P ednáška mikro 07 : Teorie chování spot ebitele 2 1. Engelova k ivka x – poptávka po statku, M- d chod x
w
luxusní komodita (E >1) standardní komodita (0<Ew 1)
pod adná komodita w (E < 0)
M
2. D chodový a substitu ní efekt cenové zm ny D chodový efekt cenové zm ny
Rozd lení cenového efektu na substitu ní a d chodový (x1 nepod adná komodita)
x2
vejce
E1
A
E3 E2
O substit. d ch. efekt efekt
O
B
C
x1
cenový efekt
slanina
Snížení ceny slaniny zvýší reálný d chod a rozší í rozpo tovou množinu z AOB na AOC
mikro7/ 1
E1 -rovnovážný bod p ed snížením ceny x1 E1 E2 - posun do stejn žádoucího bodu p i nových relativních cenách E2 E3 - posun (zvýšení spot eby x1) zohled ující zvýšení reálného d chodu (rozší ení rozpo tové množiny)
Substitu ní a d chodový efekt pro pod adnou (inferiorní) komoditu x1
Substitu ní a d chodový efekt pro Giffenovu komoditu x1
x2
x2 E3
E3 E1
E1 E2 O
O
x1
substit. efekt
E2 x1
subst. efekt d ch. efekt
d ch. efekt cenový efekt
cenový efekt
E1 -rovnovážný bod p ed snížením ceny x1 E1 E2 - posun do stejn žádoucího bodu E2 E3 - protism rný posun zohled ující zvýšení reálného d chodu 3. Edgeworthova krabice 2 subjekty A, B 2 komodity x, y o cenách px , py disponibilní množství komodit x, y (v úhrnu pro oba subjekty) : xdisp, ydisp Alokace :
Preference (kontrakta ní ára):
xdisp
xA
yA
yB E W
xdisp
B xB
ydisp
B ydisp
A
A
Spot ební situace obou subjekt (tj. alokace statk mezi oba subjekty) je zde znázorn na jediným bodem E
Na kontrakta ní á e si jeden subjekt m že polepšit jen na úkor druhého: Pareto–optimalita
mikro7/ 2
xdisp
xdisp
B
E1 E0
yA
ydisp
A
A Mimo kontrakta ní áru se izokvanty subjekt protínají. Proto si oba mohou zárove polepšit (p esunem sm rem do tmavší „ o ky“):
E0
B ydisp
xA
Rozpo tové omezení a výchozí alokace (spole né pro subjekty A,B) Rozpo tová p ímka (spole ná) : v pohledu subjektu A : px . x + py . y = px . xA + py . yA v pohledu subjektu B : px . x + py . y = px . xB + py . yB
Nem ní-li se ceny, p esune se alokace obchodováním do E1 ,nebo E1 leží na vyšší izokvant užitku pro oba subjekty. Bod E1 ovšem vykazuje nerovnováhu na trhu obou komodit, dokud se ceny nep izp sobí preferencím subjekt :
xdisp
B
E1 E0
ydisp
A Všeobecná rovnováha E: p esun (na základ tržní tvorby cen) z bodu E1 po kontrakta ní á e se zm nou relativních cen px, py tak, že sklon rozpo tové p ímky je spole nou te nou izokvant obou subjekt :
xdisp E
E1 E0
B ydisp
A mikro7/ 3
V bod E (který za rozumných p edpoklad o preferencích subjekt vždy existuje) nejen nikdo nem že zvýšit užitek jinak než na úkor druhého, ale zárove relativní ceny pln respektují mezní užitky subjekt a nabídka = poptávka na všech trzích 4. Spot ebitelský p ebytek Spot ebitelský p ebytek(nespojitý p ípad) MU,p
p0
Spot ebitelský p ebytek(spojitý p ípad) MU,p
P2
P2
p0
P1 1 2 3 4
MU(Q) P1
Q
Q0
Q
Spot ebitel : zaplatí : P1 byl by ochoten zaplatit : P1 +P2 získá „navíc“ : P2
5. Poptávková k ivka p i kompenzovaném d chodu : kolik by spot ebitelé nakupovali, kdyby vláda pln kompenzovala d chodový efekt (nap . p i úvahách vlády o zvýšení spot ební dan ) 6. Pozn.: Rozlišuje poptávka v krátkém a dlouhém období :zvýšení ceny motivuje ke snížení spot eby, ale v krátkém období jí sníží mén , v dlouhém více . Pro ? v krátkém období je substituce obtížn jší funguje setrva nost (zvykovost) spot eby Jak se to projeví ve tvaru poptávkové funkce? Krátkodobá D(p) je strm jší
7. Záv ry teorie spot ebitele : pro rovnováhu jsou rozhodující mezní užitky k formulaci a vy ešení optimalizace sta í ordinální užitek za rozumných p edpoklad o trhu existuje simultánní Pareto – optimální rovnováha zárove na všech díl ích trzích 8. (jen když zbude as) : Nestandardní teorie spot ebitelského chování 1. Jedinou strastí v rámci standardní mikroekonomické teorie p edstavují vydané finan ní prost edky, slastí je spot eba, resp. držba ekonomických komodit (spot eba i držba p edm t nebo spot eba služeb). Spot eba jiných subjekt je pro neoklasického spot ebitele irelevantní. Tedy : Standardní neoklasický p ístup k modelování spot ebitele vychází implicitn z p edpokladu, že jeho preference mají sv j p vod v biologických pot ebách 2. Spot eba (volba nákupu) je však ve vysp lé spole nosti determinována i (a asto zejména) spole enskými vazbami. Rozhoduje asto : móda , pot eba za adit se, která determinuje
mikro7/ 4
nap íklad výb r nakupovaných knih, p edm t pro aktivity ve volném ase i volbu školy pro své d ti. (Antropoložka M. Douglasová pokládá dokonce p i spot ebitelské volb za nejpodstatn jší rozhodnutí o tom, do které spole enské skupiny se jedinec za adí a tím p ijme ur itý zp sob života v etn vzorc spot ebitelského chování.) 3. Mikroekonomie spot ebitele se rozvíjí zejména v t chto sm rech: a) volba s faktorem asu (optimální asové rozvržení spot eby (rozhodovatel musí zohlednit úrokovou míru, míru inflace,o ekávaný pohyb relativních cen v etn ceny své práce, pravd podobnost toho, že se p ípadné odložené spot eby v bec dožije apod. Základní kategorií preference okamžité spot eby p ed odloženou spot ebou, podstatný je i budoucí p edpokládaný d chodový tok (nap . d chod životního cyklu). Známé teorie v oblasti rozvržení spot eby : Friedmanova teorie založená na hypotéze trvalého p íjmu. Pomocí spo ení a p j ek spot ebitel eší asovou nerovnom rnost skute ného p íjmu, danou nap . nízkou úrovní p íjmu v prvních letech výd le né innosti nebo kolísáním této úrovn ; zvyková (návyková) volba jako vysv tlení pro opakované rozhodování (chování) subjekt . b) zahrnutí tzv. postojových dat do rozhodovací úlohy spot ebitelského optima. Jde zde o to, že nap . pro nákup auta je podstatná zejména skute nost, zda se ekonomická situace subjektu lepší i zhoršuje, jakou životní úrove v blízkém údobí subjekt o ekává, ale i zda je celá spole nost v o ekávání konjunktury i r stu všeobecné cenové hladiny a je tedy „dobrý rok pro nákup auta“ c) zahrnutí vlivu image zna ky. Spot ebitelé p i výb ru zna ky berou v úvahu, nakolik charakteristiky zna kového výrobku korespondují s jejich pot ebami. K. J. Lancaster ukázal, že charakteristiky, které korespondují s pot ebami spot ebitel , jsou asto spíše sociálního než fyzického charakteru. 4. Jak by vypadal model spot ebitele v ekonomice nedostatku ? Vedle rozpo tového omezení i omezení disponibilního asu na nákup.Nap . : na nákup jednotky komodity xj se spot ebuje aj minut, celkem je k dispozici K minut. ešíme úlohu : max u(x1, x2),
kde Y = { (x1, x2) p1.x1 + p2.x2
M},
Z = { (x1, x2) a1.x1 + a2. x2
K},
(x1, x2) Y Z
x2
a1.x1+ a2.x2 K E
Y Z
p1.x1+ p2.x2 M x1
Tedy: zm na spot ebitelských preferencí asto nem ní spot ebitelské chování tém zbyte ná
mikro7/ 5
reklama v CPE
