Vliv vybraných ukazatelů na udržitelný rozvoj ČR

Vliv vybraných ukazatelů na udržitelný rozvoj ČR Ing. Marie Dočekalová, Ing. Juliana Straková Vysoké učení technické v Brně, Kolejní 2906/4 Brno 612 00 Czech Republic, +420 541 143 378, [email protected], [email protected]

Anotace Příspěvek se zabývá udržitelným rozvojem na úrovni ČR. Cílem příspěvku je zhodnotit vybrané makro ukazatele, které mají vliv na udržitelný rozvoj. K analýze ukazatelů bude použita metoda PESTE. Ukazatele ČR jsou srovnávány s průměrnými hodnotami ukazatelů EU. Z hodnocení vývoje vybraných ukazatelů vyplývá, že ČR nevykazuje známky udržitelného rozvoje.

Klíčová slova Udržitelný rozvoj, environmentální, sociální, ekonomické aspekty, PESTE analýza, ukazatele udržitelného rozvoje.

Úvod do problematiky Udržitelný rozvoj by měl být zajištěn souladem mezi společenským a ekonomickým rozvojem a zachováním životního prostředí. Udržitelnost je tedy založena na rovnováze mezi třemi základními pilíři - environmentálním, sociálním a ekonomickým (Hopwood, 2005;Riley, 2006). Výraz (trvale) udržitelný rozvoj se rozšířil na konci 80. let 20. století poté, co se poprvé objevil v publikaci Naše společná budoucnost (Our Common Future), také známé pod názvem Zpráva komise Brundtlandové (Strange, 2008). OSN definuje trvale udržitelný rozvoj jako rozvoj „který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost naplňovat je i generacím budoucím.“ (WCED, 1987) Z této definice vychází i český Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí a dokument Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky (ČR). Stav udržitelného rozvoje bude hodnocen komplexem vybraných ukazatelů udržitelného rozvoje obsažených v modelu PESTE.

Cíl a metody výzkumu Cílem příspěvku je zhodnotit vybrané ukazatele, které ovlivňují udržitelný rozvoj ČR. Ukazatele jsou srovnány s průměrnými hodnotami ukazatelů Evropské unie (EU, tj. 25 států do roku 2007, 27 států od roku 2007). Průměr EU byl zvolen za příklad, neboť EU táhne ČR jako svou nedílnou část. Data jsou analyzována od roku 2005, tzn. po vstupu ČR do EU. Příspěvek je založen na literární rešerši odborných publikací a dokumentech evropských institucí (Evropský statistický úřad - EUROSTAT, Český statistický úřad - ČSÚ). Jako metoda je použita PESTE analýza. Autoři (Gillespie, 2007; Grundy 2006; Pierce, 2001) definují: • Politické faktory - vztahují se k vládní politice jako je stupeň intervence do hospodářství Dalšími faktory jsou forma a stabilita vlády, opozice a její působení, místní i zahraniční konflikty, začlenění země do ekonomických seskupení atd. • Ekonomické faktory - zahrnují úrokové míry, zdanění, ekonomický růst, míru inflace, směnné kurzy, nezaměstnanost, přístup k finančním zdrojům, existence celní ochrany atd. • Sociální faktory - zahrnují demografické charakteristiky, sociálně kulturní aspekty atd. • Technologické faktory - představují úroveň technologického rozvoje. • Environmentální faktory obsahují změny klimatu, přírodní vlivy atd.

Politické faktory Politické faktory mají velký vliv na udržitelný rozvoj, neboť vytváří jeho právní rámec. Ze spektra ukazatelů byly vybrány tyto dva: Politická stabilita: Světová Banka provádí výzkum (Kaufmann et al., 2009), jehož součástí je index politické stability, který měří pravděpodobnost destabilizace vlády nebo její svrhnutí neústavními nebo násilnými prostředky, včetně národního násilí a terorismu. Index politické stability má normální rozdělení se střední hodnotou rovnou nule, přičemž rozsah hodnot je od -2,5 do 2,5. Výzkum se v ČR prováděl z devíti nezávislých zdrojů. Pro ČR byl index politické stability v roce 2009 na úrovni +0,919 ± 0,21. Vysoké skóre signalizuje vysokou politickou stabilitu státu. Z minulých dat je možné zkonstruovat Graf 1 vývoje indexu politické stability v ČR ve srovnání s průměrem EU. Graf 1: Vývoj indexu politické stability ČR a zemí EU v letech 2002 – 2009

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat dostupných na World Bank z WWW: [cit. 2010-11-03]. ČR je tedy politicky nerizikovou zemí a její politická stabilita je dokonce vyšší než je průměr zemí EU, což také v kontextu udržitelného rozvoje je hodnoceno pozitivně. Terorismus: Z hlediska ekonomických nákladů na terorismus je ČR dle Indexu globální konkurenceschopnosti (Schwab, 2010) v rankingu na 10. místě v rámci EU, což je hodnoceno jako významná konkurenční výhoda z pohledu udržitelného rozvoje.

Ekonomické faktory Udržitelný rozvoj je ovlivňován národními a globálními ekonomickými faktory. Pro zhodnocení těchto faktorů byly použity následující ukazatele: Zahraniční obchod: Dlouhodobé statistiky Českého statistického úřadu dokazují malý přebytek vývozu nad dovozem, což znamená pozitivní bilanci zahraničního obchodu. Země, se kterými má ČR nejaktivnější obchodní styky jsou Německo, Slovensko a Polsko. ČR je otevřenou ekonomikou, ale tato interdependence s sebou nese zranitelnost. Finanční stabilita: Česká národní banka (ČNB) používá definici finanční stability z pohledu udržitelnosti rozvoje, přičemž ji chápe jako „situaci, kdy finanční systém plní své funkce bez

závažných poruch a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům.“ (ČNB, 2010) Jedním z indikátorů finanční stability je růst reálného HDP. Od roku 2006 má růst reálného HDP v ČR i EU klesající tendenci, ale růst reálného HDP ČR nabývá po sledované období vyšších hodnot. Z hlediska udržitelného rozvoje by měl být růst HDP kladný, ale zároveň by neměl vykazovat vysokých hodnot, které nelze dlouhodobě konstantně dosahovat. Deficit veřejných financí: Deficit veřejných financí, neboli státní dluh se v posledních letech ve srovnání s EU vyvíjí pozitivněji. Magický čtyrúhelník: Udržitelný rozvoj předpokládá především stabilizací hlavních makroekonomických ukazatelů. Podle údajů ČSÚ se díky globální krizi narušil rostoucí trend české ekonomiky, kopíruje ale dění ve světě a také ve srovnání s průměrem EU se ekonomika ČR řadí k těm výkonnějším a slibuje perspektivy nového růstu, viz Graf 2. Graf 2: Magický čtyrúhelník pro ČR a EU za rok 2009

Zdroj: EUROSTAT ČR dosahuje lepších nebo srovnatelných výsledků s EU a co se týče salda zahraničního obchodu vykazuje ČR výraznou kladnou hodnotu proti průměru EU. Vývoz může oslabit posilující česká měna, pro české výrobce je tedy výhodnější obchodovat v euru, které je stabilní. Stabilní kurz české koruny vůči euru posiluje dovozně-vývozní obchody s zeměmi, se kterými ČR obchoduje nejvíce, tudíž s Německem a Slovenskem. V EU je v čase hospodářské recese nezaměstnanost vyšší než v ČR.

Sociální faktory Mezi sociální faktory jsou řazeny i demografické, socio-kulturní faktory atd. Z celé řady ukazatelů náležejících se do této skupiny byly vybrány: Mzdové náklady: Česká republika přebrala při výstavbě svého sociálního systému v oblasti plateb do veřejných pojistných fondů evropský model, při kterém odvody neplatí jenom zaměstnanec, ale také zaměstnavatel. Odvodové zatížení stále přetrvává na vysoké 34 % úrovni. Meziroční růst nominálních mzdových nákladů po sledované období vykazuje jednoznačný trend jak v ČR, tak EU s tím, že tempo růstu je v ČR téměř dvojnásobné (ČR 7,9% a EU 4,3% v roce 2008). Pracovní síla: Udržitelný rozvoj předpokládá zapojení kvalifikované pracovní síly do ekonomických procesů. Tabulka 1 srovnává vzdělanostní strukturu zaměstnaných v ČR a EU.

Z Tabulky 1 vyplývá, že Češi s nejvyšším dosaženým vzděláním maximálně na střední škole bez maturity mají problém uplatnit se na trhu práce a tento ukazatel hluboce zaostává za průměrem EU. Ani z hlediska udržitelnosti není taková míra zaměstnanosti (nezaměstnanosti) ideální, dopadá negativně na sociální postavení takto vzdělaného obyvatelstva a tím ovlivňuje i jiné sociální skupiny. V posledních letech se ve srovnání s EU také objevuje nižší procento zaměstnaných vysokoškolsky zdělaných. Tabulka 1: Vývoj struktury zaměstnaných podle dosaženého nejvyššího vzdělání v ČR a 2005 – 2009 (v % z celkového počtu lidi s daným nejvyšším dosaženým vzděláním) 2005 2006 2007 2008 Nejvyšší dosažené vzdělání ČR EU ČR EU ČR EU ČR EU bez; základní, střední bez maturity 18,5 40,4 19,6 41 20,7 41,1 20,6 40,5 střední s maturitou 65,8 64,2 65,9 64,9 66,5 65,4 66,7 65,4 vysokoškolské 79,7 78,5 79,2 78,9 79,5 79,3 78,7 78,9 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z Eurostatu

EU v letech 2009 ČR EU 19,6 38,9 64,7 63,8 77,1 77,8

Minimální mzda: Minimální mzda byla v ČR zavedena v roce 1991 a vztahuje se na všechny zaměstnance. Výše základních sazeb minimální mzdy je dle Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce pro stanovenou 40 hodinovou týdenní pracovní dobu 8 000 Kč/měs. nebo 48,10 Kč za hodinu. Ve srovnání s průměrem zemí EU, které mají uzákoněnou minimální mzdu, jenž činí 677,5 €/měs. je minimální mzda v ČR na nízké úrovni a v nejbližších letech se neočekává její výrazné přiblížení k průměru EU, viz Graf 3. Graf 3: Měsíční minimální mzdy v státech EU, kde jsou zákonem stanoveny (v €), stav k lednu 2009

Zdroj: EUROSTAT

Technologické faktory V dnešním globalizovaném světě je nemyslitelné, aby se ekonomika dále rozvíjela bez pomocí technologií. Proto mají technologické faktory v udržitelném rozvoji také své místo. Jako ukazatel, který odráží úroveň technologického rozvoje byl vybrán ukazatel počtu žádostí o patentování. Počet žádostí o patentování podaných Evropské patentové organizaci za ČR a EU dle roku jejích zadáni je srovnán v následujícím Grafu 4.

Graf 4: Počet žádostí o patentování na Evropskou patentovou organizaci

Zdroj: EUROSTAT

Environmentální faktory Udržitelný rozvoj nejenom respektuje životní prostředí, ale klade ho do rovnosti s ekonomickými a sociálními faktory. Mezi environmentální faktory patří i níže zmíněny faktory. Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů: Ukazatel je procentuálním podílem množství elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a národní spotřeby elektřiny za kalendářní rok. V ČR činí 8%, v EU 21% (stav 2010). Pozitivní je, že tento podíl se od roku 2005 zvyšuje, viz Graf 5. Graf 5: Podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů na celkově vyrobené energii (v %)

Zdroj: EUROSTAT

Podíl obnovitelné energie ve spotřebě paliv v dopravě je 0,2% v ČR zatímco v EU 3,5% (stav 2008). Energetická závislost vyjadřuje závislost na importované energii, aby byly uspokojeny energetické nároky dané země. ČR je v roce 2010 závislá z necelé jedné třetiny (27,6%) na importu zatímco EU více než z poloviny (54,8%). Po sledované období závislost EU mírně roste, ČR nevykazuje jednoznačný trend. Celková emise skleníkových plynů – ČR je v rámci EU na 10. místě v celkové produkci skleníkových plynů a k celkové produkci EU přispívá z 2,86% (stav 2008).

Závěr Udržitelnost rozvoje je zajištěna právě rovnováhou mezi třemi základními pilíři a sice ekonomickým, environmentálním a sociálním. V příspěvku byla snaha analyzovat vybrané ukazatele, které byly posouzeny metodou PESTE. Z pohledu politických faktorů ČR vykazuje dobře nastavené podmínky pro udržitelný rozvoj, dokonce ve výsledcích předbíhá průměr EU. V ekonomických faktorech jsou výsledky nejednoznačné. Na jedné straně je ČR závislá na zahraničním obchodě, jenž může svou nestabilitou ohrožovat udržitelný rozvoj. ČR má také velký deficit státního rozpočtu. Na druhé straně při pohledu na magický čtyrúhelník je plocha ČR větší než u průměrné EU. V sociálních faktorech ČR nedosahuje průměrných hodnot EU, proto se aktuální vývoj těchto faktorů hodnotí z hlediska udržitelného rozvoje ČR nepříznivě. Ani v technologických faktorech se výsledky ČR nepřibližují průměru EU. Také environmentální faktory, kromě energetické závislosti, nejsou pro ČR ve srovnání s EU uspokojivé. Jelikož je EU považovaná za jedno z nejstabilnějších politických a hospodářských seskupení, na základě vybraných ukazatelů lze konstatovat, že ekonomika ČR se nevyvíjí v rámci zásad udržitelného rozvoje. Negativním jevem a dlouhodobým problémem pro ČR je především deficit veřejných financí. Tato skutečnost má nejenom v čase krize směrodatný význam, protože představuje překážku v oživování české ekonomiky. Řada rizik však při takto otevřené ekonomice přichází i ze zahraničí.

Literatura Gillespie, A., 2007. Foundations of Economics. Oxford University Press, Oxford, 470 pp. Goodland, R.,Daly, H.E. and El Serafy, S., 1991. Environmentally Sustainable Economic Development: Building on Brundtland. Environment Working Paper No. 46, World Bank, Washington, DC. Hopwood, B. et al., 2005, Sustainable development: mapping different approaches. Sustainable Development, 13: 38–52. Pierce, C., 2001. The effective director: the essential guide to director & board development. Kogan Page Publishers, London, 237 pp. Riley, L.D.,2006. Sustainable Business Development,Cambridge University Press, 2006 Strange T., Bayley A., 2008. Sustainable Development – Linking Economy, Society and Environment. OECD, Paris, 142pp. Turner, S., 2002. Tools For Success: A Manager's Guide. McGraw Hill, London, 192 pp. Český statistický úřad, (cit. 2010-11-09). Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home Eurostat, (cit. 2010-11-10). Dostupné z WWW: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/ Finanční stabilita. Česká národní banka, (cit. 2010-11-12). Dostupné z WWW: http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/. Kaufmann, A. Kraay, L. a M. Mastruzzi., 2009. Governance Matters 2009: Worldwide Governance Indicators 1996-2008. Washington D.C.: World Bank (cit. 2010-11-03). Dostupné z WWW: http://info.worldbank.org/governance/wgi/index.asp. Schwab, K., 2010. The Global Competitive Index 2010-2011. World Economic Forum, Geneva (cit. 2010-11-09). Dostupné z WWW: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalCompetitivenessReport_2010-11.pdf. Report of the World Commission on Environment and Development: Our Common Future. World Commission on Environment and Development, 1987. Published as Annex to General Assembly document A/42/427, Development and International Co-operation: (cit. 2010-11-30). Dostupné z WWW: http://www.un-documents.net/ocf-02.htm. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.