H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u
HTTP://CAODC.WEBPARK.CZ
Rocnık
4, cıslo 2
VYD
A VA
HOROLEZECK Y
ODDI L
Catherine
Destivelle é Lide jsou d n e s p rı l i s z v y k l ı n a zi v o t v horizonta lnı rovinů . Lezenı t i m u ze poskytnout novou perspektivu tebe samotne ho, m u ze t ů n a u ci t aby ses s o u s t re d i l , a uka zat ti, jak m u ze s dosa hnout s v yc h c ı l u “ –
V tomto c ısle Co nove ho v CAO Dˇcın
v
Na u vod
v
Alpske Horam zdar!
v
Novorocnı Pevnost
v
Boje o Horam zdar!
v
Pres tri vrcholy
v
Strıpky
v
Oke nko HK Varnsdorf
v
C eka nas
C I N
HTTP://CAO-NEWS.WEBPARK.CZ
U nor
J AK TO VID I M JA
v
CAO DE
a dals ıě
CAO News 1
2002
Co nove ho v CAO De c ın? Informace z oddılovýho de nı. JirıChara Predseda CAO Dˇcın
o v o r o c n ı c lenska schu zka probehla az 9.1.2002 v restauraci U velkš ho Glena. Nase rady doplnili milı hostš Zuzka a VlaČ a Nehasilovi. Program byl nasledujıcı: - CAO News c . 1 - C lenskš zalez itosti (c lenskš prıspevky, objednanı c lenskych kartic ek atd.) - Kalendar akcına rok 2002 - Vyhodnocenıroku 2001 Od letosnıho roku dochazı k zasadnı zmene … od nynejska se budeme jako c lenovš C HS prokazovat ne c lenskymi pru kazy se znamkou, jak tomu bylo dosud, ale laminovanymi kartic kami, kterš pru kaz i znamku na prıslusny rok nahradı. Na kartic kach bude vyznac eno jmš no, prıjmenı, r.c . a prıslusnost k oddılu. Platnost bude jen na prıslusny rok, tj. od 1.1. do 31.12. Cena prıspevku zu stava stejna jako loni: dospelı 250,Kc ; mladez , studenti a du chodci 120,- Kc . V prıpade ztraty kartic ky nebo u novš registrace u novš ho c lena se platı navıc 50,- Kc registrac nıpoplatek. Dalsım du lez itym bodem schu ze bylo vyhodnocenı nominovanych vykonu za rok 2001. To hlavnı jiz vıte z titulnı stranky … nejlepsım oddılovym sportovcem roku se stal jiz podruhš za sebou Pavel Pavouk C erny a zdase, z e jeho pozice v oddıle jsou neotresitelnš . Coz je ovsem vyzvou predevsım pro vsechny mlaČ ochyň Jak dopadly ostatnı kategorie se doc tete dale stejne jako o dalsıch akcıch.
N
Necht vám to leze… Pr ıstı oddılova schuzka CAO De c ın se bude konat ve str edu 6.3.2002 v restauraci Za ve trem v De c ıne Skrabka ch od 18.00 hodin.
jez sami podnikneme, je vz dy spojen se zaz itkem. Ukazuje nam hranice, hranice dosaz itelnš ho. Reinhold Messner rekl, z e horolezectvı mavıce spolec nš ho s kulturou nez se sportem, horolezectvı je kulturou volnš ho c asu. Nenı z adnych pochyb o tom, z e horolezectvı mu z e byt vıce nez sportem. Blızkost z ivlu a vydanı se jim na pospas, dela a z horolezectvı neco zvlastnıho. Hriste je ohromnš a pokud se jeden zranı, nemu z e kric et, trenš re, teČ bych chtel pryc . Horolezectvı v horach je neuveritelne vaz nš , to je to krasnš . Vzpomınam na bivak v severnı stene Eigeru, kdy se stenou valilo nekolik desıtek samostatnych rek, menıcıch se ve vodopady, strhujıcı s pekelnym buracenım kameny do hlubin. Hru zokrasny vyjev, ktery by mohl jenom El Greco namalovat. Vstupujme do hor pripraveni, nemyslım tım zatez kani nejmodernejsı technikou, ale pripraveni sebekriticky hodnotit rizika a nebezpec ı ktera nas budou v tomto roce provazet na ceste vzhu ru. Pripomen me si velmi pravdivš prıslovı: é Nenı
umů nı byti mladym horolezcem Ž umů nı je sta t se starym horolezcem–.
Pavel Pavouk C erny obhajil sve prvenstvı a stal se nejlepsım sportovcem CAO Dˇcın i v roce 2001! Vyhodnocenınejleps ıch vy konu v roce 2001. JirıChara CAO De c ın
e d n ı m z d˚lezitych bod˚ novorocnı sch˚ze CAO De c ın bylo vyhodnocenı nominovanych sportovnıch vykon˚ za rok 2001. Hodnotitelska trinacticlenna komise mˇla za u kol urcit vıtˇze v jednotlivych kategoriıch z celkem 40 predlozenych vysledk˚ a take vybrat toho u plnˇ nejlepsıho.
J
Zde je prehled vıtˇznych vykon˚.
V jednotlivy ch kategoriıch zıskali prvnımısto:
Na u vod Petr S tšpan CAO Dˇcın
o r o l e z e c t v ı je umenı zaz ıt v horach sam sebe, jakoz i dokazat prez ıt ve strmš m svete, do nehoz nepatrıme, na dlouhou dobu. Potencial hor spoc ıva v tichu, nebezpec ı, vzbuzovanı povznasejıcıch pocitu , patrı k nemu i c isty vzduch i voda, samš hodnoty, jichz je stale vetsı a vetsı nedostatek. Jejich vyznam se tedy zvysuje.Tyto hodnoty, kterš souvisı s vystavenım se nebezpec ı, se strachem i zvedavostı, nutı c loveka byt sam se sebou, vyc kavat, hledat okliky, byt opatrny. Vymerit a dodrz et mıru, hledat a rozpoznavat hranice, to prece dokazuje respekt pred nekonec nostı. Cesta na hranici vlastnıch moz nostı, kterou si c lovek stanovuje pro sebe i proti sobe, moz najeste s nekolika prateli, je pri vedomı vlastnı zodpovednosti a v ramci pravidel, jez si sam vymezı, zcela osobnı vyzvou, kterou nelze ani organizovat ani zmerit. Avsak kaz dy pokus o prez itı v pustine,
H
* Nejvyssı dosaz eny bod: Vlastimil Domes za 4228 metr˚ vysoky stıt Castor ve S vycarsku. (130 bod˚) * Alpsky vy stup: Jan Horak a Daniel Ho lzl za cestu S stˇna VI A1, 550 m na Cima Grande di Lavaredo, Dolomity, Italie. (126 bod˚) * Nejte z sı vy stup pısek: Pavel C erny za prelezenı cesty Blyskanı na lepsı casy 10b RP na Zrcadlo. (130 bod˚) * Nejte z sı vy stup nepıskovcová ska ly: Pavel C erny za prelezenı cest Une vague dans la tete 7c+ RP v Gorges du Tarn a cesty Strand cafe 9+ RP ve Frankenjure. * Nejte z sı so lovy stup: Pavel C erny za prelezenı cesty Matematicka rozcvicka 8a s„lo na C tyrhran (Krızovy vrch). * Nejvıce vy stupu: Pavel C erny za prelezenı 505 cest. * MTB: Pavel C erny za ujetı 5229 km. * Bejka rna roku: Jan Horak za absolvovanı akce “Luzicke sedmistovky…pˇsky (asi 70 km, vystup na deset vrchol˚ vyssıch jak 700 m..). * Aviatik oddılu: Petr Horak za pad pri vencenı svych ps˚. * Mr. Bean oddılu: Nesesla se ani jedina nominaceň
CAO News 2
Nejlepsısportovec roku 2001: Nejleps ım sportovcem oddılu CAO De c ın za rok 2001 se stal Pavel Pavouk Cerny za celkove vynikajıcı vy sledky na pıskovcovy ch i nepıskovcovy ch skalach, za nejvıce vylezeny ch cest a nejvıce ujety ch km na horským kole (126 bodu )
Petr Hora k pri vencenı svych ps˚ tak nesŽastnˇ, ze si rozdrtil paty obratel. Mˇl pritom stˇstı v nestˇstı, protoze prezil samotransport na operacnı sal bez dalsı u hony. A tak v te to “trochu c erný…kategorii zıskal jednoznacnˇ prvnı mısto. (Brzy se nam uzdrav!!) V predposlednı kategorii - Mr. Bean oddılu nebyla letos zadna nominace. Z e bychom tak zvaznˇli, anebo nam chybı “ten pravy … ? V poslednı kategorii Nejlepsı sportovec CAO Dˇcın za rok 2001 nebylo pochyby jen o vıtˇzstvı Pavla C erná ho (126 bod˚). Poradı na dalsıch mıstech: 2. Karel Be lina (118 bod˚); 3. Jan Hora k (105 bod˚); 4. Petr S te pa n (73 bod˚); 5. Jirı Cha ra (70 bod˚); 6. Jaromır Pospısil (56 bod˚); 7. Jana Pospısilova (47 bod˚).
M˚zeme konstatovat, ze i rok 2001 dopadl podle ocekavanı. Pavel Pavouk C erny opˇt jednoznacnˇ zvıtˇzil v pˇti kategoriıch, cımz si zaroven zajistil i vıtˇzstvı v nejprestiznˇjsı kategorii Nejlepsı sportovec roku. Celkem bylo nominovano vıce jak 40 vykon˚ ve vsech kategoriıch, coz byla zhruba polovina, nez v roce predchozım. Dluzno podotknout, ze Pavoukovy vykony vyraznˇ vycnıvaly nad vykony ostatnıch. Nejvıce se k nim priblızil v obtıznostnım lezenı Jan Hora k a v celkove lezecke aktivitˇ Karel Be lina. Ale poporadˇ. Na vıtˇzstvı v kategorii Nejvyssı dosazeny bod stacilo opˇt jen nˇco malo pres ctyri tisıce Ť konkre tnˇ 4228 metr˚. Vylezenım Castoru ho zıskal Vlastimil Domes. O druhe mısto (Grossglockner) se podˇlilo hned sest lezc˚ z oddılu (Be lina, Cestr, Kudrna c, Cha ra, S te pa n, S vajgl). Tretı mısto bylo za Cimu Grande (J.Hora k, H¨ lzl). Hodnˇ tˇsno bylo v kategorii Alpsky vystup. Nejaktivnˇjsı byl vloni Karel Be lina. Prelezl nˇkolik cest z knihy 100 extre mnıch vystup˚ v Alpach a nejvıce si povazoval spatnˇ jistˇne , dlouhe a tˇzke S stˇny na Laserzwand V+ A0 (Be lina, H¨ lzl, S vajgl), ktera stacila v tˇsne m rozdılu “jen…na druhe mısto (120 bod˚). Prvenstvı zıskalo druzstvo mladych lezc˚ Jan Hora k a Daniel H¨ lzl za vylezenı klasicke Severnı stˇny Cima Grande di Lavaredo (126 bod˚). Tretı prıcka pripadla opˇt Be linovi (spolecnˇ s H¨ lzlem a S vajglem) za Zapadnı hranu na Schartenspitze V A0 v oblasti Hochschwab. Celkovˇ byla kategorie Alpsky vystup nejobsazenˇjsı kategoriı Ť lezlo se v horach pomˇrnˇ dost a to je dobra zprava. Nejvıce cest Ť kdo jiny nez Pavel C erny ! Letos sice o tri sta (!) me nˇ jak vloni, ale bezpecnˇ prvnı mısto za 505 cest! Na druhe m mıstˇ skoncil Cha ra (390 cest) a tretı J.Hora k (287 cest). Poradı tedy z˚stalo stejne jako v roce 2000. (Acse v te to kategorii hodnotı prosty pocet vylezenych cest v roce, Pavouk by jednoznacnˇ zvıtˇzil i pokud bychom cesty prevedly na bodyň ) Nejtˇzsı cesty na pısku i vapnˇ vylezl Pavel C erny (pısek 10b RP; vapno 7c+ RP). Jediny, kdo se svymi vystupy k Pavlovi alespon priblızil, byl Honza Hora k Ť ten na pısku vylezl napr. cestu Svˇtelny rok IXc TR, na slovenske m vapnˇ RP cestu klasifikovanou jako 8+ UIAA! Tretı skoncil Petr S te pa n (pısek VIIc, vapno 7). S„lo se tˇzsı cesty vloni moc nelezly Ť prvnı mısto Pavel C erny (Matematicka rozcvicka 8a), druhe Jirı Cha ra (Veselice VII). I na kole jezdil Pavouk nejvıce Ť 5229 km. Na druhe mısto poskocil J.Hora k (3640 km), tretı Cha ra (3265 km). V kategorii Bejkarna roku zvıtˇzil Jan Hora k pred Petrem S te pa nem za absolvovanı akce “Luzicke sedmistovky…pˇsky coz obnası bratru asi 70 km ch˚ze a pri tom zdolanı deseti vrchol˚ vyssıch jak 700 m... Honza tuto Bejkarnu s velkym Be absolvoval celou, Petr pouze cast. Prekvapenı bylo v kategorii Aviatik oddılu. Zatımco v roce 2000 spadl snad kazdy, kdo trochu lezl, za rok 2001 nic (tedy rozhodnˇ ZAPLAT PANBU!!). Az te mˇr v zavˇru roku upadl
C estná uzna nı Karel Be lina navıc zıskal C estný uznanıza prıkladnou lezeckou vitalitu a potenci, neprekonatelný mnozstvı prvovy stupu v mnoha pıskovcovy ch i nepıskovcovy ch oblastech a za hodnotný vy stupy v Alpach. Takze takto vypadal rok 2001 v nasem oddıle. Vsem ocenˇnym gratulujeme a prejeme stejnˇ u spˇsny rok 2002! Da se sice ocekavat, ze i v tomto roce jsou lezecke kategorie rezervovany pro Pavla Pavouka C erne ho, z˚stava vsak dost kategoriı pro seberealizaci nas ostatnıch.
Kostky jsou vrzeny, rok 2002 je pred nami!
Alpske Horam zdar! Petr S tšpan CAO Dˇcın
i l l e r t al s k š Alpy se rozkladajıv Rakousku a v Italii. MohutnaÖdolı O ztal, Stubaital a Zillertal se zakusujı do alpskš ho masivu. Tato Ödolı dala jmš na horam, kterš se tyc ı tš mer do c tyrtisıcovš vyse. Zillertalskš Alpy tvorıdva hlavnıhrebeny s mnoha rozsochami. Tuxsky hreben je druhy, z kterš ho vyc nıvajı legendarnıhorolezeckš hory, Schrammacher (3411 m), Fusstein (3381 m) a Sagwandspitze (3224 m). V tomto kotli na Öpatıstrmš ho hrebene Hťttengrat III., ktery spadas vrcholu Fussteinu, stojı chata Geraer Hťtte (2324 m). Chata je od poloviny zarıaz do kvetna zavrena, ale maskvelou nouzovou zimnıubytovnu.
Z
Nasim cılem bylo vystoupit na Olperer (3476 m). Z Dec ına jsme vyjeli mısto 26. prosince 2001 az dvacatš ho osmš ho. Ze sedmi, tutove prihlasenych a kvu li kterym se odjezd posunul, jsme zbyli c tyri (tvrdš jadro). Planovany odjezd v 9 hodin se protahl o c tyri hoČ ky, coz je normalnı pri vypravach s Tomem Chaotikem Melenem.
CAO News 3
Vypravy s Tomem miluji, protoz e nejsou fadnı a o nec ekanš prekvapenı nenı nouze. Volkswagen Tranzit pro tri osoby jsme vystlali madracemi z molitanu, aby se Honza Dutonoz ka Horak mohl valet v nakladovš m prostoru, ktery opustil jen na hranicıch s Uniı, kterš presel bez problš mu pesky. Neuniklo mi, z e prednı kola naseho stroje, ktery nas ma dopravit do drsnych zimnıch hor, jsou hladkš jako detska prdelka. Tom si vsiml mš ho starostlivš ho pohledu a uklidnil me, z e na zadku ma zimaky a ty galusky vymenıme v Bıline (jestli budou mıt jeste otevreno). Na predku zimaky a zadku letn aky (Tom se spletl) a uz uhanıme smer Innsbruck, St.Jodok am Brenner. Pred pu lnocı dojız dıme do cıle. Ukladame se ke spanku na molitany a divıme se, jak silne mrzne.
k nebeskym vysinam. Nad nami ticha hvezdami rozzarena obloha a mesıc v Öpln ku. Bezvetrı, mınus petadvacet. Gaston Rebufat napsal … “Velmi chladnš noci zvestujı krasnš dny. Davame se na cestu. V tuto hodinu si horolezec rozsvecuje lucernuň Š Je Novy rok 2002, stopu mame vyslapanou az pod Olperer Frener, v sedle Wildlahnerscharte stojıme pred jednou, fouka neprıjemny vıtr je mınus dvacetosm stupn u . Nastupujeme na hrebenovku Nordgrat II. Za deset dve stojım na vrcholu. Jako za odmenu prestavafoukat vıtr, mraz je snesitelnejsı. Dobıram Karla. Je jasnš , z e mame Horam zdar!, k vrcholu vedly pouze nase stopy. Hoja, kric ım, kde jste rakoustıorli!? Dolš zajı Dutonoz ka a Tom. Treseme si rukama a delame zapis do vrcholovš knihy. Horam Zdar 2002! … Stepan, Hofman, Horak, Melen.
Jsme v Ödolı Valser Tal na malš m parkovisti, silnic ka konc ı, dal uz jen slapat stopu po ceste c . 502. C tvrty c len vypravy Karel Hofman rano zbesile fotı, ostatnı balıme tydennı mrchu. Odchazıme v deset hodin. Nejprve podš l potoka na louky Ochenalm, dale serpentinami na louky Alpineralm. Dutonoz ka nasadil snez nice a vesele pred nami hopka. Snıh je novy prasan bez podkladu, brodıme se mısty po pas, strıdame se a klejem. Za tmy otvırame vrata na salasi, mame vetsı pu lku za sebou. Varıme a lezem do spacaku . Je mınus sedmnact. Rano prebalujeme mrchy - chuchvalce karabin, skob, frendu a dalsıch zbytec nostı zu stavajı ve z labu, s nimi bohuz el i Tomu v fo„ak. Na Geraer Hťtte neboli Tomas Hťtte, jak jsme nazvali zimnı boudu, prichazıme odpoledne a radujeme se. Vystup na Tomas Hťtte trval dva dny.
Dalsıden slapeme stopu do sedla Alpeiner Scharte (2959 m) mezi Fussteinem a Schramachrem. Chceme prozkoumat moz nosti vystupu hrebenem na nektery vrchol, coz by byla bomba. Je opet modrš nebe, mraz pres dvacku a silny vıtr, ktery jiz nekolik dnu neustava. Na hrebenech novy prasan, ktery nenese. Vracıme se zpet a cestou prozkoumavame stoly v masivu Fussteinu, kterš zbyly po tez be molybdenu z konce tricatych let. Ve stolach je teplo a fantastickavyzdoba ledovych krystalu a krapnıku . Karel fotil jako o z ivot. Rano sestupujeme do doliny, abychom splnili druhou c ast nası vypravy, lezenı ledopadu . V Ödolı jich je nekolik. Mame je popsanš v nasem pru vodci, vyzbroj mame kompletnı, a tak lezeme jako kdyz hrom bije.
Rano vstavame do bezmrac nš ho poc ası, fouka vıtr, je mınus dvacet. Zahajujeme Ötok na Olperer. Dnes je Silvestr, slapeme stopu pres morš nu az pod Wildlahnergrat a zpet. Na chate je teplo a Ötulno, vedeme rec i, po desatš nam padajı vıc ka , ale musıme to skousnout, c ekame na pu lnoc. A je to tady, pripıjıme c ajem, pivem a becherovkou. Kdesi hluboko v doline se snaz ı par rachejtlı se vzteklym prskanım plazit
V patek k vec eru se chystame k odjezdu, ostatnı srabi majı v nafte nalitou nemrznoucı smes, cvrknou a jedou. Nas tahajı mıstnı ochotnı dobrovolnıci po Valsertalu. Auto c aplo, ale vyskytla se dalsı drobna zavada. Snehovy retez, ktery byl navlec en na zadnıch
CAO News 4
letn akach, c ımz jsme z nich udelali zimaky, presekl trubic ku, kteraprivadı brzdovou kapalinu a ona mrcha vytekla. Nebyl by to Tom, aby si neporadil. Prikazal Karlovi, aby trubic ku zapertloval, on tak uc inil a bylo. U benzinky jsme doplnili kapalinu. Dutonoz ka presel pesky z Unie do C eska a nad ranem uz chrnıme u Toma v kumbale pod stenou (lezeckou). Lehky odpoc inek, rozkoukat se, co se kde deje a v nedeli uz opet lezem v Pus„aku rampouchy.
Tak na m ten novy rok pe kne zac ına .
Novoroc ní výstup na Pevnost Pavel Henke & Ales Pastika
se c h n o to zac alo uz v lš te, kdy se nam podarilo zdolat vez PEVNOST cestou EIGER 78. Tady vznikl napad, kde dame na Novy rok HORAM ZDAR.
V
pu lnocı. V letmš m hovoru se slovy: “Letos jsem prisel o chvilku drıv...Š, jsme se pozdravem a pranım rozlouc ili a my v 00.0 dobyvame vrchol. Odmenou nam byl jasny vyhled s pocity, kterš se tez ko dajıslovy vyjadrit. Co takhle prıste si postavit stan prımo na vrcholu o tyden drıv a poc kat si na NOVY ROK?!
Prejeme všem lezc íkum zdárný lezecký rok 2002! A.Pastika, P. Henke, VL. Nehasil, D Nehasil, Z. Nehasilova , M. Z elezny, VL. Domes, J. Svoboda.
Pres tri vrcholy Petr S tšpan CAO Dˇcın
V nedeli trinactš ho ledna kaz dy nekde byl. Pavouk lyz oval na Snez nıku. Pıtrs lezl na ledech v Pus„aku. Ros„ovci nekde na lyz ıch. Nehasilovci jako selmy smejdili po skalach, aby utrhli dalsı korist. Choros byl na letisti a ja mel sraz v Jetrichovicıch. Z VanČ aku prijeli Hofman, Feigl a Limbersky. V ba„u z ku mam trochu lezenı, co kdyby nahodu.
Silvestrovska vyprava vypukla ve vec ernıch hodinach na parkovisti na MEZNI LOUCE, kde se seslo par nadsencu : Prcek, Zuzka, David, Ales, Vlastık, Jirık, Michal a ja. Vystartovali jsme ve 22.30 bohatou Örodou snehu smer PEVNOST turisty perfektne proslapanou stopou. Zaverec ny krpal na masıv byl ale vyz ivnej kriminal. Na masıv jsme vyfuneli ve 23.20 hodin podle presne narızenych hodinek znac ky CASIO. Jedna vec nam ale byla divna - chybı tady legenda C eskš ho Svycarska Zdenek Kropac ek. Skoda, mohlo to byt malš vyhecovanı ukonc enš pratelskym pokecem, bouchnutım sampan a a hromadnym zapisem do vrcholovš knihy. Behem chvilky jsme si vsimli probleskujıcıho svetla pod prevıskem pri vrcholu. Nechtelo se nam verit, z e by nekdo daval HORE ZDAR tesne pred NOVYM ROKEM. Myslım si, z e podle nepsanžho za kona lezc ıku, pr i da va nı HORE ZDAR, by me l vystup zac ıt az po 24 hodine . S pocitem, z e nas nekdo vojebal jsme zalezli do zavetrı a debatovali o nepsanych pravidlech se smısenymi nazory. V 0.00 zac al David sestupovat do komına, nasledne jaa pokrac ovali jsme k vrcholu. Mu j vydrenej Ödiv mlc ky mıjel slan ujıcılegendu: Zden ka Kropac ka. Byl na vrcholu jiz pred
Takovš Jetrichovice nepamatuji, v lš te zelenš louky nynı pokrytš pu lmetrovu vrstvou trpytivš ho snehu. Aniz jsme rekli, uz stojıme pod Voldrıskem, je krasny, ani se moc nepokousıme, je skoda nic it zimnı fasadu. Slapeme stopu na Rudolfu v kamen, v zime na nem stojım poprvš , pokrac ujeme na Vilemınku a konc ıme na Marjance, kolem dokola stromy obalenš namrazou, krasny pohled. Napadlo nas, z e jsme meli pozvat na vylet slamenou vdovu Zdenc u Mysıkovou, aby jı nebylo lıto, z e Mysak lozıkdesi na Akonkague.
To jsme to vymnoukliď
Boje o HORA M ZDAR 2002! Pohled do zakulisıletos nıch boju o vrcholy. Sestaveno podle prıspšvku od jednotlivy ch autoru
Dıl prvnı:
C eskš stredohorı
Na Novy rok bylo, jak rıkajı silnic ari, “nezvykleŠ zimnı poc ası … zaveje prachovš ho snehu, pod tım vrstva ledu a mraz, jako kdyz prastıň Presto se Öderem pu lnoci (vykuta lenci i pred ťderem Z.K.) vydava mnoho horolezcu do ztichlych skal. Silnš druz stvo ve sloz enı Ales Pastika, Pavel Henke, komplet Nehasilovi, Michal Zelezny, VlaČ a Domes a Jirı Svoboda do Hrenska na Pevnost, Petr Vıch v Ostrove na Ledovy kamen, ledovym komınem na Janosıka v Labaku vylezl Pıtrs Lastovic ka, v rakouskych Alpach smele stoupajı
CAO News 5
k vrcholu Olpereru, s cılem vyskolit Rakusaky za Temelın, Stepan, Hofman, Horak a Melen. Stranou zajmu nezu stavajı ani c edic ovš a znelcovš vez e C eskš ho stredohorı. Karel Belina, ac tesne pred odletem do teplych mexickych krajin, srdnate bojoval o nelehky vrchol krasnš Cimy de la Brna s Mısou Svajglem. Po hodine a pu l tvrdš prace v ledovš stene stojı na vrcholu … spokojene pısı letosnı Horam zdar! Teprve tou dobou vyraz ı z Dec ına dalsı dvojice netrpelivych lezeckych psu Chara s Uhrem. Sazı na to, z e Mexic an Belina bude mıt jinš starosti a jim by mohl do klına spadnout Bandstein. Patagonskš podmınky jim vsak povolily jen Straz ce Van ova. Bandstein protentokrat odolal. Dorazit se jedou na Vrabinec … i zde jsou prvnı.
Do vec era vylezl osm vystupu , z toho 4 x Horam zdar, napr. na Prepadlš m pilıri nebo na Dablovo kazatelne. Jen na Skautskš vez i byl rychlejsı Pepa Nestler (1.1.). V sobotu dorazili Petr Stepan s Jardou Uhrem a Tom Melen s kamaradem Davidem. Teplafronta se k nam hrnula tak vehementne, z e vıtr dosahoval rychlosti pres 100 km za hodinu. Lezenı v tom bylo alespon zabavnejsı, hlavne na nechranenych vrcholovych partiıch pilıru C imy c i Huben oura. Pozna mka na za ve r: V dobů uza vů rky tohoto cısla byly nejvyznamnů jsı vrcholy sta le jestů uvů znů ny pod ledovym prıkrovem. Zpra vu o tom, jak to vypadalo s Hora m zdar na hlavnıch dominanta ch Labskych pıskovcu va m proto prineseme azv prıstım cısle...
Karel nakonec odletel do Mexika a kruty mraz sevrel na mnoho dnı skalnı mesta a jen nerad upoustel nejakš ty drobty tem nejzarytejsımň
Dıl druhy: Labskš
Petr S tšpan
Ödolı
CAO Dˇcın
Pravy breh Labskš ho Ödolı je tradic nı parketa pro aktivnı bratry Davida a VlaČ u Nehasila. Hned 1.1. stihli vylš zt na devet vez ı (po navratu z Pevnosti). Ale protoz e jsou to zaroven lisky podsitš , nedostali jsme z nich na kterš . Na Levš m brehu si Lastovic ka ml. jen tak bez lana odskoc il pouze na Janosıka. Bylo tez kš dostat se by„ jen k nastupu m. Zdenek Vaishar proto zu staval v klidu. Ale neprıtel nikdy nespı … proto se domlouva s Jirkou Charou alespon na Pivnı kamen, ktery je oblıbeny zejmš na pro svou strategickou polohu (Kosňova hospudka s vynikajıcım piveckem a fazolemi). Dvacatš ho ledna oba vyraz ı. Zahadnš siluety vsak neuniknou patravym pohledu m Pıtrse … zejmš na jeden horolezecky instrument ho donutil otevrıt okno vytopenš ho bytec ku a zavolat: “Kampak to jdete s tım c e p ın e m ?!Š (Cepın samozrejmů nebyl na lezenı, ale na chozenı. Lepsı bylo vypadat trochu é ujetů –, nez se na kazde m svahu va let na za dech“ ) Po chvilkovš m zavahanı Zdenek preskoc il z jednš
snehovš c epice na druhou, a pak zapisu Horam zdar na Pivnım kamenu nezabranilo ani hledanı vrcholovš knihy v perinach bılš ho snehu...
Dıl tretı: Vez
Nenımaly ch cest
Spornš ho potoka
Nezajımava, malic ka, zastrc ena… klasicky KVAK. Ale je. A uz to malo stac ı k tomu, aby nekterym “ťchylnymŠ lezcu m stalo za to, na ni vystoupit. Podle vrcholovš knihy patrı mezi tuto zvlastnı lezeckou sortu, krome nekolika Nemcu , napr. Pavel C erny, Petr Lastovic ka, Karel Belina, Michal Svajgl nebo Jirı Chara. Nejzajımavejsı na tom je vz dy vez najıt. Dva bla zni z CAO Dec ın ji v neprehlednš m terš nu, po kolena ve snehu, hledali dohromady tri dny. Teprve pak jim Mısa Svajgl nakreslil planek. Horam zdar zde ale stejne napsali nemec tı horolezci par dnıpred nimiň
Dıl c tvrty: Bela Snehovy prıkrov uvolnil Belou az po 23. lednu. Kdo mel ovsem na Belou zalusk, stejne ostrouhal. Rozdelili si jı Pavel Pavouk C erny a Honza Horac ek Horak. Ve c tvrtek navec er (24.1.) padla sice Podmokelskavez (J.Ch.), ale jiz v patek rano, po ceste do prace, oblezl vetsinu zbylych vez ı v pravš m Ödolı Pavouk, levš Ödolısi vzal na starost Horac ek.
Dıl paty: Boren Bivak v severnı stene planovany na 25.-26. ledna jsme zavrhli … bez mrazu a prıvalu snehu by to nemelo to pravš kouzlo. Par lezcu se tady ale preci jenom seslo. Chara dorazil uz v patek.
o s l e d n ı sobotu v lednu lezeme s Jardou Uhrem, Tomem Melenem, Jirkou Charou a Davidem na Boreni. Promenlivš poc ası a silny vıtr. Choros jede po lezenı domu (byl zde uzod pa tku), my ostatnı do Litvınova prespat k Davidovi do novš ho bytu. Vec er hospu dka a kulec nık, rano beznadejne prsı.
P
Co teČ ? David nesmele navrhl Salesiovu vysinu. Beru pru vodce a c tu … zdejsı skalnı mestec ko patrı k nejlepsım lezeckym terš nu m v Krusnych horach. Celaoblast skytana sto vystupu a boulderu od mš ne naroc nych az po cesty, kterš vyz adujı vynikajıcı lezeckou zdatnost. Zdejsı skalu tvorı kremenec, ktery je nezvykle hladky a pevny. Na co c ekame jedeme tam. Jsme mile prekvapeni, bizardnı tvary korenu starych buku , tvorı kulisu skalnım bloku m kterš jsou zde pohazeny okolo hlavnıho masivu (Letohradku). Jedna cesta vedle druhš , prsı, prohlız ıme cesty a slibujeme si, z e sem urc ite zajedeme. Dalsı cıl naseho pru zkumu pro nas novych lezeckych oblastı je Rac - Hradiste u Habrı. Tento skalnı masiv je viditelny po levš strane silnice pri jızde z Teplic do U stı nad Labem. Za pu l hodinky parkujeme pred kaplic kou v malš vesnic ce Rac . Skalnı masiv ve svahu znelcovš ho vrchu Hradiste nas nezklamal. Asi patnact cest osazenych borhaky lakalo k vystupu. Prsı, ale vychodnı stena je previslaa v nı tri haky. Shazujeme batohy a navazujeme se, Tom vytahl docela smelou cestu asi za 7.
Jako nenı malych rolı, nenı ani malych cest. Je„ te se tam podıvat. (Mozna si vzpomına te, ze podrobnosti o tů chto oblastech vcetnů na kresu a cest jsme zverejnili na stra nka ch CAO News v lonske m roce.) (Autor v ceste Lego na Wesselsteinu)
CAO News 6
nereknu Ž zna s to Ž pak tam prijdes a vsude samy kruh. Spioni jsou vsude (smıch).–
Exkluzivnı rozhovor se
Zdenkem Hubkou
“To je mi jasny. A chysta sse letos ne kam vyjet?ť é Jsem uz trochu konzervativnı. Spıs nikam daleko. Urcitů to bude Tisa , Ostrov a tak.–
LITOME RICE 29. LEDNA 2002
K
d o z naseho okolı by neznal horolezce a bohš ma Zden ka Hubku … neodmyslitelne totiz patrı ke generaci, ktera kdysi lezenı v labskych pıskovcıch radne rozpohybovala a vytvorila zde mnoz stvı logickych a dnes jiz klasickych liniı. Vesmes se jednao nadhernš cesty, kterš dodnes pritahujı pozornost i zkusenych lezcu . Se Zden kem jsem se pred nekolika lety seznamil v Dubskych skalach na srazu v Roklici a pak jsme se vıdali nejc asteji v Ostrove pri debatach o z ivote a lezenınad sklenicıpiva. V lednu jsem telefonicky, prımo na pracovisti, Zden ka prekvapil, abych ho jednak v novš m roce pozdravil, ale takš abych mu poloz il nekolik otazek pro CAO News.
“Zdenku, tržnujesne jak krome lezenı?ť é Nebla zni!! V zivotů jsem netre noval! Jenom lezu. Je pravda, ze cım vıc jsem toho za rok nalezl, tım lıp se mi pak lezlo i darilo.– “Lezesi pr es zimu? Ne kter ı lezci to na podzim balı a do skal jdou az na jar e.ť é Samozrejmů . Lezu pora d. Pres zimu se ale vıce vů nuju osazova nı slana ku, krabicek nebo vymů nů knih. Takze jsou to spıse lehcı vů ci.– “Jaka je Tvoje nejoblıbene jsıoblast?ť é Myslıs v lezenı? Vono je to tů zky. Vybrat jednu oblıbenou oblast. Uplnů na zaca tku to bylo jednoznacnů Sasko. Pozdů ji samozrejmů Laba k, Ostrov a take Hrensko. No v poslednıch osmi az deseti letech, tak nů jak po ty revoluci, tıhnu spıse do opustů nů jsıch kraju a oblastı, kde nenı tolik lidı. To je hlavnů Dubsko, Kokorınsko.–
“Zdenku nezlob se, ze jsem Te takhle nepr ipravenžho vytrhl z pracovnıho procesu. Dıky moc za rozhovor a aÚ se Ti dar ı nejenom v tomto roce!ť Ptal se Jirı Cha ra PS. Zdenů k Hubka navıc nabıdl, ze ma ve sve m archivu nů kolik zajımavych historickych fotografiı, ktere na m pro casopis zapujcı. Moc ra di vybrane fotografie otiskneme!
Pr ı be hy z pı skovcov– ho podzemı Dıl I. Stanislav Emingr
HO Boren
N
“Ahoj Zdenku, ma schvilic ku c asu? Chte l bych se Te na ne co zeptat pro na sc asopis.ť é No ptej se.– “Tak dobra . Jaky byl pro Tebe rok 2001?ť é Dobry, byl jsem spokojenej. Darilo se.– “Dal jsi si do novžho roku ne jaky za vazek?ť é No tak za vazek Ž dneska je pro mů hlavnı, aby se clovů k dozil ve zdravı dalsıho roku! Ale jinak ma m v pla nu nů co v Dubskejch skala ch. Nů jake ty prvovystupy. Podrobnosti ti ale
a p o d z i m minulš ho roku mi zavolal Ladık Vš resak (VŘrŘs), z e ma domluvenu navstevu nejakych stol a jeskynı. Po rade let jsem mel zase moz nost okusit ten zvlastnı pocit, ktery c lovek ma pri vstupu do podzemıch prostor. K tš pravš jeskyn arine jsem kdysi pric ichl v Moravskš m krasu. Mel jsem tehdy to stestı, z e jsem se mohl zÖc astnit pravidelnych vyjezdu ze severu C ech na Moravu. Behem nekolika let se nam tehdy podarilo prolš zt, proplazit, proslan ovat, probrodit a mısty i proplavat takovš podzemnı klenoty, jakymi jsou jeskyne Pikova dama, 13 C, Holstejnkš a Rudickš propadanı a mnoho dalsıch. To uz je ale davno, teČ me c ekalo neco Öplne jinš ho. Vedel jsem, z e se nebude jednat o sloz itš krasovš labyrinty, ale kdyz jsem zjistil, z e se jedna o navstevu takovš ho unikatu, jakymi jsou “fluoritovš Š jeskyne Dec ınskš ho Snez nıku, nebylo co resitň
CAO News 7
podzemnıch prostor. Ale co by c lovek pro zıskanı techto mineralogickych vzorku neudelal a navıc, jak rıka znamš “lidovš rc enıŠ… kamenu nenıdoma nikdy dost.
Prıbů h prvy:
O jeskynıch a stolach byvalš ho fluoritovš ho dolu r v n ı moje lon ska vyprava mırila do stol a jeskynıv masıvu Dec ınskš ho Snez nıku. U kostela v Jılovš m se nas seslo sedm, tj. nas pru vodce (P.Chvatal), ja, Ladık, Somık a Vstupnıdeska do fluoritovýho dolu prvnı c ast skupiny “kanalologu Š z Rumburka (jednase o nekolik nadsencu , kterımajıprolezlou a zmapovanou kdejakou stolu a kanalizac nı sachtu na vychode dec ınskš ho okresu).
P
Skupinu pozdeji doplnil jeste host nasich kolegu (stryc varhanık z Jılovš ho). Ten v dobe naseho prıjezdu jeste dokonc oval prehravky v sousednım kostele (moz na, z e to byla mse c i jakasi bohosluz ba). Kdyz seance v kostele skonc ila a zaroven dorazila i druhac ast rumburskš skupiny, vyrazili jsme vzhu ru nad Jılovš az do mıst vyÖstenıvstupnı sachty. Vstup do hornıho patra fluoritovš ho dolu je stolou, kterase svaz uje do nitra Dec ınskš ho Snez nıku a je lemovana kolejnicemi a rezatym potrubım. Po nekolika stech metrech klopytanı v kolejisti a otloukanı se o potrubı c i o ru znš zkorodovanš konzole, jsme konec ne dorazili do mıst, kde stola poprvš naraz ı na skalnı dutinu. Tyto pseudokrasovš rozsedlinovš jeskyne (tak znı jejich odborny nazev) zde vznikly posunem dvou pıskovcovych ker, kterš se rozestoupily dıky nepevnš mu podloz ı na kterš m pıskovcovy masıv lez ı. To samo o sobe by nebylo zas tak vyjimec nš , ale co vsak tyto podzemnı prostory c inı jedinec nymi je to, z e steny techto puklin jsou mısty pokryty fluoritovou mineralizacı a to hned v nekolika variacıch a v ru znš tlous„ce. O tom se presvedc ujeme hned v prvnı navstıvenš jeskyni, kde jsou steny pokryty silnou vrstvou fluoritu. Jeho barevnaskala je od c irš , pres bılou, nejc asteji vsak svetle zelenou, az po z ıhane fialovou. Bohuz el se tento nerost tez il i v techto mıstech a tak c ast je ho ze sten jiz odstranena. Stopy po tez be v jeskyni jsou videt vsude kolem nas. Odloz ena motyka, zbytky vrtaku a hrotu zavrtanych do pıskovcovych sten, pohozena lopata, kramle a z ebrıky. V dalsıch navstıvenych prostorach je pro zmenu fluorit na povrchu vykrystalizovan do ru znych obrazcu , coz jeste vıce tyto jeskyne zatraktivn uje. Tem z nas, kterıjsou zde poprvš , se zac ınajıplnit prıruc nı zavazadla Ölomky tohoto Fluorit zajımavš ho nerostu. Postupne vsak zjis„uji, z e mi mu j vac ek, naplneny ru znymi “typyŠ fluoritu, zac ına prekaz et pri pru zkumu dalsıch
Kdyz uz mame prolezlš skoro vsechny jeskyne a Ölomky fluoritu mam zaplnenu nejenom svoji “brasn uŠ, ale i vsechny kapsy mš ho overalu, vydavame se na pru zkum boc nıch stol. Zde uz na stenach nezarı krystalky c i z ıly fluoritu, ale mısto nich jsou prostory zkrasleny vyzdobou zcela jinou. Tu predstavuje prohnila a ztrouchnivela vydreva, ozdobena ornamenty plısnı a hub, zbytky trubek a kolejı jsou kombinovany c astec nym nebo Öplnym zavalem. Mısty vydreva schazı a tak spadlš stropnı pıskovcovš bloky navozujı tu spravnou atmosfš ru. Pri prolš zanı jiz nekolikatš ho (neÖplnš ho) zavalu zjis„uji, z e mš nadsenı z objevovanı novych podzemnıch prostor postupne ochabuje a v mıstech, kdy me prestavasvıtit c elovka a ostatnı zu stavajı daleko prede mnou, nadsenı ztracım Öplne. Nastestı vc as oz ivuji pohaslš svetlo a zrychlenym pochodem v blate a klic kovanım v louz ıch, dohanım nası skupinu. Shodou okolnostı se na toto tš ma zavadı nas hovor. Kdo, kdy a kde v podzemı zabloudil nebo zu stal beze svetla. Cestou zpet, ke kriz ovatce podzemnıch chodeb, nasleduje nekolik vıce c i mš ne hru zostrasnych historek, kupodivu vz dy s dobrym koncem. To se jiz ocitame v hlavnıprıstupovš stole.
V jedný z boc nıch s tol
Pak nasleduje kratkš stoupanı, vstupnı kovova vrata a dennı svetlo. Jeste c ekame na druhou skupinu, kterapo chvıli doraz ı takš na povrch. Prepoc ıtavame se a zjis„ujeme, z e povoleny Öbytek, se kterym se pri takovychto “specialnıchŠ akcıch v podzemı poc ıta, nebyl prekroc en. Tudız je vsechno O.K. Jeste zbyvase rozlouc it a hurado svych “zakladenŠ, kde probehne vyhodnocenıcelš akce. Pro doplnenı informacı sdeluji, z e dle jakš si americkš du lne geologickš databaze se uvedeny prırodnı fenomš n vyskytuje mimo Jılovš u Dec ına pouze na jednom mıste na svete. Jako dalsı akci si domlouvame navstevu vsem velmi dobre znamych jeskynı v Labaku. By„ se jedna o notoricky znamš veci, netusıme, z e i zde nas c ekarada prekvapenı... (Pokracova nı prıstů “ )
S
US KA
SE.
Ø Z e pry se letos da oceka vat na vrat do skal nů kterych é byvalych– horolezcu“ Haj hou
CAO News 8
minut pokrac ovali na Harrachov. My jsme vsak vystoupili v Korenove a vyrazili smerem k Jizere. Podš l krasne zasnez enš reky jsme dojeli pod Bukovec, dale po perfektne upravenych tratıch az na Novou louku. Zde malš obc erstvenı v mıstnım “bufac iŠ a rychle na vlak do Liberce. Na Malinıku jsem potkal kamose … lezce od Plzne. Rıkal, z e druhy den pojede padesatku. Rychly sjezd do Liberce a bez padu! Tomas v zaveru “vymeklŠa snesl nejneprıjemnejsı Ösek. Na vlak jsme prisli pet minut pred odjezdem. Zhodnocenı akce: super spojenı vlakem, super poc ası, super stopa, bohuz el nızka Öc ast, Tomasu v nejdelsı vylet v z ivote (na bez kach). U c astnıci: Tomas Limbersky a ja Karel Hofman z horolezeckš ho klubu Varnsdorf.
STRI PKY Tatranske ledy MILAN LEONARDO DA SVIC I SVINARIK HOROKLUB CHOMUTOV
Zdar a sılu! Dıky za pozva nku na Va nocnı Boren a na bivakova nı v severu Bornů . Bohuzel jsme mů li tou dobou jinou bitvu a to na poli tatranskych ledu. Teda cundr to byl mimora dnej a kazdej den byl perlou. Pro ilustraci posıla m pa r obra zku. Hora m zdar! Leonardo
Lepene haky - ohlas JAN HORAC EK HORAK CAO DE C IN
m i n u l š m c ısle CAO News me potesil c lanek od Vladi a Zuzky Nehasilovych o lepenych hacıch. Poukazali na problš m, ktery se tyka nas vsech, co lezou na sutru. Mam na mysli hlavne Vrabinec, kde je podle mš ho nazoru tak 95 % haku osazeno spatne. A nejsou to jen haky ve tvaru U, ale i borhaku od Kouby, ktery taky nejsou zalepeny. Nerıkam, z e by prıpadny pad hak nevydrz el a byl vytaz en. Ale nahoda je blbec. Problš m vidım napr. v tom, z e do nezalepenš dıry tec e voda, v zime zmrzne a kaz dy vı, co to s tou skalou dela.
V
Je jasny, z e po prec tenı c lanku od Prcka nekdo nepobez ı a hned nevymenı vsechny blbe dany haky. Ale snad je prıstı prvovystupci budou davat poradne.
Kyjovske – dolıž Jeskynš vıl KAREL HOFMAN HK VARNSDORF
D
Kosta opšt na svem mıstš! DOLNIZ LEB LEDEN 2002
o s „a nas vylekal, o svatcıch se mu udelalo blbe, v nemocnici mu udelali jakysi zakrok na slinivce a po kratkš hospitalizaci byl propusten opet za pıpu. Pry musı drz et dietu. Pıtrs s Fanym v jeho neprıtomnosti obetave drz eli hospu dku v provozu za coz jim patrınas obdiv.
K
Kosňo, buČ v pohodů nic nenechej na hodů , pivo aňje na stole i ty dobry fazole.
Tom Melen Spedice -ps-
Prejezd Jizersky ch hor
DE C
IN
LEDEN 2002 t a s e mama Dutonoz ky: é A s kym jedes do tů ch Alp?– é S Melenem.– é To je ten dobrodruh? Ten sesitej!?–“
P
KAREL HOFMAN HK VARNSDORF
s o b o t u 12. ledna 2002 jsem s Tomasem Limberskym prejız del Jizerskš hory na bez kach. Rano v 6:37 jsme odjız deli vlakem z Varnsdorfu na Liberec. Odtud jsme za pet
V
n e 18. ledna 2002 jsem se svou matkou a Alesem Zborilem navstıvil zasnez enš Kyjovskš Ödolı. Byli jsme se podıvat v zalednenš Jeskyni vıl. Zde jsem stravil vıce nez hodinu focenım, jsem zvedavy na vysledek. Krasnš tvary velkych a malych stalaktitu , stalagmitu a stalagnatu potesı nejednoho navstevnıka. Odtud jsme pres turisticky most dosli k popularnımu velkš mu ledopadu, letos byl opravdu slusne narostly (samozrejme ten led). Par snımku a zase zpet vyslapanou cestou. Vsem doporuc uji! Ledovcovš zbrane vsak nechte doma, i me ledy nechaly pouhym chladnym pozorovatelem.
Ale kdepak ty lon skš snehy jsou, Jarusko. Tom Melen Spedice je serioznıfirma.
CAO News 9
Ze by se Tom usadil? Pozor! Sance pro bohatš nevesty s domem, bazš nem a kontem! Netlac te se. -ps-
Psızivot. TISKOVA KANCELAR CNS LEDEN 2002
e n ı tajemstvım, z e mnoho z nas lezcu ma psa nebo dokonce pejsku nekolik (jen Vaishar mabojovou koc ku). Mnohdy se trapıme, kdyz , odchazeje nekam do skal c i hor, nemu z eme vzıt toho svš ho c tyrnohš ho prıtele sebou. Nasi reportš ri se proto rozhodli zjistit, jak moc nas psı hrdina trpı, pokud zu stane doma sam. Jejich zjistenı byla vıce nez zajımava!
N
A jak doklada snımek jednoho pohotovš ho fotoreportš ra, nemusı slovnı spojenı “Psı zivotŠ znamenat vz dycky jen to, co si pod tım obyc ejne predstavujeme...
Na obra zku novy clensky prukaz CHS
Dominikanska republika -jch-
Chata C HS v Ostrovš funguje i v zimš OSTROV U TIS® LEDEN 2002
e l k e m 20 lu z ek ve vytapenych pokojıch anebo moz nost spanı na temperovanš pu de ve vlastnıch spacacıch nabızı nejen horolezcu m chata C HS v Ostrove i behem zimnıho obdobı. V okolı lze krome lezenı provozovat pesı vylety, nachazı se zde lyz arskš bez eckš trate, je zde moz nost bruslenı na rybnıce! Objednavky na tel. 047/5120610 spıse navec er. Spravcem je pan Hajda. A to nejzajımavejsı … pro c leny C HS sleva 50 %!
C
-chs-
Nove clenske prukazy C HS PRAHA LEDEN 2002
m en a je z ivot, rekli si asi v C eskš m horolezeckš m svazu a prekvapili nas novymi c lenskymi pru kazy. Platnost starych skladanych pru kazu se znamkou skonc ila 31.12.2001. Nahrazujı je laminovanš kartic ky s vyznac enym jmš nem, prıjmenım, rodnym c ıslem a prıslusnostı k oddılu. Platnost kartic ek je jen na prıslusny rok, tj. od 1.1. do 31.12. Cena prıspevku zu stala stejna jako loni: dospelı 250,- Kc ; mladez , studenti a du chodci 120,- Kc . Ovsem v prıpade ztraty kartic ky nebo u novš registrace u novš ho c lena se platı navıc 50,- Kc registrac nıpoplatek. Nekterı lezci prijali novš kartic ky s urc itymi rozpaky. Treba to, z e zde nenı mısto pro lš karskš prohlıdky, nebo z e kartic ky za 250,- i 120,- jsou naprosto stejnš (zda se jednao studenta c i du chodce urc uje tedy pouze rodnš c ıslo).
Z
PRO CAO NEWS ADAM CHARA A VERONIKA MASOJIDKOVA ML. LEDEN 2002
n a v n a cesta letadlem nam trvala 2 + 10 hodin, ale stalo to za to. Ubytovali jsme se v hotelu asi 500 metru od kris„alove c istš ho more, kde se to jen hemz ilo nejroztodivnejsımi rybkami mezi krasnymi koraly. Kolem hotelu bohuz el nebyly z adnš skaly, kde by se dalo lš zt. I na okolnıch kopcıch byly totiz jenom palmy a exotickš rostliny. Teplota na leden usla … v pru meru 30● C a more jen o dva stupne chladnejsı. Domorodı c ernosi skoro nepracujı. BuČ to lovı ryby do malych sıtı anebo se opıjejı. Nejrozsırenejsım sportem tu je potapenıa windsurfing. Svou zaslouz enou dovolenou zde travila i Veronika Masojıdkova, znama lezkyne z Ödolı Roklickš ho potoka, kde blahš pameti zaprıc inila zvysenou lezeckou aktivitu muz skš c asti, kdyz se prımo na vrcholu vez e Trpaslık opalovala nahore bezň
U
Pro c tenare CAO News jsme Veronice poloz ili prımo na terase hotelu par otazek:
CAO News: Veroniko, tak jak se ti tu lıbı? Veronika: Je tu moc pekne, hlavne krasnaprıroda. Na vedlejsım ostrove Saona je Manhati park, kde se natac el film Jursky park. CAO News: Chtela by jsi tu bydlet? Veronika: Ne, to ne.
CAO News 10
v neposlednı rade i Karlu Hofmanovi za jistenı v extrš mnıch podmınkach Vrabinceň
CAO News: Co ti zde nejvıce vadı? Veronika: Komari! Nic na ne nepomaha. CAO News: Co rıkas na mıstnıdomorodce? Veronika: Je to hezky narod, samy mulati. CAO News: Co si odvezes na pamatku? Veronika: Nejakš tric ko a urc ite mıstnıRUM! CAO News: Jaky je zde noc nı z ivot? Veronika: Nevım, zatım jsem ho nevyzkouselaň CAO News: Veroniko, dekujeme za rozhovor a prejeme prıjemny zbytek dovolenš .
Zimnıvy cvik CAO Dšcın ROK 2002, AKCE C .1.
Vycvik c lenu klubu, sobota 19.1.2002 od 10 do 14 hod. Mısto:
Lokalita Vrabinec u Dec ına
Vycvik vedl:
Petr Stepan, instruktor C HS c . 0012.
Zdravotnicke zabezpecenı: Kompletnıkufrıkovalš karna.
Vycvikovš podekovanıň
Ucastnıci:
Milan Cestr, Vlasta Domes, Karel Hofman, Jirı Chara, JirıKudrnac , Tomas Limbersky, Libor Svoboda, Milan Spatenka, Michal Svajgl, Zdenek Vaishar, Ales Zboril.
Program:
Postup lanovš ho druz stva pri lezenıhrebenovš tu ry na dobranš m lane, chu ze ve stoupacıch z elezech, prace s cepınem, jistenıpres rameno, Dťlferu v sed (ve slanenı), dopomoc pri padu … vazanıprusıku, prusıkovanına lane.
Prvnı pomoc:
Nacvik umelš ho dychanı, neprımamasaz srdce, stabilizac nıpoloha, fixace zlomenin, transportnı polohy.
LIBOR TURBO SVOBODA C EKATEL CAO DE C IN
D
n e 19.1.2002, tedy v pu lce zasnez enš ho ledna, probehla velice zajımava akce poradana horolezeckym oddılem CAO Dec ın, kteraby nemela byt opomenuta a nedocenena. Jednalo se o vysokohorsky vycvik, ktery mel a taky podle planu probıhal v Dec ıne … Neboc adech na Vrabinci. Vykladu se ujal Petr Stepan. Rano, kolem desatš se pod Vrabincem seslo asi dvacet lidı. Nekolik z nedalekš ho Varnsdorfu v c ele s Karlem Hoffmanem, ktery vybavenım jen perlil a “privezenŠ byl i Vlasta Domes z U stı (zde nelze nez neopomenout, z e Vlasta ac svedomity lezec a pedant podcenil Ödrz bu svš ho vozu a nakonec jeste nestihl vlak, ktery chtel vyuz ıt jako plan b). Pod kopcem akci zapoc al Petr privıtanım a s planem dne. Vystoupali jsme asi 150 m k Öpatı kopce a zac ali s poctivou prıpravou. Nasadili jsme si mac ky, oblš kli sedaky, ovinuli kolem tel lana (zpu sobem ktery Petr predem vysvetlil) … Karel Hofman si jeste pro extrš mnı podmınky instaloval na svou hlavu helmu po pru povıdce Zden ka Vaishara, z e nikde ve svete si nikdy hlavu nenatlouk, pry jen tady na Vrabinci uz asi dvakrat. Potom se prıtomnı rozdelili do dvojic a jednš trojice (jediny Jirı Chara se ujal snımanı vykonu na video … vlastne i proto, z e tš mer cely jeho arzenal vybavenı jsem si vypu jc il ja) a zac alo dobyvanı “horyŠ. Navazani na lanech jsme “standovaliŠ kaz dych 15 m a z pod kopce byl jiste krasny vyhled na partu blaznu , kterı vyzbrojeni tš mer dokonalou vystrojı do hor zdolavajı, plne jisteni, kopec, ktery jindy slouz ıstarec ku m a starenkam jako cıl jejich jarnıch vychazek. Ozyvaly se jen vykriky: “stand ň pojČ ň . jdu u u u ň .okň beruň .mas dva metryň standŠa tak stale dokola. Takto jsme se vysplhali az k c edic ovym masıvu m na vrcholu. Zde zac al velice zajımavy vyklad od zatloukanı skob pres “zacvakavanıŠ karabin (“takova blbostŠ rekne si kaz dej lezec, ale i takovy zaklad nedela kaz dy spravne), navazovanı, prusıkovanı (coz bylo opravdu zajımavš ), slan ovanı (starym zpu sobem s lanem kolem tela, pres karabinu aj.) chovanı v horach, prvnı pomoc (opet velmi pouc nš ) az po vytloukanı skob. Jiste jsem na neco v tomto vyc tu zapomnel, ale bylo to mnoho prınosnych informacı, jak pro zkusenš lezce, tak i pro zelenac e, jako jsem ja. Kdyz uz byli vsichni prıtomnı dost prokrehlı a jejich hlavy az po okraj naplneny informacemi, sesli jsme k autu m a upresnili spolec ne mısto aklimatizac nıho bivaku, pro umoz nenı telu zvyknout si zase na niz sı nadmorskou vysku. Po neÖspesnš m pokusu bivakovat prımo v hospode v Neboc adech, byla urc ena Kovarna v Boleticıch. Zde se ve zbylš m c ase probraly vsechny nezodpovezenš dotazy a pripomınky. Po 40 minutach tela rychle zac ala privykat zmene tlaku a obsahu kyslıku ve vzduchu a prvnı “aklimatizovanıŠjedinci se zac ali rozjız det do svych domovu . A hodnocenı? Fajn akce s velice zajımavym obsahem a jeho podanım. Dekuji vsem sponzoru mň tedy Jirımu Charovi za zapu jc eny lezecky material, Petru Stepanovi za skvely vyklad a
-ps-
Horam zdar po 16-ti letech! LABSK® PISKOVCE LEDEN 2002
N
a p s a t ve vrcholovš knize Horam zdar po sestnacti (!) letech, to uz je docela rarita. Podarilo se to letos Davidovi Nehasilovi na vez i Medvedice. Ozvete se nam, komu se prihodilo neco podobnš ho! Vyhlasujeme takovou malou soutez “O nejzastrcenů jsı vů zŠ. Rekord zatım drz ı Medvedice … 16 let na jejım vrcholu nestala lidska nohaň -jch-
Jak si nejlš pe objednat CAO News ? Ahoj Charo. Rad bych jako neclen odebiral Bulletin CAO News. Je to mozne? Co mam udelat? Dik Jena Paul.
Podobnš SMSky nebo e-maily c as od c asu chodı do redakc nı rady. Tady je tedy navod jak nejlš pe “natoŠ: 1. Chci c asopis dostavat postou … posli tolik devıti korunovych znamek, kolik chces dostat c ısel na adresu: Jirı Chara, Hrdinu 365, Dec ın 32, 407 11, anebo 2. Chci si c asopis odebırat osobne - kaz dou prvnı stredu v mesıci se v restauraci Za vetrem v Dec ıne Skrabkach konac lenskaschu ze naseho oddılu, kde je c asopis k manı. Takš je moz nš si c asopis stahnout z internetu ve formatu .pdf. (POZOR! Musıte poc ıtat s “balıkemŠkolem 2 MB i vıce!) Souc asne platı toto: Jsme OPRAVDU velice radi, kdyz nam takš napısete neco o sobe, nejakš prıbehy z Vasich vyprav, neco o Vasich kamaradech apod. Nemusı to byt dlouha dıla.
CAO News 11
U plne postac ı neco ve smyslu “byli jsme tam a tam, vylezli/nevylezli to a to, prihodilo/neprihodilo se nam to a toŠ. Nelamejte si takš mnoho hlavu s pravopisem c i slohovou Öpravou. Na neco postac ı nase sıly (i kdys samy vyte, ze nam toho cazto dost unikne“ ), neco se doupravı pri typovanı a ostatnı nam jiste odpustı c tenari. Nenı to c asopis o Supermanech pro Supermany. Je o normalnıch lidech, kterı majı radi lezenı, hory, prırodu a radi si prec tou, co tropili minuly vıkend jejich kamaradi c i znamı. Opravdu nenı nic jednodussıho nez napsat par radek a dat to do obalky anebo to poslat po vlnach iNetu (coz samozrejme preferujeme).
Takze dık a te sıme se na Vase “Str ıpkyť ze zivotaď Redakce CAO News
VY
OKÉNKO
HK V A R N S D O R F Z
2.2. Zlaty cepın … stafeta 3x 10 km v Bedrichove (HO Liberec) 2.2. Luz ickš sedmistovky (pesı varianta) 9.2. Chribsky pohar v rycholezenına skolnıstene ve Chribskš 16.2. Velkacena Varnsdorfu v olympijskš m splhu
BREZEN
ROC I
ᅄ Zahajenılezeckš sezony (oblasti dle poc ası) ᅄ Splh schodistem … poradaSokol Praz sky
V pru behu celš ho roku zu stavamoz nost individualnıch trš ninku v Boulder centru ve sportovnıhale.
Jir ıKas ak Lenka Souc kova Petr Horac Horak
Pravidelnš schu ze se konajıkaz dy poslednıpatek v mesıci v restauraci Hranic nıbuk od 20:00 hodin.
Informace na tel.:
Vˇem oslavenc˚m blahoprejeme a prejeme hodne ˇtest´, … spech˚ a radosti C EKA
HK VARNSDORF
U NOR
U NOR 2002
2.2. 24.2. 24.2.
CHYSTANYCH AKC I
0413 / 373101, 370987, 373333 nebo mobil 0606 / 277274
NA S.
V prıstım cısle ² Pr ı be hy z pı skovcov– ho podzemıČ Dı l II.
K A L E N D A R A K C I C A O D E C IN Nenı nutne vyhrat ale zucastnit se...
Plavecky marat„n Ť termalnı koupalistˇ pod dˇcınskym zamkem. Info Chara 23.3. Miras˚v svih, II. rocnık cyklisticke vzpomınkove akce. Porada KUR sport 24.3. Cyklisticka casovka na 100 km. Jarnı cast. Info Uher, Mistıkova 26.3. Cyklisticka casovka do vrchu. Jarnı cast. Info Uher, Mistıkova 29.3.-1.4. Velikonoce na Vysocinˇ. Info Cestr, Kudrnac 24.2.
² Zajı mavy rozhovor ² Clanek Mexiko 2002 od Karla Be liny (snad) ² Clanek Aconcagua od Milana Mysı ka (snad) a mnoho dalsı ho.
Nezapomen! Prıs tı cıslo CAO news vycha zı jiz 6.3.2002!
UPOZORNE
Horolezecka stšna v Nebocadech Od listopadu 2001 je opˇt otevrena lezecka stˇna v byvale skole v Nebocadech u Boletic (okres Dˇcın), konecna mˇstske dopravy c. 9. Otevreno je pouze v u tery a ctvrtek od 18 hodin. Vstupná zusta va 30 Kc.
F PrijÝte si zatre novat! E
Kulturnı always
PRO C LENY
NI
CAO DE C IN
PRIS TIODDILOVA SCHUZE SE BUDE KONAT VE STREDU 6. BREZNA 2002 V RESTAURACI ZA VE TREM V DE C INE S KRABKACH. ZAC ATEK SCHUZE JE OD 18:00 HOD. PRO C LENY REDAKC NIRADY CAO News OD 17:45 HOD. NA PROGRAMU BUDE LEZENI, LEZENIA ZASE LEZENI, ALE TAK® PRIPRAVA JARNICH CYKLISTICKYCH C ASOVEK A MNOHO DALS IHO.
TES I M SE NA SETKANIS VAMI!
PAVEL CHROUST VOTICKY TEPLICE
“ a nuda mů zamů stna va tak, ze na nic ostatnıho mi nezbyva cas“
Horam zdar!
Brzy Cau, Chroust
CAO News Ť Horolezecky casopis severoceske ho regionu Ť Vydava HO CAO Dˇcın Ť Pouze pro vnitrnı potrebu oddıl˚ Ť Sıdlo redakce: CAO Dˇcın, Hrdin˚ 365, Dˇcın XXXII, 407 11, Czech republic, se fredaktor Jirı Chara, tel.: 0737 137105, E-mail:
[email protected], webove stranky: http://caodc.webpark.cz/, CAO News online http://cao-news.webpark.cz/, - Sazba: Microsoftď Word 2000, Climbing Ť Adventure - Outdoors CAO News 12
