Územní plán města Jihlavy Soubor změn č. 4 Změna č. 4.14

Územní plán města Jihlavy Soubor změn č. 4 Změna č. 4.14 Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace (koncepce) na životní prostředí podle § 10i a přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

Předkladatel: Statutární město Jihlava, Masarykovo nám. č. 1, 586 28 Jihlava Oprávněný zástupce: František Zelníček, náměstek primátora města

.................... Zpracovatel posouzení: RNDr. Petr Obst, držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností, technologií a koncepcí na životní prostředí podle zák. č. 100/2001 Sb. (č.autorizace MŽP ČR 17832/2781/OPVŽP/01)

.................... Jihlava, 18. 4. 2006

ÚDAJE O ZPRACOVATELI: Obchodní jméno: IČO:

G.L.I., sdružení podnikatelů 101 22 826

Předmět činnosti:

– znalecká činnost v oboru ekologie a geologie – posuzování vlivů na životní prostředí – projektová činnost ve výstavbě – geologické práce – zpracování dat, služby databank, správa sítí – grafické práce a kresličské práce – činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců

sídlo: telefon: e-mail:

Štoky 83, 582 53 Štoky 569 459 107, 606 674 162 [email protected]

Odpovědný řešitel úkolu: RNDr. Petr Obst: –

– –

–

držitel autorizace ke zpracování dokumentací a posudků o hodnocení vlivů staveb, činností, technologií a koncepcí na životní prostředí (E.I.A.) podle zák. 100/2001 Sb. (osvědčení MŽP a MZd ČR č.j. 17832/2781/OPVŽP/01 z 24. 10. 2001, a osvědčení MŽP ČR č.j. 4532/OPVŽP/02 z 18. 9. 2002) autorizovaný projektant územních systémů ekologické stability (osvědčení České komory architektů, poř. č. 02 873 z 20. 6. 2000) držitel osvědčení o odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce v oborech ložisková geologie, geochemie, environmentální geologie a sanace (rozhodnutí MŽP ČR. poř. č. 1437/2001 z 21. 6. 2001) soudní znalec v oborech – ochrana přírody, specializace ekologie a ochrana životního prostředí – těžba, specializace geologie a těžba nerostných surovin (jmenovací dekret Krajského soudu Hradec Králové, poř. č. 2868 z 27. 4. 2000)

Spoluřešitelé a konzultanti (abecedně): Miloslav Daněk – technický poradce v oboru lesnictví, zemědělství a ochrana přírody, Kámen-Nový Dvůr 5, 395 01 Pacov, tel.: 565 426 802, e-mail: [email protected] Barbora Obstová – Havlíčkovo gymnázium, Štáflova 2063, 580 01 Havlíčkův Brod, tel.: 569 459 194, 721 559 403, e-mail: [email protected]

Štoky 83, 582 53 Štoky tel.: 569 459 107, 606 674 162 e-mail: [email protected]

SEA ÚP města Jihlavy, změna 4.14

OBSAH: A.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PŘEDKLADATELE ÚDAJE A.1 Předkladatel koncepce A.2 Projektant ÚPD B. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O KONCEPCI B.1 Název koncepce B.2 Zdůvodnění a cíle koncepce B.3 Lokalizace a administrativní začlenění koncepce B.4 Obsah a rozsah koncepce B.5 Vztah k jiným koncepcím C. ÚDAJE O ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ C.1 Přírodní kulturně-historické charakteristiky zájmové lokality C.2 Charakteristiky životního prostředí v koncepcí významněji dotčených částech území C.3 Aktuální stav životního prostředí dotčeného území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce C.4 Významné problémy životního prostředí se vztahem ke koncepci C.4.1 Střety s chráněnými zájmy C.4.2 Konkrétní problémy posuzovaného území C.5 Cíle ochrany životního prostředí na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni a způsob jejich zapracování do koncepce D. VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ D.1 Charakteristika předpokládaných vlivů koncepce a hodnocení jejich významnosti D.1.1 Srovnání vlivů aktivních variant posuzované změny 4.14 D.1.2 Komplexní charakteristika vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a celkový rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci D.2 Opatření k prevenci, snížení a eliminaci nepříznivých vlivů koncepce D.3 Stanovení indikátorů vlivů koncepce na životní prostředí D.4 Stanovení indikátorů pro výběr projektů D.5 Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů, včetně nedostatků ve znalostech a neurčitostí při hodnocení vlivů E. SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ KE KONCEPCI E.1 Přehled obdržených vyjádření E.2 Vypořádání připomínek k posuzované koncepci F. SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU (ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ) G. NÁVRH STANOVISKA PŘÍSLUŠNÉHO ÚŘADU POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA


1 1 1 2 2 2 2 3 4 5 5 6 8 8 8 9 9 10 10 10 10 12 12 13 13 14 14 15 17 18 19

ZKRATKY POUŽITÉ V TEXTU AOPK BÚ ČAV ČR ČSAV ČSN DOSS EIA ES GŘ GÚ KrÚ LBC LBK MMJ MO MZe MŽP NRaR NRBK NUTS OLVHZ OkÚ OP OŽP PUPFL SEA SZ4. ÚI ÚP ÚPD ÚPMJ ÚSES ÚTJ ÚTP VN VKP VÚC VUT ZCHÚ ZPF ZÚJ ŽP

Agentura ochrany přírody a krajiny botanický ústav Česká akademie věd Česká republika Československá akademie věd česká státní norma dotčený orgán státní správy proces hodnocení vlivů záměru na životní prostředí ekologická stabilita generální ředitelství geografický ústav krajský úřad lokální biocentrum lokální biokoridor Magistrát města Jihlavy ministerstvo obrany ministerstvo zemědělství ministerstvo životního prostředí nadregionální a regionální nadregionální biokoridor Nomenclature Unit of Territorial Statistic (územně statistická jednotka) odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství okresní úřad ochranné pásmo odbor životního prostředí pozemky určené k plnění funkcí lesa proces hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí soubor změn č. 4 územní inspektorát územní plán územně plánovací dokumentace územní plán města Jihlavy územní systém ekologické stability územně technická jednotka územně technický podklad vysoké napětí významný krajinný prvek velký územní celek (velkého územního celku) Vysoké učení technické zvláště chráněné území zemědělský půdní fond základní územní jednotka životní prostředí


A.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PŘEDKLADATELE

A.1. PŘEDKLADATEL KONCEPCE (ÚPD) Název: IČO: Sídlo: Oprávněný zástupce: telefon: fax: e-mail: Pověřená osoba: telefon: fax: e-mail:

Statutární město Jihlava 00286010 Masarykovo nám. č. 1, 586 28 Jihlava František Zelníček, náměstek primátora města 567 167 114, 567 167 138 567 310 044 namestci.primatora@ jihlava-city.cz; [email protected] Ing. Vít Zeman, vedoucí útvaru hlavního architekta 567 167 464 567 167 424 hlavni.architekt@ jihlava-city.cz; [email protected]

A.2. PROJEKTANT ÚPD Obchodní jméno: IČO: Sídlo: Telefon, fax: E-mail: Odpovědný projektant:

ATELIER ERA - sdružení architektů Fixel & Pech 428 80 480 Hudcova 78, 612 00 Brno 541 513 597 [email protected] Ing. arch. Jiří Fixel


-1-

B.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O KONCEPCI

B.1. NÁZEV KONCEPCE Předmětná územně plánovací dokumentace jako celek je uváděna pod názvem Územní plán města Jihlavy, soubor změn č. 4, přičemž hodnocenou koncepcí v rámci předkládaného posouzení je pouze změna č. 4.14 – rozvoj areálu firmy BOSCH-DIESEL, spol. s r.o., v lokalitě Pávov.

B.2. ZDŮVODNĚNÍ A CÍLE KONCEPCE Podrobná analýza historie, důvodů, cílů a souvislostí jak ÚPMJ, Souboru změn č. 4 jako celku, tak předmětné změny č. 4.14 je obsahem textové části posuzované koncepce (FIXEL 2006); zde tedy pouze stručně: Firma BOSCH DIESEL, spol. s r.o., je s více než 6 000 pracovníky největším zaměstnavatelem regionu Vysočina. Pro udržení konkurenceschopnosti jejího výrobního programu je nezbytné zajistit odpovídající technologický vývoj; záměrem firmy tedy je vybudovat v lokalitě Pávov rozvojové a vývojové centrum (a odpovídající parkovací plochy pro zaměstnance) při zachování co nejtěsnějších vazeb na zde již existující výrobní provozy. Nová pracovní místa ve vývojovém centru budou určena především vysokoškolsky vzdělaným pracovníkům, což mj. může v regionu udržet nikoli nepodstatnou část absolventů nově otevíraného (2005/2006) strojírenského oboru Technické univerzity Jihlava (pobočka VUT Brno) a zpětně tak příznivě působit i na rozvoj této vysoké školy (uplatnění absolventů, vazba výuky na praxi, spolupráce na vývojových programech atp.). Prostor vymezený aktuálně platným ÚPMJ pro areál firmy Bosch Diesel v lokalitě Pávov je ovšem již zaplněn. Cílem posuzované změny 4.14 tedy je zajistit vhodnou plochu pro výše uvedené rozšíření areálu Bosch Diesel o rozvojové a vývojové centrum.

B.3. LOKALIZACE A ADMINISTRATIVNÍ ZAČLENĚNÍ KONCEPCE Posuzovaná změna 4.14 SZ4 ÚPMJ je situována při severním okraji jihlavské sídelní aglomerace, v prostoru bývalého Karlova zámečku, cca 5–6 km s. od centra Jihlavy a 1 km j. od dálničního exitu 112. Administrativní začlenění koncepce: Admin. jednotka NUTS2 – oblast NUTS3 – kraj NUTS4 – okres NUTS5 – obec (ZÚJ) katastrální území (ÚTJ)


název/typ Jihovýchod Vysočina (KrÚ Jihlava) Jihlava Jihlava (MMJ) Pávov

č. (ident. kód) CZ06 CZ061 CZ0612 586 846 659 916

-2-

B.4. OBSAH A ROZSAH KONCEPCE Obsahem posuzované koncepce je dílčí změna 4.14 souboru změn č. 4 ÚPMJ. Změna 4.14 byla zpracována ve 4 variantách, jejichž přehled podává následující tabulka (viz též obr. 1): Změna č. / /varianta

lokalizace a stručná charakteristika plochy stávající funkční využití podle ÚPMJ

k.ú.

výměra [ha]

► nově navrhované funkční vymezení

jižní část parkově upravené plochy VKP Karlův zámeček Pávov 0,619 4.14/ /var. 1 v centrální části areálu Bosch-Diesel nezastavitelné území přírodní zóny (VKP) ► VP (výrobní sféra – průmysl, sklady) uvnitř plochy VP kontaktní zalesněná plocha jižně od areálu Automotive Lighting, Pávov 1,949 4.14/ /var. 2 jz. od areálu Bosch-Diesel (mimo přímou návaznost) SLP (smíšená krajinná zóna s funkcí lesně ► VP (výrobní sféra – průmysl, sklady) produkční a přírodní ochrannou) plochy intenzivních agrocenóz mezi dálnicí D1 a areálem BoschPávov 1,986 4.14/ /var. 3 -Diesel (východně od areálu, mimo přímý kontakt) Z (zemědělská produkce – orná půda) ► VP (výrobní sféra – průmysl, sklady) zalesněná plocha jihovýchodně od areálu Bosch-Diesel (v přímém Pávov. 1,633 4.14/ kontaktu s areálem) /var. 4 SLP (smíšená krajinná zóna s funkcí lesně ► VP (výrobní sféra – průmysl, sklady) produkční a přírodní ochrannou)

Uvedené varianty byly v textové a grafické části posuzované koncepce (FIXEL 2006) analyzovány z řady hledisek (vč. předběžného hodnocení některých aspektů ochrany životního prostředí) a předběžně doporučena byla varianta č. 4. V následujících kapitolách C a D předkládaného posouzení budou nicméně z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví charakterizovány a hodnoceny varianty všechny a vybraná nejméně problémová varianta, spolu s FIXELEM (2006) předběžně doporučenou variantou 4, bude porovnána s variantou nulovou (nerealizace záměru v ploše 4.14). Vstupy a výstupy koncepce, obvykle hodnocené při posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, lze zatím charakterizovat pouze rámcově, protože v této fázi prací nejsou dosud stanoveny detailní parametry projektované stavby. Z hlediska dopravního a z hledisek připojení k inženýrským sítím a zásobování elektrickou energií, zemním plynem, teplem, vodou bude záměr v ploše 4.14 pouze relativně nevýznamnou součástí stávajícího areálu Bosch-Diesel (kde jsou již tyto aspekty vyřešeny); totéž platí v případě odpadních vod a nakládání s odpady. Uvažovaný objekt nebude zdrojem radioaktivního, rentgenového, ultrafialového ani infračerveného záření, případně intenzivního nebo stroboskopického světla. Podle dosud známých skutečností by neměl produkovat ani nadměrný hluk nebo vibrace; vlivy záměru na hlukovou situaci, stejně jako na kvalitu ovzduší bude nutno, vzhledem k plánovanému parkovišti, podrobněji posoudit samostatnými studiemi (buď v rámci procesu EIA nebo v řízeních podle stavebního zákona). Případný zábor zemědělské půdy nebo pozemků určených k plnění funkcí lesa bude záviset na doporučené variantě záměru. Případné nároky koncepce z hlediska záboru půdy nebo eventuálních kolizí s jinými zájmy ochrany a tvorby životního prostředí jsou podrobněji charakterizovány v následujících kapitolách (zejména v kap. D).


-3-

B.5. VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM Z ostatních koncepcí, týkajících se předmětného území, má posuzovaná ÚPD pochopitelně nejužší vztah k aktuálně platnému ÚPMJ, jehož je navrhovanou dílčí změnou; vztah obou uvedených materiálů je podrobněji charakterizován v textové části posuzované koncepce (FIXEL 2006). Posuzované území není dosud součástí žádného platného ÚP nebo urbanistické studie nadřazeného regionu. V současné době je ve fázi konceptu rozpracován územní plán VÚC kraje Vysočina (MACKERLE ET AL. 2004). Z hlediska priorit rozvoje a navržených trendů směřování území není posuzovaná ÚPD s ÚP VÚC v žádném zásadním rozporu. Z pohledu Programu rozvoje kraje Vysočina řešená koncepce plně odpovídá aktivitě 87. Zpracovávání územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů obcí a měst v rámci opatření 3.4.1 Příprava územně-plánovací dokumentace a dokumentů regionálního rozvoje. Záměr, uvažovaný na předmětné ploše, lze z tohoto hlediska ztotožnit i s dalšími aktivitami a opatřeními: 5. Podpora aktivit cílených na zahraniční investory, rozvíjející nové technologie a přinášející nabídku více kvalifikované pracovní síle (opatření 1.1.2), 3. podpora programů ke stabilizaci pracovních míst (opatření 1.1.1) a do jisté míry i s aktivitou 34. Vznik vysoké školy neuniverzitního směru s vazbou studijních oborů na trh práce, rozvoj vědy a výzkumu (viz kap. B.2). V této fázi prací nebyly zjištěny ani rozpory posuzované dílčí změny ÚPMJ s principy, opatřeními a návrhy dalších krajských koncepcí se vztahem k životnímu prostředí a veřejnému zdraví, jako jsou: – Krajská koncepce hospodaření s odpady kraje Vysočina; – Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina; – Krajský program snižování emisí znečišťujících látek; – Program ke zlepšení kvality ovzduší kraje Vysočina; – Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina; – Plánování v oblasti vod v povodí dolní Vltavy.


-4-

C.

ÚDAJE O ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ

C.1. PŘÍRODNÍ A KULTURNĚ-HISTORICKÉ CHARAKTERISTIKY ZÁJMOVÉ LOKALITY Geologicky je relevantní okolí posuzované lokality součástí kontaktní zóny moravského moldanubika, budovaného zde různými typy biotitických rul a migmatitů, a centrálního moldanubického plutonu s dvojslídným granitem jako základním horninovým typem. Na geologické stavbě popisované oblasti se dále podílejí tektonické systémy několika směrů, z nichž nejvýznamnější je zhruba severojižní systém přibyslavského hlubinného zlomu, markantní i v geomorfologii území. Podle geomorfologického členění je zájmové území řazeno do oblasti I2C Českomoravská vrchovina, celku I2C2 Hornosázavská pahorkatina, podcelku I2C2D Jihlavsko-sázavská brázda (BOHÁČ, KOLÁŘ 1996). Okolí lokality lze obecně charakterizovat jako plochou pahorkatinu o nadmořské výšce cca 480–520 m. Z hydrogeologického hlediska lze území charakterizovat jako hydrogeologický masiv s monotónními hydrodynamickými poměry, s nízkou, především puklinovou propustností hornin a s mělkými zvodněmi v zónách zvětralin a připovrchového rozpojení puklin. Hydrologicky má sledovaná oblast zajímavou pozici: v těsné blízkosti zájmové lokality prochází evropské rozvodí Labe–Dunaj. Severní („labská“) část území s vlastní posuzovanou lokalitou, odvodňovaná Zlatým potokem, je součástí povodí Sázavy (1-09-01), jižní („dunajská“) polovina území je součástí povodí Jihlavy (4-16-01). Všechny vodoteče ve sledovaném území mají charakter pramenných vlásečnic. Klimaticky náleží sledované území k mírně teplé oblasti (QUITT 1971); konkrétně k regionu MT3 s krátkým, mírným až mírně chladným, suchým až mírně suchým létem, přechodným obdobím normálním až dlouhým, s mírným jarem a mírným podzimem; zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. Z biogeografického a geobiocenologického hlediska je sledovaná lokalita součástí bioregionu 1.50 velkomeziříčského (CULEK ET AL. 1996). Z pohledu obecně geografické typologie přírodních krajin se jedná o krajinu chladných pohoří s bučinami s jedlí na pseudoglejích a kambisolech, resp. o krajinu členitých silikátových pahorkatin (GÚ ČSAV 1992). Fytogeograficky spadá posuzovaná oblast dle regionálního fytogeografického členění (BÚ ČAV 1987) do obvodu českomoravského mezofytika, podokresu 67. Českomoravská vrchovina. Převládající rekonstrukční vegetační jednotkou zájmového území jsou podle MIKYŠKY ET AL. 1970 a CULKA ET AL. 1996 acidofilní bikové bučiny (Luzulo-Fagion) a květnaté bučiny (EuFagion). V údolích větších vodotečí jsou na úzkých údolních nivách rekonstrukční vegetací luhy a olšiny. Přirozenou náhradní vegetaci tvoří mezofilní ovsíkové louky a vlhké louky podsvazů Calthenion a Filipendulenion. Podle zoogeografického členění je zájmové území součástí zoogeografické provincie listnatých lesů (MAŘAN 1958). V regionu se vyskytuje běžná, převážně ochuzená hercynská fauna vysoce zkulturněné krajiny, s počínajícími východními vlivy a podhorskými prvky. Tekoucí vody patří převážně do pstruhového pásma (CULEK ET AL. 1996). Z pohledu ekologické stability představuje lokalita a její okolí hraniční mozaiku lesněpolní krajiny se střední ES s urbanizovanou a technizovanou krajinou s nízkou až velmi nízkou ES (GÚ ČSAV 1992). Z historického hlediska je lokalita situována do starého komunikačního koridoru, kterým k Jihlavě přicházela jedna z větví tzv. Haberské stezky. Nejvýznamnějším historickým objektem zde býval Karlův zámeček, původně skutečně barokní lovecký zámeček, později hospodářský dvůr, jehož reliktem je stejnojmenný VKP v areálu Bosch Diesel. Komunikačním koridorem je širší okolí lokality dosud, roli určujícího prvku krajinného rázu zde ale přebírají průmyslové a účelové objekty komerční zóny Jihlava-sever.


-5-

C.2. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V KONCEPCÍ VÝZNAMNĚJI DOTČENÝCH ČÁSTECH ÚZEMÍ Z údajů shrnutých v kap. B.4 vyplývá, že koncepcí významněji dotčenými částmi území budou především navržené variantní plochy změny 4.14 a jejich kontaktní pozemky (resp. dotčena bude pouze plocha následně realizované varianty); podrobnější charakteristiku jejich aktuálního stavu (03–04/2006) a další relevantní údaje podává následující tabulkový přehled: Změna č. / /varianta

aktuální stav lokalityI ekologická stabilita plochy II možné střety záměru s chráněnými zájmy a další informace relevantní z posuzovaného hlediskaIII

Návrhová plocha ve variantě 1 zaujímá jižní část registrovaného VKP Karlův zámeček, 4.14/ /var. 1 představovaného reliktem původního barokního zámeckého parku s mohutnými stromy (částečně z původní výsadby v 18. stol.) jako dominantním fenoménem. Celá plocha VKP je výrazně upravena (sečené trávníky s udržovanou geometrickou sítí cest, lavičkami s kamennými stolky a s novostavbou šestibokého altánu). 2–4 – –

pozice v ochranném pásmu NRBK ÚSES kolize s registrovaným VKP Karlův zámeček

Návrhovou plochou varianty 2 je monokulturní smrčina s prakticky 100% zastoupením smrku a 4.14/ pouze ojedinělými vtroušenými exempláři dubu letního (Quercus robur), borovice lesní (Pinus /var. 2 sylvestris) a břízy bělokoré (Betula pendula). Věk dotčených porostů je 55–65 let, průměrná výška 18–28 m. Severní stranu smrčiny lemuje nevýrazný porostní plášť o výšce do 8 m s uplatněním výše uvedených druhů (zejména břízy) a dále jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia), topolu osiky (Populus tremula) a nízkých křovin. V posouzení funkčního potenciálu porostu (KLÍMA, MUNZAR 2005A) je les označen za porost průměrné kvality, s vysokým podílem (až 80 % exemplářů) mechanického poškození bazálních částí kmenů, v nichž dochází k intenzivnímu rozvoji hnilob, zejména působením václavky smrkové (Armillaria ostoyae) a pevníku krvavějícího (Stereum sanguinolentum). Hloubka prokořenění porostu je v průměru pouze cca 30 cm, jeho labilita při narušení zpevňujících složek (zde je míněn především výše charakterizovaný porostní plášť) je tedy značná. Zápoj korun je až přehoustlý, les je tudíž prakticky bez podrostu (nevyhovující světelné podmínky). Plocha lesa je protkána melioračními příkopy, ze severu je porost obtékán regulovanou vodotečí, z jihu je omezen příjezdovou komunikací k areálům Bosch a Automotive. převážně 3 – – –

pozice v ochranném pásmu NRBK ÚSES zábor PUPFL zásah do VKP „ze zákona“ (les)

I

Popis aktuálního stavu vychází z vlastního průzkumu pro účely tohoto posouzení a je doplněn o poznatky případných předchozích průzkumů a studií na lokalitě (např. KLÍMA, MUNZAR 2005A,B). II Stupně ekologické stability podle metodiky pro vymezování ÚSES: 0 – výrazně nestabilní, 1 – velmi málo stabilní, 2 – málo stabilní, 3 – středně stabilní, 4 – velmi stabilní, 5 – nejstabilnější přirozená stanoviště. III Výčet zahrnuje pouze střety a informace relevantní z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví; čistě technické střety a ochranná pásma (např. OP vedení VN, OP produktovodů apod.) nejsou uváděny. SEA ÚP města Jihlavy, změna 4.14

-6-

změna č. / /varianta

aktuální stav lokality

ekologická stabilita plochy možné střety záměru s chráněnými zájmy a další informace relevantní z posuzovaného hlediska Vlastní návrhová plocha je intenzivně obhospodařované pole (biotop X2), oddělené od hlavního 4.14/ /var. 3 areálu Bosch-Diesel mělkým údolím jedné z pramenných zdrojnic Zlatého potoka. Pramenná vodoteč zde má dochované (nebo spontánně obnovené) přírodě blízké koryto, meandrující na plochém údolním dně, prakticky kompletně vykrytém ruderalizovanými porosty vysokých ostřic (M1.7) s dominancí chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea). Místy se v břehových porostech uplatňují dřevinné ostrůvky charakteru mokřadních vrbin (K1) s převažující vrbou ušatou (Salix aurita), případně juvenilní porosty s prvky jasano-olšových luhů (L2.2). Směrem níže po proudu se údolí zahlubuje a výrazně zužuje; břehovou vegetaci zde tvoří různověký a víceetážový dřevinný porost s uplatněním topolu osiky (Populus tremula), břízy bělokoré (Betula pendula), borovice lesní (Pinus sylvestris), vrby jívy (Salix caprea), dubu letního (Quercus robur), lísky obecné (Corylus avellana), bezu černého (Sambucus nigra) aj. Na svahu mezi polem s návrhovou plochou a popsaným údolím je situován menší les s druhovým složením, připomínajícím v horní části svahu suťové lesy (L4) až subkontinentální borové doubravy (L7.3; těm zde ale neodpovídá geologické podloží), v dolních, vlhčích partiích pak jasano-olšový luh (L2.2). V celé popsané situaci, na níž je zde vázána trasa lokálního biokoridoru ÚSES, se tedy poměrně výrazně uplatňují biotopy přírodních formačních skupin ve smyslu CHYTRÉHO ET AL. (2001), vč. prioritních biotopů programu Natura 2000 (nebo alespoň jejich prvků). 2–4 – pozice v ochranném pásmu NRBK ÚSES – vyvolaný zásah (nutným komunikačním propojením s hlavním areálem) do skladebného prvku ÚSES (lokální biokoridor) – vyvolaný zásah (nutným komunikačním propojením s hlavním areálem) do VKP „ze zákona“ (les, vodoteč, niva) – pozice v ochranném pásmu lesa – zábor ZPF II. třídy ochrany Návrhová plocha varianty 4 okrajově zasahuje do antropogenního trávníku při jv. okraji areálu, 4.14/ /var. 4 její podstatnou část ale zaujímá monokulturní smrčina s prakticky totožnou základní charakteristikou, jako v případě varianty 2 – téměř 100% zastoupení smrku, průměrná kvalita porostu s vysokým podílem mechanického poškození bazálních částí kmenů, v nichž dochází k intenzivnímu rozvoji hnilob, zejména působením václavky smrkové (Armillaria ostoyae) a pevníku krvavějícího (Stereum sanguinolentum). Hloubka prokořenění porostu je v průměru pouze cca 40 cm, jeho labilita při narušení zpevňujících složek je tedy značná (KLÍMA, MUNZAR 2005B). Věk dotčených porostů je 48–73 let, průměrná výška 23–29 m. Popsaný les má na sz. okraji vyvinut porostní plášť se zastoupením dubu letního (Quercus robur), břízy bělokoré (Betula pendula), topolu osiky (Populus tremula), lípy (Tilia sp.) a borovice lesní (Pinus sylvestris); stejné druhy se vtroušeně uplatňují i uvnitř porostu. Další stabilizační prvky jsou situovány uvnitř porostu; ze sledovaného hlediska je významný zejména zpevňující pás podél lesní cesty JI236, který zčásti probíhá při jižním okraji návrhové plochy. Východním okrajem je plocha varianty 4 v kontaktu s lokálním biocentrem ÚSES. Charakter porostu v LBC je velmi podobný, jako v popsané ploše, především v jeho kontaktní části. Směrem dále k východu se v porostech LBC zvyšuje podíl vtroušených dřevin, zejména bříz a borovic, přičemž místy nad smrkem až převažují. převážně 3 – pozice v ochranném pásmu NRBK ÚSES – kontakt se skladebným prvkem ÚSES (lokální biocentrum na lokálním biokoridoru) – zábor PUPFL – zásah do VKP „ze zákona“ (les)


-7-

C.3. AKTUÁLNÍ STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE Na základě charakteristik v kap. C1 a C2 lze dotčené území označit za hraniční mozaiku lesně-polní krajiny a urbanizované a technizované krajiny, silně ovlivněnou blízkostí centra s městským typem osídlení. Prvky, určujícími aktuální stav životního prostředí posuzované krajiny a její celkový ráz jsou především: – plochý brázdový reliéf lokality v pozici na úpatí výrazného zlomového svahu; – funkce území jako komunikačního koridoru, koncentrujícího trasy (silniční i železniční) směřující ze severních směrů k Jihlavě; v těsné blízkosti lokality tyto trasy navíc křižuje dálnice D1; – vysoký podíl průmyslových a účelových staveb a areálů; – silná ruderalizace a apofytizace zájmového krajinného segmentu. Výsledkem je zde značně kontrastní krajina – na poměrně malém zájmovém území posuzované lokality a jejího bezprostředního okolí totiž silně urbanizovaná sídelní aglomerace přechází jednak do zalesněných partií členitého hřbetu Vysokého Kamene na západě a severozápadě, jednak do ploché krajiny s převahou velkoplošných agrocenóz na severu a východě. Kontrast je dále zvyšován i procesem, typickým pro vývoj většiny území ČR na přelomu 20. a 21. stol. – na jedné straně se krajina jako celek vzpamatovává z nepříznivého vývoje ve 2. pol. 20. stol., na straně druhé sílí intenzita využití již nyní intenzivněji užívaných segmentů, čímž se výrazně zostřují přechody mezi více a méně antropicky ovlivňovanými partiemi území. Tento proces má ovšem výrazně nadregionální charakter a realizace či nerealizace předkládané koncepce jeho dopad na sledované území nijak neovlivní. Neprovedení koncepce tak v podstatě pouze zachová aktuální stav životního prostředí dotčeného území, přičemž ovšem rezignuje na záměr, umožňující rozvoj největšího zaměstnavatele regionu, a to směrem, nabízejícím pracovní místa zejména výše kvalifikovaným, především vysokoškolsky vzdělaným pracovníkům (v návaznosti na rozšíření spektra studijních oborů Technické univerzity v Jihlavě).

C.4. VÝZNAMNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SE VZTAHEM KE KONCEPCI C.4.1. Střety s chráněnými zájmy Možné střety koncepce s chráněnými zájmy jsou naznačeny již v kap. C2, přičemž je zřejmé, že jejich konečný rozsah bude záviset na zvolené variantě posuzované změny. V zájmové lokalitě a relevantním okolí není vyhlášeno žádné maloplošné zvláště chráněné území a lokalita sama není součástí ani velkoplošného ZCHÚ ve smyslu § 14 zák. 114/1992 Sb. ani žádného území, chráněného podle § 12, odst. 3 zák. 114/1992 Sb. Uvnitř areálu Bosch-Diesel je situován významný krajinný prvek registrovaný podle § 6 zák. 114/1992 Sb. – – VKP Karlův zámeček – a součástí posuzované krajiny jsou i VKP ze zákona (§ 3, písm. b zák. 114/1992 Sb.), zde především lesy, vodoteče a jejich nivy. Posuzovaná koncepce je lokalizována do širší pramenné oblasti Zlatého potoka, na jehož tok je níže po proudu vázána evropsky významná lokalita programu Natura 2000. Uvedená lokalita je ovšem vzhledem k hodnocenému území situována za výraznou bariérou dálnice D1, tedy mimo možnost významnějšího ovlivnění záměrem uvažovaného rozsahu a charakteru. Z hlediska obecné ochrany přírody a krajiny probíhá podle ÚTP NRaR ÚSES (BÍNOVÁ ET AL. 1996) poměrně blízko od lokality osa nadregionálního biokoridoru K124; lokalita je tedy součástí ochranného pásma uvedeného biokoridoru, což ovšem platí pro prakticky celou průmyslovou zónu Jihlava-sever, ale i také pro dálnici D1 nebo pro regionální skládku odpadů SEA ÚP města Jihlavy, změna 4.14

-8-

Jihlava-Henčov. Je tedy zřejmé, že tato skutečnost není ze sledovaného hlediska příliš relevantní, důležitější je případná kolize s vymezenými skladebnými prvky ÚSES, k níž by mohlo dojít v případě varianty 3 zásahem do trasy lokálního biokoridoru (návrhová plocha var. 4 je pouze v kontaktu s lokálním biocentrem). Kromě již uvedených není posuzovaná lokalita součástí žádného území velkoplošné ochrany zájmů, významných z pohledu životního prostředí a veřejného zdraví, ani v ní nejsou vymezeny žádné další maloplošné krajinné segmenty, chráněné nebo limitující z těchto hledisek. Příslušná ochranná pásma existují podél tras inženýrských sítí, produktovodů, komunikací a dalších účelových objektů a zařízení. Tato pásma mají ale spíše charakter technických omezení a z pohledu hodnocení vlivu koncepce na životní prostředí jsou, až na výjimky, irelevantní. Všechny výše uvedené chráněné zájmy jsou v posuzované koncepci zahrnuty do limitů využití území. Případné kolize posuzované koncepce s chráněnými zájmy jsou podrobněji popsány v kapitolách, věnovaných jednotlivým rozvojovým plochám (kap. C.2 a D.1.1). C.4.2. Konkrétní problémy posuzovaného území V předchozích kapitolách byl vztah posuzované koncepce k různým aspektům ochrany životního prostředí a veřejného zdraví charakterizován spíše v obecnější rovině. Poněkud konkrétněji environmentální problémy, významné z hlediska posuzované koncepce, vyplynuly z vyjádření některých DOSS (viz kap. E2) a jsou shrnuty v závěru zjišťovacího řízení, vydaném OŽP KrÚ kraje Vysočina (č.j. KUJI 18519/2004 OZP KUJIP0089IXQ): Vyhodnocení vlivů je třeba zpracovat přiměřeně v rozsahu přílohy č. 9 zákona a mělo by se zaměřit zejména na vliv nově umisťovaných ploch pro průmysl a sklady, obslužné plochy pro dálnici D1, umístění logistického centra na následující aspekty zpracovávaného posouzení územního plánu, složky životního prostředí a veřejné zdraví: • vyhodnocení dopadu na ÚSES (vazba na ÚSES dle konceptu ÚP VÚC kraje Vysočina), významné krajinné prvky, prvky ÚSES, krajinný ráz a jiné zájmy ochrany přírody a krajiny, • dopady na kvalitu zemědělské půdy a její využívání, dopady na pozemky určené k plnění funkcí lesa, • ovlivnění povrchových a podzemních vod v důsledku zpevnění rozsáhlých ploch, • ovlivnění nejbližší obytné zástavby (hluková zátěž, látky znečišťující prostředí). Součástí vyhodnocení bude i návrh případných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Je zřejmé, že citovaný závěr zjišťovacího řízení se týká celého souboru změn č.4, přičemž pro dílčí změnu 4.14, hodnocenou předkládaným posouzením, jsou zásadní zejména první dva body výše uvedeného výčtu.

C.5. CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI A ZPŮSOB JEJICH ZAPRACOVÁNÍ DO KONCEPCE Pro posuzované území nejsou specifikovány žádné speciální cíle ochrany životního prostředí, stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni. Obecnější požadavky z tohoto hlediska jsou obvykle zapracovány do regionálních a nadregionálních koncepcí (program Natura 2000, ÚSES a další programy a formy ochrany, zmíněné v kap. B.5 a C.4.1), s jejichž s principy, návrhy a opatřeními není posuzovaná koncepce v rozporu (viz kap. B.5).


-9-

D.

VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

D.1. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ KONCEPCE A HODNOCENÍ JEJICH VÝZNAMNOSTI D.1.1. Srovnání vlivů aktivních variant posuzované změny 4.14 V následující tabulce jsou kvantifikovány vlivy jednotlivých variant posuzované koncepce na vybrané chráněné zájmy nebo složky ŽP. Tabulka zahrnuje pouze aspekty, v nichž se vlivy jednotlivých variant liší, přičemž ve všech případech se jedná o vlivy negativní. Pro kvantifikaci byla použita pětistupňová škála: 0 – vliv nevýznamný nebo žádný, 1 – málo významný, 2 – významný, 3 – velmi významný, 4 – vliv určující. Dotčený chráněný zájem nebo složka ŽP registrovaný VKP (§ 6 zák. 114/1992 Sb.) VKP ze zákona (§ 3 zák. 114/1992 Sb.) ZPF PUPFL + OP lesa biotopy, ekosystémy ÚSES celkový vliv: – koeficient:IV – slovně:

4.14/1 4 0 0 0 2 0 2 významný

varianta 4.14/2 4.14/3 0 0 2 2 0 1 2 1 0 2 0 2 1 málo významný

2 významný

4.14/4 0 2 0 2 0 0–1 1 málo významný

Převedeno z tabulkové do textové podoby: Varianta 1 je diskvalifikována vzhledem k tomu, že případná výstavba uvažovaného záměru v této ploše znamená faktický zánik registrovaného VKP Karlův zámeček v jeho současné, relativně ucelené podobě barokně založené parkové úpravy. Podobně varianta 3, resp. její nutné komunikační napojení na stávající areál, by představovala výrazný zásah do krajinného segmentu s uplatněním významných krajinných prvků (vodoteč, niva, les) s poměrně vysokým zastoupením biotopů přírodních formačních skupin ve smyslu CHYTRÉHO ET AL. (2001), vč. prioritních biotopů programu Natura 2000 (nebo alespoň jejich prvků). Popsaný krajinný segment, jímž je navíc veden lokální biokoridor ÚSES, je v celkovém kontextu území ekologicky podstatně hodnotnějším prvkem, než monokulturní smrčiny, dotčené variantami 2 a 4 (viz dále). Zbývající varianty 2 a 4 jsou co do významnosti negativních vlivů zhruba stejnocenné (viz též KLÍMA, MUNZAR 2005A,B), liší se pouze nevýznamným až málo významným vlivem na skladebné prvky ÚSES v případě varianty 4. S přihlédnutím k výsledkům hodnocení variant z urbanistického, stavebně technického a provozního hlediska (FIXEL 2006) se jako nejméně problémová aktivní varianta jeví varianta č. 4, která bude podrobněji posuzována v dalším textu. D.1.2. Komplexní charakteristika vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a celkový rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Záměr bude svým rozsahem spíše okrajovou epizodou v rámci rozsáhlého průmyslového areálu, jehož bude součástí a k jehož dopravním a inženýrským sítím bude připojen. S přihlédnutím k dosud známým skutečnostem lze tedy důvodně předpokládat, že prakticky veškeré vlivy uvažované stavby na jednotlivé hodnocené složky životního prostředí budou v daném kontextu málo významné až nevýznamné. IV

Koeficient není stanoven jako prostý průměr hodnot jednotlivých hodnocených složek


- 10 -

Jedinou výjimkou je možný dopad záměru na lesní celek (PUPFL) Karlův les. Ze znaleckého posouzení KLÍMY A MUNZARA (2005B) totiž vyplývá velmi problematická kvalita tohoto lesního porostu (monokulturní smrčina), jeho značná labilita a vysoké ohrožení bořivým větrem, které je v případě realizace záměru (tzn. odlesnění návrhové plochy a odstranění stabilizujícího porostního pláště v předmětném úseku lesního okraje) hodnoceno v sedmistupňové škále stupněm 5 (vliv silně negativní). Současně ovšem posudek konstatuje, že negativní dopady přímého působení bořivého větru jsou již nyní částečně eliminovány krycím efektem stávajících objektů areálu Bosch-Diesel a stejný zásadní význam při vhodné konfiguraci záměru v ploše 4.14 bude mít i uvažovaná budova vývojového centra. V závěrečných kapitolách posudku pak autoři (KLÍMA, MUNZAR 2005B) specifikují vhodná opatření a podmínky, při jejichž dodržení je záměr realizovatelný (viz též kap. D.2). Vliv záměru na kontaktní lesní porost lze tedy označit za významný negativní, ale řešitelný. Jako málo významný až nevýznamný lze charakterizovat i vliv koncepce na lokální ÚSES, zde především na kontaktní lokální biocentrum Za zámečkem. I při případném okrajovém dotčení tohoto skladebného prvku záměrem v hodnocené ploše bude ovlivněna ekologicky nejméně hodnotná část biocentra, přičemž kvalitnější porosty ve východněji a jižněji situovaných partiích Karlova lesa poskytují dostatečné environmentální zázemí k tomu, aby funkčnost biocentra nebyla nijak ohrožena (viz též kap. C.2, případně KLÍMA, MUNZAR 2005B). S vědomím nejistoty, vyplývající z počátečních fází projektové přípravy budoucího záměru v rozvojové ploše 4.14, lze za málo významné až nevýznamné označit i předpokládané vlivy koncepce na veřejné zdraví, související zde především s vyvolanou dopravou. Sociálně-ekonomické aspekty zájmového území a faktor pohody dotčené populace budou posuzovanou koncepcí významněji ovlivněny spíše pozitivně – nabídka zajímavého zaměstnání pro výše kvalifikované pracovníky, rozvoj a udržení konkurenceschopnosti největšího regionálního zaměstnavatele, velmi pravděpodobná spolupráce s místní Technickou univerzitou atp. Na základě údajů v předchozím textu a analogie s obdobnými, již realizovanými záměry, jsou v následující tabulce kvantifikovány vlivy posuzované koncepce jak na jednotlivé složky ŽP, tak na životní prostředí jako celek. Pro kvantifikaci byla použita pětistupňová škála: 0 – vliv nevýznamný nebo žádný, 1 – málo významný, 2 – významný, 3 – velmi významný, 4 – vliv určující. Dotčená složka hodnocení

vliv

hluková situace, vibrace ovzduší a klima povrchové a podzemní vody horninové prostředí půda (ZPF) PUPFL biotopy, ekosystémy fauna flóra krajinný ráz hmotný majetek a kulturní památky veřejné zdraví faktor pohody sociálně-ekonomické aspekty celkový vliv na ŽP: – koeficient:V – slovně:

V

negativní 0–1 0–1 0–1 0 0 2 0 0 0 0 0 0–1 0 0

pozitivní 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 3

1 málo významný

1 málo významný

Koeficient není stanoven jako prostý průměr hodnot jednotlivých hodnocených složek.


- 11 -

Celkový vliv koncepce ve variantě 4.14/4 na životní prostředí a veřejné zdraví lze tedy označit za málo významný jak v aspektu negativním, tak pozitivním, přičemž negativní budou převážně nevýznamné až málo významné přímé vlivy v prostoru hodnocené rozvojové plochy a jejího bezprostředního okolí a pozitivní budou převážně významnější nepřímé vlivy na kvalitu života a sociálně-ekonomické dopady v širším území. Srovnání doporučené aktivní varianty 4.14/4 s variantou nulovou tak představuje výběr mezi realizací záměru, jehož prakticky jediným významnějším negativním vlivem je možný a vhodnými opatřeními do značné míry eliminovatelný dopad na nepříliš kvalitní lesní porost, a pasivní variantou, která sice zachová aktuální stav životního prostředí dotčené lokality, přičemž ovšem rezignuje na záměr s významnými sociálně-ekonomickými aspekty. Doporučenou variantou koncepce je tedy aktivní varianta 4.14/4 v podobě, předložené posuzovanou ÚPD (FIXEL 2006), s přihlédnutím k dále specifikovaným opatřením, vycházejícím především z odborného posudku KLÍMY A MUNZARA (2005B).

D.2. OPATŘENÍ K PREVENCI, SNÍŽENÍ A ELIMINACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ KONCEPCE Následující text nebude obecným rozborem funkčních regulativů a limitů využití území, vyplývající z legislativních norem a principů územního plánování, ale budou uvedena pouze konkrétní opatření, vyplývající z výše stanovených vlivů hodnocené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Z předchozích kapitol vyplývá, že navrhovaná opatření je možno omezit prakticky pouze na opatření k ochraně kontaktního lesního porostu proti průnikům bořivého větru, specifikovaná KLÍMOU A MUNZAREM (2005B): –

–

– – – –

–

při odlesňování plochy 4.14/4 je ve sporných případech stromů na hranici mezi plochou odlesněnou a neodlesňovanou žádoucí ponechat veškeré dřeviny jiných druhů než smrk (zde tedy především borovici, dub, buk, lípu a břízu); odlesnění plochy 4.14/4 nesmí zasáhnout za lesní cestu JI236 a pokud možno ani za východní hranici porostu 215E5; uvedené linie sleduje zpevňující pás, významný pro budoucí stabilitu dotčeného lesního porostu (JTSK vektor zpevňující linie a mapový zákres – viz KLÍMA, MUNZAR 2005B); již těsně po odlesnění plochy 4.14/4 je nutno zahájit tvorbu nového porostního okraje u nově vzniklé porostní stěny výsadbou odrostlíků autochtonních dřevin; stavební objekty v ploše 4.14/4 je nutno rozměrově a prostorově konfigurovat tak, aby se budova nového vývojového centra stala krycím prvkem vůči bořivému větru; v rámci řešení záměru je nutno připravit náhradní variantu odvodnění kontaktních porostů (současná trasa odvodňovacího příkopu bude záměrem zastavěna); odlesnění plochy 4.14/4 je nutno plánovat mimo období zvýšeného zvodnění území (optimálně na přelom květen/červen) a po odlesnění neprodleně zahájit výstavbu budovy vývojového centra, tak aby nová porostní stěna nezůstala nekrytá ve vlhčích obdobích roku; po dobu výstavby je třeba zabezpečit ponechávané vzrostlé dřeviny proti poškození v souladu zejména s ČSN DIN 18920 (podrobněji in KLÍMA, MUNZAR 2005B).

D.3. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Vzhledem k tomu, že zásadním posuzovaným vlivem koncepce je její dopad na kontaktní lesní porosty, je v daném případě stanovení indikátorů vlivů koncepce poměrně jednoduché: základním a prakticky jediným indikátorem je monitoring stavu kontaktního lesního porostu z hlediska poškození bořivým větrem po realizaci uvažovaného záměru v předmětné ploše 4.14. SEA ÚP města Jihlavy, změna 4.14

- 12 -

D.4. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ PRO VÝBĚR PROJEKTŮ Vzhledem k charakteru koncepce (rozvojová plocha pro jednorázové rozšíření průmyslového areálu) není stanovení indikátorů pro výběr projektů v daném případě relevantní.

D.5. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ, VČETNĚ NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ Základní použitou metodou hodnocení a prognózování byly kvalifikované expertní odhady na základě údajů z použitých podkladů (jak dodaných zadavatelem, tak získaných z jiných zdrojů) a na základě vlastních zkušeností řešitelů. Zdrojem neurčitostí při hodnocení vlivů posuzované koncepce je zatím pouze rámcová znalost budoucího záměru v ploše změny 4.14, bez specifikace některých detailů konkrétních technických řešení dílčích problémů. S ohledem na celkový charakter koncepce i na předpokládaný charakter budoucího záměru v ploše 4.14 lze ovšem konstatovat, že pro postižení základních souvislostí a pro specifikaci vlivů ÚPD na životní prostředí je informační hodnota veškerých použitých podkladových materiálů v současné podobě dostačující a předpokládá se jejich upřesňování v rámci následných stupňů projekce a realizace koncepce.


- 13 -

E.

SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ KE KONCEPCI

E.1. PŘEHLED OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ Následující tabulka podává přehled všech obdržených vyjádření k posuzované dokumentaci, resp. k hodnocenému dílčímu záměru 4.14. Písmem „normal“ s šedým podbarvením jsou uvedena vyjádření technického charakteru, bez vztahu k otázkám životního prostředí a veřejného zdraví, nebo vyjádření relevantní z posuzovaného hlediska, ale bez připomínek; písmem „bold“ jsou zaznamenána vyjádření s připomínkami, vypořádanými v dalších kapitolách. Tabulka podává přehled pouze z hlediska záměru 4.14, vyjádření, zahrnutá zde do „šedé“ kategorie tedy mohou obsahovat celou řadu připomínek k ostatním dílčím záměrům Souboru změn č. 4 ÚP města Jihlavy. Dotčený subjekt Úřad pro civilní letectví ČR, Praha Správa a údržba silnic, Jihlava Jihomoravská plynárenská, a.s., Brno Ministerstvo dopravy ČR, Praha. Obvodní báňský úřad, Liberec ČR - Státní energetická inspekce, ÚI pro kraj Vysočina, Jihlava Magistrát města Jihlavy, Odbor životního prostředí, odd. odpadového hospodářství a ochrany ovzduší Magistrát města Jihlavy, Odbor životního prostředí, oddělení lesního hospodářství a myslivosti České dráhy, a.s., GŘ, odbor majetkového podnikání, Praha Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina, Jihlava Správa železniční dopravní cesty, st. org., Praha Magistrát města Jihlavy, Odbor životního prostředí, oddělení ochrany přírody a krajiny, ZPF Vojenský útvar 3255, Náměšť nad Oslavou Regionální úřad Olomouc, Centra vojenské dopravy Ministerstvo životního prostředí, Odbor výkonu státní správy VII, Brno Sdružení pro životní prostředí zdravotně postižených v ČR, Krajské konzultační středisko Vysočina, Jihlava Krajský úřad kraje Vysočina, Odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství E.ON Česká republika, a.s., Rozvoj VVN, VN a NN, Brno Magistrát města Jihlavy, Odbor životního prostředí, oddělení ochrany přírody a krajiny, ZPF Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě Obec Kostelec u Jihlavy Ředitelství silnic a dálnic ČR, Odbor výstavby a technický Brno MO ČR, Vojenská ubytovací a stavební a správa, České Budějovice MZe ČR, Zemědělská agentura a pozemkový úřad v Jihlavě Magistrát města Jihlavy, Odbor správy realit Krajský úřad kraje Vysočina, Odbor životního prostředí Povodí Moravy, s. p., Brno Obvodní báňský úřad, Brno


datum vyjádření

připomínky

30. 9. 2005 4. 10. 2005 4. 10. 2005 5. 10. 2005 5. 10. 2005 5. 10. 2005 5. 10. 2005

technické připomínky bez připomínek bez připomínek souhlasné stanovisko bez připomínek souhlasné stanovisko souhlasné stanovisko

6. 10. 2005

viz kap. E2

6. 10. 2005 7. 10. 2005 7. 10. 2005 10. 10. 2005

12. 10. 2005

technické připomínky technické připomínky bez připomínek obecné požadavky na dodržení zásad ochrany ZPF bez připomínek bez připomínek obecné požadavky na dodržení zásad ochrany ZPF technické připomínky

17. 10. 2005

viz kap. E2

19. 10. 2005 19. 10. 2005

technické připomínky viz kap. E2

20. 10. 2005

obecné požadavky na dodržení zásad ochrany veř. zdraví bez připomínek technické připomínky bez připomínek bez připomínek bez připomínek viz kap. E2 technické připomínky bez připomínek

10. 10. 2005 10. 10. 2005 11. 10. 2005

25. 10. 2005 25. 10. 2005 26. 10. 2005 26. 10. 2005 26. 10. 2005 26. 10. 2005 26. 10. 2005 1. 11. 2005

- 14 -

Dotčený subjekt

datum vyjádření

připomínky

1. 11. 2005 4. 11. 2005

technické připomínky technické připomínky

6. 11. 2005 8. 11. 2005 16. 11. 2005

bez připomínek viz kap. E2 technické připomínky

České radiokomunikace, a.s., ÚTS Strahov, Praha Magistrát města Jihlavy, Odbor životního prostředí, oddělení vodního hospodářství, vodoprávní úřad Obec Plandry ČEPRO, a.s., Praha Vodárenská akciová společnost, a.s., Brno, Divize Jihlava a Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko

E.2. VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K POSUZOVANÉ KONCEPCI V následujícím textu je písmem „kurzíva“ uveden obsah příslušného vyjádření, písmem „normal“ poté vypořádání zpracovatele posudku. Vyjádření jsou řazena podle data odeslání.

Magistrát města Jihlavy, Odbor životního prostředí, oddělení lesního hospodářství a myslivosti (č.j. OŽP/05/9839)

OŽP MMJ jako orgán státní správy lesů upozorňuje na nevyřešené majetkoprávní vztahy k lesním pozemkům v prostoru změny 4.14 a na skutečnost, že souhlasné stanovisko tehdejšího orgánu státní správy lesů OkÚ Jihlava s vydáním územního rozhodnutí pro výstavbu závodu Bosch-Diesel obsahuje podmínku, že se závod nebude dobudoucna rozšiřovat na úkor lesních pozemků s ohledem na stabilitu navazujících lesních porostů. Toto rozhodnutí (č.j. ŽP/les-4259/A/98-221-S) je v právní moci.

Krajský úřad kraje Vysočina, Odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství (č.j. KUJI 17141/2005OLVHZ KUJIP007EPP5)

OLVHZ KrÚ ve svém vyjádření upozorňuje, že vzhledem k požadovanému záboru PUPFL je nutno dodržet ustanovení § 14 zák. 289/1995 Sb. (o lesích), kde je pořizovatelům a zpracovatelům ÚPD stanovena povinnost dbát zachování lesa a navrhovat a zdůvodnit taková opatření, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější; jsou tudíž povinni navrhnout alternativní řešení a provést vyhodnocení jejich předpokládaných důsledků.

Magistrát města Jihlavy, Odbor životního prostředí, oddělení ochrany přírody a krajiny, ZPF (č.j. OŽP/05/10118)

OŽP MMJ jako orgán ochrany přírody sděluje mj. následující: I.

II.

Změna 4.14 je v předloženém rozsahu nevhodná vzhledem k velmi negativnímu ovlivnění lesa jako VKP ze zákona. Změnu lze připustit po takové úpravě, aby nedošlo k destabilizaci lesního porostu. V žádném případě nesmí být dotčeno ani LBC ÚSES Za zámečkem ani registrovaný VKP Karlův zámeček. Může dojít ke kumulaci negativních vlivů záměrů 4.14, 4.20 a 4.34 na lokalitu soustavy Natura 2000 (Šlapanka a Zlatý potok).

Ad I. (vypořádání je současně reakcí i na dvě výše uvedená vyjádření OŽP MMJ a OLVHZ KrÚ): V souladu se závěrem zjišťovacího řízení OŽP KrÚ (č.j. KUJI 18519/2004 OZP KUJIP0089IXQ) byly čtyři variantní plochy záměru 4.14 (rozšíření areálu Bosch-Diesel) posouzeny z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví (předmětem posouzení nebyly majetkoprávní poměry na lokalitě ani případné revokace dokumentů, vydaných ve věci předchozích záměrů ve sledovaném území). SEA ÚP města Jihlavy, změna 4.14

- 15 -

S přihlédnutím k řadě aspektů, vč. hledisek ochrany PUPFL, ochrany ostatních složek životního prostředí a k dalším celospolečenským zájmům (sociálně-ekonomické vlivy) byla pro realizaci budoucího záměru doporučena plocha 4.14/varianta 4. Touto plochou není dotčen registrovaný VKP Karlův zámeček a s LBC ÚSES Za zámečkem je pouze v okrajovém kontaktu, neovlivňujícím funkčnost uvedeného skladebného prvku. Plocha 4.14/4 představuje zábor cca 1,3 ha PUPFL, přičemž zájmový lesní porost byl předmětem znaleckého posudku, zaměřeného především na stabilitu navazujících porostů po případném odlesnění plochy při realizaci uvažovaného záměru. Z posudku vyplývá velmi problematická kvalita tohoto lesního porostu (monokulturní smrčina), jeho značná labilita a vysoké ohrožení bořivým větrem, které je v případě realizace záměru hodnoceno v sedmistupňové škále stupněm 5 (vliv silně negativní). Současně ovšem posudek konstatuje, že negativní dopady přímého působení bořivého větru jsou již nyní částečně eliminovány krycím efektem stávajících objektů areálu Bosch-Diesel a stejný zásadní význam při vhodné rozměrové a prostorové konfiguraci záměru v ploše 4.14 bude mít i uvažovaná budova vývojového centra. V závěrečných kapitolách posudku pak autoři specifikují vhodná opatření a podmínky, při jejichž dodržení je záměr realizovatelný; tato opatření budou zahrnuta do podmínek stanoviska příslušného úřadu k posuzované koncepci. Ad II.: Vzhledem k uvažovanému rozsahu a charakteru plánovaného záměru, dobudoucna ze všech relevantních hledisek (zde především retence srážkových vod a kanalizace) napojeného na technická zařízení a sítě stávajícího areálu Bosch, je ovlivnění evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 situované za výraznou bariérou dálnice D1 velmi nepravděpodobné, a to i v případné kumulaci s vlivy záměrů 4.20 a 4.34.

Krajský úřad kraje Vysočina, Odbor životního prostředí (č.j. KUJI 18519/2004 OZP KUJIP0089IXQ)

Dokument je závěrem zjišťovacího řízení posuzované koncepce. Materiál neobsahuje připomínky k vypořádání, na jeho základě bylo zpracováno předkládané posouzení.

ČEPRO, a.s., Praha (č.j. SP/1441/vy/05 OMI/PN/05)

ČEPRO, a.s., k posuzované koncepci sděluje, že územím, dotčeným ÚPMJ, souborem změn č. 4, prochází trasa produktovodu a její ochranné pásmo. Z důvodu zajištění bezpečnosti osob a majetku s ohledem na charakter látek přepravovaných produktovodem je bezpodmínečně nutné, aby stavby, plánované v OP produktovodu, tj. i v lokalitě 4.14, splňovaly vzdálenost stanovenou pro tyto objekty vládním nařízením č. 21/1959 Sb. a ČSN 650204. Dle uvedených norem je ochranné pásmo produktovodu vymezeno svislými plochami, vedenými ve vodorovné vzdálenosti 300 m po obou stranách osy potrubí. Podle mapy, dodané jako příloha vyjádření, je záměr v ploše 4.14/4 v nejbližším místě vzdálen 1 900 m od osy potrubí, je tedy situován daleko mimo ochranné pásmo předmětného produktovodu.


- 16 -

F.

SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU (ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ)

Předkládanou koncepcí je územní plán města Jihlavy, soubor změn č. 4, změna č. 4.14 – rozvoj areálu firmy BOSCH-DIESEL, spol. s r.o., v lokalitě Pávov; jejím cílem je zajistit vhodnou plochu pro rozšíření areálu Bosch Diesel o rozvojové a vývojové centrum jakožto záměr nezbytný pro zajištění konkurenceschopnosti výrobního programu společnosti. Změna 4.14 byla zpracována ve 4 variantách, situovaných do ploch v bezprostředním okolí nebo uvnitř stávajících areálu Bosch Pávov (viz obr. 1). Na základě analýzy vlivů na životní prostředí a střetů s chráněnými zájmy byla jako relativně nejméně problémová pro případnou realizaci záměru doporučena plocha 4.14/var. 4. Záměr v této variantě bude svým rozsahem spíše okrajovou epizodou v rámci rozsáhlého průmyslového areálu a lze tedy důvodně předpokládat, že prakticky veškeré jeho vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví budou v daném kontextu málo významné až nevýznamné. Jedinou výjimkou je možný dopad záměru na lesní celek (PUPFL) Karlův les. Ze znaleckého posudku, zaměřeného především na stabilitu navazujících porostů po případném odlesnění plochy a realizaci uvažovaného záměru, vyplývá velmi problematická kvalita tohoto lesního porostu (monokulturní smrčina), jeho značná labilita a vysoké ohrožení bořivým větrem, které je v případě realizace záměru hodnoceno v sedmistupňové škále stupněm 5 (vliv silně negativní). Současně ovšem posudek konstatuje, že negativní dopady přímého působení bořivého větru jsou již nyní částečně eliminovány krycím efektem stávajících objektů areálu Bosch-Diesel a stejný zásadní význam při vhodné rozměrové a prostorové konfiguraci záměru v ploše 4.14 bude mít i uvažovaná budova vývojového centra. V závěrečných kapitolách posudku pak autoři specifikují vhodná opatření a podmínky, při jejichž dodržení je záměr realizovatelný; tato opatření byla přejata do příslušné kapitoly předkládaného posouzení a budou zahrnuta do podmínek stanoviska příslušného úřadu k posuzované koncepci. Sociálně-ekonomické aspekty zájmového území a faktor pohody dotčené populace budou posuzovanou koncepcí významněji ovlivněny spíše pozitivně – nabídka zajímavého zaměstnání pro výše kvalifikované pracovníky, rozvoj a udržení konkurenceschopnosti největšího regionálního zaměstnavatele, velmi pravděpodobná spolupráce s místní Technickou univerzitou atp. Na základě zjištěných skutečností a analogie s obdobnými, již realizovanými záměry, lze celkový vliv koncepce ve variantě 4.14/4 na životní prostředí a veřejné zdraví označit za málo významný jak v aspektu negativním, tak pozitivním, přičemž negativní budou převážně nevýznamné až málo významné přímé vlivy v prostoru hodnocené rozvojové plochy a jejího bezprostředního okolí a pozitivní budou převážně významnější nepřímé vlivy na kvalitu života a sociálně-ekonomické dopady v širším území. Srovnání doporučené aktivní varianty 4.14/4 s variantou nulovou tak představuje výběr mezi realizací záměru, jehož prakticky jediným významnějším negativním vlivem je možný a vhodnými opatřeními do značné míry eliminovatelný dopad na nepříliš kvalitní lesní porost, a pasivní variantou, která sice zachová aktuální stav životního prostředí dotčené lokality, přičemž ovšem rezignuje na záměr s významnými sociálně-ekonomickými aspekty. Doporučenou variantou koncepce je tedy aktivní varianta 4.14/4 v podobě, předložené posuzovanou ÚPD (FIXEL 2006), s přihlédnutím k opatřením, vycházejícím především z odborného posudku vlivů záměru na stabilitu kontaktních lesních porostů (KLÍMA A MUNZAR 2005B).


- 17 -

G.

NÁVRH STANOVISKA PŘÍSLUŠNÉHO ÚŘADU

Definitivní návrh stanoviska příslušného úřadu bude doplněn po veřejném projednání koncepce; podle dosavadních výsledků hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a na veřejné zdraví je předběžně navrženo stanovisko souhlasné, resp. podmíněně souhlasné.


- 18 -

POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA BENEŠ K. ET AL. (1963): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, list M–33–XXII Jihlava. - Nakladatelství ČSAV, Praha. BÍNOVÁ L. ET AL. (1996): Nadregionální a regionální ÚSES ČR (Územně technický podklad). - SŽP Brno. BOHÁČ P., KOLÁŘ J. (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. Geografické názvoslovné seznamy OSN–ČR. - ČÚZK, Praha. BÚ ČAV (1987): Regionálně fytogeografické členění ČSR. 1. Vyd. - Academia Praha. CULEK M. ET AL. (1996): Biogeografické členění České republiky. - ENIGMA Praha. CZUDEK T. (1972): Geomorfologické členění ČSR. Stud. Geogr. fasc. 23. - Geografický ústav ČSAV Brno. ČECH L. ET AL. (2002): Jihlavsko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, sv. VII. - AOPK ČR Praha a EkoCentrum Brno. DEMEK J. ET AL. (1987): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. - Academia Praha. FIXEL J. (2006): Územní plán města Jihlavy, soubor změn č. 4. Dílčí změna 4.14 – Rozvoj areálu firmy BOSCH DIESEL s.r.o. v lokalitě Pávov. - MS, Ateliér ERA - sdružení architektů Fixel & Pech. GÚ ČSAV (1992): Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva. - GÚ ČSAV Brno, FVŽP Praha. CHYTRÝ M. ET AL. (2001): Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR Praha. KLÍMA J., MUNZAR P. (2005A): Posouzení funkčního potenciálu porostu na p.č. 509/3 k.ú. Pávov vzhledem k pozemku p.č. 509/1. - MS, ÚHA MMJ. KLÍMA J., MUNZAR P. (2005B): Posouzení funkčního potenciálu lesních porostů na p.č. 477/1 a 509/1 k.ú. Pávov s ohledem na realizaci investičního záměru firmy Bosch-Diesel, s.r.o. na části těchto pozemků. - MS, ÚHA MMJ. MAŘAN J. (1958): Zoogeografické členění Československa. - Sborník Čs. spol. zeměpisné, 63/2. MACKERLE P. ET AL. (2004): Kraj Vysočina, ÚP VÚC – koncept. - MS, Urbanistické středisko, spol. s r.o., Brno. MIKYŠKA R. ET AL. (1972): Vegetace ČSSR, řada A, sv.2. – Geobotanická mapa ČSSR 1 : 200 000 – 1. České země, list M–33–XXII Jihlava. - Academia Praha. MÍSAŘ Z. ET AL. (1983): Geologie ČSSR, I. díl – Český masiv. - SPN Praha. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr. fasc. 16. - Geografický ústav ČSAV Brno. VLČEK V. ET AL. (1984): Vodní toky a nádrže. Zeměpisný lexikon ČSR. - Academia Praha. ZOUBEK V. (red.) ET AL. (1963): Geologická mapa ČSSR; mapa předčtvrtohorních útvarů 1 : 200 000, list M–33– XXII Jihlava. - ÚÚG Praha/ÚGÚ Praha.

Dílčí informace a podklady z archívů a internetových stránek osob, organizací a firem (abecedně): AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR, STŘEDISKO HAVLÍČKŮV BROD; ATELIER ERA - SDRUŽENÍ ARCHITEKTŮ FIXEL & PECH, BRNO; KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA, JIHLAVA; MAGISTRÁT MĚSTA JIHLAVY; MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ; MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ; MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ; WWW.CENIA.CZ; WWW.NATURA2000.CZ; + ARCHÍVY POSUZOVATELE A SPOLUŘEŠITELŮ.


- 19 -

Územní plán města Jihlavy Soubor změn č. 4 Změna č. 4.14

Recommend Documents