Univerzita Karlova P írodov decká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
Petra Puldová
ZM
NA SOCIÁLNÍHO PROST EDÍ V OBCÍCH V ZÁZEMÍ PRAHY Ro níková práce
Praha 2005 Vedoucí ro níkové práce: RNDr. Martin Ou ední ek, PhD.
D kuji RNDr. Martinu Ou edníkovi, PhD. za cenné rady, p ipomínky a trp livost p i vedení práce. Za ochotu p i poskytování d ležitých informací a materiál pat í pod kování také pracovník m obecního ú adu v Zelen i, zejména pak Jan Peštové.
2
OBSAH 1. ÚVOD................................................................................................................................................................. 5 2. TEORETICKÝ VSTUP DO PROBLEMATIKY........................................................................................... 8 1.1 KONCEPT GEMEINSCHAFT A GESSELSCHAFT............................................................................................... 10 1.2 URBANISMUS JAKO ZB
SOB ŽIVOTA ............................................................................................................ 13
1.3 REAKCE HERBERTA GANSE......................................................................................................................... 16 3. CHARAKTERISTIKY OBYVATEL ZÁZEMÍ .......................................................................................... 21 3.1 SOCIÁLNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA ....................................................................................................... 22 3.2 STRUKTURA VYBAVENÍ DOMÁCNOSTÍ ......................................................................................................... 23 4. DOPAD REZIDEN NÍ SUBURBANIZACE NA SOCIÁLNÍ PROST EDÍ V ZELEN I .................... 27 4.1 CHARAKTERISTIKA OBCE ............................................................................................................................ 28 4.2 ROZVOJ REZIDEN
NÍ SUBURBANIZACE ........................................................................................................ 29
4.3 METODIKA VÝZKUMU ................................................................................................................................. 32 4.4 DOCHÁZÍ V ZELEN
I K SOCIÁLNÍ POLARIZACI? ........................................................................................... 34
4.5 ZAPOJENÍ NOVÝCH REZIDENT
DO ŽIVOTA OBCE ........................................................................................ 39
5. ZÁV R............................................................................................................................................................. 42 LITERATURA .................................................................................................................................................... 44 P ÍLOHY
3
Seznam tabulek, map, graf a obrázk Tabulka 1 Popula ní vývoj Zelen e v porevolu ním období.................................................. 31
Mapa 1 Vývoj po tu obyvatel v zázemí Prahy mezi lety 1991 a 2001................................... 24 Mapa 2 Vybavení domácností mobilním telefonem v katastrech Prahy a v obcích v zázemí 24 Mapa 3 Vybavení domácností osobním po íta em v katastrech Prahy a v obcích v zázemí . 25 Mapa 4 P ístup domácností k internetu v katastrech Prahy a v obcích v zázemí ................... 25 Mapa 5 Poloha Zelen e v rámci okresu Praha – východ ........................................................ 28 Mapa 6 Vymezení rozvojových lokalit v Zelen i ................................................................... 30
Graf 1 V ková struktura obyvatelstva Zelen e v roce 1991 a 2005 ....................................... 32 Graf 2 V ková struktura respondent ...................................................................................... 35 Graf 3 Vzd lanostní struktura respondent .............................................................................. 36
Obrázek 1 Obraz odlišného sociální statusu starých a nových rezident ................................ 37
Seznam p íloh P íloha 1 Letecké snímky Zelen e P íloha 2 Letecké snímky nové zástavby P íloha 3 Stará zástavba v Zelen i P íloha 4 Nová zástavba v Zelen i P íloha 5 Pr vodní dopis k dotazníku P íloha 6 Dotazník
4
1. ÚVOD V posledních patnácti letech se v okolí našich nejv tších m st za al projevovat proces suburbanizace, který zvlášt v n kolika posledních letech nabral (v esku) nebývalé rychlosti. Výsledkem jsou stovky nov postavených rodinných dom v obcích v zázemí t chto m st. Nem ní se jen fyzické prost edí t chto obcí, které je výrazn ovlivn no rozsahem nové výstavby a její architektonickou koncepcí, prom nu též zaznamenává prost edí sociální. Do obcí se st hují p edevším obyvatelé m st a p inášejí si s sebou sv j zp sob života. P estože jsou „p vodní“ obyvatelé t chto obcí již po dlouhou dobu ovliv ováni m stem a m stským prost edím, uchovávají si ve svém chování venkovské prvky. Jelikož po ídit si nový d m v zázemí Prahy je pom rn finan n náro né, mají nov p ist hovalí obyvatelé obvykle vyšší sociální status - tedy vyšší p íjmy a úrove vzd lání. P ím stské oblasti komunistických m st naopak obývalo obyvatelstvo s nižším sociálním statusem. Životní styl i sociální status t chto dvou skupin obyvatel se tedy zna n liší (Sýkora 1999, 2000, 2001b). Rozdíly mezi dv mi skupinami obyvatel obcí v zázemí velkých m st z stávají velké, p estože se možnost získat rodinný d m v atraktivní lokalit p ibližuje stále v tšímu podílu obyvatelstva a do zázemí se již nest hují pouze obyvatelé s nejvyššími p íjmy. Studovaná problematika se ocitá na pomezí dvou v dních obor , a to sociální geografie m sta a urbánní sociologie. Tyto dva v dní obory mají spole ný objekt studia (a do jisté míry i p edm t) a proto je nejen nezbytné, ale i žádoucí, aby se vzájemn prolínaly. Propojení sociální geografie a sociologie p i studiu m sta dokládá i následující tvrzení Ji ího Musila, že sociologie m sta je „samostatný obor (uvnit sociologie – pozn. autorky) z jednoduchého d vodu: velice siln se zabývá prostorem, prostorovými dimensemi, uspo ádáním spole nosti v prostoru“ (Daní ková 2002, ne íslováno). Podle Musila toto p ibližuje urbánní sociology k p írodním v dám a to z d vodu, že pracují s m itelnými elementy. Musil tvrdí, že „v sou asné dob je dob e patrná vlna p íklonu zp t k prostorovému chápání spole nosti“ (Daní ková 2002, ne íslováno). Cílem práce je zhodnotit zm nu sociálního prost edí v zázemí Prahy, které je ovlivn no reziden ní suburbanizací a jejím selektivním charakterem. Sociální prost edí m žeme studovat pomocí zkoumání sociální struktury obyvatelstva (Ou ední ek 2002), podle n kterých autor je to dokonce nezbytné (Gans 1968). V ásti této práci se proto zam ím na hodnocení sociální struktury obyvatelstva a vybavení domácností zejména v zázemí Prahy, 5
vymezeném okresy Praha-východ a Praha-západ. Velká pozornost bude dále v nována p ípadové studii obce Zelene . Prost ednictvím dotazníkového šet ení bych cht la zjistit, jakým zp sobem ovliv uje p íchod nových obyvatel s odlišnou sociální strukturou sociální prost edí v obci. Pokusím se identifikovat faktory, které p ispívají k integraci nových rezident do života obce ( i jejich segregaci) a obecn m ní sociální prost edí. Na po átku práce stanovuji tyto hypotézy: 1. Struktura obyvatelstva v zázemí Prahy se od za átku 90. let m ní. Dochází k posilování sociálního statusu obyvatelstva, což se promítá i do vybavení jejich domácností. Ob charakteristiky obecn rostly v celých 90. letech. V r zných ástech Pražského m stského regionu je však odlišná dynamika tohoto nár stu a po áte ní stav. Vyšší úrove byla v hlavním m st , naopak tomu bylo ve venkovských oblastech Prahy-východ a Prahy-západ. Mezi Prahou a venkovskými okresy by se tedy m ly projevit velké rozdíly, které se však ve vybraných lokalitách vlivem suburbanizace stírají. 2. Vlivem suburbaniza ního procesu dochází k výrazné sociáln prostorové polarizaci v rozvíjejících se obcích (Ou ední ek 2001). P edpokládám, že sociální status nových rezident je vyšší než je tomu u starousedlík . V tšina nov p íchozích obyvatel bude z Prahy, ale o ekávám i migranty ze zázemí. Zdrojová oblast migrant bude mít vliv na jejich sociální status. Noví obyvatelé s sebou také p inášejí jiný životní styl (Gondová 2004). Rozdílnost v životních stylech starousedlík a nov p ist hovalých obyvatel je do velké míry umocn na jejich sociálním statusem. Vztahy mezi starousedlíky a novousedlíky budou ovlivn ny práv
jejich odlišným sociálním
statusem a životním stylem. 3. Integrace nov p íchozích rezident do nové lokality je pozvolný proces. Zapojení do b žného života obce bude intenzivn jší u starousedlík , o ekávám u nich také vyšší využívání místních služeb a znalost obce a jejího okolí. P edpokládám, že k v tší integraci došlo u rezident , kte í pobývají v lokalit relativn delší dobu. Zárove budou patrné rozdíly mezi rezidenty, kte í bydlí v zástavb typových dom a t mi, kte í sv j d m stav li podle individuálních projekt . Tento rozdíl bude ovliv ovat i ochotu k participaci na ízení obce. P edpokládám, že bude vyšší u obyvatel lokalit s výstavbou realizovanou jednotlivci, jelikož již v p i koupi pozemku (v tšinou prodej 6
organizovala obec) a pr b hu výstavby svého domu museli komunikovat s vedením obce. Mají tak k ízení chodu obce užší vztah než obyvatelé zástavby typovými domy. Text ro níkové práce jsem rozd lila do 5 ástí. Po úvodu p ichází druhá kapitola zabývající se teoretickým vstupem do práce, zejména teoretickými koncepty zm ny sociálního prost edí. Vycházím p edevším z prací Ferdinanda Tönniese, Louise Wirtha a Herberta Ganse. T etí kapitola ukazuje zm nu sociálního prost edí prost ednictvím hodnocení charakteristik obyvatel zázemí Prahy. Je popisována sociální struktura obyvatelstva a vybavení jejich domácností. Ve tvrté kapitole se dostávám na m ítkov nižší úrove – na úrove rozvíjené lokality. P ípadová studie obce Zelene na severovýchod od Prahy dovoluje hodnotit sociální prost edí až na úrovni ástí obce. Je diskutována zm na sociálního prost edí v n kolika posledních letech, kdy v obci dochází k objemné výstavb . V záv ru práce shrnuji nejd ležit jší poznatky a hodnotím platnost položených hypotéz.
7
2. TEORETICKÝ VSTUP DO PROBLEMATIKY Jevy, jež jsou v této práci studovány mají jasné prostorové umíst ní. Jsou jím obce v zázemí Prahy, které jsou v posledních letech výrazným zp sobem ovliv ovány procesem suburbanizace. Do t chto obcí se st huje nezanedbatelné množství nových obyvatel a m ní jak fyzické, tak sociální prost edí cílových lokalit. Proto pokládám za d ležité uvést alespo dv její definice, které vycházejí z pohled Martina Ou ední ka a Lu ka Sýkory. Ou ední ek vnímá proces suburbanizace jako na jeden z druh „urbaniza ních proces , p i kterém se obyvatelstvo a n které jeho aktivity st hují z jádra m sta do jeho zázemí“ (Ou ední ek 2003, s. 236). Pohlíží na n j nejenom jako na r st po tu obyvatel v obcích v zázemí velkých m st, ale „i jako na zm nu funk ního využití území, prom nu architektury a infrastruktury a výraznou zm nu sociální struktury obyvatelstva“ (Ou ední ek 2002, s. 39). Poukazuje p itom na d ležitost rozlišování zdrojových oblastí nov
p ist hovalého
obyvatelstva. Jako aktéry suburbanizace považuje pouze obyvatele s m stským zp sobem života, „kte í se st hují v tšinou za lepším životním (p írodním a sociálním) prost edím“ (Ou ední ek 2002, s. 44). Pokud jsou nov p íchozí obyvatelé venkovského p vodu, jejichž motivace pro st hování je p evážn ekonomického p vodu, považuje jejich imigraci za projev urbanizace. Proces suburbanizace definuje Sýkora jako „r st m sta prostorovým rozpínáním do okolní venkovské a p írodní krajiny“ (Sýkora 2002, s. 10; Sýkora 2003, s. 219). Dochází k tomu „p íchodem nových lidských aktivit do lokalit ležících mimo kompaktní zástavbu m sta a p itom v rámci metropolitního území“ (Sýkora 2002, s. 10). Zárove zd raz uje, že rozvoj v okolí m st je rozvoln ný, rozptýlený nebo roztroušený. Za suburbanizaci lze považovat pouze rozvoj v oblastech, které jsou odd leny od m sta neurbanizovaným prostorem. V eských (a evropských) podmínkách dochází k výstavb nových budov a novému využití území již v rámci existujících sídelních struktur (Sýkora 2003). K suburbanizaci dochází nejen novou p ítomností lov ka a jeho aktivit, ale i výstavbou nových budov, kde se jeho aktivity uskute ují (Sýkora 2003). Jevem, který je v práci studován, je zm na sociálního prost edí. Proto považuji za nutné pojem sociální prost edí definovat. Podle Velkého sociologického slovníku (1996) se sociální prost edí chápe jako souhrn všech sociálních, resp. spole enských aspekt životního prost edí.
8
Jako synonymum se používá i termín sociální sv t, který je ozna ením pro úhrn spole enských struktur, institucí, vztah , proces a jev . Zkoumáním sociálního prost edí, které se m ní v zázemí Prahy se zabývá Sýkora (2001b, 2002) a p edevším Ou ední ek. Ou ední ek se zabývá jednak sociální strukturou obyvatelstva v zázemí Prahy (Ou ední ek 2001, 2006), tak i dopady suburbanizace na zm ny sociálního prost edí (Ou ední ek 2002a, 2003, 2005). Tato problematika bývá také tématem magisterských prací. Šnejdová (2005) se zabývá zm nami ve vzd lanostní struktu e obyvatelstva Pražského m stského regionu. Studiu životního stylu obyvatel zázemí se v novali Gondová (2004) a Novák (2004). V mé práci, zam ené na zm nu sociálního prost edí v oblastech ovlivn ných procesem suburbanizace, se budu nejvíce zam ovat na ty aspekty sociálního prost edí, které se p íchodem nových obyvatel zm nily. Zkoumáním sociálního prost edí se zabývalo již mnoho významných osobností.
ada prací
byla ovlivn na pracemi F. Tönniese. Ferdinand Tönnies (1855-1936) zavedl do sociálních v d koncept Gemeinschaft a Gesselschaft. Jeho klasická stejnojmenná studie byla prvn zve ejn na v roce 1887 a znovu publikována v roce 1931 s novou p edmluvou. Ferdinand Tönnies je považován spole n s E. Durkheimem a K. Marxem za jednoho z význa ných myslitel
19. století, kte í se zabývali upadáním hodnot tradi ní spole nosti (Hudgins,
Richards 2000). Tönnies popsal vývoj západní civilizace jako p echod od Gemeinschaft ke Gesselschaft. V podstat
íká, že s p esunem od preindustriální k industriální spole nosti se
pospolitostní (Gemeinschaft) zp sob života p em nil na spole enský (Gesselschaft). Zm nami ve zp sobu života, které s sebou p ináší p echod z venkovského do m stského prost edí, se o p l století pozd ji intenzivn zabýval Louis Wirth (1897-1952). Jako len slavné Chicagské školy ovlivnil výzkum v oblasti sociálních v d tak, jako málokdo p ed ním. Jeho zásadní esejí je „Urbanism as a Way of Life“, která vyšla v roce 1938 v American Journal of Sociology. Rozebírá zde specifika m stského zp sobu života a vyzdvihuje t i hlavní faktory, které ho ovliv ují – po et obyvatel, (sociální) heterogenitu obyvatel a hustotu zalidn ní. O revizi Wirthových myšlenek se v roce 1968 pokusil Herbert Gans ve své stati „Urbanism and Suburbanism as Ways of Life“. Kriticky posuzuje jednotlivé faktory m stského života,
9
které Wirth popsal, a ukazuje jejich omezenou platnost. Zárove uvádí sv j vlastní koncept charakteristik, který má sloužit pro lepší poznání zp sobu života ve m st a jeho okolí.
1.1 KONCEPT GEMEINSCHAFT A GESSELSCHAFT Tönnies ve své práci analyzuje základní p í iny spole enských vztah , které tvo í základ všech spole enství. Tyto spole enské vztahy vidí ve vztazích mezi lidskými v lemi. Východiskem pro definování Gesselschaft a Gemeinschaft jsou proto 2 druhy lidské v le, které se projevují ve dvou velmi odlišných, protikladných formách: Wesenwille a Kürwille (Rocher 1968). Nejvhodn jším eským p ekladem Wesenwille je p irozená, resp. organická v le, v p ípad Kürwille je to arbitrární v le (Velký sociologický slovník 1996). Wesenwille nevylu uje myšlení, ale integruje ho do souboru motivací a mechanism lidského jednání, je tak nerozlu n spjato se životem, s city a celkem lidské zkušenosti, je vrozená a d di ná (Rocher 1968). Kürwille je naopak dominována myšlením, je jeho samotným výtvorem (Rocher 1968). Tento typ v le je výsledkem úvahy, kalkulace a osamostatn ného myšlení a ve svém d sledku je tedy nep irozená (Rocher 1968). Tyto Tönniesovy koncepty v le formují dv odlišné - v zásad protich dné - formy lidského jednání. J. Leif (1946, citováno v Rocher 1968, s. 33) shrnuje protikladnost obou v lí následujícími slovy: „Wesenwille a Kürwille v le jsou od p írody protich dné. Jedna vyjad uje impulsy srdcem, druhá je vyjád ením innosti hlavy. První je oblast p sobení vlastního organismu a cit , druhá je
ist
intelektuální a abstraktní.“ Ob
v le jsou
považovány za p í iny lidského jednání a jejich protilehlost se projevuje v rozdílnosti chování, jež podn cují (Rocher 1968). Ve skute nosti však nemohou být tyto dva typy v le od sebe úpln odd leny. V každém lov ku se tyto dva typy v le st etávají a my m žeme sledovat p evládající tendence v mezilidském jednání (Rocher 1968). Ve výsledku vyhrává u n kterých lidí Wessenwille, u jiných Kürwille. M žeme p edpokládat, že protilehlé v le odlišují a porovnávají dva typy mezilidských vztah . Typ vztah , které jsou založeny na Wesenwille, nazývá Tönnies Gemeinschaft, naopak vztahy založené na Kürwille se jmenují Gesselschaft (Velký sociologický slovník 1996). Tato dvojice pojm se obvykle nep ekládá a používá se jako specifický odborný termín. Tyto dv formy spole enských vztah
p edstavují pro Tönniese základní kategorie celé
sociální reality (Rocher 1968). V konkrétních spole enstvích se vztahy bezpochyby nikdy 10
nevyskytují ve své
isté podob : žádná skupina není založena jen na pospolitostních
(Gemeinschaft) i spole enských (Gesselschaft) vztazích (Rocher 1968). Nicmén pozorování konkrétní sociální reality umož uje analyticky izolovat dv
formy sociálních vztah
a
v každém p ípad ur ovat, která p evažuje (Rocher 1968). Gemeinschaft je tvo en lidmi, které spojují p irozená i samovolná pouta, tak jako spole né cíle, které p evyšují soukromé zájmy každého jedince. Pocit p íslušnosti ke spole enství p evládá v myšlení a jednání lidí a zaru uje tak jednotu spole enství. Uvnit spole enství se život a zájem len ztotož uje s životem a zájmem celku. Pro jednotu pospolitosti je velmi d ležitý fakt spole ného bydlišt . Nástrojem kontroly jsou zvyky a tradice. (Rocher 1968) Gesselschaft je naopak sociální organizace chladných vztah , ve kterých dominují rozmanité zájmy. Pro Gesselschaft jsou typické mezilidské vztahy založené na individuálních zájmech, jsou to tedy vztahy sout žní a konkuren ní (Rocher 1968). „P íslušníci pospolitosti jsou vzájemn spojeni, i když žijí v odlou ení, p íslušníci spole nosti z stávají odlou eni, i když žijí ve vzájemném styku.“ (Velký sociologický slovník 1996, s. 338) Mezi lidmi vládnou smluvní vazby, vztahy sm ny materiálních statk a vztahy kalkulace . Role lidí jsou odlišné pro každou jejich funkci a jejich jednání se ídí p edevším s ohledem na ve ejné mín ní. Z ekonomického hlediska je pro Gesselschaft charakteristický obchod, pr mysl, peníze a soukromé vlastnictví. Nejtypi t jšími místy výskytu vztah velkom sta. Nejtypi t jším p íkladem spole enských vztah
typu Gesselschaft jsou je sm nný obchod; jeho
ú astníci se snaží získat nejv tší možný profit. (Velký sociologický slovník 1996) Hlavní (rozdílné) znaky Gemeinschaft a Gesselschaft jsou p ehledn znázorn ny v tabulce 1. Ve svém posledním díle „Duch novov ku“ (Geist der Neuzeit, 1935) se Tönnies snažil aplikovat sv j koncept Gemeinschaft a Gesselschaft na historický vývoj moderní Západní civilizace (Rocher 1968). Dv základní kategorie isté sociologie se tak staly dv ma typy konkrétních a historických spole ností, které m žeme srovnávat a m žeme sledovat jejich vývoj jak v ase, tak i v prostoru. Jeho základní tvrzením bylo, že prob hla zm na lidské spole nosti z forem založených na Gemeinschaft na ty založené na Gesselschaft. Hlavní p í inu této zm ny vidí v rozší ení obchodu a rozvoji kapitalismu. (Rocher 1968) Další p í inou je zajisté proces urbanizace. Tönnies nasti uje základní vývoj spole enské zm ny a ve svém uvažování se také snaží diskutovat o budoucnosti. Návrat k organizaci spole nosti typu Gemeinschaft nevidí jako reálný, p esto moderní spole nost založenou na vztazích Gesselschaft nechápe jako nutn kone né stádium. Tönnies uvažuje jinou – pokro ilejší –
11
formu uspo ádání lidských vztah , která by nebyla nezbytn
spojena s nep átelstvím a
individuálním odcizením. (Rocher 1968) Tabulka 1 Hlavní znaky Gemeinschaft a Gesselschaft
Gemeinschaft geografická izolace podobnost len spole eství uchovávání vážnosti tradice d raz na široká p íbuzenská pouta minimální d lba práce d raz na získané postavení primární vztahy d raz na náboženské, duchovní hodnoty
x x x x x x x x
Gesselschaft geografická mobilita heterogenita upadání tradice d raz na manželská pouta d lba práce ustící v hyper-individualitu d raz na dosažené postavení sekundární vztahy sekularismus
Zdroj: upraveno podle Hudgins, Richards (2000)
V neposlední ad je nutno vyzdvihnout skute nost, že Tönniesova teorie je také základní prací pro sociální geografii. Tönnies považuje Gemeinschaft a Gesselschaft nejen za krajní kategorie
asového kontinua, ale jsou také krajními kategoriemi kontinua prostorového
(Saunders 1981). Gemeinschaft, je lokalizován v dom , venkovské obci i malém m st , naopak tomu Gesselschaft je typický pro velkom sto: „Rodinný život a venkovská komunita jsou nahrazeny m stským individualismem a státní mocí.“ (Saunders 1981, s. 88) Tönniesova teorie m la úsp ch zejména proto, že p edstavuje první pokus o zpracování praktického modelu, který vyzdvihuje základní teorii; modelu, jehož použitelnost Tönnies ukázal na konkrétní a historické spole nosti. S ohledem na budoucí vývoj sociálních v d zabývajících se problematikou m sta je velmi d ležitá skute nost, že se Tönniesovi poda ilo zahrnout do jednoho konceptu dv dimense – asovou a prostorovou, kdy zm ny v ase nevyhnuteln znamenaly zm ny v prostoru – a tím vytvo it prostor pro vývoj dalších teorií (Sauders 1981). Dílo „Gemeinschaft und Gesselschaft“ znamená podle Rocher (1968) za átek všeobecné sociologické teorie.
12
1.2 URBANISMUS1 JAKO ZB SOB ŽIVOTA Ve své dob byl Wirth fascinován m stem a procesy, které se zde odehrávají a které ovliv ují nejen m sto samotné. Za dobu své existence se lidstvo neodchýlilo tak mnoho od své tradi ní povahy, jak je tomu v období rozkv tu velkých m st. Podle Wirtha (1938) má m sto vliv na spole enský život lidí sahající daleko za jeho hranice díky tomu, že m sto je nejenom místem bydlišt , ale i pracovišt pro obyvatele z p ilehlých sídel, kte í jsou dennodenn vystaveni a ovliv ováni m stem a jeho zp sobem života. Mimo dojíž ky za prací jsou m sta také centrem ekonomického, politického i kulturního života, jehož p sobnost dosahuje ješt dále za hranice m sta. Wirth si všiml, že s p echodem na (v tu dobu již p evládající) m stský styl života je doprovázen hlubokými zm nami ve všech oblastech spole enského života. Pochopení t chto zm n a jejich d sledk a obecn odlišností mezi venkovským a m stským zp sobem života považoval Wirth za nezbytné pro dokonalé porozum ní kritických oblastí spole enského života. Wirth (1938) uvádí, ze m sto je spíše produktem r stu než okamžitého vzniku, proto bychom nem li o ekávat, že nalezneme ostrou a nespojitou hranici mezi m stem a venkovem. Na m sto a venkov m že být proto nahlíženo jako na dva póly uspo ádání lidských sídel (Wirth 1938). M stská pr myslová a venkovská tradi ní spole nost p edstavují dva ideální krajní typy dnešní lidské spole nosti (Wirth 1938). Wirth (1938) tak p ipouští závislost mezi velikostí sídla a intenzitou jev souvisejících s urbanismem. Definice m sta a teorie urbanismu Pro sestavení sociologicky významné definice se Wirth (1938) snažil nalézt takové prvky urbanismu, které by ho vymezovaly jako zvláštní zp sob lidského života. Urbanizace podle Wirtha (1938) neozna uje jen proces, kterým jsou lidé p itahováni do m st a v len ni do systému jeho života. Poukazuje také na zd razn ní zvláštních charakteristik stylu života, který je spojen s r stem m st.
1
Na za átku této kapitoly je nutné zd raznit, že v eských zemích se pojem urbanismus v tšinou chápe jako „ozna ení souboru názor , metod a postup uplat ovaných p i zám rném vytvá ení jednotlivých složek osídlení, zejména m st“ (Sociologický slovník 1992). V této práci má však význam jiný, který se v eských podmínkách neujal. „V sociologickém pojetí, spojeném se studií L. Wirtha, ozna uje urbanismus sociální organizaci a zp sob života m st.“ (Sociologický slovník 1992).
13
Pro Wirtha není nejd ležit jším kritériem pro definování m sta pro n j pouhá koncentrace obyvatelstva, stejn tak jako velikost území, fyzické hranice nebo profesní složení obyvatel. Pro sociologické pot eby je podle Wirtha (1938) možno m sto definovat jako relativn velké sídlo s vysokou hustotou zalidn ní a trvale bydlícími sociáln
heterogenními obyvateli.
S po tem obyvatel, hustotou zalidn ní a heterogenitou (sociální r znorodostí) obyvatel pak ješt dává do souvislosti spole enské vztahy. Popula ní velikost Vyšší po et obyvatel vede k v tším rozdíl m mezi jedinci a je vytvo en vyšší potenciál pro diferenciaci mezi obyvateli (Wirth 1938). Lze tedy o ekávat, že osobnostní rysy, zam stnání, kulturní život a názory
len
m stské komunity budou
rozr zn n jší než je tomu u venkovského obyvatelstva. Takové odlišnosti však mohou zp sobit prostorovou segregaci jedinc podle barvy pleti, etnického p vodu, ekonomického a sociálního statusu, zálib nebo priorit. P íbuzenská, sousedská a p átelská pouta, která vznikají p i soužití mnoha generací, jsou ve m stech relativn slabá i v bec neexistují. V t chto podmínkách pouta solidarity, na které se v tradi ních spole nostech spoléhá v udržení národní spole nosti, nahrazují formální kontrolní mechanismy. Zvýšení po tu obyvatel obce nad n kolik stovek znemož uje, že se budou všichni obyvatelé osobn znát. Navýšení po tu obyvatel tak zap í i uje segmentaci lidských vztah . To však neznamená, že obyvatelé m sta navazují menší po et vztah než venkované, opak m že být pravdou. Znamená to, že vztah k lidem, se kterými se vidí b hem dne, je mén intenzivní a znají mén z jejich osobností. Jsou závislí na širším okruhu lidí a p itom mén odkázáni na konkrétního jedince (na venkov je tomu p esn naopak). Proto m žeme tvrdit, že m sto je charakteristické spíše sekundárními z než primárními kontakty. Hustota Pro m stské prost edí je typické, že p estože jsou naše fyzické kontakty blízké, tak jsou sociální vztahy zdrženliv jší (Wirth 1938). M stský sv t klade d raz na vizuální posouzení jedince, lidé se identifikují z hlediska svých úloh a funkcí, nikoliv už podle svých vlastností (Wirth 1938). Wirth se zamýšlí nad rozmíst ním jednotlivých aktivit v prostoru. Díky vysoké konkurenci má každé místo ve m st takovou funkci, jež mu vynáší nejvyšší ekonomický zisk. Proto dochází k odd lování bydliš a pracoviš (bydlení v blízkosti pr myslové zóny se stalo pro mnoho lidí nežádoucí) a ve m stech také vznikají místa, která mají specializovanou funkci. M sto se proto stává mozaikou sociálních sv t a p echod z jednoho do druhého je ostrý 14
(Wirth 1938). Wirthovými symboly základu spole enského po ádku ve m st jsou hodiny a semafor. Heterogenita
Wirth (1938) soudí, že asté sociální interakce mezi velmi r znorodými
osobnostními typy vede ke stírání hranic mezi jednotlivými spole enskými t ídami. Díky svým rozmanitým zájm m se lidé stávají leny v mnoha sociálních skupinách, každá z nich se však vztahuje práv jen k jedné ásti osobnosti (Wirth 1938). Pro jedince potom není složité m nit místo uspokojování svých zájm , k emuž v porovnání s venkovským prost edím dochází pom rn
asto (Wirth 1938). K p ijímání ur ité nestability a nejistoty ve sv t jako
normy podle Wirtha p ispívá práv zvýšená mobilita jedinc (a to jak horizontální, tak i vertikální). Wirth (1938) tvrdí, že m sto má tzv. vyrovnávací vliv. P i fungování r zných institucí totiž není možné brát ohledy na jednotlivé lidi a jejich specifické zájmy (Wirth 1938). Tyto zájmy se nahrazují univerzáln jšími, které vyhovují co nejv tšímu po tu obyvatel m sta. Služby ve ejných institucí (vzd lávacích, kulturních aj.) musí být p izp sobeny masové klientele. Vztah mezi teorií urbanismu a sociologickým výzkumem Sociologické pojetí m sta nabývá podle Wirtha (1938) díky uvedeným fakt m nezbytné jednoty a souvislosti. Ukazuje se, že na základ t í prom nných (po et obyvatel, hustota zalidn ní a heterogenita obyvatel) je možné vysv tlit charakteristiky m stského zp sobu života a vysv tlit odlišnosti mezi m sty r zných velikostí a typ (Wirth 1938). Na charakteristiky m stského zp sobu života m že být nahlíženo ze t ech r zných vzájemn propojených perspektiv. 1. jako na fyzickou strukturu zahrnující obyvatelstvo, technologie a ekologický (vývojový) ád 2. jako na systém sociální organizace s charakteristickou sociální strukturou, adou spole enských institucí a typickým vzorem spole enských vztah 3. jako na sadu postoj a názor a konstelaci osobností spojených v typických formách kolektivního jednání a p edm tu charakteristických mechanism sociální kontroly. (Wirth 1938) M stskost z ekologické perspektivy V tomto p ípad , kdy se Wirth (1938) zabývá fyzickou strukturou m sta a ekologickými procesy, které zde probíhají, používá ur ité objektivní 15
ukazatele a m žeme tak dojít ke kvantitativním výsledk m. Podle Wirtha (1938) ukazuje složení m stského obyvatelstva p sobení selektivních a diferencujících faktor .
ím v tší je
pozorované m sto, tím m žeme o ekávat specifi t jší charakteristiky m stskosti (vyšší podíl obyvatel v produktivním v ku, menšin aj.). Ve m stech m žeme najít pestré složení lidí a kultur, které se výrazn odlišují svými životními styly. Fyzické uspo ádání m sta (land use, nájmy, vlastnictví, bydlení, doprava) není izolované od jeho sociální struktury a je ovlivn no a ovliv uje m stský zp sob života. M stskost jako forma sociální organizace nahrazení primárních kontakt
Typický prvek m stského životního stylu je
sekundárními, oslabení p íbuzenských pout, snížení
spole enského významu rodiny, vymizení úzkých sousedských vztah a podrývání tradi ních základ spole enské solidarity (Wirth 1938). Wirth (1938) tvrzení dokumentuje p esunem aktivit, které d íve náležely rodin , do specializovaných institucí - nap . vzd lávání (výchova). Všechny jevy lze podle Wirtha ov it pomocí objektivních ukazatel . Lidé ve m stech také dávají mnohem vyšší ást svých p íjm
na financování vlastního
zotavení a využití volného asu. Vznikají tak r zné organizace, v nichž se sdružují lidé s podobnými zájmy. Zatímco ve venkovské spole nosti je obecn možné p edpovídat na základ znalosti n kolika fakt , kdo bude pat it kam a s kým se bude sdružovat, ve m st m žeme pouze formulovat obecné modely skupinového sdružování (Wirth 1938). M stská osobnost a kolektivní jednání
Osobnost jednotlivce je ve m st formována skrze
aktivity organizací, v nichž se obyvatelé sdružují a p edevším skrze m stské prost edí, které tyto organizace vytvá ejí (Wirth 1938). Jednotlivci je tak p i azen ur itý sociální status. Wirth (1938) dokumentuje, že m stská spole nost je charakterizována vyšší mírou sebevražednosti, kriminality a delikvence, korupce a výtržností, nicmén
p iznává, že pro nalezení
mechanism vedoucích k t mto jev m je pot eba další analýza. M sto se rozd luje na série omezených
vztah
navrstvených
na
teritoriální
základn
(s jasným centrem,
ale
nejednozna nou periferií) a d lb práce, která p esahuje bezprost ední lokalitu (Wirth 1938). ím vyšší je po et lidí v interakci s jinými, tím nižší je míra komunikace a vyšší tendence pro komunikaci na základní úrovni (Wirth 1938).
1.3 REAKCE HERBERTA GANSE Gans (1968) p edevším podotýká, že od dob, kdy Wirth své dílo psal nastalo mnoho zm n. P edevším vyzdvihuje exodus bílého obyvatelstva z centra do levných až st edn drahých 16
dom v suburbiích a decentralizaci pr myslu. Gans (1968) kritizuje Wirtha, že p es sv j zám r (a název
lánku) nepojednává o m stskosti, ale spíše o m stsko-industriální
spole nosti. Podle Ganse (1968) postavil svou analýzu na porovnání typ sídel a nev noval se srovnání m sto-venkov, nýbrž kontrastu m sta a tradice a tím porovnával typy osídlení preindustriální a industriální spole nosti. Mnoho Wirthových záv r
p esto m že být
relevantních k pochopení zp sobu života v moderní spole nosti (Gans 1968). Nicmén Gans (1968) tvrdí, že analýza v žádném p ípad nerozlišuje m stský a venkovský zp sob života. Ve svém p ísp vku se Gans (1968) snaží p isp t k pochopení odlišných zp sob života v ist m stském a suburbánním prost edí. Ve m st rozlišuje dv zóny – vnit ní a vn jší. Vnit ní zónou rozumí p echodné reziden ní oblasti, které obvykle obklopují CBD (central business district). Vn jší zóna je tvo ena stabilními reziden ními lokalitami, z nichž nejvzdálen jší prstenec je tvo en suburbii. Gans uvádí i vlastní rozlišení životních styl
ve m st
a
v suburbiu. Vnit ní m sto Po shrnutí základních tezí Wirthovy práce dochází Gans (1968) k záv ru, že spole enský systém m sta (ve Wirthov pojetí) se podobá Tönniesov Gesselschaft – zp sobu života, který sám Wirth považoval za nežádoucí (Gans 1968). Problém tkví v tom, že Wirth se na problematiku díval ze špatné strany. Jednak vid l m sto jako model masové spole nosti a také porovnával m sto s tradi ní spole ností (Gans 1968). Wirth navíc stav l svou teorii na výzkumných pracích sociolog
Chicagské školy, kte í však sv j výzkum provád li
nejintenzivn ji v oblastech vnit ního m sta. Wirthovo pojetí m sta jako Gesselschaft má podle Ganse (1968) t i hlavní nedostatky. Za prvé nemohou být soudy vyvozené ze studia vnit ního m sta generalizovány na celou m stskou oblast. Za druhé neexistují d kazy, které by potvrdily i vyvrátily, že po et, hustota a heterogenita obyvatel mají takové d sledky pro spole nost, jak je Wirth popsal. A za t etí – kdyby tento kauzální vztah byl p ece jenom potvrzen, existuje ur ité procento lidí, kte í tím ovlivn ni nejsou (Gans 1968). Wirthova tvrzení navíc pomíjejí skute nosti, že se populace skládá se skupin relativn
homogenních jedinc , jejichž spole né sociální a kulturní
charakteristiky je docela dob e ochra ují p ed nazna enými následky po tu, hustoty a heterogenity obyvatel, tato skute nost ješt
více platí pro obyvatele vn jšího m sta
(Gans 1968). Wirth v popis m stského zp sobu života se podle Ganse (1968) nevíce shoduje s p echodnou zónou vnit ního m sta. V takových oblastech typicky žije heterogenní populace. V podmínkách p echodného charakteru lokality a vysoké heterogenity obyvatel mezi sebou 17
lidé jednají pouze v rámci ur itých rolí a jen p i využívání místních služeb (Gans 1968). Gans (1968) podotýká, že charakter spole nosti je spíše výsledkem reziden ní nestability než po tu, hustoty a heterogenity obyvatel. Vn jší m sto a suburbium
Dalším dopadem, který Wirth (1938) p ipsal po tu obyvatel,
jejich hustot a heterogenit , je segregace homogenních skupin lidí do jasn odlišených tvrtí ( ástí m sta). Nicmén oblasti vn jšího m sta Wirth v noval málo pozornosti (Gans 1968). Je evidentní, že životní styl obyvatel t chto oblastí se velmi málo podobá Wirthovu urbanismu (Gans 1968). Podle Ganse (1968) lze spole ný prvek životního stylu v t chto tvrtích nejlépe popsat jako kvazi-primární vztahy. Tento termín používá pro charakteristiku vztah mezi sousedy. A už je intenzita nebo frekvence t chto vztah jakákoliv, vzájemný kontakt je d v rn jší než v p ípad
sekundárních vztah , ale zdrženliv jší (opatrn jší,
rezervovan jší) než vztahy primární (Gans 1968). Ve skute nosti zde Gans (1968) nachází sekundárních vztah málo, a to díky izolaci reziden ních tvrtí od ekonomických institucí a pracoviš . Americké povále né suburbium p edstavuje podle Ganse (v dob publikování knihy) nejmodern jší verzi kvazi-primárních vztah . Gans (1968) konstatuje, že suburbia rozhodn nejsou místy výskytu anonymity, neosobnosti a samoty. Gans (1968) uvádí, že v dob publikování jeho p ísp vku literatura popisuje nová suburbia jako komunity, ve kterých jsou konformita, homogenita a p ílišná omezenost konvencemi výrazné. Logickým záv rem t chto studií je tvrzení, že p est hování z m sta do suburbia iniciuje vznik nového životního stylu, který zp sobuje zna nou zm nu osobnosti a chování. Nicmén podle výsledk výzkum , které Gans provád l, p esun z m sta na jeho okraj nevede k výrazným zm nám v chování (Gans 1968). Krom toho zm ny, které probíhají, reflektují p esun ze spole enské izolace v p echodné zón m sta k životnímu stylu charakterizovanému kvazi-primárními vztahy (Gans 1968). Mnoho lidí, u kterých ke zm nám došlo p iznávají, že takové zm ny také o ekávali (Gans 1968). Gans (1968) vše shrnuje konstatováním, že suburbium zp sobuje samo o sob málo zm n v životním stylu. Na základ uvedených skute ností vyslovuje Gans (1968) t i základní teze: 1. Podle životního stylu musíme ve m st odlišovat vnit ní m sto od vn jšího m sta a suburbia; poslední dva se liší od toho, co popisuje Wirth v urbanismus. 2. Dokonce i ve vnit ním m st se životní styl obyvatel podobá Wirthov popisu jen v omezené mí e. Krom toho životní styl vysv tlují ekonomické podmínky, kulturní
18
charakteristiky, stádium životního cyklu a residen ní nestabilita uspokojiv ji než po et obyvatel, jejich hustota a heterogenita. 3. Fyzické a jiné odlišnosti mezi m stem a suburbiem jsou asto neopodstatn né nebo s malým významem pro utvá ení životního stylu. Gans (1968) tak shledává po et obyvatel, jejich hustotu a heterogenitu ekologickými koncepty, které nejsou dosta ující pro vysv tlení spole enských jev . Ekologické vysv tlení spole enského života je vhodné, jestliže studované objekty postrádají možnost volby (Gans 1968). Avšak pokud je dostate n po etná a široká nabídka vhodného bydlení, lidé si ho budou moci zvolit, budou tak moci uspokojit svoje pot eby (Gans 1968).. Volby a pot eby se nevyvíjejí nezávisle i náhodn , jsou funkcí rolí, které lidé hrají v rámci spole enského systému (Gans 1968). Role m žeme chápat (pozorovat) prost ednictvím charakteristik zú astn ných lidí; to znamená, že charakteristiky mohou být použity jako indikátory voleb a pot eb, které jsou vytvá eny v jednotlivých rolích a které utvá ejí spole nost (Gans 1968). P estože existuje mnoho charakteristik, které ovliv ují volby a pot eby, které lidé d lají a které mají souvislost s bydlením, nejd ležit jšími se zdá být spole enská t ída (ve všech svých ekonomických, spole enských a kulturních d sledcích) a stádium životního cyklu (Gans 1968). Gans (1968) tedy tvrdí, že pokud mají lidé možnost volby, pak tyto dv charakteristiky nám velmi dob e napoví, jaké bydlení a na jakém míst si vyberou a jak bude vypadat jejich životní styl. Jak Gans (1968) dále uvádí, jeho koncept charakteristik pochopiteln nem že vysv tlit všechny aspekty životního stylu. N které musí být vysv tleny pomocí koncept
sociální
organizace, jež nejsou na charakteristikách závislé. Uvádí nap íklad, že n které prvky kvaziprimárních vztah nejsou závislé na t íd ani v ku, nebo se vyvíjejí z postavení a situací vytvo ených spole ným obýváním prostoru (Gans 1968). Dále konstatuje, že ím v tší bude možnost výb ru, tím d ležit jší je koncept charakteristik pro pochopení chování lidí (Gans 1968). Z tohoto d vodu musí každé studium životního stylu komunity za ínat analýzou charakteristik jejích obyvatel (Gans 1968). Jak Gans (1968) nakonec p iznává, platnost mnoha popisných tvrzení je omezena stejn tak, jak tomu je u Wirthovy práce. Zm ny v národní ekonomice a vládní bytové politice mohou ovlivnit nabídku i poptávku po bydlení. Gans (1968) doufá, že zájem o urbánní sociologii a studia komunit a zájem sociolog o m stské plánování, p inese možnost formulovat vhodn jší teorii, která by objas ovala vztah mezi typem sídla a životním zp sobem. 19
Na záv r je možno íci, že každý ze t í uvedených koncept , má v sou asné dob jen omezenou platnost. Jejich auto i vždy byli ovlivn ny dobou, ve které žili a tvo ili, což nakonec Gans p iznává. Tönnies v koncept je založen na vztazích uvnit
komunity.
Rozeznává vztahy Gemeinschaft, které jsou založeny na emotivním jednání a lze je nalézt p edevším v tradi ní vesnické spole nosti. Gesselschaft je podle Tönniese založen na individuálních (rozumových) zájmech a vyskytuje se p edevším ve velkom stech. Ve 30. letech Wirth p edkládá svoji teorii urbanismu jako zp sobu života. Pro vysv tlení specifického m stského zp sobu života jsou d ležité tyto prom nné: po et obyvatel, hustota zalidn ní a heterogenita obyvatel. Gans však poznamenává, že se Wirth spíše zam il na porovnávání m sta a tradice. Ve své práci Gans shledává, že po et obyvatel, hustota zalidn ní a heterogenita obyvatel nevysv tlují dostate n zp sob života ve m stech. Proto zavádí sv j vlastní koncept charakteristik. Tvrdí, že na základ charakteristik obyvatel žijících v daném území lze poznat sociální prost edí, které se v n m vytvá í. Podle mého názoru lze íci, že se vlivem rozvoje moderních technologií rozdíly mezi venkovským a m stským zp sobem života znateln zmenšily. Sféra vlivu m sta je širší než kdykoliv p edtím. Nicmén lze po ád vystopovat odlišnosti mezi venkovským a m stským prost edím. Pomocí Gansova konceptu charakteristik se v následující kapitole pokusím vysv tlit zm ny, které probíhají v zázemí Prahy v posledních 15ti letech.
20
3. CHARAKTERISTIKY OBYVATEL ZÁZEMÍ Koncept charakteristik Herberta Ganse p edpokládá, že sociální prost edí lze
áste n
vystihnout popisem vlastností lidí, kte í v daném prostoru žijí (Gans 1968). K tomuto p ístupu se p iklání i Ou ední ek, když tvrdí, že charakteristiky sociální (demografické, ekonomické nebo etnické) struktury obyvatelstva mohou do ur ité míry popsat sociální prost edí (Ou ední ek 2002b). Ke zm n sociální struktury obyvatelstva v zázemí Prahy dochází zejména vlivem procesu suburbanizace. Dochází ke stále sílící migraci p edevším z Prahy do okres Praha-východ a Praha-západ, po et migra n ziskových obcí v zázemí roste. V posledních letech však roste význam tangenciální migrace, tzn. migrace v rámci zázemí m sta (Ou ední ek 2005). Jelikož je zázemí samo o sob pom rn heterogenní oblast, je i struktura t chto migrant složitá. Ovšem d ležité je, že má pon kud odlišný dopad než suburbanizace (Ou ední ek 2006). Migrace má však selektivní charakter a rozvíjejí se jen n které lokality. Obce mají totiž velmi rozdílný rozvojový potenciál, a to p edevším z hlediska dopravní dostupnosti, aktivity p írodního a sociálního prost edí a nabídky stavebních pozemk . Podle Ou ední ka (2002a, s. 50) v rámci suburbanizace dochází k „výstavb v p íhodných lokalitách podél dopravních komunikací a v blízkosti v tších sídel rozvinutou infrastrukturou (komer ní suburbanizace) nebo v atraktivních lokalitách, které spl ují hlavní požadavky pro bydlení v dosahu m sta.“ R st intenzity migrace souvisí do velké míry s dostupností nového bydlení v suburbánní zón . Na za átku 90. let bylo p ístupné jen p íjmov
nejsiln jším skupinám obyvatelstva.
V minulých letech se však objevila ada finan ních produkt a podpor (stavební spo ení, hypotéky, státní podpora), které umož ují postavit d m i st edním p íjmovým skupinám obyvatelstva. Složení a objem imigrant
do zázemí Prahy stále více ovliv ují sociální
strukturu obyvatelstva v cílových oblastech. Cílem následující kapitoly je popsat m nící se sociální strukturu obyvatelstva v zázemí Prahy. Zvláštní pozornost pak budu v novat vybavení domácností moderním za ízením, které bylo zjiš ováno ve S ítání lidu, dom a byt 2001 (SLDB), které ukazuje na ekonomický status obyvatel. Studovaným územím bude nejbližší zázemí Prahy vymezené okresy Praha-východ a Praha-západ.
21
3.1 SOCIÁLNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA Charakteristiky, které jsou nejd ležit jší pro hodnocení sociálního prost edí, jsou podle Ganse (1968) spole enská t ída a stádium životního cyklu. Spole enskou t ídu, tedy ekonomický status obyvatelstva lze v naší statistice nejlépe sledovat pomocí úrovn vzd lanosti. Naopak stádium životního cyklu je do zna né míry ovlivn no v kem. V p ípad území, které je do zna né míry ovliv ováno procesem suburbanizace je vhodné krom struktury obyvatelstva vystihnout i strukturu migrant . Obecn lze íci, že do vybraných lokalit se st huje mladé obyvatelstvo s d tmi s výrazn vyšším sociálním statusem, které charakterizují vyšší p íjmy a vyšší úrove
vzd lání
(Sýkora 2001a). Migrace do zázemí Prahy je charakteristická pro mladé rodiny. Nejv tší migra ní zisky jsou zaznamenány ve v kových skupinách 25 – 34 let a 0 – 9 let, o málo mén pak ve starším v ku od 35 do 65 let (Ou ední ek 2006). V ková struktura migrant siln ovliv uje i úrove jejich vzd lanosti, protože se st hují p edevším mladí a tedy více vzd laní lidé (Ou ední ek 2006). Podíl migrant s vysokoškolským nebo st edoškolským vzd láním s maturitou je tak v porovnání s migra ními proudy obecn v populaci mnohem vyšší. Úrove vzd lanosti se tedy v zázemí Prahy zvyšuje, a to p edevším v okrese Praha-západ (Šnejdová 2005). Jde p edevším o navýšení podílu vysokoškolsky vzd laných osob, jejichž prostorovou strukturu hodnotila ve své práci Šnejdová (2005). Podle dynamiky nár stu podílu vysokoškolák
vymezuje Šnejdová (2005) p t oblastí
v zázemí Prahy. Nejprve vymezuje ty i oblasti s vysokou mírou nár stu vzd lanosti. Jižní sektor se nachází v území mezi dálnicí D1, „starou benešovskou“ silnicí . 603 a tokem Vltavy. V území na sever od Dob ichovic p es ernošice k O echu se rozkládá mén rozsáhlý jihozápadní sektor. Západní sektor p edstavuje nejmenší oblast – obce Hostivice, Chýn , Rudná, Ptice a katastr Sobín. Poslední je severozápadní sektor, jehož t žišt se nalézá ve Velkých P ílepech. Všechny tyto oblasti jsou charakteristické rozsáhlou výstavbou. Naopak nízký r st vzd lanosti charakterizuje severní sektor zázemí Prahy. Protože i výchozí podíly vysokoškolák jsou velmi nízké, z stává úrove vzd lanosti podpr m rná.
22
3.2 STRUKTURA VYBAVENÍ DOMÁCNOSTÍ Za p edpokladu, že p icházející obyvatelstvo má vyšší sociální status, by se m lo podobn lišit i vybavení jejich domácností. V rozvíjených lokalitách by se tedy m l projevit vyšší podíl ekonomicky siln jšího obyvatelstva a v tší ást domácností by tak m la disponovat p ístupem k modernímu vybavení. Pro hodnocení vybavenosti domácností jsou použity data ze SLBD z roku 2001 za bytové domácnosti (tj. soubor osob, které spolu žijí v jednom byt ). Hodnoceno je p edevším vlastnictví mobilního telefonu, osobního po íta e a p ístupu na internet. Vybavení domácností osobními automobily je okrajové, nebo p ípadová studie Urbánkové (2005) neprokázala p ímou závislost k suburbánnímu rozvoji. Jelikož hlavní složku migrace do zázemí Prahy tvo í suburbanizující se obyvatelé (Ou ední ek 2005), používám jako ukazatel intenzity suburbanizace index zm ny po tu obyvatel mezi lety 1991 a 2001. Dalším možným ukazatelem by byla absolutní zm na po tu obyvatel v obcích. Podle mého názoru by však p esn
nevystihl zm nu, která se
v jednotlivých obcích odehrála. Na map 1 jsou pak z eteln vid t rozvíjené lokality. Jedním z úkol je tedy zjistit, zda je vybavení domácností závislé na zm n po tu obyvatel. Podle zjišt ného rozložení jev p edpokládám, že potenciální závislost by byla lineární. Pro m ení síly závislosti poslouží Pearson v koeficient korelace r. Je pot eba si uv domit, že koeficient je velmi ovlivn n odlehlými hodnotami, proto je nutné je p i m ení vynechat.2 M ení prokázalo nejsiln jší závislost s vlastnictvím mobilních telefon (r=0,49, na 99% hladin spolehlivosti), což ukazuje st ední sílu asociace mezi prom nnými. Malá až st ední síla korelace (r=0,31 na 99% hladin spolehlivosti) mezi prom nnými je sledována v p ípad vlastnictví osobního po íta e. Poslední prokázanou závislostí, by s malou sílou korelace, je závislost s vlastnictvím automobil (r=0,15, na 95% hladin spolehlivosti). Závislost mezi suburbanizací a p ístupem k internetu však dokázána nebyla. Zkreslujícím faktorem (v ur ité mí e) m že být pokyn ke s ítání pouze t ch služebních automobil
a po íta , které „mohou být
leny domácnosti využívány i k soukromým
ú el m“ (Bytový list 2001). Podle mého názoru to ovlivnilo zvlášt po ty domácností, které disponují osobním automobilem. V hodnocení vybavení domácností osobními automobily
2
Jde o obce mající sice vysoký index zm ny po tu obyvatel, který však byl ovlivn n nízkou po áte ní stavem po tu obyvatel. 23
vidím ješt další dva problémy. Jednak dochází k všeobecnému nár stu osobních automobil . Urbánková (2005) konstatuje, že „s p ibývajícími obyvateli v území p ibývají také automobily. Jen po et domácností vybavených osobním automobilem vzrostl za 10 let o 50 %.“ P edevším však je statistika v této oblasti málo podrobná. Zachycuje totiž pouze po ty automobil , nikoliv již jejich hodnotu (zna ku, rok výroby atd.), která by charakterizovala sociální status domácnosti. Mapa 1 Vývoj po tu obyvatel v zázemí Prahy mezi lety 1991 a 2001
Mapa 2 Vybavení domácností mobilním telefonem v katastrech Prahy a v obcích v zázemí
Zdroj: SLDB 1991, 2001
Zdroj: SLDB 2001
Druhým úkolem je zhodnocení prostorového vzorce vybavení domácností. Na map 2 je znázorn no vybavení domácností mobilním telefonem, které s prostorovou strukturou nár stu po tu obyvatel koresponduje nejvíce. Je patrné celkov vyšší úrove
vybavení v jižním
zázemí Prahy, nejvíce pak vystupuje jižní sektor nové výstavby (od pražských Kunratic a K eslic p es Jesenici dále ke Kamenici; Zvole a Ohrobec). Mén výrazný je jihovýchodní (okolí
í an u Prahy) a jihozápadní sektor ( ernošice, Dob ichovice), ale úrove vybavení
z stává nadále vysoká. Na severním okraji Prahy vystupují již spíše jednotlivé rozvíjející se obce (Velké P ílepy, Klecany, Zdiby, Líbezníce), ostatní obce vykazují nízkou úrove vybavení mobilními telefony. Dalšími obcemi, u kterých je nápadné vybavení domácností na 24
vysoké úrovni, p edstavují obce s vysokým indexem zm ny a nízkou hodnotou po tu obyvatel (nap . Oko nebo Karlík). Vybavení domácností osobním po íta em je znázorn no na map 3. Zde jsou z eteln vid t hlavní oblasti, kde probíhala výstavba – jižní (osa Dolní B ežany – Jesenice – Kamenice a oblast podél b ehu Vltavy, Davle) a jihozápadní sektor ( ernošice –
evnice) pražského
zázemí. Malá oblast s vysokou úrovní vybavenosti je v okolí Hostivice a Chýn . Dále vystupují lokality na severním okraji Prahy (Horom ice -Velké P ílepy). Na východ od Prahy jsou jednotlivé lokality taktéž patrné – Nehvizdy i okolí í an. Zajímavé je srovnání úrovn
vybavenosti mobilním telefonem a osobním po íta em s
pražskými katastry. Praha je stále vybaven jší, nicmén
ada obcí dosahuje úrovn dob e
vybavených katastr . Ty se nalézají p evedším ve vn jším m st (sídlišt ), okolí Prahy 6 a samotném okraji Prahy. Vysoký podíl vybavených domácností v katastrech, kde živ probíhala suburbánní výstavba (nap . Újezd nad Lesy, Šeberov, Písnice, Sobín), což op t dokazuje p íchod sociáln silného obyvatelstva. Mapa 3 Vybavení domácností osobním po íta em v katastrech Prahy a v obcích v zázemí
Mapa 4 P ístup domácností k internetu v katastrech Prahy a v obcích v zázemí
Zdroj: SLDB 2001
Zdroj: SLDB 2001
25
V p ípad p ístupu na internet již prostorová struktura, která by se vázala na oblasti nové výstavby, není tak z ejmá. Vystupují spíše jednotlivé lokality (nap . Nehvizdy, Kamenice, Chýn
i Líbeznice). Zárove již není tak viditelný rozdíl mezi jižním a severním zázemím
Prahy. D vodem takového prostorového rozmíst ní m že být obecn
menší dostupnost
internetu v roce 2001 a obtížn jší p ipojení k internetu v n kterých obcích (nep ítomnost poskytovatele t chto služeb).
Sociální struktura obyvatelstva i vybavení jejich domácností ukázaly zvyšující se sociální status obyvatel v zázemí Prahy. Nicmén jde o zvyšování, kterého je dosaženo p edevším migrací ur itých skupin obyvatelstva a p vodní obyvatelstvo sv j status zvyšuje již jen málo. D kazem je odlišné vlastnosti obyvatel obcí, ve kterých prob hla i neprob hla rozsáhlá výstavba. Dochází tak k sociální polarizaci (mezi i uvnit obcí), jež bude podrobn ji zkoumána v následující kapitole.
26
4. DOPAD REZIDEN NÍ SUBURBANIZACE NA SOCIÁLNÍ PROST EDÍ V ZELEN I V této kapitole se budu v novat zkoumání sociálního prost edí na mikroúrovni – v obci Zelene . Výhodou oproti sledování sociálního prost edí na úrovni Pražského metropolitního regionu je možnost sledovat jednotlivé procesy detailn ji. Nevýhodou je jedine nost lokality – v každé lokalit probíhají procesy trochu jinak. Myslím si, že spole n s úrovní Pražského metropolitního regionu, kdy se sledují p edevším tvrdá data získaná ze statistik (SLDB, Statistiky migrace atd.), se tyto dv m ítkové úrovn dopl ují. Data pro hodnocení sociálního prost edí byla získána prost ednictvím dotazníkového šet ení, ve kterém byly osloveni starousedlíci i nov
p ist hovalí obyvatelé obce. Výzkum byl
zam en p edevším na zjišt ní, zda je sociální struktura obou skupin sociáln polarizována a p ípadn zda má tato polarizace dopady na vztahy mezi nimi. Dále byla zjiš ována míra integrace nových rezident do života obce. Zelene není p edstavitelem sídla, jež bylo reziden ní suburbanizací ovliv ováno již od po átku jejích projev v porevolu ní dob . Není známou lokalitou, která by byla spojena s velkými známými investory a masovou výstavbou rodinných domk (jako jsou nap íklad Velké P ílepy nebo Dolní B ežany). Je to obec, kde se suburbanizace za ala ve v tší mí e projevovat až v n kolika posledních letech. Období nejv tší výstavby se datuje zhruba od roku 2002. Samoz ejm , že i v pr b hu 90. let zde probíhala nová bytová výstavba, šlo však spíše o ojedin lé projekty. Zájem o výstavbu až v pozd jší dob m žeme spojovat s faktem, že se nenachází v nejatraktivn jším zázemí Prahy. P esto disponuje dostate n kvalitním životním prost edím a p edevším dobrou dopravní polohou, aby dokázala p ilákat nové obyvatele. Lze íci, že rozvoj obce Zelene p edstavuje p íklad „regulované suburbanizace“, jak ji p edstavuje Sýkora (2002). Nová výstavba je realizována v dostate n vybaveném sídle v zázemí Prahy – nacházejí se zde nejzákladn jší služby (prodejny potravin, restaurace), ale i pom rn rozsáhlá ob anská vybavenost (mate ská a základní škola, léka i). Obec tvo í dva katastry a sídla - Zelene a Mst tice. Katastr Zelen e p edstavuje hlavní oblast života obce, kde žije naprostá v tšina obyvatel. V Mst ticích sídlí n kolik podnik , ale obyvatel zde žije jen n kolik desítek. Nová výstavba je lokalizována v katastru Zelen e. Protože jsou sídla od sebe vzdálena zhruba 3 km, nep edpokládám, že vztahy mezi obyvateli
27
katastr
Zelen e a Mst tice budou intenzivní. Proto do svého výzkumu (dotazníkového
šet ení) katastr Mst tice nezahrnuji. V údajích z oficiálních statistik (SLDB, evidence obyvatelstva) však Mst tice zahrnuty jsou. tvrtou kapitolu op t rozd luji do n kolika
ástí. První podkapitolou je p edstavení
základních charakteristik obce. V další nasti uji vývoj reziden ní suburbanizace v Zelen i. T etí podkapitolu tvo í popis metodiky výzkumu. Ve tvrté se zabývám sociální strukturou obyvatelstva a zjiš uji, zda dochází k sociální polarizaci. A kone n v páté podkapitole hodnotím zapojení nových rezident do života obce.
4.1 CHARAKTERISTIKA OBCE Obec Zelene se nachází severovýchodn od Prahy, v okrese Praha-východ (mapa 5). Sousedí s pražskou m stskou ástí Horní Po ernice od níž je centrum obce vzdáleno 2 km. Obec s rozší enou p sobností je Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Mapa 5 Poloha Zelen e v rámci okresu Praha – východ
Zdroj: www.mesta.obce.cz
Z hlediska dopravy má Zelene velmi dobrou polohu, a to jak pro dopravu individuální, tak i hromadnou. V dosahu n kolika kilometr je napojení na rychlostní komunikaci R10 (sm r Mladá Boleslav), na dálnici D11 (sm r Pod brady, Hradec Králové) i na vnitropražskou Št rboholskou spojku. Na erném Most mohou obyvatelé též využít záchytného parkovišt Park and Ride. Do obce jezdí z erného Mostu pravidelná autobusová linka v rámci pražské
28
integrované dopravy (PID). Obcí též probíhá železni ní tra , která z Prahy vede sm rem do Lysé nad Labem. Osobní vlaky (rovn ž integrované do PID) staví ve dvou zastávkách Zelene a Mst tice (zde staví polovina osobních vlak ). V 90. letech byla v Zelen i vybudována moderní infrastruktura. Její výstavba byla zahájena v roce 1990 a nyní je již vybudována splašková kanalizace, vlastní istírna odpadních vod, vodovod s p ipojením na vodní zdroj Káraný. V roce 1997 byla dokon ena výstavba regula ní stanice plynu a plynofikace celé obce je již dokon ena. V posledních letech byly též vybudovány nové komunikace a chodníky a zrekonstruováno ve ejné osv tlení. Na dobré úrovni je také ob anská vybavenost. V obci je mate ská škola se t emi t ídami a první stupe základní školy. Pro další školní rok (2006/2007) je v plánu vybudovat zázemí i pro druhý stupe ZŠ. V budov obecního ú adu sídlí praktická a zubní léka ka. V obci se nachází pošta a 3 restaurace, nakupovat lze ve dvou obchodech s potravinami a v dalších dvou obchodech se smíšeným zbožím. Možnostmi sportovního vyžití je obec vybavena nadstandardn . V okolí zrekonstruovaného fotbalového h išt se zázemím je krytá tenisová hala, dva antukové kurty a nov vybudovaný skate park. Sou ástí sportovního areálu je i d tské h išt . V Mst ticích je golfový klub s restaurací.
4.2 ROZVOJ REZIDEN NÍ SUBURBANIZACE Na za átku 20. století byl Zelene malou vesnicí s n kolika desítkami dom v okolí rybníka (na severu obce). V zázemí Prahy však v období první republiky prob hla klasická fáze suburbaniza ního procesu. Díky dobré dopravní dostupnosti (p ítomnosti železnice) docházelo k intenzivní výstavb rodinných dom . P edešlé tvrzení dokládají data o dob výstavby bytových jednotek v obci ze SLDB z roku 1991. Celkem 60 % bytových jednotek, které se nacházely na území obce v tomto roce, bylo postaveno práv v období od roku 1920 do 1945. Z období do roku 1919 pocházelo jen 14 % bytových jednotek. Lze tedy konstatovat, že za první republiky3 došlo k podstatnému zv tšení bytového fondu, zvýšení po tu obyvatel a tím i ke zm n charakteru obce. Následkem takového rozvoje je pak nap íklad faktická neexistence pravého centra (návsi i nám stí) v obci. Nicmén je z ejmé, že v období první republiky zde výstavba probíhala podle ur itého
3
V období 2. sv tové války byla všeobecn stavební aktivita na velmi nízké úrovni.
29
plánu, o emž sv d í pom rn pravidelná uli ní sí s pravoúhlým uspo ádáním ulic podél hlavních komunikací k ostatním obcím (mapa 6). Stavební aktivita byla po celá 90. léta pom rn
nízká (ve srovnání s jinými rychle se
rozvíjejícími suburbánními lokalitami, nap . Jirny i Šestajovice). Z dat ze SLBD 1991 a 2001 vyplývá, že bylo postaveno zhruba 20 dom , což v porovnání s celkovým po tem není zásadní (501 v roce 2001). Zvrat v objemu nové výstavby nastal až pozd ji, a to p edevším v souvislosti s p íchodem developer (více viz níže). Do srpna 2005 obecní ú ad p id lil celkem 712 popisných
ísel. Za poslední
ty i roky tak bylo v obci postaveno (nebo
rozestav no) asi 200 nových dom . Mapa 6 Vymezení rozvojových lokalit v Zelen i
Zdroj: Praha – atlas m sta 1 : 20 000, upraveno
V pr b hu 90. let docházelo p edevším k individuálnímu zastavování volných parcel v rámci staré zástavby. Oblastí, kde je z etelná vyšší koncentrace nové zástavby z tohoto období je lokalita G, kde se mísí se starou zástavbou. Objemn jší nová výstavba p išla s developery. Jedním z nich je firma Interinvest Dis, a.s., která již n kolik let realizuje výstavbu adových, atriových, dvoj- i samostatn stojících dom na 47 pozemcích v lokalit H. Tato firma se však potýká s ur itými problémy a žádný z dom
ješt
nebyl zkolaudován. Druhým
developerem je již úsp šn jší firma Singa s.r.o., která v sou asné dob realizuje výstavbu 44 adových dom
ve své tvrté lokalit (lokalita D, „U obory“). P edchozí projekty byly 30
realizovány v lokalitách A („Vrbi ky“), B („U h išt “) a C („Za humny“). Individuální výstavba probíhá ve dvou rozvojových lokalitách - na jihu (lokalita F) a na severu obce (lokalita E). Na záv r považuji za nutné íci, že všechny rozvojové lokality p ímo navazují na stávající zástavbu a nejsou tedy nijak prostorov izolovány. Rozvoj reziden ní suburbanizace dokumentují p ílohy 1-4. Vzhledem k nízké intenzit výstavby v 90. letech, byl nár st po tu obyvatel velmi pozvolný. Prudký nár st p išel v n kolika následujících letech a je dob e patrný v tabulce 2. K 29.8.2005 dosahoval po et obyvatel hodnoty 1822, což znamená nár st o 30 % oproti za átku roku 2001. Pom rn d ležitý je obecný fakt, že mnoho p ist hovalých obyvatel se v cílové obci z n jakého d vodu nehlásí k trvalému pobytu (více viz nap . Ou ední ek 2005). Po et obyvatel, kte í v Zelen i skute n bydlí, je vyšší a podle mého odhadu4 m že dosahovat více než 1900. Tabulka 2 Popula ní vývoj Zelen e v porevolu ním období
Datum 31.3.1991 31.3.2001 1.1.2003 29.8.2005
Po et obyvatel 1361 1383 1533 1822
Zdroj: SLDB 1991, 2001, Po et obyvatel v obcích 2003, evidence obyvatel obecního ú adu
Vzhledem k tomu, že k výraznému nár stu po tu obyvatel došlo až po roce 2002, nelze pro studium m nící se struktury obyvatelstva použít data ze SLDB 2001. Byla proto využita alespo
data z Evidence obyvatel obecního ú adu o v kové struktu e obyvatel. Podle
Ou ední ka (2002) jsou hlavní rozdíly mezi starými a novými obyvateli v jejich demografické struktu e, kdy u nov p íchozích je patrný výrazn mladší v kový pr m r. Na omlazování populace ukazuje hodnota pr m rného v ku. Zatímco ješt v roce 2001 dosahoval pr m rný v k hodnoty p ibližn stejné jako v celém okrese Praha – východ, v roce 2005 je již zna n podpr m rný (37,6 let v srpnu 2005). Z v kové pyramidy (graf 1) je z ejmé, že oproti roku 1991 výrazn p ibylo obyvatel ve v ku 25 – 40 let a malých d tí, což jsou pravd podobn noví rezidenti obce.
4
P edpokládám, že do nových dom ze nast hovali pr m rn 3 lidé.
31
Graf 1 V ková struktura obyvatelstva Zelen e v roce 1991 a 2005
Zdroj: SLDB 1991, Evidence obyvatel obecního ú adu Poznámka: v ková struktura roku 1991 je zkonstruována podle p tiletých interval , v ková struktura roku 2005 je podle interval jednoletých
4.3 METODIKA VÝZKUMU Pro zjišt ní pot ebných dat k hodnocení sociálního prost edí jsem použila dotazníkové šet ení, které bylo provedeno v srpnu 2005. Respondenti byli vybírání podle místa jejich bydlišt ze seznamu odb ratel vody5, který pro ú ely práce poskytl obecní ú ad. V obci bylo k odb ru vody p ihlášeno celkem 712 dom . Na základ náhodného výb ru bylo vybráno 118 dom (každé 6. popisné íslo, prvním vybraným íslem bylo .p. 2). Podle mého odhadu se nacházelo zhruba 65 % dom v oblasti staré zástavby, zbytek byl v lokalitách nové výstavby. Stranou dotazníkového byly ponechány lokality nové výstavby D a H, protože v oblasti stále probíhá výstavba. Jinak byly zastoupeny všechny lokality nové výstavby. Otázky byly konstruovány s ohledem na hypotézy práce. Tedy aby bylo možno odpov d t, zda je obyvatelstvo v obci sociáln polarizované, jaké jsou odlišnosti v jejich životních stylech, jaký mají starousedlíci názor na p íchod nových obyvatel do obce a nakonec jaké to má d sledky pro vztahy mezi ob ma skupinami obyvatel. Dále aby bylo možné zhodnotit
5
Protože nejsou mnozí noví obyvatelé p ihlášeni v Zelen i k trvalému pobytu, považuji tento seznam za nejaktuáln jší a nejvíce odpovídající realit . Je však t eba poznamenat, že na druhou stranu jsou n které domy (p estože již je jim p id leno íslo popisné) ješt rozestav ny a neobydleny.
32
míru integrace nových rezident
do života v obci – zda mají v obci p átele, zda se cítí
izolováni od starousedlík a zda mají zájem podílet se na ízení obce. N které otázky ( . 10, 11, 15, 21) byly p evzaty z dotazníkového šet ení, které provád l Ou ední ek v roce 2004 v obcích Pražského m stského regionu. Dotazník tvo í ty i skupiny otázek (v p íloze 6). První jsou otázky (celkem 14), které byly položeny všem respondent m. V jedné z t chto otázek byli respondenti dotazováni na to, zda se cítí být v obci starousedlíky. Podle odpov di respondent se dotazník rozd loval na dv ásti, z nichž první byla ur ena pro starousedlíky (6 otázek) a druhá pro nov p ist hovalé (5 otázek). tvrtou záv re nou sadu tvo ili otázky dotazující se na rodinný a ekonomický status respondenta (v k, pohlaví, rodinný stav, vzd lání apod.; celkem 10 otázek). V záv re né ásti dotazníku byl respondent m ponechán prostor, který byl ur en pro jejich p ipomínky i post ehy. Bylo jim rovn ž umožn no napsat svoji poštovní i emailovou adresu, na kterou bude možné zaslat výsledky šet ení. Dotazník byl dopln n vysv tlujícím pr vodním dopisem (v p íloze 5). Respondenti byli osloveni osobn s dotazem, zda jsou dotazník ochotni vyplnit. Poté s nimi byla domluvena doba, kdy bude vypln ný dotazník vyzvednut. Pokud to bylo možné, byly v každé domácnosti ponechány dotazníky dva – jeden pro muže a jeden pro ženu. D vodem byla snaha p edejít situaci, kdy by mezi respondenty výrazn p evažovaly ženy, které byly obecn ochotn jší dotazník vyplnit. Navíc p edpokládám, že ob pohlaví mají pon kud jiný názor, a to p edevším mezi nov p ist hovalými obyvateli. Tvo í je totiž z velké ásti mladé rodiny s d tmi, kdy je jeden z dosp lých (obvykle žena) tráví více asu pé í o dít , a to zejména v míst bydlišt . Na druhou stranu druhý dosp lý len (obvykle muž) tráví více asu v práci, tj. mimo obec a má mén p íležitostí ke kontaktu s ostatními obyvateli obce.. Z celkového po tu vybraných domácností (118) bylo ochotno dotazník vyplnit 73 domácností. Ze zbývajících domácností bylo zhruba 60 % dom
n jakým zp sobem
nedostupných (d m nebyl nalezen i obydlen, chyb l zvonek a tudíž možnost kontaktovat obyvatele nebo jeho obyvatelé neotev eli). Asi 40 % domácností odmítlo dotazník vyplnit. Odmítnutí byla ast jší ve staré zástavb . Nov p ist hovalí obyvatelé naopak byli ochotn dotazník vypl ovali a zajímali se o výsledky šet ení. Vyplnit dotazník odmítl pouze jeden oslovený cizinec kv li nedostate né znalosti eského jazyka. B hem šet ení bylo rozdáno celkov 114 dotazník . Z tohoto po tu bylo vypln no a odevzdáno 94 dotazník . Návratnost rozdaných dotazník dosáhla 82 %. 33
4.4 DOCHÁZÍ V ZELEN I K SOCIÁLNÍ POLARIZACI? V zázemí Prahy dochází k pom rn vysokému nár stu po tu obyvatel, ímž se m ní i sociální struktura obyvatel. Do obcí p ichází p edevším lidé s vyšším sociálním statusem, kte í si mohou nové bydlení dovolit a disponují vyššími p íjmy a vzd laností (Ou ední ek 2001, 2005, Sýkora 2001a). P estože nová území asto vznikají v t sné blízkosti staré zástavby, jejich architektura je vždy významn odlišná a ukazuje na rozdílnost sociálního statusu jejich obyvatel (Ou ední ek 2002a, 2005). Vznikají tedy dva odlišné typy zástavby, které obývají odlišné skupiny obyvatel. Ou ední ek (2001) tvrdí, že dochází k sociální polarizaci obyvatelstva. Sýkora (2001, s. 134) ji definuje jako „expanzi bohatých a chudých a úbytek st ední vrstvy obyvatel“. A koli se tedy posiluje demografická i sociální struktura, m že docházet ke vzniku nap tí mezi starými a novými rezidenty (Ou ední ek 2001). Podle Sýkory (2002, s. 15) tak „m že vzniknout siln vnímaná segregace mezi obyvateli“. Mým úkolem nyní je ov it východiska práce na datech z dotazníkového šet ení a zjistit, jestli je obyvatelstvo Zelen e sociáln polarizováno a jestli to vede k nap tí mezi rezidenty. Je posuzován odlišný životní styl obou skupin obyvatel, který vychází z jejich odlišného sociálního statusu. Zkoumám také postoj obyvatel k nové výstavb a názor starousedlík na p íchod nových obyvatel do obce. Na záv r hodnotím vztahy mezi starousedlíky Z celkového po tu respondent je 43 nov p ist hovalých obyvatel (v Zelen i bydlí pr m rn 2 roky) a 51 starousedlík . Pokles jejich zastoupení oproti osloveným domácnostem ve staré zástavb je zp soben vyšším procentem nedostupných domácností (viz kap. 4. 3) a obecn nižší ochotou dotazník vyplnit. Mezi respondenty byly více zastoupeny ženy (61 %). Zatímco mezi novými rezidenty je situace vyvážená a dokonce mírn
p evažují muži, mezi
starousedlíky jasn ji p evládají ženy (71 %). U nov p ist hovalých obyvatel byla zjiš ováno i místo jejich p edchozího bydlišt . V tšina respondent uvedla Prahu, pop ípad jiné velké m sto (Hradec Králové a Ústí nad Labem). Za „suburbanizátory“ m žeme považovat 80 % všech nových rezident . Zbývající po et pochází z jiné obce – vesnice i malého m sta (15 % ve St edo eském kraji, 5 % jinde v eské republice). Rodinný status respondent byl zjiš ován dotazy na jejich v k, rodinný stav a v k d tí. Rodinný stav v tšiny respondent je „ženatý/vdaná“. V kovou strukturu ukazuje graf 2. Mezi novými rezidenty p evažují 30 až 39letí, nejvíce starousedlík je v kategorii starších 60ti let. 34
Pr m rný v k nov p ist hovalých je nižší (35 let oproti 50,5 let). Tém
60 % všech
respondent uvedlo, že mají d ti, které s nimi sdílí domácnost. P ibližn 80 % respondent uvedlo, že má dít /d ti ve v ku do 11 let. U starousedlík jsou všechny v kové skupiny d tí respondent
reprezentovány rovnom rn ji. Mezi „suburbanizátory“ a ostatními nov
p íchozími nebyly výrazné rozdíly. Je tedy z etelný rozdíl v rodinném statusu mezi starousedlíky a nov p íchozími obyvateli. Sta í rezidenti jsou ve svých charakteristikách heterogenn jší, zastoupení jednotlivých kategorií je rovnom rn jší. Na druhou stranu mezi novými rezidenty jsou p edevším mladí lidé s malými d tmi. Za nejlepší ukazatel ekonomického statusu považuji úrove
vzd lání. Jako dopl kové
ukazatele byly použity p ístup k internetu a etnost zahrani ních dovolených b hem roku. P i hodnocení sociálního statusu je pot eba uv domit si v kovou strukturu respondent a zejména vyšší zastoupení d chodc mezi starousedlíky (35 %). Obecn vzd lanost starších lidí je nižší, o ekávat lze i menší náklonnost k využívání internetu a k zahrani ním dovoleným. Graf 2 V ková struktura respondent
Zdroj: Dotazníkové šet ení
Podle p edpoklad
se vzd lanostní struktura nových a starých rezident
zna n liší (viz
graf 3). Mezi nov p ist hovalými respondenty byl mnohem vyšší podíl lidí s vyšším a vysokoškolským vzd láním, naopak mezi p vodními obyvateli p evažovalo st edoškolské vzd lání s maturitou. Noví rezidenti, kte í se do Zelen e nep ist hovali z velkého m sta, dosahovali nižší úrovn
vzd lanosti. Nicmén
jejich vzorek je velmi malý (pouze 8
respondent ), takže nelze vyvozovat obecnou platnost. Rozdíly jsou i mezi novými rezidenty, kte í bydlí v zástavb
typovými domy a t mi, kdo mohli financovat výstavbu podle
individuálního projektu. V druhé oblasti je podíl vysokoškolák vyšší.
35
Graf 3 Vzd lanostní struktura respondent
Zdroj: Dotazníkové šet ení
Dostupnost internetu v Zelen i je pom rn dobrá. Mezi nov p ist hovalými obyvateli je p ipojena výrazná v tšina (88 %), mezi starousedlíky je toto procento nižší (60 %). Pom rn p ekvapiv má p ístup k internetu polovina starousedlík ve v ku 60 a více let. Z ásti si to lze vysv tlit možným sdílením domácnosti s rodinou jejich d tí, která má k moderním technologiím blíže. Zahrani ní dovolenou si nov p ist hovalí dop ejí v pr m ru 1,2 x za rok, starousedlíci na ni vyrazí pr m rn jednou za dva roky. Vyšší úrove vzd lání, lepší p ístup k internetu a po etn jší zahrani ní dovolená sv d í o vyšším sociálním statusu nových rezident . Rozdíly mezi ob ma skupinami obyvatel jsou pom rn velké, zvlášt v p ípad vzd lanosti. Sociální polarizaci lze sledovat i porovnáváním zp sobu bydlení obyvatel obce (viz obrázek 1). Rozdílná je architektura dom i jejich fyzický stav. Starou zástavbu tvo í soubor odlišných dom , zatímco nová zástavba vytvá í homogenní celek. V rámci staré zástavby lze asto nalézt domácnosti, které chovají užitková zví ata, což by bylo v nových lokalitách nemyslitelné. Zp sob bydlení do velké míry koresponduje se sociálním statusem obyvatel a vypovídá o jejich životním stylu. Na vztahy mezi starými a novými rezidenty má vliv jejich životní styl. V dotazníkovém šet ení byli respondenti dotazování na asovou strukturu b žného pracovního dne a využívání okolí obce ve volném ase. P edpokládám, že noví rezidenti budou trávit v tší ást dne v práci a dopravou a na volno asnové aktivity jim bude zbývat mén
asu. Zárove si myslím, že
starousedlíci budou více využívat bezprost ední okolí Zelen e k výlet m ve volném ase a logicky vykáží jeho v tší znalost.
36
Obrázek 1 Obraz odlišného sociální statusu starých a nových rezident
Foto: autorka Pr m rná doba, kterou stráví (pracující) sta í i noví rezidenti v zam stnání, je p ekvapiv shodná – 9 hodin. K podobným výsledk m došla i Gondová (2004) p i studiu životního stylu obyvatel v zázemí Prahy. Podle jejího výzkumu, se doba, kterou stráví noví a sta í rezidenti v zam stnání, p íliš neliší. Odlišnosti v p ípad Zelen e vidím v tom, že výrazná v tšina starousedlík tráví v práci 8 až 10 hodin. Na rozdíl od toho nov p ist hovalí více využívají zam stnání se zkrácenou pracovní dobou a ást jich tráví v práci až 12 hodin. Dopravou starousedlíci stráví p ibližn 1 hodinu denn , noví rezidenti o 20 minut více. Na volno asové aktivity tak novousedlík m zbývá pr m rn mén
asu.
Výlety do okolí podniká 70 % všech rezident a mezi ob ma skupinami obyvatel nejsou rozdíly patrné. Shodn 60 % všech dotázaných uvedlo, že v okolí obce zná zajímavá místa. Rozdíl pak již spo íval pouze v po tu vyjmenovaných míst, kdy starousedlíci projevili vyšší znalost okolí.
37
Celkov lze íci, že se svým rodinným, ekonomickým statusem, zp sobem bydlení a alespo ástí životního stylu, noví a sta í rezidenti liší. Obyvatelstvo Zelen e se tedy sociáln polarizuje a otevírá se prostor pro vznik nap tí mezi rezidenty. Podle mého názoru áste n zmír uje negativní dopady sociální polarizace fakt, že s novými obyvateli p ichází také zlepšování technické infrastruktury a dopravní dostupnosti. P i hovorech se starousedlíky jsem se asto setkávala s tím, že p íchod nových obyvatel hodnotili kladn práv kv li p ínos m, které plynou z nové výstavby. Výsledky dotazníku to potvrzují. P ibližn 45 % respondent uvedlo, že vidí pozitivní nebo negativní d sledky nové výstavby, p i emž více než polovina jmenovala p ínosy. Nej ast ji je zmi ována vyšší upravenost obce a posilování demografické struktury (tedy omlazení obce, dostate ný po et d tí pro mate skou a základní školu). Dále respondenti uvád li zlepšení finan ních možností obce a s ním spojenou modernizaci infrastruktury, rozší ení služeb a rozší ení možností pro sport. Mezi negativními d sledky nové výstavby byly nejvíce zastoupeny zvýšená intenzita dopravy, hluk a nep íjemnosti spojené p ímo s výstavbou nových dom . V menší mí e byla zmi ována posilující se anonymita a obtížná integrace nových obyvatel do života v obci. Situaci dokresluje postoj starousedlík k p íchodu nových obyvatel do obce. Považují ho spíše za pozitivní, z v tší ásti ho vítají (46 %), a koliv existuje velká skupina starousedlík (41 %) s neutrálním postojem. Zajímavé výsledky p inesla otázka, v níž byli noví rezidenti dotazováni na názor starousedlík
na p íchod nových obyvatel. V hodnocení jsou
zdrženliv jší než starousedlíci a v tšina se jich p iklonila k neutrálnímu postoj. Zda vzniká i nevzniká negativní tenze mezi starousedlíky a nov p ist hovalými obyvateli pak asi nejlépe shrnuje a vystihuje jejich vztah. Zásadní je, že tém
t etina starousedlík
uvedla, že žádný vztah k novým rezident m nemá. Další 45 % respondent považovalo sv j vztah jako kladný, zbytek za spíše záporný. Nejvíce novousedlík uvedlo kladný (60 %) a neutrální (25 %) vztah. Vztahy se tedy dají ozna it za pom rn dobré, ale zna n nevyvinuté. Záleží tedy na následujících letech, jakým sm rem se budou vztahy ubírat a tím se m nit sociální prost edí obce.
38
4.5 ZAPOJENÍ NOVÝCH REZIDENT DO ŽIVOTA OBCE Další výzkumné otázky ro níkové práce se týkají intenzity zapojení nových rezident do života v Zelen i. Využívají obec jinak než jen jako místo bydlišt ? Nakupují zde? Chodí zde jejich d ti do škol? Ú astní se r zných akcí, které obec po ádá? Našli si zde nové p átele? Mají v bec zájem podílet se na chodu obce? Sýkora (2002, s. 15) tvrdí, že „ztrátu sociální soudržnosti vyvolává p edevším vysoká prostorová segregace funkcí a vysoce individualizované dojížd ní osobním automobilem“. To hrozí práv v p ípad , že noví rezidenti se nebudou aktivn ú astnit života v obci a svoje nové bydlišt využívat v noci, nikoliv však místo zábavy, sportu, vzd lávání svých d tí atd. Pak by se mohla potvrdit teze Tesa e a Volfa (2000), že suburbanizace ústí v uzavírání se obyvatel do ulit svých dom , nebo v míst jejich bydlišt neprobíhá spole enský život. Cílem podkapitoly je tedy zhodnotit rozdíly v zapojení do života obce mezi starousedlíky a novými rezidenty i mezi novými rezidenty navzájem. Cht la bych zjistit, zda na to má vliv typ výstavby a doba, po jakou v obci žijí. P edpokládám, že na rozdíl od nov p íchozích budou starousedlíci dávat p ednost aktivitám v obci. Obchody s potravinami jsou více využívány starousedlíky, když tém
40 % z nich uvedlo, že
zde nakupuje pravideln (oproti 17 % u novousedlík ). Intenzita využívání místních služeb se mezi dv ma skupinami obyvatel prakticky neliší. Spole enské akce v obci jsou rovn ž p ibližn
stejn
navšt vovány. Letošního „pálení
arod jnic“ se ú astnilo 70 % všech
respondent . Restaura ní za ízení jsou více využívány novými rezidenty. Asi 44 % starousedlík je v bec nenavšt vuje (oproti 21 % u novousedlík ). Tém
90 % procent všech
respondent uvedlo, že nevyužívá místní spolky. Jejich aktivit se však ú astní t ikrát více starousedlík
(15 %). Místní stavební firmy využila polovina nov
p ist hovalých
respondent . Je však nutno zd raznit, že za místní stavební firmu asto považují i firmu Singa s.r.o., která má vzhledem k intenzivní výstavb v lokalit malou administrativní budovu. Závislost mezi dobou, po kterou novousedlíci v obci žijí a výše popsaným chováním v obci nebyla zjišt na. D ležitým místem pro navazování kontakt mezi starými a novými rezidenty je podle mého názoru mate ská a základní škola. Intenzita jejich využívání se mezi skupinami prakticky neliší. Z šet ení vyplývá, že obecn aktivity d tí jsou využívanou p íležitostí pro potkávání ostatních obyvatel obce. 39
Integrace obou skupin obyvatel byla hodnocena i podle toho, zda navázali vzájemná p átelství. Více než 20 % starousedlík uvedlo, že je má i mezi nov p íchozími obyvateli. Místem seznámení bylo asto místo bydlišt , restaurace a p ekvapiv i pracovišt . P átele v obci si našly i ty i p tiny nových rezident . Polovina z nich uvedla, že se s nimi znala již p ed rozhodnutím p ist hovat se do obce. Tito p átelé jsou tudíž spíše ur itou motivací migrace, nikoliv však jejím d sledkem. Nej ast jším místem, kde se respondenti setkávají s p áteli je jejich domov. Dále uvád jí místa aktivit d tí a noví rezidenti i restauraci. Pro další integraci obyvatel je velmi d ležité, že 95 % nových rezident se necítí izolováno od starousedlík , dva respondenti uvedli, že jako d vod své izolace vidí pracovní zaneprázdn nost a tedy nedostatek volného asu, ve kterém by se mohli stýkat s ostatními obyvateli obce. Nakonec zjiš uji, zda mají noví rezidenti v li ú astnit se ízení obce a jak je tomu u starousedlík . Podle Ou ední ka (2002a, s. 51) mají noví rezidenti „ asto v tší schopnost ovlivnit rozhodování o ve ejných otázkách obce, p inášejí do nového prost edí celou adu kontakt
a
asto disponují i v tší politickou silou než p vodní obyvatelstvo obce.“
V dotazníkovém šet ení byla respondent m položena otázka, zda se aktivn ú astní ízení obce nebo o n j mají alespo zájem v budoucnosti. Naprostá v tšina oslovených (více než 90 %) uvedla, že nikoliv a ani o tom neuvažuje. Z rozhovor s obyvateli Zelen e, které jsem vedla b hem šet ení pak vyplynulo, že je to patrn d sledkem spokojenosti se sou asnými vedením obce a lidé tak necítí pot ebu n co m nit a p ípadn být iniciátorem této zm ny. Mezi starousedlíky byl jeden len místního zastupitelstva a další respondent, který se ú astní ízení obce ob as (pracuje na obecním ú ad ). D ležité však je, že mezi nov p ist hovalými obyvateli projevilo celkem 6 respondent zájem o ú ast na ízení obce v budoucnosti. Dva respondenti, uvažují o kandidatu e do místního zastupitelstva. Zájem o ob asnou aktivitu mají 4 noví rezidenti (oproti jednomu starousedlíkovi). Podle výsledk
šet ení se potvrzuje
domn nka, že v tší zájem budou mít obyvatelé lokalit výstavby dom podle individuálních projekt než obyvatelé lokalit se zástavbou typovými domy. A koliv jejich po et je shodný (3 ku 3), je u první skupiny vyšší podíl na celkovém po tu respondent (23 % oproti 14 %)6. To potvrzuje i ú ast na pravidelném zasedání zastupitelstva obce, kterých se jich podle
6
Je však pot eba upozornit na malou velikost vzorku a omezenou platnost uvedeného tvrzení.
40
informací obecního ú adu z nov
p ist hovalých rezident
ú astní p edevším obyvatelé
lokality F (domy podle individuálních projekt ). Nebyla zjišt na závislost míry integrace do života obce na délce pobytu. Domnívám se, že je to zp sobeno krátkou dobou (pr m rn 2 roky), po níž nov p ist hovalí v obci bydlí.
Vlivem p íchodu nových rezident dochází k sociální polarizaci obyvatelstva. Noví rezidenti mají výrazn odlišný rodinný a ekonomický status. P evládají mladé rodiny s d tmi, dále pak lidé ve st edním v ku. Dosahují vysoké úrovn vzd lání (51 % vysokoškolák ) a vykazují i jiné znaky vyššího sociálního statusu (p ístup k internetu, zahrani ní dovolené i zp sob bydlení). Od starousedlík se odlišují také svým životním stylem. Starousedlíci jejich p íchod však z v tší ásti vítají a uv domují si, že krom negativních dopad má jejich p íchod i p ínos pro n samé. Vztah mezi starými a novými rezidenti je nevyvinutý, ada respondent uvedla, že žádný vztah k druhé skupin nemá. P esto se v tšina z nich p iklání k názoru, že je spíše kladný. Úsp šná integrace nových obyvatel do života obce je podle mého názoru otázkou asu. V sou asnosti se sice objevují ur ité problémy se sžíváním obou skupiny obyvatel. P íkladem m že být nechu n kterých novousedlík podporovat zavedené spole enské akce i názor starousedlík , že noví rezidenti jsou „nevychovaní, protože neum jí ani pozdravit“. Je však t eba si uv domit, že ob skupiny pocházejí z r zných prost edí a mají r zné zvyky. Myslím, že je pot eba as, aby se vzájemn poznali a za ali vzájemn tolerovat sv j zp sob života. Zásadní je, že se v obci nacházejí místa, kde se mohou sta í i noví rezidenti setkávat a nehrozí tak jejich izolace. Zdá se, že p íležitostí pro integraci bude participace nov p íchozích na ízení obce.
41
5. ZÁV R Suburbanizace je jedním z proces , které v posledních letech výrazn ovliv ují Pražský m stský region. Dochází k výstavb nových rodinných dom
i celých sídliš dom v zázemí,
ímž dochází ke zm n prostorového rozmíst ní staveb v rozvíjených lokalitách. To má také vliv na sociální prost edí v obcích. Sociální prost edí se tedy ve vybraných lokalitách intenzivn m ní. Cílem práce bylo zhodnotit zm nu sociálního prost edí v obcích v zázemí Prahy, které se m ní práv vlivem reziden ní suburbanizace. Nejprve byla nastín na teoretická východiska práce – koncepty vytvo ené Ferdinandem Tönniesem, Louisem Wirthem a Herbertem Gansem. Další
ást již p edstavovala hodnocení zm ny sociálního prost edí v obcích
v okresech Praha-východ a Praha-západ, kapitola byla zam ena zejména na úrove vybavení domácností moderními za ízeními. St žejní ást p edstavovala p ípadová studie obce Zelene . V práci jsem se snažila prokázat platnost t í hypotéz. Záv ry mé práce jsou tyto: 1. První hypotéza se týkala m nící se struktury obyvatelstva jakožto ukazatele, který lze použít p i popisování sociálního prost edí. Struktura obyvatelstva se však m ní selektivn , v každé obci r znou m rou. Nejv tší zm nu lze logicky vysledovat v obcích s nejintenzivn jší výstavbou a nejv tším r stem po tu obyvatel. Stejný – selektivní – charakter se mi poda ilo prokázat v p ípad
vybavení domácností
moderním za ízením. Vybavení domácností podle mého názoru nep ímo ukazuje na složení obyvatel. Použita byla data se SLDB z let 1991 a 2001 týkající se vybavení bytových domácností mobilním telefonem, osobním po íta em, p ipojením k internetu a osobním automobilem. Závislost mezi reziden ní suburbanizací a úrovní vybavenosti byla m ena Pearsonovým koeficientem korelace. Následn
byla
hodnocena prostorové rozmíst ní daných jev . St edn silná míra závislosti byla prokázána v p ípad
vybavení domácností mobilními telefony. Dále se poda ilo
prokázat slabou až st edn silnou míru asociace reziden ní suburbanizace s vybavením domácností osobními po íta i. Naopak nebyla dokázána závislost v p ípad p ipojení k internetu a vybavení osobním automobilem. Bylo tedy potvrzeno, že obyvatelstvo v zázemí Prahy obecn posiluje sv j ekonomický status, když se sem st huje p edevším p íjmov silné obyvatelstvo. Zárove dochází k omlazování populace.
42
2. Druhá hypotéza se zabývala sociáln
prostorovou polarizací, ke které dochází
v Zelen i. Pro získání pot ebných dat bylo použito dotazníkové šet ení, jehož se zú astnili obyvatelé Zelen e, a to jak sta í, tak i noví rezidenti (celkem 94 respondent ). Výzkum prokázal, že jsou velké rozdíly mezi ob ma skupinami obyvatel, když mezi nov p ist hovalým p evládají mladé rodiny s d tmi. Odlišný je taktéž jejich ekonomický status, m ený zejména úrovní vzd laností. Mezi nov p ist hovalými obyvateli (respondenty) p evažovali vysokoškoláci (51 %), v tšina starých rezident m la st edoškolské vzd lání. Zp sob bydlení a životní styl obou skupin se op t lišil. V tšina nov p ist hovalých obyvatel pocházela z Prahy nebo z jiného velkého m sta, nicmén se nepoda ilo prokázat, že by se jejich charakteristiky výrazn lišily od t ch, kte í pocházeli z menších obcí (snad jen mírn nižší úrove vzd lanosti). Vztahy mezi starousedlíky a novými rezidenty byly ovlivn ny jednak krátkou dobou, po kterou jsou nov p ist hovalí p ítomni v obci, tak i p evládajícími pozitivními dopady výstavby, které starousedlíci uvád li v dotazníku. V tšina respondent tak uvedla, že má k druhé skupin vztahy kladné. U starousedlík byl významný podíl t ch, kte í nemají podle svých slov vztah žádný (tém
t etina).
3. T etí hypotéza se týkala integrace nových obyvatel do života obce a jejich zájmu na participaci na ízení chodu obce. Poda ilo se prokázat, že zapojení do života obce je vyšší u starousedlík , i když míra integrace novousedlík je pom rn vysoká. Naopak nebyl prokázán rozdíl v mí e integrace nových rezident podle doby, po kterou v obci bydlí. Domnívám se, že je to zp sobeno krátkou pr m rnou dobou (2 roky) a malými rozdíly mezi rezidenty. Jako místa setkávání, která jsou pro další integraci d ležitá, se ukázaly být školní za ízení, restaurace i místo bydlišt . Obecn byla zjišt na nízká míra zájmu o ú ast na ízení obce, která vyplývá ze spokojenosti s prací nyn jšího zastupitelstva. Vyšší zájem však projevili noví rezidenti. S v domím, že jejich po et byl pom rn nízký a tak nelze usuzovat na jistou pravidelnost, m žu íci, že aktivn jší jsou obyvatelé lokalit individuální zástavby. Podle mého názoru eká ješt zázemí Prahy výrazný rozvoj, který bude ovlivn n procesem suburbanizace. Jelikož tento proces m ní jak fyzické, tak i sociální prost edí v podstat nevratn a na dlouhou dobu dop edu, je nutné jeho d sledky zkoumat. Z výsledk výzkumu pak lze vyvodit ur ité záv ry, které bude vhodné uplatnit nap íklad v územním plánování. Bylo by tedy p ínosné v podobném výzkumu pokra ovat a zkoumat r zné typy lokalit.
43
LITERATURA DANÍ KOVÁ, S. (2002): M sto jako znamení aneb O sociologii /1, rozhovor s Ji ím Musilem. Akademický bulletin, . 11. dostupné na http://press.avcr.cz/bulletin_txt_show_clanek.php?Cislo=11/2002&Poradi=16 GANS, H. (1968): Urbanism and Suburbanism as Ways of Life. In: Pahl, R.E. et al., Readings in Urban Sociology, Pergamon Press, Oxford. GEIST, B. (1992): Sociologický slovník. Victoria Publishing, Praha, 647 s. GONDOVÁ, G. (2004): Životný štyl obyvate ov v suburbánnej zóne Prahy. Magisterská práce. P írodov decká fakulta Univerzity Karlovy, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 108 s. HENDL, J. (2004): P ehled statistických metod zpracování dat, Portál, Praha, 583 s. HUDGINS, C., RICHARD, M. (2000): Individual, Family and Community: An Interdisciplinary Approach To the Study of Contemporary Life. Dostupné na http://www.accd.edu/sac/interdis/2370/text.htm. LEIF, J (1946): La Sociologie de Tönnies, Presses Universitaires de France, Paris, 230 s. NOVÁK, J. (2004): asoprostorová mobilita obyvatel a strukturované prost edí metropolitní oblasti. P írodov decká fakulta Univerzity Karlovy, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha. Dostupné na http://www.natur.cuni.cz/~kubanov/text/Diplomka/indexDP.htm. OU EDNÍ EK, M. (2001): Nová sociáln prostorová struktura v zázemí Prahy. In: Létal, A., Szczyrba, Z., Vysoudil, M. (eds): eská geografie v období rozvoje informa ních technologií. Sborník p ísp vk Výro ní konference eské geografické spole nosti, Olomouc, s. 248-257. OU EDNÍ EK, M. (2002a): Suburbanizace v kontextu urbaniza ního procesu. In: Sýkora, L. ed., Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické d sledky, Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Praha, s. 39-54. OU EDNÍ EK (2002b): Urbaniza ní procesy obyvatelstva v Pražském m stském regionu. Diserta ní práce. P írodov decká fakulta Univerzity Karlovy, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha. 44
OU EDNÍ EK, M. (2003a): Sociální geografie Prahy. Pracovní text k p ednášce. P írodov decká fakulta Univerzity Karlovy, Praha. Dostupné na http://www.natur.cuni.cz/~slamak. OU EDNÍ EK, M. (2003b): Suburbanizace Prahy. Sociologický
asopis, 39,
. 2,
Sociologický ústav AV R, Praha, s. 235-253. OU EDNÍ EK, M. (2005): New suburban development in the Post-socialist city: the case of Prague. In: Eckard et all ed. (v tisku). OU EDNÍ EK, M. (2006): Differential Suburban Development in Prague Urban Region, Geografiska Annaler. (v tisku) PETRUSEK, M. et al. (1996) : Velký sociologický slovník. Karolinum, Praha, 1627 s. ROCHER, G. (1968): Introduction à la sociologie générale, L´organisation sociale (2. díl). Seuil, Points, Paris, 252 s. SAUNDERS, P. (1981) : Social Theory and the Urban Question. Routledge, London. SÝKORA, L. (1999): Processes of socio-spatial diffrerentiation in post-communist Prague. Housing Studies 14 (5), str. 677-699. SÝKORA, L. (2000): Prom ny vnit ní prostorové struktury postkomunistické Prahy. Habilita ní práce. P írodov decká fakulta Univerzity Karlovy, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha. Dostupné na http://www.natur.cuni.cz/~sykora/text/hp.htm. SÝKORA, L. (2001a): Prom ny prostorové struktury Prahy v kontextu postkomunistické transformace. In: Hampl, M. a kol.: Regionální vývoj: specifika eské transformace, evropská integrace a obecná teorie. P írodov decká fakulta Univerzity Karlovy, Praha, s. 127-166. SÝKORA, L. (2001b): Živelná urbanizace p ím stské krajiny a její ekonomické, sociální e environmentální d sledky. Environmentální aspekty podnikání, . 1, s. 25-27. SÝKORA, L. (2002): Suburbanizace a její d sledky: výzva pro výzkum, usm r ování rozvoje území a spole enskou angažovanost. In: Sýkora, L. ed., Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické d sledky, Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Praha, s. 9-19.
45
ŠNEJDOVÁ, I. (2005): Zm ny ve vzd lanostní struktu e obyvatelstva Pražského m stského regionu. In: Sociální geografie Pražského m stského regionu. P írodov decká fakulta Univerzity Karlovy, Praha. (v tisku) URBÁNKOVÁ, J. (2005): Vliv suburbanizace na dopravu. Ro níková práce. P írodov decká fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 41 s. WIRTH, L. (1938): Urbanism as a Way of Life. American Journal of Sociology, 44, . 1, University of Chicago Press, Chicago, s. 1-24.
Statistické podklady: eský statistický ú ad: Po et obyvatel v obcích
eské republiky k 1.1.2003, elektronická
verze. Praha. eský statistický ú ad: Výsledky SLDB 1991, 2001, elektronická verze. Praha. Obecní ú ad Zelene : Evidence obyvatelstva, data k 29.8.2005. Zelene .
Ostatní zdroje informací: eský statistický ú ad (2001): Bytový list. Tiskopis pro SLDB 2001. Praha. Internetové stránky firmy Interinvest – Dis, a.s. [http://www.interinvest-dis.cz - k 15.8.2005] Internetové stránky firmy Singa, s.r.o. [http://www.singa.cz - k 15.8.2005] Internetové stránky obce Zelene [http://www.zelenec.cz - k 31.1.2005] Obecní ú ad Zelene (2005): Evidence odb ratel vody v Zelen i. Zelene . Praha – atlas m sta 1 : 20 000, Freytag & Berndt, Praha, 2005.
46
