Optimalizace spotřebitele a poptávka
Optimum (rovnováha) spotřebitele spojení indiferenční mapy a linie příjmů – standardní situace Optimem spotřebitele se nazývá situace, kdy spotřebitel volí optimální kombinaci statků v rámci svých tržních možností (tzn. v závislosti na svém disponibilním důchodu a cenách statků) a svých preferencí Optimum nastává tehdy, když s daným omezením dosahujeme na nejvíce preferovaný a zároveň dosažitelný koš Y - bod (E) H
Plocha pod touto úsečkou (trojúhelník HJ) je soubor tržních příležitostí (veškeré dosažitelné kombinace). Průsečík s osou x představuje situaci, kdy spotřebitel vynakládá celý svůj důchod na statek x. IC1, IC2, IC3 jsou indiferenční křivky.
BL
E
IC3 IC2 IC1
0
J
X
Optimum spotřebitele • Optimální spotřebitelská kombinace odpovídá bodu dotyku linie rozpočtu a indiferenční křivky (rozpočtové omezení je tečnou IC). Podmínka optima (rovnováhy) spotřebitele je (sklony jsou si rovny):
MUX MUY
=
Px PY
nebo
MUX PX
MUY = PY
• Poměr mezní užitečnosti a ceny je možno přímo zkoumat pouze v případě kardinalistické verze.
Mezní užitek – přebytek spotřebitele MU, P
rovnováha spotřebitele při nákupu jednoho druhu statku rovnováha spotřebitele se nachází v bodě E ochota spotřebitele zaplatit se odvíjí od jeho mezního užitku – za všechny předchozí jednotky je spotřebitel ochoten zaplatit vyšší cenu, než kterou skutečně zaplatit musí (20,-) – je tedy motivován zvyšovat svou spotřebu, neboť stále získává „něco navíc“ (přebytek)
MU
E
4
pokud by překročil 4 spotřebované jednotky, obětuje více, než kolik získává – spotřebitel není motivován zvyšovat svou spotřebu nad 4 jednotky
P=20
Q
při 4. jednotce nezíská nic navíc ani nic neztrácí – zde maximalizuje svůj přebytek (rozdíl mezi ochotou zaplatit a nutností zaplatit), tj. zde maximalizuje ono „něco navíc“
Přebytek spotřebitele Přebytek spotřebitele (CS – Consumer´s Surplus) je rozdíl mezi částkou, kterou by spotřebitel byl ochoten maximálně zaplatit, a částkou, kterou skutečně platí CS = TU(X) – PX∙X TU(X) … celkový užitek ze spotřeby rovnovážného množství statku X PX.X… jsou celkové výdaje nutné na získání rovnovážného množství statku X MU, P
TU, PX∙X
přebytek spotřebitele
přebytek spotřebitele
PX∙X
TU P*
E E CSmax MU=d PX X*
X
X*
X
Poptávka • Poptávka ukazuje závislost poptávaného množství statku na jeho ceně.
• Poptávka ukazuje, jak se mění kupované množství statku v závislosti na jeho měnící se ceně. Ovšem při nezměněném důchodu kupujícího a při nezměněných cenách ostatních statků. • Křivka poptávky v zásadě kopíruje křivku mezního užitku. • Poptávané množství je číslo (bod na křivce). Poptávka je funkce. • Obecně platí, že funkce poptávky je funkcí důchodu a cen 1= ( , 1, 2) ( tzv. Marshallovská poptávka)
Poptávka - křivka poptávky Při různých cenách chce člověk kupovat různý počet dní statků.
cena Kč
Spojením těchto bodů dostáváme křivku jeho poptávky.
1400 1200
0
4
6
množství
Charakteristika individuální poptávky Individuální poptávka (poptávka jednoho spotřebitele) po daném statku či službě závisí (mimo jiné) na těchto faktorech: • Cena daného statku či služby růst ceny vede ke snížení poptávaného množství
• Disponibilní důchod spotřebitele pokles důchodu ovlivní nejen výši, ale i strukturu spotřeby • Důchodový efekt – růst ceny komodity pokles reálného důchodu (při konstantním nominálním) • Substituční efekt – růst ceny komodity růst spotřeby jiné (relativně levnější) komodity
Další faktory ovlivňující poptávku • • •
•
druh produkce – nezbytná a špičková vs. zbytná a nahraditelná podíl produktu na výdajích spotřebitele – čím vyšší podíl, tím vyšší elasticita ceny ostatních statků - substituty a komplementární produkce Zvýšení poptávky po substitutech a snížení poptávky po komplementech – Substitut - produkce, která je schopna nahradit svými užitnými vlastnostmi produkt dosud spotřebovávaný (např. rohlík a houska) – Komplementární produkt (doplňující) umožňuje používání (spotřebu) jiného produktu, např. benzín, umožňuje používat automobil. spotřebitelské preference a očekávání (móda) – může posouvat křivku poptávky doleva i doprava
Důležité: rozlišovat posun po křivce (= změna poptávaného množství) a posun křivky (= změna poptávky)
(preference a očekávání bereme za neměnné)
Vliv změny důchodu na poptávku Předpoklad: mění se pouze disponibilní důchod (I), ceny statků a ostatní faktory jsou neměnné. • změní-li se důchod, posouvá se linie rozpočtu • ↑I → posun BL a bodu optima od počátku, ↓I → posun BL a bodu optima k počátku
Důchodová spotřební křivka (ICC = Income Consumption Curve) • množina bodů optima spotřebitele při různých úrovních důchodu (nebo Income Epansion Path, IEP – důchodová stezka expanze) •
Změna důchodu vede k posunu linie rozpočtu a tím se může zvýšit (snížit) celkový užitek.
Křivka individuální poptávky ICC Standardní tvar ICC - důchodové spotřební křivky
Y
ICC
E3 E2
ICC je souborem kombinací, při nichž spotřebitel maximalizuje užitek, při různých úrovních důchodu. S růstem důchodu roste rovnoměrně spotřeba obou „dobrých“ statků
E1
X
ICC– nezbytný a luxusní statek Y
Y ICC
ICC
E2
E2
E1
E1
X
X Statek X je nezbytný –
Statek X je luxusní –
jeho spotřeba roste pomaleji než důchod
jeho spotřeba roste rychleji než důchod
ICC – méněcenný statek Y ICC E2
E1
X
Statek X je méněcenný – s růstem důchodu jeho spotřeba klesá
ICC – změna poměru cen statků Y ICC
Graf znázorňuje pokles ceny statku X, a proto si spotřebitel může dovolit větší nákup. ICC se posunula doprava. ICC'
X
Na ICC je konstantní poměr cen, při změně poměru cen se mění sklon linií rozpočtu a tím se mění i tvar ICC. Změní-li se poměr cen obou statků (zlevní statek X), bude ICC plošší. Pokud by zlevnil statek Y, ICC by byla strmější
Vliv změny ceny statku na poptávané množství Předpoklady: • mění se cena statku X, cena statku Y je neměnná • nemění se důchod spotřebitele • linie rozpočtu se pootáčí v důsledku změny poměru cen obou statků
Cenová spotřební křivka • PCC (Price Consumption Curve) (nebo cenová stezka expanze - Price Expansion Path) • Vznikne spojením bodů optima pro jednotlivé úrovně ceny statku X • PCC je souborem kombinací maximalizující užitečnost při různých cenách statku X.
Cenová spotřební křivka PCC je množina bodů optima spotřebitele při různých cenách jednoho ze spotřebovávaných statků Y H
E3
PCC
E1
E2
X
Vlastnosti PCC • S poklesem ceny se PCC dostává do oblasti s vyšší užitečností. • Je-li PCC klesající (E1-E2), potom s poklesem ceny statku X spotřebitel nakupuje více statku X a méně Y. • Je-li PCC (E2-E3)rostoucí nakupuje více statků X i Y. • Existuje-li jen rohové řešení optima spotřebitele (X=0) a bod optima je v bodě H, je tento bod počátkem PCC a PCC na něj nikdy nevystoupí. • Body na křivce PCC jsou základem pro odvození křivky poptávky. Tu získáme naneseme-li na osu y cenu statku X (Px) a na ose x vyneseme příslušná množství statku X. Při změně ceny se pohybujeme po křivce PCC a tím i po křivce poptávky.
Odvození křivky poptávky z PCC Y PCC
P1
P2
X1
X2
P3
X3
X
P1 P2
dX
P3 X1
X2
X3
X
Odvození křivky poptávky z PCC • změna ceny daného statku vede k posunu po cenové spotřební křivce, což v konečném důsledku znamená posun po křivce individuální poptávky. Klesne-li tedy cena statku x, pak se spotřebitel posune po cenové spotřební křivce směrem doprava a tentýž pohyb provede také po individuální poptávkové křivce. • změna důchodu spotřebitele způsobí naopak posun cenové spotřební křivky, což se následně projeví také v posunu křivky individuální poptávky. Také v tomto případě platí, že tento posun bude stejnoměrný, tj. růst spotřebitelova důchodu posune směrem doprava jak cenovou spotřební křivku, tak křivku individuální poptávky.
Substituční a důchodový efekt Vliv cenové změny můžeme rozdělit na tyto dva efekty: • Substituční efekt - SE - znamená změnu poptávaného množství v důsledku substituce statku relativně dražšího statkem relativně levnějším. (Jde o posun po indiferenční křivce tzn. změnu MRSC, při zachování stejné užitečnosti) – je vždy negativní, tzn. ↓P → ↑X a naopak, posun po IC
• Důchodový efekt – IE -znamená změnu poptávaného množství v důsledku změny reálného důchodu (kupní síly), tzn. změnu indiferenční křivky a tedy užitečnosti. – je negativní pro normální statky, – pozitivní pro méněcenné (↓P→↓X a naopak), posun na vyšší IC, – zvyšuje spotřebu všech „dobrých“ statků
• Celkový efekt - TE = SE + IE
SE a IE – normální statky Y
Posun z A do B – substituční efekt, nemění se úroveň užitku Posun z B do C – důchodový efekt, přechod na vyšší IC
A
Posun z A do C – celkový efekt, součet SE a IE
C B
U2 U1 X SE
IE
TE
SE a IE – méněcenný statek Důchodový efekt působí proti substitučnímu – celkový efekt je potom menší než v případě normálních statků
Y
C A B
U2 U1 X SE IE TE
Giffenův paradox • jde o podmnožinu méněcenných statků • s poklesem ceny klesá jeho spotřeba a naopak → křivka poptávky je pozitivně skloněná • jde o statky, které se značně podílí na výdajích spotřebitele, slouží k uspokojení základních potřeb a současně k nim neexistují blízké substituty • důležitou roli hrají očekávání do budoucna • např. základní potraviny, pohonné hmoty v době ropných krizí
SE a IE – Giffenův statek Y C
A B
U2 U1
SE IE
TE
X Důchodový efekt působí proti substitučnímu a dokonce jej převáží – výsledný celkový efekt je potom kladný, tzn. s poklesem ceny statku X klesá i jeho poptávané množství
ELASTICITA POPTÁVKY
Cenová elasticita poptávky Cenová elasticita poptávky - poměr procentních změn v objemu poptávaného zboží k procentním změnám cen % změna poptávaného množství cenová elasticita poptávky = ------------------------------------------% změna ceny
Cenovou elasticitu poptávky měříme koeficientem cenové elasticity poptávky. Udává o kolik procent se zvýší (sníží) poptávané množství, když se cena sníží o jedno procento.
Vyjádření procentuální změny - změnu ceny (množství) vztahujeme k průměru hodnot (jednoznačnost vyjádření).
Cenová elasticita poptávky Podle velikosti koeficientu cenové elasticity poptávky rozlišujeme: • • •
Neelastická poptávka – E dp < 1, změna ceny vyvolá menší procentní změnu objemu poptávaného zboží Elastická poptávka – E dp > 1,změna ceny vyvolá větší procentní změnu objemu poptávaného zboží. Jednotkově elastická – E dp = 1, změna ceny vyvolá stejnou procentní změnu objemu poptávaného zboží
Existují dvě krajní možnosti • •
dokonale elastická poptávka – E dp = nekonečnu dokonale neelastická poptávka – E dp = 0
Cenová elasticita poptávky
Elasticita poptávky Faktory ovlivňující elasticitu poptávky • Povaha potřeb, které zboží uspokojuje. Elasticita poptávky po statcích uspokojujících základní životní potřeby je nižší než elasticita poptávky po luxusních předmětech. • Podíl výdajů na určité zboží v rozpočtu spotřebitele. Čím je vyšší podíl, tím je vyšší elasticita. • Existence a dostupnost substitutů. Čím hojnější a dostupnější substituty, tím je elasticita vyšší.
• Elasticita poptávky se mění v čase – s prodlužováním času roste elasticita
Různé projevy elasticity poptávky •
•
na pokles ceny reagují • spotřebitelé velkým zájmem o zboží • výsledný příjem firmy je vyšší než při původní ceně
poptávka málo reaguje na výrazný růst ceny výsledný celkový příjem je vyšší
Vliv elasticity na příjem firmy
•
•
zvýšení ceny přinese na trhu proporcionální snížení poptávky Celkový příjem zůstane stejný
Vliv elasticity na celkový příjem •
Elasticita poptávky se mění - v horní části přímky je poptávka elastická, ve spodní části neelastická
•
Celkový příjem - při snižování ceny vstupenek v úseku elastické poptávky roste, při elasticitě poptávky 1 dosahuje svého maxima a v úseku neelastické poptávky při poklesu ceny klesá, ačkoli návštěvnost stále roste
Křížová cenová elasticita poptávky • U některých statků platí, že změna ceny jednoho statku vede ke změně poptávky po jiném statku • Vyjadřuje souvislost mezi změnami v nakoupeném množství jednoho statku a změnami v ceně jiného statku % změna množství statku X Křížová elasticita= -----------------------------------% změna ceny statku Z
Důchodová elasticita poptávky • vypovídá o citlivosti reakce spotřebitele při nákupu daného statku na změnu jeho disponibilního důchodu (závislost změn poptávaného množství na změnách důchodu spotřebitele) • udává o kolik procent se změní poptávané množství daného statku, jestliže se změní důchod o 1 % % změna poptávaného množství důchodová elasticita = --------------------------% změna důchodu
Je-li větší než 1 znamená, že určitá procentní změna důchodu spotřebitele způsobí větší procentuální změnu poptávaného množství určitého zboží
Důchodová elasticita poptávky • Pro normální statky je kladná (eID > 0) • Pro luxusní statky je (eID > 1) - spotřeba roste rychleji než důchod podíl ostatních statků na důchodu klesá. Pokud se důchod změní o 1%, poptávka se změní o více než 1%. • Pro nezbytné normální statky je (0 < eID < 1) - spotřeba roste pomaleji než důchod. Pokud se důchod změní o 1%, poptávka se změní o méně než 1%. • Pro méněcenné statky je (eID < 0) - spotřeba méněcenných statků se zvýšením důchodu klesá . Ukazuje se, že růst příjmu o jednotku nebude rozdělen proporcionálně mezi všechny statky; většinou vzroste nákup zbytnější produkce
Důchodová elasticita poptávky pro nezbytný, luxusní a méněcenný statek PX.X
PX.X
EC
PX.X
EC EC
I Statek X je nezbytný – výdaje na jeho spotřebu rostou pomaleji než důchod
I Statek X je luxusní – výdaje na jeho spotřebu rostou rychleji než důchod
I Statek X je méněcenný – výdaje na jeho spotřebu s růstem důchodu klesají
EC - Engelova výdajová křivka závislost výdajů na statek X na důchod (I)
K čemu využít elasticitu? • Elasticita (zejména cenová) poptávky je pro výrobce důležitá při manipulaci s cenou. • Přinese-li výrobci drobné snížení ceny jednoho produktu (a tím i zanedbatelné snížení zisku z tohoto jednoho produktu) zároveň výrazné zvýšení obratu, pak dojde v důsledku tohoto snížení ceny i k nárůstu jím dosahovaného celkového zisku, představujícího součet podstatně většího množství jen o málo menších zisků. – Zvlášť výrazného efektu se může dosáhnout v situaci, kdy snížení ceny umožní plné využití dosud ne zcela využívané výrobní kapacity, v důsledku čehož se sníží jednotkové výrobní náklady.
