Ústav evropské etnologie. Etnologie. Svátek sv. Mikuláše v Hradci Králové historie, vývoj a současnost Bakalářská diplomová práce

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav evropské etnologie Etnologie

Karolína Prokopová

Svátek sv. Mikuláše v Hradci Králové – historie, vývoj a současnost Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Roman Doušek, Ph.D.

2009

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Brno, 30. duben 2009

…………………………………………………… Podpis autora práce

Děkuji PhDr. Romanu Douškovi, Ph.D. za neocenitelné rady, kterými moji práci provázel. Dále bych ráda poděkovala všem informátorům a respondentům za velmi vstřícné jednání – jmenovitě nejvíce děkuji Zdeňku Doubkovi, Aleně Prokopové, Julii Patlokové a Janu Blaţkovi.

OBSAH

1 Úvod.................................................................................................................................. 5 1.1 Cíl výzkumu a pouţité metody výzkumu .................................................................. 5 1.2 Přehled dosavadního bádání o svátku sv. Mikuláše v českých zemích ..................... 6 2 Osoba sv. Mikuláše ......................................................................................................... 11 3 Patronství sv. Mikuláše ................................................................................................... 13 4 Původ mikulášské obchůzky v českých zemích ............................................................. 17 5 Mikulášské obchůzky v Hradci Králové v minulosti ...................................................... 19 5.1 Průběh oslav a mikulášské obchůzky v první polovině 20. století .......................... 19 5.1.1 Mikulášské jízdy v Malšovicích ....................................................................... 23 5.2 Mikulášská obchůzka v druhé polovině 20. století .................................................. 23 6 Mikulášská obchůzka v současnosti ............................................................................... 26 6.1 Mikulášský průvod v Hradci Králové v současnosti ............................................... 26 6.2 Mikulášská obchůzka prostřednictvím inzerce ........................................................ 29 6.3 Mikulášské akce probíhající v Hradci Králové ........................................................ 29 6.4 Výrobky a dekorace spojené se svátkem sv. Mikuláše ............................................ 31 7 Mikulášské trhy............................................................................................................... 33 8 Závěr ............................................................................................................................... 36 9 Soupis informátorů, pramenů, literatury a internetových zdrojů .................................... 38 9.1 Informátoři ............................................................................................................... 38 9.2 Prameny ................................................................................................................... 38 9.3 Literatura .................................................................................................................. 39 9.4 Internetové zdroje .................................................................................................... 41 10 Obrazová příloha........................................................................................................... 43

1 Úvod 1.1 Cíl výzkumu a použité metody výzkumu Cílem mojí práce bylo zmapovat průběh oslav svátku sv. Mikuláše v Hradci Králové, a to zejména průběh mikulášské obchůzky. Téma jsem si zvolila proto, ţe svátku sv. Mikuláše a jeho obchůzkám nebyla v tomto regionu věnována dostatečná pozornost. Je to stále ţivý svátek a jeho oslavy se konají pravidelně kaţdý rok. Také jsem si kladla otázku, proč zrovna tento svátek přeţil aţ do dnešní doby. Stále se slaví, ale jiné svátky uţ dávno v městském prostředí zanikly. Ráda bych porovnala, jak se slavil svátek v historii a jak se slaví v současnosti. Také mě zajímalo jaký vliv má fenomén sv. Mikuláše a jeho oslav na dnešní společnost např. Mikuláš vyuţívaný jako reklamní značka nebo diskotéky a různé besídky spojené s Mikulášem třeba jen názvem. Bakalářskou práci jsem začala terénním výzkumem, který byl realizován dne 5. prosince 2008 a měl zachytit atmosféru a probíhající tématické akce v Hradci Králové. Pozorování bylo zaměřeno na mikulášské průvody. Výzkum se nesetkal s velkou ochotou dotazovaných odpovídat. Během bádání byly zjišťovány kontakty na osoby, které zajišťovaly různé mikulášské akce. Další výzkum se zaměřil na odbornou literaturu a archivní prameny, uloţené ve Státním okresním archívu Hradec Králové. Archív poskytl informace z novinových článků a kronik, ale většina materiálů se o mikulášské obchůzce jen zmiňovala. Několik článků o tématice bylo publikováno v

novinách Kraj

královéhradecký. Další podklady k práci poskytly ručně psané kroniky s názvem Pamětní kniha města Hradce Králové. Zápisky byly spíše strohé, typu kde a kdy proběhla mikulášská besídka nebo sbírka. Ve Státním okresním archivu Hradce Králové se nachází kniha od Františka Ladislava Sála Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje,1 ve které autor popisuje mikulášský průvod z počátku 20. století. Z publikací, které se věnují mikulášské obchůzce v Hradci Králové je nutné zmínit Předvánoční a vánoční čas v Hradci Králové v průběhu staletí, kterou napsal Zdeněk Doubek.2 Poznatků bylo vyuţito k dalšímu výzkumu. Zdeněk Doubek je hradeckým patriotem a zabývá se historií Hradce Králové a jeho okolí uţ velice dlouho. Publikuje v hradeckých novinách Radnice své příspěvky o historii města a jeho obyvatel. 1

Sál, F. L. Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje. Vlastivědných spisů Královéhradecka svazek I. Hradec Králové: naloţil Machek ve Střebši, tisk Alois Wiesner v Praze, 1919. 2 Doubek, Z. Předvánoční a vánoční čas v Hradci Králové v průběhu staletí. Hradec Králové: Společnost ochránců památek ve východních Čechách, 2001.

5

Dalším zdrojem informací o současném slavení svátku sv. Mikuláše se staly dotazníky. Během výzkumu byly rozdány lidem ţijícím v Hradci Králové. Otázky se zaměřovaly na současné i minulé zkušenosti respondentů s oslavou svátku sv. Mikuláše, ale důraz byl kladen spíše na současnost. Později se dotazníky distribuovaly i na základních školách. Po výběru škol, byly zaslány učitelskému sboru. Dotazníky se orientovaly také na průběh mikulášské obchůzky na královehradeckých základních školách.

1.2 Přehled dosavadního bádání o svátku sv. Mikuláše v českých zemích Svátkem sv. Mikuláše a jeho obchůzkami se badatelé zabývali jiţ od 19. století. Někdy věnovali pozornost uţšímu regionu, ale existují články a publikace, kde se autoři soustředili na popis slavení svátku a mikulášské obchůzky v celých českých zemích. Neznámý autor se věnoval popisu svátku sv. Mikuláše a jeho obchůzkám v roce 1882 v periodiku Světozor. Zaměřil se na průběh obchůzky, ale i na rozdávané dárky. Dále se zabýval přezdívkou sv. Mikuláše ,,mulišák‘‘.3 Zájem o mikulášskou obchůzku vzrostl na počátku 20. století. V časopise Český lid v roce 1901 publikoval Josef Petrák článek s názvem Nadílka na sv. Barboru, Mikuláše, Lucii a o Vánocích. Autor se zabýval hlavně mikulášským průvodem a jeho maskami. K popisu připojil krátký příběh o mikulášské obchůzce, která proběhla v roce 1846 v Podkrkonoší.4 V roce 1925 stejný autor napsal text věnovaný mikulášské obchůzce na Táborsku. Článek nesl název Svatý Mikuláš na Táborsku.5 Důleţitá kniha k mikulášské tématice má název O sv. Mikuláši. Sestavil ji Jan Michal Dvorecký a vytiskla Cyrilo-methodějská knihtiskárna B. Kotrby v Praze roku 1901. Tato kniha je rozdělena do šesti kapitol. První se zabývá vztahem sv. Mikuláše k dětem. Další část popisuje patronáty sv. Mikuláše. Třetí kapitola se věnuje obchůzkám a zvykům, které jsou s tímto svátkem spojeny a poslední dvě části popisují svatomikulášské památky a rozšíření mikulášského kultu ve slovanských a německých zemích.6

3

Svatý Mikuláš. Světozor, 1882, s. 612. Petrák, J. Nadílka na sv. Barboru, Mikuláše, Lucii a o Vánocích. Český lid, 1901, roč. 10. s. 131–132. 5 Petrák, J. Svatý Mikuláš na Táborsku. Český lid, 1925, roč. 25. s. 93–94 6 Dvorecký, J. M. O sv. Mikuláši: v legendě a lidových pověstech i zvycích. Praha: Cyrilo-methodějská knihtiskárna B. Kotrba, 1901. 4

6

Popisu mikulášského průvodu v Letovicích se věnoval František Bartoš. Publikoval ho v časopise Český lid pod názvem Z lidopisných sbírek Františka Bartoše. Pro článek pouţil popis M. Hladilové. 7 Ve stejném čísle se Karel Rozum zabýval předměty vyráběnými z jablek, které k svátku sv. Mikuláše neodmyslitelně patří. Popisuje výrobu ,,třesolky‘‘, ,,jeţka‘‘ nebo ,,zahrádky‘‘ a účel jejich přípravy.8 Stejný autor také popsal mikulášský průvod na Náchodsku. Zachytil masky v průvodu, mezi nimiţ se nejvíce zaměřil na mikulášského koně.9 Slovo ,,Mulišák‘‘ je dětská přezdívka, která má původ v mikulášské obchůzce, a jeho vznik popsal Jan Soukup v časopise Český lid v článku Původ slov ,,Mulišák‘‘ a ,,Fasan‘‘.10 Mikulášskými patronáty a legendami se zabýval v článku Mikuláš vládne vodami také Jan Soukup. Zaměřuje se na patronství sv. Mikuláše nad námořníky, voraři a dalšími profesemi, které spojuje voda. Poukazuje na spojitost lidové víry se sv. Mikulášem, zvláště jako patronem vod, coţ dokládá literaturou z 16. století.11 Jan Vyhlídal se věnoval svátku sv. Mikuláše ve dvou článcích. V prvním popsal obchůzku a vánoční svátky u Čechů na Ratiborsku v Pruském Slezsku.12 Druhý článek zmiňuje svátek sv. Mikuláše v textu, který byl věnován vánoční době ve Slezsku.13 Krátký popis nebo spíše nástin mikulášské obchůzky z roku 1794 byl publikován v Českém lidu v roce 1910.14 Ve stejném čísle se Karel Procházka o sv. Mikuláši zmiňuje ve článku Studie o lidu českém. Popisuje ho v jeho legendách a klade důraz na jeho patronství nad dětmi.15 V knize Den se krátí noc se dlouží se Čeněk Zíbrt zaměřil na mikulášské obchůzky. V kapitole Na sv. Mikuláše popisuje jejich průběh v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Několik stran věnoval popisu mikulášské obchůzky na Litomyšlsku a jejím maskám. Dále

7

Bartoš, F. Z lidopisných sbírek Františka Bartoše. Český lid, 1902, roč. 11. s. 271. Rozum, K. Ze ţivota lidu českého. Český lid, 1902, roč. 11. s. 120–129. 9 Rozum, K. Babí večer. Baby jdou! Český lid, 1910, roč.19. s. 192–193. 10 Soukup, J. Původ slov ,,Mulišák‘‘ a ,,Fasan‘‘. Český lid, 1906, roč. 15. s. 51–53. 11 Soukup, J. Svatý Mikuláš vládne vodami. Český lid, 1908, roč. 17. s. 113–116. 12 Vyhlídal, J. Vánoční doba ve Slezsku. Český lid, 1906, roč. 15. s. 115–116. 13 Vyhlídal, J. Sv. Mikuláš a svátky vánoční u Čechů na Ratiborsku v Pruském Slezsku. Český lid, 1909, roč. 18. s. 146–147. 14 Obchůzka s Mikulášem r. 1794. Český lid, 1910, roč. 19. s. 145–146. 15 Procházka, K. Studie o lidu českém. Český lid, 1910, roč. 19. s. 423–438. 8

7

se zabýval mikulášskými hračkami, pečivem a perníkem spojenými s tímto svátkem. V závěru svojí práce vylíčil novověké mikulášské nadílky.16 Další kniha od stejného autora nese název Veselé chvíle v životě lidu českého a patří mezi nejvýznamnější práce k tomuto tématu. V této knize jsou informace o mikulášské obchůzce z různých koutů českých zemí. Autor se zaměřil hlavně na mikulášskou obchůzku na Litomyšlsku. Svou pozornost orientoval na masky, které do detailů popisuje. Více se uţ Čechám nevěnuje. Následuje mikulášská obchůzka na Moravě, kde se zaměřuje na průběh obchůzky např. na Vyškovsku, Přerovsku, Olomoucku atd. Po této části krátce píše o návštěvě masky Mikuláše v domácnostech ve Slezsku. Popisuje výrobky, které jsou se svátkem sv. Mikuláše a mikulášskou obchůzkou spojeny. Zaměřuje se na hračky, pečivo, ,,jeţky‘‘, ,,světy‘‘ atd. Poslední část tvoří mikulášské hry.17 Krátký popis a tři obrázky zahrnuje text od Štěpána Dvořáka, který líčí mikulášskou obchůzku ve Zhoři u Milevska. Autor se zajímá o masky obcházejících, které jsou částečně vyrobené ze slámy.18 V roce 1926 vyšla v Českém lidu krátká zpráva o zákazu chození s Mikulášem v Benešově v roce 1803.19 Regionálně zaměřený popis mikulášské obchůzky publikoval v roce 1931 Otakar Svoboda, v níţ se zaměřil na oblast Haber a okolí.20 V období druhé poloviny 20. století badatelé své výzkumy také zaměřovali na mikulášskou obchůzku. Mikulášským vrkočem se ve své studii zabývala Alena Plessingerová. Zaměřuje svoji pozornost na popis vrkoče. Povaţuje ho za obřadní předmět, který je spojen se svátkem sv. Mikuláše. Líčí, ţe vrkoč v tento den slouţil jako dárek pro děti. Čerpá z historických zpráv Krolmuse a Němcové. Soustředila se na jednotlivé lokality, na Horácko a na Nové Město nad Metují, které se nachází ve východních Čechách.21 V Československé vlastivědě díl III. Lidová kultura se mikulášské nadílce věnuje František Vančík a obřadním hrám, kde je zmíněna i mikulášská obřadní hra, Oldřich Sirovátka.22

16

Zíbrt, Č. Den se krátí noc se dlouží...: Martin – Cecilka – Ondřej – Barborky – Mikuláš – Lucie – Žber. Praha: F. Šimáček, 1910. 17 Zíbrt, Č. Veselé chvíle v životě lidu českého. Praha: Vyšehrad, 1950. 18 Dvořák, Š. Mikuláši ve Zhoři u Milevska. Český lid, 1912, roč. 21. s. 144–145. 19 Turek, K. Zákaz chození s Mikulášem v Benešově 1803. Český lid, 1926, roč. 26. s. 127. 20 Svoboda, O. Sv. Mikuláš na Habrsku. Český lid, 1931, roč. 31. s. 18–20. 21 Plessingerová, A. Vrkoč – příspěvek k studiu zimních obyčejů. Český lid, 1958, roč. 45. s. 82–84. 22 Československá vlastivěda. Díl 3, Lidová kultura. red. A. Melicherčík. Praha: Orbis, 1968.

8

V roce 1988 byl v Uherském Hradišti pod vedením Václava Frolce vydán sborník Obřadní obchůzky. V této publikaci se mikulášským obchůzkám věnovalo několik autorů. Jana Pospíšilová zde prezentovala svůj výzkum zaměřený na mikulášské obchůzky v Brně.23 Mikulášským obchůzkám ve Ţlutavě se věnuje Ludmila Prachařová.24 Karel Severin se věnuje mikulášským průvodům na Litomyšlsku. Popisuje tři průvody z 19. století (České Heřmanice, Sloupnice, Zhoř) a porovnává je s průvody z okolních vesnic.25 Obřadní obchůzky ,,svatých nocí‘‘, do kterých lze svátek sv. Mikuláše zahrnout, líčí Václav Frolec. Popisuje mikulášský kult a jeho rozšíření po Evropě. Dále se zabývá mikulášskými obchůzkami v českých zemích.26 Na předchozí sborník navazuje publikace od Václava Frolce a kolektivu Vánoce v české kultuře. K mikulášské obchůzce se vztahuje pouze první část, která nese název Vánoce v tradici českého lidu. Autor zde popisuje masky a zajímá se o historii sv. Mikuláše jako světce a popisuje rozšíření jeho kultu po celé Evropě. Část textu věnuje legendám o sv. Mikulášovi. Autor rozebírá dílo Karla Meisena Mikulášský kult a mikulášský obyčej na Západě. Kniha popisuje kult sv. Mikuláše jako výtvor církevně kulturních snah středověké křesťanské západní Evropy. Proti tomuto názoru vystupuje etnograf Eduard Hoffmann-Krayer, který je přesvědčen, ţe mikulášský obyčej má pohanský původ.27 Další kniha, která obsahuje zmínky o mikulášské obchůzce v Královéhradeckém kraji, vydala pod titulem Lidové zvyky: výroční obyčeje z Čech a Moravy Jiřina Langhammerová. Zabývá se historií sv. Mikuláše jako světce, dále popisuje průběh mikulášského svátku v Praze a nakonec píše o mikulášských trzích, kde zmiňuje mikulášský vrkoč, který se vyráběl ve východních Čechách.28 Další kniha od Jiřiny Langhammerové, která se také krátce věnuje mikulášské tématice, nese název Čtvero ročních období v lidové tradici. Autorka se věnuje mikulášské nadílce, mikulášským trhům a na závěr se zabývá výrobky s tímto svátkem spojenými např. ,,třesolkou‘‘, ,,jeţkem‘‘ nebo ,,zahrádkou‘‘.29 23

Pospíšilová, J. Jak chodí Mikuláši v Brně na Heinrichově ulici. In Obřadní obchůzky. red. V. Frolec. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 1988. s. 77–84. 24 Prachařová, L. Mikulášské obchůzky ve Ţlutavě. In Obřadní obchůzky. red. V. Frolec. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 1988. s. 85–90. 25 Severin, K. Mikulášské a masopustní obchůzky na Litomyšlsku. In Obřadní obchůzky. red. V. Frolec. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 1988. s. 91–108. 26 Frolec, V. Obřadní obchůzky ,,svatých nocí‘‘. In Obřadní obchůzky. red. V. Frolec. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 1988. s. 13–36. 27 Frolec, V. Vánoce v české kultuře . 2.vyd. Praha: Vyšehrad, 1989. s. 13–126. 28 Langhammerová, J. Lidové zvyky: Výroční obyčeje z Čech a Moravy. Praha: Lidové noviny, 2005. 29 Langhammerová, J. Čtvero ročních dob v lidové tradici. Praha: Petrklíč, 2008. s. 100–105.

9

Historií uctívání sv. Mikuláše jako světce a jeho kultem se zabýval Vlastimil Vondruška. V části věnované sv. Mikuláši popsal jeho historii, rozšíření po světě a mikulášskou obchůzku na Litomyšlsku. Na konci textu také věnoval pozornost mikulášským trhům.30 V encyklopedii Lidová kultura heslo Mikuláš zpracoval Zdeněk Mišurec. Autor se v posledním souhrnném pojednání věnuje vzniku a rozšíření mikulášského kultu. Poté se zabývá maskami z průvodu a různými regionálními anomáliemi.31

30

Vondruška, V. Církevní rok a lidové obyčeje: aneb kalendárium světců a světic, mučedníků a mučednic, pojednávající o víře českého lidu k nim, jakož i o liturgii katolické. České Budějovice: Dona, 2005. s. 78–79. 31 Mišurec, Z. Mikuláš. In Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakladatelství Mladá Fronta, 2007. 2. sv. s. 558–560.

10

2 Osoba sv. Mikuláše Většinou je sv. Mikuláš spojován s Mikulášem z Myry,32 který ţil ve druhé polovině 3. století ve městě Patara33 a zemřel v období let 345–352 v den 6. prosince.34 Narodil se do zámoţné křesťanské rodiny.35 Jeho rodiče byli Epifanes a Johana36 (někdy také nazývaná Nonna37). Po jejich smrti všechen svůj majetek rozdal chudým.38 Působil jako biskup v městě Myře (dnešní Demre v Turecku39). Zajímavá je legenda o jeho cestě k víře a k osudu biskupa v Myře. Kdyţ jednoho dne zemřel myrtský biskup, lidé se stále nemohli dohodnout, kdo se stane jeho nástupcem. Nakonec se usnesli, ţe kdo první přijde do kostela, bude biskupem. Jako první přišel Mikuláš. I přes jeho počáteční nevůli, se stal zdejším biskupem.40 Stalo se to asi okolo roku 300.41 Jeho zboţnost ho dostala i do vězení, protoţe v období kdy ţil, bylo křesťanství zakázané. Jako zastánce této víry se zúčastnil Nicejského koncilu v roce 325.42 V roce 1087 byly jeho ostatky ukradeny a přemístěny námořníky do italského města Bari v Apulii.43 Dodnes se zde slaví svátek převezení ostatků sv. Mikuláše, který probíhá 8. května. Nejdříve se pluje k Mikulášově soše, později všichni směřují k bazilice sv. Mikuláše, kde byla v roce 1089 posvěcena krypta sv. Mikuláše papeţem Urbanem II.44 Mikuláš z Myry za svého ţivota nebyl prohlášen za svatého, stejně jako světci z jeho doby, ale jeho uctívání se pomalu rozšiřovalo celým světem.45 V byzantské říši byl sv. Mikuláš uctíván jiţ od 5. století. Do Evropy se tento kult rozšířil aţ později. Cesty do Svaté země, které probíhaly od konce 11. století měly velký vliv na rozšíření jeho uctívání. Poutníci museli projít Itálií a byzantskou říší, tato místa byla povaţována za hlavní centra mikulášského kultu.46 K rozšíření jeho kultu byla 32

Vavřincová, V. Malá encyklopedie Vánoc. Praha: Libri, 2007. s. 42. Vondruška, V. Církevní rok a lidové obyčeje. České Budějovice: Dona, 2005. s. 78. 34 Vondrušková, A. České zvyky a obyčeje. Praha: Albatros, 2004. s. 285. 35 Krušinová, J. Na svatého Mikuláše uţ je zima celá naše. Gemma, 1994, roč. 12. s. 4. 36 Tamtéţ, s. 4. 37 Fejsak, J. Sv. Mikuláš na Východě. Katolický týdeník, 8. 12. 2002, roč. 18, č. 49. s. 3. 38 Krušinová, J. Na svatého Mikuláše uţ je zima celá naše. Gemma, 1994, roč. 12. s. 4. 39 Dvořáková, D. – Dvořák, P. Kalendárium. Praha: X–egen, 2003. s. 434. 40 Vondruška, V. Církevní rok a lidové obyčeje. České Budějovice: Dona, 2005. s. 78. 41 Vondrušková, A. České zvyky a obyčeje. Praha: Albatros, 2004. s. 285. 42 Vondruška, V. Církevní rok a lidové obyčeje. České Budějovice: Dona, 2005. s. 78. 43 Toufar, P. Český rok na vsi a ve městě. Třebíč: Akcent, 2004. s. 94. 44 Vavřincová, V. Malá encyklopedie Vánoc. Praha: Libri, 2007. s. 42. 45 Svatý Mikuláš [online]. 2009 [cit. 18.března 2009] Dostupné z: 46 Frolec, V. Vánoce v české kultuře. Praha: Vyšehrad, 1989. s. 36 33

11

příznivá i politická situace.47 Normané, kteří se setkali se sv. Mikulášem v Itálii, měli velkou zásluhu na oblíbenosti tohoto světce. Jeho kult po moři rozšířili do severní Evropy a uctívali ho jako patrona námořníků.48 V západní Evropě byla centrem mikulášského kultu severní Francie, která byla zároveň povaţována za duchovní středisko celé severní části středověké západní Evropy.49 Sv. Mikuláš bývá jedním z nejoblíbenějších křesťanských svatých. V pravoslavné víře je u lidí tak oblíben, ţe mu náleţí druhé místo (hned po Panně Marii) v uctívání.50

47

Tamtéţ, s. 36. Tamtéţ, s. 36. 49 Tamtéţ, s. 36. 50 Fejsak, J. Sv. Mikuláš na Východě. Katolický týdeník, 2002, roč. 13, č. 49. s. 3. 48

12

3 Patronství sv. Mikuláše Sv. Mikuláš bývá oslavován nejen v souvislosti s rozdáváním dárků dětem, ale jeho kult se dostal i do spousty odlišných prostředí. Proslavil se svým milosrdenstvím a dobrými skutky. ,,V Pataře, rodném městě Mikulášově žil šlechtic, který z přílišné chudoby chtěl prý zaprodati nevinnost svých tří dcer, aby hříšným ziskem rodinu zachránil před smrtí hladem. Jakmile prý Mikuláš zvěděl se o nečestném úmyslu jeho, za tmy noční nepozorovaně došel k domu jeho, a oknem otevřeným vhodil do pokoje váček s penězi, jež vystačily na věno pro nejstarší dceru. Podobně učinil i druhé i třetí noci pro druhou a třetí dívku. Třetí noci šťastný otec stál u okna na stráži. Jakmile tudíž třetí dar do pokoje dopadl, vyběhl za prchajícím dobrodincem, a dohoniv jej na kolenou děkoval mu za dobrodiní veliké. Mikuláš pokáral jej pro hříšný úmysl jeho, a přikázal mu, aby události té nikomu nevyzradil. Potom prý všecky tři dcery počestně se provdaly.‘‘ 51 Proto je sv. Mikuláš často zpodobňován se třemi zlatými koulemi, které mají odkazovat na tuto legendu. 52 Tento příběh je spojen s jeho patronstvím nad dětmi. Sv. Mikuláš má dohlíţet na jejich výchovu, víru a vzdělání. Staral se o zajištění jejich ţivotních potřeb. Snaţil se je chránit před hladem, chudobou a násilím. Tento patronát mohl vzniknout z poznatků z jeho ţivota. Byl totiţ štědrý, dobrotivý, silně věřící, milosrdný.53 Jiţ od dětství byl povaţován za hodné dítě a za vzorného věřícího člověka. Kdyţ se setkal s dítětem v nesnázích, tak mu pomohl a postaral se o něj.54 Další známá legenda vypráví o třech sirotcích. Děti v období hladu zavraţdil řezník pro peníze. Jejich těla rozsekal a pouţil je jako náhradu vepřového masa. Mikuláš navštívil hostinec a bezcitný řezník mu podal maso z dětí. Domníval se, ţe záměnu nikdo nepozná. Mikuláš ho překvapil odhalením jeho podlého činu. Poţehnáním vzkřísil děti k ţivotu a zachránil je. Řezník ţádal Mikuláše ze strachu o milost.55

Je moţné nalézt vyobrazení, které má původ

v této legendě, kde je sv. Mikuláš znázorněn s dřevěným sudem na nakládání masa, v němţ sedí tři mládenci.56

51

Dvorecký, J. M. O sv. Mikuláši. Praha: Cyrilo-methodějská knihtiskárna B. Kotrba, 1901. s. 18. Tamtéţ, s. 18. 53 Tamtéţ, s. 9. 54 Piťha, P. Jak celý zvyk vznikl. Katolický týdeník, 8. 12. 2002, roč. 17, č. 49. s. 3. 55 Dvorecký, J. M. O sv. Mikuláši. Praha: Cyrilo-methodějská knihtiskárna B. Kotrba, 1901. s. 9–10. 56 Barbora z Nikodémie, Mikuláš z Myry. Setkání, 2007, roč. 17, č. 4. s. 6. 52

13

Sv. Mikuláš také obcházel komíny všech stavení a poslouchal, zda-li neuslyší dětský pláč. Jakmile ho uslyšel hned vhodil do komína měšec plný peněz, který měl dětem usnadnit jejich budoucí ţivot. Snad proto je sv. Mikuláš povaţován za patrona škol a sirotčinců, které slouţily často i pod jeho jménem.57 Traduje se o něm, ţe má pomáhat dětem v nemocích a přinášet jim štěstí. Ve Švýcarsku se sv. Mikuláš stará o příchod dětí na svět.58 Původ tohoto patronství je spojován se školami, které vznikaly při svatomikulášských chrámech.59 V těchto školách probíhala ve svátek sv. Mikuláše specifická mikulášská obchůzka. Nazývala se uvádění biskupa do domu nebo chození s biskupem a v českých zemích probíhala od 15. století.60 V den před svátkem si děti zvolily nejhodnějšího chlapce. Někdy ho jmenovali učitelé. Druhý den tento chlapec znázorňoval sv. Mikuláše, který byl oblečen do biskupského ornátu s mitrou na hlavě. V ruce drţel biskupskou berlu. Chlapec při bohosluţbě sedával na čestném místě u hlavního oltáře. Veselejší částí byl průvod po ulicích. Chlapec převlečen za biskupa jel na koni a před ním děti nesly prapory a ţerdě. Na nich visely zvonky a pečivo. Za biskupem šly další děti, které byly převlečeny v různých maskách např. kněz, apoštol, sedlák, král, anděl, švec, radní páni, čertové, vojáci, rytíři a spousty dalších masek. Během průvodu děti tančily, zpívaly a skákaly. V průvodu vybíraly peníze od přihlíţejících lidí. Ty se vyuţily na konci těchto oslav, kdy byly pořádány hostiny a pitky.61 Církev se proti mikulášským průvodům snaţila zasahovat, ale zrušit je se nikdy nepovedlo.62 Se svátkem sv. Mikuláše jsou spojeny i různé sbírky ve formě zábav a večírků, kde se vybíraly peníze, které měly pomáhat chudým dětem a někdy i dospělým. Tyto sbírky přetrvaly aţ do dnešní doby. Mikuláš bývá spojován s dětmi, respektive školáky, ale jeho kult se dostal i do spousty odlišných souvislostí. Velice významné je jeho patronství nad námořníky, plavci, rybáři, voraři, převozníky a jinými lidmi, kteří jsou spojeni s vodou. Mnoho legend vypráví o vysvobození plavců nebo rybářů sv. Mikulášem při bouřích a nesnázích. Jakmile se dostali do nějakého nebezpečí nebo se objevila nečekaná bouře, všichni se začali modlit ke sv. Mikuláši. Věřili v jeho zázračnou pomoc. Tento patronát zřejmě vznikl z řecké legendy o potlačení 57

Piťha, P. Jak celý zvyk vznikl. Katolický týdeník, 8. 12. 2002, roč. 17, č. 49. s. 3. Tamtéţ. s. 43–46. 59 Dvorecký, J. M. O sv. Mikuláši. Praha: Cyrilo-methodějská knihtiskárna B. Kotrba, 1901. s. 19. 60 Vondruška, V. Církevní rok a lidové obyčeje. České Budějovice: Dona, 2005. s. 79. 61 Ladýřová, L. České Vánoce. Pardubice: Hélios, 2005. s. 23. 62 Dvorecký, J. M. O sv. Mikuláši. Praha: Cyrilo-methodějská knihtiskárna B. Kotrba, 1901. s. 23–25. 58

14

bouře sv. Mikulášem.63 Ten v době svého ţivota plul po moři do Jeruzaléma, aby zde vykonal pouť. Při plavbě se přihnala silná bouře s vysokými vlnami a všichni se ocitli v nebezpečí. Posádka prosila Mikuláše, aby za ně orodoval. Jeho modlitby měly rozehnat mračna a uklidnit moře. Mikuláš tak udělal, a tím zachránil ţivoty námořníků.64 Proto je sv. Mikuláš znázorňován s kotvou, jako jeho hlavním atributem.65 Sv. Mikuláš se povaţuje za ochránce vězňů, otroků nebo nespravedlivě odsouzených lidí.66 Říká se, ţe světec vykupoval otroky na trhu s lidmi a dával jim volnost. S tím je spojováno jeho rozdávání dárků do punčoch, které mají znázorňovat měšce. Měšce jsou spojeny s legendou o zaprodání třech dcer a jejich věnu. Mnoho lidí prosí sv. Mikuláše o pomoc ve chvíli, kdy jim bylo něco odcizeno. Někdy se modlí k světci, aby předešli krádeţi svého majetku, protoţe sv. Mikuláš by měl ochraňovat před krádeţí a odcizené věci pomoci navrátit zpět. Tento patronát je zřejmě zaloţen na rumunské legendě o tureckém obchodníkovi. Kaţdý den pravidelně uctíval obraz sv. Mikuláše, který měl zavěšený na stěně svého obchodu. Byl přesvědčen, ţe svůj majetek nemusí na noc zamykat, protoţe sv. Mikuláš mu jeho věci pohlídá. Domníval se, ţe si lidé nedovolí před obrazem sv. Mikuláše loupit. Jednoho dne však přišel do obchodu a ten byl vykraden. Ptal se sv. Mikuláše, proč ho neochránil před loupeţí a prosil ho o pomoc. Ţádal o navrácení ztracených věcí zpět na místo. Hned jak se ráno probudil, běţel do obchodu zjistit, zda-li ho sv. Mikuláš vyslyšel. Stal se zázrak, všechny jeho věci byly navráceny přesně na stejném místě, odkud byly ukradeny.67 Jméno Mikuláš vzniklo sloţením dvou řeckých slov nikos = vítězství a laos = lid. Z toho pramení názor, ţe jméno znamená vítězství nad lidem, ve smyslu vítězství nad jejich hříchy. Sv. Mikuláš se snaţil učit lid přemáhat špatnosti, v čemţ spočívalo jeho vítězství.68 Je také povaţován za ochránce šťastného manţelství. Vdavek chtivé dívky ho často prosí o ţenicha.69 Tento patronát zřejmě vznikl z legendy o dívce, které se zjevil sv. Mikuláš. Prozradil jí, kde svého nastávajícího ţenicha najde.

63

Vondrušková, A. České zvyky a obyčeje. Albatros, Praha 2004. s. 286. Dvorecký, J. M. O sv. Mikuláši. Praha: Cyrilo-methodějská knihtiskárna B. Kotrba, 1901. s. 32. 65 Barbora z Nikodémie, Mikuláš z Myry. Setkání, 2007, roč. 17, č. 4, s. 6. 66 Dvorecký, J. M. O sv. Mikuláši. Praha: Cyrilo-methodějská knihtiskárna B. Kotrba, 1901. s. 40. 67 Tamtéţ. s. 41–42. 68 Krušinová, J. Na svatého Mikuláše uţ je zima celá naše. Gemma, 1994, roč. 12, s. 5. 69 Tamtéţ. s. 5. 64

15

Stará se o obchodníky a jejich obchody. Říká se, ţe den sv. Mikuláše je nejlepší na uzavření sloţitých obchodů. Mikulášův kult nedopustí jejich krachu.70 Také je povaţován za patrona veřejné správy a vrchnosti.71 V Čechách mu byl svěřen patronát nad mosty, ale vydrţel pouze do období baroka, kdy tato funkce byla přenesena na sv. Jana Nepomuckého.72 Sv. Mikuláš je zároveň patronem států (Ruska, Lotrinska), různých měst (Bari, Amsterodam), ministrantů, poutníků a cestujících, advokátů, soudců a notářů, lékárníků, hostinských, výrobců a obchodníků s parfémy, mlynářů, pekařů, obchodníků se zrním a

semeny,

řezníků,

sládků,

lihovarníků,

sedláků,

tkalců,

kameníků,

dělníků

v kamenolomech, knihařů, knoflíkářů, svíčkařů, hasičů a lukostřelců.73

70

Vondrušková, A. České zvyky a obyčeje. Praha: Albatros, 2004. s. 286. Dvorecký, J. M. O sv. Mikuláši. Praha, Cyrilo-methodějská knihtiskárna B. Kotrba, 1901. s. 41. 72 Sv. Mikuláš - patron nejen dětí [online]. 2009 [cit. 15. dubna 2009] Dostupné z: < http://www.ceske–tradice.cz/cz/k2,34,60,173–mikulas–drive–a–dnes/c14–sv–mikulas–patron–nejen– deti/> 73 Schauber, V. – Schindler H. M. Rok se svatými. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1994. s. 629. 71

16

4 Původ mikulášské obchůzky v českých zemích Postava sv. Mikuláše, který nosí hodným dětem dárky a zlobivým vyčiňuje, existuje v českých zemích uţ velice dlouhou dobu a má dlouhou tradici. Oslavy svátku sv. Mikuláše byly do českých zemí rozšířeny díky německé kolonizaci.74 Sama obchůzka vznikla z biskupských her, které se odehrávaly v klášterních školách.75 Nejstarší biskupská kolední hra spojovaná s kultem sv. Mikuláše byla ludus episcopi puerorum, provozovaná jiţ ve 13. století. Podobná ţákovská hra byla popsána Janem Husem ve 14. století. Další obyčejový jev spojený s mikulášským kultem byl nazýván rytířstvo sv. Mikuláše. Jeho průběh je popisován během 15. století a souvisí s učiteli a ţáky, kteří působili ve školách při chrámech sv. Mikuláše. V tento den rytíři ve vzácných oděvech projíţděli s maskou biskupa městem.76 Původně mikulášské oslavy probíhaly o svátku Neviňátek, ale během 13. století byly přeloţeny na předvečer 6. prosince.77 Nejstarší doklady o mikulášské nadílce v českých zemích pocházejí z 16. století. Rozšíření probíhalo z měst do venkovského prostředí. Ve starších průvodech nesměla chybět maska koně, která symbolizovala patronství sv. Mikuláše nad vodami.78 Koncem 18. století se v průvodu nacházelo i několik představitelů Mikulášů za doprovodu masek čertů, andělů a dalších.79 Jako příklad můţeme uvést mikulášský průvod na Litomyšlsku, kterého se účastnili husaři s velitelem, paní (mladík převlečen za ţenu), myslivci, Turci, mouřeníni, biskup, andělé, jezdci, hajduci, klapačka, smrt, selka a sedlák, ţidi, laufři, kteří měli za úkol odříkat proslov a poprosit hospodáře, zda-li průvod můţe vstoupit do stavení.80 S mikulášskou obchůzkou jsou spojeny mikulášské trhy, které probíhaly v kaţdém větším městě v českých zemích. Podle odborné literatury počátek těchto trhů není znám, ale je spjat s rozšířením mikulášské obchůzky do českých zemí. Probíhaly v 18. a 19. 74

Mišurec, Z. Mikuláš. In Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakladatelství Mladá Fronta, 2007. 2. sv. s. 558. 75 Vavřincová, V. Malá encyklopedie Vánoc. Praha: Libri 2007. s. 42. 76 Mišurec, Z. Mikuláš. In Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakladatelství Mladá Fronta, 2007. 2. sv. s. 558. 77 Vavřincová, V. Malá encyklopedie Vánoc. Praha: Libri 2007. s. 43. 78 Mišurec, Z. Mikuláš. In Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakladatelství Mladá Fronta, 2007. 2. sv. s. 558. 79 Vavřincová, V. Malá encyklopedie Vánoc. Praha: Libri 2007. s. 42. 80 Zíbrt, Č. Den se krátí, noc se dlouží…: Martin – Cecilka – Ondřej – Barborky – Mikuláš – Lucie – Žber. Praha: F. Šimáček, 1910. s. 34–37.

17

století. Zanikly v přibliţně v 50. letech 20. století. Na těchto trzích bylo moţné koupit zboţí a potraviny, které byly spojené s mikulášskou nadílkou.81 Mnoho lidí zde nakupovalo

například

vánoční

dárky

nebo

potraviny,

které

nesměly

chybět

na štědrovečerním stole. Od druhé poloviny 19. století bylo na trzích moţno zakoupit tropické ovoce. Trhovci nabízeli citróny, granátová jablka, fíky, pomeranče, exotické druhy ořechů a spoustu dalších věcí. Typické byly výrobky úzce spjaté s tímto svátkem, např. figurky Mikuláše, čerta a anděla.82 Vyráběly se z perníku, marcipánu, sušeného ovoce nebo ze dřeva, papíru a vaty.83 Během tohoto trhu se prodávala spousta pamlsků a cukrovinek, např. turecký med, marcipánové figurky, cukrkandle, pendrek, bonbóny atd.84 Dětské hračky vyrobené ze sušeného ovoce, které rodiče mohli zakoupit na mikulášském trhu, dětem chvíli slouţily jako hračka, později byly samozřejmě snědeny. Nebyly to jen figurky čertů a čertic, ale i panen a kominíků. V Hradci Králové byl kominík vyráběn ze sušených švestek napíchnutých na dlouhých špejlích, které byly zabodnuty do čtvercového prkénka. Kominík měl ruce opřené o boky.85 Další výrobky spojené s mikulášskými svátky byly mikulášský vrkoč, ,,svět‘‘ nebo ,,zahrádka‘‘. ,,Svět‘‘ bylo jablko, do kterého se napíchalo co nejvíce špejlí, které byly ozdobeny sušeným a kandovaným ovocem, zlacenými ořechy, později papírovými řetězy a svatými obrázky. Další předmět spjatý s mikulášskými trhy byla tzv. ,,zahrádka‘‘, která vypadala jako jehlan, který měl na místě vrcholů pět jablek. Ty byly propojeny třískami do čtvercové základny a páté jablko tvořilo vrchol jehlanu. Kaţdé jablko mělo střed ozdobený zimostrázem.86 V 2. polovině 20. století politické klima nepřálo klasickému pojetí oslav svátku sv. Mikuláše a snaţilo se o jeho náhradu ruským Dědou Mrázem. O Mikulášovi se nemohlo mluvit v rádiovém či televizním vysílání. Proto zmizely mikulášské průvody a tradiční mikulášské trhy. S nimi zanikly i tradiční výrobky prodávané při těchto příleţitostech.87

81

Langhammerová, J. Čtvero ročních dob v lidové tradici. Praha: Petrklíč, 2008. s. 103. Vondrušková, A. České zvyky a obyčeje. Praha: Albatros 2004. s. 294. 83 Zíbrt, Č. Den se krátí, noc se dlouží…: Martin – Cecilka – Ondřej – Barborky – Mikuláš – Lucie – Žber. Praha: F. Šimáček, 1910. s. 46. 84 Vondrušková, A. České zvyky a obyčeje. Praha: Albatros, 2004. s. 294. 85 Langhammerová, J. Lidové zvyky: výroční obyčeje z Čech a Moravy. Praha: Nakladatelství Lidových novin, 2004. s. 260. 86 Langhammerová, J. Lidové zvyky: výroční obyčeje z Čech a Moravy. Praha: Nakladatelství Lidových novin, 2004. s. 259–263. 87 Plessingerová, A. Kdyţ chodí Barborky a sv. Mikuláš. Země koruny české, 1996, roč. 3, č. 6. s. 2–4. 82

18

5 Mikulášské obchůzky v Hradci Králové v minulosti Oslavy svátku sv. Mikuláše mají dlouhou tradici. I kdyţ mikulášské obchůzky z období před koncem 19. století nejsou v Hradci Králové zaznamenány v archivních materiálech města, lze se domnívat, ţe v Hradci Králové probíhaly stejně jako v celých českých zemích. První známý popis mikulášské oslavy v Hradci Králové pochází z roku 1884. Tělocvičná jednota Sokol v Hradci Králové uspořádal 5. prosince Svatomikulášský večer ve prospěch chudé školní mládeţe. Večer zahájil náčelník Sokola Josef Vocásek. Během představení, které mělo uvést příchod představitele Mikuláše, děti vyprávěly legendy o jeho ţivotě a skutcích. Vrcholem programu byl mikulášský průvod, který se skládal z masek Mikuláše, čerta a anděla. Představitel Mikuláše zkoušel shromáţděné děti různými otázkami a ptal se jich, zda se chtějí přidat k peklu nebo ráji. Na závěr zavrhl čerta a s ním i peklo. Anděl mu pomáhal rozdat dárky, hlavně sladkosti. Výtěţek ze vstupného byl pouţit k nákupu oblečení pro chudé dětí.88

5.1 Průběh oslav a mikulášské obchůzky v první polovině 20. století Ručně psané kroniky města Hradce Králové z počátku 20. století obsahují několik záznamů o obdarování chudých dětí jídlem nebo novým oblečením. Např. v roce 1909 ţivnostensko-čtenářská společnost podělila 55 chudých dětí teplým oděvem a obuví.89 Nebo v roce 1910 rozdělila stolová společnost pánů kmotrů v hostinci U Vacků mezi několik zdejších sirotků úplné oblečení.90 Častokrát v den svátku sv. Mikuláše probíhaly pod záštitou jeho jména besídky nebo zábavy. Několik jich bylo popsáno i v městské kronice. Např. byla zaznamenána besídka ze dne 8. 12. 1911, která proběhla v sále Adalbertina pod názvem Mikulášská zábava. Tuto akci pořádala Jednota katolických tovaryšů.91 Ale i rok před touto zábavou pořádal spolek Pokrok Mikulášskou zábavu v Ţivnostensko-čtenářské besedě.92 Z těchto 88

Svatomikulášský večer v hradecké sokolovně r. 1884. Kraj Královehradecký, 5. 12. 1936, roč. 17, č. 83. s. 7. 89 SOkA Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové 1905–1909. Kniha č. 228, inv. č. 517. s. 64 90 SOkA Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové 1910–1911. Kniha č. 230, inv. č. 230. s. 315–316. 91 Tamtéţ, s. 276. 92 Tamtéţ, s. 315–316.

19

informací můţeme usuzovat, ţe svátek sv. Mikuláše nebyl v první polovině 20. století oslavován pouze s katolickou církví, ale byl vyuţíván také spolky a neformálními sdruţeními k pořádání dobročinných akcí. Lidé se při této příleţitosti setkávali, oslavovali, ale také přispívali penězi do sbírek pro nemajetné děti i dospělé. Pořádaly se potravinové sbírky, do kterých město přispívalo. Všechno jídlo se zpracovalo v obecní kuchyni a rozdělilo mezi chudé občany. V tomto období se však konaly také mikulášské obchůzky. Roku 1919 a období před ním byl věnován podrobný popis mikulášské obchůzky v knize od Františka Ladislava Sála. Mikulášský průvod popisuje jako tři masky. Hlavní postavou byl představitel Mikuláše, který má na sobě biskupský ornát, biskupskou mitru a v ruce berlu. Jeho obličej zakrývaly bílé vousy.93 Další maska z mikulášského průvodu byl čert. Ten měl na sobě obrácený koţich, aby docílil, co nejstrašidelnějšího vzhledu. Obličej měl začerněn nebo ho zakrývala papírová maska.94 Představiteli čerta nesměl chybět dlouhý červený vypláznutý jazyk. Po celou dobu musel řinčet řetězem a v ruce měl metlu, kterou pouţíval pouze na zlobivé děti, nebo ní hrozil pro výstrahu. Maska čerta v průvodu symbolizovala odhalení a potrestání hříchů. Poslední postavou byl anděl. Jeho světlé vlasy a bílý oděv byly symbolizovaly čistotu,ochranu a víru. Na zádech měl připevněná křídla a v ruce drţel košík, který byl naplněn různými pamlsky. Mikulášský průvod navštěvoval hradecké domácnosti. Po příchodu průvodu do domu, se představitel Mikuláše vyptával rodičů na jejich děti. Zda jsou hodné a jestli se umí modlit. Pokud děti odříkaly modlitbičku nebo básničku, byly obdarovány různými sladkostmi od anděla. Ale kdyţ zlobily přišel na řadu představitel čerta, který jim metlou vyčinil.95 Autor uvádí, ţe se v rodinách, které nenavštívil mikulášský průvod, na noc věšely punčochy do okna. V noci do nich rodiče vkládali drobné pamlsky, aby děti nepřišly o mikulášskou nadílku. Mezi tyto sladkosti patřily jablka, ořechy a různé cukroví.96 V Hradci Králové bylo v tomto období obvyklé na sv. Mikuláše péct karásky, coţ byly drobné houstičky posypané mákem vyráběné z těsta, ze kterého se pekly také jidáše. Nebo

93

Sál, F. L. Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje. Vlastivědných spisů Královéhradecka svazek I. Hradec Králové: naloţil Machek ve Střebši, tisk Alois Wiesner v Praze, 1919. s. 8. 94 Tamtéţ. s. 8 95 Tamtéţ. s. 8. 96 Tamtéţ, s. 8.

20

se dětem do punčoch dávaly perníkové postavy Mikuláše, čerta a anděla.97 Zlobivé děti dostávaly pouze shnilé brambory a uhlí.98 Další popis mikulášských obchůzek z Hradce Králové pochází z 30. let. Mikulášský průvod byl označován jako Mikulášská trojice. Průvod tvořily tři masky – Mikuláš, čert a anděl. V archivních materiálech není záznam o průvodu většího počtu masek. Mikuláše představovala maska s bílými vousy a berlou. Čerti v obráceném koţichu chrastili řetězem a honili v ulicích nezbedné chlapce, kteří z nich však neměli velký respekt. Andělé s křídly a zvonečky doprovázeli obě masky.99 Pamětník Zdeněk Doubek popisuje mikulášskou obchůzku na konci třicátých let podobně jako záznamy z této doby. Hlavní postavou průvodu byla maska Mikuláše. Informátor ho vylíčil jako muţe s vousy z vaty, oblečeného do biskupského ornátu. Na hlavě měl posazenou mitru vyrobenou z látky a papíru. V ruce drţel berlu obalenou staniolem. Na rukou měl nasazené bílé rukavice. Druhá maska průvodu představovala anděla. Měl světlé dlouhé vlasy ozdobené hvězdičkami ze staniolu. Byl oblečen do řízy, která byla vypůjčena z kostela. Sahala aţ po zem, aby nebyly vidět boty. Na okrajích byla vyzdobena výšivkou připomínající krajku. Anděl si líčil obličej, aby nebyl poznán. Nosil dárky v košíku obaleném staniolem. Výzdobě masek i doplňků se věnovala velká pozornost, aby vše působilo věrohodně. Staniol se získával např. z obalů od čokolád. Schovával se na tuto příleţitost, nebo se do něj balily ořechy, jablka a cukr, kterými se o vánocích zdobil stromeček. Masky Mikuláše a anděla rozdávaly dětem dárky. Představitel čerta byl v obráceném koţichu načerněn nebo v masce s červeným vyplazeným jazykem. Měl na rukou černé nebo chlupaté rukavice. Ten měl za úkol zlobivé děti strašit.100 Od 19. století ve východních Čechách k mikulášské nadílce neodmyslitelně patří mikulášský vrkoč. Základ vrkoče tvořilo několik pečených pletenců z kynutého těsta, proto ho lidé začali nazývat vrkoč, coţ je starší název pro cop. Zmiňované pletence, spojovaly hůlkami s navlečenými pamlsky, čerstvými jablky a sušenými švestkami. Byl

97

Doubek, Z. Předvánoční a vánoční čas v Hradci Králové v průběhu staletí. Hradec Králové: Společnost ochránců památek ve východních Čechách 2001. s. 3. 98 Sál, F. L. Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje. Vlastivědných spisů Královéhradecka svazek I. Hradec Králové: naloţil Machek ve Střebši, tisk Alois Wiesner v Praze, 1919. s. 8. 99 Hlinecký, J. K. Vánoce mého mládí. Čítanka vlastivědného sborníku Královéhradecko díl II. 1930–1931, Královéhradecko. s. 20. 100 Informátor Zdeněk Doubek.

21

vyráběn nejen na svátek sv. Mikuláše, ale také v období Vánoc, na Nový rok, aţ po masopust.101 V polovině 19. století popisovala vrkoč ve Východních Čechách Boţena Němcová. Popsala ho jako soubor věnců, které byly propojeny hůlkami a spodní věnec leţel na obloţeném prkénku. Všechny věnce byly mezi sebou propojeny pomocí hůlek, na kterých se nacházely švestky, rozinky a jiné pamlsky. Tento výrobek většinou míval pět aţ šest pater. Horní věnec byl ozdoben rozmarýnem a barevnými papíry.102 Pozdější vrkoč pečený v Hradci Králové ze stejného těsta, z něhoţ se pekly ,,jidáše‘‘ měl jinou podobu. Nebyly to původní pletence, ale placka o průměru 40 cm, která při pečení hodně nabobtnala, takţe na závěr vypadala trochu jako homole. Do ní se zapíchalo několik špejlí, které se ozdobily různými pentličkami a sušeným ovocem. Hradecký mikulášský vrkoč se v této době shodoval s velikonočním vrkočem.103 Pečení vrkočů na svátek sv. Mikuláše zaniklo v první polovině 20. století.104 Další hradecká zvláštnost, která začínala těsně před svátkem sv. Mikuláše, probíhala výhradně ve dvou sklepech pod drogistickými obchody na Malém a Velkém náměstí. Majitelé těchto dvou obchodů se převlékli do čertovských masek. Měli na sobě obrácený koţich a na obličeji rohaté masky s vyplazeným červeným jazykem. Ve sklepě pod obchodem vyměnili obyčejnou ţárovku za červenou, a ze skladu uhlí se stalo peklo. Roztopili velký kotel na vyvařování prádla, který byl krytý dřevěnou poklicí, aby dojem pekla byl co nejpřesvědčivější. Děti se shromaţdovaly u malého okénka do sklepa. Kdyţ jich tam bylo více, čert se rozběhl proti oknu a všechny s řevem vystrašil, aţ děti od okna strachy odskakovaly. V jednom ze dvou sklepů byl dokonce ,,pohybující se černý chlupatý čert s rohy a červeným jazykem, řetězem a pytlem‘‘105, který stále přikládal pod kotel a občas zvedl poklici, zpod které se vyvalila spousta páry. Během této podívané znělo rachocení řetězů a zvonků. Tento pohybující čert se nacházel na Malém náměstí pod Francovou drogerii asi v rozmezí let 1937–1938.106

101

Langhammerová, J. Lidové zvyky: výroční obyčeje z Čech a Moravy. Praha: Nakladatelství Lidových novin, 2004. s. 264–266. 102 Němcová, B. Povídky. Praha: Odeon, 1953. s. 27. 103 Informátor Zdeněk Doubek. 104 Tamtéţ. s. 264. 105 Doubek, Z. Předvánoční a vánoční čas v Hradci Králové v průběhu staletí. Hradec Králové: Společnost ochránců památek ve východních Čechách, 2001. s. 2. 106 Informátor Zdeněk Doubek.

22

Ve městě se traduje historka o velmi zlobivém a nezbedném chlapci. Ten za trest musel vlézt čertovi do nůše, aby si ho mohl odnést do pekla. Chlapcovi se v nůši natolik zalíbilo, ţe z ní nechtěl vylézt a chudák čert ho musel před domem vysypat.107 V období druhé světové války mikulášské průvody po Hradci Králové vůbec nechodily nebo jen opravdu ojediněle.108

5.1.1 Mikulášské jízdy v Malšovicích Zajímavý zvyk probíhal v části Hradce Králové Malšovice. Zde se asi 20–30 chlapců domluvilo a podnikalo tzv. mikulášské jízdy. Ty spočívaly v tom, ţe se přesně vymezilo odkud kam se půjde, ale povinnost byla drţet stále stejný směr vpřed. Chlapci při cestě překonávali nejrůznější překáţky. Přelézali dům nebo stodolu, plot. Několikrát byly zahrady trochu poničeny. Zajímavé však je, ţe tyto jízdy byly lidmi vţdy tolerovány. Informátor uvedl, ţe se mikulášské jízdy naučil od starších chlapců, takţe důvod tohoto zvyku není znám.109 V ţádné dostupné literatuře podobné mikulášské jízdy nejsou zmíněny.

5.2 Mikulášská obchůzka v druhé polovině 20. století V druhé polovině 20. století nebyl svátek sv. Mikuláše tolik oblíben politickým reţimem. Proto se na něj nesoustředila pozornost oficiálních médií a tento nezájem se rozšiřoval i mezi obyvateli Hradce Králové. Z města pomalu mizely mikulášské trojice a nahrazovaly je různé mikulášské besídky v továrnách a jiných podnicích pro pracující. Mikulášská obchůzka byla spíše privátní záleţitostí. Účastníci mikulášského průvodu nechodili po městě v maskách. Při vstupu do bytu nebo do domu se v předsíni převlékli. Rodiče dětí jim dali dárky a teprve tehdy započala pravá obchůzka. Při odchodu z rodiny se zase zpět převlékli do civilního oblečení. Většinou tato obchůzka probíhala v katolických rodinách a mikulášský průvod tvořili příbuzní nebo přátelé.110

107

Tentýţ. Informátor Julie Patloková. 109 Informátor Zdeněk Doubek. 110 Tentýţ. 108

23

Masky obcházejících se také dost změnily. Představitel Mikuláše nenosil ornát, který nahradil bílý plášť nebo masky půjčené z různých kostyméren nebo divadel. Masky andělů také neoblékaly řízu, ale odívaly se do jiných bílých oděvů. Pouze masky čerta zůstaly nezměněny. Z rukou mu zmizela metlička, kterou nahradil řetěz. Z masky Mikuláše se vytratil kříţ, který měl symbolizovat spojení tohoto svátku s církví.111 V tomto období byl svátek sv. Mikuláše chápán spíše jako obyčejný den, kdy mají všechny děti něco dostat nějaký pamlsek bez rozdílu, zda dítě bylo hodné nebo ne. Děti si dávaly punčochu za okno a do ní dostávaly spoustu různých sladkostí, ale zlobivější někdy i pár brambor. V období 50. a 60. let se o svátku sv. Mikuláše nemohlo ani veřejně mluvit v médiích. Stát ovládaný komunistickou stranou se snaţil rozšířit kult Dědy Mráze, avšak neúspěšně.112 V roce 1979 byl ve východních Čechách realizován dotazníkový výzkum zaměřený na výroční zvyky. Několik otázek se týkalo mikulášské obchůzky a nadílky. Z výzkumu vyplynulo, ţe mikulášské průvody se ve východních Čechách konaly do roku 1945. Ohledně situace po tomto roce se názory respondentů rozcházely. První respondent napsal, ţe po roce 1945 neprobíhaly mikulášské průvody, ale pouze mikulášská nadílka bez představitele Mikuláše a mikulášské obchůzky. Druhý sdělil, ţe po roce 1945 se mikulášská nadílka uskutečňovala i s mikulášským průvodem. Respondenti se shodli, ţe v posledních letech, v tomto případě na konci 70. let, v této oblasti ţádné mikulášské obchůzky a nadílky neprobíhaly.113 Oslava svátku sv. Mikuláše v období 70. let 20. století nebyla veřejnou záleţitostí, ale probíhala v soukromí. Mikulášské obchůzky v Hradci Králové nahradily podnikové besídky, které probíhaly na mnoha místech. Např. podnik Dehtochema pořádal velkou mikulášskou besídku pro děti. Masky Mikuláše i čertů byly zapůjčeny v divadle. Přišli mezi spoustu dětí, které uţ na ně připravené čekaly v sále. Představitel Mikuláše neměl na své masce ţádný kříţ, aby besídka nebyla spojována s osobou sv. Mikuláše. Tato obchůzka neprobíhala tradičně. Představitel Mikuláše od dětí nechtěl slyšet ţádné modlitbičky nebo básničky. Děti nekáral a nenabádal k dobrému chování, tím jeho postava ztrácela svou původní funkci. Čerti plnili svoji úlohu při strašení dětí. Celá tato besídka skončila tím, ţe všechny

111

Informátorka Julie Patloková. Plessingerová, A. Kdyţ chodí Barborky a sv. Mikuláš. Země koruny české, 1996, roč. 3, č. 6. s. 2–4. 113 Životnost výročních zvyků – Čechy (dotazníkový výzkum). Archiv Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, karton 11, inv. č. 12. 112

24

děti dostaly od anděla pytlík bonbónů. Takţe celá akce postrádala jakýkoliv výchovný rámec.114 Jiný průběh mikulášské obchůzky z této doby je popisován z novobydţovské mlékárny. Zde se kaţdý rok domluvilo několik lidí. Zapůjčili si kostýmy v divadle a obcházeli předem domluvené rodiny jako mikulášský průvod. Půjčení kostýmů a zajednání obcházejících vţdy domlouvali zástupci mlékárny. Obcházení bylo dobrovolné bez poţadavků na odměnu. Účastníci obchůzky neobdrţeli ţádné výhody. Předem se domluvilo, do kterých rodin zaměstnanců mlékárny půjdou. Rodiče si pro děti nachystali různé dárky a sladkosti, které schovali za dveře, aby si je maska anděla mohla vloţit do košíčku. Představitelovi Mikuláše se sdělilo několik informací o dětech, aby věřily, ţe postavy jsou skutečné. Mikulášský průvod tvořily masky Mikuláše, čerta a anděla. Představitel Mikuláše se ptal dětí, zda byly poslušné. Ony přednesly básničku, říkadlo nebo písničku a pak dostaly dary. Masky čertů zlobivé děti strašily a vyhroţovaly jim, ţe si je odnesou do pekla.115 Protoţe v tomto období mládeţ neprojevovala respekt vůči mikulášské obchůzce a jejím maskám, stalo se, ţe během mikulášských obchůzek byl představitel Mikuláše obtěţován několika mladými chlapci, kteří se mu snaţili ztíţit jeho práci např. bouchacími kuličkami.116

114

Informátor Zdeněk Doubek. Informátor Julie Patloková. 116 Informátor Zdeněk Doubek. 115

25

6 Mikulášská obchůzka v současnosti V současné době v Hradci Králové probíhá několik akcí spojených se svátkem sv. Mikuláše. V předvečer 6. prosince se ulicemi procházejí různé skupinky masek Mikulášů, čertů a andělů. Ve školách probíhají zvláštní mikulášské obchůzky nebo besídky. V restauracích a barech probíhají mikulášské večírky. Obchody nabízejí mnoho zboţí spojeného s tímto svátkem a Hradcem Králové se tímto dnem začíná pomalu šířit atmosféra Vánoc.

6.1 Mikulášský průvod v Hradci Králové v současnosti V současnosti se průvod neodlišuje od tradičního pojetí, které je známo z minulosti. Průvod se většinou skládá z masek Mikuláše, čerta a anděla. V některých průvodech jsou masky čerta a anděla zastoupeny ve větším počtu. Maska Mikuláše se obvykle objevuje jen jednou. Věk obcházejících je různorodý, od dětí aţ po dospělé. Průvody můţeme rozdělit do dvou skupin. První průvod navštěvuje domácnosti předem domluvené. Druhá skupina chodí náhodně, obchází město a oslovuje děti na ulici. Obcházející, kteří mají předem domluvená místa, většinou u sebe nenosí ţádné pamlsky a balíčky. Dostávají je od rodičů na začátku návštěvy i s připraveným papírem, na kterém jsou sepsány prohřešky a pochvaly dětí. Tento papír představitel Mikuláše zaloţí do knihy hříchů a snaţí se dětem domluvit, aby se polepšily. Mezitím je masky čertů straší, ţe zlobivé děti odnesou do pekla. Děti odříkají naučenou básničku nebo písničku, za kterou dostanou pamlsky od anděla. Nejčastější básničky, které děti přednáší jsou: Mikuláš ztratil plášť, Mikuláška sukni, hledali, nenašli, byli z toho smutní. Mik, mik, mikuláš přišel s čertem na koláč (na guláš).117 117

Dotazníky.

26

V současné době děti neodříkávají modlitbičky jako v minulosti a to ani v katolických rodinách. Druhá skupina průvodů má k tomuto svátku odlišný přístup. Obcházející nakoupí drobné dárky a pamlsky pro děti a pak náhodně obchází město a rozdávají je dětem za básničky nebo písničky. Většinou nemají domluvenou trasu, ale vyskytují na různých akcí, které v předvečer 6. prosince v Hradci Králové probíhají. Sociální sloţení průvodů je různorodé. Od dětí, studentů a učitelů aţ po řemeslníky, prodavače a obchodní zástupce. Např. jeden mikulášský průvod tvořily pouze samé dvanáctileté děti a jiný průvod se skládal z učitele, nezaměstnaného a ţákyně základní školy. Většinou obcházející spojuje rodinné nebo přátelské pouto. Nebyl zaznamenán jediný případ, kdy by se účastníci alespoň z části neznali. Nejčastěji se obcházející k této činnosti dostávají přes příbuzné nebo kamarády. Ani jeden zaznamenaný mikulášský průvod neobcházel pod záštitou nějaké organizace nebo společnosti. Vţdy to lidé dělali dobrovolně, pro radost ostatních a hlavně dětí. Masky obcházejících jsou velice různorodé. Od amatérsky vyrobených doma aţ po kostýmy vypůjčené z divadla. Masku Mikuláše sestávající z ornátu uţ ve městě nelze potkat. V rodinách se masky většinou dědí. Dětem masky vyrábějí maminky. Také obchody se svými nabídkami ovlivňují současnou podobu masek. V dnešní době představitel Mikuláše nosí bílý dlouhý plášť. Masku oblékají vysocí chlapci nebo muţi. Jen zřídka masku Mikuláše oblékla dívka. V ruce drţí pozlacenou berlu a na hlavě čepici s kříţem, vyrobenou z látky nebo z papíru. Tato čepice svým vzhledem napodobuje mitru. Přes bílý plášť je přehozena zdobená látka s kříţem, která má připomínat ornát. Na hlavě mají bílou paruku a obličej jim překrývají bíle vousy, které jsou někdy vyrobeny z vaty. Na obuv se v současné době neklade velké váha. Maska čerta se snaţí vypadat co nejstrašidelněji. Představitelé čertů na sobě mají většinou chlupatý koţich, na kterém je přidělán látkový ocas. Obličej mají pomalovaný černou a červenou barvou nebo jej případně zakrývá papírová nebo gumová maska. Také se hojně objevují blikající rohy, které mají podobu čelenky do vlasů s připevněnými červenými umělohmotnými rohy. V ruce nebo kolem pasu mají omotaný velký řetěz. Výzkum zaznamenal, ţe metlu vystřídal řetěz nebo umělohmotné červenočerné vidle, které prodávají v hračkářství. Objevují se i masky Lucifera, které připomínají ďábelského kníţete v dlouhém černém plášti se stojáčkem. Na hlavě představitelé čertů nosí většinou černé nebo červenočerné paruky. Je patrné, ţe jako inspirační zdroj pro mnohé masky slouţí v tomto případě také televizní či filmové pohádky. 27

Masku anděla oblékají většinou dívky nebo ţeny. Základ masky tvoří dlouhé bílé šaty. Mají blonďaté aţ zlatavé vlasy, které v některém případě musejí nahradit parukou. V ruce drţí košík s odměnami pro děti. Ten bývá zdoben různými hvězdami nebo balen do zlatého celofánu. Na čele jim září zlatá hvězda nebo mají na hlavě svatozář, která je vyrobena pomocí drátků a zlatého řetězu na vánoční stromeček. Dva drátky trčí z hlavy do výše asi deseti centimetrů a na nich je připevněno kolečko z dalšího drátku, které je omotáno řetězem. Na zádech mají připevněna křídla různých velikostí. Jsou vyrobena z různých materiálů od papíru, vaty aţ k látkám a peří. Někteří andělé mají křídla přilepena nebo přišpendlena k masce. Jiní na ně musejí mít speciální popruhy. Na nohou mají bílé boty. Mikulášské obchůzky probíhají pouze v rodinách s menšími dětmi. Kdyţ jsou děti odrostlejší, dávají si do okna punčochu nebo jen dostanou nějaké sladkosti od rodičů jak se říká ,,k Mikuláši‘‘. V některých rodinách se uţ ani punčocha nevěší, ale balíček se dětem poloţí na okno. U dospělých, kteří nemají děti, se nadělování nedrţí. Z dotazníkového průzkumu vyšlo najevo, ţe průměrný věk dětí, kdy je přestal navštěvovat představitel Mikuláše, bylo mezi 9 a 10 lety. Návštěvy nebyly pravidelné, někteří dotazovaní zmínili, ţe je mikulášský průvod navštívil jenom jednou nebo dvakrát během celého jejich dětství. Na obchůzky masek Mikuláše, čerta a anděla v rodinách mělo velký vliv, zda odpovídající měl mladšího sourozence nebo ne. Jestliţe ano, tak obchůzky probíhaly do jejich vyššího věku. Mikulášské obchůzky podle dotazníků obsahovaly masky Mikuláše, čerta (někdy i více) a anděla. V některých případech maska anděla z průvodu úplně vymizela. V současné době lidé zastávají tradiční vzhled představitele Mikuláše. Měl by ho znázorňovat vysoký muţ v bílém plášti s bílými vousy a berlou. Pouze jeden respondent v dotazníku uvedl, ţe k masce Mikuláše patří symbol kříţe. Ukazuje se, ţe svátek sv. Mikuláše uţ není tolik propojen s náboţenstvím jako dříve. Spojitost mezi vírou a tímto svátkem mizí, také proto lidé v tento den jiţ vůbec nenavštěvují kostel.118 Na otázku zda má Santa Claus něco společného se sv. Mikulášem většina respondentů uvedla, ţe si myslí, ţe ne. V pěti z 26 dotazníků byla kladná odpověď. Buď znali historii Santa Clause a popsali ji nebo je jednoduše spojili vánočními svátky. V negativních odpovědích byl Mikuláš povaţován za ryze českého představitele Adventu a Santa Claus za výhradně amerického.119 118 119

Dotazníky. Tamtéţ.

28

6.2 Mikulášská obchůzka prostřednictvím inzerce Rodiny v Hradci Králové si mohou mikulášskou obchůzku objednat také prostřednictvím inzerátů. Jsou vyvěšeny převáţně na větších sídlištích, kde ţije více potenciálních zákazníků. V centru města nebyly zaznamenány. Mají podobu klasických inzerátů s telefonním číslem, na kterém se dá návštěva mikulášského průvodu domluvit. Inzerát bývá vyzdoben básničkou nebo obrázkem s mikulášskou tématikou. Inzeráty se také vyskytují na speciálních internetových stránkách. Asi před dvaceti lety se rozmohl tento fenomén na Moravském předměstí, kde mikulášské obchůzky zajišťovali hlavně studenti či obecně lidé touţící po výdělku. Rozvěšovali inzeráty po celém sídlišti. Za obchůzku dostali drobný finanční obnos nebo nějaké věcné dary a malé občerstvení. Většinou mikulášský průvod tvořili masky Mikuláše, čerta a anděla. Představitelů čerta a anděla bývalo více. Z počátku návštěvy probíhaly bez problémů, ale později si rodiče, kteří si mikulášský průvod objednali přes inzerát, začali stěţovat na kvalitu obchůzky.120 Zejména v souvislosti s konzumací alkoholu představitelů masek nejsou mikulášské inzeráty v současnosti vyuţívané tak hojně jako dříve. V současné době rodiny upřednostňují mikulášské obchůzky sloţené z přátel a známých. Z dotazníků vyplynulo, ţe pouze dvou případech byla mikulášská obchůzka objednána přes inzerát.121

6.3 Mikulášské akce probíhající v Hradci Králové V loňském roce proběhlo několik akcí spojených se svátkem sv. Mikuláše. První kategorii tvoří komerční akce. Jsou zaměřené na mládeţ. Pořádají je obchodní centra nebo firmy za účelem reklamy a získání nových zákazníků. Hlavním rysem těchto akcí je účast známé osobnosti a propagace určitých značek. Do této kategorie řadíme akci ze dne 4. prosince 2008 s názvem Mikulášská show, která proběhla na Tylově nábřeţí v Hradci Králové. Pořádal ji obchod s jízdními koly Cyklo Pokr. Celou akci moderoval Leoš Mareš, který byl hlavní hvězdou večera. Při rozhovoru a autogramiádě s nejlepším cyklistou na horských kolech Janem Hruškou, 120 121

Informátor Zdeněk Doubek. Dotazníky.

29

se účastníci dozvěděli novinky z tohoto prostředí. Pro děti byly uspořádány soutěţe o ceny a tombola. Na akci nechyběly masky Mikuláše, čerta a anděla.122 Do stejné skupiny lze zařadit pátý ročník akce s názvem Čerte utíkej. Dne 5. prosince 2008 proběhla na Baťkově náměstí od 16:00 do 18:00 hod. Generálním partnerem byla firma Rock Machine a Cyklo MAX. Hlavními partnery byly firmy Tosto, Veloservis Pešek a syn a Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra. Celý program začínal čertovským průvodem, který vycházel z Baťkova náměstí a končil před budovou Českého rozhlasu na Tylově nábřeţí. Průvodu se zúčastnilo mnoho hradeckých dětí převlečených v různých čertovských maskách. Později následovala soutěţ o vyhlášení nejhezčí masky čerta nebo čertice. Probíhala tombola o věcné ceny, ve které účastníci mohli vyhrát horské kolo od značky Rock Machine. Celou akci moderovala Zuzana Nová se svoji dcerou.123 Na této akci převládala maska čerta a ostatní nebyly zastoupeny. V obchodním centru Futurum proběhla Mikulášská show také 5. prosince od 16:00 hod. I tuto akci lze zařadit mezi komerční. Na rozdíl od Baťkova náměstí zde vystupovala zpěvačka Kamila Nývltová. Akce neprobíhala jako mikulášská obchůzka, ale ve stylu koncertu a autogramiády zpěvačky. Stejně jako při předchozích akcích probíhaly soutěţe o nejhezčí masku Mikuláše, čerta a anděla. Druhou

skupinu

tvoří

masové

mikulášské

obchůzky.

Nejčastěji

probíhají

na základních školách. Do této skupiny patří i Mikulášský trolejbus. Jsou více zaměřené na mladší děti neţ předchozí skupina. Od mikulášských obchůzek v domácnostech se liší několika rysy. Probíhají na veřejném prostranství a jsou určeny větším skupinám dětí různého věku. Na všech akcích vystupuje průvod s maskami Mikuláše, čerta a anděla, a probíhá zde nadílka. Neklade se zde důraz na propagaci určitých značek nebo známých osobností. Do této skupiny patří největší atrakce s názvem Mikulášský trolejbus. Poprvé do ulic vyrazil jiţ v roce 1991. Vţdy vyjíţdí 5. prosince v odpoledních hodinách. Mikulášský trolejbus vypravuje Dopravní podnik města Hradce Králové. Trolejbus projíţdí ulicemi města a nabírá děti s rodiči. Jízdní řád mikulášského trolejbusu je k dispozici na internetových stránkách dopravního podniku. Na místě řidiče sedí maska Mikuláše. 122

První Mikuláš přijede s Leošem Marešem[online]. 2009 [cit.15. dubna 2009] dostupné z: 123 Rockmachine Čerte utíkej [online]. 2009 [cit. 10. dubna 2009] dostupné z: < http://www.max1.cz/certeutikej>

30

Uvnitř vozu pobíhá několik masek čertů, andělů a druhý představitel Mikuláše, který zkouší děti, jestli umí nějakou básničku nebo písničku. V přední části vozu je mikrofon, do kterého děti musejí básničku říci a potom dostanou nějakou sladkost. Masky Andělů děti obdarovávají drobnými dárky. Na konečných zastávkách Terminál hromadné dopravy, Malšovice U Čechů a Nový Hradec Králové má trolejbus přestávku, během které se celá akce přesune před trolejbus. V maskách jsou přestrojeni řidiči a řidičky dopravního podniku. Trolejbus je celý vyzdoben ve vánočním stylu. Celá tato akce probíhá pro účastníky zdarma.124 Mikulášská obchůzka také probíhá ve všech královéhradeckých školách. Většinou ji organizuje učitelský sbor a koná se na prvním někdy i na druhém stupni základní školy. Učitelský sbor zakoupí různé drobné sladkosti, ze kterých se vyrobí bohatý sáček a ten pak mikulášský průvod rozdává. Tvoří ho většinou ţáci devátých tříd nebo druhého stupně, kteří jsou převlečeni do masek Mikuláše, čertů a andělů. Masky si většinou vyrábí doma za pomoci rodinných příslušníků. Děti přednesou představiteli Mikuláše básničku nebo zpívají písničky, za coţ jsou odměněny. Do třetí kategorie lze zařadit zábavné akce pro dospělé spojené s mikulášskou tématikou. Mikulášský průvod v této skupině nahrazují jednotlivci, kteří oblékají masky pro pobavení ostatních. Tato kategorie se zaměřuje pouze na dospělé. Zábavné akce pro dospělé mají v Hradci Králové také své místo. Firmy a společnosti vyuţívají tohoto svátku k setkávání svých zaměstnanců. Různé spolky, sportovní kluby, studenti navštěvují restaurace a bary, kde probíhají mikulášské večírky. Obsluha těchto zařízení pro pobavení návštěvníků obléká masky z mikulášského průvodu. Nejčastějším převlekem bývají masky čertů a čertic např. v Movies baru na Malém náměstí byly všechny servírky převlečeny do masek čertic. V baru Hogo Fogo probíhá Mikulášský karneval se soutěţí o nejlepší masku.

6.4 Výrobky a dekorace spojené se svátkem sv. Mikuláše V dnešní době se prodává mnoho výrobků spojených se svátkem sv. Mikuláše. Velkou část těchto výrobků tvoří různé sladkosti. V domácnostech zaniklo pečení tradičního ,,mikulášského pečiva‘‘, které nahradilo rozdávání čokoládových figurek, které 124

Mikulášský trolejbus zajede i na terminál. Radnice, 1. 12. 2008, roč. 11, č. 40. s. 1.

31

se prodávají v potravinách. Vypadají jako masky Mikuláše, čerta a anděla a tvoří nejčastější nadílku pro děti v den svátku sv. Mikuláše. Jako dárek se na trhu objevují čokoládové adventní kalendáře, které v sobě ukrývají čokoládu na kaţdý den Adventu. V obchodech se prodávají balené perníky s obrázky masek z mikulášského průvodu. Lidé si svátek spojují s rozdáváním různého ovoce, hlavně pomerančů a mandarinek. Děti dostávají sušené ovoce, které bývá spíše domácí výroby neţ kupované. V papírnictví je moţné zakoupit různé papírové vystřihovánky nebo dekorace do bytu. V obchodech se nabízejí různé plyšové postavičky, svícny, těţítka a jiné dekorační výrobky s motivem masek Mikuláše, čerta a anděla, Často tyto dekorace nebo plyšové postavičky nepřipomínají postavu sv. Mikuláše, ale spíše Santa Clause. Telefonní operátoři nabízejí různé tapety a vyzvánění pro mobilní telefony s motivem masek Mikuláše, čerta nebo anděla. V tomto období však neprobíhají velké nákupní horečky jako na konci Adventu.

32

7 Mikulášské trhy Se svátkem sv. Mikuláše jsou spojeny mikulášské trhy, které probíhaly v Hradci Králové na Velkém náměstí. Jejich přesné počátky nejsou v kronice města zaznamenány. Popis trhů z třicátých let 20. století líčí ve vzpomínkách Zdeněk Doubek. Prodejci zde mohli nabízet zboţí svobodně, protoţe nebyli vázáni trţním povolením. Trhy byly spojeny s Vánocemi a většinou začínaly dva dny před svátkem sv. Mikuláše. Některé zboţí bylo pro niţší vrstvy poměrně drahé a nedostupné. Na stáncích se prodávaly hračky, pečivo, sladkosti, exotické ovoce, koření a vánoční dárky. Trhovci měli svoje boudy rozestavěny po celém Velkém náměstí podél hlavní cesty. Část trhovců postavila stánky naproti jezuitské koleji, coţ bylo místo, kde sídlili prodejci a zpracovatelé kůţe tedy koţeluzi. Dţbány, hrnky, misky a další hrnčířské zboţí se prodávalo na začátku náměstí u kašny.125 Na trhu se prodávaly miletínské modlitbičky, které mají původ z nedalekého Miletína. Dále růţová nebo modrá mejdlíčka, coţ bylo sladké cukroví. Sekaný turecký med, chalva (orientální jídlo), ţelatinoví hadi, sekaná čokoláda nebo zajímavé ,,flaštičky‘‘, coţ byly červené homole cukru uvnitř napuštěná rumovou trestí a po vrchu ozdobená čokoládou. Mikulášských trhů se účastnili tzv. ,,medáci‘‘ neboli prodavači medu. Ti na trzích prodávali speciální mikulášské perníky s motivem masek čerta, Mikuláše a někdy i anděla. Perníky byly velmi náročné na výrobu, musely se upéct jiţ v říjnu, aby se na mikulášských trzích daly v prosinci prodávat. Po upečení byl totiţ perník tvrdý jako kámen. Zdobil se cukrovou polevou, coţ byl bílek rozetřený s cukrem. Po vytaţení z trouby se perník natíral dextrinem pro lesk. Kromě masek z mikulášského průvodu medáci také pekli abecedy, čísla nebo jiné tvary.126 V nabídce trhovců bylo mnoho ţelezářských výrobků. Např. mlýnky na dělání těsta nebo zajímavá forma na výrobu cukrovinek. Také se zde prodávaly výrobky, které zruční prodavači nabízeli jako pomocníky do domácnosti. Např. strojek na opravu děr na punčochách. Na trhu se nabízely výrobky z perleti a perleťové

knoflíky všech

velikostí.127

125

Informátor Zdeněk Doubek. Tentýţ. 127 Tentýţ. 126

33

Na vedlejším Malém náměstí mikulášské trhy neprobíhaly, ale několik dnů před Štědrým večerem se zde začali objevovat, rybáři, kteří prodávali své úlovky. Nalovili je na slepých ramenech řeky nebo v částech řeky, které měli pronajaté.128 Na mikulášských trzích se mimo prodejců objevoval zubař. Ten měl za úkol lidem pomáhat od bolesti. Kováři nebo lékaři, kteří lidem zuby obvykle trhali, neměli takové zkušenosti. Zubař měl na trhu postavené asi dvoumetrové pódium, na jehoţ vrchu stál velký stůl, ţidle a kolo, ze kterého visely různé druhy kleští. Kdyţ měl někdo problém se zubem, zaplatil drobný obnos, zubař vhodným nástrojem zub vytrhl.129 Mikulášské trhy zanikly po roce 1948. Znárodněním ţivností zdejších trhovců skončila jejich výroba a tedy taky prodej. Tuto tradici nahradily různé jarmarky. Místa trhovců obsadili majitelé a zaměstnanci kamenných obchodů.

130

Mikulášské trhy

nahradily jarmarky, ze kterých se vytratilo tradiční zboţí a na kterých prodávali pouze lidé z

kamenných obchodů.131 Proto se přestali do Hradce Králové sjíţdět trhovci

z celého okolí. Z cukráren zmizely tradiční mikulášské výzdoby a s nimi spojené výrobky a pamlsky, které se vyráběly pouze na svátek sv. Mikuláše. Např. čerti ze sušených švestek nebo perníkoví Mikulášové a andělé.132 V současné době na tradici mikulášských trhů navázaly Muzejní adventní trhy, které dříve probíhaly v budově Muzea východních Čech, ale nyní se konají v Novém Adalbertinu na Velkém náměstí. I kdyţ tyto trhy nemají v názvu nic společného s Mikulášem, lze je povaţovat za moderního nástupce mikulášských trhů. Začínají prvním adventním víkendem na konci listopadu nebo na začátku prosince. Trvají vţdy od pátku do neděle. V roce 2008 probíhal devatenáctý ročník. Návštěvníci si zde mohou koupit různé zboţí, které ale musí splňovat určitá kritéria. Výrobky musí být z přírodních materiálů a musí navazovat na tradiční řemeslné zpracování.133 Prodává se zde keramika, ručně vyráběné látky, slaměné ozdoby na vánoční stromek, adventní věnce, košíkářské výrobky, ručně vyřezávané betlémy atd. V nabídce jsou různé potraviny a nápoje spojené s vánoční atmosférou, např. různé placky, turecký med, medovina, domácí piva, vína a likéry. Návštěvnost těchto trhů je vysoká. Pro obyvatele Hradce Králové je tento trh

128

Tentýţ. Tentýţ. 130 Tentýţ. 131 Tentýţ. 132 Plessingerová, A. Kdyţ chodí Barborky a sv. Mikuláš. Země koruny české, 1996, roč. 3, č. 6. s. 2–4. 133 Advent začíná v Muzeu. Východočeský večerník, 26. 11. 1996, roč. 7, č. 44. s. 1. 129

34

povaţován za předvánoční atrakci. Vstupné je 50 korun.134 Lidé tyto trhy vyuţívají k nákupu vánočních dárků.

134

Informátor Alena Prokopová.

35

8 Závěr Oslavy svátku sv. Mikuláše mají v českých zemích svoji dlouhou tradici. První zmínky pocházejí ze 13. století. Obdarovávání dětí se objevuje během 16. století. Výzkum prezentovaný v této bakalářské práci nalezl existenci mikulášských obchůzek v Hradci Králové od 19. století, ale předpokládá se, ţe ve starších obdobích zde obchůzky probíhaly stejně jako v celých českých zemích. O předcházejícím období nebyly nalezeny ţádné doklady, které by byly spojené s oslavami svátku sv. Mikuláše, respektive s mikulášskou obchůzkou v Hradci Králové. V současné době se tento svátek slaví rozmanitě. Oslavy jsou různorodé se zaměřením na malé děti i na dospělé. Probíhají po celém městě včetně sídlišť a přilehlých vesnic. Do oslav se zapojují různé organizace, firmy a spolky. Konají se v obchodním centru Futurum, na Baťkově náměstí a na Tylově nábřeţí. Celým městem křiţuje Mikulášský trolejbus. Večerní oslavy se přesouvají do restaurací a barů po celém městě. Svátek sv. Mikuláše prošel různými změnami, které odráţí dobu. Podstata svátku zůstává vţdy stejná, ale mění se forma oslavy. Také masky prošly svým vývojem. V Hradci Králové tvoří mikulášskou obchůzku masky Mikuláše, čerta a anděla, jejichţ vzhled nachází inspiraci v televizních pohádkách. Nadílku pro děti netvoří jen sladkosti a ovoce, ale dárky jsou různorodé podle finančních moţností rodičů. Výzkum odhalil mnohé rozdílnosti v pojetí oslav svátku v minulosti a v současnosti. V Hradci Králové zcela zanikly původní mikulášské trhy, které jsou v dnešní době nahrazeny Muzejními adventními trhy. Akce se konají hromadně pro občany celého města. V minulosti se kladl větší důraz na průběh mikulášské obchůzky, která navštěvovala kaţdou domácnost samostatně. Propagaci sv. Mikuláše lze zaregistrovat ve společnosti jiţ od začátku prosince. Reklama vyuţívá představitelů tohoto svátku k svým prodejním záměrům. Prodej masek, potravin a dekoračních předmětů a ostatních sluţeb. Tento svátek vyuţívají televizní programy k vysílání pohádek. Oslava svátku probíhá v rodinách, děti si věší do okna punčochu nebo je navštěvuje mikulášský průvod, zejména však v rodinách s mladšími dětmi. Rozšířením oslav svátku do škol se mikulášský průvod dostává ke všem školním dětem v Hradci Králové. Mládeţ a studenti se baví na zábavách a večírcích. Dospělí lidé vyuţijí záminky oslav svátku sv. Mikuláše k setkání s přáteli.

36

Svátek je stále ţivý a řadí se mezi oblíbené a obvyklé události obyvatel Hradce Králové. Forma mikulášských oslav prodělala mnoho změn, ale stále je svátek spojen štědrostí a láskou Mikuláše, která zůstává nezměněna a je podstatná pro jeho další pokračovatele.

37

9 Soupis informátorů, pramenů, literatury a internetových zdrojů 9.1 Informátoři Zdeněk Doubek, nar. 1934. Julie Patloková, nar. 1939. Alena Prokopová, nar. 1962.

9.2 Prameny SOkA Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové 1905–1909. Rukopisná kronika. Fond Knihy pamětní po roce 1850. Kniha č. 228, inv. č. 517. SOkA Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové 1907–1908. Rukopisná kronika. Fond Knihy pamětní po roce 1850. Kniha č. 229, inv. č. 518. SOkA Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové 1910–1911. Rukopisná kronika. Fond Knihy pamětní po roce 1850. Kniha č. 230, inv. č. 519. SOkA Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové 1912–1917. Rukopisná kronika. Fond Knihy pamětní po roce 1850. Kniha č. 231, inv. č. 520. SOkA Hradec Králové, Pamětní kniha města Hradce Králové 1918–1921. Rukopisná kronika. Fond Knihy pamětní po roce 1850. Kniha č. 232, inv. č. 521. SOkA Hradec Králové, Kronika Obecné školy chlapecké Drtinova ul. 1932–1948. Rukopisná kronika. Fond knihy pamětní. Kniha č. 2, inv. č. 2. SOkA Hradec Králové, Prosincové pamětní dny 1434–1876. Paulus Vincenc – osobní fond, pořad. č. inv. 1576, č. JAF 2389, sign. I/a/12. SOkA Hradec Králové, Trhy (výroční, týdenní, dobytčí). Paulus Vincenc – osobní fond, pořad. č. inv. 1576, č. JAF 2389, sign. II/d/3/12. Archiv Ústavu evropské etnologie FF MU, Životnost výročních zvyků–Čechy (dotazníkový výzkum). karton 11, inv. č. 12.

38

9.3 Literatura Advent začíná v Muzeu. Východočeský večerník, 26. 11. 1996, roč. 7, č. 44. s. 1. Barbora z Nikodémie, Mikuláš z Myry. Setkání, 2007, roč. 17, č. 4. s. 6. Československá vlastivěda. Díl 3, Lidová kultura. red. A. Melicherčík. Praha: Orbis, 1968. Královéhradecká ročenka 1912. roč. 1. Královéhradecká ročenka 1913. roč. 2. Královéhradecká ročenka 1914. roč. 3. Královéhradecko 1933–1934. roč. 11, č. 1–5. Královéhradecko 1935–1936. roč. 13, č. 1–5. Královéhradecko 1937–1938. roč. 15, č. 1–5. Královéhradecko 1939–1940. roč. 17, č. 1–5. Mikulášský trolejbus zajede i na terminál. Radnice, 1. 12. 2008, roč. 11, č. 40. s. 1. Obchůzka s Mikulášem r. 1794. Český lid, 1910, roč. 19. s. 145–146. Svatomikulášský večer v hradecké sokolovně r. 1884. Kraj Královehradecký. 5. 12. 1936, roč. 17, č. 83. s. 7. Svatý Mikuláš. Světozor, 1882, s. 612. Bartoš, F. Z lidopisných sbírek Františka Bartoše. Český lid, 1902, roč. 11. s. 271. Doubek, Z. Předvánoční a vánoční čas v Hradci Králové v průběhu staletí. Hradec Králové: Společnost ochránců památek ve východních Čechách, 2001. Dvorecký, J. M. O sv. Mikuláši: v legendě a lidových pověstech i zvycích. Praha: Cyrilo-methodějská knihtiskárna B. Kotrba, 1901. Dvořák, Š. Mikuláši ve Zhoři u Milevska. Český lid, 1912, roč. 21. s. 144–145. Dvořáková, D. – Dvořák, P. Kalendárium. Praha: X–egen, 2003. Fejsak, J. Sv. Mikuláš na Východě. Katolický týdeník, 8. 12. 2002, roč. 18, č. 49. s. 3. Frolec, V. Obřadní obchůzky ,,svatých nocí‘‘. In Obřadní obchůzky. red. V. Frolec. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 1988. s. 13–36. Frolec, V. Vánoce v české kultuře . 2.vyd. Praha: Vyšehrad, 1989. Hlinecký, J. K. Vánoce mého mládí. Čítanka vlastivědného sborníku Královéhradecko díl II. 1930 – 1931, Hradec Králové, Královéhradecko. s. 20. Krušinová, J. Na svatého Mikuláše uţ je zima celá naše. Gemma, 1994, roč. 12. s. 4. Ladýřová, L. České Vánoce. Pardubice: Hélios, 2005. Langhammerová, J. Čtvero ročních dob v lidové tradici. Praha: Petrklíč, 2008.

39

Langhammerová, J. Lidové zvyky: Výroční obyčeje z Čech a Moravy. Praha: Lidové noviny, 2005. Němcová, B. Povídky. Praha: Odeon, 1953. s. 27. Petrák, J. Nadílka na sv. Barboru, Mikuláše, Lucii a o Vánocích. Český lid, 1901, roč. 10. s. 131–132. Petrák, J. Svatý Mikuláš na Táborsku. Český lid, 1925, roč. 25. s. 93–94 Piťha, P. Jak celý zvyk vznikl. Katolický týdeník, 8. 12. 2002, roč. 17, č. 49. s. 3. Plessingerová, A. Kdyţ chodí Barborky a sv. Mikuláš. Země koruny české, 1996, roč. 3, č. 6. s. 2–4. Plessingerová, A. Vrkoč – příspěvek k studiu zimních obyčejů. Český lid, 1958, roč. 45. s. 82–84. Pospíšilová, J. Jak chodí Mikuláši v Brně na Heinrichově ulici. In Obřadní obchůzky. red. V. Frolec. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 1988. s. 77–84. Prachařová, L. Mikulášské obchůzky ve Ţlutavě. In Obřadní obchůzky. red. V. Frolec. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 1988. s. 85–90. Procházka, K. Studie o lidu českém. Český lid, 1910, roč. 19. s. 423–438. Rozum, K. Babí večer. Baby jdou! Český lid, 1910, roč.19. s. 192–193. Rozum, K. Ze ţivota lidu českého. Český lid, 1902, roč. 11. s. 120–129. Sál, F. L. Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje. Vlastivědných spisů Královéhradecka svazek I. Hradec Králové, naloţil Machek ve Střebši, tisk Alois Wiesner v Praze,1919. Severin, K. Mikulášské a masopustní obchůzky na Litomyšlsku. In Obřadní obchůzky. red. V. Frolec. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 1988. s. 91–108. Schauber, V. – Schindler H. M. Rok se svatými. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1994. Soukup, J. Původ slov ,,Mulišák‘‘ a ,,Fasan‘‘. Český lid, 1906, roč. 15. s. 51–53. Soukup, J. Svatý Mikuláš vládne vodami. Český lid, 1908, roč. 17. s. 113–116. Svoboda, O. Sv. Mikuláš na Habrsku. Český lid, 1931, roč. 31. s. 18–20. Toufar, P. Český rok na vsi a ve městě. Třebíč: Akcent, 2004. Turek, K. Zákaz chození s Mikulášem v Benešově 1803. Český lid, 1926, roč. 26. s. 127. Vavřincová, Valburga. Malá encyklopedie Vánoc. Praha: Libri, 2007.

40

Vondruška, V. Církevní rok a lidové obyčeje: aneb kalendárium světců a světic, mučedníků a mučednic, pojednávající o víře českého lidu k nim, jakož i o liturgii katolické. České Budějovice: Dona, 2005. Vondrušková, Alena. České zvyky a obyčeje. Praha: Albatros, 2004. Vyhlídal, J. Vánoční doba ve Slezsku. Český lid, 1906, roč. 15. s. 115–116. Vyhlídal, J. Sv. Mikuláš a svátky vánoční u Čechů na Ratiborsku v Pruském Slezsku. Český lid, 1909, roč. 18. s. 146–147. Zíbrt, Č. Den se krátí noc se dlouží...: Martin – Cecilka – Ondřej – Barborky – Mikuláš – Lucie – Žber. Praha: F. Šimáček, 1910. Zíbrt, Č. Veselé chvíle v životě lidu českého. Praha: Vyšehrad, 1950.

9.4 Internetové zdroje První Mikuláš přijede s Leošem Marešem[online]. 2009 [cit.15. dubna 2009] Dostupné z: Mikuláš dříve a dnes [online]. 2009 [cit. 20. dubna 2009] Dostupné z: < http://www.ceske–tradice.cz/cz/k2,34,60,173–mikulas–drive–a–dnes/c14–sv–mikulas– patron–nejen–deti/> Rockmachine Čerte utíkej [online]. 2009 [cit. 10. dubna 2009] Dostupné z: < http://www.max1.cz/certeutikej> Jeden z nejoblíbenějších svatých na světě – Mikuláš, neboli Santa Claus [online]. 2009 [cit. 15. dubna 2009] Dostupné z: < http://www.e–stredovek.cz/view.php?cisloclanku=2007110002>

41

Svatý Mikuláš [online]. 2009 [cit. 18.března 2009] Dostupné z:

42

10 Obrazová příloha Pro přiblíţení představ o vzhledu sv. Mikuláše z počátku 20. století byly do obrazové přílohy zahrnuty pohlednice s mikulášskou tématikou. (z knihy Polák, J.–Trengl, P. Vánoční pohlednice vyprávějí: pohlednice 1895–1925. Hradec Králové: Antis 1999. s. 10–16.)

Mikulášská obchůzka

Nadělování dárků dětem

Nechávání dárků dětem před dveřmi

Čert vyčiňuje zlobivým dětem

43

Do obrazové přílohy byly zařazeny příklady mikulášského pečiva, které zakreslil Karel Rozum a pocházejí z Roudnice. Nákresy nebo fotografie mikulášského pečiva z Hradce Králové nebyly během výzkumu nalezeny. (z knihy Zíbrt, Č. Den se krátí noc se dlouží...: Martin – Cecilka – Ondřej – Barborky – Mikuláš – Lucie – Žber. Praha: F. Šimáček, 1910. s. 49–51.)

Mikulášské pečivo – Mikuláš, v pravém dolním rohu příklady hraček z mikulášského trhu

Mikulášské pečivo – čerti

Mikulášské pečivo – čert ze suchých švestek, v pravé části čert ze sušených švestek

44

Výrobky z ovoce vytvářené na svátek sv. Mikuláše neodmyslitelně patří k historii tohoto svátku. Bylo vybráno několik nákresů od K. Rozuma pro přiblíţení jejich vzhledu. (nákresy z knihy Zíbrt, Č. Den se krátí noc se dlouží...: Martin – Cecilka – Ondřej – Barborky – Mikuláš – Lucie – Žber. Praha: F. Šimáček, 1910. s. 48, 52)

Nákres zahrádky Nákres jeţka

Čerti ze sušených švestek, nákres dle výrobků z mikulášského trhu z Klatov

Nákres třesolky

45

Svátek sv. Mikuláše v Hradci Králové v roce 2008

Mikulášský trolejbus, 5. 12. 2008, foto autor

Mikulášský trolejbus, 5. 12. 2008, foto autor

Mikulášský průvod [cit. 18. března 2009] Dostupné z: Řidič Mikulášského trolejbusu [cit. 18. března 2009] Dostupné z: 46

Plakáty proběhlých mikulášských akcích v Hradci Králové

Plakát akce Mikulášská aqua party [cit. 18. března 2009] Dostupné z:

Plakát akce Čerte utíkej, 4. 12. 2008, foto autor

Plakát akce Mikulášská show v OC Futurum, 4. 12. 2008, foto autor

Plakát akce Mikulášská show, 4. 12. 2008, foto autor

47