Východiska a průběžné vyhodnocení optimalizace sítě středních škol A. Východiska Optimalizace sítě středních škol je dlouhodobý proces, který byl zahájen již ve druhé polovině 90. let ministerstvem školství. Proces pak pokračoval různým tempem i v nově vzniklých krajích. Důvody pro realizaci optimalizačních opatření jsou zejména dva: 1. Po roce 1989 se i v České republice pod vlivem rozvoje ekonomiky naplno projevily výrazné změny v požadavcích na vzdělávací systém. Respektování těchto nových potřeb trhu práce a nové přístupy k profesní přípravě obyvatel je základním faktorem pro růst konkurenceschopnosti ekonomiky. 2. Od začátku 90. let dochází v důsledku demografického vývoje k dlouhodobému a svým rozsahem mimořádnému poklesu počtu žáků a žákyň vstupujících do středních škol. Ad 1) Rychlý rozvoj vědeckých poznatků a jejich technologické aplikace a růst podílu terciárního a kvartárního sektoru (kvalifikovaných služeb) podstatně zvyšují nároky zaměstnavatelů na lidské zdroje. V průměru vyžadují pracovní pozice vyšší úroveň a větší rozsah znalostí a dovedností, nové pracovní postupy a metody, přizpůsobení se rychlosti vývoje poznatků a metod.
Zdroj: Středisko vzdělávací politiky PedF UK, Demografická projekce 2007
Uvedené skutečnosti mají zásadní důsledky pro středoškolské vzdělávání: a) v počátečním vzdělávání nelze zvládnout všechno (středoškolské vzdělávání se stále více soustřeďuje na rozvoj tzv. klíčových kompetencí) b) odborné (kvalifikační) vzdělávání se posunuje do vyšších stupňů (rozvíjí se terciární vzdělávání; středoškolské vzdělávání získává více všeobecný charakter; posunuje se věková hranice rozhodování o profesní orientaci) c) další vzdělávání se stává nezbytností (středoškolské vzdělávání se stává součástí celoživotního vzdělávání, a to tím, že poskytuje obsahový i „metodický“ základ pro vzdělávání v dalších letech a vytváří organizační předpoklady pro další vzdělávání dospělých – rozvíjí se nabídka dalšího vzdělávání) d) zvyšuje se nákladnost vzdělávání (v souladu s technologickým vývojem rostou náklady na vybavení, rovněž vzrůstají náklady na mzdy a vzdělávání řídících, pedagogických i ekonomických pracovníků; tím vzrůstá tlak na výši veřejných financí, což vyvolává snahy alespoň část prostředků nepřidělovat plošně,
1
ale účelově prostřednictvím programů; při získávání těchto zdrojů si střední školy konkurují nejen mezi sebou, ale i s dalšími neškolskými vzdělávacími institucemi) e) vzrůstá potřeba mezinárodní komunikace (střední školy mohou značnou měrou přispět k připravenosti mladých lidí komunikovat s okolním světem a podporovat tím jejich mobilitu, sebevědomí a pocit rovnocennosti). Ad 2) Vývoj počtu patnáctiletých žáků a žákyň je zachycen na grafu.
počet
Vývoj počtu patnáctiletých žáků 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1985
Řada1
1990
1995
2000
2005
2010
2015
2020
2025
rok Zdroj: Vlastní projekce dle počtu narozených dětí dle ČSÚ
Model možného vývoje počtu žáků v prvních ročnících v jednotlivých segmentech (gymnázia, lycea, maturitní odborné obory, učební obory) kraj
šk. Rok
počet žáků 1.roč
Vysočina počet
celkem index
15 letých 15 letých
2018/19 2017/18 2016/17 2015/16 2014/15 2013/14 2012/13 2011/12 2010/11 2009/10 2008/09 2007/08 2006/07 2005/06 2004/05 2003/04 2002/03 2001/02
gymnázium (g+kvi+ter)
4768 68,2% 4693 67,1% 4632 66,2% 4721 67,5% 4722 67,5% 4906 70,1% 4915 70,3% 4998 71,4% 5482 78,4% 6128 87,6% 6665 95,3% 6687 95,6% 6984 99,8% 6995 100,0% 6810 97,4% 6906 98,7% 6903 98,7% 7208 103,0%
index absol
4768 4693 4632 4721 4722 4906 4915 4998 5482 6128 6665 6687 6984 6853 6808 6796 7037 7041
k naroz
100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 98,0% 100,0% 98,4% 101,9% 97,7%
lyceum (4 leté)
index absol
1230 1230 1230 1230 1230 1230 1230 1230 1230 1230 1230 1230 1230 1232 1222 1217 1220 1269
k naroz
25,8% 26,2% 26,6% 26,1% 26,0% 25,1% 25,0% 24,6% 22,4% 20,1% 18,5% 18,4% 17,6% 18,0% 17,9% 17,9% 17,3% 18,0%
index absol
390 390 390 390 390 390 390 390 390 390 390 330 260 204 206 174 171 80
Zdroj: Vlastní model a projekce počtu narozených dětí dle ČSÚ
2
nematuritní maturitní odborné odborné (H a E, 2 (M a L, 4 leté) a 3 leté)
k naroz
8,2% 8,3% 8,4% 8,3% 8,3% 7,9% 7,9% 7,8% 7,1% 6,4% 5,9% 4,9% 3,7% 3,0% 3,0% 2,6% 2,4% 1,1%
index absol
1909 1853 1808 1874 1875 1961 1968 2028 2272 2608 2846 2920 3120 3051 3048 3072 3124 2818
k naroz
40,0% 39,5% 39,0% 39,7% 39,7% 40,0% 40,0% 40,6% 41,4% 42,6% 42,7% 43,7% 44,7% 44,5% 44,8% 45,2% 44,4% 40,0%
index absol
1240 1220 1204 1228 1228 1325 1327 1349 1590 1900 2200 2207 2375 2366 2332 2333 2522 2874
k naroz
26,0% 26,0% 26,0% 26,0% 26,0% 27,0% 27,0% 27,0% 29,0% 31,0% 33,0% 33,0% 34,0% 34,5% 34,3% 34,3% 35,8% 40,8%
V současné době se síť středních škol nachází na prahu druhého výrazného poklesu, kdy během 4 let poklesne počet patnáctiletých cca o 28%. Tento mimořádný pokles se v oblasti středoškolského vzdělávání projeví: a) celkovým poklesem počtu tříd a snižováním počtu učitelů, zmenšením průměrné velikosti škol (v některých případech až poklesem zajištění výuky aprobovanými učiteli); b) snižováním naplněnosti tříd; je pozitivní z hlediska podmínek pro individualizaci vzdělávání, avšak současně dochází k poklesu efektivity využití finančních zdrojů; c) ohrožením existence méně naplněných oborů, a to jak studijních, tak učebních, a to zejména v menších školách a ve školách ve městech s menší přirozenou spádovou oblastí (menší města); d) výrazným poklesem počtu žáků a žákyň v učebních oborech, a to nejen v absolutním počtu, ale i v podílu na populaci; e) výrazným nárůstem podílu žáků a žákyň v gymnaziálním vzdělávání (bez nárůstu absolutního počtu); f) snížením pestrosti oborové nabídky, v některých případech zánikem oborů, zejména ve školách s menší přirozenou spádovou oblastí; g) nárůstem počtu „kombinovaných“ tříd, tedy tříd složených z různých oborů a ročníků. Podobné efekty nastaly i v síti základních škol, avšak v případě středních škol je situace komplikovanější, protože místo jednoho „oboru“ základní vzdělávání zde existuje vysoký počet různých oborů navíc členěných podle typu a úrovně dosaženého vzdělání (obory gymnázií, lycea, odborné maturitní obory, učební obory). Tato skutečnost oproti základním školám zásadně znesnadňuje a prodražuje proces vytváření spojených tříd. Pokles počtu žáků a žákyň tedy nezasáhne pouze školy jako celek, ale dopadne právě na jednotlivé obory. S výrazným poklesem se pravděpodobně snadněji vyrovnají školy s jedním nosným naplněným oborem nebo velké školy s širokou oborovou nabídkou. Oba typy škol se mohou stát oporou pro zachování jiných, méně žádaných oborů a přispět tak k zachování dostupnosti, rozmanitosti a kvality vzdělávání i v místech, kde by takové obory v podmínkách samostatného subjektu bolestně zanikaly, ať už z důvodu vysokých nákladů nebo nízké kvality nebo rozsahu vzdělávání. Opatření, které umožňuje současně reagovat na oba důvody, je vytváření či zachování dostatečně velkých subjektů. Jejich existence:
podstatně zvyšuje šanci na zachování různých forem středoškolského vzdělávání i v menších městech kraje (např. zachování odborně zaměřeného studijního oboru navázaného na naplněné gymnázium),
vytváří podmínky pro zachování společensky potřebných málopočetných oborů středních škol (např. zachování strojírenských nebo stavebních učebních oborů navázaných na naplněné studijní obory stejného zaměření),
usnadňuje přizpůsobení vzdělávací cesty individuálním potřebám (například získání dvojí kvalifikace, modulové uspořádání výuky, zvýšení horizontální prostupnosti, snazší možnost přechodu na jiný směr či typ studia) a umožňuje odsunout definitivní rozhodnutí o profesní specializaci a snižuje tím studijní neúspěšnost (např. v rámci projektu Adaptabilní školy – počáteční vzdělávání bylo na 9 velkých multioborových školách ověřena možnost společné výuky příbuzných oborů v prvním ročníku s postupnou diferenciací podle zájmu ve vyšších ročnících; tento systém pravděpodobně umožní větším školám se lépe vyrovnat s malými počty přijatých žáků v novém systému přijímacího řízení),
vytváří podmínky pro odborné další vzdělávání dospělých (např. 11 velkých odborně zaměřených středních škol posílilo své dovednosti v oblasti přípravy kurzů pro zaměstnavatele v projektu Adaptabilní školy – další vzdělávání),
umožňuje těsné propojení počátečního a dalšího vzdělávání (např. vytvářením silných regionálních center odborného vzdělávání), zvýšení významu a úlohy škol v obci a mikroregionu, jejich těsnější vazbu na podniky, zvyšuje přehlednost systému pro zaměstnavatele
3
zvyšuje možnost přímého vzájemného obohacování jednotlivých směrů či druhů studia a také odstraňování dosavadních bariér mezi nimi,
umožňuje lepší využití kapacity a potenciálu škol - budov, vybavení i odbornosti učitelů – a tím i snížení jednotkových provozních nákladů,
zvyšuje dostupnost dalších finančních zdrojů, kvalifikované zázemí pro získávání prostředků z grantových programů nebo evropských strukturálních a rozvojových fondů,
zvyšuje kvalifikační a organizační předpoklady pro zapojení škol do mezinárodní komunikace,
zvyšuje kvalifikovanost řídících, správních a ekonomických činností a usnadňuje strategické řízení škol.
B. Průběžné vyhodnocení 1. Za období od roku 2001 došlo ke změnám u 44 středních škol a školských zařízení jim sloužících (z toho 33 středních škol, 5 školních statků, 2 domovy mládeže, 4 střediska praktického vyučování). 4 školní statky byly zrušeny, ostatní subjekty byly sloučeny do 16 nástupnických právních subjektů. Průměrná velikost slučovaných škol vzrostla mezi školními roky 2003/04 a 2006/07 na dvojnásobek (330 na 657). Dále došlo ke sloučení 9 základních škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami do 2 nástupnických právních subjektů. Jak již bylo uvedeno výše, optimalizace probíhala již od druhé poloviny 90. let. Výčet je uveden na konci dokumentu. 2. V uplynulém období byly úpravy sítě středních škol zaměřeny zejména na přípravu škol na prudký pokles počtu žáků od roku 2008 (stabilizace oborů v menších školách se 200 – 300 žáky a žákyněmi denního studia), na systémová opatření (transformace služeb školám na privátní subjekty, přičlenění středisek praktického vyučování a domovů mládeže ke středním školám, snížení počtu školních statků) a dále byl zahájen proces vytváření silných regionálních oborově zaměřených center (větší školy s různými, avšak obdobně zaměřenými obory - s lyceem, studijními i učebními obory). Prioritním cílem úpravy sítě škol nebyla redukce kapacit a prostá úspora nákladů, ale zajištění podmínek pro další rozvoj v situaci rychle se blížícího radikálního poklesu počtu žáků. Slučování škol zpravidla neznamenalo okamžité stěhování do nových prostor a snižování počtu pedagogických zaměstnanců (pokud současně nedocházelo k poklesu počtu žáků). Naopak sloučením získalo vedení školy větší manipulační prostor k přípravě a postupnému provádění nezbytných personálních změn, a tedy ke změkčení jejich dopadu. V některých případech se také otevřely nové možnosti řešení prostorových a materiálních potřeb vzdělávání. Nejednalo se o zánik vzdělávací nabídky nebo o snížení kvality, došlo pouze k zasazení typu školy, oboru, stupně vzdělání, způsobu vzdělávání do širšího organizačního, institucionálního rámce ve sloučené škole. Obrazně lze vyjádřit proces tak, že mezi školami vzniká spojení, které rozruší jejich relativně ostré hranice, avšak neporuší jejich jádro, jejich identitu a specifika. 3. Za sledované období došlo prozatím pouze k menšímu poklesu počtu žáků středních škol, efekty úprav sítě škol proto prozatím projevily sice v menším, avšak přesto jednoznačném rozsahu. Podstatně výraznější efekty lze očekávat v nadcházejícím období prudkého poklesu počtu žáků. Tyto efekty je obtížné kvantitativně posuzovat pro jednotlivé školy, proto byly vzájemně porovnány údaje mezi lety 2004 a 2007. Pro rok 2004 jsou k dispozici údaje z dřívější analýzy z roku 2005 a podle nich byly doplněny údaje z roku 2007. V příloze č.1 je uveden přehled sloučených škol, porovnání počtů žáků, počtů pracovníků a vývoj nákladů ve sledovaném období. Rovněž je zde vyčíslena úspora nákladů ve srovnání s vývojem v nesloučených školách. 4. Co se týče skladby žáků, v obou skupinách škol samozřejmě došlo vzhledem k celkovému poklesu ke snížení (viz Tab.1).
4
Tab. 1 Počet žáků Název
Střední školy celkem Sloučené střední školy Nesloučené střední školy
Počet žáků dle stat. výkazů školní rok školní rok 2003/04 2006/07 denní zam přepoč. denní zam přepoč. 24908 1411 25378 24071 1292 24502 10894 764 11148 10519 938 10832 14014 647 14230 13552 354 13670
Podíl žáků v denním studiu ve sloučených školách zůstal stejný (43,7%), podíl žáků ve studiu při zaměstnání dokonce vzrostl z 54,1% na 72,6%. V souhrnném pohledu se tedy nepotvrdily četné argumenty oponentů slučování ze škol, že dojde k odlivu žáků (což nevylučuje odlišný vývoj v jednotlivých případech). Naopak, sloučené školy v porovnání s nesloučenými byly schopné mnohem lépe udržet podmínky pro vzdělávání dospělých ve studiu při zaměstnání. 5. Osobní náklady (mzdy, odvody) a průměrné mzdové i neslučovaných škol vzrostly, počty pracovníků klesly (Tab. 2).
náklady
u
slučovaných
Tab. 2 Mzdové náklady a počty pracovníků Mzdové prostředky Počty pracovníků Průměrné mzdové náklady čerpání hlavní činnost na pracovníka Název 2.Q 2004 2.Q 2007 Změna 2.Q 20042.Q 2007Změna 2.Q 2004 2.Q 2007 Změna tis. tis. % tis. tis. % tis. tis. % Střední školy celkem 362375 410959 13,4 3498,15 3267,11 -6,6 103,59 125,79 21,4 Sloučené střední školy 170990 189337 10,7 1659,06 1528,79 -7,9 103,06 123,85 20,2 Nesloučené střední školy 191385 221622 15,8 1839,09 1738,32 -5,5 104,07 127,49 22,5
Významný rozdíl však je v tempu růstu, resp. poklesu. Zatímco u neslučovaných škol vzrostly mzdové náklady o 15,8%, u slučovaných pouze o 10,7%; zatímco u neslučovaných škol klesl počet zaměstnanců o 5,5%, u slučovaných škol o 7,9% (to při zachování poměru počtu žáků v denním studiu a při nárůstu počtu dospělých). Pokud by ke sloučení nedošlo, je pravděpodobné, že by školy nemohly úspory realizovat v takovém rozsahu. V Příloze 1 je zachycena situace u jednotlivých sloučených škol. Pokud by se chovaly stejně jako v průměru neslučované školy (index 1,158), byly by osobní náklady za první dva kvartály roku 2007 až o 12,3 mil. Kč vyšší, a to v současném období mimořádně napjatého rozpočtu regionálního školství hrazeného za státního rozpočtu (období financování poklesu počtu žáků v základních školách). 6. Podobná situace je v oblasti provozních nákladů hrazených z rozpočtu kraje – opět došlo k růstu u obou skupin škol (Tab. 3). Tab. 3 Provozní náklady Název Střední školy celkem Sloučené střední školy Nesloučené střední školy
Provozní prostředky schválené rozpočty rok 2004 rok 2007 Změna tis tis % 251608 285868 13,6 131442 145381 10,6 120166 140487 16,9
Stejně jako v osobních nákladech je významný rozdíl je v tempu růstu. Zatímco u neslučovaných škol vzrostly provozní náklady o 16,9%, u slučovaných pouze o 10,6%, opět při zachování poměru počtu žáků v denním studiu a při nárůstu počtu dospělých. Pokud by ke sloučení nedošlo, je pravděpodobné, že by školy nemohly úspory realizovat v takovém rozsahu. V Příloze 1 je opět zachycena situace u jednotlivých sloučených škol. Pokud by se
5
chovaly stejně jako v průměru neslučované školy (index 1,169), byly by provozní náklady za rok 2007 až o 9,3 mil. Kč vyšší. 7. Pokud posuzujeme náklady ve vztahu k výkonům (počtu žáků), potvrzuje se skutečnost, že slučované školy v průměru lépe využily svůj nový potenciál k úsporným opatřením (Tab. 4). Tab. 4 Jednotkové náklady na žáka Název Střední školy celkem Sloučené střední školy Nesloučené střední školy
Průměrné provozní náklady Průměrné mzdové náklady na žáka na žáka 2004 2007 Změna 2003/04 2006/07 Změna tis. tis. % tis. tis. % 9,91 11,67 17,7 14,28 16,77 17,5 11,79 13,42 13,8 15,34 17,48 14,0 8,44 10,28 21,7 13,45 16,21 20,5
U obou skupin škol logicky došlo ke zvýšení jednotkových nákladů (absolutní pokles počtu žáků, růst nákladů). Opět je však nápadný rozdíl v tempu růstu. Provozní náklady nesloučených škol vzrostly o 21,7%, mzdové o 20,5%. U sloučených to bylo pouze o 13,8%, resp. o 14,0%. Na sumární úrovni se tedy potvrzuje předpoklad, že sloučené školy mají větší prostor k řešení úsporných opatření. Z tabulky ještě vyplývají celkově vyšší jednotkové náklady. Tento údaj by vyžadoval další podrobný rozbor (např. ve skupině nesloučených škol je většina gymnázií a obchodních akademií, které většinou nemají vlastní školní jídelnu a domov mládeže; ty samozřejmě významně zvyšují jednotkové náklady na žáka). 8. V Tab. 5 je uveden jmenovitý přehled provozních nákladů uspořených uvolněním nemovitostí v jednotlivých letech. Tab. 5 Přehled úspor provozních výdajů (v tis. Kč) 2004 Školní statek Telč VOŠ, SZemŠ a SOU Bystřice nad P.
580 480 100
2005 SOU řemesel a služeb Mor. Budějovice SOŠ a SOU Jihlava, K. Světlé SPŠ, SOU, OU Třebíč
950 350 350 250
2006 SOU řemesel a služeb Mor. Budějovice SOŠ a SOU Jihlava, K. Světlé SPŠ, SOU, OU Třebíč OA Třebíč SOŠ, SOU ….Humpolec
1311 466 457 60 112 216
2007 G aSOŠ Ledeč n. S. (želivka) HŠ a OA Havlíčkův Brod (DM)
640 334 306
2008 VOŠ a SŠ vet, zem, zdrav Třebíč SŠ Pelhřimov (DM U Agrostroje a ŠJ Křemešnická) SŠ řemesel a služeb Moravské Budějovice ŠJ Telč
896 366 410 120 zatím 0
vypořádání 4 školních statků
15 700
6
Od roku 2004 došlo v souvislosti s uvolněním nemovitostí k úsporám minimálně ve výši 12,8 mil. Kč (bez započítání inflace). Od roku 2008 budou činit každoroční úspory v dalších letech minimálně 4,4 mil. Kč a k tomu inflace. Vypořádáním školních statků bylo jednorázově získáno 15,7 mil. Kč. Některé z uvolněných nemovitostí byly prodány, část z nich zůstává v majetku kraje nebo je převedena či směňována s městy. Prodejem nemovitostí bylo získáno 38,3 mil. Kč. Přehled uvolněných nemovitostí Označení
stav
školní statek Telč školní statek Třebíč domov mládeže Třebíč, Bráfova 35 (stavebka) areál v Lesonicích budova v Bystřici n. P., Příční areál dílen v Ledči n. S. Na Pláckách 644 restaurace Želivka v Ledči bývalé SOU stavební v Třebíči, Kosmákova pozemek a byty Kyjovská v Havlíčkově Brodu domov mládeže Pelhřimov, U Agrostroje DM Jihlava, Věžní
převod na město prodáno V prodeji část převod obci, byty prodány převod na město, závazek 8,0 mil Kč část sús, část převod město prodáno v majetku kraje -odbor kultury pozemek v majetku kraje, byty prodány prodáno v majetku kraje
získané prostředky v mil. Kč 0 7,1 0 1,7 0 0 3,5 0 6 20 0
Na druhé straně byly vynakládány prostředky na stavební úpravy prostor, případně rekonstrukce objektů (např. Střední škola stavební Třebíč, Vyšší odborná škola a Střední škola veterinární, zemědělská a zdravotnická Třebíč, Gymnázium, Střední odborná škola a Vyšší odborná škola Ledeč nad Sázavou, Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod, Střední škola Pelhřimov, Česká zemědělská akademie v Humpolci, střední škola, Střední škola řemesel a služeb Moravské Budějovice). Jedná se však o investice do perspektivních budov, které budou pro středoškolské vzdělávání a pro vzdělávání dospělých občanů používány dlouhodobě. Investice jsou využívány zejména k celkové modernizaci objektů, uvedení do souladu s bezpečnostními a hygienickými předpisy a pouze některých případech také k částečné úpravě prostor za současného opuštění jiné budovy s cílem koncentrovat výuku do menšího počtu objektů. Tento koncepční přístup je základem pro zkvalitňování prostředí pro vzdělávání mladé generace a pro budoucí provozní úspory v situaci, kdy rozpočtové zdroje jsou omezené. 9. Zkušenosti: Za sledované období nejsou signály, že by ve sloučených školách nadprůměrně narůstal výskyt sociálně patologických jevů. Úspěch sloučení zásadním způsobem závisí na osobnosti ředitele školy. Pro posouzení vlivu na výsledky vzdělávání není zatím dostatek informací, lze však konstatovat, že zájem o sloučené školy se ve srovnání s nesloučenými nesnížil. 10. Příklady sloučení realizovaných MŠMT a odhadované přínosy Sloučení SOU Polná se SOU Jihlava, Karoliny Světlé 2 – došlo k uvolnění několika objektů v Polné (1997) Sloučení SOU strojírenského Jihlava, Tovární s SOU Jihlava, Polenská 2 – došlo k uvolnění objektů na Tovární (1998) Sloučení SOU, SOŠ a OA Batelov, Zámek 1 s ISŠ Třešť, K Valše 38 – došlo k uvolnění objektů v Batelově (1998) Sloučení OU Telč, náměstí Zachariáše z Hradce s ISŠ Třešť, K Valše 38 – došlo k uvolnění objektu v Telči a jinému využití. (1999)
7
Sloučení ISŠ kožařské Třebíč-Borovina s ISŠ obchodní Třebíč, Sirotčí (1997) Sloučení ISŠ řemesel a podnikání Třebíč, manž. Curieových, 1093, ISŠ technická Třebíč, manž. Curieových 734 a SPŠ Třebíč, Otmarova – uvolněna Otmarova (1998) SOU Náměšť nad Oslavou s ISŠ obchodní a kožařskou, Třebíč, Sirotčí (1998) uvolněna část prostor v Náměšti SOU Libice nad Doubravou s SOU Chotěboř, Žižkova (1998) Gymnázium Světlá nad Sázavou, SOU a OU Lipnice nad Sázavou a VOŠ a SSŠ a SOU sklářské, Světlá nad Sázavou (2000) ISŠ dopravní Jimramov s SOU Nové Město na Moravě, Na Bělisku 295 – uvolněny objekty v Jimramově (1998) HŠ Velké Meziříčí a ISŠ Velké Meziříčí (1999) – uvolněna budova Na Poříčí, do ní umístěna ZUŠ a uvolněny nájemní prostory Roční úsporu provozních nákladů lze odhadovat řádově v milionech korun. Kromě toho došlo k převedení a soustředění oborů a zvýšení efektivnosti využití lidských i materiálních zdrojů. V některých případech (např. Světlá nad Sázavou, Nové Město na Moravě) se vytvořily podmínky pro zachování oborů (kameník, železničář). Vznikly různé organizační formy uspořádání škol: víceoborové školy (např. Světlá nad Sázavou, Velké Meziříčí, Třešť), školy s odloučenými pracovišti v jiných městech (např. Chotěboř – Havlíčkův Brod Hlinsko, Třebíč - Náměšť), velké oborově zaměřené školy (Třebíč – technické, Třebíč – obchod a služby). Dnes, již po několika málo letech, lze jednoznačně konstatovat, že nově vzniklé subjekty jsou plnohodnotnými školami a že rodiči, veřejností i zaměstnavateli byla jejich vzdělávací nabídka plně akceptována. Při jednáních s většinou ředitelů škol, kteří vedou takové subjekty, je patrná rozdílná míra zkušenosti, nadhledu a otevřenosti k novým myšlenkám.
C. Shrnutí Primární přínosy 1. připravenost sítě středních škol na druhý výrazný pokles žáků středních škol, kdy během let 2008-2012 poklesne počet patnáctiletých cca o 28%. 2. zvýšení efektivnosti využití lidských i materiálních zdrojů 3. vytvoření podmínek pro zachování rozmanitosti oborů (navázání oborů s menším zájmem na nosné stabilní obory spojené školy, př. kameník, železničář) 4. vytvoření podmínek pro různé formy a stupně středoškolského vzdělávání i v menších městech kraje s menší přirozenou spádovou oblastí (navázání oborů s menším zájmem na nosné stabilní obory spojené školy) Sekundární přínosy 1. úspora provozních a mzdových nákladů 2. přínosy z výměny či prodeje zbytného majetku 3. předpoklad pro koncepční řešení prostorových podmínek pro středoškolské vzdělávání na úrovni jednotlivých měst; základ pro efektivní nakládání s investičními zdroji
8
