Podnikatelské prostředí, obchodní zvyklosti a kulturní specifika Polska

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Podnikatelské prostředí, obchodní zvyklosti a kulturní specifika Polska (bakalářská práce)

Autor: Hana Kuncířová Vedoucí práce: doc. Ing. Miroslava Zamykalová, CSc.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů. V Praze dne 1. 5. 2009

…………………

Obsah Úvod ......................................................................................................................................... 1 1 Všeobecná charakteristika ................................................................................................ 3 1.1 Geografie .................................................................................................................. 3 1.2 Klimatické podmínky ............................................................................................... 4 1.3 Životní prostředí ....................................................................................................... 4 1.4 Průmysl, doprava ...................................................................................................... 5 1.5 Zemědělství .............................................................................................................. 8 1.6 Služby ....................................................................................................................... 9 1.7 Státní zřízení ........................................................................................................... 10 1.8 Územní členění ....................................................................................................... 11 1.9 Obyvatelstvo ........................................................................................................... 11 1.10 Souhrnný přehled základních charakteristik........................................................... 13 2 Kulturní specifika ........................................................................................................... 14 2.1 Vliv víry na chování a postoje lidí.......................................................................... 14 2.2 Charitativní činnost ................................................................................................ 17 2.3 Pozdrav a představování se, oslovení a tituly ......................................................... 17 2.4 Oblékání a vzhled ................................................................................................... 18 2.5 Jídlo, stravování, stolování ..................................................................................... 19 3 Obchodní jednání............................................................................................................ 22 3.1 Smalltalk ................................................................................................................. 23 3.2 Místo konání obchodního jednání, načasování, dochvilnost .................................. 23 3.3 Forma a průběh obchodního jednání, smlouvání o ceně ........................................ 24 3.4 Uzavření obchodu a plnění dohodnutých podmínek .............................................. 26 3.5 Jednání s odbory ..................................................................................................... 26 4 Ekonomické prostředí ..................................................................................................... 28 4.1 Makroekonomické ukazatele .................................................................................. 28 4.2 Polská privatizace a její formy ............................................................................... 33 4.3 Legislativa podnikání ............................................................................................. 34 4.4 Zakládání podniků .................................................................................................. 36 4.5 Podnikatelské prostředí .......................................................................................... 37 4.6 Příležitosti k podnikání v Polsku ............................................................................ 40 4.7 Zahraniční politika.................................................................................................. 41 5 Česko-polské vztahy ....................................................................................................... 42 5.1 Diplomatické vztahy ............................................................................................... 42 5.2 Obchodní vztahy ..................................................................................................... 42 5.3 Investiční vztahy ..................................................................................................... 44 5.4 Politické vztahy ...................................................................................................... 46 5.5 Kulturní vztahy ....................................................................................................... 48 Závěr ....................................................................................................................................... 49 Literatura a internetové zdroje................................................................................................ 50 Přílohy .................................................................................................................................... 53

Úvod Polsko nebylo ještě před dvaceti lety ve snadné situaci. Jako jedna z postkomunistických zemí bylo po revolučním roce 1989 ve velmi špatném stavu, pro většinu obyvatel bylo zdrojem obživy stále ještě zemědělství a průmysl, o službách jako takových a zvláště pak cestovním ruchu v podstatě nemůžeme mluvit. Navíc tvrdá konkurence v Evropě a rozvinutý mezinárodní obchod mezi vyspělými zeměmi západní Evropy nedávaly moc možností Polsku se rychle prosadit, přestože jde o surovinově poměrně bohatou, rozlohou a populačně velkou zemi. Dlouhodobá společná historie s bývalým Československem a ještě předtím s Rakousko-Uherskem předurčovala podobný vývoj ČR a Polska i pro konec 20. století a začátek nového tisíciletí. Po pádu režimu Polsko prošlo složitou ekonomickou transformací a nastal prudký rozvoj, což dokazují všechny makroekonomické ukazatele. Přesto Polská republika disponuje stále ještě poměrně nenasyceným trhem s velkým množstvím příležitostí k podnikání. Ač je Polsko naší sousedící zemí, nepatří mezi oblíbené

turistické

cíle

Čechů,

kvůli

vysoké

nezaměstnanosti není pro nás ani lukrativním pracovním trhem a podnikatelé raději míří za Eury na západ nebo za levnou pracovní sílou na východ. Polsko je tak pro nás sice svojí kulturou blízkou, ale v podstatě neprozkoumanou zemí. Proto jsem si jako téma své bakalářské práce vybrala analýzu podnikatelského, obchodního a kulturního prostředí Polska, především v komparaci s Českou republikou. Druhým důvodem, proč jsem zvolila tuto zemi, byl fakt, že jsem po čtyři roky měla možnost sledovat integraci členů mé rodiny do polského společenského a kulturního života a Polsko několikrát do roka navštívit. Mým cílem je podat ucelenou charakteristiku Polska – základní informace o zemi, shrnutí ekonomického, obchodního a podnikatelského prostředí a analýzu česko-polských vztahů. Práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichž každá obsahuje vždy několik podkapitol. První část se věnuje všeobecné charakteristice geografického prostředí, jsou popsány jednotlivé sektory polské ekonomiky a rozebráno i demografické prostředí. 1

Druhá část práce se zabývá specifiky tamní kultury, především těmi aspekty, které odlišují polskou kulturu od české. Třetí kapitola popisuje obchodní jednání s polskými partnery a navrhuje témata pro nezávaznou konverzaci. Čtvrtá kapitola se věnuje ekonomickému prostředí v Polsku, především legislativě důležité pro podnikatele začínající svou hospodářskou činnost v Polsku a navrhuje podnikatelské příležitosti. Pátá kapitola rozebírá česko-polské diplomatické, obchodní, investiční, politické a kulturní vztahy. Jako podklady k této práci jsem použila dostupnou literaturu, výroční zprávy polského a českého statistického úřadu a další internetové zdroje. Velkou část informací jsem také získala z rozhovorů s Poláky angažovanými v podnikatelském sektoru a z konzultací s Čechy žijícími v Polsku.

2

1 Všeobecná charakteristika 1.1 Geografie Polská republika se nachází ve střední Evropě a svojí polohou tvoří křižovatku obchodních cest ze západní Evropy na Ukrajinu, do Ruska a dále na východ do Asie. Polsko sousedí na západě s Německem, na jihozápadě s Českou republikou, na jihu se Slovenskou republikou, na jihovýchodě s Ukrajinou, na východě s Běloruskem a na severovýchodě s Litvou a Ruskem. Severní, přirozenou hranici tvoří Baltské moře. Polsko se rozkládá na ploše 312683 km2 [1] a patří tak do první desítky největších zemí Evropy. Celou severní polovinu území tvoří nížiny Pomořanská, Mazurská jezerní plošina a Velkopolské podjezeří, dále na jih se nachází Mazovská a při Odře Jižní Velkopolská nížina. Středovýchodní a jihovýchodní část tvoří nízké vrchoviny Malopolská vrchovina a Lublinská vrchovina. Jihovýchod a jih Polska je tvořen horskými pásmy – Sudety přecházejí v západokarpatské pohoří Vysoké Tatry s nejvyšším vrcholem Polska - Rysy (2499 m). Téměř 3/4 území leží do 200 m.n.m. Území je protkáno velmi hustou říční sítí. Nejdůležitější řekou je bezesporu Visla (1047 km), která pramení ve Vysokých Tatrách a protéká celou zemí od jihu na sever a vlévá se u důležitého přístavního města Gdaňsk do Baltského moře. Jejími hlavními přítoky jsou San, Bug a Narew. Dalším významným tokem je Odra a její přítok Warthe. V severní polovině území se nachází také velké množství jezer, zejména Mazurská jezera jsou častým turistickým cílem. 1

Główny Urząd Statystyczny [online]. Demographic yearbook of Poland 2007 [online]. http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xchg/gus

3

1.2 Klimatické podmínky Polská republika se nachází v mírném podnebném pásmu. Mísí se zde oceánské a kontinentální klima - na severu a západě území převažuje klima oceánské s mírnou zimou a vlhkým létem, naopak pro jih a východ území je typické kontinentální klima s tvrdší zimou a horkým, suchým létem. Během posledních tří let se průměrná roční teplota pohybovala v rozmezí 8.3 – 9.3˚C[2] (viz Graf 1). Roční průměr srážek je 400 - 750 mm, v Tatrách až 1400 mm.[3] Graf 1: Průměrná roční teplota v Polsku v letech 2005 - 2007

Zdroj: Ministerstwo Gospodarki [online]. AGRICULTURE AND FOOD ECONOMY IN POLAND 2008 [online]. http://www.minrol.gov.pl/DesktopDefault.aspx?TabOrgId=1210&LangId=1

1.3 Životní prostředí V Polsku ještě dnes můžeme nalézt přírodní oblasti výjimečné hodnoty, oblasti téměř nedotčené civilizací, kupříkladu pohoří Bieszczady nebo zátopová území podél řeky Biebrza. Za zmínku jistě stojí také Rogalinski las v blízkosti města Poznań, jež je známý výskytem starobylých dubů. Nejstarší z nich, Bartek, Chrobry, Lech, Czech a Rus, jsou staré 700 – 1000 let. Příroda obdařila Polsko významným množstvím nerostných surovin z obnovitelných i neobnovitelných zdrojů. V dávné historii hrála důležitou roli těžba jantaru, jež

2 3

http://www.minrol.gov.pl/DesktopDefault.aspx?TabOrgId=1210&LangId=1 http://www.poland.gov.pl/Climate,305.html

4

byl významný pro výměnný obchod se Středozemím. Dnes je Polsko hlavním dodavatelem jantaru a jeho zdroje jsou odhadovány na 12000 tun.[4] Polsko je jedním z největších světových producentů černého a hnědého uhlí, mědi, zinku, olova, síry, soli a jiných nerostů. Zásoby černého uhlí jsou odhadovány na 45,4 miliard tun[3], tudíž s průměrnou roční spotřebou 102 milionů tun[5] by uhlí mělo Polsku vystačit na dalších 500 let. Naleziště jsou umístěna především v Horním Slezsku a v lublinském a walbrzyském regionu. Převážná většina ložisek ropy a zemního plynu se nachází v Polské nížině, ač dříve tomu tak nebylo – významná ložiska byla objevena v Karpatech a Karpatském předhůří, ale ta jsou dnes již vyčerpána. Objem těžby a zásoby ropy jsou nedostatečné, Polsko musí ropu dovážet, a to především ze zemí bývalého Sovětského svazu. Předpokládá se ale také napojení na západoevropský systém ropovodů. Polsko je tradičním vývozcem horské soli. Největší naleziště jsou v okolí měst Kujawy a Pomerania a ještě na začátku 21. století se sůl těžila v dolech Bochnia a Wieliczka. Provoz ale musel být ukončen z důvodu velmi vysokých nákladů. Solný důl Wieliczka, který byl v provozu nepřetržitě od 13. století, byl jedním z největších na světě a v roce 1978 byl zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

1.4 Průmysl, doprava Důležitá ekonomická sídla Polska jsou v místech, kde se nachází velká naleziště přírodního bohatství (např. jižní zóna). Také v úrodných nížinách, které jsou výhodné pro rozsáhlé zemědělství a v kombinaci s průmyslovou výrobou tvoří vhodné místo pro vznik ekonomických sídel (např. střední zóna). Rozsáhlé severní oblasti jsou využívány k zemědělství, ale také k rekreaci. Některá města, nacházející se v této oblasti, jsou využívána jako přístavy (severní zóna). V těchto zónách je nejvíce koncentrován průmysl, který umožňuje vytvoření pracovních míst mnoha lidem. Jižní zóna se rozkládá na jihu Polska v hornoslezské pánvi mezi Wrocławí a Krakowem a zahrnuje průmyslová města Katowice, Bytom, Sosnowiec a další. 4 5

http://www.poland.gov.pl/Natural,,Resources,310.html http://www.poland.gov.pl/Natural,,Resources,310.html

5

V hornoslezské pánvi se nachází naleziště černého uhlí, která umožňují, aby většinu výroby elektřiny zajišťovaly tepelné elektrárny. Dostupná energie zajišťuje také rozvoj hutnictví. Hutnictví železa a výroba oceli mají dvě velké základny, přičemž starší se nalézá v Hornoslezské pánvi (v okolí měst Katowice, Chorzów, Bytom, Sosnowiec) a novější představuje především Krakow – Nowa Huta. Další ocelárny jsou například ve městech Częstochowa nebo Stolowa Wola. Tradiční je výroba těžkých strojů a zařízení náročných na suroviny a energii. Ta je soustředěna v Hornoslezské pánvi. V této oblasti se dále rozvíjí průmysl chemický, textilní a průmysl stavebních hmot. Největším střediskem těžké chemie je Oświęcim s produkcí syntetického benzínu a kaučuku, fosforečná hnojiva jsou vyráběna ve starších provozech v Katowicích, Poznani a Wrocławi. Rozvoj chemického průmyslu umožňují bohatá naleziště uhlí, soli, síry a pyritu. Textilní průmysl se soustřeďuje v okolí měst Bielsko-Biala, Sosnowiec, Lubliniec, Zawiercie (obrovská přádelna bavlny) a Częstochowa. Průmysl stavebních hmot vápenky, cementárny, cihelny - zde využívá rozsáhlých zdrojů vápence. Rozhodující část produkce cementu připadá na katovické vojvodství, další důležité cementárny jsou v okolí města Bydgoszcz. Střední zóna leží na úrodných nížinách a je vyznačena třemi velkými městy a jejich okolím: Warszawou, Łódźem a Poznaní. Ve Warszawě se nachází závody na výrobu aut a je též střediskem produkce léků a kosmetiky. V Łódźi se soustředí strojírenský průmysl, hlavně produkce strojů pro textilní výrobu, který zde má svojí tradici. Poznań koncentruje výrobu zemědělských strojů, umělých, dusíkatých a fosforečných hnojiv a je jedním ze středisek gumárenského průmyslu. K těmto městům patří další menší průmyslová města, jejichž okolí je využíváno k zemědělství. Rozvíjí se zde také gumárenský, strojírenský, chemický a dřevozpracující průmysl. V Plocku se při ropovodu Družba nachází závod na zpracování ruské ropy. Z potravinářského průmyslu je nejvýznamnější cukrovarnický. V severní zóně je důležité zemědělství. Velká část hospodářství je soukromá a na bázi rodinných farem, kde se zemědělská produkce pěstuje především pro vlastní spotřebu. Přímořské přístavy slouží k přepravě zboží i cestujících. V osobní dopravě dominuje trajektový přístav Szczecin - Svinoústí. Suverénně největší objem přepravy

6

nákladů v této oblasti připadá na lodní námořní dopravu. Významná je výstavba námořních lodí v tradičních loděnicích v trojměstí Gdańsk, Gdynie a Sopoty a ve Szczecině. V Gdańsku se nachází velká rafinerie, protože tento přístav může přijímat i tankery. Szczecin reprezentuje nejdůležitější středisko výroby oděvů. Svůj význam má také rybolov a zpracování ryb. Graf 2: Polské průmyslové oblasti

Zdroj: http://mapup.com/europe/historical-maps-of-poland.html

Dopravní infrastruktura je relativně hustá, ale na evropské poměry zaostalá. Pouze dvě třetiny silnic mají asfaltový povrch (celkem v silniční dopravě 423 997 km, jen 662 km dálnic)[6]. Železniční doprava není v příliš dobrém stavu (celkem 23 072 km)[7], někde dokonce ještě funguje parní povoz. Největšími námořními přístavy jsou Szczecin a Gdańsk.

6 7

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pl.html#Intro https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pl.html#Intro

7

1.5 Zemědělství Polsko je důležitým evropským a světovým producentem zemědělských výrobků rostlinného i živočišného původu. Rozdrobenost hospodářských úseků však způsobuje neefektivitu a velký podíl zaměstnaných v primárním sektoru k relativně malému podílu zemědělství na tvorbě HDP ukazuje na nízkou produktivitu práce v tomto sektoru. Polsko zaujímá 1. místo v Evropě v produkci jablek, 2. místo v produkci žita a brambor (viz Přílohy - Tabulka 1). Důležité je také pěstování cukrové řepy, pšenice, ječmene, chmelu, lnu, řepky olejky a zeleniny (květák, zelí, cibule). V Polsku se chová skot, prasata a koně. Více než 60 % polského území zabírá orná půda, ale kvalita zemědělské půdy je poměrně nízká, což snižuje zemědělskou využitelnost půdy. Přes 13 % území zaujímají louky, necelých 7 % lesy a ostatní území tvoří pastviny, ovocné sady a jiné (viz Graf 3). Graf 3: Využití půdy (orná půda, sady, louky, pastviny, jiná zemědělská půda, lesy a jiné)

Zdroj: Ministerstwo Gospodarki [online]. AGRICULTURE AND FOOD ECONOMY IN POLAND 2008 [online]. http://www.minrol.gov.pl/DesktopDefault.aspx?TabOrgId=1210&LangId=1

Podíl zemědělské produkce na HDP Polské republiky klesá. V roce 1995 se zemědělství podílelo na HDP ze 7 %, v roce 2007 to byla necelá 4 % (viz Graf 4).

8

Graf 4: Podíl zemědělství, lesnictví a lovu na HDP země

Zdroj: Ministerstwo Gospodarki [online]. AGRICULTURE AND FOOD ECONOMY http://www.minrol.gov.pl/DesktopDefault.aspx?TabOrgId=1210&LangId=1

IN POLAND 2008

[online].

1.6 Služby Sektor služeb se na tvorbě polského HDP podílí ze 64 % a je v něm zaměstnáno přes 60 % práceschopného obyvatelstva.[8] Největší část sektoru služeb zaujímají obchody a opravy, v roce 2006 bylo evidováno přes 31 % podniků působících v této oblasti. V posledních dvou letech je zaznamenán spíše pokles, protože klesá počet maloobchodních firem – pravděpodobně v důsledku velké konkurence a nasycenosti trhu. Ve finančním sektoru dominuje bankovnictví, druhým významným segmentem je také pojišťovnictví. Cestovní ruch zažívá dynamický rozvoj, výdaje cizinců na návštěvě Polska převyšují výdaje polských turistů v zahraničí o cca 3 miliardy zlotých (2006, Institut turistiky). Mezi další důležitá odvětví sektoru služeb patří stavebnictví, doprava, telekomunikace a energetika. Zahraniční obchod se službami v Polsku stabilně roste a vykazuje stále větší aktivní bilanci (viz Graf 5). V roce 2006 vykázal přebytek 2,6 miliardy USD. Polsko dosáhlo přebytku v zahraničním obchodě se službami v oblasti dopravy a cestovního ruchu, naopak deficit vykázala oblast ostatních služeb.

8

http://www.mpo.cz/dokument45705.html

9

Graf 5: Vývoj zahraničního obchodu se službami v letech 2003 - 2006

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/polsko/postaveni-sektoru-sluzeb-polsko/1000792/49851/

1.7 Státní zřízení Po 2. světové válce se stalo Polsko komunistickým státem pod nadvládou bývalého Sovětského svazu v čele s Josifem V. Stalinem. Po vlně stávek v roce 1980 byly vytvořeny nezávislé odbory Solidarita (Solidarność), které byly politicky stále silnější a vlivnější a nakonec zvítězily v prvních postkomunistických volbách. Po revoluci roku 1989 se tak Polsko vrátilo k systému parlamentní demokracie. V 90. letech došlo k procesu ekonomické transformace, roku 1999 se Polsko stalo členem NATO a 2004 bylo spolu s dalšími 14 zeměmi Evropy přijato do Evropské Unie. Zákonodárnými orgány státu jsou Senát Polské republiky a Sejm, výkonnými orgány jsou prezident Polské republiky a Rada ministrů. Senát tvoří 100 senátorů, kteří jsou voleni na čtyři roky. V Sejmu zasedá 460 poslanců, jejichž volební období je také čtyřleté. Prezident je nejvyšším představitelem polského státu pro vnitřní a mezinárodní vztahy a je volen na pětileté funkční období. V posledních prezidentských volbách v roce 2005 byl zvolen bývalý primátor Warszawy Lech Aleksander Kaczyński. Rada ministrů provádí vnitřní i zahraniční politiku a řídí státní administrativu. Tvoří ji předseda Rady ministrů, tj. premiér, místopředseda a ministři.

10

Státním znakem je bílý orel se zlatou korunou na hlavě, zobákem a drápy, usazen v červeném poli. Odtud jsou odvozeny národní barvy (bílá a červená), též znázorněny na polské vlajce. Současná polská hymna vznikla v Itálii v roce 1797 z lidové mazurky. Roku 1918 se píseň „Jeszcze Poska nie zginęła“ stala národní hymnou a roku 1926 byla prohlášena za státní hymnu Polské republiky. Hlavním městem Polska je Warszawa. Úředním jazykem je polština a národní měnou je polský zlotý (PLN).

1.8 Územní členění V 90. letech 20. století došlo k reformě polského územního členění. Od 1. 1. 1999 bylo zavedeno třístupňové územně správní uspořádání, které zahrnuje 16 vejvodství, 308 okresů a 2489 obcí, které tvoří územní samosprávu. Nová vejvodství jsou: Dolnoslezské (hl. m. Wrocław), Kujawsko-pomořanské (Bydgoszcz), Lodžské (Łódź), Lublinské (Lublin), Lubušské (Zielona Góra), Malopolské (Kraków), Mazovské (Warszawa), Opolské (Opole), Podkarpatské (Rzeszów), Podlaské (Białystok), Pomořanské (Gdańsk), Slezské (Katowice), Svatokřížské (Kielce), Warminsko-mazurské (Olsztyn), Velkopolské (Poznań) a Západopomořanské (Szczecin).

1.9 Obyvatelstvo Počet obyvatel Polska od druhé světové války poměrně lineárně vzrůstal. Tento trend trval až do roku 1999, kdy byl poprvé vykázán záporný roční přírůstek.[9] Kladný přírůstek od té doby nenastal v Polsku ani jednou. Tento jev je typický pro většinu zemí EU. Celkový počet obyvatel v červenci 2008 tedy činil 38 482 919 [10] a Polsko je tak 37. nejlidnatější zemí světa (viz Přílohy - Tabulka 2). Polské komunity v zahraničí jsou rozsáhlé a odhadem čítají 12 milionů obyvatel.[11]

9

Główny Urząd Statystyczny [online]. Demographic yearbook of Poland 2007 [online] http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xchg/gus 10 https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pl.html#Intro 11 http://www.praha.trade.gov.pl/cz/polska/article/detail,125,Obyvatelstvo.html

11

Hlavním a zároveň nejlidnatějším městem je Warszawa, která má přes 1 702 000 obyvatel.[12] Mezi další velká a lidnatá města patří Łódź, Kraków, Wrocław, Poznań a městská aglomerace Gdańsk-Sopoty-Gdynie. Hustota obyvatel je 122 lidí/1 km2,

[13]

přičemž nejvyšší hustotu vykazuje Slezské vejvodství. Polsko patří mezi etnicky nejvíce homogenní země světa, protože celých 96,7 % tvoří Poláci, druhou nejpočetnější skupinou obyvatel jsou Němci (0,4 %), dále Bělorusové, Ukrajinci a další.[14] Ještě před druhou světovou válkou tomu tak nebylo, Poláci tvořili necelých 70 %. Dnešní stav je výsledek deportací a genocid za 2. světové války. Polsko je pravděpodobně nejkatoličtější zemí Evropy. Podle průzkumu agentury CBOS 94 % Poláků věří v Boha, jen 6 % nikoliv.[15] Z toho téměř 90 % jsou věřící římskokatolické církve, 1,3 % patří mezi východní ortodoxní křesťany a 0,3 % se hlásí k protestantům. Další náboženské směry mají jen mnohem méně stoupenců a zůstávají nespecifikovány. S pádem režimu na konci 90. let 20. století vyvstal polským politikům problém se zvyšujícím se počtem emigrantů, který byl největší v letech 2000 až 2007. Se vstupem Polska do EU se otevřely západní pracovní trhy a statisíce dalších lidí emigrovalo. Důvody jsou zřejmé: vyhlídky na lepší životní úroveň, nespokojenost s politickou situací, vysoká nezaměstnanost a další. Podle polského hlavního statistického úřadu soustavně každý rok, počínaje rokem 1989, emigruje 20 – 30 tisíc obyvatel Polska, z toho drtivá většina do zemí Evropské unie (EU 15). Výjimkou je rok 2006, kdy emigrovalo dokonce přes 46 tisíc Poláků. Do Polska se naopak stěhuje mnohem méně migrantů, čísla se pohybují dlouhodobě do 10 tisíc lidí, v roce 2006 to bylo poprvé necelých 11 tisíc imigrantů. Pokud bychom chtěli zahraniční stěhování Polska srovnat s Českou republikou, dojdeme k těmto výsledkům: ČR, ač má téměř čtyřnásobně méně obyvatel, vykazuje podobná čísla emigrantů, tedy 20 – 30 tisíc ročně. Naproti tomu ale Český statistický úřad 12

Główny Urząd Statystyczny [online]. Demographic yearbook of Poland 2007 [online] http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xchg/gus 13 Główny Urząd Statystyczny [online]. Demographic yearbook of Poland 2007 [online] http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xchg/gus 14 https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pl.html#Intro 15 http://www.ekumenizm.pl/content/article/20080925183042429.htm

12

každoročně zveřejňuje vzrůstající počet imigrantů, v roce 2004 to bylo přes 53000, v roce 2007 dokonce 104 000 imigrantů.

1.10 Souhrnný přehled základních charakteristik[16] Rozloha Podnebí Obyvatelstvo (červenec 2008) Hustota zalidnění Hlavní město Forma vlády Hlava státu Úřední jazyk Národností složení Národní měna Kurz USD/PLN (24. 4. 2009) Kurz EUR/PLN (24. 4. 2009) Kurz CZK/PLN (24. 4. 2009) HDP na obyvatele (2008) Růst HDP (4. čtvrtletí 2008) Inflace (1. čtvrletí 2009) Míra nezaměstnanosti (2008) Průměrná mzda (4. čvtrtletí 2008) Daň z příjmu PO DPH

16

312 683 km2 Mírný pás 38 482 919 122 obyvatel/1 km2 Warszawa Parlamentní demokracie Lech Aleksander Kaczyński Polština Poláci (97 %), Němci, Bělorusové Zlotý (PLN) 1 USD / 3,3810 PLN 1 EUR / 4,4763 PLN 1 CZK / 0,1677 PLN 13 662 USD 5% 4,50 % 8-9% 3096 PLN 19 % 22 %, snížená 7 %, zem. produkty 3 %

Informace jsou rozebrány v jednotlivých kapitolách bakalářské práce, kde jsou k nim uvedeny zdroje

13

2 Kulturní specifika[17] Polská republika je zemí střední Evropy, sousedí s Českou republikou, a také proto bychom očekávali chování, postoje a zvyky polského národa velmi podobné těm českým. Samozřejmě, při návštěvě Polska nás nečeká takový kulturní šok jako při návštěvě např. afrických či asijských států, kde je mentalita lidí úplně odlišná od naší, ale přesto se odlišnosti dají najít (a nemusíme pátrat ani moc hluboko).

2.1 Vliv víry na chování a postoje lidí Náboženství hraje v Polsku velmi důležitou roli. Největší organizovanou náboženskou skupinou je zde římskokatolická církev, ke které se hlásí více než 90 % občanů Polské republiky. Dále zde existuje dalších 35 církví a náboženských skupin, čítajících dohromady kolem 900 000 členů. Podle výzkumu Centra pro bádání o společenských názorech chodí pravidelně každou neděli na mši více než 50 % věřících. Věřící chodí do kostela samozřejmě i ve všední dny – např. ráno cestou do práce se zastaví v kostele, pomodlí se a pak teprve pokračují dál v cestě do zaměstnání. Naprosto běžným jevem v kostele je fronta lidí čekajících na zpověď. Na rozdíl od Čechů se Poláci nekřižují jen při vstupu do kostela, ale i když míjí kostel v městské hromadné dopravě nebo pěšky. Náboženská víra samozřejmě ovlivňuje i postoje a názory Poláků na celosvětově diskutovaná témata: používání antikoncepce, eutanázie, registrované partnerství, umělé přerušení těhotenství (dále jen UPT), umělé oplodnění a další. Antikoncepci odmítají, protože její používání je nepřirozené, jelikož člověk se má sexuálně stýkat za účelem množení. Velmi pravděpodobně ji ale používají, protože podle polského statistického úřadu klesla porodnost od roku 1980 do roku 2005 téměř na polovinu. Eutanázie je nelegální, jejím povolením by totiž došlo k porušení Desatera přikázání („Nezabiješ!“). Ze stejného důvodu odmítají také ilegální UPT. V případě, že je ženě doporučena lékařem ze zdravotních důvodů nebo je těhotenství následkem 17

informace získány z osobních konzultací s Čechy trvale žijícími v Polsku

14

znásilnění, rozhoduje o možnosti přerušení těhotenství speciální komise. Ta případ posoudí a žádost o UPT buď povolí nebo zamítne. V případě, že je ženě UPT komisí povoleno, ona sama, ale i její rodina, se ocitají pod velkým tlakem společnosti a církve. Umělé oplodnění také velmi silně odmítají. Je přeci proti Boží vůli počít dítě jinak než přirozenou cestou. O tom, jak je v Polsku silná víra v Boha, svědčí ještě jeden fakt. Pravděpodobně nejposlouchanějším rozhlasem je rádio Maryja, jež se věnuje výhradně propagaci náboženství a šíření víry. Velmi slavný je pak především „moderátor“ Otec Rydzyk, který slibuje lidem lepší život a že Bůh jediný jim pomůže. Dokonce má takovou sílu, že dokáže posluchače až zfanatizovat. Bohužel se stává, že mu lidé, především ti starších ročníků, posílají za jeho „pomoc“ peníze. Dalo by se také říci, že v současnosti jediný, kdo na ekonomické krizi vydělává, je církev. Poláci se ještě více upínají na „pomoc shora“. První svaté přijímání V květnu

každého

roku

probíhají

všechna první svatá přijímání. Jde o obrovskou událost pro celou rodinu, měsíce dopředu se shánějí bílé šaty pro dívky (viz. obrázek) a místa

v restauracích

na

následnou

oslavu

v širokém rodinném kruhu (30 – 50 osob) se rezervují již v říjnu předchozího roku. Pro děti to znamená nejen slavnost a hodnotné dárky od příbuzných, ale také značný stres – musí mít patřičné znalosti náboženství, ze kterých jsou ve škole zkoušeni. První svaté přijímání je organizováno školami, které se proto starají i o odpovídající přípravu a výuku. Náboženské svátky Poláci nemají pro Vánoce termín jako my, Němci (Weinachten) nebo např. obyvatelé anglicky mluvících zemí (Christmas); jsou to pro ně „Svátky Božího narození“. Štědrý den je v Polsku všední den, 25. a 26. 12 jsou svátky stejně jako u nás. Dárky nosí „Andílek“, rodina je rozbaluje na Štědrý den večer, ale až po odchodu hostů. To má také

15

své odůvodnění: Poláci prý nejsou dobří komedianti a případně by nedokázali skrýt své zklamání z darované věci. Zvláštností je, že děti na Štědrý den dostávají spíše jen symbolické dárky, hlavní velké dárky dostávají již na Mikuláše (6. 12.). Vánoční svátky tráví Poláci v širokém rodinném kruhu, kdy se u stolu sejde až dvacet lidí. Jelikož Vánoce jsou náboženské svátky, chodí se do kostela na mši každý sváteční den. Již několik dní před svátky probíhají ve firmách večírky, na které jsou často pozváni i faráři. S ním a mezi zaměstnanci pak probíhá „oplatkové přání“, kdy si navzájem přejí krásné prožití vánočních svátků, nabízejí oplatek a naopak jej přijímají od faráře nebo kolegy. Silvestr se slaví velmi podobně jako u nás, Nový rok je také státní svátek plný novoročních předsevzetí. U nás velmi rozšířené přísloví „Jak na Nový rok, tak po celý rok“ nepoužívají. Polské nejpoužívanější přísloví je „Pátek, zlý začátek“, kterým se většinou všichni snaží řídit a velmi neradi začínají něco nového v pátek. Dalšími náboženskými svátky jsou Velikonoce, které probíhají úplně stejně jako v Česku. Jen studenti mají ve školách o jeden volný den více, a to v úterý po Velikonočním pondělí. Následuje Svátek Božího těla, a to vždy ve čtvrtek osmý nebo devátý týden po Velikonočním pondělí. Jde o velký náboženský svátek, který Poláci tráví v kostele na mši, v průvodech, zdobí ulice kolem kapliček a kostelů. Firmy pak většinou dávají svým zaměstnancům v pátek pracovní volno. 15. srpna je Svátek Nanebevzetí neposkvrněné Panny Marie. 1. listopadu je Svátek zesnulých, tedy naše „Dušičky“. Tento den mají kompletně všechny obchody zavřeno a panuje situace podobná té při stěhování národů – všichni vyráží do kostelů, ke hrobům a navštívit příbuzné. Zde je vhodné podotknout, že se Poláci obecně hrobům a pozůstalostem věnují mnohem více než Češi, na hřbitovech je uklizeno, všude čerstvé nebo alespoň umělé květiny, zapálené svíce, a to nejen ve svátečních dnech. Svátky a narozeniny Z náboženského důvodu, protože jména lidí jsou spojena se jmény Svatých, se v Polsku více slaví svátek než narozeniny. Jelikož je 98 % všech věřících pokřtěno, mají téměř všichni dvě křestní jména. Svátek slaví u prvního zapsaného, tedy např. Beata Anna slaví svátek na Beátu. Ovšem je to složitější, jelikož většina jmen je v polském kalendáři

16

zapsána hned několikrát (v jeden den mají svátek dvě až tři jména) a konkrétně Beata slaví 8. března, 29. srpna a 6. září. Samozřejmě není možné, aby slavila svátek třikrát v roce; svátek je určen podle toho, které to datum následuje jako první po jejích narozeninách. Pro zajímavost mohu uvést, že nejčetnějším jménem v polském kalendáři je jméno Maria, je zapsáno přesně dvacetkrát. A také např. Silwestra slaví svátek nejen 31. prosince, ale také 26. listopadu, a naopak 31. prosince není jenom Silwestra, ale i Mariusze a Melanie.

2.2 Charitativní činnost Polské děti jsou již od školního věku vedeny k charitativní činnosti. Ve všech soukromých a většině státních škol se během školního roku pořádá několik akcí, které jsou spojeny buď s pomocí dětskému domovu, a nebo se spoluprácí s útulkem pro sociálně slabé a bezdomovce. Jako příklad lze uvést každoroční charitativní akci před Vánocemi. Každý student přinese do školy jeden dárek, na kterém je uvedeno, jestli je určen dítěti, dospívajícímu nebo dospělému. Většinou jde o nějaký kousek oblečení, knížku, sladkosti nebo hygienické potřeby. Děti se tak nejlépe naučí, že darovat peníze není jediná možnost, jak pomoci člověku v nouzi. Studenti vyšších ročníků už jezdí na návštěvy přímo do útulků, podle možností s sebou vozí balíčky s dárky a nabízejí svou pomoc osobně. Obecně se dá říci, že panuje v této oblasti v Polsku mnohem větší informovanost lidí (informace v městských novinách o kontejnerech na oblečení, o sběrných místech) a zainteresovanost subjektů. Tato záležitost je zpracovaná i v zákoně, podle kterého má každý daňový poplatník právo věnovat jedno procento ze svých, za rok odvedených daní, kterémukoliv subjektu ze seznamu Organizací veřejně prospěšných.

2.3 Pozdrav a představování se, oslovení a tituly Při setkání na ulici ve městě si dva známí (muži) podají ruku, ženy si podají ruku a třikrát se políbí na tvář. Při společenské události si známí (muži i ženy) podají ruku a třikrát se políbí, a to i muži mezi sebou. Toto líbání při pozdravu je zvykem spíše ve 17

východní části Polska. Dříve muži při pozdravu políbili ženě hřbet ruky, ale v poslední době od toho ustupují, protože se to Polkám příliš nelíbí. Ovšem rádi se k tomuto zvyku vrací v situaci, kdy chtějí ženě vyjádřit úctu, například pokud jde o ženu vlivného politika, ředitele společnosti, hostitelku nebo budoucí tchýni. Po představení Poláci nepřechází hned na tykání jako v anglicky mluvících zemích, ale ani nepoužívají formální oslovení jako Češi – „paní Nováková“. Místo toho používají buď oslovení funkcí – „paní ředitelko“ – nebo křestním jménem – „paní Renato“. A samozřejmě vykají. K tykání přecházejí až při navázání bližšího, přátelského vztahu. I ve školách děti oslovují učitele křestním jménem, tedy „pane Tomku“, „paní Marto“ atd. V Česku používané oslovení „paní učitelko“ je v Polsku téměř nemožným jevem. Ženská příjmení se nepřechylují, ale u ženských křestních jmen dochází ještě k většímu zdrobňování než u nás, např. místo „paní Renato“ použijí „paní Reňu“ nebo „paní Annu“ přejmenují na „paní Aňu“. Ženy si také často nechávají své příjmení za svobodna a přijímají i příjmení manželovo, takže jméno pak může vypadat takto: Beata Anna Galwik-Konik. Co se titulování týče, Poláci si na akademické, pedagogické či vědecké tituly příliš nepotrpí. Naopak ve firmě se vždy oslovují funkcí, např. „pane řediteli“, „pane předsedo“, což souvisí s dodržováním a důležitostí firemní hierarchie.

2.4 Oblékání a vzhled Výběru oblečení se Poláci velmi věnují a kladou důraz hlavně na eleganci. Finanční nákladnost oblečení se dá více rozvrstvit než u nás, kvalitní oblečení se dá sehnat za nízké, střední a vysoké ceny. To nejlevnější zboží se prodává na tržnicích a také můžeme vidět prodejce na ulicích, většinou ženy, ověšené ramínky se svetry a bundami, jak provozují pouliční prodej. Dalším stupněm jsou firemní obchůdky s neznačkovým, ale kvalitním zbožím polské výroby za velice příznivé ceny. Dále se zboží prodává v hypermarketech a v nákupních centrech. Zde jsou již produkty, ceny a kvalita srovnatelné s těmi v českých obchodních centrech.

18

Ženy se oblékají velmi výrazně do práce i ve volném čase, moc si nepotrpí na kostýmky, hlavně musí být oblečení slušivé, elegantní a moderní. Sportovní boty, džíny a mikina – takové oblečení je na polské ženě sotva kdy vidět. Vliv Ruska je markantní i co se týče make-upu, na který je spolu s doplňky, účesy a manikúrou kladen velký důraz. V polských obchodech je také obrovský výběr bot, které musí být nejen pohodlné, ale především elegantní. Muži se také oblékají lépe než čeští muži, tzn. do práce oblek, košile s kravatou, ve volném čase kalhoty, svetr, moderní bunda, kožené boty. Poměrně hodně ještě nosí klobouky a jiné pokrývky hlavy.

2.5 Jídlo, stravování, stolování Polská kuchyně je ovlivněna všemi sousedícími zeměmi – ruskou, německou a samozřejmě i kuchyní bývalého Rakouska-Uherska. V poslední době vzrůstající vliv italské kuchyně souvisí s odchodem Poláků za prací do Itálie. Základní surovinou na výrobu většiny pokrmů jsou brambory, které se pěstují a konzumují opravdu ve velkém, většinou v podobě placek, kaše smíchané s koprem nebo knedlíků plněných zelím, masem nebo houbami. Těmito přísadami plní i různé pirogy (pirohy), které jsou jasným vlivem východní kuchyně. Poláci jedí mnohem více ryb (mezi ty nejběžnější patří pstruh, losos a slaneček v nekonečných úpravách) a zeleniny (zelí, kapusta, mrkev a červená řepa) než Češi a zřejmě proto tolik netrpí nadváhou (i když méně sportují). Maso konzumují nejvíce vepřové, šunka je významným exportním artiklem a jejich kvalitní klobásy znají i v Americe pod názvem "keilbasa". Častou přílohu rozmanitých polských jídel tvoří mimojiné červená řepa nebo kopr a mnohé pochoutky se připravují na smetaně. Velmi typickým jídlem je staropolský bigos, který se zhotovuje smícháním zbytků vepřového masa, kysaného i čerstvého zelí a cibule. Vliv bývalého Rakouska-Uherska je patrný při přípravě nejrůznější omáček, dušeného masa a polévek, které jsou velmi syté. Těmi typickými jsou żurek (žúrek) a barszcz (baršč). Baršč Češi často zaměňují s ruským borščem (hustá sytá polévka s masem, zeleninou a smetanou), ale baršč je masový vývar s vyvařenou červenou řepou, který se pije ze skleničky. Jiným, pro Čechy zavádějícím

19

jídlem mohou být tzv. krokety (u nás smažené bramborové noky), což jsou palačinky plněné masem, houbami či zelím, obalené v trojobalu a osmažené. Stánky s rychlým občerstvením nabízejí zapiekanky (podélná polovina dlouhé bagety je pomazána rajčatovou omáčkou s houbami, posypána sýrem a prudce zapečená v troubě), gofry (wafle), oszczypki (uzený kozí sýr

nejrůznějších

tvarů),

v Krakově

obwarzanky

(dozlatova opečené věnečky sypané mákem, sezamem nebo solí). Velmi rozšířené je nakupování zeleniny a ovoce na velkých tržnicích, kterých je v každém větším městě hned několik. Drobní rolníci zde prodávají své výpěstky za přijatelnou cenu. Produkty jsou vždy čerstvé a nabízí se opravdu veliký výběr. I otevírací dobou vycházejí prodávající zákazníkům vstříc, většina tržnic otevírá mezi 6. a 7. hodinou ranní a zavírá nejdříve po 17. hodině. Mezi typické alkoholické nápoje patří rozhodně Zubrowka, což je specifický druh vodky s nazelenalou barvou, typickým aroma a stéblem trávy ve sklenici (jde o bylinu z národního parku Bialowieza, kde se vyskytuje hojný počet jinak chráněných zubrů, podle kterých je tento nápoj také pojmenován). Zubrowka je podávána nejčastěji s jablečným džusem. Dalším, neméně známým polským nápojem je miod pitny, neboli medovina. Stravovací režim dne je odlišný od našeho - den v Polsku začíná studenou snídaní, svačina je také studená (saláty, obložené chleby) a je v době našeho oběda. Poláci totiž nemají ze zákona pracovní přestávku na odpočinek, takže i tuto svačinu jedí v práci v normální pracovní době. Hlavním jídlem dne je po příchodu ze zaměstnání obědovečeře (polévka a teplý druhý chod). Večer pak si dávají jen lehkou studenou večeři. Pokud je host pozván na nedělní oběd, dá se očekávat, že půjde o velmi slavnostní oběd o čtyřech chodech. Poláci se velmi rádi předvádí, i když možná ještě více před vlastní rodinou a přáteli než před cizími lidmi. Nedělní oběd také zpravidla nezačíná dříve než ve 14 hodin, jelikož v 10 hodin se jde do kostela na mši. Poláci si velmi potrpí na dodržování etikety. Proto je vhodné, ba možná až žádoucí, přinést hostiteli menší dárek (dobré víno, bonboniéru, tradiční výrobky ze země, odkud host pochází) a hostitelce

20

kytici. Ovšem zde je třeba upozornit, že se v kytkách poměrně dobře vyznají. Často jsou ve městech o sobotách k vidění trhy, kde se prodávají pouze květiny a květiny také hojně zdobí byty, kanceláře a ostatní veřejné prostory. Při výběru a koupi kytice je lepší brát toto v úvahu a koupit raději dražší, honosnější kytici.

21

3 Obchodní jednání Polská

kultura

se

nedá

jednoznačně

označit

za

individualistickou

či

kolektivistickou, ale sebevědomé vystupování Poláků a tvrdý vyjednávací styl by spíše mluvily pro individualismus. Na druhou stranu dávají přednost týmovému jednání, mají velký cit pro rodinu a rodinné vztahy a jsou silně nábožensky založení. Pokud bych měla popsat verbální komunikaci Poláků při jednáních, vyznačuje se sáhodlouhými, impulsivními projevy, které jsou ale dost často takříkajíc „o ničem“. Naproti tomu neverbální komunikace je nevýrazná, gestikulace v podstatě žádná a mimika jen sporadická. Celkově se v tomto regionu příliš nerespektuje, že čas má nějakou hodnotu, ale zase na druhou stranu zaměstnanci tolik neztrácí minuty klábosením na chodbách a typickým českým „drbáním“. Polští zaměstnanci si raději odbudou svou práci a v 16 hodin jdou domů. S tím také souvisí, že nejsou moc dobří v dlouhodobém strategickém plánování, spíše řeší vše na poslední chvíli a jsou zvyklí pracovat pod tlakem. Poláci jsou zaměřeni na přítomnost, takže mají nevelký zájem o minulost a budoucnost, dodržování určitých tradic a zvyků je spíše z důvodu náboženského. Z něj vychází i širší pojetí rodiny a určitá úcta ke starým lidem a k ženám. Zajímavé je pojetí polské kultury holandským vědcem Geerem Hofstedem. Ten určil několik dimenzí kultury, podle kterých je možné identifikovat národní či regionální kultury. Dimenze jsou měřeny indexy, které nabývají hodnot 0-100. Hofstede vypočítal pro Polsko: Index „vzdálenost moci“ (vztah k autoritě) 68 hovoří o důležitosti hierarchizace a rozvrstvení společnosti, úctě k pohlaví a věku. Vysoký ukazatel „vyhýbání se nejistotě“ (93) znamená potřebu stabilních sociálních vztahů a pevných norem. Polská společnost tíhne ke konservatismu, nerada přijímá inovace, změny a autority a považuje za přirozené dávat najevo své emoce. Dimenze „individualismu“ má hodnotu 60, což potvrzuje myšlenky rozvedené v prvním odstavci této kapitoly. Poslední index, index maskulinity (64), také neprokazuje vyhraněnost, Poláci jsou zaměřeni spíše materiálně, jednají více přímočaře a agresivněji, zejména mužské pohlaví je průbojnější a ambicioznější.

22

3.1 Smalltalk[18] Témata pro nezávaznou konverzaci není třeba volit s velkým úsilím, tabu v polském smalltalku v podstatě neexistují. Poláci jsou hrdým národem, ale vždy si rádi společně zanadávají na polskou dopravu, špatný stav silnic a všudypřítomné zácpy. Velké procento Poláků dojíždí za prací, není nic neobvyklého 100 km denně tam i zpět. Na toto téma je i oblíbený polský vtip: „Jaký je rozdíl mezi Čechem a Polákem? Když zbohatne Čech, pořídí si pořádné bydlení, když zbohatne Polák, koupí si pořádně velké auto.“ Dalším vhodným tématem k lehké konverzaci je cestování a dovolená vůbec, nic jednatel nezkazí, když pochválí místo jednání. Zvláště obyvatelé Krakowa jsou pyšní na své město a rádi ho srovnávají s Warszawou, ale výsledek srovnávání vždy musí být ve prospěch Krakowa. Warszawané zase nepovažují žádné jiné město za lepší než je to jejich. Na rozdíl od Čechů se Poláci také rádi baví o politice. Obzvláště pak Češi si musí dávat dobrý pozor na používání humoru při jednáních, resp. pokud možno ho nepoužívat vůbec. Poláci nejsou zrovna velcí šprýmaři a různé vtipné či typicky české ironické narážky nechápou. Tak vzniklo i polské přirovnání, že je něco jako „český film“ – nepochopitelné, neporozumitelné, se zvláštním humorem.

3.2 Místo konání obchodního jednání, načasování, dochvilnost[19] Jednání se většinou konají v sídle firmy jednoho či druhého jednatele. Protože hierarchizace hraje pro Poláky velmi důležitou roli, zpravidla navštěvuje níže postavený jednatel výše postaveného. Dá se říci, že člověk s nejvyšší funkcí jedná z pozice moci, navrhne jednání ve svém poli působnosti a očekává, že se protistrana přizpůsobí. Pro Poláky je velmi neobvyklé jednání v restauraci, pravděpodobně neznají myšlenku, že ty nejlepší obchody se uzavírají nad dobrým jídlem. Tzv. businesslunch je teprve v plenkách a je k vidění spíše ve velkých aglomeracích, např. ve Warszawě. V tomto směru je samozřejmě lepší informovanost a znatelný pokrok u jednatelů, kteří již mají nějaké mezinárodní zkušenosti. 18 19

informace získány z osobních konzultací s Čechy trvale žijícími v Polsku informace získány z osobních konzultací s Čechy trvale žijícími v Polsku

23

Co se týká časového vymezení jednání, v 8 hodin ráno je příliš brzy, v podstatě se považuje za nezdvořilé začínat před 9. hodinou. Ve Warszavě se začíná jednat nejdříve v 10 hodin. Nabízet jednání po 16. hodině také není vhodné, jelikož běžná pracovní doba je od 8 do 16 hodin. Přestávky a lehké občerstvení během jednání se pokládají za samozřejmost, Poláci jsou velmi dobří hostitelé. Nejčastěji jsou servírovány obložené krajíce chleba, k pití káva a hojně také čaj. Zajímavostí je, že si Poláci potrpí i na pracovišti na pěkném servírování, např. smetana ke kávě je vždy podávána ve džbánku a k čaji vždy cukřenka se sypkým cukrem a kolečko citrónu. Na domluvených schůzkách se očekává dochvilnost, ale zpozdit se je více než běžné. Obecně je zpoždění respektováno a jako jeho důvod se většinou udává dlouhé dojíždění do místa konání jednání, špatný stav silnic a dopravní zácpy. I přes tento všeobecně známý fakt si Poláci nenechávají časovou rezervu a počítají rovnou s tím, že se přinejhorším opozdí. Ovšem výmluvy cizince na špatnou úroveň polských silnic by byly velmi nepatřičné – jak již bylo řečeno, Poláci jsou velmi hrdý národ.

3.3 Forma a průběh obchodního jednání, smlouvání o ceně[20] Seznamovací fáze nebývá příliš dlouhá, po výměně vizitek se rovnou přechází k obchodnímu jednání. Vizitky polských partnerů jsou převážně v polštině, jen zřídka jsou na zadní straně přeloženy do angličtiny. Zahraničnímu partnerovi postačí, když bude mít vizitku v rodném jazyce, případně i v angličtině. Anglicky mluví většina mladých Poláků, starší umí převážně rusky a německy. Jednání v angličtině probíhají spíše jenom u velkých, národních firem a organizací, všude jinde se ke komunikaci doporučuje polština (zvláště pokud je obchodním partnerem úřední osoba). Tlumočník nebývá přítomen, většina zahraničních obchodních partnerů pochází z Běloruska, Ukrajiny, Litvy a Lotyšska, kde Poláci tvoří velké národní menšiny a tudíž se ve firmách vždy najde někdo, kdo hovoří polsky a je ochoten překládat. Poláci upřednostňují týmová jednání, kterých se často účastní i ženy. Ty jsou v obchodě respektovány a muži jsou k nim tradičně velmi galantní. Poláci jsou jinak 20

informace získány z osobních konzultací s Čechy trvale žijícími v Polsku

24

velmi schopní, tvrdí, sebevědomí a vytrvalí vyjednávači s jednoznačným vyjednávacím stylem „vítězství – prohra“. Vzhledem k tomu, že jsou ve vyjednávání opravdu dobří, jednají rádi a dlouho a s cílem vydělat. Na jednání proto chodí dobře připraveni a relativně rychle odhadnou sílu nebo naopak slabé stránky protistrany. Jsou dobří v argumentaci, na druhou stranu systematičnost jim může dělat problémy. Osobní vztahy a emoce pro ně nejsou důležité a zájem o spolupráci v budoucnosti se ani nesnaží předstírat. Jde jim o to dojednat smlouvu dnes, nehledí na to, co bude za rok. Ovšem to neznamená, že musí uzavřít obchod za každou cenu. Ano, uzavřou, ale jen pokud za tím vidí zisk. Po zahájení jednání chodí celkem dlouho kolem horké kaše, členové týmu mají rozsáhlé projevy a trvá, než dojdou k jádru věci. Pokud se jednání zrovna nevyvíjí v jejich prospěch, klidně ho prodlužují, než své obchodní partnery udolají. Nebojí se ani otevřeného konfliktu a když se jim něco nelíbí, jsou schopni uprostřed jednání odejít. Poměrně oblíbenou taktikou, kterou se nezdráhají hojně používat, je „Omezená pravomoc“, protože dodržování firemní hierarchie je všeobecně dobře známo. Velmi rádi se dohadují o ceně. Proto je třeba počítat s tím, že je z počátku velmi nadsazená a není dobré přijímat první nabídku. Pokud zrovna nelze o ceně příliš smlouvat, určitě jde alespoň dohodnout lepší obchodní podmínky. To platí hlavně u služeb (např. u koupi domu, pozemku, auta apod.). Obě strany musí počítat s ústupky. Pokud jednání uvázne na mrtvém bodě, celkem často se situace řeší tzv. „Krakowskim targiem“, což znamená, že se v ústupcích sejdou uprostřed. Kupříkladu jedna strana navrhne cenu 100 a druhá strana 160. Když nikdo nechce ustoupit jako první, dohodnout se na 130 a vyjdou z toho obě strany relativně spokojené (nebo alespoň nemají pocit, že druhá strana je na tom lépe). K podnikové kultuře patří i kvalitní značkové oblečení. Pro pány je samozřejmostí oblek a kravata, dámy se na jednání oblékají většinou do elegantního kostýmku. Co se způsobu jednání týče, kromě osobního setkání je v Polsku časté i jednání po telefonu. Hromadné telekonference se teprve zavádějí a zatím je používají jen velké firmy. V obchodní korespondenci ještě stále převažují dopisy, internetová komunikace je dosud považována za nespolehlivou. Dopisy jsou psány na stroji nebo na počítači a aby

25

byla vyjádřena osobní zainteresovanost, podpisující vždy vlastnoručně připíše závěrečnou formulku „s úctou“ a připojí svůj podpis.

3.4 Uzavření obchodu a plnění dohodnutých podmínek Jak již bylo řečeno, nemusí za každou cenu dojít k uzavření obchodu. Pokud se ale obě strany dohodnou, polští partneři jsou pouze oprávněni dohodu uzavřít, smlouvu musí schválit a podepsat jejich nejvyšší nadřízený. Smlouvy by měly být podrobné s do detailů promyšlenými platebními podmínkami a zajištěním plateb. Součástí by měly být i případné finanční pokuty a další postihy vyplývající z nedodržení smluvních podmínek. Smlouva totiž pro Poláky není nástroj, který by je donutil plnit dohodu. Pokud se ukáže, že to pro ně není zas tak výhodný obchod, snaží se z něj vykroutit nebo navrhují různé dodatky ke smlouvě. Splácení závazků ve smluvené lhůtě také není silnou stránkou polských firem a musí být často upomínány. Zaměstnávají proto své vlastní právníky a často ještě i spolupracují s externími právnickými kancelářemi, které za ně takové záležitosti vyřizují. Problémům je dobré předcházet, a to především prověřením platebních schopností dané firmy ještě před podpisem smlouvy, ideálně dokonce ještě v přípravné fázi obchodního jednání. Platební situace je v Polsku totiž velmi podobná situaci v ČR a mohlo by se také stát, že dodavatel nedostane zaplaceno.

3.5 Jednání s odbory[21] V roce 1980 vzniklo nezávislé odborové hnutí Solidarita, které spolu s Výborem ochrany dělníků přispělo k pádu komunismu. Proto zde mají odbory dlouholetou tradici a svojí silnou pozicí komplikují rozvoj firem, převážně takovým, které mají velký počet zaměstnanců pracujících na směny v provozu a ve výrobě. Odboráři jsou zvyklí využívat silné donucovací prostředky a jsou velmi ochotní stávkovat, aby demonstrovali svoji sílu. Určitý tlak je na ně vyvíjen z řad samotných zaměstnanců. Ti požadují, aby bylo odboráře co nejvíce slyšet, aby byli co nejvíce užiteční a dohodli pro zaměstnance co nejlepší 21

informace získány z osobních konzultací s Čechy trvale žijícími v Polsku

26

pracovní a platební podmínky. Odboráři pak vedou zdlouhavá jednání s vedením firem a brání kromě již výše zmíněného také počet zaměstnanců ve firmě. Z toho důvodu je obtížně proveditelná restrukturalizace firem, protože když už je změna pracovní pozice povolena, tak za vysoké odstupné pro zaměstnance. Ve firmě s větším počtem zaměstnanců je z jejich řad volen zástupce, který plní funkci jednatele odborářů, což je jeho jedinou pracovní náplní, za kterou dostává od dané firmy plat a v rámci urychlení jednání různé jiné výhody.

27

4 Ekonomické prostředí 4.1 Makroekonomické ukazatele Makroekonomické ukazatele sice mají určitou vypovídací hodnotu o růstu ekonomiky dané země a především je lze jednoduše srovnávat v čase i mezi regiony, ale neukazují, jak je v té které zemi skutečná životní úroveň. K tomu se používá ukazatel ekonomického rozvoje, který sice vychází z ukazatele HDP na obyvatele, ale zároveň posuzuje i politický systém, úroveň bydlení, vzdělání, sociálního a zdravotního systému apod. Vývoj HDP Polskou ekonomiku charakterizuje poměrně vysoké tempo růstu, které je stabilní již od konce 90. let 20. století, pouze v letech 2001 – 2002 se ekonomický růst zpomalil (viz Graf 6). Důvodem byla politická nestabilita a také to, že se polská ekonomika ve svém hospodářskému cyklu dostala do fáze recese.[22] Vysoké přírůstky HDP (6 – 7 %) byly zaznamenány v letech 2006 – 2007. V prvních třech kvartálech roku 2008 růst HDP zpomalil na 4,5 %, což je stále nad dlouhodobým průměrem růstu HDP v Eurozóně.[23] Podle nejnovějších statistik byl růst HDP v posledním kvartálu 2008 a v prvním čtvrtletí roku 2009 okolo 5 %. To zřejmě svědčí o tom, že Polsku se prozatím hlubší hospodářská recese vyhýbá. Roční výše HDP na obyvatele v Polsku činila v roce 2007 13 662 USD,[24] což je zhruba dvě třetiny výše stejného ukazatele v Česku. Polsko se umisťuje okolo 50. příčky v seznamu zemí světa sestaveného podle výše HDP na obyvatele.

22

23 24

doc. PhDr. Eva Karpová, CSc., přednáška Světové ekonomiky na VŠE http://www.praha.trade.gov.pl/cz/Ekonomicke_informace http://www.stat.gov.pl/gus/fulltext_search_ENG_HTML.htm

28

Graf 6: Vývoj HDP v letech 1999 - 2007 HDP 8 6 4 HDP

2

HDP 2007

2005

2003

2001

1999

0

Zdroj: Główny Urząd Statystyczny [online]. http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/PUBL_Poland_macroeconomic_indicators_III_q_2008_ang.pdf

Míra nezaměstnanosti Přestože ve všech postkomunistických zemích nezaměstnanost od 90. let 20. století lineárně klesá, Polsko s ní má dodnes velké problémy. S tím také pravděpodobně souvisí velké migrační vlny z Polska do Eurozóny, do USA a do Kanady. Míra nezaměstnanosti v podstatě vyplývá z toho, jak se dané ekonomika roste, proto byla nejvyšší v problémových letech 2001 – 2002. Od té doby klesá, jelikož se polské ekonomice daří (viz Graf 7). Ještě v roce 2005 činila průměrná míra nezaměstnanosti 17,6 %, v roce 2008 klesla na historické minimum 9,5 %, ale za první kvartál roku 2009 je vykazována míra nezaměstnanosti opět přes 10,5 %.[25] Průmyslové regiony vykazují menší nezaměstnanost a vyšší průměrnou mzdu. Jedná se o tato vejvodství: velkopolské, malopolské, slezské a mazovské. Naopak v zemědělských oblastech je míra nezaměstnanosti vyšší a průměrná mzda nízká: vejvodství

warminsko-mazurské,

svatokřížské,

západo-pomořanské

a

kujawsko-

pomořanské.[26]

25 26

http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/PUBL_oz_biuletyn_statystyczny_02m_2009.pdf http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/PUBL_Poland_macroeconomic_indicators_III_q_2008_ang.pdf

29

Graf 7: Míra nezaměstnanosti v letech 1999 - 2008 Míra nezaměstnanosti 20 15 10 5

2008

Míra nezaměstnanosti 2007

2006

2005

2004

2003

2001

2002

2000

1999

0

Zdroj: Główny Urząd Statystyczny [online]. http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/PUBL_Poland_macroeconomic_indicators_III_q_2008_ang.pdf

Inflace Na začátku 90. let ochromovala polskou ekonomiku velmi vysoká inflace, která se meziročně pohybovala i nad hranicí 40 %. Až v roce 1999 se míra inflace dostala pod 10% úroveň. V roce 2006 ekonomika vykazovala nejnižší míru inflace kolem 1 % (viz Graf 8). V letech 2007 - 2008 se poměrně stabilně pohybovala v rozmezí 2 až 3 %.

[27]

V prvním kvartálu 2009 inflace vzrostla na 4,5 %.[28] Graf 8: Míra inflace v letech 1999 - 2007 Inflace 15 10 5

Inflace Inflace 2007

2005

2003

2001

1999

0

Zdroj: Główny Urząd Statystyczny [online]. http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/PUBL_Poland_macroeconomic_indicators_III_q_2008_ang.pdf

27

http://www.praha.trade.gov.pl/cz/polska/article/detail,831,Zakladni_ukazatele_hospodarskeho_rozvoje_P olska_v_letech_1999__27.html 28 http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/PUBL_oz_biuletyn_statystyczny_02m_2009.pdf

30

Průměrná mzda S ukazatelem inflace také souvisí výše průměrné hrubé mzdy. Ta se na konci roku 2007 pohybovala kolem 2672 PLN, v prvním kvartálu roku 2008 se vyhoupla přes 2900 PLN a na konci roku se dostala přes 3090 PLN[29] (viz Graf 9). Celosvětová hospodářská krize ale zasáhla okrajově i Polsko, což se zobrazilo na současném poklesu průměrné reálné mzdy i dalších makroekonomických ukazatelů. Graf 9: Průměrná mzda (PLN) v letech 1999 - 2007 Průměrná mzda (PLN) 3000 2500 2000 1500 1000 500 Průměrná mzda (PLN) 2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

0

Zdroj:http://www.praha.trade.gov.pl/cz/polska/article/detail,831,Zakladni_ukazatele_hospodarskeho_rozvoj e_Polska_v_letech_1999__27.html

Zahraniční obchod Od roku 1995 nemělo Polsko ani jednou aktivní obchodní bilanci a schodek vykazuje rostoucí trend. Objem zahraničního obchodu neustále roste, v roce 2005 import poprvé přesáhl hranici 100 miliard USD, export poprvé až o rok později (vše viz Tabulka 3). Hlavním dovozním artiklem jsou produkty chemického průmyslu, základní kovy, stroje, elektronická a elektrotechnická zařízení. Hlavními vývozními komoditami jsou stroje, elektronická a elektrotechnická zařízení, dopravní zařízení a základní kovy. Polským největším obchodním partnerem je jednoznačně Německo, dále Ruská federace, Itálie a Francie, Nizozemsko, Česká republika, Belgie.

29

http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/PUBL_oz_biuletyn_statystyczny_02m_2009.pdf

31

V roce 2008 činil export 169,5 miliard USD a import 206,1 miliard USD. V porovnání s rokem 2007 tedy objem exportu narostl o 22,2 % a importu o 25,5 %. Pasivní saldo obchodní bilance se tak opět navýšilo – z 24,1 na 36,6 miliard USD.[30] Tabulka 3: Vývoj zahraničního obchodu v období let 2002–2007 (mil. USD)

Zdroj: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/polsko/ekonomika/zahranicni_obchod_zeme.html

Přímé zahraniční investice Podle Polské národní banky NBP činily přímé zahraniční investice za rok 2007 12834 milionů EUR.[31] Polská Státní agentura pro informace a přímé investice však tento údaj odmítá s tím, že NBP často data podsazuje, a hovoří až o 16582 milionů EUR za rok 2007. Tato agentura v tom roce ukončila 57 investičních projektů za 1325 milionů EUR a vytvořila tak 17798 nových pracovních míst.[32] Nejvíce v Polsku investovalo Německo, Francie a Nizozemsko (viz Graf 10). Investice se soustřeďovaly především do zpracovatelského průmyslu (20 %), do obsluhy nemovitostí, informatiky, pronájmu strojů a dalších souvisejících služeb (19,8 %), do finančních služeb (15,3 %) a do oblasti obchodu a oprav (11,9 %). Graf 10: Přímé zahraniční investice Polska v roce2008 podle podílu investorů

Zdroj: http://www.paiz.gov.pl/index/?id=59112692262234e3fad47fa8eabf03a4 30

http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/PUBL_oz_biuletyn_statystyczny_02m_2009.pdf http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/polsko/prime-zahranicni-investice-pohled-nbp/1000792/48404/ 32 http://www.paiz.gov.pl/index/?id=59112692262234e3fad47fa8eacebf03a4 31

32

Pokud bychom se drželi údajů NBP, z následující tabulky můžeme vyčíst znatelný pokles přílivu přímých zahraničních investic v druhé polovině roku 2008. Tento fakt ukazuje na vliv současné celosvětové hospodářské krize. Tabulka 4: Přímé zahranicční investice v letech 2007 (konečné údaje) a 2008 (předběžné údaje)

Zdroj: NBP

4.2 Polská privatizace a její formy Po rozpadu Sovětského bloku čekala Polsko složitá ekonomická transformace doprovázená řadou reforem. Právě privatizace státních podniků se stala základním kamenem pro přechod z centrálně plánovitého hospodářství v tržní ekonomiku. První nástin konceptu privatizace přišel již na přelomu let 1989 a 1990. V červenci 1990 byl přijat Zákon o privatizaci státních společností (sbírka zákonů č. 51, položka 298), který zahájil samotný privatizační proces. Ten měl několik forem: malá, kapitálová, přímá a masová privatizace, likvidace a restituce. Malá privatizace vedla k odstátnění malých obchodů a provozoven a byla hodnocena jako nejúspěšnější forma privatizace. Kapitálová privatizace byla aplikována dvoufázově na velké společnosti, jež měly zvýšit příjmy státního rozpočtu a podpořit kapitálový trh. Akcie společností zahrnutých do této formy privatizace byly prodávány ve veřejné nabídce na Warszawské burze cenných papírů, jež za tímto účelem vznikla v roce 1990. Přímá privatizace prostřednictvím likvidace byla využívána především pro malé a středně velké podniky a byla považována za nejrychlejší a nejefektivnější způsob privatizace v Polsku.[33] Pro spuštění masové privatizace bylo zapotřebí vytvoření Národních investičních fondů, po němž mohla přijít první fáze masové privatizace. 33

http://is.muni.cz/th/62648/esf_m/?lang=cs Ing. Vojtěch Míchal - DP Srovnání forem privatizace mezi středoevropskými zeměmi

33

V červenci 1997 přišla i druhá fáze, která byla o rok později ukončena. Celkem se masové privatizace zúčastnilo 26 milionů lidí (96 % oprávněných obyvatel).[34] Tak jako v jiných postkomunistických zemích panovala v Polsku snaha navrátit lidem majetek znárodněný nebo zabavený politickým režimem. Proces restituce byl uzákoněn až v roce 1996 v Zákoně o komercionalizaci a privatizaci, podle kterého bylo rozhodnuto, že bývalí vlastníci majetku budou vypláceni z výnosů z privatizace. Privatizační proces byl ve svém výsledku velmi nerovnoměrný. Nejdále privatizace pokročila v následujících odvětvích: zemědělství, obchod, stavebnictví a průmysl. Naopak velmi omezeně zasáhla do oborů: těžba uhlí, energetika, dodávky plynu a vody, doprava a komunikace, vzdělání, zdravotnictví.

4.3 Legislativa podnikání Právní normy pro podnikání jsou zaneseny: 

v Občanském zákoníku (Kodeks ciwilny) ze dne 23. dubna 1964 (Sbírka zákonů z roku 1964 č.16 poz. 93)



v Zákoníku obchodních společností (Kodeks spółek handlowych) ze dne15. září 2000 (Sbírka zákonů z roku 2000 č. 94 poz.1037)



v Ústavě o svobodném podnikání (Ustawa o swobodzie działalności gospodarczej – Dz.U. č.173, pol. 1807). Občanský zákoník řeší ochranu osobního majetku a upravuje majetkové vztahy

mezi fyzickými osobami, právnickými osobami, mezi fyzickými a právnickými osobami. Nové zásady činnosti obchodních organizací upravuje Zákoník obchodních společností řešící vznik, organizaci, působení, zánik obchodních společností, jakož i jejich rozdělení a transformaci. Zákoník rozlišuje tyto druhy společností: veřejná obchodní

společnost,

partnerská

společnost,

komanditní

společnost,

společnost

komanditně akciová, společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Úmluva o svobodném podnikání upravuje problematiku týkající se zahájení, provozování a ukončení podnikání a úkoly orgánů veřejné správy v této oblasti. Dále 34

http://is.muni.cz/th/62648/esf_m/?lang=cs Ing. Vojtěch Míchal - DP Srovnání forem privatizace mezi středoevropskými zeměmi

34

definuje pojem „podnikatel“, kterým může být fyzická osoba, právnická osoba, společník občanské společnosti či jiná organizační jednotka vykonávající vlastním jménem hospodářskou činnost. Tento zákon určuje kritéria, podle kterých se podnikatelé dělí na mikropodnikatele, malé a nebo střední podnikatele. Zákon vymezuje zásady působení poboček a zastoupení zahraničních podnikatelů na území Polské republiky. V neposlední řade také určuje některé druhy činností vyžadující získání koncese. Aby mohl podnikatel zahájit svou hospodářskou činnost, musí být zaregistrován v Evidenci podnikatelské činnosti (Ewidencja Działalności Gospodarczej) nebo ve Státním soudním registru (Krajowy Rejestr Sądowy). Podrobněji se registraci subjektu věnuji v následující podkapitole. Zásady polského daňového systému upravuje Zákon o správě daní a poplatků („Ordynacja podatkowa“) - Dz.U. z r. 1997, č.137, pol. 926 s pozdějšími změnami. Je rozlišováno 12 druhů daní, z toho 9 přímých a 3 nepřímé. Mezi přímé daně patří: 

daň z příjmu právnických osob (daňová sazba činí 19 % z daňového základu),



daň z příjmu fyzických osob (sazby jsou 18 % a 32 %),



daň z občanskoprávních činností,



daň z nemovitostí,



daň z dopravních prostředků,



dědičná a darovací daň,



zemědělská daň,



lesní daň,



daň z vlastnění psů.

Mezi nepřímé daně se řadí: 

daň ze zboží a služeb (DPH; základní sazba je 22 %, snížená sazba 7% na některé potravinářské zboží, zdravotnické potřeby, hotelové služby, výrobky lidové tvořivosti a produkty lidových řemesel, snížená sazba 3 % u některých zemědělských výrobků, sazba 0 % má využití u některého exportního zboží)



akcízní daň



daň z her.

35

4.4 Zakládání podniků Cizí státní příslušníci z členských států Evropských hospodářských společenství (EHS) a členských států Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) mohou zakládat a vést podnikatelskou činnost podle stejných pravidel jako polští podnikatelé. Cizím státním příslušníkem je ve smyslu zákona: 

fyzická osoba, která má bydliště v zahraničí a nemá polské občanství



právnická osoba se sídlem v zahraničí



organizační jednotka se sídlem v zahraničí, která není právnickou osobou, ale má právní subjektivitu Zahraniční podnikatelé (tj. cizí státní příslušníci, kteří vykonávají podnikatelskou

činnost v zahraničí) mohou na území Polska zakládat zastupitelstva a vést podnikatelskou činnost formou filiálky. Podnikatelé mají na výběr z těchto forem podnikatelské činnosti: 

individuální podnikatelská činnost



civilní společnost



osobní obchodní společnost (veřejná obchodní společnost, partnerská společnost, komanditní společnost, společnost komanditně akciová)



kapitálová obchodní společnost (společnost s ručením omezeným, akciová společnost) Pro zahájení podnikatelské činnosti musí být subjekt zaregistrován buď v Evidenci

podnikatelské činnosti (platí pro individuální podnikatelskou činnost), nebo ve Státním soudním registru (platí pro osobní či kapitálovou obchodní společnost). Registrace individuální podnikatelské činnosti vyžaduje následující kroky:[35] 

podání žádosti o zápis do Evidence podnikatelské činnosti na obecním úřadě v souladu s místem bydliště; poplatek je do 100 PLN a zápis proběhne do 14 dnů ode dne podání žádosti



získání identifikačního čísla (IČO) u Statistického úřadu příslušného pro sídlo firmy; bezplatné, do 7 dnů ode dne podání žádosti



35

založení bankovního účtu

www.khkmsk.cz/wpimages/other/art2611/081127_07SikoraPodnikani%20v%20PolskuCZ.ppt

36



získání daňového identifikačního čísla (DIČ) a přihlášení se jako plátce DPH na Finančním úřadě (Urząd Skarbowy) - tento krok je povinný pouze v případě, že obrat firmy přesáhne 10 000 EUR ročně; přihlášení stojí 170 PLN



nahlášení se na Správě sociálního zabezpečení do 7 dnů od zahájení podnikání, bezplatné



písemné nahlášení zaměstnance na Státním inspektorátu práce (Państwowy Inspektorat Pracy) do 30 dnů od podepsání smlouvy se zaměstnancem



informovat příslušnou Okresní hygienicko-epidemiologickou stanici (Powiatowa Stacja Sanitarno – Epidemiologiczna SANEPID) o formě a sídle vykonávané hospodářské činnosti a o předpokládaném počtu zaměstnanců. Registrace osobní nebo kapitálové obchodní společnosti začíná uzavřením smlouvy

o společnosti či vyhotovením zakládajícího aktu (u jednoosobové společnosti) formou notářského aktu u libovolného notáře v zemi, vkladem všech společníků za účelem pokrytí celého základního kapitálu (50 000 PLN)[36] a ustanovením vedení. Vedení společnosti pak podává žádost o registraci Státnímu soudnímu registru. Následující kroky jsou stejné jako u procesu registrace individuální podnikatelské činnosti.

4.5 Podnikatelské prostředí Podnikatelskou činnost v Polsku lze popsat jednoduchými univerzálními zásadami.[37] Jsou garantovány v hospodářském právu, jehož předpisy by měly vycházet z právního systému každého demokratického státu:

36 37



volný přístup k podnikání



rovnost hospodářských subjektů – státních i soukromých, polských i zahraničních



regulace činnosti hospodářských subjektů tržními mechanizmy



omezování zasahování státu na nezbytné minimum

www.khkmsk.cz/wpimages/other/art2611/081127_07SikoraPodnikani%20v%20PolskuCZ.ppt http://www.praha.trade.gov.pl/cz/Podnikani_v_Polsku/article/detail,1977,Obecna_ustanoveni.html

37

Skupina Světové banky vydává každoročně shrnutí „Doing business“,[38] kde hodnotí, jak je v které zemi (celkem zkoumá 181 zemí) přátelské prostředí pro zahájení podnikání. Této analýze se věnuji na této a následující stránce. Polsko se meziročně propadlo o čtyři místa a v roce 2009 se umístilo na 76. pozici (viz Tabulka 5). Pro srovnání uvádím, že na prvním místě se umístil Singapur, na druhém Nový Zéland a na třetím USA. Česká republika se v roce 2008 umístila na 65. místě, letos se propadla na 75. pozici. Tabulka 5: Pořadí Polska (podle jednotlivých ukazatelů) v seznamu zemí světa sledovaných projektem „Doing business“ Pořadí v r. Pořadí v r. Proces/Pořadí ze 181 států 2008 2009 Celkové pořadí 72 76 Zahájení podnikání 134 145 Licence potřebné na výstavbu 156 158 Zaměstnávání pracovníků 81 82 Registrace majetku 81 84 Získání úvěru 25 28 Ochrana investorů 33 38 Placení daní 133 142 Obchodovaní za hranicemi 42 41 Vymahatelnost smluv 68 68 Ukončení podnikání 91 82 Zdroj: http://www.doingbusiness.org/ExploreEconomies/?economyid=154

Změna v pořadí 4 11 2 1 3 3 5 9 -1 0 -9

Pro zahájení podnikání v Polsku je potřeba udělat deset právních kroků, které potrvají v průměru 31 dní. Na tyto kroky je nutné si vyčlenit částku cca 1770 USD a zajistit si minimální základní kapitál ve výši 16630 USD. Získaní licence potřebné na výstavbu zahrnuje 30 kroků, mezi nimiž je např. uzavření smlouvy s poskytovateli elektřiny, kanalizace, vodovodu, telekomunikací, obstarání zeměměřičské mapy nebo např. podání žádosti a získání stavebního povolení. Tento krok je ostatně časově nejnáročnější, musíme počítat až se 160 dny na jeho vyřízení. Index zaměstnanosti Polska je pro letošní rok 36 (z 0 – 100 možných hodnot), což vypovídá o celkem nízké rigiditě. Tento index je vypočítán jako průměr tří ukazatelů:

38

http://www.doingbusiness.org/ExploreTopics/EmployingWorkers/Details.aspx?economyid=154

38

náročnosti najmutí nového zaměstnance, rigidity pracovních hodin a náročnosti výpovědi zaměstnance z podniku. Registrace vlastnictví nemovitosti v Polsku vyžaduje šest kroků. Většinu lze vyřídit za 1 až 14 dnů, pouze podání žádosti Pozemkovému registru trvá 6 měsíců. Náklady na tuto proceduru jsou ve výši 0,5 % ceny registrovaného majetku.[39] Ukazatel „získání úvěru“ vychází z otázek o zákonných právech věřitelů a dlužníků a míry sdílení informací mezi nimi. Na škále od 0 do 10 Polsko získalo 8.[40] To znamená, že má dobře nastavené zákony pro lehčí přístup k čerpání úvěrů. Stejně tak je zde i poměrně volný přístup k získávání informací u soukromých a veřejných finančních institucí. Oblast ochrany investorů měří sílu ochrany menšinových akcionářů proti zneužívání aktiv řediteli k vlastnímu prospěchu. Ukazatel rozlišuje tři dimenze ochrany investora: průhlednost transakcí mezi příbuznými, odpovědnost ředitele za své jednání a schopnost akcionáře soudit úředníky a vedoucí za jejich chyby. Celkový index se vypočítá průměrem těchto tří ukazatelů, nabývá hodnot od 0 do 10 a Polsko získalo 6.[41] Co se týče odvodu daní, Polsko si ve srovnání s ostatními zeměmi nestojí nejlépe. Tento ukazatel měří, jak velkou daň musí středně velká firma určitý rok odvést, jak vysoké jsou její náklady na placení daní, tj. kolik hodin zaměstnanci firmy stráví připravováním, vyplňováním a odvodem daně. Průměrný podnikatel tedy musí provést 40 plateb daňovému řadu a stráví všemi výše zmíněnými záležitostmi 418 hodin. Téma „obchodování přes hranice“ hodnotí náklady a procesy zahrnuté v dovozu do Polska a vývozu z Polska standardizované zásilky zboží. Jsou zaznamenávány všechny oficiální procedury - začínají smluvní dohodou mezi dvěma stranami a končí dodáním zboží. Vyřízení všech exportních záleží většinou trvá 17 dní, importních záležitostí až 27 dní. Potřebné dokumenty pro dovoz a vývoz jsou následující: konosament, certifikát o původu, obchodní faktura, celní deklarace a seznam dodávaného zboží. „Vymahatelnost smluv“ měří, jak je obtížné donutit druhou stranu splnit závazky dohodnuté ve smlouvě. Průměrně je třeba provést 38 právních kroků, jejichž vyřízení trvá

39

http://www.doingbusiness.org/ExploreTopics/RegisteringProperty/Details.aspx?economyid=154 http://www.doingbusiness.org/ExploreTopics/GettingCredit/Details.aspx?economyid=154 41 http://www.doingbusiness.org/ExploreTopics/ProtectingInvestors/Details.aspx?economyid=154 40

39

830 dnů a celkové náklady (na právníka, soud a popř. vymahatelskou firmu) se pohybují kolem 12 % z hodnoty uplatňovaného nároku.[42] Ukončení podnikání z důvodu bankrotu vyžaduje určitý čas (v Polsku 3 roky) a náklady (20% z ceny majetku), které jsou měřeny právě tímto ukazatelem. Data popisují slabé stránky v zákoně o osobním bankrotu a hlavní administrativní překážky v celém procesu bankrotu.

4.6 Příležitosti k podnikání v Polsku Jak již bylo uvedeno výše, dopravní infrastruktura v Polsku není na vysoké úrovni. V případě úvah o zahájení podnikání v této zemi, je třeba brát toto v úvahu a vybírat si spíše mezi odvětvími, resp. komoditami, které nejsou příliš náročné na logistiku. Jde především o služby, jež je možné zprostředkovat poštou nebo elektronickou formou. Dále je vhodné zmapovat si polský trh a určit produkty, které by se mohly snadno prosadit. Nepůjde proto zřejmě o potraviny, stroje a strojní zařízení, nábytek a další průmyslové spotřební zboží, u kterého je Polsko relativně samostatné. Naopak žádané je odborné poradenství, a to především kvůli dlouhodobé emigraci vysokoškolsky vzdělaných lidí a kvalifikovaných zaměstnanců z Polska. Dalším perspektivním oborem by mohlo být odpadové hospodářství, jelikož recyklace tří hlavních složek odpadu (sklo, papír a plast) ještě zdaleka není tak rozšířena mezi veřejností jako např. v ČR, Německu a v dalších evropských zemích. Z toho vyplývá i další perspektivní obor – technologie životního prostředí. Pokud bychom uvažovali o exportu do Polska, odborníci doporučují založit si zde novou obchodní společnost. Výhodami jsou zejména vyšší důvěra polských obchodních partnerů, nižší mzdové náklady, 19% daň z příjmu a nižší dopravní náklady.[43] Pro začátek podnikání je možné využít služeb a přehledu projektů neziskové organizace Česko-polská obchodní komora,[44] která sdružuje české a polské obchodní společnosti za účelem rozvoje jejich obchodní spolupráce. Komora nabízí kontakty, informace, umístění nabídky na internetu, účast na akcích a seminářích, spolupráci 42

http://www.doingbusiness.org/ExploreTopics/EnforcingContracts/Details.aspx?economyid=154 http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/polsko/pravidla-pro-podnikani-v-polsku/1000792/42839/#danovy 44 http://www.opolsku.cz/cz/stanovy-cpok/ 43

40

s polským velvyslanectvím a jiné výhody. Další obchodní a investiční nabídky pak propaguje na svých internetových stránkách Velvyslanectví Polské republiky v Praze – Oddělení propagace obchodu a investic.

4.7 Zahraniční politika Polsko je členem mnoha mezinárodních ekonomických i neekonomických organizací a integračních uskupení. 24. října 1945 se stalo jedním ze zakládajících členů Organizace spojených národů (OSN), Mezinárodního měnového fondu (IMF) a podepsalo Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (GATT). Z té se v roce 1995 stala Světová obchodní organizace (WTO). Na začátku 90. let, po rozpadu Sovětského bloku, začala Polsku nová éra integrací a mezinárodní spolupráce. 15. února 1991 vznikla Visegrádská skupina, jejíž členskou základnu tvořilo Polsko, Česká republika, Slovensko a Maďarsko. Toto uskupení se po celou dobu své existence nachází na nejnižším stupni integračního procesu – funguje pouze jako konzultační fórum, bez legislativy a organizací (proto není v rozporu s ústavou Evropské unie, aby Polsko a další země Visegrádské skupiny byly členy obou těchto uskupení zároveň). Hlavním cílem bylo dosáhnout začlenění do západní integrace Evropských hospodářských společenství (EHS). To se v roce 2004 podařilo, přesto se všechny čtyři země rozhodly navázat na úspěchy a ve spolupráci pokračovat. Roku 1992 se Polsko začlenilo do nově vznikajícího uskupení dvanácti států Rada států Baltského moře (CBSS). Od roku 1995 je členskou zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Roku 1996 se stalo členem mezivládní organizace třiceti ekonomicky nejrozvinutějších států na světě - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). O tři roky později podepsalo Polsko členství v Severoatlantické alianci (NATO) a v roce 2004 se při východním rozšíření stalo jednou z deseti zemí nově vstupujících do Evropské Unie.

41

5 Česko-polské vztahy Polsko je v regionu střední Evropy důležitým a strategickým spojencem České republiky a spolučlenem ve Visegrádské skupině, v EU a NATO. Tyto dvě země ale spolupracují i na základě četných bilaterálních dohod.

5.1 Diplomatické vztahy Diplomatické vztahy s Polskem jsou díky společné historii dlouholeté. České diplomatické zastoupení v Polsku se skládá z Velvyslanectví České republiky ve Warszawě, Generálního konzulátu České republiky v Katowicích, Honorárního konzulátu České republiky v Poznani a Honorárního konzulátu České republiky ve Szczecině. Českým velvyslancem v Polsku je Ing. Jan Sechter. Diplomatické zastoupení Polské republiky v Česku je tvořeno Velvyslanectvím Polské republiky v Praze a Generálním konzulátem Polské republiky v Ostravě. Polským velvyslancem v České republice je Mgr. Jan Pastwa.

5.2 Obchodní vztahy K hlavním smluvním dokumentům upravujícím hospodářské vztahy mezi Polskou a Českou republikou patří:[45]  Smlouva o zamezení dvojího zdanění, podepsaná ve Warszawě 24. 6. 1993 (platnost od 1. 1. 1994)  Smlouva o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsaná v Budapešti 16. 7. 1993 s platností od 1. 1. 1994

45

http://www.export.cz/exportcz/Teritori%C3%A1ln%C3%ADinformaceDB/Detailinformacest%C3%A1tuD B/tabid/91/Default.aspx?GROUP=7&CNTR=18

42

 Dohoda o přeshraniční spolupráci z 8. 9. 1994  Dohoda o spolupráci v oblasti vzájemného uznávání certifikátů a výsledků zkoušek výrobků, podepsaná 11. 3. 1996 ve Warszawě (týká se průmyslových výrobků)  Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci ve veterinární oblasti, podepsaná ve Warszawě 23. 6. 1997  Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci v oblasti ochrany rostlin, podepsaná ve Warszavě 23. 6. 1997 V roce 2007 byla Polská republika třetím největším obchodním partnerem Česka (po Německu a Slovensku). Vzájemný obchodní obrat činil 14 066 786 USD, tedy přibližně 284 454 227 CZK.[46] Polsko více dováželo z ČR než vyváželo, aktivní saldo ČR bylo ve výši 824153 USD (viz Tabulka 6). Tabulka 6: Objem obchodní výměny Polska a ČR v letech 2002 - 2008

Zdroj: ČSÚ, březen 2008 (údaje o zahraničním obchodu)

Polsko do Česka vyváželo především: uhlí, koks, minerální paliva a mazadla, elektrickou energii, nábytek, potraviny, textil, obuv, živá zvířata, tabák a další. Naopak dováželo hlavně: obecné kovy a výrobky z nich, stroje a přepravní zařízení (osobní automobily, traktory, obráběcí stroje), výrobky z plastu a kaučuku, chemikálie a nerostné suroviny. Po srovnání velikosti polského trhu a obchodních obratů je zřejmé, že ve vzájemném obchodě stále ještě existují určité rezervy, i když zájem českých firem o veřejné zakázky v Polsku je velký a možnosti se pomalu vyčerpávají. 46

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR - http://www.mpo.cz/dokument50785.html

43

5.3 Investiční vztahy V posledních letech proniká stále více polských firem na český trh. Hlavní důvody jsou zřejmé: česká ekonomika se velmi dynamicky rozvíjí, je nejbližším nejsilnějším trhem v tomto regionu, má poměrně dobrou infrastrukturu a především vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. V roce 2007 Polsko investovalo v Česku 34 535 514 tisíc CZK,[47] z toho zhruba čtyři pětiny šlo do služeb pro podniky, necelou jednu pětinu do výroby chemických produktů a jen malý podíl byl investován do ostatních odvětví. Jednou z největších polských společností, která za posledních 10 let v Česku investovala, je akciová společnost PKN Orlen. V květnu 2005 koupila 114 224 038 akcií společnosti Unipetrol (každou v nominální hodnotě 100 CZK) představující 62,99% podíl v této společnosti (viz Graf 11).[48] Skupina Orlen se tak stala majoritním vlastníkem Unipetrolu, jež je na českém trhu vedoucí skupinou ve zpracování ropy a petrochemie. Graf 11: Struktura akcionářů Skupiny Unipetrol

Zdroj: http://www.unipetrol.cz/cs/o-nas/

Dalším velkým investiční projektem je polská společnost zabývající se informačními technologiemi (dále jen IT) Asseco Poland, jež existuje na bázi federativního uskupení významných IT firem v Polsku, ČR, Německu, Rakousku,

47

http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/PZI_20 07_CZ.pdf 48 http://www.orlen.pl/cgibin/internet.exe/portal/ep/programView.do?BV_UseBVCookie=Yes&pageTypeId=8599&programPage=% 2fep%2fprogram%2fartykul.jsp&channelId=-18119&programId=13524

44

Slovensku a v některých dalších východoevropských zemích. V roce 2007 koupila Asseco Poland 100% balík akcií jedné z největších českých IT firem PVT, a.s. [49] Mezi úspěšné polské firmy investující v ČR patří také např. obchodník s cennými papíry X-Trade Brokers, který zde provozuje svoji činnost prostřednictvím své pobočky a je pod dohledem ČNB. Co se týče českých investic v Polsku, v roce 2007 činily 9 837 716 tisíc CZK.

[50]

Zde je třeba zmínit dlouhodobě investující firmy Glaverbel Czech, a.s. (výroby skla a skleněných produktů), Interkontakt Group, a.s. (velkoobchod potravin, nápojů a tabákových výrobků), Kofola a.s. (nápoje) a Vitkovice Cylinders (základní kovy). Nejvýznamnější investující společností je však bezpochyby česká elektrárenská společnost ČEZ, a.s., která v Polsku v roce 2006 založila 100% dceřinou společnost CEZ Polska Sp. z o.o. se sídlem ve Warszavě. Jejím účelem je poskytovat servisní a manažerské služby členům Skupiny ČEZ na území Polska a působit jako podpora při další akviziční činnosti.[51] V roce 2007 byla za účelem obchodování s elektrickou energií založena ještě společnost CEZ Trade Polska Sp. z o.o. Dále Skupina ČEZ uskutečnila v Polsku koupi většinových podílů v hornoslezských elektrárenských společnostech Elektrociepłownia Chorzów "ELCHO" Sp. z o.o. a Elektrownia Skawina S. A. Mapa střední a západní Evropy: Země působení Skupiny ČEZ

zdroj: http://www.cez.cz/cs/o-spolecnosti/skupina-cez/dcerine-spolecnosti-cez-v-zahranici.html#polsko

49

http://www.asseco.cz/cs/udalosti/&news=140?mcmsdfe0422abe469c781e9cb1f4cdc25f11=6f7ef3803da228 9f671674af3f6594d8

50

http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/PZI_20 07_CZ.pdf 51 http://www.cez.cz/cs/o-spolecnosti/skupina-cez/dcerine-spolecnosti-cez-v-zahranici.html#polsko

45

5.4 Politické vztahy Vzhledem ke společné historii, geografické a kulturní blízkosti a dlouholetým obchodním vztahům mají Polská a Česká republika v současnosti nemálo společných témat zahraniční politiky. Jedním z nejdůležitějších je podobný, tradičně rezervovaný přístup k Evropské unii. V roce 1998 byly Polsko, ČR, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko a Kypr přizvány na vstupní jednání EU. 1. května 2005 proběhlo „východní rozšíření“ a EU se rozrostla o deset nových členů, mj. o Polsko a ČR. Tyto nově příchozí členské země se tak staly zároveň členy Evropské hospodářské a měnové unie. Sedm z nich v rámci několika let vstoupilo do Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II.) a po splnění Maastrichtských konvergenčních kritérií se některé již staly členy Eurozóny. Polsko a Česko zůstávají v otázce přijetí Eura nerozhodné. Rozdílný přístup Polské a České republiky k jednání v rámci EU je patrný v tom, že polský hrdý národ nerad slevuje ze svých požadavků a nemá problém prezentovat odlišný názor než má většina silných zemí původní EU-15. Takto odvážný bývá v ČR většinou pouze prezident Václav Klaus, kdežto čeští političtí vůdci se snaží vyjít EU vstříc. Ať už je přístup obou zemí „prounijní“ či nikoliv, velmi se snaží získat z fondů EU prostředky na financování mnoha projektů. Významnou podporu EU pro regionální rozvoj České republiky představuje program přeshraniční spolupráce, jež se týká pohraničních oblastí na česko-německé, česko-rakouské, česko-slovenské a česko-polské hranici. Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko je určen pro české kraje Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký a Moravskoslezský, z polské strany jde o regiony jeleniogórsko-wałbrzyského, opolského, rybnicko-jastrzębského a bielsko-bialského. Program je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a zaměřuje se na zlepšení infrastruktury v dané oblasti, podporu obchodní výměny, ekologii, podporu vzdělávání aj. V současnosti jsou tímto způsobem financovány čtyři pilotní projekty (v programu na období 2007 – 2013):[52] 

posilování dostupnosti, ochrana životního prostředí a prevence rizik (vyhrazeno 70,2 milionů EUR z výše zmíněného fondu)

52

http://www.strukturalni-fondy.cz/op-preshranicni-spoluprace-cr-polsko

46



zlepšení podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu (vyčleněno 79 milionů EUR)



podpora spolupráce místních společenství (57,1 milionů EUR)



technická pomoc (13,2 milionů EUR) Dalším kontroverzním tématem zahraniční politiky obou států je postoj Čechů a

Poláků k umístění amerického protiraketového systému ve střední Evropě. Zatímco většina obyvatel Česka je rozhodně nebo alespoň spíše proti umístění radarové základny v Brdech (vyplývá to z průběžných průzkumů veřejného mínění[53]), současná vládnoucí politická strana v Polsku - Občanská platforma v čele s Donaldem Tuskem - a zřejmě tedy i její voliči jsou pro. Tento postoj potvrzují i průzkumy agentury ORC, jejichž výsledky znázorňuje následující graf - Graf 11. Graf 11: Postoj obyvatel Česka a Polska k umístění radarové základy ve střední Evropě

Zdroj: data.idnes.cz/soubory/prk-fakta/A080523_R00_ZARI_2007.DOC

53

http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100894s_pm90415.pdf

47

5.5 Kulturní vztahy Nejen obchod, politika a diplomacie tvoří významnou součást česko-polských vztahů, ale i spolupráce v oblastech kultury a školství hraje důležitou roli při upevňování vzájemných vztahů. Je realizována Ministerstvem kultury ČR, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a prostřednictvím partnerských institucí, partnerských měst a soukromých subjektů. Každoročně se na rozvoji této spolupráce podílí také České centrum ve Warszawě a Polský institut v Praze. Každoročně je společně organizováno několik akcí. Jedná se například o mezinárodní divadelní „Festival bez Hranic“,[54] který se koná vždy koncem května příslušného roku v českém Těšíně a polském Cieszynie zároveň. Festival vznikl roku 1990 z iniciativy členů polsko-česko-slovenské Solidarity (viz obrázek vpravo na stránce) a dodnes přežívá jeho ideologie společného setkávání divadelníků zemí střední Evropy. Velkou

událostí

v česko-polském

příhraničí bývají „Česko-polské dny křesťanské kultury“ (v roce 2008 proběhl již 19. ročník). V srpnu 2008 se dále uskutečnil již 4. „Český den“ v Krakowě.[55] Při té příležitosti byla prezentována česká kultura, umělecká řemesla, ochutnávky českých specialit a mimojiné i nabídky nejatraktivnějších českých turistických lokalit. Spolupráce v oblasti školství vychází z Programu spolupráce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstva vzdělávání a vědy Polské republiky, jež byl sepsán a zahájen v roce 2006 a naplánován je až do letošního roku 2009. Z tohoto programu vychází úzká spolupráce vysokých škol, výměnné pobyty studentů polonistiky a bohemistiky a reciproční výměna akademických pracovníků. Každoročně ve Warszawě probíhají „Dny bohemistů“. 54 55

http://www.borderfestival.eu/cs/o_festivalu.php http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/polsko/iv-cesky-den-v-krakove/1000792/50020/

48

Závěr Cílem této práce bylo poskytnout základní informace o geografickém, demografickém a ekonomickém prostředí, analyzovat kulturní a obchodní zvyklosti a podnikatelské prostředí Polské republiky a navrhnout obchodní, resp. exportní příležitosti pro české podnikatele. Jak již bylo uvedeno výše, Polsko je rozlohou velká země a se svými 38 miliony obyvatel vytváří obrovský potenciál. Od 90. let vykazuje stabilní, poměrně vysoké tempo růstu, ale stále ještě bojuje s vysokou nezaměstnaností, nízkou produktivitou práce v zemědělském sektoru a HDP na obyvatele je v porovnání s dalšímu členskými zeměmi EU relativně na nízké úrovni. Analýza podnikatelského prostředí ukázala na příležitosti v oboru dopravního stavitelství a infrastruktury, především výstavba dálnic a modernizace železnic. Další možnosti se nalézají v budování technologií v oblasti životního prostředí, ve výstavbě vodovodů a kanalizací a v oblasti odstraňování odpadu a recyklace. Českým silným vývozním artiklem jsou stroje a zařízení, které v Polsku také najdou uplatnění. V neposlední řadě vidím potenciál i v budování informačních technologií a umožnění rozsáhlého přístupu k internetu. Polská kultura je velmi podobná české, a odlišnosti jsou odvozeny především z vlivu křesťanského náboženství, které je v Polsku opravdu dominantní. Postoje, názory i chování Poláků v podstatě vyplývají z této náboženské ideologie. Jsou cílevědomým, hrdým, ale konzervativním národem, poněkud postrádajícím smysl pro humor. Obchodní jednání s nimi jsou zdlouhavá, protože za každou cenu potřebují utržit zisk a pokud možno přitom nic neztratit či neobětovat. Proto jsou velmi zdatní obchodníci, s dodržováním smluvních podmínek už je to u nich ale horší. Samostatnou kapitolou je pak síla polských odborů, od kterých zaměstnanci požadují opravdu dobrou práci. Česko-polské vztahy jsou založeny na dlouhodobé společné historii a geografické a kulturní blízkosti. Objem vzájemné obchodní výměny je značný, ač obě země mají významnější obchodní partnery. Polsko je poměrně důležitým investorem v Česku, rozsáhlým projektem byl především vstup polského gigantu PKN Orlen na český trh. Společná témata zahraniční politiky vycházejí z integrace do EU a vztahů k USA a Ruské federaci. 49

Literatura a internetové zdroje Použitá literatura: Bednářová, E.: Polsko, 1. vydání Praha: Olympia, 2000 Zamykalová M.: Mezinárodní obchodní jednání, 1. vydání Praha: PROFESSIONAL PUBLISHING, 2003 Gullová S., Müllerová F., Šroněk I.: Společenský styk, obchodní a diplomatický protokol, 2. přepracované vydání Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2004 Ernst & Young: Doing business in Poland, 2004 Internetové zdroje: Główny Urząd Statystyczny [online]. Demographic yearbook of Poland 2007 [online] http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xchg/gus Ministerstwo Gospodarki [online]. Statistical yearbook of agriculture and rural areas 2007 [online] http://www.mg.gov.pl/ http://www.poland.gov.pl/ http://www.minrol.gov.pl/DesktopDefault.aspx?TabOrgId=1210&LangId=1 http://www.poland.gov.pl/Climate,305.html http://www.poland.gov.pl/Natural,,Resources,310.html https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pl.html#Intro http://mapup.com/europe/historical-maps-of-poland.html http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/kalendar/aktual-oby http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/coby031309.doc http://exporter.ihned.cz/c4-10123300-17006300-r00000_d-licitace-s-polskymiobchodniky-pripomina-dlouhy-boj http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/polsko/postaveni-sektoru-sluzebpolsko/1000792/49851/ http://www.praha.trade.gov.pl/cz/polska/article/detail,125,Obyvatelstvo.html http://www.ekumenizm.pl/content/article/20080925183042429.htm

50

http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/PUBL_Poland_macroeconomic_indicators_III_q _2008_ang.pdf http://www.mg.gov.pl/English/Economic+analyses++forecasts/Polnads+economic+perfor mance/ http://www.praha.trade.gov.pl/cz/Ekonomicke_informace http://www.praha.trade.gov.pl/cz/polska/article/detail,831,Zakladni_ukazatele_hospodars keho_rozvoje_Polska_v_letech_1999__27.html http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/polsko/ekonomika/zahranicni_obch od_zeme.html http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/polsko/prime-zahranicni-investice-pohlednbp/1000792/48404/ http://www.paiz.gov.pl/index/?id=59112692262234e3fad47fa8eabf03a4 http://www.paiz.gov.pl/index/?id=59112692262234e3fad47fa8eabf03a4 http://www.praha.trade.gov.pl/cz/Podnikani_v_Polsku/article/detail,1977,Obecna_ustano veni.html http://www.doingbusiness.org/ExploreEconomies/?economyid=154 http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/polsko/pravidla-pro-podnikani-vpolsku/1000792/42839/#danovy http://www.opolsku.cz/cz/stanovy-cpok/ http://www.export.cz/exportcz/Teritori%C3%A1ln%C3%ADinformaceDB/Detailinforma cest%C3%A1tuDB/tabid/91/Default.aspx?GROUP=7&CNTR=18 http://www.mpo.cz/dokument50785.html http://www.okd.cz/?PHPSESSID=2a73268cf19470dc478d14f4a6d2a808 http://www.cezdistribuce.cz/cs/o-spolecnosti.html http://www.orlen.pl/ http://www.asseco.pl/ http://www.paiz.gov.pl/index/?id=2bf7e9e8f3f3bce1ac5212f22414aa57 http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publika ce_pb/pzi/PZI_2007_CZ.pdf http://www.borderfestival.eu/cs/o_festivalu.php http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/polsko/iv-cesky-den-v-krakove/1000792/50020/

51

http://www.nbp.pl/ http://cs.wikipedia.org/wiki/ERM_II http://www.strukturalni-fondy.cz/op-preshranicni-spoluprace-cr-polsko http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100894s_pm90415.pdf

52

Přílohy Tabulka 1: Podíl a umístění polského zemědělství v evropském a světovém měřítku

Zdroj: Statistical yearbook of agriculture and rural areas 2007, Data from 2006

Mapa 1: polská vejvodství

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Polska_kontur_cs.png

53

Tabulka 2: Světová populace podle zemí, popř. regionů (EU)

Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2119rank.html

Mapa 2: Polsko členem CBSS:

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Council_of_the_Baltic_Sea_States

54