ÚZEMNÍ PLÁN ZDĚTÍN. etapa DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY

ÚZEMNÍ PLÁN

ZDĚTÍN

etapa

DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY 2011

OBJEDNATEL:

POŘIZOVATEL:

OBEC ZDĚTÍN

MĚSTSKÝ ÚŘAD PROSTĚJOV Stavební úřad, oddělení územního plánování

ZPRACOVATEL:

ing. arch. Radoslav Špok IČO: 10093010 Číslo autorizace: ČKA 01434 kontakt: 608 888 574

NADŘÍZENÝ ORGÁN ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ:

KRAJSKÝ ÚŘAD OLOMOUCKÉHO KRAJE Odbor strategického rozvoje kraje - oddělení územního plánu a stavebního řádu

URBANISMUS:

Ing. arch. Radoslav Špok

DEMOGRAFIE:

Ing. Martin Hapák

DOPRAVA:

Ing. Martin Hapák

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA:

Ing. Martin Hapák

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ:

Ing. Tomáš Horký

DIGITÁLNÍ ZPRACOVÁNÍ:

Ing. Martin Hapák

KOORDINACE:

Ing. arch. Radoslav Špok

DATUM ZPRACOVÁNÍ:

červenec 2011

ÚZEMNÍ PLÁN ZDĚTÍN - DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY

str.2

OBSAH:

TEXTOVÁ ČÁST 1. 1.1. 1.2. 1.3. 1.4.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE ÚDAJE O ZAKÁZCE DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚPD PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ VYHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD A ÚPP

2. 2.1. 2.2.

CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ A ŠIRŠÍ VZTAHY

3. 3.1.

ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A STATISTICKÉ ÚDAJE AKTUÁLNÍ ÚDAJE O SLOŽENÍ OBYVATELSTVA

4. 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5. 4.6. 4.7.

URBANISMUS SÍDELNÍ STRUKTURA A FUNKČNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ HISTORICKÝ VÝVOJ URBANISTICKÁ KONCEPCE OBCE BYDLENÍ OBČANSKÁ A VEŘEJNÁ VYBAVENOST SPORT, REKREACE, ZÁBAVA EKONOMIKA PAMÁTKOVÁ PÉČE

5. 5.1. 5.1.1. 5.1.2. 5.1.3. 5.1.4. 5.1.5. 5.1.6. 5.1.7. 5.1.8. 5.2. 5.2.1. 5.2.2. 5.2.3. 5.2.4. 5.3. 5.3.1. 5.3.2. 5.3.3. 5.3.4. 5.4. 5.4.1. 5.4.2. 5.4.3. 5.4.4. 5.4.5. 5.4.6. 5.4.7. 5.5. 5.6.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ÚZEMÍ – STÁVAJÍCÍ STAV GEOLOGICKÉ POMĚRY GEOMORFOLOGIE HYDROLOGIE KLIMATICKÉ PODMÍNKY RELIÉF TERÉNU VĚTRNÁ EROZE VODNÍ EROZE ODVODNĚNÍ A ZÁVLAHY BIOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ VYŠŠÍ BIOGEOGRAFICKÉ JEDNOTKY – REGIONY PROSTĚJOVSKÝ REGION DRAHANSKÝ BIOREGION ZÁKLADNÍ BIOGEOGRAFICKÉ JEDNOTKY - STG LIMITY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SYSTÉM ÚSES TEORIE A PRINCIPY ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) PLÁN MÚSES EKOLOGICKÁ STABILITA AKTUÁLNÍ STAV KRAJINY VOLNÁ KRAJINA ZELEŇ V ZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ OBCÍ ZÁTOPOVÁ ÚZEMÍ SESUVY A JINÉ NEBEZPEČNÉ SVAHOVÉ DEFORMACE PODZEMNÍ A PODPOVRCHOVÉ VODY PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN OCHRANA PŘÍRODY PROBLÉMOVÁ MÍSTA, LOKALITY A STŘETY Z HLEDISKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ÚSES STŘETY JINÝCH ZÁJMŮ S PRVKY ÚSES

5.6.1.


str.3

5.7. 5.7.1. 5.8.

VYHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU HLAVNÍ MÍSTA KONKRÉTNÍCH STŘETŮ TABULKOVÝ PŘEHLED ÚSES

6. 6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5. 6.6. 6.7. 6.8. 6.9.

DOPRAVA SILNICE MÍSTNÍ KOMUNIKACE ÚČELOVÉ KOMUNIKACE DOPRAVA V KLIDU VEŘEJNÁ AUTOBUSOVÁ DORPAVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA CYKLISTICKÁ DOPRAVA PĚŠÍ DOPRAVA HLUK Z DOPRAVY

7. 7.1. 7.2.

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ODPADNÍ VODY

8.

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ

9.

ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM

10.

SPOJE A SPOJOVACÍ ZAŘÍZENÍ

11.

CIVILNÍ OCHRANA

12.

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

13.

OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ

14.

SWOT ANALÝZA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ


str.4

VÝKRESOVÁ ČÁST 00.

LETECKÝ SNÍMEK

1:5 000

01.

HODNOTY ÚZEMÍ

1:5 000

02.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

1:5 000

03.

ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

1:5 000

04.

VÝKRES ZÁVAD, STŘETŮ A PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ

1:5 000

POUŽÍVANÉ ZKRATKY: územně plánovací dokumentace – ÚPD územně plánovací podklady – ÚPP dotčené orgány – DO katastrální území – K. Ú. katastr nemovitostí – KN územní plán – ÚP Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje – ZÚR OK Územně analytické podklady Olomouckého kraje – ÚAP OK životní prostředí – ŽP územní systém ekologické stability – ÚSES místní územní systém ekologické stability – MÚSES zemědělský půdní fond – ZPF pozemky určené k plnění funkcí lesa – PUPFL územně analytické podklady – ÚAP český statistický úřad – ČSÚ bonitovaná půdně ekologická jednotka – BPEJ hlavní zastavěné území obce – HZÚO rodinný dům – RD obecní úřad – OÚ rekreačně krajinný celek – RKC lokální biocentrum – LBC lokální biokoridor – LBK hlavní půdní jednotka – HPJ kostra ekologické stability – KES skupina typů geobiocénů – STG Ředitelství silnic a dálnic České republiky – ŘSD ČR Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje – IDSOK vzletová a přistávací dráha – VPD Výzkumný ústav výstavby a architektury – VÚVA vodojem – VDJ čistírna odpadních vod – ČOV Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje – PRVKOK česká technická norma – ČSN


str.5

1. 1.1.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE ÚDAJE O ZAKÁZCE Cílem první etapy nového územního plánu – „Doplňujících průzkumů a rozborů“ je vyhodnotit současný stav a podmínky využívání území a zjistit jeho hodnoty, rozvojové tendence, problémy a střety zájmů v řešeném území. Průzkumy a rozbory jsou jedním ze základních podkladů pro vypracování nového územního plánu. Zakázka je zpracována na základě Smlouvy o dílo č.01/2011. Dílo je vyhotoveno: výkresová část ve formátu *.dgn (MicroStation), textová část ve formátu *.doc (MS Word). Dílo je zpracováno v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu“ (stavební zákon) a vyhlášky č. 500/2006 Sb.

1.2.

DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚPD Obec Zdětín má dosud platný územní plán. Z důvodů nových stále narůstajících rozvojových požadavků v období po schválení ÚP byly zpracovány a schváleny 2 změny (zahrnující více lokalit) územního plánu. Platný územní plán řeší pouze hlavní zastavěné území obce a přilehlé okolí. V důsledku společenských a ekonomických změn v tomto regionu je nutné zpracovat nový územní plán pro celé katastrální území Zdětín na Moravě. Řešení celého k. ú. je jedním z hlavních úkolů nového územního plánu. Územní plán bude zpracován podle metodiky Olomouckého kraje tak, aby informace o území byly v digitální podobě dostupné všem DO a umožnilo jim podstatné zkvalitnění jejich práce. Dalším důvodem pro zpracování nového ÚP je nový stavební zákon a z něj vyplývající povinnosti pro obce.

1.3.

PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ - účelová katastrální mapa Olomouckého kraje, ve formátu *.dgn, - vrstevnice – ZABAGED©, Český úřad zeměměřičský a katastrální, - Politika územního rozvoje České Republiky 2008, - ÚAP OK 2009/11 ve znění ZUR 2011, - ÚAP správního obvodu obce s rozšířenou působností Prostějov, - Územní plán obce Zdětín + změna č. 1 a č. 2, - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, - letecké snímky řešeného území z roku 2009 – GEODIS BRNO, - výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – ČSÚ, - Výsledky celostátního sčítání dopravy 2010, - oficiální internetové stránky obce „http://www.obeczdetin.cz“, - internetové stránky Českého statistického úřadu „http://www.czso.cz“, - internetové stránky Národního památkového ústavu „http://monumnet.npu.cz“, - internetové stránky Ředitelství silnic a dálnic ČR „http://www.rsd.cz“, - internetové stránky Olomouckého kraje „http://www.kr-olomoucky.cz“, - internetové stránky Vodovodu Pomoraví „http://vodovodpomoravi.cz“, - mapové portály „http://www.mapy.cz“, „http://mapy.vugtk.cz“, „http://oldmaps.geolab.cz“, „http://mapy.crr.cz“, „http://geoportal.gov.cz/web/guest/map/“. - Administrativní registr ekonomických subjektů „ARES“, - Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC 2-4 a RC 6-12 na území Olomouckého kraje, - Portál regionálních informační systémů „http://www.risy.cz/cs“,


str.6

- průzkumy v terénu, - fotodokumentace.

1.4.

VYHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD A ÚPP ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE Ve spolupráci s ústředními orgány státní správy a kraji pořídilo Ministerstvo pro místní rozvoj dokument „Politika územního rozvoje České Republiky 2008“. Tento dokument byl schválen dne 20. 7. 2009 usnesením vlády č. 929/2009. Z hlediska rozvojových ploch nadmístního významu, ploch a koridorů umožňujících umístění staveb dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu, limitů využití území nadmístního významu a ploch pro veřejně prospěšné stavby nevyplývají kromě obecně platných povinností pro zachování charakteru a ochrany hodnot území mimo rozvojovou oblast a rozvojovou osu žádné konkrétní požadavky. Současně je ale nutno zohlednit následující obecné požadavky: • Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. • Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. • Při stanovování funkčního využití v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli. • Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. • Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území a zachování veřejné zeleně. • Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), s cílem zachování a rozvoje jejich hodnot. Podporovat propojení z hlediska cestovního ruchu atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). • Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování opatření na ochranu před povodněmi. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu. • Vytvářet podmínky pro koordinované umisťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury.


str.7

ZÚR OK Celé katastrální území Zdětín na Moravě je řešeno v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje. Opatření obecné povahy ZÚR OK vydalo usnesením č. UZ/21/32/2008 Zastupitelstvo Olomouckého kraje dne 22. 2. 2008. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje jsou zpracovány pro celé území Olomouckého kraje, stanovují základní požadavky na jeho účelné a hospodárné uspořádání, vymezují plochy a koridory nadmístního významu, stanovují požadavky na jejich využití, zejména plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, a dále stanovují plochy územních rezerv. Součástí ZÚR OK je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Požadavkem je dodržení a respektování zásad územního rozvoje Olomouckého kraje v řešeném území. Obec Zdětín není dle ZÚR OK součástí rozvojové osy ani rozvojové oblasti. Severní část území obce Zdětín se nachází uvnitř plochy RC2 – území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch – Konicko, pro kterou je uloženo prověření změn jejího využití již realizovanou územní studií „Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC 2-4 a RC 6-12 na území Olomouckého kraje“. V Územním plánu Zdětín musí být zohledněny výsledky řešení této studie. V severní části řešeného území je dále dle ZÚR OK vymezen koridor nadregionálního ÚSES nadregionální biokoridor K 132 (osy teplomilná doubravní, mezofilní hájová).

Usnesením UZ/19/44/2011 ze dne 22. dubna 2011 vydalo Zastupitelstvo Olomouckého kraje, formou opatření obecné povahy čj. KUOK 28400/2011, aktualizaci č. 1 Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje. Aktualizace č. 1 ZÚR OK je v doplňkových průzkumech a rozborech zapracována. Dle této aktualizace č. 1 ZÚR OK je na k. ú. Zdětín na Moravě navržen RKC Konicko, přičemž je od označení „RC2 – území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch – Konicko“ upuštěno. Žádné další požadavky pro řešené území ze ZÚR OK nevyplývají.

Výřez ze ZÚR OK (Plochy a koridory nadmístního významu)

Zdroj: http://www.iri.cz/kr-olomoucky/zur/


str.8

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZDĚTÍN + ZMĚNA Č.1 A Č.2 Stávající územně plánovací dokumentace tvoří jeden ze základních vstupů pro zpracování nového územního plánu. Urbanistická struktura nového ÚP by neměla být v zásadním rozporu s dříve zpracovaným řešením. Zpracovatel vyhodnotí platný územní plán včetně změn a do nové ÚPD vhodným způsobem začlení vše podstatné a přínosné.

MIKROREGION KOSTELECKO Mikroregion Kostelecko (Svazek obcí Kostelecka) se nachází v jihozápadní části Olomouckého kraje. Svazek obcí byl založen v roce 2000 za účelem zlepšení kvality života v obcích s důrazem na životní prostředí. Sdružuje třináct obcí a s počtem cca 12 tisíc obyvatel se řadí ke středně velkým mikroregionům. Jedná se o svazek obcí Bílovice – Lutotín, Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Hluchov, Kostelec na Hané, Laškov, Lešany, Pěnčín, Přemyslovice, Ptení, Smržice, Stařechovice a Zdětín. Na území mikroregionu se nachází několik přírodních a kulturních památek, přičemž největší turistickou zajímavostí je empírový zámek v Čechách pod Kosířem se zámeckým parkem. Tradiční turistickou a odpočinkovou lokalitou je Bělecký Mlýn (v severní části k. ú. Zdětín na Moravě) a jeho okolí. Celá oblast je vzhledem k rovinatému, resp. mírně zvlněnému rázu krajiny vhodná pro pěší turistiku i cykloturistiku. Všechny požadavky vyplývající z rozvojových programů budou v dalších fázích zapracovány do nového ÚP Zdětín.

Zdroj: http://www.obeczdetin.cz/Clanky/Mikroregion-Kostelecko-9/


str.9

2.

CHARARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

2.1.

VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Rozsah řešeného území je vymezen hranicí správního území obce, které je tvořeno katastrálním územím Zdětín na Moravě. Obec Zdětín leží na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny. Spádovým městem je Prostějov. Výřez mapy:

Zdroj: http://mapy.crr.cz, upraveno

Kraj: Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností: Ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem: Počet katastrů: Katastrální výměra: Počet částí obce: Nadmořská výška (m n. m.):


Olomoucký Prostějov Prostějov 1 534 ha 1 341

str.10

2.2.

ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ A ŠIRŠÍ VZTAHY Obec Zdětín sousedí s k. ú.: • Bílovice (na východě), • Lešany u Prostějova (na východě), • Hluchov (na severu), • Vícov (na jihu), • Ohrozím (na jihu), • Ptení (na západě). Z hlediska širších dopravních vztahů je obec Zdětín napojena na: • silniční síť pomocí silnic III/37754 a III/36632, • železniční síť pomocí regionální železniční trati č. 271 Prostějov - Chornice. Území leží mimo zájmy dopravy vodní, letecké a mimo zájmy výstavby dálnic, resp. rychlostních komunikací. V řešeném území se nenachází žádné významné prvky technické infrastruktury nadmístního významu.


str.11

3.

ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A STATISTICKÉ ÚDAJE

3.1.

AKTUÁLNÍ ÚDAJE O SLOŽENÍ OBYVATELSTVA – tabulková část © Český statistický úřad, Sčítání lidu domů a bytů 2001 1. Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu Obyvatelstvo celkem

289

z toho ženy

147

Muži

Ženy

svobodní

56

ženatí

67

rozvedení

14

ovdovělí

5

nezjištěno

0

svobodné

45

vdané

68

rozvedené

17

ovdovělé

17

nezjištěno

0

2. Obyvatelstvo podle věku Obyvatelstvo celkem

v tom ve věku

289 0-4

13

5-14

36

15-19

14

20-29

46

30-39

41

40-49

35

50-59

49

60-64

11

65-74

26

75+nezj.

18

3. Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Obyvatelstvo 15leté a starší

240

bez vzdělání

1

základní vč. neukončeného

63

v tom vyučení a střední odborné bez mat. podle úplné střední s maturitou stupně vzdělání vyšší odborné a nástavbové

119 37 9

vysokoškolské

11

nezjištěné vzdělání

0


str.12

4. Obyvatelstvo podle národnosti Obyvatelstvo celkem

289

z toho národnost

česká

237

moravská

47

slezská

1

slovenská

2

romská

0

polská

0

německá

0

ukrajinská

2

vietnamská

0

5. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání Obyvatelstvo celkem

289

Věřící

132 církev římskokatolická

církev československá husitská z českobratrská církev evangel. toho pravoslavná církev Nábož. společn. Svědk. Jehovovi

127 0 1 0 0

Bez vyznání

115

Nezjištěné vyznání

42

6. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Obyvatelstvo celkem

289

Ekonomicky aktivní celkem

135

Zaměstnaní v tom

z toho

126 pracuj. důchodci

3

ženy na mateřské dovolené

2

nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem z toho

9 154

nepracuj. důchodci

77

žáci, studenti, učni

47

Osoby s nezjištěnou ekonom. aktivitou


0

str.13

7. Ekonomicky aktivní podle odvětví Obyvatelstvo celkem

289

Ekonomicky aktivní celkem

135

zemědělství, lesnictví, rybolov

17

průmysl

52

stavebnictví z toho podle obchod,opravy motor. vozidel odvětví doprava, pošty a telekomunikace

21 10 5

veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení

6

školství, zdravot., veterinární a sociální činnost

12

8. Vyjíždějící do zaměstnání a škol Vyjíždějící do zaměstnání

z toho

117

v rámci obce

5

v rámci okresu

90

v rámci kraje

9

do jiného kraje

12

vyjíždějící do zaměstnání denně mimo obec

92

Žáci vyjíždějící denně mimo obec

36

9. Počty domácností podle typu domácnosti Bytové domácnosti v tom

s 1 HD

90

se 2+ HD

7

Hospodařící domácnosti v tom

s 1 CD se 2+ CD

Cenzové domácnosti

v tom

97

106 102 4 110

úplné rodiny

71

z toho se závisl. dětmi

30

neúplné rodiny

12

z toho se závisl. dětmi

8

nerodinné domácnosti

1

domácnosti jednotlivců

26


str.14

10. Domovní fond Domy úhrnem

121

z toho domy obydlené

89

z úhrnu obydlených domů

rodinné domy

88

bytové domy

1

domy podle vlastnictví

domy postavené

soukromých osob

88

obce, státu

0

SBD

1

do 1919

20

1920-1945

12

1946-1980

37

1981-2001

20

11. Domy podle počtu podlaží a technického vybavení Domy úhrnem z toho podle podlaží

počet domů vybavených

89 1-2

89

3-4

0

5+

0

přípojkou na kanalizační síť

0

vodovodem

85

plynem

58

ústředním topením

71

12. Bytový fond Byty úhrnem

135

byty obydlené z toho

97 v rodin. domech

v bytových domech v byty neobydlené v obydlených domech tom byty neobydlené v neobydlených domech z toho podle důvodu


93 4 6 32

obydlených přechodně

1

slouží k rekreaci

28

str.15

13. Obydlené byty podle právního důvodu užívání a velikosti bytu Obydlené byty úhrnem z toho podle právního důvodu užívání z úhrnu podle počtu obytných místností

97

ve vlastním domě

90

v osobním vlastnictví

0

nájemní

0

člena bytového družstva

4

1 místnost

5

2 místnosti

21

3 místnosti

41

4 místnosti

21

5+ místností

7

14. Technické vybavení bytů a ukazatele úrovně bydlení Obydlené byty úhrnem

byty podle vybavení

97

plyn v bytě

65

vodovod v bytě

93

vlastní splachovací záchod

88

vlastní koupelna, sprchový kout

91

ústřední topení

75

etážové topení

4

osob na byt osob na obytnou místnost 8+m průměrný počet

2,96 2

0,99

obytné plochy na byt

61,02

obytné plochy na osobu

20,2

obytných místností na byt

3,06


str.16

4.

URBANISMUS, SÍDELNÍ STRUKTURA A FUNKČNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ

4.1.

HISTORICKÝ VÝVOJ Obec Zdětín, ležící na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny, vznikla v místě, jehož blízké okolí bylo osídleno ještě před začátkem našeho letopočtu. První zmínka o obci pochází z roku 1368, kdy Jakub Bělík prodal svůj zdejší lán Marovcovi ze Zdětína, který pak roku 1371 převedl nebo prodal Zdětínský dvůr novému vlastníkovi jménem Otoslav. Zrušením panského dvora v roce 1785 vznikla původní obec Zdětín, která byla do roku 1843 samostatná a od roku 1843 spojená neoficiálně s osadou Nechutín, v podstatných záležitostech pak úplně od roku 1919. Výřez z Müllerovy mapy (z roku 1716):

Zdroj: http://oldmaps.geolab.cz

Výřez I. vojenského mapování - Josefské (z období 1780 - 1783):



str.17

Výřez II. vojenského mapování - Františkovo (1836 - 1852):


Letecký snímek – celé k. ú. Zdětín na Moravě (1953):

http://geoportal.gov.cz/web/guest/map/, upraveno

Letecký snímek – hlavní zastavěné území obce Zdětín (50. léta 20. století):

http://geoportal.gov.cz/web/guest/map/


str.18

4.2.

URBANISTICKÁ KONCEPCE OBCE Zdětín je malá obec (stálý počet občanů této menší vesnice je asi 315 obyvatel) nacházející se asi jedenáct kilometrů severozápadně od Prostějova. Z urbanistického hlediska patří Zdětín mezi tzv."návesní ves" - jeden z nejrozšířenějších typů vesnice u nás. Hlavním znakem tohoto typu obce je více či méně uzavřená náves, do níž se zpravidla sbíhají všechny cesty. Tvar návsi bývá různý, kruhový (= okrouhlice), trojúhelníkový, pravoúhlý a ojediněle i nepravidelný. Usedlosti jsou většinou orientovány štítem ke středu návsi. Náves v obci je poměrně rozsáhlá a má nepravidelný tvar. Je velmi klidná, protože jí prochází pouze zokruhovaná místní komunikace. Zásadní problém zde ale tvoří neudržovaný objekt „smíšeného zboží“.

Řadové rodinné domy vymezují jednoznačně plochu návsi. Dominantou návsi je kaple sv. Anny, postavená v roce 1843 a komplexně opravená v roce 2006. Součástí veřejného prostranství před kaplí sv. Anny je pomník padlým obětem obou světových válek. Původní historický půdorys návsi je, jak je možné vidět na dobových mapách (viz kapitola 4.1. Historický vývoj), zachován bez výraznějších změn. Z hlediska návštěvníků je ale známější a silněji vnímána plocha křižovatky před hospodou. Základní občanská vybavenost v obci. Obecní úřad a obecní knihovna se nachází mimo náves v objektu bývalé školy (postavené v roce 1876). Objekt byl později (až do roku 2004) využíván jako mateřská škola. V roce 1913 byl v obci na JV okraji vybudován hřbitov. Původně byl situován podle tehdejších zvyklostí mimo hlavní zastavěné území obce. Později vznikl mezi hřbitovem a obcí zemědělský areál a celé území se stalo souvisle zastavěným. Hlavní společenské a shromažďovací plochy jsou tedy: - u hřbitova - na křižovatce před hospodou - před obecním úřadem - v areálu sportovního hřiště - na návsi - plocha u požární nádrže (příležitostně). Dnešní základní urbanistickou strukturu obce Zdětín tvoří původní historické zastavěné území – viz letecký snímek z 2. poloviny minulého století v kapitole 4.1. Historický vývoj. Toto území se postupně pomalu a uceleně rozrůstalo do dnešní podoby.


str.19

Z hlediska architektonického se většinou jedná o klasickou řadovou vesnickou zástavbu rodinných domů. Domy se postupně přestavovaly a modernizovaly podle možností a potřeb obyvatel. Z urbanistického hlediska je obec velmi dobře řešena – docházkové vzdálenosti do centra jsou velmi příznivé. Zástavba obce je poměrně sevřená a tvoří ji většinou původní řadové rodinné domy. Tyto jsou v současné době doplňovány novými – většinou už samostatně stojícími RD. Vzhled obce a staveb odpovídá jejímu původnímu zemědělskému charakteru. Zastavěné území je obklopeno záhumenkami, zahradami, sady a lesy.

V obci nejsou plochy a objekty s negativními dopady na kvalitu bydlení či životního prostředí. V současnosti je území obce dopravně a plošně stabilizované. Důležitým urbanistickým prvkem jsou chatové osady na severním okraji k.ú. Nejstarší z nich je z roku 1920.V katastru obce jsou v současnost tři poměrně velké chatové lokality.

Jejich hlavním problémem je nedostatečná dopravní dostupnost. Dostupné jsou většinou pomocí úzkých účelových komunikací s nezpevněným povrchem.


str.20

URBANISTICKÁ STRUKTURA OBCE Z HLEDISKA FUNKČNÍHO ČLENĚNÍ: 4.3.

BYDLENÍ Nejrozšířenější forma bydlení obci Zdětín je bydlení v řadových a samostatně stojících rodinných domech. Bytový dům se v řešeném území nachází pouze v centrální části hlavního zastavěného území (při silnici III/36632). Vývoj počtu domů v obci: Rok:

Počet domů

1869

82

1900

90

1930

105

1961

117

1980

94

1991

117

2001

121

Úkolem nového územního plánu je mimo jiné vymezit optimální počet pozemků určených pro individuální bytovou výstavbu. Páteřní ulice v obci Zdětín (průjezdní úsek silnice III/37754 - směr Ptení)

Zdroj: RS Atelier

Páteřní ulice v obci Zdětín (silnice III/37754 – vjezd do obce od Lešan)

Zdroj: RS Atelier


str.21

Silnice III/36632 – vjezd do obce

Zdroj: RS Atelier

Lokalita s novou výstavbou RD v severovýchodní části HZÚO

Zdroj: RS Atelier

Veřejné prostranství před místním hostincem (křižovatka silnic III. třídy)

Zdroj: RS Atelier


str.22

Slepá ulice v západní části HZÚO

Zdroj: RS Atelier

Ulice v severní části HZÚO (lokalita s výstavbou nových RD)

Zdroj: RS Atelier

Veřejné prostranství v blízkosti kaple sv. Anny

Zdroj: RS Atelier


str.23

Ulice vedoucí kolem budovy OÚ ke kapli sv. Anny

Zdroj: RS Atelier

Bytový dům v centrální části HZÚO

Zdroj: RS Atelier

4.4.

OBČANSKÁ A VEŘEJNÁ VYBAVENOST : Občanskou vybavenost v obci tvoří především: • Obecní hospoda, Smíšené zboží, hasičská zbrojnice, • Obecní úřad, knihovna, • Kaple sv. Anny, • Hřbitov, • Bělecký Mlýn. V obci se nenachází základní ani mateřská škola. V obci se nenachází ani žádné zdravotnické zařícení, či ordinace lékaře.


str.24

Obecní hospoda, Smíšené zboží, hasičská zbrojnice

Zdroj: RS Atelier

Budova obecního úřadu a knihovny

Zdroj: RS Atelier

Hřbitov

Zdroj: RS Atelier


str.25

Kaple sv. Anny

Zdroj: RS Atelier

Místní hostinec

Zdroj: RS Atelier

Areál Běleckého Mlýna

Zdroj: http://www.beleckymlyn.cz


str.26

Chátrající objekt bývalého smíšeného zboží

Zdroj: RS Atelier

Chátrající objekt bývalé sběrny mléka

Zdroj: RS Atelier

4.5.

SPORT, REKREACE, ZÁBAVA Na území obce Zdětín se nachází několik ploch, které jsou určeny ke sportovnímu vyžití. Jedná se zejména o fotbalové hřiště (včetně objektů se zázemím Tělocvičné jednoty Sokol Zdětín) v severovýchodní části obce. Obec se může dále pyšnit novým víceúčelovým hřištěm s umělým povrchem, které je určeno k provozování aktivního odpočinku pro širokou veřejnost všech věkových skupin, zejména k míčovým hrám (tenis, minikopaná, basketbal, odbíjená, nohejbal apod.). Toto víceúčelové hřiště se nachází v severní části HZÚO. V obci se nachází také místa s drobnými atrakcemi pro děti, jako jsou pískoviště, prolézačky, skluzavky, houpačky apod., které využijí zejména mladé rodiny s dětmi. Jedná se např. o dětské hřiště v blízkosti bytového domu, případně o letní brouzdaliště pro malé děti (severně od požární nádrže). Významným rekreačním prvkem je chatová oblast v severní části řešeného území, která je součástí rekreačního krajinného celku RKC Konicko. RKC Konicko je součástí Bouzovské a Konické vrchoviny, hranicí mezi oběma vytváří řeka Romže. Její zaříznuté a většinou zalesněné údolí vytváří atraktivní podmínky pro rozvoj rekreace, podobně i další menší toky vytvářejí z rekreačního hlediska zajímavé místní lokality. Přírodní podmínky vytváří zejména značné


str.27

zalesnění území, průměrná výšková členitost území a nízký stupeň antropogenní transformace. Individuální rekreační objekty jsou koncentrovány zejména v obcích Ptení, Stražisko, Lipová a Zdětín. Na k. ú. Zdětín na Moravě a jeho velmi blízkém okolí se uprostřed nádherné krajiny nachází tři chatové lokality (Mokřiny, Blata a část před a za Běleckým Mlýnem), které celkem zahrnují přibližně 300 chat (na k. ú. Zdětín na Moravě se jedná o cca 170 chat). Rozvoj cestovního ruchu a rekreace v tomto území je velmi žádoucí, zejména s ohledem na posílení nabídky pracovních míst a rozvoj možností podnikání. Dle „Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC 2-4 a RC 6-12 na území Olomouckého kraje“ vyplývají pro rekreační celek RC 2 Konicko (resp. RKC Konicko) následující zásady rozvoje: - podporovat rozvoj rekreace a cestovního ruchu, který je v tomto RC významným zdrojem pracovních příležitostí a možností podnikání, - nepřipustit v území RC realizaci staveb a zařízení, která by svým provozem nebo charakterem (zejména provozy s nadměrnou hlučností, prašností, event. s nároky na těžkou dopravu a zařízení s výrazně vertikální siluetou – např. větrné farmy) narušovaly krajinný ráz a omezovaly rekreační využitelnost území, - podporovat rozvoj pěších turistických, cykloturistických a lyžařských běžeckých tras a rozvoj agroturistiky, - podporovat zřizování nových naučných stezek a přírodních a krajinných atrakcí (např. arboreta), - umožnit výstavbu nových ubytovacích zařízení i objektů rodinné rekreace. V severní části řešeného území se v poklidném údolí říčky nachází již zmiňovaný Bělecký Mlýn, který kromě restaurace se zahrádkou disponuje také dětským hřiště, ZOO koutkem a umožňuje trávit volný čas projížďkami na koni, případně relaxovat při rybolovu. Naproti bývalého mlýna je menší opuštěný lom a nad ním místo s pozůstatky prehistorického hradiště (tzv. Bílovického hradu). Všechny tyto lokality jsou z pohledu turistiky velmi oblíbené a jsou vhodné například na vycházky s dětmi.

Víceúčelové hřiště s umělým povrchem

Zdroj: RS Atelier


str.28

Fotbalové hřiště

Zdroj: RS Atelier

Hřiště pro děti v blízkosti bytového domu („dětský koutek“)

Zdroj: RS Atelier

Bývalý lom v severní části řešeného území

Zdroj: RS Atelier


str.29

Rekreační lokalita v severozápadní části řešeného území

Zdroj: RS Atelier

4.6.

EKONOMIKA Podle údajů Českého statistického úřadu byl v roce 2001 podíl ekonomicky aktivních obyvatel obce v primárním sektoru 12,6 % a v sekundárním sektoru 54,1 %. Zemědělský areál je situován ve východní části HZÚO, v blízkosti silnice III/37754. Územní plán má mimo jiné za úkol vyhodnotit stávající plochy výroby a případně navrhnout jejich rozšíření.

Přehled vybraných aktivních ekonomických subjektů: – společnosti s ručením omezeným Obchodní firma Místo podnikání

IČ 25524755

Klapka Lubomír, s.r.o. Zdětín 76

26295873

AVAL CZ s.r.o. Zdětín 150 (pozn. v konkursu)

27317595

Jizerská lesní s.r.o. Zdětín 71

29194644

Pavesta s.r.o. Zdětín 15

29200016

JUHÁS CZ s.r.o Zdětín 140

– sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) Obchodní firma Místo podnikání

IČ 27826473

Chateau de Raey a.s. Zdětín 71


str.30

– sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) Obchodní firma Místo podnikání

IČ 44053703

T.J. Sokol Zdětín Zdětín

– organizační jednotka sdružení Obchodní firma Místo podnikání

IČ 65762142

SDRUŽENÍ HASIČŮ ČECH, MORAVY A SLEZSKA SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ ZDĚTÍN Zdětín

Další významnou právní formou v obci Zdětín jsou fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku, o celkovém počtu 48 aktivních subjektů.

Areál farmy Zdětín

Zdroj: RS Atelier


str.31

4.7.

PAMÁTKOVÁ PÉČE V řešeném území se nachází jeden objekt zapsaný do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek. Dle evidence Národního památkového ústavu – MonumNet se jedná o kapli sv. Anny (číslo rejstříku 34298/7-5873), která se nachází v centrální části HZÚO.

Na území obce Zdětín se nachází tři lokality, které je nutné pokládat za území s archeologickými nálezy a je nutné respektovat podmínky zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění. Jedná se o tyto lokality: - Zdětín – obec (intravilán obce), - Zdětín – Malá strana (0,5 km severně od středu HZÚO, mezi silnicí a potokem), - Zdětín – Kopec (západní část k. ú., konec náhorní plošiny u silnice do Ptení).

Na k. ú. Zdětín na Moravě je také několik památek místního významu. Jedná se o: - kříž u Habra (v severní části k. ú.), - kaplička (v severní části k. ú), - Vodičkův kříž – 1897 (při severozápadním okraji HZÚO), - kříž celokamenný – 1892 (v západní části HZÚO), - kříž u polní cesty k Vícovu (jihozápadně od HZÚO), - Halkýř (studna) součást panského dvora (v centrální části HZÚO), - kříž u kaple sv. Anny – 1843 (v centrální části HZÚO), - kříž u bývalé obecní školy – 1896 (jižní okraj HZÚO), - kříž celokamenný na hřbitově – 1913 (východní část HZÚO), - kamenný kříž – 1898 (jižně od HZÚO).

Jako historicky významnou stavbu je dále možno označit Bělecký mlýn (místo narození akad. malíře Oldřicha Lasáka).

Kaple sv. Anny

Zdroj: RS Atelier


str.32

Vybrané kulturní památky místního významu: Vodičkův kříž při severozápadním okraji HZÚO a kříž u kaple sv. Anny

Zdroj: RS Atelier

Kříž v západní části HZÚO a kříž u bývalé obecní školy (dnes budova OÚ)

Zdroj: RS Atelier


str.33

5.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

5.1.

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ÚZEMÍ - STÁVAJÍCÍ STAV

5.1.1. GEOLOGICKÉ POMĚRY Geologie a hydrogeologické podmínky Řešené území hydrologicky spadá do oblasti, kde jsou zastoupeny nadložní vrstvy spodnokarbonských usazenin (kulm). Komplex kulmských drob a břidlic je charakterizován slabou puklinovou propustností. Kulmské horniny jsou prostoupeny hustou sítí puklin s mělkým oběhem podzemních vod v zóně zvětrávání a pásmu podpovrchového rozpojení hornin, které zasahuje obvykle do hloubek 30 – 40 m, podél povrchových pásem. Prameny vázané na mělký oběh podzemních vod mají vesměs nízkou, silně kolísavou vydatnost a v suchém období zanikají. Mělký oběh podzemních vod lze očekávat i v proluviálních písčito-štěrkovitých sedimentech, které doprovází karbonské usazeniny.

Pedologie V řešeném území převládají dle morfogenetického klasifikačního systému půdy kambizemí. V lesních porostech se půdní podmínky odvíjejí od půdotvorného substrátu, jen v menší míře se lesní půda nachází na úzkých aluviích. Na zemědělsky využívaných půdách se podkladem pro určení pedologických poměrů staly mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek. (BPEJ) hnědozemě (skupina hnědozemí) do této skupiny patří převážně hnědozemě a slabě oglejené hnědozemě s méně výrazným procesem illimerizace. Půdy této skupiny jsou středně těžké až těžké, většinou bez skeletu, velmi hluboké. Vlhkostní poměry jsou převážně příznivé kambizemě (skupina kambizemí) tato skupina zahrnuje převážně půdy na pevných horninách. Z této skupiny byly vyčleněny půdy silně skeletovité – mělké, silně sklonité a některé lehké i těžké půdy jako samostatné skupiny. Kambizemě jsou typické půdy pahorkatin a nižších a středních poloh vrchovin. kambizemě, rankery, litozemě (skupina mělkých půd) tato skupina zahrnuje půdy vyznačující se malou mocností půdního profilu a převážně výraznou skeletovitostí. fluvizemě (skupina půd nivních poloh) půdy v rovinatém území na nevápnitých i vápnitých usazeninách podél vodních toků, včetně glejových a oglejených subtypů a variet. Vnitřní třídění je založeno na zrnitostním složení, na hloubce hladiny vody spojené s tokem a na výskytu v klimatických regionech. Jsou to většinou půdy bezskeletovité. gleje (skupina hydromorfních půd) výskyt těchto půd je ve značně složitém reliéfu, proto bylo při vymezení HPJ použito kromě genetického třídění i třídění podle charakteru reliéfu. Vedle reliéfu je druhým nejdůležitějším znakem stupeň hydromorfismu. BONITOVANÉ PŮDNĚ – EKOLOGICKÉ JEDNOTKY BPEJ jsou označovány pětimístným číselným kódem, kdy první číslo označuje klimatický region, druhé a třetí číslo značí půdní typy, čtvrté číslo je dáno kombinací svažitosti a expozice na daném místě a páté číslo kombinací skeletovitosti a hloubky půdy. V řešeném území se vyskytují tyto klimatické regiony a půdní typy: 3.XX.YZ 3– Klimatický region teplý , mírně vlhký Průměrná roční teplota: 8 – 9 °C Průměrný roční úhrn srážek: 550 – 650 mm XX - půdní typ


str.34

Kód BPEJ 10 Hnědozemě typické , včetně slabě oglejených forem na spraši , středně těžké s těžší spodinou. 26 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na různých břidlicích a jim podobných horninách, středně těžké, vyjímečně těžší, obvykle štěrkovité, s dobrými vláhovými poměry až stálým převlhčením. 38 Mělké hnědé půdy na všech horninách, středně těžké až těžší, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce kolem 0,3 m kamenité nebo pevná hornina 56 Nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžké, s příznivými vláhovými poměry 68 Glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí, vč. Svahů, obvykle lemující malé vodní toky, středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky Y – kombinace svažitosti a expozice Svažitost 0 rovina 1 mírný svah 2 mírný svah 3 mírný svah 4 střední svah 5 střední svah 6 výrazný svah 7 výrazný svah 8 příkrý svah až sráz 9 příkrý svah až sráz

Expozice 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Z – kombinace skeletovitosti a hloubky Skeletovitost Hloubka 0 žádná 0 1 žádná až slabá 1 2 slabá 2 3 střední 3 4 střední 4 5 slabá 5 6 střední 6 7 žádná až slabá 7 8 střední až silná 8 9 žádná až silná 9

5.1.2.

všesměrná všesměrná jižní severní jižní severní jižní severní jižní severní

hluboká hluboká až středně hluboká hluboká hluboká hluboká až středně hluboká mělká mělká hluboká až středně hluboká hluboká až mělká hluboká až mělká

GEOMORFOLOGIE Z geomorfologického hlediska je území součástí provincie . Podrobnější zařazení je následující. Provincie Subprovincie Oblast Celek Podcelek Česká Českomoravská Brněnská Drahanská Konická vysočina soustava vrchovina vrchovina vrchovina

Stručná geomorfologická charakteristika: Konická vrchovina - je členité území ve východní části Drahanské vrchoviny. Jedná se o její geomorfologický podcelek. Geologicky je budována jednotvárným souvrstvím mořského spodního karbonu – kulmu; břidlicemi, drobami, v jižní části pak slepenci. Povrch stupňovitě klesá východním


str.35

směrem od nejvyššího bodu Skalky k Hornomoravskému úvalu. Okraje vrchoviny jsou značně členité a rozřezané hlubokými údolími. V Konické vrchovině pramení řada vodních toků, mezi jinými Sloupský potok a Bílá voda, jejichž soutokem vzniká podzemní říčka Punkva. Konická vrchovina představuje náhorní planinu s malými výškovými rozdíly.

5.1.3. HYDROLOGIE Hlavním tokem řešeného území je řeka Romže, která v sušších letních měsících vysychá až na extrémně nízký průtok. Romže pramení u vesnice Dzbel v nadmořské výšce 492 m, teče přibližně jihovýchodním směrem a ústí zprava do Moravy u Uhřičic v nadmořské výšce 192 metrů. Na horním toku teče úzkým korytem v lesnatém údolí, kde vytváří i mírné peřeje. Pod obcí Lutotín se krajina otevírá a řeka meandruje hanáckou nížinou. V Prostějově přijímá tok řeky Hloučely a pod názvem Valová teče až ke svému ústí.

5.1.4. KLIMATICKÉ PODMÍNKY Území spadá do mírně teplé klimatické oblasti MT 11, charakteristické je dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky.

5.1.5 RELIÉF TERÉNU Zdětín leží na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny v nadmořské výšce 345 m. Reliéf katastru je převážně plochý, pouze v severní části mírně zvlněný. Většinu plochy zaujímá planina, v severní části katastru stupňovitě se zvedající a klesající do údolí Romže. K. ú. je ze severu ohraničeno říčkou Romže, která protéká zalesněným údolím dál k východu k obci Lutotín.

5.1.6. VĚTRNÁ EROZE Vzhledem k poloze a téměř 75% odlesnění katastru je pro některé exponované plochy typická vodní, v menší míře i větrná eroze. Větrná eroze se projevuje zejména v mimovegetačním období, od podzimu do jara. Extremní projevy větrné eroze nebyly v zájmovém území při průzkumu zjištěna a rovněž z minulosti nejsou známé případy, že by se větrná eroze projevila v takové intenzitě, aby bylo nutno provádět výrazná ochranná opatření. Doplnění interakčních prvků ve vhodné skladbě , které budou sloužit také jako větrolamy se jeví jako optimální řešení .

5.1.7. VODNÍ EROZE Vodní eroze doznala značného vzestupu po zcelení honů v období socializace. Velmi nepříznivým zásahem bylo zejména rozorání dříve zatravněných parcel v údolích a průlezích charakterizovaných občasnými vodotečemi a dále provedení plošného odvodnění. Došlo tak k celkovému zrychlení odtoku vody z krajiny. Různou mírou vodní eroze jsou nyní ohroženy prakticky všechny rozsáhlejší plochy orné půdy i na mírných svazích. Důsledkem toho je pak plošná eroze na hřbetech a konvexních částech úbočí a rýhová eroze v údolnicích i na některých dalších místech svahů (např. v kolejích po pojezdech zemědělské techniky).

5.1.8. ODVODNĚNÍ A ZÁVLAHY V katastrálním území byla již velmi brzy na značných rozlohách prováděna meliorační odvodňovací drenáž a to zejména v sedmdesátých letech v období socializace, kdy bylo odhadem odvodněno cca 77,87 ha půdy. V dalších letech již nebyly prováděny žádné další investiční akce, pouze údržba některých stávajících zařízení.


str.36

5.2.

BIOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ

5.2.1. VYŠŠÍ BIOGEOGRAFICKÉ JEDNOTKY - REGIONY Dle biogeografického členění České Republiky (Culek M. a kol., 1995) spadá kú. Zdětín do podprovincie Hercynské, Prostějovského regionu na hranici s Drahanským regionem.

5.2.2. PROSTĚJOVSKÝ REGION Bioregion se nachází ve střední části střední Moravy v Hornomoravském úvalu, zabírá geomorfologický celek Vyškovská Brána a podcelek Prostějovská pahorkatina. Typickou část bioregionu tvoří sprašová pahorkatina na dně úvalu, převažují dubohabrové háje s malými ostrovy teplomilných doubrav. Vyskytuje se téměř výhradně 2. bukovo-dubový vegetační stupeň. Region j typický přechodným charakterem, vlivem polohy na hranicích hercynské, panonské a karpatské podprovincie. Tento ráz je smazán dlouhodobým prakticky úplným odlesněním, dnešní biota je silně ochuzená. V součastnosti zcela dominuje orná půda, zachovány jsou fragmenty vlhkých luk a travnatých lad. Lesy až na drobné akátiny, jehličnaté a topolové lesíky chybějí. Horniny a reliéf Pro region jsou charakteristické rozsáhlé, často ukloněné plošiny kryté spraší, spočívající na vápnitém mořském, z části i nevápnitém limnickém neogénu, který se však na povrchu uplatňuje jen nepatrně. Okrajově v malých ostrovech vystupují výchozy kulmských břidlic a drob, granodioritu brněnského masívu a devonských vápenců. Aluvia toků vyplňují nivní hlíny, v depresích podél Blaty se vyvinuly i slatiny. Reliéf má charakter ploché pahorkatiny, na severu a východě směrem k nivě Moravy přechází až do rovin s výškovou členitostí do 30 m.Nejnižším bodem je okraj nivy Moravy u Kojetína s kótou 194 m, nejvyšší body se nacházejí na zvednutém úpatí Drahanské vrchoviny na svahu kopc Vojenská s kótou asi 350 m. Typická nadmořská výška bioregionu je 220 – 280 m. Podnebí Dle Quitta leží celé území v teplé oblasti T2, pouze vyšší západní okraj území leží v mírně teplé oblasti MT11. Půdy Zcela dominují černozemě na spraších, výš k okraji Drahanské vrchoviny přecházejí však do hnědozemí. Biota Potenciiální vegetaci bioregionu představují dubohabřiny, které jsou na svazích vystřídány méně náročnými typy teplomilných doubrav. V nivách kolem vodních toků lze předpokládat Pruno – Fraxinetum, ojediněle na místech s usazeninami humolitů pak bažinné olšiny. Primární bezlesí zřejmě chybělo. Flóra j spíše jednotvárná, rozmanitější pouze na západním okraji ve zbytcích přirozené vegetace. Projevují se v ní vlivy teplé panonské flóry. Mezi teplomilnými druhy jsou zástupci různých geoelementů a migroelementů. Jako příklady mohou sloužit len žlutý (Linum flavum), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), smldník alsaský (Peucedanum alsaticum), lecha černá (Lathyrus niger) a kozinec dánský (Astragalus danicus). Převažuje kulturní step s běžnou faunou, s východními vlivy (ježek východní, myšice malooká, strakapoud jižní). Na malých zbytcích xerotermních lokalit vyznívá pozoruhodná fauna panonské podprovincie (ještěrka zelená, kudlanka nábožná, společenstva sarančí, trojzubka stepní). Romže a Valová patřily původně lipanovému až parmovému pásmu, jejich biota je však dnes decimovaná. Ostatní toky náležely do pstruhového pásma, jsou však znečištěny a jejich biota je zásadně změněna. Stojaté vody jsou ojedinělé a nevýznamné, s typickou faunou nížin. Od Drahanského bioregionu se Prostějovský odlišuje geologicky, klimaticky a vegetačně, hranice je většinou výrazná a prochází úpatím morfologicky nápadného svahu Drahanské vrchoviny.


str.37

5.2.3. DRAHANSKÝ REGION Bioregion leží na pomezí jižní a střední Moravy, zabírá geomorfologický celek Drahanská vrchovina a jižní část celku Zábřežská vrchovina. Je tvořen vrchovinou na monotónních sedimentech kulmu, u okrajů se sítí údolí. Biota náleží 3. dubovo-bukovému až 5. jedlovobukovému vegetačnímu stupni, pouze na okrajích, zejména na jihovýchodě a východě, se uplatňují teplomilné prvky. Potenciální vegetace je tvořena bikovými bučinami, v členitějším terénu květnatými bučinami. Netypická část je tvořena okraji na sedimentech permu, křídových pískovcích a na plošším reliéfu se sprašemi, s vegetací acidofilních doubrav a dubohabrových hájů. Na plošinách převažují pole se zbytky vlhkých luk s upolínem. Horniny a reliéf Naprostou většinu území budují souvrství mořského spodního karbonu – kulmu: břidlice, droby, v jižní části pak slepenec. Z pokryvů mají význam především sprašové hlíny a svahoviny, spraše se vyskytují jen okrajově ve formě ostrůvků na severovýchodě, východě až jihovýchodě. Okraje bioregionu tvoří zpravidla 120 – 140 m, u Boskovic až 300 m vysoké zlomové svahy. Podnebí Dle Quitta leží nižší východní a jižní okraje v relativně teplé mírně teplé oblasti MT 11, zaříznutá údolí v oblastech MT 10, MT 9, MT 5. Vrcholové části leží v MT 2 a chladné oblasti CH 7. Podnebí má tedy výrazný gradient od okrajů ke středu. Při jihovýchodním okraji klesají srážky o až na 550 mm a průměrná teplota dosahuje až 8 C. Tuto oblast charakterizuje stanice Plumlov o 7,9 C, Holubice u Ptení 618 mm. Půdy V nejvyšší ploché části s nacházejí souvislé plochy dystrických kambizemí a hojnější ostrovy primárních pseudoglejů na těžších hlínách. Nižší plošiny a horní části okrajových svahů pokrývají kyselé typické kambizemě, často oglejené. Na okrajových svazích jsou zpravidla vyvinuty typické kambizemě, na ostrovech sprašových hlín a spraší na východním okraji bioregionu typické hnědozemě. Biota Vegetační stupňovitosti odpovídá mozaika potenciálních společenstev. Na teplejších úpatních svazích jsou potenciálně dubohabrové háje a acidofilní doubravy. V drobných ostrůvcích, zejména při jižním a východním úpatí, se vyskytují i teplomilné doubravy. Ve vyšších polohách se střídají bikové bučiny a květnaté bučiny. Zejména na svazích údolních zářezů jsou zastoupena společenstva suťových lesů. Mozaiku potenciálních společenstev doplňuje lineární síť mokřadních biocenóz luhů a olšin. Primární bezlesí je velmi ojedinělé, vázané na velmi vzácné skalní útvary. Od Prostějovského bioregionu se výrazně liší omezeným výskytem xerotermofytů a vysokou recentní lesnatostí.

5.2.4. ZÁKLADNÍ BIOGEOGRAFICKÉ JEDNOTKY - STG V území je zastoupen 3 vegetační stupeň. Nejrozšířenější jsou nasledující skupiny typů geobiocenů (STG): 3B3 - Querci - fageta typica (typické dubové bučiny) 3BC(4)5a - Fraxini alneta (jasanové olšiny) 3AB3 - Querci - fageta (dubové bučiny) Rekonstruovaný stav přirozené zeleně Niva Romže: Rekonstruovaný stav zeleně v okolí Romže odpovídá STG 3BC (4)5a Fraxini-Alneta (jasanové olšiny).


str.38

Charakteristické rysy ekotopu: Užší údolní nivy středních toků řek, potoční nivy a prameniště v pahorkatinách a vrchovinách obvykle do nadmořských výšek 300 až 350 m, v teplých a mírně teplých klimatických oblastech (T 2, MT 10, MT 11). Mezoklimaticky se jedná o chladnější polohy s častým výskytem mlh a pozdních i raných mrazů. Obvykle se jedná o inverzní polohy. Podloží obvykle tvoří pleistocenní a holocenní štěrkopísky, které bývají překryty různě mocnou vrstvou písčitohlinitých až hlinitých nivních sedimentů. Často dochází ke střídání vrstev s různou zrnitostí, které se ukládají při povodních. Z půdních typů převládá fluvizem typická a fluvizem glejová. V přirozených podmínkách dochází v jarním období ke krátkodobému zaplavování, v průběhu roku hladina podzemní vody kolísá (obvykle mezi 0,5 až 1,5 m), zpravidla bývá kolem 1 m hluboko. Převládajícím půdním typem pramenišť je humózní glej, zamokřovaný okysličenou vodou. Půdy jsou minerálně velmi dobře zásobené, propustné a po poklesu vody dobře provzdušněné. Vyznačují se příznivou humifikací, převládající formou je mul. Přírodní stav geobiocenóz: Stromové patro tvoří olše lepkavá (Alnus glutinosa) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), přimíseny jsou vrby (Salix fragilis, S. alba a jejich kříženci), vzácněji i topoly (Populus nigra, P. tremula). V podúrovni často roste střemcha hroznovitá (Padus avium). Především v inverzních polohách s trvaleji vyšší vzdušnou vlhkostí se může přirozeně ojediněle vyskytovat i tzv. nížinný smrk (Picea abies). V keřovém patře zde rosou vrby (Salix caprea, na březích S. purpurea, S. triandra, S. viminalis), hojně se vyskytuje bez černý (Sambucus nigra), brslen evropský (Euonymus europaea), dále krušina olšová (Frangula alnus) a kalina obecná (Viburnum opulus). Typický je hojný výskyt liány chmele otáčivého (Humulus lupus). V obvykle druhově bohaté synusii podrostu se mísí druhy mokřadní a vlhkomilné s druhy mezofilními, k dominantám patří druhy s nitrofilní tendencí. Nápadný je časný jarní aspekt s orsejem jarním (Ficaria bulbifera), sasankami (Anemon nemorosa, A. ranunculoides), mokrýšem střídavolistým (Chrysosplenium alternifolium), blatouchem bahenním (Caltha palustris), křivatcem žlutým (Gagea lutea), plicníkem lékařským (Pulmonaria officinalis), prvosenkou vyšší (Primula elatior) aj. V letním aspektu patří k dominantám bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), dále se často vyskytují ptačince (Stellaria nemorum, S. holostea), křehkýš vodní (Myosoton aquaticum), potočník vzpřímený (Berula erecta), devětsil lékařský (Petasites hybridus), ostřice lesní (Carex sylvatica), kostřava obrovská (Festuca gigantea), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), kuklík městský (Geum urbanum), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum) a mnohé jiné. Pro jasanové olšiny n. st. je charakteristická velká pestrost typů fytocenóz, odrážející jednak rozmanitost hydrických a trofických vlastností půdy, jednak specifické vegetační poměry jednotlivých povodí, včetně regionálních zvláštností. Charakteristická je často také maloplošná mozaikovitost druhového složení synusie podrostu. Typickými druhy pramenišť jsou ostřice oddálená (Carex remota), řeřišnice hořká (Cardamine amara), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), z mechorostů zejména měřík vlnitý (Plagiomnium undulatum). Z hmyzu jsou pro geobiocenózy této skupiny charakteristické druhy vázané na olše, jasany, topoly a vrby. Charakteristický je např. krytonosec olšový (Cryptorrhynchidius lapathi), bázlivec olšový (Agelastica alni) nebo pouzdrovníček olšový (Coleophora fuscedinella). Ve vazbě na vrby se vyskytuje kozlíček vrbový (Lamia textor), stuškonoska vrbová (Catocala electa) nebo bejlomorka vrbová (Rhabdophaga salicia). Na jasanu je častý lýkohub jasanový (Hylesinus fraxini), lýkohub zrnitý (Hylesinus crenatus), puchýřník lékařský (Lytta vesicatoria) a předivka jasanová (Prays curtisellus). S vazbou na topoly to je především kozlíček topolový (Saperda carcharis), mandelinka topolová (Melasoma populi), bělopásek topolový (Limenitis populi) nebo stužkonoska topolová (Catocala elocata). Z hlediska střevlíkovitých brouků můžeme předpokládat účast jak vlhkomilných druhů tak i druhů, které mají své optimum na sušších stanovištích. Z vícenásobně zaplavovaných stanovišť to jsou druhy jako např.Agonum assimile, Agonum obsurum, Carabus granulatus, Bembidion dentellum, Pterostichus strechus a P. niger. Ze sušších stanovišť pak např. Agonum moestum nebo Bembidion unicolor. Z měkkýšů je pro jasanové olšiny charakteristická jantarka obecná (Succinea putris) a jantarka úhledná(Oxyloma elegans). Typickým lužním druhem je také závornatka kyjovitá (Clausilia pumila). Dále se vyskytuje zemounek lesklý (Zonitoides nitidus), blyštivka rýhovaná (Perpolita hammonis), oblovka lesklá (Cochlicopa lubrica). Částé bývají také druhy jako např. vřetenovka


str.39

hladká (Cochlodina laminata), vřetenatka obecná (Alinda biplicata), páskovka keřová (Cepaea hortensis) a hlemýžď zahradní (Helix pomatia). Z obojživelníků je v lužních lesích častá kuňka obecná (Bombina bombina), rosnička zelená (Hyla arborea) a ropucha krátkonohá (Epidalea calamita), která je vázána na inundace řek. Dále se vyskytuje skokan štíhlý (Rana dalmatina) a zelení skokani. Z plazů např. užovka obojková (Natrix natrix). Ptačí společenstvo je charakterizováno druhy, které hnízdí v křovinách podél vodních toků. Obvykle se vyskytuje cvrčilka říční (Locustella fluviatilis) a moudivláček lužní (Remiz pendulinus), který si staví zvláštní zavěšené vakovité hnízdo z chmýří topolů a vrb. Velmi vzácně především v porostech vrb může zahnízdit i slavík tmavý (Luscinia luscinia). Dále se vyskytuje např. sedmihlásek hajní (Hippolais icterina), ale i další běžné druhy. Ze savců se zde typicky vyskytuje např. hryzec vodní (Arvicola terrestris) nebo bobr evropský (Castor fiber). Dle mapy potenciální přirozené vegetace ČR (Neuhauslová a kolektiv, 1998) se v uvedeném území jedná o černýšovou dubohabřinu. Tvoří ji stinné dubohabřiny s dominantním dubem zimním (Quercus petrae) a habrem (Carpinus betulus), s častou příměsí lípy (Tilia cordata, na vlhčích stanovištích T. platyphyllos), dubu letního (Quercus robur) a stanovištně náročnějších listnáčů (jasan – Fraxinus excelsior, klen – Acer pseudoplatanus, mléč – A. platanoides, třešeň – Cerasus avium). Ve vyšších nebo inverzních polohách se též objevuje buk (Fagus sylvatica) a jedle (Abies alba). Dobře vyvinuté keřové patro tvořené mezofilními druhy opadavých listnatých lesů nalezneme pouze v prosvětlených porostech. Charakter bylinného patra určují mezofilní druhy, především byliny (Hepatica nobilis, Galium sylvaticum, Campanula persicifolia, Lathyrus vernus, L. niger, Lamium galeobdolon, Melampyrum nemorosum, Mercurialis perennis, Asarum europaeum, Viola reichenbachiana aj.), méně často trávy (Festuca heterophylla, Poa nemoralis)

5.3. LIMITY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 5.3.1. SYSTÉM ÚSES V území se nachází nadregionální biokoridor a biocentra a biokoridory lokální úrovně. Systém ÚSES : 1. 1. Teorie a principy ÚSES 1. 2. Plán MÚSES 1. 3. Ekologická stabilita 1. 4. Kostra ekologické stability 1. 5. Aktuální stav krajiny

5.3.2. TEORIE A PRINCIPY ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) Hlavním cílem vytváření ÚSES je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Podstatou ÚSES je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který již nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním krokem k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě, je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Z hlediska územního plánování představuje ÚSES jeden z limitů využití území (§ 2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území”. Cílem ÚSES je tedy vytvořit funkčí síť navzájem propojených biocenter, která příznivě působí na okolní méně stabilní krajinu a umožňuje její polyfunkční využití. Biocentra zabezpečují prostor pro vývoj populací rostlin a živočichů typických pro odpovídající ekosystémy. Minimální


str.40

velikost lesního a lučního biocentra lokálního významu je 3 ha, regionálního lesního biocentra 30 ha, nadregionálního 1000 ha. Biokoridory jsou ekologicky významnými krajinnými segmenty, které by měly podporovat a umožňovat kontakt a výměnu prvků bioty mezi jednotlivými biocentry. V případě, že trasy biokoridorů neprocházejí požadovanými přirozenými společenstvy (lesní porosty, břehové porosty, resp. náhradní květnatá travinobylinná společenstva) a jsou tedy nefunkční, je třeba společenstva v trasách koridorů vhodnými zásahy uvést do žádoucího stavu. Tzn. např. výsadbou nebo pěstebními zásahy upravit skladbu vegetace tak, aby co nejvíce odpovídala přirozenému (les) nebo požadovanému (květnatá louka) stavu. Minimální šíře lokálních lesních biokoridorů je 15 m, lučních 20 m, regionálních a nadregionálních lesních 40 m, lučních 50 m. Do katastrální území Zdětín zasahují různé úrovně prvků ÚSES. ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE: Kostra ekologické stability krajiny je existující soubor ekologicky relativně stabilnějších částí krajiny (ekologicky významných segmentů), vymezený bez ohledu na jejich funkční vztahy. Kostra ekologické stability je tedy soubor ekostabilizujících hodnot, které jsou dnes v určité krajině zachovány. Důležité je, že jde o soubor bez jakýchkoliv funkčních vazeb. Všechny případné funkční vztahy jsou zprostředkované, či nahodilé. Rozmístění kostry ekologické stability je výsledkem lidské činnosti, která z hlediska naplňování potřeb člověka má logiku, z hlediska zákonitostí ekologických je však zcela nahodilá. V rozmístnění kostry lze s určitou mírou zjednodušení najít negativní odraz produkčních potenciálů. V krajinném makroměřítku je kostra velmi kompaktní a hustá v horských a podhorských oblastech, přirozeně nevhodných pro intenzivní (a tedy destabilizující) výrobu. I tato závislost je však v praxi velmi proměnlivá, neboť důvody, proč člověk nechával určité plochy v relativně přírodním stavu jsou velmi různé a ne vždy související s produkcí (např. současná mechanizace v zemědělství vedla k opuštění a spontánní renaturalizaci produkčních ploch, ale zároveň jinde vedla k odvodňování i ne příliš výnosných luk). Kostra je tedy většinou nahodilý soubor ploch a linií. Územní systém ekologické stability je definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Rozmístění skladebných částí ÚSES je vymezeno na základě prostorových a funkčních kritérií, které se řídí přírodními, krajinně-ekologickými zákonitostmi. Rozhodujícím kritériem pro vymezení ÚSES je biogeografická pestrost v rámci trvalých ekologických podmínek a jejich přirozené, na člověku nezávislé vazby. Jednotlivé skladebné části ÚSES jsou biocentra, biokoridory, ochranné zóny a interakční prvky. Základ ÚSES tvoří především biocentra a biokoridory. Biocentrum je ekolog. významný segment krajiny, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje trvalou existenci vyspělých přirozených nebo přírodě blízkých společenstev. Kritérium nutné velikosti biocentra, aby bylo vůbec schopno trvalou existenci zabezpečit, je dáno tzv. minimálními parametry, které jsou rozdílné jak podle typu společenstva, tak podle jeho reprezentativnosti. Biokoridor propojuje mezi sebou biocentra a stavem svých ekolog. podmínek a velikostí umožňuje migraci organismů vyspělých společenstev, nemusí jim však v sobě umožňovat trvalou existenci. Základním typem společenstev, jejichž přírodní vývoj má ÚSES umožňovat, jsou společenstva lesní, neboť ty u nás až na výjimky tvoří společenstva potenciální, tedy odpovídající trvalým ekologickým podmínkám. Rozmístění sítě biocenter a biokoridorů je proto v první řadě vázáno na vztahy lesních společenstev, včetně jejich prostorových parametrů. Ostatní společenstva, zejména člověkem podmíněná (luční, stepní lada apod.) je nutno brát jako společenstva zvláštní, unikátní, doplňující potenciální pestrost krajiny a organicky navazují na základní část ÚSES lesního typu.


str.41

MINIMÁLNĚ NUTNÉ PLOCHY BIOCENTER Typ společenstva Vodní Vod běhutých Vod stojatých Mokřady v nivách 1. dubový VS a luhy 2. Bukodubový Lesní 1. dubový VS a luhy 2. Bukodubový Luční V nivách Ostatní Stepní lada Skalní společenstva

Lokální biocentrum

Regionální biocentrum

Vice než 100 m 1 ha

1 –20 km 100 ha

3 ha 3 ha

10 ha 10 ha

3 ha 3 ha

50 40

3 ha 3 ha 3 ha 0,5 ha

50 ha 30 ha 20 ha 10 ha

Maximální přípustné délky jednoho biokoridoru Typ společenstva

Lokální biokoridor

Nadregionální a regionální biokoridor

2000 m 2000 m 2000 m

700 m 700 m 1000 m

1000 m 1000 m 2000 m

400 m 400 m 400 m

Lesní společenstva 1. Dubový VS a luhy 2.Bukodubový Mokřady Luční společenstva v nivách 1. dubový VS a luhy 2. Bukodubový Stepní lada

Minimální nutné šířky jednoduchého biokoridoru Typ společenstva

Lokální biokoridor

Lesní společenstva Mokřady Luční společenstva v nivách Stepní lada

15 m 20 m 20 m

Nadregionální a regionální biokoridor 40m 40 m 50 m

10 m

20 m

Interakční prvky Interakční prvek je část krajiny, která zprostředkovává příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní, ekologicky méně stabilní krajinu. Je přechodným článkem mezi ÚSES a hospodářskými plochami a vyznačuje se polyfunkčním charakterem - vedle funkce ekostabilizační vykonává i některé další: estetickou, rekreační, protierozní apod. Interakční prvky se vymezují výhradně na lokální úrovni a jejich prostorové parametry nejsou stanoveny. I u nich však platí zásada používat při zakládání výhradně autochtonní druhy rostlin, podle možnosti přednostně místních proveniencí.


str.42

Za interakční prvky je možno považovat i plochy mokřin a malých vodních nádrží, které jsou navržené na potenciálně vhodných místech. Měly by se stát náhradními stanovišti pro biotu stojatých vod a mokřin, která dříve obývala obdobné ekologické niky při neregulovaných vodních tocích v údolích, zničené v důsledku jak úprav vodotečí, tak i celkového vodního režimu krajiny (plošná odvodnění). To ve svých důsledcích vedlo k zrychlení odtoku srážkové vody a celkovému vysoušení krajiny. Vhodnými místy pro situování interakčních prvků jsou břehy vodotečí, území kolem silnic, železnic a polních komunikací, okraje zastavěných částí obcí, okraje průmyslových zón, zemědělských farem, sportovních areálů, hřbitovů apod.

5.3.3. PLÁN MÚSES V katastrálním území Zdětín se nachází větev lokálních biokoridorů a biocenter trasována ze SZ hranice katastru až k JZ hranici. Jsou jí zachyceny nejvýznamnější a zároveň nejvhodnější krajinné prvky vhodné právě k vytvoření sítě biocenter a biokoridorů. Můžeme říct, že sever katastru je výrazně stabilnější, biokoridory jsou proto již částečně funkční, zatímco jižní část katastru tvořena převážně lány polí je ekologicky nestabilní. V této části je třeba biokoridory prakticky zcela nově vysadit. Trasy jsou vymezeny a upřesněny tak, aby podchytily reprezentativní společenstva . Snahou bylo sladit dle terénních průzkumů a dalších podrobných dat tento zájem ochrany přírody s ostatními zájmy v území, vymezit jej v optimálních parametrech a usadit do logických hranic. Nadregionální ÚSES V zájmovém území se nachází nadregionální biokoridor, který prochází severním cípem katastru a navazuje na lokální biocentrum LBC 3. Místní ÚSES Návrh plánu MÚSES, který vychází ze vztahů nadregionálního a regionálního systému, je zpracován na základě již vypracovaných generelů místního ÚSES nebo územně-plánovacích dokumentací různého stupně. My jsme vycházeli ze zpracované dokumentace pro místní územní systém ekologické stability vypracované pro katastrální území: Bílovice – Lutotín, Lešany, Vícov, Zdětín, Ptení. Tuto dokumentaci zadanou okresním úřadem Prostějov vypracoval Forest – Service Olomouc, Ing.Jiří Humplík, rok 1994. Biokoridory místního významu představují trasy kontaktující několik biochor i více typů společenstev. Biokoridory lesních společenstev Lesní společenstva jsou v návrhu stabilizována nadregionálním biokoridorem, který je trasován lesním porostem v severní části katastru. Dále lokálním biokoridorem LBK 18 - tato větev je jen částečně funkční, lesní porosty jsou nedostatečné a biokoridorem LBK 19 navazujícím na LBC 19, který je zcela nefunkční a je nutné ho celý nově vysadit. Zejména v jižní části katastru je třeba dosadit vhodná lesní společenstva podle stanovištních poměrů. Hranice biokoridoru jsou vymezeny logicky tak, aby jednotlivé části co nejlépe navazovaly na biocentra. Biokoridory vodních a nivních společenstev Nivní společenstva jsou v návrhu stabilizována několika větvemi lokálního biokoridoru, vedoucí tokem řeky Romže a korytem potoka Ptenka. Tyto koridory jsou vytypovány převážně na základě vodotečí a jejich břehových porostů. Prioritou je rozšířit porosty dosadbou či přirozenou sukcesí a postupně nahradit nepřirozené dřeviny druhy odpovídajícími stanovišti, těch však není mnoho. Biocentra lesních a lučních společenstev V k.ú. Zdětín se nachází 2 luční a lesní biocentra. Biocentrum LBC 3 je tvořeno ze dvou třetin lučními plochami, které je třeba pravidelně kosit či spásat. Porost kolem Romže velmi druhově pestrý, s dřevinami odpovídajícího stanoviště. Plocha má hodnotu ES 2-4. Biocentrum LBC 18 leží na hranici s k.ú. Ptení a malou částí do něj rovněž zasahuje. Jedná se o odrůstájící smrkové kultury, starší porosty mají v příměsi dbz, hb a bk. Luční část tvoří z


str.43

východu ochrannou zónu od polí. Plocha má hodnotu ES 3-4. Hranice biocentra kopírují hranici porostů a luk. Biocentra lesních a stepních společenstev Biocentrum LBC 19 vymezeno v jižní části katastru je rozděleno na dvě poloviny. V současné době je SZ polovina zatravněna, neosázena. Naproti tomu JV polovina - pastvina stepního charakteru je nově osázena nevhodným druhovým složením dřevin – smrk, lípa, dub. Přehled skladebných částí ÚSES je uveden v tabulkové příloze.

5.3.4. EKOLOGICKÁ STABILITA Kostra ekologické stability Krajinné segmenty a stupeň jejich ekologické stability Jednotlivé krajinné segmenty byly dopřesněny při terénním průzkumu a hodnoceny dle stupnice ekologické stability koeficientem 0 - 5, kde stupeň 5 je území ekologicky nejvíce stabilní. Číslem 4 - 5 je možné označit lesy s relativně přirozenou dřevinou skladbou. Lesy s pozměněnou druhovou skladbou (oproti přirozenému rekonstruovanému stavu) mají koeficient roven 3. Stejně jsou ohodnocena plošná křovinatá společenstva tvořená místními druhy. Hodnotu koeficientu 2 - 3 dostávají květnaté extenzivní louky a křovinaté meze. Obdobnou hodnotu mají ve většině případů i humna a zahrady. Intenzivní louky s redukovanou druhovou skladbou mají koeficient 2. Stupeň 1 přináleží orné půdě. Nejnižší koeficient - 0 mají (po stránce ekologické) umrtvené plochy - zastavěné části, odstavné plochy, holé plochy půdy devastované dlouhodobým skladováním hnojiv, otevřené močůvkové jímky atp. Ekologicky nejhodnotnější (nejstabilnější) segmenty (označené koeficientem 4 - 5) pak tvoří tzv. kostru ekologické stability krajiny. Lesní porosty - Jedná se především o listnaté porosty z více či méně změněnou druhovou strukturou. Jsou nesouvislé, v některých částech s příměsí jehličnanů. (KES 3) Louky a pastviny - Pravidelně kosené či spásané luční společenstva (KES 3) Tok a břehové porosty - Romže - společenstva břehových porostů jsou druhově pestrá, s převahou jasanu ztepilého, olše lepkavé, javoru, vrby, lípy a ruderalizovaným keřovým i bylinným patrem. (KES 3-4). Tok Ptenky v místech upravovaný, břehové porosty tvoří převážně jasan ztepilý doplněn vrbou. (KES 2-3) Plochy orné půdy (KES 1) Zastavěné plochy, zpevněné plochy, komunikace (KES 0-1)

5.4.

AKTUÁLNÍ STAV KRAJINY

5.4.1. VOLNÁ KRAJINA Krajina v zájmovém území je silně pozměněná, do dnešní doby se zachovala jen nepatrná území s relativně původní skladbou. Jedná se především o menší území podél vodních toků a o malé části na extrémějších lokalitách, které nebyly intenzívně využívány. Oproti přirozenému stavu (100% kú pokryto lesem) je cca 75% rozlohy katastrálního území odlesněno, z toho cca 10% zastavěno. Ve zbylé části odlesněného území jsou asi 3/4 zorněny, zbytek tvoří louky, humna a zahrady. Melioracemi byla zcela zničena vegetace v zamokřených půdách. Zdětínská planina je z pohledu ekologické stability velmi chudá. Nejsou zde stabilnější porosty kolem vodních toků ani větší lesní porost. Vyjímku tvoří Zdětínský háj, který se rozkládá na sever od obce Zdětín. Planina zde spadá do údolí Romže a lesní porosty se zde udržely na svažitých lokalitách severní expozice.


str.44

5.4.2. ZELEŇ V ZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ OBCÍ Obec disponuje menšími plochami veřejné zeleně. Páteří zelených ploch jsou v podstatě zahrady a sady a dále ozelenění podél cest.

5.4.3. ZÁTOPOVÁ ÚZEMÍ V řešeném území se nevyskytují

5.4.4. SESUVY A JINÉ NEBEZPEČNÉ SVAHOVÉ DEFORMACE Na řešeném území se nevyskytují.

5.4.5. PODZEMNÍ A POVRCHOVÉ VODY Hlavním tokem řešeného území je řeka Romže, která v sušších letních měsících vysychá až na extrémně nízký průtok. Romže pramení u vesnice Dzbel v nadmořské výšce 492 m, teče přibližně jihovýchodním směrem a ústí zprava do Moravy u Uhřičic v nadmořské výšce 192 metrů. Na horním toku teče úzkým korytem v lestnatém údolí, kde vytváří i mírné peřeje. Pod obcí Lutotín se krajina otevírá a řeka meandruje hanáckou nížinou. V Prostějově přijímá tok řeky Hloučely a pod názvem Valová teče až ke svému ústí. Na k.ú. Zdětín s do Romže vlévá z pravé strany Ptenka.

5.4.6. PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ Na řešeném území se nevyskytují .

5.4.7. LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN Na řešeném území se nevyskytují .

5.5.

OCHRANA PŘÍRODY Na katastrálním území obce Zdětín se nenachází žádné velkoplošné ani maloplošné chráněné území.

5.6.

PROBLÉMOVÁ MÍSTA, LOKALITY A STŘETY Z HLEDISKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ÚSES

5.6.1. STŘETY JINÝCH ZÁJMŮ S PRVKY ÚSES Územní plán sídelního útvaru by měl zajistit základní předpoklady pro dosažení kvalitnějšího, ekologicky stabilnějšího, životního prostředí, tzn. vytvoření územních rezerv pro postupné vybudování tzv. územních systémů ekologické stability. 5.7.

VYHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍH STAVU V obecné rovině lze konstatovat následující: Mimo prvky ÚSES umístěné na jakkoliv nevyužívaných plochách, dochází ve všech úrovních ÚSES ke kolizím se stávajícím využitím území. a) u prvků umístěných na zemědělské půdě jde téměř vždy o střet zájmů uživatele (resp. vlastníka) půdy provádět zde různě intenzivní zemědělskou výrobu. K vyjímečné shodě dochází pouze je-li oboustranný zájem snížit intenzitu výroby nebo uvést část obtížně obhospodařovatelných ploch do klidu (zalučnění nebo zalesnění). b) u prvků umístěných na lesní půdě jde v některých případech o kolizi zájmů mezi různě intenzivním využíváním lesních porostů a značně jemnějšími až extenzivními způsoby využívání porostů, jež jsou charakteristické pro režimy v ÚSES, často doplněné požadavky na


str.45

jinou druhovou skladbu porostů. Ke sjednocení náhledu na způsob využití a obhospodařování dochází asi v polovině případů. Předpokladem dosažení souladu je zapracování požadavků ÚSES do LHP c) u prvků trasovaných vodními toky a jejich břehovými porosty (biokoridory) nebo umístěných do takovýchto míst (biocentra) dochází rovněž zejména u řeky Romže ke kolizi zájmů hájených správci toků a zájmy státních orgánů hájících zájmy ŽP. Jedná se vlastně o střet zákonů bez souladu, tzn. zákona vodního a zákona o ochraně přírody a krajiny včetně dalších předpisů a norem, které s nimi souvisí. (Většinou se jedná o diametrálně rozdílné názory na skladbu břehových porostů, průtokové poměry ve vlastním korytě, dřevinou zeleň v průtočném profilu, tvar vlastního koryta apod.). K tomu mohou přistupovat skupinové zájmy zastávané rybáři, zemědělci a dalšími zájmovými skupinami. Možnost vyřešení střetu zájmů je značně problematická a lze ji uskutečnit jen na velmi krátkých úsecích toků. Podmínkou je srovnání rozporných ustanovení ve zmíněných zákonech. Z výše uvedeného lze konstatovat, že ke kolizi prvků ÚSES ze stávajícími funkcemi a stávajícím využitím území nedochází tam, kde území určené pro plnění funkcí ÚSES není dosud hospodářsky, ani nijak jinak využíváno (většinou vedeno jako tzv. ostatní plochy).

5.7.1. HLAVNÍ MÍSTA KONKRÉTNÍCH STŘETŮ: Lokální úroveň Až na malé vyjímky je navržené umístění biocenter a biokoridorů vhodné. Střety návrhu a reality shledáváme v menší míře u LBK 2a – vodní a nivní biokoridor toku Romže. V určitých místech nemusí dojít ke splnění návrhového parametru lokálního biokoridoru, tedy dodržení minimální šířky 15 m. Vzhledem k umístění chat po obou stranách toku může být biokoridor místy užší. U LBC 3 došlo ke změně velikosti a záboru lesních porostů a to z důvodu návaznosti na nadregionální lesní biokoridor, který prochází severním cípem katastru. Biocentrum bylo proto v návrhu rozšířeno o lesní porosty při jižním okraji hranice biocentra. Celková rozloha lesních společenstev je tedy 3,5 ha, lučních 5,8 ha. U biocentra LBC 5 došlo k posunutí hranic tak, že nyní zasahuje i do katastrálního území Zdětín a to z důvodu nelogicky ponechaných částí luk mimo biocentrum, které by se jen těžko obhospodařovali. Výměra těchto činí 0,62 ha. Biocentrum LBC 19 vymezeno v jižní části katastru je rozděleno na dvě poloviny. V současné době je SZ polovina zatravněna, neosázena. Naproti tomu JV polovina - pastvina stepního charakteru je nově osázena nevhodným druhovým složením dřevin – smrk, lípa, dub. Toto hodnotíme jako nevhodné opatření a přikláníme se k původní verzi, tedy původní ornou půdu, která je nyní zatravněna, zalesnit, JV polovinu stepního charakteru ponechat přirozenému vývoji. Nadregionální úroveň Nadregionální biokoridor zasahující do řešeného území byl posunut tak, aby plynule navazoval na lokální biocentrum LBC 3. Původní vedení biokoridoru částečně přes biocentrum a částečně okolo něj nedává smysl.


str.46

5.8.

TABULKOVÝ PŘEHLED ÚSES Lesní a luční LBC 3 Katastrální území: Zdětín, Plocha v ha: 9,3 na k.ú. Zdětín, z toho 3,5 ha lesní společenstva Biochora dle sosiekoregionu : 3.22.1 Bioregion : Přechod mezi Prostějovským a Drahanským Skupiny typů geobiocénů: 3B/C4 Funkčnost: nefunkční Aktuální stav bioty (Koeficient ekologické stability): Vymezeno nefunkční lokální biocentrum, které by mělo reprezentovat v nivě lesní a luční příslušný biocén. Kolem toku Romže velmi druhově pestrý porost s vysokým stupněm ES s dřevinami: lp, dbl, oll, olš, kl, js, kš, vr a keřů – svída, meruzalka, kalina, hloh, trnka, brslen, keřové vrby. Na ostatní vymezené ploše intenzivní luční monokultura. (KES 2-4) Návrh opatření : Měl by se rozšířit lesní porost na výměru asi 3,5 ha okolo toku s příslušným zastoupením oll, js, vr, tp a keřů. Na další ploše extenzivní travní porost s omezeným hnojením a režimem kosení na zvýšní druhové biodiverzity

Lesní a luční LBC 5 Katastrální území: Zdětín, Ptení Plocha v ha: 0,62 na k.ú. Zdětín Biochora dle sosiekoregionu : 3.22.1 Bioregion : Přechod mezi Prostějovským a Drahanským Skupiny typů geobiocénů: 3B/C4, 3B3 Funkčnost: nefunkční Aktuální stav bioty (Koeficient ekologické stability): Vymezené nefunkční biocentrum na stávajících intenzívních lučních porostech kolem toku Ptenky. Ekologicky stabilnějším a zajímavějším ekotopem je remízek a mez tvořící rámec Bc. Remízek – tvoří křoviny s převahou trnky, dále šípek, hloh, bez, brslen, babyka, dub, třešeň pt., keřové vrby, svída. (KES 2-4) Návrh opatření : Zapěstování druhově pestřejších extenzivních luk kolem toku s břehovým porostem z js, oll a dbl. Při jižním okraji rozšířit stromový porost ze stávajících dvou pruhů na celou plochu vymezenou mezi hřbitovem a Ptenkou na pravém břehu toku. V této části realizovat geobiocén Fraxineto – Alnetum a SAl.

Lesní a luční LBC 18 Katastrální území: Zdětín, Ptení Plocha v ha: 8,66 na k.ú. Zdětín Biochora dle sosiekoregionu : 3.22.1 Bioregion : Přechod mezi Prostějovským a Drahanským Skupiny typů geobiocénů: 3A/B3 Funkčnost: nefunkční Aktuální stav bioty (Koeficient ekologické stability): Vymezené nefunkční biocentrum pro lesní a luční biocén normální hydrické řady navazuje kontaktně na luční Bc 5. Stávajícími lesními porostu jsou odrůstající smrkové kultury. Starší porosty ve výchově mají příměs hb, dbz a bk. Luční část tvoří ochrannou zónu od polí a je extenzivně obdělávaná. Biodiverzita je vyšší jen u pastviny na jihu Bc (nad hřbitovem). (KES 3-4) Návrh opatření : Postupný převod na Fageta-quercina s odpovídajícím zastoupením dřevin – dbz 4-5, bk 1-3, hb 1-2 (v podúrovni), lp, os, jvm, kl. Louky kosit zpočátku asi 2x, později 1x ročně


str.47

Lesní a luční LBC 19 Katastrální území: Zdětín Plocha v ha: 4,46 na k.ú. Zdětín Biochora dle sosiekoregionu : 3.22.1 Bioregion : Přechod mezi Prostějovským a Drahanským Skupiny typů geobiocénů: 3A/B3 Funkčnost: nefunkční Aktuální stav bioty (Koeficient ekologické stability): Vymezeno nefunkční Lbc. Stávající stav – SZ polovina je orná půda na severu ohraničena mezí zarostlou bezem, trnkou a šípky. Druhá JV polovina je zarůstající poastvina s porostem stepní květeny hadinec, pupava, chrpa l., svízel siř., kostřava ovčí, pcháč, rozrazil klas., dřeviny – třešeň ptačí, ptačí zob, brslen bradavičnatý, klen, jilm habrolistý a borovice. (KES 13) Návrh opatření : Ornou půdu zalesnit dbz, jvm, lp, hb, při okraji keře šípek, trnka, břek, jvp. Druhou část stepního charakteru ponechat přirozenému vývoji. Borovou skupinu prořezat a podsadit bk, hb, lp.

Lesní Lbk 3 Katastrální území: Zdětín, Bílovice-Lutotín Rozloha: 436 m na k.ú. Zdětín Biochora dle sosiekoregionu : 3.22.1 Bioregion : Přechod mezi Prostějovským a Drahanským Skupiny typů geobiocénů: 3B/C4 Funkčnost: částečně funkční Aktuální stav bioty (Koeficient ekologické stability): Lbk probíhá břehovým porostem kolem toku. V úseku od BC 3 po Bělecký mlýn je Bk místy nefunkční s mladým mezernatým břehovým porostem kolem toku a v úseku kolem ''Běláku'' v korytě s betonovými břehy. Druhý úsek je funkční. (KES 2-3) Návrh opatření : Naplnit parametry Bk v prvním úseku s vyřešením nejméně průchodné nčásti kolem Běleckého mlýna a silnice. V druhé části bude třeba výchova mladého porostu převážně klenu.

Lesní Lbk 2a Katastrální území: Ptení, Zdětín Rozloha: 726 m na k.ú. Zdětín Biochora dle sosiekoregionu : 3.22.1 Bioregion : Přechod mezi Prostějovským a Drahanským Skupiny typů geobiocénů: 3B/C4 Funkčnost: částečně funkční Aktuální stav bioty (Koeficient ekologické stability): Lbk vymezen kolem toku Romže, v tomto úseku je břehový porost druhově pestrý a šířkou z velké části odpovídá parametrům Lbk. V úseku kolem chatové oblasti je koryto toku a porosty zaváženy nejrůznějšími odpadky. (KES 3-4) Návrh opatření : Skladba dřevinného porostu většinou odpovídá, bude potřeba jen údržba. Odpadky navezené zahrádkářskou kolonií j třeba odstranit a dalšímu ukládání zamezit.


str.48

Lesní Lbk 2b Katastrální území: Zdětín, Ptení Rozloha: 550 m na k.ú. Zdětín Biochora dle sosiekoregionu : 3.22.1 Bioregion : Přechod mezi Prostějovským a Drahanským Skupiny typů geobiocénů: 3B/C4 Funkčnost: částečně funkční Aktuální stav bioty (Koeficient ekologické stability): Lokální biokoridor kolem toku Ptenky, který protíná železniční trať. Tok Ptenky je v tomto úseku regulován do hlinitého koryta vyloženého kameny, kolem něho s porostem js a oll. Tato výsadba má přibližně 10 let. (KES 2-3) Návrh opatření : Odstranit skládku odpadu u trati ČD, rozšíření BK na příslušné parametry, výchova mladého porostu

Lesní Lbk 18 Katastrální území: Ptení, Zdětín Rozloha (délka): 965 m na k.ú. Zdětín Biochora dle sosiekoregionu : 3.22.1 Bioregion : Přechod mezi Prostějovským a Drahanským Skupiny typů geobiocénů: 3A/B3, 3B3 Funkčnost: nefunkční Aktuální stav bioty (Koeficient ekologické stability): Vymezený Bk prochází místy po stávající zarostlé mezi nebo z části je vymezen jako nefunkční na orné půdě. Celý průběh je situován tak, aby měl také funkci protierozní. Skladba porostu meze – slivoně, šípky trnky a bez č. (KES 1-3) Návrh opatření : Vymezené části na orné půdě dosadit odpovídající skladbou dřevin a křovin, stávající mez vylepšit dosázením na minimální šířku Bk 15 m.

Lesní Lbk 19 Katastrální území: Vícov, Zdětín Rozloha (délka): 175 m na k.ú. Zdětín Biochora dle sosiekoregionu : 3.22.1 Bioregion : Přechod mezi Prostějovským a Drahanským Skupiny typů geobiocénů: 3B3, 3A/B3 Funkčnost: nefunkční Aktuální stav bioty (Koeficient ekologické stability): Orná půda, svah na kterém dochází opakovaně k erozi (KES 1) Návrh opatření : Instalovat Bk tak, aby se současně zmenšila eroze půdy. Vytvořit výsadbou Bk o min. šířc 15 m. V druhové skladbě uplatnit zejména keře a nízce rostoucí listnaté dřeviny, které typologicky odpovídají stanovišti.


str.49

6.

DOPRAVA Doprava všeobecně zajišťuje základní provozní vazby mezi jednotlivými funkčními složkami v území. Z hlediska typu dopravní cesty se řešeného území dotýkají zájmy: • dopravy silniční, a to: o motorové dopravy - ve formě silnic III. třídy, místních a účelových komunikací (včetně dopravy v klidu), o dopravy pěší – chodníky podél silnice III. třídy, o dopravy cyklistické – síť cyklotras, • dopravy železniční, v podobě neelektrizované regionální železniční trati. Doprava lodní a letecká není v řešeném území zastoupena.

6.1.

SILNICE Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace, určená k užití silničními vozidly, jinými vozidly a chodci. Vlastníkem silnic III. třídy je v řešeném území Olomoucký kraj. Širší vztahy z pohledu silniční dopravy – stav k 1.1.2011

zdroj: www.rsd.cz, upraveno

Územím obce Zdětín prochází v současnosti tyto silnice: • Silnice III/37754 (Lešany – Zdětín - Ptení) – tato dvoupruhová komunikace, o šířce vozovky cca 5 – 5,5 metrů, prochází k. ú. Zdětín na Moravě ve směru východ – západ. Silnice má především místní význam a v řešeném území plní dopravně obslužnou funkci. •

Silnice III/36632 (Hluchov - Zdětín). Tato silnice zajišťuje spolu se silnicí III/37754 dopravní spojení s okolními obcemi. Silnice začíná v obci Zdětín, vede směrem na sever kolem Běleckého mlýna, kde úrovňově kříží regionální železniční trať č. 271 a pokračuje až do obce Hluchov. Šířka vozovky silnice je cca 4 metry.

Technický stav obou silnic je vzhledem k jejich významu vyhovující. Jako dopravní závadu je však nutno označit křižovatku těchto dvou silnic III. třídy, kde jsou (vzhledem k trojúhelníkovému ostrůvku a napojení místní komunikace v těsné blízkosti) v rámci jedné křižovatky v podstatě tři nepřehledné křižovatky, s komplikovanou předností a velkým počtem kolizních bodů. Křižovatka má tak 30 kolizních bodů, z toho 14 křižných (oproti typické stykové křižovatce, která má kolizních bodů 9, z toho 3 křižné). Celostátní sčítání dopravy, které zpracovalo Ředitelství silnic a dálnic ČR, nebylo pro malý dopravní význam na obou silnicích III. třídy prováděno. Celoroční průměrné intenzity vozidel za


str.50

24 hodin na silnicích v okolí obce Zdětín jsou patrné z následující mapy (dle podkladů ŘSD ČR). Intenzity automobilové dopravy dle celostátního sčítání dopravy z roku 2010:

zdroj: http://www.scitani2010.rsd.cz, upraveno

K ochraně silnic a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obce slouží silniční ochranná pásma, která jsou stanovena zákonem č. 13/97 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. Silniční ochranné pásmo činí dle výše zmíněného zákona 15 metrů od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy.

6.2.

MÍSTNÍ KOMUNIKACE Místní komunikace jsou pozemní komunikace, které slouží převážně místní dopravě na území obce. O zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací (resp. o vyřazení místní komunikace z této kategorie) rozhoduje obec, která je podle zákona rovněž jejím vlastníkem. V obci Zdětín navazují místní komunikace na silnice III. třídy a vytváří tak základní komunikační síť. Jedná se výhradně o místní komunikace funkční skupiny C, s funkcí obslužnou (místní komunikace, které zajišťují přístup k území a objektům). V některých částech obce je z důvodu zvýšení bezpečnosti na místních komunikacích snížena maximální povolená rychlost na 20 km/h. Většina místních komunikací v obci Zdětín má vzhledem ke svému významu dostatečné šířkové parametry a jejich technický stav je možné hodnotit jako dobrý. Výjimkou je např. místní komunikace v jižní části HZÚO (místní komunikace spojující silnici III/37754 a náves s kaplí sv. Anny), jejíž šířkové parametry umožňují průjezd max. jednoho osobního automobilu jedním směrem. Rozšíření místní komunikace však brání stávající zástavba. Další rozšíření místních komunikací, případně doplnění chodníků v jejich přidruženém prostoru, se nabízí v severovýchodní, resp. v severozápadní části HZÚO (v lokalitách s novou výstavbou RD).

Rozhledové poměry byly na křižovatkách průjezdních úseků silnic III. třídy s místními komunikacemi posouzeny pomocí rozhledových trojúhelníků dle ČSN 73 6102 „Projektování křižovatek na pozemních komunikacích“, resp. ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“. Rozhledové trojúhelníky jsou tvořeny prostorovými křivkami, tzv. rozhledovými paprsky. Jedná se o spojnice rozhledového bodu vozidla na vedlejší komunikaci, reprezentující oči řidiče (bod v ose vozidla vzdálený 2 metry od přídě vozidla, ve výšce 1 metr nad niveletou vozovky) a


str.51

rozhledového bodu vozidla na hlavní komunikaci (bod v ose přídě vozidla ve výšce 1 metr nad niveletou vozovky). Rozhledový trojúhelník musí být bez překážek bránících rozhledu. Za překážku v rozhledu se považují předměty, které jsou v prostoru rozhledových trojúhelníků, a zároveň jejich výška přesahuje vzdálenost 0,25 m pod úrovní rozhledového paprsku. Při zjišťování překážek v rozhledových polích je vedle trvalých překážek (např. budovy, ploty, zdi, terén, stromy apod.) nutné také uvážit vliv přechodných překážek rozhledu (např. parkující vozidla, skupiny chodců, vegetace, navátý sníh apod.) na bezpečnost silničního provozu s ohledem na rozhledové poměry. Za překážku v rozhledu se nepovažují předměty, které mají šířku do 0,15 m (např. sloupy veřejného osvětlení, sloupky dopravních značek apod.), jsou umístěny ve vzájemných vzdálenostech více než 10 m a nevytvářejí tak řady, které z určitých míst komunikace cloní rozhled. Rozhledové trojúhelníky v obci Zdětín byly zakresleny dle stávajícího dopravního značení (výhradně P4 – Dej přednost v jízdě). V případě, že značka upravující přednost v jízdě nebyla u křižovatky umístěna, byl rozhledový trojúhelník stanoven podle uspořádání B (křižovatka s předností v jízdě na hlavní komunikaci, s dopravní značkou „Dej přednost v jízdě“ na vedlejší komunikaci). Parametry použitých rozhledových trojúhelníků (dle ČSN 73 6102): 1. Uspořádání B (křižovatka s předností v jízdě na hlavní komunikaci, s dopravní značkou „Dej přednost v jízdě“ na vedlejší komunikaci): - rychlost na hlavní komunikaci v=50 km/h, - typické příčné uspořádání komunikace – dvoupruhová komunikace – a, - skupina vozidel – 2 (vozidlo pro odvoz odpadu, nákladní automobil, autobus), - umožněno předjíždění na hlavní komunikaci, - použité tabulky č. 25 a č. 26 (ČSN 73 6102): XB = XC = 57 m, YB = YC = 32 m. Pro vozidla, která musí s ohledem na dopravní situaci na hlavní komunikaci zastavit, je i v případě uspořádání B nutno zajistit rozhled také podle uspořádání A – Stůj, dej přednost v jízdě. 2. Uspořádání A (křižovatka s předností v jízdě na hlavní komunikaci, s dopravní značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“ na vedlejší komunikaci): - rychlost na hlavní komunikaci v=50 km/h, - typické příčné uspořádání komunikace – dvoupruhová komunikace – a, - skupina vozidel – 2 (vozidlo pro odvoz odpadu, nákladní automobil, autobus), - umožněno předjíždění na MK, - použitá tabulka č. 20 (ČSN 73 6102): XB = 73 m, XC = 84 m, YB = YC = 5 m. Rozhled podle uspořádání B se upraví na všech křižovatkách v území nezastavěném a na křižovatkách v území zastavěném a zastavitelném, jestliže to místní podmínky umožňují. Rozhled podle uspořádání A se musí zajistit na všech křižovatkách. V případě nedostatečných rozhledových poměrů na místních komunikacích je zapotřebí zvážit odstranění clonících objektů, případně pomocí dopravních opatření (např. úprava průjezdu křižovatkou) nebo místní úpravou provozu (dopravní značky, dopravní zrcadla) zlepšit podmínky pro bezpečnost silničního provozu.

6.3.

ÚČELOVÉ KOMUNIKACE Účelové komunikace jsou pozemní komunikace, které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele. Vlastníkem může být fyzická nebo právnická osoba.


str.52

Mezi významné účelové komunikace na území obce Zdětín patří zejména účelové komunikace, zajišťující dopravní dostupnost chatových lokalit v severní části k. ú., nebo např. účelová komunikace v jihozápadní části řešeného území, která se napojuje na silnici II/150. V řešeném území se v současné době nachází také značné množství nezpevněných, ale i zpevněných polních cest, které spadají mezi účelové komunikace.

6.4.

DOPRAVA V KLIDU Dopravu v klidu je možné (dle ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací, resp. ČSN 73 6056 „Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel“) rozdělit na: • odstavné plochy – slouží pro umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace (zpravidla v místě bydliště, popř. v sídle provozovatele vozidla) po dobu, kdy se vozidlo nepoužívá. V případě obce Zdětín se v současné době jedná především o odstavování vozidel v blízkosti rodinných domů. Garážování vozidel je řešeno přímo v objektech rodinných domků nebo na jejich pozemcích. • parkovací plochy – zřizují se pro umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikací (např. po dobu nákupu, návštěvy, zaměstnání, naložení nebo vyložení nákladu). V obci Zdětín se nachází jedno značené parkoviště (vyznačené svislou dopravní značkou) v blízkosti obchodu se smíšeným zbožím. Parkování vozidel v ostatních částech obce se uskutečňuje pomocí zpevněných ploch (nevyznačených svislým, či vodorovným dopravním značením), které se nachází v blízkosti cílového objektu (např. Obecní úřad, Bělecký mlýn, hostinec v centrální části HZÚO apod.). Kapacita stávajících parkovišť u významnějších ploch občanské vybavenosti: Označení parkoviště:

Významný objekt v blízkosti parkoviště:

Počet míst:

Pozn.:

P1

Obchod se smíšeným zbožím

cca 4*

kolmá parkovací stání

* - vzhledem k absenci vodorovného značení nebylo možné určit přesný počet parkovacích stání Počet parkovacích ploch musí odpovídat požadavkům ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací, a to pro stupeň automobilizace 1:2,5. Dle této normy je zapotřebí pro všechna zařízení občanské vybavenosti zajistit dostatečný počet parkovacích stání, závislý na účelových jednotkách. Nové plochy pro parkování osobních vozidel, resp. úprava stávajících (vyznačení vodorovného, resp. svislého dopravního značení, zvýšení počtu parkovacích stání apod.) by byla vhodná například před budovou obecního úřadu, před budovou místního hostince, případně v blízkosti fotbalového hřiště. Parkoviště v blízkosti smíšeného zboží

Zdroj: RS Atelier


str.53

Garáže v blízkosti rodinných domů

Zdroj: RS Atelier

6.5.

VEŘEJNÁ AUTOBUSOVÁ DOPRAVA Na území Olomouckého kraje je zaveden systém veřejné dopravy IDSOK – Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje, jehož hlavními charakteristikami jsou: - jednotný tarif a smluvní přepravní podmínky na celém území IDSOK, - jednotný jízdní doklad, - vzájemné uznávání jízdních dokladů mezi dopravci. V rámci IDSOK může cestující využívat integrovaných linek (spojů) autobusové a vlakové dopravy, včetně přestupů na jízdní doklad IDSOK, který je mezi dopravci vzájemně uznáván.

Zdroj: http://www.kr-olomoucky.cz/OlomouckyKraj/Doprava/IDSOK/IDSOK_CZ.htm?lang=CZ

Dopravní obslužnost obce Zdětín zajišťují (kromě ČD – viz kapitola „Železniční doprava“) autobusové linky společnosti FTL – First Transport Linec, a. s., Prostějov, které jsou zařazeny do systému IDSOK. Linky autobusové dopravy jsou vedeny pouze po silnici III/37754. V řešeném území se nachází jedna autobusová zastávka „Zdětín“, která je umístěna přímo v jízdním pruhu silnice III. třídy, přičemž je ve směru na Lešany vybavena autobusovým přístřeškem. Časová dostupnost autobusových zastávek byla hodnocena pomocí izochrony časové dostupnosti. Plocha izochrony o poloměru 500 metrů (hodnota odpovídá době chůze 6 minut, při rychlosti 5 km/h) pokrývá celé zastavěné území obce Zdětín, s výjimkou severovýchodní části HZÚO.


str.54

Autobusová zastávka „Zdětín“

Zdroj: RS Atelier

6.6.

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Obcí Zdětín prochází regionální, neelektrizovaná, jednokolejná železniční trať č. 271 (Prostějov - Chornice). Dopravní obslužnost obce zajišťuje na železniční trati společnost České dráhy, a.s. Tato trať však není zařazena do IDSOK. V severní části řešeného území (v blízkosti Běleckého mlýna) se pro zajištění osobní dopravy nachází železniční zastávka Zdětín u Prostějova. Intenzita vlaků osobní železniční dopravy je, dle grafikonu vlakové dopravy, přibližně 24 vlaků za den (v závislosti na konkrétním dnu). Křížení trati s pozemními komunikacemi je řešeno úrovňově. V případě křížení dráhy se silnicí III/36632, je křížení zabezpečeno pomocí světelného přejezdového zabezpečovacího zařízení bez závor, přičemž úhel křížení cca 40° je nutno hodnotit jako dopravní závad u. Křížení železniční trati s účelovou komunikací v rekreační lokalitě je zabezpečeno pouze výstražným křížem (úhel křížení je cca 65°). Ochranné pásmo regionální dráhy tvoří, dle zákona č.266/1994 Sb., „o drahách ve znění pozdějších předpisů“, prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou, vedenou 60 metrů od osy krajní koleje.

Vedení železniční trati č. 271 chatovou oblastí v severní části řešeného území

Zdroj: RS Atelier


str.55

Železniční zastávka Zdětín u Prostějova

Zdroj: RS Atelier

Železniční přejezd (se světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením bez závor)

Zdroj: RS Atelier

Železniční přejezd v chatové oblasti (zabezpečený pouze výstražným křížem)

Zdroj: RS Atelier


str.56

6.7.

LETECKÁ DOPRAVA V blízkém okolí obce Zdětín se nachází dvě neveřejná vnitrostátní letiště. Při jihovýchodním okraji Prostějova se nachází neveřejné vnitrostátní letiště Prostějov, s travnatou VPD 12L/30R a západně od Prostějova neveřejné vnitrostátní letiště Stichovice, s travnatou VPD 13L/31R. Dle vyjádření zástupce Úřadu pro civilní letectví – odboru letišť a leteckých staveb nezasahuje na celé k. ú. Zdětín na Moravě žádné ochranné pásmo těchto letišť. Na východní okraj k. ú. Zdětín na Moravě zasahuje pouze okrajově ochranné pásmo radaru Přerov (viz grafická část doplňujících průzkumů a rozborů).

6.8.

CYKLISTICKÁ DOPRAVA Cyklistiku je možno vnímat jako integrální součást dopravy, která se dále dělí do dvou oblastí: • dopravní obsluha území, • cykloturistika. Většina území Prostějovska má díky své poloze v rovinaté krajině velmi dobré podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy a obec Zdětín není výjimkou. Katastrálním územím Zdětín na Moravě prochází jedna regionální cyklotrasa: •

č. 5177 Horní Štěpánov – Ptení – Zdětín – Kostelec na Hané - Čelechovice na Hané, která vede v řešeném území po silnici III/37754 a plní zejména rekreačněturistickou funkci.

V řešeném území se však v současné době nenachází žádná cyklistická stezka ani cyklistické pruhy, které jsou součástí přidruženého prostoru místních komunikací (s dopravní funkcí). Pro další rozvoj cyklistické dopravy se tak nabízí realizace nových cyklistických stezek (např. od Běleckého mlýna směrem na Kostelec na Hané). Pozn.: Cyklistické trasy vedou po pozemních komunikacích, které jsou upravené dopravním značením, případně i stavebně, pro provoz cyklistů. Z hlediska zákona není cyklotrasa druhem komunikace, ale jedná se pouze o souvislé označení komunikací dopravním značením pro cyklisty (IS 19 – IS 21). Cyklotrasy jsou v systému Klubu českých turistů (KČT) dále děleny do čtyř tříd a označovány jedno až čtyřmístnými čísly. Vedou především po místních a účelových komunikacích s nízkou intenzitou provozu. Cyklistické stezky jsou pozemní komunikace, které jsou pomocí svislého (resp. vodorovného) dopravního značení určeny pro pohyb chodců a cyklistů nebo výhradně pro jízdu cyklistů.

6.9.

PĚŠÍ DOPRAVA Uvnitř HZÚO je podél průjezdního úseku silnice III/37754 místy vybudován jednostranný chodník. V západní části HZÚO je (opět podél silnice III/37754) pomocí jednostranného chodníku zajištěn také bezpečný přístup k místnímu hřbitovu. U ostatních místních komunikací funkční skupiny C v obci Zdětín nejsou chodníky vybudovány a chodci využívají přímo vozovky místních, resp. účelových komunikací. Křížení pěších cest se silnicí III. třídy není pomocí přechodů pro chodce v obci Zdětín vyznačeno, přičemž se zejména v blízkosti autobusové zastávky realizace nového přechodu pro chodce nabízí. Výstavba nových alespoň jednostranných chodníků by byla vhodná zejména podél obou průjezdních úseků silnic III. třídy uvnitř HZÚO.


str.57

Chodník podél průjezdního úseku silnice III/37754

Zdroj: RS Atelier

6.10.

HLUK Z DOPRAVY Hluk je možné definovat jako každý zvuk, který člověka ruší, obtěžuje, nebo který působí škodlivě na jeho zdraví. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku z pozemní dopravy, v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb, určuje nařízení vlády 148/2006, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A [dB] (s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq = 50 dB a příslušné korekce pro denní dobu a místo. Korekce ve chráněných venkovních prostorech: Hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací a drah: Hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu dráhy. Stará hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kde starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti způsobený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. *

+ 5 dB

+ 10 dB

+ 20 dB

* Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu, výměně kolejového svršku, případně rozšíření vozovky při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy


str.58

Korekce rozlišující denní dobu: Den (silniční i železniční doprava)

± 0 dB

Noc (silniční doprava)

- 10 dB

Noc (železniční doprava)

- 5 dB

Jednotlivé přípustné hladiny hluku v obci Zdětín: • Den (6:00 – 22:00 hodin): Přípustná hladina hluku pro nové plochy bydlení v blízkosti pozemních komunikací

55 dB

Přípustná hladina hluku pro nové plochy bydlení v blízkosti hlavních pozemních komunikací a železniční trati

60 dB

Přípustná hladina hluku pro plochy bydlení v místech, kde působí stará hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích a drahách

70 dB

• Noc (22:00 – 6:00 hodin): Přípustná hladina hluku pro nové plochy bydlení v blízkosti pozemních komunikací

45 dB

Přípustná hladina hluku pro nové plochy bydlení v blízkosti železniční trati

55 dB

Přípustná hladina hluku pro plochy bydlení v místech, kde působí stará hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích

60 dB

Přípustná hladina hluku pro plochy bydlení, kde působí stará hluková zátěž z železniční dopravy

65 dB

Hluk ze silniční dopravy: Výpočet hlukové zátěže ze silniční dopravy je možné provést na základě novely metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy z roku 2004, resp. s využitím technických podmínek TP 219 „Dopravně inženýrská data pro kvantifikaci vlivů automobilové dopravy na životní prostředí“ z roku 2009. Základními vstupními údaji pro výpočet hluku dopravy na pozemních komunikacích jsou, dle výše uvedené metodiky, hodnoty intenzit dopravy v jednotlivých denních obdobích. Tyto vstupní údaje, spolu s charakteristikami dopravní cesty (druh krytu vozovky, podélný sklon nivelety komunikace), umožňují výpočet emisní hlučnosti, vztažené k provozu na posuzovaném úseku komunikace. Z hlediska aktivního snižování zátěže životního prostředí hlukem provozu na pozemních komunikacích jsou tyto vstupy (spolu s průměrnou rychlostí dopravního proudu) primárními a zásadními výpočtovými parametry a umožňují hlukovou kvantifikaci provozu na pozemní komunikaci. Pro malý dopravní význam nebylo na silnici III/37754 provedeno v roce 2010 sčítání dopravy a nejsou tak zjištěny intenzity dopravy, potřebné pro výpočet hlukové zátěže. Vzhledem ke skutečnosti, že silnici III/37754 využívají zejména místní obyvatelé, případně obyvatelé okolních obcí (pro hlavní tranzitní dopravu ve směru východ-západ je blízkosti obce Zdětín využívána převáženě silnice II/150), je možné předpokládat nízkou intenzitu vozidel a s tím související minimální hlukovou zátěž, která nepřekročí předepsané limitní hodnoty.


str.59

Hluk ze železniční dopravy: Výpočet: Denní doba:

06 - 22 hod.

Předpokládaná maximální rychlost [km/h] "v": Počet vlakových souprav, které projedou profilem trati mezi 6 - 22 hod.: Počet vlakových souprav, které projedou profilem trati za hodinu "m":

60 23 1,4

Průměrný počet vozů ve vlakové soupravě "z":

2

Faktor vlivu trakce F4:

(motorová)

1

Faktor okamžité rychlosti v daném úseku F5:

1,017

Faktor vyjadřující průměrný celkový počet vozidel na vlaku F6:

0,575

X= 140 . F4 . F5 . F6 . m

114,616

Základní ekvivalentní hladina hluku Y [dB] (LAeq ve vzdálenosti 7,5 metrů od osy koleje)

60,6

Denní doba:

22 - 06 hod.

Předpokládaná maximální rychlost [km/h] "v": Počet vlakových souprav, které projedou profilem trati mezi 22 - 6 hod.: Počet vlakových souprav, které projedou profilem trati za hodinu "m": Průměrný počet vozů ve vlakové soupravě "z":

60 3 0,4 1

Faktor vlivu trakce F4: (motorová) Faktor okamžité rychlosti v daném úseku F5: Faktor vyjadřující průměrný celkový počet vozidel na vlaku F6: X= 140 . F4 . F5 . F6 . m

1 1,017 0,5375 30,612

Základní ekvivalentní hladina hluku Y [dB] (LAeq ve vzdálenosti 7,5 metrů od osy koleje)

54,9

Druh terénu: pohltivý (tráva, obilí, nízké zemědělské kultury apod.) Přípustná hladina akustického tlaku Lx [dB]

Den 60

Noc 55

Požadovaný útlum hluku pro splnění přípustné hladiny hluku [dB]

0,6

0

Vzdálenost od osy koleje, kde bude dosažena požadovaná přípustná hladina akustického tlaku [m]

8,6

7,5

Korekce DNZ pro nízkou zástavbu, DSZ pro souvislou zástavbu, DL pro vliv zeleně, DU pro délku úseku komunikace, DB pro útlum překážkou nebo konfigurací terénu není ve výpočtu zohledněna.

Závěrečné zhodnocení vlivu hlukové zátěže ze železniční dopravy v obci Zdětín Výpočet byl proveden dle „Metodických pokynů pro výpočet hladin hluku z dopravy“ zpracovaných VÚVA Praha – urbanistické pracoviště v Brně v roce 1991. Podkladem byla data, uvedená v grafikonu vlakové dopravy (platného od prosince 2010) a hodnoty intenzit vlakové dopravy, poskytnuté společností České dráhy, a.s. – Generální ředitelství O11, oddělení řízení pro oblast Ostrava. Pro stanovení jednotlivých izofon byl vybrán úsek železniční trati v severní části k. ú. Zdětín na Moravě (v blízkosti chatové oblasti). Maximální rychlost byla předpokládána 60 km/h a dle


str.60

konkrétních podmínek v daném území byl uvažován pohltivý okolní terén (tráva, nízké zemědělské kultury apod.). Vypočtené hodnoty hlukové zátěže dávají hrubou představu o současném hluku ze železniční dopravy a je nutné tyto hodnoty považovat jen za orientační. Výpočtem byla stanovena ekvivalentní hladina akustického tlaku v referenční vzdálenosti od osy koleje, byl stanoven útlum dopravního hluku a byly stanoveny potřebné vzdálenosti jednotlivých izofon ekvivalentní hladiny hluku od osy koleje, které vymezují území, ohrožené nadlimitním hlukem z železniční dopravy. Z uvedených výpočtů je patrné, že se bude izofona 60 dB pohybovat ve vzdálenosti 8,6 metrů a izofona 55 dB ve vzdálenosti 7,5 metrů od osy koleje. Chaty nacházející se v blízkosti trati tak nejsou v současné době zasaženy nadměrnou hlukovou zátěží.


str.61

7.

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

7.1.

ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Obec Zdětín má od roku 2000 vybudovaný veřejný vodovod, přičemž provozovatelem vodovodu je společnost INSTA Prostějov, s. r. o., vlastníkem je Svazek obcí vodovodu Pomoraví. Svazek se skládá z 38 obcí (ze třech bývalých okresů Olomouc, Šumperk, Prostějov) a jeho účelem je zabezpečení realizace vodovodního systému z vodních zdrojů mohelnické brázdy a zásobování obyvatel členských obcí pitnou vodou. Vodovod na území obce Zdětín je součástí skupinového vodovodu „Kostelec na Hané“. Zdrojem 3 pitné vody je VDJ Stráž 5 400 m (max. hl. 283 m n.m., ze kterého je postupně dopravována voda z ZČS Lutotín do ZČS Bílovice přívodním řadem PVC DN 150, délky 1 653 m do ZČS Bílovice, ze které je výtlačným řadem V2 PVC DN 150, délky 2 110 m přivedena voda do VDJ 3 Zdětín 1 x 150 m , max. hl. 385,05 m n.m.. Z VDJ Zdětín je gravitací zásobena rozvodná síť v obci, která je provedena jako zaokruhovaná s koncovými větvemi a je zásobována v jednom tlakovém pásmu. Rozvodná síť je z PVC DN 80 až 100, přičemž celková délka rozvodné sítě je 3 322 m. V obci je vybudováno 38 ks vodovodních přípojek, na které je napojeno 39 % trvale bydlících obyvatel. Nenapojení obyvatelé na veřejný vodovod jsou zásobováni z vlastních domovních studní. Vodovod je nadimenzován dle Vyhlášky č.9. V současné době je vlivem vysokých cen za pitnou vodu průměrná spotřeba obyvatelstva několikanásobně nižší a stávající vodovod plně pokryje i případnou novou zástavbu v obci.

Základní parametry Počet všech zásobených obyvatel Voda vyrobená celkem Spec. potřeba vody vyrobené Průměrná denní potřeba Max. denní potřeba

Jednotka obyvatel 3 tis. m /r l/(os.den) 3 m /den 3 m /den

Rok 2000 114 4,2 100,9 11,5 17,3

2010* 114 5,3 126,5 14,4 21,6

*jedná se o údaj z roku 2004, proto jde v případě roku 2010 o odhad.

Rozvoj vodovodů ve výhledovém období dle PRVKOK: Stávající systém zásobování pitnou vodou je vyhovující a dle PRVKOK zůstane zachován i do budoucna. S výstavbou, či rozšiřováním vodovodní sítě se v nadcházejících letech neuvažuje.

Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou: V obci Zdětín není uvažován žádný zdroj pro účely úpravy na pitnou vodu.

Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace: V případě přerušení dodávky vody budou obyvatelé zásobeni individuálně z přistavených cisteren a balenou vodou. Min. množství vody v době krizového zásobování pro obec je na 3 3 první dva dny 1,5 m /den a na další dny 4,5 m /den.


str.62

7.2.

ODPADNÍ VODY V obci Zdětín je vybudována pouze dešťová kanalizace DN 300 – 500 v celkové délce cca 1 500 m, která je tvořena několika samostatnými stokami vyústěnými do potoka. Kanalizace byla vybudována v letech 1962 – 1972 převážně z betonových trub. V obci vypouští odpadní vody do kanalizace část obyvatel, a to po předchozím předčištění v septicích. Část obyvatel má také jímky k vyvážení. Základní parametry

Jednotka

Počet všech obyv. napojených na kanalizaci Spec. produkce odpadních vod obyvatel Produkce odpadních vod

obyvatel l/(os.den) 3 m /den

Rok 2000 0 110 32,4

2010* 0 110 32,4

*jedná se o údaj z roku 2004, proto jde v případě roku jen 2010 o odhad.

Odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledovém období dle PRVKOK: S přihlédnutím k velikosti a charakteru sídla se nepředpokládá do roku 2015 výstavba nové kanalizace s ukončením na ČOV. Po roce 2015 se předpokládá realizace nové kanalizace s ukončením na ČOV. V obci bude nově vybudována splašková kanalizační síť z trub DN 250 – 300. Veškeré splaškové odpadní vody budou odvedeny na klasickou čistírnu odpadních vod pod obcí.

K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se (dle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích) vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok. Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. U vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně jsou ochranná pásma vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky 1,5 metru na každou stranu.

Vodojem „Zdětín“

Zdroj: RS Atelier


str.63

8.

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Vedení VVN 110 kV Nadzemní vedení VVN řešeným územím neprochází. Vedení VN 22 kV a trafostanice VN/NN 22 000/400V El. vedení VN je na území obce Zdětín ve venkovním provedení. Pro zajištění dodávky elektrické energie je k dispozici 5 venkovních stožárových trafostanic, které jsou v majetku společnosti E.ON Česká republika, s. r. o.. Trasy el. vedení VN a polohy trafostanic jsou vyznačeny v grafické části. Označení a název trafostanice TS 1 – Obec TS 2 – U Farmy TS 3 – Zahuštění TS 4 – Mokřiny TS 5 – Bělecký mlýn

Max. výkon trafostanice [kVA] 250 kVA 400 kVA 400 kVA 100 kVA 400 kVA

Nadzemní el. vedení VN jsou chráněna ochrannými pásmy. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně (v případě obce Zdětín se jedná o 22 kV) pro vodiče bez izolace 7 metrů a pro vodiče s izolací základní 2 metry. Distribuční síť VN v obci i počet trafostanic je z hlediska kapacity zásobování obce el. energií dostačující a společnost E.ON neplánuje v současné době žádné rozšíření sítě VN v obci, ani rozšíření počtu trafostanic. Podkladem byla data získaná v terénu a vyjádření zástupců společnosti E.ON Česká republika, s.r.o., Regionální správa Prostějov.

Ttrafostanice na území obce Zdětín: Trafostanice TS 1 v jižní části HZÚO (včetně el. vedení VN)

Zdroj: RS Atelier


str.64

Trafostanice TS 2 ve východní části HZÚO a trafostanice TS 3 v severní části HZÚO

Zdroj: RS Atelier

Trafostanice TS 4 v chatové lokalitě „Mokřiny“ a trafostanice TS 5 u Běleckého mlýna

Zdroj: RS Atelier


str.65

9.

ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Obec Zdětín je v současné době celá plynofikována. Plynofikace obce proběhla v roce 1999. Zemní plyn je do obce Zdětín dodáván pomocí STL plynovodu, který je přiveden ze západu (z k.ú. Ptení). Vedení STL plynovodu zásobuje plynem celou obec Zdětín. Jednotlivé části obce jsou pak zásobeny samostatnými větvemi. Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, který činí - u NTL a STL plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce 1 metr na obě strany půdorysu, - u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 metry na obě strany od půdorysu.

Rozvoj zásobování plynem ve výhledovém období: Vzhledem ke stáří STL rozvodné sítě je možné konstatovat, že jsou rozvody po technické stránce i kapacitně vyhovující. Uvažováno je pouze prodloužení stávajících sítí plynovodu do nově navrhovaných lokalit výstavby.


str.66

10.

SPOJE A SPOJOVACÍ ZAŘÍZENÍ Telefónica O2 Czech Republic, a.s. disponuje digitální technologií s dostatečnou kapacitou vedení účastnické přístupové sítě a spojových zařízení pro uspokojení požadavků zákazníků po telekomunikačních službách poskytovaných společností. Plošná rekonstrukce komunikační sítě je ukončena včetně spojovacích technologií (telefonní ústředny). Ve většině jsou telekomunikační sítě v provedeních podzemních, kabelových. Další dílčí úpravy přístupové sítě, rekonstrukce nebo rozšiřování sítě, jsou odvislé od ekonomických možností společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s. a závazných požadavků zákazníků. Přenosová (transportní) veřejná komunikační síť: Je provozována dálkovými optickými kabely. Místní (přístupová) veřejná komunikační síť: Je vybudována v intravilánu obce podzemními metalickými kabely s dostatečnou kapacitou. Radioreléové spoje: Telefonizace v nepřístupných lokalitách je řešena radioreléovými trasami provozovaných technologiemi zařízení IRT 2000. Územím obce prochází radioreléové trasy ve směru severovýchod - jihozápad. V následující etapě ÚP bude tato trasa respektována, včetně jejího ochranného pásma. Jižně od HZÚO Zdětín se nachází 33 metrů vysoká základnová stanice.

Základnová stanice jižně od HZÚO

Zdroj: RS Atelier


str.67

11.

CIVILNÍ OCHRANA V souladu s vyhláškou č.380/2002 Sb. Ministerstva vnitra ze dne 9. srpna 2002 k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva budou zapracovány požadavky civilní ochrany k Územnímu plánu Zdětín.


str.68

12.

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ V obci Zdětín probíhá likvidace odpadů v souladu s obecně závaznou vyhláškou o nakládání s odpady – „Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje“. Likvidace odpadu dále probíhá v souladu s obecně závaznou vyhláškou č. 2/2001, kterou se stanoví systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu vznikajícího na katastrálním území obce Zdětín, systém nakládání se stavebním odpadem vznikajícím na katastrálním území obce Zdětín. Obec nemá v současnosti vybudovaný sběrný dvůr. Svoz směsného komunálního odpadu probíhá jednou za týden. Zvláštní sběrné nádoby na tříděný odpad (nádoby na plasty, PET láhve, papír, nápojové kartony, sklo) jsou v obci Zdětín umístěny: - před místním hostincem, - u obchodu se smíšeným zbožím.

Sběrné nádoby na tříděný odpad před místním hostincem

Zdroj: RS Atelier

Sběrné nádoby na tříděný odpad před obchodem se smíšeným zbožím

Zdroj: RS Atelier


str.69

13.

OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Na základě „Rozboru udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Prostějov“ zpracovaného v rámci územně analytických podkladů byly definovány následující problémy k řešení:

Zdětín Téma

Vodní režim

Hygiena ŽP

Ochrana přírody

Zemědělský a lesní půdní fond

Dopravní a technická infrastruktura

Bydlení

Rekreace

Náměty k řešení Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV. Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti. Podpora využívání ekologicky šetrných způsobů vytápění. Výsadba účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrné straně obce. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. Při lokalizaci záměrů zajistit ochranu přírodních hodnot a krajinného rázu v území. Zajištění ochrany a rozvoj ekologicky stabilních ploch (VKP, lesy, TTP, vodní plochy, ÚSES), realizace ÚSES, vymezení interakčních prvků v krajině. Minimalizovat i dočasný zábor lesní půdy, který vždy vyžaduje změnu ve způsobu hospodaření v lese. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory PUPFL. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Upřesnit způsoby řešení hlavních existujících dopravních závad (průtahy obcemi, nevhodné křížení komunikací apod.). Posoudit možnosti dostavby veřejné kanalizace a napojení na ČOV, vymezit odpovídající plochy a koridory. Ke zlepšení dostupnosti a zkvalitnění silniční sítě je třeba vymezit v rámci územních plánů jednotlivých obcí vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání. Rozšířit a vymezit nové plochy pro bytovou výstavbu či výstavbu nových rodinných domů. Zasíťování pozemků (zavedení inženýrských sítí) pro novou výstavbu. Výstavba nových rodinných či bytových domů (závislá hodně na developerských projektech či soukromé výstavbě) nebo rozšíření stávající obytné zóny. Zajistit a zvýšit technickou vybavenost jednotlivých obcí (napojení na veřejnou kanalizaci, vodovodní řad, rozvod plynu). Vybudování nových sportovně rekreačních objektů a areálů, popř. rozšíření stávajících. Nabídka nových služeb a rozšíření infrastruktury cestovního ruchu. Výstavba nových cyklostezek a cyklotras, úpravy stávajících cyklotras, značení nových cyklostezek a cyklotras v regionu.


str.70

V rámci tvorby Doplňkových průzkumů a rozborů byly definovány tyto základní problémy, kterými se bude územní plán zabývat: 1. prověřit nesoulad mezi stávajícím funkčním využitím dle platného územního plánu a údaji v katastru nemovitostí o parcela č. 519/2 je v KN vedena jako stavba pro rodinnou rekreaci, dle platného ÚP je však funkční využití plochy bydlení – stav, 2. prověřit možnosti odkanalizování obce - posoudit aktuálnost záměru vybudovat ČOV na území obce (dle platného ÚP), 3. prověřit možnosti výstavby rodinných domů v prolukách stávajících ploch bydlení, 4. navrhnout vhodné využití bývalé střelnice a zvolit optimální funkční využití této plochy, 5. posoudit kapacity stávajících ploch výroby a skladování a prověřit aktuálnost a rozsah navržených ploch výroby a skladování dle platného ÚP (kolize s OP silnice III. třídy), 6. prověřit reálnost záměru využití plochy pro bydlení (kolize s radioreléovou trasou a dálkovým kabelem), 7. posoudit aktuálnost navržené místní komunikace v severní části HZÚO (dle platného ÚP), 8. zvolit vhodné funkční využití plochy v místě bývalého vodohospodářského zařízení jižně od HZÚO, 9. trasy lokálních biokoridorů jsou vedeny na pozemcích ZPF - zvolit vhodné funkční využití ploch, 10. prověřit nesoulad mezi stávajícím stavem v území a údaji v katastru nemovitostí o

parcela č. 897/5 je v KN vedena jako stavba občanského vybavení, dle skutečného stavu v území se zde žádná stavba nenachází,

o

parcela č. 903 je v KN vedena jako zahrada, dle skutečného stavu v území se zde nachází zpevněná plocha, určená pro parkovaní automobilů.

o

parcela č. 807/2 je v KN vedena jako dobývací prostor, dle skutečného stavu v území, resp. dle Obvodního báňského úřadu v Brně není na k. ú. Zdětín na Moravě evidován žádný dobývací prostor,

o

parcela č. 57 je dle KN vedena jako rodinný dům, dle skutečného stavu v území se zde žádná stavba nenachází,

11. zvolit vhodné funkční využití plochy (dle platného územního plánu stávající plocha drobné výroby - stolářství), 12. navrhnout vhodný způsob využití plochy, která umožní vedení nadregionálního biokoridoru v severní části řešeného území, 13. posoudit aktuálnost a rozsah navržené plochy občanského vybavení (dle platného ÚP) v západní části HZÚO, 14. posoudit vhodnost lokality pro výstavbu rodinných domů západně od HZÚO, 15. zvolit vhodné funkční využití areálu zemědělského družstva a prověřit aktuálnost vyhlášení pásma hygienické ochrany, 16. řešit posun stavební čáry (dle platného ÚP) ve třech lokalitách v jižní části HZÚO,


str.71

17. navrhnout vhodné funkční využití ploch pro realizaci tří lokálních biocenter při západní hranici k. ú. Zdětín na Moravě, 18. prověřit stávající objekty v krajině včetně objektů individuální rekreace, 19. řešit případné kolize navrženého územního systému ekologické stability a ostatních záměrů, 20. posoudit význam účelových komunikací, které nejsou parcelně vymezeny, 21. navrhnout vhodné funkční využití ploch pro všechny prvky ÚSES, 22. prověřit reálnost dopravních napojení rozvojových ploch bydlení, 23. dále je třeba prověřit plochy pro individuální bytovou výstavbu vymezené ve schválených ÚPD a jejich změnách a vymezit optimální počet vhodných ploch pro individuální bydlení v rodinných domech, vymezit plochy pro rozvoj občanské vybavenosti, posoudit kapacity a možnosti rozvoje sportovních a rekreačních zařízení.


str.72

14.

SWOT ANALÝZA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Silné stránky • Součást Mikroregionu Kostelecko (společné propagační materiály, koordinace aktivit souvisejících s rozvojem cestovního ruchu apod.). • Kulturní život v obci. • Sportovní vyžití (fotbalové hřiště, víceúčelové dětské hřiště…) • Území v létě vhodné pro pěší turistiku a cykloturistiku. • Tradiční oblast příměstské individuální rekreace. • Dobré podmínky pro cyklistickou dopravu - cyklotrasa č. 5039. • Systém separovaného sběru pro základní druhy odpadů a míra separace komunálního odpadu je mírně nadprůměrná. • Obec má zpracovaný Program obnovy vesnice. • Kulturní památka – kaple sv. Anny. • Kvalitní a dostatečně dimenzované sítě technické infrastruktury (s výjimkou kanalizace). • Vysoký podíl půdy v I. třídě ochrany ZPF (cca 54 %). • V řešeném území se nenachází žádné lokality ohrožené sesuvy. Slabé stránky • Chybějící sběrný dvůr. • Nevhodné řešení křižovatky silnic III. třídy. • Nedostatečná propagace přírodních a kulturních hodnot. • Chybějící místní kanalizace a ČOV, která by zajistila optimální čištění odpadních vod z obce. • Nedostatek ploch pro dopravu v klidu v blízkosti některých objektů občanského vybavení. • Chybějící zdravotní péče. • V posledních letech mírný pokles počtu obyvatel. • Nefunkční a lokálně nenavazující systém ÚSES. • Nedostatečná kvalita doplňkových služeb cestovního ruchu. Příležitosti • Využití finančních prostředků z fondů EU pro financování projektů. • Realizace prvků územního systému ekologické stability. • Rozvoj cestovního ruchu. • Využití územního plánování k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území. • Rekonstrukce místních komunikací. • Výstavba a rekonstrukce kulturně společenských a sportovních zařízení. • Podpora vzniku „vesnické miniškolky“. • Zvyšování zájmu o bydlení. • Využití potenciálu v rozvoji cestovního ruchu. • Růst obliby aktivního trávení volného času (cykloturistika, hipoturistika apod.). • Výstavba a rozvoj cyklostezek a dalších cyklotras. • Modernizace brouzdaliště pro děti. • Výstavba kanalizační sítě a čištění odpadních vod z celé obce v ČOV. Hrozby • • • • •

Nezaměstnanost a její dopady. Stárnutí obyvatel. Přechod na tuhá paliva, způsobený vývojem cen plynu a elektřiny. Odchod mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí. Podcenění významu cestovního ruchu a volnočasových aktivit jako předmětu podnikání a významného zdroje tvorby pracovních míst.


str.73

ÚZEMNÍ PLÁN ZDĚTÍN. etapa DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY

Recommend Documents