetížena a tedy ekologicky ohrožena. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere vyjádření a nesouhlas se záměrem na vědomí. 26) Rodina Hlásná Rodina Hlásná nesouhlasí s VS z důvodu hluku ve Zdiměřické ulici již v současnosti a z důvodu ohrožení Milíčovského lesa. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Posuzovaný záměr posuzuje Vesteckou spojku, která se nachází na opačné straně dálnice D1, a tak se přímý vliv daného záměru na uvedená území nepředpokládá. V Příloze č. 15 dokumentace jsou dále uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena. Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území. 27) Mgr. Hana Hříbková

Mgr. Hana Hříbková nesouhlasí se záměrem a podporuje všechny připomínky zaslané občany Křeslic. Žádá o přezkoumání dopravní zátěže, kterou VS způsobí. Paní Hříbková upozorňuje na současnou situaci v Petrovicích – dopravní kolaps v ranních hodinách a nadměrný hluk a prach z kamionové dopravy ve večerních a nočních hodinách. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere vyjádření na vědomí. Paní Hříbková dále žádá o vysvětlení, z jakého důvodu je překladiště Metrans rozšiřováno, místo jeho slibovaného přesunutí. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku upozorňuje, že překladiště Metrans vůbec nesouvisí s posuzovaným záměrem. Paní Hříbková žádá o informaci, z jakého důvodu je snaha prosadit VS na úkor původně plánovaného silničního okruhu kolem Dobřejovic, Nupak a Kolovrat. Paní Hříbková upozorňuje, že dojde ke zničení zeleně a znehodnocení bydlení v lokalitách z důvodu hluku a prachu.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku konstatuje, že posuzovaný záměr není prosazován na úkor silničního okruhu (SOKP, stavba č. 511), jde o jinou úroveň komunikačního systému (SOKP je stavba vysokokapacitního okruhu), posuzovaný záměr je sinicí II. třídy. Paní Hříbková se domnívá, že výstavba obchodního centra je zbytečná, obchodního centra na okraji se dostávají do finančních potíží. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku upozorňuje, že výstavba obchodního centra není předmětem posuzovaného záměru. Paní Hříbková upozorňuje, že dojde k trvalému zničení Milíčovského lesa a Botiče a ŽP v Křeslicích, Petrovicích a Újezdu. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Posuzovaný záměr posuzuje Vesteckou spojku, která se nachází na opačné straně dálnice D1, a tak se přímý vliv daného záměru na uvedená území nepředpokládá. V Příloze č. 15 dokumentace jsou dále uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena. Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního

okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území. 28) Hana a Otakar Janatovi Hana a Otakar Janatovi namítají, že posudek nezahrnuje situaci, která by nastala po vybudování VS, tj. následná výstavba skladovacích hal, garáží, benzinových pump, nových provozoven apod., na úkor zemědělské půdy. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku posuzuje předkládaný záměr. Budoucí využití území není předmětem daného procesu EIA. Dále namítají, že výstavbou VS dojde ke zničení přírody a k velkému nárůstu dopravy, s čímž EIA nepočítá. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Z modelů v dopravně-inženýrských podkladech (příloha č. 3.1 a 3.2 – rozdílové kartogramy intenzity dopravy vyjadřující vliv realizace záměru) je jasně patrné, že se významný nárůst zatížení

stávajících místních komunikací ve Vestci i v dalších obcích v souvislosti se zprovozněním Vestecké spojky neočekává. Hana a Otakar Janatovi namítají, že se EIA nezabývá celkovou dopravní situací v regionu, ale posuzuje pouze samotnou VS, což považují za hrubou chybu. VS by problém dopravy nejen nevyřešila, ale ještě zhoršila. Nutností zlepšení dopravy je vybudování či zvětšení radiální silnice do Prahy, protože především ranní dopravní zácpy způsobují řidiči, kteří bydlí na jih a jihovýchod od Prahy a jezdí za zaměstnáním do Prahy. Ti by nejezdili po diagonální silnici do Průhonic, ale na kruhovém objezdu v km 2,045 by pokračovali po stejné trase jako dnes, tedy přes Hrnčíře a Šeberov a tím by docházelo k podobnému ucpávání těchto obcí jaké je v současnosti. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku uvádí, že hodnocením dopravních vazeb v rámci regionu se zabývají strategické dokumenty a nikoli projektová EIA. V rámci posuzovaného záměru byly zkoumány dopravní vazby na navazujícím komunikačním systému a jeho projevy zpět na posuzovaný záměr. Tento rozsah je adekvátní k posuzovanému záměru. Řešení radiální komunikace je otázkou dopravního systému hl. m. Prahy a je ho nutné řešit v rámci strategických dokumentů Prahy. Dále namítají, že v budoucnu by došlo k rozšíření Vestecké spojky na 4 pruhy. Argumentují, že dojde k propojení již vybudovaného čtyřpruhého Vesteckého přivaděče s plánovaným Exitem 4, ze kterého směřuje na Vestec 500 m dlouhý "ocásek" rovněž projektovaný ve 4 pruzích. Propojením pouze 2 pruhy by vznikly tzv. trychtýře a tím by docházelo k dalším zácpám. Součástí návrhu stanoviska je věta: "Vestecká spojka bude dále projektově připravována a realizována pouze jako dvoupruhová komunikace, bez ponechání územní rezervy pro čtyřpruh." Tuto větu s poukazem na předchozí odstavec považují za alibistickou. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Čtyřpruhové uspořádání části Vestecké spojky je dáno snahou o napojení ZKZP. Uvedená věta je podmínkou souhlasného stanoviska. Zpracovatel posudku ji považuje za jasnou a konkrétní. Hana a Otakar Janatovi namítají, že VS by byla spojnicí dálnic D5, D1 a v budoucnu i D3. Pokud

by na dvoupruhové VS došlo k poruše auta či k havárii, došlo by k ucpání všech sousedních obcí. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Z rozboru kartogramů zpracovaných pro stav 1B (stav se záměrem, bez SOKP 511) a stav 1E (stav se záměrem, s SOKP 511) v dopravně-inženýrských podkladech (dále jen DIP) dokumentace EIA není průkazné, že by Vestecká spojka působila jako „náhradní komunikace“ pro tranzitní dopravu mezi dálnicemi a došlo tak v souvislosti s provozem Vestecké spojky k zatížení okolních dotčených obcí. Z nových dopravně-inženýrských podkladů jasně vyplynulo, že maximální předpokládanou zátěž na Vestecké spojce s rezervou přenese i varianta dvoupruhového uspořádání komunikace. Hana a Otakar Janatovi jsou přesvědčeni, že EIA na VS byla kladně vyhodnocena záměrně pouze pro potřebu soukromých společností, které si chtějí poblíž Exitu 4 a D1 vybudovat obrovské komerční zóny. Z výše uvedených důvodů považují Hana a Otakar Janatovi dokumentaci EIA za úmyslně vypracovanou pro cizí zájmy, zaměřenou proti občanům Vestce a dalších obcí a požadují její přepracování ve prospěch občanů ČR.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku tato nařčení bere na vědomí, ale odmítá je. 29) Pavla Konrádová a Michal Rott Michal Rott a Pavla Konrádová nesouhlasí se stavbou VS z důvodu zničení ŽP okolí, znehodnocení přírodních památek a nemovitostí, výskytu chráněných druhů v okolí (ledňáček, aj), CHÚ Pitkovická stráň s chráněnými druhy rostlin. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere nesouhlasné vyjádření na vědomí. Z vyjádření je zřejmé, že se opětovně týká pokračování tzv. JVK komunikace okolo Milíčovského lesa k Petrovicím. CHÚ Pitkovická stráň nebude posuzovaným záměrem dotčena. Nachází se na opačné straně dálnice D1, než Vestecká spojka. 30) Ladislav Kos Ladislav Kos namítá, že v posudku jsou značně podhodnocené dopravní zátěže počty aut, která by po VS a křižovatce Exit 4 jezdila. Nejsou posouzeny některé rozvojové záměry anebo jsou uvažovány s nižšími kapacitami, nebo není uvažováno s funkcí VS jako spojnice evropských dálnic. Ladislav Kos namítá, že v posudku nejsou dostatečně vyhodnoceny spolupůsobící vlivy ze všech probíhajících či plánovaných rozvojových záměrů navázaných na VS a křižovatku Exit4, které musí být dle zákona a rozsudků Nejvyššího správního soudu posouzeny na nejhorší možný stav, což posuzovatel nesplnil. U záměru Západní komerční zóny Průhonice, Administrativního a obytného celku Újezd, plánovaného rozvoje v Rozkoši, komerční zóny Nupaky, komerční zóny Čestlice jih, je jejich vliv na dopravní zátěž VS a křižovatky Exit 4 značně podhodnocen. Vlivy rozvojových záměrů v Pitkovicích, Benicích a Uhříněvsi nejsou uvažovány vůbec. Není uvažován vliv plánovaného hypermarketu TESCO v Šeberově a vliv propojení evropských dálnic VS a vliv připojení dálnice D3 je výrazně podhodnocen. Skutečné rozbory ukazují, že by byl počet aut minimálně třikrát větší, než je uvažováno v posudku. Tímto umělým podhodnocením dopravních zátěží došlo k neobjektivnosti posudku, kterým se posuzovatel dostal pod normou povolené hodnoty hluku a exhalací, ale skutečné hodnoty

by normu výrazně překračovaly. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Funkce Vestecké spojky je dostatečně komentována v dokumentaci EIA. Autor posudku nemá k uvedenému popisu připomínky. Podotýká, že Vestecká spojka má primárně sloužit pro obsluhu přilehlého území (nikoliv pro tranzitní dopravu, pro kterou je plánován a budován Silniční okruh kolem Prahy). Vlivem Vestecké spojky a EXITu 4 na D1 na dopravní zátěž území se podrobně zabývají dopravně -inženýrské podklady (příloha č. 7 dokumentace EIA), které zpracovala Technická správa komunikací hl. m. Prahy, úsek dopravního inženýrství (dále jen TSK). V rámci vytvořených dopravních modelů pro prognózované stavy byly zohledněny veškeré vztahy a vazby na komunikační síti zájmového území, včetně preferencí v cílovém směřování dopravy. Intenzita dopravy na Vestecké spojce byla modelována pro řadu stavů nadřazené komunikační sítě v širším zájmovém území (celkem 8 stavů). Je tak komplexně posouzen dopravní vliv Vestecké spojky v zájmovém území. Vzhledem k tomu, že se se stavbou komunikace JVK do budoucna nepočítá, zohledňuje dokumentace EIA, resp. její dopravně-inženýrské podklady stav v tomto území dle platného

územního plánu hl. m. Prahy a nelze tedy předjímat fiktivní aktivity v území, jejichž schválení a zanesení do územního plánu by muselo projít celým náročným legislativním schvalovacím procesem a to také za účasti veřejnosti a dotčených orgánů státní správy a samosprávy. Rok 2030 zachycuje jednu z variant posuzovaných v rámci dokumentace EIA, kde je zahrnut konečný výhledový rozvoj území i komunikační sítě širšího spádového území. Jsou tak zhodnoceny předpokládané kumulativní a synergické vlivy se všemi ostatními záměry, které mohou v daném území vzniknout dle platného územního plánu. Zpracovatel posudku upozorňuje, že realizace komerčních zón se odvíjí od záměrů investorů, jejich finančních možností a v neposlední řadě od projednávání záměrů ve vztahu k územním plánům a v dalších správních řízeních. Určit skutečně reálný rozsah komerčních zón na 5 nebo dokonce 20 let dopředu je prakticky nemožné, jejich celkový rozsah a vzájemné spolupůsobení lze jen odhadovat. Je třeba si také uvědomit, že pokud by byly realizovány všechny výše uváděné zamýšlené komerční zóny od Šeberova až po Říčany, patrně by došlo k přerozdělení nikoliv neomezeného okruhu návštěvníků těchto zón a v případě velké koncentrace těchto funkcí objem generované dopravy na jednotku plochy by tím pádem klesnul. Navíc jakákoliv změna územního plánu prochází standardním a náročným legislativním procesem i s účastí všech dotčených orgánů státní správy a samosprávy a také za účasti veřejnosti a tedy není a nebude jednoduché prosadit další změny ploch v daném území. Zpracovatel posudku nesouhlasí s uvedenými údaji ze „skutečných rozborů“ o nárůstu dopravy. Uvedená množství automobilů představují prakticky srovnatelnou intenzitu, jaká je na dálnici D1 u Průhonic. Lze si jen těžko představit, že tuto intenzitu vyvolá realizace dvoupruhové Vestecké spojky. Ladislav Kos namítá, že stavba komunikace je nezákonně rozdělena na 2 záměry, VS a EXIT 4, což je v rozporu se zákonem EIA a směrnicí č. 85/337/EHS, tzv. salámování. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Důvodem rozdělení a „odděleného“ posuzování obou staveb je především fakt, že každá stavba má jiného investora a tedy dva oznamovatele z hlediska zákona č. 100/2001 Sb. V případě stavby EXIT 4 D1 je investorem a tedy i oznamovatelem ŘSD, zatímco na stavbu Vestecké spojky je investorem a oznamovatelem Středočeský kraj. Obtížně by se v tomto případě zajišťovalo posuzování v rámci

jednoho procesu EIA. Příprava výstavby obou záměrů od sebe rozhodně účelově oddělena nebyla, v předkládané dokumentaci EIA se s realizací EXIT 4 D1 a dopravního připojení Západní komerční zóny Průhonice počítá a dle toho jsou vyhotoveny rovněž dopravně inženýrské podklady a jiné podpůrné a doprovodné studie, včetně dopravní obsluhy všech ploch zanesených v platném územním plánu. Pro oba záměry Exit 4 na D1 a Vesteckou spojku byly v květnu 2011 zpracovány společné Dopravně inženýrské podklady (DIP). Na základě těchto společných DIP byly vyhodnoceny vždy v každé dokumentaci vlivy obou staveb na životní prostředí. Aby se maximálně eliminoval výše uvedený způsob dělení záměru, neboť obě stavby spolu úzce souvisí. Tedy přesněji řečeno: Exit 4 může existovat bez Vestecké spojky, ale Vestecká spojka bez Exitu 4 ne. Tento postup zpracování obou dokumentací EIA byl také jedním z důvodů vrácení původní dokumentace a doporučeným způsobem jejího dalšího zpracování. Předkládaná dokumentace EIA je tedy zpracována s ohledem na to, že Exit 4 na dálnici D1 existuje a Vestecká spojka (v úseku ZKZP – silnice II/603) je na něj napojena a fungují tedy jako jeden celek. Součástí návrhu stanoviska je podmínka zprovoznění Vestecké spojky po realizaci Exitu 4 a tedy její zprovoznění nejdříve se zprovozněním Exitu 4.

Ladislav Kos vzhledem k salámovým metodám a nezahrnutí všech záměrů do dokumentace EIA požaduje vypracování dokumentace SEA na JV oblast Prahy se zahrnutím všech plánovaných záměrů. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracování SEA na JV oblast Prahy není předmětem projektové dokumentace EIA na posuzovaný záměr. Ladislav Kos namítá, že v posudku není uvažováno dopravní zatížení možným pokračováním VS za dálnici D1 směrem severovýchodním kolem Milíčovského lesa, Křeslic a Petrovic s dopravním připojením kontejnerového překladiště Metrans komunikací přibližně v trase JVK. Koridor pro tuto komunikaci je stále udržován volný nezastavitelný. Po výstavbě VS a křižovatky Exit 4 by si dopravní situace vynutila toto pokračování. Na magistrátu hl. m. Prahy jsou připravené dva projekty – v jednom je komunikace vedena kolem Petrovic přes Dobrou Vodu na pilířích, v druhém petrovickým sídlištěm v tunelu. Posuzovatel se s tímto pokračováním komunikace typu JVK vypořádal nepřijatelným konstatováním, že se s touto komunikací (prozatím!) nepočítá a že není v územním plánu. Územní plán je možno relativně snadno kdykoliv změnit, protože by si to dopravní situace vynutila. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: V Příloze č. 15 dokumentace jsou uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena. Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění

nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území. Ladislav Kos namítá, že není posouzena alternativa k VS a křižovatce Exit 4, kterou je studie Ing. arch. Preiningera dopravní obsluhy jihovýchodního pražského regionu formou místních komunikací, která je příznivější pro ŽP. Posuzovatel se vyhnul posouzení této studie nepřijatelným zdůvodněním, že studii odmítl URM a TSK. Tyto subjekty však nemají žádné výhradní postavení v procesu EIA, jsou jedním z připomínkových míst. Přijatelnost této varianty měla být posouzena v procesu EIA, v porovnání s variantou VS. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Trasa Vestecké spojky úzce navazuje na umístění stavby EXIT 4 D1. Jak uvádí v úvodu dokumentace EIA „EXIT 4 D1 a dopravní připojení ZKZP“ její zpracovatel, tak samotný proces vyhledávání optimální (nejméně konfliktní) lokalizace křižovatky Exit 4 probíhal v minulosti a jako nejvhodnější profil dálnice D1 pro umístění Exitu 4 byl vybrán v km 3,756. Tento profil je fixován

v platných územních plánech a je na něj navázáno směrové vedení Vestecké spojky. V minulosti již bylo prověřováno variantní umístění Exitu 4 v km cca 3,9. Toto řešení bylo vyhodnoceno z hlediska vlivů na životní prostředí jako nevhodné a bylo opuštěno. Hledat jiné místo pro křižovatku mezi Exitem 2 D1 a Exitem 6 D1 je velmi obtížné pro malou vzdálenost mezi křižovatkami a velmi špatnou možnost umístění dopravního značení mezi nimi (v souvislosti s bezpečností dálničního provozu) a také další napojení silniční sítě z důvodu hustého osídlení v blízkosti hl.m. Prahy. Při hledání optimálního (nejméně konfliktního) vedení Vestecké spojky a umístění EXIT 4 D1 byla zohledněna konfigurace terénu, vzdálenost od obytné zástavby, minimalizace střetů s biologicky cennými prvky v území, soulad s územně-plánovací dokumentací a v neposlední řadě i smysluplnost a realizovatelnost napojení na stávající komunikační síť. Vedle lokalizace Vestecké spojky byly v minulosti prověřovány různé varianty technického řešení křižovatek. Prostorově náročnějším způsobem bylo v minulosti řešeno křížení se silnicí III/0032, cyklostezkou a regionálním biokoridorem v km cca 0,8 stavby, kdy navrhovaný protihlukový val zasahoval do lokálního biocentra. Po připomínkách vznesených k předchozí verzi dokumentace EIA byl rozsah zásahu do dotčených prvků ÚSES upraven a minimalizován. Autor posudku považuje argumentaci, proč je Vestecká spojka řešena pouze v jedné (aktivní) variantě, již vzhledem k předchozímu procesu hledání optimální trasy za akceptovatelnou. Dále konstatuje, že dle jeho názoru je, že nyní předložená dokumentace EIA v souladu s požadavky MŽP na doplnění dokumentace je doplněna o vyhodnocení a porovnání stavů se záměrem a stavu bez záměru. Z hlediska vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo je tak jasně patrné, jaký vliv (přírůstek z hlediska akustické situace i znečištění ovzduší) bude mít navržená stavba. Ke studii arch. Preiningera autor posudku podotýká: V roce 2004 zpracoval Ing. Preininger studii „Dopravní obslužnost JV sektoru Prahy“, ve které navrhl odlišné dopravní řešení pro území na jižním a jihovýchodním okraji Prahy. Toto dopravní řešení bylo projednáno na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) a nebylo k němu vydáno kladné stanovisko. S předloženým dopravním řešením nesouhlasila ani TSK hl. m. Prahy či MČ Praha 11. Navržené varianty ze studie Ing. Preiningera vyřazují Vesteckou spojku jako sběrnou komunikaci městského významu a místo toho orientují systém místních komunikací i Vesteckého přivaděče z Pražského okruhu buď na přetíženou Kunratickou spojku a na přetíženou křižovatku Chodov

na D1 nebo přímo na tuto křižovatku. Tyto varianty dopravní situaci v oblasti neřeší, neboť: 1/ Nezaručují obsluhu území, a tím rozvoj obcí daný ve schválených územních plánech. 2/ Konzervují pohyb vozidel na síti místních pomalých a poddimenzovaných komunikací. 3/ Přesouvají rostoucí zátěž z pokračující urbanizace území u hl. m. Prahy na přetížené komunikace Vídeňská, Kunratická spojka a křižovatka Chodov. 4/ Neumožňují napojení z obchvatu Šeberova do kapacitní sběrné komunikace, jíž je právě Vestecká spojka. 5/ Způsobují nárůst dopravy na Kunratické spojce, která vede v ZCHÚ (přírodní památka Hrnčířské louky) a novou obytnou výstavbu v Šeberově, a proto je z hlediska ochrany ŽP tato varianta nepřijatelná. 6/ Cílem studie je přenesení problematiky přetížené místní sítě v celé oblasti orientace dopravy na křižovatku Chodov a Jižní Město, přičemž tato křižovatka představuje hlavní spojnici Jižního Města s centrem. Kapacita a bezpečnost křižovatky je na hranici únosnosti. Výše uvedená studie byla již v minulosti odmítnuta dopravními institucemi a samosprávou, nejnověji též vyjádřeními ÚRM a TSK hl. m. Prahy. Z tohoto důvodu se zpracovatel dokumentace EIA touto variantou dopravní obsluhy území dále nezabýval.

Autor posudku pokládá výše uvedené informace za dostatečně pádný argument, proč byla tato dopravní varianta z posouzení EIA vyloučena. Dále je nutné upozornit na fakt, že zmíněná studie je již značně neaktuální, byla zpracována již v říjnu roku 2004, a tedy vychází ze značně neaktuálních dat, protože byla zpracována na základě dopravních dat, která byla k dispozici před vstupem ČR do EU a je známo, že po roce 2004 se značně změnila, narostla a změnila se i skladba dopravy na komunikační síti v ČR. Ladislav Kos namítá, že VS je uvažována jako dvoupruhá, což neodpovídá její předpokládané funkci. Křižovatka Exit 4 je navržena jako vysokokapacitní křížení „diamant“ a VS je zde navržena jako šestipruhá. Část VS až na ul. Vídeňskou ve Vestci je hotová jako dálniční komunikace. Pokud by vznikla zbylá část VS jako dvoupruhová, docházelo by k dopravním zácpám a situace by si vynutila rozšíření VS na čtyřpruhou. Není splněn požadavek posouzení na nejhorší možný stav. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Funkce Vestecké spojky je dostatečně komentována v dokumentaci EIA. Autor posudku nemá k uvedenému popisu připomínky. Podotýká, že Vestecká spojka má primárně sloužit pro obsluhu přilehlého území (nikoliv pro tranzitní dopravu, pro kterou je budován Pražský okruh). Vestecká spojka je v celém svém úseku řešena a projektována následovně: čtyřpruhové uspořádání v úseku Pražský okruh – Vídeňská; čtyřpruhové uspořádání v úseku D1 – napojení ZKZP; dvoupruhové uspořádání v úseku Vídeňská – napojení ZKZP. Součástí návrhu stanoviska bude navíc následující podmínka: „Vestecká spojka v úseku ZKZP – silnice II/603 bude dále projektově připravována a realizována pouze jako dvoupruhová komunikace, bez ponechání územní rezervy pro čtyřpruh.“ Připomínka k navrženému typu křižovatky na dálnici D1 (typ „diamant“) se týká navazujícího záměru „EXIT 4 D1 a dopravní připojení ZKZP“. Tento záměr probíhá samostatným procesem EIA. Autor posudku se proto k této připomínce podrobněji nevyjadřuje. Ladislav Kos upozorňuje, že v oblasti jsou překračovány limity znečištěného ovzduší (24-hod koncentrace prachových částic) v místech, kde je uvažováno s křižovatkou EXIT 4 a kam má VS přivést další desetitisíce aut z plánované dálnice D3 a jižních Čech a pražských příměstských

oblastí. Tento fakt posuzovatel zcela pomíjí a tvrdí, že záměr je akceptovatelný. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Pro vymezení území, kde dochází k překračování imisních limitů, slouží vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Z těchto údajů je patrné, že prostor posuzovaného záměru nepatří mezi území se zhoršenou kvalitou ovzduší s výjimkou krátkodobých koncentrací PM10, jak je patrné z obr. č. 1 (opětovně zařazený).

Obr. č. 1 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) + území s překročením cílových limitů v r. 2010 Překročení imisních limitů, ev. cílových imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce

Jak je zřejmé, k překročení koncentrací v roce 2010 došlo pouze v prostoru mimoúrovňové křižovatky u D1 – Průhonice. Celkově lze konstatovat, že ve fázi provozu posuzovaného záměru nebude tato stavba příčinou překračování závazných imisních limitů u sledovaných znečišťujících látek, tj. NO2, PM10 a benzenu a změna imisní situace spojená s realizací záměru bude pro dané prostředí únosná. Příspěvek k pozaďové zátěži podél trasy D1 je vzhledem k významu D1 nevýznamný. V oblastech se současnými vyššími hodnotami IHK (maximální krátkodobé koncentrace) pro NO2 a PM10 dojde pouze k malému navýšení těchto hodnot, které nepovede k výraznějšímu zhoršení stávající situace. Vlivem provozu posuzovaného záměru dojde k rozšíření pásu znečištění podél dálnice D1 v nejbližším okolí MÚK Exit 4 a podél nových komunikací. Tento rozšířený pás nezasáhne vyššími hodnotami území s trvalým výskytem osob. Tyto oblasti v zájmovém území jsou především pod vlivem znečištění z provozu dálnice D1. K největšímu přírůstku sledovaných znečišťujících látek dojde v prostoru MÚK Exit 4. Ladislav Kos považuje posudek za neobjektivní a nevěrohodný, jehož cílem je „za každou cenu“ obhájit zpracovanou dokumentaci k záměru. Záměr samotný je zejména z hlediska předpokládaných vlivů na ovzduší a hlukovou situaci neakceptovatelný. Požaduje, aby MŽP vydalo nesouhlasné stanovisko EIA a vypracování SEA na JV oblast Prahy se zahrnutím všech záměrů výstavby v této oblasti. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku odmítá označení posudku za účelový a neobjektivní. Požadavek na vydání nesouhlasného stanoviska bere na vědomí. Zpracování SEA na JV oblast Prahy není předmětem projektové dokumentace EIA na posuzovaný záměr.

31) JUDr. Josef Kovářík JUDr. Kovářík nesouhlasí se stavbou VS a Exit 4. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere nesouhlasné vyjádření na vědomí. 32) Zdeněk Linhart Zdeněk Linhart nesouhlasí se stavbou VS. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere nesouhlasné vyjádření na vědomí. 33) Jan Macků Jan Macků namítá, že studie EIA neobsahuje rozvoj oblasti, která čeká na vybudování exitu 4, a tudíž jsou exhalace a hluk zmanipulovány tak, aby vycházely pro zadavatele a prosazení projektu, vybudování nákupního střediska, komerčních zón atd. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Vlivem Vestecké spojky a EXITu 4 na D1 na dopravní zátěž území se podrobně zabývají dopravně -inženýrské podklady (příloha č. 7 dokumentace EIA), které zpracovala Technická správa komunikací hl. m. Prahy, úsek dopravního inženýrství (dále jen TSK). V rámci vytvořených dopravních modelů pro prognózované stavy byly zohledněny veškeré vztahy a vazby na komunikační síti zájmového území, včetně preferencí v cílovém směřování dopravy. Intenzita dopravy na Vestecké spojce byla modelována pro řadu stavů nadřazené komunikační sítě v širším zájmovém území (celkem 8 stavů). Je tak komplexně posouzen dopravní vliv Vestecké spojky v zájmovém území. Vzhledem k tomu, že se se stavbou komunikace JVK do budoucna nepočítá, zohledňuje dokumentace EIA, resp. její dopravně-inženýrské podklady stav v tomto území dle platného územního plánu hl. m. Prahy a nelze tedy předjímat fiktivní aktivity v území, jejichž schválení a zanesení do územního plánu by muselo projít celým náročným legislativním schvalovacím procesem a to také za účasti veřejnosti a dotčených orgánů státní správy a samosprávy. Rok 2030 zachycuje jednu z variant posuzovaných v rámci dokumentace EIA, kde je zahrnut

konečný výhledový rozvoj území i komunikační sítě širšího spádového území. Jsou tak zhodnoceny předpokládané kumulativní a synergické vlivy se všemi ostatními záměry, které mohou v daném území vzniknout dle platného územního plánu. Zpracovatel posudku upozorňuje, že realizace komerčních zón se odvíjí od záměrů investorů, jejich finančních možností a v neposlední řadě od projednávání záměrů ve vztahu k územním plánům a v dalších správních řízeních. Určit skutečně reálný rozsah komerčních zón na 5 nebo dokonce 20 let dopředu je prakticky nemožné, jejich celkový rozsah a vzájemné spolupůsobení lze jen odhadovat. Je třeba si také uvědomit, že pokud by byly realizovány všechny výše uváděné zamýšlené komerční zóny od Šeberova až po Říčany, patrně by došlo k přerozdělení nikoliv neomezeného okruhu návštěvníků těchto zón a v případě velké koncentrace těchto funkcí objem generované dopravy na jednotku plochy by tím pádem klesnul. Navíc jakákoliv změna územního plánu prochází standardním a náročným legislativním procesem i s účastí všech dotčených orgánů státní správy a samosprávy a také za účasti veřejnosti a tedy není a nebude jednoduché prosadit další změny ploch v daném území. Jan Macků namítá, že zadavatel je soukromá společnost a ne ŘSD, která stojí na straně firem, prosazující vybudování Exitu 4 a hájící svoje obchodní zájmy.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku konstatuje, že zadavatelem posuzovaného záměru Vestecká spojka je Středočeský kraj. Jan Macků považuje Exit 4 a VS za nesmyslné řešení, neboť tuto funkci plní nově budovaný Pražský okruh. Komerční zóna je již vybudovaná v Čestlicích, tedy necelé 2 km od prosazovaného exitu 4. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere vyjádření na vědomí. Zároveň uvádí, že funkce Vestecké spojky je dostatečně komentována v dokumentaci EIA. Autor posudku nemá k uvedenému popisu připomínky. Podotýká, že Vestecká spojka má primárně sloužit pro obsluhu přilehlého území (nikoliv pro tranzitní dopravu, pro kterou je plánován a budován Silniční okruh kolem Prahy). 34) Alena Machová a Alexander Nash Výše uvedení namítají, že v posudku chybí posouzení možných alternativ, např. studie Ing. arch. Preiningera dopravní obsluhy jihovýchodního pražského regionu formou místních komunikací, případně další možné alternativy. Posuzovatel se vyhnul posouzení této studie nepřijatelným zdůvodněním, že studii odmítl URM a TSK. Tyto subjekty však nemají žádné výhradní postavení v procesu EIA. Přijatelnost této varianty měla být právě posouzena v procesu EIA, v porovnání s variantou VS. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Trasa Vestecké spojky úzce navazuje na umístění stavby EXIT 4 D1. Jak uvádí v úvodu dokumentace EIA „EXIT 4 D1 a dopravní připojení ZKZP“ její zpracovatel, tak samotný proces vyhledávání optimální (nejméně konfliktní) lokalizace křižovatky Exit 4 probíhal v minulosti a jako nejvhodnější profil dálnice D1 pro umístění Exitu 4 byl vybrán v km 3,756. Tento profil je fixován v platných územních plánech a je na něj navázáno směrové vedení Vestecké spojky. V minulosti již bylo prověřováno variantní umístění Exitu 4 v km cca 3,9. Toto řešení bylo vyhodnoceno z hlediska vlivů na životní prostředí jako nevhodné a bylo opuštěno. Hledat jiné místo pro křižovatku mezi Exitem 2 D1 a Exitem 6 D1 je velmi obtížné pro malou vzdálenost mezi křižovatkami a velmi špatnou možnost umístění dopravního značení mezi nimi (v souvislosti s bezpečností dálničního

provozu) a také další napojení silniční sítě z důvodu hustého osídlení v blízkosti hl.m. Prahy. Při hledání optimálního (nejméně konfliktního) vedení Vestecké spojky a umístění EXIT 4 D1 byla zohledněna konfigurace terénu, vzdálenost od obytné zástavby, minimalizace střetů s biologicky cennými prvky v území, soulad s územně-plánovací dokumentací a v neposlední řadě i smysluplnost a realizovatelnost napojení na stávající komunikační síť. Vedle lokalizace Vestecké spojky byly v minulosti prověřovány různé varianty technického řešení křižovatek. Prostorově náročnějším způsobem bylo v minulosti řešeno křížení se silnicí III/0032, cyklostezkou a regionálním biokoridorem v km cca 0,8 stavby, kdy navrhovaný protihlukový val zasahoval do lokálního biocentra. Po připomínkách vznesených k předchozí verzi dokumentace EIA byl rozsah zásahu do dotčených prvků ÚSES upraven a minimalizován. Autor posudku považuje argumentaci, proč je Vestecká spojka řešena pouze v jedné (aktivní) variantě, již vzhledem k předchozímu procesu hledání optimální trasy za akceptovatelnou. Dále konstatuje, že dle jeho názoru je, že nyní předložená dokumentace EIA v souladu s požadavky MŽP na doplnění dokumentace je doplněna o vyhodnocení a porovnání stavů se záměrem a stavu bez záměru. Z hlediska vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo je tak jasně patrné, jaký vliv (přírůstek z hlediska akustické situace i znečištění ovzduší) bude mít navržená stavba.

Ke studii arch. Preiningera autor posudku podotýká: V roce 2004 zpracoval Ing. Preininger studii „Dopravní obslužnost JV sektoru Prahy“, ve které navrhl odlišné dopravní řešení pro území na jižním a jihovýchodním okraji Prahy. Toto dopravní řešení bylo projednáno na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) a nebylo k němu vydáno kladné stanovisko. S předloženým dopravním řešením nesouhlasila ani TSK hl. m. Prahy či MČ Praha 11. Navržené varianty ze studie Ing. Preiningera vyřazují Vesteckou spojku jako sběrnou komunikaci městského významu a místo toho orientují systém místních komunikací i Vesteckého přivaděče z Pražského okruhu buď na přetíženou Kunratickou spojku a na přetíženou křižovatku Chodov na D1 nebo přímo na tuto křižovatku. Tyto varianty dopravní situaci v oblasti neřeší, neboť: 1/ Nezaručují obsluhu území, a tím rozvoj obcí daný ve schválených územních plánech. 2/ Konzervují pohyb vozidel na síti místních pomalých a poddimenzovaných komunikací. 3/ Přesouvají rostoucí zátěž z pokračující urbanizace území u hl. m. Prahy na přetížené komunikace Vídeňská, Kunratická spojka a křižovatka Chodov. 4/ Neumožňují napojení z obchvatu Šeberova do kapacitní sběrné komunikace, jíž je právě Vestecká spojka. 5/ Způsobují nárůst dopravy na Kunratické spojce, která vede v ZCHÚ (přírodní památka Hrnčířské louky) a novou obytnou výstavbu v Šeberově, a proto je z hlediska ochrany ŽP tato varianta nepřijatelná. 6/ Cílem studie je přenesení problematiky přetížené místní sítě v celé oblasti orientace dopravy na křižovatku Chodov a Jižní Město, přičemž tato křižovatka představuje hlavní spojnici Jižního Města s centrem. Kapacita a bezpečnost křižovatky je na hranici únosnosti. Výše uvedená studie byla již v minulosti odmítnuta dopravními institucemi a samosprávou, nejnověji též vyjádřeními ÚRM a TSK hl. m. Prahy. Z tohoto důvodu se zpracovatel dokumentace EIA touto variantou dopravní obsluhy území dále nezabýval. Autor posudku pokládá výše uvedené informace za dostatečně pádný argument, proč byla tato dopravní varianta z posouzení EIA vyloučena. Dále je nutné upozornit na fakt, že zmíněná studie je již značně neaktuální, byla zpracována již v říjnu roku 2004, a tedy vychází ze značně neaktuálních dat, protože byla zpracována na základě

dopravních dat, která byla k dispozici před vstupem ČR do EU a je známo, že po roce 2004 se značně změnila, narostla a změnila se i skladba dopravy na komunikační síti v ČR. Dále namítají, že VS je v posudku uvažována jen jako dvoupruhová komunikace, což neodpovídá její předpokládané funkci. Vestecký přivaděč, který je nyní již v provozu, je typu dálniční komunikace. Křižovatka Exit 4 na dálnici D1 je navržena jako vysokokapacitní křížení typu „diamant“ a VS je zde navržena jako šestipruhová komunikace. Pokud by tedy vznikla zbylá část VS jako dvoupruhová komunikace, docházelo by na ní ke značným dopravním zácpám, (neboť Vestecká spojka má spojit Pražský okruh s dálnicí D1 a přivést dálnici D3 do Prahy) a situace by si vynutila rozšíření Vestecké spojky na čtyřpruhovou komunikaci. Není zde splněn požadavek posouzení na nejhorší možný stav. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Funkce Vestecké spojky je dostatečně komentována v dokumentaci EIA. Autor posudku nemá k uvedenému popisu připomínky. Podotýká, že Vestecká spojka má primárně sloužit pro obsluhu přilehlého území (nikoliv pro tranzitní dopravu, pro kterou je budován Pražský okruh). Vestecká spojka je v celém svém úseku řešena a projektována následovně: čtyřpruhové uspořádání v úseku Pražský okruh – Vídeňská; čtyřpruhové uspořádání v úseku D1 – napojení ZKZP; dvoupruhové uspořádání v úseku Vídeňská – napojení ZKZP.

Součástí návrhu stanoviska bude navíc následující podmínka: „Vestecká spojka v úseku ZKZP – silnice II/603 bude dále projektově připravována a realizována pouze jako dvoupruhová komunikace, bez ponechání územní rezervy pro čtyřpruh.“ Připomínka k navrženému typu křižovatky na dálnici D1 (typ „diamant“) se týká navazujícího záměru „EXIT 4 D1 a dopravní připojení ZKZP“. Tento záměr probíhá samostatným procesem EIA. Autor posudku se proto k této připomínce podrobněji nevyjadřuje. Dále namítají, že v posudku jsou značně podhodnocené dopravní zátěže, počty aut, která by po VS a křižovatce Exit 4 jezdila. Nejsou posouzeny některé rozvojové záměry anebo jsou uvažovány s nižšími kapacitami. Není uvažováno s funkcí Vestecké spojky jako spojnice evropských dálnic. V posudku nejsou dostatečně vyhodnoceny kumulativní a synergické vlivy ze všech probíhajících či plánovaných rozvojových záměrů navázaných na Vesteckou spojku a křižovatku Exit 4. Tyto vlivy musí být posouzeny na nejhorší možný stav, což posuzovatel nesplnil. U záměru Západní komerční zóny Průhonice, Administrativního a obytného celku Újezd, plánovaného rozvoje v Rozkoši, komerční zóny Nupaky, komerční zóny Čestlice-jih, je jejich vliv na dopravní zátěž Vestecké spojky a křižovatky Exit 4 značně podhodnocen. Vlivy rozvojových záměrů v Pitkovicích, Benicích a Uhříněvsi nejsou uvažovány vůbec. Není uvažován vliv propojení evropských dálnic Vesteckou spojkou a vliv připojení dálnice D3 je výrazně podhodnocen. Není uvažován vliv budoucího připojení kontejnerového překladiště Metrans u Petrovic. Skutečné rozbory ukazují, že by byl počet aut minimálně třikrát větší, než je uvažováno v posudku. Tímto umělým podhodnocením dopravních zátěží došlo k zfalšování posudku, kterým se posuzovatel dostal pod normou povolené hodnoty hluku a exhalací, ale skutečné hodnoty by normu výrazně překračovaly. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Funkce Vestecké spojky je dostatečně komentována v dokumentaci EIA. Autor posudku nemá k uvedenému popisu připomínky. Podotýká, že Vestecká spojka má primárně sloužit pro obsluhu přilehlého území (nikoliv pro tranzitní dopravu, pro kterou je plánován a budován Silniční okruh kolem Prahy). Vlivem Vestecké spojky a EXITu 4 na D1 na dopravní zátěž území se podrobně zabývají dopravněinženýrské podklady (příloha č. 7 dokumentace EIA), které zpracovala Technická správa komunikací hl. m. Prahy, úsek dopravního inženýrství (dále jen TSK).

V rámci vytvořených dopravních modelů pro prognózované stavy byly zohledněny veškeré vztahy a vazby na komunikační síti zájmového území, včetně preferencí v cílovém směřování dopravy. Intenzita dopravy na Vestecké spojce byla modelována pro řadu stavů nadřazené komunikační sítě v širším zájmovém území (celkem 8 stavů). Je tak komplexně posouzen dopravní vliv Vestecké spojky v zájmovém území. Vzhledem k tomu, že se se stavbou komunikace JVK do budoucna nepočítá, zohledňuje dokumentace EIA, resp. její dopravně-inženýrské podklady stav v tomto území dle platného územního plánu hl. m. Prahy a nelze tedy předjímat fiktivní aktivity v území, jejichž schválení a zanesení do územního plánu by muselo projít celým náročným legislativním schvalovacím procesem a to také za účasti veřejnosti a dotčených orgánů státní správy a samosprávy. Rok 2030 zachycuje jednu z variant posuzovaných v rámci dokumentace EIA, kde je zahrnut konečný výhledový rozvoj území i komunikační sítě širšího spádového území. Jsou tak zhodnoceny předpokládané kumulativní a synergické vlivy se všemi ostatními záměry, které mohou v daném území vzniknout dle platného územního plánu.

Zpracovatel posudku upozorňuje, že realizace komerčních zón se odvíjí od záměrů investorů, jejich finančních možností a v neposlední řadě od projednávání záměrů ve vztahu k územním plánům a v dalších správních řízeních. Určit skutečně reálný rozsah komerčních zón na 5 nebo dokonce 20 let dopředu je prakticky nemožné, jejich celkový rozsah a vzájemné spolupůsobení lze jen odhadovat. Je třeba si také uvědomit, že pokud by byly realizovány všechny výše uváděné zamýšlené komerční zóny od Šeberova až po Říčany, patrně by došlo k přerozdělení nikoliv neomezeného okruhu návštěvníků těchto zón a v případě velké koncentrace těchto funkcí objem generované dopravy na jednotku plochy by tím pádem klesnul. Navíc jakákoliv změna územního plánu prochází standardním a náročným legislativním procesem i s účastí všech dotčených orgánů státní správy a samosprávy a také za účasti veřejnosti a tedy není a nebude jednoduché prosadit další změny ploch v daném území. Zpracovatel posudku důrazně odmítá nařčení z falšování posudku. Zpracovatel posudku nesouhlasí s uvedenými údaji ze „skutečných rozborů“ o nárůstu dopravy. Uvedená množství automobilů představují prakticky srovnatelnou intenzitu, jaká je na dálnici D1 u Průhonic. Lze si jen těžko představit, že tuto intenzitu vyvolá realizace dvoupruhové Vestecké spojky. Dále namítají, že limity znečištění ovzduší jsou v oblasti již nyní překračovány (především 24hod. koncentrace prachových částic) v místech, kde je uvažováno s křižovatkou Exit 4 a kam má VS přivést další desetitisíce aut z plánované dálnice D3 a jižních Čech a pražských příměstských oblastí. Tento fakt posuzovatel zcela pomíjí a tvrdí, že záměr je akceptovatelný. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Pro vymezení území, kde dochází k překračování imisních limitů, slouží vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Z těchto údajů je patrné, že prostor posuzovaného záměru nepatří mezi území se zhoršenou kvalitou ovzduší s výjimkou krátkodobých koncentrací PM10, jak je patrné z obr. č. 1 (opětovně zařazený). Obr. č. 1 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) + území s překročením cílových limitů v r. 2010 Překročení imisních limitů, ev. cílových imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce

Jak je zřejmé, k překročení koncentrací v roce 2010 došlo pouze v prostoru mimoúrovňové křižovatky u D1 – Průhonice. Celkově lze konstatovat, že ve fázi provozu posuzovaného záměru nebude tato stavba příčinou překračování závazných imisních limitů u sledovaných znečišťujících látek, tj. NO2, PM10 a benzenu a změna imisní situace spojená s realizací záměru bude pro dané prostředí únosná. Příspěvek k pozaďové zátěži podél trasy D1 je vzhledem k významu D1 nevýznamný. V oblastech se současnými vyššími hodnotami IHK (maximální krátkodobé koncentrace) pro NO2 a PM10 dojde pouze k malému navýšení těchto hodnot, které nepovede k výraznějšímu zhoršení stávající situace. Vlivem provozu posuzovaného záměru dojde k rozšíření pásu znečištění podél dálnice D1 v nejbližším okolí MÚK Exit 4 a podél nových komunikací. Tento rozšířený pás nezasáhne vyššími hodnotami území s trvalým výskytem osob. Tyto oblasti v zájmovém území jsou především pod vlivem znečištění z provozu dálnice D1. K největšímu přírůstku sledovaných znečišťujících látek dojde v prostoru MÚK Exit 4. Dále namítají, že v posudku není vůbec uvažováno dopravní zatížení možným pokračováním VS za dálnici D1 směrem severovýchodním kolem Milíčovského lesa, Křeslic a Petrovic s dopravním připojením překladiště Metrans komunikací přibližně v trase JVK. Koridor pro tuto komunikaci je stále udržován nezastavitelný. Po výstavbě VS a křižovatky Exit 4 by si dopravní situace vynutila toto pokračování. Na magistrátu Hl.m. Prahy jsou připravené dva projekty – v jednom je komunikace vedena kolem Petrovic přes Dobrou Vodu na pilířích, v druhém petrovickým sídlištěm v tunelu. Posuzovatel se s tímto pokračováním komunikace typu JVK vypořádal nepřijatelným konstatováním, že se s touto komunikací (prozatím!) nepočítá a že není v územním plánu. Územní plán je možno relativně snadno kdykoliv změnit, protože by si to dopravní situace vynutila. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Posuzovaný záměr posuzuje Vesteckou spojku, která se nachází na opačné straně dálnice D1, a tak se přímý vliv daného záměru na uvedená území nepředpokládá. V Příloze č. 15 dokumentace jsou dále uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní

rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena. Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území. Výše uvedení považují posudek za nezákonný, neobjektivní a nevěrohodný, jehož cílem bylo „za každou cenu“ obhájit zpracovanou dokumentaci k záměru. Záměr samotný považují zejména

z hlediska předpokládaných vlivů na ovzduší a hlukovou situaci neakceptovatelný. Požadují, aby MŽP vydalo nesouhlasné stanovisko EIA. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku odmítá označení posudku za účelový a neobjektivní. Požadavek na vydání nesouhlasného stanoviska bere na vědomí. 35) Božena Matějovská Paní Matějovská nesouhlasí se stavbou VS a křižovatky v trase JVK z důvodu negativních vlivů na ŽP a zdraví obyvatel, přítomnosti CHÚ. Dotazuje se, proč nelze uplatnit šetrnější variantu. Žádá o zrušení návrhu staveb v územním plánu. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Posuzovaný záměr posuzuje Vesteckou spojku, která se nachází na opačné straně dálnice D1, a tak se přímý vliv daného záměru na uvedená území nepředpokládá. V Příloze č. 15 dokumentace jsou dále uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena. Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území.

36) Ing. Zdeněk Motyčka ze dne 29. 9. 2012 Ing. Motyčka považuje budování dalších velkokapacitních komerčních zón v prostoru mezi Centrem Chodov a areálem v Čestlicích za pomýlené a nešetrné k obytnému prostoru rozvíjejícího se města. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere vyjádření na vědomí. Ing. Motyčka namítá, že dopravu pro Pražany zvládají stávající komunikace k Opatovu, které neprochází obydlenou zónou. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovateli posudku není jasné, které komunikace jsou ve vyjádření míněny. Ing. Motyčka namítá, že záměrem je připraveno nežádoucí pokračování VS směrem na Petrovice a koncept silničního okruhu by byl prakticky zpochybněn. Upozorňuje na závažné nevratné narušení přírodního prostředí jižně od Milíčovského lesa a jeho faktické rozdělení.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Posuzovaný záměr posuzuje Vesteckou spojku, která se nachází na opačné straně dálnice D1, a tak se přímý vliv daného záměru na uvedená území nepředpokládá. V Příloze č. 15 dokumentace jsou dále uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena. Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území. 37) Tomáš Nechvátal Tomáš Nechvátal poznamenává, že v úvodní poznámce autoři posudku uvádějí: „Výsledky a postupy obsažené ve zprávě jsou duševním majetkem firmy EKOLA group, spol. s r.o., a jsou chráněny autorskými právy ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb." Podle § 2 odst. 6 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona v platném znění (dále jen autorský zákon) však platí přesný opak. Dílem podle tohoto zákona není zejména postup sám o sobě. Ustanovení § 3 písm. a) autorského zákona prohlašuje, že ochrana podle práva autorského se nevztahuje na úřední dílo, jímž je úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany.

Podle názoru p. Nechvátala je tvrzení autorů posudku v přímém rozporu autorským zákonem a Bern-skou úmluvou o ochraně literárních a uměleckých děl. Uvádí, že prohlášení v posudku lze dodatečně zlehčit argumentem, že pro obsah posudku jako nemá význam. Na druhou stranu není ani trochu zřejmé, proč je tedy běžnou součástí posudků, které vytvořila a předložila společnost EKOLA group, spol. s r.o.

s samozřejmě takový dvou

P. Nechvátal se dotazuje: 1.1 Z jakého důvodu autoři posudku zahrnuli do svého textu tuto poznámku? 1.2 Nemá tato poznámka odradit ostatní subjekty od odborného přezkoumání výsledků a postupů, které jsou ve zprávě vyhotovené společností EKOLA group, spol. s r.o. obsaženy? Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku konstatuje, že tato poznámka skutečně nemá souvislost s předmětem posuzování. Zpracovatel posudku tuto poznámku uvádí do všech svých prací, a to pouze za účelem ochrany svých práv dle oddílu 3. autorského zákona. Tomáš Nechvátal poznamenává, že v posudku je uvedeno: „jedním z hlavních úkolů tohoto posudku je nezávislé posouzení správnosti a úplnosti předložené dokumentace EIA, včetně použitých metod hodnocení, jak uvádějí autoři posudku a pokračují, že snahou při zpracování

posudku byl objektivní, nestranný přístup při posouzení vlivu záměru životní prostředí ve vztahu k zákonným požadavkům na ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel. Posudek shledává dobrou úroveň odborné i grafické stránky dokumentace. Všechny předchozí verze dokumentace zpracovatel posudku shledával jako nedostačené.“ Tomáš Nechvátal poznamenává, že za zvýšenou rozhodně stojí pravidelná a blízká spolupráce zpracovatele Vojtěcha Vyhnálka, CSc. a autora posudku Ing. Libora zpracovával dokumentaci RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc. a posudek k ní

pozornost ministerstva i veřejnosti poslední verze dokumentace RNDr. Ládyše. V těchto případech Ing. Libor Ládyš:

Silnice I/22 Strakonice Silnice I/29 Písek-Záhoří Zkapacitnění silnice I/7 v úseku Knovíz-Panenský Týnec Exit 4 D1 a dopravní připojení ZKZP Vestecká spojka v úseku ZKZP-silnice II/603 Silnice I/27 v úseku Žíželice-MÚK R6 Kolešov Tomáš Nechvátal poznamenává, že takováto blízká spolupráce je velmi nápadná a lze se důvodně předpokládat, že právě tyto dvě autorizované osoby mohou být ve vztahu k výsledkům své práce podjaté a tudíž neobjektivní. Dále uvádí, že autor posudku předchozí čtyři verze o posuzování vlivů záměru, jejichž autorem byl Mgr. Michael Pondělíček, ostře kritizoval. Jako podjatost se rozumí nezpůsobilost nestranně a nezaujatě posoudit určitou záležitost jiných subjektů a rozhodnout o ní. Podjatost způsobuje například objektivní poměr k účastníkům řízení. P. Nechvátal se dotazuje: 2.1 Mohou se autoři posudku vyjádřit ke své pravidelné spolupráci s autory dokumentace? 2.2 Nevnímají autoři posudku vážné riziko, že pro pravidelnou spolupráci s autory dokumentace nemohou být vůči výsledkům jejich práce nezávislí, objektivní a nestranní? Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku odmítá nařčení z podjatosti a neobjektivity. Pan Nechvátal ve svém vyjádření uvádí konkrétní příklady údajné spolupráce zpracovatele dokumentace a posudku – jedná se o záměry, kdy oba subjekty (EKOLA group, spol. s r.o. a EIA SERVIS s.r.o.) působily v procesu EIA ve stejných rolích jako v právě probíhajícím procesu EIA – tedy jako zpracovatel dokumentace

a jako zpracovatel posudku. Jde o standardní stav v procesu EIA a zpracovatel posudku odmítá nařčení z podjatosti. Je nutné podotknout, že uváděná konstrukce je zavádějící a vychází pravděpodobně z neznalosti celého procesu, neboť zpracovatele posudku si vybírá příslušný úřad bez možnosti zásahu jednoho anebo druhého subjektu. Tomáš Nechvátal poznamenává, že autor posudku cituje, že „kapitola B.I.7 poukazuje na to, že termíny zahájení realizace záměru a jeho dokončení nebyly doposud stanoveny. Bylo by však vhodné uvést alespoň předpokládané termíny zahájení realizace záměru a jejího dokončení." Vše zlehčuje prohlášením, že „uvedená připomínka je pouze formálního charakteru, bez vlivu na celkové hodnocení záměru." Podle § 8 odst. 1 poslední věta zákona o posuzování vlivů na životní prostředí náležitosti dokumentace jsou uvedeny v příloze číslo 4 k tomuto zákonu. Zmíněná příloha v části B.I.7. výslovně požaduje, aby zpracovatel uvedl předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení. Připomínku, která upozorňuje na zřetelné porušení zákona, nelze dle Tomáše Nechvátala označit pouze za formální.

P. Nechvátal se dotazuje: 3.1 Proč autor posudku bagatelizuje rozpor se zákonem jako pouhou formální záležitost? Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku nepopírá důležitost zveřejnění termínů realizace a dokončení plánovaného záměru, avšak neztotožňuje se s názorem, že je to zásadní a rozhodující fakt z hlediska posuzování záměru. To by bylo v okamžiku, kdyby se dále v dokumentaci a v odborných přílohách neposuzovaly jednotlivé vlivy a dopravní stavy vůči žádnému roku a tomu v předložené dokumentaci tak není. Navíc v každé dokumentaci EIA se vždy jedná o termíny pouze přibližné a často jsou „idealizovány“. Velmi těžko lze dopředu odhadnout, jak dlouho bude trvat proces EIA, územní řízení a konečné vydání stavebního povolení, včetně vlastní realizace stavby a uvolnění finančních prostředků. Vzhledem ke skutečnostem, jak doposud proces EIA v případě tohoto záměru probíhal (nyní se posuzuje již druhá verze přepracované dokumentace), nebylo příliš vhodné stanovovat přesný termín realizace a dokončení záměru. Zpracovatel posudku konstatuje, že předpokládaný termín zahájení, resp. dokončení nemá vliv na celkové hodnocení záměru z hlediska vlivů na životní prostředí, proto v tomto případě vnímá neuvedení této informace jako formální chybu a požádal ve smyslu zákona o doplnění této informace. Dle aktuálních informací projektanta je v případě vydání souhlasného stanoviska MŽP možné počítat se zahájením stavby začátkem roku 2013 a s jejím dokončením v průběhu dvou let, tedy v letech 2014 až 2015, tzn. v době, pro kterou jsou některé z posuzovaných stavů počítány. Tomáš Nechvátal poznamenává, že ústřední argument autorů posudků zní takto: „Důvodem rozdělení a odděleného posuzování obou staveb je především fakt, že každá stavba má jiného investora a tedy dva oznamovatele z hlediska zákona č. 100/2001 Sb. V případě stavby EXIT 4 D1 je investorem a tedy i oznamovatelem ŘSD, zatímco na stavbu Vestecké spojky je investorem a oznamovatelem Středočeský kraj. Obtížně by se v tomto případě zajišťovalo posuzování v rámci jednoho procesu EIA." Autor posudků podotýká, že není povinnosti investorů (oznamovatelů) těchto staveb, aby byly obě dokumentace ELA předloženy veřejnosti, resp. MŽP současně. Časový odstup odevzdání obou dokumentací byl navíc minimální. Dalším důležitým faktem je, že pro oba záměry byly zpracovány jednotné výchozí podklady."

Tomáš Nechvátal upozorňuje na způsob tzv. salámové metody projednávání velkých infrastrukturních staveb. V případě dlouhodobého záměru se jeho jednotlivé etapy mají posuzovat nejen samostatně, ale i v kontextu vlivů záměru jako celku. Salámovou metodu zakazuje i právo Evropské unie (směrnice Rady č. 85/337/EHS) Tomáš Nechvátal upozorňuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Ao 7/2011 ze dne 21. června 2012, které uvádí, že je nutno posoudit synergické a kumulativní vlivy záměrů. Zanedbání tohoto požadavku nemohou uspokojivě nahradit následná kompenzační či nápravná opatření. Soud správním úřadům vytkl, že kumulativní a synergické vlivy záměrů pouze pojmenovaly, ale nevyhodnotily jejich významnost. Existenci kumulativních a synergických vlivů pak nezohlednily při výběru variant jednotlivých záměrů. Tomáš Nechvátal upozorňuje, že Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 9 As 88/2008-301 uvedl, že realizace určité stavby má dopad na životní prostředí jako celek, vliv dílčích staveb je z tohoto hlediska irelevantní. V posuzování vlivů na životní prostředí by salámová metoda neměla mít své místo. Naopak by se měla uplatnit metoda opačná, kterou lze označit termínem puzzle. Tomáš Nechvátal upozorňuje, odlišní investoři nemohou být důvodem pro oddělené posuzování obou záměrů, zvláště pak když zpracovatelem dokumentací je tentýž subjekt. Obě dokumentace mají téhož autora, stejně tak oba posudky vyhotovil tentýž zpracovatel. Žádný právní předpis

nestanoví, že odlišní investoři v částech liniové stavby jsou důvodem pro její rozdělení do více záměrů. Tomáš Nechvátal upozorňuje, ze záměr Exit 4 D1 i záměr VS vedle sebe existují již od samého počátku projektu a obě dokumentace sepisovaly vždy tytéž subjekty, nejdříve Michael Pondělíček a IKP Consulting Engineers, s.r.o., nyní Vojtěch Vyhnálek a EIA SERVIS s.r.o. Povinnost odevzdat obě dokumentace zároveň si zjevně uvědomuje i druhý autor dokumentace, který je podle svých vlastních slov vyhotovoval současně. Navzdory tomu a zcela nelogicky je však ministerstvu a veřejnosti nakonec nepředložil alespoň ve stejný okamžik. Podobně ani autor posudků k dokumentacím nepředložil tyto materiály současně. Rovněž tak veřejné projednání neproběhne v téže době. To vše objektivně ztěžuje veřejnosti uplatnění jejího práva podávat svá vyjádření se znalostí věci. Tomáš Nechvátal upozorňuje, že vůči životnímu prostředí méně problematické části záměrů jsou tak většinou logicky povoleny a postaveny nejdříve. To pak určuje i pokračování trasy záměru. Nejméně spornou částí stavby předmětné komunikace byl Vestecký přivaděč, umně skrytý v rámci stavby Pražského okruhu. Také stavba Exitu 4 je ve vztahu k životnímu prostředí a zdraví obyvatelstva méně problematická. Z tohoto pohledu představuje nejzávažnější zásah Vestecká spojka. Tomáš Nechvátal upozorňuje, že dělení na dva záměry místo jednoho zbytečně a neefektivně navyšuje veřejné výdaje, třeba na platby za dvojí posudek na dokumentaci o posuzování vlivů na životní prostředí od téhož zpracovatele. Uvádí jiné možné řešení, kdy pro záměr Přístav Hruštice a Rekreační park Lipno byla na základě doporučení zpracovatele posudku zpracována společná dokumentace, která je zveřejněna v informačním systému pod novým kódem OV2027. P. Nechvátal se dotazuje: 4.1 Proč autor dokumentací ani autor posudků alespoň jako kompromis nepředložili dokumentaci k záměru MZP208 Exit 4 a dokumentaci k záměru MZP214 Vestecká spojka a posudky k nim zároveň, když je autor dokumentace dle svých vlastních slov vyhotovoval současně? 4.2 Může se autor posudku vyjádřit k námitce, že pro salámovou metodu svědčí rozdělení celé liniové stavby na tři, a nikoli jen na dvě etapy. (Těmito třemi etapami se rozumí Vestecký přivaděč, Vestecká spojka a Exit 4.)

4.3 Může se autor posudku vyslovit k připomínce, že rozdělení liniové stavby na dva záměry znesnadňuje veřejnosti možnost seznámit se najednou s celou stavbou a vyjádřit se k ní? 4.4 Proč autor posudku v případě záměru Exit 4 a VS nedoporučil zpracovat společnou dokumentaci, která by byla pro přehlednost zveřejněna v informačním systému CENIA? 4.5 O jaké konkrétní ustanovení kterého právního předpisu autor posudku opírá svůj názor, že důvodem pro dvojí dokumentaci je skutečnost, že každá stavba má jiného investora a tedy i odlišného oznamovatele? 4.6 Jaký je názor autora posudku na tvrzení, že rozdělení na dva záměry je v rozporu s § 5 odst. 2 i. f. zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, jakož i s čl. 2 odst. 1 směrnice Rady č. 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí ve spojení s její přílohou č. IV? Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku nemůže ovlivnit termíny odevzdání jednotlivých materiálů. Pan Nechvátal uvádí jako jednu z etap daného záměru Vestecký přivaděč, který je již vybudován jako součást napojení SOKP na stávající komunikační síť. Zpracovatel posudku není kompetentní

vyjadřovat se k této stavbě, pouze v rámci širších vztahů, především do výpočtu znečištění ovzduší je nutné tuto existující komunikační síť vzít v úvahu a z hlediska akustického zatížení byl vzat v úvahu relevantní úsek tohoto přivaděče ovlivňující akusticky chráněnou zástavbu v blízkosti křižovatky se silnicí II/603, což bylo provedeno. Důvodem rozdělení a „odděleného“ posuzování obou staveb je především fakt, že každá stavba má jiného investora a tedy dva oznamovatele z hlediska zákona č. 100/2001 Sb. Viz. §6, odst. 1. V případě stavby EXIT 4 D1 je investorem a tedy i oznamovatelem ŘSD, zatímco na stavbu Vestecké spojky je investorem a oznamovatelem Středočeský kraj. Obtížně by se v tomto případě zajišťovalo posuzování v rámci jednoho procesu EIA. Pan Nechvátal uvádí spojení dvou záměrů: Přístav Hruštice a Rekreační park Lipno, které byly na základě doporučení zpracovatele posudku spojeny a zpracována společná dokumentace. Již však neuvádí fakt, že oba záměry měly jednoho a téhož oznamovatele z pohledu zákona a to UBM-Bohemia 2, s.r.o. Příprava výstavby obou záměrů od sebe rozhodně účelově oddělena nebyla v předkládané dokumentaci EIA se s realizací EXIT 4 D1 a dopravního připojení Západní komerční zóny Průhonice počítá a dle toho jsou vyhotoveny rovněž dopravně inženýrské podklady a jiné podpůrné a doprovodné studie, včetně dopravní obsluhy všech ploch zanesených v platném územním plánu. Zpracovatel posudku uvádí, že pro oba záměry Exit 4 na D1 a Vesteckou spojku byly v květnu 2011 zpracovány společné Dopravně inženýrské podklady (DIP). Na základě těchto společných DIP byly vyhodnoceny vždy v každé dokumentaci vlivy obou staveb na životní prostředí, aby se maximálně eliminoval výše uvedený způsob dělení záměru. Je třeba také dodat neoddiskutovatelný fakt, že Exit 4 může existovat bez Vestecké spojky, ale Vestecká spojka bez Exitu 4 ne. Tento postup zpracování obou dokumentací EIA byl také jedním z důvodů vrácení původní dokumentace a doporučeným způsobem jejího dalšího zpracování. Předkládaná dokumentace EIA je tedy zpracována s ohledem na to, že Exit 4 na dálnici D1 existuje a Vestecká spojka (v úseku ZKZP – silnice II/603) je na něj napojena a fungují tedy jako jeden celek. Součástí návrhu stanoviska je podmínka zprovoznění Vestecké spojky, nejdříve se zprovozněním Exitu 4, resp. po jeho realizaci Exitu 4. Podle názoru zpracovatele posudku tak nebyla práva veřejnosti na vyjádření zkrácena.

Jak již bylo řečeno výše, autor posudku z výše uvedených důvodů nenavrhoval v souladu s § 6, odst. 1, zákona spojení těchto dvou záměrů do jednoho, ale vrátil dokumentaci k dopracování, kdy jedním z požadavků byl v rámci dokumentace na Vesteckou spojku v kontextu vlivů zapracován Exitu 4 a posuzovaný záměr jako celek a naopak. Což bylo provedeno a zapracováno. Týmu zpracovatele posudku není zcela jasná otázka: „Jaký je názor autora posudku na tvrzení, že rozdělení na dva záměry je v rozporu s § 5 odst. 2 i. f. zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, jakož i s čl. 2 odst. 1 směrnice Rady č. 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí ve spojení s její přílohou č. IV?“ když tento odstavec zákona praví:“ 2) Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí se vychází ze stavu životního prostředí v dotčeném území v době oznámení záměru. V dlouhodobém záměru se jeho jednotlivé etapy posuzují samostatně a v kontextu vlivů záměru jako celku.“ Oba záměry byly v kontextu celku posuzovány v rozhodujících faktorech životního prostředí. Tomáš Nechvátal poznamenává, že v posudku je uvedeno“ Přímé napojení statku Drazdy na Vesteckou spojku sice není plánováno, avšak je možné využít napojení přes nedalekou okružní křižovatku propojující Vesteckou spojku a ul. K Šeberovu." Namítá, že cesta z VS do statku Drazdy přes kruhovou křižovatku a ulicí K Šeberovu vede nákladní automobily a kamiony zástavbou Hrnčíř. Výše citovaná odpověď autorů posudku ukazuje, že účelem VS není řešit neúnosnou dopravní situaci v ulicích K Šeberovu a K Hrnčířům v městské části PrahaŠeberov. Pokud by VS

měla sloužit tomuto proklamovanému záměru, potom by měla mimo odvádět nákladní dopravu právě z takových míst, jako je například statek Drazdy. Tomáš Nechvátal připomíná, citaci z odborného posudku: „Vestecká spojka nebude bez dalších úprav komunikací v intravilánu pro Hrnčíře a Šeberov výhodou proti dnešnímu stavu, ale záchranou od podstatného zhoršování dnešní dopravní a imisní situace." (Jan Kašík: Odborný posudek zpracované dokumentace „Doplnění dopravně inženýrských podkladů pro akci Vestecká spojka") Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku se částečně ztotožňuje s citovaným vyjádřením Odborného posudku. Zpracovatel posudku konstatuje, že v posudku uvedené řešení napojení statku nebylo smysluplné z důvodu uvedeného p. Nechvátalem a krom toho skutečností, že VS má být uzavřena pro nákladní automobily. Z toho důvodu bude nutné napojovat statek Drazdy pravděpodobně ulicemi K Labeškám,či K Hrnčířům. Tomáš Nechvátal žádá, aby zpracovatel posudku ve smyslu § 9 odst. 10 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí na základě obdržených písemných vyjádření k posudku a vyjádření z veřejného projednání a upravil návrh stanoviska na nesouhlasné. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere požadavek na úpravu návrhu stanoviska na nesouhlasné na vědomí. Zároveň konstatuje, že předložená dokumentace EIA neprokázala, že by navržená stavba Vestecké spojky měla významný negativní vliv na přírodu a životní prostředí. Z dokumentace EIA vyplynulo, že při realizaci navržených opatření k minimalizaci, kompenzaci či eliminaci nepříznivých vlivů stavby na životní prostředí je vliv záměru na jednotlivé složky životního prostředí akceptovatelný. Navíc návrh stanoviska je pouze a jen návrhem pro příslušný úřad. 38) Ela Němečková (nedodána příloha s vyjádřením) Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Bez komentáře. 39) Ing. Petr Pospíšil Ing. Pospíšil namítá, že dopravní zátěže spojky jsou zřejmě hluboce podhodnoceny, což plyne z toho, že v roce 2030, kdy před vstupem dálnice D3 na Pražský rychlostní okruh činí její denní

zatížení 44 000 vozidel, přičemž (vzhledem k tomu, že na dálničních vstupech do měst s cca 1 milionem obyvatel činí podíl cílové dopravy cca 70–90 % a tranzitu cca 10–30 % - lze ověřit u Ředitelství silnic a dálnic), bude z tohoto počtu směřovat do Prahy cca 35 000 vozidel. Z mapových zobrazení (např. obr. 2 na str. 10 Přílohy č. 7) je zřejmé, že spojka bude (zejména po dobudování na čtyřpruh) sloužit vzhledem ke své poloze jako hlavní přivaděč z dálnice D3 do města ponese převážnou většinu z uvedené dostředné dopravy cca 35 000 vozidel. Část této zátěže sice rozvede Pražský rychlostní okruh, ale část ze své dopravy spojce přidá. Přičteme-li místní dopravu a novou zátěž, směřující zejména z D3 do plánované zóny ZKZP v okolí plánovaného Exitu 4, je nepochopitelné, jak může být v DIP předpokládána intenzita dopravy na spojce v úseku jižně od Hrnčíř v roce 2030 pouze 13 400 vozidel/den (v posudku dokonce jen 11 100 voz.den). Ing. Pospíšil namítá, že buď nebyly zátěže z dálnice D3 vzaty odpovídajícím způsobem v úvahu nebo – pravděpodobněji – byly v DIP impedance VS stanoveny nepřiměřeně vysoké nejspíše zejména jejím dvoupruhovým příčným profilem. Tím ovšem vzniká svého druhu „důkaz kruhem“, kdy se nejdříve stanoví nízká kapacita spojky, na základě ní se přidělí spojce „odpovídající“ nízká výhledová zátěž a na základě této nízké zátěže se konstatuje (viz posudek), že „podle

prognózovaných intenzit dopravy…nebudou překročeny kapacity navržené dvoupruhové, obousměrné(?) komunikace…..ani v roce 2030“. Ve skutečnosti lze očekávat, že spojka jako směrově nejvhodnější přivaděč dálnice D3 do města bude po jejím uvedení do provozu kapacitně přetížena a bude nutno přistoupit k jejímu rozšíření na 4 pruhy, přičemž vjezd spojky do Exitu 4 se již nyní projektuje jako šestipruhový. Ing. Pospíšil namítá, se zpracovatel posudku otázkou, kam zmizela podstatná část zátěže z dálnice D3, nezabývá a považuje „použité metody hodnocení (prognózy) a vstupní informace“ za „dostačující a vyhovující“. Dopravní zatížení VS rozhodujícím podkladem pro výpočty dopadů na životní prostředí v rámci EIA, zejména hlukové zátěže a znečištění ovzduší. Pokud jsou zátěže podhodnoceny, jsou podhodnoceny v EIA i tyto dopady. Ing. Pospíšil žádá, aby byly výše uvedené připomínky vzaty v úvahu a MŽP si vyžádalo nezávislou expertízu výpočtů výhledových dopravních zatížení v dokumentaci TSK a to při uvedení do provozu jak VS, tak i D3, která by mj. stanovila reálné rozdělení dopravy na vstupu D3 do Prahy v roce 2030 a to pro dvoupruhové a také čtyřpruhové příčné uspořádání VS. To bude po uvedení D3 do provozu nezbytné, aby se zamezilo závažným kongescím na VS, k nimž pak naprosto zákonitě musí dojít. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku nezpochybňuje cíle dopravy v hlavním městě Praze ani podíl tranzitní dopravy mimo hl. město Prahu, tak jak pan Ing. Petr Pospíšil popisuje. Nicméně nelze přisuzovat Vestecké spojce takový význam, jaký ji ve své námitce přisuzuje. Právě z obrázku 2, na str. 10, přílohy č. 7, dokumentace EIA je patrné, že zavedením D3 na SOKP umožní právě SOKP se řidičům rozhodnout v závislosti na cíle v hl. m. Praze, zda použijí rychlejší trasu po okruhu a následně využijí vhodné radiální spojení do cílové části Prahy anebo budou riskovat méně atraktivní Vesteckou spojku a průjezd Prahou, kde navíc se připravuje po dokončení nabídky atraktivních okruhových komunikací typu SOKP a MO řada omezujících opatření k zamezení a ke snížení průjezdnosti středem Prahy. Proto je také v rámci projektové přípravy navržena a v posudku je v návrhu stanoviska jednoznačně navržena pouze dvoupruhová Vestecká spojka bez jakékoliv územní rezervy. Navíc je doporučeno celou anebo větší část Vestecké spojky obklopit ochrannými ozeleněnými

zemními valy. Návrh čtyřpruhové komunikace byl opuštěn a celá projekční příprava je prováděna pouze pro standardní dvoupruh. Přídavek dopravy z D3 v roce 2030 byl v DIP započítán, což je uvedeno např. v kap. 3.3.3 DIP. Impedance byly stanoveny na Vestecké spojce pro standardní dvoupruhovou komunikaci, protože ta také byla hodnocena. Zpracovatel posudku se domnívá, že pokud by hrozilo kapacitní přetížení této komunikace spojené s případnými kongescemi na Vestecké spojce, jak tvrdí Ing. Pospíšil, tak řidiči zvolí jinou trasu, neboť komunikační systém jim to v daném území zákonitě dovoluje. Jako vícepruhový je řešen pouze přivaděč od Exitu 4 po plánovanou křižovatku do ZKZP, neboť v tomto úseku se předpokládá vyšší dopravní zatížení a také možnost lepšího odbočení do ZKZP. Z těchto důvodů tým zpracovatele posudku nemá důvod mít zásadní výhrady k DIP, a tedy nevidí zásadní rozpor v předložených DI datech. 40) Rozsypal Pan Rozsypal zásadně nesouhlasí se stavbou VS. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere nesouhlasné vyjádření na vědomí.

41) Zdena a Pavel Rozsypalovi Občané důrazně protestují proti VS, neboť se jedná o způsob jak prosadit komerční zájmy. Namítají, že VS bude přetížena, sídliště a příroda kolem devastována a zahlcena. Milíčovské rybníky vysychají, zvířena v Milíčovském lese je ve stresu a hubena. Ubývá míst k odpočinku. VS bude mít negativní vliv na kvalitu ovzduší a zdraví lidí. Občané namítají, že již nyní je v lokalitě hluk, přetížená doprava s negativním dopadem na psychiku lidí, nízká kvalita bydlení a nedostatek zeleně. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere nesouhlasné vyjádření na vědomí. Zpracovatel posudku dále opětovně uvádí, že platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1 -Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území. 42) Jan Schreib Jan Schreib namítá, že v dokumentaci je VS uvažována jako dvoupruhová silnice, což neodpovídá její předpokládané funkci. Argumentuje, že vzhledem k trasování VS ve stopě původní trasy JVK dálničního okruhu a funkci, kterou by VS skutečné plnila jako spojnice Pražského okruhu a dálnice D1 a jako přivaděč dálnice D3 do hl. m. Prahy, tzn. převádění tranzitní a kamionové dopravy, by nemohla dvoupruhová silnice vyhovět. Na dvoupruhové komunikaci by docházelo ke značným dopravním kongescím a situace by si vynutila rozšíření silnice na čtyřpruh. Část VS je již postavena až na ulici Vídeňskou ve Vestci jako dálniční čtyřpruhová komunikace se dvěma odstavnými pruhy a křižovatka na dálnici D1 tzv. Exit 4 je navržena jako vysokokapacitní křížení typu „diamant"

s předpokládaným připojením VS jako šestipruhové komunikace. Podjezd pod D1 na stranu Újezdu je uvažován 5pruhový. Pokud by vznikl Exit 4, je nemyslitelné, aby VS coby spojnice už hotového dálničního úseku u Vestce a vysokokapacitní křižovatky Exit 4 mohla fungovat jen jako dvoupruhová silnice. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Funkce Vestecké spojky je dostatečně komentována v dokumentaci EIA. Autor posudku nemá k uvedenému popisu připomínky. Podotýká, že Vestecká spojka má primárně sloužit pro obsluhu přilehlého území (nikoliv pro tranzitní dopravu, pro kterou je budován Pražský okruh). Vestecká spojka je v celém svém úseku řešena a projektována následovně: čtyřpruhové uspořádání v úseku Pražský okruh – Vídeňská; čtyřpruhové uspořádání v úseku D1 – napojení ZKZP; dvoupruhové uspořádání v úseku Vídeňská – napojení ZKZP. Součástí návrhu stanoviska bude navíc následující podmínka: „Vestecká spojka v úseku ZKZP – silnice II/603 bude dále projektově připravována a realizována pouze jako dvoupruhová komunikace, bez ponechání územní rezervy pro čtyřpruh.“ Připomínka k navrženému typu křižovatky na dálnici D1 (typ „diamant“) se týká navazujícího záměru „EXIT 4 D1 a dopravní připojení ZKZP“. Tento záměr probíhá samostatným procesem EIA. Autor posudku se proto k této připomínce podrobněji nevyjadřuje.

Jan Schreib namítá, že řešení dopravy v území VS s Exitem 4 na D1 je v posudku uvažováno jako jediné. Posuzovatel se opět vyhnul posouzení alternativy, kterou předkládají dotčené samosprávy v podobě studie Ing. Arch. Petra Preiningera formou místních komunikací neumožňujících průnik tranzitní a kamionové dopravy do regionu. Posuzovatel zdůvodňuje neposouzení této alternativy tím, že alternativu odmítl ÚDI Magistrátu hl. m. Prahy. ÚDI však nemá v procesu EIA žádné výsadní postavení, je jedním z připomínkových míst. Požaduje posouzení varianty dopravy formou místních komunikací podle studie Ing. Arch. Petra Preiningera bez VS a bez křižovatky Exit 4. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Trasa Vestecké spojky úzce navazuje na umístění stavby EXIT 4 D1. Jak uvádí v úvodu dokumentace EIA „EXIT 4 D1 a dopravní připojení ZKZP“ její zpracovatel, tak samotný proces vyhledávání optimální (nejméně konfliktní) lokalizace křižovatky Exit 4 probíhal v minulosti a jako nejvhodnější profil dálnice D1 pro umístění Exitu 4 byl vybrán v km 3,756. Tento profil je fixován v platných územních plánech a je na něj navázáno směrové vedení Vestecké spojky. V minulosti již bylo prověřováno variantní umístění Exitu 4 v km cca 3,9. Toto řešení bylo vyhodnoceno z hlediska vlivů na životní prostředí jako nevhodné a bylo opuštěno. Hledat jiné místo pro křižovatku mezi Exitem 2 D1 a Exitem 6 D1 je velmi obtížné pro malou vzdálenost mezi křižovatkami a velmi špatnou možnost umístění dopravního značení mezi nimi (v souvislosti s bezpečností dálničního provozu) a také další napojení silniční sítě z důvodu hustého osídlení v blízkosti hl.m. Prahy. Při hledání optimálního (nejméně konfliktního) vedení Vestecké spojky a umístění EXIT 4 D1 byla zohledněna konfigurace terénu, vzdálenost od obytné zástavby, minimalizace střetů s biologicky cennými prvky v území, soulad s územně-plánovací dokumentací a v neposlední řadě i smysluplnost a realizovatelnost napojení na stávající komunikační síť. Vedle lokalizace Vestecké spojky byly v minulosti prověřovány různé varianty technického řešení křižovatek. Prostorově náročnějším způsobem bylo v minulosti řešeno křížení se silnicí III/0032, cyklostezkou a regionálním biokoridorem v km cca 0,8 stavby, kdy navrhovaný protihlukový val zasahoval do lokálního biocentra. Po připomínkách vznesených k předchozí verzi dokumentace EIA byl rozsah zásahu do dotčených prvků ÚSES upraven a minimalizován. Autor posudku považuje argumentaci, proč je Vestecká spojka řešena pouze v jedné (aktivní)

variantě, již vzhledem k předchozímu procesu hledání optimální trasy za akceptovatelnou. Dále konstatuje, že dle jeho názoru je, že nyní předložená dokumentace EIA v souladu s požadavky MŽP na doplnění dokumentace je doplněna o vyhodnocení a porovnání stavů se záměrem a stavu bez záměru. Z hlediska vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo je tak jasně patrné, jaký vliv (přírůstek z hlediska akustické situace i znečištění ovzduší) bude mít navržená stavba. Ke studii arch. Preiningera autor posudku podotýká: V roce 2004 zpracoval Ing. Preininger studii „Dopravní obslužnost JV sektoru Prahy“, ve které navrhl odlišné dopravní řešení pro území na jižním a jihovýchodním okraji Prahy. Toto dopravní řešení bylo projednáno na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) a nebylo k němu vydáno kladné stanovisko. S předloženým dopravním řešením nesouhlasila ani TSK hl. m. Prahy či MČ Praha 11. Navržené varianty ze studie Ing. Preiningera vyřazují Vesteckou spojku jako sběrnou komunikaci městského významu a místo toho orientují systém místních komunikací i Vesteckého přivaděče z Pražského okruhu buď na přetíženou Kunratickou spojku a na přetíženou křižovatku Chodov na D1 nebo přímo na tuto křižovatku. Tyto varianty dopravní situaci v oblasti neřeší, neboť: 1/ Nezaručují obsluhu území, a tím rozvoj obcí daný ve schválených územních plánech. 2/ Konzervují pohyb vozidel na síti místních pomalých a poddimenzovaných komunikací. 3/ Přesouvají rostoucí zátěž z pokračující urbanizace území u hl. m. Prahy na přetížené komunikace Vídeňská, Kunratická spojka a křižovatka Chodov.

4/ Neumožňují napojení z obchvatu Šeberova do kapacitní sběrné komunikace, jíž je právě Vestecká spojka. 5/ Způsobují nárůst dopravy na Kunratické spojce, která vede v ZCHÚ (přírodní památka Hrnčířské louky) a novou obytnou výstavbu v Šeberově, a proto je z hlediska ochrany ŽP tato varianta nepřijatelná. 6/ Cílem studie je přenesení problematiky přetížené místní sítě v celé oblasti orientace dopravy na křižovatku Chodov a Jižní Město, přičemž tato křižovatka představuje hlavní spojnici Jižního Města s centrem. Kapacita a bezpečnost křižovatky je na hranici únosnosti. Výše uvedená studie byla již v minulosti odmítnuta dopravními institucemi a samosprávou, nejnověji též vyjádřeními ÚRM a TSK hl. m. Prahy. Z tohoto důvodu se zpracovatel dokumentace EIA touto variantou dopravní obsluhy území dále nezabýval. Autor posudku pokládá výše uvedené informace za dostatečně pádný argument, proč byla tato dopravní varianta z posouzení EIA vyloučena. Dále je nutné upozornit na fakt, že zmíněná studie je již značně neaktuální, byla zpracována již v říjnu roku 2004, a tedy vychází ze značně neaktuálních dat, protože byla zpracována na základě dopravních dat, která byla k dispozici před vstupem ČR do EU a je známo, že po roce 2004 se značně změnila, narostla a změnila se i skladba dopravy na komunikační síti v ČR. Jan Schreib namítá, že v posudku jsou podhodnocené dopravní zátěže tím, že nejsou uvažovány některé rozvojové záměry, nebo jsou uvažovány s nižšími kapacitami, nebo není uvažováno s funkcemi VS coby spojnice evropských dálnic. Tzn., že nejsou dostatečně vyhodnoceny kumulativní a synergické vlivy, které musí být dle zákona a rozsudků Nejvyššího správního soudu posouzeny na nejhorší možný stav, a to ve vztahu k existujícím dopravním zátěžím a ve vztahu k plánovaným případně i možným rozvojovým záměrům. U záměru Západní komerční zóny Průhonice, Administrativního a obytného celku Újezd, plánovaného rozvoje v Rozkoši, komerční zóny Nupaky, komerční zóny Čestlice-jih, je jejich vliv na dopravní zátěž VS a Exit 4 a tím na životní prostředí jednoznačné podhodnocen. Vlivy rozvojových záměrů v Pitkovicích, Benicích a Uhříněvsi nejsou posuzovány vůbec. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Funkce Vestecké spojky je dostatečně komentována v dokumentaci EIA. Autor posudku nemá

k uvedenému popisu připomínky. Podotýká, že Vestecká spojka má primárně sloužit pro obsluhu přilehlého území (nikoliv pro tranzitní dopravu, pro kterou je plánován a budován Silniční okruh kolem Prahy). Vlivem Vestecké spojky a EXITu 4 na D1 na dopravní zátěž území se podrobně zabývají dopravně -inženýrské podklady (příloha č. 7 dokumentace EIA), které zpracovala Technická správa komunikací hl. m. Prahy, úsek dopravního inženýrství (dále jen TSK). V rámci vytvořených dopravních modelů pro prognózované stavy byly zohledněny veškeré vztahy a vazby na komunikační síti zájmového území, včetně preferencí v cílovém směřování dopravy. Intenzita dopravy na Vestecké spojce byla modelována pro řadu stavů nadřazené komunikační sítě v širším zájmovém území (celkem 8 stavů). Je tak komplexně posouzen dopravní vliv Vestecké spojky v zájmovém území. Vzhledem k tomu, že se se stavbou komunikace JVK do budoucna nepočítá, zohledňuje dokumentace EIA, resp. její dopravně-inženýrské podklady stav v tomto území dle platného územního plánu hl. m. Prahy a nelze tedy předjímat fiktivní aktivity v území, jejichž schválení a zanesení do územního plánu by muselo projít celým náročným legislativním schvalovacím procesem a to také za účasti veřejnosti a dotčených orgánů státní správy a samosprávy.

Rok 2030 zachycuje jednu z variant posuzovaných v rámci dokumentace EIA, kde je zahrnut konečný výhledový rozvoj území i komunikační sítě širšího spádového území. Jsou tak zhodnoceny předpokládané kumulativní a synergické vlivy se všemi ostatními záměry, které mohou v daném území vzniknout dle platného územního plánu. Zpracovatel posudku upozorňuje, že realizace komerčních zón se odvíjí od záměrů investorů, jejich finančních možností a v neposlední řadě od projednávání záměrů ve vztahu k územním plánům a v dalších správních řízeních. Určit skutečně reálný rozsah komerčních zón na 5 nebo dokonce 20 let dopředu je prakticky nemožné, jejich celkový rozsah a vzájemné spolupůsobení lze jen odhadovat. Je třeba si také uvědomit, že pokud by byly realizovány všechny výše uváděné zamýšlené komerční zóny od Šeberova až po Říčany, patrně by došlo k přerozdělení nikoliv neomezeného okruhu návštěvníků těchto zón a v případě velké koncentrace těchto funkcí objem generované dopravy na jednotku plochy by tím pádem klesnul. Navíc jakákoliv změna územního plánu prochází standardním a náročným legislativním procesem i s účastí všech dotčených orgánů státní správy a samosprávy a také za účasti veřejnosti a tedy není a nebude jednoduché prosadit další změny ploch v daném území. Jan Schreib namítá, že není posouzeno dopravní zatížení možným pokračováním VS dál za D1 směrem severovýchodním kolem Milíčovského lesa, Křeslic a Petrovic s dopravním připojením kontejnerového překladiště Metrans které se stále rozšiřuje, ačkoliv je tento koridor stále udržován volný nezastavitelný. Posuzovatel se s tímto možným pokračováním komunikace typu JVK vypořádal nepřijatelným konstatováním, že se s touto komunikací nepočítá a že není v územním plánu. Územní plán je možno kdykoliv změnit, až by si to dopravní situace vynutila. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: V Příloze č. 15 dokumentace jsou uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace

JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena. Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území. Jan Schreib namítá, že posuzovatel přehlíží fakt, že v dokumentaci EIA vypracované jedním ze spolumajitelů pozemků kolem plánované křižovatky Exit 4, firmou Eurospektrum Group a.s., jsou jednotlivé posuzované dopravní zátěže na VS a EXITu 4 podhodnoceny tak, aby "vyšla" hluková a rozptylová studie. Dále namítá, že rozvojové záměry v Pitkovicích, Benicích a Uhříněvsi nejsou posuzovány vůbec, byť jednoznačné zvednou dopravní zátěž na D1. Posuzovatel několikrát v posudku nepravdivě

opakuje, že do modelu dopravní zátěže, který zpracovala TSK Praha, bylo zahrnuto vše. Reálné intenzity dopravy v hodnocených letech a stavech budou mnohem vyšší. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku uvádí, že Dokumentace EIA nebyla zpracována firmou Eurospectrum, ale společností EIA SERVIS s.r.o. Funkce Vestecké spojky je dostatečně komentována v dokumentaci EIA. Autor posudku nemá k uvedenému popisu připomínky. Podotýká, že Vestecká spojka má primárně sloužit pro obsluhu přilehlého území (nikoliv pro tranzitní dopravu, pro kterou je plánován a budován Silniční okruh kolem Prahy). Vlivem Vestecké spojky a EXITu 4 na D1 na dopravní zátěž území se podrobně zabývají dopravněinženýrské podklady (příloha č. 7 dokumentace EIA), které zpracovala TSK. V rámci vytvořených dopravních modelů pro prognózované stavy byly zohledněny veškeré vztahy a vazby na komunikační síti zájmového území, včetně preferencí v cílovém směřování dopravy. Intenzita dopravy na Vestecké spojce byla modelována pro řadu stavů nadřazené komunikační sítě v širším zájmovém území (celkem 8 stavů). Je tak komplexně posouzen dopravní vliv Vestecké spojky v zájmovém území. Zpracovatel posudku již výše uvedl, že se s prodloužením komunikace kolem Milíčovského lesa a připojením překladiště Metrans nepočítá. Jan Schreib dále namítá, že v oblasti jsou překračovány imisní limity znečištěného ovzduší (24hodinové koncentrace prachových částic), a to v i v místech, kde je uvažováno s křižovatkou EXIT 4 a kam má VS přivést další desetitisíce aut z plánované dálnice D3 a jižních Čech a pražských příměstských oblastí. Tento fakt posuzovatel zcela pomíjí a tvrdí, že záměr je akceptovatelný. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Pro vymezení území, kde dochází k překračování imisních limitů, slouží vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Z těchto údajů je patrné, že prostor posuzovaného záměru nepatří mezi území se zhoršenou kvalitou ovzduší s výjimkou krátkodobých koncentrací PM10, jak je patrné z obr. č. 1 (opětovně zařazený).

Obr. č. 1 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) + území s překročením cílových limitů v r. 2010 Překročení imisních limitů, ev. cílových imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce

Jak je zřejmé, k překročení koncentrací v roce 2010 došlo pouze v prostoru mimoúrovňové křižovatky u D1 – Průhonice. Celkově lze konstatovat, že ve fázi provozu posuzovaného záměru nebude tato stavba příčinou překračování závazných imisních limitů u sledovaných znečišťujících látek, tj. NO2, PM10 a benzenu a změna imisní situace spojená s realizací záměru bude pro dané prostředí únosná. Příspěvek k pozaďové zátěži podél trasy D1 je vzhledem k významu D1 nevýznamný. V oblastech se současnými vyššími hodnotami IHK (maximální krátkodobé koncentrace) pro NO2 a PM10 dojde pouze k malému navýšení těchto hodnot, které nepovede k výraznějšímu zhoršení stávající situace. Vlivem provozu posuzovaného záměru dojde k rozšíření pásu znečištění podél dálnice D1 v nejbližším okolí MÚK Exit 4 a podél nových komunikací. Tento rozšířený pás nezasáhne vyššími hodnotami území s trvalým výskytem osob. Tyto oblasti v zájmovém území jsou především pod vlivem znečištění z provozu dálnice D1. K největšímu přírůstku sledovaných znečišťujících látek dojde v prostoru MÚK Exit 4. 43) Zdeňka a Tomáš Smetanovi Občané zásadně nesouhlasí se stavbou VS z důvodu ohrožení ŽP v údolí Botiče přes Milíčovský les, přes sídliště Dobrá voda na překladiště Metrans. Dále upozorňují, že dojde ke znehodnocení bydlení v obytných domech v Petrovicích ul. Kurčatovova, Frostova, Jakobiho. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Posuzovaný záměr posuzuje Vesteckou spojku, která se nachází na opačné straně dálnice D1, a tak se přímý vliv daného záměru na uvedená území nepředpokládá. V Příloze č. 15 dokumentace jsou dále uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní

rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena. Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území. 44) J. Škoch Pan Škoch zásadně nesouhlasí se stavbou VS z důvodu narušení Milíčovského lesa a domnívá se, že provedení JVD je lepší. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Posuzovaný záměr posuzuje Vesteckou spojku, která se nachází na opačné straně dálnice D1, a tak se přímý vliv daného záměru na uvedená území nepředpokládá. V Příloze č. 15 dokumentace jsou dále uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena. Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací

směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území. 45) Marie Škochová Paní Škochová namítá, že realizace VS je plánována přes chráněné území Milíčovského lesa (který je přírodní památkou s mnoha zachovalými lesními porosty a která vždy představovala oázu klidu a odpočinku), stavbu dálnice přes toto území či jeho bezprostřední okolí považuje za nepřijatelnou, stejně jako stavbu VS v těsné blízkosti městské zástavby. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Posuzovaný záměr posuzuje Vesteckou spojku, která se nachází na opačné straně dálnice D1, a tak se přímý vliv daného záměru na uvedená území nepředpokládá. V Příloze č. 15 dokumentace jsou

dále uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena. Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území. Paní Škochová namítá, že stavbou dojde k narušení životního prostředí a přírody, zvýšené zátěži hlukem a zplodinám z tranzitní dopravy. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Funkce Vestecké spojky je dostatečně komentována v dokumentaci EIA. Autor posudku nemá k uvedenému popisu připomínky. Podotýká, že Vestecká spojka má primárně sloužit pro obsluhu přilehlého území (nikoliv pro tranzitní dopravu, pro kterou je plánován a budován Pražský okruh). 46) Jan Špinar Jan Špinar zásadně nesouhlasí se stavbou VS. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere nesouhlasné vyjádření na vědomí. 47) Ing. Jiří Šuráň, MBA

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku by rád poukázal na panem Ing. Jiřím Šuráněm, MBA poukazované porušení zákona č. 11/2001 Sb., které ve svém textu zdůrazňuje několikrát opakovaně. Tento zákon se týká soudnictví a ne procesu EIA a tak není jasné, jakého porušení tohoto se zpracovatel posudku dopustil. Obecně pan Ing. Jiří Šuráň, MBA namítá nezákonnost posudku. Nezákonnost spatřuje v četném porušení požadavků zákona a v používání výkladů zákona, k čemuž autoři nemají žádnou kompetenci. Dále Ing. Šuráň konstatuje, že autoři posudku neposoudili dokumentaci v plném rozsahu z hlediska jednotlivých požadavků zákona, neboť tam, kde tyto požadavky dokumentace nerespektuje, věc omlouvají, bagatelizují, případně vykládají požadavky zákona ve prospěch posuzované dokumentace. Ve vypořádání připomínek pak v řadě případů postupují tak, že výhrady zkreslují a, posouvají jejich podstatu jinam, nereagují na plný rozsah výhrad jen na jejich část, tedy postupují v rozporu se zákonem (§ 19 odst. 2, § 9 odst. 5) neobjektivně a neposuzují dokumentaci v plném rozsahu.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku zásadním způsobem odmítá výše uvedená tvrzení. Zpracovatel posudku nejprve posoudil v části II. posudku samotnou dokumentaci standardním způsobem včetně konstatace, zda případné výhrady jsou zásadního charakteru, a mající vliv na celkové hodnocení záměru, či nikoliv a dále standardním způsobem vypořádával připomínky tak, jak se normálně v posudcích takovéhoto typu vypořádávají. Vzhledem k rozsahu jednotlivých vyjádření a zákonem dané lhůty na zpracování posudku nebyla vždy jednotlivá vyjádření opisována celá, ale jen vytažena stručná podstata vyjádření tak, jak ho tým zpracovatele posudku pochopil. Tento postup byl i v posudku popsán. Stručný výtah a podstata vyjádření byl vždy v posudku uveden a bylo snahou odpovědět a vše vypořádat dle názoru týmu zpracovatele posudku. Je třeba si uvědomit, že posudek je vždy pouze odborným názorem zpracovatelů posudku a ne právním dílem, či rozkladem zákona. To neprovádí ani soudní znalci. Zpracovatel posudku, ani nikdo z jeho týmu nemá právní vzdělání a také ani autorizace dle zákona č. 100/2001 Sb., takovouto profesi v rámci procesu EIA nepožaduje a nevyžaduje. Vždy se jedná o čistě odborné posouzení a podklad pro rozhodování příslušného orgánu státní správy. Zpracovatel posudku tak posuzuje dokumentaci podle svých odborných znalostí při abstrahování se od jakýchkoliv emocí a emotivních pocitů a emotivně laděných názorů. Samozřejmě tím pádem nemusí mít stejný názor s připomínateli a leckdy může dojít i k různým úhlům pohledu mezi zpracovatelem posudku, který vychází ze svých zkušeností a odborných znalostí a úhlu pohledu připominatele žijícího v místě posuzovaného záměru. Snahou týmu zpracovatele posudku bylo tak vysvětlit veřejnosti, která logicky nemůže mít odborné znalosti a ani časový prostor na detailní prověření předložené dokumentace EIA, či znalosti z procesu EIA, na základě svých znalostí, zkušeností a praxe jejich připomínky. V případě, že námitky, či připomínky uznal tým jako relevantní i k využití, byly zapracovány do návrhu stanoviska. Zpracovateli posudku tedy není známo, kde by došlé připomínky záměrně zkresloval, či bagatelizoval. Posudek byl zpracován, dle znalostí a informací známých v době zpracování týmu posudkáře a snažil se reagovat na všechny připomínky, tak jak je pochopil z písemného předložení. Objektivitu zpracování posudku, resp. porušení zákona závažným způsobem zpracovateli posudku nepřísluší posuzovat, obdobně jako rozhodovat o odnětí autorizace.

Ing. Jiří Šuráň, MBA dále přikládá v příloze text svých vyjádření k dokumentaci a svůj komentář k jednotlivým svým vyjádřením: 1) Není posouzen vliv na hmotný majetek dle § 2 zákona. Kapitoly C.II.8. a D.I.9 dokumentace uvádějí pouze, že realizace záměru není v kolizi s žádnými obytnými objekty, demolice objektů se nepředpokládají, a že stavebně technické úpravy nebudou mít na hmotný majetek vliv. Závěr, že rozsah vlivu výstavby a provozu Vestecké spojky na hmotný majetek bude malý až nulový je nepodloženým odhadem, charakterizace či kvantifikace stávajícího stavu (C.II.8) ani budoucího stavu s diferencí (D.I.8) není uvedena, použité hodnocení nemá oporu v datech a je rozporné (vliv je malý až nulový). Vyjádření pana Ing, Jiřího Šuráně, MBA k posudku: Posudek v komentáři nezohledňuje ustanovení § 2 zákona týkající se vlivů na hmotný majetek a vykládá ustanovení § 2 zákona způsobem pro posuzovanou dokumentaci výhodným. Posudek nereaguje na druhou větu uplatněné výhrady týkající se nepodloženosti závěrů dokumentace, chybějící charakterizace a kvantifikace stávajícího i budoucího stavu a rozpornosti hodnocení. Posudek v rozporu se zněním zákona zaměňuje vliv na kulturní majetek s vlivem na hmotný majetek.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku v posudku uvedl následující: „Pro posuzování EIA není zákonem požadováno použití žádné zvláštní metody či šetření pro hodnocení vlivu na hmotný majetek. V rámci dokumentace bylo hodnocení zaměřeno na níže uvedené prvky hmotného majetku, které přináleží ke kulturním hodnotám území, protože je lze snadno identifikovat, vč. případného vlivu na tyto prvky. Zpracovatel dokumentace vycházel ze známých skutečností. Autor posudku nepovažuje tento fakt za nedostatek dokumentace. Posuzovaný záměr není ve střetu s žádnou kulturní památkou, památkovou rezervací nebo zónou. Záměr nepředstavuje riziko z hlediska zájmů památkové péče. Dle archivních údajů není posuzovaná stavba ani ve střetu se známými archeologickými lokalitami. Posuzovaný záměr je navíc umístěn mimo zastavěná území obce a realizace záměru si nevyžádá demolice obytných nebo rekreačních objektů. Vliv záměru na cenu nemovitostí či pozemků nacházejících se v blízkosti navrhovaného záměru není předmětem procesu EIA. § 2, zák. č. 100/2001 Sb. jasně definuje Rozsah posuzování - Posuzují se vlivy na veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními předpisy a na jejich vzájemné působení a souvislosti. V těchto právních předpisech není nic o ekonomickém zhodnocení, či nezhodnocení pozemků, či objektů a obytných staveb. Autor posudku pokládá hodnocení vlivu záměru na hmotný majetek za dostatečné. Posouzení je zpracováno ve standardním rozsahu a podrobnosti, odpovídá kvalitně zpracovávaným dokumentacím EIA.“ Odmítáme nařčení, že bychom v posudku vykládali ustanovení § 2 zákona způsobem pro posuzovanou dokumentaci výhodným. V Posudku byl ocitován tento paragraf, jen nebylo uvedeno, že se jedná o citaci, což pravděpodobně pan Ing. Jiří Šuráň, MBA požadoval. Tzn.: § 2, zák. č. 100/2001 Sb jasně definuje Rozsah posuzování - Posuzují se vlivy na veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními předpisy2) a na jejich vzájemné působení a souvislosti. V těchto zvláštních právních předpisech, na které se tento paragraf odkazuje, není nic o ekonomickém zhodnocení, či nezhodnocení pozemků, či objektů a obytných staveb.

Zpracovatel posudku neshledal postup stavící na rozporované argumentační základně za věcně nesprávný. Pro posouzení vlivu posuzované stavby je vhodné považovat stávající stav za srovnávací hodnotu (tedy nulový vliv, který nepřináší do stávajících poměrů nic nového). 2) Není posouzeno vzájemné působení a souvislosti jednotlivých vlivů dle § 2 zákona č. 100/2001 Sb. Vyjádření pana Ing, Jiřího Šuráně, MBA k posudku: Posudek jen formálně konstatuje bez řádného doložení názor, že vytýkané chybějící vzájemné působení a souvislosti jednotlivých vlivů dle § 2 zákona je v dokumentaci uvedeno a zabývá se ve vypořádání kumulativním působením různých záměrů, což vůbec nebylo předmětem výhrady. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku vzhledem k citaci § 2 v posudku specifikoval a reagoval na tento paragraf. Není možné v rámci posudku v daném časovém prostoru na zpracování přesně opisovat pasáže, kde je to možné v dokumentaci nalézt a případně podrobně rozebírat jak to bylo uděláno. Navíc z této stručné připomínky není zcela jasné, o co panu Ing. Jiřímu Šuráňovi konkrétně šlo. Proto posudek reagoval následujícím způsobem:

„Citovaný § 2 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění definuje rozsah posuzování. Dle tohoto paragrafu se posuzují vlivy na veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky a na jejich vzájemné působení a souvislosti. Autor posudku podotýká, že z hlediska posouzení vlivu záměru na jednotlivé aspekty životního prostředí neshledal v dokumentaci EIA žádné zásadní chyby ani nedostatky. Dokumentace EIA je zpracována zcela standardní formou, zvolený přístup k hodnocení je v procesu EIA rovněž běžný. Zmiňované „vzájemné působení a souvislosti“ jsou dle názoru autora posudku rovněž posouzeny. V dokumentaci EIA je např. popsán vliv na zábor půdy a z toho plynoucí vliv na přírodu. Vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů záměru s jinými záměry je náležitě popsáno v kapitole B.I.4. dokumentace. Dokumentace EIA jednotlivé vlivy dle požadavků § 2 zákona č. 100/2001 Sb. popsala pro hodnocení záměru dostatečně a popsala je v souladu s požadavky na rozsah posuzování. Zpracovatel posudku vůči rozsahu a náplni této kapitoly nemá výhrady.“ Navíc ani v tomto vyjádření pana Ing. J. Šuráně, MBA, nám není zcela jasné, o co konkrétně v jeho připomínce jde. 3) Hodnocení vlivu na krajinu dle § 2 zákona je nedostatečné, neurčité a rozporné (kapitola D.I.8). Nejsou hodnoceny konkrétní prvky (viz tabulka str. 124) a přesto je vyvozováno, že záměr zasáhne do krajinného prostoru „celkově poměrně málo“. Jako závěr je uvedena neurčitá formulace „Celkově nejsou z hlediska vlivu na krajinný ráz očekávány natolik negativní vlivy, aby z hlediska vlivu na krajinný ráz byla realizace stavby nepřípustná.“ Bez dat a podkladů je kvantifikován vliv výstavby a provozu na krajinný ráz jako malý až střední. V rozporu se závěry je v téže části uvedeno „Dotčený krajinný prostor je ale natolik dotčený množstvím jiných staveb (silnic včetně dálnice D1, sídel, průmyslových a skladových areálu, odlesněn a rozorán), že realizace Vestecké spojky nepřinese výrazné zhoršení harmonických vztahů v krajině.“ Formulace je absurdní a v důsledku prokazuje metodicky nepřípustný způsob hodnocení, totiž že velmi zatíženou krajinu lze zatěžovat i nadále, neboť již není co významně zhoršit.

Metodicky rozporný je způsob hodnocení, např. v téže kapitole je uvedeno zároveň, že stavba „přinese novou hmotu technické stavby velkého měřítka a stovky metrů protihlukových valů“ a zároveň je v tabulce nedoloženě hodnocen zásah do kulturních dominant i estetických hodnot jako žádný a zásah do harmonického měřítka krajiny jako slabý. Absurdní a vnitřně rozporné je i tvrzení, že „nová linie komunikace přinese pozitivní prvek – doprovodnou linii dřevin, která významně sníží negativní vliv spojky na krajinný ráz“. Autor tedy negativní vliv spojky na krajinný ráz přiznává, avšak v závěrech jej bagatelizuje. Autor v této části projevil minimálně neodborný, příp. i zaujatý přístup k hodnocení. Vyjádření pana Ing, Jiřího Šuráně, MBA k posudku: Posudek rozdělením ucelené výhrady na několik částí a individuálním vypořádáním těchto částí smysl výhrady zkreslil, takže výsledek vypořádání je nerelevantní a zřetelně postrádá objektivitu. Smyslem výhrady byly závažné vnitřní rozpory v údajích a závěrech autora dokumentace týkajících se hodnocení vlivu záměru na krajinu, vedoucí k nenaplnění požadavku dle § 2 zákona dokumentací. Konkrétně byl v dokumentaci zároveň - bez dat a podkladů byl kvantifikován vliv výstavby a provozu na krajinný ráz jako malý až střední, - použit metodicky nepřípustný způsob hodnocení, totiž že velmi zatíženou krajinu lze zatěžovat i nadále, který vedl k závěru, že realizace Vestecké spojky nepřinese výrazné zhoršení harmonických vztahů v krajině,

- použit argument, že záměr přinese novou hmotu technické stavby velkého měřítka a stovky metrů protihlukových valů a zároveň byl hodnocen zásah do kulturních dominant i estetických hodnot jako žádný a zásah do harmonického měřítka krajiny jako slabý, - použit argument, že nová linie komunikace přinese pozitivní prvek – doprovodnou linii dřevin, která významně sníží negativní vliv spojky na krajinný ráz - tedy negativní vliv záměru na krajinný ráz byl přiznán. Rozdělením výhrady autoři posudku uvedené rozpory ve svých komentářích nevypořádali, naopak zahladili. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zásadně odmítáme názor, že bychom se snažili v rámci posudku něco zahlazovat. Snažili jsme se vypořádat připomínku po částech tak, jak jsme pochopili tuto připomínku v jejím kontextu. Proto jsme v posudku uvedli následující fakta pro jednotlivé dílčí části vyjádření tak, jak jsme ho chápali. Za uvedenými fakty si i nadále stojíme: „K hodnocení krajinného rázu v současnosti neexistuje žádná závazná metodika. Existuje však několik pomocných metodik zabývajících se krajinným rázem. Jejich využití je zcela individuální. Jedná se např. o následující metodiky: 1/ Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě (metodické doporučení), AOPK ČR 1999, Míchal, I.; Metodický podklad hodnocení krajinného rázu v chráněných krajinných oblastech, SCHKO ČR 1997, Bukáček, R.; 2/ Matějka, P. a kol.; Löw, J. a Míchal, I.: Krajinný ráz. Lesnická práce. Kostelec nad Černými lesy 2003, 3/ Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz – metodický postup. ČVUT Praha 2004. I. Vorel; R. Bukáček; P. Matějka; M. Culek; P. Sklenička. I přesto, že pro hodnocení vlivu záměru na krajinu a krajinný ráz existují metodiky hodnocení, je vždy toto hodnocení určitým způsobem subjektivní. Autor připomínky uvádí ve svém vyjádření, že nejsou hodnoceny konkrétní prvky, a přesto je vyvozováno, že záměr zasáhne do krajinného prostoru „celkově poměrně málo“. Není pravda, že dokumentace EIA vyvozuje tento závěr bez posouzení vlivů na jednotlivé složky krajinného rázu. V souladu s metodikou hodnocení krajinného rázu zpracovanou Ing. arch. Vorlem

a kol. byly hodnoceny tyto ukazatele: zásah do přírodních hodnot, zásah do VKP, zásah do ZCHÚ a prvků NATURA 2000, zásah do kulturních a historických hodnot, zásah do estetických hodnot, zásah do kulturních dominant, zásah do harmonického měřítka a harmonických vztahů. Intenzita vlivu záměru na tyto ukazatele byla hodnocena na základě pětibodové stupnice (zásah žádný – zásah velmi silný). Vyvozené závěry zpracovatele dokumentace EIA vychází z výše zmíněného hodnocení jednotlivých aspektů dotčeného krajinného prostoru. Autor posudku nemá k předloženému hodnocení připomínky, s vyvozenými závěry se ztotožňuje.“ Další reakcí byly odpovědi na další části připomínky, za kterými si také stojíme, a není nám jasné, jak jsme měli dle pana Ing. J. Šuráně, MBA tato vyjádření zkreslovat. Metodicky rozporný je způsob hodnocení, např. v téže kapitole je uvedeno zároveň, že stavba „přinese novou hmotu technické stavby velkého měřítka a stovky metrů protihlukových valů“ a zároveň je v tabulce nedoloženě hodnocen zásah do kulturních dominant i estetických hodnot jako žádný a zásah do harmonického měřítka krajiny jako slabý.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: „Dle metodiky hodnocení krajinného rázu Ing. arch. Vorla a kol. je estetická hodnota krajiny vyjádřením přírodních a kulturních hodnot, harmonického měřítka a vztahů v krajině; předpokladem vzniku estetické hodnoty jsou subjektivní vlastnosti pozorovatele, objektivní okolnosti pozorování a objektivní vlastnosti krajiny (skladba a formy prostorů, konfigurace prvků, struktura složek). Harmonické měřítko krajiny vyjadřuje takové členění krajiny, které odpovídá harmonickému vztahu činností člověka a přírodního prostředí; z hlediska fyzických vlastností krajiny se jedná o soulad měřítka celku a měřítka jednotlivých prvků. Jak již bylo zmíněno v předcházejícím komentáři k problematice hodnocení krajinného rázu, je hodnocení určitým způsobem vždy subjektivní. K hodnocení harmonického měřítka krajiny nemá autor posudku žádné připomínky. Vliv záměru na estetickou hodnotu území by bylo možné označit jako slabý zásah. Tato změna však nebude mít podstatný vliv na celkové hodnocení záměru z hlediska krajiny a krajinného rázu.“ Domníváme se, že jsme tímto vyjádřením dostatečně vysvětlili to, co pan Ing. Jiří Šuráň, MBA zpochybňoval. Absurdní a vnitřně rozporné je i tvrzení, že „nová linie komunikace přinese pozitivní prvek – doprovodnou linii dřevin, která významně sníží negativní vliv spojky na krajinný ráz“. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: „Doprovodná zeleň podél komunikace přispěje k začlenění stavby do krajiny. Je to standardní postup nejen u nás, ale i v zahraničí. Zpracovatel posudku nemá k této skutečnosti připomínky. Upozorňuje, že rozsah navržených sadových úprav je dostatečný.“ Doprovodná zeleň, terénní vlny a valy jsou vždy v rovinné krajině krajinotvorným prvkem. Na tom není nic absurdního. Jsou to standardní prvky používané v zahraničí. Autor tedy negativní vliv spojky na krajinný ráz přiznává, avšak v závěrech jej bagatelizuje. Autor v této části projevil minimálně neodborný, příp. i zaujatý přístup k hodnocení. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: „S uvedenou připomínkou se autor posudku neztotožňuje, nepovažuje předložené hodnocení vlivu stavby na krajinný ráz za jakkoliv neodborné. Vysvětlení postupu hodnocení bylo provedeno výše“.

Není co již dodat. Autor posudku ani dokumentace danou situaci nijak nebagatelizoval, pouze konstatoval zjištěná fakta. Domníváme se, že posudek se vypořádal s problematikou krajinného rázu a vysvětlil přístup k daným hodnocením. Odmítáme však v rámci posudku posuzovat jednotlivá slovní spojení, tak jak to nastiňuje pan Ing. Jiří Šuráň, MBA, když je třeba se dívat na záměr jako na celek. Navrhované valy mají za cíl snížit především hlukové zatížení, a protože i v rámci krajinného rázu a krajinotvorby je právě doprovodná zeleň a další valy a terénní vlny velmi pozitivním prvkem, potom i posudek ve svém návrhu stanoviska doporučuje rozšířit celkový rozsah valů podél komunikace i o tzv. ochranné valy, které budou dotvářet scenérii v jinak rovinaté krajině. To je normální standardní postup a návrh dalších již doplňujících a rozšiřujících opatření nad rámec nutných požadavků. I posudek tedy doporučuje použít krajinotvorné prvky typu valů a doprovodné zeleně tak, aby předmětná komunikace byla co nejlépe začleněna do zdejší krajiny. Zpracovatel posudku na tom nevidí nic nestandardního anebo zavádějícího, či zahlazujícího. 4) S nulovou variantou jsou jen formálně porovnávány vybrané ukazatele (viz část E), pro některé vlivy chybí kvantifikace.

Vyjádření pana Ing, Jiřího Šuráně, MBA k posudku: K dané výhradě posudek uvádí, že skutečnost, že pro některé vlivy chybí kvantifikace, není nutně chybou, a že některé vlivy kvantifikovat nelze, příp. nelze kvantifikaci jednoznačně interpretovat. Zákon nedává autorům posudku kompetenci k rozhodování o tom, jestli chybějící reflexe požadavků zákona je či není chybou. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: K tomuto bodu bylo v posudku jednoznačně uvedeno a zdůvodněno. „Kapitola E by měla dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění obsahovat porovnání variant řešení záměru (pokud byly předloženy). Autor posudku neshledal z hlediska rozsahu ani obsahu kapitoly v dokumentaci EIA nedostatky. Pro všechny výhledové roky a stavy jsou posouzeny rovněž varianty bez realizace záměru. S těmito výchozími předpoklady dále pracuje rozptylová i akustická studie (obě vycházejí ze společných dopravně-inženýrských podkladů) a z dominantnosti vlivů těchto parametrů na ŽP. Dokumentace EIA důsledně porovnává stav bez realizace záměru a stav s realizací záměru. Z tohoto přístupu jasně vyplývá, jak velký je vlastní příspěvek záměru např. k akustické situaci a znečištění ovzduší. Nulová varianta tedy není zpracována jen formálně, ale je aktivně využita při porovnání stavu se záměrem a stavu bez záměru. Dokumentace EIA provádí hodnocení dle § 5 odst. 1 v přiměřeném rozsahu, dle obvyklého rozsahu sledovaných ukazatelů pro daný typ záměru, tj. provádí zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení záměru na životní prostředí. Skutečnost, že pro některé vlivy chybí kvantifikace, není nutně chybou, některé vlivy, např. vlivy na krajinný ráz de facto kvantifikovat nelze, resp. jejich kvantifikaci nelze jednoznačně interpretovat.“ Zákon samozřejmě nedává autorovi posudku kompetenci k rozhodování a autor posudku také toto nezpochybňuje. Ale je také nutné si uvědomit, že každý zákon je pouze doporučenou normou a nemůže podchytit veškeré eventuality, které mohou v životě vzniknout. V oblasti posuzování vlivů na ŽP již vůbec ne, protože množství řešených záměrů a problematik řešení je taková šíře, že toto není možné jednou zákonnou normou postihnout. Zpracovatel posudku tak pouze reaguje na daný záměr a vyjadřuje svůj názor. Je nezpochybnitelný fakt, že řadu vlivů a faktorů není možné přesně kvantifikovat. Důvodem může být to, že tyto faktory anebo vlivy přesně kvantifikovat nelze, anebo

také to, že projektová příprava není ještě zpracována v takové podrobnosti, která by byla pro tyto přesné kvantifikace a možnosti porovnání třeba. 5) V rozporu s částí E Přílohy 4 zákona nejsou údaje podle částí B, C, D, F, G a H přílohy uvedeny v přiměřeném rozsahu pro obě posuzované varianty a pro všechny posuzované stavy (8 stavů). Pojem „stav“ je dokumentací jednoznačně považován za variantu (viz strana 30) a přitom nejsou údaje pro všechny stavy/varianty v rozporu s požadavky zákona uvedeny a vlivy porovnány. Vyjádření pana Ing, Jiřího Šuráně, MBA k posudku: V rozporu s částí E Přílohy 4 zákona nejsou údaje podle částí B, C, D, F, G a H přílohy uvedeny dokumentací v přiměřeném rozsahu pro obě posuzované varianty a pro všechny posuzované stavy (8 stavů). Pojem „stav“ je dokumentací jednoznačně považován za variantu (viz strana 30) a přitom nejsou údaje pro všechny stavy/varianty v rozporu s požadavky zákona uvedeny a vlivy porovnány. Autoři posudku uvádějí, že není jasné, jaké jsem měl na mysli stavy, varianty, údaje a vlivy, které nebyly porovnány, neboť jsem je konkrétně neuvedl. Výhrada přitom jednoznačně odkazuje na část E Přílohy 4 zákona s tím, že nejsou údaje podle částí B, C, D, F, G a H přílohy uvedeny v přiměřeném rozsahu pro obě posuzované varianty a pro všechny posuzované stavy (8 stavů, které dokumentace jednoznačně považuje za variantu). Výhrada dále uvádí, že vlivy na ŽP pro jednotlivé

varianty nejsou porovnány. Autoři posudku tedy zkreslili výhradu tak, aby neodpovídala liteře zákona a jako takovou ji označili za neurčitou. Nesprávnou záměnou pojmu údaj (výčet uveden v příloze zákona, údaje se neporovnávají) a pojmu varianta a její vlivy (které se porovnávají) z přesné výhrady učinili zmatečnou. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Musíme konstatovat, že pan Ing. Jiří Šuráň, MBA si velmi zakládá na požitých slovních obratech, avšak při abstrahování od zbývajícího vysvětlujícího textu. Tedy jedná se pravděpodobně o záměr za každou cenu prokázat rozpor se zákonem a ne zda uváděné údaje jsou správné, či vytýkaná chyba může anebo nemůže mít vliv na celkové hodnocení záměru, tak jak se snažil tým posudkáře. Pokud by se posuzoval tímto způsobem jakýkoliv záměr, tak nebude projednatelný takřka žádný. A to jako zpracovatelé posudku zásadně odmítáme. Zpracovatel posudku má, dle našeho názoru, za úkol především zhodnotit předloženou dokumentaci po odborné stránce a bez jakýchkoliv emocí a ovlivňování jakoukoliv stranou. Tedy na základě předložených podkladů a doplňujících informací a údajů. Z dokumentace jednoznačně vyplývá, že byly posuzovány pouze dvě základní varianty – str. 29 nahoře a ty se posuzovaly v rámci 8 stavů lišících se rokem a stavem komunikační sítě. Pouze na str. 30 je uvedena věta, kterou pan Ing., Jiří Šuráň, MBA pravděpodobně vzal jako rozhodující, kde se praví: „ Ve variantách 1A-1C je zohledněn předpoklad zachování stávající regulace …“. Všude v textu je však převážně uveden stav 1A -1C, a tak je to taky týmem posudkáře chápáno. Takže nikde v textu není popsáno jednoznačně, že stav = varianta, jak tvrdí pan Ing. Jiří Šuráň, MBA. Naopak je s těmito pojmy v dokumentaci manipulováno velmi citlivě. Zpracovatel posudku toto bere spíše jako přepis v textu, než věcnou chybu mající vliv na celkové hodnocení záměru a odmítá takovéto manipulace s textem a nařčení zpracovatelů posudku. Dle vysvětlení pana Ing. Jiřího Šuráně, MBA, co měl na mysli ve své připomínce, že v části E Přílohy 4 zákona nejsou údaje podle částí B, C, D, F, G a H přílohy uvedeny v přiměřeném rozsahu pro obě posuzované varianty a pro všechny posuzované stavy (8 stavů). Opět musíme konstatovat, že ani příloha č. 4 není dogma. To ostatně dokladuje samotný zákon č. 100/2001 Sb., kde pro předchozí stupeň procesu EIA - zjišťovací řízení, §7, např. odst. 1, kde je úkolem tohoto stupně definovat rozsah dokumentace.

Bylo by velmi obtížné a asi i dost nepřehledné porovnávat všech 8 stavů podle všech jednotlivých kapitol dokumentace EIA. Dle názoru zpracovatele posudku udělal zpracovatel dokumentace vyhodnocení pro všechny vlivy, které je možné kvantifikovat a pro ostatní alespoň verbální přehledné zhodnocení. Navíc stavy (jedná se o dopravní zátěže) se týkají pouze některých faktorů životního prostředí (např. imise, hluku) a tedy není možné je porovnávat pro všechny faktory životního prostředí tak, jak požaduje pan Ing. Jiří Šuráň, MBA. Výhradu pana Ing. Jiřího Šuráně, MBA posudkář nezkreslil, ani ji nečinil zmatečnou, jen opravdu nepochopil tuto výhradu, neboť dle zkušeností a praxe zpracovatele posudku byla tato kapitola zpracována v dostatečném rozsahu k danému záměru, stupni a podrobnosti dostupných podkladů a dávala dostatek podkladů pro další rozhodování o daném záměru. 7) Jen formálně je posouzena možnost havárií a jejich vliv na životní prostředí při provozování záměru dle § 5 odst. 3 zákona. Je pouze uvedeno (kap. D.III), že havárie nelze vyloučit. Není posouzen a kvantifikován vliv možných havárií na životní prostředí a zejména není posouzen vliv nestandardního objemu dopravy při havárii na D1 či pražském okruhu se svedením dopravy na Vesteckou spojku.

Vyjádření pana Ing, Jiřího Šuráně, MBA k posudku: Autoři konstatují pravdivost výhrady týkající nerespektování ustanovení § 5 odst. 3 zákona a zároveň vyvozují, že tato skutečnost je jen formálním nedostatkem. Zákon nedává autorům posudků k dokumentaci EIA žádnou kompetenci k rozhodování o formálnosti či neformálnosti nedostatků dokumentace spočívajících v nerespektování požadavků zákona. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: V posudku bylo uvedeno následující: „Dokumentace EIA definuje možné havárie a jejich vliv na životní prostředí nejen v příslušné kapitole D.III. dokumentace EIA. Řada případných rizik je však popsána již v předcházející kapitole D.I. Autor námitky konstatuje, že dokumentace neposuzuje a nekvantifikuje hodnocení rizik havárií a nestandardních stavů při provozování záměru. Zpracovatel posudku konstatuje, že v tomto případě má autor námitky pravdu, nicméně vzhledem k tomu, že jde o nestandardní, obtížně predikovatelné a hodnotitelné události a při objízdných trasách se jedná o krátkodobé stavy, považuje tuto skutečnost za formální nedostatek, který nemá vliv na celkové závěry dokumentace. Závěry uvedené v dokumentace EIA týkající se možných havárií je možné aplikovat i na zmíněný nestandardní objem dopravy na Vestecké spojce (při havárii na D1 či Pražském okruhu). Je však nutné podotknout, že tyto stavy jsou krátkodobého charakteru. Na tomto vyjádření autor posudku trvá. Dle vyjádření pana Ing. Jiřího Šuráně, MBA by asi opravdu bylo vhodnější, kdyby posudky zpracovávali právníci a pouze kontrolovali, zda dokumentace naplnila, či neplnila literu zákona. V tom případě však není nutný odborný názor a tedy ani u soudu by nemuseli fungovat soudní znalci v daných oborech. S tímto názorem pana Ing. Jiřího Šuráně, MBA se zásadně v procesu EIA neztotožňujeme. 8) V rozporu s ustanovením § 10b odst. 2 není přihlédnuto ke vlivům jiných koncepcí nebo záměrů, které budou uskutečněny před provedením koncepce nebo v průběhu jejího provádění, popřípadě jejichž provedení je zamýšleno. Konkrétně není přihlédnuto k dokumentaci záměru Exit 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice (ZKZP) - MZP208 zpracované EIA SERVIS s.r.o. a zveřejněné dne 25. 10. 2011. Tato dokumentace (dále jen dokumentace EXIT 4) uvádí (kap. B.I.6.), že „řešení předpokládá výhledové připojení

komunikace Újezd u Průhonic návrh křižovatky připojení MČ Praha – na sever od dálnice proto je návazná

ve směru na Újezd u Průhonic, a že výhledové spojení s MČ Praha – funkční třídy B2 v kategorii MS2 ck 9/9/50 není součástí této stavby, je však zpracován jako jeden celek pro průkaznost možnosti příp. Újezd u Průhonic“. Dále uvádí, že „další komunikační propojení směrem D1 není součástí platné územně plánovací dokumentace hl. m. Prahy, a místní komunikace pouze uvažována a prokázána, ale nikoliv navržena“.

Předkládaná dokumentace se však v rozporu s výše uvedenou koncepcí dokumentace EXIT 4 nezabývá vlivem spojení křižovatky dle záměru k obcím na severovýchod, se kterým je navíc v současnosti ve výhledu počítáno a je uvedeno v platné územně plánovací dokumentaci hl. m. Prahy, ani návaznou místní komunikací z MČ Praha – Újezd u Průhonic směrem na sever, která je dokumentací EXIT 4 uvažována a prokázána a přesto nejsou její vlivy v rozporu se zákonem vzaty v úvahu. Tuto návaznou komunikaci předkládaná dokumentace dokonce bez relevantních podkladů v rozporu s dokumentací EXIT 4 vylučuje (viz strana 6 a 17). Pro splnění požadavků zákona je proto nezbytné dopracovat dokumentaci o vlivy spojené s navazujícími komunikacemi z vyústění křižovatky EXIT 4 směrem na severovýchod nebo vyloučení možnosti této komunikace řádně doložit. Není uvedeno pro jaký časový odstup mezi realizací předkládaného záměru a záměru dle dokumentace EXIT 4, který posuzovaný záměr

podmiňuje, je předkládaná dokumentace platná. Časové parametry jednotlivých fází záměru rovněž chybí. Vyjádření pana Ing, Jiřího Šuráně, MBA k posudku: Výhrada se týkala nerespektování ustanovení § 10b odst. 2 (není přihlédnuto ke vlivům jiných koncepcí nebo záměrů, které budou uskutečněny před provedením koncepce nebo v průběhu jejího provádění, popřípadě jejichž provedení je zamýšleno) zejména v případě návazné místní komunikace z MČ Praha – Újezd u Průhonic směrem na sever, která je dokumentací EXIT 4 D1 A DOPRAVNÍ PŘIPOJENÍ ZÁPADNÍ KOMERČNÍ ZÓNY PRŮHONICE (EXIT 4) uvažována a prokázána a přesto nejsou její vlivy v posuzované dokumentaci v rozporu se zákonem vzaty v úvahu. Tuto návaznou komunikaci posuzovaná dokumentace dokonce bez relevantních podkladů v rozporu s dokumentací EXIT 4 vylučuje (viz strana 6 a 17). Autoři posudku uvádějí, že dle jejich názoru je vyloučení možnosti pokračování komunikace dále směrem na severovýchod v dokumentaci řádně doloženo, aniž by toto tvrzení jakkoliv doložili. Takové nedoložené tvrzení (zejména s přihlédnutím k obsahu dokumentace EXIT 4) nelze považovat za objektivní a zároveň autoři posudku nedoložili, že dokumentace odpovídá požadavkům zákona v plném rozsahu. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Autoři posudku tuto připomínku rozdělili po jednotlivých logických částech a postupně odpovídali. Trvají na svém vyjádření k posudku, které bylo na str. 271 v komentáři zpracovatele posudku a znělo: „Autor posudku podotýká, že ve stavech se záměrem (1B, 1C, 1E a 2B) byla do výpočtů v dopravněinženýrských podkladech zahrnuta i Západní komerční zóna Průhonice (ZKZP). Pojem záměr v DIP zahrnuje tyto stavby: MÚK Exit 4 na dálnici D1, Vestecká spojka a Západní komerční zóna Průhonice (ZKZP). Na základě zpracovaných kartogramů intenzit dopravy pro jednotlivé posuzované varianty/stavy bylo provedeno mj. posouzení vlivů na akustickou situaci a znečištění ovzduší. Vliv dopravy indukované ZKZP je tak řádně vyhodnocen a posouzen. Při konstrukci modelového výpočtu dopravního zatížení se vychází z dostupných podkladů, zejména pak z platného územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Rozvojová území, která nejsou podchycena v ÚP SÚ, byla zohledněna pouze v odůvodněných případech (pokročilý stav přípravy změny ÚP SÚ). Realizace komerčních zón se odvíjí od záměrů investorů, jejich finančních možností

a v neposlední řadě od projednávání záměrů ve vztahu k územním plánům a v dalších správních řízeních. Určit skutečně reálný rozsah komerčních zón na 5 nebo dokonce 20 let dopředu je prakticky nemožné, jejich celkový rozsah a vzájemné spolupůsobení lze jen odhadovat. Je třeba si také uvědomit, že pokud by byly realizovány všechny zamýšlené komerční zóny od Šeberova až po Říčany, patrně by došlo k rozdělení nikoliv neomezeného okruhu návštěvníků těchto zón a v případě velké koncentrace těchto funkcí objem generované dopravy na jednotku plochy klesá. Rok 2030 zachycuje jednu z variant posuzovaných v rámci dokumentace EIA, kde je zahrnut konečný výhledový rozvoj území (zprovoznění ZKZP, komerční zóny Čestlice jih, Nupaky a rozvojového území obce Rozkoš a Újezd – včetně komunikace Formanská) i komunikační sítě širšího spádového území, tak jak bylo předpokládáno v době zpracování dokumentace (červen 2011). Se záměrem „Propojovací komunikace Formanská - Exit 4 a administrativní a obytný soubor Praha - Újezd" se v dokumentaci EIA počítá.“ Je třeba podotknout, že zmiňovaná propojovací komunikace skutečně byla zahrnuta v posouzení EXIT 4, neboť s ním přímo souvisela svým napojením. S Vesteckou spojkou souvisí již pouze nepřímo a to generovanou dopravou, která bude přivedena na Vesteckou spojku z této oblasti po zmiňované komunikaci přes EXIT 4. Jedná se tedy pouze o vliv dopravního zatížení, které

je zahrnuto v komplexním posouzení a kartogramech DIP pro obě stavby. Toto bylo jednoznačně doloženo v předložené dokumentaci. Z předložené DIP vychází rozptylová a hluková studie na Vesteckou spojku. Další část vyjádření: Pro splnění požadavků zákona je proto nezbytné dopracovat dokumentaci o vlivy spojené s navazujícími komunikacemi z vyústění křižovatky EXIT 4 směrem na severovýchod nebo vyloučení možnosti této komunikace řádně doložit. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Odpověď v posudku uvedená na str. 271 v posledním odstavci a pokračující na str. 272 zněla: „Autor posudku se dále odkazuje na své předcházející komentáře ve vyjádřeních k problematice pokračování komunikace dále, podél Milíčovského lesa v trase tzv. JVK (jihovýchodní krátká). Dle jeho názoru je vyloučení možnosti pokračování komunikace dále směrem na severovýchod v dokumentaci EIA řádně doloženo. Dokumentaci EIA tak není třeba z tohoto důvodu vracet k dopracování.“ Připojovací komunikace EXIT4 – Újezd u Průhonic, byla řešena v rámci dokumentace na EXIT 4, a v rámci posouzení Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 byla již zahrnuta pouze generovanou dopravou z této části území přes EXIT 4 na Vesteckou spojku. To je jednoznačně dokladovatelné v DIP. 9) Dokumentace se zmiňuje o variantě záměru na základě studie Ing. Preiningera a jsou uvedeny převzaté důvody (str. 28), proč není varianta posuzována. V souladu se zákonem (Příloha 4, část B.I.5) jsou uvedeny i důvody z hlediska životního prostředí. Lze však dostatečně odůvodnit názor, že tyto důvody jsou nesprávné, zavádějící a svědčí dokonce ve prospěch závěrů opačných než dokumentací vyvozených. Je uvedeno, že „řešení dle vyloučené varianty zajistí nárůst dopravy na Kunratické spojce, která vede v blízkosti soustavy rybníků (Šeberák, Kunratický, Šeberovský, Hrnčířský) tedy chráněné lokality – ZCHÚ – přírodní památky Hrnčířské louky a nové obytné výstavby v Šeberově – proto je z hlediska ochrany ŽP tato varianta nepřijatelná.“ Přírodní památka Hrnčířské louky dle vyhlášky NVP č.5/1988 Sb. NVP ze 4. 7. 1988 však

ve skutečnosti neobsahuje rybník Šeberák ani Kunratický rybník, ale Šeberovský rybník, Brůdek, Jordánek, Sladkovský a Hrnčířský rybník. Kunratická spojka je od správně určené vyhlášené chráněné lokality vzdálena naprosto srovnatelně jako na záměr navazující silnice II/603 zahrnutá a posuzovaná v dokumentaci záměru. Ze závěrů dokumentace proto logicky vyplývá, že posuzovaná varianta s pokračováním záměru silnicí II/603 ve směru na křižovatku Vestec je z hlediska ochrany ŽP nepřijatelná. Tato skutečnost je však v diametrálním rozporu s celkovým závěrem dokumentace. Důvěryhodnost dokumentace je proto závažným způsobem zpochybněna. Uváděná skutečnost, že ke shora uvedené studii nebylo vydáno kladné stanovisko ÚRM (nebylo vydáno ani záporné stanovisko) není z hlediska zákona relevantní a nelze toto a podobná tvrzení uvádět jako důvod pro vyloučení této varianty z posuzování. Tvrzení, že dopravní řešení dle studie bylo ÚRM projednáno je navíc nepravdivé (viz Příloha 16_02 k dokumentaci EXIT 4). Vyjádření pana Ing, Jiřího Šuráně, MBA k posudku: Dokumentace argumentovala tím, že řešení dle vyloučené varianty Preininger zajistí nárůst dopravy na Kunratické spojce, která vede v blízkosti soustavy rybníků (Šeberák, Kunratický, Šeberovský, Hrnčířský) tedy chráněné lokality – ZCHÚ – přírodní památky Hrnčířské louky a nové obytné

výstavby v Šeberově – proto je z hlediska ochrany ŽP tato varianta nepřijatelná.“ Ve skutečnosti je však Kunratická spojka od správně určené vyhlášené chráněné lokality vzdálena srovnatelně jako na záměr navazující silnice II/603 zahrnutá a posuzovaná v dokumentaci záměru. Ze závěrů dokumentace proto logicky vyplývá, že posuzovaná varianta s pokračováním záměru silnicí II/603 ve směru na křižovatku Vestec je z hlediska ochrany ŽP nepřijatelná. Autor posudku nechápe logiku věci a argumentuje tím, že soustava rybníků se nachází blíže Kunratické spojce než záměru. Přitom vyzdvihuje skutečnost, že jednotlivá část přírodní památky je ještě blíže Kunratické spojce než záměr a doplňuje argument rizika havárie na Kunratické spojce v této lokalitě (aniž bere v úvahu směr proudění, který směřuje od památky dále). Doplňuje dále, že Kunratická spojka navíc není schopna zajistit adekvátní dopravní obsluhu území, neboť je již v současné době značně přetížena a není schopna plnit stejnou dopravní funkci jako navržená Vestecká spojka. Výhrada dále uvádí, že skutečnost, že k uvedené studii Preininger nebylo vydáno kladné stanovisko ÚRM (nebylo totiž vydáno ani záporné stanovisko) není z hlediska zákona relevantní a nelze toto tvrzení uvádět jako důvod pro vyloučení této varianty z posuzování. Tvrzení, že dopravní řešení dle studie bylo ÚRM projednáno je navíc nepravdivé (viz Příloha 16-02). Autoři posudku reagují na výhradu tím, že doplňují oproti textu dokumentace další listiny, ze kterých dle jejich názoru vyplývá důvody, proč se není nutné studií jako variantou záměru zabývat. Ustanovení § 9 odst. 5 zákona stanoví, že zpracovatel posudku nesmí posuzovanou dokumentaci přepracovávat ani ji doplňovat. Autoři posudku se doplněním argumentů dokumentace o vlastní hodnocení související problematiky havárií, doplněním argumentů dokumentace o hodnocení varianty Preininger a doplněním argumentů dokumentace o další v dokumentaci neuvedené důvody pro její odmítnutí pravděpodobně dopustili porušení zákona. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Poměrně rozsáhlou připomínku pana Ing. Jiřího Šuráně, MBA se zpracovatelský tým posudku snažil vysvětlit ve dvou částech a to následujícím způsobem: „Zpracovatel posudku souhlasí s připomínkou, že výčet rybníků označených jako součást přírodní památky Hrnčířské louky je nepřesný. Do přírodní památky Hrnčířské louky jsou skutečně zahrnuty tyto rybníky: Hrnčířský rybník, Šeberovský rybník, Sladkovský rybník, bezejmenný rybník severně od Sladkovského rybníka, Brůdek a Jordánek.

Vzdálenost Kunratické spojky a Vestecké spojky od zmíněné přírodní památky však není srovnatelná. Vestecká spojka se nachází cca 700 m od zvláště chráněného území, zatímco Kunratická spojka vede v podstatně menší vzdálenosti od dané památky (cca 180m od Šeberovského rybníka, přičemž při průchodu mezi Šeberovským rybníkem a Šeberákem vede cca 15 m od rybníku, ležícím v této soustavě těsně pod Šeberovským rybníkem (což v případě havárie na Kunratické spojce přenáší případná rizika do blízkosti PP)). Kunratická spojka navíc není schopna zajistit adekvátní dopravní obsluhu území, neboť je již v současné době značně přetížena a není schopna plnit stejnou dopravní funkci jako navržená Vestecká spojka.“ To byla fakta reagující na připomínku pana Ing. Jiřího Šuráně, MBA, tak jak ji zpracovatelský tým logicky vyhodnotil a pochopil. Uváděná skutečnost, že k uvedené studii nebylo vydáno kladné stanovisko ÚRM není z hlediska zákona relevantní a nelze toto a podobná tvrzení uvádět jako důvod pro vyloučení této varianty. Tvrzení, že dopravní řešení bylo na ÚRM projednáno je navíc nepravdivé.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: K této části připomínky se posudkář vyjádřil následujícím způsobem, kde popsal důvody, proč tato varianta nebyla dále sledována, a na svém vyjádření trvá: „Uváděná skutečnost vychází z předchozí vrácené dokumentace EIA, kde zpracovatel uvádí, že navržené varianty ze studie Ing. Preiningera vyřazují Vesteckou spojku jako sběrnou komunikaci městského významu a místo toho orientují systém místních komunikací i Vesteckého přivaděče z Pražského okruhu buď na přetíženou Kunratickou spojku a na přetíženou křižovatku Chodov na D1 nebo přímo na tuto křižovatku. Tyto varianty dopravní situaci v oblasti neřeší, neboť: 1/ Nezaručují obsluhu území, a tím rozvoj obcí daný ve schválených územních plánech. 2/ Konzervují pohyb vozidel na síti místních pomalých a poddimenzovaných komunikací (záporný vliv na ŽP). 3/ Přesouvají rostoucí zátěž z pokračující urbanizace území u hl. m. Prahy na přetížené komunikace Vídeňská, Kunratická spojka a křižovatka Chodov. 4/ Neumožňují napojení z obchvatu Šeberova do kapacitní sběrné komunikace, jíž je právě Vestecká spojka. 5/ Způsobují nárůst dopravy na Kunratické spojce, která vede v ZCHÚ - Přírodní památky Hrnčířské louky a nové obytné výstavby v Šeberově - proto je z hlediska ochrany ŽP tato varianta nepřijatelná. 6/ Cílem studie je přenesení problematiky přetížené místní sítě v celé oblasti orientace dopravy na křižovatku Chodov a Jižní Město, přičemž tato křižovatka představuje hlavní spojnici Jižního Města s centrem, navíc zde má být vedena tramvajová trať. Kapacita a bezpečnost křižovatky je na hranici únosnosti a jakákoliv přestavba je z hlediska územně plánovacího, pozemkového i technického provedení nereálná. Výše uvedená studie byla již v minulosti odmítnuta dopravními institucemi a samosprávou, nejnověji též vyjádřeními ÚRM a TSK. Z tohoto důvodu se zpracovatel dokumentace EIA touto variantou dopravní obsluhy území dále nezabýval. Autor posudku pokládá výše uvedené informace za dostatečně pádný argument, proč byla navržená varianta z posouzení EIA vyloučena a s těmito důvody se ztotožňuje.

Zpracovatel posudku skutečnost, že k uvedené studii Preininger nebylo vydáno kladné stanovisko ÚRM, nepovažuje za jediný důvod pro odmítnutí této studie a považuje tuto skutečnost pouze za další hledisko odborných institucí. Ve stanovisku Útvaru rozvoje hl. m. Prahy ze dne 13. 8. 2010 (č. j. 8116/10) je mimo jiné dokumentováno, že Studie dopravní obsluhy JV segmentu Prahy“ (Ing. arch. Preininger, 2004) se značně liší od schválených územně plánovacích dokumentací a že k této studii URM nevydal kladné stanovisko. Uvedená studie je navíc již značně neaktuální, neboť byla zpracována v roce 2004.“ Zpracovatel posudku konstatuje, že dokumentaci EIA nikterak nedoplňoval, ani nepřepracovával. Pouze si vyžádal dílčí podklady, doplňující údaje a informace pro svou argumentaci a vysvětlení a vypořádání došlých připomínek, což mu zákon umožňuje a nic takového nezakazuje. 10) Dokumentace neposuzuje dostatečně v rozporu s rozsahem záměru vliv dopravy z ZKZP a dalších pravděpodobných staveb v relevantní oblasti. Dokumentace tudíž nemůže být platná, neboť nezohledňuje skutečný a podložený stav po dokončení záměru dle dokumentace EXIT 4 a ani jej zohledňovat v současné době nemůže. Je otázkou, proč je vůbec dokumentace zpracovávána v předstihu před zahájením realizace záměru dle dokumentace EXIT 4.

Vyjádření pana Ing, Jiřího Šuráně, MBA k posudku: Posudek v této části výhrady týkající se vlivů dopravy nevypořádává pravdivě. Není např. uvažován vliv rozvojových záměrů v Pitkovicích, Benicích a Uhříněvsi. Vlivy dopravy musí být dle zákona a rozsudků Nejvyššího správního soudu posouzeny na nejhorší možný stav. Postup autorů lze označit za neobjektivní. Autoři posudku také nedoložili, že dokumentace odpovídá požadavkům zákona v plném rozsahu. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Všechny stavby a záměry v okolí, které by mohly relevantním způsobem ovlivnit provoz na Vestecké spojce, byly zahrnuty dle územně plánovacích dokumentací do jednotlivých stavů v rámci zpracované DIP. Není vůbec jasné, jakým napojením a jakým způsobem by mohly výše jmenované záměry ovlivnit výrazným způsobem provoz na Vestecké spojce, když je navíc v návrhu stanoviska navržen zákaz vjezdu TNA nad 12 tun. V rámci zpracované DIP byly vytipovány právě stavy s nejvyššími dopravními zátěžemi v území, tedy nejméně příznivé pro danou oblast. Je otázkou, proč je vůbec dokumentace zpracovávána v předstihu před zahájením realizace záměru EXIT 4. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Na tuto připomínku posudek reagoval následujícím způsobem a naše stanovisko i nadále trvá: „Zpracovatel posudku neshledal žádné důvody, proč by nemohla být stavba EXIT 4 a Vestecká spojka projektově připravována de facto paralelně. Je nutné upozornit, že se navíc předpokládá současné, či s mírným posunem zprovoznění obou výše zmíněných záměrů (viz podmínka Návrhu stanoviska).“ Vyjádření pana Ing, Jiřího Šuráně, MBA k posudku: Na základě výše uvedených dílčích skutečností lze dostatečně odůvodnit závěr, že autoři postupovali při zpracování posudku v rozporu se zákonem (§ 19 odst. 2, § 9 odst. 5) neobjektivně, neposoudili dokumentaci v plném rozsahu, tuto doplňovali o vlastní argumenty podpůrné pro posuzovanou dokumentaci a ustanovení zákona vykládali způsobem podpůrným pro posuzovanou dokumentaci. Žádám proto o neprodlené zahájení řízení o odejmutí autorizace autorovi posudku Ing. Liboru Ládyšovi pro porušení zákona č. 11/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů závažným způsobem

a opakovaně (viz můj podnět evidovaný pod č.j. 63535/ENV/12). Požaduji též přezkoumat, jestli může být osoba bez autorizace Ing. Zuzana Vošická autorem posudku. Shrnutí: K vyjádření pana Ing. Jiřího Šuráně, MBA je třeba konstatovat, že komplexnost a úplnost dokumentace i ve vztahu k zákonu je hodnocena v jednotlivých částech posudku, které popisují jednotlivé kapitoly dokumentace a komplexně je dokumentace zhodnocena především v části II. posudku. V této části nic zpracovatel posudku nedoplňoval ani nedopracovával. Doplňující informace a podklady si vyžádal a zajistil pouze v pro část V. posudku, aby mohl svou argumentaci případně podložit. To si asi pan Ing. Jiří Šuráň, MBA patrně při formulaci svých námitek neuvědomil. Tuto činnost totiž zpracovateli posudku zákon nezakazuje. Nejedná se o žádné doplňování ani dopracovávání dokumentace, pouze o vypořádání připomínek. Není možné v rámci zákonných časových možností na zpracování posudku, vypořádávat jednotlivé připomínky ve vztahu k jednotlivým paragrafům a odstavcům zákona tak, jak si pan Ing. Jiří Šuráň, MBA představuje a ani to není běžná praxe.

Navíc je nutné podotknout, že každý zákon – zákonná norma je pouze obecnou právní normou, definující obecná pravidla chování, či činnosti subjektů a nemůže tak podchytit veškeré eventuality a možnosti, které přináší běžná praxe. Proto není možné každé ustanovení zákona, a zvlášť v této řešené oblasti, striktně používat na každý záměr. Autentický výklad jednotlivých ustanovení zákona přísluší zákonodárci, či předkladateli zákona, což je v daném případě MŽP. Objektivní hodnocení jakéhokoliv záměru a jeho vlivu na ŽP lze provést pouze při hodnocení faktorů, které lze jednoznačně kvantifikovat a porovnat s normovými, či legislativními požadavky. Ostatní hodnocení je věcí odborného názoru, praxe a zkušenosti, a tedy do značné míry i subjektivního názoru zpracovatele dokumentace, či posudku. Proto je proces EIA prováděn takovýmto způsobem, kdy jednotlivé oprávněné osoby, splňující odborné předpoklady, resp. jejich odborné týmy na straně dokumentace a posudku se buď shodnou anebo neshodnou v názoru na daný hodnocený záměr, či se shodnou ale s určitými výhradami a návrhy na řešení, resp. opatření. Zpracovatel posudku připravuje odborný podklad pro příslušný orgán, který se veřejně projedná a příslušný orgán rozhodne o posuzovaném záměru dle všech informací, které má k dispozici k danému záměru. Dále je třeba poukázat na zkreslenou informaci pana Ing. Jiřího Šuráně, MBA, neboť Ing. Zuzana Vošická nebyla autorem posudku. Autorem a osobou zodpovědnou ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. je Ing. Libor Ládyš. Vzhledem k rozsahu dokumentace, problematiky celého záměru a množství vyjádření není v lidských silách jednoho člověka se v zákonných lhůtách pro jednoho člověka v problematice zorientovat a napsat celý posudek. Proto musí spolupracovat s týmem. Tento postup zákon nezakazuje. Dle § 19, odst. 1 a 2 je jednoznačně napsáno, že zpracování dokumentů uvedených v odstavci 1 (dokumentace i posudek) je povinen zajistit držitel autorizace v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí podle odstavce 1 věty první. Je to normální a logický postup i v jiných profesích např. při projektování, kde autorizovaný inženýr má k sobě celý tým projektantů, kteří nemají autorizaci. Není jasné na základě jaké praxe, či znalostí s procesem EIA vycházel pan Ing. Jiří Šuráň, MBA při sestavení svých připomínek především v oblasti nenaplnění zákona, či neobjektivity v procesu EIA. Proto zpracovatel posudku odmítá jakékoliv nařčení z neobjektivity, protože v tomto případě vycházel z letité obvyklé praxe, která se při hodnocení liniových staveb standardně uplatňuje.

48) Zuzana Ujhelyiová Zuzana Ujhelyiová nesouhlasí se stavbou VS z důvodu narušení Milíčovského lesa a údolí Botiče a zhoršení kvality života hlukovou zátěží. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Posuzovaný záměr posuzuje Vesteckou spojku, která se nachází na opačné straně dálnice D1, a tak se přímý vliv daného záměru na uvedená území nepředpokládá. V Příloze č. 15 dokumentace jsou dále uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena.

Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území. 49) Ulrichovi Občané namítají, že již nyní je dříve rekreační území devastováno množstvím projíždějících aut, hlukem z přeplněné dálnice i z ulice Novopetrovické, posudek je naprosto podhodnocený a rozhodně nesvědčí o znalosti zdejšího prostředí, ale o zaujatosti a poplatnosti firmám, které se snaží zhodnotit své pozemky na úkor obyčejných lidí. Už dnes je sídliště i přilehlé ulice a silnice přeplněné auty i nákladními auty, které si tudy krátí cest ke společnosti Metrans. Dále namítají, že VS by totálně zdevastovala zdejší prostředí, byty by se staly naprosto bezcenné. Posudek je poplatný společnostem, které vlastní okolní pozemky. Občané dále prohlašují, že VS pro trasu JVK by byla stavbou ohrožující životy 100.000 obyvatel Jižního města a okolí. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku opětovně uvádí, že platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic (JVK). Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter

území. 50) Anonymní podání (obdržena pouze 1 strana, nekompletní) Byla vznesena námitka, že případná realizace vynucená proti ochraně životního prostředí a zájmům občanů, může mít negativní vlivy na bytové objekty, občanskou a technickou vybavenost. Dále negativní vlivy na zdraví vlivem exhalací a nadměrné hlučnosti. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere vyjádření na vědomí. Byla vznesena námitka, že již nyní dochází k dopravní přetíženosti, vč. nočních hodin. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere vyjádření na vědomí. Byla vznesena námitka, že větších počtů vozidel přechody, zejména mládež z několika škol v okolí i pro občany Velké problémy mají již nyní zejména pacienti

již nyní jsou na hranici únosnosti vlivem projíždění pro ulici Hviezdoslavovou pro školní a předškolní a pacienty mnohých přilehlých zdravotních zařízení. a invalidé během přecházení ul. Hviezdoslavova.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku bere vyjádření na vědomí. Uvedené vlivy na ulici Hviezdoslavovu však nebyly v Dokumentaci EIA identifikovány. 51) Veřejnost VZOR: MUDr. Gabriela Achiemere, Dominika Aubrecht, Jan Bedřich, Tomáš Březina, Milan Buriánek, MUDr. Petr Bušek, PhD., Jana Caltová, Ing. Martina Císařová, RNDr. Radomír Čabala, Dr., JUDr. Alena Čápová, Ing. Robert Domácí s rodinou, Hana Dušková, Martina Dušková, Arnoštka Dvořáková, Šárka Dvořáková, Vladimíra Fanturová, Ing. Jiří Francek, Ing. Hana Francková, JUDr. Antonín Friml, MBA, Martin Froyda, Maria Froydová, Ing. Pavel Gračko, CSc., Nguyen Hoang Hai, Oto Havelka, Ing. Martin Hess, Ing. Ivo Hofman, Mai Vu, Thi Hong, Ing. Jana Horne, Věra Hovorková, Jiří Chudoba, Ing. Tomáš Janák, Jan Jenčík, Miluška Jenčíková, Ing. Jana Kadeřábková, JUDr. Juraj Károls, Jana Kettnerová, Jan Kovačovič, Karel Králík, Ing. RNDr. Vladimír Krylov, PhD., Alice a Michal Kutzendorferovi, Pavel Kvasnička, Tomáš Kvasnička, Lenka Kvasničková, Mgr. Miloslava Lapáčková, Ing. Zdeněk Levý, Jana Magdálková, Ing. Milan Malý, CSc., Alina Mirakjanová, Chung Dang Ngoo, Tuan Nguyen, Aleš Novák, Jakub Novák, Josef Novák, Tomáš Novák, Darja Nováková, Mgr. Zdeněk Paroulek, Michal Pařízek, Alena Pařízková, Zuzana Paulusová, Dalibor Petrů, Jana Petrů, Ing. Jaromír Petružela, Ing. Dagmar Petruželová, Ing. Magdalena Petruželová, RNDr. Petr Petřík, Ph.D., Ing. Son Phan, Tomáš Prajs, Blanka a Jaromír Přenosilovi, Luděk Příhoda, Eva Příhodová, Renata Pyrochtová, Filip Reigl, Karolína Regalová, Ing. Barbara Rozsypalová, Jana Rysová, Dipl, Ing. Klaus Scholze, Claudia Scholzeová, Renata Scholzeová, Vladimír Skřivánek, Jarmila Skřivánková, Soňa Stanbury, Ing. Václav Šedivý, Renata a Michael Špillerovi, Jaroslava Táborská, Monika Táborská, Hien Hoang Thi Thanh, Hoai, Vuthi Thu, Hoang Pham Tuan, Hana Ulmajerová, Mgr. Roman Valeš, Ing. Vladimír Valeš, Doc. MUDr. Marie Valešová, CSc., Hien Nguyen Van, Ing. Markéta a Ing. Mojmír Zálešákovi, Ing. Jiří Zeman, Barbora Zemanová, Petr Zderadička, Kateřina Zderadičková, Eva Zrzavecká Výše uvedení namítají, že v posudku jsou značně podhodnocené dopravní zátěže a nejsou posouzeny některé rozvojové záměry anebo jsou uvažovány s nižšími kapacitami, nebo není uvažováno s funkcí VS jako spojnicí evropských dálnic. V posudku nejsou dostatečně vyhodnoceny

kumulativní a synergické vlivy ze všech probíhajících či plánovaných rozvojových záměrů navázaných na VS a Exit4. Tyto vlivy musí být posouzeny na nejhorší možný stav, což posuzovatel nesplnil. U záměru Západní komerční zóny Průhonice, Administrativního a obytného celku Újezd, plánovaného rozvoje v Rozkoši, komerční zóny Nupaky, komerční zóny Čestlice jih, je jejich vliv na dopravní zátěž VS a Exit 4 značně podhodnocen. Vlivy rozvojových záměrů v Pitkovicích, Benicích a Uhříněvsi nejsou uvažovány vůbec. Není uvažován vliv propojení evropských dálnic VS a vliv připojení dálnice D3 je výrazně podhodnocen. Není uvažován vliv budoucího připojení překladiště Metrans. Skutečné rozbory ukazují, že by byl počet aut minimálně třikrát větší, než je uvažováno v posudku. Výše uvedení namítají, že tímto umělým podhodnocením dopravních zátěží došlo k zfalšování posudku, kterým se posuzovatel dostal pod normou povolené hodnoty hluku a exhalací, ale skutečné hodnoty by normu výrazně překračovaly. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Funkce Vestecké spojky je dostatečně komentována v dokumentaci EIA. Autor posudku nemá k uvedenému popisu připomínky. Podotýká, že Vestecká spojka má primárně sloužit pro obsluhu přilehlého území (nikoliv pro tranzitní dopravu, pro kterou je plánován a budován Silniční okruh kolem Prahy).

Vlivem Vestecké spojky a EXITu 4 na D1 na dopravní zátěž území se podrobně zabývají dopravně -inženýrské podklady (příloha č. 7 dokumentace EIA), které zpracovala Technická správa komunikací hl. m. Prahy, úsek dopravního inženýrství (dále jen TSK). V rámci vytvořených dopravních modelů pro prognózované stavy byly zohledněny veškeré vztahy a vazby na komunikační síti zájmového území, včetně preferencí v cílovém směřování dopravy. Intenzita dopravy na Vestecké spojce byla modelována pro řadu stavů nadřazené komunikační sítě v širším zájmovém území (celkem 8 stavů). Je tak komplexně posouzen dopravní vliv Vestecké spojky v zájmovém území. Vzhledem k tomu, že se se stavbou komunikace JVK do budoucna nepočítá, zohledňuje dokumentace EIA, resp. její dopravně-inženýrské podklady stav v tomto území dle platného územního plánu hl. m. Prahy a nelze tedy předjímat fiktivní aktivity v území, jejichž schválení a zanesení do územního plánu by muselo projít celým náročným legislativním schvalovacím procesem a to také za účasti veřejnosti a dotčených orgánů státní správy a samosprávy. Rok 2030 zachycuje jednu z variant posuzovaných v rámci dokumentace EIA, kde je zahrnut konečný výhledový rozvoj území i komunikační sítě širšího spádového území. Jsou tak zhodnoceny předpokládané kumulativní a synergické vlivy se všemi ostatními záměry, které mohou v daném území vzniknout dle platného územního plánu. Zpracovatel posudku upozorňuje, že realizace komerčních zón se odvíjí od záměrů investorů, jejich finančních možností a v neposlední řadě od projednávání záměrů ve vztahu k územním plánům a v dalších správních řízeních. Určit skutečně reálný rozsah komerčních zón na 5 nebo dokonce 20 let dopředu je prakticky nemožné, jejich celkový rozsah a vzájemné spolupůsobení lze jen odhadovat. Je třeba si také uvědomit, že pokud by byly realizovány všechny výše uváděné zamýšlené komerční zóny od Šeberova až po Říčany, patrně by došlo k přerozdělení nikoliv neomezeného okruhu návštěvníků těchto zón a v případě velké koncentrace těchto funkcí objem generované dopravy na jednotku plochy by tím pádem klesnul. Navíc jakákoliv změna územního plánu prochází standardním a náročným legislativním procesem i s účastí všech dotčených orgánů státní správy a samosprávy a také za účasti veřejnosti a tedy není a nebude jednoduché prosadit další změny ploch v daném území. Zpracovatel posudku důrazně odmítá nařčení z falšování posudku. Zpracovatel posudku nesouhlasí

s uvedenými údaji ze „skutečných rozborů“ o nárůstu dopravy. Uvedená množství automobilů představují prakticky srovnatelnou intenzitu, jaká je na dálnici D1 u Průhonic. Lze si jen těžko představit, že tuto intenzitu vyvolá realizace dvoupruhové Vestecké spojky. Výše uvedení namítají, že v posudku není uvažováno dopravní zatížení možným pokračováním VS za dálnici D1 směrem severovýchodním kolem Milíčovského lesa, Křeslic a Petrovic s dopravním připojením překladiště Metrans komunikací přibližně v trase JVK. Koridor pro tuto komunikaci je stále udržován volný nezastavitelný. Po výstavbě VS a Exit 4 by si dopravní situace vynutila toto pokračování. Na magistrátu hl. m. Prahy jsou připravené dva projekty – v jednom je komunikace vedena kolem Petrovic přes Dobrou Vodu na pilířích, v druhém petrovickým sídlištěm v tunelu. Posuzovatel se s tímto pokračováním komunikace typu JVK vypořádal nepřijatelným konstatováním, že se s touto komunikací (prozatím!) nepočítá a že není v územním plánu. Územní plán je možno relativně snadno kdykoliv změnit, protože by si to dopravní situace vynutila. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Posuzovaný záměr posuzuje Vesteckou spojku, která se nachází na opačné straně dálnice D1, a tak se přímý vliv daného záměru na uvedená území nepředpokládá. V Příloze č. 15 dokumentace jsou dále uvedeny doklady poukazující na budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z Exitu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá,

že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu „Obytný park AMADE 2“. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu „AMADE 2-A“ v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby „AMADE 2-B“(resp. „Viladomy Milíčovský les 3“). Realizace JVK v trase uvažované v minulosti (okolo Milíčovského lesa) je tak prakticky vyloučena. Platný ÚP hl. m. Prahy ani koncept ÚP hl. m. Prahy nepočítají s žádnou novou komunikací směřující od dálnice D1 podél jižního okraje Milíčovského lesa směrem do oblasti Petrovic a Křeslic. Počítají pouze s novým komunikačním propojením D1-Formanská u Újezdu u Průhonic. Nezastavitelné území při jižním okraji Milíčovského lesa je vymezeno z důvodu umístění nadřazených inženýrských sítí, ochranného pásma lesa, v zájmu zachování otevřenosti krajiny, jejich přírodně-kulturních hodnot a rekreačního charakteru území. Útvar rozvoje hl. m. Prahy preferuje v území podél jižního okraje Prahy především posílení přírodně rekreační funkce pro obyvatele okolních kapacitních sídlišť. ÚRM zdůrazňuje, že u Milíčovského lesa a podél jižního okraje Prahy je třeba posílit rekreační a přírodní charakter území. Výše uvedení namítají, že VS je v posudku uvažována jen jako dvoupruhová komunikace, což neodpovídá její předpokládané funkci. Křižovatka Exit 4 na dálnici D1 je navržena jako vysokokapacitní křížení typu „diamant“ a VS je zde navržena jako šestipruhová komunikace. Část VS až na ulici Vídeňskou ve Vestci je hotová jako dálniční komunikace. Pokud by vznikla zbylá část VS jako dvoupruhová komunikace, docházelo by na ní ke značným dopravním zácpám a situace by si vynutila rozšíření VS na čtyřpruhovou. Opět není splněn požadavek posouzení na nejhorší možný stav. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Vyhodnocení čtyřpruhové varianty komunikace Vestecká spojka v úseku ZKZP – silnice II/603 nebylo provedeno záměrně, neboť z nových dopravně-inženýrských podkladů jasně vyplynulo, že maximální předpokládanou zátěž na Vestecké spojce s rezervou přenese i varianta dvoupruhového uspořádání komunikace. Požadavek na vytvoření rezervy na čtyřpruhové uspořádání komunikace byl v minulosti vznesen Ministerstvem dopravy. V této souvislosti byl na Ministerstvo dopravy společností

EUROSPEKTRUM GROUP a.s. zaslán dopis (dne 30. 1. 2012, č. j. 84/12) s žádostí o revizi požadavku na územní rezervu. Na základě další komunikace s Ministerstvem dopravy však došlo k upuštění od tohoto původního požadavku. Závěrem autor posudku odkazuje na následující podmínku, která je součástí návrhu stanoviska: „Vestecká spojka bude dále projektově připravována a realizována pouze jako dvoupruhová komunikace, bez ponechání územní rezervy pro čtyřpruh.“ Výše uvedení namítají, že není posouzena alternativa k VS a Exit 4, kterou je studie Ing. arch. Petra Preiningera dopravní obsluhy jihovýchodního pražského regionu formou místních komunikací. Posuzovatel se vyhnul posouzení této studie nepřijatelným zdůvodněním, že studii odmítl URM a TSK. Tyto subjekty však nemají žádné výhradní postavení v procesu EIA, jsou jedním z připomínkových míst. Přijatelnost nebo nepřijatelnost této varianty měla být právě posouzena v procesu EIA, v porovnání s variantou VS. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Trasa Vestecké spojky úzce navazuje na umístění stavby EXIT 4 D1. Jak uvádí v úvodu dokumentace EIA „EXIT 4 D1 a dopravní připojení ZKZP“ její zpracovatel, tak samotný proces vyhledávání optimální (nejméně konfliktní) lokalizace křižovatky Exit 4 probíhal v minulosti a jako

nejvhodnější profil dálnice D1 pro umístění Exitu 4 byl vybrán v km 3,756. Tento profil je fixován v platných územních plánech a je na něj navázáno směrové vedení Vestecké spojky. V minulosti již bylo prověřováno variantní umístění Exitu 4 v km cca 3,9. Toto řešení bylo vyhodnoceno z hlediska vlivů na životní prostředí jako nevhodné a bylo opuštěno. Hledat jiné místo pro křižovatku mezi Exitem 2 D1 a Exitem 6 D1 je velmi obtížné pro malou vzdálenost mezi křižovatkami a velmi špatnou možnost umístění dopravního značení mezi nimi (v souvislosti s bezpečností dálničního provozu) a také další napojení silniční sítě z důvodu hustého osídlení v blízkosti hl.m. Prahy. Při hledání optimálního (nejméně konfliktního) vedení Vestecké spojky a umístění EXIT 4 D1 byla zohledněna konfigurace terénu, vzdálenost od obytné zástavby, minimalizace střetů s biologicky cennými prvky v území, soulad s územně-plánovací dokumentací a v neposlední řadě i smysluplnost a realizovatelnost napojení na stávající komunikační síť. Vedle lokalizace Vestecké spojky byly v minulosti prověřovány různé varianty technického řešení křižovatek. Prostorově náročnějším způsobem bylo v minulosti řešeno křížení se silnicí III/0032, cyklostezkou a regionálním biokoridorem v km cca 0,8 stavby, kdy navrhovaný protihlukový val zasahoval do lokálního biocentra. Po připomínkách vznesených k předchozí verzi dokumentace EIA byl rozsah zásahu do dotčených prvků ÚSES upraven a minimalizován. Autor posudku považuje argumentaci, proč je Vestecká spojka řešena pouze v jedné (aktivní) variantě, již vzhledem k předchozímu procesu hledání optimální trasy za akceptovatelnou. Dále konstatuje, že dle jeho názoru je, že nyní předložená dokumentace EIA v souladu s požadavky MŽP na doplnění dokumentace je doplněna o vyhodnocení a porovnání stavů se záměrem a stavu bez záměru. Z hlediska vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo je tak jasně patrné, jaký vliv (přírůstek z hlediska akustické situace i znečištění ovzduší) bude mít navržená stavba. Ke studii arch. Preiningera autor posudku podotýká: V roce 2004 zpracoval Ing. Preininger studii „Dopravní obslužnost JV sektoru Prahy“, ve které navrhl odlišné dopravní řešení pro území na jižním a jihovýchodním okraji Prahy. Toto dopravní řešení bylo projednáno na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) a nebylo k němu vydáno kladné stanovisko. S předloženým dopravním řešením nesouhlasila ani TSK hl. m. Prahy či MČ Praha 11. Navržené varianty ze studie Ing. Preiningera vyřazují Vesteckou spojku jako sběrnou komunikaci městského významu a místo toho orientují systém místních komunikací i Vesteckého přivaděče

z Pražského okruhu buď na přetíženou Kunratickou spojku a na přetíženou křižovatku Chodov na D1 nebo přímo na tuto křižovatku. Tyto varianty dopravní situaci v oblasti neřeší, neboť: 1/ Nezaručují obsluhu území, a tím rozvoj obcí daný ve schválených územních plánech. 2/ Konzervují pohyb vozidel na síti místních pomalých a poddimenzovaných komunikací. 3/ Přesouvají rostoucí zátěž z pokračující urbanizace území u hl. m. Prahy na přetížené komunikace Vídeňská, Kunratická spojka a křižovatka Chodov. 4/ Neumožňují napojení z obchvatu Šeberova do kapacitní sběrné komunikace, jíž je právě Vestecká spojka. 5/ Způsobují nárůst dopravy na Kunratické spojce, která vede v ZCHÚ (přírodní památka Hrnčířské louky) a novou obytnou výstavbu v Šeberově, a proto je z hlediska ochrany ŽP tato varianta nepřijatelná. 6/ Cílem studie je přenesení problematiky přetížené místní sítě v celé oblasti orientace dopravy na křižovatku Chodov a Jižní Město, přičemž tato křižovatka představuje hlavní spojnici Jižního Města s centrem. Kapacita a bezpečnost křižovatky je na hranici únosnosti. Výše uvedená studie byla již v minulosti odmítnuta dopravními institucemi a samosprávou, nejnověji též vyjádřeními ÚRM a TSK hl. m. Prahy. Z tohoto důvodu se zpracovatel dokumentace EIA touto variantou dopravní obsluhy území dále nezabýval.

Autor posudku pokládá výše uvedené informace za dostatečně pádný argument, proč byla tato dopravní varianta z posouzení EIA vyloučena. Dále je nutné upozornit na fakt, že zmíněná studie je již značně neaktuální, byla zpracována již v říjnu roku 2004, a tedy vychází ze značně neaktuálních dat, protože byla zpracována na základě dopravních dat, která byla k dispozici před vstupem ČR do EU a je známo, že po roce 2004 se značně změnila, narostla a změnila se i skladba dopravy na komunikační síti v ČR. Výše uvedení namítají, že v oblasti jsou překračovány limity znečištěného ovzduší (24hodinové koncentrace prachových částic) v místech, kde je uvažováno s křižovatkou EXIT 4 a kam má VS přivést další desetitisíce aut z plánované dálnice D3 a jižních Čech a pražských příměstských oblastí. Tento fakt posuzovatel zcela pomíjí a tvrdí, že záměr je akceptovatelný. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Pro vymezení území, kde dochází k překračování imisních limitů, slouží vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Z těchto údajů je patrné, že prostor posuzovaného záměru nepatří mezi území se zhoršenou kvalitou ovzduší s výjimkou krátkodobých koncentrací PM10, jak je patrné z obr. č. 1 (opětovně zařazený). Obr. č. 1 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) + území s překročením cílových limitů v r. 2010 Překročení imisních limitů, ev. cílových imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce

Jak je zřejmé, k překročení koncentrací v roce 2010 došlo pouze v prostoru mimoúrovňové křižovatky u D1 – Průhonice. Celkově lze konstatovat, že ve fázi provozu posuzovaného záměru nebude tato stavba příčinou překračování závazných imisních limitů u sledovaných znečišťujících látek, tj. NO2, PM10 a benzenu a změna imisní situace spojená s realizací záměru bude pro dané prostředí únosná. Příspěvek k pozaďové zátěži podél trasy D1 je vzhledem k významu D1 nevýznamný. V oblastech se současnými vyššími hodnotami IHK (maximální krátkodobé koncentrace) pro NO2 a PM10 dojde pouze k malému navýšení těchto hodnot, které nepovede k výraznějšímu zhoršení stávající situace.

Vlivem provozu posuzovaného záměru dojde k rozšíření pásu znečištění podél dálnice D1 v nejbližším okolí MÚK Exit 4 a podél nových komunikací. Tento rozšířený pás nezasáhne vyššími hodnotami území s trvalým výskytem osob. Tyto oblasti v zájmovém území jsou především pod vlivem znečištění z provozu dálnice D1. K největšímu přírůstku sledovaných znečišťujících látek dojde v prostoru MÚK Exit 4. Výše uvedení považují posudek za nezákonný, neobjektivní a nevěrohodný, jehož cílem bylo „za každou cenu“ obhájit zpracovanou dokumentaci k záměru. Domnívají se, že záměr je zejména z hlediska předpokládaných vlivů na ovzduší a hlukovou situaci neakceptovatelný. Výše uvedení požadují, aby MŽP vydalo nesouhlasné stanovisko EIA. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku: Zpracovatel posudku odmítá označení posudku za účelový a neobjektivní. Požadavek na vydání nesouhlasného stanoviska bere na vědomí.