ŘETĚZCOVÉ EFEKTY A PROBLÉMY OPTIMALIZACE
ŘETĚZCOVÉ EFEKTY A PROBLÉM OPTIMALIZACE Ve složitějších řetězcích vzniká snadno nežádoucí jev – tzv. řetězcový efekt, který způsobuje dlouhá doba reakce na změny v poptávce. Z toho vyplývá, že řízení předpovědi se neobejde bez předpovědi prodeje. Předpověď je zpravidla vždy pouze subjektivním faktorem a není spolehlivá. Navíc, čím delší je doba reakce, tím menší bude přesnost předpovědi poptávky.
ŘETĚZCOVÉ EFEKTY A PROBLÉM OPTIMALIZACE Tomuto jevu se říká plánovací oprátka. Jediným způsobem, jak se z plánovací oprátky vyvléci, je snížit potřebu času mezi zjištěním poptávky (přijetím objednávky) a dodáním. Dlouhá doba zvyšuje předpoklady, že neplánované chaotické činnosti začnou vytěsňovat činnosti plánované, čímž se doba reakce ještě prodlouží. Tradičně uvažující management ve snaze problému čelit se často uchyluje k požadavku zlepšit předpovědi, předsunout ještě více jejich časový horizont a získat tak delší čas na reakci. To je ve skutečnosti zásadně chybný přístup.
ŘETĚZCOVÉ EFEKTY A PROBLÉMY OPTIMALIZACE Týká se řetězce systému tvořeného výrobním závodem, jeho
distribučním skladem, skladem velkoobchodu a maloobchodem. Ve všech článcích tohoto řetězce se udržují zásoby. Pokud není dostatek požadovaného zboží v maloobchodu, shromažďují se tam objednávky tři dny; následně jsou odeslány velkoobchodu. Cesta do VO trvá půl dne; dva dny jsou zde opět shromažďovány a dalšího půl dne jsou na cestě k výrobci. Výrobní závod potřebuje osm dní ke zpracování ve výrobě a v distribučním skladu. Teprve pak zboží prochází distribučním kanálem přes maloobchod k zákazníkům. Celý cyklus trvá osmnáct dnů. Systém je stabilní a jeho fungování je spolehlivé za předpokladu konstantní velikosti dodávek. Pokud vzroste prodej o 10%, systém reaguje zvýšením výroby o 40% a pak jejím omezením o 30%, a následně dochází znovu ke zvýšení výroby.
ŘETĚZCOVÉ EFEKTY A PROBLÉMY OPTIMALIZACE K tomuto rozkmitání dochází proto, že výrobnímu závodu přichází informace dlouho po odeznění události, která informaci vyvolala, protože předcházející články informace napřed shromažďují a teprve následně je předávají dále. V okamžiku, kdy informace došla do výrobního závodu, situace na trhu se již změnila. Stabilizace výroby na úrovni vyšší trvá v daném případě téměř pět let. Častější jsou případy náhodného kolísání prodeje. Jejich simulací se ukázalo, že reakce závodu se ustálila na určité periodě, doby reakce byla přibližně 56 týdnů.
ŘETĚZCOVÉ EFEKTY A PROBLÉMY OPTIMALIZACE Efekt zesílení je nejcitlivější u nadnárodní společnosti, kde se klasické logistické procesy ukázaly být neúčinné, a proto se poukazuje na potřebu holististického přístupu k řízení jejich logistických řetězců. S ekonomickými výkyvy je třeba počítat jako s nevyhnutelným jevem, jehož nebezpečí se šíří do stále většího počtu sektorů ekonomiky. Citlivost velkých společností je třeba posuzovat z pohledu jednak celého mnohačlánkového globálního či panevropského řetězce a vedle toho i z pohledu jednoho každého článku takového řetězce. V prvním případě, čím vzdálenější od konečných zákazníků je posuzovaný článek, tím hůře na tom je, neboť tím větší jsou výkyvy v poptávce, jimž je vystaven.
ŘETĚZCOVÉ EFEKTY A PROBLÉMY OPTIMALIZACE Dobře patrné je to na příkladu logistického řetězce v elektronickém průmyslu. Důsledky, které článek zakouší, jsou kumulací časového prodlení, deformace řízení a pohybu zásob v předcházejících článcích řetězce. Hlavními faktory vedoucími k efektu zesílení jsou: způsob vnímání poptávky, vnitřní citlivost článku, vzdálenost od trhu, způsoby výroby a distribuce, způsob práce s informacemi, problém nadbytečných zásob, a poměr mezi domnělou a skutečnou dodávkou.
Specifika Při integraci logistického řetězce je
nutné vyřešit problém rozhraní mezi tradičně odlišně řízenými částmi řetězce. Obvykle se jedná o rozhraní mezi výrobní (včetně zásobovací) části řetězce, pořizovací částí a distribuční částí logistického řetězce.
DRP I Pro podporu naznačeného procesu jsou celosvětově nejvíce rozšířeny dva počítačové systémy: 1. DRP I a DRP II. Pro plánování distribučních potřeb je určen Distribution Reqirements Planning – DRP I. Tento systém dává přehled pro plánování zásob v centrálním distribučním skladu, čili předpoklady pro výpočet potřebné kapacity skladu, event. počtu technických prostředků a pracovníků ve skladu. Při stanovení kapacity skladu poskytuje také údaje o tvorbě paletových jednotek pro jednotlivé výrobkové položky v závislosti na distribučním balení výrobků.
DRP II Jedná se o systém rozšířený na celou skladovací síť, tj. na centrální sklad i na regionální sklady, systém plánování distribučních zdrojů - DRP II. Dává možnost řídit toky v distribuční síti jako celku. Pro centrální sklad propočítává a plánuje, které výrobkové položky, kdy a v jakém množství expedovat do regionálních skladů tak, aby se předešlo vytváření nadměrných zásob a aby nemohlo dojít k vyčerpání zásob . Zásoby mezi regionálními sklady lze v případě potřeby i přerozdělovat.
MRP I a II 2. Pro plánování výrobních zdrojů se využívá Manufacturing Resource Planning. MRP II vznikl ze systému pro plánování požadavků na materiál – Manufacturing Requirements Planning. MRP I se používal koncem 60. let a v 70. letech pro přesné plánování řízení výroby na podkladě kusovníků, definujících z kolika a jakých meziproduktů (komponentů) sestává konečný výrobek a z kolika a jakých dílů sestává každý meziprodukt; v dalším vývoji byl systém MRP I rozšířen o další funkce a sice o dílenské plánování a kapacitní plánování.
MRP II Dále byl rozšířen o nákup. Systém je rovněž obohacený o zpětnou vazbu mezi plánovací a výkonnou úrovní. Systém MRP II vznikl dalším rozšíření o funkce odbytu, financování a vývoj, případně o další funkce.
Současná konfigurace MRP II umožňuje predikovat poptávku, strategicky plánovat poptávku, strategicky plánovat odbyt a marketing, řídit odbyt a vyřizovat a objednávky, plánovat výrobní zdroje a sestavovat výrobní plán a na podkladě kusovníků plánovat potřebu materiálu.
MRP II Napomáhá regulovat zásoby materiálu a řídit skladové operace, plánovat kapacity, plánovat termíny a řídit přidělování výrobních úkolů do výroby, operativně řídit výrobní procesy, spravovat výrobní postupy a data o výrobních prostředcích a provádět výrobkové kalkulace. Nové implementace systému MRP II absorbovaly celou řadu prvků jiných systémů. Z hlediska integrace řízení logistických procesů je významné provázání systému MRP II se systémem DRP II.
MRP II Přesto je systém MRP II silně kritizován, především proto, že termíny výrobních úkolů a jejich velikost jsou systémem stanovovány bez ohledu na skutečné výrobní kapacity, které jsou určovány až dodatečně a nastane-li případ, kdy požadavky překračují kapacity zdrojů, je třeba měnit plán termínů, rozhodovat o rozšíření kapacit, apod. Teprve pak je možné definitivně určit výrobní úkoly a prioritní pravidla pro řízení procesů. Takový postup nezaručuje uspokojivé dosažení optimálního plánu při minimálních nákladech.
DRP Proces plánování distribuce za pomoci systému DRP můžeme popsat následujícím příkladem. Články logistického řetězce jsou regionální sklady, které jsou zásobovány z centrálního skladu a ten odebírá výrobky z výrobního závodu. Předá-li centrální sklad do výrobního plánu svůj požadavek, musí připočítat ještě jeden týden na dodání. Protože výrobní závod bude mít k dispozici pouze část požadovaného množství výrobku, musí příslušné oddělení výroby zahájit produkci požadovaného výrobku ve druhém týdnu, aby příslušné množství předalo k expedici ve třetím týdnu.
Integrované aplikační systémy s modulární strukturou Modul pro odbyt
Podporuje řetězec od zpracování zakázky přes expedici až po fakturaci; pro potřeby operativního řízení odbytových procesů je doplněn informačním systémem odbytu, zaručujícím transparentnost (průhlednost) procesů, umožňujícím pohled do aktuálního stavu, ale i vyvolání potřebných údajů o zákaznících nebo dat pro přípravu odbytových analýz trhu; předpokládá se i používání elektronické výměny dat (EDI) mezi podnikem a zákazníky.
Integrované aplikační systémy s modulární strukturou Modul pro plánování a řízení výroby Je zaměřen na funkce plánování výroby, plánování potřeb materiálu, plánování kapacit a řízení výroby. Do jeho funkčního okruhu patří i údržba základních dat s tím, že veškerá data se pořizují pouze jednou a jsou sdílena všemi navazujícími řídícími články. To umožňuje propojení celého řetězce činností od strategického plánování přes plánování odbytu, plánování výrobního programu, plánování potřeb materiálu až po řízení výroby.
Integrované aplikační systémy s modulární strukturou Modul pro materiálové hospodářství Pokrývá všechny funkce od materiálových dispozic přes nákup, až po evidenci zásob a správu skladů. Lze předpokládat elektronickou výměnu dat a také automatickou identifikaci.
