Středočeský kraj
2
rozloha: 11 014 km počet obyvatel: 1 287 277 počet okresů: 12 krajské město: Praha hejtman: Zuzana Moravčíková
znak kraje
okresy: Benešov,Beroun,Kladno,Kolín,Kutná Hora,Mělník,Mladá Boleslav,Nymburk, Praha-východ,Praha-západ, Příbram,Rakovník
Karlštejn Tyčí se nad řekou Berounkou na vápencové skále gotický hrad, jehož postavení mezi českými hrady je výjimečné, a to jak historickým významem, tak mohutností a architekturou. Karlštejn nevznikl jako správní centrum panství nebo královské sídlo, ale od počátku byl určen jako místo pro uložení královských pokladů,především sbírek relikvií a
říšských korunovačních klenotů. Pojmenován byl po svém zakladateli Karlu IV., českém králi říše římské, a stavěn byl podle plánů Matyáše z Arrasu v letech 1347 – 1355.
Konopiště Konopiště je romantický zámek s rozlehlým parkem, růžovou zahradou, skleníky, oranžérií a střelnicí ve stejnojmenné části města Benešov. Vznikl zřejmě na konci 13. století, kdy byl opěrným bodem předáka jedné ze šlechtických stran, pražského biskupa Tobiáše z Bechyně. Zámek se zejména proslavil jako poslední sídlo Františka Ferdinanda d'Este,dědice trůnu
dědice trůnu Rakousko-Uherské říše, jehož zavraždění v bosenském Sarajevu bylo záminkou k začátku první světové války.
Kutná Hora Patří mezi památky UNESCO. Historie středočeského městečka Kutné Hory je nerozlučně spjata s těžbou a zpracováním stříbra. Původně hornická osada ležící nad říčkou Vrchlicí se ve 2. polovině 13. století rychle přeměnila na královské horní město, kde se začaly razit pražské groše. Kouzlo, a půvab hornického městečka spočívá zejména v tom, že díky svému bohatství, které přetrvávalo několik století je zde k vidění řada historických budov různých stavebních slohů. Na seznamu UNESCO je také zapsáno historické jádro Kutné Hory s gotickým chrámem svaté Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Mezi další památky v Kutné Hoře patří: Vlašský dvůr, Kamenný dům, chrám sv. Víta,který byl později zasvěcen svaté Barboře. Pro návštěvníky Kutné Hory, která je vzdálena od Prahy jen 60 km směrem na východ, je také připravena Stříbrná naučná stezka, navštívit lze také České muzeum stříbra.
Koněpruské jeskyně Koněpruské jeskyně jsou součástí CHKO Český kras a leží v turisticky velmi atraktivní oblasti mezi hrady Karlštejn a Křivoklát. Jsou vzdáleny 5 km jižně od města Berouna. Vznikly v devonských vápencích starých až 400 miliónů let. Jsou vyvinuty ve třech výškových úrovních s výškovým rozdílem mezi jednotlivými patry asi 70 m. Jejich celková délka přesahuje 2 km, zpřístupněná trasa je dlouhá cca 590 m a její prohlídka trvá 1 hodinu. Koněpruské jeskyně jsou přístupné veřejnosti od roku 1959, prohlídková trasa vede jeskynními chodbami přes několik dómů s krápníkovou výzdobou a končí ve svrchním patře jeskyní, kde byla v letech 1460 - 1470 v činnosti penězokazecká dílna, v níž se vyráběly falešné husitské haléře. V systému Koněpruských jeskyní bylo nalezeno velké množství zvířecích kostí z doby před 600 000 – 13 000 lety a také lidské kosti patřící druhu Homo sapiens staré asi 13 000 let.
Křivoklát Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů, jehož počátky sahají do 12. století. Současný rozsáhlý gotický královský hrad vznikl ve 13. století na místě staršího raněstředověkého hradu, zmiňovaného poprvé roku 1190. Křivoklát patří do rodiny hradů, které zakládali Přemyslovští panovníci v době kdy jejich moc stoupala, tedy ve 13. století. Pro svou výhodnou pozici v rozsáhlých křivoklátských lesích byl panovníky velice oblíben a využíván především jako hrad lovecký.Jako místo svého odpočinku si ho oblíbil Václav I., Přemysl Otakar II. a zejména Václav IV. Své dětství zde prožil Karel IV. (1319–1323). Hrad byl postupně přistavován a rozšiřován, přibývaly paláce, věže i hradby. Za husitských válek byl poničen a nový lesk mu pak vrátila pozdně gotická přestavba za Vladislava Jagellonského na přelomu 15. a 16. století. Tehdy hrad získal podobu, v níž se v hlavních rysech dochoval dodnes.Ovšem roku 1643 hrad zachvátil požár. Poté chátral a střídal majitele, jedni byli například Valdštejnové.
Rozhledny
Práchovna v Kolíně
Rozhledna Blaník u Vlašimi
Rozhledna Velká Buková
Rozhledna Pepř u Jílového Zbývá 24 rozhleden.
www.atlasceska.cz www.google.cz
Vytvořila Adriana Holá
