Jiří Běhounek hejtman Kraje Vysočina

Slovo hejtmana Nový rok je vždy obdobím nových úkolů – letos často i v novém složení obecních a městských zastupitelstev. Není čas ohlížet se příliš za tím uplynulým, především se musíme dívat dopředu. Takovým vytýčením a zvýrazněním stávajících i perspektivních úkolů bylo „veřejné fórum“, které se na půdě našeho úřadu už potřetí uskutečnilo v loňském listopadu. Občané, zástupci organizací, zájmových sdružení, podnikatelů a veřejné správy se sešli na půdě krajského úřadu k diskusi o problémech kraje. Více než 130 účastníků fóra definovalo u tematických stolů 22 problémů v 11 oblastech, ze kterých bylo vybráno 10 s největším počtem hlasů. S takto získanými informacemi dále pracují odbory krajského úřadu a snaží se najít řešení. Zároveň je tato zpětná vazba veřejnosti jedním z podkladů při aktualizaci Programu rozvoje Kraje Vysočina. Z problematických oblastí bych rád zdůraznil podporu intenzívního, udržitelného a moderního zemědělství v Kraji Vysočina nebo stálé průběžné řešení neuspokojivého stavu silniční infrastruktury. Jsme krajem s početnými malými obcemi, proto se budeme snažit ovlivňovat zachování a dostupnost služeb na venkově. Ve spolupráci s obcemi se daří přes velké tlaky prosazovat zachování venkovských pošt a škol. Obtížnější je a bude otázka dostupnosti zdravotnické a sociální péče v menších sídlech. Už několik let také podnikáme dílčí kroky v podpoře technických i řemeslných oborů, což je nutné v zájmu udržení výrobní základny v regionu. Stále aktuální bude vzdělávání dospělých, rekvalifikace pracovních sil. Těch závažných úkolů je mnohem více a chceme o nich i nadále pravidelně diskutovat se všemi zainteresovanými a vycházet při vytyčování priorit v naší práci z jejich názorů a potřeb. Jedním z podstatných momentů důležitých pro další vylepšení podmínek pro náš život ve všech oblastech je čerpání evropských dotací v začínajícím programovém období 2014 – 2020. Místním samosprávám a dalším zástupcům z regionů chce dát vláda dostatek možností jak do celého procesu vstupovat, žádat o evropské peníze, ale i promlouvat do připravování výzev. Vláda a jednotlivá ministerstva chtějí o rozdělování peněz, které do českých krajů přitečou z Bruselu, podstatně lépe komunikovat právě s regiony. Doufám, že nezůstane u slibů. Náš kraj bude moci v následujících sedmi letech získat na evropských dotacích až deset miliard korun. Stěžejním nástrojem, který bude moci kraj využít, je tzv. „Regionální stálá konference“. O jejím ustanovení rozhodlo na základě předchozí domluvy s Ministerstvem pro místní rozvoj krajské zastupitelstvo už v loňském září. V nově vytvořené platformě jsou nejen krajští politici, ale i zástupci malých obcí, měst, kraje, místních akčních skupin či podnikatelského a akademického sektoru. Osmnáctičlenný tým bude mít roli plánovací, koordinační i monitorovací a bude schvalovat tzv. „Regionální intervenční rámec“, který má za cíl zmapovat absorpční kapacitu v regionu a pokusit se provázat projekty financované z připravovaných operačních programů.

Věřím, že aktivním přístupem všech zúčastněných se nám podaří tu širokou škálu pozitivních záměrů realizovat. Přeji k tomu všem zainteresovaným dostatek dobré vůle, invence a sil. Jiří Běhounek hejtman Kraje Vysočina

Slovo hejtmana Nejednou jsem na různých místech připomínal, čím vším se může pyšnit naše krásná Vysočina a kolik šikovných schopných lidí v ní žije a pracuje. V lednu se o tom mohli znovu přesvědčit návštěvníci tradičního mezinárodního veletrhu cestovního ruchu Regiontour v Brně, kde se náš kraj prezentoval jako místo přírodních krás, bohaté historie a významných památek. Letos jsme kladli důraz především na to, co všechno mohou u nás naši občané i návštěvníci zažít. V naší prezentaci jsme představili regionální turistickou nabídku nikoli podle lokalit, ale nově podle témat. Tím jsme chtěli vyjít vstříc návštěvníkovi a zjednodušit mu hledání tematicky zaměřených aktivit. Celý stánek Kraje Vysočina představoval imaginární území plné zachovalé a krásné přírody, jinak také park uprostřed pavilonu. Celkem bylo připraveno devět zastávkových míst – kromě jiného s nabídkou regionálních výrobků a prezentacemi pivovarů. Pozdržet se mohli návštěvníci u nabídky letních aktivit, u aktivit pro rodiny s dětmi i pro seniory. Na obsahu prezentace jsme spolupracovali s partnery – celkem s 16 městy a dalšími 13 organizacemi majícími zásadní podíl na pestrosti turistické nabídky v našem regionu. Podle reakcí, které jsem na veletrhu zaznamenal, patřila naše expozice mezi ty nejúspěšnější. Rád bych zdůraznil, že po celý rok se na všech úrovních snažíme, aby náš kraj byl přitažlivý nabídkou možných aktivit, schopnou organizací, ale také pohostinností. To vše se projevilo velmi úspěšně například před dvěma roky při mistroství světa v biatlonu. Letos nás od šestého do osmého února čeká ve Vysočina aréně v Novém Městě na Moravě opět vrcholná akce – biatlonový světový pohár. Jsem přesvědčen, že se bude našim příznivcům i návštěvníkům z celého světa na Vysočině zase líbit a budou se u nás cítit příjemně. A nejde jen o takové špičkové akce. Náš kraj patří v rámci České republiky k oblíbeným regionům pro běžecké lyžování. Mírně zvlněná krajina, atraktivní prostředí a také upravené trasy patří u milovníků bílé stopy k největším lákadlům. Už druhým rokem přispívá Kraj Vysočina na údržbu lyžařských běžeckých tras, jejich značení nebo na realizaci opatření pro dostatečný bezpečnostní a technický standard trasy. Síť upravovaných běžeckých tras podpořených z Fondu Vysočiny lze nyní vyhledat na webových stránkách Kraje Vysočina. V roce 2014 požádalo o dotaci 10 subjektů, které na úpravu běžeckých tras získaly částku od 35 tisíc korun až do maximální výše možné podpory, tedy 200 tisíc korun. V zimní sezóně 2014/2015 příjemci podpory v případě příznivých sněhových podmínek upraví celkem přes 640 km lyžařských běžeckých tras zejména na Žďársku, Novoměstsku a v okolí Bystřice nad Pernštejnem. Další bílé stopy jsou k dispozici v okolí Havlíčkova Brodu, Jihlavy nebo Telče. Do budoucna plánujeme, že bychom ve spolupráci s upravovateli tras online propojili jejich GPS s webovou aplikací, to znamená, že v aktuálním čase by uživatel zjistil, zda je daná trasa projetá a připravená. Postupně na Vysočině přibývá díky městům a dalším provozovatelům i použitelných sjezdovek.

Nezbývá, než si přát, aby ve zbytku sezóny byla příroda k lyžařům vstřícnější než v první polovině zimy. A v dalších obdobích roku aby naši občané využívali i všech dalších nabídek, jež mají k dispozici, pro svůj bohatý a spokojený život. Jiří Běhounek hejtman Kraje Vysočina

Rada města informuje Rada města na svém 3. zasedání konaném dne 5. ledna 2015 jednala mj. o těchto problémech: –

–

–

–

– –

Konstatovala, že že v termínu do 31.12.2014 do 11:00 hodin se nepřihlásil žádný uchazeč, proto rozhodla prodloužit termín vyhlášení výběrového řízení na pronájem bytu č. 1 (3 + 1), nám. Čsl. armády 15, 394 70 Kamenice nad Lipou do 23.01.2015 do 11:00 hodin na podatelně Městského úřadu Kamenice nad Lipou a uložila bytovému oddělení městského úřadu oznámit záměr města pronajmout tento byt. Rozhodla zveřejnit záměr města pronajmout nebytové prostory (ordinace odborných lékařů) v budově čp. 15, nám. Čsl. armády 52, 394 70 Kamenice nad Lipou a uložila tajemníkovi MěÚ zveřejnit záměr města pronajmout tyto nebytové prostory. Uložila odboru výstavby a životního prostředí zajistit zpracování znaleckého posudku na bytovou jednotku č. 443/3, o velikosti 1+1, Tyršova 443, 394 70 Kamenice nad Lipou včetně spoluvlastnického podílu 5437/22431 na společných částech domu čp. 443 v Kamenici nad Lipou, spoluvlastnického podílu 5437/22431 na pozemku parc. č. 679/1 o výměře 124 m2, zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. Kamenice nad Lipou, spoluvlastnického podílu 3877/44358 na pozemku parc. č. 679/3, zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. Kamenice nad Lipou a spoluvlastnického podílu 3877/44358 na pozemku parc. č. 681, zahrada v k.ú. Kamenice nad Lipou, ve vlastnictví města Kamenice nad Lipou. Dále uložila tajemníkovi městského úřadu zveřejnit záměr města prodat tuto bytovou jednotku včetně spoluvlastnických podílů a doporučila zastupitelstvu města schválit prodej této bytové jednotky včetně spoluvlastnických podílů. Rozhodla pronajmout nebytové prostory (WC – 2 m2) v čp. 60, nám. Čsl. armády, 394 70 Kamenice nad Lipou, žadateli Ladě Bäumlové, Kamenice nad Lipou, se smlouvou o nájmu na dobu určitou do 31. prosince 2016, s ročním nájmem 300 Kč/m2. Rozhodla prodloužit termín podání nabídek na pronájem nebytových prostor v čp. 60, nám. Čsl. armády, 394 70 Kamenice nad Lipou, do 27. března 2015 a uložila tajemníkovi MěÚ záměr města pronajmout tyto nebytové prostory. Vyslovila souhlas s rozhodnutím zadavatele a hodnotící komise o výběru nejvhodnější nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu na dodavatele akce Kamenice nad Lipou – Biologicky rozložitelný odpad a pověřila starostu města, aby uzavřel v souladu s rozhodnutím zadavatele akce Kamenice nad Lipou – Biologicky rozložitelný odpad smlouvu o svozu bioodpadu se společností AVE CZ, odpadové hospodářství s.r.o., Pražská 1321/38a, 102 00 Praha 10.

Vítězslav Novák a naše hymna, Kde domov můj Je málo známé, že naše národní hymna se jen s obtížemi prosazovala, a to hned ne jako “národní“. Její vznik je spojován vlastně s jarmareční písní, která zazněla ve Fidlovačce r. 1834, nabývala sice obliby, ale mnoho tomu nenasvědčovalo, že by se snad mohla stát národní hymnou. Také i proto tato píseň sklízela i opovržení a dokonce byla vypsána soutěž na novou národní hymnu, ale to již souviselo s utvářením nového státu, Československa, kde bylo zřejmé, že hymna musí mít dvě části, českou i slovenskou. O prosazování slovenské části hymny Nad Tatrou sa blýská nebyly vedeny tak urputné spory, jako právě o část českou, tedy o Kde domov můj. Odpůrci této české hymny poukazovali dokonce na nepůvodnost samotného námětu a odkazovali na dvě díla německého básníka J.W.Goetha, totiž na jeho postavu Mignony z románu o Vilému Meistrovi a na koncipování Goethova italského cestopisu Italská cesta, kde se rovněž ona Mignon vyskytuje. Goethe silně toužil po poznání Itálie a zejména její dávné antické minulosti, a tak se vydal na tuto cestu z Karlových Varů v roce 1786, doslova tak, jak píše, že se vykradl z jinak jistě mu příjemné společnosti, která dokonce oslavovala jeho narozeniny – stalo se to 28.srpna. Goethe uznával, že tato lázeňská společnost mohla vyžadovat jeho přítomnosti, ale nebylo již možno otálet, a tak se Goethe na cestu vydal. Italské záznamy jsou i po létech pro nás poutavé. Hlavně proto, jak se Goethe uměl dívat na lidi a místa, která navštívil. Avšak právě odpůrci naší hymny Kde domov můj poukazovali zvláště na Mignoninu píseň začínající „Znáš onu zem?“ Tato slova jim připomínala ono - kde domov můj. Obeslání soutěže na novou československou národní hymnu bylo jistě velmi lákavou příležitostí, o jejím průběhu existuje již četná literatura z per estetiků a muzikologů (O.Hostinský, V.Holzknecht aj.). I Vítězslava Nováka taková příležitost lákala, ale byl natolik sebekritický, jak se ukazuje v jeho papírech, že samotný pokus o vytvoření nové národní hymny je odsouzený k nezdaru, Tak i proto, že tuto píseň přijal za svou sám lid, se Vítězslav Novák dále již nepokoušel stvořit novou hymnu, naopak, docela normálně ji akceptoval a našli bychom i její citace v některých Novákových dílech… Naše národní hymna má ještě jednu nespornou přednost, a ta je zásluhou nejen J.K.Tyla, ale i skladatele Františka Škroupa, který byl v letech 1837-1857 kapelníkem tzv. Stavovského divadla. A i když Škroup komponoval další hudbu, dokonce se podílel i na složení několika průměrných německých oper – taková žel byla doba, sám vlastně musel odejít ze země a poslední čtyři roky prožil jako kapelník v Rotterdamu, nedosáhlo nikde jeho umění takové výše, jako tomu bylo u písně Kde domov můj… PhDr. Josef Bílek, CSc.

Vítězslav Novák kontra Antonín Dvořák O tom, že hudební skladatel Antonín Dvořák byl vlastně celoživotně vázaný k dílu básníka Karla Jaromíra Erbena se sice všeobecně snad ví, ale mnohem méně je známo, že vlastně přes zhudebnění Svatební košile se dostal skladatel Vítězslav Novák, který se mimochodem učil u Dvořáka, do uměleckého a ideového sporu se svým vzorem. Stalo se to takto. Antonín Dvořák již v roce 1872 (bylo zveřejněno roku 1883) navazoval zhudebněním Svatební košile na předchozí píseň Sirotkovo lůžko. Životopisec Karla Jaromíra Erbena a vydavatel jeho díla Antonín Grund usoudil, že se tím stal velmi nebezpečným soupeřem právě Vítězslava Nováka, ale i jiných skladatelů, jako byl Bohuslav Martinů. Podíváme-li se tu na vztah Vítězslava Nováka k Antonínu Dvořákovi právě v otázce zhudebnění Erbenovy balady, pak vidíme rozdílný přístup k látce : Antonín Dvořák, věren svému světonázorovému zaměření, zhudebnil Svatební košili se zvýrazněním jisté démoničnosti milencovy v duchu grotesknosti českých lidových pohádek. Poměrně stranou tu však zůstala i jiná stránka Erbenovy balady, a sice členitost díla. Vítězslav Novák, věren svému dobovému hudebnímu impresionismu se sice soustředil na hrůznost prostředí, na vystižení náladovosti i krajinomalby v tónomalbě. Oproti Dvořákovi se věnoval Erbenovu dílu až od roku 1912-1913, což bylo v době, kdy Antonín Dvořák již nežil (umírá v létě 1904). Novákova partitura Svatební košile byla vydána ve Vídni r. 1913, v edici Universal Edition, byl pořízen klavírní výtah R.Veselého. Sám skladatel později vysvětlil důvody vedoucí ke vzniku díla – byla to jeho záliba v baladických látkách a odmítnutí prý Dvořákova přístupu pokládaného Novákem za nedramatický. A právě v tom se projevuje rozpor mezi Dvořákem a Novákem. Zdá se, že ani Novák neměl ve zhudebnění Svatební košile šťastnou ruku, že se dopustil druhého extrému, totiž že nedokázal hudebně vyjádřit vnitřní napětí a bohatství námětu. Nevyskytuje se tu ani hudebními prostředky vyjádřené odlišení jednajících postav, ačkoli sama partitura nese znaky již zkušeného umělce, který dokázal naopak šťastně vyjadřovat harmonii a instrumentálnost. Pro srovnání bychom se tu mohli alespoň zmínit o jiném přístupu k Erbenovi, a to u Bohuslava Martinů (r.1933). Martinů jakoby se zase vracel k Dvořákovi a přes Dvořáka ke zdrojům lidové hudby. Zajímavé snad je i to, že Svatebními košilemi se Antonín Dvořák s Erbenem nerozešel nadobro, v letech 1890-1896 tvořil čtyři symfonické básně na erbenovské náměty, a to Vodníka, ve kterém projevoval originální epičnost, Polednici, Zlatý kolovrat a Holoubka. Zvláštní snad tu bylo i závěrečné vyznění Erbenových balad v pojetí Dvořákově, což by odpovídalo i celkovému zaměření jeho lidské i skladatelské osobnosti – Dvořák se spíše vzdaloval přísných závěrů a klonil se více k tklivému smutku. PhDr. Josef Bílek, CSc.

Ještě trochu poezie pro čtenáře Zpravodaje Do nového roku zase optimisticky s….Uměním Den co den muklujeme jako v kriminálu chtělo by se vrátit do lůna v plodové vodě mít bezstarostný úkryt rozplynout se v evoluci bazénu, ale to už je všechno v nenávratnu Kde potom brát životní energii než v industriálním bazénu. Pohlavě (pohlavně) do něj vstoupit jako, když se milujeme s nesmrtelnou vagínou! Recept kontra Projekt Voda je identita života Myšlení je identitou rozumu Voda rozum nezakalí, ale ani nepřidá Chceme-li být v harmonii studujeme přírodní akademii odevzdáme se dialektickému pohybu Vody a Rozumu Pijeme vodu a varujeme se dlouho rozumu jako, že venku prší a my zasněžujeme a potom prohrnujeme! Václav Vácha

Jezdit připoutaný je důležité Jednou z priorit, na kterou se soustředí policisté na Vysočině, je bezpečnost v silničním provozu. Ke snížení tragických následků dopravních nehod mohou přispět i osoby jedoucích ve vozidlech ,a to tím, že budou věnovat větší pozornost používání zádržných systémů. Pro zvýšení bezpečnosti všech osob přepravovaných ve vozidle je nezbytně nutné, aby používaly zádržné systémy. Člověk, který je řádně připoutaný bezpečnostním pásem, má šestkrát větší šanci při dopravní nehodě přežít než osoba, která je nepřipoutaná. Pokud se osoba ve vozidle nepřipoutá a automobil při rychlosti 50 kilometrů v hodině narazí do překážky, nejčastěji do jiného vozidla, znamená to pro člověka volný pád ze třetího poschodí, tj. přibližně z deseti metrů. Při rychlosti 70 kilometrů v hodině odpovídá vliv nárazu na osádku vozidla volnému pádu z šestého poschodí. Každý nepřipoutaný člověk představuje také velké riziko pro ostatní spolujezdce ve vozidle, a to i pokud jsou oni sami připoutaní. Podstatné je také myslet na to, že airbag plní svou funkci pouze v kombinaci s bezpečnostním pásem, pro nepřipoutaného se může stát smrtícím nástrojem. Nelze podceňovat ani krátké jízdy, v žádném případě nejsou bezpečnější. I při těchto cestách může dojít k vážné dopravní nehodě. Důležité je se připoutat správně. Bezpečnostní pás nesmí vést přes krk, vždy přes klíční kost. Pod pásem by neměly být tvrdé a ostré předměty, jako propisky, mobilní telefony apod., které mohou při dopravní nehodě jejich majitele vážně poranit. Autosedačka musí být plně funkční a pro dítě bezpečná, pohodlná a příjemná. Nesmí být pro dítě příliš malá. U starších dětí nesmí vést pásy přes břicho a krk. Podsedák dítě vyzvedne tak, aby mohlo správně použít bezpečnostní pásy, ty by měly vést přes pánev a rameno. Velmi nebezpečné je mít dítě při jízdě na klíně nebo zajištěné bezpečnostním pásem spolu s dospělou osobou. Na používání zádržných systémů si stačí pouze zvyknout. Po nějakém čase je člověku, který je zvyklý používat bezpečnostní pásy, jízda bez nich již nepříjemná.

V zimě dodržujte zásady bezpečné jízdy V zimním období řeší policisté mnoho dopravních nehod, které souvisí s jízdou po komunikaci pokryté ledem nebo sněhem. Řidiči v zimním období nepřizpůsobují rychlost svého vozidla povětrnostním podmínkám a na kluzkém povrchu komunikací dostávají smyk, který velmi často nezvládnou a s vozidlem havarují. Styl jízdy v zimním a letním období se velmi liší. V zimě musí řidiči počítat s horší přilnavostí pneumatik vozidla k povrchu silnice a s větším nebezpečím smyku. Velkou roli zde hrají pneumatiky vozidla.

V době od 1. listopadu do 31. března musí být vozidlo kategorie M (motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu osob) nebo N (motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu nákladů) vybaveno zimními pneumatikami, a to tehdy, pokud se na komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza nebo lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy můžou tyto podmínky vyskytovat. Motorové vozidlo s maximální přípustnou hmotností nepřevyšující 3500 kg musí mít zimní pneumatiky s hloubkou dezénu nejméně 4 mm na všech kolech. Vozidlo s maximální hmotností převyšující 3500 kg musí mít zimní pneumatiky na všech kolech hnacích náprav. Hloubka dezénu pneumatik musí být minimálně 6 mm. Bohužel si někteří řidiči neuvědomují, že pouze používání zimních pneumatik pro jízdu v zimním období nestačí. Je nutno dbát dalších zásad bezpečné jízdy. Zde jsou některé z nich: - Za jízdy po zasněžené nebo namrzlé komunikaci nesmíte velmi prudce brzdit, zatáčet nebo zrychlovat. Všechny tyto manévry zvyšují nebezpečí smyku vozidla. - Dodržujte větší odstup za vozidlem před vámi. Musíte počítat s tím, že vozidlo má na kluzké komunikaci delší brzdnou dráhu než v létě na suché silnici. Brzděte pozvolně, aby nedošlo k zablokování kol a k následnému smyku. - Brzděte ještě před vjetím do zatáčky, dokud ještě jede vaše vozidlo v přímém směru. Zatáčku projíždějte plynule a nebrzděte v ní. Pokud musíte v zatáčce brzdit, počínejte si obzvlášť opatrně. - Ve vozidle s sebou vozte sněhové řetězy a jejich nasazení si doma v klidu nacvičte. V případě, že je budete potřebovat, se vyhnete zbytečným problémům při jejich nasazování v terénu. - Před jízdou si řádně očistěte skla automobilu. Ničím nerušený výhled z vozidla je jedním z předpokladů bezpečné jízdy. - Důležitá je i příprava vozidla na zimní období. Vozidlo vždy před zimou zkontrolujte a doplňte zimní směsi do ostřikovačů skel. Svoje vozidlo mějte vždy v dobrém technickém stavu a pravidelně ho kontrolujte. Na silnicích jezděte opatrně a snažte se, abyste se ze svých cest šťastně vrátili. Krajské ředitelství policie kraje Vysočina Oddělení tisku a prevence nprap. Martin Dušek koordinátor prevence tel: 974 261 208 mobil: 725 868 475 e-mail: [email protected]

Farní charita Kamenice nad Lipou TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA 2015 Číslo pokladničky 2010/11

Výtěžek

Vybíralo se v obci

10 870,00 Antonka, Vlásenice

2010/01

2 116,00 Babín

2010/26

1 510,00 Bohdalín

2010/28

2 897,00 Bohdalín

2010/41

1 692,00 Bohdalín

2010/06

2 663,00 Bořetín

2010/02

5 455,00 Březina, Drunče

2010/09

4 345,00 Černovice

2010/10

6 600,00 Černovice

2010/27

1 462,00 Dráchov, Benešov

2010/15

2 345,00 Gabrielka

2010/13

4 013,00 Hojovice

2010/14

2 065,00 Chválkov

2010/50

5 864,00 Johanka, Březí, Nová Ves, Kamenice

2010/17

5 035,00 Kamenice nad Lipou

2010/22


2010/23


2010/24


2010/25


2010/31


2010/33


2010/35


2010/36


2010/37


2010/07

4 201,00 Lidmaň

2010/08

1 425,00 Lidmáňka

2010/03

4 899,00 Mnich, Mirotín

2010/04

3 695,00 Mnich,Betlém

2010/44

1 910,00 Nová Včelnice

2010/45


2010/46


2010/47


2010/48


2010/49


2010/38

2 185,00 Pravíkov

2010/12

6 743,00 Rodinov

2010/05

1 721,00 Svatava,Vackov

2010/20

3 612,00 Těmice

2010/21

4 489,00 Těmice

2010/18

2 640,00 Včelnička

2010/19

2 855,00 Včelnička

2010/16

2 442,00 Vodná

2010/29

0,00 NEKOLEDOVALO SE

2010/30


2010/32


2010/34


2010/39


2010/40


2010/42


2010/43 CELKEM


162 522,00

Jiří Běhounek hejtman Kraje Vysočina

Recommend Documents