Mendlova zem d lská a lesnická univerzita v Brn Provozn ekonomická fakulta Ústav marketingu a obchodu
Význam zna ení potraviná ského zboží pro spot ebitele Bakalá ská práce
Ing. Radmila Presová
Eva Be ková
Vedoucí bakalá ské práce
Zpracovatel bakalá ské práce
BRNO 2008
2
POD KOVÁNÍ Touto cestou bych ráda pod kovala Ing. Radmile Presové, vedoucí bakalá ské práce, za vedení, cenné rady a veškerou pomoc p i zpracování této práce.
3
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto bakalá skou práci vypracovala samostatn s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brn , dne 8.prosince 2008 ..................................................... Eva Be ková
4
Abstrakt Be ková, E. Význam zna ení potraviná ského zboží pro spot ebitele. Bakalá ská práce. Brno, 2008 Tato bakalá ská práce je zam ena na zkoumání toho, jaký má pro spot ebitele význam zna ení potraviná ského zboží. Zabývá se zjiš ováním, zda se lidé zajímají o informace na obalech potravin, posuzuje zvyklosti spot ebitel , analyzuje a hodnotí faktory ovliv ující zákazníky p i výb ru potravin. Pro
zkoumání
byla
zvolena
kombinace
metod
kvantitativního
a kvalitativního výzkumu. Pro kvantitativní byl použit dotazník a pro kvalitativní osobní rozhovor. Výsledky jsou shrnuty v záv ru mé práce a zobrazují skute nost, jak se lidé rozhodují p i nakupování potravin. Klí ová slova: zna ení potravin, spot ebitel, analýza, marketingový pr zkum
Abstract Be ková, E. The meaning of labelling food goods for a consumer. Bachelor thesis. Brno, 2008 This bachelor thesis' focus is what labelling of food goods means to a consumer. It concerns an investigation of the question whether people pay attention to the information on the cover of foods, it assesses the customs of consumers, it analyses and assesses the factors influencing customers when selecting foods. For the research I've decided to use the combation of methods of the quantitative and qualitative analysis. I used a questionnaire for the quantitative analysis and a personal interview for the qualitative analysis. The results are summed up in the conclusion of my thesis and they portray the reality what makes people decide when they buy foods.
Key words: foods labelling, consumer, analysis, marketing research
5
OBSAH 1. ÚVOD...........................................................................................................................................7 2. CÍL A METODIKA PRÁCE .....................................................................................................8 2.1 CÍL PRÁCE ...............................................................................................................................8 2.2 METODIKA PRÁCE ...................................................................................................................8 3. LITERÁRNÍ P EHLED............................................................................................................9 3.1 CHOVÁNÍ SPOT EBITELE .........................................................................................................9 3.2 MARKETINGOVÝ VÝZKUM A JEHO TECHNIKY ........................................................................11 3.2.1 Dotazování....................................................................................................................13 3.2.2 Pozorování....................................................................................................................15 3.2.3 Experiment....................................................................................................................16 4. POTRAVINÁ SKÉ ZBOŽÍ ....................................................................................................16 4.1 CHARAKTERISTIKA POTRAVINÁ SKÉHO ZBOŽÍ ......................................................................16 4.2 VÝZNAM ZNA ENÍ ZBOŽÍ .......................................................................................................18 4.3 OZNA OVÁNÍ POTRAVIN .......................................................................................................18 4.3.1 Množství potraviny v obalu...........................................................................................19 4.3.2 P ípustné odchylky........................................................................................................20 4.3.3 Datum ...........................................................................................................................21 4.3.4 Údaje o zp sobu použití................................................................................................22 4.3.5 Údaje o složení potravin...............................................................................................22 4.4 VÝZNAM OZNA ENÍ ZEM P VODU NA ZBOŽÍ........................................................................23 4.5 GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY ..............................................................................25 4.6 MINERÁLNÍ LÁTKY A STOPOVÉ PRVKY ..................................................................................25 4.7 ADITIVA – ZNA ENÍ POTRAVIN ÍSLEM E ..............................................................................26 4.8 OZNA ENÍ TU NOSTI VÝROBKU ............................................................................................29 4.9 BIOPOTRAVINY ......................................................................................................................30 5. VLASTNÍ PRÁCE ....................................................................................................................32 5.1 POUŽITÉ TECHNIKY MARKETINGOVÉHO VÝZKUMU ...............................................................32 5.2 ANALÝZA OTÁZEK A PREZENTACE VÝSLEDK .......................................................................34 6. DISKUZE...................................................................................................................................47 7. ZÁV R.......................................................................................................................................49 8. POUŽITÁ LITERATURA .......................................................................................................50 9. DOTAZNÍK ...............................................................................................................................52
6
1. Úvod Na eském trhu je r znorodá škála potravin a potravinových výrobk . Je pry doba, kdy jsme m li v obchodech, oproti našim západním soused m, chudší a jednotvárn jší nabídku potravin. Pestrý sortiment ovoce a zeleniny jsou dnes v obchodech b žné v pr b hu celého roku. Nabídka potravin pro d ti je rozmanit jší jak do ší e nabídky, tak i atraktivnosti obal i celkového designu. Na své si p ijdou i vyznava i zdravé výživy nebo lidé trpící diabetem i jinými nemocemi vyžadující speciální stravovací režim. Podstatnou úlohu p i nakupování hraje též obal výrobku. Ten má plnit adu funkcí. Mezi základní pat í ochrana výrobku, což je technická a technologická záležitost. Další je propagace a odlišení od konkurence, emuž se v nuje nemalý podíl snahy p i tvorb
image výrobku. Je to jedna z forem marketingové
komunikace. Hlavn by však m l spl ovat funkci informa ní – tedy obsahovat pot ebné údaje pro spot ebitele. Ne všechny mohou být zcela jasné a srozumitelné. Nejde jen o spln ní požadavku zákona, který se zabývá zna ením potravinového zboží, ale p edevším o to, aby se z údaj
na obalech staly
pro zákazníky hodnotné informace s pat i nou mírou užitku. M li bychom se zajímat se o to, od kterého výrobce pochází, ze které zem , o složení výrobku, nebo datum spot eby. Je ist na chuti konzumenta, jaký si koupí výrobek, emu neodolá. P esto se vyplatí ob as p i nakupování zpomalit a v novat pozornost údaj m na obalech. Na trhu jsme tak ka v záplav informací, kód a symbol s údaji. Vyznáme se v nich? N které neutrální oznámení považujeme za varovná, symboly, které ani pro nás nejsou ur ené, si vykládáme nep esn . Jen dob e informovaný spot ebitel se na trhu lépe orientuje a je chrán n p ed skrytými riziky, jenž by se mohly skrývat ve zna ení zboží.
7
2. Cíl a metodika práce 2.1 Cíl práce Cílem této bakalá ské práce je blíže zjistit, jaký význam má zna ení potraviná ského zboží pro spot ebitele. Ov it prost ednictvím dotazníku a rozhovoru, zda lidé v nují tení etiket pozornost, jestli preferují zboží podle zna ky, i kupují spíše podle zvyku a pot eby. Díl í cíle: •
zjistit faktory ovliv ující spot ebitele p i nakupování potravin, co všecko vnímá a na základ
•
eho se rozhoduje
odhalit, jak na n j p sobí informace o potravinách
Získané výsledky následn
vyhodnotit a na základ
toho ur it, které
informace jsou pro spot ebitele na výrobcích d ležité a které ho nezajímají. Pop ípad které skupiny lidí se o které informace zajímají a zda lze ur it, jaké faktory mají na tuto skute nost vliv. Tato práce je orientována na kone ného zákazníka, který potraviny nakupuje pro svou vlastní pot ebu.
2.2 Metodika práce Práce je rozd lena na t i hlavní
ásti – literární p ehled, poznatky
o potravinách, jejich len ní a ozna ování a vlastní práci. Teoretická ást vychází z prostudované literatury a internetových pramen . ást teorie je v nována marketingu, nákupnímu chování spot ebitele, zpracování marketingového výzkumu.
Druhá ást pojednává o tom, co jsou
potraviny, jak se d lí, co všechno by m lo a nem lo být uvedeno na obalu, n co o aditivech nebo minerálních látkách.
8
Data, jenž jsem zpracovala, byla získána prost ednictvím dotazníku, který jsem použila jednak p i osobním pohovoru, jednak p i kvantitativním získání odpov dí respondent . Obsahuje celkem 22 otázek, z ehož je 11 uzav ených, 7 polouzav ených a 4 otev ené. Na konci dotazníku je 5 identifika ních otázek. U uzav ených typ otázek jsem nechala možnost vyjád ení up es ující informace, u polouzav ených uvedení jiné možnosti. Následn jsem získané údaje rozt ídila a zpracovala, abych mohla provést analýzu. P edevším jsem zjiš ovala absolutní a relativní
etnosti jednotlivých odpov dí. Pro p ehlednost jsem výsledky
prezentovala i graficky, ímž jsem cht la dosáhnout lepší názornosti.
3. Literární p ehled 3.1 Chování spot ebitele Spot ební chování
lov ka ovliv uje celá
ada faktor . Jak uvedla
Vysekalová (2004), jedná se o veškeré psychické procesy, kterými se projevují naše duševní vlastnosti, jejichž individuální skladba vytvá í charakter naší osobnosti. Rozhodují lidské postoje, znalosti, zkušenosti, motivace a celkov osobnostní vlastnosti. R zní lidé reagují na stejné podn ty r zným zp sobem. Každý z nás má ty svoje osobní cíle a p ání. P sobí i vliv sociálního okolí. Zp sob nakupování je též ovlivn n naším o ekáváním od nákupu, tím, co kupujeme a o jaký druh nákupu jde. Charakteristika jednotlivých druh rozhodováním podle Vysekalové:
9
nákup
v souvislosti s nákupním
Extenzivní nákup Tímto pojmem je ozna en takový typ nákupu, kdy kupující není zcela p esv d en o uskute n ní koup . Aktivn
se podílí na zjiš ování informací
o produktu, vyhledává užite né údaje a ve velké mí e v nuje pozornost informa ním zdroj m, jako je i reklama. Jde asto o produkty neznámé, drahé, málo asto nakupované p ípadn p inášející s sebou jistou míru rizika. Bývá to nap íklad koup auta, domu, jiných dražších záležitostí i volba vzd lání. Impulzivní nákup Charakteristické je okamžité rozhodnutí v momentální situaci. Jsou to nákupy, kterým nep edchází žádný rozhodovací proces. Z pohledu spot ebitele se jedná o produkty, které se p íliš neliší a nemá smysl se blíže zabývat jejich vlastnostmi. M že jít o limonádu p i náhlém pocitu žízn nebo žvýka ky koupené ze stojanu u pokladny. Limitovaný nákup U tohoto nákupu mnohdy produkt nebo zna ku neznáme. Spíše jen p edpokládáme ur ité vlastnosti ze zkušeností se zbožím ze stejné kategorie od jiného výrobce. asto je pot eba investovat ur itý as do zjiš ování informací a jejich vyhodnocení. U tohoto nákupu nás m že p esv d it r ení „ ím dražší, tím lepší“, p ípadn vliv výrobku na životní prost edí. Kriteriem jsou naše odvozené postoje ke kvalit výrobku. Zvyklostní nákup Typickými produkty pro tento typ nákupu jsou potraviny nebo tabákové výrobky. P i tomto nákupu obvykle nedochází k rozhodování. Chováme se návykov . M že jít o oblíbenou zna ku, kde hraje roli pocit loajality.
Druh nákupního chování je ur en i angažovaností spot ebitele. Je tím myšlen stupe vlastní ú asti na rozhodování a také hloubka zpracování informací.
10
Obr.1 Schéma rozhodování p i nákupu potraviná ských výrobk Pramen: Vysekalová, J. Psychologie spot ebitele. Jak zákazníci nakupují. 2004 Na obrázku jsou znázorn ny faktory, které p sobí na rozhodování p i prvním nákupu. Jedná se nejen o osobnost lov ka, ale i o vlastnosti produktu. Jakmile nás výrobek zaujme, dokážeme ho emociáln odlišit od ostatních. V tom p ípad je vjem výrobku samotného na prvním míst . Až následn se o jeho koupi rozhodujeme na základ ceny a kvality. [1]
3.2 Marketingový výzkum a jeho techniky „Marketingový výzkum je souhrn aktivit, které zkoumají všechny ásti marketingové praxe v etn
trh , výrobk , distribu ních cest, cen, chování
zákazníka.“ 1)
1)
Pramen: SV TLÍK, J. Marketing – cesta k trhu. 1994.
11
„Marketingový výzkum je cílev domá a organizovaná innost, spo ívající ve specifikaci, shromaž ování, analýze a interpretaci informací, které umož ují: -
porozum t trhu, na kterém firma podniká nebo hodlá podnikat,
-
identifikovat p íležitosti, které se mohou vyskytnout,
-
formulovat sm ry marketingových inností,
-
hodnotit její výsledky.“ 2) Marketingový výzkum definuje marketingové p íležitosti a problémy. Je
d ležitý pro informování podniku. Jeho prost ednictvím lze uplat ovat marketingový p ístup k ízení, schopnost podniku reagovat na situaci na trhu, jenž se stále m ní. Definování problému a stanovení cíl
Orienta ní analýza situace
Sestavení plánu výzkumu
Sb r dat, shromážd ní informací
Analýza dat, zpracování informací
Prezentace výsledk
Obr. 2 Fáze marketingového výzkumu Pramen: Stávková, J., Dufek, J. Marketingový výzkum. 2004 Prvním a velice d ležitým krokem marketingového výzkumu je definování problému. Od n j se odvíjí další
innosti, vedoucí ke zdárnému sb ru
požadovaných informací a následn opat ení. Zvolí se vhodné techniky a metody, vyberou se pot ebné skupiny respondent , kterých se záležitost výzkumu týká a pod. V p ípad nesprávné specifikace problému by se získaná data mohla stát absolutn nepoužitelná, nevedoucí k pot ebným záv r m. Podle formy rozlišujeme dva základní typy marketingového výzkumu. Jsou to primární a sekundární marketingový výzkum. Data získaná pomocí marketingového výzkumu jsou bu
data primární nebo sekundární a výzkum,
jehož pomocí jsou data získávána se d lí na výzkum v terénu a zpracování získaných dat. [2]
2)
Pramen: STÁVKOVÁ, J., DUFEK, J. Marketingový výzkum. 2004
12
Primární marketingový výzkum probíhá pomocí t í základních technik, jimiž jsou dotazování, pozorování, experiment. Sekundární marketingový výzkum spo ívá ve zpracování dat získaných z jiných zdroj , jimiž mohou být výsledky jiných primárních výzkum .
3.2.1 Dotazování Jde o nejrozší en jší nástroj pro sb r dat. M že se realizovat pomocí písemného dotazování, osobního rozhovoru i telefonického dotazování. Je nutné na samém po átku jasn stanovit cíl pr zkumu, na který se zam íme. Jestliže není definován, mohlo by se stát, že by pr zkum nesplnil o ekávání. Písemné dotazování Písemný kontakt probíhá pomocí ankety nebo dotazníku. Na rozdíl od jiných technik pr zkumu je tato metoda levn jší a mén namáhavá. Anketa je druhem techniky založené na dotazníku. Obvykle se jejím prost ednictvím zjiš uje názor velkého po tu lidí na ur itou skute nost. Skládá se z menšího po tu otázek než u dotazníku. Je vhodná pro získání p edb žné orientace v dané problematice a jako prvotní forma oslovení ve ejnosti. M žeme se s ní setkat v letácích, v tisku, asto je spojena s losováním o ceny. To je p edevším z d vodu návratnosti anketních lístk . Dotazník je složený ze série otázek sm ujících ke konkrétnímu cíli získání názor
a údaj . Následn
se data jednodušeji zpracovávají. P esto
po áte ní sestavování dotazníku je obtížné a je nutné jej sestavit tak, aby byly výsledky relevantní pro napln ní cíle dotazování. Otázky by m ly být jednozna né, stru né, srozumitelné, m li bychom se ptát jen na to, co skute n pot ebujeme zjistit. M li bychom se vyvarovat sugestivních otázek, kterými napovídáme odpov
. Také celkový dojem na první pohled by m l upoutat
13
respondentovu pozornost. Celkový vjem, formát, grafická úprava, p ehlednost, to vše by m lo lákat k vypl ování dotazníku. Otázky mohou být uzav ené – v tomto p ípad
je nabídnuto n kolik
možných variant odpov dí, p i emž se jedna nebo více vybere. Tyto typy navedou respondenta na konkrétní odpov
a ty se potom velice snadno zpracují. Otázky
otev ené dávají respondentovi prostor k vlastnímu vyjád ení. Nejsou na výb r žádné varianty. Umož ují získat odpov
, která nás, jako tv rce dotazníku,
nenapadla. Podn cuje respondenta k hlubšímu zamyšlení nad tématem. M žeme však získat i informace, které jsme neo ekávali a h e se tím pádem vyhodnocují. Otázky polootev ené/polouzav ené jsou kombinací dvou výše zmín ných typ . Odpov
se volí, avšak musí se zd vodnit, p ípadn doplnit. Mnohdy se tento typ
vyskytuje v uzav ených otázkách, kdy je jako poslední varianta uvedeno „jiné“, „nevím“ apod. Mezi výhody dotazníku pat í již zmi ovaná nižší nákladnost provedení sb ru dat, snadnost zpracování a vyhodnocení. Také je to jedna z mén dot rných metod. Kladem je to, že respondent m že odpov d t na otázky až si na to sám vyhradí as doma. Též p ináší i jistou míru anonymity. Má ovšem i nevýhody, jako jsou nap íklad možnost uvedení nepravdivých informací dotazovanou osobou, minimální komunikace se zadavatelem dotazníku, riziko ovlivn ní respondenta v p ípad nevhodn položené otázky i nesprávná odpov
, pokud je otázka špatn pochopena. Také samotné získání respondent
m že být jednou z nevýhod.
Osobní rozhovor Interview je standardizovaný rozhovor tazatele s jedním respondentem. Tato forma je náro n jší než dotazování písemné. Ve stejném ase lze pomocí rozhovoru oslovit mnohem menší množství lidí. Mnohdy se provádí pomocí speciáln
školených tazatel , kte í dotazované osoby navštíví a uskute ní
rozhovor a to vše zabere podstatn více asu. Nevýhodou je dále menší anonymita
14
dotazovaných. Naopak výhodou je pružnost a p izp sobivost v pr b hu dotazování. Tazatel bezesporu respondenta ovliv uje, a už v dobrém i špatném slova smyslu. Také m že mírnit ostych respondenta, up es ovat nejasnosti. Sou asn lze do jisté míry využít kombinaci s technikou pozorování. Skupinový rozhovor se provádí p i po tu 6-10 osob, které stráví n kolik hodin se zkušeným marketingovým tazatelem. Ten musí znát detailn
ešený
problém. Diskuze se zaznamenává a následn podrobn studuje. Vhodné využití je ve fázi p edvýzkumu, nebo naopak záv re né interpretace, tedy p i dodate ném zodpov zení otázek n jakého problému.
Telefonický rozhovor Metodou telefonického dotazování lze oslovit velké množství lidí, kte í z stávají v jisté anonymit . Tím mohou poskytnout otev en jší odpov
.
Výhodou je rychlost a cena. Je nutné zvolit takový zp sob oslovení, abychom v respondentovi vzbudili zájem. Je velmi snadné tento rozhovor odmítnout. Dotazování se musí provést v krátkém ase, aby nebylo zdlouhavé i nudné.
3.2.2 Pozorování Tento zp sob získávání primárních informací mohou provád t jen vyškolené osoby. Je nutná jeho objektivita a nezávislost. Sleduje se skute né chování a jednání lidí v konkrétních situacích bez aktivní ú asti pozorovatele. Pozorování lze d lit na nestandardizované, p i kterém je ur en jen cíl pozorování a pozorovatel má volnost p i volb jeho pr b hu. Není vhodné pro provád ní a srovnání od více pozorovatel . P i standardizovaném pozorování jsou stanoveny jevy, které musí být sledovány, zp sob pozorování i chování pozorovatele. Lze je srovnávat.
15
Skryté pozorování se využívá aby se nenarušil pr b h výzkumu. Dále pozorování m že být zú astn né (výzkumník je sou ástí zkoumaného objektu) a nezú astn né (kdy není sou ástí).
3.2.3 Experiment Experiment je soubor jednání a pozorování, které má za cíl ov it i vyvrátit poznatek. Jde o empirické rozší ení v deckého poznání. Od pozorování se odlišuje aktivitou jedince provád jícího pokus. M že se jednat o experiment laboratorní v organizovaném prost edí, nebo experimenty v p irozeném prost edí. Podle závislosti prom nných rozlišujeme experiment, ve kterém se m í pouze nezávisle prom nná
(srovnání dvou skupin, p i emž pouze jedna je
vystavena nezávisle prom nné) a experiment, ve kterém se m í p ed i po p sobení nezávisle prom nné. Problém m že nastat v nestejnorodosti souboru a v potaz se musí brát i fakt um le navozených situací.
4. Potraviná ské zboží 4.1 Charakteristika potraviná ského zboží Potraviná ské zboží jsou poživatiny, tedy vše, co slouží jako p ímá potrava lidí za ú elem jejich výživy. Lze je t ídit podle mnoha hledisek. Mohou to být zp sob zpracování, p vod, chemické složení aj. Podle chemického složení, respektive podle zastoupení živin, se poživatiny d lí na: -
potraviny,
-
nápoje,
-
pochutiny.
16
Mezi potraviny pat í poživatiny, které jsou pro organismus zdrojem živin. Hlavní živiny jsou nap íklad proteiny, sacharidy, lipidy; p ídatné živiny mohou být vitamíny, minerální látky, voda. Živiny organismu slouží jako zdroj energie (sacharidy, tuky), pro výstavbu a obnovu tkání (proteiny, n které minerální látky), nebo mají ochrannou funkci i jsou sou ástí biologicky aktivních látek (vitamíny, n které minerální látky). Ve výživ
lov ka jsou potraviny nezbytnou složkou.
Nejznám jší potraviny jsou chléb, pe ivo, mléko a mlé né výrobky, maso a masné výrobky, tuky, cukrovinky, okoláda, ovoce a zelenina aj. Nápoje bývají n kdy azeny pod potraviny, n kdy jsou brány jako samostatná skupina poživatin. Jejich hlavní funkcí je dodávat organismu vodu. V azování nápoj mezi potraviny je tedy logické, protože voda pat í mezi živiny a ty jsou do organismu dodávány potravinami. K nápoj m pat í nap íklad stolní a minerální vody, limonády a jiné. Mléko a polévky se mezi nápoje ne adí. Jejich hlavní funkcí je dodávat organismu živiny. Pochutiny jsou poživatiny. Jejich hlavní funkcí není dodávat organismu živiny - v tšinou jich obsahují malé množství, ale zlepšovat senzorické vlastnosti potravin a nápoj
(dodávat chu , v ni, barvu a jiné; nap . ko ení), a tím
podporovat trávení. Krom
t chto chu ových pochutin existuje skupina
povzbuzujících pochutin, které na organismus p sobí stimula n , nap . alkaloidy v káv , aji. [7] Zákon . 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích v platném zn ní uvádí, že „potravinami se rozumí látky ur ené ke spot eb
lov kem
v nezm n ném nebo upraveném stavu jako jídlo nebo nápoj, nejde-li o lé iva a omamné psychotropní látky. Za potravinu, resp. potraviná ské zboží, se podle tohoto zákona považují také nápoje a pochutiny, ale i všechny látky ur ené k aromatizaci, p ídatné a pomocné látky, které jsou nabízeny spot ebiteli k prodeji za ú elem konzumace.“ 3)
3)
Pramen: Zákon . 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích v platném zn ní
17
4.2 Význam zna ení zboží Smyslem zna ení zboží je odlišení zboží jednoho výrobce nebo obchodníka od ostatních, kte í vyrábí stejné produkty a jsou jim konkurenty. Zákazníkovi p itom poskytuje ur itou garanci za celkovou hodnotu jím koupeného zboží a sou asn informuje, jak se zbožím zacházet, aby uspokojilo jeho spot ebitelskou poptávku. Celkový vzhled obalu a zna ení zboží také zákazníka má upoutat a motivovat ke koupi i umožnit snadn jší orientaci na trhu. V podstat dopl uje a spoluvytvá í image výrobce. Zna kou m že být jméno, ochranná známka, logo nebo jiný znak. Podle obchodního zákona jsou prodejci zaru ena výhradní a trvalá práva na používání vlastní zna ky pro zboží.
4.3 Ozna ování potravin Každý výrobce potravin je povinen ozna ovat potraviny tak, jak je stanoveno v zákon o potravinách. Ten však tuto problematiku postihuje jen obecn . Podrobn ji ur ují povinnosti ozna ování vyhlášky Ministerstva zem d lství a Ministerstva zdravotnictví. Je ešena vyhláškou Mze . 324/1997 Sb. o zp sobu ozna ování potravin a tabákových výrobk , o p ípustné odchylce od údaj o množství výrobku ozna eného symbolem „e“. Ozna ování potravin slouží k poskytnutí spot ebitel m co nejvíce informací o daném výrobku. Aby m l možnost se dozv d t vše o složení potraviny, její hmotnost, trvanlivost, zp sob skladování, zp sob konzervace aj. I na základ informací o výrobku má zákazník potom možnost si sám vybrat takový, který vyhovuje jeho požadavk m a p edstavám. Taktéž je ozna ování potravin velmi významné z hlediska ochrany spot ebitele p i nákupu tradi ních druh potravin p ed výrobky podobnými, které obvykle bývají levn jší a nemají požadované vlastnosti.
18
Ozna ení se provádí na obalech, ve kterých se dostanou p ímo ke spot ebiteli, nebo na jejich sou ástech, jenž nelze snadno odd lit. Požaduje se, aby bylo srozumitelné, itelné a vyjád ené v nekódované form . Ozna ení šarže je možno vyjád it v kódované form
za p edpokladu, že pod tímto kódem je
vyzna eno písmeno „L“. Jedním z hlavních povinných údaj ozna ení je jméno výrobce a jeho sídlo, v p ípad právnické osoby, a trvalý pobyt výrobce nebo místo podnikání, v p ípad
fyzické osoby. Ozna ení musí být totožné s ozna ením výrobce
v obchodním rejst íku nebo v živnostenském listu. Je-li potravina dovezena, je nutné uvést na obalu i zemi p vodu, p ípadn kde byla provedena poslední úprava potraviny, jenž zm nila její vlastnosti (nevyplývá-li to z údaj
o výrobci
potravin). Byla-li potravina balena mimo provozovnu výrobce a bez p ítomnosti spot ebitele, musí být uvedeno obchodní jméno a sídlo osoby, která potravinu balila. Název potraviny musí obsahovat údaj o druhu, skupin nebo podskupin potravin stanovené ve vyhlášce. Potravina se ozna í podle názvu odvozeného od základní použité suroviny nebo technologie, jako nap . v prášku, zmrazené, uzené, drcené, mleté, sušené, atp., pokud tyto údaje nejsou obsaženy v názvu druhu, skupiny nebo podskupiny potravin. U povinných údaj
m že být
na
výrobku i jeho zna ka i ochranná známka. Nebalené potraviny musí být ozna eny viditeln visa kou nebo tabulkou s údaji, jenž obsahují informace jako jsou název druhu, skupiny nebo podskupiny potraviny, její množství, datum použitelnosti nebo minimální trvanlivosti a možnosti nep íznivého vlivu na zdraví.
4.3.1 Množství potraviny v obalu Množství výrobku se má uvád t na obalu v blízkosti názvu potraviny. Ozna uje se hmotnost u pevné potraviny nebo objem u tekuté potraviny a v tomto údaji se vyzna í p ípustná záporná odchylka, pokud není uveden symbol „e“. Je-li
19
tak stanoveno ve zvláštních p edpisech, také údaje o hmotnosti a po tu kus nebo pouze údaje o po tu kus . U potravin v nálevu se uvede i hmotnost pevného podílu nebo jeho procentuální zastoupení v celkové hmotnosti. V údaji o hmotnosti nebo objemu, pokud není dopln n ozna ením symbol „e“, se vyzna í p ípustná záporná hmotnostní nebo objemová odchylka od uvedeného množství. Odchylka od množství nemusí být na obalu vyzna ena, pokud jsou spln ny požadavky na odchylky uvedené u jednotlivých potravin ve zvláštních p edpisech. Kladná hmotnostní nebo objemová odchylka není posuzována jako klamání spot ebitele. Údaj o množství se nevyžaduje u potravin, které podléhají významným ztrátám objemu, resp. hmotnosti a které jsou prodávány na kusy nebo jsou váženy v p ítomnosti spot ebitele. Také u t ch, které obsahují mén než 5 g i 5 ml potraviny (krom ko ení a bylin). Obsahuje-li obal více díl ích obal
s potravinou r zných názv , které
nejsou ur eny k jednotlivému prodeji, ozna uje se na n m název a množství díl ích obal . V p ípad stejného názvu a množství jako je na spot ebitelském obalu se na díl ích obalech zna í celkové množství potraviny a po et díl ích obal , pokud nejsou tyto obaly snadno viditelné a spo itatelné.
4.3.2 P ípustné odchylky Ozna ení mezinárodním symbolem „e“ vyjad uje, že skute né množství potraviny v jednotlivých baleních a v pr m ru balení celé šarže se neodchyluje od deklarovaného množství o více než p ipouští odchylka stanovená podle vyhlášky o ozna ování. Takto lze ozna it potraviny v rozsahu deklarovaného množství 5 g (ml) až 10 kg (l), které spl ují požadavky v této vyhlášce specifikované. Vyhláška dále popisuje detailní grafické provedení symbolu a zp sob m ení a kontroly
20
skute ného množství výrobku. Použití
symbolu „e“ je pro výrobce zcela
dobrovolné.
4.3.3 Datum Datum
minimální
trvanlivosti
se
uvádí
slovy:
„Minimální
trvanlivost do“ s vyzna eném dne, m síce a roku této trvanlivosti. Jedná se o potraviny, které si dokáží uvedenou kvalitu udržet jen jistou dobu. Tyto výrobky lze po uplynutí doby prodávat dál (t eba zlevn né), ale musí být ozna eny a odd leny od b žného zboží. U potravin s datem minimální trvanlivosti: - do t í m síc od data výroby nemusí být uveden rok, - mezi 3 až 18 m síci od data výroby nemusí být uveden den, - nad 18 m síc od data výroby sta í uvést rok. Datum minimální trvanlivosti se nevyžaduje u potravin jako je erstvé ovoce, erstvá zelenina, konzumní brambory, líh, lihoviny, alkoholické nápoje (s obsahem alkoholu > 10 %), kvasný ocet, pe ivo (ur ené ke spot eb
do
24 hodin po výrob ), jedlá s l (ne však obohacená), p írodní pevná sladidla (ne cukr mou ka), ne okoládové nepln né cukrovinky, žvýka ky. Datum použitelnosti se uvádí slovy „Spot ebujte do“ s udáním dne, m síce a roku ukon ení této doby. Po uplynutí vyzna eného termínu se výrobek nesmí prodávat ani nabízet bezplatn . Takto ozna ené potraviny jsou z mikrobiologického hlediska náchylné ke zkažení. Rok nemusí být uveden u potravin s dobou použitelnosti kratší než t i m síce od doby výroby. Toto datum musí být vždy dopln no údajem o podmínkách skladování. Jedná se o potraviny podléhající rychlé zkáze. U t chto potravin musí být povinn uvedeny i podmínky skladování. Datem použitelnosti musí být vždy ozna ena potravina ur ená ke zvláštní výživ .
21
Není-li na výrobku uvedena trvanlivost slovy "spot ebujte do" nebo "minimální trvanlivost do", musí zde být uvedeno, kde je tento údaj na obalu vyzna en.
4.3.4 Údaje o zp sobu použití Vyžaduje-li potravina ur itý zp sob použití, musí být na obalu uvedeny údaje o postupu. Je i v zájmu výrobce, aby toho využil, protože jde jak o zájem spot ebitele, tak i o zájem samotného výrobce z d vodu udržení si dobrého jména. Balená potravina ur ená ke spot eb po mikrovlnném oh evu musí mít uveden jeho postup a zp sob. Balená potravina ur ená ke spot eb po nezbytné tepelné úprav musí být takto ozna ena a mít uveden postup a zp sob úpravy. U potravin, vyžadujících p ed spot ebou úpravu ed ním nebo rozpoušt ním, musí být uveden doporu ený pom r ed ní a zp sob úpravy aj.
4.3.5 Údaje o složení potravin Tyto údaje se adí sestupn podle obsahu jednotlivých složek. Za složku se nepovažuje sou ást b hem výroby p echodn odlou ená a pak k potravin op t p ipojená, p ídatné látky pocházející ze složek dané potraviny (nesm jí však ovlivnit jakost, zdravotní nezávadnost, nutri ní hodnotu) a p ídatné látky ve funkci rozpoušt del a nosi
p ídatných látek nebo arómat. Použité suroviny
a jiné složky - látky p ídatné, aromatizující a potravní dopl ky, se adí sestupn podle obsahu. P ídatné látky v potraviny musí být ozna eny názvem kategorie (želírující látky, emulgátory, kyp ící látky, kyseliny, barviva aj.) a ozna eny kódem (nap . E 967), v p ípad , že mohou nep ízniv ovlivnit zdraví (a jiných p ípadech daných vyhláškou) musí být ozna eno jejich množství a upozorn ní na nep íznivý vliv na zdraví.
22
Na obalu nesmí být uvedeno: - potravina je zdrojem všech nezbytných živin, pokud tato skute nost není ú edn potvrzena nebo tato vlastnost není stanovena ve vyhlášce Mze . 336/1997 Sb. o druzích potravin pro zvláštní výživu, - b žné potraviny nedodají, na rozdíl od této potraviny, pot ebné množství živin, potravina má zvýšenou nutri ní hodnotu, bez provedeného nutri ního zhodnocení, - potravina má zvláštní vlastnosti, p i emž obdobné vlastnosti mají ostatní srovnatelné potraviny, - potravina je vhodná k prevenci, lé ení nemocí - p edpona „eko“, „bio“ pro potraviny nepocházející z p íslušných systém produkce, - „domácí“, „ erstvý“, „živý“, „p írodní“, „pravý“, „racionální“, pokud tato ozna ení nejsou sou ástí názvu druhu, skupiny, podskupiny potraviny, - potravina je ur ena pro zvláštní výživu, p i emž nebyl dán souhlas MZd.
4.4 Význam ozna ení zem p vodu na zboží Ozna ení p vodu výrobk se vztahuje k užívání zem pisných údaj . Jejich význam se spat uje v tom, že pomáhá rozlišit výrobky výrobc m jednotlivých zemí, p ípadn region . Je to ú inný prost edek p i prodeji. Uživatel m p ináší nemalý finan ní prosp ch.
eská republika má bohatou historii ve zna ení
výrobk zemí p vodu. Obdobn je tomu u Francie, N mecka, Itálie a dalších zemí. Ozna ení zem p vodu je významné pro spot ebitele, kte í velice asto spojují zem pisný údaj u mnoha výrobk s jejich zvláštní kvalitou, jako odrazu specifickým zem d lským podmínkám, podmínkám historicky vzniklým, v etn emeslné zru nosti obyvatel zem . Ozna ení p vodu je zem pisný název zem , oblasti, nebo místa, který se stal všeobecn známý, jako údaj o tom, odkud výrobek pochází, jehož jakost nebo
23
znaky jsou dány výlu n nebo podstatn zem pisným prost edím, v etn p írodních nebo lidských. Ozna ení zem
initel
p vodu se vztahuje na výrobky
pr myslové, emeslné, zem d lské a p írodní. Místem p vodu je zem , oblast, nebo místo, kde se zboží vyrábí, nebo odkud se uvádí na trh a které dalo výrobku jeho všeobecnou známost. Ozna ení výrobk je obvykle složeno z názvu ur ité zem pisné oblasti: a)
u výrobk , na kterých se p evážn uplat uje mimo ádná pracovní
zru nost, dovednost, dlouhodobá výrobní tradice (nap . Jablonecká bižuterie, eský k iš ál, Bruselská krajka a další), b)
u výrobk , na kterých se p evážn
podílejí
initelé p írodní,
zejména specifické klimatické podmínky, složení p dy, vody (nap .: Žatecký chmel, Pieš anské bahno, Švédská žula, Kararský mramor), c)
u výrobk , u nichž se p írodní initelé kombinují s initeli lidskými
(nap .: Plze ské pivo, Liptovská brynza). Vznik ozna ení je pom rn složitý. Název vzniká do ur ité míry tím, že výrobky z ur ité geografické oblasti mají vlastnosti, které je iní specifickými a charakteristickými. Spojení výrobk
se zem pisným prost edím je znakem,
který jednozna n odlišuje ozna ení p vodu výrobk od pouhého údaje o p vodu (provenienci), tzn. místa, kde byl produkt vyroben. Od ozna ení p vodu se odlišuje tzv. druhové (generické) ozna ení. Nese sice název ur ité zem pisné oblasti, avšak nemá v ní p vod. Zákazník v n m m že spat ovat jenom údaj o vlastnostech a jakosti zboží, nikoliv údaj o p vodu, nap . Špan lský ptá ek, Jamajský rum, Pa ížský salát a další. Ozna ení druhu není chrán no právem. Chrán na je vždy ochranná známka zboží.
24
4.5 Geneticky modifikované organismy V sou asné dob se v genetickém inženýrství, které pat í k moderním biotechnologickým metodám,
upravují a m ní geny mikroorganism , rostlin
i živo ich tak, že dojde ke zm n požadované vlastnosti. Názor na bezpe nost genových modifikací se však zásadn liší. Na jednu stranu se jedná o zdokonalení a urychlení metod šlecht ní, které není ni ím zásadn novým, na druhou stranu jde o nep irozený zásah s negativními d sledky. Legislativa EU v této záležitosti postupuje velice opatrn . Vliv geneticky modifikovaných organism na lidské zdraví je pe liv zkoumán. V Evropské unii je zatím pro aplikace GM do potravin a krmiv schváleno jen n kolik odr d epky olejky, kuku ice, sóji nebo bavlny. Žádosti o schválení produkt se stále podávají a vyhodnocují. Nejvíce se GM plodiny p stují v USA, Kanad , Brazílii, Argentin , Austrálii a ín . Pro spot ebitele musí být na obalech informace o tom, že je daný produkt vyroben z GM plodin, aby m l sám možnost se rozhodnout, jestli výrobek chce nebo
nechce
konzumovat.
Potraviny
se
ozna í
výrazem
„geneticky
modifikovaný“ nebo „vyrobeno z geneticky modifikované (název složky)“. Týká se to výrobk , u nich ž je podíl GMO vyšší než 0,9%. Potraviny jsou z hlediska ilegálního obsahu GM-plodin monitorovány a nálezy jsou hlášeny do systému RASFF. SZPI v r. 2005 zjiš ovala p ítomnost GM-kuku ice nebo sóji v 77 výrobcích, z toho ve 12 bylo zjišt no nepatrné množství, které však nemusí být deklarováno.
4.6 Minerální látky a stopové prvky Minerální a stopové prvky jsou pro lidský organismu velmi d ležité. A koliv jich pot ebujeme denn
jen velice málo,
ádov
miligramy
i
mikrogramy, jsou nepostradatelné, protože ovliv ují d ležité biochemické pochody v našem t le. Organismus lov ka si je nedovede sám vytvo it, ale musí je dostat spolu s potravou, p ípadn prost ednictvím dopl k stravy.
25
V sou asné dob se minerální látky a stopové prvky rozd lují podle denní pot eby na makroelementy (denní pot eba nad 100 mg), mikroelementy (denní pot eba do 100 mg) a stopové prvky (pot eba v ádu µg). Problematické je, že existují t i pásma p íjmu minerálních látek: deficitní, kdy máme nedostatek t chto látek, optimální a toxické (p i nadm rném p íjmu jsou n které prvky toxické - nap . selen, kadmium, arzén, vanad a hliník). Vždy tedy závisí na celkovém množství jejich p íjmu. Pro využití daných látek v organismu je také d ležité, v jaké form se jednotlivé prvky vyskytují - nap . vápník je pro náš organismus nejlépe využitelný, p ijímáme-li ho formou mlé ných výrobk .
4.7 Aditiva – zna ení potravin íslem E Potraviná ská legislativa má dva hlavní úkoly. Je to jednak ochrana spot ebitele p ed zdravotními riziky, jednak ochrana spot ebitele p ed ekonomickou újmou, která m že být spojena se spot ebou potravin. Je zajímavé, že oba požadavky v sob zahrnují i kódy " ísel E". Takto se ozna ují p ídatné látky (aditiva), používaná p i výrob potravin. Ozna ení kódem E a následujícím trojmístným nebo ty místným íslem znamená, že uvedená p ísada je evidována Evropskou komisí pro zdravé potraviny a je za azena jako látka zdravotn nezávadná, povolená k používání p i výrob potravin, ale za p esn definovaných podmínek. P ídatné látky jsou látky, které se do potravin p idávají z technologických d vodu v pr b hu jejich výroby. Stávají se tak sou ástí kone né potraviny. Prošly složitými toxikologickými testy, trvající n kolik let a provedené v laborato ích r zných zemích sv ta. Toxicita látky se šet í na minimáln
šesti pokusných
zví atech, z toho musí být minimáln 3 druhy savc . Podrobné testy ur í hodnotu NOAEL (No Observed Adverse Effect Level) - tedy takovou hladinu zkoumané látky, u které nejsou pozorovány žádné nep íznivé vlivy na testovaném
26
organismu. Jinými slovy, hodnota NOAEL stanoví, kdy je látka pro testovaný organismus zdravotn nezávadná. Testy ale také po ítají s tím, že pokusné zví e m že mít jiný metabolismus než organismus
lov ka a proto hodnotu NOAEL ješt
d lí bezpe nostním
faktorem, což je hodnota 100 nebo 1000. Teprve jedna tisícina nebo jedna setina hodnoty NOAEL pak udává zdravotn nezávadnou hranici pro lidský organismus, a tou je hodnota ADI (Accetable Daily Intake). Ta udává, v tšinou v p epo tu na 1 kg t lesné hmotnosti, kde je limit spot eby té které látky pro lov ka. Rozumí se tím to, že p i celoživotním dodržování hladiny ADI nebude organismus lov ka sledovanou látkou poškozen. Z uvedeného postupu vyplývá, že toxicita každé látky závisí jednak na fyziologickém stavu lov ka (nap . kojenci, d ti, t hotné a kojící ženy, b žná populace), na typu potraviny (b žná spot eba, nápoje p ístupné d tem, speciality s nižší frekvencí spot eby), na zp sobu následné technologie zpracování
i
kuchy ské úprav . Také na p ípadné vzájemné interakci mezi jednotlivými aditivy nebo mezi aditivy a p irozenými složkami potravin. Proto rozhodnutí o tom, do kterých potravin a v jakém množství lze látky p ídatné použít, závisí na situaci v té které zemi. I naše vyhlášky k zákonu o potravinách na to pamatují. Konkrétn se jedná o vyhlášku . 298/97 Sb. ve zn ní vyhlášek dalších, která reguluje použití látek p ídatných i dalších chemických látek (kontaminanty, potravní dopl ky). Aditiva, ozna ovaná ve vyhlášce jako látky p ídatné, jsou právními p edpisy rozd lována do 26 skupin. Nap .: •
barviva,
•
konzervanty,
•
kyseliny, zásady, soli a estery,
•
antioxidanty,
•
nosi e a rozpoušt dla,
•
emulgátory,
•
zahuš ovadla a stabilizátory,
27
•
náhradní sladidla,
•
látky protispékavé,
•
látky chu ové a povzbuzující,
•
látky leštící a pro úpravu povrchu,
•
ostatní.
Vyhláška p itom nevylu uje za azení jedné látky do více (dvou až t í) skupin. Tato vyhláška p ídatné látky nejen kategorizuje a popisuje, ale také rozhoduje o zp sobu použití aditiv. Rozd luje je z pohledu možnosti použití potraviny i aditiva do n kolika skupin následovn : •
potraviny, které nesm jí mít žádný p ídavek aditivní látky
•
potraviny, které mohou mít p ídavek jen n kterých aditiv
•
potraviny, pro která jsou povolena výhradn ur itá aditiva
•
potraviny, do kterých lze použít aditiva jen v nezbytném množství
•
potraviny, ve kterých lze použít aditiva jednotliv nebo v kombinaci až do nejvyššího povoleného množství Tím je tedy omezeno riziko otravy (toxicita) sledovaných látek
na minimum. Druhá funkce kódu ísla E je informa ní. Potravinová legislativa ukládá výrobc m také povinnost informovat své spot ebitele, jaké suroviny byly pro ten který výrobek použity. Mezi tyto suroviny pat í také látky p ídatné. Prostor na etiket není p íliš rozsáhlý, proto je ešením uvedení n kterých látek kódem E ísel. Nap . místo "kyselina citrónová" sta í uvést E 330. Jako barvivo se používají m
naté komplexy chlorofylu a chlorofylinu - místo dlouhého názvu
sta í uvést E 141.
28
4.8 Ozna ení tu nosti výrobku Potraviny, které mají signalizovat, že ozna ení jako jsou „light“, „bez cukru“, „bez tuku“, „bez kalorií“ se týkají vždy zdraví prosp šných výrobk , m že být mnohdy zavád jící. Ne všichni p esn
v dí, co nakupují, zda je
potravina opravdu vhodná nebo je to jen reklamní tah od výrobce. Mnohdy lidé netuší, jaký fígl umožnil, že výrobek m že být takto ozna en. A u t chto potravin proto m že hrozit, že pod vidinou, že je n co „light“ si toho nandáme na talí více. P ehled ozna ení Podle sm rnice v EU4): Nízkokalorický – potraviny obsahují mén než 170 kJ (40 kcal)/100 g nebo mén než 80 kJ (20 kcal)/100 ml u tekutých potravin Bez kalorií – pro potraviny platí maximáln
42 kJ (10 kcal)/100 g
a u tekutých potravin mén než 17 kJ (4 kcal)/100 ml Nízkotu ný – u potravin by m l být obsah tuku do 3 g/100 g a u tekutých potravin je to maximáln 1,5 g /100 ml Bez tuku – uvádí se obsah tuku mén než 0,5 g/100 g nebo 100 ml výrobku Snížený obsah cukru – znamená, že potravina obsahuje mén než 5 g cukru/100 g nebo 100ml Bez cukru – potravina obsahuje mén než 0,5 g cukru/100 g nebo 100 ml Se sníženým obsahem (energie, tuku, cukru…) – obsah energie nebo živiny je snížen nejmén
o 30 procent oproti porovnatelnému výrobku a musí být
uvedeno, co vedlo ke snížení
4) St žejní normou pro oblast potravin je Sm rnice . 2000/13/EC o obalech, prezentaci a reklam potravin. Zajiš uje, aby se spot ebiteli dostaly všechny podstatné informace, aby nebyl klamán. V eském právu je podstata této sm rnice již p ímo i nep ímo zahrnuta – v zákon . 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích v platném zn ní, v zákon . 40/1995 Sb., o regulaci reklamy v platném zn ní, v obchodním zákoníku
29
Light (lehký) – ozna ení „light“ obvykle mívají ty výrobky, u nichž je sníženo množství ur ité složky (cukru, tuku, soli, cholesterolu). Obdobn jako „se sníženým obsahem“, ale navíc s poukázáním na vlastnosti, v d sledku kterých je výrobek „lehký“
4.9 Biopotraviny Biopotraviny jsou takové potraviny, které byly vyrobeny z bioprodukt . To jsou produkty z kontrolovaného ekologického zem d lství. Tento zp sob hospoda ení má velmi kladný vztah k p d , rostlinám i zví at m, nepoužívá se chemických p ípravk , post ik , hnojiv ani jiných um lých látek. Je
zde
zakázáno p stovat, chovat i používat genetický modifikované organismy. Tyto bioprodukty se obvykle kupují p ímo na farm . V obchodních sítích nejsou tém k sehnání. Jsou tedy výchozí surovinou pro biopotraviny. Ozna ení „biopotravina“ m že nést jen taková potravina, která je vyrobena z více než 95 % z bioprodukt . Tyto výrobky musí mít osv d ení o biopotravin ud lenou kontrolním orgánem. V podstat jsou kontrolovány na každém kroku od výrobce až ke kone nému spot ebiteli. Pravé certifikované biopotraviny mají grafické ozna ení biozebru – znak BIO s nápisem „Produkt ekologického zem d lství“ a s íslem kontrolní organizace CZ-KEZ, který se v eské republice používá jako celostátní ochranná známka pro biopotraviny. Vyzna ují se vysokou kvalitou, výraznou chutí a také delší trvanlivostí.
Obr.3 Zna ka pro biopotravinu
30
Obr.4 Zna ka pro bio produkt
Každý, kdo chce uvád t bioprodukty i biopotraviny do ob hu, je povinen skute nost písemn dovozce.
oznámit ministerstvu zem d lství. Taktéž to platí pro
Veškeré dodávky musí být doloženy osv d ením o ekologickém
p vodu. Z mezinárodního hlediska zna ení biopotravin bohužel není jednotné. Každý stát má své vlastní zna ky. Nap íklad v N mecku nemají jednotnou známku pro všechny biopotraviny a ozna ují se dle p íslušnosti producenta k danému svatu ekologických zem d lc , jako jsou Bioland nebo Naturland.
31
5. Vlastní práce
5.1 Použité techniky marketingového výzkumu Rozhodla jsem se pro sb r dat použít dv formy výzkumu. Jednou z nich bylo dotazování formou osobního rozhovoru, který jsem provedla na menší skupin
osob. Tato forma je
asov
náro n jší, ale zaru uje jisté získání
informací. Také jsem si b hem rozhovoru ujasnila, které otázky jsou a nejsou vhodné pro druhou fázi mého zjiš ování informaci. Tou byl dotazník, kterým jsem oslovila mnohem v tší skupinu lidí. Než jsem za ala se samotným výzkumem, p ipravila jsem si osnovu otázek, na které se chci ptát a kam má moje dotazování sm ovat. Zvolila jsem si cíl, co všechno se chci dozv d t. Výsledek jsem zkompletovala a zpracovala do podoby graf , které jsou názorné pro prezentování výsledku. Celkov jsem oslovila, a už prost ednictvím dotazníku nebo osobního pohovoru, 68 osob, p i emž z toho bylo 71% žen a 29% muž . 60% dotázaných bydlí ve m st do 5000 obyvatel v okolí Brna, zbylých 40% je p ímo z m sta Brna.
Tab. 1 V ková kategorie dotazovaných V k respondent
Absolutní etnost
Relativní etnost
14 - 25
19
28%
26 - 35
29
43%
36 - 45
6
8%
46 - 55
14
21%
Celkem
68
100%
32
13% 33%
13%
student zam stnanec OSV na mate ské dovolené
41%
Obr. 5 Zastoupení sociálních skupin
V dotazníku byly použity tyto typy otázek: •
uzav ené, nabízející jen konkrétní možnosti odpov di,
•
polouzav ené otázky, u kterých byly varianty odpov dí, p i emž jako poslední odpov odpov
•
byla možnost "jiné", kde mohl respondent uvést svoji
,
otev ené, kde dotazovaný m l prostor pro zamyšlení, p i emž nebyl ovlivn n návrhy odpov dí. Celkov
obsahoval 22 otázek a na záv r p t identifika ních otázek.
Dotazník jsem zahájila úvodním slovem, kde jsem objasnila, pro co budou zjišt né informace použity, nastínila jsem instrukce k vypl ován a p edem pod kovala za jeho vypln ní. V tšinu dotazník jsem dala konkrétním osobám pro zajišt ní co nejvyšší návratnosti. Zjiš ování prob hlo v okruhu mých známých a na míst s vysokou koncentrací lidí nakupujících potraviny. N které jsem poslala e-mailem. Návratnost byla tém
100%. U osobního pohovoru jsem se
držela otázek, které mám v dotazníku, p i emž jsem kladla dopl ující otázky, hlavn pro up esn ní odpov di a pro zvolení jiné varianty i rozší ení odpov di. Zpracování získaných dat prob hlo v program MS Office Excel. Nej ast ji jsem zjiš ovala absolutní etnosti u jednotlivých odpov dí a jejich procentuální
33
vyjád ení v porovnání s celkovým po tem. U n kterých otázek, kde bylo možné zvolit více odpov dí, pop ípad u volných otázek, kde se vypisovaly odpov di, jsem možnosti se adila podle etnosti odpov dí sestupn a vyjád ila v procentech vzhledem k po tu odpovídajících.
5.2 Analýza otázek a prezentace výsledk První otázky se zam ily na zjišt ní základních informací, zda respondent v bec nakupuje potraviny, p ípadn jak asto nakupuje, nakolik rozhoduje v této v ci i za ostatní osoby domácnosti a kam chodí nakupovat. Otázka . 1: Chodíte nakupovat potraviny? Z první otázky bylo zjišt no, že s inností, jakou je nakupování potravin, se setkává 100% z dotazovaných. A už jde o nákup pro celou domácnost, což, jak jsem se dále dozv d la, bylo ve v tšin p ípad , nebo si n kte í ob as koupí n co k jídlu i na chu jen pro sebe. Otázka . 2: Jak asto nakupujete potraviny? Nej ast ji lidé nakupují 5x týdn . Tuto možnost n kte í ozna ili též jako denn . P evážn tím byl myšlen nákup cestou z práce, p i emž se koupilo alespo pe ivo.
2x týdn 34%
5x týdn 33%
4x týdn 13%
3x týdn 20%
Obr. 6 etnost nákupu potravin
34
Otázka . 3: Do jaké míry rozhodujete p i nákupu potravin? Další otázka zjiš ovala, kdo rozhoduje o nákupu potravin. Nej ast ji byla zvolena odpov
, že doty ný se rozhoduje nap l s partnerem. Tato odpov
byla
zvolena u 60% dotazovaných. N kte í rozhodují sami pro celou rodinu (27%) a za n které p i rodinných nákupech rozhoduje n kdo jiný, což ve všech p ípadech byli rodi e (13%). Tito dotazovaní rovn ž doplnili, že si ob as n co koupí pro sebe podle chuti nebo p i pocitu hladu mimo domov. Otázka . 4: Kde nakupujete? Data získaná ve tvrté otázce vypovídají, že nej ast ji lidé d lají velké nákupy v supermarketech a hypermarketech, avšak menší nákupy, v pr b hu týdne, v lokálním obchod . Odpov d lo tak 54% dotazovaných. 30% nej ast ji nakupuje v supermarketech, 14% nakupuje v supermarketech, ale maso kupují v masn , pe ivo v pekárn . Zbylá 2% nakupuje pouze v malém obchod .
supermarkety, hypermarkety 14% 2%
30%
velké nákupy v hypermarketu, menší v lokálním obchod jen menší obchody hypermarkety, specializované prodejny
54%
Obr. 7 Místa nákup
35
Otázka . 5: Jaké potraviny nakupujete nej ast ji? Podle o ekávání se prokázalo, že nej ast ji je nakupováno pe ivo. Tuto odpov
uvedlo 100% dotazovaných. Na druhém míst skon ily mlé né výrobky,
které odpov d lo tém
67% respondent . Maso a uzeniny byly na t etím míst
s 46,67%, dále ovoce a zelenina 33,3%, cukrovinky a pochutiny 26,67%.
cukrovinky
26,67%
zelenina, ovoce
33,33%
maso, uzeniny
46,67%
mlé né výrobky
66,67%
pe ivo
100,00%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Obr. 8 Nej ast ji nakupované potraviny
Tato otázka velmi úzce souvisí s charakterem potraviny. Tém
všechny
uvedené potraviny jsou s kratší dobou trvanlivosti nebo rychle se kazící. Nelze tedy zam ovat pojem nej ast ji nakupované potraviny a potraviny nakupované v nejv tším množství. Hraje tu roli fakt, že spoustu jiných potravin jde nakoupit do zásoby, proto v této otázce, respektive v odpov dích této otázky, nehrají roli. Jde p evážn o nápoje, konzervy a podobn . Snad jen výjimku tvo í cukrovinky a pochutiny. Tady ale nehraje roli pot eba nákupu, ale marketingový tah prodejc , kte í umís ují cukrovinky k pokladnám a proto n kte í z nás neodolají a i když jdou pouze pro rohlíky, koupí si i n co dobrého. Tato otázka byla uvedena jako
36
otev ený typ, tudíž dotazovaní nebyli ovlivn ni možnostmi a dané odpov di jsem se adila podle etnosti. Jedná se o nej ast jší odpov di. Otázka . 6: Podle eho se nej ast ji rozhodujete p i nákupu a výb ru potravin? Stejnou výši odpov dí, a sice 73,3%, m ly možnosti - podle toho co je pot eba nakoupit a podle ceny zboží. 53,3% se rozhoduje sou asn i podle oblíbenosti a známosti výrobk a 40% nakupuje i na základ momentální chuti. Tato otázka byla otev ená, tudíž jde op t o nej ast jší odpov di respondent .
podle chuti
40.00%
oblíbená zna ka nebo druh zboží
53.33%
podle ceny
73.33%
co je pot eba koupit
73.33%
0.00%
20.00%
40.00%
60.00%
80.00%
100.00%
Obr.9 Rozhodování p i nákupu
Otázka .7: Sledujete údaje na obalech potravin? Údaje na obalech dotazovaní v tšinou tou jen v p ípad , že je zajímá n co konkrétního. Nej ast ji jde, jak sami dodali, o dobu trvanlivosti, n jaké látky, které omezují nebo vylu ují ze svého jídelní ku a podobn . Konkrétn tyto údaje sleduje 45% dotázaných. U potravin, které jsou neznámé, pro ítá obaly 30% respondent . Jsou i tací, jenž se zajímají o složení výrobku pravideln , avšak není jich vysoký podíl, zhruba se jedná o 1/5. Naopak t ch, kte í si informace na
37
obalech potravin ne tou v bec, jsou pouhých 5%, což bych si dovolila hodnotit jako pozitivní zjišt ní. Nej ast jším d vodem toho, že si lidé ne tou údaje je sp ch p i nakupování. Sou asn
jde i o d v ru k výrobci, že by nenabízel škodlivé
produkty.
5.00%
ano, ale zajímám se jen o n které údaje
20.00% 45.00%
ano, ale jen u potravin, které neznám ano, tu si informace na obale vždy
30.00%
ne, informace nesleduje
Obr. 10 Sledování údaj na obalech potravin
Otázka . 8: Je pro Vás údaj o výrobci potravin d ležitý? Na otázku, zda je pro spot ebitele d ležitý údaj o výrobci potravin, kladn odpov d lo 73,33% dotázaných. Z tohoto po tu bylo 26,66% d vodem to, že spot ebitel preferuje
eské výrobky. Zastoupení v této kategorii jsem však
o ekávala ve v tším po tu. Sou asn 26,67% odpov d lo, že jim je jedno kdo výrobek vyrobil a neberou tuto informaci v potaz.
38
ano, zajímá mne, kdo potravinu vyrobil
26,67% 46,67%
ano, preferuji eské výrobky ne, je mi jedno kdo výrobek vyrobil
26,66%
Obr. 11 D ležitost informace o výrobci
Otázka . 9: Které informace o potravinách Vás zajímají nejvíce? Podle získaných odpov dí se lidé nejvíce zajímají, jak bylo uvedeno i v jedné z p edchozích odpov dí, o datum spot eby potravin. Tém
67%
dotázaných považuje tuto informaci za velmi významnou. N kte í by krátkou dobu trvanlivosti netolerovali ani v p ípad nižší ceny. Je-li na výb r, vezmou si potraviny, které jsou vyrobeny pozd ji. N co p es polovinu dotázaných si složení výrobku zjistí jen orienta n . Jako p íklad bych jmenovala dobu trvanlivosti, obsah aditiv, zda není výrobek pro zvláštní výživu, zda neobsahuje náhradní sladidla a jiné. Podrobn ji se o aditiva zajímá n co p es tvrtinu dotázaných, p esn ji 26,67%. Zjiš ují si z obalu, zda výrobek obsahuje aditiva, která v potravinách odmítají, která tolerují a která uznávají. V p ípad
obsahu
p ídatných látek, které jim vadí, si potravinu rozhodn nekoupí. Co se tý e geneticky modifikovaných organism , tím, zda potravina z nich je
i není
vyrobena, vnímá p tina respondent . Rozhodn p ítomnost t chto látek vnímají negativn , proto si hlídají, zda nejsou v potravin obsaženy. Na druhou stranu z celkového po tu dotázaných asi jedna p tina nev d la co jsou geneticky modifikované
organismy.
Energetickou
hodnotu
vnímá
pouze
13,33%
dotázaných. Rizika pta í ch ipky, p ípadn BSE, se obává 6,67% dotázaných. V sou asné dob není tato obava již tolik medializovaná, což má na spot ebitele ur it podstatný vliv.
39
riziko BSE
6,67%
riziko pta í ch ipky
6,67%
energetická hodnota GMO aditiva
13,33% 20,00% 26,67%
celkové orienta ní složení výrobku
53,33%
datum spot eby
66,67%
0,00% 10,00 20,00 30,00 40,00 50,00 60,00 70,00 80,00 90,00 100,00 % % % % % % % % % %
Obr. 12 D ležitost zjiš ovaných informací
Otázka . 10: Jsou pro Vás údaje na obale srozumitelné? Jak lze vy íst z grafu, nejvíce respondent se domnívá, že informace na obalech jsou uvedeny velmi malým a ne itelným písmem, p i emž obsah údaj je pro n srozumitelný. Myslí si to 46,67%. Dalších 33,33% respondent uvedlo, že informacím rozumí a zbylých 20% p iznalo, že ob as jim nejsou n které pojmy zcela jasné.
srozumitelné, ale asto velmi malým a ne itelným písmem
20.00% 46.67%
33.33%
rozumím všemu, co je na obalech ob as n
Obr.13 Srozumitelnost informací na obalech
40
emu nerozumím
Otázka . 11: Sledujete p i nákupu potravin dobu použitelnosti a dobu minimální trvanlivosti? Otázka zda dotazovaní kontrolují údaje týkající se doby trvanlivosti, podle p edchozích odpov dí, jen potvrdila, že tyto informace sleduje p evážná v tšina spot ebitel . Z toho polovina dotázaných údaj kontroluje vždy.
ano, vždy
6.67%
40.00%
53.33%
ano, ale ob as nekontroluji v rychlosti ne, nesleduji
Obr. 14 Sledování doby použitelnosti
Otázka
. 12: Kontrolujete u potravin, které skladujete doma dobu
spot eby? Graf znázor uje, že v tšina dotázaných dobu trvanlivosti pr b žn kontroluje i na potravinách, které mají nakoupeny doma. Tém kontroluje p ed použitím výrobk
jedna t etina ji
vždy. Více než polovina, tedy 64,29%,
kontroluje pouze u rizikových a snadno se kazicích potravin. V bec dobu použitelnosti nehlídá 7,14%.
41
7.14%
28.57% vždy jen u rizikokvých potravin nesleduji
64.29%
Obr. 15 Kontrola doby spot eby u potravin doma
Otázka . 13: Nakolik Vás ovlivní údaje na obalech potravin? Z respondent
se nechá informacemi z obalu ovlivnit tém
47%
dotázaných. Zhruba 40% odpov d lo, že je údaje neovlivní, pokud je doty ný rozhodnutý, že si zboží koupí. 13% odpov dí bylo, že se nenechá ovlivnit v bec. Pravd podobn jde do jisté míry o zvyklost.
Otázka . 14: Jaký je Váš vztah k potravinovým aditiv m, tzv. é k m? Graf znázor uje vztah spot ebitel
k aditiv m. P ibližn jedna t etina
dotázaných nemá ned v ru v p ídatné látky, které bývají
asto ozna eny
záhadnými kódy písmene E. Další t etina v í výrobci, že jsou n která aditiva pot ebná a nejsou škodlivá. Zhruba jedna tvrtina se domnívá, že p ed použitím do potravin byly látky ádn prov eny a nemohou být zdraví škodlivé. P ibližn 7% dotázaných se o aditiva nijak blíže nezajímá.
42
ne eším to
6.67%
jsou to chemické látky, snažím se je omezovat
33.33% 33.33%
v ím výrobci, že když je dává do potravin, nejsou škodlivé 26.67%
n které jsou pot eba pro konzervaci, nevadí mi
Obr. 16 Vztah spot ebitele k aditiv m
Otázka . 15: Jakým zp sobem by m la být uvedena na obalech aditiva? Respondenti by byli spokojeni tém
v 67% kdyby byly aditiva na obalech
uvád na nejen s kódem E, ale i s názvem látky. Napl ovalo by je to i v tší d v rou v i výrobci, že nabízí v tší informovanost a kontrolu. 20% je spokojeno pouze s kódem p ídatných látek. Bu znají název látky nebo by si jej sami zjistili. P ibližn 13% uvedlo, že je pot ebný hlavn název látky. Poskytuje i názorn jší informaci než samotný kód.
13.33%
20.00% sta í kód oba údaje, kód i název jen název látky
66.67%
Obr. 17 Uvedení aditiv na obalech
43
Otázka . 16: Jaká je podle Vás jakost a bezpe nost tuzemských potravin ve srovnání s potravinami vyrobenými v jiných státech EU? Z grafu je patrné, že všichni dotázaní d v ují
eským výrobk m
do vysoké míry. 53% hodnotí eské potraviny ve srovnání se zahrani ními jako bezpe n jší i kvalitn jší. 40% vidí eské i zahrani ní výrobky na stejné úrovni. 7% hodnotí kvalitu u eského zboží na vyšší úrovni, p i emž bezpe nost vnímá na stejné úrovni. Žádný z respondent nehodnotil eské výrobky ani po stránce bezpe nosti ani po stránce kvality jako horší ve srovnání se zahrani ními výrobky. Považuji to za velice pozitivní zjišt ní.
u eských je bezpe nost i kvalita vyšší
7%
eské a zahrani ní srovnatelné 40%
53%
bezpe nost stejná, eské kvalitn jší
Obr. 18 Srovnání eských a zahrani ních potravin
Otázka
. 17: Ovlivnily Vás p ípady nálezu listerií p i nakupování
potravin? Nález listerií v potravinách spot ebitele z velké
ásti neovlivnily p i
nákupu jídla. 60% se problémem nezabývalo v bec, dalších 27% si výrobky koupilo v p ípad , že se jim potraviny jevily jako nezávadné. Pouze 13% p estalo rizikové potraviny kupovat.
44
neovlivnily, vím kde jsou, ale ne eším to
27%
ovlivnily, nekupuji to 60%
13%
ano, ale jsou-li výr.v po ádku, koupím je
Obr. 19 Ovlivn ní spot ebitele nálezy listerií
Otázka . 18: Jsou potraviny, které nekupujete v bec? Ve v tšin p ípad si ur ité potraviny respondenti nekupují z d vodu, že jim nechutnají. Takovou odpov nemén
uvedlo 93% odpovídajících. Jako další d vod,
etný, je cena výrobk . Tém
87% uvedlo, že pokud si nekupují n jaké
potraviny, je to ovlivn no jejich výší ceny. Jedná se p edevším o výrobky, jako jsou exotické ryby, zna kové cukrovinky a podobn . Ze zdravotních nebo zvykových d vod si n jaké potraviny nem že nebo nechce dop át n co málo p es 13% dotázaných - nap íklad maso kv li vegetariánství i z náboženských d vod .
zdravotní d vod, zvyk
13.33%
co je drahé
86.67%
93.33%
co mi nechutná
0.00%
20.00%
40.00%
60.00%
Obr. 20 D vod nekupování n kterých potravin
45
80.00%
100.00%
Otázka
. 19:
íká Vám n co ozna ení „geneticky modifikované
potraviny“? Z celkového po tu se s tímto pojmem setkalo 80% dotázaných. Informace se dozv d li p edevším z médií nebo si je sami vyhledali na internetu. 20% dotázaných se s tímto termínem nesetkalo ješt v bec.
Otázka . 20: Kupujete biopotraviny? K biopotravinám mají všichni dotazování kladný vztah, žádný z nich je zásadn neodmítá. Ale p itom 67% z nich si je nekupuje v bec, protože jsou pro n
cenov
nedostupné. Zhruba jedna t etina si je dop ává pouze ob as,
p íležitostn a jen n jaké typy potravin.
33% ob as v bec 67%
Obr. 21 Nakupování biopotravin
Otázka . 21: Je pro Vás p i výb ru potravin rozhodující i materiál obalu výrobku? Podle níže zobrazeného grafu vyplývá, že obal berou dotazovaní v potaz p edevším z praktického hlediska. Uvedlo tak 47%. Jedná se hlavn o lehkost obal , snadn jší manipulaci, lidé neradi vrací sklen né obaly. Pouhých 13% se
46
rozhoduje na základ ekologického hlediska. Mnohdy ale jsou takovéto potraviny dražší nebo ekologické obaly nedostate n chrání potravinu. 40% respondent však na obaly nehledí a nakupuje na základ jiných preferencí.
40%
47%
praktické hledisko ekologické hledisko není zásadn rozhodující
13%
Obr. 22 Vliv obalu výrobku na spot ebitele
Otázka . 22: Zjiš ujete si sami pot ebné informace o potravinách? Všichni dotázaní odpov d li, že se k nim informace dostanou jen v p ípad , že se vyskytnou v médiích. Z toho 53% respondent se spokojí se zprávami z doslechu, nap íklad z televize, p ípadn z okolí od známých a pod. 47% odpov d lo, že si potom sami vyhledávají bližší údaje na internetu nebo v tisku.
6. Diskuze Celkov bylo osloveno 68 respondent . Všichni z oslovených se b žn setkávají s nákupem potravin. Lidé se p evážn rozhodují na základ svých poznatk a návyk . I od toho se odvíjí vnímání informace na potravinách.
47
Ur itou
ást dotazník
jsem vypl ovala s lidmi v jednom brn nském
supermarketu. Byla tu ást takových, kte í se tématu podivovali, n kte í si na n j as ud lat necht li. Ale byli i tací, jenž rádi informace poskytli a naopak uvedli, že by se tento typ tématu ešit m l. Tito lidé pat ili do skupiny dotázaných, jenž se o informace na potravinách zajímají. Kdo m l n kdy pot ebu zjiš ovat složení výrobk , a už ze zdravotních d vod nebo aby byl informován o tom, co jí, p ijde mu samoz ejmé, že bere tyto údaje v potaz. Jiní byli zvyklí kupovat konkrétní typy výrobk , proto se o jiné informace moc nezajímají nebo nechávají rozhodnutí na n kom jiném. Také n kdy tou informace u produkt , které jsou pro n nové a neznámé. Ve v tšin p ípad však jen orienta n ohledn složení – tedy p íchut , druhu apod. Mnozí si též st žují na ne itelnost informací na obalech. Než by si však informace v obchodech luštili a brali s sebou krom pen ženky také brýle, rad ji d v ují výrobc m, p edešlým zkušenostem a referencím od druhých. Údaje o potravinách sledují v nejv tší mí e i rozsahu lidé, kte í se tak musí rozhodovat kv li zdraví nebo rodi e malých d tí, jenž poci ují jistou odpov dnost za jejich stravování. V tšinou nákupy v rodinách obstarávají ženy a u v tších nákup
jsou p ítomni i muži. Velká
ást dotázaných by se ráda stravovala
zdrav ji, a obohatila své jídelní ky o zdrav jší a kvalitn jší potraviny. Avšak tento zp sob života je nákladn jší. Biopotraviny si pravideln nekupuje žádný z respondent , práv z tohoto d vodu. Pro kompletní pojetí tohoto problému by bylo pot eba provést pr zkum na v tším množství respondent z r zných obcí
eské republiky. Bylo by to však
asov mnohem náro n jší. Rozhodn by to p ineslo p esn jší výsledky. P esto se domnívám, že konkrétní záv ry, kterých jsem dosáhla, p ináší jisté poznatky, jenž jsou jistým p ínosem a zajímavostí. Problém by se dalo pojmout také z mnoha dalších hledisek, jako je nap íklad zam ení na konkrétní potravinu, místo prodeje nebo vlivy p i rozhodování v pr b hu nakupování. Také by bylo zajímavé zkoumání z hlediska chování spot ebitele, jeho preference a zvyklosti, p ípadn vliv reklamy a jiné. Pr zkum by mohl být proveden nejen z hlediska subjektivního hodnocení
48
spot ebitel , ale i v rámci výzkumu p ímo u obchodník , mít statistické informace o prodeji konkrétního zboží, zna ek, jak se vyvíjí poptávka, na em je závislá. Zde je však otázka, jestli by byly obchodní
et zce ochotny poskytnout
požadované informace, i když by jim mohl být pr zkum ku prosp chu. Takové výsledky by se jednozna n mohly uplatnit v praxi. Stále je mnoho variant dalších úhl pohled na dané téma, které už se však t mito záležitostmi zabývají do v tší hloubky a bylo by pot eba prostudovat další literaturu, pomocí které bych postupovala p i zjiš ování informací a analýze výsledk .
7. Záv r Spot ebitel má možnost pátrat po informacích, zjistit co ozna ení výrobk znamená, jaký to má pro n j význam. Zákon ukládá, jaké údaje musí být povinn na obale a jaké se na etiket naopak objevit nesmí. Ozna ení údaji na obale potraviny musí být pro spot ebitele srozumitelné, snadno itelné a nezakryté, uvedené na viditelném míst .
asto se však setkáváme s tím, že veškeré
informace o složení výrobku jsou malým a pro mnohé tím pádem ne itelným písmem. P itom práv
tyto údaje nám mají pomáhat p i výb ru vhodných
potravin. Pro zdravé stravování je znalost o nutri ním složení potravin nezbytný prvek. Jak uvedl EUFIC (z angl. European Food Information Council – Evropská rada pro informace o potravinách), na základ anket, které probíhaly ve Francii, N mecku, Itálii a Spojeném království, byly zjišt ny poznatky, že spot ebitelé rozumí výhodám zdravé výživy a ke zdravému a vyrovnanému stravování p istupují pozitivn . Také však bylo zjišt no, že lidé mnohdy nerozumí terminologii užívané na etiketách. Proto v tšinou nevyužívají dlouhý seznam íselných údaj na etiket p i zajiš ování zdravých pokrm . P esto lidé v í, že údaje na etiketách jsou p esné a pravdivé, není v tom pochybnost o d v e. Jde p edevším o nesprávnou vzájemnou komunikaci výrobce a spot ebitele. Nutri ní
49
hodnoty se asto zam ují se seznamem obsažených p ísad a složek, což nelze využít p i procesu rozhodování b hem nákupu. Etikety by p edevším m ly sloužit jako zdroj pot ebných informací. Sou asn však jednou z funkcí obalu je i prezentování výrobku a simulace kupujících ke koupi. Proto je nutný kompromis, který by vyhovoval výrobci i spot ebiteli. Další z možností je i rozší ení kampan , která by sloužila pro rozší ení znalostí o výživ . Realizace snadn jšího p ístupu spot ebitele k informacím by byla zna ným p ínosem pro každého, kdo má zájem o zvýšení kvality svého stravování.
8. Použitá literatura [1] VYSEKALOVÁ, J. Psychologie spot ebitele. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 284 s. ISBN 80-247-0393-9. [2] FORET, M., PROCHÁZKA, P., URBÁNEK, T. Marketing - základy a principy, 1. vydání Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-722-6888-0. [3] MICHALOVÁ, I. Zna ky a informace na potravinách. 1. vyd Praha: Sdružení eských spot ebitel , 2006. ISBN 80-239-6652-9. [4] FORET, M., STÁVKOVÁ, J. Marketingový výzkum. Jak poznávat své zákazníky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 160 s. ISBN 80-247-0385-8. [5] KOMPRDA, T. Legislativa a kontrola potravin. 1. vyd. Brno: Mendlova zem d lská a lesnická univerzita v Brn , 1999. 172 s. ISBN 80-7157-360-4. [6] PEŠEK, M. Potraviná ské zbožíznalství. 1. vyd. eské Bud jovice: Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích, 2000. 175 s. ISBN 80-7040-399-3. [7] KRAJ OVÁ, J. Zbožíznalství. 3.vyd. Praha: Vysoká škole hotelová v Praze 8, 2005. 251s. ISBN 80-86578-51-8.
50
[8] STÁVKOVÁ, J., DUFEK, J. Marketingový výzkum. 2. p epracované vydání Brno: Mendlova zem d lská a lesnická univerzita v Brn , 2004. 191 s. ISBN 80-7157-795-2 [9] Minipr vodce zna ením potravin - Senzazdrav [online]. Dostupné na WWW:
. [10] Informa ní centrum bezpe nosti potravin [online]. Dostupné na WWW: . [11] Spot ebitel.cz [online]. Dostupné na WWW: . [12] Biopotraviny [online]. Dostupné na WWW: . Zákon . 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích [13] Evropská rada pro informace o potravinách [online]. Dostupné na WWW: . [14] Státní zem d lská a potraviná ská inspekce [online]. Dostupné na WWW: .
51
9. Dotazník Dobrý den, dotazník, který Vám p edkládám slouží pro zpracování bakalá ské práce. Cílem je zjistit, jaký má význam zna ení potraviná ského zboží pro spot ebitele. Dotazník je zcela anonymní a získané údaje budou použity výhradn pro studijní ú ely. Zak ížkujte, prosím, odpov (pop . více odpov dí), která co nejvýstižn ji vyjad uje Váš názor. M žete p idat i komentá na volné ádky pod otázkami (v p ípad nedostatku místa lze i na konec dotazníku). P edem Vám d kuji za spolupráci a as, který budete v novat vypln ní dotazníku. Eva Be ková, studentka PEF, MZLU v Brn 1. Chodíte nakupovat potraviny? ano ne 2. Jak asto nakupujete potraviny?
3. Do jaké míry rozhodujete p i nákupu potravin? vše rozhoduji sám/sama (pro celou domácnost) nap l s partnerem - podle toho kdo jde nakoupit, ale i p i spole ném nákupu se podílíme oba (nebo s n kým jiným spole n - s kým?) rozhoduje za mne n kdo jiný kdo a nakolik?
4. Kde nakupujete? dávám p ednost nákup m v supermarketech a hypermarketech nakupuji v menších obchodech v tšinu potravin nakupuji v hypermarketu, ale maso a pe ivo kupuji v pekárn a masn velké nákupy d lám v hypermarketu, ale malé nákupy v lokálním obchod ve specializovaných obchodech s biopotravinami jinde:
52
5. Jaké potraviny nakupujete nej ast ji? (ur it po adí)
6. Podle eho se ve v tšin p ípad potravin? (m žete rozepsat možnosti)
rozhodujete p i nákupu a výb ru
co je pot eba koupit na co mám chu podle složení výrobku podle ceny oblíbená zna ka/druh zboží jiné:
7.
a) Sledujete údaje na obalech potravin? (P i výb ru kladné odpov di p ejd te
na otázku 8.)
ano tu si informace na obale vždy, chci v d t, co si kupuji ano, ale jen u potravin, které neznám ano, ale ne vždy; když sp chám, tak se na obal moc nedívám ano, ale zajímají m jen n které údaje, nap . doba použitelnosti ne, informace na obale nesleduji – prosím odpov zte i na ást b) b) Pokud údaje nesledujete, uve te pro : nezajímá mne to informace jsou ne itelné nerozumím jim d v uji výrobci, zna ce, obchodu není na to as jiné:
53
8. Je pro Vás údaj o výrobci potravin d ležitý? ano, zajímá m , kdo potravinu vyrobil ano, protože preferuji eské výrobky ne, je mi jedno, kdo výrobek vyrobil
9. Jaké informace o potravinách Vás zajímají nejvíce? aditiva (é ka) GMO (geneticky modifikované organismy) cizorodé látky v potravinách pta í ch ipka, BSE (možné riziko nákazy) doba trvanlivosti, použitelnosti energetická hodnota celkové složení výrobku – jen orienta n zem p vodu název výrobce nutri ní hodnota potravin nezajímám se jiné:
10. Jsou pro Vás údaje na obale srozumitelné? ano, v tšinou rozumím všemu, co je na obale napsané ano, ale ob as n emu nerozumím ano, jsou srozumitelné, ale asto jsou velmi malým a ne itelným písmem ne, údaj m na obale asto nerozumím
11. Sledujete vždy p i nákupu potravin dobu použitelnosti, p íp. dobu minimální trvanlivosti? ano vždy ano, ale stává se mi, že ve sp chu tyto údaje nezkontroluji ne, tyto údaje nesleduji
54
12. Kontrolujete u potravin, které skladujete doma, dobu spot eby, p íp. minimální trvanlivosti? ano, vždy pouze u rizikových potravin, jako jsou sýry, jogurty, salámy, cukrá ské a lah dká ské výrobky ne, nesleduji
13. Nakolik Vás ovlivní údaje na obalech potravin? ur it ano spíše ano neovlivní mne, pokud si zboží chci koupit spíše ne ur it ne
14. Jaký je váš vztah k potravinovým aditiv m, tzv. é k m? jsou to chemické látky, které mohou poškozovat organismus, bojím se jich a snažím se nakupovat potraviny bez t chto látek nevím sice co to je, ale kódy na obale vzbuzují mou ned v ru nevadí mi, ne eším to myslím, že n které potraviny obsahují p írodní toxiny, které jsou mnohem nebezpe n jší než jsou aditivní látky jsou to látky, které jsou pot eba kv li trvanlivosti potravin, nevadí mi jiný názor:
55
15. Jakým zp sobem by m la být uvedena na obalech aditiva? na obale by m l být uveden název látky, kód E mi nic ne ekne na obale mi sta í kód E; pokud je uveden, tak mám jistotu, že látka pošla p ed použitím hodnocením bezpe nosti na obale by m ly být uvedeny ob informace, jak E kódy, tak názvy
16. Jaká je podle Vás jakost a bezpe nost tuzemských potravin ve srovnání s potravinami vyrobenými v jiných státech EU? bezpe nost i kvalita jsou u eských potravin nižší bezpe nost i kvalita jsou u eských potravin vyšší bezpe nost je stejná, kvalita u eských potravin nižší bezpe nost je stejná, kvalita u eských potravin vyšší kvalita je stejná bezpe nost u eských potravin nižší kvalita je stejná bezpe nost u eských potravin vyšší bezpe nost i kvalita jsou u eských i zahrani ních potravin stejné
17. Ovlivnily Vás p ípady nálezu listerií p i nakupování potravin? ano, ur it , nekupuji plís ové a zrající sýry, lah dká ské výrobky a uzeniny ano, ale ne p i výb ru potravin, rizikové výrobky si dop ávám. Spíš si všímám, zda obchody, ve kterých nakupuji dodržují podmínky skladování, hlídám si data spot eb, maso a dr bež dob e va ím, dodržuji hygienická pravidla, d kladn omývám ovoce a zeleninu ne, vím sice, kde listerie teoreticky mohou být, ale nebojím se jich a konzumuji i rizikové nevím, v jakých potravinách se mohou listerie vyskytovat potraviny
56
18. Jsou potraviny, které nekupujete v bec? Pro ?
19. íká Vám n co ozna ení „geneticky modifikované potraviny“? ano ne Pokud ano, odkud jste se o tom dozv d li (zám rn i náhodn )?
20.
a) Jaký je Váš názor na biopotraviny pozitivní neutrální negativní b) Kupujete biopotraviny? kupuji pravideln kupuji ob as nekupuji v bec nekupuji, nevyhovuje mi cena biopotravin
21. Je pro Vás p i výb ru potravin rozhodující i materiál obalu výrobku? Nakolik? (ovlivní Vás spíše vzhled nebo materiál - z ekologických i praktických d vod , nebo Vás neovlivní nic z uvedeného?)
57
22. Zjiš ujete informace ohledn složení potravin, p íp. jejich rizikovost i prosp šnost? když se o n em mluví v televizi nebo píše v novinách, tak jen co kde zaslechnu nebo co si s kým povídám když se o n em mluví nebo píše, najdu si více informací t eba na internetu nebo aktivn ji hledám v novinách sháním informace jen když narazím na n co co si chci up esnit sháním si sám/sama informace ze zajímavosti na internetu nebo v literatu e nesháním informace
Identifika ní údaje: Pohlaví: muž žena V ková kategorie: 14 – 25 26 – 35 36 – 45
46 – 55 56 a více
Po et osob ve spole né domácnosti: 0 osob 1 osoba 2 osoby
3 osoby 4 a více osob
Sociální za azení: student na mate ské dovolené zam stnanec
OSV (podnikatel) d chodce
Velikost obce, ve které žijete: do 5 tis. 6 tis. – 20 tis. 21 tis. – 50 tis.
51 tis. – 100 tis. 101 tis. – 300 tis. nad 300 tis.
58
