VÝDAJE NA KULTURU A KULTURNÍ ZVYKLOSTI obyvatel hlavního města Prahy

STEM - Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3, 130 02 Praha 3

VÝDAJE NA KULTURU A KULTURNÍ ZVYKLOSTI obyvatel hlavního města Prahy Závěrečná zpráva z kvantitativního výzkumu STEM pro Magistrát hl. m. Prahy

dne 31. května 2005

2

Obsah

I. ÚDAJE O VÝZKUMU..............................................................................................................3 II. REPREZENTATIVITA SOUBORU .....................................................................................4 III. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ ...............................................................................................................6 IV. ANALYTICKÁ ČÁST ...........................................................................................................9 1. VOLNÝ ČAS A KULTURA ............................................................................................................ 9 1.1.

Jak lidé v Praze relaxují ......................................................................................... 10

1.2.

Zájem o kulturu a návštěvnost ............................................................................... 19

1.3.

Za kulturou ve všední den, nebo o víkendu?.......................................................... 28

1.4.

Které typy kulturních pořadů jsou preferovány o víkendu a které ve všední den? 32

1.5.

Jaké časy jsou nejatraktivnější ............................................................................... 35

1.6.

S kým a jak za kulturou? ........................................................................................ 37

1.7.

Co při výběru kulturních akcí a zařízení rozhoduje? ............................................. 43

2. KULTURA A PENÍZE ................................................................................................................. 50 2.1.

Nákup vstupenek .................................................................................................... 50

2.2.

Činnosti vážící se ke kulturním aktivitám.............................................................. 53

2.3.

Výdaje za vstupenky .............................................................................................. 57

2.4.

Další výdaje v souvislosti s návštěvou kulturních zařízení.................................... 61

2.5.

Celkové výdaje Pražanů na kulturu........................................................................ 66

V. ČÍSELNÍK ………………………………………………………………………………70

Zdroj: Výzkum VÝDAJE NA KULTURU A KULTURNÍ ZVYKLOSTI pro Magistrát hl.m. Prahy, květen 2005

3

I. Údaje o výzkumu

Typ výzkumu:

kvantitativní reprezentativních šetření

Věcné zaměření výzkumu:

analýza výdajů a zvyklostí v souvislosti s kulturou

Cílová skupina:

obyvatelé Prahy starší 15 let

Metoda výzkumu:

kvótní výběr podle kritérií pohlaví, věku, vzdělání a městských částí

Technika dotazování:

standardizované osobní rozhovory provedené školenými tazateli STEM

Termín výzkumu:

6. 5. – 16. 5. 2004

Výsledný soubor:

612 respondentů

(face-to-face)


4

II. Reprezentativita souboru (údaje v procentech)

1. Pohlaví Praha (obyvatelé Prahy starší 15 let)

Soubor STEM

Muži

47 %

46 % (N=280)

Ženy

53 %

54 % (N=331)

2. Vzdělání Praha (obyvatelé Prahy starší 15let)

Soubor STEM

Základní

15 %

14 % (N=83)

Vyučen (bez maturity)

29 %

29 % (N=179)

Maturita

36 %

37 % (N=230)

VŠ

19 %

19 % (N=119)

3. Věkové kategorie Praha (obyvatelé Prahy starší 15 let)

Soubor STEM

15-29 let

25 %

28 % (N=170)

30-44 let

23 %

24 % (N=144)

45-59 let

27 %

26 % (N=160)

60 a více let

25 %

22 % (N=137)


5

4. Městské části

Praha (obyvatelé Prahy starší 15 let)

Soubor STEM

Praha 1

3%

3 % (N=15)

Praha 2

5%

4 % (N=27)

Praha 3

7%

6 % (N=39)

Praha 4

25 %

26 % (N=162)

Praha 5

11 %

10 % (N=59)

Praha 6

11 %

9 % (N=50)

Praha 7

4%

5 % (N=32)

Praha 8

10 %

9 % (N=59)

Praha 9

10 %

12 % (N=80)

Praha 10

14 %

14 % (N=89)


6

III. Hlavní zjištění • V Praze klade na volný čas důraz čtvrtina lidí (26 %), více než třetina (35 %) preferuje práci a nejvíce lidí (39 %) dává oběma záležitostem stejnou váhu. • Volný čas vyplňuje lidem v hlavním městě televize, četba, poslech rozhlasu, kterým se většina lidí věnuje prakticky denně. Zhruba polovina lidí si najde alespoň jednou týdně čas na počítač či internet a také na návštěvy či posezení s přáteli. Na divadlo, koncerty a výstavy zajde minimálně jednou týdně každý desátý Pražan. • Pokud by si však lidé mohli vybrat bez omezení, čemu by chtěli věnovat nejvíce volného času, dostává se kultura (míněno divadlo, koncerty a výstavy) spolu s různým kutilstvím a zahrádkařením na jedno z prvních míst. • Dvě třetiny lidí (66 %) v Praze se pokládají za člověka se zájmem o kulturu. Těch, kteří se ovšem opravdu zajímají, je jen zhruba čtvrtina. To znamená, že tito lidé se vedle deklarovaného zájmu nebojí o osobě říct, že žijí bohatším kulturním životem než jejich vrstevníci a zároveň si dokáží na kulturu najít vždy čas i peníze. • V návštěvnosti kulturních akcí a zařízení vede kino, před divadlem a prohlídkami historických památek, muzeí a galerií. Třetina (31 %) Pražanů hovoří o měsíčních návštěvách kin, necelá pětina (17 %) udává, že se průběhu měsíce dostane do divadla, desetina (10 %) navštíví historické objekty a 8 % muzea a galerie. Na koncerty jednou za měsíc obvykle vyrazí v průběhu měsíce každý desátý Pražan. Vážná hudba z nich tvoří necelou polovinu. • Zatímco promítání v kinech a multikinech, historické objekty a klasická divadelní představení navštívila v posledním půl roce většina nebo téměř polovina Pražanů, různé typy festivalů a alternativních forem divadla i hudby jsou víceméně jen pro lidi s velkým zájmem o kulturu. • V kultuře existuje řada oblastí, o které se velmi mnoho lidí v hlavním městě vůbec nezajímá a nenavštívili by je ani zadarmo. Pro více než polovinu je to alternativní, experimentální hudba a pořady pro děti a pro téměř polovinu také různé módní přehlídky, diskotéky či taneční zábavy či moderní, alternativní divadelní scéna. Naopak jen méně než čtvrtina by odmítla muzikálová Zdroj: Výzkum VÝDAJE NA KULTURU A KULTURNÍ ZVYKLOSTI pro Magistrát hl.m. Prahy, květen 2005

7

představení, různé výstavy, klasické divadelní představení, návštěvu kina či multikina a historických památek. • Většině lidí (76 %) vyhovuje pro návštěvy kulturních pořadů a zařízení více víkend než všední dny. Důvodem je především fakt, že o víkendu mají lidé na kulturu více času a klidu a mohou jít s lidmi, kteří nemají přes týden čas. Pro tu část, která volí raději všední den, je pravděpodobně jedním z hlavních důvodů to, že víkendy tráví obvykle mimo město. • Pokud lidé volí mezi sobotou a nedělí, vede bezkonkurenčně sobota a jen u různých výstav jí konkuruje také nedělní den. • Ve všední den vyhovuje největšímu počtu lidí si vyrazit za kulturou buď až od 19 či od 20 hodin. Téměř polovina (48 %) uvedla tyto hodiny na prvním nebo druhém místě. O víkendu jsou zajímavé i odpolední a podvečerní hodiny. Čas mezi 14-18 uvedla na prvním nebo druhém místě necelá polovina lidí (45 %). Ještě atraktivnějším časem se ukazuje časový úsek mezi 18 a 20 hodinou, který by vyhovoval více než čtvrtině Pražanů (27 %). • Lidé mají ve zvyku chodit na kulturní pořady či navštěvovat jednotlivá kulturní zařízení se svým partnerem či se svými známými a přáteli; sami chodí málokdy. • Pro většinu lidí je kultura spojena s určitými pravidly. Většina lidí (71 %) si nedokáže představit návštěvu kulturního představení či zařízení bez celkově upraveného vzhledu, podmínkou je začasté také společenské či stylové oblečení (62 %) a koneckonců i vhodný účes (58 %). • Větší část lidí (59 %) v Praze své návštěvy kulturních akcí plánuje řadu dní dopředu a téměř tři čtvrtiny (72 %) tvrdí, že si před návštěvou divadla či kina snaží získat dopředu co nejvíce informací. • Při výběru kulturního pořadu či zařízení rozhoduje v prvé řadě, o co konkrétně jde a kdo je autorem. Za velmi důležité to pokládá zhruba polovina Pražanů (49 %) Až v druhé řadě jsou to interpreti a zároveň cena (42 % resp. 41 %). • Kvalitu nabídky kulturních zařízení v okrajových částech pokládá za vysokou jen o něco více než polovina obyvatel města (58 %). Nicméně tvrdit, že zajímavá kulturní představení lze navštívit jen v centru Prahy, si „dovolí“ jen necelá třetina Pražanů.


8

• Vstupenky si lidé kupují nejčastěji sami (52 %), část vstupenek jim zajišťuje partner či někdo z rodiny (32 %). Menší část je pak pořizována nákupem od známých či kolegů (7 %) nebo je lidé dostávají zadarmo (9 %). • Lidé v Praze obecně nejčastěji kupují lístky či vstupenky přímo v pokladně. Méně běžný model je nakupovat v předprodejních sítích či rezervovat lístky, ať už přes telefon, či internet. • Pro většinu lidí je návštěva kulturního pořadu či zařízení obvykle spojená s rozličnými dalšími aktivitami. Většina lidí (71 %) předtím nebo potom někam zajde, např. na vycházku či do restaurace. Lidé v Praze spojují s návštěvou kulturních zařízení nejvíce dvě věci: jednak krátké posezení v restauraci, baru, vinárně či hospodě a také procházky. V obou případech uvádí více než polovina lidí (57 % resp. 56 %), že se tak děje často nebo dokonce velmi často. • Téměř polovina Pražanů nemá problémy s tím, aby si mohla koupit vstupenky. Více než polovina (55 %) ovšem tvrdí, že obvykle dostatek prostředků na tyto záležitosti nemá. Ještě více lidí (61 %) se vyjadřuje v tom smyslu, že nemá zásadní problém s financemi na nákup knih, videokazet apod. • Průměrná částka, kterou lidé v Praze měsíčně vydají za vstupenky, je 427 korun. Za dopravu, která je s tím spojená, vydají v průměru 151 korun, za různé formy osobní péče, jako holič či kosmetika, 162 korun a za posezení v restauraci, vinárně apod., které si před či po skončení pořadu či prohlídky dopřejí, 400 korun. Ročně pak navíc vydají na oblečení či jiné doplňky, které si především s ohledem na své kulturní aktivity pořizují, průměrnou částku 2 355 korun a dalších 374 „padne“ na nejrozličnější další výdaje. • Celkově se průměrná částka, kterou lidé v Praze měsíčně utratí v souvislosti s kulturou, rovná sumě 1369 korun, což je zhruba trojnásobek prostředků, které v průměru vynaloží na nákup vstupenek. • Vzhledem k tomu, že řadu položek jako doprava a další služby lidé do svých nákladů na kulturu obvykle nezapočítávají, lidé sami uvádějí jako svůj celkový měsíční výdaj za kulturu hodnotu 802 korun. S ohledem na statistické údaje o počtu Pražanů ve věku od 15 let je to částka přesahující 800 miliónů korun.


9

IV. Analytická část 1. Volný čas a kultura Na úvod je třeba poukázat, že Pražané stejně jako lidé v celé ČR i za hranicemi naší země obecně věnují více úsilí své práci než volnému času. Mezinárodní výzkumy v této oblasti potvrzují, že práce je na prvním místě pro jednoho ze tří lidí v západní Evropě a pro téměř polovinu obyvatel východní a střední Evropy. Volný čas upřednostňuje zhruba čtvrtina Západoevropanů a necelá pětina obyvatelstva střední a východní Evropy. Obyvatelé hlavního města tak ve svých vyjádřeních do značné míry kopírují zjištěný poměr mezi prací a volným časem v západoevropských zemích. Více jak třetina z nich (35 %) věnuje více energie práci, čtvrtina (26 %) volnému času a nejvíce lidí (39 %) rozkládá svůj zájem a úsilí vyrovnaně mezi oba typy činnosti.

„Věnujete více úsilí a zájmu své práci, nebo tomu, jak trávíte volný čas?“ Jednoznačně volnému času 10%

Jednoznačně práci 12%

Spíše volnému času 16%

Spíše práci 23%

Tak napůl 39% Pramen: STEM, 612 respondentů

Muži jsou ve svých preferencích sice vyhraněnější, ať už jde o práci či zábavu, ale celkově nesignalizují častěji než ženy, že by volný čas hrál v jejich životě větší roli než práce. Na volný čas se zaměřují pochopitelně více lidé, kteří nejsou ekonomicky aktivní, což se promítá i do Zdroj: Výzkum VÝDAJE NA KULTURU A KULTURNÍ ZVYKLOSTI pro Magistrát hl.m. Prahy, květen 2005

10

rozdílů podle věku. Zatímco u střední generace (30-59 let) preferuje volnočasové aktivity před pracovními pouze 11 %, u mladších lidé je to zhruba třetina (32 %) a u lidí starších více než polovina (53 %). Volný čas je jednoznačně více v popředí zájmu u lidí s nižším sociálním postavením. Preferují jej necelé dvě pětiny (38 %) lidí, kteří žijí ve špatně zajištěných rodinách, zatímco v mezi lidmi, kteří pocházejí ze solidně zajištěných rodin, je to jen pětina (18 %).

Jak lidé v Praze relaxují Způsob, jak lidé v Praze tráví volný čas, lze ukázat na výpovědích respondentů, jak často se jednotlivým aktivitám věnují. Zjevně nejběžnějším způsobem relaxace je sledování televize, které patří mezi denní činnosti u devíti z deseti Pražanů. Dvě třetiny pak prakticky každý den čtou (ať už knihy, časopisy či noviny) a poslouchají rozhlas. Dvě pětiny pak zasednou denně ke svému počítači či internetu. Dvě pětiny lidí se také minimálně jednou týdně věnují svým rozličným koníčkům, zálibám, dále kutilství či zahrádkaření. Stejně velká skupina lidí alespoň jednou za týden sama sportuje, pozve či navštíví přátele, posedí v restauraci či hospodě. Ke stejně frekventovaným činnostem patří i sledování filmů v domácím prostředí či tzv. pasivní sport. Čtvrtina lidí se týdně uchýlí k hraní počítačových her. Každý desátý Pražan vyrazí nejméně jednou týdně na nějakou taneční zábavu či ples, navštíví divadlo, koncert či výstavu a jen o něco menší počet shlédne v té době v kině nějaké filmové představení. Nejméně frekventovanou činností je různé vlastní vystupování či kulturní tvorba. Faktorová analýza odhalila tři základní vlivy, které rozdělují aktivity populace v hlavním městě do tří skupin. První z nich souvisí s individuální všeobecně rozšířenými a hojně frekventovanými aktivitami jako čtení knih, časopisů, novin či poslech rozhlasu. Zároveň sem spadají i různé formy kutilství či zahrádkaření a nejrůznější další záliby a koníčky. Pro druhou skupinu je charakteristické, že tito lidé velmi málo sledují televizi, ale zato navštěvují divadla, koncerty či výstavy a cizí jim není ani aktivní tvorba v oblasti kultury. Do třetí skupiny spadají všechny ostatní aktivity od sportu, přes různé taneční zábavy, posezení s přáteli, návštěvy restauračních zařízení, ale i počítač či internet, včetně hraní her a domácí sledování filmů, které spojuje určitý náboj dynamičnosti.


11

„Lidé tráví svůj volný čas různým způsobem. Některým aktivitám se člověk věnuje ve svém volném čase denně, jiným každý týden či měsíc, méně často či vůbec ne. Odhadněte, kolik času jim obvykle věnujete.“ % 0

20

40

60

100 9 121

87

Sledování televize

25

66

Čtení knih, časopisů, novin

19

63

Poslech rozhlasu

14

39

Počítač, internet 14

Jiné záliby, koníčky apod. Kutilství či zahrádkaření

12

Sport aktivně

10

26 28 26

Návštěvy, posezení s přáteli

7

Filmy na videu, DVD, PC

8

Sport pasivně

8

28

Restaurace, hospoda, bar

7

31

Hraní počítačových her

7

6

8

25

17

20

24

11

20

33 32

36 12

18 22

14

61 46

11

38 31

Vystupování, aktivní tvorba 1 3 3 7 Tak jednou týdně

27

28

14

Kino 0 8

11 2

13

26

33

Disko, taneční zábavy, plesy 1 9

19

5

9

18

18

9

4

17

34

9

5 31

33

49

Divadla, koncerty, výstavy 1 9

Prakticky denně

80

18 48

86 Tak jednou měsíčně

Méně často

Vůbec ne

Pramen: STEM, 612 respondentů Zdroj: Výzkum VÝDAJE NA KULTURU A KULTURNÍ ZVYKLOSTI pro Magistrát hl.m. Prahy, květen 2005

12

Způsob, jak lidé v Praze tráví svůj volný čas, je rozličný u různých sociodemografických skupin. V mnoha případech se značně liší u mužů a žen. Netýká se to pouze sledování televize a rozhlasu, filmů doma či v kině, čtení, různého kutilství a zahrádkaření, návštěv kin, posezení s přáteli a aktivní kulturní tvorby. Ve zbývajících činnostech jsou často velmi podstatné rozdíly a převážně jsou v nich aktivnější muži. Jedinou aktivitou, kde je patrná vyšší frekvence (minimálně měsíční) u žen, jsou návštěvy divadel, kin a koncertů. Dle očekávání jsou výrazné rozdíly v závislosti na věku. V zásadě můžeme jednotlivé volnočasové aktivity rozdělit z tohoto hlediska do tří skupin. První tvoří ty činnosti, kterým se lidé věnují bez rozdílu věku. Sem patří sledování televize, čtení a nejrůznější záliby a koníčky. Druhou skupinku tvoří činnosti, kterým se lidé s přibývajícím věkem věnují více. To platí pro poslech rozhlasu a různé kutilství a zahrádkaření. Třetí největší skupina zahrnuje všechny ostatní vybrané činnosti, kterým se nejčastěji věnují mladí lidé. Čím jsou lidé starší, tím častěji se jim buď nevěnují vůbec anebo méně často než jednou za měsíc. Zatímco u většiny z nich jsou rozdíly velmi dramatické (viz následující graf), k pozvolnějším (leč statisticky významným) úbytkům dochází v případě návštěv divadel, koncertů a výstav či různých návštěv a posezení s přáteli. Také vzdělání ovlivňuje to, čemu a jak často se lidé ve svém volném čase věnují. Návštěvy divadel, koncertů a výstav spolu se zahrádkařením a kutilstvím mají společné, že se jim častěji věnují lidé s vyšším vzděláním. Naopak řada aktivit vyplňuje volný čas častěji lidem s nižším vzděláním. Patří k nim sport, a to jak jeho aktivní, tak pasivní forma, dále hraní počítačových her a návštěvy kina, tanečních zábav a restauračních zařízení. Vyjma sledování televize, poslechu rozhlasu, čtení knih, novin a časopisů a také kutilství a zahrádkaření jsou ostatní sledované aktivity častější mezi lidmi, kteří žijí v lépe situovaných rodinách. Zajímavé je také sledovat odlišnosti v různých částech Prahy. Zatímco v těch okrajovějších oblastech je častější různé zahrádkaření a kutilství, v centrální části věnují lidé více času divadlům, koncertům a výstavám. Lidé, kteří nebydlí ani na okraji Prahy, ani v jeho centru, se zase více než ostatní věnují počítači a internetu, včetně hraní počítačových her.


13

Porovnání činností, kterým se Pražané věnují minimálně jednou měsíčně podle věku 0

20

%

40

60

80

100 97 96 98 99 95 96 99 94

Sledování televize Čtení knih, časopisů, novin 80 88 82

Poslech rozhlasu Počítač, internet

69

55

25

58 60 54 55

Jiné záliby, koníčky apod. 31

Kutilství či zahrádkaření Sport aktivně

61

77

53

35

18

69 69


Restaurace, hospoda, bar 15

6

34

Kino

19 3

6 5 4

29

53

41 42

77

46 55

15

8

82

72

52

21

Divadla, koncerty, výstavy

Do 29 let

59

38


68

52 51

42

84

71

54

28

Sport pasivně

Vystupování, aktivní tvorba

93 90 87

80


Disko, taneční zábavy, plesy

94

84

14

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více

Pramen: STEM, 612 respondentů


14

Vyplnění volného času je vždy podmíněno řadou faktorů. To, jak jej lidé v Praze tráví, se velmi často liší od jejich představ, jak by jej trávit chtěli. Výběr jedné aktivity, kterou by lidé v Praze ve svém volnu upřednostnili, tak přináší zcela jiné preference než reflexe vlastního způsobu odpočinku. Vybrané základní volnočasové aktivity se dělí z hlediska zájmu do dvou skupin. Větší zájem budí tyto činnosti: kutilství či zahrádkaření, divadla či koncerty či výstavy a různé záliby a koníčky, které se jeví jako ideální vždy každému osmému Pražanovi. Každý desátý obyvatel hlavního města by, pokud by nebyl nijak omezován, rád ve svém volném čase co nejvíce sportoval, trávil čas posezením s přáteli a četl knihy, noviny či časopisy. Plejádu těch atraktivnějších činností uzavírá sledování televize, která je ve skutečnosti nejfrekventovanější aktivitou. Menší zájem provází tyto aktivity: trávení volního času u počítače či internetu, sledování sportovních zápasů a soutěží, návštěvy kin, restaurací či hospod, různých tanečních zábav a plesů, pouštění filmů na videu, DVD či PC, hraní počítačových her, spolupodílení na kulturní tvorbě a nejméně atraktivní je poslech rozhlasu, který však stejně jako televize je „automatickou“ součástí našeho volného času a života vůbec. Ideální představy, jak by lidé chtěli trávit svůj volný čas, se liší podle různých sociodemografických skupin. Za celkovým přehledem za všechny obyvatele Prahy následují grafické přehledy prvních pěti nejoblíbenějších činností za jednotlivá pohlaví, věkové a vzdělanostní skupiny. Je zde jasně patrný odlišný, resp. vyšší zájem o kulturu a četbu u žen a o sport u mužů. Zajímavé zjištění v porovnání s odpověďmi na předchozí otázku se týkají výrazného nezájmu mladé generace o čtení a naopak deklarovaného zájmu nejstarší generace o návštěvy divadel, koncertů a výstav. Zajímavé je také zjištění, že u mladých lidí vede jasně před ostatními deklarovaný zájem o sport. Pro mladší střední generaci je zase typické, že zájem o jednotlivé druhy volnočasových aktivit na prvních místech je poměrně vyrovnaný. Z hlediska vzdělání je zjevná tendence stavět s jeho rostoucí úrovní do popředí návštěvy divadel, koncertů a výstav či čtení knih. Naopak čím je vzdělání nižší, tím častěji je favorizována televize a aktivní sport.1 Z hlediska majetkového a finančního zajištění jsou významné rozdíly u sledování televize a filmu na videu, DVD apod., které jsou v čele zájmu u lidí ze špatně situovaných rodin, zatímco s lepším postavením se dostává do popředí aktivní sport. 1

Tato závislost je však primárně ovlivněna věkem.


15

„Nyní Vám předložím seznam činností. Jak byste nejraději trávil(a) nejvíce svého volného času, kdybyste se nemusel(a) na nic ohlížet?“ Pořadí volnočasových aktivit Pražanů. Výběr z 16 položek. % 0

20 13

Kutilství či zahrádkaření

13


13

Jiné záliby, koníčky apod. 11

Sport aktivně

10

Návštěvy, posezení s přáteli 9

Čtení knih, časopisů, novin 8

Sledování televize Počítač, internet

4

Sport pasivně

3

Kino

3

Restaurace, hospoda, bar

3


3


2

Disko, taneční zábavy, plesy

2 2

Vystupování, aktivní tvorba Poslech rozhlasu

1



16

„Nyní Vám předložím seznam činností. Jak byste nejraději trávil(a) nejvíce svého volného času, kdybyste se nemusel(a) na nic ohlížet?“ Pořadí prvních pěti volnočasových aktivit žen. Výběr z 16 položek. % 0

5

10


15

20

25

19


13


12


10

7



„Nyní Vám předložím seznam těchto činností. Jak byste nejraději trávil(a) nejvíce svého volného času, kdybyste se nemusel(a) na nic ohlížet?“ Pořadí prvních pěti volnočasových aktivit mužů. Výběr z 16 položek. % 0

5

15

20

25

15

Sport aktivně Kutilství či zahrádkaření

14

9

Sledování televize Návštěvy, posezení s přáteli Sport pasivně

10

8

7 Pramen: STEM, 612 respondentů


17

„Nyní Vám předložím seznam činností. Jak byste nejraději trávil(a) nejvíce svého volného času, kdybyste se nemusel(a) na nic ohlížet?“ Pořadí prvních pěti volnočasových aktivit lidí mladších 25 let. Výběr z 16 položek. % 21

Sport aktivně Návštěvy, posezení přáteli

s

10

9

Počítač a internet Divadla, koncerty, výstavy

7

Kino

6



„Nyní Vám předložím seznam činností. Jak byste nejraději trávil(a) nejvíce svého volného času, kdybyste se nemusel(a) na nic ohlížet?“ Pořadí prvních pěti volnočasových aktivit lidí ve věku 30-44 let.Výběr z 16 položek. % 0

5

10

Divadlo, koncerty, výstavy

20

25

13


12

Sport aktivně

12

Čteení knih, časopisů, novin Návštěvy, posezení s přáteli

15

11



18

„Nyní Vám předložím seznam činností. Jak byste nejraději trávil(a) nejvíce svého volného času, kdybyste se nemusel(a) na nic ohlížet?“ Pořadí prvních pěti volnočasových aktivit lidí ve věku 45-59 let. Výběr z 16 položek. % 0

5

10


15

20

25

19


15


11


11

9



„Nyní Vám předložím seznam činností. Jak byste nejraději trávil(a) nejvíce svého volného času, kdybyste se nemusel(a) na nic ohlížet?“ Pořadí prvních pěti volnočasových aktivit lidí starších 60 let. Výběr z 16 položek. % 0

5

10


20

25

20

Divadla, koncety, výstavy

17

14

Sledování televize Návštěvy, posezení s přáteli Čtení knih, novin, časopisů

15

11



19

Zájem o kulturu a návštěvnost Dvě třetiny Pražanů (66 %) deklarují zájem o kulturu a téměř čtvrtina (23 %) se označuje za člověka, kterého kultura velmi zajímá. Zhruba třetina se vnímá jako kulturně aktivnější část v rámci své generace a 8 % tvoří skupina lidí, kteří jsou o svém „nadstandardním“ vztahu ke kultuře přesvědčeni. Často se jedná současně o lidi, kteří vedle toho tvrdí, že si dokáží odříct jiné věci, ale na kulturu si vždy najdou čas a peníze. Zajímavý je údaj o tom, že každý osmý (13 %) Pražan navštěvuje divadla, koncerty či výstavy jen proto, že se to od něj očekává.

Způsoby vyjádření zájmu o kulturu: 0

20

23

Je člověkem, kterého kultura velmi zajímá

Žije bohatším kulturním životem než jeho vrstevníci

8

Odřekne si jiné věci, ale na kulturu si vždy najde čas a peníze

8

43

25

Spíše ano

80

100

28

6

48

31

Divadla, koncerty, výstavy navštěvuje jen 2 11 proto, že se to od něj očekává Určitě ano

40 % 60

19

15

46

36

Spíše ne

52

Určitě ne


Častěji než ostatní deklarují zájem o kulturu ženy (75 %,), lidé s vyšším vzděláním (73 % u středoškolsky vzdělaných a 81 % u vysokoškolsky vzdělaných) a lidé, kteří jsou solidně a nebo alespoň průměrně zajištěni (71 %, resp. 69 %). Podobné rozdíly najdeme, když se lidé porovnávají se svými vrstevníky, popř. když o sobě tvrdí, že na kulturu si vždy najdou čas a peníze.


20

Podíl lidí, kteří do divadel, na koncerty či výstavy jdou jen proto, že se to od nich očekává, je poměrně malý, ale u některých skupin dosahuje až pětiny. Častěji než ženy jsou to muži (17 %), dále lidé mladí (20 %), tudíž i lidé se základním vzděláním (20 %), ale i lidé, kteří žijí v dobře zajištěných rodinách. Výše uvedených otázek lze využít pro vymezení 3 základních skupin lidí v Praze ve vztahu ke kultuře. První typ tvoří lidé, kteří se o kulturu skutečně zajímají. Ti kromě toho, že se za takového člověka pokládají, tvrdí o sobě, že žijí bohatším kulturním životem než jejich vrstevníci a na kulturu si vždy najdou čas i peníze, i kdyby si měli odříci jiné věci. Druhý typ zahrnuje Pražany, kteří na všechny tyto tři otázky odpovídají opačně a o kulturu se skutečně nezajímají, a třetí lidé, kteří na některou z otázek odpovídají kladně a na jinou záporně. Jak naznačují už výše popsané rozdíly, nepřekvapí, že se častěji jedná o ženy, lidi s vysokoškolským vzděláním a dobře situované.

Typologie Pražanů ve vztahu ke kultuře

Skutečně se zajímají 25%

Skutečně se nezajímají 30%

Ani zájem, ani nezájem 45% Pramen: STEM, 612 respondentů


21

V samotné návštěvnosti kulturních akcí a zařízení vede kino před divadlem a prohlídkami historických památek, muzeí a galerií. Třetina (31 %) Pražanů hovoří o měsíčních návštěvách kin, necelá pětina (17 %) udává, že se v průběhu měsíce dostane do divadla, desetina (10 %) navštíví historické objekty a 8 % muzea a galerie. Na koncerty jednou za měsíc obvykle vyrazí v průběhu měsíce každý desátý Pražan. Vážná hudba z nich tvoří necelou polovinu. Ostatní sledované kulturní akce navštěvuje v měsíčních intervalech velmi nízké procento Pražanů. Naopak více než polovina na ně chodí méně často než jednou za rok či vůbec ne. Čtyři pětiny (80 %) lidí v Praze tak v podstatě nenavštěvují různé festivaly, maratony či open-air akce, dále nechodí na různé recepce, premiéry či plesy. Pro téměř tři čtvrtiny (72 %) lidí také nepřipadají de facto v úvahu koncerty vážné hudby.

„ Jak často navštěvujete různé kulturní akce a zařízení?“ 0

20

29

17

Divadla

10

Historické památky Muzea a galerie

8

Koncerty ostatní

6

13

3

15

Veletrhy, výstavy, konference

12

Festivaly, maratóny, open-air akce 1 9

11

15

15

27

20 34 47

29 30 25

1 až 2x za půl roku Vůbec ne

12

29

25

100 15

26

31

18 11

Minimálně jednou měsíčně Méně často

20

11

Slavnostní recepce, premiéry, plesy 2 9

12

24

24 18

80

13

28

Koncerty vážné hudby 4

60

27

31

Kina

%

40

36 49 53

1 až 2x za rok



22

Návštěvnost základních typů kulturních pořadů či zařízení silně koreluje s výše popsaným znakem skutečného zájmu. Jednotlivé druhy kultury také až na výjimky navštěvují s vyšší frekvencí ženy (výjimkou jsou různé festivaly, maratóny, open-air akce, veletrhy a konference či slavnostní recepce, různé premiéry a plesy, kde je návštěvnost obou pohlaví víceméně vyrovnaná). Zatímco v divadle lze spatřit nejčastěji lidi ve věku 45-59 let, na koncertech vážné hudby a v muzeích a galeriích jsou to i lidé starší. Ti se příliš často neobjevují na různých akcích, které byly popsány jako ty, u nichž se neliší návštěvnost mužů a žen, a také na koncertech jiné než vážné hudby. To vše je spolu s návštěvou kin častěji navštěvováno mladými lidmi. Zásadní rozdíly nejsou patrné v kategorii návštěv historických památek. Vyšší frekvenci návštěv lze podle výpovědí respondentů jednoznačně spojovat s lepším materiálním zajištěním.

Při dalším podrobnějším členění bylo zjišťováno, kam Pražané chodili v posledním půl roce.2 Dvě třetiny Pražanů byly v kině (65 %), polovina

navštívila nějakou historickou památku

(49 %) a klasické divadelní představení (48 %). Během posledních šesti měsíců zhruba třetina obyvatel hlavního města navštívila muzejní sbírky či stálou výstavu, dále živou hudbu v restauracích, klubech či na ulicích (36 %), diskotéku, ples nebo taneční zábavu (35 %), také nějakou příležitostnou výstavu, popř. vernisáž (34 %) a nebo muzikálové představení (32 %). Téměř čtvrtina si zašla na koncert populární hudby (23 %), pětina na koncert klasické hudby (19 %) a na divadelní či jiné představení pro děti (18 %). Ostatní sledované typy

kulturních akcí navštívilo vždy jen kolem deseti procent Pražanů,

počínaje filmovými kluby, alternativní scénou a konče různými festivaly, maratóny či přehlídkami v oblasti hudby, divadla i filmu. Jak již bylo několikrát zmíněno, ženám je kultura bližší, a proto také na většinu typů kulturních pořadů jich chodí větší podíl než u mužů. Větší podíl mužů než žen navštívil v posledních šesti měsících jen koncerty populární hudby a místa, kde hrála živá hudba. Je také řada oblastí, které v Praze za poslední půlrok objevilo stejně mužů, jak žen. Sem patří jednak různé divadelní, hudební a filmové festivaly, koncerty alternativní, experimentální hudby, a kina, včetně klubových.

2

S ohledem na termín sběru dat se jedná zhruba o období říjen až květen.


23

Pohled na výsledky upřesňuje také pohled na to, které věkové skupiny se zajímají o ten či onen druh kultury. U většiny vybraných typů kulturních pořadů je patrný vyšší podíl mezi mladými. S rostoucím věkem podíl lidí, kteří dané kulturní zařízení či pořad navštívili, klesá. Opačný model spatřujeme u koncertů klasické hudby, příležitostných výstav či vernisáží a do značné míry i u klasických divadelních představení, které, jak už bylo řečeno výše, jsou doménou starší střední generace. S výjimkou představení pro děti, různých tanečních zábav, zábavných pořadů, filmových představení v kině a multikině či muzikálů chodí na jednotlivé druhy kultury Pražané s vyšším vzděláním. Tam, kde jsou nadprůměrné podíly u lidí se základním vzděláním, je často hlavním činitelem věk, tedy nedokončené středoškolské vzdělání. Obecné pravidlo, které říká, že z čím lépe situované rodiny člověk pochází, tím více se o jednotlivé druhy kultury zajímá, neplatí v případě účasti na různých pořadech pro děti, zábavných show, produkce živé hudby či koncertů alternativní, experimentální hudby. Podíváme-li se na sledovanou návštěvnost z hlediska jednotlivých částí Prahy, ukazuje se, že v řadě případů navštívilo jednotlivé druhy kultury více lidí z okrajových částí města. Patří mezi ně návštěvy historických památek, filmových festivalů, různých příležitostných výstav a vernisáží či míst, kde hraje živá hudba. Spolu s lidmi, kteří žijí v tzv. městském mezipásmu, k nim náleží ještě návštěvy muzikálů a koncertů populární hudby. Naopak shodně jako Pražané, kteří bydlí v centru, shlédli lidé z okraje Prahy o něco častěji než lidé v tzv. mezipásmu alespoň jedno klasické divadelní představení.

Odpověď na tuto otázku nabízí možnost sestavit vcelku pozoruhodný žebříček v opačném pořadí, pokud porovnáme podíly lidí, kteří zvolený typ kulturního pořadu či zařízení navštívily a zároveň se o kulturu skutečně zajímají.3 Index, který přitom vznikne, je tím vyšší, čím častěji vybranou aktivitu navštívili lidé se zájmem o kulturu. Je z něj patrné, že například divadelní festivaly, maratóny či přehlídky jsou mezi zájemci o kulturu navštěvovány dva a půlkrát častěji než v běžné pražské populaci (index 2,47). Naopak koeficient 1,15 u kin a multikin znamená, že návštěvnost opravdových zájemců o kulturu a Pražanů obecně se liší jen minimálně.

3

Viz typologie zájmu o kulturu na úvod kapitoly.


24

„Zamyslete se, prosím, nad posledním půl rokem a řekněte mi, zda jste v posledních šesti měsících, navštívil(a) některý z uváděných typů kulturních pořadů či zařízení?“ podíl odpovědí „ano“ 0

20

40

%

60

80

100

65

Multikino, kino Historické památky

49

Klasické divadelní představení

48

Stálou nebo velkou expozici v muzeu a galerii

36

Živou hudbu v restauracích, klubech, ulicích

36

Diskotéku, taneční zábavu, ples

35

Příležitostnou výstavu, vernisáže

34

Muzikálové představení

32 23

Koncert populární hudby Koncert klasické hudby

19

Představení nebo jinou akci pro děti

18

Klubové kino, filmový klub

13

Moderní, alternativní divadelní scénu

10

Zábavný pořad, show, módní přehlídku

9

Koncert alternativní, experimentální hudby

8

Hudební festival, maratón, přehlídku

8

Filmový festival, maratón, přehlídku

6

Divadelní festival, maratón, přehlídku

6


25

Index vyjadřující poměr návštěv jednotlivých druhů kulturních pořadů a zařízení v posledním roce mezi „skutečnými zájemci“ zájemci o kulturu a Pražany obecně 1

2 2,47


2,31


2,22


2,10


1,91

Koncert klasické hudby Zábavný pořad, show, módní přehlídku

1,72


1,69

Stálou nebo velkou expozici v muzeu a galerii

1,66

Koncert populární hudby

1,65


1,64


1,62

Příležitostnou výstavu, vernisáže

1,47


1,45

Historické památky

1,39


1,31


1,28

Multikino, kino 1,19 Diskotéku, taneční zábavu, ples 1,15 Pramen: STEM, 612 respondentů


3

26

Podobně, jako byly v předchozí kapitole testovány volnočasové aktivity z hlediska ničím neomezeného zájmu, přináší následující řádky a grafy informace o tom, co by Pražany zajímalo, kdyby se nemuseli ohlížet na finance. Zajímavý žebříček vznikne, seřadíme-li aktivity podle toho, kam by lidé nešli, i kdyby to pro ně bylo zadarmo. Nejčastěji by si lidé nedali říct na koncert alternativní či experimentální hudby (59 %). Pro zhruba polovinu lidí nepadá v úvahu návštěva představení či jiné akce pro děti (55 %), módní přehlídka, diskotéka či taneční zábava (47 %). Pro třetinu až polovinu není otázkou peněz moderní, alternativní divadelní scéna, různé hudební, filmové či divadelní festivaly, klasická hudba, dále zábavné pořady včetně show, popř. talkshow nebo taneční představení a plesy. Třetina až pětina lidí by si pro následující měsíc nevybrala volné vstupenky do klubového kina, na koncert populární hudby, vernisáž či výstavu, živou hudbu v klubech či restauracích, muzikálové představení a výstavu v muzeu či galerii. Nejméně lidí by odmítlo navštívit zadarmo klasické divadlo, kino či historický objekt. Z předchozích stránek je patrné, že muži navštěvují různé kulturní pořady či zařízení méně, než ženy. Zda je příčinou skutečný nezájem, či je to „jen „ otázka peněz, ukázala analýza odpovědí na tuto otázku. Ta potvrzuje spíše nezájem, protože ve většině případů uvedli muži častěji než ženy, že by nešli vůbec. Pouze u takových oblastí jako taneční zábava, kino, včetně klubového či festivalu, dále koncertů alternativní a živé hudby, by si nedali říct stejně často jako ženy. „Volné lístky“ by u většiny typů kultury nevyužili nejčastěji lidé starší, obzvláště starší 60 let. Netýká se to představení pro děti, kde není odmítnutí závislé na věku, a již v předchozích otázkách zmíněných kulturních akcí, které naopak „nejdou pod nos“ lidem mladým, jako klasické divadelní představení či koncert klasické hudby, dále různých forem výstav od stálých expozic přes příležitostné a vernisáže. Vliv vzdělání není až tak silný, přesto by lidé s vysokoškolským vzděláním častěji nevzali „volňásky“ na muzikál, koncert populární hudby či různé formy taneční zábavy a lidi s nižším vzděláním bychom obtížněji hledali na klasických divadelních představeních, koncertech vážné hudby a různých typech výstavy.


27

Které kulturní akce či zařízení Pražany vůbec nezajímají? „Představte si, že byste měl(a) příští měsíc možnost navštívit zadarmo kteroukoliv níže uvedenou kulturní akci či zařízení. Vybral(a) byste si všední den, sobotu, neděli, šel(a) byste kterýkoliv den anebo byste na ně vůbec nešel(a)?„ 0

20

%

40

60

59


Módní přehlídku

47

Diskotéku, taneční zábavu

47


45

100 25

17

29

16

55


80

25

27 42

11

35

21


42

19

39


41

20

39

Koncert klasické hudby

41

22

37

Zábavný pořad, show, talkshow

38

28

34


38

26

36

Taneční představení, ples

36

51

13

32

37


31


30

Vernisáž, výstavy

28

31

41


27

35

38 46

31

23


39

31

Stálou nebo velkou expozici muzea a galerii

20

30

50

Příležitostnou výstavu v muzeu a galerii

20

32

49


14

Multikino, kino

13


12

Nešel(a) bych vůbec

Šel bych kdykoliv

55

31

43

45 32

56

Vybral bych si mezi všedním dnem a víkendem



28

Jak již bylo vidět u předchozích otázek, zájem o různé konkrétní či sezónní akce typu různých kulturních festivalů má jen menší podíl Pražanů. Ve speciálně položené otázce na tuto oblast dvě třetiny (66 %) buď nic takového nezajímá či si vůbec na podobné pořady či projekty nevzpomíná. Ostatní lidé si vybavují nepřeberné množství akcí v obecné i konkrétní rovině. Mezi ty nejčastější4 konkrétní projekty patřil festival Mezi ploty, Pražské jaro a Febiofest. V obecné rovině byly jmenovány koncerty a hudební festivaly v různých oblastech a výstavy.5

Za kulturou ve všední den, nebo o víkendu? Lidé v Praze si své kulturní aktivity nechávají obvykle na víkend. Téměř čtvrtina (23 %) preferuje rozhodně víkend a polovina (52 %) se k víkendu přiklání.

„Představte si, že se chystáte za „kulturou“. Je to častěji o víkendu nebo ve všední den?“

Spíše ve všední den 24%

Rozhodně ve všední den 1% Rozhodně o víkendu 23%

Spíše o víkendu 52% Pramen: STEM, 612 respondentů

4

V této souvislosti je třeba brát v potaz, že sběr dat probíhal v první polovině května a značně „zvýhodněny“ tak byly akce, které právě probíhaly, proběhly či měly před zahájením. 5 Vzhledem k velmi malým četnostem u ostatních odpovědí je jejich přehled součástí číselníku v příloze zprávy. Zdroj: Výzkum VÝDAJE NA KULTURU A KULTURNÍ ZVYKLOSTI pro Magistrát hl.m. Prahy, květen 2005

29

V jednotlivých sociodemografických skupinách

s výjimkou lidí starších 60 let převažuje

vyjádření, že za kulturou chodí častěji o víkendu. Mezi staršími lidmi je pro jednu polovinu obvyklým dnem ten víkendový pro druhou polovinu zase ten všední. Trochu odlišně se chovají lidé z okrajových částí města, kteří o něco častěji než ostatní volí víkend.

Jako nejčastější důvod preferování víkendových dní pro návštěvu různých kulturních akcí a zařízení uvádějí lidé fakt, že o víkendu mají na kulturní akce více času a klid (91 %). Dalším častým důvodem je možnost sejít se přitom s lidmi, kteří nemají přes týden čas (79 %), a pro více než polovinu (58 %) hraje roli, že mohou své kulturní aktivity lépe spojit s dalšími činnostmi, jako nákup či vycházka. Mezi jinými důvody (19 %), proč je lepší vyrazit za kulturou o víkendu, dominuje odpověď, že o víkendu se dá lépe pospat. Vedle toho se objevuje i důvod, že lze jít na víc věcí s dětmi, popř. si pro ně lépe zajistit hlídání. Širší nabídka je také jeden z častějších důvodů, které lidé spontánně uváděli. Všeobecně deklarované odůvodnění pro návštěvu kultury o víkendu, kdy je více času a klidu, je dominující u všech sociodemografických skupin s výjimkou nejstarší věkové kategorie. Ale i zde souhlasí téměř dvě třetiny z nich. Další odůvodnění, že víkendové akce lze lépe spojit s dalšími činnostmi, jako nákup či vycházka, udávají častěji ženy než muži. Mladší lidé zase více než ostatní souhlasí s tím, že o volných dnech se při této příležitosti mohou setkat s lidmi, kteří nemají přes týden čas. Určit obecný důvod či důvody, proč lidé dávají přednost všednímu dni, není jednoduché. Za nejčastější důvod lze označit skutečnost, že ve všední den chodí za kulturou méně lidí, což odsouhlasila více než polovina respondentů (55 %) s touto preferencí. Pro necelou polovinu je pak důvodem, že jde o dobrou relaxaci po práci (47 %), popř. že v pracovních dnech se již pohybují v místě konání (40 %). Mezi jinými důvody (49 %), které lidé, kteří chodí častěji ve všední dny, spontánně uvádějí, je především fakt, že víkend mají vyhrazený pro něco jiného, obvykle jsou totiž na chalupě mimo Prahu. Důvody pro návštěvy kulturních akcí a zařízení ve všední den jsou mezi těmi, kteří pracovní dny preferují, poměrně shodně zastoupeny ve všech sociodemgrafických skupinách. Pouze lidé starší 60 let častěji než ostatní dávají za pravdu výroku, že v těchto dnech chodí za kulturou méně lidí, a pro mladé lidi je zase důvodem častěji než pro ty starší, že v pracovní dny jsou již obvykle v místě, kde se kulturní aktivity odehrávají a nemusejí tudíž dojíždět a taky si na kulturních akcích dobře odpočinou. Tento druhý důvod uvádějí častěji muži. Zdroj: Výzkum VÝDAJE NA KULTURU A KULTURNÍ ZVYKLOSTI pro Magistrát hl.m. Prahy, květen 2005

30

„Zkuste se prosím zamyslet na tím, proč chodíte „za kulturou“ o víkendu?“ podíly odpovědí „ano“, mezi lidmi, kteří uvedli, že chodí za kulturou o víkendu

0

20

40

%

60

80

100

91

Mám na kulturní akci více času a klid

Mohu jít s lidmi, kteří nemají přes týden čas

79

O víkendu mohu lépe spojit kulturu s dalšími činnostmi jako nákup či vycházka

58

19

Jiný důvod pro víkend


„Zkuste se prosím zamyslet na tím, proč chodíte“ za kulturou“ ve všední den?“ podíly odpovědí „ano“, mezi lidmi kteří uvedli, že chodí za kulturou ve všední den

0

20

Ve všední den jsem v místě konání a nemusím dojíždět Jiný důvod pro všední den

%

60

80

100

55

Ve všední den chodí za kulturou méně lidí Ve všední den si na kulturních akcích dobře odpočinu

40

47

40

49



31

Předchozím důvodům odpovídá fakt, že 15 % Pražanů pravidelně na víkend opouští Prahu. Polovina lidí (48 %) tak napůl zůstává či odjíždí z města, ale dvě pětiny (38 %) většinou setrvávají v Praze. Celkem tedy má možnost využívat víkend pro své kulturní aktivity 85 % Pražanů. V hlavním městě setrvávají obvykle přes víkend častěji lidé starší, s nižším vzděláním a horším finančním a materiálním zajištěním.

„Někteří lidé odjíždějí na víkend pravidelně z Prahy, jiní zůstávají ve městě. Řekněte mi, je pro Vás sobota a neděle příležitostí vyrazit z města a nebo raději zůstáváte v Praze?“

Obvykle nezůstávám v Praze 14% Obvykle zůstávám v Praze 38%

Někdy zůstávám, jindy odjíždím z města 48% Pramen: STEM, 612 respondentů


32

Které typy kulturních pořadů jsou preferovány o víkendu a které ve všední den?

Zjištění, že Pražané preferují v obecné rovině pro své kulturní aktivity víkend, lze zpřesnit i pro jednotlivé druhy kulturních akcí či zařízení. Z tohoto rámcového schématu se vymyká jen málo oblastí. V hypotetické otázce, zda by v případě zájmu o lístek zadarmo šel respondent raději o víkendu, ve všední den, nebo je mu to jedno, si lidé v Praze u většiny typů kulturních zařízení vybírají víkendový den. Výjimku tvoří návštěva klasického divadelního představení a kina, kde je poměr pro víkend a všední den vcelku vyrovnaný. Volným dnům konkuruje všední den také v případě návštěv různých výstav. Za typicky víkendové akce lze z hlediska zájmu pokládat představení či jiné akce pro děti a také diskotéku či jinou taneční zábavu. Ženy by si sice vybraly v případě volné vstupenky všední den u naprosté většiny druhů kulturních pořadů častěji než muži, což je způsobeno tím, že celkově by si vyrazily častěji než muži. Další skupinou, která některé kulturní akce ve všední den preferuje častěji než ostatní, jsou lidé starší 60 let, a to již z výše uvedených důvodů. A pochopitelně častěji než ostatní uvádějí, že je jim jedno, kdy by šli. Za vhodnější den pro pořádání kulturních akcí o víkendu lze označit sobotu. Pokud by se lidé někam o víkendu vypravili, tak ve většině případů by si vybrali sobotu. Nejmarkantnější je to pochopitelně v případě různých diskoték, tanečních zábav a plesů. Pouze v případě návštěv různých výstav a expozic v muzeích a galeriích a také u prohlídek historických památek připadá v úvahu poměrně často i neděle.


33

Jaké kulturní akce či zařízení by Pražané navštívili raději o víkendu a jaké raději ve všední den? „Představte si, že byste měl(a) příští měsíc možnost navštívit zadarmo kteroukoliv níže uvedenou kulturní akci či zařízení. Vybral(a) byste si všední den, sobotu, neděli, šel(a) byste kterýkoliv den anebo byste na ně vůbec nešel(a)?„ 0

20

40

100

6

40


80

5

45


60

3

49


6


37


35

6


34

7


34

7

Módní přehlídku

33

7


32

7


31

8


30

8


29

10

Muzikálové předstvení

29

11


27

11


26

11


26

12


25

12


24

13


21

15


19

21

Multikino, kino

19

Vybral (a) bych si víkend

%

16 Vybral (a) bych si všední den



34

Pokud by šli Pražané o víkendu, vybrali by raději sobotu nebo neděli? „Představte si, že byste měl(a) příští měsíc možnost navštívit zadarmo kteroukoliv níže uvedenou kulturní akci či zařízení. Vybral(a) byste si všední den, sobotu, neděli, šel(a) byste kterýkoliv den anebo byste na ně vůbec nešel(a)?„ 0

20

40

40


80

100

3


30

Muzikálové předstvení

29

6


28

5


27

6


26

6


25

7


25

5


23

19

5


20

Multikino, kino

19

7


19

6


19

7


18

6


17

8


17


17


16

3


15

5

Módní přehlídku

13

Vybral(a) bych si sobotu

60

5

37


%

16

16 12

5 Vybral(a) bych si neděli


35

Jaké časy jsou nejatraktivnější Nejvíce lidem vyhovuje vypravit se ve všední den za kulturou buď až od 19 či od 20 hodin. Téměř polovina (48 %) uvedla tyto hodiny na prvním nebo druhém místě. Řada lidí by preferovala i dřívější podvečerní termíny (30 %) a vyloučeny nejsou ani dopolední časy či celé odpoledne (dohromady 16 %). Nejméně lidí pokládá za nejvhodnější termín po 21. hodině či ještě později (6 %).

„Pokud byste se rozhodl(a) vyrazit si ve všední den „za kulturou“, která doba by Vám nejvíce vyhovovala? Uveďte, která by to byla na první místě? A která by byla na druhém místě?„ 60

40

22 31

% 13 20

5 26

7 6 6 0

16

19

6 5

16

9

9 3

02

e e din din din din din din din dn dn ho ho ho ho ho ho ho ole ole 0 8 9 7 1 6 2 p p 2 1 1 1 1 2 2 od do od od od od od od od liv liv ž ž ž ž ž ž ž o o A A A A A A A yk yk Kd Kd

Na 1. místě

Na 2. místě


Rozdíly v atraktivnosti časů pro jednotlivé sociodemografické skupiny souvisejí především s věkem. Lidem nad 60 let se hodí ve všední den výrazně častěji než ostatním jakýkoliv čas. Nejfrekventovanější doba, ve které by se starší střední generace v případě, že si v pracovní den vyrazí za kulturou, chtěla bavit, je již od 18 hodin a u lidí mladších 45 let hlavně od 19 hodin. Pozdnější hodiny nevyhovují tolik lidem z okrajových částí města. Zdroj: Výzkum VÝDAJE NA KULTURU A KULTURNÍ ZVYKLOSTI pro Magistrát hl.m. Prahy, květen 2005

36

Pokud jde o víkend, tak zde je distribuce nejvhodnějších termínů pro kulturní aktivity Pražanů pochopitelně trochu odlišná. Zájem není podobně jako v pracovní dny o dopolední časy. Nějaký čas mezi osmou a čtrnáctou hodinou vybrala za nejvhodnější jen osmina lidí (13 %). Odpolední a podvečerní hodiny (14-18) uvedla na prvním nebo druhém místě necelá polovina lidí (45 %). Nejatraktivnějí časový úsek je mezi 18 a 20 hodinou a vyhovoval by více než čtvrtině Pražanů (27 %). Vyrazit si za kulturou až po osmé hodině večer přijde nejlepší každému desátému obyvateli Prahy.

„Pokud byste se rozhodl(a) vyrazit si o víkendu „za kulturou“, která doby by Vám nejvíce vyhovovala? Uveďte, která by to byla na první místě? A která by byla na druhém místě?„ 60

40 13

30 29

%

20

19 29 3

0

8

0h -1

in od 10

3

10

1 3 h 12

in od 12

23

20

8

6 d ho 14

in 14

din ho 6 -1

16

Na 1. místě

din ho 8 -1

18

0h -2

in od 20

-

h 22

3 0

in od 22

-

h 24

in od

Na 2. místě


Optimální doba víkendových kulturních akcí se opět poněkud liší v závislosti na věku. Zatímco pro nejmladší generaci leží nejvhodnější časy v době mezi 16.-22. hodinou, pro střední generaci je to 14-20 hodin a pro nejstarší 14-18 hodin.


37

S kým a jak za kulturou? Návštěvy kulturních zařízení jsou aktivitou, kam lidé většinou nechodí sami. Většina lidí (80 %) uvádí, že tak činí málokdy nebo vůbec. Podobně řidší jsou také návštěvy společně s kolegy se zaměstnání, jen necelá pětina odpovídá, že s nimi chodí často či dokonce velmi často. Dva z deseti se vydají takto často za kulturou se svými příbuznými, např. rodiči či sourozenci, a tři z deseti Pražanů chodí často či velmi často s dětmi. Přidáme-li k tomu informaci, že hojně lidé chodí se svým partnerem či partnerkou (63 %), lze kulturu označit za rodinnou záležitost. Nezanedbatelný ale není model, při kterém lidé často či velmi často volí pro své kulturní aktivity společnou návštěvu se známými a přáteli (70 %).

„Když vyrazíte „za kulturou“, jdete sám(a) nebo s někým dalším. Budu Vám nyní předčítat možnosti, s kým můžete kulturní zařízení navštívit, a Vy mi prosím řekněte, jak často s kým jdete.“ 0

20 32

S parnerem, partnerou

31

21

Se známými, přáteli Sám(a)

10

S dětmi

10

38 20

16

S příbuznými (rodiči, sourozenci) 2

19

Často

60

80 17

22 35

100 19

49

10

S kolegy se zaměstnání 3

Velmi často

%

40

24

6

42 49 46

43 Málokdy

36 Vůbec ne


Vyrazit si na nějakou kulturní akci s partnerem je nejobvyklejší model pro lidi s vyšším vzděláním. Ti také častěji než ostatní často nebo velmi často chodí spolu s dětmi, což je běžnější také pro ženy než pro muže a pro generaci rodičů (30-44 let). Lidé z okrajových častí chodí společně s dětmi častěji než z ostatních částí Prahy. Mladší lidé chodí častěji než ostatní se svými přáteli a známými a staří lidé sami.


38

Většina lidí má spojenu návštěvu kulturního představení či zařízení se společenským či stylovým oblečením (62 %), o něco méně (58 %) s vhodným účesem a 70 % s celkově upraveným vzhledem.

„Dokážete si představit návštěvu kulturního představení či zařízení bez následujících věcí?“ 0

20

Společenské či stylové oblečení

14

Vhodný účes

14

Celkově upravený vzhled

11

Určitě ano

40

60

%

24

35

28

19

Spíše ano

80

100

27

37

31

Spíše ne

21

39

Určitě ne


Požadavek společenského či stylového oblečení, vhodného účesu a celkově upraveného vzhledu zaznívá častěji z úst žen. Objevuje se tím častěji, čím jsou lidé starší a s výjimkou vhodného účesu i čím mají vyšší vzdělání. Návštěvu kulturní akce bez vhodného či stylového oblečení či účesu si dokáže představit více než polovina mladých lidí. Za pozornost také stojí informace, že o něco častěji si všechny tyto požadavky berou za své lidé, kteří bydlí v zóně tzv. městského mezipásu, tedy ani ve středu, ani na okraji města.


39

S tím souhlasí i požadavek tří čtvrtin Pražanů (75 %), aby si lidé na návštěvu divadla či koncertu oblékali vhodný oděv. Muži jsou benevolentnější („jen“ 64 %). Ještě „méně přísní“ jsou lidé mladší 29 let (56 %).

„Vyžaduji, aby si lidé na návštěvu divadla či koncertu oblékali vhodný oděv.“ Vůbec nesouhlasím 8% Zcela souhlasím 29%

Spíše nesouhlasím 18%

Spíše souhlasím 45% Pramen: STEM, 612 respondentů

Pražané mají zájem se o své budoucí návštěvě divadla či kina něco dozvědět. Většina z nich (72 %) se snaží získat ještě předtím co nejvíce informací. Čím mají lidé vyšší vzdělání, tím častěji takto vypovídají a aktivnější jsou také lidé z okrajových částí Prahy. Ostatní sociodemografické skupiny se ve svých výpovědích významně neliší.

„Když jdu do divadla či kina, snažím se dopředu získat o představení co nejvíce informací.“ Vůbec nesouhlasím 5%

Zcela souhlasím 20%


Spíše souhlasím 52% Pramen: STEM, 612 respondentů


40

Přístup ke kultuře dokreslují informace, související s přípravou kulturních aktivit a dalších okolností. Lidé se sice častěji (60 %) přidají k někomu, kdo již vše zařídil, ale nemalá část si o sobě myslí, že jsou těmi, kdo vyvíjí v této oblasti aktivitu. O něco častější je plánovat návštěvy kulturních akcí či zařízení řadu dní dopředu (59 %).

Přístupy k návštěvám kulturních akcí a zařízení: 0

20

Vymýšlí či připravuje kulturní akce a táhne na ně ostatní

Návštěvu kulturní akce či zařízení plánuje řadu dní dopředu

40

%

60

80

100

Rád(a) se k někomu přidá, kdo vše rozhodl a zařídil

40 60

59 41

Většinou se rozhoduje podle příležitosti na poslední chvíli


Dle očekávání projevují větší aktivitu při přípravách kulturních aktivit ženy a lidé, kteří mají vyšší vzdělání (vždy téměř polovina z nich). Naopak dvě třetiny mužů a lidí s nižším vzděláním se kloní k názoru, že se raději jen přidají k někomu, kdo vše rozhodl a zařídil. Plánování návštěv kulturních pořadů a zařízení řadu dní dopředu je o něco běžnější u žen, lidí s vyšším vzděláním a především mezi lidmi staršími 45 let (vždy zhruba dvě třetiny z nich). Také čím dále bydlí lidé od středu města, tím častěji uvažují ve svých „kulturních“ plánech několik dní dopředu.


41

Ačkoliv nabídka pořadů v Praze je velmi bohatá, čtvrtina lidí (27 %) udává, že často vyjíždí za různými kulturními akcemi i mimo Prahu. Častěji než ostatní jsou to lidé mladší a s vyšším příjmem (vždy více jak třetina z nich).

„Často vyjíždím za různými kulturními akcemi i mimo Prahu.“

Vůbec nesouhlasím 34%

Zcela souhlasím 8%

Spíše souhlasím 19%

Spíše nesouhlasím 39% Pramen: STEM, 612 respondentů

Pokud jde o dopravu, neliší se v zásadě dopravní chování Pražanů v souvislosti s návštěvami kulturních akcí od využívání dopravních prostředků k jízdám po Praze obecně. Nejčastěji se dopravují městskou hromadnou dopravou (65 %), necelá pětina (18 %) využívá automobil a dalších 14 % kombinuje různé způsoby dopravy, aby se dostali, kam potřebují, či zpět. Taxislužbu využívají lidé jako svůj nejběžnější dopravní prostředek poměrně zřídka a také pěšky jde obvykle málokdo.


42

MHD je častěji preferována ženami (69 %), mladými nebo naopak starými lidmi (80 %, resp. 77 %), také více než třemi čtvrtinami lidí, kteří jsou hůře materiálně a finančně zajištěni. Automobil pak k cestám za kulturou využívají častěji muži (čtvrtina z nich) a lidé ve věku 30-44 let (třetina z nich). Samozřejmě, že jejich využití souvisí s výši příjmů, protože autem si dovolí jet za kulturou více jak třetina lidí z dobře situovaných rodin.

„Který z následujících způsobů dopravy využíváte v případě návštěvy kulturních pořadů či zařízení nejčastěji?“ 0

20

40

%

80

100

65

MHD 18

Automobil Chodím pěšky

2

Taxislužbu

1

Kombinace více druhů dopravy

60



43

Co při výběru kulturních akcí a zařízení rozhoduje? Za důležité pokládají Pražané z hlediska výběru kulturní akce či zařízení řadu různých věcí. Nejdůležitější je, o jaké představení se jedná, kdo je jeho autorem. Polovina lidí (49 %) to pokládá za velmi důležité. O něco menší, i když stále velmi významný důraz kladou lidé na interprety (42 %) a pro třetinu (34 %) je velmi důležité, kdy se akce koná. Teprve pak následuje místo konání (22 %) a zda měli reference od známých (17 %). Nejméně lidé dbají na to, co je to za zařízení či kdo představení či projekt pořádá (13 %), a upoutávky a recenze jsou velmi důležité jen pro 7 % lidí. Přesto nelze vliv ani těchto dvou posledních okolností podceňovat, protože zcela nedůležité či spíše nedůležité jsou jen pro každého druhého.

„Jak důležité jsou pro Vás jednotlivé věci, když se rozhodujete, kterou kulturní akci či zařízení navštívíte? 0

20

Konkrétní představení, autor 42

Cena

41

80

43 36

Doporučení od známých

17 13

Pořadatel, instituce 7

5

12

4 5

15

4

48

25

5

55

22

6

32 39

Spíše důležité

11

18

47

22

Místo konání

100

36

34

Doba konání

Velmi důležité

60

49

Interpreti

Upoutávky, recenze

%

40

Spíše nedůležité

36 38

20 17

Zcela nedůležité



44

Pořadí jednotlivých faktorů je ve všech sociodemografických skupinách blízké, přesto jsou pro některé skupiny Pražanů některé věci důležitější než pro druhé. Ženy na rozdíl od mužů o něco častěji dbají na to, kolik je to bude stát a o jaké konkrétní představení či autora se jedná. Pro lidi, kterým je méně než 44 let, je zase častěji důležité, kdo jsou interpreti a různé upoutávky či recenze. Potvrdilo se i zjištění z předchozích otázek, že pro Pražany starší 60 let je méně než pro ostatní důležitý čas konání. Z hlediska vzdělání jsou patrny jen statisticky nevýznamné rozdíly. Pouze lidé s vyšším vzděláním si častěji zakládají na tom, o jaké představení či autora se jedná a lidé s nižším vzděláním si hledí různých forem reklam. Čím jsou lidé lépe situovaní, tím více u nich nabývá na významu termín konání a zda jim to někdo ze známých doporučil a naopak klesá pro ně aspekt finanční.

Následující srovnání odpovědí mezi faktickými zájemci o kulturu s tzv. běžnou populací v Praze ukazuje, že rozdíly jsou minimální a zásadním způsobem se nemění ani pořadí kritérií, které při výběru kulturních akcí či zařízení rozhodují. Pouze cena nehraje u námi definovaných opravdových zájemců o kulturu takovou roli.

Index vyjadřující poměr u jednotlivých motivačních faktorů mezi „skutečnými zájemci“ zájemci o kulturu a Pražany obecně 0

1

Konkrétní představení, autor

1,09

Interpreti

1,06

Pořadatel, instituce

1,05

Doporučení od známých

1,04

Upoutávky, recenze

1,02

Místo konání

0,97

Doba konání

0,96

Cena

0,82 Pramen: STEM, 612 respondentů


2

45

Informace o významu jednotlivých faktorů, které ovlivňují výběr v kulturní nabídce, doplňuje hodnocení doplňkové služby, kterou kulturní zařízení poskytují v oblasti občerstvení. Dvě třetiny lidí (66 %) jsou s občerstvením, které se dá na různých kulturních akcích či zařízeních koupit, spokojeny. Víceméně bezvýhradnou spokojenost však projevuje jen 15 % Pražanů. Vzhledem k tomu, že rozdíly v jednotlivých sociodemografických skupinách jsou vyjma finančního zabezpečení dotázaných minimální, lze říci, že kvalita a sortiment občerstvení pravděpodobně nebudou hlavní příčinou nespokojenosti. Pravděpodobně právě z tohoto důvodu téměř polovina lidí z hůře situovaných rodin spokojena není.

„S občerstvením, které se dá koupit v různých kulturních zařízeních či na kulturních akcích, jsem zcela spokojen(a).“ Vůbec nesouhlasím 9%

Zcela souhlasím 15%


Spíše souhlasím 51%



46

Moderní technika přináší řadu možností i v oblasti kultury a je jen otázkou vkusu provozovatelů kulturních pořadů či zařízení na jedné straně a návštěvníků kulturních akcí na straně druhé, nakolik se jí daří vhodně využívat. V současné době je podobné obohacení kulturních aktivit přitažlivé pro třetinu Pražanů. Zatímco vzdělání v této otázce příliš nediferencuje, rozhodujícím faktorem je věk. Podobné technické vymoženosti jsou totiž atraktivní pro více než šest z deseti mladých lidí do 29 let a pouze pro 7 % lidí starších 60 let. Větší kouzlo má také pro muže než ženy. „Dychtivější“ jsou i lidé, kteří žijí v okrajovějších částech Prahy.

„Jsou

pro Vás přitažlivé kulturní aktivity, jejichž součástí jsou promítání na velkoplošných obrazovkách, doprovodné videoprojekce, světelné show apod.?“

Určitě ano 11% Určitě ne 31% Spíše ano 22%

Spíše ne 36% Pramen: STEM, 612 respondentů


47

Problematika distribuce kulturní nabídky v Praze, kterou naznačil loňský výzkum,6 byla testována na dvou vzájemně se doplňujících otázkách. Určitá disproporce se potvrdila i nyní, když třetina lidí má za to, že zajímavá představení lze navštívit jen v centru Prahy. Více jak dvě třetiny (68 %) však nesouhlasí. Rozpačitá je ovšem i odpověď, zda jsou programy kulturních zařízení v okrajových částech povětšinou na dobré úrovni. Souhlasí sice většina, ale nikoli výrazná (58 %). Exkluzivnost centra jako místa pro zajímavá kulturní představení je častěji vnímána v okrajových částech města (téměř dvě pětiny). Tendenci vnímat centrum jako výlučné místo zajímavějších programů mají lidé starší 45 let. Jinak se názory na tyto otázky v základních sociodemografických skupinách neliší.

Vnímání nabídky kultury v centru a okrajových částech Prahy 0

Zajímavá kulturní představení lze navštívit jen v centru Prahy

Programy kulturních zařízení v okrajových částech jsou obvykle na vysoké úrovni Zcela souhlasím

20

7

40

60

%

25

44

10

48

Spíše souhlasím

80

Spíše nesouhlasím

100

24

36

5

Vůbec nesouhlasím


6

Kulturní zájmy a potřeby obyvatel hlavního města Prahy


48

Lidé v Praze se nenechávají omezovat tím, co jim nabídnou kulturní zařízení v okolí bydliště. Tři pětiny lidí totiž tvrdí, že hlavně chtějí navštívit to, co je zajímá, bez ohledu na to, jak je to daleko. Trochu jinak je tomu u lidí starších. Pro polovinu starších Pražanů je totiž podstatnější, že je to blízko jejich bydlišti, než že je to hlavně zajímá. Významná je závislost na materiálním a finančním zajištění. Zatímco jen každý čtvrtý Pražan, který žije v solidně zajištěné rodině, vyhledává kulturní aktivity hlavně poblíž svého bydliště, u lidí, kteří na tom nejsou dobře, je to už každý druhý.

Vyhledáváte kulturní aktivity hlavně poblíž svého bydliště, anebo vám na cestě nezáleží a hlavně chcete navštívit to, co vás zajímá, bez ohledu, jak je to daleko?“

Hlavně v místě bydliště 40%

Hlavně to, co mne zajímá 51%



49

Na závěr této kapitoly je možné také zmínit otázku na prostor pro amatérské a mladé umělce. Podle názoru naprosté většiny Pražanů (89 %) by jim v hlavním městě měla být vymezena místa, kde by mohli volně vystupovat a vystavovat svoje díla. Požadavek jde bez rozdílů napříč všemi sociodemografickými skupinami.

„V Praze by měla být vymezena místa, kde by amatérští a začínající umělci mohli volně vystupovat a vystavovat svoje díla.“


Vůbec nesouhlasím 9%

Zcela souhlasím 35% Spíše souhlasím 51% Pramen: STEM, 612 respondentů


50

2. Kultura a peníze Následující kapitola se sice věnuje především finančním otázkám, ale první dvě podkapitoly navazují na popis různých způsobů kulturní „spotřeby“ v Praze. Za prvé je věnována pozornost pořizování lístků a vstupenek a za druhé činnostem, které se váží či prolínají s kulturními aktivitami obyvatel hlavního města.

Nákup vstupenek Polovina Pražanů (52 %) tvrdí, že si vstupenky do divadel či na koncerty kupuje sama, popř. má nějakou formu předplatného. Třetina (32 %) se dostane ke vstupenkám tak, že je nakoupí někdo z rodiny. Pro poměrně malou část (7 %) je nejobvyklejší formou získávání vstupenek jejich nákup od známých či kolegů v zaměstnání. Necelá desetina (9 %) si lístky neplatí, ale získává je zdarma od známých či v zaměstnání. Způsob získávání vstupenek se mezi různými skupinami Pražanů nijak významně neliší. Na hranici významnosti je zjištění, že ženy častěji než muži nakupují vstupenky od známých, kolegů či v zaměstnání.

„Jakým způsobem nejčastěji získáváte vstupenky do divadla a na koncerty? Máte předplatné, kupujete si je sám(a), někdo jiný z Vaší rodiny nebo nedostáváte zadarmo od známých či v zaměstnání?“ 0

20

40

80

100

32

Vstupenky kupuje parner či někdo z rodiny

Vstupenky dostává zadarmo od známých či v zaměstnání

60 52

Kupuje sám(a), má předplatné, abonentku

Vstupenky kupuje od známých, kolegů, v zaměstnání

%

7

9



51

Lidé v Praze obecně nejčastěji kupují lístky či vstupenky přímo v pokladně. Za častý nebo velmi častý udává tento způsob osm z deseti (79 %) pražských obyvatel. Čtyři z deseti (39 %) hojně využívají možnosti nakupovat v předprodejních sítích a dva z deseti (22 %) neváhají využít telefonické rezervace. O něco méně se využívá rezervace přes internet. Problém to není pro 14 % Pražanů.

„Pokud někdy obstaráváte lístky sám(a), řekněte mi, jak často jednotlivé způsoby nákupu volíte?“ 0

20

Nákup rovnou v pokladně

40

60

%

50

Nákup v předprodejních sítích

11

Telefonické rezervace

6

Rezervace přes internet

5

29

28

Velmi často

100

14

7

30

32

24

16

9

80

54

70

16 Často

Málokdy

Vůbec ne


Zatímco k formě nákupu vstupenek rovnou v prodejně se stavějí jednotlivé skupiny pražských obyvatel z hlediska jejího využívání velmi obdobně, u využívání dalších způsobů jsou už patrné odlišnosti. Čím mají lidé vyšší věk, tím méně využívají pro nákup vstupenek předprodejní sítě a nevyužívají rezervace vstupenek přes internet. Jejich použití nenahrává ani nízký příjem, což platí i v případě telefonických rezervací. Ty využívá často a velmi často větší podíl lidí s vysokoškolským či středoškolským vzděláním. Naopak různé předprodeje a rezervace volí častěji než ostatní lidé z okrajových částí města.


52

I když běžnou rezervaci vstupenek vůbec nevyužívá 70 % Pražanů, 43 % obyvatel hlavního města se jeví jako zajímavá služba, která by po internetovém objednání doručila vstupenky domů. Není překvapením, že mladší lidé by uvítali tuto službu mnohem častěji než lidé starší. Jednotlivé podíly jsou šest z deseti u lidí do 29 let, pět z deseti u lidí ve věku 30-44 let, čtyři z deseti u lidí od 45 do 59 let a jen 15 % mezi staršími 60 let. Méně zajímavá by také byla tato možnost pro lidi s nižším než středoškolským vzděláním.

„Byla by pro Vás zajímavá služba, která by Vám po internetovém objednání doručila vstupenky domů?“

Určitě ano 18% Určitě ne 34%

Spíše ano 25%

Spíše ne 23% Pramen: STEM, 612 respondentů


53

Činnosti vážící se ke kulturním aktivitám Pro většinu lidí je návštěva kulturního pořadu či zařízení obvykle spojená s rozličnými dalšími aktivitami. Většina lidí (71 %) předtím nebo potom někam zajde, např. na vycházku či do restaurace. Pro menší část lidí (13 %) je přitom typické spojit to s nějakou aktivitou ještě předtím, 28 % se obvykle ještě někde zastaví po skončení a tři z deseti (30 %) propojují kulturu do svých aktivit, že obvykle zajdou někam jak předtím, tak potom. Jestliže v Praze jen zhruba tři z deseti obyvatel nespojují návštěvu kulturního zařízení s nějakou další činností, týká se to ve větší míře lidí starších 60 let (více než čtyři z deseti) než lidí do 29 let (jen 15 %). Je to pochopitelně také otázka peněz, takže méně často si před či po návštěvě kulturního zařízení někam zajdou lidé, kteří mají horší sociální zajištění.

„Spojujete návštěvu kulturních pořadů a zařízení s nějakou další činností jako je například večeře v restauraci či procházka? Pokud ano, je to obvykle před či po jejich návštěvě?“ Ne, téměř nikdy nikam předtím ani potom nejdu 29%

Ano, většinou ještě předtím někam zajdu 13%

Ano, většinou buď předtím nebo potom někam zajdu 30%

Ano, většinou zajdu někam po skončení 28% Pramen: STEM, 612 respondentů


54

Lidé v Praze dávají do souvislosti s návštěvou kulturních zařízení nejvíce dvě věci. Jednak krátké posezení v restauraci, baru, vinárně či hospodě a jednak procházky. V obou případech uvádí více než polovina lidí (57 % resp. 56 %), že se tak děje často nebo dokonce velmi často. Méně obvyklé je povečeřet ve spojení s kulturou v restauraci, pouze tři z deseti uvádějí, že na večeři zajdou často či velmi často a ještě méně (jen 15 %) u příležitosti návštěvy nějaké kulturní akce také hojně nakupuje.

„Budu Vám nyní číst činnosti, které mohou Vaše kulturní aktivity bezprostředně předcházet či na ně navazovat a Vy mi prosím řekněte, zda se tak děje velmi často, často, málokdy či vůbec ne.“ 0

20

Krátké posezení v restauraci, vinárně, baru, hospodě

22

Velmi často

80

18

27

30

61

25 Často

100

21

40

23

12

60

22

42

7

Nákupy 3

%

35

14

Procházka

Večeře v restauraci

40

Málokdy

Vůbec ne



55

Zatímco muži spojují častěji než ženy své kulturní aktivity s krátkým posezením v restauraci, vinárně, baru či hospodě, ženy zase častěji pořídí při této příležitosti nějaký nákup. Vyjma doprovodné procházky jsou všechny ostatní činnosti spojeny s otázkou peněz a proto se u lidí s nižšími příjmy podobné propojování činností děje méně často. Naopak tři čtvrtiny mladých si bezprostředně před či po zajde někam posedět a na večeři se zastaví nejčastěji lidé do 44 let a ti, kteří bydlí v okrajovějších městských částech.

V této souvislosti lze doplnit zjištění, že spojení různých zábavních center s obchody a restauracemi vyhovuje až 40 % lidí. Převažující oblibu mají u mladých lidí (59 %).

„Patříte k lidem, kteří rádi navštěvují nákupní a zábavní centra, kde jsou pod jednou střechou obchody, restaurace, kina apod.?“

Určitě ne 26%

Určitě ano 13%

Spíše ano 27%

Spíše ne 34% Pramen: STEM,612 respondentů

Lidé v metropoli příliš často nespojují své kulturní aktivity s dalšími vydáními, která ne vždy souvisí s touto činností přímo. Pouze pětina Pražanů (19 %) říká, že si s ohledem na návštěvu nějakého kulturního zařízení či projektu zajde k holiči či kadeřníkovi. Polovina obyvatel Prahy tak nečiní nikdy. Jen pro 14 % jsou kulturní aktivity spojeny s nákupy vhodného oblečení, doplňků či obuvi. Ještě specifičtější je návštěva různých kosmetických zařízení a solárií či služby péče o malé děti či nemocné apod.


56

„Některé aktivity nemusejí předcházet návštěvě kulturních pořadů a zařízení bezprostředně, ale zjevně s ní souvisejí. Řekněte mi opět, zda se tak děje velmi často, často, málokdy či vůbec ne?“ 0

40 % 60

20

Návštěva holiče, kadeřníka 4 15

Návštěva kosmetického salonu, manikúry, 17 solária

Velmi často

Často

44

42

15

Zajištění placeného hlídání pro malé děti, 23 6 nemocné

100

51

30

Nákup vhodného oblečení, doplňků či 4 10 obuvi

80

77

89 Málokdy

Vůbec ne

Pramen: STEM,612 respondentů

Aktivity, které sice zjevně souvisejí s návštěvou kulturního pořadu či zařízení, ale nenavazují časově bezprostředně, se týkají dle odpovědí jednoznačně častěji žen. Zatímco nákup vhodného oblečení, doplňků či obuvi připadá v úvahu jen u poloviny mužů a návštěva holiče u sedmi z deseti mužů, nevylučují obě tyto aktivity dvě ze tří žen. Návštěva podobných zařízení jako kosmetický salón, manikúra či solárium se netýká devíti z deseti mužů a osmi z deseti žen. Jediné, co je zjevně společné, je zajišťovaní placených služeb spojených s hlídáním malých dětí či nemocných členů rodiny. Starších lidí se zmíněné záležitosti týkají méně než ostatních, výjimkou je návštěva holiče či kadeřníka, na které si potrpí stejně i lidé starší 60 let, obzvláště ženy. Finanční zajištění domácnosti pak ovlivňuje využívání těchto služeb. Je to patrné ve všech zkoumaných oblastech vyjma návštěv holiče i kadeřníka, na které si zřejmě v souvislosti s návštěvou kulturního pořadu či zařízení najdou peníze i sociálně slabší. Také místo, kde lidé bydlí, poněkud ovlivňuje skutečnost, zda jednotlivé položky do nákladů na kulturu lidé započítávají. V okrajových částech města jsou jejich podíly o něco vyšší.


57

Výdaje za vstupenky

Necelá polovina Pražanů nemá problémy s tím, aby si mohla koupit vstupenky. Více než polovina (55 %) ovšem tvrdí, že obvykle dostatek prostředků na tyto záležitosti nemá. Ještě více lidí (61 %) se vyjadřuje v tom smyslu, že nemá zásadní problém s financemi na nákup knih, videokazet apod.

Solventnost Pražanů ve vztahu ke kultuře 0

20

Většinou má dostatek prostředků na vstupenky do divadla, kina či na koncerty

11

Má zásadní problém s prostředky na nákup knih, vidokazet, CD, DVD apod.

12

Určitě ano

40

%

34

80

33

27

Spíše ano

60

22

22

39

Spíše ne

100

Určitě ne


Za člověka, který nemá většinou dostatek peněz na nákup lístků, se častěji označují lidé starší 60 let (téměř tři čtvrtiny z nich) a lidé s nižším vzděláním a příjmem. Mezi lidmi, kteří jsou popisováni jako faktičtí zájemci, si v tomto směru stěžuje jen necelá třetina z nich (31 %). Ti také nemají zásadní problém s nákupem knih a různých nosičů.


58

Na tomto místě je vhodné se podívat na částky, které lidé zaplatili v posledním půl roce za jednotlivé typy představení. Ty se dělí z hlediska výše v zásadě do tří kategorií. K těm nejdražším patří muzikály, koncerty populární a klasické hudby. Dále sem spadají různé hudební a divadelní festivaly, zábavní pořady a show. Do druhé kategorie, která je výrazně cenověji dostupnější, patří alternativní hudební i divadelní scéna, filmové festivaly, různé taneční zábavy, diskotéky či plesy a lístky na představení do kin a multikin. Ještě o malinko levnější, a tudíž cenově dostupnější, jsou lístky na prohlídky různých historických památek, výstav, vstupné do klubů či restaurací, kde se hraje, či vstupenky na dětské pořady či do klubových kin. Průměrné ceny za vstupenku u jednotlivých sociodemografických skupin se nijak významněji neliší, je však patrná tendence, že u těch typů kultury, na které chodí jednotlivé skupiny častěji, kupují tito lidé také dražší lístky. Tak například ženy udávají průměrně vyšší cenu za vstupenku na klasické divadelní představení či festivaly a koncerty vážné hudby a muži za koncerty populární či alternativní, experimentální hudby. Patrné jsou vyšší obnosy za lístky, které zaplatí lidé, kteří jsou lépe situováni a mají o kulturu opravdový zájem. To platí především o různých typech koncertů a festivalů.


59

„Kolik korun Vás stála poslední (jedna) vstupenka na jednotlivé pořady? Nevíte-li přesně, uveďte přibližnou cenu.“ Údaje za respondenty, kteří uvedený pořad či zařízení v posledním půl roce navštívili Kč 0

100

200

300

400


100

200

Moderní, alternativní divadelní scénu Diskotéku, taneční zábavu, ples Multikino, kino Živou hudbu v restauracích, klubech, ulicích Historické památky Stálou nebo velkou expozici v muzeu a galerii Klubové kino, filmový klub Představení nebo jinou akci pro děti Příležitostnou výstavu, vernisáže

100 70 100

150 150

390 385

295

200

Zábavný pořad, show, módní přehlídku


300

200



300

200

Koncert klasické hudby Divadelní festival, maratón, přehlídku

300

200

600

475 450 500 455

Muzikálové představení Koncert populární hudby

500

260 250

250 200 200 225 205

185 150

170 100 100 145 150 150 110 100 100 105 90 100 95 100 100 Průměrná hodnota 95 90 100 Median (polovina hodnot je 95 80 nižších a polovina vyšších) 50 Modus (nejčastěji uváděná 80 hodnota) 80 100


60

Průměrná částka, kterou lidé v Praze vydají měsíčně za lístky, je 427 korun. Polovina lidí dá více jak 300 korun a druhá polovina méně. Je zajímavé, že muži, ačkoliv obecně se zajímají o kulturu méně a ve většině případů mají i nižší frekvenci návštěv jednotlivých kulturních zařízení či pořadů, vydávají za kulturu více než ženy. Nejvíce dávají lidé do 44 let, s vyšším vzděláním a příjmem, a výrazně více zaplatí pochopitelně lidé s faktickým zájmem o kulturu (viz tabulka pod grafem).

„Zamyslete se, prosím, nad svými kulturními aktivitami a odhadněte, kolik korun vydáváte obvykle měsíčně Vy osobně za různé lístky a vstupenky?„ 50

40 33 30 %

21

20

250-499 Kč

500-699

20

10

18

7

0 Nic

Méně než 250 Kč

700 Kč a více


Průměrné měsíční výdaje za vstupenky v jednotlivých skupinách v Praze (v Kč) Muž 461 Pohlaví Žena 402 Do 29 let 498 30 - 44 let 493 Věková kategorie 45 - 59 let 434 60 a více 263 Základní 366 Vyučen 376 Vzdělání Maturita 448 Vysoká škola 512 Solidně zajištěni 598 Zajištění domácnosti Průměrně zajištěni 385 Špatně zajištěni 328 Skutečný zájem 738 Zájem o kulturu Zájem tak napůl 420 Skutečný nezájem 332


61

Další výdaje v souvislosti s návštěvou kulturních zařízení Pokud Pražané musí použít cestou za kulturou nějaký dopravní prostředek, ať už MHD, auto či taxík, vyjde je to měsíčně v průměru na 151 korun. Větší částku vynaloží muži než ženy, lidé ve věku 30-44 let. Čím jsou lidé bohatší a vzdělanější, tím vyšší je opět částka, kterou v této souvislosti utratí (viz tabulka pod grafem).

„Kolik Vás osobně obvykle měsíčně stojí doprava, když jedete navštívit nějaký kulturní pořad či zařízení (benzín, lístky na MHD, taxi)?„ 50

40

30 28

% 20

29

25

Nic

Méně než 100 Kč

18

10

0 100-299 Kč

300 Kč a více


Průměrné měsíční výdaje za dopravu na kulturu v jednotlivých skupinách v Praze (v Kč) Muž 186 Pohlaví Žena 122 Do 29 let 167 30 - 44 let 216 Věková kategorie 45 - 59 let 149 60 a více 67 Základní 90 Vyučen 151 Vzdělání Maturita 146 Vysoká škola 204 Solidně zajištěni 270 Zajištění domácnosti Průměrně zajištěni 117 Špatně zajištěni 93 Skutečný zájem 258 Zájem o kulturu Zájem tak napůl 150 Skutečný nezájem 87 Zdroj: Výzkum VÝDAJE NA KULTURU A KULTURNÍ ZVYKLOSTI pro Magistrát hl.m. Prahy, květen 2005

62

Průměrná částka, kterou Pražané zaplatí za různé formy osobní péče, především holiče a kosmetiku, je 162 korun. Nepřekvapí, že výrazně vyšší částka se týká žen. Roli hraje také věk, protože za tyto služby výrazně více platí hlavně lidé, potažmo ženy, ve věku 30-59 let. Na zvýšených výdajích se i v tomto případě podílí jak finanční zázemí člověka, tak jeho skutečný zájem o kulturu (viz tabulka pod grafem).

„Jak velkou částku vynaložíte obvykle v souvislosti s kulturními aktivitami měsíčně Vy osobně za služby spojené s osobní péči jako např. holič a kosmetika?„ 50

48

40

30 23

%

21

18

20

10

0 Nic

Méně než 150 Kč

150-299 Kč

300 Kč a více


Průměrné měsíční výdaje za osobní péči v souvislosti s kulturou v jednotlivých skupinách v Praze (v Kč) Muž 84 Pohlaví Žena 228 Do 29 let 169 30 - 44 let 203 Věková kategorie 45 - 59 let 181 60 a více 91 Základní 117 Vyučen 149 Vzdělání Maturita 180 Vysoká škola 183 Solidně zajištěni 237 Zajištění domácnosti Průměrně zajištěni 151 Špatně zajištěni 89 Skutečný zájem 346 Zájem o kulturu Zájem tak napůl 161 Skutečný nezájem 49


63

Návštěva restauračního zařízení či vinárny před či po návštěvě nějaké kulturní akce či zařízení odlehčí Pražanovi v průměru o 400 korun. Muži zaplatí v průměru zhruba dvakrát tolik co ženy. Je však velmi pravděpodobné, že do této částky zahrnují i útratu za partnerku. Více peněz vynakládají také lidé ve věku do 44 let. Zatímco vynaložená část je opět vyšší u lidí s lepším zajištěním a vzděláním, míra zájmu o kulturu nehraje v tomto případě žádnou roli (viz tabulka pod grafem).

„Jak velkou částku vynaložíte v souvislosti s kulturními aktivitami obvykle Vy osobně měsíčně za návštěvy restauračního zařízení, vinárny apod.?„ 50

40 30

30

200-499 Kč

500 Kč a více

30 %

24 17

20

10

0 Nic

Méně než 200 Kč


Průměrné měsíční výdaje za restaurace a vinárny v souvislosti s kulturou v jednotlivých skupinách v Praze (v Kč) Muž 524 Pohlaví Žena 298 Do 29 let 509 30 - 44 let 489 Věková kategorie 45 - 59 let 383 60 a více 195 Základní 296 Vyučen 411 Vzdělání Maturita 413 Vysoká škola 436 Solidně zajištěni 551 Zajištění domácnosti Průměrně zajištěni 373 Špatně zajištěni 286 Skutečný zájem 393 Zájem o kulturu Zájem tak napůl 403 Skutečný nezájem 337 Zdroj: Výzkum VÝDAJE NA KULTURU A KULTURNÍ ZVYKLOSTI pro Magistrát hl.m. Prahy, květen 2005

64

Investice do vhodného oblečení, obuvi či jiných doplňků v souvislosti s kulturou odhadují lidé v Praze v průměru na částku 2 355 korun za rok. Částka, kterou zaplatí muži i ženy, se řádově významně neliší, i když ženy utratí pochopitelně více. Čím jsou lidé mladší, vzdělanější, lépe situovanější a zainteresovanější, tím více prostředků v této souvislosti vydají (viz tabulka pod grafem).

„Jak velkou částku vynaložíte v souvislosti s kulturními aktivitami obvykle ročně Vy osobně za nákup vhodného oblečení, obuvi či jiných doplňků?„ 50

40 33 30

26 24

%

17

20

10

0 Nic

Méně než 1500 Kč

1500-4999 Kč

5000 Kč a více


Průměrné roční výdaje za nakup oblečení a dalších doplňků v souvislosti s kulturou v jednotlivých skupinách v Praze (v Kč) Muž 2130 Pohlaví Žena 2543 Do 29 let 2677 30 - 44 let 3124 Věková kategorie 45 - 59 let 2439 60 a více 1062 Základní 1573 Vyučen 2199 Vzdělání Maturita 2437 Vysoká škola 3034 Solidně zajištěni 4101 Zajištění domácnosti Průměrně zajištěni 1831 Špatně zajištěni 1444 Skutečný zájem 4976 Zájem o kulturu Zájem tak napůl 2309 Skutečný nezájem 1013


65

Většina lidí v Praze (87 %) už nemá v souvislosti s kulturou žádné další jiné výdaje v průběhu roku. Pokud ano, činí tato částka v průměru asi 374 korun. Pokud zohledníme různé časové intervaly u všech výše uvedených údajů, dostaneme se k průměrné částce 1369 Kč měsíčně, kterou Pražané v souvislosti s kulturou v součtu uvádějí. Celkově více vynaloží muži, lidé do 44 let, lidé s vyšším příjmem i zajištěním. Tento celkový údaj je zhruba trojnásobkem prostředků, které lidé vynaloží na vstupenky a lístky. Průměrné měsíční výdaje za vstupenky i další platby v souvislosti s kulturou v jednotlivých skupinách v Praze (v Kč) Muž 1470 Pohlaví Žena 1288 Do 29 let 1607 30 - 44 let 1711 Věková kategorie 45 - 59 let 1353 60 a více 735 Základní 1004 Vyučen 1302 Vzdělání Maturita 1424 Vysoká škola 1635 Solidně zajištěni 2049 Zajištění domácnosti Průměrně zajištěni 1200 Špatně zajištěni 951 Skutečný zájem 2630 Skutečný zájem o kulturu Zájem tak napůl 1414 Skutečný nezájem 919


66

Celkové výdaje Pražanů na kulturu V případě, že nejsou nasčítávány všechny údaje, které připadají v úvahu, ale respondent je dotázán na svůj odhad měsíčních nákladů na kulturu, uvádějí lidé částky sice nižší, ale přesto zhruba ve dvojnásobné výši, než je základní výdaj na vstupenky, a činí v průměru 802 korun. Zjištěné odlišnosti v jednotlivých skupinách plně korespondují s předchozími zjištěními.

Podíly měsíčních výdajů na kulturu za respondenta 50 41 40 32 30 %

21

20

10

6

0 Nic

Méně než 300 Kč

300-999 Kč

1000 Kč a více


Průměrné měsíční výdaje za vstupenky i další platby v souvislosti s kulturou v jednotlivých skupinách v Praze (v Kč) Muž 896 Pohlaví Žena 903 Do 29 let 927 30 - 44 let 829 Věková kategorie 45 - 59 let 512 60 a více 640 Základní 740 Vyučen 837 Vzdělání Maturita 950 Vysoká škola 1095 Solidně zajištěni 726 Zajištění domácnosti Průměrně zajištěni 638 Špatně zajištěni 638 Skutečný zájem 1671 Tájem o kulturu Zájem tak napůl 778 Skutečný nezájem 578 Zdroj: Výzkum VÝDAJE NA KULTURU A KULTURNÍ ZVYKLOSTI pro Magistrát hl.m. Prahy, květen 2005

67

Pro doplnění informací o výši prostředků, které jsou v Praze vynakládány na kulturu, je možné přidat průměrný údaj, a to ve výši 439 korun za další dospělé členy v domácnosti a 176 korun za závislé děti. Po přepočtu na počet jednotlivých členů v domácnosti se ukazuje, že částka za dalšího dospělého člena domácnosti je zhruba stejně vysoká jako ta, kterou udává respondent za sebe. U dětí se pohybuje zhruba na úrovni 250 korun.

Podíly měsíčních výdajů na kulturu za ostatní dospělé členy domácnosti 50

45

40

30

29

26

Méně než 600 Kč

600 Kč a více

% 20

10

0 Nic


Podíly měsíčních výdajů na kulturu za závislé děti v domácnosti 75

70

50 % 25 15

15

Méně než 500 Kč

500 Kč a více

0 Nic



68

Měsíční výdaje celé domácnosti lidé vyčíslují na částku 1501 korun. Vezmeme-li v úvahu, že průměrný počet členů v pražských domácnostech činí něco přes dvě osoby, odpovídá zhruba tento výdaj na domácnost námi zjišťovaným částkám za osobu (cca 800 korun krát dva).

Podíly měsíčních výdajů na kulturu za domácnost celkem 50 40 29 30

26

25

% 20 10

16

4

0 Nic

Méně než 600 Kč

600-1199 Kč

1200-1999 Kč

2000 Kč a více



VÝDAJE NA KULTURU A KULTURNÍ ZVYKLOSTI obyvatel hlavního města Prahy

Recommend Documents