VYHODNOCENÍ VLIV 7. VLNY ZMN ÚPN SÚ HLAVNÍHO MSTA PRAHY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

VYHODNOCENÍ VLIV 7. VLNY ZM N ÚPN SÚ HLAVNÍHO M STA PRAHY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

ÁSTI C - F

SVAZEK IV

Duben 2009

Vyhodnocení vliv 7. vlny zm n ÚPn SÚ hl. m. Prahy na udržitelný rozvoj

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

NÁZEV:

VYHODNOCENÍ VLIV 7. VLNY ZM N ÚPN SÚ HL. M. PRAHY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

OBJEDNATEL:

ÚTVAR ROZVOJE HLAVNÍHO M STA PRAHY, P ÍSP VKOVÁ ORGANIZACE zastoupený Ing. Bo kem Votavou, editelem Vyšehradská 57/2077 128 00 Praha 2 - Nové M sto I :70883858

ZPRACOVATELÉ:

ING. JAN D EVÍKOVSKÝ autorizace ke zpracování dokumentace a posudku: osv d ení odborné zp sobilosti .j.2556/381/OPV/93 M stské sady 666 284 01 Kutná Hora Tel.: 322 320 541 e-mail: [email protected] Ing. arch Milan Körner RNDr. Milan Svoboda

DATUM ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE: 28. DUBNA 2009 PODPIS ZPRACOVATELE

1


2


OBSAH SVAZKU IV Základní údaje..........................................................................................................................1 Obsah svazku IV ......................................................................................................................3 ást C: Vyhodnocení vliv na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jev obsažených v územn analytických podkladech......................................................................5 C.1 Východiska ...............................................................................................................5 C.2 Indikátory a zp sob hodnocení.................................................................................5 C.3 Hodnocení zm n indikátory v oblasti environmentálního pilí e.................................7 C.4 Hodnocení zm n indikátory v oblasti ekonomického pilí e .......................................8 C.5 Hodnocení zm n indikátory v oblasti sociálního pilí e ..............................................9 ást D: P edpokládané vlivy na výsledky analýzy SWOT. ....................................................11 D.1 Východiska .............................................................................................................11 D.2 Zp sob vyhodnocení vlivu ZÚR na výsledky analýzy SWOT a na stav a vývoj hodnot území.................................................................................................................11 D.3.Swot analýza a hodnocení vliv zm ny 07 ÚPHMP...............................................12 1. Role Prahy.............................................................................................................12 2. P írodní podmínky, krajina.....................................................................................13 3. Sídelní struktura a urbanismus ..............................................................................14 4. Kulturní hodnoty ....................................................................................................17 5. Hospodá ské podmínky.........................................................................................18 6. Sociodemografické podmínky ...............................................................................20 7. Využití území .........................................................................................................21 8. Bydlení...................................................................................................................23 9. Rekreace ...............................................................................................................24 10. Ob anské vybavení .............................................................................................26 11. Produk ní odv tví................................................................................................27 12. Doprava ...............................................................................................................29 13. Technická infrastruktura ......................................................................................33 14. HYGIENA ŽP.......................................................................................................35 15. Bezpe nost..........................................................................................................36 SILNÉ STRÁNKY ......................................................................................................36 ást E: Vyhodnocení p ínosu k napln ní priorit územního plánování¨ ..................................38 E.1 Východiska .............................................................................................................38 E.2 Priority územního plánování ...................................................................................38 E.3 P ínos zm ny 07 ÚPHMP k napln ní priorit ...........................................................38 E.4 Vztah zm ny 07 ÚPHMP a úkol územního plánování ..........................................39 ást F: souhrn........................................................................................................................40 3


F.1 Souhrnné hodnocení zm n podle charektru...........................................................40 F.2 Vyhodnocení zm n podmi ujícíh vymezení nových zastavitlených ploch..............40 F.4 Souhrné hondocení a doporu ení ..........................................................................41

P íloha . 1: Souhrnné hodnocení zm n

4


ÁST C

ÁST C: VYHODNOCENÍ VLIV NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEV OBSAŽENÝCH V ÚZEMN ANALYTICKÝCH PODKLADECH C.1

VÝCHODISKA

Udržitelný rozvoj je v legislativ pro oblast územního plánování vnímán jako „rozvoj spo ívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro p íznivé životní prost edí, pro hospodá ský rozvoj a pro soudržnost spole enství obyvatel v území”1. Tento p ístup se promítl významn do praxe územního plánování a je uplat ován p i zpracování územn analytických podklad , vlastní územn plánovací dokumentace a vyhodnocení vliv ÚPD nejen po stránce v cné, ale i formální. P i porovnání 7. vlny zm n ÚPHMP a jev sledovaných v územn plánovacích podkladech dle p ílohy . 1, ást A vyhlášky . 500/2006 Sb. bylo zjišt no, že je velmi obtížné vybrat konkrétní referen ní jevy. Zhotovitel proto pro vyhodnocení vliv vybral pro každý pilí t i integrované indikátory - skupiny jev . Jejich výb r byl pod ízen dv ma základním princip m: -

indikátory musí mít vztah k obecn definovaným kritériím udržitelného rozvoje;

-

indikátory musí odpovídat p íslušné úrovni územního plánování.

Obecn definovaných kriterií udržitelného rozvoje existuje velké množství v r zných ú elov sestavených souborech2, bohužel žádný z nich není p ímo orientovaný na územní plánování a územní rozvoj. V tšina z nich má bu velmi obecnou povahu nebo se naopak zabývají již konkrétními innostmi na úrovni místní správy, ekonomických subjekt a komunity. P i posouzení vliv 7. vlny zm n ÚPHMP udržitelný rozvoj je nutné respektovat fakt, že samotná zm na je legislativní proces a pouze vytvá í podmínky pro innosti, které již udržitelnost rozvoje ovliv ují jednozna n . Z toho vyplývá, že hodnocení vliv zm ny ÚPHMP na udržitelný rozvoj území je do zna né míry pouhým p iblížením a ur itým vodítkem pro budoucí rozhodovací procesy. C.2

INDIKÁTORY A ZP SOB HODNOCENÍ I.

Environmentální pilí : a) zele , ochrana p írody, krajina – hodnocení zahrnuje vliv na ekosystémy, na krajinné hodnoty, na krajinný ráz, na plochy zelen existující i plánované apod.; hodnocení ve stupnici -2 významný negativní vliv, -1 mírn negativní vliv, 0 žádný vliv, +1 mírn pozitivní vliv, +2 významný pozitivní vliv; b) hygienické aspekty životního prost edí (ovzduší, hluk, vody, horninové prost edí apod.); b.1) stávající zát ž – hodnocení zohled uje stávající negativní zát ž prost edí a její vliv na uvažovanou funkci; hodnocení ve stupnici 0 zát ž není významná nebo nemá na zm nu vliv, -1 zát ž je mírná nebo má na zm nu pouze mírný vliv, -2 zát ž prost edí významn ovliv ující zm nu; b.2) p edpokládané vlivy vyvolané zm nou – hodnocení zahrnuje potenciální vlivy zám ru, pro který je zm na po izována, na ovzduší, vody, horninové

1

Politika územního rozvoje

R 2006

2

p ehled uvádí nap . dokument P íklady ukazatel pro sledování vlivu realizace koncepce na životní prost edí in Metodika posuzování vliv regionálních rozvojových koncepcí na životní prost edí , MŽP R 2002

5


ÁST C

prost edí a další složky životního prost edí hodnocení ve stupnici -2 významný negativní vliv, -1 mírn negativní vliv, 0 žádný vliv, +1 mírn pozitivní vliv, +2 významný pozitivní vliv; c) zábor ZPF – hodnocení zohled uje zejména rozsah záboru zem d lského p dního fondu a kvalitu p dy; hodnocení ve stupnici -2 významný zábor, -1 prokazatelný negativní vliv, 0 žádný nebo minimální zábor. II.

Pilí hospodá ského rozvoje a) pracovní p íležitosti a.1) dostupnost v míst – vyhodnocení se týká dostupnosti pracovních p íležitostí v míst u zm n zam ených na rozvoj bydlení ve v tším rozsahu; hodnocení ve stupnici -2 pracovní p íležitosti nejsou dostupné v míst ani okolí dostupná, zm na vyvolá významnou dojíž ku za prací; -1 pracovní p íležitosti nejsou dostupné v míst ; 0 vazba zm ny na pracovní místa není relevantní, +1 v míst jsou dostupná pracovní p íležitosti; +2 v míst je dostupný dostatek pracovních p íležitostí. a.2) vytvo ené zm nou – vyhodnocení zohled uje potenciální vytvo ení pracovních p íležitostí; hodnocení ve stupnici 0 zm na nevytvá í podmínky pro vznik pracovních p íležitostí; +1 zm na vytvá í podmínky pro vznik pracovních p íležitostí; +2 zm na vytvá í podmínky pro vznik významného po tu pracovních p íležitostí. b) bydlení b.1) dopln ní stávající struktury – vyhodnocení zohled uje dopln ní stávající struktury bydlení v . návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu; hodnocení ve stupnici -2 zm na je zcela odd lená od stávající struktury, -1 zm na nenavazuje na stávající strukturu, 0 zm nu se netýká ploch bydlení, event. nejde o významný vztah ke stávající struktu e z d vodu rozsahu zm ny, +1 zm na dopl uje stávající strukturu, +2 zm na vhodn dopl uje stávající strukturu; b.2) nár st byt – vyhodnocení zohled uje kapacitu nových byt ; hodnocení ve stupnici 0 zm na se netýká ploch bydlení nebo nár st není nijak významný, +1 zm na vytvá í podmínky pro významný nár st po tu byt , +2 zm na vytvá í podmínky pro velmi významný nár st po tu byt ; c)

infrastruktura c.1) kapacita – vyhodnocení se zam uje na kapacitní možnosti technické infrastruktury a pot eby vyvolané zm nou; hodnocení ve stupnici -2 kapacita je nedostate ná nebo zm na vyvolá kritické zatížení TI, -1 kapacita je limitovaná nebo zm na vyvolá významné zatížení TI, 0 kapacita je dostate ná nebo zm na nemá nároky na TI, +1 kapacita je dosta ující +2 zm na vhodn využívá volnou kapacitu TI; c.2) efektivnost investic – vyhodnocení se zam uje na efektivní využívání ve ejných financí u zm n, které vytvá ejí p edpoklad pro realizaci investic do technické a dopravní infrastruktury; hodnocení ve stupnici -2 investice je výrazn neefektivní, -1 investice je neefektivní, 0 zm na není zam ena na investice nebo efektivnost nelze posoudit, +1 investice je efektivní, +2 investice je velmi efektivní.

6


III.

ÁST C

Pilí soudržnosti obyvatel a) urbanistické d sledky a souvislosti – hodnocení je zam eno na vhodnost zám ru podmín ného zm nou z hlediska urbanistických vazeb, stávající struktury apod.; hodnocení ve stupnici -2 zm na je z urbanistického hlediska velmi nevhodná, -1 zm na je z urbanistického hlediska nevhodná, 0 urbanistické aspekty zm ny jsou zanedbatelné, +1 zm na je z urbanistického hlediska p ínosná, +2 zm na je z urbanistického hlediska velmi p ínosná; b) dopravní d sledky a souvislosti b.1) úrove MHD – vyhodnocení zohled uje dostupnost a kapacitu MHD v míst zm ny a pot ebu MHD vyvolanou zm nou ; hodnocení ve stupnici -2 MHD je špatn dostupná a zm na vyvolává vysokou pot ebu, -1 MHD je dostupná, ale nedosta uje pot eb vyvolané zm nou, 0 zm na nevyvolává pot ebu MHD, +1 MHD je dostate ná, +2 zm na je z hlediska MHD velmi dob e lokalizována; b.2) p etížení dopravní sít – vyhodnocení je zam eno na dopravu vyvolanou zm nou a možnosti silni ní sít ; hodnocení ve stupnici -2 zm na vyvolá neúm rné zatížení silni ní sít , která není dostate ná, -1 zm na vyvolá významné zatížení dopravní sít , 0 zm na nevyvolává významné dopravní zatížení, +1 silni ní sí je schopna bez problém pojmout dopravu vyvolanou zm nou, +2 silni ní sí je kapacitní s ohledem na dopravu vyvolanou zm nou; c) základní vybavenost c.1) dostupná v míst – hodnocení zohled uje dostupnost ob anské vybavenosti v míst zm ny ve vztahu k nárok m vyvolaným zm nou; hodnocení ve stupnici -2 vybavenost je v míst nedostupná p i vysokých nárocích vyvolaných zm nou, -1 vybavenost je v míst nedostupná, 0 zm na nevyvolává nároky na vybavenost, +1 vybavenost je v míst dostupná, +2 vybavenost je v míst dostupná a pokrývá nároky vyvolané zm nou; c.2) dostupná v blízkém okolí – hodnocení zohled uje dostupnost ob anské vybavenosti v blízkém okolí místa zm ny ve vztahu k nárok m vyvolaným zm nou; hodnocení ve stupnici -2 vybavenost je v okolí nedostupná p i vysokých nárocích vyvolaných zm nou, -1 vybavenost je v okolí nedostupná, 0 zm na nevyvolává nároky na vybavenost, +1 vybavenost je v okolí dostupná, +2 vybavenost je v okolí dostupná a pokrývá nároky vyvolané zm nou.

C.3

HODNOCENÍ ZM N INDIKÁTORY V OBLASTI ENVIRONMENTÁLNÍHO PILÍ E Tabulka . 1 – Hodnocení jednotlivých zm n indikátory environmentálního pilí e

íslo zm ny

M stská ást

0909 0970 1009 1077 1211 1407

Praha 19 Praha – Královice Praha – Královice Praha 12 Praha - Petrovice, Praha 15 Praha – Petrovice

Zele , ochrana p írody, krajina

Hygienické faktory ŽP ovlivn ní stávající zát že zát ž vyvolané prost edí zm nou

0 0 -1 0 0 0

0 0 0 -2 0 0

7

0 -1 -1 0 -1 -1

Zábor ZPF

Celkové hodnocení

-2 -2 -2 0 -1 -1

-0,50 -0,75 -1,00 -0,50 -0,50 -0,50


íslo zm ny 1418 1557

3

1637 1686 1713 1868 1891 1918

Hygienické faktory ŽP ovlivn ní stávající zát že zát ž vyvolané prost edí zm nou

Zele , ochrana p írody, krajina

M stská ást

ÁST C

Zábor ZPF

Celkové hodnocení -0,25

Praha 12

0

0

0

-1

Praha 12

-

-

-

-

-

Praha 22 Praha 12 Praha 22, Praha - Benice Praha – Nebušice Praha 9, Praha 14 Praha 8, Praha 9, Praha 14

0 0 -1 1 0 -1

0 0 0 0 0 0

0 -1 -1 0 0 0

-1 -2 -2 2 -1 -1

-0,25 -0,75 -1,00 0,75 -0,25 -0,50

Komentá k tabulce: Do hodnocení zm n v oblasti environmentálního pilí e je zapracováno podrobné kvalitativní hodnocení ze SEA. Vzhledem k tomu, že v SEA se sleduje více individuálních ukazatel (viz ást A), je pro pot eby celkového hodnocení zm n indikátory environmentálního pilí e proveden p evod hodnocení ze SEA do použité stupnice. Z hlediska vliv na krajinu, ochranu p írody a zele je negativní zm na . 1713. Jde o rozsáhlou lokalitu bydlení umíst nou v hodnotných ástech p ím stské krajiny. Naopak p ízniv p sobí zm na prosp ch zelen a úpravy ÚSES.

. 1868, kdy dochází k redukci zastavitelné ploch ve

Nejmén p íznivé podmínky pro realizaci zm n z hlediska hygienických aspekt životního prost edí má zm na . 1077 Komo any´, kde jde zejména o p edpokládanou budoucí zát ž ze silni ního p ivad e z m stského okruhu. Mírné negativní vlivy z hlediska zm nou vyvolané zát že lze p edpokládat u zm n . 1713, 970, 1009, 1407, 1211, 1686, 1891, 1418, 1557 a 1918. Z hlediska záboru ZPF je významný negativní vliv identifikován u zm n 1713, 970, 1009, 1686 a 909. Jde o rozsáhlé plochy pro bydlení v p ím stských ástech (Královice, Pitkovice, Benice, Kbely a Cholupice).

C.4

HODNOCENÍ ZM N INDIKÁTORY V OBLASTI EKONOMICKÉHO PILÍ E Tabulka . 2 – Hodnocení jednotlivých zm n indikátory ekonomického pilí e Pracovní p íležitosti

íslo zm ny

Praha 19 Praha - Královice Praha - Královice Praha 12 Praha - Petrovice, Praha 15 Praha - Petrovice Praha 12

0909 0970 1009 1077 1211 1407 1418 1557

3

M stská ást

4

Bydlení dopln ní význ. stávající nár st struktury

dostupnost

vytvo ené zm nou

1 -2 -2 1

1 0 0 0

2 -1 -1 1

-1

0

-1 -2

1 0

Praha 12

Zm na 1557 je posuzována jako sou ást zm ny 1686

8

Infrastruktura Celkové hodnocení

kapacita

ú elnost investic

2 2 1 0

0 -2 -2 0

0 0 0 0

1,00 -0,50 -0,67 0,33

1

2

1

1

0,67

0 -1

1 1

0 -1

0 0

0,17 -0,50


Pracovní p íležitosti íslo zm ny

M stská ást Praha 22 Praha 12 Praha 22, Praha Benice Praha - Nebušice Praha 9, Praha 14 Praha 8, Praha 9, Praha 14

1637 1686 1713 1868 1891 1918

ÁST C

Bydlení dopln ní význ. stávající nár st struktury

dostupnost

vytvo ené zm nou

0 -2

0 -1

1 -1

-1

-1

0 0 0

Infrastruktura Celkové hodnocení

kapacita

ú elnost investic

0 2

0 -1

0 0

0,17 -0,50

-2

2

-1

0

-0,50

0 2

0 0

0 0

0 0

1 0

0,17 0,33

0

0

0

0

2

0,33

Komentá k tabulce: Z hlediska dostupnosti pracovních p íležitostí je nejhorší situace u zm n 970, 1009, 1418 a 1686, což jsou rozsáhlé plochy rodinných dom bez návaznosti na pracovní p íležitosti. Nejvíce potenciálních pracovních p íležitostí p ináší zm na 1891. Podmínky pro realizaci nejvyššího po tu byt p edstavují zm ny 970, 1009, 1713, 1686, 1211 a 909. Zm ny 970, 1009, 1713, 1686 a 1418 jsou však zárove negativn hodnoceny z hlediska vazeb na stávající strukturu zástavby z ekonomického pohledu. Zm ny 970, 1009, 1713, 1686 a 1418 jsou problematické z hlediska dostupnosti a zatížení stávajících kapacit technické infrastruktury. Zm ny, které vyvolávají investice z ve ejných prost edku jsou hodnoceny pozitivn . C.5

HODNOCENÍ ZM N INDIKÁTORY V OBLASTI SOCIÁLNÍHO PILÍ E Tabulka . 3 – Hodnocení jednotlivých zm n indikátory sociálního pilí e

íslo zm ny 0909 0970 1009 1077 1211 1407 1418 1557 1637 1686 1713 1868 1891 1918

4 5

5

M stská ást

Urbanistické d sledky a souvislosti

Dopravní d sledky a souvislosti

Základní vybavenost

úrove MHD

p itížení dopravní sít

v míst

v blízkém okolí

Celkové hodnocení

Praha 19 Praha - Královice Praha - Královice Praha 12 Praha - Petrovice, Praha 15 Praha - Petrovice Praha 12

0 -2 -2 1

0 -2 -2 1

0 -1 -1 -1

0 -2 -2 1

0 -2 -2 1

0,00 -1,80 -1,80 0,60

0

1

0

1

1

0,60

0 -1

1 -1

0 0

0 -2

1 -2

0,40 -1,20

Praha 12

-2

-1

0

-2

-2

-1,40

Praha 22 Praha 12 Praha 22, Praha - Benice Praha - Nebušice Praha 9, Praha 14 Praha 8, Praha 9, Praha 14

0 -2 -2 2 1

0 -1 -2 0 0

0 -2 -2 0 0

1 -2 -2 0 0

1 -2 -2 0 0

0,40 -1,80 -2,00 0,40 0,20

-2

0

-1

0

0

0,00

Zm na 1557 je posuzována jako sou ást zm ny 1686 Zm na 1557 je posuzována jako sou ást zm ny 1686

9


ÁST C

Komentá k tabulce: Významná ást navrhovaných zm n nevykazuje z hlediska sledovaných kritérií: -

urbanistické d sledky a souvislosti

-

dopravní d sledky a souvislosti

-

dostupnost základního vybavení

Významn jší vlivy na své okolí tzn., že nevyžaduje významn jší nároky na hromadnou dopravu ani na základní ob anské vybavení. Zárove tyto zm ny neznamenají závažn jší zásah do stávajícího nebo územním plánem sledovaného charakteru zástavby a též nevykazují významn jší d sledky (vlivy) na krajinu. Z hlediska tohoto pilí e jsou problematické zejména tyto zám ry: 970

Královice - v periferním území;

1009

Královice - v periferním území;

1418

Cholupice - v periferním území;

1557

Cholupice – v periferním území (sou ást zm ny 1686);

1686

Cholupice - v periferním území;

1713

Benice – Pitkovice - nedo ešená problematika dopravní obsluhy, likvidace odpadních vod a ve ejného vybavení;

1918

Vyso anská radiála - velice složitá problematika ovliv ující rozsáhlé území, riziko d sledk v prostoru Libn , ešit v novém ÚP.

Lokality v periferním území nemají vazby na páte ní systémy MHD ani neposkytují základní obslužné funkce. Jejich rozvoj by nem l p edcházet rozvoji lokalit p estavbových a lokalit s existující kvalitní dopravní obsluhou a odpovídajícím vybavením.

10


ÁST D

ÁST D: P EDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SWOT. D.1

VÝCHODISKA

Pro tuto ást vyhodnocení vliv 7. vlny zm n ÚPHMP na udržitelný rozvoj byla v souladu s p ílohou 5 vyhlášky . 500/2006 Sb. použita jako referen ní SWOT analýza, která je sou ástí územn analytických podklad Hlavního m sta Prahy (Útvar rozvoje hlavního m sta Prahy, 2008). SWOT je rozd lena do následujících patnácti tématických oblastí: 1. Role Prahy 2. P írodní podmínky, krajina 3. Sídelní struktura a urbanismus 4. Kulturní hodnoty. 5. Hospodá ské podmínky. 6. Sociodemografické podmínky. 7. Využití území. 8. Bydlení. 9. Rekreace. 10. Ob anské vybavení. 11. Produk ní odv tví 12. Doprava 13. Technická infrastruktura 14. Hygiena ŽP 15. Bezpe nost. P íloha . 5 k uvedené vyhlášce vyžaduje zpracovat v ásti D též vyhodnocení vliv ZÚR na stav a vývoj hodnot území. Vzhledem k tomu, že SWOT analýza se významn v nuje i hodnotám území, je provedeno pouze vyhodnocení p edpokládaných vliv na výsledky analýzy SWOT a vyhodnocení vliv na hodnoty území je jeji nedílnou sou ástí. . D.2

ZP SOB VYHODNOCENÍ VLIVU ZÚR NA VÝSLEDKY ANALÝZY SWOT A NA STAV A VÝVOJ

HODNOT ÚZEMÍ

Vyhodnocení p edpokládaných vliv na výsledky analýzy SWOT je komplikované ze dvou d vod : 1. Vyhodnocení se týká velkého po tu zm n, které jsou jak geograficky tak obsahov velmi r znorodé. 2. SWOT analýza je pojata velmi široce a dotýká se všech rozvojových aspekt v jednotlivých tématických oblastech. To znamená, že pro v tšinu tvrzení nelze nalézt zjevnou (p ímou i nep ímou) souvislost s územním plánování nebo konkrétn se zm nami územního plánu. Výše zmín né d vody prakticky vylu ují provedení hodnocení vliv všech zm n na jednotlivá tvrzení SWOT. Vyhodnocení je provedeno formou komentá ke skupinám tvrzení (slabí stránky, silné stránky, p íležitosti, ohrožení) pro každou tématickou oblast. Jsou komentovány vztahy tvrzení a zm n ÚP z pohledu, jak zm ny p ispívají k: 11


ÁST D

a) eliminaci hrozeb; b) posílení slabých stránek; c) využití silných stránek a p íležitostí. D.3.

SWOT ANALÝZA A HODNOCENÍ VLIV 7. VLNY ZM N ÚPHMP

1. Role Prahy SILNÉ STRÁNKY • poloha Prahy ve st edu Evropy, trvající atraktivita a r st všeobecné prestiže m sta, • tradi ní postavení Prahy jako st ediska eské státnosti a správy státu, vzd lanosti a kultury, • unikátní kulturn -historické d dictví sv tového významu, mimo ádná turistická p itažlivost Prahy, • kontakty s velkými m sty a regiony evropského kontinentu, napojení na innost komunitárních struktur EU, • zásadní p ínos pražské ekonomické základny pro hospodá ství CR. SLABÉ STRÁNKY • napojení na evropské dopravní sít (vyjma letecké dopravy) pod úrovní nejvýznamn jších konkuren ních m st západní Evropy, • málo rozvinutá koordinace aktivit a spolupráce mezi ve ejným a soukromým sektorem p i prosazování zájmu m sta v zahrani í, • malá vzájemná informovanost Prahy a m stských ástí o zahrani ních aktivitách, • nevyužitý potenciál pro podporu rozvoje spole nosti znalostí, pasivita p i napl ování role Prahy jako inova ního centra, • nep íznivá pov st n kterých pražských služeb, • organiza n i v cn málo fungující koordina ní vazby Prahy se St edo eským krajem. P ÍLEŽITOSTI • upev ování pozice Prahy na trhu metropolí Evropy jako dynamického, dlouhodob stabilního, bezpe ného a inova ního m sta - prezentace Prahy jako „spokojeného“ m sta, • p edsednictví eské republiky v EU v 1. polovin roku 2009, • využití polohy m sta v Evrop k umíst ní sídla n kterého ú adu (agentury) EU a dalších mezinárodních organizací v Praze a pro mezinárodn významné aktivity, • optimální využití finan ních prost edk ze zdroj EU, • investorský zájem. OHROŽENÍ • rychlý r st konkurence jiných evropských m st, • nekoncep ní p ístup a komer ní tlaky m nící Prahu na „b žné“ velkom sto s internacionální unifikací, • vliv extrémního zvýšení turismu na památkov unikátní celek Historického jádra m sta a genius loci m sta, • nevyvážená podpora Prahy z úrovn vlády a Parlamentu R, • nedostate nost legislativy dávající možnost územn správním orgán m ú inn ovliv ovat rozvoj sv eného území, • nár st cizích vlivu nep ízniv ovliv ující život m sta a p ekra ujících míru tolerance ob an .

12


ÁST D

VYHODNOCENÍ VLIV Vliv 7. vlny zm n ÚPHMP na SWOT analýzu v oblasti Role Prahy není prokazatelný. Zm ny nejsou tak významné, že by mohly ovlivnit konkurenceschopnost m sta v evropském m ítku. 2. P írodní podmínky, krajina SILNÉ STRÁNKY OBECNÉ • pestrá geologická skladba a bohatá terénní morfologie, • p íznivé klima mírného klimatického pásu, • správní území kraje je identické s územím obce, což m že být výhodou p i zajiš ování územní ochrany (ÚSES, ZCHÚ apod.). SPECIFICKÉ • p ítomnost obtížn ji zastavitelných svahu se zelení, a to i v rámci kompaktního m sta, • nadpr m rná kvalita zem d lské p dy ve vn jším pásmu m sta, p edevším v severovýchodní a jihovýchodní ásti, • p ítomnost n kolika rozsáhlejších lesních komplexu a parkových ploch uvnit m sta, • zachovalá rozsáhlá území s p írodními a p írod blízkými ekosystémy na okraji m sta, relativn vysoký podíl lesu s p írod blízkou druhovou skladbou, • potenciál pro vznik nové ve ejné zelen na plochách charakteru "brownfields", zejména v hust zastav ných územích. SLABÉ STRÁNKY OBECNÉ • rozsáhlé zpevn né plochy s omezeným vsakem srážek a zrychleným odtokem vody z prost edí m sta mají za následek ubývání vody v krajin a zhoršování mikroklimatických podmínek, • nevhodné technické úpravy mnoha koryt vodních toku i v místech, kde to není nezbytné (nap . v extravilánu), • vysoký stupen zorn ní zem d lské p dy a stále malý podíl les na celkové rozloze m sta, s tím související nízký koeficient ekologické stability v podstatné ásti m stské krajiny, • zvýšená rekrea ní zát ž les i jiných p írod blízkých prvku v d sledku jejich nedostate né rozlohy a nerovnom rného rozložení na území m sta, • ruderalizace vegetace, rozši ování invazních druhu, • fragmentace krajiny p edevším v d sledku zahuš ování komunika ní sít a místy i výstavby protihlukových opat ení. SPECIFICKÉ • riziko sesuvu na svazích podél okraj k ídových plošin a sesuvu vyvolaných antropogenními vlivy, • nedostatek zelen a vodních prvku v n kterých hust zastav ných ástech m sta, zejména v historickém jádru a ve tvrtích z konce 19. a po átku 20. století, • likvidace zelen na rostlém terénu v n kterých vnitroblocích. P ÍLEŽITOSTI OBECNÉ • možnost snadn jšího získání pot ebných pozemku pro realizaci ve ejné prosp šných opat ení (nap . prvku • ÚSES) na základe nového stavebního zákona, 13


• •

ÁST D

využití dota ních programu ze strukturálních fondu EU i zdroj tuzemských pro revitalizace vodních toku, r zná krajinotvorná opat ení i pro vlastní realizaci prvku ÚSES apod.

SPECIFICKÉ • existence ploch zelen ve St edo eském kraji, které by bylo možné dále rozvíjet a propojit s pražskými. OHROŽENÍ OBECNÁ • vysoká míra poškození lesních porost v d sledku nadm rného a asto i nedostate n ohleduplného rekrea ního využívání pražských les , • tlaky na zahuš ování obytné zástavby na úkor stávající vegetace spolu se zábory rezerv pro monofunk ní plochy zelen , • postupující suburbanizace pražského okolí, s tím související narušení rázu krajiny, zhoršení prostupnosti a astá ztráta vazeb (ÚSES, systém zelen atd.) do St edo eského kraje. SPECIFICKÁ • výrazný rozdíl mezi cenami zem d lských pozemku a stavebních pozemku vyvolávající enormní tlaky vlastník pozemk na p em nu na cenov výhodn jší charakter pozemku a vytvá ející prostor pro spekulativní nákupy pozemku, • riziko nevhodných "technicistních" b ehových úprav Vltavy a Berounky v úsecích s dosud p írodním charakterem v souvislosti se zám rem splavn ní obou ek. VYHODNOCENÍ VLIV V této oblasti lze p edpokládat: -

mírn pozitivní – velmi pozitivní vliv zm ny . 1868, která navrhuje up esn ní a rozší ení ploch zelen a úpravu ÚSES;

-

mírný negativní vliv u zm n 1918, 1637, 1891 a 1211, které do ur ité míry narušují plochy zelen ;

-

významný negativní vliv u zm n 1009, 1713, 970, 1407, 1418 a 1557, kde dochází rozši ování zástavby do volné krajiny asto bez návazností na stávající struktury.

3. Sídelní struktura a urbanismus SILNÉ STRÁNKY OBECNÉ • výrazná prostorová scéna m sta ovlivn ná zejména p írodními danostmi, morfologií terénu a dlouhodobým utvá ením zástavby, • uchované doklady historického vývoje a architektonicky cenné stavby a soubory, • rozmanitá struktura zástavby, typologická a slohová pestrost, prolínající se dobová založení, • souvislé stávající plochy zelen , které na území Prahy vytvá ejí relativn ucelený, na sebe navazující systém, • krajinné a p írodní hodnoty, z etelné p írodní osy, • atraktivní veduty m sta z etných vyhlídkových míst, • z etelné len ní prostoru m sta zelení uplat ující se v panoramatických pohledech, • volné plochy spojující m sto s okolní krajinou, které jsou potenciálem pro posílení rekrea ního zázemí m sta, 14


•

ÁST D

dostatek rezerv pro další vývoj území a pro zajišt ní nezbytných podmínek fungování m sta - v historické i nov jší zástavb , na transforma ních a áste n také na volných plochách.

SPECIFICKÉ • nezastavené vrcholy a svahy terénních útvaru podílející se na osobitém rázu m sta, • postupný nár st realizací a projektu na revitalizaci ve ejných prostoru, parkových ploch a rekrea ního zázemí, • postupné odleh ení historického centra výstavbou na transforma ních plochách v Karlín a na Smíchov , • prostorové rezervy pro umíst ní pot ebných celom stských funkcí nebo atraktivních projektu v centrální oblasti m sta na transforma ních a rozvojových plochách, • zájem m stských ástí na rozvoji lokálních center, která identifikují jednotlivé m stské tvrti, • rozvojové rezervy v tšiny lokálních center, • realizace dopravní a technické infrastruktury a zahájení transformace na Rohanském ostrov , Maninách, • realizace dopravní a technické infrastruktury v rozvojové oblasti Let any - Kbely, • dobré podmínky pro rozvoj na území Dolní Po ernice - B chovice (v etn pozemku ve vlastnictví m sta), • dobré p edpoklady pro rozvoj v prostoru Západního m sta a další možnosti v prostoru Drnovské, • rozvojová rezerva v prostoru Št rboholy - Malešice. SLABÉ STRÁNKY OBECNÉ • radiální uspo ádání m sta ovliv ující spolu s terénní morfologií nep ízniv možnosti trasování a realizace • dopravní infrastruktury v tangenciálních sm rech, • nekoncep ní p ístup k umis ování výškových a objemových dominant, • nežádoucí sr stání m sta s p íhrani ními oblastmi, nar stající suburbanizace ve vn jším pásmu m sta, • p etrvávající nevyváženost funk ní skladby, existence velkých monofunk ních ploch, generujících zvýšené • nároky na dopravní obsluhu, • ustupování zvyšujícímu se tlaku na zábory dosud nezastav ných ploch a p írodního prost edí obecné • pro novou výstavbu zm nami Územního plánu hl. m. Prahy, • výstavba na volných plochách s problémy dostupnosti, zajišt ní pot ebné vybavenosti i s problémy zapojení do stávající struktury a úbytku potenciálních rekrea ních ploch a krajiny, • pomalá revitalizace stavebního fondu, ve ejných prostoru a obnova územních vazeb. SPECIFICKÉ • soust ed ní v tšiny ob anské vybavenosti, pracovních p íležitostí a správy do centra Prahy, • omezování vazeb m sta a vytvá ení nežádoucích bariér mezi m stem a volnou krajinou vlivem výstavby super- a hypermarket , logistických center, sklad a dopravní infrastruktury ve vn jším pásmu m sta, • zakládání n kterých nových v tších obytných souboru bez vlastní vybavenosti, závislých na ob anské vybavenosti p vodního osídlení, pro které je tento rozvoj neúm rný, • pot eba revitalizace rozsáhlých ploch napln ných skládek komunálního odpadu,

15


• •

• • • •

ÁST D

ztráta kontinuity rozvoje m stské struktury do východních prostoru m sta existencí rozsáhlé Malešicko - Hostiva ské pr myslové oblasti, existence brownfields B chovické výzkumné základny v okraji p írodního parku Klánovice íhadla, p etrvávající monofunk nost sídlištní zástavby 2. poloviny 20. století asto s nefunk ními i nekvalitn založenými centry, ale s tendencí dalších bytových dostaveb a zahuš ování, nízká úrove tvorby a údržby m stského parteru, dlouhodob nedokon ené projekty, nap . vysokoškolský kampus na Pelc Tyrolce, plavecké centrum na Šutce, novodobý projekt „Zelený ostrov“ ve Vyso anech, neukon ená koncepce a organizace prostoru Pankráce, Strahova a prostoru Trója Bubene , deficity zelen a omezené rekrea ní p íležitosti p edevším na severovýchode území.

P ÍLEŽITOSTI OBECNÉ • využití dota ních titul EU a státu, p edevším pro revitalizace území, objektu a ve ejných prostranství, • zájem investor o investice do transforma ních území. SPECIFICKÉ • existence p írodních os, pásu a ploch zelen ve St edo eském kraji, které by bylo možné propojit s pražskými, • celoevropský trend orientovat zájem o rozvoj do intravilánu m st. OHROŽENÍ OBECNÁ • pokra ující nároky na provedení zm n volných ploch na zastavitelné území s rizikem omezení p ístupnosti a ztráty rekrea ních ploch a zelen , • tlak na využití území bez ohledu na pot eby vyváženosti, limity a podmínky území a s vyššími nároky na dopravní i technickou infrastrukturu, • zvyšující se hustoty, výšky a objemy nové výstavby oproti p edpoklad m Územního plánu hl. m. Prahy a z toho vyplývající nároky na dopravní obsluhu a ob anské vybavení, • zvýšený tlak na dostavby a nástavby ve stabilizovaných ástech zástavby na úkor ve ejného parteru a zelen a koncepce založení, • pokra ující suburbanizace v okolí Prahy, sr stání zástavby pres hranici Prahy, • pokra ující nár st rozvojových ploch v okolí Prahy s nároky na vybavenost i infrastrukturu m sta, • majetková nedostupnost ploch pro realizaci m stské infrastruktury a výsadby Zelen . SPECIFICKÁ • tendence realizovat skladové a obchodní haly v zastavitelných plochách t sn za hranicí Prahy zp sobující ztrátu kontaktu m sta do volné krajiny, • tlak na rozši ování a výstavbu dalších nákupních center ve vn jším pásmu m sta, • zásahy do m ítka stávající zástavby i do jejího výškového len ní a navazující ohrožení panoramat m sta, kompozice a charakteru stávající zástavby, • tlak na využití oblasti související s ekou zp sobující p et žování náb ežních poloh v centru, • malý zájem investor o participaci na napl ování p vodn vymezených hlavních center velkých obytných celk erného Mostu, Jižního M sta a Jihozápadního M sta, p esouvání center do poloh urbanisticky mén výhodných. VYHODNOCENÍ VLIV 16


ÁST D

V oblasti sídlení struktury a urbanismu lze p edpokládat: -

významný pozitivní vliv u zm ny . 1868;

-

pozitivní vliv u zm ny . 1891;

-

mírn negativní vliv u zm ny . 1407 a 1418 a významn negativní vliv u zm n 970, 1009, 1557, 1686 a 1713, kde jde o nevhodné vymezení využití s ohledem na okolí a zejména o podporu suburbánního rozvoje m sta.

4. Kulturní hodnoty SILNÉ STRÁNKY • • • •

OBECNÉ v podstat neporušené historické jádro m sta - Památková rezervace v hlavním m st Praze (PPR) - zapsané na seznamu sv tového kulturního d dictví UNESCO, relativn vysoká míra zachování historické urbánní struktury m sta, velká míra zachování historických objektu vysoké kulturní a architektonické hodnoty, v etn um leckých objektu vhodn dotvá ejících autentické prost edí m sta, etné zachování historických objektu kulturního a vzd lávacího charakteru, tradi ní existence vysokoškolských za ízení v historickém jádru m sta podporující pestrost a diverzitu m stského prost edí.

SPECIFICKÉ • vysoká míra diverzity zachovaných objektu v historickém jádru Prahy, které dokumentují širokou škálu um leckých slohu v plynulé asové kontinuit od románského období po sou asnost, • cenná r znorodost dosud zachovaných prvku historického m stského mobiliáre a n kterých ostatních detailních prvku m stského interiéru, • vysoký standard projekt a realizací rekonstrukcí památkových objekt , • p ísné posuzování orgány státní památkové pé e jak rekonstrukcí, tak i navrhovaných demolic památkových objektu a také novostaveb uvnit památkových ochranných pásem, • vysoká úrove archeologických pr zkumu na území historického jádra Prahy, nár st získávaných informací díky zlepšování technické a metodické stránky záchranných výzkumu. SLABÉ STRÁNKY OBECNÉ • absence regulativ pro umis ování výškových staveb a objemových dominant v celém m st , • narušování st ešní krajiny nástavbami objektu a p dními vestavbami, které znehodnocuje vizuální scénu m sta, • dosavadní p ístup k archeologickému d dictví na území Prahy se omezuje p evážn na provád ní záchranných archeologických výzkumu, není respektována priorita zachování archeologických památek na míst výskytu v netknutém stavu, • znehodnocování památek v d sledku kriminality a vandalství. SPECIFICKÉ • vysoká koncentrace pracovních p íležitostí v historické ásti m sta vyvolávající vysoké nároky na dopravní obsluhu, • úbytek trvale bydlících v centru m sta, který snižuje autenticitu prost edí, • etné dvorní vestavby v historickém jádru m sta, které zvyšují míru využití území a znehodnocují urbanistické hodnoty m sta, • nevyvážená kvalita pé e o m stské parky a ve ejné prostory, 17


• • •

•

ÁST D

neúm rná komercionalizace ve ejných prostoru, vysoká koncentrace turistu na malé, úzce vymezené ásti historického jádra m sta, která je tak vystavena neúm rnému zatížení, špatný stav infrastruktury a technických za ízení n kterých historických budov, které vede k rychlé degradaci objekt , ale m že vést i k jejich vážnému ohrožení po stránce konstruk ní, problém tzv. fasádismu, kdy dochází k faktické demolici celého objektu a ponechání pouze uli ní fasády.

P ÍLEŽITOSTI OBECNÉ • umis ování n kterých centrálních funkcí (nap . banky, sídla velkých firem) mimo historické jádro m sta, • širší nabídka turistických cílu a tras - a to i ve St edo eském kraji - jako p edpoklad pro rozptýlení toku • turistu na širší území. SPECIFICKÉ • rozvoj nedestruktivních metod archeologického zkoumání a jejich využití v praxi. OHROŽENÍ OBECNÁ • enormní zájem investor vedoucí k razantním zásah m do stavební struktury zejména v historickém jádru Prahy (PPR), ale i v p ilehlých památkových zónách, • tlak na zvyšování automobilového provozu s negativními d sledky na památky, • tlak investor na využití archeologicky cenného podzemí zejména v historickém jádru Prahy pro stavební aktivity a funkce, které se nedají prosadit nad zemí, • nep íznivé p írodní vlivy (zejména povodn ), které mohou narušovat stavební památkový fond. SPECIFICKÁ • tlak na další zahuš ování zástavby na území historického jádra Prahy zastavováním historických nádvo í a vnitroblok , • p esunutí tradi ních vysokoškolských za ízení do vn jšího pásma m sta v d sledku komercionalizace • historického jádra Prahy, • asté nerespektování autentické podoby historických budov p i nové úprav fasád, použití nevhodných a • netradi ních materiálu. VYHODNOCENÍ VLIV Vliv 7. vlny zm n ÚPHMP na SWOT analýzu v oblasti Kulturní hodnoty není prokazatelný. SWOT analýza je soust ed na zejména na ochranu PPR, které se zm ny tém nedotýkají. 5. Hospodá ské podmínky SILNÉ STRÁNKY OBECNÉ • otev ené podnikatelské prost edí, realizovaná zásadní odv tvová p estavba s omezením oboru zat žujících m sto, vysoké hodnocení investorské stability Prahy, 18


• • • • • •

ÁST D

dobrá dostupnost Prahy pro v tšinu regionálního zázemí, dostatek prostoru na území m sta i v regionálním zázemí pro možnost zajišt ní funkcí a rozvoje Prahy, vysoká ekonomická výkonnost, zhruba tvrtinový podíl na tvorb hrubého domácího produktu R, vysoká míra zhodnocení vloženého kapitálu ze soukromých zdroj , dobré hospoda ení s m stskými financemi potvrzené dlouhodob vysokým hodnocením od ratingových agentur, rychlý rozvoj odv tví služeb.

SPECIFICKÉ • p íznivé podmínky pro zem d lství (kvalita zem d lské p dy, vodní zdroje pro závlahy, klima) ve vn jším • pásmu m sta, • významný podíl m sta na vlastnictví pozemku v n kterých rozvojových lokalitách. SLABÉ STRÁNKY OBECNÉ • áste n rozvinuté vazby správy m sta a podnikatelských struktur, absence rozvojové agentury, málo využívaná forma „Public Private Partnership“, • nedostate ná podpora malého a st edního podnikání, nedostate né toky informací uvnit podnikatelské sféry, malá ú ast podnikatelských asociací p i p íprav programových dokumentu rozvoje m sta, • nedostate ný d raz na dodržování principu udržitelnosti ve všech jeho aspektech jako jednoho ze základních p edpoklad dlouhodobého rozvoje ekonomické základny i celého m sta, • nerovnováha nabídky a poptávky na trhu práce, nedostatek n kterých nadpr m rn kvalifikovaných a emeslných profesí, • míra zadluženosti m sta omezující další výrazn jší využití „cizích“ zdroj financování, nap . úv ry, p j ky. SPECIFICKÉ • územn rozt íšt né a fyzicky nevyhovující produk ní kapacity, bývalé výrobní a provozní areály, • nesoulad mezi n kterými strategickými zám ry a reálným rozvojem, • velmi rozdrobené vlastnické vztahy bránící rozvoji n kterých území. P ÍLEŽITOSTI OBECNÉ • existence rozsáhlého ekonomického prostoru integrované Evropy, • zlepšení makroekonomického prost edí v rámci celého státu, stabilizace d v ry podnikatel (investor ) pro alokaci jejich aktivit na území Prahy, • zajišt ní podmínek pro napl ování zám ru rozvoje znalostní spole nosti v souladu s Lisabonskou strategií, • využití získaných finan ních prost edk ze zdroj EU k posílení konkurenceschopnosti Prahy. SPECIFICKÉ • zájem investor o p em nu bývalých industriálních území na nové smíšené m stské struktury, • využívání komparativních výhod nižších nákladu na živou práci v n kterých odborných profesích v rámci EU. OHROŽENÍ 19


ÁST D

OBECNÁ • nedostate né zohledn ní celostátního významu Prahy p i p erozd lování ve ejných zdroj , • konkurence rozvojových zám r realizovaných na území St edo eského kraje, • mezinárodn vnímané aspekty ohrožující renomé Prahy, mj. korupce, kriminalita, nadbyte ná byrokracie, • neúplná informovanost investor p i vstupu na pražský trh, • problematický stav a právní rámec pro konsolidaci vlastnických vztahu a vymahatelnost vlastnických práv, • netransparentnost vlastnictví a nakládání s nemovitostmi, • nedostatek strategických surovin, paliv a energií na sv tových trzích provázený jejich rostoucími cenami. SPECIFICKÁ -VYHODNOCENÍ VLIV Nelze prokázat p ímý vliv jednotlivých zm n ÚPHMP na SWOT analýzu v oblasti Hospodá ské podmínky v pojetí ÚAP. Obecn lze konstatovat, že negativní vliv zm ny, u nichž dochází k záboru ZPF I. a II. t ídy ochrany, nebo tak dochází k omezování podmínek pro zem d lskou innost. Naopak pozitivní vliv mají zm ny vytvá ející p edpoklady pro umíst ní investic v oblasti podnikání, kterých je však minimum. Pozitivn nelze hodnotit zm nu . 1891 zam enou na rozvoj logistiky, nebo logistiku nelze obecn považovat za odv tví p ínosné pro udržitelný rozvoj hospodá ské základny m sta. 6. Sociodemografické podmínky SILNÉ STRÁNKY OBECNÉ • r st po tu trvale bydlících obyvatel, • nadpr m rná životní úrove a vyvážená sociální stabilita, • kvalitní zdravotní pé e, hustá sít zdravotnických za ízení, • nejvyšší úrove nad je dožití a p íznivé ukazatele pracovní neschopnosti, • kontinuita tradice a kultivovanosti m sta, • nadpr m rná vzd lanostní úrove populace a kvalifikace pracovní síly, • stabilní, profesn pestrá nabídka na trhu práce, celkov nízká nezam stnanost. SPECIFICKÉ • relativn nižší v kový pr m r ve vn jším pásmu m sta. SLABÉ STRÁNKY • • • • •

OBECNÉ stárnutí populace a zvyšující se po et osob v poproduktivním v ku, nadpr m rné výdaje domácností, p edevším na bydlení, fyzické bariéry pro pohyb ve m st omezující starší ob any, ob any se sníženou pohyblivostí, rodiny s d tmi a další, zp etrhání tradi ních sociálních vazeb uvnit lokálních ob anských komunit, rostoucí deficit po tu pracovníku s nadpr m rnou kvalifikací nebo v emeslných profesích, který ohrožuje p íznivé hodnocení atraktivity celkového podnikatelského prost edí v Praze, 20


• •

ÁST D

nedostate né provázání vzd lávání s trhem práce, nedostatek pracovních p íležitostí pro handicapované osoby a n které skupiny osob s obtížným uplatn ním na trhu práce.

SPECIFICKÉ • úbytek obyvatel v centru m sta. P ÍLEŽITOSTI OBECNÉ • migrace cizinc - nové pracovní síly, • p itažlivost m sta pro osoby v produktivním veku, • zvyšování kvality a standardu života obyvatel. • •

SPECIFICKÉ pracovní p íležitosti v nových kancelá ských areálech nebo obchodn -spole enských centrech, které jsou blíže hlavním lokalitám bydlení.

OHROŽENÍ OBECNÁ • vyst hovávání trvale bydlících obyvatel za hranice m sta p i pokra ujícím využívání obslužné infrastruktury Prahy, • nedostate ný zájem ob an o ve ejné záležitosti a nízká identifikace s místním spole enstvím, • nedostate ný postih „ erného“ pracovního trhu, • r st poctu ilegálních pracovník a p ist hovalc bez ádného zdravotního a sociálního pojišt ní, pracujících na erno, neplatících dan , ale erpajících služby z nich hrazené. SPECIFICKÁ • soust e ování jednotlivých národností a sociáln problémových skupin do ur itých lokalit ve m st . VYHODNOCENÍ VLIV V souvislosti s hodnocení vlivu na SWOT analýzu v oblasti Sociodemografické podmínky je nutné upozornit na negativní vliv zm n podporujících suburbánní rozvoj m sta (zejména 970 a 1009 – Královice, 1557 a 1686 Cholupice a 1713 Pitkovice), které povedou ke vzniku spole ensky nedefinovatelných zón bydlení bez p íznivé vnit ní struktury ovliv ující rozvoj místních spole enství. 7. Využití území SILNÉ STRÁNKY OBECNÉ • široké spektrum druhu a typu území z hlediska možností jejich funk ního využití, • nabídka atraktivních transforma ních ploch pro rozvoj polyfunk ních m stských struktur v zastav ných ástech m sta, • velká p itažlivost m sta pro investorskou innost a rozvoj všech m stských funkcí v etn turistického ruchu, • zelené klíny pronikající z volné krajiny do centra m sta. SPECIFICKÉ

21


• • •

ÁST D

existence p irozeného i plánovitého soust ed ní m stotvorných funkcí ve stávajících subcentrech obvodového a lokálního významu s nabídkou správních, obslužných a kulturn spole enských aktivit, vetší množství ve ejn p ístupných historických zahrad v celom stském centru na levém b ehu Vltavy, existence rozsáhlých parkových ploch v kontaktu s centrem Prahy - Stromovka, Pet ín, Letná.

SLABÉ STRÁNKY OBECNÉ • úbytek polyfunk ní m stské struktury v d sledku výstavby monofunk ních obytných celk a monofunk ních obchodních a kancelá ských ploch, • nedostate ná nabídka atraktivních lokalit mimo celom stské centrum k využívání pro turistický ruch, • malá podpora ve ejného sektoru p i napl ování komer n mén atraktivních funkcí, zejména ve ejného vybavení, zelen , rekreace aj. SPECIFICKÉ • charakter služeb a funkcí v celom stském centru p evážn zam ený na turisty a zam stnance prestižních institucí a firem, které zde mají sídlo, • existence velkých monofunk ních areálu pro bydlení ve vn jším pásmu m sta bez dostate né ob anské vybavenosti a pracovních p íležitostí, • nedostate ná ob anská vybavenost ve vn jším pásmu m sta, dále prohlubovaná v souvislosti s využíváním ob anského vybavení mimopražskými obyvateli, • nedostate ný management území ve smyslu p ípravy území pro lokalizaci areálu ve ejné vybavenosti a vysokého školství, nedostatek ploch pro výstavbu a rozvoj vysokých škol odpovídající všem jejich rozvojovým pot ebám a možnostem, • nedostate né uvoln ní vltavských náb eží od automobilové dopravy ve prosp ch peších, cyklist a rekreace, • výrazný deficit zelen v celom stském centru na pravém b ehu Vltavy bez možnosti dopln ní nových ploch zelen , deficit zelen na severním, severovýchodním a jihovýchodním okraji Prahy. P ÍLEŽITOSTI OBECNÉ • využití dotací z EU a projektu PPP pro posílení trvale udržitelného rozvoje v oblasti revitalizace m sta, nap . sídliš , zelen a rekrea ních území, • zájem investor o využití brownfields a devastovaných ploch s možností posílení polyfunk ní m stské struktury. SPECIFICKÉ • návrat bytové funkce do centra m sta. OHROŽENÍ •

• •

OBECNÁ lokalizace kapacitních obchodních, skladovacích a distribu ních ploch i kapacitních obytných celk v kontaktním území Prahy a ve vn jším pásmu m sta zp sobující nadm rné zatížení komunika ní sít Prahy a v n kterých p ípadech zhoršení podmínek pro revitalizaci a transformaci velkých monofunk ních obytných celk , tlak na preferenci ekonomické výhodnosti funk ního využití území na úkor urbanistických hledisek a hledisek ochrany životního prost edí, nezájem investor o realizaci plnohodnotných polyfunk ních území,

22


•

• • •

ÁST D

tlak na neúm rné vysoké využití stavebních ploch s hrozbou nep íznivé a nevratné zát že lokalit a jejich širšího okolí. SPECIFICKÁ ztráta polyfunk ního charakteru celom stského centra z hlediska historického i funk ního využití, elícího zvyšujícímu se tlaku komer ních aktivit a turistického ruchu, provázeného úbytkem bytu a obyvatel, tlak na využití objektu a ploch ve ejného vybavení pro komer ní funkce, zejména v celom stském centru, tlak na kapacitní bytovou výstavbu na okraji m sta a v jeho zázemí, bez návaznosti na dopravní a technickou infrastrukturu, pot ebné ob anské vybavení zajištující celkovou kvalitu bydlení.

VYHODNOCENÍ VLIV V této oblasti SWOT analýzy lze ozna it za pozitivní zm ny vedoucí k žádoucí diverzifikaci využití území m sta a k up esn ní využití dle stavu. Negativní vliv mají zm ny, které podporují vytvá ení p evážn monofunk ních ploch bydlení v okrajových ástech m sta (zejména 970 a 1009 – Královice, 1557 a 1686 Cholupice, 1294 a 1713 Benice – Pitkovice). 8. Bydlení SILNÉ STRÁNKY OBECNÉ • nadpr m rná úrove bytového fondu a jeho napojení na ve ejné sít , • zvyšující se kvalita v tšiny bytového fondu, • vysoký po et rozestavených bytu na území m sta i jeho zázemí jako p edpoklad stabilizace sou asného vysokého tempa výstavby, • široká nabídka bydlení a volných bytu na trhu s byty z hledisek ekonomických, architektonických i uživatelských forem, • dostate né územní rezervy pro bytovou výstavbu v rámci platné územn -plánovací dokumentace. SPECIFICKÉ • neexistence sociáln problémových lokalit. SLABÉ STRÁNKY OBECNÉ • nikteré trvající negativní faktory fungování trhu s byty, nap . spekulace a neoprávn né užívání bytu, • existence dvojího nájemného, • nedostatek kvalitních stavebních kapacit pro modernizaci a výstavbu bytového fondu, který má dopad na finan ní i asovou náro nost, • podpr m rná obytná plocha pražských bytu a nižší pr m rný po et místností. SPECIFICKÉ • zanedbaná údržba a opravy ásti bytového fondu, vysoká energetická náro nost, nedostate ná estetická úrove bytových domu a obytného prost edí, chyb jící vybavenost, hlavn v p ípad panelových sídliš , které v Praze p edstavují významnou ást bytového fondu. P ÍLEŽITOSTI •

OBECNÉ zájem o bydlení v Praze a jeho okolí, 23


• • •

ÁST D

p íliv zahrani ního kapitálu do bydlení v Praze, akumulace zdroj pro další rozvoj obytné funkce, nabídka ekologicky p íznivých technologií, konstrukcí a typu nové bytové výstavby a jejího technického vybavení, nová legislativa sm ující k odstran ní negativních d sledku deformace trhu s byty, nástroje na podporu nájemního bydlení.

SPECIFICKÉ • zvýšený investorský zájem na využití vhodných volných a transforma ních ploch pro bytovou výstavbu • v centru Prahy a kompaktním m st , v etn dopln ní sídliš , • návrat bytové funkce do centra m sta, • zlepšování stavebn technické úrovn privatizovaných bytu. OHROŽENÍ OBECNÁ • problémy splácení hypoték a p j ek, neplacení nájemného, dlouhodob nedokon ené bytové projekty • v d sledku poklesu kupní síly obyvatel, • tlak investor na výstavbu bytu mimo plochy ur ené pro bydlení územním plánem m sta a na neúm rné • využití stavebních ploch s hrozbou nep íznivé a nevratné zát že lokalit, • nár st migrace sociáln problémových skupin obyvatel, • nízká státní podpora pro opravy bytového fondu. SPECIFICKÁ • nekoordinovaná bytová výstavba na okraji m sta a v jeho zázemí bez návaznosti na odpovídající dopravní a technickou infrastrukturu, neprovázanost realizace bytu a kapacit obslužné sféry zajištujících celkovou kvalitu bydlení, • nadm rná vlastnická rozt íšt nost bytového fondu vytvá ející p edevším na sídlištích bariéru pro koordinaci a koncentraci zdroj pro opravy bytových objektu, úpravy okolního prostoru, realizaci energetické úspory, ekologická opat ení apod. VYHODNOCENÍ VLIV SWOT analýza v oblasti bydlení je zam ena zejména na n které ekonomické a právní aspekty bydlení. Z hlediska rozvoje problematiky bydlení je nutné konstatovat dv odlišné skupiny vliv . 1. Z hlediska rozvoje bydlení, tedy po tu nových byt , mají velmi pozitivní vliv zm ny . 909, 970, 1211, 1686 a 1713 a pozitivní vliv zm ny 1009, 1407 a 1418. 2. Z hlediska kvalitativního mají n které z uvedených zm n negativní vliv díky lokalizaci velkého množství byt v okrajových ástech m sta bez vazeb na vybavenost, pracovní p íležitosti a bez vnit ní struktury ve ejných prostranství. Jde o vytvá ení nového typu „nocleháren“. Týká se zejména zm n 970, 1009, 1557, 1686 a 1713. 9. Rekreace SILNÉ STRÁNKY OBECNÉ • atraktivita Prahy jako turistické destinace, 24


• • • • • •

ÁST D

široká nabídka ubytovacích za ízení sloužících cestovnímu ruchu všech kategorií, mimo ádné kulturní d dictví, Historické jádro Prahy, pov st Prahy jako bezpe né turistické destinace, dobrá dostupnost Prahy leteckou dopravou, ke které p ispívá zvýšení kapacity letišt v Ruzyni a nízkonákladové lety, tradice sportovních zájmových organizací, jako je Sokol nebo Skaut, rozsáhlý p irozený rekrea ní potenciál území Prahy.

SPECIFICKÉ • dostate ná kapacita služeb v centru Prahy pro návšt vníky m sta, • existence multifunk ního za ízení ve Vyso anech na sou asné špi kové mezinárodní úrovni, • územní podmínky pro vznikající velké rekrea ní areály pro krátkodobou rekreaci, nap . na soutoku Vltavy a Berounky, • tradice sportovních akcí pro jednotlivce i širokou ve ejnost, asto i mezinárodního charakteru, • rozši ování nabídky sportovn rekrea ních p íležitostí pro netradi ní sportovní disciplíny. SLABÉ STRÁNKY OBECNÉ • nedostate ná spolupráce ve ejného a soukromého sektoru v oblasti cestovního ruchu, • dlouhodob velmi malý podíl domácích návšt vník oproti srovnatelným zahrani ním turistickým destinacím, • vysoká sezónnost, • nedostatek p íležitostí pro pohybovou rekreaci neorganizované v tšinové populace, • omezená druhovost a nevyvážená skladba sportovních za ízení, zejména nedostatek plaveckých bazénu a • absence komplexních center pohybové aktivity. SPECIFICKÉ • velmi rozdílné dopady cestovního ruchu na m stské ásti jako d sledek nerovnom rného rozložení turistických atrakcí na území m sta, • velké zatížení Historického jádra Prahy a centra m sta cestovním ruchem, • úrove n kterých vstupních bodu neodpovídá sou asným požadavk m a p edstavám (autobusové nádraží Florenc, železni ní stanice Holešovice a další), • pouli ní kriminalita zam ená na turisty, která ovliv uje renomé Prahy jako turistické destinace, • nerovnom rné rozložení ubytovacích a stravovacích za ízení na území m sta, • nedostate né využívání transforma ních lokalit pro p em nu také na území pro volno asové, sportovní a rekrea ní aktivity ob an , • nerovnom rné rozložení sportovních a rekrea ních p íležitostí na území Prahy, nedostate n vybavené rekrea ní zázemí centra m sta a sídliš , • stárnoucí vybavení velké ásti tradi ních sportovních areálu, nedostatek cyklistických stezek odd lených od automobilové dopravy. P ÍLEŽITOSTI OBECNÉ • zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu, • rozvoj doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, • zájem o ubytování v Praze, • možnost potenciálního nár stu déletrvajících pobytu s jiným než ist turistickým cílem, zp sobený zvýšenou mobilitou osob v rámci EU, 25


• • •

ÁST D

nár st cestování senior , rozši ování „druhého bydlení“ vedoucí k žádoucím opakovaným návšt vám, rostoucí obliba kondi ního sportování u mladé a st ední generace.

SPECIFICKÉ • zájem investor o výstavbu ubytovacích kapacit a dalších za ízení cestovního ruchu na atraktivních lokalitách. OHROŽENÍ OBECNÁ • silná konkurence jiných m st v cestovním ruchu, • zm na zp sobu cestování m že vést k zániku n kterých pracovních míst nebo celých profesí nap . pr vodci, pracovníci cestovních kancelá í, • zm na struktury návšt vník s nár stem p íjmov nižších skupin a možný pohyb finan n nezajišt ných návšt vník , • finan ní efekty z cestovního ruchu pro vlastní rozpo et Prahy neodpovídají výnos m získaným v tomto odv tví, rozši ující se neadresnost subjektu poskytující služby cestovního ruchu, • p íklady pompézních staveb pro vrcholový sport v zahrani í jako riziko pro neuváženou výstavbu naddimenzovaných diváckých arén bez perspektivy trvalé návšt vnosti. SPECIFICKÁ • chátrání ady tradi ních sportoviš z d vodu chyb jící údržby a nedostatku finan ních prost edk . VYHODNOCENÍ VLIV -

V oblasti rekreace nebyly nalezeny relace mezi hodnocenými zm nami a tvrzeními SWOT analýzy.

10. Ob anské vybavení SILNÉ STRÁNKY OBECNÉ • široká nabídka odborných, všeobecných a um leckých st edních i vyšších škol, • rozsáhlé spektrum nestátních neziskových organizací p sobících v oblasti sociálních služeb, • velká nabídka zdravotnických za ízení, v etn za ízení nadm stského významu poskytujících • specializované a superspecializované zdravotní služby, • kulturní zázemí m sta na evropské úrovni, • dobrá dostupnost objekt m stské ve ejné správy m stskou hromadnou dopravou. SPECIFICKÉ • dostate ná a rovnom rn rozložená sít základních a st edních škol v centru Prahy a v kompaktním m st , • rovnom rná dislokace objektu m stské ve ejné správy, • hustá sít ubytovacích a stravovacích za ízení všech kategorií v centru m sta. SLABÉ STRÁNKY OBECNÉ • nedostate né možnosti pro mimoškolní a zájmovou innost d tí a mládeže, zejména pro spontánní trávení volného asu,

26


• •

ÁST D

nedostate ná vybavenost za ízeními poskytujícími pobytové sociální služby, zejména domovy senioru, domy zvláštního ur ení nap . s azylovými byty, noclehárnami pro bezdomovce, za ízeními pro p echodnou péci, rostoucí poptávka po zdravotních a sociálních službách ur itého typu v d sledku stárnutí populace.

SPECIFICKÉ • nedostatek kapacit ob anského vybavení, p edevším škol, ve vn jším pásmu m sta, zejména v dynamicky • se rozvíjejících m stských ástech, • nedostatek l žek ošet ovatelské a následné pé e, l žek hospicových a paliativních, • nedostatek kulturních, stravovacích a volno asových za ízení na velkých sídlištích, • nedostate né kapacity pro st edn dobé a dlouhodobé ubytování vysokoškolských student a osob p icházejících za prací. P ÍLEŽITOSTI OBECNÉ • využívání škol jako polyfunk ních st edisek pro aktivity místních obyvatel, • využití metody komunitního plánování pro vytvo ení efektivní sít sociálních služeb, • podpora státu do kulturních za ízení celostátního významu na území Prahy, • umis ování n kterých funkcí celostátní a regionální státní správy mimo Prahu. SPECIFICKÉ • konkurence u komer n poskytovaných druhu ob anské vybavenosti. OHROŽENÍ OBECNÁ • zvyšující se tlak mimopražských obyvatel na využívání za ízení ob anské vybavenosti na území Prahy, • p íliv problémových osob a osob závislých na sociální pomoci, • tlak na využití rozvojových ploch ve ejného vybavení pro jinou funkci SPECIFICKÁ • degradace ástí m sta bez dostate né ob anské vybavenosti, p edevším panelových sídliš a nové kapacitní obytné zástavby, • ztráta polyfunk ní struktury n kterých ástí m sta, zejména historického jádra, v d sledku zm n ve zp sobu využívání p vodn neadministrativních objektu pro uspokojení rostoucích plošných požadavku orgánu státní a m stské správy. VYHODNOCENÍ VLIV Negativní vliv v oblasti ob anské vybavenosti mají zm ny sm ující k vytvo ení plošn rozsáhlých území nízkopodlažní zástavby pro bydlení bez dostate né vybavenosti, což zvýší tlak na stávající vybavenost. Jde zejména o zm ny 970, 1009, 1557, 1686 a 1713. 11. Produk ní odv tví SILNÉ STRÁNKY OBECNÉ • ukon ení základní odv tvová a vlastnická transformace pražské ekonomiky se stabilizací potenciáln p íznivých oboru, výrob a inností, nap . obsluha m sta, obory s vysokou p idanou hodnotou a environmentáln pozitivními dopady, 27


• • • • • • • •

ÁST D

rozvoj kapacit tzv. strategických služeb s celoevropskou p sobností, tradice udržující pr mysl jako významný initel ekonomické základny m sta, nadpr m rná produktivita práce v pražském pr myslu, vysoká koncentrace subjekt v dy a výzkumu, vysoká koncentrace institucí vysokoškolského vzd lávání, strategické dokumenty ukazující pot ebné kroky k rozvoji Prahy jako centra inovací a znalostí, rozsáhlá obchodní sít, vysoká obsazenost stávajících skladovacích prostor.

SPECIFICKÉ • kvalitní zem d lská p da, vodní zdroje pro závlahy ve vn jším pásmu m sta a p íznivé klimatické podmínky pro zem d lství, • rovnom rné rozložení velkokapacitních nákupních center, • velká nabídka kancelá ských ploch v centru m sta, • dynamika výstavby moderních kancelá ských budov a administrativních areálu mimo historické jádro Prahy a dostatek rozvojových ploch vhodných k této výstavb , • p ítomnost vysokých škol v centru m sta. SLABÉ STRÁNKY OBECNÉ • p etrvávající problémy ásti produk ní základny pr myslu s dopady na životní prost edí, zvýšenou dopravní zát ží a obtížnou technologickou modernizaci, • nedostate né podmínky pro vznik nebo efektivní rozjezd malých pr myslových podniku, zejména kapacity technologických park , inkubátor , • nedostate né propojení výzkumné sféry s podnikatelskou praxí, chyb jící kapacity v deckotechnických park , • malé využití výzkumné a vývojové základny pro inova ní funkci Prahy v celostátním m ítku i k ešení problém samotného m sta, prostorové deficity a chyb jící plochy pro rozvoj v tšiny vysokých škol, špatný technický stav objektu a nedosta ující vybavení, v etn kolejí, • vysoké zatížení komunikací velkokapacitními obchodními, skladovacími a logistickými aktivitami, • ztráta orientace zem d lské produkce na plodiny s p ímou vazbou na zásobování Prahy. SPECIFICKÉ • velká rozdrobenost jednotlivých za ízení vysokých škol, • p edimenzovanost výstavby velkokapacitních kancelá ských objekt a komplex zejména na území Prahy 4, 5 a 8 s nadm rnými nároky na dopravní obslužnost, • neúm rné zv tšování vzdáleností obchodních za ízení od spot ebitele v n kterých ástech m sta jako d sledek vzniku velkých nákupních center. P ÍLEŽITOSTI OBECNÉ • r st motivující konkurenci v nosných odv tvích pražské ekonomické základny, • další vstup zahrani ního kapitálu a využití finan ních zdroj EU v pr myslu pro zvýšení produktivity práce, • kvalitn jší spolupráce malých a st edních podniku s výzkumem a vývojem p i aplikaci poznatku do praxe, • trvalý zájem silných národních i nadnárodních spole ností na umíst ní centrál a pobo ek v Praze, 28


• • • •

ÁST D

významná podpora rozvoje znalostní spole nosti ze strany EU a vlády CR a dostupnost finan ních zdroj ze Strukturálních fondu EU na rozvoj této oblasti, rozvoj partnerství ve ejného a soukromého sektoru, rozvoj nových forem a r st kvality služeb.

SPECIFICKÉ • zájem investor o p em nu bývalých industriálních území na nové smíšené m stské struktury, • modernizace nebo zm na charakteru industriálních kapacit se zlepšením technologické a ekologické úrovn , • pokra ující transformace brownfields, • zájem obchodních et zc o dopln ní sít nákupních možností o menší prodejní plochy. OHROŽENÍ OBECNÁ • pomalé zavád ní moderniza ních prvk , zejména transferu nových technologií, • rychlý rozvoj dalších velkých m st R v oblasti inovací a znalostí zeslabující pozici Prahy jako inova ního centra republiky, • rozvoj znalostní spole nosti v okolních státech, který zhorší konkurenceschopnost R a Prahy, • negativní dopad r stu cen pohonných hmot a energií na produk ní aktivity, • vznik nadm rného p evisu nabídky kancelá ských ploch nad poptávkou, • p evažující preference investor na maximální zhodnocení vložených prost edk p i výstavb nových kancelá ských objekt u bez ohledu na pot eby obyvatel, prostorové možnosti a pot eby památkové pé e, • stagnace ve ejného vysokého školství v d sledku omezených zdroj státu. SPECIFICKÁ • budování skladovacích, obslužných a výrobních areálu v okolí Prahy, které znehodnocují kontaktní území, • zhoršení nákupních možností a nabídky služeb v historickém jádru m sta pro místní obyvatele, • vznik monofunk ních kancelá ských komplexu, • zábory zem d lského p dního fondu v rozporu s ve ejným zájmem. VYHODNOCENÍ VLIV Vlivy zm n na SWOT analýzu v oblasti Produk ní odv tví nejsou konkrétn identifikovatelné s výjimkou zm n zam ených na logistiku (1891). Lze konstatovat, že 7. vlna zm n ÚPHMOP nevytvá í podmínky pro rozvoj preferovaných oblastí znalostní ekonomiky. 12. Doprava SILNÉ STRÁNKY OBECNÉ • významná k ižovatka dopravních tras republikového i evropského významu umocn ná p íznivou polohou Prahy v rámci eské republiky a st edoevropského prostoru, • p íznivá dostupnost centra Prahy železni ní dopravou, 29


• • • • • • •

ÁST D

rostoucí význam železnice v rámci integrovaného dopravního systému v Praze, hustá sít železni ních tratí na území m sta, atraktivita Prahy pro leteckou dopravu, p íznivý podíl ve ejné dopravy na celkovém dopravním výkonu, rostoucí význam a atraktivita Pražské integrované dopravy (PID), významné zastoupení kolejových subsystému v rámci integrované ve ejné dopravy, atraktivní systém metra, jeho provozní spolehlivost a kvalita.

SPECIFICKÉ • p íznivé spojení v tšiny regionálních sídel s centrem Prahy železni ní dopravou, • funk nost železnice na území m sta v období povodní, • mimoúrov ové k ižovatky na M stském okruhu zajištující jeho funk nost a plynulost dopravy i p i zna ném automobilovém zatížení, • rostoucí podíl tunelových úseku m stského okruhu zmír ující negativní dopady individuální automobilové dopravy do území a rovn ž eliminující negativní bariérový efekt dopravní stavby v území, • kapacita Jižní spojky umož ující p evád t velké dopravní zatížení a v budoucnosti využití i pro ve ejnou autobusovou dopravu, • významné komunikace fungující i p i úsporném ší kovém uspo ádání, • velký podíl zrealizovaných úsek radiál na území m sta, • p íznivá asová dostupnost centra Prahy systémem metra, • rozvojové možnosti m sta v p ímé vazb (docházkové vzdálenosti) na stávající stanice metra (Karlín, Holešovice-Bubny, Smíchov, Opatov, Let any, Vyso any), • situování v tšiny významných p estupních terminál ve ejné dopravy u koncových stanic metra na okraji Prahy. SLABÉ STRÁNKY OBECNÉ • nevhodná koncentrace pracovních p íležitostí v historickém jádru m sta a existence monofunk ních obytných území v Praze i regionu zvyšující nároky na dopravní systémy i dopravní výkon, • složité územn -technické a urbanistické podmínky v Praze komplikující možnosti ešení dopravních problému, • velká investi ní a technická náro nost nových dopravních staveb celom stského významu, • nedokon ená p estavba železni ního uzlu Praha, • nedostate ná kapacita hlavních vstupních železni ních tratí, • malá hustota železni ních stanic a zastávek, • rušení železni ních vle ek, • nedostate né tempo rozvoje tramvajové dopravy, • enormní rozsah automobilové dopravy na stávající komunika ní síti, jejíž kapacita tak nesta í dopravním nárok m, • omezené prostorové možnosti dopln ní nad azených komunikací p i ambicích m sta na další rozvoj, • absence zna né ásti Pražského okruhu k odvedení tranzitní dopravy, • nedostatek atraktivních tangenciálních spojení ve ejnou dopravou, • negativní dopady nadpr m rné vysokého stupn automobilizace, automobilového provozu, nar stajícího dopravního výkonu a kongescí na území m sta, na životní prost edí (v etn zhoršení mikroklimatických podmínek), na kvalitu a spolehlivost povrchové MHD, • degradace ve ejných uli ních prostoru automobilovým provozem, 30


• • • •

ÁST D

rostoucí nároky na rozsah zpevn ných ploch pro silni ní dopravu ve m st , p etrvávající trend zajiš ovat podmínky pro individuální automobilovou dopravu na úkor chodc a cyklist , obtížn ešitelná problematika dopravy v klidu v kompaktním m st , nedostate ná kapacita systému záchytných parkoviš P+R v Praze a regionu.

SPECIFICKÉ • zna n rozdílná kvalita a vybavení tratí železni ního uzlu Praha, • komplikované podmínky pro zkapacitnení železni ního uzlu Praha v centru m sta, • omezená kapacita železni ního uzlu Balabenka ve vztahu k Novému spojení, • z ásti nedo ešené p estupní vazby železnice-MHD, • nízká kultura prost edí n kterých zastávek ve ejné dopravy a železni ních stanic, • ztráta zavle kovatelných území (ve Vyso anech, Malešicko-hostiva ské oblasti), • z ásti zastaralý vozový park železni ních vozidel a tramvajové dopravy (malý podíl nízkopodlažních vozidel), • absence kolejového propojení letišt Praha-Ruzyn s centrem m sta a kvalitního železni ního spojení Praha – Kladno, • nadm rný nár st individuální automobilové dopravy na Pražském okruhu komplikuje možnosti umíst ní nových k ižovatek a tím i napojení pražských území na tuto komunikaci, • enormní prostorové nároky individuální automobilové dopravy na ve ejné prostory m sta, • nízká úrove parteru nebo necitlivé extravilánové uspo ádání n kterých stávajících úsek celom stsky významných komunikací, nep íznivý prostorový d licí efekt povrchových úsek , • omezování podmínek pro p ší provoz v centru m sta parkováním na chodnících, • absence trasy D metra v jižním sektoru m sta, • p etížení n kterých úsek metra v centru Prahy bez dostate né alternativní nabídky tramvajové dopravy, • zranitelnost tramvajového systému v centru Prahy v d sledku omezených možností náhradních tramvajových tras (p i výlukách, poruchách apod.). P ÍLEŽITOSTI OBECNÉ • celoevropský trend chování šetrn jšího k životnímu prost edí spole n s mediálním vlivem a vetší informovaností ovliv ující obyvatele m sta p i volb dopravního prost edk , • preferenci rozvoje ekologických dopravních systém v rámci EU využít k podpo e výstavby prvních etap vysokorychlostních tratí (VRT) z evropských investi ních fond (u Prahy s efektem segregace dálkové a p ím stské železni ní dopravy), • enormní nár st a rozsah dopravy na území Prahy v porovnání s ostatním územím R využít k docílení vyšší investi ní podpory státu p i výstavb celom stských dopravních systému, • p íznivá asová dosažitelnost Prahy z velké ásti eské republiky s perspektivou jejího dalšího zkrácení po dokon eni dopravní infrastruktury státu, • priorita výstavby Pražského okruhu v rámci investic státu do dopravní infrastruktury. SPECIFICKÉ • zavád ní taktového jízdního ádu na železni ní síti v R, • realizace projektu D a.s. „Živá nádraží“ - komplexní revitalizace nádražních objektu, nádraží jako živý p estupní uzel s ob anskou vybaveností, • preference a podpora rozvoje ekologických dopravních subsystému v nákladní doprav (city logistika a kombinovaná doprava) v R, 31


• • • • • • • • •

ÁST D

výrazný zájem státu na vybudování rychlodráhy z centra m sta na letišt PrahaRuzyn , navíc lze p edpokládat finan ní podporu EU, využití telematiky k výrazn jšímu ovlivn ní a usm rn ní individuální automobilové dopravy na území m sta, p íklady úsp šných restriktivních ekonomických opat ení v i individuální automobilové doprav (nap . mýtný systém v centrální oblasti) v evropských m stech, investi ní spoluú ast státu na humanizaci severojižní magistrály, ochota státu realizovat Pražský okruh i za cenu investi n náro n jších ešení, zlepšování parametru mimoúrov ových k ížení komunika ní sít m sta se železnicí v rámci modernizace a p estavby železni ního uzlu Praha, spoluú ast státu na investicích do komunikací, které v etap p evád jí tranzitní automobilovou dopravu na území m sta, možnost využít fondu EU p i výstavb nových úseku metra, oblíbenost rekrea ní cyklistiky jako dobrý p edpoklad dalšího rozvoje cyklistické dopravy.

OHROŽENÍ OBECNÁ • pokra ující rozši ování území zasažených kongescemi na komunika ní síti v d sledku zvyšujícího se automobilového zatížení a omezené kapacity systému, • živelná suburbanizace v kontaktním území kolem Prahy s enormními nároky na individuální automobilovou dopravu zvyšující zatížení komunika ní sít m sta, • zna ný nár st tranzitní automobilové dopravy s vysokým podílem kamionu, • nesouhlas ásti ve ejnosti s výstavbou nových komunikací, • snižování podílu nákladní lodní dopravy v rámci celé CR a její náhrada nákladní automobilovou dopravou, • riziko m stem neovlivnitelného rozvoje letecké dopravy. SPECIFICKÁ • tlak investor na novou p evážné monofunk ní zástavbu v nezastavitelném území, kde do budoucna není zajišt na kvalitní kolejová ve ejná doprava a tím zvyšující se nároky na individuální automobilovou dopravu (nap . Šeberov, Hrn í e, Újezd, K eslice, Pitkovice), • velkokapacitní nákupní centra v p ilehlé ásti regionu bez vazby na kapacitní kolejové systémy ve ejné dopravy, • nár st t žké tranzitní nákladní automobilové dopravy s vysokým podílem kamion v jižní ásti m sta (Jižní spojka, ul. K Barrandovu, ul. Brn nská) s astými rozsáhlými kongescemi, • tlak na další výstavbu podél kapacitních nad azených komunikací (podél D1 na území m sta i p ilehlé ásti regionu, D5, R6, R7, D8, R10, D11 na území regionu) s rizikem nár stu individuální automobilové dopravy v Praze, • riziko nedostate ného využívání zpoplatn ných parkovacích kapacit v obytné zástavb v d sledku cen p ekra ujících kupní sílu místních obyvatel, • neochota investor podporovat systém P+R u stanic metra na privátních pozemcích, • lokální odpor proti výstavb n kterých celom stsky významných tramvajových tratí (nap . Smíchov - Pankrác). VYHODNOCENÍ VLIV V oblasti Doprava lze p edpokládat: -

pozitivní vliv zm ny . 1918;

-

negativní – velmi negativní vliv zm n 909, 970, 1009, 1077, 1211, 1686 a 1713, které p edstavují poteciální p etížení dopravní sít . 32


ÁST D

13. Technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY OBECNÉ • vysoký podíl domácností napojených na ve ejný vodovod (99,1 %), ve ejnou kanalizaci a istírny odpadních vod (99,5 %), • vysoká spolehlivost a dostate né kapacitní zajišt ní zásobování energiemi, • dostate ná technická úrove systém energetické infrastruktury (zásobování plynem, zásobování elektrickou energií, centrální zásobování teplem), • vysoký podíl domácností napojených na energetická média p ijatelná pro životní prost edí - na zemní plyn ze sít , na systémy centrálního zásobování teplem, vyt s ování tuhých paliv, • dostate ná konkurence mezi hlavními dodavateli jednotlivých druhu energie, • systém elektronických komunikací svojí kapacitou pokrývá sou asné i výhledové požadavky obyvatelstva a podnikatelské sféry. SPECIFICKÉ • možnost použití vodního zdroje Podolí jako rezervního a dopl kového, • oddílná stoková sít ve vetší ásti vn jšího pásma m sta a na v tšin sídliš , • rozvinutý a konkurenceschopný systém centrálního zásobování teplem v pravob ežní ásti m sta se základním zdrojem mimo území Prahy (Elektrárna M lník), • dokon ovaná plynofikace ve vn jším pásmu m sta, • dotace m sta na p em nu topných systém a využití obnovitelných zdroj energie, • vysoký stupe kolektorizace sítí v celom stském centru a v sídlištní zástavb , • vysoký stupe realizace protipovod ových opat ení na Vltav v kompaktním m st . SLABÉ STRÁNKY OBECNÉ • stá í rozvod vody, jejich zna ná poruchovost a vysoké ztráty upravené vody ve vodovodní síti (21,4 %), • stá í stokové sít , zna né množství balastních vod ve stokové síti, • nedostate ná ú innost išt ní úst ední istírny odpadních vod s ohledem na evropské standardy kvality povrchových vod v recipientech, • nedostate né tempo obnovy resp. rekonstrukce stokových sítí a intenzifikace istíren odpadních vod a jejich negativní vliv na istotu podzemních a povrchových vod, • nedostate ná kapacita v tšiny lokálních istíren odpadních vod, zastaralá technologie n kterých lokálních istíren odpadních vod, • nedostatek finan ních prost edk na obnovu a rekonstrukci vodovodních a kanaliza ních sítí, • složitá problematika odvád ní a hospoda ení s deš ovými vodami v urbanizovaných územích ve vztahu k vodním tok m, zejména v souvislosti se zvyšujícím se trendem nár stu zpevn ných ploch v povodích drobných vodních toku, • vysoká eutrofizace vodních toku a nádrží, • spalování paliv pat í mezi nejvýznamn jší zdroje zne išt ní ovzduší na území Prahy spolu s již p evažujícím vlivem dopravy, • nízké využívání obnovitelných a druhotných zdroj energie, • nedostate né využívání LPG (propanbutanu) a CNG (zemního plynu) jako alternativního paliva v doprav . SPECIFICKÉ • decentralizovaná správa a provozování stokové sít v n kterých ástech vn jšího pásma m sta,

33


• • • • • •

ÁST D

net snost n kterých úseku stokové sít , kapacitní p etížení n kterých úseku stokové sít , nevhodné umíst ní úst ední istírny odpadních vod na Císa ském ostrov , spalování tuhých paliv ve st edních, malých a lokálních zdrojích zne išt ní v n kterých ástech m sta, trasy venkovních vedení velmi vysokého nap tí do jisté míry negativn ovliv ují prost edí n kterých lokalit obytné zástavby a rekrea ních oblastí, decentralizovaná správa a provozování vodních toku na území Prahy, pomalá aktualizace stanovených záplavových území a rozlivových území na drobných tocích.

P ÍLEŽITOSTI OBECNÉ • možnost získání p ísp vk z fond EU na zkvalitn ní vodohospodá ské infrastruktury (velké projekty na istírny odpadních vod, úpravny pitné vody, výstavbu vodovodních nebo kanaliza ních ad ), • otev ení trhu s energiemi, které má oporu v legislativ a energetické politice R, • dynamický rozvoj a konkuren ní prost edí v oblasti elektronických komunikací. SPECIFICKÉ • možnost získání p ísp vk z fond EU na projekty revitalizace vodních toku a nádrží v etn úprav inunda ních území a na realizaci dalších opat ení zvyšujících ochranu území p ed povodn mi, • možnost získání p ísp vk z fond EU na energeticky úsporná opat ení s využitím obnovitelných zdroj energie nebo odpadního tepla, • možnost získání p ísp vk z fond EU na projekty týkající se rozvodu centrálního zásobování teplem nebo st edotlaké plynovodní sít a na aktivity spojené s omezováním emisí z energetických zdroj . OHROŽENÍ OBECNÁ • ohrožení bezpe nosti a spolehlivosti energetického zásobování v krajních havarijních a krizových situacích (nap . povodn ), • ohrožení povrchových zdroj vody (Vodní dílo Želivka, Jizera, Vltava) nebo p ivad (Želivka p es 50 km, Káraný p es 20 km) nap . havárií nebo teroristickým útokem (biologické nebo chemické kontaminování, jedy), • ohrožení území zm nou p irozených odtokových pom r následkem soust ed né urbanizace zp sobuje ve spádových povodích rychlé odvád ní p ívalových srážkových vod kanalizací do vodote e, nedochází k p irozenému zasakování (i vlivem nevhodných geologických podmínek na území m sta), klesá hladina podzemních vod a vysychají koryta potoku, p i p ívalových srážkách vznik lokálních povodní, zaplavujících stávající zástavbu, • chyb jící plány oblastí povodí a neschválené návrhy opat ení. SPECIFICKÁ • neúm rný rozvoj v n kterých lokalitách za hranicemi Prahy (nap . estlice, Pr honice) s negativními vlivy na pražské úseky drobných vodních tok , • ohrožení až likvidace drobných vodních tok v místech, kde jsou provád ny hluboké podzemní liniové stavby (kanaliza ní sb ra e, kolektory, tunelové stavby dopravní i jiné), • nedostate ná legislativa a vymahatelnost práva v p ípad nepovolených (výjime n i chybn povolených) staveb v blízkosti drobných vodních toku,

34


•

ÁST D

r st cen elekt iny, plynu a tepla ze systému centrálního zásobování teplem p ináší riziko áste ného návratu ke spalování tuhých paliv v lokálních nebo etážových topeništích.

VYHODNOCENÍ VLIV Zm ny zam ené na rozvoj technické infrastruktury nejsou v rámci souboru 7. vlny zm n ÚPHMP hodnoceny. Negativní – velmi negativní vliv lze o ekávat u zm n podmi ujících vysoké nároky na stávající infrastrukturu. Jde zejména o zm ny 970, 1009, 1418, 1686 a 1713. 14. HYGIENA ŽP SILNÉ STRÁNKY OBECNÉ • kvalitní monitorování a informa ní systém o stavu životního prost edí ve m st a pravidelná aktualizace informací, • probíhající realizace opat ení vyplývající z Integrovaného krajského programu snižování emisí zne iš ujících látek a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy, • dob e organizovaný a fungující t íd ný sb r odpadu, • energetické využívání komunálních odpadu ve spalovn v Malešicích (ZEVO Malešice), • trvalé a dlouhodobé omezování dopadu pr myslové výroby na kvalitu prost edí jejím útlumem, zm nou struktury a modernizací. SPECIFICKÉ • využívání nízkoemisního pohonu pro vozidla MHD a technických služeb m sta, • postupná p estavba tramvajových tratí a obm na tramvajového vozového parku za vozidla s nižšími hlukovými emisemi, • rozši ování protihlukových opat ení jako sou ásti nových dopravních staveb, • postupná sanace kontaminovaných podloží v souvislosti se zastavováním nevyužívaných a devastovaných areál , • postupná výstavba recykla ních center odpadu a kompostáren, • zavád ní separovaného sb ru kompostovatelného odpadu. SLABÉ STRÁNKY OBECNÉ • relativn vysoký podíl obyvatel žijících v prost edí se zne išt ným ovzduším, • relativn vysoký podíl obyvatel zasažených nadm rným hlukem, • každodenn se opakující krizové situace v doprav vyvolávající zvýšené emise hluku • a vzdušných polutant , • absence lokality pro ukládání komunálního odpadu po vy erpání kapacity stávající skládky v áblicích, • zne išt ní povrchových tok v p ímém d sledku lidské innosti. SPECIFICKÉ • p ekro ení imisních limitu zne išt ní ovzduší zejména v okolí komunikací s intenzivním automobilovým provozem, • nadm rný hluk v okolí komunikací s intenzivním dopravním provozem, p edevším v centru Prahy a navazujícím pásmu m sta, • neodpovídajícím zp sobem zajišt né již uzav ené celom stské skládky komunálního odpadu (Chabry, Libuš, Slivenec). 35


ÁST D

P ÍLEŽITOSTI OBECNÉ • celoevropský trend preference isté m stské dopravy (ve ejná doprava, p ší a cyklistická doprava atd.), • využití nových technologií ve stavebnictví vedoucích ke zmenšení energetické náro nosti staveb, hlu nosti a prašnosti p i výstavb , • možnost využívání alternativních druhu vytáp ní. SPECIFICKÉ • možnost získání dotace z fondu EU na sanaci starých skládek a ekologických zát ží. OHROŽENÍ • • • • •

OBECNÁ další výrazný rozvoj leteckého provozu a s tím související akustické zatížení leteckým hlukem a hlukem z navazující dopravy, vy erpání kapacity stávající skládky komunálního odpadu. SPECIFICKÁ možný návrat ob an ke spalování tuhých paliv v d sledku r stu cen elekt iny, plynu a tepla z centrálních zdroj , p evážné ve vn jším pásmu m sta, vznik nepovolených skládek.

VYHODNOCENÍ VLIV V oblasti hygienických aspekt lze p edpokládat -

pozitivní vlivy spojené s eliminací stávajících zát ží u zm n . 1637, 1868;

-

negativní vlivy u zm n 909, 970, 1009, 1077, 1211, 1686 a 1713, a to zejména vzhledem k p edpokládanému navýšení dopravní zát že.

15. Bezpe nost SILNÉ STRÁNKY OBECNÉ • funk ní záchranný bezpe nostní systém m sta, • vysoká operativnost zásahu integrovaného záchranného systému, • m stský kamerový systém, • komplexní pé e o protipovod ovou ochranu, • podpora prevence kriminality a protidrogové prevence, • rovnom rné rozmíst ní služeben m stské policie a hasi ských stanic na území m sta, • rovnom rná sít úkrytu pro obyvatelstvo v rámci systému ochrany obyvatelstva. SPECIFICKÉ • innost hlídkové služby m stské policie (okrská ) v problémových lokalitách. SLABÉ STRÁNKY OBECNÉ • vysoká kriminalita, • zna né množství kapesních krádeží, vandalismus a nelegální graffiti, 36


•

ÁST D

velká nehodovost v rámci silni ního provozu.

SPECIFICKÉ • lokality s dlouhodobou koncentrací pouli ní kriminality, • kumulace bezdomovc na ve ejných prostranstvích a v za ízeních ve ejné dopravy, • místa s rizikem astých dopravních nehod. P ÍLEŽITOSTI OBECNÉ • zapojení do mezinárodních bezpe nostních struktur, • využívání mezinárodních zkušeností, • významná role médií p i zalištování bezpe nosti ve m st , p edevším televize a rozhlasu, • aktivn jší ú ast ob an p i zalištování vlastní bezpe nosti, • ú inn jší legislativní prost edí. SPECIFICKÉ • možnost získání p ísp vk z fond EU na regeneraci problémových lokalit, • koordinace bezpe nostních složek p i významných nadnárodních i národních akcích. OHROŽENÍ OBECNÁ • zvyšující se dopad globálních problému - terorismus, organizovaný zlo in, epidemie, zm ny klimatu, • klesající pocit bezpe í obyvatel i návšt vník m sta. SPECIFICKÁ • místa a objekty, které by mohly být potenciálním cílem teroristického útoku, • zvyšující se agresivita specifických skupin osob. VYHODNOCENÍ VLIV Vlivy 7. vlny zm n ÚPHMP na SWOT analýzu v oblasti Bezpe nost nejsou prokazatelné.

37


ÁST E: VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ¨ E.1

P ÍNOSU

ÁST E

K NAPLN NÍ

PRIORIT

VÝCHODISKA

Soulad se základními principy územního plánování je jedním z hlavních kritérií posuzování navrhované koncepce, v tomto p ípad navrhovaných zm n. V p ípad vlny zm n, která obsahuje zna ný po et výrazn rozdílných zám r , je pot ebné posuzovat zm ny, které mají závažné d sledky, samostatn . Politika územního rozvoje definuje hlavní priority územního plánování, které mají obecnou platnost, vztahující se p im en k jednotlivým kategoriím územn plánovací dokumentace. Hlavní m sto Praha je sou asn krajem i obcí. M la by mít dv kategorie územn plánovací dokumentace – Zásady územního rozvoje v koordinaci se sousedním krajem St edo eským a územní plán. Územní plán je dosud po izován, zpracováván a schvalován pro celé m sto. To znamená, že zm ny se vztahují k celému m stu a tak by m ly být posuzovány. Za vhodn jší lze, s výjimkou celom stských zám r (nap . Vyso anská radiála) posuzovat tyto zm ny v rámci m stské ásti, v p ípadech malých m stských ástí (Královice) též v rámci sousedních m stských ástí, resp. i sousedních obcí. Ve sledovaných zm nách vlivy na sousední obce, s výjimkou zm ny 1713 (Benice), nebyly zjišt ny. E.2

PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A. Chránit p írodní, kulturní a civiliza ní hodnoty v . jedine né kulturní krajiny B. Podporovat polycentrický rozvoj sídlení struktury v . posílení r zných kategorií center

C. Transformovat nevyužívané i nevhodn využívané areály v zastav ném území pro nové funkce D. Rozvojové zám ry umis ovat do nejmén konfliktních lokalit E. Chránit pozemky nezbytné pro vytvo ení souvislých ploch ve ejn p ístupné zelen F. Zlepšovat ve ejnou dopravu, novou výstavbu posuzovat vždy s ohledem na vazby na tyto systémy E.3

P ÍNOS 7. VLNY ZM N ÚPHMP K NAPLN NÍ PRIORIT S prioritou A jsou v rozporu zm ny:

. 970 a 1009 (Královice).

S prioritou B jsou v rozporu zm ny:

. 970 a 1009 (Královice); . 1418, 1557 a 1686 (Cholupice).

Priority C se hodnocené zm ny nedotýkají. S prioritou D jsou v rozporu zm ny:

. 970 a 1009 (Královice).

Priority E se hodnocené zm ny nedotýkají. S prioritou F jsou v rozporu zm ny:

. 970 a 1009 (Královice); 38


ÁST E

. 1418, 1557 a 1009 (Cholupice); . 1713 (Benice – Pitkovice).

E.4

VZTAH 7. VLNY ZM N ÚPHMP A ÚKOL ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Pro hodnocení je dále d ležité p ipomenout si úkoly územního plánování. Ustanovení § 19 stavebního zákona stanovuje základní úkoly územního plánování mezi n ž pat í ve vztahu ke zm nám zejména úkoly uvedené pod písm. : c) prov ovat a posuzovat pot ebu zm n v území, ve ejný zájem na jejich provedení, jejich p ínosy, problémy a rizika f) stanovovat po adí provád ní zm n v území (etapizaci) j) prov ovat hospodárné vynakládání prost edk v území.

z ve ejných rozpo t

na zm ny

Tato ustanovení se týkají zejména velkých zm n územního plánu, které mohou mít d sledky na celkovou koncepci nebo mohou výrazn (pozitivn i negativn ) ovlivnit širší okolí. Velké infrastrukturní zám ry, zejména dopravní by m ly být prov eny též z hlediska ekonomické realizovatelnosti ve sledovaném asovém období a souhrnn posouzeny jejich p ínosy a rizika. Pro rozhodování o vymezování nových velkých zastavitelných území by m lo být posouzeno, zda dosavadní v územním plánu navržené plochy byly z podstatné ásti využity. V zadání ani v návrhu zm n toto posouzení nebylo uvedeno.

39


ÁST F

ÁST F: SOUHRN F.1

SOUHRNNÉ HODNOCENÍ ZM N PODLE CHARAKTERU

Navržené zm ny je možné sledovat v n kolika dále uvedených kategoriích (viz též Svazek I, Úvodní ást) , které umož ují odlišný zp sob hodnocení. A. Dopravní stavby Do této ásti pat í zm na . 1918 týkající se vyso anské radiály. Vzhledem k rozsáhlým d sledk m tohoto zám ru i mimo nejbližší okolí trasy doporu ujeme tuto problematiku sledovat v celkovém kontextu dopravního ešení v rámci nového územního plánu. B. Smíšené území Významná je zm na 1868, kde dochází k redukci zastavitelných ploch. Zm na . 909 je problematická z hlediska vzniku velké kapacity bydlení v ásti m sta ovlivn né leteckým provozem (letišt Kbely). C. Velké plochy nízkopodlažního bydlení v . více zm n v jedné lokalit (M ) Nejproblémov jšími zm nami jsou n které zám ry na vytvo ení nových v tších ploch zastavitelného území pro bydlení. Tyto zám ry a komentá e zd vod ující jejich nedoporu ení jsou uvedeny v jiné textu.

ásti

Celkov lze íci, že ve všech nedoporu ovaných lokalitách nebyly dosud zcela i ve zna ném rozsahu využity navržené zastavitelné plochy (posuzováno z hlediska jednotlivých m stských ástí nejen m sta Prahy jako celku). Nedoporu ené zm ny navíc vykazují základní problémy z hlediska dopravní obsluhy (zejména dostupnost páte ních systém MHD) i z hlediska existence i dostupnosti základního ob anského vybavení (zejména školství). D. V tší plochy vícepodlažního bydlení Jediná hodnocená zm na v Komo anech (1077) není v zásad problematická. O. Výroba a logistika Zm na . 1891 není v zásad problematická. F.2

VYHODNOCENÍ ZM N PODMI UJÍCÍCH VYMEZENÍ NOVÝCH ZASTAVITELNÝCH PLOCH

Problémové jsou z hlediska trvale udržitelného rozvoje jsou zm ny . 970, 1009 (Královice), 1418, 1557 a 1686 (Cholupice) a 1713 (Benice – Pitkovice). Jde o zm ny soust ed né do malých sídel v okrajových ástech m sta. Královice je problémové z hlediska všech t í pilí . -

jsou konfliktní z hlediska zásahu do krajinných hodnot

-

jsou velmi špatn dopravn dostupné

-

efektivnost investic nezbytných pro dosažení standardu je neúm rn vysoká

V blízkém okolí (Uh ín ves, Kolovraty) jsou významné rozvojové plochy s dobrou vazbou na železni ní spojení s centrem Prahy. Jejich využití je z hlediska udržitelného rozvoje lepším ešením než založení nového satelitu. Cholupice – d sledky na p írodní prost edí nejsou významné.

40


-

ÁST F

lokalita bude mít po dokon ení SOKP a navazujících komunikací relativn dobré silni ní napojení, využita by však m la být (v p ípad pot eby) až po dokon ení trasy metra do prostoru Písnice

V rámci M Praha 12 je rozsáhlá nabídka rozvojových ploch pro bydlení, zejména ploch v blízkosti Vltavy, které mají možnost obsluhy tramvají, resp. železnicí. Benice – Pitkovice Rozvoj v tomto prostoru již probíhá delší dobu, zatím byl realizován jen z pom rn malé ásti, p evážn v Pitkovicích (sou ást Prahy 22). Rozvojové území leží v meziprostoru mezi koridorem osídlení p i í anském potoce a železni ní trati Praha – Benešov (Uh ín ves – Kolovraty) a koridorem dálnice D1 ( estlice) s mimo ádnou nabídkou obslužných funkcí i pracovních p íležitostí. Základními problémy území jsou - dopravní obsluha - pot eba základního ob anského vybavení (školství) - odkanalizování a išt ní odpadních vod Všechny tyto problémy nejsou ešitelné jen na samotném území, které je p edm tem zm ny, zásadn se dotýkají sousední obce estlice. Úsp šné ešení této lokality je podmín no mimo ádn vysokými náklady do dopravní, technické a sociální infrastruktury, z nichž významná ást musí být vynaložena na území sousední obce eslice. Ekonomika projektu je velice problematická, má-li být vztažena k cca 1000 byt m (zm na uvádí 2500 obyvatel). V rámci zm ny 1713 (51,69 ha) Zm na 1294 navrhuje plochy pro bydlení v rozsahu 23,45 ha, po ty byt ani potenciálních obyvatel nejsou uvedeny. Mimo zcela nezbytných investic (doprava, likvidace odpadních vod, škola) zm na sleduje i rozsáhlou p eložku vedení 400 kV. Navrhovaná zm na jen v malém rozsahu zasahuje do území Pitkovic. V tomto území je však navazující ást v dosavadním územním plánu vedena jako výhled. Tato skute nost je problematická z hlediska dopravních a infrastrukturních vazeb na realizovanou ást Pitkovic. P edm tem zm ny by tedy m lo být i potvrzení koncepce na území Pitkovic. SOUHRNÉ HONDOCENÍ A DOPORU ENÍ

F.4

Ve vyhodnocení se sleduje vyváženost t í pilí : -

sociálního (soudržnost spole enství obyvatel)

-

enviromentálního (p íznivé životní prost edí)

-

ekonomického (hospodá ský rozvoj)

Vyvážeností se rozumí pokud možno pozitivní vliv návrhu (koncepce, zm ny) na všechny nebo alespo na dva pilí e, p i emž v t etím pilí i by m lo být možné kompenza ními opat eními eliminovat možné negativní d sledky. Do sociálního pilí e jsou zahrnovány zejména tyto indikátory: •

urbanistické d sledky a souvislosti

•

dopravní d sledky a souvislosti, a to zejména v aspektech vazeb na MHD a p itížení silni ní (uli ní) sít

•

dostupnost základní ob anské vybavenosti, a to jak p ímo v míst , tak i v blízkém (snadno dostupném) okolí

Do tohoto pilí e lze za adit též možná rizika sociálních konflikt . Z t chto rizik lze za nejvýznamn jší považovat zejména výrazné sociální rozdíly (kvalifikace, p íjmy, vzd lání, v ková struktura) mezi p vodními obyvateli i nov p íchozími. Tato nap tí vznikají v souvislosti rychlého a masivního p íchodu nových obyvatel do území v p ípadech malých komunit. 41


ÁST F

V území hl. m. Prahy se to týká zejména velmi malých m stských ástí resp. malých sídel v p ípadech jejich extrémního rozvoje. Tyto rychlé prom ny mají i významné urbanistické souvislosti zejména v pohlcení historicky utvá ené struktury malých sídel a tomu odpovídající krajiny kobercovou zástavbou satelitních obytných soubor . Negativní d sledky má takový „rozvoj“ asto i pro nové obyvatele t chto soubor , nebo p vodn malá sídla obvykle postrádají pot ebnou infrastrukturu, a pokud leží mimo dopravní koridory hromadné dopravy vyzna ují se i velmi špatnou dopravní dostupností. Situace n kterých periferních sídel na území hl. m. Prahy je v tomto ohledu asto výrazn horší než u n kterých obcí za hranicemi Prahy, které leží bu v koridorech hlavních železni ních tratí, nebo mají pom rn dobrou dostupnost okrajových terminál metra. N které tyto obce jsou od centra Prahy vzdálené cca 10 km, zatímco okrajová sídla ve východní ásti území Prahy i více než 20 km. Do enviromentálního pilí e jsou zahrnovány zejména tyto indikátory: •

•

vlivy na zele a krajinu projevující se zejména: -

narušením m stského systému zelen , p ípadn ÚSES

-

omezením pr chodnosti krajiny

-

zm nou krajinného rázu území

hygienické parametry prost edí zejména ovzduší a hluk Tyto aspekty jsou posuzovány jednak z hlediska stávající zát že lokality, jednak z hlediska možného negativního vlivu (zhoršení) stávajících parametr .

•

t etím indikátorem je zábor p dního fondu zejména zem d lského (zábor lesa nebyl identifikován).

Nejde zde primárn o intenzivní zem d lskou produkci, ale o zachování volné kulturní krajiny, jejíž význam v intenzivn urbanizovaném území je nezastupitelný. Do ekonomického pilí e jsou zahrnovány zejména tyto indikátory: •

pracovní p íležitosti -

dostupné (pro nové soubory bydlení)

-

nov vytvo ené (zejména v lokalitách s jejich menší nabídkou)

V souhrnu Praha nabízí dostatek pracovních p íležitostí. Jejich rozložení je však velice nerovnom rné a koncentrované p edevším do širší centrální oblasti m sta a do n kterých radiál, zejména Pankrácké s vazbou na metro trasy C. •

bydlení -

dopln ní stávající struktury

-

rozvoj nových obsáhlých soubor

V prvním p ípad se jedná o možnost využívání stávajících za ízení dopravní, technické i sociální infrastruktury. V druhém p ípad se jedná o rizika p etížení stávajících za ízení resp. pot ebu výstavby za ízení nových. •

infrastruktura Rozvoj v tších soubor (nejen obytných) zpravidla znamená: -

zatížení stávající infrastruktury, pokud má dosta ující rezervy (kapacitu)

-

pot ebu nových investic, asto i mimo území blízké rozvojové lokalit

Sou ástí by m lo být i posouzení ú elnosti infrastrukturních investic a jejich následného provozu. Tato rizika obvykle rozvojové zám ry v úrovni územního plánu postrádají, jejich podcen ní je však následn asto p í inou závažných d sledk v oblasti sociální 42


ÁST F

(špatná dostupnost pracovních p íležitostí i obslužných za ízení) i v oblasti životního prost edí – vysoké zatížení území i mimo rozvojovou lokalitu individuální automobilovou dopravou (hluk, emise). Souhrnné vyhodnocení je zpracováno tabulkovou formou v p íloze. Vyplývá z n j nedoporu ení n kterých zm n z hlediska jejich vlivu na udržitelný rozvoj území. Týká se to t chto zm n: 970

Královice;

1009

Královice;

1418

Cholupice;

1686

Cholupice;

1713

Benice-Pitkovice;

1918

Vyso any.

V tabulkové p íloze je provedeno generalizované hodnocení jednotlivých zm n podle jednotlivých pilí . Hodnocení je vyjád eno t mito symboly: a – kladné hodnocení; n – záporném hodnocení; o - neutrální hodnocení. Tabulka též obsahuje doporu ení ke schválení jednotlivých zm n ÚP: a – doporu eno ap – doporu eno s podmínkou (uvedena v následujícím sloupci) n - nedoporu eno.

43

VYHODNOCENÍ VLIV 7. VLNY ZMN ÚPN SÚ HLAVNÍHO MSTA PRAHY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Recommend Documents