Rozloha a počet obyvatel ¾
Republika Srbsko se rozkládá na ploše 88 361 km2.
¾
Délka státní hranice je 2114 km, Republika Srbsko nemá mořskou hranici.
¾
Počet obyvatel: 7 365 500 (bez Kosova a Metohie)
¾
Průměrná hustota osídlení je 96,8 obyvatel/km2
¾
Prezident – Boris Tadič
¾
Premiér – Mirko Cvetkovič
¾
Hlavní Město – Bělehrad – 1,6 mil. obyvatel
¾
Pro porovnání (ČR 78 864 km2, 10,4 mil, 132 obyv/km2)
Národnostní složení a náboženství : Srbové Maďaři Bosňáci a Muslimové Romové Jugoslávci Češi
82,9 % 3,9 % 2,1 % 1,4 % 1,1 % 0,03 % (2300)
pravoslavní katolíci muslimové protestanti ostatní
85,- % 5,5 % 3,2 % 1,- % 5,3 %
SWOT analýza Silné stránky ¾
Výhodná geografická poloha, postavení Srbska jako vstupní brány na Balkán;
¾
Největší a nejlidnatější země bývalé Jugoslávie, lokální „velmoc“;
¾
Relativně vzdělaná a levná pracovní síla;
¾
Značný potenciál ekonomického rozvoje;
¾
Probíhající liberalizace obchodu, členství v CEFTA, úsilí o členství ve WTO;
¾
Pokračuje integrační proces, SAD ratifikována v srbském parlamentu (září 2008);
¾
Zlepšení politické i ekonomické stability v zemi.
Navíc ve vztahu k ČR ¾ Vzájemná geografická i lidská blízkost a relativně vysoká intenzita vzájemných vztahů; ¾
Dřívější dobré zkušenosti českých podniků s místním trhem.
Slabé stránky ¾
Politická stabilita se zlepšila, dosud však nedosahuje standardní úrovně evropských zemí;
¾
Trvá poměrně byrokratický systém řízení spojený s korupcí;
¾
Privatizace velkých státních podniků (především v oblasti energetiky a těžkého průmyslu) se zrychlila, přesto by mohla být masivnější;
¾
Zastaralá průmyslová výroba s produkcí s nízkou přidanou hodnotou. Podstatnější růst průmyslové výroby se očekává až po dokončení privatizace a přílivu většího množství přímých zahraničních investic;
¾
Trvají značné rozdíly v rozvoji jednotlivých regionů;
¾
Roztříštěný, méně rozvinutý a nekonkurenční soukromý sektor, málo prosperujících malých a středních podniků.
Příležitosti ¾
Privatizační proces není dosud ukončen, šance pro české investory (Rumaguma);
¾
V důsledku určité izolace Srbska existuje relativně malá konkurence;
¾
Přetrvává určitá obava investovat v regionu, což zvyšuje možnosti českých firem;
¾
V průběhu posledních cca 25 let se realizovaly jen minimální investice. Z toho vyplývá potřeba (nutnost) velkých investičních aktivit;
¾
Postupné zvyšování spotřeby ve veřejném i soukromém sektoru;
¾
Příležitosti pro české firmy v energetice, železniční a silniční infrastruktuře, městské infrastruktuře, ochraně životního prostředí;
¾
Možnosti podpory projektů v rámci Smíšené komise a pracovních skupin na základě mezivládní Dohody o ekonomické spolupráci;
¾
Možnost využít spolupráce měst a regionů pro intenzifikaci ekonomických vztahů;
¾
Možnost zapojit českou menšinu do projektů českých firem.
Rizika ¾
Dosud ne zcela stabilní politické a ekonomické prostředí;
¾
Podnikatelské prostředí je složitější, není zcela standardní;
¾
Trvá netransparentnost při zadávání a vyhodnocování státních zakázek a tendrů;
¾
Trvá nekoncepčnost v oblasti privatizace státních podniků;
¾
Při výměně administrativ měst a obcí dochází často k neplnění či rušení připravovaných nebo již realizovaných projektů;
¾
Vliv celosvětové recese, může dojít k odložení realizace projektů a přílivu přímých zahraničních investic
Vybrané makroekonomické ukazatele (v EUR) 2003
2004
2005
2006
2007
2008*
18011
19723
21105
25262
29026
34686*
HDP na osobu (EUR)
2401
2630
2814
3354
3941
4709*
Reálný růst HDP (%)
2,5
8,4
6,2
5,7
7,5
6,1*
Inflace (av; %)
11,7
13,7
17,7
6,6
10,1
8,6
Nezaměstnanost (%)
31,7
31,7
32,6
28,1
21,6
18,8
Vývoz (mld EUR)
2441
2832
3608
5103
6432
7428
Dovoz (mld EUR)
6586
8623
8439
10463
13507
15581
Bilance běžného účtu (mld EUR)
-1678
-2692
-2054
-3096
-5228
-5500*
-
2,4
3,9
7,2
6,3
7,5*
Deviz. rezervy (bez zlata – mld EUR)
3548
3780
5524
9593
10896
9224
Zahraniční dluh (mld EUR)
10,9
10,4
13,1
14,9
17,8
21,5
Devizový kurz (EUR/RSD)
68,3
78,9
85,5
79,0
80,0
81,9
-2
0,5
1
0,8
-1
-1,5
HDP (mld EUR)
Bilance finančního účtu (mld EUR)
Saldo státního rozpočtu (v % HDP)
*Odhad – předpověď zdroj: NBS
Vývoj hrubého domácího produktu GDP Growth rate in % 8.4%
7.8% 6.2%
4.8%
6.1%
5.7%
4.2% 2.5%
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
GDP per capita in $ 5,399
6,000 5,000 4,000 3,000 2,000
2,641 1,543
3,186
3,408
3,994
2,037
1,000 0
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Vývoj inflace a míra růstu průmyslové výroby Annual Inflation Rate 111.9%
40.7% 14.8%
7.8%
13.7%
17.7%
6.6% 10.1% 6.8%
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Growth rate of industrial production in %
14 11.4% 12 10 8 7.1% 6 4.7% 3.7% 4 1.8% 1.4% 2 0.8% 0.1% 0 -2 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 -3% -4
Nerovnoměrný ekonomický vývoj v Srbsku Porovnávaný výchozí rok 1989 - Mezník prosperity Podle odhadů dosáhne HDP/osobu v Bělehradě úrovně tohoto výchozího roku v r. 2009, v Niši pak v r. 2010. Centrální Srbsko je však v alarmujícím stavu – ve srovnání s rokem 1989 zaznamenává cca 60% pokles. Největší propad je v oblasti Podunají (71,6%) a Boru (85,9%)! Pokud se nezmění současné tempo rozvoje oblastí (0,7%), dojde k vyrovnání s úrovní roku 1989 (bez Bělehradu a Niše) až v roce 2129! V Novém Sadu rostl v posledním pětiletém období HDP meziročně o 16% a ke konci roku 2006 bylo dosaženo úrovně r. 1989. Ve Vojvodině (bez Nového Sadu) by při současném růstu 2,9% mělo dojít k vyrovnání s výchozím rokem 1989 v roce 2033.
Přímé zahraniční investice v mil USD
4264
2195 1550
1365
966 475 50 2000
165
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007 2008, I-XI
2327
Největší zahraniční investoři v Srbsku v mil EUR
Výhodný daňový režim
Tax Rates SERBIA
Corporate Profit Tax 10%
Personal Income Tax 12%
VAT 8% / 18%
CROATIA
20%
15% - 45%
22%
ROMANIA
16%
16%
19% / 9%
BULGARIA
10%
24%
20%
Daň z korporátního zisku
Daně z příjmů fyzických osob a náklady na pracovní sílu
Investiční pobídky www.siepa.sr.gov.yu
Investiční pobídky Daňové pobídky 10 leté prázdniny na placení daní z korporátního zisku pro velké investice (7,5 mil EUR a vytvoření 100 nových pracovních míst) Korporátní daňové úlevy ze zisku až do výše 80% z investic do základního jmění Úlevy z daní z příjmů a sociálního pojištění pro pracovníky pod 30 a nad 45 let Daňové úlevy pro pracující Snížení daně z příjmu až do 50% danitelného příjmu
Finanční pobídky Příspěvky na investice (2000 - 10000 EUR za vytvořené pracovní místo) Podpůrné programy nabízené Národní zaměstnaneckou službou
Další pobídky Bezcelní dovozy zařízení pro zahraniční investice Zrychlené odpisy
Zahraniční obchod Srbska v mil USD
40000
Export
Import
Total
Balance
33972 27379
30000
22999 19600 20000
10000
14943
14276 4261 5982 5614
10228 10753 7473 3523 2755
2075
1721
13172
10461
7689
18554
6428
4482
10973
8825
0 -2540
-3539
-10000
-4718
-7230
-5979
-6744
-9729 -12026
-20000 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Hlavní obchodní partneři Srbska v mil USD VÝVOZ
změna proti
2008
2007 v %
DOVOZ 2008
změna proti 2007 v %
Itálie
1128,5
3,1
2184,4
21,5
Německo
1142,0
21,8
2704,4
23,2
Bosna a Hercegovina
1338,7
28,5
644,5
24,4
Černá Hora
1287,3
35,4
202,3
51,9
Rusko
551,0
22,3
3492,6
32,9
Slovinsko
502,0
22,7
627,1
-10,4
Makedonie
493,0
12,8
379,3
22,7
Francie
346,4
19,3
747,4
29,0
Rakousko
458,1
52,0
573,0
-5,8
Chorvatsko
434,5
31,3
553,8
4,3
Maďarsko
324,8
30,6
815,3
13,1
Řecko
211,1
15,9
287,6
2,5
Rumunsko
397,8
50,0
631,3
47,8
Bulharsko
251,3
15,2
746,6
27,3
65,1
-19,0
498,7
33,8
5,8
2,1
1829,2
34,0
148,1
24,0
368,4
19,7
Spojené státy Čína
Česká republika
Největší obchodní partneři Srbska v r. 2008 Top Exporting partners Country
Country
Mln. USD
1 338,7
1. Russian Federation
3 492,6
2. Montenegro
1 287,3
2. Germany
2 704,4
3. Germany
1 142,0
4. Italy
1 128,5
3. Italy
2 184,4
4. China
1 829,2
1.
Bosnia and Herzegovina
Mln. USD
Top Importing partners
5. Russian Federation
551,0
5. Hungary
815,3
Others
5 525,3
Others
11 973,3
Total
10 972,8
Total
22 999,2
Produktivita práce
Industrial Productivity Grow th Rate (in %) 2008
7.0
2007
12.9
2006
14.2
2005
9.0
2004
12.5 0
2
4
6
8
10
12
14
16
Obchodní výměna České republiky a Srbska V letech 2000 až 2008 dle srbských údajů (v mil USD)
Dovoz
Vývoz
Obrat
Saldo
2000
19,0
77,3
96,3
58,3
2001
17,0
85,5
102,5
68,5
2002
17,0
119,7
136,7
102,7
2003
22,7
143,1
165,8
120,4
2004
48,1
212,5
260,6
164,4
2005
67,2
193,9
261,1
126,7
2006
92,0
213,9
305,9
121,9
2007
119,5
307,7
427,2
188,2
2008
148,1
368,4
516,5
220,3
Vývoz ČR - dle nomenklatury SITC (v tis. CZK, předběžné údaje dle ČSÚ) 2006
2007
2008
150 712
177 186
230 328
6 490
3 841
4 931
90 924
118 272
133 726
102 882
45 572
80 739
1 747
-
-
5 – Chemikálie a příbuzné výrobky
1 260 561
1 038 879
909 703
6 – Tržní výrobky tříděné podle materiálu
1 650 837
1 713 119
1 682 245
7 – Stroje a dopravní prostředky
2 276 235
5 304 827
4 177 320
234 929
352 719
355 228
5 775 317
8 754 414
7 574 221
Název zboží 0 – Potraviny a živá zvířata 1 – Nápoje a tabák 2 – Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 – Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 – Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky
8 – Průmyslové spotřební zboží
Celkem:
Dovoz ČR - dle nomenklatury SITC (v tis. CZK, předběžné údaje dle ČSÚ) 2006
2007
2008
186 680
318 163
234 095
3 911
6 067
4 032
2 – Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv
121 640
46 145
45 706
5 – Chemikálie a příbuzné výrobky
99 261
152 548
136 619
6 – Tržní výrobky tříděné podle materiálu
1 742 344
1 819 224
1 934 873
7 – Stroje a dopravní prostředky
101 887
131 953
1 853 812
8 – Průmyslové spotřební zboží
72 427
117 612
146 874
2 328 149
2 593 545
4 356 017
Název zboží 0 – Potraviny a živá zvířata 1 – Nápoje a tabák
Celkem:
Obchodní a investiční příležitosti ¾
Infrastruktura Srbska železniční a silniční koridory (např. Koridor 10) oprava železničních svršků, oprava železničních přejezdů, elektrifikace železnic lokální plynovody – výstavba menších a středních plynovodů
¾
Infrastruktura měst a obcí: plynofikace, toplifikace, dopravní prostředky - opravu tramvají, dodávka nových tramvají, trolejbusů oprava a výstavba tramvajových a trolejbusových tratí
¾
Projekty v oblasti ochrany životního prostředí: čištění a rozvod vody, třídírny a skládky komunálního odpadu, kanalizace, čističky odpadních vod
¾
Nemovitosti developerské projekty bytové výstavby, kancelářských ploch, skladových prostor, výstavba prodejních prostor a komplexů
¾
Energetika
¾
Strojírenství
¾
Výrobní kooperace – možnost vývozu do RF bez celních bariér
Investiční příležitosti v energetice ¾
rozvoj sekundární sítě plynovodů a související plynofikace měst a obcí
¾
řešení problémů spojených se zásobováním elektrickou energií • dokončení výstavby TE Kolubara B • výstavba nového bloku tepelné elektrárny Nikola Tesla B-TENT B
¾
rehabilitace termoelektrárny a teplárny v Novém Sadu
¾
otevření dolu v lokalitě Štavalj, Sjenica
¾
využití hydropotenciálu řeky Driny
¾
výstavba malých vodních elektráren, které je možno budovat na zdokumentovaných 900 lokalitách, revitalizace stávajících hydroelektráren
¾
využití biomasy
Obnovitelné zdroje Srbsko je bohaté na obnovitelné zdroje energie. K jejich většímu využití připravilo Мinisterstvo hornictví a energetiky systém pobídek, které by měly být přijaty vládou k 1.7.2009. Návrh Ministerstva hornictví a energetiky na výkupní pobídkové ceny z obnovitelných zdrojů, které by měly platit po dobu následujících 12 let. Tato cena by za 12 let měla umožnit návrat investovaných prostředků
Potenciály (Mtoe) Biomasa
2.40
МVE
0.40
Solární
0.64
Geotermální
0.20
Vítr
0.19
CELKEM
3.83
Typ elektrárny
Cena (c€/kWh)
1.
Мalé vodní elektrárny (до 10 MW)
7,85 - 9,7
1.1
na současné infrastruktuře
5,9
1.2
na vodovodních systémech
3,8
2.
Elektrárny na biomasu
11,4 - 13,6
3.
Elektrárny na bioplyn
12,0 – 16,0
4.
Elektrárny на plyn ze skládek a kanalizace
6,7
5.
Větrné elektrárny
11,5
6.
Solární elektrárny
35,4
7.
Geotermální elektrárny
7,5
Proces evropské integrace •Jednání o SAD odložena z politických důvodů v březnu 2006, v červnu 2007 jednání obnovena •Podepsány dohody o usnadnění vízového styku a readmisi •Úspěšně dokončena technická jednání o SAD •Parafování SAD dne 7. 11. 2007 •Ratifikace SAD srbským parlamentem – 9. září 2008 •Implementace Interim Agreement od 21.1.2009 •Obchodní dohody: Dohoda o textilních výrobcích Preferenční dohoda o vývozu srbského zboží do EU od 2001 Postupné zřizování zón volného obchodu se zeměmi EU
(Srbsko má nyní status - „potenciální kandidátská země)
Přistoupení k WTO
Srbsko obnovilo jednání v r. 2005 (odděleně od Černé Hory) Dosud realizovány 4 zasedání Pracovní skupiny pro přistoupení Srbska k WTO Přijetí Srbska do WTO se očekává v r. 2009
CEFTA Regionální dohoda o volném obchodu Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko, Makedonie, Moldavsko, Srbsko CEFTA podepsána 19. prosince 2006 Srbský parlament ji ratifikoval 24. září 2007
Program rozvojové spolupráce (ZRS) mezi ČR a Srbskem a Černou Horou na období 2006 – 2010 stanovuje prioritní oblasti životní prostředí průmyslový rozvoj doprava zdravotnictví sociální problematika
V roce 2008 bylo v Srbsku realizováno 17 projektů ZRS a 7 tzv. Malých lokálních projektů ¾ ¾ ¾ ¾ ¾
v sektoru životního prostředí byly realizovány 4 projekty (zejména v oblasti řešení starých ekologických zátěží a vodohospodářství) v sektoru průmyslu 8 projektů, v sektoru zdravotnictví 1 projekt, v sektoru zemědělství 1 projekt, v gesci MZV 3 projekty
Geograficky má spolupráce směřovat do jihovýchodního a centrálního Srbska, zvláště pak do regionu Šumadija. Po rozdělení Srbska a Černé Hory dne 3. 6. 2006 nebyla realizace ZRS nijak výrazně ovlivněna V Černé Hoře je realizován pouze jeden projekt zaměřený na sanaci životního prostředí po intenzivní těžbě v Mojkovaci v celkové výši 23 054 tis. Kč. Projekt byl koncem r. 2008 dokončen.
Finanční prostředky na rozvojovou spolupráci se Srbskem a (Černou Horou) (v mil Kč) E = 327,7 mil Kč Sektor Průmyslový rozvoj
2006
2007
2008
2009
13,9
25,2
31,3
37,1
Doprava
5,2
9,4
9,7
10,9
Zdravotnictví
3,5
6,3
7,8
9,3
Sociální rozvoj
5,2
9,4
11,7
9,7
13,9
25,2
31,3
37,1
Migrace, bezpečnost a dobrá správa věcí veřejných
0
2,1
3,5
4,5
Program pro prioritní země při ZÚ
0,5
1
1
2
42,2
78,6
96,3
110,6
Životní prostředí
Celkem:
Projekty Ministerstva průmyslu a obchodu
Realizátor
Realizace
Přidělená částka ZRS ČR v mil Kč
EKOLINE, s.r.o. Brno
2005 - 2007
29 Projekt zruš zrušen
Zajiš by na Zajištění kontinuity těž těžby dolech Rembas a Soko
Výstavba dolů Ostrava, s.r.o.
2006 - 2010
24,5
Implementace český eských zdravotnický zdravotnických prostř prostředků edků v oblasti cé é vní í chirurgie – c vn Klinické Klinické centrum Bě Bělehrad
Výzkumní ústav pletařský, a.s. Brno
2006 - 2010
20,58
MSA, a.s. Dolní Benešov
2006 - 2009
14,7
AŽD Praha, s.r.o.
2006 - 2009
14,7
AZAS INVEST, s.r.o. Opava
2006 - 2010
29,4
Název projektu Pomoc př při zř zřízení zení ekologické ekologického vý výrobně robněekonomické é ho centra Novi ekonomick Sad
Plynofikace Banje Koviljače a Lešnice Modernizace signá signálně lně bezpeč bezpečnostní nostního zař zařízení zení železničních vleček Vreoci a Obrenovac tepelné tepelné elektrá elektrárny JP TENT Ekologizace naklá nakládání s ropný ropnými chemický chemickými látkami a s nebezpeč nebezpečnými odpady
Projekty ZRS v gesci MPO ČR realizované od r. 2007 1. Průzkum zdrojů a dodávka technologie úpravy pitné vody pro oblast Lazarevac, výše čs. dotace 29 mil Kč 2. Sanace následků těžby uhelného ložiska Štavalj, výše čs. dotace 19 mil Kč 3. Teplofikace Loznice a lázní Banja Koviljača, výše čs. dotace 3,95 mil Kč
Černá Hora od 3. června 2006
Rozloha, počet obyvatel a měna ¾
Republika Černá Hora zaujímá rozlohu 13812 km2
¾
Celková délka státních hranic je 614 km, délka pobřeží Jaderského moře je 294 km.
¾
Počet obyvatel: 625000. Průměrná hustota osídlení je 48,8 obyvatel/km2.
¾
Oficiální měnou v Republice Černá Hora je EUR (od 1. 1. 2002)
¾
Prezident – Filip Vujanovič
¾
Premiér – Milo Djukanovič
¾
Hlavní město – Podgorica – 0,3 mil obyvatel Pro porovnání: ČR 78864 km2, 10,4 mil, 132 obyv/km2
Národnostní složení a náboženské vyznání Národnostní složení - Černohorci - Srbové - Bosňáci - Albánci - Muslimové - Chorvati - Romové - ostatní -neuvedlo
43,16 % 31,99 % 7,77 % 5,03 % 3,97 % 1,10 % 0,42 % 2, 22 % 4, 34 %
Složení dle vyznání -pravoslavní -muslimové -katolíci -ostatní -bez vyzvání -nevěřící -neuvedeno
74,24 17,74 3,54 0,46 2,24 0,97 0,81
Základní makroekonomické ukazatele (v EUR) Pozná Poznámky
2008 2004
2005
2006
2007
2008*
HDP (mil. EUR)
1 670
1 815
2 149
2 540
3 025
HDP na osobu (v EUR)
2 693
2 927
3 465
4 096
4 878
4,4
4,2
8,6
10,3
8,0
1-9
Reálný růst HDP (%)
odhad
Růst životných nákladu
1,5
2,4
2,8
7,7
7,8
říjen 2008
Nezaměstnanost (%)
22,3
18,4
14,6
11,9
11,1
1-9
Vývoz (mil. EUR)
452,15
460,65
648,33
659,73
495,18
Dovoz (mil. EUR)
868,58
974,30
1 497,65
2 001,40
1 948,61
Bilance běžného účtu (% HDP)
-7,17
-8,49
-24,72
-32,50
-27,50
1-9
FDI (% HDP) - netto
3,03
20,99
21,72
20,66
18,65
1-9
Zahraniční dluh (% HDP)
30,1
28,3
23,5
18,2
15,7
1-9
Podmínky vstupu zahraničního kapitálu
www.mipa.cg.yu Montenegrin Investment Promotion Agency ¾
osvobození od placení daní ze zisku v průběhu prvních tří let
¾
Daň ze zisku se při investici do základního jmění snižuje o 25 % této investice (max. však 30 % původně vypočítané daně pro daný rok)
¾
Dovozy výrobního zařízení pro zahraniční investice (ne osobní vozy a hrací automaty) jsou osvobozeny od placení dovozního cla.
¾
Suroviny a náhradní díly, které se Černé Hoře nevyrábějí či nejsou vyráběny v dostatečném množství, jsou osvobozeny od placení dovozního cla. Jsou-li příjemci tohoto zboží výrobní firmy, snižuje se clo na 50 %
Příliv přímých zahraničních investic v mil EUR
Přímé zahraniční investice v r. 2008 v mil EUR
Celkem
Prodeje Investice do Nákupy Investice do podílů v Investice zahraničních nemovitostí v místních dalších do Mezifiremní společností a cizině ze strany společností a domácích nemovitos převody bank černohorských bank společnost tí rezidentů ech
EU
442.0
161.8
4.6
0.2
0.003
109
166.9
Ostatní
390.1
98.2
1.1
1.3
0.457
210
79.0
Celkem FDI
832.1
259.9
5.7
1.5
0.460
319
245.9
Obchodní výměna 2008 / 2007 v mil EUR
January-December 2007
January-December 2008*
2,614.90
2,443.79
Export
631.04
495.18
Import
1,983.86
1,948.61
Balance
-1,352.82
-1,453.43
31.81%
25.41%
Period
Total
Coverage %
*Data for 2008 are preliminary, so they are hardly comparatible with data for 2007 Final data for 2008 is expected at the end of March 2009
Obchodní výměna podle skupin zemí v r. 2008
Group
Total
Export
%
Import
%
EU countries
912.2
277.6
56.06%
634.5
32.56%
1,279.6
194.6
39.30%
1,085.0
55.68%
Other
252.0
23.0
4.64%
229.1
11.75%
Total
2,443.8
495.2
100%
1,948.6
100%
CEFTA
Největší obchodní partneři Černé Hory v r. 2008
EXPORT
IMPORT
Italy
Italy
Greece
Slovenia
Slovenia
Germany
Bosnia and Herzegovina
Serbia
Serbia
Croatia
Největší zahraniční investoři do r. 2007
Investor
Country of origin
Type of business
Hellenic Petroleum
Greece
Petroleum, oil and oils derivates
Interbrew
Belgium
Beer
Japan
Producing
Matav
Hungary
Telecommunications
Telenor
Norway
Telecommunications
Nova Ljubljanska Banka
Slovenia
Financial services
Oportunity Bank
Belgium
Financial services
HIT Nova Gorica
Slovenia
Catering
Bebler&Jacobsen
England
Catering
Gorenje
Slovenia
Electromechanical components
Siemens
Germany
Electromechanical components
Rusal
Russia
Aluminum processing
Hypo Alpe Adria Bank
Austria
Financial services
Daido Metal
Jadranský veletrh v Budvě kalendář akcí na rok 2009 18. Međunarodna turistička berza i sajam turizma, opreme za hotelijerstvo i ugostiteljstvo METUBES
12-14. Feb. 2009.
35. Sajam ishrane
18-21. Mar. 2009.
33. Sajam namještaja, opreme za domaćinstva, poslovne prostore i unutrašnju dekoraciju 4. VODE - VODOVODI - SANITARNE TEHNOLOGIJE 15. Sajam ekologije 27. NAUTIC SHOW - Sajam nautike i opreme za sport, kamping i rekreaciju
1-5. Apr. 2009. 22 -24. Apr. 2009. 29. Apr. -3. Maj 2009.
3. Sajam umjetnina ART EXPO
27. Maj -2. Jun 2009.
35. Bazar robe široke potrošnje
1. Maj -15. Sep. 2009.
35. Ljetnji sajam 31. Sajam građevinarstva 12. Sajam automobila 11. Sajam malih i srednjih preduzeća 6. Sajam poslovnih usluga i investicija 5. Forum asocijacije sajmova Jugoistočne Evrope 31. Sajam bezbjednosti, zaštite i spasavanja
15. Jun -15. Sep. 2009. 23-27. Sep. 2009. 7-11. Okt. 2009. 28 -30. Okt. 2009. 5-6. Nov. 2009. (Bijenalno) 8-12. Jun 2009
Zahraniční obchod ČR - Černá Hora v r. 2008 ¾Čs. vývoz dosáhl hodnoty 23,9 mil EUR (2007 - 21,2 mil EUR) ¾Čs. dovoz činil 5,1 mil EUR (2007 – 3,4 mil EUR) ¾Obchodní obrat dosáhl hodnoty 29 mil EUR (2007 - 24,6 mil EUR) ¾Obchodní přebytek dosáhl 18,8 mil EUR ve prospěch ČR (2007 - 17,8 mil EUR ve prospěch ČR)
Vývoz / dovoz 25 20,4
v mil.EUR
20 15
ČR Vývoz
10,9
ČR Dovoz
10 5
1,7
1,4
I-XII 2006
I-VII 2007
0
Vývoz ČR - dle nomenklatury SITC v tis. CZK Název zboží
2007
2008
0 – Potraviny a živá zvířata
7 721
19 096
1 – Nápoje a tabák
1 758
1 338
2 – Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv
2 291
193
3 – Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály
47 922
61 386
-
-
5 – Chemikálie a příbuzné výrobky
75 504
69 279
6 – Tržní výrobky tříděné podle materiálu
118 213
93 939
7 – Stroje a dopravní prostředky
317 031
324 754
8 – Průmyslové spotřební zboží
16 315
22 600
586 848
592 584
4 – Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky
Celkem:
Položky čs. vývozu v 2008 ¾
Největší skupinou výrobků v rámci SITC 7 byly „Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče“ (132 mil Kč) z toho nejvíce „ Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky apod.)“.
¾
Druhou nejdůležitější skupinou výrobků v rámci SITC 7 byly „Silniční vozidla“ (88 mil Kč), z toho nejvíce „Automobily osobní aj. vozidla k dopravě osob“.
¾
Třetí největší skupinou jsou „Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku“ (44 mil Kč), z toho nejvíce „Monitory a projektory; televizní přijímače, i kombinované“.
Čs. dovoz z ČH v tis. CZK
Název zboží
2007
2008
12
-
1 332
1 311
2 – Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv
16
16
5 – Chemikálie a příbuzné výrobky
610
305
6 – Tržní výrobky tříděné podle materiálu
91 099
110 483
7 – Stroje a dopravní prostředky
256
13 976
8 – Průmyslové spotřební zboží
111
1 871
93 436
127 962
0 – Potraviny a živá zvířata 1 – Nápoje a tabák
Celkem:
Položky čs. dovozu z ČH v 2008 ¾
Hlavní vývozní skupinou byla skupina „Železo a ocel“ (110 mil Kč), z toho nejvíce „Ost. roury, trubky a duté profily, železné či ocelové“ (88 mil Kč).
¾
Na druhém místě v celkovém černohorském exportu se umístila skupina „Stroje a dopravní prostředky“ (14 mil Kč), z toho nejvíce „Elektrické zařízení, přístroje a spotřebiče“.
Užitečné adresy MED
www.minekon.vlada.cg.yu
Velika plaza
www.velikaplaza.info
Energy Sector
www.energy-conference.com/
Montenegro Agency for Restructuring and Foreign Investment www.agencijacg.org Foreign Investment Promotion Agency www.mipa.cg.yu
Děkuji Vám za pozornost JUDr. Svatopluk Čech, MBA vedoucí obchodně ekonomického úseku ZÚ Bělehrad Tel.: + 381 11 333 6200 Fax: + 381 11 323 6448 E-mail:
[email protected]
