Švédsko - Podnikatelské prostředí, obchodní zvyklosti a kulturní specifika s možností uplatnění českých subjektů na švédském trhu

Vysoká škola ekonomická Fakulta mezinárodních vztahů Hlavní specializace: Mezinárodní obchod

Název diplomové práce:

Švédsko - Podnikatelské prostředí, obchodní zvyklosti a kulturní specifika s možností uplatnění českých subjektů na švédském trhu

Vypracoval: Martin Jírovec Vedoucí diplomové práce: Ing. Františka Müllerová

Poděkování: Chtěl bych na tomto místě poděkovat panu Peteru Hoffmanovi, vedoucímu prodeje Škoda Auto pro jižní Švédsko, a panu Thomasovi Nilssonovi, výrobci plastových produktů, kteří výraznou měrou pomohli k vytvoření této práce. Dále bych chtěl poděkovat švédským studentům ekonomie – Anna Kunica, Christina Ohlsson, Mikael Sjöholm a Mattias Sjöholm – a dalším Švédům, kteří se podíleli na mém průzkumu a poskytli mi tak cenné informace. V neposlední řadě mé poděkování patří Evě Bendlové, která mi pomáhala se sběrem dat a Světlaně Zeipeltové, která se podílela na konečných výstupech výzkumu. 2

Prohlášení

Prohlašuji, že svou bakalářskou práci na téma „Perspektiva vzájemného obchodu mezi Českou republikou a Švédským královstvím“ jsem vypracoval samostatně. Všechnu použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze, dne 12. listopadu 2007 3

Obsah: Úvod...................................................................................................................................................................5 1.1 Popis Švédska ..............................................................................................................................................7 1.2 Ekonomická charakteristika Švédska.........................................................................................................12 1.2.1 Ekonomický vývoj mezi lety 1980 až 2005 ......................................................................................16 1.2.2 Hospodářský vývoj v roce 2006 a první polovině roku 2007............................................................18 1.4 Struktura švédské ekonomiky ....................................................................................................................21 1.5 Základní sektory švédské ekonomiky ........................................................................................................22 1.5.1 Zemědělství .......................................................................................................................................22 1.5.2 Průmysl..............................................................................................................................................23 1.5.3 Služby................................................................................................................................................26 1.5.4 Stavebnictví a infrastruktura..............................................................................................................28 1.5.5 Energetické zdroje a spotřeba............................................................................................................29 1.3 Teritoriální a komoditní struktura obchodu Švédska .................................................................................31 1.3.1 Teritoriální struktura..........................................................................................................................31 1.3.2 Komoditní struktura...........................................................................................................................33 1.3.3 Finanční sektor ..................................................................................................................................36 2. Obchodní vztahy ČR se Švédskem ..............................................................................................................39 2.1 Smluvní podmínky vzájemného obchodu ............................................................................................39 2.2 Současné obchodní vztahy mezi ČR a Švédském ................................................................................40 2.3 Současná situace ve vzájemném obchodu mezi ČR a Švédském .........................................................42 2.4 Problémy a rizika švédského trhu.........................................................................................................47 2.5 Perspektivní odvětví pro české exportéry.............................................................................................48 2.6 Obchod s Jas-39 Gripen........................................................................................................................51 3. Pohyb kapitálu..............................................................................................................................................53 3.1 Založení společnosti .............................................................................................................................53 3.2 Zadávání veřejných zakázek.................................................................................................................54 3.3 Obchodní spory ....................................................................................................................................55 3.4 Přímé zahraniční investice....................................................................................................................57 3.5 Investice mezi ČR a Švédskem ............................................................................................................59 4. Výzkum........................................................................................................................................................61 4.1 Metodologie..........................................................................................................................................62 4.2 Vzorek respondentů..............................................................................................................................63 4.3 Výsledky – podle návštěvy ČR ............................................................................................................64 4.3 Výsledky – podle věku respondentů.....................................................................................................81 4.4 Závěry a doporučení .............................................................................................................................96 5. Vlastní podnikání - realita ............................................................................................................................99 6. Rozdíly mezi českým a švédským stylem obchodního jednání..................................................................100 6.1 Obchodní zvyklosti švédských obchodních partnerů .........................................................................100 6.2 Mínění Švédů o českých obchodnících a českém stylu obchodního jednání......................................102 6.3 Mínění Švédů o Češích a České republice .........................................................................................104 7. Předpokládaný vývoj švédské ekonomiky .................................................................................................106 Závěr ..............................................................................................................................................................111 Literatura........................................................................................................................................................115 Knižní publikace: .....................................................................................................................................115 Materiály vybraných institucí, periodika a denní tisk: .............................................................................115 Internetové zdroje:....................................................................................................................................116 Přílohy............................................................................................................................................................118

4

Úvod Pro téma perspektivy vzájemného obchodu mezi Českou republikou a Švédským královstvím jsem se rozhodl po absolvování kurzů „Mezinárodní obchodní jednání“ a „Obchodní jednání a diplomatický protokol“; po jejich návštěvování jsem napsal svou bakalářskou práci na podobné téma. Na těchto kurzech mě zaujalo, jak znalost prostředí a zvyků může být důležitá pro uzavření obchodu, že perfektní příprava a kvalitní prezentace nejsou jedinými faktory úspěchu podnikání v jiných zemích. Je také nutné pochopit kulturní rozdílnosti a respektovat národní tradice a zvyky - poté je daleko snazší navázat dlouhodobější a pevnější vztahy a proniknout na zahraniční trhy. Druhým důvodem pro toto téma jsou zkušenosti moje a mé rodiny ze Švédska, kdy jsme měli možnost žít ve Stockholmu a poznat švédskou společnost, názory, postoje, kulturu a tradice země, které jsou pro mne inspirující. Během pobytu navázali rodiče kontakty a přátelství, která trvají již řadu let a utvrzují mě v názorech, které bych chtěl dále uvést. Díky obchodním kontaktům mého otce jsem také měl možnost se několikrát účastnit obchodního jednání a poznat, jak jednání probíhají, na co se zaměřit a čeho se vyvarovat. Další důvod mého výběru je subjektivní. Švédsko je zemí, kterou jsem si velmi oblíbil, kde mám řadu kamarádů, se kterými se každoročně setkávám. Mám tedy možnost sledovat vývoj jejich postojů k České republice, českým výrobkům a dalším aspektům, které jsou spojeny s obchodními zvyklostmi. Neméně důležitým důvodem pro zvolené téma obchodu mezi oběma zeměmi je i můj podíl v české firmě, zaměřené na podnikání v oblasti sportovního zboží. Obchodním partnerem je švédská firma, mám tedy vlastní zkušenosti s obchodním jednáním i s dalšími oblastmi vzájemných vztahů v mezinárodního obchodování. Svou práci bych chtěl rozdělit na dvě části. V první části se chci zaměřit na faktografickou stránku Švédska. Zde bych chtěl obecně charakterizovat Švédské království a jeho ekonomiku. Poté bych rád zmínil ekonomický vývoj země a teritoriální a komoditní strukturu ekonomiky společně s odhadem dalšího vývoje švédské ekonomiky. V závěru prvního oddílu se zaměřím na mezinárodní obchod Švédského království s návazností na vzájemné vztahy mezi ČR a Švédskem. Na konci této části se budu snažit popsat perspektivy vzájemného obchodu. Vycházet budu z informací publikovaných na internetu, v odborné literatuře, z oficiálních statistik a částečně i ze svých zkušeností. 5

Druhá část bude spíše empirická. Myšlenky zde uvedené budou pocházet převážně z mých zkušeností nebo z názorů švédských obchodníků, které jsem měl možnost poznat a se kterými jsem diskutoval. V této části budou uvedeny výsledky mého terénního výzkumu, který byl zaměřen na vnímání České republiky a českých výrobků. Názory a trendy, které budou publikované jsou subjektivní a mohou se rozcházet s názory, které všeobecně panují. Cílem práce je analyzovat současný vzájemný obchod mezi Českou republikou a Švédským královstvím a popsat kvantitativní a kvalitativní vztahy, které mezi oběma zeměmi panují, a možnosti, které se otevírají českým exportérům. Zároveň bych chtěl také naznačit postoje Švédů k České republice, které vyplynuly z výsledků mého výzkumu.

6

1.1 Popis Švédska Švédské království se nachází na severu Evropy, na Skandinávském poloostrově a sousedí s Finskem a Norskem. Švédsko je rozlohou velká země, zaujímá 449 964 km2, z toho tvoří země 91,326 % a 8,674 % vodní plochy. Nezávislost Švédska se datuje k 6. červnu 1523. Hlavou státu je král Carl XVI Gustaf, který dosedl na švédský trůn 15. září 1973. Nástupníkem trůnu je princezna Victoria Ingrid Alice Desiree. Protože Švédské království je již od roku 1809 konstituční monarchií, je králova úloha pouze formální a král reprezentuje stát symbolicky navenek. Země je vedena vládou, v jejímž čele stojí premiér. Současný premiér Frederik Reinfeldt, konzervativec ze strany umírněných, zvolený parlamentem poměrem 175 ze 349 hlasů, se stal premiérem 5. října 2006. Funkční období jeho vlády končí v roce 2010, kdy budou vypsány nové volby. V posledních volbách, které se konaly 17. září 2006, získali sociální demokraté 37,2 % hlasů, což jim zaručilo 130 z 349 mandátů v parlamentu. Další politické strany, které se dostaly do parlamentu jsou Moderata Samlingspartiet = Strana umírněných (MS) 97 poslanců, Folkpartiet Liberalerna = Lidová strana liberálů (FP) 28 poslanců, Kristdemokratiska Samhällpartiet = Křesťansko-demokratická strana (KdS) 24 poslanců, Vänsterpartiet = Strana levice (VP) 22 poslanců, Centerpartiet = Strana středu (CP) 29 poslanců a Miljöpartiet de Gröna = Strana zelených (MpG) 19 poslanců. Sociálnědemokratická strana vedla Švédsko od konce první světové války (1920) až do současnosti, s 9ti letou výjimkou, kdy mezi lety 1976 – 1982 vedl Švédsko Thorbjörn Fälldin ze Strany středu a mezi lety 1991 – 1994, kdy vládla pravicově konzervativní menšinová vláda Carla Bildta, která se zasloužila o privatizaci, rozpuštění státních monopolů a deregulaci. Ve volbách do švédského Parlamentu (Riksdag) v září 2006 sice nejvíce hlasů získala sociálně demokratická strana, ale pro sestavení vlády se jí nepodařilo získat většinovou podporu ostatních stran. Překvapivě tedy zvítězila středopravá koalice, vedená Frederikem Reinfeldtem, které se podařilo sestavit koaliční vládu ze stran Umírněných (11 ministrů), Strany Středu (4 ministři), Liberální strany (4 ministři) a Křesťanskodemokratické strany (3 ministři). Vůbec poprvé v moderních dějinách tak ve Švédsku vládne pravice, aniž by se přitom jednalo o reakci na probíhající hospodářskou krizi, jako tomu bylo v roce 1976 a 1991. Až na tyto výjimky zemi vládla sociální demokracie 7

nepřetržitě 65 let. K vítězství středopravé koalice přispěla mimo jiné změna ve vedení Konzervativní strany, vynucená předchozími volebními neúspěchy liberálně tržního programu. Konzervativní pragmatici v čele s Frederikem Reinfeldtem se zaměřili především na orientaci strany směrem ke středu, kde se vytvořily příznivé podmínky k posílení pozic zejména poté, co lídr sociálních demokratů Göran Persson manévroval s umírněnými reformami tak dlouho, až mu nezbyl prostor k tomu, aby se vůči středu a jeho nové hospodářské politice dokázal úspěšně vyprofilovat. Göran Perrson se těšil největší přízni veřejnosti po volbách 2002. Následoval sestup během referenda o přijetí eura v roce 2003 a zejména kvůli reakci vlády po katastrofálním úderu tsunami v Indonésii v roce 2004. Jednou z jeho základních strategických chyb ve volbách bylo, že odmítl nezaměstnanost jako klíčové volební téma, a to navzdory tomu, že právě toto téma považují voliči považují za nejdůležitější. Volební porážka jen prohloubila několikaletou krizi v sociální demokracii, o které svědčí také Perrsonovo prohlášení, že hodlá odejít z vedení strany. Vítězství středopravé koalice však rozhodně neznamená konec „sociálního státu“ (ve švédské podobě spíše „státu blahobytu“). Jedná se pouze o to, že voliči vyslali jasný signál o nutnosti provedení dílčích změn (privatizace, snížení nezaměstnanosti a daní), ke kterým švédští sociální demokraté a jejich spojenci nenašli dost sil. Švédské království je velmi liberálním státem, ve kterém se skloubil kapitalismus se sociálními výdobytky, a proto se stalo i oblíbenou imigrantskou zemí. Během jednotlivých konfliktů ve dvacátém století bylo vždy neutrální a přijímalo uprchlíky ze států postižených válkami a jinými konflikty a zároveň se nebálo kritizovat, či utlumit politickou diskuzi, aniž by se muselo bát nějakých odvetných opatření, která by se dotkla jeho ekonomiky. Proto byla také po vstupu Švédska do Evropské unie vláda kritizována, že vstupem ohrožuje neutrální statut země. Švédsko je členem mnoha mezinárodních organizací - pro příklad uvedu OSN, Rada Evropy, OBSE, OECD, EBRD, MMF, Severská ministerská rada či WTO. Aktivně vystupuje a hraje důležitou roli v Severské radě, Radě pro spolupráci zemí regionu Baltského moře a v Radě Barentsova moře. Kromě oficiální účasti v mezinárodních organizacích je Švédsko signatářem řady iniciativ a mezivládních ujednání, oficiálně věnuje mimořádnou pozornost vztahům s Ruskem. Vykonává i funkci depozitáře mezinárodní Konvence o kontrole a označování předmětů ze vzácných kovů. Vzhledem ke své neutralitě Švédsko není členem NATO a ani o členství neuvažuje, nicméně v rámci své obranné politiky s touto organizací spolupracuje. 8

Ve světové politice se Švédsko snaží hrát aktivní roli, zaměřuje se především na podporu mírového řešení mezinárodních konfliktů pod patronací OSN a na rozvojovou pomoc. Jeho diplomacie vystupuje jako zprostředkovatel mírových jednání. V krizových oblastech působí švédské vojenské jednotky v rámci mírových sborů OSN. Ve Stockholmu sídlí Královský výbor pro udělování Nobelovy ceny. Předávání Nobelovy ceny (vždy 10. prosince) patří mezi největší společenské události roku. Ve Švédsku existují dvě úrovně místních samospráv: lokální (municipální) komuny (kommun) a regionální (län), řízené regionálními radami (landsting). Území Švédska je rozděleno na 290 komun a 21 regionů (na způsob našich krajů), z nichž dva mají formu vlastních samospráv: Skåne a Västra Götaland. K 1. lednu 2005 došlo k vytvoření jednotné organizace, která monitoruje zájmy nižších správních celků, poskytuje jim služby, radí a koordinuje jejich aktivity. Úředním jazykem švédština. Mezi další používané jazyky patří všechny severské jazyky spolu s laponštinou, ze světových jazyků je to především angličtina a v menší míře němčina, přičemž němčinu používá především starší část populace. V prosinci roku 2006 žilo na území švédského státu 9 113 257obyvatel1 (4 589 000 žen a 4 523 000 mužů) a podle odhadu dosáhne populace v prosinci 2007 přibližně 9,16 milionů. Z této skutečnosti vyplývá, že přestože je rozloha Švédska přibližně šestinásobná, má méně obyvatel než Česká republika. Převážná většina obyvatel žije v jižní části země, především ve městech. Hustota obyvatel je sice 22,25 obyvatel/km2, avšak na některých místech, zvláště v severní části země, hustota osídlení dosahuje minimálních hodnot. V hlavním městě Stockholmu žije podle údajů z roku 2006 celkem 782 855 obyvatel. Pokud bychom ale zahrnuli i přilehlou aglomeraci, stoupl by počet na 1 803 377 obyvatel, tedy zhruba na 20 % celé populace. Dalšími velkými městy jsou Göteborg (489 757 obyvatel), Malmö (276 244 obyvatel). Nad sto tisíc obyvatel mají taktéž Uppsala, Linköping, Västerås, Örebro, Norrköping, Helsinborg, Jönköping, Umeå, Lund a Borås. Tato skutečnost potvrzuje, že okolo 40 % obyvatel žije jen ve výše zmíněných městech a celková urbanizace dosahuje 83 %. Co se týče národnostního složení tvoří podle oficiálních statistik největší část obyvatel království Švédové - 92,1 %, dále zde žije 2,5 % Finů a asi 20 000 Laponců. Cizinci tvoří 5,4 % počtu obyvatel, což je necelých 0,5 miliónu. Mezi imigranty převažují obyvatelé bývalé Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora 75 tis., Bosna a Hercegovina 53 000), Norska (40 000), Íránu (53 000), Polska (41 000), 1

Viz Příloha 1 9

Řecka a Turecka (32 000), žije zde i asi 7 000 Čechů. Švédsko čelí stejnému problému jako většina vyspělých zemí – vymírání obyvatel. Míra porodnosti dosahuje podle roku 2006 pouze 1,66 dětí na ženu, a i proto patří Švédsko k zemím nuceným „dovážet mozky“, aby populace neklesala. Důvody imigrace do Švédska byly v minulosti převážně politické, v dnešní době však převažuje imigrace ekonomická, a to i proto, že Giniho koeficient rozdělení bohatství dosahuje čísla 25, což patří mezi nejlepší ve světě. V současnosti připadá 1,75 imigranta na 1 000 obyvatel, přičemž v roce 2006 byl absolutní roční přírůstek 30 521 imigrantů, což je o necelou polovinu více než před začátkem tisíciletí. Celkově přírůstek obyvatelstva dosáhl tempa růstu 0,159 %, v absolutním vyjádření 65 505 lidí, z toho necelých 80 % bylo přistěhovalců.2 Zvyšuje se i průměrný věk obyvatel Švédska. V roce 2006 dosáhl průměrný věk u mužů 78,3 let a 82,8 let u žen. Pro rok 2007 činí odhad věku pro muže 78,39 let a 83 let pro ženy. Koncem roku 2006 žilo v zemi 490 254 lidí starších 80ti let, do věkové skupiny 18–64 let spadalo 61,4 % občanů. Švédsko tak patří mezi země s nejdéle žijícím obyvatelstvem, podíl skupiny nad 65 let činí 17,9 %. Současně je i velmi nízká míra dětské úmrtnosti, tvoří 2,76 novorozence na 1 000 obyvatel, což dokazuje i to, že švédské zdravotnictví patří mezi nejlepší na světě. Podle údajů z roku 1979 dosáhla míra gramotnosti 99 % populace a země se tak řadí do světové špičky, i když s přílivem uprchlíků by se situace mohla změnit. Vysokou míru gramotnosti dosahuje Švédsko bezplatnou školní docházkou, která nahradila vzdělávání, které se formovalo především při farnostech. Církev má ve švédské společnosti silné postavení. Protestantská Svenska Kyrkan (Švédská církev) ztratila počátkem roku 2000 svůj statut státní církve, který vydal král Gustav Vasa v roce 1527. Luteránská církev je tak postavena na úroveň ostatním církevním a náboženským společnostem. Duchovní již nejsou služebníky státu, nýbrž jsou ustanovováni církevními obcemi a kláštery. Církev je ve Švédsku jedním z největších vlastníků lesů a akcií. Dosavadní církevní daň, která činila 1,9 % hrubých příjmů církve, byla nahrazena dávkou, která je vybírána od náboženských společností finančním úřadem. Co se týče náboženství, převažuje luteránské vyznání, ke kterému se hlásí 87 % věřících. Okolo 7 % věřících se hlásí k islámu a asi 4 % k vyznání římsko-katolickému. Ostatní náboženství, která stojí za zmínku, jsou pravoslavné, židovské, buddhistické a baptistické.

2

Viz Příloha 2 10

Švédsko a Českou republiku spojuje i název národní měny. V Švédsku je národní měnou švédská koruna (1 SEK = 100 öre). V maloobchodním styku nelze zahraniční měny - kromě eura - používat, avšak banky a směnárny směňují všechny konvertibilní měny. V příhraničních oblastech s Norskem lze platit i norskými korunami. Vyspělost a sociální cítění obyvatel Švédského království je všeobecně známé, ale i přesto stojí za zmínku, že země dlouhodobě patří k nejštědřejším dárcům v rámci mezinárodní rozvojové pomoci – dnes rozvojové spolupráce. Jako hodnocení lze použít i poměr výdaje na pomoc k HDP. Rozpočet vládní rozvojové agentury SIDA pro rok 2007 Geografické a sektorové určení prostředků Afrika Humanitární pomoc a řešení konfliktů Globální rozvojové programy Asie Východní Evropa a střední Asie Nevládní organizace (NGO) Jižní Amerika Výzkum Střední východ a severní Afrika Informace Zvýhodněné úvěry Celkem

Částka (mld. SEK) 4,894 2,045 1,858 1,775 1,429 1,320 1,110 0,962 0,400 0,050 0,050 15,893 Zdroj: www.scb.se

Na rozvojovou pomoc vyčlenilo Švédsko v roce 2007 jako první země z OECD z vlastních prostředků více než 1 % HDP. V absolutním vyjádření dosahuje tato částka hodnoty necelých 16 mld. SEK. Celosvětově pouze čtyři ekonomiky (velké ekonomiky typu USA) věnují na rozvoj jiných zemí v absolutním vyjádření více prostředků. Koncem roku 2006 vláda Švédska rozhodla o změně koncepce rozvojové spolupráce - od roku 2007 se rozvojová politika bude zaměřovat na efektivitu a reálný přínos zemím. Základní strategické cíle nového teritoriálního zaměření švédské mezinárodní rozvojové spolupráce byly stanoveny následovně: - Afrika - snižování chudoby, zmírňování následků konfliktů, boj proti HIV/AIDS a hladu - Evropa (země bývalého SSSR a jihovýchodní Evropy) - přibližování k EU, snižování chudoby, rozvoj demokracie - mír a bezpečnost - pomoc státům sužovaným konflikty a jejich následky - demokracie a lidská práva - demokratický rozvoj v zemích s vážným deficitem demokracie. 11

1.2 Ekonomická charakteristika Švédska Švédsko patří dlouhodobě k nejrozvinutějším a nejúspěšnějším světovým ekonomikám a zajišťuje svým obyvatelům vysoký životní standard a sociální jistoty.

V

celosvětovém měřítku se umísťuje na předních místech srovnávacích ekonomických studií. V posledním komplexním hodnocení indexu kvality života, zveřejněném začátkem roku 2007, je Švédsko uvedeno na 5. místě za Irskem, Švýcarskem, Norskem a Lucemburskem. Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Vývoj HDP

1,17 %

1,85 %

1,50 %

3,6 %

2,9 %

4,5 %

Nezaměstnanost

3,99 %

3,99 %

4,88 %

5,6 %

6,0 %

5,4 %

Import

0,3 %

- 1,0 %

3,0 %

8%

8%

12%

Export

- 2,0 %

0,0 %

3,0 %

9%

11 %

12 % Zdroj: www.scb.se

Švédská ekonomika, stejně jako ekonomiky ostatních menších zemí, je z hlediska udržení své vysoké produktivity a životního standardu vysoce závislá na mezinárodním obchodě. Základní ukazatel růstu HDP dosáhl hodnoty 4,2 %, růst hrubého národního produktu po korekci na počet pracovních dnů dokonce 4,5 %, což svědčí o nejlepších výsledcích hospodářství od roku 1970. V roce 2006 se podílel export na HDP skoro 55 %. Švédsko se zaměřuje především na západní Evropu, kam putuje více než polovina švédského exportu. Přestože počtem obyvatel je Švédsko poměrně malá země, je její ekonomika neobvykle rozdělena. Ekonomika se tradičně opírá o své dvě nejdůležitější suroviny – železnou rudu a dřevo, které stále mají klíčovou úlohu. Dalšími přírodními zdroji, které má Švédsko k dispozici, jsou olovo, měď, zinek, uran, pyrit, zlato, stříbro, arsen a vodní toky. Podíl strojírenského oboru společně s novými technologiemi (hi-tech) se neustále zvyšuje. Švédské hospodářství se opírá o odvětví výroby automobilů a letadel, které se sice dostalo částečně do recese, ale nejnovější výsledky ukazují, že recese se již zastavila a vývoj nabírá pozitivní trend. Dalšími odvětvími švédské ekonomiky jsou průmysl spojený s jaderným programem, vojenský, farmaceutický a telekomunikační průmysl. Mezi nejnovější odvětví náleží dnes oblast informačních technologií. 12

K fungování ekonomiky přispívá též státní rozpočet, který je sestavován jako vyrovnaný a po schválení prochází v dubnu následujícího roku korekcí. Ministerstvo financí připravuje rozpočet v horizontu 3 let, což znamená větší prostor pro plánování investic. V roce 1997 se změnila pravidla pro sestavování státního rozpočtu, která obsahují tříleté nominální stropy. Pro rok 2005 a 2006 byl strop nastaven na 33,9 %, respektive 33,8 % k HDP. Přestože vládní hospodaření skončilo de facto deficitem, vykázaly veřejné finance přebytek díky regionálním rozpočtům. Vládní dluh narostl až do dnešní výše 1,248 bilionu SEK, což odpovídá 47,8 % HDP, nicméně vládě se již podařilo dostat zadlužení pod kontrolu a v současnosti se celkovou sumu daří snižovat. Otázkami státního dluhu se zabývá zvláštní úřad spadající do kompetence Ministerstva financí. Švédský úřad pro národní dluh je výkonnou institucí, která na základě souhlasu parlamentu zplnomocňuje vládu k půjčkám ke krytí deficitu státního rozpočtu. Od roku 2003 se do celkového státního dluhu začaly započítávat i swap operace, které ovlivnily celkový nárůst výše dluhu v daném roce. V současnosti je vládní dluh oceňován podle principů efektivnosti EU - v současné nominální hodnotě. Z údajů agentury Invest in Sweden vyplývá, že investiční aktivita rostla v posledních letech rychlým tempem. Internacionalizace podnikatelského prostředí dosahuje v průměru 50 %, v některých odvětvích jako např. v automobilovém průmyslu až 80 %. Z toho vyplývá, že podmínky vstupu zahraničního kapitálu jsou velmi příznivé a že Švédsko neklade žádné omezující podmínky zahraničnímu kapitálu. Založit podnik či firmu si ve Švédsku může kdokoli, zahraniční subjekty a obyvatelé ze zemí Evropského hospodářského prostoru mohou bez administrativních překážek zakládat společnosti s ručením omezeným, obyvatelé jiných zemí než EU a EFTA musí při zakládání podnikání mít souhlas Švédského patentového a registračního úřadu. Ostatními typy podnikání jsou podobné jako v ČR - neobchodní společnost (Enkelt Bolag), obchodní společnost (Handelsbolag), komanditní společnost (Kommanditbolag), filiálka (Filial) a společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost (Aktiebolag), které se ještě dělí na privátní a veřejné a liší se možností získat kapitál veřejnosti. Základní kapitál pro soukromé obchodní společnosti je stanoven na 100 tis. SEK a pro veřejné na 500 tis. SEK. Investice směřují do Švédska především z důvodů dlouhodobě stabilní a dobře fungující ekonomiky, přední pozice v lize konkurenceschopnosti, inovativnímu prostředí, nízké korporativní dani a silnému tržnímu potenciálu. Podle UNCTAD3 dosáhl objem PZI 3

Viz Příloha 3 a Příloha 4 13

ve Švédsku od roku 1997 do 2006 celkově necelých 275 mld. USD, což zařadilo Švédsko v příjmu PZI na 8. pozici ve světě. Země nabídla zahraničním investorům lukrativní podíly ve firmách telekomunikačního, automobilového a papírenského sektoru. Velký skok představoval rok 2002, kdy švédská

společnost

Vývoj PZI ve Švédsku, Něměcku, Finsku a EU do roku

Telia

koupila finskou Senoru. Další Zdroj: www.scb.se

významné švédské společnosti jsou Volvo, Saab, Ericsson, SAS,

Skanska,

AstraZeneca korporace

Electrolux, a

Nordea.

finanční Za

posledních dvanáct let se příliv Zdroj: Statistiska centralbyrån 2007

zahraničních investic vyvíjel ve

prospěch průmyslu. Zatímco v 90tých letech největší část investic směřovala do sektoru služeb (43 %), pak v novém tisíciletí dominují investice především do chemického průmyslu (28 %) a dopravních vozidel (24 %). Mezi přednosti švédského investičního prostředí patří vysoká výkonnost ekonomiky, inovační podnikatelské prostředí, efektivní trh rizikového kapitálu a dnes i nákladová konkurenceschopnost. Mimo to je Švédsko vstupní branou do ostatních severských zemí a ukazatelem mezinárodního úspěchu, protože ze Švédska pochází mnoho úspěšných společností. Švédsko je typickým státem blahobytu, který se vyznačuje vysokou mírou přerozdělování, což jej řadí do čela tzv. daňové ligy OECD. Tato skutečnost je dána zejména vysokou daňovou zátěží fyzických osob, jež v některých případech dosahuje až 56 %. Výhodami švédského daňového systému jsou efektivnost, transparentnost a snadný přístup k informacím. Zajímavostí je, že daně je možné ve Švédsku přiznat nejen na formuláři nebo elektronicky, ale i telefonicky. Nová vláda se v programovém prohlášení i v návrhu rozpočtového plánu zavázala uskutečnit poměrně rozsáhlé změny daňového systému. Změny budou zaváděny v letech 2007-2008 a mají se týkat především oblasti majetkových daní a přímých daní, jelikož velké švédské korporace začaly přesouvat své centrály do oblastí s nižším zdaněním. Může dojít ke změnám daňové legislativy také z důvodu neplnění rozpočtových příjmů (např. daně z energií, pohonných hmot atd.).

14

Nicméně i přes vysokou transparentnost se švédský daňový systém vyznačuje relativně složitou strukturou a vysokou daňovou kvótou, a proto je kritizován OECD. Ve Švédsku existuje více druhů daní: podniková daň, daň z kapitálového zisku, daň z příjmu fyzických osob, majetková daň, DPH a spotřební daň. Zvláštní daňová pravidla platí pro dividendy a odpisy. Mimo jiné existují různé daňové úlevy. Pro české investory by mohla být zajímavá tzv. daňová úleva na zahraniční klíčový personál. Osoby, které jsou dočasně zaměstnány ve Švédsku, mohou prostřednictvím svého zaměstnavatele požádat o určité úlevy a výjimky z placení daní a sociálních poplatků na dobu až 3 let. Daňové zatížení ve Švédsku je jedno z největších na světě, a to i přes to, že Švédsko patří spolu s Irskem mezi země, které nejrazantněji snížily podnikovou daň. V roce 1980 činila daň 60 %, současná daň je 28 %. Přes některé úpravy zůstává daňový systém stále relativně složitý a je předmětem kritiky OECD. Nicméně současná vláda se snaží daňovou politiku zjednodušit a podpořit tak další ekonomický růst země. Reforma má začít platit od 1. ledna 2008. Přehled švédských daní: podniková daň

28%

patří mezi nejnižší v zemích OECD (může být ještě o něco nižší). Kapitálové zisky jsou zdaňovány jako obchodní příjmy. Tato daň by měla do roku 2010 ještě poklesnout na plánovaných 20 %.

daň z kapitálového zisku

30%

čistý příjem z úroků, dividend a kapitálových výdělků

majetková daň

1,5 %.

„daň z bohatství“ se vztahuje na majetek v minimální výši 1 mil. SEK pro jedince a 2 mil. SEK pro manželské páry. V rámci daňové reformy byla tato daň v roce 2007 zrušena.

daň z přidané hodnoty

25%

v souladu se směrnicemi EU, snížená daň 12 %. Některé položky jsou zdaňovány 6 % (doprava, noviny apod.), vůbec nejsou zdaněny některé služby jako zdravotnictví atd.

daň fyzických osob

28,9 % 34,04 %

při ročním příjmu nad 327.600 SEK platí jednotlivec dalších 20 % a při příjmu nad 441.300 SEK se daň zvyšuje o dalších 5 %

daň z nemovitosti

0,5 - 1,0 %

ze 75 % tržní hodnoty nemovitosti, kterou je třeba každých 6 let nechat ocenit. V rámci daňové reformy by tato daň měla být v od začátku roku 2008 zrušena a nahrazena místním poplatkem.

spotřební daň

spotřební daň se vybírá u některých druhů dováženého zboží. Zvláštní dovozní daní nebo poplatky jsou zatěžovány také vzorky a vzorový materiál.

Švédsko si dlouhodobě udržuje vedoucí pozici také v podílu vynaložených prostředků na výzkum a vývoj k HDP. Podle Institute of Management Development činil tento podíl 4,3 %. V roce 2004 patřilo 1. místo Izraeli, za Švédskem se umístily Finsko (3,4 %), Island (3,1 %), Japonsko (3,1 %) a USA (2,7 %). 15

1.2.1 Ekonomický vývoj mezi lety 1980 až 2005 Podobně jako ostatní vysoce rozvinuté ekonomiky zaznamenalo také Švédsko během některých desetiletí slabší růst HDP. Zatímco v 50tých a 60tých letech byl hospodářský růst 3,3 % resp. 4,6 %, mezi lety 1980 až 2003 byl průměrný nárůst jen okolo 2 % ročně. Tento pomalý růst ekonomiky se projevil i v HDP na obyvatele, který rostl pomaleji než v ostatních zemích. Pokud porovnáme vývoj EU, pak zjistíme, že v roce 1970 překonalo Švédsko průměrný unijní HDP na obyvatele o 24 %, ale v roce 2001 jej převyšovalo pouze o 6 %. V průběhu 80tých let se vyvíjela švédská ekonomika podobně jako ekonomiky ostatních západoevropských zemí. Přesto ve vývoji lze vidět některé rozdíly. Především si Švédsko udrželo, na rozdíl od ostatních zemí, nízkou míru nezaměstnanosti a příjmy a ceny zde rostly nejrychleji. Období mezi lety 1990 a 1993 znamenalo pro švédskou ekonomiku období nejhorší recese od 30tých let. Ukazatel růstu HDP poklesl o 5 % a počet pracovních příležitostí skoro o 10 %. Pokles pracovních míst se promítl do míry nezaměstnanosti, která stoupla na 6,5 %, proto se v této době vláda rozhodla dotovat některá pracovní místa a podpořit přeškolovací program, kterého se účastnilo více než 7 % pracovní síly. Vyšší nezaměstnanost a především nižší produkce vedla k výraznému zhoršení veřejných financí. Pozornost vlády v tomto období se zaměřila na snížení inflace. Po recesi zažila ekonomika oživení a průměrný roční růst HDP mezi lety 1993 a 2005 dosáhl 3,3 %. Vyšší výstup produkce byl spojen s růstem exportu, začala se projevovat konkurenceschopnost švédského průmyslu, který prošel restrukturalizací a kterému pomohla též slábnoucí švédská koruna. Růst exportu byl doprovázen i investováním, které se projevilo nejvíce ve zpracovatelském průmyslu, avšak problémy přetrvávaly v oblasti stavebnictví, které se stále potýkalo s poklesem po krizi na začátku 90tých let minulého století. Také se podařilo snížit spoření domácností, neboť vláda se rozhodla držet nízkou úrokovou míru. Švédská centrální banka snížila do roku 2004 repo sazbu o 2,25 % a i v roce 2005 ji udržovala ve výši 2 %. Takto prováděná monetární politika začala stimulovat hospodářství a domácnosti k vyšší poptávce, která se naplno projevila v roce 2006. V důsledku fiskální politiky se sice na kratší dobu propadl příjem domácností, ale i přesto se podařilo zvýšit soukromou spotřebu, která se orientovala především na investiční statky. Naopak ve veřejném sektoru se projevilo slabé vládní 16

financování v poklesu veřejné spotřeby a snížení stavu zaměstnanců ve veřejném sektoru. Po řadu let platilo, že produkce v soukromém sektoru rostla rychleji v důsledku vyšší produktivity a zvýšení počtu pracovních hodin, avšak počet pracovníků zde nebyl takový, aby mohl vykompenzovat pokles veřejného sektoru z předchozích let. Přesto se počet zaměstnanců během let 1994 až 1997 výrazněji neměnil, ale v následném období mezi lety 1998 až 2001 již vykazuje podstatný nárůst. Situace na trhu práce během let 2002 a 2003 se zhoršila, protože se na trhu odrazilo celosvětové zpomalení ekonomik. Od poloviny 90tých let prošla švédská ekonomika řadou výrazných změn, které se projevily v kladných ukazatelích ekonomického růstu, a to především díky vládnímu financování, zavedení nízko-inflační politiky a investováním do vzdělávání a podnikání. Jako perspektivní odvětví se ukázaly telekomunikace společně s průmyslem informačních technologií, ve kterých se Švédsko řadí do světové špičky. Pro další pokračování růstu se jeví jako bezpodmínečně nutné zajistit stabilní přebytek veřejného sektoru tak, že spotřeba zůstane ve vytyčených mezích pro vládní výdaje. V lednu 2000 vyslovila vláda Švédska souhlas pro účast v Evropské měnové unii a nejpozději do roku 2005 mělo být zavedeno euro. S podepsáním Maastrichtských dohod se sice země zavázala zavést euro, ale vládnoucí sociální demokracie vstup do měnové unie stále odmítala, protože ve straně na tuto otázku nepanoval jednotný názor. Švédská politika byla proto kritizována orgány EU. Důležitým faktorem pro přijetí eura je kromě splnění přístupových kritérií nutný souhlas obyvatelstva, které má v této otázce rozhodnout. Švédští voliči se 14. září 2003 vyslovili proti zavedení eura, takže Švédsko spolu s Dánskem a Velkou Británii zachovalo národní měnu. Další referendum ohledně přijetí eura se má konat v roce 2008. Ve společnosti však zatím přetrvává negativní názor na zavedení eura a ani obliba evropské unie nedosahuje dobrých výsledků. Pro zavedení eura by se voliči mohli vyslovit, pokud kurz SEK vůči euru bude klesat. V lednu 2005 zasáhl Skandinávský poloostrov hurikán Gudrun, který napáchal na porostu země katastrofální škody, odhadnuté na 16 mld. SEK. Podle odhadů mělo být zničeno na 80 % roční potřeby, tedy asi 70 mil. m3 dřeva; dřevozpracující průmysl, kterému patřilo sedmé místo ve světové produkci papíru a celulózy, byl tím ovlivněn na další 3 až 4 roky. V současné době je pro Švédsko důležité vypořádat se s rostoucími cenami nerostných surovin - především železa, energie a ropy, jejíž cena je tlačena poptávkou Indie a Činy, a proto koncem roku 2007 atakuje psychologickou bariéru 100 USD za barel. 17

Z těchto důvodu se švédský kabinet rozhodl naplánovat a postupně implementovat program, který by měl postupně snížit závislost na dovážených strategických surovinách. Tento program se jeví jako ambiciózní, ale podle studií by mělo přibýt, v dlouhodobém horizontu, větrných elektráren a spaloven bio odpadů, což by mělo dostatečně nahradit doposud fungující jaderné elektrárny, kterým pomalu končí životnost. O ukončení jaderného provozu zatím nebylo rozhodnuto. Podle plánu by měly do roku 2050, uvedeného ve zprávě vzdělávacího centra v Göteborgu, jezdit všude ve velkých městech automobily na elektrický pohon, konvenční pohonné hmoty a paliva by měla být nahrazena bioethylénem a sluneční energií a vyrábět by se měla pomocí surovin, které jsou obnovitelné. Dalším cílem, který si vláda v programu vytýčila, je zabránit dalšímu ničení životního prostředí, které - pokud srovnáváme legislativu mezi zeměmi EU - patří mezi nejlepší. A i proto vláda rozhodla k 1. 1. 2005 založit nové ministerstvo na kontrolu udržitelného vývoje. 1.2.2 Hospodářský vývoj v roce 2006 a první polovině roku 2007 V roce 2006 pokračovala švédská ekonomika v příznivém vývoji i přesto, že se znovu objevila lokální i zahraniční rizika - ať to byla nejistota nad vývojem unijní politiky, rostoucí cena ropy nebo klesající kurz dolaru. Přírůstek HDP v tržních cenách činil 4,5 % (v absolutním vyjádření 290,1 mld. USD), tj. HDP na obyvatele dosáhl podle parity kupní síly 32 000 USD. Největší podíl na dobrém výsledku ekonomiky měl export. Ten k celkovému růstu přispěl fakticky polovinou, tedy 2,5 procentními body (po očištění o vyvolané dovozy). Růst HDP byl podpořen i růstem produkce v podnikatelském sektoru, který zaznamenal v roce 2005 dynamický rozvoj a dokázal zvýšit produktivitu práce o 3,7 %. Dynamika hospodářského růstu se projevila i ve snížení nezaměstnanosti, která klesla o 1,9 % a ustálila se tak na míře 5,4 %. Dominantním sektorem, podílejícím se na zaměstnanosti, se staly služby, které zaměstnávají 77 % práceschopného obyvatelstva. Inflace dosáhla mírného tempa růstu, spotřební koš CPI se zvýšil o 1,6 %. Mírné tempo růstu inflace tak konečně splnilo vytýčený záměr, který si stanovila Švédská centrální banka - inflační cíl 2 % - neboť banka se od tohoto cíle již od roku 2002 odchylovala.

18

Vysoký stupeň závislosti na světové ekonomice sice nedává, vzhledem k ochabnutí globálního růstu, velké naděje na navázání a pokračování skvělých výsledků z roku 2006 i v roce 2007, ale růst v prvních dvou čtvrtletích přesáhl uspokojivou úroveň 3 % s výhledem na dosažení celoroční hodnoty 3,5 %. Odlišnost oproti minulému desetiletí nastává ve změně charakteru růstu HDP. Tentokrát je růst tažen domácí spotřebou, což souvisí se zvyšováním zaměstnanosti. Na růstu ekonomiky se podílejí všechna odvětví průmyslové výroby, především pak obory produkující

investičních

statky

-

kovovýroba,

strojírenství,

elektrotechnika,

telekomunikační zařízení. Na celkovém výsledku ekonomiky se nadále výraznou měrou podílí export, jehož očekávaný růst by měl v roce 2007 dosáhnout zhruba 7 % a měl by tak opět zajistit asi poloviční podíl exportu na celkovém ročním růstu. Slabší výsledek výrobních oborů je kompenzován expanzí vývozu služeb, kde si dominantní postavení uchovává sektor strojírenství. Strojírenství se podílí na výkonu exportu téměř 50 %. Vývoz směřuje především do zemí EU, kde tempa stabilně vzrůstají, nicméně na druhé straně musejí evropské exporty kompenzovat zhoršující se obchodní bilance Švédska s USA a Čínou. Pokles tempa exportu do USA je odrazem především oslabujícího dolaru, který brání většímu rozvoji vývozu do této oblasti. Z provedených průzkumů konjunkturních očekávání spotřebitelů a podnikatelů vyplývá, že nadstandardní růst v roce 2006 vyústil ve vyčerpání výrobních kapacit v různých oborech, což spolu s množstvím nových objednávek vyvolává nebo již vyvolalo rozšiřování kapacit pomocí nových investic, které samy o sobě stimulují růst i v roce 2007. Na druhé straně mírný růst úrokových měr pravděpodobně způsobí zpomalení investic v oblasti bytové výstavby a spolu s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků povede i ke snížení tempa růstu ve stavebnictví. Díky těmto indikátorům lze konstatovat, že panuje vysoký stupeň optimismu na budoucí vývoj švédské ekonomiky. Dalším důvodem optimistických očekávání roku 2007 je hospodářská politika vlády pravého středu, která po vítězství ve volbách v září 2006 přišla s programem rozsáhlých reforem zaměřených na zvýšení efektivity hospodářství Švédska. Nová vláda měla v programu snížení daní z příjmů k 1.1.2007, spolu s dalšími změnami v oblasti sociálních dávek se již patrně spolupodepsaly na zvýšení zaměstnanosti a očekávaným agregátním důsledkem obou faktorů je rychlý nárůst soukromé spotřeby.

19

Dalším aspektem je i dobrý stav veřejných financí, které se podařilo dostat pod kontrolu a reforma umožnila zvyšovat vládní výdaje, byť nižším tempem než za předchozích levicových vlád. Vládní subvence plynou především v podobě investic do oblasti infrastruktury. Důsledkem příznivých vnějších i vnitřních faktorů je optimistické vládní očekávání vývoje v roce 2007 v oblasti ekonomického růstu (odhad pro rok 2007 HDP + 3,9 %, HND na hlavu + 3,8 %), růstu zaměstnanosti (+ 2,2 %) i snižování nezaměstnanosti (na 4,8 %). Vedle příznivého trendu poklesu nezaměstnanosti, který je obzvláště důležitý pro sociálně citlivou švédskou veřejnost, je očekáváno i zlepšení pozice zaměstnanců během jednání o kolektivních smlouvách. Předpokládá se vyšší růst mezd v roce 2007, který nebude doprovázen dalším rychlým růstem produktivity práce. Pravděpodobné je naopak mírné zvyšování inflace (na cca 2,1 % v roce 2007) odrážející se ve zvýšení repo sazby centrální banky na 3,5 % v létě 2007. Poměrně zdravý stav veřejných financí je zachován i v roce 2007. Tento stav by se měl odrazit v postupném snižování poměrně vysoké čisté zadluženosti (ze 2,5 % v roce 2006 až na 2,3 % v r. 2008). Stav veřejných financí a exportní příležitosti, společně s investičními příležitostmi a výrobními možnostmi ekonomiky, budou působit na měnový kurs švédské koruny, a to nejen v nominálním vyjádření, ale i v paritě kupní síly.

20

1.4 Struktura švédské ekonomiky Současná struktury švédské ekonomiky (SIA) se začala vytvářet po druhé světové válce. Sektor služeb postupně pohltil většinu pracovní síly a začal vytvářet čím dál tím vyšší podíl na tvorbě HDP, na druhé straně průmysl a především zemědělství se vyvíjely opačným směrem. Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP

zemědělství 1%

Podíl sektorů na zaměstnanosti

zemědělství 1%

průmysl 29%

služby 70%

průmysl 23%

služby 76%

Zdroj: Statistiska centralbyrån 2007

Zdroj: Statistiska centralbyrån 2007

Jak již bylo uvedeno, pro švédskou ekonomiku je charakteristické, že je malá a otevřená. To ji činí velice zranitelnou v závislosti na vývoji v zahraničí. Vývoj ve světě v roce 2006 měl pozitivní vliv na export i výrobu. Obchodní sektor, do kterého započítáváme celý výrobní sektor produkující výstupy ze sektorů služeb, zemědělství, energetiky, stavebnictví nebo průmyslu, zaznamenal růst o 4 %, kterému pomohla expanze průmyslové výroby, jež se zvýšila o 9 %, a oživení energetiky a stavebnictví, kde se konečně podařilo překonat recesi a znovu se dostat do kladných čísel. Naopak pokles 1,7 % zaznamenalo zemědělství, lesnictví a rybolov. Nosnými obory, které především exportují, je již tradičně průmysl automobilový, farmaceutický, dřevozpracující a telekomunikační, který musel po nepříznivém období projít rozsáhlou restrukturalizací výroby spojenou se snižováním počtu výrobních kapacit spolu a pracovních míst. V současnosti lze konstatovat, že i přes nepříznivý vývoj kurzu švédské koruny vůči USD a nízkou inflaci dokázal švédský průmysl ještě zvýšit již tak vysokou produktivitu práce a konkurenceschopnost a tak dosáhnout vyšších zisků.

21

1.5 Základní sektory švédské ekonomiky

1.5.1 Zemědělství Území Švédska zabírají z padesáti procent lesy, třetinu tvoří hory, jezera a bažiny. Pro zemědělství zbývá jen 3 mil. hektarů orné půdy, tedy okolo 7 % celkové rozlohy země. Zemědělství se podílí na tvorbě HDP 1,4 % a dává práci méně než 1,5 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Zaměstnanost v tomto sektoru se neustále snižuje, od roku 1995 opustilo sektor přes 30 000 lidí, což odpovídá jedné čtvrtině zemědělců. Běžným jevem pro zaměstnanost ve švédském zemědělství je námezdní síla a částečné úvazky. Touto formou je obděláváno na 40 % půdy. Hodnota zemědělské produkce v roce 2006 vzrostla o 0,4 %, rostlinná výroba vzrostla asi o 1,1 %, živočišná výroba stagnovala. Švédské zemědělství je unikátní v tom, že vzdálenost mezi nejjižnějším a nejsevernějším bodem země činí 1 574 km. To má za následek velmi rozdílné podmínky pro pěstování plodin v obou částech Švédska, diference se projevují nejen půdním typem, ale i délkou sezóny, kde rozdíl mezi oběma částmi země může dosahovat až 120 dní. Mezi lety 2004 a 2006 se snížila plocha orné půdy celkově o 13 % na 2 660 tisíc hektarů. Přibližně 35 % plochy je využíváno pro pěstování obilnin (pokles činil 4 %). V jižním Švédsku se pěstuje ječmen (osevní plocha snížena o více než 15 %), pšenice či oves (osevní plochy vzrostly o méně než 5 %) společně s bramborami, luštěninami, olejninami nebo cukrovou řepou (nad budoucností tohoto oboru však visí velký otazník v podobě nedostatečných zpracovatelských kapacit). V severních oblastech dominují odolné odrůdy - pícniny. Chov užitkových zvířat je pro zemědělství významný, neboť sektor se snaží uspokojit poptávku především z vlastních zdrojů. Chov prasat a skotu si tradičně udržuje dominantní pozici, chov ovcí je situován z velké části do lesnatých oblastí a drůbež se chová na farmách. Celková plocha pastvin se odhaduje na cca 500 tisíc ha. Protože Švédsko zastává politiku čistého zpracování surovin, bezpečnosti potravin, humánního zacházení se zvířaty a pomoci zemím, které trpí nedostatkem základních potravin (zejména africké země saharského pásu), pracuje zde celá řada institucí, které se zabývají problematikou zemědělství a potravin. 22

Po vstupu Švédska do EU prochází sektor restrukturalizací, neboť se musí podřídit společné zemědělské politice EU. Orgány EU tak stanovují nové kvóty pro určité zemědělské komodity, stanovují normy pro chov drůbeže. Na druhé straně EU poskytuje švédským zemědělcům ze strukturálních fondů dotace i za neobdělávanou půdu, protože v severních oblastech dochází k útlumu pěstování a chovu dobytka a celkovému zanedbávání půdy. Pomoc poskytuje nejen EU, ale tímto problémem se zabývá i švédská vláda, která se snaží, aby obyvatelstvo, žijící na severu země, nemigrovalo na jih, a tím nedošlo k úplné likvidaci zemědělství v severních oblastech Švédska. V současnosti se zemědělství v souladu se státní politikou zaměřuje na oblast udržitelného rozvoje a přechodu energetiky na alternativní zdroje. Proto sektor dává přednost pěstování tzv. energetických plodin - obilí na spalování, rychle rostoucí dřeviny a polní plodiny využívané k výrobě etanolu. Lesnictví se ubírá směrem zpracování dřevního odpadu pro energetický průmysl. Zvláštní nárůst je i v oblasti biopotravin. 1.5.2 Průmysl Růst průmyslová produkce mezi lety 2002 až 2006 Růst v % (stálé ceny)

2002

2003

2004

2005

2006

Produkce pro výrobní spotřebu

2,6

2,7

3,3

1,1

3,6

Produkce pro investice

8,8

5,4

27,2

9,4

6,9

Produkce spotřebního zboží

7,1

3,2

-0,9

0,7

6,6

Průmyslová výroba celkem

5,8

3,7

10,1

4,1

5,6

Zdroj: Konjunkturální institut

Švédsko začalo po první světové válce transformovat celou strukturu ekonomiky. Přeměnilo se z agrární ekonomiky ve vyspělý průmyslový stát, který má strukturu SIA. Švédský průmysl se vyvíjel stejně jako v ostatních vyspělých státech světa. Po druhé světové válce začala transformace ekonomiky, která se plně rozvinula začátkem 60tých let. Od roku 1960 do roku 2005 ztratil průmysl výsadní postavení v ekonomice země, neboť počet osob zaměstnaných ve výrobních odvětvích klesl počet pracujících na 691 000. V roce 2005 přispěl průmysl k tvorbě HDP podílem necelými 30 %, na exportním výkonu ekonomiky se podílí asi třemi čtvrtinami. Na výrobních odvětvích jsou také závislé ostatní obory ekonomiky země, proto se celkový podíl (přímý i nepřímý) na tvorbě HDP a zaměstnanosti se odhaduje na 35 – 40 %.

23

Průmysl přímo zaměstnává zhruba čtvrtinu práceschopného obyvatelstva a na tvorbě HDP se podílí zhruba 23 %, ale i přes absolutní přírůstek se podíl na HDP snižuje. Z hlediska rozmístění průmyslu existuji tři oblasti, vyznačující se vzájemnou odlišnou strukturou průmyslové výroby: •

Jižní Švédsko – této oblasti dominuje průmysl sklářský, keramický, potravinářský, chemický a textilní

•

Střední Švédsko – zde převládá strojírenství a dřevozpracující průmysl

•

Severní Švédsko - do oblasti je soustředěn těžební průmysl, dřevařské závody, papírenský průmysl a výroba celulózy. Strojírenský průmysl se ve švédské ekonomice stal stěžejním odvětvím. Objem

produkce je od osmdesátých let čtyřnásobný a stále vykazuje vysokou dynamiku růstu. Strojírenství poskytuje práci 50 % zaměstnancům sekundárního sektoru a vytváří 52 % průmyslové produkce. Ve strojírenství působí většina malých a středních firem, méně než 1 % společností má přes 500 zaměstnanců. Jejich podíl na celkové zaměstnanosti v odvětví je ovšem nadpoloviční. Výroba strojů a zařízení v poslední době relativně poklesla, zatímco podíl sektoru ICT, představovaný především firmou Ericsson, vzrostl. Nejdůležitější odvětvím strojírenství je průmysl automobilový, který začíná v poslední době expandovat po útlumu v devadesátých letech, kdy automobilový trh stagnoval. Přesto podíl výroby dopravních prostředků a obecné kovovýroby zůstává zhruba stejný. Mezi celosvětově známé značky patří Volvo, Saab, Scania a Jas-39 Gripen. Tradičním odvětvím Švédska je dřevozpracující průmysl, který byl ještě před druhou světovou válkou sektorem dominantním. Dnes však jeho úloha klesá a sektor se podílí na výrobě 20 %. Dřevozpracující průmysl zaznamenal v devadesátých letech řadu fúzí a proto na trhu panuje velká konkurence. Díky velkému zalesnění se Švédsko společně s Kanadou a Finskem řadí mezi největší producenty dřeva a papíru. Největšími firmami jsou StoraEnso, SCA, Holmen a Assi Domän. Důležitým sektorem pro Švédsko byl těžký průmysl a metalurgie. Aby se tento sektor však stal více konkurenceschopným, musel v 70tých letech projít restrukturalizací. Společnost Svenskt Stal (SSAB) vznikla spojením tří největších výrobců a na současném trhu dominuje, dodává 60 % produkce a zaměstnává 24 000 lidí. V současné době produkuje okolo 5 % výkonů. Chemický průmysl zaměstnává přes 40 000 lidí, podílí se 15 % na celkovém objemu produkce a má tendenci nadále růst. Nejdůležitějším odvětvím je farmaceutický 24

průmysl, který patří k nejperspektivnějším a zaměřuje se na export. Vysoké investice na vývoj a výzkum se daří získat zpět díky mnoha patentům. Většinu trhu ovládají firmy Pharmacia&Upjohn a AstraZeneca. Pouze 7 % se na celkové produkci podílí potravinářský průmysl. Potravinářský průmysl patří mezi citlivá odvětví každé země a ani ve Švédsku to není výjimkou. Proto se vláda snaží svůj trh chránit různými opatřeními, nejznámější regulací ve Švédsku je prohibice alkoholu. 65 000 lidí, kteří v potravinářském průmyslu našli práci, zaměstnávají buď družstva nebo velké zahraniční řetězce, které se na švédském trhu prosazují a vlastní skoro 50 % prodejen. Po útlumu během let 2004 a 2005 se od roku 2006 zvýšila dynamika růstu průmyslu na asi 5,6 %, přičemž produktivita stagnovala. V některých oborech zabránil vyššímu tempu růstu nedostatek volných kapacit. Vysoká úroveň objednávek odběratelů zaručila - i když nižším tempem - pokračování trendu i v roce 2007. Vhodné podmínky pro expanzi se otevírají především pro sektory IT, automobilový a chemický průmysl. Statistika za první pololetí roku 2007 potvrdila pokračování ekonomického růstu ve výši 4,0 %.

25

1.5.3 Služby Nejprogresivnější dynamiku růstu, zejména od sedmdesátých let, vykazuje sektor služeb, který dosáhl v roce 2006 nárůstu již pouze o 0,5 % a zvýšil tak svůj podíl na tvorbě HDP 71 %. V terciérním sektoru je zaměstnáno 3,3 mil. lidí, což odpovídá 76,6 % všech pracujících. Pro Švédsko je charakteristická vysoká zaměstnanost ve státním sektoru, který tvoří 42 % pracovní síly v terciérním sektoru. Celkově vzrostl sektor služeb za loňský rok o 5,9 %. Růst jednotlivých oborů služeb v roce 2006 (%, běžné ceny) Obor služeb

2006

Obor služeb

2006

Prodej a servis motorových vozidel

6,7

Vodní doprava

0,4

Velkoobchod a provizní obchod

9,0

Letecká doprava

5,7

Maloobchod

7,4

Cestovní kanceláře a pomocné dopravní služby

11,1

Ubytovací a stravovací služby

7,0

Pošty a telekomunikace

3,8

Pozemní doprava

6,5

Služby výpočetní techniky, datové apod.

8,1

Ostatní obchodní služby

9,7

Finanční služby

8,3 Zdroj: www.businessinfo.cz

Největší podíl na výstupu sektoru služeb mají státem poskytované služby, které vytváří 25 % výstupu. Státní sektor poskytuje až 90 % služeb veřejného sektoru. Mezi tyto služby se započítává zdravotní a sociální péče, školství atd. Protože státní sektor neprosazuje ekonomické změny, které se týkají i efektivnosti poskytování služeb, začíná se prosazovat v podobných službách i sektor soukromý. Druhý největší podíl produkují maloobchodní a velkoobchodní služby, které vytvářejí

necelou

pětinu

celkového

výstupu.

Na trhu

Vývoj maloobchodu od roku 1956

maloobchodu a velkoobchodu dominují dvě švédské firmy – nábytkářské oděvní

firma

společnost

IKEA

a

H&M.

Podniky malé a střední velikosti zprostředkovávají skoro 50 % pracovních

míst.

potravinářských

Oblast

výrobků

a

Zdroj: Statistiska centralbyrån 2007 26

nápojů kontrolují společnost ICA,Vivo a Konsum. Nejperspektivnějším odvětvím jsou dnes služby podnikům, neboli B2B. Tento sektor se rozvíjí nejrychleji ze všech, protože poptávka po specializovaných a moderních službách typu informační a výpočetní techniky nebo reklamy roste nejrychlejším tempem. Firmy se dále snaží minimalizovat náklady, a proto stále častěji volí formu outsourcingu. Nyní je v této branži zaměstnáno 380 000 lidí, kteří produkují 18 % výkonů sektoru služeb. Podle výkonů jsou dalšími odvětvími, které se podílejí na celkové produkci 16 %, dopravní a komunikační služby. Te mpa obratu dopravy, ve lkoobchodu a pohostinství od roku 1990

Celkově zaměstnává tento sektor čtvrt

miliónu

pracovníků.

130 120 110

společnost

100

Ericsson, která fúzovala v oblasti

80

Doprava

telekomunikační sektor se stále

Velkoobchod

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

a

1998

60 1997

Komunikační

70 1996

Sony.

s divizí

1995

firmy

komunikace

90

1994

mobilní

je

1993

telekomunikací

1992

v oblasti

1991

firmou

1990

Dominantní

HORECA

Zdroj: www.scb.se

vyvíjí a odhaluje stále nové možnosti. Poloviční podíl na výstupu sektoru služeb dosahují bankovní a pojišťovací společnosti. Konkurence v tomto oboru se vyostřuje, trh se liberalizuje a dereguluje. Proto i v této oblasti dochází ke slučování a fúzím bankovních a pojišťovacích společností s cílem nabízet podobné produkty, aby v konkurenci obstály. V dnešní době zaměstnávají banky a pojišťovny na 100 000 lidí. Pohostinství a hoteliérství tvoří nejmenší složku terciárního sektoru. Jejich podíl tvoří asi 6 %. Největší švédský řetězec hotelů je Radisson SAS. Zajímavostí je, že v tomto sektoru podle zaměstnanosti jsou významnými hráči rodinné penziony. Celkově poskytují hotely a restaurace 90 000 pracovních sil.

27

1.5.4 Stavebnictví a infrastruktura Růst produkce stavebnictví v letech 2002 – 2006 Stavebnictví

2002

2003

2004

2005

2006

Růst produkce

-0,5 %

-3,3 %

5,1 %

5,6 %

9,1 %

Zdroj: Statistiska centralbyrån 2007

Stavebnictví se v minulém období nacházelo v dlouhodobé krizi. Obor narazil na objektivní limit růstu daný nejen vyčerpáním kapacit, ale především naprostým nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Přesto zůstává stavebnictví klíčovým sektorem, protože samotné zaměstnává 215 000 lidí. Kdyby se započítala i další odvětví, napojená na stavebnictví, jako jsou poradenství a plánování, doprava či stavební hmoty, dosáhla by zaměstnanost 0,5 miliónu lidí, tedy přibližně desetinu pracovní síly. Od roku 2006 dochází v porovnání s předchozími lety k výraznému posílení růstového trendu. Celkový růst odvětví dosáhl rekordních 9,1 % a předpoklad pro rok 2007 hovoří růstu cca 6,5 %, i přes výše uvedené limity. Stavebnictví se v současné době soustřeďuje především na výstavbu nemovitostí pro podnikatelské účely, neboť podniky potřebují doplnit chybějící kapacity Naopak poptávka po bytové výstavbě se neustále snižuje. Pokles poptávky je způsoben dvěma souvisejícími příčinami. Na jedné straně je cena za vlastní bydlení značně vysoká, na straně druhé je nájemné regulováno a stlačováno na minimum. Většina nájemních bytů je sloučena v neziskových bytových společnostech, které mají silnou vyjednávací pozici. Švédský

stavební

trh

je

kontrolován

několika

největšími

společnostmi.

Nejdůležitější a nejznámější jsou firmy Skanska, NCC, Peab a JM. Společnost Skanska působí i v ČR a po akvizici české IPS se stala nejsilnější stavební firmou na českém trhu. Pobočky společnosti se nacházejí v asi 50 zemích světa, ve kterých se generuje obrat ve výši 126 mld. SEK. Nejvýznamnějším trhem pro Skansku není Švédsko, přestože zde dosahuje podílu okolo 10 %, ale USA. Druhou zmíněnou firmou je NCC, která se nyní zaměřila na trhy bývalých komunistických zemí, především Pobaltí. Nový trend outsourcingu pronikl i do odvětví stavebnictví. Největší firmy se začínají specializovat na soukromé investice do infrastruktury a především tzv. projekt management, spočívající pouze v řízení celého projektu. Proto dnes již tyto velké firmy nezaměstnávají tolik dělníků, ale naopak práci zprostředkovávají pro další menší firmy. 28

Protože vláda nemá dostatek financí na nové projekty, otevírají se ve stavebnictví nové možnosti díky společnostem zaměřených na telekomunikace a informační technologie, které investují nemalé prostředky např. v důsledku výstavby nových mobilních sítí třetí generace. Infrastruktura je ve Švédsku na velmi vysoké úrovni nejen z hlediska hustoty a kvality dopravních sítí (138 000 km veřejných silnic společně s 75 000 km soukromých silnic se státní podporou, dále 11 027 km železnic a 49 letišť), ale i pokud jde o přístup k mobilním telefonům (7,949 mil. přístrojů v roce 2002), počítačům a internetu (67,7 % lidí ve věku mezi 18 - 84 let, ve věkové skupině 16 – 24 let je používán u 83,3 %). 1.5.5 Energetické zdroje a spotřeba Energetická politika vlády se, jak již bylo uvedeno, za posledních 20 let změnila. Rostoucí poptávka po energii provázela především období let 70tých a 80tých, poptávka rostla průměrně o více než 4 % ročně, v současné době se poptávka stabilizovala a ročně vzrůstá přibližně o 0,5 %. Dnes je zaměřena ve střednědobém období na zajištění dodávek elektrické a jiných forem energie domácnostem a podnikům za konkurenceschopné ceny. Trh byl úspěšně liberalizován a dnes se řadí mezi nejméně regulované trhy v zemích OECD. Reforma sektoru se podepsala na snížení rezervních kapacit (pokles o 20 %) a nové kapacity zatím nebyly instalovány. Sektor se stal velice citlivým na výpadky proudu (jen průmysl odebírá asi 1/3 vyrobené energie), zvláště pak v zimním období, kdy tlak na kapacity sektoru vzrůstá. Proto byla s významnými výrobci a odběrateli uzavřena smlouva o výpomoci, která byla i uzákoněna a její platnost vyprší v roce 2008. Smlouva umožňuje švédské energetické společnosti Vattenfall odebírat mimořádné dodávky energie nebo omezit distribuci zákazníkům. Charakter energie ovšem musí splňovat několik klimatických požadavků a faktorů a brát zřetel na životní prostředí. Preferována je energie, která pochází z obnovitelných zdrojů, nicméně jaderné elektrárny stále vyrábí přes 40 % energie a jsou stejně důležité jako elektrárny vodní a větrné. Energetická politika vlády sleduje a respektuje zdravotní důsledky. V roce 1980 bylo uspořádáno referendum o jaderné energii, ve kterém se obyvatelé rozhodli zbavit se energie pocházející z jádra. Vláda výsledky referenda respektovala a vytvořila program na utlumení a odstavení jaderných elektráren do roku 2010. Jelikož plán nebude splněn, byl 29

přijat Zákon o postupném opuštění jaderné energetiky (1997), který zrušil pevné datum odstavení elektráren. Nicméně bude zajímavé sledovat, jak se změní energetická politika pod vedením nové pravicové vlády. V současné době se začíná opět měnit vztah k jaderné energii a objevují se i úvahy o výstavbě nových jaderných bloků. Mezinárodně Švédsko podporuje spolupráci zemí Baltského regionu nejen finančně, ale i poskytováním know-how, a pravidelně předkládá nové návrhy, které vedou k úspoře energií, používání obnovitelných zdrojů při výrobě energie a které berou ohled na život příštích generací.

30

1.3 Teritoriální a komoditní struktura obchodu Švédska

1.3.1 Teritoriální struktura Teritoriální struktura švédského obchodu vychází z jejího vysokého stupně napojení do struktur mezinárodního obchodu. Hlavními partnery Švédského království v mezinárodním obchodě jsou vyspělé průmyslové státy. Po roce 1995, kdy Švédsko vstoupilo společně s Finskem a Rakouskem do Evropské unie, došlo k nárůstu obratu švédského zahraničního obchodu se zeměmi Společenství. Vzhledem ke geografické a kulturní blízkosti zaujímají přední místa skandinávské země, tedy Norsko, Finsko a v neposlední řadě i Dánsko, se kterým je Švédsko spojeno na evropské poměry unikátním mostem, který je povede v budoucnosti k dalšímu obchodu prostřednictvím silniční dopravy. V posledních letech zaznamenává nárůst vzájemný obchod mezi Švédskem a bývalými komunistickými zeměmi, především Pobaltím a Polskem. Výrazným obchodním partnerem se stává také Čína, která se během posledního desetiletí začíná výrazně otevírat světu a stává se tak důležitým strategickým partnerem nejen pro Švédsko, ale i pro celý svět. Teritoriální struktura vývozu v roce 2006 - největší partneři Švédska Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Země Německo USA Norsko Velká Británie Dánsko Finsko Francie Nizozemí Belgie Itálie

v mil. SEK 107 874 100 766 98 985 78 678 77 919 68 758 53 917 52 658 49 930 36 949

Podíl v % 9,9 9,3 9,1 7,2 7,2 6,3 5 4,9 4,6 3,4

Růst 2006/2005 (v %) 7 -2 18 4 17 17 15 19 20 13

Růst 2007/2006 (v %) * 14 -13 7 5 8 7 3 13 9 0

Zdroj: Statistiska centralbyrån 2007

* údaje do 1. 7. 2007

Největší podíl na švédského vývozu směřoval v roce 2006 do Spolkové republiky Německa, který již předstihl do té doby vedoucí USA. Do Německa vyvezly švédské firmy necelých 10 % celkového exportu (v absolutním vyjádření 150 mil. SEK). Obchod mezi Švédskem a Německem za poslední rok vzrostl o 7 %. 31

Druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem Švédského království jsou USA s podílem 9,3 %. Orientace na USA souvisí s nejen orientací Švédska na západní země, ale i s vysokou spotřebou amerického obyvatelstva, která se projevuje v nárůstu deficitu obchodní bilance USA. Třetí nejdůležitější zemí je pro švédskou ekonomiku sousední stát Norsko s podílem 9,1 %. Během posledních let vzájemný obchod mezi těmito zeměmi roste a už v roce 2007 by Norsko mohlo v hodnotovém vyjádření předstihnout USA, neboť tempo růstu exportu činí 12 %, zatímco s USA pouze 2 %. Dalšími významnými partnery jsou Velká Británie, Dánsko, Finsko, Francie, Belgie, Nizozemí. Česká republika pro Švédsko není až tak významným exportním partnerem a nachází se na 25. místě v žebříčku obchodních partnerů, exportní podíl do ČR tvoří pouze 0,5 %.4 Nicméně ČR si za poslední 3 roky polepšila o 3 příčky a ve srovnání se členskými zeměmi EU je 14. místě. Teritoriální struktura dovozu v roce 2006 - největší partneři Švédska Pořadí Země Německo 1. Dánsko 2. Norsko 3. Nizozemí 4. Velká Británie 5. Finsko 6. Francie 7. Belgie 8. Rusko 9. Itálie 10. USA 11. Čína 12. Polsko 13. Z * údaje do 1. 7. 2007

v mil. SEK 168 660 90 250 79 455 59 326 58 395 55 340 44 206 39 182 32 273 31 745 31 481 28 948 25 457

Podíl v % 18 9,7 8,5 6,3 6,2 5,9 4,7 4,2 3,5 3,4 3,4 3,1 2,7

Růst 2006/2005 (v %) 12 14 17 8 1 11 4 17 31 16 12 29 25

Růst 2007/2006 (v %)* 14 -1 7 10 18 14 15 16 -3 19 0 28 14

Zdroj: Statistiska centralbyrån 2007

Co se týče dovozu je trend obdobný. Dominují evropské země společně s Ruskem a Čínou, kde dochází k největšímu nárůstu objemu importu (Rusko růst o 31 %, Čína 29 %, Polsko 25 %, Norsko 17 %, Belgie 17 %). Dominantním partnerem je taktéž německá ekonomika, ze které bylo v roce 2007 dovezeno 18 % švédského importu, což odpovídá přibližně 19,8 mld. SEK. Dalšími významnými partnery jsou Dánsko, Norsko, Nizozemí, Velká Británie, Finsko, Belgie, Francie, Rusko a Čína. Česká republika je pro Švédsko důležitějším importním než exportním partnerem, ale i tak se nachází na 17. místě z

32

hlediska důležitosti importních partnerů, s podílem 1,1 %.5 Za poslední 3 roky vzrostl český podíl o 0,5 %. Až za Českou republikou jsou státy jako Rakousko či Švýcarsko. V roce 2006 dosáhlo Švédsko přebytku obchodní bilance ve výši přibližně 150 mld. SEK. Tento pozitivní výsledek se podařilo dosáhnout především aktivním saldem s největšími obchodními partnery. Jednoznačně nejlepší výsledek zaznamenalo v obchodu s USA, který skončil přebytkem 74 mld. SEK. S velkým odstupem na druhém místě je Norsko (17 mld.) a na třetím místě Španělsko (15 mld.). Naopak vysoký deficit vykázalo Švédsko vůči Německu (-50 mld. SEK), Nizozemsku (- 12 mld. SEK), Číně (- 4 mld. SEK) a možná trochu překvapivě i vůči Polsku (-3 mld. SEK). 1.3.2 Komoditní struktura I pro komoditní strukturu Švédska platí typické rysy vyspělé tržní ekonomiky. Export dosáhl v roce 2006 hodnoty 130 mld. USD a v témže roce bylo do Švédska dovezenoo zboží v hodnotě 109 mld. USD. Podle mezinárodní klasifikace SITC dominují jak vývozu tak dovozu výrobky odpovídající třídě 7, tedy technologicky náročné výrobky. Jestliže převažuje tato třída výrobků v komoditní struktuře, svědčí to o velkém významu vnitropodnikového obchodu mezi rozvinutými zeměmi, který spočívá ve výměně stejného či velmi podobného typu zboží. Pro vysvětlení tohoto pojmu si můžeme představit situaci, kdy švédské automobilky Volvo a Saab vyváží do České republiky automobily a naopak z ČR dováží automobily Škoda. V roce 2007 největší položku komoditní struktury exportu představovaly stroje, dopravní zařízení a vozidla, které se podílely na celkovém exportu okolo 45 %, tedy asi 55 mld. USD. Dominantní postavení v této skupině produktů zaujímají silniční vozidla, toto postavení souvisí s vysokou konkurenceschopností švédských výrobců osobních a nákladních automobilů značek Volvo, Saab a Scania, které jsou známé po celém světě.

4 5

Viz Příloha 5 Viz Příloha 6 33

Komoditní struktura švédského zahraničního obchodu podle klasifikace SITC 100%

8,7%

11,9% 80%

44,0%

39,0% 60%

40%

20,1%

15,3% 0,4%

20%

0%

10,5% 3,4% 3,4% 6,4%

11,5% 0,8%

0,5%

Import v mil. SEK

6,0% 5,9% 2,9%

Export v mil. SEK

0 potraviny a živá zvířata 2 suroviny nepoživatelné 4 živočišné a rostlinné tuky a oleje 6 tržní výrobky tříděné podle materiálu 8 různé průmyslové výrobky

1 nápoje a tabák 3 nerostná paliva, maziva a příbuzné materiály 5 chemikálie a příbuzné výrobky 7 stroje a přepravní zařízení 9 komodity nezatříděné

Zdroj: Statistiska centralbyrån 2007

Druhou nejdůležitější položkou komoditní struktury exportu6 jsou výrobky třídy 6, které se stabilně podílejí na švédském exportu 20 %. Této skupině zboží dominují papírové výrobky a papír, což souvisí s tradičně důležitou rolí průmyslu papírenského a dřevařského ve Švédsku. Další významnou komoditou této skupiny jsou celulóza a dřevěné produkty, společně s nábytkem, který je známý především díky švédské firmě IKEA. V pořadí druhá nejvíce exportovaná komodita z této kategorie je kvalitní železná ruda ze severu Švédska, která se těží u měst Kiruna a Gällivare a která se těší též celosvětové přízni. Vysoce hodnocena je především jakost švédské železné rudy. Přesvědčil jsem se o tom i během návštěvy dolu v severošvédském městě Kiruna v roce 2006, kde jsem se dozvěděl, že teoreticky nejvyšší možnost koncentrace je 71,6 % a místní hornina obsahuje 71,2 % rudy. Společně se železnou rudou je známa i kvalitní a tvrdá švédská ocel. Na třetím místě v komoditní struktuře se drží chemikálie, které dosahují podílu více než 11 %. Do této skupiny se započítávají i produkty farmaceutického průmyslu, který má též silné mezinárodní postavení. Dalšími exportními komoditami jsou suroviny, které dosahují podílu okolo 5,5 %. Dalšími asi 10 % jsou zastoupeny nerostné suroviny a minerály, které následují s 8 % ostatní zpracované předměty.

6

Viz Příloha 7

34

V dovozu taktéž dominují dopravní zařízení a stroje (opět převažují silniční vozidla), které se podílela na celkovém importu okolo 40 %, tedy asi 43 mld. USD. Následující nejdůležitější importní položky jsou tržní výrobky s podílem okolo 15 %, chemikálie s podílem přes 10 %, zde převažují především ropa a její deriváty. Významnou roli ve švédském importu hrají nerostná paliva, kterých nemá švédská ekonomika dostatek a jejich podíl dosahuje téměř 10 %. Dále jsou dováženy oděvní a potravinářské produkty, energie, železo a kupodivu i ocel. Naopak dovoz dřevařských produktů je nízký, neboť se dá říci, že v této skupině je Švédsko téměř soběstačné.

35

1.3.3 Finanční sektor Státní rozpočet a veřejné finance Struktura státního rozpočtu v letech 2002–2007 mld. SEK

2002

2003

2004

2005

2006

2007

příjmy daně a poplatky

699 633

730 661

771 704

834 758

867 789

886 790

ostatní příjmy

66

69

67

76

77

95

výdaje převody domácnostem, podnikatelskému sektoru, do zahraničí příspěvky místní správě příspěvky penzijnímu fondu spotřeba investice

744

777

784

826

848

853

316

351

359

375

378

362

119 21 184 34

122 24 193 36

122 26 193 41

142 27 194 40

149 27 203 44

161 24 212 47

úroky

70

51

44

47

46

48

čisté půjčky % HDP

-45

-47

-13

9

19

32

-1,9

-1,9

-0,5

0,3

0,7

1,1

saldo rozpočtu % HDP

4 0,1

-47 -1,9

-51 -2

14 0,5

18 0,6

107 3,5

1166 49,1

1186 48,2

1213 47,3

1262 47,2

1220 43

1112 36,9

vládní dluh celkem % HDP

Zdroj: www.sweden.gov.se

Státní rozpočet je sestavován na podzim předcházejícího roku s důrazem na splnění všech základních jistot sociálního státu. Na jaře dalšího období je zrevidován a v případě nutnosti pozměněn na základě aktuálního vývoje švédské ekonomiky. Ministerstvo financí zpracovává plán rozpočtu v horizontu tří let a klade důraz na vyrovnanost rozpočtu. Od roku 1997 platí nová rozpočtová pravidla zahrnující tzv. tříletý nominální strop. Pro období 2006 – 2008 byly stanoveny tyto stropy: 907 mld. SEK (32,0 % HDP), resp. 938 mld. (31,1 %), resp. 971 mld. (30,5 %). Po změně vlády v roce 2006 vznikl nový návrh rozpočtu, který byl zcela přepracován v porovnání s předchozími rozpočty levicových vlád. Nový návrh vychází z programových priorit pravicové vlády, kde prioritou je daňová reforma. Rozpočet pro rok 2007 je koncipován pro hospodaření s přebytkem 2 % HDP. V přebytku rozpočtu se zohlednil pokles plánovaných rozpočtových příjmů, který je kompenzován snížením plánovaných vládních výdajů. Rozpočet zahrnuje výdaje na řadu opatření vycházejících z vládního programu v oblastech podpory podnikání, integrace přistěhovalců, podpory zaměstnanosti, ochrany životního prostředí, zdravotnictví, školství a místního rozvoje. 36

V návrhu rozpočtu na rok 2008 (ze září 2007), který je založen na stejném politickém půdorysu, je kladen důraz na podporu zaměstnanosti pomocí snížení daní z příjmu a zapojováním osob dlouhodobě vyřazených z pracovního procesu v důsledku onemocnění (rehabilitace, startovací pracovní místa). Struktura švédského rozpočtu je, jako i v jiných zemí světa, závislá na příjmech z daní. V loňském roce daňový poplatníci zaplatili 731 mld. SEK, přičemž nejvýznamnější položku představují daně osobní. Druhou, i když výrazně menší položkou příjmů, jsou prodeje státního majetku a příjmy ze státních služeb. Rozpočet taktéž dostává subvence z fondů Evropské Unie, které plynou především do oblastí zemědělství a rozvoje severních oblastí, kde hustota osídlení dosahuje nejnižších hodnot v Evropě. Nicméně celkové výdaje převyšují příjmy, takže Švédsko se stalo čistým plátcem do rozpočtu EU. Výdajová stránka je pro Švédsko typická, neboť nejvíce vláda utrácí za sociální sektor. Celkové výdaje pro rok 2007 mají dosáhnout výše 776 mld. SEK, respektive 732,8 mld. SEK po odečtení úroků z dluhů. Nejvýznamnější položkou výdajů jsou nemocenské dávky7, které dosahují výše 122 mld. SEK a které neúměrně zatěžují rozpočet. Terčem kritiky je pak i nastavený systém čerpání dávek, protože je velmi lehce zneužitelný, což se projevuje i ve srovnání statistik délky nemoci mezi různými zeměmi. Druhou nejvýznamnější částí výdajů jsou granty pro lokální samosprávy (73 mld. SEK), které daleko účinněji redistribuují státní peníze. Během mých návštěv jsem se skoro na každém kroku přesvědčoval o tom, že místní samosprávy se ve Švédsku o blaho svých občanů opravdu starají a podporují různé aktivity a akce, jen aby se jejich voliči cítili dobře. Poměrně vysoké výdaje představují i podpory v nezaměstnanosti, příplatky rodinám s dětmi a starobní důchody. Na druhé straně velké státní investice do vzdělání a studentských podpor (65 mld. SEK) jsou perspektivní, neboť vzdělaná a kvalifikovaná pracovní síla zvyšuje růstový potenciál švédské ekonomiky. Pro srovnání - výše podpory studia a vzdělávání je asi o 1/3 vyšší než výdaje na obranu země (47 mld. SEK). Z ostatních položek stojí za zmínku rozvojová pomoc, jež činí 26,7 mld. SEK. Tato oblast patří totiž k prioritám švédské vlády, která za tímto účelem zřídila speciální agenturu SIDA, zodpovědnou za koordinaci finanční a humanitární pomoci rozvojovým zemím. Ještě v polovině devadesátých let Švédsko vykazovalo vysoký schodek státního rozpočtu, což bylo důsledkem špatného hospodaření tehdejší pravicové vlády. Na podzim 7

Viz Příloha 9 37

roku 1994 však zvítězili ve volbách sociální demokraté, kteří sestavili čtyřletý program na ozdravění veřejných financí. Hlavní opatření spočívala v omezování výdajů zejména ve zdravotnictví a školství, zjednodušení sítě sociálního zabezpečení a podstatné snížení subvencí místním orgánům veřejné správy. Od roku 1995 se deficit začal snižovat a v roce 1998 se rozpočet dostal poprvé do plusu. Od té doby vláda hospodaří s kladným saldem, přičemž nejlepší výsledek byl zaznamenán v roce 2001, kdy přebytek státního rozpočtu činil 4,5 %. V posledních letech došlo ke snížení daní a zvýšení výdajů, avšak díky příznivému vývoji švédské ekonomiky tato opatření nevedla ke zhoršení stavu veřejných financí. Také konsolidovaný hrubý

Vývoj zadlužení Švédska 1.6. 2000 – 1.6. 2007

dluh má od poloviny devadesátých let klesající trend. V roce 1995 se pohyboval kolem 73,6 %, zatímco v roce 20068 loni činil pouhých 46,5 procenta. Znamená to, že Švédsko splňuje bez problémů konvergenční kritérium, stanovené na 60 %. V posledních letech se však dynamika poklesu

zpomalila,

což

bylo

Zdroj: Statistiska centralbyrån 2007

částečně způsobeno tlakem na výdajovou stránku. Je až obdivuhodné, že švédská vláda i přes nákladný sociální systém a vysokou míru sociálního přerozdělování dokáže dodržovat fiskální disciplínu, která nakonec vyústí v přebytky státního rozpočtu. Hospodaření Švédska a jeho rozpočtová politika by tak měly být vzorem i pro ostatní země Evropské unie, zejména pak členy eurozóny. Bankovní systém Švédský bankovní systém je tvořen Centrální bankou (Riksbank), komerčními bankami a spořitelnami, které mohou díky novele zákona z roku 1969 působit ve všech oblastech bankovnictví. Dozor nad bankovní činností náleží švédskému finančnímu inspektorátu (Finansinspektionen), jehož úkolem je zajistit dodržování pravidel. Pilířem švédského bankovního systému je centrální banka Riksbank. Mezi další významné bankovní instituce se řadí Swedbank, Skandinaviska Enskilda Banken (SEB), Svenska Handelsbanken, Nordea, Bankgirocentralen (BGC) a Svenska Bankföreningen. 8

Viz Příloha 10 38

2. Obchodní vztahy ČR se Švédskem

2.1 Smluvní podmínky vzájemného obchodu Vzájemný obchod mezi Českou republikou a Švédským královstvím je regulován několika smlouvami, z nichž některé po vstupu České republiky do Evropské Unie přestaly platit, ale pro úplnost zde budou uvedeny. Smluvní základnu tvoří nebo tvořily smlouvy: 1. Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, podepsaná v Lucemburku 4.10.1993 2. Dodatkový protokol k Evropské dohodě o obchodu textilními výrobky mezi EHS a ČR, parafovaný 7.12.1995, doplněný dohodou sjednanou formou výměny dopisů mezi ES a ČR v souvislosti se vstupem Švédska, Finska a Rakouska do EU 3. Protokol o úpravách obchodních aspektů Evropské dohody mezi ČR na straně jedné a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé s ohledem na vstup Rakouska, Finské republiky a Švédského království do Evropské unie a na výsledky jednání o zemědělství v rámci Uruguayského kola včetně zlepšení stávajícího preferenčního režimu (Brusel, 27. 10. 1998) 4. Smlouva mezi Československem a Švédskem o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku ze dne 16.2. 1979 5. Dohoda mezi ČSFR a Švédským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, která vstoupila v platnost 13.11. 1990 na dobu 20 let 6. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Švédského království o vzájemné spolupráci v celních otázkách podepsaná dne 24. června 1995, která vstoupila v platnost dne 10. 9. 1996 7. Smlouva mezi Belgickým královstvím,...Švédským královstvím, ... a Českou republikou, ... o přistoupení České republiky,... k Evropské unii. Smlouva byla podepsána 16. 4. 2003 v Athénách, vstoupila v platnost 1. 5. 2005 (Pozn.: Jde o multilaterální smlouvu mezi 15 dosavadními a 10 novými členskými státy EU) 39

2.2 Současné obchodní vztahy mezi ČR a Švédském

Po vstupu ČR do EU se na vzájemný obchod se Švédskem vztahují veškeré právní předpisy EU. Švédská obchodní bilance v letech 2002 - 2006 mil. SEK Vývoz z ČR - dle země původu Vývoz z ČR - dle země odeslání Dovoz do ČR Obrat Bilance (z hlediska ČR)

2002 3 977 3 954 4 248 8 203 -294

2003 4 514 4 189 4 450 8 639 -261

2004 1 659 4 351 4 807 9 158 -456

2005 n/a 7 739 5 247 12 986 +2 492

2006 n/a 9 836 6 447 16 283 +3 389

Kurs SEK/USD (celoroční průměr)

9,72

8,09

7,35

7,48

7,38

Zdroj: www.ssd.scb.se

Vzájemný obchod mezi Českou republikou a Švédským královstvím dosahuje od roku 1989 stále většího obratu, s výjimkou roku 2001, kdy vzájemná výměna poklesla v důsledku celkového zpomalení mezinárodního obchodu. Do roku 2000 byl vzájemný obchod ve znamení pasivního salda obchodní bilance České republiky, poté se vzájemný obchod začíná vyrovnávat a v roce 2006 skončil obchod v přebytku 0,5 mil. USD. Obchodní výměna ČR - Švédsko (tis. USD, EUR) 2 500 000

2 000 000

Vývoz USD

1 500 000

Dovoz USD Obrat USD Saldo USD

1 000 000

Vývoz EUR Dovoz EUR Obrat EUR

500 000

Saldo EUR

20 0 6

20 0 5

20 0 4

20 0 3

20 0 2

20 0 1

20 0 0

19 9 9

19 9 8

19 9 7

19 9 6

19 9 5

19 9 4

19 9 3

0

-500 000

Zdroj: MPO9

Od roku 1993 do roku 2006 zaznamenal český import ze Švédska růst více než 7krát a český export zaznamenal nárůst dokonce o 1600 %. V současnosti podíl Švédska na

9

Viz Příloha 11 40

zahraničním obchodě ČR činí 1,4 %, což jej řadí mezi naše významnější obchodní partnery.10 Komoditní struktura není ve vzájemném obchodu vyvážená. Dominují průmyslové výrobky - jedná se především o sedmou třídu SITC - stroje a dopravní zařízení, které činí 65 % celkového exportu. Hlavní českou exportní komoditou jsou automobily společně s náhradními díly a výrobky, které jsou produkovány pod zahraničními investory. Druhou nejdůležitější českou exportní komoditou je průmyslové spotřební zboží (8 třída SITC), které se na exportu podílí 10 %. Mezi komoditami importovanými do ČR převažují položky šesté a sedmé třídy SITC, které tvoří 76 % dovozů. Dalšími importovanými produkty jsou výrobky chemického a farmaceutického průmyslu, které tvoří 13 % dovozů a mají ve Švédsku dobré zázemí pro výzkum a vývoj a tedy i vysokou konkurenceschopnost. Po vstupu ČR do EU se zlepšuje situace i v oblasti zemědělských výrobků, protože obě země musí plnit společnou zemědělskou politiku, která si stanovila za cíl odbourat všechny obchodní překážky. Komoditní struktura obchodu mezi ČR a Švédskem v tis. USD

2005

Nomenklatura SITC 0 potraviny a živá zvířata 1 nápoje a tabák 2 suroviny nepoživatelné s výjimkou paliv 3 nerostná paliva, maziva a příbuzné materiály 4 živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 chemikálie a příbuzné výrobky 6 tržní výrobky tříděné podle materiálu 7 stroje a dopravní prostředky 8 průmyslové spotřební zboží 9 komodity a předměty obchodu nezatříděné Celkem

dovoz 5 264 2 637 17 089 823 11 250 125 421 347 353 697 362 53 039 0 1 260 238

2006 vývoz 10 161 8 761 7 730 34 28 37 302 235 739 752 394 132 176 46

dovoz 7 441 2 535 23 514 1 411 11 406 135 740 420 842 347 286 66 838 1

vývoz 18 254 8 058 10 863 91 4 47 219 301 134 1 026 786 153 892 121

bilance 10 813 5 523 -12 651 -1 320 -11 402 -88 521 -119 708 679 500 87 054 120

1 184 371 1 017 015

1 566 423

549 408

Zdroj: MPO

10

Viz Příloha 12 41

2.3 Současná situace ve vzájemném obchodu mezi ČR a Švédském Obchodní bilance podle jednotlivých tříd SITC

Zdroj: Český statistický úřad

Při porovnání vývoje komoditní skladby zahraničního obchodu v 1. pololetí 2007 s 1. pololetím 2006 se vzájemný obchod vyznačoval: - komodita strojů a dopravních prostředků - nadprůměrný růst vývozu a zejména dovozu. Zvýšený vývoz strojů a dopravních prostředků o představoval nárůstu celkového vývozu o 56,7 %; jejich vyšší dovoz se podílel na zvýšení celkového dovozu 53,4 %. Nejvyšší přebytek byl patrný u silničních vozidel, pak u strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu a u výpočetní techniky, což vyústilo v kladné saldo sedmé skupiny SITC. - komodita polotovarů a materiálů - nadprůměrná dynamika vývozu a především dovozu. Kladné saldo zahraničního obchodu s uvedenými výrobky meziročně značně kleslo. Na jeho snížení působil hlavně růst schodku obchodu se železem a ocelí a s neželeznými kovy. - komodita průmyslového spotřebního zboží - značně podprůměrná dynamika vývozu a zejména dovozu, což ovlivnilo meziroční navýšení přebytku na 12,0 mld. Kč. - komodita chemikálií a příbuzných výrobků – podprůměrná dynamika vývozu při nadprůměrném růstu dovozu. Deficit zahraničního obchodu s těmito výrobky byl druhým nejvyšším. Vysoký schodek se nadále koncentroval do léčiv a farmaceutických výrobků. - komodita surových materiálů, nepoživatelných a minerálních paliv - podprůměrný růst vývozu a pokles dovozu. Vývoj vedl k meziročnímu snížení podílu na celkovém vývozu 42

a hlavně oslabení jejich pozice na celkovém dovozu. Deficit obchodu u této skupiny výrobků sice meziročně klesl, nicméně je mezi všemi třídami SITC nejvyšší. - komodita zemědělských a potravinářských surovin a výrobků - podprůměrný růst vývozu a hlavně dovozu, mírné meziroční prohloubení schodku obchodní bilance. Vývoj ukazatelů obchodní bilance v posledních letech byl po zakolísání v roce 2005 potvrzen výborným výsledkem roku 2006. Až zarážející je dynamický růst našeho exportu do Švédska, který tak umožnil při stagnaci dovozů dosáhnout rekordního přebytku vzájemného obchodu v minulém roce. Výkyv v roce 2005 vznikl v důsledku způsobu statistického zápočtu úhrady pronájmu 14 letadel Jas39 Gripen do obchodní bilance ČR, což vysvětluje i propastný rozdíl oproti švédské statistice. První splátky nájemného za Gripeny se promítly do skokového růstu ukazatele dovozu a bilance tak skončila deficitem. Následný vývoj prokázal, že šlo o výsledek české statistické metodiky (švédské statistiky zachytily realisticky již v roce 2005 rekordní český obchodní přebytek) a bilance roku 2006 se může i dle ČSÚ chlubit rekordně kladným výsledkem. Přestože je švédský trh velice koncentrovaný (působí zde 15 z 1 000 největších světových firem), připadá v přepočtu 1,7 velké firmy na jednoho obyvatele, což je více než například ve Velké Británii. Značná část trhu je rozdělena převážně mezi několik nadnárodních koncernů, které v daném odvětví dominují a poskytují celkový servis s doplňkovým sortimentem. Menší firmy se musí velice specializovat a zaměřit na inovaci výrobků, aby obstály v konkurenci. Přesto tu ale stále existují rezervy, které by mohly být v budoucnu využity ve prospěch českých exportérů. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že Švédové jsou při nakupování velmi konzervativní a pokud si mohou vybrat z podobných produktů, vyberou si ten švédský. Již od dětství je v nich pěstován pocit, že vše švédské je lepší, kvalitnější, zdravější a šetrnější k životnímu prostředí než jakýkoli jiný produkt. Proto se musí čeští exportéři snažit najít a vyrobit takové výrobky, které jsou nějakým způsobem jedinečné. Jedinečnost nemusí přitom spočívat ve vysoké technické náročnosti, ale může jít o zcela jednoduchý běžný výrobek s neobvyklým a lepším řešením, než jaké dosud existuje u výrobku dostupného na švédském trhu. Statistiky prvních 7 měsíců roku 2007 ukazují na pokračování vysoce pozitivní bilance, kde vývoz představuje opět asi 1,5 násobek dovozu. Podle předběžných výsledků dosažených za prvních 8 měsíců tohoto roku skončila česká obchodní bilance se Švédskem přebytkem 365 mil. EUR. Především stoupá poptávka po české produkci, protože švédské 43

firmy začínají mít dobré zkušenosti s českými firmami, i když se i nadále většina z nich domnívá, že jsme stále Československo. Důležitým faktorem pro prosazení českých produktů se na švédském trhu je především konkurenceschopná cena spojená s dobrou kvalitou; v poslední době se však ve Švédsku začíná prosazovat cena jen pokud je výrazně nižší než cena konkurence. Nevýhodou pro výrobky českých firem je, že Švédové v převážné většině přistupují k našim produktům mírně skepticky a stále je považují za zboží z „východu“, i když Českou republiku považují za nejlepší z bývalých komunistických zemí. Proto by bylo důležité se zaměřit především na propagaci nejen samotné produkce, ale i samotné České republiky. Na druhé straně je nutno zmínit, že švédský trh je zvyklý na vysokou úroveň kvality za dostupnou cenu a české firmy při expandování nebývají na tuto úroveň připraveny, takže nabízejí zboží, které nevyniká ani kvalitou, ani nerespektuje cenovou úroveň. Dalším faktorem, který může expanzi českých firem do Švédska, ale i celé Skandinávie, bránit, je jazyková vybavenost. Skandinávci rádi navazují spíše neformální obchodní vztahy a pak je udržují - to ale znamená, že se s nimi musí obchodník domluvit, což bývá zvláště u technických komodit kamenem úrazu. Velice pozitivní odezva se dostaví, pokud obchodník ovládá jejich jazyk, švédštinu. Potom je reálná možnost, že tento obchodní vztah bude preferován před jinými, které by byly na stejné úrovni. Proto se může vyplatit vzít si sebou na jednání tlumočníka. Obchod mezi Českou republikou a Švédskem se dnes skládá přibližně z poloviny ze strojírenských subdodávek. Jedná se odlitky různých typů a velikostí, výkovků a jejich opracování, svařování a povrchové úpravy. Hlavní důraz je přitom kladen na velkou přesnost opracování. Další typ subdodávek tvoří plechy s různým typem zpracování včetně povrchových úprav. Tyto subdodávky jsou z České republiky dováženy především proto, že cena práce ve Švédském království patří mezi nejvyšší na světě a dosahuje trojnásobku ceny v ČR. Řada švédských firem přechází z vlastní výroby komponentů na outsourcing, popřípadě uvažují o přenesení výroby do jiné země. V oblasti strojírenství a investičních celků se povedlo prorazit firmě Škoda Klatovy, což svědčí o dobré úrovni české výroby a představuje šanci pro další firmy vyrábějící obráběcí stroje a nástroje. Dobrou pozici má taktéž firma Verktygmaskinen JG v Jönköpingu, která převzala aktivity po afilaci Strojimport Tjecko-Svea. Firmám Slévárny Třinec, ZPS Slévárny, Slévárna Kuřim, Severočeská armaturka nebo Železárny Štěpánov, ale i jiným slévárnám a železárnám se podařilo získat významné zakázky. Konkurenceschopnost českých sléváren se navíc 44

projevuje i v dodržování ekologických standardů, na což je švédská veřejnost velmi citlivá. Výrobky ze železa, oceli, motory a generátory se tak staly úspěšnými položkami českého exportu. Další významnou komoditou, která je exportována do Švédska, jsou automobily a jejich komponenty. Je to zřejmé, protože ve Švédsku působí automobilky Volvo a Saab, které mají zájem o kvalitní a cenově přijatelné výrobky. Dobré postavení má dnes i firma Škoda Auto. Po desetiletích, kdy byla firma Škoda vnímána negativně, se veřejné mínění změnilo; je to pravděpodobně dáno i vstupem německého koncernu Volkswagen do firmy. Škoda Auto patří nyní k uznávaným značkám a těší se podobné oblibě jako francouzská či japonská auta. Na automobilovém trhu má podíl necelých 10 %, což odpovídá v průměru 18 000 prodaným vozům ročně. Firma investuje hodně do propagace – billboardy, novinová inzerce a účast na veletrzích. Prodej aut zde minulý rok dosáhl růstu 9 % zatímco ostatní velké automobilky ztrácely. Nejprodávanějšími typy jsou Škoda Fabia a Octavia, které uspokojují spotřebitele jako všestranné a spolehlivé vozy. Škoda je pro Švédy nejen pojmem v automobilovém průmyslu, ale i značkou kvality ve strojírenském odvětví. V budoucnu je možné očekávat významné zakázky pro výrobce energetických komponentů a subdodavatele projektových akcí. Důvodů pro očekávání je mnoho. Švédský trh vnímá český strojírenský průmysl jako špičkový nejen v Evropě, ale i ve světě. Jen pro zajímavost, většina strojírenských produktů v přístavu ve městě Göteborg pochází právě z Čech a stále bezproblémově slouží. Další klasickou českou vývozní komoditou je pivo. Přestože je švédský trh s pivem téměř nasycený, vyváží naši výrobci vyváží do Švédska přes 15 druhů piv. Situace v této komoditě je však odlišná - ve Švédsku po dlouhá období trvala prohibice, která až v současné době začíná oslabovat. Jediný alkoholický nápoj, který je volně prodejný, je právě pivo, a to pouze pivo nízkostupňové. Ostatní alkoholické nápoje, včetně vícestupňového piva, jsou prodávány pouze ve speciální síti prodejen (Systembolaget), která má na prodej vína a destilátů monopol. I do tradičního švédského odvětví - dřevařského a papírenského průmyslu, kde dominují především domácí společnosti - se podařilo českým firmám proniknout. Jedná se o firmy vyrábějící dřevotřískové a dřevovláknité desky a papíry pro hygienické účely. Co se týče oblasti služeb je situace podstatně horší. Bohužel v této oblasti nedochází k podobně dynamickému vývoji jako u jiných odvětví. Obrat služeb je v posledních letech o řád nižší než obrat zbožové obchodní výměny. Navíc nabývají 45

jednotlivé monitorované podsektory služeb nízké hodnoty a mají velký rozptyl, takže z nich nelze usuzovat na nějaký významný vývojový trend. Výjimkou může být snad jen vývoj cestovního ruchu - české příjmy v posledních letech soustavně klesají, protože Česká republika již není tolik žádanou oblastí. Samostatné zastoupení má ve Švédsku pouze ČSA. Zintenzivňují se však i aktivity dalších dopravních společností, v osobní dopravě jde především o společnosti Student Agency a Moravia Express, v přepravě nákladů pak Bohemia Cargo, TTV spedice. Tyto firmy ovšem operují z českého území, možnosti rozšíření jejich působení na švédském trhu jsou zatím nejasné. Ze švédské strany převažují finanční služby a služby obchodní povahy (např. poradenské). V současnosti dominují v této oblasti služby spojené s pronájmem švédských stíhaček Gripen pro českou armádu. Lze tedy konstatovat, že dnes neexistuje výraznější poptávka po vzájemném obchodě se službami i přes to, že vzájemné výměně nejsou kladeny závažné překážky. K vyhodnocení konkrétních překážek vůči pronikání českých poskytovatelů služeb na místní trh tedy chybí poznatky z praxe. Obecně lze odhadnout, že situace by měla být jednodušší oproti jiným státům EU. Ke dni vstupu ČR do EU se Švédsko jako jedna z mála zemí zavázala otevřít svůj pracovní trh, přesto právě v zde existují určité bariéry. Největší překážkou jsou odbory, které mají velice silnou pozici při vyjednávání kolektivních smluv se zaměstnavateli, a tím se brání proti mzdové konkurenci ze strany firem z nových členských zemí, které se snaží prosadit své pracovníky na švédský trh. Švédské odbory tak prosazují, aby cizí zaměstnanci byli odměňováni na švédském území podle švédských, nikoli podle domovských standardů.

46

2.4 Problémy a rizika švédského trhu Švédské království má velice dobrou pověst, výskyt hospodářské kriminality a korupce je minimální. Ale realita není až tak růžová. Podle mínění dotázaných lidí se o korupci zdaleka nepíše tolik jako v ČR, ale přesto existuje. Švédské obchodní právo je, stejně jako ostatních členských zemí EU, kompatibilní s acquis communautaire, ale v některých oblastech je ještě regulováno místními předpisy, které zpřísňují podmínky pro vstup zahraničního zboží a služeb na trh. Úskalím se tak stává ochrana švédského trhu, která striktně požaduje dodržování kvalitativních, bezpečnostních a ekologických norem. I když se zdá, že švédská vláda se staví pozitivně k odbourávání obchodních bariér, je švédský trh chráněn velmi důsledně. Jedná se hlavně o citlivé položky mezinárodního obchodu – zemědělské produkty, zbraně, výbušniny, léčiva, jedy, atd. - a o ochranu před výrobky, které jsou nekvalitní a mohou ohrozit zdraví spotřebitelů. Účinným nástrojem ochrany domácího trhu je také kampaň na propagaci švédského zboží. Švéd tak nabývá pocit, že domácí výrobky jsou nejlepší, šetrné k životnímu prostředí a zdravotně nezávadné. Největší důvěru mají Švédové k domácím zemědělským produktům, zpracovaným i nezpracovaným, které jsou často o desítky procent dražší než dovážené. Na kampaň navazuje propracovaný zákon na ochranu spotřebitelských práv, který zřídil místo pro ombudsmana, který má na starosti spory mezi spotřebitelem a výrobcem. Ochranou spotřebitele se též zabývá Švédská spotřebitelská asociace a agentura Konsumentverket, která se zaměřuje na dotazy veřejnosti.

Ve Švédsku panuje slušná platební morálka a vymahatelnost práva. Zpoždění plateb oproti dojednaným podmínkám bylo v roce 2002 jen 8 dní, v roce 2004 okolo 9,3 dní a podle statistiky EU z roku 2006 přes 10,1 dní, což je ve srovnání s ostatními členskými zeměmi zpoždění na dobré úrovni a pro exportéry neznamená výraznější finanční zatížení. Obvyklá platební podmínka, sjednávaná švédskými obchodníky, je 26 dní; platba je prováděna většinou proti dokumentům nebo na úvěr. K překonání tohoto rizika může českým exportérům pomoci pojištění u EGAP. Ta poskytuje pojištění dodavatelských úvěrů a čerpání kontraktačních záruk, prověřuje bonitu švédských obchodních partnerů a má i zkušenosti s vymáháním pohledávek. V roce 2005 došlo k řadě bankrotů švédských firem, které v té době spolupracovaly i s českými partnery. Podle švédského právního řádu jsou v případě konkursu upřednostňovány pohledávky státu a pojišťoven před nároky dodavatelů. Zdlouhavý proces mimosoudního vyrovnání a 47

přednostní uspokojení nároků státu prakticky eliminuje naděje na uspokojení požadavků českých subjektů. Z tohoto důvodu se doporučuje opatrnost a maximální obezřetnost při prvním kontaktu, prověření solidnosti a finančního zázemí firmy a volba takové platební podmínky, která omezí nežádoucí rizika. Pro eliminaci rizika může být důležité i zjištění bankovních informací o obchodním partnerovi, či výpis z registru firem. Dalším problémem je poměrně rozsáhlá byrokracie se striktními postoji státních úředníků, kteří vyžadují splnění všech nařízení a předpisů. Stejně tak se mohou vyskytnout potíže například při rozhodování obchodního partnera, protože švédská společnost je kolektivistická a rozhodnutí je dlouhý a kolektivní proces ve firmě. Podle mého názoru je však největším problémem samotná mentalita Švédů. Díky jejich odlišnému vývoji, ať již historickému nebo kulturnímu, zde existují bariéry, které mohou být nepřekonatelné. 2.5 Perspektivní odvětví pro české exportéry Obecně platí, že lze nabídnout jakýkoliv kvalitou či cenou konkurenceschopný výrobek. Zbožová struktura našeho exportu obsahuje okolo 1900 položek. Existují však sektory, kde prosazení pozice by bylo velmi obtížné a neperspektivní. Jak již bylo uvedeno, pro zahraniční podnikatele není lehké prosadit se na velice náročném švédském trhu; téměř všechny obory jsou obsazeny několika firmami a panuje zde silná konkurence, i když nedosahuje takových rozměrů jako v České republice. Další překážkou pro prosazení je konzervatizmus švédských spotřebitelů, kteří preferují domácí produkci, neboť se domnívají, že je kvalitnější, bezpečnější a šetrnější k životnímu prostředí. Proto se musí čeští exportéři snažit najít mezery, které nejsou ještě obsazeny, nebo nabízet specifické produkty a zboží, které mohou konkurovat nejen cenou, ale i kvalitou, komplexním servisem spojeným se spolehlivostí a včasností dodávek. Dobré výchozí postavení pro export se otevírá pro firmy, které jsou napojeny na automobilový průmysl. Automobilový průmysl je soustředěn do pěti základních skupin: osobní automobily, nákladní automobily, autobusy, stavební stroje, lesní stroje a manipulační technika. Z těchto skupin jsou zajímavé zejména subdodávky pro stavební stroje, lesnickou a manipulační techniku, kde nejsou tak přísné požadavky na certifikaci. Perspektivní jsou i dodávky náhradních dílů a doplňků. Nově se zaměřují švédští producenti i na kvalitní a cenově výhodné dodávky a subdodávky pro samotnou výrobu. 48

Společně s automobilovým průmyslem je ve Švédsku kladně hodnocen rovněž strojírenský průmysl, kde je možné pokračovat a nadále prohlubovat spolupráci v oblasti produkce odlitků, výkovků a jejich opracování, svařování a popřípadě spojené s povrchovými úpravami. Moderní technologie jsou oblasti, kam by se mohli prosadit české firmy, protože do těchto odvětví plyne nemalé množství finančních dotací a subvencí. Ovšem prorazit na tomto poli bude velmi složité, neboť Švédsko si udržuje jednu z předních pozic ve vývoji nových technologií. Jedná se především o export softwaru, kde se ČR stává silným konkurentem, dále informační technologie, biotechnologie a produkty pro ekologický průmysl, který patří ve Švédsku k velice perspektivnímu odvětví. Právě ekologickým vládním návrhem na změnu v energetické politice se otevírají nové perspektivy v oblasti vytápění. Obchod s krby, krbovými kamny či kotly na spalování biomasy nebo biopaliva by mohl být úspěšnou komoditou, protože na švédském trhu v této oblasti zatím není taková konkurence. Nejedná se pouze o vytápěcí zařízení, nýbrž také o celkové vytápěcí systémy a především biopaliva, po kterých nyní poptávka roste. Trh s plynovými spotřebiči je velice omezen, protože zemní plyn jako palivo není zdaleka tak rozšířen jako v ČR. Ještě horší situace panuje na trhu tepelných čerpadel, neboť zde tento způsob vytápění vznikl a konkurence je tak velmi vysoká. I přes omezené využití mzdového dumpingu se rýsuje možnost pro společnosti ze stavebnictví, kde by se mohly české firmy uplatnit. Již výše uvedený outsourcing a subdodávky představují potenciál, ve kterém se již úspěšně prosazují zahraniční dodavatelé z Pobaltí či Polska. Potenciál je i v dodávkách do stavebnictví, jelikož v České republice existuje řada firem, které vzhledem k masivní panelové výstavbě minulých období již mají zkušenosti i technologie pro renovaci panelových domů, a které se mohou pokusit prorazit na trh, protože životnost panelových domů ve Švédsku se taktéž rychle krátí. Společně s renovacemi mohou proniknout do oblasti stavebnictví i výrobci dřevěných oken, popřípadě oken z dřeva a hliníku, protože plastová okna se na švédském trhu prosazují pouze zvolna. Na rozdíl od produkce našich pivovarů, které vyváží mnoho hektolitrů různých druhů piv a jsou mezi švédskými konzumenty oblíbené, nenacházejí naši vinaři a výrobny tvrdého alkoholu odbyt. Důvod proč nejsou úspěšné je nejspíše možné hledat v prohibici. Naši producenti by mohli zkusit prorazit na trh skrze restaurace, bary a také prodej na trajektech, které míří do Švédska, protože na moře se státní monopol prodeje alkoholu nevztahuje. V oblasti potravin mohou české firmy zkusit navázat kontakty s obchodními 49

řetězci. Nebude to lehké, ale vývoj ukazuje, že se dováží po vstupu Švédska do EU více zboží. Zejména konzervované potraviny, nakládaná zelenina, sladkosti, džemy, koncentráty džusů a ovocných šťáv nemají ve Švédsku tradici a na trhu nepanuje taková konkurence. Přesto spotřeba těchto výrobků stoupá. Přestože se ve Švédsku těší velké oblibě české sklo, naše firmy na trhu neprodávají, protože trh je nasycen jak domácími výrobci Orefors a KostaBoda, tak i výrobci zahraničními - a také proto, že samotný švédský sklářský průmysl se potýká s vážnými odbytovými problémy. Proto by bylo dobré obnovit kontakty se zastupitelskými firmami a zlepšit cenovou dostupnost. Průměrně úspěšní by mohli být naši výrobci spotřebního zboží a výrobků, u nichž však nelze předem odhadnout, jak se na trhu uchytí. Zatím je obtížnější najít možnost odbytu např. pro výrobky farmaceutického průmyslu, ale postupem času by se situace měla zlepšovat, protože švédská populace bude stárnout. Mimo odvětví, kde je možná šance na úspěch, existují však i odvětví taková, kde možnost proniknutí na trh je velmi nízká. Jedná se především o průmysl textilní, kde jsou silnými konkurenty asijské a pobaltské země a také domácí řetězce Hennes & Mauritz a KappAhl. Možnost uspět by se mohla naskytnout v oblasti sportovního oblečení a loveckých potřeb, společně s vybavením pro extrémní sporty typu horolezectví, vodní sporty, apod. Mimo metrový textil a konfekce mají špatnou pozici i suvenýry a dárkové zboží, dopravní služby, ekologický program atd. Hlavní úlohu při pronikání našich firem na švédský trh a propagaci českých výrobků by měla sehrát práce asociačních komor. Výraznější pozici by zde zastávat především pobočka CzechTrade, protože propagování českých výrobků - stejně tak i České republiky - značně pokulhává. Situace se částečně zlepšuje díky akci „Český den“, kterého se účastní představitelé měst, krajů, profesních komor, regionálních rozvojových agentur a jednotlivých firem. Plošné prezentace jsou však navštěvovány velmi málo. Firmy by se také měly začít prezentovat více a v lepším světle na veletrzích a výstavách, kde zatím dostatečně neoslovily možné budoucí obchodní partnery, protože podle dostupných ohlasů švédských obchodníků nejsou nápadité. Při prezentaci by mohla roli sehrát i tradice. Mezi další možnosti prezentace firmy se řadí inzerce v tisku a televizní spoty, které jsou nejúčinnější formou propagace, na druhé straně však také nejnákladnější. Ceny inzertních a reklamních služeb jsou asi 3x vyšší než v ČR. Nejvhodnější formou propagace vztaženou k ceně tak zůstává internet. 50

Účinnou formou propagace a prezentace jsou již zmíněné české dny, kterých se v konkrétním případě mohou účastnit představitelé měst, krajů, obchodních komor nebo regionálních rozvojových agentur a jednotlivých firem. Nejdůležitější veletrhy ve Švédsku Období zima, léto jaro - po 2 letech (poslední březen 2007) jaro jaro (nepravidelně) jaro podzim podzim

Název veletrhu FORMEX

Zaměření umělecké předměty, sklo, hobby, hračky

Místo konání Stockholm

ScanBygg/Byggmaskiner

stavebnictví a stavební stroje

Göteborg

cestovní ruch papírenský průmysl lesnictví biotechnologie železnice

Göteborg Jönköping Stockholm Jönköping

strojírenské technologie

Stockholm

subdodavatelé

Jönköping

zemědělská technika

Jönköping

podzim

TUR Pulp&Paper Skog BioTech Nordic Rail Scandinavian Technical Fair Elmia Subcontractor Elmia Agriculture Machinery and Cultivation Eco-Tech Scandinavia

Göteborg

1 x za 4 roky

Machine Tools

1 x za 4 roky

Scanautomatic

technika pro životní prostředí obráběcí stroje, strojírenské technologie automatizace, manipulace, regulace

podzim podzim podzim

Göteborg Göteborg

Zdroj: www.businessinfo.cz

Vhodná příležitost rozšířit a prohloubit vzájemné ekonomické a obchodní vztahy se naskytla od roku 2005 českým podnikům po spuštění offsetů, kterým předcházelo 13 předoffsetových kontraktů. Mají se tak navrátit finance vynaložené za pronájem 14 nadzvukových stíhaček Jas-39 Gripen v podobě investic, možnosti vyrábět a exportovat nejen do Švédska. 2.6 Obchod s Jas-39 Gripen Několik let se česká armáda potýkala s problémem výměny dosluhujících stíhaček MIG 21, proto se vláda na základě tendru rozhodla nakoupit stíhací stroje Jas-39 Gripen, které vyrábí konsorcium švédského Saabu a britského BAE Systems. Rozhodnutí vlády o počtu nakoupených strojů se změnilo v důsledku záplav a stále se zvyšujícího deficitu státního rozpočtu - z původně plánovaného nákupu na pronájem stíhaček. Od konce roku 2003 probíhala jednání mezi švédskými a českými experty ohledně pronájmu 14 stíhaček a zpětných švédských investic do české ekonomiky. Součástí pronájmu letounů má být také kompletní technické zabezpečení letounů, víceúčelový simulátor, systém plánování misí a kompletní logistický servis po dobu deseti let. Celková cena činí 19,65 mld. Kč a je v ní 51

zahrnut i dodatečný výcvik personálu v hodnotě zhruba 50 mil. Kč. K tomu by měla švédská strana předat výsledky švédského vývoje a výzkumu v hodnotě 450 mil. Kč. Suma za pronájem bude splácena v předem dohodnutých částkách po dobu deseti let. Ze smlouvy vyplývá, že platby budou realizovány vždy v březnu daného roku. První splátku vláda ČR již uhradila. Na pronájem letounů navazují offsetové programy, které by měly pomoci v problémových oblastí s vysokou nezaměstnaností. Offsety mají směřovat především do severních Čech a na severní Moravu, a měly by znamenat 38 % respektive 33 % investic. Většinu z celkové sumy mají proinvestovat britské firmy, švédské se mají podílet jen asi pětinou. Offsety jsou rozděleny na přímé a nepřímé offsety. Přímým offsetem se rozumí zpětné investování do zbrojního průmyslu a tyto offsety mají dosáhnout 20 %. Českou zbrojařskou firmou, která se na projektu účastní, je společnost Jihlavan, která je výhradním dodavatelem servomechanismů pro stíhačky Jas-39 Gripen. Dalšími společnostmi, které mají z pronájmu letounů profitovat, jsou Aero Vodochody, zajišťující část subdodávek pro britské BAE Systems, Vítkovice Steel, dodávající ocel na stavbu britských ponorek Astute a další. Nepřímé zpětné investice budou rozděleny takto: 20 % do oblasti životního prostředí, 16 % do elektronického průmyslu, 11 % do dopravy, 10 % do oblasti zpracování železa a oceli. Další finance by měly posloužit na výstavbu větrných elektráren a na projekt zpracování metanu. Z projektů, které byly připraveny, se polovina týká vývozu českého průmyslu do ciziny, 40 % jsou investice v Česku a 10 % investice do výzkumu a vývoje. Dodavatelské konsorcium Gripen International vytvořilo do konce loňského roku v Česku offsetové projekty za 8,7 miliardy korun, jde o zhruba třetinu ze slíbené částky. Do programu je započín například projekt britské společnosti Pacific Direct, která v Holicích na Pardubicku vyrábí toaletní potřeby pro hotely. Společnost Svitap J.H.J. ze Svitav získala od britské společnosti Abla zakázku na dodávku mobilních velitelských stanovišť. Do offestového programu se zapojila také přerovská společnost Meopta – optika, která získala zakázku od britské letecké společnosti na dodávku součástek do leteckých přístrojů. Celkem offsetový program zahrnuje 31 projektů. Zpětné investice Gripenu do české ekonomiky by měly v letech 2004 až 2014 dosáhnout 25,5 miliardy korun. Je to zhruba 130 % ceny pronájmu stíhacích letadel. 52

3. Pohyb kapitálu

3.1 Založení společnosti Jak již bylo uvedeno dříve, existuje ve Švédsku pět typů podnikatelských subjektů: neobchodní společnosti (Enkelt Bolag), obchodní společnosti (Handelsbolag), komanditní společnosti (Kommanditbolag), společnosti s ručením omezeným nebo akciová společnosti (Aktiebolag) a filiálky (Filial). Nejvíce zastoupenými právními formami zahraničních firem jsou akciové společnosti a filiálky. Další možností, jak být přítomen na švédském trhu, je založení tzv. reprezentativní kanceláře, tato možnost se však kvůli omezenému okruhu povolených aktivit vyskytuje jen zřídka. Osoby s evropským občanstvím nepotřebují k založení společnosti žádné zvláštní povolení. •

Aktiebolag (AG) - minimální výše základního kapitálu je stanovena na 100 000 SEK pro soukromé společnosti a 500 000 SEK pro veřejné společnosti

•

Filial - minimální výše základního kapitálu není stanovena

•

Reprezentativní kancelář - reprezentativní kancelář není samostatnou právní jednotkou. Výhoda kanceláře spočívá v nulovém zdanění oproti předchozím subjektům. Specifikum tohoto zastoupení spočívá pouze ve vyvíjení aktivit v oblasti propagace a marketingu.

Finanční pobídky Společnosti, které mají v úmyslu působit na švédském trhu, mohou získat granty, půjčky či bankovní záruky. Podle účelu se dělí tyto finanční nástroje na národní granty a půjčky, pobídky spojené s regionálním rozvojem a pobídky vztahující se k najímání, výcviku a vzdělávání personálu. 1.

Národní granty a půjčky Agentura

Nutek Industrifonden Nordic industrial grants ALMI

Finanční dotace

Projekty

do 2 mil. SEK

technické projekty

až 1/2 nákladů max. 5,9 mil. SEK

průmyslový rozvoj výzkum a vývoj

přístup k běžným komerčním úvěrům (vyšší úroková sazba)

rozvoj podniku

53

Specifika pro malé a střední podnikatele minimálně 4 mil. SEK poskytování poradenských služeb a finančních nástrojů

2.

Pobídky spojené s regionálním rozvojem Do této sféry náleží pobídky venkovské, investiční, dopravní granty a tzv.

Norrlandsfonden. Pobídka Venkovská

Finanční dotace 20 až 50 % celkových nákladů (maximálně 800 tis. SEK za 3 roky)

Investiční

20 až 35 %

Dopravní

15 až 45 % dopravních nákladů

Norrlandsfonden

3.

Projekty pořízení budov a strojů a na investice do nehmotných aktiv (software, know-how apod.)

Specifika podniky s méně než 250 zaměstnanci

regionální rozvojovou pomoc - nelze je kombinovat s tzv. konkrétní sektory zaměstnaneckými granty přeprava zboží na vzdálenost pro silniční, železniční i větší než 400 km námořní přepravu pro financování vývoje nových pro malé a střední podniky produktů a výrobních metod a z nejsevernějších regionů na pořízení fixního kapitálu Švédska

Pobídky vztahující se k najímání, výcviku a vzdělávání personálu Pobídky pro najímání nových zaměstnanců jsou rozděleny na dvě zóny. Zóna A

obsahuje z větší části méně rozvinuté oblasti severu a podnik může získat na nového pracovníka až 200 000 SEK; zóna B zahrnuje ostatní oblasti Švédska a poskytované finance dosahují 120 000 SEK. Náklady na vzdělávání a výcvik zaměstnanců mohou být hrazeny až do výše 50 % (50 000 SEK) během dvou let. Základní podmínkou udělení grantu je vypracování plánu výcviku a schválení tzv. regionálním pracovním úřadem (Länsstyrelsen). Podnik má nárok na tzv. subvence za zaměstnanost, pokud najme dlouhodobě nezaměstnané. Podpora se skládá z obecné subvence - 50 % mzdy (osoba nezaměstnaná min. 12 měsíců), zesílené subvence - 75 % mzdy (nezaměstnaná osoba 24 až 48 měsíců) a speciální subvence - 75 % mzdy (osoby starší 57 let, zaregistrované na úřadě práce minimálně dva roky). Ve Švédsku ještě existuje program – Objective 3 – zaměřený na urychlení změn a inovací v podnikatelském prostředí. 3.2 Zadávání veřejných zakázek Veřejné zakázky představují oblast s velkým množstvím finančních prostředků, které jsou velkoryse rozdělovány vládami jednotlivých zemí. Ve Švédsku se rozděluje pres 400 mld. SEK. Jelikož se jedná o náročný a zdlouhavý proces, neprojevují dosud malé a střední podniky zájem účastnit se takovýchto tendrů. Naskytuje se tak možnost pro české

54

společnosti účastnit se výběrového řízení, a tak zviditelnit nebo posilnit svou pozici na švédském trhu. Oblast veřejných zakázek je upravena zákonem z roku 1994 - Lag om Offentlig upphandling (LOU) – který reguluje zakázky spojené s výstavbou infrastruktury či nákupem zboží či služeb. Doplněk k tomuto zákonu upravují některá ustanovení o hospodářské soutěži a zákon o nekalých praktikách. Kontrolu nad zadáváním veřejných zakázek vykonává Národní úřad pro veřejné zakázky. Po vstupu Švédského království do EU musejí veřejné zakázky splňovat kritéria směrnice EU11 (u zboží a služeb 200 000 EUR a u stavebních prací 5 mil. EUR). 3.3 Obchodní spory Pokud se obchodní vztahy mezi partnery dostanou do krize a nelze již konflikt urovnat, pak řešení obchodních sporů probíhá u Stockholmské obchodní komory (SCC), která patří mezi nejstarší (založena 1917) a nejlepší na světě. O vynesení rozsudku mohou u komory požádat společnosti z více než 40 zemí. Řízením této organizace je pověřen 12členný výkonný výbor, kterému v současnosti předsedá Johan Gernandt. O běžný chod se pak stará sekretariát, v jeho čele je Ulf Franke, dřívější generální sekretář Mezinárodní rady pro obchodní arbitráž (International Council for Commercial Arbitration - ICCA) a současný prezident International Federation of Commercial Arbitration Institutions. Kromě generálního sekretáře zde působí tři právníci, z nichž jeden mluví rusky. Od 1.4. 1999 využívá komora k rozhodnutí sporů mimo vlastní pravidla i pravidla o zjednodušeném řízení, o sporech souvisejících s pojištěním, směrnicemi UNCITRAL (United Nations Commission on International Trade Law) a pravidly o zprostředkování. Postup při řešení obchodních sporů Od 1.1. 2007 došlo ke změně v pravidlech. Aby mohlo být řízení započato, je nutné zaslat požadavek na zahájení arbitráže, který může být doručen písemně nebo elektronicky. Pokud se jedná o obsáhlou žalobu, je preferována tištěná verze. Současně je

11

Veřejné zakázky podléhající směrnicím EU musí být uveřejněny v oficiálním zpravodaji Evropských společenství (Official Journal of the European Communities). Mimo to existuje server Tenders Electronic Daily (TED), kde jsou tendry taktéž zveřejněny. Švédské databáze, specializované na informace o tendrech, jsou Anbudsournalen, API, Företagsfakta Online, Interdernet, Mercell, Svenska Handelsinstitutet atd. Pokud by podnikatel potřeboval pomoci, může se obrátit na řadu společností, které poskytují informace o probíhajících veřejných soutěžích (Medinsite – farmacie, The Swedish Agency for Public Management – IT, Sverige Bygger AB – stavebnictví). 55

žalující strana povinna zaslat dostatečný počet kopií, které jsou předány – žalované straně, arbitrovi a SCC. Žaloba by měla obsahovat: • označení účastníků a případných zástupců (jejich jméno a adresa) • označení věci, které se žaloba týká • popsání rozhodujících skutečností a označení důkazů • kopii smlouvy, jež je předmětem sporu • komentář k počtu arbitrů a místu konání • jméno a adresu vybraného rozhodce • datum a podpis žalobce Návrh arbitráže je potvrzen splacením registračního poplatku ve výši 1 875 EUR (nebo 1 250 EUR v závislosti na charakteru žaloby) v určité době, kterou stanoví sekretariát. Při marném uplynutí lhůty je návrh na zahájení arbitráže zrušen. Návrh arbitráže je zaslán žalované straně, která se může k návrhu vyjádřit. Odpověď by měla obsahovat: • námitky týkající se existence, platnosti nebo vhodnosti arbitrážní doložky • přijetí nebo odmítnutí • základní tvrzení nebo protitvrzení či ústupky • komentář k počtu arbitrů a místu konání • jméno a adresu vybraného rozhodce Po přijetí zašle sekretariát tuto odpověď žalující straně, která by měla dostat šanci vyjádřit své připomínky k přijaté odpovědi. Při marném uplynutí lhůty k vyjádření je v arbitráži pokračováno. Výbor může požádat zúčastněné strany k dodání dalších detailů, v případě nedodání dodatků ze strany žalující je případ zrušen. Poté dochází k přezkoumání jednotlivých náležitostí arbitrážního návrhu a rozhodování o příslušnosti. Rada může návrh přijmout, zamítnout pro nepříslušnost, nebo zamítnout pro neefektivní finanční náročnost. Následně dochází k žalobě. Obě strany se většinou dohodnou na arbitrech (tři členové senátu), nebo je jmenován komorou pouze jeden rozhodce, pokud je případ možno takto posuzovat. Strany se taktéž snaží domluvit na místě konání, pokud by se tak nestalo, určí místo komora. Právo aplikované na případ vychází přímo z konfliktní smlouvy nebo, pokud určí práva rozhodného chybí, určí právo rozhodčí výbor, které se jeví jako nejvhodnější.

56

Věc je poté předána k soudu, který rozhoduje řízení. Přitom však musí brát v úvahu smlouvu, pravidla Institutu a respektovat požadavky stran. Soud určí také jazyk, ve kterém bude řízení probíhat a právní řád, jež bude použit, nedohodnou-li se strany jinak. Čas, délku trvání a formy řízení stanoví soud. Rozhodnutí

arbitrážní

komise

musí

být

vyhotoveno

v písemné

podobě

s odůvodněním a učiněno většinou rozhodců, pokud se senát skládá z více než jedné osoby, v jiném případě rozhoduje pouze sám arbitr. Rozsudek musí být vynesen nejpozději do 6 měsíců po předání věci k soudu. Rozsudek je konečný, tj. bez možnosti odvolání a závazný pro obě strany. Náklady na řízení tvoří poplatek rozhodčímu tribunálu, poplatek obchodní komoře, náklady tribunálu a komory. V rozhodnutí jsou stanoveny výše nákladů pro jednotlivé strany. Jestliže by se strany dohodly, může tribunál náklady rozložit mezi strany. 3.4 Přímé zahraniční investice PZI podle zemí původu kapitálu v období 2000 – 2005 pořadí

země původu

Příliv PZI v roce 2006 dle země původu kapitálu

kapitál v mld. SEK

pořadí

země původu

kapitál v mil. SEK

1.

Německo

82

1.

Velká Británie

65 015

2.

Finsko

70

2.

Norsko

18 561

3.

USA

40

3.

USA

15 987

4.

Velká Británie

38

4.

Belgie

14 241

5.

Nizozemí

30

5.

Malta

9 317

6.

Norsko

25

6.

Lucembursko

6 615

7.

Dánsko

25

7.

Švýcarsko

6 271

8.

Švýcarsko

22

8.

Irsko

4 183

9.

Kanada

9.

Dánsko

18 zdroj: www.businessinfo.cz

2 921 zdroj: www.businessinfo.cz

Švédsko patří tradičně k významným investorům i příjemcům přímých zahraničních investic. Celkový příliv PZI mezi léty 1995 až 2004 dosáhl hodnoty 1 331 mld. SEK. Na druhé straně je Švédsko ještě větším investorem v zahraničí (1 387 mld. SEK). V roce 2004 dosahovala hodnota PZI neuvěřitelných 52 % švédského HDP. V zemi působilo asi 10 tisíc společností s podílem zahraničního kapitálu, které zaměstnávaly skoro čtvrtinu všech pracovníků soukromého sektoru (více než 0,5 mil. osob). Podle údajů asociace evropských investičních bank z roku 2006 bylo zahraničním kapitálem proinvestováno celkem 71 mld. SEK, tedy o 50 % více než v roce 2005. Ze 57

statistik rovněž vyplývá, že Švédsko je pro investory nejatraktivnější zemí z EU. Zájem investorů se orientuje do oblastí hi-tech technologií (ICT firmy), farmacie, energetiky a strojírenství a dynamický nárůst investic je možné sledovat v oboru finančních služeb. Zahraniční firmy poskytují necelou polovinu (asi 45 %) prostředků na výzkum a vývoj. Potvrzením výše uvedených faktů je statistika mezi léty 2001 až 2005 o převzetí či získání podílu ve firmách – švédské společnosti získaly 535 firem, zahraniční investoři pak dokonce 603 švédských. V roce 2006 převažovaly zpětné toky kapitálu nad investicemi švédských subjektů (za první 3 čtvrtletí 2006 celkem 156 mld. SEK). Nejvíce prostředků švédských investic pohltilo v tomto období Irsko (6,2 mld. SEK), Lucembursko (4,7 mld. SEK), USA (4,0 mld. SEK) a Německo (3,3 mld. SEK). Nejlákavějšími sektory pro Švédy jsou pak infrastruktura, zpracovatelský průmysl a finanční služby. PZI podle sektorů Sektor

čisté toky v období 1.-9.2006 podíl cizího kapitálu v r. 2004 mil. SEK mld. SEK

chemický, petrochemický průmysl apod. stroje a zařízení papírenský průmysl, polygrafie potravinářství, nápoje, tabák ostatní průmyslová výroba energetika, vodárenství obchod, stravování, ubytování stavebnictví finanční služby, pojišťovnictví apod. doprava, telekomunikace celkem

%

5 968

324

24

17 111 4 590 7 024 562 24 600 974 1 944

196 97 27 91 103 90 61

15 7 2 7 8 7 5

52 702

110

8

12 021 165 756

90 7 1 316 100 zdroj: www.riksbank.se

Společnost Swedfund AB, která nabízí švédským firmám rizikový kapitál a knowhow pro rozvojové investice v Africe, Latinské Americe, Asii a Evropě, monitoruje a podporuje firemní aktivity v oblasti zahraničních investic. Pomáhá tak švédským firmám vhodně a efektivně investovat.

58

3.5 Investice mezi ČR a Švédskem Švédské investice v ČR Od roku 1989 se začala Česká republika otevírat světu a s tím souvisel i příliv zahraničního kapitálu do země. Švédské společnosti začaly investovat do českých subjektů již krátce po revoluci, velké investice se však začaly uskutečňovat až po stabilizaci a plném zapojení české ekonomiky do světových struktur. Během devadesátých let docházelo neustále k růstu objemu švédských investic, výjimkou byl rok 1998, kdy v ČR probíhala hospodářská a politická krize a příliv investic se propadl. Naopak největší nárůst byl zaznamenán v roce 2000, kdy švédská společnost Skanska koupila českou firmu IPS. Od začátku nového tisíciletí je situace stabilní, jen s mírnými výkyvy. Do roku 2005 bylo u nás švédskými společnostmi proinvestováno skoro 900 mil. USD (přes 22 mld. CZK). V loňském roce pak švédské PZI klesly o 1,42 mld. CZK, z toho polovina byla reinvestovaný zisk. Švédské investice v ČR v letech 1993 – 2006 (v mil. CZK) 7 000 5 696

6 000 5 000

4 384

4 000

3 873

3 554 2 824

3 000 2 000

1608

1 521

1 000

350

546

584

1993

1994

1995

781

0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

-1 000 -1 389

-2 000 -3 000

-1 420,50

-2 259

zdroj: ČNB

Nejvíce lákavými odvětvími pro investory jsou stavebnictví, výroba nekovových minerálních výrobků, výroba kovů včetně hutního zpracování, nemovitosti a prodej, údržba a opravy motorových vozidel a prodej pohonných hmot. 59

Největší švédské firmy v ČR Rok založení 1993

Celková investice v mil. EUR 407

Obrat v mil. EUR 157

Počet zaměstnanců 3000

strojírenství

1994

331

-

325

Skanska CZ

stavebnictví

1997

239

755

6500

IKEA

nábytek

1990

159

79

600

Ikano

různé

1991

69

-

11

FAB

zámky

1997

-

7

795

Telia IC

komunikace

2000

54

2,3

10

Scania

doprava kancelářské vybavení ložiska

1993

16

94

348

2001

4,5

-

17

1994

2,2

-

35

Firma

Obor

ABB

elektrická zařízení

Sandvik AB

Kinnarps SKF

Zdroj: Swedish Trade Council, 2003

V současnosti působí v ČR asi 120 švédských firem. Důležitými hráči na českém trhu jsou společnosti Ericsson, Metro, Volvo, Oriflame, Dynybyl. Do roku 2001 působily v ČR i společnosti Vattenfall a AssiDomän. České investice ve Švédsku Pro české investory není Švédsko tak atraktivní zemí jako je tomu naopak. Důvody jsou zřejmé – konkurence, drahá pracovní síla, vysoké náklady na založení společnosti, nasycenost švédského trhu a dlouhá návratnost. České investice ve Švédsku jsou proto zanedbatelné, do roku 2006 činily méně než 5 mil. Kč. V současnosti působí na švédském trhu jen tři české firmy, které mohou být považovány za zahraniční investory - Škoda Auto, České aerolinie a České dráhy. Ačkoli tedy české firmy, kromě uvedených tří společností, ve Švédsku neinvestují, působí řada z nich na švédském trhu pomocí joint-ventures. Mezi nejdůležitější firmy tohoto typu patří: • Chemapol Scandinavia AB – Stockholm - chemické a keramické produkty • Scansigma AB – Göteborg - bývalá afilace PZO Intersigma, kuličková ložiska a ventily • Svenska Volkswagen AB - výhradní dovozce a distributor vozů Škoda • ČESMAD – Ystad - vytěžování kamiónů • Beijers G and L Beijer Industri AB - od roku 1948 výhradní zástupce bývalé PZO Ferromet - ocelářské a železářské produkty K zatraktivnění investování či působení našich firem na švédském trhu má také za úkol pomáhat zastoupení společnosti CzechTrade se sídlem ve Stockholmu. 60

4. Výzkum Tento výzkum jsem se rozhodl provést, protože mě zajímal postoj Švédů k České Republice a jeho vývoj. Uskutečnění jakéhokoli výzkumu je však náročné nejen na čas, věnovaný sběru dat, ale též na finanční prostředky, odpovídající časové náročnosti výzkumu v cizí zemi. Oba tyto důležité faktory se mi však nedostávaly v takové míře, abych mohl podniknout výzkum většího rozsahu, proto jsem výzkum realizoval na základě možností, které jsem měl k dispozici. I přes tyto menší časové a finanční možnosti jsem se rozhodl výzkum uskutečnit, protože by mohl částečně poodhalit postoje Švédů vůči České republice, jejím občanům a výrobkům a naznačit možné trendy vývoje obchodních příležitostí. Už při položení první otázky „co vás napadne, když se řekne ČR“ – se odpovědi velmi různily. U starších lidí se vyskytovaly odpovědi – rozdělení republiky či bývalý jeden stát Československo; Charta 77; rok 1968 a Pražské jaro; tradice v průmyslu; významná, stará kultura a architektura nebo náš dřívější prezident Václav Havel. U mladší generace byly asociace vyvolané především spojením se sportem (hokej a fotbal), pivem (různé značky). Dále si respondenti vybavili hlavní město Prahu, geografickou polohu, dokonce uvedli, že máme zajímavou tradiční muziku. Pozitivní byla četnost odpovědí o přátelích z ČR. Negativní naopak, že pod pojmem Česká republika si někteří respondenti nepředstavili nic. Ve druhé otázce „jak si představujete typického Čecha“ přirovnala polovina dotázaných Čechy více méně k podobnému typu jako jsou sami Seveřané (kromě barvy vlasů), 15 % Švédů nás má zařazeno pod vizáží Jaromíra Jágra a jeho slavného účesu, 7 % si představuje snědé obyvatele (jižanské národy) a zbytek nedokázal odpovědět. Na třetí otázku „Jmenujte pozitiva nebo negativa Čechů a ČR“ většinou Švédové nedokázali reagovat. Nicméně pár velmi zajímavých odpovědí se vyskytlo. Zde chci podotknout, že pokud respondent na tuto otázku odpověděl, potom se většina odpovědí nesla spíše v pozitivním duchu. Odpovědi na tuto otázku pramenily především z vlastní zkušenosti Švédů s Čechy či ČR: • Pozitiva - otevření, milí, velmi přátelští, schopni se o něco podělit, sportovci, veselí, kulturní, trpěliví, přímočaří, bezstarostní, hezké ženy, otevření všemu, malá země dobří sportovci, kultura, zaměření na turismus, mladí myslí na politickou sílu, tvrdě 61

pracující, testující svoje schopnost, velmi zaměření na cíl (což však bylo uvedeno jako pozitivum, ale i negativum) • Negativa - mnoho neznají / moc toho nezažili, mnoho turistů, organizovaný zločin, zloději, prostitutky, politické problémy, neumějí moc anglicky, nevyvinutí, nesociální, introverti, nemoderní, ovlivnitelní. Bohužel do odevzdání diplomové práce jsem nedostal dostatečný počet odpovědí od společností, které jsem kontaktoval, takže obchodní otázky zde bohužel nebudou kvantitativně hodnoceny samotnými podnikateli. 4.1 Metodologie Protože jezdím do Švédska každoročně, vybral jsem si jako místo terénního výzkumu město Göteborg a přilehlé okolí. Göteborg jsem si vybral záměrně ze dvou důvodů - jedná se o druhé největší město Švédského království a zároveň zde v době provádění výzkumu probíhal mezinárodní fotbalový turnaj pro mládež. Tím se mi podařilo do výzkumu zařadit i obyvatele, kteří pocházejí z jiných částí Švédska než pouze z Göteborgu, navíc bylo možné využít odpovědí více věkových kategorií respondentů. Primární terénní výzkum jsem realizoval na základě prostého kvótního výběru, kdy respondenti byli vybírání náhodně. Respondenti byli dotazováni metodou Face to Face, k dispozici jsem měl taktéž pomocné karty s logy značek. Minimální počet respondentů jsem stanovil na 100 osob. Tuto sumu se mi podařilo naplnit a celkový počet respondentů dosáhl 102. Kvóty jsem stanovil pouze orientačně, s důrazem na naplnění věkových kategorií do 25 let a 26 - 35 let, ostatní kategorie jsem nechal volné pro možné srovnání odpovědí mladší generace se starší. Z výše

uvedeného

vyplývá,

že

můj

kvantitativní

výzkum

není

zcela

reprezentativní. Na reprezentativní výzkum by bylo zapotřebí odpovědí nejméně 2 000 náhodně vybraných respondentů. Sběr dat by bylo taktéž nutné realizovat i v dalších oblastech a městech než jen v Göteborgu. Většina otázek, položených v dotazníku, byly otázky uzavřené, kdy respondenti mohli využít předem vytypovanou škálu odpovědí. Otevřené otázky byly použity v případech, kdy jsem chtěl zjistit představy Švédů ohledně ČR.12

12

Viz Příloha 13 62

Dotazník jsem rozdělil do tří částí. V první části jsem se snažil zjistit současnou názorovou situaci Švédů a jejich postoje k ČR. Ve druhé jsme se zaměřil na image, jakou působí ČR na obyvatele Švédska. Poslední okruh otázek měl za úkol zjistit atraktivitu ČR a možnosti, jak pozici zlepšit. 4.2 Vzorek respondentů Jak již bylo uvedeno, podařilo se mi

Vzorek - Struktura pohlaví

získat odpovědi 102 respondentů. Základní demografická kritéria – pohlaví, věk, místo bydliště, vzdělání a příjem domácnosti – byla

žena 49%

muž 51%

naplněna následovně. V celkovém vzorku bylo dotázáno 51 % mužů a 49 % žen. Toto rozložení

Věková struktura vzorku

odpovídá demografické struktuře obyvatel Švédska. Věková struktura vzorku byla zvolena s ohledem na budoucí vývoj. Proto jsem se

56+ let 10%

46 - 55 10%

15 - 25 let 43%

36 - 45 let 17%

snažil do výzkumu zařadit především Švédy

26 - 35 let 20%

mladší generace. Věková struktura vypadá následovně – 63 % ve věku 15 – 35 let, 27 %

Vzorek - vzdělání

ve věku 36 – 55 let a zbývajících 10 % 10% 7%

připadlo na obyvatele ve věku nad 55 let.

42%

Vzdělanost respondentů se odlišuje od struktury13 vzdělanosti ve Švédsku. Ve vzorku

41%

je 17 % respondentů bez maturity a 42 % s vysokoškolským titulem, zatímco švédský statický

úřad

eviduje

24

%

základní

střední bez maturity / vyučen

střední s maturitou

vysokoškolské

Vzorek - místo bydliště

obyvatel

s maturitou a 30 % vysokoškolsky vzdělaných.

7%

7% 6%

Tyto odchylky jsou dány místem provádění výzkumu. Místo bydliště je celkem vypovídající,

80%

do 5000 obyv.

13

Viz Příloha 14 63

5001 - 25000 obyv.

25001-50000 obyv.

nad 50000 obyv.

co se týče urbanizace, nicméně 80 % obyvatel nežije ve městech nad 50 tisíc obyvatel. Tato odchylka je taktéž dána lokalitou sběru dat. Struktura příjmů domácností

Vzorek - příjem domácnosti

vykazuje odlišnosti, neboť příjmy ve 12%

druhém největším městě je vyšší než v ostatních

oblastech

17%

23%

Švédského

14%

království. I tato odchylka je dána 21%

13%

místem uskutečnění výzkumu. 0 -10000 SEK

10001 - 20000 SEK

200001 - 30000 SEK

30001 - 40000 SEK

nad 40000 SEK

neuvedli

4.3 Výsledky – podle návštěvy ČR Vyhodnocení výsledků odpovědí respondentů uveřejňuji pouze ve zjednodušené verzi, jelikož korelační analýza všech podstatných faktorů by v takto nereprezentativním výzkumu postrádala význam. Z byli v

respondentů,

ochotni

na

dotazníku

kteří

Návštívili jste ČR?

otázky

odpovědět,

ano 28%

vyplynulo, že více jak čtvrtina (29 ze 102) Českou republiku

ne 72%

již navštívila. Největší část respondentů

strávila

u

nás Délka návštěvy ČR

týden, průměrná délka pobytu činila 5,5 dne. Co se týče místa

měsíc a více 9%

pobytu, objevil se obdobný trend návštěvnosti jako u turistů z jiných

zemí

návštěvníků

-

strávila

pár hodin 9%

1 den 5%

10 - 14 dní 23%

většina 3 - 5 dní 27%

pobyt

pouze v Praze a nezavítala do

7 dní 27%

jiného kraje než Středočeského. To je důležitý faktor, nad kterým by se měli zamyslet především pracovníci agentury Czech Tourism, kteří se o 64

propagaci České republiky ve Švédsku starají. Stálo by za zvážení, zda jsou poskytovány dostatečně informace i o dalších památkách a městech, zda agentura dostatečně propaguje i dalších regiony ČR, příp. zda používané propagační materiály jsou odpovídající v situaci, kdy návštěvnost Švédů v České republice klesá. Návštěva respondenta v České republice se totiž projevila jako silný faktor a zkušenost s poznáním českého prostředí se odrazila i v odpovědích na další otázky. V následující části, kde jsem zjišťoval, jak je vnímána pozice ČR, se začaly výrazněji odlišovat odpovědi respondentů, kteří již ČR navštívili od odpovědí těch, kteří u nás nikdy nebyli a neměli osobní zkušenost se setkání s českou společností. Hodnocení současné situace Nejdůležitější otázkou této části pro mne bylo, zda Švédové mají dostatek informací o ČR, protože lze soudit, že z množství znalostí, které člověk o dané věci má, odvozuje své soudy i v dalších souvisejících otázkách. Výsledky informovanosti respondentů o naší zemi mne nemile překvapily - skoro 80 % vyjádření znělo v náš neprospěch.

Z dotázaných

pouze 12 % myslelo, že má o České

republice

Množství informací o ČR

si

relativně

100%

5% 11%

5% 7% 11%

59%

54%

21%

25%

24%

Švédi, kt. navštívili ČR

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Celkem

17% 80%

10% 10%

60%

dostatek

informací.

Velké

40%

rozdíly

v odpovědích

byly

20%

spojeny s odpovědí na otázku

0%

41%

pobytu v naší zemi. Téměř o 20 žádné

% méně dotázaných Švédů

málo

průměrně

docela dost

dostatek

(tedy nad 60 %), kteří naši zemi navštívili, pociťuje nedostatek informací. Chybějící informace postrádá skoro 85 % respondentů, kteří nemají vlastí zkušenost s návštěvou ČR. To je velmi závažné zjištění, které by bylo vhodné napravit. Agentury by měly být aktivnější a měly by se snažit poskytovat švédské populaci více informací. Další dotazy směřovaly na porovnání aktivity České republiky na poli Evropské unie. Celkově nás Švédové hodnotili z 30 % kladně (aktivně se podílíme na tvorbě politik EU), pro 30 % jsme průměrní a 16 % nás hodnotí jako pasivní stát v rámci EU. Z odpovědí ale také vyplynulo, že téměř čtvrtina respondentů netuší, jakým způsobem se ČR v Unii projevuje. Respondenti, kteří ČR navštívili, dokázali v této otázce svůj postoj vyjádřit 65

přesněji. Jako aktivní nás posuzovalo 32 %, jako průměrné 28 %, tedy 70 % respondentů nás nehodnotí jako pasivní, oproti Aktivita ČR v rámci EU

60 % všech dotázaných. Pouze 7 % respondentů nevědělo, jakým

100%

7% 3%

80%

21%

dojmem působíme. Skoro třetina kteří

neměli

kontakt

s Čechy, o aktivitě ČR nevěděla a 12 % si myslí, že jsme pasivní.

28% 30%

32%

40% 28% 20%

25%

25% 14%

1%

5%

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Celkem

0% Švédi, kt. navštívili ČR

Pouze čtvrtina se domnívá, že naši zástupci v EU jsou aktivní.

1% 15%

12%

60%

Švédů,

24%

30%

velmi aktivní

spíše aktivní

průměrně

spíše pasivní

velmi pasivní

neví

Oblast kulturně-sociálního působení ČR dopadla v hodnocení velmi dobře. Vzorek oproti nám konzervativnějšího Kulturněsociální působení ČR navenek

švédského národa nás ze 75 % 100%

ohodnotil jako zemi moderně se

8% 3%

6% 5%

69%

71%

71%

17% 3%

14% 4%

15% 4%

Švédi, kt. navštívili ČR

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Celkem

80%

vyvíjející, pro necelých 5 % jsme

60%

země zpátečnická. Skoro 80 %

40%

dotázaných, kteří navštívili ČR,

20%

nás považují za moderně působící

10%

0%

oproti 3 %, kteří si myslí opak. spíše zpátečniští

ani ani

spíše moderní

velmi moderní

neví

Porovnání výsledků s lidmi, kteří tu nebyli, je více pozitivní. S otázkou předchozí souvisela otázka názoru Švédů na liberálnost České republiky. Podle

odpovědí

celkově společnost

na

působíme

Švédy spíše

jako

Liberálnost ČR 100%

liberální.

80%

Nicméně značný rozdíl byl ve

60% 40%

výsledcích posuzování, pokud došlo k rozdělení respondentů

20% 0%

7% 7% 48% 10% 17% 10% Švédi, kt. navštívili ČR

podle toho, zda již ČR navštívili. Z odpovědí dotázaní,

vyplynulo, kteří

se

do

že

25%

20% 2%

36%

39%

22%

19%

16% 1%

17% 4%

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Celkem

velmi konzervativní

spíše konzervativní

ani ani

spíše liberální

velmi liberalní

neví

ČR

vypravili, nás posuzují jako daleko více liberální (cca 55 % oproti 36 %), na druhou stranu 66

nás asi čtvrtina přirovnala ke konzervativcům, což je o 10 % více než odpověděla druhá část respondentů. Další dotaz se týkal přátelskosti Čechů a já jsem doufal, že odpovědi na tuto otázku dopadnou

pro

nás

příznivě, Přátelskost Čechů

neboť si myslím, že Češi jsou 100%

velmi přátelští. Dá se říci, že to

5% 2% 13%

51%

46%

30%

34%

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Celkem

80%

samé si myslí i Švédové. 80 %

60%

posuzuje Čechy jako přátelské,

40%

pouze 2 % si myslí pravý opak.

7% 3% 10%

21% 34%

45%

20% 0%

A na téměř polovinu dotázaných,

Švédi, kt. navštívili ČR

kteří strávili v České republice

velmi přátelští

spíše přátelští

ani ani

spíše nepřátelští

neví

nějaký čas, působíme jako velmi přátelští lidé a dokonce nikdo si nemyslí, že bychom byli nepřátelští. Tato odpověď ale zazněla, i když jen zřídka, u respondentů bez znalosti Čechů. V otázce důvěryhodnosti Čechů se výsledky odpovědí nelišily od mých očekávání. Z vlastní zkušenosti vím, že Švédové

jsou

Důvěryhodnost Čechů

všeobecně

3% 3% 7% 11%

4% 2% 7% 11%

45%

45%

38%

32%

33%

Švédi, kt. navštívili ČR

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Celkem

100%

důvěřiví

lidé

nezklamete,

a

pokud

budou

je

80%

vždy

60%

7% 10% 45%

40%

přistupovat k jednání čí diskuzi bez

podezřívavosti.

důvěryhodný

Jako

národ

20% 0%

nás

označilo 80 % respondentů. U

absolutně důvěryhodní

spíše důvěryhodní

ani ani

spíše nedůvěryhodní

absolutně nedůvěryhodní

neví

Švédů, kteří navštívili Českou ČR jako partner Švedska

republiku, bylo hodnocení ještě více

pozitivní

a

žádný

100%

respondent nás neoznačil za

60%

absolutně nedůvěryhodné.

40%

jako

Švédského

království

získal

dojem,

26%

26%

17% 10% 17%

12% 5% 25%

14% 7% 23%

24% 3%

25%

25%

7%

6%

Švédi, kt. navštívili ČR

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Celkem

20%

Při posuzování České republiky

28%

80%

0%

partnera

že

jsem

po velmi dlouhou dobu

po delší dobu

středně dlouho

kratší dobu

po velmi krátkou dobu

neví

řada 67

respondentů nedělá rozdíl mezi Československem a Českou republikou. Z našeho hlediska považujeme Švédsko za partnera s dlouhou tradicí. Česká republika se stala partnerem Švédska od samého vzniku a navázala tak na bývalé na dlouhodobé vztahy mezi Švédskem s Československem. Nicméně historie z našeho hlediska je jiná než vnímání partnerských vztahů ze strany respondentů. Plná čtvrtina dotazovaných nedokázala na otázku délky partnerství mezi zeměmi odpovědět. Opět se projevil rozdíl v odpovědích podle skupin, neboť o 10 % více respondentů, kteří ČR navštívili, se domnívá, že jsme krátkodobí partneři. Otázkou zůstává, zda odpovídající odlišovali Česko od Československa, nicméně podle mého názoru většina mladých o tomto problému neuvažovala. V Evropě i ve světě je Česká republika všeobecně vnímána jako země s dlouhodobou tradicí. To se dá říci i o mínění Švédů, kteří

ČR jako země s tradicí 100%

tímto způsobem hodnotí ČR

80%

10% 3% 10% 7%

z 75 %, jen 1 % nás hodnotí

60%

24%

jako zemi bez tradice. Rozdílné

40%

vnímání ČR vychází opět ze

polovina

respondentů,

6% 2% 7% 11%

47%

40%

30%

34%

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Celkem

45%

20% 0%

zkušeností dotázaných, neboť skoro

4% 1% 5% 12%

Švédi, kt. navštívili ČR

velmi dlouhá

dlouhá

středně dlouhá

krátká

velmi krátká

neví

kteří navštívili alespoň Prahu, tvrdí, že jsme země s velmi dlouhou tradicí. Na druhou stranu je nutné dodat, že 10 % dotázaných nedokázalo na tradici naší země odpovědět. Zajímavý je u druhé skupiny fakt, že dojem tradice alespoň středně dlouhé vyvoláváme u skoro 90 % dotázaných, to je o více než 10 % než u lidí, kteří republiku navštívili. Na otázku o názorech na míru sociálního zabezpečení v ČR jsem se těšil. V odpovědích

obyvatel

země, Míra sociální zabezpečení v ČR

která je vnímána jako bašta 100%

sociálního systému, se měly promítnou představy Švédů o

60%

tom, jak Češi žijí a jaká je

40%

starost státu o své obyvatele.

20%

Výsledky

dopadly

celkem

16% 1% 10%

19% 2% 8%

22%

22%

34%

36%

35%

14%

15%

15%

Švédi, kt. navštívili ČR

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Celkem

24% 80%

3% 3% 21%

0%

uspokojivě, i když řada našich velmi vysoká

68

vyšší

průměrná

nizká

velmi nizká

neví

obyvatel by tuto míru zabezpečení posuzovala zcela odlišně. I když celá pětina dotázaných nebyla schopna na otázku zabezpečení odpovědět, je ČR pro 50 % Švédů země se sociálním cítěním a zabezpečením. Další otázkou, která mne zajímala, bylo vnímání kulturní podobnosti obou zemí. Zatímco

odpovědi

na

míru Míra kulturní podobnosti

sociální shody byly pro naši 2% 8% 17%

80%

17%

3% 7% 16%

názory na kulturní podobnost

60%

31%

36%

34%

byly

překvapivé.

40%

Pouze 40 % všech dotázaných

20%

41%

36%

37%

Švédi, kt. navštívili ČR

3% Švédi, kt. nenavštívili ČR

Celkem

100%

zemi

celkem

pro

mne

uspokojivé,

10%

0%

si myslí, že naše kultury jsou

2%

podobné. Výsledky u obou zcela stejná

skupin

respondentů

spíše podobná

ani ani

spíše odlišná

zcela odlišná

neví

dosáhly

velmi podobných hodnot. Překvapil mne názor více než 25 % lidí, kteří soudí, že naše kultury jsou odlišné. Z těchto odpovědí se třetina (10 % všech odpovědí) dokonce domnívá, že naše kultury jsou zcela odlišné. Zajímavá byla pro mne i další otázka posouzení míry korupce a kriminality, která je u nás vnímána jako vysoká. Míra korupce v ČR

Zatímco

míru

nedokázala

posoudit

korupce 100%

celkem

80%

38%

velká část respondentů - okolo

60%

35 % osob - značné diskrepance

40%

7% 7% 10%

20%

38%

nastaly

u

srovnání

skupin.

že

jsme

7% 19%

7% 16% 22% 10% 13%

14% 3% Švédi, kt. navštívili ČR

a na tuto otázku odpověděli, si myslí,

33%

26% 0%

Švédové, kteří nenavštívili ČR

32%

velmi vysoká

Švédi, kt. nenavštívili ČR

vyšší

průměrná

nizká

Celkem

velmi nizká

neví

relativně

průměrně či více odolní vůči přijímání úplatků. Naopak více než polovina dotázaných, kteří mají zkušenost s korupcí Čechů a posoudili situaci, konstatovala velmi vysokou míru korupce. To je pro ČR nelichotivá vizitka. V souladu s názorem i velké části naší společnosti je nutné, aby se touto situací naše úřady intenzivněji zabývaly, negativní stránku naší pověsti zredukovaly, a tím podpořily renomé České republiky v ostatních zemích. 69

Obdobně dopadlo i posouzení kriminality. Její míru nedokázalo okomentovat 30 % respondentů, ale bezpečně by se u nás cítilo okolo pětiny dotázaných. Ti, kteří v ČR strávili delší dobu, posuzují naši Míra kriminality v ČR

zemi více kriticky. Dvě třetiny 100%

Švédů

se

domnívají,

že

kriminalita je u nás průměrná nebo

nadprůměrná,

dotázaných,

kteří

21% 80%

7%

60%

28%

u

40%

ČR

20%

24% 10% 10%

0%

nenavštívili, byl výsledek ještě

Švédi, kt. navštívili ČR

36%

31%

3% 23%

25%

22%

23%

15% 1%

14% 4%

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Celkem

4%

horší. Podle mne je tento názor velmi nizká

nizká

průměrná

vyšší

velmi vysoká

neví

ovlivněn dvěma skutečnostmi. Za prvé mnoho Švédů nemá dostatek informací o reálném stavu v ČR. Za druhé byla většina odpovědí ovlivněna zážitky z vyprávění nebo vlastních negativních zkušeností z návštěvy Prahy, kde kriminalita páchaná na turistech je značná a velmi známá. Překvapením pro mne bylo i hodnocení politické stability země. Přestože se k této otázce nevyjádřila celá čtvrtina respondentů,

je

na

místě

Politická stabilita ČR 100% 21% 3% 10%

konstatovat, že 20 %, tedy celá

80%

pětina

Českou

60%

17%

republika za politicky stabilní

40%

21%

nepovažuje

zemi. Přesto i zde se ve

20%

rozdíly. Švédy, kteří jsou nebo byli

v kontaktu

s

ČR,

stabilita

hodnocena

pozitivně,

necelých

Švédi, kt. navštívili ČR

velmi vysoká

100%

dotázaných nás hodnotí jako

80%

velmi stabilní stát.

60%

spíše vysoká

21%

20%

33%

29%

7%

13%

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Celkem

střední / průměrná

3% 10%

spíše nižší

velmi nízká

neví

Rozdílných odpovědí se

20%

mi dostalo také při otázce na

0%

9% 4% 17%

11% 1% 10%

34% 40%

29%

27%

24% 44%

38%

24% 3%

5%

5%

Švédi, kt. navštívili ČR

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Celkem

jazykovou vybavenost Čechů. jsme

4% 10%

Jazyková vybavenost Čechů

%

V průměru

4% 10%

je více

30

25%

28%

0%

vnímání stability země objevily

26%

dopadli

velmi dobrá

70

dobrá

průměrná

špatná

nedostatečná

neví

obstojně – 40 % odpovídajících si myslí, že naše znalost jazyků je nadprůměrná, naproti tomu asi 20 % se vyjádřilo zcela opačně. Nicméně Švédové, kteří přišli do kontaktu s lidmi v ČR, hodnotí naši schopnost komunikace v cizí řeči daleko hůře. Nadprůměrně nás hodnotí o něco více než čtvrtina, naopak podprůměrně třetina a 10 % dokonce jako nedostatečně jazykově vybavené. U druhé skupiny je poměr odpovědí obrácený – necelá polovina respondentů si myslí, že jazyky ovládáme nadprůměrně a jen okolo 15 % je opačného názoru. Z dojmů, které jsem získal během rozhovorů, musím konstatovat, že podle respondentů ovládá cizí řeč spíše generace mladší než starší a propastný rozdíl podle dotázaných panuje mezi městem (Prahou) a ostatními městy či vesnicemi v naší zemi. Dalším dojmem je, že odpovědi byly poněkud zkresleny u té skupiny dotazovaných, kteří s Čechy nepřišli do styku. Tato skupina často odpovídala na moji anglicky položenou otázku většinou „nevím, asi tak jako vy, tedy nadprůměrně“. Z toho pravděpodobně vyplývá i rozdíl hodnocení mezi oběma skupinami. S problémem klesajícího zájmu o návštěvu Prahy a ostatních oblastí ČR se potýkají všechny

instituce cestovního Turistcká atraktivita ČR

ruchu. Přestože se přes 75 % dotázaných

vyslovilo

o

3% 7% 5% 11%

2% 5% 4% 13%

38%

39%

41%

36%

37%

Švédi, kt. navštívili ČR

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Celkem

100%

17%

80%

atraktivitě ČR kladně, objem turistů ze Švédska klesá. Více

41%

60% 40% 20%

zajímavou zemí jsme z pohledu

0%

opakované návštěvy (80 %), z hlediska první dovolené pak

velmi atraktivní

spíše atraktivní

průměrně atraktivní

spíše neatraktivní

velmi neatraktivní

neví

atraktivita klesla na necelých 75 %. Neatraktivní zemí jsme pro více než 10 % z této skupiny respondentů. V návaznosti cestovní

ruch

otázka

zhodnocení

infrastruktury.

se

na naskýtala naší

Zajímavý

faktor, že více jak

Infrastruktura v ČR 100%

10%

60%

třetina

40%

4% 10%

1% 7% 41%

29%

32%

17%

18% 1%

18% 1%

Švédi, kt. navštívili ČR

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Celkem

20% 0%

zhodnotit, jaká je v ČR situace.

35%

44%

17%

je

(35 %) respondentů nedokázala

14%

80%

Pro 50 % je naše infrastruktura velmi dobrá

71

dobrá

střední / průměrná

horší

špatná

neví

obstojná a pouze 15 % všech odpovědí vyznělo záporně. Ovšem respondenti, kteří v ČR byli, mají názor více negativní. Pro 27 % se česká dopravní síť změnila k horšímu, pro 40 % pak je průměrná a jen pro 17 % dobrá. Nikdo z dotázaných se neodpověděl, že by byla ve velmi dobrém stavu. Nicméně musím podotknout, že i díky vstupu do struktur EU, dotacím a grantům, se situace v České republice mění k lepšímu a věřím, že pokud bych stejnou otázku položil za delší čas, změnila by se struktura odpovědí k lepšímu.

Image Ve druhé oblasti dotazování jsem se soustředil na otázku image České republiky a image jednotlivých dotazovaných subkategorií. Velmi pozitivně dopadly odpovědi na otázku image ČR a jejího vývoje. V převážné většině naši republiku hodnotí Image ČR

Švédové velmi pozitivně. Pro 85 % všech dotázaných je image ČR dobrá, pro 5 %

100%

Ještě

pozitivněji

hodnocení

ve

dopadlo skupině

3%

93%

82%

85%

3% 3%

5% 8%

5% 7%

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Celkem

80% 60%

průměrná a pro 7 % špatná.

4%

40% 20% 0%

Švédi, kt. navštívili ČR

respondentů, kteří naši zemi navštívili. Pro 93 % z nich jsme

špatná

průměrná

dobrá

nedokáže posoudit

velmi zajímavým státem, 3 % nás hodnotilo průměrně a stejné procento se vyjádřilo ve smyslu špatné image. Trochu horší výsledky má image země u dotazovaných, kteří znají ČR pouze zprostředkovaně, ale i tak je ČR pozitivně hodnocena Subjektivní vývoj image ČR

u více než 80 % dotázaných, jako špatnou pověst označilo asi 10 % z nich. Pokud jsem se respondentů ptal, jakým směrem se image ČR vyvíjí, pak se mi v naprosté

100%

3%

80%

28%

4% 1%

3% 2%

38%

35%

56%

60%

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Celkem

60% 40%

69%

20% 0% Švédi, kt. navštívili ČR

většině dostalo odpovědi, že

roste

72

konstantní

klesá

nedokáže posoudit

naše pověst ve Švédském království roste nebo zůstává na stejné pozici (98 % z těch, kteří dokázali vývoj posoudit). Pozitivněji vidí vývoj naší image lidé se zkušenostmi z návštěvy v ČR, skoro 70 % se domnívá, že image naší země roste. Poskytované informace

nedostatek

dostatek

100%

80%

60%

40% 66%

71% 70%

82%

74% 70%

70% 65% 52%

74% 62%

59%

73% 70%

69%

79% 76%

52%

Celkem

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Švédi, kt. navštívili ČR

NÁKUPNÍ MOŽNOSTI

Celkem

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Švédi, kt. navštívili ČR

O AKTIVITÁCH V ČR

Celkem

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Švédi, kt. navštívili ČR

HISTORICKÉ

Celkem

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Švédi, kt. navštívili ČR

KULTURNÍ

Celkem

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Švédi, kt. navštívili ČR

TURISTICKÉ

Celkem

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Švédi, kt. navštívili ČR

0%

CELKEM O ČR

20%

Při dotazu na množství a přístupnost informací, které poskytují naše instituce švédské společnosti, byl výsledek odpovědí velmi nelichotivý. Průměrné hodnocení ve všech kategoriích se pohybovalo v pásmu nedostatku informací, a to mezi 60 – 70 %. Je tedy možné konstatovat, že struktura odpovědí odpovídá i první skupině dotazů v části hodnocení současné situace podle míry informovanosti o ČR. Hodnoty poskytovaných informací dopadly lépe u skupiny, která navštívila ČR, domnívám se však, že je to zčásti způsobeno i potřebou respondentů získat informace před plánovaným pobytem v ČR. Pokud jde o celkovou komunikaci o České republice, bylo 70 % dotázaných přesvědčeno, že informace nejsou dostatečné, tedy že neposkytujeme dostatek informací. U prezentace turistiky byl výsledek o něco lepší, přesto však 65 % odpovědí znělo, že dotázaní nedostávají mnoho informací. Větší rozdíl se vyskytl mezi skupinou návštěvníků ČR a ostatních, důvod bude zřejmě stejný jako výše zmíněný – tedy nutnost získat informace před cestou do ČR. Poskytované informace o kultuře a potencionálních aktivitách vyzněly taktéž okolo 70 % v neprospěch propagace. Nejhůře dopadla informovanost v oblasti historické společně s nabídkou možností nakupování. V obou kategoriích vyjádřilo okolo 75 % respondentů přesvědčení, že naše služby jsou nedostatečné. 73

Při zkoumání znalostí o českých výrobcích a jejich image mezi švédskými respondenty jsem úvodní otázku Zkušenosti s českými výrobky

položil pro navození myšlení o

100%

produktech. Při zjišťování, kolik

100%

Švédů zná české výrobky, mi

80%

51% 38%

40%

že

se

již

s českými

17%

20%

setkala.

Pokud

se

15% 9%

0% ano

výrobky

dotazovaný s českým produktem setkal, pak jeho zkušenost byla

Švédi, kt. navštívili ČR

z 90 % pozitivní. V poměru

Švédi, kt. nenavštívili ČR

negativni

sdělila,

49%

pozitivni

respondentů

62% 60%

druh zkušenosti

všech

91% 85%

ne

polovina

83%

Celkem

povědomí o českém zboží u skupiny respondentů, kteří v ČR nikdy nebyli, převážila neznalost (62 %). U Švédů, kteří strávili v ČR nějakou dobu, byla znalost českých výrobků daleko vyšší – 83 %. Pokud respondent již znal některé české produkty, položil jsem byla mu doplňující otázku, vztahující se k ohodnocení dojmu z výrobku. Tato podotázka dopadla na výbornou. Dotázaní byli z 90 % s výrobky spokojeni, navíc skupina návštěvníků ČR neměla žádné výhrady! Pouze 15 % dotázaných ze skupiny, které nenavštívila ČR, nebyla s našimi produkty spokojena. Výsledek posouzení kvality českých produktů byl tedy optimistický. Vzhledem k již zmíněnému preferování švédských výrobků, které mají mezi Švédy image nejlepších a nejkvalitnějších na světě, dopadly naše produkty poměrně dobře. Asi 60 % odpovídajících se domnívá, že české výrobky jsou nadprůměrné a téměř 40 % dotázaných pak hodnotilo české produkty jako průměrné. Lepší ohodnocení opět dostaly výrobky od návštěvníků ČR, 70 % má zařazeno české výrobky jako kvalitní, naopak 3 % si myslí, že české výrobky mají nižší než průměrnou kvalitu. U skupiny bez znalosti ČR jsou výrobky hodnoceny přibližně z 50 % jako kvalitní a 50 % respondentů je označuje jako průměrné.

74

Hodnocení kvality českých výrobků 2,7%

2,0% 1,0%

43,8%

38,2%

32,9%

39,2%

17,2%

20,5%

19,6%

Švédi, kt. navštívili ČR

Švédi, kt. nenavštívili ČR

Celkem

100%

3,4% 24,1%

80%

60% 55,2%

40%

20%

0% velmi kvalitní

kvalitní

průměrná kvalita

nižší kvalita

neví

Následně jsem respondentům předložil arch se značkami firem a jejich logy a požádal je, aby označily značky firem a loga, která rozpoznávají. Na rozdíl od znalostí

C harakte ristické výrobky pro ČR 20 16 15

10

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1 architektura

2

dovolená

2

dřevařský průmysl

2

kafka

2

literatura

2

služby / kadeřníci

3

suvenýry

3

tatra

3

víno

3

zbrojní průmysl

5

alkohol

6

hokejky, brusle

7

nákladní auta

7

ruční výrobky

7

těžký průmysl

absinth

fotbal

kultura / umění

potraviny

škoda

auta

gastronomie

hokej

křišťál/ sklo

pivo

0

v minulé otázce, v odpovědích tentokrát zcela jasně dominovala společnost Škoda Auto s recall přes 90 %. Možná překvapením je nižší vybavení si značky (asi o 5 %) u respondentů, kteří navštívili ČR. Na dalších šesti místech se umístili značky piv (kromě 6. místa, kde je značka Absinth). Kromě značky Krušovice dosáhla ostatní piva na výborné procento rozpoznání – nad 50 %. I společnosti Baťa, Tatra a ČSA by mohly být se 75

výsledkem vybavení si značky spokojené, neboť získaly nad 10 % s tím, že u respondentů, kteří v ČR strávili nějakou dobu, je recall zhruba dvojnásobný. České sklo a křišťál je ve světě známý a tak nikoho nepřekvapilo jeho umístění na 11. příčce. Podle mého názoru dosáhly taktéž velmi dobrého umístění firmy Barum a Zetor, které získaly pod 10 %. Ostatní společnosti již nebyly tak často zmiňovány. Zastavit bych se chtěl u výsledků společnosti Škoda Plzeň, která vzhledem k dlouhodobé tradici svých produktů podle mne nevyužívá svůj potenciál dostatečně. Rozpoznání této značky u 10 % respondentů je spíše špatný výsledek. Dále jsem respondenty požádal o zhodnocení českých výrobků podle jednotlivých kategorií. U všech otázek, až na design, jsme dosáhli lepšího ohodnocení u dotázaných se zkušeností z ČR. Švédi, kt. navštívili ČR

České výrobky

Právě design je

Švédi, kt. nenavštívili ČR

jsou levné

podle cca 65 %

88%

respondentů

70%

dobrá koupě

odpovídající, to

40%

%

méně

návštěvníků ČR. Pro

atraktivní design

84%

samé si myslí o 15

Celkem

100%

38%

63%

10%

79%

dostatek výrobků na trhu

dlouhá tradici

většinu

Švédů jsou naše

88%

důvěryhodné

výrobky

levné,

přičemž

tím

86%

atraktivní ke koupi

nemyslí výrobek nekvalitní. V oblastech důvěryhodnosti výrobků, výhodnosti a atraktivity koupě českých výrobků souhlasilo okolo 85 % respondentů s pozitivním hodnocením. Asi čtvrtina dotázaných si nemyslí, že produkujeme tradiční zboží. Velký rozdíl se vyskytl u otázky na dostatek českých výrobků na švédském trhu. Spokojeno s množstvím českého zboží v nabídce na trhu je průměrně 40 % respondentů. Ve skupině dotázaných, kteří nikdy nenavštívili ČR, se 21 % domnívá, že na trh by se mělo dostat více českých produktů. Na druhou stranu skoro opačného výsledku dosáhly odpovědi skupiny návštěvníků ČR. Ti považují z 80 % nabídku českého zboží za dostatečnou. Pro ČR a především pro společnosti, které na švédský trh teprve plánují vstoupit, je otázka propagace velmi důležitá. Proto jsem se ptal i na oblasti, které mají být 76

prezentovány jako nosné. Obecně lze říci, že podle názoru respondentů bychom měli propagovat téměř vše, aby se zvýšilo povědomí o naší republice i českých produktech. Nicméně

prvenství

podle

následovaná českou kulturou

40%

(86 %) a kvalitou českých

20%

důležitou

67 %

77 %

78 %

80 %

81 %

0%

oblast

Sport

nejméně

Jako

Obchodní vztady

%).

Obchod

(81

Design

produktů

20 %

60%

Švédi, kt. navštívili ČR Švédi, kt. nenavštívili ČR Celkem 62 %

%),

Výrobky

(90

Historie, tradice

v ČR

80%

Kvalita

turistických

Turisticka

možností

100%

86 %

propagace

získala

Kultura

očekávání

90 %

Co propagovat

mého

propagace označila většina obou skupin respondentů oblast sportu. Je to zcela jistě dáno tím, že popularita sportu je v obou zemích vysoká a díky častým vzájemných utkáním v různých odvětvích sportu je znalost této stránky ČR dosti vysoká. Podle dříve uvedených odpovědí je sport dokonce považován za typickou českou záležitost, proto pro 20 % respondentů by mohla být reklama spojena s tímto odvětvím. Jelikož jsem se také chtěl dozvědět, v čem je naše republika zajímavá pro Švédy, na

atraktivním místem a jen 10 % Švédů je opačného názoru. Pokud srovnáme odpovědi,

Švédi, kt. navštívili ČR

Švédi, kt. nenavštívili ČR

1%

1%

4%

5%

neví

turisticky

8%

velmi neatraktivní

je

8% 3%

6%

respondentů si myslí, že naše

34%

27%

spíše neatraktivní

následovně. Více než 90 %

49%

7%

dopadly

62% 45 %

Výsledky

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

spíše atraktivní

jednotlivých možností ČR.

republika

Turistická atraktivita ČR

přitažlivosti

37 %

posouzení

otázky

průměrně atraktivní

jsem

velmi atraktivní

položil

Celkem

potom odpovídající, kteří ČR navštívili, shledávají naši republiku ze 60 % jako velmi atraktivní, necelých 35 % jako přitažlivou a zbytek jako průměrně zajímavou zemi. Respondenti, kteří v ČR nenavštívili, nás ohodnotili i jako neatraktivní zemi (nad 10 % odpovědí), nicméně čtvrtina z nich považuje ČR za velmi atraktivní a skoro polovina jako spíše zajímavou. 77

Ze zájmu o naši kulturu by si ČR zvolila k návštěvě až polovina všech dotázaných, necelá pětina by však za kulturou do ČR nejela. Kultura láká opět více bývalé návštěvníky ČR – pro třetinu z nich je republika po stránce kulturní atraktivity velmi zajímavá, 40 % ji považuje za spíše zajímavou. Kulturní atraktivita ČR

23%

10%

12% 10%

zajímavou, avšak výsledky

5% 3%

33 % spíše a 19 % průměrně

neví

velmi neatraktivní

rovnoměrně - 23 % velmi,

spíše neatraktivní

0% průměrně atraktivní

téměř

spíše atraktivní

rozloženy

velmi atraktivní

jsou

7% 0%

5%

15%

12 %

19%

5%

33%

17 %

nadpoloviční většinou jako

30%

Švédi, kt. navštívili ČR Švédi, kt. nenavštívili ČR Celkem

35 %

34%

nebyli v ČR, pak shledává naši zemi z hlediska kultury

41%

45%

26 %

Čtvrtina respondentů, kteří

atraktivní, kulturně nezajímavá je ČR pro asi 20 % dotázaných.

velmi atraktivní zemí, pro

10%

45 % spíše zajímaví. Asi pro

0%

3 % dotázaných je naše země podle zábavy neatraktivní. zajímavě

dopadly výsledky atraktivity

Atraktivita ČR v nákupních mož ností

nákupních možností. Pro ty, 47 %

34%

16%

jako spíše zajímavou a pro

4%

0%

cca 33 % jsme průměrní. Více 78

spíše neatraktivní

zajímavou, to samé procento

7%

3%

6%

7% 3%

velmi

neví

12%

průměrně atraktivní

zemi

20%

spíše atraktivní

jako

31%

velmi atraktivní

hodnotí

31%

19 %

evropskou zemí. Asi 30 % nás

40%

21 %

nějaký dárek, jsme normální

Švédi, kt. navštívili ČR Švédi, kt. nenavštívili ČR Celkem

53%

5%

60%

kteří chtěli u nás koupit

velmi neatraktivní

Relativně

1%

20%

neví

respondentů. Pro třetinu jsme

1%

30%

velmi neatraktivní

skupiny

Švédi, kt. nenavštívili ČR Celkem

2%

obě

velmi atraktivní

vyjádřily

40%

Švédi, kt. navštívili ČR

spíše neatraktivní

příznivá, přičemž podobně se

50%

18 %

velmi

průměrně atraktivní

situace

45 %

nás

Atraktivita ČR v zábavě

spíše atraktivní

pro

zábavy je

33 %

V oblasti

než polovina respondentů, která v ČR nebyla, shledává zemi jako spíše atraktivní, 16 % pak jako velmi atraktivní. Asi třetina (30 %) dotázaných by však nepřijela nakupovat, jelikož buď jsme pro ně průměrná (12 %) nebo neatraktivní země (pro 7 % spíše, pro 7 % velmi), 4 % respondentů pak nákupní možnosti u nás nezná nebo nedokáže posoudit. Celkem se naše země profiluje jako spíše atraktivní nákupní zemí. Podle mého názoru je to způsobeno i díky poměru jednotlivých měn a nižším cenám především značkového a luxusnějšího zboží v ČR než ve Švédsku. Nabídka zaměstnání v ČR byla podle mého očekávání pro Švédy považována za nezajímavou. 30 % všech

spíše

dokonce

pro

15% 7%

neatraktivní,

Celkem

30%

neatraktivní. Velmi zajímavě by se nabídka jevila pouze

velmi neatraktivní

0% spíše neatraktivní

velmi

průměrně atraktivní

pak

spíše atraktivní

je

velmi atraktivní

pětinu

neví

jako

Švédi, kt. nenavštívili ČR

4%

republiku

naši

Švédi, kt. navštívili ČR

21 %

považují

45% 30 %

zaměstnání v naší republice neoslovila,

Atraktivita ČR pro z amě stnání

nabídka

20 %

by

19 %

dotázaných

4 %, pro asi 20 % jsme spíše lákavá země. Trochu lepší profil máme u dotázaných, kteří navštívili ČR. Z toho lze tedy konstatovat, že možnost zaměstnání v ČR není pro většinu Švédů lákavá. Celkem pozitivně se dotázaným jeví možnosti obchodních vztahů s naší republikou. Obchodní příležitosti by byly O bchodní atraktivita Č R 48%

30%

dotázaných. Nezajímavé jsou

20%

kontakty

10%

15

%

33%

34% 24%

14% 10%

8% 3%

7%

%

pro

40

11 %

necelých

10% 3%

7%5%

6%

40%

pro

Švédi, kt. navštívili ČR Švédi, kt. nenavštívili ČR Celkem

31 %

50%

37 %

desetinu a spíše atraktivní

8%

velmi zajímavé pro více než

kteří

pobývali v ČR.

79

neví

průměrně atraktivní

velmi neatraktivní

Švédů,

u

spíše neatraktivní

skupiny

převažuje

spíše atraktivní

atraktivita

velmi atraktivní

0%

respondentů. Větší obchodní

Celkové srovnání atraktivity České republiky pro respondenty nabízí následující graf. Atraktivita ČR

Celkem Švédi, kt. navštívili ČR

T uristická 100%

Švédi, kt. nenavštívili ČR

82%

80% Nákupní možnosti

Zaměstnání

60% 68%

40% 20%

23% 48%

78%

Zábava

Obchod 62%

Kultura

Poslední otázkou, kterou jsem respondentům pokládal a ve výzkumu zjišťoval, byla znalost log s nápomocí (recall). Zastoupena byla loga České republiky, CzechTrade, Czech.cz a Czechpoint (nové Znalosti loga

logo pro kontaktní místa ČR). Jediné logo, které zná asi

25%

čtvrtina populace, je logo České

20%

republiky.

ostatních

15%

dopadla velmi špatně, neboť

10%

Znalost

se

5%

pohybuje okolo 4 %. Nicméně

0%

průměrná

znalost

loga

23,5%

Czech Republic

4,9%

3,9%

3,9%

Czech.cz

Czechpoint

Czechtrade

logo společnosti CzechTrade nemusí znát běžní občané, je ale nutné, aby bylo v povědomí obchodníků, aby si na ně vzpomněli, pokud budou chtít nebo potřebovat kontaktovat nějakou českou firmu.

80

4.3 Výsledky – podle věku respondentů Výsledky výzkumu jsou zajímavé i z pohledu rozdělení respondentů podle věku. Výsledky mezi generacemi ukáží, jak se profiluje naše země. Důležité pro ČR je hlavně povědomí mladší generace, která bude tvořit budoucí poptávku po českých výrobcích a službách. Struktura podle věku byla kvůli relativně malému počtu odpovědí rozdělena pouze do dvou skupin – mladší (15 – Věková struktura vzorku seskupení

35 let) a starší (nad 36 let). Poměr mezi skupinami byl

0% 10% 10%

64 % mladších ku 36 % starších respondentů. Věk dotazovaného se totiž

projevil

jako

zkušeností

se

64% 20%

důležitý

faktor a rozdílnost životních odráží

i

43%

36% 17%

100% 15 - 25 let 15 - 35 let

26 - 35 let 36+ let

36 - 45 let Celkem

46 - 55

56+ let

v odpovědích na následující otázky. V grafech nemusí součet procent dávat 100, to je způsobeno nezahrnutím odpovědi „nevím“ do zobrazení.

Hodnocení současné situace Základní otázkou hodnocení současné situace bylo množství získaných informací o ČR, protože na základě předchozích znalostí je možné odvozovat i názory v souvisejících otázkách. Výsledky informovanosti

Množství informací o ČR

o naší zemi mne překvapily.

100%

Skoro 80 % vyjádření vyznělo

80%

v náš neprospěch, pouze 12 % dotázaných si myslelo, že má o

dostatek

republice informací.

relativně

11% 3% 14%

5% 7% 11%

44%

43%

53%

20%

30%

24%

60% 40% 20%

České

2% 9% 9%

0%

Velké

15 - 35 let žádné info docela dost

rozdíly v odpovědích souvisely 81

36+ let málo info dostatek

Celkem průměrně info

s věkem respondenta. Dostatek informací má podle odpovědí nad 10 % dotázaných nad 36 let. Nedostatek pak potvrdilo zhruba 75 % dotázaných. O 10 % méně mladších dotázaných Švédů (tedy nad 60 %), pociťuje rovněž nedostatek informací. Naopak dostatek informací o naší zemi mají pouze 2 % mladých. Další otázky se týkaly porovnání aktivity České republiky na poli Evropské unie. Celkově nás Švédové hodnotili Aktivita ČR v rámci EU

z 40 % kladně (aktivně se podílíme na tvorbě politik EU), pro

stejné

procento

jsme

průměrní a pětina nás hodnotí jako pasivní stát v rámci EU. Z odpovědí

ale

100% 80% 60% 40% 20% 0%

také

2% 18%

22%

1% 19%

45%

30%

40%

33% 33% 2%

15%

33% 6%

15 - 35 let

36 + let

Celkem

velmi aktivní

aktivní

průměrně

pasivní

velmi pasivní

vyplynulo, že téměř čtvrtina respondentů netuší, jakým způsobem se ČR v Unii projevuje. Mladší respondenti dokázali v této otázce označit naši zemi ze 2 % jako velmi pasivní. Jako aktivní nás posuzovalo 35 %, jako průměrné 45 %, tedy 80 % respondentů této skupiny nás nehodnotí jako pasivní, oproti 60 % všech dotázaných. 12 % mladých respondentů nevědělo, jakým dojmem působíme. Přes 70 % ve skupině starších Švédů dokázalo aktivitu ČR posoudit. Pokud odpověděli, pak pro necelou polovinu respondentů jsme aktivnější zemí v rámci EU, naopak asi pětina si myslí opak. Hodnocení

oblasti Kulturně-sociální působení ČR navenek

kulturně-sociálního působení 100%

ČR dopadlo u obou skupin velmi

dobře.

Celkově

se

60% 40%

75 % jsme zemí moderně se

20%

vyvíjející, pro 5 % jsme

0%

velmi

6%

5%

73%

79%

75%

80%

Švédové shodli na tom, že pro

dokonce

5%

zpátečnič tí

moderní,

16% 6%

15%

16% 4%

15 - 35 let

36+ let

Celkem

zpátečničtí

opačně skoro totéž procento

průměrně

moderní

velmi moderní

nás považuje za zpátečnické. 85 % dotázaných nad 36 let nás považuje za moderní, 15 % pak jako průměrnou a překvapivě nikdo si nemyslí, že jsme nemoderní společnost. Mladší generace nás vidí více skepticky, neboť pro cca 5 % dotázaných jsme zpátečničtí. 82

S otázkou působení v oblasti kulturně sociální souvisela i otázka následující. Z odpovědí získat

jsem se snažil

názor

liberálnost

Švédů

České

na

Liberálnost ČR

republiky.

100%

Pětina všech dotázaných si

80%

s touto

otázkou

poradit

a

dojem

nedokázala

nevěděla,

na

ně

ČR

působíme

na

40% 20%

působí.

0%

Švédy

3%

2%

49%

53%

49%

27%

20%

23%

27%

13% 10%

22% 4%

60%

jakým

Celkově však podle odpovědí

2%

15 - 35 let 36+ let velmi konzervativní konzervativní liberalní velmi liberalní

Celkem průměrně

jako

společnost spíše liberální. Rozdíl v hodnocení nebyl tak značný, jestliže byli respondenti rozděleni podle věku. Z odpovědí vyplynulo, starší dotázaní nás posuzují jako více liberální (cca 55 % oproti 50 %), na druhou stranu nás asi 10 % označilo za velmi konzervativní, což mladší respondenti neudělali. Další otázkou bylo hodnocení přátelskosti Čechů a zde jsem byl přesvědčen, že v tomto směru budou odpovědi Přáte lskost ČR

příznivé, protože jsou Češi všeobecně

posuzováni

jako

národ přátelský. Dá se říci, že

100%

3% 16%

2% 13%

9%

80% 60%

50%

48%

48%

40%

takto posuzují Čechy i Švédové.

20%

85 % respondentů posuzuje

0%

41%

33% 15 - 35 let

Čechy jako přátelské, pouze

36%

36+ let

velmi přátelští

přátelští

Celkem

průměrně

nepřátelští

2 % si myslí pravý opak. Za více přátelské nás posuzuje naprostá většina starší generace (91 %) a pouze desetina nás hodnotí jako průměrně přátelské. Mladší dotázaní již takové zkušenosti nemají. Sice stále pro 80 % jsme přátelští, ale bohužel 3 % bere Čechy jako nepřátele. Ani

v dotaze

na Důvěryhodnost

důvěryhodnost

se

100%

výsledky odpovědí nelišily od

80%

mých

Čechů

představ.

důvěryhodný

Jako

20%

označilo 80 % respondentů. U

0%

nad

36

let

bylo

2% 7% 11%

6% 47%

46%

51%

40%

nás

Švédů

národ

60%

2% 9% 9%

30% 15 - 35 let

absolutně duvěryhodní spíše neduvěryhodní

83

47%

34%

36+ let spíše duvěryhodní absolutně neduvěryhodní

Celkem ani ani

hodnocení ještě více pozitivní a žádný z dotázaných nás neoznačil za absolutně nedůvěryhodné. K zamyšlení je ovšem hodnocení asi 10 % mladších respondentů, pro které představujeme nedůvěryhodný národ. Posuzování

České

republiky

jako

partnera

Švédského

království

bylo

charakteristické tím, že řada Č R jako partner Švé dska

respondentů, zvláště ve skupině

80%

mladších, neřeší rozdíl mezi

60%

Českou republikou a bývalým

40%

12% 9% 20%

20%

32%

respondentů přitom na otázku

0%

5%

nedokázala odpovědět. Opět se

14% 7% 23%

27%

Československem. Plná čtvrtina

délky partnerství mezi zeměmi

16% 3%

11% 8%

15 - 35 let

36+ let

po velmi dlouhou dobu kratší dobu

po delší dobu po velmi krátkou dobu

24% 6% Celkem středně dlouho

projevil rozdíl v odpovědích podle skupin věku dotazovaných, neboť o více než 10 % mladších respondentů se domnívá, že jsme spíše dlouhodobým partnerem. To je pro budoucnost pozitivní názor. Česká republika je všeobecně vnímána jako země s dlouhodobou tradicí. To se dá říci i o mínění Švédů, kteří tímto způsobem hodnotí ČR z 80 %, jen 2 % z relevantních odpovědí nás hodnotí jako zemi bez tradice. Rozdílné vnímání České

republiky

pravděpodobně

ČR jako země s tradicí 100%

vychází

80%

z hlubších

60%

3% 7% 17%

8% 3%

2% 8% 3%

30% 43%

50%

neboť

40%

skoro 20 % respektive 50%

20%

znalostí

dotázaných,

respondentů

do

36

let

je

přesvědčeno o tom, že jsme země s dlouhou nebo velmi

59% 36%

22% 0% 15 - 35 let velmi dlouhá tradice krátká tradice

36+ let dlouhá tradice velmi krátká tradice

Celkem středně dlouhá tradice

dlouhou tradicí. Na druhou stranu je ovšem nutné dodat, že 10 % dotázaných nás považuje za zemi s krátkou tradicí a další desetina nedokázala na otázku tradice naší země odpovědět vůbec. Zajímavý je u druhé starší skupiny fakt, že dojem tradice alespoň středně dlouhé vyvoláváme u více než 90 % dotázaných. Toto hodnocení jako země s delší tradice pak překonává mínění mladších respondentů o plných 20 %! Na otázku, jak je hodnoceno sociální zabezpečení v ČR jsem se těšil. Sociální oblast není většinou tématem rozhovorů mezi mými vrstevníky, proto mne zajímala 84

informovanost a ve značné míře i představy respondentů mé věkové kategorie ze země, která je známá svým vyspělým sociálním systémem. I

když

dotázaných míru

celá

nebyla

sociálního

zhodnotit,

pětina schopna

100%

zabezpečení

80%

považuje

60

%

Švédů, kteří byli schopni na otázku

odpovědět,

Českou

republiku za zemi se sociálním cítěním a zabezpečením pro své

Míra sociálního zabe zpe če ní v ČR 2% 11% 16%

4% 4% 22%

29%

26%

40%

52%

43%

18%

19%

18%

60% 40% 20% 0%

15 - 35 let velmi sociální průměrně bez sociálního zabezpečení

36+ let Celkem sociální méně sociální

občany. Jako sociálně zodpovědné nás více vnímá starší populace. Další otázkou, u které mě zajímaly opět více odpovědi první věkové skupiny, bylo vnímání

kulturní

podobnosti Kulturní podobnost ČR

obou zemí. Pouze 40% všech

100%

dotázaných si myslí, že naše

80%

kultury jsou podobné. Výsledky u obou skupin respondentů dosáhly

různých

hodnot.

Překvapil mne názor více než

60%

3% 19%

10% 16%

8% 17%

30%

55%

35%

40% 20%

43%

0%

5% 36+ let

15 - 35 let zcela stejná

38%

35%

podobná

spíše podobná

2% Celkem spíše odlišná

zcela odlišná

25 % mladých lidí, kteří soudí, že naše kultury jsou odlišné. Z těchto odpovědí se třetina (10 % všech odpovědí) dokonce domnívá, že naše kultury jsou zcela odlišné. Asi polovina respondentů nad 36 let shledává naše kultury jako velmi blízké, opačného názoru je asi pětina. Zajímavá byla i další otázka - posouzení míry korupce a kriminality, která je u nás vnímána jako vysoká. Míru korupce

v ČR

posoudit

celkem

Míra korupce

nedokázala velká

část

respondentů - okolo 35 %

40%

dotázaných.

podobné

20%

mínění o využití nelegálních

0%

cest

v naší

Velmi

zemi

mají

obě

skupiny – jak mladší tak i starší

5%

7%

15%

16%

16%

22%

22%

22%

18%

22%

21%

8%

60%

3% 15 - 35 let velmi vysoká míra nízká míra

36+ let vysoká míra velmi nízká míra

2% Celkem standardní míra

Švédi. Pro z nich třetinu jsme více úplatní, pro druhou třetinu průměrně a pro zbytek více 85

rezistentní. Nejasný názor ohledně korupce v ČR pramení z různého stupně informovanosti jednotlivých respondentů či zkušenosti. Posouzení kriminality v České republice dopadlo obdobně negativně, bohužel o něco více odpovídajících si Míra kriminality v ČR

myslí, že v ČR je kriminalita

80%

3%

vyšší. Míru kriminality také

60%

28%

nedokázalo okomentovat 30 %

40%

respondentů. Bezpečně by se u

20%

nás cítila čtvrtina dotázaných,

0%

4% 25%

5% 19%

25%

23%

20% 2% 15 - 35 let

kteří uměli zločinnost v ČR

velmi nízká

nízká

19% 3% 8%

14% 4%

36+ let

Celkem

průměrná

vyšší

velmi vysoká

posoudit. Více kriticky nás hodnotí starší respondenti, kteří pravděpodobně mají více zkušeností ať už vlastních či zprostředkovaných. Třetina Švédů se domnívá, že kriminalita je u nás průměrná. Lepšího hodnocení jsme dosáhli u mladší populace. Velmi zajímavé bylo i vnímání politické stability země. Přestože se k této otázce nevyjádřila

celá

respondentů,

čtvrtina

je

konstatovat,

že

dotazovaných

třeba

100%

%

80%

20

6% 17%

5% 13%

27%

26%

26%

60%

nepovažuje

Politická stabilita ČR 3% 7%

33%

40%

39%

43%

Českou republika za politicky

20%

stabilní zemi. I zde se ve

0%

30% 15 - 35 let

vnímání stability země objevily

17%

9%

velmi vysoká

36+ let

spíše vysoká

průměrná

Celkem spíše nižší

velmi nízká

rozdíly. Starší Švédové hodnotí stabilitu více pozitivně (přes

60 %), plných 30 % dotázaných nás hodnotí jako velmi

stabilní stát. U mladší generace Jazyková vybavenost Čechů

převažuje taktéž názor, že ČR je spíše stabilní zemí, ale okolo pětiny dotázaných se domnívá, že naše politická stabilita je nižší.

100% 80% 60%

20%

mi dostalo také při otázce na

0%

vybavenost

8% 19%

4% 17%

32%

19%

27%

38%

38%

38%

5%

5%

5%

40%

Podobných odpovědí se

jazykovou

2% 15%

15 - 35 let

Čechů.

velmi dobrá

86

36+ let dobrá

průměrná

Celkem špatná

nedostatečná

V průměru jsme dopadli obstojně – přes 40 % odpovídajících si myslí, že naše znalost jazyků je nadprůměrná, naproti tomu asi 20 % se vyjádřilo zcela opačně. Švédové nad 36 let posoudili naše občany o něco více kriticky. Čtvrtina odpovědí nás velmi kriticky hodnotila jako národ, který neovládá cizí řeči. U mladší generace se tyto odpovědi objevily asi u necelé pětiny. Česká republika se potýká s problémem poklesu zájmu turistů nejen ze Švédska, ale i z celé oblasti Skandinávie. Přestože

se

dotázaných atraktivitě

přes

zajímavou respondenty

starší

100% 80%

z hlediska

60%

objem

40%

klesá. zemí

Turistická atraktivita ČR

o

kladně,

návštěvníků

%

vyslovilo ČR

turismu

75

Více

jsme

5% 3% 13%

38% 39%

40% 20%

51%

37%

26%

0%

pro

generace,

3% 5%

8% 3% 17%

15 - 35 let velmi atraktivní spíše neatraktivní

36+ let spíše atraktivní velmi neatraktivní

Celkem průměrně atraktivní

která již naši zemi ve větším procentu navštívila. Zlákat by se nechalo až 90 % dotázaných. Naopak u mladších respondentů bychom museli vynaložit větší úsilí, neboť atraktivní jsme pro asi dvě třetiny a neatraktivní pro asi desetinu mladých. V návaznosti na cestovní ruch se naskýtala otázka zhodnocení naší infrastruktury. Zajímavá je skutečnost, že více Infrastruktura v ČR

jak třetina (35 %) respondentů nedokázala zhodnotit, jaká je

60%

v ČR

v oblasti

40%

infrastruktury. Pro 50 % je naše

20%

situace

infrastruktura obstojná a pouze

3% 8%

4% 10%

5% 14%

42%

32%

16% 22%

14%

18% 1% Celkem

3%

0% 15 - 35 let

15 % všech odpovědí vyznělo

velmi dobrá

36+ let dobrá

průměrná

horší

špatná

záporně. Respondenti do 35 let nás ze 40 % hodnotí jako zemi s průměrnou infrastrukturou. U skupiny starších respondentů je struktura odpovědí více pestrá, což pravděpodobně opět souvisí se zkušenostmi z návštěv v ČR.

87

Image Druhá oblast dotazů byla soustředěna na otázku image České republiky. Velmi pozitivně dopadly odpovědi na otázku image ČR a jejího vývoje. V převážné většině naši republiku hodnotí

Image ČR

Švédové velmi pozitivně. Pro

100%

85 % všech dotázaných je

80% 60%

image ČR dobrá, pro 5 % průměrná a pro 7 % špatná. Pozitivnější

hodnocení

získali

skupině

ve

jsme

3%

5%

80%

95%

85%

5% 11%

5%

5% 7%

15 - 35 let

36+ let

Celkem

40% 20% 0%

starších

špatné

ani ani

dobré

neví

respondentů. Pro celých 95 % z nich jsme velmi zajímavým státem, zbylých 5 % nás hodnotilo průměrně. Trochu horší výsledky má image země u dotazovaných do 35 let, ale i tak je ČR pozitivně hodnocena u 80 % dotázaných, jako špatnou pověst označilo asi 10 % z nich. Pokud jsem se respondentů zeptal, jakým směrem se naše image vyvíjí, pak se mi v naprosté

většině

dostalo

Subjektivní vývoj image ČR

odpovědi, že naše pověst ve 100%

3% 3%

3%

Švédském království roste nebo

80%

35%

35%

6% 2% 35%

zůstává na stejné pozici (98 % z

60% 54%

62%

57%

15 - 35 let

36+ let

Celkem

těch,

kteří

posoudit).

dokázali Pozitivněji

vývoj vidí

40% 20% 0%

vývoj naší image lidé nad 35

roste

konstantní

klesá

neví

let, přes 60 % se domnívá, že image roste. U mladší generace se vyskytl minoritní (3 %) názor, že naše image klesá. Při dotazu na množství a přístupnost informací, které poskytují naše instituce švédské společnosti, byl výsledek odpovědí velmi nelichotivý. Průměrné hodnocení ve všech kategoriích se pohybovalo v pásmu nedostatku informací, a to mezi 65 – 80 %. Je tedy možné konstatovat, že struktura odpovědí koreluje s prvním dotazem v části hodnocení současné situace podle míry informovanosti o ČR. Hodnoty poskytovaných informací dopadly lépe u skupiny mladších respondentů. Domnívám se, že tento fakt je spojen s využíváním moderních informačních technologií, především internetu, nebo neochotou odpovědět záporně, a tím přiznat neznalost či nezájem o dané teritorium. 88

Nejlepšího výsledku bylo dosaženo v oblasti prezentace turistiky, kde „pouze“ 65 % všech respondentů nebylo spokojeno s množstvím informací. Mladší dotazovaní odpověděli ještě o 4 % pozitivněji. Poskytované informace o kultuře a potencionálních aktivitách vyzněly taktéž okolo 70 % v neprospěch propagace. Nejhůře dopadla informovanost v oblasti historické společně s nabídkou možností nakupování, kde především lidi nad 35 let projevili nespokojenost z 85 %. Poskytované informace 100%

61%

66%

76%

Zkušenost s českými výrobky 67%

100% 80%

48%

50%

54%

60%

86%

40% 52%

20%

50%

46%

14%

nedostatek

ano

Odruh zkušenosti 15 - 35 let

ne

36+ let Celkem Celkem

36+ let 15 - 35 let Celkem

15 - 35 let

KULTURNÍ

Celkem

36+ let

15 - 35 let

TURISTICKÉ

Celkem

36+ let

0% 15 - 35 let

HISTORICKÉ 36+ let 15 - 35 let

0%

36+ let 15 - 35 let Celkem

20%

91%

100%

negativni

9% 36+ let Celkem Celkem

40%

NÁKUPNÍ 36+ let 15 - 35 let

60%

CELKEM O

73%

70 %

70%

74 %

78%

70 %

64%

65 %

73%

70 %

80%

78%

78 %

86% 78%

pozitivni

dostatek

Při zjišťování, kolik Švédů zná české výrobky, mi polovina všech respondentů sdělila, že se již s českými výrobky setkala. Více než polovina respondentů nad 35 let se vyjádřila, že zkušenost s českými výrobky má, u druhé skupiny mladších dotázaných byl výsledek jen o málo nižší (necelých 50 %). Pokud respondent již

Hodnocení kvality českých výrobků

znal některé české produkty,

100%

byla mu položena doplňující

80%

otázka,

60%

vztahující

k ohodnocení

se

dojmu

z

výrobku.

Tato

podotázka

dopadla

na

výbornou.

Dotázaní

byli

z

90

38%

3%

1%

40%

39%

35%

40%

49%

20%

26%

9%

0% 15 - 35 let velmi kvalitní

% 89

36+ let kvalitní

průměrná kvalita

40% 20% Celkem nižší kvalita

s výrobky spokojeni, navíc skupina dotázaných, kterým bylo více než 35 let neměla žádné výhrady! Necelých 15 % mladých respondentů nebylo s našimi produkty spokojeno. Výsledek posouzení kvality českých produktů byl tedy optimistický. Vzhledem k již zmíněnému preferování švédských výrobků, které mají mezi Švédy image nejlepších a nejkvalitnějších na světě, dopadly naše produkty poměrně dobře. 60 % odpovídajících se domnívá, že české výrobky jsou nadprůměrné a téměř 40 % dotázaných pak hodnotilo české produkty jako průměrné. Lepší ohodnocení dostaly výrobky od mladších respondentů, které se shoduje s míněním celku. U druhé skupiny dotázaných byl výsledek o něco horší, neboť 3 % si myslí, že české výrobky mají nižší než průměrnou kvalitu. Hodnocení znalosti značek probíhalo s pomocí nápovědního archu. V odpovědích opět dominovala společnost Škoda, která byla rozpoznána 95 % starších respondentů. Na dalších čtyřech pozicích se postupně umístili pivní značky Plzeňský Prazdroj, Staropramen, Budvar a Starobrno, které byly rozeznány více než polovinou respondentů. Na 6. místě je značka Absinth, která má specifické postavení. Tento druh je oblíben především mezi mladými lidmi, proto je rozdíl více než 15 % mezi skupinou mladých a starších respondentů. Ostatní značky jsou ve stejné pozici, jaká byla uvedena v předcházející části. Respondenti nad 35 let mají větší znalost českých značek, jak je rozpoznatelné z grafu.

36+ let

Celkem

7%

6%

5%

5%

5%

4%

4%

1%

1%

1%

ČKD

Thun

Semtex

Moser

Becherovka

Jablonex

České víno

Textil

Ostatní - Jawa

9%

13 % 13 % 10 % ČSA

Zetor

14 %

20%

Tatra

40%

19 %

32 %

60%

26 %

58 %

72 %

80%

15 - 35 let

54 % 52 %

100%

90 %

Znalost z nače k

Barum

Škoda Plzeň

Sklo / křišťál

Baťa

Krušovice

Absinth

Starobrno

Budvar

Staropramen

Urquell

Škoda Auto

0%

Odpovědi obou skupin respondentů na otázku posouzení jednotlivých kritérií českých výrobků jsou víceméně vyrovnané. Výraznějších odchylky se vyskytly u hodnocení kategorie „dobrá koupě“, kde 95 % dotázaných starších 35 let s tímto tvrzením souhlasí, což je o cca 15 % více než u skupiny mladší. Mladší respondenti si o 5 % 90

v průměru častěji myslí, že výrobků je na švédském trhu dostatek. Naopak atraktivita designu je přijatelnější spíše pro starší generaci (o více než 5 %). Důvěryhodnost výrobků, výhodnost a atraktivitu koupě českých výrobků hodnotí jako velmi dobrou skoro 90 % (respektive 85 %) respondentů ať již do 35 let nebo starších. Če ské výrobky

dobrá koupě

dostatek výrobků na trhu

jsou drahé 100% 80% 84% 60% 40% 20% 6% 0% 18%

15 - 35 let 36+ let Celkem

atraktivní design 63% 79% dlouhou tradice

86% atraktivní ke koupi

důvěryhodné 89%

Posouzení atraktivity České republiky dopadlo rozdílně v závislosti na povaze jsou 50%

republiky je nepochybná. Mladé

40%

respondenty by lákalo navštívit

20%

31%

15 - 35 let 36+ let Celkem

Turistická atraktivita ČR 47% 43%

6%

4%

8% 5%

6%

11%

10%

7%

30%

velmi neatraktivní

výletem do naší vlasti ještě více

spíše neatraktivní

ze skupiny nad 35 let jsou lákáni

průměrně atraktivní

0% velmi atraktivní

ČR asi ze čtyř pětin. Dotazovaní

49%

46 %

následující. Turistická přitažlivost

spíše atraktivní

Výsledky

38 %

otázky.

(přes 90 %). Neatraktivní se

20%

23%

18%

8%

10%

15% 8%

7% 3%

5%

30%

38% 36%

12 %

ještě o něco méně.

44%

18 %

40%

37 %

50%

u skupiny starších respondentů

Vybrat si naši zemi pro

15 - 35 let 36+ let Celkem

Kulturní atraktivita ČR

28 %

zdáme jen asi 10 % lidí do 35 let,

republiky

a 91

velmi neatraktivní

naší

spíše neatraktivní

Zamítnutí

průměrně atraktivní

velmi atraktivní

by mohlo přes polovinu mladých.

spíše atraktivní

0%

zažití nějakého kulturního zážitku

zvolení jiné země ze stejného důvodu by volila asi pětina. Jiný stav je ovšem u osob starších. Ti by do Česka zavítali ve větším počtu asi

80 %, dokonce pro necelou

polovinu jsme velmi atraktivní země, zatímco přednost jinému státu by dala zhruba desetina dotázaných. Česká republika jako destinace zábavy je podle výsledků lákavější především pro mladší generaci. Ačkoli třetina

republika

množství

pro

obou

46 %

malá

2%

skupin

2%

1%

18 %

6%

10% 0%

velmi neatraktivní

Česká

25% 14%

spíše neatraktivní

z asi 35 %. Neatraktivní se zdá

36%

40% 34%33% 30% 20%

průměrně atraktivní

mladých zatímco pro starší pouze

51%

spíše atraktivní

je ovšem republika přes 50 %

60% 50% 34 %

ráda přijela bavit. Spíše atraktivní

15 - 35 let 36+ let Celkem

Atraktivita ČR v zábavě

velmi atraktivní

mladých i starších by se velice

respondentů, odpovědi se pohybují okolo 5 %. Pro ostatní jsme průměrně lákavou oblastí. Pozitivní výsledky jsme dosáhli i v otázce nákupů ačkoli kurz české koruny neustále stoupá a naše země se

Atraktivita nákupních možností v ČR

méně výhodná. I finance by

50%

naši

10%

6%5%

častěji (necelých 30 %) označili jako velmi lákavou zemi pro

na

zaměstnání z ČR již tak lákavé

10% 5%

33 %

15%

6% 3%

0%

není. Většina by nejspíše odmítla (přes 50 % z obou skupin). Jako 92

velmi neatraktivní

nabídek

velmi atraktivní

Přijímání

16%

20% 15%

23% 21%

spíše neatraktivní

atraktivní.

25%

22 %

25%

21 %

30%

33% 32% 26%

průměrně atraktivní

spíše

15 - 35 let 36+ let Celkem

20 %

jako

35%

spíše atraktivní

z poloviny

Atraktivi ta ČR pro zaměstnání

4%

pak

velmi neatraktivní

zavítalo . Starší respondenti nás

spíše neatraktivní

velmi atraktivní

Naopak 70 % by k nám rádo

nakupování, dotázaní do 35 let

5%5%

0% průměrně atraktivní

nákupům.

spíše atraktivní

kvůli

19% 19%

6%

20%

27% 18%

19 %

30%

všech respondentů nenavštívilo zemi

15 - 35 let 36+ let Celkem

40%

21 %

mohly být příčinou, proč by 10 %

52% 43%

5%

60%

48 %

stává pro turisty čím dál tím

spíše atraktivní možnost přijet do ČR za množností výdělku označila čtvrtina osob nad 35 let. To samé procento mladých respondentů nás hodnotí jako průměrně zajímavé z hlediska zaměstnání. Pouze pro asi 5 % dotázaných (především starších) by nabídka pozice byla velmi atraktivní. Poslední otázkou na zhodnocení atraktivity byla obchodní oblast. Obchodní možnosti dopadly lépe ve skupině

33 %

velmi 23%

%.

Druhá skupina,

tedy

respondenti do 35 let, je odlišně

11 %

8% 6%

7%

10%

5%

8%9%

0%

naladěna. Pouze pro 5 % jsme velmi zajímavou obchodní zemí,

velmi neatraktivní

25

20%

velmi atraktivní

spíše. Průměrně nás hodnotí asi

23%

8%

30%

atraktivní lokalitou a ze 40 %

15 - 35 let 36+ let Celkem

spíše neatraktivní

čtvrtiny

39%

průměrně atraktivní

z asi

39%40%

40%

spíše atraktivní

jsme

O bchodní atraktivita ČR 40 %

osob nad 35 let. Pro tuto skupinu

naopak pro 40 % jsme spíše atraktivní či průměrní (taktéž 40 %). Z toho plyne postupný pokles zájmu mladých generací o ČR jako možného obchodního partnera. Opět pro srovnání nabízím graf celkové atraktivity České republiky očima Švédů. 15 - 35 let

Atraktivita ČR

36+ let

turistika 100%

Celkem 80%

83%

60% nákupy

zaměstnání 70%

40% 20% 24% 0% 51%

zábava

79%

obchod 65%

kultura

93

analytickou Nejvhodnější propagační médium

oblastí byla prezentace České 6

nejméně vhodné = 6. Tyto

4

výsledky vyšly podle mého

3

předpokladu.

Jako médium

2

nejvhodnější

zvolili ať již

3,80

2,32 1,67

2,43 2,42

4,42 4,34

4, 37

4, 08

4,56

4,58

2,87 2,43

2, 71

5

2, 42

bylo – nejvhodnější = 1,

5,52 15 - 35 let 36+ let Celkem

2, 05

republiky. Hodnocení médií

5, 30

Poslední

1

mladí nebo starší respondenti

TV

Internet

Print

Radio

Billboard

Ostatní

televizi, následovanou vcelku těsně internetem a tiskovinami. Naopak zklamáním bylo předposlední místo billboardů, které mají důležitou roli v imagové reklamě. Suverénně nejhoršími byly zvoleny ostatní formy propagace jako jsou eventy apod. - i když pro respondenty nad 35 let by tato forma byla podobně vhodná jako billboardy. Poté jsem chtěl zjistit, co je pro Švédy zajímavé v oblasti komunikace. Proto jsem nechal respondenty ohodnotit jednotlivé výroky, zda jsou pro ně zajímavé či ne. Výsledky dopadly následovně. Pro normální občany není vhodné propagovat obchodní vztahy či samotný

obchod Co propagovat ČR

mezi Švédskem a ČR.

15 - 35 let 36+ let

Respondenti

nad 35 let by dali

Sport

přednost komunikaci z

80%

oblasti turistiky, Obchodní vztady

kultury, historie (cca 95

%).

Otázky

kvality či samotných výrobků

62%

Turisticka Celkem 100% 89% 80% Obchod 60% 40% 30% 87% 20% t Kultura 0%

Kvalita81%

by

77% Design

80% Historie, tradice 78% Výrobky

v reklamě uvítalo na 80 % dotázaných. Zajímavé je, že 97 % osob starších 35 let by si přálo, aby v reklamě byla komunikována sportovní oblast, díky které je ČR ve Švédsku proslavena. Mladší generaci bychom spíše zaujali, pokud bychom inzerovali turistiku, kulturu nebo kvalitu či design výrobků (cca 80 %). Nižší zaujmutí sdělením by provázelo reklamy spojené se sportem nebo 94

obchodními vztahy. Nutno podotknout, že oblast obchodu nebyla hodnocena odborníky, kteří by naopak vyžadovali informace daného typu. Do odevzdání této práce jsem nezískal od obchodníků dostatečný počet odpovědí, aby vystačily na druhý (obchodní) výzkum. Znalost jednotlivých log pak již dokreslila celou situaci. I při tomto rozlišení respondentů jasně zvítězilo 30%

5% 5%

Czech Republic

95

Czech.cz

5%

3%

CzechTrade

3%

5%

4%

20%

15 - 35 let 36+ let Celkem

4%

35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

5%

ostatními.

Znalost log

24 %

logo České republiky před

Czechpoint

4.4 Závěry a doporučení Co říci závěrem. Česká republika má v současné době velmi dobré postavení a stále rostoucí image na velice vyspělém švédském trhu. Dobré pozice bychom měli využít při pronikání na tento trh. Hodnocení našich výrobků je většinou pozitivní, jelikož naše produkty jsou podle respondentů skloubením dobré kvality za rozumnou cenu. Ovšem neznamená to, že bychom si měli gratulovat. Naopak oblast designu dopadla velmi průměrně. Problém tkví v samotných výrobcích, neboť až na výjimky firmy nespolupracují se špičkami z oboru návrhářství. Pokud by se podařilo navázat s nimi užší spolupráci a vyrábět designově atraktivní výrobky, otevírá se větší možnost oslovit náročně švédské spotřebitele.

Jinak Hodnocení českých výrobků

možnost

proniknout

na

se

trhy

otvírá

100% 94%

90%

90% 86%

80%

především pro dravé firmy

nabízející

kvalitní

zboží,

na

95% 88%

83%

79%

70% 63%

60%

52%

50% 40%

druhou stranu značka

30%

či tradiční obchodní

20%

jméno

taktéž

může

38%

20% 14%

10% jsou levnější

atraktivní design

dlouhá tradice

atraktivní ke důvěryhodné koupi

pomoci při pronikání. Celkem

Znalost

84% 78%

Švédi, kt. navštívili ČR

Švédi, kt. nenavštívili ČR

dostatek výrobků na trhu

dobrá koupě

15 - 35 let

36+ let

jednotlivých

značek by mohla být vyšší, pouze Škoda a pivní brandy mají u Švédů vybudovanou relativně vysokou znalost. Rozdíly ve vnímání se projevují především mezi věkovými kategoriemi. Starší obyvatelstvo má vyšší znalost tradičních firem, zatímco mladá generace má přehled více o výrobcích konzumních, spojených se zábavou (alkohol). Pro Švédy je naše země atraktivní především z hlediska cestovního ruchu – turistika a zábava (cca 75 %), nakupování (70 %) – relativně zaostáváme v oblasti kulturní a možnostech obchodování (40 -50 %). Možnost být zaměstnán v ČR je pro Švédy bohužel neatraktivní, pouze pro 20 % je lákavá. Tento fakt ovšem není až tak kritický, jelikož Švédové jsou zvyklí pobírat vyšší platy a mít velmi široké sociální zajištění, což mimo Skandinávii lze jen těžko hledat.

96

Přestože výsledky

zemi

dobré

na

udržení

vyhlídky

Švédi, kt. nenavštívili ČR 15 - 35 let

turistika 100%

v oblasti turistiky dávají naší

Švédi, kt. navštívili ČR

Atraktivita ČR

80%

36+ let Celkem

83%

60% nákupy

zaměstnání

70%

40%

švédských turistů, jak

20% 24%

již bylo zmíněno výše,

0% 51%

upadá návštěvnost naší republiky. Zdá se mi, že

zábava

79%

obchod 65%

problém je na straně našich

cestovních

kanceláří

a

kultura

agentury

Czech Tourism, které nedokáží zaujmout švédské obyvatelstvo k návštěvě. V současnosti jsou pro Švédy lákavější slunné pláže přímořských zemí Turecka, Thajska apod. Jejich obliba nejen ve Švédsku, ale i u obyvatel celé Skandinávii, je vyšší především z důvodu nedostatku slunce a tepla na severu Evropy. Východiskem pro nás by mohly být nabídky nejen klasických, ale i atraktivnějších druhů zájezdů a možností vyžití – např. aktivně strávená dovolená i v jiných koutech naší vlasti než jen hlavní město. Při dotazování si relativně dost lidí vzpomnělo na Prahu, ale nikdo neuvedl jiné místo z ČR! Největším negativním zjištěním byla malá znalost České republiky mezi Švédy. Až na výjimky se respondenti neměli dostatek informací o naší zemi. Problém je to vážný. Pokud je u mladé generace spojeno image ČR, i když pozitivní, pouze s levným dobrým pivem, hokejem či fotbalem, pak do budoucna bude čím dál tím těžší pronikat na švédský pouze

vlastními

produkty. Nápravu by měly zjednat příslušné orgány, které mají naši

Dostatek informací o ČR 50%

propagovat,

protože si myslím, že tento

problém

se

48%

41%

41%

35%

36%

30%

30%

40% 35%

zemi

48%

45%

30%

38%

36% 34% 30% 29%

27%

25% 22%

20%

34% 30%

30%

31%

26%

26%

27% 24%

27%

22%

22% 18%

15%

Přestože

podle

Celkem

Švédi, kt. navštívili ČR

97

Švédi, kt. nenavštívili ČR

O aktivitách v ČR

zemích.

14% Historické

Švédsku, ale i v jiných

10%

Kulturní

ve

Turistické

pouze

Celkem o ČR

neobjevuje

24% 21%

15 - 35 let

Nákupní možnosti

trh

36+ let

výzkumu vyšla jako nejlepší média na propagaci televize a rádio, směřoval bych reklamní finanční zdroje do oblasti internetu, který je schopný, vzhledem ke své ceně, efektně oslovovat cílové skupiny. Další oblastí, kam by mohly směřovat finance na propagaci, by mohly být billboardy a city-light ve větších městech Švédska, protože tyto propagační média jsou vidět dlouhodobě a navíc z měst se rekrutuje vyšší počet návštěvníků ČR. Tiskoviny jsou poměrně rozsáhlé médium. Organizace by se měly zaměřit na zvolení efektní a efektivní cesty navázání kontaktů se spotřebiteli. Za nejvhodnější bych považoval tisknout reklamu do odborných časopisů či časopisů s konkrétněji specifikovanou cílovou skupinou, tedy ne do celostátních deníků. Poslední, ale zdaleka ne méně důležitou, jsou ostatní formy prezentace. Naše agentury by měly nechat vytisknout letáky či tenké propagační brožury o ČR a umístit je zdarma v místech, kde dochází k čerpání informací o potenciálních destinacích dovolené. Bohužel v cestovních kancelářích, které jsem navštívil, jsem tyto materiály neviděl. Zajímavé by dále mohlo být rozšíření či prodloužení doby trvání českých dní, které představují a přibližují naši kulturu seveřanům. Tak by se mohla Česká republika zatraktivnit v očích Švédů, coby země, kam se je zajímavé se vypravit. V obchodních vztazích by se firmy měly aktivněji účastnit akcí, veletrhů a výstav, kde dochází k přímému kontaktu se švédskými společnostmi. Zde švédští obchodníci (většinou lidé, kteří stojí v pozadí rozhodování) monitorují dostupné produkty a možnosti spolupráce.

98

5. Vlastní podnikání - realita Před rokem a půl jsme s bratrem založili společnost, která se zabývá prodejem sportovního vybavení. Uzavřeli jsme výhradní smlouvu se švédskou firmou. Musím uznat, že toto vybavení se řadí mezi nejkvalitnější v daném sportu, což potvrzuje má předchozí slova o preciznosti švédské výroby a smyslu pro kvalitu. Během naší spolupráce jsem měl možnost se účastnit několika jednání v místě výroby. I přes nevýhodu cizího prostředí probíhalo jednání v přátelském duchu. Jednání netrvalo dlouho, ale bylo vždy věcné. Problémy, které bylo nutné vyřešit, se většinou podařilo většími či menšími ústupky překonat, takže další spolupráci nebyly kladeny překážky. Bohužel s horší realitou jsme se setkali v situaci požadavků na švédskou stranu. Pokud potřebujeme vyřídit určitou věc, trvá velmi dlouho než se druhá strana vyjádří. Během této prodlevy se situace občas změní, což má vliv na další naše prodeje. Jako příklad bych uvedl poslání internetového odkazu na novou kolekci. Záležitost pokračovala tak, že po objednání vzorků jsme čekali ještě dalších 8 týdnů, než dorazily první z nich. Nutno podotknout, že zpoždění nepadá plně na hlavu našich partnerů, ale z části i na stranu třetí, kde byly produkty vyráběny a kde došlo ke zpoždění. Dnes již tato spolupráce funguje celkem bez problémů, i když občas dojde ze švédské strany ke zpožděnému odeslání zásilky. Oblast marketingu je taktéž rozporuplná. V současnosti je na českém trhu silná konkurence a značku je nutné na trh uvést a propagovat. Partner nám již zaslal několik předmětů, avšak další materiály již nechce. Nicméně rád konstatuji, že i přes tyto záležitosti je spolupráce s naším partnerem na velmi dobré úrovni. Obchodní vztah je otevřený, pokud máme nějaký problém nebo něco potřebujeme, stačí napsat partnerovi e-mail. Pokud je to možné, snaží se nám vyhovět a podpořit nás. Důležité pro vývoj obchodu je ukázat partnerovi potenciál, který je ukryt v naší zemi. Pokud bude zajištěn dostatečný odběr zboží, bude spolupráce dále vzkvétat a předpokládám, že i výše zmíněné nepříjemnosti se nebudou vyskytovat a pokud ano, tak s nižší frekvencí. Zakončil bych tuto kapitolu příslovím – šedá je teorie, zelený strom života. 99

6. Rozdíly mezi českým a švédským stylem obchodního jednání

6.1 Obchodní zvyklosti švédských obchodních partnerů Švédští obchodníci se vyznačují velice otevřeným přístupem, korektností, slušností a přímým jednáním k věci, bez zdlouhavé úvodní poznávací části. Ačkoli často vystupují jako chladní obchodníci, kteří si drží odstup, jsou na obchodě zainteresováni. Ovšem i zde existují výjimky a ne každý projevený zájem je zájmem skutečným. Švédi jednají přímočaře a většinou bez emocí. Švédský obchodník se nerad hádá a velice často je přístupný kompromisům. Jedná většinou sám, popřípadě ve velmi malém týmu. Při jednání Švédi mluví pomalu, zásadně neskáčí do řeči a čekají až na ně přijde řada. To ale může být i jejich nevýhoda, pokud jednají mimo svou vlast. Během jednání udržují oční kontakt a částečně pozorují, jak se obchodní partner tváří a projevuje a snaží se tak zjistit i další postoje, které vyplývají z gestikulace a mimiky. Švédi jsou méně kontaktní národ, který nedává průchod svým emocím, takže může být i těžké pochopit, co si partner myslí. Proto je někdy velmi nutné pořádně si rozmyslet, co švédský obchodní partner svým projevem vlastně myslel, protože ano sice znamená ano, ale již slůvko možná ve většině případů znamená ne. To ovšem neznamená, že by se švédský partner zdráhal říci přímo ne. Ve většině případů při jednáních, kterých jsem se účastnil, dokázali švédští partneři říci hned a upřímně to, co si o dané záležitosti myslí. A to samé očekávali i od druhé strany. Pokud však již něco bylo řečeno a dohodnuto, pak berou švédští partneři tuto záležitost jako věc uzavřenou, která platí. Proto je velmi důležité již od začátku jednat jen o takových podmínkách, které je možné splnit a ne pouze planě slibovat cokoli, jen aby byla smlouva uzavřena. Protože Švéd předpokládá, že druhá strana svůj závazek splní včas, ve sjednané kvalitě a podle těchto podmínek. Při nákupu požadují švédští obchodníci též kompletní servis, který je spojený s výrobkem, jako jsou opravy, uvedení do provozu či údržba. Při jednání jsou Švédové přístupní věcným argumentům a ne pouze planým slibům. I proto je důležité se na jednání se švédskými obchodníky velice pečlivě připravit. Během jednání se ukáže připravenost obou stran, neboť Švédové, proslulí svou pečlivostí, se na jednání důkladně připravují a zjišťují informace ze všech možných a dostupných zdrojů, takže nakonec budou pokládat i otázky, které druhá strana zdaleka nečeká. Prověřují si 100

výrobní možnosti možného partnera, finanční situaci, systémy kontroly kvality či možnosti dalších inovací. Další oblast, která neuniká jejich pozornosti, je životní prostředí a to, zda produkce nijak tuto oblast nepoškozuje, jelikož Švédsko má velice dlouhou tradici v ekologii a populace je k tomu i vychovávána, takže pokud by produkce nějak poškozovala životní prostředí, skončilo by vlastní jednání nejspíše hned na začátku. Důležité je také vyvarovat se dlouhých pauz mezi řečí, protože to je bráno ve Skandinávii jako projev neznalosti a nepřipravenosti - a někdy i neslušnosti. Samozřejmě, jak jsem již naznačil, jako neslušné je bráno též skákání do řeči. I temperamentní gestikulace či dotýkání se obchodníka není vnímáno pozitivně. Protože švédští obchodníci preferují spíše jednání typu win – win, tedy spolupráce, ze které plynou oběma stranám výhody a která bude dlouhodobého charakteru, není vhodné spěchat na partnera, aby se rychle rozhodl. Nelze očekávat, že by hned na prvním jednání podepsal smlouvu na budoucí obchod. Naopak Švédové se snaží si vše pořádně rozmyslet a zvážit pro a proti, než se rozhodnou. Vedení firem nebývá hlavním článkem v procesu rozhodování. Decision makers bývají skryti v podnikové hierarchii. Tito lidé většinou navštěvují veletrhy a výstavy, tedy místa, kde se rozhoduje o trendech, změnách dodavatelů či rozšíření jejich okruhu Jestliže se švédský partner rozhodne smlouvu uzavřít a podaří se mezi partnery vybudovat vztah, lze počítat s velice dlouhou spoluprací, i z toho důvodu, že Švédi neradi, pokud k tomu nemají opravdu závažný důvod, mění obchodního partnera. Ještě jedna věc, na kterou si Švédové hodně potrpí a jsou hrdí, že ji dodržují, je dochvilnost. To je ve Švédsku naprostou nutností. Švédové jsou na svou dochvilnost velice pyšní a na její nedodržení i velice citliví. A to se netýká jen obchodních vztahů, ale i běžného společenského života. Švédové jsou prostě zvyklí všechno zaplatit a vyřídit včas a to samé požadují i od svých partnerů. Zpoždění většinou netolerují, pokud není oznámeno dopředu a s odůvodněním. I včasný příchod na jednání se bere jako nezbytný standard chování a může být ze švédské strany hodnocen jako možný ukazatel spolehlivosti dalšího obchodního styku např. dodávek zboží. Domlouvání schůzek probíhá většinou přes telefon nebo e-mail, a to minimálně jeden týden dopředu. Je ještě možné zmínit se o několika vlastnostech společných nejen pro švédské obchodníky, ale pro Švédy všeobecně.

101

Výraznou vlastností prakticky všech Švédů je patriotismus, národní hrdost a pocit „severské sounáležitosti“. Švédská hymna končí slovy: „na severu chci žít, na severu chci zemřít“. Vztahy Švédů k příslušníkům ostatních skandinávských a baltských zemí jsou o poznání srdečnější než k příslušníkům jiných států. V rámci samotného Švédska panuje i silný lokální patriotismus. Švédové bývají hrdí (oprávněně), na krásnou přírodu a na úspěchy dosažené v jednotlivých oborech činnosti. Švédové jsou sportovně založení, sami se často věnují nějakému sportu (minimálně rybaření). Švédští sportovci představují v řadě odvětví absolutní světovou špičku (hokej, lyžování, floorbal, stolní tenis, tenis a další). Vhodným tématem k zahájení nebo odlehčení konverzace bývá proto sport. Je třeba konstatovat, že sportovní duch se projevuje i v politice. V mezinárodních konfliktech se Švédi tradičně staví na stranu slabších, proti agresorům. Důležité bývají pro Švédy reference osobních přátel a obchodních partnerů. Osoba doporučená přítelem má dokořán otevřené dveře, na které je naopak zbytečné klepat, pokud reference o dotyčné osobě jsou negativní. U většiny Švédů existuje silné sociální cítění a přestože žehrají na vysoké daně, volí tradičně stranu, která akcentuje sociální program. Švédové mají pocit, že vybrané daně jsou vynakládány smysluplně a viditelně a že o všechny obyvatele, i ty sociálně nejslabší, se stát postará. 6.2 Mínění Švédů o českých obchodnících a českém stylu obchodního jednání Popis stylu obchodního jednání českých obchodníků bude vycházet z mých zkušeností, kterých se mi dostalo během návštěv a několika jednání ve Švédsku - a podle mého malého osobního průzkumu, který jsem provedl během mé návštěvy ve Švédsku. Údaje, které zde uvedu, nemusejí odpovídat všeobecnému názoru na české obchodníky. Jak již bylo zmíněno, Švédové berou Českou republiku jako zaostalejší zemi oproti Švédsku, ale názor na naše obchodníky již takový není. Čeští obchodníci se podle mínění švédských byznysmenů vyznačují taktéž otevřeným přístupem, seriózností, slušností a většinou přímým jednáním k věci. Úvodní poznávací část probíhá krátce, po oficiálním představení přejde plynule do fáze samotného jednání, které je však pro švédské partnery zdlouhavější, neboť se Češi opakují a vracejí k bodům, které již byly ujednány a podle jejich zvyklostí tedy již uzavřeny. 102

Nevýhodou českých partnerů bývá jazyková vybavenost. Tím je myšlen především švédský jazyk, který otevírá nové možnosti pro budoucí obchod. Jednacím jazykem je v převážné většině angličtina, kterou Češi ovládají poměrně dobře, ale pokud ji porovnáme se Švédy, není na takové úrovni. Pozitivní je, že se tato úroveň neustále zlepšuje. Další nevýhoda, kterou Švédi vidí, je až přehnaná administrativa spojená s byrokracií. Na všechno prý potřebujeme potvrzení a razítka. Naši obchodníci se vyznačují slušným chováním, kterému nechybí etiketa. Vystupují jako obchodníci, kteří si drží mírný odstup, ale brzy dokážou formálnost schůzky překonat a po několika jednání již diskutovat v přátelské atmosféře. Češi se již naučili se připravovat na schůzky dostatečně, avšak stále se máme co učit právě od severských kolegů, kteří přípravě na jednání věnují daleko více času a snaží se sehnat, co možná nejvíce dostupných informací. Rozdíl mezi českým a švédským jednání je v prezentaci. Češi se snaží vytvořit prezentaci až moc dopodrobna, takže výsledným efektem je zahlcení partnera údaji, které si nemůže všechny zapamatovat. Naopak švédský styl prezentace je charakteristický tím, že prezentace je po formální stránce stručná a obsahuje daleko méně bodů či stran, ale dokážou o jednotlivých tématech rozsáhle hovořit, takže si partner zapamatuje pro něj důležité údaje snáze a pokud chce ještě dodatečné informace, budou mu sděleny. A poté následuje prostor na diskuzi o jednotlivých bodech jednání. Podle názoru švédských protějšků si čeští obchodníci neumí schůzky dostatečně naplánovat a vyhradit si na ně dostatek času. To je již umění nakládat s časem. Švédi se snaží vše pořádně rozmyslet v kolektivu a raději si domluvit další jednání, čeští partneři se snaží stihnout vše během jednoho jednání. Pokud se jednání zarazí na nějakém problému, umí sice čeští obchodníci improvizovat, avšak ne v takové míře, aby to přineslo nějaký rozhodující výsledek a kvůli důležitým rozhodnutím se musí jednání přerušit, aby se český obchodník poradil s vedením firmy, jak má dále pokračovat. I když se to zdá normální a logické, pro švédskou mentalitu je to něco jiného, protože Švédi vystupují při jednání za celou firmu a šéf se za svého podřízeného, který vede jednání a uzavírá smlouvu, vždy postaví. Čeští obchodníci se snaží jednat přímočaře, pokud jim to situace dovolí, a neprojevovat své emoce, i když, pokud se jednání nevyvíjí tak, jak si představovali, dokáží vnést do jednání citovou stránku a snaží se tak partnera obměkčit. Ovšem jsou zde malé nuance, kdy Češi více gestikulují a více používají řeč těla, i když si to nemusejí uvědomovat. Během jednání nezvyšujeme hlas a působíme klidným dojmem, ale ne tak 103

klidným jako Švédi. Taktéž se neradi hádáme a jsme přístupní kompromisům, ale pokud se jednání ubírá směrem, který se českému byznysmenovi nehodí, dokáže říci ne a stát si na svém rozhodnutí, i když své ne použije jako taktiku, aby později mohl tento bod obchodu použít jako ústupek. Čeští obchodníci často jednají v malých skupinách (záleží na komoditě), i když i zde jsou výjimky. Naopak Švéd jedná většinou sám za firmu. Je to možná i proto, jak již bylo výše zmíněno, že rozhodovací možnosti jsou mezi Čechy dosti omezené. Během diskuze Češi nepřerušují řeč svého kolegy, pokud to není třeba, a čekají až dokončí svoje návrhy. Taktéž se snaží udržovat oční kontakt a vypozorovat další poznatky z partnerova chování. Čeští obchodníci jednají jako rovnocenní partneři, kteří vystupují korektně a dodržují ujednané podmínky. Protože splnění ujednaných věcí včas je pro Švédy obrovská deviza, které si cení, a i tímto způsobem je hodnocena kvalita obchodního partnera. Proto začínají švédští obchodníci zadávat zakázky do ČR, neboť jsou spokojeni s českými partnery a spoluprací s nimi. Spokojenost vychází možná i z toho důvodu, že umíme naslouchat kritice, i když ji přijímáme hůře, dokážeme se z ní poučit a vyvodit z ní důsledky pro další obchodní spolupráci. Čeští byznysmeni se oblékají formálně, nosí kravaty s dobře padnoucím oblekem, který ale nepůsobí moc kvalitně a značkově (to se samozřejmě netýká obchodníků z velkých firem). Co se týče vizitek, působí na Švédy trochu přeplněně, protože nejsou zvyklí na velká loga a mnoho písma. Také používáme na vizitkách tituly, které Švédi nepoužívají. V obchodním styku používáme vizitky, které jsou na kvalitním papíře potištěny z jedné strany českou a z druhé strany anglickou verzí. 6.3 Mínění Švédů o Češích a České republice Všeobecný názor Švédů na Českou republiku není jednotný. Je to především spjato s komunistickou historií, kvůli které nás stále část švédské populace bere jako zaostalou zemi, která je součástí východního bloku. Důvodem pro tento je názor je, podle mého názoru, že většina obyvatel nikdy Českou republiku nenavštívila, a proto naši republiku posuzují podle starých informací. Naopak ti, kteří již v ČR byli, říkají, že patříme mezi

104

špičku transformujících zemí a žijeme tu na přijatelné životní úrovni. Ovšem všichni se shodují na tom, že v České republice je veliká korupce a převládá zde byrokracie. Protože švédská vláda rozhodla, že nezavede přechodné období pro pracovní sílu z nových členských zemí Evropské unie, obávají se Švédové o svá pracovní místa, které mohou ztratit přílivem pracovníků, kteří se spokojí s daleko nižší mzdou. Čeští obyvatelé jsou přijímáni daleko lépe než lidé z ostatních zemí střední a východní Evropy. Především starší část švédské populace považují Čechy za velice pracovité a spolehlivé zaměstnance, kteří si svou práci vždy odvedou dobře, což je velice pozitivní hodnocení, kterého se například Polákům zdaleka nedostává. Naopak mladší část populace nedělá mezi cizími pracovníky takové rozdíly. Problém, kterému musí čelit švédská ekonomika, je asimilace imigrantů z cizích zemí. Ve Švédsku žije přibližně 1 milión cizinců. Zaměstnávání zahraniční pracovní síly je ve Švédsku naprosto běžné a pracovní trh je postaven na zásadách nediskriminace. Všem cizincům s platným pracovním povolením jsou garantovány stejné pracovní a sociální podmínky jako rodilým Švédům, avšak ne všechny národy jsou přijímány stejně. Evropané a obyvatelé z Afriky mají dobrou výchozí pozici, jelikož chtějí pracovat, ale Arabové a lidé z Latinské Ameriky přijíždějí do Švédska spíše kvůli sociálním dávkám a výdobytkům sociálního státu. Pokud chce být český občan zaměstnán ve Švédsku, je potřeba doložit kopii občanského průkazu nebo pasu společně s písemným potvrzením o zaměstnání, podepsané zaměstnavatelem, které musí obsahovat údaje o tom, na jak dlouhou dobu vás hodlá zaměstnat. V případě, že je pracovní smlouva uzavřena na jeden rok, je uděleno povolení k pobytu na pět let. Avšak nalézt práci není vždy jednoduché. Samotní Švédové přijímají většinu nabízených prací, takže poptávka není tak velká jako v jiných zemích a pracovní trh je vcelku nasycený. Důležitý faktor, který ulehčuje hledání práce, je znalost švédštiny. Pokud ji uchazeč o místo neovládá, jsou jeho šance omezeny. Je žádoucí ovládat alespoň angličtinu, protože ji mnoho firem používá. Čeští občané mají možnost najít práci především v odborných a dělnických odvětvích, které jsou pro Švédy méně lákavé. Jako příklad bych uvedl profese typu svářeč, mechanik, zedník a profese spjaté se stavebnictvím. Ale nejen o tyto obory je zájem. Podle dnešního trendu je ve Švédském království zájem o vysoce kvalifikované experty z oblasti moderních technologií. Nejsnadněji ale najdou práci vysoce kvalifikované síly např. lékaři, programátoři apod.

105

7. Předpokládaný vývoj švédské ekonomiky

Odhad vývoje švédské ekonomiky (v %) Indikátory

2006

2007

2008

HDP

4,2

3,5

3,8

HDP upravený dle počtu pracovních dní

4,5

3,7

3,6

HND na hlavu

3,9

3,3

3,2

Spotřeba domácností

2,8

3,0

4,0

Vývoz zboží a služeb

8,7

5,8

7,1

Dovoz zboží a služeb

7,9

7,3

6,7

Míra nezaměstnanosti

5,4

4,5

3,9

Nezaměstnanost dle definice MOP-ILO

7,1

6,2

5,8

Inflace (CPI)

1,4

2,2

2,5

Repo sazba

3,00

3,50

4,75

Běžný účet vztažený k HDP Čisté půjčky vládního systému / centrální vlády vztažený k HDP

6,9

7,0

7,3

2,4/0,7

2,6/1,1

2,5/?

Zdroj: Konjunkturální institut

Vysoký stupeň zapojení švédské ekonomiky do mezinárodního obchodu může pomoci při odhadu dalšího vývoje. Nejdůležitější pro růst ekonomiky bude především vývoj nejvýznamnějších obchodních partnerů Švédska. Odhady expertů naznačují, že Švédsko by mělo pokračovat v hospodářském růstu. Po úspěšném roce 2006, kdy ekonomika vzrostla o 4,6 %, by mělo švédské hospodářství zmírnit svůj růst. Pro rok 2007 a 2008 se předpokládá tempo růstu 3,5 %, respektive 3,8 % a mělo by se tedy jednat o jedno z nejlepších temp v rámci EU a OECD. Růst ekonomiky by se taktéž měl projevit především ve výrobě a s ní souvisejícím vytvářením pracovních míst, které snad vyústí v pokles nezaměstnanosti. Lze předpokládat, že se bude opakovat situace s vyčerpáním výrobních kapacit a tím se zvětší prostor pro dovozy, které by uspokojily rostoucí poptávku. V letech 2007 a 2008 se předpokládá vyšší nárůst importu (7,3 resp. 6,7 %), což by mělo být pozitivním signálem pro naše exportéry. Švédská ekonomika bude ve střednědobém horizontu těžit z příznivého vývoje japonské, čínské a sousedních ekonomik, ovšem situace jednoho z nejdůležitějších partnerů USA je nejasný (pokles kurzu USD, hypoteční krize apod.). Na růstu HDP by se měl nejsilněji podílet export, zejména produktů a služeb v tzv. „moderních“ sektorech, jako jsou telekomunikace, chemický, farmaceutický a biotechnologický průmysl. Nejvíce by 106

měly vzrůst sektor automobilový společně s oblastí IS/IT, což bude mít kladný efekt i na ostatní segmenty ekonomiky. K optimistickým náladám přispívá i fakt, že standardně stabilní politická situace se přece jen trochu změnila. Po nástupu vlády pravého středu a vyhlášení jejího programu lze očekávat, že bude pokračovat v cestě započatých reforem. Současná ekonomická pozice země tak předkládá vládě ty nejlepší podmínky pro realizaci reforem, které by měly vyústit ve zlepšení efektivity celé ekonomiky. Průběh reforem by tak mohl být daleko méně bolestivý a nezpůsobit sociální konflikty, které by mohly nastat, jestliže se sociální výdaje rozpočtu sníží. Od 1.1. 2007 začala vláda realizovat první část své daňové reformy, která má pokračovat až do poloviny příštího roku. Snížení daňové zátěže by mělo prospět růstu ekonomiky, zvýšení zaměstnanosti, ale i usnadnění podnikání (této oblasti se týká i právní reforma). Současně s daňovou reformou probíhá i privatizace rozsáhlého státního majetku, která by měla částečně pokrýt rozpočtové rozdíly. Státní podíl či vlastnictví můžeme nalézt ve 40 společnostech (vlastnictví 100 %) a ve 14 skupinách (částečný podíl). Důležitost těchto subjektů je následující – zaměstnávají na 200 tis. osob (skoro 5 % pracovní síly) a dosahují obratu cca 675 mld. SEK. Jelikož je privatizace ve Švédsku citlivé téma, přistupuje vláda k tomuto problému velmi obezřetně. Ohledně celého projektu se vede veřejná diskuze, hlavním kritikem je opoziční sociální demokracie. Postupný prodej by měl začít prvními šesti společnostmi, jedná se o výrobce lihovin vč. slavné vody Absolut - Vin o Spirit, banku Nordea, hypotéční banku SBAB, telekomunikačního operátora TeliaSonera, burzu OMX a realitní společnost Vasakronan. Privatizační výnos se odhaduje na cca 150 mld. SEK a má zajistit náhradu za výpadek ztráty dividendových výnosů firem, které jsou převážně ziskové. Jelikož se privatizace bude řídit pravidly EU, budou se moci o privatizované společnosti ucházet i zahraniční zájemci, kteří mají výhodu díky domácím daňovým zákonům. Rozhodně se jedná o lákavé investice vzhledem ke stabilnímu vývoji ekonomiky, probíhajícím daňovým reformám i ziskovosti privatizovaných společností. Daňová reforma by se měla projevit především v poklesu podílu na vytvářeném HDP. V letošním roce se předpokládá pokles o 1,1 %. Na snížení by se nejvíce mělo podílet redukované zdanění práce a zdanění výnosů z majetku (-36 % respektive -9 %). Naopak zvýšení o 2 % by mělo nastat u sazby na spotřebu. 107

Nová vláda připravuje kromě daňové i sociální reformy, které budou mít za úkol zatraktivnit práci především pro přistěhovalce tím, že zpřísní podmínky pro čerpání sociálních dávek. Většinová švédská společnost nicméně není tomuto kroku nakloněna, a to i přesto, že si uvědomuje zneužitelnost štědře nastaveného sociálního systému. Důkazem toho byly reakce veřejnosti na první velmi pozvolné reformní kroky, budoucí postup vlády proto nelze jednoznačně předvídat. Investiční aktivita by dále měla pokračovat, aby se doplnily chybějící kapacity ekonomiky, nicméně tempa růstu již nebudou tak silná jako v minulých dvou letech. Mezi nejperspektivnější obory pro investování patří podle ISA dopravní prostředky a automobilový průmysl, obchodní služby, potravinářský průmysl, nemovitosti, ocelářský průmysl, dřevařský a papírenský průmysl a obory spojené se zdravím obyvatel – farmaceutický průmysl, zdravý životní styl, životní prostředí, R&D. Švédská centrální banka cílí inflaci pod 2 % ročně. To znamená, že švédská ekonomika by se měla vyvíjet stabilně. Přesto pro švédské vývozce existuje stále hrozba ve formě posilování švédské koruny, respektive oslabování dolaru. Závěrem této kapitoly lze konstatovat, že střednědobý vývoj švédské ekonomiky bude záviset do značné míry na konjunkturní situaci ve světě, pohybu cen surovin, poptávce po švédském zboží a službách. Důležitým momentem také bude, jakým způsobem provede vláda své reformy (komplexnost a efektivnost) a jak se změna projeví ve společnosti. Nicméně výsledek reforem bude možné hodnotit až za delší dobu. Jestliže vláda nevyužije současnou situaci ke změnám, nebude mít v budoucnu švédský sociálně ekonomický model pravděpodobně velké naděje na přežití. Švédská ekonomika je příliš malá, otevřená a závislá na globálním vývoji, jehož zpomalení je v roce 2007 ostatně již na obzoru. Možnosti spolupráce mezi ČR a Švédskem Perspektivní odvětví pro spolupráci již byly popsány v kapitole 2.5. Nicméně alespoň v krátkosti se pokusím zopakovat. V současné době je díky offsetovým programům za pronájem stíhaček Gripen možnost rozšířit a prohloubit vzájemnou spolupráci. Offsety by měly vytvořit nové spolupráce mezi firmami nebo výrobní, exportní možnosti. Dnes lze říci, že oblast přímých offsetů je oproti nepřímým daleko za plánem. Vzhledem k tomuto faktu, by se mohli české společnosti snažit navázat kontakt s výrobci stíhaček a nabízet jim své dodavatelské 108

služby. Proto by měly české firmy aktivně přistupovat k propagaci svých produktů a možné spolupráci. Opomíjenou oblastí spolupráce je v oblasti vzdělávání, výzkumu apod. Možnosti jsou velmi široké, neboť Švédsko má relativně dost disponibilních prostředků a spolupráci s českými protějšky se švédské instituce nebudou bránit, vzhledem k naší tradici a potenciálu. Taktéž by bylo možné využít fondů EU k dotování těchto programů. Pro možné uplatnění výrobku na švédském trhu je nutná kvalita za dostupnou nebo výhodnou cenu. Přestože je komoditní struktura českého exportu poměrně rozsáhlá (cca 1900 položek), lze nalézt odvětví, která by se mohla uplatnit. Šance na uplatnění je: •

Velká - strojírenské subdodávky, automobilový průmysl, vytápění, dodávky do stavebnictví, zdravotnický materiál a zařízení, průmyslová automatizace

•

Střední - celá řada výrobků a polotovarů, u nichž se dá špatně odhadnout švédskou reakci (např. i nábytek)

•

Minimální - obuv, textilní a spotřební zboží. Podle agentury CzechTrade jsou perspektivními obory – strojírenský a

automobilový průmysl (subdodávky všeho druhu), vytápění, dodávky do stavebnictví, energetiky, chemického průmyslu, zdravotnických zařízeních či průmyslové automatizace. Strojírenské subdodávky představují přibližně polovinu všech poptávek. Většinou jde o různé typy a velikosti odlitků, výkovků, jejich opracování, svařování ocelových konstrukcí, různé druhy zpracování plechů včetně povrchové úpravy, práce s nerezovým materiálem a případné povrchové úpravy. Často se klade důraz na velkou přesnost opracování. Tento trend souvisí s rostoucí cenou práce ve výrobě, kde Švédsko dosahuje troj- a vícenásobné ceny v porovnání s Českem. Vytápění je ve Švédsku věčným tématem. Stále se hledají cesty, jak najít přijatelný způsob vytápění, který je úsporný a šetrný k životnímu prostředí. Souvisí to s neustálým růstem cen energií. Švédsko proto může být zajímavé pro české firmy vyrábějící různé druhy kotlů (zejména na biopaliva, biomasu, pelety apod.), a to nejlépe v kombinaci s ohřevem vody. Spolupráce by mohla být navázána i v oblasti alternativních zdrojů energie, která v době začínajícího nedostatku ropy a uhlí zažívá boom. Velmi zajímavá by byla spolupráce ve výzkumu či vývoji nových technologií pro tuto oblast, neboť Švédsko patří ke špičkám v oboru. Ve stavebnictví jde především o dodávání hotových komponentů (v oblibě je zabudovaný nábytek jako je např. kuchyňská linka), prefabrikovaných dílů, dveří, oken 109

dřevěná, hliníková, případně kombinace dřeva a hliníku, plastová pouze zřídka). Místo na trhu by mohly najít technologie, spojení s renovací a modernizací domů a bytů. V průmyslové automatizaci se těší oblibě měřící technika, ventily, elektrické pohony a řídící systémy. Specifická situace panuje u nábytku. Švédská firma ve většině případů neakceptuje design a styl české firmy. Většina švédských firem proto zadává do ČR výrobu nábytku podle vlastních představ (např. společnost Kinnarps). Malá naděje se dává sektoru obuvi a textilního zboží. V tomto segmentu tlačí firmy velká konkurence z Asie, z Pobaltských zemí a z Polska. Evropský textilní průmysl se v současnosti vzpamatovává z velkého propadu, který zapříčinil právě vstup asijských produktů. Vážná krize postihla i švédský průmysl, který se snaží z důvodu udržení značek o zachování výroby v Pobaltí. Textil a konfekce tradičně patřily do českého exportu pro Švédské království (textil pro domácnost, lůžkoviny, košile apod.). Výjimkou jsou speciální a ochranné oděvy. Potravinářství je v podobné situaci. Prorazit by šlo především s ekologicky nezávadnými potravinami, což souvisí s trendem biopotravin a zdravého životního stylu, který je pro Švédy důležitý. Možnost se naskýtá u konzervovaných výrobků (ovoce, zelenina), dětské výživy a suchého pečiva (oplatky apod.). Důležité je ovšem podotknout, že je nutná spolupráce s nákupními obchodními řetězci, které je relativně těžké přesvědčit ke koupi a celý proces zavedení výrobku trvá velmi dlouho (cca 2,5 roku). Českému vinařství se i přes jeho kvalitu nedaří přesvědčit švédské spotřebitele a poptávka je slabá. Švédové preferují spíše tradiční vinařské oblasti Francie, Itálie, Španělska a Portugalska, mezi novými oblastmi pak Austrálii, Chile, USA. I přes relativně malou možnost úspěchu se může česká společnost snažit prorazit na švédský trh, musí se ale zaměřit na velmi dobrou kvalitu, poměr kvality vs. ceny, dostatečně propracovaný a vytrvalý marketing (především přímý) a v neposlední řadě spolupracovat s organizacemi, které mají kontakty a zkušenosti se švédským trhem.

110

Závěr Švédské království se řadí mezi nejvyspělejší státy světa. Švédsko je země, kde až na dvě výjimky po několik desetiletí vládla sociální demokracie. Ta zavedla velmi liberální politiku, která je charakteristická především svým sociálním programem. V loňském roce se do čela království dostala středopravicová vláda. Ta si vytyčila cíl provést potřebné reformy. Důležitým krokem, který vláda uskutečnila, bylo snížení podnikové daně, která by měla stimulovat podniky k větší aktivitě. Mezi dnešní problémy Švédska se řadí vymírání a stárnutí populace společně se začleněním imigrantů do společnosti. Z ekonomického hlediska je pro Švédské hospodářství typická vysoká otevřenost, to je důležité pro budoucí růst ekonomiky, který je závislý na vývoji jak politickém, tak ekonomickém v ostatních státech a na cenách strategických surovin. Švédsko je dnes pro většinu zemí dominantním obchodním partnerem na Skandinávském poloostrově a stejně tak i pro Českou republiku. Po vstupu do Evropské Unie se Švédsko ještě více zapojilo do evropských obchodních struktur a upevnilo tak svou pozici. Mezi nejdůležitější obchodní partnery patří Německo, USA, sousední státy, ke zvýšení obchodních vztahů dochází s Pobaltským zeměmi, Ruskem a Čínou. V komoditní struktuře převažují výrobky šesté a sedmé skupiny SITC – výstupy dopravního a dřevozpracujícího průmyslu. Mezi nejprogresivnější obory dnes patří moderní technologie, farmaceutický průmysl a odvětví spojená s ekologií. Po mírné recesi dochází od roku 2001 k oživení švédské ekonomiky a růst pokračuje i v současnosti. Ekonomický rozkvět, kterého Švédsko dosáhlo v 50tých a 60tých letech, byl zpomalen od roku 1980 a vyvrcholil po teroristických útocích z roku 2001, kdy poklesl mezinárodní obchod celosvětově. Náskok švédské ekonomiky před ostatními členy EU se snížil a začíná se vyrovnávat s evropským průměrem. V roce 2006 dochází k expanzi švédského hospodářství a ukazatel míry růstu ukončil na 4,5 %. Na růstu se nejvíce podílel strojírenský průmysl společně s moderními technologiemi (především telekomunikační sektor). Vláda pokračuje v snižování daní a poskytování investičních pobídek. Přesto se ekonomika potýká s problémy, které musí být řešeny. Jedná se o přesouvání výroby v důsledku vysokých mzdových nákladů a posilování švédské koruny. 111

Během roku 2007 se začínají projevovat první výsledky reforem. Ekonomika je nastartována a dosahuje vysokého tempa růstu okolo 3,5 %. Růst HDP je tažen nejen vytíženými kapacitami odvětví a exportem, ale především poptávkou domácích spotřebitelů. Dalším faktorem růstu je, díky nízkému inflačnímu cílení centrální banky, budování nových výrobních kapacit a investice společností. Díky zvýšenému růstu ekonomiky dochází ke snižování nezaměstnanosti, která byla na poměry Švédského království relativně vysoká. Od roku 2000 se Švédsko zavázalo vstoupit do EMU. Přestože se vláda a centrální banka snaží udržet ekonomiku v přístupových kritériích, vyslovilo se obyvatelstvo v roce 2003 negativně pro plánovaný vstup. Nové referendum se bude konat v roce 2008 a výsledek lze jen stěží předpovídat, protože spokojenost se členstvím v EU není veliká. Největší nebezpečí pro švédskou ekonomiku je zaplavení trhu levnými výrobky z rozvojových a transformujících zemí. Přesto prosadit se na švédském trhu je složité, neboť pro konkurenceschopnost je důležité spojení ceny a kvality. Charakteristické pro švédského spotřebitele je jeho konzervatismus spojený s patriotismem. Vzájemný obchod mezi Českou Republikou a Švédskem se neustále zvyšuje již od konce 80tých let a nastoupený trend pokračuje i po vstupu ČR do Evropské unie. Obchodní bilance se poprvé v roce 2003 dostala pro ČR do kladných čísel a zaznamenala přebytek. Od té doby až na rok 2005 (obchod s Gripeny) je česká bilance v přebytku a saldo neustále roste. Loňský rok byl pro exportéry úspěšný, bilance v USD skončila skoro 430 tisícovým saldem a rok 2007 by mohl podle předběžných ukazatelů dosáhnout ještě lepšího výsledku. Vzájemný obchod je nevyvážený, jelikož v českém exportu převažují výrobky sedmé třídy SITC – především automobily společně s jejich subdodávkami a strojírenské produkty – naopak švédský export je více rozmanitější a tvoří ho jak výrobky automobilové a dřevařské, tak i farmaceutické, chemické atd.

Dalšími exportními

komoditami jsou pivo, moderní technologie, software a výstupy z odvětví zaměřeného na životní prostředí. ČR se těší ve Švédsku největší oblibě mezi bývalými komunistickými zeměmi, což je důležité pro další vzájemné obchodování. Blízká budoucnost je pro české exportéry velice příznivá, neboť pronájmem nadzvukových letounů Gripen se otevřou nové trhy a možnosti spolupráce díky programu offsetů, které mají dosáhnout 130 % celkové částky za pronájem stíhaček tedy 25,5 mld. CZK.

112

Mezi perspektivní odvětví, kde se mohou čeští exportéři uplatnit, patří moderní technologie, environmentální zařízení, automobilový průmysl, zdravotnictví a zdravotnické potřeby, strojírenské výrobky, některé oblasti potravinářského, stavebního a dřevařského průmyslu. Důležité pro spokojenost švédských partnerů je nabídnout nejen kvalitní zboží za přijatelnou cenu, ale i kompletní servis, který zabezpečí řešení všech možných problémů. S problematikou kvality, ceny a servisu též souvisí i oblast vlastního obchodního jednání. Styl jednání švédských obchodníků se výrazně neliší od jednání českých byznysmenů. Pro jednání Švédů je typická korektnost spojená s více neformálním vystupováním. Švédové jsou přístupni argumentům a ne planým slibům, taktéž se neradi hádají a raději se dohodnou na kompromisu. Oblastí, ve které bychom se mohli poučit, je důkladná příprava na jednání, spojená s vyhledáváním všech dostupných informací. Potom by se nestalo, že na daný problém či otázku neumíme odpovědět, přičemž dlouhé pauzy mezi řečí působí na švédského obchodníka jako neznalost. Pokud je obchodní partner spolehlivý, preferují Švédové dlouhodobější spolupráci. K uzavření obchodu nedojde nikdy na první schůzce, a i když má jednatel většinou pravomoc na uzavření kontraktu, je konečné rozhodnutí delším procesem, protože na rozhodnutí se podílí celý kolektiv švédské firmy. K pokračování obchodních vztahů by bylo vhodné stávající ještě více prohloubit a pokud by to bylo možné, snažit se oživit kontakty, které fungovaly před rokem 1989 a které by mohly též jistou měrou přispět k prosazení se na trhu. Znalost českých tradičních odvětví, jako strojírenství, jsou stále v paměti švédských obchodníků a bylo by zbytečné o tuto konkurenční výhodu přijít. Důležité pro zvýšení zájmu švédských firem a investorů po české produkci je prezentace a propagace České republiky a jejích výrobků v daleko větší míře než je tomu doposud. Proto by se společnosti měly účastnit veletrhů a výstav, kde dochází k přenosu informací a zjištění konkurenceschopnosti. Je na nich možnost navázat nové kontakty nejen se švédskými, ale i ostatními firmami z odvětví. V této oblasti poskytuje pomoc především pobočka CzechTrade ve Stockholmu. To ovšem neznamená, že by se firmy měly spoléhat pouze na pomoc státní agentury, naopak samy by měly aktivně vyhledávat možnosti spolupráce se švédskými firmami. Významým faktorem pro zvýšení vzájemné spolupráce je propagace nejen českých výrobků, ale i České republiky, protože zde existuje značná neznalost ze strany Švédů, 113

která velmi ovlivňuje i samotné vnímání České republiky. Situace je zatím příznivá, image naší republiky ve Švédsku neustále roste, ale na to nelze spoléhat věčně. K zatraktivnění naší republiky by mohly vládní agentury dosáhnout pomocí reklamních akcí. Využití billboardů

a

letáků

jako

imagového

média,

společně

s informativní

kampaní

prostřednictvím internetu, by mohlo dopomoci k dosažení vyšší znalosti ČR především u mladší generace. Speciální akce typu Českých dnů by velmi pomohla přiblížit českou kulturu, ale i dalších oblastí života ČR, které za normálních okolností Švédi samostatně nevyhledávají. Tyto propagační akce by se měly projevit také ve zvýšeném zájmu o návštěvu ČR, který v současné době upadá. Po návštěvě by se mohla mezi Švédy zvýšit i samotná atraktivita možnosti zaměstnání v naší zemi. Na druhou stranu české výrobky dopadly v hodnocení pozitivně (až na design), což zlepšuje naše postavení v očích švédského spotřebitele. Chtěl bych konstatovat, že perspektivy vzájemného obchodu rozhodně existují a bude to otázkou především firem, zda-li budou dravé, zachytí poptávku a prosadí se na specifickém švédském trhu. K úspěchu je potřebné kvalifikované a čestné obchodní jednání, spojené s kvalitním a konkurenceschopným produktem, který je zabezpečen kompletním servisem. Je zřejmé, že vzájemný obchod se bude pozitivně vyvíjet, pokud boudou nabízeny kvalitní a cenově přijatelné výrobky a pokud čeští obchodníci budou empatičtí a naučí se specifickému švédskému stylu jednání. Uzavírání obchodů se švédskými partnery je dlouhodobějším procesem, avšak podaří-li se uzavřít smlouvu, může si být obchodník jist, že toto partnerství přetrvá dlouhé období. Závěrem bych chtěl říci, že jsem popsal Švédské království věrným způsobem jak z všeobecného, tak i ekonomického hlediska. Ačkoli se vzájemný obchod mezi Českou republikou a Švédskem neustále zvyšuje a tento trend by měl pokračovat i ve střednědobém období, je nutné, aby se čeští exportéři zaměřili na nové trendy ve světovém obchodu a hledali mezery v tradičních odvětvích, pokud chtějí i nadále působit na švédském trhu a nebýt vytlačeni dravou konkurencí především z východu.

114

Literatura

Knižní publikace: 1.

Der Fischer Weltalmanach 2004, Fischer Taschenbuch Verlag, Frankfurt am Main 2003

2.

Kalínská, E. - Petříček, V. a kol.: Mezinárodní obchod I., VŠE, Praha 2003

3.

Konečná, H.: Diplomová práce „Vývoj ekonomiky Švédska v kontextu Evropské unie do roku 2003“, VŠE, Praha 2004

4.

Plchová, B. - Žamberský, P. - Hamarnehová, I. - Taušer, J.: Zahraniční ekonomické vztahy České republiky, VŠE, Praha 2003 Materiály vybraných institucí, periodika a denní tisk:

5.

Membership Directory 2002/2003, The Swedish Chamber of Commerce in the Czech Republic

6.

Membership Directory 2003/2004, The Swedish Chamber of Commerce in the Czech Republic

7.

Membership Directory 2004/2005, The Swedish Chamber of Commerce in the Czech Republic

8.

Maruška, J.: Souhrnná teritoriální informace, Švédské království 2002, obchodně ekonomický úsek, Stockholm, květen 2003

9.

Exportér 3/2003

10.

Materiály Swedish Trade Council, Praha, duben 2003

11.

Obchod Kontakt Marketing 12/2003

12.

Hospodářské noviny 19.7.2004

13.

Hospodářské noviny 6.8.2004

115

Internetové zdroje: 14.

www.mzv.cz/stockholm

15.

www.export.cz

16.

www.mpo.cz

17.

www.scb.se

18.

www.isa.se

19.

www.sweden.gov.se

20.

www.swedishtrade.se/tjeckien

21.

www.riksbank.se

22.

www.czechtrade.se

23.

www.sweden.se

24.

www.swedishtrade.com

25.

www.sweden.cz

26.

europa.eu.int

27.

www.severskelisty.cz

28.

taz.vv.sebank.se/cgi-bin/pts3/pow/wcp/english.asp

29.

www.cia.gov/cia/publications/factbook

30.

www.chambertrade.com/

31.

www.trade.ministry.se

32.

www.renka.se/svedsko/index.htm

33.

http://www.unctad.org/Templates/Page.asp?intItemID=1584&lang=1

34.

http://www.nationsencyclopedia.com/Europe/Sweden-TAXATION.html

35.

www.euractiv.cz

36.

http://www.euroskop.cz/43564/119457/clanek/svedsko/ekonomika/

37.

http://www.handelsbanken.se

38.

www.swedbank.se

39.

www.riksbank.com

40.

www.nordea.com

41.

www.bgc.se

42.

www.bankforeningen.se

43.

www.slv.se 116

44.

www.rgk.se

45.

www.kaupthing.net

46.

www.nordicchamber.cz

47.

www.skoda-auto.se

48.

http://www.radio.cz/cz/clanek/91828

49.

www.svetjeckiskaslovakiska.se

50.

http://www.oecd.org/

51.

http://www.ssa.gov/policy/docs/progdesc/ssptw/2004-2005/europe/sweden.html

52.

http://simap.eu.int/

53.

http://ted.europa.eu/

54.

www.swedishtrade.se

55.

www.balticmarket.kommers.se

56.

http://www.sccinstitute.com/se

57.

http://www.czechtradeoffices.com/en/sweden/products-services/

58.

www.eubusiness.com

59.

www.swedfund.se

60.

www.swedishtrade.se/tjeckien

61.

http://www.sika-institute.se

117

Přílohy

Příloha 1 Populace ve Švédském království Statistics Sweden

Preliminary Population Statistics, by month. Changes up to and including 30 September 2007

Year Month

Population at the end Population of period growth

Live births

Population Immi- EmiStill births Deaths surplus grants grants 93 38 324 - 4 243 49 391 271 518 94 35 726 705 339 - 6 553 49 839 93 34 355 - 3 020 58 659 461 091 93 32 752 141 349 - 2 286 60 795 95 33 009 009 352 806 64 087 92 35 359 6 196 63 795 961 023 90 36 333 10 396 62 028 532 586 91 38 710 118 308 9 636 65 229 91 44 319 14 736 95 750 177 908

Surplus of immigrants

1998

8 854 322

6 697

89 028

1999

8 861 426

7 104

88 173

2000

8 882 792

21 366

90 441

2001

8 909 128

26 368

91 466

2002

8 940 788

31 884

95 815

2003

8 975 670

34 882

2004

9 011 392

35 722

2005

9 047 752

36 360

2006 Change in per cent 98-99 Change in per cent 99-00 Change in per cent 00-01 Change in per cent 01-02 Change in per cent 02-03 Change in per cent 03-04 Change in per cent 04-05 Change in per cent 05-06

9 113 257

65 505

99 157 100 928 101 346 105 913

0,1

-1,0

4,6

1,6

0,9

-7,3

12,9

1,2

0,2

2,6

4,7

-1,3

17,7

-4,5

11,8

2,4

0,3

1,1

-1,7

0,3

3,6

-5,7

-10,3

-2,2

0,4

4,8

0,9

1,3

5,4

2,7

6,2

1,4

0,4

3,5

2,0

-2,2

-0,5

6,1

2,7

-0,9

0,4

1,8

-7,2

-2,6

-2,8

4,5

10,4

-4,8

0,4

0,4

-7,5

1,3

5,2

4,2

3,0

-0,5

0,7

4,5

3,6

-0,6

46,8

17,8

2,6

1,5

32 29 22 16 34 37 35 36 24 23 28 17

9 054 7 363 7 860 7 249 7 426 6 976 7 170 7 208 6 999 7 494 7 435 8 298

- 654 754 1 117 1 663 1 364 1 964 1 980 1 565 1 253 433 - 61 - 982

4 943 4 128 4 584 4 112 4 268 5 468 5 977 7 492 6 128 5 200 4 961 4 767

2 822 2 652 3 028 2 807 2 511 3 451 2 817 3 867 3 402 3 137 3 134 2 958

2 121 1 476 1 556 1 305 1 757 2 017 3 160 3 625 2 726 2 063 1 827 1 809

1 702 1 960 1 622 2 384 5 019 5 580 7 280 6 896 3 744 2 595 1 939 2 367

1 226 1 833 1 962 1 695 1 738 1 734 1 830 1 423 1 657 1 643 1 700 1 665

25

8 423

- 146

5 289

3 543

1 746

1 812

1 389

2004 January February March April May June July August September October November December

8 977 021 8 979 251 8 981 924 8 984 892 8 988 013 8 991 994 8 997 134 9 002 324 9 006 303 9 008 799 9 010 565 9 011 392

1 351 2 230 2 673 2 968 3 121 3 981 5 140 5 190 3 979 2 496 1 766 827

8 400 8 117 8 977 8 912 8 790 8 940 9 150 8 773 8 252 7 927 7 374 7 316

2005 January

9 012 605

1 213

8 277

118

10 873

MarriDivorces ages 31 20 761 598 35 682 21 000 39 21 502 895 35 778 21 022 38 012 21 322 39 21 130 041 43 20 106 088 44 381 20 000 45 20 295 551

14 134 24 568 28 654 31 078 28 772 25 442 27 111 50 842

February March April May

9 013 861 9 014 762 9 017 252 9 020 873

1 256 901 2 490 3 621

7 797 8 953 8 961 9 207

21 26 28 32

7 868 9 333 7 968 7 430

- 71 - 380 993 1 777

4 232 4 226 4 362 4 629

2 905 2 945 2 865 2 785

1 327 1 281 1 497 1 844

1 841 1 926 2 317 4 618

1 654 1 803 1 582 1 773

June

9 024 110

3 237

8 760

28

7 142

1 618

4 938

3 319

1 619

5 450

1 797

July

9 028 944

4 834

9 026

31

7 186

1 840

5 830

2 836

2 994

7 121

1 623

August

9 034 681

5 737

8 968

33

7 112

1 856

8 291

4 410

3 881

7 591

1 529

September

9 038 959

4 278

8 424

20

6 892

1 532

6 444

3 698

2 746

4 259

1 655

October

9 042 404

3 445

8 230

25

7 147

1 083

5 506

3 144

2 362

2 762

1 793

November

9 044 732

2 328

7 299

19

7 143

156

5 128

2 956

2 172

2 020

1 802

December

9 047 752

3 020

7 444

20

8 066

- 622

6 354

2 712

3 642

2 664

1 600

2006 January

9 052 924

5 172

8 543

22

8 576

- 33

8 963

3 685

5 278

1 917

1 422

February

9 059 979

7 055

8 434

31

7 358

1 076

8 601

2 622

5 979

1 981

1 619

March

9 066 605

6 626

9 712

27

8 177

1 535

8 202

3 111

5 091

2 069

1 861

April

9 071 849

5 244

9 247

24

7 387

1 860

6 447

3 063

3 384

2 547

1 587

May

9 077 221

5 372

9 488

28

7 389

2 099

6 789

3 516

3 273

4 024

1 703

June

9 082 565

5 344

9 094

30

7 156

1 938

7 230

3 824

3 406

6 110

1 684

July

9 089 400

6 835

9 537

31

7 384

2 153

8 093

3 411

4 682

7 198

1 755

August

9 097 586

8 186

9 302

27

7 316

1 986

10 949

4 749

6 200

7 266

1 612

September

9 103 175

5 589

8 692

29

7 186

1 506

8 967

4 884

4 083

4 855

1 660

October

9 107 420

4 245

8 767

25

7 540

1 227

7 267

4 249

3 018

2 556

1 932

November

9 110 904

3 484

7 728

25

7 622

106

7 383

4 005

3 378

2 083

1 787

December

9 113 257

2 353

7 369

20

8 086

- 717

6 859

3 789

3 070

2 945

1 673

2007 January

9 117 214

3 957

8 772

38

8 537

235

8 311

4 305

4 006

2 029

1 469

February

9 121 903

4 689

8 353

28

7 686

667

7 071

3 049

4 022

2 152

1 740

March

9 126 688

4 785

9 513

34

8 736

777

7 464

3 456

4 008

2 408

1 813

April

9 131 172

4 484

9 348

29

7 789

1 559

6 594

3 669

2 925

2 434

1 581

May

9 136 505

5 333

9 728

31

7 247

2 481

6 917

4 065

2 852

4 288

1 737

June

9 142 145

5 640

9 120

28

7 051

2 069

7 582

4 011

3 571

6 473

1 833

July

9 149 758

7 613

9 673

20

7 201

2 472

8 503

3 362

5 141

7 306

1 803

August

9 159 225

9 467

9 358

31

6 993

2 365

11 990

4 888

7 102

7 302

1 612

September

9 166 827

7 602

8 796

17

1 641

9 521

256

14 266

73 953

39 588

4 972 39 364

1 545

82 661

3 560 34 365

5 961

53 570

7 155 68 395

15 133

0,7

2,8

0,7

.

-0,4

4,6

.

3,7

1,5

Total Adjustments 30 September 2007 Change in per cent 2006-2007

- 284

1) The population increase is the sum of net births and net immigrations. Zdroj: Statistics Sweden, www.scb.se

Pyramida populace v roce 2007 a odhad pro rok 2050

Zdroj: Statistiska centralbyrån 2007 119

Příloha 2

Původ imigrantů

Zdroj: Statistiska centralbyrån 2007

120

Příloha 3 Švédsko PZI v roce 2007

Zdroj: www.unctad.org

121

Příloha 4

Vývoj PZI mezi lety 2001 – 2006 (3 čtvrtletí) Flows SEK million Agriculture, hunting, forestry and fishing Mining and quarrying Manufacturing Manufacture of food, beverages and tobacco Manufacture of textiles, wearing apparel, leather and leather products Manufacture of wood and wood products Manufacture of pulp, paper and paper products; printing and publishing Manufacture of chemicals, petroleum, coal, rubber and plastic products Manufacture of other non-metallic mineral products Basic metal industries Manufacture of fabricated metal products, machinery and equipment Other manufacturing industries Electricity, gas and water Construction Wholesale and retail trade, restaurants and hotels Transport and post and telecommunications Financing, insurance, real estate and business service companies Financial institutions Insurance Real estate, business services Community, social and personal services Not allocated by sector

Reinvested earnings 2 Total

2001 9 -3 767 77 130

2002 16 554 7 996

2003 0 3 085 20 628

2004 0 -705 -27 470

2005 0 -2 028 899

Jan-Sep 2005 0 -991 6 484

Jan-Sep 2006 0 -2 041 31 375

12 102

-1 710

-689

-13 948

4 565

4 178

7 024

374 49

403 1 905

0 -519

-99 505

101 -19

0 -405

3 -152

26 368

-4 118

-10 333

-17 849

1 461

2 435

4 590

-2 800

8 399

13 999

-2 911

-6 839

-1 872

5 968

430 12 172

88 13 007

12 082 -1 214

2 678 8 601

-31 -5 661

-30 -5 776

-2 146 -1 585

28 755 -320 15 551 642

-12 097 2 119 14 079 26

6 266 1 036 11 267 8 661

-6 533 2 086 -11 329 134

9 384 -2 062 20 770 970

7 352 602 -2 128 790

17 111 562 24 600 1 944

1 725 9 817

17 263 29 189

1 150 8 580

209 -7 809

-431 -9 714

-2 403 -6 566

974 12 021

14 690 3 992 23 10 675 711 1 787

42 246 2 590 16 075 23 581 -346 8 448

-2 490 -7 180 292 4 398 543 -18 285

85 602 535 43 031 21 749 7 064 13 35 507 -21 227 559 -379 5 325 21 730

-4 470 7 349 12 -11 831 -1 391 19 004

52 702 3 397 53 141 -3 836 1 305 6 252

-5 558 112 737

-1 066 118 405

7 171 40 310

35 379 43 863

36 624 165 756

41 214 85 730

37 994 70 501

Comments 1. The business activity refers to the Swedish company. Positive figure denotes a net inflow (foreign investment in Sweden exceeds disinvestment in Sweden), while a minus sign (outflow) represents net foreign disinvestment in Sweden (foreign disinvestment exceeds investment in Sweden). As of October 1997 the concept of direct investment includes short-term loan transactions between direct investment companies; for earlier periods these transactions are included in Balance of Payments under item “Other investment”. 2. Reinvested earnings – No foundation is available for a country breakdown of this item.

Zdroj: Statistiska centralbyrån 2007

122

Příloha 5 Teritoriální struktura Švédska - 30 největších exportních partnerů v roce 2007 a 2006

Zdroj: Statistiska centralbyrån 2007

123

Příloha 6 Teritoriální struktura Švédska - 30 největších importních partnerů v roce 2007 a 2006

Zdroj: Statistiska centralbyrån 2007

124

Příloha 7 Komoditní struktura Švédska v roce 2007 oproti roku 2006 – export

Zdroj: Statistiska centralbyrån 2007

125

Příloha 8 Komoditní struktura Švédska v roce 2007 oproti roku 2006 – import

Zdroj: Statistiska centralbyrån 2007

126

Příloha 9 Kompenzace nemocenské v roce 2005

Zdroj: Statistiska centralbyrån 2007

127

Příloha 10 Vývoj zadlužení Švédska 1.1. 1990 – 1.7. 2007

Zdroj: Statistiska centralbyrån 2007

Příloha 11 Obchodní výměna ČR - Švédsko (tis. USD, EUR)

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007VIII

Vývoz USD EUR 89 711 76 677 112 222 94 823 161 830 125 182 177 602 141 774 225 029 199 384 342 892 305 951 318 294 298 609 391 638 424 412 325 925 363 745 426 179 452 791 540 852 490 188 766 490 629 344 1 194 068 940 212 1 511 654 1 235 856 1 282 363

967 528

Dovoz USD EUR 152 787 130 589 206 691 174 645 312 121 241 438 351 955 280 953 345 314 305 961 369 787 329 950 378 001 354 624 511 801 554 631 433 657 483 979 448 472 476 476 531 631 481 530 741 738 609 205 1 280 522 1 007 184 986 503 806 773 797 972

601 890

Obrat USD EUR 242 498 207 266 318 913 269 468 473 951 366 620 529 557 422 727 570 343 505 345 712 679 635 901 696 295 653 233 903 439 979 043 759 582 847 724 874 651 929 267 1 072 483 971 718 1 508 228 1 238 549 2 474 590 1 947 396 2 498 157 2 042 629

Saldo USD EUR -63 076 -53 912 -94 469 -79 822 -150 291 -116 256 -174 353 -139 179 -120 285 -106 577 -26 895 -23 999 -59 707 -56 015 -120 163 -130 219 -107 732 -120 234 -22 293 -23 685 9 221 8 658 24 752 20 139 -86 454 -66 972 525 151 429 083

2 080 335 1 569 418

484 391

365 638

Zdroj: MPO

128

Příloha 12 Dotazník Dobrý den, Omlouvám se za vyrušení. Pracuji na diplomové práci – téma vztahy mezi Českou republikou a Švédskem. Byli byste tak laskavi a odpověděli mi na otázky týkající se této oblasti? Zabere to odhadem 15 min. 1) Co se Vám vybaví, když se řekne Česká republika? …………………………………………………………………………………………………………… 2) Jak si představujete typického Čecha? …………………………………………………………………………………………………………… 3) Jaké jsou kladné stránky Čechů? …………………………………………………………………………………………………………… 4) Jaké jsou negativní stránky Čechů? …………………………………………………………………………………………………………… 5) Jaká je podle Vás současná image ČR? (škála od 1 do 5) a. aktivní v rámci Evropy x pasivní v rámci Evropy b. zaostalá x moderní c. konzervativní x liberální d. přátelská x nepřátelská e. dlouhodobý partner x novodobý partner (posledních 10 let) f. země s dlouhou tradicí x země s krátkou tradicí g. velmi sociální stát x málo sociální stát h. stát s vysokou mírou korupce x stát s nízkou mírou korupce i. kulturně blízká země x kulturně vzdálená země j. země s vysokou mírou kriminality x země s nízkou mírou kriminality k. důvěryhodná země x nedůvěryhodná země l. země jazykově dostatečně vybavená x země nedostatečně jazykově vybavena m. turisticky atraktivní země x turisticky neatraktivní země n. země známa x země o které není moc slyšet o. země s dobrou infrastrukturou x špatnou infrastrukturou 6) jak se mění image ČR (za posledních x let) – (možná předdefinované výroky) ANO / NE a. ČR má ve Švédsku dobré jméno b. Povědomí o ČR roste x klesá x stagnuje dostatečné x nedostatečné i. informování o dění v ČR je ii. prezentování ČR jako turistické lokality je dostatečné x nedostatečné 1. turistická destinace dostatečné x nedostatečné 2. kultura 3. historie dostatečné x nedostatečné dostatečné x nedostatečné 4. sportovní vyžití dostatečné x nedostatečné 5. nákupy 7) máte zkušenost s českými výrobky pokud ANO pak

ANO / NE

pozitivní zkušenost negativní zkušenost 8) vyjmenovat 5 českých značek, které znají …………………………………………………………………………………………............................... 9) Jaká je podle Vás kvalita českých výrobků? velmi málo velmi kvalitní nadprůměrné průměrné podprůměrné kvalitní 10) Jak byste obecně ohodnotil/a české výrobky? Vyjádřete souhlas s následujícím tvrzením ANO / NE a. drahé ANO / NE b. výrobky s dobrým designem ANO / NE c. dostatek českých výrobků na trhu ANO / NE d. výrobky obchodně atraktivní (láká Vás nákup) e. důvěryhodné výrobky ANO / NE ANO / NE f. výrobky s dlouhou tradicí

129

11) Znáte nějakou značku z uvedených? a. b. c. d. e. f. g.

Škoda Auto Škoda Plzeň Tatra Budvar Plzeň Krušovice Starobrno

h. i. j. k. l. m. n.

o. p. q. r. s. t.

ČKD České sklo Rako Semtex Baťa Becher Moser

Jablonex Víno Oděvy Absinth Jablonex Nábytek

ANO / NE 12) Navštívil jste někdy ČR na jak dlouho …………………………………………………………………………............................ 13) Je podle Vás pro Švédy ČR atraktivní země? a. Turistika, cestování b. pracovně (pracovat v ČR) c. obchodně d. kulturně (hudba, literatura, umění) e. zábava f. nákupy

velmi velmi velmi velmi velmi velmi

středně středně středně středně středně středně

málo málo málo málo málo málo

14) Jak by se podle Vás mohla ČR více zviditelnit a dostat do povědomí Švédů? a. Jaký způsob prezentace státu je nejvhodnější (Seřaďte podle důležitosti 1 nejdůležitější – 6 nejméně důležité) i. TV … … ii. Billboard … iii. Print … iv. Internet … v. Rádio … vi. Jiné …………. b. Co by se podle Vás mělo prezentovat? i. Turistika ii. Ekonomika iii. Kultura iv. Historie, tradice v. výrobky vi. kvalita vii. design viii. obchodní vztahy 15) Věk 15-25 let 26-35 let 36-45 let 46-55 let 56+ let 16) Pohlaví Muž / žena 17) Bydliště – počet obyvatel Do 5000 5001 – 25 000 25 001 – 50 000 50 000 + . ………………………………………………………………………….......................... 18) Zaměstnání 19) Vzdělání základní 20) Příjem domácnosti 0 – 10 000 10 001 – 20 000 20 001 – 30 000 30 001 – 40 000 40 001 +

střední s maturitou

vyučen

130

VŠ

Příloha 13 Vzdělanost populace Vzdělanost populace 50% 45% 40% 29%

30%

20% 15% 9%

10% 2%

1%

0% No information

Primary

Lower

Upper secondary education

Post-secondary education

Post-graduate

Zdroj: Statistiska centralbyrån 2007

131

Příloha: Teritoriální struktura Švédska v % v roce 2007 oproti roku 2006 - Evropa

Zdroj: www.scb.se

Teritoriální struktura Švédska v % v roce 2007 oproti roku 2006 – Amerika

Zdroj: www.scb.se 132

Příloha Teritoriální struktura českého obchodu OBRAT 1-12/2005 mil. Kč % SRN 1 179 025 31,9 Slovensko 261 150 7,1 Polsko 193 341 5,2 Rakousko 177 693 4,8 Francie 175 534 4,7 Itálie 166 195 4,5 Nizozemí 141 016 3,8 Rusko 138 244 3,7 V. Británie 131 371 3,6 Čína 101 256 2,7 USA 95 820 2,6 Maďarsko 90 311 2,4 Belgie 85 473 2,3 Španělsko 83 058 2,2 Japonsko 66 056 1,8 Švédsko 58 001 1,6 Švýcarsko 51 582 1,4 Ukrajina 33 386 0,9 Rumunsko 28 315 0,8 Dánsko 26 070 0,7 Turecko 25 272 0,7 Tchaj-wan 19 847 0,5 Slovinsko 19 760 0,5 Finsko 18 965 0,5 Irsko 18 696 0,5 Poznámka: Pořadí zemí je podle obratu dle dat roku 2005.

1-12/2006 mil. Kč 1 284 396 293 309 240 214 188 029 219 345 197 292 162 385 168 763 157 833 137 169 98 415 115 181 103 626 98 153 72 945 57 972 57 868 36 394 36 817 37 592 25 438 26 902 21 743 24 414 20 945

% 30,2 6,9 5,7 4,4 5,2 4,6 3,8 4,0 3,7 3,2 2,3 2,7 2,4 2,3 1,7 1,4 1,4 0,9 0,9 0,9 0,6 0,6 0,5 0,6 0,5

index 06/05 108,9 112,3 124,2 105,8 125,0 118,7 115,2 122,1 120,1 135,5 102,7 127,5 121,2 118,2 110,4 100,0 112,2 109,0 130,0 144,2 100,7 135,5 110,0 128,7 112,0

Zdroj: ČSÚ (údaje vč.dopočtů)

133