Vydává Město Trhový Štěpánov pro Trhový Štěpánov, Dalkovice, Dubějovice, Sedmpány, Střechov nad Sázavou a Štěpánovskou Lhotu

Strana

Zpravodaj Štěpánovska

Únor 2009

Vydává Město Trhový Štěpánov pro Trhový Štěpánov, Dalkovice, Dubějovice, Sedmpány, Střechov nad Sázavou a Štěpánovskou Lhotu Číslo 1 - únor 2009

Ročník 11

Cena 5,- Kč

Zvonička sv. Václava ve Štěpánovské Lhotě – foto Jaromír Vlček Zimní období je časem, v němž se můžeme věnovat zálibám, koníčkům či čtení knih a časopisů. Věříme, že k nim bude dále patřit i náš časopis, který vstupuje do jedenáctého ročníku. Přitom se ptáme, jaký bude letošní rok, do něhož jsme vstoupili s nadějemi i obavami. Jak se projeví ekonomická krize? Staré srbské přísloví říká, že zlý rok se dá přeskočit o holi. Zajímavé přirovnání. Ale kdo má takovou hůl, aby rok přeskočil? Aby rok uběhl velmi rychle. Neztrácejme naději, když se něco nezdaří. Pamětníci připomínají, že bývalo i hůř. Slýchávali jsme, že naděje umírá poslední. Právě proto máme žít v naději, že vše se může obrátit v dobré. Prvním snímkem na titulní straně přibližujeme našim čtenářům motiv ze Štěpánovské Lhoty, nejmenší osady patřící k Městskému úřadu v Trhovém Štěpánově. Není tam žádný obchod, žádná významná památka, ale je tam krásně a ticho. V údolí pod Štěpánovskou Lhotou teče Štěpánovský potok, jehož dolní část je přírodní památkou. Využijte předjaří k pěší vycházce a budete odměněni novými krajinnými výhledy.

Strana 2

Zpravodaj Štěpánovska

Úvodní slovo starosty města

Únor 2009

Vážení spoluobčané! Letos Vás poprvé oslovuji ze stránek našeho Zpravodaje Štěpánovska a přeji Vám všem, abyste prožili letošní rok ve zdraví a abyste na těchto stránkách mohli číst jen pozitivní zprávy o životě v našem městě. Na závěr minulého roku, 23. prosince 2008, schválilo zastupitelstvo rozpočet na letošní rok. Rozpočet je mírně přebytkový, v příjmech počítá s částkou 30 925 000 Kč a ve výdajích 30 975 000 Kč. Je zveřejněn na jiném místě Zpravodaje a také na našich webových stránkách www.trhovystepanov.cz. Přesto mi dovolte, abych vysvětlil některé položky. Hlavní příjmy tvoří tři položky: jsou to daňové příjmy určené pro naše město podle zákonem daného klíče, příjem za ukládání odpadů na skládku EKOSO a dotace 9 000 000 Kč od Ministerstva životního prostředí na stavbu kanalizace v Trhovém Štěpánově. Z výdajů rozpočtu vysvětlím větší částky. Částka 1 500 000 Kč na komunikace je hlavně na opravu místních komunikací po stavbě kanalizace. Položka na kanalizaci ve výši 10 100 000 Kč obsahuje dotované hlavní řady a z vlastních peněz (1 100 000 Kč) přípojky a vícepráce na veřejné části stavby. Připravujeme velký projekt na rozvoj turistického ruchu v rámci mikroregionu Český smaragd. Příprava projektu a žádosti o dotaci se musí zaplatit před stavbou jako uznatelný náklad po schválení dotace – počítáme na to 1 400 000 Kč. Z našeho Zpravodaje se dovíte, že se jedná o výstavbu rozhledny na Javornické hůře, dostavbu Muzea Štěpánovska a další stavby v mikroregionu Na údržbu obce a různé komunální služby je vyčleněno 1 800 000 Kč. S částkou 500 000 Kč počítáme na stavbu garáže pro hasičskou techniku, kde máme požádáno o dotaci 200 000 Kč. Dalších 900 000 Kč plánujeme na spolufinancování akcí, na které jsme žádali o dotaci Středočeský kraj. Je to dětské hřiště na školní zahradě a oprava městských domů v Dalkovicích a ve Střechově nad Sázavou. 700 000 Kč je určeno na byty a domy. Zde se počítá, mimo běžné náklady, na údržbu s výměnou oken v č. p. 26 v Trhovém Štěpánově. Plánujeme také rozšíření veřejného osvětlení, např. v Zahradní ulici. Ostatní položky jsou jasné podle názvu. Ještě připojím jednu informaci, že schválený státní rozpočet na rok 2009 počítá s dotací 8 000 000 Kč na zateplení budovy Základní školy Trhový Štěpánov. Zatím nemáme rozhodnutí Ministerstva financí, tak tuto částku do našeho rozpočtu zahrneme později rozpočtovým opatřením. Projekt na akci zahrnuje dokončení výměny oken a dveří, zateplení budovy včetně výměny dotčených klempířských prvků. O této akci Vás budu průběžně informovat. Zastupitelstvo na své poslední schůzi schválilo ukončení pronájmu střechovské prodejny Pivovaru Kácov na jeho žádost ke konci roku 2008. Zároveň pronajalo prodejnu paní Jaroslavě Černíkové ze Střechova, která tam dosud pracovala jako prodavačka. Zastupitelstvo schválilo doporučení rady města vyplatit důchodcům, kteří jsou odkázáni na cizí pomoc, příspěvek 1 000 Kč na osobu, celkem to bylo 61 000 Kč. Rovněž bylo schváleno ukončení služeb stánku EVA vedle pošty v Trhovém Štěpánově. Rada města projednala zápis z hygienické kontroly v Základní škole a schválila objednávku na zavedení teplé vody k umyvadlům v sociálních zařízeních, které bylo v lednu provedeno. Dále projednala objednávku projektu na dopravní značení ve všech částech města a schválila objednávku prořezání lip na hřbitově. Projednala přípravu žádosti na dotaci na rozšíření vodovodu v Trhovém Štěpánově, kterou budeme podávat na Ministerstvo zemědělství. Na městském úřadě byly od 1. ledna 2009 rozšířeny služby Czech POINT o možnost zjištění trestných bodů řidičů. Kolem Vánoc byla bohatá kulturní činnost. V kostele se uskutečnily dva koncerty. Nejdříve adventní koncert pěveckého souboru DECH z Vlašimi 6. 12. a 26. 12. vánoční koncert žesťových a dechových nástrojů souboru z Kutné Hory. V Muzeu Štěpánovska byla prodejní výstava keramiky paní Majky Blažejové. 26.12. 2008 křtili sedmpánští hasiči novou stříkačku, kterou budou používat hlavně na soutěže. Hasiči z Trhového Štěpánova a Dalkovic uspořádali zdařilé taneční silvestrovské zábavy. Všem pořadatelům jménem spoluobčanů děkuji. Tělocvičná jednota Sokol pořádá pravidelná cvičení v sokolovně: v úterý břišní tance, ve středu aerobic a ve čtvrtek rehabilitační cvičení. Je třeba tyto možnosti ještě více využívat. Na závěr děkuji všem spolkům, podnikům a spoluobčanům, kteří se podíleli na přípravě kulturních a sportovních akcí. Vám, milí spoluobčané, přeji hodně zdraví a úspěchů ve Vašich aktivitách, a nám všem, aby se nám podařilo splnit velké plány v roce 2009. Ing. Václav Nekvasil, starosta města

Strana 3

Zpravodaj Štěpánovska

Rozpočet města na rok 2009 Rozpočtové příjmy

Tisíce Kč

Daňové příjmy

10 700

EKOSO za ukládání odpadů

8 500

Na školy – dotace od státu

350

Místní poplatky

170

Dotace na správu

400

Dotace Ministerstva životního prostředí – stavba kanalizace Nájmy – byty

9 000 250

Úřad práce – dotace na veřejně prospěšné práce

400

Služby

200

Nájem pozemky

80

Nahodilé příjmy

80

Prodej pozemků

50

Lesy

350

Splátka Fond rozvoje bydlení

125

Poplatky za nájem hrobů, knihovna, odpady

70

Hasiči dotace

200

Příjmy celkem Rozpočtové výdaje Prodejny Komunikace Kanalizace Pitná voda

30 925 Tisíce Kč 80 1 500 10 103 150

Základní škola

1 200

Mateřská škola

450

Školní jídelna

150

Muzeum

350

Knihovna

400

Kronika

35

Kultura

40

Zpravodaj Štěpánovska

80

Sbor pro občanské záležitosti

250

Tělovýchova

300

Volný čas dětí

170

Zdravotně postižení

30

Byty, domy

700

Veřejné osvětlení

700

Splátka úvěru komunikace Splátka úvěru čistírna odpadních vod Pohřebnictví Dotace na malbu kostela Příspěvek Mikroregion Český smaragd Spoluúčast eventuálních dotací Výstavba obce, komunální služby

900 1 000 50 120 1 400 900 1 800

Svoz odpadů

950

Nebezpečný odpad

10

Únor 2009

Veřejná zeleň

180

Pečovatelská služba

272

Hasiči

500

Správa

2 000

Zastupitelstvo

1 515

BENE-BUS – příspěvek na dopravní obslužnost ČSAD

160

Dotace EKOSO

500

Územní plán

250

Pozemky

400

Projekty, geometrické plány

350

Garáž hasiči

500

Výdaje celkem

30 795

Splátka půjčky Fond rozvoje bydlení (ze zvláštního účtu) 900 000 Kč

Kanalizace

v Trhovém Štěpánově v roce 2009

6. ledna 2009 byly opět zahájeny práce na II. etapě kanalizace a pokračují podle plánu z roku 2008. V lednu až dubnu se bude budovat stoka od Vlašimské ulice dolů po Oboře kolem koupaliště až k Nádražní ulici. Napojení na čističku bude až v dubnu. V této době se bude pracovat také na stoce na loukách Na Braňce, která bude odvádět splašky z dolní části domů v Dubějovické ulici, které by se nedostaly spádem do ulice. V letošním roce je připravena výstavba kanalizace v ulicích Farní, Javorová, V Zámku, Dubějovická, zbytek Náměstí – č. p. 113, 198, 204, 111, 131, bývalé Elko, Na Potůčku, č. p. 48, 50, 102, 138, 127, 382. Je třeba, aby každý vlastník nemovitosti v těchto ulicích si dohodl podmínky připojení na Městském úřadě se starostou Ing. Nekvasilem, který podá informace.

Seznam nejdůležitějších

a nejnákladnějších akcí provedených v roce 2008 Starosta města pravidelně informuje občany i čtenáře o prováděných či připravovaných akcích. Přesto, ba právě proto, je vhodná příležitost ohlédnout se zpět. Na žádost odpovědného redaktora byl připraven tento seznam akcí, které se uskutečnily v loňském roce. Je to též proto, abychom si uvědomili, že ne všechno je vidět na první pohled a ne všechno víme. Zastupitelstvo, které akce schvaluje, může být přinejmenším spokojeno, že se v našem městě i okolních obcích koná mnoho užitečného pro zlepšení a zpříjemnění života. Skutečně toho není málo, co bylo dosud vybudováno. Za všechny, kteří mají naše město i obce ráda vyjadřuje redakční rada starostovi i zastupitelům jen to nejobyčejnější: DĚKUJEME! Co a jakým nákladem bylo vybudováno:

Strana 4

Zpravodaj Štěpánovska 



                          

  

   



pokračování prací na II. etapě kanalizace v našem městě, provedeny práce v ulicích V Zátiší, Na Cihelně, Lipové, Sokolské, Polní, Krátké, Nad Školou a V Bráně v hodnotě cca 10 000 000 Kč položení nového vodovodního řadu v ulicích V Zátiší, Na Cihelně, V Bráně – 1 800 000 Kč oprava jídelního výtahu v Mateřské škole za 119 000 Kč výměna oken v budově pošty Náměstí č. p. 143 za 484 000 Kč oprava zábradlí na mostě ve Střechově nad Sázavou za 336 000 Kč instalace nových hodin na budově knihovny posílena elektrovodná síť ve Štěpánovské Lhotě oprava vodovodu a výměna linolea v kadeřnictví oprava topení v bytě u Mateřské školy opraven dům a byt, v němž bydlí Holubovi, ulice Na potůčku č. p. 110 pořízena studie stavby nové čekárny a veřejných WC na Náměstí dokončena oprava střechy kapličky ve Štěpánovské Lhotě provedena výstavba lapolu (lapače tuků) ve školní jídelně za 230 000 Kč připraven projekt na úpravu parkoviště u Muzea za 108 290 Kč provedena oprava bytu ve staré radnici rekonstrukce vodovodu v Sokolské ulici v hodnotě 360 000 Kč dokončeno sportoviště v Dubějovicích, přibližná hodnota 1 000 000 Kč dokončena úprava hřiště v Sedmpánech vybavení dětských hřišť v Sedmpánech, Dalkovicích a Dubějovicích zavedena služba Czech POINT pořízen projekt na zateplení Základní školy zhotoven energetický audit Základní školy – 78 000 Kč pořízen regulační plán zástavby lokality Nad městem zakoupen nový terénní automobil KIA Sportage pro SDH Trhový Štěpánov vypracován projekt sportovního areálu na zahradě u základní školy zakoupena multikára s výsuvnou plošinou 285 000 Kč uskutečněna zdařilá besídka pro důchodce proběhla zdařilá oslava 125 let hasičského sboru v Trhovém Štěpánově a 100 let hasičského sboru v Sedmpánech proveden návrh a zřízení urnového pole na hřbitově opravena silnice k firmě RABBIT uskutečněna vzpomínková oslava stého výročí úmrtí spisovatele Václava Vlčka ve Střechově nad Sázavou uspořádán kurz počítačové gramotnosti pro seniory objednán projekt na úpravu rybníka v Dalkovicích zakoupena pořízena nová stříkačka pro SDH Sedmpány provedeno asfaltování ulic Na Cihelně, Sokolská, Nad Školou, V Bráně a Lipová v celkové hodnotě 2 500 000 Kč asfaltování Polní ulice cca 170 000 Kč

      

 

Únor 2009

zajištěna pečovatelská služba pro seniory 270 000 Kč provedena rozsáhlá úprava prodejny v Sedmpánech 270 000 Kč pořízen projekt rozšíření veřejného osvětlení ve městě provedeno rozšíření veřejného osvětlení na cestě k nádraží provedeno rozšíření veřejného osvětlení ve Štěpánovské Lhotě zakoupen nový mycí box do kadeřnictví v mateřské škole provedeno prodloužení plynového potrubí v ulici V bráně – 200 000 Kč provedeny stavební úpravy a vybavení obecního domu v Dalkovicích – 200 000 Kč provedeny úpravy v prodejně ve Střechově nad Sázavou provedena řada dalších drobných oprav a prací ve všech obcích Vypracoval Josef Tomaides, místostarosta města

Tříkrálová sbírka 2009

Letos se v České republice konala již podeváté Tříkrálová sbírka. Ve všech farnostech Vlašimska i v Trhovém Štěpánově chodili koledníci představující Tři krále. Od ochotných a radostných dárců, které miluje Bůh (Bible, druhý list Pavlův Korinťanům 9,7), přijímali příspěvky pro chystanou pomoc lidem v nouzi. Arcidiecézní charita Praha podpoří v roce 2009 tyto projekty: - Dům Gloria, Praha – Hlubočepy. Azylový dům pro matky s dětmi v těžké životní situaci, který je v provozu od června 2008 - Migrační dům Centrum, Praha 14 – specializovaná poradna pro migranty a uprchlíky. Zde bude poskytována právní poradna a pomáháno při jednání s úřady - Výstavba Vyšší odborné školy pedagogické v Bidaru, Indie. Je to velmi chudá oblast na jihu Indie. Škola umožní dětem získat další vzdělání. Část z prostředků získaných ve sbírce bude použita na podporu výstavby školy.

Výsledek sbírky:

V obvodu Farní charity Vlašim bylo darováno 323 692 Kč (v roce 2008 to bylo 304 216 Kč).

Farnost Trhový Štěpánov darovala tyto částky: Obec Trhový Štěpánov Trhový Štěpánov Trhový Štěpánov

Vedoucí koledníků Bohumil Boušek ml. Marie Grohmannová Hana Tomaidesová

Kolik vybráno 6 830 Kč 6 863 Kč 4 330 Kč 18 023 Kč

Zpravodaj Štěpánovska

Strana 5 Dalkovice Dubějovice Chlum Javorník Celkem

Jan Kroupa Marie Kadeřábková Petra Filipová Josef Lebeda

3 965 Kč 6 966 Kč 5 945 Kč 8 444 Kč 43 343 Kč

Farnosti Vlašimska: Farnost Domašín Hrádek Kladruby Kondrac Načeradec

Kolik bylo vybráno 21 321 Kč 7 493 Kč 7 179 Kč 12 430 Kč 13 700 Kč

Únor 2009

Pravonín Radošovice Tehov a Pavlovice Trhový Štěpánov Velíš Vlašim Vracovice Zdislavice

14 577 Kč 20 698 Kč 4 848 Kč 43 343 Kč 18 279 Kč 114 092 Kč 11 000 Kč 34 732 Kč

Farní charita Vlašim děkuje všem dárcům a přeje požehnaný a šťastný nový rok 2009 Připravil Josef Lebeda, Javorník

Rozhovor s prof. PhDr. Petrem Bílkem, CSc.

V říjnu 2008 byl jmenován vysokoškolským profesorem rodák z Trhového Štěpánova. Pokud je nám známo, ještě žádný rodák našeho města nezískal tak vysoký pedagogický a vědecký titul. Proto jsme požádali pana profesora Bílka o rozhovor. V průvodním dopise napsal, že se velice omlouvá, že pro zaneprázdnění nemohl dříve odpovědět na otázky, které označil za pěkné. Vyjádřil v něm přání: Ať se vám dál daří Zpravodaj držet na vskutku výborné úrovni. Můžete nám povědět, kdy a kde jste se narodil, kdo byli vaši rodiče a zda máte sourozence? Doslova vzato jsem se narodil ve Vlašimi, v dubnu 1962. Vždy, když to musím uvádět pro nějaké slovníkové heslo, to ale cítím jako diskriminaci Trhového Štěpánova. Instituce Fotografie z archivu paní Marie Bílkové porodnic, které jsou jen ve větších městech, takto bohužel eliminuje malá města a vesnice. Ale na otázku, odkud jsem, po celý život odpovídám, že z Trhového Štěpánova. Prožil jsem tam prvních osmnáct let života a i potom se tam vracel. Můj otec, Antonín Bílek, pracoval tehdy v JZD, matka, Marie Bílková, dělala boty ve Zruči nad Sázavou. Bratr, Pavel Bílek, přišel na svět o šest let později. Byl proto mezi námi určitý věkový rozdíl a zpočátku jsem to bral, že jsem spíš dostal něco na starost než někoho, s kým bych mohl hned hrát fotbal. Později to dohnal a stal se i tím praktičtějším v naší sourozenecké dvojici. Prožil jste v Trhovém Štěpánově mladá léta. Jak na ně vzpomínáte? Je už to dávno, ale řada věcí se mi v paměti stále vybavuje a vrací. Rané dětství, kdy k nám do dvora ještě vozili krmení pro krávy, které tam mělo JZD ustájené. To byla krása, půjčit si bič od koní nebo pozorovat zblízka traktor. A taky se mi vybavují místa, kam jsme si chodili hrát: Potok u nádraží, tehdy ještě nezregulovaný. Židák, kopec se hřbitovem, který byl tehdy krásně romanticky zanedbaný. Viditelná dominanta kostela. Pohled zpoza hřbitova směrem k Souticům, kde je při dobré viditelnosti vidět celý kraj. Rybníky kolem Štěpánova, v kterých se nedalo moc koupat, ale šlo v nich chytat ryby. Tehdejší hřiště, které vedlo neuvěřitelně z kopce, takže stojící míč se sám kutálel dolů. Splav, kde tehdy docela mohutně padala voda a v tůňce pod ním jsme jednou našli i raky. Obecní knihovna se spoustou knížek od Jaroslava Foglara, Karla Maye nebo Julesa Verna. A hlavně lesy, každý tak trochu jiný, jinak tajemný. Mám pocit, že tehdy i celá komunita obyvatel spolu nějak víc mluvila a žila. Za tátou chodili, když se jim telila kráva, mně zase vozili v traktoru nebo kombajnu. Co vás po ukončení základní školy zaujalo, čemu jste se chtěl věnovat? Já jsem šel na gymnázium ve Vlašimi, protože mě víc bavily knížky a jazyky než technika, a tak průmyslovka nepřicházela v úvahu. Ve druhé polovině 70. let ale vlašimské gymnázium nebyla příliš inspirativní škola. Proto mi, myslím, neposkytla takové to nadšení, kdy člověk cítí, že právě tohle chce studovat a dělat. Co vás přivedlo ke studiu češtiny na vysoké škole a kde jste ji studoval? Já jsem hodně a rád četl knížky už od dětství. Ještě jako předškolák jsem vystupoval na nějaké besídce, kde jsem koukal do knížky, otáčel listy a četl. Ale myslím, že jsem to spíš uměl nazpaměť, než že bych opravdu uměl dobře číst už před základní školou. Rodiče mně číst nechávali a i to podporovali. Za to jsem jim opravdu vděčný. Většinou mi prošlo, že jsem nemusel jít obracet seno, protože jsem si četl. A tak i na gymnáziu, kde výuka literatury za moc nestála, jsem si četl sám a zjišťoval jsem, že ty básničky a romány jsou mnohem nabitější, zajímavější a složitější,

Strana 6

Zpravodaj Štěpánovska

Únor 2009

než jak nám to tam vykládali. A tak jsem se po maturitě přihlásil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze studovat češtinu i angličtinu. Vzdělání jsem neměl asi nejlepší, ale protože tehdy to byla fakulta, kde bylo tak pětkrát víc studentek než studentů, tak mne jako kluka vzali. Vystudoval jsem tam v letech 1980-1985 a studium jsem končil diplomovou prací o poezii Františka Hrubína. Kde jste po ukončení vysokoškolského studia působil? Už za studia mě bavila víc čeština než angličtina. Tehdy si s angličtinou bylo možné číst v originále Shakespeara, ale mluvit se s ní příliš nedalo. Do anglicky mluvících zemí se dostat nešlo a turistů odtamtud bylo tehdy pár. A na češtině mě víc bavila literatura než jazyk a jeho gramatika. Už v posledním roce studia jsem napsal nějaké články o literatuře do časopisů, i ta diplomka profesory zaujala. Proto jsem se po vojně dostal na katedře české literatury FF UK do takzvané aspirantury, což bylo dnešní doktorské studium. V roce 1986 jsem získal titul PhDr., v roce 1994 i vědecký titul CSc. A v roce 1990 jsem se na katedře české literatury stal i odborným asistentem. V polovině 90. let jsem tři roky učil a bádal v USA, na prestižní Brown University v Providence. Pak jsem se tam ještě na půl roku vrátil v roce 2000, ale jinak jsem už osmnáct let ve čtvrtém patře Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Učím, píšu knížky a články a zpětně musím říct, že rozhodnutí věnovat se literatuře jsem asi nikdy nelitoval. Jaký je obor, kterému se věnujete? Dnešní vysokoškolský učitel musí být ve svém oboru univerzální, musí být schopen učit předměty, které jsou právě potřeba. Já jsem se dost dlouho věnoval české poezii, ale po návratu z Ameriky a po smrti tehdejšího šéfa naší katedry jsem musel převzít jeho obor. Proto se posledních deset let věnuji hlavně teorii literatury, tedy otázkám, co vlastně dělá literaturu literaturou, co všechno z těch knížek vyplývá, co se děje v našich hlavách, když čteme, jak jsme schopni čemu rozumět. Když je potřeba, učím cokoli i z české literatury 20. století. A už asi patnáct let učím tak napůl česky a anglicky, protože v těch našich oborech se dnes nejde dost dobře uživit, když neučíte i zahraniční studenty. Pozvání na konference nebo na obhajoby akademických prací mi umožnily vidět většinu Evropy a několikrát se vrátit i do USA. Poslední dobou ale cítím, že už nějak stárnu a snažím se ty cesty omezit tak na dvě tři do roka. Už desátý rok jsem taky ředitelem té své katedry. Dnes se jmenuje Ústav české literatury a literární vědy a studuje tu více než 700 studentů. Mám pod sebou takřka třicet lidí, kterým se musím starat o to, aby bylo na platy, aby měli počítače na psaní, aby dobře učili. Zmáhá to, a proto tento rok bude posledním rokem mého ředitelování. Pak už chci jen učit a psát. A věnovat se dětem, protože v tom pozdním věku mám ještě dva malé syny, Antonína a Prokopa. Nestává se často, aby se doktor filozofie stal vysokoškolským profesorem. Jak k tomu došlo? Dřív bylo možné, aby pedagog na univerzitě získal titul PhDr. a s ním vystačil na celý život. Dnes je na univerzitách mnohem větší tlak na váš výkon. Musíte pořád ukazovat, že jste dobrý, úspěšný. Čeká se, že každých pět let napíšete odbornou knížku, že vás budou publikovat v zahraničí. A když se to daří, tak zase přicházejí ty akademické odměny. Já jsem byl za knížku Hledání jazyka interpretace v roce 2004 jmenovaný docentem a vloni mi prezident republiky předal profesorský diplom. Jak vnímáte kulturu češtiny jako mluvené řeči i písemného projevu? My to máme těžší než některé jiné národy. Nejen těch sedm pádů, ale i to, že jinak se mluví spisovně a jinak „normálně“. Ale i tak je smutné slyšet, jak moderátoři v televizi, ale i herci v těch televizních seriálech neumí správně vyslovovat. Hrozný je typ žvanění, který se ozývá z komerčních rádií. I v písemném projevu se použití jazyka zplošťuje, jako by pisatelé znali jen pár stovek slov, která omílají dokola. Jazyk našich politiků je až na výjimky tupý a prázdný. Chybí smysl pro jazykový humor i pro složitější myšlenkové konstrukce. Ono by asi šlo zrušit tvrdé y a měkké i a psát jen jedno. Ale vždyť je přece pěkné se to naučit a umět to dobře používat. Zvládnutím jazyka jsme schopni pojmenovat si svět, ve kterém žijeme. A třeba tím zrušením tvrdého a měkkého i/y by nám přece zmizel rozdíl mezi být a bít. Zřejmě do Trhového Štěpánova nejezdíte často. Těšíte se na návštěvy našeho města? Změnilo se od doby, kdy jste zakotvil v Praze? Jezdím sem tak jednou za dva měsíce. A těším se, pochopitelně, protože zde mám pořád svojí mámu, a taky proto, že Štěpánov už zůstane krajinou mého dětství. Rád vidím, jak Štěpánov roste na okrajích, ale taky je mi líto, jak se vylidňuje centrum kolem náměstí nebo Dubějovická ulice. Rád jsem pozoroval, jak v 90. letech Štěpánov ožil, pěkný byl třeba způsob pojmenování všech ulic jmény, které mají nápad a dávají smysl. Taktéž muzeum, klub a další místa, kde se lidé potkávají, jsou výborné projekty. V poslední době ale jako by se to tempo změn k lepšímu zastavilo. Šel jsem nedávno s dětmi na to malé dětské hřiště pod Pasekou – tak pěkné to tam bývalo, a teď je to spíš ruina. Víte o některém spolužákovi, který dosáhl podobného postavení? Já jsem bohužel odchodem do Prahy všechny kontakty ztratil. A i na třídní srazy mi do toho vždy něco přijde. Ale i někteří spolužáci mi v mysli zůstávají: Samuel Kaleta, Pavel Barek, Bohouš Kulíček. V kontaktu ale nejsem s nikým.

Strana 7

Zpravodaj Štěpánovska

Únor 2009

Jak hodnotíte Zpravodaj Štěpánovska po jazykové i obsahové stránce? Čtu jej u mámy pravidelně a bez nějaké zdvořilostní povinnosti musím říci, že mně jeho úroveň těší. Z hlediska pravopisu je v něm méně chyb než v celostátních novinách, ale hlavně mě těší ta obsahová stránka, především ty zevrubné a pěkně napsané pohledy do minulosti. Štěpánov i okolní vesnice, to je přece tradice řady staletí, ale to jsou taky stovky výrazných životních příběhů, které by měly být připomínány. Proto oceňuji i ty reprodukce starých fotografií. My Češi jsme lidé, pro které je důležitá paměť místa. Žijeme na místech, kde se žilo staletí, a proto je dobré vědět, jak žili tehdy, co se změnilo a co trvá. Proto si každá dobrá vesnice vedla kroniku, proto osvícený místní učitel sepisoval dějiny svého města či vesnice. To je ten rozdíl od Ameriky, kde nejenže každá generace žije úplně jinde, ale i běžný člověk se za život přestěhuje do deseti různých měst a budovy se každých třicet let zbourají a postaví se zas nové. Trhový Štěpánov je město s pamětí a bylo by škoda ji ztratit. Pane profesore, blahopřejeme Vám ke jmenování vysokoškolským učitelem. Děkujeme za poskytnutý rozhovor a přejeme další tvůrčí i pedagogické úspěchy. Ať Vám slouží dobré zdraví, ať Vás provází pohoda i radost z návštěv našeho města. Otázky kladl Jaromír Vlček

Publikační činnost profesora Bílka

Vydal knihy „Generace“ osamělých běžců (1991), Stavitelé křídel (1991) a Hledání jazyka interpretace (k modernímu prozaickému textu) (2003), redigoval antologii české poezie Pegasovo poučení (2002) a sborník James Bond a major Zeman: Ideologizující vzorce vyprávění (2007). Zabývá se teorií literatury, metodologií a českou literaturou druhé poloviny 20. století. Je autorem hesla Milan Kundera ve Slovníku českých spisovatelů (Libri 2000 a 2005), o Kunderovi napsal i několik studií vydaných v angličtině.

Městská knihovna v roce 2008

Knihovna je jednou z mnoha bran do světa znalostí a vědomostí. Bylo zpracováno mnoho úvah a předpovědí, že knihy v budoucnosti nebudou lidé číst. Že s nastupujícími technickými možnostmi internetu tento způsob osvojování informací zanikne. Opak je a bude pravdou. Dosud se stále více a více vydávají knihy a je jich nepřeberné množství, z něhož si může vybrat každý. Pod přídavným jménem každý si může kdokoli z nás představit děti, žáky, studenty, dospělé, vědce, kulturní pracovníky, lidi nejrůznějších zájmů i profesí. Naše knihovna je jednou z mnohých. V jejích knižních fondech najdeme 9 791 titulů knih nejrůznějšího zaměření. Odebíráme 22 různých periodik – časopisů rovněž nejrůznějšího zaměření. V loňském roce přibylo 229 nově zakoupených knih, z Městské knihovny v Benešově jsme získali k zapůjčení 224 titulů. Evidujeme 322 čtenářů, z toho je 121 dětí do 15 let. Převedeme-li tato čísla na procenta, zjistíme, že je to 26% obyvatel našeho města s okolními vesnicemi. Z okolních vesnic je to asi 120 čtenářů. Na město Trhový Štěpánov připadá 202 čtenářů. Vyjmeme-li kategorii čtenářů do 15 let, tak je to úctyhodných 52%!!! V roce 2008 si čtenáři vypůjčili 12 034 knih a 2 427 časopisů, počet návštěv byl 2 961 lidí. K počítačům zasedlo a na internet se připojilo 2 643 návštěvníků a ti uskutečnili 4 108 virtuálních návštěv webových stránek. Pracovnice knihovny zvou všechny zájemce o knihy, časopisy, na internet i na kávu či čaj do prostředí, v němž můžete prožít příjemné chvíle. Ludmila Kornová a Jana Boušková, knihovnice

Chvála řemesla

Měl jsem to štěstí věnovat se celý svůj život výchově a vzdělávání učňovské mládeže. Za tu dobu jsem nahlédl do řady strojírenských oborů, samozřejmě do některých více a do některých méně. Některé obory jsem poznal dokonce velice podrobně a do hloubky. Jednalo se zejména o obor frézař. Z počátku to byl pro mne ten nejnenáviděnější předmět, protože jsem o něm věděl jen to, co jsem si přečetl v nedokonalých učebnicích. Přesvědčil jsem se o tom, jak pravdivé je přísloví – odříkaného chleba největší krajíc, neboť jsem se tomuto oboru věnoval více než 30 roků. Čím dále, tím více jsem poznával, co všechno by dobrý řemeslník měl vědět. Jak široká je škála frézovacích strojů, nástrojů, příslušenství, měřidel, jak složité je umět číst frézařské složité výkresy. Velmi obtížné je zvolit správný výrobní postup, zvolit vhodný nástroj, náležité řezné podmínky, umět si udělat jednoduchý přípravek, využít pevný doraz atd. Při exkurzích do různých podniků jsem stále více poznával, že řemeslo se v řadě případů přibližuje k umělecké a rytecké práci. Je to zejména při obrábění složitých tvarů kovacích zápustek, kovových forem pro kokilové a tlakové lití, forem pro lisování plastických hmot a v řadě dalších případů. Začal jsem si uvědomovat, jaké bohatství je ukryto v praktických výrobních zkušenostech lidí a jaká jejich důležitost pro prosperitu celého podniku. Na několika odbornících a předních dělnících velmi často závisí chod celého podniku. Důležitá je například kalírna podniku, v níž

Strana 8

Zpravodaj Štěpánovska

Únor 2009

pracuje jen několik lidí. Sem přicházejí výrobky, které jsou již z velké části hotovy a správné tepelné zpracování je dále zhodnotí a nesprávné nenávratně poškodí. Málokdo ví, co musí takový kalič o svém oboru všechno vědět. Jsou to důkladné znalosti o různých materiálech, jejich vlastnostech, jak správně a rychle ohřívat, zvolit správné kalicí teploty i kalicí prostředí, jak správně ochlazovat, či popouštět a znát další podmínky. V praxi jsem se přesvědčil, že i poměrně malý počet odborníků může mít rozhodující vliv na prosperitu a úspěšnou činnost celého podniku. Rovněž i to, že právě málo zastoupeným učebním oborům je třeba věnovat náležitou pozornost, abychom předešli často těžko napravitelným chybám. Za svůj dnes již poměrně dlouhý život jsem se na mnoha příkladech přesvědčil, že vyučení se řemeslu je důležitým základem pro další vzdělání. Vyučený a vysokoškolsky vzdělaný inženýr má k výrobě daleko blíže než člověk bez této předběžné průpravy. Velice mne mrzí, že pro propagaci řemesel se v současné době dělá velice málo a že zájem o řemesla upadá. Pro odbornou výchovu mládeže neexistuje jediný odborný časopis. Vedení odborných podniků by se měla konečně probudit a začít se starat vhodnou personální politikou o výchovu mladých odborníků. Podle mne by bylo nenahraditelnou škodou nevyužít odborného potenciálu a vybavení učňovských zařízení s dlouholetou odbornou tradicí a místo rozvoje dopustit odchod odborníků, a v některých případech dokonce zánik těchto zařízení Hledejme proto společně cesty, jak zlepšit situaci v tomto důležitém odvětví naší činnosti. Podle mne je to jeden z naléhavých úkolů dneška. Josef Tomaides, dlouholetý pracovník učňovského školství

Ze Střechova nad Sázavou Převzetí vozu Toyota Corolla

12. října 2008 převzal Sbor dobrovolných hasičů Střechov od Sboru dobrovolných hasičů Trhový Štěpánov auto Toyota Corolla XIi. Naši hasiči se na toto předání připravili a v 16.00 hodin byli připraveni ve vycházkových uniformách. Klíčky od Toyoty Jaroslavu Chlumskému a Vladimíru Veseckému předal starosta Města Trhový Štěpánov Ing. Václav Nekvasil. Slavnostnímu předání byli přítomni Josef Korn, Milan Boušek, Lubomír Pazour a Ing. Karel Pokorný. Po slavnostním předání poděkoval starosta SDH Střechov František Havlín všem hostům a pozval je na menší pohoštění.

Mikulášská nadílka

5. prosince 2008 pořádal v místním hostinci SDH Střechov nad Sázavou mikulášskou nadílku. Sešlo se 15 dětí s rodiči. Mikuláš, anděl i čerti předali dětem malé balíčky. Při malém pohoštění i při hudbě si děti i zatancovaly. SDH ve Střechově děkuje Městskému úřadu v Trhovém Štěpánově za pomoc při této akci. Hana Havlínová

Nadílka – z archivu autorky článku

Rozsvícení kalnické kapličky

Předání Toyoty – foto Josef Korn

V předvečer první adventní neděle – v sobotu 29. listopadu 2008, se za doprovodu vánočních koled sešli v Kalné před kapličkou téměř všichni Kalňáci. Důvodem tohoto setkání bylo slavnostní rozsvícení kapličky. Světla jsme pořídili ze společné sbírky. Po krátkém uvítání spoluobčanů se rozzářila slavnostně vyzdobená kaplička s dřevěným betlémem. Pak předala Olga Bílková slovo panu Bohuslavu Vlasákovi, který zavzpomínal na dobu svého mládí i dospělosti a připomněl důležité události spojené se životem v Kalné.

Strana 9

Zpravodaj Štěpánovska

Při svařeném vínu, horkém čaji a malém občerstvení si sousedé na návsi společně popovídali. Poděkování za příjemnou atmosféru tohoto předvánočního setkání patří všem, kteří přišli. Ze vzpomínek pana Bohuslava Vlasáka: Na paměť budoucím Obyvatelé Kalné převážně vlastnili zemědělskou půdu, což jim poskytovalo obživu a plné zaměstnání. Někteří však ještě dojížděli za prací. V předválečné době zde žilo kolem 70 obyvatel ve skromných poměrech. Lidé si důvěřovali a v podstatě se měli rádi, navštěvovali se a s harmonikou se vždy dokázali pobavit. Sousedili spolu pozemky a při jejich obdělávání používali spřežení krav či volů nebo koní. I v tom spočívalo kouzlo vesnice. V roce 1938 došlo v Kalné k elektrifikaci a hospodaření se tím stalo pohodlnějším. Přichází válka a okupační poměry se dotýkají každého. V roce 1942 nám byl odebrán zvonek, čemuž se nedokázalo zabránit. Roku 1945 vznikly národní výbory. Z tohoto důvodu byl zrušen místní obecní úřad a byli jsme přičleněni k Místnímu národnímu výboru v Souticích. V každém volebním období měla Kalná v soutickém místním národním výboru vždy svého zástupce. Od 1. září 1950 začal projíždět Kalnou linkový autobus, zakrátko byla v dosavadním hostinci zřízena telefonní hovorna a prodejna potravin. Z tohoto důvodu obyvatelé Kalné ztratili možnost pořádat taneční zábavy. V červnu 1953 dochází po další perzekuci k vystěhování největšího zemědělce v Kalné, pana Rejna, do státního statku ve Šternově a jeho majetek byl zkonfiskován. Do Kalné se pan Rejn vrátil po 40 letech. V roce 1962 si občané zbudovali kanalizační síť v délce 100 běžných metrů. Celá akce byla provedena ručně a bez jakékoli náhrady mzdy. Roury uhradil Místní národní výbor. V dalším roce následovalo rozšíření místních komunikací a asfaltace. Téměř ve všech domácnostech si občané zbudovali sociální zařízení. V roce 1964 dochází k výměně některých dřevěných sloupů elektrického vedení za sloupy betonové. V tomto desetiletí se v Kalné narodilo 16 dětí. Nepříjemnou událostí této dekády byl požár Hanouskovy stodoly. V roce 1970 došlo k opravě kapličky a pořízení nového zvonu o váze 28 kg a průměru 35 cm s nápisem Kalná 1970. Zvon ulili Rudolf a Květa Manouškovi ze Zbraslavi a jeho cena byla 3 975 Kčs. 30. srpna 1970 proběhlo jeho slavnostní posvěcení a následných deset

Únor 2009

roků paní Jaroslava Petrů pravidelně třikrát denně na tento zvon zvonila. Následovalo pořízení kovové čekárny na autobus a v roce 1974 byla zbudována požární nádrž. Během celého období občané Kalné pečovali o vzhled obce. V roce 2002 došlo k úplné rekonstrukci elektrické sítě v obci, i zbývající dřevěné sloupy elektrického vedení byly nahrazeny sloupy betonovými. Zároveň byla rozšířena síť veřejného osvětlení na osm míst. O rok později dochází k vybudování kanalizace odpadních vod a zavedení vodovodu do všech domů v obci. Současně byla provedena celková asfaltace. Kalná vždy dokázala držet krok s okolními vesnicemi. Její obyvatelé byli vždy pracovití a dokázali přiložit ruku k dílu. V roce 2006 bylo v obci založeno Občanské sdružení Kalňáci, jehož členové již vykonali mnoho pozitivního a úspěšně navázali na dílo našich předků. Připravila Olga Bílková

Bohuslav Vlasák před kapličkou v Kalné, Betlém v kalnické kapličce – foto Olga Bílková

Strana 10

Zpravodaj Štěpánovska

Odešel Antonín Šamša

Únor 2009

Nedlouho po jeho osmdesátých narozeninách byl uzavřen bohatý a smysluplný život člověka, jemuž jsou věnovány následující řádky. Ač jsme byli skoro sousedé a znali jsme se dlouhá léta, bylo to jako u mnoha lidí. Potkávali jsme se, zdravili jsme se, občas prohodili pár slov. Přišel čas, kdy jsme se sblížili a navzájem poznávali. Dva muži. Jeden praktikující katolík, druhý praktikující člen Církve bratrské. Pod nebem se někdy stávají na první pohled podivné věci. Ale také neobyčejné. Spojoval nás kromě víry v jediného Boha rovněž zájem o regionální historii. Postupem času jsme si začínali rozumět a z toho vzniklo i přátelství. Naše spolupráce, ke které jsem dal podnět, se týkala nePoslední cesta Antonína Šamši – foto Jaromír Vlček jen Zpravodaje Štěpánovska, při přípravě různých článků, ale také při psaní knížky o našem městě, která byla vydána v roce 2005. Vážil jsem si tohoto muže, který od lásky k přírodě a ke zvířatům našel lásku k historii a všemu, co s tím souvisí. Nebyla to běžná, ale hluboká spolupráce plná porozumění a pochopení. Dovolím si ocitovat několik slov z dopisu, který jsem obdržel krátce po vydání knížky a jichž si nesmírně vážím: „Chceme Vám vyjádřit upřímný dík i slova uznání za její vydání. Ten pocit, že práce není marná, k zaplacení není, mít kolem sebe lidi uznalé a jejich pochopení, to dává radost, sílu a chuť žít, to dává radost, sílu a chuť – vůbec být a něco tvořit. Ať Vám dá Pán Bůh zdraví a svěží mysl do další práce … vždyť i Vaše krásná spisovná čeština a množství faktů z historie Štěpánova a okolí svědčí o tom, že jste něco užitečného dokázal.“ Někdy chodíme jeden kolem druhého, snažíme se na druhého usmát, promluvit, ale skutečnou podstatu jeho osobnosti neznáme. Až když někdo odejde tam, odkud se nikdo nevrátil, si uvědomíme, jak málo jsme někoho znali nebo chápali. Možná, že je to i v pohledu na Antonína Šamšu, našeho spoluobčana. Pan Antonín Šamša se narodil 7. září 1928 v Trhovém Štěpánově do zemědělské rodiny. Tatínek Josef pocházel z 5 dětí. Bydlel v ulici v Sedle č. p. 83, maminka Marie pocházela z Chmelné. Rodiče si postavili dům v dnešní Dalkovické ulici č. p. 227 v roce 1927. Začínali takřka z ničeho a na dluh, hodně museli šetřit a přitom hospodařili tak, že začali s pěstováním koní a prodávali hříbata. Už jako malý chlapec chodíval pást husy a později krávy. Právě v tomto prostředí se rozvíjela jeho láska k rodné hroudě i ke zvířatům, zejména ke koním. Šamšovi měli krásné koně a právě jejich koně byli zapřáháni do pohřebního vozu, pana Antonína Polívky, který bydlel v dnešní ulici V Belíce a měl pohřební službu. Kromě Josefa a Antonína Šamšových zapřahal své koně i Jan Vobecký z Dalkovické ulice. V roce 1935 se narodila jeho jediná sestra Ludmila, která vystudovala pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Stala se učitelkou matematiky a fyziky. Po skončení studia nastoupila na umístěnku do Jihlavy, kde vyučovala na několika školách až do odchodu do důchodu. Pak se několik let obětavě starala o svého bratra. Obecnou školu navštěvoval v bývalém dvoře (dnes je v této budově Městská knihovna a opravna elektromotorů), měšťanskou školu v Dalkovické ulici č. p. 112, kde později bylo ELKO. Měšťanskou školu ukončil za války v roce 1943 a potom studoval na dvouleté střední zemědělské škole v Benešově u Prahy. Po jejím ukončení pracoval v zemědělství se svými rodiči. Když jeho otec onemocněl a pro silné astma již nemohl pracovat, převzal jeho polovinu majetku. Ve vojenské základní službě pobyl jen půl roku. Využil možnosti vrátit se k hospodářství. Když bylo v roce 1959 založeno Jednotné zemědělské družstvo, byl mezi posledními, kteří pod nátlakem vstup v roce 1959 podepsali. V družstvu jezdil s koňmi na pole, louky, v zimě zase do lesa přibližovat pokácené stromy. V jejich chlévě byly ustájeny krávy, pak jalovice a nakonec telata, o která se staral se svou matkou až do roku 1975. Po odchodu do důchodu pracoval ještě jako hlídač v kravíně i na sušičce obilí. V roce 1963 se oženil, měl manželku z osady Chochol u Tichonic, ale ta se do Trhového Štěpánova nepřestěhovala. Po sedmi letech bylo jejich manželství rozvedeno. Z tohoto manželství měl jedinou dceru. Jeho největší láskou byly koně a les. Velice rád pracoval na polích i v lese s dřívím. V zimním období pletl košíky, dělal březová košťata, vyráběl i bandory a dřeváky. Přesto, že jeho předním zájmem bylo zemědělství, našel si čas k pěstování a rozvíjení dalších zálib. Byla to historie. Především regionální i místní. Zajímal se o historii i dění v obcích kolem Blaníka a později autem se sestrou navštívil mnoho vesnic, aby poznal to, o čem čítával. Zajímal se o mlynářství a vůbec vodní hospodářství, ovocnářství i zahradnictví. Přitom byl obdarován úžasnou pamětí. Využil i mnohé příležitosti k zájezdům po České republi-

Strana 11

Zpravodaj Štěpánovska

Únor 2009

ce. Navštívil i poutní místa v Mariazellu (Rakousko), Fatimě (Portugalsko) v Lourdech (Francie), v Czenstochowe (Polsko) a na Turzovce (Slovensko). Další síly věnoval práci ve Sboru dobrovolných hasičů v Trhovém Štěpánově. Do tohoto sboru vstoupil v roce 1951 a z řadového člena se postupem času vypracoval na velitele, jednatele i kronikáře sboru. Za tuto dobu odvedl neocenitelný kus práce zejména jako kronikář. Z jeho zápisů budou čerpat další generace historiků. Za svou činnost obdržel celou řadu vyznamenání. Vyjmenujme alespoň nejvýznamnější: 1978 Čestné uznání ZO Svazu požární ochrany (SPO) v Trhovém Štěpánově k padesátinám 1980 Čestné uznání od OV SPO v Benešově za obětavou práci v požární ochraně 1998 Čestné uznání SDH v TŠ za práci v hasičském sboru k 75. narozeninám 2000 Čestné uznání od obce Trhový Štěpánov za přípravu výstavy k 710. výročí povýšení obce na město 2002 Čestné uznání Okresního úřadu Benešov za obětavost při dokumentaci sakrálních objektů 2002 Děkovný list za záslužnou a obětavou spolupráci na úseku státní památkové péče. Nejvyšším hasičským vyznamenáním byl oceněn na zámku v Přibyslavi 5.5. 2006, kde převzal titul „Zasloužilý hasič“. Ve slavnostním sále přibyslavského zámku byli účastni nejvyšší představitelé hasičského hnutí České republiky. Slavnostní ceremoniál snímala televize a sledovalo mnoho novinářů. Toto vyznamenání obdržel jako první v historii SDH V Trhovém Štěpánově. Byl rovněž členem místního Sdružení zahrádkářů, vinařů a Občanského lesa, v němž působil jako člen výboru. Sbíral staré kominické kalendáře, pohlednice, ale rovněž zemědělské nářadí. V prostorách svého bydliště vybudoval se svojí sestrou Ludmilou Šamšovou soukromé muzeum zemědělských strojů a nářadí. Nelze pominout i jeho vztah k Bohu a ke kostelu sv. Bartoloměje. Od útlého mládí byl ministrantem, ještě před začátkem školního vyučování chodil na ranní mše svaté, později se stal kostelníkem. Byl štědrý a věnoval pro potřeby kostela sv. Bartoloměje různé bohoslužebné předměty. Přispěl rovněž na opravu poutního místa v Hrádku u Vlašimi, na opravu varhan na Svaté Hoře u Příbrami, na povodněmi postiženou vesničku Metly v roce 2002 i na zvon sv. Matouše, který je zavěšen v nové kapli sv. Jana Nepomuckého v Chlumě. Jeho posledním přáním, které se mu splniZe zájezdu do Lourd 4.5. 1992 – na hřbitově v Bartres – František Čermák, Marie lo, bylo odlití a zaplacení malého Kornová a Antonín Šamša – foto Josef Lebeda zvonu pro kostel sv. Bartoloměje, který svým zvukem oznamuje všechny čtvrtě a celé hodiny na věžních hodinách. Zvonek sv. Antonína, který váží 35 kg, nechal zhotovit Petr Pavel Manoušek z Prahy – Zbraslavi v Belgii. Byl vysvěcen na svátek sv. Antonína 13.6. 2008. Byl rovněž zpravodajem památkové péče při Podblanickém muzeu ve Vlašimi. Jeho úkolem bylo sledovat, co se děje v městě a v okolí, zaznamenávat změny v osídlení a podobně. Přispíval svými články do muzejní kroniky. Mapoval a nechal fotografovat malé sakrální objekty. Přispěl do Muzea Štěpánovska mnohými užitkovými předměty, které dnes mají vysokou kulturní hodnotu. Napsal několik článků do Zpravodaje Štěpánovska. Ve spolupráci se svou sestrou a pisatelem tohoto článku připravil obsáhlý seriál „Řemesla, živnosti a služby v Trhovém Štěpánově.“ V něm zachytil spolu se svou sestrou nejen řemesla, která se zde provozovala, ale především jména těch, kteří se řemesly zabývali. Je to úctyhodná mravenčí práce, která je trvale zaznamenána v pamětní knize Města Trhového Štěpánova. Sestavil soupisy o chalupách, prázdných i zbouraných. Soupis zbouraných chalup je uveden v knize Trhový Štěpánov. Přispěl svými doplňky do kapitoly Štěpánovská nej… aneb kuriozity či zajímavosti. V pozůstalosti jsou jeho pečlivé výpisky k různým tématům. Doufejme, že některé z nich budou časem zpracovány do zajímavých článků, které jistě obohatí stránky Zpravodaje Štěpánovska.

Strana 12

Zpravodaj Štěpánovska

Únor 2009

Život pana Antonína Šamši se uzavřel po dlouhé a těžké nemoci 12. listopadu 2008 v Benešově u Prahy. Několik měsíců statečně snášel tíhu nemoci, která na něj doléhala. Přesto se zajímal o dění v rodném městě a podle možnosti četl znovu některé kapitoly z knihy, která by bez jeho poznámek a doplňků byla neúplná. Rozloučení, které se konalo v kostele sv. Bartoloměje 19. listopadu 2008, bylo důstojné. Mši sv. celebroval bývalý duchovní správce zdejší farnosti P. Bořivoj Bělík. Na hřbitově se s ním rozloučil kromě P. Marka Martišky rovněž starosta města Ing. Václav Nekvasil. Hasiči se se svým dlouholetým členem rozloučili vskutku neobyčejně. Zapůjčili starobylý prosklený pohřební vůz, do kterého nechali zapřáhnout pár krásných vraníků pana Míky ze Zdislavic, který jej odvezl na místní hřbitov. Jeho život byl plný práce tělesné i duševní, plný zvratů, bolesti i překvapení. Současně i plný nadějí, víry, úcty a lásky k lidem, lásky k domovu. „Já se vrátím, já se chci vrátit, já chci domů…“, to byla jeho slova dva dny před posledním vydechnutím. Je obdivuhodné, jakým způsobem pan Šamša dokázal využít svěřený čas a přitom obohatit i mnohé z nás. V Antonínu Šamšovi odešel z našeho města člověk, který znal jeho historii a mnoho dalších skutečností jako málokdo. Jistě si na tohoto skromného muže uchováme vděčnou vzpomínku. rV

Pod Blaníkem – číslo 3/2008

Začátkem prosince 2008 vyšlo 3. číslo oblíbeného časopisu Pod Blaníkem, které mělo uzávěrku 15.9. 2008. Co najdeme na jeho stránkách? V úvodníku se Lubomír Hanel věnuje Chráněné krajinné oblasti Blaník. Stručně připomíná témata, jimž se tento časopis v minulosti věnoval. Uvádí, v kterém čísle je najdete. Autor pak seznamuje čtenáře se zajímavým druhem slunéčka v článku „Exotický druh slunéčka na Podblanicku.“ Jeho původní domovinou je Dálný východ. Dokládá jeho nález na různých místech a rovněž i v lesoparku Rehabilitačního ústavu v Kladrubech. – Jiří Pokorný a Pavel Procházka uvádějí „První prokázané hnízdění strnada lučního na Podblanicku.“ Tento ptačí druh zde velmi dlouho nehnízdil. Po roce 1967 došlo k vymizení strnadů, ale kolem roku 2006 bylo zjištěno (zřejmě v ČR) 4 000 až 6 000 hnízdících párů. Jaromír Košťák nazval svůj článek prostě: „Vzpomínka na sázavské voraře.“ Žel, tato činnost zcela zanikla a zůstaly jen vzpomínky. Stojí za to přečíst si tento článek. – Jindřich Nusek se věnuje v krátké stati nazvané „Když „Vlašim“ stávala v Bítýšce.“ V městečku Osová Bítýška na Moravě stával objekt „zvaný Vlašim.“ Stalo se tak zřejmě proto, že zde měli državy moravští páni z Vlašimi a jeho pozdější větev Janovských. – Josef Moudrý popisuje „Příběh starého vlašimského domu“, starou roubenou chalupu v Řimovské ulici č. p. 216. – Eva Dočkalová a Ivana Preislerová se věnují události „200 let od velkého požáru ve Vlašimi.“ Stalo se tak roku 1808, kdy při pečení bábovek chytlo máslo, od něj pometlo a záhy se požár rozšířil tak, že vyhořelo 128 domů. Celková škoda byla 279 623 zlatých. Jiří Foller přiblížil čtenářům „125 let kaple ve Chmelné.“ Co je na kapli zajímavého? Že po vysvěcení zde byly každou neděli a svátek pobožnosti. Další zajímavost: z Chmelné pocházelo 7 farářů, kteří působili na různých místech, například v Hrádku u Vlašimi, v Kondraci, Luži – Košumberku i v Praze – Emauzích. Kaple byla před 15 lety zcela renovována. – Mlada Filípková se věnuje koncentračnímu táboru „Sonderlager v Bystřici.“ Popisuje v něm pohnuté osudy vězňů. Byl mezi nimi i známý herec Miloš Kopecký. V příštím čísle bude článek dokončen. Erich Renner pokračuje druhou částí studie nazvané „Cesta Jana Nohy životem a poezií.“ Zde představuje básníkův život, jeho zápasy uvnitř literární skupiny Blok. Tento článek doporučujeme zejména studentům gymnázií, aby pochopili, jak ovlivňovaly ideje komunistů myšlení lidí v kladném i záporném slova smyslu (dá-li se to takto napsat). – Milan Štědra přibližuje čtenářům historii ochotnického divadla v Sázavě. Je to již XVIII. část cyklu o ochotnickém divadlu na Podblanicku. Je podivuhodné, že amatérské divadlo se pěstuje v městě Sázavě dodnes. Přečtěte si zajímavé údaje o této činnosti. Vložená příloha má tyto části: První je převzatý článek z časopisu Pod Blaníkem 1929/30 od Václava Barcháňka: „Zapadlá lesní řemesla.“ Zmiňuje dehtářství (kolomaznictví), smolařství, popelářství a draslářství. – Recenze publikací se věnují: Ivana Preislerová přibližuje malou brožurku „Podblanická kuchařka.“ Do ní přispěli i manželé Jiřina a Josef Petráskovi z našeho města. – Radovan Cáder přibližuje knížku Miroslava Krále „Živohošťská farnost“ – její historii a současnost. Knížka se věnuje i dalším okolním obcím v povodí Vltavy – Slapské přehrady. – Pavel Pešout se věnuje knížce, kterou má ve svém fondu i Městská knihovna v Trhovém Štěpánově. Má název: „Historie v obrazech aneb Posázaví ve fotografií.“ Fotografie doprovázejí jen krátké texty. Prohlédněte si ji v naší knihovně. Jaroslava Jarolímková – Lipinská napsala povídku s názvem „Pod skalou“. Je to první část poetického vyprávění o dětství v Lipinách u Velíše, které bude pokračovat v dalším čísle. – Martin Klaudys obšírně popisuje činnost CHKO Blaník v článku „Činnost CHKO Blaník čtvrtstoletí po vzniku.“ Tato činnost má velmi široký záběr, ale i hloubku. Zají-

Zpravodaj Štěpánovska

Strana 13

Únor 2009

máte-li se o přírodu, její ochranu, činnost ochranářů, máte příležitost poznat alespoň stručně tuto práci a poslání. Zbývající část přílohy je věnována oznámením o akcích Muzea Podblanicka i Českého svazu ochránců přírody Vlašim. Tentokrát bez většího zpoždění. V době, kdy vychází Zpravodaj Štěpánovska, jsou už tyto akce minulostí. Třetí číslo je vhodně doplněno ilustračními i dokumentárními fotografiemi a obrázky. Nejen studenti, ale i další zájemci budou při četbě tohoto čísla obohaceni o nové poznatky. Doporučujeme našim čtenářům! jv

Přehled srážek za rok 2008 Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

srážky mm/m2 270,0 32,0 196,2 28,3 30,0 54,2 30,6 14,4 10,8 22,6 30,8 11,6 711,7

minimální 0,0 12,2 28,4 0,6 30,0 27,6 8,3 14,4 6,6 16,4 30,8 11,6 610,5

2006 - 2008 maximální 270,0 32,0 196,2 28,3 37,8 80,3 58,9 76,6 66,9 22,6 189,9 30,6 711,7

udělá radost, jako jednou mě. Tom se usmál, protože poznal svou duhovou kuličku. průměr 120,6 22,1 112,3 14,5 33,9 54,0 32,6 39,7 28,1 19,1 92,7 18,7 661,1

Zpracováno podle údajů Ing. Aleny Vilímovské Brůnové ze ZD a.s. Trhový Štěpánov

O medvědovi

Bajka – zrcadlo našeho života

V lese žil medvěd Tom, který se rád smál a byl stále veselý. Usmíval se, i když zrovna pršelo, a pomáhal, kde jen mohl. Zvířátka ho proto měla ráda. Jednou přiběhla kuna Štěpka z lesní nemocnice pro nemocná mláďátka. Volala na Toma, jestli by nemohl odpoledne přijít potěšit děti do nemocnice. „To víš že jo,“ povídá medvěd. A když se dobře najedl, převlékl se za klauna, sbalil kufřík a šel. Děti už na něho čekaly. Některé děti měly polámané nožičky a rozbité hlavičky. Tom začal dělat kotrmelce a to se mláďátkům moc líbilo. Nakonec jim vykouzlil z kapsy nějaké dobroty. To bylo něco pro ně! Mláďátka tleskala a smála se. Jen zajíček Radek se nesmál. Tom si toho všiml, přistoupil k jeho pelíšku a ptá se ho, proč je tak smutný. Zajíček zafňukal: „Já chci domů.“ Medvěd Tom vytáhl z kapsy duhovou kuličku. „Víš, tuhle kuličku mi

daroval můj kamarád Pepa a řekl mi, že když budu smutný, abych se do té kuličky podíval a pak uvidím všechno jinak. Teď tu kuličku dám tobě, zajíčku, a až ti bude dobře, dej tu duhovou kuličku tomu, kdo jí bude potřebovat.“ Zajíček Radek si vzal od Toma kuličku a měl velikou radost. Medvěd mu zamával na rozloučenou a odešel. Druhý den přišla pro zajíčka maminka a on si vzpomněl na slova velkého medvěda. Vyndal duhovou kuličku, rozhlédl se a uviděl malou veverku Bětku. Podal jí kuličku a řekl jí: „Až budeš zdravá, dej tu kuličku někomu, kdo jí bude potřebovat.“ Veverka měla radost a usmívala se. A tak putovala duhová kulička světem a všude dělala radost. Když už byl medvěd Tom starý a ležel v posteli, přišel za ním doktor datel. Po chvíli vyndal z kapsy duhovou kuličku. Snad ti, Tome,

Mirka Štiková, Trhový Štěpánov

Vesnická zabijačka

Obraz nakreslil Josef Lada velice podrobně a výstižně, dobře vystihl atmosféru vesnické zabijačky. V hlavním motivu je řezník, vyvrhující zabitého vepře, čemuž přihlíží tři chasníci. Vepř je pověšen za zadní nohy ke stropu stodoly. Z pravé strany přináší selka vařící vodu ve velkém kastrolu, zleva od vrátek nese děvečka džbánek. Popředí obrazu tvoří necky, které se používají k očištění kůže vepře. Těsně vedle necek se válí pohozená sekera, u ní se o něčem dohadují dva mladí chlapci. Z druhé strany necek líže mlsný pes ztuhlou prasečí krev. Vedle psa stojí chlapec a dívka, choulící se zimou; oba dva jsou plně zaujati zabijačkou. Pozadí tvoří štít vzdáleného domu se dvěma okny a šikmá střecha stodoly, k níž je přistavěn již prázdný prasečí chlívek. Celá dřevěná stodola se opírá o kamenný dům s bytelným zápražím. Pochmurná zimní atmosféra a naopak veselá nálada lidí tvoří zajímavé protiklady. Na obraze převládá bílá barva sněhu. Obraz je zajímavý především svým motivem, přibližující zvyklosti a tradice našich předků. Pavel Dušek, 7. třída, Dubějovice

Pohlednice Josefa Lady

Strana 14

Zpravodaj Štěpánovska

Únor 2009

Průvodce obsahem Zpravodaje Štěpánovska v roce 2008 Od února roku 2008 vychází Zpravodaj Štěpánovska s novým barevným logem, který vytvořil Bc. David Korn, návrh uspořádání přední strany navrhl Jaromír Vlček. Opět uplynul jeden rok. Je to již 10 ročníků pravidelného vydávání Zpravodaje Štěpánovska. V prosinci 2008 jsme otiskli článek s názvem 10 let Zpravodaje Štěpánovska. V něm najdete zajímavé údaje o tom, jaký byl po obsahové i po vnější stránce. Počet autorů, který sledujeme od začátku pravidelného vydávání dosáhl počtu 315, počet fotografů je 75. V ročníku 2008 vyšlo 6 čísel v celkovém nákladu 3 150 výtisků a 136 stran. Naše ohlédnutí obsahuje několik tématických okruhů: Na titulní straně každého čísla je otiskována fotografie s průvodním textem, který připravuje odpovědný redaktor. V loňském ročníku to byly tyto fotografie: Únor: Náměstí se stromy s jinovatkou – David Korn Duben: Blaník od Kladrub – fotografii poskytla starostka Anežka Srbová z archivu obce Kladruby Červen: Dům manželů Musilových v ulici V Sedle – Jaromír Vlček Srpen: Dům rodiny Kořínkových v ulici V Belíce – Jaromír Vlček Říjen: Základní škola od nádraží – Jaromír Vlček Prosinec: Zimní Trhový Štěpánov – z archivu města Co se v roce 2008 stalo? Starosta Ing. Nekvasil Václav v každém čísle informoval občany o tom, co se v obci děje a jaké úkoly řešilo zastupitelstvo obce. Dvořák František: 100. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů v Sedmpánech – Korn Josef: Hasiči zasahovali (několik požárů) - Krásová Jaroslava: Hasičský den – Oslava 125 let SDH v Trhovém Štěpánově - Ing. Nekvasil Václav: Schválený rozpočet města Trhový Štěpánov na rok 2008 - Srbová Anežka: Z obce Kladruby v roce 2007 – Tomaides Jiří: Nové plynové topení v Sokolovně - Tomaides Josef: Co je nového v Mikroregionu Český smaragd; Mikroregion Český smaragd má velké plány – Vlček Jaromír: V Hulicích hasiči oslavovali; Krajské volby 2008. Z historie Bílková Olga: Historie Kalné; Osada Kalná - Dvořák František: Historie hasičů nejen v Sedmpánech; Hasičský sbor v Sedmpánech po roce 1970 – Holakovský Pavel, Hulice: Hasiči v Hulicích oslavují 100 let od založení – Kott Jiří: V italském zajetí (Vzpomínka na vznik Československé republiky v roce 1918) – PhDr. Procházka František: Reklamní firemní tiskoviny Vojtěcha Smutného –Ing. Uhlíř Zdeněk: Zajímavé kamenné zdi; Rozhledna; U košaté višně; Mistr světa ve střelbě velkorážní pistolí Vladimír Kudrna – Vlček Václav (1839-1908): Rok 1848 ve Střechově. Články o přírodě, zeměpisu a ekologii Hromas Jakub: V přírodní památce Na Ostrově u Nemíže se opět pase - Korn Josef a Vlček Jaromír: Nález uhynulého jezevce lesního – Lachman Jiří: Skládka EKOSO není smetiště – třídíme odpad - Mareš Miloslav: Rybník Belík v roce 2007 - Pacovská Františka: Kam s naším odpadem? Co kam patří a nepatří - Ing. Pešout Pavel: Zámecký park ve Vlašimi – část první a druhá - Ing. Průchová Hana: Srážky v roce 2007 – Svobodová Magdalena: Rozsáhlé výsadby ve vlašimském zámeckém parku. Návštěvy Vlček Jaromír: Biskup Václav Malý v Trhovém Štěpánově. Výročí Havlínová Hana: 100 let od úmrtí spisovatele Václava Vlčka – Senková Zita: 190 let zní Tichá noc každé Vánoce - Tomaides Josef: Naší sokolovně je 85 roků; Devadesáté výročí samostatnosti Československa; 10 let Zpravodaje Štěpánovska - Vlček Jaromír: Výročí střechovského spisovatele Václava Vlčka (1839-1908); Vzpomínáme na pana Jana Vobeckého (100 let od narození). Úvahy, k zamyšlení Bible – Žalm 145 – než půjdete na půlnoční - Čemus Richard SJ: Vánoce aneb Věčnost v čase - Farion Roman, Ing.: Podzimní naděje – Heryán Ladislav: Šest jmen vánočního příběhu - Internet: Co se říká; Vánoce znamenají - Lachman Samuel: Já a příroda – Masaryk Tomáš Garrigue: Několik myšlenek z knihy Karla Čapka: Čtení o TGM - Matka Tereza: Krédo Matky Terezy ŕ Přesto – Procházka František, PhDr.: Václav Vlček a naše doba - Vlček Jaromír: Máme rádi naše město?; Jak je to s hrdostí na naše město? – Vánoční i nevánoční přemítání odpovědného redaktora. Poezie Brédová Martina (9. třída TŠ): Jaro - Černá Alžběta (9. třída – Hulice) Naše třída; Formanová Tonuška: Vánoční přání - Lachman Samuel (9. třída TŠ): Přichází Jaro – Sova Antonín: Rozsvícené jedlí - Šrámek Fráňa: Prosinec - Vlčková Dáša: Přání k Vánocům. Literární tvorba Zahrnuje většinou práce žáků a žákyň Základní školy v Trhovém Štěpánově Čermáková Kateřina (4. třída TŠ): Prázdninový příběh – Černá Alžběta (9. třída – Hulice): Jak jsem pásla krávy

Strana 15

Zpravodaj Štěpánovska

Únor 2009

- Damborský Jan (8. třída – Trhový Štěpánov): Rok 2086 – Drahoš Václav (6. třída – Keblov): O vráně a prasátku - Dušek Pavel (6. třída – Dubějovice): Vepř a pes - Frajt Jan (6. třída – Sedmpány): Vlk a pastýř - Němcová Zuzana (6. třída – Tehov): Čáp a žába - Olišarová Anna (6. třída – Keblov): O lakomém krtečkovi – Petrů Ivan (9. třída – Rýzmburk): Psí holka o lidech - Rumlerová Jana (4. třída) : O nafučené princezně – Vinšová Markéta (7. třída ZŠ – Kalná): Strom z jezera slz. Další literární tvorba: Heřman Jan: Zpívejme přátelé! Vánoce po roce znovu přicházejí! - Kott Jiří: Panský kočí; Vánoce mého dětství – Reiser Werner (Kašper Jan): Malý anděl – vánoční povídka - Uhlíř Zdeněk Ing.: Chléb náš vezdejší – Vlček Václav (1839-1908): Rok 1848 ve Střechově; Jak jsem se topil v Soutickém potoce; O škole a střechovské synagoze; Židovské rodiny ve Střechově. Z kultury, výstavy v Muzeu Štěpánovska Kubalová Vlasta: Vánoční výstava obrazů Stanislava Příhody - Nová Jitka: Ohlédnutí za vánoční výstavou - Pavlik Josefina: První zahraniční host vystavoval v Muzeu - Polivková Olga: O výstavě (žáci a učitelky MŠ) – Mgr. Příhoda Stanislav: Třetí sezóna Podblanické galerie. Recenze Vlček Jaromír: Vlastivědný časopis Pod Blaníkem 3/2007; 4/2007; 1/2008 – Opomíjená místa na Podblanicku I. od Ing. Václava Zemka. Rozhovory Vlček Jaromír: Rozhovor s Ing. Romanem Farionem. Základní škola Mgr. Balšánek Jan: 44. ročník Chemické olympiády kategorie D – Mgr. Ing. Podhadská Hana a Mgr. Chvojková Jitka: Zápis dětí do 1. třídy; Mgr. Ing. Podhadská Hana: Výstava v Muzeu únor; Eliška si pustila fantazii na špacír (Eliška Zadákova ve výtvarné soutěži) - Mgr. Früblingová Hana: Začal nový školní rok 2008/2009 - Mgr. Vrbický Martin a Mgr. Hoffmannová Gerda: Úspěchy našich žáků na dějepisné a konverzační olympiádě. Mateřská škola Polivka Ondřej: Mateřskou školu ovládly masky - Polivková Olga: Oznámení o zápisu; Jak jsme maminky oslavily, poklad našly a tělo venku potrápily; V Mateřské škole začal další školní rok; Co je nového v Mateřské škole. Sport, tělovýchova, turistika, akce pro děti Bílková Olga: Nedělní odpoledne s Vandou a Standou (v Hulicích) – Janáčková Klára: Vzpomínka na prázdniny (Hasičský tábor ve Střechově nad Sázavou) - Nekolný Lukáš (Praha): Reportáž z kraje blanických rytířů - Nerad Vladimír: Krátce z oddílu kopané TJ SOKOL - Novotná Vendula: Pohádkový les ve štěpánovské Pasece - Tomaides Jiří: Co nového v Tělocvičné jednotě Sokol Trhový Štěpánov - Třešňáková Šárka: Pohádkový les – Veselý Miloslav a Neděla Tomáš: Předsedova holina 2008 - Ing. Voigtsová Miroslava: Golf 2008 - Vojtová Marie: Z Dubějovic (lovení ryb); Dubějovické dětské odpoledne – Voslářová Ivana: Jaká byla Předsedova holina 2008? – Ing. Vošický Antonín: Nové sportoviště v Dubějovicích. Knihovna: Boušková Jana a Kornová Ludmila: Městská knihovna informuje – únor, duben, říjen; Městská knihovna v číslech; Vlček Jaromír a Kornová Ludmila: Nové časopisy v Městské knihovně. Různé Červenková Kateřina, Mgr.: Kronika Vlašimské brány (výstava) – Krásová Jaroslava: Valná hromada SDH; Stavění máje; Poděkování (za pomoc na táboře) - Lebeda Josef: Tříkrálová sbírka 2008 – Malina Karel: Značky (turistické a jiné) – P. Martiška Marek: Bohoslužby o Vánocích - Měchurová Jaroslava: Z Klubu aktivního stáří – Ing. Nekvasil Václav: Vánoční zdravice starosty města - Ing. Pešout Pavel: Blanický rytíř byl v roce 2008 vyhlášen již podesáté - Petráskovi Jiřina a Josef: Jen dík - Mgr. Pivoňka Petr: Hvězdárna ve Vlašimi znovu otevřena veřejnosti – Vinšová Růžena: Poděkování za Pohádkový les – Vlček Jaromír a Tomaides Josef: Školský a kulturní výbor – Vlček Jaromír: Úvodník odpovědného redaktora v únoru; Průvodce obsahem Zpravodaje Štěpánovska v roce 2007; Města a městyse okresu Benešov; Řešení tradičního vánočního kvízu; O různých sděleních a citátech; Z dopisů zaslaných redakci; Pro fotografy; Dobré rady pro psaní článků v počítači; Zaznamenali jsme (Farnost na Hrádku, den otevřených dveří MŠ a ZŠ; Fauna Štěpánovska: seriál o ptácích: dále nevychází; Z poznámek odpovědného redaktora (opakovaná výzva fotografům; glosa na otisknutí fotografií na přední straně Z.Š.; třetí část neupravených míst ve městě; setkání s PhDr. Františkem Procházkou a slavnosti k 100. výročí úmrtí Václava Vlčka ve Střechově; o sdružení Kalňáci); Položení věnce k hrobu Václava Vlčka; Větrná smršť; Kolik autorů přispělo do Z.Š. – 300. autor Markéta Vinšová; Tradiční vánoční kvíz; Doplňovačka s tajenkou; Omluva redaktora (prosinec 2008) - Vojtová Marie: Z Benešova do Trhového Štěpánova bez průvodčího; Setkání na vinici v Kladrubech. Oznámení a informace 7 Czech POINT; Poplatek ze psů; Další etapa výměny občanských průkazů; Upřesnění informace o povinné výměně občanských průkazů; Blíží se konec platnosti občanských průkazů; Nepřehlédněte tyto informace: Výměna řidičských a občanských průkazů.

Strana 16

Zpravodaj Štěpánovska

Únor 2009

Vložená příloha: Kolman Karel: Dějiny Trhového Štěpánova do roku 1918 – od čísla 4 – srpen 2007 do čísla 2 – duben 2008. Společenská kronika v každém čísle připravovala matrikářka Pacovská Františka. Společenská kronika zahrnuje vzpomínky na zesnulé, které píší příbuzní. Do 10. ročníku Zpravodaje Štěpánovska přispělo 71 autorů: Balšánek Jan Mgr. – Chlum; Bible, král David; Bílková Olga – Kalná; Boušková Jana; Brédová Martina; Čermáková Kateřina; Červenková Kateřina Mgr. – Vlašim; Černá Alžběta – Hulice; Damborský Jan; Drahoš Václav – Keblov; Dušek Pavel – Dubějovice; Dvořák František – Sedmpány; Farion Roman Ing. – Vlašim; Frajt Jan – Sedmpány; Früblingová Hana Mgr.; Havlínová Hana – Střechov nad Sázavou; Hoffmannová Gerda, Mgr. – Vlašim; Holakovský Pavel – Hulice; Hromas Jakub – Vlašim; Chvojková Jitka, Mgr.; Janečková Klára – Benešov; Korn Josef; Kornová Ludmila; Kott Jiří; Krásová Jaroslava; Kubalová Vlasta Mgr.– Čechtice; Kupsa Pavel; Lachman Jiří; Lachman Samuel; Lebeda Josef – Javorník; Malina Karel – Vlašim; Mareš Miloslav; Masaryk Tomáš Garrigue (1850 – 1937) in memoriam; Matka Tereza in memoriam – Indie; Měchurová Jaroslava; Neděla Tomáš; Nekolný Lukáš – Praha; Nekvasil Václav Ing.; Nerad Vladimír; Němcová Zuzana – Tehov; Nová Jitka; Novotná Vendula; Olišarová Anna – Keblov; Pacovská Františka; Pavlik Josefina – Německo; Pešout Pavel Ing. – Vlašim; Petráskovi Jiřina a Josef; Petrů Ivan – Rýzmburk; Pivoňka Petr Mgr. – Vlašim; Podhadská Hana Mgr. Ing.; Polivka Ondřej; Polivková Olga; Procházka František PhDr. – Praha a Kácov; Průchová Hana, Ing.; Příhoda Stanislav Mgr. – Vlašim; Rumlerová Jana – Keblov; Srbová Anežka – starostka Kladrub; Svobodová Magdalena – Vlašim; Špičkovi; Tomaides Jiří; Tomaides Josef; Třešňáková Šárka; Uhlíř Zdeněk Ing.- Brno; Veselý Miloslav; Vinšová Markéta – Kalná; Vlček Jaromír; Vlček Václav (1839-1908) in memoriam; Voigtsová Miroslava Ing.; Vojtová Marie; Voslářová Ivana; Vrbický Martin Mgr. – Řimovice; Autoři, u nichž nejsou uvedena místa bydliště nebo působiště, jsou z Trhového Štěpánova. Slovo na závěr Z uvedeného přehledu získáme ucelené informace o tom, co přinesl Zpravodaj Štěpánovska na svých stránkách v minulém roce. Obsah je přiměřeně vyvážený. Shrňme si tentokrát v abecedním přehledu jednotlivé okruhy článků s jejich počtem: ♦ Co se v roce 2008 stalo? 17 ♦ Články o přírodě, zeměpisu a ekologii 9 ♦ Knihovna 5 ♦ Literární tvorba 20 ♦ Mateřská škola 5 ♦ Návštěvy 1 ♦ Poezie 7 ♦ Recenze časopisu Pod Blaníkem aj. 4 ♦ Rozhovory 1 ♦ Různé 38 ♦ Společenská kronika včetně vzpomínek na zesnulé 6 ♦ Sport, tělovýchova, turistika, akce pro děti 13 ♦ Úvahy, k zamyšlení 13 ♦ Vložená příloha Dějiny Trhového Štěpánova od Karla Kolmana 2 (jen v roce 2008, tyto dějiny začaly vycházet již v roce 2007) ♦ Oznámení a informace 7 ♦ Výročí 7 ♦ Z historie 12 ♦ Z kultury, výstavy v Muzeu Štěpánovska 5 ♦ Základní škola 6 Uvítáme více článků ze sportu, zájmových sdružení, ze Základní školy i z okolních obcí včetně obcí Mikroregionu Český smaragd. Zpravodaj Štěpánovska je pro Vás! Všem čtenářům i příznivcům děkuji za podporu a srdečně všechny pozdravuji. Jaromír Vlček, odpovědný redaktor

Zpráva o činnosti a hospodaření „Občanský les, v. o. s.“ Trhový Štěpánov za rok 2008 V první řadě bych rád popřál všem společníkům i občanům Trhového Štěpánova hodně zdraví a štěstí v roce 2009. Zároveň bych rád vzpomenul na dva členy našeho výboru Antonína Šamšu a Jaromíra Hospergra, kteří nás v loňském roce navždy opustili. Nyní ke zprávě. Jak víte, tak nás v loňském roce postihly dvě události, a to Emma a vichřice. Ty způsobily škodu na porostu 215 plnometrů (plm). Jelikož ceny výkupu kulatiny a surového dřeva po orkánu Kyrill klesly téměř o 40 %, tak po Emmě a vichřici klesly o dalších 20 %, a to na cenu 1 300 Kč za kulatinu, výběr III A. Z toho se musely zaplatit náklady na těžbu a přibližování po 300 Kč za plm. Zároveň jsme vytěžili 137 plm po Kyrillovi a kůrovci. Za 352 plm jsme utržili 473 704 Kč. Náklady na těžbu a přibližování byly 106 000 Kč. Vysadilo se 7 500 stromků (pořizovací cena 61 097 Kč) a chybí nám vysadit přibližně 4 000 stromků ve dvou lokalitách, které bychom chtěli zvládnout v průběhu března a dubna letošního roku. Ke konci roku 2008 máme na účtu v bance 475 734 Kč a v pokladně 28 612 Kč. Veškeré doklady o příjmech a výdajích byly kontrolovány revizní komisí, jejíž předsedou je František Sviták, členové Roman Kepka a Milan Boušek, kteří garantují správnost údajů. Za Občanský les Trhový Štěpánov František Musil, jednatel.

Strana 17

Zpravodaj Štěpánovska

Únor 2009

Malé zamyšlení o hospodáři, poutníku a dobrodinci

Vyslovíme-li dnes slovo „hospodář“ před mladší generací, málokdo si dovede představit kdo to vlastně hospodář byl. Dovolte, abych význam tohoto slova trochu přiblížil a popsal. Žijeme na venkově a před půl stoletím žilo a usilovně pracovalo na venkově mnoho velkých, menších nebo dobrých či špatných hospodářů (zemědělců). Dnešním vyjádřením by se dalo říci „soukromé zemědělské podnikání,“ ale představovalo to mnohem více. Hospodář podědil po svých předcích nebo zakoupil hospodářskou usedlost s různě velkou výměrou zemědělských pozemků (polí, luk, pastvin, zahrad, lesů). Tyto pozemky s celou svou rodinou obhospodařoval, aby po mnohaleté práci předal opět další generaci. Hospodaření nespočívalo jen v péči o pozemky, ale aby byly v pořádku hospodářské stroje a různá potřebná zařízení, která hospodáři ulehčovala práci a vždy vše bylo v použitelném stavu. Dle velikosti hospodářství měl každý hospodář svůj vlastní potah, ať již koňský, volský nebo kravský, aby mohl své pozemky obdělávat. Hospodaření vyžadovalo také chov dobytka, prasat a dalšího domácího zvířectva. Různé zemědělské produkty, které hospodář na svých pozemcích vypěstoval, se svým zvířectvem spotřeboval a teprve, co mu zbylo, prodal. Všechno bylo řádně zužitkováno. Jednou z důležitých věcí bylo také to, že hospodář byl samozásobitelem důležitých potravin jako je maso, mléko, máslo, mouka a vejce. Pravý význam slova „hospodář“ zaniklo v padesátých letech minulého století zakládáním Jednotných zemědělských družstev. Dnešní lidé, kteří pracují v zemědělství, jsou odměňováni určitou mzdou podle toho, v jakém oboru pracují. Žel, nějaký opravdový vztah a lásku k pozemkům, zvířectvu či zařízení hospodářství spíše nemají. Dřívější hospodáři tím, že ke svým pozemkům měli jiný vztah, tím zároveň pečovali a udržovali celou krajinu. Na to není v dnešní uspěchané době čas a ani na to nejsou peníze. Je to vidět na některých loukách, které se dříve dvakrát i třikrát sklízely. Dnes se již nesklízejí vůbec nebo jsou zcela zarostlé náletovými dřevinami a některá pole se také nesklízejí. Nedávno odešel z našich řad pan Antonín Šamša. Jeho životní cesta je popsána na jiném místě tohoto vydání. Jaký to byl člověk? HOSPODÁŘ. Antonín Šamša byl jedním z nich v poslední generaci hospodářů. Po mnoho let ještě se svým koňským potahem zapřaženým do pohřebního vozu doprovázel mnoho zemřelých na poslední cestě při pohřbech z domu smutku ke kostelu a poté z kostela na štěpánovský hřbitov. POUTNÍK. Antonín Šamša byl člověk věřící a během svého života se rád zúčastňoval různých poutí, poutních zájezdů, ať již domácích nebo zahraničních. DOBRODINEC. V roce 2008 daroval pan Antonín Šamša štěpánovskému kostelu nový zvon. Má jméno „Svatý Antonín“, který je zavěšen na malé věži kostela sv. Bartoloměje. Nám, dosud žijícím, svým zvoněním oznamuje ve čtvrthodinových intervalech, jak nám ten pozemský čas neúprosně utíká. Až někdy zaslechneme hlas tohoto zvonu, vzpomeňme si na Toníka Šamšu jako dobrého hospodáře, poutníka a dobrodince. Josef Lebeda, Javorník

Antonín Šamša jako kočí pohřebního vozu – fotografie z pohřbu paní Marie Trávníčkové z Javorníka 29.10. 1980 – foto Josef Lebeda

Svěcení zvonu sv. Antonína – foto Josef Lebeda

Strana 18

Zpravodaj Štěpánovska

Únor 2009

Štěpánovák všude bratra má! Bylo to začátkem osmdesátých let, když jsem navštívil se svým otcem Bohumilem Brůnou restauraci „Zlatá husa“ v Praze na Václavském náměstí. Sotva jsme si stačili odložit, když harmonikář praštil s nástrojem a s tátou se k sobě vrhli s výkřiky: „Bohouši!“ „Pepíku!“ Byl to Josef Kokta, který se prý u našeho dědka učil ševcem. Z jejich překotného vypravování si pamatuji toto: Otec byl za první republiky v Praze policajtem a když jednou pomáhal rozhánět jakousi demonstraci, mávaje pendrekem, z jednoho hloučku se ozvalo: „Mílo, nás ne, my jsme ze Štěpánova!“ Inu, klasický příklad protekce. Jinak bratr nakupoval v řeznictví u Jana Tomaidese (pocházel z domu č. p. 60 v dnešní ulici Na Potůčku – poznámka redakce) v Dejvicích, já ve Šluknovském výběžku pečuji o štěpánovská kuřata od firmy RABBIT. Také jsem byl na své jachtě kontrolován policistou poříčního oddílu, původem ze Sedmpán. Sice již v důchodovém věku, ale rád vzpomínám na prázdniny ve Štěpánově. Bylo tam, a věřím, že je dobře. S přáním všeho dobrého štěpánovským občanům i městu Jiří Brůna Autor je narozen v roce 1941, nyní bydlí trvale v Praze, přechodně v Lobendavě. Je vnukem Jana Brůny, jehož domek stával v nynější Dalkovické ulici č. p. 231, naproti domu Brantových.

Výstup na Javornickou hůru

Je to již osmý rok, kdy se javornická parta vydává na silvestrovský výstup na 583 metrů vysokou Javornickou hůru. Dalo by se říci, že už je to taková naše tradice, ale nejsme jediní, kteří se ocitnou na vrcholu již zmíněného kopce. Chodí tam i lidé z okolních vesnic: z Chlumu, Zdislavic, Keblova, Mnichovic, Otročic, Trhového Štěpánova a dalších. Nemohu informovat o účastnících z jiných vesnic, ale za Javorník snad ano. Každým rokem nás chodí víc. Scházíme se okolo 12. hodiny v místní hospůdce, kde se muži i některé ženy posilní jedním pivem a můžeme vyrazit. Skoro každý druhý člověk má na zádech batoh, v němž si nese špekáčky a něco na posilnění – tedy lahvinku něčeho hřejivého. Děti samozřejmě jen čaj. Než vyjdeme na samý vršek, několikrát se zastavíme. První ze zastávek je u rybníka. Každý se něčeho napije a jde se dál. Další zastávka většinou bývá u pískovny, kde byl v červnu 2007 postaven nový dřevěný kříž. Výstup se pomalu ztěžuje. Další zastávka je těsně pod vrškem, kde se začala budovat cesta, která vede až nahoru. Zmíním dosti podstatnou věc, že na vrcholu Javornické hůry bude stát rozhledna, která bude zhruba 35 m vysoká, a k tomu cestu prostě potřebujeme. Stavba rozhledny by mohla být dokončena, pokud Mikroregion Český smaragd obdrží dotaci, v roce 2010. Předpokládané náklady na ni jsou kolem 9 milionů Kč. Letos se na vrcholu Javornické hůry sešlo kolem 300 lidí. Je nutno také podotknout, že my ,,Javorničtí“ jsme tam dorazili snad jako poslední, takže oheň už byl rozdělán a mohli jsme jen opékat vuřty a popíjet. Myslím si, že z výstupu na Javornickou hůru se stal trend nebo snad tradice, která by měla určitě pokračovat. Už třeba jen proto, že lidé na poslední den v roce zažijí tolik legrace, protáhnou si svá těla a nastartují svá játra na náročný a dlouhý večer. A kdo to třeba kdy viděl, aby se na Silvestra opékaly špekáčky? Veronika Vailichová, Javorník

Na vrcholu Javornické hůry – fotografoval Jaroslav Kohout

Strana 19

Zpravodaj Štěpánovska

Vyluštění tradičního vánočního kvízu: 1. Kolik měst je na okrese Benešov? c) 9 2. Kolik městysů je na okrese Benešov? a) 9 3. Která obec není v našem okolí městysem? c) Soutice 4. Kolikáté výročí sokolovny si připomněli Sokolové v Trhovém Štěpánově? b) 85 let 5. Prvním redaktorem Zpravodaje Štěpánovska byl: c) Jaroslav Šesták 6. Kdo nebyl kronikářem města Trhový Štěpánov: c) František Tomaides 7. Starostou Sboru dobrovolných hasičů v Trhovém Štěpánově nebyl: c) Lubomír Pazour 8. Spisovatel Václav Vlček chodil do školy: b) v Kácově 9. Pravnučkou spisovatele Václava Vlčka je módní návrhářka b) Iška Fišárková 10. Ve Zpravodaji Štěpánovska nikdy nevycházel seriál: c) Štěpánovská nej… - aneb kuriozity či zajímavosti Správně odpověděli a výherci se stali paní Zdeňka Exnerová z Hulic a pan Josef Hyhlík ze Střechova nad Sázavou. Odpověděli správně na všech 10 otázek a osvědčili své všeobecné znalosti o našem okolí. Upřímně blahopřejeme!

Vánoční doplňovačka s tajenkou Tajenka byla ve čtvrtém sloupci zleva a zní: VÁNOCE PŘICHÁZEJÍ POKOJ VÁM. Z nedostatku místa neuveřejňujeme celou doplňovačku, ale pouze výrazy, které jste měli vyluštit: Proud vzduchu = průvan, gratulace = přání, cizí = neznámý, opět = znova, opak zdravého = nemocný, výprava = expedice, sledovat = stopovat, protivník = nepřítel, nadmíru = příliš, smát se = chichotat, věk = stáří, mínění = názor, koště = pometlo, dočasnost = pomíjivost, ranní jídlo = snídaně, pražské údolí= Prokopské, hodně = mnoho, náčrt = nákres, lano = provaz, nerozhodný =

Únor 2009

Zatímco paní Jitka Nová se stala vedoucí muzea a spolu s mnoha spolupracovnicemi připravovala výstavy, její manžel pracoval jakoby v pozadí. Všechny vystavené exponáty prošly jeho šikovnýma rukama. Čistil je, opravoval a připravil k vystavení. Byl to velký počet hodin, který lze těžko spočítat. Podílel se na přípravě každé výstavy a zase lze napsat, že jich bylo už velice mnoho. Pracoval tiše, nenápadně, ochotně. Když jsme připravovali výstavu biblí, kancionálů a modlitebních knížek, byl velice ochotný převést to velké množství těžkých krabic a tašek do muzea. Po skončení za silného deště část exponátů odvezl domů dvěma vystavovatelům. Snad ještě pro připomínku můžeme uvést základní data: narodil se 8. listopadu 1943 v Trhovém Štěpánově a na věčnost odešel v neděli 21. prosince 2008. Vyučil se zedníkem a pracoval v různých podnicích. Ve Vlašimské ulici postavil rodinný domek. Vychoval s manželkou dceru a syna. Pravidelně se zúčastňoval brigád v Občanském sdružení zahrádkářů, kde vždy odvedl dobrou práci. Určitě bude chybět nejen rodině, ale i občanům města. Zejména jeho šikovné a pilné ruce budou chybět v Muzeu Štěpánovska. Zaslouží si naši milou vzpomínku i poděkování. R.

Krátké postřehy

- V úterý 18.11. 2008 došlo v Nákupním středisku Vladimíry Červové k inovaci. Místo starých pokladních pultů byly instalovány nové s moderním odbavováním pomocí čárových kódů, jak je tomu ve větších prodejních řetězcích. Na pokladním lístku je uveden název zboží i jeho cena a kolik má pokladní zákazníkovi vrátit.

nejistý, nástraha = návnada, Vánoce = svátky, první český kronikář = Kosmas Správně luštili manželé Kaletovi z Trhového Štěpánova a paní Zdeňka Exnerová. Odměněni byli manželé Kaletovi. Blahopřejeme!

Za Bohumilem Novým

Tři dny před Štědrým dnem dokončil svoji životní pouť pan Bohumil Nový. Byla to pro všechny překvapivá zpráva. Odešel člověk, který žil v našem městě tichým, nenápadným životem, ale věnoval mu tolik, jako málokdo. Se svou manželkou Jitkou, tvořili spolehlivý pár, který uvedl v život Muzeum Štěpánovska. Je nesnadné zhodnotit jeho přínos pro toto muzeum.

Nákupní středisko – foto Jaromír Vlček

Strana 20

Zpravodaj Štěpánovska

- Jistě jste byli mile překvapeni, že do každého čísla byl vložen krásný nástěnný kalendář na rok 2009. Vytvořil jej Bc. David Korn. Zastupitelé našeho města souhlasili s tímto malým bonusem pro čtenáře a příznivce. Děkujeme! - Pravděpodobně se naši čtenáři divili, že ve společenské kronice byly otisknuty dvě fotografie Petra Přenosila vedle sebe. Byl to šok i pro odpovědného redaktora. Za tuto chybu se omlouvá, byť jím nebyla zaviněna. Není známo, proč se to stalo v tiskárně při grafické úpravě předlohy. - V článku 10 let Zpravodaje Štěpánovska byl omylem přejmenován jeden z bývalých členů redakční rady. Správné jméno je Miloš Sviták. Prosíme o prominutí.

Pozvánky na výstavy Výstavy jsou otevřeny ve všední dny od 9 – 12 a od 13 – 16 hodin v přednáškovém sále v přízemí Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim. Doporučujeme našim čtenářům! - Od 27. ledna do 6. března 2009 se koná výstava „Staré mapy – historická paměť krajiny“. Tato výstava probíhala v říjnu a v listopadu ve Státním oblastním archivu v Benešově a těšila se velkému zájmu návštěvníků i školních exkurzí. Výstava zachycuje vývoj mapování a kartografie od minulosti do současnosti. Návštěvníci zde uvidí například Klaudyánovu mapu Čech z roku 1518, Műllerovu mapu z roku 1720 nebo obří mapu Království českého z roku 1894, ale i další unikátní mapy. - Výstava „Podpisy slavných.“ Autogramy slavných a známých osobností jsou ze sbírky paní Mgr. Vlasty Kubalové z Čechtic, členky Klubu sběratelů autogramů Praha. Na výstavě můžete vidět autogramy i rukopisy politiků, spisovatelů, zpěváků, herců a režisérů a celé řady dalších významných osobností. Výstavu můžete shlédnout od 12. do 31. března 2009.

Informace pro občany nepřehlédněte Do 28.2. 2009 je splatný poplatek ze psů, jehož výše se pro letošní rok nemění – 100 Kč za 1 psa, 150 Kč za každého dalšího psa, důchodci platí 50 Kč.

Únor 2009

Cena za popelnice v roce 2009

Cena popelnic pro rok 2009 byla stanovena při svozu 1 x týdně na 1.142 Kč, z toho město přispěje 272 Kč a občan uhradí 870 Kč, pro osoby žijící osaměle činí cena 811 Kč, z toho město přispěje 271 Kč, občan uhradí 540 Kč. Složenky občanům, kteří mají popelnice, rozešlou Technické služby Vlašim. Kdo nemá popelnici, bude poplatek v této výši platit na Městském úřadě v Trhovém Štěpánově. Pro občany, kteří nemají v našem správním obvodu trvalý pobyt, anebo nemají možnost mít popelnici, činí poplatek pro rok 2009 částku 507 Kč. Tento poplatek je splatný do 31.10. 2009.

Zápis do Mateřské školy Ředitelství Mateřské školy v Trhovém Štěpánově oznamuje, že přijímání žádostí o přijetí dětí do mateřské školy pro rok 2009/2010 se uskuteční ve středu dne 25. února 2009 od 8,00 do 14,00 hod. v ředitelně mateřské školy. První vlna výměny nejstarších řidičských průkazů proběhla do konce roku 2007. Řidičské průkazy vydané od 1.1. 1994 do 31.12. 2000 je třeba vyměnit za nové do 31.12. 2010. Řidičské průkazy vydané od 1.1. 2001 do 30.4. 2004 se budou vyměňovat do 31.12. 2013. Všichni řidiči s trvalým pobytem ve správním obvodu Městského úřadu Trhový Štěpánov se dostaví na Městský úřad ve Vlašimi, budova bývalé požární zbrojnice. Pokud by někdo měl ještě starý řidičský průkaz, který do konce roku 2007 nevyměnil, výměnu provede opět Městský úřad Vlašim za poplatek 50 Kč. Od 1. ledna 2009 si řidiči mohou nechat zhotovit na Městském úřadě v Trhovém Štěpánově výpis z bodového hodnocení osoby za poplatek 100 Kč.

Zpravodaj Štěpánovska

Strana 21

Únor 2009

DAŇ Z NEMOVITOSTI

V souvislosti se změnou zákona o dani z nemovitostí se od 1. ledna 2009 zvyšují koeficienty pro daň ze stavebních pozemků a pro daň ze staveb v Trhovém Štěpánově na 1,4 namísto dosavadního 1,0, v Dalkovicích, Dubějovicích, Sedmpánech, Střechově nad Sázavou a Štěpánovské Lhotě na 1,0 namísto dosavadního 0,3. U nemovitostí pro rekreační účely se zvyšuje koeficient ve všech obcích na 1,5. Zároveň se od 1. ledna 2009 mění průměrné ceny zemědělské půdy pro daň z nemovitostí, které budou činit: Průměrná základní cena v Kč za 1 m²

Katastrální území

Kód katastrálního území

Trhový Štěpánov (zahrnuje i Štěpánovskou Lhotu)

5,67

768251

Dalkovice

4,95

624543

Dubějovice

5,95

633348

Sedmpány

6,50

747092

Střechov nad Sázavou

5,49

757411

Finanční úřad ve Vlašimi provede přepočet podle nových koeficientů a průměrných základních cen zemědělských pozemků u všech poplatníků a předpisné seznamy budou vyloženy k nahlédnutí. O tom vás budeme včas informovat. Složenky na úhradu daně z nemovitostí bude rozesílat finanční úřad.

Ke dni 31.12. 2008 ukončila gynekologickou ordinaci v Trhovém Štěpánově MUDr. Daniela Frisová. Ordinační hodiny ve Vlašimi jsou: úterý 8.00 – 12.00 15.00 – 18.00 středa ---13.00 – 18.00 čtvrtek 8.00 – 12.00 pátek 8.00 – 12.00

Drůbežárna Mírovka,

pan Svoboda, bude prodávat dne 12. března 2009 v Trhovém Štěpánově od 15.15 hodin na náměstí kuřice hnědé a černé ve stáří 10 – 11 týdnů za cenu 95 – 100 Kč/ks. Objednávat je možné do konce února na Městském úřadě v Trhovém Štěpánově.

Telefon: 317 843 147 Od 1. ledna 2009 je změna ordinačních hodin u praktické lékařky MUDr. Jaroslavy Stejskalové – ve středu je ordinace jen odpoledne - od 14.00 do 18.00 hodin. Pondělí: Úterý: Středa: Čtvrtek: Pátek:

7.30 7.30 14.00 7.30 7.30

– – – – –

12.30 12.30 18.00 10.00 12.30

hodin hodin hodin hodin hodin

Objednávky na telefonu 317 851 108 nebo 739 134 269

Za použití Hřbitovní kaple Všech svatých na hřbitově v Trhovém Štěpánově se platí Městskému úřadu poplatek 400 Kč. Při ukládání rakví s ostatky zemřelých do hrobu je třeba tuto skutečnost ohlásit na Městském úřadě, aby byla zajištěna úplná evidence zemřelých (jméno, příjmení, datum a místo narození, rodné číslo, datum a místo úmrtí) podle zákona o pohřebnictví.

Zpravodaj Štěpánovska

Strana 22

Společenská kronika Vítání občánků

Roman Černík

Životní jubilea

Únor 2009

02.02. František Kučera, Dalkovice 04.02. Milada Hejná, Trhový Štěpánov 05.02. Miroslav Polívka, Trhový Štěpánov 06.02. Marie Tomaidesová, Trhový Štěpánov 10 07.02. Marie Tomaidesová, Trhový Štěpánov 73 07.02. Josef Nerad, Dubějovice 07.02. Dáša Maštalířová, Dalkovice 09.02. Alena Obertíková, Trhový Štěpánov 15.02. Jiřina Jankovská, Dalkovice 16.02. Anežka Nováková, Trhový Štěpánov 17.02. Marie Kornová, Trhový Štěpánov 18.02. Stanislav Filip, Sedmpány 21.02. Eva Podlešáková, Trhový Štěpánov 27.02. Marie Kadeřábková, Dubějovice 08.03. Václav Skiba, Trhový Štěpánov 10.03. Františka Vinšová, Dubějovice 11.03. František Čermák, Trhový Štěpánov 11.03. František Tomaides, Trhový Štěpánov 13.03. Eva Briežniková, Trhový Štěpánov 19.03. Růžena Trpišovská, Dubějovice 22.03. Bohumil Boušek, Trhový Štěpánov 24.03. Josef Jankovský, Dalkovice 25.03. Antonín Steppan, Trhový Štěpánov 26.03. Alena Boušková, Trhový Štěpánov 26.03. Helena Vošická, Dubějovice 26.03. Eva Setničková, Trhový Štěpánov 27.03. Jana Čermáková, Trhový Štěpánov 28.03. Miloslava Holejšovská, Dalkovice 28.03. Marie Šimonová, Trhový Štěpánov 28.03. Josefa Steppanová, Trhový Štěpánov 30.03. Stanislav Olišar, Trhový Štěpánov

85 let 84 let 82 let 86 let 88 let 81 let 75 let 50 let 70 let 83 let 70 let 70 let 65 let 75 let 60 let 81 let 88 let 82 let 60 let 92 let 65 let 80 let 65 let 70 let 65 let 50 let 65 let 82 let 75 let 55 let 50 let

Zlatou svatbu oslavili

24.01. 2009 – Ladislav a Libuše Brýlovi, Dalkovice

Navždy odešli:

21.12. 2008 – Bohumil Nový, Trhový Štěpánov, ve věku 65 let 24.12. 2008 – Josef Filip, Dubějovice, ve věku 69 let 22.01. 2009 – Zdeňka Filipová, Dubějovice, ve věku 88 let

Vzpomínka na pana Oldřicha Petráska

Viktorka Brožová s rodiči a sourozenci Obě fotografie Josef Korn

Dne 13.1. 2009 uplynulo již 6 let, kdy nás bez slůvka rozloučení opustil náš milovaný manžel, tatínek, bratr, syn, švagr, strýček a synovec pan Oldřich Petrásek. Děkujeme všem, kteří s námi vzpomínají. Dík patří i kamarádům, kteří s ním pracovali. Na jeho dobré srdce vzpomínají zarmoucené rodiny Petráskovy, Bartišovy a Martínkovy.

Zpravodaj Štěpánovska - informační a kulturní dvouměsíčník vydává Město Trhový Štěpánov pro Trhový Štěpánov, Dalkovice, Dubějovice, Sedmpány, Střechov nad Sázavou a Štěpánovskou Lhotu. Vychází pravidelně každý sudý měsíc. Povoluje Městský úřad tamtéž. Registrační číslo MK ČR E 10766. Adresa redakce: Dubějovická 269, 257 63 Trhový Štěpánov. Internetové stránky: www.trhovystepanov.cz. Elektronická adresa: [email protected]. Řídí redakční rada: Mgr. Hana Früblingová, Olga Polivková, Marie Vojtová, Josef Korn, František Skalický – fotograf, Josef Tomaides - místostarosta a Jaromír Vlček – odpovědný redaktor. Logo: © Bc. David Korn. Za obsah příspěvků odpovídají autoři, nepodepsané články netiskneme. Názor redakční rady nemusí být shodný s názorem autora. Redakce si vyhrazuje právo na úpravu příspěvků. Příspěvky přijímáme psané ručně i na psacím stroji, pokud píšete na počítači, přiložte disketu ve formátu Word. Tiskne Sellier & Bellot, a.s., Vlašim. Náklad 600 ks. Cena 1 výtisku 5,- Kč. Uzávěrka dne 26.1. 2009. Předáno do tiskárny 27.1. 2009. Další číslo vyjde v dubnu 2009. Uzávěrka dubnového vydání bude 24. března 2009.