VYHODNOCENÍ VLIV 7. VLNY ZMN ÚPN SÚ HLAVNÍHO MSTA PRAHY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

VYHODNOCENÍ VLIV 7. VLNY ZM N ÚPN SÚ HLAVNÍHO M STA PRAHY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

P ÍLOHA ÁSTI A VYHODNOCENÍ VLIV 7. VLNY ZM N ÚPN SÚ HL. M. PRAHY NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ ÁST A1 HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH LOKALIT 7. VLNY ZM N

SVAZEK III Duben 2009

Vyhodnocení vliv 7. vlny zm n ÚPn SÚ hl. m. Prahy na udržitelný rozvoj

P íloha ÁST A1

OBSAH Úvodní ást.........................................................................................................................6 1

ZM NA . 0909 / 07 ....................................................................................................7

2

ZM NA . 0970 / 07 ..................................................................................................17

3

ZM NA . 1009 / 07 ..................................................................................................27

4

ZM NA . 1077 / 07 ..................................................................................................37

5

ZM NA . 1211 / 07 ..................................................................................................47

6

ZM NA . 1407 / 07 ..................................................................................................57

7

ZM NA . 1418 / 07 ..................................................................................................68

8

ZM NA . 1557 / 07 ..................................................................................................77

9

ZM NA . 1637 / 07 ..................................................................................................87

10

ZM NA . 1686 / 07 ..............................................................................................97

11

ZM NA . 1713 / 07 ............................................................................................110

12

ZM NA . 1868 / 07 ............................................................................................121

13

ZM NA . 1891 / 07 ............................................................................................131

14

ZM NA . 1918 / 07 ............................................................................................140

SEZNAM TABULEK Tabulka . 1.1: Pr m rné ro ní koncentrace zne iš ujících látek v dot ené lokalit – rok 2006 .........................................................................................................................................7 Tabulka . 1.2: Emise z dopravy na plochách dot ených zm nou 0909/07 ......................8 Tabulka . 1.3: Zábor zem d lského p dního fondu........................................................10 Tabulka . 1.4: Výhledová produkce odpad :...................................................................14 Tabulka . 2.1: Pr m rné ro ní koncentrace zne iš ujících látek v dot ené lokalit – rok 2006 .......................................................................................................................................17 Tabulka . 2.2: Emise z dopravy na plochách dot ených zm nou 0970/07 .....................18 Tabulka . 2.3: Zábor zem d lského p dního fondu........................................................20 Tabulka . 2.4: Výhledová produkce odpad ....................................................................24 Tabulka . 3.1: Pr m rné ro ní koncentrace zne iš ujících látek v dot ené lokalit – rok 2006 .......................................................................................................................................27 Tabulka . 3.2: Emise z dopravy na plochách dot ených zm nou 1009/07 .....................28 Tabulka . 3.3: Zábor zem d lského p dního fondu........................................................29 Tabulka . 3.4: Výhledová produkce odpad :...................................................................34 Tabulka . 4.1: Pr m rné ro ní koncentrace zne iš ujících látek v dot ené lokalit – rok 2006 .......................................................................................................................................37 Tabulka . 4.2: Emise z dopravy na plochách dot ených zm nou 0909/07 ....................38 Tabulka . 4.4: Výhledová produkce odpad :...................................................................44

2


P íloha ÁST A1

Tabulka . 5.1: Pr m rné ro ní koncentrace zne iš ujících látek v dot ené lokalit – rok 2006 .......................................................................................................................................47 Tabulka . 5.2: Emise z dopravy na plochách dot ených zm nou 1211/07 .....................48 Tabulka . 5.3: Zábor zem d lského p dního fondu........................................................50 Tabulka . 6.1: Pr m rné ro ní koncentrace zne iš ujících látek v dot ené lokalit – rok 2006 .......................................................................................................................................57 Tabulka . 6.2: Emise z dopravy na plochách dot ených zm nou 1407/07 .....................58 Tabulka . 6.3: Zábor zem d lského p dního fondu........................................................60 Tabulka . 6.4: Zábory z hlediska ochrany ZPF. .............................................................60 Tabulka . 6.5: Výhledová produkce odpad ....................................................................65 Tabulka . 7.1: Pr m rné ro ní koncentrace zne iš ujících látek v dot ené lokalit – rok 2006 .......................................................................................................................................68 Tabulka . 7.2: Emise z dopravy na plochách dot ených zm nou 1418/07 .....................69 Tabulka . 7.3: Zábor zem d lského p dního fondu........................................................70 Tabulka . 7.4: Zábory z hlediska ochrany ZPF. .............................................................70 Tabulka . 7.5: Výhledová produkce odpad :...................................................................75 Tabulka . 8.1: Pr m rné ro ní koncentrace zne iš ujících látek v dot ené lokalit – rok 2006 .......................................................................................................................................77 Tabulka . 8.2: Emise z dopravy na plochách dot ených zm nou 1557/07 .....................78 Tabulka . 8.3: Zábor zem d lského p dního fondu........................................................79 Tabulka . 8.4: Zábory z hlediska ochrany ZPF. .............................................................80 Tabulka . 8.5: Výhledová produkce odpad :...................................................................84 Tabulka . 9.1: Pr m rné ro ní koncentrace zne iš ujících látek v dot ené lokalit – rok 2006 .......................................................................................................................................87 Tabulka . 9.2: Emise z dopravy na plochách dot ených zm nou 1637/07 .....................88 Tabulka . 9.3: Zábor zem d lského p dního fondu........................................................90 Tabulka . 10.1: Pr m rné ro ní koncentrace zne iš ujících látek v dot ené lokalit – rok 2006 .......................................................................................................................................97 Tabulka . 10.2: Emise z dopravy na plochách dot ených zm nou 1686/07 ...................98 Tabulka . 10.3: Zábor zem d lského p dního fondu....................................................100 Tabulka . 10.4: Zábory z hlediska ochrany ZPF. .........................................................100 Tabulka . 11.1: Pr m rné ro ní koncentrace zne iš ujících látek v dot ené lokalit – rok 2006 .....................................................................................................................................110 Tabulka . 11.2: Emise z dopravy na plochách dot ených zm nou 1713/07 .................111 Tabulka . 11.3: Zábor zem d lského p dního fondu....................................................113 Tabulka . 11.4: Zábory z hlediska ochrany ZPF. .........................................................113 Tabulka . 12.1: Pr m rné ro ní koncentrace zne iš ujících látek v dot ené lokalit – rok 2006 .....................................................................................................................................121 Tabulka . 12.2: Emise z dopravy na plochách dot ených zm nou 1868/07 ................122

3


P íloha ÁST A1

Tabulka . 13.1: Pr m rné ro ní koncentrace zne iš ujících látek v dot ené lokalit – rok 2006 .....................................................................................................................................131 Tabulka . 13.2: Zábor zem d lského p dního fondu....................................................133 Tabulka . 14.1: Pr m rné ro ní koncentrace zne iš ujících látek v dot ené lokalit – rok 2006 .....................................................................................................................................140 Tabulka . 14.2: Emise z dopravy na komunikacích v ešeném území (t.rok-1).............141 Tabulka . 14.3: Zábor zem d lského p dního fondu (varianta „sever“) .......................145 Tabulka . 14.4: Zábor zem d lského p dního fondu (varianta „jih“).............................145 Tabulka . 14.5: Emise hluku z dopravy na vybraných komunikacích v ešeném území152 Tabulka . 14.6: Porovnání zjišt ných nebo p edpokládaných kladných a záporných vliv podle jednotlivých variant .....................................................................................................154

SEZNAM OBRÁZK Obrázek 1-1: Mapa radonového rizika..............................................................................11 Obrázek 1-2: Vzhled dot eného území zm ny . 0909/07 ...............................................13 Obrázek 2-1: Mapa radonového rizika..............................................................................21 Obrázek 2-2: Vzhled dot eného území zm ny . 0970/07 ...............................................23 Obrázek 3-1: Mapa radonového rizika..............................................................................31 Obrázek 3-2: Vzhled dot eného území zm ny . 1009/07 ...............................................33 Obrázek 4-1: Mapa radonového rizika..............................................................................41 Obrázek 4-2: Vzhled dot eného území zm ny . 0909/07 ...............................................42 Obrázek 5-1: Mapa radonového rizika..............................................................................51 Obrázek 5-2: Vzhled dot eného území zm ny . 1211/07 ...............................................53 Obrázek 6-1: Mapa radonového rizika..............................................................................61 Obrázek 6-2: Vzhled dot eného území zm ny . 1407/07 ...............................................64 Obrázek 7-1: Mapa radonového rizika..............................................................................72 Obrázek 7-2: Vzhled dot eného území zm ny . 1418/07 ...............................................74 Obrázek 8-1: Mapa radonového rizika..............................................................................81 Obrázek 8-2: Vzhled dot eného území zm ny . 1557/07 ...............................................83 Obrázek 9-1: Mapa radonového rizika..............................................................................91 Obrázek 8-2: Vzhled dot eného území zm ny . 1637/07 ...............................................93 Obrázek 10-1: Mapa radonového rizika..........................................................................102 Obrázek 10-2: Vzhled dot eného území zm ny . 1686/07 jihozápadn od Cholupic...105 Obrázek 10-3: Vzhled dot eného území zm ny . 1686/07 severn od Cholupic .........106 Obrázek 10-4: Rybní ek severn od Cholupic ...............................................................106 Obrázek 11-1: Mapa radonového rizika..........................................................................115 Obrázek 11-2: Vzhled dot eného úemí zm ny . 1713/07 .............................................117 Obrázek 12-1: Mapa radonového rizika..........................................................................125 4


P íloha ÁST A1

Obrázek 12-2: Vzhled dot eného území zm ny . 1868/07 ...........................................128 Obrázek 13-1: Mapa radonového rizika..........................................................................135 Obrázek 14-1: Schéma lokalit s popisy fauny a flóry ......................................................147

5


ÚVODNÍ

P íloha ÁST A1

ÁST

ZÁKLADNÍ ÚDAJE NÁZEV:

Vyhodnocení vliv území

7. vlny zm n ÚPn SÚ Prahy na udržitelný rozvoj

P íloha ásti A Vyhodnocení vliv 7. vlny zm n ÚPn SÚ hl. m. Prahy na životní prost edí ást A1 Hodnocení jednotlivých lokalit 7. vlny zm n OBJEDNATEL: ÚTVAR ROZVOJE HLAVNÍHO M STA PRAHY, P ÍSP VKOVÁ ORGANIZACE zastoupený Ing. Bo kem Votavou, editelem Vyšehradská 57/2077 128 00 Praha 2 - Nové M sto I :70883858 AUTORSKÝ TÝM ZODPOV DNÝ ZPRACOVATEL: ING. JAN D EVÍKOVSKÝ autorizace ke zpracování dokumentace a posudku: osv d ení odborné zp sobilosti .j.2556/381/OPV/93 M stské sady 666 284 01 Kutná Hora Tel.: 322 320 541 e-mail: [email protected] SPOLUPRÁCE: Ing. Václav Píša, CSc., ATEM-Ateliér Hvož anská 3/2053, 148 01 Praha 4

ekologických

Mgr. Jan Karel, ATEM-Ateliér ekologických model s.r.o. Ing. Miloš Andrš, A-EKO, Padovská 585/8, 109 00 Praha 10 Jaromír Bratka, Zelený sv t, Dol 14, 250 69 Vodochody K+K pr zkum s.r.o., Novákových 6, 180 00 Praha 8

DATUM ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE:: 28. DUBNA 2009

PODPIS ZODPOV DNÉHO ZPRACOVATELE

6

model

s.r.o.,


1

P íloha ÁST A1

ZM NA . 0909 / 07

P edm tem navrhovaného ešení je zm na funk ního využití ploch, z funkce všeobecn smíšené m stského typu /SVM/ služby a nerušící výroby /VN/, ostatní bez specifikace funk ní nápln /ZOS/, p írodní nelesní plochy /ZN/, sady a zahrady /PSZ/ a orná p da, plochy pro p stování zeleniny /OP/ na funkce ist obytné /OC/, smíšené m stského typu /SVM/, služeb a nerušící výroby /VN/ a p írodní nelesní plochy /ZN/. Vložení zna ky pro území plošn nedefinované v rámci polyfunk ního území – parky a parkov upravené plochy /PP/. ást lokality z stane bez zm ny funk ního využití. Je zde navržena plocha pro zhruba 75 parcel sloužících k zastav ní rodinnými domy. Plocha se nachází na východním okraji m stské ásti Praha 19, mezi ulicemi Trabantská, Mladoboleslavská a Xaverovská. 1.1

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A P EDPOKLÁDANÝCH VLIV NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ

1.1.1

Vlivy na ovzduší

Stávající imisní situace v ešené lokalit Vyhodnocení stávající imisní situace v hodnocené lokalit je provedeno na základ výsledk projektu „Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy – Aktualizace 2006“ ve vztahu k imisním limit m dle Na ízení vlády . 597/2006 Sb. Tabulka 1.1. shrnuje údaje o pr m rných ro ních koncentracích oxidu si i itého, oxidu dusi itého, suspendovaných ástic PM10 a benzenu v ešené lokalit a v jejím nejbližším okolí. Tabulka . 1.1: Pr m rné ro ní koncentrace zne iš ujících látek v dot ené lokalit – rok 2006

Zne iš ující látka Oxid si i itý

Limit + mez tolerance pro r. 2006

Pr m rné ro ní koncentrace (µg.m-3)

Procento imisního limitu (%)

Není stanoven

4,87 - 5,61

–

16,92 - 18,13

35 - 38

21,43 - 29,36

54 - 73

0,38 - 0,47

4-5

-3

Oxid dusi itý

48

g.m

Suspendované ástice PM10

40

g.m-3

Benzen

9

-3

g.m

pr m rné ro ní koncentrace oxidu si i itého se v zájmovém území pohybují na úrovni 4,9 až 5,6 µg.m-3. Imisní limit není pro IHr SO2 stanoven. pr m rné ro ní koncentrace oxidu dusi itého se v okolních referen ních bodech pohybují mezi 17 a 18 µg.m-3, tedy do 38 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. pr m rné ro ní koncentrace suspendovaných ástic PM10 se v hodnocené lokalit pohybují na úrovni do 30 µg.m-3, tj. max. 73 % limitu v p ípad pr m rných ro ních koncentrací benzenu se vypo tené hodnoty pohybují na úrovni 4 – 5 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. Orienta ní stanovení zm n v produkci emisí zne iš ujících látek Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad zm n v dopravním zatížení území a následn výpo et produkce emisí z parkování automobil u jednotlivých dom a z jejich pohybu na p ilehlých komunikacích.

7


P íloha ÁST A1

Pro výpo ty emisí byl použit model MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP R. Ve výpo tu byla zohledn na dynamická skladba vozového parku pro výpo tový rok 2010. V p ípad hodnocení suspendovaných prachových ástic PM10 byly zahrnuty i emise z tzv. sekundární prašnosti ( ástice zví ené projížd jícími automobily). Ve výpo tu je rovn ž zohledn n vliv studených start p i odjezdech zaparkovaných automobil . Výslednou emisní bilanci automobilové dopravy shrnuje tabulka 1.2. Tabulka . 1.2: Emise z dopravy na plochách dot ených zm nou 0909/07

Emise (kg.rok-1) oxidy dusíku

ástice PM10

benzen

Stav p i využití ploch dle platného ÚPn Doprava v klidu

233,8

273,5

25,4

Doprava na komunika ní síti

280,5

328,2

30,4

Celkem

514,3

601,7

55,8

Stav po Doprava v klidu

159,3

186,3

17,3


191,1

223,6

20,7

Celkem

350,4

409,9

38,0

Pro výpo et emisí z vytáp ní byla uvažována otáp ná plocha na úrovni 80 % hrubé podlažní plochy stanovené dle Metodického pokynu k Územnímu plánu hl. m. Prahy. Uvažováno bylo použití kotl s pr m rným emisním faktorem 130 mg/kWh. Výsledná produkce emisí tak byla stanovena v následující výši: situace podle ÚPn beze zm ny 0909/07: 0,35 t.rok-1. situace po zm n 0909/07: 0,58 t.rok-1. rozdíl: 0,23 t.rok-1. Orienta ní stanovení zm n v imisní zát ži území Na základ výsledk emisních výpo t bylo provedeno orienta ní imisní vyhodnocení dot ené lokality. Pro vyhodnocení byl použit model ATEM, který je v NV 597/2006 Sb. stanoven jako referen ní model pro m stské oblasti. O ekávané zm ny imisní zát že odpovídají porovnání zm n v produkci emisí, kde je p i zm n funkce ze smíšené na obytnou o ekáván mírný nár st emisí z vytáp ní, avšak p i sou asném snížení emisí z dopravy. V d sledku toho pak lze o ekávat následující zm ny v imisním zatížení: koncentrace oxidu dusi itého se prakticky nezm ní ro ní koncentrace benzenu se mírn sníží (nejvýše o 0,02 µg.m-3) k poklesu dojde také u ro ních koncentrací suspendovaných ástic PM10, a to nejvýše na úrovni 0,2 µg.m-3 Celkov tak lze o ekávat vlivem zm ny mírné zlepšení kvality ovzduší (oproti stavu beze zm ny). Vliv zm ny na kvalitu ovzduší bude mírn pozitivní.

8


1.1.2

P íloha ÁST A1

Vlivy na vody

Zm na kvality povrchových a podzemních vod Území leží v povodí Vino ského potoka, íslo hydrologického povodí 1-05-04-006. Pramení v Praze – Kbelích ve výšce 265 m n.m., ústí zleva do Labe v Brandýse nad Labem v 166 m n.m. Plocha povodí 40,5 km2, délka toku 12,5 km. Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod, a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti m že dojít v d sledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se p edpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájm chrán ných zákonem nutný vyšší stupe vod (zákon . 274/2003 Sb.)

išt ní odpadních

Citlivé oblasti vymezuje vláda na ízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá p ezkoumání v pravidelných intervalech nep esahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypoušt ní odpadních vod do povrchových vod ovliv ujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda na ízením ukazatele p ípustného zne išt ní odpadních vod a jejich hodnoty. Na ízením vlády . 61/2003 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území eské republiky. Emisní standardy ukazatel p ípustného zne išt ní odpadních pro m stské a pr myslové odpadní vody podrobn stanoví p íloha . 3 Na ízení vlády. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo ur ené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v d sledku vysoké koncentrace dusi nan ze zem d lských zdroj dochází nebo m že dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda na ízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opat ení (dále jen "ak ní program"). Ak ní program a vymezení zranitelných oblastí podléhají p ezkoumání a p ípadným úpravám v intervalech nep esahujících 4 roky. P ezkoumání se provádí na základ vyhodnocení ú innosti opat ení vyplývajících z p ijatého ak ního programu. Katastrální území 731641 Kbely je NV . 103/2003 Sb. vyhlášeno zranitelnou oblastí. Severní ástí ešeného území probíhá stávající kanaliza ní stoka, kterou budou odvád ny odpadní vody z území. V Kbelech je v provozu lokální OV kapacita této OV m že být limitujícím faktorem pro výstavbu v lokalit zm ny . 0909/07. Vlivem zm ny ÚP nedojde k zne iš ování povrchových ani podzemních vod. Zm na . 0909/07 je na kvalitu povrchových a podzemních vod bez vlivu. Zm ny ve vydatnosti zdroj a zm ny hladiny podzemních vod Sou ástí zm ny . 0909/07 nejsou žádné funkce zasahující do podzemních vod Zm na je na hladiny podzemních vod a vydatnost zdroj bez vlivu. Vliv na povrchový odtok Zm na . 0909/07 neobsahuje zásahy do tok odvod ujících území. Zvýšení povrchového odtoku z území se vzhledem k rovinatému terénu a plochám zelen nep edpokládá

9


P íloha ÁST A1

Zm na . 0909/07 je na povrchový odtok bez vlivu. Zásobování vodou Zásobování vodou není ve zm n ÚP SÚ hl. m. Prahy . 0909/07 ešeno. Plochy v nejbližším okolí jsou zásobovány vodou z ve ejného vodovodu z úpravny Želivka, plochy zm ny mohou být na tento vodovod též napojeny. Bez vlivu 1.1.3

Vlivy na p du

Dle návrhu zm ny . 0909/07 nedochází k záboru pozemk lesa.

ur ených k pln ní funkcí

P edpokládaný zábor zem d lského p dního fondu vyvolaný zm nou využití ploch je uveden v následující tabulce.

. 0909/07 dle

Tabulka . 1.3: Zábor zem d lského p dního fondu mimo sou asn zastav né území

zábor pro

BPEJ

t . ochrany

plocha (ha)

zastav né plochy

2.01.00

I

6,410

zele

2.01.00

I

1,811

zele

2.10.00

I

0,420

Dle návrhu zm ny . 0909/07 dojde k trvalému záboru zem d lské p dy o celkové ploše 12,291 ha, z toho 18% bude tvo it zábor pro plochy zelen . Zábor ZPF pro zele je sice záborem z hlediska zem d lského obhospoda ování, neznamená však ztrátu p dy jako takové. Dot enou zem d lskou p du tvo í obhospoda ovaná orná p da I t ídy ochrany. Vliv na p du z hlediska záboru ZPF je negativní a trvalý. Na istotu p d je zm na 1.1.4

. 0909/07 bez vlivu.

Vlivy na horninové prost edí

Geologické a hydrogeologické pom ry Skalní podklad zájmového území je tvo en mesozoickými sedimentárními horninami svrchnok ídového stá í. Na v tšin území jsou horniny podkladu zastoupeny cenomanskými pískovci korycanského souvrství, sm rem k jihu pak spodnoturonskými bazálními jílovci a slínovci b lohorského souvrství. P i jižním okraji zájmového území mohou být zastiženy i pís ité slínovce – opuky b lohorského souvrství (turon). Pokryvné útvary jsou zastoupeny eolickými sedimenty (spraše a sprašové hlíny), v jejich podloží se vyskytují deluviální sedimenty - zv traliny pískovc , jílovc a pís itých slínovc . Celková mocnost zemin kvartérního parta se pohybuje v rozmezí cca od 4 do 8 metr . Hladina podzemní vody je ve st ední ásti území v hloubce 6 až 8 m, v severní a jižní ásti v hloubce 4 až 6 metr pod terénem, sm r proud ní podzemní vody je k severu k místní erozní bázi, která je tvo ena Vino ským potokem. Dle archivních laboratorních rozbor vzork podzemní vody z okolí posuzovaného území se v tšinou jedná o vody s mírn zvýšeným obsahem síranových iont SO4¯ ¯ . Zájmové území lze z hlediska vhodnosti k zástavb ozna it jako podmíne n vhodné. D vodem pro toto hodnocení je zejména výskyt zemin nižší geotechnické kvality (eolické sedimenty – spraše a sprašové hlíny), které budou jednak zastiženy v podzákladí objekt , a dále budou tvo it plá a aktivní zónu komunikací a parkovacích ploch. Podkladem pro zhodnocení geologických a hydrogeologických pom r byla „Podrobná inženýrskogeologická mapa“ v m ítku 1:5000, mapový list Kralupy nad Vltavou 2-9.

10


P íloha ÁST A1

Zm na . 0909/07 je bez vlivu na horninové prost edí. Radon Radonové riziko z geologického podloží ur uje míru pravd podobnosti, s jakou je možno o ekávat úrove objemové aktivity radonu v ur ité geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objekt , jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového rizika z podloží v ur ité geologické jednotce proto ur uje i vyšší pravd podobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (ekvivalentní objemová aktivita radonu). Zárove indikuje i míru pozornosti, jakou je nutno v novat opat ením proti pronikání radonu z podloží u nov stav ných objekt . P evažující kategorie radonového rizika neznamená, že se v ur itém typu hornin p i m ení radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového rizika. Obvyklým jevem je, že p ibližn 20 % až 30 % m ení objemové aktivity radonu v daném horninovém typu spadá do jiné kategorie radonového rizika, což je dáno lokálními geologickými podmínkami m ených ploch. Je tedy z ejmé, že ur ení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku není možno provád t ode tením z mapy jakéhokoliv m ítka, ale pouze m ením radonu v podloží na konkrétním míst tak, aby byly zohledn ny lokální, mnohdy velmi prom nlivé geologické podmínky. Podkladem pro stanovení radonového rizika byly mapy radonového rizika z geologického podloží 1: 50 000 ( GÚ). Území zm ny Z 0909/07 leží v oblasti s p evažující p echodnou kategorií radonového rizika z geologického podloží (nehomogenní kvarterní sedimenty). Do území nezasahují významn jší tektonické poruchy, které by p edstavovaly zvýšené radonové riziko. Nejbližší plochy m ení radonového rizika vykazují st ední resp. nízké riziko. Obrázek 1-1: Mapa radonového rizika

11


P íloha ÁST A1

Bez vlivu 1.1.5

Vlivy na krajinu (vlivy na krajinný ráz)

Pro hodnocení vliv na krajinný ráz bylo využito územn analytických podklad hlavního m sta Prahy kde jsou vymezeny a charakterizovány oblasti krajinného rázu (jev 17) a místa krajinného rázu (jev 18) (J. Löw a kol., Brno 2008) Oblast krajinného rázu Zm na . 0909/07 se nachází p i východním okraji oblasti krajinného rázu 23 – Kbelská plá . Vymezení: Roviny eskobrodské tabule, mírn se svažující k SV. Ohrani ení je nuan ní, akcentované ne p íliš vhodn na Z industriálními zónami. Na J tvo í hranici horizont vlastní Vyso anské kotliny. Charakteristika: Matrice: sídlo s rozsáhlými industriálními zónami, zástavbou dom , letištní plochou a poli. Osy: RBK na S, stará císa ská silnice Praha -Brandýs a nov chystaná severní Kbelská spojka. Póly: historické jádro Kbel. Hodnoty a jejich ochrana: Sou ást S industriálního pásu Prahy omezovaného v rozvoji letiš . Doporu ení: Zvláštní pozornost v novat p ípadným aktivitám na J ohrani ení oblasti, které tvo í zásadní horizont Vyso anské kotliny i širšího prostoru Pražské kotliny. Místo krajinného rázu Zm na . 0909/07 se nachází z ásti v míst krajinného rázu s krajiná skou hodnotou 2 významná (hodnotné celky) a z ásti s krajiná skou hodnotou 3 – st ední (mén hodnotné celky) Území zm ny se nachází mimo pohledový kontakt se sníženou kotlinou vnit ního m sta.

12


P íloha ÁST A1

P evažující zástavba rodinnými domy a plochy zelen v návaznosti na plochy s obdobnou zástavbou v daném prostoru neovlivní negativn krajinný ráz území. Zm na . 0909/07 bude bez vlivu na krajinný ráz. 1.1.6

Vlivy na p írodu

Sou asný stav Rozlehlé polnosti východn od m stské ásti Praha 19 – Kbely. P íklady druh v prostoru zm ny (pole a jeho okraje) d eviny – bez erný (Sambucus nigra), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mlé (Acer platanoides), trnovník akát (Robinia pseudoacacia) aj., pouze jednotliv p i okrajích prostoru zm ny, jinak bez d evin byliny – pouze nejodoln jší a b žné polní plevele, jako he mánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum), pýr plazivý (Elytrigia repens) aj. Obrázek 1-2: Vzhled dot eného území zm ny . 0909/07

Vliv na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich V území se nenacházejí žádné vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich . Zm na . 0909/07 je bez vlivu na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich . Likvidace, poškození lesních porost V území se nenacházejí žádné lesní porosty. Zm na . 0909/07 je bez vlivu na lesní porosty.

13


P íloha ÁST A1

Zásah do celom stského systému zelen Zm na nezasahuje do celom stského systému zelen Zm na . 0909/07 je bez vlivu na celom stský systém zelen . Likvidace, zásah do prvk ÚSES a VKP V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné prvky ÚSES ani VKP. Zm na . 0909/07 je bez vlivu na prvky ÚSES a VKP. Vliv na zvlášt chrán ná území V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné zvlášt chrán ná území.. Zm na . 0909/07 je bez vlivu na zvlášt chrán ná území. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 Plochy zm ny nezasahují do lokalit soustavy NATURA 2000, ani uvažované využití ploch nebude mít žádný vliv na tyto lokality. Zm na . 0909/07 je bez vlivu na soustavu NATURA 2000. 1.1.7

Odpady

Sou asná produkce odpad :

0

Tabulka . 1.4: Výhledová produkce odpad :

kód 20 03 01 15 01 20 01

název kategorie Sm sný komunální odpad O Obaly (v etn odd len sbíraného O komunálního obalového odpadu) Složky z odd leného sb ru (krom odpad O uvedených v podskupin 15 01)

P vodcem odpadu bude po jeho uložení fyzickými osobami Praha.

množství [ t/rok] 32,6 14,4

na ur ené místo m sto

Svoz sm sného, t íd ného a objemného odpadu zajiš uje v k.ú. Kbely spole nost Pražské služby a.s. Nejbližší sb rný dv r provozuje M . 3.

v Praze 20 – Horních Po ernicích, Chvalkovická ulice

Nejbližší stanovišt sb rných nádob na separovaný sb r jsou: sb rné místo . S0001295 – 18.Xaverovská x Bojovnická (papír, sklo, plasty) P i dodržení výhledových standard dostupnosti (180 ob an /1 sb rné místo, docházková vzdálenost by nem la p esáhnout 150 m), zde bude t eba z ídit 1 sb rné místo. Na produkci odpad má zm na 0909/07 mírn negativní vliv 1.1.8

Hluk

Hlavní zdroje akustické zát že v lokalit Jihozápadn od posuzované plochy se nachází letišt Kbely, jehož provoz bude zdrojem hluku v dot ené lokalit . Pro provoz tohoto letišt byla zpracována „Hluková studie“ (J. Dolejší, EMPLA s.r.o., Hradec Králové, 2006). Z výsledk této studie vyplývá, že jižní ást ploch zm nou . 0909/07 spadá do území v n mž je p ekro en hygienický limit proekvivalentní hladinu akustického tlaku A z leteckého provozu A LAeq 60 dB.

14


P íloha ÁST A1

Provoz letadel bude p í inou zvýšeného hluku pro obytné domy, proto lze doporu it zm nu využití této ásti území na jiné než obytné. Alternativn je možné zachování charakteru OB, avšak s tím, že v pásmu nadlimitních hodnot nebudou umíst ny obytné domy, ale nap . parkovišt , objekty technické infrastruktury apod. P ímo v lokalit zm ny nebo v její t sné blízkosti se nevyskytuje žádný další významný zdroj hluku. Zvýšenou hlukovou zát ž m žeme zaznamenat v okolí hlavních komunikací procházejících okolními sídly, jako jsou Mladoboleslavská, Trabantská, Budovatelská, v jejich okolí byly vypo teny hodnoty akustické zát že v denní dob na úrovni 60,0 – 64,9, lokáln 65,0 – 69,9 dB. Vypo tené hodnoty LAeq pro noc se pohybují po 50,0 dB, výjime n v rozmezí 50 – 54,9 dB. Na ploše zm ny je možné ze stávající dopravy o ekávat hladiny hluku p es 50 dB ve dne pouze p i severní hranici, u ulice Mladoboleslavské. Zdrojem hluku bude i provoz letišt Kbely, které se vyskytuje jihozápadn od posuzované plochy. Provoz letadel bude p í inou zvýšeného hluku pro obytné domy, uspo ádání, kdy plocha SV (smíšená) tvo í jistou bariéru na jihu je možné hodnotit jako uspo ádání vhodné. Orienta ní stanovení zm n v produkci emise hluku na okolních komunikacích Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad intenzit dopravy na okolních komunikacích a následn výpo et emise hluku z vozidel zdrojové a cílové dopravy na t chto komunikacích. Pro výpo ty emisí byl použit model Hluk+ v 7.16, který zohled uje vývoj akustických parametr vozidel do roku 2010. Emise je vyjad ována jako ekvivalentní hladina hluku z dopravy ve vzdálenosti 7,5 m od osy p ilehlého jízdního pruhu. Pro hodnocenou plochu iní emise hluku zp sobovaného zdrojovou a cílovou dopravou p i pohybu na jedné komunikaci: Ve stavu bez zm ny ÚPn 52,9 dB ve dne a 43,9 dB v noci. Ve stavu se zm nou ÚPn 51,3 dB ve dne a 42,2 dB v noci. Zdrojem hluku budou i stacionární zdroje na objektech. Jejich technické parametry a umíst ní budou v rámci p ípravy staveb voleny tak, aby p sobení hluku na okolní chrán nou zástavbu nep ekra ovalo platné hygienické limity Orienta ní stanovení zm n v akustické zát ži území V rámci zm ny bylo navrženo snížení kapacity funk ních ploch, to znamená pokles vyvolaných intenzit dopravy. Na základ odborného odhadu zm n akustické situace okolní obytné zástavby je možné konstatovat, že v denní dob dojde k neznatelnému poklesu akustické zát že (do 0,2 dB), v no ní dob se situace prakticky nezm ní. Vliv na akustickou situaci bude nulový. 1.1.9

Vlivy na ve ejné zdraví

Vlivy na zdraví Z výsledk hodnocení vliv na kvalitu ovzduší a hlukovou zát ž vyplývá, že posuzovaná zm na nebude mít negativní vlivy na obyvatelstvo v jejím okolí. Vlivem zm ny funk ního využití dot ených ploch dojde naopak k mírnému snížení imisních hodnot. Zm na . 0909/07 bude mít na ve ejné zdraví nulový vliv. V ásti území existuje riziko z expozice obyvatel leteckému hluku. Toto riziko je nutno ešit v rámci projektové p ípravy výstavby obytných dom v sou innosti s orgánem ochrany ve ejného zdraví.

15


1.2

P íloha ÁST A1

POROVNÁNÍ ZJIŠT NÝCH NEBO P EDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIV PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT

EŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ

Návrh zm ny . 0909/07 je ešen v jedné variant . 1.3

ZÁV RY A DOPORU ENÍ V ETN NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI

1.3.1

Záv r

P edm tem navrhovaného ešení je zm na funk ního využití ploch, z funkce všeobecn smíšené m stského typu /SVM/ služby a nerušící výroby /VN/, ostatní bez specifikace funk ní nápln /ZOS/, p írodní nelesní plochy /ZN/, sady a zahrady /PSZ/ a orná p da, plochy pro p stování zeleniny /OP/ na funkce ist obytné /OC/, smíšené m stského typu /SVM/, služeb a nerušící výroby /VN/ a p írodní nelesní plochy /ZN/. Je zde navržena plocha pro zhruba 75 parcel sloužících k zastav ní rodinnými domy. Zm na . 0909/07 ÚP SÚ hl. m. Prahy po ítá se všemi územními limity. Zm na není v rozporu s politikou územního rozvoje

R.

Z hlediska vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví se jeví návrh zm ny . 0909/07 územního plánu sídelního útvaru hlavního m sta Prahy jako p ijatelný. 1.3.2

Doporu ení k vydání stanoviska souhlasné stanovisko s doporu ením

za p edpokladu dodržení níže uvedených podmínek v jednotlivých prioritních oblastech: Jižní ást území zm ny jež spadá do ploch s p ekro eným hygienickým limitem hluku z letecké dopravy zm nit využití území na jiné než obytné. Dojde-li v rámci realizace koncepce k jakémukoliv zásahu do terénu je investor povinen ve smyslu ustanovení zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, a vyhlášky . 43/1990 Sb., o projektové p íprav staveb umožnit odborný dohled zemních prací a p ípadn následný archeologický výzkum. V rámci realizace zám ru budou založeny plochy s funkcí p írodní nelesní plochy /ZN/. z izovat stanovišt sb rných nádob na separovaný sb r v dostate ném po tu a v p im ených docházkových vzdálenostech. zjiš ování radonového indexu pozemk u nov navrhovaných staveb

16


2

P íloha ÁST A1

ZM NA . 0970 / 07

Jedná se o zm nu funk ního využití ploch z funkce orná p da, plochy pro p stování zeleniny /OP/ na funkci ist obytné /OC/. Zm na požaduje p em nu funk ního využití ploch z d vodu realizování reziden ní obytné skupiny ( adové a solitérní rodinné domy) dopln né ob anskou vybaveností a technickou infrastrukturou. P edm tné území se nachází v Praze 22, katastrálním území Královice v sou asn nezastav ném i nezastavitelném území. Požadovaná zm na územního plánu SÚ hl. m. Prahy . 0970/07 je spolu se zm nou . 1009/07, se kterou je nedíln spojena, sou ástí rozsáhlého urbanistického celku, kde tyto dv zm ny tvo í tzv. obytnou skupinu 1, z celkového po tu ty ech obytných skupin a golfového h išt . Cílem zm ny . 0970/07 a 1009/07 je vytvo ení funk ní plochy pro jeden ze ty obytných celk , které budou navzájem propojeny pomocí logických p ších a vizuálních os. Jednotlivé celky budou lemovány plochami zelen . U obytné skupiny 1, kterou postihují zm ny . 0970/07 a 1009/07, je po ítáno s výstavbou 130 rodinných dom . Lokální centrum této obytné skupiny bude vymezeno koncentrovan jší zástavbou v podob adových rodinných dom , p ípadn budovami ob anské vybavenosti. St edový prostor tohoto celku je navržen jako zatravn ná pobytová louka s rybníkem a je dopln n prvky m stského mobiliá e. V ele prostoru je navržena restaurace s terasou, jenž je orientována tak, aby z ní byl výhled na kostel sv. Markéty. V prstencích po okrajích je sm rem od centra rozvoln ná zástavba individuálních rodinných dom . 2.1


2.1.1

Vlivy na ovzduší






Není stanoven

3,71 - 4,25

–

14,06 - 14,17

29 - 30

27,58 - 27,84

69 - 70

0,29 - 0,31

3

-3

Oxid dusi itý

48 µg.m


40 µg.m-3

Benzen

-3

9 µg.m

pr m rné ro ní koncentrace oxidu si i itého se v zájmovém území pohybují na úrovni 3,7 až 4,3 µg.m-3. Imisní limit není pro IHr SO2 stanoven. pr m rné ro ní koncentrace oxidu dusi itého dosahují v okolních referen ních bodech 14 µg.m-3, tedy do 30 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance.

17


pr m rné ro ní koncentrace suspendovaných pohybují na úrovni do 28 µg.m-3, tj. 70 % limitu

P íloha ÁST A1

ástic PM10 se v hodnocené lokalit

v p ípad pr m rných ro ních koncentrací benzenu se vypo tené hodnoty pohybují na úrovni 3 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. Orienta ní stanovení zm n v produkci emisí zne iš ujících látek Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad zm n v dopravním zatížení území a následn výpo et produkce emisí z parkování automobil u jednotlivých dom a z jejich pohybu na p ilehlých komunikacích. Pro výpo ty emisí byl použit model MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP R. Ve výpo tu byla zohledn na dynamická skladba vozového parku pro výpo tový rok 2010. V p ípad hodnocení suspendovaných prachových ástic PM10 byly zahrnuty i emise z tzv. sekundární prašnosti ( ástice zví ené projížd jícími automobily). Ve výpo tu je rovn ž zohledn n vliv studených start p i odjezdech zaparkovaných automobil . Výslednou emisní bilanci automobilové dopravy shrnuje tabulka 2.2. Tabulka . 2.2: Emise z dopravy na plochách dot ených zm nou 0970/07

Emise (kg.rok-1) ástice PM10

oxidy dusíku

benzen

Doprava v klidu

29,2

34,2

3,2


35,1

41,1

3,8

Celkem

64,3

75,3

7,0

Pro výpo et emisí z vytáp ní byla uvažována otáp ná plocha na úrovni 80 % hrubé podlažní plochy stanovené dle Metodického pokynu k Územnímu plánu hl. m. Prahy. Uvažováno bylo použití kotl s pr m rným emisním faktorem 130 mg/kWh. Výsledná produkce emisí tak byla stanovena ve výši: 0,28 t.rok-1. Orienta ní stanovení zm n v imisní zát ži území Na základ výsledk emisních výpo t bylo provedeno orienta ní imisní vyhodnocení dot ené lokality. Pro vyhodnocení byl použit model ATEM, který je v NV 597/2006 Sb. stanoven jako referen ní model pro m stské oblasti. Z výsledk modelového výpo tu vyplývá, že: nár st pr m rných ro ních koncentrací oxidu dusi itého vlivem hodnocené zm ny bude dosahovat nejvýše 0,1 µg.m-3 pr m rné ro ní koncentrace benzenu se v dot ené lokalit zvýší maximáln o 0,01 µg.m-3

vlivem hodnocené zm ny

nár st pr m rných ro ních koncentrací suspendovaných pohybovat nejvýše na úrovni 0,1 µg.m-3

ástic PM10 se pak bude

Vliv zm ny . 0970/07 na kvalitu ovzduší nevýznamný. 2.1.2

Vlivy na vody

Zm na kvality povrchových a podzemních vod Území leží v povodí Rokytky, íslo hydrologického povodí 1-12-01-026. Rokytka pramení jz. od Tehovce ve výšce 453 m.n.m, ústí zprava do Vltavy v Praze- Libni v 182 m n.m. Plocha povodí 140,0 km2, délka toku 36,2 km.

18


P íloha ÁST A1

Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod, a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti m že dojít v d sledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se p edpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájm chrán ných zákonem nutný vyšší stupe vod (zákon . 274/2003 Sb.)

išt ní odpadních

Citlivé oblasti vymezuje vláda na ízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá p ezkoumání v pravidelných intervalech nep esahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypoušt ní odpadních vod do povrchových vod ovliv ujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda na ízením ukazatele p ípustného zne išt ní odpadních vod a jejich hodnoty. Na ízením vlády . 61/2003 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území eské republiky. Emisní standardy ukazatel p ípustného zne išt ní odpadních pro m stské a pr myslové odpadní vody podrobn stanoví p íloha . 3 Na ízení vlády. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo ur ené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v d sledku vysoké koncentrace dusi nan ze zem d lských zdroj dochází nebo m že dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda na ízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opat ení (dále jen "ak ní program"). Ak ní program a vymezení zranitelných oblastí podléhají p ezkoumání a p ípadným úpravám v intervalech nep esahujících 4 roky. P ezkoumání se provádí na základ vyhodnocení ú innosti opat ení vyplývajících z p ijatého ak ního programu. Katastrální území 672629 Královice je NV . 103/2003 Sb. vyhlášeno zranitelnou oblastí. Nakládání s odpadními vodami v území není zm nou . 0970/07 ešeno. V Královicích je v provozu lokální OV. Vzhledem k tomu, že realizace navrhované zm ny ÚP by znamenala znásobení po tu obyvatel napojených na tuto OV, bude její kapacita limitujícím faktorem pro výstavbu v lokalit zm ny. Vlivem zm ny ÚP m že dojít k zne iš ování povrchových i podzemních vod. Vzhledem k rizikovosti otázky nakládání s odpadními vodami je nutné hodnotit vliv zm ny . 0970/07 je na kvalitu povrchových a podzemních vod jako významn negativní. Zm ny ve vydatnosti zdroj a zm ny hladiny podzemních vod Sou ástí zm ny . 0909/07 nejsou žádné funkce zasahující do podzemních vod Zm na je na hladiny podzemních vod a vydatnost zdroj bez vlivu. Vliv na povrchový odtok Vzhledem k málo propustnému podloží hrozí zvýšené nebezpe í záplav p i odvád ní deš ových vod ve stávající zástavb v Hájku. Zm na . 0909/07 má na povrchový odtok výrazn negativní vliv Zásobování vodou Zásobování vodou není ve zm n ÚP SÚ hl. m. Prahy . 0970/07 ešeno.

19


2.1.3

P íloha ÁST A1

Vlivy na p du




. 0970/07 dle

Tabulka . 2.3: Zábor zem d lského p dního fondu

zábor pro

BPEJ

t . ochrany

plocha (ha)

zastav né plochy

2.10.00

I

9,110

zele

2.10.00

I

0,897

Dle návrhu zm ny . 0970/07 dojde k trvalému záboru zem d lské p dy o celkové ploše 10,007 ha. Dot enou zem d lskou p du tvo í obhospoda ovaná orná p da I t ídy ochrany. Zm na nevhodn zasahuje do ucelených ploch orné p dy a vyvolává nevhodné len ní t chto ploch. Plocha zm ny . 0970/07 navazuje na plochy zm ny . 1009/07, která uvažuje i obdobnou funkci využití území. Je proto nutné posuzovat spolup sobení t chto zm n. Vliv na p du z hlediska záboru ZPF je výrazn negativní a trvalý. Na istotu p d je zm na 2.1.4



Geologické a hydrogeologické pom ry Z regionáln geologického hlediska spadá zájmové území do základní jednotky svrchního proterozoika jihovýchodního k ídla Barrandienu. Skalní podloží je budováno flyšoidním sedimentárním komplexem hornin tzv. št chovické skupiny, která p edstavuje nejmladší stratigrafický oddíl barrandienského svrchního proterozoika. Litologicky jsou zastoupeny b idlice a prachovce, které jsou v tšinou siln fosiln zv tralé. Zv tralá zóna zpravidla zasahuje do zna ných hloubek, což má za následek sníženou geotechnickou kvalitu horninového masívu. Pokryvné útvary jsou reprezentovány svrchu eolickými sedimenty (spraše a sprašové hlíny), v jejich podloží se vyskytují deluviální sedimenty (jílovité a pís itojílovité hlíny s úlomky podložních hornin). Celková mocnost zemin kvartérního parta se pohybuje v rozmezí cca od 4 do 8 metr . Na základ hydrogeologické mapy v m ítku 1:5000 lze p edpokládat hladinu podzemní vody v hloubce 8-10 metr pod terénem v prost edí s omezenou puklinovou nebo nízkou pr linovou propustností. Dle archivních laboratorních rozbor vzork podzemní vody z okolí posuzovaného území se jedná zpravidla o vody neagresivní pop . slab agresivní (dle kritérií SN 731214 jsou hodnoceny stupn m „la“). Zájmové území lze z hlediska vhodnosti k zástavb ozna it jako podmíne n vhodné. D vodem pro toto hodnocení je zejména výskyt zemin nižší geotechnické kvality (eolické sedimenty – spraše a sprašové hlíny), které budou tvo it základovou p du staticky nenáro ných objekt a plá i aktivní zónu v tšiny komunikací a parkovacích ploch. Nižší geotechnickou kvalitu vykazují i fosiln zv tralé proterozoické horniny. Podkladem pro zhodnocení geologických a hydrogeologických pom r byla „Podrobná inženýrskogeologická mapa“ v m ítku 1:5000, mapové listy Praha 1-4 a Praha 1-5. Zm na . 0970/07 je bez vlivu na horninové prost edí. Radon Radonové riziko z geologického podloží ur uje míru pravd podobnosti, s jakou je možno o ekávat úrove objemové aktivity radonu v ur ité geologické jednotce. Hlavním zdrojem 20


P íloha ÁST A1

radonu, pronikajícího do objekt , jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového rizika z podloží v ur ité geologické jednotce proto ur uje i vyšší pravd podobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (ekvivalentní objemová aktivita radonu). Zárove indikuje i míru pozornosti, jakou je nutno v novat opat ením proti pronikání radonu z podloží u nov stav ných objekt . P evažující kategorie radonového rizika neznamená, že se v ur itém typu hornin p i m ení radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového rizika. Obvyklým jevem je, že p ibližn 20 % až 30 % m ení objemové aktivity radonu v daném horninovém typu spadá do jiné kategorie radonového rizika, což je dáno lokálními geologickými podmínkami m ených ploch. Je tedy z ejmé, že ur ení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku není možno provád t ode tením z mapy jakéhokoliv m ítka, ale pouze m ením radonu v podloží na konkrétním míst tak, aby byly zohledn ny lokální, mnohdy velmi prom nlivé geologické podmínky. Podkladem pro stanovení radonového rizika byly mapy radonového rizika z geologického podloží 1: 50 000 ( GÚ). Území zm ny Z 0970/07 leží v oblasti s p evažující p echodnou kategorií radonového rizika z geologického podloží (nehomogenní kvarterní sedimenty). Do území nezasahují významn jší tektonické poruchy, které by p edstavovaly zvýšené radonové riziko. Nejbližší plochy m ení radonového rizika vykazují st ední riziko. Obrázek 2-1: Mapa radonového rizika

21


P íloha ÁST A1

Zm na . 0970/07 znamená z hlediska radonového rizika mírn negativní vliv. 2.1.5


Pro hodnocení vliv na krajinný ráz bylo využito územn analytických podklad hlavního m sta Prahy kde jsou vymezeny a charakterizovány oblasti krajinného rázu (jev 17) a místa krajinného rázu (jev 18) (J. Löw a kol., Brno 2008) Oblast krajinného rázu Zm na . 0970/07 se nachází v oblasti krajinného rázu 44 – Královické údolí Rokytky. Vymezení: M lké, nuan ní ohrani ení plochými polními temeny. Charakteristika: Matrice: polní, otev ená krajina s venkovským osídlením. Osy: mírn za íznuté údolí Rokytky, stará silnice Dube –K enice. Póly: zámecký park Kolod je, kostel sv. Markéty, historická jádra Královic, Hájku a Nedv zí. Hodnoty a jejich ochrana: Cenná dosud venkovská krajina, údolí chrán no jako PPr Rokytka, na jihu znehodnocena zástavbou í an. Doporu ení: Vesnická sídla velkoplošn nerozši ovat, okraje vesnic do krajiny vždy ukon it humny. Místo krajinného rázu Zm na . 0970/07 se nachází z ásti v míst krajinného rázu s krajiná skou hodnotou 2 významná (hodnotné celky). V t sném sousedství místa s krajiná skou hodnotou 1 – zásadní (nejhodnotn jší celky) a v blízkosti exponované plochy místa krajinného rázu Dle doporu ení dle ÚAP pro další rozvoj Prahy z hlediska kulturních hodnot a vztah je t eba považovat pam staré, rurální struktury osídlení za významný zdroj posilování individuality jednotlivých m stských ástí. Proto je významná ochrana historických, i když venkovských sídelních jader a to nejen t ch stavebn dochovaných, ale pouhých p dorys parcelace i upomínkových fragment .

22


P íloha ÁST A1

Dochovaná p edindustriální historická vesnická jádra je t eba p ísn chránit, nejlépe jako památkové zóny a využít pro centra místních ástí, dochované p dorysy jako místní centra alespo kompozi n p ipomenout. Okraje Prahy v oblasti 44 by m ly být za zeleným okruhem regionálního biokoridoru tvo eny obytnou, harmonickou, celkov polootev enou venkovskou krajinou s významným podílem liniové zelen agrárních teras, se zalesn nými polními kazy a svahy údolí a lu ními nivami na dn . Ve venkovských krajinách Prahy udržovat její atributy vesnic - s humny, se sedlovými st echami apod. Vlivy na krajinný ráz Uvažovaná zástavba mimo zastav né území na terénním horizontu v t sné blízkosti významných hodnot zdejší krajiny (kostel sv. Markéty, slovanské hradišt , historické jádro Královic s gotickou tvrzí, údolí Rokytky), výstavba reziden ní obytné skupiny charakteru zásadn se odlišujícího od existující vesnické zástavby blízkého sídla Královic zásadn pozm ní ráz zdejší krajiny. Zm na . 0970/07 bude mít významný negativní vliv na krajinný ráz. 2.1.6

Vlivy na p írodu

Sou asný stav Rozlehlé polnosti severovýchodn od obce Královice. Vegetaci tvo í pouze agrocenózy. Obrázek 2-2: Vzhled dot eného území zm ny . 0970/07

23


P íloha ÁST A1

Vliv na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich V území se nenacházejí žádné vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich . Zm na . 0970/07 je bez vlivu na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich . Likvidace, poškození lesních porost V území se nenacházejí žádné lesní porosty. Zm na . 0970/07 je bez vlivu na lesní porosty. Zásah do celom stského systému zelen Zm na nezasahuje do celom stského systému zelen Zm na . 0907/07 je bez vlivu na celom stský systém zelen . Likvidace, zásah do prvk ÚSES a VKP V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné prvky ÚSES ani VKP. Zm na . 0970/07 je bez vlivu na prvky ÚSES a VKP. Vliv na zvlášt chrán ná území V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné zvlášt chrán ná území.. Zm na . 0970/07 je bez vlivu na zvlášt chrán ná území. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 Plochy zm ny nezasahují do lokalit soustavy NATURA 2000, ani uvažované využití ploch nebude mít žádný vliv na tyto lokality. Zm na . 0970/07 je bez vlivu na soustavu NATURA 2000. 2.1.7

Odpady


0

Tabulka . 2.4: Výhledová produkce odpad

kód 20 03 01 15 01 20 01





Svoz sm sného, t íd ného a objemného odpadu zajiš uje v k.ú. Královice spole nost Pražské služby a.s. Nejbližší sb rný dv r provozuje spole nost RUMPOLD-P s.r.o. v Praze 10 – Hostiva i, Brusla ská ul. Nejbližší stanovišt sb rných nádob na separovaný sb r jsou: sb rné místo . S0001449 – 1.KU ANSKÁ p. 25 (papír sklo, plasty, kartony) P i dodržení výhledových standard dostupnosti (180 ob an /1 sb rné místo, docházková vzdálenost by nem la p esáhnout 150 m) zde bude nutno z ídit 1 až 2 sb rné místa (i se zm nou Z1009/07). Na produkci odpad má zm na 0970/07 mírn negativní vliv

24


2.1.8

P íloha ÁST A1

Hluk

Hlavní zdroje akustické zát že v lokalit Zm na ÚPn je navržena v oblasti, mimo jakoukoliv zástavbu nebo významnou komunikaci. V akustické situaci se zde projevuje pouze hlukové p írodní pozadí, v okolí se nevyskytují žádné významn jší zdroje hluku. Orienta ní stanovení zm n v produkci emise hluku na okolních komunikacích Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad intenzit dopravy na okolních komunikacích a následn výpo et emise hluku z vozidel zdrojové a cílové dopravy na t chto komunikacích. Pro výpo ty emisí byl použit model Hluk+ v 7.16, který zohled uje vývoj akustických parametr vozidel do roku 2010. Emise je vyjad ována jako ekvivalentní hladina hluku z dopravy ve vzdálenosti 7,5 m od osy p ilehlého jízdního pruhu. Pro hodnocenou plochu budou po zm n ÚPn init emise hluku zp sobovaného zdrojovou a cílovou dopravou p i pohybu na jedné komunikaci 43,8 dB ve dne a 34,7 dB v noci. Zdrojem hluku budou i stacionární zdroje na objektech. Jejich technické parametry a umíst ní budou v rámci p ípravy staveb voleny tak, aby p sobení hluku na okolní chrán nou zástavbu nep ekra ovalo platné hygienické limity Orienta ní stanovení zm n v akustické zát ži území V rámci zm ny bylo navrženo zvýšení kapacity funk ních ploch, to znamená nár st intenzit dopravy. Na základ odborného odhadu zm n akustické situace okolní obytné zástavby je možné konstatovat, že v denní dob dojde k neznatelnému nár stu akustické zát že (do 0,1 dB), stejn tak i v no ní dob . Vliv na akustickou situaci bude nevýznamný. 2.1.9


Vlivy na zdraví Z výsledk hodnocení vliv na kvalitu ovzduší a hlukovou zát ž vyplývá, že posuzovaná zm na nebude mít negativní vlivy na obyvatelstvo v jejím okolí. Vlivem zm ny funk ního využití dot ených ploch dojde naopak k mírnému snížení imisních hodnot. Zm na . 0970/07 bude mít na ve ejné zdraví nulový vliv. 2.2



Návrh zm ny . 0970/07 je ešen v jedné variant . 2.3 2.3.1

ZÁV RY A DOPORU ENÍ V ETN NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI Záv r

P edm tem návrhu zm ny . 0970/07 je p em na funk ního využití ploch z d vodu realizování reziden ní obytné skupiny ( adové a solitérní rodinné domy) dopln né ob anskou vybaveností a technickou infrastrukturou. Masivní rozvoj není v souladu se zpracovávanými Zásadami územního rozvoje hlavního m sta Prahy. Zm na má významn negativní vliv na: kvalitu povrchových a podzemních vod, povrchový odtok, na zem d lskou p du a krajinný ráz. Z hlediska vliv na životní prost edí a 25


P íloha ÁST A1

ve ejné zdraví se jeví návrh zm ny . 0970/07 územního plánu sídelního útvaru hlavního m sta Prahy jako nevhodný, p ijatelný s podmínkami. 2.3.2

Doporu ení k vydání stanoviska souhlasné stanovisko s podmínkami

za p edpokladu dodržení níže uvedených podmínek v jednotlivých prioritních oblastech: Dojde-li v rámci realizace koncepce k jakémukoliv zásahu do terénu je investor povinen ve smyslu ustanovení zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, a vyhlášky . 43/1990 Sb., o projektové p íprav staveb umožnit odborný dohled zemních prací a p ípadn následný archeologický výzkum. Architektonické ešení zástavby musí odpovídat rázu krajiny. Architektonické ešení zástavby musí ctít blízké sousedství kulturn historických objekt – slovanské hradišt a gotická tvrz. Architektonické a urbanistické ešení využití území musí umož ovat vysoké zastoupení zelen v území. Plochy uvažované zm nou pro využití funkce /PP/ parky a parkov budou využity pro funkci p írodní nelesní plochy /ZN/.

upravené plochy

V rámci realizace zám ru budou založeny plochy s funkcí p írodní nelesní plochy /ZN/. Uvažované využití území je možné v návaznosti na ešení a realizaci využití ploch jež jsou obsahem zm ny . 1009/07. Uvažované využití území je možné po vy erpání možností rozvoje na plochách ur ených k obytné zástavb platným územním plánem. Uvažované využití území je možné po vy ešení zásobování území pitnou vodou. Uvažované využití území je možné po vy ešení nakládání s odpadními vodami. Uvažované využití území je možné po vy ešení bezpe ného odvád ní povrchových vod (deš ových vod). V rámci realizace zám ru budou z ízena stanovišt sb rných nádob na separovaný sb r v dostate ném po tu a v p im ených docházkových vzdálenostech. Zjiš ování radonového indexu pozemk u nov navrhovaných staveb

26


3

P íloha ÁST A1

ZM NA . 1009 / 07

Jedná se o zm nu funk ního využití ploch z funkce orná p da, plochy pro p stování zeleniny /OP/ na funkci ist obytné /OC/. Cílem zm ny je vytvo ení funk ní plochy pro výstavbu rodinných dom . Zm na . 1009/07 je spojena se zm nou 0970/07, v rámci obou ploch se po ítá s výstavbou celkem 130 rodinných dom . Na severu m stské ásti Praha – Královice leží zmi ované území p i ulici K Markét . 3.1


3.1.1

Vlivy na ovzduší






Není stanoven

3,79 - 4,25

–

14,06 - 14,17

29 - 30

27,58 - 27,84

69 - 70

0,29 - 0,31

3

-3

Oxid dusi itý

48 µg.m


40 µg.m-3

Benzen

-3

9 µg.m

pr m rné ro ní koncentrace oxidu si i itého se v zájmovém území pohybují na úrovni 3,8 až 4,3 µg.m-3. Imisní limit není pro IHr SO2 stanoven. pr m rné ro ní koncentrace oxidu dusi itého se v okolních referen ních bodech pohybují na úrovni 14 µg.m-3, tedy do 30 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. pr m rné ro ní koncentrace suspendovaných pohybují na úrovni do 28 µg.m-3, tj. 70 % limitu


v p ípad pr m rných ro ních koncentrací benzenu se vypo tené hodnoty pohybují na úrovni 3 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. Orienta ní stanovení zm n v produkci emisí zne iš ujících látek Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad zm n v dopravním zatížení území a následn výpo et produkce emisí z parkování automobil u jednotlivých dom a z jejich pohybu na p ilehlých komunikacích. Pro výpo ty emisí byl použit model MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP R. Ve výpo tu byla zohledn na dynamická skladba vozového parku pro výpo tový rok 2010. V p ípad hodnocení suspendovaných prachových ástic PM10 byly zahrnuty i emise z

27


P íloha ÁST A1

tzv. sekundární prašnosti ( ástice zví ené projížd jícími automobily). Ve výpo tu je rovn ž zohledn n vliv studených start p i odjezdech zaparkovaných automobil . Výslednou emisní bilanci automobilové dopravy shrnuje tabulka 3.2. Tabulka . 3.2: Emise z dopravy na plochách dot ených zm nou 1009/07


ástice PM10

benzen

Doprava v klidu

5,6

6,6

0,6


6,7

7,9

0,7

Celkem

12,3

14,4

1,3

Pro výpo et emisí z vytáp ní byla uvažována otáp ná plocha na úrovni 80 % hrubé podlažní plochy stanovené dle Metodického pokynu k Územnímu plánu hl. m. Prahy. Uvažováno bylo použití kotl s pr m rným emisním faktorem 130 mg/kWh. Výsledná produkce emisí tak byla stanovena ve výši 0,01 t.rok-1 Orienta ní stanovení zm n v imisní zát ži území Na základ výsledk emisních výpo t bylo provedeno orienta ní imisní vyhodnocení dot ené lokality. Pro vyhodnocení byl použit model ATEM, který je v NV 597/2006 Sb. stanoven jako referen ní model pro m stské oblasti. Z výsledk modelového výpo tu vyplývá, že nár sty ro ních koncentrací u NO2 a PM10 nep esáhnou u jednotlivých látek ádov setiny µg.m-3 – vypo teny byly hodnoty 0,05 µg.m-3 u NO2 a 0,025 µg.m-3 v p ípad PM10 v p ípad benzenu jsou vypo tené hodnoty nejvýše na úrovni 3 tisícin µg.m-3 Vliv zm ny . 1009/07 na kvalitu ovzduší bude nevýznamný. 3.1.2

Vlivy na vody

Zm na kvality povrchových a podzemních vod Území leží v povodí Rokytky, íslo hydrologického povodí 1-12-01-026. Rokytka pramení jz. od Tehovce ve výšce 453 m.n.m, ústí zprava do Vltavy v Praze- Libni v 182 m n.m. Plocha povodí 140,0 km2, délka toku 36,2 km. Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod, a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti m že dojít v d sledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se p edpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájm chrán ných zákonem nutný vyšší stupe vod (zákon . 274/2003 Sb.)

išt ní odpadních

Citlivé oblasti vymezuje vláda na ízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá p ezkoumání v pravidelných intervalech nep esahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypoušt ní odpadních vod do povrchových vod ovliv ujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda na ízením ukazatele p ípustného zne išt ní odpadních vod a jejich hodnoty. Na ízením vlády . 61/2003 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území eské republiky.

28


P íloha ÁST A1

Emisní standardy ukazatel p ípustného zne išt ní odpadních pro m stské a pr myslové odpadní vody podrobn stanoví p íloha . 3 Na ízení vlády. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo ur ené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v d sledku vysoké koncentrace dusi nan ze zem d lských zdroj dochází nebo m že dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda na ízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opat ení (dále jen "ak ní program"). Ak ní program a vymezení zranitelných oblastí podléhají p ezkoumání a p ípadným úpravám v intervalech nep esahujících 4 roky. P ezkoumání se provádí na základ vyhodnocení ú innosti opat ení vyplývajících z p ijatého ak ního programu. Katastrální území 672629 Královice je NV . 103/2003 Sb. vyhlášeno zranitelnou oblastí. Nakládání s odpadními vodami v území není zm nou . 0970/07 ešeno. V Královicích je v provozu lokální OV. Vzhledem k tomu, že realizace navrhované zm ny ÚP by znamenala znásobení po tu obyvatel napojených na tuto OV, bude její kapacita limitujícím faktorem pro výstavbu v lokalit zm ny. Vlivem zm ny ÚP m že dojít k zne iš ování povrchových i podzemních vod. Vzhledem k rizikovosti otázky nakládání s odpadními vodami je nutné hodnotit vliv zm ny . 1009/07 je na kvalitu povrchových a podzemních vod jako významn negativní. Zm ny ve vydatnosti zdroj a zm ny hladiny podzemních vod Sou ástí zm ny . 1009/07 nejsou žádné funkce zasahující do podzemních vod Zm na je na hladiny podzemních vod a vydatnost zdroj bez vlivu. Vliv na povrchový odtok Vzhledem k málo propustnému podloží hrozí zvýšené nebezpe í záplav p i odvád ní deš ových vod ve stávající zástavb v Hájku. Zm na . 1009/07 má na povrchový odtok výrazn negativní vliv Zásobování vodou Zásobování vodou není ve zm n ÚP SÚ hl. m. Prahy . 1009/07 ešeno. 3.1.3

Vlivy na p du




. 1009/07 dle


zábor pro

BPEJ

t . ochrany

plocha (ha)

zastav né plochy

2.10.00

I

3,038

zele

2.10.00

I

2,379

Dle návrhu zm ny . 1009/07 dojde k trvalému záboru zem d lské p dy o celkové ploše 5,417 ha. Dot enou zem d lskou p du tvo í obhospoda ovaná orná p da I t ídy ochrany. Plocha zm ny . 1009/07 navazuje na plochy zm ny . 0970/07 se záborem p es 10 ha zem d lské

29


p dy, která uvažuje i obdobnou funkci využití území. spolup sobení t chto zm n.

P íloha ÁST A1

Je proto nutné posuzovat

Vliv na p du z hlediska záboru ZPF je výrazn negativní a trvalý. Na istotu p d je zm na 3.1.4



Geologické a hydrogeologické pom ry Z regionáln geologického hlediska spadá zájmové území do základní jednotky svrchního proterozoika jihovýchodního k ídla Barrandienu. Skalní podloží je budováno flyšoidním sedimentárním komplexem hornin tzv. št chovické skupiny. Litologicky jsou zastoupeny b idlice a prachovce, které jsou v tšinou siln fosiln zv tralé. Zv tralá zóna zpravidla zasahuje do zna ných hloubek (až 10 m), což má za následek sníženou geotechnickou kvalitu horninového masívu. Pokryvné útvary jsou reprezentovány svrchu eolickými sedimenty (spraše a sprašové hlíny), v jejich podloží se vyskytují deluviální sedimenty (jílovité a pís itojílovité hlíny s úlomky, pís ité hlíny a jílovité písky). Mocnost zemin kvartérního parta se pohybuje v rozmezí cca od 4 do 8 metr . Na základ hydrogeologické mapy v m ítku 1:5000 lze p edpokládat hladinu podzemní vody v hloubce 6-10 metr pod terénem v prost edí s omezenou puklinovou nebo nízkou pr linovou propustností. Dle archivních laboratorních rozbor vzork podzemní vody z okolí posuzovaného území se jedná zpravidla o vody neagresivní pop . slab agresivní (dle kritérií SN 731214 jsou hodnoceny stupn m „la“). Zájmové území lze z hlediska vhodnosti k zástavb ozna it jako podmíne n vhodné. D vodem pro toto hodnocení je zejména výskyt zemin nižší geotechnické kvality (spraše a sprašové hlíny), které budou tvo it základovou p du staticky nenáro ných objekt a plá i aktivní zónu komunikací a parkovacích ploch. Nižší geotechnickou kvalitu vykazují i fosiln zv tralé proterozoické b idlice a prachovce. V map geologických pom r je upozorn no na skute nost, že p edm tná lokalita zasahuje do území s možností archeologických nález . Podkladem pro zhodnocení geologických a hydrogeologických pom r byla „Podrobná inženýrskogeologická mapa“ v m ítku 1:5000, mapové listy Praha 1-4 a Praha 1-5. Zm na . 1009/07 je bez vlivu na horninové prost edí. Radon Radonové riziko z geologického podloží ur uje míru pravd podobnosti, s jakou je možno o ekávat úrove objemové aktivity radonu v ur ité geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objekt , jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového rizika z podloží v ur ité geologické jednotce proto ur uje i vyšší pravd podobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (ekvivalentní objemová aktivita radonu). Zárove indikuje i míru pozornosti, jakou je nutno v novat opat ením proti pronikání radonu z podloží u nov stav ných objekt . P evažující kategorie radonového rizika neznamená, že se v ur itém typu hornin p i m ení radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového rizika. Obvyklým jevem je, že p ibližn 20 % až 30 % m ení objemové aktivity radonu v daném horninovém typu spadá do jiné kategorie radonového rizika, což je dáno lokálními geologickými podmínkami m ených ploch. Je tedy z ejmé, že ur ení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku není možno provád t ode tením z mapy jakéhokoliv m ítka, ale pouze m ením radonu v podloží na konkrétním míst tak, aby byly zohledn ny lokální, mnohdy velmi prom nlivé geologické podmínky. Podkladem pro stanovení radonového rizika byly mapy radonového rizika z geologického podloží 1: 50 000 ( GÚ).

30


P íloha ÁST A1

Území zm ny Z 0970/07 leží v oblasti s p evažující p echodnou kategorií radonového rizika z geologického podloží (nehomogenní kvarterní sedimenty). Do území nezasahují významn jší tektonické poruchy, které by p edstavovaly zvýšené radonové riziko. Nejbližší plochy m ení radonového rizika vykazují st ední riziko. Obrázek 3-1: Mapa radonového rizika



Pro hodnocení vliv na krajinný ráz bylo využito územn analytických podklad hlavního m sta Prahy kde jsou vymezeny a charakterizovány oblasti krajinného rázu (jev 17) a místa krajinného rázu (jev 18) (J. Löw a kol., Brno 2008) Oblast krajinného rázu Zm na . 1009/07 se nachází v oblasti krajinného rázu 44 – Královické údolí Rokytky. Vymezení:

31


P íloha ÁST A1

M lké, nuan ní ohrani ení plochými polními temeny. Charakteristika: Matrice: polní, otev ená krajina s venkovským osídlením. Osy: mírn za íznuté údolí Rokytky, stará silnice Dube –K enice. Póly: zámecký park Kolod je, kostel sv. Markéty, historická jádra Královic, Hájku a Nedv zí. Hodnoty a jejich ochrana: Cenná dosud venkovská krajina, údolí chrán no jako PPr Rokytka, na jihu znehodnocena zástavbou í an. Doporu ení: Vesnická sídla velkoplošn nerozši ovat, okraje vesnic do krajiny vždy ukon it humny. Místo krajinného rázu Zm na . 0970/07 se nachází z ásti v míst krajinného rázu s krajiná skou hodnotou 2 významná (hodnotné celky). V t sném sousedství místa s krajiná skou hodnotou 1 – zásadní (nejhodnotn jší celky) a v blízkosti exponované plochy místa krajinného rázu Dle doporu ení dle ÚAP pro další rozvoj Prahy z hlediska kulturních hodnot a vztah je t eba považovat pam staré, rurální struktury osídlení za významný zdroj posilování individuality jednotlivých m stských ástí. Proto je významná ochrana historických, i když venkovských sídelních jader a to nejen t ch stavebn dochovaných, ale pouhých p dorys parcelace i upomínkových fragment . Dochovaná p edindustriální historická vesnická jádra je t eba p ísn chránit, nejlépe jako památkové zóny a využít pro centra místních ástí, dochované p dorysy jako místní centra alespo kompozi n p ipomenout. Okraje Prahy v oblasti 44 by m ly být za zeleným okruhem regionálního biokoridoru tvo eny obytnou, harmonickou, celkov polootev enou venkovskou krajinou s významným podílem liniové zelen agrárních teras, se zalesn nými polními kazy a svahy údolí a lu ními nivami na dn . Ve venkovských krajinách Prahy udržovat její atributy vesnic - s humny, se sedlovými st echami apod. Vlivy na krajinný ráz Uvažovaná zástavba mimo zastav né území na terénním horizontu v t sné blízkosti významných hodnot zdejší krajiny (kostel sv. Markéty, slovanské hradišt , historické jádro Královic s gotickou tvrzí, údolí Rokytky, p írodní park Rokytka), výstavba reziden ní obytné skupiny charakteru zásadn se odlišujícího od existující vesnické zástavby blízkého sídla Královic zásadn pozm ní ráz zdejší krajiny. Zm na . 1009/07 bude mít významný negativní vliv na krajinný ráz. 3.1.6

Vlivy na p írodu

Sou asný stav Rozlehlé polnosti severovýchodn od obce Královice. P íklady druh v prostoru zm ny (pole a jeho okraje) d eviny (alej u cesty Z od plochy zm ny, sad) – o ešák královský (Juglans regia), slivo švestka (Prunus domestica) cv, jablo domácí (Malus domestica) cv, t eše pta í (Prunus avium) cv, t eše više (Prunus cerasus) cv

32


P íloha ÁST A1

živo ichové v sadu p ilehlém k ploše zm ny – melák polní (Bombus agrorum)-CHO, melák úhorový (Bombus ruderarius)-CHO živo ichové a rostliny v p ilehlém p írodním parku – vzácný plž Sphyradium doliolum, k ivatec eský (Gagea bohemica)-CHS Obrázek 3-2: Vzhled dot eného území zm ny . 1009/07

Vliv na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich V samotném dot eném území se nenacházejí žádné vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich . Dá se však p edpokládat ur itý negativní vliv na spole enstva a i na chrán né druhy v sousedícím území p írodního parku zp sobený p stováním nep vodních asto exotických n kdy expanzivních a invazivních druh . Zm na . 1009/07 m že mít na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich negativní vliv.

mírný

Likvidace, poškození lesních porost V území se nenacházejí žádné lesní porosty. Zm na . 1009/07 je bez vlivu na lesní porosty. Zásah do celom stského systému zelen Zm na nezasahuje do celom stského systému zelen Zm na . 1009/07 je bez vlivu na celom stský systém zelen . Likvidace, zásah do prvk ÚSES a VKP V samotném dot eném území í se nenacházejí žádné prvky ÚSES ani VKP. Ale s územím t sn sousedí funk ní LBC L1/109 (Rokytka u sv. Markéty). Dá se však

33


P íloha ÁST A1

p edpokládat ur itý negativní vliv na spole enstva v biocentru zp sobený p stováním nep vodních asto exotických n kdy expanzivních a invazivních druh i dalšími vlivy (nebezpe í ukládání odpad ze zahrad, v tší návšt vnost atraktivního území a další.. Zm na . 1009/07 bude mít na prvky ÚSES mírný negativní vliv. Vliv na zvlášt chrán ná území V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné zvlášt chrán ná území.. Zm na . 1009/07 je bez vlivu na zvlášt chrán ná území. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 Plochy zm ny nezasahují do lokalit soustavy NATURA 2000, ani uvažované využití ploch nebude mít žádný vliv na tyto lokality. Zm na . 1009/07 je bez vlivu na soustavu NATURA 2000. 3.1.7

Odpady


0


kód 20 03 01 15 01 20 01



Svoz sm sného, t íd ného a objemného odpadu zajiš uje v k.ú. Královice spole nost Pražské služby a.s. Nejbližší sb rný dv r provozuje spole nost RUMPOLD-P s.r.o. v Praze 10 – Hostiva i, Brusla ská ul. Nejbližší stanovišt sb rných nádob na separovaný sb r jsou: sb rné místo . S0001449 – 1.KU ANSKÁ p. 25 (papír sklo, plasty, kartony) P i dodržení výhledových standard dostupnosti (180 ob an /1 sb rné místo, docházková vzdálenost by nem la p esáhnout 150 m) zde bude nutno z ídit 1 až 2 sb rné místa (i se zm nou Z 0970/07). Na produkci odpad má zm na 1009/07 mírn negativní vliv 3.1.8

Hluk

Hlavní zdroje akustické zát že v lokalit Zm na ÚPn je navržena v oblasti, mimo jakoukoliv zástavbu nebo významnou komunikaci. V akustické situaci se zde projevuje pouze hlukové p írodní pozadí, v okolí se nevyskytují žádné významn jší zdroje hluku. Orienta ní stanovení zm n v produkci emise hluku na okolních komunikacích Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad intenzit dopravy na okolních komunikacích a následn výpo et emise hluku z vozidel zdrojové a cílové dopravy na t chto komunikacích. Pro výpo ty emisí byl použit model Hluk+ v 7.16, který zohled uje vývoj akustických parametr vozidel do roku 2010. Emise je vyjad ována jako ekvivalentní hladina hluku z dopravy ve vzdálenosti 7,5 m od osy p ilehlého jízdního pruhu. Pro hodnocenou plochu 34


P íloha ÁST A1

budou po zm n ÚPn init emise hluku zp sobovaného zdrojovou a cílovou dopravou p i pohybu na jedné komunikaci 39,0 dB ve dne a 29,9 dB v noci. Zdrojem hluku budou i stacionární zdroje na objektech. Jejich technické parametry a umíst ní budou v rámci p ípravy staveb voleny tak, aby p sobení hluku na okolní chrán nou zástavbu nep ekra ovalo platné hygienické limity Orienta ní stanovení zm n v akustické zát ži území V rámci zm ny bylo navrženo zvýšení kapacity funk ních ploch, to znamená nár st intenzit dopravy. Na základ odborného odhadu zm n akustické situace okolní obytné zástavby je možné konstatovat, že v denní dob dojde k neznatelnému nár stu akustické zát že (do 0,1 dB), stejn tak i v no ní dob . Vliv zm ny . 1009/07 bude z hlediska akustické zát že nevýznamný. 3.1.9


Vlivy na zdraví Z výsledk hodnocení vliv na kvalitu ovzduší a hlukovou zát ž vyplývá, že posuzovaná zm na nebude mít významné negativní vlivy na obyvatelstvo v jejím okolí. Provoz automobil a produkce emisí z vytáp ní se dotkne p edevším obyvatel p íslušné rozvojové plochy, i zde se však bude jednat pouze o velmi mírný nár st. Vlivem realizace zám ru nedojde k p ekro ení imisních ani hlukových limit . Vliv zm ny . 1009/07 na ve ejné zdraví bude nulový vliv.

3.2



Návrh zm ny . 1009/07 je ešen v jedné variant .

3.3


3.3.1

Záv r

P edm tem návrhu zm ny . 1009/07 je p em na funk ního využití ploch z d vodu realizování reziden ní obytné skupiny ( adové a solitérní rodinné domy) dopln né ob anskou vybaveností a technickou infrastrukturou. Masivní rozvoj není v souladu se zpracovávanými Zásadami územního rozvoje hlavního m sta Prahy. Zm na má významn negativní vliv na: kvalitu povrchových a podzemních vod, povrchový odtok, na zem d lskou p du a krajinný ráz. Z hlediska vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví se jeví návrh zm ny . 1009/07 územního plánu sídelního útvaru hlavního m sta Prahy jako nevhodný, p ijatelný s podmínkami. 3.3.2


za p edpokladu dodržení níže uvedených podmínek v jednotlivých prioritních oblastech: Dojde-li v rámci realizace koncepce k jakémukoliv zásahu do terénu je investor povinen ve smyslu ustanovení zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, a vyhlášky . 35


P íloha ÁST A1

43/1990 Sb., o projektové p íprav staveb umožnit odborný dohled zemních prací a p ípadn následný archeologický výzkum. Architektonické ešení zástavby musí odpovídat rázu krajiny. Architektonické ešení zástavby musí ctít blízké sousedství kulturn historických objekt – slovanské hradišt a gotická tvrz. Architektonické a urbanistické ešení využití území musí umož ovat vysoké zastoupení zelen v území. Uvažované využití území je možné po vy erpání možností rozvoje na plochách ur ených k obytné zástavb platným územním plánem. Plochy uvažované zm nou pro využití funkce /PP/ parky a parkov budou využity pro funkci p írodní nelesní plochy /ZN/.

upravené plochy

V rámci realizace zám ru budou založeny plochy s funkcí p írodní nelesní plochy /ZN/. Uvažované využití území je možné po vy ešení zásobování území pitnou vodou. Uvažované využití území je možné po vy ešení nakládání s odpadními vodami. Uvažované využití území je možné po vy ešení bezpe ného odvád ní povrchových vod (deš ových vod). V rámci realizace zám ru budou z ízena stanovišt sb rných nádob na separovaný sb r v dostate ném po tu a v p im ených docházkových vzdálenostech. Zjiš ování radonového indexu pozemk u nov navrhovaných staveb

36


4

P íloha ÁST A1

ZM NA . 1077 / 07

P edm tem navrhovaného ešení je zm na funk ního využití ploch, z funkce sloužící oddechu /SO3/ na funkce ist obytné /OC/ a sloužící sportu /SP/. ást lokality z stane bez zm ny funk ního využití. Je navržena výstavba obytných dom a sportovních objekt . Plocha se nachází jižn od ulice ve skladu a východn od železni ní trati Praha – Vrané v Komo anech. 4.1


4.1.1

Vlivy na ovzduší






Není stanoven

4,61 – 4,74

–

26,21 – 27,76

55 – 58

23,59 – 24,61

59 - 62

0,62 – 0,70

7

-3

Oxid dusi itý

48 g.m


40 g.m-3

Benzen

9 g.m-3

pr m rné ro ní koncentrace oxidu si i itého se v zájmovém území pohybují na úrovni 4,6 až 4,7 µg.m-3. Imisní limit není pro IHr SO2 stanoven. pr m rné ro ní koncentrace oxidu dusi itého se v okolních referen ních bodech pohybují mezi 26,2 a 27,8 µg.m-3, tedy do 58 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. pr m rné ro ní koncentrace suspendovaných pohybují do 25 µg.m-3, tj. 62,5 % limitu.


v p ípad pr m rných ro ních koncentrací benzenu se vypo tené hodnoty pohybují na úrovni 7 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. Orienta ní stanovení zm n v produkci emisí zne iš ujících látek Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad zm n v dopravním zatížení území a následn výpo et produkce emisí z parkování automobil u jednotlivých dom a z jejich pohybu na p ilehlých komunikacích. Pro výpo ty emisí byl použit model MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP R. Ve výpo tu byla zohledn na dynamická skladba vozového parku pro výpo tový rok 2010. V p ípad hodnocení suspendovaných prachových ástic PM10 byly zahrnuty i emise z

37


P íloha ÁST A1



oxidy dusíku

benzen

Doprava v klidu

30,2

35,4

3,3


36,3

42,5

3,9

Celkem

66,5

77,9

7,2

Pro výpo et emisí z vytáp ní byla uvažována otáp ná plocha na úrovni 80 % hrubé podlažní plochy stanovené dle Metodického pokynu k Územnímu plánu hl. m. Prahy. Uvažováno bylo použití kotl s pr m rným emisním faktorem 130 mg/kWh. Výsledná produkce emisí tak byla stanovena ve výši 0,20 t.rok-1 Orienta ní stanovení zm n v imisní zát ži území Na základ výsledk emisních výpo t bylo provedeno orienta ní imisní vyhodnocení dot ené lokality. Pro vyhodnocení byl použit model ATEM, který je v NV 597/2006 Sb. stanoven jako referen ní model pro m stské oblasti. Z výsledk modelového výpo tu vyplývá, že nár st pr m rných ro ních koncentrací oxidu dusi itého vlivem hodnocené zm ny bude dosahovat nejvýše 0,95 µg.m-3 pr m rné ro ní koncentrace benzenu se v dot ené lokalit zvýší maximáln o 0,025 µg.m-3




Vliv zm ny na kvalitu ovzduší bude mírn negativní. 4.1.2

Vlivy na vody

Zm na kvality povrchových a podzemních vod Území leží v povodí Vltavy od sázavy po Berounku, íslo hydrologického povodí 1-09-04, íslo díl ího povodí 1-09-04-013. Územím protéká Komo anský potok, který je zde zakrytý. Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod, a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti m že dojít v d sledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se p edpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájm chrán ných zákonem nutný vyšší stupe vod (zákon . 274/2003 Sb.)

išt ní odpadních

Citlivé oblasti vymezuje vláda na ízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá p ezkoumání v pravidelných intervalech nep esahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypoušt ní odpadních vod do povrchových vod ovliv ujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda na ízením ukazatele p ípustného zne išt ní odpadních vod a jejich hodnoty.

38


P íloha ÁST A1

Na ízením vlády . 61/2003 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území eské republiky. Emisní standardy ukazatel p ípustného zne išt ní odpadních pro m stské a pr myslové odpadní vody podrobn stanoví p íloha . 3 Na ízení vlády. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo ur ené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v d sledku vysoké koncentrace dusi nan ze zem d lských zdroj dochází nebo m že dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda na ízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opat ení (dále jen "ak ní program"). Ak ní program a vymezení zranitelných oblastí podléhají p ezkoumání a p ípadným úpravám v intervalech nep esahujících 4 roky. P ezkoumání se provádí na základ vyhodnocení ú innosti opat ení vyplývajících z p ijatého ak ního programu. Katastrální území Komo any není NV . 103/2003 Sb. vyhlášeno zranitelnou oblastí. Vlivem zm ny ÚP nedojde k zne iš ování povrchových ani podzemních vod. Zm na . 1077/07 je na kvalitu povrchových a podzemních vod bez vlivu. Zm ny ve vydatnosti zdroj a zm ny hladiny podzemních vod Sou ástí zm ny . 1077/07 nejsou žádné funkce zasahující do podzemních vod Zm na je na hladiny podzemních vod a vydatnost zdroj bez vlivu. Vliv na povrchový odtok Zm na . 1077/07 neobsahuje zásahy do tok povrchového odtoku z území se nep edpokládá

odvod ujících území. Zvýšení

Zm na . 1077/07 je na povrchový odtok bez vlivu. Zásobování vodou Zásobování vodou není ve zm n ÚP SÚ hl. m. Prahy . 1077/07 ešeno. Plochy zm ny jsou v sou asnosti zásobovány vodou z ve ejného vodovodu. Bez vlivu 4.1.3

Vlivy na p du

Území zm ny . 1077/07 tvo í v sou asnosti ostatní plochy a zastav né plochy, vlivem realizace zm ny . 1077/07 tudíž nedochází k záboru zem d lské p dy ani pozemk ur ených k pln ní funkcí lesa. Vliv na p du je nulový. Na istotu p d je zm na 4.1.4



Geologické a hydrogeologické pom ry P edkvartérní podklad širšího zájmového území je tvo en zvrásn ným komplexem sedimentárních hornin ordovického stá í, které se adí k barrandienskému staršímu paleozoiku. Skalní podloží je v zájmovém území tvo eno výhradn horninami vinického souvrství. Jedná o hn došedé až tmav šedé jílovité b idlice, tence deskovit vrstevnaté. Zv tralé polohy mají st ípkovitý až drobn úlomkovitý rozpad, kone ným produktem zv trávání jsou jílovitá eluvia s obsahem st ípk .

39


P íloha ÁST A1

Horniny skalního podloží jsou v zájmovém území p ekryty souvislou vrstvou zemin kvartérního patra. Pokryvné útvary jsou zastoupeny fluviálními sedimenty, lokáln mohou být zastiženy i antropogenní sedimenty - navážky. Celková mocnost zemin pokryvných útvar se pohybuje p ibližn od 2 do 6 metr . Fluviální sedimenty - jedná se p evážn o jemnozrnné až st edn zrnité písky s jílovitou a hlinitou p ím sí. Písky obsahují nepravidelné prolohy pís itých hlin s ojedin lými valounky k emene. Podle hydrogeologické mapy v m ítku 1:5000 lze p edpokládat hladinu podzemní vody v hloubce od 1 do 6 m pod terénem, sm r proud ní podzemní vody je k západu. Dle archivních laboratorních rozbor vzork podzemní vody z okolí posuzovaného území se jedná zpravidla o vody st edn až siln agresivní vysokým obsahem síranových iont SO4 a agr. CO2 na vápno (dle kritérií SN 731214 jsou hodnoceny stupn m „la“ až „ha“). Zájmové území lze z hlediska vhodnosti k zástavb ozna it jako podmíne n vhodné. D vodem pro toto hodnocení je zejména výskyt hladiny lokáln v hloubce do 2 metr pod terénem, taktéž b idlice vinického souvrství pat í pro plošný zp sob založení objekt mezi horniny nižší geotechnické kvality. Podkladem pro zhodnocení geologických a hydrogeologických pom r byla „Podrobná inženýrskogeologická mapa“ v m ítku 1:5000, mapový list Praha 8-6. Zm na . 1077/07 je bez vlivu na horninové prost edí. Radon Radonové riziko z geologického podloží ur uje míru pravd podobnosti, s jakou je možno o ekávat úrove objemové aktivity radonu v ur ité geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objekt , jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového rizika z podloží v ur ité geologické jednotce proto ur uje i vyšší pravd podobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (ekvivalentní objemová aktivita radonu). Zárove indikuje i míru pozornosti, jakou je nutno v novat opat ením proti pronikání radonu z podloží u nov stav ných objekt . P evažující kategorie radonového rizika neznamená, že se v ur itém typu hornin p i m ení radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového rizika. Obvyklým jevem je, že p ibližn 20 % až 30 % m ení objemové aktivity radonu v daném horninovém typu spadá do jiné kategorie radonového rizika, což je dáno lokálními geologickými podmínkami m ených ploch. Je tedy z ejmé, že ur ení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku není možno provád t ode tením z mapy jakéhokoliv m ítka, ale pouze m ením radonu v podloží na konkrétním míst tak, aby byly zohledn ny lokální, mnohdy velmi prom nlivé geologické podmínky. Podkladem pro stanovení radonového rizika byly mapy radonového rizika z geologického podloží 1: 50 000 ( GÚ). Území zm ny Z 1077/07 leží v oblasti s p evažující p echodnou kategorií radonového rizika z geologického podloží (nehomogenní kvarterní sedimenty). Do území nezasahují významn jší tektonické poruchy, které by p edstavovaly zvýšené radonové riziko.

40


P íloha ÁST A1

Obrázek 4-1: Mapa radonového rizika

Bez vlivu 4.1.5


Pro hodnocení vliv na krajinný ráz bylo využito územn analytických podklad hlavního m sta Prahy kde jsou vymezeny a charakterizovány oblasti krajinného rázu (jev 17) a místa krajinného rázu (jev 18) (J. Löw a kol., Brno 2008) Oblast krajinného rázu Zm na . 1077/07 se nachází v severní ásti oblasti krajinného rázu 1 – Radotínské údolí Berounky. Vymezení: Široké, neckovité údolí Berounky se soutokem s Vltavou. Na SZ od údolí Vltavy je tvo eno zalesn nými vedutami Lahovického ostrohu, Velkého Háje, Sta kovky, Sulavy a Babky nad ernošicemi.

41


P íloha ÁST A1

Na V vedutami Vltavského zastav ného údolí Lysiny, Mod anské výspy, ostrohu Baby a zalesn nými svahy Krupné pod ihadlem. Charakteristika: Matrice: široká í ní niva p evážn polního charakteru, na J a V zástavba rod. domy. Osy: tok Vltavy a hrany nivy Berounky, silnice I./4. Póly: výspa Lysiny, vrchy ihadlo, Havlín, Cukrák, Kazín, Babka, Velký háj a Lahovský ostroh, dále Zbraslavský klášter a historická jádra sídel H. a D. ernošice, Lipany, Lipenec, Zbraslav, Komo any, Mod any a Radotín. Zásadní dominanta však v oblasti není. Hodnoty a jejich ochrana: Výrazná, díky kontrastu rovné nivy k vedutám svah , rázovitá krajina, na S chrán ná CHKO eský kras, na V áste n PPr Mod anská rokle – Cholupice. Niva nebezpe n zastavována industriálními areály, svahy pod stálým tlakem výstavby rod. dom . Doporu ení: Za klí ové úkoly v celku je možno ozna it omezování kobercových zahrádká ských lokalit a nové výstavby rod. domk na všech vedutách, a stavební uzáv ru na nivu Berounky v hájitelné podob . Obrázek 4-2: Vzhled dot eného území zm ny . 1077/07

Místo krajinného rázu Zm na . 1077/07 se nachází v míst významná (hodnotné celky).

krajinného rázu s krajiná skou hodnotou 2 -

42


P íloha ÁST A1

Východní ást lokality (západní svah) pat í mezi exponované polohy místa krajinného rázu (krajinné veduty). Jižn od zájmového území se nachází velmi významná kulturn – historická dominanta Komo anského záme ku, obklopeného parkem. Výstavba obytných dom a sportovních objekt v lokalit , p edevším její východní výše položené ásti, bude mít vliv na krajinný ráz. Vzhledem k sou asnému stavu využívání území a typu sou asné zástavby viz obrázek 42 nebude tento vliv významn negativní. Zm na . 1077/07 bude znamenat zásah do krajinného rázu, by ne významn negativní. 4.1.6

Vlivy na p írodu

Sou asný stav Území zm ny . 1077/07 je tvo eno oploceným prostorem mezi železni ní tratí se zastávkou Praha-Komo any, jižn od ulice U skladu. Je technogenního rázu a z velké ásti je zastav no. P i východní hranici areálu se nachází deponie výkop a sutí. V území se tém nenacházejí prvky p írodního charakteru, pouze p i jižní a jihovýchodní hranici se nalézají porosty vzrostlých d evin. Porosty jsou listnaté, ve v ku od 10 do 60 rok , s dominancí rychle rostoucích d evin (topol osika). Území zm ny je p i východní hranici siln sklonité (30 až 50°), v ostatní ásti sklonité mírn . V prostech d evin se nachází více p evážn b žných druh živo ich , z chrán ných druh je p ítomna veverka obecná, která má patrn stanovišt v parku u sousedícího zámku. V p ípad realizace obytné výstavby lze p edpokládat kolizi s porosty d evin. Je tedy nutno p edpokládat negativní vlivy na d eviny rostoucí mimo les. Vlivy na ZCHÚ, EVL a pta í oblasti nenastanou. P íklady druh v prostoru zm ny (pole a jeho okraje) d eviny – bez erný (Sambucus nigra), b e an popínavý (Hedera helix), b íza b lokorá (Betula pendula), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mlé (Acer platanoides), trnovník akát (Robinia pseudacacia), topol kanadský (Populus canadensis), topol osika (Populus tremula), vrba jíva (Salix caprea), vrba k ehká (Salix fragilis) aj. živo ichové – bažant obecný (Phasianus colchicus), ervenka obecná (Erithacus rubecula), kos erný (Turdus merula), veverka obecná (Sciurus vulgaris)-CHO, myšice k ovinná (Apodemus silvaticus), straka obecná (Pica pica), strakapoud velký (Dendrocopos major), šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla) aj. Vliv na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich V území se nenacházejí žádné vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich . Zm na . 1077/07 je bez vlivu na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich . Likvidace, poškození lesních porost V území se nenacházejí žádné lesní porosty. Zm na . 1077/07 je bez vlivu na lesní porosty. Zásah do celom stského systému zelen Zm na nezasahuje do celom stského systému zelen Zm na . 1077/07 je bez vlivu na celom stský systém zelen . Likvidace, zásah do prvk ÚSES a VKP V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné prvky ÚSES ani VKP. Zm na . 1077/07 je bez vlivu na prvky ÚSES a VKP.

43


P íloha ÁST A1

Vliv na zvlášt chrán ná území V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné zvlášt chrán ná území.. Zm na . 1077/07 je bez vlivu na zvlášt chrán ná území. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 Plochy zm ny nezasahují do lokalit soustavy NATURA 2000, ani uvažované využití ploch nebude mít žádný vliv na tyto lokality. Zm na . 1077/07 je bez vlivu na soustavu NATURA 2000. 4.1.7

Odpady


kód 20 03 01 15 01 20 01





Svoz sm sného, t íd ného a objemného odpadu zajiš uje v k.ú. Komo any spole nost Pražské služby a.s. Na produkci odpad má zm na 1077/07 mírn negativní vliv 4.1.8

Hluk

Hlavní zdroje akustické zát že v lokalit Zm na ÚPn je navržena v oblasti, v jejíž blízkosti v sou asnosti prochází železni ní tra . 210. Ve výhledu je zde navržena jedna z variant plánovaného komunika ního propojení M Praha 12 s Pražským okruhem. Pro posouzení o ekávané hlukové zát že této lokality byly použity údaje z Dokumentace EIA podle zákona . 100/2001 Sb. pro zám r „Komunika ní propojení M Praha 12 s Pražským okruhem, stavbou 513 – k ižovatka s SOKP Komo any, stavba . 8560“. V rámci této Dokumentace byla vypracována také akustická studie, která obsahuje jak vyhodnocení hluku z plánované silnice, tak i posouzení hluk ze stávající železni ní trat . Dot ená lokalita leží v ochranném pásmu drah, tj. 60 m od osy krajní koleje. Na hranici chrán ného prostoru budov platí limit pro hluk z provozu na železnici o hodnot 60 dB ve dne a 55 dB v noci. V p ípad výstavby levob ežní varianty navrhované komunikace, p ípadn p i zachování stávajícího stavu, lze podle záv r výše uvedené akustické studie za podmínky výstavby bytových dom ve vzdálenosti nejmén 20 m od železni ního svršku o ekávat spln ní limitních hodnot. P i volb pravob ežní varianty (5a) komunika ního propojení je v dot ené lokalit nutno o ekávat také hluk z provozu na navrhované komunikaci. V její blízkosti platí limit pro hluk z provozu na hlavních komunikacích o hodnot 60 dB ve dne a 50 dB v noci. Ze záv r akustického vyhodnocení vyplývá, že po zprovozn ní navrhované trasy by byl bez dodate ných navrhovaných opat ení p ekro en hygienický limit na celé ploše posuzovaného území. Proto byla navržena opat ení ve form výstavby protihlukových clon o výšce v rozmezí od 3 do 5 m. Po výstavb protihlukových clon v plánovaném rozsahu lze v nižších patrech objekt (1-2. NP.) o ekávat spln ní hygienických limit na celé ploše hodnoceného území. Ve vyšších patrech bytových dom (3-4.NP) bude limit spln n ve vzdálenosti cca 40 m od osy navrhované komunikace.

44


P íloha ÁST A1

Rozložení plánované obytné zástavby a výšku budov je nutno plánovat s ohledem na tuto skute nost. V p ípad realizace vyšších budov v blízkosti komunikace by bylo nutno zvýšit protihlukovou clonu u nové silnice. Orienta ní stanovení zm n v produkci emise hluku na okolních komunikacích Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad nár st intenzit dopravy na okolních komunikacích a následn výpo et emise hluku z vozidel zdrojové a cílové dopravy na t chto komunikacích. Pro výpo ty emisí byl použit model Hluk+ v 7.16, který zohled uje vývoj akustických parametr vozidel do roku 2010. Emise je vyjad ována jako ekvivalentní hladina hluku z dopravy ve vzdálenosti 7,5 m od osy p ilehlého jízdního pruhu. Pro hodnocenou plochu budou po zm n ÚPn init emise hluku zp sobovaného zdrojovou a cílovou dopravou p i pohybu na jedné komunikaci 45,2 dB ve dne a 36,1 dB v noci. Zdrojem hluku budou i stacionární zdroje na objektech. Jejich technické parametry a umíst ní budou v rámci p ípravy staveb voleny tak, aby p sobení hluku na okolní chrán nou zástavbu nep ekra ovalo platné hygienické limity Orienta ní stanovení zm n v akustické zát ži území V rámci zm ny bylo navrženo zvýšení kapacity funk ních ploch, které bude mít za následek minimální nár st intenzit dopravy. Na základ odborného odhadu zm n akustické situace okolní obytné zástavby je možné konstatovat, že v denní ani no ní dob nedojde prakticky k nár stu akustické zát že. Vliv na akustickou situaci bude nevýznamný. 4.1.9


Z výsledk hodnocení vliv na kvalitu ovzduší a hlukovou zát ž vyplývá, že posuzovaná zm na nebude mít významné negativní vlivy na obyvatelstvo v jejím okolí. Provoz automobil a produkce emisí z vytáp ní se dotkne p edevším obyvatel p íslušné rozvojové plochy, i zde se však bude jednat pouze o velmi mírný nár st. Vlivem realizace zám ru nedojde k p ekro ení imisních ani hlukových limit . Pro samotnou obytnou zástavbu v navržené ploše však existuje riziko nadlimitní hlukové zát že v p ípad , že p i okraji dot ené lokality bude realizováno komunika ní propojení M Praha 12 s Pražským okruhem. V tomto p ípad by – i p i aplikaci opat ení navržených v Dokumentaci EIA k tomuto zám ru – došlo k p ekro ení limit pro hluk v okrajové ásti zástavby, p i emž ani samotné dodržení limitu s korekcí pro hlavní komunikace není pro ochranu obyvatel zcela dosta ující. K této skute nosti je nutno p ihlížet p i navrhování nové zástavby, tj. p i okraji plochy sm rem k nové komunikaci je vhodn jší situovat spíše izola ní zele , samotné obytné budovy realizovat ve v tší vzdálenosti, a to nejprve nižší objekty, které budou ochrán ny protihlukovou st nou. V p ípad , že bude komunika ní propojení realizováno v jiné trase i v bec, k výskytu zdravotního rizika pravd podobn docházet nebude (limit z provozu železnice je spln n v celé ploše) Zm na . 1077/07 bude mít na ve ejné zdraví nulový vliv. 4.2



Návrh zm ny . 1077/07 je ešen v jedné variant .

45


4.3

P íloha ÁST A1


4.3.1

Záv r

P edm tem návrhu zm ny . 1077/07 je zm na funk ního využití ploch, z funkce sloužící oddechu /SO3/ na funkce ist obytné /OC/ a sloužící sportu /SP/. ást lokality z stane bez zm ny funkíního využití. Výstavba obytných dom a sportovních objekt . Zadání zm ny bylo schváleno v rámci vlny 06 Usnesením ZHMP . 35/06 ze dne 23. 2. 2006, další projednávání konceptu zm ny bylo poté p erušeno do doby vydání Z 1439/00 – Nová Komo anská. Spln ním této podmínky muže pokra ovat projednávání zm ny v rámci koncept a následn návrh zm n 07, jejichž zpracování bylo zahájeno na základ Usnesení ZHMP .13/30 ze dne 24. 1. 2008. Koncepty a návrhy zm n vlny 07 ÚP SÚ hl. m. Prahy budou vystaveny v rámci ve ejného, resp. spole ného jednání; p ípadná uplatn ná stanoviska a p ipomínky dot ených orgán a m stských ástí mohou vést k úprav zm ny. Zm na . 1077/07 ÚP SÚ hl. m. Prahy po ítá se všemi územními limity. Zm na není v rozporu s politikou územního rozvoje

R.

Z hlediska vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví m že mít zm na . 1077/07 negativní vliv na krajinný ráz. Samotná zm na uvažující využití území pro funkci ist obytnou leží v území s výhledov p ekro eným hygienickým limitem z hlediska akustické zát že. Koncept zm ny . 1077/07 územního plánu sídelního útvaru hlavního m sta Prahy je p ijatelný za p edpokladu p ijetí opat ení, jež omezí výše uvedená negativa a nebezpe í. 4.3.2


za p edpokladu dodržení níže uvedených podmínek v jednotlivých prioritních oblastech: Dojde-li v rámci realizace koncepce k jakémukoliv zásahu do terénu je investor povinen ve smyslu ustanovení zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, a vyhlášky . 43/1990 Sb., o projektové p íprav staveb umožnit odborný dohled zemních prací a p ípadn následný archeologický výzkum. S ohledem na vlivy na krajinný ráz a výhledovou akustickou situaci bude nutné zvážit a ov it maximální podlažnost staveb v území. P i ešení konkrétních objekt bude nutné brát v potaz též blízkost kulturn – historická dominanty Komo anského záme ku, obklopeného parkem. Z izovat stanovišt sb rných nádob na separovaný sb r v dostate ném po tu a v p im ených docházkových vzdálenostech. Zjiš ování radonového indexu pozemk u nov navrhovaných staveb

46


5

P íloha ÁST A1

ZM NA . 1211 / 07

Posuzovaná lokalita se nachází na severovýchodním okraji m stské ásti Praha – Petrovice, v okolí ulic Novopetrovická a Hornom cholupská. Svým severním okrajem zasahuje lokalita i do M Praha 15. Zm na funk ního využití ploch, z funkce p írodní nelesní plochy /ZN/, p írodní nelesní plochy /ZN/ (výhledov smíšené m stského typu /SVM/, p íp. sloužící sportu /SP/) na funkce smíšené m stského typu /SVM/, sloužící sportu /SP/ a parky a parkov upravené plochy /PP/. Výstavba garáží, bytových objektú, sportovního areálu a založení parku. Návrh zm ny eší sledované území principieln ve stejném funk ním rozsahu jako ÚPn, avšak p enáší toto funk ní využití z výhledového horizontu (po roce 2010) do návrhového a zárove funk ní plochy komponuje v jiných proporcích a vztazích nežli výhled ÚPn. Z pohledu vliv na kvalitu ovzduší a hluk je podstatná skute nost, že dochází k rozší ení plochy SVM cca o 34 %. 5.1


5.1.1

Vlivy na ovzduší






Není stanoven

3,9 - 4,02

–

17,88 - 19,27

37 - 40

29,11 - 30,66

73 - 77

0,39 - 0,49

4-5

-3

Oxid dusi itý

48 µg.m


40 µg.m-3

Benzen

-3

9 µg.m

pr m rné ro ní koncentrace oxidu si i itého se v zájmovém území pohybují na úrovni 3,9 až 4,2 µg.m-3. Imisní limit není pro IHr SO2 stanoven. pr m rné ro ní koncentrace oxidu dusi itého se v okolních referen ních bodech pohybují mezi 18 a 19 µg.m-3, tedy do 40 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. pr m rné ro ní koncentrace suspendovaných pohybují na úrovni do 31 µg.m-3, tj. 77 % limitu


v p ípad pr m rných ro ních koncentrací benzenu se vypo tené hodnoty pohybují na úrovni 4 – 5 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. Orienta ní stanovení zm n v produkci emisí zne iš ujících látek Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl

47


P íloha ÁST A1

proveden odhad zm n v dopravním zatížení území a následn výpo et produkce emisí z parkování automobil u jednotlivých dom a z jejich pohybu na p ilehlých komunikacích. Pro výpo ty emisí byl použit model MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP R. Ve výpo tu byla zohledn na dynamická skladba vozového parku pro výpo tový rok 2010. V p ípad hodnocení suspendovaných prachových ástic PM10 byly zahrnuty i emise z tzv. sekundární prašnosti ( ástice zví ené projížd jícími automobily). Ve výpo tu je rovn ž zohledn n vliv studených start p i odjezdech zaparkovaných automobil . Výslednou emisní bilanci automobilové dopravy shrnuje tabulka 5.2. Pro porovnání jsou v tabulce uvedeny emise pro výhledový horizont ÚPn, p i emž pro návrhový horizont jsou emise nulové (celá plocha je uvažována jako ZMK). Tabulka . 5.2: Emise z dopravy na plochách dot ených zm nou 1211/07


oxidy dusíku

benzen

Stav p i využití ploch dle platného ÚPn – výhledový horizont Doprava v klidu

211,5

247,4

22,9


253,8

296,9

27,5

Celkem

465,3

544,3

50,5


258,7

302,7

28,1


310,5

363,2

33,7

Celkem

569,2

665,9

61,7

Pro výpo et emisí z vytáp ní byla uvažována otáp ná plocha na úrovni 80 % hrubé podlažní plochy stanovené dle Metodického pokynu k Územnímu plánu hl. m. Prahy. Uvažováno bylo použití kotl s pr m rným emisním faktorem 130 mg/kWh. Výsledná produkce emisí tak byla stanovena v následující výši: situace podle ÚPn beze zm ny 1211/07 – návrhový horizont: 0 t.rok-1. situace podle ÚPn beze zm ny 1211/07 – výhledový horizont:: 0,32 t.rok-1. situace po zm n 1211/07: 0,34 t.rok-1. rozdíl proti návrhovému horizontu ÚPn: 0,34 t.rok-1. rozdíl proti výhledovému horizontu ÚPn: 0,02 t.rok-1. Orienta ní stanovení zm n v imisní zát ži území Na základ výsledk emisních výpo t bylo provedeno orienta ní imisní vyhodnocení dot ené lokality. Pro vyhodnocení byl použit model ATEM, který je v NV 597/2006 Sb. stanoven jako referen ní model pro m stské oblasti. Z výsledk modelového výpo tu vyplývá, že: nár st pr m rných ro ních koncentrací oxidu dusi itého vlivem hodnocené zm ny proti výhledovému horizontu ÚPn dosahuje nejvýše 0,1 µg.m-3. Proti návrhovému stavu (tj. proti stavu bez využití území) iní nár st nejvýše 0,45 µg.m-3 pr m rné ro ní koncentrace benzenu se v dot ené lokalit vlivem hodnocené zm ny zvýší maximáln o 0,07 µg.m-3 proti stavu bez využití území a o 0,01 µg.m-3 proti stavu dle ÚPn–výhled

48


P íloha ÁST A1

nár st pr m rných ro ních koncentrací suspendovaných ástic PM10 se bude pohybovat nejvýše na úrovni 0,1 µg.m-3. oproti výhledovému horizontu ÚPn, resp. 0,8 µg.m-3 oproti návrhovému stavu (bez výstavby) Vliv zm ny . 1211/07 bude z hlediska vlivu na ovzduší p i posuzování zm ny proti návrhovému horizontu ÚPn mírn negativní p i posuzování proti výhledovému stavu ÚPn bez vlivu. 5.1.2

Vlivy na vody

Zm na kvality povrchových a podzemních vod Území leží v povodí Boti e, íslo hydrologického povodí 1-12-01-014. Boti pramení sv. od K ížkového Újezdce ve výšce 478 m n.m, ústí zprava do Vltavy v Praze pod Vyšehradem v 186 m n.m. Plocha povodí 134,8 km2, délka toku 33,4 km. Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod, a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti m že dojít v d sledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se p edpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájm chrán ných zákonem nutný vyšší stupe vod (zákon . 274/2003 Sb.)

išt ní odpadních

Citlivé oblasti vymezuje vláda na ízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá p ezkoumání v pravidelných intervalech nep esahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypoušt ní odpadních vod do povrchových vod ovliv ujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda na ízením ukazatele p ípustného zne išt ní odpadních vod a jejich hodnoty. Na ízením vlády . 61/2003 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území eské republiky. Emisní standardy ukazatel p ípustného zne išt ní odpadních pro m stské a pr myslové odpadní vody podrobn stanoví p íloha . 3 Na ízení vlády. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo ur ené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v d sledku vysoké koncentrace dusi nan ze zem d lských zdroj dochází nebo m že dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda na ízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opat ení (dále jen "ak ní program"). Ak ní program a vymezení zranitelných oblastí podléhají p ezkoumání a p ípadným úpravám v intervalech nep esahujících 4 roky. P ezkoumání se provádí na základ vyhodnocení ú innosti opat ení vyplývajících z p ijatého ak ního programu. Katastrální území Petrovi e ani Horní M cholupy nejsou NV . 103/2003 Sb. vyhlášeny zranitelnou oblastí. Území zm ny . 1211/07 je možné napojit na existující oddílnou kanalizaci, kterou budou odvád ny odpadní vody z území. Vlivem zm ny ÚP nedojde k zne iš ování povrchových ani podzemních vod. Zm na . 1211/07 je na kvalitu povrchových a podzemních vod bez vlivu. Zm ny ve vydatnosti zdroj a zm ny hladiny podzemních vod Sou ástí zm ny . 1211/07 nejsou žádné funkce zasahující do podzemních vod

49


P íloha ÁST A1

Zm na je na hladiny podzemních vod a vydatnost zdroj bez vlivu. Vliv na povrchový odtok Jižn lokality je umíst na reten ní nádrž Dobrá voda. Rozvoj lokality bude pravd podobn vyžadovat její rekonstrukci. Zm na . 1211/07 má na povrchový odtok mírn negativní vliv Zásobování vodou Zásobování vodou není ve zm n ÚP SÚ hl. m. Prahy . 1211/07 ešeno. Plochy v nejbližším okolí jsou zásobovány vodou z vodovodem z úpravny Želivka, plochy zm ny mohou být na tento vodovod též napojeny. 5.1.3

Vlivy na p du



P edpokládaný zábor zem d lského p dního fondu dle využití ploch je uveden v následující tabulce. Tabulka . 5.3: Zábor zem d lského p dního fondu

zábor pro

BPEJ

t . ochrany

plocha (ha)

zastav né plochy

2.11.00

II.

5,368

zele

2.11.00

II.

2,375

Dle návrhu zm ny . 1211/07 dojde k trvalému záboru zem d lské p dy o celkové ploše 7,743 ha, z toho tém 31% bude tvo it zábor pro plochy ZP – parky, historické zahrady a h bitovy. Zábor ZPF pro zele je sice záborem z hlediska zem d lského obhospoda ování, neznamená však ztrátu p dy jako takové. Dot enou zem d lskou p du tvo í obhospoda ovaná orná p da. Plochy dot ené orné p dy zde tvo í pozemky pro zem d lské obhospoda ování tvarov i velikostn mén vhodné. Vliv na p du z hlediska záboru ZPF je mírn negativní a trvalý. Vliv na istotu p d je možno ozna it za nevýznamný. 5.1.4


Geologické a hydrogeologické pom ry Z regionáln geologického hlediska spadá zájmové území do základní jednotky svrchního proterozoika jihovýchodního k ídla Barrandienu. Skalní podloží je budováno sedimentárním komplexem hornin tzv. št chovické skupiny. Litologicky jsou zastoupeny zejména jílovité a drobové b idlice, které jsou siln fosiln zv tralé až zcela rozložené na pestrobarevné jíly. Tato zv tralá zóna m že lokáln dosahovat mocnosti až 10 metr . Pokryvné útvary jsou v severní a st ední ásti lokality reprezentovány p emíst nými sedimenty k ídových relikt (jílovitopís ité hlíny a písky), v jižní ásti jsou zeminy kvartérního patra tvo eny deluviálními sedimenty proterozoických hornin (jílovité hlíny s úlomky). Mocnost pokryvu se zvyšuje ve sm ru od severu k jihu a pohybuje v rozmezí od 2 do 10 m. Na základ hydrogeologické mapy v m ítku 1:5000 lze p edpokládat hladinu podzemní vody v p evážné ásti zájmového území v hloubce od 2 do 6 metr pod terénem, v jižní ásti území je hladina vody v hloubce 0 až 2 metry. Podzemní voda je vázána na pr linov propustné pís ité zeminy kvartérních sediment , sm r proud ní je k jihu až k jihozápadu. Dle archivních laboratorních rozbor vzork podzemní vody z okolí posuzovaného území se jedná zpravidla o vody st edn až siln agresivní obsahem síranových iont SO4 a agr. CO2 na vápno (dle kritérií SN 731214 jsou hodnoceny stupn m „ma“ až „ha“).

50


P íloha ÁST A1

Zájmové území lze z hlediska vhodnosti k zástavb ozna it jako vhodné až podmíne n vhodné. D vodem pro snížení vhodnosti o jeden stupe je lokální výskyt hladiny podzemní vody v hloubce do 2 m pod terénem. V p ípad hlubinného založení staticky náro ných objekt je nutno po ítat i s nižší geotechnickou kvalitou fosiln zv tralých proterozoických b idlic. Podkladem pro zhodnocení geologických a hydrogeologických pom r byla „Podrobná inženýrskogeologická mapa“ v m ítku 1:5000, mapové listy Praha 3-4 a Praha 3-5. Zm na . 1211/07 je bez vlivu na horninové prost edí. Radon Radonové riziko z geologického podloží ur uje míru pravd podobnosti, s jakou je možno o ekávat úrove objemové aktivity radonu v ur ité geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objekt , jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového rizika z podloží v ur ité geologické jednotce proto ur uje i vyšší pravd podobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (ekvivalentní objemová aktivita radonu). Zárove indikuje i míru pozornosti, jakou je nutno v novat opat ením proti pronikání radonu z podloží u nov stav ných objekt . P evažující kategorie radonového rizika neznamená, že se v ur itém typu hornin p i m ení radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového rizika. Obvyklým jevem je, že p ibližn 20 % až 30 % m ení objemové aktivity radonu v daném horninovém typu spadá do jiné kategorie radonového rizika, což je dáno lokálními geologickými podmínkami m ených ploch. Je tedy z ejmé, že ur ení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku není možno provád t ode tením z mapy jakéhokoliv m ítka, ale pouze m ením radonu v podloží na konkrétním míst tak, aby byly zohledn ny lokální, mnohdy velmi prom nlivé geologické podmínky. Podkladem pro stanovení radonového rizika byly mapy radonového rizika z geologického podloží 1: 50 000 ( GÚ). Území zm ny Z 1211/07 leží v oblasti s p evažující st ední kategorií radonového rizika z geologického podloží. Do území zasahují tektonické poruchy, které mohou p edstavovat zvýšené radonové riziko. Nejbližší plochy m ení radonového rizika vykazují st ední, resp. nízké riziko. Obrázek 5-1: Mapa radonového rizika

51


P íloha ÁST A1



Pro hodnocení vliv na krajinný ráz bylo využito územn analytických podklad hlavního m sta Prahy kde jsou vymezeny a charakterizovány oblasti krajinného rázu (jev 17) a místa krajinného rázu (jev 18) (J. Löw a kol., Brno 2008) Oblast krajinného rázu Zm na . 1211/07 se nachází p i východním okraji oblasti krajinného rázu 46 – Pr honické údolí Boti e. Vymezení: Široké údolí okolo za íznutého údolí, ohrani ení je nuan ní, pouze na S je dominantní h eben Kozince. Charakteristika: Matrice: mozaika matric, v níž jsou zastoupeny p edevším sídlištní zástavba, suburbanizovaná krajina polní a logistické slumy a lesní celek Milí ova s rybníky. Osy: hlavní p írodní osou je m lké, ale za íznuté údolí Boti e, další osy tvo í RBK, dálnice D1 a silnice Chodov- Újezd a ul. Novopetrovická. Póly: h eben Kozince, Hostiva ská nádrž, historická jádra Pr honic se zámkem, Újezdu, K eslic a Petrovic. Hodnoty a jejich ochrana: Velmi cenná krajina okolo údolí Boti e, chrán ná i PPr Boti –Milí ov, je dnes zna n poškozena suburbanizací u K eslic, v J ásti i komer ní zónou u Pr honic. Díky zna nému pohledovému ovlivn ní je nutno ozna it tuto rurální krajinu v J ásti oblasti za siln narušenou. K eslická kobercová zástavba v podstat tuto lokalitu znehodnotila, a to i pro vlastní novou výstavbu. Doporu ení: Chránit p edevším vlastní údolí Boti e, v etn k Milí ovskému lesu.

52

horních hran svah

a trasu RBK


P íloha ÁST A1

Místo krajinného rázu Zm na . 1211/07 se nachází z ásti v míst krajinného rázu s krajiná skou hodnotou 4 snížená - nekvalitní a rušivé celky Území zm ny se nachází v problematickém východním okraji území Petrovic. Uvažované využití území pro funkce sportu /SP/, smíšené m stského typu /SVM/ a zelen – /PP/ parky a parkov upravené plochy v daném prostoru neovlivní negativn krajinný ráz území. Zm na . 1211/07 bude bez vlivu na krajinný ráz. 5.1.6

Vlivy na p írodu

Sou asný stav Zájmové území je tvo eno polností v m stské ásti Praha-Petrovice. Plocha je nepatrn uklon ná k jihu. Zájmové území je ze všech stran obklopeno zástavbou (bytové domy, sklady, komunikace). Zm na nezasáhne do ÚSES, do zvlášt chrán ných území ani jiných chrán ných ástí p írody. P íklady druh v ploše mezi polem a ulicí : d eviny – trnovník akát (Robinia pseudoacacia), v podrostu bez erný (Sambucus nigra), javor mlé (Acer platanoides) živo ichové – straka obecná (Pica pica) Obrázek 5-2: Vzhled dot eného území zm ny . 1211/07

53


P íloha ÁST A1

Vliv na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich V území se nenacházejí žádné vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich . Zm na . 1211/07 je bez vlivu na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich . Likvidace, poškození lesních porost V území se nenacházejí žádné lesní porosty. Zm na . 1211/07 je bez vlivu na lesní porosty. Zásah do celom stského systému zelen Zm na áste n zasahuje do celom stského systému zelen Zm na . 1211/07 má na celom stský systém zelen mírn negativní vliv. Likvidace, zásah do prvk ÚSES a VKP V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné prvky ÚSES ani VKP. Zm na . 1211/07 je bez vlivu na prvky ÚSES a VKP. Vliv na zvlášt chrán ná území V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné zvlášt chrán ná území.. Zm na . 1211/07 je bez vlivu na zvlášt chrán ná území. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 Plochy zm ny nezasahují do lokalit soustavy NATURA 2000, ani uvažované využití ploch nebude mít žádný vliv na tyto lokality. Zm na . 1211/07 je bez vlivu na soustavu NATURA 2000. 5.1.7

Odpady


0

Výhledová produkce odpad :

nelze stanovit

Po et bytových objekt a garáží není stanoven. P vodci odpad ze sportovního areálu a z parku budou jejich provozovatelé, kte í se budou moci zapojit do systému m sta, nebo s odpady nakládat samostatn . P jde o p evážn o odpady z podskupiny 20 02 Odpady ze zahrad a park (v etn h bitovního odpadu) . Svoz sm sného, t íd ného a objemného odpadu zajiš uje v k.ú. Petrovi e a Horní M cholupy spole nost Pražské služby a.s. Nejbližší sb rný dv r provozuje spole nost RUMPOLD-P s.r.o. v Praze 10 – Hostiva i, Brusla ská ul. Nejbližší stanovišt sb rných nádob na separovaný sb r jsou: 9.JANOVSKÁ (ZA ÁTEK PARKOVIŠT ) (papír sklo, plasty, kartony) Na produkci odpad má zm na 1009/07 mírn negativní vliv. 5.1.8

Hluk

Hlavní zdroje akustické zát že v lokalit Hlavním zdrojem hluku v ploše posuzované zm ny je Petrovická ulice, která vykazuje intenzitu cca 12 000 vozidel za den. Zástavba, která je umíst na p ímo u této ulice je zasažena hlukem mezi 60,0 a 64,9 dB. Tyto hodnoty je nutné o ekávat též u zástavby p ímo v plochách posuzované zm ny. Další díl í zdroje hluku je možné považovat za nevýznamné.

54


P íloha ÁST A1

Orienta ní stanovení zm n v produkci emise hluku na okolních komunikacích Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad intenzit dopravy na okolních komunikacích a následn výpo et emise hluku z vozidel zdrojové a cílové dopravy na t chto komunikacích. Pro výpo ty emisí byl použit model Hluk+ v 7.16, který zohled uje vývoj akustických parametr vozidel do roku 2010. Emise je vyjad ována jako ekvivalentní hladina hluku z dopravy ve vzdálenosti 7,5 m od osy p ilehlého jízdního pruhu. Pro hodnocenou plochu iní emise hluku zp sobovaného zdrojovou a cílovou dopravou p i pohybu na jedné komunikaci: Ve stavu beze zm ny ÚPn (výhledový horizont) 52,8 dB ve dne a 43,8 dB v noci. Ve stavu se zm nou ÚPn 53,7 dB ve dne a 44,7 dB v noci. Zdrojem hluku budou i stacionární zdroje na objektech. Jejich technické parametry a umíst ní budou v rámci p ípravy staveb voleny tak, aby p sobení hluku na okolní chrán nou zástavbu nep ekra ovalo platné hygienické limity Orienta ní stanovení zm n v akustické zát ži území Na základ údaj o zm nách kapacit a odvozených zm nách v intenzitách dopravy je možné vyhodnotit zm ny hlukových hladin na zástavb v okolí nejbližších hlavních komunikací na: nár st o 0,2 dB ve dne oproti návrhovému stavu (tj. proti stavu bez využití území), proti výhledovému horizontu se situace nezm ní obdobn v noci dojde k nár stu nejvýše o 0,2 dB oproti stavu bez využití funkcemi se zdrojovou a cílovou dopravou a k nulové zm n oproti výhledu Vliv zm ny . 1211/07 bude z hlediska vlivu na akustickou situaci p i posuzování zm ny proti návrhovému horizontu ÚPn mírn negativní p i posuzování proti výhledovému stavu ÚPn bez vlivu. 5.1.9


Vlivy na zdraví Z výsledk hodnocení vliv na kvalitu ovzduší a hlukovou zát ž vyplývá, že posuzovaná zm na nebude mít významné negativní vlivy na obyvatelstvo v jejím okolí. Provoz automobil a produkce emisí z vytáp ní se dotkne p edevším obyvatel p íslušné rozvojové plochy, i zde se však bude jednat pouze o mírný nár st. Vlivem realizace zám ru nedojde k p ekro ení imisních ani hlukových limit . Vliv zm ny . 1211/07 bude z hlediska vlivu na ve ejné zdraví p i posuzování zm ny proti návrhovému horizontu ÚPn mírn negativní p i posuzování proti výhledovému stavu ÚPn bez vlivu. 5.2

POROVNÁNÍ ZJIŠT NÝCH NEBO P EDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIV PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT EŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ Návrh zm ny . 1211/07 je ešen v jedné variant .

5.3 5.3.1

ZÁV RY A DOPORU ENÍ V ETN NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI Záv r

Z hlediska vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví se jeví návrh zm ny . 1211/07 územního plánu sídelního útvaru hlavního m sta Prahy jako p ijatelný.

55


P íloha ÁST A1

P edm tem návrhu zm ny . 1211/07 je úprava hranice funk ních ploch p írodní nelesní plochy /ZN/, p írodní nelesní plochy /ZN/ (výhledov smíšené m stského typu /SVM/, p íp. sportu /SP/) v m stské ásti Praha – Petrovice. Zm na . 1211/07 ÚP SÚ hl. m. Prahy po ítá se všemi územními limity. Zm na není v rozporu s politikou územního rozvoje

R.

Funk ní využití lokality je navrženo ve shod s ÚP SÚ HMP, by v jiných hranicích.. 5.3.2


za p edpokladu dodržení níže uvedených podmínek v jednotlivých prioritních oblastech: Dojde-li v rámci realizace koncepce k jakémukoliv zásahu do terénu je investor povinen ve smyslu ustanovení zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, a vyhlášky . 43/1990 Sb., o projektové p íprav staveb umožnit odborný dohled zemních prací a p ípadn následný archeologický výzkum. Realizace zám ru je podmín na rekonstrukcí reten ní nádrže Dobrá Voda. V rámci realizace zám ru budou z ízena stanovišt sb rných nádob na separovaný sb r v dostate ném po tu a v p im ených docházkových vzdálenostech. zjiš ování radonového indexu pozemk u nov navrhovaných staveb

56


6

P íloha ÁST A1

ZM NA . 1407 / 07

Zm na funk ního využití ploch, z funkcí p írodních nelesních ploch /ZN/ a ist obytné /OC/ na funkce ist obytné /OC/, ve ejné vybavení – zdravotní a sociální pé e /VVZ/, p írodní nelesní plochy /ZN/, a vložení zna ky pro území plošn nedefinované v rámci polyfunk ního území – parky a parkov upravené plochy /PP/. Rozší ení obytné zástavby, sociální služby. Celkov je navržená geometrická zástavba spo ívající v kombinaci cca 85 adových a cca 8 izolovaných RD s 5 bytovými domy vysokými 4 - 6 NP. a domovem d chodc v centru lokality. Plocha se nachází v jihovýchodní ásti Prahy – Petrovice, v blízkosti ulic Novopetrovická a Kur atovova. 6.1


6.1.1

Vlivy na ovzduší






Není stanoven

3,91 - 4

–

16,85 - 17,96

35 - 37

28,35 - 30,66

71 - 77

0,36 - 0,47

4-5

-3

Oxid dusi itý

48 µg.m


40 µg.m-3

Benzen

-3

9 µg.m

pr m rné ro ní koncentrace oxidu si i itého se v zájmovém území pohybují na úrovni 3,9 až 4 µg.m-3. Imisní limit není pro IHr SO2 stanoven. pr m rné ro ní koncentrace oxidu dusi itého se v okolních referen ních bodech pohybují mezi 17 až 18 µg.m-3, tedy do 37 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. pr m rné ro ní koncentrace suspendovaných pohybují na úrovni do 31 µg.m-3, tj. 77 % limitu.


v p ípad pr m rných ro ních koncentrací benzenu se vypo tené hodnoty pohybují na úrovni 4 – 5 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. Orienta ní stanovení zm n v produkci emisí zne iš ujících látek Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad zm n v dopravním zatížení území a následn výpo et produkce emisí z parkování automobil u jednotlivých dom a z jejich pohybu na p ilehlých komunikacích.

57


P íloha ÁST A1

Pro výpo ty emisí byl použit model MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP R. Ve výpo tu byla zohledn na dynamická skladba vozového parku pro výpo tový rok 2010. V p ípad hodnocení suspendovaných prachových ástic PM10 byly zahrnuty i emise z tzv. sekundární prašnosti ( ástice zví ené projížd jícími automobily). Ve výpo tu je rovn ž zohledn n vliv studených start p i odjezdech zaparkovaných automobil . Výslednou emisní bilanci automobilové dopravy shrnuje tabulka 6.2. Tabulka . 6.2: Emise z dopravy na plochách dot ených zm nou 1407/07


ástice PM10

benzen


10,7

12,5

1,2


12,8

15,0

1,4

Celkem

23,5

27,4

2,5


65,4

76,5

7,1


78,5

91,8

8,5

Celkem

143,9

168,4

15,6

Pro výpo et emisí z vytáp ní byla uvažována otáp ná plocha na úrovni 80 % hrubé podlažní plochy stanovené dle Metodického pokynu k Územnímu plánu hl. m. Prahy. Uvažováno bylo použití kotl s pr m rným emisním faktorem 130 mg/kWh. Výsledná produkce emisí tak byla stanovena v následující výši: situace podle ÚPn beze zm ny 1407/07: 0,17 t.rok-1. situace po zm n 1404/07: 0,66 t.rok-1. rozdíl: 0,49 t.rok-1. Orienta ní stanovení zm n v imisní zát ži území Na základ výsledk emisních výpo t bylo provedeno orienta ní imisní vyhodnocení dot ené lokality. Pro vyhodnocení byl použit model ATEM, který je v NV 597/2006 Sb. stanoven jako referen ní model pro m stské oblasti. Z výsledk modelového výpo tu vyplývá, že: nár st pr m rných ro ních koncentrací oxidu dusi itého vlivem hodnocené zm ny bude dosahovat nejvýše 0,3 µg.m-3 pr m rné ro ní koncentrace benzenu se v dot ené lokalit zvýší maximáln o 0,03 µg.m-3


nár st pr m rných ro ních koncentrací suspendovaných pohybovat nejvýše na úrovni 0,2 µg.m-3.


Vliv zm ny . 1407/07 bude z hlediska vlivu na ovzduší mírn negativní. 6.1.2

Vlivy na vody

Zm na kvality povrchových a podzemních vod Území leží v povodí Boti e, íslo hydrologického povodí 1-12-01-014. Boti pramení sv. od K ížkového Újezdce ve výšce 478 m n.m, ústí zprava do Vltavy v Praze pod Vyšehradem v 186 m n.m. Plocha povodí 134,8 km2, délka toku 33,4 km. Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod,

58


P íloha ÁST A1

a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti m že dojít v d sledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se p edpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájm chrán ných zákonem nutný vyšší stupe vod (zákon . 274/2003 Sb.)

išt ní odpadních

Citlivé oblasti vymezuje vláda na ízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá p ezkoumání v pravidelných intervalech nep esahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypoušt ní odpadních vod do povrchových vod ovliv ujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda na ízením ukazatele p ípustného zne išt ní odpadních vod a jejich hodnoty. Na ízením vlády . 61/2003 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území eské republiky. Emisní standardy ukazatel p ípustného zne išt ní odpadních pro m stské a pr myslové odpadní vody podrobn stanoví p íloha . 3 Na ízení vlády. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo ur ené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v d sledku vysoké koncentrace dusi nan ze zem d lských zdroj dochází nebo m že dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda na ízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opat ení (dále jen "ak ní program"). Ak ní program a vymezení zranitelných oblastí podléhají p ezkoumání a p ípadným úpravám v intervalech nep esahujících 4 roky. P ezkoumání se provádí na základ vyhodnocení ú innosti opat ení vyplývajících z p ijatého ak ního programu. Katastrální území Petrovi e ani Horní M cholupy nejsou NV . 103/2003 Sb. vyhlášeny zranitelnou oblastí. Území zm ny . 1407/07 je možné napojit na existující oddílnou kanalizaci, kterou budou odvád ny odpadní vody z území. Vlivem zm ny ÚP nedojde k zne iš ování povrchových ani podzemních vod. Zm na . 1407/07 je na kvalitu povrchových a podzemních vod bez vlivu. Zm ny ve vydatnosti zdroj a zm ny hladiny podzemních vod Sou ástí zm ny . 1407/07 nejsou žádné funkce zasahující do podzemních vod Zm na je na hladiny podzemních vod a vydatnost zdroj bez vlivu. Vliv na povrchový odtok Jižn lokality je umíst na reten ní nádrž Dobrá voda. Rozvoj lokality bude pravd podobn vyžadovat její rekonstrukci. Zm na . 1407/07 má na povrchový odtok mírn negativní vliv Zásobování vodou Zásobování vodou není ve zm n ÚP SÚ hl. m. Prahy . 1009/07 ešeno. Plochy v nejbližším okolí jsou zásobovány vodou z vodovodem z úpravny Želivka, plochy zm ny mohou být na tento vodovod též napojeny.

59


6.1.3

P íloha ÁST A1

Vlivy na p du



P edpokládaný zábor zem d lského p dního fondu vyvolaný zm nou využití ploch a BPEJ je uveden v následující tabulce.

. 1407/07 dle


zábor pro

zastav né plochy

zele

BPEJ

t . ochrany

plocha (ha)

2.11.00

II.

0,818

2.26.01

III.

0,105

2.26.14

IV.

1,014

2.37.16

V.

0,111

2.11.00

II.

0,082

2.26.01

III.

0,029

2.37.16

V.

0,019

Tabulka . 6.4: Zábory z hlediska ochrany ZPF.

T ída ochrany ZPF

trvalý zábor v ha

z toho %

II

0,900

41

III

0,134

6

IV

1,014

47

V

0,130

6

CELKEM

2,178

100

Dle návrhu zm ny . 1407/07 dojde k trvalému záboru zem d lské p dy o celkové ploše 2,178 ha, z toho tém 6 % bude tvo it zábor pro zele . Zábor ZPF pro zele je sice záborem z hlediska zem d lského obhospoda ování, neznamená však ztrátu p dy jako takové. Dot enou zem d lskou p du tvo í obhospoda ovaná orná p da. Plochy dot ené orné p dy zde tvo í pozemky pro zem d lské obhospoda ování tvarov i velikostn mén vhodné. Vliv na p du z hlediska záboru ZPF bude mírn negativní. Vliv na istotu p d je možno ozna it za nevýznamný. 6.1.4


Geologické a hydrogeologické pom ry Z regionáln geologického hlediska spadá zájmové území do základní jednotky svrchního proterozoika jihovýchodního k ídla Barrandienu. Skalní podloží je budováno flyšoidním sedimentárním komplexem hornin tzv. št chovické skupiny, litologicky jsou zastoupeny jílovité a drobové b idlice. Pokryvné útvary jsou reprezentovány na v tšin území deluviálními sedimenty proterozoických hornin a jejich zv tralin – jílovitými hlínami s úlomky. P i západním okraji lokality mohou být zastiženy v mocnosti cca 2 metry spraše a sprašové hlíny (eolické sedimenty). Mocnost pokryvu se zvyšuje ve sm ru od východu k západu a pohybuje v rozmezí od 1 do 6 metr .

60


P íloha ÁST A1

Na základ hydrogeologické mapy v m ítku 1:5000 lze p edpokládat hladinu podzemní vody v hloubce od 6 do 10 metr pod terénem v prost edí s omezenou puklinovou propustností. Sm r proud ní podzemní vody je k jihu k místní erozní bázi, která je tvo ena tokem Boti e. Dle archivních laboratorních rozbor vzork podzemní vody z okolí posuzovaného území se jedná zpravidla o vody neagresivní pop . slab agresivní (dle kritérií SN 731214 jsou hodnoceny stupn m „la“). Zájmové území lze z hlediska vhodnosti k zástavb ozna it jako vhodné. Podkladem pro zhodnocení geologických a hydrogeologických pom r byla „Podrobná inženýrskogeologická mapa“ v m ítku 1:5000, mapový list Praha 3-5. Zm na . 1407/07 je bez vlivu na horninové prost edí. Radon Radonové riziko z geologického podloží ur uje míru pravd podobnosti, s jakou je možno o ekávat úrove objemové aktivity radonu v ur ité geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objekt , jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového rizika z podloží v ur ité geologické jednotce proto ur uje i vyšší pravd podobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (ekvivalentní objemová aktivita radonu). Zárove indikuje i míru pozornosti, jakou je nutno v novat opat ením proti pronikání radonu z podloží u nov stav ných objekt . P evažující kategorie radonového rizika neznamená, že se v ur itém typu hornin p i m ení radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového rizika. Obvyklým jevem je, že p ibližn 20 % až 30 % m ení objemové aktivity radonu v daném horninovém typu spadá do jiné kategorie radonového rizika, což je dáno lokálními geologickými podmínkami m ených ploch. Je tedy z ejmé, že ur ení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku není možno provád t ode tením z mapy jakéhokoliv m ítka, ale pouze m ením radonu v podloží na konkrétním míst tak, aby byly zohledn ny lokální, mnohdy velmi prom nlivé geologické podmínky. Podkladem pro stanovení radonového rizika byly mapy radonového rizika z geologického podloží 1: 50 000 ( GÚ). Území zm ny Z 1407/07 leží v oblasti s p evažující nízkou kategorií radonového rizika z geologického podloží. Do území nezasahují významn jší tektonické poruchy, které by p edstavovaly zvýšené radonové riziko. Nejbližší plochy m ení radonového rizika vykazují st ední riziko. Obrázek 6-1: Mapa radonového rizika

61


P íloha ÁST A1

Zm na . 1407/07 je z hlediska radonového rizika bez vlivu. 6.1.5


Pro hodnocení vliv na krajinný ráz bylo využito územn analytických podklad hlavního m sta Prahy kde jsou vymezeny a charakterizovány oblasti krajinného rázu (jev 17) a místa krajinného rázu (jev 18) (J. Löw a kol., Brno 2008) Oblast krajinného rázu Zm na . 1407/07 se nachází p i východním okraji oblasti krajinného rázu 46 – Pr honické údolí Boti e. Vymezení: Široké údolí okolo za íznutého údolí, ohrani ení je nuan ní, pouze na S je dominantní h eben Kozince. Charakteristika: Matrice: mozaika matric, v níž jsou zastoupeny p edevším sídlištní zástavba, suburbanizovaná krajina polní a logistické slumy a lesní celek Milí ova s rybníky. Osy: hlavní p írodní osou je m lké, ale za íznuté údolí Boti e, další osy tvo í RBK, dálnice D1 a silnice Chodov- Újezd a ul. Novopetrovická. Póly: h eben Kozince, Hostiva ská nádrž, historická jádra Pr honic se zámkem, Újezdu, K eslic a Petrovic. Hodnoty a jejich ochrana: Velmi cenná krajina okolo údolí Boti e, chrán ná i PPr Boti –Milí ov, je dnes zna n poškozena suburbanizací u K eslic, v J ásti i komer ní zónou u Pr honic. Díky zna nému pohledovému ovlivn ní je nutno ozna it tuto rurální krajinu v J ásti oblasti za siln narušenou. K eslická kobercová zástavba v podstat tuto lokalitu znehodnotila, a to i pro vlastní novou výstavbu. Doporu ení: Chránit p edevším vlastní údolí Boti e, v etn k Milí ovskému lesu.

62

horních hran svah

a trasu RBK


P íloha ÁST A1

Místo krajinného rázu Zm na . 1407/07 se nachází z ásti v míst krajinného rázu s krajiná skou hodnotou 4 snížená - nekvalitní a rušivé celky Území zm ny se nachází v problematickém východním okraji území Petrovic. Uvažované využití území v daném prostoru neovlivní negativn krajinný ráz území. Zm na . 1407/07 bude bez vlivu na krajinný ráz. 6.1.6

Vlivy na p írodu

Sou asný stav Zájmové území je tvo eno polnostmi východn od m stské ásti Praha-Petrovice. Plocha je mírn sklon ná k jihu. Zm na nezasáhne do ÚSES ani do zvlášt chrán ných území, je však s v kontaktu se systémem zelen (údolí pravostranného p ítoku Boti e). Ten je zde již dlouhodob pod pom rn velkým rekrea ním tlakem. P esto se území západn od prostoru zm ny a zejména jižn od n j vyzna ují relativn a lokáln dosti vysokou diverzitou stanoviš i druh . Tyto skute nosti je t eba respektovat a zachovat. P íklady druh v prostoru zm ny : byliny – b žné polní plevele : he mánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum) dominantní, ostrožka stra ka (Consolida regalis) aj., kulturní rostliny (obiloviny). P íklady druh v p írodních plochách sousedících západn a jižn

:

d eviny – dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), líska obecná (Corylus avellana), r že šípková (Rosa canina), slivo trnka (Prunus spinosa), t eše pta í (Prunus avium) aj., místy souvislý, místy rozvoln ný porost byliny – ekanka obecná (Cichorium intybus ssp. intybus ), chrpa lu ní (Centaurea jacea), chrpa ekánek (Centaurea scabiosa), má ka ladní (Eryngium campestre), pelyn k ernobýl (Artemisia vulgaris), pchá oset (Cirsium arvense), pryšec drobný (Euphorbia exigua), št tka lesní (Dipsacum fullonum), t ezalka te kovaná (Hypericum perforatum), t tina k ovištní (Calamagrostis epigeios) aj. živo ichové – melák lu ní (Bombus pratorum)-CHO, cvr ivec révový (Oecanthus pellucens), saran e Chorthippus vagans

63


P íloha ÁST A1

Obrázek 6-2: Vzhled dot eného území zm ny . 1407/07

Vliv na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich V území se nenacházejí žádné vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich . Zm na . 1407/07 je bez vlivu na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich . Likvidace, poškození lesních porost V území se nenacházejí žádné lesní porosty. Zm na . 1407/07 je bez vlivu na lesní porosty. Zásah do celom stského systému zelen Zm na áste n zasahuje do celom stského systému zelen Zm na . 1407/07 má na celom stský systém zelen mírn negativní vliv. Likvidace, zásah do prvk ÚSES a VKP V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné prvky ÚSES ani VKP. Zm na . 1407/07 je bez vlivu na prvky ÚSES a VKP. Vliv na zvlášt chrán ná území V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné zvlášt chrán ná území.. Zm na . 1407/07 je bez vlivu na zvlášt chrán ná území.

64


P íloha ÁST A1

Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 Plochy zm ny nezasahují do lokalit soustavy NATURA 2000, ani uvažované využití ploch nebude mít žádný vliv na tyto lokality. Zm na . 1211/07 je bez vlivu na soustavu NATURA 2000. 6.1.7

Odpady


0

Tabulka . 6.5: Výhledová produkce odpad

kód 20 03 01 15 01 20 01


množství [ t/rok] p ibližn 62 p ibližn 27

P vodcem odpadu bude po jeho uložení fyzickými osobami na ur ené místo m sto Praha. Svoz sm sného, t íd ného a objemného odpadu zajiš uje v k.ú. Petrovice spole nost Pražské služby a.s. Nejbližší sb rný dv r provozuje spole nost RUMPOLD-P s.r.o. v Praze 10 – Hostiva i, Brusla ská ul. Nejbližší stanovišt sb rných nádob na separovaný sb r jsou: sb rné místo . S0001737 5.KUR ATOVOVA 322 (U TRAFOST.) (papír, sklo, plasty, kartony) P i dodržení výhledových standard dostupnosti (180 ob an /1 sb rné místo, docházková vzdálenost by nem la p esáhnout 150 m) zde bude nutno z ídit 1 až 2 sb rná místa. Na produkci odpad má zm na 1407/07 mírn negativní vliv. 6.1.8

Hluk

Hlavní zdroje akustické zát že v lokalit Zm na ÚPn je navržena v oblasti, mimo jakoukoliv zástavbu nebo významnou komunikaci. V akustické situaci se zde projevuje pouze hlukové p írodní pozadí, v okolí se nevyskytují žádné významn jší zdroje hluku. Orienta ní stanovení zm n v produkci emise hluku na okolních komunikacích Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad intenzit dopravy na okolních komunikacích a následn výpo et emise hluku z vozidel zdrojové a cílové dopravy na t chto komunikacích. Pro výpo ty emisí byl použit model Hluk+ v 7.16, který zohled uje vývoj akustických parametr vozidel do roku 2010. Emise je vyjad ována jako ekvivalentní hladina hluku z dopravy ve vzdálenosti 7,5 m od osy p ilehlého jízdního pruhu. Pro hodnocenou plochu iní emise hluku zp sobovaného zdrojovou a cílovou dopravou p i pohybu na jedné komunikaci: Ve stavu beze zm ny ÚPn 41,2 dB ve dne a 32,1 dB v noci. Ve stavu se zm nou ÚPn 49,1 dB ve dne a 40,0 dB v noci.

65


P íloha ÁST A1

Zdrojem hluku budou i stacionární zdroje na objektech. Jejich technické parametry a umíst ní budou v rámci p ípravy staveb voleny tak, aby p sobení hluku na okolní chrán nou zástavbu nep ekra ovalo platné hygienické limity Orienta ní stanovení zm n v akustické zát ži území V rámci zm ny bylo navrženo zvýšení kapacity funk ních ploch, to znamená nár st intenzit dopravy. Na základ odborného odhadu zm n akustické situace okolní obytné zástavby je možné konstatovat, že v denní dob dojde k neznatelnému nár stu akustické zát že (do 0,1 dB), stejn tak i v no ní dob . Vliv zm ny . 1407/07 bude z hlediska akustické zát že mírn negativní. 6.1.9


Vlivy na zdraví Z výsledk hodnocení vliv na kvalitu ovzduší a hlukovou zát ž vyplývá, že posuzovaná zm na nebude mít významné negativní vlivy na obyvatelstvo v jejím okolí. Provoz automobil a produkce emisí z vytáp ní se dotkne p edevším obyvatel p íslušné rozvojové plochy, i zde se však bude jednat pouze o mírný nár st. Vlivem realizace zám ru nedojde k p ekro ení imisních ani hlukových limit . Vliv zm ny . 1407/07 na ve ejné zdraví mírn negativní. 6.2

POROVNÁNÍ ZJIŠT NÝCH NEBO P EDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIV PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT EŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ Návrh zm ny . 1407/07 je ešen v jedné variant .

6.3


6.3.1

Záv r

Z hlediska vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví se jeví návrh zm ny . 1407/07 územního plánu sídelního útvaru hlavního m sta Prahy jako p ijatelný. P edm tem návrhu zm ny . 1407/07 vy len ní ásti plochy s funkcí p írodních nelesních ploch /ZN/ pro rozší ení obytné zástavby a pro z ízení domova d chodc , respektive jejich zm nu na funkce ist obytné /OC/ a ve ejné vybavení /VVZ/ Zm na . 1407/07 ÚP SÚ hl. m. Prahy po ítá se všemi územními limity. Zm na není v rozporu s politikou územního rozvoje 6.3.2

R.


za p edpokladu dodržení níže uvedených podmínek: Dojde-li v rámci realizace koncepce k jakémukoliv zásahu do terénu je investor povinen ve smyslu ustanovení zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, a vyhlášky . 43/1990 Sb., o projektové p íprav staveb umožnit odborný dohled zemních prací a p ípadn následný archeologický výzkum. Realizace zám ru je podmín na rekonstrukcí reten ní nádrže Dobrá Voda Zajišt ní ochrany blízkých hodnotných biotop , zejména v údolí potoka p ed vlivy stavby i provozu zám ru.

66


P íloha ÁST A1

V rámci realizace zám ru budou z ízena stanovišt sb rných nádob na separovaný sb r v dostate ném po tu a v p im ených docházkových vzdálenostech. zjiš ování radonového indexu pozemk u nov navrhovaných staveb

67


7

P íloha ÁST A1

ZM NA . 1418 / 07

Zm na funk ního využití ploch, z funkce orné p dy, plochy pro p stování zeleniny /OP/, výhledov s funkcí louky a pastviny /NL/ na funkci ist obytné /OC/; P edpokládá se vy len ní ásti plochy s funkcí orné p dy, plochy pro p stování zeleniny /OP/, výhledov s funkcí louky a pastviny /NL/ pro výstavbu izolovaných RD o velikosti 10 x 10 - 12 x 12 m a 3 NP, respektive pro její zm nu na funkci ist obytnou /OC/. Území leží ve st ední ásti Prahy 12, mezi ulicemi Hornocholupická a K Lad m. Celé území zm ny je sou ástí p írodního parku Mod anská rokle – Cholupice 7.1


7.1.1

Vlivy na ovzduší






Není stanoven

3,67 - 3,8

–

17 - 17,35

35 - 36

15,92 - 28,3

40 - 71

0,35 - 0,4

4

-3

Oxid dusi itý

48 µg.m


40 µg.m-3

Benzen

-3

9 µg.m

pr m rné ro ní koncentrace oxidu si i itého se v zájmovém území pohybují na úrovni 3,7 až 3,8 µg.m-3. Imisní limit není pro IHr SO2 stanoven. pr m rné ro ní koncentrace oxidu dusi itého se v okolních referen ních bodech pohybují na úrovni 17 µg.m-3, tedy do 36 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. pr m rné ro ní koncentrace suspendovaných pohybují na úrovni od 16 do 28 µg.m-3.


v p ípad pr m rných ro ních koncentrací benzenu se vypo tené hodnoty pohybují na úrovni 4 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. Orienta ní stanovení zm n v produkci emisí zne iš ujících látek Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad zm n v dopravním zatížení území a následn výpo et produkce emisí z parkování automobil u jednotlivých dom a z jejich pohybu na p ilehlých komunikacích. Pro výpo ty emisí byl použit model MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP R. Ve výpo tu byla zohledn na dynamická skladba vozového parku pro výpo tový rok 2010. V p ípad hodnocení suspendovaných prachových ástic PM10 byly zahrnuty i emise z 68


P íloha ÁST A1



ástice PM10

benzen

Doprava v klidu

3,8

4,5

0,4


4,6

5,3

0,5

Celkem

8,4

9,8

0,9

Pro výpo et emisí z vytáp ní byla uvažována otáp ná plocha na úrovni 80 % hrubé podlažní plochy stanovené dle Metodického pokynu k Územnímu plánu hl. m. Prahy. Uvažováno bylo použití kotl s pr m rným emisním faktorem 130 mg/kWh. Výsledná produkce emisí tak byla stanovena ve výši: 0,139 t.rok-1. Orienta ní stanovení zm n v imisní zát ži území Na základ výsledk emisních výpo t bylo provedeno orienta ní imisní vyhodnocení dot ené lokality. Pro vyhodnocení byl použit model ATEM, který je v NV 597/2006 Sb. stanoven jako referen ní model pro m stské oblasti. Z výsledk modelového výpo tu vyplývá, že: v p ípad pr m rných ro ních koncentrací oxidu dusi itého bude nejvyšší nár st mén než 0,1 µg.m-3 pr m rné ro ní koncentrace benzenu se vlivem hodnocené zm ny zvýší ádov o tisíciny µg.m-3 nár st pr m rných ro ních koncentrací suspendovaných úrovni dvou setin µg.m-3

ástic PM10 byl vypo ten na

Zm na . 1418/07 bude z hlediska zm n v imisní zát ži bez vlivu. 7.1.2

Vlivy na vody

Zm na kvality povrchových a podzemních vod Území leží v povodí Cholupického potoka,

íslo hydrologického povodí 1-12-01-002.


išt ní odpadních

Citlivé oblasti vymezuje vláda na ízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá p ezkoumání v pravidelných intervalech nep esahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypoušt ní odpadních vod do povrchových vod ovliv ujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda na ízením ukazatele p ípustného zne išt ní odpadních vod a jejich hodnoty. Na ízením vlády . 61/2003 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území eské republiky.

69


P íloha ÁST A1

Emisní standardy ukazatel p ípustného zne išt ní odpadních pro m stské a pr myslové odpadní vody podrobn stanoví p íloha . 3 Na ízení vlády. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo ur ené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v d sledku vysoké koncentrace dusi nan ze zem d lských zdroj dochází nebo m že dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda na ízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opat ení (dále jen "ak ní program"). Ak ní program a vymezení zranitelných oblastí podléhají p ezkoumání a p ípadným úpravám v intervalech nep esahujících 4 roky. P ezkoumání se provádí na základ vyhodnocení ú innosti opat ení vyplývajících z p ijatého ak ního programu. Katastrální území Cholupice není NV . 103/2003 Sb. vyhlášeno zranitelnou oblastí. V sou asné dob není v území žádná kanalizace. Území zm ny . 1418/07 bude výhledov možné napojit na kanaliza ní stoku, která se p ipravuje. Vlivem zm ny ÚP m že dojít k zne iš ování povrchových ani podzemních vod pokud nebude území napojeno na kanalizaci. Zm na . 1418/07 má na kvalitu povrchových a podzemních mírný negativní vliv. Zm ny ve vydatnosti zdroj a zm ny hladiny podzemních vod Sou ástí zm ny . 1418/07 nejsou žádné funkce zasahující do podzemních vod. Zm na je na hladiny podzemních vod a vydatnost zdroj bez vlivu. Vliv na povrchový odtok Zm na . 1418/07 neobsahuje zásahy do tok odvod ujících území. Zvýšení povrchového odtoku z území se vzhledem k rovinatému terénu nep edpokládá. Zm na . 1418/07 je na povrchový odtok bez vlivu. Zásobování vodou Zásobování vodou není ve zm n ÚP SÚ hl. m. Prahy . 1418/07 ešeno. Plochy v nejbližším okolí jsou zásobovány vodou z vodovodem z úpravny Želivka, plochy zm ny mohou být na tento vodovod též napojeny. 7.1.3

Vlivy na p du



P edpokládaný zábor zem d lského p dního fondu vyvolaný zm nou využití ploch a BPEJ je uveden v následující tabulce. Tabulka . 7.3: Zábor zem d lského p dního fondu

zábor pro

BPEJ

t . ochrany

plocha (ha)

zastav né plochy

2.22.12

IV

1,032

2.37.16

V

2,027


T ída ochrany ZPF

trvalý zábor v ha

z toho %

IV

1,032

33

70

. 1418/07 dle


P íloha ÁST A1

V

2,027

67

CELKEM

3,059

100

Dle návrhu zm ny . 1418/07 dojde k trvalému záboru zem d lské p dy o celkové ploše 3,059 ha. Ve IV a V t íd ochrany. Zábor však velmi nevhodn zasahuje do ploch orné p dy a tuto nevhodn lení na plochy obtížn obhospoda ovatelné. Z tohoto pohledu se jeví tato zm na jako nevhodná. Vliv na p du z hlediska záboru ZPF bude mírn negativní. Na istotu p d je návrh zm ny . 1418/07 bez vlivu. 7.1.4


Geologické a hydrogeologické pom ry Z regionáln geologického hlediska spadá zájmové území do základní jednotky svrchního proterozoika jihovýchodního k ídla Barrandienu. Skalní podloží je budováno sedimentárním komplexem hornin tzv. št chovické skupiny, litologicky jsou zastoupeny jílovité a drobové b idlice, v severozápadní ásti lokality mohou být zastiženy i drobové slepence. Pokryvné útvary v mocnosti do 2 metr jsou reprezentovány deluviofluviálními sedimenty – jílovitými a pís itými hlínami, jílovitými písky a pís itými jíly s prom nlivým množstvím áste n opracovaných úlomk podložních hornin. Na základ hydrogeologické mapy v m ítku 1:5000 je hladina podzemní vody v p evážné ásti území v hloubce od 2 do 4 metr pod terénem, v jihovýchodním sektoru je hladina vody zaklesnuta hloub ji a lze ji o ekávat v hloubce 4 až 6 m v prost edí s omezenou puklinovou propustností. Dle archivních laboratorních rozbor vzork podzemní vody z okolí posuzovaného území se jedná zpravidla o vody siln agresivní zejména vysokým obsahem agr. CO2 na vápno (dle kritérií SN 731214 jsou hodnoceny stupn m „ha“). Zájmové území lze z hlediska vhodnosti k zástavb ozna it jako vhodné. Vzhledem ke zna né pevnosti hornin je však nutno upozornit na možné komplikace z hlediska obtížné rozpojitelnosti horninového masívu. Tento faktor je v zásad problematický spíše z hlediska ekonomického, nebo vyžaduje nasazení výkonn jších rozrýva pro provád ní zemních prací. Podkladem pro zhodnocení geologických a hydrogeologických pom r byla „Podrobná inženýrskogeologická mapa“ v m ítku 1:5000, mapový list Praha 7-6. Zm na . 1418/07 je bez vlivu na horninové prost edí. Radon Území leží v oblasti s p evažující nízkou kategorií radonového rizika z geologického podloží. Do území nezasahují významn jší tektonické poruchy, které by p edstavovaly zvýšené radonové riziko. Nejbližší plochy m ení radonového rizika vykazují nízké riziko.

71


P íloha ÁST A1




Pro hodnocení vliv na krajinný ráz bylo využito územn analytických podklad hlavního m sta Prahy kde jsou vymezeny a charakterizovány oblasti krajinného rázu (jev 17) a místa krajinného rázu (jev 18) (J. Löw a kol., Brno 2008) Oblast krajinného rázu Zm na . 1418/07 se nachází p i východním okraji oblasti krajinného rázu 41 – Cholupické planiny. Vymezení:

72


P íloha ÁST A1

M lké, nuan ní ohrani ení plochými polními temeny, na S p evýšenými areály sídliš Baba, Mod any a Libuš, celkov otev eno nad Vltavské údolí. V krajinném suterénu jsou oblasti Mod anské rokle ( .XIII) a pod Babou ( .XIV). Charakteristika: Matrice: na J polní krajina, na S kobercová a sídlištní zástavba. Osy: nejsou. Póly: vrch ihadlo, Cholupická bažantnice, Kamýk nad Mod any, skládka nad Mod anskou roklí, historická jádra Cholupic a Písnic. Hodnoty a jejich ochrana: Oblast ihadla a Cholupicka je jedním z hlavních dominant Pražska a je chrán na p írodním parkem Mod anská rokle –Cholupice. Doporu ení: Dominantní kopec ihadlo a celé J horizonty zaslouží ochranu, jako symbol nastupující Dob íšské pahorkatiny. Místo krajinného rázu Zm na . 1418/07 se nachází z ásti v míst krajinného rázu s krajiná skou hodnotou 2 2 - významná (hodnotné celky) Území zm ny se nachází v plochách orné p dy bez p ímé návaznosti na zastav né území. Zm na . 1418/07 bude bez mít mírn negativní vliv na krajinný ráz. 7.1.6

Vlivy na p írodu

Sou asný stav Zájmové území je tvo eno polnostmi severozápadn od Cholupic. Území je rovinaté. Zm na nezasáhne do ÚSES. Zvlášt chrán né druhy v prostoru zm ny nebyly nalezeny. ást plochy je v OP lesa (50 m).. P íklady druh v prostoru zm ny (pole a jeho okraje) byliny – kulturní rostliny a b žné polní plevele, nap . he mánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum) d eviny v aleji mezi plochou zm ny a silnicí – slivo (Prunus sp.) cv - ervenolistý kultivar, mahalebka obecná (Prunus mahaleb)

73


P íloha ÁST A1


Vliv na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich V území se nenacházejí žádné vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich . Zm na . 1418/07 je bez vlivu na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich . Likvidace, poškození lesních porost Dot ené území zasahuje do ochranného pásma lesa. Zm na . 1418/07 má na lesní porosty mírný negativní vliv. Zásah do celom stského systému zelen Zm na nezasahuje do celom stského systému zelen Zm na . 1418/07 je bez vlivu na celom stský systém zelen . Likvidace, zásah do prvk ÚSES a VKP V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné prvky ÚSES ani VKP. Zm na . 1418/07 je bez vlivu na prvky ÚSES a VKP. Vliv na zvlášt chrán ná území V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné zvlášt chrán ná území.. Zm na . 1418/07 je bez vlivu na zvlášt chrán ná území. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 Plochy zm ny nezasahují do lokalit soustavy NATURA 2000, ani uvažované využití ploch nebude mít žádný vliv na tyto lokality.

74


7.1.7

P íloha ÁST A1

Odpady


0


kód 20 03 01 15 01 20 01


množství [ t/rok] cca 10 cca 4

P vodcem odpadu bude po jeho uložení fyzickými osobami na ur ené místo m sto Praha. Svoz sm sného, t íd ného a objemného odpadu zajiš uje v k.ú. Cholupice spole nost Pražské služby a.s. Nejbližší sb rný dv r provozuje spole nost VS-Ekoprag s.r.o. v Praze 14 – Kyjích, Teplárenská 5. Nejbližší stanovišt sb rných nádob na separovaný sb r jsou: sb rné místo . S0001357 – Hornocholupická (u TS) (papír, sklo, plasty, kartony) sb rné místo . S0002219 – U JIZBY (U BÝV. KD) (papír, sklo, plasty, kartony) Na produkci odpad má zm na 1418/07 mírn negativní vliv. 7.1.8

Hluk

Hlavní zdroje akustické zát že v lokalit Zm na ÚPn je navržena v oblasti, vzdálené od velmi významných zdroj hluku. Ulice Hornocholupická, která prochází severovýchodn od hodnocené lokality zp sobuje u zástavby ve svém t sném okolí hladiny akustického tlaku 55 – 59 dB. Tyto hodnoty je t eba o ekávat u nové zástavby p ilehlé k Hornocholupické / Podchýšské ulici a s ohledem na tuto skute nost rozložení nové zástavby plánovat. Orienta ní stanovení zm n v produkci emise hluku na okolních komunikacích Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad intenzit dopravy na okolních komunikacích a následn výpo et emise hluku z vozidel zdrojové a cílové dopravy na t chto komunikacích. Pro výpo ty emisí byl použit model Hluk+ v 7.16, který zohled uje vývoj akustických parametr vozidel do roku 2010. Emise je vyjad ována jako ekvivalentní hladina hluku z dopravy ve vzdálenosti 7,5 m od osy p ilehlého jízdního pruhu. Pro hodnocenou plochu budou po zm n ÚPn init emise hluku zp sobovaného zdrojovou a cílovou dopravou p i pohybu na jedné komunikaci 37,6 dB ve dne a 28,5 dB v noci. Zdrojem hluku budou i stacionární zdroje na objektech. Jejich technické parametry a umíst ní budou v rámci p ípravy staveb voleny tak, aby p sobení hluku na okolní chrán nou zástavbu nep ekra ovalo platné hygienické limity Orienta ní stanovení zm n v akustické zát ži území V rámci zm ny bylo navrženo zvýšení kapacity funk ních ploch, které bude mít za následek minimální nár st intenzit dopravy. Na základ odborného odhadu zm n akustické situace okolní obytné zástavby je možné konstatovat, že v denní ani no ní dob nedojde prakticky k nár stu akustické zát že.

75


P íloha ÁST A1

Zm na . 1418/07 bude z hlediska akustické situace bez vlivu. 7.1.9


Vlivy na zdraví Z výsledk hodnocení vliv na kvalitu ovzduší a hlukovou zát ž vyplývá, že posuzovaná zm na nebude mít významné negativní vlivy na obyvatelstvo v jejím okolí. Provoz automobil a produkce emisí z vytáp ní se dotkne p edevším obyvatel p íslušné rozvojové plochy, i zde se však bude jednat pouze o velmi mírný nár st. Vlivem realizace zám ru nedojde k p ekro ení imisních ani hlukových limit . Zm na . 1418/07 bude bez vlivu na ve ejné zdraví. 7.2





7.3.1

Záv r

P edm tem návrhu zm ny . 1418/07 je vy len ní ásti plochy s funkcí orné p dy, plochy pro p stování zeleniny /OP/, výhledov louky a pastviny /NL/ na funkci ist obytné /OC/ pro výstavbu izolovaných RD v k.ú. Cholupice. Zm na není v rozporu s politikou územního rozvoje

R.

Zm na je v rozporu s ochrannými podmínkami p írodního parku Mod anská rokle – Cholupice Z hlediska vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví se jeví návrh zm ny . 1418/07 územního plánu sídelního útvaru hlavního m sta Prahy jako málo p ijatelný. Zm na má negativní vliv na: zem d lskou p du a krajinný ráz. 7.3.2

Doporu ení k vydání stanoviska souhlasné stanovisko s p evedením do výhledu

76


8

P íloha ÁST A1

ZM NA . 1557 / 07

Zm na funk ního využití ploch, z funkce orné p dy, plochy pro p stování zeleniny /OP/ (výhledov funkce ist obytné a jen z menší ásti /NL/ louky a pastviny, izola ní zele /IZ/, parky a parkov upravené plochy /PP/ a ist obytné /OC/) na funkci ist obytnou /OC/ a dále izola ní zele /IZ/ a funkci oddechu /SO/. Zm na spo ívá tudíž p evážn ve zm n asového horizontu využití území pro funkci ist obytnou. P edm tem zm ny funk ního využití územního plánu SÚ hl. m. Prahy . 1557/07 je výstavba zhruba 20 objekt pro bydlení (rodinné domy) v etn ob anské vybavenosti a z ízení zelen podél komunikace Podchýšská. ešené území se nachází v katastrálním území Cholupice v M Praha 12 severn od vlastních Cholupic, v sou asn nezastav ném i nezastavitelném území. Zám r se nachází ve st ední ásti Prahy 12, mezi ulicemi Podchýšská a U Obce. Plochy zm ny 1557/07 jsou též sou ástí ploch zm ny . 1686/07. Celé území zm ny je sou ástí p írodního parku Mod anská rokle – Cholupice 8.1


8.1.1

Vlivy na ovzduší






Není stanoven

3,8 - 4,95

–

16,41 - 17,01

34 - 35

27,98 - 28,61

70 - 72

0,36 - 0,41

4-5

-3

Oxid dusi itý

48 µg.m


40 µg.m-3

Benzen

-3

9 µg.m

pr m rné ro ní koncentrace oxidu si i itého se v zájmovém území pohybují na úrovni 3,8 až 4,9 µg.m-3. Imisní limit není pro IHr SO2 stanoven. pr m rné ro ní koncentrace oxidu dusi itého se v okolních referen ních bodech pohybují mezi 16 a 17 µg.m-3, tedy do 35 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. pr m rné ro ní koncentrace suspendovaných pohybují na úrovni do 29 µg.m-3, tj. 72 % limitu


v p ípad pr m rných ro ních koncentrací benzenu se vypo tené hodnoty pohybují na úrovni 4 – 5 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance.

77


P íloha ÁST A1

Orienta ní stanovení zm n v produkci emisí zne iš ujících látek Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad zm n v dopravním zatížení území a následn výpo et produkce emisí z parkování automobil u jednotlivých dom a z jejich pohybu na p ilehlých komunikacích. Pro výpo ty emisí byl použit model MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP R. Ve výpo tu byla zohledn na dynamická skladba vozového parku pro výpo tový rok 2010. V p ípad hodnocení suspendovaných prachových ástic PM10 byly zahrnuty i emise z tzv. sekundární prašnosti ( ástice zví ené projížd jícími automobily). Ve výpo tu je rovn ž zohledn n vliv studených start p i odjezdech zaparkovaných automobil . Výslednou emisní bilanci automobilové dopravy shrnuje tabulka 8.2. Tabulka . 8.2: Emise z dopravy na plochách dot ených zm nou 1557/07


oxidy dusíku

benzen

Doprava v klidu

3,3

3,8

0,4


3,9

4,6

0,4

Celkem

7,2

8,4

0,8

Pro výpo et emisí z vytáp ní byla uvažována otáp ná plocha na úrovni 80 % hrubé podlažní plochy stanovené dle Metodického pokynu k Územnímu plánu hl. m. Prahy. Uvažováno bylo použití kotl s pr m rným emisním faktorem 130 mg/kWh. Výsledná produkce emisí tak byla stanovena ve výši: 0,131 t.rok-1. Orienta ní stanovení zm n v imisní zát ži území Na základ výsledk emisních výpo t bylo provedeno orienta ní imisní vyhodnocení dot ené lokality. Pro vyhodnocení byl použit model ATEM, který je v NV 597/2006 Sb. stanoven jako referen ní model pro m stské oblasti. Z výsledk modelového výpo tu vyplývá, že: pr m rné ro ní koncentrace oxidu dusi itého narostou o mén než 0,1 µg.m-3 pr m rné ro ní koncentrace benzenu se zvýší ádov o tisíciny µg.m-3 nár st pr m rných ro ních koncentrací suspendovaných ástic PM10 iní 1 – 2 setiny µg.m-3 Zm na . 1557/07 bude z hlediska zm n v imisní zát ži bez vlivu. 8.1.2

Vlivy na vody

Zm na kvality povrchových a podzemních vod Území leží v povodí Cholupického potoka,



išt ní odpadních

Citlivé oblasti vymezuje vláda na ízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá p ezkoumání v pravidelných intervalech nep esahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypoušt ní

78


P íloha ÁST A1

odpadních vod do povrchových vod ovliv ujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda na ízením ukazatele p ípustného zne išt ní odpadních vod a jejich hodnoty. Na ízením vlády . 61/2003 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území eské republiky. Emisní standardy ukazatel p ípustného zne išt ní odpadních pro m stské a pr myslové odpadní vody podrobn stanoví p íloha . 3 Na ízení vlády. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo ur ené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v d sledku vysoké koncentrace dusi nan ze zem d lských zdroj dochází nebo m že dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda na ízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opat ení (dále jen "ak ní program"). Ak ní program a vymezení zranitelných oblastí podléhají p ezkoumání a p ípadným úpravám v intervalech nep esahujících 4 roky. P ezkoumání se provádí na základ vyhodnocení ú innosti opat ení vyplývajících z p ijatého ak ního programu. Katastrální území Cholupice není NV . 103/2003 Sb. vyhlášeno zranitelnou oblastí. V sou asné dob není v území žádná kanalizace. Území zm ny . 1557/07 bude výhledov možné napojit na kanaliza ní stoku, která se p ipravuje. Vlivem zm ny ÚP m že dojít k zne iš ování povrchových ani podzemních vod pokud nebude území napojeno na kanalizaci. Zm na . 1557/07 má na kvalitu povrchových a podzemních mírný negativní vliv. Zm ny ve vydatnosti zdroj a zm ny hladiny podzemních vod Sou ástí zm ny . 1557/07 nejsou žádné funkce zasahující do podzemních vod. Zm na je na hladiny podzemních vod a vydatnost zdroj bez vlivu. Vliv na povrchový odtok Zm na . 1557/07 neobsahuje zásahy do tok odvod ujících území. Zvýšení povrchového odtoku z území se vzhledem k rovinatému terénu a plochám zelen nep edpokládá Zm na . 1557/07 je na povrchový odtok bez vlivu. Zásobování vodou Zásobování vodou není ve zm n ÚP SÚ hl. m. Prahy . 1557/07 ešeno. Plochy v nejbližším okolí jsou zásobovány vodou z vodovodem z úpravny Želivka, plochy zm ny mohou být na tento vodovod též napojeny. 8.1.3

Vlivy na p du



P edpokládaný zábor zem d lského p dního fondu vyvolaný zm nou využití ploch a BPEJ je uveden v následující tabulce. Tabulka . 8.3: Zábor zem d lského p dního fondu

zábor pro

BPEJ

t . ochrany

plocha (ha)

zastav né plochy

2.26.01

III.

0,982

2.37.16

V.

2,009

79

. 1557/07 dle


P íloha ÁST A1


T ída ochrany ZPF

trvalý zábor v ha

z toho %

III

0,982

33

V

2,009

67

CELKEM

2,991

100

Dle návrhu zm ny . 1557/07 dojde k trvalému záboru zem d lské p dy o celkové ploše 2,991 ha. Zm na . 1557/07 vyvolává zábor zem d lské p dy III a IV t ídy ochrany. Zábor velmi nevhodn zasahuje do ploch orné p dy a tuto nevhodn lení. Zm na 1557/07 je však také sou ástí ploch zm ny . 1686/07, kde se již v podstatn v tším záboru p dy negativní vliv nevhodného len ní pozemk neuplat uje. Z tohoto pohledu se jeví jako vhodn jší navrhované využití v komplexu širšího zám ru zm ny 1686/07. Vliv na p du z hlediska záboru ZPF bude mírn negativní. Na istotu p d je návrh zm ny . 1557/07 bez vlivu. 8.1.4


Geologické a hydrogeologické pom ry Z regionáln geologického hlediska spadá zájmové území do základní jednotky svrchního proterozoika jihovýchodního k ídla Barrandienu. Skalní podloží je budováno sedimentárním komplexem hornin tzv. št chovické skupiny, litologicky jsou zastoupeny jílovité a drobové b idlice. Pokryvné útvary v mocnosti do 2 metr jsou reprezentovány deluviofluviálními sedimenty – jílovitými a pís itými hlínami, jílovitými písky a pís itými jíly s prom nlivým množstvím áste n opracovaných úlomk podložních hornin. Na základ hydrogeologické mapy v m ítku 1:5000 je hladina podzemní vody v severovýchodní ásti území v hloubce od 2 do 4 metr pod terénem, v jihozápadní ásti lokality v hloubce 4 až 6 m v prost edí s omezenou puklinovou propustností. Dle archivních laboratorních rozbor vzork podzemní vody z okolí posuzovaného území se jedná zpravidla o vody siln agresivní zejména vysokým obsahem agr. CO2 na vápno (dle kritérií SN 731214 jsou hodnoceny stupn m „ha“). Zájmové území lze z hlediska vhodnosti k zástavb ozna it jako vhodné. Vzhledem ke zna né pevnosti hornin je však nutno upozornit na možné komplikace z hlediska obtížné rozpojitelnosti horninového masívu. Tento faktor je v zásad problematický spíše z hlediska ekonomického, nebo vyžaduje nasazení výkonn jších rozrýva pro provád ní zemních prací. Podkladem pro zhodnocení geologických a hydrogeologických pom r byla „Podrobná inženýrskogeologická mapa“ v m ítku 1:5000, mapový list Praha 7-6. Zm na . 1557/07 je bez vlivu na horninové prost edí. Radon Radonové riziko z geologického podloží ur uje míru pravd podobnosti, s jakou je možno o ekávat úrove objemové aktivity radonu v ur ité geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objekt , jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového rizika z podloží v ur ité geologické jednotce proto ur uje i vyšší pravd podobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (ekvivalentní objemová aktivita radonu). Zárove indikuje i míru pozornosti, jakou je nutno v novat opat ením proti pronikání radonu z podloží u nov stav ných objekt . P evažující kategorie radonového rizika neznamená, že se v ur itém typu hornin p i m ení radonu na stavebním pozemku setkáme 80


P íloha ÁST A1

pouze s jedinou kategorií radonového rizika. Obvyklým jevem je, že p ibližn 20 % až 30 % m ení objemové aktivity radonu v daném horninovém typu spadá do jiné kategorie radonového rizika, což je dáno lokálními geologickými podmínkami m ených ploch. Je tedy z ejmé, že ur ení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku není možno provád t ode tením z mapy jakéhokoliv m ítka, ale pouze m ením radonu v podloží na konkrétním míst tak, aby byly zohledn ny lokální, mnohdy velmi prom nlivé geologické podmínky. Podkladem pro stanovení radonového rizika byly mapy radonového rizika z geologického podloží 1: 50 000 ( GÚ). Území zm ny Z 1557/07 leží v oblasti s p evažující nízkou kategorií radonového rizika z geologického podloží. Do území nezasahují významn jší tektonické poruchy, které by p edstavovaly zvýšené radonové riziko. Nejbližší plochy m ení radonového rizika rovn ž vykazují nízké riziko. Obrázek 8-1: Mapa radonového rizika

81


P íloha ÁST A1



Pro hodnocení vliv na krajinný ráz bylo využito územn analytických podklad hlavního m sta Prahy kde jsou vymezeny a charakterizovány oblasti krajinného rázu (jev 17) a místa krajinného rázu (jev 18) (J. Löw a kol., Brno 2008) Oblast krajinného rázu Zm na . 1557/07 se nachází p i východním okraji oblasti krajinného rázu 41 – Cholupické planiny. Vymezení: M lké, nuan ní ohrani ení plochými polními temeny, na S p evýšenými areály sídliš Baba, Mod any a Libuš, celkov otev eno nad Vltavské údolí. V krajinném suterénu jsou oblasti Mod anské rokle ( .XIII) a pod Babou ( .XIV). Charakteristika: Matrice: na J polní krajina, na S kobercová a sídlištní zástavba. Osy: nejsou. Póly: vrch ihadlo, Cholupická bažantnice, Kamýk nad Mod any, skládka nad Mod anskou roklí, historická jádra Cholupic a Písnic. Hodnoty a jejich ochrana: Oblast ihadla a Cholupicka je jedním z hlavních dominant Pražska a je chrán na PPr Mod anská rokle –Cholupice. Doporu ení: Dominantní kopec ihadlo a celé J horizonty zaslouží ochranu, jako symbol nastupující Dob íšské pahorkatiny. Místo krajinného rázu Zm na . 1557/07 se nachází z ásti v míst krajinného rázu s krajiná skou hodnotou 2 2 - významná (hodnotné celky) Území zm ny se nachází v plochách orné p dy bez p ímé návaznosti na zastav né území.

82


P íloha ÁST A1

Zm na . 1557/07 bude bez mít mírn negativní vliv na krajinný ráz. 8.1.6

Vlivy na p írodu

Sou asný stav Zájmové území je tvo eno polnostmi severozápadn od Cholupic. Území je rovinaté. Zm na nezasáhne do ÚSES. Vlivy na ZCHÚ, EVL a pta í oblasti nenastanou. Zvlášt chrán né druhy v prostoru zm ny nebyly nalezeny. P íklady druh v prostoru zm ny (pole a jeho okraje): byliny na poli a u objektu PVAK – kulturní rostliny a b žné polní plevele, nap . he mánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum), u PVAK divizna malokv tá (Verbascum thapsus), he mánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum), kop iva dvoudomá (Urtica dioica), lopuch menší (Arctium minus) d eviny u silnice – bez erný (Sambucus nigra), trnovník akát (Robinia ) Obrázek 8-2: Vzhled dot eného území zm ny . 1557/07

Vliv na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich V území se nenacházejí žádné vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich . Zm na . 1557/07 je bez vlivu na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich . Likvidace, poškození lesních porost V území se nenacházejí žádné lesní porosty. Zm na . 1557/07 je bez vlivu na lesní porosty.

83


P íloha ÁST A1

Zásah do celom stského systému zelen Zm na nezasahuje do celom stského systému zelen Zm na . 1557/07 je bez vlivu na celom stský systém zelen . Likvidace, zásah do prvk ÚSES a VKP V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné prvky ÚSES ani VKP. Zm na . 1557/07 je bez vlivu na prvky ÚSES a VKP. Vliv na zvlášt chrán ná území V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné zvlášt chrán ná území.. Zm na . 1557/07 je bez vlivu na zvlášt chrán ná území. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 Plochy zm ny nezasahují do lokalit soustavy NATURA 2000, ani uvažované využití ploch nebude mít žádný vliv na tyto lokality. Zm na . 1557/07 je bez vlivu na soustavu NATURA 2000. 8.1.7

Odpady


0


kód 20 03 01 15 01 20 01



P vodcem odpadu bude po jeho uložení fyzickými osobami na ur ené místo m sto Praha. Svoz sm sného, t íd ného a objemného odpadu zajiš uje v k.ú. Cholupice spole nost Pražské služby a.s. Nejbližší sb rný dv r provozuje spole nost Správa bytových objekt v Praze 12 – Mod any, ul. Generála Šišky.

Praha - Mod any

Nejbližší stanovišt sb rných nádob na separovaný sb r jsou: sb rné místo . S0002738 - Podchýšská - proti KD (papír, sklo, plasty, kartony) Na produkci odpad má zm na 1557/07 mírn negativní vliv. 8.1.8

Hluk

Hlavní zdroje akustické zát že v lokalit Zm na ÚPn je navržena v oblasti, vzdálené od velmi významných zdroj hluku. Ulice Hornocholupická, která prochází severovýchodn od hodnocené lokality zp sobuje u zástavby ve svém t sném okolí hladiny akustického tlaku 55 – 59 dB. Tyto hodnoty je t eba o ekávat u nové zástavby p ilehlé k Podchýšské ulici a s ohledem na tuto skute nost rozložení nové zástavby plánovat. Vymezení izola ní zelen jako bariéry proti pronikání hluku a jako pásu vymezujícího zástavbu ve v tší vzdálenosti od silnice je možné hodnotit pozitivn . Orienta ní stanovení zm n v produkci emise hluku na okolních komunikacích Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl 84


P íloha ÁST A1

proveden odhad intenzit dopravy na okolních komunikacích a následn výpo et emise hluku z vozidel zdrojové a cílové dopravy na t chto komunikacích. Pro výpo ty emisí byl použit model Hluk+ v 7.16, který zohled uje vývoj akustických parametr vozidel do roku 2010. Emise je vyjad ována jako ekvivalentní hladina hluku z dopravy ve vzdálenosti 7,5 m od osy p ilehlého jízdního pruhu. Pro hodnocenou plochu budou po zm n ÚPn init emise hluku zp sobovaného zdrojovou a cílovou dopravou p i pohybu na jedné komunikaci 37,6 dB ve dne a 28,5 dB v noci. Zdrojem hluku budou i stacionární zdroje na objektech. Jejich technické parametry a umíst ní budou v rámci p ípravy staveb voleny tak, aby p sobení hluku na okolní chrán nou zástavbu nep ekra ovalo platné hygienické limity Orienta ní stanovení zm n v akustické zát ži území V rámci zm ny bylo navrženo zvýšení kapacity funk ních ploch, které bude mít za následek minimální nár st intenzit dopravy. Na základ odborného odhadu zm n akustické situace okolní obytné zástavby je možné konstatovat, že v denní ani no ní dob dojde prakticky k nár stu akustické zát že. Zm na . 1557/07 bude z hlediska akustické situace bez vlivu. 8.1.9


Vlivy na zdraví Z výsledk hodnocení vliv na kvalitu ovzduší a hlukovou zát ž vyplývá, že posuzovaná zm na nebude mít významné negativní vlivy na obyvatelstvo v jejím okolí. Provoz automobil a produkce emisí z vytáp ní se dotkne p edevším obyvatel p íslušné rozvojové plochy, i zde se však bude jednat pouze o velmi mírný nár st. Vlivem realizace zám ru nedojde k p ekro ení imisních ani hlukových limit . Zm na . 1557/07 bude mít na ve ejné zdraví vliv nevýznamný. 8.2





8.3.1

Záv r

P edm tem návrhu zm ny . 1557/07 je vy len ní ásti ploch s funkcí orná p da, plochy pro p stování zeleniny /OP/ (výhledov ist obytné /OC/, parky a parkov upravené plochy /PP/, louky a pastviny /NL/, a izola ní zele /IZ/) pro výstavbu cca 20 rodinných dom v etn ob anské vybavenosti a založení zelen podél komunikace Podchýšská. Zm na není v rozporu s politikou územního rozvoje

R.

Zm na je v rozporu s ochrannými podmínkami p írodního parku Mod anská rokle – Cholupice Z hlediska vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví se jeví návrh zm ny . 1557/07 územního plánu sídelního útvaru hlavního m sta Prahy jako málo p ijatelný. Zm na má negativní vliv na: zem d lskou p du a krajinný ráz. Plocha zm ny je sou ástí zm ny . 1686/07, která eší komplexn širší území. 8.3.2

Doporu ení k vydání stanoviska

85


P íloha ÁST A1

souhlasné stanovisko s podmínkou za p edpokladu dodržení níže uvedené podmínky: Plocha bude využita v souladu a v souvislosti s využitím jež je obsahem zm ny 1686/07

86

.


9

P íloha ÁST A1

ZM NA . 1637 / 07

P edm tem navrhovaného ešení je zm na funk ního využití ploch, z funkce ist obytné /OC/, všeobecn obytné /OV/ a park a parkov upravených ploch /PP/ na funkci ist obytnou /OC/, všeobecn obytné /OV/ a p írodní nelesní plochy /ZN/. Z funkce lesní porosty /LR/ (sou ást celom stského systému zelen ) na funkci ist obytné /OC/ a zrušení „plovoucí“ souvislé parkové plochy. Plocha se nachází áste n v sou asn zastav ném i nezastav ném, zastavitelném i nezastavitelném území, na jihovýchodním okraji m stské ásti Praha 22, mezi ulicemi Rozd lená, P átelství a V Ku atech v Uh ín vsi. 9.1


9.1.1

Vlivy na ovzduší






Není stanoven

3,51 - 4,13

–

16,13 - 18,16

34 - 38

21,62 - 29,57

54 - 74

0,33 - 0,45

4-5

-3

Oxid dusi itý

48 µg.m


40 µg.m-3

Benzen

-3

9 µg.m

pr m rné ro ní koncentrace oxidu si i itého se v zájmovém území pohybují na úrovni 3,5 až 4,1 µg.m-3. Imisní limit není pro IHr SO2 stanoven. pr m rné ro ní koncentrace oxidu dusi itého se v okolních referen ních bodech pohybují mezi 16 a 18 µg.m-3, tedy do 38 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. pr m rné ro ní koncentrace suspendovaných pohybují na úrovni od 21 do 30 µg.m-3.


v p ípad pr m rných ro ních koncentrací benzenu se vypo tené hodnoty pohybují na úrovni 4 – 5 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. Orienta ní stanovení zm n v produkci emisí zne iš ujících látek Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad zm n v dopravním zatížení území a následn výpo et produkce emisí z parkování automobil u jednotlivých dom a z jejich pohybu na p ilehlých komunikacích. Pro výpo ty emisí byl použit model MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP R. Ve výpo tu byla zohledn na dynamická skladba vozového parku pro výpo tový rok

87


P íloha ÁST A1

2010. V p ípad hodnocení suspendovaných prachových ástic PM10 byly zahrnuty i emise z tzv. sekundární prašnosti ( ástice zví ené projížd jícími automobily). Ve výpo tu je rovn ž zohledn n vliv studených start p i odjezdech zaparkovaných automobil . Výslednou emisní bilanci automobilové dopravy shrnuje tabulka 9.2. Tabulka . 9.2: Emise z dopravy na plochách dot ených zm nou 1637/07


oxidy dusíku

benzen


49,6

58,1

5,4


59,6

69,7

6,5

Celkem

109,2

127,8

11,8


23,2

27,1

2,5


27,8

32,6

3,0

Celkem

51,0

59,7

5,5

Pro výpo et emisí z vytáp ní byla uvažována otáp ná plocha na úrovni 80 % hrubé podlažní plochy stanovené dle Metodického pokynu k Územnímu plánu hl. m. Prahy. Uvažováno bylo použití kotl s pr m rným emisním faktorem 130 mg/kWh. Výsledná produkce emisí tak byla stanovena v následující výši: situace podle ÚPn beze zm ny 1637/07: 0,54 t.rok-1. situace po zm n 1637/07: 0,25 t.rok-1. rozdíl: - 0,29 t.rok-1. Orienta ní stanovení zm n v imisní zát ži území Na základ výsledk emisních výpo t bylo provedeno orienta ní imisní vyhodnocení dot ené lokality. Pro vyhodnocení byl použit model ATEM, který je v NV 597/2006 Sb. stanoven jako referen ní model pro m stské oblasti. Z výsledk modelového výpo tu vyplývá, že vlivem zm ny charakteru zástavby z „D“ na „C“ dojde k snížení imisních dopad plánované výstavby: pokles pr m rných ro ních koncentrací oxidu dusi itého vlivem hodnocené zm ny bude dosahovat až 0,2 µg.m-3 pr m rné ro ní koncentrace benzenu se v dot ené lokalit sníží maximáln o 0,01 µg.m-3


snížení pr m rných ro ních koncentrací suspendovaných ástic PM10 iní nejvýše 0,1 µg.m-3 Zm na . 1637/07 bude z hlediska zm n v imisní zát ži mít vliv mírn pozitivní. 9.1.2

Vlivy na vody

Zm na kvality povrchových a podzemních vod Území leží v povodí ímanského potoka, íslo hydrologického povodí 1-12-01-029. ímanský potok pramení v Tehov ve výšce 440 m n.m, ústí zleva do Rokytky pod B chovicemi v 230 m n.m. Plocha povodí 37,5 km2, délka toku 21,0 km. Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod,

88


P íloha ÁST A1

a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti m že dojít v d sledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se p edpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájm chrán ných zákonem nutný vyšší stupe vod (zákon . 274/2003 Sb.)

išt ní odpadních

Citlivé oblasti vymezuje vláda na ízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá p ezkoumání v pravidelných intervalech nep esahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypoušt ní odpadních vod do povrchových vod ovliv ujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda na ízením ukazatele p ípustného zne išt ní odpadních vod a jejich hodnoty. Na ízením vlády . 61/2003 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území eské republiky. Emisní standardy ukazatel p ípustného zne išt ní odpadních pro m stské a pr myslové odpadní vody podrobn stanoví p íloha . 3 Na ízení vlády. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo ur ené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v d sledku vysoké koncentrace dusi nan ze zem d lských zdroj dochází nebo m že dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda na ízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opat ení (dále jen "ak ní program"). Ak ní program a vymezení zranitelných oblastí podléhají p ezkoumání a p ípadným úpravám v intervalech nep esahujících 4 roky. P ezkoumání se provádí na základ vyhodnocení ú innosti opat ení vyplývajících z p ijatého ak ního programu. Katastrální území 773425 Uh ín ves je NV . 103/2003 Sb. vyhlášeno zranitelnou oblastí. Území zm ny 1637 je napojeno na oddílnou kanalizaci. Splaškové vody jsou svád ny na lokální OV Uh ín ves umíst nou v M Dube . Zm na . 1637/07 je z hlediska kvality povrchových a podzemních bez vlivu. Zm ny ve vydatnosti zdroj a zm ny hladiny podzemních vod Sou ástí zm ny . 1637/07 nejsou žádné funkce zasahující do podzemních vod. Zm na je na hladiny podzemních vod a vydatnost zdroj bez vlivu. Vliv na povrchový odtok Zm na . 1637/07 neobsahuje zásahy do tok odvod ujících území. Zm na . 1637/07 je na povrchový odtok bez vlivu. Zásobování vodou Plochy zm ny mohou být napojeny na vodovod z úpravny Želivka. 9.1.3

Vlivy na p du



V tšina ploch zm ny je lokalizována na pozemcích kultury ostatní plochy. Pouze plocha navrhovaná pro funkci ist obytnou /OC/ bude znamenat zábor zem d lské p dy. P edpokládaný zábor zem d lského p dního fondu dle využití ploch je uveden v následující tabulce. 89


P íloha ÁST A1

Tabulka . 9.3: Zábor zem d lského p dního fondu mimo sou asn zastav né území

zábor pro

BPEJ

t . ochrany

plocha (ha)

zastav né plochy

2.10.00

I

3,764

Dle návrhu zm ny . 1637/07 dojde k trvalému záboru zem d lské p dy o celkové ploše 3,764 ha. Dot enou zem d lskou p du tvo í obhospoda ovaná orná p da. Vliv na p du z hlediska záboru ZPF je mírn negativní a trvalý. Vliv na istotu p d je možno ozna it za nevýznamný. 9.1.4


Geologické a hydrogeologické pom ry Skalní podloží je budováno sedimentárním komplexem hornin tzv. št chovické skupiny, která p edstavuje nejmladší stratigrafický oddíl barrandienského svrchního proterozoika. Litologicky jsou zastoupeny zejména b idlice a prachovce. Pokryvné útvary jsou reprezentovány svrchu eolickými sedimenty (spraše a sprašové hlíny), v jejich podloží se vyskytují deluviální sedimenty (jílovité a pís itojílovité hlíny s úlomky podložních hornin). Mocnost eolických sediment se pohybuje v tšinou od 2 do 4 m, celkovou mocnost zemin kvartérního parta lze p edpokládat od 4 do 6 metr . Na základ hydrogeologické mapy v m ítku 1:5000 je ustálená hladina podzemní vody v hloubce 4 až 8 metr pod terénem v prost edí s omezenou puklinovou nebo nízkou pr linovou propustností. Sm r proud ní podzemní vody je k západu až jihozápadu. Dle archivních laboratorních rozbor vzork podzemní vody z okolí posuzovaného území se jedná zpravidla o vody neagresivní pop . slab agresivní (dle kritérií SN 731214 jsou hodnoceny stupn m „la“). Zájmové území lze z hlediska vhodnosti k zástavb ozna it jako podmíne n vhodné. D vodem pro toto hodnocení je zejména výskyt zemin nižší geotechnické kvality (eolické sedimenty – spraše a sprašové hlíny), které budou tvo it základovou p du staticky nenáro ných objekt a plá i aktivní zónu v tšiny komunikací a parkovacích ploch. Podkladem pro zhodnocení geologických a hydrogeologických pom r byla „Podrobná inženýrskogeologická mapa“ v m ítku 1:5000, mapový list Praha 2-5. Zm na . 1637/07 je bez vlivu na horninové prost edí. Radon Radonové riziko z geologického podloží ur uje míru pravd podobnosti, s jakou je možno o ekávat úrove objemové aktivity radonu v ur ité geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objekt , jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového rizika z podloží v ur ité geologické jednotce proto ur uje i vyšší pravd podobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (ekvivalentní objemová aktivita radonu). Zárove indikuje i míru pozornosti, jakou je nutno v novat opat ením proti pronikání radonu z podloží u nov stav ných objekt . P evažující kategorie radonového rizika neznamená, že se v ur itém typu hornin p i m ení radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového rizika. Obvyklým jevem je, že p ibližn 20 % až 30 % m ení objemové aktivity radonu v daném horninovém typu spadá do jiné kategorie radonového rizika, což je dáno lokálními geologickými podmínkami m ených ploch. Je tedy z ejmé, že ur ení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku není možno provád t ode tením z mapy jakéhokoliv m ítka, ale pouze m ením radonu v podloží na konkrétním míst tak, aby byly zohledn ny lokální, mnohdy velmi prom nlivé geologické podmínky. Podkladem pro stanovení radonového rizika byly mapy radonového rizika z geologického podloží 1: 50 000 ( GÚ).

90


P íloha ÁST A1

Území zm ny Z 1637/07 leží v oblasti s p evažující p echodnou kategorií radonového rizika z geologického podloží (nehomogenní kvarterní sedimenty). Do území nezasahují významn jší tektonické poruchy, které by p edstavovaly zvýšené radonové riziko. Nejbližší plochy m ení radonového rizika vykazují st ední riziko. Obrázek 9-1: Mapa radonového rizika



Pro hodnocení vliv na krajinný ráz bylo využito územn analytických podklad hlavního m sta Prahy kde jsou vymezeny a charakterizovány oblasti krajinného rázu (jev 17) a místa krajinného rázu (jev 18) (J. Löw a kol., Brno 2008) Oblast krajinného rázu Zm na . 1637/07 se nachází p i východním okraji oblasti krajinného rázu 43 – údolí.

í anské

Vymezení: M lké, nuan ní ohrani ení plochými polními temeny, na J a S p evýšenými areály velkosklad . Charakteristika: Matrice: suburbanizovaná krajina s fragmenty rurální krajiny mezi Uh ín vsí a Kolovraty.

91


Osy: údolí

í anského potoka a silnice –Praha

P íloha ÁST A1

í any, v etn trasy císa ské.

Póly: obora v Uh ín vsi, Podleský rybník, Prknovka dochovaná hist. jádra Uh ín vsi, í an a Kolovrat. Hodnoty a jejich ochrana: Cenná je pouze severní okrajová ást PPr

í anka.

Doporu ení: Nep ipustit další stavební narušování ohrani ení sm rem k celku 44. Po okrajích zástavby vytvo it lesní pás RBK. Místo krajinného rázu Zm na . 1637/07 se nachází z ásti v míst krajinného rázu s krajiná skou hodnotou 3 st ední (mén hodnotné celky) Území zm ny se nachází áste n v sou asn zastav ném území a z ásti na n j t sn navazuje. Uvažované využití území pro funkce ist obytná /OC/, všeobecn obytná /OV/ a p írodních nelesních ploch /ZN/ v daném prostoru neovlivní negativn krajinný ráz území. Zm na . 1637/07 bude bez vlivu na krajinný ráz. 9.1.6

Vlivy na p írodu

Zájmové území je tvo eno bývalým zem d lským areálem ma východním okraji Uh ín vsi a menší ástí polností jihozápadn od kutnohorské silnice. Území zm ny je rovinaté až velmi nepatrn sklonité k JZ. Nacházejí se zde opušt né zem d lské výrobní haly obklopené z ásti nevhodn založenými parkovými d evinami, z malé ásti torzem starého sadu (dominantní je t eše ) a hojnou ruderální a nitrofilní vegetací. JV ást plochy zm ny je tvo ena polností, která za silnicí sousedí se h bitovem. Plocha je z ásti oplocena a ve ejnosti nep ístupná a aktuáln je celá klidovou zónou polní zv e a dalších živo ich a rostlin, zejména druh agrárních lad (rovnok ídlý hmyz apod.). Hojný je zde bažant obecný a zajíc polní. P íklady druh v prostoru zm ny: byliny na ploše zm ny – blín erný (Hyoscyamus niger), he mánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum), hluchavka bílá (Lamium album), kakost lu ní (Geranium pratense), kop iva dvoudomá (Urtica dioica), laskavec ocasatý Sauer v (Amaranthus caudatus ssp. saueri), lilek erný (Solanum nigrum) velmi hojn , lopuch menší (Arctium minus), merlík zvrhlý (Chenopodium hybridum), mlé zelinný (Sonchus oleraceus), mlé drsný (Sonchus asper), mochna husí (Potentilla anserina), pelyn k ernobýl (Artemisia vulgaris), penízek rolní (Thlaspi arvense), pchá oset (Cirsium arvense), rmen rolní (Anthemis arvensis), rozrazil rolní (Veronica arvensis), star ek obecný (Senecio vulgaris), t ezalka te kovaná (Hypericum perforatum), t tina k ovištní (Calamagrostis epigeios), zem dým léka ský (Fumaria officinalis) aj. d eviny na ploše zm ny – bez erný (Sambucus nigra), borovice lesní (Pinus silvestris) – juvenilní cca 10 r. zahušt ná výsadba, jedla balzámová (Abies concolor) – juvenilní cca 10 r. zahušt ná výsadba, o ešák královský (Juglans regia), r že šípková (Rosa canina), t eše pta í (Prunus cv avium), smrk ztepilý (Picea excelsa) – juvenilní cca 10 r. zahušt ná výsadba, vrba k ehká (Salix fragilis) houby v ploše zm ny 1637/07 – hnojník obecný (Coprinus comatus), sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus) aj. živo ichové na ploše zm ny 1637/07 – babo ka paví oko (Inachis io), bažant obecný (Phasianus colchicus) - hojn , melák polní (Bombus agrorum)-CHO, melák úhorový (Bombus ruderarius)-CHO, melák zemní (Bombus terrestris)-CHO, kobylka zelená 92


P íloha ÁST A1

(Tettigonia viridissima), konopka obecná (Carduelis cannabina), kos erný (Turdus merula), straka obecná (Pica pica), zajíc polní (Lepus europaeus) aj. Obrázek 9-2: Vzhled ásti dot eného území zm ny . 1637/07

Vliv na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich Ze zvlášt chrán ných druh byli v prostoru zm ny nalezeni meláci. Zajímavý je výskyt n kterých hub. Biotopy a druhy budou ovlivn ny tak, že logicky z nejv tší ásti zaniknou vlivem stavební innosti a úprav území. Na plochách zelen mohou p i vhodném založení n které druhy op t najít vhodné prost edí. Zm na . 1637/07 bude mít na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich negativní vliv.

mírn

Likvidace, poškození lesních porost V území se nenacházejí žádné lesní porosty. Zm na . 1637/07 je bez vlivu na lesní porosty. Zásah do celom stského systému zelen Zm na zasahuje do celom stského systému zelen Zm na . 1637/07 bude mít na celom stský systém zelen mírn negativní vliv. Likvidace, zásah do prvk ÚSES a VKP Zm na nezasáhne p ímo do ÚSES, ale na východním okraji sousedí s vymezeným nefunk ním RBC R4/40 a s vymezeným nefunk ním LBC L2/115. Vliv zm ny na ÚSES je vzhledem k jeho aktuální nefunk nosti indiferentní. Zm na . 1637/07 je bez vlivu na prvky ÚSES a VKP.

93


P íloha ÁST A1

Vliv na zvlášt chrán ná území V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné zvlášt chrán ná území.. Zm na . 1637/07 je bez vlivu na zvlášt chrán ná území. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 Plochy zm ny nezasahují do lokalit soustavy NATURA 2000, ani uvažované využití ploch nebude mít žádný vliv na tyto lokality. Zm na . 1637/07 je bez vlivu na soustavu NATURA 2000. 9.1.7

Odpady


0


nelze stanovit

Po et bytových objekt a garáží není stanoven. P vodcem odpadu bude po jeho uložení fyzickými osobami na ur ené místo m sto Praha. Svoz sm sného, t íd ného a objemného odpadu zajiš uje v k.ú. Uh ín ves spole nost Pražské služby a.s. Nejbližší sb rný dv r provozuje spole nost RUMPOLD-P v Praze 10 – Hostiva , Brusla ská ul. V docházkové vzdálenosti nejsou stanovišt sb rných nádob na separovaný sb r. Na produkci odpad má zm na 1637/07 mírn negativní vliv. 9.1.8

Hluk

Hlavní zdroje akustické zát že v lokalit P ímo v hodnocené ploše se nevyskytuje žádný významný zdroj hluku. Po jejím východním okraji prochází ulice P átelství, která je v sou asnosti zatížena cca 15 000 vozidly za den. Zástavbu v ploše OB-C je tak nutné plánovat s ohledem na hlukové p sobení této komunikace, ke které se plocha v svým východním cípem dotýká. Ulice Automobilový provoz na ulici p átelství zp sobuje v centrální ásti Uh ín vsi hladiny akustického tlaku až 65 dB ve dne. Jedná se však o úsek pom rn sev ený zástavbou v užším uli ním ka onu, kde dochází k oboustrannému odrazu hluku od fasád dom podél ulice. V relativn rozvoln né zástavb , která je pro kód míry využití C typická by k amplifikaci hluku sev enou zástavbou docházet nem lo. P esto je vhodné zvážit výstavbu tzv. bariérových dom . Orienta ní stanovení zm n v produkci emise hluku na okolních komunikacích Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad intenzit dopravy na okolních komunikacích a následn výpo et emise hluku z vozidel zdrojové a cílové dopravy na t chto komunikacích. Pro výpo ty emisí byl použit model Hluk+ v 7.16, který zohled uje vývoj akustických parametr vozidel do roku 2010. Emise je vyjad ována jako ekvivalentní hladina hluku z dopravy ve vzdálenosti 7,5 m od osy p ilehlého jízdního pruhu. Pro hodnocenou plochu iní emise hluku zp sobovaného zdrojovou a cílovou dopravou p i pohybu na jedné komunikaci: Ve stavu bez zm ny ÚPn 48,4 dB ve dne a 39,4 dB v noci. Ve stavu se zm nou ÚPn 45,2 dB ve dne a 36,2 dB v noci. Zdrojem hluku budou i stacionární zdroje na objektech. Jejich technické parametry a umíst ní budou v rámci p ípravy staveb voleny tak, aby p sobení hluku na okolní chrán nou zástavbu nep ekra ovalo platné hygienické limity

94


P íloha ÁST A1

Orienta ní stanovení zm n v akustické zát ži území V rámci zm ny bylo navrženo snížení kapacity funk ních ploch, to znamená pokles vyvolaných intenzit dopravy. Na základ odborného odhadu zm n akustické situace okolní obytné zástavby je možné konstatovat, že v denní dob dojde k neznatelnému poklesu akustické zát že (do 0,1 dB), stejn tak i v dob no ní. Zm na . 1637/07 bude z hlediska akustické situace mít vliv mírn pozitivní. 9.1.9


Vlivy na zdraví Z výsledk hodnocení vliv na kvalitu ovzduší a hlukovou zát ž vyplývá, že posuzovaná zm na nebude mít negativní vlivy na obyvatelstvo v jejím okolí. Vlivem zm ny funk ního využití dot ených ploch dojde naopak k mírnému snížení imisních hodnot. Vlivem realizace zám ru nedojde k p ekro ení imisních ani hlukových limit . Zm na . 1637/07 bude mít na ve ejné zdraví vliv mírn pozitivní. 9.2





9.3.1

Záv r

Z hlediska vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví se jeví návrh zm ny . 1637/07 územního plánu sídelního útvaru hlavního m sta Prahy jako p ijatelný. P edm tem navrhovaného ešení je zm na funk ního využití ploch, z funkce ist obytné /OC/, všeobecn obytné /OV/ a park a parkov upravených ploch /PP/ na funkci ist obytnou /OC/, všeobecn obytné /OV/ a p írodní nelesní plochy /ZN/. Z funkce lesní porosty /LR/ (sou ást celom stského systému zelen ) na funkci ist obytné /OC/ a zrušení „plovoucí“ souvislé parkové plochy. Zm na . 1637/07 ÚP SÚ hl. m. Prahy po ítá se všemi územními limity. Zm na není v rozporu s politikou územního rozvoje

R.

Zm na je v souladu s cíli a úkoly územního plánování, uvedenými v § 18 (1), (2) a (3) stavebního zákona . 183/2006 Sb. P ínosem zm ny z hlediska životního prost edí je rozší ení ploch s funkcí p írodních nelesních ploch /ZN/. 9.3.2


za p edpokladu dodržení níže uvedených podmínek v jednotlivých prioritních oblastech: Dojde-li v rámci realizace koncepce k jakémukoliv zásahu do terénu je investor povinen ve smyslu ustanovení zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, a vyhlášky .

95


P íloha ÁST A1

43/1990 Sb., o projektové p íprav staveb umožnit odborný dohled zemních prací a p ípadn následný archeologický výzkum. Realizace biokoridoru na plochách p iléhajících k plochám s funkcí ist obytnou /OB-C/. P i realizaci m stské zeln zachovat hodnotné existující d eviny. V rámci realizace zám ru budou z ízena stanovišt sb rných nádob na separovaný sb r v dostate ném po tu a v p im ených docházkových vzdálenostech. Zjiš ování radonového indexu pozemk u nov navrhovaných staveb

96


P íloha ÁST A1

10 ZM NA . 1686 / 07 Rozlehlá plocha se nachází ve východní ásti Prahy 12 v oblasti Cholupic. Zm na funk ního využití ploch, z funkce ist obytné /OC/, sl. sportu /SP/, p írodní nelesní plochy /ZN/, louky, pastviny /NL/, izola ní zele /IZ/, za ízení a stavby sloužící intenzivní zem d lské výrob /ZV/ a orná p da, plochy pro p stování zeleniny /OP/ (výhledov funkce ist obytné /OC/, sloužící oddechu /SO/, parky a parkov upravené plochy /PP/, louky, pastviny /NL/ a izola ní zele /IZ/) na funkce ist obytné /OC/, obytné malých sídel /OMS/, smíšené malých sídel /SMS/, sloužící sportu /SP/, sl. oddechu /SO/, ve ejné vybavení – mate ské, základní a st ední školy /VVS/, zásobování vodou /TV/, eky, potoky, rybníky, vodní nádrže a plavební kanály /VOP/, parky a parkov upravené plochy /PP/, p írodní nelesní plochy /ZN/, louky, pastviny /NL/, izola ní zele /IZ/ a orná p da /OP/. ást lokality zm ny z stane bez zm ny funk ního využití. P eložení prvku ÚSES. Celé území zm ny je sou ástí p írodního parku Mod anská rokle – Cholupice 10.1 ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A P EDPOKLÁDANÝCH VLIV NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ

10.1.1

Vlivy na ovzduší






Není stanoven

3,65 - 6,03

–

15,86 - 17,01

33 - 35

15,89 - 28,61

40 - 72

0,31 - 0,45

3-5

-3

Oxid dusi itý

48 µg.m


40 µg.m-3

Benzen

-3

9 µg.m

pr m rné ro ní koncentrace oxidu si i itého se v zájmovém území pohybují na úrovni 3,7 až 6 µg.m-3. Imisní limit není pro IHr SO2 stanoven. pr m rné ro ní koncentrace oxidu dusi itého se v okolních referen ních bodech pohybují mezi 16 a 17 µg.m-3, tedy do 35 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. pr m rné ro ní koncentrace suspendovaných pohybují na úrovni od 16 do 29 µg.m-3.


v p ípad pr m rných ro ních koncentrací benzenu se vypo tené hodnoty pohybují na úrovni 3 – 5 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance.

97


P íloha ÁST A1

Orienta ní stanovení zm n v produkci emisí zne iš ujících látek Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad zm n v dopravním zatížení území a následn výpo et produkce emisí z parkování automobil u jednotlivých dom a z jejich pohybu na p ilehlých komunikacích. Pro výpo ty emisí byl použit model MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP R. Ve výpo tu byla zohledn na dynamická skladba vozového parku pro výpo tový rok 2010. V p ípad hodnocení suspendovaných prachových ástic PM10 byly zahrnuty i emise z tzv. sekundární prašnosti ( ástice zví ené projížd jícími automobily). Ve výpo tu je rovn ž zohledn n vliv studených start p i odjezdech zaparkovaných automobil . Výslednou emisní bilanci automobilové dopravy shrnuje tabulka 10.2. Tabulka . 10.2: Emise z dopravy na plochách dot ených zm nou 1686/07


oxidy dusíku

benzen

Stav p i využití ploch dle platného ÚPn - návrhový horizont Doprava v klidu

95,1

111,3

10,3


114,1

133,5

12,4

Celkem

209,3 244,8 22,7 Stav p i využití ploch dle platného ÚPn - výhledový horizont

Doprava v klidu

162,8

190,4

17,7


195,3

228,5

21,2

Celkem

358,1 418,9 Stav po realizaci zm ny

38,8

Doprava v klidu

788,1

922,0

85,5


945,7

1 106,4

102,6

Celkem

1 733,9

2 028,4

188,0

Pro výpo et emisí z vytáp ní byla uvažována otáp ná plocha na úrovni 80 % hrubé podlažní plochy stanovené dle Metodického pokynu k Územnímu plánu hl. m. Prahy. Uvažováno bylo použití kotl s pr m rným emisním faktorem 130 mg/kWh. Výsledná produkce emisí tak byla stanovena v následující výši: situace podle ÚPn beze zm ny 1686/07 - návrhový horizont: 0,22 t.rok-1 situace podle ÚPn beze zm ny 1686/07 - výhledový horizont: 0,50 t.rok-1. situace po zm n 1686/07: 1,90 t.rok-1 nár st: 1,68 t.rok-1 oproti návrhovému horizontu ÚPn a 1,40 t.rok-1 oproti výhledovému horizontu Orienta ní stanovení zm n v imisní zát ži území Na základ výsledk emisních výpo t bylo provedeno orienta ní imisní vyhodnocení dot ené lokality. Pro vyhodnocení byl použit model ATEM, který je v NV 597/2006 Sb. stanoven jako referen ní model pro m stské oblasti. Z výsledk modelového výpo tu vyplývá, že: nár st pr m rných ro ních koncentrací oxidu dusi itého vlivem hodnocené zm ny bude dosahovat až 2,2 µg.m-3 proti situaci dle návrhového horizontu ÚPn, resp. 1,8 µg.m-3 v porovnání s výhledovým horizontem

98


P íloha ÁST A1

pr m rné ro ní koncentrace benzenu se zvýší o 0,35, resp. 0,28 µg.m-3 nár st pr m rných ro ních koncentrací suspendovaných ástic PM10 se pak bude pohybovat nejvýše na úrovni 3,2 µg.m-3 p i srovnání s návrhovým horizontem dle ÚPn a 2,6 µg.m-3 ve srovnání s horizontem výhledovým Vliv zm ny . 1686/07 na kvalitu ovzduší je mírn negativní 10.1.2 Vlivy na vody Zm na kvality povrchových a podzemních vod Území leží v povodí Cholupického potoka,



išt ní odpadních

Citlivé oblasti vymezuje vláda na ízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá p ezkoumání v pravidelných intervalech nep esahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypoušt ní odpadních vod do povrchových vod ovliv ujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda na ízením ukazatele p ípustného zne išt ní odpadních vod a jejich hodnoty. Na ízením vlády . 61/2003 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území eské republiky. Emisní standardy ukazatel p ípustného zne išt ní odpadních pro m stské a pr myslové odpadní vody podrobn stanoví p íloha . 3 Na ízení vlády. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo ur ené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v d sledku vysoké koncentrace dusi nan ze zem d lských zdroj dochází nebo m že dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda na ízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opat ení (dále jen "ak ní program"). Ak ní program a vymezení zranitelných oblastí podléhají p ezkoumání a p ípadným úpravám v intervalech nep esahujících 4 roky. P ezkoumání se provádí na základ vyhodnocení ú innosti opat ení vyplývajících z p ijatého ak ního programu. Katastrální území Cholupice není NV . 103/2003 Sb. vyhlášeno zranitelnou oblastí. Pro území Cholupic se v sou asné dob p ipravuje gravita ní odkanalizování do stoky A2 v Komo anech, které by m lo být realizováno v nejbližších letech. M la by být dobudována chyb jící splašková i deš ová kanalizace a v souvislosti s tím dopln na sí vodovodu. Zm na . 1686/07 je z hlediska kvality povrchových a podzemních bez vlivu. Zm ny ve vydatnosti zdroj a zm ny hladiny podzemních vod Sou ástí zm ny . 1686/07 nejsou žádné funkce zasahující do podzemních vod. Zm na je na hladiny podzemních vod a vydatnost zdroj bez vlivu.

99


P íloha ÁST A1

Vliv na povrchový odtok Zm na . 1686/07 p edpokládá zachování všech existujících vodních ploch a tok . Zm na . 1686/07 je na povrchový odtok bez vlivu. Zásobování vodou Plochy zm ny budou napojeny na vodovod z úpravny Želivka. 10.1.3 Vlivy na p du Vým ry ploch zm ny . 1686/07 dle jejich funk ního využití: OC OMS SMS SP SO1,3 VVS TV VOP PP ZN NL IZ OP vým ra m n ných ploch bez zm ny funk ního využití celková vým ra zadání vým ra nov navržených ploch biokoridoru L4/274 vým ra rušených ploch biokoridoru L4/274 -

296 076 m2 18 614 m2 31 483 m2 21 393 m2 21 819 m2 18 563 m2 887 m2 1 373 m2 148 m2 168 252 m2 53 609 m2 3 994 m2 701 m2 636 912 m2 436 802 m2 1 054 828 m2 33 963 m2 34 567 m2



Navrhovaná zm na .1686/07 si vyžádá zábor zem d lské p dy mimo sou asn zastav né území o celkové vým e 52,008 ha. P edpokládaný zábor zem d lského p dního fondu dle BPEJ je uveden v následující tabulce. Tabulka . 10.3: Zábor zem d lského p dního fondu mimo sou asn zastav né území

zábor pro

BPEJ

t . ochrany

plocha (ha)

zastav né plochy dopravní plochy zele

5.12.00

I.

3,284

2.61.00

II.

3,007

2.25.04

III.

0,099

2.26.01

III.

13,760

2.26.04

IV.

11,780

2.37.15

V.

1,904

2.37.16

V.

17,383

2.67.01

V.

0,791


T ída ochrany ZPF

trvalý zábor v ha

z toho %

I II III IV

3,284 3,007 13,859 11,78

6,31 5,78 26,65 22,65

100


V CELKEM

20,078 52,008

P íloha ÁST A1

38,61 100

Návrh zm ny . 1686/07 využívá p ednostn ploch v zastav ném území, dále pak ploch, které na zastav né území navazují. P es 87 % zábor p dy tvo í p dy III až V t ídy ochrany. Zna nou ást zábor zem d lské p dy, více jak 1/3 tvo í plochy pro zele a ÚSES. Zábor ZPF pro zele je sice záborem z hlediska zem d lského obhospoda ování, neznamená však ztrátu p dy jako takové. Z hlediska organizace zem d lské p dy, nižší kvality zabíraných p d a vysokého zastoupení ploch zelen v záboru, je zde možno tento vliv hodnotit jako mén negativní, s ohledem na rozlohu dot ené p dy však jako negativní. Na istotu p d je návrh zm ny . 1686/07 bez vlivu. 10.1.4 Vlivy na horninové prost edí Geologické a hydrogeologické pom ry Z regionáln geologického hlediska spadá zájmové území do základní jednotky svrchního proterozoika jihovýchodního k ídla Barrandienu. Skalní podloží je budováno sedimentárním komplexem hornin tzv. št chovické skupiny, litologicky jsou zastoupeny jílovité a prachovité b idlice, v severní ásti lokality i drobové b idlice a droby. Lokáln jsou tyto horniny intenzivn fosiln zv tralé, p i emž zv tralá zóna m že být pom rn zna n mocná a horniny mají pak charakter pestrobarevných jíl . Pokryvné útvary v mocnosti cca od 1 do 10 metr jsou reprezentovány deluviálními a deluviofluviálními sedimenty, místy jsou vyvinuty i holocenními náplavy. Jedná se o jílovité a pís ité hlíny, jílovité písky a pís ité jíly s prom nlivým množstvím úlomk podložních hornin. Na základ hydrogeologické mapy v m ítku 1:5000 je hladina podzemní vody v centrální ásti lokality v hloubce do 2 m pod terénem (cca na ¼ plochy), v ostatních ástech území je hladina vody zaklesnuta hloub ji a lze ji o ekávat v hloubce 2 až 6 m pod terénem. Sm r proud ní podzemní vody je k severu až k severovýchodu. Dle archivních laboratorních rozbor vzork podzemní vody z okolí posuzovaného území se jedná zpravidla o vody st edn až siln agresivní zejména vysokým obsahem agr. CO2 na vápno (dle kritérií SN 731214 jsou hodnoceny stupn m „la“ až „ha“). Zájmové území lze z hlediska vhodnosti k zástavb ozna it jako vhodné až podmíne n vhodné. D vodem pro snížení vhodnosti o jeden stupe je lokální výskyt hladiny podzemní vody v hloubce do 2 m pod terénem. Dalším nep íznivým faktorem je i výskyt holocenních náplav , které p edstavují pro plošný zp sob založení objekt zeminy nižší geotechnické kvality. Podkladem pro zhodnocení geologických a hydrogeologických pom r byla „Podrobná inženýrskogeologická mapa“ v m . 1:5000, mapové listy Praha 6-6, Praha 6-7, Praha 7-6 a Praha 7-7. Zm na . 1686/07 je bez vlivu na horninové prost edí. Radon Radonové riziko z geologického podloží ur uje míru pravd podobnosti, s jakou je možno o ekávat úrove objemové aktivity radonu v ur ité geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objekt , jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového rizika z podloží v ur ité geologické jednotce proto ur uje i vyšší pravd podobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (ekvivalentní objemová aktivita radonu). Zárove indikuje i míru pozornosti, jakou je nutno v novat opat ením proti pronikání radonu z podloží u nov stav ných objekt . P evažující kategorie radonového rizika neznamená, že se v ur itém typu hornin p i m ení radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového rizika. Obvyklým jevem je, že p ibližn 20 % až 30 %

101


P íloha ÁST A1

m ení objemové aktivity radonu v daném horninovém typu spadá do jiné kategorie radonového rizika, což je dáno lokálními geologickými podmínkami m ených ploch. Je tedy z ejmé, že ur ení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku není možno provád t ode tením z mapy jakéhokoliv m ítka, ale pouze m ením radonu v podloží na konkrétním míst tak, aby byly zohledn ny lokální, mnohdy velmi prom nlivé geologické podmínky. Podkladem pro stanovení radonového rizika byly mapy radonového rizika z geologického podloží 1: 50 000 ( GÚ). Území zm ny Z 0970/07 leží v oblasti s p evažující nízkou kategorií radonového rizika z geologického podloží. Do území nezasahují významn jší tektonické poruchy, které by p edstavovaly zvýšené radonové riziko. Nejbližší plochy m ení radonového rizika vykazují nízké riziko. Obrázek 10-1: Mapa radonového rizika

102


P íloha ÁST A1

Zm na . 1686/07 je z hlediska radonového rizika bez vlivu. 10.1.5 Vlivy na krajinu (vlivy na krajinný ráz) Oblast krajinného rázu Zm na . 1686/07 se nachází p i východním okraji oblasti krajinného rázu 41 – Cholupické planiny. Vymezení: M lké, nuan ní ohrani ení plochými polními temeny, na S p evýšenými areály sídliš Baba, Mod any a Libuš, celkov otev eno nad Vltavské údolí. V krajinném suterénu jsou oblasti Mod anské rokle ( .XIII) a pod Babou ( .XIV). Charakteristika: Matrice: na J polní krajina, na S kobercová a sídlištní zástavba. Osy: nejsou. Póly: vrch ihadlo, Cholupická bažantnice, Kamýk nad Mod any, skládka nad Mod anskou roklí, historická jádra Cholupic a Písnic. Hodnoty a jejich ochrana: Oblast ihadla a Cholupicka je jedním z hlavních dominant Pražska a je chrán na PPr Mod anská rokle –Cholupice. Doporu ení: Dominantní kopec ihadlo a celé J horizonty zaslouží ochranu, jako symbol nastupující Dob íšské pahorkatiny. Místo krajinného rázu Zm na . 1686/07 se nachází z ásti v míst krajinného rázu s krajiná skou hodnotou 2 2 - významná (hodnotné celky) Dle doporu ení dle ÚAP pro další rozvoj Prahy z hlediska kulturních hodnot a vztah je t eba považovat pam staré, rurální struktury osídlení za významný zdroj posilování individuality jednotlivých m stských ástí. Proto je významná ochrana historických, i když venkovských sídelních jader a to nejen t ch stavebn dochovaných, ale pouhých p dorys parcelace i upomínkových fragment . Dochovaná p edindustriální historická vesnická jádra je t eba p ísn chránit, nejlépe jako památkové zóny a využít pro centra místních ástí, dochované p dorysy jako místní centra alespo kompozi n p ipomenout. Okraje Prahy v oblasti . 41 by m ly být za zeleným okruhem regionálního biokoridoru tvo eny obytnou, harmonickou, celkov polootev enou venkovskou krajinou s významným podílem liniové zelen agrárních teras, se zalesn nými polními kazy a svahy údolí a lu ními nivami na dn . Vlivy na krajinný ráz Uvažovaná zástavba navazující na zastav né území Cholupic spl uje výše uvedená doporu ení a neovlivní významn krajinný ráz zdejší krajiny. Zm na . 1686/07 bude bez negativního vlivu na krajinný ráz. 10.1.6 Vlivy na p írodu Zájmové území je tvo eno rozlehlými polnostmi polnostmi západn , severn a jihozápadn od obce Cholupice. Území zm ny je p evážn rovinaté, p íp. mírn sklonité k SV. Je odvod ováno levostranným p ítokem Libušského potoka s prom nlivým odtokem.

103


P íloha ÁST A1

Na v tšin zájmového území se nacházejí polnosti s intenzivními kulturami. Vegetace mimo plochy orné p dy má asto p irozený, místy však i ruderální a nitrofilní charakter. Lokální význam má zamok ená terénní deprese uprost ed pole blíže k S okraji plochy, porostlá vrbou, olší a dalšími d evinami. Ve st edu této enklávy vystupuje na povrch podzemní voda. Místo je oblíbeným stanovišt m lovné zv e, jako je prase divoké, srnec obecný, bažant obecný, zajíc polní a další, mimoto i ady druh pták a drobných savc . Enkláva je za len na do ploch ZMK, má tedy být zachována. P íklady druh v prostoru zm ny: byliny v polnostech a loukách na ploše zm ny – polnosti v dob šet ení tém bez vegetace, probíhaly výsevy ozim , v ástech polností zbytky sklizených plodin a polní plevele, p da místy zna n degradovaná a skeletovitá (orba na mate ní horninu) : epka olejka (Brassica napus ssp. napus), pšenice setá (Triticum aestivum), bojínek lu ní (Phleum pratense), pýr plazivý (Elytrigia repens) aj. živo ichové v polnostech v ploše zm ny – bažant obecný (Passer montanus), prase divoké (Sus scrofa), srnec obecný (Capreolus capreolus), zajíc polní (Lepus europaeus) byliny a d eviny polního remízu s mok adem v SV ásti v ploše zm ny – kop iva dvoudomá (Urtica dioica), lopuch menší (Arctium minus), mydlice léka ská (Saponaria officinalis), mochna husí (Potentilla anserina), olše lepkavá (Alnus glutinosa), pchá oset (Cirsium arvense), št tka lesní (Dipsacum fullonum), sítina (Juncus sp.), t tina k ovištní (Calamagrostis epigeios), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), vrba k ehká (Salix fragilis), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum) aj. živo ichové polního remízu s mok adem v SV ásti v ploše zm ny – bažant obecný (Phasianus colchicus), cvr ilka zelená (Locustella naevia), ížek lesní (Carduelis spinus), norník rudý (Clethrionomys glareolus), mravenec drnový (Tetramorium caespitum), prase divoké (Sus scropha), srnec obecný (Capreolus capreolus), zajíc polní (Lepus europaeus) aj. byliny a d eviny u rybníka v SV ásti v sousedství plochy zm ny – jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), kop iva dvoudomá (Urtica dioica), mochna husí (Potentilla anserina), r že (Rosa sp.), orobinec širolistý (Typha latifola), ostružiník (Rubus sp.), pchá oset (Cirsium arvense), slivo trnka (Prunus spinosa), topol kanadský (Populus x canadensis), k ídlatka japonská (Reynoutria japonica), vrati obecný (Tanacetum vulgare), vrba k ehká (Salix fragilis) aj. živo ichové rybníka v SV ásti v sousedství plochy zm ny – norvegicus), volavka popelavá (Ardea cinerea)

potkan (Rattus

V blízkém okolí ploch zm ny se nacázejí dv zvlášt chrán ná území: P írodní památka Cholupická bažantnice: Základní údaje: Lesní komplex 1 km na JV od obce Cholupice. K.ú. Cholupice - Praha 14. V: 13,78 ha, n.v.: 314 - 378 m. Z: vyhláška NVP . 1/1982 Sb. NVP z 28.1.1982. D vod ochrany: Zachování p irozené skladby lesních porost vázaných.

v etn

biocenóz na n

Flóra: Smíšený listnatý les s p evahou dubu letního, s p ím sí lipy srd ité, jasanu ztepilého, habru obecného a javoru klenu, v ke ovém pat e hloh, svída, líska. Porost st emchové jaseniny v pramenné poloze, na nejvlh ích místech jasenina s tu icí ídkoklasou. Nehojný výskyt prvk opadavého listnatého lesa lechy jarní, dymnivky duté, sasanky hajní. Fauna: Bylo zjišt no 99 v tšinou lesních druh motýl , m.j. oba otakárci, soumra ník má kový, b lásek e ichový a žlu ásek i ore kový. N které nálezy brouk z rodu Acalles ukazují, že krom bývalého rybníka byl p i založení bažantnice do ní zahrnut alespo kousek kontinuálního p irozeného lesa. Hnízdí zde kán lesní, holub h ivná , puštík obecný,

104


P íloha ÁST A1

strakapoud velký, z p vc budní ek lesní, rehek zahradní, ervenka obecná, sýkory aj. Ze savc je hojný hryzec vodní a myšice lesní. P írodní památka Mod anská rokle Základní údaje: Mod anská rokle p edstavuje údolí Libušského a Písnického potoka mezi Písnicí a Mod any. Pat í k p írodnímu parku Mod anská rokle - Cholupice. D vod ochrany: Krajinný celek tvo ený zalesn ným skalnatým zá ezem potoka s geologickými odkryvy. Lokalita byla narušena výstavbou nádrže a sídliš bez ohledu na ochranné pásmo p írodní památky. Porosty jsou devastovány i pom rn vysokou návšt vností. Flóra: P i Libušském a Písnickém potoce se rozkládají porosty lužních les (svaz AlnoUlmion). Nep vodní porosty akátu (Robinia pseudo-acacia) s borovicí ernou (Pinus nigra) a lesní (P. silvestris) a nitrofilními druhy v bylinném pat e. Z rostlin se vyskytuje hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), k ivatec eský (Gagea bohemica), ve zbytcích cídivka p ezimující (Geranium phoeum), roztroušen kakost hn dý (Geranium phoeum), hojn konopice velkokv tá (Galeopsis speciosa). Na severních svazích jsou rozrostlé nep vodní jehli naté d eviny s fragmenty porost svazu Androsacion vandellii s ídkým výskytem trs kaprad samce (Dryopteris filix-mas), v údolí porosty pta incových olšin s bohatým bylinným patrem. Fauna: Území je osídlené p evážn drobnou faunou. Z plž zde žije dvojzubka lužní (Perforatella bidentata), siln ohrožená Vallonia enniensis. V údolní niv potoka vlhkomilné druhy brouk (z drobných st evlíkovitých Nebria brevicollis a Bembidion tibiale, z nosatcovitých Otiorhynchus scaber, Brachysomus echinatus, z významných mok adních druh Notaris maerkeli a Gymnaetron villosulum). Hnízdí zde strakapoud velký (Dendrocopos major), p nice ernohlavá (Sylvia atricapilla), budní ek menší (Phylloscopus collybita), p nkava obecná (Fringilla coelebs). Obrázek 10-2: Vzhled dot eného území zm ny . 1686/07 jihozápadn od Cholupic

105


P íloha ÁST A1

Obrázek 10-3: Vzhled dot eného území zm ny . 1686/07 severn od Cholupic

Obrázek 10-4: Rybní ek severn od Cholupic

Vliv na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich Zm na . 1686/7 p edpokládá stavební rozvoj p evážn na plochách orné p dy. Plochy hodnotn jších biotop podél potok , vodních ploch a ob asných vodote í, vlhkých luk a remízk budou zachovány s funkcí p írodních nelesních ploch /ZN/ pop ípad v sou asném stavu /NL/ a /VOP/. Zm na . 1686/07 bude mít na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich nevýznamný vliv. Likvidace, poškození lesních porost V území se nenacházejí žádné lesní porosty. Zm na . 1686/07 je bez vlivu na lesní porosty.

106


P íloha ÁST A1

Zásah do celom stského systému zelen Zm na zasahuje do celom stského systému zelen pouze v tom smyslu, že nefunk ní plochy celom stského systému zelen (v sou asnosti orná p da) lokalizuje dále od sou asn zastav ného území. V rámci zm ny jsou navrženy další plochy /ZN/, které mohou vhodn doplnit sou asný celom stský systém zelen . Zm na . 1686/07 bude mít na celom stský systém zelen mírn pozitivní vliv. Likvidace, zásah do prvk ÚSES a VKP Zm na zasahuje do ÚSES áste ným p emíst ním (posunem k JZ) vymezeného nefunk ního LBK L4/274, vedoucího z RBC R1/19 do funk ního LBC L1/139 Cholupická bažantnice. Na východ od Cholupic vede vymezený nefunk ní LBK L4/278 k RBC R1/18 Mod anská rokle. Tohoto biokoridoru se zm na nedotýká. Vzhledem k tomu, že zásah do prvk ÚSES se týká nového vymezení nefunk ního prvku, dá se konstatovat, že zm na . 1637/07 je bez vlivu na prvky ÚSES a VKP. Vliv na zvlášt chrán ná území V okolí ploch zm ny . 1686/07 se nacházejí dv ZCHÚ p írodní památka Mod anská rokle a p írodní památka Cholupická bažantnice. Zm na . 1686/07 žádným zp sobem do ploch ZCHÚ nezasahuje. Zm na . 1637/07 je bez vlivu na zvlášt chrán ná území. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 Plochy zm ny nezasahují do lokalit soustavy NATURA 2000, ani uvažované využití ploch nebude mít žádný vliv na tyto lokality. Zm na . 1637/07 je bez vlivu na soustavu NATURA 2000. 10.1.7 Odpady Sou asná produkce odpad :

0


nelze stanovit

Po et RD není stanoven P vodcem odpadu bude po jeho uložení fyzickými osobami na ur ené místo m sto Praha. Svoz sm sného, t íd ného a objemného odpadu zajiš uje v k.ú. Cholupice spole nost Pražské služby a.s. Nejbližší sb rný dv r provozuje spole nost VS – Ekoprag s.r.o.v Praze 14 – Kyjích, Teplárenská 5. V Cholupicích jsou 2 stanovišt sb rných nádob na separovaný sb r: sb rné místo . S0002738 – Podchýšská - proti KD (papír sklo, plasty, kartony) sb rné místo . S0002116 – Ke Kálku (u obchodu) (papír sklo, plasty, kartony) Další sb rná místa bude t eba z ídit v závislosti na po tu bydlících a hustot zástavby. Na produkci odpad má zm na 1686/07 mírn negativní vliv. 10.1.8 Hluk Hlavní zdroje akustické zát že v lokalit Zm na ÚPn je navržena v oblasti, vzdálené od velmi významných zdroj hluku. Ulice Hornocholupická, která prochází severovýchodn od hodnocené lokality zp sobuje u zástavby ve svém t sném okolí hladiny akustického tlaku 55 – 59 dB. Tyto hodnoty je t eba o ekávat u nové zástavby p ilehlé k Hornocholupické / Podchýšské ulici a s ohledem na tuto skute nost rozložení nové zástavby plánovat.

107


P íloha ÁST A1

Orienta ní stanovení zm n v produkci emise hluku na okolních komunikacích Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad intenzit dopravy na okolních komunikacích a následn výpo et emise hluku z vozidel zdrojové a cílové dopravy na t chto komunikacích. Pro výpo ty emisí byl použit model Hluk+ v 7.16, který zohled uje vývoj akustických parametr vozidel do roku 2010. Emise je vyjad ována jako ekvivalentní hladina hluku z dopravy ve vzdálenosti 7,5 m od osy p ilehlého jízdního pruhu. Pro hodnocenou plochu iní emise hluku zp sobovaného zdrojovou a cílovou dopravou p i pohybu na jedné komunikaci: Ve stavu beze zm ny ÚPn – návrhový horizont 46,6 dB ve dne a 37,5 dB v noci. Ve stavu beze zm ny ÚPn – výhledový horizont 48,9 dB ve dne a 39,8 dB v noci. Ve stavu se zm nou ÚPn 55,8 dB ve dne a 46,8 dB v noci. Zdrojem hluku budou i stacionární zdroje na objektech. Jejich technické parametry a umíst ní budou v rámci p ípravy staveb voleny tak, aby p sobení hluku na okolní chrán nou zástavbu nep ekra ovalo platné hygienické limity Orienta ní stanovení zm n v akustické zát ži území Na základ údaj o zm nách kapacit a odvozených zm nách v intenzitách dopravy je možné vyhodnotit zm ny hlukových hladin na zástavb v okolí nejbližších hlavních komunikací na: nár st až o 0,5 dB ve dne oproti návrhovému stavu (tj. proti stavu bez využití území), proti výhledovému horizontu nár st nejvýše o 0,2 dB obdobn v noci dojde k nár stu nejvýše o 0,5 dB oproti stavu bez využití funkcemi se zdrojovou a cílovou dopravou a ke zm n do 0,2 dB oproti výhledu V návrhu zm ny se nep edpokládá umíst ní hlu ných výrobních provoz Zm na . 1686/07 bude z hlediska akustické situace mít vliv mírn negativní. 10.1.9 Vlivy na ve ejné zdraví Vlivy na zdraví Z výsledk hodnocení vliv na kvalitu ovzduší a hlukovou zát ž vyplývá, že posuzovaná zm na již m že v ešené oblasti zp sobit již ur itý významn jší nár st zne išt ní ovzduší a hlukové zát že. To je zp sobeno velkým plošným rozsahem plánované výstavby, kdy i p es její rozvoln ný charakter je nutno o ekávat zna ný nár st automobilové dopravy. Zm na . 1686/07 bude mít na ve ejné zdraví vliv mírn negativní.

10.2 POROVNÁNÍ ZJIŠT NÝCH NEBO P EDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIV PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT


Návrh zm ny . 1686/07 je ešen v jedné variant . 10.3 ZÁV RY A DOPORU ENÍ V ETN NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI 10.3.1 Záv r Z hlediska vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví se jeví návrh zm ny . 1686/07 územního plánu sídelního útvaru hlavního m sta Prahy jako p ijatelný.

108


P íloha ÁST A1

P edm tem návrhu zm ny . 1686/07 rozsáhlý rozvoj a p em nu funk ních ploch obce Cholupice. P em na funk ních ploch má probíhat jak v jádru sou asné obce, tak v t sném okolí, kam budou hranice urbanizovaných ploch expandovat. Zm na . 1686/07 ÚP SÚ hl. m. Prahy po ítá se všemi územními limity. Zm na není v rozporu s politikou územního rozvoje

R.

10.3.2 Doporu ení k vydání stanoviska souhlasné stanovisko s podmínkami za p edpokladu dodržení níže uvedených podmínek: P i p íprav zám ru budou dodrženy všechny územní limity stanované zm nou ÚP, zejména s ohledem na zachování a podporu všech existujících hodnotných biotop a navržených ploch zelen , vodních ploch a nezastav ných ploch /ZN/, /NL/, /SO/, /VOP/. P i realizaci zám ru budou všechny výše jmenované plochy chrán ny p ed poškozením. Podmínkou realizace zám ru bude založení všech ploch s funkcí p írodních nelesních ploch /ZN/ zejména plochy ÚSES. Dojde-li v rámci realizace koncepce k jakémukoliv zásahu do terénu je investor povinen ve smyslu ustanovení zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, a vyhlášky . 43/1990 Sb., o projektové p íprav staveb umožnit odborný dohled zemních prací a p ípadn následný archeologický výzkum. V rámci realizace zám ru budou z ízena stanovišt sb rných nádob na separovaný sb r v dostate ném po tu a v p im ených docházkových vzdálenostech. Zjiš ování radonového indexu pozemk u nov navrhovaných staveb

109


P íloha ÁST A1

11 ZM NA . 1713 / 07 Zm na funk ního využití ploch, z funkce p evážn orná p da, plochy pro p stování zeleniny /OP/ a orná p da, plochy pro p stování zeleniny /OP/ (výhledov ist obytné /OC/, všeobecn obytné /OV/, sloužící sportu /SP/, ve ejné vybavení – bez bližší specifikace /VVX/, atd.) na funkce p evážn ist obytné /OC/, všeobecn obytné /OV/, sloužící sportu /SP/, atd. s tím, že ást lokality z stane bez zm ny funk ního využití. Jedná se o zám r zástavby na míst územní rezervy, což znamená p esun využití zastavitelného území z výhledového období (po roce 2010) do období návrhového. Výhledová plocha sportu je navržena rovn ž pro obytnou funkci. Hlavním p edm tem zm ny je p em na funk ního využití souvislých pozemk na sever a západ od jádra obce Benice. Dále se jedná o rozší ení v návaznosti na již vymezené výhledové obytné plochy (OC/OV) na jihozápad od sou asné zástavby obce Benice. Zm ny jsou p edpokládané na ploše 504 967m2. N které zm ny jsou podmín né p eložkou trasy venkovního vedení VVN 400 kV, které územím prochází. Celkový po et obyvatel v benické ásti projektu se pohybuje na úrovni cca 2 500 obyvatel. Tomu odpovídá i zastoupení jednotlivých typ obytné zástavby ve prosp ch rodinných dom . To vede k rovnom rn jšímu pokrytí území soukromými pozemky a snižuje se tak zastoupení ploch ve ejné zelen . V území jsou zastoupeny i viladomy a další formy bydlení. P i západním okraji m stské ásti Praha – Benice, mezi ulicemi Kv tnového povstání a K Pitkovic m zasahuje lokalita z malé ásti do jižního území Prahy 22. 11.1 ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A P EDPOKLÁDANÝCH VLIV NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ

11.1.1

Vlivy na ovzduší






Není stanoven

3,25 - 6,03

–

14,14 - 17,01

29 - 35

15,32 - 28,61

38 - 72

0,27 - 0,45

3-5

-3

Oxid dusi itý

48 µg.m


40 µg.m-3

Benzen

-3

9 µg.m

pr m rné ro ní koncentrace oxidu si i itého se v zájmovém území pohybují na úrovni 3,3 až 6 µg.m-3. Imisní limit není pro IHr SO2 stanoven. pr m rné ro ní koncentrace oxidu dusi itého se v okolních referen ních bodech pohybují mezi 14 a 17 µg.m-3, tedy do 35 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance.

110


pr m rné ro ní koncentrace suspendovaných pohybují na úrovni od 15 do 29 µg.m-3.

P íloha ÁST A1


v p ípad pr m rných ro ních koncentrací benzenu se vypo tené hodnoty pohybují na úrovni 3 – 5 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. Orienta ní stanovení zm n v produkci emisí zne iš ujících látek Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad zm n v dopravním zatížení území a následn výpo et produkce emisí z parkování automobil u jednotlivých dom a z jejich pohybu na p ilehlých komunikacích. Pro výpo ty emisí byl použit model MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP R. Ve výpo tu byla zohledn na dynamická skladba vozového parku pro výpo tový rok 2010. V p ípad hodnocení suspendovaných prachových ástic PM10 byly zahrnuty i emise z tzv. sekundární prašnosti ( ástice zví ené projížd jícími automobily). Ve výpo tu je rovn ž zohledn n vliv studených start p i odjezdech zaparkovaných automobil . Výslednou emisní bilanci automobilové dopravy shrnuje tabulka 11.2. Tabulka . 11.2: Emise z dopravy na plochách dot ených zm nou 1713/07


oxidy dusíku

benzen

Doprava v klidu

1 566,4

1 832,5

169,9


1 879,7

2 199,0

203,8

Celkem

3 446,1

4 031,4

373,7

Pro výpo et emisí z vytáp ní byla uvažována otáp ná plocha na úrovni 80 % hrubé podlažní plochy stanovené dle Metodického pokynu k Územnímu plánu hl. m. Prahy. Uvažováno bylo použití kotl s pr m rným emisním faktorem 130 mg/kWh. Výsledná produkce emisí tak byla stanovena ve výši: 4,74 t.rok-1. Orienta ní stanovení zm n v imisní zát ži území Na základ výsledk emisních výpo t bylo provedeno orienta ní imisní vyhodnocení dot ené lokality. Pro vyhodnocení byl použit model ATEM, který je v NV 597/2006 Sb. stanoven jako referen ní model pro m stské oblasti. Z výsledk modelového výpo tu vyplývá, že: nár st pr m rných ro ních koncentrací oxidu dusi itého vlivem hodnocené zm ny bude dosahovat nejvýše 2,3 µg.m-3 pr m rné ro ní koncentrace benzenu se v dot ené lokalit zvýší maximáln o 0,14 µg.m-3




Vliv zm ny . 1713/07 na kvalitu ovzduší je mírn negativní 11.1.2 Vlivy na vody Zm na kvality povrchových a podzemních vod Území leží v povodí Pitkovického potoka, íslo hydrologického povodí 1-12-01-019. Pitkovický potok pramení 0,5 km s. od Stranic ve výšce 426 m n.m., ústí zprava do Boti e u K eslic v 255 m n.m. Plocha povodí 31,4 km2, délka toku 14,6 km.

111


P íloha ÁST A1


išt ní odpadních

Citlivé oblasti vymezuje vláda na ízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá p ezkoumání v pravidelných intervalech nep esahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypoušt ní odpadních vod do povrchových vod ovliv ujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda na ízením ukazatele p ípustného zne išt ní odpadních vod a jejich hodnoty. Na ízením vlády . 61/2003 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území eské republiky. Emisní standardy ukazatel p ípustného zne išt ní odpadních pro m stské a pr myslové odpadní vody podrobn stanoví p íloha . 3 Na ízení vlády. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo ur ené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v d sledku vysoké koncentrace dusi nan ze zem d lských zdroj dochází nebo m že dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda na ízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opat ení (dále jen "ak ní program"). Ak ní program a vymezení zranitelných oblastí podléhají p ezkoumání a p ípadným úpravám v intervalech nep esahujících 4 roky. P ezkoumání se provádí na základ vyhodnocení ú innosti opat ení vyplývajících z p ijatého ak ního programu. Katastrální území Pitkovice ani Benice nejsou NV . 103/2003 Sb. vyhlášena zranitelnými oblastmi. Problémem uvažované zm ny . 1713/07 je nakládání s odpadními vodami. Za tím ú elem je nutno vybudovat v míst nové zástavby oddílnou kanalizaci. Splaškové odpadní vody nelze odvád t na lokální OV Uh ín ves, která je kapacitn p etížena, ale do sousedních Pitkovic, odkud budou odpadní vody p e erpávány do kanaliza ního sb ra e G6 a dále vedeny na Ú OV na Císa ském ostrov Vzhledem k rizikovosti otázky nakládání s odpadními vodami je nutné hodnotit vliv zm ny . 1713/07 je na kvalitu povrchových a podzemních vod jako mírn negativní. Zm ny ve vydatnosti zdroj a zm ny hladiny podzemních vod Sou ástí zm ny . 1713/07 nejsou žádné funkce zasahující do podzemních vod Zm na je na hladiny podzemních vod a vydatnost zdroj bez vlivu. Vliv na povrchový odtok Pitkovický potok, který je v dot ené lokalit p evážn p írodního charakteru je nekapacitní a již v sou asnosti trpí p i významných deš ových událostech erozí a nádržemi b eh . P ipravovaná zm na nezaru uje dostate n spolehlivou retenci navýšeného množství srážkových vod. Zm na . 1713/07 má na povrchový odtok mírn negativní vliv

112


P íloha ÁST A1

Zásobování vodou Lokalita je protnuta vedením vodovodu ve výhledu. asový horizont výstavby na plochách zm ny . 1713/07 musí souhlasit s možností napojení na vodovod. Zm na . 1713/07 má z hlediska zásobení vodou významn negativní vliv 11.1.3 Vlivy na p du Vým ry ploch zm ny . 1713/07 dle jejich funk ního využití: OC OV SP VVX TK PP ZN S3 vým ra m n ných ploch bez zm ny funk ního využití celková vým ra zadání -

111 774m2 95,416 m2 10 874 m2 15 869 m2 10 524 m2 105 950 m2 80 253 m2 27 769 m2 458 429 m2 58 431 m2 516 860 m2



Navrhovaná zm na .1713/07 si vyžádá zábor zem d lské p dy o celkové vým e 46,046 ha. P edpokládaný zábor zem d lského p dního fondu dle BPEJ je uveden v následující tabulce. Tabulka . 11.3: Zábor zem d lského p dního fondu

zábor pro

BPEJ

t . ochrany

plocha (ha)

zastav né plochy

2.11.00

II

20,540

2.42.00

II

0,162

2.15.00

III

0,210

2.26.01

III

3,737

2.11.00

II

2,214

2.26.01

III

0,562

2.11.00

II

16,342

2.42.00

II

0,253

2.15.00

III

0,878

2.26.01

III

1,148

dopravní plochy zele


T ída ochrany ZPF

trvalý zábor v ha

z toho %

II III CELKEM

39,511 6,535 46,046

85,81 14,19 100

Návrh zm ny . 1713/07 využívá plochy obhospoda ované orné p dy p evážn v II t íd ochrany. Zna nou ást zábor zem d lské p dy, více jak 40 % tvo í plochy pro zele . Zábor ZPF pro zele je sice záborem z hlediska zem d lského obhospoda ování, neznamená však ztrátu p dy jako takové. Vliv zm ny . 1413/07 na p du je výrazn negativní. Na istotu p d je návrh zm ny . 1713/07 bez vlivu.

113


P íloha ÁST A1

11.1.4 Vlivy na horninové prost edí Geologické a hydrogeologické pom ry Z regionáln geologického hlediska spadá zájmové území do základní jednotky svrchního proterozoika jihovýchodního k ídla Barrandienu. Skalní podloží je budováno sedimentárním komplexem hornin tzv. št chovické skupiny. Litologicky jsou zastoupeny b idlice a prachovce, které jsou v tšinou siln fosiln zv tralé. Zv tralá zóna zpravidla zasahuje do zna ných hloubek, což má za následek sníženou geotechnickou kvalitu horninového masívu. Pokryvné útvary jsou v mocnosti cca od 2 do 6 m reprezentovány deluviální sedimenty – jílovitými a pís itojílovitými hlínami s úlomky podložních hornin. Na základ hydrogeologické mapy v m ítku 1:5000 lze p edpokládat hladinu podzemní vody v hloubce 2 až 6 metr pod terénem v prost edí s omezenou puklinovou nebo nízkou pr linovou propustností. Dle archivních laboratorních rozbor vzork podzemní vody z okolí posuzovaného území se jedná zpravidla o vody neagresivní pop . slab agresivní (dle kritérií SN 731214 jsou hodnoceny stupn m „la“). Zájmové území lze z hlediska vhodnosti k zástavb ozna it pro staticky nenáro né objekty jako vhodné, pro objekty staticky náro né jako podmíne n vhodné. D vodem pro toto hodnocení je lokální výskyt intenzivn fosiln zv tralých partií proterozoických hornin, které vykazují nižší geotechnickou kvalitu. Podkladem pro zhodnocení geologických a hydrogeologických pom r byla „Podrobná inženýrskogeologická mapa“ v m ítku 1:5000, mapový list Praha 2-6. Zm na . 1713/07 je bez vlivu na horninové prost edí. Radon Radonové riziko z geologického podloží ur uje míru pravd podobnosti, s jakou je možno o ekávat úrove objemové aktivity radonu v ur ité geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objekt , jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového rizika z podloží v ur ité geologické jednotce proto ur uje i vyšší pravd podobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (ekvivalentní objemová aktivita radonu). Zárove indikuje i míru pozornosti, jakou je nutno v novat opat ením proti pronikání radonu z podloží u nov stav ných objekt . P evažující kategorie radonového rizika neznamená, že se v ur itém typu hornin p i m ení radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového rizika. Obvyklým jevem je, že p ibližn 20 % až 30 % m ení objemové aktivity radonu v daném horninovém typu spadá do jiné kategorie radonového rizika, což je dáno lokálními geologickými podmínkami m ených ploch. Je tedy z ejmé, že ur ení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku není možno provád t ode tením z mapy jakéhokoliv m ítka, ale pouze m ením radonu v podloží na konkrétním míst tak, aby byly zohledn ny lokální, mnohdy velmi prom nlivé geologické podmínky. Podkladem pro stanovení radonového rizika byly mapy radonového rizika z geologického podloží 1: 50 000 ( GÚ). Území zm ny Z 0970/07 leží v oblasti s p evažující p echodnou kategorií radonového rizika z geologického podloží (nehomogenní kvarterní sedimenty). Do území nezasahují významn jší tektonické poruchy, které by p edstavovaly zvýšené radonové riziko. Nejbližší plochy m ení radonového rizika vykazují st ední riziko.

114


P íloha ÁST A1


Zm na . 1713/07 má z hlediska radonového rizika vliv mírn negativní. 11.1.5 Vlivy na krajinu (vlivy na krajinný ráz) Pro hodnocení vliv na krajinný ráz bylo využito územn analytických podklad hlavního m sta Prahy kde jsou vymezeny a charakterizovány oblasti krajinného rázu (jev 17) a místa krajinného rázu (jev 18) (J. Löw a kol., Brno 2008) Oblast krajinného rázu Zm na . 1713/07 se nachází v oblasti krajinného rázu 45 – Údolí Pitkovického potoka. Vymezení: Široké údolí okolo za íznutého údolí, ohrani ení je nuan ní. Charakteristika: Matrice: otev ená polní krajina s typickými venkovskými sídly. Osy: m lké, ale za íznuté údolí Pitkovického p. s typickou katénou ploch. Póly: ZCHÚ Pitkovická strá , historická jádra sídel Pitkovice, Pitkovi ky, Benice, Lipany, Ku í a Nupáky. Bojišt u Lipan. Hodnoty a jejich ochrana:

115


P íloha ÁST A1

Vzácn dochovaná venkovská krajina, zatím bez suburbaniza ních projev , velmi hodnotné údolí Pitkovického p. , centrální ást chrán na PPr Boti –Milí ov. Doporu ení: Nepovolovat žádnou novou výstavbu v PPr, mimo n j pouze p im ená dostavba sídel, ovšem s dodržením záhumenní skladby sm rem do krajiny. Místo krajinného rázu Zm na . 1713/07 se nachází z ásti v míst krajinného rázu s krajiná skou hodnotou 2 významná (hodnotné celky). V t sném sousedství místa s krajiná skou hodnotou – st ední (mén hodnotné celky) Dle doporu ení dle ÚAP pro další rozvoj Prahy z hlediska kulturních hodnot a vztah je t eba považovat pam staré, rurální struktury osídlení za významný zdroj posilování individuality jednotlivých m stských ástí. Proto je významná ochrana historických, i když venkovských sídelních jader a to nejen t ch stavebn dochovaných, ale pouhých p dorys parcelace i upomínkových fragment . Dochovaná p edindustriální historická vesnická jádra je t eba p ísn chránit, nejlépe jako památkové zóny a využít pro centra místních ástí, dochované p dorysy jako místní centra alespo kompozi n p ipomenout. Okraje Prahy v oblasti 45 by m ly být za zeleným okruhem regionálního biokoridoru tvo eny obytnou, harmonickou, celkov polootev enou venkovskou krajinou s významným podílem liniové zelen agrárních teras, se zalesn nými polními kazy a svahy údolí a lu ními nivami na dn . Ve venkovských krajinách Prahy udržovat její atributy vesnic - s humny, se sedlovými st echami apod. Vlivy na krajinný ráz Uvažovaná zástavba zcela jiného než vesnického charakteru v podstat propojí zástavbu Benic se zástavbou sídlištního charakteru Pitkovic. P esto, že zástavba uvažované zm ny . 1713/07 neodpovídá výše uvedeným doporu ením ÚAP, vzhledem k sou asnému stavu zdejší krajiny do zna né míry poznamenané rozsáhlou výstavbou (p edevším v blízkých Pitkovicích), nebude zásah do krajinného rázu zdejší krajiny natolik významný. Zm na . 1713/07 bude mít mírn negativní vliv na krajinný ráz. 11.1.6 Vlivy na p írodu Zájmové území je tvo eno rozlehlými polnostmi polnostmi západn a jižn od obce Benice, zasahuje také do kat. Pitkovice. Území zm ny je p evážn rovinaté, p íp. mírn sklonité k SZ. Západn od p edm tné plochy se nachází Pitkovický potok, obklopený d evinami a b žn jšími druhy bylin a trav. Místy má vegetace p irozený, místy však i ruderální a nitrofilní charakter. Na v tšin zájmového území se nacházejí polnosti s intenzivními kulturami. P íklady druh v prostoru zm ny: byliny v polnostech na ploše zm ny – v dob šet ení prakticky bez vegetace, výsevy ozim , v ástech zbytky sklizených plodin a polní plevele : kuku ice setá (Zea mays), epka olejka (Brassica napus ssp. napus), pšenice setá (Triticum aestivum), laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus), pomn nka rolní (Myosotis arvensis) aj. živo ichové v polnostech v ploše zm ny – kn žice zelná (Eurydema oleraceum), sk ivan polní (Alauda arvensis), srnec obecný (Capreolus capreolus), vrabec polní (Passer montanus)

116


P íloha ÁST A1

byliny v údolní niv Pitkovického potoka v sousedství plochy zm ny – astra (Aster sp.), ekanka obecná (Cichorium intybus ssp. intybus ), chrastavec rolní (Knautia arvensis), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), kakost lu ní (Geranium pratense), komonice léka ská (Melilotus officinalis), kop iva dvoudomá (Urtica dioica), kost ava lu ní (Festuca pratensis), mydlice léka ská (Saponaria officinalis), pelyn k ernobýl (Artemisia vulgaris), eb í ek obecný (Achillea millefolium), slivo (Prunus sp.), št tka lesní (Dipsacum fullonum), slune nice topinambur (Helianthus tuberosus), svízel p ítula (Galium aparine), t tina k ovištní (Calamagrostis epigeios), vrati obecný (Tanacetum vulgare), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) aj. d eviny v údolní niv Pitkovického potoka v sousedství plochy zm ny – bez erný (Sambucus nigra), hloh (Crataegus sp.), jablo domácí (Malus domestica), olše lepkavá (Alnus glutinosa), ostružiník (Rubus sp.), r že šípková (Rosa canina), slivo (Prunus sp.), topol kanadský (Populus x canadensis), vrba koša ská (Salix viminalis), vrba k ehká (Salix fragilis) aj. živo ichové v údolní niv Pitkovického potoka v sousedství plochy zm ny – babo ka kop ivová (Aglais urticae), bažant obecný (Phasianus colchicus), cvr ilka zelená (Locustella naevia), melák zemní (Bombus terrestris)-CHO, melák polní (Bombus agrorum)-CHO, hraboš polní (Microtus arvalis), kn žice zelná (Eurydema oleraceum), kán lesní (Buteo buteo), mlyna ík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), mravenec drnový (Tetramorium caespitum), plošti ka Lygaeus saxatilis, puštík obecný (Strix aluco), ropucha obecná (Bufo bufo)-CHO, srnec obecný (Capreolus capreolus), vroubenka Rhopalus maculatus aj. Obrázek 11-2: Vzhled dot eného úemí zm ny . 1713/07

Vliv na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich Budou ovlivn ny polní biotopy a druhy, p i emž druhová skladba a stav populací stávajících agrocenóz jsou závislé na aktuální kultu e a frekvenci údržby polností. Ze zvlášt chrán ných druh jsou p ímo v prostoru zm ny p ítomny pouze ty druhy, které zde nacházejí p íležitostnou potravní bázi, nap . meláci, z obratlovc se vyskytuje sk ivan polní, vrabec polní aj. Z chrán ných druh byli v niv Pitkovického potoka nalezeni meláci a ropucha obecná. Druh m živo ich a rostlin vytla eným z prostoru dot eného území z stanou zachovány plochy obdobných vlastností mimo dot ené území. Zm na . 1713/07 bude mít na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich negativní vliv.

mírn

Likvidace, poškození lesních porost V území se nenacházejí žádné lesní porosty. Zm na . 1713/07 je bez vlivu na lesní porosty. Zásah do celom stského systému zelen Zm na zasahuje do celom stského systému zelen ve výhledu. Z tohoto pohledu do ploch celom stského systému zelen (v sou asnosti orná p da nezasahuje. Zm na . 1713/07 bude bez vlivu na celom stský systém zelen .

117


P íloha ÁST A1

Likvidace, zásah do prvk ÚSES a VKP Zm na nezasahuje do prvk ÚSES. LBK L4/279 z stává zachován v dot eném území beze zm n. Podstatn zvýšené množství obyvatel však m že negativn ovliv ovat údolní nivu a prvky ÚSES svými aktivitami. Zm na . 1713/07 bude mít na prvky ÚSES a VKP mírn negativní vliv. Vliv na zvlášt chrán ná území V dot eném území zm ny . 1713/07 se nenacházejí žádná zvlášt chrán ná území. Zm na . 1713/07 je bez vlivu na zvlášt chrán ná území. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 Plochy zm ny nezasahují do lokalit soustavy NATURA 2000, ani uvažované využití ploch nebude mít žádný vliv na tyto lokality. Zm na . 1713/07 je bez vlivu na soustavu NATURA 2000. 11.1.7 Odpady Sou asná produkce odpad :

0


nelze stanovit

Po et nových byt není stanoven. Uvažovaná škola bude produkovat cca 2,5 t odpad p evážn skupiny 20 (Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, pr myslové odpady a odpady z ú ad ) v etn složek z odd leného sb ru). P vodcem odpadu bude po jeho uložení fyzickými osobami na ur ené místo m sto Praha, p vodcem odpad ze školy bude její provozovatel, který se bude moci v souladu s platnými právními p edpisy zapojit do systému obce, nebo bude nakládat s odpady samostatn . Svoz sm sného, t íd ného a objemného odpadu zajiš uje v k.ú. Pitkovice a Benice spole nost Pražské služby a.s. Nejbližší sb rný dv r provozuje spole nost RUMPOLD-P v Praze 10 – Hostiva , Brusla ská ul. Nejbližší stanovišt sb rných nádob na separovaný sb r: sb rné místo . S0004302 – 2. U zahrádek 131 (papír, sklo, plasty, kartony) Další sb rná místa bude t eba z ídit v závislosti na po tu bydlících a hustot zástavby. Na produkci odpad má zm na 1713/07 mírn negativní vliv. 11.1.8 Hluk Hlavní zdroje akustické zát že v lokalit Zm na ÚPn je navržena v oblasti, mimo jakoukoliv zástavbu nebo významnou komunikaci. V akustické situaci se zde projevuje pouze hlukové p írodní pozadí, v okolí se nevyskytují žádné významn jší zdroje hluku. Orienta ní stanovení zm n v produkci emise hluku na okolních komunikacích Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad intenzit dopravy na okolních komunikacích a následn výpo et emise hluku z vozidel zdrojové a cílové dopravy na t chto komunikacích. Pro výpo ty emisí byl použit model Hluk+ v 7.16, který zohled uje vývoj akustických parametr vozidel do roku 2010. Emise je vyjad ována jako ekvivalentní hladina hluku z dopravy ve vzdálenosti 7,5 m od osy p ilehlého jízdního pruhu. Pro hodnocenou plochu

118


P íloha ÁST A1

budou po zm n ÚPn init emise hluku zp sobovaného zdrojovou a cílovou dopravou p i pohybu na jedné komunikaci 57,7 dB ve dne a 48,6 dB v noci. Zdrojem hluku budou i stacionární zdroje na objektech. Jejich technické parametry a umíst ní budou v rámci p ípravy staveb voleny tak, aby p sobení hluku na okolní chrán nou zástavbu nep ekra ovalo platné hygienické limity Orienta ní stanovení zm n v akustické zát ži území V rámci zm ny bylo navrženo zvýšení kapacity funk ních ploch, to znamená pom rn významný nár st intenzit dopravy. Na základ odborného odhadu zm n akustické situace okolní obytné zástavby je možné konstatovat, že v denní dob dojde k nár stu akustické zát že až o 1 dB, v no ní dob dojde k nár stu o cca 0,8 dB. Celková akustická situace v lokalit bude však siln zejména zprovozn ním silni ního okruhu.

ovlivn na dopravním ešením, tj.

Zm na . 1713/07 bude z hlediska akustické situace mít vliv mírn negativní. 11.1.9 Vlivy na ve ejné zdraví Vlivy na zdraví Z výsledk hodnocení vliv na kvalitu ovzduší a hlukovou zát ž vyplývá, že posuzovaná zm na již m že v ešené oblasti zp sobit již ur itý významn jší nár st zne išt ní ovzduší a hlukové zát že. To je zp sobeno velkým po tem plánovaných dom a velkým zastoupením ploch s vyšším kódem zastav nosti. V d sledku toho je nutno v ešené oblasti o ekávat zna ný nár st automobilové dopravy. Zm na . 1713/07 bude mít na ve ejné zdraví vliv mírn negativní. Porovnání zjišt ných nebo p edpokládaných kladných a záporných vliv jednotlivých variant ešení a jejich zhodnocení

podle

Návrh zm ny . 1713/07 je ešen v jedné variant . 11.2 ZÁV RY A DOPORU ENÍ V ETN NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI 11.2.1 Záv r Z hlediska vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví se jeví návrh zm ny . 1713/07 územního plánu sídelního útvaru hlavního m sta Prahy jako podmín n p ijatelný. P edm tem návrhu zm ny . 1713/07 zám r zástavby na míst územní rezervy, to znamená p esun funk ního využití z výhledového období do období návrhového. Mimo to zám r navrhuje další zm nu nezastavitelného území na zastavitelné v takovém rozsahu, že by došlo k tém kontinuálnímu pokrytí celého ešeného území zástavbou až na kraj Prahy a Benice by srostly s Pitkovicemi. Zm na . 1713/07 ÚP SÚ hl. m. Prahy po ítá se všemi územními limity. Zm na není v rozporu s politikou územního rozvoje

R.

11.2.2 Doporu ení k vydání stanoviska souhlasné stanovisko s podmínkami za p edpokladu dodržení níže uvedených podmínek: P ed realizací zám ru bude vy ešeno nakládání s odpadními vodami. P ed realizací zám ru bude vy ešeno dopravní napojení území.

119


P íloha ÁST A1

P i p íprav zám ru budou dodrženy všechny územní limity stanované zm nou ÚP, zejména s ohledem na zachování a podporu všech existujících hodnotných biotop a navržených p írodních nelesních ploch /ZN/, P i realizaci zám ru budou všechny hodnotné biotopy v údolí Pitkovického potoka chrán ny. Podmínkou realizace zám ru bude založení všech ploch s funkcí p írodních nelesních ploch /ZN/ zejména plochy ÚSES. Dojde-li v rámci realizace koncepce k jakémukoliv zásahu do terénu je investor povinen ve smyslu ustanovení zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, a vyhlášky . 43/1990 Sb., o projektové p íprav staveb umožnit odborný dohled zemních prací a p ípadn následný archeologický výzkum. Z izovat stanovišt sb rných nádob na separovaný sb r v dostate ném po tu a v p im ených docházkových vzdálenostech. Zjiš ování radonového indexu pozemk u nov navrhovaných staveb

120


P íloha ÁST A1

12 ZM NA . 1868 / 07 Zm na požaduje up esn ní funk ního využití území na základ ov ovací urbanistické studie, v etn up esn ní rozsahu a umíst ní ve ejn prosp šné stavby 6/TY/38 - Nebušice suchý poldr 2. Zm nové území se nachází v západní ásti Nebušic a je v sou asné dob p evážn nezastav né. Zám r prov uje možné funk ní využití a rozvoj daného území z hlediska negativních vliv navrhovaného rozší ení leteckého provozu Letišt Praha. Snahou je vytvo it plynulý p echod mezi zástavbou, p írodním parkem Šárka - Lysolaje a zem d lskou krajinou. Ke zm n funk ního využití v zastavitelném území dochází fakticky pouze v malé ploše p i ulici Koncová, kde se navrhuje zm na z funkce ist obytné /OC/ na smíšenou malých sídel /SMS/. Nov se navrhuje plocha sloužící oddechu /SO2/, pro z ízení golfového h išt . V severozápadní ásti lokality se navrhuje rozsáhlá plocha orné p dy, ploch pro p stování zeleniny /OP/. V centrální ásti ešeného území dochází k zp esn ní hranic sou asného funk ního využití, respektive se navrhuje rozší ení ploch sloužící sportu /SP/, p írodních nelesních ploch /ZN/ a sad a zahrad /PSZ/. V severovýchodní ásti území je nov navržena funk ní plocha suché poldry /SUP/. ást zm nové lokality z stane bez zm ny funk ního využití. D vodem požadované zm ny je vymezení hlukové zóny v okolí plánované p istávací a vzletové dráhy RWY na letišti Praha, která vyvolá vznik stavební uzáv ry v tomto území.zhodnocení stávajících a p edpokládaných vliv navrhovaných variant územn plánovací dokumentace na životní prost edí 12.1 ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A P EDPOKLÁDANÝCH VLIV NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ

12.1.1

Vlivy na ovzduší

Vyhodnocení stávající imisní situace v hodnocené lokalit je provedeno na základ výsledk projektu „Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy – Aktualizace 2006“ ve vztahu k imisním limit m dle Na ízení vlády . 597/2006 Sb. Tabulka 12.1. shrnuje údaje o pr m rných ro ních koncentracích oxidu si i itého, oxidu dusi itého, suspendovaných ástic PM10 a benzenu v ešené lokalit a v jejím nejbližším okolí. Tabulka . 12.1: Pr m rné ro ní koncentrace zne iš ujících látek v dot ené lokalit – rok 2006





Není stanoven

3,39 - 5,09

–

15,47 - 15,98

32 - 33

15,85 - 28,59

40 - 71

0,31 - 0,38

3-4

-3

Oxid dusi itý

48 µg.m


40 µg.m-3

Benzen

-3

9 µg.m

pr m rné ro ní koncentrace oxidu si i itého se v zájmovém území pohybují na úrovni 3,4 až 5,1 µg.m-3. Imisní limit není pro IHr SO2 stanoven. pr m rné ro ní koncentrace oxidu dusi itého se v okolních referen ních bodech pohybují na úrovni 15 µg.m-3, tedy do 33 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. pr m rné ro ní koncentrace suspendovaných ástic PM10 se v hodnocené lokalit pohybují na úrovni od 16 do 29 µg.m-3, tj. 40 až 71 % limitu

121


P íloha ÁST A1

v p ípad pr m rných ro ních koncentrací benzenu se vypo tené hodnoty pohybují na úrovni 3 – 4 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. Orienta ní stanovení zm n v produkci emisí zne iš ujících látek Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad zm n v dopravním zatížení území a následn výpo et produkce emisí z parkování automobil u jednotlivých dom a z jejich pohybu na p ilehlých komunikacích. Pro výpo ty emisí byl použit model MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP R. Ve výpo tu byla zohledn na dynamická skladba vozového parku pro výpo tový rok 2010. V p ípad hodnocení suspendovaných prachových ástic PM10 byly zahrnuty i emise z tzv. sekundární prašnosti ( ástice zví ené projížd jícími automobily). Ve výpo tu je rovn ž zohledn n vliv studených start p i odjezdech zaparkovaných automobil . Výsledná produkce emisí tak byla stanovena v následující výši: situace podle ÚPn beze zm ny 1868/07: 0,27 t.rok-1. situace po zm n 1868/07: 0,15t.rok-1. rozdíl: - 0,12 t.rok-1. Výslednou emisní bilanci automobilové dopravy shrnuje tabulka 12.2. Tabulka . 12.2: Emise z dopravy na plochách dot ených zm nou 1868/07


oxidy dusíku

benzen


37,9

44,3

4,1


45,5

53,2

4,9

Celkem

83,4

97,5 Stav po zm n ÚPn

9,0

Doprava v klidu

17,9

20,9

1,9


21,4

25,1

2,3

Celkem

39,3

46,0

4,3

Pro výpo et emisí z vytáp ní byla uvažována otáp ná plocha na úrovni 80 % hrubé podlažní plochy stanovené dle Metodického pokynu k Územnímu plánu hl. m. Prahy. Uvažováno bylo použití kotl s pr m rným emisním faktorem 130 mg/kWh. Orienta ní stanovení zm n v imisní zát ži území Na základ výsledk emisních výpo t bylo provedeno orienta ní imisní vyhodnocení dot ené lokality. Pro vyhodnocení byl použit model ATEM, který je v NV 597/2006 Sb. stanoven jako referen ní model pro m stské oblasti. Vzhledem k tomu, že posuzovaná zm na p edstavuje redukci ploch pro výstavbu, lze o ekávat (oproti schválenému ÚPn) i pokles imisních p ísp vk z provozu vybudovaných objekt : pr m rné ro ní koncentrace oxidu dusi itého budou nižší o 0,1 µg.m-3

122


P íloha ÁST A1

pr m rné ro ní koncentrace benzenu se vlivem hodnocené zm ny sníží maximáln 0,01µg.m-3 vypo tený pokles ro ních koncentrací suspendovaných 0,1µg.m-3

ástic PM10

o

iní nejvýše

Vliv zm ny . 1868/07 na kvalitu ovzduší je mírn pozitivní. 12.1.2 Vlivy na vody Zm na kvality povrchových a podzemních vod Území leží v povodí Zátišského potoka, íslo hydrologického povodí 1-12-01-005. Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod, a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti m že dojít v d sledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se p edpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájm chrán ných zákonem nutný vyšší stupe vod (zákon . 274/2003 Sb.)

išt ní odpadních

Citlivé oblasti vymezuje vláda na ízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá p ezkoumání v pravidelných intervalech nep esahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypoušt ní odpadních vod do povrchových vod ovliv ujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda na ízením ukazatele p ípustného zne išt ní odpadních vod a jejich hodnoty. Na ízením vlády . 61/2003 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území eské republiky. Emisní standardy ukazatel p ípustného zne išt ní odpadních pro m stské a pr myslové odpadní vody podrobn stanoví p íloha . 3 Na ízení vlády. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo ur ené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v d sledku vysoké koncentrace dusi nan ze zem d lských zdroj dochází nebo m že dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda na ízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opat ení (dále jen "ak ní program"). Ak ní program a vymezení zranitelných oblastí podléhají p ezkoumání a p ípadným úpravám v intervalech nep esahujících 4 roky. P ezkoumání se provádí na základ vyhodnocení ú innosti opat ení vyplývajících z p ijatého ak ního programu. Katastrální území 729876 Nebušice je NV . 103/2003 Sb. vyhlášeno zranitelnou oblastí. Ur itým problémem z hlediska vliv na kvalitu povrchových a podzemních vod m že být provoz golfového h išt a vysoké dávky chemických p ípravk pro údržbu golfových trávník . Zm na 1868/07 m že mít na kvalitu podzemních a povrchových vod mírn negativní vliv. Zm ny ve vydatnosti zdroj a zm ny hladiny podzemních vod Sou ástí zm ny . 1868/07 nejsou žádné funkce zasahující do podzemních vod Zm na je na hladiny podzemních vod a vydatnost zdroj bez vlivu.

123


P íloha ÁST A1

Vliv na povrchový odtok Zm na potoka.

. 1868/07 p edpokládá vybudování suchých poldr

v údolnici Nebušického

Zm na . 1868/07 má na povrchový odtok významný pozitivní vliv. Zásobování vodou Zásobování vodou není ve zm n ÚP SÚ hl. m. Prahy . 1868/07 ešeno. Plochy v nejbližším okolí jsou zásobovány vodou z ve ejného vodovodu z úpravny Želivka, plochy zm ny mohou být na tento vodovod též napojeny. Zm na . 1868/07 je bez vlivu na zásobování vodou. 12.1.3 Vlivy na p du Zm na . 1868/07 znamená významné zmenšení zábor zem d lské p dy oproti p vodnímu plánovanému využití ploch a to o 17,202 ha. Zna ná ást území dle zm ny . 1868/07 bude využita pro funkci oddechu /SO2/ což znamená sice zábor zem d lské p dy (13,109 ha) ale oproti p vodnímu využití pro zastav né plochy je tento zábor op t významn pozitivním vlivem, nebo tímto nedojde k trvalému záboru a likvidaci p dy. P da zde z stane zachována by ne pro zem d lské ú ely. V rámci zm ny dojde k záboru ZPF pro zastav né plochy oproti p vodnímu využití pro zele v rozloze 0,117 ha v BPEJ 2.25.11 III t ídy ochrany. Na ostatních plochách zm ny . 1868/07 nedojde ke zm nám ve využití ploch p dy. Zm na . 1868/07 má z hlediska p d významný pozitivní vliv. 12.1.4 Vlivy na horninové prost edí Geologické a hydrogeologické pom ry Skalní podklad zájmového území je tvo en mesozoickými sedimentárními horninami svrchnok ídového stá í. Na v tšin území jsou horniny podkladu zastoupeny turonskými pís itými slínovci b lohorského souvrství („opukami“), v menší mí e severovýchodním sm rem i spodnoturonskými bazálními jílovci a slínovci a cenomanskými pískovci. Pokryvné útvary jsou zastoupeny od severu cca na 2/3 plochy eolickými sedimenty (spraše a sprašové hlíny), v jejich podloží se vyskytují deluviální sedimenty - zv traliny pískovc , jílovc a pís itých slínovc . Celková mocnost zemin kvartérního parta se pohybuje v tšinou v rozmezí cca od 4 do 6 m, ojedin le dosahuje mocnost zemin 8 až 10 metr . Na základ hydrogeologické mapy v m ítku 1:5000 lze p edpokládat na v tšin území hladinu podzemní vody v hloubce v tší než 20 m pod terénem v prost edí s pr linovou propustností, pouze ve st ední ásti lokality je hladina podzemní vody m l eji pod povrchem, tj. v hloubce cca 8-10 metr . Podle archivních laboratorních rozbor vzork podzemní vody z okolí posuzovaného území se jedná zpravidla o vody neagresivní pop . slab agresivní (dle kritérií SN 731214 jsou hodnoceny stupn m „la“). Zájmové území lze z hlediska vhodnosti k zástavb ozna it jako podmíne n vhodné. D vodem pro toto hodnocení je zejména výskyt zemin nižší geotechnické kvality (eolické sedimenty – spraše a sprašové hlíny), které budou jednak zastiženy v podzákladí objekt a dále budou tvo it plá a aktivní zónu komunikací a parkovacích ploch. Podkladem pro zhodnocení geologických a hydrogeologických pom r byla „Podrobná inženýrskogeologická mapa“ v m ítku 1:5000, mapové listy Kladno 0-9 a Kralupy nad Vltavou 9-9. Zm na . 1868/07 je bez vlivu na horninové prost edí. Radon Radonové riziko z geologického podloží ur uje míru pravd podobnosti, s jakou je možno o ekávat úrove objemové aktivity radonu v ur ité geologické jednotce. Hlavním zdrojem 124


P íloha ÁST A1

radonu, pronikajícího do objekt , jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového rizika z podloží v ur ité geologické jednotce proto ur uje i vyšší pravd podobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (ekvivalentní objemová aktivita radonu). Zárove indikuje i míru pozornosti, jakou je nutno v novat opat ením proti pronikání radonu z podloží u nov stav ných objekt . P evažující kategorie radonového rizika neznamená, že se v ur itém typu hornin p i m ení radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového rizika. Obvyklým jevem je, že p ibližn 20 % až 30 % m ení objemové aktivity radonu v daném horninovém typu spadá do jiné kategorie radonového rizika, což je dáno lokálními geologickými podmínkami m ených ploch. Je tedy z ejmé, že ur ení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku není možno provád t ode tením z mapy jakéhokoliv m ítka, ale pouze m ením radonu v podloží na konkrétním míst tak, aby byly zohledn ny lokální, mnohdy velmi prom nlivé geologické podmínky. Podkladem pro stanovení radonového rizika byly mapy radonového rizika z geologického podloží 1: 50 000 ( GÚ). Území zm ny Z 1868/07 leží v oblasti s p evažující p echodnou kategorií radonového rizika z geologického podloží (nehomogenní kvarterní sedimenty). Do území nezasahují významn jší tektonické poruchy, které by p edstavovaly zvýšené radonové riziko. Nejbližší plochy m ení radonového rizika vykazují st ední riziko. Obrázek 12-1: Mapa radonového rizika

Zm na . 1868/07 je z hlediska radonového rizika bez vlivu. 125


P íloha ÁST A1

12.1.5 Vlivy na krajinu (vlivy na krajinný ráz) Pro hodnocení vliv na krajinný ráz bylo využito územn analytických podklad hlavního m sta Prahy kde jsou vymezeny a charakterizovány oblasti krajinného rázu (jev 17) a místa krajinného rázu (jev 18) (J. Löw a kol., Brno 2008) Oblast krajinného rázu Zm na . 1868/07 se nachází p i východním okraji oblasti krajinného rázu 14 – Šárecké planiny. Vymezení: Zarovnané planiny nad údolím Šárky (tvo ícím zde krajinný suterén). Na S a Z je území nuan n ohrani eno plochými temeny svah , na J svahy Bílé hory a obory Hv zda, Veleslavínem. Na V erveným vrchem a hranou Šáreckých zá ez po Babu. Charakteristika: Matrice: p evažuje zastav né území s velkoplošnou mozaikou sídliš , rod. domk infrastrukturních a industriálních ploch. Na S p evažují pole.

a

Osy: vodní toky p ed vstupem do Šáreckého údolí, ul. Evropská a dálnice Pražského okruhu. Drobn jší osy tvo í staré cesty p es Šárecké údolí. Póly: veduta Bílé hory a Obory se záme kem Hv zda, ervený vrch, Džbán, Purkrabský háj, Hlásek, Baba, nádrže Džbán a Libocký r., historická jádra sídel Liboc a Nebušice. Hodnoty a jejich ochrana: Typická p ím stská krajina se sm sí výstavby a polí. Pouze v obraze této oblasti se uplat ují veduty Bílé hory a zvláš chrán né obory Hv zda. D ležité jsou horní hrany svah Šáreckého údolí, zejména se stepními lady (jsou chrán ny PPr Šárka –Lysolaje). Krajina k letišti má výraz až industriální. Doporu ení: Je nutno bezpodmíne n omezovat rozsah zástavby (obytné i zahradní) na hranách Šáreckého údolí. Zbytky stepních lad nad údolím chránit p ed nálety d evin. Zvýšenou krajiná skou i urbanistickou ochranu zasluhuje i pohledov dominantní areál Bílá hora – obora Hv zda, (který by nem l být zaclon n zástavbou) a historické jádro Liboce. Místo krajinného rázu Zm na . 1868/07 se nachází z ásti v míst krajinného rázu s krajiná skou hodnotou 2 2 - významná (hodnotné celky) Území zm ny se nachází v plochách orné p dy v t sné návaznosti na sou asn zastav né území. Zm nou dojde k redukci využití území oproti platnému ÚPn, a to zejména pro funk ní plochy ist obytné /OC/, všeobecn obytné /OV/ a smíšené m stského typu /SVM/. P evažující využití území dle zm ny . 1868/07 bude funkce oddechu /SO2/ a zachování ploch existující orné p dy /OP/. Zm na . 1868/07 bude mít mírn pozitivní vliv na krajinný ráz. 12.1.6 Vlivy na p írodu Zájmové území je tvo eno velmi rozlehlými polnostmi západn od obce Nebušice. Celé území zm ny je mírn sklonité od Z k V, a ze S a J sm rem ke st edu, kde se nachází drobná bezejmenná vodote , obklopená v tšinou b žnou polní, ruderální a nitrofilní vegetací. Je zde jen minimum nevzrostlých d evin. Strouha mí í ke stávající zástavb a odvod uje rozsáhlé území (m že tedy krátkodob zp sobovat lokální záplavy). Ze S strany 126


P íloha ÁST A1

blíže ke vsi se nachází mez se vzrostlými d evinami, dominantní je t eše . P i J hranici plochy zm ny u lesa se nachází zanedbaný sad o vým e asi 1,4 ha. Na nejv tší ásti zájmového území se nacházejí pole s intenzivními kulturami. P íklady druh v prostoru zm ny: byliny v polnostech na ploše zm ny – v tšinou bez vegetace, v ásti polní plevele a zbytky sklizených plodin : epka olejka (Brassica napus ssp. napus), pšenice setá (Triticum aestivum), hluchavka nachová (Lamium purpureum), hluchavka objímavá (Lamium amplexicaule), lilek erný (Solanum nigrum), pomn nka rolní (Myosotis arvensis) aj. živo ichové v polnostech v ploše zm ny – sk ivan polní (Alauda arvensis), srnec obecný (Capreolus capreolus) d eviny v polní mezi v ploše zm ny – bez erný (Sambucus nigra), o ešák královský (Juglans regia), r že šípková (Rosa canina), slivo (Prunus sp.), t eše pta í (Prunus avium) cv – dominantní byliny v sadu v ploše zm ny – pelyn k ernobýl (Artemisia vulgaris), št tka lesní (Dipsacum fullonum), t tina k ovištní (Calamagrostis epigeios), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) aj. d eviny v sadu v ploše zm ny – hloh (Crataegus sp.), javor klen (Acer pseudoplatanus), o ešák královský (Juglans regia), ostružiník (Rubus sp.), r že šípková (Rosa canina), slivo (Prunus sp.), t eše pta í (Prunus avium), t eše više (Prunus cerasus) živo ichové v sadu v ploše zm ny – bažant obecný (Phasianus colchicus), b lásek epkový (Pieris napi), melák zemní (Bombus terrestris)-CHO, krahujec obecný (Accipiter nisus)-CHS, mravenec Tetramorium caespitum, srnec obecný (Capreolus capreolus) byliny podél drobné bezejmenné vodote e v ploše zm ny – astra (Aster sp.), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), ekanka obecná (Cichorium intybus ssp. intybus), divizna malokv tá (Verbascum thapsus), he mánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum), kapustka obecná (Lapsana communis), kop iva dvoudomá (Urtica dioica), lnice kv tel (Linaria vulgaris), lopuch menší (Arctium minus), máchelka podzimní (Lentodon autumnalis), mlé polní (Sonchus arvensis), mydlice léka ská (Saponaria officinalis), pýr plazivý (Elytrigia repens), pelyn k ernobýl (Artemisia vulgaris), pchá oset (Cirsium arvense), št tka lesní (Dipsacum fullonum), š ovík tupolistý (Rumex obtusifolius), t tina k ovištní (Calamagrostis epigeios) aj. d eviny podél drobné bezejmenné vodote e v ploše zm ny – topol kanadský (Populus x canadensis) juv. živo ichové podél drobné bezejmenné vodote e v ploše zm ny – cvr ek polní (Gryllus campe-stris) d eviny v lese mimo plochu zm ny (jižn v NRBK) – borovice lesní (Pinus silvestris), b íza b lokorá (Betula pendula), buk lesní (Fagus silvatica) - hojn , dub letní (Quercus robur), dub ervený (Quercus rubra), javor klen (Acer pseudoplatanus), mod ín opadavý (Larix decidua), smrk ztepilý (Picea excelsa) aj.

127


P íloha ÁST A1


Vliv na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich Zm na . 1868/7 p edpokládá minimální stavební rozvoj p evážn v návaznosti na sou asn zastav né území. Na ostatních plochách zm ny je uvažováno využití pro funkci oddechu /SO2/ s malým golfovým h išt m a výsadbou zelen a v severní ásti území se zachováním sou asných ploch orné p dy /OP/ a poldr /VOP/. Oproti p vodnímu využití území dle ÚP dochází k výraznému zmenšení zastav ných ploch ve prosp ch ploch p írod bližších. Zm na . 1868/07 bude mít na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich pozitivní vliv.

mírný

Likvidace, poškození lesních porost V území se nenacházejí žádné lesní porosty. Zm na . 1868/07 je bez vlivu na lesní porosty. Zásah do celom stského systému zelen Zm na zasahuje do celom stského systému zelen , tím že ást ploch tohoto systému v severní ásti území ruší pro zachování existující orné p dy ale naopak p edpokládá využití ásti ploch oddechu /SO2/ pro funkci celom stského systému zelen . Zm na . 186807 bude bez vlivu na celom stský systém zelen . Likvidace, zásah do prvk ÚSES a VKP Zm na nezasahuje do ÚSES. Zm na . 1868/07 je bez vlivu na prvky ÚSES a VKP.

128


P íloha ÁST A1

Vliv na zvlášt chrán ná území Na plochách zm ny . 1868/07 ani v blízkém okolí se nenacházejí ZCHÚ. Zm na . 1868/07 je bez vlivu na zvlášt chrán ná území. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 Plochy zm ny nezasahují do lokalit soustavy NATURA 2000, ani uvažované využití ploch nebude mít žádný vliv na tyto lokality. Zm na . 1868/07 je bez vlivu na soustavu NATURA 2000. 12.1.7 Odpady Sou asná produkce odpad :

0


nelze stanovit

Po et nových byt není stanoven. P vodcem odpadu bude po jeho uložení fyzickými osobami na ur ené místo m sto Praha, Svoz sm sného, t íd ného a objemného odpadu zajiš uje v k.ú. Nebušice spole nost Pražské služby a.s. Nejbližší sb rný dv r provozuje spole nost Pražské služby a.s. v Praze 6 – Ruzyn , Krnovská 18. Nejbližší stanovišt sb rných nádob na separovaný sb r: sb rné místo . S0001817 – Nám stí Padlých (vedle p.110)/Neb. (papír, sklo, plasty) sb rné místo . S0001633 – V sídlišti x Sichrovského/Neb. (papír, sklo, plasty) Další sb rná místa bude t eba z ídit v závislosti na po tu bydlících a hustot zástavby. Na produkci odpad má zm na 1868/07 nevýznamný vliv. 12.1.8 Hluk Hlavní zdroje akustické zát že v lokalit Z hlediska automobilové dopravy je hlavním zdrojem hluku provoz na ulici K Tuchom icím, která je zatížena cca 7000 vozidly denn . Hlukovou zát ž v t sné blízkosti komunikace je možné odhadnout na cca 55 dB. Plochy v jižní ásti vymezené zm ny jsou vzdálené od jakýchkoliv zdroj silni ního nebo pr myslového hluku, zdrojem hluku je zde zejména provoz letišt Ruzyn . Orienta ní stanovení zm n v produkci emise hluku na okolních komunikacích Na základ údaj o vým rách jednotlivých funk ních ploch, rozsahu a typu plánované zástavby a podkladech ÚRM Praha o typické hustot osídlení na rozvojových plochách byl proveden odhad intenzit dopravy na okolních komunikacích a následn výpo et emise hluku z vozidel zdrojové a cílové dopravy na t chto komunikacích. Pro výpo ty emisí byl použit model Hluk+ v 7.16, který zohled uje vývoj akustických parametr vozidel do roku 2010. Emise je vyjad ována jako ekvivalentní hladina hluku z dopravy ve vzdálenosti 7,5 m od osy p ilehlého jízdního pruhu. Pro hodnocenou plochu budou po zm n ÚPn init emise hluku zp sobovaného zdrojovou a cílovou dopravou p i pohybu na jedné komunikaci 47,3 dB ve dne a 38,2 dB v noci. Zdrojem hluku budou i stacionární zdroje na objektech. Jejich technické parametry a umíst ní budou v rámci p ípravy staveb voleny tak, aby p sobení hluku na okolní chrán nou zástavbu nep ekra ovalo platné hygienické limity Zm na . 1868/07 bude z hlediska akustické situace mít vliv mírn pozitivní.

129


P íloha ÁST A1

12.1.9 Vlivy na ve ejné zdraví Vlivy na zdraví Z výsledk hodnocení vliv na kvalitu ovzduší a hlukovou zát ž vyplývá, že posuzovaná zm na nebude mít negativní vlivy na obyvatelstvo v jejím okolí. Vlivem zm ny funk ního využití dot ených ploch dojde naopak k mírnému snížení imisních hodnot. Zm na . 1868/07 bude mít na ve ejné zdraví vliv mírn pozitivní. 12.2 POROVNÁNÍ ZJIŠT NÝCH NEBO P EDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIV PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT


Návrh zm ny . 1868/07 je ešen v jedné variant . 12.3 ZÁV RY A DOPORU ENÍ V ETN NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI 12.3.1 Záv r Z hlediska vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví se jeví návrh zm ny . 1868/07 územního plánu sídelního útvaru hlavního m sta Prahy jako p ijatelný a žádoucí. P edm tem návrhu zm ny . 1868/07 je up esn ní funk ního využití území na základ ov ovací urbanistické studie, v etn up esn ní rozsahu a umíst ní ve ejn prosp šné stavby 6/TY/38 - Nebušice - suchý poldr 2. Zm nové území se nachází v západní ásti Nebušic a je v sou asné dob p evážn nezastav né. Zám r prov uje možné funk ní využití a rozvoj daného území z hlediska negativních vliv navrhovaného rozší ení leteckého provozu Letišt Praha. Snahou je vytvo it plynulý p echod mezi zástavbou, p írodním parkem Šárka - Lysolaje a zem d lskou krajinou. Zm na . 1868/07 ÚP SÚ hl. m. Prahy po ítá se všemi územními limity. Zm na je v souladu s politikou územního rozvoje

R.

Nejvýznamn jšími pozitivními vlivy koncepce na životní prost edí jsou: snížení ohrožení obytné zástavby hlukem z leteckého provozu a tím i snížení negativních vliv na ve ejné zdraví, zachování ásti ploch zem d lské p dy, snížení ohrožení vlivem záplav a zv tšení ploch s možností založení a rozší ení celom stského systému zelen 12.3.2 Doporu ení k vydání stanoviska souhlasné stanovisko s podmínkami za p edpokladu dodržení níže uvedených podmínek: Podmínkou realizace zám ru bude založení všech ploch s funkcí p írodní nelesní plochy /ZN/. Založení celom stského systému zelen na ásti ploch s funkcí oddechu /SO2/. Dojde-li v rámci realizace koncepce k jakémukoliv zásahu do terénu je investor povinen ve smyslu ustanovení zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, a vyhlášky . 43/1990 Sb., o projektové p íprav staveb umožnit odborný dohled zemních prací a p ípadn následný archeologický výzkum. Z izovat stanovišt sb rných nádob na separovaný sb r v dostate ném po tu a v p im ených docházkových vzdálenostech.

130


P íloha ÁST A1

13 ZM NA . 1891 / 07 Plocha zm ny, kterou rozd luje ulice Pr myslová, se nachází p i severovýchodním okraji m stské ásti Praha 10 a p i jihozápadním okraji Prahy 14. Zm na funk ního využití ploch, z funkce zahradnictví /PZA/ (výhledov trat a za ízení železnice /DZ1/), louky, pastviny /NL/ (výhledov trat a za ízení železnice /DZ1/) na funkce p ekladišt , kontejnerové terminály, nákladové obvody /DDN/ a p írodní nelesní plochy /ZN/, ást lokality z stane bez zm ny funk ního využití. V sou asné dob volné, nezastav né plochy byly p vodn rezervovány pro funkci se a ovacího nádraží, které však není dále sledováno. Zm na rozší í stávající funk ní plochu ur enou pro kontejnerový terminál umíst ný na západ od plochy zm ny a rovn ž pro umíst ní distribu ního centra pro zásobování m sta zbožím ve vazb na železni ní dopravu. Lokalita se nachází ve východní okrajové ásti Prahy v p ímé návaznosti na sou asnou železni ní tra Praha – Vršovice / Hostiva a Praha – B chovice. Pro funkci p ekladišt na silni ní dopravu je lokalita vhodn umíst na v blízkosti sb rné komunikace m stského významu – ul. Pr myslové. Lokalita zm ny se nachází mimo zastav né i zastavitelné území. 13.1 ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A P EDPOKLÁDANÝCH VLIV NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ

13.1.1

Vlivy na ovzduší






Není stanoven

3,39 - 11,14

–

15,47 - 31,84

32 - 66

15,85 - 40,75

40 - 102

0,31 - 0,8

3-9

-3

Oxid dusi itý

48 µg.m


40 µg.m-3

Benzen

-3

9 µg.m

pr m rné ro ní koncentrace oxidu si i itého se v zájmovém území pohybují na úrovni 3,4 až 11,1 µg.m-3. Imisní limit není pro IHr SO2 stanoven. pr m rné ro ní koncentrace oxidu dusi itého se v okolních referen ních bodech pohybují mezi 15 a 32 µg.m-3, tedy do 66 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. pr m rné ro ní koncentrace suspendovaných ástic PM10 se v hodnocené lokalit pohybují na úrovni od 16 do 41 µg.m-3, tj. od 40 % limitu až po jeho mírné p ekro ení (102 %). Lokalita zm ny . 1891/07 p edstavuje jednu ze dvou hodnocených ploch, do níž zasahuje p ekro ení imisního limitu (druhou je Vyso anská radiála). P í inou p ekro ení

131


P íloha ÁST A1

je zde zejména sekundární prašnost z automobilové dopravy na Pr myslové ulici a také prach z okolních pr myslových ploch. v p ípad pr m rných ro ních koncentrací benzenu se vypo tené hodnoty pohybují na úrovni 3 – 9 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. O ekávané zm ny emisní a imisní zát že území Zm na . 1891/07 p edstavuje v rámci hodnocení emisní a imisní zát že specifický p ípad. Samotné rozší ení se a ovacího nádraží a p edevším vybudování p ekladišt pro silni ní dopravu zcela jist vyvolá navýšení intenzit nákladní automobilové dopravy v této oblasti. Emise budou produkovány jak p ímo v prostoru p ekladišt , kde se budou pohybovat kamiony a další t žká nákladní vozidla, tak i na p ilehlých komunikacích, zejména na p ilehlé ulici Pr myslová, podél níž jsou již v sou asnosti p ekra ovány imisní limity. Z tohoto hlediska se tedy jedná o zám r se zjevnými dopady na kvalitu ovzduší. P edm tem posuzování však není samotné vybudování uvedeného nádraží a p ekladišt , ale pouze jeho p esun z výhledového horizontu ÚPn do horizontu návrhového. P elom mezi ob ma horizonty je dán rokem 2010 (návrh – do roku 2010, výhled – po roce 2010). Vzhledem k požadavk m na navazující schvalovací procesy a správní ízení (velmi pravd podobn proces EIA, dále územní a stavební ízení) a ur itému období na realizaci stavby nelze p edpokládat, že by k realizaci zám ru došlo d íve než po átkem roku 2010. Posuzovaná zm na . 1891/07 tedy do území ve skute nosti žádnou zm nu nevnáší. Zm na . 1891/07 je z hlediska kvality ovzduší bez vlivu. 13.1.2 Vlivy na vody Zm na kvality povrchových a podzemních vod Území leží v povodí Rokytky, íslo hydrologického povodí 1-12-01-026. Rokytka pramení 0,5 km jz. od Tehovce ve výšce 453 m n.m., ústí zprava do Vltavy v Praze – Libni v 182 m n.m. , plocha povodí 140,0 km2, délka toku 36,2 km. Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod, a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti m že dojít v d sledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se p edpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájm chrán ných zákonem nutný vyšší stupe vod (zákon . 274/2003 Sb.)

išt ní odpadních

Citlivé oblasti vymezuje vláda na ízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá p ezkoumání v pravidelných intervalech nep esahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypoušt ní odpadních vod do povrchových vod ovliv ujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda na ízením ukazatele p ípustného zne išt ní odpadních vod a jejich hodnoty. Na ízením vlády . 61/2003 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území eské republiky. Emisní standardy ukazatel p ípustného zne išt ní odpadních pro m stské a pr myslové odpadní vody podrobn stanoví p íloha . 3 Na ízení vlády. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo ur ené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v d sledku vysoké koncentrace dusi nan ze zem d lských zdroj dochází nebo m že dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.

132


P íloha ÁST A1

Vláda na ízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opat ení (dále jen "ak ní program"). Ak ní program a vymezení zranitelných oblastí podléhají p ezkoumání a p ípadným úpravám v intervalech nep esahujících 4 roky. P ezkoumání se provádí na základ vyhodnocení ú innosti opat ení vyplývajících z p ijatého ak ního programu. Katastrální území Hrdlo ezy, Hloub tín ani Kyje nejsou NV . 103/2003 Sb. vyhlášena zranitelnými oblastmi. V rámci realizace uvažovaného funk ního využití ploch zm ny . 1891/07 musí být plochy zabezpe eny p ed únikem zne iš ujících látek do okolního prost edí také do povrchových a podzemních vod i v p ípad havárie. Zm na . 1891/07 m že mít zvlášt povrchových a podzemních vod.

v p ípad

havárie mírný negativní vliv na kvalitu

Zm ny ve vydatnosti zdroj a zm ny hladiny podzemních vod Sou ástí zm ny . 1891/07 nejsou žádné funkce zasahující do podzemních vod Zm na je na hladiny podzemních vod a vydatnost zdroj bez vlivu. Vliv na povrchový odtok Zm na . 1891/07 p edpokládá vybudování zpevn ných ploch, které bude nutné zajistit p ed p ípadným únikem zne iš ujících látek do horninového a vodního prost edí. Povrchovému odtoku vod z plochy zm ny musí být zabrán no. Zm na . 1891/07 má na povrchový odtok mírný negativní vliv. Zásobování vodou Zásobování vodou není ve zm n ÚP SÚ hl. m. Prahy . 1891/07 ešeno. Plochy v nejbližším okolí jsou zásobovány vodou z vodovodu z úpravny Želivka, plochy zm ny mohou být na tento vodovod též napojeny. Zm na . 1891/07 je bez vlivu na zásobování vodou. 13.1.3 Vlivy na p du Dle návrhu zm ny . 1891/07 nedochází k záboru pozemk lesa. Zm na vyvolá zábor ZPF oproti ÚP mimo sou asn ochrany o rozloze 9,052 ha.


zastav né území – III. a IV. t .


zábor pro

BPEJ

t . ochrany

plocha (ha)

dopravní plochy

2.26.11

III

1,083

2.48.11

IV

7,970

2.26.11

III

2,437

zele

Vzhledem k tomu, že se nejedná o nov navrhované funk ní využití území, ale pouze jeho p esun z výhledového horizontu ÚPn do horizontu návrhového a dokonce v rámci zm ny dochází k zmenšení výhledového záboru ZPF o 2,427 ha a vzhledem k nižší bonit p dy je možné hodnotit vliv zm ny jako nevýznamný. 13.1.4 Vlivy na horninové prost edí Geologické a hydrogeologické pom ry Orograficky náleží širší území posuzované lokality Pražské plošin , která je sou ástí St edo eské pahorkatiny. Skalní podklad zájmového území je tvo en paleozoickými zpevn nými sedimentárními horninami ordovického stá í – v severním sektoru souvrstvím

133


P íloha ÁST A1

vinickým, v jižní ásti souvrstvím zaho anským. Litologicky se jedná o jílovité a jílovitoprachovité b idlice. Vinické b idlice lze za adit mezi málo pevné horniny ordoviku a jejich eluvia dosahují asto v tší mocnosti. Naopak b idlice zaho anského souvrství jsou pevn jší a vzhledem k lepším geotechnickým vlastnostem poskytují výrazn kvalitn jší základovou p du. Pokryvné útvary jsou v p evážné ásti lokality zastoupeny vátými písky, v menší mí e pak deluviálními sedimenty a p i jihozápadním okraji i holocenními náplavy. Mocnost zemin kvartérního patra lze p edpokládat v tšinou okolo 2 m, ojedin le se pohybuje od 4 do 6 metr . Jedná se o jílovité a pís ité hlíny, jílovité písky a pís ité jíly s prom nlivým množstvím úlomk podložních hornin. Na základ hydrogeologické mapy v m ítku 1:5000 je hladina podzemní vody v jihozápadní ásti lokality v hloubce do 2 m pod terénem (cca na 1/5 plochy), v ostatních ástech území je hladina vody zaklesnuta hloub ji a lze ji o ekávat v hloubce 2 až 6 m pod terénem. Dle archivních laboratorních rozbor vzork podzemní vody z okolí posuzovaného území se jedná zpravidla o vody st edn až siln agresivní vysokým obsahem síranových iont SO4 a agr. CO2 na vápno (dle kritérií SN 731214 jsou hodnoceny stupn m „la“ až „ha“). Zájmové území lze z hlediska vhodnosti k zástavb ozna it jako vhodné až podmíne n vhodné. D vodem pro snížení vhodnosti o jeden stupe je lokální výskyt hladiny podzemní vody v hloubce do 2 m pod terénem. Dalším nep íznivým faktorem je i výskyt holocenních náplav a vátých písk , které p edstavují pro plošný zp sob založení objekt zeminy nižší geotechnické kvality. Podkladem pro zhodnocení geologických a hydrogeologických pom r byla „Podrobná inženýrskogeologická mapa“ v m . 1:5000, mapové listy Praha 3-1, Praha 4-1 a Praha 4-2. Zm na . 1891/07 je bez vlivu na horninové prost edí. Radon Radonové riziko z geologického podloží ur uje míru pravd podobnosti, s jakou je možno o ekávat úrove objemové aktivity radonu v ur ité geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objekt , jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového rizika z podloží v ur ité geologické jednotce proto ur uje i vyšší pravd podobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (ekvivalentní objemová aktivita radonu). Zárove indikuje i míru pozornosti, jakou je nutno v novat opat ením proti pronikání radonu z podloží u nov stav ných objekt . P evažující kategorie radonového rizika neznamená, že se v ur itém typu hornin p i m ení radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového rizika. Obvyklým jevem je, že p ibližn 20 % až 30 % m ení objemové aktivity radonu v daném horninovém typu spadá do jiné kategorie radonového rizika, což je dáno lokálními geologickými podmínkami m ených ploch. Je tedy z ejmé, že ur ení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku není možno provád t ode tením z mapy jakéhokoliv m ítka, ale pouze m ením radonu v podloží na konkrétním míst tak, aby byly zohledn ny lokální, mnohdy velmi prom nlivé geologické podmínky. Podkladem pro stanovení radonového rizika byly mapy radonového rizika z geologického podloží 1: 50 000 ( GÚ). Území zm ny Z 1891/07 leží v oblasti se st ední kategorií radonového rizika z geologického podloží. Do území nezasahují významn jší tektonické poruchy, které by p edstavovaly zvýšené radonové riziko. Nejbližší plochy m ení radonového rizika vykazují nízké riziko.

134


P íloha ÁST A1


Zm na . 1891/07 je z hlediska radonového rizika bez vlivu. 13.1.5 Vlivy na krajinu (vlivy na krajinný ráz) Pro hodnocení vliv na krajinný ráz bylo využito územn analytických podklad hlavního m sta Prahy kde jsou vymezeny a charakterizovány oblasti krajinného rázu (jev 17) a místa krajinného rázu (jev 18) (J. Löw a kol., Brno 2008) Oblast krajinného rázu Zm na . 1891/07 se nachází na rozhraní dvou oblastí krajinného rázu: 29 – Malešický prolom a 31 – Po ernické údolí Rokytky. Oblast krajinného rázu 29 Vymezení: Sou ást Pražského zlomu, na S a J ohrani eno Jarovským a Malešickým h betem, na V uzav eno silni ním mostem Na Pr myslové, na Z polootev eno. Charakteristika:

135


P íloha ÁST A1

Matrice: smíšená m stská zástavba sídlištní, bloková i kobercová, na V nezastav no, v etn ostrohu Tábora. Osy:

ernokostelecká a Po ernická ul., železnice pod Táborem.

Póly: ostroh Tábor, historické centrum Malešic. Hodnoty a jejich ochrana: Zvláš významný je ostroh Tábor se zalesn nými svahy a polní krajinou na temenu.. Krajina k letišti má výraz až industriální. Doporu ení: Ostroh Tábora je t eba chránit, v etn stabilizována a nevyžaduje zm ny.

matric, zastav ná

ást oblasti je prakticky

Oblast krajinného rázu 31 Vymezení: M lké údolí len né srázy. Na S ohrani ení tvo í veduta ostrohu Horky, postupn se snižující k V, od V oblast nuan n ohrani uje zastav ný svah H. Po ernic, od JV m lký h eben Xaverovského háje, od J a Z nuan ní svahový zlom. Charakteristika: Matrice: siln urbanizovaná polní krajina. Osy: p irozenou osou je tok Rokytky s b ehovými doprovody, rybníky a potoky, historické železnice a Úvalské cís. silnice a nové Št rboholské radiály s RBK. Póly: ostroh Horky, rybník V Pískovn , Po ernický rybník, Xaverovský háj, historická jádra D. Po ernic a Hostavic a spalovna odpad . Hodnoty a jejich ochrana: Mozaika ploch zástavby domk , sídlišt , industriálních areál a polí je až p ekvapiv harmonická. Velmi cenná je veduta ostrohu Horky. Vše je chrán no PPr Klánovice – ihadla. Okrajové ásti oblasti znehodnocují p edevším dopravní stavby s k ižovatkami. Doporu ení: Širší okolí Rokytky s ostrohem Horky a Xaverovským hájem zaslouží zvýšenou ochranu p ed zastav ním. S veduta se sídlišt m erný most vhodn lení V prostor prolom , je však nutno ji podsadit masivním pásem zelen . Místo krajinného rázu Zm na . 1891/07 se nachází z ásti v míst krajinného rázu s krajiná skou hodnotou 2 2 - významná (hodnotné celky) Území zm ny se nachází v plochách zahradnictví a luk. V západní ásti zm ny se p edpokládá potvrzení výhledového funk ního využití, tedy funkce trat a za ízení žel dopravy, nákladové terminály /DZ/. Ve východní ásti lokality zm ny se naopak odstra uje výhledové a ponechává návrhové funk ní využití louky a pastviny /NL/. Zm na . 1891/07 bude bez vlivu na krajinný ráz.

136


P íloha ÁST A1

13.1.6 Vlivy na p írodu Zájmové území je tvo eno mozaikou technogenních, ruderálních a polop írodních ploch v soub hu s železni ní tratí, a nachází se mezi ástmi Kyje, Hrdlo ezy a Hloub tín. Území zm ny je p evážn rovinaté. Z p írodních prvk zde dominují v tšinou sukcesní porosty. Stávající stav plochy vyhovuje mnoha druh m obligátních živo ich , polní zv i, bezobratlým atd. astý je zde bažant obecný, srnec obecný a zajíc polní, migruje sem i prase divoké. Hojní jsou p vci a drobní savci. P íklady druh v prostoru zm ny: byliny na ploše zm ny 1891/07 – bér zelený (Setaria viridis), divizna knotovkovitá (Verbascum lychnitis), he mánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum), hluchavka nachová (Lamium purpureum), jílek vytrvalý (Lolium perenne), kakost lu ní (Geranium pratense), kop iva dvoudomá (Urtica dioica), kost ava lu ní (Festuca pratensis), lopuch menší (Arctium minus), pelyn k ernobýl (Artemisia vulgaris), pchá oset (Cirsium arvense), posed dvoudomý (Bryonia dioica), rýt žlutý (Reseda lutea), star ek obecný (Senecio vulgaris), sve ep m kký (Bromus mollis), svízel povázka (Galium mollugo), t ezalka te kovaná (Hypericum perforatum), t tina k ovištní (Calamagrostis epigeios) aj. d eviny v ploše zm ny 1891/07 – bez erný (Sambucus nigra), borovice lesní (Pinus silvestris), brslen evropský (Euonymus europaeus), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), javor klen (Acer pseudoplatanus) juv., o ešák královský (Juglans regia), r že šípková (Rosa canina), t eše pta í (Prunus cv avium), topol erný (Populus nigra) juv., topol kanadský (Populus x canadensis), topol osika (Populus tremula), vrba jíva (Salix caprea) aj. živo ichové v ploše zm ny 1891/07 – sýkora ko adra (Parus maior), bažant obecný (Phasianus colchicus), hrdli ka zahradní (Streptopelia dacaocto), kos erný (Turdus merula), myšice k ovinná (Apodemus silvaticus), potkan (Rattus norvegicus), straka obecná (Pica pica) aj. Vliv na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich V území se nebyly sledovány žádné vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich , ale n které druhy lze p edpokládat ( meláci, n kte í ptáci). Na dot eném území vlivem zm ny funk ního využití dojde k likvidaci existujících biotop . N které druhy živo ich i rostlin však mohou na ponechaných okolních plochách. Zm na . 1891/07 má na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich nulový vliv. Likvidace, poškození lesních porost V území se nenacházejí žádné lesní porosty. Zm na . 1891/07 je bez vlivu na lesní porosty. Zásah do celom stského systému zelen Zm na zasahuje do celom stského systému zelen Zm na . 1891/07 má na celom stský systém zelen mírný negativní vliv. Likvidace, zásah do prvk ÚSES a VKP V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné prvky ÚSES ani VKP. Zm na . 1891/07 je bez vlivu na prvky ÚSES a VKP. Vliv na zvlášt chrán ná území V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné zvlášt chrán ná území.. Zm na . 1891/07 je bez vlivu na zvlášt chrán ná území.

137


P íloha ÁST A1

Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 Plochy zm ny nezasahují do lokalit soustavy NATURA 2000, ani uvažované využití ploch nebude mít žádný vliv na tyto lokality. Zm na . 1891/07 je bez vlivu na soustavu NATURA 2000. 13.1.7 Zm na . 1077/07 je bez vlivu na soustavu NATURA 2000.Odpady Sou asná produkce odpad :

0


nelze stanovit

P vodcem odpad z ploch s funkcí trat a za ízení žel dopravy, nákladové terminály /DZ/ bude provozovatel, který se budou moci v souladu s platnými právními p edpisy zapojit do systému m sta, nebo s odpady nakládat samostatn . Svoz sm sného, t íd ného a objemného odpadu zajiš uje v k.ú. Hrdlo ezy, Hloub tín a Kyje spole nost AVE CZ odpadové hospodá ství, s.r.o. Nejbližší sb rný dv r provozuje spole nost Pražské služby a.s. v Praze 9 – Vyso any, Pod Šancemi 444/1. V docházkové vzdálenosti nejsou stanovišt sb rných nádob na separovaný sb r. Vliv zm ny . 1891/07 na produkci odpad bude mírn negativní. 13.1.8 Hluk Hlavní zdroje akustické zát že v lokalit Hlavním zdrojem hluku je Pr myslová ulice, která je zatížena tém 55 000 vozidly denn . Hladiny hluku z této komunikace v okolí p esahují pravd podobn 70 dB ve dne a 60 dB v noci. Vzhledem k tomu, že zm na p edpokládá vybudování se a ovacího nádraží a p ekladišt není produkce hluku ze silnice problémem, nebo vlastní provoz nádraží bude též významným zdrojem hluku. Orienta ní stanovení zm n v produkci emise hluku na okolních komunikacích Stejn jako v p ípad ovzduší i u vlivu na akustickou situaci p edstavuje zm na specifický p ípad. Vybudování p ekladišt zcela jist vyvolá navýšení intenzit nákladní automobilové dopravy a tím i zvýšení produkce hluku. P edm tem posuzování však není samotné vybudování uvedeného nádraží a p ekladišt , ale pouze jeho p esun z výhledového horizontu ÚPn do horizontu návrhového. Posuzovaná zm na . 1891/07 tedy do území ve skute nosti žádnou zm nu nevnáší. Orienta ní stanovení zm n v akustické zát ži území Pro hodnocení vlivu na akustickou situaci platí záv ry u in né v kap. 12.1.2 , vlastní zm na nep ináší do území žádné nové zatížení, pouze posunuje realizaci z horizontu výhledu do horizontu návrhu. Zm na . 1891/07 bude z hlediska akustické situace bez vlivu. 13.1.9 Vlivy na ve ejné zdraví Vlivy na zdraví Posuzovaná zm na p edstavuje pouze posun výhledového ešení dle ÚPn již do návrhového období. Vzhledem k tomu, že realizace zám ru p ed rokem 2010 je nepravd podobná, nedochází tím prakticky k žádné zm n již schváleného ešení. Samotné vybudování p ekladišt vyvolá v území nár st objemu silni ní dopravy a tím i nár st imisní a hlukové zát že v území, kde již jsou p ekro eny imisní i hlukové limity. Tento nár st však neovlivní obytnou zástavbu, nebo ta se v oblasti nenachází. Lze tedy konstatovat, že nejen posuzovaná zm na (tj. formální p esun asového horizontu), ale ani

138


vlastní vybudování p ekladišt p ijatelnou mez.

P íloha ÁST A1

nezp sobí vznik zdravotního rizika pro obyvatele nad

Zm na . 1891/07 bude bez vlivu na ve ejné zdraví. 13.2 POROVNÁNÍ ZJIŠT NÝCH NEBO P EDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIV PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT


Návrh zm ny . 1891/07 je ešen v jedné variant . 13.3 ZÁV RY A DOPORU ENÍ V ETN NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI 13.3.1 Záv r Z hlediska vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví se jeví návrh zm ny . 1891/07 územního plánu sídelního útvaru hlavního m sta Prahy jako p ijatelný. P edm tem návrhu zm ny . 1891/07 je potvrzení výhledového funk ního využití, tedy funkce trat a za ízení železni ní dopravy, nákladové terminály /DZ/ v západní ásti zm ny. Ve východní ásti lokality zm ny se naopak odstra uje výhledové a ponechává návrhové funk ní využití louky a pastviny /NL/. Zm na . 1891/07 ÚP SÚ hl. m. Prahy po ítá se všemi územními limity. Zm na není v rozporu s politikou územního rozvoje

R.

13.3.2 Doporu ení k vydání stanoviska souhlasné stanovisko s podmínkami za p edpokladu dodržení níže uvedených podmínek: Ochrana všech hodnotných biotop na plochách sousedících s územím zm ny a to jak p i realizaci tak i provozu zám ru. Dojde-li v rámci realizace koncepce k jakémukoliv zásahu do terénu je investor povinen ve smyslu ustanovení zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, a vyhlášky . 43/1990 Sb., o projektové p íprav staveb umožnit odborný dohled zemních prací a p ípadn následný archeologický výzkum.

139


P íloha ÁST A1

14 ZM NA . 1918 / 07 Zm na požaduje p ekvalifikování dopravní a urbanistické koncepce vyvolané zrušením Vyso anské radiály v M Praze 9 zm nou ÚP SÚ HMP . 1910/07. Zm na ÚP SÚ HMP . 1918/07 eší Vyso anskou radiálu v návrhové ásti územního plánu a sleduje její dv varianty, tzv. „severní“ a „jižní“. Ob varianty jsou vedeny ve své p evážné ásti mezi k ižovatkami Kbelská a Balabenka raženými tunely, p i emž tunel „severní“ varianty je kratší a p ím jší a jsou z n j dva výjezdy, tj. dopravní napojení na ulici Vyso anská a Mladoboleslavská. Z tunelu „jižní“ varianty jsou výjezdy t i, je p idáno napojení na ulici Nad Klí ovem. Z porovnání podklad k ob ma variantám je patrné, že u „jižní“ jsou o ekávány vyšší intenzity dopravy v úseku mezi napojením do ul. Nad Klí ovem a k ižovatkou Kbelská. V tší zatížení bylo stanoveno také v ulici Nad Klí ovem. Na druhé stran má však tato varianta podstatn delší ást trasy vedenou v tunelu: zatímco u „severní“ varianty je tunel ukon en již p i ul. Ke Klí ovu a dále na východ je radiála vedena po povrchu, u „jižní“varianty je tunel prodloužen o dalších cca 450 metr až ke Kbelské. 14.1 ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A P EDPOKLÁDANÝCH VLIV NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ

14.1.1

Vlivy na ovzduší

Stávající imisní situace v ešené lokalit Vyhodnocení stávající imisní situace v hodnocené lokalit je provedeno na základ výsledk projektu „Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy – Aktualizace 2006“ ve vztahu k imisním limit m dle Na ízení vlády . 597/2006 Sb. Tabulka 14.1. shrnuje údaje o sou asné úrovni pr m rných ro ních koncentrací oxidu si i itého, oxidu dusi itého, suspendovaných ástic PM10 a benzenu v ešené oblasti. Tabulka . 14.1: Pr m rné ro ní koncentrace zne iš ujících látek v dot ené lokalit – rok 2006





Není stanoven

6,41 – 9,30

–

25,37 – 46,82

53 – 98

21,41 – 47,19

54 – 118

0,53 – 1,48

6 – 16

-3

Oxid dusi itý

48 µg.m


40 µg.m-3

Benzen

-3

9 µg.m

pr m rné ro ní koncentrace oxidu si i itého se v zájmovém území pohybují na úrovni 6,4 až 9,3 µg.m-3. Imisní limit není pro IHr SO2 stanoven. pr m rné ro ní koncentrace oxidu dusi itého se pohybují mezi 25 a 47 µg.m-3, tedy do 98 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance pro rok 2006 pr m rné ro ní koncentrace suspendovaných ástic PM10 se v hodnocené oblasti pohybují na úrovni od 21 do 47 µg.m-3, imisní limit je tedy v území p ekro en v p ípad pr m rných ro ních koncentrací benzenu se vypo tené hodnoty pohybují na úrovni 6 – 16 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance.

140


P íloha ÁST A1

Orienta ní stanovení zm n v produkci emisí zne iš ujících látek Na základ údaj o o ekávaných intenzitách automobilové dopravy v zájmovém území pro jednotlivé varianty byl proveden výpo et produkce emisí zne iš ujících látek. Hodnoceny byly ty i výpo etní stavy: bez Vyso anské radiály, stav s Vyso anskou radiálou dle p vodního ÚPn hl. m. Prahy a stav po zm n 1918/07 – varianty „sever“ a „jih“. Podkladové mapy dopravního zatížení komunikací pro jednotlivé stavy byly poskytnuty Útvarem rozvoje hl. m. Prahy. Pro výpo ty emisí byl použit model MEFA-06, který obsahuje emisní faktory publikované MŽP R. Ve výpo tu byla zohledn na dynamická skladba vozového parku pro výpo tový rok 2010. V p ípad hodnocení suspendovaných prachových ástic PM10 byly zahrnuty i emise z tzv. sekundární prašnosti ( ástice zví ené projížd jícími automobily). Ve výpo tu je rovn ž zohledn n vliv studených start p i odjezdech zaparkovaných automobil . Výslednou emisní bilanci automobilové dopravy shrnuje tabulka 14.2. Tabulka . 14.2: Emise z dopravy na komunikacích v ešeném území (t.rok-1)

Emise (t.rok-1) ástice PM10 stávající komunikace nové povrchové komunikace tunelové úseky

benzen

oxidy dusíku

Stav bez Vyso anské radiály 283,6 7,6 0,0 0,0 0,0 0,0

Celkem

283,6 7,6 Stav s Vyso anskou radiálou (dle p vodního ÚP) stávající komunikace 276,0 7,1 nové povrchové komunikace 91,8 3,8 tunelové úseky 7,7 1,4

283,4 0,0 0,0 283,4 273,6 95,6 35,9

Celkem

375,5 12,3 405,1 Stav s Vyso anskou radiálou dle zm ny 1918/07 – varianta „sever“ stávající komunikace 266,2 6,9 262,4 nové povrchové komunikace 33,5 1,6 40,8 tunelové úseky 20,9 3,4 88,7 Celkem

320,6 11,9 Stav s Vyso anskou radiálou dle zm ny 1918/07 – varianta „jih“ stávající komunikace 271,8 7,0 nové povrchové komunikace 19,9 0,9 tunelové úseky 23,7 4,0

391,9

Celkem

394,7

315,4

11,9

268,6 23,1 103,0

Z porovnání emisní bilance vyplývá, že ve všech variantách realizace Vyso anské radiály je nutno v ešené oblasti o ekávat nár st emisí oproti nulové variant . To je dáno skute ností, že Vyso anskou radiálu budou využívat i automobily, které by v p ípad její neexistence jely po zcela odlišné trase mimo ešenou oblast (nap . po Pod bradské ul. dále k jihu). Výstavba radiály tak odvede dopravu z širší oblasti, než která je p edm tem tohoto hodnocení. Sou asn ovšem p ivede tuto dopravu do ešeného území. zm na . 1918/07 je v obou variantách emisn p ízniv jší než ešení podle p vodního Územního plánu hl. m. Prahy. Emise PM10 budou nižší cca o 15 %, což je dáno menším podílem sekundární prašnosti v tunelech oproti povrchovým úsek m. Emise NOx a benzenu budou nižší cca o 3 %.

141


P íloha ÁST A1

v porovnání obou variant zm ny . 1918/07 se odrážejí výše uvedené rozdíly v technickém a dopravním ešení. Ob varianty jsou srovnatelné, varianta „jih“ má mírn nižší emise PM10 díky delšímu tunelu (kde je menší sekundární prašnost), ve var. „sever“ jsou nižší emise NOx díky nižším intenzitám dopravy ve východní ásti území. Orienta ní stanovení zm n v imisní zát ži území Na základ výsledk emisních výpo t bylo provedeno orienta ní imisní vyhodnocení dot ené lokality. Pro vyhodnocení byl použit model ATEM, který je v NV 597/2006 Sb. stanoven jako referen ní model pro m stské oblasti. P i interpretaci výsledk uvedených v následujícím p ehledu je nutno upozornit, že se jedná o vlivy bez zapo tení výdechu z tunelu Vyso anské radiály, tj. jakoby m l tunel nulové emise. D vodem je skute nost, že není dosud známa poloha a parametry výdechu. Proto byly p ísp vky výdechu vypo teny samostatn a jsou uvedeny na konci tohoto textu. Ve variant dle p vodního ÚP je možné oproti nulové variant o ekávat prakticky v celém zájmovém území nár st pr m rných ro ních koncentrací všech sledovaných látek, v p ípad oxidu dusi itého to bude nejvýše 6 – 8 µg.m-3, u benzenu pak nejvýše 0,6 – 0,8 µg.m-3 a v p ípad suspendovaných ástic PM10 pak maximáln 12 – 16 µg.m-3. K mírnému poklesu dojde u všech sledovaných látek v okolí ulice Prosecká, a to vlivem snížení objemu automobilové dopravy. Ve variant „sever“ je možné oproti výchozímu stavu o ekávat zvýšení pr m rných ro ních koncentrací p edevším v okolí povrchových úsek nových komunikací (zejména v západní ásti zájmového území) a také podél Vyso anské ulice, v úseku od Kolbenovy po napojení na plánovaný tunel, kde dojde k nár stu dopravy. Koncentrace oxidu dusi itého se zde zvýší zpravidla o 1 – 4 µg.m-3 (pouze lokáln pak o 4 - 7 µg.m-3), v p ípad benzenu bude nár st zpravidla do 0,5 µg.m-3, pouze ojedin le pak o 0,7 µg.m-3 a v p ípad ástic PM10 nej ast ji do 5 µg.m-3 (pouze na velmi malé ásti území se pak m že pohybovat na úrovni 5 – 12 µg.m-3). Naopak snížení koncentrací lze o ekávat zejména v severní ásti (podél ulice Prosecká a také na jihu oblasti podél ulice Freyova). Snížení lze o ekávat na úrovni do 1 µg.m-3 u oxidu dusi itého, do 0,1 µg.m-3 u benzenu a do 2,5 µg.m-3 v p ípad suspendovaných ástic PM10. V porovnání s variantou dle p vodního ÚP je možné prakticky v celém zájmovém území o ekávat snížení pr m rných ro ních koncentrací, a to u oxidu dusi itého až o 7 µg.m-3, u benzenu o 0,6 µg.m-3 a u ástic PM10 pak o 12 – 14 µg.m-3. Zvýšení koncentrací lze o ekávat jen velmi ojedin le, zejména podél povrchového úseku mezi tunelem a ulicí uprovou. Ve variant „jih“ je možné, stejn jako ve variant „sever“, oproti výchozímu stavu o ekávat zvýšení pr m rných ro ních koncentrací p edevším v okolí povrchových úsek nových komunikací (zejména v západní ásti zájmového území) a také podél Vyso anské ulice, v úseku od Kolbenovy po napojení na plánovaný tunel, kde dojde k nár stu dopravy. Koncentrace oxidu dusi itého se zde zvýší zpravidla o 1 – 4 µg.m-3 (pouze lokáln pak o 4 - 7 µg.m-3), v p ípad benzenu bude nár st zpravidla do 0,5 µg.m-3, pouze ojedin le pak o 0,7 µg.m-3 a v p ípad ástic PM10 nej ast ji do 5 µg.m3 (pouze na velmi malé ásti území se pak m že pohybovat na úrovni 5 – 12 µg.m-3). Naopak snížení koncentrací lze o ekávat v celé centrální ásti zájmového území, zejména v severní ásti (podél ulice Prosecká a také na jihu oblasti podél ulice Freyova). Snížení lze o ekávat na úrovni do 1 µg.m-3 u oxidu dusi itého, do 0,1 µg.m-3 u benzenu a do 3 µg.m-3 v p ípad suspendovaných ástic PM10. V porovnání s variantou dle p vodního ÚP je možné prakticky v celém zájmovém území o ekávat snížení pr m rných ro ních koncentrací, a to u oxidu dusi itého až o 7,5 µg.m-3, u benzenu o 0,7 µg.m-3 a u ástic PM10 pak o 12 až 15 µg.m-3. Zvýšení koncentrací lze 142


P íloha ÁST A1

o ekávat jen velmi ojedin le, zejména podél povrchového úseku mezi tunelem a ulicí uprovou. Dále pak je t eba do hodnocení zahrnout také výdech z plánovaného tunelu, jehož umíst ní však není v tuto dobu známo. Na základ provedených výpo t je možné o ekávat, že se p ísp vky tohoto výdechu k pr m rným ro ním koncentracím budou pohybovat v jeho blízkém okolí v následujících hodnotách: varianta dle p vodního ÚP – oxid dusi itý – do 5 µg.m-3, benzen do 0,6 µg.m-3, ástice PM10 – do 3,5 µg.m-3 varianta „sever“– oxid dusi itý – do 12,5 µg.m-3, benzen do 1,5 µg.m-3, ástice PM10 – do 9,5 µg.m-3 varianta „jih“– oxid dusi itý – do 14,5 µg.m-3, benzen do 1,7 µg.m-3, ástice PM10 – do 10,5 µg.m-3 P i projektování vzduchotechniky je nutno zvolit takové umíst ní a parametry výdechu tak, aby vliv na obytnou zástavbu byl co nejnižší. P edpokládá se, že tato podmínka bude zajišt na v rámci EIA k této stavb , pop . v rámci navazujících proces (územní ízení, stavební ízení). Celkov pak lze konstatovat, že varianta „jih“je z hlediska zm n v imisní zát ži mírn výhodn jší než varianta „sever“, p estože p ináší v tší dopravní zatížení do oblasti ulice Nad Klí ovem. Ve výsledném porovnání rozdíl v imisní zát ži se jako rozhodující faktor ukázalo delší vedení radiály v tunelu, který p eváží nad nár stem dopravy v této oblasti. rozdíly se projevují pouze v dot eném úseku mezi ul. Ke Klí ovu a Kbelská a v jeho okolí. Zde jsou v „jižní“ variantn koncentrace nižší o 1 – 4 µg.m-3 u oxidu dusi itého, 0,1 – 0,4 µg.m-3 u benzenu a 2 – 8 µg.m-3 u ástic PM10. Avšak p ímo u k ižovatky Kbelská, kde již jsou ob varianty povrchové, naopak p evládá vliv vyšší dopravní zát že ve var. „sever“ (až o 1,5 µg.m-3 u NO2, 0,15 µg.m-3 u benzenu a 5 µg.m-3 u PM10). vzhledem k delšímu tunelu je také nutno ve var. „jih“o ekávat vyšší imisní p ísp vky v okolí výdechu. V tomto míst bude tedy menší imisní zatížení ve variant „sever“, a to o cca 2 µg.m-3 u oxidu dusi itého, 0,2 µg.m-3 u benzenu a 1 µg.m-3 u ástic PM10. V porovnání s variantou dle p vodního ÚP je vliv obou variant dle zm ny . 1918/07 mírn pozitivní. V porovnání obou variant zm ny je vhodn jší varianta „sever“. 14.1.2 Vlivy na vody Zm na kvality povrchových a podzemních vod Území leží p evážn v povodí Rokytky, íslo hydrologického povodí 1-12-01-026. Rokytka pramení 0,5 km jz. od Tehovce ve výšce 453 m n.m., ústí zprava do Vltavy v Praze – Libni v 182 m n.m. , plocha povodí 140,0 km2, délka toku 36,2 km. Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod, a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti m že dojít v d sledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se p edpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájm chrán ných zákonem nutný vyšší stupe vod (zákon . 274/2003 Sb.)

išt ní odpadních

Citlivé oblasti vymezuje vláda na ízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá p ezkoumání v pravidelných intervalech nep esahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypoušt ní

143


P íloha ÁST A1

odpadních vod do povrchových vod ovliv ujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda na ízením ukazatele p ípustného zne išt ní odpadních vod a jejich hodnoty. Na ízením vlády . 61/2003 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území eské republiky. Emisní standardy ukazatel p ípustného zne išt ní odpadních pro m stské a pr myslové odpadní vody podrobn stanoví p íloha . 3 Na ízení vlády. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo ur ené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusi nan p esahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v d sledku vysoké koncentrace dusi nan ze zem d lských zdroj dochází nebo m že dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda na ízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opat ení (dále jen "ak ní program"). Ak ní program a vymezení zranitelných oblastí podléhají p ezkoumání a p ípadným úpravám v intervalech nep esahujících 4 roky. P ezkoumání se provádí na základ vyhodnocení ú innosti opat ení vyplývajících z p ijatého ak ního programu. Katastrální území Prosek, Vyso any, Hloub tín ani Libe vyhlášena zranitelnými oblastmi.

nejsou NV . 103/2003 Sb.

Dopravní stavby jsou kanalizovány a zajišt ny p ed vniknutím zne iš ujících látek do prost edí. Z tohoto d vodu se nep edpokládá významn jší ohrožení kvality vod vlivem realizace Vyso anské radiály ani v jedné variant . Vlivy zm ny . 1918/07 na kvalitu vod budou nevýznamné jak v porovnání s variantou p vodního ÚP, tak i v porovnání obou variant. Zm ny ve vydatnosti zdroj a zm ny hladiny podzemních vod Tunelové stavby p edstavují nebezpe í pro spodní vody. Vlivem tunelu dojde k významnému odvodn ní území. Toto platí pro ob varianty zm ny, variantu „sever“ i variantu „jih“. Varianta p vodního ÚP byla uvažována též z ásti v tunelu. Odvodn ní území by se v tomto p ípad projevilo ve stejné mí e ale jen na menším území. Vliv na hladiny podzemních vod se dá ozna it významn negativní pro všechny varianty. Vliv na povrchový odtok Na povrchový odtok m že mít realizace Vyso anské radiály jež je obsahem zm ny . 1918/07 pouze v místech povrchového vedení komunikace. Vliv na povrchový odtok se dá ozna it mírn negativní. V porovnání obou variant se jeví jako varianta s menším vlivem na povrchový odtok varianta „jih“. Zásobování vodou Bez vlivu. 14.1.3 Vlivy na p du Dle návrhu zm ny . 1918/07 nedochází k záboru pozemk lesa.


V tšina ploch zm ny je lokalizována do podzemí a nevyvolá zábor ZPF. Zábory p dy vzniknou v prostoru povrchové ásti trasy Vyso anské radiály p ed zaúst ním do tunelu v severovýchodní a východní ásti trasy.

144


P íloha ÁST A1

Tabulka . 14.3: Zábor zem d lského p dního fondu (varianta „sever“)

zábor pro dopravní plochy

BPEJ

t . ochrany

plocha (ha)

2.01.00

I

0,360

2.30.41

IV

1,500

2.41.67

V

1,200

Tabulka . 14.4: Zábor zem d lského p dního fondu (varianta „jih“)

zábor pro dopravní plochy

BPEJ

t . ochrany

plocha (ha)

2.01.00

I

0,360

2.26.11

III

1,500

2.30.41

IV

0,500

V porovnání s variantou dle p vodního ÚP je vliv obou variant dle zm ny . 1918/07 na p du mírn negativní. V porovnání obou variant zm ny je vhodn jší varianta „jih“. Vliv na istotu p d je možno ozna it za nevýznamný. 14.1.4 Vlivy na horninové prost edí Geologické a hydrogeologické pom ry Skalní podklad je ve sm ru od západu tvo en paleozoickými zpevn nými sedimentárními horninami ordovického stá í, konkrétn letenským souvrstvím. Jedná se o prachovitopís ité b idlice s vložkami k emitých pískovc a pís itých k emenc . Dále budou p i okraji prosecké plošiny zastiženy svrchnok ídové horniny, které spo ívají diskordantn na zvrásn ných svrchnoordovických sedimentech. Mocnost reliktu k ídových hornin se podle archivní geologické dokumentace pohybuje cca od 30 do 40 metr . Zachovány jsou jednak cenomanské sedimenty korycanského souvrství (pískovce), jednak turonské sedimenty souvrství b lohorského (pís ité slínovce – opuky). Ve východní (koncové) ásti u napojení na Kbelskou budou op t zastiženy ordovické horniny, zastoupené jílovitými b idlicemi vinického souvrství. U „jižní“ varianty budou vinické b idlice zastiženy ve v tším rozsahu, naproti tomu u „severní“ varianty bude ást trasy vedena ješt v horninách svrchní k ídy a ordovické b idlice budou zastiženy v menší mí e. Kvartérní sedimenty jsou v omezeném plošném rozsahu v západní ásti trasy (u Balabenky) zastoupeny holocenními náplavy Rokytky, jejich mocnost se pohybuje cca od 2 do 6 m. V nadloží ordovických hornin jsou v mocnosti okolo 2 metr vyvinuty deluviální sedimenty, tvo ené jílovitými a jílovitopís itými hlínami s úlomky b idlic. V ásti území, kde je skalní podklad tvo en svrchnok ídovými horninami, jsou zeminy kvartérního patra zastoupeny jednak sprašemi a sprašovými hlínami (eolické sedimenty), jednak zv tralinami opuk a pískovc (písky, pís ité hlíny, pís itojílovité hlíny a jíly taktéž s p ím sí úlomk podložních hornin). Mocnost zemin pokryvu se pohybuje v tšinou od 2 do 4 metr . Hladina podzemní vody se v prost edí holocenních náplav pohybuje v hloubce 2 až 4 metry, v západní ásti trasy v prost edí ordovických hornin v hloubce cca od 8 do 10 m pod terénem. Podzemní vodu v prost edí hornin svrchní k ídy lze o ekávat v hloubce v tší než 15 m pod terénem. Ve východní ásti trasy, kde je podzemní voda vázána na omezen puklinov propustnostné vinické b idlice, se hladina podzemní vody pohybuje v hloubce cca od 2 do 8 metr pod terénem. P i okrajích prosecké plošiny dochází k odvod ování k ídového horizontu podzemní vody ob asnými pramennými výv ry. Dle archivních laboratorních rozbor vzork podzemní vody z okolí posuzovaného území se v tšinou jedná o vody se zvýšeným obsahem síranových iont SO4¯ ¯ i agr. CO2 na vápno. Zájmové území lze z hlediska vhodnosti k zástavb ozna it jako podmíne n D vody pro toto hodnocení jsou následující : rozdílné geotechnické vlastnosti zastižených typ hornin

145

vhodné.


P íloha ÁST A1

lokální výskyt hladiny podzemní vody v hloubce okolo 2 m pod terénem okraj k ídové tabule (prosecké plošiny) je území s potenciálním rizikem geodymanických jev - sesuvné území v map geologických pom r je vyzna en výskyt možného poddolování Výše uvedené rizikové faktory je možno eliminovat odborným vyhodnocením výsledk podrobného inženýrskogeologického a geotechnického pr zkumu. Podkladem pro zhodnocení geologických a hydrogeologických pom r byla „Podrobná inženýrskogeologická mapa“ v m . 1:5000, mapové listy Praha 4-0 Praha 5-0. Zm na . 1918/07 má vliv na horninové prost edí, jako každá podzemní stavba. Tento vliv je možné hodnotit jako mírn negativní. Radon Zám r nep edpokládá výstavbu obytných budov ani jiných budov s pobytovými místnostmi. Problematika radonového rizika je irelevantní. 14.1.5 Vlivy na krajinu (vlivy na krajinný ráz) Pro hodnocení vliv na krajinný ráz bylo využito územn analytických podklad hlavního m sta Prahy kde jsou vymezeny a charakterizovány oblasti krajinného rázu (jev 17) a místa krajinného rázu (jev 18) (J. Löw a kol., Brno 2008) Oblast krajinného rázu Zm na . 1918/07 se nachází p i severním okraji oblasti krajinného rázu 8 – Vyso anská kotlina. Vymezení: Protáhlá kotlina s širokou nivou Rokytky na dn , na S ohrani ena Proseckými a Hu skými svahy, na J h ebenem Žižkovských kopc a Aloisovského ostrohu, na V nuan ní svahy, na Z otev ená do Holešovského údolí Vltavy. Charakteristika: Matrice: p evážn pr myslová výstavba s enklávami rodinného bydlení na okrajích, na Z bloková a na V sídlištní zástavba. Osy: tok Rokytky, úpatí Proseckých a Žižkovských svah , dv paralelní železnice a dopravní tahy ul. Kolbenova, Pod bradská a Sokolovská a další paralelní ulice. Póly: Aloisovský h bet, svahy Bažantnice, Ho ejší rybník a historická jádra Vyso an a Hloub tína. Hodnoty a jejich ochrana: Typická a rázovitá pr myslová krajina 19. a ½ 20. století s cennými partiemi. Svahy na J i na S jsou áste n narušovány výstavbou a zahrádkami. Doporu ení: Je t eba zachovat a chránit vybrané prostory starých továrních prostor a historických jader, v etn blokové zástavby. Zvláštní ochranu zasluhují veduty svah na J i S, které je t eba chránit p ed vícepodlažní zástavbou a doplnit ozelen ní n kterých partií, zejména Rokytky. Místo krajinného rázu Zm na . 1918/07 se nachází z ásti v míst krajinného rázu s krajiná skou hodnotou 2 významná (hodnotné celky) a z ásti s krajiná skou hodnotou 3 – st ední (mén hodnotné celky). Ob varianty Vyso anské radiály zasahují do exponované plochy místa krajinného rázu. 146


P íloha ÁST A1

Hodnocení Zm na ÚP SÚ HMP . 1918/07 eší Vyso anskou radiálu v návrhové ásti územního plánu a sleduje její dv varianty, tzv. „severní“ a „jižní“. Ob varianty jsou vedeny ve své p evážné ásti mezi k ižovatkami Kbelská a Balabenka raženými tunely, p i emž tunel „severní“ varianty je kratší a p ím jší a jsou z n j dva výjezdy, tj. dopravní napojení na ulici Vyso anská a Mladoboleslavská. Z tunelu „jižní“ varianty jsou výjezdy t i, je p idáno napojení na ulici Nad Klí ovem. U varianty „sever“ je tunel ukon en již p i ul. Ke Klí ovu a dále na východ je radiála vedena po povrchu, u „jižní“varianty je tunel prodloužen o dalších cca 450 metr až ke Kbelské. Varianta „sever“ se bude více pohledov uplat ovat v exponované ploše severních svah oblasti krajinného rázu než varianta „jih“. P vodní varianta dle ÚP však vedla po celé délce tohoto exponovaného svahu. V porovnání s variantou dle p vodního ÚP je vliv obou variant dle zm ny . 1918/07 mírn pozitivní. V porovnání obou variant zm ny je vhodn jší varianta „jih“ Zm na . 1918/07 bude mít mírn negativní vliv na krajinný ráz. 14.1.6 Vlivy na p írodu Popisy zastoupení flory a fauny se omezuje p edevším na jednotlivé lokality s portály v terénu p ibližn prostorov vymezenými. Dopln ny jsou stru ným popisem n kolika ástí mimo portály. V žádném p ípad nep edstavují popisy podrobný faunistický a floristický pr zkum. Vedle druh níže uvedených lze p edpokládat i výskyt dalších rostlin a živo ich . Podrobn jší pr zkum je tématem hodnocení vliv stavby na životní prost edí. Obrázek 14-1: Schéma lokalit s popisy fauny a flóry

Lokalita s portálem „B1“ severn od železni ní trati blízko Balabenky je p edstavována remízy d evin z ásti lesního charakteru, z ásti charakteru sukcesních porost , ruderály a devastovanými plochami se skládkami TKO, ruinami staveb a technicistními prvky. Podél t lesa dráhy se však nacházejí i relativn hodnotn jší lemové trávníky s kv tenou suchých luk a lesostepí. Z d evin jsou dominantními druhy trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vtroušeny jsou topol kanadský (Populus canadensis), jilm habrolistý (Ulmus carpinifolia), hruše obecná (Pyrus communis), t eše pta í (Cerasus avium), pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), jablo domácí (Malus domestica), o ešák královský (Juglans regia), javor klen (Acer pseudoplatanus) a lípa srd itá (Tilia cordata), v podrostu bez erný (Sambucus nigra), r že šípková (Rosa canina), líska obecná (Corylus avellana) a semená e uvedených strom . Na ruderálech se vyskytuje nap . št tka planá (Dipsacus 147


P íloha ÁST A1

fullonum), pelyn k ernobýl (Artemisia vulgaris) aj. Jedná se o kulticenózy, ruderální a neur ená spole enstva. V blízkosti trati se nacházejí prvky teplomilých trávník a k ovin, soust ed ných v doposud neur ených fragmentech spole enstev, z okruhu svaz Arrhenatherion, Prunion fruticosae a Berberidion. Jsou to nap . hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), hlavá žlutavý (Scabiosa ochroleuca), kost ava ov í (Festuca ovina), komonice bílá (Melilotus albus), štírovník r žkatý (Lotus corniculatus), eb í ek obecný (Achillea millefolium), chrpa lu ní (Centaurea jacea), mate ídouška vej itá (Thymus pulegioides), srpek obecný (Falcaria vulgaris), hadinec obecný (Echium vulgare) aj., z d evin mahalebka obecná (Prunus mahaleb), b íza b lokorá (Betula pendula), dub zimní (Quercus petraea), hloh (Crataegus sp.) aj. Zvlášt chrán né druhy rostlin nebyly nalezeny. Z živo ich byli v blízkosti železni ní trat nalezeni chrán ní meláci, nap . melák skalní (Bombus lapidarius), melák lu ní (Bombus pratorum) a melák lesní (Bombus silvestris), ješt rka obecná (Lacerta agilis), slepýš k ehký (Anguis fragilis) a ropucha obecná (Bufo bufo). Všechny tyto druhy jsou zde nehojné, s ojedin lým výskytem. Dále se zde objevují b žné druhy hájových pták , nap . p nice hn dok ídlá (Sylvia communis), st ízlík obecný (Troglodytes troglodytes), kos erný (Turdus merula), zvonohlík zahradní (Serinus serinus) a rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus). Ze savc je p ítomen ježek západní (Erinaceus europaeus), potkan (Rattus norvegicus) spolu s jinými hlodavci. Lokalita s portálem „B2“ jižn od „B1“ a železni ní trati je p edstavována úzkým pásem d evin mezi železni ní tratí, potokem Rokytkou a zástavbou. Jedná se o typickou doprovodnou zele ú elového technického díla, z ásti parkov upravenou. Z d evin je dominantním druhem trnovník akát (Robinia ). V p ím si jsou zde jilm habrolistý (Ulmus carpinifolia) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), v podrostu kustovnice cizí (Licium barbarum), r že (Rosa sp. - druhy a kultivary neur eny), plamének plotní (Clematis vitalba) aj. Jedná se o typickou kulticenózu. Zvlášt chrán né druhy rostlin nebyly nalezeny. Z živo ich byl v blízkosti Rokytky nalezen chrán ný melák zemní (Bombus terrestris). Lokalita s portálem „K1“ je polním pozemkem, ohrani ená ulicemi akovická, Kbelská a Ke Klí ovu. Výrazným p írodním prvkem je liniová zele p i jižním okraji. Dominantními d evinami jsou zde jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus) a javor mé (Acer platanoides), dále jsou zastoupeny trnovník akát (Robinia ), jírovec ma al (Aesculus hippocastanum), borovice erná (Pinus nigra), borovice lesní (Pinus silvestris), smrk pichlavý (Picea pungens), smrk Pan i v (Picea omorica) aj. Liniový remíz je p erušen n kolika zpustlými zahradami a jednou zahradou funk ní, u ulice Ke Klí ovu pak hotelovým komplexem. V podrostu jsou b žné polní plevele, druhy mezofilních stanoviš a ruderál , jako nap . lopuch menší (Arctium minus) aj. D evinné porosty jsou typickou kulticenózou, polnost agrocenózou s obilovinami. Zvlášt chrán né druhy rostlin nebyly nalezeny. Z živo ich byl zjišt n srnec obecný (Capreolus capreolus), zajíc polní (Lepus europaeus), bažant obecný (Phasianus colchicus) a straka obecná (Pica pica), z bezobratlých b žné druhy hmyzu. Lokalita s portálem „K2“ u k ižovatky Kbelská je ve variant severní podstatn rozlehlejší, než ve var. jižní. V obou variantách je však charakter biotop obdobný a je p edstavován mozaikou extenzivních ovocných sad , lesních kulticenóz, travnatých a ke ových ruderálních a sukcesních porost , odkryté p dy zcela zbavené vegetace a technicistních prvk . Místy se vyskytují skládky TKO, deponie stavebních materiál a ruiny staveb. Dominantními druhy d evin jsou trnovník akát (Robinia ), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus) a javor mé (Acer platanoides), dále jsou 148


P íloha ÁST A1

v r zné mí e zastoupeny hruše obecná (Pyrus communis), t eše pta í (Cerasus avium), jablo domácí (Malus domestica), o ešák královský (Juglans regia), dub letní (Quercus robur), jilm vaz (Ulmus laevis) aj. V podrostu je bez erný (Sambucus nigra), r že šípková (Rosa canina) a semená e výše uvedených strom . Na ruderálech se vyskytuje nap . št tka planá (Dipsacus fullonum), b lotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephalus), k ídlatka japonská (Reynoutria japonica), komonice bílá (Melilotus albus), ernohlávek obecný (Prunella vulgaris) aj. Jedná se o kulticenózy, ruderální a neur ená spole enstva. Zvlášt chrán né druhy rostlin nebyly nalezeny. Z živo ich byly zjišt ny obligátní druhy obratlovc i bezobratlých, ale vzácn i druhy chrán né. Z druh chrán ných dle zákona o ochran p írody byli nalezeni meláci, nap . melák polní (Bombus agrorum), melák lu ní (Bombus pratorum) a melák zemní (Bombus terrestris), z dalších bezobratlých teplomilný zlatohlávek Oxythyrea funesta. Z obratlovc je zde místy dosti hojná ješt rka obecná (Lacerta agilis), z chrán ných pták slavík obecný (Luscinia megarhynchos), z ostatních pták st ízlík obecný (Troglodytes troglodytes), bažant obecný (Phasianus colchicus), straka obecná (Pica pica), hrdli ka zahradní (Streptopelia decaocto), p nice ernohlavá (Sylvia atricapilla) a další. Ze savc je p ítomen srnec obecný (Capreolus capreolus), zajíc polní (Lepus europaeus) aj. Lokalita s portálem „V“ je p edstavována d evinami lesního až parkového charakteru (v ÚP jako izola ní zele ) t sn nad dolní ástí oblouku Vyso anské radiály. Jedná se o doprovodnou zele ú elového technického díla Z d evin je zastoupen nap . trnovník akát (Robinia ), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jírovec ma al (Aesculus hippocastanum), kustovnice cizí (Licium barbarum), plamének plotní (Clematis vitalba) aj. Jedná se o kulticenózu. Zvlášt chrán né druhy rostlin ani živo ich nebyly nalezeny. Lokality, které mohou být zm nou dot eny U t chto lokalit nejsou vylou eny lokální do asné nebo trvalé zm ny v souvislosti s pracemi p i hloubení tunel . Jejich po et, umíst ní a velikost však nelze v rámci projednávání zm ny ÚP stanovit. Labu ka Rozsáhlá plocha mezi zahrádká skou kolonií Labu ka a bobovou drahou, s d evinnými porosty v tšinou lesnicky a krajiná sky ošet ovanými, pod níž budou vedeny tubusy tunel . V tšina porost jsou mladší lesnické kulticenózy ve stá í od 20 do 45 rok . Pouze fragmentárn se nad tratí nacházejí náznaky p vodních dubohab in. Z d evin jsou zde zejm. dub letní (Quercus robur), dub zimní (Quercus petraea), dub ervený (Quercus rubra), javor mé (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), jilm vaz (Ulmus laevis), borovice lesní (Pinus silvestris), t eše pta í (Cerasus avium), pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), mod ín opadavý (Larix decidua), lípa srd itá (Tilia cordata), topol erný (Populus nigra), svída krvavá (Cornus sanguinea), hloh (Crataegus sp.) aj. V p íkrém svahu nad tratí se vyskytují druhy suchých trávník a lesostepí, jako srpek obecný (Falcaria vulgaris) aj. Zvlášt chrán né druhy rostlin nebyly nalezeny. Z živo ich byli zjišt ny obligátní druhy obratlovc i bezobratlých, nap . z rovnok ídlého hmyzu saran e modrok ídlá (Oedipoda coerulescens). Z druh chrán ných dle zákona se vyskytují zejména meláci. Na jetelce Plocha v oblouku stávající Vyso anské radiály s d evinnými porosty parkov a lesnicky ošet ovanými, severn od vyúst ní portálu V. Jedná se o mozaiku bývalých extenzivních 149


P íloha ÁST A1

ovocných sad , lesních kulticenóz, lu ních travnatých porost a jedné menší vodní nádrže. Lokalita se z ásti p ekrývá s LBC Prosecká. Nachází se zde ada d evin, zejm. hruše obecná (Pyrus communis), jablo domácí (Malus domestica), javor mlé (Acer platanoides), dub letní (Quercus robur), trnovník akát (Robinia ), jírovec ma al (Aesculus hippocastanum), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus), borovice erná (Pinus nigra), borovice hedvábná (Pinus strobus), mod ín opadavý (Larix decidua), lípa srd itá (Tilia cordata), v podrostu bez erný (Sambucus nigra) a semená e výše uvedených strom . Zvlášt chrán né druhy rostlin nebyly nalezeny. Z živo ich byli zjišt ny obligátní druhy obratlovc i bezobratlých, ale i druhy chrán né dle zákona. Z nich je nejvýrazn jším prvkem otakárek ovocný (Iphiclides podalirius). Park Nad Klí ovem M stský park západn od ul. Nad Klí ovem sm rem k ulici Pod Krocínkou. Z ásti se p ekrývá s LBK Prosecká. Pod ním jsou vedeny oba tubusy východním sm rem k portálu K2 V parku se nachází vzrostlé stromy, nap . jírovec ma al (Aesculus hippocastanum), lípa srd itá (Tilia cordata), javor mlé (Acer platanoides), topol bílý (Populus alba), jerlín japonský (Sophora japonica), b íza b lokorá (Betula pendula) aj. Zvlášt chrán né druhy rostlin a živo ich nebyly nalezeny. Vliv na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich Vlivy na floru a fytocenóz,y faunu a zoocenózy se liší dle umíst ní portál . V p ípad portálu „K1“ budou plošn dot eny jednoleté polní kultury a jejich agrocenózy. U portálu „K2“, který je situován z technického hlediska nejmén výhodn , není p esný rozsah vlivu znám a lze jej pouze odhadovat. V každém p ípad zde dojde k plošnému kácení d evin a likvidaci bylinného patra, jak je možno pozorovat na sousedících, již zrealizovaných estakádách. Dot eny budou agrocenózy (zbytky sad a luk), kulticenózy (sukcesní porosty d evin i zám rné výsadby) a ruderály. Nebudou dot eny zvlášt chrán né rostliny. V p ípad portál „B1“ a „B2“ dojde k likvidaci d evin a bylinného patra, a to pouze obligátních druh . Nepatrn budou dot eny kulticenózy, ruderály a nespecifikovaná spole enstva. K likvidaci d evin dojde rovn ž u portálu „V“. Vlivy na faunu budou obdobného charakteru, jako vlivy na floru. Stanovišt živo ich budou plošn omezena, vliv na zoocenózy bude však ve všech p ípadech nepatrný. Na rozdíl od rostlin však je vyšší pravd podobnost dot ení biotop zvlášt chrán ných druh . N která jejich stanovišt budou z ejm zni ena, emuž patrn nebude možné dostupnými prost edky zabránit. Problematická budou i r zná opat ení, nap . transfery. V žádném p ípad však nehrozí úplné vyhubení ani jednoho z chrán ných druh v zájmovém území. V porovnání s variantou dle p vodního ÚP je vliv obou variant dle zm ny . 1918/07 mírn pozitivní. V porovnání obou variant zm ny jsou vlivy obdobné. Zm na . 1918/07 má na vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich mírný negativní vliv. Likvidace, poškození lesních porost V území budou pravd podobn dot eny lesní porosty v prostoru Balabenky. V porovnání s variantou dle p vodního ÚP i porosty obdobné.

obou variant zm ny jsou vlivy na lesní

Zm na . 1918/07 má na lesní porosty mírn negativní vliv.

150


P íloha ÁST A1

Zásah do celom stského systému zelen Všechny nadzemní ásti Vyso anské radiály dle zm ny celom stského systému zelen .

. 1918/07 zasahují do do

V porovnání s variantou dle p vodního ÚP i obou variant zm ny jsou vlivy na celom stský systém zelen obdobné. Zm na . 1918/07 má na celom stský systém zelen významný negativní vliv. Likvidace, zásah do prvk ÚSES a VKP Ve všech p ípadech dojde k lokálnímu plošnému omezení agroekosystému, lesních a jiných ekosystém . Nejedná se o ekosystémy pln funk ní a se zastoupením všech složek, nýbrž vždy o n jakou formu antropoekosystému. Vlivy na VKP by mohly nastat v p ípadech, kdy by do nich stavba zasáhla. Z prvk , které p icházejí v úvahu, se jedná p edevším o významný krajinný prvek les. Ani v jednom p ípad nadzemní ásti Vyso anské radiály umíst ny tak, aby na povrchu narušovaly prvky ÚSES, ale v n kolika p ípadech (varianta „sever“) se nacházejí v jejich t sné blízkosti. V porovnání s variantou dle p vodního ÚP i obou variant zm ny jsou vlivy na ÚSES a VKP obdobné. Zm na . 1918/07 má na ÚSES a VKP mírn negativní vliv. Vliv na zvlášt chrán ná území V území ani jeho blízkém okolí se nenacházejí žádné zvlášt chrán ná území. Zm na . 1891/07 je bez vlivu na zvlášt chrán ná území. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 Plochy zm ny nezasahují do lokalit soustavy NATURA 2000, ani uvažované využití ploch nebude mít žádný vliv na tyto lokality. Zm na . 1891/07 je bez vlivu na soustavu NATURA 2000. 14.1.7 Odpady Sou asná produkce odpad :

0


nelze stanovit

P vodcem odpad z údržby komunikace bude její provozovatel, který se bude moci v souladu s platnými právními p edpisy zapojit do systému m sta, nebo s odpady nakládat samostatn . Vliv zm ny . 1918/07 na produkci odpad bude mírn negativní. 14.1.8 Hluk Hlavní zdroje akustické zát že v lokalit V sou asné dob v t sném okolí trasy Vyso anské radiály nejsou lokalizovány žádné významn jší zdroje hluku. Co se tý e širšího okolí, které stavba ovlivní, pak hlavními p í inami hlukové zát že jsou zejména významné dopravní tahy. Jedná se o ulici Kbelskou, Vyso anskou, Proseckou, Kolbenovu, Freyovu a další. Tyto ulice p edstavují hlavní zdroje hluku, který ovliv uje nejen nejbližší obytnou zástavbu, ale jako poza ový hluk m sta se nese na velké vzdálenosti. Tento hluk již nep edstavuje problém z hlediska zdravotního, pouze vytvá í m stské hlukové pozadí, které m že být, zejména v noci, obt žující a snižuje kvalitu života v okolním území.

151


P íloha ÁST A1

Hladiny hluku v t sné blízkosti nejvýznamn jších komunikací se pohybují nad úrovní limit pro starou zát ž, tzn. 70 dB ve dne a 60 dB v noci. Konkrétní hladiny hluku v chrán ném prostoru budov (u obytných objekt , škol, nemocnic) jsou však siln ovlivn ny lokální konfigurací území, vzdáleností od dominantních zdroj hluku, stín ním p ekážkami, jinými budovami nebo zám rn vybudovanými protihlukovými opat eními (valy, st ny apod.) Orienta ní stanovení zm n v produkci emise hluku na okolních komunikacích Na základ údaj o intenzitách dopravy na jednotlivých úsecích v okolí Vyso anské radiály byly provedeny výpo ty zm n emise hluku na hlavních komunikacích v okolí této zm ny ÚPn. Hlukové emise jsou vypo teny pro 4 stavy – stav bez Vyso anské radiály, stav s Vyso anskou radiálou v trase p vodního ÚPn a dv varianty zm ny územního plánu („sever“ a „jih“). Pro výpo ty emisí byl použit model Hluk+ v 7.16, který zohled uje vývoj akustických parametr vozidel do roku 2010. Emise je vyjad ována jako ekvivalentní hladina hluku z dopravy ve vzdálenosti 7,5 m od osy p ilehlého jízdního pruhu. P ehled vypo tených emisí hluku je uveden v tab. 13.3. Tabulka . 14.5: Emise hluku z dopravy na vybraných komunikacích v ešeném území

Emise hluku (LAeq, 7,5 m) den noc Stav bez Vyso anské radiály Kolbenova 68,5 dB 59,6 dB Vyso asnká 68,1 dB 59,5 dB Prosecká 68,5 dB 59,6 dB Kbelská 78,0 dB 69,7 dB Vyso anská radiála – – Stav s Vyso anskou radiálou (dle p vodního ÚP) Kolbenova 68,1 dB 59,3 dB Vyso asnká 68,8 dB 60,2 dB Prosecká 68,1 dB 59,2 dB Kbelská 77,9 dB 69,6 dB Vyso anská radiála 72,7 dB 64,2 dB Stav s Vyso anskou radiálou dle zm ny 1918/07 – varianta „sever“ Kolbenova 68,0 dB 59,2 dB Vyso asnká 69,5 dB 60,9 dB Prosecká 67,8 dB 59,0 dB Kbelská 78,0 dB 69,7 dB Vyso anská radiála 71,1 dB / 0,0 dB* 59,2 dB / 0,0 dB* Stav s Vyso anskou radiálou dle zm ny 1918/07 – varianta„jih“ Kolbenova 67,9 59,0 Vyso asnká 69,3 60,7 Prosecká 67,8 58,9 Kbelská 77,8 69,5 * Vyso anská radiála 0,0 dB 0,0 dB* *

vedení trasy v tunelu, do okolí neprodukuje hluk

Varianta „jih“ dle zm ny 1918/07 je vedena v celé délce v tunelu a proto je její emise hluku do okolí podél trasy nulová (nejsou uvažovány emise hluku z ramp, portál a vzduchotechniky). Ve variant „sever“dle zm ny 1918/07 je vedena po povrchu jen její nejvýchodn jší ást.

152


P íloha ÁST A1

Orienta ní stanovení zm n v akustické zát ži území Na základ výsledk emisních výpo t bylo provedeno orienta ní vyhodnocení zm n v akustickém zatížení. zm ny jsou provedeny odborným odhadem a p edstavují pr m rné hodnoty bez specifikace lokálních podmínek. Ve variant dle p vodního ÚP je možné oproti nulové variant (bez výstavby radiály) o ekávat mírný pokles akustické zát že podél významn jších komunikací v zájmovém území. Tento pokles bude init 0,5 – 1 dB. Naopak k nár stu dojde zejména v okolí trasy radiály, avšak tento nár st je lokalizován v tšinou do oblasti mimo chrán nou zástavbu. Nár st v dosahu obytné zástavby je však nutné ekat na západ v oblasti kolem Balabenky a dále v okolí ulice Na Krocínce, kde radiála prochází pom rn blízko obytné zástavby. Zde se v její blízkosti budou hladiny hluku pohybovat bez opat ení na úrovní 60 – 70 dB v t sném okolí. V obou lokalitách bude konkrétní hodnota nár stu hladin hlukové zát že siln záviset na konfiguraci komunikace oproti zástavb a protihlukových opat eních. Pom rn razantní nár st je t eba o ekávat u ulice Ke Klí ovu, podél níž je v územním plánu vymezena plocha OB. V nulové variant je zde p edpoklad 280 vozidel za den, ve variant s radiálou pak 6500 vozidel. Nár st hladin hluku v této lokalit v t sné blízkosti ulice bude init 10 – 15 dB. Bude záležet na uspo ádání obytných budov, zda bude spln n limit hluku v chrán ném prostoru budov. Ve variant „sever“ je možné op t na okolních komunikacích o ekávat snížení hladiny hluku v rozmezí 0,5 – 1 dB podle lokální situace. Nár st akustické zát že podél ásti trasy vedené v tunelu bude nulový. Zde se projeví pouze pozitivní vliv odvedení dopravy z okolních, povrchem vedených komunikací. Nár st hluku bude patrný zejména ve východní ásti, kde je radiála navržena na povrchu. V blízkosti trasy však nejsou lokalizovány žádné obytné budovy, takže se nár st akustické zát že nedotkne obyvatel. Pom rn razantní nár st je t eba o ekávat u ulice Ke Klí ovu, podél níž je v územním plánu vymezena plocha OB. V nulové variant je zde p edpoklad 280 vozidel za den, ve variant s radiálou pak 6800 vozidel. Nár st hladin hluku v této lokalit v t sné blízkosti ulice bude init 10 – 15 dB. Bude záležet na uspo ádání obytných budov, zda bude spln n limit hluku v chrán ném prostoru budov. Ve variant „jih“ bude celá trasa radiály vedena v tunelu, takže z hlediska akustické zát že bude situace nejp ízniv jší. Na okolních komunikacích je možné o ekávat snížení hladiny hluku v rozmezí 0,5 – 1 dB podle lokální situace. Nár st akustické zát že bude lokalizován v pouze prostoru úsek mimo tunel, tj. u ramp, portál a navazujících komunikací. Pom rn razantní nár st je t eba op t o ekávat u ulice Ke Klí ovu, i v této variant je zde p edpoklad cca 6800 vozidel za den. Nár st hladin hluku v této lokalit v t sné blízkosti ulice bude init 10 – 15 dB. Bude záležet na uspo ádání obytných budov, zda bude spln n limit hluku v chrán ném prostoru budov. Celkov lze konstatovat, že nejvhodn jší z hlediska akustické zát že je jednozna n varianta „jih“, u níž je nejv tší ást trasy radiály vedena tunelem, tedy s minimální produkcí hluku do životního prost edí. Oproti nulové variant (bez výstavby radiály) jsou vlivy na akustickou situaci v širším území mírn pozitivní. Z hlediska vliv hluku se jeví jako vhodn jší varianta „jih“. 14.1.9 Vlivy na ve ejné zdraví Vlivy na zdraví Na základ výsledk hodnocení vliv zám ru na kvalitu ovzduší a hlukovou zát ž lze konstatovat následující záv ry ve vztahu k ovlivn ní obyvatel: v ásti ešeného území dojde k nár stu imisní zát že, jedná se však p evážn o území mimo bezprost ední kontakt s obytnou zástavbou, zejména o okolí povrchových úsek Vyso anské radiály a jejich napojení na k ižovatky Balabenka a Kbelská. Z obytné

153


P íloha ÁST A1

zástavby lze o ekávat významn jší dopady u dom p i k ižovatce Balabenka. K významnému nár stu koncentrací dojde také u výdechu tunelu, který je nutno situovat tak, aby byly minimalizovány dopady na obyvatele. v širokém území (i mimo bezprost ední okolí radiály) dojde naopak k snížení imisní zát že podél stávajících siln zatížených komunikací. Z hlediska absolutních hodnot je tento pokles mírn jší než nár st kolem radiály, dotýká se však mnohem v tšího území s významným zastoupením obytné zástavby. v p ípad hluku lze o ekávat p evážn zlepšení, tj. mírné snížení hlukové zát že podél stávajících komunikací. Vlastní radiála vzhledem k tunelovému ešení nezp sobí významný nár st hluku v obytné zástavb , m že však dojít k nár stu vlivem navazující dopravy v ulici Ke Klí ovu. U obytných budov v dosahu povrchových úsek radiály (nap . p i k ižovatce Balabenka) je nutno zajistit spln ní hlukových limit pomocí technických opat ení. jako jednozna n p ínosné je hodnoceno ešení dle zm ny 1918/07 v porovnání s ešením dle p vodního ÚPn. Navržené ešení p ináší do území nižší imisní a hlukovou zát ž. z porovnání obou variant zm ny ÚPn 1918/07 vyplývá jako vhodn jší varianta „jih“, a to z d vodu delšího vedení trasy v tunelu. Celkov je tak možné hodnotit vlivy realizace radiály jako mírn pozitivní za p edpokladu spln ní následujících podmínek: odv trání tunelu musí být ešeno tak, aby byla zajišt na minimalizace dopad na obyvatele u obytných budov v dosahu povrchových úsek radiály (nap . p i k ižovatce Balabenka) je nutno pomocí technických opat ení zajistit spln ní limit pro denní i no ní hluk obdobn je nutno ochránit i obytnou zástavbu v ulici Ke Klí ovu, kde dojde k nár stu intenzit automobilové dopravy

14.2 POROVNÁNÍ ZJIŠT NÝCH NEBO P EDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIV PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT


Návrh zm ny . 1918/07 je ešen ve dvou variantách: varianta „sever“ a varianta „jih“. Porovnání zjišt ných nebo p edpokládaných kladných a záporných vliv podle jednotlivých variant pomocí stup kladného a záporného hodnocení je obsahem následující tabulky.

Výrazn negativní vliv Mírn negativní vliv Bez vlivu (vliv nevýznamný) Mírn pozitivní vliv Výrazn pozitivní vliv Vliv nelze vyhodnotit

-2 -1 0 +1 +2 ?

Tabulka . 14.6: Porovnání zjišt ných nebo p edpokládaných kladných a záporných vliv jednotlivých variant

Vlivy na: Ovzduší Vody Kvalita povrchových a podzemních vod

154

podle

Varianta „sever“ +1 *

Varianta „jih“ +1

0

0


Vydatnost zdroj a zm ny hladiny podzemních vod povrchový odtok Zásobování vodou Vlivy na p du Zábory p d istota p d Vlivy na horninové prost edí Vlivy na horninové prost edí Radonové riziko Vlivy na krajinu (vlivy na krajinný ráz) Krajinný ráz Vlivy na p írodu vzácné a chrán né druhy rostlin a živo ich lesní porosty celom stkého systému zelen prvky ÚSES a VKP zvlášt chrán ná území NATURA 2000 Odpady Hluk Ve ejné zdraví

P íloha ÁST A1

-2 -1 0

-2 -1 * 0

-1 0

-1 * 0

-1 ?

-1 ?

-1

-1 *

-1 -1 -2 -1 0 0 -1 +1 +1

-1 -1 -2 -1 0 0 -1 +1 * +1

Poznámka: * výhodn jší varianta

Z výše uvedené tabulky . 13.6 vyplývá, že ob varianty Vyso anské radiály jež jsou obsahem zm ny . 1918/07 jsou z hlediska vliv na životní prost edí srovnatelné. Mírn výhodn jší se jeví varianta „jih“. 14.3 ZÁV RY A DOPORU ENÍ V ETN NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI 14.3.1 Záv r Z hlediska vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví se jeví návrh zm ny . 1918/07 územního plánu sídelního útvaru hlavního m sta Prahy jako p ijatelný. P edm tem návrhu zm ny . 1918/07 je ešení dopravního propojení v úseku „Kbelská – Balabenka“ s ohledem na minimalizaci negativních vliv na obytnou zástavbu. Nová trasa Vyso anské radiály je ešena formou tzv. „severní“ a „jižní“ varianty, z nichž ob jsou vedeny ve své p evážné ásti mezi k ižovatkami Kbelská a Balabenka raženými tunely. Z hlediska vliv na životní prost edí jsou ob varianty srovnatelné, mírn výhodn jší se jeví varianta „jih“. Zm na . 1918/07 ÚP SÚ hl. m. Prahy po ítá se všemi územními limity. Zm na není v rozporu s politikou územního rozvoje

R.

Nejvýznamn jšími pozitivními vlivy koncepce na životní prost edí jsou: snížení zne išt ní ovzduší a snížení hluku v prostorech obytné zástavby a tím i snížení negativních vliv na ve ejné zdraví. 14.3.2 Doporu ení k vydání stanoviska souhlasné stanovisko s podmínkami za p edpokladu dodržení níže uvedených podmínek v jednotlivých prioritních oblastech: 155


P íloha ÁST A1

odv trání tunelu musí být ešeno tak, aby byla zajišt na minimalizace dopad obyvatele

na

u obytných budov v dosahu povrchových úsek radiály (nap . p i k ižovatce Balabenka) je nutno pomocí technických opat ení zajistit spln ní limit pro denní i no ní hluk obdobn je nutno ochránit i obytnou zástavbu v ulici Ke Klí ovu, kde dojde k nár stu intenzit automobilové dopravy Dojde-li v rámci realizace koncepce k jakémukoliv zásahu do terénu je investor povinen ve smyslu ustanovení zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, a vyhlášky . 43/1990 Sb., o projektové p íprav staveb umožnit odborný dohled zemních prací a p ípadn následný archeologický výzkum. V p ípad územního ízení pro realizaci Vyso anské radiály bude nutné zpracovat biologické hodnocení podle § 67 zákona . 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny. P i výstavb nadzemních ástí Vyso anské radiály minimalizovat zásahy do hodnotných biotop .

156

VYHODNOCENÍ VLIV 7. VLNY ZMN ÚPN SÚ HLAVNÍHO MSTA PRAHY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Recommend Documents