Editorial Vážení přátelé, jsem rád, že se mezinárodní festival Blues Alive koná v Šumperku a přitahuje tak pozornost milovníků tohoto druhu hudby z celé České republiky i zahraničí k našemu regionu. Je to ta nejlepší propagace kraje. Desátý jubilejní ročník je důkazem, že pro pořadatele je akce stále srdeční záležitostí a věnují se jí s patřičným nasazením. Již poněkolikáté probíhá na více místech a přesahuje tradiční čtyři listopadové dny, které jsou vyvrcholením festivalu. Těší mě, že Olomoucký kraj může také přispět k tomu, aby příznivci blues mohli slyšet nejen to nejlepší z české či slovenské hudební scény, ale také zvučná jména ze zahraničí. Přeji všem účastníkům festivalu vydařené koncerty a příjemná setkání. Věřím, že se k nám do Olomouckého kraje budete i nadále rádi vracet. RNDr. Ivan Kosatík hejtman Olomouckého kraje Vážení a milí přátelé! Srdečně vás vítám na 10. ročníku festivalu Blues Alive, který se stal během deseti let neodmyslitelnou součástí hudební a kulturní nabídky města Šumperka. Z původně skromných rozměrů se rozrostl do akce mezinárodní úrovně, které se účastní tisíce lidí v České republice i v zahraničí. Není divu, protože pořadatelé, vystupující kapely i návštěvníci dokázali postupně vytvořit takovou atmosféru, že příznivci bluesové hudby se těší na další ročník již v okamžiku, kdy ten předchozí sotva skončil. Chtěl bych využít vzácné příležitosti letošního jubilea k tomu, abych poděkoval lidem, v jejichž hlavě se myšlenka založit tento festival zrodila. Chtěl bych též poděkovat pořadatelům, že přinášejí každým rokem něco nového a stále zlepšují úroveň festivalu. Dík samozřejmě patří i všem muzikantům, ale také věrným divákům, kteří opakovaně festival navštěvují, protože právě ve vztahu mezi divákem a účinkující kapelou vzniká to správné jiskření, které vytváří neopakovatelné ovzduší festivalových dní. Přeji festivalu do dalších let, aby těch kladných jisker přeskakovalo co nejvíce, ať je Blues Alive nadále tou nejlepší propagací města Šumperka doma i v zahraničí! Zdeněk Brož starosta Města Šumperka Vážení přátelé, srdečně vás vítám v Šumperku na jubilejním 10. ročníku Blues Alive. Deset let je na festival už docela slušná tradice a my pořadatelé máme radost, že nestagnuje, ale stále se rozvíjí. Je to především zásluha vás, návštěvníků, kteří vytváříte skvělou, vstřícnou a neopakovatelnou atmosféru, v níž se všem účinkujícím hraje nepochybně skvěle. Za deset let se na festivalovém pódiu vystřídala celá plejáda českých, evropských i zámořských muzikantů a my věříme, že tak přispíváme k vaší orientaci v žánru. Rád bych na tomto místě poděkoval všem mým spolupracovníkům z Domu kultury i ostatním, kteří na přípravě festivalu už tradičně spolupracují. Největší poděkování ale patří našim marketingovým partnerům, bez jejichž podpory bychom akci takového rozsahu nebyli schopni pořádat. Za všechny bych chtěl jmenovat našeho tradičního generálního partnera, Daňové poradenství Tomáš Paclík. Děkuji Ministerstvu kultury České republiky, Olomouckému kraji a městu Šumperk za udělení grantů. Velmi si vážíme spolupráce našich mediálních partnerů, jejichž prostřednictvím se o akci dovídá množství lidí v celé České republice i v zahraničí. Chci vám slíbit, že celý tým pořadatelů udělá vše pro to, abyste se v Šumperku cítili dobře a z jubilejního ročníku odjížděli spokojeni a s pocitem, že se k nám budete rádi vracet. Vladimír Rybička ředitel Domu kultury Šumperk
vnitrek.indd 2
6.9.2005, 9:02:14
Město Šumperk Město Šumperk V severozápadní části Moravy, v podhůří Jeseníků, leží v malebném údolí Desné v nadmořské výšce 300 – 350 metrů město Šumperk. Město založené ve druhé polovině 13. století obklopuje hradba jesenických hor. V průběhu staletí se stalo přirozeným hospodářským, správním a kulturním centrem kraje. Středověké jádro města, které tvoří 68 měšťanských domů, se rozprostírá na návrší uprostřed Šumperské kotliny. Do současnosti se zachoval pravidelný půdorys se čtvercovým náměstím a z něho pravoúhle se rozbíhajícími ulicemi. Uprostřed náměstí stojí radnice, jež byla po zboření původně renesančního, později barokizovaného objektu v dnešní podobě dokončena r. 1911. Vedle ní se nachází morový sloup z roku 1720. Západně od náměstí stojí farní kostel sv. Jana Křtitele, v jádru pozdně gotická stavba z konce 13. století. Za zmínku stojí Geschaderův dům, jeden z nejstarších právovárečných domů ve městě. To doznalo svého největšího rozmachu ve 2. polovině 19. století, kdy se stalo jedním z nejvýznamnějších center textilního průmyslu v českých zemích. V této době byl Šumperk nazýván „Malou Vídní“. Bohatou historii města dokumentuje řada památek, z nichž některé pocházejí již ze 13. století (např. bývalý dominikánský klášter a s ním spojený klášterní kostel, farní kostel, zámek a mnoho dalších). To je jen zlomek toho nejzajímavějšího, co město nabízí svým návštěvníkům. S historií města a jeho nejstaršími stavbami se mohou turisté i obyvatelé Šumperka seznámit v rámci prohlídky nazvané „Procházka ze 13. do 21. století“, její součástí je i rozhled z radniční věže. Díky dalekohledu jsou nedaleké Jeseníky i město a jeho okolí jako na dlani. Šumperk je pověřenou obcí III. stupně pro správní obvod čítající 35 obcí. Dnešní Šumperk má asi 29 318 obyvatel. Sídlí zde 5 základních, 6 středních škol a svoji pobočku zde má i Vysoká škola báňská v Ostravě. V současné době se zde rozvíjí zejména strojírenský, stavební průmysl a služby. Díky své poloze v podhůří Jeseníků má Šumperk všechny předpoklady stát se vyhledávaným střediskem návštěvníků jesenických hor, kteří rádi spojí pohyb na zdravém vzduchu s kulturním prožitkem. Ve městě je stálá divadelní scéna, na jejímž repertoáru jsou hry klasiků i současných autorů. Nesmíme zapomenout na kino a knihovnu, kde je i veřejný internet. Za každého počasí, šest dní v týdnu, si můžete prohlédnout stálou expozici „Příroda a dějiny severozápadní Moravy“, která je umístěna v budově Vlastivědného muzea. Vedle stálé expozice zde probíhá po celý rok řada zajímavých výstav a akcí. Dalším kulturním střediskem, které nabízí bohatý program pro všechny věkové kategorie, je Dům kultury v Šumperku. Skutečnou lahůdkou jsou akce, které svým charakterem dávno překročily hranice šumperského regionu, jde například o bluesový nebo jazzový festival či mezinárodní folklorní festival. Za pozornost stojí nabídka sportovního vyžití ve městě. Celoročně využívaný zimní stadion, kde v letním období lední plochu vymění za plochu s in-line povrchem. Areál minigolfu, krytý plavecký bazén, dvě venkovní koupaliště, bowlingové dráhy, dětská hřiště. Bez povšimnutí jistě nezůstane ani nabídka vyhlídkových letů na nedalekém letišti či sbírka starých aut a dalších exponátů ve Veterán muzeu v Rapotíně. Není nutné zdůrazňovat, že ve městě je i celá řada kvalitních stravovacích zařízení a několik penzionů a hotelů, v nichž se lze ubytovat. V posledních letech se výrazně změnila tvář města díky rekonstruovanému historickému centru, novým fasádám i obchůdkům, které zde vznikly. Proměna Šumperka by měla přilákat investory i návštěvníky a vrátit městu jeho někdejší rozmach.
vnitrek.indd 3
6.9.2005, 9:02:14
Město Chorzow Město Chorzow Chorzów, ležící v centrální části katowické aglomerace, byl před několika lety typickým hornoslezským průmyslovým střediskem. Deset let obnovené samosprávy a změny, probíhající v celé zemi, ovlivnily charakter města. Zkrásnělo, rozviji se a využívá svého potenciálu: centrální polohy v regionu, výhodných železničních i silničních spojení (Silniční diametrální trasa a dálnice A/4), blízkosti letiště v Pyrzowicích, bezprostřední blízkosti hlavního města slezského kraje Katowic, řemeslné tradice, dobře prosperujícího obchodu a služeb i širokých možností Krajského parku kultury a oddechu gen. Jerzego Ziętka. Atraktivita tohoto unikátního přírodně-rekreačního komplexu s lunaparkem, zoologickou zahradou, etnografickým parkem, lanovkou a modernizovaným Slezským stadionem neustále roste. Město se v průběhu několika let stalo také významným vysokoškolským centrem regionu. Chorzowské vysoké školy vzdělávají budoucí podnikatele, bankéře a manažery. Chloubou obyvatel Chorzówa je před několika lety obnovená reprezentační ulice Wolności, jejíž základy byly položeny v první polovině devatenáctého století. Moderní pěší zónu z jedné strany uzavírá novogotická budova pošty s osvětlenou věží a náměstí s kašnou, z druhé strany monumentální kostel sv. Hedvíky s přilehlým klidným parčíkem. Ulice Wolności s obnovenými měšťanskými domy se stala vizitkou města a místem setkávání obyvatel. Elegantní obchody, restaurace, kavárny, puby a galerie, včleněné do krásné architektury, vytvářejí neopakovatelnou atmosféru této ulice a lákají rovněž obyvatele okolních měst. Ulice Wolności má ale také mimořádné místo v kulturním životě: každoročně je zde možno obdivovat barevný průvod umělců Mezinárodního studentského folkloristického festivalu, v létě tu hrají tradiční slezské dechovky, v zimě se konají vánoční akce. Bohatou kulturní nabídku Chorzówa významně doplňuje jedno z nejlepších polských hudebních divadel Teatr Rozrywki, velký vliv na ni mají také aktivně působící kulturní domy a centra. V nabídce MDK „Centrum” jsou hromadné, periodické akce, příležitostné projekty, dílny, školení, konference, festivaly, soutěže a také aktivní činnost v rámci amatérského uměleckého hnutí. MDK „Centrum“ se při své činnosti snaží brát v úvahu potřeby obyvatel a podle možnosti budovat prestiž existujících akcí, které se zde pravidelně konají. Aby uspokojil potřeby ctitelů bluesové a jazzové hudby ze Slezska a okolí se v roce 2002 rozhodl MDK „Centrum“ pořádat bluesový festival. Jeho třetí ročník se již konal ve spolupráci s českým pořadatelem mezinárodního festivalu Blues Alive, Domem kultury Šumperk. Díky tomu měli návštěvníci možnost slyšet bluesovou hudbu v nejlepším světovém vydání. Na doposud úspěšnou spolupráci hodlají oba subjekty navazovat i v dalších letech.
vnitrek.indd 4
6.9.2005, 9:02:20
Historie Z historie festivalu BLUES ALIVE Festival BLUES ALIVE v Šumperku slaví letos desáté výročí. Z hlediska dějin stoletého žánru, který se snaží mapovat, je takový počet let jistě jen zlomečkem. Pro pořadatele, kteří jej vypěstovali na půdě dlouho neorané, ale i pro pravidelné a věrné návštěvníky, kterých se do Šumperka každý listopad sjíždějí stovky ze všech koutů České republiky a v poslední době i z přilehlého zahraničí, zvláště Polska a Slovenska, znamená oněch deset let podstatný kus života s hudbou, kterou mají nadevše rádi. Připomeňme si pro dobarvení vzpomínek ty nejzásadnější body této historie. 1996 – Festival BLUES ALIVE vymyslela tehdejší produkční šumperského Domu kultury Petra Matysová, ovlivněna dvojí inspirací: jednak faktem, že v osmdesátých letech renomovaný a populární litvínovský festival Non Stop Blues už několik let z důvodu nedostatku financí neexistoval, jednak osobní zkušeností z drážďanského bluesového festivalu, který byl v první polovině devadesátých let nejbližší příležitostí, kde mohli čeští bluesoví fanoušci osobně okusit hudbu velkých jmen světového blues. BLUES ALIVE začalo poměrně skromně: jako jednodenní přehlídka šesti vesměs domácích kapel. Už na prvním ročníku nicméně vystoupily tuzemské žánrové veličiny typu Luboše Andršta či skupin Lady I. & Blues Birds a Bluesberry. Velmi slušný návštěvnický zájem přesvědčuje ředitele Domu kultury Vladimíra Rybičku o smysluplnosti akce a festivalu dává na další rok zelenou. Jsou položeny základy tradice. 1997 – Druhý ročník sice zůstává jednodenní, počet účinkujících kapel se však rozrůstá na devět, mezi nimiž najdeme i věhlasná jména Jana Spáleného a ASPM či Vladimíra Mišíka a ETC... Poprvé také koncertují zahraniční umělci. Ze Slovenska přijíždí vynikající Electric Blues Band v čele s harmonikářem Erichem Bobošem Procházkou a z Německa kapely Bullfrog Blues a East Blues Experience, z nichž zejména druzí jmenovaní patří k evropské špičce. Jejich účast je důkazem spolupráce mezi pořadateli BLUES ALIVE a drážďanského festivalu. 1998 – BLUES ALIVE se poprvé odehrává ve dvou dnech. Pokračuje spolupráce pořadatelů s drážďanskými kolegy, díky nimž v Šumperku poprvé účinkují muzikanti z bluesové kolébky USA: kytarista Robert B. Jones a především progresivní harmonikář Johnny Mars, který je první skutečnou hvězdou v dějinách festivalu. Poprvé se na tomto ročníku také podařilo prezentovat hudbu, která od bluesových kořenů přesahuje k jiným žánrům, a to prostřednictvím bloku britského zpěváka Pata Fulgoniho (z funk-psychedelické kapely Kava Kava) či domácí jazzové legendy Vlasty Průchové. Tímto „crossoverovým“ směrem se odvíjí jedna z dramaturgických linií BLUES ALIVE dodnes. 1999 – Čtvrtým ročníkem dostává BLUES ALIVE skutečně plně mezinárodní rozměr. Do hry vstupuje zkušená pražská koncertní agentura Capricorn Štěpána Suchochleba, jež je nadále téměř výhradním zprostředkovatelem vystoupení zejména zámořských umělců na festivalu. Poprvé se uvádí vskutku ve velkém stylu: „balíčkem“ tří interpretů ze stáje kultovního amerického vydavatelství Fat Possum, souboru 20 Miles a kytaristů T-Modela Forda a Paula Winea Jonese. Jejich prostřednictvím se návštěvníci poprvé seznamují s živými legendami klasického blues. Snaha v této linii pokračovat i nadále je další ambicí pořadatelů BLUES ALIVE i v dalších ročnících.
vnitrek.indd 5
6.9.2005, 9:02:22
2000 – Zakladatelka BLUES ALIVE Petra Matysová mění zaměstnání a dramaturgie festivalu se ujímá pražský hudební publicista Ondřej Bezr. Pátý ročník se vyznačuje dosud největší žánrovou šíří – od extravagatního amerického kytaristy Boba Loga až po představitelku klasické boogie pianové hry Ann Rabsonovou. Tento rok se také rozjíždí „vedlejší produkt“ festivalu, jarní soutěžní přehlídka BLUES APERITIV, jejíž vítězové zahajují každý večerní koncert. Novinkami ročníku je také zahájení tradice čtvrtečních koncertů v některém ze šumperských kostelů a monotématické zaměření sobotního odpoledního koncertního bloku. 2001 – Jestliže se dosavadní američtí účastníci BLUES ALIVE rekrutovali z hudebně sice velmi zajímavé, co do všeobecné popularity však spíše druhé ligy, šestý ročník nasazuje v tomto ohledu laťku, kterou nadále nelze shodit. Přijíždějí totiž slavní Holmes Brothers, kteří se v dalších letech stali miláčky publika i v jiných částech země. Šumperk je však českému publiku představil poprvé, a to hned v době vydání vynikajícího a cenami ověnčeného alba Speaking In Tongues. 2002 – Spanilá jízda prvoligových jmen pokračuje. Na pódiu šumperského Domu kultury se představuje nejslavnější představitel louisianského stylu zydeco, akordeonista C.J. Chenier, a jeden z absolutních bluesových klasiků Louisiana Red. Za zvláštní zmínku stojí, že v katolickém kostele ve čtvrtek koncertuje v rámci BLUES ALIVE písničkářka Radůza, a to relativně dávno předtím, než se z ní stala všemi opěvovaná hvězda alternativní scény. Festival je tento rok poprvé beznadějně vyprodán několik dní před začátkem – a v dalších letech tomu není jinak. 2003 – Na osmém, o jeden den prodlouženém ročníku poprvé výrazně převažují zahraniční umělci nad domácími. Koncertování na BLUES ALIVE je i pro ty nejznámější české muzikanty stále prestižnější záležitostí – dramaturgie klade důraz především na představování zahraničních interpretů a dává díky BLUES APERITIVU příležitost k zviditelnění zatím nepříliš známým tuzemcům. Publikum uvádějí do varu umělci z Rakouska (Hans Theessink), Maďarska (Blues Fools), Velké Británie, resp. Austrálie (Fatal Shore) či Ameriky (Eric Wood). Poprvé do Šumperka přijíždí muzikant, ověnčený cenou Grammy: progresivní blues-hiphopový kytarista a zpěvák Chris Thomas King. Jeho vystoupení vzbuzuje velmi rozporuplné reakce – část publika nadšeně tančí pod pódiem, konzervativnější návštěvníci proudem opouštějí sál. Na internetových stránkách festivalu se o oprávněnosti zařazení Kinga do programu vedou velmi vášnivé debaty po celý následující rok. 2004 – Dvě základní linie festivalové dramaturgie, tedy „crossoverová“ a „kořenná“, se dokonale střetají v osobě hlavní hvězdy devátého ročníku, kytaristy a zpěváka Coreyho Harrise. Jeho vystoupení na pomezí tradiční africké hudby a moderního blues je oceněno velkým ohlasem. Po několika letech se opět v roli headlinera objevuje na šumperském publiku dáma – afroamerická zpěvačka Toni Lynn Washington. Jen pár hodin po doznění posledního tónu pořadatelé začínají plánovat jubilejní desátý ročník KOMPLETNÍ PŘEHLED ÚČINKUJÍCÍCH NA BLUES ALIVE 1996-2004 I. BLUES ALIVE – 16. 11. 1996 / velký sál: Ponorka Band, Lady I & Blues Birds, Pohromadě na přehradě, Tonny Blues Band & Mike Ballard, Bluesberry, L. Andršt Blues Band & Ramblin’ Rex. II. BLUES ALIVE – 15. 11. 1997 / velký sál: Acoustic Band, Moravia Big Band, Blues Messengers, J. Spálený & ASPM, V. Mišík & ETC, Lady I & Blu-
>
vnitrek.indd 6
6.9.2005, 9:02:22
Historie es Birds, Electric Blues Band (SR), East Blues Experience (SRN), Bullfrog Blues (SRN). III. BLUES ALIVE – 20. až 21. 11. 1998. PÁTEK, velký sál: Moravia Big Band, Bluesweiser (SR), J. Spálený & ASPM, Blues Station, Šavle meče, Bluesmen, P. Fulgoni (GB), R. B. Jones (USA). SOBOTA, D 123, akustické odpoledne: J. Sobotka, J. Streichl a Blues Bazzar, J. L. Šveda a E. Procházka (SR). Velký sál: V. Průchová a přátelé, Tonny Blues Band, Víťazný Traktor (SR), Žáha, Ramblin’ Rex (USA), M. Prokop a L. Andršt Blues Band, Bullfrog Blues (SRN), J. Mars (USA). IV. BLUES ALIVE – 18. až 20. 11. 1999. PÁTEK, velký sál: Moravia Big Band, Blues Mother-In-Law (SR), November 2nd, Lady I & Blues Birds, M. Roach (USA), Blues Station. SOBOTA, kino Oko, akustické odpoledne: M. Müller, Riverside Blues Trio, B. Houda. Velký sál: L. Andršt Blues Band a M. Prokop, T-Model Ford (USA), Hoochie Coochie Band, 20 Miles (USA), P. W. Jones (USA). V. BLUES ALIVE – 16. až 18. 11. 2000. ČTVRTEK, evangelický kostel: S. Karásek a Pozdravpámbu. Velký sál, Bluesová tancovačka: Blues Station, Černý mosty. PÁTEK, D 123: Jan Sobotka Country Blues Workshop. Velký sál: Černý mosty, T. Graves a Tonny Blues Band, Bob Log (USA), Stan the Man Bohemian Blues Band, L. Martinek Blues Band, Dura a Blues Club (SR). SOBOTA, velký sál, odpoledne: Hanspaulka v Šumperku: Bluesberry, Tucet, bratři Tesaříkové. Velký sál: Mother´s Follow Chairs, Kaderus Blues Band, Gumbo a O. Konrád, P. Fulgoni (GB), Eb Davis (USA) a Blues Generation, Ann Rabson (USA). VI. BLUES ALIVE – 15. až 17. 11. 2001. ČTVRTEK, katolický kostel: Irena Budweiserová, G klub: Bluesová tancovačka: Film Blues Band. PÁTEK, D123: Bluesová antidiskotéka Jiřího Černého, foyer: Walkin´Blues Band, velký sál: Černý mosty, Jan Spálený a ASPM, Hoochie Coochie Band, Boboš & Frozen Dozen (SK), Holmes Brothers (USA). SOBOTA, velký sál, odpoledne: Severočeský bluesový bujón: Blues No More, B. B. Band, Blues Bujón Reunion, Lady I, foyer: XXL, velký sál: Mother´s Follow Chairs, Hugo Race (AUS), David Murphy Band (USA/ČR), Peter Lipa (SK), Jiří Míža, Jan Kořínek & Groove feat. Lorenzo Thompson (USA). VII. BLUES ALIVE – 14. až 16. 11. 2002. ČTVRTEK, katolický kostel: Radůza. PÁTEK, D123: Co se děje v blues – Bluesová poslechová diskotéka Ondřeje Bezra, foyer: Buddy Wonders, velký sál: Electric Blue, Silvia Josifoská & Band (SK), Ivan Hlas Trio, - 123 min., C.J. Chenier & The Red Hot Louisiana Band (USA). SOBOTA, velký sál: odpoledne Folk & Blues: Jiří Míža, Vladimír Merta, Vlasta Třešňák, Terry Lee Hale (USA), foyer: René Lacko & Down Town Band (SK), velký sál: Walkin´ Blues Band, ZVA 12-28 (SK), John Crampton (GB), Sexy Mama (Polsko), Louisiana Red (USA). VIII. BLUES ALIVE – 13. až 16. 11. 2003. ČTVRTEK, katolický kostel: Zuzana Suchánková (SK), D123: film Bratříčku, kde jsi s Ch. T. Kingem. PÁTEK, foyer: Highway 61, velký sál: Roadcasters (SK/CZ), Bluesweiser (SK), Blues Fools (H), Fatal Shore (GB/AUS), The Kinsey Report (USA). SOBOTA, velký sál: odpoledne Šanson = evropské blues?: Ta Jana z Velké Ohrady, Ester Kočičková & Luboš Nohavica, Václav Koubek, foyer: Blue Condition, velký sál: René Lacko & Down Town Band (SK), Eric Wood (USA), Krausberry, Hans Theessink (NL/A), Stan The Man & Betty S. (GB/CZ/USA). NEDĚLE, velký sál: Freemen (SK), Žáha (CZ), Chris Thomas King (USA) IX. BLUES ALIVE – 18. až 20. 11. 2004. ČTVRTEK, velký sál: Visegrad Blues Band (SK, CZ, PL, HU). PÁTEK, foyer: Jana Ružičková & Blues House (SK), velký sál: Highway 61, Vladimír Mišík & ETC, Ján Litecký Šveda & Víťazný traktor (SK), Phaedro´s Funeral (D), Toni Lynn Washington (USA). SOBOTA, foyer: Juraj „Mojo“ Haruštiak & Blues Banda (SK), Freemen (SK), Luboš Beňa Band (SK), Juha Kartano & Jonne Kulluvaara (FIN), Harmonica Shah & Howard Glazer (USA), Corey Harris & 5 x 5 Trio (USA).
vnitrek.indd 7
6.9.2005, 9:02:22
Profily
01
02
03
04
01. Spirituál Kvintet Za neuvěřitelných pětačtyřicet let existence se stal Spirituál kvintet bez nadsázky živou legendou českého folku. Ačkoliv v průběhu své dráhy skupina pod vedením kytaristy a hudebního vědce Jiřího Tichoty interpretovala mnoho rozdílných žánrů od renesančních písní přes anglické a irské balady, české lidové a obrozenecké písně, až po trampskou klasiku, těžištěm jejího repertoáru byla vždy hudba, kterou si vepsala do názvu: černošské spirituály ve specifických úpravách a převážně s výbornými českými texty. Kostelním vystoupením Spirituál kvintetu na Blues Alive tak máme možnost připomenout si nejen jeden z kořenů blues, ale zároveň jakousi „druhou stranu téže mince“. 02. Strašidelný elektrik band Jeden z vítězů letošního jarního Blues Aperitivu, pražská bluesrocková kapela Strašidelný elektrik band, zaujala mezinárodní porotu především originálním repertoárem z dílny leadra Petra „Bubáka“ Bubláka a jeho svérázným kytarovým i pěveckým projevem. Bublák není pro pravidelné návštěvníky Blues Alive neznámou postavou – již vloni zde vystoupil jako sólový kytarista kapely písničkáře Jakuba Nohy. 03. Jana Ružičková & Blues House Slovenská zpěvačka Jana Ružičková patří k nejzajímavějším hlasům, znějícím od našich východních sousedů. Jako jedna z loňských postupujících z Blues Aperitivu zaujala svým syrovým procítěným projevem a po právu jí letos patří místo na hlavním pódiu. Bodem k dobru je i rostoucí množství jejího původního materiálu, který postupně převažuje nad bluesovými standardy. 04. Jiří Schmitzer Jiří Schmitzer je znám veřejnosti především jako člen pražského divadla Ypsilon a hvězda mnoha českých filmů. Stále známější je díky třem vydaným albům a velkému množství koncertů i jako svérázný písničkář. Schmitzerovy muzikantské kořeny sahají až do šedesátých let, kdy hrál s několika bigbeatovými kapelami jako baskytarista. A i když dnes vystupuje sám s dvanáctistrunnou kytarou, jeho písně mají stále rock´n´rollový tah a rhythm´n´bluesovou strukturu a přímočarost. Kapitolou samou pro sebe jsou drsně humorné texty a způsob vystupování, který v sobě nezapře dokonalou hereckou profesi. 05. Jimmy D. Lane Band Letos čtyřicetiletý kytarista a zpěvák Jimmy D. Lane nemohl mít lepší bluesovou školu: narodil se jako syn slavného chicagského kytaristy Jimmyho Rogerse, autora jednoho z nejhranějších bluesových standardů Walking By Myself. Doma si podávaly dveře největší hvězdy chicagské scény – Muddy Waters, Howlin´ Wolf, Willie Dixon a mnozí další. V osmi letech poprvé sáhl po otcově kytaře a zkoušel hrát, naplno se však hudbě začal věnovat až po návratu z armády v roce 1983 pod vlivem poslechu Jimiho Hendrixe. O čtyři roky později jej jako sólového kytaristu do svého Jimmy Rogers Bandu angažoval otec. Zároveň Jimmy D. Lane založil svou první kapelu. S tou debutoval v roce 1995 nejen jako interpret, ale také jako autor drtivé většiny repertoáru. Seznam osobností, se kterými stál na pódiu či ve studiu se čte jako encyklopedie blues a rocku – najdeme mezi nimi např. Micka Jaggera, Keithe Richardse, Erika Claptona, Vana Morrisona, B.B. Kinga, Taj Mahala, Roberta Planta či Pinetopa Perkinse. Zvláštní vazbu má Jimmy D. Lane i k hlavní hvězdě dnešního večera Hubertu Sumlinovi: byl to totiž právě on, kdo Jimmymu v roce 1986 daroval jeho první kytaru typu Fender Stratocaster. Ta jej provází dodnes.
vnitrek.indd 8
6.9.2005, 9:02:23
Profily
05
06
07
08
06. Boogie Boys Polští hosté Boogie Boys přivezou do Šumperka hudbu, kterou jsme zde dosud neslyšeli, a to rovnou v neobvyklé sestavě dvě piana a bicí. Kapela vznikla před třemi lety a čtenáři prestižního magazínu Twój Blues ji ve výroční anketě označili za největší objev loňského roku na polské scéně. Ideálem Boogie Boys je typická hudba zakouřených černošských náleven, ale i hudba duchovní – gospel. Nespokojují se ale jen s převzatým materiálem, nýbrž aplikují klasické postupy i na vlastní autorskou tvorbu v polštině. Vystoupení Boogie Boys bude nepochybně jedním z největších překvapení letošního Blues Alive. 07. Hubert Sumlin Band „Já nikdy nebyl v Československu, ale doufám, že to je dobrej kraj, rád bych viděl svý lidi,“ řekl Hubert Sumlin časopisu Rock & Pop v dubnu tohoto roku. Půl roku poté máme konečně možnost se s živou legendou, jedním z posledních stále aktivních pamětníků chicagského bluesového kvasu padesátých let, setkat tváří v tvář. Bude to dva dny po jeho čtyřiasedmdesátých narozeninách. Hubert Sumlin se narodil v Mississippi, vyrůstal však v Západním Memphisu, kde začal hrát spolu se svým sousedem, později neméně slavným muzikantem, harmonikářem Jamesem Cottonem. Zde si ho roku 1954 vyhlédl Howlin´ Wolf, pozval jej do Chicaga a dal mu stálé angažmá ve své skupině. Nezaměnitelná Sumlinova prsty bez trsátka „trápená“ kytara se stala poznávacím znamením nejtemnějšího blues bandu své doby a Sumlin se tak stal vlastně „architektem“ jedné z nejtypičtějších odnoží klasického chicagského soundu, na který se dodnes snaží navázat stovky následovníků. Sumlin působil po Wolfově boku až do jeho smrti v roce 1976 a nahrál s ním všechny slavné nahrávky včetně evergreenů The Red Rooster, Back Door Man, Smokestack Lightnin´, Spoonful, I Ain´t Superstitious, Killing Floor či Hidden Charms. Už během hraní s Wolfem ovšem vydával sólové desky (debut nahrál v roce 1964 kupodivu ve Východním Berlíně, „hned vedle tý Zdi, ve studiu, prolezlým agentama“, jak zavzpomínal v Rock & Popu) a byl tak dobře připraven na sólovou dráhu, na které je nepřetržitě od druhé poloviny sedmdesátých let. Zejména v posledních letech se kolem Huberta Sumlina dějí velké věci: jako jednu z hlavních hvězd jej na kytaristický summit Crossroads, zachycený na stejnojmenném DVD, vloni pozval Eric Clapton, kterého Sumlin spolu např. s Keithem Richardsem na oplátku přizval k nahrávání svého posledního alba About Them Shoes. Časopis Rolling Stone Huberta Sumlina zařadil mezi stovku nejlepších kytaristů všech dob bez ohledu na žánr, nedávno také vyšla Sumlinova knižní biografie s příznačným názvem The Troubles And Triumph Of Blues Legend. Na otázku Rock & Popu, která tedy byla jeho největší nesnáz a největší triumf, Hubert Sumlin odpověděl: „Obojí přišlo ve chvíli, kdy jsem se dal dohromady s Howlin´ Wolfem. Tak to je!“ Věřme, že ode dneška bude moci mezi své triumfy počítat i vystoupení na jednom festivalu kdesi v srdci Evropy... 08. Hoochie Coochie Band Brněnská kapela, jež na Blues Alive hrála snad nejčastěji, byť ji najdeme na plakátech jen dvou ročníků. Čtveřice, vedená kytaristou a zpěvákem Janem Švihálkem, totiž patří k pilným návštěvníkům všech šumperských bluesových akcí a nikdy není třeba ji přemlouvat k nočnímu jamování. Bylo tedy nasnadě, že jedním z jamsessionových homebandů ročníku, završujícího první dekádu Blues Alive, bude právě tato kapela „s inventárním číslem“.
vnitrek.indd 9
6.9.2005, 9:02:26
09
10
11
12
BLUES ZE DŽBÁNU V rámci tématického sobotního odpoledního bloku jsme se tentokráte rozhodli prezentovat bluesový styl, který se zatím na Blues Alive neobjevil – jugbandovou hudbu. Jugbandy byly součástí meziválečné bluesové jižanské scény, příznačné pro ně bylo širší instrumentální obsazení ve venkovském lidovém duchu. Název těmto proměnlivě sestavovaným kapelám dal „jug“, tedy džbán, na který se přefukováním hrdla vedla basová linka. K dalším tradičním jugbandovým nástrojům patřily vedle kytary a foukací harmoniky také mandolína, valcha, kazoo, někdy i banjo či housle. K prezentaci jugbandové hudby vyzvala dramaturgie muzikantské zástupce tří sousedících zemí – České republiky, Slovenska a Maďarska. Základní ideou bylo, aby nešlo o stabilně fungující kapely, nýbrž občasné projekty, v jejichž projevu dostane prostor improvizace, přirozenost a třeba i náhoda. Z Maďarska přijali pozvání Jugging Stones, příležitostná kapela, jež překvapí především repertoárem: hraje totiž, jak název napovídá, písně Rolling Stones právě v jugbandovém duchu. Českou republiku v tomto nevyhlášeném klání bude reprezentovat muzikant a publicista Jan Sobotka spolu s do jugbandu „převlečeným“ Hoochie Coochie Bandem. Ze Slovenska pak přijíždí Veterani zo Salon Dore, občasně vystupující jugband kolem dvou velkých osobností tamní scény Jána Liteckého Švedy a Juraje Turteva. A na vás už je jen se dobře bavit. 09. Easy Street Živoucím dokladem toho, že Blues Alive stírá a zároveň rozšiřuje své hranice, je i účast tohoto polského dua, jež se na festival probojovalo z jarního Blues Aperitivu. Dvojice v klasickém složení kytara – foukací harmonika hraje především countrybluesové standardy. Porota na jejím projevu ocenila zvláště jejich autentické a instrumentálně dokonalé provedení, které si v ničem nezadá se zámořskými originály. 10. Juraj „Mojo“ Haruštiak & Blues Banda Mladý slovenský bluesman Juraj „Mojo“ Haruštiak se vypracoval do pozice jedné z vůdčích osobností slovenské scény. Ač je díky svému hlasovému projevu přezdíván „slovenský John Lee Hooker“, jeho přístup k tradičním bluesovým formám je stále neortodoxnější a velmi invenční. Právě díky němu zaujal nejen na loňském Blues Aperitivu, ale např. i porotce polského festivalu Rawa Mazowiecka. 11. Jakub Kořínek Hvězda mladého kytaristy a zpěváka Jakuba Kořínka za poslední rok stoupá s každým vystoupením: své umění, ve kterém se prolínají staré bluesové standardy s vlastní tvorbou, předvedl např. na plzeňském International Resophonic Festivalu, mosteckém Non Stop Blues či trnavském Dobrofestu. Není divu, že porotu letošního Blues Aperitivu zaujal natolik, že mu udělila zvláštní cenu v podobě samostatného bloku na hlavním pódiu Blues Alive. 12. Sugar Blue & GK Brothers Band Letos padesátiletý Sugar Blue (vl. jm. James Whiting) patří k největším mistrům foukací harmoniky své generace. Pochází sice z New Yorku, první bluesmanské krůčky ovšem podnikal po boku jednoho z největších countrybluesových kytaristů Brownieho McGheeho. V polovině sedmdesátých let se na radu pianisty Memphis Slima přestěhoval do Paříže, kde hrál v bluesových klubech. Právě tam jej objevili Rolling Stones, se kterými natočil tři alba Some Girls, Emotional Rescue a Tattoo You. Na prvním z nich je i hit Miss You, jehož harmonikové sólo je dosud nepochybně nejslavnějším počinem Sugar Blue. A to i přesto, že poté, co odjel se Stouny několik turné a přidal
>
vnitrek.indd 10
6.9.2005, 9:02:27
Profily
12
13
14
se k Chicago Blues All-Stars basisty Willieho Dixona, obdržel v roce 1985 svou první cenu Grammy za živé album Blues Explosion. O čtyři roky později se tatáž situace opakovala v souvislosti s Dixonovým albem Hidden Charms. Sugar Blue je pověstný jednak šíří svého záběru od chicagského blues přes rock až k jazzu, jednak nevídanou hráčskou technikou, jež mu umožňuje skutečné exhibice včetně hraní dvojhlasů. Za svou dlouhou kariéru si Sugar Blue zahrál s kdekým – mj. Rooseveltem Sykesem, Rayem Charlesem, Koko Taylor, Steviem Rayem Vaughanem, Fatsem Dominem, Jerrym Lee Lewisem a mnoha dalšími. Do Šumperka Sugar Blue přijíždí s česko-švýcarsko-americkou kapelou GK Brothers Band, vedenou veteránem českého bigbeatu, basistou Georgem Kozlem (ex-Blue Effect). 13. Michal Prokop & Friends Klasik českého rhythm´n´blues a soulu se po mnohaleté pauze, v níž se věnoval budování politické a úřednické kariéry, vrací k radosti svých fanoušků stále častěji na pódia. Na jaře vydal živý záznam koncertního vystoupení v triu s Lubošem Andrštem a Janem Hrubým, koncertuje však i s širokou elektrifikovanou sestavou Friends, v jejímž obsazení nechybí ani dechová sekce. Stále více se hovoří i o novém řadovém albu, ve kterém by měl Michal Prokop navázat na někdejší úspěšnou spolupráci s básníkem Pavlem Šrutem. 14. Smokin’ Joe Kubek Band Lightnin´ Hopkins, T-Bone Walker, Freddie King, Albert Collins, Johnny Winter, Stevie Ray Vaughan – nejslavnější hráči, kteří vymodelovali to, co rozumíme pod pojmem texaské kytarové blues. Dnes už lze bez nadsázky k této hvězdné šestici přiřadit i jméno Smokin´ Joe Kubek. Devětačtyřicetiletý Dallasan si první bluesové ostruhy vysloužil v doprovodné kapele nikoho menšího než Freddieho Kinga. Koncem osmdesátých let se po několika angažmá v dalších kapelách konečně „udělal pro sebe“ – hlavním impulsem bylo setkání s původně jazzovým kytaristou a zpěvákem Bnoisem Kingem, který se stal Kubekovým partnerem nejen interpretačně, ale postupem času i autorsky. Po poměrně ortodoxním texaském období na prvních albech (Steppin´ Out Texas Style, Chain Smokin´ Texas Style, Texas Cadillac) se postupně v souvislosti s narůstajícím množstvím vlastních písní stylový záběr kapely rozšiřuje. Od druhé poloviny devadesátých let (např. alba Got My Mind Back, Také Your Best Shot) až po současnost (Show Me The Money) lze označit hudbu Smokin´ Joe Kubek Bandu za bluesrockovou, v níž se ovšem neztrácejí ani kořeny obou hlavních tvůrců – Kubekova ryze bluesová přímočarost a Kingova jazzová průprava. Ačkoliv byla alba kapely, vycházející na prestižních značkách Rounder či Blind Pig, vždy vysoce hodnocena, Kubek sám přiznává, že jejich největší síla je na pódiu. Dokonale sehraný band s vynikajícími sólisty bude jistě více než důstojnou tečkou nejen za letošním ročníkem, ale také za prvním desetiletím existence Blues Alive.
Zapište si do kalendáře pro rok 2006 Jazz Pramet Šumperk | 14. a 15. dubna Blues Aperitiv | 16. června Blues Alive XI | 16. – 19. listopadu
vnitrek.indd 11
6.9.2005, 9:02:34
vnitrek.indd 12
6.9.2005, 9:02:38
vnitrek.indd 13
6.9.2005, 9:02:38
