KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY obyvatel hlavního města Prahy

STEM - Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3, 130 02 Praha 3

KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY obyvatel hlavního města Prahy Závěrečná zpráva z kvantitativního výzkumu STEM pro Magistrát hl. m. Prahy

dne 15. prosince 2004

2

Obsah I. ÚDAJE O VÝZKUMU................................................................................................................. 3 II. REPREZENTATIVITA SOUBORU ........................................................................................ 4 III. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ.................................................................................................................. 6 IV. ANALYTICKÁ ČÁST .............................................................................................................. 9

1. 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5.

PRAHA JAKO KULTURNÍ CENTRUM ...................................................................... 9 Vnímání nabídky kulturních pořadů..............................................................11 Kulturní zájmy.................................................................................................17 Návštěvnost kulturních akcí ...........................................................................19 Hodnocení kulturních akcí.............................................................................28 Pozice alternativní kultury..............................................................................34

2.1. 2.2.

BARIÉRY ÚČASTI NA KULTURNÍM ŽIVOTĚ ......................................................... 37 Vliv ceny a místa konání .................................................................................39 Kultura a doprava ...........................................................................................43

3.1. 3.2.

INFORMOVANOST PRAŽANŮ V OBLASTI KULTURNÍHO VYŽITÍ A FINANCOVÁNÍ 44 Informovanost o vybraných kulturních projektech a představy o cenách....46 Zdroje informací o kultuře..............................................................................52

2.

3.

4. 4.1. 4.2. 5.

MÍSTO KULTURY V ŽIVOTĚ PRAŽANŮ ............................................................... 54 Kulturní aktivity ..............................................................................................57 Zájem o kulturní pořady v masmédiích, hudební žánry a půjčování v knihovnách .....................................................................................................59

5.1. 5.2. 5.3.

CELKOVÉ SHRNUTÍ ROZDÍLŮ KULTURNÍCH ZÁJMŮ A POTŘEB PRAŽANŮ Z HLEDISKA VĚKU .............................................................................................. 66 Generace mladých...........................................................................................66 Střední generace..............................................................................................67 Generace starších ............................................................................................68

6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5.

PROJEKCE KULTURNÍCH ZÁJMŮ A POTŘEB PRAŽANŮ ........................................ 69 Obecná východiska projekce...........................................................................69 Současný demografický vývoj Prahy ..............................................................70 K metodice projekce ........................................................................................71 Výstupy projekce..............................................................................................73 Autoprojekce vlastních kulturních zájmů a potřeb........................................77

6.

V. TABULKOVÁ PŘÍLOHA - ČÍSELNÍK................................................................................. 81

Zdroj: Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY PRAŽANŮ pro Magistrát hl. m. Prahy, listopad 2004

3

I. Údaje o výzkumu

Typ výzkumu:

kvantitativní reprezentativních šetření

Věcné zaměření výzkumu:

analýza kulturních zájmů a potřeb obyvatel hl. m. Prahy

Cílová skupina:

obyvatelé Prahy starší 15 let

Metoda výzkumu:

kvótní výběr podle kritérií pohlaví, věku, vzdělání a městských částí

Technika dotazování:

standardizované osobní rozhovory provedené školenými tazateli STEM

Termín výzkumu:

22.11. – 2.12. 2004

Výsledný soubor:

850 respondentů

(face-to-face)


4

II. Reprezentativita souboru (údaje v procentech)

1. Pohlaví Praha (obyvatelé Prahy starší 15 let)

Soubor STEM

Muži

47

46

Ženy

53

54

2. Vzdělání Praha (obyvatelé Prahy starší 15let)

Soubor STEM

Základní

15

14

Vyučen (bez maturity)

29

28

Maturita

36

38

VŠ

19

20

3. Věkové kategorie Praha (obyvatelé Prahy starší 15 let)

Soubor STEM

15-29 let

25

27

30-44 let

23

23

45-59 let

27

27

60 a více let

25

23


5

4. Městské části

Praha (obyvatelé Prahy starší 15 let)

Soubor STEM

Praha 1

3

4

Praha 2

5

6

Praha 3

7

6

Praha 4

25

27

Praha 5

11

12

Praha 6

11

9

Praha 7

4

4

Praha 8

10

10

Praha 9

10

9

Praha 10

14

13


6

III. Hlavní zjištění • Praha je v oblasti kulturní nabídky vnímána svými obyvateli velmi pozitivně. Naprostá většina (94 %) by ji zařadila mezi jedno z nejvýznamnějších evropských kulturních center a sedm z deseti Pražanů (69 %) oceňuje její možnosti v oblasti kultury jako jednu z největších předností života v hlavním městě. • Devět z deseti lidí (90 %) vnímá nabídku kulturních pořadů a akcí v hlavním městě jako dostatečně rozmanitou. Při detailnějším zkoumání se ukazuje, že u některých typů kulturních akcí či zařízení se přesto objevuje pocit, že by jich mohlo být více. Nejčastěji jsou zmiňovány pořady pro děti, ať už divadelní představení či jiné kulturně vzdělávací programy (30 %, resp. 32 %) a akce prezentující amatérskou (32 %) a lidovou kulturu (28 %). Naopak přesyceni jsou lidé v Praze nabídkou muzikálů (56 %), filmů v kinech a multikinech (49 %) a poměrně často i koncerty populární hudby (27 %). • V kategoriích základních uměleckých žánrů projevují obyvatelé města největší zájem o film (80 %). Za tím následuje hudba (71 %) a literatura (69 %) a o stupeň níže si z hlediska zájmu stojí scénické (49 %) a výtvarné umění (42 %). • Tomu do značné míry koresponduje zjištění, že k nejnavštěvovanějším aktivitám patří filmová představení v kinech a multikinech, klasická divadelní představení, koncerty populární hudby a muzea, následovaná návštěvami veřejných knihoven, galerií a výstav, koncertů moderní alternativní hudby a promítání v klubových kinech, která většina Pražanů navštíví minimálně jednou za rok. • Specifické místo zaujímá v Praze jako určitá subkultura tzv. alternativa. Lidé ji převážně vnímají jako kulturu, která je spojena především s mladou generací (67 %) a je protiváhou masové a spotřební kultuře (64 %). Méně je pak považována za protiváhu oficiální kultury (55 %) či kulturu, která stírá hranice mezi divadlem, tancem, hudbou a výtvarnou produkcí (56 %). • Mezi lidmi v Praze přitom převažuje názor (63 %), a to napříč všemi generacemi, že alternativní kultura jako netradiční projev především mladé generace má ve srovnání s klasickými kulturními zařízeními přiměřený prostor pro své aktivity. Neznamená to ovšem, že by se Pražané domnívali, že mladí tvůrci mají dostatek


7

materiální podpory pro svou činnost. Dvě třetiny lidí (66 %) zastávají opačný názor. • Ačkoliv s nabídkou kultury v Praze jsou lidé spokojeni, jejich představy o tom, jak by se chtěli kulturním aktivitám věnovat, se neshodují s realitou. Jen téměř každý druhý obyvatel hlavního města (45 %) se může návštěvám různých kulturních akcí a zařízení věnovat tak, jak by chtěl. Jako dva zásadní důvody, které jim v tom brání, uvádějí Pražané nedostatek volného času (42 %) a peněz (39 %). Zatímco střední generaci chybí v tomto ohledu především čas, té nejstarší se nedostává finančních prostředků. • Pokud jde o informovanost, tak naprostá většina obyvatel hlavního města (88 %) se domnívá, že je snadné získat dostatek informací o kulturní nabídce v Praze. Téměř dvě třetiny (65 %) si také myslí, že mají v této oblasti dostatečný přehled. • Nejobvyklejší způsob, jak lidé získávají informace o možnostech kulturního života města, jsou údaje od jejich známých, přátel a lidí z jejich okolí obecně. Dvě pětiny Pražanů čerpají takto informace o kulturní nabídce často a polovina občas (celkem 93 %). K využívanějším zdrojům patří také rozhlasové či televizní upoutávky (celkem 85 %), různé billboardy či plakáty, informační články či inzeráty v tisku (celkem shodně 81 %). Specifické postavení má vyhledávání různých zadaných údajů o kulturních akcích na internetu, které sice využívá jen 58 % Pražanů, ale třetina zato často. Jiné zdroje informací využívá polovina či méně než polovina lidí v hlavním městě. • Z hlediska hodnotových priorit však nepatří kultura mezi ty nejdůležitější věci. Pražané, stavějí do popředí životní styl, který je zaměřen na rodinu ( 50 % jej dává na první místo a 81 % na jedno z prvních třech míst). Konkurovat mu může pouze životní styl, který klade důraz na zdraví, který sice na první příčku vybírá jen pětina (21 %) obyvatel města, ale více jak tři čtvrtiny (77 %) jej vnímají jako jednu ze tří priorit. Důležitější než duchovní a kulturní život, který favorizuje jen 5 % lidí, je styl akcentující nezávislost ( 16 % jej staví na první místo). • Tomu postavení kultury odpovídá i zjištění o podílu lidí, kteří mají ke kultuře velmi těsný vztah. Buď podporovali v posledním roce nějakou kulturní akci či projekt finančně (8 %) anebo se spolupodíleli prostřednictví vlastního účinkování (7 %) či pomáhali s organizací samotné akce (11%). Zdroj: Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY PRAŽANŮ pro Magistrát hl. m. Prahy, listopad 2004

8

• Projekce ukázala, že spotřeba kultury mezi Pražany se za 15 let pravděpodobně významným způsobem nezmění, jelikož dojde k překřížení vlivu demografického stárnutí a zlepšující se úrovně celkové vzdělanosti Pražanů. Nedostatek, který Pražané v současnosti pociťují v nabídce určitých typů kulturních akcí, se sice výrazně neprohloubí, avšak ani neustoupí. • Autoprojekce vlastní budoucí kulturní aktivity v horizontu pěti let na obecné rovině potvrzuje výstupy projekce. Většina Pražanů zůstane

věrna

svému

současnému kulturnímu zaměření. Ti, kteří již dnes žijí aktivním kulturním životem, hodlají své kulturní zájmy ještě prohlubovat a rozšiřovat. Na druhé straně stojí lidé, kteří se o kulturu zajímají méně intenzivně a kteří nepředpokládají, že v nejbližší budoucnosti budou dané typy kulturních akcí navštěvovat častěji. Z hlediska budoucího vývoje může hrozit nebezpečí rozevírání nůžek mezi kulturní částí pražské veřejnosti a lidmi s menším zájmem o kulturu. • Tendence k nižší a omezené kulturní spotřebě se projevuje hlavně mezi lidmi, kteří se považují za méně kulturně aktivní než jsou jejich vrstevníci. • Největší podíl Pražanů se domnívá, že častěji než dosud budou navštěvovat především klasické typy kulturních akcí a zařízení jako galerie (18 %), muzea (21 %), a klasická divadelní představení (23 %). Rovněž necelá pětina (18 %) chce více než doposud využívat veřejné knihovny. • Omezit návštěvnost koncertů populární hudby muzikálů hodlá pětina Pražanů (22 %), ačkoli je v loňském roce poměrně často navštěvovali. To jen potvrzuje určité přesycení těmito akcemi. Oproti tomu dětská představení, která se řadí mezi vůbec nejméně navštěvované akce, zamýšlí za pět let navštěvovat asi 16 % Pražanů. • Využívání knihoven, navštěvování muzeí a kulturních projektů pro děti lze považovat za tři oblasti kulturního vyžití Pražanů, kterým by se v budoucnu mělo věnovat více pozornosti. Právě tyto typy spotřeby kultury Pražané považují za nedostatečně saturované, zároveň však přepokládají, že je v budoucnu budou navštěvovat častěji než dosud.


9

IV. Analytická část Výzkum kulturních zájmů a potřeb obyvatel hlavního města potvrdil, že naše hlavní město díky svým tradicím a postavení soustřeďuje na svém území velké množství kulturních zařízení a lidí, kteří se zabývají uměleckou činností. Z toho vychází specifikum Prahy v kulturní oblasti, která však bez ohledu na současný stav má snahu nadále prohlubovat svou nabídku. Zároveň usiluje mapováním potřeb jednotlivých sociodemografických skupin uspokojovat jejich specifické potřeby a být připravena na další vývoj především s ohledem na demografický vývoj.

1. Praha jako kulturní centrum Pražané bezesporu vnímají Prahu v oblasti kultury velmi pozitivně. Jak ukazují následující grafy, 94 % obyvatel města by ji zařadilo mezi jedno z nejvýznamnějších evropských kulturních center a dvě třetiny obyvatel přitom o tom vůbec nepochybují (volí odpověď „určitě ano“ 65 %). Pro více než dvě třetiny (69 %) je nabídka na kulturním poli pokládána za jednu z největších předností, které hlavní město poskytuje. Potvrzují to i zjištění z komplexu výzkumů „Hlavní město Praha – portrét roku 2004“. Zde se při porovnání názorů obyvatel jednotlivých krajů ukázalo, že právě možnosti kulturního vyžití jsou u Pražanů mezi prvními třemi oblastmi, kde je situace v jejich regionu ve srovnání s průměrem u ostatních krajů vnímána jako jednoznačně lepší.

„Zařadil(a) byste Prahu mezi jedno z nejvýznamnějších evropských kulturních center?“

„Oceňujete kulturní nabídku v Praze jako jednu z největších předností života v hlavním městě?“

5% 1%

6% 30%

25%

29%

65%

39%

Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 850 respondentů


10

Praha přitom není podle jejích obyvatel uzavřená pro ostatní, ať už se jedná o cizince nebo mimopražské české návštěvníky. Podle drtivé většiny z nich (95 %) dává hlavní město svou nabídkou možnosti kulturního vyžití i návštěvníkům města.

„Myslíte si, že Praha svou nabídkou dává možnost kulturního vyžití i návštěvníkům města?“ 5%

37% 58%

Určitě ano

Spíše ano

Spíše ne

Určitě ne


Výše zjištěné názory se neliší ani podle věku, pohlaví, vzdělání či místa bydliště obyvatel hlavního města.


11

Vnímání nabídky kulturních pořadů Naprostá většina (90 %) pokládá nabídku kulturních pořadů ve městě za dostatečně rozmanitou. Téměř polovina o tom nemá vůbec pochybnosti (odpověď „určitě ano“ 46 %). Tento názor jde napříč jednotlivými věkovými i vzdělanostními skupinami a neliší se ani podle místa, kde lidé v Praze bydlí.

„Myslíte si, že je nabídka kulturních pořadů a akcí v Praze dostatečně rozmanitá?“ spíše ne určitě ne 1% 9%

určitě ano 46%

spíše ano 44%


Analýza zjištěných informací z hlediska hodnocení rozsahu konkrétní nabídky, účasti a zájmu ukázala, že je možné vedle výše uvedeného dělení vnímat kulturní aktivity i na pozadí tří základních faktorů. První faktor charakterizuje oblast méně tradičních, alternativních projektů a zařízení. Ty spojuje částečně i intelektuální náboj, který je do značné míry obsažen i ve druhé oblasti, kterou lze vymezit jako sféru klasické kultury. Pro třetí okruh je typická tzv. masová kultura. Právě tuto oblast vnímají lidé jako naddimenzovanou z hlediska nabídky, především pokud jde o produkci filmových představení v kinech a multikinech (49 %) a muzikálová představení (56 %).


12

Kulturní aktivity a projekty zastoupené ve zbývajících dvou sektorech tyto „problémy s nadbytkem“ nemají. Nejčastější je názor, že těchto typů kultury je tak akorát. Nejvýraznější deficit je vnímán v oblasti projektů lidové a amatérské kultury (32 % resp. 28 %) a také kultury pro děti (30 % resp. 32 %). To znamená, že téměř tři z deseti Pražanů se domnívají, že kulturních pořadů, akcí a zařízení spojených s těmito druhy kultury je málo. Relativně vysoké podíly neuspokojivé nabídky se také týkají tzv. netradičního, alternativního okruhu projektů. Např. každý pátý obyvatel města pokládá za nedostatečné příležitosti u produkce moderní alternativní hudby (20 %) a představení alternativních divadelních scén a klubů (22 %). Deklarován je pražskými obyvateli i deficit v nabídce odborných knihoven či různých pořadů v oblasti literatury. Pětina Pražanů by uvítala větší nabídku v oblasti muzeí. Pro všechny tyto poddimenzovanější druhy kultury ( s výjimkou muzeí) ovšem platí, že existuje vysoký (více jak třetinový) podíl lidí, kteří se v těchto oblastech neorientují a nemají přehled o jejich nabídce. Podrobnější rozdělení do jednotlivých kategorií výpovědí ukazuje, že lidé se kloní k méně jistému vyjádření (většinou volí odpovědi „spíše moc“ nebo „spíše málo“). Detailní podíly jsou obsaženy v číselníku, který je přílohou zprávy.

Vnímání rozsahu nabídky je bezesporu významně ovlivněno věkem. Mladí (15-29 let) pokládají nejčastěji za nedostatečně naplněný netradiční sektor (u jednotlivých konkrétních druhů alternativních projektů a zařízení má pocit nedostatku příležitostí více jak třetina z nich). Mladší střední generaci (30-44 let) častěji než ostatním chybí kulturní pořady pro děti (dvěma pětinám z nich). Ve srovnání s ostatními lze u starší střední generace zaznamenat vyšší poptávku než nabídku u muzeí a tanečních a baletních představení. Nejstarší generace občanů starších 65 let si v tomto směru „stěžuje“ vždy nejméně. Existuje však řada především klasických kulturních projektů (klasická divadelní představení, koncerty vážné hudby či výstavy výtvarného umění), které věk z hlediska hodnocení rozsahu jejich nabídky vůbec neovlivňuje. Představy o tom, zda je třeba, aby některých kulturních programů bylo více a nebo naopak méně, dosažené vzdělání nijak dramaticky neovlivňuje. Pražané se základním vzděláním však častěji než ostatní to nejsou schopni u většiny projektů posoudit, co chybí či přebývá (nejvýrazněji se to týká např. různých představení pro děti a akcí prezentujících amatérské či lidové umělce), což je dáno mj. značným podílem dosud studujících středoškoláků a starších lidí. Z hlediska místa bydliště nejsou dramatické rozdíly, neboť lidé posuzují nabídku Prahy jako celku, nikoliv přímo v místě svého bydliště. Přesto se projevuje u většiny typů kulturních pořadů či zařízení tendence vnímat deficit poněkud intenzivněji mimo centrum Prahy. Zdroj: Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY PRAŽANŮ pro Magistrát hl. m. Prahy, listopad 2004

13

„Budu Vám nyní číst nabídku jednotlivých druhů kulturních pořadů, akcí a zařízení a Vy mi, prosím, řekněte, zda máte pocit, že některých je málo, je jich přiměřeně a nebo je jich až moc.“ 0

20 20

Koncertů moderní alternativní hudby

12 23

Literár. pořadů, autor. čtení, pásem

20

Nabídky veřejných knihoven

21

Nabídky odborných knihoven

23

9

Taneční a baletní představení

12

7

38 35 44 10

28 44

5 59

7

41

6

10 10

64

13 65

12 5

50 32

Divadelní předst. pro děti

30

28

Jiné kulturně vzděl. progr. pro děti

32

23

13 8 8

74

Akcí prezentujících lidovou kulturu

13

30

65

19

Představení klasických divadel

36

9

31

100

11

39

10

Muzeálních expozic

80

9

15

Galerijních či jin. výstav výtv. umění

60

34 35

Filmových předst. v klub. kinech

Koncertů klasické hudby

27

22

Představení alternativních div. scén a klubů Multimediálních projektů

33

28

Akcí amatérských umělců

%

40

29

6

32

5

34

5

37

5

40

7

34

56

3

Filmových předst. v multikinech, kinech 5

41

49

5

Muzikálů

Koncertů populární hudby

Určitě + spíše málo

14

Tak akorát

50 Určitě + spíše moc

27

9 Neví

Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 850 respondentů Zdroj: Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY PRAŽANŮ pro Magistrát hl. m. Prahy, listopad 2004

14

Pocit nedostatku jednotlivých druhů kulturních pořadů, akcí a zařízení podle věku Součet odpovědí „Určitě málo“ + „Spíše málo“ 0

20

Koncertů moderní alternativní hudby

9


12

40

Představení alternativních div. scén a klubů Multimediálních projektů

8 7

Literár. pořadů, autor. čtení, pásem Nabídky veřejných knihoven Nabídky odborných knihoven Galerijních či jin. výstav výtv. umění 8 9

Koncertů klasické hudby Muzeálních expozic

22 17 12 16 17

36

12 12 14 19 25 18

27 34 31 35

Akcí prezentujících lidovou kulturu 20

41 33 28 23 42 35 29

Divadelní předst. pro děti Jiné kulturně vzděl. progr. pro děti Muzikálů

30-44 let

37

30 26

12 11 10 17 10


15-29 let

100

7 8 9



80

31 25 20 15 20 19 18 24 23 24 21 16 30 28 22 12 12 17 18 15

Filmových předst. v klub. kinech

Filmových předst. v multikinech, kinech

60

38

18

18

%

1

7 7 7 6 7 6 5 4

14 12

23

45-59 let

60 let a více


15

Pocit nadbytku jednotlivých druhů kulturních pořadů, akcí a zařízení podle věku Součet odpovědí „Určitě moc“ + „Spíše moc“ 0

20

Představení alternativních div. scén a klubů Multimediálních projektů Filmových předst. v klub. kinech Literár. pořadů, autor. čtení, pásem Nabídky veřejných knihoven Nabídky odborných knihoven Galerijních či jin. výstav výtv. umění Koncertů klasické hudby Muzeálních expozic Představení klasických divadel Taneční a baletní představení Akcí prezentujících lidovou kulturu Divadelní předst. pro děti Jiné kulturně vzděl. progr. pro děti

60

80

100

11 14 10

6 8 5 7 9 11 8 9 10 7 9 7 11 8 10 11 6 6 5 4 6 7 9 6 4 6 9 4 11 10 12 7 6 5

9

19 16

9 10 8

8 6 6 5 5 5 5 5 6 5 4 7 5 7 3 5 4

14 12 11

55 60 58 52

Muzikálů

46 54 48 50

Filmových předst. v multikinech, kinech Koncertů populární hudby

15-29 let

%

8

Koncertů moderní alternativní hudby Akcí amatérských umělců

40

30-44 let

22 30 27 29

45-59 let

60 let a více


16

Sedm z deseti Pražanů neuvedlo v doplňující otevřené otázce žádný konkrétní nedostatek v oblasti nabídky kulturní akcí, pořadů či v oblasti kultury vůbec. Lidé buď přímo vypovídali, že jim nic nechybí, popř., že výběr je dostatečný anebo nevěděli, co odpovědět.

„Nyní mi laskavě řekněte, zda je ještě něco jiného, co Vy osobně v nabídce kulturních akcí, pořadů či v oblasti kultury a umění v Praze postrádáte?“

Konkrétní nedostatek 28% Neví, neodpověděl 39%

Nic, výběr je dostatečný 33%


Otevřená otázka na případný další deficit v Praze nepřinesla žádné významné zjištění. Pražané obvykle uvádějí nedostatek, který se již objevil v předchozí otázce na jednotlivé typy kulturních pořadů. Nejčastěji zahrnuje hudbu a divadlo včetně alternativních forem, folklor a lidové umění, folk a country, populární hudbu, diskotéky, ale i výstavy a diskusní kluby. Dále následují specifické zájmové požadavky, které většinou přesahují oblasti, které město do kulturní činnosti zahrnuje, a to počínaje různými sběratelskými aktivitami až po „slavnosti piva“. Často se objevuje i generační akcent. Nejčastěji je směřován k větší nabídce pořadů pro děti, ale připomínány jsou i pořady pro seniory, včetně lidovek a dechovek na tanečních zábavách. Podrobný výpis obsahuje tabulková příloha. Zdroj: Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY PRAŽANŮ pro Magistrát hl. m. Prahy, listopad 2004

17

Kulturní zájmy Z hlediska jednotlivých kulturních oblastí – základních uměleckých druhů - deklarují obyvatelé Prahy nejčastěji zájem o filmové umění (80 %). Tři z deseti Pražanů můžeme přitom pokládat za filmové fanoušky. Za filmem následuje s menším odstupem oblast hudebního umění a literatury (71 %, resp. 67 %). Každý čtvrtý obyvatel města má v těchto oblastech vyhraněný zájem, svůj vztah vyjadřuje odpovědí „velmi se zajímám“. Třetí úroveň z hlediska zájmu o umělecký obor zaujímá divadelní a taneční, tj. scénické umění (49 %) a výtvarné umění (42 %). O tyto dvě oblasti projevuje vyhraněný zájem každý desátý Pražan.

„ Řekněte mi, prosím, jaký je Váš vztah k jednotlivým oblastem v kultuře. Jak moc se o jednotlivé kulturní akce v těchto oblastech zajímáte?“ 0

20

Hudební umění

25

Literatura

25

Scénické umění

10

Výtvarné umění

10

60

%

29

Filmové umění

Velmi se zajímám

40

80

51

16

46

5 9

24

39

34

32

4

24

42

Poměrně se zajímám

100

17

40 Spíše se nezajímám

18 Vůbec se nezajímám


Lidé většinou udávají zájem o více než jeden umělecký žánr (87 %). Nemalá část Pražanů (41 %) tvrdí, že se zajímá minimálně o čtyři z pěti uměleckých žánrů.

Souběh zájmu o základní umělecké žánry Minimálně jeden umělecký žánr

13 %

Dva umělecké žánry

21 %

Tři umělecké žánry

25 %

Čtyři umělecké žánry

21 %

Všechny umělecké žánry

20 %


18

Ženy a lidé s vyšším vzděláním deklarují větší zájem o více uměleckých druhů. O čtyři až pět uměleckých oborů projevuje zájem zhruba každý třetí muž a skoro každá druhá žena. Takto široký záběr udává každý třetí Pražan se základním vzděláním, ale už každý druhý obyvatel, který vystudoval vysokou školu. Ukazuje se, že zájem o film a hudbu obecně se neliší mezi lidmi s různým stupněm vzdělání a ani mezi pohlavími. Jiné je to, pokud jde o zbylé tři oblasti. Častější zájem projevuje něžnější pohlaví jak o literaturu, divadlo, tak i o výtvarné umění. Zájem je také tím vyšší, čím vyšší je stupeň dosaženého vzdělání. Platí to pro všechny umělecké žánry vyjma filmového umění, kde je zájem vyrovnaný ve všech vzdělanostních skupinách. Pokud jde o věkové skupiny, ukazuje se, že zatímco podíl zájmu o výtvarné umění, literaturu a scénické umění stoupá s věkem, u hudebního a filmového umění je tomu opačně. Čím mladších lidí se ptáme, tím častěji je tato oblast umění přitahuje. Scénické umění přitahuje pozornost všech generací, vyjma té nejmladší.

Zájem o jednotlivé kulturní oblasti podle věku Součet odpovědí „Velmi se zajímám“ + „Poměrně se zajímám“

0

20

%

40

60

80

Filmové umění

77

68

64 61 65 68

Literatura 41 Scénické umění 34 Výtvarné umění 15-29 let

40

30-44 let

84

90

80

68 71

Hudební umění

100

76

49 57 51 46 49 45-59 let

60 let a více



19

Návštěvnost kulturních akcí Promítne-li se zájem do zjištěné návštěvnosti jednotlivých druhů kulturních akcí, projektů či zařízení, ukazuje výzkum, že k nejnavštěvovanějším aktivitám patří filmy v kinech a multikinech, veřejné knihovny, klasická divadelní představení, muzea, galerie či výstavy výtvarného umění, jež většina Pražanů navštíví více než jednou za rok. Naopak k těm nejméně navštěvovaným patří různé kulturní pořady pro děti, taneční či baletní představení a různé multimediální projekty či literární pořady. Na ně přijde alespoň jednou za rok jen pětina obyvatel Prahy.

Návštěvnost různých kulturních akcí je jednoznačně determinována věkem. Především u netradičních alternativních druhů pořadů klesá jejich návštěvnost významně s rostoucím věkem. U masové kultury dochází k významné odchylce jen u nejstarší generace, která využívá její nabídky znatelně méně. Naopak u klasického kulturního sektoru se ukazuje vcelku rovnoměrný zájem, resp. účast napříč generacemi. Výjimkou je opět vyšší úroveň návštěvnosti kulturních pořadů pro děti u „rodičovské generace“ (30-44 let). Mladí se odlišují od zbytku populace častější návštěvou knihoven (veřejných i odborných) a naopak větším odstupem od klasické hudby.

Pokud jde o pohlaví, jsou ženy „pilnější“ v případě návštěv divadelních (do značné míry včetně alternativních) a muzikálových představení, koncertů klasické hudby. Z hlediska vzdělání jsou lidé s vyšším vzděláním aktivnější ve svých návštěvách tradičních kulturních pořadů jako jsou divadelní představení, koncerty vážné hudby, návštěvy muzeí a galerií.


20

„ Zamyslete se, prosím, nad letošním rokem a řekněte mi, jak často obvykle jednotlivé kulturní akce či zařízení navštěvujete.“ 0

20 11

12

7

Koncerty moderní alternativní hudby

13

Akce amatérských umělců 4 12

Odborné knihovny

12

Galerie či výstavy výtv. umění

10

Koncerty klasické hudby Muzea

Min. 1 za měsíc

16

18

14

18

14

51

21

16

7

20

63

71

8

73

8

15

34 20

Tak 1 za rok

32

22

28

24

Několikrát do roka

22

18

7

23 44

28 34

Akce prezentující lidovou kulturu 2 10

5

20

21

18

Taneční a baletní představení 2 6 11

Koncerty populární hudby

57

11 23

12

Multikina, kina

40

7 10

32

Jiné kulturně vzděl. progr. pro děti 3 9

45

16

24

Divadelní představení pro děti 3 11

47 62

10

10

6

Muzikálová představení 2

16

16

5 12

Klasická divadelní představení

53

100

69

27

Veřejné knihovny

18

13

9

Literární kluby, pásma, večery 3 6

52

15

15

9

Klubová kina, filmové kluby

80

19

12

Multimediální projekty 1 6

60

18

15

14

8

Moderní alternativní div. scény, kluby

%

40

16

11

19 Méně než 1 za rok

38 Vůbec ne


21

Frekvence návštěvnosti jednotlivých kulturní akcí či zařízení u mladé generace (15-29 let) 0

20

Akce amatérských umělců


Divadelní představení pro děti 13 7 Jiné kulturně vzděl. progr. pro děti 14 8

Min. 1 za měsíc


78

9

78

11

20

12

35 Tak 1 za rok

25

23

31

10 4 2

36

48

Multikina, kina Koncerty populární hudby

11

20


11

54

22

16

21

63

23

Taneční a baletní představení 2 4 8 Akce prezentující lidovou kulturu 0 8

20

34

14

18

54 27

37

Muzea 4

25

22

15

Koncerty klasické hudby 2 7

43

11

25

23

9


11

12

23

14

6

21

23

23

19 62

36

Odborné knihovny

24 44

17

Literární kluby, pásma, večery 4 7 10 Veřejné knihovny

19

18

22

18


21 34

26

18


100

20

18

20

19


80

23

18

18

7

60

16

27

16


%

40

25

15

14

Méně než 1 za rok

Vůbec ne


22

Frekvence návštěvnosti jednotlivých kulturní akcí či zařízení u mladší střední generace (30-44 let) 0


20


Muzea

Divadelní představení pro děti

7

Jiné kulturně vzděl. progr. pro děti

8

19

Muzikálová představení 3 13 Multikina, kina Koncerty populární hudby 4 Min. 1 za měsíc


21

20

51 52

9

8

55

8

10

Tak 1 za rok

28

7 6

16

44

27

27

23

34

19

13

60 18

24

11

17

32

18


42

16

15

Taneční a baletní představení 2 7

21

22

36

10

20

24

33

7


55

13

21

Koncerty klasické hudby 4 11

41

10

10

25

10


40

17 68

11

12

9

Odborné knihovny

57

18

21

Veřejné knihovny

40

12

11

Literární kluby, pásma, večery 2 7

18

19

13

11


45

23

11


100

51

15

20

7

80

18

16


60

23

16

6 10

%

40

23 Méně než 1 za rok

26 Vůbec ne



23

Frekvence návštěvnosti jednotlivých kulturní akcí či zařízení u starší střední generace (45-59 let) 0

20

12

Moderní alternativní div. scény, kluby 2 10

16

Muzea


74

20

35 19

Tak 1 za rok

28

21

29

20

Koncerty populární hudby 3 12 Min. 1 za měsíc

70

6 8

15

9

47

23

6 8

Jiné kulturně vzděl. progr. pro děti 3 9

17 60

18 17

Divadelní představení pro děti 4 12

16

19 27

36


36

28

32

15

22

19

20

11

19

23

17


Multikina, kina

60

25

5

49

8

8 11

11

10

8


53

15

11

11


65

71

24

Koncerty klasické hudby

56

12

Literární kluby, pásma, večery 3 6 8


57

16

15

Klubová kina, filmové kluby 3 14

100

65

18


8

80

18


Odborné knihovny

60

19

Koncerty moderní alternativní hudby 2 5 9

Veřejné knihovny

%

40

23

14

16 43


Vůbec ne



24

Frekvence návštěvnosti jednotlivých kulturní akcí či zařízení u nejstarší generace (60 let a více) 0

20

%

40

60

80

81

Koncerty moderní alternativní hudby 14 3 11 Akce amatérských umělců 3 6 8

12

71

Moderní alternativní div. scény, kluby 2 4 10

12

72 81

Multimediální projekty 03 5 11

66

14

8

Klubová kina, filmové kluby 3 9

Literární kluby, pásma, večery 4 4 5 10 25

Odborné knihovny

6 5 6 7

8

Muzea

7

76

5

Koncerty populární hudby 2 6

53

20 78 83

Min. 1 za měsíc


16

20

50

20

17

9

24

69

Jiné kulturně vzděl. progr. pro děti 05 6 6

Multikina, kina

15

13

Divadelní představení pro děti 2 8 5 7

Muzikálová představení 3 10

18

22

18

14


40

25 30

8

29

22

16 28


16

22

14

13


48

5 6

22

11


77 16

Veřejné knihovny


100

18

Tak 1 za rok

43

16 65


Vůbec ne



25

K ilustraci zájmu o jednotlivé druhy kultury je možné využít zjištěné proporce návštěvnosti jednotlivých konkrétních akcí či zařízení. Nejvyšší návštěvnost mají logicky celoročně přístupná zařízení. Informace, že minimálně každý druhý Pražan navštívil NKP Vyšehrad svědčí o tom, že toto místo, stejně jako řada dalších kulturních památek, bude oblíbeným cílem relaxačních aktivit obyvatel hlavního města. Podobně vysoký zájem o Muzeum hl. města Prahy je však pravděpodobně způsoben tím, že část respondentů zaměnila

Muzeum HLMP za Národní muzeum. O něco nižší podíl

návštěvnosti, což odpovídá nižšímu zájmu o výtvarné umění, je zachycen u Galerie hl. m. Prahy. Také dvoupětinový podíl obyvatel, kteří si letos vyšli do některé z hvězdáren či planetária v Praze, odpovídá omezenější skupině návštěvníků, především z řad rodičovské veřejnosti. Návštěvnost dalších kulturních akcí odpovídá sice na jedné straně deklarovanému zájmu, na druhé straně vypovídá ale i o významnosti těchto kulturních projektů. Známost, ale i image řady z nich bezesporu vedla k potřebě dotázaných Pražanů vylepšit svůj vlastní obraz výpověďmi, kde všude letos za kulturou byli. Tato stylizace však nic nemění na tom, že akce jako Pražské jaro, Febiofest, festival Mezi ploty či knižní veletrh Svět knihy patří k nejnavštěvovanějším kulturním festivalům a přehlídkám. Jak už bylo naznačeno u frekvence návštěv u jednotlivých typů kulturních akcí obecně, najdeme v řadě kulturních oblastí mezi návštěvníky více žen. To platí často i u této otázky, kde se ženy ve většině případů účastnily vybraných aktivit mírně častěji než muži. Markantnější rozdíly jsou v případě festivalu Pražské jaro či Pražský podzim, ale i pokud jde o Galerii hl. města Prahy. Na většině tradičních festivalů a přehlídek (divadelních a koncertních i knižních) se letos podíleli častěji lidé s minimálně středoškolským vzděláním, v mnoha případech nejčastěji vysokoškoláci. Neplatí to ale, pokud jde o Galerii HLMP, Muzeum HLMP, Hvězdárny a planetáriím HLMP a NKP Vyšehrad, kde byl obrazně řečeno bez rozdílu vzdělání letos každý druhý, a ani u projektů alternativního zaměření, kde byly naopak natolik nízké účasti, že je obtížné zachytit významné rozdíly. Z těch navštěvovanějších nepatří mezi tzv. elitní z hlediska vzdělání festival Mezi ploty a Febiofest. Z hlediska věku je možné na vybraných příkladech ilustrovat již dříve popsané závislosti s ohledem na jednotlivé typy kulturních aktivit. Kupř. ke kulturním projektům, na kterých bylo možné nejčastěji potkat mladé lidi, patřily například Febiofest či festival Mezi ploty, a jako typický příklad alternativní kultury přehlídka Příští vlna - next wave. Mladé lidi bylo naopak obtížnější najít na koncertech Pražského jara či Pražského podzimu či Letních Shakespearovských slavnostech. Tam bylo snadnější potkat střední generaci, stejně jako ve Hvězdárnách a planetáriu hl. města Prahy, kam přišli jako doprovod dětí.


26

„ Nyní Vám budu postupně číst různé konkrétní akce či zařízení a Vy mi prosím řekněte, zda jste je v letošním roce navštívil(a).“ 0

20

40

%

60

80

8

Festival Jeden svět

10

Dny evropského filmu

Přehlídku Příští vlnu - next wave 3 18

FEBIOFEST Festival RESPECT 2

23

Festival Mezi ploty Festival KHAMORO 2 8

Přehlídku Prahu fotografickou Festival Čtyři+čtyři dny v pohybu 1

21

Pražské jaro Pražský podzim

10 17

Knižní veletrh Svět knihy Festival Tanec Praha

5

Festival Praha srdce národů 3 Letní Shakespearovské slavnosti

32 58

Muzeum hl. m. Prahy Hvězdárna a planetárium HLMP Galerii hl. m. Prahy NKP Vyšehrad

42 48 58



100

27

Deklarovaná návštěvnost různých konkrétních akcí či zařízení v roce 2004 podle věku 0

20

Festival Jeden svět Dny evropského filmu Přehlídku Příští vlnu - next wave

4 3 1 1

Přehlídku Prahu fotografickou Festival Čtyři+čtyři dny v pohybu

2 1 0 1

11

Knižní veletrh Svět knihy Festival Tanec Praha Festival Praha srdce národů

3

39

21 19

9 6 9 6

14 17

Pražské jaro Pražský podzim

28

19 17

8

Festival Mezi ploty Festival KHAMORO

6 8 16 9 15 13 21 17

27 26

6 6 4 3 2 4 4

Letní Shakespearovské slavnosti

30 23

37 37

Muzeum hl. m. Prahy Hvězdárna a planetárium HLMP

28

Galerii hl. m. Prahy

40

47 46 48 47 49

NKP Vyšehrad 15-29 let

80

8

1 2 1

2 3 2 2

60

15 12

8

FEBIOFEST Festival RESPECT

%

13 10

4 5 3

40

30-44 let

45-59 let

59 63 54 58 54

59 61 56 57 60 let a více



100

28

Hodnocení kulturních akcí Jak je patrné z následujícího grafu, tak mezi těmi, kteří uvedené akce navštívili, byl zaznamenán jednoznačně pozitivní ohlas. Nebyly přitom zjištěny žádné významné sociodemografické rozdíly.

„ Nyní Vám budu postupně číst různé konkrétní akce či zařízení a Vy mi prosím řekněte, zda jste byl(a) spokojen(a).“ podíl spokojených mezi těmi, kteří uvedenou akci navštívili 0

20

%

40


93


93

95


90

Festival Mezi ploty

89 69 94

Přehlídku Prahu fotografickou

88

Festival Čtyři+čtyři dny v pohybu

97

Pražské jaro 87

Pražský podzim Knižní veletrh Svět knihy

93

Festival Tanec Praha

93

Festival Praha srdce národů

80

88

Přehlídku Příští vlnu - next wave

Festival KHAMORO

60

78


95

Muzeum hl. m. Prahy

94

Hvězdárna a planetárium HLMP

96

Galerii hl. m. Prahy

94

NKP Vyšehrad

96


100

29

Hodnocením kvality vybraných divadelních scén a klubových zařízení dává porovnání v oblasti alternativní a klasické kultury v hlavním městě. Přináší představu o tom, kolik lidí je navštěvuje a jak vnímají jejich kvalitu. Podíl Pražanů, kteří kdy zašli do zařízení tzv. alternativní kultury (jako Klub ROXY, Palác Akropolis, Rock Café, Divadlo Archa či Divadlo Alfréd ve dvoře), je podstatně nižší, než u ostatních pražských divadel (od Divadla ABC po Semafor). Zatímco úroveň alternativních scén a klubů je hodnocena většinou jako průměrná, u pražských divadel převažuje často lepší hodnocení. Jednoznačně nejlepší reputaci má Divadlo na Vinohradech.

S měnícím se věkem se hodnocení většiny těchto zařízení mění. Zatímco posuzovaní zástupci alternativní produkce dostávají tím horší hodnocení, čím jsou lidé v Praze starší (výjimkou je Divadlo Archa), u dalších sledovaných pražských divadel je tomu velmi často naopak. Vyrovnaná hodnocení napříč generacemi má divadlo Spejbla a Hurvínka a Minor a mezi divadly pro dospělé Divadlo na Zábradlí, Činoherní klub, Studio Ypsilon a Divadlo Komedie.

Ženy nejenom že většinu hodnocených divadel ve svém životě navštívily častěji než muži, ale mají i tendenci lépe jednotlivá pražská divadla hodnotit. Patrné je to například, pokud jde o Činoherní klub, Vinohradské divadlo či Hudební divadlo Karlín. Mezi návštěvníky klubů, jako je Rock Café, Roxy či Palác Akropolis, bychom naopak mohli o něco častěji potkat muže.

Z hlediska vzdělání nejsou patrné odlišnosti v hodnocení jednotlivých zařízení. Potvrdilo se pouze to, že čím nižší mají lidé vzdělání, tím častěji jednotlivá kulturní zařízení nehodnotí, protože tam nebyli či si na to nepamatují. Tento model se netýká zařízení typu Rock Café, Roxy či Paláce Akropolis, které jsou hodnoceny stejně často i mezi lidmi se základním vzděláním, což je dáno primárně vysokým podílem studentů ještě středních škol mezi jejich návštěvníky.


30

„ Jak byste hodnotil(a) kvalitu následujících divadelních scén a klubových zařízení?“ 0

20 12

Rock Café

%

40

60

80

27

3

58

Klub ROXY

15

23

4

58

Palác Akropolis

15

24

3

58

Divadlo Archa

14

28

Divadlo Alfréd ve dvoře 3 Minor Divadlo v Dlouhé

14 8

80

18

26

3

50

47

25

42

27

46

Činoherní klub

25

33

Divadlo ABC

38

1

27

6

25

2

27

3

26

23

2

63

Divadlo na Vinohradech 29

Hudební divadlo Karlín

33

34

Divadlo na Fidlovačce

32

23

Průměrná

5

34 49

24

2

36 44

36

4 25

Slabá

12

28

4

38

Divadlo S+H

10

27

15

Studio Ypsilon

Vynikající

71

3

21

Semafor

Divadlo Komedie

56

3

Divadlo na Zábradlí

Rokoko

2

100

37 3

28

Neví, nenavštívil(a)


31

Návštěvnost divadelních scén a klubových zařízení podle věku 0 Rock Café Klub ROXY Palác Akropolis

20

Minor

%

15

48

38

18

35 15

80

100

66 73

49

29

13

60

50

35

Divadlo Archa Divadlo Alfréd ve dvoře

40

58

50 50

43

21 23 20

16

32 33 31

Divadlo v Dlouhé

45

54 51 52 68


76 77

71 67 73

Semafor 61

Činoherní klub

73 65

Divadlo ABC

73

Divadlo na Vinohradech 61

Hudební divadlo Karlín

79 81 77 80 81 79 83

87 93 87

73 81 74

64 63 71 67

Divadlo na Fidlovačce 45

51 59 47 60

Rokoko Studio Ypsilon

58 58

Divadlo Komedie

59

70 68 70 70 69 79 72 68

Divadlo S+H

15-29 let

30-44 let

45-59 let

60 let a více



32

„ Jak byste hodnotil(a) kvalitu následujících divadelních scén a klubových zařízení?“ mezi těmi, kteří uvedenou scénu či zařízení hodnotili - průměr hodnocení 1-3 1 - Vynikající 1

2 - Průměrná 2

Rock Café

1,79

Klub ROXY

1,75

Palác Akropolis

1,71

Divadlo Archa

1,73 1,97

Divadlo Alfréd ve dvoře

1,83

Minor

1,65

Divadlo v Dlouhé Divadlo na Zábradlí Semafor Činoherní klub

1,38 1,52 1,4 1,6

Divadlo ABC Divadlo na Vinohradech Hudební divadlo Karlín Divadlo na Fidlovačce

1,3 1,73 1,56 1,79

Rokoko Studio Ypsilon Divadlo Komedie Divadlo S+H

3 - Slabá 3

1,44 1,71 1,44


33

Hodnocení kvality divadelních scén a klubových zařízení podle věku mezi těmi, kteří uvedenou scénu či zařízení hodnotili - průměr hodnocení 1-3

1 - Vynikající 1

2 - Průměrná 2 1,7

Rock Café Klub ROXY Palác Akropolis

1,58 1,66

1,92 2,03 1,7

Divadlo Archa

1,92 1,84 2,1

Minor 1,57 1,6

Divadlo v Dlouhé

Činoherní klub Divadlo ABC Divadlo na Vinohradech Hudební divadlo Karlín Divadlo na Fidlovačce

1,67 1,56 1,43 1,47 1,39 1,37 1,64 1,66 1,52 1,4 1,31 1,24 1,84 1,81 1,58 1,7 1,51 1,52 1,84 1,81 1,72 1,47 1,49 1,43

15-29 let 1,75 1,68 1,7

Divadlo Komedie Divadlo S+H

1,86 1,76 1,91 1,74

1,42 1,37 1,36

Rokoko Studio Ypsilon

1,84

1,68

Divadlo Alfréd ve dvoře

Semafor

1,83 2

1,67 1,7


3 - Slabá 3

1,51 1,43 1,46

30-44 let 45-59 let 60 let a více


34

Pozice alternativní kultury Alternativní kultura má v Praze v rozmanitosti kulturní nabídky své nezastupitelné místo. Téměř dvě třetiny Pražanů (63 %) si myslí, že alternativní kultura jako netradiční projev především mladé generace má v Praze ve srovnání s klasickými kulturními zařízeními přiměřený prostor pro své aktivity. Alternativa v kultuře je přitom vnímaná nejen jako kultura především mladé generace (67 %) a protiváha masové a spotřební kultuře (64 %), ale většinou i jako protiváha oficiální kultury (55 %) a subkultura, která stírá hranice mezi žánry (56 %). Jasná většina mladých lidí se přitom přiklání ke všem čtyřem charakteristikám. Naopak starším lidem se jeví úvahy na toto téma náročné a neumějí se k němu vyjádřit. Podobně se nejsou sto se vyjádřit lidé, kteří mají nižší vzdělání než maturitu (u jednotlivých charakteristik až třetina z nich). Zajímavé je zjištění, že podíly lidí, kteří si myslí, že alternativní kultura má v hlavním městě přiměřený prostor, jsou shodné u všech generací. Významné nejsou ani rozdíly podle vzdělání. Co je ale celkem důležité zjištění, je rozdílnost pohledů z hlediska místa dotazování. Lidé z centra vnímají častěji otázku přiměřeného prostoru pro alternativní kulturu jako bezproblémovou (sedm deseti) než lidé v okrajových částech města (kde jsou názory půl na půl). Mladí lidé na rozdíl od ostatních častěji nesouhlasí s tezí, že mladí tvůrci mají dostatek materiální podpory pro svou činnost (75 %). Nesouhlasný názor převažuje přitom v celé populaci (66 %).

„ Myslíte si, že alternativní kultura jako netradiční projev především mladé generace má v Praze ve srovnání s klasickými kulturními zařízeními přiměřený prostor pro své aktivity?“ 5%

14%

32%

49%

Určitě ano

Spíše ano

Spíše ne

Určitě ne



35

„ Existují nejrůznější vymezení pro tzv. alternativní kulturu. Rád(a) bych věděl(a), jak ji chápete Vy. Přečtu Vám proto postupně několik charakteristik a Vy mi řekněte, nakolik s nimi souhlasíte.“

Alternativní kultura % 0

20

40

60

80

100

4 12

Je kulturou především mladé generace

27

40

17

Je protiváhou masové a spotřební kultuře

28

36

12 3

21

5

23

Stírá hranice mezi divadlem, tancem, hudbou a výtvarnou produkcí

17

39

16

Je protiváhou oficiální kultury

17

38

19

Zcela souhlasím

Spíše souhlasím

Spíše nesouhlasím

5

Zcela nesouhlasím

21

Neví


„ Řekl(a) byste, že mají mladí tvůrci dostatek materiální podpory pro svou činnost?“

18%

7%

27%

48%

Určitě ano

Spíše ano

Spíše ne

Určitě ne


36

Následující graf dokumentuje, do jaké míry se shodují v pohledu na alternativní kulturu návštěvníci různých alteranivních kulturních zařízení. Je vidět, že rozdíly nejsou významné, a to ani ve srovnání s názory celé mladé generace, jenž vnímá tuto subkulturu také v tomto duchu.

Názory na alternativní kulturu mezi návštěvníky zařízení, která se jí věnují 0

20

40

%

60

80

63 59 61 63

Je kulturou především mladé generace

67 69 69 70 67 67

Je protiváhou masové a spotřební kultuře

67 65 65 65 68

Stírá hranice mezi divadlem, tancem, hudbou a výtvarnou produkcí

74 72 72 73 75

Je protiváhou oficiální kultury

Návštěvníci Rock Café Návštěvníci klubu Roxy Návštěvníci Paláce Akropolis Návštěvníci divadla Archa Návštěvníci Divadla Alfréd ve dvoře


100

37

2. Bariéry účasti na kulturním životě Nesoulad mezi deklarovaným zájmem a návštěvností ovlivňuje mimo jiné i fakt, že ne každý člověk může vyrazit za kulturou tzv. „po libosti“. Méně než polovina (45 %) Pražanů si myslí, že se může návštěvám různých kulturních akcí a zařízení věnovat tak, jak by chtěla. Jako hlavní důvod, který jim brání v kulturním vyžití dle jejich potřeb, je nedostatek volného času (42 %). Druhý, stejně významný, je deficit finančních prostředků (39 %). Další vlivy, jako místo a čas konání či nedostatek informací již nejsou rozhodující. Častěji než ostatní si „stěžují“ na problém realizovat své kulturní potřeby lidé starší 60 let. Pro ty je jednoznačně problém číslo jedna, stejně jako pro lidi s pouhým základním vzděláním, nedostatek financí, zatímco u střední generace, zejména té mladší (45-59 let), a mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi dominuje především pocit, že mají málo volného času.

„ Když to vezmeme všechno dohromady, můžete se návštěvám různých kulturních akcí a zařízení věnovat tak, jak byste chtěl(a):“

17%

13%

32% 38%

Určitě ano

Spíše ano

Spíše ne

Určitě ne


38

„Pokud u Vás převládá pocit, že nemůžete navštěvovat různé kulturní akce a zařízení tak, jak byste chtěl(a), co je podle Vás obvykle hlavním důvodem?“ Nedostatek informací Něco jiného 11% Nedostupnost 3% z hlediska časů konání 2%

Nedostatek volného času 42%

Nedostupnost z hlediska místa konání 2%

Nedostatek peněz 40%


Vzhledem k tomu, že finanční limity jsou významným faktorem, který brání části Pražanů v kulturním vyžití podle jejich představ, je zajímavé se podívat na otázku, zda zaměstnavatelé v tomto ohledu své zaměstnance podporují. Ukázalo se, že jen čtvrtina firem přispívá svým zaměstnancům na kulturní vyžití. Příspěvky na kulturu uvádějí častěji úředníci a odborníci (téměř třetina z nich), dále každý pátý zaměstnanec, který se pokládá za provozního pracovníka a jen každý desátý dělník.

„ Pokud jste zaměstnanec, přispívá zaměstnavatel na Vaše kulturní vyžití?“ Ano 24%

Ne 76% Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 372 respondentů


39

Vliv ceny a místa konání S výše uvedeným nedostatkem disponibilních finančních zdrojů na kulturu souvisí pohled na cenovou dostupnost základních druhů kulturního vyžití. Lidé v Praze jednoznačně nemají problémy s poplatky ve veřejných knihovnách (89 %). Polovina Pražanů říká, že jsou zcela přijatelné. Ačkoliv v případě koncertů a klubů se většina obyvatel v Praze vyjádřila také ve smyslu jejich přijatelnosti (73 % pokud jde o koncerty a 59 % u klubů), pro většinu z nich už to není tak jednoznačné jako v případě knihoven. Kina a výstavy spadají do skupiny kulturních aktivit, které se jeví větší části lidí už neakceptovatelné. Cenovou přijatelnost kin totiž udává jen 45 % Pražanů a peníze, které je podle názoru obyvatel města vydat za lístky na výstavy, se jeví schůdné jen 38 % z nich. Na rozdíl od otázky finanční nevnímají lidé dostupnost kultury z místa svého bydliště ve své většině jako problém. Pro více než devadesát procent jsou dostupné knihovny a kina (94 %). Celkově se nejeví jako problém ani divadla, jejichž dostupnost potvrzuje 87 %, koncerty 84 %, výstavy 81 %. Nejméně bezproblémové se jeví v tomto ohledu se 77 % kluby. Na druhou stranu to ale znamená i to, že téměř každý čtvrtý Pražan má pocit, že jejich počet je z hlediska rozmístění nedostačující. Z hlediska věku činí ceny největší problémy lidem starším, ale částečně se přidává i starší střední generace. Neplatí to pro koncerty a knihovny. Pokud jde o dosažitelnost z místa bydliště, problémy pociťují častěji (s výjimkou knihoven) lidé starší 60 let. Nejhůře vnímají situaci v případě dostupnosti různých klubů, ale i tak je to problém pro menší část z nich. Cenově jsou méně dostupné všechny základní druhy kultury lidem se základním vzděláním. Sčítá se zde fakt, že mezi nimi jsou hojně zastoupeni lidé mladí a pak starší generace, kteří se potýkají s nedostatkem peněz častěji než ostatní. Z hlediska místa bydliště jsou zjevné rozdíly v posuzování nedostupnosti jednotlivých kulturních zařízení. Zatímco knihovny a kina se ukazují v tomto ohledu bezproblémové v centru Prahy i mimo něj. S kluby, divadly, koncerty a výstavními síněmi je tomu jinak. Ty jsou pro lidi žijící mimo centrum méně dostupné.


40

„Jak hodnotíte dosažitelnost a cenovou přijatelnost následujících kulturních zařízení v Praze? Pokud jde o jejich cenovou přijatelnost.“ 0

20 8

Kina

6

Výstavy

6 10

40 48

14

49

31

49

Zcela přijatelné

13 21

32

Knihovny

100

42

41

10

Kluby

80

58

9

Divadla

60

37 15

Koncerty

%

40

10

40

Spíše přijatelné

8

Spíše nepřijatelné

3

Zcela nepřijatelné

Cenová dostupnost kulturních zařízení podle věku Součet odpovědí „Zcela přijatelné“ + „Spíše přijatelné“ 0

20

%

40

60

47

Kina

75 77 76

Koncerty 64 52

Divadla 36

Výstavy 29

62

49

39 41

49 63

Kluby 43

100

53

44

32

80

58

68

Knihovny 85

15-29 let

30-44 let

45-59 let

90 91 91

60 let a více


41

„ Jak hodnotíte dosažitelnost a cenovou přijatelnost následujících kulturních zařízení v Praze? Pokud jde o jejich dosažitelnost z místa, kde bydlíte.“ 0

20

40

%

60

80

40

46

Divadla

Zcela přijatelné

2

20

3

36

57

Knihovny

Spíše přijatelné

1

17

38

39

Kluby

1

12

40

41

Výstavy

15

44

39

Koncerty

6 1

38

55

Kina

100

Spíše nepřijatelné

6 1 Zcela nepřijatelné

Dosažitelnost kulturních zařízení podle věku Součet odpovědí „Zcela přijatelné“ + „Spíše přijatelné“ 0

20

40

%

60

80

100

Kina

87

Koncerty

79

Divadla Výstavy

75 61

84 85 87

81 83 80 84 78

Kluby

89 88 88

83 83 92 91 95 94

Knihovny 15-29 let

95 93 96

30-44 let

45-59 let

60 let a více



42

Porovnání dosažitelnosti a cenové přijatelnosti kulturních zařízení v Praze Součet odpovědí „Zcela přijatelné“ + „Spíše přijatelné“

0

20

40

Divadla

60

Knihovny

100

34 77 31 80 38 81

Výstavy Kluby

80 92

Kina Koncerty

%

61 77 58 73 73

Dosažitelnost Cena



43

Kultura a doprava Mobilita Pražanů je na poměrně vysoké úrovni. Tři z deseti obyvatel Prahy nemají problém vyrazit za kulturou autem (32 %) a u dalších 29 % připadá tato možnost také v úvahu. Na druhé straně je nutno vzít v potaz, že čtyři z deseti Pražanů si tímto způsobem za kulturou vyrazit nemohou. Z hlediska využívání jednotlivých druhů dopravních prostředků ve veřejné přepravě tráví polovina Pražanů nejvíce času v metru. Kulturní nabídka v těchto prostorách tak svým dosahem předčí reklamu v tramvajích a autobusech, kde z těch, jež cestují především hromadnou dopravou, cestuje nejdelší dobu jen třetina (tramvaje) resp. šestina (autobusy).

„Máte možnost vyrazit za kulturou autem?“

Ano, bez problémů 32%

Ne, nemám 39%

„Pokud užíváte k jízdám po Praze především MHD, v kterém z níže uváděných dopravních prostředků strávíte obvykle nejvíce času?“

Autobusy 16%

Vlak 1%

Metro 50%

Ano, občas 29%

850 respondentů

Tramvaje 33%

804 respondentů

Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY


44

3. Informovanost Pražanů v oblasti kulturního vyžití a financování Naprostá většina obyvatel Prahy (88 %) se domnívá, že je snadné získat dostatek informací o tom, co se ve městě v oblasti kultury nabízí. A většina (65 %) si myslí, že má dostatečný přehled. Lidé starší 65 let jsou na tom o něco hůře. Pro více než pětinu z nich není snadné potřebné informace získat a 45 % z nich si myslí, že nemá dostatečný přehled o nabídce kultury v Praze. Také lidé s nižším než středoškolským vzděláním mají častěji problém získat informace a čtyři pětiny z nich vypovídají, že nemají dostatečný přehled o kulturní nabídce v hlavním městě. Z hlediska pohlaví ani místa bydliště nebyly zaznamenány žádné významné rozdíly v těchto otázkách.

„Je podle Vás snadné získat dostatek informací o kulturní nabídce v hlavním městě?“

10%

„Myslíte si, že máte dostatečný přehled o nabídce kultury v Praze?“

2%

7% 25% 28%

47% 41%

40%

Určitě ano

Spíše ano

Spíše ne

Určitě ne



45

Co Pražany asi příliš nezajímá, je otázka finančních zdrojů. Tomu odpovídají i ne příliš přesné představy o financování kultury v Praze. Nejvíce lidí (40 %) se sice domnívá, že největší částkou na celoroční kulturní a společenské dění v Praze přispívá město, ale tři pětiny pokládají za hlavní finanční zdroj někoho jiného (stát 20 %, městské části 17 % nebo soukromé subjekty 20 %). Mezi různými věkovými skupinami se představy o subjektu, který kulturu především financuje, příliš neliší, pouze lidé starší 60 a především 65 let si poměrně často myslí, že je to stát.

„Kdo podle Vás přispívá největší částkou na celoroční kulturní a společenské dění v Praze?“ 60 43 40 % 20

20

17

20

0 Stát

Město

Městské části

Soukromé subjekty



46

Informovanost o vybraných kulturních projektech a představy o cenách

Znalost

různých kulturních akcí a zařízení odráží podobně jako v případě účasti jednak zájem

o danou oblast a jednak úspěšnost a tradici jednotlivých projektů. Téměř bez konkurence jsou pochopitelně kulturní zařízení s trvalým působením, která znají vesměs všichni Pražané (vždy přes devadesát procent). Mezi festivaly a přehlídkami jsou však pro Pražany stejně nepřehlédnutelné akce jako Pražské jaro (98 %), Letní Shakespearovské slavnosti (86 %), tak i festival Mezi ploty (83 %) či Febiofest (81 %). Více než polovina zná knižní veletrh Svět knihy (63 %), Pražský podzim (58 %) či Dny evropského filmu (54 %). Mezi ty relativně známější ještě patří festival Tanec Praha (41%) a festival dokumentárních filmu o lidských právech Jeden svět (36 %). Mezi ty méně známé se řadí alternativní projekty jako přehlídka Next wave (13 %) či festival Čtyři+čtyři dny v pohybu (11 %). Vyšší stupeň vzdělání se promítá do vyšší informovanosti a znalosti jednotlivých kulturních akcí. Nejmarkantnější rozdíly jsou u méně věhlasných akcí. Věk ovlivňuje znalost probíhajících kulturních projektů méně než vzdělání. Odlišuje se především starší generace, která o méně tradičních projektech častěji neví. Jsou ale akce, u nichž je nižší znalost i u střední generace, jako například festival Mezi ploty či přehlídka Next wave.


47

„ Nyní Vám budu postupně číst různé konkrétní akce či zařízení a Vy mi prosím řekněte, zda je znáte?“ 0

20

13 81

FEBIOFEST 20

83

Festival Mezi ploty Festival KHAMORO

26

Přehlídku Prahu fotografickou

24

Festival Čtyři+čtyři dny v pohybu

11 98

Pražské jaro 58

Pražský podzim

63

Knižní veletrh Svět knihy 41

Festival Tanec Praha Festival Praha srdce národů Letní Shakespearovské slavnosti

22 86

Muzeum hl. m. Prahy

96

Hvězdárna a planetárium HLMP

96

Galerii hl. m. Prahy NKP Vyšehrad

80

54


Festival RESPECT

60

36


Přehlídku Příští vlnu - next wave

%

40

92 96



100

48

Znalost různých konkrétních akcí či zařízení podle věku 0

20

40


28

Dny evropského filmu Přehlídku Příští vlnu - next wave

5

23

12 12

%

60

14

61 56 60

36

68

25 21 22

Festival Mezi ploty Festival KHAMORO Přehlídku Prahu fotografickou Festival Čtyři+čtyři dny v pohybu

6

12 12 12

100

40 39 38


80

72

27 26 28 22 25 22 25 25

88 82 85

85 81

92

97 97 99 98

Pražské jaro Pražský podzim Knižní veletrh Svět knihy Festival Tanec Praha

27 18 19 28 22

Festival Praha srdce národů

45 47 45

56 59 61 58 61 63 67 60


80

86 92 88

Muzeum hl. m. Prahy Hvězdárna a planetárium HLMP Galerii hl. m. Prahy NKP Vyšehrad 15-29 let

30-44 let

45-59 let

97 96 97 95 96 98 96 92 92 91 92 92 96 97 95 96

60 let a více



49

Osm z deseti Pražanů neuvedlo žádnou konkrétní oblast (umělecký žánr či typ pořadů), kde by jim chyběly informace o jejich nabídce. Lidé buď přímo uváděli, že jim nic nechybí, popř., že informací mají dostatek anebo nevěděli, co odpovědět.

„Je podle Vás nějaká oblast, typ pořadů, umělecký žánr, o němž postrádáte dostatek informací? Pokud ano, řekněte, co konkrétně.“ Konkrétní nedostatek 20%

Neví, neodpověděl 44%

Nic, inforamcí je dostatek 36%


Pětina obyvatel Prahy, kteří mají pocit, že jim některé informace chybí, reflektuje velké množství specifických zájmů. Přesto se nejčastěji objevují informační mezery v oblasti alternativních pořadů či hudební produkce (vedle country a muzikálů se častěji objevuje hip-hop a rock). Chybějící informace se objevují v souvislosti s pořady pro děti a různými přednáškami. Podrobný výpis obsahuje tabulková příloha.


50

Vzhledem k tomu, že lidé uvádějí na jedné straně dostatečný přehled a poměrně často i zájem o jednotlivé umělecké oblasti, popř. konkrétní projekty, a na druhé straně je jednou z nejdůležitějších bariér nedostatek peněz, je zajímavé se podívat, jaké jsou jejich představy o cenách.

U některých typů pořadů či zařízení až pětina lidí nemá vůbec žádnou představu, kolik by tak mohly dané kulturní akce stát. Týká se to cen vstupného na klubová představení alternativní scény či koncerty v těchto klubech, koncert SO FOK, divadelní představení pro děti či registrační poplatek v odborné knihovně.

Řádově mají lidé o cenách reálnou představu, i když v některých případech větší část Pražanů ceny spíše podhodnocuje, jako v případě registračního poplatku v Městské knihovně a jejích pobočkách, a někde naopak nadhodnocuje, jako v případě vstupenky na představení některého z pražských divadel či koncertů vážné hudby. Největší rozpětí se v názorech Pražanů objevilo u odhadů vstupného na koncert SO FOK a na koncerty populární hudby. Především v prvním případě je patrné, že lidé nemají v této oblasti dostatek vlastních zkušeností a myslí si, že ceny jsou relativně vysoké.

Představy o cenách vstupného se mezi muži a ženami příliš neliší. Obecně lze však vysledovat tendenci, že ženy se ve svých odhadech drží víc při zemi, tj. jsou realističtější, což velmi pravděpodobně souvisí s tím, že se poněkud častěji kulturního života účastní.

Z hlediska věku je patrné především to, že čím jsou lidé starší, tím častěji nevědí, především v oblasti alternativy, kolik co stojí. Mírně se ve svých představách liší starší střední generace, která v některých případech uvádí o něco málo vyšší cenové relace (např. pokud jde o vstupenky na koncerty SO FOK či vstupenky do galerie).

Z hlediska vzdělání nejsou v cenových relacích zachyceny významné rozdíly, patrné je pouze to, že čím nižší stupeň vzdělání lidé mají, tím častěji nejsou schopni odhadnout cenu.


51

„Kolik si myslíte, že je asi tak obvyklá cena za jednotlivé typy kulturních akcí? Udávejte své vlastní odhady průměrných cen bez slev.“ Kč 0

100

200

400

500

295 300 300

Vstupenka na klas. div. představení pražského divadla Vstupenka na představení klubové alternativní scény

300

100

182 150 517 500 500

Vstupenka na muzikál

Vstupenka na koncert SO FOK

300

Vstupenka na koncert české popul. hudby

300

439 400

208 190 200

Vstupenka na koncert do alternat. klubu

Vstupenka do Muzea HMP

98 100 100

Vstupenka do Galerie HMP

107 100 100

Registrační poplatek v pobočkách MK

88 80 100

Registrační poplatek v odborné knihovně

99 100 100 167 150 150

Vstupenka do multikina, kina

Vstupenka na divadelní představení pro děti

442 400

101 90 100

Průměrná hodnota Median (polovina hodnot je nižších a polovina vyšších) Modus (nejčastěji uváděná hodnota) Pramen: STEM, KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 850 respondentů Zdroj: Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY PRAŽANŮ pro Magistrát hl. m. Prahy, listopad 2004

600

52

Zdroje informací o kultuře

Nejběžnější způsob, jak lidé získávají informace o možnostech kulturního vyžití v Praze, jsou jejich známí, přátelé a vůbec lidé v jejich okolí. Pouze nepatrné procento nezískává tímto způsobem informace vůbec. Naopak každý druhý se takto dozvídá potřebné informace občas a čtyři z deseti Pražanů často. K dalším obecně rozšířeným zdrojům informací v této oblasti patří různé rozhlasové či televizní upoutávky, billboardy, plakáty, informační články a inzeráty v tisku. Tyto zdroje využívají alespoň občas přibližně čtyři pětiny obyvatel města. Vedle toho jsou další možnosti, které jsou využívány lidmi méně často, ale o to intenzivněji, jako například vyhledávání zvolených informací o programech na internetu.

Muži i ženy čerpají informace z jednotlivých zdrojů podobně, vyjma měsíčníku Přehled kulturních informací, který se častěji ocitá v rukou žen.

Starší lidé obecně využívají informačních zdrojů méně, zřetelné je to, pokud jde o různé plakáty či billboardy, letáčky či výše zmíněný kulturní přehled nebo různé bezplatné měsíční přehledy. Nejmarkantnější rozdíl je v případě vyhledávání patřičných informací na internetu. Ten nevyužívá jen pětina mladých do 29 let, kteří častěji než ostatní vnímají informace z plakátů, billboardů, různých letáčků kulturních zařízení a bezplatných kulturních přehledů typu Houser.

Je zajímavé, že z hlediska vzdělání nejsou patrné žádné významné rozdíly ve vztahu k jednotlivým informačním kanálům, i když obecná tendence mezi lidmi s vyšším než maturitním vzděláním je častěji si vyhledávat údaje i v oblasti kultury.


53

„Řekněte mi, odkud čerpáte informace o možnostech kulturního vyžití v Praze?“ 0

20

40

60

%

Rohlasové, popř. televizní upoutávky

27

Billboardy, plakáty

25

7 42

26

32

Vyhledávání zvol. inform. o programu na internetu

100

52

41

Od lidí v okolí, známých, přátel apod.

80

15

58

19

56

Informační články v tisku o připr. akcích

22

59

19

Inzeráty v tisku

20

61

19

Měsíčník "Přehled kulturních pořadů"

20

Letáčky kulturních zářízení

13

Bezplatné měsíční přehledy typu Houser

11

Často

50

30

34

53 67

22

Občas

Vůbec ne

Využívání informačních zdrojů podle věku Součet odpovědí „Často“ + „Občas“ 0

20

%

40

60

80

Od lidí v okolí, známých, přátel apod. Vyhledávání zvol. inform. o programu na internetu

84 81

71

53

20

100

Rohlasové, popř. televizní upoutávky

83 85 84 86

Billboardy, plakáty

83 86

58

78 80 81 84 76 82 87 80

Informační články v tisku o připr. akcích Inzeráty v tisku Měsíčník "Přehled kulturních pořadů"

42

Letáčky kulturních zářízení Bezplatné měsíční přehledy typu Houser 15-29 let

30-44 let

11

29

36

45-59 let

52 56 51

55 54

61

70

77

60 let a více


95 97 94

93

54

4. Místo kultury v životě Pražanů Z hlediska hodnot stojí v prvé řadě rodina, pak zdraví a za ní s určitým odstupem nezávislost. Pokud se mají lidé identifikovat s nějakým životním stylem, uvede každý druhý Pražan na prvním místě rodinný život a každý pátý zdravý životní styl. Oba tyto styly dává na jedno z prvních třech míst vždy zhruba osmdesát procent obyvatel Prahy. Životní styl, ve kterém je kladen důraz na nezávislost, vybírá jako jednu ze tří priorit více jak třetina lidí (36 %) a životní styl, kde převažuje duchovní a kulturní stránka, dokonce 40 %. Životní styl, kde hlavní roli hraje kultura, klade na první místo v pořadí však jen nepatrné procento Pražanů (5 %).

V celkovém pořadí se sice základní preference vyjádřená pořadím životních stylů mezi pohlavími neliší, nicméně lze zaznamenat rozdíly v akcentech. Ženy staví rodinu a zdraví častěji na přední místa než muži, kteří zase vnímají dvakrát častěji jako prioritu nezávislý životní styl, a poněkud více stavějí do popředí i hodnoty spojené s vysokou životní úrovní a s důrazem na práci.

Ani z hlediska vzdělání se nemění pořadí priorit. Pouze je s rostoucím vzděláním patrný pokles významu nezávislého životního stylu a mezi vysokoškoláky se na rozdíl od ostatních dostává kultura výrazně častěji mezi první tři hodnoty, které určují jejich životní styly.

Mezigenerační rozdíly jsou v oblasti hodnot, které se promítají do jejich životních stylů, poměrně velké. Na rozdíl od ostatních, kteří jasně preferují hodnoty spojené se zdravím a rodinou, hraje u mladých stejně důležitou roli i nezávislost. Ta ubírá na významu všem ostatním hodnotám vyjma vysokého životního standardu, který sice není mezi mladými chápan jednoznačně jako priorita, ale kladou na něj důraz častěji než ostatní.


55

„ Prohlédněte si, prosím, seznam životních stylů a vyberte postupně tři, které jsou Vám nejbližší. Stanovte pořadí.“ 0

20

Duchovní a kulturní život

5

Život zasvěcený práci

4

100

9

11

9

16

Nezávislý životní styl

80

20

36

21

Zdravý životní styl

60 22

50

Život s rodinou

Vysoká životní úroveň

%

40

22

13 9

14

4 7

17

Tradičně venkovský styl 1 3 6

1. pořadí

2. pořadí

3. pořadí

Porovnání identifikace s životními styly podle věku Součet odpovědí na prvním až třetím místě 0

20

40

%

60

80 65

Život s rodinou

88 88

79 80 76

Nezávislý životní styl

22 21

18

Život zasvěcený práci Vysoká životní úroveň 8 8

30-44 let

35

42

50

29 34 29 24

12 4

65

31 31

Duchovní a kulturní život

15-29 let

84 74

Zdravý životní styl

Tradičně venkovský styl

100

33

39

19

45-59 let

60 let a více



56

Pokud se lidé žijící v Praze srovnávají se svou generací v návštěvnosti různých kulturních akcí a zařízení, nejčastěji uvádějí, že jejich aktivita je přibližně stejná (52 %). Třetina (33 %) se domnívá, že je méně aktivní než ostatní, a menší část (16 %) uvádí, že ve srovnání se svými vrstevníky navštěvuje různé kulturní akce a zařízení více než většina z nich. S rostoucím věkem dochází k větší diferenciaci v porovnávání vlastních kulturních aktivit uvnitř generace. Ukazuje se, že mezi lidmi staršími 60 let je větší podíl lidí, kteří si myslí, že navštěvují různé kulturní akce a zařízení méně často než jejich vrstevníci a to na úkor těch, kteří mají pocit, že se kultuře věnují stejně často. Lidé s vyšším, především vysokoškolským vzděláním, dávají častěji najevo, že ve srovnání se stejně starými lidmi se věnují kultuře více.

„Když se srovnáte s jinými lidmi Vašeho věku, jak často ve srovnání s nimi navštěvujete různé kulturní akce a zařízení?“ 60

52

50 40 %

30

24

20 10

14 9 2

0 Mnohem Méně než Přibližně stejně méně než většina většina

Více než většina

Mnohem více než většina



57

Kulturní aktivity Většina lidí v Praze patří mezi tzv. pasivní konzumenty a jen velmi malé procento se zapojuje aktivnějším způsobem: buď přímo vlastním účinkováním (7 %) či spolupořadatelskou aktivitou (11 %). Existuje také úzká skupina lidí, kteří kulturu finančně podporují (8 %). Vystupování a pomoc s pořádáním kulturních akcí je nejtypičtější pro mladé lidi. Mezi lidmi od 15 do 24 let se k „ochotničení“ hlásí dokonce každý pátý a největší koncentrace „spolupořadatelů“ (17 %) je mezi lidmi mezi 15 až 34 rokem.

„Spolupodílel(a) jste se v posledním roce na nějaké kulturní akci, projektu:“ 0

20

40

%

60

Finanční podporou

8

92

Vlastním účinkováním

7

93

Spolupořádáním, organizováním

11

80

100

89



58

Většina lidí v Praze nevlastní žádné abonentní či klubové karty spojené s kulturou. Pouze 7 % uvádí, že má tzv. abonentku do některého z pražských kulturních zařízení, např. předplatného do divadel či na koncerty. Stejně malý podíl lidí uvádí, že je majitelem nějaké klubové karty, jenž ho opravňuje ke zlevněnému vstupu na kulturní pořady.

„Jste majitelem(kou) abonentky do některého z pražských kulturních zařízení, např. předplatného do divadel či na koncerty?“

„Jste majitelem(kou) nějaké klubové karty opravňující ke zlevněnému vstupu na kulturní pořady?“ 7%

7%

93%

93%

ano

ne


Vzhledem k nízkému podílu lidí, kteří mají nějaké abonentní karty, a vzhledem k jejich různorodosti je obtížné zachytit smysluplné podíly jednotlivých typů abonentek. Úplný výpis je obsažen v příloze a je z něj patrné, že mezi divadly je nejčastěji jmenováno Národní divadlo a mezi koncertními sály Rudolfinum. Nejtypičtějším vlastníkem takovéhoto předplatného je starší žena s vyšším vzděláním, která bydlí mimo centrální část Prahy. V případě klubových karet se vedle skutečných klubových karet především se zaměřením na film nejčastěji objevovaly jen rozličné slevové průkazy pro studenty typu ISIC. Podrobný výpis viz příloha.


59

Zájem o kulturní pořady v masmédiích, hudební žánry a půjčování v knihovnách Pohled na kulturní potřeby a zájmy Pražanů upřesňuje obrázek jejich profilace při sledování kulturních pořadů v médiích. Více než polovina obyvatel města o sobě tvrdí, že by pravděpodobně sledovala jak filmové adaptace divadelních her (65 %) a literárních děl, tak různé zábavné pořady (63 %) a dívala by se i na rozličné kulturní přehledy a magazíny (62 %). Jen o něco více než polovina lidí v Praze by sledovala záznamy divadelních představení a koncertů moderní hudby (56 %). Nejmenší zájem je o rozhlasové hry (37 %) a koncerty klasické hudby (38 %). Tyto údaje tak dokreslují především proporce zájmu o jednotlivé typy pořadů, potažmo umělecké žánry.

Ženy o sobě nejenom častěji vypovídají, že se více zajímají o většinu kulturních projektů, ale jsou i většími konzumenty různých programů souvisejících s kulturou předávanou masmédii. Poněkud častěji než muži udávají, že by sledovaly v rozhlase či televizi různé filmové adaptace divadelních her a literárních děl či záznamy divadelních představení, rozhlasové hry a čtení i přenosy či záznamy koncertů klasické hudby a kulturní přehledy a magazíny.

Také z hlediska věku ilustrují zjištěné informace profilaci jednotlivých věkových skupin v oblasti kultury. Zatímco sledování tzv. masové kultury, které reprezentují různé televizní show a zábavné pořady, jde napříč generacemi, zájem shlédnout koncerty moderní hudby prudce klesá s přibývajícím věkem. Naopak, čím jsou lidé starší, tím častěji u ostatních vybraných pořadů uvádějí, že je pravděpodobné, že by se na ně dívali. Nejzřetelnější je to u různých filmových adaptací a záznamů divadelních představení.

S rostoucím vzděláním upadají v nemilost zábavné pořady a koncerty moderní hudby a naopak přibývá lidí, kteří by pravděpodobně sledovali ostatní vybrané pořady, počínaje filmovými adaptacemi divadelních her a literárních děl, přes záznamy divadelních představení, rozhlasové hry a čtení i přenosy či záznamy koncertů klasické hudby, kulturními přehledy a magazíny konče.


60

„Nyní Vám budu postupně předčítat různé typy kulturních pořadů, které se vysílají v rozhlase či televizi, a Vy mi prosím u každého z nich řekněte, do jaké míry je pravděpodobné, že byste je sledoval(a).“ 0

20

40

Televizní zábavné pořady a show

23

40

Filmové adapatace divad. her a liter. děl

22

43

Záznamy divadelních představení

17

39

Přenosy či záznamy koncertů moderní hudby

17

38

Kulturní přehledy, magazíny

13

Rozhlasové hry

13

24

Přenosy či zázn. koncertů či klasic. hudby

11

27

Velmi pravděpodobné

80

12

Dost pravěpodobné

100 13

23

9

26 32

12 18

27

49

6

Čtení poezie či prózy

60

%

10

28 28

35

26

36 49

33

Dost nepravděpodobné

Velmi nepravděpodobné

Porovnání zájmu o jednotlivé pořady podle věku Součet odpovědí „Velmi pravděpodobné“ + „Dost pravděpodobné“ 0

20

%

40

60

80 68 66 67 63

Televizní zábavné pořady a show 56 59

Filmové adapatace divad. her a liter. děl 41

Záznamy divadelních představení Přenosy či záznamy koncertů moderní hudby

48

22

Rozhlasové hry

Čtení poezie či prózy 15-29 let

15 12 13 30-44 let

28

39 35

21

79 74 80

58 58 59

Kulturní přehledy, magazíny


62 54

31

70

65 64

57 43

57

32 45-59 let

60 let a více


100

61

Porovnání zájmu o jednotlivé pořady mezi zájemci o jednotlivé umělecké žánry Součet odpovědí „Velmi pravděpodobné“ + „Dost pravděpodobné“ 0

20

40

60

%

80

59

Televizní zábavné pořady a show

65

59 59 58

68 66

Filmové adapatace divad. her a liter. děl

78 77

59 56

Záznamy divadelních představení Přenosy či záznamy koncertů moderní hudby

53 52

64

70 68

61 58 58 66 64 68 68 71

Kulturní přehledy, magazíny 35

Rozhlasové hry


Čtení poezie či prózy

74

39

36

17

23 23 25

31

41 43

50

43 43

47

51

Zájemci o hudební umění Zájemci o filmové umění Zájemci o literaturu Zájemci o scénické umění Zájemci o výtvarné umění



100

62

Vysoký zájem o hudbu prezentuje poslech nejrůznějších hudebních stylů. Některé jsou přijímané většinově (tj. většina lidí je poslouchá často anebo občas), jako např. populární hudba (71 %), folk či country (71 %), ale i klasická, vážná hudba (67 %) a jazzová hudba či blues (59 %). Hudební styl typu rocku, metal, punk a reggae poslouchá alespoň občas každý druhý Pražan. Nepřekvapí, že mezi vyhraněnější styly patří lidová hudba a dechovka na jedné straně a na druhé straně moderní hudba typu techno, rap a hip-hop, které poslouchá méně než polovina pražské populace (41 % resp. 37 %). Existuje jen zanedbatelný počet lidí, kteří by poslouchali jen jeden hudební styl.

Muži poslouchají méně často než ženy vážnou a tzv. populární hudbu a naopak mezi nimi najdeme více fandů rockové hudby, metalu, punku či reggae nebo moderní hudby, techna, rapu či hip-hopu.

Čím jsou lidé starší, tím častěji poslouchají tzv. klasiku, folk či dechovku, naopak tím méně poslouchají populární hudbu a hudbu rockového a moderního stylu. Mezi posledními dvěma jmenovanými v podstatě nenalezneme posluchače staršího 60 let.

Z hlediska vzdělání je možné říct, že vážná hudba, jazz a blues jsou styly, které více poslouchají vzdělanější lidé. Oproti tomu posluchačů rockové hudby, metalu, punku, reggae či moderní hudby, techna, rapu, hip-hopu i tzv. populární a disko hudby je mezi lidmi s vysokou školou méně. Hudbu, která je oblíbená u všech bez rozdílu vzdělání, představuje folk a country.


63

„Jaký typ hudby posloucháte?“ 0

20

%

40

60

80

100

Populární hudbu, disco

25

46

29

Folkovou hudbu, country

23

48

29

Rockovou hudbu, metal, punk, reggae

23

Klasickou, vážnou hudbu

16

Moderní hudbu, techno, rap, hip-hop

16

Jazzovou hudbu, blues

14

Lidovou hudbu, dechovku

11

Často

28

49

51

21

33

63

45

41

30

59

Občas

Vůbec ne



64

Čtení knih patří v naší kultuře bezpochyby k tzv. povinným kulturním znakům, a tak třetina Pražanů se hlásí k tomu, že je čtenářem veřejné knihovny. Lze předpokládat, že se zde projevila podobná snaha postavit se do lepšího světla, jako v případě návštěvnosti různých kulturních akcí. Další téměř třetina lidí tvrdí, že někdy jejím členem byla, a pouze 37 % přiznává, že nikdy do knihovny nezavítalo. Z těch, kteří v současné době do knihovny nechodí, 15 % uvažuje, že by se v příštím roce mohlo stát jejím členem.

„Rád(a) bych se Vás zeptal(a) na Městskou knihovnu v Praze. Zajímalo by mne, zda jste nebo jste byl(a) čtenářem(kou) knihovny či její pobočky.“

„Pokud nejste čtenářem(kou), uvažujete o tom, že byste se jím v příštím roce stal(a)?“

15%

Jsem 33%

Nejsem a nebyl(a) 37%

Nejsem, ale byl(a) 30%

85%



65

Jak je patrné z následujícího grafu, mají současní čtenáři, popř. potenciální čtenáři, zájem v prvé řadě obecně o beletrii či oddechovou literaturu. Pro každého druhého zájemce v Praze stojí tento typ literatury na prvním místě z hlediska důležitosti. Pro každého třetího čtenáře či potenciálního čtenáře je na prvním místě odborná literatura. Až na třetí pozici jsou v tomto ohledu noviny a časopisy a na poslední zvukové nosiče.

Ženy jsou častěji než muži potěšeny tím, že zde najdou beletrii či oddechovou literaturu a muži

a vysokoškoláci pokládají nejčastěji za důležité, že jim knihovna zpřístupňuje

odbornou literaturu. To považují za významné častěji také mladí do 29 let, kteří dávají větší důraz než ostatní také na možnost půjčit si kazety a CD. Pražané starší 60 let oceňují častěji než ostatní možnost výpůjčky beletrie a časopisů.

„Pokud jste čtenářem veřejné městské knihovny nebo o tom uvažujete, jak důležité je, že Vám zpřístupňuje jednotlivé výtisky a nosiče? Stanovte pořadí.“ 0

20

Oddechovou literaturu, beletrii apod.

Zvukové nosiče

60

50

9

12

26

33

15

1. pořadí

80

27

33

Odbornou literaturu

Noviny a časopisy

%

40

14

23

2. pořadí

9

18

36

27

100

22

46

3. pořadí

4. pořadí



66

5. Celkové shrnutí rozdílů kulturních zájmů a potřeb Pražanů z hlediska věku S ohledem na vývoj zájmů a potřeb Pražanů v příštích letech v oblasti kultury a očekávanou změnou struktury obyvatelstva je třeba krátce shrnout informace, které se týkají jednotlivých generací.

Generace mladých Mladí lidé (15-29 let) stejně jako ostatní vnímají kulturní nabídku jako dostatečně rozmanitou, avšak z hlediska nedostatků v nabídce konkrétních typů pořadů pokládají častěji než ostatní za málo naplněný netradiční sektor. Alternativní kultura je podle nich charakterizována v naprosté většině nejenom jako kultura mladých a protiváha masové a spotřební kultuře, v čemž se do značné míry shodují i s ostatními, ale více než starší v ní spatřují protiváhu oficiální kultuře, jež zároveň stírá hranice mezi divadelními žánry. Stejně jako ostatní si však téměř dvě třetiny z nich myslí, že alternativní kultura má ve srovnání s klasickými kulturními zařízeními přiměřený prostor pro své aktivity. Souhlas těch, kteří častěji než jednou za rok navštíví nějaké zařízení, kde mohou shlédnout představení či koncert v alternativním duchu, je sice o něco nižší, ale přesto třípětinový. Podobně je tomu s návštěvníky konkrétních alternativních zařízení v Praze. Mladí lidé však častěji než ostatní nesouhlasí s tezí, že mladí tvůrci mají dostatek materiální podpory pro svou činnost. Ke kulturním projektům, na kterých bylo možné nejčastěji potkat mladé lidi, patřil letos například Febiofest či festival Mezi ploty nebo projekty typu Příští vlna - next wave. Zařízení jako Rock Café, Klub Roxy, či Palác Akropolis má u nich nejlepší hodnocení. Většina mladých je přitom někdy na rozdíl od ostatních navštívila. Mladí lidé se zajímají častěji než druzí o hudbu a film, naopak klasická divadla jsou jim blízká nejméně ze všech. Zájem o hudbu potvrzuje i nejvyšší ochota sledovat koncerty moderní hudby v rozhlase a televizi. Mezi neoblíbenější styly nepatří jen populární hudba, ale i rock, metal, punk, reggae a moderní hudba jako techno, rap a hip-hop. Ačkoliv mladí deklarují nejmenší pozornost ve vztahu k literatuře, jejich frekvence návštěv veřejných knihoven patří k nejvyšším, kam si pravděpodobně nechodí půjčovat jen zvukové nosiče, i když právě na možnost jejich zapůjčení kladou větší důraz než všichni ostatní. Mladí lidé nejsou podobně jako staří (i když ne v takové míře) spokojeni s cenami, které jsou z jejich pohledu méně často přijatelné. Mladí lidé jsou vesměs lépe informováni a využívají většinu


67

informačních kanálů častěji; především internet, ale i informace z plakátů, billboardů, různých letáčků kulturních zařízení a bezplatných kulturních přehledů typu Houser. Na rozdíl od ostatních, kteří jasně preferují hodnoty spojené se zdravím a rodinou, je u mladých za stejně důležitou pokládána i nezávislost. Ta ubírá na významu všem ostatním hodnotám vyjma vysokého životního standardu, který sice není mezi mladými chápan jednoznačně jako priorita, ale kladou na něj důraz častěji než ostatní. Na druhé straně mladí lidé nejsou jen nejodlišnější skupinou se specifickými požadavky a větší dravostí a náročností na uspokojení svých potřeb, ale jsou i obecně aktivnější. Projevuje se to v jejich zapojení do kulturních projektů, ať už spolupořadatelstvím či vlastním spoluúčinkováním.

Střední generace Střední generace je běžně sledována ve dvou podskupinách (mladší střední generace 30-44 let a starší střední generace 45-59 let), ale v případě našeho shrnutí je možné říct, že je mnohem shodných rysů než odlišností, tak že lze vypovídat v mnoha směrech za celou střední generaci. Většina lidí této generace nemá výrazně specifické požadavky. Výjimkou jsou jen kulturní pořady pro děti, a to spíše u mladší střední generace, a nabídka muzeí a tanečních a baletních představení, a to pro změnu u starší střední generace. Střední generace patří mezi typické návštěvníky koncertů a divadel. V konkrétních příkladech se jedná o koncerty Pražského jara či Pražského podzimu či o představení Letních Shakespearovských slavností. Lidé této generace nejčastěji preferují scénické umění. Patří mezi nejčastější návštěvníky většiny pražských divadel. Nejvíce je to znát u Divadla na Zábradlí, Činoherního klubu, Hudebního divadla Karlín, rokoka, Studia Ypsilon a divadla Komedie. Častěji než ostatní se spolu s dětmi objevují v takových zařízeních, jako jsou Hvězdárny a planetárium hl. města Prahy či v divadle Spejbla a Hurvínka. Mladší střední generace vnímá jako klíčovou bariéru k naplnění svých kulturních zájmů nedostatek volného času. Z hlediska cen se mírně ve svých představách liší starší střední generace, která v některých případech uvádí o něco málo vyšší cenové relace (např. pokud jde o vstupenky na koncerty SO FOK či vstupenky do galerie). Obecně lze říci, že střední generace má nejméně vyhraněné potřeby v oblasti kultury a jejím hlavním problémem, který jí, jak sama uvádí, neumožňuje participovat na kulturním životě, je nedostatek volného času. Zdroj: Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY PRAŽANŮ pro Magistrát hl. m. Prahy, listopad 2004

68

Generace starších Požadavky nejstarší generace občanů (60 let a více) jsou nejméně viditelné. Přesto mezi konkrétními požadavky, které věci v nabídce kultury v Praze chybí, jmenuje nejstarší generace často sice žánrově nespecifikované, ale obecně cílené kulturní programy zaměřené na důchodce, od nichž především očekává, že budou levnější. Starší lidé projevují častěji než ostatní zájem o výtvarné umění, literaturu a scénické umění. Potvrzuje to i zjištění, že právě oni by nejčastěji sledovali v masmédiích nejrůznější filmové adaptace a záznamy divadelních a literárních děl. I když hudba jako celek nepatří mezi staršími lidmi k uměleckému žánru, o který se nejvíce zajímají, mezi hudební styly, u kterých deklarují nejčastější poslech, patří vážná hudba, folk či dechovka. Pokud jde o půjčování knih, oceňují Pražané starší 60 let častěji než ostatní možnost zapůjčení jednak beletrie, jednak časopisů. Jejich vztah k alternativní kultuře je nejvíce vzdálený mladé generaci, což se projevuje nejenom v tom, že značná část z nich neví, co si má pod tímto pojmem představit, ale i v tom, že ji nejméně ze všech navštěvují. Pokud ano, tak ji hodnotí nejhůře ze všech. Naopak většině tzv. klasických pražských divadel dávají nejlepší hodnocení. Starší lidé se častěji než ostatní potýkají s problémem navštěvovat různé kulturní akce a zařízení tak, jak by chtěli. Ač by se mohlo na první ohled zdát, že největším problémem menšího zájmu starší generace je neochota někam chodit, není vzdálenost, kterou by museli za návštěvou kulturního zařízení překonat, ta největší bariéra. Z jejich výpovědí jsou to jednoznačně peníze, které, vyjma nákladů spojených s návštěvou knihoven či koncertů, jež jsou i pro ně přijatelné, brání lepší realizaci jejich kulturních potřeb. Pravděpodobně právě nedostatek peněz je jednou z příčin většího podílu starších lidí, kteří si myslí, že navštěvují různé kulturní akce a zařízení méně často, než jejich vrstevníci. I pokud jde o dosažitelnost z místa bydliště, problémy pociťují starší lidé s výjimkou knihoven častěji. Nejhůře vnímají situaci v případě dostupnosti různých klubů, i když je nutno říci, že i zde je to problém pro menší část z nich. Starší generace je na tom nejhůře z hlediska informací o kultuře. Pro řadu z nich není na rozdíl od ostatních snadné potřebné informace získat a téměř polovina z nich si myslí, že nemá dostatečný přehled o nabídce kultury v Praze. Nedostatek informovanosti se projevuje mj. i v tom, že si kupř. častěji než ostatní myslí, že subjektem, který financuje kulturu v Praze, je především stát. Na rozdíl od ostatních také častěji nevědí, jaké jsou ceny. Starší lidé obecně využívají méně různých informačních zdrojů, zejména internetu.


69

6. Projekce kulturních zájmů a potřeb Pražanů Cílem následující kapitoly je odhadnout budoucí vývoj vybraných otázek kulturních zájmů a spotřeby kultury Pražanů pomocí projekce zkonstruované vzhledem k předpokládanému demografickému vývoji hlavního města Prahy. Hned na začátku je třeba upozornit, že předkládaná projekce vypovídá pouze o tom, jak by spotřeba kultury Pražanů vypadala, pokud by se výrazně nezměnily stávající společensko-ekonomické podmínky a demografický vývoj Prahy by se ubíral předpokládaným, tj. prognózami vytyčeným, směrem. Tuto skutečnost je nezbytné mít při interpretaci výsledků předkládané projekce na paměti.

Obecná východiska projekce Jak již bylo řečeno, při zpracování projekce kulturních zájmů a potřeb Pražanů vycházíme na jedné straně z dostupných prognóz demografického vývoje Prahy, na straně druhé z předpokladu růstu vzdělanosti obyvatelstva ČR a specificky Prahy. Pro tyto dva vstupní faktory projekce uvažujeme následující hypotézy budoucího vývoje: demografické stárnutí obyvatelstva Prahy (tj. zvyšování podílu starých osob v populaci na úkor dětské složky) a rostoucí podíly obyvatel s vyšším dosaženým vzděláním. Růst vzdělanosti obyvatelstva považujeme za důležitý faktor ovlivňující spotřebu kultury především z toho důvodu, že kulturní zájmy a s nimi spojené potřeby Pražanů jsou, jak ukázaly výsledky tohoto výzkumu, často významněji než s věkem svázány právě se vzděláním obyvatel. Při bližším pohledu na data se často prokázalo, že zájem o kulturu a spotřeba kultury s přibývajícím věkem klesá, naopak se zvyšuje se vzděláním. Tato dvě zjištění jsou rovněž výchozími předpoklady projekce.

V případě demografického vývoje existují dvě prognózy, ze kterých lze čerpat1. Obě mají stejný práh prognózy (tj. 31.12.2002) a shodná vstupní data (statistiky Pohybu obyvatelstva), rovněž mají stejný počátek prognostických výpočtů (rok 2003) a obě projektují vývoj počtu obyvatel nejméně do roku 2030, přesto se v některých bodech odlišují2. Na druhou stranu se obě prognózy shodují v obecném trendu budoucího vývoje počtu obyvatel Prahy – předpovídají celkový pokles počtu Pražanů. Rozdíl v předpovídaných výsledcích spočívá především v intenzitě tohoto poklesu.

1

Prognóza zpracovaná výhradně pro hl. m. Praha kolektivem autorů z Přf UK Burcin, B., Kučera, T., Čermák, Z. (2003): Aktuální vývoj a perspektivy demografického vývoje hl.m. Prahy, Svazek I (textová část) a veřejně dostupná projekce obyvatelstva v hl.m. Praze zpracovaná ČSÚ, www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/3500400176/$File/4021rr03.xls 2 Významným rozdílem obou prognóz je například to, že do výpočtu se buď migrace obyvatel z Prahy a do Prahy zahrnuje (Přf UK) nebo se migrace naopak ve výpočtech neuvažuje (ČSÚ). Zdroj: Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY PRAŽANŮ pro Magistrát hl. m. Prahy, listopad 2004

70

Prognóza PřfUK zahrnující migraci předpokládá oproti projekci ČSÚ intenzivnější snižování počtu občanů bydlících v Praze3. Nicméně z hlediska konstrukce projekce vybraných otázek spotřeby kultury Pražanů se nejedná o významné rozdíly4. V tomto případě jsme tedy vliv migrace zanedbali a pro výpočty jsme použili data z veřejně dostupné oficiální projekce počtu obyvatel Prahy zpracované ČSÚ.

Současný demografický vývoj Prahy Prognózy obyvatel vždy vycházejí z analýzy dosavadního demografického vývoje na daném území, a je proto na místě nastínit alespoň stručně populační vývoj Prahy, a to s ohledem na téma, jímž se zabýváme, tj. kulturní potřeby občanů hlavního města.

Zaměříme se pouze na posledních 15 let demografického vývoje Prahy, jelikož právě v tomto období dochází v celé České republice, a tedy i v Praze, k významným demografickým změnám. Lze vysledovat určitá specifika poválečného demografického vývoje Prahy, mezi která patří nadprůměrná migrace, nižší plodnost a nižší intenzita úmrtnosti.

Ještě počátkem 90. let počet obyvatel Prahy mírně stoupal. Po kratší stagnaci však od roku 1994, stejně jako v celé České republice, dochází k poklesu počtu obyvatel Prahy (z 1 214 584 v roce 1994 na 1 161 938 obyvatel v roce 2002). Z hlediska věkové struktury je hlavní město charakteristické poněkud vyšším potenciálem stárnutí obyvatelstva než je Česká republika jako celek, což je výsledkem jednak nízké úrovně porodnosti a jednak zlepšením úmrtnostních poměrů během posledních 15ti let. Významným rysem populačního vývoje Prahy je slabší zastoupení dětí ve věku 0-14 let, jakož i mládeže ve věku 15-23 let, tj. ve věku docházky do mateřských, základních a středních a postupně i vysokých škol, a vyšší podíly osob ve středním a vyšším věku s rychlejším vzestupem podílů seniorů, zejména ve věkových kategoriích nad 75 let. Vývoj intenzity plodnosti Prahy kopíruje vývoj na území celé ČR. Podstatná změna ve vývoji plodnosti nastala až v první polovině 90. let, kdy došlo k rapidnímu poklesu úrovně plodnosti. 3

Slabá tendence Pražanů k migraci z hlavního města se potvrdila i ve výzkumu „Kulturní zájmy a potřeby Pražanů“, ve kterém jsme zjišťovali, zda se Pražané plánují vystěhovat z Prahy. Naprostá většina lidí (85 %) se z Prahy nehodlá odstěhovat. Z těch, kteří stěhování mimo Prahu plánují (5 % „určitě ano“ a 11 % „spíše ano“), tvoří třetinu lidé, kteří se chtějí odstěhovat do 5 let, a čtvrtinu lidé, kteří se chtějí odstěhovat v nejbližších 6-10ti letech. 4 Navíc, jak sami autoři z PřfUK uvádějí, prognózovat migrační vývoj obyvatelstva je vždy problematické. Pro naši projekci je důležité, že ve střední variantě prognózy přepokládají relativně nízké a navíc negativní migrační saldo (tj. více vystěhovalých z Prahy než přistěhovalých do Prahy). Zdroj: Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY PRAŽANŮ pro Magistrát hl. m. Prahy, listopad 2004

71

V Praze byl tento pokles znatelně rychlejší než na úrovni celé ČR (z hodnoty 1,68 v roce 1991 živě narozeného dítěte na jednu ženu na 1,05 v roce 1996). V posledních letech se intenzita plodnosti ustálila na nízké hranici 1,1 živě narozeného dítěte na jednu ženu. Jak ukazuje průměrný věk matek při narození dítěte, pražské ženy častěji odkládají narození dítěte do vyššího věku, přičemž tento trend se bude ještě zvýrazňovat. Z výsledků výzkumu rovněž let vyplývá, že mladí lidé ve věku 20-29 let, kteří plánují děti, se chystají nejčastěji mít děti dvě (49 %). To odpovídá demografickým hypotézám, že vůle mít dvě děti je zatím mezi mladými lidmi silná, otázkou však zůstává, zda nakonec dojde k realizaci těchto plánů. Zda se tedy jedná jen o odklad narození dítěte do pozdějšího věku s tím, že se větší část odložených dětí, narodí matce ve vyšším věku, není jisté.

Vedle toho naděje dožití při narození (průměrná délka života, která jedinci dané populace zbývá při narození) od roku 1991 do roku 2002 v Praze, stejně jako v celé ČR, znatelně vzrostla ze 69,7 let na 73,6 let u mužů, a ze 76,2 let na 79,0 let u žen. Nejvýrazněji se přitom u mužů i u žen na změně celkové úrovně úmrtnosti mezi lety 1991 a 2002 podílela věková skupina 60-79 let.

Výše uvedené vývojové trendy - odkládání narození dítěte a prodlužování naděje dožití - mají za následek stárnutí pražské populace, tj. převahu složky poproduktivní (obyvatel starších 65 let) nad předproduktivní složkou (děti do 14 let). Index stáří v Praze trvale vysoko překračuje celorepublikový průměr a oproti předchozímu roku se opětně zvýšil.5

K metodice projekce Za práh projekce považujeme rok 2004, ve kterém byl výzkum „Kulturní potřeby a zájmy Pražanů“ realizován. Pro výpočty projekce jsme zvolili horizont let 2010, 2015 a 2020. Opět je nutné zdůraznit, že předkládané výsledky projekce jsou výpovědí o budoucím vývoji, který je důsledkem naplnění modelových předpokladů bez explicitního nároku na jejich uskutečnění6. Projekce vychází z předpokladu, že sociálně ekonomické podmínky, za kterých se výzkum realizoval, neprojdou během dalších 15ti let významnými změnami, stejně jako se podstatně nezmění kulturní orientace jednotlivých věkových kohort. 5

In Burcin, B. Kučera, T., .Čermák, Z. (2003): Aktuální vývoj a perspektivy demografického vývoje hl.m. Prahy, Svazek I (textová část) a In Demografický sociální a ekonomický vývoj hlavního města Prahy v letech 2000–2003, ČSÚ (2003) http://www.czso.cz/xa/edicniplan.nsf/o/13-1102-04-za_1__pololeti_2004analyza_demografickeho,_socialniho_a_ekonomickeho_vyvoje_kraje_v_letech_2000___2003. 6 Prognóza je oproti tomu nepodmíněná, na vědeckém poznání založená výpověď o očekávání a vzhledem k době jejího vzniku i nejpravděpodobnějším budoucím vývoji. Zdroj: Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY PRAŽANŮ pro Magistrát hl. m. Prahy, listopad 2004

72

A. Hypotéza vývoje věkové struktury: demografické stárnutí Právě aktuální věková struktura, společně s poklesem úrovně plodnosti a zlepšováním úmrtnostních poměrů, v budoucnu ovlivní rozsah a rychlost stárnutí. V prognóze pracujeme se čtyřmi věkovými skupinami: 15-29 let, 30-44 let, 45-59 let a 60 a více let. Podrobnější členění by vzhledem ke struktuře a velikosti výběrového souboru nebylo vhodné. Vzhledem k tomuto rozdělení lze říci, že po roce 2005 postihne největší vývojová změna věkovou skupinu 15-29 let (kterou tvoří rovněž osoby ve věku 25-29 let narozené v silném populačním ročníku kolem poloviny 70. let), u které podle projekce ČSÚ dojde k poklesu o jednu čtvrtinu do roku 2010 a o jednu třetinu do roku 2020. Střední mladší generace 30-44 letých nejprve v roce 2010 početně vzroste o jednu pětinu, do roku 2020 se však vrátí na původní úroveň. Méně výraznou změnu zaznamená věková skupina 45 – 59 letých, ve které se počet osob sníží k roku 2015 o necelou pětinu. A konečně věková skupina starších 60 let stoupne k roku 2015 o pětinu a k roku 2020 o třetinu, a to vzhledem k současným vyšším podílům osob ve věku 48 - 61 let, což jsou ti, kteří v příštích dvaceti letech budou přecházet přes hranici důchodového věku a jejich podíly se v populaci Pražanů budou zvyšovat.

B. Hypotéza vývoje vzdělanostní struktury Při odhadování růstu vzdělanosti obyvatelstva Prahy je třeba vzít v úvahu, že již v současnosti je v Praze zhruba dvakrát vyšší podíl vysokoškoláků než je celorepublikový průměr (19 % v Praze ku 10 % v ČR). Předpokládáme, na základě odhadů z dostupných statistických dat, že za 15 let se vzdělanostní struktura Prahy bude měnit následujícím způsobem: poklesne podíl lidí s dokončeným základním vzděláním, úroveň středoškolského vzdělání bez maturity bude stagnovat až mírně klesat, naopak se bude posilovat podíl středoškoláků s maturitou a vysokoškoláků, a to takovým způsobem, že by k roku 2020 měl jejich podíl dosáhnout předpokládané úrovně podílu vysokoškolsky vzdělaných osob ve vyspělých zemí EU (tj. 30 - 35 %). Ve vzdělanostní struktuře výběrového souboru je tento jev už zřetelný, ve skupině 20 - 29 letých má 50 % lidí středoškolské vzdělání s maturitou, oproti 43 % středoškoláků s maturitou ve věkové skupině 30- 44 let. Výše zmíněné početní změny věkových kohort jsme pro účely projekce vyjádřili indexy, které charakterizují vliv faktoru věku na vývoj vybraných stránek kulturních zájmů a potřeb a tvoří první složku koeficientu, který jsme při projekci použili. Druhou složku koeficientu představuje index růstu vzdělanostní úrovně pražské populace. Přitom předpokládáme, že zájem o kulturu a spotřeba kultury s věkem klesá, zatímco s dosaženým vzděláním je potřeba kulturního vyžití intenzivnější (viz Schéma 1 obrázek A). Zdroj: Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY PRAŽANŮ pro Magistrát hl. m. Prahy, listopad 2004

73

Výstupy projekce Jak bylo řečeno výše, bude během následujících 15ti let postupně docházet ke zvyšování podílu staršího obyvatelstva v populaci hl. m. Prahy. Index podílu věkové skupiny obyvatel starších 60ti let vypočítaný pro sledované roky 2010, 2015 a 2020 vzhledem k roku 20027 se tedy bude zvyšovat a vliv názoru nejstarší věkové skupiny na vybrané otázky spotřeby kultury poroste. Váha názoru mladých (15-29 let) se naopak bude z hlediska věku v budoucnosti snižovat, a to vzhledem ke zmíněnému celkovému poklesu podílu této věkové skupiny v populaci Pražáků (viz Schéma 1 obrázek B). Faktor věku tedy působí „ve prospěch“ nejstarší věkové skupiny, ale proti zvyšování celkového zájmu o kulturu.

Vzdělání má však opačným vliv než věk. Jak ukazuje obrázek A na následujícím schématu: se zvyšující se úrovní vzdělanosti celkově roste i potřeba kulturního vyžití. V současnosti se o kulturu zajímají především mladí lidé, mezi kterými je již vyšší podíl osob s vyšším vzděláním, a méně osoby ve starším věku, které dosáhly nižší úrovně vzdělání. Vzhledem k tomu, že vyššího vzdělání budou postupem času dosahovat právě nejmladší věkové ročníky, zatímco vzdělanostní struktura současné starší střední generace a nejstarší věkové kohorty se již měnit nebude, podíl vzdělaných starších osob vlivem demografického stárnutí v budoucnosti poroste.

Ve výsledku dojde k tomu, že vyšší vzdělání bude kompenzovat vliv faktoru věku. Shrneme-li: v nejbližších 15ti letech celkově podíl mladých lidí (tj. skupiny, která se o kulturu zajímá více) sice bude v pražské populaci menší a podíl starší generace (tj. skupiny, která má slabší potřebu kulturního vyžití) se bude zvyšovat (Schéma 1 obrázek B), na druhou stranu vzroste podíl osob s vyšším vzděláním (tj. osob s intenzivnějším zájmem o kulturu), které se vlivem demografického stárnutí budou přesouvat i do vyšších věkových kategorií (Schéma 1 obrázek A).

7

Rok 2002 sice nepředstavuje nejnovější data o Pohybu obyvatel, my však pracujeme s daty nejčerstvější prognózy ČSÚ, která vychází právě z roku 2002. I pro naše výpočty je proto nutné tento výchozí bod respektovat. Zdroj: Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY PRAŽANŮ pro Magistrát hl. m. Prahy, listopad 2004

74

Schéma 1: Znázornění vlivu faktorů vzdělání a věku na zájem o kulturu

V důsledku působí oba vlivy – věk a vzdělání - v dlouhodobém časovém horizontu proti sobě, a to tak, že dochází k jejich vzájemnému vyrušení. Jejich působení se proto do celkového názoru populace nakonec téměř nepromítne, jak ukazují následující tabulky s výsledky projekce pro oblast poddimenzovaných kulturních projektů a pro návštěvnost jednotlivých kulturních akcí. Jak v poddimenzovaných oblastech kultury, tak v návštěvnosti v budoucnosti pravděpodobně nedojde k významným změnám. Nižší saturace těchto oblastí se patrně v nejbližších letech ani neprohloubí, ani nevstřebá. Rovněž velmi pravděpodobně nehrozí ani výrazný vzestup návštěvnosti, ani turbulentní propad. Zdroj: Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY PRAŽANŮ pro Magistrát hl. m. Prahy, listopad 2004

75

Projekce vnímání poddimenzovaných oblastí v % (podíly odpovědí „určitě málo“ a „spíše málo“)

Ot. „Budu Vám nyní číst nabídku jednotlivých druhů kulturních pořadů, akcí a zařízení a Vy mi, prosím, řekněte, zda máte pocit, že některých je málo, je jich přiměřeně a nebo je jich až moc.“

2004

2010

2015

2020

Koncertů moderní, alternativní hudby

19,8

18,2

17,8

17,4


27,9

27,6

27,6

27,8

Představení alternativních divadelních scén, klubů

21,9

20,8

20,4

20,2

Multimediálních projektů

12,0

12,0

12,0

11,7

Filmových představení v klubových kinech

22,8

22,6

22,7

22,8

Literárních pořadů, autorských čtení či pásem

20,0

20,6

20,8

20,9


21,1

21,4

21,5

21,7


22,9

23,0

23,1

23,3

Galerijních či jiných výstav výtvarného umění

15,2

15,9

16,2

16,4


10,3

10,7

10,9

11,2


19,0

19,6

20,0

20,6


8,7

9,0

9,1

9,2

Tanečních a baletních představení

12,3

12,2

12,4

12,8


31,7

32,5

32,8

32,9

Divadelních představení pro děti

30,1

31,6

32,1

32,1

Jiných kulturně vzdělávacích programů pro děti

31,6

32,9

33,4

33,4

Muzikálů

6,8

6,6

6,5

6,4

Filmových představení v multikinech, kinech

5,1

4,5

4,3

4,1


13,8

12,4

11,9

11,7


76

Projekce návštěvnosti jednotlivých oblastí v % (podíly lidí, kteří deklarují, že dané typy akcí navštěvují alespoň několikrát do roka)

Ot. Zamyslete se, prosím, nad letošním rokem a řekněte mi, jak často obvykle jednotlivé kulturní akce či zařízení navštěvujete.

2004

2010

2015

2020

Koncertů moderní, alternativní hudby

18,4

16,2

15,3

14,8


15,5

15,0

14,9

15,0


21,4

19,9

19,3

18,8

Multimediálních projektů

7,2

6,9

6,7

6,6

Filmových představení v klubových kinech

23,9

22,7

22,2

22,0

Literárních pořadů, autorských čtení či pásem

9,2

9,3

9,4

9,6


42,9

42,7

42,9

43,3


21,8

21,2

21,2

21,6

Galerijních či jiných výstav výtvarného umění

34,0

35,1

36,0

36,7


17,6

18,9

19,8

20,8


38,3

38,8

39,3

39,6


46,2

47,3

48,2

49,1

Tanečních a baletních představení

8,0

8,4

8,7

8,9


11,4

12,0

12,2

12,3

Divadelních představení pro děti

14,6

16,0

16,2

15,7

Jiných kulturně vzdělávacích programů pro děti

11,7

12,9

13,1

12,7

Muzikálů

18,4

17,9

18,0

18,3

Filmových představení v multikinech, kinech

57,8

55,3

54,1

53,4


23,6

21,2

20,2

19,6


77

Autoprojekce vlastních kulturních zájmů a potřeb Předchozí závěry potvrzují i výsledky tzv. autoprojekce kulturních potřeb a zájmů. Kulturní orientace Pražanů se i z individuálního pohledu zdá do budoucna poměrně stálá. Pokud mají totiž sami odhadnout, které kulturní akce a s jakou intenzitou budou navštěvovat za pět let, předvídá většina Pražanů, že kulturní projekty či instituce, které již navštěvovali, budou navštěvovat stále stejně často nebo častěji. Jinými slovy lze říci, že ti, kteří daný typ kulturní akce opakovaně navštěvují, se také domnívají, že ji budou za pět let navštěvovat alespoň stejně často nebo ještě častěji než v tomto roce. Oproti tomu lidé, kteří se o jmenované kulturní akce nezajímají (navštívili je méně než jednou za rok nebo vůbec), rovněž nepředpokládají, že by je navštěvovali v nejbližší budoucnosti. Je proto možné se domnívat, že zkušenost, pravděpodobně pozitivní, s tím kterým typem kulturní produkce je důležitým faktorem v dalším rozhodování, tj. při výběru typu kulturního vyžití. Pozitivní kulturní zážitek by lidé rádi zopakovali i častěji, zvláště v případě tzv. klasické kultury. Obdobný jev lze zaznamenat rovněž při pouhém srovnání projektované návštěvnosti s deklarovanou návštěvností. Ukazuje se, že převážná většina kulturních akcí relativně hojně navštěvovaných v minulém roce zároveň (na první pohled paradoxně) patří mezi akce, které Pražané plánují navštěvovat častěji než dosud. Největší podíl Pražanů (zhruba pětina) se tedy domnívá, že častěji než dosud bude navštěvovat nejklasičtější typy kulturních akcí a zařízení jako galerie (18 %), muzea (21 %) a klasická divadelní představení (23 %). Necelá pětina (18 %) míní, že bude více než doposud využívat veřejné knihovny. Více než desetina Pražanů odhaduje, že kromě filmových projekcí (ať už v klubových kinech či multikinech) bude za pět let častěji docházet na koncerty klasické hudby a do odborných knihoven. Na druhou stranu více než pětina Pražanů (22 %) hodlá v blízké budoucnosti omezit navštěvování koncertů populární hudby a muzikálů, ačkoli na ně v loňském roce hojně docházeli. Divadelní představení či jiné programy pro děti byly zase v loňském roce vůbec nejméně navštěvované kulturní projekty, nicméně v budoucnu je plánuje intenzivněji navštěvovat asi 16 % Pražanů. Zjištění, že v projekci kulturní spotřeby se odráží především individuální zkušenost s navštěvováním kulturních akcí a kulturní orientace Pražanů se příliš nemění, podporuje rovněž fakt, že lidé, kteří sami sebe považují za méně kulturně aktivní než jsou jejich vrstevníci, rovněž nepřepokládají, že v budoucnu budou kulturní akce navštěvovat. Do individuálního projektování budoucích kulturních zájmů se významnou měrou promítá věk respondentů, a to obdobným způsobem jako u návštěvnosti. V oblasti, jež sdružuje netradiční Zdroj: Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY PRAŽANŮ pro Magistrát hl. m. Prahy, listopad 2004

78

a alternativní druhy projektů, klesá intenzita předvídaného zájmu s věkem. Především mladí Pražané ve věku 15-29 let předpokládají, že budou častěji než dosud navštěvovat právě projekty v oblasti netradiční kultury, včetně odborných knihoven. Rovněž míní, že za pět let budou ještě častěji než dosud navštěvovat jak klasická divadla, tak koncerty populární hudby. Mladší střední generace (30-44 let) plánuje intenzivněji využívat především nabídku galerií a divadel v klasické podobě. Pražané starší 60 let jsou ve výhledech do budoucna ohledně svých kulturních aktivit značně skeptičtí. Právě v této skupině je nejintenzivnější předpoklad, že jmenované typy kulturních akcí nebudou za pět let navštěvovat vůbec. Kulturní sebeprojekci však u řady dalších kulturních aktivit faktor věku neovlivňuje (mezi ně například patří: předpokládaná návštěvnost literárních pořadů, koncertů klasické hudby, tanečních představení, divadelních představení pro děti aj.). Vzdělání je rovněž faktorem, který ovlivňuje projektování vlastních kulturních aktivit. U většiny nabízených kulturních projektů se potvrzuje, že se stoupajícím vzděláním roste i tendence v budoucnu jednotlivé projekty navštěvovat častěji.

Vlastní projektování budoucí intenzity kulturního vyžití velmi úzce souvisí také s majetkovým zajištěním Pražanů. Je logické, že mezi lidmi, kteří se považují za dobře materiálně zajištěné, převládá předpoklad, že vybrané kulturní projekty budou navštěvovat za pět let častěji než dosud. Lidé, kteří se cítí materiálně hůře zajištěni, zastávají opačný názor.

Pozornosti by nemělo uniknout srovnání na jedné straně pociťovaného deficitu a na druhé straně projekce intenzity navštěvování jednotlivých kulturních pořadů a institucí. Je zajímavé zjistit, které oblasti kulturní spotřeby považují Pražané za nedostatečně saturované, zároveň však předpokládají, že je v budoucnosti budou navštěvovat častěji. Ukazuje se, že asi pětina Pražanů považuje za podhodnocené rozšíření veřejných knihoven a nabídku muzeálních expozic. Zároveň je však obdobný podíl Pražanů chce v budoucnu navštěvovat častěji než dosud. Téměř třetina Pražanů míní, že poptávka převyšuje nabídku rovněž u divadelních představení a projektů určených dětem, přičemž častěji než dosud plánuje akce určené dětem navštěvovat asi 16 % Pražanů. Právě tyto tři oblasti kulturního vyžití Pražanů – knihovny, muzea a divadelní projekty pro děti - lze považovat za ty, kterým by se v budoucnu mělo věnovat více pozornosti.

Na závěr dodejme, že při projekci vlastních kulturních zájmů a jejich intenzity je nutné vzít v úvahu, že nepochybně dochází ke stylizaci respondenta, tj. respondent se snaží být alespoň v budoucnu kulturnější než doposud, a to především v klasických oblastech kulturní spotřeby (hlavním proudu).


79

„Představte si svůj život za pět let. Myslíte si, že výše jmenované druhy kulturních akcí

nebo zařízení budete navštěvovat za pět let častěji než dosud, stejně často, nebo méně často?“ 0

20

40 % 60

80

17

42

100

Koncerty moderní, alternativní hudby

7


9

37

15

39


9

35

19

37

Multimediální projekty

7

Filmová představení v klubových kinech Literárních pořadů, autorská čtení či pásma

34

34

14


41 52


23

47

Akce prezentující lidovou kulturu

32

9

29

18

21

6

47 43

13

16

23

13

48

Jiné kulturně vzdělávací programy pro děti

16

23

12

49

Filmová představení v multikinech, kinech Koncerty populární hudby

Častěji než dosud

10

42

15 10

Stejně často

26

22 54

39 Méně často

11

19

15

35

10

17


Muzikály

16

16

Muzea


39

14 49

12

25

12

35

19

Galerije či jiné výstavy výtvarného umění

48

45

12

32

14 16

18

Veřejné knihovny Odborné knihovny

40 29

7

45

14

13

18 29

22

Vůbec ne


80

„Zamyslete se, prosím, nad letošním rokem a řekněte mi, jak často obvykle jednotlivé kulturní akce či zařízení navštěvujete.“ 0

20

Koncerty moderní, alternativní hudby

18

Představení alternativních divadelních scén, klubů Multimediální projekty

7

Literárních pořadů, autorská čtení či pásma

81 15 82 43

22

Galerijní či jiné výstavy výtvarného umění

18

Jiné kulturně vzdělávací programy pro děti Muzikály

64 28

46

11

34

81 16

15

73

7

12

79

7

18

81 28 58

24

33

21

11

Filmová představení v multikinech, kinech Koncerty populární hudby

43

23 18



68

38

8

50

10

Muzeální expozice

Akce prezentující lidovou kulturu

7

34


61

9

Veřejné knihovny


64

15

24

Odborné knihovny

100

71

12

9

80 71

13

21

Filmová představení v klubových kinech

60

11

16


%

40

54 15

20

27 56

navštěvuje alespoň několikrát do roka navštěvuje tak jednou za rok navštěvuje méně než jednou za rok nebo vůbec Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 850 respondentů


81

V. Tabulková příloha – číselník


82


83


KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY obyvatel hlavního města Prahy

Recommend Documents