ÚZEMNÍ PLÁN OBCE PROSTŘEDNÍ BEČVA PRŮZKUMY A ROZBORY

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE PROSTŘEDNÍ BEČVA PRŮZKUMY A ROZBORY I.

ÚPD:

TEXTOVÁ ČÁST

Územní plán obce Prostřední Bečva – průzkumy a rozbory

pořizovatel: Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm objednatel:

zhotovitel: zodp. projektant:

Obec Prostřední Bečva, č. p. 272, 756 56 Prostřední Bečva (IČ: 00304221) Ing. arch. Pavel Pazdziora, Slovanská 10, 7411 01 Nový Jičín (IČ: 60016795), tel.: 556 707 923, 556 702 471, 777 289 525, E-mail: [email protected], internet: www.pazdziora.cz Ing. arch. Pavel Pazdziora, autorizovaný architekt ČKA č. 02717 č. vyhotovení:

otisk autorizačního razítka:

celkem vyhotovení:

3

podpis: č. zakázky: 200744

datum XII./2009 vypracování:

datum tisku

VII./2010

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE PROSTŘEDNÍ BEČVA – PRŮZKUMY A ROZBORY

Členění dokumentace I. TEXTOVÁ ČÁST ÚP §

A. PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

§

B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

§

C. OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ

II. GRAFICKÁ ČÁST ÚP §

1. VÝKRES HODNOT ÚZEMÍ

M 1: 5000

§

2. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

M 1: 5000

§

3. VÝKRES ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

M 1: 5000

§

4. VÝKRES ZÁVAD, STŘETŮ A PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚP M 1: 5000

S va ze k ÚP obsa huje : A.

PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ.................... 5 A.1.

Základní údaje .................................................................................................................... 5

A.1.1.

Uspořádání dokumentu................................................................................................ 5

A.1.2.

Pojmy .......................................................................................................................... 5

A.1.3.

Podklady.................................................................................................................... 11

A.1.4.

Vymezení řešeného území......................................................................................... 13

A.2.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ.................................................. 13

A.2.1.

Širší vztahy ................................................................................................................ 13

A.2.2.

Základní charakteristika sídla ..................................................................................... 14

A.3.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE HODNOT ÚZEMÍ.................................. 15

A.3.1.

Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty ......................................................... 15

A.3.1.1. Historický vývoj ........................................................................................................... 15 A.3.1.2. Vývoj urbanistické struktury......................................................................................... 16 A.3.1.3. Kulturní hodnoty s legislativní ochranou ...................................................................... 17 A.3.1.4. Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty lokálního významu............................. 17 A.3.2.

Přírodní hodnoty ........................................................................................................ 18

A.3.2.1. Přírodní hodnoty s legislativní ochranou ...................................................................... 18 A.3.2.2. Přírodní hodnoty lokálního významu............................................................................ 19 A.3.3.

Enviromentální hodnoty ............................................................................................. 20

A.3.3.1. Enviromentální hodnoty lokálního významu................................................................. 20 A.3.4. A.4.

Civilizační hodnoty ..................................................................................................... 21 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ.................................................................................................... 22

A.4.1.

Ochrana kulturního dědictví........................................................................................ 23

A.4.1.1. Památková zóna, rezervace........................................................................................ 23

ING. ARCH. PAVEL PAZDZIORA, AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT ČKA 02717 -1-


A.4.1.2. Národní kulturní památky ............................................................................................ 23 A.4.1.3. Nemovité kulturní památky.......................................................................................... 23 A.4.1.4. Archeologie................................................................................................................. 23 A.4.1.5. Válečné hroby a pohřebiště, pietní místa..................................................................... 23 A.4.2.

Ochrana přírody......................................................................................................... 23

A.4.2.1. Obecná ochrana přírody.............................................................................................. 23 A.4.2.2. Zvláště chráněná území.............................................................................................. 26 A.4.2.3. Památné stromy.......................................................................................................... 26 A.4.2.4. Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů..................................................... 26 A.4.3.

Ochrana přírodních zdrojů, ochrana ložisek................................................................ 27

A.4.4.

Ochrana dopravní a technické infrastruktury............................................................... 28

A.4.5.

Ostatní limity.............................................................................................................. 29

A.5.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ ....................... 29

A.5.1.

Záměry kraje.............................................................................................................. 29

A.5.2.

Záměry dle rozvojových programů kraje ..................................................................... 30

A.5.3.

Ostatní záměry .......................................................................................................... 31

A.5.4.

Záměry na změnu využití území................................................................................. 31

A.5.4.1. Plochy bydlení individuální .......................................................................................... 31 A.5.4.2. Plochy rekreace .......................................................................................................... 33 A.5.4.3. Plochy občanského vybavení ...................................................................................... 34 A.5.4.4. Plochy sportu.............................................................................................................. 34 A.5.4.5. Plochy veřejných prostranství...................................................................................... 35 A.5.4.6. Plochy sídelní zeleně .................................................................................................. 35 A.5.4.7. Plochy dopravy ........................................................................................................... 35 A.5.4.8. Plochy smíšeného využití............................................................................................ 36 A.5.4.9. Plochy výroby a skladování......................................................................................... 36 A.5.4.10. Plochy vodní a vodohospodářské .............................................................................. 36

B.

A.5.5.

Ostatní záměry v území ............................................................................................. 37

A.5.6.

Shrnutí....................................................................................................................... 38

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ........................................................................ 40 B.1. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ S UVEDENÍM JEHO SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB............................................................................................................. 40 B.1.1.

Horninové prostředí a geologie .................................................................................. 40

B.1.1.1. Seznam geologických rizik na katastru obce Prostřední Bečva.................................... 41 B.1.2.

Vodní režim ............................................................................................................... 42

B.1.2.1. Hydrologické poměry .................................................................................................. 42 B.1.2.2. Vodní toky a nádrže .................................................................................................... 42



B.1.2.3. Vodní útvary ............................................................................................................... 43 B.1.2.4. Extravilánové vody...................................................................................................... 44 B.1.3.

Hygiena životního prostředí........................................................................................ 44

B.1.3.1. Klimatické poměry....................................................................................................... 44 B.1.3.2. Ovzduší ...................................................................................................................... 45 B.1.3.3. Voda........................................................................................................................... 45 B.1.3.4. Půda........................................................................................................................... 46 B.1.3.5. Radioaktivita zemského povrchu................................................................................. 46 B.1.3.6. Hluk............................................................................................................................ 47 B.1.4.

Ochrana přírody a krajiny........................................................................................... 48

B.1.4.1. Základní charakteristika .............................................................................................. 48 B.1.4.2. Oblasti a místa krajinného rázu ................................................................................... 48 B.1.4.3. Územní systém ekologické stability ............................................................................. 48 B.1.5.

Zemědělský půdní fond.............................................................................................. 56

B.1.6.

Pozemky určené k plnění funkce lesa ........................................................................ 57

B.1.7.

Dopravní infrastruktura............................................................................................... 58

B.1.7.1. Železniční doprava...................................................................................................... 58 B.1.7.2. Silniční doprava .......................................................................................................... 58 B.1.7.3. Veřejná doprava ......................................................................................................... 59 B.1.7.4. Nemotorová doprava................................................................................................... 59 B.1.7.5. Statická doprava (doprava v klidu) .............................................................................. 59 B.1.7.6. Dopravní zařízení........................................................................................................ 59 B.1.7.7. Hospodářská doprava................................................................................................. 59 B.1.7.8. Intenzity dopravy......................................................................................................... 59 B.1.7.9. Ochranná pásma ........................................................................................................ 60 B.1.7.10. Letecká doprava ....................................................................................................... 60 B.1.7.11. Vodní doprava .......................................................................................................... 60 B.1.8.

Technická infrastruktura............................................................................................. 60

B.1.8.1. Vodní hospodářství ..................................................................................................... 60 B.1.8.2. Energetika, spoje ........................................................................................................ 64 B.1.9.

Nakládání s odpady ................................................................................................... 66

B.1.10.

Občanské vybavení ................................................................................................... 67

B.1.10.1. Vzdělávání a výchova ............................................................................................... 67 B.1.10.2. Sociální služby.......................................................................................................... 67 B.1.10.3. Zdravotní služby........................................................................................................ 68 B.1.10.4. Kultura ...................................................................................................................... 68 B.1.10.5. Veřejná správa.......................................................................................................... 68



B.1.10.6. Ochrana obyvatelstva ............................................................................................... 68 B.1.10.7. Tělovýchova a sport .................................................................................................. 68 B.1.10.8. Obchodní prodej, služby............................................................................................ 68 B.1.10.9. Ubytování a stravování.............................................................................................. 69 B.1.10.10. Církevní zařízení..................................................................................................... 69 B.1.10.11. Veřejná pohřebiště.................................................................................................. 69 B.1.11.

Veřejná prostranství................................................................................................... 70

B.1.12.

Sociodemografické podmínky .................................................................................... 70

B.1.13.

Bydlení ...................................................................................................................... 71

B.1.14.

Rekreace ................................................................................................................... 72

B.1.15.

Hospodářské podmínky ............................................................................................. 73

B.2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ......................................................................................................................... 74 B.2.1.

Analýza silných, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území (SWOT analýza) ........ 74

B.2.2.

Požadavky na řešení vyplývající z ÚAP...................................................................... 78

B.2.3.

Vyhodnocení.............................................................................................................. 81

OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ ........................................................................................... 82

C. C.1.

ZÁVADY V URBANISTICKÉ STRUKTUŘE A VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ............... 82

C.2.

ZÁVADY V DOPRAVNÍ INFRASTRUKTUŘE .................................................................... 82

C.3.

ZÁVADY V TECHNICKÉ INFRASTRUKTUŘE .................................................................. 83

C.4.

HYGIENICKÉ ZÁVADY A RIZIKA NARUŠENÍ HODNOT ÚZEMÍ....................................... 83

C.5.

ZÁVADY VE VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY................................................................................... 83

C.6.

PROBLÉMY A STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ .................... 84



A.

PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

A.1.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

A.1.1. Uspořádání dokumentu Část A §

dosavadní stupeň rozvoje území

§

hodnoty území, jejich základní charakteristika, ochrana legislativní a ochrana, která by měla být zakotvena v územním plánu

§

záměry na změnu funkčního využití území vyplývající především z polohy ve struktuře osídlení, širších vztahů a požadavků obce

Část B §

analýza udržitelnosti rozvoje dle tří základních pilířů - prostředí (horninové prostředí, vodní režim, ochrana přírody a krajiny, zemědělská půda, pozemky určené k plnění funkce lesa, hygiena prostředí), společnost (sociodemografické podmínky, bydlení, veřejná infrastruktura) a hospodářství (hospodářské podmínky, podnikatelská aktivita)

§

vzájemná vyváženost tří základních pilířů - prostředí, společnosti a hospodářství

Část C §

okruhy problémů k řešení

A.1.2. Pojmy Legislativa Základní pojmy jsou převzaty ze zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů. Jsou respektovány pojmy z vyhlášky č. 500 „O územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti“ ze dne 10. 11. 2006 a vyhlášky č. 501 „O obecných požadavcích na využívání území“ ze dne 10. 11. 2006. Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je členěn na tři základní pilíře: §

hospodářský rozvoj

§

kvalitní životní podmínky



§

sociální soudržnost

Hodnoty území Dosavadním vývojem byly vytvořeny v území tyto hodnoty: §

kulturní, urbanistické a architektonické

§

přírodní

§

enviromentální

§

civilizační

Při aktualizaci ÚAP bude sledován soulad těchto hodnot území. Pojmy §

index růstu - změna počtu obyvatel - poměr počtu obyvatel v r. 2001/ počtu obyvatel v r. 1991

§

věkový index - poměr počtu obyvatel v předproduktivním věku k počtu obyvatel v poproduktivním věku (nad 60 let)

§

index stáří - poměr počtu obyvatel nad 65 let k počtu obyvatel v předproduktivním věku

§

index vzdělanosti – 1) procentuální zastoupení obyvatelstva se středoškolským vzděláním, 2) procentuální zastoupení obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním

Zkratky Seznam používaných zkratek PÚR ČR Politika územního rozvoje ČR

EA

ÚAP UO

územně analytické podklady urbanistický obvod - statistická jednotka

ČS ÚV

ekonomicky aktivní obyvatelstvo čerpací stanice úpravna vody

ÚPD ÚPO ÚP VÚC SÚ US

územně plánovací dokumentace územní plán obce územní plán velký územní celek sídelní útvar územní studie/urbanistická studie strategické posouzení koncepce z hlediska životního prostředí územní systém ekologické stability

ATS ČOV PHO VKP PP TR

automatická tlaková stanice čistírna odpadních vod pásmo hygienické ochrany významný krajinný prvek přírodní památka trafostanice

HG

hromadná garáž

PS

parkovací stání

VVN

vedení el. energie s velmi vysokým napětím

RG

řadová garáž

VN

vedení el. energie s vysokým napětím

JÚ

jímací území

NN

vedení el. energie nízkého napětí

ZPF

zemědělský půdní fond

SEA ÚSES



VTL

vysokotlaký plynovod

PUPFL

STL

středotlaký plynovod

ČHMÚ

NTL RS SKAO VDJ

nízkotlaký plynovod regulační stanice stanice katodové ochrany vodojem

k. ú. ZSJ RD

lesní půdní fond – pozemky určené k plnění funkcí lesa Český hydrometeorologický ústav katastrální území základní sídelní jednotka rodinný dům

Seznam jevů obsažených v průzkumech a rozborech ÚP obce Prostřední Bečva (ÚAP dle přílohy vyhlášky č. 500/2006) Řádek číslo 1. 2. 3. 4.

Sledovaný jev

10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

zastavěné území plochy výroby plochy občanského vybavení plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území památková rezervace včetně ochranného pásma památková zóna včetně ochranného pásma krajinná památková zóna nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma památka UNESCO včetně ochranného pásma urbanistické hodnoty region lidové architektury historicky významná stavba, soubor architektonicky cenná stavba, soubor významná stavební dominanta území s archeologickými nálezy oblast krajinného rázu a její charakteristika místo krajinného rázu a jeho charakteristika místo významné události významný vyhlídkový bod územní systém ekologické stability

22.

významný krajinný prvek registrovaný, pokud není

5. 6. 7. 8. 9.

Nachází se v řešeném území

ano ano ano ano nenachází se nenachází se nenachází se nenachází se ano nenachází se ano nenachází se nenachází se ano ano nenachází se ano ano nenachází se ano ano, bude aktualizováno a zpřesněno v konceptu ÚP nenachází se



23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56.

vyjádřen jinou položkou významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vymezeny pouze lesní porosty vyjádřen jinou položkou a vodní plochy a toky přechodně chráněná plocha nenachází se národní park včetně zón a ochranného pásma nenachází se chráněná krajinná oblast včetně zón ano národní přírodní rezervace včetně ochranného ano pásma přírodní rezervace včetně ochranného pásma nenachází se národní přírodní památka včetně ochranného nenachází se pásma přírodní park nenachází se přírodní památka včetně ochranného pásma nenachází se památný strom včetně ochranného pásma nenachází se biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO nenachází se NATURA 2000 - evropsky významná lokalita ano NATURA 2000 - ptačí oblast ano lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a nenachází se živočichů s národním významem lesy ochranné ano les zvláštního určení ano lesy hospodářské ano vzdálenost 50 m od kraje lesa ano bonitovaná půdně ekologická jednotka ano hranice biochor ano investice do půdy za účelem zlepšení půdní ano úrodnosti vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ano ochranných pásem chráněná oblast přirozené akumulace vod ano zranitelná oblast není vymezena vodní útvar povrchových, podzemních vod ano vodní nádrž nenachází se povodí vodního toku, rozvodnice ano záplavové území ano aktivní zóna záplavového území není stanoveno území určené k rozlivům povodní není stanoveno území zvláštní povodně pod vodním dílem ano objekt/zařízení protipovodňové ochrany nenachází se přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody nenachází se včetně ochranných pásem lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského nenachází se místa



57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87.

dobývací prostor chráněné ložiskové území chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry ložisko nerostných surovin poddolované území sesuvné území a území jiných geologických rizik staré důlní dílo staré zátěže území a kontaminované plochy oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší odval, výsypka, odkaliště, halda technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma vodovodní síť včetně ochranného pásma

nenachází se ano nenachází se ano ano ano nenachází se ano nenachází se nenachází se aktualizováno dle mapového podkladu a skutečnosti aktualizováno dle mapového podkladu a skutečnosti

technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma výrobna elektřiny včetně ochranného pásma elektrická stanice včetně ochranného pásma

nenachází se aktualizováno dle mapového podkladu a skutečnosti nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy aktualizováno dle mapového včetně ochranného pásma podkladu a skutečnosti technologický objekt zásobování plynem včetně nenachází se ochranného a bezpečnostního pásma vedení plynovodu včetně ochranného a ano bezpečnostního pásma technologický objekt zásobování jinými produkty nenachází se včetně ochranného pásma ropovod včetně ochranného pásma nenachází se produktovod včetně ochranného pásma nenachází se technologický objekt zásobování teplem včetně nenachází se ochranného pásma teplovod včetně ochranného pásma nenachází se elektronické komunikační zařízení včetně ano ochranného pásma komunikační vedení včetně ochranného pásma ano jaderné zařízení nenachází se objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo nenachází se B s umístěnými nebezpečnými látkami skládka včetně ochranného pásma nenachází se spalovna včetně ochranného pásma nenachází se zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu nenachází se včetně nebezpečného odpadu



88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96. 97. 98. 99. 100. 101. 102. 103. 104. 105. 106. 107. 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116. 117. 118. 119.

dálnice včetně ochranného pásma rychlostní silnice včetně ochranného pásma silnice I. třídy včetně ochranného pásma silnice II. třídy včetně ochranného pásma silnice III. třídy včetně ochranného pásma místní a účelové komunikace železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma železniční dráha regionální včetně ochranného pásma koridor vysokorychlostní železniční trati vlečka včetně ochranného pásma lanová dráha včetně ochranného pásma speciální dráha včetně ochranného pásma tramvajová dráha včetně ochranného pásma trolejbusová dráha včetně ochranného pásma letiště včetně ochranných pásem letecká stavba včetně ochranných pásem vodní cesta hraniční přechod cyklostezka, cyklotrasa, hipo a turistická stezka objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma vojenský újezd vymezené zóny havarijního plánování objekt civilní ochrany objekt požární ochrany objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky ochranné pásmo hřbitova, krematoria jiná ochranná pásma ostatní veřejná infrastruktura počet dokončených bytů k 31.12. každého roku zastavitelná plocha jiné záměry další dostupné informace, např. průměrná cena m2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území

nenachází se nenachází se ano ano ano ano nenachází se nenachází se nenachází se nenachází se nenachází se nenachází se nenachází se nenachází se nenachází se nenachází se nenachází se nenachází se cyklostezka nenachází se nenachází se ano ano ano nenachází se ano ano ano

ano ano, vlastní průzkum

ING. ARCH. PAVEL PAZDZIORA, AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT ČKA 02717 - 10 -


A.1.3. Podklady Mapové podklady název

zdroj

datum

ÚKM Zlínského kraje

Zlínský kraj

2009

Územně analytické podklady

Zlínský kraj

2009

ÚKM Zlínského kraje

Zlínský kraj

2009

Katastrální mapa

Český úřad zeměměřický a katastrální

2009

poznámky

Územně plánovací dokumentace název

zhotovitel

Zásady územního rozvoje Zlínského Atelier T-plan, s. r. o. kraje

ÚP SÚ Prostřední Bečva (vč. změn) Ing. arch. Ludmila Konečná a další zhotovitelé

datum 2008

poznámky vydané zastupitelstvem Zlínského kraje dne 10. 9. 2008 pod č. usn. 0761/223/08

1992 2008

Ostatní podklady název

zhotovitel

datum

poznámky

schváleno usnesením vlády ČR č. 651 dne 17. 5. 2006

Dokumentace zpracovaná v rámci ČR a kraje Politika územního rozvoje ČR

MMR ČR

2006

Generel dopravy Zlínského kraje

Udimo, spol. s r.o., Ostrava

2003

Mapový podklad BPEJ

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, V.V.I., Praha

2009

Mapové podklady geologických rizik Geofond ČR

2009

Kanalizace

2004

Byl schválen zastupitelstvem Zlínského kraje dne 27. 10. 2004 pod č. usn. 770/Z26/04.

Informace obce, Plán rozvoje vodovodu a kanalizací Zlínského kraje

Generel dopravy ZK

Zlínský kraj

2007

Část návrh výhledové koncepce CDZK byla schválena zastupitelstvem Zlínského kraje dne 23. 6. 2007 pod č. usn. 656/ZZ4/04

Obecně závazná vyhláška ZK č. 2/2004

Zlínský kraj

2004

Ze dne 22. 9. 2004 o vyhlášení závazné části Plánu odpadového hospodářství kraje



Integrovaný krajský program Zlínský kraj snižování emisí oxidu siřičitého, oxidu dusíků, těkavých organických látek a amoniaku a Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje Záplavové území vodního toku Rožnovské Bečvy

Zlínský kraj

Územní energetická koncepce Zlínského kraje

Zlínský kraj

Vyhlášeno nařízením č. 1/2005 ze dne 7. 11. 2005.

2006

Stanovené KÚ Zlínského kraje ze dne 17. 2. 2006, pod č. j. KUZL 8644/2005 ŽPZE-IK.

datum

poznámky

Koncepci a strategii ochrany přírody a Zlínský kraj krajiny

Technická infrastruktura název

zdroj

Vodovod, kanalizace

Obec Prostřední Bečva, Vodovody a kanalizace Vsetín, a. s.

2009

Elektro

ČEZ Distribuce, s. r. o.

2009

Plynovod

SMP Net, s. r. o.

2009

Sdělovací vedení

Telefónica O2 Czech Republic, a. s.

2009

Územně plánovací dokumentace obce §

Územní plán sídelního útvaru Prostřední Bečva byl schválen zastupitelstvem obce Prostřední Bečva dne 11. 6. 1992.

§

Územní plán sídelního útvaru Prostřední Bečva – změna urbanistické části byla schválena zastupitelstvem obce Prostřední Bečva dne 19. 2. 1998.

§

Změna 0a byla schválena 20. 4. 1995.

§

Změna 0b byla schválena 19. 10. 1995.

§

Změna č. 1 územního plánu sídelního útvaru Prostřední Bečva byla schválena zastupitelstvem obce Prostřední Bečva dne 3. 3. 2000. Obecně závazná vyhláška 1/2000 nabyla účinnosti 3. 3. 2000.

§

Změna č. 2 územního plánu sídelního útvaru Prostřední Bečva byla schválena zastupitelstvem obce Prostřední Bečva dne 18. 4. 2001, pod číslem usnesení 101/04/01. Obecně závazná vyhláška 1/2001 nabyla účinnosti 4. 5. 2001.Změna č. 2 byla schválena 18. 4. 2001.

§

Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru Prostřední Bečva byla schválena zastupitelstvem obce Prostřední Bečva dne 21. 8. 2002, pod číslem usnesení 152/08/02. Obecně závazná vyhláška 1/2002 nabyla účinnosti 5. 9. 2002.

§




§


§


§

Opatření obecné povahy č. 1/2008 – Změna č. 7 územního plánu sídelního útvaru Prostřední Bečva – bylo vydáno zastupitelstvem obce Prostřední Bečva dne 18. 6. 2008 pod číslem usnesení 56/06/08, opatření obecné povahy č. 1/2008 nabylo účinnosti dne 7. 7. 2008.

§

Opatření obecné povahy č. 1/2009 – Změna č. 7A územního plánu sídelního útvaru Prostřední Bečva – bylo vydáno zastupitelstvem obce Prostřední Bečva dne 18. 3. 2009 pod číslem usnesení 78/03/09/m, opatření obecné povahy č. 1/2009 nabylo účinnosti dne 6. 4. 2009.

A.1.4. Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno katastrálním územím Prostřední Bečva a má rozlohu 2345 ha.

A.2.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ

A.2.1. Širší vztahy Řešené katastrální území obce Prostřední Bečva se nachází ve zvlněném terénu Moravskoslezských Beskyd cca 10 km východně od města Rožnov pod Radhoštěm.

Obec Prostřední Bečva leží v severovýchodní části Zlínského kraje, v okrese Vsetín. Prostřední Bečva leží na hlavní ose kraje, je dopravně dobře napojena na ostatní obce kraje a na sousední Slovenskou republiku silnicí I. třídy č. 35 - Hranice n. M. (I/47) - Valašské Meziříčí (I/57) - Rožnov p. R. (I/58) - Hlavatá (I/56) - Makov - Slovensko, která prochází celou obcí. Na



západě katastru obce z komunikace odbočuje silnice II. třídy č. 481 do obce Hutisko – Solanec. Z centrální části katastru obce z komunikace odbočuje silnice III. třídy č. 01880 do místní části Bácov. Na východě katastru obce z komunikace odbočuje silnice III. třídy č. 04837 (souběžně s katastrální hranicí obce Horní Bečva) na hřeben Pusteven. Obec sousedí s následujícími katastry: k. ú.

obec

Dolní Bečva

Dolní Bečva

Vigantice

Vigantice

Hutisko

Hutisko - Solanec

Solanec pod Soláněm

Hutisko - Solanec

Horní Bečva

Horní Bečva

Čeladná

Čeladná

Trojanovice

Trojanovice

obec s rozšířenou působností Rožnov pod Radhoštěm Rožnov pod Radhoštěm Rožnov pod Radhoštěm Rožnov pod Radhoštěm Rožnov pod Radhoštěm Frýdlant nad Ostravicí Frenštát pod Radhoštěm

kraj

pozn.

Zlínský

západ

Zlínský

západ

Zlínský

jih

Zlínský

jih

Zlínský

východ

Moravskoslezský

sever

Moravskoslezský

sever

Prostřední Bečva je zařazena pod obec s rozšířenou působností (ORP), kterou je město Rožnov pod Radhoštěm. Město Rožnov pod Radhoštěm je pro obec důležité také významnými stávajícími i budoucími vzájemnými vazbami jako je dojížďka za prací, školstvím, kulturou a zdravotnickými zařízeními, státní správou apod., dále spád za rekreací, napojení na technickou infrastrukturu, turistický ruch atd. Vazby řešeného území na okolí z hlediska hierarchie větších sídel jsou směrovány zejména na Rožnov pod Radhoštěm a dále na Valašské Meziříčí a Vsetín. Hlavní komunikační systém obce je tvořen stávajícím průtahem silnice I/35, která má v zastavěném území charakter sběrné komunikace. Obec je zásobována vodou vodovodem, který je ve správě obce, z vlastních zdrojů vody. V obci je částečně vybudovaná splašková kanalizace zakončená na ČOV, která leží na k. ú. obce Prostřední Bečva a slouží k likvidaci OV z obce Prostřední Bečva i Horní Bečva. Systém splaškové kanalizace není zatím realizován po celé obci. Obec je zásobována zemním plynem ze STL plynovodu přivedeného od obce Dolní Bečva. Řešené území je zásobováno elektrickou energií venkovním vedením linky VN 62 ze směru Dolní Bečva, která je napojena z TS 110/22 kV Rožnov pod Radhoštěm. Obec je dále zásobena 26 trafostanicemi.

A.2.2.

Základní charakteristika sídla

Prostřední Bečva leží v nadmořské výšce 432 až 1.206 m n. m. (vrchol Čertův mlýn), střed obce cca 464 (občanská vybavenost) – 477 (Obecní úřad) m n. m. na jižním okraji Moravskoslezských Beskyd. Samotné sídlo je zasazeno do údolí řeky Rožnovská Bečva a na jeho úbočí stoupající na hřebeny přilehlých hor. Nejvyšším bodem katastru je vrchol Čertův mlýn, který tvoří severní hranici katastru společně s Pustevnami. Jižní hranicí je úpatí solánecké Kyvňačky a hutiské Poskly. Jižní hřeben údolí poté přechází na sousední katastry do pohoří Hostýnsko – vsetínské hornatiny. Sídlo je obklopeno hospodářskou půdou plynule přecházející v louky a lesy. Prostřední Bečva je poprvé připomínána počátkem 18. století a má zachovalou původní historickou urbanistickou strukturu rozptýlené zástavby v údolích i na



jejich úbočích s novodobými enklávami bydlení, rekreace a občanské vybavenosti převážně v údolí Rožnovské Bečvy. Obec je rozdělena na 4 části – Dolní konec, střed, Bacov a Kněhyně. V centru obce je možnost sportovního vyžití - Sportovně rekreační areál - u Zavadilky. K dispozici je tu tenisový kurt s umělým povrchem, cvičná tenisová stěna, volejbalové hřiště a požární nádrž vhodná ke koupání. V této lokalitě jsou také restaurace Zavadilka a Valašský šenk Zavadilka. Mezi těmito restauracemi se nachází areál, kde se v letním období konají různé kulturní akce. Ve středu obce je hřiště TJ Sokol Prostřední Bečva. V Domě služeb jsou ordinace lékařů, je zde umístěna pošta, holič a prodejna s textilem. V budově je také umístěna výdejna léčiv. Vedle Domu služeb je prodejna základních potravin i drogerie. Také v ostatních částech obce Bacov a Kněhyně jsou prodejny se smíšeným zbožím. V roce 2001 byl dostaven a vysvěcen kostel, který je novou dominantou obce. U kostela byl vybudován v roce 2002 místní hřbitov. V současnosti je obec Prostřední Bečva jedním z nejvýznamnějších rekreačních středisek v oblasti Beskyd. Areál Pusteven, který je součástí katastru obce na severním okraji, tvoří soubor dřevěných horských staveb z let 18911900 podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče. Je to především Maměnka a Libušín, které jsou zapsány jako národní kulturní památka. Nejstarším objektem je chata Šumná, do areálu patří i moderní hotel Tanečnica. Na území obce je přírodní rezervace Pod Juračkou, v prostoru Čertových mlýnů a Kněhyně. V zimním období je možnost využít několik lyžařských vleků v areálu Pustevny. Po celou zimu jsou udržovány stopy pro běžkaře, které se táhnou nejen po svazích Pusteven, ale do širšího okolí například na Soláň, Třeštík a do Rožnova pod Radhoštěm. K ubytování slouží nejen několik středisek, ale i soukromé chaty a objekty. V roce 2010 byla zprovozněna cyklostezka údolím Rožnovské Bečvy, která vede od východu z obce Horní Bečva, přes obce Prostřední Bečva, Dolní Bečva a město Rožnov pod Radhoštěm až do Valašského Meziříčí.

A.3.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE HODNOT ÚZEMÍ

V grafické části jsou vyznačené ve výkrese č. 1 - Výkres hodnot území.

A.3.1.

Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty

A.3.1.1. Historický vývoj Obec vznikla zřejmě na přelomu 16. a 17. století pasekářskou kolonizací postupující od Rožnova. Jednotlivé pasekářské usedlosti vznikaly na území Prostřední Bečvy od 16. století. Byla napadána loupeživými tlupami z Uher, proto tu byla také část portášského sboru. Jako samostatná obec se ale Prostřední Bečva ustavila až počátkem 18. století. Název Prostřední Bečva „Mitter Becžwa” se poprvé objevuje v r. 1717, obdobně v roce 1846 jako „Mittel Betschwa”, „Prostřednj Beczwa”. Ves byla pojmenována po toku řeky Bečvy a rozlišena je pouze přívlastkem od ostatních dvou Bečev (Horní a Dolní). Historické prameny uvádějí, že v roce 1640 zde žilo okolo 100 Valachů. V roce 1790 zde bylo napočítáno již 100 domků a 950 lidí. V roce 1775 bylo v Prostřední Bečvě fojtství, k němuž patřil moučný mlýn a mlýnek na kaši. Před rokem 1732 náleželi obyvatelé z území dnešní Prostřední Bečvy k rožnovskému kostelu. Po dostavbě kostela na Hutisku (1732) tam byla přifařena i Prostřední Bečva. V roce 1900 zde bylo 1619 katolíků, 6 evangelíků augšpurského a 47 helvétského vyznání a 6 židů.



Na území Bečvy byly 3 kříže, boží muka a kaplička. Obec měla vždy převážně zemědělský charakter. Hlavním zaměstnáním obyvatel bylo pasekaření, pastva dobytka a práce v panských lesích. Možnosti obživy se rozšířily v první polovině 18. století, kdy byla do Prostřední Bečvy přemístěna z Hutiska sklářská huť. Huť se později po vyčerpání dřeva z blízkého okolí přesunula do údolí Kněhyně, kde byla v provozu až do poloviny 19. století. Příležitost k výdělku poskytovala také práce v lesích a těžba dřeva, které se splavovalo po Bečvě. Mnozí obyvatelé odcházeli na sezónní zemědělské práce, a v 2. pol. 19. století se mnoho občanů vystěhovalo do USA. Počátkem 20. století se začal rozvíjet drobný místní průmysl, v roce 1924 zde byly 2 pily, cihelna s elektrárnou, továrna pleteného zboží (v provozu od 1919-1930), 6 hostinců, turistický hotel (rekreační středisko Pustevny vystavěné podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče v roce 1891), kolář, kovář, 2 mlynáři, 2 krejčí, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, 3 obuvníci, řezník, výroba cementového zboží a valašských houní. Na počátku 19. století neuměl v Prostřední Bečvě téměř nikdo číst ani psát. V zápisech kroniky jsou první zmínky o počátcích školství uváděny údaje o poustevníkovi, který žil na Pustevnách a vyučoval několik dětí, které u něho přes zimu bydlely. Stravu pro děti museli rodiče poustevníkovi předem dodat. Teprve v roce 1820 začali někteří zámožnější občané posílat své děti do školy na Hutisko, do Kněhyň a do Bacova. První škola na tzv. Ulici, byla pouze pronajatá místnost pro učebnu, a to pouze dva dny v týdnu, v zimním období, kdy děti nebyly zaměstnávány domácími pracemi. V roce 1876 se začalo se stavbou nové školy U mostu, která byla v roce 1879 otevřena. Z této jednotřídní školy se v průběhu let stala dvoutřídní. V letech 1924 - 1925 byla rozšířena na trojtřídní, kterou navštěvovalo 120 žáků. Při osvobozování byla škola vážně poškozena. Opravovat stávající budovu nemělo smysl, bylo proto rozhodnuto, že se provede přestavba a přístavba nové části. To proběhlo v letech 19481952. Škola měla expozituru v údolí Bacov, ta se osamostatnila v roce 1924 a v provozu byla až do zrušení v roce 1972. V Kněhyních se vyučovalo od roku 1881 v chalupě č. p. 105 na Skálí. Počet žáků se pohyboval od 80-147, místnost kapacitně nevyhovovala. Školní rada proto povolila obdenní vyučování. Jeden den měli vyučování žáci z východní strany a druhý den ze západní strany údolí. V roce 1887 byla vybudována v Kněhyních jednotřídní škola, prvním správcem byl pan Jan Voříšek. V roce 1903 byla provedena přístavba druhé třídy a kapacita se zvýšila. V roce 1905 navštěvovalo školu 191 žáků. Škola v údolí Kněhyně byla zrušena v roce 1979. Pošta je v obci od roku 1913, přičleněná zprvu poštovnímu úřadu na Hutisku a od roku 1934 k Rožnovu. Počátkem 30. let byl v obci zaveden telefon. V roce 1932 se začalo se stavbou silnice na Pustevny, která byla dokončena v roce 1948. V roce 1924 byla založena Národní jednota, která v obci organizovala všechen kulturní život. Měla velkou zásluhu na vzniku místního divadelního kroužku. JZD bylo založeno roce 1959. V roce 1971 bylo připojeno k JZD Bečva se sídlem v Dolní Bečvě, které bylo připojeno v roce 1977 k JZD Soláň se sídlem v Hutisku-Solanci. Na území obce je několik pomníků účastníků protifašistického odboje za 2. světové války, mimo jiné pomník učitele Františka Haši v Hašově háji (dříve Malinová), a pomníček popraveného Oldřicha Šimurdy. Dále pomník osvobození u budovy školy U mostu, pamětní deska 2. slovenské partyzánské brigády na Šumné na Pustevnách a další. Průmyslové provozovny zanikly po druhé světové válce v důsledku rozvoje rožnovské Tesly. (zdroj: www.prostrednibecva.cz)

A.3.1.2. Vývoj urbanistické struktury Prostřední Bečva je údolní vesnice s rozptýlenou zástavbou podél hlavní komunikace, která je v zářezu údolí Rožnovské Bečvy klesajícího směrem na západ a se zástavbou jednotlivých objektů ve svahu podél místních komunikací kolmých k hlavní ose. Vně těchto komunikací jsou situovány zemědělské a lesní plochy. Vzhledem ke konfiguraci terénu vznikaly další usedlosti na úpatí údolí směrem k hřebenům přilehlých hor. Novodobé zásahy do urbanismu obce nejsou svým rozsahem významné.



Obec má jako hlavní výraznou architektonickou dominantu moderní kostel sv. Zdislavy nad silnicí I. třídy. Urbanistická struktura i původní charakter sídla je poměrně dobře zachován, obraz obce narušují jen menší novodobé objekty. Ostatní objekty v obci byly původně menší usedlosti nebo chalupy, některé objekty však byly necitlivě přestavovány.

A.3.1.3. Kulturní hodnoty s legislativní ochranou Ochrana kulturních hodnot daná legislativou vytváří limity využití území (viz. kap. A.4. Limity využití), jmenovitě viz. níže. §

památková zóna, rezervace – nejsou v řešeném území

§

národní kulturní památky – Areál Pusteven (Nemovitá národní kulturní památka) – Seskupení dřevěných budov z let 1891 navržených architektem Dušanem Jurkovičem v duchu valašské a slovenské lidové architektury

§

nemovité kulturní památky - nejsou v řešeném území

§

území s archeologickými nálezy – nejsou v řešeném území

§

válečné hroby a pietní místa – nejsou v řešeném území

A.3.1.4. Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty lokálního významu Urbanistické hodnoty §

areál kulturních památek na Pustevnách

Region lidové architektury §

není

Historicky významná stavba, soubor §

není



Historicky významná stavba, soubor §

není

Architektonicky cenná stavba, soubor §

Restaurace "LIBUŠÍN"

§

Turistická ubytovna "MAMĚNKA"

§

Turistická chata "ŠUMNÁ"

Významná stavební dominanta §

kostel sv. Zdislavy – dominanta kulturně historická

Místo významné události §

není

Zachovalá původní urbanistická struktura §

dokladem původní struktury obce je rozptýlená zástavba původních objektů

Harmonie krajiny se zastavěným územím §

rozptýlená původní zástavba na okraji zemědělsky využívané krajiny

Kompoziční osy §

A.3.2.

střed obce – osa zástavby

Přírodní hodnoty

A.3.2.1. Přírodní hodnoty s legislativní ochranou Ochrana přírodních hodnot daná legislativou vytváří limity využití území a je popsána v kapitole A.4. - Limity využití území. ÚSES § § § §

nadregionální biocentra: − NRBC 103 III - PU09 nadregionální biokoridory: − NRBK 146 IV - PU18 regionální biocentra − RBC 129 - ADÁMKY - PU 76 regionální biokoridory − RBK 1568 - ADÁMKY - KLUZOV - PU150 − RBK 1569 ADÁMKY - MEČŮVKA - PU151 − RBK 1569 – KLOTOVÁ - SOLISKO - PU153



§

§

lokální biocentra − LBC N - 000601/5 − LBC N - 005401/6 − LBC N - 005401/17 − LBC N - 005401/28 − LBC F - 005401/13 − LBC F - 005401/14 − LBC F - 005401/15 − LBC F - 005401/16 − LBC F - 005401/17 − LBC F - 005401/29 − LBC F - 005401/70 lokální biokoridory − LBK F - 95 − LBK F - 101 − LBK F - 103 − LBK F - 136 − LBK F - 143 − LBK F - 196 − LBK F - 325 − LBK F - 329 − LBK F - 471 − LBK F - 472 − LBK F - 476 − LBK F - 478

Chráněná krajinná oblast §

chráněná krajinná oblast Beskydy – zóny I., II., III. a IV.

Významné krajinné prvky §

nejsou

Přírodní památky §

nejsou

Národní přírodní rezervace §

Národní přírodní rezervace - Kněhyně, Čertův mlýn (Výnos MK ČSR č. 3.500/89 - 19. 1. 1989, spravuje MŽP)

A.3.2.2. Přírodní hodnoty lokálního významu Významné plochy sídelní zeleně §

veřejné prostranství v centru obce

§

ostatní veřejné prostranství s plochami zeleně



Krajinný rámec – lesní porosty, krajinná zeleň §

kompaktní a fragmentované lesní porosty v území, zejména lesní komplexy na jihu a severu katastrálního území

§

krajinná zeleň – výrazným prvkem jsou břehové porosty podél vodotečí ve volné krajině

A.3.3.

Enviromentální hodnoty

A.3.3.1. Enviromentální hodnoty lokálního významu Prostory zásadního významu pro charakter sídla a krajiny §

střed obce s nejbližší přilehlou zástavbou

§

areál Pustevny a okolí

Primární přírodní horizonty Uplatňují se při průhledech z obce, případně v nejbližší návaznosti na zastavěné území obce: §

z okolních komunikací a polních cest

§

svahy severně a jižně od obce

Sekundární přírodní horizonty Uplatňují se při dálkových výhledech do krajiny: §

zalesněné svahy severně od obce

§

zalesněné svahy jižně od obce

Přírodní dominanty §

Čertův mlýn (1206 m n. m.)

§

Tanečnice (1084 m n. m.)

§

Skalka (1037 m n. m.)

§

Bečovská kyčera (783 m n. m.)

§

Na Grúni (670 m n. m.)

§

U Vašutů (667 m n. m.)

§

Ježovec (626 m n. m.)

§

Požiska (596 m n. m.)

Scenerické cesty Scenerické cesty umožňují výhledy do krajiny či na sídlo v delším úseku jízdy či chůze. Konfigurace terénu umožňuje velký počet výhledů a dálkových pohledů z cest.



Mezi nejvýznamnější patří: §

systém úseků polních cest a části komunikace III. třídy – III/04837 a část I/35 v prostoru hlavní kompoziční osy obce

§

hřeben Tanečnice – Pustevny - Radhošť – výhledy na panorama okolních hor a obce

Významné vyhlídkové body, průhledy Jedná se o místa ze kterých je možno shlédnout zajímavé partie sídla, dále místa dálkových pohledů a vyhlídkové body, ze kterých lze sledovat sídlo a krajinu, často více směry. §

rozhledna Cyrilka

§

průhled ze severního okraje katastrálního území obce (hřeben Tanečnice – Pustevny Radhošť ) na jižní lesní kopcovité porosty a na severní úbočí Beskyd

§

další vyhlídkové body – Čertův mlýn, Tanečnice, Skalka, Bečovská kyčera a kostel sv. Zdislavy

Významné linie vzrostlé zeleně Vzrostlá zeleň utvářející obraz a charakter území – zeleň (aleje) podél příjezdových komunikací. §

doprovodná zeleň podél silnic a místních komunikací v celém katastru

Významná solitérní zeleň Vzrostlá zeleň utvářející obraz a charakter území – charakteristickým prvkem jsou významné solitérní dřeviny na celém území, které utvářejí charakter kulturní krajiny a zastavěných částí obce.

A.3.4.

Civilizační hodnoty

Jedná se o hodnoty území, spočívající např. v jeho vybavení veřejnou infrastrukturou (dopravní a technickou infrastrukturou, občanským vybavením), dále v možnosti jeho dalšího rozvoje, možností pracovních příležitostí, v dopravní dostupnosti částí obce, v dostupnosti veřejné dopravy, ve vlastnostech či různorodosti obytného prostředí, v možnosti využívání krajiny k zemědělským účelům, apod. Ochrana civilizačních hodnot (např. dopravní a technické infrastruktury) daná legislativou vytváří limity využití území a je popsána v kapitole A.4. Limity využití území. Investice do zemědělské půdy §

nejkvalitnější zemědělská půda (I. a II. třída ochrany)

§

meliorace (odvodňování)

Veřejná prostranství, prostupnost krajiny Hodnotou území jsou veřejně přístupné plochy - např. veřejná zeleň a hlavní pěší trasy jako místa odpočinku, setkávání a navazování kontaktů občanů. Dále hlavní účelové komunikace zpřístupňující krajinu pro hospodaření, pro průchod pěších, cyklistických a běžeckých tras.



§

významné linie – cyklotrasy a pěší trasy

Následující výčet civilizačních hodnot je v grafické části obsažen ve výkrese č. 4 – Výkres závad, střetů a problémů k řešení v ÚP. Jednou ze základních hodnot je kvalita života, služeb a zdraví, bezpečnost, kvalita výkonu veřejné správy a možnosti pracovních příležitostí. Občanské vybavení: Hodnotou území je vybavení sídla, zvláště veřejným občanským vybavením (podrobněji viz. kap. B.1.10. Občanské vybavení): §

veřejné občanské vybavení (např. úřad státní správy, hasičské zbrojnice, apod.)

§

občanské vybavení zajišťující základní služby (např. obchodní zařízení, služby, stravování)

§

občanské vybavení zajišťující možnost sportovního vyžití (rekreační a sportovní areály, hřiště, apod.)

Hospodářství: Hodnotou území jsou plochy a areály zajišťující pracovní příležitosti: §

výrobní a skladové areály

§

zemědělské areály

§

drobné provozovny

Dopravní a technická infrastruktura: Sídlo je napojeno na nadřazený dopravní systém a hromadnou dopravu, na inženýrské sítě: §

základní komunikační systém

§

zastávky hromadné dopravy

§

izochrony dostupnosti hromadné dopravy

§

zásobování vodou - hlavní vodovodní řad, vodojem, čerpací stanice vody

§

systém odvádění splaškových a dešťových vod – hlavní kanalizační stoky

§

zásobování plynem – STL plynovod, regulační stanice

§

zásobování el. energií – nadzemní vedení VN 22 kV a VVN 35 kV

§

zásobování teplem – není dálkové

Zhodnocení viz. příslušné kapitoly.

A.4.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

V grafické části jsou vyznačené ve výkrese č. 2 - Limity využití území.



A.4.1.

Ochrana kulturního dědictví

A.4.1.1. Památková zóna, rezervace V řešeném území se nenacházejí památkové zóny ani památkové rezervace.

A.4.1.2. Národní kulturní památky Seznam národních nemovitých kulturních památek ozn. v grafické části 1

název č. rejstříku jiná turistická stavba - areál Pustevny, tur. 22962/8-295 ubytovny Maměnka, Libušín, Stará hospoda, zvonička, salaš – č. p. 224

Seskupení dřevěných budov z let 1891-98 navržených architektem Dušanem Jurkovičem v duchu valašské a slovenské lidové architektury (Libušin se starou Pustevnou, Maměnka a zvonička). Jde o nejlépe dochovaný autorův soubor staveb z raného období.

A.4.1.3. Nemovité kulturní památky Další nemovité kulturní památky se v řešeném území nenacházejí.

A.4.1.4. Archeologie Řešené území je územím archeologického zájmu ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s vysokou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů a z hlediska památkové péče je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu. V případě jakýchkoliv zemních stavebních prací a úprav terénu v řešeném území respektovat zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Archeologická naleziště se v řešeném území nenacházejí.

A.4.1.5. Válečné hroby a pohřebiště, pietní místa Válečné hroby a pohřebiště, pietní místa se v řešeném území nenacházejí.

A.4.2.

Ochrana přírody

A.4.2.1. Obecná ochrana přírody Významné krajinné prvky Registrované VKP se v řešeném území nenacházejí. Mimo registrované VKP jsou dle zákona významnými krajinnými prvky v obecné poloze i údolní nivy, lesy, rybníky, vodní toky.



Přírodní parky V řešeném území se nenacházejí. Národní přírodní rezervace Na severním okraji se nachází Národní přírodní rezervace - Kněhyně, Čertův mlýn (Výnos MK ČSR č. 3.500/89 - 19. 1. 1989, spravuje MŽP). §

Národní přírodní rezervace Kněhyně - Čertův mlýn zaujímá vrchol a přilehlé prudké svahy Kněhyně (1257 m) a nehlubokým sedlem oddělený masív Čertova mlýna (1205 m) s hojným výskytem skalních výchozů a pseudokrasových jevů. Nachází se v nadmořské výšce 940 - 1257 m v Radhošťské hornatině v Moravskoslezských Beskydech v CHKO Beskydy.

§

Výměra: 195,02 ha

§

Katastrální území: Čeladná, okres Frýdek-Místek a Prostřední Bečva, okres Vsetín

§

Rok vyhlášení: 1989

§

Důvod ochrany: Předmětem ochrany je jedinečný zbytek přirozených lesních porostů s bohatou škálou lesních typů v exponovaných polohách s typickou faunou, flórou a pseudokrasovými jevy.

Chráněná krajinná oblast Celé řešené území obce je součástí Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Obec se rozkládá ve všech 4 zónách CHKO. Svou rozlohou 1160 km2 je tato Chráněná oblast největší v ČR. Přibližně 70 % plochy CHKO tvoří souvislé lesní porosty. Dosud se zachovaly značné plochy původních ekosystémů smíšených lesů i původních, převážně lučních společenstev. Mezi nejvýznamnější přírodní hodnoty CHKO patří zejména původní pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských druhů živočichů a rostlin. Dosud zde najdeme druhově pestrá a esteticky mimořádně působivé louky a pastviny. Unikátní jsou povrchové i podzemní pseudokrasové jevy. Mimořádná je i estetická hodnota a pestrost krajiny vzniklé historickým soužitím člověka s přírodou v tomto území. Území CHKO Beskydy je podle přírodních hodnot území rozděleno do odstupňované ochrany přírody do čtyř zón. Zóny jsou koncipovány tak, aby jejich výměra přesahovala 20 ha, pouze ve výjimečných případech u nelesních 1. a 4. zón nebylo možno tuto podmínku dodržet. l. ZÓNA §

Praktické vymezení

Přírodě blízké nebo člověkem málo pozměněné ekosystémy s ucelenou mírou samořídících funkcí a ekologickou stabilitou, udržované v žádoucím stavu vhodným managementem nebo ponechané v přirozeném vývoji. Jedná se zejména o zvlášť chráněná území a jejich návrhy, nadregionální biocentra či jejich části a nejhodnotnější regionální biocentra. §

Způsoby využívání

Omezení lidských zásahů na minimum, řízený management, účelové obhospodařování, vše směřující k obnově samořídících funkcí. Vyloučení nových staveb, skládek, těžby nerostů, minimální zásahy do vodního režimu, usměrnění nejšetrnějšího rekreačního nepobytového využití.



2. ZÓNA §


Zejména málo pozměněné lesní porosty, ucelené extenzivní polopřirozené louky a pastviny, regionální biocentra, vodní plochy s vysokou druhovou rozmanitostí, území svažitá, členitá, údolní uzávěry, území s výskytem zvláště chráněných druhů organismů. Rozptýlená zástavba s dochovanými prvky původní architektury a okolní krajina s malovýrobní strukturou. §


V lesích uplatnění maloplošného podrostního způsobu hospodaření, maximální využití přirozené obnovy. Tradičně obhospodařované travní porosty s cílem udržení druhového bohatství, uchování vodního režimu se snahou o renaturalizaci toků, zachování vhodné struktury porostů či solitérů dřevin mimo les. Omezení intenzifikačních faktorů hospodaření. Udržet plošné zastoupení kultur a charakter vhodně začleněných staveb jako významného prvku dotvářejícího krajinný ráz, nerozvíjet další urbanizaci, umisťování nových staveb omezit pouze na nezbytné stavby vázané na zemědělské hospodaření, dbát na jejich architektonické ztvárnění. 3. ZÓNA §


Člověkem pozměněné ekosystémy běžně hospodářsky využívané, hospodářské lesní monokultury, rozčleněné zemědělské pozemky intenzivní louky a pastviny s rozptýlenou zelení a zástavbou, menší obce nebo jejich části bez rozvojových tendencí, rekreační aktivity. Spojuje území v CHKO v ucelený celek s charakteristickým rázem §


Běžné obhospodařování lesů s minimalizací podílu nepůvodních dřevin, běžné obhospodařování luk a pastvin se snahou o zavádění ekologického hospodaření, dbát na zvyšování rozmanitosti ekosystémů. Údržba a obnova zástavby při vhodném objemovém a architektonickém řešení shluků staveb i jednotlivých staveb. Umisťování nových staveb sesouladit s územními plány tak, aby nedocházelo k urbanizaci krajinného prostředí, důsledně chránit a dotvářet ráz krajiny. 4. ZÓNA §

Charakteristika a praktické vymezení

Člověkem silně pozměněné ekosystémy, souvisle obhospodařované velké celky zemědělských pozemků ap. §

zastavěná

území,

intenzivně


Hospodaření v lesích a na zemědělských pozemcích bez zvláštních omezení. V obcích a na pozemcích určených pro jejich rozvoj umisťovat architektonicky kvalitní stavby neohrožující prostředí. Území začlenit do programů obnovy vesnice, realizovat obnovu minimálního lokálního systému ekologické stability. NATURA 2000 NATURA 2000 je soustava lokalit chránící vybrané druhy rostlin a živočichů, které jsou na pokraji vyhynutí a vzácná přírodní stanoviště na území Evropské unie. Na těchto lokalitách je pak věnována zvláštní pozornost sladění zájmu ochrany přírody a šetrného hospodaření.



Podíl na tomto programu Evropské unie je povinný pro všechny členské státy a Česká republika se k němu zavázala při svém vstupu. Obec Prostřední Bečva je celým svým katastrem začleněna do plochy NATURA 2000 PSCI (Natura evropsky významná lokalita). Rozsáhlé území je vymezeno státní hranicí se Slovenskou republikou na východě, na severu je ohraničeno masívem Velkého Javorníku u Frenštátu pod Radhoštěm a hranicí CHKO Beskydy. Převážně hornatá a lesnatá krajina. Jde o zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Specifický krajinný ráz utváří členitý terén, vodní toky, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu. Do současnosti je jádro Beskyd jen řídce osídleno s pasteveckým horským typem hospodaření. V území se vyskytuje celá řada chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin. Komplex masívu Kněhyně a Radhoště je ukázku zachovalého podhorského a horského lesa karpatského typu. Lokalita zahrnuje širokou škálu biotopů od mezofilních bučin v submontánním vegetačním stupni až po klimaxové smrčiny v nejvyšších supramontánních polohách. Území je cenné svou velkou rozlohou a zároveň spojitostí přirozených biotopů. Rozsáhlejší plochy přirozených porostů horského a vysokohorského lesa ve věku 160 - 180 let se dochovaly na vrcholech Kněhyně, Čertova Mlýna a Noříčí hory a na úbočí Radhoště a Čertova Mlýna. Stromové patro je v nich věkově diferencované, je zachován přirozený biologický cyklus živin. Ponechány jsou suché a trouchnivé kmeny, které slouží zejména jako biotop houbám a bezobratlým. V území je dochována populace původního horského ekotypu smrku ztepilého. V bučinách je významné přirozené zmlazování jedle bělokoré. Zejména na horský typ lesa jsou vázány některé vzácné a ohrožené druhy rostlin. Na hřebenu od Radhoště po Pustevny byla v posledních letech obnovena tradiční pastva ovcí, jako prostředek k údržbě hřebenových pastvin. Dále je svou severní částí obec začleněna do plochy NATURA 2000 SPA (Natura ptačí oblasti). Dále je svou severní částí obec začleněna do plochy NATURA 2000 SPA (Natura ptačí oblasti). Navržená ptačí oblast Beskydy se nachází na severovýchodě České republiky při hranici se Slovenskem, nejvyšším bodem je Lysá hora 1324 m n. m. Lesy pokrývají asi 90% území. V minulosti to byly zejména bučiny, pouze ve vyšších nadmořských výškách přibýval smrk. V současnosti tvoří původní pralesovité porosty nepatrný zlomek celkové rozlohy lesů. Zbývající plochu pokrývají hlavně pastviny, zastavěných oblastí, vodních toků apod. je nepatrné procento. Z ornitologického hlediska patří mezi nejvýznamnější druhy strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), puštík bělavý (Strix uralensis) a datlík tříprstý (Picoides tridactylus), početné a stabilní jsou populace lejska malého (Ficedula parva), holuba doupňáka (Columba oenas), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopos martius), jeřábka lesního (Bonasa bonasia) a čápa černého (Ciconia nigra).

A.4.2.2. Zvláště chráněná území Přírodní památky Na území obce nejsou přírodní památky.

A.4.2.3. Památné stromy Na území obce nejsou vyhlášeny památné stromy.

A.4.2.4. Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů Na území obce nejsou evidovány lokality s výskytem zvláště chráněných druhů nebo nerostů.



A.4.3. poř. č. ÚAP 39. 40.

41. 44.

Ochrana přírodních zdrojů, ochrana ložisek sledovaný jev dle ÚAP

limity využití území – řešené území

lesy hospodářské

pozemky určené k plnění funkce lesa – lesy hospodářské vzdálenost 50 m od okraje dle zákona č. 289/1995 Sb. je nutno respektovat lesa území v návaznosti na pozemky určené k plnění funkcí lesa - do 50 m, musejí být v podrobnější dokumentaci projednány se státní správou lesů, zástavba musí být obrácena k lesnímu porostu nezastavěnou částí pozemku bonitovaná půdně ekologická zemědělská půda I. a II. třídy ochrany jednotka vodní zdroj povrchové, ochranné pásmo vodního zdroje I. a II. stupně podzemní vody včetně ochranného pásma

Chráněná ložisková území Na severozápadním okraji zasahuje na k. ú. Prostřední Bečva chráněné ložiskové území, Čs. část Hornoslezské pánve, číslo ložiskového území – 14400000, organizace - OKD, a. s. Ostrava - surovina - uhlí černé, zemní plyn. Poddolované území Na území obce nejsou evidována poddolovaná území. Sesuvná území a území jiných geologických rizik Území geologických rizik – sesuvy aktivní plocha: §

SDP 3848

§

SDP 3849

§

SDP 3850

§

SDP 3862

§

SDP 3863

§

SDP 3865

§

SDP 3868

§

SDP 3869

§

SDP 3870

§

SDP 5716

§

SDP 5717

Území geologických rizik – sesuvy ostatní plocha: §

nejsou



Sesuvy aktivní bod §

A.4.4. poř. č. ÚAP 67.

68.

70.

71. 72. 73.

75.

90.

91.

nejsou

Ochrana dopravní a technické infrastruktury sledovaný jev dle ÚAP


technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma vodovodní síť včetně ochranného pásma

vodojem včetně ochranného pásma - ochranné pásmo = oplocení

hlavní vodovodní řad včetně ochranného pásma ochranné pásmo vodovodních řadů: - ochranné pásmo vodovodních řadů do průměru 500 mm 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí - ochranné pásmo vodovodních řadů nad průměr 500 mm 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí kmenová kanalizační stoka včetně ochranného pásma síť kanalizačních stok včetně ochranné pásmo kanalizačních sběračů: ochranného pásma - ochranné pásmo kanalizačních stok do průměru 500 mm 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí - ochranné pásmo kanalizačních stok nad průměr 500 mm 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí výrobna elektřiny včetně není ochranného pásma trafostanice včetně ochranného pásma elektrická stanice včetně ochranného pásma - ochranné pásmo elektrické stanice stožárové - 7 m nadzemní vedení VN nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy - ochranné pásmo nadzemního vedení VN od krajního vodiče včetně ochranného pásma a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně: - pro vodiče bez izolace - 7 m - pro vodiče s izolací základní – 2 m - pro závěsná kabelová vedení – 1 m b) u napětí nad 35 kV a do 110 kV včetně – 12 m c) u napětí nad 110 kV a do 220 kV včetně – 15 m d) u napětí nad 220 kV a do 400 kV včetně – 20 m STL plynovod vedení plynovodu včetně a) ochranné pásmo STL plynovodu ochranného a bezpečnostního pásma - 1 m na obě strany od půdorysu v zastavěném území - 4 m na obě strany od půdorysu mimo zast. území b) bezpečnostní pásmo STL plynovodu - 20 m na obě strany od půdorysu silnice I. třídy včetně ochranné silniční pásmo silnice I. třídy ochranného pásma - 50 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu, mimo souvisle zastavěné území silnice II. třídy včetně ochranné silniční pásmo silnice II. třídy ochranného pásma



- 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu, mimo souvisle zastavěné území ochranné silniční pásmo silnice III. třídy - 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu, mimo souvisle zastavěné území

92.

silnice III. třídy včetně ochranného pásma

A.4.5.

Ostatní limity

poř. č. ÚAP 43.

sledovaný jev dle ÚAP


investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti staré zátěže území a kontaminované plochy ochranné pásmo hřbitova jiná ochranná pásma

meliorace

64. 113. 114.

A.5.

A.5.1.

ano stanovené OP pásmo hygienické ochrany nevyhlášené

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

Záměry kraje

Politika územního rozvoje ČR Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezeny správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP). Rozvojové osy jsou vymezeny s výraznou vazbou na významné dopravní cesty. Vyhodnocení – dopady na řešené území §

řešené území nenáleží do žádné z rozvojových oblastí řešených politikou územního rozvoje

§

řešeným územím neprochází žádná rozvojová osa

§

řešené území leží mimo vymezené specifické oblasti

Zásady územního rozvoje Zlínského kraje V ZÚR Zlínského kraje byly v řešeném území vymezeny tyto plochy a koridory nadmístního významu: §

nadregionální biokoridory ÚSES

§

nadregionální biocentra ÚSES

§

regionální biokoridory ÚSES



§

regionální biocentra ÚSES

V ZÚR Zlínského kraje byly v řešeném území vymezeny tato veřejně prospěšná opatření: §

nadregionální biokoridory ÚSES

§

nadregionální biocentra ÚSES

§

regionální biokoridory ÚSES

§

regionální biocentra ÚSES

Vyhodnocení – dopady na řešené území §

respektovat záměry realizace nadregionálního a regionálního ÚSES

A.5.2.

Záměry dle rozvojových programů kraje

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje Rozvoj vodovodů ve výhledovém období §

Ve výhledu je třeba provést změny v technologii úpravy vody Cípková, změnu filtračního procesu, úpravu a automatizaci hygienického zabezpečení vody a vybudování objektu pro likvidaci pracích vod. Dále je třeba provést intenzifikaci z původních 3 –3,5 l.s-1 na cca 5 l.s-1. V rámci zpracované technicko-ekonomické studie se nabízejí tři varianty řešení současného stavu úpravy vody. Všechny variantní řešení se týkají úpravy povrchové vody spočívající v prosté a koagulační filtraci, řízené v závislosti od množství zákalu ve vodním toku. Průtok vody úpravnou u všech variantních řešení je gravitační. U všech variant bude nutné vybavení úpravny jímkami na odsazení pracích vod, nebo kalovou jímkou. První varianta, která se jeví jako optimální, řeší filtraci na tlakových filtrech s automatickým praním.

Rozvoj kanalizace ve výhledovém období §

Z důvodu neúměrného zatěžování sítě balastními vodami je nutné na základě kamerového průzkumu vytipovat místa průniku balastních vod do kanalizačního systému a provést jejich odpojení. V obci bude kanalizace doplněna o nové úseky splaškové kanalizace. Ve východní části obce budou splaškové OV svedeny do nové ČS, odkud budou čerpány do gravitační kanalizace. Odvádění splaškových OV z odlehlejších lokalit by znamenalo neúměrně velké investiční náklady, proto je uvažováno se zachováním stávajícího systému likvidace odpadních vod. Součástí nově budovaných nemovitostí budou nové domovní ČOV. Výhledově se uvažuje s napojením kanalizace ze Solance pod Soláněm.

§

Rekonstrukce ČOV „Horní Bečva“ situovaná na katastru Prostřední Bečva zahrnuje: − − − −

zakrytí uskladňovací nádrže na kal, doplnění provzdušňování pro aerobní stabilizaci kalu, doplnění zařízení na zahuštění kalu, instalace zařízení na chemické srážení fosforu, vybudování měrného objektu na odtoku, doplnění řídící systém s dálkovým přenosem na dispečink do Vsetína.



§

Orientační výměry : − splašková kanalizace DN 200-300, délka cca 6890 m − výtlak DN 100, délka cca 140 m.


A.5.3.

respektovat tyto záměry

Ostatní záměry

Oblastní generel systémů ekologické stability pro obec Prostřední Bečva §

vymezuje cílový stav nadregionálních, regionálních a lokálních prvků ÚSES (biocentra a biokoridory)


A.5.4.

respektovat tyto záměry

Záměry na změnu využití území

V grafické části viz. výkres č. 3 - Výkres záměrů na provedení změn v území.

A.5.4.1. Plochy bydlení individuální §

respektovat rozvojové plochy vymezené v ÚP SÚ Prostřední Bečva a ve Změnách ÚP a aktualizovat jejich rozsah (některé lokality jsou již částečně zastavěné)

§

nové rozvojové plochy pro bydlení situovat do klidových okrajových poloh, ve vazbě na zastavěné území

§

hlavní směry rozvoje navrhnout v zastavěném území obce

§

prověřit další možnosti rozšíření ploch bydlení – směry rozvoje

Seznam rozvojových ploch – změna využití území plochy s nejvyšším předpokladem pro zeměd. produkci (I. a II. tř. ochrany)

ozn.

popis rozvojové plochy

BI – 01

rozvojová plocha bydlení individuální

x

BI – 06


x

BI – 07


x

BI – 08


x

BI – 09


x

BI – 10


část plochy - tř. ochrany ZPF I., II.

BI – 13


x

BI – 17


x



BI – 18A rozvojová plocha bydlení individuální

x

BI – 18B rozvojová plocha bydlení individuální

x

BI – 19


x

BI – 21


x

BI – 22


x

BI – 23


x

BI – 24


x

BI – 26


tř. ochrany ZPF I., II.

BI – 27


x

BI – 29



BI – 30



BI – 31


x

BI – 32


x

BI – 33


x

BI – 34


x

BI – 35


x

BI – 36


x

BI – 37


x

BI – 38



BI – 39


x

BI – 40


x

BI – 42


x

BI – 43


x

BI – 45


x

BI – 47


x

BI – 50


x

BI – 51


x

BI – 52


x


x


x

BI – 57


x

BI – 59


x

BI – 60


x


x


x



BI – 63



BI – 66



BI – 67


x

BI – 68


x

BI – 69


x

BI – 71


x

BI – 72


x


x


x

BI – 73


x

BI – 74


x

BI – 75



BI – 76


x

BI – 77


x

BI – 80


x


x


x

BI – 81


x


x


x

BI – 90


x

BI – 91


x

BI – 92


BI – 93


x

BI – 94


x

A.5.4.2. Plochy rekreace §


§

plochy rodinné rekreace považovat za stabilizované, případný rozvoj vymezit v omezené míře

§

s ohledem na žádoucí rozvoj cestovního ruchu prověřit možnosti situování dalších zařízení

§

v řešeném území při respektování ochrany přírodních a kulturních hodnot území řešit prostupnost do okolní přírody



Seznam rozvojových ploch – změna využití území §

nejsou navrhovány nové rozvojové plochy rekreace

A.5.4.3. Plochy občanského vybavení §

stávající plochy občanského vybavení považovat za stabilizované

§


§

případné požadavky na vymezení ploch pro občanské vybavení (např. řešení problematiky mladých rodin, starších občanů,…) řešit v rámci stávajících a rozvojových ploch bydlení a ploch smíšených obytných - umístění občanského vybavení do těchto ploch umožnit v rámci stanovení podmínek využití území

§

smíšeným využitím ploch a stanovením podmínek využití území umožnit podnikání v plochách občanského vybavení, např. v oblasti cestovního ruchu


ozn.


OK – 03

rozvojová plocha občanské vybavenosti – plochy komerčních zařízení

x

OK – 41A rozvojová plocha občanské vybavenosti – plochy komerčních zařízení

x

OK – 48A rozvojová plocha občanské vybavenosti – plochy komerčních zařízení

x

A.5.4.4. Plochy sportu §

stávající plochy sportu považovat za stabilizované

§


§

respektovat rozšíření sportovních areálů

§

vytvořit další předpoklady včetně územních pro rozvoj sportu, rekreace a cestovního ruchu

§

případné další požadavky na rozvoj vymezit na okrajích obce v návaznosti na stávající a navržené plochy

Seznam rozvojových ploch – změna využití území ozn.


OS - 28

rozvojová plocha občanské vybavenosti – plochy pro tělovýchovu a sport (lyžařská

plochy s nejvyšším předpokladem pro zeměd. produkci (I. a II. tř. ochrany) x



plochy pro tělovýchovu a sport (lyžařská běžecká dráha) OS - 42C rozvojová plocha občanské vybavenosti – plochy pro tělovýchovu a sport

x

OS - 94

x

rozvojová plocha občanské vybavenosti – plochy pro tělovýchovu a sport

A.5.4.5. Plochy veřejných prostranství §

do veřejných prostranství zařadit stávající a navržené uliční prostory charakteru zklidněných komunikací, chodníky

§

v případě potřeby doplnit chybějící veřejná prostranství a pěší propojení v zastavěném území

A.5.4.6. Plochy sídelní zeleně §

do těchto ploch zařadit veřejnou zeleň, parky – upravené plochy veřejně přístupné zeleně

§

navrhnout plochy pro zeleň izolační – oddělující např. plochy výroby a dopravní infrastruktury od ploch bydlení, občanského vybavení a sportu, plochy sportu od ploch bydlení

§

respektovat stávající plochy veřejné zeleně

A.5.4.7. Plochy dopravy §

respektovat stávající plochy dopravy

§

navrhnout plochy pro nové komunikace a plochy pro parkování



plochy s nejvyšším předpokladem pro zeměd. produkci (I. a II. tř. ochrany)

DS - 44A rozvojová plocha dopravní infrastruktury – silniční doprava

x

DS - 48B rozvojová plocha dopravní infrastruktury – silniční doprava

x

DS - 49

rozvojová plocha dopravní infrastruktury – silniční doprava

x

DS - 56


x

DS - 65



DS - 78





silniční doprava

A.5.4.8. Plochy smíšeného využití §



ozn.


SO - 11

rozvojová plocha smíšeného využití – plochy smíšené obytné

x

SO - 46A rozvojová plocha smíšeného využití – plochy smíšené obytné

x

SO - 46B rozvojová plocha smíšeného využití – plochy smíšené obytné

x

SO - 54


x

SO - 55


x

SO - 79


x

A.5.4.9. Plochy výroby a skladování §



ozn.


V - 04

rozvojová plocha výroby a skladování

x

V - 44B

rozvojová plocha výroby a skladování

x

A.5.4.10. Plochy vodní a vodohospodářské §

respektovat rozvojové plochy vymezené v ÚP SÚ Horní Bečva a ve Změnách ÚP a aktualizovat jejich rozsah

Seznam rozvojových ploch – změna využití území §

nejsou navrhovány nové rozvojové plochy rekreace



A.5.5.

Ostatní záměry v území

Plochy ÚSES §

respektovat navržený ÚSES

§

zařadit návrhové plochy biocenter do ploch přírodních a plochy biokoridorů do ploch krajinné zeleně



účel

K - 01

rozvojová plocha krajinné zeleně

biokoridor ÚSES

K - 02


biokoridor ÚSES

K - 03


biokoridor ÚSES

K - 04


biokoridor ÚSES

K - 07


biokoridor ÚSES

K - 08


biokoridor ÚSES

K - 09


biokoridor ÚSES

K - 10


biokoridor ÚSES

K - 11


biokoridor ÚSES

K - 12


biokoridor ÚSES

K - 13


biokoridor ÚSES

K - 14


biokoridor ÚSES

K - 15


biokoridor ÚSES

K - 16


biokoridor ÚSES

K - 17


biokoridor ÚSES

K - 18


biokoridor ÚSES

K - 19


biokoridor ÚSES

P - 01

rozvojová plocha přírodní

biocentrum ÚSES

P - 02


biocentrum ÚSES

P - 03


biocentrum ÚSES

P - 04


biocentrum ÚSES

P - 05


biocentrum ÚSES

P - 06


biocentrum ÚSES

P - 07


biocentrum ÚSES

P - 08


biocentrum ÚSES

P - 09


biocentrum ÚSES

P - 10


biocentrum ÚSES



P - 11


biocentrum ÚSES

P - 12


biocentrum ÚSES

P - 13


biocentrum ÚSES

P - 14


biocentrum ÚSES

P - 15


biocentrum ÚSES

P - 16


biocentrum ÚSES

P - 17


biocentrum ÚSES

P - 18


biocentrum ÚSES

A.5.6.

Shrnutí

Na základě výše uvedených záměrů lze konstatovat priority v rozvoji: §

vytvořit územní podmínky pro realizaci nadregionálního, regionálního a lokálního ÚSES

§

pro udržitelný rozvoj je důležité stabilizovat velikost obce vymezením kvalitních ploch pro bydlení, zamezit úbytku obyvatelstva, vytvořením dobrých podmínek pro mladé rodiny zlepšit věkovou strukturu obyvatelstva, vytvořit podmínky pro život seniorů

§

uspořádání zastavěných ploch řešit v návaznosti na zastavěné území, s výjimkou kvalitních obytných ploch omezit monofunkčnost ploch a zajistit tak rozmanitost jejich využití

§

nové rozvojové plochy pro bydlení navrhnout do území zajišťující pohodu bydlení při zachování harmonie s okolní krajinou

§

zkvalitněním prostředí centra obce, regenerací a posílením významu vytvářet místa společenských kontaktů obyvatel podporující sociální soudržnost obyvatel

§

obnovou a revitalizací zanedbaných ploch zlepšit kvalitu prostředí v obci

§

podporovat rozvoj občanského vybavení i v rámci smíšených ploch

§

pro regeneraci duševních a fyzických sil obyvatel – podpořit rozvoj ploch sportu, zvláště neorganizované tělovýchovy (víceúčelová hřiště...), umožnit průchod do krajinného zázemí sídla pro všechny věkové kategorie (letní i zimní aktivity)

§

pro rozvoj cestovního ruchu zajistit dostatečnou turistickou infrastrukturu

§

malé a střední firmy hrají klíčovou roli v hospodářském rozvoji, pro jejich investice je nutno zajistit dostatek vhodných ploch nenarušujících okolní prostředí i v rámci celého sídla

§

v uspořádání krajiny vytvořit podmínky pro zakomponování zeleně do části krajiny zemědělsky intenzivně využívané, vytvořit podmínky pro lepší prostupnost krajiny

§

v prostorovém uspořádání upřesnit diferenciaci území z hlediska ochrany hodnot území - významu pro charakter sídla a krajiny (území zásadního významu, doprovodného významu a území ostatní), respektovat hlavní kompoziční zásady harmonie s prostředím – hlavní dominanty, průhledy, primární a sekundární přírodní horizont obce



§

zásadní pro rozvoj obce je udržitelný rozvoj i po stránce hygieny prostředí, v uspořádání řešeného území je nutno omezit riziko negativních vlivů na prostředí (exhalace, hluk), naopak podporovat zásady zdravého sídla – rozvoj nemotorové dopravy (cyklostezek a cyklotras), rozšiřování veřejných prostranství s omezenou rychlostí motorové dopravy, podpora systému veřejné integrované dopravy, rozšiřování a kultivace veřejných prostranství a ploch sídelní (parkové) zeleně

§

k zajištění bezproblémové obsluhy celého území navrhnout doplnění technické infrastruktury



B.

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B.1.

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ S UVEDENÍM JEHO SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB

B.1.1.

Horninové prostředí a geologie

Geomorfologie Řešené území se rozkládá na jižních okrajových svazích Radhošťských Beskyd a v údolní nivě Rožnovské Bečvy, která probíhá tzv. rožnovskou brázdou, oddělující jižnější orografickou jednotku Vsetínských Beskyd. Geologické poměry Z regionálně – geologického hlediska je řešené území součástí vnějšího flyšového pásma Západních Karpat, tektonické jednotky slezské mající charakter střižného příkrovového nasunutí. Je budována mořskými sedimenty svrchní křídy ve vývoji godulském, vytváří tzv. vrstvy istebňanské. Sedimentace vrstevních členů této dnešní faciálně – tektonické jednotky probíhala v křídě a v paleogénu. Horniny skalního geologického podkladu jsou tak reprezentovány flyšovými vrstvami střídajících se jílovců a pískovců. Pískovce, resp. jílovce vytvářejí ve flyšovém souvrství pásma s jedním převládajícím litologickým druhem horniny, mocná i několik desítek metrů. Jílovce jsou břidličnaté tmavošedé až černošedé, nevápnité, břidličnaté, jemně až prachovitě písčité, slídnaté, vytvářejí polohy mocnosti řádu cm až metru. Kvartérní sedimenty jsou vyvinuty jako pleistocénní písčito – štěrkovité říční akumulace výplně široce rozevřeného údolí Bečvy a jako hlinito – kamenité sutě a svahové hlíny pokrývající jako zvětralinový plášť přiléhající svahy. Co se týká písčito – štěrkovitých akumulací, lze v procesu postupného zahlubování říčního toku a vytváření údolí rozlišit několik terasových úrovní, a to starší s bází 20 – 25 m nad dnešním řečištěm, řazená k midelu, mladší řazená k rissu s bází 6 – 8 m nad dnešním řečištěm vytváří souvislejší terasový stupeň. V klastickém materiálu teras převládají valouny flyš. pískovců zpravidla nedokonale opracované. Písčito – štěrkovitá výplň dnešního údolního dna jako nejmladší údolní terasová úroveň se řadí do vürmu. K říčním náplavům mladšího kvartéru – holocénu se řadí vyšší část písčito – štěrkovité akumulace údolní terasy a ji kryjící písčito – hlinité naplaveniny jako povodňové kaly. V okrajové části údolí jsou překrývány dejekčními kužely z písčitých kamenitých hlín jako deluviofluviálních splachů výplní příčných terénních erozních depresí.



B.1.1.1. Seznam geologických rizik na katastru obce Prostřední Bečva Chráněná ložisková území Na severozápadním okraji zasahuje na k. ú. Prostřední Bečva chráněné ložiskové území, Čs. část Hornoslezské pánve, číslo ložiskového území – 14400000, organizace - OKD, a. s. Ostrava - surovina - uhlí černé, zemní plyn. Poddolované území Na území obce nejsou evidována poddolovaná území. Sesuvná území a území jiných geologických rizik Území geologických rizik – sesuvy aktivní plocha: §

SDP 3848

§

SDP 3849

§

SDP 3850

§

SDP 3862

§

SDP 3863

§

SDP 3865

§

SDP 3868

§

SDP 3869

§

SDP 3870

§

SDP 5716

§

SDP 5717

Území geologických rizik – sesuvy ostatní plocha: §

nejsou

Sesuvy aktivní bod §

nejsou

Vyhodnocení Silné stránky §

převážně bezkolizní základové podmínky v obci

§

převážně nízká a přechodná kategorie radonového indexu geologického podloží

§

poddolované území v katastrálním území Prostřední Bečva se nenacházejí ani mimo ani v zastavěném území

Slabé stránky §

chráněné ložisková území na severním okraji katastrálního území Prostřední Bečva mimo zastavěné území

§

sesuvná území v katastrálním území Prostřední Bečva v zastavěném území



Příležitosti §

nejsou definovány

Hrozby §

B.1.2.

nejsou definovány

Vodní režim

B.1.2.1. Hydrologické poměry Hřeben Radhošťských Beskyd tvoří hlavní evropskou rozvodnici, která od sebe odděluje úmoří Baltického a Černého moře. Zájmové území náleží k území Černého moře. Celé je odvodňováno Bečvou – jejími zdrojnicemi Vsetínskou a Rožnovskou Bečvou. Rožnovská Bečva pramení na severním svahu Vysoké ve výšce 910 m. n. m. V sousední obci Horní Bečva byla na ní vybudována v roce 1944 přehrada, která je využívána k rekreaci a pro ochranu před velkými vodami. K významným přítokům Rožnovské Bečvy patří potoky Mečůvka, Kabylská, Kněhyně, Horní a Dolní Rozpitý. Vsetínská Bečva pramení mezi vrchy Dupačka a Oselná ve výšce 870 m. n. m. K významným přítokům patří potoky Babská, Dybjanka, Miloňovský potok, Jezerní potok, Raťkov, Lušová, Dinotice, Bratřejůvka, Tisňavský potok, Stanovnice, Vranča, Břežitá, Provazný, Černý potok, Kýchová a Zděchovka. Na Stanovnici byla vybudována přehrada, která je využívána jako zásobárna pitné vody pro Vsetín.

B.1.2.2. Vodní toky a nádrže Katastrem obce Prostřední Bečva protéká řeka Rožnovská Bečva, která dělí na 2 části katastr po celé délce od východu na západ. Hlavními pravostrannými přítoky jsou vodní toky Kněhyně, Bácovský potok a Požiska, levostrannými přítoky jsou Solanecký potok a Kyvňačka. Povodí Rožnovské Bečvy spadá do povodí Dunaje, dílčí povodí 4-11-01 Bečva pod soutok Vsetínské a Rožnovské Bečvy. Rožnovská Bečva je tokem 4. řádu ústícím do Bečvy (Vsetínské Bečvy). Vlivem geologického charakteru povodí, tvořeného flyšovými horninami, vyznačuje se povodí Rožnovské Bečvy velkou rozkolísaností průtoků a zejména nízkými hodnotami průtoků minimálních. Nízké hodnoty minimálních průtoků kladou poměrně vysoké nároky na čištění odpadních vod. V zájmovém území povodí Rožnovské Bečvy působí dvě různé organizace spravující vodní toky. Správcem Rožnovské Bečvy je Povodí Moravy, s. p., přímým správcem provoz Valašské Meziříčí. Správcem potoků Kněhyně, Bácovský potok, Požiska a Solanecký potok je Oblastní správa toků Lesů ČR, potok Kyvňačka nemá určeného správce. Na řece Rožnovská Bečva, v sousední obci Horní Bečva, je vybudována vodní nádrž Horní Bečva, ID nádrže 411 010 940 001. Součástí územního plánu je vymezení 6 m vzdálenosti od břehové hrany drobných vodních toků a 8 m u významných vodních toků pro břehovou a doprovodnou zeleň, který bude zároveň sloužit jako manipulační pruh pro údržbu koryta. V řešeném území je nepřípustné provádět zatrubňování místních vodních toků.



Provozní pásma - zák. č. 254/2001 Sb. (Vodní zákon) §

provozní pásmo od významného toku - 8 m od břehové hrany

§

provozní pásmo od ostatních toků a melioračních odpadů - 6 m od břehové hrany

Celé řešené území se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Beskydy.

B.1.2.3. Vodní útvary Vodní útvar je dle § 2 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku. Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností. Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter. Vodní útvary povrchových vod jsou rozděleny do kategorií vod tekoucích („řeka“) a stojatých („jezero“), případně identifikovány jako silně ovlivněné nebo umělé. Vodní útvary povrchových vod tekoucích jsou tvořeny navazujícími úseky vodních toků. K jednotlivým útvarům je identifikováno příslušné dílčí povodí. Vodní útvary povrchových vod se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu, číselném identifikátoru, kategorii a typu, názvu oblasti povodí ČR a názvu mezinárodní oblasti povodí.

ID útvaru

název vodního útvaru

oblast povodí ČR

mezinárodní oblast povodí

40533000

Rožnovská Bečva po soutok s tokem Mečůvka

Morava

Dunaj

Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. Vodní útvary podzemních vod se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci, názvu a číselném identifikátoru, názvu a číselném identifikátoru hydrogeologického rajonu, názvu oblasti povodí a názvu mezinárodní oblasti povodí, identifikátoru kolektorů a jejich vybraných přírodních charakteristik. Vodní útvary podzemních vod jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Podle podkladu Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M. (HEIS VÚV TGM) se útvary povrchových podzemních vod v řešeném území nacházejí: ID objektu 910151/1

název jímacího území Prostřední Bečva - Cipková

název HGR Flyšové sedimenty v povodí Moravy



B.1.2.4. Extravilánové vody Problémy s extravilánovými vodami v zastavěném území nejsou. Vyhodnocení Silné stránky §

část území má vyšší retenční schopnost (lesní porosty)

Slabé stránky §

erozně ohrožené plochy – krajina s intenzivní zemědělskou výrobou má malou retenční schopnost, dochází k nežádoucím vlivům na vodní režim – rychlý odtok, vodní eroze, půdy, zanášení vodních toků a svodnic, kanalizace a komunikací v návaznosti na zastavěné území

§

nedostatečné členění zemědělské půdy

§

malé zastoupení vodních ploch v krajině

§

znečištění vodních toků v důsledku absence splaškové kanalizace na území obce

Příležitosti §

hospodaření s dešťovými vodami, zvýšení retence vody v krajině a snížení vodní eroze zlepší hospodaření s vodou v řešeném území

Hrozby §

B.1.3.

nejsou definovány

Hygiena životního prostředí

Základní charakteristika §

zastavěná část území katastru vytváří předpoklady k dobré provětrávatelnosti a nižšímu výskytu inverzí

B.1.3.1. Klimatické poměry Řešené území spadá do mírně chladné klimatické oblasti s velkými srážkami. Nejvýše položené polohy řešeného území náleží k nejchladnějším regionům „M“ a „N“, střední polohy pak k regionu „B“. Rožnovská brázda je zařazena k regionu „C“. region C

region B

region N

region M

průměrná teplota v lednu

-3 až –4

-3 až –4

-4 až –5

-5 až –7

průměrná teplota v dubnu

5–7

4–6

2–4

2–4

průměrná teplota v červenci

16 – 17

15 – 16

14 – 15

12 – 14

průměrná teplota v říjnu

6–7

6–7

5–6

4-5



v říjnu

B.1.3.2. Ovzduší Ovzduší je velmi podstatnou složkou životního prostředí a míru jeho znečištění je nutno zodpovědně sledovat a ovlivňovat. Imisní limity pro znečišťující látky se stanovují dle nařízení vlády ČR 350/2002 Sb. Sledují se zejména tyto složky znečištění: §

oxidy dusíku (NOx, zvláště NO a NO2)

§

oxid siřičitý (SO2)

§

polétavý prach

§

přízemní ozón (O3)

Zdroje znečištění ovzduší: §

dominantním zdrojem znečišťování ovzduší v řešeném území je stále se zvyšující osobní a nákladní automobilová doprava, zejména na silnici I. třídy č. 35 - Hranice n. M. (I/47) - Valašské Meziříčí (I/57) - Rožnov p. R. (I/58) - Hlavatá (I/56) - Makov Slovensko, která prochází celou obcí

Další potenciální zdroje znečištění ovzduší v řešeném území: §

domácnosti používající jako topné médium uhlí (negativní dopady na lidské zdraví, vegetaci a ekosystémy – znečištění ovzduší PM10 a PM2,5 a polycyklickými aromatickými uhlovodíky

§

drobné provozovny v rámci zastavěného území - nejsou známa překročení hygienických limitů

B.1.3.3. Voda Srážkové poměry §

průměrné srážky ve vegetačním období - 450 – 700 mm srážek

§

průměrné srážky mimo vegetační období - 300 – 500 mm srážek

Odtokové poměry §

přímými recipienty srážkových odpadních vod jsou vodní toky Rožnovská Bečva a její přítoky Kněhyně, Bácovský potok, Požiska, Solanecký potok a Kyvňačka

§

povodí Rožnovské Bečvy spadá do povodí Dunaje, dílčí povodí 4-11-01 Bečva pod soutok Vsetínské a Rožnovské Bečvy

Jakost povrchových vod §

znečištění vodního toku je převážně v důsledku absence splaškové kanalizace v některých částech obce – vypouštění nedostatečně či vůbec přečištěných splaškových vod



B.1.3.4. Půda Půdní poměry Převládajícím půdním typem na flyšových horninách je kambizem – typická mezotrofní. Půdy jsou středně hluboké až hluboké, písčitohlinité až hlinitopísčité, různě skeletnaté, na základní živiny (a, k, P, Mg) jsou středně bohaté až bohaté. Výměnné pH těchto půd se v profilu pohybují mezi 3,4 – 3,8, aktivní mezi 4,0 – 4,4. Dalšími významnými subtypy kambizemí zastoupených na godulských a istebňanských vrstvách jsou kambizemě typické oligotrofní, kambizemě rankerové, podzolované a pseudoglejové, které přecházejí v příhodných podmínkách až v pseudogleje primární. Z hydromorfních půd jsou vzácně zastoupeny i gleje, místy až rašelinné. V nadmořských výškách zhruba od 900 m n. m. přecházejí kambizemě oligotrofní a podzolované v kryptopodzol, vzácně i v podzol, a to jak typický, tak i kambizemní. Zatížení půd cizorodými látkami V území se nenacházejí plochy zemědělské půdy zatížené nadlimitními hodnotami cizorodých látek.

B.1.3.5. Radioaktivita zemského povrchu Řešené území se nachází v převážně nízké a přechodné kategorii radonového indexu geologického podloží. Radon Rn-222 vzniká radioaktivní přeměnou uranu U-238. Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Objemovou aktivitu radonu pro dané místo nelze přepočítat z hodnot koncentrace uranu, protože migrace radonu z místa jeho vzniku k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů. Radon se dále přeměňuje na dceřiné produkty (izotopy polonia a vizmutu), které jsou kovové povahy. Vážou se na aerosoly v ovzduší, při vdechnutí ulpívají na plicní výstelce a zvyšují tak vnitřní ozáření lidského organismu. Z hornin radon migruje do podloží staveb a pak do sklepních a přízemních prostorů stavebních objektů. Geologické podloží České republiky je z více než z dvou třetin tvořeno metamorfovanými a magmatickými horninami. Z toho vyplývá, že radonu pocházejícímu z geologického podloží a odtud pronikajícímu do objektů je nutno věnovat zvýšenou pozornost. Kromě uranu (U) se na ozáření z přírodních zdrojů podílí i draslík (K) a thorium (Th). Celkový účinek těchto tří radioaktivních prvků je znázorněn v mapě dávkového příkonu gama záření, sestavené z leteckých gamaspektrometrických měření v r. 1990. V ní je provedeno rozdělení území do jednotlivých kategorií stupně radonového rizika. Vymezení má však pouze orientační charakter a slouží pro vymezení rizikových oblastí. V místech radonového nebezpečí je třeba provést dlouhodobé speciální měření koncentrace radonu, především v objektech pro trvalé bydlení a ve školských a předškolských zařízeních. U nových staveb je třeba provést radonový průzkum podloží. Dle map radonového indexu převažuje v rámci zastavěného území obce riziko nízké až přechodné. Riziko se zvyšuje v jižní části řešeného území. Ochrana proti radonovému riziku: §

na základě průzkumu stanovit ochranu, u nově budovaných objektů je třeba věnovat zvýšenou pozornost izolacím, dobrá izolace proti vodě řeší i problematiku radonu



B.1.3.6. Hluk Do sčítání dopravy na silniční a dálniční síti, které bylo prováděno v roce 2005 Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, byla silnice I/35 zařazena. Silnice má význam tranzitní komunikace a má celoroční průměrnou intenzitu všech vozidel (počet vozidel / 24 hod) dle sčítání v r. 2005 4210 vozidel za 24 hod. Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., jež nahrazuje Nařízení vlády č. 88/2004 Sb. s platností od 1. 6. 2006. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. V denní době u obytné zástavby nesmí být překročena hodnota 55 dB a v noční době 45 dB od silniční resp. 50 dB od železniční dopravy, pokud se nezohlední další korekce, což v případě železnice představuje 60 dB v denní a 55 dB v noční době v OPŽ a v případě hlavních komunikací ( I. a II. tř.) představuje 60 dB v denní a 50 dB v noční době. Pro výpočet hluku ve vnějším prostředí jsou směrodatné "Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy" vydaných VÚVA, jejichž znění z roku 1991 bylo novelizováno.


dlouhodobě se zlepšující kvalita životního prostředí

§

pokles imisí ze stacionárních zdrojů

§

obec je plynofikována

Slabé stránky §

okolí silnice I. třídy (sousedících s obytnými plochami) může být nárazově obtěžováno hlukem a těžkou nákladní přepravou

§

lokálně se mohou vyskytovat inverzní situace v zastavěném území

Příležitosti §

podporou nemotorové dopravě a integrovanému způsobu dopravy

§

národní program snižování emisí (06/2007) – např. nové emisní parametry na spalovací zdroje – výměna nevyhovujících kotlů na tuhá fosilní paliva, podpora využití obnovitelných zdrojů, podpora vozidel enviromentálně šetrnějších, osvěta týkající dopadů na zdraví

Hrozby §

narůstající hustota dopravy na tranzitní komunikaci s nadměrnou zátěží - hluk, vibrace, exhalace

§

riziko narušení životního prostředí okolo ploch výroby

§

lokální zdroje vytápění, které využívají tuhá fosilní paliva a částečný přechod na vytápění domácností fosilními palivy a odpadky v důsledku zdražování plynu a elektřiny



B.1.4.

Ochrana přírody a krajiny

B.1.4.1. Základní charakteristika Řešené území je charakteristické vysokým podílem lesních porostů v severní části řešeného území. Hranice mezi bezlesou zemědělskou krajinou a lesní krajinou je neostrá (tradiční rozptýlené bydlení je začleněno mezi lesní porosty) a odpovídá geomorfologickému a biogeografickému členění.

B.1.4.2. Oblasti a místa krajinného rázu V řešeném území nejsou vymezeny.

B.1.4.3. Územní systém ekologické stability V grafické části jsou vyznačené ve výkrese č. 4 – Výkres závad, střetů a problémů k řešení v ÚP. Územní systém ekologické stability respektuje územně technickou dokumentaci Regionální a nadregionální ÚSES ČR (MMR a MŽP ČR, 1996). Jako výchozí je respektován oborový dokument – Oblastní generel systémů ekologické stability pro obec Prostřední Bečva (ÚHÚL Frýdek – Místek, 1994). Dále je respektována nadřazená územně plánovací dokumentace Zásady územního rozvoje Zlínského kraje (Atelier T-plan, s. r. o., 2008). Oblastní generel ÚSES vymezuje cílový stav nadregionálních, regionálních a lokálních prvků ÚSES (biocentra a biokoridory) s návazností na schválené generely a plány ÚSES a schválené územní plány jednotlivých obcí. Základem navrženého územního systému ekologické stability ve správním území obce Prostřední Bečva jsou biocentra a biokoridory s převažujícím charakterem lesních porostů. Hierarchicky jsou v řešeném území vymezeny prvky nadregionální – biocentrum a biokoridor, regionální – biocentrum a biokoridor, lokální – biocentra a biokoridory. Prvky územního systému ekologické stability jsou vymezeny v neurbanizovaném území v celém k. ú. Prostřední Bečva. Zatím neexistující prvky nebo jejich části jsou, s výjimkou koryt vodních toků, navrženy k zalesnění. Pro řešené území byl zpracován návrh generelu územního systému ekologické stability krajiny v mapách 1: 10 000. Tento generel byl převzat a zapracován do výkresů územního plánu. ÚSES vychází ze zpracovaného generelu regionálních a nadregionálních ÚSES. Na zájmovém území byly vymezeny dva nadregionální biokoridory procházející hřebenem Vsackých Beskyd a Javorníků. Byla vymezena tři nadregionální biocentra, a to kolem Vsackého Cábu ve Vsackých Beskydách. Nadregionální biocentrum Makyta v Javorníkách je celé vymezeno na zájmovém území. Biocentrum Radhošť – Kněhyně je z větší části již vymezeno na zpracovaných lokálních ÚSES na k. ú. Trojanovice a Čeladná. Na nadregionálním biokoridoru při hřebeni Javorníků jsou vymezena tři regionální biocentra – Frňovské, Potoky a Razula. Biocentrum Potoky je vymezeno namísto navrženého biocentra okolo rezervace Velký Javorník, a to z důvodu rozdělení státu. Na nadregionálním biokoridoru ve Vsackých Beskydech jsou vymezeny nadregionální biocentra Zadní Kyčera a Jezerné. Regionální biokoridory jsou na zájmovém území vymezeny dva. V souladu s regionálním generelem jsou vymezeny jednak podél Rožnovské Bečvy a jednak jako spojovací biokoridor



mezi Vsackými a Moravskoslezskými Beskydami. Tento spojovací biokoridor je veden sedlem Hlavatá, kde je kolem navrhované rezervace Kladnatá – Grapy navrženo regionální biocentrum. Na biokoridoru podél Bečvy jsou vymezena biocentra Kluzov a Adámky, které je navrženo místo RBC Červenec. Tento biokoridor je vymezen zčásti mimo nivu řeky, která je, především v centrech obcí, intenzívně využívána. Nadregionální biokoridory jsou vymezeny pásem porostů spojujícím regionální biocentra. Nadregionální biokoridor by měl mít funkční šířku minimálně 150 m. V lesních porostech je tento biokoridor, vzhledem k tomu, že se předpokládá zařazení prvků ÚSES jakožto lesů zvláštního určení, vymezen na prvky trvalého rozdělení lesa, t.j. na porosty, popř. na parcely nebo cesty či jiné linie, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést. Na takto vymezeném nadregionálním biokoridoru již nejsou vyznačena lokální biocentra. Jejich funkci přebírá dostatečně široký biokoridor, jenž zahrnuje při návrhové šířce 150 m i pravé lesní prostředí. Obecně lze říci, že u bukových porostů by měl být dodržen požadavek na podrostní hospodaření s předsunutými prvky pro umělé zalesnění chybějícími dřevinami přirozené druhové skladby, především tedy jedle nebo klenu, popř. jilmu. Smrkové porosty obnovovat holosečně, popřípadě rovněž podrostně. U porostů, které nejsou kvalitní a u nichž není žádoucí další zmlazení, lze uvažovat i o případném snížení obmýtí o 10 roků. Při clonné obnově smrkových porostů by do čistých náletů měl být uměle vnášen buk, popř. ostatní cílové listnáče a jedli obnovovat opět na předsunutých prvcích. Ideálním cílem hospodaření v porostech tvořících nadregionální biokoridor je les s druhovou skladbou blízkou přirozené. Všechny výše uvedené návrhy hospodaření platí rovněž pro lokální a regionální biocentra navržená na LPF. Na regionální a nadregionální tahy navazují lokální biokoridory. Ty jsou navrženy vesměs jako zahuštění navržených vyšších tahů. Pouze lokální tah přes Červenec je reprezentativní pro kyselá stanoviště na istebňanských vrstvách. Lokální biokoridory by v lesích měly být ve fázi projektu (vypracování LHP) vymezeny stejně jako nadregionální biokoridor, hranicemi trvalého rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést. Pro hospodaření v takto vymezených lokálních biokoridorech by obecně měly platit tyto zásady: §

ve vymezených porostech by mělo být preferováno podrostní hospodaření

§

při nedostatku zmlazených cílových dřevin tyto uměle vnášet

§

při těžbách smrkových monokultur lze použít holoseč pouze v případě, že nebude přerušena celá šířka biokoridoru a zbude ve vymezeném porostu část, která bude funkční

§

náseky jakožto obnovní prvek lze akceptovat v celé šířce biokoridoru, vzhledem k tomu, že u nich nedochází k radikálním změnám lesního prostředí.

Obmýtí a obnovní dobu je možno ponechat beze změny, zvýšit by se mělo zastoupení cílových dřevin tak, aby v průměru bylo dosaženo zastoupení minimálně 50%, tzn., aby porosty tvořící biokoridor byly hodnoceny stupněm ekologické stability 4. Toto platí pro převažující jedlobukový LVS. Od šestého LVS je nutno počítat i se smrkem, jakožto původní dřevinou, na podmáčených stanovištích i s vyšším podílem jedle, popř. i olše šedé. Z hospodářského cíle je nutno vyloučit veškeré dřeviny nepůvodní v ČR – douglasku, vejmutovku, dub červený apod. V oblasti CHKO pak i modřín a kosodřevinu. Především pro smrk, ale omezeně i pro ostatní dřeviny by při přeměnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech a jejich zakládání mimo LPF mělo platit, že sazenice by měly být nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a odpovídajícího ekotypu.



Přirozená druhová skladba je uvedena v popisu každého STG. Číslo za zkratkou značí průměrné zastoupení v desítkách procent, zkratky bez čísla značí dřeviny vytroušené. Hospodaření v lesních biokoridorech navržených mimo LPF a v břehových porostech podél Vsetínské Bečvy a jejich přítoků je dáno především jejich malou šířkou a proto je zde nutné počítat s obnovou pouze přirozenou, popř. jednotlivým nebo skupinovým výběrem. Na plochách chybějících biocenter a biokoridorů je nutno zabezpečit takové hospodaření, které by nezhoršilo stávající stav, tzn., že na zaujatých pozemcích by se neměly např. budovat trvalé stavby, trvalé travní porosty změnit na ornou půdu, odstraňovat nárosty nebo jednotlivé stromy apod. Přípustné jsou pouze ty hospodářské zásahy, mající ve svém důsledku zlepšení stávajícího stavu. Stávající i nově vymezené biokoridory se nutně kříží se stávajícími i navrženými antropickými barierami – silnicemi, produktovody apod. Vzhledem k tomu, že se těmto střetům nelze vyhnout, je třeba minimalizovat jejich dopady na prvky SES. Pod elektrovody je žádoucí, aby byly ponechány křovité nárosty do maximální možné výšky. Silnice by měly překonávat vodní tok, podél něhož je biokoridor veden, mosty tak, aby dno a břehy vodotečí byly minimálně zasaženy stavbou. V žádném případě není přípustné zatrubnění vodního toku. Podrobný popis jednotlivých prvků je uveden v tabulkách.

5

Tůně

Dolní 3.25.4 Bečva

popis ekotopu

návrh opatření

cílová výměra ha/km

STG typ

způsob vymezení EVKS

Fun. typ

číslo sosioekor. biochory

kat. území

č. EVKS

název EVKS

LOKÁLNÍ BIOCENTRA - LBC

LBC V

5C5a

3.6 ha

Břehové porosty podél Rožnovské Bečvy s převahou klenu, jasanu, olší a vrb. Na ZPF kulturní louka. V lesním porostu převažuje smrk. Na části tůně po těžbě štěrkopísku s mokřadní florou a faunou.

Postupné dolesňování ZPF dřevinami přirozené dřevinné skladby. V lesním porostu postupná přeměna na porost s druhovou skladbou blízkou přirozené.

Prostř. Bečva

6

V polích

Prostř. 3.25.4 Bečva

LBC CH

5C5a

6,7 ha

Břehové porosty podél Rožnovské Bečvy s převahou klenu, jasanu, olší a vrb. V nárostech na nelesní půdě se objevuje bříza, dub a lípa. Na ZPF degradovaná pastvina (Rumex, Cirsium).

Postupné dolesňování ZPF dřevinami přirozené dřevinné skladby.

7

U školy


LBC CH, V 5C5a

6,0 ha

Drobné porosty s převahou borovice a významným zastoupením klenu, jasanu, olší a habru. Na ZPF převládají kulturní louky.

Postupné dolesňování ZPF dřevinami přirozené dřevinné skladby, v lesních porostech postupná přeměna na porosty s druhovou skladbou blízkou přirozené.

13

Bílova pálenice

Dolní 4.10.2 Bečva, Prostř. Bečva

LBC J

6.3 ha

Lesní porost s převahou buku (62%) a vysokým zastoupením břízy.

V lesním porostu výchovou a postupnou obnovou zvyšovat zastoupení dřevin přirozené druhové skladby. V okrajích ponechat větší zastoupení břízy.

Prostř. 4.10.1 Bečva 4.10.2

LBC V

12,8 ha

Lesní porost s převahou smrku a vysokým zastoupením buku (34%) a břízy (26%).

V lesním porostu výchovou a postupnou obnovou zvyšovat zastoupení dřevin přirozené druhové skladby. Zastoupení břízy udržovat na min. současné úrovni.

14

Buřov

5A3a 5A/B 3a 5A3a 5A/B 3a



15

U Skalických


LBC J

4A3a

0,1 km

Lesní porost s převahou buku (66%) a vyšším zastoupením břízy (10%).

V lesním porostu výchovou a postupnou obnovou zvyšovat zastoupení dřevin přirozené druhové skladby.

10,2 ha

Etážovitý porost na příkrém, kamenitém hřbítku nad Bečvou s převahou buku (60 %) a jednotlivě vtroušenou jedlí. Součástí biocentra je i postupně zarůstající lom.

V lesním porostu výchovou a postupnou obnovou zvyšovat zastoupení dřevin přirozené druhové skladby.

5B3a

25,2 ha

5A3a

21,2 ha LPF

Lesní porost s převahou Extenzivní obhospodařování břízy (47 %). Z původních s cílem zachovat současný stav. druhů je zastoupen buk (3 %). Na drobných enklávách ZPF převažují extenzivní pastviny.

5B3a

6,8 ha

Postupná přeměna na porost Lesní porost s převahou s druhovou skladbou blízkou smrku (88 %). Roztroušeně je zastoupen přirozené. buk a jedle. V úžlabině pak jasan, jilm, klen a olše.

11,7 ha

Lesní porosty na svahu nad Bečvou s převahou smrku a významným zastoupením buku (13%) a jedle (13%) a jednotlivě vtroušeným klenem, jasanem, lípou a dubem. Na ZPF louky, místy podmáčené.

Postupné dolesňování ZPF dřevinami přirozené dřevinné skladby. V lesních porostech postupná přeměna na porosty s druhovou skladbou blízkou přirozené.

9,0 ha

Lesní porosty s drobnými lučními enklávami. V porostech převládá smrk, buk je zastoupen z 16 %, jedle je 14%.

Postupná přeměna na porosty s druhovou skladbou blízkou přirozené. Extenzivní obhospodařování ZPF.

5A3a 5A/5B3 a

16

Požiska


LBC J

4A3a 4B3a 4A/B3a

17

70

28

29

V jámě


LBC V

Křenkův grůň


LBC V

Kubíčky


LBC V, CH 5C5a


LBC V

Hákovský vrch

5A3a

4B3a

5B3a

Solane c p. S.

8

Adámky

Prostř. Bečva Solanec

popis ekotopu

návrh opatření

Lesní porost na hřbetě nad Bečvou s převládajícím smrkem a významným zastoupením původních dřevin – buk%, dub 3%, jedle 11%. V lesním porostu drobné luční enklávy. V nivě Bečvy mimo břehový porost je ZPF – kulturní louky a pole.

Postupné dolesňování ZPF v nivě dřevinami přirozené druhové skladby. V lesním postupná přeměna na porost s druhovou skladbou blízkou přirozené.


STG typ


Fun. typ


kat. území

název EVKS

č. EVKS

REGIONÁLNÍ BIOCENTRA - RBC

3.25.4 RBC V

5C5a 40,0 ha

3.25.1

4B3a

návrh opatření


popis ekotopu

STG typ


Fun. typ


kat. území

název EVKS

č. EVKS

LOKÁLNÍ BIOKORIDORY - LBK



2 70 13 14 14 -

Křenkův grůň – NRBC Radhošť Kněhyně

Prostř. 4.10.2 LBK V Bečva

5B3a 0,9 km Pás porostů na příkrém, místy kamenitém svahu nad přítokem 5B/D Kněhyně. V porostech 3a převažuje smrk, buk, jedle a klen jsou pouze vtroušené. 5C3a

Výchovou a obnovou postupně zvýšit průměrné zastoupení dřevin přirozené druhové skladby na min. 50%.

Bílova pálenice

Prostř. 4.10.2 LBK CH Bečva

5A/B 0,05 km Krátký chybějící úsek 3a biokoridoru jdoucí extenzivními pastvinami.

Dolesňování dřevinami přirozené druhové skladby. Na okrajích ponechat vyšší zastoupení břízy. Návrhová šířka 20 m.

Buřov - U Prostř. 4.10.2 LBK V Skalických Bečva

5A3a 0,1 km Lesní porost s převahou smrku a vysokým zastoupením břízy.

Výchovou a obnovou postupně zvýšit průměrné zastoupení dřevin přirozené druhové skladby na min. 50%.

U Prostř. 4.10.1 LBK V Skalických - Bečva 4.10.2 Požiska

4B3a 1,2 km Pás lesních porostů s převahou smrku. Dřeviny přirozené 5B3a druhové skladby jsou pouze vtroušené. 5A3a

Výchovou a obnovou postupně zvýšit průměrné zastoupení dřevin přirozené druhové skladby na min. 50 %.

- Buřov

15 15 16 Požiska – RBK U školy – V 6-7 polích

Prostř. 4.10.1 LBK CH Bečva

4C4 0,05 km Krátký úsek chybějícího biokoridoru podél potoka. 4B3a

Dolesnění dřevinami přirozené druhové skladby na návrhovou šířku.

14

Prostř. 4.10.1 LBK V Bečva 4.10.2

4A3a 1,8 km Drobné lesní porosty a okraje lesa s vyšším zastoupením 5A3a břízy.

Běžné obhospodařování s ponecháním většího zastoupení břízy především v okrajích porostů a drobných porostech.

V jámě – Prostř. 4.10.1 LBK V Bečva LBK 4.10.2 ČervenecKřenkův grůň

5B3a 0,8 km Lesní okraje a lesní porost s převahou smrku. 4B3a

Běžné obhospodařování s ponecháním většího zastoupení břízy především v okrajích porostů.

Křenkův grůň NRBC Radhošť Kněhyně

Prostř. 4.10.2 LBK V - Bečva

5B3a 0,9 km Pás porostů na příkrém, místy kamenitém svahu nad přítokem 5B/D Kněhyně. V porostech 3a převažuje smrk, buk, jedle a klen jsou pouze vtroušené. 5C3a


Křenkův grůň Červenec

Prostř. 4.10.1 LBK V - Bečva 4.10.2 Horní Bečva

4B3a 1,9 km Pás lesních porostů nad potokem Kněhyně s převahou 5B3a smrku a významným zastoupením jedle. Ostatní přirozené dřeviny jsou pouze vtroušené.

Výchovou a obnovou postupně zvýšit průměrné zastoupení dřevin přirozené druhové skladby na min. 50 %. Dolesnění chybějícího úseku (návrhová šířka min. 20 m).

8-26 RBK Prostř. 3.25.1 LBK V Adámky – Bečva 3.25.2 Kubíčky – Hákovský 29 vrch

4A3a 0,8 km Úzké porosty podél potoka s převahou smrku a borovice a 5A3a významně zastoupeným bukem a jedlí a jednotlivě vtroušenými ostatními původními dřevinami.


23

5B3a 2,0 km Pás téměř výhradně smrkových Výchovou a obnovou postupně porostů s jednotlivě vtroušenými zvýšit průměrné zastoupení dřevin 5C3a jedlí a bukem. přirozené druhové skladby na min. 50 %.

16

-

Buřov – V jámě

17 17 70 70 2 70 18

35

-

Hákovský Prostř. 3.25.2 LBK V vrch – Bečva Hluboký Horní potok Bečva

návrh opatření


popis ekotopu

STG typ


Fun. typ


kat. území

název EVKS

č. EVKS

REGIONÁLNÍ BIOKORIDORY - RBK



5 -

Tůně Prostř. V polích Bečva

3.25.4 RBK CH

5C5a 0,3 km Břehové porosty podél Rožnovské Bečvy s převahou klenu, jasanu, olší a vrb. Na ZPF se objevují kulturní louky a zahrady.

Postupné dolesňování ZPF dřevinami přirozené druhové skladby do návrhové šířky (min. 40m).

V polích Prostř. – U školy Bečva

3.25.4 RBK CH

5C5a 0,7 km Břehové porosty podél Rožnovské Bečvy s převahou klenu, jasanu, olší a vrb. Na ZPF se objevují kulturní louky a pole.

Postupné dolesňování ZPF dřevinami přirozené druhové skladby do návrhové šířky (min. 40 m).

U školy - Prostř. Adámky Bečva

3.25.4 RBK CH

5C5a 0,6 km Břehové porosty podél Rožnovské Bečvy s převahou klenu, jasanu, olší a vrb. Na ZPF se objevují kulturní louky a pole a zahrady.

Postupné dolesňování ZPF dřevinami přirozené druhové skladby do návrhové šířky (min. 40 m).

Adámky - Prostř. Kubičky Bečva

3.25.4 RBK V, CH 5C5a 0,9 km Břehové porosty podél Bečvy s převahou klenu, jasanu, olší a 3.25.1 4B3a 1,3 km vrb. V lesních porostech na hřbítcích nad řekou převládá 4A3a smrk, častá je jedle a buk. 4A/B 3a

V nivě dolesňování dřevinami přirozené druhové skladby na maximální možnou šířku. V lesních porostech výchovou a obnovou postupně zvýšit průměrné zastoupení dřevin přirozené druhové skladby na min. 50%.

Kubíčky - Prostř. Bečva U Zázvorků Horní Bečva

3.25.4 RBK V, CH 5C5a 1,2 km Břehové porosty podél Bečvy 3.25.1 0,9 km s převahou klenu, jasanu, olší a 4A3a vrb. V lesních porostech na hřbítcích nad řekou převládá 4A/B smrk, častá je jedle, buk a 3a bříza. 4B3a

V nivě dolesňování dřevinami přirozené druhové skladby na maximální možnou šířku. V lesních porostech výchovou a obnovou postupně zvýšit průměrné zastoupení dřevin přirozené druhové skladby na min. 50%. Dolesnění chybějícího úseku (návrhová šířka min. 40 m).

Adámky - Prostř. Kubíčky Bečva

3.25.4 RBK V, CH 5C5a 0,9 km Břehové porosty podél Bečvy s převahou klenu, jasanu, olší a 3.25.1 4B3a 1,3 km vrb. V lesních porostech na hřbítcích nad řekou převládá 4A3a smrk, častá je jedle a buk. 4A/B 3a

V nivě dolesnění dřevinami přirozené druhové skladby na maximální možnou šířku. V lesních porostech výchovou a obnovou postupně zvýšit průměrné zastoupení dřevin přirozené druhové skladby na min. 50%.

5 6 7 7 8 8 -

Solanec p. S.

28

28 21

8 -

Solanec

28

NADREGIONÁLNÍ BIOCENTRA - NRBC 2

Radhošť Dolní 4.10.2 NRB J Bečva C – 4.10.4 Kněhyně Prostředn í Bečva

5B3a 470 ha na k. ú. 5B/D Bečvy 3a 5C3a

Trojanovi ce

6B3a

Čeladná

6C3a 6A3a 6A/B 1

Lesní porosty, pouze z menší části louky, při hřebeni Radhoště, Tanečnice a Čertova Mlýna. Na části v zájmovém území převládá buk (50 %) a smrk, vesměs nepůvodní (45 %). Klenu jsou zde asi 2 %, jedle cca 0,5 % . Z nepůvodních dřevin je zastoupena kosodřevina a modřín. Smilkové louky jsou silně poškozovány masovou turistikou.

V lesních porostech výchovou a postupnou obnovou zvyšovat zastoupení dřevin přirozené druhové skladby. Na hřebeni usměrňovat turistiku na zpevněné chodníky.

Použité zkratky: §

NRBK - nadregionální biokoridor

§

NRBC - nadregionální biocentrum

§

RBK

- regionální biokoridor



§

RBC

- regionální biocentrum

§

LBK

- lokální biokoridor

§

LBC

- lokální biocentrum

Typy společenstev u regionálních biokoridorů a biocenter §

L

- lesní

§

A

- polní

§

B

- břehové porosty podél tekoucích vod

§

Z

- zastavěné urbanizované plochy

Hlavní dřeviny §

BK

- buk

§

LP

- lípa

§

JV

- javor

Návrh ÚSES spojuje ochranu vybraných dochovaných stabilních částí krajiny s jejich prostorovým doplněním o nové skladebné prvky do fungující podoby o minimálních plošných nárocích za účelem uchování spontánní bioty. Lokální biokoridory jsou vymezeny v minimální šířce 20 m. V ploše vymezených regionálních biokoridorů je nutné chránit přirozenou dřevinnou skladbu a postupně ji obnovovat novou výsadbou. Lokální biokoridory umožňují a podporují migraci, šíření a vzájemné kontakty organismů v jednotlivých biocentrech. Jedná se především o liniová společenstva. Pro jejich správnou funkci je důležité dodržet navržené šířkové parametry biokoridorů. Biocentra umožňují trvalou existenci druhů a společenstev krajiny.

VYHODNOCENÍ: Silné stránky §

vysoký podíl stabilních krajinných formací v území a tím zajištěná funkčnost skladebných částí

§

vysoký podíl solitérní zeleně v zastavěných územích

Slabé stránky §

malý podíl krajinotvorných prvků - alejí

§

chybí prvky ÚSES v nelesní krajině, kde by mohly plnit více funkcí (krajinotvorné, ekologické, protierozní)

Příležitosti §

historická tradice krajinného cítění, tradice doprovodných alejí podél cest, solitérů v rámci volné krajiny i zastavěného území

Hrozby §

bez hrozeb



B.1.4.3.1. Postup při realizaci opatření ÚSES Prvky ÚSES v plochách lesů Cílem opatření je obnova přirozené dřevinné skladby porostů podle příslušných stanovištních podmínek daných lesním typem. Výsadby ve složení této skladby je možno z důvodu hospodaření v lese realizovat v době obnov porostů, tedy po dosažení mýtního věku v jednotlivých porostních skupinách. Zásahy tak budou postupné a maloplošné. Zahájení těchto změn je možné jen v přirozeně prořídlých místech porostů nebo v plochách po nahodilých kalamitních těžbách. Nové výsadby je nutné oplocovat a chránit před okusem zvěří a mrazem. Prvky ÚSES v plochách trvalých travních porostů Těžiště opatření spočívá v omezení intenzity hospodaření, zejména v naprostém vyloučení hnojení a občasné orby. Pravidelné kosení je možné a při větším podílu plevelných druhů v porostech i žádoucí, a to zejména v době před jejich vysemeněním. Trvalé porosty podmáčené, porosty s rozšířenou náletovou zelení nebo nepravidelně kosené plochy s bylinným podrostem budou ponechány přirozenému vývoji. Prvky ÚSES v korytech a údolích vodních toků Opatřením je hlavně ochrana, údržba a místy založení břehových porostů, vhodnost jejich dřevinné skladby a vesměs doplnění keřového patra. Nutná jsou důsledná opatření pro zachování nebo obnovení čistoty vody v toku, vytvoření nebo rozšíření ochranného lučního pásma pro eliminaci splachů hnojiv, ornice, herbicidů a pesticidů z okolních zemědělských pozemků. Prvky ÚSES na orné půdě První fází opatření na orné půdě je trvalé zatravnění pozemků v rozsahu vyznačených ploch. Po vyčerpání obvykle nadměrné zásoby živin v dříve přehnojovaných pozemcích a zároveň v závislosti na řešení komplexních pozemkových úprav, tj. vzniku nových nebo obnovených majetkových hranic pozemků, polních cest, prvků protierozní ochrany ploch apod., je možné v úpravách pokračovat výsadbami především liniové zeleně, druhově, výškově a věkově diferencované. Interakční prvky ÚSES Interakčními prvky ÚSES jsou vyznačené koridory liniové zeleně. Jedná se o liniovou vzrostlou zeleň v krajině, polní remízky, stromové aleje podél cest, zeleň na skalních výchozech, v mokřadech, v zaniklých trasách polních cest a mezí. Linie interakčních prvků jsou nezbytným prvkem stability krajiny. Interakční prvky navržené a k doplnění jsou vyznačeny zejména podél stávajících a zaniklých cest a mezí nebo na blocích orných půd v místě stávajících a zaniklých hranic pozemků. Realizace a doplnění interakčních prvků je možné zatravněním a výsadbou stromové zeleně.



B.1.5.

Zemědělský půdní fond

V grafické části viz. výkres č. 1 – Výkres hodnot území. Druhy pozemků dle katastru nemovitostí Druh pozemku

výměra (ha)

Orná půda (ha)

136

Zahrady (ha)

14

Ovocné sady (ha)

3

Chmelnice (ha)

0

Vinice (ha)

0

Trvalé travní porosty (ha)

443

Lesní půda (ha)

1500

Vodní plochy (ha)

25

Zastavěné plochy (ha)

19

Ostatní plochy (ha)

204

Celková výměra katastru (ha)

2345

Druhy pozemků

Dle BPEJ jsou v řešeném území obce Prostřední Bečva zastoupeny všechny bonity půdy třídy I. – V.



Investice do půdy V řešeném území jsou vybudovány investice do půdy zejména po obou stranách údolí Rožnovské Bečvy, realizovaná plocha činí cca 102 ha.

VYHODNOCENÍ: Silné stránky §

vysoká kvalita zemědělské půdy

Slabé stránky §

vysoký urbanizační tlak na rozvoj území

Příležitosti §

nejsou definovány

Hrozby §

narušení melioračních soustav výstavbou na okraji zastavěného území a riziko následného zamokření pozemků

§

zvýšené riziko eroze zemědělské půdy ve střední části území

Silné stránky §

vysoký podíl lesních porostů – kompaktní celky v jižní a hlavně v severní části území

B.1.6.

Pozemky určené k plnění funkce lesa

V grafické části viz. výkres č. 1 – Výkres hodnot území a č. 2 – Limity využití území. Základní charakteristika Na území obce jsou lesní pozemky zastoupeny v komplexech v jižní a hlavně v severní části obce. Charakter lesních porostů je smíšený, s převahou jehličnatých porostů. Mimo hospodářskou základnu plní lesní prosty v návaznosti na urbanizované území i důležitou funkci rekreační. Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou stabilizované, navrhované záměry v území nenavrhují zásah do jejich struktury. Celková plocha lesů je 1500 ha, což činí cca 63 % výměry celého katastrálního území.



Slabé stránky §

malý podíl přirozených druhů dřevin posilujících stabilitu a odolnost porostů

Příležitosti §

vysoký potenciál příměstské rekreace



Hrozby §

B.1.7.

nejsou

Dopravní infrastruktura

V grafické části viz. výkres č. 4 - Výkres závad, střetů a problémů k řešení v ÚP.

B.1.7.1. Železniční doprava Řešeným územím neprochází tratě železniční dopravy ani se v řešeném území nenacházejí jiná zařízení železniční dopravy. Ve výhledových záměrech se řešeného území nedotýká trasa vysokorychlostní tratě.

B.1.7.2. Silniční doprava Širší vztahy V širších vztazích obec leží na hlavní ose kraje, je dopravně dobře napojena na ostatní obce kraje a na sousední Slovenskou republiku silnicí I. třídy č. 35 - Hranice n. M. (I/47) - Valašské Meziřící (I/57) - Rožnov p. R. (I/58) - Hlavatá (I/56) - Makov - Slovensko, která prochází celou obcí. Na západě katastru obce z komunikace odbočuje silnice II. třídy č. 481 do obce Hutisko – Solanec. Z centrální části katastru obce z komunikace odbočuje silnice III. třídy č. 01880 do místní části Bácov. Na východě katastru obce z komunikace odbočuje silnice III. třídy č. 04837 (souběžně s katastrální hranicí obce Horní Bečva) na hřeben Pusteven. Katastrálním územím procházejí v současné době tyto silnice: §

silnice I. třídy č. 35 (I/58) (Rožnov p. R. - Makov) – mezinárodní silnice je směrově i šířkově vyhovující a stabilizovaná

§

silnice II. třídy č. 481 (Prostřední Bečva – Hutisko Solanec)

§

silnice III. třídy č. 04837 (Prostřední Bečva – Pustevny)

§

silnice III. třídy č. 01880 (Prostřední Bečva – Bácov)

Hlavní komunikační systém obce je tvořen stávajícím průtahem silnice I. třídy č. 35, která v zastavěném území má charakter sběrné komunikace. Silnice II. a III. tř. mají pouze místní význam a napojuje území na nadřazenou silniční síť. Ze silnic je prováděna dopravní obsluha jednotlivých objektů, které navazují na zástavbu. V zástavbě jsou podle ČSN 73 6110 zařazeny komunikace ve funkční skupině C, jako obslužné komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů v kategorii MO2 10/6,5/50, mimo obec - kategorie S 7,5/60.

B.1.7.3. Veřejná doprava Veřejná doprava je zastoupena autobusovou linkovou dopravou. Veřejná autobusová doprava je na řešeném území zastoupena autobusovými linkami směr Rožnov pod Radhoštěm a směr Ostrava a dále smě Pustevny.



Na řešeném území se nacházejí autobusové zastávky na silnici I. třídy č. 35 (Rožnov p. R. Makov) a na silnici III. třídy č. 04837. Izochrony dostupnosti 500 m pokrývají celé zastavěné území i centrum obce.

B.1.7.4. Nemotorová doprava Pěší doprava je vedena většinou mimo chodníky podél komunikací. Křížení pěších cest se silnicemi je často již možné na značených přechodech pro pěší. Chodníky jsou postupně realizovány podél hlavních silničních tahů. Přes řešené území jsou směrovány značené turistické trasy. Samostatná cyklostezka do Valašského Meziříčí podél silnice I/35 je v r. 2010 dokončena.

B.1.7.5. Statická doprava (doprava v klidu) Odstavování a parkování vozidel v řešené oblasti bylo zjišťováno vlastním průzkumem, pochůzkou v terénu. S dopravní situací velmi úzce souvisí požadavky na statickou dopravu. Možnosti pro parkování a odstavení vozidel jsou dostatečné. Centrum obce má dostačující kapacitu parkování, ostatní objekty občanské vybavenosti také. Objekty rekreace a bydlení mají odstavné a parkovací plochy na vlastních pozemcích. Zhodnocení §

parkoviště i garáže v obci jsou dostačující

B.1.7.6. Dopravní zařízení Čerpací stanice pohonných hmot se v obci nenachází.

B.1.7.7. Hospodářská doprava Zemědělská a lesní doprava využívá stávající účelové komunikace a silnice I., II. a III. třídy. V katastrálním území obce nejsou rozpracované komplexní pozemkové úpravy. Se zahájením zpracování komplexních pozemkových úprav v celém katastrálním území se prozatím neuvažuje. Síť účelových komunikací napojuje izolované obytné usedlosti a rekreační objekty.

B.1.7.8. Intenzity dopravy Dopravně-inženýrskými podklady pro vlastní řešené území jsou výsledky celostátního sčítání dopravy v letech 1995 a 2005, které zpracovalo ŘSD ČR. Intenzita dopravy pro výpočet hluku byly čerpána z výsledků celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v r. 2005.

B.1.7.9. Ochranná pásma Viz. kap. A.4. Limity využití území.

B.1.7.10. Letecká doprava Řešené území není dotčeno zájmy letecké dopravy.



B.1.7.11. Vodní doprava Řešené území není dotčeno zájmy vodní dopravy.


dobré dopravní napojení na Rožnov pod Radhoštěm

§

fungující veřejný dopravní systém

§

dobudování cyklostezky

Slabé stránky §

tranzitní doprava na silnici I/35

§

nevhodně řešené křižovatky na silnici I/35

§

chybí chodníky

Příležitosti §

možný pokles tranzitní dopravy obcí po realizaci dálnic a rychlostních komunikací ve Zlínském a Moravskoslezském kraji

§

naplňování navržených aktivit ve schválených strategických materiálech

Hrozby §

B.1.8.

trvalý nárůst automobilové dopravy

Technická infrastruktura

V grafické části viz. výkres č. 2 – Limity využití území.

B.1.8.1. Vodní hospodářství B.1.8.1.1. Zásobování vodou Popis současného zásobování pitnou vodou V obci je od roku 1994 vybudován veřejný vodovod. Obec je zásobována z ÚV Cípková se zdrojem vody z místního potůčku Cípková. Voda je ze zdroje odebírána pomocí jímacího zářezu a pramenní a přerušovací jímky. Vydatnost tohoto zdroje je kolísavá. Z důvodu zhoršení kvality ve zdroji povrchové vody – vodní tok Cípková dochází zejména v období přívalových dešťů k průnikům zákalu do vodovodní sítě. V roce 2007 byly vybudovány odběrné objekty na dvou bezejmenných přítocích potoka v Huti sestávající z odběrného drenážního potrubí. Potrubí je zaústěno do sběrné šachty a uzavíracím šoupětem, kterým se přítok z drenážního potrubí uzavře v případě zákalu nebo nedostatečného průtoku v korytě. Z obou šachet je voda vedena do vodoměrné šachty se dvěma vodoměry. Vybudovaná trubní síť venkovního vodovodu přivádí surovou vodu ze dvou jímacích objektů do stávající úpravny vody Cípková, potrubí vodovodu je z PVC o průměru 110/4,3 o délce 1911 m. Kapacita úpravny vody je 3,5 l.s-1. Úpravna vody je navržena jako jednostupňová (pomalá anglická



filtrace) s ruční obsluhou. Technologie úpravny je nedostatečná a musí být intenzifikována a doplněna o automatizaci provozu. Upravovaná voda je gravitačně přes síť obce přiváděna do VDJ Prostřední Bečva-Adámky 150 m3 (511/508 m n. m.). Z VDJ je obec gravitačně zásobena v jednom tlakovém pásmu. Ve vodojemu je umístěna ATS (Q= 1 l.s-1), která zásobuje cca 10 RD. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Ve výhledu je třeba provést změny v technologii úpravy vody Cípková, změnu filtračního procesu, úpravu a automatizaci hygienického zabezpečení vody a vybudování objektu pro likvidaci pracích vod. Dále je třeba provést intenzifikaci z původních 3 –3,5 l.s-1 na cca 5 l.s-1. V rámci zpracované technicko-ekonomické studie se nabízejí tři varianty řešení současného stavu úpravy vody. Všechny variantní řešení se týkají úpravy povrchové vody spočívající v prosté a koagulační filtraci, řízené v závislosti od množství zákalu ve vodním toku. Průtok vody úpravnou u všech variantních řešení je gravitační. U všech variant bude nutné vybavení úpravny jímkami na odsazení pracích vod, nebo kalovou jímkou. První varianta, která se jeví jako optimální, řeší filtraci na tlakových filtrech s automatickým praním. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou V obci je hlavním zdrojem vodní tok Cípková, z nějž je voda odebírána pro účely úpravy na pitnou vodu. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Vodovod je zdrojově napojen na úpravnu vody Cípková se zdrojem vody z potoka Cípková. Při výpadku tohoto zdroje bude nutné obec nouzově zásobovat pitnou vodou z cisteren. Při spotřebě 15 litrů na obyvatele a den bude třeba do obce dodat 25 m3.den-1. Jako alternativa se nabízí alespoň částečné nouzové zásobování pitnou vodou z vodovodu Horní Bečva. Sítě obou vodovodů jsou propojeny přes sekční šoupátko.


dostatečné zdroje pitné vody

Slabé stránky §

technický stav části vodovodní sítě

§

nedobudovaná vodovodní síť

Příležitosti §

doplnění vodovodních řadů pro zastavitelné území

Hrozby §

kontaminace povrchových a podzemních zdrojů vody



B.1.8.1.2. Odkanalizování a čištění odpadních vod Stávající stav V současné době je v obci vybudován systém kombinované kanalizace napojený do stávající mech. biologické ČOV. Hlavní páteřní sběrač procházející obcí odvádí OV na ČOV „Horní Bečva“, která je situována pod obcí Prostřední Bečva. Do kanalizace je napojena splašková kanalizace z obce Horní Bečva. Stávající kanalizace je zatěžována neúměrně velkým množstvím balastních vod. U ostatních nemovitostí obce jsou splaškové OV likvidovány zaústěním do bezodtokových jímek na vyvážení nebo septiků s přepadem napojeným do recipientu. Údaje o kanalizaci §

délka kanalizace je cca 5480 m DN 200-500

§

délka výtlaku je cca 40 m DN 100

§

40 % obyvatel je napojeno na veřejnou kanalizaci

Výhled Z důvodu neúměrného zatěžování sítě balastními vodami je nutné na základě kamerového průzkumu vytipovat místa průniku balastních vod do kanalizačního systému a provést jejich odpojení. V obci bude kanalizace doplněna o nové úseky splaškové kanalizace. Ve východní části obce budou splaškové OV svedeny do nové ČS, odkud budou čerpány do gravitační kanalizace. Odvádění splaškových OV z odlehlejších lokalit by znamenalo neúměrně velké investiční náklady, proto je uvažováno se zachováním stávajícího systému likvidace odpadních vod. Součástí nově budovaných nemovitostí budou nové domovní ČOV. Výhledově se uvažuje s napojením kanalizace ze Solance pod Soláněm. Rekonstrukce ČOV „Horní Bečva“ situovaná na katastru Prostřední Bečva zahrnuje: §

zakrytí uskladňovací nádrže na kal, doplnění provzdušňování pro aerobní stabilizaci kalu, doplnění zařízení na zahuštění kalu,

§

instalace zařízení na chemické srážení fosforu,

§

vybudování měrného objektu na odtoku,

§

doplnění řídící systém s dálkovým přenosem na dispečink do Vsetína.

Orientační výměry : §

splašková kanalizace DN 200-300, délka cca 6890 m

§

výtlak DN 100, délka cca 140 m.


fungující systém splaškové a dešťové kanalizace

Slabé stránky §

není dobudováno odkanalizování celé obce



Příležitosti §

zlepšení čistoty vody v tocích

§

doplnění kanalizačních sběračů pro zastavitelné území

Hrozby §

odvádění odpadních vod z místních částí přímo do místních recipientů

B.1.8.2. Energetika, spoje B.1.8.2.1. Zásobování plynem Základní charakteristika Obec je zásobována zemním plynem ze středotlakého plynovodu přivedeného od obce Dolní Bečva. Rozvodná plynovodní síť je ve správě SMP Net s. r. o. VVTL plynovod, produktovody, ropovod Řešeným územím neprocházejí trasy zvláštních inženýrských sítí. VTL plynovody Řešeným územím neprocházejí trasy VTL plynovodů. NTL plynovody V řešeném území nejsou provozovány NTL plynovody.


dobrý stav sítě, území je z hlediska plynofikace stabilizováno

Slabé stránky §

nejsou

Příležitosti §

zvyšování životní úrovně s možností výběru topného média (dle lokality)

§

zlepšení životního prostředí

§

doplnění STL plynovodu pro zastavitelné plochy

§

využití alternativních zdrojů

Hrozby §

výbušná směs – hlavně zastavěné území



B.1.8.2.2. Zásobování elektrickou energií Základní charakteristika Řešené území je zásobováno elektrickou energií venkovním vedením linky VN 62 ze směru Dolní Bečva, která je napojena z TS 110/22 kV Rožnov pod Radhoštěm. Obec je dále zásobena 26 trafostanicemi. Vedení je ve správě ČEZ Distribuce, a. s. Transformační stanice jsou různého stáří a provedení, jejich stav je vyhovující, technicky dožité TS jsou průběžně rekonstruovány. Nadřazené sítě a zařízení VVN Přes řešené území neprocházejí koridory venkovních vedení VVN 110 kV. Sítě a zařízení VN 6 kV Přes řešené území neprocházejí koridory vedení VN 6 kV. Sítě a zařízení NN Síť nízkého napětí NN je různorodá, rozvod je proveden nadzemním vedením na železobetonových stožárech, střešnících a závěsnými kabely i kabelovým vedením. Stav NN sítě je vyhovující.


zásobování obce elektřinou je stabilizované

Slabé stránky §

nejsou

Příležitosti §

rozšíření stávajících rozvodů

§

zvyšování životní úrovně s možností výběru topného média (dle lokality), zlepšení životního prostředí

§

v rámci rozvojových ploch stanovit výkonovou bilanci a při nedostatku výkonu navrhnout nové trafostanice

Hrozby §

přerušení dodávky z hlavních distribučních bodů

B.1.8.2.3. Zásobování teplem Základní charakteristika Přes řešené území neprocházejí koridory teplovodů ani horkovodů.




nejsou

Slabé stránky §

bez alternativních zdrojů – tepelná čerpadla, solární energie, biomasa

Příležitosti §


Hrozby §

nejsou

B.1.8.2.4. Spoje, telekomunikace Pošta a telekomunikace Pošta se v obci nachází v centru obce. Telefonní účastníci jsou napojeni na digitální ústřednu s dostatečnou kapacitou. Řešeným územím procházejí trasy dálkových optických kabelů. Trasy telefonních kabelů jsou většinou vedeny podél komunikací. Je proto třeba veškeré záměry, které by se mohly kabelů dotknout, ve smyslu zákona č. 151/2000 Sb. v platném znění včas se správou kabelů projednat. Radiokomunikace Nad k. ú. Prostřední Bečva procházejí paprsky radioreléových tras veřejné komunikační sítě ve správě Českých radiokomunikací a. s.


stabilizovaná síť

§

kapacitní telefonní ústředny s dostatečnou rezervou

Slabé stránky §

rozšíření datových sítí

Příležitosti §

mobilní sítě, internet

Hrozby §

B.1.9.

nejsou

Nakládání s odpady

Svoz komunálního odpadu zajišťuje obec Prostřední Bečva. Obec provádí sběr, svoz a odstranění komunálního odpadu. Odpad je pravidelně svážen na řízenou skládku



komunálního odpadu. Odstraňování odpadů probíhá dle smluvních vztahů s provozovateli odstraňování odpadů. V souvislosti s tříděním odpadů je obec zapojena do systému EKOKOM a to podpisem smlouvy s autorizovanou společností. Na základě této smlouvy jsou obci propláceny odměny podle množství vytříděného odpadu, který je určen k recyklaci. Prostředky takto získané využívá město zpětně ke zlepšení systému třídění odpadů. V obci se rovněž nachází sběrný dvůr, kde je možné ukládat velkoobjemový komunální odpad, včetně kovů. Černé skládky vznikají nejčastěji uložením bioodpadu, výkopového a stavebního materiálu, komunálního odpadu. V řešeném území se nevyskytují. Vyhodnocení Silné stránky §

vybudovaný systém odpadového hospodářství, včetně separace komunálního odpadu

Slabé stránky §

nejsou definovány

Příležitosti §

nejsou definovány

Hrozby §

zvyšující se produkce odpadů, nízký podíl recyklace, materiálového a energetického využití

B.1.10.

Občanské vybavení

Zastoupení zařízení občanského vybavení je na dobré úrovni, nabídka odpovídá velikosti, významu a umístění sídla v rámci širších vztahů.

B.1.10.1. Vzdělávání a výchova Mateřské školy V obci je provozována Mateřská škola střed a Mateřská škola Kněhyně. Základní školy V obci je provozována Základní škola u mostu jako základní škola 1. stupně se školní jídelnou a družinou. Má vlastní budovu s kompletním vybavením a zázemím. V současnosti má škola cca 110 žáků. Základní škola v Bácově je mimo provoz. Střední školy a vyšší odborné školy V obci nejsou provozovány.

B.1.10.2. Sociální služby V obci nejsou provozovány.



B.1.10.3. Zdravotní služby Ze zdravotnictví jsou zastoupeny v rekonstruovaném domě služeb: obvodní, zubní a dětský lékař a lékárna.

B.1.10.4. Kultura V obci není zastoupena samostatnými objekty, v obci se nachází knihovna.

B.1.10.5. Veřejná správa Obecní úřad Prostřední Bečva je úřadem obce se samostatnou působností. Obcí s rozšířenou působností pro Prostřední Bečva je Město Rožnov pod Radhoštěm. Hlavní sídlo OÚ je na východním okraji obce ve vlastní budově.

B.1.10.6. Ochrana obyvatelstva Policie Policie České republiky obvodní oddělení se nachází v sousední obci Horní Bečva, sídlí v centru obce. Sbor dobrovolných hasičů V obci Prostřední Bečva sídlí dobrovolný spolek sboru dobrovolných hasičů (JSDH Prostřední Bečva) s jednou jednotkou. Tato jednotka je členěna na dvě výjezdová družstva: Prostřední Bečva – Kněhyně a Střed. Každé družstvo má svou vlastní požární zbrojnici.

B.1.10.7. Tělovýchova a sport Sportovní zařízení: §

V základní škole se nachází tělocvična.

§

Sportovní areál s fotbalovým hřištěm v centru obce, TJ Sokol Prostřední Bečva

§

Sportovně rekreační areál: tenisové hřiště, volejbalové hřiště, koupaliště

§

Lyžařský areál Pustevny

B.1.10.8. Obchodní prodej, služby V obci Prostřední Bečva je v provozu: §

dům služeb

§

obchod Jednota střed

§

obchod Hruška

§

potraviny Kněhyně



B.1.10.9. Ubytování a stravování Služby v oblasti ubytování a stravování: §

kemp Kněhyně

§

škola v přírodě

§

hospoda u hřiště

§

hotel Bečva

§

restaurace Zavadilka

§

valašský šenk Zavadilka

§

restaurace Skokan

§

hotel Skalíkova louka

§

koliba Záryš

§

hotel Tanečnice

§

Maměnka a Libušín

Další zařízení: §

ubytování v soukromí

B.1.10.10. Církevní zařízení Obec spadá pod Římskokatolickou farnost Hutisko. V obci se nachází tato církevní zařízení: §

Filiální kostel sv. Zdislavy

B.1.10.11. Veřejná pohřebiště Na území obce se nachází 1 veřejné pohřebiště – hřbitov severně nad kostelem sv. Zdislavy.


dobře rozvinutá občanská vybavenost

Slabé stránky §

některé nevyužité stávající objekty

Příležitosti §

integrace občanského vybavení do ploch bydlení, ploch smíšených obytných, případně využití stávajících objektů občanského vybavení

Hrozby §

nejsou definovány



B.1.11.

Veřejná prostranství

Veřejná prostranství zahrnují všechny nezastavěné prostory, které jsou volně (bezplatně) přístupné všem obyvatelům a návštěvníkům obce, buď nepřetržitě nebo s časovým omezením. Základní charakteristikou veřejného prostoru je jeho obyvatelnost spojená s užitností pro obyvatele, tj. musí sloužit obyvatelům obce k provozování nejrůznějších činností pohybových a pobytových. Obec Prostřední Bečva poskytuje dostatek veřejných prostorů pro sociální kontakty svých obyvatel i návštěvníků. Obec má jasně vymezeny centrální prostory obce.


centrální veřejné plochy

§

zachovalá urbanistická struktura

Slabé stránky §

technický stav veřejných prostranství

Příležitosti §

revitalizace veřejných prostranství

Hrozby §

nejsou definovány

B.1.12.

Sociodemografické podmínky

Základní charakteristika Na ploše 2345 ha žije 1668 obyvatel, což představuje hustotu cca 0,71 obyvatele na 1 ha. Základní demografické údaje o obyvatelstvu dle sčítání lidu bytů a domů 2001 Vývoj počtu obyvatel počet obyvatel Prostřední Bečva

1971 1816

1975 1702

1980 1589

1990 1566

2001 1668

2009 1679

Skladba obyvatel muži abs. 820

ženy % 49

abs. 848

celkem % 51

abs. 1668

% 100

Věková struktura věk 0-14 let abs. % 292 18

produktivní abs. % 1075 64

poproduktivní abs. % 301 18



Z přehledu je patrné, že počet obyvatel v řešeném území klesal až do roku 1990 a od roku 1991 a zejména v posledních letech stoupá a je zaznamenán přírůstek obyvatelstva. Za posledních 20 let činí cca 90 osob, což představuje přírůstek 5,0 %. Přírůstek obyvatel je podpořen zejména přistěhovalými obyvateli, není tvořen pouze přirozeným přírůstkem narozených obyvatel.


stabilizovaný počet obyvatel

§

přírůstek obyvatel

Slabé stránky §

nepříznivá věková struktura – trend stárnutí obyvatel

Příležitosti §

stabilizace počtu obyvatel nabídkou pracovních příležitostí, kvalitního bydlení

§

rozvoj sociální péče s podporou města a kraje

Hrozby §

rostoucí počet příjemců dávek sociální péče

B.1.13.

Bydlení

Počet trvale obydlených domů rok

1980

2001

počet domů

436

588

Počet domů má stoupající tendenci. V řešeném území převládá bydlení v rodinných domech. V posledních letech roste výstavba rodinných domů – individuální, za posledních 20 let bylo cca 150 domů. Postupně se také začíná projevovat zvyšující úroveň bydlení. Převážná část domů byla postavena po r. 1945, zlepšují se jednotlivé parametry.


oblast s kvalitním životním prostředím

§

převážná část domů je v kvalitním prostředí s dostatkem zeleně v rozptýlené zástavbě, v izochroně zastávek hromadné dopravy a základního občanského vybavení, převážná část domů je napojena na obecní technickou infrastrukturu

§

zlepšující se úroveň bydlení



Slabé stránky §

méně příznivé klimatické podmínky pro bydlení

§

domy postavené před r.1945 většinou nesplňují požadavky na úsporu energií

Příležitosti §

nabídkou kvalitního bydlení stabilizovat obyvatele, zvláště mladé rodiny

§

trend zkvalitňování bydlení v důsledku ekonomického růstu

Hrozby §

tlak na vytváření monofunkčních lokalit satelitního bydlení

B.1.14.

Rekreace

Základní charakteristika Rekreace – rozděluje rekreaci obyvatel na aktivity ve volné přírodě (kompenzace tlaku umělého prostředí) a sportovní aktivity (kompenzace nedostatku pohybu). Dle lokalizace a způsobu rekreace se rozlišují na indoor aktivity (činnosti v interiérovém prostoru) a outdoor aktivity (činnost v exteriérovém prostoru). Svou geografickou polohou je Prostřední Bečva vyhledávaným místem k letní i zimní rekreaci. V katastru se nachází několik lokalit soukromých chat a několik rekreačních a hotelových zařízení. Rekreační činnosti v interiéru (areálech) §

indoor aktivity – činnosti v interiérovém prostoru (areálech) – viz. kapitola Občanské vybavení

Rekreační činnosti v exteriéru §

pro pohyb v přírodě slouží stávající turistické cesty a cykloturistické trasy, nová cyklostezka byla dokončena v roce 2010

§

sportovní areály

§

hřiště


kvalitní kulturní a přírodní zázemí

§

stabilizované a fungující plochy rekreačních a sportovních areálů

§

dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku

Slabé stránky §

nerenovované ubytovací kapacity

§

chybí víceúčelové hřiště



Příležitosti §

využití prostředků z rozvojových programů pro podporu rekreace a cestovního ruchu

§

rozšiřování nabídky ubytování

§

možnost rozvoje a budování naučných a tematických stezek

Hrozby §

nejsou

B.1.15.

Hospodářské podmínky

Základní charakteristika Prostřední Bečva nepatří k významným ekonomickým centrům v rámci okresu Vsetín. V řešeném území je relativně silně zastoupeno zemědělské odvětví přispívající k poměrné stabilitě v regionu. Primární sektor – zemědělství a lesnictví – vzhledem k charakteru krajiny, která je tvořena lesními plochami a zemědělskou půdou převážně horší bonitní třídy, má tento sektor významný podíl na hospodářství. Sekundární sektor – průmyslová výroba je zastoupena minimálně, jedná se většinou o živnostníky a drobné firmy. Terciální sektor – díky privatizaci a možnosti soukromého podnikání se rozvíjí především v komerční sféře – obchodu a služeb obyvatelstvu. Cestovní ruch – rozvoj cestovního ruchu je založen zejména na atraktivitě krásného přírodního okolí, v poslední době se v obci zlepšuje stávající nabídka služeb – ubytování a stravování, do budoucna je nutno tyto aktivity podpořit. Hospodářská činnost Počet podnikatelských subjektů celkem

375

podle převažující Zemědělství, lesnictví, rybolov činnosti Průmysl

75

Stavebnictví

37

Doprava a spoje

17

Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství

122

Ostatní obchodní služby

30

Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění

4

Školství a zdravotnictví

6

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

26

Státní organizace

1

Akciové společnosti

-

podle právní formy

Obchodní společnosti

81

15



Družstevní organizace

-

Peněžní organizace - počet subjektů

-

Živnostníci

304

Samostatně hospodařící rolníci

48

Svobodná povolání

7

Zemědělští podnikatelé

6

Ostatní právní formy

17


dobré napojení na silniční síť

§

značné zastoupení malých a středních firem zejména v oblasti služeb a obchodu

§

rozvoj zemědělství, služeb a cestovního ruchu

Slabé stránky §

malé zastoupení větších ekonomických subjektů

Příležitosti §

využití prostředků z rozvojových programů pro podporu podnikání

§

příležitost pro rozvoj služeb – centrum oblasti s rekreačním potenciálem

§

využití atraktivit v okolí pro zvýšení cestovního ruchu

Hrozby §

B.2.

orientace na zemědělský sektor a s tím spojená rizika

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ

B.2.1.

Analýza silných, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území (SWOT analýza)

Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

1. Horninové prostředí a geologie převážně bezkolizní základové podmínky v obci

sesuvná území i v zastavěném území



nízké riziko výskytu radonu z podloží v návaznosti na zastavěné území obce Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti


hospodaření s dešťovými vodami, zvýšení retence vody v krajině a snížení vodní eroze zlepší hospodaření s vodou v řešeném území

Hrozby

2. Vodní režim část území má vyšší retenční schopnost (lesní porosty)

nedostatečné členění zemědělské půdy malé zastoupení vodních ploch v krajině znečištění vodních toků v důsledku absence splaškové kanalizace v některých částech obce Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby


okolí silnice I. třídy (sousedících s obytnými plochami) může být nárazově obtěžováno hlukem a těžkou nákladní přepravou

podpora nemotorové dopravě a zvyšování podílů liniových integrovanému způsobu dopravy zdrojů (automobilová doprava) na zhoršování kvality ovzduší a hlukové zátěže


lokálně se mohou vyskytovat národní program snižování inverzní situace v zastavěném emisí (06/2007) – např. nové území emisní parametry na spalovací zdroje – výměna nevyhovujících kotlů na tuhá fosilní paliva, podpora využití obnovitelných zdrojů, podpora vozidel enviromentálně šetrnějších, osvěta týkající dopadů na zdraví

3. Hygiena životního prostředí


Silné stránky

riziko narušení životního prostředí okolo ploch zemědělské výroby a výroby

lokální zdroje vytápění, které využívají tuhá fosilní paliva a částečný přechod na vytápění domácností fosilními palivy a odpadky v důsledku zdražování plynu a elektřiny Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

historická tradice krajinného cítění, tradice doprovodných alejí podél cest, solitérů v rámci volné krajiny i zastavěného území

bez hrozeb

Příležitosti

Hrozby

4. Ochrana přírody a krajiny vysoký podíl stabilních malý podíl krajinotvorných krajinných formací v území a tím prvků - alejí zajištěná funkčnost skladebných částí vysoký podíl solitérní zeleně v zastavěných územích

chybí prvky ÚSES v nelesní krajině, kde by mohly plnit více funkcí (krajinotvorné, ekologické, protierozní)

Silné stránky

Slabé stránky



5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Zemědělský půdní fond průměrná kvalita zemědělské půdy


narušení melioračních soustav výstavbou na okraji zastavěného území a riziko následného zamokření pozemků zvýšené riziko eroze zemědělské půdy ve střední části území

Pozemky určené k plnění funkce lesa vysoký podíl lesních porostů – kompaktní celky v jižní a hlavně v severní části území

monokultury lesů

vysoký potenciál příměstské rekreace, vysoký podíl přirozených druhů dřevin posilujících stabilitu a odolnost porostů

Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura dobré dopravní napojení na Rožnov pod Radhoštěm

nevhodně řešené křižovatky

naplňování navržených aktivit ve trvalý nárůst automobilové dopravy schválených strategických materiálech

fungující veřejný dopravní chybí chodníky systém, dobudování cyklostezky Technická infrastruktura - zásobování vodou dostatečné zdroje pitné vody


doplnění vodovodních řadů pro zastavitelné území


zlepšení čistoty vody v tocích


stabilizovaná vodovodní síť (pouze dílčí úpravy) Technická infrastruktura - odkanalizování fungující systém splaškové i dešťové kanalizace

doplnění kanalizačních sběračů pro zastavitelné území dobudování splaškové kanalizace Technická infrastruktura - zásobování plynem dobrý stav sítě, území je z hlediska plynofikace stabilizováno

nejsou


výbušná směs – hlavně zastavěné území

zlepšení životního prostředí doplnění STL plynovodu pro zastavitelné plochy využití alternativních zdrojů Technická infrastruktura - zásobování el. energií zásobování obce elektřinou je stabilizované

nejsou

rozšíření stávajících rozvodů



zvyšování životní úrovně s možností výběru topného média (dle lokality), zlepšení životního prostředí Technická infrastruktura - zásobování teplem nejsou



nejsou

mobilní sítě, internet

nejsou

nejsou definovány

zvyšující se produkce odpadů, nízký podíl recyklace, materiálového a energetického využití tříděného odpadu

integrace občanského vybavení do ploch bydlení, ploch smíšených obytných, případně využití stávajících objektů občanského vybavení a jejich modernizace

nejsou definovány

zachovalá urbanistická struktura malý rozsah veřejných prostranství v rozptýlené zástavbě

revitalizace veřejných prostranství

nejsou definovány

jasně vymezená centrální plocha architektonická hodnota centrální veřejné plochy

revitalizace centrální plochy obce

Silné stránky

Příležitosti

Technická infrastruktura - spoje stabilizovaná síť


kapacitní telefonní ústředny s dostatečnou rezervou Nakládání s odpady vybudovaný systém odpadového nejsou definovány hospodářství, včetně separace komunálního odpadu Občanské vybavení rozvinutá síť občanského vybavení

Veřejná prostranství

Slabé stránky

Hrozby

7. Sociodemografické podmínky stabilizovaný počet obyvatel


přírůstek obyvatel Silné stránky

stabilizace počtu obyvatel rostoucí počet příjemců dávek nabídkou pracovních příležitostí, sociální péče kvalitního bydlení rozvoj sociální péče s podporou města a kraje

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

domy postavené před r. 1945 většinou nesplňují požadavky na úsporu energií, méně příznivé klimatické podmínky pro bydlení

nabídkou kvalitního bydlení stabilizovat obyvatele, zvláště mladé rodiny


8. Bydlení oblast s kvalitním životním prostředím

převážná část domů je v kvalitním prostředí s dostatkem zeleně v rozptýlené zástavbě, v izochroně zastávek hromadné dopravy a základního občanského vybavení, převážná část domů je napojena na technickou infrastrukturu

trend zkvalitňování bydlení v důsledku ekonomického růstu




Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

technický stav stávajících zařízení

využití prostředků z rozvojových programů pro podporu rekreace a cestovního ruchu

nejsou

9. Rekreace kvalitní kulturní a přírodní zázemí, dostatečné ubytovací kapacity

stabilizované a fungující plochy chybí víceúčelové hřiště rekreačních a sportovních areálů v rozptýlené zástavbě rodinných domů

rozšiřování nabídky ubytování


možnost rozvoje a budování naučných a tematických stezek

Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

poloha obce mimo hlavní oblasti a osy rozvoje ČR

využití prostředků z rozvojových programů pro podporu podnikání

značná orientace na zemědělský sektor a s tím spojená rizika

10. Hospodářské podmínky dobré napojení na silniční síť

rozvoj služeb a cestovního ruchu značné zastoupení malých a středních firem

příležitost pro rozvoj služeb – centrum oblasti s rekreačním potenciálem využití atraktivit v okolí pro zvýšení cestovního ruchu

B.2.2.

Požadavky na řešení vyplývající z ÚAP

Využít příležitosti §

navrhnout zlepšení hospodaření s dešťovými vodami, zvýšení retence vody v krajině

§

navrhnout trasy nemotorové dopravy a integrovaného způsobu dopravy

§

uplatnit národní program snižování emisí (06/2007)

§

navrhnout rozvoj potenciálu příměstské rekreace

§

naplňovat aktivity ve schválených strategických materiálech

§

zlepšit dopravní napojení silniční síť

§

navrhnout doplnění vodovodních řadů pro zastavitelné území

§

navrhnout doplnění kanalizačních sběračů pro zastavitelné území

§

dobudování splaškové kanalizace, zlepšení čistoty vody v tocích

§


§

navrhnout doplnění STL plynovodu pro zastavitelné plochy

§

navrhnout využívání alternativních zdrojů

§

navrhnout rozšíření stávajících rozvodů sdělovacích vedení (internet)

§

rozvíjet mobilní sítě



§

navrhnout integraci občanského vybavení do ploch bydlení, ploch smíšených obytných, případně využití stávajících objektů občanského vybavení

§

navrhnout revitalizaci veřejných prostranství, zejména centrální plochy obce

§

stabilizovat počet obyvatel nabídkou pracovních příležitostí, kvalitního bydlení

§

podpořit rozvoj sociální péče s podporou města a kraje

§

navrhnout plochy s nabídkou kvalitního bydlení

§

rozšiřování nabídky ubytování – rekreace, využití atraktivit v okolí pro zvýšení cestovního ruchu

§

navrhnout rozvoj a budování naučných a tematických stezek

§

navrhnout plochy pro rozvoj služeb – centrum oblasti s rekreačním potenciálem

Potlačit hrozby §

zvyšování podílů liniových zdrojů (automobilová doprava) na zhoršování kvality ovzduší a hlukové zátěže

§

riziko narušení životního prostředí okolo ploch výroby

§

lokální zdroje vytápění, které využívají tuhá fosilní paliva a částečný přechod na vytápění domácností fosilními palivy a odpadky v důsledku zdražování plynu a elektřiny

§

narušení melioračních soustav výstavbou na okraji zastavěného území a riziko následného zamokření pozemků

§

zvýšené riziko eroze zemědělské půdy ve střední části území

§

trvalý nárůst automobilové dopravy

§


§


§

zvyšující se produkce odpadů, nízký podíl recyklace, materiálového a energetického využití

§


§

značná orientace na zemědělský sektor a s tím spojená rizika

§

průměrná kvalita zemědělské půdy

§

nízký podíl přirozených druhů dřevin posilujících stabilitu a odolnost porostů

§

méně příznivé klimatické podmínky pro bydlení

Rozvíjet silné stránky území §

převážně bezkolizní základové podmínky v obci

§

nízké riziko výskytu radonu z podloží v návaznosti na zastavěné území obce

§

část území má vyšší retenční schopnost (lesní porosty)

§


§




§


§


§


§

dobré dopravní napojení na Rožnov pod Radhoštěm

§


§

dostatečné zdroje pitné vody

§

stabilizovaná vodovodní síť (pouze dílčí úpravy)

§

fungující systém splaškové a dešťové kanalizace

§

dobrý stav sítě plynofikace

§

zásobování obce elektřinou je stabilizované

§

vybudovaný systém odpadového hospodářství, včetně separace komunálního odpadu

§

zachovalá urbanistická struktura

§

stabilizovaný počet obyvatel

§

přírůstek obyvatel

§

oblast s kvalitním životním prostředím

§

převážná část bytů je v kvalitním prostředí s dostatkem zeleně v rozptýlené zástavbě, v izochroně zastávek hromadné dopravy a základního občanského vybavení, převážná část domů je napojena na technickou infrastrukturu

§


§

kvalitní kulturní a přírodní zázemí

§

stabilizované a fungující plochy rekreačních a sportovních areálů

§


§

dobré napojení na silniční síť

§

značné zastoupení malých a středních firem

§

rozvoj služeb a cestovního ruchu

Odstranit slabé stránky území §

sesuvná území v zastavěném území

§


§

nedostatečné členění zemědělské půdy

§

malé zastoupení vodních ploch v krajině

§

znečištění vodních toků v důsledku absence splaškové kanalizace v některých částech obce

§

okolí silnic (sousedících s obytnými plochami) může být nárazově obtěžováno hlukem a těžkou nákladní přepravou



§

lokálně se mohou vyskytovat inverzní situace v zastavěném území

§


§

nevhodně řešené křižovatky

§

chybí chodníky

§


§


§


§

stav centrální veřejné plochy

§


§

domy postavené před r.1945 většinou nesplňují požadavky na úsporu energií

§

chybí víceúčelové hřiště v obytné zástavbě

§

poloha obce mimo hlavní oblasti a osy rozvoje ČR

§

vytvářet předpoklady pro dosažení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje území v koordinaci s ochranou přírody a krajiny

B.2.3.

Vyhodnocení

Vzájemnou dynamickou vyváženost územních podmínek ve vztahu pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a sociální soudržnost vykazuje v udržitelném rozvoji obce tyto hlavní nedostatky: Životní prostředí §

negativní vlivy na prostředí částečnou absencí splaškové kanalizace a systému čištění odpadních vod

Hospodářský rozvoj §

nedostatečně využitý potenciál cestovního ruchu

§

monofunkční využití území neumožňující podnikání na vlastních pozemcích v rámci zastavěného území

§

příliš velká orientace hospodářství na zemědělství

Sociální soudržnost §

nepříznivá věková struktura - nárůst věkové kategorie seniorů

Řešením těchto nedostatků se podaří v přijatelné míře udržet kvality hodnot území.



OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ

C.

V grafické části viz. výkres č. 3 – Výkres záměrů na provedení změn v území a č. 4 – Výkres závad, střetů a problémů k řešení v ÚP. Problémový výkres hodnotí vliv navržených záměrů i stávajícího stavu na limity a hodnoty území. V problémovém výkrese jsou zobrazeny plochy s rozdílným způsobem využití. Jejich vymezení je pouze informativní a není předmětem schvalování v rámci ÚAP.

C.1.

ZÁVADY V URBANISTICKÉ STRUKTUŘE A VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

Popis problému

Charakteristika

území s narušenými hodnotami, nedostatek zeleně v zastavěném území

nedostatek ploch zeleně

území s narušenými sociálními hodnotami, nedostatečná veřejná infrastruktura

nevhodně řešený veřejný prostor ve středu obce

území s narušenými sociálními hodnotami, nedostatečná veřejná infrastruktura

monofunkční sportovní areál

Řešení §

plochy zastavěné doplnit o plochy zeleně

§

navrhnout revitalizaci veřejného prostoru v centru obce

§

navrhnout rozšíření sportovního areálu (víceúčelové hřiště), výletiště

§

v rámci stanovení podmínek využití území umožnit integraci občanského vybavení do ploch bydlení, ploch smíšených obytných, případně využít stávajících objektů občanského vybavení

§

negativní dominanty a objekty nezapadající do obrazu sídla potlačit vzrostlou zelení

C.2.

ZÁVADY V DOPRAVNÍ INFRASTRUKTUŘE

Popis problému

Charakteristika

dopravní závady

nevhodně řešené úrovňové křižovatky na silnici I. třídy

Řešení §

řešit nevhodně řešené křižovatky

§

řešit omezení prostupnosti v sídlech a krajině



C.3.

ZÁVADY V TECHNICKÉ INFRASTRUKTUŘE

Popis problému

Charakteristika

odkanalizování

chybějící splaškové kanalizace

zásobování plynem

chybějící plynofikace

Řešení §

navrhnout řešení v místech s horším technickým stavem vodovodu

§

dobudovat kanalizační sběrače pro podchycení splaškových vod

§

řešit plynofikaci zastavitelných ploch

C.4.

HYGIENICKÉ ZÁVADY A RIZIKA NARUŠENÍ HODNOT ÚZEMÍ

Popis problému

Charakteristika

území s rizikem zhoršených životních podmínek (hluk, exhalace, zápach,...)

riziko narušení životního prostředí

území s rizikem narušení životního prostředí

území starých ekologických rizik

Řešení §

realizace opatření na snížení intenzity hluku z dopravy - protihluková opatření

§

řešit možnosti snižování spotřeby energií z neobnovitelných zdrojů a využívání energie z obnovitelných zdrojů – budou podpořeny tyto aktivity (lokální charakter): zlepšení tepelných vlastností objektů, výstavba nízkoenergetických domů, instalace solárního systému pro ohřev vody a vytápění, instalace fotovoltaického solárního systému pro výrobu elektrické energie, tepelná čerpadla

§

nenavrhovat rozvoj v ochranných pásmech vodních zdrojů

§

řešit ochranu vodních zdrojů

§

koordinovat územní systém ekologické stability s uspořádáním krajiny

C.5.

ZÁVADY VE VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY

Popis problému

Charakteristika

území s narušenými přírodními hodnotami nedostatek zeleně v krajině

rozsáhlé monofunkční plochy orné půdy kolem sídla

sesuvná území a území jiných geologických sesuvná území v zastavěném území obce rizik území s narušenými přírodními hodnotami nedostatek liniové zeleně v krajině

chybějící krajinná liniová zeleň kolem komunikací

území s neúplnými přírodními hodnotami nedostatek krajinné zeleně

chybějící krajinná zeleň ÚSES



území s neúplnými přírodními hodnotami nedostatek krajinné zeleně

chybějící plochy přírodní (zalesnění) ÚSES

Řešení §

intenzivně obdělávanou krajinu doplnit zelení (např. navržením interakčních prvků, v rámci řešení protierozních opatření)

§

doplnit krajinnou liniovou zeleň podél komunikací

§

řešit problém extravilánových vod

§

prověřit možnosti umístění nových vodních ploch

§

prověřit možnosti revitalizace regulovaných vodních toků

§

navrhnout v povodí vodních toků opatření zabraňující jejich znečištění a zanášení

§

prověřit možnosti umístění zelených ploch v centru

§

na erozně ohrožených plochách navrhnout opatření na řešení problematiky vodní eroze

§

v území se ztíženými inženýrsko-geologickými podmínkami (sesuvná území) neumísťovat nové stavby, popřípadě posoudit vhodnost výstavby a možná rizika geologickým průzkumem

§

navrhnout změnu funkčního využití neozeleněných ploch zahrnutých do generelu ÚSES

C.6.

PROBLÉMY A STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Popis problému

Charakteristika

omezení využití území

rozvojové plochy bydlení na pozemcích s tř. ochrany I. a II.


rozvojové plochy v ploše ÚSES


navržený ÚSES na stabilizovaných (zastavěných plochách)

Řešení §

při řešení územního plánu respektovat podmínky ochranných a bezpečnostních pásem

§

řešit střety záměrů rozšíření zastavitelných ploch na pozemcích s tř. ochrany I. a II.

§

doplnit chybějící dopravní propojení v sídle, navrhnout nové rozvojové plochy pro místní komunikace

§

řešit střety záměrů na realizaci ÚSES se zastavěným, zastavitelným územím a ostatními záměry v území

§

navrhnout nové rozvojové plochy pro bydlení, smíšené obytné, plochy občanské vybavenosti vč. technické a dopravní infrastruktury


ÚZEMNÍ PLÁN OBCE PROSTŘEDNÍ BEČVA PRŮZKUMY A ROZBORY

Recommend Documents