Strana
Zpravodaj Štěpánovska
Červen 2009
Vydává Město Trhový Štěpánov pro Trhový Štěpánov, Dalkovice, Dubějovice, Sedmpány, Střechov nad Sázavou a Štěpánovskou Lhotu Číslo 3 - červen 2009
Ročník 11
Cena 5,- Kč
Letošní léto se brzy ujme vlády a všichni očekáváme, jaké bude. Jaro bylo proměnlivé, duben nám nadělil teplo a první polovina května byla chladná. Na léto se těšíme všichni, zejména žáci a studenti, ale zejména ti, kteří plánují dovolenou. Nemusíme jezdit příliš daleko. Zemský ráj to na pohled je i v našem okolí… Můžeme krásy a různá zákoutí objevovat téměř na každém kroku. Nejlépe pěšky nebo na kole, kam se autem nedostaneme. Vesnice, osady i samoty nás lákají k prohlídce. Občas najdeme i vzácnou místní památku. I v Dubějovicích a v nejbližším okolí jsou krásná výhledová místa. Stačí se jen dívat, kolik krásy je kolem nás. Snímek přibližuje západní část Dubějovic.
Strana 2
Zpravodaj Štěpánovska
Červen 2009
Starosta města informuje občany Přiblížil se konec května a s ním příprava červnového vydání Zpravodaje Štěpánovska. Svádí mě to začít krásným počasím, které nás letošním jarem provází. Pěkné počasí slouží každému z nás, ale daří se i práce na akcích města. Jedná se hlavně o budování kanalizace. Od Velikonoc u nás pracují dvě firmy – firma ŠINDLER a firma VHS Vysočina. Zkušení pracovníci obou firem odvádějí dobrou práci. Jsme spokojení se vstřícností občanů při připojování jednotlivých domů. Většinou mají připravená řešení nebo jim odborníci poradí. Požádali jsme o dotaci na stavbu kanalizace v Zahradní ulici, takže snad i zde bude kanalizace hotova do konce roku. Suché počasí letošního jara nás znepokojovalo zejména pro situaci v našich lesích. Po loňských kalamitách jsme museli zasázet téměř 12 ha stromků. Normálně se v průměru sází kolem 2 ha ročně. Po prvních kontrolách to vypadá, že sucho snad stromky nepoškodilo. Na úhradu nákladů se sázením po kalamitě jsme požádali o dotaci Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Nyní několik informací z jednání orgánů města: Zastupitelstvo schválilo: - zřízení veřejné přípojky přes pozemky č.p. 47, 48 a 50, která odkanalizuje starou radnici a č.p. 50 a 48, - rozdělení změny územního plánu č. 10 na 10 A a 10 B, protože u části 10 B musí být vypracována a projednána zpráva o vlivu na životní prostředí, - podání žádosti o dotaci na zbudování měřičů rychlosti na silnici Vlašim – Zruč n. S. z obou směrů, - opravu komunikací Dalkovice – Dubovka a od nádraží v Trhovém Štěpánově k bývalému pivovaru Sedmpány od firmy COLAS CZ, - podání žádosti o dotaci z Fondu rozvoje obcí a měst (FROM) na část akce zateplení Základní školy – dotace nám však nebyla přidělena, - zřízení vodovodu a kanalizace v hasičské zbrojnici v Dubějovicích, - konání tradičního jarmarku a Vítání léta v Trhovém Štěpánově dne 21.6. 2009. Z jednání rady města: - byl vyhlášen konkurs na obsazení funkce ředitele – ředitelky Základní školy Trhový Štěpánov a jmenována konkursní komise podle delegování jednotlivých institucí. Město zde má dva zástupce ze 7 členů komise. - schváleny komise pro výběrové řízení na výběr dodavatele stavby „Vodovod Trhový Štěpánov“ a „Zateplení Základní školy Trhový Štěpánov“, - schválena komise na výběr dodavatele na dovybavení pracoviště CzechPOINT, kde bude dotace ve výši cca 68 000 Kč, pro zřízení datových schránek od 1.7. 2009 - rada projednala organizaci voleb do Evropského parlamentu, - schválena žádost o přeložení elektrických sloupů v ulici V Bráně vzhledem k přípravě budování chodníku, - rada pověřila starostu sepsáním článku do Zpravodaje Štěpánovska ohledně pořádku ve městě, - rada schválila konání tradičního setkání důchodců. Akce se konala 15. května a velmi se vydařila. Město Trhový Štěpánov získalo ze státního rozpočtu 8 000 000 Kč na výměnu oken a zateplení Základní školy. Akce by měla být zahájena během měsíce června 2009. Uvedená částka uhradí asi dvě třetiny projektu. Další peníze sháníme. Na závěr děkuji Sboru dobrovolných hasičů v Trhovém Štěpánově za organizování akce při stavění máje a pálení čarodějnic v Trhovém Štěpánově. Děkuji i ostatním vesnicím, které tuto tradici udržují. Děkuji školskému a kulturnímu výboru za organizaci tradičního setkání důchodců. Děkuji sedmpánským hasičům za dobrou reprezentaci v požárním sportu - družstvu mužů za úspěch v soutěži ve Zdislavicích, kde byli první, a ženám, které obsadily druhé místo. Přeji jim další sportovní úspěchy, například v okresní soutěži. Poděkování patří i Organizaci 5. prosince, která uspořádala velmi zdařilou akci pro děti i dospělé s názvem Pohádkový les.
Strana 3
Zpravodaj Štěpánovska
Červen 2009
Vážení spoluobčané, děkuji Vám všem, kteří si uklízíte kolem svých domů, a prosím Vás, abyste v tom vytrvali. Všem Vám přeji hezké prožití léta a mnoho nevšedních zážitků, pokud vyjedete na dovolenou… Děkuji Vám, že nás podporujete v naší práci. Ing. Václav Nekvasil, starosta města
Sázení stromků
Výstavba kanalizace pod Novou radnicí
Setkání důchodců - Fotografoval Josef Korn
Co zajímá naše spoluobčany
Na jejich otázky odpovídá místostarosta Josef Korn. Otázka: Pane místostarosto, žiji v Trhovém Štěpánově od roku 1944. Mnoho si pamatuji, zejména krásný, čistý rybník Žoldánku. Žel, za poslední dvě desetiletí se změnil v zapáchající stoku.Tázal se Bohumil Boušek starší. Odpověď: V letošním roce jsme dokončili odkanalizování části města pod Pasekou v ulicích Lipová, Lesní a Na Cihelně. Toto byl nutný krok předcházející přípravám na odbahnění. Do rybníka začíná proudit čistá voda z lesa a z pramenů kolem bývalé vodárny Na Cihelně. V současnosti jsou oba rybníky, Žoldánka a Belík, zaměřeny geometrem a připravujeme projekt. Dalším krokem bude příprava materiálů k žádosti o dotaci. Otázka: Pamatuji se na předvolební kampaň z první republiky, v níž jedna z politických stran v Trhovém Štěpánově hlásala vybudování chodníku u ulici V Bráně až ke hřbitovu. Doposud však tomuto slibu nikdo nedostál. Ptala se Anežka Zemanová. Odpověď: Podmínkou budování chodníku bylo uložení veřejných sítí (plyn a kanalizace), což bylo dokončeno v roce 2008. Je zpracován projekt, nyní jednáme se STE o přeložení sloupů elektrického vedení a s vlastníky sousedního pozemku o částečné vykoupení v nejužším místě. Dále připravujeme projekt chodníku v Dubějovické ulici. Naším zájmem je získat na projekty dotaci. Otázka: Co zamýšlíte s rozestavěnou částí Muzea Štěpánovska?
Strana 4
Zpravodaj Štěpánovska
Červen 2009
Odpověď: Připravujeme nový projekt s názvem SPOLKOVÝ DŮM. Cílem projektu je vytvoření chybějícího zázemí pro neziskové organizace i neformální spolky v Trhovém Štěpánově. Zázemí bude vybudováno v zadním traktu muzea jeho dostavbou, rekonstrukcí a funkčním vybavením prostor. V areálu bude rovněž obnoveno nádvoří, sklepy a zahrada. Ve Spolkovém domě budou klubovny, přednáškový sál i kanceláře. Využijí je: Klub aktivního stáří, Organizace 5. prosince, Baby klub – matky s dětmi, myslivci, včelaři, mladí hasiči, vinaři a další. Předpokládaný termín pro podání projektu je červen 2009. Z dotace Evropské unie počítáme s pokrytím uznatelných nákladů ve výši 92,5%. Děkuji za Váš zájem o veřejné dění a věřím, že společně uskutečníme návrhy, které se doposud zdály nemožné. Josef Korn, místostarosta města. Otázky pro místostarostu můžete posílat na poštovní adresu: Město Trhový Štěpánov, Dubějovická 269, 257 63 Trhový Štěpánov, na e-mailovou adresu:
[email protected] nebo telefonicky na číslo 317 851 839.
Zamyšlení k pořádku ve městě Každý z nás má v sobě dáno, co mu na nepořádku kolem něho vadí a co už ne. Podle toho si udržuje pořádek ve svém domě a bytě. Občané, kteří mají kolem sebe rádi pořádek, a těch je určitě většina, ho udržují a vyžadují i na místech veřejných. Město se snaží udržovat pořádek na náměstí a v hlavních ulicích. Stále častěji slyším od občanů stížnosti na nepořádek některých obyvatel kolem jejich domů na veřejných pozemcích v některých ulicích. Samozřejmě že souhlasím s těmi pořádkumilovnými. Vyzývám tedy občany, kteří si veřejný pozemek vyhradili na skládku dřeva a jiného materiálu, aby je v nejbližší době odstranili. Město má povinnost zábor veřejných prostranství zpoplatnit. Pořádkumilovní občané žádají Městský úřad, aby tento finanční tlak byl na nepořádníky uplatňován. Pokud občané, kteří zatím veřejná prostranství využívají zdarma a neuvědomují si to, zveřejním jejich jména v příštím vydání Zpravodaje Štěpánovska. Zatím přemýšlejme, zda se to netýká právě Vás. Kdosi napsal zajímavý slogan: „Chovejte se zde jako doma, ať každý vidí, jak to u Vás vypadá.“ Naše byty, domy i zahrady často zkrášlujeme. I naše město si zaslouží, abychom se v něm dobře cítili, měli ho rádi a byli na ně hrdi. Ing. Václav Nekvasil, starosta města
Velký závazek V dubnovém čísle Zpravodaje Štěpánovska byl otištěn článek o Sokolu, který napsal krátce před svým náhlým odchodem zakladatel, vzdělavatel a bývalý starosta Tělocvičné jednoty Sokol v Trhovém Štěpánově pan Josef Tomaides. Byl to člověk, který se nejvíce zasloužil o rozvoj Sokola. Zejména jeho zásluhou je dnes sokolovna naše a je důstojným zařízením pro kulturní akce všeho druhu. Zamýšlel se nad tím, proč se dnes lidé neradi vzdávají pohodlí svých domovů, proč je jim cizí společenský život v obci. Tento článek je velkou výzvou. Zavazuje nás k tomu, abychom se s ještě větším úsilím snažili tento trend dnešní doby změnit a tak mu alespoň symbolicky poděkovat za vše, co pro nás dělal. V březnu se konala valná hromada Sokola, na které byl zvolen nový výbor, a současně proběhla volba starosty a místostarosty. Starostkou byla zvolena Ing. Alena Vilímovská, místostarostou se stal Jiří Tomaides. Členy výboru jsou Marie Grohmannová, Jaroslava Špirková, František Daněk, Miroslava Veselá, Karel Pokorný, Milan Boušek, Jaromír Veselý, Libuše Brožová a Jaroslav Novák. Odchodem pana Josefa Tomaidese ztrácíme člověka, který neváhal všechny své bohaté zkušenosti, vědomosti a um věnovat druhým. Nebude jednoduché naučit se alespoň vzdáleně jeho dovednosti ve vyřizování důležitých záležitostí, které k činnosti spolku patří. Přesto věřím, že se najde dost lidí ochotných dělat něco pro druhé a budeme schopni i v budoucnu nabídnout našim spoluobčanům dostatečně zajímavý program. Doufám, že tuto výzvu přijmou i občané Trhového Štěpánova, změní své priority a přijdou nás podpořit při našich akcích. Sokolovna konečně začala sloužit svému účelu a probíhají v ní rehabilitační cvičení a aerobik. Chtěli bychom více využít také chatu ve Střechově například k víkendovým pobytům. V létě v ní pořádají hasiči tábor pro děti. Zatím nebyl velký zájem o cyklistické výlety, ale první vydařenou akcí letošního roku byl prvomájový výstup na Blaník. Počasí se nám vydařilo a nakonec se u rozhledny sešlo celkem dvacet dva účastníků. Z toho deset odvážlivců se vypravilo na památnou horu na kolech. Zvolené tempo se přizpůsobilo fyzické kondici i věkovému profilu všech účastníků (od 6 do 54 let), a tak cesta krásnou a svěží krajinou podblanického kraje byla opravdu velice příjemným zážitkem pro všechny a zvládli ji s přehledem. Myslím, že to je pádným důkazem, že je čas k tomu, aby se každý
Strana 5
Zpravodaj Štěpánovska
Červen 2009
zamyslel nad tím, zda to také nezkusí a nevyrazí s námi na některý z příštích cyklistických výletů. Tímto bych chtěla všechny, kdo mají alespoň trošičku sportovního ducha, srdečně pozvat mezi nás, aby se přesvědčili, že mají na víc, než si myslí. Další plánovaná akce je zaměřená hlavně pro děti. Na závěr školního roku bychom chtěli uspořádat sportovní odpoledne na místním koupališti. Disciplíny zvládnou i malé děti, a pokud to počasí dovolí, budou hlavní náplní plavecké závody. Vítána budou i plavidla všech typů a výzdoby. Zveme všechny plavce i neplavce, účastníky odměna nemine! Na závěr přeji všem hodně elánu a vytrvalosti a hlavně co nejvíce příjemných zážitků při společných setkáních. Ing. Alena Vilímovská, starostka Tělocvičné jednoty SOKOL
Krátké zastavení – v pozadí Blaník
Na vrcholu Blaníku. Obě fotografie autorka článku.
Udělení titulu Blanický rytíř v roce 2009 V roce 2009 bylo již pojedenácté uděleno ocenění Blanický rytíř třem fyzickým osobám, které se významně zasloužily o ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví Podblanicka. Při této příležitosti byla také vydána publikace k uplynulému desetiletí vyhlašování tohoto ocenění. V letošním roce porota vybírala ze tří desítek nominací, z čehož v devíti případech šlo o nominace z loňského roku. O ocenění rozhodla porota složená ze zástupců jednotlivých nevládních organizací. Její práce byla velmi obtížná. Nakonec rozhodla o udělení ceny těmto třem nominovaným: Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za dokončené dílo Barbora Čmelíková z Bukovan u Týnce nad Sázavou. Barbora Čmelíková se narodila 12. září 1963. Je absolventkou Střední pedagogické školy v Praze. V současné době studuje dálkově vysokou školu. Po maturitě pracovala šest let jako učitelka mateřské školy, do školství se však vrátila po mateřské dovolené jen nakrátko. Od 1. března 2005 pracuje ve společnosti Posázaví o.p.s. jako projektová manažerka se zaměřením na mikroregion Malé Posázaví. Její specializací jsou kulturní a společenské akce. Byla to právě ona, která přišla s nápadem vyčistit řeku Sázavu a její bezprostřední okolí od odpadků. Zrodil se projekt „Čistá Sázava“, který v loňském roce proběhl úspěšně pod taktovkou Barbory Čmelíkové již potřetí. Díky Barboře Čmelíkové se tak na skládku dostaly pneumatiky, staré sudy, kočárky, kola, potopené lodě a mnoho dalších věcí, které nemají v řece co pohledávat. Projekt trval 15 dní a na 600 dobrovolníků vyčistilo úsek dlouhý 85 km a sesbíralo přes 21 tun odpadu. Dobrovolníci jsou různých věkových kategorií a profesí. Každý, kdo se zúčastnil práce na řece, už nikdy do řeky nic neodhodí. Mediálně známý projekt „Čistá Sázava“ přispívá k uvědomění nejen jeho účastníků, ale zejména obyvatel a návštěvníků Posázaví, jak se v přírodě správně chovat. Svým pracovním nasazením a optimismem může být Barbora Čmelíková příkladem pro mnohé lidi, kteří se snaží uchovat naši přírodu. Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo pan MVDr. Jiří Hostek. Jiří Hostek se narodil 25. července 1934 v Praze. Po absolvování vysoké školy, tj. od roku 1958, žije a pracuje ve Vlašimi.
Strana 6
Zpravodaj Štěpánovska
Červen 2009
Již od studentských gymnazijních let tíhnul spíše k všeobecné historii, historii umění, ochraně památek a přírody. Jako student gymnázia se po několik sezón podílel na archeologických vykopávkách na Pražském hradě. Ve volných chvílích pomáhal také ve Fyziologickém ústavu Přírodovědecké fakulty v Praze. Po absolvování veterinární fakulty dostal umístěnku do Vlašimi. Podblanicko ho zaujalo vzácnými stavebními památkami. Shromažďoval metody ještě velmi živého lidového léčitelství zvířat i lidí a jeho povolání mu to plně umožňovalo. Poznával i ty nejzapadlejší osady, dokumentoval a fotografoval tam drobné sakrální stavby, zaznamenával historické události sdělované starými pamětníky. To mu umožnilo popsat i několik starých smírčích křížů, dosud neevidovaných. Po roce 1985 převzal po Jaroslavu Pouzarovi vedení vlašimského Vlastivědného klubu P. Antonína Norberta Vlasáka. Klub pod jeho vedením uspořádal více než 170 přednášek s vlastivědnou tématikou a více než 20 tématických zájezdů do různých koutů republiky. Dr. Hostek se zúčastnil soupisu drobných sakrálních objektů na Podblanicku, navrhl a pomohl prosadit úpravu a označení některých památných míst na Vlašimsku. Jako člen zastupitelstva města Vlašim v letech 1990 – 2002 a ve dvou volebních obdobích i městské rady prosazoval např. systematickou péči o areál zámku a parku ve Vlašimi či památníku sourozenců Roškotových. Byl jedním z iniciátorů získání městského praporu a podílel se na vypracování jeho barevného uspořádání. Prapor byl městu Vlašim slavnostně předán v roce 1994. Od založení vlašimské organizace Českého svazu ochránců přírody v roce 1990 se aktivně podílí na její práci. Do roku 2007 byl i jejím místopředsedou. V Záchranné stanici ČSOP pro zraněná zvířata vykonává veterinární dozor a uplatňuje svoje bohaté zkušenosti s léčbou zvířat. Je také autorem velkého počtu popularizačních i odborných článků s vlastivědnou i odbornou veterinární tematikou, uveřejněnou v regionálních i celostátních časopisech. Svou prací pro kraj pod Blaníkem a nadšením Jiří Hostek vždy všechny kolem sebe inspiroval a přejeme si, aby tomu tak bylo ještě po mnoho let. Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo pan PhDr. Pavel Radoměrský, CSc., in memoriam. Ač rodilý Pražan, svým osobním vztahem ke kraji pod památným Blaníkem a zejména výsledky mnohaletého úsilí, objevitelské práce i badatelské činnosti se nejvýrazněji zapsal mezi osobnosti zabývající se odhalováním dosud stále ještě málo známé historie obou Blaníků, ale především zaniklého ženského kláštera na území dnešních Louňovic pod Blaníkem. Pavel Radoměrský, numismatik, historik - archeolog a významný vědecký pracovník Národního muzea v Praze, se narodil 23. listopadu 1926. Své dětství i školní léta prožil v rodné Praze. Po absolvování gymnázia se věnoval studiu historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kterou zdárně ukončil v roce 1952. Ještě v témže roce začal pracovat v numismatickém oddělení Národního muzea v Praze. Je vhodné připomenout podstatný podíl na vydání publikace Ilustrovaná encyklopedie české, moravské a slezské numismatiky. V roce 1961 přešel do oddělení historicko-archeologického Národního muzea v Praze, kde setrval až do ukončení své aktivní vědecké činnosti. Zde se pilně věnoval historické archeologii, která jej v letech následujících mnohem těsněji připoutala ke krajině pod oběma Blaníky, a věnoval jí nejlepší léta ze svého života. V polovině osmdesátých let minulého století se jeho činnost jako vědeckého pracovníka Národního muzea v Praze postupně uzavírala. V důsledku vážného onemocnění byl nucen po 34 letech plodné práce vzdát se dalších aktivit a v roce 1986 odejít do předčasného důchodu. Jeho životní cesta se zcela uzavřela dne 13. října 2008. PhDr. Pavel Radoměrský, CSc., se dostal do kontaktu s Podblanickem v roce 1952 díky návštěvám své tety, která v té době žila v Louňovicích pod Blaníkem. Krajina s oběma Blaníky a se starobylým městečkem v údolí mu hned při první návštěvě učarovala a po bližším seznámení se s historií místa byl jeho další osud nevratně nasměrován. Předmětem jeho zájmu se stala především dosud „utajená“ stavební historie zaniklého premonstrátského ženského kláštera na území městečka, ale i málo známá historie obou Blaníků. Proto v dalších letech obětoval téměř veškerý svůj volný čas provádění archeologického výzkumu. Ten měl za cíl zjistit polohu zaniklého kláštera v rámci zástavby a doložit postupný vývoj a přerůstání klášteřiště se středověkou klášterní osadou v dnešní městečko. Systematický archeologický výzkum v Louňovicích pod Blaníkem provádělo historicko-archeologické oddělení Národního muzea od srpna 1955 až do roku 1961. Zjišťovací výzkumy od počátku prováděl Pavel Radoměrský ve svém volném čase a na vlastní náklady ze svých omezených finančních prostředků. S výsledky historicko-archeologického výzkumu v Louňovicích i s nálezy na Velkém i Malém Blaníku průběžně seznamoval v mnoha publikacích a na svých přednáškách jak odborníky především na půdě Národního muzea v Praze, tak laickou veřejnost hlavně na Podblanicku v samotných Louňovicích pod Blaníkem.
Strana 7
Zpravodaj Štěpánovska
Červen 2009
Velké pozornosti zájemců o historii zaniklého kláštera, městečka i Blaníků se těšily výstavy, na kterých se autorsky výrazně spolupodílel. Nepochybně završením záslužné činnosti Dr. Radoměrského ve prospěch krajiny pod památným Blaníkem se stalo otevření stálé expozice Národního muzea v opravených prostorách louňovického zámku. Svým dlouholetým zájmem a snahou o osvětlení bílých míst v historii obou Blaníků i zaniklého louňovického kláštera se nesmazatelně zapsal mezi osobnosti, které se významem své dlouholeté činnosti výrazně zasloužily o rozvoj a zachování kulturního dědictví na Podblanicku. Slavnostního udělování, které proběhlo v obřadní síni vlašimského zámku, se účastnilo na padesát hostů kulturního, společenského i politického života regionu. Na půdě města přítomné přivítal starosta Vlašimi Mgr. Luděk Jeništa. Pozvání přijali zástupci Parlamentu České republiky, krajské samosprávy, řada zástupců měst a obcí Podblanicka (jejich jménem promluvil starosta Týnce nad Sázavou Zdeněk Březina), ředitelé škol z Podblanicka a mnoho dalších hostů. Blaničtí rytíři obdrželi již tradičně kromě pěkného diplomu každý svou originální velmi hodnotnou pískovcovou sochu Blanického rytíře od akademického sochaře Daniela Talavery. Pořízení těchto soch sponzoroval generální sponzor udělování ocenění Blanický rytíř firma RABBIT TRHOVÝ ŠTĚPÁNOV a. s. Na závěr slavnostního aktu byla zveřejněna výzva k nominování na Blanické rytíře za rok 2009, kteří budou uděleni na Velký pátek 2. dubna 2010. Nominována může být fyzická (nikoli tedy právnická) osoba, která se významně zasloužila o ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví Podblanicka. Tento titul se udílí za mimořádný čin v uplynulém roce (popř. dokončený v uplynulém roce) nebo za celoživotní dílo (ve výjimečných případech může být ocenění uděleno i in memoriam). Nominaci může podat kdokoli, tedy jednotlivý občan, obec, zájmový spolek, písemně na adresu Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim, Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim. Nominace musí obsahovat titul, jméno a příjmení kandidáta, datum jeho narození, odůvodnění nominace a jeho kontaktní adresu popř. telefon. Uzávěrka nominací je na začátku března 2010. Jan Urban, Vlašim (Redakčně kráceno)
Text staré zakládací listiny židovského hřbitova v Trhovém Štěpánově Židovský hřbitov v našem městě patří nejstarší v Čechách. Návštěvníci našeho města jej najdou na pravé straně silnice směrem do Chlumu za železniční tratí. O tom, že jeho popisu se před mnoha lety věnovala bývalá studentka vlašimského gymnázia Soňa Říhová z Divišova je už méně známo. Zcela určitě se neví o zakládací listině tohoto místa posledního odpočinku židovských usedlíků v Trhovém Štěpánově i v okolí. Rodina Dubova, která vlastnila dnes již zbořený dům na náměstí, v němž byl obchod se smíšeným zbožím, měla v držení různé listiny. Než byli všichni členové této rodiny odvlečeni do koncentračního tábora, předali je do úschovy nedávno zemřelému Františku Čermákovi. Mezi nimi byla i listina psaná švabachem, která se týká židovského hřbitova. Pokusil jsem se text převést do latinky. O odbornou pomoc jsem požádal pana PhDr. Radka Šťastného, bývalého středoškolského profesora z Kutné Hory. Jeho laskavostí můžeme našim čtenářům předložit tuto listinu. Je sice sepsána ve staročeštině, ale její text je jistě srozumitelný i dnešnímu čtenáři. rV Text listiny má toto znění: My Purkmistr a Rada města Trhového Štěpánova, známo činíme tímto písmem, že před nás předstoupila obec Židovská zdejší, nás za to uctivě žádala, abichme týž obci Židovský tak dobrotivi bili a jejich náklad, co sou na krchov naložili, jenž od kamena celej z gruntu novej na svůj náklad obecní s povolením úřadu (titulus plenis) milostivé vrchnosti panství vlašimského i také s povolením slavný konsistoře. Tolikéž téhož nákladu se vynachází všeho v sumě pět set padesáte pět renských a čtrnácte krejcarů. Takovej náklad bichme jim pro budaucí paměť do miestczký pamětní knihy vepsati dovolili uznajíce jejich slušnou žádost, poněvadž beze všechný škody městu jest. Tím způsobem sme do purkrechtní knihy to vše, co v tomto listu stojí, blíž od spodní deštky sme napsat dovolili. Stalo se času těchto Židů: Gabriele Marka, kostelníka, Šalomouna Zlatého, též kostelníka, Marka Hanczla rychtáře, Davida Turnovského, staršího obecního a Abrahama Marka, druhého obecního a Kubíčka Starého z obce. Že jest tomu tak a nejináč, to naší pečetí menší městskou potvrzujeme a svejma vlastníma rukama se podpisujeme. Jen se stalo dne 1. Septembris Anno 1738. Jiří Holub Josef Damohorsk Pukrmistr Primas Márnice židovského hřbitova – foto Jaromír Vlček
Strana 8
Zpravodaj Štěpánovska
Kdo bydlel v Trhovém Štěpánově před 85 lety
Starý voličský seznam odhaluje tajemství Před několika lety se mi dostal do rukou voličský seznam z roku 1924. Jsou v něm údaje o voličích ve městě Trhovém Štěpánově a osadě Štěpánovská Lhota. Seznam obsahuje 607 jmen z Trhového Štěpánova a 51 jmen ze Štěpánovské Lhoty. Několik jmen bylo doplněno, jiná byla naopak škrtnuta. U každého jména je uveden stav (zaměstnání, povolání), popisné číslo a datum narození. U některých voličů chybí přesné datum narození a je uveden pouze rok narození. V seriálu, který má několik části se dovídáme zajímavé skutečnosti o obyvatelích města Trhového Štěpánova ve volebním roce 1924. Část druhá: Stejná křestní jména obou manželů a jména manželů Josef a Marie První rok narození označuje muže, druhý ženu. Toto platí u všech uvedených manželských dvojic. Stejná křestní jména obou manželů Neméně zajímavý je výskyt stejných křestních jmen u obou manželů. Zde jasně vedou František a Františka – 6 manželských dvojic, na druhém místě jsou to Antonín a Antonie – 4 dvojice a pouze jeden manželský pár měl jméno Josef a Josefa. Jaká je současnost? Vyskytují se stejná jména? Například Jan a Jana? Antonín a Antonie: Č.p. 3 Albrechtovi 1877/1882 Č.p. 123 Zemanovi 1887/1898 Č.p. 124 Klinkerovi 1854/1883 (rozdíl věku 29 let!!) Č.p. 180 Šamšovi 1866/1866 František a Františka: Č.p. 10 Tomaidesovi 1882/1888 Č.p. 18 Vobeckých 1875/1875 Č.p. 48 Dajčmanovi 1892/1892 Č.p. 58 Vobeckých 1893/1895 Č.p. 123 Vodolanovi 1862/1863 Č.p. 224 Novotných 1886/1895 (manželka mladší o 9 let!!) Josef a Josefa: Č.p. 20 Míkovi 1869/1887 (rozdíl věku 18 let!!) Jména manželů Josef a Marie Určitě je zajímavé, že manželé nesou křestní jména, která představují betlémskou dvojici. Otázkou zůstává, zda některý z jejich potomků došel věhlasu, byl vzorným synem či dcerou, či dosáhl mimořádného postavení ve společnosti. To se, žel, z tohoto seznamu nedovíme. Vyžadovalo by to mnoho badatelského úsilí. Bylo to
Červen 2009
17 manželských párů. U dvou z nich je pro zajímavost uveden věkový rozdíl. Nuže, čtěme, kteří manželé to byli: Č.p. 8 Koktovi 1889/1895 Č.p. 12 Zadákovi 1878/1876 Č.p. 25 Nevšímalovi 1879/1880 Č.p. 31 Brožovi 1869/1876 Č.p. 42 Kornovi 1869/1881 (rozdíl věku 12 let!!) Č.p. 55 Hauserovi 1897/1897 Č.p. 65 Prokopovi 1855/1857 Č.p. 90 Chvojkovi 1884/1889 Č.p. 95 Zadákovi 1880/1882 Č.p. 134 Uhlířovi 1896/1896 Č.p. 137 Lichtenbergovi 1884/1890 Č.p. 145 Kotrčovi 1849/1851 Č.p. 145 Prokopovi 1894/1898 Č.p. 205 Svobodovi 1887/1891 Č.p. 217 Nedělovi 1870/1880 (rozdíl věku 10 let!!) Č.p. 219 Majvalovi starší 1853/1854 Č.p. 219 Majvalovi mladší 1886/1889 rV
Podblanické jabloně
Před více než čtvrt stoletím jsem se při rodinné diskusi o vzniku nových odrůd jabloní rozhodl, že se pokusím o vyšlechtění nové odrůdy jabloně. Mým cílem bylo vyšlechtit odrůdu, která by se mohla s úspěchem pěstovat i v horších klimatických podmínkách a měla vyšší odolnost proti houbovým chorobám. Šlechtění jabloní jsem zahájil v roce 1980 v mém rodišti ve Vlastišově na Podblanicku. Postupně jsem svoje pokusy rozšířil i do lokalit Votic a Kondrace. Později jsem navázal kontakt s ing. Janem Blažkem, CSc. ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousích. Zde jsem získal odbornou pomoc a postupem času se mi podařilo vyšlechtit několik odrůd jabloní. První povolenou odrůdou se stala odrůda Blaník v roce 2003. Dvě odrůdy jsou již zaregistrovány a zapsány ve Státní odrůdové knize a to Blaník a Fany. Další dvě odrůdy Petra a Fenix jsou povoleny k množení v kategorii CAC. V roce 2009 se předpokládá registrování dalších dvou rezistentních odrůd jabloní na strupovitost s názvy Tábor a Vltava. Některé další rozpracované nadějné odrůdy se zkoušejí v různých lokalitách. Zda uspějí, to prokáže čas. V posledních letech se v některých lokalitách i na rezistentních odrůdách projevily příznaky nových ras strupovitosti. Z tohoto důvodu se od letošního roku připravuji na nový šlechtitelský program s odrůdami, které odolávají i těmto novým rasám. Udržovací šlechtění a výrobu množitelského materiálu těchto povolených odrůd jabloní provádí Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, kde jsou
Strana 9
Zpravodaj Štěpánovska
mými nejbližšími spolupracovníky: Ing. Jan Blažek, CSc., Ing. Roman Vávra a Jana Křelinová. Popis nových odrůd: BLANÍK je zimní odrůda jabloně s konzumní zralostí do února až března, odolná (rezistentní) na strupovitost. Plody jsou nadprůměrné velikosti kryté jasnou červení téměř na celém povrchu plodu. Dužnina je světle krémové barvy, středně pevná a šťavnatá. Chuť je navinule sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná. Plodnost je raná, vysoká a pravidelná. Její další předností je vyšší odolnost proti pihovitosti dužniny. Více informací můžete najít na internetu - Google - Blaník - nová perspektivní odrůda. FANY je zimní odrůda s konzumní zralostí do ledna i déle, která vznikla křížením Šampiónu a Jonathanu. Plody jsou kulovitého tvaru, větší velikosti, kryté červeným žíháním. Dužnina je nažloutlá, středně tuhá, středně šťavnatá. Chuť je navinule sladká, aromatická, velmi dobrá. Odolnost proti strupovitosti je nadprůměrná. Plodnost je raná, dosti vysoká a pravidelná. Odrůda PETRA (CAC) vznikla křížením Jolany a Šampiónu. Jedná se o pozdně letní až podzimní odrůdu s dlouhou konzumní zralostí do listopadu i déle. Plody jsou střední velikosti, kulovitého méně vyrovnaného tvaru, kryté červeným žíháním přecházející v rozmyté líčko téměř na celém povrchu plodu. Dužnina je měkčí a šťavnatá. Chuť je navinule sladká, slabě aromatická, velmi dobrá v teplejších polohách až výborná. Odolnost proti strupovitosti je rezistentní. FENIX (CAC) je zimní odrůda s konzumní zralostí do února až března. Plody jsou kulovitého tvaru, větší velikosti kryté tmavou červení téměř na celém povrchu. Dužnina je krémové barvy, středně pevná a nadprůměrně šťavnatá. Chuť je navinule sladká až nasládlá, aromatická,velmi dobrá až výborná. Odolnost proti napadení strupovitostí je střední až vyšší a proti padlí je přibližně střední. Petr Kumšta, Votice
Červen 2009
Blaník
Fénix. Obě fotografie z archivu autora článku.
Čistá řeka Sázava
Pokud se někdo neznalý potuloval v půli dubna v blízkosti řeky Sázavy, s největší pravděpodobností natrefil v úseku mezi jejím soutokem s Želivkou a pět kilometrů vzdáleným Posadovským mlýnem na neznámý druh živočichů. Ti se vyznačovali naditými modrými a černými vaky, které v nepravidelných vzdálenostech kladli po obou březích. Při bližším ohledání podivných tvorů se ukázalo, že je to skupina členů o.s. Kalňáci a jejich přátelé, kteří vyrazili řece na pomoc. K účasti na projektu Čistá řeka Sázava letos přibrali i dobrovolné hasiče z Trhového Štěpánova s motorovým člunem, a tak čištění břehů i svoz pytlů s odpadky tentokrát mohly probíhat po i proti proudu řeky. Bilance? 15 dospělých + 6 dětí + 2 čluny + 5 hodin práce = 40 pytlů odpadu. Celkem - jedna povedená akce.
Luděk Kotouček z Kalné a Jaroslav Lhotka ml. z Trhového Štěpánova – foto Josef Korn
Strana 10
Zpravodaj Štěpánovska
Červen 2009
(Jak vznikla tato akce se dočtete v článku o udělení čestného titulu Blanický rytíř v roce 2009 v tomto vydání Zpravodaje Štěpánovska.) Olga Bílková
Loď plná odpadků – foto Olga Bílková
Běžec indický na Belíku
Hodnocení akce – Milan Boušek a Dana Prošková foto: Olga Bílková
V poslední době přibyl na Belíku nový zvířecí druh. Jedná se o kačera běžce indického, který utekl z naší zahrady poté, co jsme jej dovezli od chovatele. Ten nám až později sdělil, že utíká a je celkově plašší. Jak je vidno, kačer je možná plašší, ale vcelku dost chytrý a obezřetný. Každopádně se se správcem a každodenním návštěvníkem rybníka Mílou Marešem skamarádil velmi dobře a nyní je vítanou atrakcí. Na kačera se chodí dívat i maminky s dětmi. Navíc je i značně užitečný. Tento druh kachen se totiž jako jeden z mála živí tolik obávanými plzáky španělskými. Je to druh slimáka, který v posledních letech značně ztrpčuje všem zahrádkářům život a mnohdy je i odradí od pěstování zeleniny a letniček. Protože i nás postihla podobná kalamita, Běžec indický rozhodli jsme se hledat odpovídající pomoc v přírodě. Po delším hledání jsme objevili tento druh a též i podobné nadšence, kteří spolužití s indickými běžci naprosto doporučují. Pro ně je totiž slimák pochoutka a jakmile jej uvidí, s radostí k němu běží. Po určité době se začne populace těchto obávaných vetřelců zmenšovat, až se konečně dá opět na zahradě žít jako dříve. Navíc tyto kachny snášejí poměrně dost vajec, která se dají i zužitkovat. Někdo je má rád a někdo nikoliv. Každopádně je třeba je delší dobu povařit. Nadto je tento druh kachen velmi dekorativní a přátelský. Na zahradách se chovají volně a ve skupinkách po 4 a více kusech. Vše záleží na velikosti zahrady a stupni zamoření slimáky. Protože se živí především jimi a drobným hmyzem, není třeba se obávat toho, že by ve velkém pojídali zeleninu. Variant a barevných provedení těchto běžců existuje velmi mnoho druhů. Od bílého reprezentanta, který hrál ve filmu „Prasátko babe“ jednoho z hrdinů, až po krásné tmavě hnědé i Kačer na Belíku. Fotografie autor článku. černé. Kačer na Belíku je míchanicí všeho.
Zpravodaj Štěpánovska
Strana 11
Červen 2009
Protože máme kachňata, která nám zakrátko vyrostou, rozhodli jsme se kačera na Belíku nechat. I tam též odvede svoji práci. Zredukuje slimáky, bude jich míň, a míň se jich pak v závěru dostane i k nám. Konečně musíme též i přitakat jednomu prohlášení místního rodáka, který o něm prohlásil: „Vždyť on je tam šťastnej….“ Martin Alexandr Damborský
Lípy napadené předivkou
Lipová alej na levé straně silničky do Štěpánovské Lhoty za skládkou EKOSO je znovu napadená malým motýlkem předivkou. Housenky spřádají hnízda, v nichž se vyvíjejí a zakuklují. V České republice se vyskytuje více než 40 druhů těchto drobných motýlů. Tyto housenky napadají vzrostlé stromy, ničí je a vysilují. Výskyt škůdců je rozsáhlý a cyklický v období 3 až 4 let. Po tomto období invaze ustupují a stromy se zotavují. Ke zmírnění tohoto napadení je důležitý postřik kokonů, které jsou plné housenek vhodným přípravkem proti tomuto druhu motýlů. Již v loňském roce se napadené stromy oživily, ale přesto bylo nutno co nejdříve zasáhnout. Stříkání prováděli zaměstnanci Městského úřadu. Josef Korn
Kokon s housenkami
Stavění máje
Josef Šiška při stříhání napadených větví – fotografoval autor článku
Jedná se o velmi starou tradici známou především z jižních Čech a Slovácka. Praktikovala se nejen na vesnicích, ale i ve městech. Máj stával na návsi, před radnicí, před zámkem, před kostelem. Stavěli ho před domy vrchnosti a jistých případech před domy svobodných dívek. I v našem městě proběhlo 30. dubna 2009 stavění máje. Zajímavostí je, že v roce 1991 (tento ročník stavěl letošní máj) se zde narodili pouze čtyři děti. Z toho 1 chlapec a 3 dívky. Proto se na přípravě této tradice podílel Sbor dobrovolných hasičů a Město Trhový Štěpánov. Pro tuto příležitost byl připraven bohatý doprovodný program. Byly to dvě hudební skupiny, soutěž pro děti, opékání špekáčků i selete, pálení čarodějnic, návštěva čaroděje Médiuse a hledání jeho manželky a nakonec ohňostroj. Tento program byl přerušen velmi silným deštěm, při němž napršelo během krátké doby 5 mm, ovšem májka už byla vzty-
Strana 12
Zpravodaj Štěpánovska
čena a vévodila na náměstí. Ale i tato neočekávaná a nepříjemná sprška neodradila většinu mladých a přece máj uhlídali. Nyní nám zbývá věřit, že příští rok nám všem bude i příznivé počasí nakloněno. Jaroslava Krásová
Ještě okamžik a májka bude stát – foto Josef Korn
Pohádkový les
V sobotu 23. května se na jedno odpoledne zabydlily v lese pohádky. Na pohádkový les se těšily nejen děti, ale i mnozí dospělí. Hned u zápisu všechny přivítaly milé úsměvy. Vlídná Bílá paní jim nadepsala karty, do kterých pak děti sbíraly razítka na jednotlivých stanovištích. Čekání na setkání s pohádkovými postavičkami jim zpříjemňovala hra se zvířátky. S veselou žabkou si děti mohly nakreslit obrázek. Krtek jim pomáhal zvládnout chůzi na chůdách a veselý králík půjčoval koloběžky. U vstupní brány všechny opět jako loni přivítali zbrojnoši střežící vstup do pohádkového lesa. Děti přivítali a popovídali si s nimi o jejich nejmilejších pohádkách. Zároveň je varovali před bandou loupežníků a věnovali každému dítěti zlaťák, aby se mohli u té zlobivé bandy vykoupit. Pak popřáli příjemnou cestu a uvolnili vstupní bránu. Po žlutých fáborkách se děti dostaly k první zastávce u babičky, Červené Karkulky a u pana myslivce. Pomohly jim s ošklivým vlkem a odměnou byly babičkou napečené bábovky. Bába kořenářka nabídla dětem neobvyklé občerstvení, mezi jinými i zvláštní sušenky, které mění zlobivé děti na hodné. Bohužel mnohým rodičům odmítla prozradit recept. Další zastávkou byla princezna s králem. Za složení pohádkových skládaček se z děvčat stávaly princezny a kluci si mohli nasadit různé masky. Všechno jim věnoval usměvavý král. Poté čekalo na děti překvapení v podobě čarodějnice letící lesem. Tenhle kousek obdivovali snad všichni. O pár kroků dál čekala na děti její další kolegyně i s dědkem. Nastěhovali se tam i se svojí perníkovou
Červen 2009
chaloupkou. Hledali Mařenky a Jeníčky, co rádi mají perníčky. Vyzkoušeli děti z hodu preclíkem a naštěstí žádné nezavřeli do chlívku, aby si je vykrmili. Naopak všem věnovali krásně nazdobený perník. Pak na všechny čekalo trochu strachu. Ani čerti si totiž letos nenechali ujít pohádkový les. Po dětech chtěli, aby jim postavily pořádnou hranici na zatopení. Jak už to bývá, s čerty nejsou žerty, a tak i tam se našel jeden zlomyslník, který se to snažil dětem trochu překazit. Ale pekelný chleba si zasloužili všichni. A aby strachu nebylo málo, o kousek dál čekal tříhlavý drak. Statečný rytíř vyzval, aby mu děti pomohly osvobodit uplakanou princeznu. I tenhle úkol děti zvládaly na jedničku. Mezi jednotlivými stanovišti mohly děti potkat další postavy. Po lese se potuloval Hloupý Honza a Večerníček na své toulání zvolil raději kolo. Křemílek s Vochomůrkou opatrovali celý rok květinu, která vyrostla ze semínek, co děti zasázely v loni. Byla tak vysoká, že děti po ní mohly vylézt až ke košíku plném dobrot. Pak už je čekaly bludičky a vodník. Těm pomohly spočítat rybičky a některé ryby si mohly i vylovit z vodníkova rybníku. Kdo chtěl, mohl si s bludičkami zatancovat. Indiáni děti pomalovali svými barvami, a učili jak střílet z jejich tradiční zbraně – luku. Za šikovnost každému věnovali zub zavěšený na šňůrce. Můžeme se jen dohadovat, ze kterého zvířete uloveného Indiány ty zuby byly. O poslední zastávku se postarala banda loupežnická. Chtěli zlato. Naštěstí všichni z kapes vylovili zlaťáky, které jim věnovali zbrojnoši u vstupní brány. S dětmi si loupežníci ještě zazpívali správnou loupežnickou písničku a propustili je. Na samém konci čekal děti zvoneček, který ukončuje všechny pohádky. Dostaly odměnu a poslední razítko do své karty. Odměnou všem, kteří připravovali tuto akci, jsou rozzářené oči dětí, pochvaly i obdiv dospělých a očekávání dalších překvapení při všech akcích pořádaných Organizací 5. prosince. Nezbývá než za příjemné odpoledne poděkovat a přát si, aby se pohádkové postavičky za rok zase do našeho lesa vrátily. Přejeme mnoho elánu a nápadů na další roky. Šárka Třešňáková
Křemílek a Vochomůrka
Zpravodaj Štěpánovska
Strana 13
Princezna s dětmi
Červen 2009
Tříhlavý drak – Fotografovala autorka článku
Poděkování za Pohádkový les
Organizace 5. prosince uspořádala v sobotu 23.5. 2009 se v Trhovém Štěpánově zajímavé setkání dětí s rodiči nazvané Pohádkový les. Úspěch loňského putování tímto vskutku pohádkovým lesem se zřejmě donesl až za sedmero hor i řek, protože dětí i dospělých přišlo opravdu mnoho. Na startu dostal každý malý účastník mapu a malé občerstvení. U brány dva hodní a štědří rytíři vysvětlili dětem, co je čeká, a každému věnovali zlaťák, protože v lese se prý potulují chamtiví loupežníci. U Červené Karkulky se děti zkusily trefit šiškou vlkovi do tlamy a dostaly bábovičku. Kousek dál hostila čarodějnice účastníky svými zázračnými lektvary. Krásná princezna obdarovala děti dárečky za složení puzzlí a u perníkové chaloupky dostaly perníčky. V pekle děti stavěly čertům hranici, aby mohli přikládat pod kotle. Drak chrlil kouř a zvukovými efekty přesvědčil každého, že to se snědením princezny myslí opravdu vážně. U Křemílka a Vochomůrky si děti vylezly po žebříku pro lízátko a kdo chytil u vodníka a bludiček rybičku, dostal hezký dárek. Vystřílená trofej u Indiánů zdobila každého správného lovce. Před cílem naprosto nečekaně přepadli každého loupežníci. Za zlaťáky od štědrých rytířů byli účastníci vpuštěni do cíle, kde děti dostaly dárečky a občerstvení. Děkujeme Organizaci 5. prosince za to, že děti mohly strávit krásné a napínavé odpoledne v kouzelném pohádkovém lese. Jeho uspořádání dalo určitě organizátorům spoustu starostí, práce a času, který by v dnešním uspěchaném světě jistě mohli strávit pohodlněji. Děti odcházely s rozzářenýma očima domů a ještě dlouho potom sdělovaly své dojmy a zážitky. Zvláštní obdiv patří létající čarodějnici za její odvahu a drakovi za fyzickou kondici. Děkujeme také za krásné počasí. Za účastníky Ing. Radka Műllerová
Předmětové olympiády
V každém školním roce mají žáci naší základní školy možnost zapojit se do předmětových soutěží a olympiád v různých oborech. Mohou porovnat své znalosti a dovednosti nejprve se svými spolužáky na úrovni základní školy, a když uspějí tak i v okresním, popřípadě vyšším postupovém kole. Zřejmě největšího letošního úspěchu dosáhla žákyně 9. třídy Marie Benešová v Dějepisné olympiádě. Po vítězství ve školním kole vyhrála i okresní kolo a porazila zbývajících 23 účastníků z našeho okresu. Mezi nimi byla i její spolužačka z 9. třídy Jana Krobová, která obsadila pěkné 10. místo. Okresní kolo se konalo koncem ledna na Gymnáziu v Benešově. M. Benešová si tak zajistila právo účasti v dubnovém krajském kole v Kladně. Také zde si počínala velmi dobře a po náročné přípravě získala velmi dobré 6. místo. Pouze tři body ji dělily od 3. místa, které znamenalo postup do celostátního kola. Letos se konal již 38. ročník Dějepisné olympiády na téma „Doba hradů a zámků v Čechách a na Moravě“. V okresních kolech různých soutěží reprezentovali štěpánovskou školu i další žáci. Josef Krob z 9. třídy obsadil 7. místo v Konverzační soutěži v německém jazyce v kategorii II A. Soutěž se konala v únoru na Obchodní akademii ve Vlašimi. Soutěž v cizím jazyce má většinou několik částí. Účastníci musí zvládnout poslechové úkoly. Nejdůležitější součástí je konverzace v podobě rozhovoru s členy komise, popisu obrázku nebo volném projevu na určité téma.
Zpravodaj Štěpánovska
Strana 14
Červen 2009
Úspěšně si počínala i další žákyně 9. třídy Veronika Petrásková v okresním kole Olympiády v českém jazyce. Mezi 31 zástupci základních škol a víceletých gymnázií z celého benešovského okresu získala 10. místo. Soutěž pořádala v březnu Střední odborná škola Benešov. Klání mladých češtinářů se skládalo ze slohové části, ve které se hodnotily především vyjadřovací schopnosti a mluvnické části. V ní museli účastníci prokázat, jak zvládli různé záludnosti mateřského jazyka. Všem výše jmenovaným náleží uznání a poděkování za předvedené výkony a vzornou reprezentaci školy. Mgr. Martin Vrbický
Pavel Kupsa reprezentoval Trhový Štěpánov V sobotu dne 23. května 2009 pořádal Středočeský kraj ve spolupráci se Středočeskou turistickou a informační službou a.s. v Jezuitské koleji nedaleko chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře „Den otevřených dveří.“ Při této příležitosti byla poprvé vystavena široké veřejnosti Císařská koruna. Akci doplňovala dobová hudba, historické kostýmy a tržiště s producenty řemeslných i regionálních výrobků. Jedním z nich byl i štěpánovský rodák a občan Pavel Kupsa. Představil zde svou nemalou kolekci vlastnoručně vyrobených mečů a šavlí. Svým uměním zaujal nejen návštěvníky, kterých přišlo na tuto akci přes 3 500, ale i hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha. Pavla Kupsu doprovázeli štěpánovští hasiči, jak je patrné ze snímku Františka Bouška. Hasiči navštívili Den záchranářů České republiky a konferenci „Den po zásahu“ v Poděbradech. Zde záchranáři integrovaného systému Středočeského kraje předvedli svoji techniku. Byly to ukázky zásahů na zemi, ve vodě i ve vzduchu, které nadchly tisícové zástupy přihlížejících na březích Labe. Integrovaný systém tvoří kromě záchranářů rovněž hasiči a policie. Připravil David Korn
Jaroslav Lhotka, Luboš Pazour, Pavel Kupsa, Josef Korn a MUDr. David Rath Fotografoval František Boušek
Jaro v Mateřské škole
Poté jsme navštívili farmu ZD, městskou knihovnu, základní školu a firmu Deltagaz.
Jarní období jsme zahájili tradičním vynášením zimy.
Děti naší MŠ ve školních lavicích. Co myslíte bude nám to v I. třídě slušet?
Strana 15
Zpravodaj Štěpánovska
Červen 2009
Jak vypadá život ve vodě, jsme se dozvěděli od pracovnice Ekocentra z Votic. Nejen maminky jsme potěšili vystoupením ke Dni matek, věříme, že s námi byli spokojeni i důchodci při jejich setkání.
Na exkurzi v Deltagazu. Průvodcem v tovární hale byl Michal Koutek.
Zhlédli jsme dvě divadelní představení. V MŠ „Jaro v pohádce“, v městském divadle v Kolíně „Včelí medvídci“. V závěru měsíce jsme našli poklad. Při sportovním dnu se soutěžilo v běhu, hodu a skoku z místa a to ve dvou věkových kategoriích. Vítězové si odnesli medaile, ostatní alespoň diplom a pěkný pocit z příjemně prožitého dopoledne.
Ve strážním koši seděli dva hoši – Šimonové Neděla a Mládek.
Stupně vítězů – Ota Melichar, Lucie Kadlečková a Matěj Kořínek
Další tradičně zdařilou akcí byl slet čarodějnic. Byla při něm velká zábava nejen mezi dětmi. Foto: Josef Korn.
Slézání horolezecké stěny ve Vlašimi bylo pro nás nové. Bylo to fajn a určitě si to zopakujeme.
Strana 16
Zpravodaj Štěpánovska
Červen 2009
Co jsme ještě prožili a co nás čeká: Setkání s hasiči se vždy líbí. V tomto roce jsme ho rozšířili o prohlídku hasičské zbrojnice. Nechyběly vuřty, ani jízda na člunu. V ZOO v Jihlavě jsme nebyli poprvé, ale vždy se sem rádi vracíme. Po oslavě Dne dětí nás čeká ještě divadelní představení ve Vlašimi „Káťa a Škubánek“, beseda s policií a samozřejmě slavnostní rozloučení s 19 předškoláky na Městském úřadě v Trhovém Štěpánově. A pak už hurá na prázdniny! Olga Polivková, ředitelka Fotografie autorka a učitelky Mateřské školy
Louky a květiny
Nadpis spíše odpovídá v pohledu květin v dřívější době. Dnes by byl asi výstižnější nadpis – mokřina nebo i bažina. Kterou část mám na mysli? Je to část Trhového Štěpánova nedaleko Balkovky, Dolečka a Panského důlu. Údolí pod Dolečkem nenávratně zmizelo a část nad tímto rybníčkem je zarostlá náletovými dřevinami. Panský důl je o něco lepší, ale stráně, kde bylo nejvíce kvítí, jsou osázeny topoly a plocha je pokryta náletovými dřevinami. Louky jsou podmáčené a pro svoji kyselost nejsou vhodné k užívání. Jak je to dávno, kdy se na lukách sekala tráva a sušilo seno či otava, stavěly kupy, potom je odváželi hospodáři na zimní zásoby krmení pro dobytek a jiná zvířata! Když se na podzim pásl dobytek, dělaly se ohníčky a pekly brambory. To byla pochoutka! Zůstal zde jen potok, v určité části se rozdvojil, okolo jen vrby a olše. Na okraji potoků rostou kopřivy, bodlák, objeví se i rákos a podobně. Břehy potoka jsou zarostlé plevelem, že jej nejde ani přejít. Není zde nikde žádná lávka, jako tomu bylo v minulosti. Ale kdo zná luční a polní květiny? Najdeme je jen sporadicky. Dříve bylo na louky radost pohledět od jara až do podzimu. Nejdříve po celém údolí vykvetly žluté blatouchy, později se na stráních objevil podběl. Ten jsme trhali jako léčivku, která byla vhodná po usušení na čaj. S nastávajícím létem to byla kvetoucí zahrada. V dětství a mládí jsme znali jen jejich lidové názvy: husičky (kopretiny), kukačky (vstavače) a podobně. Hodně ještě kvete vysoký růžový kohoutek luční, fialky, hojné jsou pampelišky, pomněnky, sedmikrásky. Na kraji lesa kvetly ve velkém množství zejména sasanky. Místy se našly i konvalinky a petrklíče. Na poli často i mezi obilím to byly modré chrpy, fialový kohoutek či vlčí mák. Byly to i jiné druhy, na které jsem už dávno zapomněl. Se správnými názvy květin nás seznamovali učitelé ve škole. V rámci předmětu přírodopisu jsme měli za úkol přinést některou květinu do školy, potom učitel napsal správný nápis na tabuli a místo kukačky to byl najednou
vstavač jarní nebo místo husičky to byla kopretina. Nám se to moc nelíbilo, protože doma jsme slýchávali názvy podle lidového rčení. Na lukách a kolem nich byla místa, kde se nacházely určité druhy květin, které jsme nosili domů do vázy nebo dříve k svátku matek. Nejvíce z nich byla oblíbená konvalinka, přestože tolik nerostla. Až někdy půjdete na procházku, zkuste zajít do míst na louky, kam jste chodívali v mládí. Kolik najdete druhů květin? Jistě vás to potěší. Nebo možná budete zklamáni… Některé druhy tam už nenajdete. Nerostou… Ing. Zdeněk Uhlíř
KNIHA MÉHO SRDCE Do prvního kola celonárodní televizní ankety Kniha mého srdce o nejoblíbenější knihu nominovali diváci a čtenáři během 14 dnů celkem 7 531 knižních titulů. O anketu projevili čtenáři nezvykle velký zájem. Přišlo celkem 91 635 hlasů, z toho 46 635 prostřednictvím hlasovacích lístků z knihoven po celé republice. S KMS spolupracuje 800 knihoven. Deník Právo je mediálním partnerem této akce. Nejvíce hlasů (2940) se podařilo shromáždit v Městské knihovně v Praze. V jakém pořadí se umístila Městská knihovna Trhový Štěpánov ???… Nevíme. Přesto Vám děkujeme, milí čtenáři, kteří jste podpořili první kolo hlasování a to v počtu 81 hlasů. Nejvíce hlasů u nás získaly a do TOP 100 se dostaly tituly: Vejce a já (Betty MacDonaldová), Báječná léta pod psa (Michal Viewegh), Egypťan Sinuhet (Mika Waltari), Pán prstenů (J. R. Reuil), Poslední kabriolet (Anton Myrer), z dětských titulů to byl Harry Potter, Medvídek Pú a Děti z Bullerbynu. Hezké hlasovací dny o knize (možná už ne našeho srdce), ale aspoň našich sympatií !!! Ludmila Kornová a Jana Boušková
Strana 17
Zpravodaj Štěpánovska
Červen 2009
Příběh rodinného pokoje
Je to velký pokoj. Uprostřed stojí mohutný kávovník i s plody. Sahá až do stropu. V pokoji může s pacientem bydlet celá rodina. Je největší ze tří tzv. sociálních pokojů. Nalézají se v tichém podlaží N-té nemocnice, vzdáleny běžného nemocničního ruchu. Ve dne jsou přístupné pouze výtahem, v noci je výtah uzamčen. Personál přijde na zavolání z horního patra s vlastními klíči. Obýval jsem vedlejší jednolůžkový pokoj. „Sociální sazba“ za každý z těchto pokojů byla 250 Kč za 1 den + příplatky za další služby. Při mém příchodu byla v rodinném pokoji rodina místního podnikatele, manžel s dětmi a sestra umírající paní, v posledním stadiu rakoviny. Krátce nato paní zemřela a pokoj na čas osiřel. Utichl nářek a rozhostil se tu nezvyklý klid. Za noci, když jsem nemohl spát a chodil po chodbě, mě napadlo, že tady je vlastně ideální úkryt pro člověka, který potřebuje na kratší čas zmizet. Nejenže je tu bezpečně střežen, ale pronásledovatele by ani ve snu nenapadlo, kam se poděl. V noci, když pacient pokoj zamkne a nechá klíč v zámku, nemůže k němu bez jeho vědomí nikdo vstoupit. Po nějaké době asi 10 dnů, právě jsem na rotopedu šlapal svých denních 10 km, nastal vedle v pokoji horečný ruch. Dověděl jsem se, že přivezli z Německa „bohatého“ podnikatele s těžce poškozenou páteří. Předložil chorobopis z jedné německé kliniky, který jeho údaje potvrzoval. Přál si, aby byl pokoj úplně vyklizen. Při překotných úpravách pokoje došlo i na mne. Dostal jsem novou almaru. Připadal jsem si jako v opeře Prodaná nevěsta, pouze ta almara nebyla od táty. Potom jsem ho uviděl, když ho přiváděly do jeho pokoje. Měl dlouhé dřevěné berle, z každé strany ho starostlivě jistila fyzioterapeutka. Chlap jako hora, starý tak 35 až 40 roků, divný již na první pohled. V uších měl visící zlaté náušnice, od pasu nahoru byl s obnaženou hrudí, na ní zavěšená různá cingrlátka, která měla asi napodobovat akupunkturu. Na můj dotaz, co to má na sobě za nesmysly, jsem se dověděl, že pokud pacient věří, že mu to pomáhá, a vysloveně mu to neškodí, tak se mu taková věc ponechá. Mou nedůvěru potvrdilo ještě ten večer naše setkání u WC. Těžce nemocný chudák náhle otevřel jednou rukou dveře, ve druhé ruce v náručí držel obě berle. Viděl mě vysloveně nerad. Pozdravil jsem ho. Když odpověděl, poznal jsem, že v Německu nikdy nežil. Jídlo dostával na stoleček před dveře, bral si ho, když obsluha odešla. Jeho uzdravování probíhalo zázračně rychle, po dvou dnech chodil již s francouzskými holemi, ale připadalo mi, že bez nich mu to šlo lépe. V noci bylo v jeho pokoji absolutní ticho, nikam nevolal a jemu také nikdo ne. Za 8 nebo 9 dní při své půlnoční vycházce jsem uslyšel, jak silným hlasem dává někomu instrukce, co má zařídit, každé slovo několikrát opakoval, aby mu bylo dostatečně rozuměno. V pátek se objevil oblečen v drahé košili a požádal pana primáře o propustku na víkend za účelem návštěvy své rodiny. Bylo mu ochotně vyhověno. V pondělí se nedostavil. Jídlo na stolečku před jeho pokojem zůstalo netknuté. Pátralo se, zda není v ošetření okolních zdravotnických zařízení, ani záchranná služba o něm neměla žádný záznam. Za tři dny přišla odpověď z Německa. Jmenovaný je u nich v léčení s těžce poškozenou páteří. Zaslanou zprávu skutečně vypracovali, je to upravená kopie vydávaná za originál. „Zámožný podnikatel“ zmizel a s ní i dvě francouzské hole, které měl zapůjčeny. Nikdo už ho nespatřil. Dodatečně se zjistilo, že nikdo nezná jeho pravé jméno ani jeho rodinu. Policii nebylo nic hlášeno, aby se ostuda dále nerozmazávala. Nemocnice připsala ztrátu na svůj účet. Můj pobyt zde definitivně končil. Přemýšlel jsem, jak bych se vrchní sestře odvděčil. Stála vždy na straně pacienta a dovedla prosadit svůj názor, i když tím primáři kazila pohodlný život. Je naprosto neúplatná, i nabídnutý bonbon by považovala za úplatek. Jako dar pro celý kolektiv jsem zvolil velmi dekorativní květinu – růžovou bromélii. Postavil jsem ji na stolek a k ní návod na pěstování s poděkováním za péči celému kolektivu. Paní vrchní rozhodla, že tam květina bude až do dne mého odchodu, kdy jí oficiálně převezmou do péče. Moje poděkování bude vloženo do knihy přání a stížností. Loučení bylo dojemné. Paní vrchní slzela, objala mě a políbila na čelo. To tady dosud nikdo nezažil. Připadalo mi to jako loučení matky se synem, kterého jí odvádějí na popravu. Bylo to velmi hezké a milé, jak květina a několik slov díků dojalo ženu ostrou jako meč, která hájí vždy zájmy pacientů! Rád na ni budu vzpomínat! (Příběh je pravdivý, některé údaje jsou změněny.) Jiří Kott
Strana 18
Z golfu...
Zpravodaj Štěpánovska
Po letošní na sníh bohaté zimě jsme s netrpělivostí čekali na začátek golfové sezóny. Počasí nás ale mile překvapilo. Čekání bylo sice proti jiným letům delší, ale jaro bohatou bílou nadílku zvládlo i v našich specifických podmínkách rychle. Podloží, které tvoří bývalá skládka, vodu nepropouští a malá vrstva zeminy na ní je dlouho promáčená. Jarní počasí, odpovídající spíše letnímu, vše urychlilo a mohli jsme brzy začít hrát. V polovině května má náš golfový klub za sebou již dva turnaje klasické a jeden dětský, zaměřený hlavně na znalost pravidel golfu a chování na hřišti. První turnaj s názvem Křest jamky RED BROOK byl pro nás důležitý. Otvírala se totiž nová, pěkná jamka na konci hřiště u potoka. S velkým očekáváním. U golfistů měla úspěch. Je dobře hratelná, s převýšením asi 8 m, což zvyšuje náročnost na přesnou hru. Odpaliště je umístěno na koncové hraně bývalé skládky. Pro méně odvážné má menší dopadovou dráhu před rybníčkem ve tvaru slzy a za vodou pro pokročilejší golfisty prostorný green (jamkoviště) k přesnému umístění rány. Název jamky (Red Brook – v překladu Červený potok) – byl zvolen podle železem červeně zbarvené vody, která vytéká z roury pod skládkou. Na turnaji byl vytvořen první rekord nově upraveného hřiště a to 83 ran (Petr Vlasák sen.). Stejně krásné počasí nám přálo i při druhém, Májovém turnaji, který se konal 9. května 2009. Hřiště bylo zaplněno maximálním počtem hráčů a na několik zájemců ani místo nezbylo. Startovalo 6 skupin po 3 hráčích a 1 flajt po 4 hráčích. Boj byl urputný a muselo dojít k rozehrávce – při stejném počtu ran na hřišti se patovalo o vítězství v play off na patovacím greenu. Vítězem se stal náš člen Petr Kohl, který zároveň posunul hranici rekordu na rány na 79. Potěšilo nás, že se turnaje zúčastnili i nečlenové klubu. Mrzí nás ale, že jsme na otázku těchto hráčů, kde si mohou ve městě v sobotu nebo v neděli dát teplý oběd, museli s lítostí odpovídat, že bohužel nejblíže až ve Vlašimi. Rekonstrukcí prochází na hřišti jamka č. 2, která dosud svou délkou neodpovídala normám České golfové federace. Ke hraní bude delší jamka otevřena pravděpodobně v polovině sezóny, podle průběhu počasí. Dnes je již v konečné podobě a prodlouží se z 39 metrů na 90 metrů. Členství v našem klubu je zatím ještě možné získat, ale bude se opakovat situace z minulého roku, kdy byl vyhlášen stop stav. Je to proto, aby se zachoval dobrý herní standard hřiště, hráči nemuseli při hře čekat na uvolnění další jamky a byla zachována bezpečnost hry. Další novinkou při úpravách hřiště je otevření zkušebního provozu na drivingu. To je cvičná louka, kterou golfista využívá k procvičování svých úderů s jednotlivými holemi a při tom nepotřebuje spoluhráče. Podle
Červen 2009
získaných zkušeností přizpůsobíme dále tuto část hřiště potřebám golfistů. Závěrem ještě uvádím, že další turnaj, který byl připravován, se konal začátkem června (ještě před vydáním tohoto čísla Zpravodaje Štěpánovska) a byl to Dámský turnaj. Podle počtu přihlášených byl pravděpodobně doplněn i účastníky z řad pánů. Ing. Miroslava Voigtsová
Marcela Zajíčková na první jamce
Red Brook při pohledu z odpaliště
Vítězové prvního turnaje: Vlasák, Červ, Kohl Fotografie od autorky článku
Strana 19
Zpravodaj Štěpánovska
Školní perličky
U= učitel, Ž = žák U: Kdo byla Sapfó? Ž: Byla to lesba z ostrova Lesbos. (Sapfó asi 630-568 př.n.l. řecká básnířka. Zachovaly se milostné a svatební písně – česky vyšly pod názvem Písně z Lesbu.) U: Které zvíře a proč je symbolem Říma? Ž: Vlčice, protože podojila Romula a Réma. U: Kdy a kde byl upálen Mistr Jan Hus? Ž: Mistr Jan Hus byl upálen 6.7. 1415 a bylo to za druhé světové války. U: Jak se jmenovaly tři lodě Kryštofa Kolumba? Ž: Santa Maria, Pinta a ……… Máňa. U: Kdo vládl v Čechách v době, když Kolumbus objevil Ameriku? Ž:Tomáš Garrigue Masaryk? U: Kdo je autorem obrazu Mona Lisa? Ž: Leonardo di Caprio. (Leonardo di Caprio je herec známý z Titanicu. Monu Lisu namaloval Leonardo da Vinci.) U: Co zakládala Marie Terezie, aby podpořila rozvoj hospodářství? Ž: Hospody! U: Vysvětli, co je to antisemitismus! Ž: Nenávist k úřadům. U: Kdo to byl Milan Rastislav Štefánik? Ž: Byl to šarmantní voják. U: Kdo byli Vlasovci? Ž: Vlasovci byli lidi s dlouhými vlasy. U: Jak v přírodě rozpoznáme a určíme světové strany! Ž: Když se podívám doleva, vidím západ, a když se podívám doprava, vidím východ. U: A jak se jmenují obyvatelé Slezska! Ž: Slizáci! U: Doplň větu: Česká republika nesousedí s Maďarskem, nýbrž Ž: s ...... s Francií. U: Která znáš evangelia? Ž: Evangelia jsou podle Jana, podle Matouše, podle Lukáše a podle Mareše. U: Kdo je autorem naší hymny? Ž: František Škraloup. U: Uveď příklady infekčních nemocí! Ž: Dešťová encefalitida. U: Co předchází porodu? Ž: Časté vyjídání ledniček! U: Co znamená gravidní? Ž: To je, že mám nějakou vadu. U: Jaké znáš příklady sexuálních úchylek? Ž: Negrofilie a fašismus! U: Jak dlouho je ve funkci senátor? Ž: Dokud neodejde sám! U: Vyjmenuj 4 typy člověka podle Hippokrata!
Červen 2009
Ž: Abstinent, konsument, piják, alkoholik. Ž: Kde rostou lipové listy? U: Na buku. U: Co se vyrábí z ovsa? Ž: Ovesné vložky. U: Jak poznáš hmyz? Ž: No prostě ho poznám! U: Jak dlouho trvá těhotenství? Ž: Těhotenství trvá jeden uherský rok. Ž: Na louce se to hlemýždilo spoustami hmyzu. Často sleduji krásný východ a záchod slunce. Špačci se krmili přáteli a odlétali. Běloučcí motýli jsou různě zbarveni. Jednotné číslo krotký srneček a množné číslo krotcí smrčci. Na podzim odlétají ptáčkové a divoká zvěř na jih. Dobroučcí pavoučci. Mezi výběžky písčitých skal se klátila úzká cestička. Na obraze je mísa, ve které jsou banány: např. třešně. A po hlavním jídle si dáme ještě kompost. Vstoupili do neznámých hornatých končetin. U: Nahraď ve větě „Všem bylo vše jasné“ slovo jasné synonymem. Ž: Všem bylo vše zatažené. U: Doplň do holé věty „Rodiče pracovali …..“ rozvíjející větné členy. Ž: Rodiče pracovali na dětech. Test z informatiky: U: Uveď součásti okna! (Je asi míněno okno v počítačovém programu) Ž: Rám, sklo, klika, .... Zaznamenal Martin Vrbický
MĚSTO TRHOVÝ ŠTĚPÁNOV Vás srdečně zve na
Tradiční staročeský jarmark V sobotu 20.6. 2009 se od 18 hodin na náměstí koná taneční zábava, hraje hudební skupina Black-Rose. V neděli dne 21. června 2009 je jarmark od 10 hodin na náměstí. Nedělní program: Štěpánovské trhy Pouťové atrakce Zahradní občerstvení při hudbě Pečená selata Projížďky koňským spřežením Divadelní představení žáků „Stvoření světa“ Dobové scénky Hudba: Dechovka, Country – Rodeo, Pražská Hašlerova dechovka
a
Strana 20
Na slovíčko… Krásy našeho okolí
Prázdniny a dovolené jsou přede dveřmi. Každoročně nastává malé „stěhování národů.“ Jak se na tom podepíše finanční krize, která navzdory loňským ujišťováním politiků, že se to České republiky nedotkne, nevíme. Jedno však víme. Za krásami naší planety nemusíme za každou cenu jezdit příliš daleko. Nebo si myslíme, že slova naší krásné hymny „a to je ta krásná země, země česká, domov můj“ už neplatí? Je mnoho lidí, kteří ani v současnosti nevytáhnou paty z domu. Jiní, i když mají auto, jezdí pro nákupy do Vlašimi, možná i jinam, aby živobytí pořídili o pár korun levněji. Co může být zajímavého pro naše oči v okolí, kde žijeme? I tady je krásně. Jen se dívejme a nepotřebujeme k tomu Visine, jak hlásá reklama na oční kapky. Prázdniny jsou příležitostí, abychom za „málo peněz neměli málo muziky,“ ale něco krásného viděli. Až bude stát na Javornické hůře nová rozhledna, bude to jistě požitek vidět z výšky to, co není vidět. Ale nevěšme hlavu. Daleko je vidět za humna. Půjdeme-li od „pohanského“ dubu směrem ke kapličce sv. Václava a výše až pod Kosiny, dívejte se. Uvidíte vysoko v kopcích kostel Povýšení sv. Kříže ve Zhoři nebo televizní vysílačku na vrchu Strážiště (744 m n.m.). Od kapličky sv. Václava zahlédneme Blaník (632 m n.m.). Je to nenáročná pěší vycházka. Není to více než 5 km oběma směry. Můžeme vyjít na židovský hřbitov a podívat se dovnitř. Nad tímto hřbitovem je krásný pohled na město Trhový Štěpánov. Ze středu města je to necelých 2 000 metrů oběma směry. Půjdeme-li ještě výše po silnici směrem do Chlumu, uvidíme ještě více. A to je kolem 4 km. Zajděte i do Javorníka. Můžeme jít pěšky nebo na kole silničkou nad nádražím Českých drah. Dostaneme
Zpravodaj Štěpánovska se do údolí, jímž protéká Pekelský potok a vydáme se strmou silnicí do Javorníka. Nahoře před Javorníkem se několikrát zastavujte a otáčejte zpět, abyste viděli skutečnou krásu. Do Javorníka jsou to necelé 4 km. Velmi krásný výhled je odtud nejen na Trhový Štěpánov, ale i na krajinu daleko za řekou Sázavou. Spatříme kostel sv. Havla v Podvekách, kopce nad Zbraslavicemi, panoráma od Kladrubské hůry (Kostelík) až po Dubějovice, úpravnu vody v Hulicích. Je to skutečně úchvatný pohled z mnoha míst než dojdeme do obce Javorník. Neméně krásný je pohled do krajiny i nad kaplí Panny Marie Bolestné (někteří ji nazývají kaplí sv. Ludmily). Zpátky se můžeme vrátit cestou mezi poli a lesy. Od kravína v Ja-
Červen 2009 vorníku se dáte nalevo. Cesta vede nejprve po rovině a potom se svažuje do lesa. Když z něho vyjdeme, přijdeme na pole, jehož středem vede cesta. Během tohoto putování se zase dívejte nalevo a uvidíte naše město z jiného úhlu. Po ní znovu dolů a vyjdeme u rybníku Kupsák. Bude-li teplo, vezměte si plavky a můžete se v rybníku vykoupat. Potom dojdete po asfaltce k Rabbitu. Až na Náměstí v Trhovém Štěpánově je to asi 10 km. Ten pěší výlet stojí za to. Vezměte si s sebou malou svačinku a něco k pití. Až se vrátíte ze všech tří výletů, jistě si řeknete, že to stálo za to. Kromě nějakého jídla a pití Vás to nebude stát ani korunu! Tak neváhejte, vždyť je zde tak krásně…! R.
Pravidla správného chválení
Blíží se konec školního roku. Žáci a žákyně dostanou vysvědčení. Než si je rodiče prohlédnou, je zde něco k úvaze: Aby se chvála neminula pozitivním účinkem, měla by být: Upřímná: Neupřímnou chválu člověk prohlédne a ztratí důvěru i zájem. Konkrétní: Opodstatněná chvála komentuje. Ve výšce očí: Jak děti, tak dospělí by měli mít pocit, že jsou chválícímu partnerem, nikoli jeho objektem. Individuální: Pro někoho je velkým úspěchem trojka, zatímco jiný zaslouží pokárání za lajdáctví, když dostane dvojku; záleží na osobních vlohách a snaze. Oprávněná: Chválou neplýtváme na nesmysly, snižuje to její dopad. Bezvýhradná: Oprostíme se od doplňkových znevažující slůvek „konečně“ či „ale“; ke chvále nepatří „ocas“ přidružené kritiky. Zdroj: Focus
Přeji Ti, aby to byla inspirace i pro Tebe….
Asi jste to již četli, ale určitě není na škodu, když si to pěkně v klidu pomaloučku přečtete znovu. S Alešem jsem pracoval v jedné stavební firmě. Aleš je ten typ člověka, kterého rádi potkáváme. Má stále dobrou náladu a vždy umí říci něco pozitivního. Vždy uměl lidi motivovat. Když měl některý z kolegů špatný den, Aleš mu vždy uměl ukázat kladnou stránku celé věci, změnit jeho postoj, pohled na danou situaci. Slovem - dodal každému energii a chuť řešit a poprat se s problémem. Na otázku: „Jak se máš“, měl oblíbenou odpověď: „Kdybych se měl jen o chlup líp, byl bych už dvojče“. Byl jsem velmi zvědavý, jak to dokáže, jak je to možné.... A tak když se mi jednou naskytla příležitost, zeptal jsem se ho na to. „Jen se nepřetvařuj, nemůžeš být snad dobře naladěný stále...celý den, každý den, celý čas! Jak to děláš?“ Aleš mi na to zajímavě odpověděl: „Každé ráno, když vstanu, tak si řeknu, že mám na výběr dvě možnosti. Buď budu mít dobrou náladu, nebo... si mohu vybrat tu špatnou. No a já si vždy vyberu raději tu dobrou. A vždy, když se mi přihodí něco špatného, mohu si vybrat, že budu obětí, anebo si mohu vybrat možnost, že se z toho poučím. A já si vždy vyberu tu možnost poučit se z toho. Vždy, když někdo ke mně přijde a stěžuje si, mohu si vy-
Strana 21
Zpravodaj Štěpánovska
Červen 2009
brat - buď přijmout jeho neštěstí, anebo se snažit pomoci mu najít nějakou kladnou stránku života. A já si vybírám vždy tu druhou možnost - hledám spolu s ním ten důvod, pro který se vyplatí bojovat a žít dál. Hledám tu kladnou stránku života.“ „No, to ale není vždy tak jednoduché!“ protestoval jsem. „Ale je,“ odpověděl Aleš. „Celý život si vybíráme. Když si odmyslíš všechny ty hlouposti okolo, každá situace je ve skutečnosti volba. A ty si vybíráš, jak reagovat na danou situaci. Ty si vybíráš, jak lidé ovlivní tvou náladu. Ty si vybíráš, zda budeš mít dobrou, anebo špatnou náladu. Jednoduše řečeno ty si vybíráš, jak žiješ svůj život.“ Hodně jsem přemýšlel o tom, co říkal Aleš. Krátce potom, co jsem odešel pryč z té stavební firmy, začal jsem podnikat sám. I když jsme se s Alešem už nevídali, často jsem o něm přemýšlel, když jsem se dostával do problémových situací, když jsem si „vybíral“, jak budu žít svůj život, namísto toho, abych jen bezhlavě reagoval na konkrétní situaci. Za několik roků potom jsem slyšel, že Aleš měl vážnou nehodu, když spadl z 20timetrové výšky. Po 18tihodinové operaci a dlouhých týdnech na lůžku ho nakonec pustili domů se zadrátovanou páteří. Setkal jsem se s ním asi půl roku po té nehodě. Když jsem se ho zeptal, jak se má, odpověděl: „Kdyby jsem se měl jen o chlup lépe, byl bych už dvojče. Chceš vidět moje jizvy??“ To jsem odmítl, ale zeptal jsem se ho, co se mu přehnalo hlavou, když dopadl tehdy na zem. „První věc, která mi přeběhla hlavou byla, že chci vidět a těším se na děťátko, protože manželka měla zanedlouho rodit,“ odpověděl Aleš. „...a hned vzápětí potom, jsem si uvědomil, že mám dvě možnosti: Mohl jsem si vybrat život, anebo ....smrt. Tak jsem si vybral. Život.“ „A neměl jsi strach? Neztratil jsi vědomí??“ ptal jsem se ho. Aleš odpověděl: „... záchranáři byli skvělí. Stále mi opakovali, že to bude dobré. Ale když mě přivezli do nemocnice a uviděl jsem hrůzu na tvářích doktorů a sestřiček, skutečně jsem se polekal. V jejich očích jsem četl: Toto je mrtvý člověk. Uvědomil jsem si, že musím něco udělat. „ “A co jsi udělal?“, ptám se ho. No, byla tam silná nemotorná sestřička, která na mně řvala, zda jsem na něco alergický. „Ano“, odpověděl jsem. Lékaři i sestřičky zpozorněli a čekali na moji odpověď. Zhluboka jsem se nadechl a zakřičel jsem: „Na vážné ksichty!“ Když se dosmáli, řekl jsem jim: „Rozhodl jsem se, že budu žít. Operujte mě jako živého, ne jako mrtvolu!“ Aleš přežil nejen díky mistrovství chirurgů, ale i díky svému úžasnému přístupu k životu. Od něho jsem se naučil, že každý den máme možnost žít naplno. Co prožíváš, to chceš. Co chceš, to prožíváš. Ne ne dnes je ten den, kvůli kterému jsi se trápil už včera. Na konci každého tunelu je světlo! Z internetu – připravil Ing. Jan Hanuš, Praha
Služba evidující pálení Prvního dubna 2009 začala fungovat pro veřejnost nová služba evidující pálení. Obecné informace o této skutečnosti se objeví ve sdělovacích prostředcích. Odkaz na tuto službu je možné najít na oficiálních internetových stránkách HZS Středočeského kraje: www.hzskladno.cz nebo přímo vyplněním: http://hzssk.webrex.cz/ Nová služba je určena subjektům, které provádí spalování hořlavých látek ve smyslu zákona 133/1985 Sb., o požární ochraně. Způsob zadávání je jednoduchý a v ničem nevybočuje ze zvyklostí běžných na internetu (internetbanking, elektronické nákupy atp.). Přesto dovolte několik rad při používání: 1. Jste-li častější uživatel, požádejte na úvodní stránce e-mailem o registraci. Po zpracování Vašich údajů Vám za nějaký čas (předpokládá se že s postupem provozu systému bude kratší a kratší) přijde e-mail s odpovědí jménem a heslem. Nebudete pak muset opakovaně zadávat tytéž údaje o své osobě či organizaci. 2. Čtěte pečlivě popis jednotlivých položek a i těch několik popisných vět u mapy. 3. Bez jména a hesla klidně zadáte cokoli kolikrát chcete, jen musíte opakovat dokola zadání všeho. 4. Nejčastěji se zapomíná vyplnit hodina (klepnutím na políčko Hodina) 5. Pokud nemáte e-mail (což už je v dnešní době nepravděpodobné), můžete zadat cokoli, ale ve tvaru se zavináčem a .cz k oklamání kontrolního automatu, tedy např.:
[email protected]. 6. Co nejpřesněji určujte místo na mapě. Dvojitým poklepáváním si ji zvětšete natolik, abyste modrý čtvereček umístili přesně. Myslete na to, že na operačním středisku se vámi zadaný údaj objeví naprosto shodně s Vámi zadanou realitou a za určitých okolností by mohlo dojít k nedorozuměním či škodám. Takto zadané pálení ušetří cenné minuty pro vytěžování skutečných tísňových volání i při zadávání jednotlivých pálení, kdy některé lokality, kde podobná činnost je prováděna, nejsou zrovna dobře popsatelná. Přejeme Vám hodně úspěchů v práci s novou pomůckou. S pozdravem za sektorové operační středisko Kolín Ing. Luboš Koten, vedoucí
Strana 22
Zpravodaj Štěpánovska
Vzpomínka na oddaného hasiče Františka Čermáka
František Čermák se narodil 11. března 1921 v Trhovém Štěpánově. Po ukončení zdejší školy navštěvoval odbornou školu typografickou, kde se vyučil typografem a pracoval zde i po vyučení. V roce 1942 musel nastoupit jako totálně nasazený na nucené práce pro velkoněmeckou říši. Pracoval ve Vídni v kovárnách a potom na letišti na stavbách hangárů. Byly to těžké a nebezpečné práce, ale přežil všechny válečné útrapy a nálety. Po útěku se dostal 19.3. 1945 zpět domů. Pomáhal v lazaretu na Kostelíku. Po válce začal pracovat v tiskárnách v Praze u Všetečků a ve Školním nakladatelství. Ale táhlo ho to stále domů, na venkov. V roce 1949 nastoupil do firmy Sellier & Bellot ve Vlašimi (tehdejší Zbrojovka Brno), kde založil tiskárnu. V ní pracoval jako vedoucí až do zaslouženého důchodu v roce 1981. V roce 1950 se oženil s Marií Kopeckou, dcerou kováře z Dalkovic. Spolu vychovali dvě děti. Po své práci v tiskárně ve Vlašimi stále dále pomáhal na malém hospodářství svých rodičů a staral se o všechno, co k tomu patřilo. S láskou a radostí, i když už síly ubývaly, a zdraví tak nesloužilo, věnoval se do posledních let svému malému políčku vedle rodinného domku. Byl dlouholetým členem Sokola, hrál fotbal, během života se účastnil práce v různých místních spolcích, ale především v místním hasičském sboru. Do hasičského sboru vstoupil v roce 1960. Za tuto dobu vykonal pro hasiče velký kus práce. Pro svou poctivou a kamarádskou povahu byl vždy mezi hasiči vítán. Ani ve svém vysokém věku nevynechal žádnou akci. Po dobu svého působení vykonával různé funkce, nejdéle byl hospodářem sboru. Za svou práci získal tato ocenění: Čestné uznání, Medaile za příkladnou práci, Medalie za věrnost, Medaile za zásluhy a nejvyšší vyznamenání Medaile sv. Floriána. Jeho život se uzavřel na velikonoční neděli 12. dubna 2009 ve věku 88 let. Na svého bývalého člena a kamaráda z útvaru nezapomenou hasiči z Trhového Štěpánova. Připravil Josef Korn, starosta SDH
Červen 2009
Společenská kronika
Narodili se:
17.03. Kristýna Novotná, 02.05. Tereza Barešová, 06.05. Nela Vaculíková,
Dubějovice Trhový Štěpánov Dubějovice
Rodina Novotných s dcerou Kristýnou – foto z rodinného archivu
Životní jubilea 04.06. Antonín Václavík, 15.06. Anna Starečková, 17.06. Květuše Vobecká, 21.06. Vlastimil Rezek, 22.06. Libuše Čepeláková, 23.06. Věra Křížová, 23.06. Jan Polívka, 27.06. Marie Štaincová, 01.07. Marie Krásová, 01.07. František Boušek, 05.07. Jindřiška Děkanovská, 08.07. Ing. Karel Pokorný, 10.07. Anna Kučerová, 12.07. Eva Gronychová, 14.07. Stanislav Horálek, 16.07. Ludmila Šindelářová, 18.07. Anna Holakovská, 20.07. Marie Němcová, 26.07. Karel Kulík, 29.07. Vlasta Johnová, 29.07. Vlasta Srnová,
Zlatá svatba:
Trhový Štěpánov – 60 let Trhový Štěpánov – 85 let Trhový Štěpánov – 86 let Trhový Štěpánov – 50 let Trhový Štěpánov – 55 let Trhový Štěpánov – 82 let Trhový Štěpánov – 60 let Dalkovice – 80 let Trhový Štěpánov – 70 let Trhový Štěpánov – 50 let Trhový Štěpánov – 82 let Trhový Štěpánov – 55 let Dalkovice – 84 let Trhový Štěpánov – 55 let Trhový Štěpánov – 60 let Trhový Štěpánov – 84 let Sedmpány – 83 let Trhový Štěpánov – 60 let Trhový Štěpánov – 60 let Trhový Štěpánov – 80 let Trhový Štěpánov – 70 let
25.06. František a Ludmila Bouškovi, Trhový Štěpánov
Stříbrná svatba
14.07. Vlastimil a Irena Rezkovi, Trhový Štěpánov
Navždy odešli:
02.04. Miloslav Duda, Střechov, ve věku 79 let 12.04. František Čermák, Trhový Štěpánov, ve věku 88 let 19.05. Růžena Kuklíková, Trhový Štěpánov 1, ve věku 89 let
Zpravodaj Štěpánovska - informační a kulturní dvouměsíčník vydává Město Trhový Štěpánov pro Trhový Štěpánov, Dalkovice, Dubějovice, Sedmpány, Střechov nad Sázavou a Štěpánovskou Lhotu. Vychází pravidelně každý sudý měsíc. Povoluje Městský úřad tamtéž. Registrační číslo MK ČR E 10766. Adresa redakce: Dubějovická 269, 257 63 Trhový Štěpánov. Internetové stránky: www.trhovystepanov.cz. Elektronická adresa:
[email protected]. Řídí redakční rada: Mgr. Hana Früblingová, Olga Polivková, Marie Vojtová, Josef Korn - místostarosta, František Skalický – fotograf, a Jaromír Vlček – odpovědný redaktor. Logo: © Bc. David Korn. Za obsah příspěvků odpovídají autoři, nepodepsané články netiskneme. Názor redakční rady nemusí být shodný s názorem autora. Redakce si vyhrazuje právo na úpravu příspěvků. Příspěvky přijímáme psané ručně i na psacím stroji, pokud píšete na počítači, přiložte disketu ve formátu Word. Tiskne Sellier & Bellot, a.s., Vlašim. Náklad 600 ks. Cena 1 výtisku 5,- Kč. Uzávěrka dne 25.5. 2009. Předáno do tiskárny 28.5. 2009. Další číslo vyjde v srpnu 2009. Uzávěrka srpnového vydání bude 24. července 2009.