Na zory obyvatel, podnikatelu a neziskovych organizacı V souvislosti s prıpravou strategicke ho pla nu byly v obdobı rıjen-prosinec 2008 realizova ny nšktere pruzkumy, ktere zjistovaly strukturu a na zory subjektu pusobıcıch v „zemı. Vystupy z nich tvorı v jiste m smyslu “oponenturuč ci “verifikacič za všru zjistšnych v jinych ca stech analyzy, ktere jsou zpracovane preva z nš na za kladš dostupnych studiı, analyz a dat. Realizova ny byly 3 pruzkumy Č jejich charakteristiky pribliz uje tabulka.
Tabulka 1: Realizovane pruzkumy Charakteristika
Dotaznıkove setrenı obyvatel
Pruzkum podnikatelskych subjektu
Pruzkum neziskovych subjektu
typ vyzkumu
kvantitativnı
kvalitativnı
kvalitativnı
vzorek
500 obyvatel
20 podnikatelskych organizacı 10 neziskovych organizacı
vybˇ r vzorku
na hodny
„radem MC po predchozı dohodš s danym subjektem
„radem MC po predchozı dohodš s danym subjektem
dotaznık
kvantitativnı, preva z nš uzavrene ota zky
tvorıcı osnovu rızene ho rozhovoru, kombinace otevrenych a uzavrenych ota zek
tvorıcı osnovu rızene ho rozhovoru rozhovoru, kombinace otevrenych a uzavrenych ota zek
garant pruzkumu
TIMUR, o.s.
SPF Group, v.o.s.
SPF Group, v.o.s.
Vysledky pruzkumu jsou obsaz eny v dalsıch podkapitola ch. Vyhodnocenı pruzkumu obyvatel je zkra cenou verzı zpra vy zpracovane o.s. Timur, vyhodnocenı pruzkumu podnikatelskych a neziskovych subjektu je puvodnım textem zpracovanym prımo na za kladš vysledku pruzkumu.
1.1 Vyhodnocenı dotaznıkove ho pruzkumu obyvatel Bude doplnšno jako strucna verze pruzkumu TIMUR, o.s.
1.2 Vyhodnocenı pruzkumu podnikatelskych subjektu V ra mci pruzkumu bylo osloveno a formou rızene ho rozhovoru dotazova no 20 podnikatelskych subjektu, tzn. preva z nš pra vnickych osob, prıpadnš z ivnostnıku. Jednalo se o subjekty, ktere majı sıdlo nebo pobocku na „zemı mšstske ca sti Praha-Libus1. Ota zky kladene pri rozhovorech se zamšrovaly pra vš na pusobenı dane ho subjektu v Libusi a Pısnici, tzn. nemırily na cinnost subjektu v jinych pobocka ch a provozovna ch. Ota zky byly obsahovš zamšrene na tato te mata: •
za kladnı „daje o velikosti a oborove m zamšrenı podniku/z ivnosti,
•
hodnocenı sta vajıcıch podmınek pro podnika nı,
•
predpoklady dalsıho vyvoje a rozvoje podnika nı,
1
Castšji se jednalo o subjekty, ktere majı na „zemı MC Praha-Libus sıdlo nebo nejvštsı provozovnu.
Strategicky plan rozvoje mestskč c asti Praha-Libus
Analyticky profil mestskč c asti
•
hodnocenı pusobenı v Libusi a Pısnici a spolupra ce s MC Praha-Libus,
•
hodnocenı soucasne ho a budoucıho smšru rozvoje mšstske ca sti.
Vysledky setrenı jsou v ra mci tšchto te mat zpracova ny nıze.
1.2.1 Velikost a oborove zamˇrenı podnikatelsky ch subjektu MC Praha-Libus ma i v ra mci Prahy relativnš silnou tradici vyrobnıch odvštvı a obchodu, zejme na pak drobnšjsıho podnika nı napr. v oblasti zpracova nı potravin nebo stavebnictvı. Take vybrana dvacıtka podniku pusobı preva z nš ve vyrobnı sfe re a jedna se preva znš o mensı podniky nebo zivnosti. Na sledujıcı tabulka ukazuje rozdšlenı respondentu podle oboru cinnosti. Nejvıce zastoupeni jsou podnikatele v oboru stavebnictvı, drobnych sluzeb a maloobchodu, coz odpovıda skutecne mu vyznamu a zastoupenı tšchto odvštvı v Libusi a Pısnici. Tabulka 2: Oborove zamˇ renı podnikatelskych subjektu Obor
Pocet
Podıl
stavebnictvı (vc . vyroby a instalace stavebnıch souc astı a obalovych materialu)
7
35 %
drobne sluzby a maloobchod (potraviny, kvˇ tiny, fitness, oc nı optika apod.)
4
20 %
servis ruzne ho zbozı
2
10 %
skladovanı
2
10 %
velkoobchod
2
10 %
zdravotnictvı a veterinarstvı
2
10 %
polygrafie
1
5%
Mezi dotazovanymi podniky prevaz ujı spıse mensı firmy nebo zivnosti. Relativnš casto se jedna o rodinne podniky, nškdy vznikle dıky privatizaci a navazujıcı na tradici predku soucasnych majitelu. Struktura podnikatelskych subjektu podle poctu zamšstnancu je uvedena v tabulce. Vıce nez polovina dotazovanych subjektu jsou male firmy nebo z ivnosti s me nš nez 10 zamšstnanci. Te mšr polovina subjektu dosahuje obratu niz sıho nez 20 mil. Kc rocnš (navıc 4 podnikatele , kterı obrat neuvedli, jsou rovnšz spıse mensımi subjekty, protoz e u za dne ho z nich nepracuje vıce nez 20 zamšstnancu). V z a dne m dotazovane m podniku nepracuje na „zemı MC vıce nez 100 zamšstnancu ani nenı vyssı obrat nez 250 mil. Kc. Tabulka 3: Velikost podnikatelskych subjektu podle poc tu zamˇ stnancu a obratu Poc et zamˇ stnancu
Cetnost
Podıl
Obrat (mil. Kc /rok)
Cetnost
Podıl
1-4
5
25 %
do 20,0
9
45 %
5-9
7
35 %
20,1-50,0
2
10 %
10-19
3
15 %
50,1-100,0
3
15 %
20-49
3
15 %
100,1-250,0
2
10 %
50-99
2
10 %
nezjistˇ n
4
20 %
Pozn.:
Uveden je obrat / pocet pracovnıku zamšstnanych provozovnš na „zemı MC Praha-Libus k aktua lnımu datu, resp. za poslednı rok. Uva dšn je pocet zamšstnancu pracujıcıch na plny „vazek na za kladš pracovnı smlouvy nebo dohody o pracovnı cinnosti. Zamšstnanci pracujıcı na zkra ceny „vazek jsou zapocıta ni jen pomšrnou ca stı. Pracovnıci vykona vajıcı cinnost na za kladš vlastnıho z ivnostenske ho listu nejsou zapocıta ni. 4 podnikatele obrat firmy neuvedli.
SPF Group, v.o.s.
2
Strategicky plan rozvoje mestskč c asti Praha-Libus
Analyticky profil mestskč c asti
Ze zıskanych dat vyplyva , z e vštsina pracovnıku dojız dı do zamšstna nı z jinych ca stı Prahy. V dotazovanych podnicıch je podıl pracovnıku dojız dšjıcıch do zamšstna nı z jinych ca stı Prahy pribliznš 50-55 % (dle komenta ru jednotlivych respondentu je zrejme , z e cca polovina z nich jsou obyvatele sousednıch ctvrtı, resp. cele Prahy 4, napr. Modran, Kamyku, Lhotky, Kunratic apod.). Pribliznš 25-30 % pracovnıku dojız dı z mšst a obcı mimo Prahu a kolem 20-25 % pracovnıku jsou obyvatele Libuse nebo Pısnice. Prumšrnou mzdu zamšstnancu dotazovanych podniku ukazuje na sledujıcı tabulka. Je zrejme , z e platova „roven v libusskych firma ch je znacnš diferencovana Č na jedne stranš existuje firma, kde prumšrna mšsıcnı mzda nedosahuje ani 10 tisıc Kc, na druhe stranš jsou podniky, kde se prumšrna mšsıcnı mzda pohybuje kolem 40 tisıc Kc. Polovina dota zanych podnikatelu uvedla prumšrnou mzdu mezi 15 a 25 tisıci Kc. Ve vštsinš podniku existuje vysoka vnitrnı platova diferenciace mezi pracovnıky s vysokou kvalifikacı (vysokoskolske nebo jine odborne vzdšla nı) a nekvalifikovanymi profesemi, ktera uvnitr jedne firmy bšznš dosahuje trojna sobku, nškde vsak az pština sobku. Tabulka 4: Prumˇ rna mzda zamˇ stnancu Prumˇ rna mˇ sıc nı hruba mzda (Kc )
Cetnost
Podıl
do 10 tis. Kc
1
5%
pres 10 tis. Kc , do 15. tis. Kc
1
5%
pres 15 tis. Kc , do 20 tis. Kc
5
25 %
pres 20 tis. Kc , do 25 tis. Kc
5
25 %
pres 25 tis. Kc , do 30 tis. Kc
3
15 %
pres 30 tis. Kc
3
15 %
nezjistˇ no
2
10 %
Pozn.:
Uvedena je aktua lnı prumšrna hruba mšsıcnı mzda. 2 podnikatele prumšrnou mzdu neuvedli.
Vštsina podnikatelu (11 z 20) je clenem nšktere ho profesnıho sdruz enı. Te mšr vz dy se jedna o oborovy cech, komoru nebo spolek. Podnikatele preferujı jedna nı s verejnou spra vou prımo, tedy nikoli prostrednictvım profesnıho sdruz enı. Vštsina podnikatelu pusobı v Praze-Libusi ve vlastnım objektu (13 z 20, tedy 65 %). Nškterı z nich ca st vlastnšnych prostor pronajımajı jinym podnikatelum, prıpadnš pro jine „cely. Zbyvajıcı ca st podnikatelu (7 z 20, tedy 35 %) pusobı v pronajatych prostora ch.
1.2.2 Sta vajıcı podmınky pro podnika nı Mezi podnikateli pusobıcımi v MC Praha-Libus obecnš prevla da spıse spokojenost v loka lnım kontextu (tedy s podmınkami a okolnostmi, ktere souvisı s mıstnı komunitou, prostredım atd.) a naopak spıse nespokojenost a obavy z vyvoje v dane m oboru nebo na „rovni ekonomiky cele ho sta tu. Hodnocenı rozsahu konkurence ze strany podnikatelu v ra mci mšstske ca sti a Prahy ukazuje tabulka. Vštsina podnikatelu vnıma konkurenci ve sve m oboru na „zemı Libuse jako malou nebo za dnou, v ra mci Prahy je konkurence vnıma na jako silnšjsı. Konkurenci pocitujı silnšji podnikatele pusobıcı v oblasti obchodu a drobnych sluz eb, kterı pricha zı do prıme ho kontaktu s obyvateli. Naopak ti, kterı obchodujı s velkoodbšrateli nebo pro nš vyra bšjı, vnımajı konkurenci preva znš jako spıse nızkou nebo z a dnou. Vyskytli se i podnikatele , kterı se povaz ujı v ra mci vštsı ca sti Prahy ve sve m oboru za lıdry na trhu a konkurenci neuva dšjı za dnou. Na „rovni cele ho Ceska hodnotilo rozsah konkurence jen minimum podnikatelu, protoz e pusobnost vštsiny z nich dosahuje jen ca sti Prahy, cele Prahy, prıpadnš jejıho okolı. Ti, kterı konkurenci v ra mci Ceska hodnotili, ji obvykle oznacovali za prumšrnou.
SPF Group, v.o.s.
3
Strategicky plan rozvoje mestskč c asti Praha-Libus
Analyticky profil mestskč c asti
Tabulka 5: Hodnocenı velikosti konkurence v oboru c innosti podnikatele Velikost konkurence v ramci MC Praha-Libus
Cetnost
Podıl
Velikost konkurence v ramci Prahy
Cetnost
Podıl
velka
5
25 %
velka
10
50 %
prumˇ rna
2
10 %
prumˇ rna
3
15 %
mala nebo zadna
13
65 %
mala nebo zadna
7
35 %
V na sledujıcıch letech predpokla dajı podnikatele nejcastšji stagnaci rozsahu konkurence (te mšr polovina respondentu). Mezi ostatnımi je vıce tšch, kterı prognozujı zostrenı konkurence, nez tšch, kterı predpokla dajı pokles konkurence. Tabulka 6: Predpoklad zmˇ ny rozsahu konkurence v prıstıch 3-5 letech v oboru c innosti podnikatele Predpokladana zmˇ na konkurence
Cetnost
Podıl
spıse velky rust
4
20 %
spıse mensı rust
4
20 %
stagnace
9
45 %
pokles
3
15 %
Vyvoj celkovych podmınek pro podnika nı hodnotı oslovene subjekty spıse negativnš (viz tabulka). Toto hodnocenı vyplyva nejcastšji z legislativnıch podmınek a z prıstupu nškterych orga nu sta tnı spra vy, tzn. z okolnostı, ktere nelze ovlivn ovat z loka lnı „rovnš. Podnikatele obvykle kritizujı byrokracii, zmšny podmınek pro podnika nı ze strany sta tu, za kazy a prıkazy ohlednš vystavby, rust poctu velkoobchodu, velkych firem a hypermarketu likvidujıcı male provozovny, tlak na sniz ova nı cen treba i na „kor kvality a obcas si take stšz ujı na dopady ekonomicke krize. Objevily se ale i opacne na zory pochvalujıcı si zlepsujıcı se situaci pro podnika nı, rust na roku spotrebitelu na kvalitu, coz odstavuje nepoctivou konkurenci, prostredı prejıcı obecnš snazivym a „spšsnym podnikatelum apod. Tabulka 7: Vyvoj celkovych podmınek pro podnikanı Zlepsuje se celkova situace pro podnikanı?
Cetnost
Podıl
vyraznˇ ano
2
10 %
c astec nˇ ano
1
5%
zustava stejna
10
50 %
zhorsuje se
7
35 %
Informovanost podnikatelu o dotacnıch titulech a moz nostech podpory podnika nı ze strany mšsta, sta tu ci EU je obecnš velmi nızka . Relativnš nejvyssı informovanost panuje ohlednš evropskych dotacı (alespon nšjake informace o nich ma pribliz nš tretina respondentu). Na druhe stranš jen ma lo podnikatelu uva dı, z e ma za jem o vyuz itı takove podpory. Vštsina podnikatelu se o moz nosti podpory podnika nı z verejnych zdroju nezajıma , protoz e ji bud nepotrebujı, nebo ji povazujı za zbytecnou, komplikovanou a administrativnš na rocnou, prıpadnš se najedna o tak nale havou za lez itost, aby do nı chtšli investovat svuj cas. Pokud podnikatele nškterou z moznostı podpory podnika nı z verejnych zdroju vyuz ili (jednalo se o 3 subjekty), jednalo se obvykle o prıspšvek na „hradu „roku z „všru. Objevil se take na zor, ze by v tomto smšru (sırenı informacı o moznostech podpory podnika nı z verejnych zdroju) mšla pusobit i MC Praha-Libus.
SPF Group, v.o.s.
4
Strategicky plan rozvoje mestskč c asti Praha-Libus
Analyticky profil mestskč c asti
1.2.3 Predpoklady dalsıho vy voje a rozvoje podnika nı V dalsım obdobı uvaz uje vštsina podnikatelu se zachova nım soucasne ho rozsahu cinnosti (viz na sledujıcı tabulka). Rada podnikatelu uva dı, z e jejich dalsı vyvoj vyraznš za visı na prıstupu sta tu, mšsta i mšstske ca sti (napr. „drz ba objektu ve vlastnictvı MC nebo mšsta, kde je podnikatel v na jmu). Mezi dalsı okolnosti, ktere majı vliv na jejich budoucı za mšry, radı respondenti i moz nosti zıska nı novych pozemku, parkovacıch mıst, kvalitnıch pracovnıch sil apod. S „tlumem pocıtajı prirozenš nejcastšji ti, kterı vnımajı konkurenci ve sve m oboru jako velkou, tedy hlavnš podnikatele v oblasti drobne ho obchodu a sluz eb. Ti, kterı pocıtajı s rozvojem sve ho podnika nı, uva dšjı castšji spıse intenzivnı a kvalitativnı rust, investice do novych technologiı, zamšstna nı kvalifikovanšjsıch pracovnıch sil, na kup vybavenı apod. Tabulka 8: Zamˇ ry ohlednˇ rozvoje/ᑺtlumu podnikatelske c innosti Zamˇ r pro prıstı roky
Celkovš
Oblast pracovnıch sil
Oblast provoznıch kapacit
Cetnost
Podıl
Cetnost
Podıl
Cetnost
Podıl
mimoradny rozvoj
1
5%
1
5%
0
0%
c astec ny rozvoj
3
15 %
5
25 %
4
20 %
stejny rozsah
13
65 %
10
50 %
12
60 %
c astec ny ᑺtlum
2
10 %
2
10 %
2
10 %
prevazny ᑺtlum
1
5%
0
0%
0
0%
Pozn.: Dopocet do 100 % tvorı odpovšdi “nevımč.
Te mšr vsichni podnikatele hodnotı inovacnı schopnost sve firmy jako velmi dobrou nebo dobrou. Respondenti nejcastšji uva dšjı, z e podmınky na trhu si obvykle vynutı jejich reakci v podobš instalace novych technologiı, rozsırenı sluzeb apod.
1.2.4 Hodnocenı pusobenı v Libusi a Pısnici a spolupra ce s MC Praha-Libus Za hlavnı prınosy sve ho pusobenı na „zemı mšstske ca sti uva dšjı respondenti nejcastšji: •
polohu v ra mci Prahy (12)
•
vnšjsı dopravnı napojenı vc. verejne dopravy a pla novane ho dokoncenı Praz ske ho okruhu (12)
•
dobrou mıstnı popta vku (9)
•
dobry dojem/obraz mšstske ca sti, novš zrealizovane investicnı akce (7)
•
prıznive vztahy s jinymi podnikateli a subjekty v Libusi a Pısnici (7)
•
kvalifikaci pracovnıch sil (4)
•
dobra a kapacitnı technicka infrastruktura (3)
•
dostatek pracovnıch sil (3)
•
dobry komunitnı z ivot (2)
•
moznosti parkova nı (1)
•
zlepsova nı prostredı pro z ivot (1)
•
zkvalitnšnı silnicnıch komunikacı (1)
•
nızkou konkurence (1)
•
dobrou a ruznorodou nabıdku bydlenı (1)
Za hlavnı negativa a proble my sve ho pusobenı na „zemı mšstske ca sti povaz ujı respondenti zejme na: SPF Group, v.o.s.
5
Strategicky plan rozvoje mestskč c asti Praha-Libus
Analyticky profil mestskč c asti
•
chybšjıcı kvalifikaci pracovnıch sil (7)
•
vnšjsı dopravnı napojenı, vysoka intenzita dopravy, ucpane silnice (6)
•
nedostatek pracovnıch sil (5)
•
slabou mıstnı popta vku (3)
•
deficity ve verejne dopravš, chybšjıcı metro (3)
•
spatny dojem/obraz mšstske ca sti (2)
•
slabou spolupra ci s jinymi subjekty, neza jem ze strany mšstske ca sti (2)
•
vysoke existencnı a provoznı na klady (1)
•
nedostatek parkovacıch mıst (1)
•
vietnamske obchody a jejich image (1)
•
ekonomicky pretlak a dominance asijske komunity (1)
Je zjevne , ze pozitivnı vyroky vyraznš prevazujı nad negativnımi. Mšstska ca st Praha-Libus predstavuje pro podnikatele vyhody hlavnš z hlediska sve polohy uvnitr Prahy, dobre ho dopravnıho napojenı (vyskytuje se ale i dost opacnych na zoru), dobre mıstnı popta vky, prıznivych vztahu s jinymi subjekty a celkovš dobre ho obrazu mšstske ca sti dane ho take dokoncenım rekonstrukce Libusske ulice a opravou rady domu. Mezi negativy se nejcastšji objevujı proble my s pracovnımi silami, a to s jejich kvantitou a zejme na pak kvalitou. Podnikatele casto uva dšjı absenci technickych profesı se strednı kvalifikacı (kvalifikovanı dšlnıci, technici s maturitou apod.) a slabou kvalitu pracovnıku po stra nce odborne i mora lnı. Objevila se take upozornšnı na slabou mıstnı popta vku a zhorsene napojenı verejnou dopravou zejme na smšrem od Jiznıho Mšsta. V na sledujıcı tabulce je uvedeno hodnocenı spolupra ce s mšstskou ca stı jako subjektem. Mezi podnikateli panuje se spra vou mšstske ca sti preva z nš spokojenost. Nškterı podnikatele si chva lı zejme na kvalitnı tym „rednıku ochotny pomoci. Na druhe stranš se objevujı stız nosti na nedostatecnou reakci na podnšty ze strany podnikatelu i obyvatel. Nškterı podnikatele pak spolupra ci s mšstskou ca stı nehodnotı, protoz e od nı nic nepoz adujı. Tabulka 9: Hodnocenı spoluprace s mˇ stskou c astı Vyrok
Odpovšdi “anoč nebo “spıse anoč
Odpovšdi “neč nebo “spıse neč
spokojenost se spolupracı se spravou MC
14
70 %
3
15 %
obeznamenost se zamˇ ry spravy MC
7
35 %
8
40 %
ochota podılet se na verejnˇ prospˇ snych akcıch
16
80 %
1
5%
ochota podılet se na spolufinancovanı verejnych investic souvisejıcıch s danym podnikanım
9
45 %
7
35 %
spokojenost se zpusobem zadavanı verejnych zakazek
1
5%
1
5%
Pozn.: Dopocet do 100 % tvorı odpovšdi “nevımč.
Spıse nespokojenost panuje ohlednš informovanosti podnikatelu se za mšry ze strany mšstske ca sti. Podnikatele se casto musı snaz it byt v obraze sami, za mšry se casto dozvıdajı neforma lnımi cestami, obcas z loka lnıho tisku. Objevily se stız nosti na kuse informace zamšrene preva znš na rezidenty (nikoli na podnikatele) i na tota lnı absenci informacı. Nškterı podnikatele tvrdı, z e za mšry mšstske ca sti ani nepotrebujı všdšt. Podnikatele vyjadrujı velkou ochotu podılet se na financova nı verejnš prospšsnych akcı a vštsina z nich na nš take jiz nynı financnš nebo jinak prispıva . Nejcastšji jde o dštske dny, cinnost seniorske ho klubu apod. Podnikatele obvykle logicky zdurazn ujı, ze pomoc musı to mıt pro nš nšjaky zpštny pozitivnı efekt. Podporu vlastnıho spolufinancova nı verejnych investic vyjadrujı
SPF Group, v.o.s.
6
Strategicky plan rozvoje mestskč c asti Praha-Libus
Analyticky profil mestskč c asti
podnikatele mnohem obezretnšji a prirozenš mnohem vıce zdurazn ujı, ze jsou ochotni se podılet na verejnych investicıch jen tehdy, ma -li to pro nš bezprostrednı smysl. Podnikatele nemajı prakticky z a dne zkusenosti s verejnymi zaka zkami ze strany mšstske ca sti, k velke vštsinš z nich se dosud z a dne nedostaly. Respondenti da le prılis neoceka vajı pomoc od mšstske ca sti pri sve m rozvoji. U mensiny z nich je duvodem neduvšra v ochotu nebo schopnost „rednıku, u vštsiny pak presvšdcenı, z e nic od mšstske ca sti nepotrebujı. Objevily se i na zory, ze mšstska ca st by spıse mšla vyvıjet me nš aktivit nez v soucasnosti.
1.2.5 Soucasny a budoucı smˇr rozvoje mˇstske ca sti V za všru rızene ho rozhovoru mohli respondenti uva dšt sponta nnš proble my a nedostatky mšstske ca sti a z a doucı ci neza doucı smšry jejıho dalsıho rozvoje. Na zory podnikatelu lze v tomto smšru shrnout do na sledujıcıch proble mu a potrebnych smšru rozvoje (serazeny podle te mat): •
Na „zemı MC fungujı jine (lehcı) podmınky pro vietnamske obchodnıky nez pro ty ceske (napr. k ceskym podnikatelum chodı vıce kontrol).
•
Souzitı mezi ceskymi a asijskymi obyvateli je naopak celkem bezproble move (shodujı se na tom cestı i vietnamstı obyvatele ), byt kontakt mezi obšma etnickymi komunitami je dosti slaby.
•
Vzhled MC trpı cha trajıcımi soukromymi objekty, zejme na neudrz ovanymi fasa dami domu Č MC by mšla majitele alespon neprımo prinutit k renovaci. Nevyhovujıcı vzhled majı take nšktere verejne objekty (napr. ZS Meteorologicka ).
•
Nšktere ulice a chodnıky majı zanedbany, nevyhovujıcı nebo nezpevnšny povrch.
•
Pres vyse uvedene se v poslednı dobš v Libusi a Pısnici pro zlepsenı stavu verejnych prostranstvı hodnš udšlalo.
•
Na „zemı MC se casto vyskytujı dopravnı za cpy (a instalace semaforu situaci „dajnš spıse zhorsila), silnicnı infrastruktura je pretız ena a vykazuje deficity (napojenı vietnamske trz nice, chybšjıcı obchvat Libuse a Pısnice), zrekonstruovana Libusska ulice je pretızena , obtıznš se na ni najız dı a nelze pode l nı zaparkovat.
•
U zemı MC obecnš trpı nedostatkem parkovacıch mıst, nedostatecnš jsou parkovacı moz nosti vyuz ity take pode l zrekonstruovane Libusske ulice.
•
Chybı prıme napojenı MHD na Jiz nı Mšsto.
•
MC nema v blızkosti za dne vštsı obchodnı centrum (vyjma vietnamske trz nice).
•
MC Praha-Libus je tradicnš zalozena na drobne m podnika nı, to se vsak zvolna vytra cı.
•
Objevujı se proble my s hernou, prıpadnš nškterymi restauracnımi zarızenımi (konflikty, rvacky, kriminalita).
•
Na „zemı MC prılis nefunguje mšstska policie.
•
Kapacita materskych skol v MC je jiz nynı nedostatecna .
•
V Libusi a Pısnici chybı sa l pro pora da nı vštsıch akcı i jako za zemı pro rodice a dšti.
•
Spra va MC funguje obecnš dobre, ale MC jen ma lo informuje o svych pla nech a investicnıch za mšrech.
•
Vhodne je posılit komunikaci se skolami a dalsımi subjekty v MC vcetnš podnikatelu.
•
MC sve aktivity prılis cılı na rezidenty a te mšr vubec se nezamšruje na podnikatele.
Tri respondenti neuvedli z a dny proble m s tım, z e pusobenı v MC povazujı za vyhovujıcı.
SPF Group, v.o.s.
7
Strategicky plan rozvoje mestskč c asti Praha-Libus
Analyticky profil mestskč c asti
1.3 Vyhodnocenı pruzkumu neziskovych organizacı V ra mci pruzkumu bylo osloveno a formou rızene ho rozhovoru dotazova no 10 neziskovych organizacı. Vsechny z nich jsou obcanskymi sdruz enımi. V tomto smšru vykazuje mšstska ca st pomšrnš cily z ivot. Naopak zde nepusobı (nesıdlı) nadace, obecnš prospšsne spolecnosti ani cırkve. Ota zky kladene pri rozhovorech se zamšrovaly na pusobenı dane ho subjektu v Libusi a Pısnici, tzn. nemırily na cinnost subjektu v jinych ca stech Prahy ci mimo Prahu (vštsina subjektu ma vsak stejnš pouze loka lnı pusobnost). Ota zky byly obsahovš zamšrene na tato te mata: •
za kladnı „daje o velikosti a obsahu cinnosti obcanskych sdruz enı,
•
hodnocenı soucasnych a predpokla danych podmınek pro cinnost,
•
hodnocenı pusobenı v Libusi a Pısnici a spolupra ce s MC Praha-Libus,
•
hodnocenı soucasne ho a budoucıho smšru rozvoje mšstske ca sti.
Vysledky setrenı jsou v ra mci tšchto te mat zpracova ny nıze.
1.3.1 Za kladnı ždaje o velikosti a obsahu cinnosti obcansky ch sdruzenı Obcanska sdruz enı pusobıcı v Praze-Libusi majı obvykle relativnš vysoky pocet clenu (vzhledem k tomu, z e cleny jsou te mšr vyhradnš obyvatele Libuse a Pısnice) a naopak obvykle z a dne ho zamšstnance. Pocet clenu v jednotlivych sdruz enıch dosahuje od 5 do 300 (typicky od 10 do 70). Pocet zamšstnancu je nejcastšji nulovy, vyjimecnš ma sdruz enı 1-2 zamšstnance, prıpadnš nškolik osob zamšstnanych na za kladš dohody o provedenı pra ce. Nejpocetnšjsımi sdruzenımi jsou sportovnı organizace, ktere majı vıce nez 100 clenu, naopak nejme nš pocetna jsou sdruz enı zamšrena na oblast vzdšla va nı, osvšty, z ivotnıho prostredı apod. (obvykle 5-15 clenu). Celkem majı dotazovana sdruz enı pribliz nš 720 clenu (nškterı pochopitelnš mohou byt cleny dvou nebo vıce sdruz enı soucasnš). Je zrejme , z e ve smyslu cinnosti neziskovych organizacı panuje v mšstske ca sti relativnš cila atmosfe ra, vštsina aktivit jsou vsak za lezitosti zaloz ene na ba zi dobrovolnosti a minima lnıch na kladu. O za dne m z obcanskych sdruz enı nelze rıci, z e by mšlo rozsa hly rozpocet, kde by na prıjmove stranš fungovalo nškolik neza vislych a spolehlivych zdroju. Spıse se jedna o sdruz enı vyvıjejıcı aktivity zdarma nebo pouze pri pokrytı rez ijnıch na kladu. Nšktera sdruzenı realizujı aktivity podporovane z grantu mšstske ca sti, mšsta nebo sta tu, prıpadnš evropskych zdroju. Tyto aktivity jsou vsak obvykle realizova ny v za vislosti na tom, zda na nš v dany rok penıze jsou, nebo ne, tzn. jedna se casto o jednora zove projekty, nikoli o dlouhodobou cinnost. Strukturu sdruz enı podle oboru cinnostı ukazuje tabulka. Nejvıce se obcanska sdruz enı všnujı pra ci s dštmi a mla dez ı, sportu, volnocasovym aktivita m, ochranš z ivotnıho prostredı, vzdšla va nı a osvštš. Naopak vubec se nevšnujı oblastem zdravotnictvı, socia lnı pe ce a te mšr vubec ani kulture. Tabulka 10: Obc anska sdruzenı podle oboru c innosti Oblast c innosti
Cetnost
socialnı sluzby a socialnı pe c e
0
vzdˇ lavanı a osvˇ ta
8
zivotnı prostredı, ochrana prırody a krajiny
9
zdravotnictvı
0
kultura
1
sport a volny c as
11
prace s dˇ tmi a mladezı
13
ostatnı
4
SPF Group, v.o.s.
Podıl
8
Strategicky plan rozvoje mestskč c asti Praha-Libus
Analyticky profil mestskč c asti
Pozn.: Respondenti mohli uve st az 3 obory cinnosti a priradit jim va z eny vyznam od 3 (nejvštsı) do 1 (nejmensı). Ve sloupci “cetnostč jsou proto uvedeny soucty tšchto vah. Pod poloz kou “ostatnıč se skryva resenı poz a ru a mimora dnych situacı (hasici) a prosazova nı jinych variant „zemnıho rozvoje mšstske ca sti.
Vštsina obcanskych sdruz enı sıdlı v pronajatych prostora ch. Nšktera sdruz enı vlastnı prostory nemajı (tzn. jejich sıdlo je pouze postovnı adresou) a pouze jedno z dota zanych sdruz enı sıdlı ve vlastnım objektu.
1.3.2 Hodnocenı soucasny ch a predpokla dany ch podmınek pro cinnost Pro na sledujıcı roky predpokla dajı za stupci obcanskych sdruz enı zachova nı sta vajıcıho rozsahu aktivit, nškterı mırny rust v za vislosti na rustu popta vky po sluz ba ch, ktere nabızejı ((predevsım volnocasovych aktivita ch a pra ci s mla dez ı), nebo s realizacı vštsıho projektu podporene ho z externıch zdroju. Spolecne te mšr pro vsechna sdruz enı je vyrazna za vislost na prısunu penšz, tzn. jediny grant pro nš muze v dane roce znamenat zcela za sadnı jednora zovy na rust objemu cinnostı. Z tohoto duvodu nšktere organizace vyslovnš uva dšjı, z e pla nujı jen kra tkodobš. Za stupci obcanskych sdruz enı jsou zpravidla le pe informova ni o moz nostech dotacı a grantu nez podnikatele , coz je logicke , protoz e tak mohou zıskat casto zcela za sadnı financnı prostredky pro svou cinnost. Nejle pe jsou sdruz enı informova na o moznostech cerpa nı dotacı a grantu od mšstske ca sti. Nšktera sdruzenı tyto granty jiz vyuz ila nebo vyuz ıvajı, dalsı vyuz ıvajı pomoci ze strany mšstske ca sti v podobš napr. levne ho nebo symbolicke ho prona jmu prostor. Spıse ojedinšle vyuz ily neziskove subjekty dotacı z na rodnı „rovnš (programy ministerstev a sta tnıch organizacı) a take informovanost o nich je relativnš slaba , stejnš jako v prıpadš evropskych programu, na ktere lze podle nich tšz ko dosa hnout (navıc pro Prahu je objem tšchto prostredku vyraznš niz sı nez pro jine oblasti Ceska).
1.3.3 Hodnocenı pusobenı v Libusi a Pısnici a spolupra ce s MC Praha-Libus Za hlavnı prınosy sve ho pusobenı na „zemı mšstske ca sti uva dšjı respondenti nejcastšji: •
dobrou spolupra ci s mıstnımi subjekty a verejnostı (8)
•
dobrou mıstnı popta vku po vysledcıch sve cinnosti (4)
•
polohu a dostupnost v ra mci Prahy (4)
•
dostatek aktivnıch clenu (3)
•
dostatek kvalifikovanych pracovnıku (1)
•
moznost vymšny informacı a zkusenostı s jinymi neziskovymi organizacemi v Praze-Libusi (1)
•
podporu ze strany mšstske ca sti (1)
Za hlavnı negativa a proble my sve ho pusobenı na „zemı mšstske ca sti povaz ujı respondenti zejme na: •
spatny obraz (“imageč) mšstske ca sti vc. zhorsene ho stavu zivotnıho prostredı (4)
•
nedostatek aktivnıch clenu (4)
•
nızkou mıstnı popta vku po vysledcıch sve cinnosti ze strany obyvatel vc. dštı (3)
•
oslabova nı sve bytnosti Pısnice (2)
•
nedostatek kvalifikovanych pracovnıku (1)
•
spatnou spolupra ci s mıstnımi subjekty a verejnostı (1)
•
spatnou polohu a dostupnost v ra mci Prahy (1)
•
slabe pravomoci „radu mšstske ca sti (1)
•
proble m “male lokalityč (mnoho malych subjektu, roztrıstšne za jmy a proble my) (1)
SPF Group, v.o.s.
9
Strategicky plan rozvoje mestskč c asti Praha-Libus
•
Analyticky profil mestskč c asti
rostoucı automobilovy provoz, pretız enı silnic (1)
Za pozitivum povazujı za stupci neziskovych organizacı zejme na dobrou spolupra ci mezi subjekty a rozvinuty komunitnı z ivot, dobrou popta vku po sve cinnosti, polohu a dostupnost v ra mci Prahy a dostatek aktivnıch clenu. Naopak negativem je podle jejich na zoru spatny obraz mšstske ca sti (predevsım z hlediska zanedbanosti verejnych prostranstvı a z ivotnıho prostredı), nedostatek aktivnıch clenu a slabou popta vku po vysledcıch sve cinnosti. Obcas se projevuje jista mıra rivality mezi Libusı a Pısnicı (pocit “odstrcenostič u Pısnickych). Neziskove organizace hodnotı spolupra ci s „radem mšstske ca sti mırnš pozitivnšji nez podnikatele (mezi nimiz vsak rovnšz prevaz uje spıse pozitivnı hodnocenı). Prevaz uje na zor o profesiona lnı a bezchybne pra ci „radu (samospra vy) a o vstrıcne m prıstupu vuci neziskovym organizacım. Vsechna sdruz enı bez vyjimky se samozrejmš hodlajı podılet na verejnš prospšsnych akcıch a te mšr vsechna se na tšchto akcıch jiz nynı podılejı (pro nšktera je to dokonce podstata jejich cinnosti). Objevuje se pocit nedostatecne informovanosti verejnosti o za mšrech mšstske ca sti (informace cerpajı hlavnš z mıstnıho tisku, coz povazujı za nedostatecne ). Tento za všr se shoduje s vysledkem pruzkumu mezi obyvateli i podnikateli. Nšktera sdruz enı by privıtala take posılenı transparentnosti pri podpore neziskove ho sektoru ze strany mšstske ca sti (uva dšjı, ze nynı za lez ı spıse na prezentaci a “marketinguč cinnosti dane ho sdruzenı nez na skutecne potrebnosti a dopadu aktivit), zavedenı indika toru pro hodnocenı cinnosti neziskove ho sektoru, resp. zahrnutı vsech tšchto zmšn pod transparentnı a jasnš “nastavenyč grantovy program. Nšktere organizace vsak sta vajıcı syste m pridšlova nı financnıch prostredku ze strany mšstske ca sti hodnotı naopak jako vyhovujıcı (je jich pribliznš stejny pocet jako tšch, ktere jej kritizujı). Objevily se take na zory, z e by neziskove organizace uvıtaly podporu ze strany mšstske ca sti ve smyslu monitoringu dotacnıch prılez itostı, skolenı k poda va nı za dostı apod. Nškterı respondenti se te z domnıvajı, z e mšstska ca st by mšla razantnšji a aktivnšji pristupovat k proble mum, k jejichz resenı nema prıme kompetence, aby mohla vcas prosazovat za jmy svych obyvatel alespon neprımo.
1.3.4 Hodnocenı soucasne ho a budoucıho smˇru rozvoje mˇstske ca sti V za všru rızene ho rozhovoru mohli respondenti uva dšt sponta nnš proble my a nedostatky mšstske ca sti a z a doucı ci neza doucı smšry jejıho dalsıho rozvoje. Na zory za stupcu neziskovych organizacı lze v tomto smšru shrnout do na sledujıcıch proble mu a potrebnych smšru rozvoje (serazeny podle te mat): •
Chybı prvek integrace mezi ceskou a vietnamskou komunitou, prestoze souzitı je vcelku bezproble move .
•
Na „zemı MC se vyskytujı dopravnı za cpy (a instalace semaforu situaci zhorsila), na intenzitu provozu je nutne reagovat dopravnımi opatrenımi (instalacı zpomalovacıch prahu apod.).
•
Chybı preferencnı opatrenı pro MHD a napojenı MHD na oblast Jiz nıho Mšsta.
•
V nškterych ca stech Libuse a Pısnice jsou vedlejsı a prıjezdove komunikace ve velmi nevyhovujıcım stavu (nezpevnšne , rozbite ).
•
Loka lnš je v nevyhovujıcım stavu technicka infrastruktura (chybšjıcı kanalizace - nutnost precerpa vat, hrozba nedostatecne ho za sobova nı energiemi).
•
Kapacita kontejneru na trıdšny odpad je nedostatecna vyva zeny), kontejnery casto “prete kajıč.
•
MC postupnš stimuluje lidi k ochranš z ivotnıho prostredı, ale sta le je to ma lo.
•
V Libusi a Pısnici chybı kulturnš-spolecensky sa l.
•
Skolnı budovy nejsou dostatecnš vyuz ıva ny pro mimoskolnı cinnost (spolecenskou, sportovnı...), prestoz e se situace lepsı.
•
Libus a Pısnice postra da mısta setka va nı vc. hlavnıho na mšstı.
•
Pri rozvoji MC majı prılis velky vliv stavebnı akce a extenzivnı rozvoj, ma lo se prosazujı regulativy a dalsı na stroje „zemnıho pla nova nı.
SPF Group, v.o.s.
(resp. nejsou dostatecnš casto
10
Strategicky plan rozvoje mestskč c asti Praha-Libus
Analyticky profil mestskč c asti
•
Obyvatele i dalsı subjekty v MC jsou nedostatecnš informova ni o aktua lnım dšnı a za mšrech spra vy MC.
•
Spra va MC se nškdy stavı laxnš k na vrhum obcanu a neziskovych organizacı a nebere je va z nš.
•
Moz nosti grantu, dotacı a externıho financova nı jsou monitorova ny nedostatecnš.
•
V Pısnici se vyskytuje pocit nedostatecne ho vnıma nı jejıch proble mu a dojem “libusske ho centralismuč, zca sti pretrva va rivalita Libus-Pısnice.
•
V MC chybı koncepce rozvoje „zemı a diskuse nad všcmi, ktere lze resit na mıstnı „rovni, prestoz e existuje komunitnı pla n.
SPF Group, v.o.s.
11