Průzkumy a rozbory územního plánu obce HÁJ U DUCHCOVA

Průzkumy a rozbory územního plánu obce HÁJ U DUCHCOVA

Textová část

ŘÍJEN 2010

Pořizovatel : obecní úřad Háj u Duchcova pověřená osoba pořizovatele : Jiří Veselý Zpracovatel :

Ing.arch. František Pospíšil a kolektiv

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HÁJ U DUCHCOVA

2

Obsah :

1 - Základní údaje.................................................................................................................. 5 Identifikační údaje.............................................................................................................. 5 Obsah dokumentace.......................................................................................................... 6 Vymezení řešeného území ................................................................................................ 7

2 – Průzkumy a rozbory - Vyhodnocení stavu a vývoje území dle vybraných sybsystémů..... 8 Urbanistická charakteristika, stav ÚPD, plochy s rozdílným způsobem využití a zastavěné území................................................................................................................................. 8 Urbanistická charakteristika............................................................................................ 8 Stav a vývoj územně plánovací dokumentace a podkladů.............................................10 Plochy s rozdílným způsobem využití a zastavěné území .............................................11 Obyvatelstvo, domovní a bytový fond ...............................................................................12 Základní údaje...............................................................................................................12 Vývoj obyvatelstva.........................................................................................................12 Hlavní ukazatelé demografické struktury obce ..............................................................13 Věkové složení a pohlaví...............................................................................................13 Ekonomická aktivita.......................................................................................................13 Domovní a bytový fond..................................................................................................14 Předpoklad dalšího vývoje.............................................................................................15 Veřejná technická infrastruktura vodohospodářská...........................................................16 Vodní režim v území......................................................................................................16 Ochrana vodních zdrojů ................................................................................................16 Ochrana přírodních léčivých zdrojů ...............................................................................17 Zásobování pitnou vodou ..............................................................................................17 Kanalizace.....................................................................................................................19 Veřejná technická infrastruktura energetická ....................................................................20 Zásobování plynem .......................................................................................................20 Zásobování elektrickou energií......................................................................................21 Spoje ................................................................................................................................22

Ing.arch. František Pospíšil a kol.

Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


3

Telekomunikace ............................................................................................................22 Radiokomunikace..........................................................................................................22 Veřejná technická infrastruktura dopravní .........................................................................23 Širší dopravní souvislosti...............................................................................................23 Silniční doprava.............................................................................................................23 Železniční doprava ........................................................................................................25 Rekreační nemotorová doprava ....................................................................................26 Veřejná infrastruktura ve sféře občanské vybavenosti ......................................................27 Přírodní a krajinné podmínky ............................................................................................29 Hydrologie .....................................................................................................................29 Geomorfologie a geologie .............................................................................................30 Klimatologie...................................................................................................................31 Pedologie ......................................................................................................................32 Biogeografie ..................................................................................................................32 Krajina a ochrana přírody..................................................................................................35 Hodnocení krajinného rázu............................................................................................35 Ochrana přírody ............................................................................................................36 Územní systém ekologické stability (ÚSES)......................................................................39 Ochrana a dobývání nerostů, poddolovaná a sesuvná území – rozsah hornické činnosti .43 Geologická charakteristika území..................................................................................43 Dobývací prostory, chráněná ložisková území, ložiska a poddolovaná území ...............43 Vyhodnocení hodnot .........................................................................................................48 Historické a kulturní hodnoty .........................................................................................48 Přírodní hodnoty............................................................................................................50 Limity využití území ..........................................................................................................51 Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území.............................................52 Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje........................................................52 Požadavky vyplývající ze záměrů obsažených v nadřazené dokumentaci.....................53 Požadavky vyplývající ze záměrů obce .........................................................................54


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


4

3 - Údaje o území - územně analytické podklady obcí .........................................................55

4 - Rozbor udržitelného rozvoje území a určení požadavků a problémů k řešení .................61 SWOT analýza..................................................................................................................61 Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci ............................................68


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


5

1 - ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Identifikační údaje druh dokumentace : územní plán etapa :

průzkumy a rozbory (v rozsahu územně analytických podkladů)

pořizovatel : sídlo úřadu:

OBECNÍ ÚŘAD HÁJ U DUCHCOVA Kubátova 155, 417 22 Háj u Duchcova

zastoupený (ve věcech smluvních) :

starostou města zastoupený (ve věcech technických) : panem Jiřím Veselým

zpracovatel :

Ing.arch. František Pospíšil a kolektiv

sídlo :

Hlavní 1196/30 141 00 Praha 4

spolupracovníci :

Ing. Petr Hrdlička RNDr. Martin Kubeš Bc Vojtěch Mazura Ing. Kamila Pospíšilová


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


6

Obsah dokumentace

Textová část dokumentace průzkumů a rozborů : Svazek Textové části členěný na : -

průzkumy a rozbory : o

vyhodnocení stavu a vývoje území dle vybraných sybsystémů

o

vyhodnocení hodnot

o

limity využití území

o

zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území,

-

údaje o území - územně analytické podklady obcí

-

rozbor udržitelného rozvoje území o

analýza silných, a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tématickém členění

o

určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci

Grafická část dokumentace průzkumů a rozborů : - výkres hodnot území (měř. 1 : 5 000) - výkres limitů využití území (měř. 1 : 5 000) - problémový výkres (měř. 1 : 5 000) - výkres záměrů na provedení změn v území (měř. 1 : 5 000)


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


7

Vymezení řešeného území

Zpracování průzkumů a rozborů bylo provedeno v rozsahu celého správního území obce – tedy v rozsahu katastrálních území Háj u Duchcova a Domaslavice. Rozloha území obce činí 751 ha (7,51 km2).

Sousedící obce a katastrální území (ve směru pohybu hodinových ručiček od severu): obec: katastrální území: Hrob Křižanov u Hrobu Jeníkov Hajniště u Duchcova Jeníkov u Duchcova Duchcov Duchcov (Hrdlovka) Osek Osek u Duchcova Hrad Osek Dlouhá Louka (Nová Ves u Oseka)

(v závorce uvedeny ty názvy katastrů, jejichž délka hranice je minimální či téměř nulová)


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


8

2 – PRŮZKUMY A ROZBORY - VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE VYBRANÝCH SYBSYSTÉMŮ

Urbanistická charakteristika, stav ÚPD, plochy s rozdílným způsobem využití a zastavěné území

Urbanistická charakteristika

Správní území obce Háj u Duchcova v jeho urbanizované části zahrnuje převážně zarovnané pánevní polohy s mírným až středním generelním sklonem k jihu až jihovýchodu s nadmořskou výškou od 235 do cca. 350 m. Ve volné krajině je tato „pánevní“ část správního území obce z větší části antropicky přetvořená, v současné době se jedná o převážně zrekultivované (lesnicky, zemědělsky, spontánně i hydricky) plochy po bývalé hlubinné těžbě uhlí a jejích doprovodných projevech. V těchto pánevních polohách se rozvinulo historické osídlení v Háji i výše položených Domaslavicích. Struktura osídlení nebyla těžbou postižena.

Na urbanizované území v pánvi navazuje směrem k severu, severozápadu strmý svah Krušných hor s ostře zaříznutými údolími Domaslavického potoka (Domaslavické údolí) a Hájského potoka (Staré údolí). Na úpatí krušnohorského svahu se nachází, při hranici s územím města Hrobu (k.ú. Křižanov), chatová osada na pravém břehu přírodního koryta Domaslavického potoka.

Souvislá zástavba obce se nachází v nadm. výškách od 250 m (jih „Dolního Háje“), resp. 245 m (v současnosti developersky rozvíjená zástavba “Háj u Duchcova“ ve sníženině po těžbě) po 420 m (chatová osada u Domaslavického potoka). Náves v Domaslavicích je v nadmořské výšce okolo 350 m, zástavba podél silnice č. 27 v nadmořské výšce okolo 320 m, bývalá škola v „Horním Háji“ 305 m, obecní úřad 280 m.

Správní území obce Háj u Duchcova je nadprůměrně zalesněno – lesnatost dle evidence Katastru nemovitostí činí 42,2 %. Přitom severní (krušnohorská) část je lesy pokryta téměř bez výjimky, zatímco v jižní (pánevní) části se větší lesní porosty vyskytují pouze v podobě lesnických rekultivací po těžbě, případně se jedná o spontánně vzniklé porosty charakteru lesa na opuštěných plochách po těžbě. Zemědělské pozemky jsou zastoupeny ve stejném rozsahu jako lesy (42,9 % výměry území), zorněny jsou přibližně z ½ (55,5 %). Výměra zahrad a ovocných sadů činí dohromady pouze 3,7 % z celkové výměry obce. Zemědělská


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


9

půda je v relativně velkém rozsahu patřičně obhospodařována, ladem ležících ploch je vzhledem k obvyklému stavu v okolním území poměrně málo. Specifikem je značný rozsah pastvin ve svažitějších pozemcích na rozhraní pánve a svahů Krušných hor v okolí Domaslavic.

Obec Háj leží v západoseverozápadním zázemí Teplic. Spádovými a správními centry jsou města Teplice, Duchcov a Osek, které vytvářejí ve svém okolí aglomerační uskupení. Teplice jsou sídlem úřadu obce s rozšířenou působností (cca 51 000 obyvatel) a Duchcov je pověřeným obecním úřadem a sídlem stavebního úřadu, město Osek je sídlem matričního úřadu.

Vlastní sídlo Háj tvoří kompaktní protáhly severojižně orientovaný urbanistický a sídelně organizační celek rozdělný v severní části silnicí I/27. Tato komunikace procházející od východu k západu je sekundární dopravní osou města a plní především tranzitní funkci zprostředkovává komfortní dopravní vazbu na Teplice, Osek, Most. Skutečnou dopravní osou sídla je silnice III/25614, která ve stabilizovaném profilu prochází touto lánovou obcí, tvoří kultivovaný veřejný prostor a její nedílnou funkční součástí jsou stromořadí a chodníky. Sídlo Domaslavice má rekreačně - sídelní charakter. V obci je v několika provozech zastoupena zemědělská živočišná výroba i průmyslová výroba.

Rekreační význam obce je založen na potenciálu masivu Krušných hor, možnostech využití blízkých nádrži Otakar a Barbora, které lze využít pro potřeby rekreace a sportu u vody a v bezprostředním okolí jsou zastoupené i nemovité památky (Osek, Duchcov, Hrob), samostatnou kapitolou z hlediska historie regionu je i těžba.

Z lokálního pohledu jsou významné i obě železniční tratě (č. 134, 135) procházejí územím obce. Dřívější hlubinná a poté povrchová těžba hnědého uhlí v 60 - 70 letech projevuje především existencí poddolovaných území a starých důlních děl. Stopy důlní činnosti jsou v již nejsou příliš zřetelné, byla provedena rekultivace dotčených území.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


10

Stav a vývoj územně plánovací dokumentace a podkladů Nadřazenou územně plánovací dokumentací (dokumentací kraje) jsou "2. změny a doplňky územního plánu velkého územního celku severočeské hnědouhelné pánve" (TERPLAN 1997), tato dokumentace pozbude platnost na základě Přechodných ustanovení platného stavebního. Do doby vydání zásad územního rozvoje tato dokumentace platí v rozsahu definovaném odst.7 § 187 zákona 186/2006 Sb. Z této dokumentace vyplývá nutnost respektovat navržené prvky nadregionálního a regionálního ÚSES, další záměry zde v administrativním území města nejsou obsaženy.

Rozpracovanou nadřazenou dokumentací kraje jsou Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, jejichž zadání bylo schváleno v roce 2007 a v současnosti (X.2010) jsou ve fázi řízení o upraveném a posouzeném návrhu. Zásady územního rozvoje se po schválení se stanou pro Ústecký kraj určujícím dokumentem v regionálních a nadregionálních souvislostech i pro řešení územního plánu Háje u Duchcova.

Rozvojovým dokumentem obce Háj u Duchcova, řešící převažující část území obce, je dosud platný Územní plán sídelního útvaru Háj u Duchcova, který byl schválen Zastupitelstvem obce Háj u Duchcova v září 1999 (zhotovitelem územního plánu byl Atelier MISE, s.r.o., Ing.arch. M. Míšek. S ohledem na další rozvoj území byly dále pořízeny a schváleny 1., 2 a 3 změna ÚPN SÚ Háj u Duchcova, které byly schváleny zastupitelstvem obce v prosinci 2005 (1. změna), v září 2006 (2. změna) a v březnu 2010 (3.změna).

Důležitou skutečností je absence územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností – města Teplice v Čechách, z tohoto důvodu bylo nutné i zpracování těchto průzkumů a rozborů, jako podkladu pro tvorbu územního plánu.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


11

Plochy s rozdílným způsobem využití a zastavěné území

V rámci průzkumů a rozborů byl jednak proveden urbanistický průzkum v rámci území obce, v rámci kterého bylo zjištěno zařazení ploch s rozdílným způsobem využití dle současného stavu, který je prezentován ve výkrese hodnot území. Zařazení ploch bylo provedeno s přihlédnutím k datovému modelu MINIS, který pokládám za v současnosti nejlepší v široké míře využívaný datový model. V případě využití možnosti financování územního plánu z prostředků kraje, nelze v budoucnu vyloučit nutnost řešení datového modelu dle požadavků Krajského úřadu Ústeckého kraje

Do výkresové dokumentace je převzato vymezení současně zastavěného území dle platného územního plánu sídelního útvaru. Úprava vymezení resp. nové vymezení zastavěného území v souladu se zákonem 183/2006 Sb. bude předmětem návrhu řešení. Úkolem řešení územního plánu bude zařazení zastavěných a zastavitelných ploch a ploch nezastavěného území do jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území a to rozdělením na níže uvedené typy ploch (v případě odůvodněné potřeby bude škála typů ploch rozdělena na podtypy či doplněna dalšími potřebnými typy ploch) : plochy bydlení, plochy rekreace, plochy občanského vybavení, plochy veřejných prostranství, plochy smíšené obytné, plochy dopravní infrastruktury, plochy technické infrastruktury, plochy výroby a skladování, plochy smíšené výrobní, plochy vodní a vodohospodářské, plochy zemědělské, plochy lesní, plochy přírodní, plochy smíšené nezastavěného území plochy těžby nerostů, plochy specifické plochy s jiným zařazením dle §3, odst.4;


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


12

Obyvatelstvo, domovní a bytový fond Základní údaje

Administrativně se obec člení na části Háj u Duchcova a Domaslavice. Tyto jsou zároveň základní sídelní jednotkou. Územně-technicky tvoří obec dvě katastrální území – Háj u Duchcova a Domaslavice. Rozloha obce je 751 ha.

Vývoj obyvatelstva

Vývoj obyvatelstva lze sledovat na základě údajů, které byly zjištěny v období 1869 - 2001 při sčítáních lidu prováděných na území České republiky přibližně v desetiletém cyklu. Historické souvislosti a vývoj příhraničního území spolu s urbanizačními trendy vymezují dvě etapy demografického vývoje s přelomem kolem roku 1945. První etapa je charakterizovaná růstem počtu obyvatel z 1337 osob v roce 1869 na 2589 osob v roce 1930. Po roce 1945 došlo z obecně známých historických příčin k radikálním změnám počtu i struktury obyvatelstva. Počet osob začíná na zcela jiné úrovni od počtu 1476 přítomných obyvatel, sečtených při prvním poválečném cenzu v roce 1950 k 952 bydlícím osobám, které byly zjištěny v rámci sčítání 2001. V současnosti má obec 1003 obyvatel a lze konstatovat, že poloha obce v zázemí měst s pracovními příležitostmi, zainvestovanost rozvojových ploch a lokální kvalita prostředí dávají výborné předpoklady pro migrační růst počtu obyvatel obce.

Počet obyvatel v obci, zjištěný při sčítání v ve vybraných časových profilech: území

Počet obyvatel v letech 1869 - 2001 1869

Domaslavice

1900

1930

1950

1970

1991

2001

158

197

174

111

97

78

89

Háj u Duchcova

1179

2501

2415

1365

1003

828

863

Háj u Duchcova

1337

2698

2589

1476

1100

906

952

Aktuální počet obyvatel 2010: 1003 obyv.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


13

Hlavní ukazatelé demografické struktury obce Vnitřní strukturu populace obce lze již hodnotit na základě dat, které poskytují výsledky sčítání obyvatel z roku 2001.

Věkové složení a pohlaví Podle pohlaví bylo v řešeném sídle sečteno 494 mužů a 458 žen. Věkově nejmladších ve věku 0 - 14 let bylo v obci 162 to je 17 % celkového počtu. Počet osob produktivního věku tvoří největší část populace řešeného sídla. Počet v této věkové skupině představuje k roku 2001- 707 osob tj. 74,2%. Osob v poproduktivním věku bylo v roce 2001 83 to je 8,8%. Tendence vývoje pro další období musí počítat s nárůstem právě počtu osob věkově vyšších kategorií.

Ekonomická aktivita Z celkového počtu 952 bydlících obyvatel bylo 469 osob ekonomicky aktivních. tj. 49,2%. Z uvedených ekonomicky aktivních osob bylo 406 zaměstnaných. K datu sčítání bylo bez zaměstnání 63 osob tj. 13,4% úhrnu ekonomicky aktivních. Vývoj této skupiny v dalším období je charakterizován růstem, neboť v současnosti je evidováno 615 ekonomicky aktivních, tedy 61,3 % z aktuálního počtu 103 obyvatel.

Příslušnost k odvětvím je tříděna podle nově používané struktury odvětví. Ve srovnání s předchozími cenzy je stále nejčetnější zaměstnanost v průmyslu.

z toho podle odvětví zemědělství

průmysl

stavebnictví

lesnictví,rybolov 23

144

52

obchod,opravy

doprava, pošty a

veřejná správa,

školství, zdravot.,

motor. vozidel

telekomunikace

obrana, soc. zabez.

veter. a soc. činn.

66

30

28

35

Velká část obyvatel však realizovala svoji ekonomickou činnost mimo obec. Celkově vyjíždělo za prací 305 osob tj. 75,6% všech pracujících. Tento počet svědčí o tom, že realizace pracovní aktivity mimo obec je pro část ekonomicky aktivních osob nezbytností a jedním z cílů územního plánu by mělo být posílení základny pracovních možností v obci.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


14

Z ostatních charakteristik demografické struktury je možné vybrat ukazatel výše dosaženého vzdělání. Z 790 osob starších 15 let bylo nejvíce – 383 (48,5%) vyučených v oboru a se středním odborným vzděláním bez maturity. Vysokoškolské vzdělání mělo pouze 14 osob .

Domovní a bytový fond K 1..3.2001 bylo podrobeno sčítání celkem 220 domů, z nich 201 trvale obydlených. Počet domů má rostoucí trend a dá se vzhledem k přípravě očekávat jeho setrvalost. Podle druhu budovy byly obydlené domy v obci byly klasifikovány jako domy rodinné – 175, dále 22 bytových domů a 23 budov ostatních. Dále uvedený přehled poskytuje základní informace o stavu domovního fondu tak, jak jsou uvedeny v dosavadních výsledcích sčítání 2001.

z toho Domy úhrnem

z úhrnu obydlených domů

domy obydlené

220

rodinné domy

201

bytové domy

175

Domy

domy podle vlastnictví soukromých osob

22

obce, státu

173

domy postavené

SBD

21

do 1919 1

1920-1945

94

z toho podle podlaží

1946-1980

36

1981-2001

38

27

počet domů vybavených

obydlené úhrnem

1-2

3-4

5+

přípojkou na

vodovodem

plynem

ústředním

kanalizační síť 201

184

17

0

topením 73

201

109

153

V celkovém počtu sčítaných domů v roce 2001 bylo 391 bytů a z nich 342 trvale obydlených. Většina bytů byla v domech rodinných – celkem 235. 103 jednotek bylo v domech bytových. Soubor dílčích charakteristik o bytovém fondu je soustředěn do přiložených přehledů:

v tom z toho

byty neobydlené

Byty úhrnem byty obydlené v rodin. domech 391

342


235

v bytových domech 103

v obydl. domech 28

z toho podle důvodu

byty neobydlené

Obydlené

v neobydl.domech

přechodně

21

Průzkumy a Rozbory

slouží k rekreaci 2

0

□ ŘÍJEN 2010


z toho podle právního důvodu užívání

15

z úhrnu podle počtu obytných místností

Obydlené byty úhrnem

342

ve vlastním

v osobním

domě

vlastnictví

187

nájemní

člena bytového

342

2 místnosti

3 místnosti

4 místnosti

5+ místností

družstva 0

114

5

Obydlené byty úhrnem

1 místnost

48

112

111

44

27

byty podle vybavení plyn v bytě

vodovod v bytě

163

341

vlastní

vlastní koupelna,

ústřední

etážové

splachovací .záchod

sprchový kout

topení

topení

308

309

200

48

Předpoklad dalšího vývoje Rozvoj počtu obyvatel obce určí jednak obecné tendence populačního vývoje v kombinaci s možnosti rozvoje obytného území. Poslední zjištění o demografickém růstu a zároveň vypočítaná projekce obyvatelstva přirozenou měnou pro území státu, krajů a okresů do roku 2030 není sice v souhrnu optimistická, vývoj v Háji u Duchcova je nicméně růstový (z 952 v roce 2001 na 1003 v roce 2010, tedy nárůst za dekádu o 5,3% . Další populační vývoj bude ale poznamenán velkými úbytky hlavně po roce 2010, kdy se ocitnou v pásmu zvýšené úmrtnosti dnes stále nejčetnějších ročníků narození 1945-1950. I nejoptimističtější předpoklad počítá s úbytkem populace České republiky pod hranici 10 mil. osob. Proto nelze být příliš optimistický ani v konkrétním případě řešené obce i přes to, že počet obyvatel za posledních 10 let vzrostl. K přírůstku a stabilizaci jistě přispívá rozvoj a nabídka nových obytných ploch. Ale obdobné strategie rozvoje obytného území se aplikují i v dalších obcích. Proto lze počítat s tím, že časem dojde k situaci, že populační vývoj bude vymezován řadou dílčích faktorů od celkové ekonomické situace umožňující a podporující výstavbu nových staveb pro bydlení po míru atraktivity, která je souhrnem řady dalších dílčích faktorů od kvalitního prostředí počínaje k např. možnostem zaměstnání a bydlení konče.

V následujícím časovém úseku deseti a patnácti let lze v řešené obci počítat s tím, že reálný počet bydlících bude v rozmezí 1000 - 1100 osob s tím, že jej může ovlivňovat rozvoj obytného území na který by v případě realizace nových domů mohl posunout počet bydlících o něco výše.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


16

Veřejná technická infrastruktura vodohospodářská Vodní režim v území Vodní toky a vodní plochy Řešené území náleží do povodí řeky Bíliny, konkrétně do povodí Hájského potoka (číslo hydrologického pořadí 1-14-01-065) a Domaslavického potoka (číslo hydrologického pořadí 1-14-01-058). Hájský potok pramení v rámci střední a jižní části prameniště Dlouhá Louka a prameniště Dolní Háj v údolí tvořeném na západní straně vrchem Stropník. Hájský potok prochází zástavbou obce Háj u Duchcova a vlévá se zleva do Loučenského potoka severozápadně od Duchcova. Domaslavický potok pramení v severní části prameniště Dlouhá Louka a vede podél jižního svahu Vrchu tří pánů k Domaslavicům. Trasa Domaslavického potoka byla v důsledku důlní činnosti změněna, Domaslavický potok je za hranicí řešeného území zaústěn do Křižanovského potoka.

V řešeném území se nenacházejí žádné významnější vodní plochy, v jižní části území v okolí průmyslového podniku Keramika se nachází několik vodních ploch. Jedná se o plochy vzniklé v terénních depresích způsobených důlní činností. Podobný charakter mají i dvě vodní plochy s názvy Salát a Bagr, nacházející se v jižní části území v blízkosti železniční trati Teplice – Most. V blízkosti východní hranice řešeného území se nachází významná vodní plocha Barbora s regionálním rekreačním významem. Ochrana před povodněmi Pro Hájský potok bylo příslušným vodoprávním úřadem (odbor životního prostředí Magistrátu města Teplice) stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny záplavového území. Záplavové území Q100 a aktivní zóna záplavového území jsou zakresleny v grafické příloze. Záplavové území nemá plošně velký rozsah. Do zastavěného území zasahuje zejména pod místem křížení potoka se silnicí I/27. Větší územní rozsah má záplavové území Q100 před místem křížení Hájského potoka s železniční tratí Teplice – Most, v tomto prostoru je však rozliv mimo zastavěné území obce.

Ochrana vodních zdrojů Severní část řešeného území spadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Ve svazích nad obcí se nacházejí prameniště Dolní Háj a Dlouhá Louka, která mají vyhlášena ochranná pásma vodních zdrojů. Ochranná pásma těchto zdrojů zasahují do řešeného území pouze okrajově.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


17

Ochrana přírodních léčivých zdrojů

Ochrana přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice v Čechách je zajištěna novými ochrannými pásmy danými zákonem č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). Ochranná pásma byla stanovena v plošném rozsahu původních prozatímních ochranných pásem. Větší část řešeného území se zástavbou se nachází v ochranném pásmu II. stupně "II C" přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice v Čechách, pouze severní nezastavěná část území zasahuje do ochranného pásma II. stupně "II B" přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice v Čechách. Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů jsou zakreslena v grafické dokumentaci.

Zásobování pitnou vodou Řešeným územím procházejí dálkové přivaděče Vodárenské soustavy Severní Čechy DN 600 a DN 800 (Meziboří – Chlumec)., Kde z DN 600 je možné dotovat VDJ Dolní Háj.Řešeným územím procházejí dálkové přivaděče Vodárenské soustavy severní Čechy (VSSČ) - DN 600 a DN 700. A významný přivaděč DN 400 Střelná – Dubí. Přes severní část řešeného území prochází 3327 m dlouhý štolový přivaděč přivádějící vodu ze zdrojů Staré Fláje – Dubí štola do spotřebiště města Dubí.

Háj u Duchcova je zásobován pitnou vodou z místního vodovodu Háj. Zdrojem vody jsou prameniště Dlouhá Louka a Dolní Háj odkud je voda svedena do spojovacího vodojemu (akumulační jímky) Háj u Duchcova o bjemu 50 m3 (367,65/370,35 m n.m.). Z tohoto vodojemu je přímo zásobována část obce zvaná Lesní stezka. Ze spojovacího vodojemu je voda vedena do vodojemu Dolní Háj – o objemu 150 m3 (334,26/337,84 m n.m.). Z vodojemu Dolní háj je napojena vodovodní síť v obci, přebytky jsou převáděny do vodojemu Osek – U dubu. Vodojem Dolní Háj je možné dotovat vodou z procházejícího přivaděče DN 800. Místní část Domaslavice je zásobována pitnou vodou z místního vodovodu Domaslavice. Zdrojem vody je přivaděč Vodárenské soustavy Severní Čechy DN 600 odkud voda přitéká do VDJ Domaslavice – 2 x 100 m3 (383,85/387,45 m n.m.).

Majitelem vodárenského zařízení v řešeném území je Severočeská vodárenská společnost a.s. a majetek provozují Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


18

Vodovod funguje v celém rozsahu zástavby bez větších provozních problémů. Vodovodní síť je zakreslena v grafické dokumentaci V grafické příloze jsou zakresleny i návrhy na doplnění sítě vyplývající ze schválených změn stávajícího územního plánu.

Předpoklady pro řešení územního plánu Stávající koncepce zásobování řešeného území pitnou vodou nebude v návrhovém období územního plánu měněna. Případná rekonstrukce dožívajících úseků sítě není předmětem územního plánu. V územním plánu bude řešeno zásobování vymezených rozvojových ploch pitnou vodou.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


19

Kanalizace Obec Háj u Duchcova je situována v údolí Hájského potoka, terénní konfigurace umožňuje gravitační odkanalizování zastavěného území. Obec má (včetně místní části Domaslavice) splaškovou kanalizaci napojenou do kmenového sběrače Osek – Duchcov DN 300 a dále do ČOV Želénky. Dešťové vody jsou odváděny do Hájského potoka. Zástavba v západní části Zelenkovy ulice navazující na zástavbu Oseku je odkanalizována stokou napojenou do kanalizační sítě Oseku. Splašková kanalizace byla vybudována v roce 1997 a je v dobrém technickém stavu. Část objektů v řešeném území není na splaškovou kanalizační síť napojena a je odkanalizována prostřednictvím septiků se vsakováním nebo vyvážených jímek. Kanalizační síť je zakreslena v grafické dokumentaci. V grafické příloze jsou zakresleny i návrhy na doplnění sítě vyplývající ze schválených změn stávajícího územního plánu.

Předpoklady pro řešení územního plánu

Základní koncepce odkanalizování řešeného území byla stanovena a realizována napojením na ČOV Želénky. Tato koncepce bude zachována i v budoucnu. V konceptu územního plánu bude řešen návrh odkanalizování nově vymezených rozvojových ploch s napojením do stávající splaškové kanalizace.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


20

Veřejná technická infrastruktura energetická

Zásobování plynem Řešeným územím prochází podél východního okraje zastavěného území sídla Háj u Duchcova trasa VTL plynovodu DN 300 PN 25 Úžín – Litvínov. Z uvedeného VTL plynovodního přivaděče jsou v řešeném území napojeny tři odbočky : - odbočka DN 50, PN 25 do zemědělského areálu (vepřín) na severovýchodním okraji k.ú. Háj u Duchova, - odbočka DN 50, PN 40 k distribuční VTL regulační stanici RS obec, - odbočka DN 100, PN 25 do průmyslového areálu podniku Kamenina. Z distribuční regulační stanice o výkonu 1 200 m3/h umístěné na východním okraji zástavby severně od ústavu sociální péče je napojena středotlaká plynovodní síť obce. Prostřednictvím středotlaké plynovodní sítě je zásobováno zemním plynem celé zastavěné území obce včetně místní části Domaslavice. S energetickým zásobováním města prostřednictvím zemního plynu je uvažováno i v budoucnosti pro stávající zástavbu i případné rozvojové plochy. Vysokotlaké plynovody mají ochranná a bezpečnostní pásma dle zák. 458/2000 Sb. Ochranné pásmo je široké 4 m na každou stranu od vnějšího okraje potrubí. Šířka bezpečnostního pásma je u plynovodu DN 300 40 m na každou stranu od vnějšího okraje potrubí, u plynovodu DN 100 20 m na každou stranu od vnějšího okraje potrubí a u plynovodu DN 50 15 m na každou stranu od vnějšího okraje potrubí. Bezpečnostní pásmo regulační stanice je 10 m. V řešeném území je VTL plynovodním přivaděči umístěna stanice katodové ochrany. Anodové uzemnění napojené z této stanice má vymezeno poměrně rozsáhlé bezpečnostní pásmo, které se nachází mimo zastavěné území obce. Stávající rozvody zemního plynu jsou včetně regulačních stanic a bezpečnostních pásem vysokotlakých plynovodů zakresleny v grafické dokumentaci. V grafické dokumentaci jsou zakresleny i návrhy na doplnění sítě vyplývající ze schválených změn stávajícího územního plánu.

Předpoklady pro řešení územního plánu

V územním plánu bude zachována stávající koncepce plynofikace obce, řešeno bude napojení navrhovaných rozvojových ploch na stávající středotlakou plynovodní síť.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


21

Zásobování elektrickou energií Řešené území je napájeno elektrickou energií ze systému VN 22 kV, stávající distribuční i odběratelské trafostanice jsou napájeny nadzemním vedením VN 22 kV s výjimkou TS 4 Horní háj – RD, která je napojena kabelovou smyčkou z vrchního vedení. Mezi trafostanicemi TS 10 Domaslavice - RD a TS 11 Domaslavice - obec bylo zrušeno nadzemní vedení a bylo zde realizováno kabelové propojení VN 22 kV. V řešeném území se nachází celkem 12 trafostanic 22/0,4 kV, seznam trafostanic je přehledně uveden v následující tabulce.

Přehled stávajících trafostanic v řešeném území Poř.č.

Název trafostanice

Výkon Poznámka [kVA]

TS 1

Háj - rozcestí

400

distribuční

TS 2

Dolní Háj

400

distribuční

TS 3

Ústav sociální péče

400

distribuční

TS 4

Horní Háj - RD

630

distribuční kabelová

TS 5

Horní Háj - obec

250

distribuční

TS 6

Hájenka

250

distribuční

TS 7

Dolní Háj - WHD

TS 8

Kamenina

TS 9

odběratelská 3 ×1000

odběratelská

Farma

250

odběratelská

TS 10

Domaslavice - RD

250

distribuční

TS 11

Domaslavice - obec

160

distribuční

TS 12

Křižanov - chaty

250

distribuční

Distribuční rozvody NN jsou napájeny z uvedených trafostanic 22/0,4 kV. Ochranná pásma nadzemních tras a elektrických zařízení jsou dána zákonem 458/2000 Sb. Pro vedení VN 22 kV 7 m od krajních vodičů (tj. 8,5 m od osy) na obě strany. U zařízení realizovaných do 31.12.1994 zůstávají v platnosti původní ochranná pásma: Pro vedení VN 22 kV 10 m od krajních vodičů (tj. 11,5 m od osy) na obě strany. Do jižního okraje řešeného území zasahuje vedení VVN 110 kV. Trasa vedení prochází jižně podél železniční trati Teplice – Litvínov mimo zastavěné území obce.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


22

Rozvody elektrické energie VN a VVN jsou včetně trafostanic a ochranných pásem nadzemních vedení zakresleny v grafické dokumentaci. V grafické dokumentaci jsou zakresleny i návrhy na doplnění sítě vyplývající ze schválených změn stávajícího územního plánu.

Předpoklady pro řešení územního plánu V územním plánu bude zahrnuto řešení zásobování rozvojových ploch elektrickou energií (na úrovni sítě VN).

Spoje

Telekomunikace Řešeným územím procházejí podél silnice I/27 a podél silnice Osek – Duchcov dvě trasy dálkových kabelů společnosti O2. Podél komunikace Osek – Jeníkov prochází trasa dálkového kabelu společnosti GTS Novera. V celém zastavěném území byla realizována kabelizace místní telefonní sítě a nacházejí se zde kabelové rozvody společnosti UPC. Telekomunikační rozvody jsou v řešeném území realizovány v dostatečné kapacitě a jsou v dobrém technickém stavu.

Radiokomunikace Přes řešené území neprocházejí žádné významnější radioreléové trasy.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


23

Veřejná technická infrastruktura dopravní

Širší dopravní souvislosti Tranzitní páteří řešeného území je silnice I/27 Dubí - Litvínov - Most - Žatec - Plzeň Železná Ruda - ČR/SRN (- Regen), která v širších souvislostech navazuje v Dubí na silnici I/8, v prostoru Mostu krátce peážuje se silnicí I/13 a směřuje dále přes Žatec do Plzeňského kraje. Ve vztahu k sousednímu svobodnému státu Sasko je prostor Hrobu v návaznosti na silnici I/27 napojen silnicí II/382 Hrob – Moldava – hranice ČR/SRN (-Freiberg) na silniční síť saského příhraničí. Prostor obce je přímo napojen a obsluhován dvěma železničními tratěmi, jednak tratí č. 134 Oldřichov – Litvínov a dále tratí č. 135, jejíž význam je spíše rekreační Most – Louka u Litvínova (celostátní trať) - Moldava v Krušných Horách (regionální trať). Nejbližší letiště je veřejné vnitrostátní letiště Most, které je využívané především pro sportovní činnost a nepravidelné civilní lety. Pro rozvoj pěší a cykloturistiky je v příznivé dostupnosti vedená tzv. „Krušnohorská magistrála“, která zajišťuje kontinuální propojení sídelní struktury a center rekreace, turistiky a sportu v hřebenových částech Krušných hor s oboustrannými příčnými návaznostmi jak na údolní oblasti podkrušnohoří, tak na sousední komunikační strukturu přilehlých oblastí Saska. Pro zimních sporty a aktivity je v dosahu řešeného území rekreačně sportovní centrum Bouřňák se šesti lyžařskými vleky a vybaveností.

Silniční doprava Silnice I/27

Dubí - Litvínov - Most - Žatec - Plzeň - Klatovy - Železná Ruda - ČR/SRN

Silnice I. třídy má ve svém průběhu značně proměnlivý charakter a dopravní význam. Zatímco úsek Most – Žatec – hranice Ústeckého kraje zajišťuje dopravu v důležitých přepravních směrech, dotčený úsek Litvínov – Hrob – Dubí je situován mimo hlavní přepravní směry. Význam silnice v tomto úseku je spíše regionálně obslužný. Vlastní průtah zastavěným územím je vedený v dvoupruhovém uspořádání a je konfliktní ve vztahu k okolní zástavbě a pěší dopravě.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


24

Silnice II/254 Duchcov – Lom Tato silnice probíhá krátkým úsekem jižní částí katastru Háj u Duchcova. V souvislosti s přestavbou silnice II/254 a očekávaným vyšším přepravním významem ve vztahu k budoucí rekultivaci ploch po těžbě hnědého uhlí a novým rozvojovým předpokladům dotčených území navrhují Zásady územního rozvoje dílčí směrové, šířkové a výškové korekce trasy (v rámci koridoru PK 21, šířka koridoru je stanovena 50 m). Koridor možné přestavby byl prověřen v rámci Studie přestavby silnice II/254 jako silnice I/27.

Silnice III/01315 Domaslavice - Křižanov Má pouze lokální charakter a zprostředkovává pouze místní propojení Domaslavic se silnicí I/27. Toto propojení je zajištěni i místní komunikací doprovázející v současnosti reailzovanou výstavbu rodinných domů mezi Horním hájem a Domaslavicemi.

Silnice III/25613 Háj – Oldřichov Trasa je v řešeném území pouze v krátkém rozsahu. Z hlediska dalšího rozvoje obce je její význam podpořen záměrem orientovat na tuto silnici nové napojení průmyslového areálu firmy Energoinvestment s.r.o. tak, aby bylo eliminováno dopravní obsloužení areálu z obytného území Háje. Určitou závadou je v této souvislosti poněkud stísněné uspořádání křižovatky se silnicí III/25612.

Silnice III/25612 Duchcov – Háj – Osek Poměrně frekventovaná silnice, procházející krátkým křižovatkovým úsekem jižní částí sídla Háj. Plní významnou tranzitní roli mezi sídli Duchcov, Osek a Háj. Trasově stabilizovaná s možností lokálních úprav dispozice.

Silnice III/25614 Prochází intravilánem severojižním směrem prakticky v celé své délce vede zastavěným územím. Tato sběrná komunikace tvoří kultivovaný veřejný prostor a její nedílnou funkční součástí jsou stromořadí a chodníky. S výjimkou několika lokálních dopravních závad ji lze pokládat za prostorově stabilizovanou. Nepřehledná je zejména styková křižovatka se silnicí I/27.

Místní komunikace Místní komunikace v řešeném území doplňují nadřazený systém silnic I. a III. třídy a vytváří základní obslužnou strukturu pro motorovou a nemotorovou dopravu. Převážná část těchto komunikací je z hlediska prostorových parametrů přiměřená dopravním nárokům. Jejich


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


25

stavebně architektonický stav však vyžaduje postupnou úpravu v souladu s novodobými trendy celkové přestavby rehabilitace veřejných prostorů v zastavěných částech území.

Hospodářské cesty Hospodářské cesty jsou doplňující osnovou území, jež umožňují zpřístupnění lokalit a pozemků pro hospodářskou činnost a zpřístupnění sportovně rekreační prostorů. Vybrané hospodářské cesty jsou součástí značené sítě pěších a cyklistických tras.

Železniční doprava

Železniční trať č. 134 Oldřichov u Duchcova Litvínov Koridor konvenční železniční dopravy nadmístního významu, zajištěný tratí č. 134 Oldřichov u Duchcova Litvínov, která je navrhována k optimalizaci na rychlost do 100 km/hod včetně elektrifikace úseku Louka u Litvínova Litvínov. Koridor je sledován jako VPS - Z4. Šířka koridoru je stanovena 120 m. Trať v návaznosti na podkrušnohorskou páteřní železnici č. 130 umožňuje návaznost a kolejovou obsluhu prostoru Litvínovska. ZÚR ÚK v souladu s prioritami přestavby železniční sítě ÚK navrhuje zvýšení traťové rychlosti na této trati do 100 km/hod. včetně elektrifikace úseku Louka u Litvínova - Litvínov. Šířka koridoru 120 m je v ZÚR ÚK stanovena na základě odborného posouzení a podle dohody s kompetentními orgány.

Do uvedené tratě byla zaústěna vlečka z bývalého závodu Keramost a.s. Zavlečkování je zničené – pro obsluhu areálu (dnes převážně v majetku Energoinvestment s.r.o. je třeba obnovení vlečky.

Železniční trať č. 135 Most – Louka u Litvínova - Moldava v Krušných horách Železniční trať, v úseku Most – Louka u Litvínova zařazena do sítě celostátních drah. v úseku Louka u Litvínova – Moldava v Krušných Horách do sítě regionálních drah, je jednokolejnou neelektrifikovanou tratí, zpřístupňující rekreační prostory Bouřňáku a vrcholové partie Krušných Hor. Přímou návaznost a obsluhu zájmového prostoru zajišťuje železniční stanice Hrob.

Trať, původně průjezdná, byla po 2. světové válce na saské straně v prostoru Holzau přerušena. Současným snahám o znovuobnovení tratě a propojení s železniční sítí Saska (systém regionální obsluhy s hranice překračujícími návaznostmi na síť DB) brání


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


26

neprůchodnost příhraničním územím na saské straně. Lze tedy předpokládat, že trať i výhledově zůstane koncovou dráhou s prioritou kulturně rekreačního využití – kulturní památka ČR. Provoz trati je v současné době omezen a problematická její ekonomická charakteristika. Nesporný je rekreační a kulturní význam.

Rekreační nemotorová doprava Pěší turistická doprava územím obce procházejí značené pěší trasy: žluté: jižně :Hrob – Křižanov - Domaslavice – Loučná, severně: Vrch Tří pánů – Dlouhá louka zelené : severně :Hrob, Křižanov – Domaslavické údolí jižně: Háj – Pod Stropníkem (Dušanova vyhlídka) – dlouhá louka červená trasa: - severně Vrch tří pánů – Vasoká mýť – Dušanova vyhlídka - Osek

Cyklistická doprava Pro rozvoj cykloturistiky je atraktivní blízkost Krušnohorské magistrály a navazujících cyklotras. Řešeným územím přímo prochází: cyklotrasa č. 231


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


27

Veřejná infrastruktura ve sféře občanské vybavenosti

VEŘEJNÁ VYBAVENOST - SPRÁVA A ZÁKL. NEKOMERČNÍ VYBAVENOST:

Obecní úřad - je umístěn v historicky hodnotné budově. Lokalizací i velikostí úřad vyhovuje nárokům provozu a disponuje i potřebnými volnými plochami pro zajištění dalších komunálních služeb a zejména pro další doplnění jeho infrastruktury především o plochy pro parkování vozidel a případně další funkce. Součástí areálu je i knihovna a pošta.

Zdravotnictví a sociální péče V centrální části Háje je situován Ústav sociální péče Háj u Duchcova, příspěvková organizace Ústeckého kraje. Zařízení má nadmístní význam a jeho kapacita činí celkem 83 klientů. Rozvojové možnosti jsou prostorově omezené, areál navazuje – sousedí se sportovním areálem obce.

Školství Jediným zařízením v obci je mateřská škola Háj u Duchcova - (Kubátova ul. čp. 122).

Ostatní vybavenost Poštovní úřad – Česká pošta - je situována v budově obecního úřadu (Kubátova ul. čp. 155) Hasičská (požární) zbrojnice , poblíž sokolovny

KULTURA, REKREACE, SPORT V oblasti kulturního sportovního a rekreačního vyžití jsou v obci: - knihovna (v budově obecního úřadu) - Sokolovna se sálem pro kulturní akce) - sportovní areál – hřiště na kopanou a menší otevřená hřiště - víceúčelové hřiště v Horním háji a dětské hřiště v blízkosti obecního úřadu


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


28

KOMERČNÍ AKTIVITY ve sféře vybavenosti a služeb jsou zastoupeny v malém rozsahu: -

2 restaurační zařízení

-

3 maloobchodní prodejny

-

cca 4 – 6 provozoven dalších služeb


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


29

Přírodní a krajinné podmínky

Hydrologie

Řešené území náleží do povodí řeky Bíliny, konkrétně do povodí Hájského potoka (číslo hydrologického pořadí 1-14-01-065) a Domaslavického potoka (číslo hydrologického pořadí 1-14-01-058). Hájský potok pramení v rámci střední a jižní části prameniště Dlouhá Louka a prameniště Dolní Háj v údolí tvořeném na západní straně vrchem Stropník. Hájský potok prochází zástavbou obce Háj u Duchcova a vlévá se zleva do Loučenského potoka severozápadně od Duchcova. Domaslavický potok pramení v severní části prameniště Dlouhá Louka a vede podél jižního svahu Vrchu tří pánů k Domaslavicům. Trasa Domaslavického potoka byla v důsledku důlní činnosti změněna, Domaslavický potok je za hranicí řešeného území zaústěn do Křižanovského potoka.

V řešeném území se nenacházejí žádné významnější vodní plochy, v jižní části území v okolí průmyslového podniku Keramika se nachází několik vodních ploch. Jedná se o plochy vzniklé v terénních depresích způsobených důlní činností. Podobný charakter mají i dvě vodní plochy s názvy Salát a Bagr, nacházející se v jižní části území v blízkosti železniční trati Teplice – Most.

V blízkosti východní hranice řešeného území se nachází významná vodní plocha Barbora s regionálním rekreačním významem. Domaslavický potok - pramení v nadm. výšce 830 m, - ústí zprava do Křižanovského potoka v nadm. výšce 340 m, - v nadm. výšce 455 m je rozdělen – pravé umělé koryto je vedeno v rozporu s přírodními zákonitostmi šikmo svahem, nejprve podél sádek (napouštění vody) a chatovou osadou, pod návsí v Domaslavicích (s betonovou nádrží) získává přirozený směr svahem k jihu, východně od Háje protéká zatopeným poklesovým územím bývalého hlubinného dolu Hana a je zaústěn do přeložky potoka Bouřlivce. Hájský potok - pramení v nadm. výšce 765 m, - ústí zleva do přeložky Klášterského potoka (Loučenského, Lomského) v nadm. výšce 240 m, - v dlouhém úseku protéká zástavbou Háje – tvoří, společně se silnicí, jeho osu.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


30

Geomorfologie a geologie

Řešené území náleží dle geomorfologického členění reliéfu ČR (Czudek T. et al., 1972) do Krušnohorské soustavy. Pánevní část území náleží do Podkrušnohorské podsoustavy, celku Mostecká pánev, podcelku Chomutovsko-teplická pánev, okrsku Duchcovská pánev (kód označení IIIB-3B-f). Svahy Krušných hor náleží do podsoustavy Krušnohorská hornatina, celku Krušné hory, podcelku Loučenská hornatina, okrsku Flájská hornatina (IIIA-2B-d).

Mostecká pánev je třetihorní tektonickou sníženinou ve střední části podkrušnohorského prolomu. Duchcovská pánev vytváří pleistocénní destrukční, k jihovýchodu mírně se sklánějící reliéf na miocénních jezerních jílech a píscích, charakterizovaný denudačními plošinami a rozvodními hřbety, odlehlíky a širokými údolími levostranných přítoků Bíliny, méně akumulačním reliéfem hranáčových osypů, náplavových kuželů a sprašových pokryvů. Miocénní jezerní jíly a písky překrývají v různé mocnosti (obvykle mnoha desítek metrů) starší horniny, mj. svrchněkřídové sedimenty a uhelná souvrství. V pásu pod Krušnými horami o proměnlivé šířce (desítky, častěji stovky metrů až jednotky kilometrů) však tyto starší horniny tvoří pánevní výplň. Na okraji Mostecké pánve při úpatí Krušných hor tak na území obce Háj u Duchcova vystupuje k povrchu úzký pás svrchněkřídových hornin a paralelně s ním směrem k nižším polohám v pánvi úzký pás výchozu uhelné sloje. Tato linie je přibližně totožná s linií tělesa železniční trati č. 135. Čtvrtohorní usazeniny pokrývají v různé mocnosti (až několika metrů) vrstvu nadložních jílů a úzkých výchozů souvrství podložních jílů, uhelných slojí a křídových vrstev. Tvoří je především splaveniny zvětralin rul z krušnohorských svahů. Původní reliéf je porušen četnými antropogenními tvary (v důsledku dřívější hlubinné těžby uhlí).

Krušné hory jsou tvořeny zdviženou tektonickou krou ukloněnou k severozápadu do Saska (SRN). Vrcholové části v hranicích okresu Teplice dosahují nadmořských výšek mezi 800 – 900 m. Svahy do Saska jsou pozvolné a značně zarovnané, svahy do Čech jsou příkré se strmými zahloubenými údolími (výškový rozdíl až 500 m). Budovány jsou horninami Krušnohorského krystalinika. Flájská hornatina je plochá hornatina tvořená krami omezenými na jihozápadním a severovýchodním okraji příčnými poruchami. Složena je z rul a migmatitů s četnými žilami křemenného porfyru a žuly flájského masivu prostoupeného mohutnou žílou žulového porfyru. Na území obce Háj u Duchcova je zastoupena výhradně skupina šedých rul – středně zrnitá biotitická až muskoviticko-biotitická pararula, zčásti migmatitizovaná. Nejvyšším bodem Flájské hornatiny je žulovým porfyrem tvořený vrch Loučná (956 m n. m.), který se nachází cca. 5 km západně od hranice správního území obce Háj u Duchcova. Bližším významným vrcholem na okraji zlomového svahu Krušných hor je o 100 m nižší Stropník (856 m n.m., cca. 1 km západně), s výchozy amfibolitů. Nadmořská výška správního území obce Háj u Duchcova se pohybuje v rozmezí cca. 233 – 850 m. Nejníže položeným místem je severní okraj umělého koryta přeloženého Klášterského (Loučenského, Lomského) potoka v jižním cípu k.ú. Háj u Duchcova (lokalita


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


31

Viktorín). Hladina stojatých vod v zatopených prohlubních po těžbě v jižní části území je většinou okolo 240 až 260 m n.m. Nejvýše položený bod se nachází v Krušných horách, těsně pod vrcholem s kótou 853,1 m n.m. mezi horní částí údolí Domaslavického potoka a bočním údolím pravostranného přítoku – Slaniskového potoka („Havraní údolí“). Hlavní část zástavby obce se nachází v mírně až středně ukloněném svahu jižní až jihovýchodní orientace v nadmořské výšce 250 – 350 m.

Klimatologie

Řešené území obce Háj u Duchcova náleží do značně rozdílných klimatických oblastí - od teplé oblasti T2 a navazující mírně teplé oblasti MT9 v pánevní části přes mírně teplou MT4 po oblast chladnou CH7. Průměrná roční teplota v urbanizované části obce činí okolo 8 ºC, průměrný roční srážkový úhrn okolo 650 mm. Směrem k hřebeni Krušných hor teplota klesá k průměrným ročním hodnotám okolo 5 ºC a srážkový úhrn stoupá k cca. 900 mm. Vrcholová plošina hřebene Krušných hor (mimo území obce Háj u Duchcova) leží na návětří západního proudění, které dále směřuje přes hranu svahu směrem do pánve. Vzdušné masy se prudce adiabaticky ohřívají, relativní vlhkost silně klesá. Ve svahu tak dochází k mimořádně strmému gradientu od drsného a vlhkého klimatu náhorní plošiny po teplé a suché klima úpatí pánve. Tento klimatický gradient je největší v Česku.

Celkové trvání slunečního svitu s nadmořskou výškou mírně stoupá. Způsobuje to vyšší výskyt mlh v pánevním území, zapříčiněný častými teplotními inverzemi vzduchu v chladné části roku.

Charakteristika klimatických oblastí (Quitt E., 1971):

T2 – léto dlouhé, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, zima krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky (40–50 dní). Průměrná teplota v lednu –2 až –3 ºC, průměrná teplota v červenci 18 až 19 ºC. Srážkový úhrn ve vegetačním období 350–400 mm, srážkový úhrn v zimním období 200–300 mm. MT9 – léto dlouhé, teplé, suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima krátká, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky (60–80 dní). Průměrná teplota v lednu –3 až –4 ºC, průměrná teplota v červenci 17 až 18 ºC. Srážkový úhrn ve vegetačním období 400–450 mm, srážkový úhrn v zimním období 250–300 mm. MT4 – léto krátké, mírné, suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima normálně dlouhá, mírně teplá, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky (60–80 dní). Průměrná teplota v lednu –2 až –3 ºC, průměrná teplota v červenci 16


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


32

až 17 ºC. Srážkový úhrn ve vegetačním období 350–450 mm, srážkový úhrn v zimním období 250–300 mm. CH7 – léto velmi krátké až krátké, mírně chladné a vlhké, přechodné období dlouhé s mírně chladným jarem a mírným podzimem, zima dlouhá, mírná, mírně vlhká, s dlouhým trváním sněhové pokrývky (100–120 dní). Průměrná teplota v lednu –3 až –4 ºC, průměrná teplota v červenci 15 až 16 ºC. Srážkový úhrn ve vegetačním období 500–600 mm, srážkový úhrn v zimním období 350–400 mm.

Pedologie

V pánevní části území se vyskytují úrodné zemědělské půdy charakteru hnědozemí. Při severním okraji pánve, v pásu podél úpatí Krušných hor o šířce do 1 km, se vyskytují nejčastěji pelické a typické kambizemě. Zejména v jihovýchodní části území tvoří v současnosti půdní kryt antropogenní půdy, vzniklé jako důsledek těžební činnosti. Provedené zemědělské rekultivace do značné míry navrátily do území původní zemědělský charakter a půdám jejich kvalitu a úrodnost. V územích, v nichž nebyla provedena zemědělská rekultivace (překrytí substrátu orniční vrstvou), byl do značné míry půdotvorný proces iniciován lesnickými výsadbami přípravných i cílových dřevin. Půdotvornými substráty jsou většinou jíly. Písky jsou na živiny velmi chudé, pokud nemají významnější hlinitou příměs. Nevyvinuté půdy mají zpravidla vývoj kambický (svahy, částečně i plošiny) a pelický a luvický (plošiny), v nezatopených depresích glejový či pseudoglejový.

Pro krušnohorskou část území jsou charakteristické živinami chudé, kyselé půdy. Ve svazích převládají mělké půdy – dystrické kambizemě, na skalnatých srázech oligotrofní rankery, místy suťové litozemě, vyskytují se i přímé výchozy horninového substrátu. Pouze v úpatních částech svahů strmých údolí se místy objevují relativně živinami bohatší typické kambizemě. Dna potočních údolí jsou štěrkovitá až hrubě kamenitá. Směrem k vrcholovým partiím na hlubších zvětralinách převládají kambizemní podzoly, místy oglejené či zrašelinělé.

Biogeografie

Z důvodů velmi různorodých podmínek geomorfologických, geologických, pedologických, klimatických na území obce Háj u Duchcova jsou i poměry biologické velmi diferencované. V základním pohledu platí i v jiných členěních se uplatňující rozlišení části pánevní a části krušnohorské. To se odráží v biogeografickém členění ČR (Culek M. et al., 1996) – pánevní část je zařazena do bioregionu Mosteckého (kód označení 1.1), horská část do bioregionu Krušnohorského (1.59). Hranice je vedena po úpatních částech svahů Krušných hor, přibližně v linii tělesa železniční tratě č. 135.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


33

Mostecký bioregion náleží k nejteplejším a nejsušším oblastem Česka. Je zařazen k termofytiku, vymezení je v řešeném území obdobné jako u fytogeografického okresu č. 3 Podkrušnohorská pánev. Převažuje v něm 2. vegetační stupeň (buko-dubový), v okrajových polohách a na severních svazích vyvýšenin je zastoupen rovněž 3. vegetační stupeň (dubobukový). V současné době území dominují rozsáhlé plochy antropocenóz s expanzivními ruderálními druhy a postindustriální lada. Ve zbytcích původní flóry jsou zastoupeny submediteránní a ponticko-panonské prvky, v menším rozsahu i prvky subatlantické. Fauna je hercynská, s patrnými západními vlivy, ochuzená. Dominují druhy teplomilné, poměrně specifické druhy osídlily výsypky. Podle geobotanické rekonstrukce na zarovnaných útvarech neogenních sedimentů dominovaly teplomilné doubravy (svaz Quercion petraeae), v mělkých údolích při vodních tocích dubohabrové háje (Melampyro nemorosi-Carpinetum), při vlastních tocích potoční luhy (obvykle střemchová jasenina - Pruno-Fraxinetum). Na jižně orientovaných svazích byly v menších plochách též zastoupeny šipákové doubravy (Quercion pubescenti-petraeae). Přechod do bioregionu Krušných hor tvoří zejména společenstva na náplavových kuželích na úpatí Krušných hor, s rekonstrukční jednotkou acidofilních doubrav (Genisto germanicaeQuercion). V rámci Mosteckého bioregionu byly na území obce Háj u Duchcova vymezeny (Culek M. et al., 2005) typy biochor: 3RN – plošiny na zahliněných píscích 3. vegetačního stupně 3BN – rozřezané plošiny na zahliněných štěrcích 3. vegetačního stupně 3To – podmáčené roviny na kyselých horninách 3. vegetačního stupně

Krušnohorský bioregion je řazen zčásti k mezofytiku (fytogeografický okres č. 25 Krušnohorské podhůří), zčásti k oreofytiku (fytogeografický okres č. 85 Krušné hory). Vegetační stupňovitost je zde vyvinuta na velmi malé vzdálenosti v celkem 4 stupních. Sahá od 3. stupně (dubo-bukového) v dolních částech svahů Krušných hor přes 4. stupeň (bukový) ve středních částech svahů a 5. stupeň (jedlo-bukový) v horních částech svahů po 6. stupeň (smrko-jedlo-bukový) ve vrcholových polohách náhorních plošin. Flóra je poměrně chudá, uniformní, převažuje středoevropská lesní flóra středních a vyšších poloh. Exklávní prvky představuje pouze flóra rašelinišť. Fauna je horská hercynská, s patrnými západními vlivy. Je silně pozměněná a devastovaná zejména vlivem imisního poškození lesů – řada lesních druhů fauny mizí, naopak některé druhy nelesní se do území šíří. V geobotanické rekonstrukci se velký rozsah vegetačních stupňů projevuje zastoupením společenstev od acidofilních doubrav (Genisto germanicae-Quercion), které v jižně orientovaném svahu Krušných hor vystupovaly až k 600 m n.m., přes bučiny (bikové – Luzulo-Fagetum, horské – Calamagrostio villosae-Fagetum, v menší míře též květnaté – zejména as. Violo reichenbachianae-Fagetum) k bukojedlinám (Galio-Abieteion) a smrčinám (Piceion). Nejstrmější svahy pokrývaly azonální suťové a roklinové lesy svazu Tilio-Acerion. Výskyt dubohabřin (Melampyro nemorosi-Carpinetum) v dolních částech svahů je pokládán za ojedinělý. Úzké potoční nivy lemovaly luhy a olšiny - v nižších polohách ptačincová olšina (Stellario-Alnetum glutinosae) či ostřicová jasenina (Carici remotae-Fraxinetum), ve vyšších


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


34

polohách submontánní luhy olše lepkavé (Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae) či olše šedé (Alnetum incanae). V rámci Krušnohorského bioregionu byly na území obce Háj u Duchcova vymezeny (Culek M. et al., 2005) typy biochor: 3SS – svahy na kyselých metamorfitech 3. vegetačního stupně 4SS – svahy na kyselých metamorfitech 4. vegetačního stupně 5SS – svahy na kyselých metamorfitech 5. vegetačního stupně 5US – výrazná údolí v kyselých metamorfitech 5. vegetačního stupně 6PS - pahorkatiny na kyselých metamorfitech 6. vegetačního stupně (jen v nevýznamném rozsahu)

Nejcennějšími územími z hlediska aktuální vegetace jsou dochované relativně přirozené listnaté lesy - zejména bučiny v nižších partiích svahů, bučiny a suťové lesy v extrémně svažitých polohách (zejména v Domaslavickém údolí).

Dle mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhaeuslová Z., 2001) území přísluší v pánevní části k mapovací jednotce černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosiCarpinetum, kód 7) ze skupiny dubohabřiny a lipové doubravy (Carpinion). Svahy Krušných hor jsou řazeny v jejich dolní části k jednotce violková bučina (Violo reichenbachianaeFagetum, 21) ze skupiny květnaté bučiny (Eu-Fagenion), v horní části k jednotce biková bučina (Luzulo-fagetum, 24) ze skupiny acidofilní bučiny a jedliny (Luzulo-Fagion).


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


35

Krajina a ochrana přírody

Hodnocení krajinného rázu

Pro hodnocení krajinného rázu, dle Vyhlášky č. 500/2006 Sb., příloha č. 1, část A, v předepsaném členění na oblast krajinného rázu (položka č. 17) a místo krajinného rázu (položka 18), neexistuje podklad příslušného orgánu ochrany přírody (MěÚ Teplice, případně KÚ Ústeckého kraje).

Krajinný ráz území obce Háj u Duchcova má v celkovém hodnocení nadprůměrně vysokou kvalitu. Ta je dána zejména polohou v extrémně členitém území na rozhraní Mostecké pánve a Krušných hor, s ostře modelovaným příkrým svahem Krušných hor a dvěma hluboce zaříznutými příčnými údolími horských bystřin – Hájského potoka (Staré údolí), Domaslavického potoka (Domaslavické údolí). Hodnotu přírodní složky krajinného rázu dotváří druhová skladba lesů (výrazné zastoupení přirozených listnatých lesů, zejména bučin a suťových lesů). Krajinářsky nejcennějším územím je území při úpatí krušnohorského svahu, kde dlouhodobým historickým vývojem vznikla pestrá mozaika luk, pastvin, remízků, linií dřevin podél mezí a kamenic. Nejvyšší hodnotou území z hlediska krajinného rázu je tak severní okolí Domaslavic, s harmonickou krajinou spojující přírodní i umělé – antropogenní prvky (historická zástavba, těleso železniční trati, cestní síť, využití zemědělských pozemků k pastvě).

Poněkud negativně se do hodnot krajinného rázu promítá zejména v několika částech území v současnosti poměrně masivně rozvíjená kobercová zástavba objekty individuálního bydlení. Historicky utvářený typický charakter obou sídel, tzn. ulicová zástavba v Háji (podél Hájského potoka – severojižní osy území), s podružnou kolmou osou západovýchodní (podél silnice č. 27), a okrouhlice Domaslavic, je v posledních letech stírán do plošné architektonicky nekonzistentní „zastavěnosti“. V tomto srovnání je existence komplexu budov a zařízení odchovny prasat v odlehlém areálu na východě území či lokality typu brownfield na jihovýchodě (objekty bývalého Dolu 1. Máj) negativním vlivem spíše okrajovým a v obrazu sídla se téměř neprojevujícím. Kromě vlastních objektů Dolu 1. Máj a jeho zdevastovaného blízkého okolí se v území výrazněji negativně neprojevuje ani bývalá těžba uhlí. Naopak lesnické rekultivace a zatopené sníženiny a prolákliny po těžbě zvyšují pestrost krajiny a mají i značný význam pro biodiverzitu (viz. lokalita soustavy Natura 2000 Háj u Oseka).


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


36

V dálkových pohledech ze zástavby v obci se negativně esteticky projevuje zejména komplex Elektrárny Ledvice, v opačném pohledovém směru může být negativně vnímána soustava 3 vysokých stožárů větrných elektráren v Novém Městě v Krušných horách (lokalita Hutunk).

Ochrana přírody

Na území obce Háj u Duchcova se nachází jedno zvláště chráněné území přírody dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Jedná se o Přírodní památku Domaslavické údolí, která byla dne 11.3.1992 vyhlášena OkÚ Teplice v tehdy existující kategorii „chráněný přírodní výtvor“. Dle této vyhlášky byla zřízena k ochraně krušnohorských podmáčených suťových lesů a pramenišť s přirozeným porostem buku a charakteristické květeny a k ochraně místního výskytu vzácných druhů živočichů. V evidenci ÚSOP (Ústřední seznam ochrany přírody) AOPK ČR je vedena pod č. 1702, předmět ochrany je uveden: „Část údolí s prudkými skalnatými svahy a suťovými porosty, reliktní bučiny s bohatou květenou.“ Vyhlášena byla v k.ú. Domaslavice na lesních pozemcích p.p.č. 344 (0,4118 ha), 345/1 (část), 364 (část) a na druhu pozemku vodní tok p.p.č. 395 (část) a v k.ú. Křižanov (město Hrob). Území má celkovou výměru 60 ha, podstatná část se nachází v k.ú. Křižanov. Přírodní památka má ochranné pásmo ze zákona (114/1992 Sb., § 37, odst. 1) v šíři 50 m od svých hranic.

V rámci tzv. obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. jsou chráněny významné krajinné prvky (VKP) - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Ze zákona (§ 3, písm.b) jsou VKP všechny lesy, vodní toky a jejich nivy, rybníky, rašeliniště, jezera.

Kromě VKP ze zákona (ex lege) může být jiná část krajiny jako VKP zaregistrována dle § 6 zákona. Na území obce Háj u Duchcova registrace žádného VKP neproběhla ani není připravována.

V roce 2006 byl po dlouhých přípravách vyhlášen Přírodní park Loučenská hornatina. Stalo se tak Nařízením Ústeckého kraje č. 2/2006 ze dne 7.6.2006, uveřejněném ve Věstníku právních předpisů Ústeckého kraje, částka 5, ze dne 31.7.2006. Nařízení nabylo účinnosti dne 15.8.2006. Posláním tohoto přírodního parku je zachování přírodní, kulturní a historické charakteristiky místa (zalesněné příkré svahy Krušných hor členěné hlubokými údolími s četnými prameništi a toky; hřebenové partie Krušných hor s mozaikou podmáčených až rašelinných ploch, rašelinišť, plochých bezlesých niv toků, lesních porostů a horských luk) a ochrana místa před činností snižující jeho přírodní a estetickou hodnotu, při umožnění trvalého a únosného hospodářského a rekreačního využití území, směřujícího ke stabilizaci a rozvoji života v obcích. Na území obce Háj u Duchcova je hranice přírodního


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


37

parku dána linií tělesa železniční trati č. 135. V přírodním parku je vylišeno 9 nejcennějších území, z nichž se na území obce Háj u Duchcova nachází jedno (plošně nejrozsáhlejší) – Krušnohorské svahy a údolí II. Do tohoto nejcennějšího území náleží podstatná část výměry Přírodního parku Loučenská hornatina na území obce Háj u Duchcova (kromě cca. 300 m širokého pásu při úpatí Krušných hor, rozšířeného o dalších cca. 200 m v místě chatové osady u Domaslavického potoka).

Na území obce Háj u Duchcova jsou vyhlášeny 3 památné stromy:

1/ Dne 30.8.1993 rozhodl tehdejší Okresní úřad v Teplicích pod č.j. ŽP-2857/246/SOP192/93 o vyhlášení 1 ks tisu červeného (Taxus baccata) na st.p.č. 10/1 v k.ú. Domaslavice. Jedná se o zdravý vitální strom značného stáří a mimořádných rozměrů, s vysokou genetickou hodnotou, který roste na hospodářském dvoře bývalé zemědělské usedlosti. Trojkmen měl v roce 1993 obvod kmene (ve výšce 0,3 m) 185 cm, 130 cm, 130 cm, výška stromu byla 16 m, výška koruny 13 m, šířka koruny 12 m, stáří odhadnuto na 200 let. V ÚSOP je veden pod č. 1822 a označením „Tis v Domaslavicích“.

2/ Dne 31.8.1993 rozhodl tehdejší Okresní úřad v Teplicích pod č.j. ŽP-2868/246/SOP193/93 o vyhlášení 1 ks kaštanovníku setého (Castanea sativa) na p.p.č. 273/1 v k.ú. Domaslavice. Jedná se o plodícího aklimatizovaného exotického jedince, dendrologickou zajímavost. V roce 1992 měl strom obvod kmene (ve výšce 1,3 m) 275 cm, výška stromu byla 13 m, průměr koruny 7 m - koruna nepravidelná, bohatě větvená, stáří odhadnuto na 80 let. V ÚSOP je veden pod č. 1820 a označením „Kaštanovník v Domaslavicích“.

3/ Dne 31.8.1993 rozhodl tehdejší Okresní úřad v Teplicích pod č.j. ŽP-2869/246/SOP194/93 o vyhlášení 1 ks tisu červeného (Taxus baccata) na p.p.č. 263/1 v k.ú. Domaslavice. Jedná se o strom značného stáří v horším zdravotním stavu (fyziologické poškození, dutina při patě kmene, suché větve) v zatáčce cesty nad železniční tratí. Dvojkmen měl v roce 1993 obvod kmene (ve výšce 1,3 m) 190 cm, 165 cm, výška stromu byla 10 m, výška koruny 9 m, šířka koruny 9 m, koruna praporovité formy, stáří odhadnuto na 200 let. V ÚSOP je veden pod č. 1821 a označením „Tis u Domaslavic“.

Všechny 3 památné stromy se nacházejí na severním okraji Domaslavic, v malé vzdálenosti od sebe navzájem a od železniční dráhy. Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v jejich přirozeném vývoji. V ochranném pásmu (kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí) není povolena žádná pro strom škodlivá činnost, např. výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.

Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, eviduje jako významné geologické lokality: - č. 105 „Domaslavice“


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


38

Odkryvy v zářezu lesní cesty cca. 0,7 km západně od Domaslavic – výchozy šedých masivních drobnozrnných pararul s polohami ortorul a amfibolizovaného eklogitu. - č. 106 „Domaslavický potok“ Skály ve svahu Domaslavického potoka z drobnozrnné biotitické ortoruly s přechody do metagranitu. - č. 126 „Staré údolí“ Skály šedé drobnozrnné muskovit–biotitické rekrystalizované jemnozrnného aplitu cca. 1,5 km západně od Domaslavic.

pararuly

s

žilkami

Dále Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, eviduje jako významnou lokalitu výskytu zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů: - č. 568 „Krušné hory – Domaslavické údolí“ V suťových lesích výskyt vřetenovce horského (Pseudofusulus varians), vřetenatky šedivé (Bulgarica cana).

Pozn.: Z podkladu KÚ ÚK, OŽPaZ, není detailní umístění výše uvedených 4 významných lokalit zřejmé. V případě lokalit č. 106, 126 a 568 je možné, že se nacházejí mimo správní území obce Háj u Duchcova, a to v případě lokalit č. 106 a 568 na území Hrobu a č. 126 na území Oseka.

Na území obce Háj u Duchcova se po vydání novely Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb., dne 3.11.2009 (Nařízení vlády č. 371/2009 Sb.) nacházejí 2 evropsky významné lokality (EVL) soustavy Natura 2000 zařazené do národního seznamu:

1/ EVL Východní Krušnohoří (CZ0424127) - předmětem ochrany je celkem 11 typů stanovišť a 3 druhy bezobratlých živočichů, - rozsáhlá EVL (14 635 ha), do níž je na správním území obce Háj u Duchcova začleněna podstatná část svahu Krušných hor v k.ú. Domaslavice a v k.ú. Háj u Duchcova.

2/ EVL Háj u Oseka (CZ0423211) - předmětem ochrany je druh kuňka ohnivá (Bombina bombina), - výměra 12,97 ha, podstatná část mimo území obce Háj u Duchcova (obec Jeníkov – k.ú. Hajniště u Duchcova).


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


39

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

Podle zákona č. 114/1992 Sb. se ochrana přírody a krajiny zajišťuje rovněž ochranou a vytvořením územního systému ekologické stability (ÚSES) krajiny. ÚSES představuje účelové propojení ekologicky stabilních částí krajiny do funkčního celku s cílem:

1/ zachovat biodiverzitu přírodních ekosystémů, 2/ stabilizačně působit na okolní antropicky narušenou krajinu.

ÚSES je tvořen biocentry a biokoridory, ekostabilizační působení na okolní krajinu zprostředkovávají rovněž interakční prvky (obvykle liniového tvaru).

ÚSES je postupně navrhován na třech navzájem provázaných hierarchických úrovních nadregionální, regionální, lokální. Lokální (místní) ÚSES v sobě zahrnuje i systémy nadřazené, až na této úrovni lze síť navzájem propojených ekologicky cenných částí přírody považovat za skutečný systém. V území relativně méně dotčeném hospodářskou činností člověka představují prvky začleněné do ÚSES výběr z existující kostry ekologické stability dle funkčních a prostorových kriterií. V území více hospodářsky (zejména zemědělsky) exploatovaném je nutno některé skladebné prvky ÚSES či jejich části doplňovat nebo i zcela nově zakládat.

Podle zákona č. 114/1992 Sb. je ÚSES, jeho vytváření a ochrana, jednou z hlavních forem ochrany přírody a krajiny, přičemž vytváření ÚSES je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a jeho prováděcí Vyhlášky č. 500/2006 Sb., přílohy č. 7, je ÚSES nezbytnou součástí územního plánu. Stavební zákon č. 183/2006 Sb. umožňuje vymezit ÚSES ve vydané územně plánovací dokumentaci jako veřejně prospěšné opatření.

Pro území obce Háj u Duchcova je ÚSES vymezen platnou územně–plánovací dokumentací, tzn. schváleným územním plánem z roku 1999 (ve znění pozdějších změn č. 1, 2, 3). Vymezení provedl Doc.Ing. Jaroslav Horký, CSc., resp. do dokumentace územního plánu byl převeden jeho „Generel lokálního územního systému ekologické stability okresu Teplice“ (11/1995).

Pro nový územní plán obce je toto vymezení vstupním podkladem. V další etapě prací bude vymezení ÚSES upřesňováno, upravováno či měněno tak, aby vyhovovalo veřejnému zájmu na vytváření ÚSES, nadřazeným dokumentům (II. Změny a doplňky ÚPN VÚC Severočeské hnědouhelné pánve, případně Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, budou-li v době zpracování ÚP obce vydány), návaznostem na sousední území, platným metodikám a


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


40

rovněž kriteriu společenských záměrů, které bude vyjádřeno celkovým řešením nového územního plánu. Nezbytným požadavkem je rovněž nutnost vymezit ÚSES v minimálním rozsahu, který je dán metodikami a je dle těchto metodik (zejména Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, ÚÚR pro MMR ČR, 1998) limitem využití území. Rovněž institut „veřejně prospěšného opatření“ dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lze případně uplatnit pouze na tento ÚSES minimálních územních parametrů. Stručný výtah z platného Územního plánu sídelního útvaru Háj u Duchcova: Vymezeny jsou skladebné části ÚSES: 1/ nadregionální biokoridor NK1 - sleduje průběh ekotonového pásu komplexu krušnohorských lesů při úpatí, - šíře je navržena 1.000 a více metrů – v grafice ÚP je, cit. „spíše zakreslena jeho důležitá okrajová linie“. V jiné části textu uvedeno, cit. „biokoridor je prosazován v šířce 300 m i více.“ 2/ regionální biocentrum RC2 - bohatě členěné lesíky s vodními plochami, mokřinami a loukami, - převážně se jedná o plochy rekultivované po minulé těžbě. 3/ lokální biocentrum LC26 - Domaslavické údolí, - suťové lesy, bučiny, podmáčené polohy a prameniště. 4/ lokální biocentrum LC1 - lesíky a travnaté plochy, rybník, pinky. 5/ lokální biocentrum LC2 - v textové části ÚP neuvedeno. 6/ doplňující lokální biocentrum DC 1 - převážně vlhčí lesík. 7/ lokální biokoridor LK2 - biokoridor převážně hydrického charakteru, - spojuje NK1, DC1 a RC2. 8/ doplňující lokální biokoridor DK1 - biokoridor procházející zástavbou obce, - spojuje NC1 (u Oseka) s RC2, v trase DK1a větev směrem do Krušných hor (NK1). Seznam skladebných částí ÚSES regionální a nadregionální úrovně dle II. Změn a doplňků ÚPN VÚC Severočeské hnědouhelné pánve (2001): 1/ nadregionální biokoridor K4 – 2 osy 2/ regionální biocentrum č. 1346 Domaslavické údolí 3/ regionální biokoridor č. 562.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


41

Les

Významně se ve volné krajině obce Háj u Duchcova uplatňuje les, který tvoří souvislý pás ve svahu Krušných hor v rozpětí nadmořské výšky mezi cca. 400 a 850 m. Nejcennější jsou zachovalé bučiny a suťové lesy v Domaslavickém údolí (Domaslavický potok). Zastoupena je řada dalších druhů listnatých dřevin, kulturní smrčiny se na území obce Háj u Duchcova vyskytují pouze v malém rozsahu. Imisní poškození těchto lesů je, vzhledem k jejich druhové skladbě a poloze nikoliv na náhorní plošině, ale ve svazích, výrazně menší, než je v Krušných horách obvyklé.

V pánevní části území představují největší podíl z lesních porostů lesnické rekultivace těžbou dotčených území a rovněž sukcesně k lesu směřující samovolné nárosty na ladem ležících pozemcích. Lesnické rekultivace jsou staršího data vzniku, proto v nich převažují druhy přirozené druhové skladby (většinou jako cílové dřeviny) a působí dojmem přirozeného lesa. Většinou se jedná o lokality ovlivněné vysokou hladinou podzemní vody, často v okolí menších zatopených snížených tvarů antropogenního reliéfu.

Lesy náležejí do dvou přírodních lesních oblastí (PLO): č. 1 Krušné hory a č. 2 Podkrušnohorské pánve. Hranicí je úpatí Krušných hor přibližně v linii tělesa železniční trati č. 135.

Lesem jsou podle lesního zákona (č. 289/1995 Sb.) lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa (dříve název lesní půdní fond). Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) jsou tvořeny lesními pozemky (porostní půda včetně produktivní holiny, různé druhy bezlesí) a jinými pozemky (zejména zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, lesní pastviny aj. – blíže § 3 zákona). Vymezení lesa (PUPFL) podle zákona č. 289/1995 Sb. je poněkud odlišné od lesních pozemků podle zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR, v zásadě platí, že poněkud širší.

Z celkové výměry správního území obce Háj u Duchcova zaujímají lesní porosty méně než polovinu - dle evidence KN se jedná o 42,2 % výměry (317 ha z celkových 751 ha).

Lesy ve vlastnictví státu obhospodařuje prostřednictvím svých lesních správ (LS) státní podnik Lesy České republiky (LČR, s. p., Hradec Králové). Státní lesy na území obce Háj u Duchcova náleží k Lesní správě (LS) Litvínov. Platnost současného lesního hospodářského plánu (LHP) je na období 1.1.2001–31.12.2010.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


42

Zelené prvky v urbanizovaném území města

V zastavěném území obce Háj u Duchcova a jeho bezprostředním okolí se vyskytuje několik významnějších ploch a linií trvalé zeleně, zejména stromové. Ojediněle prostory dotvářejí i významnější soliterní dřeviny.

V Domaslavicích se nacházejí celkem 3 památné stromy. Ani v jednom případě se nejedná o jedince významné svou majestátností či estetickou krásou – 2 tisy jsou chráněny zejména z důvodu ochrany druhu dle zákona č. 114/1992 Sb. (druh silně ohrožený) a stáří, kaštanovník z důvodu dendrologické zvláštnosti. Pro sídlo jsou významnější zejména 2 lípy velkolisté na návsi, přičemž lípa při severním okraji nádrže je zajímavá atypicky utvářeným kmenem. Linie 5 ks pyramidálních topolů v jižní části návsi je spíše estetickou závadou, stromy dožívají a mohou představovat i bezpečnostní riziko.

V Háji je nejvýznamnějším prvkem dlouhá linie stromů na levém břehu Hájského potoka. Zároveň se jedná o uliční stromořadí na západním okraji silnice III. třídy (ulice Kubátova), která prochází sídlem v dlouhém úseku. Stromy jsou obvykle ve věku okolo 50 let, s upravovanými korunami (kulovitý tvar), místy jsou provedeny mladší dosadby. Převažují lípy (zejména v severní části), hojně se vyskytují též jírovce. Na jihu je stromořadí zakončeno jedním jedincem jilmu. V rozšíření pásu mezi potokem a silnicí se nacházejí dvě menší parkové plochy (oddělené 2 domy – č.p. 47 a 48) s lípami srdčitými a velkolistými (celkem cca. 30 ks), v severní plošně rozsáhlejší lokalitě se ještě nacházejí mladší dosazené 2 ks borovice černé a 1 ks smrku pichlavého. Působí nevzhledně a omezují koruny lip. Další plochy zeleně v obci jsou málo významné. Uvést je možno dětské hřiště s ořezanými jírovci, mladšími smrky pichlavými a jedním jasanem, další 2 drobné plochy v rozšíření pásu mezi potokem a silnicí severněji s mladšími dřevinami, protilehlý parčík u pomníku padlým s chaotickými výsadbami lip, topolů, zeravů, mladších jehličnanů i starších javorů klenů (v zadní části), parčík u pomníku K.Marxe při silnici č. 27 (ulice Zelenkova) se smrky pichlavými, břízami a nevzhlednými borovicemi. Ze solitérních dřevin na veřejných prostranstvích je nejvýznamnější východně od pomníku K.Marxe v travnaté ploše se vyskytující statný javor klen s esteticky utvářenou korunou, u dřevin v soukromých zahradách se jedná o statnou lípu v zadní části u domu č.p. 137 (proti bývalé škole). Další velikostí významnější stromy v soukromých zahradách reprezentují zejména jasany, borovice vejmutovky (před č.p. 87), významná je skupina 7 ks jasanů a 1 ks dubu u č.p. 81 ve střední části Háje. Ve veřejně přístupném prostoru u bývalé školy (nyní bytový dům č.p. 141) se vyskytují v severní části 2 starší jasany, v jižním cípu skupina mladších smrků pichlavých a borovic. U křižovatky ulic Kubátova a Ke Knížáku v místě bývalého soutoku s pravostranným přítokem Hájského potoka se nachází krátká linie 4 ks vrb bílých, 1 ks olše a 1 ks javoru klenu. V prostoru jižně před obecním úřadem jsou 2 ks jasanu ztepilého a dále k jihu na soukromém pozemku linie 2 ks pyramidálních topolů a 1 ks jasanu. Z prvků nelesní zeleně v krajině navazující na zastavěné (a zastavitelné) území je nejhodnotnější skupina starších listnatých dřevin u staré vodárny, severně od silnice č. 27.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


43

Ochrana a dobývání nerostů, poddolovaná a sesuvná území – rozsah hornické činnosti

Geologická charakteristika území

Mostecká pánev je třetihorní tektonickou sníženinou ve střední části podkrušnohorského prolomu. Duchcovská pánev vytváří pleistocénní destrukční, k jihovýchodu mírně se sklánějící reliéf na miocénních jezerních jílech a píscích, charakterizovaný denudačními plošinami a rozvodními hřbety, odlehlíky a širokými údolími levostranných přítoků Bíliny, méně akumulačním reliéfem hranáčových osypů, náplavových kuželů a sprašových pokryvů. Miocénní jezerní jíly a písky překrývají v různé mocnosti (obvykle mnoha desítek metrů) starší horniny, mj. svrchněkřídové sedimenty a uhelná souvrství.

V pásu pod Krušnými horami o proměnlivé šířce (desítky, častěji stovky metrů až jednotky kilometrů) však tyto starší horniny tvoří pánevní výplň. Na okraji Mostecké pánve při úpatí Krušných hor tak na území obce Háj u Duchcova vystupuje k povrchu úzký pás svrchněkřídových hornin a paralelně s ním směrem k nižším polohám v pánvi úzký pás výchozu uhelné sloje. Tato linie je přibližně totožná s linií tělesa železniční trati č. 135. Čtvrtohorní usazeniny pokrývají v různé mocnosti (až několika metrů) vrstvu nadložních jílů a úzkých výchozů souvrství podložních jílů, uhelných slojí a křídových vrstev. Tvoří je především splaveniny zvětralin rul z krušnohorských svahů. Původní reliéf je porušen četnými antropogenními tvary (v důsledku dřívější hlubinné těžby uhlí).

Jižní část katastru obce (zhruba od trasy železniční tratě č. 135) se nachází nad hnědouhelnou slojí na úpatí Krušných hor v severovýchodní části mostecko-duchcovské sedimentace. Těžba uhlí se významně promítla do hospodářského profilu obce a její historie a ovlivňovala její vývoj. Vedle těžby uhlí se těžily a využívaly v území další suroviny – keramické jíly, polymetalické rudy.

Dobývací prostory, chráněná ložisková území, ložiska a poddolovaná území Podstatnou skutečností je, že v jižní části území obce se nachází ložiska hnědého uhlí a jejich chráněná ložisková území. Na těžbu v této oblasti se vztahuje usnesení vlády č. 444/1991 o územních ekologických limitech těžby. V konceptu ÚP VÚC Ústeckého kraje bylo navrženo zrušení CHLÚ a odepsání bloků zásob nerostných surovin z evidence. Území jižní a střední části katastru Háj u Duchcova je současně evidováno jako území poddolované. Veškeré stavby proto podléhají režimu výstavby na poddolovaném území


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


44

a výstavba v nich vyžaduje odborné posouzení a stanovení odpovídajícího způsobu zakládání . Zvláštní pozornost vyžadují i stará důlní díla, která se v území vyskytují a v jejichž ochranném pásmu je výstavba limitována.

Na území obce se nacházejí následující území limitující využití území:

Dobývací prostory netěžené: - Hrdlovka, č. DP 30040, surovina: hnědé uhlí (dobývací prostor není zakreslen v grafice, jeho vymezení se na území obce kryje s vymezením ložiska Hrdlovka) (DP zasahuje v nepatrném rozsahu na jihu území obce)

Chráněná ložisková území: - Háj, č. CHLÚ 07860000, surovina: hnědé uhlí (zasahuje ve velkém rozsahu k.ú. Háj u Duchcova) - Jeníkov u Duchcova, č. CHLÚ 07820000, surovina: hnědé uhlí (zasahuje v malém rozsahu východ obce)

Ložiska a prognózní zdroje – ložiska výhradní : - Háj u Duchcova -1.máj, č. L 3078600, surovina: hnědé uhlí - Jeníkov u Duchcova -Barbora, č. L 3078200, surovina: hnědé uhlí - Hrdlovka – Alexander, č.l. 3078300, surovina: hnědé uhlí

Poddolovaná území velkého plošného rozsahu : - Háj u Duchcova, surovina: hnědé uhlí, stáří: před i po 1945 - Verneřice u Hrobu 1, surovina: hnědé uhlí, stáří: před i po 1945 - Hrdlovka, surovina : hnědé uhlí, stáří: před i po 1945

Poddolovaná území menšího plošného či bodového rozsahu : -

Domaslavice1, surovina. polymetalické rudy, do 18. stol. (projevy: haldy, propadliny, otevř. ústí)

-

Domaslavice2, do 19. stol. (projevy: haldy, propadliny)


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


45

-

Křižanov u Hrobu 1, surovina: polymetalické rudy, do 19. stol. (projevy: haldy, propadliny, otevř. ústí)

-

Křižanov u Hrobu 3, do 19. stol. (projevy: haldy, propadliny)

Stará důlní díla V sídelním útvaru Háj u Duchcova je celkem 8 - 9 starých (úvodních) důlních děl. Jedná se převážně o větrní jámy sloužÍcí pro zajištění provozu bývalého dolu a těžní jámy v areálu samotného dolu 1. máj.

Domaslavická (dopravní a lezní) šachtice Sloužila jako pomocná jáma pro dopravu materiálu a útěková cesta z tehdy provozovaného Homohájského revíru. Souřadnice: X 974 728, Y 784 302, Hloubka: 24 m, Profil: 2,5 x 2,5 m rok zajištění (datum neuvedeno) Likvidovaná zásypem v rámci likvidace dolu 1. máj.

(Domaslavický) větrný vrt Sloužil k ovětrání Hornohájského revíru. Souřadnice: X 974 826, Y 784361, Hloubka: 52,1 m, Průměr: 1 m rok zajištění 2007 Likvidován zásypem v rámci likvidace dolu 1. máj.

Nová jáma Sloužila k ovětrání Hornohájského revíru Souřadnice:

X 975867, Y 784 804, Hloubka: 114,2 m, Průměr: 3 m

rok zajištění 1999 V rámci likvidace dolu 1. máj je uzavřená železobetonovou deskou pod ohlubní bez zásypu. Areál výdušné jámy na povrchu zůstal prakticky zachován v původním stavu.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


46

Severní( výdušná) jáma Sloužila k odvětrání střední části dolového pole. Její zbytky jsou ve střední části obce (ústav pro děti). Souřadnice: X 976052,2 Y 784107, Hloubka: 142,6 m, Průměr: 3,1 m rok zajištění 1999 V rámci likvidace dolu 1. máj uzavřena železobetonovou deskou pod ohlubní bez zásypu. Areál výdušné jámy na povrchu zůstal zachován v silně rozrušeném stavu.

Jižní jáma (Hájská výdušná jáma) Sloužila k odvětráni jižních části dolového pole 1. máj. Nachází se za odbocKou silnice do bývalého areálu dolu. Souřadnice: X 976784, Y 783 804, Hloubka: 120, 3 m, Průměr: 3,25 m rok zajištění 1999 V rámci likvidace dolu 1. máj je uzavřena pod ohlubní železobetonovou deskou. Následně, pro zajištění bezpečnosti staveb v okolí byla v rámci provozu zasypána škvárou pod uzavírací desku. Areál výdušné jámy na povrchu zůstal zachován v silně rozrušeném stavu.

Výdušná jáma jižní Jedná se o historickou výdušnou jámu, kde zdrojem energie pohybu větrů bylo ohniště na dně jámy a jámový stvol sloužil jako komín pro odtah zplodin po hořenÍ. Proto její průměr mohl být malý. Souřadnice: X 976 992,5, Y 783 876, Hloubka: 121,5 m, Průměr: 2 m rok zajištění 2002 Byla zlikvidována zasypáním po vyhloubení Hájské výdušné jámy. Z areálu výdušné jámy zůstalo torzo, využívané jako kůlna.

(Jáma mužstva dolu) 1. máj - vodní jáma II. Je v areálu bývalého dolu. Při přestavbě části bývalých provomích budov na keramické závody byla v roce 1973 zasypána, zakryta pod ohlubní betonovou deskou, bývalá budova přestavěna a vybavena technologií pro výrobu kameniny. Souřadnice: X 976 592, Y 783 304,8, Hloubka: 155 m, Průměr: 4,4 m rok zajištění 2004


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


47

Viktorin - západní jáma podrobné informace nezjištěny, jáma se nachází v prostoru mezi železniční tratí 134 a silnicí II/254 – není zakreslena v grafice

Těžební jáma dolu 1. máj – čerpcí jáma zlikvidována v roce 1998 (není v evidenci geofondu jako staré důlní dílo) Donedávna byla funkční, protože po ukončení těžby dolu byla přebudovaná na čerpací stanicí, aby se zamezilo přelívu důlních vod do dolu Alexander, kde by tyto musely být čerpány z trojnásobné hloubky. Čerpání této vody nemá nic společného s vodami z ryolitu, tedy teplickou termou. Poloha v prostoru bývalého dolu. Souřadnice: X 976 620, Y 783 395,5, Hloubka: 151,7 m Průměr: 4 m

Ostatní jevy: V evidenci geofondu jsou evidována v prostoru katastru Domaslavice v blízkosti hranice katastrálního území Křižanov u Hrobu ještě následující důlní díla: -

Eissen Stollen

-

Martin Unter Stollen

K těmto štolám nejsou k dispozici podrobné údaje, jsou nezakresleny v grafice a nacházejí se mimo zastavěná a potenciálně zastavitelná území.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


48

Vyhodnocení hodnot

Historické a kulturní hodnoty

Nástin historického a urbanistického vývoje

První písemná zmínka o Háji je zmiňována v tzv. zakládací listině oseckého kláštera, která se uvádí k r. 1203. Podle ní velmož Slavek z Oseka daroval Bohu a Panně Marii do uvítání opata a bratří cisterciáků kromě Oseka i řadu vesnic v jeho okolí, mj. i ves Hagn, dnešní Háj. Háj i Domaslavice se od svého založení vyvíjely pod přímým vlivem oseckého panství. Počáteční tradiční zemědělsko lesnické a manufakturní hospodaření bylo posléze doplněno a spojeno zejména s rozvojem těžby (především hnědé uhlí, v menší míře rudy). Těžba znamenala pro obec Háj příliv nových obyvatel, výstavbu nových domů a vybavenosti. Obživu však i nadále dávalo i zemědělství, kdy byla na panství poměrně široce zastoupena živočišná výroba i lesnictví. Poměrná stabilní vodnatost v potocích (Hájský a Domaslavícký) dala vznik mlýnům a pilám.

V Háji nebyl postaven kostel, obec patřila do Osecké farnosti. Za zmínku stojí stavba kapličky, situovaná západním směrem pří cestě z Háje do Oseka.

Nemovité kulturní památky

V ústředním seznamu Národního památkového ústavu jsou zapsány následující nemovité kulturní památky:

katastrální území : Háj u Duchcova Číslo rejstříku Část obce čp.

43994/5-5278

Háj u Duchcova

Památka

pomník Karla Marxe

Ulice,nám./umístění

Zelenkova ulice

V řešeném území obce Háj u Duchcova je v seznamu kulturních památek zapsán pouze památník K. Marxe (č. r. 5278). Jiné nemovité památky se na správním území nenacházejí.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


49

Ministerstvo kultury ČR dne 15. 7. 1998 prohlásilo ČD č. 135 - Louka u Litvinova - Osek Dubí - Moldava trať za kulturní památku. Na území obce se jedná o vlastní trať č. 135 na k. ú. Háj u Duchcova a Domaslavice. Evidence památkové ochrany tratě je přitom v současnosti nepodložená, v databázi MonumNet není již zápis proveden.

Urbanistické hodnoty a architektonické hodnoty

V obci se dále nachází několik domů s poměrně zachovalou architekturou. Uvedené domy a řada dalších jsou dokladem vývoje obytného domu s počátku a první poloviny 20. století. s řadou tvarově zajímavých historizujících prvků, okenních otvoru, štukatérských ozdob, či bosáží. Jako příklady lze uvést fasádu obecního úřadu či budovu bývalé školy.

V Domaslavicích jsou dochovány vedle několika výstavných statků, drobné přízemní obytné domky, které dokumentují bydlení sociálně rozdílných stavebníků. Pro Domaslavice je však z kulturně historického pohledu nejpodstatnější zachování charakteristického návesního prostoru s vodní plochou a dominujícími stromy.

V obci Háj jsou pro kulturní hodnoty charakteristické technické stavby. Jsou to především objekty starého vodovodu, včetně prameniště Dolní Háj, dále je to dnes již historická stavba tratě ČD č. 135 - Louka u Litvinova - Osek - Dubí - Moldava. Tato stavba i na katastru obce Háj je charakteristická řadou drážních objektů, postavených v druhé polovině 19. století. Ministerstvo kultury ČR dne 15. 7. 1998 prohlásilo tuto trať za kulturní památku. Na území obce se jedná o vlastní trať na k. ú. Háj u Duchcova a Domaslavice . Z objektů jsou to nosné objekty, propustky a ze stavebních objektů pak bývalý drážní domek Č. 25 na k. ú. Domaslavice, stp. č. 30. Zachování provozu na této trati vyvolalo v poslední době zcela mimořádnou pozornost a je v zájmu místních regionálních představitelů.

Moldavská horská dráha, někdy nazývaná též Krušnohorská železnice či Teplický Semmering je železniční trať č. 135 spojující Most s Moldavou v Krušných horách. Trať vybudovala společnost Pražsko-duchcovská dráha, hlavním cílem bylo umožnit export uhlí do sousedního Saska. První projekty na propojení Mostecké uhelné pánve se Saskem vznikly již v šedesátých letech devatenácteho století, finanční a technické obtíže však stavbu pozdržely. Úsek Most-Hrob byl otevřen 15. května 1877, úsek Hrob-Moldava v Krušných horách až 6. prosince 1884. Přeshraniční provoz do saského Freibergu započal 18. května 1885. Před první světovou válkou sloužila trať především ke svému původnímu účelu, přepravě uhlí. V meziválečném období se dále rozvinula přeprava průmyslových výrobků, trať začali využívat i turisté. Za druhé světové války byla správa českého a saského úseku sjednocena, vlaky projížděly celou trať Most-Freiberg. 8. května 1945 těleso trati obsadily tankové oddíly Rudé armády. Přeshraniční provoz nebyl obnoven, význam horského úseku


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


50

do Moldavy upadal. Výjimku tvořil rok 1952, kdy byl do stanice Moldava přepravován materiál pro výstavbu vodního díla Fláje. V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století byly z důvodu těžby uhlí některé úseky trati přeloženy.

Přestože jsou od roku 1989 pravidelně pořádány pochody po tělese zrušeného železničního hraničního přechodu Moldava-Holzhau, obnovení v současné době není příliš pravděpodobné. V říjnu 2008 se česká strana, zastoupená náměstkem MD Kocourkem, dohodla s pověřeným saským náměstkem ministra průmyslu, že do poloviny listopadu bude sepsáno politické memorandum o vůli české i saské strany obnovit železniční spojení. Německá strana by investovala kolem 21 milionů eur na znovuvybudování chybějících 8 kilometrů trati, česká strana by do oprav na svém území investovala asi 350 milionů Kč. Českou pracovní skupinu sestavuje Petr Pípal (starosta Dubí a předseda dopravní komise Euroregionu Krušnohoří). V optimálním případě by trať mohla být obnovena asi do 4 let. Územní plán může jen podporovat ty projekty, které při uvažované privatizaci povedou k zachování této technické památky.

V rámci průzkumů a rozborů hodnotou :

byly

identifikovány tyto prostory s vysokou urbanistickou

- návesní prostoru s vodní plochou a dominujícími stromy v Domaslavicích. - Kubátova ulice - uliční prostor podél silnice III/25614, která ve stabilizovaném profilu prochází touto sídlem lánového charakteru Háj u Duchcova a tvoří kultivovaný veřejný prostor jehož nedílnou funkční součástí jsou stromořadí a chodníky a uliční fronta obytné zástavby. - železniční trať č. 135 a její průchod krajinou, jako ukázka technického citu při řeení industriálně dopravní stavby v náročném horském terénu

Přírodní hodnoty -

přirozené lesy ve svahu Krušných hor, zejména bučiny v Domaslavickém údolí celkově vysoká úroveň biodiverzity výrazná morfologie reliéfu harmonická krajina v severním okolí Domaslavic úspěšně rekultivovaná území po těžbě a spontánně se vyvíjející porosty dřevin na dlouhodobě nevyužívaných pozemcích řada menších vodních ploch a mokřin v zatopených depresích po těžbě


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


51

Limity využití území Limity využití území jsou znázorněny na samostatném výkresu limitů využití území pro celé administrativní území obce v měřítku 1 : 5 000. Pro přehled uvádíme hlavní limity vyskytující se v řešeném území:

Limity vodohospodářské a energetické infrastruktury, lázeňství, ochrany vod: CHOPAV Krušné hory dle nař. vlády ČSR č. 10/1979 Sb. záplavové území Q100 Hájského potoka aktivní zóna záplavového území ochranné pásmo pramenišť Dolní Háj a Dlouhá Louka ochranná pásma II. stupně "II C" a „II B“ přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice v Čechách ochranná pásma vodovodů a kanalizací dle zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích ochranná a bezpečnostní pásma vysokotlakých plynovodů dl zák. č. 458/2000 Sb. ochranná pásma nadzemních vedení VN a el. zařízení dle zák. č. 458/2000 Sb. ochranná pásma telekomunikačních dle zák. č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů; ve znění zákona č. 274/2001 Sb.; zákona č. 205/2002 Sb.; zákonů č. 151/2002 Sb. a č. 517/2002 Sb.; ve znění zákona č. 225/2003 Limity ochrany přírody. lesa, ÚSES, ochrany půd a hygienické limity: Přírodní památka Domaslavické údolí, vč. ochranného pásma Přírodní park Loučenská hornatina Evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří Evropsky významná lokalita Háj u Oseka památné stromy v Domaslavicích, vč. ochranného pásma skladebné části (biocentra, biokoridory) územního systému ekologické stability krajiny významné krajinné prvky ze zákona – lesy, vodní toky a jejich nivy, rybníky pásmo 50 m od hranice lesa investice do půdy PHO zemědělské účelové výstavby Limity ostatní: nemovit kulturní památky chráněné ložiskové území dobývací prostor výhradní ložiska stará důlní díla ochranná pásma silnice, železnice a vlečky


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


52

Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území

Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje

Z Politiky územního rozvoje České republiky 2008 schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20.července 2009 vyplývá, že Háj u Duchcova leží v rozvojové oblasti OB6 - Rozvojová oblast Ústí nad Labem a ve specifické oblasti SOB6 – Specifická oblast Krušné hory (rozpracované ZÚR ale území obce do této oblasti nezařazují), a v koridoru ŹD3 dopravní infrastruktury..

Pro tyto oblasti a koridory jsou v PUR ČR 2008 stanoveny úkoly pro územní plánování:

OB6 - řešit uspořádání krajiny mezi Ústím nad Labem a Teplicemi jako kvalitní společně využívaný prostor, propojující obě města .

SOB6 – zařazení přichází do úvahy pro v severní část území obce (rozpracované ZÚR ale území obce do této specifické oblasti SOB6 nezařazují) z úkolů územního plánování se území potenciálně dotýká : -

vytváření podmínek pro rozvoj rekreační funkce

-

vytváření podmínek pro ekonomický rozvoj, lesnictví, ekologické zemědělství

-

vytváření podmínek pro obnovu lesních porostů

-

vytváření podmínek pro regulaci výstavby větrných elektráren a související infrastruktury

ŽD3 – vytvoření podmínek pro realizaci modernizace železničního koridoru v trase Cheb – Karlovy Vary – Chomutov – Most – Ústí nad Labem pro posílení obsluhy území


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


53

Požadavky vyplývající ze záměrů obsažených v nadřazené dokumentaci

Nadřazenou územně plánovací dokumentací (dokumentací kraje) jsou "2. změny a doplňky územního plánu velkého územního celku severočeské hnědouhelné pánve" (TERPLAN 1997), tato dokumentace pozbude platnost na základě Přechodných ustanovení platného stavebního. Do doby vydání zásad územního rozvoje tato dokumentace platí v rozsahu definovaném odst.7 § 187 zákona 186/2006 Sb. Z této dokumentace vyplývá nutnost respektovat navržené prvky nadregionálního a regionálního ÚSES, další záměry zde v administrativním území města nejsou obsaženy. II. Změny a doplňky ÚPN VÚC SHP (schváleny Zastupitelstvem KÚ ÚK 12/2001) stanovují na správním území obce Háj u Duchcova existenci nadregionálních biokoridorů K4 – osa mezofilní bučinná, K4 – osa mezofilní hájová, regionálního biocentra č. 1346 Domaslavické údolí a regionálního biokoridoru RK 562.

Rozpracovanou nadřazenou dokumentací kraje jsou Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, jejichž zadání bylo schváleno v roce 2007 a v současnosti (X.2010) jsou ve fázi řízení o upraveném a posouzeném návrhu. Zásady územního rozvoje se po schválení se stanou pro Ústecký kraj určujícím dokumentem v regionálních a nadregionálních souvislostech i pro řešení územního plánu Háje u Duchcova. V rámci Zásad jsou sledovány následující záměry :

-

koridor PK 21 - Silnice II/254 Duchcov – Lom - silnice probíhá krátkým úsekem jižní částí katastru Háj u Duchcova. V souvislosti s přestavbou silnice II/254 a očekávaným vyšším přepravním významem ve vztahu k budoucí rekultivaci ploch po těžbě hnědého uhlí a novým rozvojovým předpokladům dotčených území navrhují Zásady územního rozvoje dílčí směrové, šířkové a výškové korekce trasy (v rámci koridoru PK 21, šířka koridoru je stanovena 50 m). Koridor možné přestavby byl prověřen v rámci Studie přestavby silnice II/254 jako silnice I/27. Záměr je sladován jako veřejně prospěšná stavba VPS – PK 21.

-

Železniční trať č. 134 Oldřichov u Duchcova Litvínov - koridor konvenční železniční dopravy nadmístního významu, zajištěný tratí č. 134 Oldřichov u Duchcova Litvínov, která je navrhována k optimalizaci na rychlost do 100 km/hod včetně elektrifikace úseku Louka u Litvínova Litvínov. Koridor je sledován jako VPS - Z4. Šířka koridoru je stanovena 120 m. Trať v návaznosti na podkrušnohorskou páteřní železnici č. 130 umožňuje návaznost a kolejovou obsluhu prostoru Litvínovska. ZÚR ÚK v souladu s prioritami přestavby železniční


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


54

sítě ÚK navrhuje zvýšení traťové rychlosti na této trati do 100 km/hod. včetně elektrifikace úseku Louka u Litvínova - Litvínov. Šířka koridoru 120 m je v ZÚR ÚK stanovena na základě odborného posouzení a podle dohody s kompetentními orgány.

Požadavky vyplývající ze záměrů obce

Součástí etapy průzkumů a rozborů bylo zjištění záměrů na změny v území. Spolu s rozvojovými plochami dle platné územně plánovací dokumentace a záměry dle zásad územního rozvoje byly tyto zjištěné záměry podkladem pro výkres záměrů na provedení změn v území.

Z provedeného zjištění záměrů vyplynuly následující požadavky na rozvoj či změny v území (nad rámec rozvojových – zastavitelných ploch zakotvených v platné územně plánovací dokumentaci obce) : -

požadavky na agroturistiku a v malém rozsahu na rozvoj rodinné rekreace a bydlení v Domaslavicích

-

změna funkčního režimu B5/2 z ploch bydlení na smíšený režim využití

-

návrh nového zpřístupnění výrobního areálu bývalého Keramostu a.s. (dnes Energoinvestment s.r.o.) ve smeru od silnice III/25613

-

rekonstrukce – znovuobnovení zavlečkování Keramostu a.s. (dnes Energoinvestment s.r.o.)

-

revitalizace sportovního areálu v obci


výrobního

Průzkumy a Rozbory

areálu

bývalého

□ ŘÍJEN 2010


55

3 - Údaje o území - územně analytické podklady obcí

No.

1.

Sledovaný jev

zastavěné území

Komentář Zastavěné území bude v rámci zpracování územního plánu nově vymezeno - aktualizováno na základě aktuálního současného stavu zastavění. Na správním území jsou pouze 3 – 4 průmyslově zemědělské areály výroby: - Ing. Petr Schneider – porodna, odchovna prasat

plochy výroby - Štefan Sedlár – farma (kravín a chov koní)

2.

- Energoinvestment s.r.o., WHD s.r.o. )v areálu bývalého podniku Keramost a.s. V obci dále podnikají další menší firmy či fyzické osoby. plochy občanského vybavení

V malém rozsahu (MŠ, obecní úřad, Ústav sociální péče, pošta, restaurace, hřiště, hasičská zbrojnice, 2-3 obchody)

plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území

Areál bývalého podniku Keramost a.s.

4.

5.

památková rezervace včetně ochranného pásma

V řešeném území se nevyskytuje

6.

památková zóna včetně ochranného pásma


7.

krajinná památková zóna


8.

nemovitá kulturní památka, popřípadě Pomník Karla Marxe, trať č. 135 soubor, včetně ochranného pásma

9.

nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma


10.

památka UNESCO včetně ochranného pásma


11.

urbanistické hodnoty

Domaslavice náves, trať č. 135, uliční prostor podél silnice III/25614

12.

region lidové architektury


13.

historicky významná stavba, soubor


14.

architektonicky cenná stavba, soubor


15.

významná stavební dominanta


16.

území s archeologickými nálezy


17.

oblast krajinného rázu a její charakteristika

neexistuje podklad orgánu ochrany přírody

3.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


No.

Sledovaný jev

56

Komentář

18.

místo krajinného rázu a jeho charakteristika

neexistuje podklad orgánu ochrany přírody

19.

místo významné události


20.

významný vyhlídkový bod

Dušanova vyhlídka, Stropník

21.

územní systém ekologické stability

nadregionální biokoridor K4 – osa mezofilní hájová, nadregionální biokoridor K4 – osa mezofilní bučinná, regionální biocentrum 1346 Domaslavické údolí, regionální biokoridor RK 562, lokální biocentra a biokoridory

22.

významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou


23.

významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou

lesy, vodní toky a nivy vodních toků, rybníky

24.

přechodně chráněná plocha


25.

národní park včetně zón a ochranného pásma


26.

chráněná krajinná oblast včetně zón


27.

národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma


28.

přírodní rezervace včetně ochranného pásma


29.

národní přírodní památka včetně ochranného pásma


30.

přírodní park

Loučenská hornatina

31.

přírodní památka včetně ochranného pásma

Domaslavické údolí, OP ze zákona (50 m od hranice)

32.

památný strom včetně ochranného pásma

Tis v Domaslavicích, Kaštanovník Domaslavic, OP ze zákona

33.

biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO


34.

NATURA 2000 - evropsky významná lokalita

Východní Krušnohoří, Háj u Oseka

35.

NATURA 2000 - ptačí oblast


36.

lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem


37.

lesy ochranné

údaj není znám

38.

les zvláštního určení

lesy v OP zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod

39.

lesy hospodářské

ostatní lesy mimo položek 37. a 38.

40.

vzdálenost 50 m od okraje lesa

dotčení ploch podléhá vyjádření orgánu státní správy lesů


v Domaslavicích,

Průzkumy a Rozbory

Tis

u

□ ŘÍJEN 2010


No.

41.

Sledovaný jev

bonitovaná půdně ekologická jednotka

57

Komentář nároky na zábor ZPF budou součástí odůvodnění územního plánu, součástí bilance bude i označení tříd ochrany ZPF odvozených z BPEJ 3RN – plošiny na zahliněných píscích 3. veg. stupně 3BN – rozřezané plošiny na zahliněných štěrcích 3. veg. stupně 3To – podmáčené roviny na kyselých horninách 3. veg. stupně 3SS – svahy na kyselých metamorfitech 3. veg. stupně

42.

hranice biochor 4SS – svahy na kyselých metamorfitech 4. veg. stupně 5SS – svahy na kyselých metamorfitech 5. veg. stupně 5US – výrazná údolí v kyselých metamorfitech 5. veg. stupně 6PS - pahorkatiny na kyselých metamorfitech 6. veg. stupně

43.

investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

ano, zakresleny v grafické dokumentaci

44.

vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem

ano – do řešeného území zasahují prameniště Dlouhá Louka a Dolní Háj s ochranným pásmem

45.

chráněná oblast přirozené akumulace vod

ano - CHOPAV Krušné hory – v severní části území

46.

zranitelná oblast

řešeném území se nevyskytuje

47.

vodní útvar povrchových, podzemních V řešeném území se vyskytuje vod

48.

vodní nádrž


49.

povodí vodního toku, rozvodnice

řešené území náleží do povodí Bíliny

50.

záplavové území

v řešeném území se vyskytuje – viz výkres limitů . Pro Hájský potok bylo stanoveno záplavové území Q100 rozhodnutím MM Teplice v délce 3,2 km

51.

aktivní zóna záplavového území

byla stanovena pro Hájský potok

52.

území určené k rozlivům povodní


53.

území zvláštní povodně pod vodním dílem


54.

objekt/zařízení protipovodňové ochrany


55.

přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem

ochranná pásma II. stupně II.B a II.C přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice v Čechách

56.

lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa


57.

dobývací prostor

Hrdlovka, č. DP 30040, v řešeném území se vyskytuje v malém rozsahu na jihu k.ú. Háj u Duchcova


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


No.

Sledovaný jev

58

Komentář

58.

chráněné ložiskové území

CHLÚ 07860000, CHLÚ 07820000

59.

chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry


60.

ložisko nerostných surovin

Výhradní ložiska č. 3078600, 3078200, 3078300

61.

poddolované území

v řešeném území se vyskytuje – kú Malhostice

sesuvné území a území jiných geologických rizik

Háj u Duchcova, Verneřice u Hrobu 1, Hrdlovka,

62. 63.

staré důlní dílo

ano 8 – 9 starých důlních děl

64.

staré zátěže území a kontaminované plochy

nezjištěno

65.

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

ne – dle dat za rok 2008 není území náležející ke Stavebnímu úřadu Duchcov zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (Věstník MŽP č. 4/2010)

66.

odval, výsypka, odkaliště, halda

plochy byly rekultivovány či rozsahem nevýznamné

67.

technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma

ano, požadavek na respektování ochranného pásma, technická infrastruktura bude využita či doplněna dle konkrétních nároků řešení

68.

vodovodní síť včetně ochranného pásma


69.

technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma


70.

síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma


71.

výrobna elektřiny včetně ochranného pásma

řešeném území se nevyskytuje

72.

elektrická stanice včetně ochranného pásma


73.

nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma


74.

technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma

ano, požadavek na respektování ochranného a bezpečnostního pásma, technická infrastruktura bude využita či doplněna dle konkrétních nároků řešení

75.

vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma

ano, požadavek na respektování ochranného a bezpečnostního pásma, technická infrastruktura bude využita či doplněna dle konkrétních nároků řešení

76.

technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma

možná stáčení LPG a zásobník formaldehydu v průmyslových provozovnách


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


No.

Sledovaný jev

Komentář

77.

ropovod včetně ochranného pásma


78.

produktovod včetně ochranného pásma


79.

technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma


80.

teplovod včetně ochranného pásma


81.

elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma


82.

komunikační vedení včetně ochranného pásma

ano, požadavek na respektování ochranného pásma

83.

jaderné zařízení


84.

objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami


85.

skládka včetně ochranného pásma


86.

spalovna včetně ochranného pásma


87.

zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma


88.

dálnice včetně ochranného pásma


89.

rychlostní silnice včetně ochranného pásma


90.

silnice I. třídy včetně ochranného pásma

I/27,

91.

silnice II. třídy včetně ochranného pásma

II/254

92.

silnice III. třídy včetně ochranného pásma

III/01315, III/25613, III/25612, III/25614

93.

místní a účelové komunikace

ano, v běžném rozsahu

94.

železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma

v řešeném území se vyskytuje. dráhy č. 134

95.

železniční dráha regionální včetně ochranného pásma

v řešeném území se vyskytuje. dráhy č. 135

96.

koridor vysokorychlostní železniční trati


97.

vlečka včetně ochranného pásma

navržena k obnově

98.

lanová dráha včetně ochranného pásma


99.

speciální dráha včetně ochranného pásma



59

Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


No.

Sledovaný jev

60

Komentář

100.

tramvajová dráha včetně ochranného pásma


101.

trolejbusová dráha včetně ochranného pásma


102.

letiště včetně ochranných pásem


103.

letecká stavba včetně ochranných pásem


104.

vodní cesta


105.

hraniční přechod


106.

cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická sezka

turistické trasy a cyklostezka č. 231

107.

objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma


108.

vojenský újezd


109.

vymezené zóny havarijního plánování V řešeném území se nevyskytuje

110.

objekt civilní ochrany

V řešeném území se nevyskytuje, pouze akustická signalizace

111.

objekt požární ochrany

ano, hasičská zbrojnice

112.

objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky

bez vlivu na řešení

113.

ochranné pásmo hřbitova, krematoria


114.

jiná ochranná pásma


115.

ostatní veřejná infrastruktura


116.

počet dokončených bytů k 31.12. každého roku

5

117.

zastavitelná plocha

118.

jiné záměry

vymezené územním plánem sídelního útvaru a jeho 1. – 3. změnou


vyplývají z nadřazené územně plánovací dokumentace (ZÚR) a požadavků obce

Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


61

4 - Rozbor udržitelného rozvoje území a určení požadavků a problémů k řešení SWOT analýza Vyhodnocení udržitelného rozvoje s uvedením jeho hrozeb a slabých stránek, a z nich vyplývající problémů a požadavků k řešení územního plánu

Tématický subsystém

Hrozby (H)

Problémy a požadavky k řešení územního plánu

a slabé stránky (S) Horninové prostředí a geologie

(S) Existence poddolovaných území – možnosti projevů vlivu hornické činnosti

Návrh rozvojových ploch soustředit mimo ohrožená a nestabilní území resp. respektovat podmínky výstavby na poddolovaném území

Vodní režim

(H) Zhoršení odtokových poměrů vlivem zvětšení podílu zastavěných ploch

Určit vhodný typ zástavby, s předpoklady pro nenarušení odtokových poměrů, případně navrhnout opatření pro zrovnoměrnění srážkového odtoku.

Hygiena životního prostředí

(S) Poloha obce v území Nelze územním imisně silně zatíženém, mj. ovlivnit. blízko Elektrárny Ledvice.

(H) Zakládání a rozvoj Nelze územním černých skládek odpadu. ovlivnit.

plánem

plánem

Nelze územním plánem (H) Ohrožení kvality ovzduší přímo ovlivnit, v případě vlivem emisí z průmyslové požadavků na rozvoj výroby či obsluhy areálů. zohlednit při koncipování rozvoje areálů vč. jeho nově trasovaného napojení na


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


62

dopravní infrastrukturu.

Ochrana přírody a krajiny

(S) Nesoulad vymezení ÚSES dle platného ÚP obce s nadřazenou ÚPD, příliš rozsáhlé vymezení některých skladebných částí ÚSES.

(H) Ohrožení funkčnosti ÚSES a chráněných území přírody a krajiny.

(S) Umělý vodní tok v nepřirozené trase ve volné krajině – pravá větev Domaslavického potoka.


Vymezení ÚSES provést v souladu s platnou nadřazenou ÚPD a v prostorových parametrech dle platných metodických pokynů.

Nutnost respektovat ÚSES a lokality ochrany přírody a krajiny, včetně odpovídajícího režimu v těchto územích.

Nelze územním plánem ovlivnit.

(H) Vytěžení bučin v mýtním věku a zalesnění smrkem.

Nelze územním plánem ovlivnit, kromě skladebných částí ÚSES.

(H, S) Rozvoj zástavby ve volné krajině, včetně území přírodovědně a krajinářsky cenných.

Uvážlivě navrhovat plochy dalšího rozvoje, s preferencí zástavby proluk a území zdevastovaných minulými antropogenními aktivitami (brownfields).

(H) Změna způsobu hospodaření na zemědělské


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


63

půdě v okolí Domaslavic. Zemědělský půdní fond

(S) Absence zemědělského hospodaření na půdě.


(H) Znemožnění zemědělského hospodaření na půdě v budoucnosti vlivem záborů zemědělské půdy.

Při návrhu zastavitelných ploch omezit zábory ZPF na nezbytné minimum a uplatnit hledisko kvality ZPF – třídy ochrany ZPF.

Pozemky určené k plnění (H) Ohrožení funkcí lesa funkcí lesa vlivem záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa.

Veřejná dopravní infrastruktura

Veřejná technická infrastruktura


Návrh koncipovat tak, aby zásahy do lesních porostů byly vyloučeny či minimalizovány.

(S) Nepříznivé dispoziční uspořádání křižovatky silnic I/27 a III/25614

Posoudit možnost a nutnost úpravy křižovatky, případně přestavby směrového vedení silnice I/27 v tomto prostoru.

(H) Silnice III/25614 stísněné parametry připojení průmyslového areálu vedené obytným území,

Prověřit nové napojení průmyslového areálu firmy Energoinvestment s.r.o. ze silnice III/25613.

(S) nefunkční zavlečkování areálu firmy Energoinvestment s.r.o

Počítat se rekonstrukcí vlečky

(H) Větší množství ochranných pásem energetických sítí v blízkosti zastavěného území.

Návrh koncipovat tak, aby byla ochranná pásma respektována nebo navrhnout přeložky sítí.

(H) Omezená kapacita stávající splaškové kanalizace DN 300.

Kapacita je dostatečná pro splaškovou kanalizaci. Zamezit napojování dešťových vod do kanalizační sítě.

Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


64

Sociodemografické podmínky

(H) Nedostatek pracovních příležitostí v obci, vyjížďka za prací

Do řešení zahrnout ploch s důrazem na možnosti rozvoje podnikání a výroby

Bydlení

(S) Architektonická kvalita nové výstavba a rekonstrukcí

Nelze zcela ovlivnit územním plánem, stanovit přiměřené regulativy a požadavky, uplatnit možnost předepsání územních studií pro vybrané lokality

Rekreace

(S) Malé množství rekreačních služeb vzhledem k potenciálu území

Posoudit možnost a reálnost rozvoje rekreačních ploch a služeb, vytvořit předpoklady pro jejich rozvoj

Hospodářské podmínky

(S) Malé množství ploch pro rozvoj podnikání a výroby

Do řešení zahrnout návrh ploch s možností rozvoje podnikání a výroby

(H) Existence neefektivně využívaných industriálních areálů – brownfields (bývalý Keramost a.s. )


V souladu s veřejným zájmem vytvořit územně plánovací předpoklady pro vhodnou revitalizaci brownfieldu

Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


65

Vyhodnocení udržitelného rozvoje s uvedením jeho příležitostí a silných stránek, a z nich vyplývající problémů a požadavků k řešení územního plánu

Tématický subsystém

Příležitosti (P),

Problémy a požadavky k řešení územního plánu

silné stránky (S) Horninové prostředí a geologie

-

-

Vodní režim

-

-

Hygiena životního prostředí

(S, P) Plynofikace Háje i Domaslavic – zvýšení využití plynu zejména k vytápění.

Napojení zastavitelných ploch na infrastrukturu zemního plynu.

Ochrana přírody a krajiny

(S) Vysoké přírodní a krajinné hodnoty území, zejména v severní části.

Ochrana těchto hodnot prostředky územního plánu.

(P) Dokončení rekultivací území s důrazem na výsadby dřevin přirozené druhové skladby. Zemědělský půdní fond

(S) Dobrá úroveň obhospodařování zemědělské půdy.

Nelze územním plánem ovlivnit, kromě skladebných částí ÚSES.


Pozemky určené k plnění (S) Nadprůměrné zastoupení Nenavrhovat zásahy do funkcí lesa lesa v území – lesnatost 42,2 pozemků lesa, s výjimkou %. veřejně prospěšných staveb či opatření.


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


Veřejná dopravní a technická (P) Příznivá komunikační infrastruktura návaznost na nadřazenou silniční síť a dostupnost měst Duchcov, Teplice, Litvínov, Most, Osek

(P) Vysoká atraktivita a potenciál území pro rozvoj nemotorové rekreační dopravy a souvisejících aktivit

(P) Atraktivita a využitelnost železniční tratě pro rekreaci a sport

66

Zohlednit tuto skutečnost při návrhu rozvojových ploch pro bydlení, drobnou výrobu a komerční funkce

Vedení nemotorové dopravy v segregovaných trasách a samostatných stezkách mimo silnice s motorovým provozem

Riziko zrušení provozu železniční tratě v úseku Louka u Litvínova – Moldava; zohlednit jako jednu z atraktivit v rozvoji rekreace (kulturní památka)

Veřejná technická infrastruktura

(S) V obci jsou provedeny rozvody vody, kanalizace plynu i elektrické energie v dobrém technickém stavu a dostatečné kapacitě.

Dobré podmínky pro napojení rozvojových ploch na inženýrské sítě.

Sociodemografické podmínky

(S) Po období dlouhodobého poklesu počtu obyvatel je počet obyvatel obce mírně rostoucí

Návrhem řešení nadále podpořit růst atraktivity obce pro rezidenční funkce,

Bydlení

(P) Atraktivita obce pro bydlení, poloha v dobré vazbě na aglomerační jádro – Teplice a další města

Návrhem řešení nadále podpořit růst atraktivity obce pro rezidenční funkce.

Rekreace

(P) Potenciál ploch a příležitostí pro rozvoj rekreace, sportu a turistiky,

Posoudit možnost rozvoje rekreačních ploch, rekreační infrastruktury a služeb


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


Hospodářské podmínky


(P) Revitalizace areálů brownfields (areál bývalého podniku Keramost a.s.)

67

V souladu s veřejným zájmem vytvořit územně plánovací předpoklady pro revitalizaci.

Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


68

Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci

V další etapě územně plánovacích prací je nutno :

- respektovat záměry obsažené v nadřazené dokumentaci

- stanovit uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití a zejména v souladu s aktuálními požadavky vyplývajícími z šetření záměrů, nově vymezit uspořádání zastavitelných ploch tak, aby odpovídalo zájmům a potřebám města

- vytvořit předpoklady pro posílení základny pracovních možností v obci

- upřesnit a upravit vymezení ÚSES tak, aby vyhovovalo veřejnému zájmu na ochraně a vytváření ÚSES, nadřazeným dokumentům, návaznostem na sousední území, platným metodikám a rovněž kritériu společenských záměrů, které bude vyjádřeno celkovým řešením nového územního plánu. Nezbytným požadavkem je rovněž nutnost vymezit ÚSES v minimálním rozsahu, který je dán metodikami a je dle těchto metodik (zejména Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, ÚÚR pro MMR ČR, 1998) limitem využití území. Rovněž institut „veřejně prospěšného opatření“ dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lze případně uplatnit pouze na tento ÚSES minimálních územních parametrů.

- řešit koncepci veřejné infrastruktury, zejména zásady dalšího rozvoje technické a dopravní infrastruktury

- do řešení zohlednit možnost intezivnějšího využití rekreačního potenciálu obce

- vytvořit předpoklady k revitalizace brownfields – zejména rozsáhlého areálu bývalého závodu Keramost a.s.

Z provedeného zjištění záměrů vyplynuly následující konkrétní požadavky na rozvoj či změny v území (nad rámec rozvojových – zastavitelných ploch zakotvených v platné územně plánovací dokumentaci obce) :


Průzkumy a Rozbory

□ ŘÍJEN 2010


69

-

požadavky na agroturistiku a v malém rozsahu na rozvoj rodinné rekreace a bydlení v Domaslavicích

-

změna funkčního režimu B5/2 z ploch bydlení na smíšený režim využití

-

návrh nového zpřístupnění výrobního areálu bývalého Keramostu a.s. (dnes Energoinvestment s.r.o.) ve směru od silnice III/25613

-

rekonstrukce – znovuobnovení zavlečkování Keramostu a.s. (dnes Energoinvestment s.r.o.)

-

revitalizace sportovního areálu v obci


výrobního

Průzkumy a Rozbory

areálu

bývalého

□ ŘÍJEN 2010

Průzkumy a rozbory územního plánu obce HÁJ U DUCHCOVA

Recommend Documents