Slovo hejtmana Na konci září se v Polné sešli členové Rady Kraje Vysočina se starostkami a starosty měst, městysů a obcí regionu. Rád jsem jim za jejich čtyřletou práci poděkoval, protože šlo o poslední z pravidelných setkání s představiteli obecních samospráv před komunálními volbami. Nedávno jsem zjistil, že jsme jedním z mála krajů, které taková setkání pravidelně organizují. A chceme v tom pokračovat, protože naše zkušenost je taková, že spolupráce všech složek samospráv na všech úrovních je potřebná a užitečná. Další setkání s nově zvolenými starosty a starostkami obcí Vysočiny se uskuteční opět v jarních měsících. Před necelým měsícem proběhly volby do obecních zastupitelstev. Tradičně jsou to volby, které zajímají občany nejvíce. V městech a obcích totiž své kandidáty občané znají a mohou je při jejich vykonávání mandátu zblízka sledovat. Navíc oproti parlamentním volbám nevolí strany, ale mohou si z různých kandidátek vybírat jim sympatické uchazeče. Zajímavé bylo v letošních volbách množství nových nejrůznějších seskupení typu „za město krásnější“. Což je trochu ošidné, ale napovídá to něco o potřebě lidí mluvit do obecních záležitostí i o jisté obecné touze po změně, po nových tvářích. Nebezpečí této situace tkví v následném rozdrobení nových složení zastupitelstev, kdy je pak obtížné sestavování koalic a jednotná a jasná politika samospráv. Výsledky voleb tuto skutečnost potvrdily. Na mnoha místech byla jednání o koalicích složitá a svou roli hrály i menší strany nebo seskupení, které ti silnější k získání většiny v zastupitelstvech potřebovali. Při oněch jednáních jde vždy o to, aby se byli budoucí partneři schopni dohodnout a respektovat své partnery. Menší účast voličů se dala očekávat. Mne potěšilo, že oproti celostátnímu průměru 44,46 % v našem kraji jako jediném v zemi přišla k urnám více než polovina voličů (52,11 %). I to je sice méně než před čtyřmi lety(55,00 %), ale přece jen to svědčí o vysokém zájmu a zodpovědnosti občanů Vysočiny ke svým obcím. Doufám, že nově zvolená zastupitelstva očekávání voličů nezklamou a budou schopna pracovat pro obecní i obecný prospěch. K tomu jim přeji dostatek energie a schopnosti řešit konkrétní pozitivní rozvoj sídel a věřím, že k tomu přispějí i obyvatelé v konkrétním místě. Bez nich to nejde. Ze strany krajské samosprávy a krajského úřadu jim v tom budeme všemožně pomáhat. Jiří Běhounek hejtman Kraje Vysočina
Rada města informuje Rada města na svém 5. mimořádném zasedání konaném dne 24. září 2014 jednala mj. o těchto problémech: -
Schválila smlouvu č. 14171233 o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí ČR na akci Kamenice nad Lipou – snížení energetické náročnosti budovy MŠ Na Besídce č.p. 632 a smlouvu č. 14166293 o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí ČR na akci Kamenice nad Lipou – snížení energetické náročnosti budovy SŠ Za Kulturním domem č.p. 713 a pověřuje starostu města podpisem obou smluv.
Rada města informuje Rada města na svém 63. zasedání konaném dne 8. října 2014 jednala mj. o těchto problémech: – Konstatovala, že v termínu do 06.10.2014 do 11:00 hodin se nepřihlásil žádný vhodný uchazeč, proto rozhodla prodloužit termín vyhlášení výběrového řízení na pronájem bytu č. 1 (3 + 1), nám. Čsl. armády 15, 394 70 Kamenice nad Lipou do 27.10.2014 do 11:00 hodin na podatelně Městského úřadu Kamenice nad Lipou a uložila bytovému oddělení městského úřadu oznámit záměr města pronajmout tento byt. – Rozhodla pronajmout byt č. 2 (1 + 1), nám. Čsl. armády 60, 394 70 Kamenice nad Lipou ve výběrovém řízení a uložila bytovému oddělení městského úřadu oznámit záměr města pronajmout tento byt. – Rozhodla pronajmout nebytové prostory v budově víceúčelového zařízení v místní části Vodná, čp. 71, 394 70 Kamenice nad Lipou, Mileně Peckové, Nová Včelnice, pro hostinskou činnost, se smlouvou o nájmu na dobu určitou od 1. listopadu 2014 do 31. října 2016. – Vyslovila nesouhlas s prodejem pozemku, ostatní plocha v k.ú. Kamenice nad Lipou z vlastnictví města Kamenice nad Lipou do vlastnictví manželů Ivy a Jana Heřmánkových, Antonka. – Schválila smlouvu o zřízení věcného břemene za účelem zřízení zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu (plynovodní potrubí) na části pozemků v k.ú. Kamenice nad Lipou ve vlastnictví města Kamenice nad Lipou, pro již realizovanou stavbu „Příp. STL Kamenice n./L. 493/29 INTEX CZ“ ve prospěch oprávněné společnosti E.ON Distribuce, a.s., České Budějovice. – Rozhodla zveřejnit záměr města prodat pozemek, ostatní plocha v k.ú. Pravíkov z vlastnictví města Kamenice nad Lipou do vlastnictví Libuše Volákové, Pravíkov a uložila odboru výstavby a životního prostředí Městského úřadu oznámit záměr města tento pozemek prodat. – Rozhodla zveřejnit záměr města prodat pozemek, zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. Kamenici nad Lipou z vlastnictví města Kamenice nad Lipou do vlastnictví Nikoly Valešové, Kamenice nad Lipou a uložila odboru výstavby a životního prostředí Městského úřadu oznámit záměr města tento pozemek prodat. – Projednala Výroční zprávu Základní školy Kamenice nad Lipou za školní rok 2013 – 2014. – Schválila darovací smlouvu uzavřenou mezi městem Kamenice nad Lipou a Fokus Vysočina, Havlíčkův Brod. – Vyslovila souhlas s prodloužením nájemní smlouvy na byt č. 3 (2 + 1), Na Kariánce 370, 394 70 Kamenice nad Lipou Jiřímu a Evě Hájkovým do 31. října 2015. – Schválila darovací smlouvu uzavřenou mezi Jitkou Šuranskou, Kamenice nad Lipou a městem Kamenice nad Lipou na zajištění Mikulášského běhu.
Autobusové nádraží po rekonstrukci
Foto: Josef Bojanovský
Explorer 2014 – Skautský akční den pro děti První říjnovou sobotu se uskutečnil již druhý ročník akčního dne pro děti – Explorer, který pořádali skauti a skautky z Kamenice nad Lipou a Nové Včelnice. Každý z bezmála 250 návštěvníků, který zavítal tento den na náměstí v Kamenici nad Lipou, si mohl vyzkoušet zdolat několik lanových překážek, střelbu z luku nebo vyrobit různé náhrdelníky či jiné ozdoby. Velmi populární byla vikingská hra Kubb, kterou si zahrály, jak děti, tak i rodiče. Hlavní dominantou celého dne bylo indiánské týpí, ve kterém si návštěvníci mohli prohlédnout fotky a kroniky z činnosti skautských oddílů. Další zábavný lanový den se pravděpodobně uskuteční na začátku léta, takže kdo ho nestihnul tentokrát, může přijít za půl roku. Petr Pepa Klusáček
Kamenice nad Lipou ve veřejných sdělovacích prostředcích Nepíši přímo jen v tisku, protože v závěru tohoto příspěvku se chci ještě zmínit o rozhlase. Opět jsme se na sklonku léta 2014 setkali s Vítězslavem Novákem a to na stránkách Jindřichohradeckého deníku, který 22.8.2014 připomněl již 65 let od jeho smrti. Autor článku připomíná, že by nebylo dobře, kdybychom toto výročí přešli právě v jeho kraji mlčením, ačkoli se jedná o jubileum “půlkulaté“. A nezabývá se ani tolik jeho dílem, jako spíše úsilím nedávných i současných muzikologů o připomínku Novákova významu s tím, že vychází z článku brněnského hudebního vědce – Novák, opět Novák, publikovaném v naší brožuře z roku 1970 k Novákovu stému výročí narození. Své místo nyní tu jistě mají Dr. Miloš Schnierer, jeho pokračovatelka i v organizaci nováčkovských akcí, Dr. Ludmila Peřinová. Článek jistě nebyl zamýšlen jako nějaká obvyklá “pohrobní vzpomínka“ na Vítězslava Nováka, ale je veden snahou prokázat, že Novákovo dílo je stále živé a že zasluhuje pozornosti i od organizátorů kulturních společenských akcí. Vedle toho také samozřejmě i od pedagogů na našich školách, a to hlavně v “nováčkovských místech“, kde by se mohlo začít tak, aby Novák důstojně vstoupil do řady skladatelů, kteří v současné době končívají vedle žijících kompozitorů, obvykle u Bohuslava Martinů. Myslím, že u nás je téměř neznámý hrdina 1.světové války, rodák z jihočeských Kališť, z kraje pod Javořicí, nikoli z Kališť u Humpolce, Josef Tolar. Dožil nedávno v domově pro seniory v Českých Budějovicích, vzácného 102. životního jubilea. Připomíná jej jihočeský publicista a spisovatel Antonín Pelíšek ve více propagační tiskovině 2+5 Jižní Čechy, ve výmluvně nazvaném článku – Matěj došel z Verdunu pěšky. Jednalo se jistě o odvážný a přímo hrdinský kousek člověka, který dle Pelíškova zjištění se vydal pěšky do Kamenice nad Lipou, kde tenkrát bydlel. Článek je však napsán jistým způsobem nejasně, v závěru autor uvádí odkaz na legendárního sládka českobudějovického Budvaru a to i s odkazem na zážitek z vídeňského totalitního nasazení v roce 1945. Řada novinových článků byla i v letošním létě věnována oběma úzkorozchodným tratím, tj. Jindřichův Hradec - Nová Bystřice a Jindřichův Hradec – Obrataň. Nás logicky zajímá ona část lipovokamenická. Je jen přirozené, že majitel malého železničního muzea, Jan Oliva z Jindřichova Hradce, se několikrát těmito drahami obíral ( zejména v Deníku Jindřichohradecka ), takže chci toto úsilí jen zmínit, aniž bych se rozepisoval o jednotlivých článcích, což by bylo spíše úkolem bibliografa dějin železnice. A jen odpověď na název tohoto mého příspěvku, že nejen v tisku se objevovaly zprávy o naší dráze, ale také se jí zabývali autoři a hlasatelé českobudějovického Českého rozhlasu ve vysílání oblíbené relace Bez obalu ze dne 2.9.2014. Můžeme mít zajisté radost ze zjištění, že tyto dráhy zůstanou zachovány a to i bez propouštění zaměstnanců. PhDr. Josef Bílek, CSc.
František Kameník a Karl Ditters z Dittersdorfu Jaký mohli tito lidé mít k sobě vztah? František Kameník s chotí Marcelou žili a kulturně mnoho znamenali pro Deštnou , poblíž které je zámek Červená Lhota. Jako lidé milující umění měli rádi tento kraj i památky hmotné. Samozřejmě také věděli i o osobnostech, které žily a působily na Deštěnsku. František Kameník však nebyl jediný, kdo spojoval Červenou Lhotu s Kamenicí nad Lipou. Již dávno byla Deštná i s Červenou Lhotou součástí okresu Kamenice nad Lipou jako správní jednotky. Avšak i ve vlastivědné literatuře nacházíme souvislosti mezi červenou Lhotou a Kamenicí nad Lipou. Vzpomněl bych tu třeba jen letmo práce uměleckého historika Jakuba Pavla a germanisty Hugo Rokyty. A to všechno František Kameník věděl a u příležitosti 260 roků od narození vynikajícího hudebního skladatel 18. století Karla Ditterse z Dittersdorfu publikoval ve specializovaném periodiku Večery pod lampou text Karel Ditters z Dittersdorfu, což je výňatek z Dittersovy vzpomínkové knihy vyšlé v českém znění r. 1958 v nakladatelství Krásné literatury, hudby a umění jako Dittersova autobiografie pod názvem Vzpomínky hudebníka XVIII. století. Takto přetištěný text však je dílem obou, i Františka Kameníka, neboť ten k němu napsal spojovací texty. V nich připomíná, že ve své době měl Ditters větší oblibu a popularitu než jeho daleko významnější současníci, jako byli W.A: Mozart a F.J. Haydn. Píše, že Dittersova díla se vydávala i ve Vídni, v Berlíně, Londýně, Paříži i Amsterodamu a zmiňuje se o tom , jak se stalo, že Karel Ditters z Dittersdorfu poslední léta svého života prožíval právě u nás. V literatuře se o něm píše, že žil z milosti svého mecenáše, barona Ignáce Stillfrieda, na zámku v Červené Lhotě, což přejal i František Kameník. V posledním období svého života byl Ditters postižen četnými chorobami. Tíživá byla pro něj i zraková choroba, takže tyto paměti diktoval po paměti a zapisoval je jeho syn. Asi to nebylo přímo na zámku v Červené Lhotě, ale, jak uvádějí i jiní autoři, mohlo to být spíše poblíž Červené Lhoty, ve dvoře Stillfriedsov, což je dnešní osada Lipovka. Mnoho lidí si myslí, že navštíví-li hřbitov v Deštné, tak poměrně lehce na něm objeví Dittersův hrob. Ten hrob tam sice je, je i označený křížkem, stojícím na kamenném základu, ale je to hrob jen fiktivní. S minulostí Deštné a Červené Lhoty měli co dělat i další místní historikové (František Kvapil), či zmíněný Hugo Rokyta. A ten mi právě na místě tohoto údajného Dittersova hrobu vykládal o tom, že s dalším deštěnským rodákem, historikem Josefem Klikem, vlastní iniciativou někdy v 50. letech minulého století našli zmíněný litinový křížek i podstavec a dosáhli jeho umístění tam, kde bylo volné místo. Jistě se to nedělo bez souhlasu místního hrobníka, případně i správy Deštné v té době. František Kameník vybral z Dittersových pamětí zajímavou zmínku o cestě do Itálie se signorou Marini, asi čtyřiadvacetiletou veselou a zábavnou prý ženou se skladatelem Gluckem, který Dittersovi měl svěřit “napěchovanou peněženku“ s podotknutím, že ji opět s touto slečnou naplní, až se vyprázdní. Gluck prý jen žádal, aby Ditters zapisoval svá vydání. Je tedy vidět, že v tom čase se nejednalo o umělce, kteří by třeli bídu. Dittersovo působení na Červené Lhotě – měl asi hrávat, jak bylo v těch časech zvykem, pro potěšení svého chlebodárce. Ten si vybíral i z prostředí venkovanů nadané jedince do soukromé kapely. Ditters mohl na Červené Lhotě zajisté s lítostí vzpomínat na časy, kdy ve službách vratislavského arcibiskupa a šlechtice, Filipa Schffgotsche, ten ho mimochodem a nám se to může zdát i velmi podivné, jmenoval vrchním lesmistrem knížectví na zámku Johannisberku, dnešního Jánského vrchu. Nepochybujeme však o tom, že Ditters tím měl jen formální hodnost, a že se nepočítalo vůbec s tím, že by snad spravoval knížecí lesy. Jeho hudební dílo je
ovšem velmi rozsáhlé navzdory poměrně krátkému životu (2.11.1739- 24.10.1799), v posledních letech vznikaly pokusy oživit Dittersův odkaz, a tak se jeho hudební díla dostávala do programů orchestrů. Asi nejtrvalejší hodnotu má jen jeho “singspiel“ Lékař a lékárník. PhDr. Josef Bílek, CSc.
Náš kaleidoskop O Janu Žižkovi si přečteme v novém historickém románě Richarda Dostála: Žižka – Byl lapkou na panství rožmberském? Kniha byla vydána nakladatelstvím Veduta, má 264 stran. I když je nepravděpodobné, že by Jan Žižka v Kamenici nad Lipou skutečně byl, s jeho postavou se setkáváme v kamenických pověstech, zejména v těch, co mají vztah k naší slavné lípě. Jisté však je, že na Kamenicku operovaly skupiny bojovníků, často ve službách jiných šlechticů, z nichž mnozí byli zaznamenáni i jmény z tzv. jihlavských knih smolných, což je jistá obdoba rožmberských smolných knih. S husitskými vojsky se však u nás setkáváme v několika bitvách, na hrázi rybníka Kalich nebo ve vzdálenějším místě u Křeče. Pro autora zmíněné knihy bylo vlastně nemožné rozšiřovat známý okruh pramenů, proto vyplňuje mnohé proluky domýšlením. Našli jsme dokonce v časopise nám přece jen vzdáleném a mnohými čteném i s určitou nedůvěrou, ve 25.čísle Spiritu ( má podtitul “posel dobrých zpráv“ a zabývá se tajemnými a často nevysvětlitelnými jevy ) uveřejněný dopis jedné čtenářky z Kamenice nad Lipou ( psala pod šifrou Vlasta K ). Její příběh byl pojmenován Noční návštěvník ( str.29 ). Kamenice nad Lipou je propagována i zmiňována také v některých drobnějších zprávách a příspěvcích, dokonce i v časopise Rytmus života jsme objevili příspěvek Kraj rybníků, lesů, který pojednává o populární úzkorozchodné dráze. Vítězslav Novák, náš rodák, se dostal i do programové brožury Slavnostního koncertu Smetanova Litomyšl 2014, což je Mezinárodní operní festival, dosahující již úctyhodného množství ročníků, a to Jiráskovo-Novákovou Lucernou., která měla poměrně složitý vývoj již při svém komponování skladatelem, jak o tom sám vícekrát napsal. V uvedené brožuře (redakce Šárka Wieveghová a Karolina Smetanová, vydala ji Smetanova Litomyšl v nákladu 700 ks roku 2014) je Novák čestně řazen mezi přední skladatele, počínaje Bedřichem Smetanou, přes Zdeňka Fibicha, k Antonínu Dvořákovi, přes Otakara Ostrčila, Leoše Janáčka, Josefa Bohuslava Foerstera až po Bohuslava Martinů. Tento přehledný příspěvek napsal Beno Blachut ml. Autor se tu vrací až k premiéře Lucerny, což se stalo 13.5.1923 v pražském Národním divadle. Provedení tehdy řídil Otakar Ostrčil a režii měl Vladimír Wuršer. Beno Blachut ml.však zmiňuje i tehdejší dva sólisty, kněžnu zpívala Marta Bogucká a mlynáře Štěpán Chodounský. Na Smetanově Litomyšli se ovšem uplatňovali v roce 2014 umělci mladší, ale stejně kvalitní jako reprezentativní ( Eva Urbanová, Dana Buršeová, Maria Kobielska, Jana Sibera, Yvona Škvárová, Aleš Briscelin, Jiří Brückner, Tomáš Černý, Miloslav Podskalský, Jan Vacík, Luděk Vele, Pavel Vaněk a Robert Jindra, abych je vyjmenoval všechny. V našich přehledech jsme mívali ve zvyku podívat se i malý kousek za hranice našeho města. Nyní je příležitost alespoň ke zmínce o tom, že 30.8.2014 se ve Lhotě-Vlasenici uskutečnilo Vlásenické vaření, tamtéž na přelomu srpna a září 2014 dokonce Mezinárodní sochařské sympozium Vlasenice, což je také sympatické účastí zahraničních sochařů ( Švédské, Norsko, Brazílie ) a samozřejmě i domácích z České republiky. PhDr. Josef Bílek, CSc.
Pamětní deska Vítězslava Nováka v Kostelní Radouni. Kdo podnítil umístění pamětní desky na průčelí statku č.p.44 v Kostelní Radouni (okres Jindřichův Hradec), odkud pocházel rod Vítězslava Nováka? Již bylo o tom psáno i mnou, ale poctivě jsem přiznával, že jsem to nevěděl až do doby, kdy jsem toto místo navštívil (srpen 2014). Proto jsem se znovu začetl do knihy Viléma Rösche – Zvěř a lidé (1.vydání vyšlo v nakladatelství Svobodově v Jindřichově Hradci roku 1947). Druhé vydání, nezměněné až na obálku, kterou pro 1.vydání pořídil vynikající malíř Alois Moravec, provedl Jiří Bouda. V knize jsou dvě úvodní statě, jež čtenáře zasvěcují do okolností vzniku této knihy a pojednávají i o autorově osobnosti – Dr. Jam muk a Dr. Jaroslav Werstadt. Pro naše čtenáře snad sluší tu jen připomenout, že Dr. Vilém Rösch byl jindřichohradeckým lékárníkem a krátce i posledním českým starostou města na počátku německé okupace území. Neskrýval své vlastenecké postoje, a tak byl zatčen mezi prvními (Albrecht Erste se jmenovala ta “akce“ a konala se 1.září 1939). Byl vězněn v Buchenwaldu až do konce války, ale vskutku nešťastnou náhodou na samém jejím konci přišel, vinou bombardování tohoto tábora, o život, takže se domů již nevrátil. Jeho spoluvězni, mezi kterými byl i u nás dobře známý literární historik a germanista Dr. Hugo Rokyta,CSc.,rukopisy této knihy převezli do Čech a zde byly vydány tiskem. Druhé vydání vyšlo k připomenutí jeho 60.výročí smrti pozůstalými (rodinou) v roce 2004. I když se autor několikrát zmiňuje o našem kraji, Lipovokamenicku, ve vzpomínce Werstadtově čteme, že tento dějepisec (zabýval se většinou našimi novějšími dějinami) vzpomněl jen tak mimovolně, že v Kostelní Radouni trávil několik prázdnin s dalším historikem, Dr. Emanuelem Janouškem. A právě tento Janoušek, který v obdobné práci vlastně dělal agrární dějiny, zřejmě podnítil pořízení oněch dvou pamětních emblémů v průčelí stavení Holických a Nováků. Snad v pozadí stály i určité zájmy agrární strany, se kterou byl Janoušek v úzkém kontaktu, ale to nevím přesně. Šlo mu o označování stavení, kde “seděly“ dlouhodobě české rody. Na závěr této glosy jen připomínku. V současné době tu nebydlí nikdo z rodu Novákova, ale s dnešními uživateli tohoto statku za své návštěvy jsem se nesetkal, ač jsem to měl v úmyslu. Proto jsem jim tam zanechal několik svých příspěvků o Vítězslavu Novákovi. Ovšem již před několika lety můj gymnazijní student, bydlící tehdy v Kostelní Radouni, Martin Ayrer. Na můj podnět toto stavení navštívil a setkal se s jeho obyvateli. Jeho zpráva, kterou jsem v opise ponechal, je velmi zajímavá a zvláštní především tím, že tito o skladateli Novákovi nevěděli nic, ačkoli Novák o svých předcích jistě věděl, když psal, že ho utvářela “hrouda a les“ (vzpomínky O sobě a o jiných). PhDr. Josef Bílek, CSc.
Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla Neustále se přesvědčuji o tom, že ač je pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, lidově nazývané povinné ručení, pro vlastníky vozidel ze zákona povinné, lidé o něm poměrně málo vědí. Pojistné podmínky nečtou. Když dojde ke škodě, jsou překvapeni, že pojišťovna neplní nebo plní jenom částečně. Na straně druhé jsou případy, kdy lidé nebyli odškodněni jenom proto, že se o náhradu škody nepřihlásili, proto, že nevěděli, že na to či ono mají nárok. Není to tak dlouho, kdy jsem se setkal s paní, která v roce 2009 při řízení vozidla havarovala. Její zranění bylo natolik vážné, že jí byl přiznán plný invalidní důchod. Ta paní vůbec nevěděla, že její povinné ručení zahrnuje pojištění řidiče pro případ smrti a trvalých následků. Nyní je již pozdě, po čtyřech letech je vše promlčeno. Co vlastně povinné ručení nabízí a co kryje? Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla poskytuje pojistnou ochranu pojištěnému pro případ škody způsobené provozem vozidla. V praxi to znamená, že pojišťovna za něho uhradí škodu na zdraví a majetku, kterou způsobil provozem vozidla někomu jinému. Minimální zákonem stanovený limit plnění z povinného ručení je: 35 000 000 Kč za škodu na životě a zdraví na každého zraněného nebo usmrceného 35 000 000 Kč za škodu na majetku pro všechny poškozené. Pojišťovny také nabízí limity vyšší, než ten zákonem stanovený. Běžné jsou limity 50/50, 70/70, dokonce 100/100 v mil na zdraví a majetku. U limitu 100/100 bych si troufal tvrdit, že zde si pojišťovny zdůvodňují svojí vysokou cenu pojistného v očích klientů: „Jsme si dražší, nežli konkurence, ale za to máme vysoké krytí“. Hřeší na to, že většina klientů nemá představu, jak vysokou škodu mohou způsobit. Na druhé straně je pravda, že limit 35/35 je sice levnější, ale v mnohých případech bývá spojen s nějakou spoluúčastí. Zaviníte dopravní nehodu v zahraničí, pojišťovna škodu uhradí a po Vás požaduje spoluúčast. A ta může být i deset tisíc korun. Jaké škody se hradí z povinného ručení? škody vzniklé na zdraví nebo usmrcením, včetně nákladů na léčení zraněných, věcné škody, škody, které mají povahu ušlého zisku, účelně vynaložených nákladů spojených s právním zastoupením Výluky z pojištění - jaké škody se z povinného ručení nehradí? škody na vozidle, které nehodu zavinilo škodu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena řidič vozidla neměl v době nehody platný řidičský průkaz, byl pod vlivem alkoholu nebo psychotropních látek vozidlo nebylo způsobilé k provozu na pozemních komunikacích To jsou základní výluky platné snad pro všechny pojišťovny. Ve smluvním ujednání jednotlivých pojišťoven může být těch výluk daleko víc.
K povinnému ručení nabízí většina pojišťoven doplňková připojištění: pojištění čelního nebo všech skel ve vozidle, pojištění osob ve vozidle (úrazové pojištění), pojištění zavazadel, úhrada nákladů na pronájem náhradního vozidla, pojištění asistenčních služeb, pojištění pro případ živelní události a střetu se zvěří Některá doplňková připojištění mohou být, jako bonus, zahrnuty v povinném ručení Co ovlivňuje výši pojistného, jinak řečeno, kolik budu platit? kategorie vozidla (osobní automobil, traktor, motocykl, tahač návěsů, kára, vlek, apod.), zdvihový objem válců nebo výkon motoru, zvolený limit pojistného plnění, segmentační kritéria (např. věk a bydliště vlastníka vozidla, stáří vozidla). Zde platí přímá úměra. Nejméně platí důchodce, který vlastní staré auto s malým obsahem a bydlí na vesnici. A naopak. Nejvíce platí sotva plnoletý Pražák s novým vozem a obsahem nad 2 500 cm2. předchozí škodní průběh (systém Bonus/Malus). Slevu na pojistné za bezeškodní průběh pojištění odpovědnosti tzv. bonus poskytne pojišťovna ke dni počátku pojištění, resp. k výročnímu dni počátku pojištění, přičemž rok 2000 je pro jeho načítání rokem výchozím. Přirážku k pojistnému v případě výplaty pojistného plnění tzv. malus pojišťovna uplatňuje ke dni počátku pojištění, resp. k výročnímu dni počátku pojištění. V praxi to znamená, že pokud zaviníte dopravní nehodu a pojišťovna z Vašeho povinného ručení uhradí poškozenému škodu, sníží Vám Váš bonus o 36 měsíců. Jsou pojišťovny, které v případě, že je to Vaše první škoda a ta nepřesáhne určitý limit, malus neuplatňují. frekvence placení – všechny pojišťovny umožňují roční, pololetní a čtvrtletní platbu pojistného. Za roční platbu získá klient většinou 5ti% slevu na pojistném, zatím co na področní platbu bývá u některých pojišťoven přirážka. slevy – snad všechny pojišťovny poskytují klientům různé druhy slev. Je to např. 10ti% sleva pro držitele průkazu ZTP a ZTP/P, 10ti% sleva pro dobrovolné hasiče, členy Federace strojvůdců apod. Určitou slevu můžete získat za věrnost pojišťovně, Na tuto slevu není právní nárok a záleží jenom na zaměstnanci, nebo zástupci pojišťovny zda Vám jí dá. Několik rad na závěr při koupi vozu od soukromé osoby uzavřete raději písemnou kupní smlouvu s datem nabytí. K tomu datu uzavřete povinné ručení. Nespoléhejte na to, když Vás prodávající bude ubezpečovat, že nechá svoji smlouvu týden, měsíc v platnosti. Znám mnoho případů, kdy prodávající svoji smlouvu ukončil ke dni prodeje a kupující byl šokován, když jej po roce uháněla Kancelář pojistitelů, že vozidlo nebylo x dnů pojištěno a on že dluží penále za každý den. Dlužná částka mnohdy několikrát převyšuje roční pojistné. podle nového občanského zákoníku, platného od 1. 1. 2014 můžete nově uzavřenou pojistnou smlouvu vypovědět do 14 dnů od data sepsání, bez udání důvodů, pokud nebyla uzavřena v prostorách pojišťovny. Pojišťovna Vám musí, bez odkladů, vrátit celé zaplacené pojistné, pokud bylo uhrazeno. Má to ovšem jeden háček. Pokud smlouvu vypovíte např. 10 - 12 den od jejího
uzavření, proto, že Vám někdo nabídl levnější pojištění, počítejte s tím, že ta smlouva zanikne od samého počátku, což znamená, že vozidlo nebylo 10 - 12 dnů pojištěno. Po nějakém měsíci Vás dožene Kancelář pojistitelů a bude požadovat min 50,- Kč za každý den. Ve finále Vám pravděpodobně nebude stačit ani to, co jste ušetřili. Pokud by Vás ještě něco zajímalo, o čem jsem se zde nezmínil, napište mi dotaz na focebook Pojištění z domova, rád Vám na něj odpovím. Lukačovič Josef - specialista na majetkové pojištění
Vloupání do rekreačních objektů Od začátku letošního roku do konce září evidují policisté v Kraji Vysočina celkem 158 případů krádeže vloupáním do rekreačních objektů. Pachatelé při nich způsobili majitelům chat a chalup odcizením věcí a poškozením rekreačního objektu a jejího zařízení celkovou škodu 3.172.000 korun. Policistům a kriminalistům se podařilo objasnit 38 těchto případů objasnit. Počet vloupání
objasněno
Škoda (Kč)
ÚO Jihlava
43
7
617.000
ÚO Třebíč
41
16
574.000
ÚO Žďár n/Sáz.
21
7
1.042.000
ÚO Havlíčkův Brod
23
4
483.000
ÚO Pelhřimov
30
4
456.000
Kraj celkem
158
38
3.172.000
Pachatelé se do chat vloupávají především přes zajištěná okna a dveře za použití násilí. Nejčastějším cílem je v rekreačním objektu zahradní nářadí, motorové pily, elektronika, kuchyňské nádobí, rybářské potřeby, starožitnosti, oblečení, potraviny a alkoholické nápoje. Pachatel odcizí ale prakticky všechno co má nějakou hodnotu a lze to prodat. Pachatelé využívají chaty zvláště v chladném počasí také k přespání. Škoda v těchto případech majiteli vznikne poškozením dveří popřípadě okna a zařízení chaty. Dopadení pachatele je v případě vloupání do rekreačních objektů velmi obtížné, neboť majitelé často krádež zjistí až po delší době. Vlivem časové prodlevy dochází k poškození nebo zničení některých stop. Práci policistům znesnadňuje i to, že se v těchto lokalitách pohybuje menší množství osob, které by se mohly stát svědky vloupání a poskytnout policistům důležité informace. Majitelům chat doporučujeme, aby si ve svých chatách nezanechávali v době nepřítomnosti cenné věci. Je vhodné objekt zabezpečit elektronickým zabezpečením a mechanickými zábrannými prostředky jako jsou například bezpečnostní zámkový systém, mříže, uzamykatelné okenice. Není dobré nechávat si u rekreačního objektu viditelně žebřík. Uklizené by měly být rovněž všechny věci, které by pachatel mohl při násilném vniknutí do objektu použít. Jedná se především o sekyry, nářadí a předměty, které je možné využít k páčení. Je vhodné rekreační objekt i v zimních měsících nepravidelně navštěvovat. Uklizený sníh budí zdání pobytu majitele v objektu. Dále je vhodné všímat si pohybu podezřelých osob a vozidel v chatových oblastech. Pokud dojde k vloupání do rekreačního objektu je pro policisty důležité, aby majitel nevstupoval dovnitř a tuto věc neprodleně oznámil policii. Vhodné je pořídit si fotodokumentaci cenných věcí, policisté ji využijí při pátrání a identifikaci odcizených věcí.
Policisté provádějí v chatových oblastech nepravidelné preventivní kontroly. V zimních měsících jsou intenzivnější a na tyto lokality se zaměřují také policejní psovodi. Krajské ředitelství policie kraje Vysočina Oddělení tisku a prevence nprap. Martin Dušek koordinátor prevence tel: 974 261 208 mobil: 725 868 475 e-mail:
[email protected]
Poděkování kapele ČELEM VZAD. Dne 30.8.2014 se konal oficiálně první ročník rynáreckého “Rozloučení s létem“ spojený s benefičním koncertem, jehož výtěžek byl věnován Františkovi a Vítkovi Hybšovým. Počasí se vydařilo a na farském dvoře bylo přes 300 lidí. Celé sobotní odpoledne bylo připraveno tak, aby si na své přisli jak dospělí, tak děti. Pro děti byl připraven skákací hrad, střelba ze vzduchovky, malování na obličej, barevné účesy, minibike, stolní tenis, koutek malování a nepřeberné množství dalších soutěží. Pro dospělé pak celé odpoledne hrála kapela SEŠLOST. Od 19.hodin pak večer pokračoval v rockovém duchu. Jako první vystoupila kamenická kapela ČELEM VZAD pod vedením Pavla Jozy, dále následovala kapela 365 Zdeňka Bourka, který zároveň celou akci se svým týmem Studio 365 profesionálně ozvučil a na závěr vystupila kapela WAJT. Velký dík patří všem kteří se na přípravě a průběhu celé akce podíleli a hlavně pak účinkujícím všech čtyřech kapel, protože ti všichni to dělají zdarma a pro dobrou věc. Za pořadatele Jan Brož
HOSTINEC J + S Bohdalín Vás zve na
SVATOMARTINSKOU HUSU A SVATOMARTINSKÉ VÍNO SOBOTA 15.11.2015 v 19 hodin Informace na tel. 737 177 662
